Školní časopis
Školní rok 2013/2014
číslo: 2
Obsah tohoto čísla Barevný týden................................................................................................. 5 Projekt Edison ................................................................................................. 6 Křížovka .......................................................................................................... 8 Vstávat ráno .................................................................................................... 9 Křížovka ........................................................................................................ 11 Kuřáci a MHD zastávky .............................................................................. 12 Křížovka ........................................................................................................ 13 Starší lidé v dnešní společnosti .................................................................. 14 Najdi 5 rozdílů .............................................................................................. 16 Krvavý Billy .................................................................................................. 17 Koutek poezie ............................................................................................... 18 Milující pes ................................................................................................ 18 Báseň .......................................................................................................... 18 Najdi 5 rozdílů .............................................................................................. 20 Proč se rodina schází o Vánocích ............................................................... 21 Prvňáčci se představují................................................................................ 22 Hádej, hádej, hadači..................................................................................... 23 Pomoz králíčkovi najít mrkvičku ............................................................... 24 Předvánoční anketa – ptáme se našich učitelů ........................................ 26 Paní učitelka Daniela Čechová (vede Školní parlament) ................... 26 Paní učitelka Irena Vaníčková ................................................................ 26 Paní učitelka Ivana Benešová ................................................................. 27 Paní učitelka Dagmar Koblížková ......................................................... 27
Pan učitel Petr Himmel ........................................................................... 27 Pan učitel Lubomír Perka (zástupce ředitele školy)............................ 28 Paní ředitelka Kateřina Julínková .......................................................... 28 Uhádneš, kdo odpovídal jako poslední?* ............................................. 29 Nápověda: Každé ráno vás zdraví jako první u hlavního vchodu ... 29 Časopis Mírák 2. díl ..................................................................................... 30
Barevný týden Na naší škole probíhají čas od času nějaké akce a tato už tu několikrát proběhla. Jeden týden ve školním roce se žáci snaží do školy nosit barevné oblečení podle rozvrhu – ten letos vypadal takto: • Pondělí – zelená • Úterý – žlutá • Středa – červená • Čtvrtek – fialová/hnědá • Pátek – oranžová Žáci (všichni žáci!) se snažili obléknout se každý den podle určené barvy, bohužel však nemohou vyhrát všichni, ale jen jedna třída – tou se letos stala 4.A. Tato akce tu bude určitě probíhat i příští rok, a tak mají šanci na výhru i ostatní, ale jak se říká, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Natálie Bočková, 6.A
5
Projekt Edison „Od 25. 11. do 29. 11. proběhl na naší škole projekt EDISON. Cizinci z různých částí Země navštívili naši školu a v hodinách nám promítali prezentace o svých zemích. Ptali jsme se na různé otázky ohledně jejich kraje, ale našly se i otázky na jejich osobu. Dorozumívali jsme se s nimi anglicky a oni tak zase mluvili na nás, a tak jsme si angličtinu hodně procvičili. Týden byl celkem volnější, ale hodiny s nimi byly velmi zábavné a naučné. Mluvili jsme, poslouchali, pozorovali, ale také jsme tancovali a učili se různé zajímavosti. Byla tady slečna z Ukrajiny, potom tu byl Janis z Řecka, James z Číny,byla tu i Maďarka, ale nejvíc se mi líbila Jihoafričanka Non. Ta nám zazpívala píseň v jejich jazyce.Všichni byli velmi milí a zábavní. Celý týden s nimi byl super a všichni bychom byli rádi, aby se projekt Edison konal někdy znovu.“ Eva Svozilová, 7.A „Na projektu Edison, který se konal 25. 11.-29. 11., se mi nejvíc líbila Non, která pochází z Jihoafrické republiky. Nejmíň se mi líbil James. Non se mi líbila, protože mluvila srozumitelně pomalu a něco jsem se dozvěděla. James se mi nelíbil, protože huhlal a jeho prezentace o Číně mě nezajímala tolik jako prezentace o Jihoafrické republice. Non se mi líbila taky proto, že jsme s ní tancovali waka waka a pak nám i zazpívala. Dále tam byla Maďarka Dorottya, Ukrajinka Anastázia a Řek Ioannis. Dorottya měla prezentaci né moc zajímavou a 6
nudnou, že jsem si z ní nic nezpamatovala. Anastázia měla pěknou prezentaci a líbilo se mi, že když jsme se na to dívali poprvé, tak tam bylo trochu něco jiného, než když jsme se na to dívali podruhé. Ioannis měl prezentaci taky celkem pěknou a taky s náma tancoval, ale když jsme ho měli podruhé, tak z toho byl trochu v šoku. Celkově se mi projekt Edison líbil a jsem trochu smutná, že nepřijel ten kluk z Camerunu. Jana Hanáková, 7. A
7
Křížovka
1. Žlutá koule ve vesmíru. 2. Táta mámy nebo táty. 3. Je to zvíře a jí banány. 4. Máma kuřete. 5. Je to v domě a má to žaluzie. 6. Opak noci. Tajenka: 26. 11.-30. 11. byl na škole projekt __________________
8
Vstávat ráno Je 6.45 a v tmavém ránu ke mně do pokoje přichází mamka, která nese snídani. Na chvíli mírně pootevřu oči, abych se ujistila, že je to opravdu ona. Pak je zase zavřu a spím dál. Vzbudím se o 25 minut později a přemýšlím, zda vstát, pomalu ze sebe skrývám peřinu a jednu nohu pokládám na zem, pak ji následuje druhá. Potom rychle vstanu a začne se mi motat hlava. Chytnu se knihovny a chvíli čekám. Pomalu přistupuji k oknu a roztahuji rolety, aby do pokoje šlo trochu světla. Váhavě se blížím k televizi a mačkám stříbrný knoflík, aby se zapnula. Znovu si lehám do postele a při tom si dávám svůj oblíbený čaj a sušenky. Po ránu vůbec nemám hlad. Naliju do sebe hrnek čaje a přicházím ke skříni s oblečením, kde to vypadá jako po masakru. Ve strašném nepořádku se snažím najít něco na sebe, ani nerozeznám, co je čisté a co špinavé. Nacházím čisté triko a velký vytahaný svetr, hodím to na sebe a pak obléknu upnuté džíny. Mám tu další problém – jak mám najít ponožky v šuplíku, kde to vypadá ještě hůř než ve skříni. Pomalu se vkrádám do ložnice rodičů, abych mamce ukradla jedny teplé ponožky – nikdo to nesmí vědět – ani taťka, který tvrdě spí a přitom chrápe jako by ho na nože brali. Navlékám si ponožky a při tom jdu do kuchyně, kde se podívám na hodiny, a s hrůzou zjistím, že už je půl osmé. Začnu panikařit. Valím do koupelny a dávám si na kartáček pastu, pak si opláchnu obličej, další je svačina. Kvapem jdu pro PET lahev a plním ji vodou a sirupem. V bílé skříňce nad linkou hledám nějaké jídlo na svačinu, avšak marně. Nakonec si na sebe hodím bundu se šálou a mohu vyrazit. Pořádně zamknu byt a vyrážím na ulici. V klidu si kráčím po ulici a v dáli u semaforu vidím hodiny, co jen to je na nich za čísla… Ano, 9
7.45… Pane Bože, to nemám šanci stihnout. Přecházím přechod a jdu po ulici, která vede k zastávce, která je ještě daleko. V zatáčce vidím, jak jede tramvaj. Vyrážím a gepardím během běžím k zastávce… Ne, jen si dělám srandu, přece nebudu utíkat na tramvaj, která je několik metrů daleko, ne? Klidným krokem docházím na zastávku, kde tabule ukazuje, že nejbližší tramvaj pojede za 5 minut. V 7.55 přijíždí 4, která je plně narvaná dětmi i dospělými lidmi. Nechce se mi, ale musím… Mačkám se v tramvaji a každou zastávku vystupuji, abych udělala místo pro ostatní. Jakmile se tramvaj trochu vyprázdní, zjistím, že vepředu hned za řidičem sedí Víťa, hned se za ním ženu. Jedeme na Úvoz, kde potkáváme Justi… Jsme komplet. Svižným krokem opouštíme tramvaj a ženeme se do školy. Prvně míříme do skříněk a pak do třídy. První hodina je čeština, máme si to vyřídit s třídní. Usedám do lavice, zívám a dospávám v dalších hodinách. Tereza Julínková, 9.B
10
Křížovka
T E
A 2 N V
1. Jak se nazývá člověk, který všechno ví? 2. Předmět, kde se počítá. 3. Chemická značka vody. 4. Největší hvězda. 5. Batoh do školy.
Tajenka:
11
Kuřáci a MHD zastávky Při návratu z hudební školy mne na tramvajové zastávce zaujalo konstatování asi tak tříletého chlapce jednomu staršímu kuřákovi: „Proč kouříš? To nevíš, že když kouříš, že brzo umřeš?“ Tedy, jak jsme se přesvědčili, i malé dítě ví, že kouření škodí zdraví. Na každé krabičce cigaret stojí varování. Přesto nás každé ráno na zastávkách MHD utvrzují kuřáci v tom, že jim to vůbec, ale vůbec nevadí! Ti slušnější ještě dodržují zákon a při kouření odstoupí mimo zastávku. To k ní ovšem nesmí foukat vítr. Potom takoví jako já nestíhají uskakovat z dosahu směru větru, aby nemuseli inhalovat nechtěný kouř. Některá individua si však s kouřením nelámou hlavu vůbec a čmoudí, kde se jim zachce a kdy se jim zachce. Prostě cigareta je na prvním místě, proč by se měli omezovat? Najdou se mezi nimi i hulváti, kteří vás po slušném upozornění, že se zde nekouří, slovně inzultují a vy se nestačíte divit. Takových je však naštěstí menšina. A těch cigaretových nedopalků, které zdobí zastávky! Naštěstí existuje menší sorta spoluobčanů, kteří tyto nedopalky dobrovolně a zdarma sbírají. Ovšem ne za účelem zkrášlení a zkulturnění našeho životního prostředí, a tedy jejich vyhozením do odpadkových košů, nýbrž proto, aby si je ještě mohli náležitě vychutnat. Na krabičku cigaret chudáci nemají, přesto si tabákový dým mohou dopřát. To jsou asi, bohužel, jediní lidé, kterým kuřáci na zastávkách nevadí. Ba naopak je tu vítají a čím je jich víc, tím líp. A co nekuřák? Nastává paradoxní situace. Ten hledá místo mimo zastávku, kde by odporný čoud necítil a tramvaj přivolává i očima. Jen aby už byl pryč! Tak co na to vy, kuřáci? Cigarety vám nebereme, nezakazujeme, jen o trochu ohleduplnosti prosíme. Jiří Psota, 9.B 12
Křížovka
1. Čím nalepujeme papír? 2. Na čem ve škole sedíme? 3. Co vždy při vyučování pozorujeme? 4. Na co se po každé vyučovací hodině těšíme? 5. Jak se nazývá místo, kam celý týden chodíme? 6. Kde se ve škole převlékáme? Tajenka:
13
Starší lidé v dnešní společnosti Nejspíše všichni jsme si již všimli tohoto dnešního problému: chování lidí v dnešní společnosti je čím dál tím horší. Lidé jsou k sobě drzí, často až vulgární, nikdo už se pomalu nezajímá o cizí o problémy. Lidé si přestávají navzájem pomáhat a téměř všechny staré mravní zásady přestávají platit. Naštěstí tu stále jsou lidé, kteří si toho všímají, stále nás napomínají, abychom si uvědomovali vlastní chyby, a pořád nás takto učí dobrým mravům. Většinou to bývají postarší lidé: babičky, dědečkové… zkrátka lidé, kteří už mají svá léta a teď pouze v klidu odpočívají. To, že dnešní především mladí lidé nutně potřebují v oblasti slušného chování jejich nezištnou pomoc, si i oni sami moc dobře uvědomují a neustále nám to všemožnými způsoby dávají najevo. K těmto, troufám si říci svým způsobem hrdinům dnešní společnosti, bezpochyby patří moje sousedka, paní Havlišová. Tato milá dáma, která už také nepatří k nejmladším, se neocenitelným způsobem zasazuje o dobré chování v celém našem domě, které by bez ní bezpochyby bylo na strašné úrovni. Tomu byste nevěřili, nedávno jsem se dokonce i já sám dopustil závažného prohřešku vůči morálním zásadám a nebýt paní Havlišové, dokonce by si toho ani nebyl vědom. Bylo to jednou v pátek odpoledne, když jsem jako vždy šel na sportovní trénink. Zavolal jsem si výtah a sjel do přízemí – divím se, že jsem ve výtahu neomdlel hanbou! Já, který mám (až na přetrvávající problémy s koleny) zdravé nohy, jezdím výtahem, čímž 14
samozřejmě výtah blokuji starým a nemohoucím, kteří jen kvůli mně přicházejí o svůj drahocenný čas, zatímco čekají, než z výtahu vystoupím, aby si ho sami mohli přivolat. V přízemí jsem naštěstí potkal paní Havlišovou, která mi okamžitě vysvětlila, jakého prohřešku jsem se dopustil, čímž mi umožnila se stejné chybě podruhé vyvarovat. Se snad ještě větší mírou tohoto typu hrdinství jsem se setkal už jen nejspíš v domě, ze kterého jsme se stěhovali, u bývalé sousedky paní Lukáškové. Paní Lukášková se totiž pro nápravu morálních neduhů dokázala sama úctyhodným způsobem obětovat. Paní sousedka byla totiž schopna celé hodiny jen sedět u svého okna v 1. patře, odkud plnila roli očí zákona. Paní Lukášková totiž čekala skutečně jen na jedno: až nějaký „zločinec“ postaví svoje auto před dům, navzdory značce Zákaz zastavení. Jakmile se tak stalo, paní sousedka si okamžitě zapsala lotrovu značku a ihned volala na městskou policii, kde viníka neprodleně nahlásila. Já sám zastávám názor, že takovýto druh hrdinství se může vyvinout u kohokoliv z nás v případě, že všechno, co nás doposud bavilo, nás bavit přestane, zvláště pak v důchodu, kdy člověk už přes celé dny nemá co dělat a jen se stále nudí. Takovýto člověk začne potom být zahořklý vůči všemu okolo a díky takovéto na první pohled bezvýznamné zahořklosti se může každý stát takovým hrdinou, jako třeba paní Havlišová nebo paní Lukášková. Vítek Tynkl, 9.B
15
Najdi 5 rozdílů
16
Krvavý Billy Jednoho dne si Kate vymyslela, že společně se třemi kamarádkami budou vyvolávat duchy. Všechny holky souhlasily. Usedly na zem, zapálily svíčky a křídou kolem sebe udělaly kruh. Začaly vyvolávat. Nic se nestalo a Kate řekla, že to nebyl dobrý nápad a je to nuda…, ale zapomněly ducha odvolat! Holky se začaly chystat na maturitní ples. Kate odešla do pokoje a hrůzou zakřičela. Její šaty byly celé od krve a na zrcadle byla výstraha: „Dej si na mě pozor!“ Ostatní holky přišly do pokoje a řekly, že to byl určitě její bratr Mike a udělal si z ní srandu. Lucy měla naštěstí náhradní šaty pro případ nouze. Holky společně odešly na ples. Na plese to bylo super. Spousta jídla, pití a zábavy. Kate už ale musela odejít. Ve dvě hodiny ráno se Kate vracela sama domů. Zvedl se vítr a světla začala blikat, až nakonec přestala svítit úplně. Kate dostala strach. „Co se děje?“ pomyslela si. Najednou zahlédla v keři krvavou stopu a rudé oči. Kate začala utíkat. A křičet o pomoc. Nikdo ji ale neslyšel. Druhý den Kate našli v řece 20 km od domova. Tato historka se v Camrage povídá už od roku 1963, kdy se tento příběh stal. Blanka Musilová, 8.A
17
Koutek poezie Milující pes Ratatabum, teď zbořil se mi dům. A co dál se stane? Snad pes mi nezahyne. Stal se ze mě bezdomovec, ale navíc taky velký hlupec. Přestože jsem takhle dopadl, pes má nervy na to zůstat. A co z toho vlastně plyne? Že pes jen tak nezahyne. Martin Keclík, 6.A
Báseň
Vánoční Vánoční svátky, krásné a tajemné, pohledy vlídné, milé a vzájemné. Teplo je u krbu nebo jen u svíčky, dlouhý byl celý rok, teď už je maličký. Děti jak stromeček, oči jak korálky, copak nám Ježíšek přinese za dárky? Byť by byl maličký, nejmenší na světě, vykouzlí úsměvy na tváři dítěte. Simona Markusíková, 8.A
Růže je bílá jak mráček na obloze když se stmívá. Filip Hladík, 6.A 18
19
Najdi 5 rozdílů
20
Proč se rodina schází o Vánocích Dřív byly rodiny rozhádané, protože spolu nesdílely svoje obavy, starosti, touhy a přání. Jejich děti to velice trápilo, protože si spolu nesměly hrát. Tak se jednou v prosinci všechny děti sešly na návsi a rozhodly se, že utečou. Jejich rodiče po nich celý den pátrali, ale nenašli je. Starosta tedy rozhodl: „Takhle to dál nejde, musíme začít spolupracovat.“ Řekl sobě a své ženě. Všichni se tedy sešli u nich u stromečku a rozdělili se do skupin. Společně si navzájem své děti našli a jako vděčnost za to se sešly celé rodiny u stromečků, povečeřeli spolu a dali si dárky. Od té doby se každý rok o Vánocích sejde celá rodina, obdarovávají se, večeří spolu a povídají si. Kristýna Geierová, 6.A
21
Prvňáčci se představují
22
Hádej, hádej, hadači Je zelená a lítá na koštěti. Má kočku a ta je černobílá. Vlasy jsou šedé a zrezavělé. Oblečení nosí potrhané a chová se šíleně. Její nehty jsou modrofialové. Také její oblečení je modrofialové. Nos má dlouhý a na nose je velká černá bradavice. Její brada je velká. Má zrádný obličej a bydlí v chaloupce na kuří nožce. Kdo je to? Hugo Havlíček, 4.A
Je bílý a má růžové tlapky. Bydlí v černém kouzelném klobouku. Pořád cestuje a každé ráno cvičí. Jeho mladší bratr vůbec necvičí a je líný. Chová se moc dobře, každého pozdraví, koho potká. Pořád cvičí a poučuje svého bratra. Se všema se kamarádí. A co se stane a poplete, to ihned napraví. Kdo je to? Valentýna Kupská, 4.A
23
Pomoz králíčkovi najít mrkvičku
24
25
Předvánoční anketa – ptáme se našich učitelů 1. Co se Vám vybaví, když uslyšíte slovo „Vánoce“? 2. Jaké vánoční zvyky dodržujete? 3. Kupujete živý vánoční stromek nebo máte stromeček umělý? 4. Přihodilo se Vám někdy na Štědrý den něco nezvyklého? 5. Co jste si celý život přál/a dostat pod stromeček, ale nikdy se Vám to nesplnilo?
Paní učitelka Daniela Čechová (vede Školní parlament) 1. 2. 3. 4. 5.
koledy stromeček, cukroví, salát, kapr živý ne vše se mi splnilo
Paní učitelka Irena Vaníčková 1. Teplo, lenošení, spoustu jídla, pití a pohádek 2. K snídani si dáme vánočku a celý den nejíme maso, aby se nám ukázalo Zlaté prasátko. Pouštíme lodičky z ořechových skořápek, rozkrajujeme jablka. Víc toho nestíháme, protože naši dva kluci jsou tak netrpěliví, že máme „zakázáno“ si přidávat u štědrovečerní večeře. 3. Vždycky kupujeme živý stromek.
26
4. Kočka nám sežrala všechny chlebíčky. A tak se mi tenkrát povedly… 5. Autodráhu a domeček pro panenky.
Paní učitelka Ivana Benešová 1. Rodinná pohoda, slavnostní nálada, vůně jehličí, koledy, vánoční prázdniny ☺, statisíce zabitých kaprů . 2. Jen stromeček, koledy. 3. Jedině živý, cokoliv umělého nemám ráda. 4. Ne, nevzpomínám si. 5. Nevím. Jako dítě jsem většinou dostala to, co jsem si přála, a teď už si raději nic nepřeji. Snad jen zdraví pro mou rodinu (a taky pro sebe).
Paní učitelka Dagmar Koblížková 1. 2. 3. 4. 5.
Pohoda, klid, vzpomínky na dětství prožité v Beskydech. Lesní procházka. Jen symbolicky kytici jehličí, kterou si nazdobím. Vždy to byl pěkný den. Vidět zlaté prasátko.
Pan učitel Petr Himmel 1. Vybaví se mně pěkná pohoda, večer u vánočního stromku, tichá hudba, nerušený klid a vzpomínky na dětství. 2. „Barborky“, pouštění ořechových skořápek s rozžehnutými zbytky svíček, schování si pár šupin kapra „aby po celý rok bylo dost peněz“, hlavní jídlo až při štědrovečerní večeři, … 3. Stromek vždy jen rostlý, třeba menší, tedy „živý“, nikdy ne umělý. 4. Vzpomínám, jak kdysi v dětství jsme zapalovali svíčky, ale některá poblíž okna a záclon se při připínání na větvičku 27
nahnula a po zapálení začala od ní hořet větvička nad ní a od ní záclony. To bylo najednou světla a ohně. Naštěstí stál poblíž můj otec, se kterým jsme oheň včas uhasili. 5. Co se týče přání. Nemůžeme mít nereálná přání, nežijeme v pohádkách. A tak jsem si vždy přál reálné věci, tedy zdraví všech, aby vydržela stále rodinná pohoda, protože rodina tvoří jediné zázemí a jistotu, kam se v případě našeho problému můžeme uchýlit a kde nám poradí a pomohou. A to se vždy splnilo, nepočítám-li těžké chvíle, kdy nás někdo z rodiny navždy opustil. Ale i to je život a musí se s tím počítat.
Pan učitel Lubomír Perka (zástupce ředitele školy) 1. Koledy, stromeček, dárky a vánoční atmosféra. 2. Snídaně – domácí vánočka, polední půst kvůli Zlatému prasátku, společné zpívání koled u stromečku, půlnoční prohlídka betlémů v kostelech a doma míváme zapálené betlémské světlo. 3. Jezdíme si k rodičům pro živý stromek. 4. Jeden rok bylo na Vánoce ráno bez sněhu, který jsme si tolik přáli. Odpoledne začalo mrznout a do rozbalování dárků napadl sníh! Byla to nakonec krásná sněhová procházka. 5. Půlnoční projížďka na saních tažených koňmi zasněženou horskou krajinou.
Paní ředitelka Kateřina Julínková 1. 2. 3. 4. 5.
Povídky, cukroví, domácí pohoda. Kapr, koledy, šupina pro štěstí, půst kvůli zlatému prasátku. Živý. Když jsem byla malá, zapálil otec vánoční stromek. Jsem už dospělá, mám radost z každého dárku a příliš mi na věcech nezáleží, a abych vám psala, že bych si přála světový 28
mír, zdraví a štěstí pro všechny lidi, lásku a dobré vztahy mezi lidmi, to se nesplní nikdy.
Uhádneš, kdo odpovídal jako poslední?* Nápověda: Každé ráno vás zdraví jako první u hlavního vchodu 1. Vánoce – to znamená rodinná pohoda u stromečku, cukroví, dárky a šťastné děti u stromečku. Pohodička u televize a pohádky. 2. Zapalování adventního věnce a zpívání, rozkrajování jablka, pouštění svíček po vodě, zpívání u stromečku. 3. Stromeček máme živý. 4. Ano. Nalomila jsem si malíček u nohy. Dcera si vyrazila zub. 5. Psa. Autoři ankety jsou žáci 9.A
29
*Paní školnice Lenka Procházková
Časopis Mírák 2. díl Vypracovali žáci školy ve školním roce 2013/2014 Autoři křížovek: Jakub Růžička, 8.A; Benedikt Šujan,6.A, Klára Císařová, 8.A Autorka příspěvku Najdi 5 rozdílů Julie Pavlovcová, 6.A Autoři komiksu O zajícovi a bludiště žáci 2. A Ilustrace Projektu Edison Natálie Kubová, 8.A Autor básně Halloween Eda Skalický, 8.A Autoři ostatních příspěvků jsou uvedeni v textu.
30
