PRAMÍNEK
Č. 38 | INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA | 9/2013 SVATOVÁCLAVSKÝ ČAS
PUTOVÁNÍ MARKVARTICKEM
Svatý Václav (…) Nad jehož rány vzešel chrám, bujarost víry v skleslé vdýchni, přej sklepům, žním a kolébkám. Dědici tvoji jsme zde všichni a s koněm dávaje se v cval kol humen, vikýřů a návsí, slyš zrána z kostelů a katedrál ten příboj písně stoupající, ten zpěv, jenž zvony v přepřev vzav si zem celou zdvíhá k výšinám, zem přímluvy tvé žádající: ó nedej zahynouti nám!“(…) (úryvek z básně Jana Zahradníčka) Čtenářům Pramínku se může zdát, že v naší časopisecké historii již čtvrté zářijové číslo opět vzpomínáme Sv. Václava, a že je to už téma značně otřepané. Přesto, když se občas objeví zprávy o blížícím se konci světa, o přírodních katastrofách, které se na nás ženou, či jiných pohromách, mnozí z nás si přeci jen vzpomenou, alespoň útržkovitě, na to, že až nám bude opravdu nejhůř, tak se otevře hora Blaník, z ní v plné zbroji vyjedou na ořích blaničtí rytíři a v čele vojska stane na bílém koni a s praporcem sám Svatý Václav. Ta po staletí tradovaná pověst nás vždy utěší. Pokračování na straně č. 10.
Tak uctíváme dnes…
Mrkvojedy č.p.11 Kdo se příliš společensky neunavil na bačalských selských trzích a chtělo se mu v neděli 18. srpna vstávat, ten si nenechal ujít vlastivědnou vycházku po stopách lidové architektury Markvarticka. Před markvartickou hospůdkou se nás sešlo skoro šedesát turistů od miminek po důstojné kmety. S baťůžkem na zádech jsme se vydali společně s panem Mgr. Luniaczkem po místech, která běžně míjíme, a přitom v sobě skrývají tolik příběhů svých původních i současných obyvatel. Samy Markvartice se mohou pyšnit několika unikátními roubenými staveními. Už to, že nejzachovalejší roubenka má čp. 1 a je postavena přímo naproti kostelu, svědčí o jejím stáří a významu. Díky paní Ing. Tomášů, dobré duši markvartické knihovny, a také „patronce“ markvartického kostela Sv. Jiljí, máme možnost podívat se dovnitř kostela a prohlédnout si první výsledky restaurátorské práce. Ohromný klíč opět kostel uzamkne a my s naším průvodcem pokračujeme dál směrem na Mrkvojedy a Skuřinu. Pravda, účastníci výletu značně prořídli, už je nás asi jen třicet, teplota je také skoro třicet. Ale kdo se dá na vojnu, musí bojovat! Ve Skuřině na nás už čeká paní Balcarová. Balcarovi je prapůvodní skuřinský rod, jejich pavlačová roubenka byla postavena v r. 1828. Paní Balcarová s manželem nám vypravují a ukazují, kde kdo bydlel, jak je který dům starý a co je ve Skuřině nového. Nová je tam zvonička – taková podobná jako máme na Ličně. Chalupáři si ji tam svépomocí postavili a to byste neřekli: přišli jsme do Skuřiny v pravé poledne a na zvoničku se zvoní. A pak večer v sedm také klekání. Dobrá inspirace, že? Pokračování na straně č. 10.
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY Zasedání zastupitelstva 20. září se konalo zasedání zastupitelstva obce. Z projednávaného programu vybírám některé body: - projednání záměru prodat pozemky o celkové výměře 46 m2 v k. ú. Lično. V důsledku nového zaměření čp. 7 se zjistilo, že část nemovitosti stojí na obecních pozemcích. Zastupitelé proto projednali žádost majitelů stavby o odprodej části pozemku. Již v souladu s dikcí nového občanského zákoníku je upřednostňováno řešení sjednotit majitele stavby a pozemku. - obci se opět naskytla možnost požádat o dotaci za zřízení pracovního místa pro výkon veřejně prospěšné práce. Tentokrát se jedná o dotaci pro pana Miloslava Konývku ze Záhub (našeho lesního správce). Za současných podmínek se jedná o dotaci na 3 měsíce v částce Kč 10.000,-/měs., bude-li v prosinci možno prodloužit čerpání dotace (až na dobu 1 roku) – což záleží na množství peněžních prostředků zaslaných z EU na ÚP) – bude pracovní poměr a čerpání dotace prodlouženo až do 30. září 2014. - na KÚ byla doručena darovací smlouva, kterou pan Ing. Hejl daruje obci svoje pozemky ve strži pod pivnicí. - zatrubnění strže se bohužel zkomplikovalo. Dodatečně se zjistilo, že projekt stavby zasahuje i do pozemků jiných vlastníků. Od některých z nich bude potřeba získat pouze souhlasné stanovisko. Dva pozemky jsou ale problematické: samotný pozemek pod vodním tokem (potůčkem) ještě do března patřil MNV Milkovice, nyní je ve vlastnictví ÚZSVVM (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Celý proces k získání buď souhlasu, nebo bezúplatného převodu do vlastnictví obce potrvá nejméně půl roku. Druhá problémová parcela je ve vlastnictví paní Marie Grospičové. Zde jsou vedena jednání též o možném odkoupení do vlastnictví obce, neboť i do budoucna by byl tento stav velmi kolidující při získání dotace. - samotěžba dřeva. Tento podzim si vytěží probírkové dřevo poslední skupina občanů, kteří se přihlásili v r. 2011. Pro nadcházející decénium (tj. období 10ti let, na které se zpracovávají těžební plány) máme stanoveno vytěžit celkem 600 m3 dřeva, tj. 60 m3 ročně. 20 m3 má přiděleno k těžbě pivnice jako tzv. roční deputát. O zbývajících 40 m3 ročně se mohou přihlásit další občané. Obec proto vyzývá zájemce o samotěžbu dřeva z ličenského lesa pro období 2014-2016, aby svoje požadavky doručili na úřadovnu do 31. 10. 2013. Do losování o pořadí bude zařazeno prvních patnáct doručených žádosti. Provoz hřbitova Trochu neradostné téma, ale je potřeba alespoň v několika větách osvěžit informaci o tom, jaké povinnosti mají majitelé hrobových míst. Podrobně je vše vyjmenováno v dokumentu „Provozní řád hřbitova“, který je k nahlédnutí na úřadě a v nejbližší době bude vyvěšen na hřbitovních vratech a webových stránkách. -2-
Ráda bych připomenula všem pozůstalým, kteří se rozhodnou své nejbližší pochovat přímo do hrobu nebo hrobky, že musí dříve, než si tento způsob uložení ostatků domluví u pohřební služby, o této skutečnosti nejdříve uvědomit obecní úřad. Je přísně zakázáno otvírat hroby nebo hrobky „svépomocí“. Tuto činnost může vykonávat pouze odborná firma (živnostník s koncesí). Většinou pohřební služba má smluvně hrobníka sjednaného, takže je potřeba tuto činnost si u pohřební služby objednat. Manipulace s ostatky je manipulací s infekčním materiálem, která musí být provedena za specifických podmínek. Je nepřípustné a trestné, aby si někdo otvíral a připravoval hrob k dalšímu pohřbu sám. Taktéž uzavření hrobu musí být provedeno odbornou firmou. Pro majitele urnových hrobů platí, že před uložením urny s popelem do hrobu rovněž nejdříve toto oznámí obecnímu úřadu, tj. kdy proběhne uložení, kdo je do hrobu uložen a číslo hrobu. A ještě jedna poznámka závěrem. Prosím, všímejte si na hřbitově cizích lidí. Za poslední týdny, co jsem díky opravě kaple na hřbitově denně několikrát, jsem zaznamenala dva případy, kdy doslova přes noc někdo odšrouboval černé skleněné desky s nápisem na hrobě. Snad kvůli měděným šroubkům. V jednom případě to byl vandal-slušňák – sklo nerozbil. Ve druhém případě desku rozbil na několik kusů. Nemyslím si, že by tuto sprostotu udělal někdo z našich obyvatel. Snad nikomu není tak zle, aby musel krást šroubky z hrobů. Spíš je to někdo přespolní. Doufejme, že se nestane nic horšího. Vím, že na hřbitov chodí mnoho lidí i pozdě navečer rozsvítit svíčku. Pokud by se ale vandalismus na hřbitově stupňoval, museli bychom přistoupit k zamykání hřbitova (pokud by to vůbec bylo účinné). Nájemní smlouvy na zemědělské pozemky Obrátilo se na mě v posledních týdnech několik občanů s dotazem, co mají teď po digitalizaci k. ú. Bačalky (a možná se do konce listopadu stihne zdigitalizovat i Lično) dělat s těmi novými parcelními čísly a jak to bude s daní z nemovitostí a s nájmem. Abych odpověděla všem najednou, zkontaktovala jsem dva největší nájemce v našich katastrech, tj. ZEM Nový Bydžov (resp. Záhornice – neboli Babišovci) a ZEMA Markvartice. Nájemní smlouvy ve firmě ZEM Nový Bydžov má na starost pan Rašín. Ten má pro každého, jehož pozemky obhospodařují, nachystané nové nájemní smlouvy, resp. dodatky, kde už budou uvedena nová čísla pozemků. Smlouvy by měly být pronajímatelům doručeny do konce září. Ještě upozorňuji, zkontrolujte si, v jaké výši máte nájemné sjednáno. Mělo by se pohybovat podle bonity kolem Kč 1.500,--/1 ha.
ZEMA Markvartice dodatky ke smlouvám rovněž chystá, kdy bude vyzývat k podpisu, ještě není určeno. Pokud tuto informaci získáme, sdělíme ji vám všem. Menším nájemcem je pan Slavík – zde si každý musí informace k nové smlouvě zajistit sám. Věcná břemena k vodovodu Jak jsme již avízovali v minulém čísle, rozběhla se administrativní akce „věcná břemena k vodovodu“. Mnozí z občanů obdrželi doporučený dopis se žádostí o upřesnění osobních údajů, aby mohly být připraveny smlouvy o věcném břemeni. Prosím všechny, kterých se to týká, aby svoji odpověď doručili na úřadovnu co nejdříve, abychom mohli v práci pokračovat. Spaste duši – geodeti přijeli! Tak to si asi mnozí občané pomysleli, když 11. září 2013 dvojice geodetů ze ZPK Hořice začala pobíhat po Malé Straně a měřit ploty, stodoly, předzahrádky. Vy, kdo chodíte na zasedání zastupitelstva, víte, že se zastupitelstvo v letošním roce věnuje zejména přípravě projektů na další období. Jedním z nich je i oprava (či obnova) místních komunikací. Pro získání dotace na tak finančně náročné akce je nutné mít přesné zaměření cest, které se budou opravovat. Zatím se zaměřily cesty na Malé Straně až k Hurcíkům a k Panence Marii, v nejbližší době to bude cesta „za Pokornovými“, a až bude digitalizované Lično, tak také část cesty „za Slukovými“. Geodeti svým měřením již způsobili trochu paniky mezi občany, protože není skoro nikdo, kdo by měl svůj plot jenom na „svém“. Většinou je přeploceno v neprospěch obecního, někdo je na obecním dokonce i kusem rodinného domu či stodoly. Občané se nemusí obávat, že bychom po nich chtěli ploty s podezdívkou odstranit nebo snad ubourat kus stodoly. Právě tato měření nám nyní umožní elegantní formou narovnat hranice parcel tak, abychom nemuseli přeměřovat, odkupovat kousky pozemků. Tam, kde to bude technicky možné a odchylka skutečnosti od mapy bude do 2 m, se narovná hranice parcely podle stávajícího plotu či zdi. Oboustranný souhlas (obce i konkrétního vlastníka) se deklaruje v tzv. souhlasném prohlášení (nutno opatřit ověřeným podpisem – což bude jediná investice zainteresovaného občana) a na základě tohoto souhlasu se dohodnutá hranice stane již definitivní hranicí pozemku s nejvyšší kvalitou zaměření. Jak se říká, tímto zaměřením „zabijeme dvě mouchy jednou ranou“. Připravíme si podklady k projektu a občanům zajistíme větší právní jistotu a ochranu nemovitého majetku. Nový mapový portál Geosense Obecní úřad pořídil od firmy Geosense, s.r.o. mapový portál našeho katastrálního území. Ten poskytuje kromě základních map a informací z tzv. čuzky (Český úřad zeměměřičský a katastrální) také mnoho dalších funkcí – filtrování podle vlastníků, druhů pozemků. Lze do něho postupně vkládat územní plán, inženýrské sítě a vytvářet si tak informační systém o celém katastrálním území obce Bačalky.
Věřím, že tento systém bude mít využití nejen pro obecní úřad, ale také pro naše občany. Doufám, že se s ním brzy skamarádíme jak my na úřadě, tak i vy, občané. Budete-li mít dotaz, problém ohledně nemovitostí, zajděte na úřad, jistě vám pomůžeme. A nejen s tím. Krásné babí léto, košíky plné hub a při orbě nejen svých zahrádek myslete na to, že rovnou brázdu vyoráte, jen když se díváte hodně dopředu. Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
ZVEME NA PODZIMNÍ BRIGÁDU Vážení občané a chalupáři, milí sousedé, vím, kolik práce každého z nás teď na podzim čeká – sklidit úrodu, shrabat listí, zrýt záhony, zasázet česnek, zazimovat chalupy atd. Přesto, že toho máme každý nad hlavu, bych vás všechny ráda poprosila, abyste si alespoň pár hodin vyčlenili na společný podzimní úklid obce. Tedy přesněji: 1. Úklid hřbitova. V neděli 27. října 2013 proběhne slavnostní otevření opravené kaple (viz annonce na jiném místě Pramínku), čímž bychom si rádi připomenuli 65. výročí založení bačalského hřbitova, zároveň i 95. výročí vzniku ČSR a čekají nás také Dušičky. Hlavní úklid kolem kaple provedou řemeslníci sami. Je ale potřeba vyčistit zámkovku od plevele, uklidit opuštěné hroby, aby byl hřbitov na tyto svátky čisťounký a upravený. 2. Úklid a úprava prostranství před pivnicí. Je potřeba upravit záhon před pivnicí a udělat mu nové kamínkové olemování. 3. Výsadba keřů podél silnice za hřbitovem, aby se zabránilo tvorbě závějí. Správa silnic na naše žádosti o instalaci sněhových zábran za Bačalkami nereaguje. Proto si musíme pomoci sami. Manželé Dvořákovi nabídli cca 30 sazenic keřů, které bychom rádi vysázeli podél silnice. Proto vás všechny, kteří chcete pomoci s úklidem a výsadbou keříků, prosím, abyste přišli pomoci v sobotu 5. října 2013 od 9.00 hodin. Sraz u hřbitova, prosím, vezměte si vlastní nářadí – rýče, hrábě, motyčky, nože a rukavice. A jak bývá zvykem – zahřejeme se nejen prací. Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
-3-
PRVŇÁČEK Okamžiků, kdy je v našem životě něco poprvé, bývá mnoho. Některé nám zvýší adrenalin v krvi dosti, jiné okamžiky zase méně. Když nastupuje človíček do 1. třídy základní školy, určitě jsou rozrušeny maminky dojetím více, než jejich prvňáčci. Dítka jsou spíš natěšená či trochu ustrašená, většinou zvědavá, co bude nového. Letos máme také jednoho Bačaláčka prvňáčka. Je jím Honzík Veselý (foto na zadní straně) z „horních“ Bačalek, syn naší krejčové Martiny Veselé, ten, který s elánem na loňském srazu rodáků zpíval „Travička zelená…“. A tak jsem se s paní starostkou vydala k Veselým na návštěvu předat prvňáčkovi dárek a jeho mamince tradiční příspěvek 1.000,-Kč na školní potřeby. Honzík, v duchu svého příjmení, nás přivítal vesele s poskakováním a hned
nás seznámil se svými novými plyšovými kamarády z kreslených seriálů pro děti, Taťkou Šmoulou a Šmoulinkou. Na malou chvíli nám vzorně v klidu zapózoval se svou novou školní taškou, postál při předávání a rozbalování dárku, a pak mu už jeho mládí nedalo postát. Dostal knížku k prvnímu čtení o pejscích, školní zápisník s kocourem Mikešem a svačinový box. Potěšilo nás, že dárečky ladily k jeho modré tašce s obrázky pejsků a také, že si Honzík dokázal již přečíst název knížky. Sám se o prázdninách naučil číst slova napsaná velkými písmeny. Kdo je Kocour Mikeš nevěděl, a tak mu to Pavla Kaprasová povyprávěla. Mikešovi příběhy už asi dlouho nebyly vysílány, sama bych si je docela ráda připomněla. Samozřejmě jsme Honzíka zpovídaly, jak se mu ve škole líbí a jestli má kamarády a podobné otázky, které jsme jako děti moc rády neměly. Odpovědí moc nebylo, za to nám za doprovodu různých gymnastických cviků ukázal vybavení své tašky a oblíbené hračky. A přeci jen víme, že chodí do školy v Dětenicích, ve třídě má kamarády, se kterými chodil už do školky. Od mamky pak víme, že 11 prvňáčků je v jednotřídce spolu s druháky, a že je to docela hodně. Tak Honzíkovi přejeme, ať je ve škole spokojený, je mu tam veselo, nenudí se a paní učitelka mu dopřeje dostatek pohybu. A já se těším, že se ve škole určitě naučí hezkou básničku, kterou nám pak svým jasným hláskem při setkáních na vsi poví. J. Rukavičková -4-
NIKAM NECHOĎTE. OBČANSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PŘIJDE ZA VÁMI! Svět se dynamicky vyvíjí a technický pokrok pronikl i do oblasti vzdělávání. Aktuálním trendem je úspora času za cestování a dostupnost vzdělávání v místě a čase, které Vám vyhovují. Za kurzy tak již nemusíte cestovat. Můžete si je spustit na internetu, kdekoli a kdykoli. Již delší dobu se na poli vzdělávání objevuje tzv. elearning a můžeme říct, že si tam vydobyl své pevné místo. E-learning si můžeme představit jako předem připravené vzdělávací materiály v elektronické podobě, které si účastník prochází formou samostudia. Materiály mívají nejčastěji formu prezentace s multimediálními či interaktivními prvky (těmi mohou být např. různá videa, zvukové soubory, testy či úkoly). Kurz si můžete spustit v jakoukoli denní dobu a kdekoli, ať už jste právě doma, v práci či na dovolené. Výuku můžete také přerušit a neomezeně se k ní vracet. Novější formou vzdělávání přes internet jsou pak online kurzy, někdy nazývané také webináře. Jedná se o výuku v reálném čase s živým lektorem. Účastník se přihlásí v předem určený čas na svém počítači do virtuální třídy, kde má možnost vidět i slyšet lektora, sledovat jeho prezentaci či zapojovat se do diskusí s ostatními účastníky. Tato forma výuky si tedy zachovává výhodu interaktivity, komunikace s lektorem a účastníky, přitom ale kurz můžete sledovat z jakéhokoli počítače s internetem. Lektor tedy „přijde se svým školením až za vámi“. Obě výše zmíněné metody využívá také projekt zaměřený na občanské vzdělávání, který s ústředním mottem „Nebuď ovčan! Občanskou gramotností proti ovčanství“ přináší návod, jak se účinně zapojit do občanského života. Projekt se zaměřuje na pět témat: Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění, Odpovědný přístup k životnímu prostředí Odpovědný přístup k financím, Multikulturalismus a prevence extremismu a Dobrovolnictví. Všechny kurzy jsou realizovány zdarma a srozumitelnou formou s důrazem na praktické pojetí a využití. Pojďme si tedy vyzkoušet zdarma moderní výukové metody v praxi a přiučit se občanským dovednostem. Stačí navštívit projektové stránky www.nebudovcan.cz, kde najdete termíny i detailní informace. Stačí tak jeden klik a můžete se zapojit do zajímavého projektu, k němuž nás přizvala jedna ze spolupracujících občanských organizací. Projekt je financovaný Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky, proto je naše účast v něm zcela zdarma. Ve spolupráci s autory projektu napsala A. Varhanová
MALÉ ZAMYŠLENÍ NAD BÁJEČNOU PUBERTOU Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi, a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá. A tak vám přeji, až za sebou také jednou bouchnete dveřmi, abyste tím nikomu neublížili víc, než je snesitelné. autor: Marek EBEN Z internetových portálů připravila: A. Varhanová
Z REDAKČNÍHO ZÁKULISÍ Milí čtenáři, na zadní straně Pramínku vždy uvádíme: „Příští vydání Pramínku plánujeme na …“. Není tomu poprvé, kdy další číslo vyjde později, než je uvedeno, proto je tam i to slůvko „plánujeme“. Přijměte prosím mou omluvu a prosbu o shovívavost. Měli jsme snahu vycházet periodicky a mít pravidelné rubriky. Ale není nás tolik v redakci, abychom toto byli schopni naplnit, a myslím si, že než pravidelné rubriky naplněné čímsi převzatým, je přínosnější tisknout to, co je aktuální a „naše“. Ustoupili jsme i od pravidelné periody vydávání, protože to třeba neladilo s termíny akcí, na které vás chceme pozvat, či zprávy z úřadovny by se k vám nedostaly včas. Dali jsme mezi vydáním tohoto a posledního čísla Pramínku delší čas, byly dovolené. Těšila jsem se, jak si v klidu toto vydání připravím. Událostí však bylo hodně, i těch mých soukromých, a tak jsem i toto vydání odložila, aby bylo aktuální. Když jsem nyní do tiráže vypisovala přijaté finanční příspěvky na tisk Pramínku, až mne skoro tížila zodpovědnost, aby to, co vám na stránkách Pramínku přinášíme, bylo tím, co vás zajímá. Děkuji za zaslané článečky, jsou pro mne signálem, že tato forma předávání a sdílení informací má smysl. Když se mi nahromadilo hodně neodkladné práce a dělala jsem po nocích, říkala jsem si, vydržím, dokud budou lidé sami psát. Děkuji za důvěru. Jen prosím, pokud máte nápady, co by se na stránkách vašeho Pramínku mohlo objevit, odhoďte stud a přijďte si s námi popovídat třeba na některou z našich schůzek „redakční rady“.
Prosila jsem o podporu s roznáškou Pramínku v horní části Bačalek. Děkuji, že prosba byla vyslyšena, a tak „horňáci“ očekávejte další výtisky doručené Zuzkou Šátkovou nebo Kristýnkou Laušmanovou nebo i oběma najednou. Aby Pramínek mohl vůbec vycházet, založili jsme v r. 2010 občanské sdružení. Od 1. 1. 2014 však nabude účinnosti nový občanský zákoník, a tak nyní řešíme, do jaké nové formy Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična přetransformujeme. Tak držte palce, ať nám to papírování proběhne hladce a nemám „zpoždění“ s dalším vydáním. J. Rukavičková
NAPSALI JSTE NÁM Svatá Anna-chladna z rána …ale já znám Bačalky hlavně v létě Pokaždé, když přijíždím na Bačalky, zatroubím, jako když jsem od mala jezdila za dědou a babičkou. Teď troubím už jen sousedům, a znamená to: „jsem tu, hurá, prázdniny.“ Hic na padnutí, otvírám chaloupku, vynáším z auta dovezené věci, piju, rovnám, třídím. Ještě ani nestihnu zalít zahrádku, seschlou jak „saharu“ a crrr zvoní na kole „kamelot“. Stojí u vrat, podává mi Pramínek a směje se - no není to úžasné? JE! Není to sice ranní tisk, ale jsou to radostné zprávičky z Bačalek. Povětšinou pozitivní, ne, jako ty v televizi. Už dlouho tu není moje babička, která nás novinkami zásobovala, abychom věděli hned vše, co se na Bačalkách změnilo. Spěchám dozalít kytičky, ještě tohle a toto, salát k večeři a jdu si sednout. Čtu. Pěkné je to čtení o „naší vesničce střediskové “. A těch akcí …. Nestíhám být u všeho, ale vím o všem. Ke čtení mi kejhají husy a kachny a evokují mi zpět dětství. Jen dřív kejhaly před plotem u rybníku a dnes za domem v zahradě. Pohoda, krása, odpočinek - dětství je tu na chvilku zpět. Děkuji Vám všem za ty letní chvilky. Mirka Šoltysová
ŽHAVÝ PIKNIK Ladies picnic afternoon – aneb Bačalský pyžamový den nejen v pyžamu 27. července na louce u pivnice, takto znělo pozvání (paní starostka nás brzy naučí dobře anglicky) na první odpočinkové setkání s programem především pro ženy. Čas se překulil, přijde mi to již dávno a málem jsem vám o něm zapomněla napsat. Ovšem toto odpoledne bylo tak zajímavé, že se mi hned živě vybavuje, co se dělo. Není divu, když jsem se ráno probudila se zablokovaným krkem a nemohla téměř vůbec otočit hlavu doprava. Natěšená spát pod širákem než bude „Anna chladna z rána“ jsem v pátek zalehla na zahradu. Díky únavě jsem však odbyla urovnání spacáku a polštářku pod hlavu. Jo, jo, jak pravdivá jsou přísloví. Jak si usteleš, tak si lehneš. Dodala bych, tak se vyspíš a vstaneš. Proč píšu o svých bolístkách? Paní Varhanová pozvala na toto dámské odpoledne masérku. Paní Iveta nám nejprve vyprávěla obecně o masážích, technikách -5-
masáží, svých zkušenostech s klienty. Hned jsem vycítila, že se masážím věnuje opravdu plně a jde o zkušenou masérku. Proto když se ptala, kdo by chtěl být modelem na ukázku masáží, bez váhání jsem se hlásila. To jsem ovšem netušila, že masážní lehátko bude rozloženo mezi stoly na terase uprostřed cesty z pivnice. Pomyslela jsem si: „Máš, cos chtěla“. Lehátko mělo výšku jako okolní stoly a připadala jsme si v tom letním horku jak čerstvě podávaný grilovaný pašík. Jen mne obložit citrónem, snítkou rozmarýnu a zapíchnout obrovskou vidličku. Původní záměr odpoledne byl „pyžamový“, tedy přijít v pyžámku, popovídat o ženských záležitostech, na obličej nanést nějakou tu masku, upravit nehtíky a vlasy, uždibovat občerstvení z piknikového košíčku, prohlížet dámské časopisy, atp…. Očekávání návštěvy Jolany Voldánové nás však trochu „drželo zpátky“, v pyžamu přišly jen některé. Zvolila jsem letní bílé šatičky, které připomínaly pyžámko. Přišly mi v tom vedru přiměřené, ovšem když jsem se měla svléknout do půl těla (sic v nové bílé podprsence) a ulehnout, přepadl mne pocit, že jsem nahá. Napadlo mne: „Ještě že tu nemám svého mužíčka“. To byla pergola teprve zpola zaplněná návštěvníky. Masérka Ivetka pracovala na uvolnění mé zatuhlé šíje. Obličej mi vykukoval dírou v lehátku a kdosi zespodu přiložil mikrofon, ať masáž komentuji. Přátelé, to opravdu nešlo. Ne z důvodu bolesti, ta byla minimální, ale jednak se mluvení v této pozici, kdy máte ještě tlak na záda, nedá dost dobře udýchat, ale také když vám má masér pomoci, je třeba se uvolnit a soustředit se jeden na druhého. Paní Ivetka věděla kam sáhnout, její ruce brzy zjistily neutěšený stav mé „počítačové“ šíje, proto navrhla ještě použít akupunkturu. Stimulováním určitých bodů pod kůží dochází k vyrovnání toku energií v těle – zablokovaná místa se uvolní. Měla můj souhlas, s akupunkturou jsem měla čerstvé pozitivní zkušenosti. Do svalů mezi rameny a krkem mi aplikovala na každou stranu tři jehličky. Při vpichování třetí nastala chvíle, kdy jehlička se zarazila a nešla hlouběji. Masérka Ivetka mi pak sdělila, že měla obavy, aby se jehlička nezlomila, byla dosti tenká. Proč o tomto podrobně píšu. Protože vám i jí dlužím jistá vysvětlení. Později jsem si uvědomila, proč se jehlička „zasekla“. Nádherná ukázka toho, jak naše myšlenky a pocity ovlivňují naše fyzické tělo. V ten okamžik, kdy se to stalo, mne totiž napadalo: „ Dělám dobře - chodím nyní na jiné akupunkturní ošetření - abych to nepřehnala – už jsi svolila, tak to přijmi – vždyť masérce věřím – uvolňuji se, přijímám její pomoc, děkuji za ní“. Se slůvkem „děkuji“ se jehlička dostala, tam kam bylo třeba. Chlapi mi pak říkali, že jehličky byly pod kůží tak dobré 4 cm hluboko. Nevím, jestli to není zkresleno -6-
„rybářským pohledem“. Nikdy jsem toto nezjišťovala, pro mne je vždy důležitý výsledek, a ten se dostavil. Díky tomuto krátkému ošetření přes potíž se před zaplněnou pergolou zcela uvolnit, jsem pak pohnula hlavou doprava asi v úhlu 45°, což byl úspěch. Pak se opět chlapi ptali, jestli to nebolelo. Samozřejmě, když je někde problém, je to bolavé. Osobně vpichy jehliček pociťuji, jako když zatlačíte na chviličku ostrým nehtem na kůži. Pokud je jehlička na správném místě, tak za chvíli nevíte, že ji tam máte. Dělám tu tak trochu propagaci akupunktury, protože s ní mám dobré zkušenosti a také je mi líto, že nebyl prostor, aby vás masérka s ní více seznámila. Vrátím se k událostem odpoledne. Masérka mi šeptá do ucha: „A teď je potřeba, abyste takto s jehličkami vydržela alespoň 20 minut“. V tom slyším starostku P. Kaprasovou: „Dovolte, abych přivítala paní Jolanu Voldánovou….“ Napadlo mne: „No, nazdar“. Paní Voldánová přešla opatrně kolem mne si sednout, neb přiznala, že pohled na jehličky v mých zádech ji nedělá dobře. Povídání paní Voldánové bylo příjemné, jak obsahem o práci ve zpravodajství, o účinkování v taneční soutěži StarDance, o zážitcích při doprovázení pana Václava Havla v USA, o jejích plánech do budoucna, tak také příjemné jejím tónem hlasu. Napadlo mne: „To je luxus, relaxuji po masáži a „do ouška“ mi tu vypráví Jolanka“. Její vyprávění občas zpestřil
dým z udírny. Se svou dcerkou ochutnaly uzeného kapra a pak zamířily do dílny Karla Kopeckého. Na památku návštěvy zde na Bačalkách dostala krásný dřevěný obrázek. Kosmetické lehátko pak ještě „vyzkoušela“ Šárka Hošková, byla jí dopřána kosmetická masáž od kosmetičky. Bylo obrovské horko, až tak, že naše piknikové deky se slunečníky zely prázdnotou a pergola „praskala ve švech“. Přesto dorazila z Mladé Boleslavi taneční skupina Shareefa a na rozpáleném pódiu nám předvedla ukázku břišních tanců. Vzápětí nás tanečnice lákaly k sobě, ať si tanec vyzkoušíme. Muži by k nim jistě přikvačili rychleji. A já se nedivím. Upravené usmívající se ženy, spoře oblečené, které se umí pěkně nosit i s několika kily „navíc“,
prostě upoutají. Jenže bylo to odpoledne pro ženy, a tak chlapi mohli jen „čučet“. Za to my se pustily do tance. Nevím, zda jsme také upoutaly, ale bylo to i přes velké horko příjemné uvolnění. Poklonu jsem složila paní Rampasové, že také tančila, přišla v pyžamu, a to jsem ještě netušila, že zanedlouho oslaví sedmdesátku. Trochu jsme se vydýchaly, osvěžily pitím a vodou z rozprašovače a začalo druhé kolo, ukázka ohnivého flamenca. Tanečnice nám rozdaly vějíře. Ač ukazovaly pózy, kroky a práci s vějířem lehkým tempem, nevěděla jsem co sledovat dříve a mé pohyby asi tanec nepřipomínaly. Každopádně to bylo báječné odpoledne. Tento způsob léta se mi nezdá vůbec nešťastným… J. Rukavičková
DOKTOŘI Z KVĚTINÁČE Nejúčinnější přírodní antidepresivum? Bazalka!
Bazalka je jedno z nejúčinnějších přírodních antidepresiv. Možná proto jsou Italové pořád v pohodě... Žádná středomořská kuchyně se bez ní neobejde. Tato královna mezi bylinkami má velmi aromatickou chuť i vůni. Málokdo ale ví, že bazalka je také léčivá a mimo jiné patří mezi nejúčinnější přírodní antidepresiva. Možná i proto mají Italové nebo Francouzi mnohem lepší náladu, než my Středoevropané. Na zahnání našich zimních depresí je tedy jako stvořená… Vypěstujte si ji již teď. Její název pochází z řečtiny: Basileus znamená král, a tato bylina je svého jména opravdu hodna. Pochází z Íránu a Indie, ale už ve starověku se rychle rozšířila do Evropy. U mnoha národů byla bazalka posvátná jako symbol ochrany a průvodce zesnulého na druhý břeh. Římané ji zase považovali za kouzelnici lásky… Všelék, uklidňující žaludek i mysl, výborný repelent. Bazalka má velmi příznivý vliv na náš trávicí trakt. Ve středomoří e používá jako čaj pro uklidnění žaludku, při kolikách a katarech. Stimuluje tvorbu žluči, pomůže při trávení těžkých jídel. Pomáhá také při léčení chřipky a nachlazení, kdy usnadňuje odkašlávání. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám, působícím na naši nervovou soustavu. Éterický olej významně pomáhá odstranit bolesti hlavy, snižuje stres, únavu a tlumí pocity úzkosti. Jde o silné antidepresivum, které umí zlepšit náladu a zažene tak přírodní cestou naše zimní „depky“. Šťáva z listů také pomáhá při bodnutí hmyzem. Ten ostatně její aromatickou vůni nesnáší, takže se bazalka hodí i jako repelent, díky kterému se mouchy, vosy a další raději vašemu bytu vyhnou. Na záhoncích se dá v našich podmínkách pěstovat bazalka jen jako jednoletka. Pokud chcete sklízet lístky celý rok, pak ji můžete pěstovat v květináči nebo truhlíku doma třeba na okně. Nesnáší přesazování, proto je vhodné vysít do kvalitní a humózní zeminy přímo její semínka. Květináč musí mít otvor pro odtok vody. Bazalka je žíznivka, bude tedy potřebovat stálé zalévání a rosení. Pokud má žízeň, dá vám to vědět svěšenými lístky. Ty je nejlépe sklízet v době, kdy nasazuje na květ. Staráte-li se o bylinu dobře, dočkáte sklizně i dvakrát do roka. Listy můžete použít zelené, naložit je do oleje, octu nebo soli nebo se dají usušit. Vhodnější je ale dát je na mrazák, uchovají si tak všechny své léčivé látky. Z internetových portálů připravila: A. Varhanová Příště: Zázračná levandule: Pohladí po duši, zklidní i největší hysterku. -7-
BAČALSKÉ SELSKÉ TRHY POTŘETÍ Je 17. srpna, klube se pěkné sobotní ráno, doma už několik dní dopředu informuji, že dnes jsou 3. bačalské selské trhy. O 12. hodině trhovci rozbalí své stánky, ve 13 hodin začne to správné hemžení, to aby i prodejci mohli být připravení, že v 17 hodin začne na novém pódiu za pivnicí zuřit Dívčí válka díky ochotníkům z Libáně. Muž moc dobře ví, že jakmile se věnuji přípravám na místní akci, není se mnou o jiném tématu řeč. Ač se snažím komunikovat, myšlenkami jsem „u pivnice“. A proto se ani nedivím, že se ráno ozvalo od vrátek: „Čau, jedu se projet na kole, užijte si to! Dnes dám asi celodenní túru.“ Před polednem doma dokončujeme nakládání propriet potřebných pro stánek. Zvoní mi telefon, hovor od muže. Zřejmě se chce podělit, jak je krásně v prachovských skalách. Z telefonu se ozve: „Kde jste, tady je stánek na stánku“. ?! Hm, změna je život a zvědavost a žízeň ji podporují… Čekala jsem skrumáž stánků kolem pódia, ale trhovci se velkoryse rozprostřeli kolem celého okraje travnaté plochy. Byl krásný přehled o rozmanitosti nabídky a bylo tak dost prostoru pro vystavení zboží. Nohejbalisté však nemohli kopnout do mičudy, aby nepobourali stánky a nepobouřili stánkaře, šli tedy „do sebe kopnout několik chlazených“. Nevím jak vás, ale mne letošní trhy potěšily, že oproti loňsku nevyzrály co do kvantity, ale kvality. Také mne potěšilo, že tu byly téměř všechny naše místní stánkařské „stálice“, na které jsme se těšili, i „nové vlaštovky“ s pěknou nabídkou. V domácí kvalitě jste zde našli zeleninu, oblíbené „Babiččiny koláče“, řadu preclíčků, sušenek, sušeného ovoce a jiných dobrot. Také starostenský stánek s oblíbenou cuketovou nádivkou, baďáky a domácími kvašáky (jen si řada návštěvníků posteskla, že pro úřadování už nezbyl čas na výrobu skořicových lívanečků), velký květinový stánek i s poradenstvím, jak o zakoupené pečovat. Oblíbenost stánku HAWAI BAR s míchanými nápoji potvrdily opět se tvořící fronty žíznivých zákazníků. Však nám slunce přálo a vyhřálo travní pažit, aby sledování večerního divadelního představení bylo pohodové. A věřte nevěřte, „zavíračku“ měl bar až s prvním zvoněním divadla, dobře tak po půl šesté navečer. Medaile za výdrž by též náležela hned vedlejšímu stánku Jitky Ziegelheimové, -8-
kde po vyprodání Babiččiných koláčků přišla ke slovu pánev a hřištěm se rozlévala vůně langošů. Nevím, jaké bylo skóre v nohejbale, když stánky v dostřelu míče měly už sbaleno, ale vím, jaké byly výsledky u zmíněného stánku: 360 kusů koláčů ze 7 kg mouky „zmizelo“ v čase 1hod 15minut a 50 kusů langošů ze 2 kg mouky v čase „dlouhém“, neb zákazníci čekali kvůli slabému tepelnému zdroji pod pánví (tedy kde byli zákazníci konkrétně nevím, pod tou pánví byl slabý tepelný zdroj). Vedle pergoly u udírny na nás čekali naši věrní „servisní technici“ s ultrazvukovou čistírnou a brusírnou téměř čehokoliv. Z domácí řemeslno-umělecké produkce jste zde mohli zakoupit dřevěné výrobky do kuchyně i k dekoraci, bižuterii originální z korálků i bižuterii nápaditých rozmanitých tvarů umělecky provedenou z hmoty fimo (barevná libovolně tvarovatelná), ručně malovaná trička, originální oděvy ručně zdobené. Dále džínové a romantické polštářky, látková zvířátka pro nejmenší i nás mazlivé větší, keramiku na zahradu i do domu, vše ručně zhotovené a originální. Jako proutěné vypadaly výrobky z papírových ruliček – zvonečky, ozdobné copy, košíčky různých tvarů, s ouškem i bez. Košíčky měly hezky ozdobené i dno, že mi přišlo až líto do nich něco vkládat. Mohli jste zakoupit i pořádně rachotící dřevěné řehtačky. V tom sobotním horku mne napadlo „do jara daleko“, ale dnes je už chladný zářijový den a na jaro se docela těším. A pak, řehtačky se nechají použít na ledacos. I oblíbený bleší koutek se našel a klasický pouťový také. Takže i za pár kaček se nechalo něco přinést domů a zdarma naplnit bříško palačinkou. Probíhala totiž palačinková soutěž. Na prvním místě se umístila palačinka s marmeládou netradičně sypaná konopným semínkem (semínka zakoupena ve zdravé výživě) pana Varhana, na druhém místě pak klasická palačinka také s marmeládou slečny Roštejnské a třetí místo obsadila palačinka „na slano“ plněná křenovou pomazánkou a špenátovými listy Renaty Folprechtové.
POZVÁNKA NA KONCERT Oslavme svátek Sv. Václava vpravdě svátečně
A pak přišla třešnička na dort 3. bačalských trhů – divadelní vystoupení ochotnického spolku Bozděch z Libáně s představením F. R. Čecha „Dívčí válka“. Chvilku jsme si počkali, než se opona otevřela, kvůli pracovním povinnostem jednoho z herců, ale bylo to příjemné čekání. Trávník kolem pódia byl vyhřátý od slunce, řada lidí mohla ležet jen tak pohodlně na dece, pivní mok na dosah a Vlasta, Šárka spolu s Kazi (děvčata z divadelního spolku) roznášela medovinu přímo „pod nos“. Jen několik ležících nedaleko septiku pivnice bylo omámeno odérem tohoto zařízení. Přiznám se, že toto divadelní představení jsem shlédla hodně krát a měla obavy, zda nebudu zklamaná, když už ho tak znám. Nebyla. Představení mělo „šmrnc“, nové pasáže oproti známé nafilmované verzi, herci byli skvělí. A když se hraje
Ke svátku Sv. Václava již tradičně v našem regionu patří duchovní hudba. Tentokrát čtenářům Pramínku nabízíme prožitek vpravdě sváteční. V libáňském kostele Sv. Ducha se v sobotu 28. září od 15.00 hodin koná poslední se série koncertů v rámci hudebního festivalu Foerstrovy dny 2013 nazvaný prostě: „Ave Maria“. V prostředí barokního kostela se za zvuku varhanní hudby budeme moci zaposlouchat do příjemného ženského sopránu operní pěvkyně Emy Hubáčkové. Ta nám přednese píseň „Ave Maria“ od různých hudebních skladatelů. Jedno téma v mnoha variantách, přesto každé osobité, překvapující. Lístky jsou k zakoupení v drogerii paní Petříčkové na náměstí v Libáni nebo před koncertem. Za o.p.s. Foerstrovy dny Pavla Kaprasová
KAROLÍNKA V ŘÍJNU ZAHAJUJE Po takřka půlroční pauze v říjnu opět začínají „Křesla pro hosta“ v libáňské cukrárně Karolínka. Prvním podzimním hostem bude spisovatel, básník, scénárista a bývalý předseda PEN klubu Jiří Stránský. Asi nejznámějším dílem tohoto původem šlechtice je autorství scénáře k mnohadílnému televiznímu seriálu „Zdivočelá země“ o osudech válečného pilota a později politického vězně podplk. Antonína Maděry. S Jiřím Stránským si budeme povídat ve čtvrtek 10. října 2013 od 17.00 hodin. Vstupenky v předprodeji přímo v cukrárně od 23. září 2013. Za pořadatele Pavla Kaprasová
SPOLEČENSKÁ KRONIKA živě, vždy se něco semele, co vyloudí úsměv na tváři. Jak prohlásil pan Hrušínský coby lékař ve filmu Postřižiny: „Bylo to krásné uvolněné odpoledne“. Ti co tam byli, mi dají jistě za pravdu. A maminka příroda naše setkání zřejmě přivítala, protože když se herci ukláněli, jeviště bylo zalito narůžovělými paprsky zapadajícího Slunce. Děkuji, trhovcům, kupujícím, zvědavcům, hercům, organizátorům, počasí, všem, kteří měli dobrou vůli, že se nám tento den vydařil. Krásné společné dílko. Těším se na další. S večerem se pak rozezněla u pivnice hudba a kulisy na pódiu vystřídali tanečníci. J. Rukavičková
Dne 21. 8. 2013 odešla ve věku 74let paní Zdeňka Bledová, dlouholetá obyvatelka Bačalek. Redakce vyjadřuje svoji upřímnou soustrast.
-9-
SVATOVÁCLAVSKÝ ČAS
PUTOVÁNÍ MARKVARTICKEM
Pokračování z titulní strany.
Pokračování z titulní strany.
Letošní svatováclavský čas je neplánovaně politicky hektický. Boj o to, kdo si sedne do poslaneckých lavic, nabírá na obrátkách a s termínem voleb bude jistě čím dál ostřejší, útočnější, zákeřnější a také prolhanější. Jak jsme poznali za posledních 24 let, ať tam sedí Petr nebo Pavel, ve výsledku to pro nás obyčejné občany je v podstatě jedno. Sliby o větší sociální jistotě tady už byly – ano, handicapovaným a jejich ošetřovatelům se dávky snížily, aby se mohlo přidat na resocializaci nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva (ti se totiž velmi dobře umí ozvat). „S-karty“ byly totálním šlápnutím vedle, napakoval se jen nejmenovaný peněžní ústav a pár lidí na ministerstvu práce a sociálních věcí. Registrační pokladny, které by byly relativně účinným bičem na daňové podvodníky (srovnejme se Slovenskem), odložila k ledu sociálně demokratická vláda J. Paroubka v r. 2007. Kupodivu je však jako neúčinné označil i bývalý pravicový ministr financí Kalousek. Prý by brzdily soukromé podnikání. Není důvodem to, že podnikatelské mafiánské lobby ovládá politické strany napříč politickým spektrem a za loajalitu se politikům odměňuje posty ve správních a dozorčích radách? TOPka jako své hlavní volební střelivo deklaruje snížení daňového zatížení. Proč se tedy od 1. ledna letošního roku zvýšily díky p. Kalouskovi daně pracujícím důchodcům? Že by tak rychle změnil názor? Další strana proklamuje, že pomůže mladým lidem s životním startem, veškeré úsilí namíří na zlepšení podnikatelského prostředí. Proč tedy nutíme od příštího roku každou obyčejnou švadlenu, kadeřnici, přivydělávajícího si elektrikáře, řidiče či zámečníka, aby si kvůli novému nařízení zřizoval elektronický podpis a komunikoval s OSSZ pouze přes internet? Taková nařízení a zákony jsou sotva změnitelné z hodiny na hodinu. A u jejich zrodu asistovali všichni výše jmenovaní, menší či větší měrou. Bude to těžké rozhodování. Jak jsem zjistila, byla jsem donedávna dosti naivní. Myslela jsem si, že politika je určování kurzu, kterým bude naše republika vedena s cílem zlepšit životní podmínky všech lidí, usnadnit jim život, spolehnout se na to, že vyřčené slovo a podaná ruka platí nad všechny podpisy. A občas, že se může stát nějaký exces – jsme přeci všichni lidé, dobří i špatní, omylní i hřešící. Ale v prezidentské volební kampani jsem se z jednoho šotu od bývalého předáka ODS Miroslava Macka dozvěděla, že v politice jde přeci jen a jen o peníze a moc. A osobní prospěch! „Svatý Václave, Tobě šlo také moc o moc a peníze, ale pro svůj národ, pro svou zemi. Ty jsi zachránil naší existenci, nehleděl si na své osobní zájmy. Prosím Tě, jestli můžeš, vyjdi z hory Blaníku zatím sám, proklepni všechny navrhované kandidáty a veď naše myšlenky, až se budeme probírat volebními lístky. Blanické rytíře nech zatím spát – ať mají dost sil, až bude po volbách.“ Pavla Kaprasová
Paní Balcarová, která se narodila ve Hřmeníně, nám dělá ochotně průvodkyni nejen celou Skuřinou, ale také údolím Peklo až k přehradě a dojde s námi až skoro ke hřmenínskému vysílači. Cestou se povídá a vzpomíná a dozvíme se také mnoho užitečných informací. Třeba že p. Balcar je velký včelař, má 30 včelstev a prodává med. A chová čistokrevné králíky (to jsou ale macci) a holuby kingy. Nebo že se do Skuřiny přistěhovali sympatičtí manželé Pelcovi – ano ti, kteří pod Humprechtem pěstovali a prodávali růžičky. Takže pozor, milovníci růží, letos si pro sazenice musíte zajet do Skuřiny. Taky se dozvíme o tajemných „slunečních kamenech“ za Hřmenínem, něco málo o keltské svatyni. Cesta byla náročná obzvlášť ve své poslední části – ale motivace v podobě občerstvení v markvartické hospůdce byla dostatečná. Zvládli jsme to, všichni opálení a rozpálení, žízniví a ušlapaní. Při obědě proběhla ještě malá autogramiáda s p. Mgr. Luniaczkem, který o svých výletech po Jičínsku napsal velmi hezkou knížku. Možná se po nějaké další trase vydáme společně příští jaro, co říkáte? Pavla Kaprasová
- 10 -
Ing. Tomášů, dobrá duši markvartické knihovny a také „patronka“ markvartického kostela Sv. Jiljí.
OPRAVA DVOU SVATOSTÁNKŮ
V ŘÍJNU BUDEME OSLAVOVAT
Pozornému občanu či návštěvníku naší obce jistě v posledních dnech neušlo, že kolem dvou našich „kaplí“ je čilý ruch. Kaple na hřbitově po 65 letech prochází zásadní rekonstrukcí, doslova od hlavy až k patě. Pokrývači byli tak rychlí, že jsme stačili zaznamenat už skoro hotovou střechu. Použitá krytina, ačkoli je nová, má na svém povrchu úpravu – patinu – takže zachovává punc starší stavby. Na střeše nechybí také nový hromosvod. Neradi bychom se dočkali neštěstí z roku 1962, kdy do kaple uhodilo a byla částečně poničena. Kaple je podříznuta, má nový strop i vnitřní a vnější omítky a chystá se také úprava schodiště. V příštím předdušičkovém čísle čtenářům Pramínku podrobně představíme její „restaurátory“ i kapličku již v plné kráse v elegantním pastelovém kabátku a připravenou ke slavnostnímu otevření 27.října. Také „kaplí“ nebo „kostelíčkem“ bývá občas označována naše pivnice. Rovněž pivnice a obecní úřad se konečně dočkaly úpravy před hlavním vchodem. To, že se na úpravy čekalo tak dlouho, nebylo z důvodu nedostatku financí. Od samého začátku působení nového zastupitelstva v r. 2010 se hledalo optimální technické řešení. Při přesném měření nivelety základů pivnice bylo zjištěno, že ji její stavitelé při zakládání „utopili“ z nepochopitelných důvodů pod úroveň silnice o více než 25 cm. Ani s budovou, ani se silnicí se pohnout nedá. Oslovili jsme několik firem a odborníků, ale nikdo si netroufal přijít s konkrétním řešením a vzít si za něj odpovědnost. Nakonec nás opět, jako už mnohokrát, zachránil p. Podzimek, zkušený stavař s velkou fantazií a především pečlivostí a obětavostí. Navrhl řešení, které vzhledem ke zmíněným disproporcím mezi vozovkou a základy není sice optimální, ale ze všech špatných řešení nejlépe a esteticky zamezí neustálému podmáčení vchodu při deštích a tání sněhu. Do pivnice a úřadu již můžeme přejít suchou nohou, navíc před okny úřadu vzniklo krásné místečko třeba pro povídání u kafíčka. Ještě nám zbývá upravit olemování záhonu a pravděpodobně ještě letos před vzniklou zídku natáhneme asfaltový koberec. Pavla Kaprasová
Letošní rok a podzim obzvlášť jsou bohaté na významná výročí celorepublikového významu. U nás na Bačalkách si kromě 95. výročí vzniku první samostatné Československé republiky v r. 1918 připomínáme také 65 let od otevření našeho hřbitova, dále také 110. výročí vzniku ličenského sboru dobrovolných hasičů a 115. výročí vzniku sboru hasičů bačalských. Společně s vámi, čtenáři Pramínku i dalšími občany a přáteli naší obce, bychom si rádi tato významná výročí připomenuli při slavnostním znovuotevření kaple, které se bude konat v neděli 27. října 2013 od 14.00 hodin. Po slavnostním aktu, jehož součástí bude také vystoupení operní pěvkyně Jany Ryklové, se přesuneme k hasičské zbrojnici na místo, kde stávala Lípa svobody, zasazená v památný den 28. října 1918 našimi předky a společně vzdáme hold památce našich blízkých padlých v 1. světové válce. A protože žádná oslava nemá být smutná, bude odpolední program pokračovat v naší pivnici, kde už se bude od časných dopoledních hodin chystat pravá venkovská zabíjačka se všemi pochoutkami, které k ní patří. Černá polévka, zabijačkový guláš, ovárek s křenem, jaterničky, tlačenka – to vše na talíři i prodej přes ulici. A abychom jen nekonzumovali, můžeme se od 16.00 hodin zatočit v kole za doprovodu našich oblíbených bakovských muzikantů pánů otce a syna Hašlarových. Vyznačte si tedy v kalendáři tento den tučným písmem, zapomeňte na televizní povolební tahanice o post premiéra – vždyť se umíme dobře pobavit sami po sousedsku. Pavla Kaprasová
Obsah tohoto čísla: Svatováclavský čas
1. a 10. str.
Putování markvartickem
1. a 10. str.
Aktuálně z úřadovny
2. – 3. str.
Zveme na podzimní brigádu
3. str.
Prvňáček
4. str.
Nikam nechoďte. Občanské vzdělávání Přijde za Vámi!
4. str.
Malé zamyšlení nad báječnou pubertou
5. str.
Z redakčního zákulisí
5. str.
Napsali jste nám
5. str.
Žhavý piknik Doktoři z květináče Bačalské selské trhy potřetí
5. – 7. str. 7. str. 8. -9. str.
Pozvánka na koncert
9. str.
Karolínka v říjnu zahajuje
9. str.
Společenská kronika
9. str.
Oprava dvou svatostánků
11. str.
V říjnu budeme oslavovat
11. str.
Pozvánky
12. Str.
- 11 -
POZVÁNKY Bačalky Podzimní brigáda v sobotu 5. října 2013 od 9.00 hodin, sraz u hřbitova. Slavnostní znovuotevření kaple v neděli 27. října 2013 od 14.00 hodin, uctění památky padlých v 1. Světové válce v místě Lípy svobody u požární zbrojnice, odpolední program U Bači. Libáň Koncert v kostele Sv. Ducha v sobotu od 15.00 hodin operní pěvkyně Emy Hubáčkové – písně „Ave Maria“. Křeslo pro hosta – Jiří Stránský ve čtvrtek 10. října 2013 od 17.00 hodin v cukrárně Karolínka.
28.
září
Akce ve fotogalerii jistě rozpoznáte, ale jestlipak uhádnete, které oslavenkyni patří krásný dortík – včelín.
Toto číslo vychází 27. 9. 2013. Příští vydání Pramínku plánujeme na 18. 10. 2013. Výtisk je zveřejněn na internetových stránkách obce www.bacalky.cz, na těchto stránkách najdete i fotogalerie z akcí. Měsíčník/dvouměsíčník. Vydáván na Bačalkách. Vydavatel: Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična, Bačalky 97, 507 23 Libáň, IČ: 22890874. Evidenční číslo registrace periodika: MK ČR E 20239. Tento výtisk připravili: Alena Varhanová, Kaprasová Pavlína, Rukavičková Jitka, Slávek Zeler. Dopisovatelé jsou uvedeni pod příspěvky. Za obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Ve společenské kronice zveřejňujeme jména těch, kteří v daném měsíci oslaví „kulaté či půlkulaté“ výročí a těch, kteří jdou živostem již déle než 70 let. Pokud si nepřejete být uvedeni, sdělte to prosím redakci. Korektury: redakce Pramínku. Grafická úprava: A. Varhanová, J. Rukavičková. Tisk: p. Čermák. Výtisk je zdarma. Roznášku zajišťují: S. Zeler, S. Hodboď, z. Šátková, K. Laušmanová. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv z naší redakční skupiny nebo posílejte na email
[email protected], či vhoďte do schránky Pramínku u pivnice na Bačalkách nebo na plotě bývalého obecního úřadu u stanoviště kontejnerů na rozhraní obcí Bačalky-Lično. Na tisk Pramínku přispěli: Poláčkovi chalupáři 400Kč, Nešněrová Milada 100Kč, Nešněra Václav 200Kč, Egrtovi 400Kč, p. Doškář 150Kč, p. Šoltysová č.p.87 200Kč, K.K. 200Kč, p. Hodboď 200Kč, p. Hovorka 500Kč, Hurcikovi 400Kč, Doškářovi 200Kč, Šoltysová Blažena 200Kč, p. Matyášová 200Kč, p. Hodboď 200Kč, 200Kč. Děkujeme za spolupráci a podporu. Vítáme vaše příspěvky, náměty a připomínky, aby Pramínek byl přínosem pro nás pro všechny.
- 12 -
