zima 7/2013
LUDMILA
časopis Domu pokojného stáří svaté Ludmily v Chabařovicích
1
ÚVODNÍ SLOVO VEDOUCÍHO Vážení uživatelé Domova, veškeré naše aktivity a činnosti byly podřízeny plnění poslání a zejména cílů pro daný rok. Předsevzaté úkoly roku 2013 jsme splnili, přesto máme před sebou ještě mnohé. 1) Jako významnější mi dovolte vzpomenout tyto akce: Pořízení kompenzačních pomůcek Pořízení elektrických polohovacích lůžek pro imobilní uživatele, speciální antidekubitní matrace Obnova opotřebovaného ložního prádla, jídelní soupravy, elektrických spotřebičů, záclon Provedli jsme opravy podlahových krytin na pokojích, opravu hlavních dveří Svépomocně jsme provedli opravy chodníků, parkoviště, zrenovovali jsme nátěrem venkovní omítku objektu a provedli ochranu proti nehostinným návštěvníkům jiřičkám 2) Splnili jsme krátkodobé cíle, které jsme si stanovili: Uspořádali jsme pět kulturních akcí s živou hudbou Uspořádali jsme letní sportovní hry Uspořádali jsme dvakrát grilování Uspořádali jsme poznávací výlet do Velkého Březno, kde jste se v místním pivovaru občerstvili lahodným mokem. Uspořádali jsme přednášky, exkurze, taneční terapii Celý pracovní tým si pro Vás 12x v měsíci připravují aktivity, terapie, za rok je to cca 150 aktivit
Naším cílem bylo prohloubení spolupráce s rodinnými příslušníky, rozšíření skupiny našich dobrovolníků a interakce s nimi. V současnosti poskytujeme odbornou praxi studentkám středních, vyšších i vysokých škol se zaměřením na sociální práci, pedagogiku, pečovatelství a zdravotnictví. Do našeho Domova docházejí tři dobrovolníci. V Našem Domově všichni zaměstnanci vychází z individuálních potřeb jednotlivce, poskytují každému z Vás prostor pro autonomii, a všichni ctíme důstojnost každého z 2
Vás. To jsou naše principy, to jsou naše priority. Známe životní příběhy uživatelů a maximálně se snažíme, abychom nic neměnili v jejich stylu života, ale naopak chceme kontinuálně pokračovat v jejich zvycích, rituálech a přáních. Tak, jak nám to podmínky našeho zařízení dovolí. Všichni zaměstnanci často pracují nad rámec svých povinností, protože jim není lhostejný Váš život v našem Domově. Touto cestou chci poděkovat všem dárcům, za jejich příspěvky do našeho rozpočtu. Poděkování všem dodavatelům fakultativních služeb, rodinným příslušníkům, všem zaměstnancům za jejich kvalitně poskytovanou péči o Vás. Vážení uživatelé naší sociální pobytové služby, budeme i nadále usilovat o Vaší přízeň a důvěru, kterou nám projevujete. Je to pro nás velká pocta, které si hluboce vážíme a za kterou Vám děkuji já osobně i celý tým zaměstnanců našeho Domova. S úctou Mgr. Yvona Jungbauerová vedoucí Domu pokojného stáří svaté Ludmily
3
NAROZENINY V ZIMĚ SLAVÍ
V prosinci slaví:
Hantonová Milada Budinská Marie Lachmannová Olga Špitálníková Eva Andrt Jaroslav
V lednu slaví:
Bartoš Václav Kydlíčková Blažena
V únoru slaví:
Pehneltová Alžběta
4
Co se u nás dělo na podzim roku 2013 Senioři z Domu pokojného stáří svaté Ludmily vyjeli dne 6. 9. 2013 na výlet vláčkem trasou Chabařovice – Velké Březno. Vláček byl zapůjčen od ZOO Ústí nad Labem, provezl nás po Mírovém náměstí, na Střekov a po cyklostezce do Velkého Března, kde nás v místním pivovaru čekala ochutnávka pivního moku. Senioři si zavzpomínali, viděli známá i neznámá místa. Výlet se vydařil a to nejen díky krásnému počasí.
Na počest svaté Ludmily a celosvětového dne Charity ČR jsme uspořádali společenské odpoledne s grilováním. Skvěle jsme se pobavili v rytmu kapely O.L.I. a občerstvili výborně opečenou klobásou. Oslavy trvaly až do pozdního odpoledne, kdy jsme všichni uznali, že „v nejlepším se má přestat“. 5
Na podzim roku 2013 jsme začali spolupracovat s Gymnáziem a Střední odbornou školou dr. Václava Šmejkala, p.o., a to formou průběžné praxe studentek oboru Sociální činnost. Celkem šest studentek k nám dochází pravidelně každou středu, a připravují pro vás různé aktivity a činnosti, kterými zpříjemňují váš pobyt u nás v Domově. Jsou velice aktivní a šikovné, rychle si u nás zvykli, a těší se na vás i v příštím roce.
…malování barvami na sklo
barvení korálků ze samotvrdnoucí hmoty…
…tvoříme papírové ruličky na pletení věnců a srdíček
6
Ani na podzim nešetříme své svaly a pravidelně cvičíme s Terezkou na kulturní místnosti, a to s různými cvičebními pomůckami, které byly zakoupeny z projektu Think Big. Někteří z vás dokonce nacvičují sestavu se šátky, kterou za doprovodu hudby předvedete na vánoční společenské akci. Všem zúčastněným děkujeme, a ostatní srdečně zveme.
Při tvorbě různých výrobků přemýšlíme nad užitečností, proto jsme se rozhodli vytvořit glycerinová mýdla, které zabalíme a darujeme jako vánoční dárek všem uživatelům. Děkujeme těm, kteří se na výrobě podíleli.
7
Opět nás navštívil dobrovolník Jakub, který si pro nás připravil přednášku s prezentací na téma Historie Litoměřic a Děčína.
Iva s vámi vyrábí kytky z organzy, které zkrášlují prostory Domova, ale i k ozdobení našeho letošního vánočního stromu.
…společenská hra BINGO s Lenkou na kavárně
8
Měsíc listopad se nesl v přípravách na vánoční čas, tudíž jsme vyráběli vánoční věnce na dveře, adventní věnce na stůl, dekorační vánoční misky na stoly do jídelny, nálepky na sklo s vánočními motivy…atd. V závěru všech příprav jsme vyzdobili společné prostory Domova tak, aby na nás „dýchnul duch Vánoc.“
9
NĚCO O NÁS… V tomto vánočním čísle se Vám představí Lenka Krejčová, která pro o sobě prozradila několik zajímavých informací: „Jmenuji se Lenka Krejčová a narodila jsem se před 46ti lety v Teplicích. Vyrůstala jsem v Chabařovicích, kde žiji dodnes. Vychovala jsem tři dcery a nyní si užívám role babičky se svým čtyřletým vnoučkem Pepíčkem a dvouměsíční vnučkou Eliškou. Mojí celoživotní zálibou jsou zvířata, proto jsem po maturitě nastoupila do ústecké ZOO jako ošetřovatelka cizokrajné zvěře. Nyní ve svém domečku chovám papoušky, činčilu, králíčka, kočičku a ráda se procházím s půlroční fenkou německého ovčáka jménem Sanny. Mezi moje další zájmy patří tancování a zpěv. V létě relaxuji na zahradě nebo u vody a scházím se s přáteli u grilování, v zimě jezdím s nejmladší dcerou na lyže. V našem Domově se starám o seniory již šestým rokem.“
10
PŘÍSPĚVKY OD UŽIVATELŮ DOMOVA
Ing. Zdeněk Špitálník 11
VÁNOCE Mé dětské vánoce, bez čokolády, malý stromeček na něm pár kousků pečeného vánočního cukroví a v jemném papírku s třásněmi zabalená vždy kostka cukru. Pár červených „panenských jablíček“, 2 větší figurky čokoládového panáčka „Matýska“. Hraček nebylo takže „Matýsek“, jeden byl můj a jeden bratra, se kterým jsme si půl roku nejdříve oba hráli a až se mu staniol potrhal, přišel k snědku. Další Vánoce o pár roků později, kde jsem vyrůstala v klášteře, bratr studoval v Praze v „Emansích“ a tam jsem už svůj stromeček neměla. Byl jeden velký, společný na každém poschodí, kde žilo vícero různě nemocných pacientů. Lišilo se to, že jediné dítě jsem byla jen já. Bez hraček, míče, kola, bruslí, atd. Zpestření Štědrého dne bylo to, že brát měl na sobě pravý kněžský kabát a hůl Mitru, kněžský prsten s kamenem, v ruce košík, ze kterého na každém pokoji něco dal pacientovi, při čemž já jsem ho doprovázela jako anděl v bílém rouchu až na zem, se svítícími hvězdami na čele a veliká, snad pravá křídla. Chudáci někteří pacienti poklekli na kolena a políbili prsten. Třetí mé Vánoce. Dospělé Vánoce: Vdaná, 18. roků, zase chudé Vánoce, protože byla válka, cukroví nebylo, potrava na lístky (stravenky). Proto stromek žádný. Čekala jsem miminko, 22. 12. 1942 dárek pro manžela syn, pro rodiče vnouče, pro bratra synovec. Odehrálo se to na Mělníce, objekt továrna „Liberta“. Byl nucený doktor pro bombardování „Liberty“, po desátém telefonátu se lékař nedostavil, až poslední Dr. Degtěv v pyžamu na kole (znal nás) ve sněhu, mrazu, měl to kousek, ale co měl udělat, neudělal (nebyl to porodník) a tak na narození malého dítěte mám celoživotní zdravotní vzpomínku. Nemám Vánoce ráda, ale přesto je oslavím v kruhu veliké rodiny, to je zde, kde mám domov a vás všechny, a tak si přeji, abychom se měli všichni rádi nejen na Vánoce, a byli k sobě tolerantní a slušní.
V klášteře byla kaplička, jako tady. V ní jesličky, v nich jako panenka malý Ježíšek. Chodila jsem za ním jako za panenkou (hračkou). Halaxová Jiřina
12
VÁNOČNÍ ZVYKY Neodmyslitelný vánoční stromeček je z historického hlediska tradicí velmi mladou. Poprvé se v českých zemích objevil vánoční stromeček počátkem předminulého století, v roce 1812. Ve svém bytě v Praze-Libni jej v salonu nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Vzbudil opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou. Již příští rok se objevil v mnoha měšťanských domácnostech. Na vesnici se začal šířit až téměř o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový, jaký ho známe dnes. Na vesnicích se zpravidla zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se převážně jablky, ořechy, později i perníčky. Další „vánoční rostlinou“ je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že „kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí“ a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést. Pojídání ryb k štědrovečerní večeři je též zvykem velice mladým. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla. Například hrách, hrachová polévka či "pučálka" což je jídlo z naklíčeného hrachu, se hojně vyskytovala, protože prý zaručovala strávníkům hojnost na celý příští rok. Dále jste na stolech mohli vidět houbové omáčky, čočku, "kubu", sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Nejčastěji připravovaný v trojobalu a usmažený. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem či mořskými rybami či plody moře. Při zmínce o zlatém prasátku si v dnešní době snad každý vybaví malou holčičku v jedné známé reklamě a její: "Ne, ne nemusím, já už ho vidím ....“ Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich domácností, tak se také málokomu podaří zahlédnout stín zlatého prasátka, jak běží po stěně či stropu místnosti. Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje, jako právě na Štědrý večer. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro 13
nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupinky, které si pak každý dá do své peněženky a ty zajistí dostatek financí na celý příští rok. A také se nesmí zapomenout, že se od svátečního stolu nesmí vstávat a odcházet až do skončení večeře. Protože kdo to udělá, ten se už "příštích Vánoc nedožije". Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko, napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou „hvězdičku“ ze zdravých jadérek, může být spokojen. V příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší. Osudu lze napomoci výběrem zdravého, velkého jablka. Podobnou informaci jako jablka podle tradice ukrývají i vlašské ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok. Na přípravu náročnější, zato významově bohatší je staročeský zvyk lití olova. Nad plamenem či na kamnech se roztaví kousek olova, které se posléze najednou vylije do nádoby s vodou. Podle tvaru, do kterého olovo ve vodě ztuhne, přítomní usuzují, co dotyčného čeká. Svobodné dívky se v něm snaží rozeznat tvář či monogram toho, kdo je jim určen. Výsledný tvar olova je také možné číst jako odpověď na předem položenou otázku. Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka - nejsnáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele život dlouhý a šťastný. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma. Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů. Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, do roka se vdá. Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12.-6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.).
14
PROJEKT O2 THINK BIG Dovolte nám, abychom Vám ještě jednou shrnuly informace o projektu „Aktivizační činnosti pro seniory podpořený nadací O2 Think Big“. Jistě víte, kdo Vás aktivitami z tohoto projektu provází, ale jak vše začalo…? Rozhodnutím – jdeme do toho! Nejprve se musel sejít tým. Tým, kterým jsme se staly my – Terezka, Ivon a Terez. Poté jsme sepsaly projekt, tedy spousta podrobných náležitostí do předem daného formuláře, kde se objevili veškeré činnosti a samotný průběh tak, aby bylo vše předem promyšlené. Po úžasné radosti ze schválení našeho projektu, jsme absolvovaly víkendové školení. Po této dlouhé štaci jsme konečně získaly finance a mohly začít s aktivitami. Velký dík patří Vám, kteří se aktivit zúčastňujete, aktivity Vás baví, přejete si je, a rádi s námi spolupracujete. Bez Vás by projekt vzniknout nemohl, ale bez nás by to též nefungovalo. Na závěr našeho projektu (březen 2014) bychom rády zorganizovaly a uskutečnily závěrečné odpoledne, kde kromě vystoupení a občerstvení bude i výstava námi vytvořených výrobků. Budeme rády, pokud budou mít o účast zájem i rodinní příslušníci. Závěrem Vás chceme povzbudit a navnadit, ať i nadále navštěvujete aktivity a užíváte si společného tvoření, zpěvu či cvičení.
15
SLOVO REDAKTOREK Vážení uživatelé, rodinní příslušníci, přátelé. Tak jde čas, dny plynou, některé rychle a některé pomaleji. A tak se rok s rokem sešel a opět se společně blížíme vstříc novému roku. Spousta z nás mapuje rok starý a plánuje rok nový. Co nás čeká a nemine, netušíme a ani nezměníme. V životě nás potkávají strasti ale také radosti. Je důležité nepropadnout smutku, upnout se na to co nás těší, co nám udělalo radost, strasti a neštěstí oplakat a nechat uložené kdesi v hlavě. Nejen díky krátkým dnům, pochmurnému počasí, dlouhým a studeným večerům, dnům bez slunce a špatným vzpomínkám na toto období mohou být zimní dny spíše nositeli špatné nálady či dokonce smutku. Nesmíme se nechat ponořit do špatných nálad, a proto jsme si pro Vás připravili další číslo časopisu, který by Vám tyto dny měl zpestřit. Velmi nás těší vaše přízeň a chuť, se kterou přispíváte články do časopisu „Ludmila“. V tomto čísle nesmí chybět slovo paní vedoucí, články Vás uživatelů, příspěvky od personálu Domova, také příspěvky od studentek, dozvíme se komorní informace od personálu ve článku „O nás“ a v neposlední řadě si potrénujeme paměť, pobavíme se Vánočním vtipem a poohlédneme se za aktivitami, kulturou, společně prožitými chvílemi zobrazené ve fotkách a malých článcích. A tak ať chceme nebo nechceme, blíží se čas Vánoc. Jistě víte, že jsme si pro Vás v měsíci prosinci připravili bohatý program, který najdete na nástěnkách Domova. Vánoční program připravujeme pro zpříjemnění a zpestření všedních i nevšedních dní měsíce prosince. Naše společné přípravy, úklidy, pečení, zábava i kulturní akce budou směřovat a k Vánoční náladě, klidu a pohodě. Přejeme si, abychom se v Novém roce 2014 sešli všichni ve zdraví a pohodě. Vaše redaktorky, Terez a Ivon. Čas provoněný skořicí v domech svíce hořící rolničky vesele zvoní a my stejně jako vloni prožíváme krásné svátky díváme se na pohádky na zázraky věřit chceme pak se všichni obejmeme přejeme si štěstí, zdraví jak se v moudrých knihách praví z půlnoční nám mrznou uši zase máme mír, klid v duši… 16
TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI
17
KŘÍŽOVKA
18
