2013: Ekonomika a kvalita života Drahomíra Dubská Lukáš Kučera Tisková konference, 28. srpna 2014, Praha
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz
1
Ztráta reálné konvergence ČR se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 2010 diverguje… V roce 2013 HDP ČR /obyv. v PPS 80 % průměru EU 28 proti 77 % v roce 2003 (Slovensko 76 % proti 55 % v roce 2003) – 17. pozice stejně jako v roce 2012 (18. pozice v letech 2009-2011) Kraje 2012: PHA 168,9 %, JM 76,6 %, PLZ 72,2 %...OL 63 %, LB 62,8 %, KVK 57,2 %
86
ČR (EU 28=100)
ČR (eurozóna=100) 82 75,9 81 81 81 80 75,0 75,0 75,0 74,1
84 82
HDP na obyvatele v korunách PPS, zdroj ČSÚ 900 000
ČR celkem
800 000
Hlavní město Praha
700 000
Kraje ČR mimo Prahu
70
100 000
68
0 2013
200 000
2012
72
2011
300 000
2010
74
2009
400 000
2008
76
2007
500 000
2006
78
2005
600 000
2004
80
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat
2
Hrubý domácí produkt Meziroční změna HDP v ČR (v %, reálně) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6
6,8
Meziroční změna HDP v roce 2013 v zemích EU28 (v %, reálně)
7,0 5,7
4,7 3,1
2,5
1,8
-0,9
-1,0
-4,5 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Hlavní složky poptávky v roce 2013 (ČR)
2011
2012
v %, reálně
Výdaje na konečnou spotřebu domácností
+0,1 %
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí
+1,6 %
Tvorba hrubého fixního kapitálu
-3,5 %
Vývoz
+0,2 %
Dovoz
2013
+0,6 %
Kypr -5,4 Řecko Itálie Portugalsko Finsko Španělsko Slovinsko ČR Chorvatsko Nizozemsko Irsko Belgie Francie Rakousko Dánsko Německo Estonsko Bulharsko Slovensko Maďarsko Polsko Švédsko UK LUX Malta Litva Rumunsko Lotyšsko -6
-3,9 -1,9 -1,4 -1,4 -1,2 -1,1 -0,9 -0,9 -0,8 -0,3 0,2 0,2 0,3 0,4 0,4 0,8 0,9 0,9 1,1 1,6 1,6 1,7 2,1 2,6 3,3 3,5 4,1 -5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
3
Příjmy a spotřeba domácností Příspěvky ke změně čistého disponibilního důchodu (meziročně v procentních bodech, běžné ceny) 12
Čistý disponibilní důchod a výdaje na konečnou spotřebu (meziročně v %, reálně)
Čistý provozní přebytek a smíšený důchod Mzdy a platy Čisté příjmy z vlastnictví Saldo přerozdělení bez soc. přísp. zaměstnavatelů Čistý disponibilní důchod
10 8
6 Čistý disponibilní důchod 5
Výdaje na konečnou spotřebu
4 6
3
4 2
2
0
1
0,5 0,1
-2 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Změna čistého disponibilního důchodu 2013/2012 (v mld. korun, běžné ceny)
-39,0
Čistý provozní přebytek a smíšený důchod
-4,0
Mzdy a platy
-9,8
Čisté příjmy z vlastnictví
-6,5
Saldo přerozdělení bez sociálních příspěvků zaměstnavatelů
-18,6
0
-1,3
-1
-0,7
-2 -2,2 -3 -3,1 -4 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
4
Zahraniční obchod 2013 – rekordní přebytek zahraničního obchodu v běžných cenách …
Saldo zahraničního obchodu (v mld. korun, běžné ceny) 300 246,8
250
215,3
200
158,6
151,6 150
… v důsledku příznivého vývoj cen v zahraničním obchodě … Ceny vývozu +1,6 % Ceny dovozu +0,1 % => zlepšení směnných relací
85,1
100 50
101,0
97,4
92,0
2006
2007
2008
25,7
0 2004
2005
2009
2010
2011
2012
Vývoz a dovoz (meziročně v %, reálně) 20 15
…avšak reálně se výsledek zahraničního obchodu zhoršil …
127,1
10
13,6 10,0
11,6
Vývoz
15,4 15,4
13,8 10,8
11,2
2013
12,8
Dovoz 9,5 7,0
5,9
4,0
5
4,5
2,7
2,3
0,2 0,6
0 -5 -10
….k tomu došlo naposledy v roce 2007
-10,9
-15 2004
2005
2006
2007
2008
-12,1
2009
2010
2011
2012
2013 5
Ceny potravin Ceny pro spotřebitele celkem, ceny potravin (meziročně v %) 10 8,3 8 6,3 6 5,0 4
6,6 5,4 4,4
3,8 2,8 1,9
2
3,3
2,8
2,5 1,1
1,5
1,0
1,7
1,9
1,4
0 -0,2 -2 -4
Úhrn Potraviny
-4,5
-6 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Ceny jednotlivých druhů potravin v roce 2013 (meziročně v %)
Pekárenské výrobky; obiloviny
+2,0 %
Ovoce
+5,8 %
Maso
+4,8 %
Zelenina
+21,0 %
Ryby
+6,8 %
+1,1 %
Mléko, sýry a vejce
+2,1 %
Cukr, marmeláda, med, čokoláda, cukrovinky a cukrářské výrobky
Oleje a tuky
+5,0 %
Ostatní potravinářské výrobky
+4,0 % 6
Ceny potravin – srovnání s EU Ceny potravin v ČR (EU28=100)
Ceny potravin v zemích EU v roce 2013 (EU28=100)
2003
2013
60,2
82,5
Pekárenské výrobky; obiloviny
50,3
72,4
Maso
56,2
72,2
Ryby
62,5
102,6
Mléko, sýry a vejce
64,9
91,0
Oleje a tuky
79,4
100,7
Ovoce, zelenina, brambory
64,1
87,7
Ostatní potraviny
68,2
94,7
Potraviny celkem z toho:
Polsko Bulharsko Rumunsko Litva Maďarsko ČR Lotyšsko Slovensko Estonsko Portugalsko Chorvatsko Španělsko Nizozemsko Malta UK Slovinsko Řecko Kypr Německo Francie Belgie Itálie Irsko LUX Finsko Rakousko Švédsko Dánsko
60,1 67,9 68,5 76,2 79,2 82,5 84,7 86,8 87,6 90,0 91,2 94,2 97,5 99,0 99,1 99,4 101,3 107,1 108,4 109,4 112,5 113,2 115,8 121,0 122,8 122,8 125,3 136,1 0
100
7
Nerovnováhy v ekonomice Deficit vládního sektoru se v roce 2013 výrazně zlepšil na 1,5 % HDP, zadluženost dokonce nepatrně klesla (na 46 % z 46,2 % nom. HDP) Vnější nerovnováha zůstala fakticky beze změny (deficit běžného účtu platební bilance 1,4 % HDP, což je však v žebříčku EU méně příznivá pozice) Potřeba financování investic z vnějších zdrojů i za recese v roce 2013 (ve výši 39 mld. korun, v roce 2012 ve výši 91 mld. korun) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Schodek vládního sektoru ( v % nominálního HDP) 1
Potřeba financování investic z vnějších zdrojů (v mld. korun) 1 200 1 000
0 -1
800
-2
600
-3
200
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
0 2001
-7
EU 28 Eurozóna ČR
1999
-5
2000
-4
-6
Potřeba financování investic z vnějších zdrojů Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubé národní úspory
400
-8 8
Kvalita života – vybrané faktory Životní hodnoty většiny lidí (zdraví, práce, bydlení, bezpečnost, vzdělání, volnočasové aktivity, aj.) - příjmy jako potenciál materiální kvality života Příjmy na člena domácnosti (čistý disp. důchod) podle regionů ČR v roce 2012 (v korunách) 2011 Kraje ČR
250 000
Nárůst ČDD na člena domácnosti (2012 proti 2004 , v tis. korun, resp. v %) 2012 k 2004 - rozdíl v tis. korun (l. osa) ČR celkem: 2012 k 2004 - rozdíl v tis. korun (l. osa) 2012 k 2004 - nárůst v % (pr. osa) 40% ČR celkem: 2012 k 2004 - nárůst v % (pr. osa) 35%
2012 Kraje ČR
2012 ČR celkem
60
200 000
50
30% 40
150 000
25%
30
20%
100 000
15%
20
10%
50 000
10
5% Karlovarský
Jihočeský
Liberecký
Ústecký
Pardubický
Královéhradecký
Vysočina
Olomoucký
Plzeňský
Zlínský
Jihomoravský
Moravskoslezský
Středočeský
Karlovarský
Ústecký
Moravskoslez.
Olomoucký
Liberecký
Pardubický
Vysočina
Jihočeský
Zlínský
Královéhrad.
Jihomoravský
Plzeňský
Středočeský
Praha
0% Hl. m. Praha
0
0
9
Kvalita života – příjmy a riziko chudoby Přírůstek disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích vyšší než přírůstek HDP na obyvatele (kromě Zlínského kraje) Ohroženost příjmovou chudobou zůstává nejnižší v EU (8,6 % v roce 2013, 9,6 % v roce 2012) Přírůstky ČDD na člena domácnosti a HDP na obyvatele (2012 proti 2001, v % graf 60
Jihočeský kraj
20% 10%
25 2012 Země Zlínský kraj Olomoucký kraj
Královéhrad ecký kraj Plzeňský kraj
2012 EU 28
15 Jihomoravs ký kraj
0% Liberecký kraj
20
Kraj Vysočina Ústecký kraj Středočeský kraj
Pardubický kraj Čistý disponibilní důchod na jednoho člena domácnosti HDP na obyvatele
10 5 0 ČR Nizozemí Dánsko Slovensko Finsko Slovinsko Maďarsko Francie Švédsko Rakousko Kypr Belgie Lucembusko Malta Irsko Německo Spoj. král. EU 15 Eurozóna Polsko Nové země (12) Estonsko Portugalsko Litva Lotyšsko Itálie Chorvatsko Bulharsko Španělsko Rumunsko Řecko
Moravskosl ezský kraj Karlovarský 50% kraj 40% Hl. m. Praha 30%
Riziko příjmové chudoby (podíl obyvatel v % celkové populace země)
10
Kvalita života – ohroženost chudobou v regionech V roce 2013 stouplo proti roku 2012 riziko ohroženosti chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech regionech ČR (NUTS 2) – přitom na Severozápadě a Moravskoslezsku toto riziko dlouhodobě nejvyšší a roste (SZ 25,8 % z 19,6 % v roce 2009, MS 22,9 proti 18,6 %, ČR celkem 14,6 % proti 14,0 % v roce 2009) Podíly obyvatelstva v riziku chudoby nebo sociálního vyloučení (v % populace regionu)
11
Kvalita života – práce jako životní hodnota V ČR 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU podle průměru let 2011-2013 s 6,9 % (Rakousko 4,5 %, Španělsko 24,1 %) i v roce 2013 se 7,0 % (Rakousko 4,9 %, Řecko 27,5 %)
V ČR ale klesala i dlouhodobá nezaměstnanost lidí ve věku 25-49 let (43,4 % z celkově nezaměstnaných proti 50,8 % v EU)
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v % celkové nezam. (lidé ve věku 15-64 a 25-49 let 55 50 45 40 35
15-64 ČR 15-64 EU 28 25-49 ČR
30 25
25-49 EU 28 2009… 2009… 2009… 2009… 2010… 2010… 2010… 2010… 2011… 2011… 2011… 2011… 2012… 2012… 2012… 2012… 2013… 2013… 2013… 2013… 2014…
Dlouhodobá nezaměstnanost v ČR u lidí ve věku 15-64 let od poloviny roku 2012 v trendu klesala až na 42,2 % z počtu celkově nezaměstnaných ve 4q2013, v EU 28 ale dále rostla (na 49,4 %)
* Sezónně neočištěno 12
Kvalita života – příjmová nerovnost Českou republiku charakterizuje velmi nízká příjmová nerovnost Podle tzv. podle Gini koeficientu* je ČR Pořadí zemí EU v příjmové nerovnosti podle tzv. Gini koeficientu* v roce 2012 zemí, kde jsou rozdíly v příjmech lidí 40 2012 Země relativně velmi nízké (hodnota 24,9 v 35 2012 EU 28 roce 2012 je stejná jako např. v Japonsku; 30 EU 28 30,6, Německo 28,3, Lotyšsko 35,7, 25 USA 46,6, Mexiko 54,6, Namíbie 70,7… ) 20
* 0=naprostá rovnost (hypoteticky „všichni berou stejně“), 100=naprostá nerovnost (hypoteticky „veškeré příjmy má jeden člověk“)
15 10 5 0
Slovinsko Švédsko ČR Slovensko Nizozemí Finsko Belgie Maďarsko Malta Rakousko Lucembursko Dánsko Německo Irsko Francie Chorvatsko Polsko Kypr Itálie Litva Estonsko Spoj. král. Rumunsko Bulharsko Řecko Portugaskol Španělsko Lotyšsko
V rámci celé Evropy se nižší příjmovou nerovností než ČR vyznačuje podle Gini koeficientu ještě Norsko (22,6) a Island (24,0)
13
Kvalita života – příjmová nerovnost Také nerovnost podle poměru pětiny lidí s nejvyššími příjmy a pětiny lidí s nejnižšími příjmy (tzv. kvintilové rozdělení) vykresluje ČR jako zemi s velmi nízkou příjmovou nerovností – 2. nejnižší v EU
EU lidé nad 65 let
ČR celkem
ČR lidé nad 65 let
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2,0 2007
Největší nerovnost na jihu Evropy (Špan. 7,2, Řecko 6,6, ČR 3,5 v roce 2012)
5,5
EU celkem
2006
Velmi malé změny jsou patrné i v datech za všechny věkové skupiny, kde se příjmová nerovnost dále zmenšuje (3,7 v roce 2005, 3,4 v roce 2013)
Příjmová nerovnost (tzv. kvintilový poměr S80/S20)
2005
Vysoká příjmová rovnost je v ČR především u lidí ve věku nad 65 let (podle tzv. kvintilového poměru) a od roku 2005 (2,3) se prakticky nemění (2,4 v roce 2013)
14
Kvalita života – gender gap* a podíl nízkopříjmových** Horší úroveň ČR proti průměrné úrovni EU u rozdílů mezd mužů a žen* (4. nejvyšší v EU) a také mírně vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy** (18 % proti 17 % v EU) – v ostatních faktorech souvisejících s nerovnostmi ČR „lepší“ výsledky než průměr EU Gender gap* (rozdíly mezi mzdou mužů a žen, rok 2012)
Podíl nízkopříjmových zaměstnanců** na celkovém počtu zaměstnanců ( v %, rok 2010)
26,0 25,0 24,0 23,0 22,0 21,0 20,0 19,0 18,0 17,0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
* Rozdíl mezi hodinovou mzdou mužů a mzdou žen vyjádřenou průměrem hodinové mzdy mužů
* Berou méně než dvě třetiny mediánové mzdy; údaje 2010 15
Kvalita života – úvazky a nízká intenzita práce* Podíl nedobrovolných pracovních úvazků v ČR podstatně nižší než v EU (14,3 % z celkového počtu částečných úvazků, v EU 28 %) Podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce 4. nejnižší v EU (6,8 % proti 10,5 % v EU 28)
60
35
50
30
40 30
2013
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
70
2006
Domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce* v ČR (v % celkové populace; kvintilové rozdělení příjmů 2005
Nedobrovolné částečné pracovní úvazky (podíl z celkového počtu část. úvazků, v %)
25
2013 EU 28 20
20
15
Celkem
1. kvintil
2. kvintil
3. kvintil
4. kvintil
5. kvintil
10 0
Belgie Nizozemí Slovinsko Lucemb… Rakousko ČR Malta Německo Dánsko Chorvatsko Estonsko Spoj. král. Finsko Švédsko Polsko Litva Slovensko Portugas… Lotyšsko Francie Maďarsko Irsko Rumunsko Kypr Bulharsko Itálie Španělsko Řecko
10 5 0
* Domácnosti, v nichž dospělí pracují méně než pětinu své potenciální pracovní doby 16
Kvalita života - bydlení Pokles cen na rezidenčním trhu jen mírný (-1,3 % y/y v roce 2013) Domácnosti v ČR investovaly do hmotných fixních aktiv v letech 20052007 každý rok v průměru o 14,5 % více, v období 2010-2012 však každoročně v průměru o 3 % méně (-8,7 % y/y v roce 2012)
10 5
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
Domácnosti v ČR – čisté pořízení hmotných fixních aktiv (y/y v %) 1994
Estonsko Lotyšsko Švédsko Lucembursko Dánsko Malta Německo Spoj. král. Irsko Litva Bulharsko Slovensko Finsko Belgie ČR Francie Portugaskol Polsko Rumunsko Maďarsko Slovinsko Kypr Itálie Nizozemí Rakousko Řecko Španělsko Chorvatsko
Ceny na trhu rezidenčního bydlení v roce 2013 (reálně, y/y v %)
30% 25%
Čisté pořízení hmotných fixních aktiv
20% 15% 10%
0 -5
5% 0% -5%
-10 -15
-10% -15% -20%
-20
17
Kvalita života – bezpečnost Vývoj kriminality v zemi i subjektivní vnímání vlastní bezpečnosti obyvatelstva patří k důležitým parametrům kvality života Pokles kriminality v ČR během let 2004-2012 (celkem v průměru ročně -1,7 %, krádeže aut -8,6 %; případy domácího násilí -2,3%, ale v letech 2009, 2010 a 2012 jejich počty rostly) Řecko Anglie a Wales Island Skotsko Černá Hora Estonsko Polsko Severní Irsko Slovensko Nizozemí Bulharsko ČR Rakousko Malta Chorvatsko Norway Dánsko Německo Litva Finsko Lotyšsko Portugasko Liechtenstein Španělsko Srbsko Belgie Kypr Rumunsko Švédsko Maďarsko Itálie Slovinsko Makedonie Lucembursko Švýcarsko Turecko
Vývoj počtu trestných činů zaznamenaných policií (rok 2012 proti roku 2004, změna v %)
200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% -60%
18
Kvalita života – výdaje na zdraví Nemocnost v ČR klesá, roste však průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (28 dní v roce 2000, 44 dní v roce 2012) Výdaje domácností za zdraví (mimo plateb zdravotního pojištění) 46,3 mld. korun v roce 2012 proti 13,9 mld. v roce 2000 V letech 2011 a 2012 meziroční přírůstky výrazně oslabily
350 300
50
2013
2012
2011
2010
2009
2008
Výdaje domácností na zdraví (v mld. korun) 2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
Vývoj nemocnosti v ČR
45 50
40
40
35
250
30
200
30
150
20
100 50 0
10 0 Průměrný denní stav práce neschopných (v tisících, l. osa) Průměrná délka hospitalizované doby ve dnech (pravá osa) Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (pr. osa)
2000
2005
2011
2012
2010
25 20 15 10 5
0
Výdaje Výdaje domácností domácností na zdravotní na regulační péči poplatky
Výdaje domácností na léky, z toho:
předepsané
volně prodejné
19
Kvalita života – vzdělání ČR má nejvyšší podíl lidí se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním ve věkové kategorii 15-64 let ze všech zemí unie (87,1 % populace 15-64 let) Ve věkové kategorii 25-34 let je tento podíl 2. nejvyšší v EU 28 (94,4 %) Podíly středoškoláků* v populaci 15-64 let (v %, 2013)
Podíly vysokoškoláků** ve věkové kategorii 25-34 let (v % populace 25-34 let; 2013) 60
70 60
50
50
40
40 30
30 20
20
10
10
* S maturitou vč. učňovského vzdělání s maturitou, konzervatoře, zkrácená studia s maturitní zkouskou a nástavbová studia
0
Kypr Irsko Litva Lucembu… Švédsko Spoj. král. Francie Estonsko Nizozemí Belgie Polsko Dánsko Španělsko Lotyšsko Finsko Slovinsko Řecko Maďarsko Německo Slovensko Bulharsko Portugaskol ČR Malta Chorvatsko Rakousko Rumunsko Itálie
ČR Slovensko Polsko Rakousko Chorvatsko Rumunsko Maďarsko Slovinsko Německo Lotyšsko Litva Bulharsko Estonsko Švédsko Finsko Francie Spoj. král. Itálie Nizozemí Dánsko Řecko Kypr Lucembursko Belgie Irsko Malta Španělsko Portugaskol
0
** Vysoké školy vč. bakalářskýich modulů, Vyšší odborné skoly a doktorandské studium 20
Kvalita života – kultura jako volnočasová aktivita Vývoj návštěvnosti kulturních zařízení ukazuje, že lidé v dobách zhoršování své finanční situace považují ve značné míře tyto výdaje za výdaje zbytné (patrné např. i na počtech pořádaných koncertů) Pokles výpůjček ve veřejných knihovnách zhruba od roku 2005 může souviset s rostoucí vybaveností domácností osobními počítači (v roce 2013 ve více než 68 % domácností, v domácnostech s dětmi 92 %) Návštěvníci divadel, kin, památkových objektů, muzeí a galerií (v tis. osob) 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
Návštěvníci divadel (státních) v tis.
Návštěvníci kin v tis.
Návštěvníci památkových objektů v tis.
Návštěvníci muzeí a galerií v tis.
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
21
Kvalita života – cestování jako volnočasová aktivita Na cesty do zahraničí vydávali lidé během let 2002-2012 v průměru každý rok více o 4,6 % - bylo to víc, než o kolik rostly jejich celkové výdaje na konečnou spotřebu (+4 % v průměru ročně)
2012
Podíl hostů z České republiky na celkovém počtu hostů v ubytovacích zařízení ČR) 56%
45,000
100%
55%
40,000
80%
54%
35,000
60%
53%
40%
52%
20%
51%
0%
50%
2013
2012
2011
47% 2010
Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (v mil. korun běžných cen, ESA 95 národní pojetí) Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (objemové indexy, 2005=100, ESA 95 národní pojetí)
2009
-60%
2008
0,000
48% 2007
-40%
2006
5,000
49%
2005
-20%
2004
10,000
2003
15,000
2002
20,000
2001
25,000
2000
30,000
Podíl hostů-rezidentů z celkového počtu hostů v ubytovacích zařízení
1999
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
Výdaje domácností na dovolené s komplexními službami (nominálneě v mld. korun, změny reálně v % (v cenách roku 2005)
22
Kvalita života - stárnutí Sociologické změny v charakteru rodin a ekonomická „soběstačnost“ starých lidí – ta je u většiny z nich redukována na příjmy z důchodu Starobní důchod 3,9krát (10 770 korun) Hrubá mzda 4,3krát (25 112 korun) Čistá mzda 4,3krát (19 372 korun) Relace důchodu a hrubé a čisté mzdy: 42,9 % v roce 2012 (47 % v roce 1993) 55,6 % v roce 2012 (60,1 % v roce 1993) Počet „závislých“* na 100 „živících“**: v roce 2015 59 v roce 2055 103 * Děti do 19 let a senioři nad 65 let. ** Populace ve věku 20-64 let.
Příjemci starobního důchodu v ČR podle jeho výše (muži a ženy, stavy k prosinci 2012) 300 000 250 000
Počty mužů (levá osa) Počty žen (levá osa) Muži v % (pravá osa) Ženy v % (pravá osa)
30 25
200 000
20
150 000
15
100 000
10
50 000
5
0
0 do 3 999 4 000 - 4 999 5 000 - 5 999 6 000 - 6 999 7 000 - 7 999 8 000 - 8 999 9 000 - 9 999 10 000 - 10 999 11 000 - 11 9991) 12 000 - 12 999 13 000 - 13 999 14 000 - 14 999 15 000 - 15 9992) 16 000 - 16 999 17 000 - 17 999 18 000 a více
Přírůstky 1993-2012:
23
Závěry Vlivem ekonomické recese v ČR v posledních dvou letech ukázal v roce 2013 HDP na obyvatele v PPS měřící vyspělost zemí mírné oddálení ČR od průměrné ekonomické úrovně vyspělých zemí unie (na 74,1 % skupiny EU 15 ) po stagnaci této relace v letech 2010-2012 (75 %) Divergence patrná především v případě Prahy Pro obyvatele znamenal tento vývoj tříletý prohlubující se pokles jejich čistých disponibilních příjmů - nejen reálně (-3,1 % v roce 2013), ale dokonce i v nominálním vyjádření (-39 mld. korun v roce 2013) Přesto lze život v České republice podle analýzy vybraných parametrů jeho kvality v dlouhodobém pohledu považovat za „dobré místo pro život“ – důvody: 24
Závěry Práce jako životní hodnota – 6. nejnižší míra nezaměstnanosti v EU v průměru let 2011-2013; pokles dlouhodobé nezaměstnanosti i mladších lidí (v EU růst); příjmové nerovnosti podle různých měřítek ukazují jedny z nejnižších hodnot v EU (2. nebo 3. místo); velmi nízký podíl nedobrovolných částečných pracovních úvazků (6.místo); malý podíl domácností s velmi nízkou intenzitou práce (4. místo); nízký podíl osob s prací ohrožujících fyzické nebo duševní zdraví (30,8 % a 14,5 % proti 30,8 % a 26,5 %v EU) Vyšší než evropský průměr je však v ČR genderová mzdová nerovnost a mírně vyšší je i podíl nízkopříjmových zaměstnanců na jejich celkovém počtu Absence zjevné bídy – riziko příjmové chudoby nejnižší v EU (8,6 % obyvatel v roce 2013, 9,6 % v 2012 proti16,9 % v EU) – v ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením 25
Závěry 14,6 % obyvatel ČR, což bylo ale více než v roce 2009 (14 %) – velmi negativní je však fakt, že v roce 2013 toto ohrožení dále stouplo v regionech, kde je dlouhodobě nejvyšší (Severozápad 26 % obyvatel, v Moravskoslezsku 22,9 %) ve většině krajů ČR (kromě Zlínského) stouply za roky 2004-2012 čisté disponibilní příjmy na člena domácnosti více, než HDP na obyvatele
Vývoj dalších vybraných parametrů kvality života – Bydlení: za konjunktury silný růst investic domácností do vlastního bydlení, ale v letech 2010-2012 již v průměru roční poklesy o 3 %
Bezpečnost: snížení kriminality za roky 2004-2012 zhruba stejné jako v Nizozemí nebo Rakousku 26
Závěry Zdraví: klesající nemocnost, ovšem velmi rychlý růst výdajů domácností na zdraví nad rámec plateb pojistného do systému – 13,9 mld. v roce 2000, 46,3 mld. v roce 2013; některé ambivalentní dopady změn ve zdravotnictví (hlášená vážná onemocnění rostou, doba hospitalizace klesá)
Vzdělání: vysoký podíl středoškoláků v populaci, růst podílu vysokoškoláků v kategorii 25-34 let zatím nezlepšil pozici v žebříčku EU
Volnočasové aktivity: pokles příjmů ovlivnil výdaje domácností na cesty zejména do zahraničí, domácích hostů v ubytovacích zařízeních je méně než polovina; návštěvnost kulturních zařízení – pokles v kinech, stabilní počty u památek, muzeí, galerií
Stárnutí: přírůstek průměrného starobního důchodu od roku 1933 nižší než u mezd (jejich relace zhoršená); počet dětí a seniorů dosáhne počtu lidí v produktivním věku zhruba po roce 2050 27
Děkujeme za pozornost
28
