2013 DUBEN. Drahý Benedikte, chtěla bych se Ti moc omluvit. Když jsi byl zvolen, tak jsem v duchu volala: Ne, Ratzingera

4/2013

DUBEN Velikonocˇnı´ prˇańı´

„Jestlizˇe jsme s nı´m sjednoceni, protozˇe ma´me ućˇast na jeho smrti, jisteˇ budeme mı´t ućˇast i na jeho zmrtvyćhvstańı´. Vzˇdyt’vı´me, zˇe Kristus vzkrˇ´ısˇeny´ z mrtvyćh, uzˇ neumı´ra´, smrt nad nı´m uzˇ nepanuje. Tak i vy pocˇ´ıtejte s tı´m, zˇe ma´te zˇivot v Kristu Jezˇ´ısˇi.“ (srv. Rˇ´ım 6,5.9.11) Milı´ prˇa´tele´, Jezˇ´ısˇ na sebe vzal a nesl nasˇe lidstvı´ vcˇetneˇ vsˇech teˇzˇkostı´, ktere´ zˇivot obna´sˇ´ı. Smrtı´ na krˇ´ızˇi na´s vykoupil ode vsˇeho zle´ho a vzkrˇ´ısˇenı´m z mrtvyćh na´s obdaroval novy´m zˇivotem, ktery´ na´m nabı´zı´. Otevrˇme mu proto sve´ srdce i cele´ nasˇe bytı´, aby mohl prˇine´st svu˚j zˇivot tam, kde na´s deˇsı´ smrt, svu˚j pokoj tam, kde na´s svı´ra´ strach, a plnost pozˇehnańı´ tam, kde zazˇ´ıva´me pra´zdnotu. Prˇeji Va´m radostne´ a milostiplne´ Velikonoce! •

Drahy´ Benedikte, chteˇla bych se Ti moc omluvit. Kdyzˇ jsi byl zvolen, tak jsem v duchu volala: „Ne, Ratzingera ne! Vzˇdyt’ je to konzerva a uzˇ je stary´. Nespletl se ten Duch svaty´ trochu?“ Velmi se stydı´m, ale vu˚bec jsem z te´ volby nebyla nadsˇena´. Dnes je mi jasne´, zˇe jsem teˇ neznala. Jak cˇasto se necha´me ovlivnit „verˇejny´m mıńeˇnı´m“. ´ vod do Ano, cˇetla jsem uzˇ da´vno Tvu˚j U krˇest’anstvı´. Jinak jsem o tobeˇ neveˇdeˇla nic nezˇ to, co jsem se ru˚zneˇ docˇetla. Meˇl jsi velmi teˇzˇkou startovnı´ pozici. Nastoupit na papezˇsky´ stolec po Janu Pavlu II., to snad ani nemohlo by´t nic teˇzˇsˇ´ıho. To je jako kdybych ja´ meˇla zpı´vat na koncerteˇ po Lucii Bı´le´ nebo 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

hra´t na housle po Pavlu Sˇporclovi. Chteˇl jsi na Jana Pavla nava´zat a prˇitom zu˚stat sa´m sebou. Uzˇ po prˇecˇtenı´ prvnı´ encykliky jsem musela uznat, jak moc jsem se spletla. Dosˇlo mi, zˇe jdesˇ ke korˇenu˚m, k pramenu˚m. Jsi cˇloveˇkem Slova i slova. Slovo ma´ i pro meˇ obrovsky´ vy´znam. Tam jsme se spolu potkali. Jak obrovska´ tı´ha spocˇ´ıvala na Tvyćh bedrech! Nevı´m, zda jsi o pedofilnıćh skanda´lech veˇdeˇl uzˇ drˇ´ıv. Kdyzˇ kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı majı´ chrańit deˇti, kterˇ´ı majı´ ukazovat bozˇ´ı nekonecˇnou la´sku, takhle hluboce zasa´hnou do du˚stojnosti cˇloveˇka a posˇpinı´ ji, to je obrovska´ rańa. A bylo trˇeba pravdu u´plneˇ obnazˇit. Nejhorsˇ´ı by bylo zase vsˇechno ututlat a prˇikry´t. A ty jsi do toho sˇel. Kolik bolesti ti tyto uda´losti musely prˇine´st? Jak neveˇrohodne´ je v takovyćh situacıćh hla´sańı´ cı´rkve o la´sce a cˇistoteˇ! Doka´zal jsi odsoudit hrˇ´ıch a milovat hrˇ´ısˇnı´ka. To, co je tak strasˇliveˇ teˇzˇke´ oddeˇlit. Cestoval jsi, psal. V Tve´m veˇku uzˇ neˇkterˇ´ı seniorˇi jenom krmı´ holuby. Kdo z na´s by chteˇl by´t takto obı´rań o soukromı´? Jak moc jsi mu-

Odpoveˇdi na brˇeznove´ ota´zky:

DUBEN 2013

sel by´t Benediktem a jak ma´lo Ti mozˇna´ zbylo z Josefa. Nevı´m. Jen vı´m, zˇe ja´ bych to nedoka´zala. By´t porˇa´d v hledaćˇku kamer, by´t „majetkem vsˇech“, cˇasto pod palbou kritiky, cˇasto vysmı´vań a nepochopen. Je obtı´zˇne´ by´t papezˇem pro Evropany, kterˇ´ı se zajı´majı´ prˇeva´zˇneˇ o to, kdy bude zrusˇen celiba´t a povoleny kondomy, mı´sto, aby naslouchali tomu, zˇe prˇisˇel Spasitel i pro neˇ, do jejich zˇivotu˚. A nakonec jsi udeˇlal neˇco, z cˇeho byli vsˇichni paf. Odstoupil jsi. Samozrˇejmeˇ, zˇe to zase vyvolalo spekulace, procˇ. Mneˇ je to jedno. Veˇrˇ´ım, zˇe jsi odstoupil proto, zˇe tato sluzˇba uzˇ je nad Tvoje sı´ly. Tohle je gesto velke´ho moudre´ho muzˇe. Kdo toto doka´zˇe??? Kolik lidı´ pra´veˇ toto neumı´. Vcˇas odejı´t, se ctı´ a vztycˇenou hlavou. Tı´mto poslednı´m krokem jsi jesˇteˇ vıće stoupl v myćh ocˇ´ıch. A tak Ti z cele´ho srdce za vsˇechno deˇkuju a prosı´m Boha, abys ta poslednı´ le´ta prozˇil v klidu a pokoji a dobrˇe se prˇipravil na setkańı´ s Pańem tva´rˇ´ı v tva´rˇ. A dı´ky, zˇe se za sve´ho na´stupce usilovneˇ modlı´sˇ. Tvoje Ludmila

Ota´zka: Ktery´ u´ryvek z Tritoizaja´sˇe se cˇte v liturgii nejcˇasteˇji? Janovo evangelium 1–13 prˇina´sˇ´ı vedle la´tek spolecˇnyćh vsˇem evangeliı´m zvla´sˇtnı´ „janovskou“ tradici. Evangelium se vyznacˇuje origina´lnı´m, nenapodobitelny´m zpu˚sobem sve´ mluvy a prˇesny´mi teologicky´mi formulacemi. Datum sepsańı´ se klade na konec 1. stoletı´ v Male´ Asii (Efezu) cˇi spı´sˇe v Sy´rii. V dubnu cˇteme: Ota´zka: O kolika Jezˇ´ısˇovyćh za´zracıćh se Izaja´sˇ 56–66 — takzvany´ „Trˇetı´ Izaja´sˇ“ (Tri- pı´sˇe v tomto evangeliu? toizaja´sˇ) je velmi teˇsneˇ spjat s DeuteroizajaĆita´t na meˇsıć: sˇem dı´lem, pocha´zı´ vsˇak zrˇejmeˇ azˇ z poexilnı´ doby. Obsahuje vy´roky vıće anonymnıćh pro- Bible se podoba´ zlate´mu dolu — kdo nenı´ roku˚, naznacˇuje univerzalismus spa´sy, klade ochotny´ kopat, nema´ zˇa´dnou sˇanci zbohatdu˚raz na chra´movy´ kult. nout. Pavel Kosorin Kniha zˇalmu˚: Zˇalmy 97, 119, 55, 23, 144, 61, 137, 25, 121 a 98. Izaja´sˇ 40–55: Pı´sneˇ o Bozˇ´ım sluzˇebnı´ku se cˇtou v liturgii Svate´ho ty´dne — v pondeˇlı´ prvnı´ (a take´ o Krˇtu Pańeˇ A), v u´tery´ druhy´ (a o slavnosti Narozenı´ Jana Krˇtitele), ve strˇedu trˇetı´ a na Velky´ pa´tek cˇtvrty´.

2


Teˇlo Kristovo — cı´rkev V nasˇem minule´m zamysˇlenı´ jsme mluvili o eucharistii jakozˇto „teˇle Kristoveˇ“. Teˇlem Kristovy´m se vsˇak neoznacˇuje jen eucharisticky´ chle´b, ale te´zˇ spolecˇenstvı´ veˇrˇ´ıcıćh, kterˇ´ı eucharistii slavı´. Tedy cı´rkev je teˇlem Kristovy´m, protozˇe krˇest’ane´, kterˇ´ı Krista v eucharistii prˇijı´majı´, se s nı´m v Duchu svate´m sta´vajı´ „jedno teˇlo a jedna dusˇe“ (3. eucharisticka´ modlitba). Prˇedevsˇ´ım teologie po Druhe´m vatikańske´m koncilu znovu obnovila tuto starobylou mysˇlenku: Cı´rkev vznika´ z eucharistie. Slavenı´ msˇe svate´ tedy nenı´ jen jedna z mnoha cˇinnostı´ cı´rkve, ny´brzˇ je „zdrojem a vrcholem zˇivota cı´rkve“. Tuto u´zkou souvislost mezi eucharistiı´ a cı´rkvı´ se pokusı´m kra´tce vylozˇit. Jezˇ´ısˇova poslednı´ vecˇerˇe souvisı´ s Paschou Izraele. Prˇi tomto sva´tku si staroza´konnı´ lid prˇipomıńal vysvobozenı´ z Egypta, a proto i sve´ zrozenı´ jakozˇto Bozˇ´ıho lidu. Sva´tek vsˇak nebyl pouze prˇipomıńkou, ale sta´ly´m zdrojem zˇivota a jednoty Izraele. Jezˇ´ısˇova slova poslednı´ vecˇerˇe vsˇak neodkazujı´ jen na Paschu Izraele, ny´brzˇ take´ na smlouvu na Sinaji. Obeˇ uda´losti majı´ pro Izrael konstitutivnı´ vy´znam. Jezˇ´ısˇ jako Berańek obeˇtovany´ za spa´su sveˇta ustanovuje na za´kladeˇ nove´ smlouvy nove´, univerza´lnı´ spolecˇenstvı´. Centrem Jezˇ´ısˇovy poslednı´ vecˇere je jeho teˇlo, vydane´ za spa´su sveˇta, ktere´ je novy´m chra´mem, novy´m kultem, sjednocuje krˇest’any k nove´ a vysˇsˇ´ı jednoteˇ nezˇ kult a chra´m staroza´konnı´. Aposˇtol Pavel mluvı´ o cı´rkvi jako Kristoveˇ teˇle ve 12. kapitole Prvnı´ho listu Korint’anu˚m: „Vy jste teˇlo Kristovo, a kazˇdy´ z va´s je jednı´m z jeho u´du˚“ (1 Kor 12,27). Toto vyja´drˇenı´ vsˇak rovneˇzˇ nenı´ pouhou metaforou, ny´brzˇ vyjadrˇuje eucharisticky´ charakter cı´rkve: „Nenı´ kalich pozˇehnańı´, za neˇjzˇ deˇkujeme, ućˇastı´ na krvi Kristoveˇ? A nenı´ chle´b,

DUBEN 2013

ktery´ la´meme, ućˇastı´ na teˇle Kristoveˇ? Protozˇe je jeden chle´b, jsme my mnozı´ jedno teˇlo, nebot’vsˇichni ma´me podı´l na jednom chlebu.“ (1 Kor 10,16–17). Proto, jak shrnuje Joseph Ratzinger, „vyja´drˇenı´, zˇe cı´rkev je teˇlo Kristovo, znamena´, zˇe eucharistie, v nı´zˇ na´m Pań da´va´ sve´ teˇlo a vytva´rˇ´ı jedno teˇlo z na´s, je trvale´ mı´sto vznikańı´ cı´rkve.“ Kristus nenı´ tedy pouze zakladatel cı´rkve, cˇi jejı´ pouhy´ ideovy´ ucˇitel a vzor, ny´brzˇ sta´ly´ eucharisticky´ princip jejı´ho zˇivota a jejı´ jednoty. Eucharisticke´ pojetı´ cı´rkve rozvinul v deˇjinaćh prˇedevsˇ´ım svaty´ Augustin. Tento cı´rkevnı´ otec popisuje eucharistii jako zvla´sˇtnı´ pokrm, ktery´ nenı´ jako ostatnı´ jı´dlo vstrˇebań v cˇloveˇka, ny´brzˇ opacˇneˇ: Cˇloveˇk se prˇemeˇnˇuje v eucharisticky´ pokrm, v Krista, ktere´ho prˇijı´ma´. Tato mysˇlenka vyjadrˇuje za´kladnı´ rozmeˇr eucharistie: Cˇ´ım vıće se cˇloveˇk promeˇnˇuje v Krista, tı´m neztraćı´, ale sta´le vıće nacha´zı´ svou vlastnı´ identitu ve spolecˇenstvı´ cı´rkve, ve spolecˇenstvı´ bratrˇ´ı a sester. Co to pro na´s znamena´ konkre´tneˇ? Kdyzˇ slavı´me msˇi svatou, Kristus na´s vyva´dı´ z veˇzenı´ vnitrˇnı´ samoty a spojuje se s na´mi v jednoteˇ la´sky. Takto Jezˇ´ısˇ vytva´rˇ´ı z izolovanyćh jedincu˚ svou cı´rkev. To ovsˇem znamena´, zˇe ti, kterˇ´ı prˇijı´majı´ Krista v eucharistii, si nemohou by´t lhostejnı´, nebo zˇ´ıt ve vza´jemne´ nena´visti. Nasˇe mezilidske´ vztahy jsou skutecˇnostı´ velice krˇehkou a cˇasto velmi komplikovanou, v eucharistii vsˇak nacha´zı´me uzdravenı´ a posı´lenı´ nasˇ´ı slabe´ lidske´ la´sky. Nasˇe lidske´ souzˇitı´ v cı´rkvi zde na zemi neprozˇ´ıva´me jako trvaly´ stav harmonie, ale jako cestu k veˇcˇnosti, a proto take´ jako cestu plnou napeˇtı´ i sporu˚. Na te´to cesteˇ na´s vsˇak eucharisticky´ Pań prova´zı´ a sta´le znovu a znovu na´s mezi sebou smirˇuje a sjednocuje. P. Pavel Fry´valdsky´ 3


• Vrat’me se vsˇak jesˇteˇ k vı´rˇe a ateismu. Je mozˇne´ vı´ru ztratit? Vı´ru nelze ztratit jako peneˇzˇenku. A pokud neˇkdo ma´ dojem, zˇe takto vı´ru ztratil, nema´ cˇeho litovat, protozˇe to, co ztratil, byly pravdeˇpodobneˇ jen na´bozˇenske´ iluze. Vı´ru lze samozrˇejmeˇ zanedbat, nepeˇstovat, jako neˇkdo zanedba´ a nepeˇstuje manzˇelsky´ vztah a pak se divı´, zˇe se manzˇelstvı´ zhroutilo. Mu˚zˇe se sta´t, zˇe „trnı´ sveˇtskyćh starostı´ “ tak zaplevelı´ lidskou dusˇi, zˇe se v nı´ vı´ra jaksi „nedostane ke slovu“ a prˇestane ovlivnˇovat cˇloveˇkovo smy´sˇlenı´ a jednańı´; tyto a dalsˇ´ı prˇ´ıpady „zakrneˇnı´ vı´ry“ popisuje evangelijnı´ podobenstvı´ o rozse´vacˇi. Existujı´ ovsˇem take´ teˇzˇke´ chvı´le v zˇivoteˇ vı´ry, krize, kdy se cˇloveˇku zatmı´ cˇi rozpadne obraz, ktery´ si o Bohu udeˇlal a ocita´ se jakoby ve vzduchopra´zdnu. Cˇloveˇku, jemuzˇ se v duchovnı´m zˇivoteˇ otrˇese vsˇechno, jako by mu umrˇel Bu˚h a zatemneˇla se jeho vı´ra, mu˚zˇe cˇloveˇk opravdu zkusˇeny´ v duchovnı´m zˇivoteˇ rˇ´ıci, zˇe pra´veˇ tento okamzˇik je klıćˇovou na´bozˇenskou zkusˇenostı´. Neˇkde tam koncˇ´ı vlastneˇnı´ „na´bozˇenskyćh prˇedstav“ a mu˚zˇe zacˇ´ıt skutecˇna´ vı´ra. Jak rˇ´ıkajı´ mystici: naha´ vı´ra. Zna´m lidi, kterˇ´ı nevydrzˇeli chvı´le Bozˇ´ıho mlcˇenı´ a vrhli se do neˇjake´ho na´bozˇenske´ho fundamentalismu, aby znovu dobyli „sve´ jistoty“ — dnes majı´ Boha plna´ u´sta, ale bojı´m se, zˇe jejich srdce je od zˇive´ho Boha daleko vzda´lene´ — prozrazuje to jejich nedostatek tolerance a la´sky. Jinı´ se ze stejne´ho du˚vodu a ve stejne´m okamzˇiku Bozˇ´ıho zmlknutı´ zacˇali povazˇovat za ateisty, kdyzˇ dospeˇli k na´zoru, zˇe Bu˚h (prˇesneˇji ovsˇem: jejich dosavadnı´ prˇedstava o Bohu) „nefunguje“. Neˇkdy cˇloveˇk prˇestane komunikovat s Bohem pote´, co jeho nale´hava´ modlitba zu˚stala nevyslysˇena. Ale pra´veˇ nevyslysˇena´ modlitba 4

DUBEN 2013

mu˚zˇe by´t naopak prˇ´ılezˇitostı´ vzı´t jednou — mozˇna´ poprve´ — Boha va´zˇneˇ jako zˇive´ho a svobodne´ho partnera. Uveˇdomı´m si, zˇe Bu˚h nenı´ automat, do neˇjzˇ vsypu drobne´ mince svyćh modliteb a cˇeka´m, zˇe vypadne to, co jsem si objednal. Slova „ne ma´, ale tva´ vu˚le se stanˇ“ nejsou zˇa´dna´ zdvorˇilostnı´ fra´ze. Veˇrˇ´ımli, zˇe Bu˚h je dokonale svobodny´ a zˇe vı´ le´pe nezˇ ja´, co je dobre´, procˇ nejprve nepostavı´m sve´ prˇańı´ do jeho sveˇtla — s rizikem, zˇe zjistı´m, zˇe ono nenı´ tak ryzı´ nebo tak du˚lezˇite´, jak se mi dosud jevilo? Mnoho na´bozˇenskyćh lidı´ zˇije prˇiznaneˇ cˇi neprˇiznaneˇ s prˇedstavou onoho „Boha za kulisami“ ktere´ho si mohu zava´zat, aby plnil ma´ prˇańı´. Takovy´ Bu˚h za kulisami neexistuje. V pohledu evangelia jsou pokusy obchodovat s Bohem kvalifikovańy jako rouhańı´ a poveˇra. Kristus prˇisˇel take´ proto, aby prˇekonal na´bozˇenstvı´, postavene´ jen na mechanismu obeˇtı´ a na plneˇnı´ paragrafu˚ mora´lnı´ho za´kona. Bible na´m ukazuje Boha jako nosny´ za´klad nasˇeho zˇivota. Mnohokra´t se v Pı´smu mluvı´ o Bohu jako o „ska´le“. Bu˚h je hlubina a za´klad skutecˇnosti, nenı´ „za skutecˇnostı´ “. Jakkoliv vı´m o problematicˇnosti onoho strˇedoveˇke´ho zharmonizovańı´ aristotelismu s biblicky´m pojmem Boha, domnı´va´m se, zˇe i ten metafyzicky´ pojem Boha, ens realissimum, bychom mohli interpretovat jako „skutecˇnost nasˇ´ı skutecˇnosti“ nezˇ jako neˇjake´ jsoucno vneˇjsˇ´ı vu˚cˇi nasˇemu zˇivotu. Mistr Eckhart rˇ´ıka´: Bu˚h je nic. Ve sveˇteˇ jsoucıćh veˇcı´, teˇch mnohyćh „neˇco“, ho nenajdeme, nenı´ jeho soucˇa´stı´, Bu˚h totizˇ nenı´ zˇa´dne´ „neˇco“. Nenı´ ani „nejvysˇsˇ´ı jsoucno“. A ted’ prˇijde to hlavnı´: aby ses ty mohl setkat s Bohem, ktery´ je nic, i ty sa´m se nejdrˇ´ıv musı´sˇ sta´t „nicˇ´ım“, niky´m. Nic neveˇdeˇt, nic nechtı´t, nic neby´t (v neˇmcˇineˇ to znı´ jesˇteˇ da-


DUBEN 2013

leko le´pe: veˇdeˇt nic, chtı´t nic, by´t nic). To znamena´: nefixovat se na zˇa´dne´ „neˇco“, neztotozˇnit se s zˇa´dnou veˇcı´ — majetkem, socia´lnı´ rolı´, ale i ideovy´m majetkem, „veˇdeˇnı´m“. By´t vnitrˇneˇ svobodny´ a zcela otevrˇeny´. Jezˇ´ısˇovy´mi slovy: by´t chudy´, by´t jako dı´teˇ. Nelpeˇt ani na zˇa´dnyćh ideologiıćh, „obrazech“, na zˇa´dnyćh idolech a modlaćh — a i nasˇe prˇedstavy o Bohu, pojmy a definice jsou takove´ zprˇedmeˇtnˇujıćı´ a zava´deˇjıćı´ modly. Bu˚h je nic a ty se stanˇ „niky´m“, svobodny´m od vsˇeho lpeˇnı´, vypra´zdneˇny´m i od sebe

same´ho, pak teprve se setka´sˇ s Bohem — „jako nahy´ s nahy´m“. A nesetka´sˇ se s nı´m jen v neˇjake´ zvla´sˇtnı´ posva´tne´ cˇinnosti nebo na posva´tne´m mı´steˇ, takto svobodny´ Bu˚h je za´rovenˇ „vsˇechno ve vsˇem“ — a ty, rˇ´ıka´ Eckhart, se mu mu˚zˇesˇ da´t dojenı´m krav stejneˇ jako modlitbou v kostele. Azˇ budesˇ svobodny´m „nic“, Bu˚h tuto nicotu vyplnı´ a zcela prostoupı´ tvu˚j zˇivot, nebot’ tam nenarazı´ na prˇeka´zˇky tvyćh pout k „veˇcem“.

18. Scire vos volumus

ˇrekli, pak je nutne´ mu narˇ´ıdit, aby se neproˇ ´ıma. Jsou tedy v ten den dleneˇ dostavil do R (14. cˇervna 879) prˇipraveny k odeslańı´ dva dopisy. Arcibiskupovi se opeˇtovneˇ zakazuje slouzˇit bohosluzˇbu ve slovanske´m jazyce. Vyucˇovat a ka´zat pro lid slovanskou rˇecˇ´ı se ti vsˇak dovoluje, ukoncˇil papezˇ dopis. Skoro peˇtasˇedesa´tilete´ho metropolitu cˇeka´ dalsˇ´ıch vıć jak dva tisıće kilometru˚. Svatopluk ho vsˇak samotne´ho nepustil. Kromeˇ sve´ho du˚veˇrnı´ka s nı´m posı´la´ i Vichinga, pro ktere´ho ma´ plań. Chce, aby se od papezˇe vra´til jako biskup. Papezˇ Jan VIII. Obvineˇnı´ v ota´zce veˇrouky mu˚zˇeme shrnout do jednoho slova z Creda: Filioque, vlastneˇ do cˇa´sti slova: que. Trˇenice o trˇi pı´smena trvaly jizˇ neˇkolik stoletı´. Nenı´ nasˇ´ım u´kolem rozrˇesˇit zde tuto dogmatickou prˇi mezi Za´padem a Vyćhodem. Vı´me, zˇe Metodeˇj byl papezˇem i dalsˇ´ımi biskupy vyslechnut a shledań pravoveˇrny´m ve vsˇech cı´rkevnıćh naukaćh. Proto va´m jej posı´la´me podruhe´, aby vedl jemu sveˇrˇenou Bozˇ´ı cı´rkev, pı´sˇe v cˇervnu roku 880

Chceme, abyste veˇdeˇli. . . zacˇal papezˇ Jan VIII. diktovat pı´sarˇi dopis pro Svatopluka. Kneˇz Jan, veˇrny´ spolupracovnı´k Vichinga, svou misi splnil. Jako vyslanec knı´zˇete informoval papezˇe o jeho pochybnostech, ktere´ pry´ ma´ ve vı´rˇe a to dı´ky Metodeˇjovi, jak nezapomneˇl zdu˚raznit. Knı´zˇe at’ veˇrˇ´ı a uchova´va´ takovou vı´ru, ktere´ se naucˇila svata´ cı´rkev rˇ´ımska´ jizˇ od knı´zˇete aposˇtolu˚ a drzˇ´ı se jı´ a bude se jı´ drzˇet azˇ do skonańı´. To byla za´kladnı´ rada pro Svatopluka a takto byla i zapsańa. VyslaSvatopluk, posˇtovnı´ nec vsˇak vypadal, jako zna´mka, Slovensko by sta´le nebyl spokojen. Co kdyby se vyskytl neˇkdo, kdo toto pravidlo porusˇ´ı? Pak je vasˇ´ı povinnostı´ takove´ falesˇne´ ucˇenı´ odvrhnout, at’ho hla´sa´ kdokoli, kneˇz nebo biskup. Pı´sarˇu˚v brk se jen mı´ha´ po pergamenu a vyslanec se zacˇal tva´rˇit o poznańı´ prˇ´ıveˇtiveˇji. Ne vsˇak apostolik. V hlaveˇ mu lezˇ´ı arcibiskup Metodeˇj. Je-li pravda, co mu o neˇm

Toma´sˇ Halı´k: Nejen, ale i — drobne´ pozna´mky o vı´rˇe, uverˇejneˇno ve sbornı´ku Cesty vı´ry

5


papezˇ milovane´mu synu Svatoplukovi, slavne´mu knı´zˇeti. Metodeˇj se obha´jil a byla potvrzena privilegia jeho arcibiskupstvı´. List Industriae tuae vsˇak znamena´ cˇa´stecˇne´ vı´teˇzstvı´ i pro Vichinga. Byl sice vysveˇcen na biskupa, ale meˇl by´t ve vsˇem poslusˇny´ vu˚cˇi sve´mu arcibiskupovi. Podobne´ List Industriae tuae narˇ´ızenı´ se ty´kalo i ostatnıćh kneˇzˇ´ı, ja´hnu˚ a dalsˇ´ıch kleriku˚.

DUBEN 2013

Papezˇ chteˇl take´ podporˇit rozvoj moravske´ provincie, proto mu prˇisˇel vhod i dalsˇ´ı Svatopluku˚v na´vrh tlumocˇeny´ Vichingem, aby Morava byla prˇijata pod ochranu papezˇske´ho stolce. Knı´zˇe ma´ poslat dalsˇ´ıho vhodne´ho kandida´ta, ktery´ by prˇijal biskupske´ sveˇcenı´, aby se upevnila cı´rkevnı´ spra´va a mohli by´t sveˇceni i dalsˇ´ı biskupove´. Opeˇtovne´ho uznańı´ se docˇkalo i Konstantinem vynalezene´ pı´smo jakozˇ i msˇe ve slovanske´m jazyce, i kdyzˇ evangelium se meˇlo i nada´le cˇ´ıst nejprve latinsky a pak slovansky. Pokud by si vsˇak knı´zˇe i dvorˇane´ prˇa´li, majı´ by´t pro neˇ msˇe slaveny v latineˇ. Arcibiskup byl s vy´sledkem spokojen, jesˇteˇ vsˇak netusˇil, co ho cˇeka´ doma. Petr Mecl

Hospic sv. Lazara v Plzni „Vı´te, zˇe na´m se tady rˇ´ıka´ parˇ´ıcı´ bara´k? Porˇa´d tady totizˇ neˇco slavı´me,“ rˇ´ıka´ rˇeditel plzenˇske´ho Hospice sv. Lazara Jakub Forejt a znı´ to neuveˇrˇitelneˇ. V domeˇ, kam se prˇicha´zı´ umı´rat, se porˇa´d neˇco slavı´? „Zjisˇt’ujeme vy´znamna´ data v zˇivoteˇ nasˇich pacientu˚, naprˇ. datum maturity cˇi promoce, svatby a dalsˇ´ı, a tato vy´rocˇ´ı se snazˇ´ıme vhodny´m zpu˚sobem za prˇ´ıtomnosti ostatnıćh oslavit, stejneˇ tak sva´tky a narozeniny. Samozrˇejmeˇ se mohou ućˇastnit i cˇlenove´ rodiny cˇi prˇa´tele´. A kdyzˇ ma´me v hospicu trˇeba 25 pacientu˚, tak je pravdeˇpodobne´, zˇe se kazˇdy´ ty´den najde neˇco, co se da´ slavit.“ Nezanedbatelne´ vy´rocˇ´ı si ovsˇem v teˇchto dnech prˇipomıńa´ samotny´ Hospic sv. Lazara. Vznikl totizˇ pra´veˇ prˇed patnaćti lety, v dubnu 1998, z iniciativy Diece´znı´ charity Plzenˇ a Korandova sboru Cı´rkve cˇeskoslovenske´ evangelicke´ a od te´ doby funguje jako obcˇanske´ sdruzˇenı´. Dobre´ jmeńo v regionu a kvalitnı´ ty´m Cˇloveˇk se v patnaćti letech teprve blı´zˇ´ı dospeˇlosti, ale zarˇ´ızenı´ paliativnı´ pećˇe jako jsou 6

hospice, ktere´ u na´s v dobeˇ prˇedlistopadove´ nemeˇly obdoby, uzˇ musı´ za patnaćt let sve´ existence proka´zat pevnou ukotvenost v nabı´dce socia´lnıćh sluzˇeb a nepostradatelnost pro klienty. Ani jedno z toho plzenˇske´mu hospici nechybı´. „Podarˇilo se stabilizovat pracovnı´ ty´m, drˇ´ıve tu byla pomeˇrneˇ znacˇna´ fluktuace, nynı´ na´m pracovnıći odcha´zejı´ jen z prˇirozenyćh du˚vodu˚ jako trˇeba do du˚chodu a o mı´sta u na´s je opravdu za´jem. Vznikl tu velice kvalitnı´ ty´m od le´karˇu˚ prˇes osˇetrˇovatele, socia´lnı´ pracovnice azˇ po recepcˇnı´ cˇi kucharˇky. Z toho pak samozrˇejmeˇ vyply´va´ i vynikajıćı´ pećˇe o pacienty,“ pochvaluje si Jakub Forejt, ktery´ hospic vede sedm a pu˚l roku. „Take´ se podarˇilo zvednout reputaci nasˇeho hospice, ma´ velice dobre´ jmeńo v regionu i mezi zdravotnicky´mi zarˇ´ızenı´mi. To se projevilo take´ ve financovańı´, na ktere´m uzˇ se nepodı´lı´ jen meˇsto Plzenˇ, ktere´ prˇispı´valo vzˇdycky, ale v ra´mci mozˇnostı´ prˇispı´vajı´ i mensˇ´ı meˇsta a obce. Stane se trˇeba, zˇe starosta zna´ osobneˇ rodinu, ktera´ u na´s meˇla pacienta, popta´ se a


DUBEN 2013

pak z rozpocˇtu obce dostaneme prˇ´ıspeˇvek jako cˇi osudem, snazˇ´ı se je prˇemluvit a pote´ prˇioceneˇnı´ nasˇ´ı praće, anizˇ bychom sami zˇa´dali. jde rezignace. Poslednı´ fa´zı´ je prˇijetı´, smı´To je velice prˇ´ıjemne´ a pro na´s motivujıćı´.“ rˇenı´. Jeden z cı´lu˚, pro ktere´ hospic existuje, je to, aby cˇloveˇk dospeˇl do fa´ze smı´rˇenı´ a My´ty a fa´my o hospicove´ pećˇi smı´rˇeny´ v klidu odesˇel. Neˇkdy v tomto vy´voji O hospicove´ pećˇi prˇes jejı´ zrˇejme´ u´speˇchy a rodina prˇedbeˇhne umı´rajıćı´ho, jindy naopak. potrˇebnost sta´le kolujı´ ru˚zne´ my´ty. Trˇeba zˇe Pak prˇicha´zı´ ke slovu psychoterapeutka, ktera´ na prˇijetı´ se dlouho cˇeka´, takzˇe mnohy´m pacipu˚sobı´ jako takova´ prˇekladatelka, aby si ti entu˚m se ani nevyplatı´ zˇa´dat, protozˇe se prˇijetı´ lide´ neprˇestali rozumeˇt.“ nedozˇijı´. Z hospice na Boleva´k „Prˇitom ma´me celorocˇnı´ oblozˇnost lehce Pokud si neˇkdo prˇedstavuje, zˇe hospic je neˇco nad 70 procent, takzˇe jsme schopni umı´stit pajako odkladis ˇteˇ umı´rajıćıćh, aby se o neˇ doma cienta ihned. Plno by´va´ jen pa´r ty´dnu˚ v roce,“ vyvracı´ fa´mu Jakub Forejt stejneˇ jako tvrzenı´, nemuseli starat, je na velke´m omylu. Hospic zˇe pry´ v hospici je pećˇe jen pro veˇrˇ´ıcı´. „Na- je naopak mozˇnost, jak poslednı´ dny dozˇ´ıt sˇ´ım pacientem se mu˚zˇe sta´t kdokoliv, rozhodneˇ v prˇ´ıjemne´m prostrˇedı´, prˇipomıńat si to hezke´ jeho prˇijetı´ nenı´ podmıńeˇno zˇa´dnou vı´rou. ze zˇivota. Pacient mu˚zˇe mı´t i zde sve´ blı´zke´ Duchovnı´ sluzˇby nabı´zı´me, ale nikomu ne- u sebe, jsou tu pro neˇ prˇipraveny prˇisty´lky na vnucujeme,“ zdu˚raznˇuje rˇeditel. „Na druhou prˇespańı´, mohou si zde objednat jı´dlo. stranu, pokud si pacient prˇeje, jsme schopni zajistit na´vsˇteˇvu nejen katolicke´ho duchovnı´ho, ale i metodisticke´ho, baptisticke´ho, cˇeskobratrske´ho, prosteˇ z cele´ ekumeny.“ Nejcˇasteˇji hospic navsˇteˇvujı´ rˇ´ımskokatolicˇtı´ kneˇzˇ´ı P. Jirˇ´ı Barhonˇ a P. Martin Vańˇa, mnohdy narychlo a neˇkdy i v noci, kdyzˇ se stav pacienta, ktery´ si jejich prˇ´ıtomnost zˇa´da´, kriticky zhorsˇ´ı. Sta´va´ se, zˇe azˇ na konci sve´ sveˇtske´ pouti najde cˇloveˇk cestu k Bohu a smı´rˇenı´. Proto v hospici nejsou neobvykle´ krˇty na lu˚zˇku jen kra´tce prˇed odchodem na veˇcˇnost, zpoveˇd’ Jakub Forejt k tomu rˇ´ıka´: „Mnohdy jsou si po mnoha letech, prˇijetı´ sva´tosti nemocnyćh tady lide´ blı´zˇ, nezˇ kdyby nemocny´ zu˚stal doma. teˇmi, kterˇ´ı se desı´tky let k vı´rˇe nechteˇli zna´t. Tady nemusı´ myslet na to, jestli jim vyvezli To vsˇe je ale vzˇdy ponechańo na dobrovolne´m popelnici, kdo spravı´ kapajıćı´ kohoutek. Za´rovenˇ se nemohou prˇed sebou schova´vat a rozhodnutı´ nemocne´ho. „Velmi prˇ´ınosna´ a potrˇebna´ je i pećˇe nasˇ´ı utı´kat pod za´minkou jinyćh povinnostı´. Tady psychoterapeutky Andeˇly Bedna´rˇove´, ktera´ jsou prosteˇ spolu.“ zajisˇt’uje komunikaci nejen s nasˇimi pacienty, Dny v hospici pacientu˚m zpestrˇujı´ nejru˚zale i s jejich blı´zky´mi, i mezi nimi navza´- neˇjsˇ´ı cˇinnosti, at’ uzˇ je to arteterapie, prˇi nı´zˇ jem,“ vysveˇtluje Jakub Forejt. „Vnı´mańı´ ne- se vyra´beˇjı´ trˇeba svıćˇky, maluje se na hedvylećˇitelne´ nemoci a blı´zˇ´ıcı´ho se konce zˇivota va´bı´, nebo na´vsˇteˇvy deˇtı´ z Materˇske´ sˇkoly karprobı´ha´ ve cˇtyrˇech fa´zıćh — nejprve cˇloveˇk dina´la Berana nebo ZUSˇ Chva´lenicka´, ktere´ tuto skutecˇnost popı´ra´, pak smlouva´ s Bohem prˇipravujı´ hudebnı´ prˇedstavenı´, koncerty, be7


DUBEN 2013

sı´dky. Kazˇde´ odpoledne prˇicha´zejı´ dobrovolnıći, kterˇ´ı pacientu˚m cˇtou, hrajı´ s nimi spolecˇenske´ hry, zpı´vajı´. S teˇmi, ktery´m to fyzicka´ kondice dovolı´, se jezdı´ i na vy´lety, naprˇ. na za´mek Kozel, do ZOO nebo jen tak do prˇ´ırody. Na jeden takovy´ vy´let rˇeditel obzvla´sˇt’ vzpomıńa´: „Meˇli jsme tu dva pańy, kterˇ´ı se hrozneˇ ra´di koupali. Tak jsme je vyvezli v le´teˇ na Boleva´k. Zaplavali si, dali si pivo a ohromneˇ si to uzˇili. Jako zamlada, pochvalovali si.“

domu˚. U na´s skutecˇneˇ pacienti zˇivot zakoncˇ´ı, ale tento konec mu˚zˇe by´t kvalitnı´ a my se o to maxima´lneˇ snazˇ´ıme. Jako kdyzˇ cˇeka´te na autobus. Mu˚zˇete cˇekat ve vyhrˇa´te´ prˇ´ıjemne´ cˇeka´rneˇ nebo mu˚zˇete sta´t venku na desˇti cˇi mrazu. A volba je na va´s.“ Pokud si neˇkdo prˇedstavuje hospic jako ponury´ du˚m, kde se vzna´sˇ´ı za´voj smrti, je to opeˇt dalsˇ´ı z omylu˚. Nakonec uzˇ prvnı´ veˇta tohoto cˇlańku to dokla´da´. Zˇa´dny´ du˚m smutku, i tady mu˚zˇe by´t veselo. A kdyzˇ uzˇ nenı´ prˇ´ımo veselo, tak nemusı´ by´t zrovna smutno, jak se o tom zpı´va´ v pı´snicˇce pańu˚ Sveˇra´ka a Uhlı´rˇe. A kdyzˇ uzˇ tak obcˇas cˇtu a slyćha´m ty neusta´le´ diskuse na te´ma euthanasie ano cˇi ne, napada´ meˇ, procˇ vlastneˇ vu˚bec debatovat o euthanasii? Vzˇdyt’ pra´veˇ hospic pokla´da´ vsˇechny argumenty prˇ´ıznivcu˚ euthanasie na lopatky. Tady totizˇ probı´ha´ konec lidske´ho zˇivota se zachovańı´m du˚stojnosti, v klidu a smı´rˇenı´, bez zbytecˇne´ho utrpenı´ a bolesti, bez umeˇle´ho prodluzˇovańı´ na prˇ´ıstrojıćh nebo naopak bez na´silne´ho kraćenı´ . . . A tak ma´ vypadat Procˇ jsem neprˇisˇel drˇ´ıv? „Procˇ jsem jen neprˇisˇel drˇ´ıv . . . “ To pry´ Odcha´zenı´. Nebo spı´sˇ pokracˇovańı´ Cesty . . . Alena Ourˇednı´kova´ je pomeˇrneˇ cˇasty´ povzdech mnoha pacientu˚ Hospice sv. Lazara. Procˇ tedy vlastneˇ lide´ ne- Vsˇichni, kdo by si chteˇli prohle´dnout prostrˇedı´ prˇicha´zejı´ drˇ´ıv? Jakub Forejt odpovı´da´: „Vel- Hospice sv. Lazara, sezna´mit se s jeho provokou roli hraje prˇedstava, zˇe u na´s je to prosteˇ zem a lidmi, kterˇ´ı se zde o nemocne´ starajı´, tzv. konecˇna´, takzˇe nemocny´ prˇevoz odkla´da´, dozveˇdeˇt se vıće o hospicove´ pećˇi cˇi jen tak neˇkdy to zase odkla´da´ rodina . . . Prˇitom kdyzˇ zavzpomıńat, jsou srdecˇneˇ zvańi na Den otepak pacient prˇijde sem a po trˇech azˇ cˇtyrˇech vrˇenyćh dverˇ´ı ve cˇtvrtek 11. dubna od 1000 dnech mu zabere paliativnı´ lećˇba, mnohdy se do 1700 hod. Adresa je: Plzenˇ, Sladkovske´ho mu tak ulevı´, zˇe je schopen odjet na vı´kend 66, vıće na www.hsl.cz.

Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho v domazˇlicke´m vikaria´tu, 2. cˇa´st Pokracˇujeme cestou po Domazˇlicke´m vikaria´tu za kostely a kaplemi, zasveˇceny´mi sv. Janu Nepomucke´mu. Cˇtverˇici veˇtsˇ´ıch staveb uzavı´ra´ velka´ kaple v Chotimeˇrˇi. Dı´ky sve´ tvarove´ bohatosti patrˇ´ı k nejhezcˇ´ım stavba´m nasˇ´ı diece´ze. Postavena byla hrabeˇcı´ rodinou 8

Mengu˚ v roce 1743, stavitel kaple nenı´ zna´m. ´ strˇednı´ prostora je sˇestiboka´, k nı´ se v boU cıćh prˇidruzˇujı´ lichobeˇzˇnı´kove´ kaplove´ prostory a ova´lny´ presbyta´rˇ. Hlavnı´ rokokovy´ olta´rˇ byl neda´vno restaurovań a dnes je vystaven v Muzeu Chodska v Domazˇlicıćh. (Je


dı´lem plzenˇske´ho rˇezba´rˇe Karla Lega´ta z roku 1752, jak na´m dokla´da´ umeˇlcova signatura na jednom z bocˇnıćh olta´rˇu˚ se ktery´mi vytva´rˇ´ı jednotu.) Kapli zdobı´ i zvencˇ´ı bohata´ socharˇska´ vy´zdoba a strˇecha vrcholı´ trˇemi veˇzˇicˇkami s cibulovy´mi bańeˇmi. V roce 1990 byla kaple vykradena a zlodeˇji, aby zakryli stopy, ji zapa´lili, opravena byla jesˇteˇ v 90. letech.

Z obdobı´ baroka, tedy z 18. stoletı´, pocha´zı´ peˇt kaplı´. Vsˇekarska´ kaple byla postavena jako prosta´ stavba na sˇestiu´helnı´kove´m pu˚dorysu se strˇechou, vrcholıćı´ zvonicˇkou s peˇknou cibulovou bańı´. Uvnitrˇ jsem ale marneˇ hledal vyobrazenı´ sv. Jana Nepomucke´ho. Kaple ve Kdyni je drobna´ stavba, ktera´ se otevı´ra´ velky´m obloukem do ulice, vedoucı´ k farnı´mu kostelu. Za mrˇ´ızˇ´ı je dobrˇe videˇt nadzˇivotneˇ vysoka´ socha sv. Jana, ktera´ pocha´zı´ ze zborˇene´ kaple, sta´vajıćı´ do roku 1873 prˇ´ımo na kdynˇske´m na´meˇstı´. Trˇetı´ kaplı´ je malebna´ stavba, stojıćı´ v Kanicıćh na znacˇneˇ svazˇite´m tereńu. Cˇtvercovy´ pu˚dorys je zjemneˇn zaoblenı´m na´rozˇ´ı. Zastrˇesˇenı´ je provedeno vysokou, jizˇ skoro veˇzˇovitou strˇechou, ktera´ se meˇnı´ ze cˇtvercove´ za´kladny na osmiu´helnı´kovy´ jehlan s lucernou. Druha´ kaple v Kanicıćh je za´mecka´. Vznikla prˇi jeho prˇestavbeˇ v roce 1765 za hrabat Schmiedtgra¨bneru˚ a byl pro nı´ vybourań strop nad prˇ´ızemı´m a novy´ vysoky´ prostor byl zaklenut klenbami. Za´mek i s kaplı´ je v soucˇasne´ dobeˇ v dezo-

DUBEN 2013

la´tnı´m stavu. Hezka´ sˇestiboka´ kaple s velkou lucernou zdobı´ na´ves v Oprechticıćh. Dalsˇ´ıch peˇt kaplı´ sv. Jana Nepomucke´ho pocha´zı´ z 19. stoletı´. Asi nejmladsˇ´ı kaple zdobı´ na´ves v Nove´ Vsi u Kdyneˇ. Cˇtverhranna´ stavba s vysokou strˇechou vrcholı´ osmibokou veˇzˇicˇkou s cibulovou bańı´. Druhe´ dveˇ stavby ve vesnicıćh nedaleko Kolovcˇe jsou trochu veˇtsˇ´ıch rozmeˇru˚ a lze je povazˇovat za male´ kostelı´ky. Obeˇ jsou novogoticke´ a obeˇ take´ majı´ na sˇtı´teˇ datum sve´ho postavenı´. Starsˇ´ı, na´rocˇneˇji architektonicky rˇesˇena´, s da´ neˇjovicıćh. Je ozdotem 1868 se nacha´zı´ v U bena otevrˇenou zdeˇnou zvonicˇkou, jı´zˇ vrcholı´ sˇtı´t kostelı´ku. Mladsˇ´ı stavba se nacha´zı´ v Teˇsˇovicıćh, oznacˇena datem 1881. Ma´ obde´lnou lod’ a polygona´lnı´ presbyta´rˇ. Na sedlove´ strˇesˇe je mala´ zvonice s jehlancovou strˇechou. Tuto skupinu uzavı´ra´ prosta´ kaple v Zichoveˇ se zvonicı´ s jehlanovou strˇechou, postavena´ v roce 1874. Zcela prosta´ kaplicˇka na cˇtvercove´m pu˚dorysu stojı´ v Kouteˇ na Sˇumaveˇ. Prvnı´ le´ta 20. stoletı´ na´m zanechala take´ peˇt kaplı´. Kaple ve Svinne´ u Horsˇovske´ho Tyńa je postavena v novogoticke´m slohu s na´rozˇnı´mi opeˇrny´mi pilı´rˇi, ktere´ majı´ jisteˇ evokovat starobylou stavbu. Na sedlove´ strˇesˇe se tycˇ´ı cˇtyrˇboka´ zvonicˇka. Obraz patrona kaple sv. Jana Nepomucke´ho je uvnitrˇ namalovany´ prˇ´ımo na steˇnu nad olta´rˇem. Z roku 1902 pocha´zı´ veˇtsˇ´ı kaple v Hornı´ Kamenici u Stanˇkova. Byla postavena ve strˇ´ızlive´m novobaroknı´m slohu s renesancˇnı´mi detaily. Pru˚cˇelı´ je ozdobeno polopilastry, na sedlove´ strˇesˇe je sˇestiboka´ zvonicˇka s cibulovou bańı´. Kaplicˇka v nedalekyćh Krchlebech stojı´ trochu zapomenuta v postrannı´ ulici obce a mı´stu odpovı´da´ i skutecˇnost, zˇe snad uzˇ nemu˚zˇe by´t prostsˇ´ı. Jednoducha´ obde´lna´ stavba se sedlovou strˇechou a sˇestibokou zvonicˇkou na sedlove´ strˇesˇe v sobeˇ ukry´va´ pomeˇrneˇ peˇknou sochu sv. Jana. Te´meˇrˇ stejna´ je kaplicˇka ve Frantisˇkoveˇ nedaleko Kolovcˇe z roku 1906. 9


Vsˇekary

10

DUBEN 2013

Kdyneˇ

Kanice

´ neˇjovice U

Nova´ Ves

Teˇsˇovice

Svinna´

Hornı´ Kamenice

Krchleby


Nejmladsˇ´ı kaple sv. Jana byla postavena v roce 1934 u tzv. Dolnokamenicke´ho mlyńa v Holy´sˇoveˇ. Jednoducha´ stavbicˇka byla postavena mlyna´rˇskou rodinou Wenigu˚ pro sochu sv. Jana Nepomucke´ho z by´vale´ho drˇeveˇne´ho mostu v Holy´sˇoveˇ. Socha se vsˇak ztratila po 2. sveˇtove´ va´lce, kaple dosud stojı´.

DUBEN 2013

Beˇhem zpracovańı´ kostelu˚ a kaplı´ v Domazˇlicke´m vikaria´tu jsem objevil dalsˇ´ı, a tak se jejich pocˇet usta´lil na 19 stavbaćh. Celkoveˇ je zna´t, zˇe skoro vsˇechny stavby na sobeˇ nesou stopu pećˇe obyvatel zmıńeˇnyćh vesnic a jsou delsˇ´ı cˇi kratsˇ´ı dobu po opraveˇ. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, chceme vyja´drˇit uprˇ´ımne´ podeˇkovańı´ farnostem, spolecˇenstvı´m, rodina´m i vsˇem, kterˇ´ı podporˇili Misijnı´ nedeˇli 2012. Z nasˇ´ı diece´ze prˇisˇlo na tento ućˇel 380.769 Kcˇ. Celkove´ prˇ´ıjmy v ra´mci CˇR dosa´hly 32.302.821,22 Kcˇ, cozˇ je ve srovnańı´ s prˇedchozı´m rokem te´meˇrˇ o 6 miliońu˚ vıće! V lonˇske´m roce jsme z financˇnıćh daru˚ z Misijnı´ nedeˇle podporˇili 45 projektu˚ urcˇenyćh pro sveˇtove´ misie a sˇ´ırˇenı´ vı´ry. V 8 diece´zıćh Ugandy, Zambie, Banglade´sˇe a Srı´ Lanky jsme se podı´leli na stavbeˇ nebo opraveˇ 12 kostelu˚ nebo kaplı´, 8 kla´sˇteru˚, 5 far a 1 biskupske´ho domu, na´kupu vozidla pro pastoracˇnı´ praći, tvorbu rozhlasovyćh programu˚ atd. Jsme si veˇdomi, zˇe mnozı´ se na podporˇe misiı´ podı´lı´ i prˇes nesnadnou ekonomickou situaci. Za tuto systematickou, dobrˇe vyuzˇ´ıvanou a opravdu potrˇebnou pomoc papezˇsky´m misiı´m bychom Va´m chteˇli jmeńem biskupu˚, misiona´ˇru˚, rˇeholnı´ku˚ a chudyćh lidı´ v misiıćh uprˇ´ımneˇ podeˇkovat. A tady je konkre´tnı´ ohlas, jak Vasˇe dary misiı´m poma´hajı´: Zambie — diece´ze Chipata: „Zvla´sˇtnı´ dı´ky vyjadrˇujeme vsˇem, kterˇ´ı pokracˇujı´ v podporˇe potrˇebnyćh deˇtı´ z Chipata Cheshire Home. Je smutne´, zˇe jsme beˇhem prvnı´ho cˇtvrtletı´ 2012 ztratili dva nasˇe male´ andı´lky jmeńem Marvis Nyirenda a Samuel Moyo. Obeˇma byli teprve trˇi roky a zemrˇeli na mala´rii. V tomto roce ma´me 41 deˇtı´ na rehabilitaci (19 chlapcu˚ a 22 deˇvcˇat). Chipata Cheshire Home (da´le do-

mov) nabı´zı´ pomoc fyzicky postizˇeny´m a ohrozˇeny´m deˇtem zarˇadit se zpeˇt do spolecˇnosti. Snazˇ´ı se ve spolecˇnosti sˇ´ırˇit veˇdomı´ o du˚lezˇitosti pećˇe o ohrozˇene´ deˇti a postizˇene´ prˇesveˇdcˇit, aby se zapojili do rehabilitacı´. Domov provozuje teˇlocvicˇnu, 3 na´jemnı´ domy, dru˚bezˇa´rnu, veprˇ´ın, stara´ se o zahradu, ovocny´ sad, kukurˇicˇne´ pole a banańovou planta´zˇ, ktere´ poma´hajı´ zajistit dostatek stravy pro postizˇene´ deˇti z domova. Penı´ze vydeˇlane´ teˇmito aktivitami poma´hajı´ zaplatit persona´l a neˇktere´ dalsˇ´ı na´klady vznikle´ provozem.“ Sta´le cı´tı´me, zˇe je jesˇteˇ potrˇeba vykonat mnoho praće, abychom prˇesveˇdcˇili lidi o du˚lezˇitosti nasˇ´ı pomoci. Neˇkterˇ´ı majı´ totizˇ porˇa´d obavu, zˇe by jim jejich deˇti mohly by´t ukradeny, pokud je dajı´ do domova na rehabilitace. V tomto roce jsme meˇli bohatou u´rodu slunecˇnic, kukurˇice, bura´ku˚ a fazolı´. Take´ nasˇe banańova´ planta´zˇ se kra´sneˇ rozru˚sta´. Cˇa´st u´rody jsme mohli prodat a zı´skat tı´m neˇjake´ prostrˇedky. Rovneˇzˇ prodej kurˇat dopadl velice dobrˇe. Za´veˇrem Va´m prˇejeme, at’Va´s dobry´ Pań neusta´le zahrnuje svy´m hojny´m pozˇehnańı´m za podporu, kterou na´m poskytujete prˇi nasˇ´ı snaze postarat se o deˇti v domoveˇ a v pohospitalizacˇnı´m programu. sestra Petronella, rˇeditelka Chipata Cheshire Home

• Misijnı´ u´mysl na meˇsıć duben: Za mı´stnı´ cı´rkve v misijnıćh zemıćh, aby byly znamenı´m a na´strojem nadeˇje a vzkrˇ´ısˇenı´. Miriam Svobodova´, [email protected], 608 976 598 11


? Vedoucı´ Strˇediska rozvojove´ spolupraće prˇi DCHP Pablo Chacon Gil je v soucˇasne´ dobeˇ na pracovnı´ cesteˇ v Jizˇnı´ Americe. Postupneˇ navsˇtı´vı´ Peru, Paraguay, Bolı´vii a Ekva´dor. Setka´va´ se zde s katolicky´mi organizacemi, ktere´ spolupracujı´ na projektu Adopce na da´lku a podporujı´ vzdeˇlańı´ chudyćh deˇtı´.

? DCHP pokracˇuje v letosˇnı´m roce v projektu potravinove´ pomoci, ktera´ je urcˇena lidem v hmotne´ nouzi. Charita koordinuje distribuci za´kladnıćh potravin. V lonˇske´m roce vyuzˇilo kra´tkodobou potravinovou pomoc 57 prˇ´ıjemcu˚, dlouhodobou potravinovou pomoc 33 prˇ´ıjemcu˚, celkem tedy 90 osob. Jednalo se zejmeńa o rodiny s deˇtmi, matky samozˇivitelky, nezameˇstnane´ a seniory. Celkem bylo poskytnuto 277 280 Kcˇ.

? DCHP obdrzˇela financˇnı´ dary, ktere´ poslouzˇ´ı humanita´rnı´m projektu˚m. Porˇadatel souteˇzˇe Missis 2013 v Mariańskyćh La´znıćh — Producentske´ centrum Profil Mariańske´ La´zneˇ — darovalo 50 875 Kcˇ. Finance po-

• Cˇesko–neˇmecka´ setkańı´ a partnerstvı´ se prohloubı´ Pohled zpeˇt a plańy rˇezenske´ Ackermannovy obce na zasedańı´ na Habsbergu 16. brˇezna. 99. Den neˇmeckyćh katolı´ku˚ se bude koˇ ezneˇ a bude mı´t nat v roce 2014 pra´veˇ v R te´ma „S Kristem staveˇt mosty“. Jednı´m z jeho teˇzˇisˇt’ bude take´ partnerstvı´ mezi plzenˇskou a rˇezenskou diece´zı´, tedy i cˇesko–neˇmecke´ sousedstvı´. S touto akcı´, ale take´ s mnoha dalsˇ´ımi aktivitami se snazˇilo vyporˇa´dat okolo 30 cˇeskyćh a neˇmeckyćh pracovnı´ku˚ prˇeshranicˇnı´ spolupraće na tzv. Habsberske´m zasedańı´. Hostitelem byla Ackermannova obec rˇezenske´ diece´ze. 12

DUBEN 2013

mohou Domovu pro matky s deˇtmi v tı´sni v Klatovech. 65 000 Kcˇ daroval Vy´zkumny´ u´stav zˇeleznicˇnı´. Tato cˇa´stka je veˇnovańa na rozvoj Komunitnı´ho centra Horsˇovsky´ Tyń.

• Vysveˇcenı´ DSS Betle´m Cheb Dne 10. dubna probeˇhne vysveˇcenı´ a slavnostnı´ otevrˇenı´ Domu socia´lnıćh sluzˇeb Betle´m Cheb. Du˚m zı´skala DCHP bezplatneˇ od meˇsta a byl rekonstruovań dı´ky dotaci z Evropske´ho fondu pro regiona´lnı´ rozvoj. Do zarˇ´ızenı´ se prˇesteˇhovala veˇtsˇina sluzˇeb, ktere´ DCHP provozuje v Chebu: azylovy´ du˚m, strˇedisko socia´lnı´ rehabilitace, krizova´ pomoc a odborne´ socia´lnı´ poradenstvı´. Vysveˇcenı´ provede biskup Frantisˇek Radkovsky´. Mezi hosty bude i ministryneˇ socia´lnıćh veˇcı´ Ludmila Mu¨llerova´. Program bude zaha´jen msˇ´ı sv. na Farnı´m u´rˇadu Cheb v 10 hod. Pote´ se ućˇastnıći prˇesunou k objektu socia´lnı´ho domu, kde probeˇhne slavnostnı´ prˇestrˇizˇenı´ pa´sky a vysveˇcenı´. Od 1230 si prostory mu˚zˇe prohle´dnout i verˇejnost. Miroslav Anton

Prˇedseda diece´znı´ organizace Leonhard Fuchs prˇipomneˇl ve sve´m u´vodnı´m sloveˇ setkańı´ v prˇedchozı´m roce a rˇadu uda´lostı´ sˇirsˇ´ıho dosahu, jako bylo sveˇcenı´ nove´ho rˇezenske´ho biskupa Rudolfa Voderholzera, jehozˇ matka pocha´zı´ z Kladrub a ktery´ se prˇi sveˇcenı´ a prˇi dalsˇ´ıch prˇ´ılezˇitostech jednoznacˇneˇ prˇihla´sil ke svy´m sudetoneˇmecky´m korˇenu˚m; nebo 20. vy´rocˇ´ı trvańı´ plzenˇske´ diece´ze, ktera´ vznikla vydeˇlenı´m z diece´ze prazˇske´. Da´le pouka´zal pan Fuchs na setkańı´ cˇeskyćh a bavorskyćh biskupu˚ ve Waldsassenu a na na´vsˇteˇvu cˇeske´ho ministerske´ho prˇedsedy Petra Necˇase v Bavorsku a jeho rˇecˇ v bavorske´m zemske´m sneˇmu. „I my se snazˇ´ıme se svy´mi skromny´mi prostrˇedky staveˇt mosty prˇes hra-


nice, stare´ mosty stabilizovat a nove´ zrˇizovat“ — teˇmito slovy uvedl prˇedseda ućˇastnı´ky do tematiky a na rˇadeˇ obra´zku˚ prˇipomneˇl akce prˇedchozı´ho roku, naprˇ. vy´meˇny zˇa´ku˚ sˇkol a deˇtı´ z mat. sˇkolek jakozˇ i na´vsˇteˇvy ve farnostech plzenˇske´ diece´ze. „To by meˇla by´t pobı´dka, abychom take´ dnes nasbı´rali hodneˇ novyćh na´padu˚“, uzavrˇel L. Fuchs sve´ prˇivı´tańı´. Nezˇ se k tomu prˇikrocˇilo, shle´dli ućˇastnıći jesˇteˇ prˇ´ıspeˇvek spolupracovnice Tandemu, Koordinacˇnı´ho centra pro cˇesko–neˇmeckou vy´meˇnu mla´dezˇe, panı´ Ulriky Fu¨gl, vedoucı´ projektu „Kru˚cˇek za kru˚cˇkem do sousednı´ zemeˇ“. V neˇm jde o zprostrˇedkovańı´ znalostı´ o Cˇesku a cˇesˇtiny deˇtem od trˇ´ı do osmi let. Panı´ Fu¨gl pouka´zala na prˇedchozı´ projekt „Od malicˇka“, vylıćˇila zajı´mave´ podrobnosti a prˇednesla k tomu cˇ´ısla, data a fakta. Jejı´ novy´ projekt je zameˇrˇen na materˇske´ sˇkoly a prvnı´ dveˇ trˇ´ıdy za´kladnıćh sˇkol, jakozˇ i na cˇinitele pracujıćı´ s deˇtmi ve jmenovane´m rozmezı´ sta´rˇ´ı. Cı´li projektu jsou setka´vańı´ s deˇtmi ze sousednı´ zemeˇ, cˇetne´ nabı´dky ty´kajıćı´ se jazyka sousedu˚, prakticke´ stavebnı´ kameny projektu, prˇ´ıma´ podpora pedagogu˚ na jejich pracovisˇtıćh, zahajovańı´ novyćh projektu˚ a prˇ´ıprava vy´meˇny mla´dezˇe. Zvla´sˇtnı´ vy´znam prˇi tom majı´ „vyslanci sousednı´ zemeˇ“, kterˇ´ı po vysˇkolenı´ u Tandemu prˇina´sˇejı´ do setka´vańı´ cˇetne´ „stavebnı´ kameny“. K projektu da´le patrˇ´ı dalsˇ´ı vzdeˇla´vańı´ pedagogickyćh odbornyćh sil a publikace. Lucie Klarova´, jedna z „vyslankynˇ“, prˇedstavila pote´ ućˇastnı´ku˚m zasedańı´ neˇktere´ prvky a aspekty jazykove´ animace praktikovane´ s maly´mi deˇtmi. O interkulturnıćh kamenech u´razu v cˇesko–neˇmecke´ partnerske´ praći hovorˇily ses. Gisela CSJ ze Za´padocˇeske´ university a jejı´ spolupracovnice Jana Vlcˇkova´. Prˇi tom se posluchacˇu˚m ozrˇejmilo, zˇe zejmeńa komunikace s proteˇjsˇkem a jeho vnı´mańı´ prˇispeˇjı´ k tomu, zda se vyskytnou prˇeka´zˇky a obtı´zˇe. Ale take´ chybeˇjıćı´ empatie, odlisˇny´ jazyk,

DUBEN 2013

mentalita a aspekty z deˇjin a politiky mohou ztı´zˇit mezikulturnı´ spolupraći. Manzˇele´ Karl a Jean Ritzkovi prohloubili tyto poznatky svou kra´tkou fiktivnı´ sceńkou. V malyćh skupinaćh nakonec ućˇastnıći promy´sˇleli konkre´tnı´ mozˇnosti spolupraće v tomto roce v oblasti materˇskyćh a za´kladnıćh sˇkol a v praći Ackermannovy obce. Pro ni byl navrzˇen za´kladnı´ kurs cˇesˇtiny, semina´rˇ „Interkulturnı´ komunikace“, cesty kruhu vedoucıćh do Plzneˇ s kontakty k ru˚zny´m zarˇ´ızenı´m, spolecˇna´ turistika na hranicıćh (model pouteˇ) a hudebnı´ weekend. V oblasti materˇskyćh sˇkol si lze prˇedstavit vy´let do Na´rodnı´ho parku Bavorsky´ les, na´vsˇteˇva Muzea hracˇek v Plzni, spolecˇne´ cˇtenı´ jedne´ knihy s prˇ´ıslusˇny´mi akcemi a vy´meˇna obra´zku˚ kreslenyćh deˇtmi obou partnerskyćh sˇkolek. Pracovnı´ skupina „Sˇkola“ jmenovala jizˇ pevneˇ stanoveny´ Den otevrˇenyćh dverˇ´ı v ucˇnˇovske´ sˇkole St. Marien v Neumarktu, ktery´ mu˚zˇe zahrnovat vıće aktivit za ućˇasti zˇa´kynˇ z cˇeske´ partnerske´ sˇkoly ve Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı (zpeˇv, tanec, varˇenı´ apod.). Plańuje se te´zˇ trˇ´ıty´dennı´ praxe zˇa´kynˇ, cˇeskyćh v Neumarktu a bavorskyćh ve Spa´lene´m Porˇ´ıcˇ´ı. Take´ v ra´mci Dne ˇ ezneˇ mu˚zˇe dojı´t k setkańı´. katolı´ku˚ 2014 v R S vsˇeobecny´mi informacemi k tomuto Dni neˇmeckyćh katolı´ku˚ a k ućˇasti Ackermannovy obce na te´to akci skoncˇilo setkańı´ na Markus Bauer, Habsbergu. pro Zpravodaj upravil a prˇelozˇil Dr Ivo Polacek

• Beseda o Austra´lii V ra´mci pravidelnyćh cestopisnyćh besed Meˇstske´ho informacˇnı´ho centra ve Kdyni jsme doporucˇili Jaromı´ra Tippla na prˇedna´sˇku o Austra´lii na lednovy´ termıń. Zpocˇa´tku jen nesmeˇly´ na´pad se promeˇnil v u´zˇasny´ vy´sledek. Nejen kra´sne´ fotky, zajı´mave´ vypra´veˇnı´ a natocˇene´ sˇoty, ale prˇedevsˇ´ım Jaromı´ru˚v humor a laskavost bylo prˇekvapenı´m pro vsˇechny ućˇastnı´ky. Svu˚j obdiv nezakry´vala ani panı´ z IC prˇi za´veˇrecˇne´m podeˇko13


vańı´: . . . tak kra´snou prˇedna´sˇku a takovou ućˇast jsme tu jesˇteˇ nemeˇli . . . Pokud hleda´te program pro vasˇi farnost nebo se chcete prˇiblı´zˇit sve´mu okolı´ zase trochu jiny´m zpu˚sobem, doporucˇujeme prˇedna´sˇku o Austra´lii.

Dveˇ du˚lezˇita´ poselstvı´ z besedy pro na´s: 1. Austra´lie je kra´sna´ . . . 2. Skromnost, cˇistota a poctivost dnes porˇa´d oslovujı´ . . . Ludmila Brynychova´

• Rok vı´ry — slavı´m, zˇe jsem uveˇrˇila (u´ryvek ze sveˇdectvı´) A rˇekla jsem si: „Uzˇ to asi necha´m, co zase zkousˇet da´l, neˇjak ten zˇivot uzˇ dozˇiju.“ A prˇesto, ten cˇervıćˇek, neˇkde hluboko v dusˇi, ta nadeˇje — jednou to prˇece musı´ prˇijı´t! A jednou jsem se zna´my´miana vy´leteˇ. Prˇi prohlı´dce meˇsta na´s pru˚vodce zavede i do kostela. Prˇi odchodu se jesˇteˇ otocˇ´ım a zahle´dnu u sochy Panny Marie na´steˇnku se vzkazy. V tu rańu se ozve touha me´ dusˇe. Vra´tı´m se k nı´, ruka vezme prˇipraveny´ papı´rek a tuzˇku a neˇco pı´sˇe. Nevı´m co. Kdyzˇ ten lı´stecˇek prˇipichuji na tu na´steˇnku a pohle´dnu na Pannu Marii, hlava to oznacˇ´ı jako absolutnı´ nesmysl, ale me´ srdce, me´ srdce prosı´: pomoz mi. Uplyne pu˚l roku a Bu˚h se postara´. Daruje mi vı´ru. Na Velky´ Pa´tek. Nenı´ pro mne veˇtsˇ´ı sva´tek. Ta vı´ra . . . neprˇicha´zı´ vsˇak jen zvneˇjsˇku, ani jen zvnitrˇku, jak jsem ve svyćh mysˇlenkaćh mozˇna´ prˇedpokla´dala. Prˇicha´zı´ v otevrˇene´m prostoru. V setkańı´, v du˚veˇrne´m set14

DUBEN 2013

kańı´. Azˇ jsem chteˇla ve vsˇ´ı pokorˇe kleknout prˇed ten krˇ´ızˇ a rˇ´ıci Jezˇ´ısˇovi tva´rˇ´ı v tva´rˇ: „Tak jsem tu!“ a myslela tı´m VSˇECHNO: odevzda´va´m se ti, uzˇ nevı´m jak da´l, sama to nezvla´dnu, vsˇechno mi selhalo, deˇlej, co myslı´sˇ, necha´m se, myslı´m to va´zˇneˇ, rˇ´ıka´m ti pravdu . . . Bu˚h mi vycha´zı´ vstrˇ´ıc. Zastavı´ meˇ ´ smeˇv, to prˇed teˇmi dverˇmi — ten la´skyplny´ U osobnı´ oslovenı´, okamzˇik, jaky´ si ani nedoka´zˇesˇ prˇedstavit, zˇe mu˚zˇe by´t mozˇny´. Nenecha´ meˇ ani pokleknout. Stacˇ´ı mu, zˇe jsem to ja´, ktera´ se odpouta´va´, vycha´zı´ konecˇneˇ ven ze sve´ho uzavrˇene´ho sveˇta, ze sve´ ulity, obracı´ sve´ srdce k Jezˇ´ısˇovi a da´va´ mu celou svou bytostı´ sve´ „ano“. Takto se s Nı´m mu˚zˇesˇ setkat. Stojı´sˇ ted’ v u´zˇasu prˇed teˇmi dverˇmi jako to nejveˇtsˇ´ı trdlo, lidske´ trdlo. Rozklepou se ti kolena a musı´sˇ si sednout. Sedı´sˇ na zˇidli a ani se nepohnesˇ, abys snad neˇco nepokazila. Jen upı´ra´sˇ zrak na ty prosklene´ dverˇe, jako bys chteˇla neˇco zahle´dnout, neˇco za nimi. Nedovolı´sˇ si udeˇlat k nim krok, natozˇ je otevrˇ´ıt. Procˇ, ma´sˇ strach? Abys to nezaplasˇila, neodehnala. Co by meˇlo utećt? Vidı´sˇ snad neˇkoho za teˇmi dverˇmi? Ne. Nemu˚zˇesˇ to nijak logicky popsat, vylıćˇit, formulovat, srozumitelneˇ vysveˇtlit. To setkańı´, ta uda´lost je teˇzˇko sdeˇlitelna´. Nezı´skala jsem zˇa´dne´ rozrˇesˇenı´ kdo je to Bu˚h, jak vypada´. Sdeˇlitelne´ je pouze to, co se uda´lo se mnou. Ten prˇevrat, ta zmeˇna. Jsem jina´, takova´ u´plna´. V tom prozˇitku, v tom rea´lne´m okamzˇiku zazˇ´ıva´m naplneˇnı´ cele´ sve´ bytosti smyslem toho, co mi chybeˇlo. Nale´za´m definitivnı´ potvrzenı´ toho, co jsem hledala. A jsem uzdravena´. Pozna´va´m, zˇe meˇ Bu˚h miluje. Protozˇe meˇ Bu˚h miluje, mu˚zˇu mu veˇrˇit, du˚veˇrˇovat mu, mu˚zˇu se na neˇho spolehnout, zˇe mi u´myslneˇ neprovede nic zle´ho. A chci jeho la´sku opeˇtovat. Chci mu take´ deˇlat radost, takovou jakou udeˇlal On meˇ. To je ma´ odpoveˇd’ na Jeho vykoupenı´. Zˇa´dne´ sebevykoupenı´. Nedoka´zala jsem sama sebe zachrańit. Klidneˇ si to prˇi-


zna´m a jesˇteˇ jsem za to ra´da. Cˇert vı´, jak by to dopadlo. Teprve na druhy´ den se odva´zˇ´ısˇ prˇistoupit k tomu krˇ´ızˇi. Polı´bı´sˇ ho, podeˇkujesˇ a prˇi vzpomıńce na prˇedesˇly´ den pronesesˇ jedina´ slova: „Sklańı´m se prˇed tebou, Pane, v nejhlubsˇ´ı ućteˇ.“ Blanka Podesta´tova´

• Svata´ Petronila — Patronka ˇ ´ıma, poutnı´ku˚ a cestujıćıćh R Sveˇtice patrˇ´ı podle legendy mezi prvnı´ mucˇednı´ky ranne´ cı´rkve. Moc se toho o nı´ nevı´, jiste´ je pouze to, zˇe byla pohrˇbena v Domitillinyćh katakomˇ ´ımeˇ. baćh v R Podle jedne´ legendy z 5.–6. stoletı´ byla dcerou svate´ho Petra. Legenda vypra´vı´, zˇe byla dlouho va´zˇneˇ nemocna´. Petronila se pak rozhodla zasveˇtit zˇivot Bohu, ktere´ho prosila jesˇteˇ o trˇi dny zˇivota. Bu˚h ji vyslechl a po prˇijetı´ Teˇla Pańeˇ, po trˇech dnech zemrˇela. Pohrˇbili ji v Domittilinyćh katakombaćh, kde se na sarkofa´gu nasˇel na´pis Aur. Petronillae Filiae Dullcissimae, ktery´ se pu˚vodneˇ cˇetl jako „zlate´ Petronele nejmilejsˇ´ı dcerˇi.“ Pozdeˇji se ale zkratka Aur. rozlusˇtila ne jako aureae, cozˇ znamena´ zlate´, ale jako Aureliae, cozˇ mu˚zˇe by´t prvnı´ jmeńo sveˇtice, tedy cele´ jmeńo znı´ Aurelia Petronila. A to by

DUBEN 2013

zase nasveˇdcˇovalo tomu, zˇe byla dcerou krˇest’anske´ho rˇ´ımske´ho konzula, jehozˇ pradeˇdecˇkem byl Tita Flavia Petronia a z toho vyply´valo jmeńo Petronila. Jina´ legenda o jejı´ smrti rˇ´ıka´, zˇe zemrˇela jako dcera svate´ho Petra prˇirozenou smrtı´ za vla´dy cı´sarˇe Domiciańa a druha´, zˇe zemrˇela jako mucˇednice. Tento fakt se dokla´da´ na za´kladeˇ toho, zˇe se v katakombaćh nasˇla stara´ freska z druhe´ poloviny 4. stoletı´, na nı´zˇ je napsańo „Petronilla mart“ (mart, zkraćenina slova martyr, cozˇ znamena´ mucˇednı´k). Pra´veˇ tento fakt pokla´dajı´ historici za dostatecˇny´ du˚kaz, aby svatou Petronelu pokla´dali za mucˇednici. Jejı´ sva´tek si prˇipomıńa´me 31. kveˇtna a jejı´mi znaky jsou klıćˇe a palma. Veronika Pechova´

• Sveˇtovy´ den modliteb v Plzni Program tentokra´t prˇipravily zˇeny z Francie. Letos tato ekumenicka´ akce probı´hala na pu˚deˇ Evangelicke´ cı´rkve metodisticke´ v Plzni na Husoveˇ na´meˇstı´, jako kazˇdy´ rok prvnı´ pa´tek v brˇeznu. Te´ma vecˇera „Byl jsem cizı´ a prˇijali jste meˇ“ je ve Francii, kde tvorˇ´ı prˇisteˇhovalci 11% obyvatelstva (tj 6,7 milionu) velmi nale´have´. Dı´ky Bohu za uprˇ´ımne´ ekumenicke´ spolecˇenstvı´ modliteb, sbı´rky a pohosˇteˇnı´ i v nasˇem meˇsteˇ. Prˇ´ısˇtı´ rok opeˇt v brˇeznu nahle´dneme do zˇivota egyptskyćh krˇest’anskyćh zˇen, do zemeˇ, jezˇ se dlouhodobeˇ udrzˇuje v pozornosti cele´ho sveˇta. Jana Peroutkova´

da´le na na´meˇstı´ Republiky: 1300 zacˇa´tek prezentace diece´ze a krˇest’an30. kveˇtna 2000 otevrˇenı´ vy´stavy o diece´zi skyćh aktivit ve stanech a stańcıćh prˇed Sta´tnı´ veˇdeckou knihovnou ve Smeta- 1500 PilsAlive — krˇest’ansky´ hudebnı´ festival novyćh sadech 1955 proslovy otce biskupa a hostu˚ 2015 koncert Jirˇ´ıho Pavlici a Hradisˇt’anu 31. kveˇtna 800 msˇe sv. v katedra´le

• Oslavy 20 let diece´ze v Plzni

15


• Noc kostelu˚ 24. kveˇtna probeˇhne v 85 kostelıćh a kaplıćh diece´ze (stav k 25. 3.), vıće www.nockostelu.cz.

• Exercicie na Svate´ Horˇe

? 30. dubna–4. kveˇtna (u´tery´ – sobota, zacˇ´ına´ se vecˇerˇ´ı, koncˇ´ı obeˇdem), vede P. Martin Sedlonˇ OMI, te´ma: „Poklad vı´ry ma´me v na´dobeˇ hlineˇne´“, cena 1 800 Kcˇ. ? 11.–15. kveˇtna (sobota – strˇeda, zacˇ´ına´ se vecˇerˇ´ı, koncˇ´ı obeˇdem), vede P. ThDr. Alesˇ Opatrny´, te´ma „Eucharistie — chva´la Bozˇ´ı“, cena 1 800 Kcˇ. Prˇihla´sˇky (dopis, mail): A. Sˇlajsova´, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ, [email protected]. Uved’te jmeńo a prˇ´ıjmenı´, adresu a kontakt (mail cˇi tel.), prˇ´ıpadneˇ s ky´m chcete bydlet. • Lidove´ misie 9.–11. kveˇtna u prˇ´ılezˇitosti Roku vı´ry, 20-ti let plzenˇske´ diece´ze a 1150. vy´rocˇ´ı prˇ´ıchodu sv. Cyrila a Metodeˇje u sv. Jana Nep., Plzenˇ–Bory. Te´ma: VI´RA „Jezˇ´ısˇ jim rˇekl: Procˇ jste tak ustrasˇenı´? Jesˇteˇ nema´te vı´ru?“ (Mk 4,40). Vede P. Anthony Saji VC, z Kongregace vincentinu˚, pocha´zı´ z Indie, pu˚sobı´ jako misiona´rˇ ve vyćhodnı´ Africe, od roku 2008 je na´stupcem P. Billa, po cele´m sveˇteˇ vede exercicie zameˇrˇene´ na uzdravenı´ a obraćenı´. Program: ? cˇtvrtek 9. kveˇtna 1730–1830 promluva, 1845–2000 msˇe svata´. V tento den oslavı´me slavnost Nanebevstoupenı´ Pańeˇ, hlavnı´m celebrantem msˇe svate´ bude o. biskup Frantisˇek ? pa´tek 10. kveˇtna 1730–1830 promluva, 1845–2000 msˇe svata´ ? sobota 11. kveˇtna 1030–1130 promluva, 1330–1430 promluva, 1500–1630 msˇe sv. s modlitbou za uzdravenı´.

DUBEN 2013

toracˇnı´m asistentu˚m, poma´ha´ najı´t biblicke´ poselstvı´ a prˇedat ho ućˇinnou formou prostrˇednictvı´m kazatelskyćh technik a dynamik. Cena: 1.600 Kcˇ (1.100 Kcˇ bez ubytovańı´). ? Kurs PAVEL 11.–18. srpna. Jak se sta´t evangeliza´torem, ktery´ umı´ ućˇinny´m zpu˚sobem zveˇstovat evangelium a vyda´vat o neˇm sveˇdectvı´ prostrˇednictvı´m technik a dynamik hla´sańı´. Cena 3.600 Kcˇ (2.500 Kcˇ bez ubyt.). ? Kurs JAN 20.–24. srpna. Kurs vede ućˇastnı´ka k tomu, aby se stal ucˇednı´kem zraly´m k naslouchańı´ evangeliu a jeho na´sledovańı´. Cena: 2.100 Kcˇ (1.500 Kcˇ bez ubytovańı´). ? Sˇkolu povede biskupsky´ vika´rˇ pro evangelizaci P. Alvaro Grammatica Th.D. se svy´m ty´mem. Workshop i kursy se konajı´ v sı´dle Koinonie Jan Krˇtitel v Plzni–Liticıćh, ubytovańı´ v Domoveˇ mla´dezˇe, Karlovarska´ 99, Plzenˇ. Zacˇa´tek vzˇdy v 1600 hodin a ukoncˇenı´ obeˇdem v uvedenyćh dnech. ? Info a prˇihla´sˇky na [email protected] (Pavla Anderlova´, 731 619 660 nebo Marie Traplova´, 604 432 106).

• Letnı´ sˇkola duchovnı´ hudby

Ve dnech 10.–18. srpna se v kla´sˇterˇe ve Vysˇsˇ´ım Brodeˇ bude konat 10. rocˇnı´k sˇkoly duchovnı´ hudby Convivium. Je urcˇeno za´jemcu˚m o aktivnı´ provozovańı´ duchovnı´ hudby, zejmeńa pokrocˇily´m amate´rsky´m a zacˇ´ınajıćı´m profesiona´lnı´m zpeˇva´ku˚m, sbormistru˚m ´ cˇastnıći Convivia budou praa varhanı´ku˚m. U covat ve spolecˇne´ cˇa´sti a v deˇlenyćh specializovanyćh trˇ´ıdaćh. Doprovodny´ program je prˇichystań take´ pro deˇti, takzˇe se mohou ućˇastnit i rodiny s deˇtmi. Cena kursu vcˇetneˇ ubytovańı´ a stravy je 4 000–5 000 Kcˇ podle typu ubytovańı´. Smyslem Convivia je rozsˇ´ırˇit poveˇdomı´ o podstateˇ a uplatneˇnı´ duchovnı´ hudby, naby´t zkusˇenost s jejı´m prova´deˇnı´m • Diece´znı´ evangelizacˇnı´ sˇkola v autenticke´m prostrˇedı´ a zkusˇenost s meńeˇ nabı´zı´ tyto kursy: zna´my´m repertoa´rem duchovnı´ hudby a v ne? Workshop KAZATELE´ 8.–11. cˇervence poslednı´ rˇadeˇ setkańı´ lidı´ se za´jmem o aktivnı´ Workshop, urcˇeny´ prˇedevsˇ´ım kneˇzˇ´ım a pas- provozovańı´ duchovnı´ hudby. 16


DUBEN 2013

Letos se nabı´zı´ opeˇt vy´beˇr z neˇkolika semina´rˇu˚ pod vedenı´m zkusˇenyćh lektoru˚: M. Vala´sˇek — Sbormistrovska´ trˇ´ıda; Spolecˇne´ „velke´“ ordina´rium Ch. M. Widora; S. Prˇedota — Gregoriańsky´ chora´l; Palestrinovska´ polyfonie; F. Macek jun. — Hudba v pru˚beˇhu

liturgicke´ho roku; Klenoty duchovnı´ hudby; D. di Fiore (USA) — Varhannı´ improvizace; M. Psˇenicˇka — Varhany pro „zacˇa´tecˇnı´ky“; T. Najbrt — Liturgicka´ kytara; V. Ho¨slova´ — Hlasove´ poradenstvı´. Vıće na strańkaćh www.convivium.cz.

• Cˇeska´ krˇest’anska´ akademie Plzenˇ

? sobota 27. dubna prˇedna´sˇky odbornı´ku˚:

• Prˇedna´sˇka o Izraeli

• Plzenˇsky´ varhannı´ festival 2013

prof. Petr Cˇornej — Vaćlav IV. a dva Janove´, Jan z Jensˇtejna a Jan Nepomucky´; doc. Ivana zve na prˇedna´sˇku PhDr. Jana Za´hoCˇornejova´ — Jan Amos Komensky´ a jezuite´; rˇ´ıka, Ph.D z Centra africkyćh studiı´ prof. Vı´t Vlnas — Baroknı´ sveˇtec Jan NepoKHV FF ZCˇU: „Krˇest’anska´ tradice v Etiopii mucky´; dr. Martin Svatosˇ — Jezuitske´ misie; — minulost a soucˇasnost“ v u´tery´ 2. dubna panı´ Petronilla Cˇemus — Jezuita Petr Caniv 1800 v ucˇebneˇ biskupstvı´, n. Republiky 35. sius; Pater Petr Havlıćˇek SJ — Pater Vojteˇch Chanovsky´; na´sleduje Requiem, celebruje pl• Vecˇery chval zenˇsky´ biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ ? Plzenˇ 4. dubna od 2000 v Domecˇku nedeˇle 28. dubna v 10 hodin v jezuitske´m ? Klatovy 13. dubna v 1900, arcideˇk. kostel ?kostele msˇe svata´, celebruje provincia´l cˇes? Plzenˇ 16. dubna od 1930 na DCM kyćh jezuitu˚ Pater Josef Stuchly´. ? Plasy 20. dubna v 1830 ve farnı´m domeˇ porˇa´da´ obcˇanske´ sdruzˇenı´ Klatovske´ katakomby Meˇst. knihovna Sˇvihov, SDH Lhovice a F. Alesˇ Ba´rta 29. dubna, katedra´la sv. Bartolou´rˇad Sˇvihov porˇa´dajı´ poslednı´ z cyklu prˇedna´- meˇje v 1900. sˇek p. Daniela Haslingera v nedeˇli 21. dubna • Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ od 14 hod. v male´m sa´le KD Sˇvihov. P. Vojteˇch Soudsky´ OP • Setka´vańı´ nad biblicky´mi texty ([email protected]) na farˇe v Klatovech bude ve cˇtvrtek 18. dubna P. Pavel Petrasˇovsky´ od 830. Vede Ing. Josef Kasˇe. [email protected] 737 814 525

• Setkańı´ s bratrˇ´ımi

´ strˇedy Jarnı´ duchovnı´ formace v Klatovech, vede ? HORAcke 15 ve farnı´m sa (str ˇ eda 20 ´ le, Frantisˇkańska´ 11) 00 Koinonia Jan Krˇtitel, vzˇdy ve cˇtvrtek 18 – – 3. dubna AGAPE 00 20 na farˇe, zaha´jenı´ 25. dubna. – 10. dubna modlitba Taize´ • Baroknı´ jezuitske´ Klatovy – 17. dubna 2. bioet. prˇedna´sˇka R. Bergmana dubna bojovka aneb hon na draka ? pa´tek 26. dubna vpodvecˇer se v katakom- –– 24. 1. kveˇtna prˇedna´sˇka Jaroslava Lormana baćh odehraje druhe´ deˇjstvı´ „Ha´dańı´ husity s jezuitou“ v podańı´ historiku˚ profesora Petra ? Jarnı´ vy´jezd s Horou 3.–5. kveˇtna. Cˇorneje a docentky Ivany Cˇornejove´. ? Aktua´lneˇ: http://hora.signaly.cz 17


Meditacˇnı´ zahrada Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? Otec biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´ zve k na´vsˇteˇveˇ meditacˇnı´ zahrady: „Velmi doporucˇuji vykonat osobnı´ pout’ za vlastnı´ posveˇcenı´ na neˇktere´ z poutnıćh mı´st diece´ze.“ ? msˇe svate´ 11. a 25. dubna v 1600 ? 8. dubna od 10 hod. u´klid kaple a mytı´ oken. Ra´di uvı´ta´me kazˇdou pomocnou ruku. ? Letosˇnı´ sezońa 17. dubna — 13. rˇ´ıjna ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? Koncert Lenky Cˇechurove´ a hostu˚ 3. kveˇtna v 17 hod ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´ “ — sveˇdectvı´ L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ ? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

DUBEN 2013

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇkańi 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnıći • Knihovna na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knihna pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500, jindy po domluveˇ, 377 223 112, [email protected].

• Pout’plzenˇske´ diece´ze do Kladrub 8. kveˇtna

Program: 930 zaha´jenı´, prˇivı´tańı´, prˇedstavenı´ kla´sˇtera 955 prˇedna´sˇka Mons. Alesˇ Opatrny´ „Vı´ra jako cesta cˇili o chozenı´ ve vı´rˇe“ 1100 slavenı´ Eucharistie (zpı´vajı´ spojene´ sbory plzenˇske´ diece´ze) 1245 prˇesta´vka na obcˇerstvenı´, hudba na po´diu 1430 sl. koncert a prˇedańı´ oceneˇnı´ (do 1600) program pro mla´dezˇ, —naćtilete´ a deˇti, info prˇi vstupu do kla´sˇtera odpoledne mozˇnost na´vsˇteˇvy Pony farm v blı´zkosti kla´sˇtera

• Pout’plzenˇske´ diece´ze v ra´mci Cˇeske´ na´rodnı´ pouti do Svate´ zemeˇ 7.–14. listopadu Cena 17.500 Kcˇ, odlet 7. 11. z Prahy, prˇ´ılet 14. 11. do Prahy. 18

• Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m

Tel. cˇ. 777 167 004 (nonstop) pro domluvu na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh).

Program: Poutnı´ cesta cı´rkevnı´ho charakteru s naprosto vy´jimecˇnou na´plnı´ k ukoncˇenı´ Roku vı´ry, kona´ se opeˇt po 76 letech!!! za ućˇasti nasˇ´ıch biskupu˚ a vy´znamnyćh politickyćh prˇedstavitelu˚ nasˇ´ı zemeˇ. Beˇhem 8.–10. listopadu bude na vsˇech trˇech hlavnıćh bohosluzˇbaćh prˇ´ıtomni nejvysˇsˇ´ı duchovnı´ a politicˇtı´ cˇinitele´ Izraele a Palestiny. Stra´vı´me 8 pobytovyćh dnu˚ ve Svate´ zemi — putovańı´ po biblickyćh mı´stech v Kristovyćh stopaćh. Kazˇdodennı´ msˇe svata´. Na´vsˇteˇva dostupnyćh biblickyćh mı´st naprˇ. Jeruzale´m, Betle´m, Nazaret, Jericho, Ta´bor, Kańa Galilejska´, Karmel, Ein Karem, hora Pokusˇenı´ a Blahoslavenstvı´, Kafarnaum, Tiberias, pevnost Herodium, Tabgha, Petru˚v prima´t, biblicka´ rˇeka Jordań, pama´tnı´k Yad Vashem aj. Koupańı´ v Mrtve´m morˇi a plavba po Galilejske´m jezerˇe! Ubytovańı´: 7x v Betle´meˇ v *** hotelıćh Star, St. Antonio, nebo Betlehem Inn s polopenzı´, ve dvoulu˚zˇkovyćh pokojıćh. Vsˇechny


dotcˇene´ hotely jsou na prˇiblizˇneˇ stejne´ u´rovni a poskytujı´ velice dobry´ standard umocneˇny´ te´meˇrˇ 20 letou spolupracı´ Prˇeprava: letecky s renomovanou izraelskou spolecˇnostı´ EL AL, po Izraeli doprava klimatizovany´mi turisticky´mi autobusy Cena zahrnuje: leteckou dopravu Praha — Tel Aviv — Praha, letecke´ a bezpecˇnostnı´ taxy, palivovy´ prˇ´ıplatek, turisticke´ autobusy v Izraeli, 7 x ubytovańı´ v hotelu, 7 x snı´daneˇ, 7 x vecˇerˇe, pojisˇteˇnı´ lećˇebnyćh vy´loh v zahranicˇ´ı, servis pru˚vodce, duchovnı´ doprovod, za´konne´ pojisˇteˇnı´ CK proti u´padku. Cena nezahrnuje: 60 USD na vstupy, plavbu lodı´ po Galilejske´m jezerˇe, vy´jezd na horu Ta´bor, baksˇisˇne´, prˇipojisˇteˇnı´ proti stornu (nepovinne´) 240/os./pobyt, (pro prˇ´ıpad zrusˇenı´ za´jezdu ze strany klienta, podmıńky viz www.avetour.cz/pojisteni.html nebo v CK), prˇ´ıplatek za jednolu˚zˇkovy´ pokoj 1.800 Kcˇ. Vsˇichni ućˇastnıći slavnostnıćh bohosluzˇeb musı´ uhradit poutnı´ poplatek ve vy´sˇi cca 40 USD na organizacˇnı´ zajisˇteˇnı´ pouti. Pokyny: Prˇihla´sit se mu˚zˇete nejpozdeˇji do 26. dubna — pocˇet mı´st je ale omezen, proto, pokud ma´te va´zˇny´ za´jem o ućˇast na pouti, prˇihlaste se co nejdrˇ´ıve! K prˇihla´sˇenı´ je nutne´ uhradit za´lohu ve vy´sˇi nejmeńeˇ 8.000 Kcˇ za osobu (lze i celou za´kladnı´ cenu), cela´ platba musı´ by´t uhrazena nejpozdeˇji do 10. rˇ´ıjna, minima´lnı´ platnost cestovnı´ho dokladu 6 meˇsıću˚. Prˇihla´sˇky: Anna Sˇlajsova´, mob. 731 619 698, mail: [email protected], Biskupstvı´ plzenˇske´, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ.

• Pout’do Neukirchen b. Hl. Blut

DUBEN 2013

• Ma´jova´ pout’cˇeskoneˇmecke´ho porozumeˇnı´ ve Skokaćh Ma´jove´ pouteˇ ve Skokaćh majı´ dlouhou a zajı´mavou tradici. Acˇkoliv hlavnı´ pout’ se zde slavı´ azˇ v le´teˇ na zacˇa´tku cˇervence, by´valy Skoky kazˇdorocˇneˇ maly´m ostru˚vkem vı´ry i svobody uzˇ prvnı´ho kveˇtna — tedy pra´veˇ v den, ktery´ si prˇisvojila komunisticka´ moc a naplnila jej povinny´mi pru˚vody s hesly a pochybnou vlajkosla´vou po cele´ zemi. Tradice pokracˇuje i v dnesˇnıćh dnech, kdy se do Skoku˚ vra´til pravidelny´ duchovnı´ zˇivot a poutnı´ msˇe se zde dı´ky P. Vladimı´ru Sla´mecˇkovi a organizacˇnı´ praći dobrovolnı´ku˚ seskupenyćh kolem obcˇanske´ho sdruzˇenı´ Pod strˇechou konajı´ kazˇdy´ meˇsıć, v le´teˇ i v zimeˇ. I letos se ve strˇedu prvnı´ho kveˇtna otevrˇou brańy skokovske´ho kostela Navsˇtı´venı´ P. Marie poutnı´ku˚m obou na´rodnostı´. Poutnı´ slavnost bude zaha´jena v 1000 procesı´m, v 1100 pak msˇe svata´ s velky´m prˇ´ıznivcem Skoku˚ Mons. Frantisˇkem Radkovsky´m. Po skoncˇenı´ bude prˇichystańo obcˇerstvenı´. O kostel ve Skokaćh se dnes spolu s premonstra´ty stara´ prˇedevsˇ´ım obcˇanske´ sdruzˇenı´ Pod strˇechou, ktere´ kostel v ra´mci projektu Zˇive´ Skoky beˇhem letnı´ sezońy zprˇ´ıstupnˇuje, porˇa´da´ zde koncerty a vy´stavy. Zı´ska´va´ tak prostrˇedky na zaćhranu a rekonstrukci tohoto poutnı´ho mı´sta. Dı´ky tomu ozˇivle´ Skoky uzˇ nejsou tak snadny´m tercˇem vandalu˚ a zlodeˇju˚, jako tomu bylo v minulosti. Vıće na www.skoky.eu. (Pout’ Bozˇ´ıho Milosrdenstvı´ v nedeˇli 7. dubna ve 1400.)

• Pouteˇ ve farnostech

12. dubna 1800 Sˇvihov, hradnı´ kaple, SlavFarnost Kdyneˇ zve vsˇechny veˇrˇ´ıcı´ na pout’ nost Zveˇstovańı´ Pańeˇ do Neukirchen b.Hl.Blut (Bavorsko) k Lou28. dubna 900 Mirosˇov, sv. Josefa cˇimske´ Panneˇ Marii, ktera´ se bude konat 1. 1400 My´to, kaple sv. Vojteˇcha kveˇtna. Program 930 modlitba svate´ho Ru˚1400 Petrovice u Meˇcˇ´ına, sv. Vojteˇcha zˇence; 1000 Msˇe svata´ a pote´ Litanie a modlitba u kaple sv. Jana Nepomucke´ho. 1500 Prˇimda, sv. Jirˇ´ı 19


• Pra´zdninove´ pozvańı´ — neva´hejte Od nedeˇle 30. cˇervna do soboty 6. cˇervence Ty´den s Biblı´ III., je urcˇen pro veˇrˇ´ıcı´ a katechumeny, manzˇelske´ pa´ry i jednotlivce, ktere´ zaujme nabı´dka programu. Beˇhem ty´dne bude slovem a duchovnı´ sluzˇbou prova´zet biblista a kneˇz Angelo Scarano, Josef Kasˇe a organiza´torˇi akce. Nebudou chybeˇt hezke´ vy´lety, odpocˇinek, spolecˇna´ modlitba i za´zˇitkove´ vecˇery. Akce je urcˇena pro dospeˇle´ a je prˇipravena tak, aby si kazˇdy´ odpocˇinul na teˇle i na duchu, meˇl cˇas na Pı´smo, modlitbu, msˇi i spolecˇenstvı´ chva´ly, a take´ na osveˇzˇujıćı´ vy´lety, koupańı´ v bazeńu v Potu˚cˇkaćh, hry a povı´dańı´ po vecˇerech s na´sledny´m vydatny´m spańkem. Varˇenı´ bude zajisˇteˇno. Cena pobytu 1 600 Kcˇ (ubytovańı´, strava). Prˇihla´sˇky posı´lejte na mailovou adresu: [email protected], informace i na 728 930 030. Po prˇihla´sˇenı´ obdrzˇ´ıte info k zaplacenı´ za´lohy na pobyt a v cˇervnu podrobneˇjsˇ´ı dopis. za organizacˇnı´ ty´m Majka Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´

• Grant na podporu pastorace z Plzenˇske´ho kraje Stejneˇ jako v minule´m roce zı´skalo Biskupstvı´ plzenˇske´ grant pro podporu pastorace v Plzenˇske´m kraji, zejmeńa v oblasti praće s deˇtmi a mla´dezˇ´ı, jejich rodicˇu˚ a vzdeˇla´vańı´ vedoucıćh a pracovnı´ku˚ s deˇtmi a mla´dezˇ´ı. O podporu mohou zˇa´dat farnosti na u´zemı´ Plzenˇske´ho kraje. V letosˇnı´m roce chceme zejmeńa podporˇit: — projekty navazujıćı´ na Rok vı´ry a 1150. vy´rocˇ´ı prˇ´ıchodu sv. Cyrila a Metodeˇje — rozvojove´, tzn. zameˇrˇene´ na zvy´sˇenı´ kvality existujıćıćh aktivit a vznik novyćh — projekty udrzˇitelne´, pokracˇujıćı´ i po vycˇerpańı´ dotace 20

DUBEN 2013

— podporujıćı´ skutecˇny´ zˇivot a aktivity farnosti — projekty s evangelizacˇnı´m a preevangelizacˇnı´m prˇesahem Upozornˇujeme, zˇe nositelem grantu je Biskupstvı´ plzenˇske´ a proto mu˚zˇeme podporˇit jen ty projekty, ve kteryćh bude biskupstvı´ uvedeno jako organiza´tor nebo spoluorganiza´tor. Prˇedpokladem prˇedańı´ schva´lene´ cˇa´stky je dodrzˇenı´ podmıńek pro vyućˇtovańı´. Proto pro zjednodusˇenı´ vyućˇtovańı´ doporucˇujeme pecˇliveˇ zva´zˇit, kterou polozˇku v rozpocˇtu byste chteˇli proplatit v ra´mci grantu (vzˇdy je lepsˇ´ı zˇa´dat o podporu jedne´ veˇtsˇ´ı polozˇky — prona´jem, sluzˇby . . . nezˇ neˇkolik mensˇ´ıch polozˇek). Pro zı´skańı´ dotacı´ je potrˇeba do 15. dubna odeslat na pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ biskupstvı´ vyplneˇny´ formula´rˇ. Na´sledneˇ budou projekty posouzeny a zˇadatele´ obdrzˇ´ı informaci o vy´sˇi podpory a zpu˚sobu vyućˇtovańı´ (bude to podobne´ jako v minule´m roce). Formula´rˇ je k dispozici na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ a ke stazˇenı´ na strańkaćh biskupstvı´: www.bip.cz/informujeme/dokumenty/ materialy-pro-kneze-ke-stazeni/.

• Biblicke´ hodiny v ra´mci ROKU VI´RY Pastoracˇnı´ centrum zve vsˇechny za´jemce na pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe, s te´matem Cesty vı´ry — od biblickyćh praotcu˚ k na´sledovańı´ Krista. Sejdeme se v pondeˇlı´ 15. dubna v 1900 na Biskupstvı´ plzenˇske´m, abychom se povzbuzovali na cesteˇ vı´ry v bezprostrˇednı´ blı´zkosti velikonocˇnı´ho slavenı´. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info na 728 930 030. za organizacˇnı´ ty´m Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´


Centrum pro rodinu [email protected],

731 619 704

• Vı´kend pro chlapy

DUBEN 2013

Prˇihla´sˇky: Alena a Pavel Polaćˇkovi, Diece´znı´ centrum pro rodinu, Sˇiroka´ 27, 370 01 Cˇeske´ Budeˇjovice, tel. 380 420 342, 731 402 980–1, [email protected], www.dcr.bcb.cz

s te´matem „By´t otcem jsa synem“ se kona´ • Muzˇsky´ ritua ´ l prˇechodu do 26.–28. dubna v Teˇnovicıćh. Cˇeka´ na Va´s zrale ´ dospe ˇ losti spolecˇenstvı´ chlapu˚, dveˇ prˇedna´sˇky, sdı´lenı´, cˇas pro sebe, slavenı´ eucharistie, modlitba, 11.–15. za´rˇ´ı na Vysocˇineˇ, informace a prˇihla´sˇky: www.familia.cz neˇjaka´ praće . . .

• Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´

• Sobota pro zˇeny

Dalsˇ´ı cyklus zacˇ´ına´ v dubnu, vzˇdy v u´tery´ od 18 hod. ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11 v Plzni. Dubnove´ prˇedna´sˇky: 23. dubna Jak cha´pe katolicka´ cı´rkev manzˇelstvı´; 30. dubna Manzˇelstvı´ z pohledu bible.

27. dubna u sv. Vojteˇcha, Praha 6–Dejvice, te´ma „Eucharistie a uzdravenı´ vztahu˚“, vedou P. V. Kodet a K. Lachmanova´. Prˇihla´sˇky

• Poradna PPR

htpp://cpr.apha.cz/sobota-pro-zeny

• Exercicie pro rozvedene´ i znovu sezdane´

Bezplatne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´l- vede Mons. Alesˇ Opatrny´ na Svate´ Horˇe 20.– nı´ metody prˇir. plańovańı´ rodicˇovstvı´, 608 23. cˇervna. Zacˇa´tek vecˇerˇ´ı, konec obeˇdem, 200 601 (Veˇrka) nebo 776 200 028 (Hanka). cena 1 200 Kcˇ. Prˇihla´sˇky: http://svata-hora.cz.

• Pojd’me chva´lit Pańa tancem

• Exercicie pro manzˇelske´ pa´ry

Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pańa tancem i slovem — 16. dubna v 1830 v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549.

14.–20. cˇervence v Jirˇetıńeˇ pod Jedlovou povede P. MUDr. Jirˇ´ı Korda. Ubytovańı´: Samostatny´ pokoj pro manzˇelsky´ pa´r s teplou a studenou vodou. WC, sprchy a koupelna jsou spolecˇne´, stravovańı´ plna´ penze. Cena pobytu 6 000 Kcˇ na manzˇelsky´ pa´r. Prˇihla´sˇky: http://cpr.apha.cz/.

• „Eucharistie jako rodinna´ slavnost“ velikonocˇnı´ vı´kend pro rodiny v kla´sˇterˇe Bozˇ´ıho milosrdenstvı´ na Novyćh Hradech 19.– 21. dubna. Hostem bude P. Vaćlav Vacek, poslouzˇ´ı kromeˇ prˇedna´sˇek i rozhovorem. Nebude chybeˇt ani adorace, msˇe, prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´, rozhovory ve skupineˇ i v manzˇelske´ dvojici, sveˇdectvı´ a spolecˇny´ cˇas pro rodicˇe a deˇti v sobotnı´m odpoledni. Hlı´dańı´ deˇtı´ v dobeˇ samostatne´ho programu rodicˇu˚ zajisˇteˇno, deˇti od deseti let majı´ v tu dobu vlastnı´ program s anima´tory.

• Letnı´ setkańı´ „Kańa“ 28. cˇervence azˇ 3. srpna v Tuchomeˇrˇicıćh, vıće www.chemin-neuf.cz/akce.

• Manzˇelska´ setkańı´

? 30. 6.-7. 7. Kromeˇrˇ´ızˇ ? 6.-13. cˇervence Vysoke´ My´to ? 13.-20. cˇervence Velke´ Karolovice ? 14.-21. cˇervence Cˇenkovice ? Vıće: http://www.setkani.org 21


Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program v dubnu

Trochu jsem upravila jednu dubnovou pranostiku. „Duben — tam, kde je na´m dobrˇe, tam budem.“ V te´to podobeˇ se mi u´slovı´ lı´bı´ a doufa´m, zˇe i Va´s inspiruje ke spocˇinutı´ na prˇ´ıveˇtivyćh mı´stech a tam, kde to ma´te ra´di. Majka Lachmanova´

DUBEN 2013

´ rˇadu praće A VI´M, CO CHCI se za´stupci U na te´mata, ty´kajıćı´ se organizace cˇasu, zameˇstnanosti zˇen, komunikace, a dalsˇ´ı.

? Kazˇdy´ trˇetı´ cˇtvrtek v meˇsıći od 900 hod.

ˇ TE probı´ha´ cyklus ZDRAVY´ VY´VOJ DI´TE ve spolupraći s deˇtskou fyzioterapeutkou, pediatrem, neonatologicky´m oddeˇlenı´m.

? Kazˇdy´ cˇtvrty´ cˇtvrtek v meˇsıći od 900 hod. se kona´ cyklus O BIBLI, ktery´ vede pastoracˇnı´ asistent Josef Kasˇe. Srdecˇneˇ zveme na nevsˇednı´ setkańı´ nad zˇivy´m slovem Pı´sma a spolecˇny´m hledańı´m odpoveˇdı´ po smyslu zˇivota.

• Vı´kendove´ akce pro rodiny

V nedeˇli 28. dubna 2013 od 1600 do 1900 hod. zveme na spolecˇenske´ a tvu˚rcˇ´ı odpoledne v ra´mci cyklu: RODINA JE IN. Na programu jsou hracˇky z ovcˇ´ıho rouna. Doprovodny´ program: malovańı´ na keramiku a pro deˇti je prˇipraven za´zˇitkovy´ kurz. Na toto odpoledne mu˚zˇete prˇijı´t jen tak, nemusı´te vyra´beˇt, zato se zde mu˚zˇete potkat s dalsˇ´ımi rodinami, prˇa´teli a u dobre´ho obcˇerstvenı´ poby´t spolu. Srdecˇneˇ zveme. • Dopol. akce pro rodicˇe s deˇtmi Vstupne´: dospeˇly´ 50,– Kcˇ, rodinne´ (2 ro? Kazˇdy´ prvnı´ cˇtvrtek v meˇsıći od 900 dicˇe) 80,– Kcˇ, prˇ´ıspeˇvky za materia´l podle ´ M SVOU CENU tvorˇenı´. hod. zveme na cyklus ZNA

V Materˇske´m centru Plzenˇske´ panenky zveme na klasicke´ i inovativnı´ programy pro rodicˇe, zˇeny vsˇeho veˇku, s deˇtmi i bez deˇtı´, ty aktivnı´, ale i ty, ktery´m v tuto chvı´li zˇivotnı´ energie spı´sˇe chybı´ a chteˇli by se na chvı´li zastavit a odpocˇinout. Pro kazˇde´ho z va´s je zde mı´sto. Podrobnosti o mı´steˇ a o programech najdete na www.plzenskepanenky.cz. Na co Va´s v dubnu hezky zveme?

nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se mu podobny´mi. Dalsˇ´ı setkańı´ se opeˇt uskutecˇnı´ trˇetı´ u´tery´ v meˇsıći v 1930 v sa´le frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozvańı´ platı´ pro vsˇechny — chvalme Pańa prˇece!

• Potrat!! • Vecˇer chval na DCM 16. dubna

Dalsˇ´ı z cyklu prˇedna´sˇek z oblasti krˇest’anske´ Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom biotiky — tentokra´t ve strˇedu 17. dubna ve 20 skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku hodin v sa´le frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni 22


DUBEN 2013

(vchod od kostela) s P. Robertem Bergma- Kadlec, omi a dalsˇ´ı. Cena 1 000 Kcˇ, prˇihla´sˇky nem probereme ze vsˇech stran problematiku [email protected], 731 619 704. potratu˚. Da´le se v ra´mci cyklu mu˚zˇete jesˇteˇ • ENTERcamp 2013 teˇsˇit na Klonovańı´ (15. kveˇtna). Nejen ti, kdo nakonec nepojedou na JUMP, • Diece´znı´ pout’do Kladrub 8. 5. jsou o pra´zdninaćh zvańi na ktisˇskou faru na Jizˇ tradicˇneˇ na diece´znı´ pout’ prˇipravujeme akci zvanou ENTERcamp. Mlady´m ve veˇku specia´lnı´ program pro naćtilete´ a pro mla´dezˇ. 13–15 let (21.–26. 7.) a 16–23 let (28. 7.–3. Teenagerˇi se opeˇt mohou teˇsˇit na otce Vlas- 8.) se nabı´zı´ jedinecˇna´ mozˇnost obcˇerstvit a timila Kadlece a my ostatnı´ (rozumeˇj: autor obnovit svou vı´ru, posı´lit svu˚j duchovnı´ zˇivot, cˇlańku Petr Blazˇek) se teˇsˇ´ıme na duchovnı´ upevnit svou odhodlanost jı´t da´l za Kristem slovo o vı´rˇe z u´st ja´hna Elvy Frouze na te´ma: nebo pokrocˇit v hledańı´ osobnı´ho povolańı´. Zˇ´ıt v Bohu (aneb spiritualita a beˇzˇny´ zˇivot Toto setkańı´ chce by´t „vstupem“ do nove´ tvorˇ´ı jeden celek). fa´ze zˇivota, popostrcˇit k dalsˇ´ım kru˚cˇku˚m. Nebude chybeˇt ani prostor pro to porˇa´dneˇ si za• VII. celodiece´znı´ fotbalovy´ blbnout a vybla´znit se, neˇco zajı´mave´ho se turnaj na male´m hrˇisˇti naucˇit, vyzkousˇet, cˇi vlastnorucˇneˇ vytvorˇit. BiskupCUP — o poha´r biskupa Radkov- Vıće informacı´ naleznete na . Na te´to adrese ske´ho 15. cˇervna Vsˇichni hraćˇi i fanousˇci se je take´ mozˇne´ se zaregistrovat — prˇi prˇihlaópeˇt mohou teˇsˇit na velky´ fotbalovy´ turnaj. sˇenı´ do 30. dubna cˇinı´ cena jen 1700 Kcˇ. Stejneˇ jako v minulyćh letech se bude hra´t na hrˇisˇti a v teˇlocvicˇneˇ ZSˇ v Komenske´ho ulici v Domazˇlicıćh — tentokra´t trˇetı´ cˇervnovou MALE´ OHLE´DNUTI´ sobotu od 1000.

• Dobrorˇecˇ dusˇe ma´

Za´jemci o hru, necht’ se prˇihla´sı´ nejpozHospodinu . . . deˇji do 1. cˇervna. Maxima´lnı´ pocˇet druzˇstev: Jak cˇasto tato slova slysˇ´ıme, ale da´t je najevo, 16, pocˇet hraćˇu˚ v teamu: 4+1, Prˇihla´sˇky: Petr Jankovec, Jira´skova 596, 344 01 Domazˇlice, nemusı´ by´t pro kazˇde´ho snadne´. Jednı´m ze 602 472 334, [email protected]. skveˇlyćh zpu˚sobu˚ je hudba, a proto jsme se v sobotu 9. brˇezna na DCM veˇnovali pra´veˇ ´ LET — Setkańı´ pro naćtilete´ • U hudbeˇ — a to hlavneˇ te´ rytmicke´ v liturgii.

14.–21. cˇervence

Ano — jizˇ nenı´ du˚vod to tajit — v polovineˇ cˇervence se uskutecˇnı´ naprosto monstro´znı´ a neopakovatelna´ akce — setkańı´ pro naćtilete´ Plzenˇske´ diece´ze! Je skutecˇneˇ se na co teˇsˇit, nebot’ do prˇ´ıpravy nenı´ zapojen nikdo mensˇ´ı nezˇ P. Vlastimil Kadlec, OMI Kona´ se v Necˇtinech, veˇk 14–18 let. Cˇekajı´ na va´s novı´ kamara´di, vy´lety, trocha vzrusˇenı´, promı´tańı´, koupańı´, sdı´lenı´, volejbal, zumba, koncert, posezenı´ u ohneˇ . . . Pru˚vodci: Jindrˇich Fencl, Hanka Gennertova´, P. Vlastimil

Dopoledne meˇl hlavnı´ slovo muzikant a dirigent z Divadla J. K. Tyla Honza Rezek. Nejdrˇ´ıv na´m rˇekl neˇco o tom, jak se do Cˇech tato hudba vu˚bec dostala, a postupneˇ jsme se dostali azˇ k za´sada´m prˇi nacvicˇovańı´ pı´snı´, rada´m a doporucˇenı´m k vedenı´ sboru, rozdeˇlenı´ na´stroju˚ . . . prosteˇ k tomu, jak se to deˇla´, aby se na´sˇ vy´tvor mohl nazy´vat hudbou. Tato cˇa´st byla — jak jisteˇ uzna´te — celkem na´rocˇna´, takzˇe nezˇ jsme se pustili da´l, poobeˇdvali jsme spolecˇneˇ jednu specialitu z kuchyneˇ Petra Blazˇka. 23


Po obeˇdeˇ nastoupil P. Petr Mecl — muzikant jak se slusˇ´ı a patrˇ´ı. Ten na´s uvedl do taju˚ liturgie a u´lohy hudby v nı´. A jelikozˇ jsme se sesˇli samı´ muzikanti, nesmeˇla na za´veˇr chybeˇt ani prakticka´ zkousˇka toho, co jsme se naucˇili. Tedy spı´sˇe snaha zkusit si to, co jsme se naucˇili. Pod taktovkou Honzy jsme si zahra´li a zazpı´vali (bohuzˇel jen) dveˇ pı´snicˇky. Prˇestozˇe jsme se sesˇli v poneˇkud komorneˇjsˇ´ım pocˇtu, nenı´ du˚vod si myslet, zˇe se setkańı´ nepovedlo. Ba pra´veˇ naopak. Cely´ den byl velice inspirativnı´ a veˇrˇ´ım, zˇe se brzy opeˇt sejdeme a budeme tyto spı´sˇe teoreticke´ znalosti zkousˇet prakticky. Deˇkujeme DCM, zˇe tento den zorganizovali, a Honzovi a Petrovi, zˇe prˇijeli a veˇnovali na´m svu˚j cˇas. Teˇsˇ´ıme se na dalsˇ´ı muzicı´rovańı´

DUBEN 2013

tady je i zkousˇka trpeˇlivosti. Prˇesto nasˇe praće kru˚cˇek po kru˚cˇku postupuje kuprˇedu. I nasˇe parta lidı´, ve ktere´ tu pu˚sobı´me, se promeˇnila. Odjel kamara´d Luka´sˇ, student medicıńy, a Ivana, studentka africke´ politologie, kterˇ´ı tu s na´mi pa´r meˇsıću˚ pu˚sobili. Vystrˇ´ıdala je Juanita z USA, ktera´ ucˇ´ı v mı´stnı´ za´kladnı´ sˇkole anglicˇtinu. Jestli si vzpomıńa´te, minule jsme Va´m psaly, zˇe na farˇe, kde bydlı´me, ma´me jednu mı´stnost, kde ordinujeme. Vycˇlenily jsme jesˇteˇ jednu, kde skladujeme le´ky a za´kladnı´ laboratornı´ testy. Lide´ si zvykli, kde na´s najdou, a tak za na´mi neˇkdy prˇijedou i z dalekyćh koncˇin. Kromeˇ fary se s pacienty setka´va´me i u nich doma. Docha´zı´me za lidmi, kterˇ´ı nemu˚zˇou sami prˇijı´t k na´m. Doprova´zeli jsme 2 pacientky na sklonku jejich zˇivota — Rosalii a Venesu. Hodneˇ na´m prˇirostly k srdci. Navsˇteˇvovaly jsme je pravidelneˇ. Da´valy jsme jim le´ky, aby netrpeˇly velky´mi bolestmi. Staly jsme se soucˇa´stı´ jejich rodin, bylo to velke´ vza´jemne´ obohacenı´. Chteˇli bychom paliativnı´ pećˇi v te´to oblasti vıće rozsˇ´ırˇit. Porˇa´da´me setka´vańı´ s lidmi ve vesnicıćh, abychom se o takto nemocnyćh pacientech dozveˇdeˇly. Ted’ma´me ale paliativnıćh pacientu˚ meńeˇ.

Meˇly jsme mozˇnost navsˇtı´vit i jednu z nedalekyćh nemocnic. Stra´vily jsme den na od• Dalsˇ´ı pozdrav z Ugandy deˇlenı´ pro HIV positivnı´ pacienty. Pochopily 7. brˇezna Nyakyera, Uganda jsme, zˇe se na mı´stnı´ lećˇbu nemu˚zˇeme dı´vat evropsky´ma ocˇima a zˇe i kdyzˇ se na´m neˇktere´ Milı´ plzenˇsˇtı´ farnıći, opeˇt Va´s po dlouhe´ dobeˇ zdravı´me z ugand- veˇci zdajı´ zvla´sˇtnı´, tady fungujı´ velice dobrˇe. skyćh koncˇin. Ra´di bychom Va´m prˇiblı´zˇily, Jednı´m z nasˇich pacientu˚, ktery´ na´m prˇico jsme v nasˇem africke´m domoveˇ v uplynu- rostl k srdci, je sˇestnaćtilety´ chlapec Ronald. lyćh meˇsıćıćh prozˇily. Bylo toho hodneˇ. Zvy- Prˇed neˇkolika ty´dny jsme s nı´m absolvovaly ka´me si na zˇivot v Africe. I po neˇkolika meˇsı´- dva dny v oblastnı´ nemocnici v Mbararˇe. Rocıćh tady jsou situace, ktere´ na´s neprˇestanou nald ma´ teˇzˇky´ zańeˇt kosti. Po dvou dnech prˇekvapovat. Cı´tı´me se tu ale moc dobrˇe. Lide´ stra´venyćh v nemocnici, kdy jsme chodili od jsou tu velice srdecˇnı´. Zvyka´me si i na to, zˇe jednoho oddeˇlenı´ k druhe´mu, jeli vysˇetrˇit krev tu vsˇe ma´ sve´ pomale´ tempo. A tak na´sˇ pobyt na motorce prˇes cele´ meˇsto a spoustu dalAncˇa a Marusˇka Cı´slerovy

24


sˇ´ıch zvla´sˇtnostı´, se na´m podarˇilo, zˇe ho prˇijali na mı´stnı´m chirurgicke´m oddeˇlenı´. Nebylo sˇpatne´ vyzkousˇet si na vlastnı´ ku˚zˇi, cˇ´ım tady musı´ pacient projı´t, aby nakonec utratil spoustu peneˇz a zˇa´dnou lećˇbu nedostal. Ted’ uzˇ je Ronald doma, cˇeka´ ho trˇ´ı ty´dennı´ terapie antibiotiky, ktere´ se v Ugandeˇ sehnat nedajı´. Z Cˇeske´ republiky na´m je ale zası´la´ Pepa (Marke´tin manzˇel). Vıće Va´m o Ronaldovi povı´me doma.

DUBEN 2013

munitnı´ho centra Shalom. Meˇlo by se sta´t za´zemı´m pro vznikajıćı´ paliativnı´ pećˇi a i pro dalsˇ´ı dobrovolnı´ky, kterˇ´ı sem prˇijedou. Prosı´me o modlitby — hlavneˇ za lidi, se ktery´mi se tu setka´va´me. Pokud byste na´m chteˇli napsat, poprˇ´ıpadeˇ se dozveˇdeˇt vıće, prˇikla´da´me kontakt na na´s: [email protected], www.misieuganda.blogspot.cz. Marke´ta a Tereza

´ LE ZVEME DA

? Modlitebnı´ u´terky na DCM otevrˇene´ pro kazˇde´ho (vzˇdy v 1900)

? Zavolal jsem teˇ jmeńem — duchovnı´ vı´kend ve Sˇpindleroveˇ Mlyńeˇ 12.–14. dubna

? Klonovańı´?? prˇedna´sˇka 15. kveˇtna ve 2000 ? Oslavy 20. vy´rocˇ´ı vzniku diece´ze & festival PilsALIVE 31. kveˇtna Cˇas od cˇasu se tu stane neˇco, co na´s velice zaskocˇ´ı. Trˇeba prˇed 3 ty´dny. Kra´sne´ sobotnı´ dopoledne, ordinujeme a z nasˇ´ı praće na´s vytrhne Juanita. Pry´ jı´ volal jeden zna´my´, zˇe se do nasˇ´ı vesnicˇky Nyakyery blı´zˇ´ı prvnı´ da´ma Ugandy. Nezda´lo se na´m to by´t pravdeˇpodobne´, ale oble´kly jsme na sebe to nejlepsˇ´ı, co tu ma´me a beˇzˇely do mı´stnı´ vla´dnı´ budovy. A opravdu, vsˇude byli policiste´, vojaći, procha´zı´me kontrolou a uzˇ useda´me pod velky´m stanem a prˇ´ımo prˇed na´mi vidı´me Janett Museveni, presidentovu zˇenu. I prˇes svu˚j nabity´ program si na na´s udeˇlala pa´r minut cˇas. A tak jsme jı´ poveˇdeˇly o tom, co tady deˇla´me. Pozorneˇ na´m naslouchala. Je moc mila´ a ma´ o mı´stnı´ lidi opravdovy´ za´jem. Domu˚ se vracı´me v polovineˇ dubna. Do te´ doby ma´me jesˇteˇ hodneˇ veˇcı´, ktere´ bychom ra´dy stihly. Po vecˇerech chodı´me do mı´stnı´ strˇednı´ sˇkoly a vyra´bı´me s deˇvcˇaty prˇańıćˇka. Taky uzˇ se konecˇneˇ ry´suje zacˇa´tek stavby ko-

? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v Rio de Janeiro — setkańı´ s papezˇem 16.–28. cˇervence

? Wor(k)ship — ta´bor pro mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze v Maneˇtıńeˇ 11.–17. 8.

? Kajaky v zahranicˇ´ı 18.–30. srpna ? Pout’ mla´dezˇe s biskupem do Pasova a ˇ ezna 18.–20. rˇ´ıjna R

? Zaha´jenı´ nove´ho kurzu pro anima´tory 25.–27. rˇ´ıjna

NABI´DKA DCM

? Ovoce Ducha — ohle´dnutı´ za Celost. se-

tkańı´m mla´dezˇe ve Zˇd’a´ru, obsahuje promluvy biskupu˚ i sveˇdectvı´ mladyćh (kniha, 100 Kcˇ)

? Pozna´te je po ovoci — oficia´lnı´ DVD ze setkańı´ mla´dezˇe ve Zˇd’a´ru 2012 (100 Kcˇ)

? Ke´zˇ poznajı´ na´s po ovoci — CD s hudbou ze setkańı´ mla´dezˇe ve Zˇd’a´ru 2012 (70 Kcˇ) z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr 25


• Prˇijmeme referenta(ku)

na pra´vnı´ oddeˇlenı´ Biskupstvı´ plzenˇske´ho v souvislosti s restitucˇnı´ problematikou. Na´stup mozˇny´ ihned. Pozˇadavky: dobra´ znalost a orientace v katastru nemovitostı´ a pozemkove´ knize, prˇedchozı´ pracovnı´ zkusˇenost v te´to oblasti je potrˇebna´, dobra´ znalost praće s PC, schopnost samostatne´ praće. Prˇihla´sˇky vcˇetneˇ zˇivotopisu zası´lejte do 15. dubna na [email protected] cˇi na adresu biskupstvı´.

JABOK — Vysˇsˇ´ı odborna´ sˇkola socia´lneˇ pedagogicka´ a teologicka´ nabı´zı´ vzdeˇla´vacı´ kurzy pro pracovnı´ky v socia´lnıćh sluzˇbaćh, pedagogy i sˇirokou verˇejnost

DUBEN 2013

19. 4. Aplikace rodinne´ho pra´va v praxi socia´lnı´ho pracovnı´ka. 25. 4. Reminiscence — vyuzˇitı´ vzpomıńek prˇi praći se seniory. 26. 4. Mozˇnosti komunikace ve skupineˇ prostrˇednictvı´m hudby, pohybu a vy´tvarne´ cˇinnosti. 27. 4. Metody praće s biblı´. 13. 5. Vyuzˇitı´ principu˚ za´zˇitkove´ pedag. 30. 5. Specifika praće s dezorientovany´mi stary´mi lidmi. 31. 5. Socia´lnı´ zabezpecˇenı´ v kontextu socia´lnı´ praće s rodinou.

Kontakty: Sˇkola: Bc. Ilona Dohna-

lova´, tel. 224 990 150, [email protected], www.jabok.cz; Kurzy dalsˇ´ıho vzdeˇla´vańı´: RNDr. Mgr. Ivana Cˇihańkova´, tel. 603 330 793, [email protected], www.jabok.cz/cdv • Kam po maturiteˇ? Studujte JABOK slavı´ 20 let od sve´ho zalozˇenı´. socia´lnı´ praći Jste zvańi na odbornou konferenci 11.–12. Ve sˇkolnı´m roce 2013/14 otvı´ra´me studijnı´ dubna a spolecˇensky´ den 24. kveˇtna. Obeˇ obor socia´lnı´ praće a socia´lnı´ pedagogika akce se konajı´ v budoveˇ sˇkoly. v prezencˇnı´ i kombinovane´ formeˇ. Absolvent se sta´va´ diplomovany´m specialistou (DiS.). Karmelitańske´ Ve spolupraći s ETF UK ma´ mozˇnost zı´skat bakala´rˇsky´ titul. Sˇkola nabı´zı´ mozˇnost praxe nakladatelstvı´ ve vıće nezˇ 150 zarˇ´ızenıćh v CˇR i v zahranicˇ´ı. www.ikarmel.cz Prˇijı´macı´ rˇ´ızenı´ formou u´stnı´ho pohovoru se kona´ 3.–7. cˇervna. Prˇihla´sˇky do 30. dubna. ? Frantisˇek Lukesˇ: Byl jsem nablı´zku • Kurzy dalsˇ´ıho vzdeˇla´vańı´ V knize Byl jsem na? Akreditovane´ kvalifikacˇnı´ kurzy blı´zku, ktera´ vycha´zı´ uzˇ Pracovnı´k v socia´lnıćh sluzˇbaćh (od za´rˇ´ı, pocˇtvrte´, procha´zı´ zna´my´ 200 hodin). kneˇz a spisovatel FrantiPedagog volne´ho cˇasu (od za´rˇ´ı, 120 hodin). sˇek Lukesˇ mnoha´ inspiPedagog — vedoucı´ za´jmovyćh krouzˇku˚ rativnı´ setkańı´ a prˇa´tel(od 31. 5., 42 hodin). stvı´ sve´ho zˇivota. Vzpomıńa´ na sve´ deˇtstvı´, ro? Akreditovane´ kra´tkodobe´ kurzy — vy´beˇr dicˇe, rodny´ podkrkonosˇz sˇirsˇ´ı nabı´dky sky´ kraj, zacˇa´tky kneˇzˇ10. 4. Jednoduche´ na prˇ´ıpravu a prostor stvı´ a na sva´ prˇa´telstvı´ nena´rocˇne´ hry. 26


s umeˇlci: Karlem Svolinsky´m, Vile´mem Prˇibylem, Josefem Vlachem, Jaroslavem Seifertem, Eduardem Hakenem, Vladimı´rem Koma´rkem a dalsˇ´ımi. Kazˇde´ho z nich si pro neˇco va´zˇil, ale spolu s nimi vzˇdycky obdivoval jejich stvorˇitele, Umeˇlce vsˇech umeˇlcu˚ a Da´rce vesˇkere´ho umeˇnı´. brozˇovana´, 96 s., 129 Kcˇ ? Jan Sokol: Procˇ chodı´me do kostela? Prof. Jan Sokol se pokousˇ´ı najı´t obycˇejnou lidskou odpoveˇd’ na jednoduchou, ale pro mnohe´ palcˇivou ota´zku. Ve strˇedu jeho pozornosti je eucharisticka´ bohosluzˇba a jejı´ mnohe´ vy´znamy v zˇivoteˇ krˇest’ana. S du˚kladnostı´ sobeˇ vlastnı´ na´s uva´dı´ do sˇirsˇ´ıch souvislostı´ te´matu, a prˇitom se snazˇ´ı hovorˇit jazykem prˇ´ıstupny´m pro nejsˇirsˇ´ı cˇtena´rˇskou obec. Knı´zˇka je urcˇena teˇm, kdo do kostela chodı´ dobrovolneˇ a ra´di, i teˇm, kdo prˇirozenou motivaci nemajı´ a potrˇebujı´ najı´t hlubsˇ´ı smysl sve´ho pocˇ´ınańı´. brozˇovana´, 56 s., 69 Kcˇ

? Elaine Murray Stoneova´: Tvu˚rce Narnie C. S. Lewis Autorka zˇivot „tvu˚rce Narnie“ nejenzˇe du˚kladneˇ studovala, ale meˇla to sˇteˇstı´, zˇe se s C. S. Lewisem i osobneˇ setkala. Da´va´ na´m nahle´dnout do jeho rodinnyćh a prˇa´telskyćh vztahu˚, do jeho zˇivotnıćh radostı´ i strastı´. Zda´ se, zˇe u´tla´ kniha podivuhodneˇ vystihuje nejednoduchou postavu a zˇivotnı´ prˇ´ıbeˇh C. S. Lewise. Je nadeˇje, zˇe zaujme znalce Lewisova dı´la i na´hodne´ cˇtena´rˇe prˇ´ıbeˇhu˚ Narnie, kterˇ´ı o jejich tvu˚rci neveˇdı´ vu˚bec nic. va´zana´, 104 s., 169 Kcˇ

DUBEN 2013

? Petr Pit’ha: Ohle´dnutı´ za Rokem svate´ Anezˇky Anezˇske´ jubileum uka´zalo a jasneˇ dokumentovalo celou rˇadu du˚lezˇityćh veˇcı´. Poznali jsme, zˇe cı´rkev v nasˇ´ı zemi prˇes sve´ velke´ deˇjinne´ osobnosti srozumitelneˇ mluvı´ k dnesˇnı´mu cˇloveˇku i cele´ spolecˇnosti. Videˇli jsme, jak zˇiveˇ na dobry´ prˇ´ıklad reagovaly deˇti a jak velka´ postava zaujme mlade´ lidi. Potvrzovalo se, zˇe dobre´ dı´lo prˇitahuje pomocnı´ky. Zı´skali jsme zkusˇenost, jak pracovat s historicky´m vy´rocˇ´ım, aby bylo krokem v zˇive´ tradici smeˇrˇujıćı´ do budoucna, a ne jen forma´lnı´ prˇipomıńkou. Nejcenneˇjsˇ´ı vsˇak je, zˇe sta´le platı´ pravda, zˇe je mozˇne´ vykonat mnoho, kdyzˇ se lide´ dobrˇe shodnou a postavı´ za dobrou veˇc. (Dominik kardina´l Duka, OP, arcibiskup prazˇsky´ a primas cˇesky´) va´zana´, 104 s., 229 Kcˇ

? Carlo Maria Martini, Georg Sporschill: Hovory v Jeruzale´meˇ Vy´sledkem rozhovoru˚ Georga Sporschilla s kardina´lem Martinim je mimorˇa´dneˇ poutava´ a osobnı´ kniha, urcˇena´ prˇedevsˇ´ım mlady´m lidem, ale i vsˇem ostatnı´m, jimzˇ jesˇteˇ zu˚stalo otevrˇene´ „ucho ucˇednı´ka“. brozˇ. s klopami, 152 s., 159 Kcˇ

„Vzkrˇ´ısˇenı´ je jedina´ uda´lost, ktera´ zasa´hla cely´ sveˇt, i kdyzˇ se nedostala do hlavnı´ho vysı´lacı´ho cˇasu.“ Pavel Kosorin AFOR!?MY aneb Slovo dalo slovo 27

1. 4. 2. 4. 3. 4. 4. 4.

900 900 1000 900 1600

Plzenˇ, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, msˇe sv. Praha, sta´la´ rada CˇBK Praha, arcibiskupstvı´, Interdiece´znı´ liturgicka´ komise Praha KTF UK, Konference o II. vatikańske´m koncilu Cˇeske´ Budeˇjovice, kla´sˇternı´ kostel Obeˇtovańı´ P. Marie, msˇe sv. prˇi prˇ´ılezˇitosti 70. narozenin Mons. Jirˇ´ıho Pad’oura 5. 4. 830 vizitace farnosti Milavcˇe 1700 Vidice, obecnı´ u´rˇad, prˇedna´sˇka o Turıńske´m pla´tneˇ 6. 4. 1400 vizitace farnosti Kolovecˇ 7. 4. 730 vizitace farnosti Milavcˇe 1400 Nemanice, msˇe sv. 8. 4. 800 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. ze Zveˇstovańı´ Pańeˇ 1120 vizitace farnosti Mra´kov 1630 Praha, CˇBK, zasedańı´ Ekumenicke´ komise pro Husovo jubileum 2015 10. 4. 1000 Cheb, farnı´ sa´l, msˇe sv. 1130 Cheb, Kozˇeluzˇska´ 19, otevı´rańı´ Domu socia´lnıćh sluzˇeb Betle´m 11. 4. 1430 Plzenˇ, Cı´rkevnı´ materˇska´ sˇkola kardina´la Berana, bohosluzˇba slova 12. 4. vizitace farnosti Mra´kov 2000 Ostrava, TV Noe, Kulaty´ stu˚l — 20 let Plzenˇske´ diece´ze 13. 4. 1500 Plzenˇ–Litice, farnı´ sa´l Betle´m, msˇe sv. prˇi prˇ´ılezˇitosti 50. narozenin P. Dedeka 14. 4. 800 vizitace farnosti Mra´kov 15.–16. 4. pout’kneˇzˇ´ı na Velehrad 18. 4. 1400 Plzenˇ, ZCˇM, otevı´rańı´ historickyćh prostor 19. 4. 900 vizitace farnosti Stanˇkov 20. 4. 930 Domazˇlice, vikaria´tnı´ den domazˇlicke´ho vikaria´tu 1400 Cˇernovice, vizitace farnosti 21. 4. 930 vizitace farnosti Stanˇkov 22. 4. 1000 Policˇany, kla´sˇter trapistek, msˇe sv. se slavny´mi sliby sestry Jany 1430 Praha, CˇBK, setkańı´ hnutı´ a komunit 22.–24. 4. Praha–Strahov, plena´rnı´ zasedańı´ CˇBK 25. 4. 1245 vizitace farnosti Klencˇ´ı 26. 4. 900 vizitace farnosti Pobeˇzˇovice 1900 Praha, Obecnı´ du˚m, podeˇkovańı´ da´rcu˚m kostnı´ dreneˇ 27. 4. 930 vizitace farnosti Mra´kov 1700 Klatovy, kostel Neposkvrneˇne´ho pocˇetı´ Panny Marie a svate´ho Ignaće, msˇe sv. za zemrˇele´ jezuity a jejich dobrodince 28. 4. 730 vizitace farnosti Pobeˇzˇovice 29. 4. 1900 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, Varhannı´ festival U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 28. brˇezna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 2. kveˇtna, uza´veˇrka je 24. dubna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2013 DUBEN. Drahý Benedikte, chtěla bych se Ti moc omluvit. Když jsi byl zvolen, tak jsem v duchu volala: Ne, Ratzingera

Recommend Documents