2011 ÚNOR Nemoc ne moc né moc

´ NOR U

2/2011 Nemoc — ne–moc — ne´ moc Nevı´m jak vy, ale ja´ hrozneˇ nesna´sˇ´ım by´t nemocny´. Nasˇteˇstı´ moc neby´va´m, za svu˚j zˇivot jsem stra´vil sotva dva ty´dny v nemocnici. A pak jen takove´ ty obvykle´ nemoci. Ale prˇijde na mne chrˇipka, dostanu teplotu, ry´ma mi tecˇe z nosu a ja´ jsem vyveden z norma´lnı´ho kolobeˇhu zˇivota. Nejsem schopen deˇlat veˇci, ktere´ potrˇebuji (nebo si myslı´m, zˇe je potrˇebuji) deˇlat, lezˇ´ım, potı´m se, mizı´ moje plańy, vytraćı´ se obvykly´ rˇa´d. . . Prˇipousˇtı´m, zˇe jsou samozrˇejmeˇ jinı´, kterˇ´ı si svoji (lehkou) nemoc docela uzˇ´ıvajı´, trˇeba moje dcera, ktera´ zrovna lezˇ´ı se zańeˇtem strˇednı´ho ucha. Je jı´ doma moc dobrˇe (aby ne, vlastneˇ jı´ „nic“ nenı´, jen musı´ by´t v teple) a do sˇkoly se jı´ vu˚bec nechce. Mneˇ ale „uzˇ´ıvat si nemoc“ nejde, i kdyzˇ se mi uzˇ zacˇne deˇlat le´pe, porˇa´d meˇ nicˇ´ı, zˇe nemohu jı´t ven, zˇe nemu˚zˇu beˇhat, zˇe jsem odrˇ´ıznut od svyćh blı´zkyćh . . . Kdyzˇ konecˇneˇ nemoc skoncˇ´ı a ja´ vyrazı´m do „norma´lnı´ho“ zˇivota, rˇ´ıka´m si, zˇe jsem meˇl tuhle svoji nemoc vyuzˇ´ıt, by´t vıć v klidu, zastavit se, podı´vat se na veˇci jinak a zˇe prˇ´ısˇteˇ uzˇ budu veˇdeˇt. Ale zna´te to . . . Jsem pak vdeˇcˇny´ za uzdravenı´, dlouho to ale nevydrzˇ´ı, a tak zas azˇ prˇ´ısˇtı´ chrˇipkova´ epidemie cˇi jina´ nemoc mi to prˇipomene.

Je pro mne prosteˇ teˇzˇke´ se potka´vat s vlastnı´ ne–mocı´, s (nutnou a potrˇebnou) za´vislostı´ na jinyćh, s nemozˇnostı´ deˇlat si co chci. A tak jsem vlastneˇ i vdeˇcˇny´ za nemoci, ktere´ prˇicha´zejı´ (jen doufa´m zˇe jich bude „ne´ moc“). Jsou pro mne prˇ´ılezˇitostı´ k setkańı´ s vlastnı´ bezmocı´, prˇ´ılezˇitostı´ uveˇdomit si, zˇe nejsem pańem sveˇta, situace, zˇe nema´m vsˇechno ve svyćh rukou; zˇe jsem za´visly´ na tom, „jehozˇ ranami jsme uzdraveni“. Reklamy, sveˇt ve ktere´m zˇiji, meˇ prˇesveˇdcˇuje o neˇcˇem naprosto opacˇne´m. A „pra´veˇ kdyzˇ jsem slaby´, jsem silny´,“ rˇ´ıka´ mi Pavel (2 Kor 12,10). Jindrˇich Fencl Pokud se chcete jesˇteˇ trochu te´matem nemoci zaby´vat, podı´vejte se na internet: www.ted.com a najdeˇte si tam kra´tke´ video od Stacey Kramer: Ten nejlepsˇ´ı dar, jaky´ jsem kdy prˇezˇila.

Sveˇtovy´ den nemocnyćh si prˇipomıńa´me 11. uńora, ten letosˇnı´ se kona´ s mottem „Jeho ranami jste uzdraveni“ (1 Pt 2,24) — Videˇt trpıćı´ho kontemplativnı´m pohledem. 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ÚNOR 2011

• Zna´te z Bible?

• Diece´ze cˇte bibli

Cˇloveˇk ma´lokdy dosta´va´ reakce na cˇlańky, otisˇteˇne´ ve Zpravodaji (odhaduji to tak do deseti za rok. A v lednu se sesˇli reakce hned dveˇ — na lednovy´ u´vodnı´k. Jedna kladna´ („to je moc hezky´, to mne poteˇsˇilo“) a druha´ spı´sˇ za´porna´ („neda´vala bych to na prvnı´ stranu, pu˚sobı´me tı´m nedobrˇe na mlade´, na ty kdo nejsou trˇeba veˇrˇ´ıcı´. . . a napisˇte k tomu sve´ stanovisko“). A ted’, sˇe´fredaktore, co s tı´m? Uveˇdomuji si, zˇe tenhle cˇlańek je trochu neobvykly´ svy´m zpu˚sobem cˇtenı´ bible . . . , ale poteˇsˇil mne, protozˇe svy´m neotrˇely´m pohledem nutı´ k prˇemy´sˇlenı´, k formulovańı´ vlastnı´ho postoje . . . proto se take´ ve Zpravodaji objevil. Urcˇiteˇ bych mohl tisknout jenom cˇlańky, ktere´ nikoho nerozzlobı´ ani nevyprovokujı´, ktere´ ale za´rovenˇ nejspı´sˇ nic nove´ho nerˇeknou, nepovedou k zamysˇlenı´. To bych ale nerad . . . A tak Va´m mily´ cˇtena´rˇi deˇkuji, zˇe cˇtete a prˇemy´sˇlı´te . . . a obcˇas to da´te veˇdeˇt. Jindrˇich Fencl

je projekt nasˇ´ı diece´ze k 1150. vy´rocˇ´ı prˇ´ıchodu svatyćh Cyrila a Metodeˇje na Moravu. Kromeˇ zameˇrˇenı´ na vybrane´ sva´tosti v jednotlivyćh letech (letos krˇest, 2012 birˇmovańı´, 2013 Eucharistie) se chceme prˇipravit soustavnou cˇetbou Bozˇ´ıho slova, ktere´ na´m solunsˇtı´ bratrˇi prˇinesli a prˇelozˇili. Spolecˇna´ dvouleta´ cˇetba cele´ bible zacˇne na konci kveˇtna — slavnostnı´m zaha´jenı´m v sobotu 28. kveˇtna na Dnech vı´ry v Plzni a na´sledujıćı´ nedeˇli 29. kveˇtna ve farnostech. Cı´lem je prˇecˇ´ıst za dva roky cele´ Bozˇ´ı slovo, poznat vıće jeho rozmanitost a udeˇlat si prˇedstavu o jednotlivyćh knihaćh. Soustavne´ cˇtenı´ bible tak doplnı´ dalsˇ´ı zpu˚soby „praće“ s Pı´smem, ktere´ jsou v nasˇ´ı diece´zi rozsˇ´ırˇeny (biblicke´ hodiny, Dennı´ ticha´ chvı´le, modlitebnı´ spolecˇenstvı´ s cˇetbou nedeˇlnıćh textu˚ a sdı´lenı´m se o nich, Slovo zˇivota atp.) Jako pomoc se budou nabı´zet naprˇ. u´vody k jednotlivy´m kniha´m ve Zpravodaji. Du˚lezˇita´ bude i podpora ve farnostech i jednotlivyćh cˇtena´rˇu˚ navza´jem. jl

Tak jako se stalo pro celou cı´rkev seslańı´ Ducha svate´ho pocˇa´tkem jejı´ho pu˚sobenı´, tak byl pro Krista touto uda´lostı´ jeho krˇest v Jordańu. Jezˇ´ısˇu˚v krˇest jsou jakoby prvnı´ Letnice. Prˇi krˇtu je Jezˇ´ısˇ naplneˇn Duchem svaty´m a slavnostneˇ je potvrzeno te´zˇ jeho Bozˇ´ı synovstvı´ a vyvolenı´ Otcem. Prˇed svy´mi nazaretsky´mi spoluobcˇany Jezˇ´ısˇ pozdeˇji s mocı´ prohla´sı´: „Duch Hospodinu˚v jest nade mnou, proto mne pomazal, abych prˇinesl chudy´m radostnou zveˇst; poslal mne abych vyhla´sil zajatcu˚m propusˇteˇnı´ a slepy´m navraćenı´ zraku, abych

propustil zdeptane´ na svobodu, abych vyhla´sil le´to milosti Hospodinovy“ Lk 4,18-19). (. . . ) Obrovsky´ vy´znam Jezˇ´ısˇova krˇtu na´m zjevuje vy´znam nasˇeho vlastnı´ho krˇtu, prvnı´ho daru, ktery´ na´m cı´rkev dala. Svaty´ Chromatius z Akvileje kra´sneˇ propojuje ve sve´ homilii Jezˇ´ısˇu˚v krˇest s nasˇ´ım: „On se ponorˇil do vody, abychom my byli ocˇisˇteˇni ze sˇpıńy vin; on prˇijal koupel znovuzrozenı´, abychom se i my znovu narodili z vody a Ducha svate´ho. Kristu˚v krˇest je tedy omytı´m od nasˇich vin, je obnovou zˇivota vedoucı´ho ke spa´se.“

• Jezˇ´ısˇu˚v krˇest

2


ˇ ehorˇ Naziańsky´ rˇ´ıka´: „Kristus je Svaty´ R osvıćen, nechme se osvı´tit spolu s nı´m;, Kristus je ponorˇen do vody, sestupme spolu s nı´m, abychom spolu s nı´m byli te´zˇ vyvy´sˇeni.“ (. . . ) Po kontemplaci Jezˇ´ısˇova krˇtu prˇejdeˇme ke kontemplaci krˇtu vlastnı´ho. Podle zna´myćh okolnostı´ cˇi vlastnı´ fantazie se snazˇme prˇipomenout si svu˚j krˇest. Prˇedstavme si nejprve farnı´ kostel a v neˇm krˇtitelnici, kde jsme byli pokrˇteˇni. Vyvolejme si v pameˇti i sve´ rodicˇe a kmotry. Prˇedstavme si cely´ obrˇad krˇtu, a zvla´sˇteˇ pak okamzˇik, v neˇmzˇ kneˇz vyle´val na nasˇi hlavu vodu se slovy: „. . . ja´ teˇ krˇtı´m ve jmeńu Otce, i Syna, i Ducha svate´ho.“ Byl to okamzˇik, v neˇmzˇ Bu˚h Otec vyslovil nad na´mi slova: „Ty jsi mu˚j milovany´ Syn, tebe jsem si vyvolil“ (Mk 1,11). Tı´m na´s Otec

ÚNOR 2011

prˇijal za sve´ deˇti, Kristus na´s uznal za sve´ sourozence a prˇa´tele a Duch svaty´ z na´s ucˇinil svu˚j prˇ´ıbytek. Deˇkujme za toto proste´, ale tajemstvı´m naplneˇne´ gesto cı´rkve, ktere´ na´m bylo darovańo ve jmeńu Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice; gesto majıćı´ rozhodujıćı´ vy´znam pro cely´ na´sˇ dalsˇ´ı duchovnı´ zˇivot. Prosme vroucneˇ, abychom prˇijali ve krˇtu zasete´ zrno Bozˇ´ıho synovstvı´, sourozenectvı´ s Kristem a svatosti v Duchu svate´m, aby v na´s toto zrno rostlo, aby prˇina´sˇelo plody promeˇny a obraćenı´. Prosme te´zˇ za odpusˇteˇnı´, zˇe jsme si nebyli vzˇdy veˇdomi velikosti tajemstvı´ krˇtu, zˇe jsme nevyuzˇ´ıvali v plnosti te´to milosti. z knihy Jozefa Augustyna Dej mi napı´t, vydalo Karmelitańske´ nakladatelstvı´ 1999

O daru zasveˇcenı´ panen a vdov Rozhovor s kneˇzem dr. Stanislavem SzczepanRozdı´l na´m urcˇity´m zpu˚sobem objasnı´ pocem, prˇedna´sˇejıćı´m na teologicke´ fakulteˇ Pa- jem „dı´teˇ“ a „snoubenka“ a take´ „la´ska dı´teˇte“ pezˇske´ teologicke´ akademie v Krakoveˇ. a la´ska „snoubenky“ (nebo „la´ska deˇtska´“ a „la´ska snoubenecka´“?) Skrze krˇest jsme byli Sva´tek Uvedenı´ Pańeˇ do chra´mu (Hromzasveˇceni, cˇili proniknuti darem Ducha svanice) uzˇ deset let prozˇ´ıva´me v cı´rkvi jako te´ho a dı´ky tomu jsme se stali Bozˇ´ımi deˇtmi Den zasveˇcene´ho zˇivota. Cˇ´ım je zasveˇcenı´? a byli jsme uschopneˇni k zˇivotu v nejhlubsˇ´ım Co znamena´? Procˇ neˇktere´ osoby nazy´prˇa´telstvı´ s Bohem. Tato schopnost se rozvı´jı´ va´me zasveˇceny´mi? ve spolupraći s milostı´. Cˇasem cˇloveˇk le´pe Tento na´zev se ty´ka´ teˇch, kterˇ´ı po prˇijetı´ porozumı´ tomu, zˇe kromeˇ la´sky deˇtinne´ exiskrˇtu a birˇmovańı´ a po poznańı´ sve´ho povo- tuje la´ska snoubenecka´. Ta otvı´ra´ cˇloveˇku nolańı´ odevzdajı´ svu˚j zˇivot Bohu skrze slozˇenı´ vou hloubku sjednocenı´ s Bohem. Zasveˇcenı´ slibu˚ nebo prˇijetı´ jinyćh za´vazku˚. Dar cˇlo- se doty´ka´ te´to sfe´ry zˇivota a tohoto zpu˚sobu veˇka je prˇijat Bohem, ktery´ jej mocı´ Ducha vztahu cˇloveˇka s Bohem. To je vlastneˇ nove´ a svate´ho zasveˇcuje. Je v tom jista´ podobnost zvla´sˇtnı´ pra´vo oddańı´ se cˇloveˇka Bohu skrze s eucharistickou obeˇtı´. Cˇloveˇk da´va´ dar, kte- novy´ dar, jaky´m Bu˚h cˇloveˇka obdarova´va´. ry´m je chle´b a vıńo, a Duch svaty´ tyto dary promeˇnˇuje v Teˇlo a Krev Krista. Copak to nenı´ vysoky´ pra´h pro cˇloveˇka? Ale cˇloveˇk uzˇ byl zasveˇcen skrze krˇest a Vztah zamilovańı´, zasnoubenı´ a snoubebirˇmovańı´. Je dı´teˇtem Bozˇ´ım a chra´mem necke´ho sjednocenı´ je srozumitelny´, pokud Ducha svate´ho. Nebo se s nı´m ve chvı´li za- mluvı´me o muzˇi a zˇeneˇ. Ale Bu˚h je nekonecˇneˇ veˇtsˇ´ı nezˇ cˇloveˇk. Cozˇpak je mozˇne´ sveˇcenı´ deˇje neˇco nove´ho? 3


nazvat jej snoubencem, neveˇstou cˇi zˇenichem cˇloveˇka? On sa´m se tak chteˇl nazy´vat. Oznacˇuje se tak jizˇ ve staroza´konnı´m zjevenı´. Novy´ za´kon na´m ukazuje Krista jako snoubence cı´rkve. Kazˇdy´ z na´s je v cı´rkvi pozvań, aby se s Kristem sjednotil zpu˚sobem plny´m, dokonaly´m, objı´majıćı´m cely´ na´sˇ zˇivot. Ne kazˇdy´ je vsˇak vyzvań, aby skla´dal slib cˇistoty, chudoby a poslusˇnosti. Ti, kdo se spojujı´ s Kristem skrze osobnı´ sliby nebo prˇ´ısliby, nejen oni sami prozˇ´ıvajı´ svu˚j zˇivotnı´ prˇ´ıbeˇh, ale sta´vajı´ se take´ znamenı´m pro ostatnı´. Prˇipomıńajı´ vsˇem, zˇe existuje jiny´ sveˇt a my uzˇ tady na zemi ma´me v neˇm ućˇast. V jejich zˇivoteˇ se vy´razneˇji objevuje pravda, vyja´drˇena´ slovy Krista: „Oni nejsou ze sveˇta, jako i ja´ nejsem ze sveˇta“ (Jan 17,16). Volı´ zˇivot v celiba´tu s ohledem na Bozˇ´ı kra´lovstvı´. Jake´ formy zasveˇcene´ho zˇivota existujı´? Zastavme se dnes nad podı´lem na zasveˇcene´m zˇivoteˇ prozˇ´ıvane´m ve spolecˇenstvı´ a za´rovenˇ nad zasveˇceny´m zˇivotem prozˇ´ıvane´m individua´lneˇ bez prˇipojenı´ ke spolecˇenstvı´. Dnes existujı´ trˇi formy individua´lnı´ho zasveˇcene´ho zˇivota: poustevnıći, panny a rovneˇzˇ vdovy a vdovci. Je zasveˇcovańı´ panen a vdov neˇcˇ´ım novy´m v cı´rkvi? Nenı´ to nic nove´ho. Naopak. Jizˇ v cˇasnyćh krˇest’anskyćh obcıćh zˇily a pu˚sobily zˇeny, ktere´ slozˇily slib cˇistoty, vedly zˇivot posveˇceny´ modlitbou, askezı´ a dobry´mi skutky. Mnoho z nich se odrˇeklo dobra manzˇelstvı´, aby se staraly o veˇci Pańeˇ a snazˇily se mu lı´bit (srov. 1 Kor 7,32) „ . . . a neˇkterˇ´ı nezˇijı´ v manzˇelstvı´, protozˇe se ho zrˇekli pro kra´lovstvı´ nebeske´. Kdo mu˚zˇe pochopit, pochop.“ (Mt 19,12). Jine´ skla´daly sliby jako vdovy po smrti svyćh manzˇelu˚. Bydlely spolecˇneˇ nebo zvla´sˇt’, zu˚sta´vajıće pod duchovnı´m vedenı´m biskupa. Jejich pocˇet postupneˇ vzru˚stal, takzˇe brzy bylo zapotrˇebı´ vytva´rˇet spolecˇenstvı´ zˇi4

ÚNOR 2011

jıćı´ v kla´sˇterech. Tı´mto zpu˚sobem se starobyla´ instituce zasveˇcenyćh panen prˇetvorˇila v stav mnisˇsky´. Druhy´ Vatikańsky´ koncil se v tomto ohledu vra´til k pocˇa´tku˚m. Doporucˇil obnovenı´ stavu zasveˇcenyćh panen v pu˚vodnı´ podobeˇ, cˇili bez utva´rˇenı´ spolecˇenstvı´. O jedne´ i druhe´ formeˇ povolańı´ mluvil Jan Pavel II. V aposˇtolske´ adhortaci Vita consecrata. Kdo mu˚zˇe zı´skat dar zasveˇcene´ho panenstvı´? Cı´rkevnı´ dokumenty zminˇujı´ trˇi podmıńky, nutne´ pro prˇipusˇteˇnı´ zˇen, zˇijıćıćh ve sveˇteˇ, k zasveˇcenı´. 1. Nikdy neuzavrˇely manzˇelstvı´, ani nezˇily verˇejneˇ, zjevneˇ ve stavu odporujıćı´m cˇistoteˇ. 2. Podle vsˇeobecne´ho mıńeˇnı´ da´vajı´ za´ruku, zˇe vzhledem ke sve´mu veˇku, moudrosti a mravu˚m vytrvajı´ v zˇivoteˇ cˇiste´m a zasveˇcene´m sluzˇbeˇ cı´rkvi a blizˇnı´m. 3. Souhlas k zasveˇcenı´ dal jejich diece´znı´ biskup. Myslı´m, zˇe v nasˇich spolecˇenstvıćh zˇije velmi mnoho zˇen, ktere´ splnˇujı´ prvnı´ dveˇ podmıńky, ale neveˇdı´, zˇe existuje takove´ povolańı´ a specia´lnı´ Bozˇ´ı dar pro neˇ. Jestlizˇe toto povolańı´ objevı´, mohou se prˇihla´sit kneˇzi, ktery´ jim uka´zˇe na toho, kdo ma´ na starosti formaci kandida´tek. Po rozeznańı´ autenticˇnosti povolańı´ a prˇ´ıslusˇne´ formaci mu˚zˇe dojı´t k zasveˇcenı´ diece´znı´m biskupem. Jake´ jsou podmıńky k zasveˇcenı´ vdov? Jde o zˇeny, ktere´ zˇily ve sva´tostne´m manzˇelske´m svazku a po manzˇeloveˇ smrti nezˇily verˇejneˇ ve stavu odporujıćı´m cˇistoteˇ. Jestlizˇe touzˇ´ı prˇijmout specia´lnı´ milost urcˇenou jim od Boha v podobeˇ zasveˇcenı´, musı´ se rozhodnout k zˇivotu v cˇistoteˇ, a to prˇislı´benı´ takove´ho zˇivota ma´ by´t vy´razem oddanosti Kristu vcˇetneˇ plneˇjsˇ´ı sluzˇby v cı´rkvi. Je to na prvnı´m mı´steˇ sluzˇba cı´rkvi domaćı´, cˇili rodineˇ, deˇtem a vnuku˚m. To nevylucˇuje angazˇovanost v sˇirsˇ´ım okruhu, zvla´sˇteˇ skrze modlitbu. Bu˚h posveˇcuje jejich zˇivotnı´ stav a obdarova´va´ je specielnı´ milostı´.


Jak vypadajı´ obrˇady zasveˇcenı´ panen a vdov? Jsou to kra´sne´ obrˇady. „Zasveˇcenı´ panen a vdov patrˇ´ı mezi nejcenneˇjsˇ´ı poklady rˇ´ımske´ liturgie“, cˇteme v liturgicke´ knize, obsahujıćı´ texty modliteb a cˇtenı´. Kra´sny´ je take´ obrˇad zasveˇcenı´ vdov. V obou obrˇadech je prˇivola´vańa Panna Maria, ktera´ je vzorem vsˇech zˇen

ÚNOR 2011

v ru˚znyćh stavech jejich zˇivota. Je vzorem pro panny, pro manzˇelky a take´ pro vdovy. V kazˇde´m z teˇchto zˇivotnıćh stavu˚ je potrˇebna´ veˇrnost Kristu, la´ska k neˇmu a nejhlubsˇ´ı sjedprˇeklad z polsˇtiny z Poslaniec nocenı´ s nı´m. Serca Jezusowego, uńor 2006

Kontakt pro vdovy: [email protected] Kontakt pro panny: [email protected]

ˇ ´ımskokatolickou farnost Blovice R Farnıći si nesteˇzˇujı´ . . . Kdyzˇ jsem tak procha´zela neˇkolika mı´stnostmi blovicke´ fary, napadlo meˇ, zˇe to je asi jedna z neju´tulneˇjsˇ´ıch far, jakou jsem navsˇtı´vila. A zˇe jich nebylo ma´lo. Poznala jsem fary ve sˇka´le od rozpadajıćıćh se prˇes ty „jakzˇ takzˇ“ se drzˇ´ıcı´ a na lepsˇ´ı cˇasy vzpomıńajıćı´, fary v rekonstrukci i fary uzˇ moderneˇ rekonstruovane´, azˇ po fary honosne´. Pravda, teˇch posledneˇ jmenovanyćh v Cˇechaćh moc ne, spı´sˇe v zahranicˇ´ı. Fara v Blovicıćh mi do zˇa´dne´ z teˇchto sˇkatulek nezapadla. Je prosteˇ u´tulna´, mila´, jakoby usmeˇvava´, pokud du˚m mu˚zˇe by´t usmeˇvavy´, prˇ´ıveˇtiva´. A tak vlastneˇ nenı´ nic prˇekvapive´ho na tom, zˇe i fara´rˇ P. Piotr Marek je stejneˇ usmeˇvavy´ a prˇ´ıveˇtivy´. V te´ chvı´li meˇ napadlo, zdali je stejneˇ prˇ´ıveˇtiva´ a mila´ i farnost. Zˇe du˚m by´va´ odrazem sve´ho pańa, je obecneˇ zna´mo. Ale kdo koho vıć ovlivnˇuje v prˇ´ıpadeˇ komunity, jakou prˇedstavuje trˇeba pra´veˇ farnost? Kneˇz sve´ farnı´ky nebo komunita sve´ho pasty´rˇe? „Farnıći si nesteˇzˇujı´, mneˇ nic nechybı´, tak je snad vsˇechno v porˇa´dku,“ popisuje strucˇneˇ a vy´stizˇneˇ situaci v Blovicıćh P. Piotr Marek. A usmı´va´ se. Jak jinak v usmeˇvave´m domeˇ.

vic jsou to Letiny, Neurazy, Secˇ, Zdemyslice, Rˇencˇe, Zˇinkovy a Zˇd’a´r, k tomu Domov klidne´ho sta´rˇ´ı v Zˇinkovech a La´zneˇ Letiny. Celkem se na bohosluzˇbaćh scha´zı´ asi trˇi sta lidı´. Je toho dost co objı´zˇdeˇt, hodneˇ mi poma´hajı´ pastoracˇnı´ asistenti bratrˇi Trˇ´ıskovi, jsou to obeˇtavı´ kluci,“ rozhovorˇ´ı se P. Piotr pote´, co se mi podarˇilo rozehnat jeho obavy, zˇe vlastneˇ nevı´, o cˇem by meˇl mluvit. „Ma´m tu lidi, kterˇ´ı co mu˚zˇou, to pomu˚zˇou a jsem za neˇ ra´d,“ smeˇje se drobny´ prosˇediveˇly´ kneˇz. „Pracuje tu i farnı´ charita v cˇele s panı´ Irenou Velhartickou, je to skupina zˇen, ktere´ to dobrˇe vedou. V ra´mci adopcı´ na da´lku podporujı´ dı´vku v Indii, rok od roku je u´speˇsˇneˇjsˇ´ı Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka. Vy´borneˇ funguje i chra´movy´ sbor, zpı´vajı´ kra´sneˇ, vede je varhanı´k Milan Navra´til. Je mu te´meˇrˇ osmdesa´t let, ale beˇha´ po schodech jako mlady´ kluk. Jeho cela´ rodina hodneˇ poma´ha´.“ P. Piotr, ktery´ sa´m by´val a doposud je zapa´leny´m cho´rovy´m zpeˇva´kem, prˇipomıńa´, zˇe blovicky´ chra´movy´ sbor zpı´val za doprovodu zdejsˇ´ıch muzikantu˚ letos prˇed Vańoci v pivovarˇe Purkmistr v Plzni — Cˇernicıćh, kdyzˇ majitel Lubomı´r Kry´sl, ktery´ je za´rovenˇ farnı´kem z Letin, veˇnoval farnosti nove´ jeslicˇky. Zˇehnal je biskup Frantisˇek Radkovsky´, nejJsem ra´d za ty, kterˇ´ı co mu˚zˇou, prve v pivovaru a pote´ v letinske´m kostele. to pomu˚zˇou „Nasˇe farnost ma´ osm kostelu˚, kde se pravi- Zpeˇv a duchovnı´ hudba jsou podle patera Piodelneˇ slouzˇ´ı v nedeˇli cˇi v sobotu. Kromeˇ Blo- tra prˇi liturgii nesmı´rneˇ du˚lezˇite´. 5


„Jsem moc ra´d za dobre´ho varhanı´ka, ktere´ho ma´me. Liturgie s hudbou vypada´ hned jinak. Tady lide´ ra´di zpı´vajı´ a ja´ si neumı´m prˇedstavit recitovanou msˇi svatou. Take´ porˇa´da´me hodneˇ koncertu˚ v kostelech, na ktere´ prˇicha´zejı´ i lide´, kterˇ´ı se jinak prezentujı´ jako neveˇrˇ´ıcı´. A to je take´ dobrˇe, i kdyzˇ pak trˇeba zase pu˚l roku do kostela neprˇijdou.“

ÚNOR 2011

jeho nemoci. Pak pu˚sobil neˇjakou dobu v Klatovech jako kaplan a v cˇervnu 2007 se opeˇt do Blovic vra´til. V Polsku prˇedtı´m neˇkolik let jako kneˇz pu˚sobil, a tak meˇ zajı´ma´ srovnańı´, jak vnı´ma´ svou sluzˇbu tam a ted’ tady. „Je to trochu jina´ praće. V Polsku je nama´haveˇjsˇ´ı z duchovnı´ strańky, kneˇz tam slouzˇ´ı cˇasteˇji bohosluzˇby, cely´ den vyucˇuje na´bozˇenstvı´ ve sˇkolaćh, ma´ status ucˇitele. Na druhou stranu ale nevykona´va´ kancela´rˇske´ praće, tzv. papı´ry, to deˇla´ jiny´ zameˇstnanec. A ma´ veˇtsˇ´ı plat. Ale ja´ si nesteˇzˇuju, nejsme zde prˇece za penı´ze, nasˇe povolańı´ je sluzˇba. Na benzin mi penı´ze stacˇ´ı, jı´dlo mi prˇipravujı´ dveˇ panı´ z DPS v Blovicıćh, do plzenˇske´ diece´ze jsem inkardinovań, ma´me dobrou spolupraći jak ve vikaria´tu, tak i s mı´stnı´mi u´rˇady. A take´ uzˇ jsem le´ta nebyl nachlazeny´, protozˇe prˇi bohosluzˇbaćh ve vymrzlyćh kostelech jsem se vy´borneˇ otuzˇil. Jsem sˇt’astny´ muzˇ,“ rˇ´ıka´ pater, smeˇje se a je jasne´, zˇe to vsˇechno myslı´ va´zˇneˇ.

Jsem sˇt’astny´ muzˇ „Je du˚lezˇite´, aby se cı´rkev a jejı´ zˇivot staly beˇzˇnou soucˇa´stı´ zˇivota pro vsˇechny, aby to nebylo neˇco zvla´sˇtnı´ho, exoticke´ho“ zdu˚raznˇuje blovicky´ fara´rˇ P. Piotr Marek a vzpomıńa´ na neda´vne´ prˇ´ıhody: „Prˇisˇla panı´ do kostela a najednou se rozplakala. Pak vysveˇtlovala, zˇe sem chodila jako mlada´ holka s babicˇkou, dojaly ji vzpomıńky na deˇtstvı´. Lidem ty duchovnı´ krˇest’anske´ hodnoty chybeˇjı´, ale zatı´m neveˇdı´, jak se ke krˇest’ansky´m korˇenu˚m a tradicı´m vra´tit. A tak se snazˇ´ıme, abychom byli my krˇest’ane´ na ocˇ´ıch, abychom byli oteOtevrˇenost a vstrˇ´ıcnost biskupa je dar vrˇenı´. Pozˇehnal jsem nove´ hrˇisˇteˇ a mı´stnı´ ha´„Jsem velice ra´d za nasˇeho otce biskupa ˇ zenka´rˇky hned vyhra´ly du˚lezˇity´ za´pas. Ze by Frantis ˇ ka, za jeho otevrˇenost. Kdyzˇ se pta´te k tomu prˇispeˇlo pozˇehnańı´, rˇ´ıkali si mnozı´? na srovnańı´ s Polskem, tak tam jsou tradice, A je to dobrˇe, zˇe se takto ptajı´.“ ktere´ tady byly prˇerusˇeny a teˇzˇko se navazujı´. Ale tak otevrˇene´ho, vstrˇ´ıcne´ho a charismaticke´ho biskupa, to jsem zazˇil azˇ tady a je to dar pro tuto diece´zi,“ vracı´ se P. Piotr ke srovnańı´ sve´ sluzˇby v Polsku a v za´padnıćh Cˇechaćh. Jesˇteˇ si chvilku povı´da´me o tom, jak ru˚zneˇ se lide´ projevujı´, kdyzˇ je jim sveˇrˇena vysˇsˇ´ı funkce cˇi moc, a prˇi te´ prˇ´ılezˇitosti pater prˇipomıńa´ uda´lost z 50. let, kdy chybeˇlo ma´lo, aby dosˇlo k trage´dii: „Tehdy o Velikonocıćh tu chodily na Vzkrˇ´ısˇenı´ vzˇdycky dva velke´ pru˚vody. Komunisti, ktery´m se to nelı´bilo, jeden rok zjednali cˇloveˇka, aby vjel traktorem mezi lidi. Mohl to by´t masakr, ale on byl nasˇteˇstı´ tak ozˇraly´, zˇe se netrefil. Od te´ doby se traPater Piotr prˇisˇel do Cˇech z Polska, z kato- duje, zˇe vlastneˇ vsˇichni zućˇastneˇnı´ byli v te´ wicke´ diece´ze a rovnou do Blovic, kde zastu- chvı´li vzkrˇ´ısˇeni. A pak uzˇ byly pru˚vody a dalsˇ´ı poval tehdejsˇ´ıho fara´rˇe P. Sˇt’astne´ho v dobeˇ akce mimo kostel zaka´zańy.“ 6


Fara´rˇ je fajn a my se snazˇ´ıme poma´hat Ale vrat’me se do soucˇasnosti. „Opravujeme porˇa´d neˇco,“ rˇ´ıka´ P. Piotr Marek a jmenuje dokoncˇenı´ opravy strˇechy kostela v Secˇi, opravu strˇechy kostela v Letinech, plańovaˇ encˇ´ıch a dalsˇ´ı. nou rekonstrukci varhan v R Jako v kazˇde´ farnosti, ani tady tomu nenı´ jinak — je zapotrˇebı´ peneˇz. Neˇco se sezˇene dı´ky spolupraći s mı´stnı´ samospra´vou a dı´ky grantu˚m, neˇco sve´pomocı´ . . . Du˚lezˇite´ je, zˇe farnost zˇije. „Ma´me pravidelna´ modlitebnı´ setkańı´ po msˇi svate´ na farˇe, v pondeˇlı´ je vzˇdy modlitba ru˚zˇence u Trˇ´ısku˚, probı´ha´ vyúka na´bozˇenstvı´ jak ve sˇkole, tak na farˇe, prˇipravujeme neˇkolik deˇtı´ na prvnı´ svate´ prˇijı´mańı´, krˇtı´me, ma´me svatby i pohrˇby — prosteˇ asi to, co

ÚNOR 2011

je v kazˇde´ farnosti beˇzˇne´,“ vypocˇ´ıta´va´ fara´rˇ. „Jsme hodneˇ tradicˇnı´ farnost, jenom sˇkoda, zˇe zatı´m ma´me ma´lo mladyćh lidı´. Ale jsem ra´d, zˇe ma´m vy´borne´ pomocnı´ky. Trˇeba panı´ Loudova´, stara´ se o kostel, je tam vzˇdy perfektneˇ cˇisto, kazˇdy´ den cˇerstve´ kveˇtiny. Je jı´ sedmdesa´t let, ale obdivuju, jak je mlada´ a obeˇtava´.“ Prˇed kostelem, kde parkuju, potka´va´m prˇi odjezdu panı´, ktera´ se tu podle vsˇeho chysta´ uklı´zet. Jmeńo zverˇejnˇovat nechce, ale na ota´zku, kterou jsem polozˇila uzˇ v u´vodu tohoto cˇlańku, odpovı´da´: „Myslı´m, zˇe na´m to tu opravdu funguje. Na´sˇ pan fara´rˇ je moc fajn, snazˇ´ı se, aby to tu sˇlapalo. Nu a my se snazˇ´ıme mu poma´hat.“ Alena Ourˇednı´kova´

Dobrocˇinny´ obchod BUTˇI na pomoc Cˇeske´mu za´padu Na prvnı´ pohled vypada´ dobrocˇinny´ obchod BUTˇI, ktery´ najdete v centru Plzneˇ ve Veleslavıńoveˇ ulici cˇ´ıslo 7, jako kazˇdy´ jiny´ baza´rek cˇi takzvany´ „sekaćˇ.“ Ovsˇem skutecˇneˇ jen na prvnı´ pohled. Jednak sortiment v BUTˇI je podstatneˇ sˇirsˇ´ı a odlisˇny´, nezˇ jsme zvyklı´ v klasickyćh „sekaćˇ´ıch“, jednak ućˇel je — no, vzˇdyt’to ma´ obchod uzˇ v na´zvu — DOBROCˇINNY´. Dobrocˇinny´ obchod BUTˇI byl otevrˇen 15. za´rˇ´ı 2009, ma´ za sebou tedy zhruba rok a pu˚l existence. Provozuje jej neziskova´ organizace Cˇesky´ za´pad o.s. a vznikl v ra´mci projektu Mı´t cˇinnost ve svyćh rukou za prˇispeˇnı´ Nadace CˇEZ, Vy´boru dobre´ vu˚le — Nadace Olgy Havlove´, Konta Barie´ry a dalsˇ´ıch da´rcu˚ v ra´mci projektu Mı´t cˇinnost ve svyćh rukou. Vy´teˇzˇek dobrocˇinne´ho obchodu BUTˇI putuje na vzdeˇla´vańı´, zameˇstna´vańı´, volnocˇasove´ programy socia´lneˇ slabsˇ´ıch spoluobcˇanu˚ a dalsˇ´ı aktivity organizovane´ obcˇansky´m sdruzˇenı´m Cˇesky´ za´pad, ktere´ pu˚sobı´ v soci-

a´lneˇ vyloucˇenyćh lokalitaćh v Dobre´ Vodeˇ u Touzˇimi a v okolı´ na Karlovarsku. ˇ I a co tam najdeme? Co znamena´ BUT Kdyzˇ do obchu˚dku BUTˇI vstoupı´te, hned za dverˇmi va´s upoutajı´ textilnı´ a keramicke´ vy´robky romskyćh zˇen z Dobre´ Vody, horˇcˇice, marmela´dy a kosmetika z produkce bratrˇ´ı trapistu˚ z kla´sˇtera v Nove´m Dvorˇe, svıćˇky vytvorˇene´ klienty Hospicu sv. Lazara a dalsˇ´ı vy´tvory sˇikovnyćh rukou z chrańeˇnyćh dı´len obcˇanskyćh sdruzˇenı´, jako je naprˇ. Ledovec, Moty´l cˇi Nadeˇje. Vykrocˇ´ıte z umeˇlecke´ho koutku a hned se ocita´te jako v antikvaria´tu prˇed policı´ plnou knih. Vedle vasˇe ocˇi poteˇsˇ´ı starobyle´ krajkove´ svatebnı´ sˇaty na figurıńeˇ, polsˇta´rˇky a jine´ dekorativnı´ textilie a uzˇ se dosta´va´te ke stojanu˚m s oblecˇenı´m. Nenı´ ho prˇ´ılisˇ, ale zato je kvalitnı´. Tı´m vsˇ´ım va´s prova´zejı´ prˇ´ıveˇtive´ slecˇny prodavacˇky. Nevı´m, jak je to mozˇne´, ale tak neˇjak je na nich zna´t, zˇe nejsou jen obycˇejne´ prodavacˇky, ale zˇe jejich praće ma´ jesˇteˇ hlubsˇ´ı smysl. 7


Ujı´ma´ se meˇ jedna z nich, Iva Psˇenicˇkova´, a ja´ se hned zveˇdaveˇ pta´m, co zˇe vlastneˇ znamena´ na´zev ochodu BUTˇI. „To je slovo z romsˇtiny a znamena´ vy´robek, zbozˇ´ı nebo praće. Takzˇe to vlastneˇ odpovı´da´ nasˇ´ı nabı´dce a navıć to trochu prˇipomıńa´ slovo butik, cozˇ jsme taky,“ dosta´va´ se mi vysveˇtlenı´. ˇ I funguje? Jak BUT Ve Velke´ Britańii jsou podobne´ obchody na dobrocˇinne´m principu rozsˇ´ırˇene´ pod na´zvem „charity shops“. Jak vlastneˇ takove´ dobrocˇinne´ obchody jako je BUTˇI, ktery´ je u na´s zatı´m ojedineˇly´, fungujı´? „Veˇtsˇ´ı cˇa´st nasˇeho sortimentu tvorˇ´ı darovane´ veˇci. Lide´ na´m darujı´ zachovale´ oblecˇenı´, knihy a dalsˇ´ı prˇedmeˇty, ktere´ my proda´va´me za prˇ´ıstupne´ nı´zke´ ceny. Nasˇimi za´kaznı´ky pak jsou trˇeba studenti nebo socia´lneˇ slabsˇ´ı lide´, pro ktere´ je zbozˇ´ı v beˇzˇnyćh obchodech prˇ´ılisˇ drahe´,“ rˇ´ıka´ Iva Psˇenicˇkova´. „Ale ma´me i za´kaznice a za´kaznı´ky, ktery´m nejde ani tak o nı´zke´ ceny, ale hledajı´ neˇco origina´lnı´ho na sebe nebo jdou prˇ´ımo pro rukodeˇlne´ vy´robky, ktere´ jste videˇla hned za dverˇmi, cozˇ je druha´ cˇa´st nasˇ´ı nabı´dky. Ty se kupujı´ prˇedevsˇ´ım jako da´rky. Ma´me i sve´ sta´le´ za´kaznı´ky, ale bohuzˇel sta´le se o na´s moc nevı´. Sta´va´ se, zˇe neˇkdo prˇijde, je nadsˇen nasˇ´ı nabı´dkou a rˇ´ıka´, zˇe o na´s vu˚bec neveˇdeˇl, narazil na na´s na´hodou. Proto jsme ra´di za kazˇdou prˇedanou informaci, za kazˇdou reklamu.“ Zajı´ma´ meˇ, jak je to s vyńosem obchu˚dku, vyplatı´ se jeho provoz? Slecˇna Iva se smeˇje: „No vı´te, jak kdy. Jsou obdobı´ jako trˇeba prˇed Vańoci, kdy se proda´ vıć. Ted’ lide´ spı´sˇ veˇci nosı´. A zˇe tady, v centru meˇsta nema´me zrovna maly´ na´jem, asi nemusı´m rˇ´ıkat. Takzˇe neˇkdy je to lepsˇ´ı, neˇkdy jsme ra´di, zˇe ten na´jem vu˚bec zaplatı´me. Neˇkdy se na´m zase posˇteˇstı´ zı´skat dobrou zaka´zku pro nasˇe vy´robce, prˇed Vańoci naprˇ´ıklad sˇily zˇeny z Dobre´ Vody trˇi sta tasˇek pro Magistra´t meˇsta Plzneˇ na prˇeda´vańı´ neˇjakyćh cen. Take´ porˇa´da´me za mı´rny´ 8

ÚNOR 2011

poplatek ru˚zne´ kurzy pro verˇejnost, prˇed Vańoci to byla vy´roba slameˇnyćh nebo kora´lkovyćh ozdob, vyucˇovali jsme pletenı´ kosˇu˚ a do´z z pedigu, vy´robu svıćˇek a podobneˇ.“

Cˇtyrˇikra´t prospeˇsˇny´ obchod A co mohou lide´ do obchu˚dku BUTˇI darovat? Kromeˇ zmıńeˇne´ho oblecˇenı´ a knih take´ deˇtske´ vy´bavicˇky, hracˇky, mo´dnı´ doplnˇky, sportovnı´ naćˇinı´, CD, DVD, hry, bytove´ dekorace, umeˇlecke´ prˇedmeˇty. „V te´to souvislosti nasˇe da´rce prosı´me, aby nosili veˇci zachovale´, ktere´ uzˇ trˇeba nepotrˇebujı´, ale ktere´ jsou da´le prodejne´. Ne vsˇechno, co doma prˇeka´zˇ´ı a je to lı´to vyhodit, mu˚zˇeme nabı´zet da´l. Na to tu opravdu nejsme zavedenı´. Vsˇem, kdo to cha´pou, moc deˇkujeme,“ doda´va´ Iva Psˇenicˇkova´. Tak azˇ pu˚jdete Veleslavıńovou ulicı´, nezapomenˇte se zastavit v cˇ´ısle 7. Ja´ jsem si odnesla velikańsky´ cˇ´ınsky´ veˇjı´rˇ. Sta´l necele´ dveˇ stovky a na´dherneˇ zdobı´ pokojı´k me´ dcery. Vı´te, kolikra´t je tedy obchod BUTˇI vlastneˇ prospeˇsˇny´? Pocˇ´ıtejte se mnou: zaprve´ prˇina´sˇ´ı finance na potrˇebne´ projekty Cˇeske´ho za´padu. Zadruhe´ nabı´zı´ za dostupne´ ceny zbozˇ´ı teˇm, kdo by na neˇj jinak nemeˇli. Zatrˇetı´ prˇina´sˇ´ı da´rcu˚m dobry´ pocit. Je to vsˇechno? Kdepak! Nezapomenˇte na sebe. Vy si zde neˇco koupı´te a budete mı´t radost nejen ze zakoupene´ho prˇedmeˇtu, ale i z toho, zˇe jste za´rovenˇ prˇispeˇli na dobrou veˇc. Takzˇe cˇtyrˇikra´t. Nebo snad nakonec peˇtkra´t? Alena Ourˇednı´kova´


ÚNOR 2011

Kostel sv. Jakuba, Pomezı´ nad Ohrˇ´ı Kostel byl v historii neˇkolikra´t vydrancovań a vypa´len. Poslednı´ prˇestavba, prˇi ktere´ byl rozsˇ´ırˇen na severnı´ stranu s novy´m presbyta´rˇem, byla provedena v 18. stoletı´. Tehdy byl take´ noveˇ zasveˇcen sv. Jakubovi a z pu˚vodnı´ho presbyta´rˇe se stala kaple sv. Barbory. Vybavenı´ kostela bylo prˇed destrukcı´ po uzavrˇenı´ velmi bohate´ a kvalitnı´. Hlavnı´ olta´rˇ vy´zdobou pocha´zı´ ze 17. stoletı´, na leve´m bocˇnı´m novobaroknı´m olta´rˇi byly goticke´ sochy, z nichzˇ se jich neˇkolik zachovalo. Pomezı´ je pomeˇrneˇ malou obcı´, ale s dlouhou historiı´. Jmenovalo se Mu¨hlbach a bylo soucˇa´stı´ Chebska, ktere´ v ranne´m strˇedoveˇku bylo pomeˇrneˇ autonomnı´ a zcˇa´sti lezˇelo i na u´zemı´ dnesˇnı´ho Neˇmecka. Jeho poloha zcela na hranicıćh je tak situacı´ azˇ poslednıćh staletı´. Prvnı´ zmıńka o kostele je z doby kolem roku 1200, ale sama obec je nepochybneˇ starsˇ´ı a tradice tvrdı´ zˇe existovala jizˇ v 10. stoletı´. Od 13. stoletı´ byl kostel pod patrona´tem chebskyćh neˇmeckyćh rytı´rˇu˚, od poloviny 16. stoletı´ do roku 1628 pak slouzˇil protestantu˚m. Da´le byli patrony dominikańi od sv. Vaćlava v Chebu a pozdeˇji meˇsto Cheb. Bohosluzˇby se pravidelneˇ konaly do 50. let 20. stoletı´. Prˇi me´ prvnı´ na´vsˇteˇveˇ v roce 2004 byl vyuzˇ´ıvań vietnamsky´mi trhovci jako zaćhod, na ktery´ chodili po fosˇneˇ rozbity´m oknem. Prˇitom to nenı´ kostel ledajaky´. Postaven byl na konci 12. stoletı´, jako kostel zasveˇceny´ sv. Barborˇe. Na vyćhodnı´ straneˇ lodi stojı´ veˇzˇ, v jejı´mzˇ prˇ´ızemı´ je dosud zachovany´ pu˚vodnı´ romańsky´ presbyta´rˇ. Veˇzˇ nad presbyta´rˇem, jako jaky´si pevnostnı´ prvek, byla tehdy u venkovskyćh romańskyćh kostelu˚ v regionu obvykla´, obdobneˇ je meˇly kostely sv. Petra a Pavla v Plane´ cˇi sv. Jakuba v Ostroveˇ, dnes bohuzˇel jizˇ bez veˇzˇ´ı.

Madona z rodu tzv. Kra´snyćh madon je nynı´ v Diece´znı´m muzeu v Plzni, sochy sv. Sˇteˇpańa a sv. Vavrˇince z konce 15. stoletı´ najdeme v Galerii vy´tvarne´ho umeˇnı´ v Chebu. Velky´m a prˇekvapivy´m objevem z roku 2006 se stal na´lez gotickyćh maleb, o nichzˇ se nic neveˇdeˇlo. Pocha´zejı´ z konce 15. stoletı´ a jejich na´meˇtem jsou sva´tosti, z nichzˇ u´strˇednı´ obraz prˇedstavuje Eucharistii, Krista jako vinarˇe, ktery´ lisuje vinnou re´vu. Tento na´meˇt je v Cˇechaćh ojedineˇly´ a autorem byl zrˇejmeˇ malı´rˇ pocha´zejıćı´ z Alsaska.

Oprava kostela se deˇje v rezˇii obce, ktera´ se na devastaci jizˇ nemohla dı´vat. Prˇevzala jej od Karlovarske´ho kraje a jako velke´ho nesˇvaru se zbavila trzˇnice prˇed kostelem. Obnova za9


cˇala v roce 2005 a postupneˇ dosˇlo na cely´ kostel. Prostrˇedky obec zı´ska´vala od Ministerstva kultury z Programu zaćhrany architektonicke´ho deˇdictvı´, od Cˇeskoneˇmecke´ho fondu budoucnosti a i od soukromyćh sponzoru˚, naprˇ. mı´stnı´ho Casina. Podarˇilo se jı´ shroma´zˇdit te´meˇrˇ 9 miliońu˚ korun. Kostel je

ÚNOR 2011

otevrˇen pro vańocˇnı´ a velikonocˇnı´ bohosluzˇebna´ setka´vańı´, poutnı´ slavnost sv. Jakuba, kulturnı´ programy a za´jemce o pama´tky. Na webovyćh strańkaćh obce Pomezı´ nad Ohrˇ´ı jsou uva´deˇny pozvańky na akce v kostele i doba, kdy je mozˇne´ domluvit si prohlı´dku ( 354 431 531). Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m podpory PMD deˇtı´ je Cˇeska´ republika na va´s . . . “ (Jan 20,18) 8. mı´steˇ. Vzhledem k tomu, zˇe letos Misijnı´ dı´lo deˇtı´ slavı´ u na´s 10 let od znovuobnovenı´ Milı´ prˇa´tele´, sve´ cˇinnosti, je umı´steˇnı´ v prvnı´ desı´tce zemı´ ra´di bychom va´s sezna´mili na zacˇa´tku letosˇ- Evropy dobry´m znamenı´m. Uvedene´ skutecˇnı´ho roku s neˇkolika u´daji, ktere´ nabı´zejı´ po- nosti dokazujı´ za´jem nasˇich obyvatel o podhled na praći Papezˇskyćh misijnıćh deˇl v CˇR. poru papezˇskyćh misiı´ a pomoci potrˇebny´m PMD u na´s obnovila svoji cˇinnost v roce sveˇta. Prˇina´sˇ´ıme va´m neˇkolik rˇa´dek od misio1993. Beˇhem komunismu byla jejich cˇinnost zaka´zańa. Je dobre´ si povsˇimnout, zˇe i kdyzˇ se na´rˇu˚, kterˇ´ı mohou dı´ky pomoci z CˇR poma´hat v Cˇesku hla´sı´ ke katolicke´ vı´rˇe mensˇina oby- potrˇebny´m lidem v misiıćh: vatel, sbı´rky a dary na papezˇske´ misie rˇadı´ Zambie — arcidiece´ze Lusaka, P. Bernard CˇR na prˇednı´ mı´sta zemı´ v Evropeˇ. Makadani Zulu, na´rodnı´ rˇeditel PMD (naCo se ty´ka´ daru˚ na sponzorovańı´ bohoslovcu˚ v misiıćh (PMD sv. Petra aposˇtola) je Cˇesko na 14. mı´steˇ. Beˇhem Misijnı´ nedeˇle, kdy se v ra´mci PMD sˇ´ırˇenı´ vı´ry vybı´rajı´ financˇnı´ prostrˇedky na podporu za´kladnı´ sveˇtove´ misijnı´ cˇinnosti Cı´rkve, se vy´sˇ´ı sbı´rek dosta´va´ nasˇe vlast na 10. mı´sto. V ra´mci 10

vsˇtı´vil vloni Plzenˇ) „Posı´la´m obzvla´sˇt’peˇkny´ pozdrav ze Zambie. Pı´sˇi Va´m, zˇe jsem obdrzˇel potvrzenı´ o 400 mesˇnıćh intencıćh, ktere´ jste mi sveˇrˇili. Jsem velmi vdeˇcˇny´ za sta´le´ povzbuzovańı´, podporu a za´jem. Vasˇe sˇteˇdrost ke kneˇzˇ´ım v Zambii je velmi ocenˇovańa. Nedostatek zdroju˚ na´s stavı´ do velmi nejiste´ po-


zice a mu˚zˇe zpu˚sobit jesˇteˇ veˇtsˇ´ı proble´m velmi chudy´m komunita´m v zı´skańı´ pastoracˇnı´ho a sva´tostne´ho zabezpecˇenı´, ktere´ potrˇebujı´. Deˇkuji za Vasˇ´ı sˇteˇdrost a prˇa´telstvı´, jsem vdeˇcˇny´ za misijnı´ soucı´teˇnı´ a solidaritu.“ Indie — provincie Dimapur, P. Samuel Elow SDB, za´stupce misijnı´ stanice „Jsme Va´m velice vdeˇcˇni za Vasˇe zapojenı´ prostrˇednictvı´m modlitebnı´, duchovnı´ a financˇnı´ podpory. Misie jsou velice na´rocˇne´. Kvu˚li dlouhotrvajıćı´m monzunovy´m desˇt’u˚m a nedostatku potrˇebnyćh kanalizacı´ jsou silnice ve velmi sˇpatne´m stavu a cestovańı´ je mimorˇa´dneˇ teˇzˇke´ a riskantnı´. Z toho du˚vodu majı´ misiona´rˇi s sebou nu˚zˇ a ryćˇ pro prˇ´ıpad, kdyby museli

• Svaty´ Toma´sˇ Akvinsky´ Ucˇitel cı´rkve. Patrˇil k nejucˇeneˇjsˇ´ım muzˇu˚m sve´ doby, prˇesto nikdy nezpychl, protozˇe si byl veˇdom, zˇe vsˇechny veˇdomosti ma´ od Boha. Kdyzˇ byl mladicˇky´, rˇ´ıkali mu spoluzˇaći „neˇmy´ vu˚l“, protozˇe mluvil ma´lo, meˇli ho za hloupe´ho. Na konci sve´ho zˇivota Toma´sˇ Akvinsky´ prohla´sil: „Vsˇechno, ocˇ jsem od Boha prosil, jsem dostal. Prˇedevsˇ´ım, abych nikdy nemeˇl velkou na´klonnost k veˇcem hmotny´m a sveˇtsky´m, ktera´ by zkazila cˇistotu u´myslu a neoslabila mou sı´lu. Pak aby Bu˚h nikdy nedopustil, abych byl povy´sˇen k neˇjake´ cı´rkevnı´ hodnosti, a tak nucen opustit skromny´ stav rˇeholnı´.“ Svaty´ Toma´sˇ Akvinsky´ pocha´zel z Rocoasecce, nedaleko Akvina v Ita´lii. Narodil se neˇkdy kolem roku 1226 a vyru˚stal u benediktinu˚. Studoval filozofii na neapolske´ uni-

ÚNOR 2011

upravovat cestu a odstranit stromy, ktere´ ji mohou blokovat. Misiona´rˇ je vzˇdy prˇipraven s modlitbou na rtech, s rukama ochotny´ma se zasˇpinit a s nohama ochotny´ma ujı´t mı´le navıć, protozˇe na neˇj cˇeka´ mnoho dusˇ´ı. Pokazˇde´, kdyzˇ misiona´rˇ prˇijde do vesnice, je na tva´rˇ´ıch lidı´ videˇt velka´ radost, a jesˇteˇ sˇt’astneˇjsˇ´ı jsou ti, u kteryćh misiona´rˇi zu˚sta´vajı´ jako hoste´. Veˇdı´ totizˇ, zˇe prˇina´sˇejı´ Bozˇ´ı pozˇehnańı´ jejich rodineˇ.“ Miriam Svobodova´ Misijnı´ u´mysl na meˇsıć uńor: Aby krˇest’anska´ spolecˇenstvı´ v oblastech zvla´sˇteˇ postizˇenyćh nemocemi prˇina´sˇela trpıćı´m lidem sveˇdectvı´ o Kristoveˇ prˇ´ıtomnosti.

verziteˇ a v osmnaćti letech vstoupil k dominikańu˚m a pokracˇoval ve studiu filozofie a ˇ ´ımeˇ, Neapoli, v Kolıńeˇ teologie v Bologni, R nad Ryńem a Parˇ´ızˇi, kde se stal zˇa´kem svate´ho Alberta, ktery´ jej navrhl na vedoucı´ho katedry parˇ´ızˇske´ univerzity. Pak byl, v roce 1259, povolań zpeˇt do Ita´lie, kde pu˚sobil jako genera´lnı´ kazatel. Posluchacˇe si ihned zı´skal svoji skromnostı´ a bezu´honnostı´ sve´ho zˇivota a tak jej nazvali „andeˇlsky´m ucˇitelem.“ Po deseti letech byl opeˇt povolań do Parˇ´ızˇe. V prosinci 1273 Toma´sˇ Akvinsky´ onemocneˇl, jeho zdravotnı´ stav se zhorsˇoval a 7. brˇezna 1274 umı´ra´. Jeho ostatky se nacha´zejı´ na mnoha mı´stech, hlavneˇ ve francouzske´m Toulousu a v Rˇ´ımeˇ, kde take´ existuje mezina´rodnı´ univerzita nesoucı´ jeho jmeńo. Svaty´ Toma´sˇ Akvinsky´ je autorem mnoha teologickyćh spisu˚ a trakta´tu˚. Jeho nejveˇtsˇ´ı dı´lo nese na´zev Souhrn teologie, dokoncˇil je jeho prˇ´ıtel Reginald z Piperna. Toma´sˇ Akvinsky´ byl za svate´ho prohla´sˇen v roce 1323, v roce 1567 mu byl udeˇlen titul ucˇitel cı´rkve. Od roku 1880 je patronem katolickyćh sˇkol a 11


ÚNOR 2011

univerzit. Beˇhem sve´ho zˇivota, prozˇil Toma´sˇ dobrˇe jsi psal o mne, jakou odmeˇnu si prˇeAkvinsky´ mnoho exta´zı´ a zjevenı´, a kdyzˇ se jesˇ?“ Odpoveˇdeˇl: „Zˇa´dnou jinou, Pane, jeho jednou Kristus na Krˇ´ızˇi zeptal: „Toma´sˇi, nom Tebe same´ho.“ Veronika Pechova´

Pochod „Krˇizˇ´ıkovou cestou“ z Plańice do Klatov se uskutecˇnil v sobotu 15. ledna. Zućˇastnilo se 60 poutnı´ku˚. Na fotografii Marie Krˇizˇ´ıkova´ (v podańı´ panı´ Marie Paluskove´ z Plańice) rozda´va´ rohlı´ky na cesteˇ v Kydlinech. (Anna Ornova´)

´ cˇelove´ sbı´rky v diece´zi 2010 U sbı´rka na charitu . . . . . . . . . . . . . . . . . 285.125 sbı´rka na misie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301.906 sbı´rka Svatopetrsky´ hale´rˇ . . . . . . . . . 277.443 sbı´rka Svata´ zemeˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . 46.061 sbı´rka na bibli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74.159 sbı´rka na me´dia (TV Noe) . . . . . . . . . 145.473 sbı´rka na Haiti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 727.174 sbı´rka na diece´zi . . . . . . . . . . . . . . . . . 265.179 sbı´rka na bohoslovce . . . . . . . . . . . . . 127.132

Plzenˇska´ diece´ze se po boku Pl. kraje prˇedstavila ve Vatikańu ˇ ´ımeˇ konala pro Ve strˇedu 15. prosince se v R na´s velmi vy´znamna´ uda´lost: prezentace Plzenˇske´ho kraje, meˇst Plzenˇ a Domazˇlice a Plzenˇske´ diece´ze pro Vatikań a diplomaticke´ zastupitele u Vatikańu. Na´sˇ velvyslanec u Vatikańu JUDr. Pavel Vosˇalı´k se snazˇ´ı postupneˇ 12

prezentovat u Svate´ho stolce jednotlive´ kraje nasˇ´ı republiky. Je to jisteˇ sˇt’astny´ na´pad, nebot’ tı´m podrobneˇ prˇiblı´zˇ´ı nasˇi republiku mnoha vy´znamny´m lidem z Ita´lie a dalsˇ´ıch zemı´. Na´sˇ kraj byl po Zlıńske´m a Jihomoravske´m trˇetı´m krajem v tomto prˇedstavovańı´. Novinkou vsˇak bylo, zˇe tentokra´t zde byl zastoupen nejen kraj a meˇsta Plzenˇ a Domazˇlice, ale i Plzenˇska´ diece´ze. Je trˇeba prˇedeslat, zˇe Plzenˇ byla ve Vatikańu jizˇ zna´ma dı´ky odva´zˇne´mu na´padu panı´ JUDr. Marcely Krejzove´, ktera´ ve funkci prvnı´ na´meˇstkyneˇ prima´tora Plzneˇ prostrˇednictvı´m velvyslance JUDr. Vosˇalı´ka pozˇa´dala papezˇe Benedikta XVI. o podporu kandidatury meˇsta Plzneˇ na Evropske´ meˇsto kultury 2015. Svaty´ otec podporu vyja´drˇil prostrˇednictvı´m substituta pro vztahy se sta´ty arcibiskupa Dominika Mambertiho (tj. vatikańske´ho „ministra zahranicˇ´ı “), tedy na velmi vysoke´ u´rovni. Prˇi te´ prˇ´ılezˇitosti byly nava´zańy dalsˇ´ı vy´znamne´ kontakty s reprezentanty Vatikańu prˇedevsˇ´ım v oblasti kultury, cozˇ je dobry´m prˇ´ıslibem pro Plzenˇ i cely´ kraj do budoucna. Dne 15. prosince rańo nejprve prˇijal nasˇi delegaci v Aposˇtolske´m palaći ve Vatikańu zcela mimorˇa´dneˇ sta´tnı´ sekreta´rˇ (tj. vatikańsky´ „prˇedseda vla´dy“) kardina´l Tarcisio Bertone. Z nasˇ´ı strany byli prˇ´ıtomni na´meˇstek hejtmana Ivo Gru¨ner, prima´tor meˇsta Plzneˇ Mgr. Martin Baxa, starosta Domazˇlic Ing. Miroslav Mach, velvyslanec CˇR u Svate´ho stolce JUDr. Pavel Vosˇalı´k a ja´. Navıć tam byl jesˇteˇ prˇ´ıtomen „na´sˇ cˇloveˇk ve Vatikańu“, Mons. ICDr. Marcel Sˇmejkal, pracovnı´k vatikańske´ho sta´tnı´ho sekretaria´tu, domazˇlicky´ roda´k, ktery´ poslouzˇil i jako tlumocˇnı´k.


Po kra´tke´m a mile´m setkańı´ se nasˇe skupina odebrala do nedaleke´ Auly Pavla VI., cozˇ je modernı´ hala s kapacitou pro deset tisıć sedıćıćh ućˇastnı´ku˚, v nı´zˇ se kazˇdou strˇedu dopoledne konajı´ papezˇske´ genera´lnı´ audience. Zde uzˇ byla, uprostrˇed dalsˇ´ıch asi osmi tisıć ućˇastnı´ku˚, prˇ´ıtomna nasˇe delegace. Papezˇska´ audience je pro ućˇastnı´ky vzˇdy velmi silny´ a mimorˇa´dny´ za´zˇitek. Po u´vodnı´ papezˇoveˇ promluveˇ jsou prˇedstavovańy skupiny jednotlivyćh ućˇastnı´ku˚, pocha´zejıćı´ z nejru˚zneˇjsˇ´ıch cˇa´stı´ sveˇta, ktere´ obvykle o sobeˇ dajı´ veˇdeˇt ma´vańı´m, zpeˇvem, pokrˇikem. Ve chvı´li, kdy byla zmıńeˇna nasˇe delegace, se postavil domazˇlicky´ sbor Cˇerchovan v chodskyćh krojıćh a zazpı´val sborovou pı´senˇ o sv. Vaćlavu. Bylo to velmi du˚stojne´ a pu˚sobive´ a bylo to zcela jasneˇ nejlepsˇ´ı vystoupenı´ ze vsˇech skupin. Vsˇak take´ Svaty´ otec, kdyzˇ jsem k neˇmu prˇistoupil a sbor prˇedstavil, reagoval slovy „je videˇt, zˇe jste muzika´lnı´ na´rod“. Jako dar jsem Svate´mu otci odevzdal dokumenty v cˇeske´m a neˇmecke´m jazyce ty´kajıćı´ se sympoziı´ ke 120. a 125. vy´rocˇ´ı formulace tzv. Borskyćh tezı´. Tato sympozia se konala v Boru u Tachova v roce 2003 a 2008 za ućˇasti mnoha cˇeskyćh a neˇmeckyćh odbornı´ku˚ na socia´lnı´ ucˇenı´ cı´rkve. Borske´ teze (Haider Thesen) jsou dokumenty formulovane´ v Boru u Tachova v r. 1883 z iniciativy knı´zˇete Karla Jindrˇicha z Lo¨wensteinu, v te´ dobeˇ majitele Borske´ho panstvı´ a vu˚dcˇ´ı osobnosti svazu neˇmeckyćh katolı´ku˚. Jejich obsahem jsou socia´lnı´ za´sady pro spravedlive´ jednańı´ s deˇlnı´ky, cozˇ bylo v dobeˇ rychle se rozvı´jejıćı´ pru˚myslove´ spolecˇnosti velmi du˚lezˇite´. Borske´ teze byly prvnı´m socia´lnı´m dokumentem psany´m ve jmeńu cı´rkve a zrˇejmeˇ i impulzem pro prvnı´ papezˇskou socia´lnı´ encykliku Rerum novarum, ktera´ vznikla o osm let pozdeˇji. Papezˇ Benedikt XVI., ktery´ je autorem poslednı´ socia´lnı´ encykliky Caritas in veritate, nic o Borskyćh tezıćh neveˇdeˇl a

ÚNOR 2011

knihy ho velmi zaujaly. Papezˇe take´ pozdravil na´meˇstek hejtmana, prima´tor Plzneˇ a starosta Domazˇlic. Po audienci nasˇe delegace navsˇtı´vila majesta´tnı´ baziliku sv. Petra v sousedstvı´ haly a v nı´ kromeˇ olta´rˇe sv. Vaćlava prˇedevsˇ´ım velmi navsˇteˇvovany´ hrob papezˇe Jana Pavla II. a nedaleky´ hrob plzenˇske´ho roda´ka, prazˇske´ho arcibiskupa kardina´la Josefa Berana. Mimorˇa´dne´ bylo, zˇe zde byla s na´mi i praneterˇ pana kardina´la, panı´ Brabcova´ — Kavinova´ z Plzneˇ. Na oba hroby jsme polozˇili kytice (text na diece´znı´ kytici Janu Pavlu II. zneˇl: Plzenˇska´ diece´ze sve´mu zakladateli) a na hrobeˇ p. kardina´la jsme zazˇehli i svıći (s textem: Plzenˇ sve´mu roda´kovi). Vrcholem nasˇ´ı prezentace pak bylo vecˇernı´ koncertnı´ provedenı´ Cˇeske´ msˇe vańocˇnı´ prˇesˇticke´ho roda´ka Jana Jakuba Ryby v podańı´ so´listu˚ (sopranistky Evy Mu¨llerove´, altistky Sylvy Cˇmugrove´, tenoristy Petra Strnada a basisty Alesˇe Hendrycha), domazˇlicke´ho peˇvecke´ho sboru Cˇerchovan a orchestru zˇa´ku˚ Plzenˇske´ konzervatorˇe pod vedenı´m sbormistra Cˇerchovanu MgA. Marka Vorlıćˇka. Koncert se konal v naplneˇne´ bazilice sv. Marka na Piazza Venezia v centru Rˇ´ıma. Kromeˇ vy´znamnyćh vatikańskyćh hostı´ a diplomatickyćh zastupitelu˚ (byl tam mimo jine´ i kardina´l Coppa, by´valy´ nuncius u na´s) byli prˇ´ıtomni i krajane´ zˇijıćı´ v Rˇ´ımeˇ a nasˇi kneˇzˇ´ı a bohoslovci studujıćı´ na rˇ´ımskyćh papezˇskyćh univerzitaćh. Koncert meˇl vynikajıćı´ u´rovenˇ a velky´ u´speˇch. Navıć zaujal kra´sou Rybovy hudby, bez nı´zˇ si nedovedeme u na´s prˇedstavit Vańoce. Dovrsˇil tak celkoveˇ velmi u´speˇsˇnou prezentaci nasˇeho kraje. Dı´ky vsˇem, kterˇ´ı se na nı´ podı´leli! Frantisˇek Radkovsky´, biskup plzenˇsky´

Kneˇzˇske´ zvony pro Nepomuk V Roce kneˇzˇ´ı byl realizovań Interdiece´znı´ projekt na porˇ´ızenı´ kneˇzˇskyćh zvonu˚ z kneˇzˇskyćh daru˚ do poutnı´ho kostela sv. Jana Nepo13


ÚNOR 2011

mucke´ho v Nepomuku u Plzneˇ. Sbı´rka ve prospeˇch projektu probı´hala i v roce 2010. Dary 223 kneˇzˇ´ı, opatu˚, biskupu˚ a arcibiskupu˚ z 21 diece´zı´ a arcidiece´zı´ 4 sta´tu˚ cˇinily k 31. 12. 2010 826.051 Kcˇ. Dva odlite´ kneˇzˇske´ zvony Panny Marie (514 kg) a sv. Janu˚ (611 kg) jsou umı´steˇny v blı´zkosti hrobu sv. Jana Nepomucke´ho ve svatovı´tske´ katedra´le v Praze, odkud budou odvezeny do Nepomuku. Vy´daje za zvony, dovoz a rezˇie byly uhrazeny ve vy´sˇi 720.109 Kcˇ. Organiza´torˇi sbı´rky uprˇ´ımneˇ, bratrsky a srdecˇneˇ deˇkujı´ vsˇem kneˇzˇ´ım za jejich podporu a prˇispeˇnı´ do sbı´rky. Seznam da´rcu˚ a informace o projektu najdete na: www.knezskezvony.katolik.cz.

V roce 2011 sta´le prosı´me da´rce o prˇispeˇnı´ na dva zby´vajıćı´ zvony, tj. zvon c2 sv. Benedikta a Bernarda (bude odlit ke 200. vy´rocˇ´ı narozenı´ sv. Jana Nepomuka Neumanna a na pama´tku nepomucke´ho cisterciaćke´ho opatstvı´, cca 250 tis.) a zvon es2 sv. Josefa (bude odlit k 800. vy´rocˇ´ı narozenı´ sv. Anezˇky Cˇeske´, cca 150 tis). Prˇispeˇt lze bankovnı´m prˇevodem daru s uvedenı´m jmeńa a pu˚sobisˇteˇ na ućˇet u Cˇeske´ sporˇitelny, a. s.: 1686362093/0800, IBAN: CZ76 0800 0000 0016 8636 2093. BIC: GIBACZPX. S pozdravem, vdeˇcˇnostı´ a ućtou

• Kurz pro amate´rske´ chra´move´ hudebnı´ky plzenˇske´ diece´ze

a regenschoriho: varhany, liturgicka´ varhannı´ hra, improvizace, zpeˇv, hudebnı´ teorie, nauka o varhanaćh, liturgika, sbormistrovstvı´ a gregoriańsky´ chora´l. Za´jemci, kontaktujte na´s, prosı´m, co nejdrˇ´ıve na nı´zˇe uvedene´ adrese (kapacita kurzu je omezena´!), zasˇleme Va´m obratem dalsˇ´ı informace o kurzu a prˇihla´sˇku: Biskupstvı´ plzenˇske´, „Kurz pro chra´move´ hudebnı´ky“, na´meˇstı´ Republiky 35, 301 14 Plzenˇ, [email protected].

Va´zˇenı´ hudebnıći plzenˇske´ diece´ze, prˇi Biskupstvı´ plzenˇske´m bude opeˇt otevrˇen dvoulety´ Kurz pro amate´rske´ chra´move´ hudebnı´ky plzenˇske´ diece´ze. Vyúka se bude konat v Plzni od za´rˇ´ı 2011 ve dvouty´dennı´m cyklu o vı´kendech (pa´tek + sobota) a bude zahrnovat jak individua´lnı´, tak kolektivnı´ a skupinovou vyúku oboru˚, potrˇebnyćh pro vykona´vańı´ funkce varhanı´ka, sbormistra

• Cˇeska´ krˇest’anska´ akademie Plzenˇ

P. Jan Martin Bejcˇek, OSB, fara´rˇ v Letonicıćh u Vysˇkova

Teˇsˇ´ıme se na Va´s!

• Masˇkarnı´ karneval

v pondeˇlı´ 7. brˇezna na farˇe v Klatovech. srdecˇneˇ zve na prˇedna´sˇku Doc. Mi? Pro deˇti od 16 hod. se prˇipravuje pestry´ chala Kaplańka, Th.D. „O zpoveˇdi program s celou sˇka´lou her a souteˇzˇ´ı, mozˇne´ trochu jinak“ v u´tery´ 1. uńora od 1800 jsou i oddechove´ tanecˇky prˇi hudbeˇ. Na za´veˇr v ucˇebneˇ v prˇ´ızemı´ biskupstvı´ v Plzni. bude vyhodnocena´ nejvtipneˇjsˇ´ı maska.

• Setka´vańı´ senioru˚ v Klatovech

? Dospeˇlı´ se od 19 hod jisteˇ zabavı´ tancem, ve strˇedu 2. a 16. uńora od 1530 na farˇe. Vede zpeˇvem a vlastnı´m humorem. Prˇijd’te v hojs. Marcela z kong. Sˇkolskyćh sester de N. D. ne´m pocˇtu v masˇkarnı´m oblecˇenı´. 14


• Vı´kend pro nezadane´ katolı´ky

ÚNOR 2011

• Vecˇer chval

ve veˇku 28–40 let, kterˇ´ı hledajı´ svu˚j proteˇjsˇek u´tery´ 22. uńora v Plzni na DCM od 1930. — Centrum Nazaret v Praze 11.–13. uńora. Vyjı´mecˇneˇ cˇtvrte´ u´tery´ v meˇsıći kvu˚li jarnı´m pra´zdnina´m! Info: [email protected]

• Vikaria´tnı´ den klatovske´ho vikaria´tu v sobotu 12. brˇezna v kulturnı´m domeˇ v Ny´rsku. Program: 930 zaha´jenı´ a u´vodnı´ slovo: P. Antonıń Bachan, vika´rˇ klatovsky´, Ing. Miloslav Ruba´sˇ, starosta Meˇsta Ny´rska 1000 „Prakticky´ zˇivot ze krˇtu“ P. ThDr. Cyril Vojteˇch Kodet, OCarm. 1200 polednı´ prˇesta´vka, obcˇerstvenı´ 1330 „Oblecˇeni v Krista“ P. ThDr. Cyril Vojteˇch Kodet, OCarm. 00 15 msˇe svata´, koncelebruje otec biskup Frantisˇek Radkovsky´ s prˇ´ıtomny´mi kneˇzˇ´ımi Program bude hudebneˇ doprova´zet skupina Plamıńky. Pro deˇti bude prˇipraven samostatny´ program. Po cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´. Prodej krˇest’anske´ literatury. k ućˇasti Va´s co nejuprˇ´ımneˇji zvou kneˇzˇ´ı klatovske´ho vikaria´tu

• Cˇeska´ krˇest’anska´ akademie Klatovy zve na pokracˇovańı´ prˇedna´sˇkove´ho cyklu, ve ktere´m se prˇedstavujı´ cı´rkve a cı´rkevnı´ spolecˇenstvı´ pu˚sobıćı´ v Klatovech. O tom, jak se zˇije v Klatovech Cı´rkvi cˇeskoslovenske´ husitske´, promluvı´ jejı´ fara´rˇka Mgr. Lenka Palcˇovicˇova´ v u´tery´ 15. uńora v 1930 v klubovneˇ HIFI klubu ve Vrchlicke´ho sadech.

• Setka´vańı´ nad biblicky´mi texty na farˇe v Klatovech ve cˇtvrtek 17. uńora v 830. Vede Ing. Josef Kasˇe.

• Farnı´ ples farnosti Dy´sˇina´ se kona´ 19. uńora v Chra´stu.

• Exercicie na te´ma „Krˇest“

? 20.–24. rˇ´ıjna v Perninku, vede Mons. J.

Zˇa´k. Prˇihla´sˇky: A. Sˇlajsova´, Biskupstvı´ plzenˇske´, na´m. Republiky 35, 301 14 Plzenˇ, [email protected], 604 936 691.

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP ([email protected]) ´ vod Pondeˇlı´: 1600 Kla´sˇter dominikańu˚, U do krˇest’anstvı´ — prˇ´ıprava na krˇest, od 1930 na birˇmovańı´: P. Vojteˇch. ´ tery´: 2030 Teˇlocvicˇna Cı´rkevnı´ho gymU na´zia, Mikula´sˇske´ na´m., volejbal. Strˇeda: 1900 kostel u frantisˇkańu˚, studentska´ msˇe svata´, 2015 klub HORA (viz nı´zˇe), 2200 kaple s. J. M. Vianneye modlitba nesˇpor. Cˇtvrtek: 1200 kostel u frantisˇkańu˚, studentska´ polednı´ msˇe svata´, po nı´ spolecˇny´ obeˇd, 2000–2130 kostel u frant. zpoveˇdnı´ pohotovost, duch. rozhovor, studentska´ adorace. ? Studentsky´ klub HORA (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11): — 2. uńora „Na´vod jak prˇezˇ´ıt techniku“ — prakticke´ rady (prˇipravuje cech techniku˚) — 9. uńora spolecˇna´ modlitba (zajisˇt’uje humanitnı´ cech) — 16. uńora msˇi svate´ prˇedseda´ otec biskup, po nı´ prˇesun do Havlıćˇkovy ulice cˇ. 5, kde otec biskup pozˇehna´ prostory nove´ho Studentske´ho klubu a slavnostneˇ jej otevrˇe — 23. uńora setkańı´ nad Biblı´ s P. Vojteˇchem Soudsky´m OP. ? Studentske´ hory 11.–13. uńora na Bozˇ´ım Daru. Sportovneˇ-duchovnı´ program (mozˇno vzı´t s sebou sjezdovky i beˇzˇky), ubytovańı´ na farˇe, prˇihla´sˇky: [email protected]. 15


? Novy´ Studentsky´ klub Biskupstvı´ pro vysokosˇkola´ky opravilo prostory trˇ´ı mı´stnostı´ v by´vale´ pra´delneˇ cˇinzˇa´ku, Havlıćˇkova cˇ. 5 (soubeˇzˇna´ s Americkou, o jeden blok da´le od centra). Ve strˇedu 16. uńora po studentske´ msˇi svate´ zde otec biskup slavnostneˇ zaha´jı´ provoz Studentske´ho klubu. Kuchynˇka, spolecˇenska´ mı´stnost s internetem a kaple budou slouzˇit pro studenty — prˇedevsˇ´ım k tomu, aby se zde scha´zeli, porˇa´dali volnocˇasove´ aktivity a prˇicha´zeli k osobnı´ modlitbeˇ. ? Podrobnosti o akcıćh najdete na internetove´ strańce: http://hora.signaly.cz

ÚNOR 2011

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:

? strˇeda P. Stan. Uhlı´rˇ: 1030–1200; 1230–1330 ? pa´tek P. Ludolf Kazda: 1530–1615 • Knihovna na biskupstvı´

Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih z vlastnı´ knihovny. Jedna´ se o literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin atp., knihy veˇnovane´ partnerstvı´ a rodicˇovstvı´ a take´ beletrii s krˇest’anskou te´matikou. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ Meditacˇnı´ zahrada — do pa´tku 900–1500 hod., jindy po domluveˇ, Pama´tnı´k obeˇtem zla 377 223 112, mail: [email protected]. v Plzni Na tomto cˇ´ısle je mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇa? mı´sto nadeˇje, pravdy, odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ dovanou knihu ma´me k dispozici. ? uzavrˇeno do dubna • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho v plzenˇskyćh nemocnicıćh v uńoru a brˇeznu nejsou Tel. cˇ´ıslo 777 167 004 (nonstop) pro domlu? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, venı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky mail: [email protected] v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozho? deˇkujeme vsˇem prˇ´ıznivcu˚m za podporu voru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh). ? cˇ.u´. 235959611/0300

´ cˇastnicky´ poplatek 400 Kcˇ, prˇihla´sˇky do U • Konferenci Zdravotnı´k — krˇes– 15. uńora na [email protected] t’an v dnesˇnı´ nemocnici VIII. • Duchovnı´ centrum na Vranoveˇ porˇa´dajı´ Biskupstvı´ brneˇnske´ a brneˇnske´ ne? 31. 3.–3. 4. Duchovnı´ obnova pro seniory mocnice v sobotu 5. brˇezna v Brneˇ. a nemocne´ (Zˇivot ze krˇtu) Mons. Josef Zˇa´k V programu vystoupı´ prof. Dr. Jo´zef Augustyn SJ, PhDr. Sˇa´rka Dyna´kova´, Ph.D., ? 16.–19. 6. Duchovnı´ obnova pro manzˇele S. Mgr. Frantisˇka Majercˇ´ıkova´ DKL a Hana P. Karel Moravec Holubova´ k te´matu Syndrom vyhorˇenı´ a ? 31. 7.–2. 8. Duchovnı´ obnova „Lectio Dik te´matu Bezdomovec v nemocnici S. Mgr. vina“ P. Jindrˇich Kotvrda PsL Judita Ca´kova´ DKL, Mgr. Mariań Gliganicˇ, ? Prˇihla´sˇky: 664 32 Vranov u Brna 7, Mgr. Petr Prinz a S. Damiańa Cˇa´pova´ SCSC. 541 239 264, [email protected] 16


ÚNOR 2011

• Biblicka´ setka´vańı´

• Postnı´ prˇedna´sˇky na biskupstvı´

Pastoracˇnı´ centrum zve na pravidelna´ biblicka´ setka´vańı´ s Josefem Kasˇe, ktera´ se konajı´ v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho. V uńoru se sejdeme prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsıći, tedy 7. a 21. uńora v 19 hod. Na biblicke´ pokracˇujeme v Knize Zjevenı´. Jejı´ obsah nenı´ tak cˇasto citovań, ani vykla´dań, tak jsme si tuto knihu z Bible vybrali pro nejblizˇsˇ´ı setka´vańı´. Biblicka´ setka´vańı´ majı´ prˇ´ıjemnou atmosfe´ru a kromeˇ vy´borne´ho vy´kladu biblickyćh textu˚ je zde prostor na ota´zky ućˇastnı´ku˚ setkańı´ a vza´jemne´ povzbuzenı´.

V ra´mci prˇedna´sˇek pro verˇejnost jsme prˇipravili postnı´ cyklus. Prvnı´ prˇedna´sˇka se kona´ na Popelecˇnı´ strˇedu 9. brˇezna ve 20 hod. Na te´ma Smysluplna´ askeze prˇedna´sˇ´ı Katerˇina Lachmanova´. Dalsˇ´ı prˇedna´sˇky budou ve strˇedu 16. a 30. brˇezna, a pozvańı´ prˇijal P. Alesˇ Opatrny´. Uzˇ ted’ se mu˚zˇete teˇsˇit na vecˇernı´ zastavenı´ uprostrˇed postnı´ doby. Prˇedna´sˇky se konajı´ v ucˇebneˇ Biskupstvı´ plzenˇske´ho, na´m. Republiky 35. Vstupne´ jednotlive´ 30 Kcˇ, pa´r 50 Kcˇ. Info na adrese [email protected] nebo na tel. 728 930 030.

za pastoracˇnı´ centrum Va´s srdecˇneˇ zvou Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´. Info na mob. 728 930 030.

• Celorocˇnı´ semina´rˇ na te´ma Krˇest — Obnova krˇest’anske´ho zˇivota aneb „Jsem a chci zˇ´ıt jako (katolicky´) krˇest’an.“ Setkańı´ se konajı´ beˇhem roku 2011 pravidelneˇ jednou meˇsıćˇneˇ, kazˇde´ prvnı´ pondeˇlı´ od 1700 do 1830 v prostoraćh DCM, Frantisˇkańska´ 11, Plzenˇ. Prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnı´ v pondeˇlı´ 7. uńora. Semina´rˇ je urcˇen pro ty, kterˇ´ı touzˇ´ı po la´sce a hlubsˇ´ım poznańı´ Boha, a kterˇ´ı hledajı´ odpoveˇd’na za´sadnı´ ota´zky smyslu sve´ho zˇivota. Semina´rˇ je pro rodicˇe, vychovatele, katechety, anima´tory, vsˇechny, kterˇ´ı vı´ru prˇeda´vajı´ druhy´m. Na´plneˇ setka´vańı´: pravidelna´ katecheze na dane´ te´ma a prostor pro sdı´lenı´ prˇ´ıtomnyćh na probı´rana´ te´mata. Katecheze vede Josef Kasˇe. Pokud Va´s nabı´dka oslovuje a cı´tı´te se zvańi, neva´hejte, teˇsˇ´ıme se na Va´s. Majka Lachmanova´ za prˇ´ıpravny´ a organizacˇnı´ ty´m. Za´jemci o semina´rˇ se mohou informovat na adrese: [email protected], 728 930 030.

• Rekolekce pro zˇeny Rekolekce, ktera´ se kona´ v Perninku od pa´tku 8. dubna od 1800 do nedeˇle 10. dubna nese na´zev: „Vy vsˇichni, kterˇ´ı jste byli pokrˇteˇni v Krista, take´ jste Krista oble´kli.“ (Gal 3,27) Zveme vsˇechny zˇeny, ktere´ touzˇ´ı po tichu, odpocˇinku, nacˇerpańı´ sil fyzickyćh a dusˇevnıćh. ´ strˇednı´m te´matem rekolekce bude krˇest, U dar, ktery´m jsme napojeni na Krista a ma´me z Neˇj zˇ´ıt. Rekolekcı´ prova´zı´ P. Krzysztof, Josef Kasˇe a organizacˇnı´ ty´m. V programu nebude chybeˇt prostor pro vlastnı´ i spolecˇnou modlitbu, msˇe svata´, osobnı´ nocˇnı´ adorace, sluzˇba prˇ´ımluvne´ modlitby a modlitba tancem. Cena rekolekce 460 Kcˇ. Prˇihla´sˇky posı´lejte na: [email protected].

• Zaha´jenı´ nove´ho kurzu pro lektory, akolyty a sluzˇebnı´ky Eucharistie 2011/12 Pastoracˇnı´ centrum zahajuje v brˇeznu novy´ kurz pro sluzˇebnı´ky eucharistie, lektory a akolyty. Soucˇa´stı´ kurzu bude sˇest sobotnıćh semina´rˇu˚. Cˇtyrˇi prvnı´ setkańı´ se uskutecˇnı´ v termıńech: 5. brˇezna, 26. brˇezna, 22. rˇ´ıjna a 26. listopadu. Zakoncˇenı´ kurzu bude na´sledovat na jarˇe 2012. 17


Kandida´ti na sluzˇebnı´ky eucharistie budou povinni absolvovat dveˇ prvnı´ setkańı´, kandida´ti ke sluzˇbeˇ lektora cˇtyrˇi prvnı´ setkańı´ a kandida´ti ke sluzˇbeˇ akolyty vsˇech sˇest setkańı´. Po zakoncˇenı´ kurzu obdrzˇ´ı ućˇastnıći docˇasne´ poveˇrˇenı´ ke sluzˇbeˇ na dobu jednoho roku. Podmıńkou v ućˇasti kurzu je doporucˇenı´ mı´stnı´ho duchovnı´ho spra´vce.

• Formacˇnı´ setkańı´ akolytu˚, lektoru˚ a pomocnı´ku˚ kneˇzˇ´ı ve farnosti se uskutecˇnı´ 5. brˇezna v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Zacˇa´tek v 930 hod.

• Noc kostelu˚ 27. kveˇtna Schu˚zka organiza´toru˚ Noci kostelu˚ se kona´ ve cˇtvrtek 24. uńora v 18 hod. na biskupstvı´. Organiza´torˇi Noci kostelu˚ v jednot-

ÚNOR 2011

livyćh kostelech se mohou prˇihlasˇovat do 15. uńora na adrese: [email protected], tel. 728 930 030. Do prˇihla´sˇky uved’te prosı´m na´zev kostela, jmeńo duchovnı´ho spra´vce kostela, jmeńo a prˇ´ıjmenı´ kontaktnı´ osoby, ktera´ bude zodpoveˇdna´ za vlastnı´ pru˚beˇh Noci kostelu˚ a program. Neˇkolik doporucˇenı´ z prˇedchozıćh let: — uka´zalo se, zˇe je dobre´, kdyzˇ organiza´torsky´ ty´m tvorˇ´ı alesponˇ trˇi lide´ (podle velikosti mı´sta, kde bude kostel otevrˇen), mohou se v organizaci doplnˇovat a le´pe si rozdeˇlit praći. — kontaktnı´ osoby, ktere´ budou komunikovat s koordina´tory Noci kostelu˚, by meˇli mı´t mozˇnost prˇ´ıstupu k internetu a zvla´dat jeho obsluhu.

Centrum pro rodinu

Program povedou manzˇele´ Jana a Jindrˇich Fenclovi a P. Petr Bauchner. Mozˇno se zućˇastnabı´zı´ nit i s deˇtmi, budou mı´t soubeˇzˇny´ program. Cena (ubytovańı´ a stravovańı´, program • Na´rodnı´ ty´den manzˇelstvı´ pro deˇti): 900 Kcˇ za pa´r, 450 za kazˇde´ dı´teˇ. 5. rocˇnı´k probeˇhne od 14. do 20. uńora. MotPrˇihla´sˇky: J. Fencl, 731 619 704, tem letosˇnı´ho rocˇnı´ku je: „Veˇrnost nenı´ sla- [email protected] bost“. V ra´mci te´to akce nabı´zı´me setkańı´ pro manzˇele (v pa´ru i jednotliveˇ) s promı´tańı´m • Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´ sedmity´dennı´ cyklus pro snoubence a ty, kterˇ´ı filmu Fireproof (V jednom ohni): ˇ ujı´ o snˇatku, vzˇdy v u´tery´ od 18 hod. ? Rokycany fara v pa´tek 11. uńora od 1930 uvaz v Plzni, sa´l Frantisˇkańska´ 11. Setkańı´ v uńoru: ? Plzenˇ ucˇebna biskupstvı´ 22. uńora od 1930 8. uńora Jak cı´rkev cha´pe manzˇelstvı´ 30 ? Plzenˇ ECM Bolevec 26. uńora od 19 15. uńora Manzˇelstvı´ z pohledu bible (Bolevecka´ na´ves) 22. uńora Hodı´me se k sobeˇ? (co si do manz ˇ elstvı´ prˇina´sˇ´ıme) • Postnı´ rekolekce pro manzˇele 1.–3. dubna v Perninku. Te´ma „Veˇrˇ´ısˇ v Syna cˇloveˇka?“ (J 9,35) na´s bude prova´zet prˇi prˇ´ıpraveˇ na Velikonoce. Soucˇa´stı´ rekolekce budou promluvy, modlitba, slavenı´ eucharistie, prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´, cˇas pro sebe, sdı´lenı´ v pa´ru. 18

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´, plańovańı´ pocˇetı´, . . . Domluva na 608 200 601 (Veˇrka) nebo 776 200 028 (Hanka).


• O rodicˇovskyćh kompetencıćh I. V prvnı´ cˇa´sti nasˇeho miniseria´lu se objevuje slovo kompetence. Acˇ se na´s mnohdy spolecˇnost snazˇ´ı prˇesveˇdcˇit, zˇe vyćhova deˇtı´ je hlavneˇ u´kolem sˇkolstvı´, prˇ´ıpadneˇ me´diı´, vliv rodicˇu˚ je prˇi vyćhoveˇ nenahraditelny´, neˇktere´ vyćhovne´ u´koly nemu˚zˇe prˇi nejlepsˇ´ı vu˚li splnit nikdo jiny´ nezˇ pra´veˇ rodicˇe. Mnohe´ rodicˇe po celodennı´ na´rocˇne´ pećˇi o deˇti napadne: „Co jsme vlastneˇ cely´ den deˇlali?“ Cˇ´ım vıće se na´m den podarˇil, tı´m vıće se na´m vnucuje dojem naproste´ samozrˇejmosti rodinne´ pohody. Na rozdı´l od zameˇstnańı´, kde se mu˚zˇeme vyka´zat celou rˇadou splneˇnyćh u´kolu˚ a mu˚zˇeme ocˇeka´vat i odpovı´dajıćı´ odmeˇnu, je rodina mı´stem, kde se pracuje jakoby mimodeˇk. Je tomu tak proto, zˇe smyslem vyćhovne´ a rodinne´ praće nenı´ mnozˇstvı´ splneˇnyćh u´kolu˚, ale co nejlepsˇ´ı vztahy mezi cˇleny rodiny, ktere´ umozˇnˇujı´, aby se kazˇde´ dı´teˇ zdraveˇ vyvı´jelo a bylo sˇt’astne´. Vyrobit jaky´si „popis praće rodicˇe“ nenı´ vzˇdy jednoduche´. Nejde prˇece jen o seznam pouhyćh aktivit, jako je oble´kańı´, krmenı´, cˇtenı´ poha´dek a dalsˇ´ıch cˇinnostı´, ktere´ je potrˇeba vykonat. Soucˇa´stı´ rodicˇovske´ pećˇe jsou take´ oblasti, nad ktery´mi bychom se spolecˇneˇ s Va´mi ra´di zamysleli, oblasti, ktere´ spadajı´ do kompetence rodicˇu˚ a nikoho jine´ho. Na konec u´vodu nabı´zı´me malou anketu: ? Co si prˇedstavuji pod pojmem „blaho (nasˇeho) dı´teˇte“? ? Je pro mne pećˇe o dı´teˇ/deˇti prˇ´ılezˇitostı´ k osobnostnı´mu ru˚stu? ? V cˇem zvla´sˇteˇ vnı´ma´m vlastnı´ odpoveˇdnost za naplnˇovańı´ deˇtskyćh potrˇeb? ? Kde vsˇude jsem cˇerpal(a) sve´ vyćhovne´ vzory?

ÚNOR 2011

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program na uńor

Po vecˇerech se probı´ra´m vańocˇnı´mi knihami, tedy teˇmi, ktere´ jsem nasˇla pod stromecˇkem na Sˇteˇdry´ den. Je zajı´mave´, zˇe kazˇdy´ rok dosta´va´m knihy, ktere´ jsou fakt asi, jak se rˇ´ıka´, od Jezˇ´ısˇka. Abyste rozumeˇli, podle titulu a obsahu ma´m dojem, zˇe skrze ty Sˇteˇdrovecˇernı´ knihy ke mneˇ promlouva´ sa´m Bu˚h. Tak naprˇ´ıklad; kdyzˇ jsem jednu knihu zacˇala cˇ´ıst, tak jsem narazila na kus takove´ zpra´vy, kterou pı´sˇe teˇzˇce nemocny´ chlapec. Shodou okolnostı´ tu zpra´vu pı´sˇe Bohu, se ktery´m navazuje prvnı´ vztah. A kdyzˇ jsem ji prˇecˇetla, tak jsem meˇla pocit, zˇe stejnou zpra´vu bych klidneˇ mohla napsat ja´, mozˇna´ i neˇkdo z Va´s: „Bozˇe, jsem pro, abys za mnou prˇisˇel. Zvu Teˇ na na´vsˇteˇvu do svyćh mysˇlenek. To mi prˇijde fakt dobry´. Byl bych ra´d, kdyby ses stavil. Ma´m otevrˇeno od osmi rańo do devı´ti vecˇer. Zbytek cˇasu spı´m. Neˇkdy si da´m sˇlofı´ka i prˇes den, kvu˚li le´ku˚m. Kdybys meˇ nasˇel zrovna takhle, jak spı´m, klidneˇ meˇ vzbud’. To by bylo fakt pitomy´ se neˇjak teˇsneˇ minout, co myslı´sˇ?“ (Eric–Emmanuel Schmitt, z knihy Oskar a ru˚zˇova´ panı´). Zimnı´, pokojne´ a cˇtive´ uńorove´ dny prˇeje Majka Lachmanova´

A na co se mu˚zˇete nasˇe mile´ maminky a tatıńkove´ i cele´ rodiny teˇsˇit v meˇsıći uńoru? Na• Pojd’me chva´lit Pańa tancem bı´zı´me sta´le´ i nove´ programy tvu˚rcˇ´ı, vzdeˇla´Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´- vacı´ a duchovnı´. Je z cˇeho vybı´rat, tak otevrˇete lit Pańa tancem i slovem 15. uńora od 1900 strańky www.plzenskepanenky.cz, a v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ nechte se pozvat do Sadu˚ 5. kveˇtna cˇp. 8. 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Vasˇe Panenky z Nezastupitelne´ rodicˇovske´ kompetence, NCPR 2010

19


ˇ EDNA ´ SˇKU • Neprˇehle´dneˇte PR ˇ EDNI´HO VE ˇ KU NEJEN PRO ZˇENY STR 00 Ve strˇedu 2. uńora v 19 hod. zveme ˇ EDNI´ VE ˇK vsˇechny, ktere´ zajı´ma´ STR ˇ JAKO SANCE — jak napovı´da´ na´zev prˇedna´sˇky v ra´mci stejnojmenne´ho cyklu nejen pro zˇeny strˇednı´ho veˇku. Prˇedna´sˇka se kona´ v ucˇebnaćh Biskupstvı´ plzenˇske´ho, na´m. Republiky 35 a prˇedna´sˇ´ı PhDr. Blanka Sˇesta´kova´. Vstupne´: 50,– Kcˇ, obcˇerstvenı´ zajisˇteˇno a jste srdecˇneˇ zvańi.

ÚNOR 2011

• Neprˇehle´dneˇte VY´LET PRO RODINY V sobotu 26. uńora se uskutecˇnı´ vy´let nazvany´ Masopust. Sraz je v 900 hod. pod Plazzou a pu˚jdeme pru˚vodem v maskaćh, to je ten spra´vny´ masopust. Trasa vede pode´l Mzˇe, za´veˇr je naplańovań v centru meˇsta v za´zemı´ civilizace (teplo, cˇaj). Kdo jste pravidelny´mi ućˇastnı´ky nevsˇednıćh vy´letu˚, jisteˇ si tento nenecha´te ujı´t. Prˇejeme spoustu zajı´mavyćh a bezpecˇnyćh za´zˇitku˚.

• Filmovy´ vecˇer 28. uńora

´ ... CO SE CHYSTA • Duchovnı´ prˇ´ıprava na Madrid V uńoru bude pokracˇovat duchovnı´ prˇ´ıprava na setkańı´ mla´dezˇe s papezˇem. Prostrˇednictvı´m katecheze, sdı´lenı´ a modlitby se budeme zamy´sˇlet nad te´matem Bu˚h na´m vycha´zı´ vstrˇ´ıc v osobeˇ Jezˇ´ısˇe Krista. Na setkańı´, ktere´ se uskutecˇnı´ v sobotu 5. uńora od 1915 v sa´le dominikańske´ho kla´sˇtera v Plzni na Jira´skoveˇ na´m., jste vsˇichni srdecˇneˇ zvańi .

• Vecˇer chval 22. uńora

Poslednı´ uńorove´ pondeˇlı´ zveme na pokracˇovańı´ nove´ho cyklu promı´tańı´ zajı´mavyćh filmu˚ k prˇemy´sˇlenı´ — tentokra´t se mu˚zˇete teˇsˇit na jednu z lahu˚dek poveˇstne´ filmarˇske´ kuchyneˇ Pedro Almodo´vara „Mluv s nı´“. Takzˇe v pondeˇlı´ 28. uńora v 1930 na DCM! Prˇijd’te si uzˇ´ıt hezky´ vecˇer v prˇ´ıjemne´m prostrˇedı´ .

• „Anima´tor meeting point — Plzenˇ“ 18.–19. brˇezna V na´vaznosti na u´speˇsˇny´ za´zˇitkovy´ kurz, ktery´ se uskutecˇnil prˇed dveˇma lety, usporˇa´da´me na jarˇe setkańı´ vsˇech anima´toru˚ nasˇ´ı diece´ze. Tentokra´t se bude konat trˇetı´ brˇeznovy´ vı´kend a je nejvysˇsˇ´ı cˇas se prˇihla´sit (nejpozdeˇji do 4. brˇezna). Krom staryćh dobryćh zna´myćh se mu˚zˇete teˇsˇit i na kvalitnı´ program plny´ zajı´mavyćh hostu˚ (naprˇ. na nasˇeho otce biskupa, otce Vı´tka Zatloukala a mnoho dalsˇ´ıch ).

I v uńoru se bude na DCM konat modlitba ´ dezˇe v plzenˇske´ chval. Pozor — s ohledem na jarnı´ pra´zd- • Sveˇtovy´ den mla niny se pro tentokra´t vy´jimecˇneˇ uskutecˇnı´ diece´zi — Setkańı´ mla´dezˇe azˇ cˇtvrte´ u´tery´ v meˇsıći — tedy 22. uńora s biskupem Frantisˇkem prˇed (v 1930). Pozvańı´ platı´ pro vsˇechny — chvalte Kveˇtnou nedeˇlı´ 15.–16. dubna Pańa! Jinak samozrˇejmeˇ i vsˇechny ostatnı´ u´terky vecˇer jste zvańi na „norma´lnı´ “ mod- „V Kristu zapust’te korˇeny, na neˇm postavte za´klady, pevneˇ se drzˇte vı´ry.“(Kol 2,7) litbu do kaple DCM . 20


Ano, jizˇ zacˇaly prˇ´ıpravy dalsˇ´ıho setkańı´ s biskupem (Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v plzenˇske´ diece´zi). Opeˇt se mu˚zˇete teˇsˇit na bohaty´ a pestry´ program. V pa´tek se jizˇ tradicˇneˇ uskutecˇnı´ Krˇ´ızˇova´ cesta centrem Plzneˇ. Pokud by chteˇlo vasˇe spolecˇenstvı´ ztva´rnit neˇktere´ zastavenı´, dejte na´m veˇdeˇt ktere´, ra´di va´m vyjdeme vstrˇ´ıc. Stejneˇ jako v minulyćh letech uvı´ta´me vasˇi podporu prˇi organizaci cele´ho setkańı´ — pokud na´m mu˚zˇete pomoci (trˇeba prˇi liturgii, zarˇizovańı´ prostor, prˇeda´vańı´ informacı´ nebo zajisˇt’ovańı´ stravovańı´) budeme moc ra´di — ozveˇte se! Take´ prosı´me o modlitbu za toto setkańı´ i jeho prˇ´ıpravu.

• Setkańı´ se Svaty´m otcem v Madridu 8.–23. srpna Od listopadu jsou v distribuci prˇihla´sˇky na oslavy 26. Sveˇtove´ho dne mla´dezˇe — setkańı´ mla´dezˇe s papezˇem, ktere´ se uskutecˇnı´ prˇ´ısˇtı´ rok v srpnu. Prvnı´ ty´den stra´vı´me v diece´zi Tarragona (na brˇehu Strˇedozemnı´ho morˇe ), druhy´ si pak naplno uzˇijeme atmosfe´ry v Madridu — setkańı´ se Svaty´m otcem, koncerty . . . , ale hlavneˇ program a katecheze v cˇeske´m na´rodnı´m centru. Zajisˇteˇnı´ cˇeske´ vy´pravy ma´ na starosti Sekce pro mla´dezˇ CˇBK, cozˇ, jak uzˇ vı´te, je za´rukou kvality. Prˇedpokla´dana´ celkova´ cena i s prˇedprogramem cˇinı´ jen 4 900 Kcˇ + 173 EU. Tisˇteˇne´ prˇihla´sˇky zˇa´dejte u svyćh duchovnıćh pasty´rˇu˚ nebo u na´s na DCM; prˇihla´sit se je take´ mozˇne´ na internetove´ strańce www.ado.cz/madrid-eprihlaska. Nezapomenˇte te´zˇ na modlitbu za toto setkańı´.

• Kalenda´rˇ DCM 2011

ÚNOR 2011

ceni ), prohle´dnout si ho mu˚zˇete na nasˇich internetovyćh strańkaćh a porˇ´ıdit ho lze takte´zˇ u na´s. Koupı´ prˇispeˇjete na rozmanitou cˇinnost nasˇeho mile´ho DeĆeéM. Cena 100 Kcˇ.

ˇ DNES SI JIZ POZNAMENEJTE . . . ? 10. U´plneˇ norma´lnı´ ples v Plzni 29. dubna ? Festival PilsALIVE 30. dubna ? Dny vı´ry s programem pro mla´dezˇ 28. 5. ? 5. fotbalovy´ BiskupCUP v Domazˇlicıćh 11. cˇervna ? Kajaky v Polsku 1.–16. cˇervence ? EnterCAMP 2010 17.–24. cˇervence

ZAZˇILI JSME . . . • Mu˚j zˇivot beze meˇ V pondeˇlı´ 17. ledna jsme se sesˇli ve spolecˇenske´m sa´le DCM na prvnı´m filmove´m vecˇeru, kde jsme v komornı´m pocˇtu shle´dli film Mu˚j zˇivot beze meˇ. Hlavnı´ postava se ocita´ v situaci, kdy se na svu˚j zˇivot podı´va´ s odstupem a uveˇdomı´ si, zˇe ten svu˚j zˇivot dosud nijak zvla´sˇt’nezˇila. Zpra´va, zˇe jı´ zby´va´ do konce zˇivota neˇkolik desı´tek dnı´, v nı´ vzbudı´ ota´zku, jak by poslednı´ dny sve´ho zˇivota mohla prozˇ´ıt. Podobnou ota´zku jsem si polozˇila ja´ jako vy´zvu, co bych mohla zmeˇnit, abych zˇila le´pe. Prˇisˇlo meˇ, zˇe jako praktikujıćı´ veˇrˇ´ıcı´, to ma´me jednodusˇsˇ´ı. Po filmu se rozproudila zajı´mava´ diskuse. Sˇkoda, zˇe na´s ućˇastnı´ku˚ nebylo vıć. Bylo to fakt super, tak prˇ´ısˇteˇ pokud mu˚zˇete, prˇijd’te! Alenka z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr a Alenka

• Setka´vańı´ mla´dezˇe v Klatovech

Noveˇ nabı´zı´me na´steˇnny´ kalenda´rˇ DCM na rok 2011. Pestrˇe a barviteˇ dokumentuje zˇivot na farˇe v sobotu po vecˇernı´ msˇi sv. 5. a 19. mla´dezˇe nasˇ´ı diece´ze (mnozı´ jste v neˇm vyfo- uńora od 18 hod., vede P. Pavel Fry´valdsky´. 21


ÚNOR 2011

• P. Petr Bedna´rˇ, Kolovecˇ, byl k 31. prosinci odvolań z funkce administra´tora farnosti Kolovecˇ a od 1. ledna byl ustanoven farnı´m vika´rˇem farnosti Kolovecˇ. • Mons. Dr. Robert Falkenauer, Plzenˇ, genera´lnı´ vika´rˇ plzenˇske´ diece´ze byl jmenovań administra´torem farnosti Kolovecˇ od 1. ledna. • P. Pavel Vodicˇka, Merklıń, byl k 31. prosinci uvolneˇn z funkce administra´tora farnosti Merklıń a od 1. ledna byl ustanoven vy´pomocny´m duchovnı´m farnosti Merklıń. • Mons. ThLic., ICLic. Karel Plavec Th.D., Prˇesˇtice, byl ustanoven od 1. ledna administra´torem excurrendo farnosti Merklıń. Ostatnı´ ustanovenı´ zu˚sta´vajı´ v platnosti. • P. Pavel Petrasˇovsky´, Dy´sˇina, byl uvolneˇn po vza´jemne´ dohodeˇ k 31. prosinci z funkce kaplana se specia´lnı´m urcˇenı´m dle kań. 564 a na´sl. CIC — pastoracˇnı´ pećˇe studentu˚ a pedagogu˚ strˇednıćh a vysokyćh sˇkol a Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie v Plzenˇske´ diece´zi pod vedenı´m biskupske´ho vika´rˇe pro sˇkolstvı´ a vzdeˇla´vańı´ P. Ing. Vojteˇcha Soudske´ho OP. Ostatnı´ ustanovenı´ zu˚sta´vajı´ v platnosti.

• P. Vlastimil Kadlec OMI, Plasy, byl ustanoven se souhlasem rˇeholnı´ho prˇedstavene´ho od 1. ledna kaplanem pro pastoracˇnı´ pećˇi o studenty a pedagogy strˇednıćh a vysokyćh sˇkol v Plzenˇske´ diece´zi pod vedenı´m biskupske´ho vika´rˇe pro sˇkolstvı´ a vzdeˇla´vańı´ P. Ing. Vojteˇcha Soudske´ho OP (viz kań. 564 a na´sl. CIC) a soucˇasneˇ byl ustanoven se souhlasem rˇeholnı´ho prˇedstavene´ho vy´pomocny´m duchovnı´m ve farnosti Plzenˇ — U katedra´ly sv. Bartolomeˇje, kde bude pu˚sobit podle dohody s fara´rˇem Mons. Emilem Soukupem.

• Pout’do Svate´ zemeˇ

sobem ve spolupraći s rodicˇi a dobrovolny´mi externı´mi duchovnı´mi ucˇiteli — zameˇrˇujeme se tedy i na duchovnı´ strańku osobnosti dı´teˇte, ucˇ´ıme se spolecˇneˇ odpoveˇdnosti a tolerantnosti, snaze jeden druhe´ho respektovat a prˇemy´sˇlet spolecˇneˇ o hodnotaćh zˇivota. Du˚raz klademe na prozˇitkove´ ucˇenı´ deˇtı´. Pravidelneˇ zarˇazujeme komunitnı´ kruh, ve ktere´m se vza´jemneˇ sdı´lı´me a ucˇ´ıme si naslouchat. Spolecˇneˇ deˇkujeme prˇed jı´dlem. Udrzˇujeme prˇa´telskou spolupraći s cı´rkevnı´ sˇkolkou v neˇmecke´m Neumarktu.

• P. Josef Sˇimsa, Ny´rsko, byl uvolneˇn na vlastnı´ zˇa´dost z funkce vy´pomocne´ho duchovnı´ho farnosti Ny´rsko k 31. prosinci. • Administra´tor Kanonie premonstra´tu˚ Tepla´ P. Augustin Jań Kovaćˇik OPraem ozna´mil, zˇe ulozˇil P. Mariańu Pavlovi Slunecˇkovi OPraem, Tepla´–Kla´sˇter, suspenzi ze sluzˇby dle kańonu 1722 CIC ke dni 31. 12. Proto po dohodeˇ s rˇeholnı´m prˇedstaveny´m byl P. Mariań Pavel Slunecˇko OPraem k 31. prosinc uvolneˇn z funkce farnı´ho vika´rˇe farnosti Tepla´ — Kla´sˇter. prˇevzato z ACEP 1/2011

porˇa´da´ farnost Sˇvihov 19.–26. kveˇtna, cena 17 780 Kcˇ + 70 USD. Prˇihla´sˇky: [email protected] nebo 732 540 052 (za´loha 7 240 Kcˇ splatna´ do konce uńora).

• Prˇijd’te mezi na´s do sˇkolky . . . Jsme alternativnı´ krˇest’anska´ trˇ´ıda v Plzni, nasˇe alternativnı´ zameˇrˇenı´ trˇ´ıdy vycha´zı´ z krˇest’anskyćh tradic a jednı´m z nasˇich cı´lu˚ je take´ prˇeda´vat tuto nauku deˇtem prˇimeˇrˇeny´m zpu˚22


Nasˇ´ım hlavnı´m cı´lem je vytva´rˇet prostrˇedı´ du˚veˇry a la´sky a prozˇ´ıvat vztah — k sobeˇ same´mu, k druhe´mu cˇloveˇku a k Bohu. Prˇihla´sˇky k vyzvednutı´ 1. brˇezna: 90. Materˇska´ sˇkola, Za´padnı´ 7, Plzenˇ Bolevec, p. ucˇ. Tomanova´ (605 462 773), Ettlerova´ (723 812 083); www.90msplzen.cz.

Knihkupectví Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, tel./fax: 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

? Philippe Madre: Bozˇ´ı volańı´. Rozlisˇovańı´

ÚNOR 2011

jı´t dobre´ho a spolehlive´ho pru˚vodce v Bozˇ´ım sloveˇ. Kniha je urcˇena i teˇm, kterˇ´ı mlade´ lidi duchovneˇ doprova´zejı´. brozˇ., 104 str., 115 Kcˇ

• Pomoc misiı´m Beˇhem dlouhyćh zimnıćh vecˇeru˚ se mu˚zˇete zapojit do pletenı´ obinadel pro misie. Je to mezina´rodnı´ akce. Jedna´ se o vrchnı´ obvazy pro malomocne´. Pouzˇ´ıvajı´ se nejen prˇi osˇetrˇovańı´ ran, ale take´ pro uzdravene´ pacienty, zejmeńa deˇti, jejichzˇ zhojena´ pokozˇka je velmi slaba´ a citliva´. Plete se na jehlicıćh cˇ´ıslo dveˇ, zacˇ´ına´ se na trˇicet ok a plete se porˇa´d hladce po obou stranaćh. Z jednoho klubıćˇka prˇ´ıze Sneˇhurka se uplete jedno obinadlo. Strojnı´ pletenı´ je nevhodne´, protozˇe se prˇi pranı´ ru˚zneˇ vytahuje. Veˇrˇ´ıcı´ pletarˇky zakoncˇujı´ kazˇdy´ obvaz modlitbou za toho, kdo jej bude pouzˇ´ıvat a za misie. Modlitba je, samozrˇejmeˇ, dobrovolna´. Po dokoncˇenı´ se obvazy odesˇlou na adresu: Spolecˇnost sv. Vincence z Pauly, Hasˇtalske´ na´m. 3, 110 00 Praha 1. Upletene´ obvazy se zası´lajı´ neseprane´ a srolovane´. Pleteme v bı´le´ a be´zˇove´ barveˇ.

povolańı´ Mnoho krˇest’anu˚ hleda´ sve´ mı´sto, sve´ povolańı´. Prˇeje si tak neˇco ucˇinit se svy´m zˇivotem, pro Jezˇ´ısˇe a s Jezˇ´ısˇem. Bu˚h vola´ . . . Ale jak? Tato kniha sama o sobeˇ nedoka´zˇe cˇinit divy. Neobsahuje na´vod, jak zarucˇeneˇ rozpoznat sve´ vlastnı´ povolańı´, ani nezbavuje nutnosti osobnı´ho ru˚stu cˇi naslou- • Vyda ´ nı´ Nove´ho za´kona chańı´ Bozˇ´ı moudrosti. Vybı´zı´ k jake´si dosav prˇekladu Slovo na vadnı´ zˇivotnı´ bilanci a skrze ni k otevrˇenı´ se cestu, tentokra´t s ilustraBozˇ´ımu sveˇtlu. brozˇ., 127 str., 125 Kcˇ cemi. Slovo na cestu je ? Patrizio Rota Scalabrini: Pı´smo jako ancˇtivy´ a velmi srozumideˇl pru˚vodce. Navigace na cesteˇ povolańı´ telny´ prˇeklad Bible. Autor, biblista, se v te´to Do soudobe´ cˇesˇtiny prˇeknize obracı´ k mlady´m va´dı´ teologicke´ vy´razy lidem, kterˇ´ı va´zˇneˇ hlea formulace, modernı´mu dajı´ sve´ povolańı´, anebo cˇloveˇku vzda´lene´. Pouzˇ ucˇinili prvnı´ kroky na ma´ha´ tak cˇtena´rˇi pochocesteˇ, na kterou je Bu˚h pit mysˇlenky a smysl pu˚vodnı´ho biblicke´ho vola´. textu. Text je ozˇiven pu˚vabny´mi kresbami Prˇedkla´da´ uzˇitecˇna´ vo- Annie Vallotton. dı´tka k tomu, jak lze Vydala Cˇeska´ biblicka´ spolecˇnost, cena v te´to zˇivotnı´ situaci na- 248 Kcˇ, vıće na www.bibleshop.cz. 23

2. 2. 3. 2. 5. 2.

800 1000 930

Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. Maneˇtıń, podeˇkovańı´ kolednı´ku˚m Trˇ´ıkra´love´ sbı´rky Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje a ucˇebna biskupstvı´, msˇe sv. a setkańı´ osob zasveˇcene´ho zˇivota ˇ ´ım, setkańı´ biskupu˚ prˇa´tel Hnutı´ fokola´re 7.–15. 2. Ita´lie, Castel Gandolfo, R a odhalenı´ pameˇtnı´ desky sv. Cyrilu 16. 2. 1900 Plzenˇ, kostel P. Marie Nanebevzate´ a Studentsky´ klub, msˇe sv. a pozˇehnańı´ klubu 18.–24. 2. Izrael, uvedenı´ do u´rˇadu P. Giuseppe De Nardiho a otevrˇenı´ evangelizacˇnı´ho centra v Tiberiadeˇ 27. 2. 800 Praha, Iris Congress Hotel, konference Sdruzˇenı´ Ackermann–Gemeinde 28. 2. 1430 Praha, CˇBK, setkańı´ hnutı´ a komunit U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

• Jan Sokol: Etika a zˇivot Pokus o praktickou filosofii

Svou novou knihou se zna´my´ cˇesky´ filosof Jan Sokol znovu obracı´ k cˇloveˇku, tentokra´t proto, aby se — na rozdı´l od sve´ knihy prˇedchozı´, veˇnovane´ „moci, peneˇzu˚m a pra´vu“ — pokusil rozkry´t a zhodnotit sfe´ru lidske´ intimity, spjate´ s nejhlubsˇ´ımi ota´zkami smyslu zˇivota a podobeˇ zˇivota dobre´ho. Podle vlastnıćh autorovyćh slov chce kniha „prˇispeˇt ke zrˇetelneˇjsˇ´ımu rozlisˇovańı´ mravneˇ vy´znamnyćh fenomeńu˚, aby se o nich dalo prˇesneˇji uvazˇovat a smysluplneˇ hovorˇit“; prˇipomenout zmeˇneˇnou situaci, v nı´zˇ se

jako jednajıćı´ lide´ dnes pohybujeme: „situaci ,globalizovane´ho‘ sveˇta, kde hrajı´ sta´le vy´znamneˇjsˇ´ı roli instituce; a vyjı´t vstrˇ´ıc nale´have´ potrˇebeˇ spolecˇnyćh vyćhodisek cˇi za´kladu˚ univerza´lnı´ a ,vsˇelidske´‘ mravnosti, jak ji tyto promeˇny vyvola´vajı´ “. Tuto potrˇebu podle Jana Sokola nemohou naplnit mravnı´ syste´my pozitivnıćh na´bozˇenstvı´, ktere´ jsou ze sve´ podstaty rozdeˇlujıćı´, ale je trˇeba uzˇ´ıt „preke´rneˇjsˇ´ıch postupu˚ prakticke´ filosofie“. Vyćhodiskem cele´ho ta´zańı´ se prˇitom sta´va´ sˇiroke´ spektrum filosoficke´ tradice a soustavneˇ zpracovane´ historicke´ zkusˇenosti a vedle toho vy´sledky zejmeńa biologickyćh a antropologickyćh veˇd. Z tohoto du˚vodu se jednı´m ze za´kladnıćh pojmu˚ a prˇedstav knihy sta´va´ sa´m „zˇivot“. Vydal Vysˇehrad, Praha 2010, cena 248 Kcˇ

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 28. ledna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 24. uńora, uza´veˇrka je 16. uńora. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2011 ÚNOR Nemoc ne moc né moc

Recommend Documents