2012 v novaný nejnov jím aktualitám KV TEN ERVENEC

Ob�asník Zbýšova � v�novaný nejnov�jším aktualitám��

2/2012

KV�TEN–�ERVENEC

Z OBSAHU:

��Pravidelné rubriky ��Z kulturního a spole�enského života ��Zakon�ení školního roku 2011–2012

1

Záběry z vydařených akcí MKC – více v rubrice Městské kulturní centrum informuje

Fotografie na titulní straně: Budova Penzionu pro důchodce, dokončená v roce 1990, je od 1. 7. 2012 znovu majetkem města. Nový pohled na sousoší sv. Cyrila a Metoděje po vykácení tůjí – jejich svátek jsme si připomněli 5. července slavnostní mší svatou v kostele sv. Martina. K významnému 1150 výročí jejich příchodu na Moravu v příštím roce by měla být 2 socha opravena.

Vážení občané, začátek prázdnin nás v letošním roce přivítal nezvykle krásným letním počasím, pro někoho možná až moc teplým. Jsme velice rádi, že můžeme občanům města nabídnout osvěžení na našem městském koupališti, které vybízí k odpočinku a relaxaci. Snažíme se vytvářet příjemné prostředí pro život ve městě i udržováním čistoty veřejných prostranství, o které se starají pracovníci zaměstnaní u městského úřadu. Myslím si, že se jim jejich práce daří a naše ulice jsou relativně čisté. Snahu těchto pracovníků kazí zejména kuřáci odhazováním nedopalků hlavně na autobusových zastávkách, byť koše jsou vždy v dosahu. Stačí ale jít na procházku do okolí Zbýšova a najdete několik zatím drobných černých skládek, kde jsou vyhozeny odpadky – hlavně plastové láhve a další odpad z domácností. Je s podivem, že někteří lidé si dají práci vynést tento odpad až na okraj Zbýšova, když po celém městě jsou rozmístěny kontejnery a každou středu a sobotu funguje sběrný dvůr, kde je možno bezplatně tento odpad uložit. Možná tito lidé chtějí, aby po nich dlouhodobě v přírodě zůstala památka. Město se po léta staralo, aby vždy zmizel odpad z ulic, pracovníci nádvorní čety uklízeli opakovaně zbytky stavební suti po rekonstrukcích bytových jader, přestavbách koupelen a další, mnohdy i bez oznámení toho, kdo tyto skládky vytvořil. Suť se ukládala na skládce v areálu bývalého Svazarmu pro naše občany zcela bezplatně. Tato praxe je však již bohužel minulostí. V červnu 2012 definitivně skončila možnost ukládání tohoto inertního odpadu v prostorách města, neboť na bývalé skládce již město Zbýšov nemá svoje pozemky, kam by se tento odpad dal ukládat a navíc i odbor životního prostředí v Rosicích se staví výrazně negativně k této praxi. Snažíme se sice tuto bývalou skládku zalesňovat, toto ale na její konec nemá žádný vliv. Do budoucna bude tedy nutné při přestavbách v bytech si objednat kontejner, do kterého se všechen odpad naloží a který bude následně vyvezen na skládku v Bratčicích. Tato činnost je však zpoplatněna, a ten, kdo odpad vyprodukuje, je povinen jeho odvezení a uložení uhradit. Vysypání odpadu na veřejné prostranství je nepřípustné, v podstatě se jedná o vytváření černé skládky s možností pokuty, jejíž výše mnohonásobně převýší náklad na vyvezení kontejneru. Město Zbýšov v současné době buduje nový sběrný dvůr, kde bude umístěn i velkoobjemový kontejner na tento stavební odpad. Bude zde ale možné ukládat jen malá množství odpadu při drobných opravách. Vážení občané, vzhledem k tomuto výraznému omezení máme obavy o pořádek a čistotu v přírodě v okolí našeho města. Prosíme Vás, abyste před pohozením jakéhokoliv odpadu volně do přírody přemýšleli o možných následcích svého chování. Pomozte nám prosím svým odpovědným chováním zachovat pořádek a čistotu v našem městě alespoň na takové úrovni, jako ji máme dnes. MUDr. František Ševčík, místostarosta města

Mimořádné úřední hodiny pro vyřízení cestovního pasu Odbor vnitřní správy MěÚ Rosice oznamuje, že z důvodu nadměrného zatížení úseku cestovních pasů, budou mimořádně do 31. 8. 2012 navýšeny úřední hodiny na přepážce cestovních pasů a to: pondělí 8.00 – 11.30 a 12.30 – 17.00 hodin Mgr. Magda Hasoňová, úterý 8.00 – 11.30 a 12.30 – 13.30 hodin vedoucí odboru vnitřní správy středa 8.00 – 11.30 a 12.30 – 17.00 hodin MěÚ Rosice 3

VÝPIS Z USNESENÍ RADY A ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZBÝŠOVA USNESENÍ ZE 4. SCHŮZE RM, konané dne 16. 4. 2012 RADA MĚSTA

Ö vzala na vědomí – – – – – – – –

písemnou informaci o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 31. 3. 2012, který činí 14 217 200,61 Kč informaci starosty o přípravě a realizaci investičních akcí města a o vyřizování žádostí o dotace na stavební investice a na nákup malé mechanizace informaci tajemnice MěÚ o výsledku přezkoumání hospodaření města za rok 2011 doručené žádosti o přidělení obecních bytů do užívání oznámení nájemnice J. H. o uvolnění bytu na ul. 9. května 116 k 1. 6. 2012 poskytnutí ředitelského volna žákům ZŠ dne 7. 5. z důvodu školení učitelů. Zprávu o výsledku školní inspekce v základní škole ve dnech 27. až 29. února zvýšení platby za pobyt žáka ve školní družině z 50 na 100 Kč/žáka/ měsíc

Ö schválila –

program zasedání ZM dne 23. 4. 2012

Ö projednala a schválila – –

v souladu s ust. § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, cenu pronájmu části pozemku obce parc. 786/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, uzavření nájemní smlouvy se společnosti DIKOS s. r. o., Újezd u Brna, na pronájem části pozemku parc. č. 833/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan (halda na Sičce) o výměře cca 100 m2 pro umístění stanice mobilních telefonů GSM, cena pronájmu 100 tis. Kč/rok

Ö rozhodla – –

o poskytnutí VFP na rok 2012 ve výši 20 tis. Kč MO kulturistiky a silového trojboje na organizaci mistrovských soutěží ve Zbýšově v termínech 28. 4. a 20. 11. nevyužít nabídky JmK k rozesílání krizových SMS zpráv občanům

Ö doporučuje ZM – – 4

k žádosti o prodej pozemku KN 613/1, evidovaného v ZE jako PK 1285 o výměře cca 45 m2, jeho pronájem neschválit žádost firmy Encom Petra Hoňková, Zastávka, o povolení výkopových prací pro uložení telekomunikačního vedení v katastru Zbýšova

Ö projednala a zamítla – – –

žádost Města Oslavan o úhradu neinvestičních výdajů na tři žáky ze Zbýšova, navštěvující školu v Oslavanech žádost občanů nájemních domů na Školní ulici o povolení vyznačení parkovacích míst před domem a doporučila řešení v rámci BD žádost nadace Život dětem o příspěvek, kromě adresného poskytnutí konkretní rodině na základě informace Nadace

USNESENÍ ZE 4. ZASEDÁNÍ ZM, konaného dne 23. 4. 2012 ZASTUPITELSTVO MĚSTA

Ö vzalo na vědomí – – – – –

–

písemnou informaci o plnění rozpočtu a o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 31. 3. 2012, který činí 14 217 200,61 Kč informaci starosty o výsledku jednání rady města dne 16. 4. 2012 doplňující informace zástupce firmy Encom pana Zbyňka Hoňky, Zastávka, k žádosti o povolení výkopových prací pro uložení telekomunikačního vedení informaci starosty o přípravě akce Oprava chodníku na ul. J. A. Komenského a dalších investic města a o vyřizování dotací na nákup malé mechanizace informaci starosty o nabídce a záměru Pozemkového fondu ČR odprodat městu pozemek na Láně, sousedící s obecním nájemním domem č. p. 53, o stavu zalesňování prostoru na Majrově a postupu řešení problematiky zavážení bývalého lomu na Dolině informaci místostarosty MUDr. Ševčíka o jednání o změně č. I Územního plánu města Zbýšova na MěÚ v Rosicích dne 18.04.

Ö projednalo –

–

Závěrečný účet Města Zbýšova za rok 2011 včetně Zprávy KÚ JmK o přezkoumání hospodaření města za rok 2011 v souladu § 17 zákona č. 250/ 2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, souhlasem s celoročním hospodařením města bez výhrad Závěrečný účet Mikroregionu Kahan, DSO, za rok 2011 bez připomínek

Ö si vyhradilo – –

rozhodnutí o přijetí dotací ze SF ŽP na realizaci akcí Modernizace a intenzifikace ČOV ve Zbýšově a Zřízení sběrného dvora ve Zbýšově schválení podmínek smlouvy o povolení výkopových prací pro uložení telekomunikačního vedení v obci s firmou Encom Zastávka

Ö projednalo a schválilo –

uzavření Smlouvy č. 09031141 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí, na 5

–

–

– – – –

základě které se SF ŽP zavazuje poskytnout příjemci podpory dotaci ve výši 1 969 202,47 Kč. Podpora je určena výhradně na akci Modernizace a intenzifikace ČOV ve Zbýšově. Návrh smlouvy byl podepsán zástupcem Fondu dne 30.03.2012. uzavření Smlouvy č. 10075254 o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí, na základě které se SF ŽP zavazuje poskytnout příjemci podpory dotaci ve výši 156 122,20 Kč. Podpora je určena výhradně na akci Zřízení sběrného dvora ve Zbýšově. Návrh smlouvy byl podepsán zástupcem Fondu dne 18.04.2012 prodej části parcely 778/1 pro stavbu garáží panu J. V. a panu D. C., oba Zbýšov, čtvrť Sička. Cena prodeje byla stanovena na 300 Kč/m2, kupující se budou spolupodílet na nákladech za vyhotovení geometrického plánu celé řadové zástavby prodej pozemku zastavěného garáží ve čtvrti Padělky parc. č. 1598/106 o výměře 17 m2 a parc. č. 1598/162 o výměře 4 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, za cenu 300 Kč/m2 manž. S. a J. V., Zbýšov poskytnutí veřejné finanční podpory ve výši 50 tis. Kč MO Junáku Zbýšov zapracování regulativů pro zeleň do změny č. I ÚP města Zbýšova doplnění podmínek města do smlouvy se společnosti DIKOS s. r. o., Újezd u Brna, středisko Brno, zastupující a. s. T-Mobile Czech Republik, v záležitosti pronájmu části pozemku parc. č. 833/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan

Ö zmocnilo –

starostu města pana Vratislava Širokého k podpisu uvedených smluv

Ö projednalo a zamítlo –

odprodej části pozemku KN 613/1, evidovaného v ZE jako PK 1285 o výměře cca 45 m2

Ö doporučilo –

RM schválit pronájem části pozemku parc. č. 613/1 a stanovit podmínky nájmu

Ö pověřilo –

starostu pana Vratislava Širokého zastupováním města na Valné hromadě honebního společenstva Zbýšov dne 27. dubna

USNESENÍ Z 5. SCHŮZE RM, konané dne 14. 5. 2012 RADA MĚSTA

Ö vzala na vědomí –

6

písemnou informaci o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 30. 4. 2012, který činí 12 314 865,92 Kč

– – – – – – – – – –

informaci starosty o přípravě a realizaci investičních akcí města a o vyřizování žádostí o dotace na stavební investice a na nákup malé mechanizace doručené žádosti o přidělení obecních bytů do užívání informaci o výši dluhu na nájemném za užívání obecních bytů a o stavu jeho vymáhání informaci starosty o výsledku jednání se zástupcem firmy T- Mobile ČR ve věci umístění stanice mobilních telefonů GSM na haldě výsledek identifikace parcel za hřbitovem poděkování vedení MŠ Zbýšov městu za trvalou finanční podporu a investice do budovy školy informaci o výsledku zápisu dětí do mateřské školy na školní rok 20122013 informaci pana Karla Novotného o výsledcích práce a záměrech Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, pobočky Zbýšov, který zdůraznil nekomerční charakter veškeré činnosti sdružení text podnětu SNK Nestraníci pro Zbýšov členům ZM k přezkoumání správnosti postupu starosty pana Vratislava Širokého ve věci nakládání s majetkem města Zbýšova informaci starosty o výsledku jednání Valné hromady Honebního společenstva Zbýšov dne 27. dubna

Ö schválila –

program zasedání ZM dne 28. 5. 2012

Ö projednala a schválila – –

přidělení čtyř uvolněných obecních bytů na ul. 9. května, na Majrově a na ul. J. A. Komenského do užívání žadatelů (žádosti z r. 2004 až 2007), nájemní smlouvy s platností do 31.12.2012 v souladu s ust. § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, záměr pronájmu části pozemku obce KN 613/1, evidovaného v ZE jako PK 1285, o výměře cca 45 m2, k. ú. Zbýšov u Oslavan

Ö doporučila –

ZM ke schválení úplatný převod pozemku PF ČR do vlastnictví města a to parcely č. 1334/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, o výměře 1 929 m2 za nabízenou prodejní cenu 122 620 Kč

USNESENÍ Z 5. ZASEDÁNÍ ZM, konaného dne 28. 5. 2012 ZASTUPITELSTVO MĚSTA

Ö vzalo na vědomí – –

rezignaci Mgr. Miloslava Lišky na mandát člena Zastupitelstva města Zbýšova z důvodu změny trvalého pobytu nastoupení náhradníka Pavla Štěpánka na uvolněný mandát člena ZM a složení předepsaného slibu 7

– – – – – – – – –

písemnou informaci FO MěÚ o plnění rozpočtu a o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 30. 4. 2012, který činí 12 314 865,92 Kč informaci starosty o výsledku jednání rady města dne 14. 5. 2012 informaci starosty o stavu přípravy a realizace investičních akcí města a o vyřizování žádostí o dotace informaci starosty o zamítnutí žádosti o dotaci na Oranžové hřiště Nadací ČEZ doporučení M. Všetečky podat na ČEZ žádost o příspěvek na hřiště pro vyšší věkovou kategorii stanovisko vedoucího Vodárny Zbýšov Ing. Nekuži k záměrům dvou firem, které mají zájem o rozšíření podzemního telekomunikačního vedení informaci starosty města a pana Ivana Izsófa o jednání Valné hromady honebního společenstva Zbýšov dne 27. dubna informaci místostarosty MUDr. Ševčíka o výsledku zápisu dětí do MŠ pro školní rok 2012-2013 informaci starosty SDH pana Vladimíra Čapky o aktivitách ZJ SDH a neúměrné kritice chování hasičů po zásahu dne 10. 5. a podpořilo spolehlivou činnost místního SDH

Ö projednalo a schválilo – –

–

– –

DRO č. 1/2012 Podmínky darovací smlouvy, vztahující se k převodu nemovitostí Jihomoravského kraje Městu Zbýšovu a to budovy č. p. 636, občanská vybavenost, na p. č. 1528/2 a pozemků p. č. 1528/1, ostatní plocha, o výměře 1638 m2, p. č. 1528/2, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1149 m2, vše v k. ú. Zbýšov u Oslavan prodej části parcely 778/1 pro stavbu garáže paní D. P., Zbýšov, čtvrť Sička. Cena prodeje byla stanovena na 300 Kč/m2, kupující se bude spolupodílet na nákladech za vyhotovení geometrického plánu celé řadové zástavby úplatný převod zemědělského pozemku PF ČR do vlastnictví města a to parcely č. 1334/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, o výměře 1 929 m2, za nabízenou prodejní cenu 122 620 Kč poskytnutí veřejné finanční podpory ve výši 25 tis. Kč TJ Baník Zbýšov na oslavy 80. výročí jeho založení

Ö rozhodlo – –

8

přizvat na jednání ZM dne 25. 6. zástupce firmy Self servis s. r. o. k jednání o žádosti o rozšíření sítě pro telekomunikační vedení v záležitosti pronájmu části pozemku parc. č. 833/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan T-Mobile Czech Republik trvat na možnosti umístění rozhledny, v případě nerespektování požadavku města investorem neumožnit umístění vysílače na haldě (pro 8 hlasů)

USNESENÍ ZE 6. SCHŮZE RM, konané dne 11. 6. 2012 RADA MĚSTA

Ö vzala na vědomí – – – – – –

písemnou informaci o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 31. 5. 2012, který činí 10 480 705,02 Kč informaci starosty o přípravě a realizaci investičních akcí města informaci starosty o výši cenové nabídky na výměnu oken v budově zdravotního střediska a v MŠ doručené žádosti o přidělení obecních bytů do užívání informaci starosty o dalším jednání se zástupcem firmy T- Mobile ČR ve věci umístění stanice mobilních telefonů GSM na haldě bez připomínek Směrnici č. 5/2012, která řeší kritéria pro přijímání dětí do MŠ pro školní rok 2013-2014

Ö doporučuje ZM – –

schválení DRO č. 2/2012 ke schválení náhradní řešení záboru zemědělské půdy BO na pravé straně při vjezdu do Zbýšova – rezerva, v souvislosti se změnou ÚP Zbýšova č. I, které nevyžaduje finanční kompenzaci

Ö schválila –

program zasedání ZM dne 25. 6. 2012

Ö projednala a schválila – – –

přidělení obecních bytů na ul. 9. května a na ul. J. A. Komenského do užívání žadatelů, nájemní smlouvy s platností do 31.12.2012 záměr pronájmu pozemků parc. č. 147/41-46 o celkové výměře 1687 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan pronájem části pozemku KN 613/1, evidovaného v ZE jako PK 1285 o výměře cca 45 m2, v k. ú. Zbýšov u Oslavan Ing. L. H., Zbýšov, za cenu 5 Kč/m2/rok od 1. 7. 2012

Ö rozhodla – – –

o prodloužení smluv na užívání obecních bytů se stávajícími nájemníky, jejichž platnost končí 30. 6., do 31. 12. 2012 zachovat úroveň cen nájmu za užívání bytových a nebytových prostor v bytovém domě pro seniory na Majrově 636 a výši cen služeb o poskytnutí veřejné finanční podpory, příp. zamítnutí žádostí organizací a jednotlivců o VFP

Ö nedoporučuje –

ZM ke schválení záměr prodeje pozemku za domem na ul. J. A. Komenského o výměře 148 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan 9

Ö zmocnila starostu –

k podpisu mandátní smlouvy č. 45/2012 na komplexní organizační a věcné zajištění veřejné zakázky Snížení imisní zátěže z dopravy ve městě Zbýšově a smlouvy o dílo č. 75/2012 – Zavedení separace a svozu bioodpadů ve městě Zbýšově

Ö zamítla –

poskytnutí příspěvku na neinvestiční výdaje za žáky s TP ve Zbýšově, kteří navštěvují ZŠ v Oslavanech a v Zastávce

Ö konstatuje,

že orgány města nejsou kompetentní vyjadřovat se k průběhu a výsledku jednání VH HS

Ö podpořila –

stanovisko starosty, týkající se povinnosti zaměstnanců MŠ, p. o., Zbýšov, využívat pro preventivní prohlídky závodního lékaře školy

USNESENÍ ZE 6. ZASEDÁNÍ ZM, konaného dne 25. 6. 2012 ZASTUPITELSTVO MĚSTA

Ö vzalo na vědomí – – – – –

písemnou informaci FO MěÚ o plnění rozpočtu a o zůstatku finančních prostředků na účtech města k 31. 5. 2012, který činí 10 480 705,02 Kč informaci starosty o výsledku jednání rady města dne 11. 6. 2012 informaci starosty o stavu přípravy a realizace investičních akcí kritiku situace v parkování vozidel návštěvníků koupaliště informaci MUDr. Ševčíka k situaci v personálním obsazení pedagogického sboru MŠ, p .o. Zbýšov

Ö projednalo a schválilo – – – –

10

DRO č. 2/2012 přijetí neinvestiční dotace od JmK ve výši 100 tis. Kč na zakoupení vybavení ZJ SDH náhradní řešení záboru zemědělské půdy BO na pravé straně při vjezdu do Zbýšova – rezerva, v souvislosti se změnou ÚP Zbýšova č. I, které nevyžaduje finanční kompenzaci v souladu s § 39 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, Závěrečný účet SVaK Zbýšov – Zakřany za rok 2011

Ö rozhodlo – –

nepovolit za nabízených podmínek rozšíření sítě pro telekomunikační vedení firmě Self servis s. r. o. ani firmě Encom Zastávka a usilovat o připoložení vlastní sítě kabelů v rámci cizích investic o podmínkách pronájmu části pozemku parc. č. 833/1 v k. ú. Zbýšov u Oslavan T-Mobile Czech Republik pro umístění základové stanice a stanovilo podmínky spoluúčasti města na vybudování rozhledny v rámci zřízení vysílače na haldě

Ö neschválilo –

záměr prodeje pozemku na ul. J. A. Komenského o výměře 148 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan

Ö doporučilo –

řešit požadavek na poskytnutí příspěvku města na vybavení posilovny v areálu stadionu po dohodě s vedením TJ Baník v rámci prostředků, které jsou mu přiděleny z rozpočtu města

Ö vyjádřilo –

pochvalu a poděkování vedoucí MKC M. Švancarové za aktivitu a vzorné organizování akcí

Uvedená verze výpisu z usnesení je upravena z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Anna Zahradníčková, tajemnice MěÚ

Pohled na část Nové čtvrti a Družstevní ulice Foto Miroslav Procházka

11

Antonín Honl báňský ředitel, čestný občan obce Zbejšovské, místopředseda Cyrilsko-Metodějské záložny, Protektor hornického spolku „Prokop“, čestný člen spolku Veteránů Rosických a Ivančických Před 130 léty v roce 1882 se ze Zbýšova odstěhoval po více jak třicetiletém působení v těžařských společnostech střední a jižní části rosicko-oslavanského revíru, báňský odborník, bývalý ředitel a starosta obce Antonín Honl, jeden z nejvýznamnějších bývalých občanů Zbýšova. Antonín Honl se narodil 3. února 1819 v České Třebové. Vystudoval gymnázium a filosofii v Litomyšli. V roce 1840–1844 studoval na Hornické akademii ve Šťávnici. Po té nastoupil jako hornický hutní adjunkt v Sobotíně, odkud přešel do služeb barona Rotschilda a pracoval jako šichtmistr na jámě Karolína v Moravské Ostravě. V roce 1851 nastoupil ke zbýšovskému Rahnovu těžařstvu Láska Boží a 1. dubna, po odchodu Heřmana Eichhorna do Bavor, byl jmenován směnmistrem Lásky Boží. Tehdy těžařstvo vlastnilo důlní díla Poustka, Terezinská, Kateřinská a od roku 1848 byla v provozu také těžní jáma Antonínská. Antonín Honl ihned po převzetí vedení těžařstva Láska Boží řešil složitý problém s větráním silně plynujících důlních polí. Na Poustkách nechal vybudovat větrací komín s lezním oddělením - Dubové schody. V té době v revíru nezávisle na sobě těžily tři těžařské společnosti, v severní části to byla těžařská společnost Rytíř Herring a spol., ve střední části revíru Rahnova Láska Boží, v jižní části Müllerova těžařská společnost a od roku 1848 nová dravá těžařská společnost Francizska Ceche v Padochově. A právě toto nové těžařstvo způsobilo honbu ostatních těžařstev za dosažení druhé těžební hloubky. V té době pod vedením Antonína Honla dosáhly zbýšovské doly Lásky Boží hloubky 338 metrů, což byla tehdy největší hloubka černouhelného dolu v Rakousku. V roce 1853 byly vytýčeny mezi jednotlivými těžařskými společnostmi v revíru demarkační čáry. V roce 1857 byl dokončen a uveden do provozu důl Jindřich I. Antonín Honl se také podílel na budování koksovny u dolu Antonín a do roku 1869 zde byl vybudován celý systém koksových pecí. V roce 1869 prodávají bratři Müllerové své doly vídeňské Innerberské společnosti a Antonín Honl se za podpory Antonína Rahna stal správcem těchto dolů. Byly to především doly Simson, Anna, Mašina, Charlotta, Jindřich-Alexander, Dědičná štola, štola Xaveri, Karoli a další. V roce 1873 byl povýšen do funkce ředitele innerberských dolů s inspekcí ve Štýrsku a Těšínsku. Tuto funkci vykonával až do roku 1881, kdy Innerberská společnost doly prodala Rosické báňské společnosti v Božím Požehnání. Ve dvacetiletém období, kdy Antonín Honl doly řídil, nejprve doly Lásky Boží a pak doly Innerberské společnosti, byl zaražen a v roce 1857 uveden do provozu důl Jindřich, u dolu Antonín byla budována koksovna a postupně zde byl v provozu celý systém koksových pecí a koksovna vyráběla kromě koksu i vedlejší produkty. Také u dolu Anna byla vybudována koksovna, nová třídírna uhlí, vybudována železniční vlečka na důl Simson a později také na důl Anna, ale také byla vystavěna 12

Horní obytná kolonie a kolonie Majrov, stavěly se silnice a u dolu Mašina byl zřízen malý závodní špitál. Antonín Honl byl označován za „slavonila“, projevoval se jako pravý vlastenec. V roce 1855 zřídil Antonín Honl na Lásce Boží pro horníky knihovnu a rok na to vyhotovil stanovy bratrské pokladny. Zasloužil se tak o zajištění nejnutnějších potřeb horníků ve stáří, což v té době bylo nevídaným velkým privilegiem. Tyto stanovy byly v platnosti v nezměněné podobě více jak čtvrt století. Podporoval zbýšovskou školu, která byla otevřena v roce 1860 a vyučovalo se zde v českém jazyce, zatímco Zastávecko bylo vyloženě německé. V roce 1867 byl zvolen členem obecního výboru, v příštím volebním období byl opět zvolen za radního obce Zbejšova a v roce 1873 se stal starostou obce. Starostenství vykonával do 22. listopadu 1879. Ke konci roku 1874, v době světové krize, zakoupil z vlastních prostředků pro horníky hudební nástroje. Vykonal mnoho dobrého pro hornické rodiny i pro obec Zbýšov. Byl také zvolen jako kandidát na poslance do Zemského sněmu. Kandidaturu však postoupil hraběti Belcredimu z Líšně, který ho navštívil a přesvědčoval ho o důležitosti tohoto kroku. Antonín Honl se intenzivně zabýval historií obce a sepsal Památky obce Zbejšova, první kroniku obce, kterou začal psát v roce 1878. Dokázal zde zachytit i nejstarší údaje z historie obce, které se mu podařilo vypátrat. Tento ručně psaný spis je jedním z mála dokumentů mapujících minulost Zbýšova. Památky obce Zbejšova byly vytištěny v časopise Moravská Orlice v roce 1904, a to na popud jeho syna MUDr. Ivana Honla, který spis nalezl v otcově pozůstalosti. Z tohoto vzácného spisu, nejstarší kroniky města, čerpal nejen Augustin Kratochvíl při tvorbě Vlastivědy moravské, ale čerpáme z ní až do dnešních dní. V listopadu 1881 po dvanáctiletém působení v revíru, prodala Innerberská společnost oslavansko-zbýšovské doly Rosické báňské společnosti. Tím skončila i ředitelská činnost Antonína Honla, kterou po celou dvanáctiletou dobu na innerberských dolech vykonával. Před tím 18 let vedl doly Lásky Boží. V srpnu 1882, po prodeji veškerého majetku, který rodina ve Zbýšově vlastnila, to je domu číslo 35 a číslo 12 a domu č. 40, který byl ve vlastnictví paní Honlové, se Honlovi ze Zbýšova odstěhovali. Domy od nich odkoupil majitel oslavanského cukrovaru baron Stummer. Z posledního zápisu v Pamětech obce Zbejšova je cítit hluboký vztah Antonína Honla k obci a občanům, ale i hořkost z nevděku, kterého se mu nakonec dostalo. Doslovný závěr sepsaný již v Brně, zní: „Buďtež všickni bez rozdílu zdrávi v té milé vísce, kde jsem mezi Vámi 32 roků dlel a pracoval, kde všech mých deset dítek světlo světa spatřilo, kteroužto vísku rodištěm svým rádi nazývají a často na ni vzpomínají. Bylať to počátkem roku 1851 malá ještě dědinka, v které o velkých závodech v Súře a „na láně“, o schodních větrovkách na „poustkách“ a na „malém padělku“, o „horní kolonii“ a „mayrovu“, o koksovnách na „lásce boží“ a u Anenské, o železnici a silnici, o škole a faře, o čtení novin a dobrých knih atd. tehdy ani známky nebylo! I vzkvétala havírna „Lásky boží“ mým vedením pod ředitelstvím nebožtíka p. Antonína Rahna I., vzkvétaly i doly p. Müllerů, stavělo se na všech stranách, tak že malá druhdy víska nyní dosti známým a znamenitým místem průmyslovým se stala, tak že nyní co do výšky daní v okresu v první řadě stojí. Časy se mění a lidé v nich! Jeden přijde, druhý odejde, bohdejž by to příští bylo vždy předchozího lepší, dokonalejší nejen zevnitř, 13

nýbrž hlavně v jádru! Milá vísko! Změnila jsi se v 30-35 letech k vlastnímu dobru, k tvému prospěchu, k tvému blahu! Dejž Bože – a dá jistě Bůh, že nyní též nejen v hmotném, nýbrž i v lidumilém, morálním ohledu prospívati budeš. Vždyť nastupuje pokolení, které již tak šťastné bylo a jest, že již aspoň to školní vychování v obci své obdrželo. Jest to záruka jistějšího blahobytu, než-li byl onen otců a matek již již z tohoto světa se odebírajících. Při mém nyní odstoupení z jeviště Zbejšovského, kde bych arci – až ta hodina přijde – byl nejraději kosti své do posvátné tam země složil, přeju Vám všem, milí občané, veškeré to blaho, jakého jen nebesa pozemšťanům dáti mohou – přeju Vám, by símě duchovní i to tělesné v dobře upravenou půdu, v půdu brzy snad i zcelenou – zaseté hojnou vám vždy přinášelo žeň, abyste i čisté vděčnosti a mnohých radostí na svých dítkách se dožili, k čemuž podmínky veledůležitou bohoslužbou a dobrou školou Vám dány! S Bohem! Zdař Bůh!“ V Brně, v den Všech svatých 1883. Tedy před 130 léty, po 31 letém působení na Zbýšovsku, se Antonín Honl s rodinou ze Zbýšova odstěhoval do Brna, kde 17. září 1886 jeho životní putování ve věku 67 let ukončila smrt. Pohřeb se konal v brněnském kostele sv. Tomáše a pochován je na ústředním hřbitově v Brně. Jeho žena Terezie Honlová zemřela 12. dubna 1903 v Holešově. Z rodokmenu rodiny Honlů: Antonín Honl se narodil 3. 2. 1819 otec: František Honl, 4. 7. 1787, + 1843, měšťan v České Třebové Matka: Mariana, roz. Bonaventura Peterková, 29. 7. 1794, + 1876, Česká Třebová Oženil se s Terezií Marií, rozenou Feigerlovou, dcerou župního rady v Novém Jičíně Jakoba Feigerle, matka Elisbeth, roz. Daniel Zimermann. Manželům Honlovým se narodilo celkem deset dětí. 1. Syn Antonín Honl vystudoval a stal se horním správcem v Duchcově. První manželka Albertina, roz. Durmajerová ze Štýrského Hradce, zemřela v roce 1873. Druhá manželka Anna, rozená Rambousková pocházela z Prahy. Děti – Antonín, Anna, Marie a Josefína. 2. Dcera Marie Honlová poprvé vdaná za Jana Lóbla, horního správce v Luhu, tragicky zahynul v 39 letech při důlním neštěstí. Děti – dcera Marie (zemřela v dětském věku), syn Jan. Podruhé byla provdaná za dr. Edmunda Riela, horního komisaře v Krakově, měli syna Edmunda, který v pěti letech zemřel. Marie, dcera Antonína Honla, zemřela 5. dubna 1912. 2. Syn Jaroslav Honl narozen 30. 8. 1855 ve Zbejšově, horní nadkomisař na Horách Kutných. Zemřel v Praze roku 1933. Byl ženatý s Annou, roz. Kllotzovou, dcerou Jana Ferdinanda Klotze, obchodníka se železem v Plzni (+ 1891) a Markéty, roz. Siestlové, dcery školního ředitele v Plzni (+1890). Měli čtyři děti: 14

Margaret, nar. 1886, provdaná 1909 za ministerského radu Eugena Durycha, nar. v Trutnově 1874 v rodině Ferdinanda Durycha, obchodníka s drahokamy. Měli dceru Margit, nar. 27. 5. 1911 ve Vídni. Terezii, nar. 17. 7. 1887 v Kutné Hoře, provdanou v r. 1909 za ing. JUDr. Františka Pavlištu (* 1873, + 1923) ze Smíchova, syna obchodníka. Dále měli dceru Annu, nar. 3. 7. 1890 v Plzni, provdanou r. 1918 za Františka Nebovického (+1884 v Kutné Hoře) syna vrchního zemského soudce JUDr. Františka Nebovického. Dále syna Mirka, nar. 23. 9. 1923 v Litoměřicích a syna Jaroslava, nar. 8. 9. 1897 v Praze, báňského inženýra, vedoucího hnědouhelných dolů v mosteckém revíru. 4. Dcera Anděla-Elizabet Honlová provdaná za Josefa Pokorného, účetního Innerberské společnosti, zemřel 1883. 5. Dcera Ida Honlová nar. 1860, provdaná 21. 5. 1881 za MUDr. Františka Dreuschucha, lékaře v Třebíči, později panského lékaře v Náměšti a zemského zdravotního radu. Děti: Ida, nar. 25. 3. 1882, provdaná za Jaroslava Chlandu (*1875, + 8. 1. 1960), hraběcího sekretáře, měli 4 děti: Jaroslav *1906, +1978, první manželka Anna, poslední manželka Magda, roz. Sobotková. Syn Václav a dcera Magda, Ida *19081996, manžel Oldřich Hjemala, syn Oldřich, dcery: Ilka a Lenka, Jan *1910-1986, manželka Marie, roz. Leidová, synové: Jan, Jindřich Oldřich, Ilka *1912 +2000, František nar. 15. 6. 1883 + 18. 5. 1884. Jaroslav, nar. 7. 8. 1884, doktor práv, podplukovník justiční stráže v Bratislavě, první manželka Marie Anna, druhá manželka Růžena, syn Jaroslav – dosud žije, Marie 28. 6. 1886, provdaná za JUDr. Jana Chytila v Kyjově, dcery: Gabriela 1909, syn Jan a Ida – nar. 1914, provdaná v roce 1936 za dr. Čermáka, synové Karel a Václav – oba žijí. Václav po r. 1990 náměstek primátora města Brna. František *4. 6. 1888, lékař, docent rentgenologie v Bratislavě, ženatý, bezdětný. 6. Dcera Theresie Helena Honlová nar. 20. 1. 1862, zemřela 6. srpna 1892 v Kroměříži ve věku 30 let. Provdaná za c k. profesora na třebíčském gymnáziu dr. Jaroslava Simonidese, později ředitele kroměřížského gymnázia, starosty města Příbor a ředitele Masarykova gymnázia v Příboře. Zemřel 25. 1. 1923. Děti: Terezie, nar. 1884 + 8. 8. 1892, Děti: Marie nar. 1887, středoškolská profesorka a ředitelka gymnázia v Brně, provdaná za dr. Dostálka a po jeho smrti za gen. Šnejdárka, bezdětná vychovává Tomáše Bati ml., Jaroslav nar. 1890, ženatý, má syna PhDr. Jaroslava Simonidese, překladatele z polštiny a zakladatele společnosti F. Chopina, ženatý, manželka lékařka, bezdětní, 15

Anežka, nar. 1889, provdaná za křesťanského filozofa a univ. doc. PhDr. Josefa Kratochvila, spoluzakladatele Československé státnosti v duchu křesťanství, přítele i filozofického oponenta prezidenta Tomáše G. Masaryka, dále spoluzakladatele se spisovatelem Karlem Čapkem „Ligy na ochranu Židů“, nositele řady světových i domácích cen a vyznamenání, člena i ředitele řady instituci a nadací, poradce ministra průmyslu a obchodu atd., překladatele z 2 desítek jazyků, autora desítek knih o filozofii, spoluautora filozofického slovníku a dalších, nar. 9. 3. 1882, utlučeného gestapem za jeho postoje při ochraně Židů, + 4. 4. 1940. Děti: Milek, Ing., nar. 1912, + 1974, Josef, nar. 31. 12. 1914, senátor, min. školství prozatímní exilové vlády, evropsky náčelník exilového skautingu, člen Obrany národa, spisovatel, univ. prof. PhDr. dr. Ing. Josef Kratochvil Baby, + 3. 5. 2001, manželka Anežka roz. Žyla Farkaš z Nagy Joka, nar. 1915, + 1. 4. 2005, jejich děti: Jiří, nar. 1940, světově uznávaný spisovatel postmoderny, držitel řady světových literárních cen, ženatý, Marie dr. roz. Kašpárková, doktorka filozofie, jediná dcera Iva, doktorka psychologie. Josef, nar. 1945, fotograf, ženatý, Miluška, dr. roz. Štorková, prokurátorka - dva syny Tonik fotograf a Pepik grafik. Jan 1951 dr. sochař, spoluzakladatel a ředitel muzea exilu, autor a spoluautor řady knih o československých i exilových dějinách, člen ředitelské rady Ústavu pro studium totalitních režimů 20. stol., ženatý, manželka Sabina ak. malířka, děti Jan nar. 1986, student Vysoká škola umělecko průmyslová Praha - obor Dějiny umění, Kristina, nar. 1993 student - Karlova univerzita Praha, obor Soudobé dějiny - kombinovaný. Antonín, nar. 1920, univ. prof. PhDr. Antonín, spisovatel, redaktor Radia Svobodna Evropa a Hlasu Ameriky, důstojník CIA, + 2005, ženatý, syn univ. prof. PhDr. Alexandr, Anna, nar. 1918, +2002. syn Milan, dcera Jana. 7. Syn Jindřich Honl – nar. 1863 +? svobodný 8. Syn Ivan Honl – 23. 4. 1866 ve Zbejšově, lékař, asistent patologické anatomie v Praze, od r. 1911 řádný profesor bakteriologie a serologie, zemský zdravotní rada, člen Akademie pro vědu a umění. Oženil se s Helenou Klotzovou z Plzně. Zemřel 7. 6. 1936 v Bělovsi u Náchoda. Děti: - JUDr. Ivan Honl, nar. 24. 1. 1898 +4. 8. 1965, bytem Praha VII, Stalinova 138, měl za manželku Marii Novozámskou. Děti neměli. Občas jezdil do běloveských lázní a pátral po historii války 1866 na Náchodsku. Znalosti pak publikoval v místních časopisech. - Helena Honlová, nar. 1899, +7. 5. 1985 – svobodná, bezdětná - MUDr. Vladimír Honl, 27. 5. 1900, +4. 8. 1965, žena Milada Wagnerová, Češka z Ameriky, - Olga Honlová, nar. 10. 12. 1901, +20. 3. 1947, manž. pplk. Bohumil Tetour, 28. 5. 1896, děti: Dr. Věra Tetourová, 2. 5. 1926, svobodná, bezdětná – dosud žije v Praze Bohumila, 29. 8. 1927, + 2010, Stanislav Černý 1907, +19. 11. 1982, bezdětní - Ida Honlová, nar. 11. 6. 1906 + 19. 7. 1986 – svobodná, bezdětná 16

9. Dcera Ilka Honlová Koncertní pianistka. Provdaná za JUDr. Josefa Gardavského, notáře v Přerově. Zemřela v prosinci 1943 na následky výslechu gestapem po popravě jejího syna nadporučíka dělostřelectva, později důstojníka generálního štábu Jaroslava Gardavského, jednoho ze spoluzakladatelů Obrany národa s generálem Všetičkou, oba popraveni 19. 8. 1942 v Berlíně v Plodzensee. Děti: Antonín, Josef – sbormistr a Jaroslav – nadporučík dělostřelectva, oženil se 22. 10. 1934 s PhDr. Miladou, roz. Bláhovou. Syn Václav, architekt. 10. Syn Otakar Honl Vrchní správce hospodářství u hraběte Láryše, zemřel 27. 12. 1932. Manželka Štěpánka, zemřela ve Stonavě 1943. Dcera Helga se provdala za lékaře Alfréda Fajkoše v r. 1925 ve Stonavě ve Slezsku. Ze shora uvedeného je vidět, že Antonín Honl mohl mít ze svých potomků radost. Protože tyto údaje jsou čerstvě vyhledány a zveřejňovány poprvé, myslím, že bude správné zveřejnit i další osudy jednoho z potomků Antonína Honla, syna Ivana Honla, významného zbýšovského rodáka, světově uznávaného bakteriologa, z jehož podnětu bylo zavedeno první očkování proti tuberkulóze. MUDr. Ivan Honl uvedl v chod Pasteurův ústav na léčení vztekliny v Praze. Zavedl úspěšné léčení bércových vředů, vyvinul další antibiotika, například proti angíně atd. Právě zásluhou tohoto významného zbýšovského rodáka má česká lékařská věda prvenství v praktickém použití antibiotik. Byl také majitelem lázní Běloves u Náchoda (viz dále). K lázním Běloves u Náchoda Dobrá kyselka, pramenící z permského útvaru pohraničních kopců, byla známá již za třicetileté války. Už slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna si v roce 1633 nechal do svého ležení v Kladsku poslat „několik lahvic kyselky z Bílovce“. V minulosti zde byly prosazovány metody a vodoléčba bavorského faráře Sebastiána Kneippa, otužování studenou vodou, střídmost v jídle atd. V roce 1834 zčásti vyhořely všechny dřevěné lázeňské budovy. Byly vystavěny budovy nové v empírovém stylu. V roce 1840 byl otevřen nový pramen „ostré vody“, zvaný IDA. V roce 1900 získal lázně Běloves do spoluvlastnictví MUDr. Ivan Honl, proslulý bakteriolog a univerzitní profesor, iniciátor založení Masarykovy ligy proti tuberkulóze, zbýšovský rodák. Po pěti letech byl již jediným vlastníkem lázní. S úspěchem se zde léčil revmatismus, dna, ischias, ženské a cévní choroby. Pitné kůry a uhličité koupele společně s horkou rašelinou byly vysoko hodnoceny význačnými lékaři. V roce 1905 nechal postavit nad lázněmi ve svahu kopce Lazy vilu „Panzinku“, která pak byla využívána pro vážené hosty a bydlel zde také majitel. Jako milovník vojenské historie zde shromáždil unikátní sbírku zbraní a obrazů od středověku až po zbraně z války v roce 1866. V roce 1959 byla sbírka předána do okresního muzea. 17

MUDr. Ivan Honl postupně zmodernizoval léčebné zařízení, nechal instalovat litinové vany se schůdky, v areálu lázní vybudoval tenisový kurt, ruský kulečník a především se mu podařilo zvýšit odbyt lahodné minerální vody. V době první světové války byl provoz lázní přerušen a zřízen zde vojenský lazaret. V roce 1931 převzal lázně jeho syn MUDr. Vladimír Honl, gynekolog. Zavedl nové léčebné metody jako diatermie, léčení horským slunkem, soluxem, vibrační masáže a další. Především byl kladen důraz na léčení klidem a zdravým ovzduším. MUDr. Ivan Honl, zbýšovský rodák, měl trvalé bydliště v Praze II, Palackého nábřeží 4, zde se i narodily jeho děti. Zemřel v roce 1936 v Lázních Běloves. Lázně občas navštěvoval také JUDr. Ivan Honl ml., syn, který bydlel v Praze VII., Stalinova 138 a měl za manželku Marii Novozámskou. Pátral po historii války 1866 na Náchodsku a získané znalosti pak publikoval v místních časopisech. Ve válce se v lázních usadil oddíl Hitlerjugend a německá posádka. Po válce převzal lázně opět MUDr. Vladimír Honl a po zestátnění lázní v roce 1948 pracoval krátkou dobu v lázních jako řadový lékař. Později působil v nemocnici v Trutnově a několika pražských nemocnicích. Někdy po válce se seznámil s Čechoameričankou Miladou Wagnerovou, s kterou se patrně oženil. Ta ale byla v roce 1950 jako cizí příslušnice vyhoštěna z republiky do Ameriky.(Celá záležitost ještě není úplně prošetřena.) MUDr. Vladimír Honl zemřel opuštěn v Praze v domově důchodců 4. 8. 1965. Lázně Běloves byly po znárodnění předány Ústřední národní pojišťovně, po ní Ústřední radě odborů, v roce 1954 byly vráceny pod státní zdravotní správu a pak pod město Náchod. Koncem 80. let došlo k významným investicím jak do lékařského a rehabilitačního vybavení, tak i ke stavebním aktivitám, začalo se stavět rehabilitační středisko a připravovala se výstavba celého areálu nových budov. Po roce 1989 v rámci restitucí byly lázně vráceny dvěma pětinami potomkům MUDr. Vladimíra Honla, paní MUDr. Věře Tetourové, která vlastní několik akcií dodnes. Mnoho problémů a sporů mezi majiteli vyústilo v roce 1996 ve vyhlášení konkurzu, v rámci kterého zakoupili lázně noví majitelé, kteří však lázně uzavřeli a zrušili i obchodování s minerální vodou. Od roku 2008 pracuje město Náchod na výstavbě nových lázní v sousedství původního areálu. PS.:

Děkuji panu dr. Janu Kratochvilovi, řediteli brněnského muzea exilu, který je synem pravnučky Theresie Honlové-Simonidesové, za poskytnuté údaje z rodokmenu rodiny a děkuji také panu Antonínu Samkovi, běloveskému kronikáři za doplnění údajů. Jarmila Plchová

18

Dům na Láně asi v roce 1880

19

Parte pradědečka Antonína Honla Celá rodina Honlů

20

Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, pobočka Zbýšov Letošní druhý ročník dálkového pochodu Putování hornickým krajem se vydařil. Zasloužilo se o to také příjemné jarní počasí, které přilákalo 8. května na výšlap 71 pěších a 47 cyklistů, celkem 118 milovníků přírody a pohybu. Naplánované tratě měřily pro chodce 10 km, pro zdatné 32 km, cyklisté si mohli vybrat 20 km nebo 50 km. První turisté vyšli od Městského kulturního centra Zbýšov v 8 hodin, poslední se vrátili do cíle v 16,30 hodin. Nejmladší účastnice byla tříletá holčička Natálka Novotná, nejstarší účastník byl pan Jiří Bláha, oba ze Zbýšova. Dobrá propagace Putování přivedla na start občany z blízkých obcí – Zakřan, Babic u Rosic, Padochova, Rosic, Ivančic, Oslavan, Tetčic, Neslovic, Zastávky, ale také ze vzdálenějších Kralic, Silůvek, Prštic, Jinošova, Stanovišť, Senorad, Mohelna, Čučic, přijelo i několik turistů z Brna, Náměště nad Oslavou, Třebíče, po dvou z Tišnova, Vyškova a jeden z Boskovic. Ze Zbýšova se vydalo na pochod a do cíle se vrátilo 31 turistů. Trasa vedla kouzelnou májovou přírodou i zajímavými, dnes již téměř historickými místy – halda, cihelna ve Studených, studánka na Barboře, pomníček v lese, apod. Po návratu byli všichni odměněni upomínkovými listy. Nejstarší, nejmladší, nejpočetnější rodina a turista z nejvzdálenějšího místa dostali věcné ceny, o které se zasložili sponzoři: Město Zbýšov, Hrnčírna Jurníček, Elektro Nekuža, o občerstvení se postarala zbraslavská samoobsluha Lila. Všem srdečně děkujeme. Bohužel, ani letos nenašla cestu ke startu zbýšovská školní mládež a mládež povinné škole odrostlá. Organizátory akce to mrzí, ale především je to škoda pro mladé lidi, protože žádný internetový, či televizní program jim nenahradí pobyt v přirodě na čerstvém vzduchu. Navíc si mohli ověřit svou fyzickou zdatnost. O to cennější je účast starší a střední generace. Pořadatele potěšili mnozí turisté, kteří se loučili se slovy: „Trasa byla pěkná, příští rok na shledanou“. Současně s Putováním hornickým krajem probíhal i Baby pochod. Rodiče s dětmi i batolaty v kočárcích se statečně pěšky vydali k cihelně pod vedením paní Martiny Švancarové a tam šedesát účastníků strávilo příjemné dopoledne hrami a opékáním párků. Za Vlastivědnou společnost Rosicko – Oslavanska, oblast Zbýšov, Jiřina Rausová

21

Část cyklistů před budovou městské knihovny a městského kulturního centra na Jiráskově ulici

Během cesty byl čas i na odpočinek ve svěží jarní přírodě 22

Na trase se vyskytly i méně příjemné situace

Chvíle zaslouženého odpočinku 23

Současně s Putováním hornickým krajem probíhal i Baby pochod. Končil u cihelny, účastníci při něm vyzkoušeli i pevnost a stabilitu nově zřízené lávky. Foto Jiří Navrátil

24

Co nového v knihovně Od Kapského Města přes Namibii až na hranice s Angolou, poté změna směru Botswana a Zimbabwe a vrchol expedice Viktoriiny vodopády. Africká zvířata, neobvyklé rostliny vyprahlé pouště, oblíbené vodopády, bouřlivé moře, setkání s domorodými obyvateli… Nikdy jste tam nebyli a neviděli? Ale ano, pokud jste navštívili besedu, při které nás rodina Márova zavedla do tajů černého světadílu – Afriky. Den matek jsme se s Martinou snažily zpřijemnit maminkám, které mohly využít poradenství studia Soleil z Ivančic. Maminky dostaly jako dárek kytičku a pár vzorečků kosmetiky Babor, se kterou studio pracuje. Čas mezi dotazy a líčením mohly využít k výrobě vlastního šperku. Plněné papriky s mletým masem, brambory a zelenina, to vše vařené v parním hrnci. Pudink připravený v mikrovlnce a zdravý těstovinový salát. Nejsou to ani nové kuchařky v knižní podobě, ani žádné menu, které by knihovna nabízela čtenářům při vstupu do jejích prostor. To vše jsme mohli v knihovně ochutnat při akci novinek z Tuperware. Ani tento školní rok nebyl výjimkou a knihovnu opět navštívili jak ti nejmenší žáčci z MŠ, tak i ti větší – 1. stupeň ZŠ. Že by tak trošku ustupovala do pozadí moderní technika počítačů a děti měly raději své hrdiny z knížek? To jsme usoudili podle reakcí dětí z besed oproti minulému roku a i z pohledu učitelek, které více děti znají a mají možnost sledovat jejich zájmy. Bylo by docela milé, když už se tzv. retro pomalu vrací do některých našich domovů, šatníků, vrátilo i ke klasickému čtení a většího zájmu o knihy. To, že školní družinka celoročně obměňuje a zdobí svými obrázky interiér knihovny snad už ani nemusím připomínat. I když knihovnu jako čtenáři nenavštěvujete, můžete se přijít podívat a udělat radost snaživým dětem. Zůstaňte na dovolené tak dlouho, dokud vás šéf nebude postrádat, ale ne tak dlouho, aby zpozoroval, že jste postradatelný. Fernandel I když člověk po celý čas nic nedělá, je nutné si odpočinout.

Jaroslav Hašek

A právě teď je ten vhodný čas. Čas dovolených a prázdnin. Tak si je ve zdraví užijte a nezapomeňte… Ale to už vy víte – knihu s sebou. Lenka Svobodová – vedoucí Městské knihovny Zbýšov

25

Knihovnu i v tomto roce navštívily děti z místní mateřské i základní školy

26

Přejme si, aby si děti znovu oblíbily své knižní hrdiny a pravidelně nacházely cestu do naší krásné knihovny

27

Městské kulturní centrum informuje Máme tady prázdniny a k tomu ta úmorná vedra, co si víc k létu přát. Snad jen občasný slabý deštík, který by nás všechny osvěžil a dodal víc energie. Nicméně v červnu bylo deště až dost, a na to, že nás osvěžil, nebudu ani vzpomínat. Největší sprškou jsme prošli během Dětského dne, který se letos konal 9. června na koupališti ve stylu námořnickém. Bohatý program provázely po celé odpoledne dešťové přeháňky, které přešly v trvalý déšť, ale nás nezaskočily. Přes nevydařené počasí skotačil na koupališti nespočet dětí a všechny byly spokojeny. Dětský den jsme zahajovali tradičně „Závody na všem, co má kolečka“. Program byl zpestřen kromě tradičních „kolových a koloběžkových“ kategorií i závodem kočárků. Svoje síly si změřili rodiče a příbuzní se svými potomky, kteří měli z nezvyklé jízdy velkou radost. Výsledky: odrážedla:

Kola - holky do 6 let:

1. Strážnický Martin 2. Horníček František 3. Navrátilová Věra

koloběžky:

1. Balážová Klára 2. Bechová Hana 3. Beierová Šárka

1. Janíková Lucie 2. Havlíčková Markéta 3. Svobodová Aneta

kluci do 6 let:

1. Sedlák David 2. Martínek Jakub 3. Baláž Filip

Kola - holky nad 6 let: 1. Jordánková Eliška 2. Klocová Tereza 3. Havlíčková Tereza kočárky:

kluci nad 6 let: 1. Svoboda Jakub 2. Oswald Robin 3. Karásek Pavel

1. Horký Pavel s Adámkem 2. Navrátilová Věrka s Jiříkem 3. Kubiš Ondřej s Ondráškem

Speciální cenu útěchy za odvahu obdržela Vítová Eliška s Ivetkou. Zbytek programu doplňovaly skákací atrakce, soutěže, fa Soleil, která nám zajišťovala malování na obličej, Míša Růžičková, bublinář a mnoho jiného. Nesmím zapomenout na námořníky, kteří se o Vás po celý den starali (foto na obálce Ozvěny) a tímto děkuji: Lukáši Vlčkovi, Alče Kratochvílové, Dobroslavě Tůmové, Jaroslavu Tůmovi, Zdeňku Pavlíkovi, Lence a Sabině Špičkovým, Andrei Suchánkové, Zdeňce Vyhlídalové, Martině Nováčkové, Martině Hájkové, Marcele Šrajtlové, Domče Šikové, Terce Svobodové, Jaroslavu Kohoutkovi, Jakubu Pesslovi, Zdenku Mattesovi, Petru Khulovi, Dominiku Nováčkovi a mým klukům Vojtovi a Vlasťovi. Byl to skvělý tým, který se těší na další akci pro děti. 28

Program dětského dne zpestřil závod kočárků

Velkému zájmu zejména dětí se těšilo vystoupení Míši Růžičkové 29

Dětský den se taktéž neobejde bez sponzorů, kterým děkujeme. Letos to byli: Město Zbýšov, Elektro Nekuža, Elektro Morávek, Dur plus s.r.o, Miloš Soukup, fa Miloš Ryšavý, s. r. o., Ing. Tomáš Ludva, Květinka Martina Nováčková, Martin Všetečka, Oldřich Pospíšil, Bydo Hornovi, Klára Freiwaldová, Anna Štěpánková. Poděkování patří též Petru Boučkovi za ozvučení akce a pracovníkům koupaliště. Areál koupaliště se nám velmi zalíbil a doufám, že budeme mít v budoucnu více příležitostí k jeho využití.

Nejpočetnější námořnická rodinka

Ve zkratce Vás seznámím s akcemi, které nás čekají do konce roku 2012: 1. 9. závody na horských kolech „ Zbýšovský drak“ 9. 9. pohádkový les“ S permoníkem do pohádky“ 21. 9. Komici s.r.o. aneb Ti nejlepší z pořadu Na stojáka (Miloš Knor, Lukáš Pavlásek a Ruda z Ostravy 6. 10. Drakiáda 16. 10. Vodnická pohádka 19.–28. 10. Muzeum strašidel 9. 11. Světýlkový průvod 16. 11. Screamers“ Kdopak by se konce bál“ 17. 11. Svatomartinský jarmark 29. 11.– 2. 12. Vánoční výstava 5. 12. Mikulášská nadílka 15. 12. zájezd do vánoční Budapeště Pokud nám to počasí dovolí, budeme v srpnu promítat na koupališti letní kino. 30

Od září připravujeme další tvořivé kurzy, dvakrát týdně dopolední klub pro děti bez rodičů Klubíčko, keramiku pro dospělé, herničky a kroužky pro děti a menší divadelní představení pro děti. To vše v prostorech MKC. Krásné léto a příjemný odpočinek! Za MKC Martina Švancarová

Dubnové vystoupení Zdeňka Izera a Šárky Vaňkové

Pouťové odpoledne s dechovkou Šohajka 31

32

Mateřská škola Permoníček Jaro v mateřské škole bylo plné různorodých aktivit. Jaro jsme přivítali v mateřské škole pálením Morany. Navštívili jsme městskou knihovnu i hasiče. Děti si mohly prohlédnout techniku hasičů i prakticky vyzkoušet některé činnosti. Zhlédli jsme i představení v divadle Radost, které se dětem velmi líbilo. V dubnu jsme probouzeli broučky. Vydali jsme se i na návštěvu do Zakřan, kde si děti pohladily malá telátka a prohlédly zemědělské stroje. Do ZOO vzaly děti pohádkové Tetiny. V květnu děti trénovaly na besídky pro maminky. Chtěly jim předvést, co se v mateřské škole naučily, vyrobily jim i malé dárečky. Hudebním představením pobavil děti pan Vojkůvka. Poznávali jsme i naše město a jeho nejbližší okolí. Velkým zážitkem byl pro děti výlet lodí na hrad Veveří. V měsíci květnu proběhly také zápisy dětí do mateřské školy. K zápisu přišlo celkem 60 dětí. Vzhledem k volné kapacitě nebylo možné vyhovět všem rodičům. Od září bude navštěvovat mateřskou školu 33 nových dětí. V červnu jsme se především bavili. Vydali jsme se hledat indiánský poklad, svezli jsme se po úzkorozchodné trati. Děti se mohly podívat na jednotlivé vláčky a vagónky i si je vyzkoušet. Energii si uvolnily na skákacím hradu, který byl pro ně připraven na zahradě mateřské školy. Velkým zážitkem bylo vystoupení Dua Eden. Děti viděly psí show, obří hadí kůži i živého hada, pobavily je i cvičené opičky. Odvážní Čiperové i Šikulové si vyzkoušeli i noční spaní v mateřské škole a stezku odvahy. V závěru měsíce bylo králem pasováno 30 předškoláků do role školáků během zábavného odpoledne, kterým provázely pohádkové Tetiny.

Pasování předškoláků 33

Čiperové na statku v Zakřanech

Smíšci na Veveří 34

Šikulové při honbě za pokladem

Kutálci na skákacím hradu 35

ZUŠ Oslavany pobočka Zbýšov www.zusoslavany.cz Stojíme na prahu letních prázdnin a já bych se přesto ráda ohlédla za aktivitami ZUŠ v uplynulých dvou měsících. Květen a červen byl přímo nabitý koncerty, výstavami, tanečními vystoupeními. Ke konci školního roku se celkem 35 žáků, kteří navštěvovali naši školu spoustu let, představilo svými absolventskými výkony. Absolventy z hudebního oboru jsme mohli vidět a slyšet na pěti koncertech v sále naší školy, na koncertě v zámecké kapli zazněly flétny a v Dělnickém domě vystoupili žáci oddělení bicích nástrojů a pěveckého oddělení. V tanečním oboru absolvovaly letos dvě žákyně. V rámci 10. ročníku festivalu Hudební slavnosti, který probíhá v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina, vystoupila v oslavanském kostele sv. Mikuláše zpěvačka Věra Martinová. V úvodu koncertu zazpíval chrámový sbor CECILIA pod vedením Jindry Kovandové. Vyvrcholením koncertu byla společná píseň Ó Pane náš z repertoáru Věry Martinové. Pro členy sboru bylo společné účinkování velkým a nevšedním zážitkem. Nejen absolventky předvedly svoje čísla na velkém tanečním vystoupení, které se konalo 7. 6. v Dělnickém domě. Kromě žákyň naší školy zde hostovali tanečníci a tanečnice ze ZUŠ Klobouky u Brna a ZUŠ Břeclav. Novinkou pro nejmladší publikum a jejich rodiče byl společný projekt naší školy a MŠ. Akce se konala v Dělnickém domě v Oslavanech. Zatančili zde naši nejmenší tanečníci, pěvecké oddělení zahrálo a zazpívalo Šípkovou Růženku. Svoje číslo měly také děti z přípravného studia a zazněla i společná píseň dětí z mateřské školy a našich nejmladších žáků. 17. červen patřil Dni hudby. Tradiční rozloučení se školním rokem se konalo v prostorách oslavanského zámku. V kapli se představili se svým hudebním programem žáci, učitelé a Oslavanský komorní orchestr. Po té následoval koncert populární hudby v zámeckém parku. Na závěr chci poděkovat všem příznivcům naší školy a nejen jim popřát krásné prožití prázdninových dní. Marta Dohnalová

36

Hudební slavnosti 2012

Bubeníci 37

Společenská kronika Blahopřání 22. 6. oslavil pan Jan Kozel významné životní jubileum - 70 let. Je jedním z dlouholetých členů výboru Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami ve Zbýšově. Velkým přínosem jsou jeho pravidelné články v Ozvěně, ve kterých seznamuje čtenáře se vším novým týkajícím se sociálního poradenství. Srdečně blahopřeje a pevné zdraví do dalších let přeje výbor ZO SPCCH.

Vzpomínka

Dne 5. srpna 2012 si připomeneme smutné desáté výročí úmrtí pana Jana Moose. Dne 5. září tohoto roku by se dožil 90 let. S láskou, úctou a vděčností vzpomíná manželka, dcera a syn s rodinami. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi.

Dne 8. června jsme si připomněli nedožité devadesáté narozeniny pana Bedřicha Kubíčka. Zemřel ve věku 68 let. 3. srpna by se dožila stejného věku jeho manželka paní Regina Kubíčková. Zemřela v roce 2000. S úctou, láskou a vděčností stále vzpomínají dcery s rodinami

38

Dne 5. července 2012 by se dožil 80 let pan Antonín Pokorný. Zemřel před 23 lety. S úctou a láskou stále vzpomíná manželka a děti s rodinami.

Společenské události měsíce května – obřad vítání občánků a přijetí spolužáků po 55 letech od ukončení školy, vám, milí čtenáři, tentokrát přiblížíme tak, jak je zažila a z pohledu svých úctyhodných bezmála devadesáti roků zaznamenala paní emeritní učitelka Mgr. Jožka Procházková z Babic u Rosic. Zamysleme se i nad jejím poselstvím v závěru příspěvku, za který jí srdečně děkujeme.

Milá setkání

Redakce Ozvěny

Začátkem května mě pozval můj bývalý žák Pepíček Kraic na setkání s mými žáky po 55 letech od ukončení jejich školní docházky ve Zbýšově. V sobotu 12. května i přes vydatný déšť jsem šla na autobus do Zbýšova. Láska k mým bývalým žákům nezná překážek. Přijela jsem dřív, šla jsem přímo na městský úřad, kde u vchodu stál zbýšovský starosta pan Vratislav Široký. S úsměvem, slavnostně oděný, vítal rodiče s malými zbýšovskými občánky. Na slavnost mě pozvala Mařenka Lakomá – Pelikánová, jejíž vnouček Hynek Musil, též vnouček Milánka Musila, mistra malíře a natěrače, byl s ostatními uvítán do velké rodiny Zbýšováků. S potěšením jsem spatřila i malou Lillien, dcerušku Denisky a Jiřího Leszczynského, učitele hudby, který se svým synem slavnost hudbou na klavír zpestřil. Pan starosta Široký v krásném projevu blahopřál rodičům i těm nejmenším a nejmilejším. Paní učitelka Janošíková se svými žákyněmi připravila kulturní vystoupení s předáváním hodnotných upomínkových dárečků, které věnovalo malým oslavencům město Zbýšov. Po slavnostním uvítání občánků následovalo ve zbýšovské obřadní síni na radnici krásné přivítání již odrostlých Zbýšováků, mých bývalých žáků, letos již devětašedesátiletých. Pan starosta Široký nás mile přivítal, nastínil obětavou práci s celým zastupitelstvem, vykonávanou s láskou a péčí o všechny občany na rozvoji města. Jemu i všem jeho spolupracovníkům srdečné tisíceré díky a do dalších let mnoho elánu do jejich záslužné práce. Zbýšov se od dob mého působení v místní škole velice změnil. I díky vynikajícím starostům, panu Ing. Jarku Křístelovi a panu Vraťovi Širokému. Jim, celému zastupitelstvu i všem obětavým Zbýšovákům a Zbýšovačkám budiž čest a sláva! Nejen těm žijícím, ale i všem, kteří s námi žijí již jen ve vzpomínkách. 39

Žijeme v chaotické době. Komenský ji označil Labyrintem. My, obyvatelé jižní Moravy, si zachováváme stále to nejcennější – vzájemnou úctu a lásku, což je v současném mravně narušeném světě lékem nejmocnějším proti nezdravému konzumismu, hedonismu, seberealizaci, solipsismu, korupci. Vážení občané, zahrnujte svojí láskou přátele, pošlete svoji lásku trpícím, do nemocnic, ústavů, dětských domovů. Odpouštějte těm, kteří vám ublížili, aby je vaše láska přivedla k poznání a k jejich obrácení k dobrému. Světlo vaší lásky nechť osvítí vládce tohoto světa, aby pracovali pro svěřený lid. Lidstvo naší planety chce žít a pracovat v klidu. Zaslouží si mír, bezpečí, život bez hladu a válek. Zbraně kéž dají i naši vládní činitelé do muzeí. Spoléhám na naše mladé, čestné, obětavé, pracovité, pravdomluvné vlastence Čech a Moravy. Nechť si uvědomí, co se ve světě děje a sami rozhodnou, co s tím v budoucnu udělají. Věřím, že na celé naší planetě Zemi žijí miliardy nejcennějších pokladů lidstva, důvěřujících svému „ego“, které je povede jen po cestách nezištné lásky, po cestách duchovního růstu a stanou se nejmocnějšími změnit tento svět. Nechť se tak stane! Mgr. Jožka Procházková

Vítání občánků se v sobotu dne 12. května zúčastnili: Daniel Tvrzník Eliška Filipínová Erik Janáček Laura Beránková Ema Širůčková Lillien Leszczynska Teodor Nedvěd Štěpán Zouhar Alena Faldíková Sandra Juřenová Jan Horák

Adam Toth Viktorie Novotná Mikuláš Charvát Ema Coufalová Daniel Sekanina Daniel Doubek Sandra Tomanová Vojtěch Sedlák Viktorie Kopas Emma Hortová Hynek Musil

O kulturní program se postarali Jiří Leszczynski se synem a Tereza Vališová, Petra Horáčková, Tereza Klocová, Veronika Svobodová.

40

41

Přejeme rodičům, aby jim jejich děti přinášely radost a přispěly k naplnění smyslu života

42

Zakončení školního roku 2011–2012 v pátek 29. června na radnici přijetím nejlepších žáků K milým povinnostem představitelů města a městského úřadu v poslední den školního roku, který tentokrát připadl na pátek 29. června, patří přijetí nejlepších žáků. Je to krásný slavnostní obřad, na který se my na městském úřadě vždycky rádi a pečlivě připravujeme. Na necelou hodinu se společně s mírně rozechvělými dívkami a chlapci školního věku vracíme do našich dětských let. Co předcházelo tomu, než v plně rozsvíceném prostoru obřadní síně radnice zazněla slova tajemnice MěÚ? „Vážený pane starosto, dovolte, abych Vám představila účastníky dnešního slavnostního setkání, které se koná na závěr školního roku 2011/2012 a bude mít následující program: představení přítomných slavnostní projev starosty města předání diplomů a odměn nejlepším žákům školy na závěr zazní studentská hymna Gaudeamus igitur V obřadní síni Městského úřadu ve Zbýšově dnes vítám ředitele ZŠ pana Mgr. Miroslava Vespalce, paní učitelku Marii Janošíkovou a nejlepší žáky školy, kterými jsou: Adéla Kramářová 1. tř. Jaroslava Schmidová Aleš Picmaus Tomáš Houfek 7. tř. Veronika Hutárková 2. tř. Erik Műhlberger Matěj Pokorný 3. tř. Kateřina Malinková 8. tř. Natálie Mannová Pavel Studýnka Štěpán Studýnka 4. tř. Tereza Sklenářová 9. tř. Tereza Havlíčková Karel Sakánek Šárka Růžičková 5. tř. Iva Poláková Barbora Všetečková Roman Demjan Kristýna Lysoňková 6. tř. Dále vítám děvčata, která spolupracují s MěÚ Zbýšov při obřadech vítání občánků: Terezu Vališovou, Petru Horáčkovou, Terezu Klocovou a Veroniku Svobodovou.“ Pro uvedené žáky, vybrané třídními učiteli jako nejlepší, je to výsledek desetiměsíčního poctivého snažení a pilné práce. Věřím, že mnohdy je rozhodování, koho na MěÚ za třídní kolektiv vyslat, složité. Často by si ocenění zasloužilo víc dětí ze třídy – jak spravedlivě poměřit schopnosti, píli, snahu, vlohy, talent? Vedení školy nám po pedagogické konferenci předá seznam, ve kterém figuruje kolem dvaceti žákovských osobností. Město zajišťuje věcné dary, většinou prakticky využitelné školní potřeby, batohy, sportovní náčiní, např. míče, vytiskne diplomy, každému z žáků přidá i „něco navíc“, jak je dnes zvykem. Letos to byly volné vstupenky na koupaliště v počtu pěti kusů. O slavnosti existuje záznam 43

v Pamětní knize města, kam se každý zúčastněný ke svému předepsanému jménu podepíše. Pak už jen zbývá připravit hudbu a obřad může začít. Věřte mi, že slavnostní prostředí, slavnostní oblečení přítomných a v neposlední řadě i hymny, které neslýcháme každý den, navozují zcela mimořádnou, nevšední, důstojnou a doufám, že i nezapomenutelnou atmosféru. Památkou pro oceněné zůstane i společná fotografie a zveřejnění jejich jmen v Ozvěně. Zákulisí této malé slavnosti popisuji ze dvou důvodů – pro děti, které mají ještě šanci přijetí na MěÚ zažít, protože patří k žákům místní školy, jako možnou motivaci pro další školní léta; pro ostatní čtenáře jako malé nahlédnutí do práce úřadu a to té z nejradostnějších a nejpříjemnějších. Všem žákům a studentům přeji pěkné prázdniny, dospělým zaslouženou dovolenou. Anna Zahradníčková, tajemnice MěÚ

Slavnostní zahájení obřadu státní hymnou Každý z přítomných žáků obdržel věcný dar a diplom

44

Žáci devátých tříd už budou mluvit o místní škole jen v minulém čase

Společné foto u historického kamene umístěného v zahradě školy na Masarykově ulici Foto Jaroslav Kočí 45

Ísisky opět v akci Do jarní nálady byl zkrášlen sál MKC v sobotu 12. května. Na návštěvníky, převážně ženy, (vaše škoda, pánové), shlížela ze stěn ptáčata, sluníčka i další poslové jara a karafiáty veselých barev čekaly ve vázách na svá obdarování. Čelo místnosti zdobily ukázky skvostného orientálního oblečení, stoly nabízely sladké i slané dobrůtky a občerstvující nápoje. Vše Skupina ISIS – záplava krásy, šarmu, energie, barev …. přichystáno pilnýma rukama hostitelek. Ke svátku maminek připravily pohostinné pořadatelky už tradiční a opět přívětivou i nezapomenutelnou podívanou. Pan Petr Bouček vyladil svou dokonalou zvukovou aparaturu. Hejkalové v kostýmech orientálních muzikantů, zhotovených paní Dášou Čapkovou, zahájili svou celovečerní hudební i pěveckou produkci. V úvodním slovu provedla paní Jana Indráková přítomné s úsměvem po letošním uměleckém turné souboru. Dary přicházejícího jara – slunce, květiny, lásku, nový život i Den matek – pochválila svými verši Zdena Kopáčková. Pak už přišlo to, na co se nejvíc čekalo. Pani Jana zářící zdravím a krásou i svou nepřekonatelnou pozitivní energií vedla neomylně své půvabné svěřenkyně k novým tanečním scénkám i zdařilým, působivým choreografickým seskupením. K úspěšnému projevu přispěly i hostující Zbraslavanky, které obohatily program i vlastními vystoupeními jako roztomile rozpustilé čertice a tanečnice temperamentního kankánu, do kterého vpluly krásně rozevlátým valčíkem. Jak každý z nás potřebuje k svému životu humor, to se pro jevilo již při úvodním vtipném vyprávění paní Jany a vyvrcholilo při taneční kreaci na písničku Pohoda skupiny Kabát, kterou bravurně zahráli a zazpívali Hejkalové. Tanečnice v mužském převlečení vybaveny hospodářským nářadím od lopaty k sekeře byly odměněny přívalem neustávajícího smíchu i bouřlivým potleskem. 12. květen byl studený a mokrý májový den, ale zúčastněné hřálo teplo vzájemné sounáležitosti a porozumění, společné radosti. Všechny prostupovala pohoda a dobrá nálada, která jim určitě ještě nějakou dobu vydržela. A tak zase někdy Na shledanou! Zdena Kopáčková

46

Členky ISIS rozdávají šarm, energii a radost i v okolí – vítanými hosty jsou např. v ÚSP Habrovany Nové vydařené číslo skupiny – taneční kreace na hit skupiny Kabát Pohoda

47

Mému čtenáři

Zdena Kopáčková - červen 2012 Kdo přišli jste mi děkovat za útlou knížku poezie, těm na vědomost musím dát, že od malička se mnou žije. Už od dětství jsem verše psala, ne do tisku ne do šuplíku, vždy někomu je darovala a nečekala slova díků. Už od dětství jsem verše psala, někdy mi byly přítěží, v nich z citů jsem se vyznávala. Vím, každý na ně nevěří. Život má tolik strohé prózy, že řeči vázané se vzpouzí. Já chtěla vdechnout pláč i smích v sevřený útvar řádků svých; myšlenky, touhy, naše snění, kdy člověku je do básnění. Zda občas se to podaří, sám rozhodneš, můj čtenáři.

Mé oči

Zdena Kopáčková – červenec 2012 Tečky modré nebo zlaté, rovnoběžky hrbolaté, fialové přítmí barví siluety, jež mě zdraví.

Pod vonnou lípou sedávám, barevnou mlhu v očích mám, v prázdnu marněného času bezmocně čekám na svou spásu.

Tak zrazuje mě retina už nenávratně jediná, když jdu známými ulicemi. Jak cizinci náhle je mi.

Zdá se mi tolik vzdálená! Zřít číslice zas, písmena, mým zrakem nezkreslené lidi. Vzdát díky, že mé oko vidí.

48

ZO SPCCH Zbýšov informuje (Právní poradna SONS Praha – zpracoval Jan Kozel)

Karta sociálních systémů Otazníky přetrvávají Již v předchozích článcích věnovaných sociální reformě 2012 jsme se setkali s pojmem „karta sociálních systémů“. Pro zjednodušení budu v článku užívat pojem sKarta. Tuto zkratku samozřejmě nenajdeme v žádném z právních předpisů, nicméně objevuje se např. na informačních stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí i v informačním materiálu České spořitelny a pro naše účely je myslím vyhovující. S sKartou se setkáváme v sedmi právních předpisech Sbírky zákonů ČR. Nebojte se, nebude následovat jejich podrobný výčet, raději napřed popišme, jak bude sKarta vypadat. Vzhled a náležitosti sKarty upravuje vyhláška MPSV č. 424/2011 Sb., z jejího § 1 se dovídáme, že: „Karta sociálních systémů“ dále jen „karta“ je plastová karta o rozměrech 54 x 86 mm ve formátu ID-1 v provedení a) s elektronickým nosičem dat, a to kontaktním elektronickým čipem a magnetickým proužkem, nebo b) bez elektronického nosiče dat, která má pouze funkci průkazu osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP nebo ZTP/P).“ Na přední straně sKarty bude uvedeno jméno a příjmení jejího držitele a doba její platnosti. U průkazu osoby se zdravotním postižením (dále OZP) zde bude uveden stupeň průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), u osob úplně či prakticky nevidomých zde bude symbol graficky vyjadřující zrakové postižení, dále pak fotografie držitele o rozměrech 19,1 x 19,1 mm. Zadní strana sKarty bude obsahovat označení „karta sociálních systémů“, logo a název „Úřad práce ČR“, číslo v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí. U držitelů průkazu OZP zde bude také datum narození držitele a u všech sKaret podpis držitele či zákonného zástupce. Kdo zvolí alternativu s platební funkcí, bude jeho sKarta dle vyhlášky v této elektronické části obsahovat náležitosti nutné pro platební kartu, včetně nezbytných ochranných prvků, platební aplikaci podle mezinárodního standardu EMV a identifikační aplikaci. Identifikační aplikace pak obsahuje tyto údaje: 1. číslo karty v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, 2. autentizační funkci a data, kterými jsou realizovány elektronické služby karty v informačních systémech veřejné správy a ostatních určených systémech využívajících funkce karty podle standardu X.509 a 3. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele karty. Výše uvedené údaje tedy budou obsaženy pouze v elektronické podobě, sKarta rodné číslo v písemné podobě neobsahuje. Kdo si chce vizuální vzhled karty prohlédnout, má tuto možnost kromě příloh citované vyhlášky také např. na stránkách MPSV, na adrese: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/70 49

Je tedy zřejmé, že v podstatě žádná osoba s těžkým zrakovým postižením a jiným, se sKartě nevyhne. Otázkou je, zda si ten, kdo bude chtít, vystačí pouze s variantou sKarty uvedenou pod písmenem b), tedy průkazem osoby se zdravotním postižením, bez elektronického nosiče dat. Které dávky budou prostřednictvím sKarty vypláceny? Začněme informací, že zatím důchody, starobní ani invalidní podle současné právní úpravy nebudou vypláceny prostřednictvím sKarty. Pokud jde o příspěvek na péči, který je upraven v zákoně o sociálních službách (z. č. 108/2006 Sb., v platném znění), § 18 odst. 3 stanoví že: „Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku anebo v hotovosti.“ Obdobnou úpravu výplaty dávek obsahují Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (§ 19 odst. 3) i zákon o státní sociální podpoře (§ 58 odst. 3). Prostřednictvím sKarty se tak budou podle uvedených zákonů vyplácet tyto dávky: příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, porodné, pohřebné, přídavek na dítě, dávky pěstounské péče. Jinak je pak formulována úprava výplaty podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti, když § 53 odst. 1 umožňuje tyto dávky vyplácet „převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání, nebo v hotovosti, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí uchazeče o zaměstnání. Způsob výplaty určuje příjemce dávky.“ Zde tedy nenacházíme onu formulku „prostřednictvím karty sociálních systémů“, přesto ze stránek MPSV zatím vyplývá, že i krátkodobě nezaměstnaní budou povinně vybaveni sKartou. U všech vyjmenovaných dávek by měl jejich příjemce pak vždy mít možnost vlastnit sKartu bez platební funkce. Tato volba není umožněna u dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi (z. č. 111/2006 Sb., v platném znění), jehož § 43 odst. 5 stanoví, že způsob dávky určuje nikoliv její příjemce, ale její plátce tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Např. u příspěvku na živobytí pak Úřad práce v rozpětí nejméně 35 a nejvýše 65 % z dávky může určit povinně výplatu prostřednictvím platební funkce sKarty či poukázkou na konkrétní zboží. Za podstatné zde považuji ono slůvko „může“, které vyjadřuje fakultativnost. Podle mého názoru to znamená, že pokud by se např. v hmotné nouzi octl úplně nevidomý, který by měl z titulu svého postižení problém s využíváním platební funkce sKarty, má Úřad práce možnost od aplikace popsaného ustanovení ustoupit. První sKarty by měly být, říká MPSV, distribuovány koncem června t. r., avšak ještě začátkem roku tentýž zdroj sliboval vydávání sKaret již na začátku druhého čtvrtletí. Do konce roku se počítá s vydáním až jednoho milionu sKaret. SKarty bychom měli obdržet od Úřadu práce, jejich výrobou byla na základě smlouvy s MPSV pověřena Česká spořitelna a. s. Jedna sKarta na období čtyř let bude pro každého uživatele zdarma. Při ztrátě bude uživatel muset za novou sKartu zaplatit. Jak sKartu používat? Peníze bude možné bezhotovostním převodem odeslat na jakýkoliv peněžní účet zvolený příjemcem. Dále bude možné vybírat hotovost z běžných bankomatů 50

s tím, že na každou dávku by měl být garantován jeden výběr zdarma, další poplatek za výběr z bankomatu České spořitelny by měl stát 6 Kč, při výběru z bankomatu jiné banky zaplatí uživatel 40 Kč. SONS se snaží při jednání s Českou spořitelnou vyvíjet tlak na zpřístupnění co největšího počtu bankomatů pro zrakově postižené jejich ozvučením. Co zatím nevíme? Z výše napsaného vyplývají mnohé neznámé, které se nám doposud nepodařilo rozluštit. Jaký typ sKarty bude mít držitel průkazu OZP, který je zároveň příjemcem příspěvku na péči? Bude mu opravdu zachována možnost nemít sKartu s platební funkcí, nebo bude karta bez elektronického nosiče dat určena opravdu toliko držitelům průkazu OZP, kteří ovšem nepobírají jinou dávku, což v praxi znamená, že takovou sKartu nebude mít téměř nikdo? Bude i sKarta bez platební funkce chráněna PINem? Kdy a jakým mechanismem si budou uživatelé volit, zda chtějí mjít sKartu s platební funkcí či bez ní? Co přesně se myslí možností výplaty dávky prostřednictvím sKarty v hotovosti? Když jsme se pokoušeli tyto informace zjistit od pracovníků infolinky MPSV zřízené pro dotazy týkající se sociální reformy, zjistili jsme, že tito nejen že odpovědi neznají, dokonce prý ani nemají přístup k platné legislativě. Zvolili jsme tedy cestu písemného oslovení MPSV a generálního ředitelství Úřadu práce prostřednictvím e-mailů zaslaných na příslušné adresy. Odpovědí zatím byl pouze zisk jednacího čísla, pod kterým byl na MPSV dotaz zaregistrován, do uzávěrky časopisu se nepodařilo kýžené odpovědi získat. Proto bude třeba se k této tematice ještě v některém z následujících článků vrátit a zatím nezodpovězené dotazy rozkrýt.

Karta sociálních systémů podruhé Otazníky mizí, odpovědi nepotěší Opět se dnes budeme věnovat důsledkům sociální reformy 2012, tentokrát znovu tématu, které jsme velmi detailně probrali, tedy kartám sociálních systémů. V podtitulu článku věnovaného sKartě jsem tehdy uvedl, že „otazníky přetrvávají“. Dnes již na většinu otázek známe odpovědi, které nejsou nijak příznivé, ostatně posuďte sami: Povinnost vlastnit sKartu SKartě se nevyhne vlastně nikdo, kdo pobírá nějakou z dávek sociálního systému. Jedinou výjimkou zůstávají dávky důchodového pojištění (invalidní i starobní důchody, důchody vdovské a sirotčí) a dávky z nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné). Všechny ostatní dávky, tedy benefity podle zákona o státní sociální podpoře, zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách i zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením budou vypláceny prostřednictvím sKarty. 51

Způsoby výplaty Jaké způsoby výplaty pro uživatele tedy sKarta v praxi přinese? V této věci panovaly dlouho nejasnosti, nicméně pojďme si jednotlivé způsoby postupně představit. 1. Jasné se zdálo to, že bude možné si nechat dávky přeposílat na peněžní účet dle volby příjemce. To se naštěstí potvrdilo a tuto alternativu všem jednoznačně doporučuji! Za tento převod se nebude nic platit a příjemce dávky, který již byl zvyklý účet užívat, tak vlastně žádnou výraznější změnu nepocítí. 2. Právní předpisy jako další z alternativ uvádějí užívání platební funkce sKarty. Ten, kdo je zvyklý karet v platebním styku užívat, tuto možnost možná uvítá, ovšem poukázal bych zde na dva „rizikové“ faktory a) Pokud chcete státu poskytnout maximální přehled o tom, jak přesně se všemi dávkami nakládáte, komu, kdy a přesně kolik jste z dávek poskytli, pak touto formou je to pro všechny strany rozhodně nejsnazší. b) Protože v sKartě bude zároveň vtělen průkaz osoby se zdravotním postižení (tedy průkazy TP, ZTP a ZTP/P), budete-li komukoliv tento průkaz ukazovat, budete mu zároveň předkládat svoji platební kartu. Nejsem odborníkem v platebním styku, ale vnímám jakékoliv nadbytečné předkládání platební karty (jakéhosi přístupového klíče k penězům) jako potencionální riziko. 3. Alternativou výplaty dávek, ve kterou jsem já i mnozí další vkládal naději pro ty konzervativnější uživatele, kteří dosud pobírali např. příspěvek na péči poukázkou, je výplata „prostřednictvím karty sociálních systémů v hotovosti“. Dnes už ovšem mám k dispozici písemnou odpověď potvrzenou ze dvou nezávislých zdrojů, že této zákonem uvedené formě výplaty bude vyhověno toliko výběrem z bankomatu. Na tomto místě si nedokážu odepřít vyjádření mého osobního znechucení ze způsobu, jakým Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnost „vodilo za nos“. Pokud byl až dosud v právních předpisech uveden způsob výplaty v hotovosti, byl v praxi realizován formou poštovní poukázky. Proto jsem předpokládal, že vzhledem k přijatému znění zákona zůstane tento způsob výplaty zachován. Ministerstvo samo nás všechny uklidňovalo, že využívání platebních funkcí sKarty bude povinné toliko u dávek systému pomoci v hmotné nouzi. Jak jinak si vyložit např. následující slova ministra Jaromíra Drábka: „Fungování karet sociálních systémů je bonus navíc. Je to nabídka klientům na rozšíření možností, to znamená, ty dosavadní možnosti výplaty zůstanou, ta karta jenom přidá k tomu možnost platit běžně v obchodě, vybírat v bankomatu pro toho, kdo si to nechce vybírat v hotovosti a chodit pro to na poštu například.“? Ano, to pronesl pan ministr v pořadu Otázky Václava Moravce vysílaném v únoru roku 2012, tedy v době, kdy současná zákonná úprava již byla účinná déle než celý měsíc. Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/12095 Realita je však jiná: každý, kdo pobírá jakoukoliv dávku, viz výluka uvedená výše, musí ji pobírat prostřednictvím sKarty, tedy může si ji buď nechat posílat na 52

svůj účet, nebo musí užívat platební karty; může si vybrat, zda bude sKartou přímo platit nebo zda si dávky vybere s jejím použitím z bankomatu. O podmínkách výběru z bankomatu jsem již informoval v minulém článku, tedy jen připomínám, jeden výběr na každou vyplacenou dávku zdarma, další výběry z bankomatu České spořitelny za 6 Kč, výběr z bankomatu jiné banky 40 Kč. Ten, kdo nezvolí přeposlání celé dávky na svůj peněžní účet, bude moci stav svého účtu, automaticky k sKartě vytvořeného, kontrolovat zdarma jednak prostřednictvím bankomatů České spořitelny, jednak na stránkách www.skontakt.cz Platby prostřednictvím sKarty přes internet prý možné nebudou. SKarta a Zrakově postižení Jaké možnosti tedy přicházejí v úvahu z hlediska zrakově postižených a ostatních? Zřejmě nejrozumnějším řešením je v současné chvíli využití posílání dávek na uživatelem zvolený peněžní účet. Proto doporučuji i těm, kteří svůj účet dosud nemají, aby současnou situaci využili jako výzvu si účet zřídit. Ten, kdo dosud pobíral např. příspěvek na péči formou poukázky a má v blízkosti svého bydliště Českou spořitelnu, mohl by situaci celkem dobře vyřešit založením účtu právě v této bance, pokud si pak nechá dávku na takový účet zasílat, může využít vyzvednutí hotovosti na přepážce zdarma. Další alternativou jsou pak bankomaty České spořitelny s hlasovým výstupem. Zatím je jich žalostně málo, Jejich seznam a další potřebné informace o nich, najdete na tomto odkazu: http://www.sons.cz/docs/bankomaty/ K ovládání účtu pak může velice dobře zrakově postiženým uživatelům sloužit internetové bankovnictví, které patrně většina bank již dnes nabízí. Jak sKartu získat? Novým příjemcům dávek by od 1. 7. tohoto roku měla být automaticky s rozhodnutím o přidělení dávky sKarta zřízena, my ostatní nemusíme dělat nic, příslušná Krajská pobočka úřadu práce nás bude sama kontaktovat. Výplata dávek bude realizována dosud probíhající formou, prostřednictvím sKarty bude zasílána výplata od kalendářního měsíce následujícího po jejím vydání. SKarta bude chráněna, jak je u platebních karet standardem, čtyřmístným osobním identifikačním číslem PIN. Tento údaj by měl být zaslán do vlastních rukou příjemce. Zvolit si automatické přeposlání dávky na vlastní peněžní účet příjemce bude snad možné již při vyplňování prvního formuláře, který by měl (snad) distribuovat Úřad práce. SKarta bez elektronického nosiče dat Tato varianta sKarty uvedená v prováděcí vyhlášce 424/2011 Sb. v § 1 písm. b) bude určena pouze držitelům průkazu osoby se zdravotním postižením, kteří jsou omezeni či zbaveni způsobilosti k právním úkonům, jejich opatrovníkům pak zřejmě bude vydána klasická sKarta, tedy bez funkce průkazu osoby se zdravotním postižením. Závěr Nezbývá mi, než se na tomto místě omluvit všem, kteří se na mě v minulosti obraceli s velkými obavami souvisejícími s kartou sociálních systémů. Opravdu jsem až do nedávné doby upřímně věřil, a jsem přesvědčen, že ne bezdůvodně, 53

že bude možné i nadále čerpat téměř všechny dávky dosavadními formami výplaty, že sKartu budeme muset používat pouze jako průkaz osoby se zdravotním postižením, v čemž jsem nespatřoval žádný zásadní problém. Nyní otevřeně přiznávám, že jsem se pravděpodobně mýlil. Ono zmírňující příslovečné určení jsem před slovo „zmýlil“ napsal proto, že se domnívám, že postup MPSV v této věci byl nekorektní a že doufám, že nezůstane bez patřičné odezvy u mnohých osob i organizací, SONS nevyjímaje. Spíše potichu než nahlas a ve skrytu než zjevně doufám, že by argumentačně správná odezva mohla přinést i změnu postoje MPSV a nápravu situace. Právní oddělení SONS Praha

Liga vozíčkářů nabídne unikátní službu hendikepovaným Samotě a nudě se každý rád v životě vyhne obloukem. Lidé se zdravotním postižením jsou ale často odkázáni na druhé, aby jim v boji proti těmto dvěma nepřátelům pomohli. Liga vozíčkářů připravila jedinečnou nabídku pro ty z nich, kteří chtějí čas trávit ve společnosti, rozvíjet se, chtějí zažít něco zajímavého. Nové prostory od září otevírá lidem se zdravotním postižením z Brna a okolí Centrum denních služeb. V nových bezbariérových prostorách najdou od září zájemci nejen nové zážitky, ale i individuální přístup. „Budeme se společně učit různým výtvarným technikám, pracím s různými materiály, vyzkoušíme si relaxační cvičení i vzdělávací a tréninkové programy, můžeme uspořádat výlet za kulturou i za sportem, například se naučíme pétanque nebo minigolf,“ popsala vedoucí programu Hana Svobodová. Všechny aktivity jsou však dobrovolné, pokud by někdo raději pracoval na počítači nebo se věnoval jiným činnostem, najde v centru podporu zrovna tak. Vhodné je pravidelné docházení v určitém intervalu, který si každý může sám zvolit – například tři dny v týdnu. A taky věk – klienti by měli být ve věku od 19 do 64 let. „V Brně a okolí se podobné služby vyskytují, většinou jsou však zaměřeny na seniory, na mentálně postižené nebo duševně nemocné lidi. My chceme oslovit především tělesně postižené, pro které zatím podobná možnost neexistuje,“ dodala Hana Svobodová. Centrum denních služeb ale uvítá i klienty s jiným postižením, je dobré se v tomto případě domluvit, zda se jedná pro konkrétního člověka o vhodnou službu. A proč se vlastně tento projekt takto rozšiřuje a nabízí moderní a krásné prostory v ulici Bzenecká na brněnských Vinohradech? Mnoho lidí nemá s kým trávit čas, mnozí pečovatelé potřebují chvilku oddech a odpočinek. „Navíc chceme klienty naučit něco nového. Centrum denních služeb bude fungovat od 8.00 do 15.00 každý všední den,“ upřesnila vedoucí programu. Zájemci se můžou dozvědět víc na webových stránkách Ligy vozíčkářů (www.ligavozic.cz), nebo se rovnou můžou obrátit na Hanu Svobodovou (537 021 485, 777 010 335, [email protected]). 54

Další úspěšný ročník humanitární sbírky Je dobře, že se některé aktivity stávají dobrou tradicí. Občané města Zbýšova nejsou lhostejní k potřebám lidí na okraji a v nouzi. Potvrdili to už mnohokrát různou formou – například příspěvky do Tříkrálové sbírky, dary na pomoc obcím postiženým záplavami a věcnými dary do humanitární sbírky pro Diakonii Broumov. Jsme vděčni, že se v našich podmínkách najdou i ochotní dobrovolníci, kteří obětují svůj čas a pohodlí, věci přijímají, případně přebalují, uskladňují a nakládají. Velkou „vymožeností“ je i to, že posledních pár let můžeme věci bez časového omezení uložit na místě, které je dobře situované a přístupné jak z hlediska sbírání věcí, tak i pro nakládání a odvoz. Je to areál fary na Masarykově ulici. Z webových stránek Diakonie Broumov jsme pro vás, milí dárci, připravili informaci o organizaci, které věcnými dary i finančním příspěvkem (tentokrát jsme na úhradu nákladů na dopravu přispěli vybranou částkou 2 400 Kč) pomáháme. Diakonie Broumov (původně Diakonie Úpice) vznikla v roce 1993 jako občanské sdružení otevřené ke spolupráci se všemi lidmi dobré vůle, jinými humanitárními organizacemi, církvemi a dalšími institucemi, jejichž součinnost je pro pomoc potřebným nutná. Posláním organizace je pomoc lidem, kteří se z různých důvodů ocitli v krizové životní situaci, na okraji společnosti, a to s cílem jejich osamostatnění tak, aby mohli najít své místo ve společnosti. Hlavní činnost se soustřeďuje na poskytování sociálních služeb, pracovní a sociální integraci těch, kteří se ocitli na okraji společnosti. Jedná se o občany obtížně umístitelné na trhu práce, občany bez domova, dlouhodobě nezaměstnané, propuštěné vězně nebo ty, kteří ukončili léčbu závislosti. K tomu slouží jednotlivé sociální služby a programy organizace. Cílem je, aby tito lidé byli schopni se o sebe postarat a našli znovu své místo ve společnosti. Činnost sdružení a poskytované sociální služby mají celorepublikový charakter. Co se stane s vámi odevzdaným použitým ošacením? Zjednodušeně lze celý systém popsat tak, že z místa, kde jste své obnošené oblečení, boty či domácí potřeby odevzdali, je všechen materiál odvezen na nádraží, přeložen do vagónu a odeslán do Broumova. V Broumově je vše uloženo v našich skladech a postupně předáváno ke zpracování. Na zpracování sbírek se podílí cca 50 osob z okraje společnosti. Tito lidé díky vám mají možnost pracovat v částečně chráněném prostředí. Mnozí se tak připravují na vstup na otevřený trh práce a na návrat do společnosti. Pracovní programy významným způsobem přispívají k poskytovaným sociálním službám. Bohužel do našich sbírek se často dostanou i věci, které si už nikdo nechce vzít a nelze je ani průmyslově zpracovat. Tím bohužel vzniká odpad, za jehož likvidaci musíme platit. Děkujeme všem, kteří se o naši práci zajímají a pomáhají. Abychom mohli Vámi darovaný materiál zpracovávat a dopravovat tam, kde je ho potřeba, a aby sociální a humanitární služby potřebným mohly dobře fungovat, je pro nás důležitá Vaše pomoc jak po stránce materiální (sbírky použitého ošacení), tak i po stránce finanč55

ní. Jsme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek. Chceme, abyste věděli, že jakýkoliv Váš materiální či finanční dar je pro nás velmi potřebný a jsme za něj nesmírně vděčni. VŠEM DÁRCŮM SRDEČNĚ DĚKUJEME!! Připojujeme se a rovněž děkujeme všem, kteří zapojili do letošní zdařilé červnové akce. Za organizátory sbírky Ludmila Leščinská

Zbýšovští dobrovolníci pomáhali pracovníkům Diakonie Broumov při odvozu vybraných věcí

UPOZORNĚNÍ PACIENTŮM MUDr. František Ševčík sděluje, že od 1. srpna 2012 budou k dispozici webové stránky www.ordinacezbysov.cz 56

Čtenáři nám píší Vážení občané Babic, Rosic, Zbýšova a Zastávky, 25. dubna 2012 přinesly Lidové noviny na první straně zajímavý článek Veroniky Fejtkové a Michaely Kabátové s titulem: „Češi neskrblí. Na památky dají miliony.“ Cituji nejzajímavější pasáže: „Když jde o záchranu kulturních památek, dokáží Češi sáhnout i hlouběji do peněženky. Že Češi nejsou národem skrblíků, potvrzuje i ředitel Institutu pro památky Aleš Kozák: „Ročně se mezi lidmi vyberou na památky miliony.“ Do dneška zaznamenali 102 sbírky na záchranu památek. Drtivá většina míří na renovaci zchátralých kostelů a kaplí. Nejčastěji sbírky vyhlašují obce, pak sdružení a farnost. Mezi památkami, které lidé svými příspěvky zachránili, je třeba kaple sv. Jana Nepomuckého na Rakovnicku. Za 5 let se podařilo vybrat na opravu milion korun, který dali dohromady dotace od ministerstva kultury, obce a dárcové. Ve Středočeském kraji probíhá nejvíce sbírek na opravy kapliček. Ze 166 veřejných sbírek, které se konaly minulý rok a většina ještě nebyla ukončena, se 116 zaměřuje na opravu kostelů, kaplí, zvonů a jiných církevních památek.“ Konec citátu z Lidových novin. Babická kaple slaví v letošním roce 150 let svého trvání od postavení a vysvěcení. Roky, stoleté lípy a blízký rybník udělaly svoje neblahé dílo. Kaple žádá nutnou důkladnou renovaci. Letošní rok je též přípravou Cyrilometodějských oslav. Před 1150 lety - roku 863 pozval velkomoravský kníže Rastislav na Moravu na památný Velehrad dva bratry ze Soluně - učence Cyrila a Metoděje, právníka a obratného diplomata, aby položili v říši Velkomoravské základy vzdělanosti a zavedli nejstarší slovanský spisovný jazyk - staroslověnštinu. Cyrilometodějské oslavy nemohou být chápány jako čistě církevní, protože věrozvěstové Cyril a Metoděj stáli též u počátků naší státnosti. Nemohou být ani jen české nebo moravské, protože cyrilometodějská misie sehrála roli v dějinách většiny slovanských národů. V České republice budou oslavy zahájeny již letos v červenci na Velehradě během tradičních Dnů lidí dobré vůle. 5. červenec - státní svátek - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Přinesli nám písmo. Mateřskou řečí knihy psali Jazykem rodným Boží chválu pěli Získali Kristu národ celý. Hlas prosby z naší vlasti vane: „Dědictví otců zachovej nám, Pane.“ U nás v Babicích - je díky našemu starostovi Vladimíru Blažejovskému zachováno dědictví otců, kaple sv. Antonína Paduánského, památné dílo babických pracovitých horníků, rolníků a všech občanů. Letos, velice promyšleně a uváženě, ne57

chal pan starosta firmou Miloše Soukupa provést nejnutnější odvodnění celé kaple. Velmi náročných a těžkých prací se také zúčastnili obětaví zaměstnanci obce pan Oldřich Kolář a pan Oldřich Palán. Jejich důkladná práce zaslouží velkou pochvalu. Náročná renovace uvnitř i vně kapli teprve čeká. Dotace z Jihomoravského kraje ve výši 130 tisíc Kč byla již vyčerpána. Moravané jsou pracovití a štědří lidé. Věřím a předem děkuji všem, kteří přispějí jakkoliv, aby naše kaple, dědictví otců i matek, dědů i babiček o svých 150. narozeninách zazářila libou krásou všem. Srdečné díky štědrým dárcům! V neděli 6. května 2012 dostala zrenovovaná socha světce Jana Nepomuckého na Návsi v Babicích krutý zásah od zatím utajených „ctitelů“. Světec, před mnoha lety vržen do Vltavy, nemá ani po smrti pokoj. Proč i jeho sochy ničí „šlechetní rnladíci“? Doporučuji jim, aby místo na alkohol poslali anonymně co nejdříve potřebný finanční obnos na Obecní úřad do Babic na opravu nebo zhotovení nové sochy. Hoši, zamyslete se a zařiďte se dle rady intelektuálů, kteří to s Vámi myslí dobře! Již takové ohavnosti nedělejte. Policie bude mít méně práce. Mgr. Josefa Procházková

Holubi jsou na tom lépe Je letní dopoledne plné horkého slunečního svitu. Stojím před čerpací stanicí, kam chvíli přede mnou přijela cisterna rozvážející pohonné hmoty a tak musím čekat. Staženým okénkem sleduji očima modrou oblohu slibující sluneční den, když můj pohled zaujme hejno snad deseti holubů, letících od čtvrti Majrova. Letí nad ztichlou Kepákovou továrnou, míjejí těžní věž starého dolu Simson a vzdalují se nad pole blížící se čtvrti Anenské. Ve svém krouživém letu se pak obracejí do míst bývalého zemědělského družstva a pak už mi mizí z očí za domy Nové čtvrti. Ještě pak chvíli sleduji končící práci u cisterny, přemýšlím co vše musím zařídit po načerpání benzinu při zpáteční cestě a v duchu závidím poletujícím holubům jejich bezstarostnou volnost. To snad jen my, lidé, se musíme stále pohybovat v mantinelech svých povinností a starostí, které nám trvale a tak citelně ubírají čas na životní radosti, jaké snad prožívají při svém letu kroužící holubi. Pak však již na pokyn obsluhy pojíždím ke stojanu a čerpám svých pravidelných deset litrů benzínu, jedním okem sledujíc, jestli zas nevyskočila cena benzínu nahoru. Po vyrovnání odjíždím na nedaleké parkoviště ke kostelu, abych na poště zaplatil měsíční inkaso a pojistku na auto a pro jistotu koukám do peněženky, jestli mi tam zůstalo dost na sekanou u řezníka v zátočině, brambory a nějaké ovoce u Rapantů a jestli mi ten zbytek bude stačit na léky v lékárně. Od včerejška, kdy jsem byl u lékaře, mám vypsané recepty; za léky utrácím každého čtvrť roku víc jak čtyři stovky, mnozí jsou na tom ještě hůř. Ale ná58

hodou mi to vyšlo. Vše, co jsem měl za úkol, jsem nakoupil a zařídil. Jen takového zvláštního pocitu lehkosti jsem se nemohl zbavit. Jediným důvodem v té chvíli mohla být snad ta vzduchová prázdnota moji peněženky. Když jsem přišel domů a obě tašky s nákupem jsem podal manželce, začala se do mé mysli vtírat úsměvná myšlenka, jak bude vnímána moje odpověď na její otázku, kolik mi ještě zbylo? Otázka však byla zcela jiná: „Nemáš nějaké zbylé drobné? Musím ještě skočit na roh do Brněnky pro chleba, rohlíky a nechci rozměňovat pětistovku.“ Podíval jsem se, do jaké míry myslí svůj dotaz vážně, načež jsem jí odpověděl: „No, na těch pár rohlíků bych snad měl, ale na ten chleba už to nevyjde. Proto raději tu pětistovku rozměň.“ Když jsem se pak v poobědním čase po šálku kávy na chvíli natáhl na válendu, abych ulevil svým věčně unaveným nohám, vzal jsem do rukou noviny a jen tak očima jsem prošel tučně vytištěné titulky: Vláda zas řeší své problémy. Koalice hledá funkci pro Johna. Korupce neubývá. Jsou zlevněné nákupy opravdu slevou? Budou se krátit důchody? A pak následuje řada kriminálních případů a problémy na dálnici D1. Proto raději obracím list na sportovní zpravodajství, kde si snad alespoň na chvíli zklidnim své vnitřní napětí. Někdy je až k nevíře, čím vším jsou naše problémy a starosti navyšovány. Člověk má někdy pocit, jestli vůbec máme na ty svoje každodenní starosti a problémy dost času. Oč jsou na tom volně poletující holubi lépe. Jaroslav Nevřiva

Vojna jako řemen, ale i veselá Dnes mi psala máma, hochu nebuď fláma, pana hejtmana si važ! Spi na levým uchu, drž si nohy v suchu abys tam z nich neměl pach… Tak takové dopisy, jaké snad přicházely našim dědům a pradědům, za námi na vojnu už nechodily. Ba i ti pověstní hejtmani či obrsti dávno zmizeli nahrazeni důstojníky, ale také politruky a kontráši. Jen vojenský dril a mazácké zupáctví stále přetrvávalo a uži si toho i náš ročník, který nastoupil v říjnu 1953. První překvapení po rozdělení v Brně nás čekalo po šestihodinové cestě vlakem, když jsme se svým doprovodem, který tajil naši cílovou stanici, vystoupili a vyložili své tradiční dřevěné kufry. Rozkaz zněl: „Nerozcházajte sa!“ Dívali jsme se překvapeně kolem sebe, ale nemohli jsme pochopit, že jsme na Slovensku. Na staniční budově vedle nápisu Ypolyságon, vlála maďarská vlajka a kolem nás s malým odstupem obcházeli maďarští žandáři s pery za klobouky. Z tlampače se pro nás nesrozumitelně ozývalo něco jako „nemseretlefegete“ a teprve, když si náš důstojník všiml naší nejistoty, povídá: „Súdruhovia vojaci, jsme v rozdělenom mestě Ypelské Šahy na maďarskom území, ale ako len vyjděme von, buděme na Slovensku“. To nás uklidnilo, neboť jsme si už mysleli, že jsme emigrovali k Maďarům. 59

A tak po chvilce jsme s kufry na ramenou vyrazili směrem ke kasárnám, kde nás čekalo další překvapení. Za zvýšeným kamenným plotem na nás vykukovaly přízemní starší podlouhlé budovy, postavené zde nejméně v době Rakouska-Uherska, obklopené stromy. Jen jsme prošli branou, okukováni mazáky, čekalo nás na nádvoří po sčítání rozdělení do rot, kde jsme se poprvé dověděli, že patříme k poddůstojnické škole a praporu protivzdušné obrany. Naše kufry skončily v jedné z budov, kde měla mít naše četa své příští ubytování. Místo všemi toužebně očekávaného jídla, po kterém volaly kručící žaludky, jsme však byli odvedeni našimi veliteli družstev ke skladu, kde jsme každý do své deky vyfasovali vše, co patří do vybavení vojáka. Byla to puška, pamatující snad porážku wehrmachtu, přilba, maska, čižmy, oblek a mimo jiné také prázdný slamník. Když jsme to vše odnesli do své místnosti, šel náš civil do krabic na odeslání domů a my, kteří jsme již hladem šilhali, jsme se konečně dočkali nástupu na skoro večerní oběd. Ale stálo to za to! Byl segedínský guláš s kusy masa jak dětská pěst. Každý dostál plný esšálek s dvěma krajíci chleba a kdo měl málo, mohl jít ještě na nášup. Po takové dávce jídla by se každý snad nejraději viděl na kavalci, ale po umytí šálků přišel rozkaz k nástupu na cpaní slamníků ke stohu slámy. Jen ten, kdo na vojně nacpával slamník, ví, jakou dá fušku, dostat toho netvora do požadovaných tvarů, které odolají bez změny následná slehnutí. Někdy bylo té dokonalosti dosaženo po řadě výtek a postihů až po týdnu docpávání. A to byl teprve začátek problémů, kterým musel každý nováček čelit. K těm zpočátku nejčastějším patřily večerní prohlídky, při kterých občasná účast velitele roty nadporučíka Vypariny končívala prohlášením: „Súdruhovja vojaci, dúfam že viete, čo je to vichor! Je to orkán, ktorý vás z tohto něporjadku vyhádza oblokmi von! Služba, vyhlástě poplach!“ A už jsme lítali jak papíroví čerti. V jiné dny, když jsme byli na učebně při promítání a rozpoznávání cizích letadel a určování jejich technického vybavení, vhodil nám některý z chemiků oknem do učebny dýmovnici. Ten, kdo do minuty nevyběhl ven, mohl si hrát nejméně hodinu na slepou bábu. To bývaly šprýmy našich chemiků, říkalo se jim „yperiti“, kteří nám tak umožnili nejméně hodinový klidný pobyt na zdravém vzduchu. Další nezapomenutelnou radostí v čase zimních mrazů bylo, když na četu přišlo pořadí loupat ve venkovním krechtu pro kuchyni dva až tři kotle brambor. Provádělo se to v rukavicích příborovým nožem a bývalo problémem přimrzající rukavici od nože oddělit. Ale to nebylo v čase zimy tím nejhorším. Daleko větší sebezapření vyžadovaly noční poplachy, které nekončily nástupem, ale pokračovaly pochodem do mrazivé noci. Na takový jeden si občas i po tolika letech vzpomínám. Začal asi hodinu po půlnoci. Po hlášení nastoupených rot veliteli praporu jsme vyrazili z kasáren do temné a mrazivé noci. Rovinami prostírajícími se kolem zamrzající řeky Krupiny vmetal vítr prudkými přívaly do našich očí chuchvalce sněhu. Kvílení větru, přerušované jen kroky vojáků našlapujících do zmrzlého sněhu, bylo to jediné, co svědčilo o strnulosti postupujících útvarů. Asi po třech, možná čtyřech kilometrech naší cesty zavátou silnicí, kdy už každý čekal na otočku, vylétla ke ztemnělé obloze červená raketa, následovaná opakovanými rozkazy: „K zemi! Nepřítel zprava! Roty, čety, rojnicemi, plížením vpřed!“ Pravá zasněžená mez silnice potemněla padajícími těly. Já jsem právě v tom okamžiku ucítil, že se mi uvolnil jeden z řemenů torny, která mi sjela z ramen. Snažil jsem se zmrzlými prsty vše napravit, ale ve tmě, kdy mi kamarádi mizeli v zasněžené pláni, to šlo velmi pomalu. V té chvíli pro mne jako zázrakem vyletěla další raketa a zazněl rozkaz: „Nepřítel zezadu!“ A já, který byl dříve bezna60

dějně poslední, jsem byl najednou ke své radosti první. Poplach tehdy končil návratem do kasáren, ale k nočnímu odpočinku zbyly pouhé tři hodiny. Mimo těchto neradostných událostí měl život vojenský i řadu příhod veselých. Jedna taková se stala při nácviku bojových střetů. Velícím nastoupených cvičenců praporu byl tehdy rotný Vašulín, všem známý svou horlivostí. Aby měl nadhled a pro lepší názornost předváděných cviků s puškou, vylezl na střechu v rohu cvičáku umístěného starého dřevěného záchodku. Při jeho povelu „Poskok! Odskok!“ střecha záchodku nevydržela a rotný Vašulín ve vteřině zmizel, doprovázený hlasitým smíchem nastoupeného praporu, v jeho níže umístěných prostorách. Podobný osud postihl také našeho velitele roty nadporučíka Vyparinu. Ten totiž při jedné večerní prohlídce, nespokojen se stavem vybraných kamen od popela, do těchto kopl. Následek byl hrozný. Roura s kolenem vedoucí do vikýře se uvolnila a obsah sazí, Bůh ví, kdy vybíraný, se mu vysypal na hlavu a ramena. Tím se stalo, že místo velitele roty stál před námi v jeho uniformě černoch. Ten sice okamžitě odešel, ale na pro nás nemilé následky nezapomněl. Jaroslav Nevřiva

Havíři a haldářky Je brzké ráno probouzejícího se dne, plné mlhavého oparu a ranní rosy. Od domků vesnice Babic, přikrčených dosud v pološeru do stráně údolí, začínají se již po cestě, vedoucí po okraji lesa k dolu Ferdinand, trousit první havíři. Jdou pomalu ztěžklým krokem s krajícem chleba zastrčeným v kapse. Zhluboka nadechují chladivou ranní svěžest, která je občas nutí k sípavému odkašlání, které prozrazuje prostředí, do kterého se denně ve ztemnělých hlubinách země vracejí. Vstříc jim vystupuje ze zbývajících stínů pološera těžní věž dolu Ferdinand s narůstajícím hlukem lanovnic, provázeným občasnými výdechy parního stroje. Postav havířů jdoucích k dolu postupně přibývá a čím více se blíží k dolu, tím více patří jejich myšlení nehostinnému prostředí v podzemí, které jim a jejich rodinám nabízí v tom čase jedinou možnost obživy. Po převleku a následném pracovním rozdělení (falesu) bral každý u okénka lampárny svůj rozsvícený kahan a bez dlouhých řečí se zařadil do zástupu ostatních, čekajících na nárazišti na nástup do klece. Třípatrová klec pak do každé své části postupně přijala osm havířů, se kterými po odzvonění obsluhou klece zmizela v temné hlubině podzemí. Když hlas sirény dlouhým zahoukáním ohlásil v šest hodin začátek směny, byli již pracovníci zaměstnaní na povrchu při nakládání uhlí 61

do železničních vagonů, na lanovce nebo na odvozu vozů s hlušinou k haldě v pohybu. Hlavně ti u hlušiny museli co nejrychleji pospojovat a po noční směně odstavené vozíky odtáhnout vrátkem k haldě a připravit k vysypání. V tom čase se po navršené haldě dostávaly vzhůru co nejblíže k výsypu vozíků se svými koši a pytli haldářky někdy i se svými odrostlejšími dětmi, aby zde měly štěstí na nejlepší kousky uhlí. Halda, zmočená noční rosou a v některých místech vznícená záparem a tedy hořící, vytvářela na svém povrchu oblaka kouře a páry, ve kterých haldářky vybíraly nebo kladívky z kamenných proplástků vytloukaly kousky uhlí. Naplněné koše nebo pytle snášely pod haldu, kde uhlí přesypávaly do odstavených vozíků či dvoukoláků. Mnohdy až přiotrávené kouřem a s dlaněmi, zkrvavělými od roztloukaných kamenů, odjížděly unavené k domovu. Kolik z nasbíraného uhlí se jim podařilo prodat, aby za získané peníze přilepšily sobě a dětem a kolik jim zůstalo na blížící se zimu, záleželo jen na jejich píli. Haldářky bývaly ponejvíce vdovy po havířích, kterým doslovně žebrácká podpora na obživu sebe a dětí nemohla stačit ani k holému životu. Tak těžká byla doba v našem kraji na přelomu 19. a 20. století, kdy nouze s bídou donutila řadu našich občanů k odchodu do daleké ciziny. .Jaroslav Nevřiva

Kruté stopy v kraji po bitvě na Moravském poli Je horký letní podvečer měsíce srpna roku 1278. Tiše plynoucí vody řeky Jihlavy, zmohutnělé přítoky řek Oslavy a Rokytné, unášejí na větříkem čeřených vlnkách první žluté listy habrů a olší. Od říčního brodu až k okrajovým domkům osady Ivančic, dolétá jásot povykující, dovádějící, koupající se mládeže. Bezvětrné horko dosahuje na slunci bezmála třiceti stupňů a tak mladí naháči smáčejí svá obnažená těla v chladivé vodě řeky. Most z hrubých klád převádí zde cestu na druhý břeh. Hned za ním, pod stoupajícím zalesněným návrším, se cesta rozchází. Jedna její část stoupá k vrcholu kopce se zbytky starého hradiska nazývaného Réna, která, jak uvádějí kroniky, měla v roce 1073 patřit do Velkomoravské říše. Druhá část cesty sledovala pak ve stínu habrů a olší břeh řeky, za jejímž zákrutem navazovala na starou obchodní cestu směřující k Moravskému Krumlovu. Po té sem k mostu přijížděl v tomto podvečerním čase na potem se lesknoucím koni tryskem jezdec. V rychlé jízdě se mu z hlavy do týla smekla jeho kápě, uvolňujíc jeho vlající vlasy. K pasu měl připnutý jezdecký palaš, který mu při prudké jízdě tloukl do jeho levé kožené kamaše. Tento posel, jedoucí se zprávou od purkrabího krumlovského hradu pana Vojslava z rodu 62

pánů z Obřan, který měl pro cestu do Brna zde v Ivančicích připraveného čerstvého koně, měl opravdu na spěch. Jim nesená zpráva měla totiž pro celé české království obrovský význam. České vojsko vedené králem Přemyslem Otakarem II. bylo na Moravském poli v bitvě u Suché Kruty v Dolních Rakousích dne 26. srpna 1278 poraženo římským králem Rudolfem Rakouským. Při tom boji zde český král padl. Důvodem jeho porážky po řadě předcházejících vítězství bylo obrovské horko, dosahující až 35 stupňů, kdy do boje nemohla zasáhnout nejúdernější síla českého vojska - těžkoodění rytíři, kteří nebyli schopni za dané teploty pohybu. Dalším důvodem byla zrada části vojska, vedeného Rožmberkem, které do boje přišlo pozdě, kdy již bylo rozhodnuto. Po ukončené bitvě se pak Rudolf Habsburský rozhodl pro vpád na Moravu. Jeho vojsko vypalující a plenící osady a městečka Moravy postupovalo naší zemí, nešetříce životy zdejších obyvatel. Lidé před ním prchali v celých houfech do okolních lesů a vykopaných lechů. Ze svých pastvin a chlévů vypouštěli dobytek a doufali v jeho záchranu. Doma zůstávali v tom čase krutostí jen staří a nemocní, kteří na svůj pobyt mnohdy dopláceli svými životy. Postupující vojsko pak mimo jiné vypálilo a poplenilo město Pohořelice a po několika dnech jak hejno nenasytných kobylek přitáhlo k městu Ivančicím, kde se uložilo táborem v místě zvaném Na lánech. Odtud pak po více jak třináct dní rabovalo a plenilo Ivančice s celým širokým okolím. Když však začalo docházet k častému krveprolévání občanů, rozhodl se stařičký olomoucký biskup Bruno spolu s několika moravskými šlechtici zajít se svoji prosbou o milost do tábora za samotným Rudolfem Habsburským. Ten je po delším čekání přijal a s nadřazeností vítěze jim posléze slíbil zmírnění násilností. Doba, která v naší zemi nastala, byla zcela pod vlivem dvojvládí cizáků. V české krajině se chopil vlády až do roku 1283 markrabě Ota Braniborský, zatímco Moravu ovládl Rudolf Habsburský. Teprve po nich nastoupil na český královský stolec syn Přemysla Otakara II, Václav II. Jaroslav Nevřiva

U Masarykovy studánky. „Znám křišťálovou studánku kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes …“ Tak krásnými verši o studánce v kouzelném prostředí lesa popisuje básník ve svých citově laděných verších svou „Křišťálovou studánku,“ která zůstává již od časů naší školní docházky před více jak sedmdesáti lety stále v naší paměti. Byly to právě verše této básně, které se mi zcela náhodou dostaly do rukou a vyvolaly v mé mysli vzpomínku na studánku, patřící do našeho kraje. Je to studánka velmi úzce spjatá s dobou mého dětství, která si pověst a vážnost, jaká jí již od minulosti patří, právem zaslouží. Ta studánka, známá po celém kraji, byla již v časech první republiky pojmenovaná „Masarykovou studánkou“ po našem prvním prezidentovi. Stojí na úpatí kopce babického lesa nazývaného Kulatým, svažujícího se do malebného údolí Žlebů, provázejících potok Habřinu a jeho klidně plynoucí 63

vody. Souběžně s potokem prochází údolím pomalu stoupajícím od Zastávky také železnice a asfaltová silnice, která je v místech odbočení ke studánce rozšířená pro zaparkování. A odtud asi po padesáti metrech lesní cesty, zastíněné korunami snad stoletých košatých smrků, se stráněmi porostlými kapradím, přicházíme k Masarykově studánce. Stojí zde opatřena stěnou ze žulových kvádrů, do kterých je v horní části vsazen bronzový odlitek Masarykovy podobizny. V dolní části stěny vyúsťuje trubka, ze které se zurčením vyvěrá do kamenného koryta křišťálově průzračná voda. Asi po dvou metrech ústí do kolem protékajícího lesního potůčku a na soutoku vytváří mělkou průzračnou tůňku, která nabízí vodu slétajícím se žíznivým ptákům či po setmění srnčí nebo jiné lesní zvěři. Masarykova studánka tak slouží nabídkou své chladivě osvěžující vody již od hluboké minulosti každému, kdo k ní přijde. Ať už to byli havíři z vesnice Zakřan nebo Popovic, kteří kolem chodili na důl Julius v Zastávce nebo turisté, trampové či my, tehdy děti, které jsme se sem, do údolí Žlebů k potoku Habřině, chodily koupat a chytat rybky a raky. A za ztichlých nocí za třpytu hvězd, zrcadlících se v tůňce, snad ta všemi oblíbená Masarykova studánka vítá své stálé hosty, lesní zvěř. Jaroslav Nevřiva

INZERCE

64

65

66

Přejete si prodat či koupit nemovitost? Sháníte pronájem? Rádi Vám pomůžeme vše zajistit☺ – Nabízíme široký výběr služeb z oblasti realit, bankovnictví a pojišťovnictví. – Zprostředkujeme Vám úvěr, hypotéku či pojištění. – Vše vysvětlíme, poradíme a zajisté i pomůžeme.

Jsme pro Vás tím správným řešením. Obraťte se na nás! Těšíme se na Vás☺! Rupos s.r.o., Ivančice www.rupos.cz

Realitní kancelář: Palackého nám. 10 - přízemí Tel.: 534 009 023 Mobil NONSTOP: 608 364 367 [email protected]

Pojištění a úvěry: Palackého nám.10 - 1. patro Tel.: 546 437 213 Mobil: 774 513 286 [email protected]

67

MILAN NEKUŽA ELEKTRO Na Drahách 150 664 11 Zbýšov

Provozovna:

ELEKTRO 1. máje 262 664 84 Zastávka tel: 546 429 023-4 fax:546 429 452 e-mail:[email protected]

Prodejna:

Domácí potřeby Masarykova 69 664 11 Zbýšov tel: 546 431 341 e-mail:[email protected] – elektroinstalační práce – zámečnictví, kovoobrábění – nákladní doprava – obchodní činnost

Doprava:

nabízíme dopravu stavebního materiálu vozidly s hydraulickou rukou, dopravu písků a štěrků, přistavování kontejnerů na stavební suť a komunální odpad do hmotnosti 5 t, práce s montážní plošinou. MAN s hydraulickou rukou dosah 24 m Liaz s hydraulickou rukou dosah 9 m Avia A90 kontejner Avia A75 s hydraulickou rukou kontejner dosah 4,5 m Avia montážní plošina dosah 18 m 68

69

PNEUSERVIS ZAMAT ZBÝŠOV Zbýšov, bývalý areál JZD na Družstevní ul. Mobil: 602 773 139 NABÍZÍME ● prodej mírně jetých pneu různých značek i rozměrů ● opravy průrazů pneumatik vulkanizací (termopres) ● prodej litých kol a ocelových disků na všechny značky a typy vozidel ● opravy litých kol včetně lakování ● prodej pneu značek BARUM, MATADOR, KLEBER, CONTINENTAL, FULDA, GOOD YEAR, SAVA atd. ● prodej pneu pro vozy OFF ROAD ● prodej pneu na nákladní vozidla a zemědělské stroje ● prodej a montáž motocyklových pneu PROVOZNÍ DOBA: Pondělí–pátek 9.00–17.00 hod. Sobota 9.00–12.00 hod. nebo dle dohody

Ozvěna – vydává město Zbýšov. Ev. č. MK ČR E 18258 Občanům města zdarma. Příspěvky, ohlasy a nabídky inzerce posílejte na adresu: Městský úřad Zbýšov, Masarykova 248, 664 11 Zbýšov, kulturní komise rady města, tel.: 546 431 592, mestozbysov@ mboxr.cz Tisk: Gloria Rosice 70

71

72