2012. Redakce: Mgr. Taťána Khýrová, el. kontakt:

Centrum kognitivní edukace o.s.

ZPRAVODAJ ČÍSLO 1/2012 Redakce: Mgr. Taťána Khýrová, el. kontakt: [email protected] [email protected];www.centrum-cogito.cz

Kvalita života všech jedinců může být smysluplně zvýšena využitím zkušeností zprostředkovaného učení a systematickým používáním nástrojů modifikovatelnosti. (R.Feuerstein)

================================================================

Obsah: Slovo úvodem …………………………………………………………………………….2 Upozornění pro zájemce o kurzy FIE………………………………...……………….2 Anketa……………………………………………………………………………………...2 Teoretické příspěvky Věra Pokorná: Význam vytváření představ u dětí ……………………………………….3

Recenze, anotace Význam představ v matematice (voko)……………………………………………….………5 Donoghue, E.: Pokoj (Taťána Khýrová) ………………..……………………………..…….....6 Zajímavé internetové odkazy …………………………………………….…………………..7

Příspěvky z praxe 3. setkání účastníků kurzů FIE v Ostravě…………………………………………….…..7

Pro inspiraci Reflexe z kurzů – I. část (voko)……………………………………….…………………..…...8

Oznámení Konference centra COGITO v Olomouci ……………………………………..…………...11

Úsměvné perličky…………………………………………………………………....……12 Zprávy z redakce………………………………………………………………………………...12

================================================================ Slovo úvodem ================================================================

Milí čtenáři. Rozhodli jsme se, že budeme vydávat internetový časopis. Už nadešel čas, abychom se sdíleli se svými myšlenkami, nápady a konkrétní aplikací metody Reuvena Feuersteina, Instrumentální obohacení. Jsem velmi ráda, že se redakce našeho časopisu ujala Mgr. Taťána Khýrová, které srdečně děkuji. První číslo našeho Zpravodaje je číslem, které ještě nemá všechny rubriky, o kterých uvažujeme. Má i prozatímní název. Vše bude záležet na vás, kteří budete mít o Zpravodaj zájem. Každý časopis je závislý na svých čtenářích. Proto budeme velmi rádi, pokud se na jeho tvorbě budete podílet. Posílejte nám prosím své příspěvky a postřehy, které se týkají aplikace metody FIE, vaší práce vůbec, a otázky, na které byste rádi dostali odpověď. Jen tehdy má časopis smysl, když odráží starosti, radosti i potřeby čtenářů. Budeme rádi, když budete uvažovat i o názvu našeho časopisu. Velmi se těšíme na všechny vaše připomínky, příspěvky a poznámky. Srdečně Věra Pokorná

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Upozornění všem zájemcům o kurzy FIE Dohodla jsem se s Dr. Moravčíkovou, že všechny kurzy FIE se budou od září 2012 opět konat pod hlavičkou Cogita. Prosím, sledujte webové stránky www.centrum-cogito.cz, kde najdete seznam kurzů, které se uskuteční na podzim tohoto roku. Paní Dr. Moravčíkové jsem velmi vděčna, že se organizaci kurzů v minulém roce ujala a přeji jí, aby Centrum Rozum bylo ve všech svých aktivitách úspěšné.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ANKETA Vyhlašujeme anketu na název Zpravodaje. Své náměty zasílejte na adresu: [email protected]

2

================================================================ Teoretické příspěvky ================================================================ VÝZNAM VYTVÁŘENÍ PŘEDSTAV U DĚTÍ Věra Pokorná 1. Co to je představa? Metodicky je dobré si hned na začátku vyjasnit, jaký obsah má slovo, s kterým budeme pracovat. Tedy definovat pojem představa tak, jak ho budeme používat. a. Představa je to, co si jedinec dovede vyvolat v mysli tak, jako by to viděl, slyšel, cítil, dotýkal se toho, nebo si zpřítomnil, jak to chutná. Odborně se říká, že představa znamená mít určitou věc nebo událost před sebou tak, jako by ji člověk měl v percepčním poli. Tedy jako by to vnímal jednotlivými smysly. Jsou to minulé zážitky a vjemy, ale i příběhy, které jsme slyšeli nebo četli. b. Představy jsou stavebními kameny myšlení. V odborné literatuře se o představě mluví jako o mentální prezentaci, psychickém znázornění. Proto člověk dokáže vytvářet představy i něčeho, s čím se dosud nesetkal. Jak si například uspořádá vlastní pokoj, jaké šaty si chce koupit, plánuje podle určité představy svou dovolenou. Představuje si, jaký večer uspořádá svým přátelům, jak oslaví své narozeniny. Jak chce vychovávat své děti. Dokáže si představit, jak se asi druhý v určité situaci cítí. Představy jsou tedy také základem empatie vůči druhým lidem. 2. Proč rozvíjet představy u dětí Částečně jsme to již naznačili v minulém odstavci. Z předchozí úvahy vyplývá, že záleží na kvalitě představ. Pokud je určitá představa příliš spojená s jedinečnou situací, ve které vznikla, pak z ní lze jen těžko vyvodit analogie a využít vlastní zkušenosti v různém kontextu. Jeho schopnost jednat flexibilně je značně omezená a je velká pravděpodobnost, že bude jednat neadekvátně, protože životní situace se ve stejné podobě neopakují. Ze stejného důvodu je nutné sledovat, zda děti mají představu o pojmech, s kterými se při výuce setkávají. Zda obsah těchto představ je dostatečně přesný a obsáhlý. Často se učitelé nebo rodiče spokojí s tím, že dítě pouze slovo opakuje. Nedávno mi jedna kolegyně vyprávěla, jak pracovala s dětmi, které nebyly schopny řešit ve třetí třídě slovní příklady. Začaly tím, že si analyzovaly zadání. To začínalo: „ Dvě obce se sloučily …“. Kolegyně zjistila, že všechny tři děti, které měla v péči, si nedovedly představit, co je obec a co je sloučit. Samy si v rozhovoru uvědomily, že viděly silniční tabule, kde byly dva názvy obcí. Jakmile si tyto dva pojmy vysvětlili, dali jim širší obsah, děti samostatně vyřešily s velkým zájmem matematický úkol. Neměly žádnou představu o pojmech, s kterými měly pracovat. V čem se dospělí od dětí liší, je množství a šíře zkušeností. Ty získávají čtením, kontakty s druhými lidmi i vlastním řešením nároků běžného života. Předávat vlastní zkušenosti je úkolem starší generace. Právě proto, že rozvoj představ nesouvisí jen s vlastními zkušenostmi, ale i se zkušenostmi druhých, které jsou dítěti předávány, je možné již u předškolních dětí rozvíjet představy abstraktních slov. Je možné s nimi mluvit například o tom, co to je radost. Z čeho má dítě radost. Z čeho mají radost druzí lidé. Jak se cítí, když má radost. Jak to pozná. Chce se mi skákat, mám hodně energie, směji se. Podle čeho pozná u druhých, že mají radost. Kdy má radost velkou, kdy se raduje jen málo. Projevuje se radost jen velkým smíchem? 3

Jen dobrá představa tématu je předpokladem porozumění a plodné diskuse, protože téma je uchopeno v jeho šíři a hloubce. Závěrem můžeme shrnout, že jedinec může přemýšlet jen v rámci svých znalostí, které umí dát do souvislostí s jinými jevy a událostmi na základě své bohaté a na problém zaměřené představivosti. 3. Jak rozvíjet představy u dětí? a. Dětem je nutné předávat informace v souvislostech, nejen jako jednotlivosti bez vztahu k situacím, s kterými jsou propojeny. Děti musí vědět, kdy informace použijí, proč jsou důležité. Například by děti měly vědět, proč se učí násobilku, kdy a v čem jim usnadní řešení praktických i teoretických úkolů. Měly by si umět jednotlivé násobky vyvodit. Vytvářet vztahy mezi čísly. b. Rozšiřovat obsah pojmů. Stejné slovo je možné použít v různém kontextu a vždy má trochu jiný význam. Například slovo „učení“. Učit se ve škole, jít do učení, učit se ze zkušenosti, nechat se poučit, učení jako soubor tezí určitého oboru, nebo soustava názorů určitého vědce nebo myslitele. Obsah pojmu je možné rozšiřovat i pomocí přídavných jmen, které určitý pojem rozšiřují, rozlišují jeho použití a tím jeho obsah prohlubují. Učení může být mučení, je možné mít radost z naučeného, náročné učení, zajímavé učení, nudné učení, pamětní učení, učení s porozuměním apod. Proto, když o něčem s dítětem mluvíme, pak bychom měli k danému tématu předávat důležité vědomosti, charakteristické vlastnosti předmětu nebo jevu nebo události a vyzdvihnout jeho význam. Postupně přidáváme detaily a tak stále rozšiřujeme a upřesňujeme představu dětí. c. Klást dětem otázky. Otázkami je možné zjistit na začátku rozhovoru, jaké znalosti a představy dítě samo má. Už jsi něco takového slyšel, nebo slyšela, viděl, nebo viděla (ochutnal, hrál sis s tím) apod. Tak by měl učitel také přistupovat ke svým žákům. Než začne určité téma rozvíjet, musí vědět, jaké představy o daném tématu děti mají. Ideální by bylo, kdyby každé dítě mohlo o své představě mluvit. Pak je možné odpovědi porovnávat, ptát se dětí, proč si to myslí, zda by to nemohlo být ještě jinak. Ptát se na nejdůležitější vlastnosti jevu, i na ty, které jsou méně důležité. Často jsem dětem, které přišly do poradny, takové otázky kladla. Již jsem dávala příklad na řešení matematických úkolů. Podobně jsem se setkala i s tím, že žáci znají určité gramatické jevy, ale nerozumí celkovému systému gramatiky. Že mohou text analyzovat a tak mu lépe porozumět, je vůbec nenapadlo. Nenapadá to ani mnohé dospělé. Proč máme podstatná jména? Proč mají věci název? Přídavná jména popisují vlastnosti podstatných jmen, ale taky nám podstatná jména rozlišují. Když se díváme na pískovišti na děti, které neznáme jménem, říkáme například: Podívej se na toho staršího chlapce, jak si nápaditě hraje. Děti neví, že předložky vyjadřují vztah mezi pojmy. Věta: Kniha je na stole, vyjadřuje vztah mezi knihou a stolem. A rozšiřovat obsah předložek. Například předložka „mezi“. Většinou uvažujeme, že vyjadřuje vztah mezi dvěma prvky ve vodorovné řadě. Počet prvků ale může být neomezený – mezi námi ve třídě, mezi nářadím – a prostorově variabilní – mezi podlahou a oknem (svislý vztah), mezi vlakovou stanicí Kolín a Pardubice (vzdálenost). Může jít o časový vztah – mezi šestou a sedmou hodinou atd. Tak můžeme probírat význam každého slovního druhu. Děti si mají uvědomit, že vše má svůj význam a každou práci máme dělat s nějakým smysluplným záměrem. 4. Proto nestačí předávat dětem hotové informace. a. Předně se zbytečně zatěžuje jejich paměť. Děti mají být badatelé, přijít si na mnohé samy, učit se poznatky zdůvodňovat, tím se naučí i své názory podepřít souvislostmi, ve kterých uvažují. Děti mají vytvářet vztahy mezi novými informacemi, vytvářet si systém poznatků. Tím se opět jejich 4

představy o věcech, jevech a událostech rozšiřují a zhodnocují. b. Druhým nebezpečím, pokud se dětem předávají hotové informace, je, že si mohou vytvořit mentální bariéry. Dítě slyší od učitele mnoho informací a neví, které jsou důležité a kterými chce učitel jev jen přiblížit obrazem. Ve své praxi jsem se setkala s mnoha takovými případy. Děti si pamatovaly to, co je zaujalo, nebo jak informacím samy porozuměly. Proto je tak důležité, aby učitel stále sledoval, jaké představy si o nových poznatcích děti vytvořily. 5. Jak je možné poznat, že dítě novému poznatku skutečně porozumělo? Mnohé už je zřejmé z toho, co bylo pověděno dříve. Pomocí otázek, v rozhovoru s dětmi je nutné se ujistit, co považují za důležitou a co za nedůležitou informaci vzhledem k danému úkolu. Nutné je naučit děti, jak si mají plánovat svou práci. Je to velmi jednoduché. Měly by si uvědomit, co je cílem jejich práce, co mají dělat, co mohou využít, jaká data jsou dána, a pak si položit otázku, jak budu pracovat, čím začnou a jak budou pokračovat. Poslední část plánu je odpověď na otázku, jak svou práci zkontrolují. I schopnost plánovat, jako každá mentální činnost předpokládá, že dítě je schopné si věci promyslit na základě mentální prezentace, tedy na základě svých představ. Čtenáře, který má hlubší zájem o tuto problematiku, odkazuji na přílohu se stejným názvem, který najde na webové stránce centrum-cogito.cz. ======================================================================

Recenze, anotace ====================================================================== Význam představ v matematice Byla jsem upozorněna T. Khýrovou na článek M. Hejného, který vyšel ve Speciální pedagogice, ve druhém čísle minulého roku, pod názvem Nesnáze při budování představ čísla. Je zaměřen na žáky prvního stupně ZŠ. M. Hejný se zabývá teorií generických modelů, kterou vytvořil jeho otec V. Hejný před čtyřiceti lety. Cílem této teorie je, podobně jako se setkáváme u Feuersteina, vyjádřit, jak probíhá proces porozumění u žáka. Děje se to podle Hejného postupným pochopením vzájemných vztahů mezi izolovanými poznatky. Žák si má uvědomit, že určitý aritmetický výsledek platí vždycky, i když počítá jakoukoli skupinu předmětů. Například 5 + 2 = 7 platí vždycky, ať sečítá tužky, dny nebo jahody. Je to velmi podobné výzkumům Piageta, který rozlišuje ještě další úroveň abstrakce, kdy tvrdí, že žák má pochopit, že každé číslo může používat i tehdy, když si žádný předmět, nebo jev nepředstavuje. Počítá tedy jen s čísly, jejichž obsah mu je známý. Domnívám se, že je výhodné předat žákům obsah čísla ještě dříve, než ho učíme jednotlivým matematickým operacím. Záměrem tohoto příspěvku není analyzovat uvedený článek, ale pouze ukázat, že v českém prostředí již vznikají projekty, které se zabývají tím, jak žáci rozumí naučené látce, především v exaktních předmětech, matematice a fyzice. M. Hejný napsal společně s F. Kuřinou publikaci Dítě, škola a matematika, ze které bych ráda upozornila především na kapitolu sedmou, Žákův poznávací proces. Třetí publikací, která se zabývá otázkami představ, a na kterou bych ráda zaměřila pozornost zainteresovaného čtenáře, je knížka, která vyšla v roce 1992 v nakladatelství Academia, O představivosti a její roli v matematice. Spoluautorem je již zmiňovaný Kuřina. Pro nematematiky jsou 5

zajímavé úvodní, všeobecné úvahy o představách. Autoři citují mnoho pramenů již od Komenského, který byl přesvědčen – cituji z uvedené knížky- že: „Míti znalosti znamená dovést něco zobraziti, ať už myšlenkou, rukou či jazykem … Všechno totiž má svůj původ v zobrazování, to je ve vytváření podob a obrazů skutečných věcí. Kdykoliv totiž smyslem vnímám nějakou věc, vtiskuje se mi její obraz do mozku. Kdykoliv vytvářím podobnou věc, vtiskuji její obraz hmotě. A když jazykem oznamuji to, co si myslím nebo tvořím, vtiskuji představu téže věci vzduchu a vzduchem do uší, mozku a mysli osoby druhé. Prvnímu způsobu říkáme věděti, druhému a třetímu způsobu zobrazování říkáme uměti.“ Samozřejmě i další citace jsou velmi zajímavé. Seznámení s nimi již ponechávám na čtenáři, který má o problematiku zájem. Literatura: M. Hejný, Nesnáze při budování představ čísla, Speciální pedagogika, č.2, 2011 M. Hejný, F. Kuřina, Dítě, škola a matematika, Konstruktivistické přístupy k vyučování, Portál, Praha, 2009, 2. aktualizované vyd. Z. Půlpán, F. Kuřina, V. Kebza, O představivosti a její roli v matematice. Academia, Praha, 1992 J.A. Komenský, Didaktika analytická, Samcovo nakladatelství, Praha 1946 -voko-

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Donoghue, E. Pokoj Knižní klub 2011 Pětiletý Jack žije se svou matkou od narození v hermeticky uzavřeném Pokoji. Kontakt s vnějším světem zajišťují pouze občasné návštěvy psychicky vyšinutého únosce matky, který ji v Pokoji vězní celých 7 let. Jack se domnívá, že nic jiného kromě Pokoje, věcí v něm a jeho s matkou ve skutečnosti neexistuje. V Pokoji se cítí být v bezpečí, vše je známé, předvídatelné. Matka zavedla chlapci pravidelné rituály – každý den cvičí, hrají si, čtou si. Na noc je ukládán ve Skříni, aby byl před únoscem, kterého nazývají Čert uchráněn. Jack může v Pokoji sledovat televizi, domnívá se ale, že vše, co zde vidí, je neskutečné. Nedokáže si představit jiné žijící trojrozměrné tvory, předměty… Jednoho dne, krátce po Jackových 5. narozeninách se mu s matkou podaří z Pokoje uprchnout. Okamžitě se stanou centrem zájmu médií, a proto jsou od společnosti izolováni na psychiatrické klinice. Jack zjišťuje, že existují i jiní skuteční lidé a spousta věcí a pravidel, která se musí naučit. Ještě nikdy nemluvil s nikým jiným, než s matkou. Jeho oči nejsou zvyklé na přirozené denní světlo, jeho kůže na sluneční svit, jeho uši na neustálé sluchové podněty. Nedokáže ostřit do dálky, neumí se orientovat v prostoru, stále zakopává, neumí chodit po schodech. Nikdy nepoužíval boty. Měl jedinou skutečnou hračku. Celý jeho dosavadní svět se zbortil. V kontaktu s okolím reaguje nepřiměřeně. Byť jde o literární nadsázku, můžeme zde sledovat hypotetický vliv podnětové deprivace na rozvoj myšlení, zejm. pojmového a také úžasnou plasticitu lidské mysli.

6

Při čtení knihy Pokoj jsem si opakovaně připomínala slova paní doc. Pokorné, že je potřeba děti např. při utváření početní představy naučit, že pět je vždy pět – nejen pět prstů, nejen pět kostek, ale také pět židlí, aut, členů rodiny atd., tak aby se mohly dopracovat k tomu, že pět nemusí být 5 konkrétních předmětů, ale je to obecně pět prvků. Pro Jacka do jeho pěti let např. existuje je jen jedna konkrétní Mami a je pro něho velmi obtížné připustit, že na světě existuje mnoho jiných matek, a že také jeho matka má svou vlastní matku. Jack má v Pokoji pět knih a nedokáže pochopit, jak je možné, že jedna z těchto knih se dostala do knihkupectví. Až v okamžiku, kdy má před sebou obě tyto knihy mu dochází, že zřejmě existuje spousta takových knih, možná tisíce a že je mohou číst současně spousty lidí na celém světě. Jack prostřednictvím nových zkušeností rozvíjí schopnost abstraktního myšlení. V novém světě Venku se mu líbí, ale také nelíbí. Cítí se ohrožený, touží po bezpečí Pokoje, stýská se mu po něm. Přesvědčí proto matku, aby s ním ještě jednou Pokoj navštívila. Ale nic už se nedá vrátit zpět. Pokoj se mu najednou zdá jiný, malý, nemůže ho poznat. Až podle jednotlivých detailů – myší díra, prošoupaná podlaha pod židlemi či jeho podobizna ve Skříni, v níž spával - uvěří, že je to skutečně on, jeho Pokoj. Celé knize dominuje vnitřní monolog Jacka a díky tomu můžeme sledovat jeho myšlenkové procesy a způsoby uchopování nové, neznámé reality a také potíže, se kterými se jeho mysl potýká. Jackovo objevování světa Venku, vliv nových zkušeností na rozšiřování jeho mentálního pole mi v mnohém připomíná principy práce s intrumenty FIE. Taťána Khýrová --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zajímavé internetové odkazy: http://www.zetko.cz/video/QaGttOAmYu4&feature=youtube_gdata_player http://www.zetko.cz/video/BPDD5iPMfYg&feature=youtube_gdata_player

================================================================ Příspěvky z praxe ================================================================ 3. setkání účastníků kurzů FIE v Ostravě Dne 23. 3. 2012 se v Ostravě konalo již 3. setkání účastníků kurzů FIE z poraden Moravskoslezského kraje. Setkání se zúčastnilo celkem 10 poradenských pracovníků, což je cca polovina všech frekventantů kurzů FIE, realizovaných v rámci projektu ESF – Podpora kvalitou poradenství, realizovaných v letech 2009 - 2010 na Sepetné. Všechny nás mile přivítala p. Marie Schindlerová z PPP Ostrava Poruba. Následovaly informace o dění v centru COGITO a ROZUM a zprávy o plánované konferenci Cogita v Olomouci na podzim t. r. Poté p. Khýrová seznámila kolegyně s instrumenty FIE základní II, velký zájem vzbudil instrument Naučte se klást otázky, porozumíte tomu, co čtete. A pak již došlo na výměnu praktických zkušeností s prací s instrumenty na jednotlivých poradnách. Diskutována byla otázka přítomnosti rodiče na lekcích s dítětem i zkušenosti s prací s hyperaktivními dětmi. Ráda bych touto cestou poděkovala paní Mgr. Schindlerové za přípravu a organizaci tohoto setkání. Velmi se těším na další setkání, které je plánováno opět za rok. -tk7

================================================================ Pro inspiraci ================================================================ Reflexe z kurzů – I. část Stále více si cením a vážím reflexí účastníků kurzů FIE. Je v nich velké myšlenkové bohatství. Je to i něco, co kurzům dává smysl. Již dlouho jsem uvažovala, jak tyto reflexe využít. Pokusila jsem se vybrat ty, kde frekventanti kurzů vypovídají o tom, co práce nad instrumenty přinesla jim osobně. Výroky jsem se snažila seskupit podle obsahu do jednotlivých kategorií – sebedůvěra a odpovědnost, empatie, rozšíření mentálního pole, soustředění, dovednosti, pohotovost v řeči a technika duševní práce. Cítím, že ne všechny byly zařazeny zcela přesně, protože by se mohly objevit v několika seskupeních. Nechtěla jsem je ale vypustit. V dnešním čísle Zpravodaje uvedeme první část z nich, v následujícím čísle pak druhou. Čtenářům Zpravodaje bych přála, aby jim zpřítomnily dny, kdy jsme spolu v kurzech hovořili a zamýšleli se nad různými společenskými a sociálními otázkami i nad vztahy mezi jevy, událostmi a lidmi. Sebedůvěra a odpovědnost: -

-

Poznala jsem, že jsem schopna víc, než si myslím. I když nejsem nejlepší, dělám pokroky. Když pracuji systematicky a mám strategii, zvládnu i těžký úkol. Po každé zvládnuté stránce mi povyrostlo sebevědomí. Zaměřovala jsem se při učení na očekávání autorit, o kterých jsem předpokládala, že znají správnou odpověď. Dnes přejímám odpovědnost za svá rozhodnutí. Získala jsem větší sebejistotu v terapeutických postupech, které užívám. Mentální rozvoj může stále pokračovat, když máme strategii a postupujeme krok za krokem. Získala jsem přesvědčení, že mohu dosáhnout skoro všeho, ale hlavně víc než jsem si myslela. Mám pocit, že dokážu víc, než jsem si myslela, práce nad instrumenty vzbuzuje vyšší sebedůvěru. Moje možnosti mentální práce se posunuly. Kurz vnímám pro sebe osobně jako velký přínos. Otevřela se mi hlava. Jsem schopnější argumentovat a analyzovat myšlenky. Dříve jsem se u těžších úkolů vzdávala, tady jsem si věřila, že je zvládnu. Naučila jsem se důvěřovat svým výkonům, protože si je kontroluji. Dokážu se smířit s neúspěchem a věřím si do budoucnosti. Zjistila jsem, že mě to myslí, ožila jsem. Je mi lépe. Po absolvování kurzu jsem dostala nadhled a budu postupovat při učení i v životních situacích jinak. Naučila jsem se přemýšlet. Byla jsem dítě, které se bálo autorit, byla jsem ve stresu. Blokovalo mě to a nenaučila jsem se samostatně přemýšlet. Uvědomila jsem si, že se člověk nemá podceňovat a víc si věřit. Zvýšení sebevědomí a sebedůvěry. Odcházím se silným pocitem obohacení. Ten pocit si prožívám. Chtěla bych to využít. S každým o tom mluvím. Oslovila mě metoda. Každý má možnost rozšířit si své mentální pole, a proto bychom měli být na sebe i na druhé nároční. Nebát se náročnosti. Pocit radosti z vydařeného úkolu (přišel jsem na systém). Našla jsem odvahu pustit se do úloh, do kterých bych se nepustila. Zažila jsem radost z vlastního pokroku a učení. Když řeším úkol, mohu stavět na tom, co už umím popsat a použít. Dalo mi to jistotu. 8

Empatie: -

Naučila jsem se lépe vnímat druhého a jeho názory. Začínám přemýšlet o názoru druhých. Dříve jsem začala vnímat lidi jako masu, dnes je vnímám jako jednotlivce a sleduji svůj vztah k nim a jejich vzájemné vztahy. Dnes jsem byla poprvé na společném obědě. Nemohu věřit vlastním očím, může být jiný úhel pohledu, který mi ukáže chybu v mém nazírání. Zažívala jsem radost z poznávání u účastníků kurzu. Objevování různých přístupů ostatními. Lépe se orientuji ve vztazích Nemohu hodnotit druhého, nejsem v jeho pozici. Kurz byl přínosem pro můj osobní život. Uvědomit si úhel pohledu druhého člověka. Pocit vyrovnanější osobnosti, vnitřní rovnováhu. Zvýšení motivace k učitelskému povolání. Naučila jsem se, jak je důležité, aby každý zažil úspěch. Poprvé v životě jsem zažila, že se v učení mohu ztratit. Dovedu se teď vcítit do dětí. Cesta ven je obtížná, ale je!

Rozšíření mentálního pole: - Dívám se na věci jinýma očima. - Naučila jsem se více vnímat, co dělám. - Nový pohled na běžné věci. - Hledám více souvislosti v běžném životě. Uvědomuji si je více do hloubky a šířky. - Snažím se omezovat svůj sklon k rychlé a přílišné generalizaci. - V životě jsem věci zjednodušovala. Teď se na ně dívám jinak. - Přínos pro mou vlastní osobu, pro vlastní rozvoj. Mám pocit, že přemýšlím nad věcmi, nad kterými jsem dříve nepřemýšlela. Všímám si věcí, kterých bych si dříve nevšimla. - Snažím se překonat povrchní přístup k zadání. Nevadí mi, když nejsem hotová, když ostatní skončili. Potlačuji potřebu být první. - Mám teď jiný pohled na svět – přemostění, souvislosti. - Víc domýšlím situaci – přemostění. - Získala jsem nadšení a chuť do práce - Na sobě jsem poznala a prožila, jak působí pochvala. - Po kurzu mám potřebu rozšiřovat své mentální pole, chuť studovat. - Naučila jsem se vyhledávat a používat vztahy mezi věcmi, jevy a událostmi. Nikdy mě to nenapadlo. - Znovu jsem se utvrdila o důležitosti rozšířit si obzor formou celoživotního vzdělávání, získávání všeobecných informací a neustálého prohlubování vědomostí. Soustředění: - Naučila jsem se lépe soustředit. Je to nutné pro zvládání úkolů. - Konečně jsem nevnímala hluk z ulice. - Uvědomila jsem si, že jsem vypadla z uspěchaného života, zklidnila jsem se, začala jsem přemýšlet o věcech, které mě dříve nenapadly. Byla jsem soustředěná na výuku, teď vím, že to není podstatné. Teď budu myslet na děti. Nikdy jsem nevěděla, jak je těžké klást otázky. Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že nový úkol budí strach. - Přestala jsem se zabývat tím, jak pracují druzí. Začala jsem se soustředit na vlastní práci. - Tlumím svou impulzivitu, úkol neřeším hned, sleduji, zda nejsou další možnosti - Našla jsem lék na vlastní zbrklost. - Získala jsem podněty pro sebekontrolu a sebevýchovu. - Můj osobní zážitek – zažila jsem příjemné prostředí, když mi něco nešlo. Nikdy jsem to nezažila a může to být výhoda, když mi něco nejde – víc věci porozumím.

9

-

-

Rozšířila jsem své schopnosti tvořit analogie. Naučila jsem se, kolik je možné vyprávět z jednoho obrázku, a i přemostit do života. Nikdy mě nezajímaly teoretické věci. Teď mě zaujala teorie i jména autorů. Některá jsem si vyhledala na internetu. Naučila jsem se důslednosti a trpělivosti. Naučila jsem se uvědomit si své nedostatky a jakým způsobem je mohu odstranit. Jsem ráda, že mám pevně stanovené principy ze Zprostředkovaného učení. Mohu se k nim vracet. Kurz vnímám jako celek. Jsem nasycený roztok, nemohu víc přijmout. Jde o návod jak žít, jak přemostit to, co vím a cítím, do reálného světa. Vnímala jsem vše hodně intuitivně, teď mám rámec. Byla jsem izolovaná od okolí – neschopná popsat pocity, abych s nimi mohla pracovat. Je úlevné moci se ptát na věci a hledat jejich smysl. -voko-

10

================================================================ OZNÁMENÍ O PŘIPRAVOVANÉ KONFERENCI CENTRA COGITO ================================================================

Centrum kognitivní edukace o.s.

Ústav speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP Olomouc

pořádají 8.11.2012 v Olomouci I. mezinárodní konferenci Instrumentální obohacení – metoda R. Feuersteina v českém a slovenském kontextu Předpokládaný program: 8,30 – 9,00 registrace Plenární zasedání: 9,00 – 9,30 pozdrav děkanky PFUP Libuše Ludíkové; úvodní slovo Věra Pokorná 9,30 – 11,00 přednáška Rabbi Rafael Feuerstein - Strukturální kognitivní modifikovatelnost 11,00 – 11,30 přestávka na kávu 11,30 – 12,30 přednáška Mária Smreková - Aplikácia Feuersteinových instrumentov při tréningu klúčových kompetencií žiaka 12,30 – 13,00 diskuse 13,00 – 14,00 oběd 14,00 – 15,00 1. sekce: Aplikace FIE u dětí s lehkým a středně těžkým mentálním postižením K. Čáslavková, Porovnej a odhal absurdity A M. Illková, K. Čáslavková, Od jednotky ke skupině – přemosťování M. Procházka, M. Illková, Z. Křížová, Uspořádání bodů, přechod od úvodní strany po str. 1, od slova k pojmu - důraz na přemostění 2. sekce: Aplikace FIE na prvním stupni ZŠ M. Holečková, Uspořádání bodů-zákl., titulní str. a str. 3 E. Kočová, Porovnej a odhal absurdity, str. B1, Orient. v prostoru-zákl.,str. A1, A2 M. Kimminichová, Uspořádání bodů-základní, str. 1, 5, 11 V. Jašková, Od jednotky ke skupině-základní, str. 1, 6, 12 3. sekce: M. Krchlíková, O diskusi středoškoláků nad instrumentem T. Khýrová, Práce se středoškolačkou - Rozpoznání emocí, str. 1-7 4. sekce: I. Hanušová, FIE v zájmovém vzdělávání v Kroužku přemýšlení, Uspořádání bodů V.Traxlerová, FIE při práci se třídou na druhém stupni ZŠ H. Plachtová, M. Švecová, Práce s chybou, aplikace FIE ve výuce českého jazyka– Uspořádání bodů-standard, strany s chybou 5. sekce: Cíle a struktura Instrumentálního obohacení - V. Pokorná, přednáška 15,00 – 15,30 přestávka na kávu 15,30 – 16,30 pokračování prvních čtyř sekcí 16,35 – 17,00 ukončení konference 17,00 – 17,25 kulturní program 17,30 – 18,00 valná hromada Cogito Přihlášku na konferenci a podrobnější informace o metodě najdete na: www.centrum-cogito.cz 11

================================================================ Úsměvné perličky ================================================================ Napsala nám jedna maminka, která pracuje se svými předškolními dětmi, právě probíraly Od jednotky ke skupině: Nedávno jsem se šla s dětmi projít kolem naší zahrádky. Čtyřletá Bára se najednou zadívala na stádo krav, které se nedaleko páslo, a povídá: "Hele, tamhle je skupina." "Co myslíš?" ptám se. "No ty krávy přece, to stádo krav je skupina." Chvíli jsme šli dál beze slov a Barunka najednou zas povídá: "To je jednotka." "Co?" já na to. "No to stádo krav. Protože je tam jedno stádo!" (IM) Zažili jste při práci s instrumenty také veselé situace? Napište nám!

================================================================ Zprávy z redakce ================================================================ První číslo Zpravodaje jsme tematicky zasvětili PŘEDSTAVÁM. A naší představou je, že také další čísla by mohla být monotematická. Rádi bychom se věnovali využití metody FIE např. u jedinců s Downovým syndromem, u předškoláků, u dětí s mentálním postižením, seniorů, hyperaktivních dětí, dětí s pervazivními vývojovými poruchami apod., využití instrumentů ve školách nebo v Pedagogicko psychologických poradnách. Těšit se můžete na seriál věnovaný Zkušenosti zprostředkovaného učení. Na podzim bychom rádi uveřejnili příspěvky z konference COGITA. Rádi bychom od příštího čísla uvedli v život rubriku Příspěvky z praxe. Jménem redakce bych vás chtěla požádat o spolupráci na dalších číslech našeho Zpravodaje. Pokud pracujete s instrumenty FIE, podělte se s námi prosím o vaše zkušenosti. Napište nám, jakým způsobem metodu FIE aplikujete ve své praxi. V jaké oblasti poradenství ji používáte? Co se vám osvědčilo, příp. neosvědčilo? Které z instrumentů využíváte nejvíce, které jste si nejvíce oblíbili? Potkáváte se na svých pracovištích a vyměňujete si navzájem zkušenosti? Má vaše snažení podporu okolí, případně vedení? Máte svou práci s kým sdílet? Organizujete pravidelná setkání podobně jako kolegové v Ostravě? Oceníme také fotografie z vašich setkání, a to jak s kolegy, tak s vašimi klienty. Uzávěrka příspěvků pro podzimní číslo Zpravodaje je k 30. 6. 2012. Zpravodaj jsme se rozhodli zasílat všem absolventům kurzů FIE, na které máme elektronický kontakt. Pokud o jeho zasílání nemáte zájem, ozvěte se, prosím. Pokud víte o někom, komu Zpravodaj nepřišel, prosím upozorněte nás, abychom opravili nebo rozšířili naši databázi. Za redakci Taťána Khýrová

Redakce: Mgr. Taťána Khýrová, el.kontakt: [email protected], [email protected], www.centrum-cogito.cz 12