2012. Prvák?

ří loha: h p ř t i n íc Uv studijn v y d e l h e Př ar yko s a M ů o obor zit y pr univer ick ý rok akadem/2012 20 1 1

Prvák?

Nový život, trochu stresu a hodně svobody — 14 Brněnští informatici si došlápli na Chucka Norrise — 19 Měsíce na zahraniční univerzitě? Jsou na dosah — 20 Brno město studentů. A pro studenty — 32 Vyzkoušejte si univerzitu nanečisto — 48

Editorial

Obsah

Milí čtenáři, magazín Muni Extra je s  vámi už čtvrtým rokem. Na první pohled se to nemusí zdát jako nijak zvlášť dlouhá doba, v životě studentů, a tedy i univerzity to však představuje časový úsek, za který se může změnit spousta věcí. A opravdu, proměňovala se univerzita a s ní se měnilo i Muni Extra, aby vám ještě zajímavější formou přinášelo informace o tom, jak vlastně vypadá zdejší studium a co vám může nabídnout. Proměnila se ale i redakce Muni Extra. Tvůrčí tým hned od počátku tvořili převážně studenti univerzity. Právě oni totiž nejlépe vědí, jak se to má se studentským životem, a dokážou pro vás, kteří se rozhodujete, kde a co studovat, vybrat to nejpodstatnější. Že mohou být čtyři roky dlouhá doba, se letos ukázalo právě při doplňování redakce. Noví členové překvapili. Magazín Muni Extra totiž znali ještě ze střední školy. A tak, aniž by to kdokoliv plánoval, můžete v tomto čísle narazit na články od studentů, kteří ještě nedávno, stejně jako asi teď i vy, seděli ve středoškolské lavici a listovali si naším časopisem. Vybrali si nakonec Masarykovu univerzitu – jednu z nejlepších univerzit ve střední Evropě. Před vámi volba vysoké školy ještě stojí. My vám jen můžeme popřát hodně sil a trochu štěstí. Doufáme, že vám informace v tomto vydání Muni Extra pomohou dobře se rozhodnout.

Úvodní okénko 1 Kampus. Moderní studentské městečko v Brně 2 Fakulty: Devět tváří Masarykovy univerzity 4 Práce moderátorky neznamená jen přečíst zprávy 8 Masaryčka v komiksové kostce 10 Prvák? Nový život, kamarádi, trochu stresu a hodně svobody 14 Test studijních předpokladů 18 Brněnští informatici si došlápli na Chucka Norrise 19 Měsíce na zahraniční univerzitě? Jsou na dosah! 20 Při troše štěstí a vůle to „klapne“ 21 Univerzita má spolehlivého pomocníka: Informační systém 22 Právnická fakulta vychovává odborníky na IT právo 23 Mapa 24 Češi jsou spokojení, ale chtělo by to delší dovolenou 26 Studium na vysoké škole mi přineslo nečekanou svobodu 28 Studentský život aneb studenti na Masaryčce rozhodně nespí 30 Brno město studentů. A pro studenty 32 Přírodovědné obory? Nebát se toho! 34 Dva cíle plavkyně Rybářové 35 Mezi hudbou, výtvarnem a fyzikou 36 Medicína je někdy jako pátrání Sherlocka Holmese 37 Dobijte se! Aktivním sportem i adrenalinovou podívanou 38 Filip Ospalý: Škola jsou moje zadní vrátka 39 Po škole za kulturou. V Brně je vždycky kam jít 40 Kolej nebo privát? Na obojí dostanete příspěvek 42 Bagetu k obědu? Není třeba, na univerzitě se jí dobře 43 Postižení není na univerzitě handicap 44 Bez Teiresiásu bych cestu do školy plánovala dny dopředu 44 Lemur: Portál, který tvoří studenti pro studenty 45 Mistrovství v piškvorkách 45 Vědci objevili záludnost některých pavouků. Loví v zimě 46 Dobrovolnicí v Turecku: Válka i islám zblízka 47 Vyzkoušejte si univerzitu nanečisto 48

Příjemné počtení přeje Redakce Muni Extra Pokud nám budete chtít něco říct k obsahu magazínu nebo napsat, co byste si chtěli v dalším vydání přečíst, pište na e-mail [email protected].

Vydala: Masarykova univerzita | Produkce: Odbor vnějších vztahů a marketingu a Tiskový odbor, Rektorát Masarykovy univerzity | Redakční rada: Mikuláš Bek, Markéta Tikalová, Michal Vičar (MU) a Daniel Trávníček (X Production s.r.o.) | Design: Zdeněk Trinkewitz – X Production s.r.o. | Vedoucí redaktor: David Povolný | Redakce: Kateřina Dušková, Martina Fojtů, Martin Kopáček, Eva Křivánková, Pavla Ondrušková a Iveta Zieglová | Foto na obálce: Pavla Ondrušková | Komiks: Aleš Čuma (kresba) a David Povolný (scénář) | Příloha: Pavla Hudcová | Jazyková redakce: Jakub Maruš a Eva Seitlová | Inzerce: Michal Vičar, e-mail: [email protected], tel. 549 496 958 | Grafická úprava a sazba: X Production s.r.o. | Tisk: Tiskárna Grafico, s.r.o., Mařádkova 26, 746 01 Opava | Vyšlo: říjen 2010 | Náklad: 40 000 výtisků | neprodejné

úvo dní oké nko Lucie Molková, studentka Fakulty informatiky MU

Kam s ním? Odpověď na tuto otázku hledal už kdysi Jan Neruda. Dnes ji hledají rodiče, příbuzní a známí snad každého maturanta. A variace na tuto otázku dříve nebo později vyvstane i v mysli středoškoláka. Kam se mnou? Pamatuju si, jak jsem i já před pěti lety tenhle problém začala řešit. A že to nebylo vůbec snadné. Nakonec, po týdnech hledání na internetu a po mnoha diskuzích se spolužáky, kamarády a příbuznými, jsem si vybrala Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě. Brzy se ozvaly první pochybovačné hlasy. Lidé se mě ptali, co si počnu, když nedostanu kolej, a taky co tam budu dělat, když v Brně neznám ani živáčka. Někteří zašli ještě dále a poukazovali na to, že informatika není pro holky, jiní tvrdili, že mě v Brně nebudou mít rádi, protože jsem od Prahy. Přesto jsem si podala přihlášku a za pár měsíců byla přijata. Kolej jsem dostala a s novými spolužáky jsem se seznámila velmi rychle. Společně jsme pak čelili nástrahám, které čekají na každého prváka. Vyřizování ISIC karty, shánění lítačky, teda vlastně šalinkarty, první kliknutí ve všemohoucím Informačním systému MU, o něco později také první zkoušky a první opravné termíny. Postupně došlo i na první volitelné předměty. Ke svému nemalému překvapení jsem zjistila, že si mohu zapisovat předměty na všech fakultách. Líbilo se mi, že kamkoliv jsem v Brně vyrazila, potkala jsem někoho známého. Teď jsem na Masarykově univerzitě už pátým rokem. Díky univerzitě jsem poznala spoustu skvělých lidí. Zjistila jsem, jaké to je bydlet na kolejích a starat se sama o sebe. Strávila jsem rok na studijním pobytu v Americe. Našla jsem si práci, kterou mohu dělat při studiu a která mě baví. Letos bych ráda v rámci studia vyjela na pracovní stáž do zahraničí, tak mi držte palce, ať to vyjde. Já vám na oplátku budu držet palce, abyste se úspěšně poprali s volbou toho pravého oboru, nenechali se odradit drobnými neúspěchy a hlavně – aby vás i po letech studium bavilo a přinášelo vám něco nového. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 1

Text: David Povolný Foto: Martin Kopáček, Miroslav Mašek, Pavla Ondrušková a David Povolný

Moderní studentské městečko v Brně

V Česku nemá svým rozsahem konkurenci. Kampus Masarykovy univerzity, který vyrostl v městské části Bohunice pro tři z devíti jejích fakult, bývá označován jako největší investice do výstavby vysokoškolského areálu za posledních dvacet let. Vzájemným propojením i bezprostředním navázáním na fakultní nemocnici nabízí moderní zázemí nejen pro špičkový evropský výzkum, ale především pro všechny budoucí lékaře, biochemiky, odborníky na sport a řadu dalších. Kampus postupně sloužil univerzitě s tím, jak rostl, v září 2010 byl ale slavnostně otevřen v celé své kráse. Zabydlela se zde už dříve fakulta sportovních studií, dokončením teď navíc získala i další potřebné výukové prostory. Až na budoucí zubaře se do kampusu také kompletně přesunuli všichni medici a v Bohunicích se také nachází pěkně pohromadě celá biochemická část přírodovědecké fakulty. Zázemí kampusu nabízí řadu malých učeben pro semináře, ale také velké posluchárny. Vedle nich samozřejmě množství laboratoří vybavených nejnovějšími technologiemi. Zejména pro mediky je klíčové napojení na největší nemocnici na jižní Moravě – Fakultní nemocnici Brno. K dispozici je také moderní knihovna – architektonický skvost, kde je na ploše téměř 5 tisíc m 2 k dispozici 500 studijních míst v nejrůznějších typech studoven. Budovy kampusu jsou navíc zcela bezbariérové, neslyšícím slouží standardní vizuální navigace, nevidomí se mohou po kampusu pohybovat pomocí tří navigačních prvků – vodicí, zvukové i hmatové linie.  2 – MUNI EXTRA

Nová městská čtvrť Kampus ovšem nestojí někde na zelené louce. V městské části Bohunice se stal velkým impulzem pro rozvoj celé čtvrti. V blízkosti vyrostlo nákupní centrum, ve kterém se mimo jiné nachází Správou kolejí a menz Masarykovy univerzity provozovaná akademická restaurace s příjemnými cenami pro studenty. Nedaleko také vyrostla moderní budova Moravského zemského archivu a zprovozňuje se tzv. obchodní a technologický park. Do budoucna se navíc počítá s příchodem investorů, kteří by v blízkém okolí vytvořili nabídku studentského bydlení a dalších služeb. Město pak plánuje kromě současných linek trolejbusů a autobusů dovést až ke kampusu novou tramvajovou linku.

Zbrusu nová budova fakulty sportovních studií Velkou halu na míčové sporty, tři moderní tělocvičny a prostor pro celý provoz získala v září 2009 nejmladší fakulta Masarykovy univerzity – fakulta sportovních studií. Každý, kdo se na ni přihlásí, si tak bude moci užívat nejmodernější zázemí. Ti, kteří si pro studium vyberou jinou fakultu, ale nemusí zoufat. Její prostory slouží nejen studentům-sportovcům, ale také všem z ostatních fakult v rámci povinné tělesné výchovy. Možnosti pronájmu tělocvičen a haly navíc využívá i veřejnost.  Dominantou nového areálu, který využívá 1400 studentů fakulty, je hala pro míčové sporty s hledištěm pro 388 diváků. Prostor je skutečně připraven na velké zápasy, a nabízí proto i stanoviště pro komentátory. Vysoké mezinárodní standardy splňují i další tři tělocvičny. V Česku jedinečná je hala pro úpolové sporty, kam se řadí například judo, karate a další bojové disciplíny. Moderně vybavena je také tělocvična pro taneční kreativitu a univerzální školní tělocvična. Fakulta ale nabízí zázemí i pro vědu. Nechybí zde laboratoře kineziologie, biomechaniky a dalších vědních oborů, v nichž se odborníci zabývají například detailní analýzou chůze a dalších pohybových aktivit.

Virtuální kampus Nemáte čas přijet se podívat na kampus naživo? Zkuste to virtuálně. Díky internetové aplikaci se můžete z 10 stanovišť vně i uvnitř kampusu pokochat jeho architekturou, jako byste byli přímo na místě. Rozhlédnout se můžete po knihovně, sportovní hale, nových vyučovacích aulách, akademické restauraci a užít si můžete i pohled ze vzduchu, odkud přehlédnete celý areál. — http://www.kampus.muni.cz

Jak šel čas v kampusu 2004 – Zahájení stavby kampusu. 2005 – Dokončení prvních čtyř pavilonů (laboratoře biomedicínských technologií získaly ocenění Stavba roku Jihomoravského kraje 2005). 2007 – Završení tzv. modré etapy – 12 objektů pro lékařskou a přírodovědeckou fakultu včetně budovy knihovny (ocenění Stavba roku Jihomoravského kraje 2007). 2009 – Dokončení areálu fakulty sportovních studií – hlavní budova a dvě sportovní haly. duben 2010 – Dokončení biologických a chemických pavilonů pro přírodovědeckou fakultu, ústavy lékařské fakulty, nové auly a budovy děkanátu.  srpen 2010 – Rozjíždí se výstavba dalšího pavilonu v kampusu pro nové Centrum pro výzkum toxických látek CETOCOEN.

Univerzitní městečko chtěli už za první republiky Univerzita chtěla postavit kampus už od okamžiku, kdy přišla v roce 1919 na svět. S výstavbou se dokonce v roce 1928 začalo, ale hospodářská krize a po ní druhá světová válka plány zhatily. Z původně chystaného kampusu v centru města se tak uskutečnila jen budova právnické fakulty na ulici Veveří.

Kampus v číslech 5 miliard korun stála celá stavba kampusu. 5 tisícům studentů a tisícovce pedagogů a vědecko‑výzkumných pracovníků – tolika lidem je určen nový areál lékařské a přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií. 24 výukových a výzkumných pavilonů zahrnuje areál kampusu. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 3

Fakulty: Devět tváří Masarykovy univerzity

Právnická fakulta

Text: David Povolný Foto: Martin Kopáček a Pavla Ondrušková

Něco o fakultě: Právnická fakulta je jednou ze zakládajících fakult Masarykovy univerzity a podle řady žebříčků jde také o nejkvalitnější fakultu v Česku, kde můžete získat ucelené právní vzdělání. Nespornou výhodou fakulty je i její umístění v Brně – hlavním městě české justice. Důraz na schopnost právnicky myslet a umět vyhledávat potřebné informace, ne se zpaměti učit stohy právních předpisů – to je přístup, který z jejích absolventů dělá žádané odborníky. Kde ji najdete: Budova fakulty má i skvělou polohu. Sídlí jen několik minut jízdy tramvají z centra města, nachází se blízko areálu kolejí a také v těsném sousedství Moravské zemské knihovny, kam v průběhu studia určitě často zavítáte. Přímo v areálu fakulty se nachází jedna z univerzitních menz a hned vedle leží příjemný park s hřištěm na petanque. A co navíc: Na právnické fakultě působí spolek ELSA, zapojený do velké mezinárodní sítě, který pravidelně pořádá přímo na fakultě veletrh pracovních příležitostí a řadu dalších akcí. Ti nejlepší studenti mají možnost účastnit se soutěžních simulovaných soudních řízení po celém světě. Na fakultě se můžete setkávat i s řadou známých odborníku z praxe. www.law.muni.cz Den otevřených dveří: 10. ledna 2011

Lékařská fakulta

Filozofická fakulta

Něco o fakultě: Lékařská fakulta MU si svou devadesátiletou tradicí, špičkovou vybaveností svých pracovišť i propojením s řadou klinických zařízení získala v Česku status prestižní lékařské fakulty. Magisterský program Všeobecné lékařství trvá šest let, je vyučován v teoretických i klinických oborech a připravuje absolventy na všechny typy předatestační lékařské praxe. Vzdělává také budoucí zubní lékaře a pracovníky nelékařských zdravotnických profesí.

Něco o fakultě: Filozofická fakulta je jednou z nejžádanějších humanitních fakult v Česku a s více než deseti tisíci studenty je také největší fakultou na univerzitě. Pokud se chcete učit cizí jazyky, je filda to správné místo – najdete zde nabídku od ruštiny přes francouzštinu až po japonštinu. Velkou tradici zde ale má také studium bohemistiky. Na fildu by měli zamířit i ti, kteří se chtějí stát odborníky na nejrůznější druhy umění od hudby až po film, a vzdělávají se zde i budoucí historici či archeologové a mnoho dalších.

Kde ji najdete: Výuka probíhá ve dvou fakultních a čtyřech dalších nemocnicích a v budovách moderního kampusu v městské části Bohunice, který je přímo napojený na jednu z nemocnic. Budoucí zubaři využívají nově vybudované a moderně zařízené laboratoře v budově na Komenského náměstí v centru Brna. A co navíc: Všechny studenty v kampusu potěší kavárna s krásným výhledem na Brno nebo napojení na nákupní středisko, kde se nachází Academic restaurant. Prostor pro studium poskytuje moderní a velkoryse řešená Knihovna univerzitního kampusu. V centrální části kampusu se nachází také bohatě zásobená prodejna knih. Na fakultě už desítky studentských generací pracuje Spolek mediků a aktivní je také International Federation of Medical Students` Associations. Tato organizace zprostředkovává studentům zahraniční stáže a pořádá také zajímavé akce, jako je například Medvídková nemocnice a jiné. www.med.muni.cz Dny otevřených dveří: 15. a 19. ledna 2011 4 – MUNI EXTRA

Přírodovědecká fakulta Něco o fakultě: Přírodovědecká fakulta MU patří svojí intenzivní vědeckou činností mezi špičková pracoviště nejen v České republice, ale i v evropském měřítku. Obory, které fakulta nabízí, pokrývají široké spektrum přírodních věd od geologie a geografie, přes chemii a biochemii, fyziku a matematiku až po biologii. Všechny obory nabízejí výborné uplatnění na trhu práce. Studium je zaměřené nejen teoreticky, ale díky práci v terénu a laboratořích také na získání praktických dovedností. Kde ji najdete: Ústavy oborů geologických, geografických, matematických a fyzikálních sídlí v nedávno zrekonstruovaném historickém areálu přímo v centru města. Celý prostor je prostoupený zelení a propojený s botanickou zahradou. Další část fakulty – obory biologické, chemické a biochemické s řadou moderních laboratoří – se nachází v nově vybudovaném univerzitním kampusu v městské části Bohunice.

Kde ji najdete: Dvě hlavní části fakulty se nacházejí jen několik minut pěšky od centra města ve dvou blízkých areálech s příjemnými travnatými dvorky. Další menší části leží v pohodlném dosahu pěšky v blízkém okolí. Fakulta v sobě kombinuje kouzlo tradičního i moderního – atmosférou tradice nasáklé učebny s letitými lavicemi stojí vedle těch vybavených nejnovější technikou. Přímo v areálu fakulty je velká knihovna, skvost moderní architektury, vybavená spoustou počítačů.

A co navíc: Fakulta tepe i studentským životem. V této oblasti je velmi aktivní Spolek přírodovědců, který připravuje různé výlety, semináře nebo fakultní ples. A aktivní je i sdružení Biománia, které mimo jiné pořádá tradiční studentskou party. www.sci.muni.cz

A co navíc: Studentské kavárny Krmítko a Domeček nabízejí přímo na fakultě příjemné místo k posezení a fakulta je známá i neobvyklou koncentrací blízkých hospůdek. Přímo v areálu fakulty se pravidelně konají hudební a kulturní minifestivaly a na půdě školy působí proslulá Kočovná filozofická divadelní společnost, jejímiž členy jsou převážně studenti. www.phil.muni.cz

Dny otevřených dveří: 22. a 25. ledna 2011

Den otevřených dveří: 21. ledna 2011

Pedagogická fakulta Něco o fakultě: Pedagogická fakulta vznikla už v roce 1946 jako pátá fakulta Masarykovy univerzity. Vyučuje se zde velké množství oborů všeho druhu s pedagogickým zaměřením od matematiky a fyziky, přes řadu cizích jazyků a občanskou výchovu až po sociální a speciální pedagogiku. Je ideálním místem pro všechny budoucí pedagogické odborníky, zejména pro ty, kteří míří na základní školy. Kde ji najdete: Fakulta sídlí ve třech budovách rozmístěných jen kousek od sebe na ulici Poříčí u břehu řeky Svratky. Areály zahrnují jedno velké sportoviště a také příjemná místa na studium na trávníku a na lavičkách. To vše v blízkosti centra, jen několik minut jízdy tramvají. A co navíc: Přímo na fakultě najdete příjemnou studentskou kavárnu Krmítko. Pedagogická fakulta je také působištěm Pěveckého sboru Masarykovy univerzity, který dlouhodobě patří mezi špičku českých sborů. Na fakultě se navíc zformovalo družstvo mažoretek, které si rychle získalo dobré jméno a stále rádo uvítá nové členky. www.ped.muni.cz Den otevřených dveří: 15. ledna 2011 MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 5

Fakulta sociálních studií Něco o fakultě: Fakulta sociálních studií patří mezi nejmladší fakulty Masarykovy univerzity, přesto si již vydobyla přední místo mezi českými humanitními vysokými školami a její zaměstnanci patří mezi vyhledávané experty. Fakulta sociálních studií nabízí zajímavý výčet vyučovaných oborů. Své vzdělání zde najdou budoucí žurnalisté, sociální pracovníci, environmentalisté, psychologové, sociologové, politologové, odborníci na mezinárodní vztahy a řada dalších. Kde ji najdete: Fakulta sídlí v nově rekonstruované historické budově přímo uprostřed města. Studenti a pedagogové zde mají k dispozici dvě počítačové učebny, knihkupectví, ale i vlastní kavárnu. A co navíc: Fakulta sociálních studií je proslulá pestrým studentským životem. Moderní atrium umístěné uvnitř školy hostí výstavy, pravidelná divadelní představení nebo koncerty. Studenti se každý rok baví na maškarním plese a vysílají ve vlastním internetovém rádiu. Na fakultě funguje i dětský koutek – stále ještě rarita na českých vysokých školách, která ulehčuje život studujícím rodičům s dětmi. Fakulta nabízí také specializovaná DTP studia. Její knihovna obsahuje ve volném výběru více než 25 tisíc dokumentů, které lze pročítat v osmi studovnách včetně čítárny denního tisku. www.fss.muni.cz Den otevřených dveří: 21. ledna 2011

Ekonomicko-správní fakulta Něco o fakultě: Ekonomicko-správní fakulta je první fakultou Masarykovy univerzity, která vznikla po sametové revoluci. Ke studiu fakulta nabízí širokou škálu oborů od financí a finančního podnikání, veřejné ekonomiky a správy, managementu, podnikového hospodářství, až po regionální rozvoj a cestovní ruch a mnoho dalších. V nabídce je také studium česko-francouzského oboru Veřejná správa nebo oborů Podnikové hospodářství a Národní hospodářství, jejichž část je možné absolvovat ve Velké Británii. V rámci mezifakultních studií se sedmi dalšími fakultami MU je možné studium ekonomie zaměřit multidisciplinárně. Fakulta nabízí možnost studia v zahraničí prostřednictvím stipendijních programů, čehož v současnosti využívá polovina prezenčních studentů. Absolventi nacházejí široké uplatnění i díky tomu, že mohou během studia absolvovat předmět Praxe či Stáž nebo se zapojit do prestižního výběrového programu TopSeC. Kde ji najdete: Fakulta sídlí v na míru ušité moderní budově ve velmi praktické blízkosti komplexu kolejí a menzy, kousek od areálu brněnského výstaviště – tedy s velmi dobrou dostupností městskou dopravou nedaleko centra města.

Fakulta informatiky

Fakulta sportovních studií

Něco o fakultě: Fakulta informatiky vznikla v roce 1994 jako první samostatná fakulta tohoto druhu v Česku. Zdejších třináct laboratoří, mezi něž patří například Laboratoř interakce člověka s počítačem nebo Laboratoř bezpečnosti a aplikované kryptografie, je vybaveno nejmodernějšími technologiemi. Zabývají se výzkumnou činností a šikovným studentům dávají možnost ověřit si získané poznatky v praxi. Fakulta také spolupracuje s vybranými IT společnostmi, což studentům umožňuje velmi rychle se konkrétně prakticky specializovat.

Něco o fakultě: Fakulta sportovních studií je dosud nejmladší, v pořadí devátý člen rodiny Masarykovy univerzity. Nabízí studium v řadě oborů. Své vzdělání zde najdou budoucí učitelé základních i středních škol, trenéři, rozhodčí, odborníci na regeneraci a výživu ve sportu, fyzioterapeuti, zaměstnanci v oblasti bezpečnostních složek, manažeři v různých odvětvích především sportu, cestovního ruchu a volnočasových aktivit a řada dalších. Osu studia tvoří čtyři základní sportovní odvětví – atletika, sportovní gymnastika, plavání a týmové hry. Absolventi se ale dokážou orientovat také v problematice filozofie, psychologie či sociologie tělesné výchovy a sportu. Fakulta navíc zajišťuje celouniverzitní výuku povinných i volitelných sportovních aktivit.

Kde ji najdete: Fakulta sídlí v jediné budově jen několik minut jízdy trolejbusem či tramvají od centra. Budova tvoří kruh kolem příjemného travnatého dvorku, odkud se vchází do bufetu. Vysoká koncentrace informatiků je ovšem hlavně v počítačové hale, kde studenti najdou obrovské množství počítačů s různými operačními systémy.

A co navíc: Vedle příjemného bufetu přímo v budově fakulty zde funguje také útulné Café Krmítko. V něm si můžete kromě skvělé kávy užít i lekce salsy, hostující divadelní soubory, koncerty studentských kapel a mnoho dalšího. www.econ.muni.cz

A co navíc: Výhodou fakulty je, že většina přednášek se nahrává a je možné je okamžitě sledovat z pohodlí domova nebo o několik dní později stáhnout z internetu ve formě videozáznamu. Velkou fakultní událostí je pravidelně konaný festival filmů vyrobených přímo studenty za pomoci školní techniky, stejně jako každoroční inscenace nějakého divadelního kousku. Obě události už si získaly jméno i mimo univerzitní půdu. www.fi.muni.cz

Den otevřených dveří: 13. ledna 2011

Dny otevřených dveří: 18. a 26. ledna a 3. února 2011

6 – MUNI EXTRA

Kde ji najdete: Fakulta sídlí ve zbrusu nových prostorách v univerzitním kampusu v městské části Bohunice. Zde potkáte většinu pedagogů a budete navštěvovat znamenitě vybavené moderní tělocvičny a posluchárny. Vzhledem k pestré paletě vyučovaných sportů budete chodit i na některá další brněnská sportoviště. A co navíc: Struktura výuky i přístup pedagogů, mezi kterými poznáte bývalé vynikající sportovce nebo stále aktivní trenéry, dávají příležitost každému, kdo je ochoten na sobě pracovat a zvládnout všechny sporty. Studenti si nejvíc cení vstřícnosti, osobního přístupu a kolegiality, které na fakultě vládnou. www.fsps.muni.cz Den otevřených dveří: 25. ledna 2011 MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 7

Práce moderátorky neznamená jen nechat se nalíčit a přečíst zprávy Dnes už vídají televizní diváci ženy ve sportovních zprávách běžně. Skoro to někdy působí dojmem, že jich v redakcích pracuje víc než mužů. Ale ještě před pár lety něco takového zdaleka neplatilo. Redaktorka a moderátorka České televize Barbora Černošková o tom může vyprávět. Byla jednou z prvních. Ačkoliv většina diváků si jí všimla až jako tváře Branek, bodů, vteřin, do kterých přišla v roce 2007, začala v brněnském studiu České televize externě pracovat už v roce 2003, ještě jako studentka. Ale ne žurnalistiky. Barbora Černošková vystudovala filozofii a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Proč jste si vybrala zrovna tyto obory? Historie mě vždycky bavila, už proto, že ji měl moc rád můj táta. Po maturitě jsem se tím pádem už jen rozhodovala, co si k ní přiberu. Filozofie mi přišla taková dobře neuchopitelná, proto jsem si vybrala ji. A musím říct, že jsem nikdy nelitovala. Ráda vzpomínám na fajn učitele, které jsem měla. Na škole jsem také našla nové kamarády, s nimiž se přátelím dodnes, i když už jsme rozesetí po celé republice. Jedna kamarádka je dokonce v Paříži. A jak jste se tedy dostala do televize? To jsem zrovna měla divočejší období. Studovala jsem navíc práva a měla jsem ještě práci v rádiu. Ale pracovala jsem hlavně v noci a potřebovala jsem k tomu něco, co by mi k něčemu bylo i do budoucna. Zrovna v té době vypisovali konkurz do brněnské sportovní redakce, na což mě upozornil můj bratr. Šla jsem na konkurz a vzali mě. Podle čeho vybírali? Hledali jednu holku a jednoho kluka, a protože holek se moc nehlásilo, tak jsem to měla jednodušší. Ale nešlo o práci takzvaně na obrazovku. Měla jsem být reportérka, objíždět hlavně menší akce a až později se člověk dostal k něčemu většímu. Asi po třech letech udělali v rámci Jihomoravského večerníku moderovaný sport. A protože já byla tehdy jediná holka v redakci, tak aby tam nebyli jenom kluci, nabídli mi, abych zkusila moderování. Říkala jste si od začátku, že chcete dělat v televizi velkou kariéru? Brala jsem to tak, že mě taková práce ohromně zajímá, a říkala jsem si, že bude fajn mít takový přivýdělek při škole. Líbilo se mi navíc, že můžu pořád někam jezdit a potkávat sportovce, které znám z televize. Ale v životě jsem si nemyslela, že bych v televizi zůstala delší dobu. Tehdy jsem moc nevěděla, k čemu směřuju. Z regionální brněnské redakce jste na čas přešla do Prahy. Lišila se v něčem vaše práce? Největší změna oproti Brnu spočívala v tom, že v Praze jsem měla na starosti pomyslné brány a ven jezdili jiní lidé, s nimiž jsme pak všechno konzultovali. Práce v terénu mi chyběla, vadilo mi, že jsem ztrácela kontakt s realitou. Také jsem na sobě cítila větší tlak, ale ne kvůli tomu, že by mě na obrazovce vidělo víc lidí. Když jsem nastoupila, říkal mi můj šéf Ota Černý, dávejte si pozor, Báro, tady prší. Já nechápala, co tím myslí, ale už to vím. Jde o to, že v Praze se víc setkáte s kritikou, lidé mnohem víc píší a jsou ostřejší. 8 – MUNI EXTRA

rozhovor s absolventkou

Text: Martina Fojtů Foto: David Povolný

Můžete uvést nějaký příklad? Jednou třeba kolegovi Standovi Bartůškovi přišly rozhořčené reakce, že celé Branky pokazil, a přitom právě on zachránil, co se dalo. Pokazila se tehdy technika, takže nešly vysílat reportáže. Kolegové mu jen hlásili do ucha, co zrovna mají k dispozici, a on se v tom musel zorientovat. Ale divák neodpustí, neví, co se děje mimo studio. Historie a filozofie ale nejsou vaší práci moc blízké. Využila jste nějak svoje znalosti? Musím říct, že mě až překvapilo, jak mi to pomohlo. Kromě sportu jsem dělala i folkový magazín a moderuju také různé akce. A třeba hudebníkům je jedno, že existuje nějaká Kometa Brno. Chtějí se bavit o něčem jiném. Někdy se mi stávalo, že se na mě jako na sportovní redaktorku dívali všelijak, ale když jsem se s nimi začala bavit o Kantovi nebo Wittgensteinovi, tak zjistili, že nejsem jen holka od sportu, a chovali se jinak. Takže jako sportovní redaktorka spadáte u některých lidí do stejné škatulky jako profesionální sportovci, na které se někdo dívá skrz prsty? Ano, což mě vždycky rozesměje. Ještě v souvislosti s tím, že jsem blondýna, holka od sportu, v Praze si k tomu přidávali, že ještě navíc z Brna. To už je úplná diagnóza.

Lidé v médiích a sportovci mají společné to, že ostatní u nich vidí jen konečný produkt – zprávy nebo zápas, ne tu dřinu předtím.

Potřebuje televizní redaktorka studovat žurnalistiku? Hodně se naučíte praxí, ale kdybych vystudovala žurnalistiku, měla bych to jednodušší. Většina lidí, kteří dnes v médiích pracují, tento obor vystudovala, spousta kolegů v televizi má i doktorát. Teoretické znalosti tedy mají daleko lepší. Ale hodně zmůže i talent. Dnes jste na mateřské dovolené, ale po ní se budete vracet do práce. Dostala jste se někdy do situace, že jste si řekla, že vám práce sedm dní v týdnu a o víkendech za tu dřinu nestojí? Mám to střídavě. Primárně mě to baví, ale je fakt, že si málokdo dovede představit, jak práce v médiích vypadá. Že jedeme třeba dvanáct patnáct hodin v kuse, dokud není všechno hotovo. Jako moderátor večerních zpráv člověk dře osm devět hodin a pak teprve jde na obrazovku, kde musí před lidmi podat profesionální výkon. Spousta lidí si myslí, že je to sranda, že přijdu v pět odpoledne, dám si kafe, jdu do maskérny a jen odhlásím to, co mi někdo napíše. Ale tak to v České televizi nechodí. Všechno, co večer řeknu, si musím sama nachystat. Proto si někdy říkám, jak dlouho se to dá vydržet. Ale tím, že můj manžel je basketbalista, a taky nemá volné víkendy a v sezóně skoro žádný čas, tak je to jednodušší. Manžel má pochopení? Musí, kdyby neměl, tak bych ho hnala (směje se). Ne, vážně, lidé v médiích a sportovci mají společné to, že ostatní u nich vidí jen konečný produkt – zprávy nebo zápas, ne tu dřinu předtím. Proto se dokážeme lépe pochopit. Dokážete se doma oprostit od sportu, když se mu profesionálně věnuje i manžel? My máme sport rádi, rádi se díváme třeba na fotbal. Ale poslední dobou se o sportu snažíme moc nemluvit. Jirka si rád odpočine od sezóny a já taky nemusím pořád mluvit o práci. Ale když se nebavíme o basketu nebo o práci v televizi, tak se o sportu bavíme rádi. Ostatně máme v něm spoustu kamarádů a víme i spoustu zákulisních věcí. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 9

Masaryčka v komiksové kostce Jsou to hlavně lidé. Učitelé, vědci a především studenti. Ti sem rok co rok přicházejí s čerstvým pohledem na věc a právě oni dovedou nejlíp říct, jaká Masarykova univerzita vlastně je a jaké to je spojit s ní svůj život na několik dalších let.

I když je Masarykova univerzita nejžádanější vysokou školou v Česku a s více než 40 tisíci studenty vytváří v Brně takové město ve městě, není to žádný anonymní studený kolos.

Text: David Povolný Kresba: Aleš Čuma

Tady je několik z nich, kteří už mají prvák za sebou.

Jste přírodovědec, který se chce vedle práce v laboratoři zdokonalit v základech ekonomie? Studium na střední a vysoké se dost liší. Studenti mají mnohem víc volnosti, na Masaryčce si navíc můžou vytvořit vlastní rozvrh a zapsat předměty, které je zajímají, třeba i z jiných fakult.

Žádné nadbytečné papírování a obíhání úředníků, ani čekání v dlouhých frontách...

... většinu administrativních úkonů spojených se studiem vyřídíte jednoduše přes internet.

Informační systém ale neznamená, že své studium strávíte přilepení k obrazovkám počítačů.

Marie Tomášková z fakulty sociálních studií

Předměty, které chcete studovat, si prostě vyberete na netu. Najdete tam i databázi s kontakty na všechny učitele a studenty, se kterými můžete být pořád ve styku.

Nemusíte se tlačit před kabinety učitelů ani u žádných nástěnek.

Divadla, koncerty, večírky, happeningy, celá řada studentských spolků, univerzitní rádio a on-lineový časopis. To všechno je tu pro vás, ať už chcete stát na straně diváků nebo chcete být pořadatelé.

Kateřina Veselá, budoucí lékařka

Perdone, pero tengo una ~ o?* rana en mi baN Nebo studujete jazyky na fildě, ale chcete se dozvědět něco o obchodním právu?

Nekalou soutěží se rozumí jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže.

Má vám jen dát dost času, abyste se naplno mohli věnovat tomu, co vás opravdu zajímá a baví. Na univerzitě to totiž pěkně žije.

Marcel Brož, studuje na informatice

Univerzita nebo sami studenti připravují spoustu zajímavých akcí.

Kdo rád sportuje, toho potěší, že kromě dvou povinných semestrů sportu si může zapisovat různé sporty nebo výcvikové kurzy po celé studium. Ti nejlepší pak můžou reprezentovat univerzitu na akademických sportovních soutěžích.

* Promiňte, ale mám v toaletě žábu.

Kateřina Skočovská, taky budoucí ekonomka

Nic z toho není problém. Elektronický Informační systém Masarykovy univerzity udělal ze školy jeden provázaný celek, který boří hranice mezi obory a fakultami.

10 – MUNI EXTRA

Petr Liška, studuje na ekonomce

Hlavní výhoda je, že díky Informačnímu systému (říká se mu prostě IS) nemusíte nikde zbytečně pobíhat.

Zpočátku se může zdát, že je IS trochu složitý, ale brzo zjistíte, co všechno přináší.

Za zmínku stojí taky velké množství různých sportovních aktivit v rámci celouniverzitní tělesné výchovy.

MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 11

Ale popořádku. Masaryčka se drží dobré tradice, a sice že všechno najdete na internetu. Nemusíte nikam jezdit, ani nic kupovat, stačí zavítat na webové stránky www.muni. cz/admission, kde najdete všechno, co potřebujete vědět.

Než si ale člověk začne tohle všechno užívat. Musí se sem nejdřív dostat. Což znamená udělat přijímačky. Dáša Dufková z fildy

Masaryčka je neodmyslitelně spojená s Brnem a tohle malé velké město je i jedním z důvodů, proč studenti na svá studia tady vzpomínají jen v nejlepším.

Už po prváku jsem se v Brně dobře vyznala. Přijde mi, jako by město tvořilo takové velké centrum a kolem dokola připláclé vesnice s městskou hromadnou dopravou. Ruch a klid hned vedle sebe.

Brno je sice velkoměsto, kde to pořád žije, ale zároveň není tak velké, abychom se během půlhodiny nemohli s kamarády sejít v centru.

e-kurz TSP

Josef Daňa z fakulty sociálních studií

TSP v pdf Na většinu fakult* a oborů na Masaryčce se dostanete úspěšným složením Testu studijních předpokladů. Není to žádná hrůza. Univerzita si prostě ověří, že vládnete dovednostmi nutnými pro zvládnutí studia na vysoké škole.

01:00 AM

Rozjezdy jsou autobusy, které jezdí každou hodinu nebo dokonce i půlhodinu po hlavních uzlech celého města, takže se i uprostřed noci velmi pružně a bez taxíku dostanete prakticky kamkoliv a hlavně pak i domů.

Masarykova univerzita, sama o sobě dost velká, navíc není jedinou vysokou školou ve městě, je jich tu celá řada a díky tomu se Brno stává skutečným studentským městem. Dobře každý pátý, koho tu potkáte na ulici, bude s velkou pravděpodobností vysokoškolák.

A za všechny, co jako já žijí divokým nočním životem, můžu prohlásit, že brněnské noční rozjezdy jsou jedním z nejlepších vynálezů 20. století.

interaktivní TSP * Test studijních předpokladů nevyužívá fakulta sociální studií a lékařská fakulta.

Přihlášku, která se na Masarykovu univerzitu podává jen elektronicky, musíte stihnout podat do konce února na webové adrese http://is.muni.cz/prihlaska/.

Dobrý nápad je přijet se podívat na dny otevřených dveří. Zpravidla bývají v lednu. Uděláte si aspoň jasnější obrázek o tom, kde byste vlastně měli studovat.

Líbilo se mi bydlet na koleji, kde jsem poznal hodně nových kamarádů. Ve druháku už budu sice bydlet na privátu, ale ani to není v Brně špatná volba. Byt si tu najde každý. Z toho našeho půjdu do školy pěšky tři minuty. 3 min

Studentské město také znamená levné a dostupné bydlení, i když zrovna neseženete kolej.

K Téespéčkům, jak se jim říká, najdete všechno zase na webu univerzity na adrese http://www. muni.cz/tsp, kde si můžete nejrůznějšími způsoby testy zadarmo procvičit.

Do konce dubna vám pak přijde pozvánka na testy. Ty se konají v první polovině května.

Až to budete mít za sebou (je to jenom hodinka a půl a kousek), nebudete napjatí už moc dlouho. Během několika týdnů si budete moct ve své e-přihlášce zjistit, jak jste dopadli.

Pak už vás čeká jen zápis do studia a čtyři měsíce prázdnin, než vás Masaryčka v polovině září vtáhne a už nepustí!

Koleje na Masaryčce stojí přibližně od patnácti set do asi tří tisíc korun měsíčně. Za podobnou cenu najdete bez problémů bydlení i na privátě. Adam Urbánek z informatiky

12 – MUNI EXTRA

MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 13

Marek Kubík Lékařská fakulta – Obor: Všeobecné lékařství

LF

1. Skvělá je celková vysoká úroveň školy a jejího vybavení, všechno máme nové. O úrovni ostatně svědčí i to, že hodně lidí školu nedokončí a odejdou předčasně. Občas mi ale vadí, že pro některé obory nejsou skripta. Nevydávají se, protože se tyto disciplíny vyvíjí příliš rychle. 2. Budoucím medikům bych chtěl určitě vzkázat, ať studium nepodcení a začnou se učit hned od začátku. Já sám jsem si dal přes léto úplně volno, a pak jsem si vyčítal, že jsem si aspoň některé věci nezopakoval. Vyplatí se učit se průběžně. A mně osobně se třeba vyplatilo, že jsem chodil na střední školu zaměřenou na jazyky. Nemám problém číst materiály v cizích jazycích a to se na Masarykově univerzitě hodně prosazuje. 3. V Brně jsem spokojený, ale zjistil jsem, že až se jednou někde zabydlím, ve městě to nebude. Vyhovuje mi život ve větším klidu. Ale moc se mi líbí, že jsem vypadnul z domu a mám větší svobodu.

Kristýna Česalová

PrF

Nový život, kamarádi, trochu stresu a hodně svobody

Text: Martina Fojtů Foto: Pavla Ondrušková

Když na univerzitu poprvé vkročíte, zdají se vám všichni kolem starší a hlavně o hodně zkušenější. Kolegové z vyšších ročníků na rozdíl od vás nebloudí chodbami, neptají se, která učebna je ta jejich a kde si mají sehnat skripta nebo jak se nejlépe připravit na zkoušky. To vás ale nesmí znejistit. Oni na tom byli rok před vámi úplně stejně.

Abyste to měli jednodušší (ať už v začátcích na škole, nebo při výběru té správné fakulty a toho nejlepšího oboru), podělilo se s námi o dojmy několik studentů, kteří mají ten svůj premiérový ročník na vysoké škole čerstvě za sebou. „Přišla jsem do úplně jiného světa, všechno se změnilo, všechno začalo fungovat jinak, všichni na mě měli velké nároky a nikdo mi pořádně neřekl, co mám jak dělat,“ vylíčila svoje úplné počátky na vysoké škole studentka fakulty sociálních studií Kateřina Freslová, ale rovnou podotkla, že se není čeho bát. „Všechno se dřív nebo později urovná. Ostatně vysokoškolák musí být odolný, a když všechno zvládne, má pak o to větší radost.“

Otázky: 1. Co tě v prvním ročníku na Masarykově univerzitě překvapilo? 2. Máš nějakou radu pro své nástupce? 3. Co se ti na univerzitě nejvíc líbí? 14 – MUNI EXTRA

Právnická fakulta – Obor: Právo 1. Překvapilo mě, že přechod nakonec nebyl tak drastický, jak každý strašil, a to hlavně díky tomu, že jsem si mohla navolit rozvrh a měla jsem o hodně míň hodin než na gymnáziu. Je fajn, že jsem pánem svého času a nemusím ve škole trávit celé dny. 2. Určitě bych všem poradila, ať si najdou starší známé z oboru a zeptají se, jaké vyučující si mají na jaký předmět volit. Výborné je, že máme takové svoje fórum pravuska.eu, kam se každý může zaregistrovat pod svým UČO (univerzitní číslo studenta) a kam starší spolužáci přidávají spoustu materiálů, říkají, jak probíhají zkoušky a co je kam potřeba. Překvapilo mě, jak jsou spolužáci ochotní a poskytují svoje zápisky. 3. Ohromně mi vyhovuje, že můžu chodit do školy odpoledne, to jsem dřív nezažila. Je to všechno jiné, ale je to fajn. Člověk poznává lidi z celé republiky. Vůbec jsem spokojená, jak jsem si vybrala. Téměř u všech předmětů mám pocit, že jsou opravdu užitečné a neučím se zbytečnosti, což mi vadilo na střední škole.

Martin Hájek

FF

Filozofická fakulta – Obor: Český jazyk a literatura 1. Snad nejvíc mě překvapilo, že když má člověk víc přednášek za sebou, musí mu mozek neustále šrotovat, ale po nějakých čtyřech nebo šesti hodinách je úplně mrtvý. Také mě překvapilo, že se člověk moc nevidí s lidmi ze školy, když si na ně zvlášť neudělá čas. Všichni se pořád rozbíhají na různé přednášky a špatně se vytváří nějaká komunita. 2. Každý se musí připravit na to, že má chvíle, kdy je poměrně klid, a pak chvíle, kdy musí opravdu zabrat. Člověk by se měl naučit opravdu efektivně pracovat. Na střední škole se o něco takového sice škola pokouší, ale na vysoké to musí člověk zvládnout sám. 3. Líbí se mi, že si udělám čas, kdy potřebuju, a jsem svým vlastním pánem. Střední školu jsem neměl moc rád, protože mě tam pořád drželi a nesměl jsem mít absence. To sice nemůžu ani na univerzitě, ale můžu si aspoň sestavit vlastní rozvrh. Tedy ušít si na sebe bič sám místo toho, aby to za mě dělal někdo jiný. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 15

Michal Jež Přírodovědecká fakulta – Obor: Biochemie

PřF

1. Udivil mě přístup vyučujících. Vždycky jsem slýchal, že na vysoké se ke studentům chovají, jako by byli hloupí, ale já se většinou potkal jen s těmi, kteří se chovali příjemně a mile a vždycky se s nimi dalo dohodnout. Překvapil mě i vysokoškolský systém. Celkově jsem čekal, že to bude jiné, ale hodnotím to pozitivně. 2. Určitě bych radil seznámit se s někým starším, aby člověku doporučil, u koho si třeba zapisovat semináře. To je hodně důležité. Ale jinak na to každý přijde sám. Je to každopádně větší skok, než když člověk přijde ze základní školy na střední. Musí být připravený na všechno, ale zároveň se nesmí z ničeho moc stresovat. Mně osobně dlouho trvalo, než jsem si týden rozdělil, abych byl opravdu produktivní. Předtím jsem se dva dny válel, nic nedělal a vadilo mi to. Nedokázal jsem se přimět den nějak efektivně využívat. Naučil jsem se to až o zkouškovém. Konečně jsem najel na režim, že se přinutím něco dělat, i když mám celý den volný. Je dobré si třeba najít brigádu. 3. Jsem moc rád, že jsem poznal nové lidi a že mám novou partu kamarádů. Díky tomu se dostanu i k různým projektům. Trochu mě právě proto někdy mrzí, že nebydlím na koleji, protože jsem z Brna.

Richard Dávid

FI

1. Jsem Slovák, takže mě příjemně překvapilo, kolik je Slováků v Brně, ale spoustu nových kamarádů jsem našel i mezi Čechy. Na druhou stranu jsem si musel zvyknout na to, že vysoká škola je časově hodně náročná, člověk se do toho musí ponořit a věnovat se jí opravdu intenzivně. 2. Myslím, že obecně se radit moc nedá. Každý si musí začátkem projít. Studium na vysoké škole znamená naučit se žít úplně jinak. Já měl třeba v prvních měsících problém zvyknout si na vysokoškolský život a říkal jsem si, že bych se i rád vrátil na střední školu. Ale postupně, jak jsem potkával nové lidi a celkově se aklimatizoval, tak si už neumím ani představit, že bych se vracel. 3. Celkově je vysokoškolský život o tom, naučit se žít samostatně a všechno si organizovat sám. Brno jsem předtím navíc vůbec neznal. Když ho ale srovnám s Bratislavou, odkud pocházím, tak mi přijde podobné – velikostí i povahou lidí. Už jen kvůli tomu, kolik je tady vysokých škol, je to město mladých lidí. Díky tomu to tady také trochu víc žije než u nás doma.

Kateřina Freslová

Marie Gáborová

PdF

Pedagogická fakulta – Obor: Český jazyk a literatura a Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání

Fakulta sociálních studií – Obor: Evropská studia a Politologie

FSS

1. Nejvíc, a bylo to docela nepříjemné, mě zarazilo, že se všechno dělá přes elektronický Informační systém, se kterým doteď nejsem kamarádka. Nejtěžší bylo zvyknout si na to, že co si člověk nezařídí a nevyběhá sám, to za něj nikdo jiný neudělá. Prostě že jsem tam sama za sebe a nikdo mi nic zadarmo nedá a neřekne, když se o to sama nezajímám. Jinak jsem ale zažila samá kladná překvapení. Člověk může být hodně samostatný, a to mi vyhovuje. Líbí se mi, jak si můžu sama plánovat čas. 2. Každý se s tím musí poprat sám. Ale určitě bych doporučila co nejdřív se začlenit mezi ostatní, protože víc hlav víc ví. V prvním ročníku jsou na tom všichni stejně, všichni jsou vyděšení, nikdo nikoho nezná a o to je seznamování jednodušší. 3. Mám ráda anonymitu města a to, že žiju sama bez rodičů. Ale pak jsem zase ráda, že jedu na víkend domů za nimi. Střídání prostředí je ideální. Když jsem v Brně, tak mi vyhovuje ten chaos kolem, ale pak jsem ráda, že na víkend vypnu.

Marie Lišková

EsF

16 – MUNI EXTRA

Ekonomicko-správní fakulta – Obor: Podnikové hospodářství 1. Překvapila mě vysoká úroveň oproti střední škole. Požadavky, které na nás učitelé kladou, jsou o hodně vyšší. Na začátku mi všechno přišlo ohromně obtížné, ale zkouškové už jsem tak nějak zvládla. Musela jsem se ale připravovat i průběžně, protože jsem potřebovala body za aktivitu, abych dostala zápočet. 2. Radit si netroufám. Každý je jiný a každý si to musí zažít. Já mám někdy pocit, že jsem se ještě úplně neaklimatizovala. Přijedu do Brna, vybalím si věci a za chvíli zase balím a jedu zpátky, pořád dokola. Ještě je to na mě hektické. 3. Jsem z vesnice, takže život ve městě je pro mě něco úplně nového a baví mě, i když je tady všechno rychlejší. Člověk má pořád kam zajít, s kým se potkat.

Fakulta informatiky – Obor: Počítačové systémy a zpracování dat

1. Nejmileji mě překvapil přístup vyučujících. Jsou neuvěřitelně ochotní, stačí napsat e-mail a oni do několika hodin, kolikrát i do několika minut se vším poradí. Ne úplně příjemné bylo, že jsem rychle pochopila, že nemůžu přežít bez notebooku. Moc se mi nelíbí ani to, že vůbec nemáme ústní zkoušky. Zvlášť u těch oborů, které studuju já, mi přijde zásadní zvládat i verbální vyjadřování. Ale zase chápu, že je nás hodně a těžko by se to stíhalo. 2. Podle mě žádná rada člověka dopředu nepřipraví. Jediné, co můžete udělat, je hodně se ptát a snažit se o svém oboru sehnat co nejvíc informací. Také si musí všichni uvědomit, že něco nepůjde hned a některé věci bude člověk místo jednoho dne dělat týden. Taky je dobré sehnat si jako kamarády i nějaké ty starší spolužáky. 3. Líbí se mi, že jsem pánem svého času. Což je zároveň i problém, protože pořád bojuju s tím, že některé věci nedokážu odhadnout, a pak pořád nestíhám.

Radim Komínek

FSpS

Fakulta sportovních studií – Obor: Pedagogické asistentství občanské výchovy pro základní školy, animátor sportovních aktivit 1. Nemůžu říct, že by mě něco překvapilo. Hraju závodně florbal, hodně spoluhráčů na vysoké škole studovalo nebo studuje, takže jsem dopředu věděl, co mě čeká. Ale i když každý něco říká a má nějakou svou představu, ve skutečnosti to pak z vašeho pohledu vypadá trochu jinak. 2. Každý si tím musí projít sám. I když jsem spoustu věcí věděl, tak dokud jsem to nezažil na vlastní kůži, nevěděl jsem vlastně nic. Určitě je fajn zeptat se starších kamarádů. 3. Vysokoškolský život mi vyhovuje. Nejlepší je, že si můžu udělat rozvrh až od osmi nebo od devíti ráno a nemám nic na sedmou, takže ráno nemusím moc brzo vstávat. Je to fajn i kvůli dojíždění. Ale na druhou stranu mívám ty samé problémy jako všichni vysokoškoláci, že čím víc volna mám, tím míň stíhám. Ještě musím zapracovat na organizaci. Někdy bych nad sebou potřeboval pevnou ruku, abych dělal všechno tehdy, kdy mám. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 17

Co TSP zkoumá

• Numerické myšlení • Kulturní přehled • Symbolické myšlení • Analytické myšlení

• Úsudky • Kritické myšlení • Prostorová představivost • Verbální myšlení

Percentil

Test studijních předpokladů:

Úspěšnost v TSP se měří pomocí percentilu. Hodnota vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo v porovnání s vámi horší výkon. Percentil se vypočítává podle počtu správných odpovědí pro danou variantu testu. Text: Kateřina Dušková Foto: Martin Kopáček

Vaše cesta na Masarykovu univerzitu

Vyzkoušejte si zdarma simulaci přijímacího řízení Masarykova univerzita nově nabízí k vyzkoušení interaktivní podobu celého testu. Internetová aplikace doslova napodobuje reálnou atmosféru přijímacího řízení. Měří vám čas a díky závěrečnému vyhodnocení a porovnání výsledků se statistickými údaji z předešlých let můžete navíc hned zjistit, jak byste v přijímacím řízení uspěli. Zjistíte také, v čem vynikáte a kde na sobě naopak musíte zapracovat. Interaktivní testy jsou zdarma k vyzkoušení na www.muni.cz/tsp. Na stejné adrese najdete také minulé verze Testu studijních předpokladů ve formátu PDF seřazené od roku 2003. Mimoto zde narazíte na odkaz na internetový e-kurz TSP, ve kterém se rozebírají typické úlohy a způsoby, jak na ně. Všechno je samozřejmě zdarma.

Jasnost a přesnost hodnocení Hodnocení TSP se snaží být co nejtransparentnější, přesné a zároveň rychlé. Počítačové snímání a elektronické zpracování vašeho odpovědního formuláře zaručuje anonymitu a objektivitu testování. 18 – MUNI EXTRA

Další druhy testů na Masarykově univerzitě Vedle TSP musíte na některých oborech absolvovat i tzv. oborové testy. V takovém případě si určitě zjistěte přímo na stránkách fakulty či katedry, jak budou tyto testy vypadat. Fakulta sociálních studií nepoužívá TSP vůbec, rozhoduje na základě SCIO testů, lékařská fakulta pak jako celek využívá pouze oborových testů.

TSP neznamená OSP Určitě si nespleťte test Obecné studijní předpoklady (OSP) společnosti SCIO s Testem studijních předpokladů Masarykovy univerzity. Jedná se o dva odlišné typy testů. Test OSP využívá v přijímacím řízení na Masarykově univerzitě jen fakulta sociálních studií. Na rozdíl od TSP se OSP skládají ze tří oddílů: verbálního, analytického a kvantitativního myšlení.

Ukázky TSP Verbální myšlení Jedna skupina sloves odvozených z přídavných jmen má obecný význam „způsobit, aby někdo/něco mělo takovou vlastnost, jakou má přídavné jméno, z něhož je dané sloveso odvozeno“. Které z následujících sloves má tento význam? a) skákat b) skladovat c) ohlušit d) ohluchnout e) říct Numerické myšlení Osmdesát procent z třetiny celku je rovno čtyřem. Čemu je rovna pětina z padesáti procent celku? a) 1,5 b) ¾ c) 3 d) 2 e) 5

Správná odpověď – a

Test studijních předpokladů vznikl přímo na Masarykově univerzitě s cílem ověřit schopnosti uchazečů úspěšně studovat na vysoké škole. Skládá se ze sedmi subtestů po deseti otázkách, na které dostanete dohromady 100 minut. Jestliže se nehlásíte na lékařskou fakultu nebo na fakultu sociálních studií, které používají jiné způsoby výběru studentů, měli byste si určitě zjistit, jak test vypadá, a dobře se na něj připravit.

Text a foto: David Povolný

Správná odpověď – c

Pokud si vyberete pro studium Masarykovu univerzitu, nejspíš se s ním setkáte. Studenti mu říkají „Téespéčko“, správně se ale jmenuje Test studijních předpokladů (TSP), a jestli chcete zasednout do zdejších lavic, budete jím muset při přijímačkách na většinu fakult projít.

Brněnští informatici si došlápli na Chucka Norrise

Kdy a kde:

Termíny pro TSP v Brně: v sobotu a neděli 7. a 8. května 2011 Termín pro TSP v Bratislavě: v sobotu 7. května 2011 Kam kliknout: www.muni.cz/tsp

Není mnoho těch, kteří přežili setkání s Chuckem Norrisem. Expertům z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity se to povedlo. Při dlouhodobém monitorování počítačové sítě se jim podařilo odhalit záludný botnet, tedy jakousi síť počítačových vírů, šířící se po celém světě. Výjimečný je v tom, že nenapadá přímo počítače, ale modemy a směrovače, jejichž zabezpečení je často mizivé. V útrobách botnetu pak informatici našli překvapující zprávu, stálo tam: „Ve jménu Chucka Norrise.“ Objev vědců poukázal na možný trend ve vývoji kybernetických útoků. Různých typů zařízení, které se umí připojit k internetu, totiž budou mít lidé v dohledné době plné domácnosti. Čím dál tím víc věcí se bude připojovat k síti, včetně předmětů denní potřeby. To, že vám třeba vaše lednička sama pošle do mobilního telefonu zprávu, že je potřeba koupit mléko a salám, vůbec není nijak vzdálené sci-fi. Koho by ale napadlo, že i taková lednička nebo právě modem či směrovač by měly mít svůj antivirový program a chránit se proti hackerům? „Že někdo virem nakazí ledničku, možná nezní nijak zásadně, prostě by vám zlomyslně nechal zkazit jídlo. Jenže si musíme uvědomit, že takto infikované zařízení může samo útočit dál, třeba na osobní počítače, nebo když bych chtěl být trochu poplašný, na infrastrukturu nemocnice,“ varuje odborník na bezpečnost sítí

z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity Pavel Čeleda. Cokoliv, co má svoji IP adresu (číslo, které identifikuje zařízení připojené k síti), je totiž potenciálně napadnutelné a může se stát nečekanou kybernetickou zbraní.

Dálnice pro kybernetické tanky až k vám domů Jméno Chuck Norris je tak pro botnet zřejmě více než příznačné. Potenciál botnetu podobného typu je zničující. Botnet sice nedokáže jako jeho jmenovec tleskat jednou rukou, ale tím, že napadá zařízení, jejichž zabezpečení poskytovatelé internetu zatím nevěnovali pozornost, může se stát nečekanou hrozbou. „Když jste dřív proti někomu chtěli vést válku, museli jste ke svému cíli postavit nějakou silnici a po ní poslat tanky, aby způsobily škodu. Dnes vám dálnice pro virtuální tank vede přes internet až do bytu,“ poukazuje Pavel Čeleda. Internet totiž kromě toho, že poskytl lidem nebývalé možnosti, jak zefektivnit výměnu informací, přinesl navíc zcela novou formu zranitelnosti infrastruktury celé společnosti. Ukázal to i objev expertů z Masarykovy univerzity. Nepodařilo se jim totiž jen zjistit existenci nějakého viru, odhalili rovnou celosvětovou síť napadených zařízení, tzv. botnet, která byla nejspíš připravená k hromadnému útoku. Shromáždili také důkazy, že řídicí centrum hackerů jejich prostřednictvím přesměrovávalo uživatele služeb, jako je Facebook nebo Google, na podvržené stránky. Takže než půjdete v noci spát, raději se podívejte pod postel, jestli se tam na váš modem nesápe Chuck Norris. A ještě lépe uděláte, když se postaráte o to, aby všechna vaše počítačová zařízení byla řádně zabezpečena. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 19

Měsíce na zahraniční univerzitě? Jsou na dosah! Masarykova univerzita má nasmlouvány stovky partnerských zahraničních univerzit

Text: Pavla Ondrušková Foto: Kateřina Dušková, Pavla Ondrušková a David Povolný

Při troše štěstí a vůle to „klapne“

Text a foto: Lucie Kavanová

Dýcháte raději zahraniční vzduch a rádi byste u toho i studovali? Masarykova univerzita nabízí nepřeberné množství příležitostí, jak si toto přání splnit. Můžete vycestovat na krátkodobé studijní pobyty, letní školy, stáže nebo výzkumné cesty. Evropa je samozřejmostí, jako student MU se ale můžete také podívat, jak to chodí v Brazílii, Číně nebo USA. Dostat se na zahraniční stáž není většinou nijak složité, univerzita má totiž v rámci nejrůznějších programů nasmlouváno několik stovek partnerů. A kdyby vám nabídka zahraničních univerzit nestačila, můžete si sami vybrat svého vlastního favorita a MU vás v žádosti o vysněný pobyt zaštítí. Pokud budete postupovat klasickou cestou a zvolíte si místo, kam chcete zamířit, přihlásíte se na fakultě a oni vás většinou vyberou (někdy to nevyjde na nejžádanější univerzity, proto se hlásíte většinou na tři). Pak už stačí vybrat zajímavé předměty, které daleká univerzita nabízí, a sbalit kufry. Často vám také nabídnou koleje, studentské stravenky a další příjemné výhody.

Erasmus? Ten frčí nejvíc Nejrozšířenějším programem je Erasmus. Ten umožňuje studentům pobyt od 3 do 12 měsíců na vybrané univerzitě v 27 zemích EU a Švýcarsku, Norsku, Lichtenštejnsku, Islandu a Turecku. Samozřejmostí je v tomto případě stipendium, které pokryje v některých případech všechny, někde jen základní výdaje. To záleží i na vás. Další možností je Erasmus Mundus. Tento program umožňuje studentům i učitelům ze zemí EU vycestovat se štědrou finanční podporou na studijní, výzkumnou či pracovní stáž do vybraných zemí mimo EU. V nabídce je západní Balkán, Blízký východ, Asie a jižní Afrika. Vycestovat za studiem či výzkumem se dá i přes CEEPUS, středoevropský výměnný univerzitní program, či přes ISEP, který nabízí strávit akademický rok na jedné ze 150 univerzit v USA a na desít20 – MUNI EXTRA

O zahraniční spolupráci je postaráno

Zahraniční spolupráci Masarykovy univerzity má na starost Centrum zahraničních studií MU. Na jeho webových stránkách http://czs.muni.cz najdete kompletní přehled možností studia v zahraničí. Jejich zaměstnanci vám pomůžou nejen s vyhledáním toho nejlepšího pro vás, ale rádi vám pomohou i v případných nesnázích na vašich studijních cestách. A až vám bude po zahraničních studentech smutno, stačí se přidat do International Student Clubu. Ten se stará o studenty, kteří si svou stáž přijeli vychutnat na Masarykovu univerzitu. kách univerzit 38 zemí světa. Tento program je zařízen výměnným způsobem, tedy tak, že domácí student platí své školné, ubytování, stravování, ale místo něj je tu student, který si totéž platí doma. Tímto způsobem je možné se dostat bez větších finančních nákladů na nejlepší univerzity světa. Nabídka je nepřeberná. MU zprostředkovává i zahraniční pracovní stáže, takže vyjet se dá i přes léto. Pokud ale zvolíte zahraniční studium přes akademický rok, nemusíte se bát, že vám něco uteče. Většinu kreditů, které nasbíráte za úspěšně splněné předměty v zahraničí, vám doma uznají. „Vedle zřejmých přínosů v podobě zvýšení jazykových kompetencí, navázání nových přátelství či rozšíření kulturního rozhledu vidím největší výhodu studijního pobytu v zahraničí v naprosto unikátní příležitosti: Kdy jindy vás někdo uvolní na půl roku či rok z pracovních a jiných povinností, pomůže vám s organizací pobytu, poskytne dobré rady před pobytem, v jeho průběhu i po něm, a ještě vám ho (minimálně částečně) bude financovat?“ vyjmenovává nezpochybnitelné plusy ředitelka Centra zahraničních studií MU Petra Judová. Ještě váháte? Podívejte se na databázi hodnocení zahraničních stáží programu Erasmus na webu erasmus-databaze.naep.cz/ modules/erasmus/. Kromě plusů a minusů tam najdete i užitečné rady. Bojíte se zmizet sami na půl roku v neznámém městě? To je to poslední, co vás může trápit. Takových jako vy tam bude spousta a nečeká vás jenom škola, ale i výlety, nová kultura a třeba i výborná zahraniční kuchyně. Nebojte se to zkusit, čeká vás spousta bezva nových lidí a zážitků.

Když jsem se rozhodovala, na kterou z vysokých škol jít studovat, byla pro mě důležitá i jejich nabídka studia v zahraničí. Masarykova univerzita je v tomto smyslu velmi vstřícná – za pět let studia jsem absolvovala dva semestry v Německu, v rámci studijního pobytu v Ilmenau a na pracovní stáži v Berlíně. Na Erasmu v Ilmenau. Kde že?

Šok Berlínem

Ilmenau (Ilmava) pro většinu lidí asi nebude tím nejprestižnějším univerzitním městem, spousta lidí o něm vlastně nikdy neslyšela. Mě ke studiu na tamější Technické univerzitě zlákala především možnost zdokonalení němčiny, a až na místě jsem zjistila, že se pravidelně umisťuje mezi nejlépe hodnocenými německými univerzitami a o studium na ní se ucházela i Angela Merkelová. V Ilmenau jsem v roce 2008 strávila prostřednictvím programu Erasmus pět úžasných měsíců. Toto malé městečko v Durynsku sice nemůže soupeřit s klasickými „erasmáckými“ destinacemi, ale rozhodně jsem se nenudila. Výuka probíhala v angličtině a němčině, a protože studuji žurnalistiku, bavila mě hlavně práce ve virtuálním studiu, odhalování genderových stereotypů v médiích nebo prakticky zaměřený kurz videožurnalismu. Erasmus ale nebývá jen o studiu – kromě kolejních party a návštěv různých klubů v kampusu jsme coby zahraniční studenti měli k dispozici tým tutorů, kteří nám všelijak pomáhali a organizovali pro nás různé výlety (třeba do Mnichova), túry po okolí, bowling, jazykové kurzy apod. Semestr v Ilmenau byl vysoce koncentrovaným zdrojem zážitků a studijních poznatků a získala jsem tam několik dobrých kamarádů. Protože je Erasmus pravděpodobně nejdostupnější vstupenkou ke studiu v zahraničí, doporučuju ho zejména těm, kdo se chystají vyjet do světa na delší dobu poprvé.

Stipendijní program Medien, Mittler zwischen den Voelkern nadace Robert Bosch Stiftung u nás paradoxně není moc známý, i když zprostředkovává praxi v prestižních berlínských médiích. Výběrové řízení nebylo zrovna jednoduché, ale štěstí mi přálo a na jaře 2009 jsem se na tři měsíce opět ocitla v Německu. Berlín je město, které na první dojem málokoho nadchne: je špinavý, rozlehlý, hlučný, řadu jeho čtvrtí tvoří ošklivá sídliště. Mně učaroval až na druhý pohled, a to svojí energií, tím, jak se vám denně mění před očima a nabízí tisíce námětů k zamyšlení. Prvních šest týdnů jsem v Berlíně strávila spolu s kolegy ze střední a jihovýchodní Evropy setkáními s politiky, zástupci vládních i nevládních organizací, exkurzemi a přednáškami o německé kultuře a historii. Následovala stáž v redakci on-line verze časopisu Spiegel. Pokrývala jsem hlavně hlasování o Lisabonské smlouvě v Česku a volby do Evropského parlamentu, ale třeba i stávku bavorských farmářů a zároveň jsem psala pro různá česká média. Pobyt v Berlíně mě obohatil v mnoha směrech, především mi však přinesl cenné pracovní kontakty a praxe ve Spiegelu mi otevřela dveře dalších českých i zahraničních redakcí. Pokud také přemýšlíte o studijním pobytu v zahraničí, zjistěte si předem, jaké podmínky která česká univerzita nabízí. Z mé zkušenosti to při troše štěstí a vůle dříve nebo později „klapne“. Ostatně, za dva týdny odjíždím studovat do Hongkongu :) MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 21

M Text: Eva Křivánková Foto: Pavla Ondrušková

at

ěj

M

yš

ka

Text: David Povolný Foto: Martin Kopáček a David Povolný

Univerzita má spolehlivého pomocníka: Informační systém Pomocník studentů i vyučujících, díky kterému nebude žádost o koleje, zápis do semestru ani kontrola známek žádný problém. Jmenuje se Informační systém MU, ale na univerzitě se mu říká jednoduše IS. Odevzdáváte přes něj domácí úkoly, stahujete studijní materiály nebo si povídáte se spolužáky. IS se zkrátka stává vaším společníkem už v prvních dnech studia a zůstává jím až do jeho konce.

že jim na jiných školách dávají třeba prezentace a zadání k jednotlivým předmětům na různé webové stránky, což mi nepřijde moc komfortní,“ doplňuje Musilová.

Kam se ztratil index?

Mrak zájmů Chcete se seznámit a zajímá vás, jaké zájmy mají další lidé na univerzitě? Pro vás je tu stránka nazvaná Mrak zájmů. Můžete si s její pomocí pohodlně vyhledávat kamarády podle zálib. IS vám například vytřídí všechny fanoušky ranního joggingu a vy je můžete kontaktovat e-mailem.

Už uchazeči o studium na Masarykově univerzitě brzo pochopí, jaký druh komunikace škola upřednostňuje. Mají totiž co do činění s univerzitou, která jako vůbec první vysoká škola v Česku zrušila papírové přihlášky. Stejně dopadly i papírové indexy – obdoba žákovské knížky. Všechny administrativní potřeby studenta pokryje IS. Najít ho můžete na webové adrese is.muni.cz, k jeho hlavní části se ale dostanete až jako studenti univerzity.

Informační systém – přítel studenta Mezi novými studenty se vždycky na začátku prvního semestru s trochou ironie říká, že v ISu je všechno. S většinou dotazů ohledně správy studia vás totiž starší spolužáci dobromyslně odkážou na IS. Ostřílení studenti už dobře vědí, že toto tvrzení není nadsázkou. Jen výjimečně se totiž při studiu setkáte s problémem, jehož řešení by v sobě neskrýval IS nebo by o něm v Informačním systému nebyla aspoň zmínka. „Předností ISu je, že neskutečně usnadňuje všechny formální náležitosti studia. Obsahuje vše v jednom. Přihlašujete se přes něj na předměty i na zkoušky, odevzdáváte přes něj úkoly a stahujete si z něj materiály od vyučujících. Všechno na jednom místě,“ popisuje studentka politologie a evropských studií Markéta Musilová. Právě ucelenost si většina studentů nejvíc pochvaluje. „Od známých vím, 22 – MUNI EXTRA

Tipy na zajímavé aplikace v ISu Informační systém vyvíjí speciální tým přímo na univerzitě, tedy lidé, kteří tu pracují, učí nebo studují. Sami proto mají nejlepší přehled o tom, jaké aplikace mohou uživatelům ulehčit život. Všichni na univerzitě navíc můžou přispívat svými podněty do speciálních diskusních fór o systému, takže se IS pořád vylepšuje a přizpůsobuje požadavkům.

Dril Aplikace Dril poslouží všem, kteří se chtějí efektivně a časově nenáročně učit nazpaměť cizí slovíčka nebo různé termíny. „Dril jsem používal při učení latiny. Je to užitečná pomůcka, která si pamatuje, se kterými slovíčky máte problém,“ uvádí student historie Vojtěch Klíma. Elektronické drilové učebnice, které mohou tvořit i sami studenti, jsou zaměřeny na slovní zásobu hlavních světových jazyků, ale najdete tam třeba i malajštinu nebo norštinu. Efektivitu učení zaručuje princip opakování s prodlevami, na kterém je celá aplikace postavena. Sociální síť Každý uživatel ISu spravuje i svoji osobní stránku s oficiální fotkou a seznamem oborů, které studuje. Svoji stránku si můžete doplnit o vlastní fotky a profesní a osobní vizitku. Agenda Moji známí zase umožňuje sdílet některé soukromější informace, ovšem pod podmínkou souhlasu obou stran se „známostí“.

Právnická fakulta vychovává odborníky na IT právo

Radim Polčák

Ochrana duševního vlastnictví nebo osobních dat na internetu, kyberkriminalita nebo také právní otázky spojené s biotechnologiemi či elektronickou správou. I to jsou témata, kterými se zabývají odborníci na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. A předměty vyučované na novém Ústavu práva a technologií, který je jediný svého druhu v Česku, můžete jako studenti navštěvovat i vy. Experti na právo spojené s novými technologiemi jsou totiž stále žádanější, a přitom jich není mnoho. Zejména internet však zcela proměňuje svět, ve kterém žijeme, a to se pochopitelně dotýká i práva. Už teď ale mají technologie náskok. „Právo je ve svém vývoji pozadu. Náš ústav je pokusem srovnat skóre. Kromě toho podobné instituty již poměrně běžně fungují v západní Evropě nebo ve Spojených státech,“ uvádí vedoucí ústavu Radim Polčák. Ústav je nový ale na Právnické fakultě MU se s ním nezačínalo na zelené louce. Šest let zde fungovala aktivní pracovní skupina pro právo a informační technologie. Až vznik ústavu ale umožňuje plnou specializaci, která je srovnatelná se světovým vývojem v této oblasti. Díky takovému zaměření by také mělo na Právnické fakultě MU každý rok absolvovat čtyřicet až padesát odborníků na právo informačních a komunikačních technologií. O uplatnění nebudou mít podle Polčáka nouzi. Už teď je jich na trhu nedostatek.

vala. Nejde však o anarchii – takový internet ostatně nebyl nikdy – ale o samoregulaci a iniciativní ochranu základních hodnot podporovanou státem nebo mezinárodními organizacemi. Takový model organizace internetu může docela dobře fungovat při současném zachování maximální svobody jeho uživatelů.

Otázka pro Matěje Myšku, asistenta na Ústavu práva a technologií: Kde vidíte řešení problému se stahováním nelegálně sdílených dat? Zatím jsme svědky střetu tábora, který chce přijít až s radikálně represivními nástroji, a tábora, který říká, že cestou je nabídnout snadno dostupné a levné legální prostředky, jak obsah získat. Radikálně represivní nástroje rozhodně nejsou řešením. Je ovšem evidentní, že autorskoprávní regulace neodpovídá technické realitě. Důsledkem toho je právní nejistota adresátů právních norem, tedy i běžných uživatelů. Řešením by jistě byla změna přístupu nahrávacích a distribučních společností. I když je pochopitelné, že si tito „dinosauři offline éry“ snaží udržet svoji klíčovou roli a chránit své tradiční obchodní modely. Myslím si, že by se měli snažit vyjít vstříc potřebám svých zákazníků.

Otázka pro Radima Polčáka, vedoucího Ústavu práva a technologií: Udrží se internet jako svobodný nebo až anarchistický prostor, v němž je snadné zůstat poměrně anonymní, nebo se stane regulovaným prostorem, ve kterém nebude existovat soukromí, ale také bude obtížnější páchat tam zločiny? Organizace a kontrola internetu nemusí nutně souviset s regulací. Internet tedy může být relativně bezpečným a slušným prostředím i bez toho, aby jej nějaká autorita přímo kontrolovala nebo cenzuroMAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 23

Masarykova univerzita (MU) Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, tel.: 549 49 1111, www.muni.cz

PrF – Právnická fakulta

Veveří 70, 611 80 Brno, tel.: 549 49 1211 www.law.muni.cz

LF – Lékařská fakulta

Kamenice 5, 625 00 Brno, tel: 549 49 4710 www.med.muni.cz

PřF – Přírodovědecká fakulta Kotlářská 2, 611 37 Brno, tel.: 549 49 1411 www.sci.muni.cz

FF – Filozofická fakulta

Arna Nováka 1, 602 00 Brno, tel.: 549 49 1511 www.phil.muni.cz

PdF – Pedagogická fakulta Poříčí 7, 603 00 Brno, tel.: 549 49 1610 www.ped.muni.cz

ESF – Ekonomicko-správní fakulta Lipová 41a, 602 00 Brno, tel.: 549 49 1710 www.econ.muni.cz

FI – Fakulta informatiky

Botanická 68a, 602 00 Brno, tel.: 549 49 1810 www.fi.muni.cz

FSS – Fakulta sociálních studií Joštova 10, 602 00 Brno, tel.: 549 49 1911 www.fss.muni.cz

FSpS – Fakulta sportovních studií Kamenice 5, 625 00 Brno, tel.: 549 49 2000, www.fsps.muni.cz

CPS – Celouniverzitní počítačová studovna Komenského nám. 2, 662 43 Brno, tel.: 549 49 2123 www.studovna.muni.cz

Koleje a menzy

Správa kolejí a menz – ředitelství Vinařská 5, 659 13 Brno, tel.: 549 49 2700, www.skm.muni.cz

RMU – Rektorát MU

Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, tel.: 549 49 1011 VYSVĚTLIVKY:

2

F9 3

budovy MU

označení sportovišť MU

policie

hotel

sportoviště MU

nemocnice

pošta

muzeum

označení budov MU

poliklinika

informace

označení kolejí MU

hasiči

plavecký bazén

MHD Brno – aktuální informace o jízdních řádech na www.dpmb.cz cyklostezky

24 – MUNI EXTRA

Ÿ ¯Ÿì

±¯¯Ÿì Ÿ³¯¯Ÿì Ÿµ¯¯Ÿì Ÿ·¯¯Ÿì

Ÿ°Ÿêì


ė
‰…•‡
†©Œz MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 25 ìoŒwóê¹°·Ÿ¯¯¯

Češi jsou spokojení, ale chtělo by to delší dovolenou Text: Pavla Ondrušková Foto: David Povolný

Jak důležité je v manželství sdílení domácích prací? Chtěli byste mít za souseda Roma? A vůbec, jste spokojení? Na podobné a ještě záludnější otázky odpověděl výzkum sociologů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a společnosti SC&C. Unikátní data zobrazující český národ v porevoluční době prezentuje knižní novinka pod názvem Hodnoty a postoje v ČR 1991–2008. Jací tedy jsme? Chceme si hlavně užívat „Z dat víme, že Češi stále vysoce uznávají hodnotu rodiny, ale mladá generace už nepovažuje děti za tak důležité pro naplnění života. Navíc ve vnímání párového života horujeme pro různorodější formy soužití,“ prozrazuje koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic z Fakulty sociálních studií MU. Novinkou v naší populaci je tzv. hédonismus. „Snížil se význam práce jakožto prvku v životě Čechů, především však mezi mladými do třiceti let, a zvýšila se důležitost volného času. Na téměř dvojnásobek vzrostl význam dlouhé dovolené,“ vysvětluje Rabušic. Češi si také více váží přátelství.

Jsme tolerantní A jak je to se vztahem k menšinám? Ve srovnání s počátkem 90. let 20. století jsme tolerantnější vůči některým skupinám obyvatelstva – například k homosexuálům a také k Romům. Zatímco v roce 1991 nechtělo mít homosexuály za sousedy 51 % lidí, nyní je to jen 20 %, Romové v sousedství v roce 1991 vadili 73 % obyvatel, loni už jen 55 %. „Ale v roce 1999 by Romy za sousedy nechtělo jen 40 % respondentů, takže míra netolerance se v roce 2008 oproti roku 1999 zvýšila,“ upozorňuje Rabušic. Po roce 1999 začala být česká společnost tolerantnější například i vůči pracujícím matkám. „Nyní už si myslíme, že mohou mít k dětem stejně vřelý citový vztah jako matky, které jsou v domácnosti,“ dokresluje koordinátor výzkumu.

Politika nás nudí Naopak klesající tendenci má zájem Čechů o politiku. Lidé o ní stále méně diskutují. Oproti roku 1991 spadl počet těch, kteří tak 26 – MUNI EXTRA

činí často, na třetinu. Dvakrát přibylo těch, kteří se tématu vyhýbají. Proporce osob, které se hlásí k levici, středu nebo k pravici, ale zůstávají po celé období víceméně stejné.

A jsme spokojení Převažující část Čechů se cítí být šťastnou: za velmi šťastné a šťastné se u nás považuje celkem 86 % obyvatel, a v nejmladší generaci je to ještě víc. Nespokojeno je pak pouhých sedm procent obyvatel. „Tímto podílem se nijak neodlišujeme od západních zemí,“ poměřuje Rabušic. „A pro zajímavost, cítíme se i zdravotně dobře. Sedmašedesát procent ze všech respondentů označilo svůj zdravotní stav jako velmi dobrý či dobrý; jako špatný pak jen osm procent. To všechno naznačuje, že subjektivně vnímáme svůj život docela pozitivně, což je podle mého soudu ta nejdůležitější zpráva,“ dodal koordinátor projektu.

Studie Hodnoty a postoje v ČR 1991–2008 je zapojena do srovnávacího výzkumu European Values Study. Zaměřila se na širokou škálu postojů české veřejnosti od vztahu k rodině a trávení volného času přes otázky na důvěru občanů v demokracii až po zájem o politiku a věci veřejné. Sociologové srovnávali data z let 1991, 1999 a 2008.

V čem jsme jiní než zbytek Evropy Třeba v názoru na to, proč jsou u nás chudí lidé. „Zatímco v evropských zemích připisují jejich obyvatelé příčiny chudoby tomu, že je ve společnosti bezpráví nebo že je to nevyhnutelná součást vývoje, v Česku se domníváme, že chudí jsou chudými proto, že jsou líní,“ vysvětluje Rabušic. To je podle něj poměrně zvláštní, protože takový postoj bychom očekávali díky jejich liberální tradici spíš v USA nebo v Anglii, ne však v postkomunistickém Česku. Jiní jsme i v postoji k víře. „Potvrdil se již obecně známý fakt, že patříme k největším bezvěrcům v Evropě. Za věřícího člověka se v roce 2008 označilo celkem 31 % Čechů. Pro srovnání, na Slovensku se za věřící stabilně označuje kolem 80 % populace. Velmi výmluvným znakem je, že v Česku dnes považuje náboženství pro svůj život za velmi důležité nebo důležité pouze 19 % obyvatel,“ uvádí Rabušic.

koordiná tor projek tu a sociolog Ladislav Ra

bušic

Katedra sociologie

Chcete-li studovat sociologii, nemůžete si vybrat lépe, než Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. „Když sociologii, tak v Brně,“ zaznívá pravidelně od předních českých odborníků. Záběr katedry je navíc skutečně široký s celou řadou výzkumných týmů, do nichž se i vy můžete zapojit. Výzkum sociální nerovnosti nebo problémy sociálního vyloučení, populační vývoj a generační konflikt, genderová studia nebo etnické vztahy a v neposlední řadě výzkum rodiny spojený se zásadní osobností české sociologie Ivem Možným. Z toho všeho můžete vybírat. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 27

na vysoké škole mi přineslo nečekanou svobodu

Jak vzpomínáte na studium na Masarykově univerzitě? Přechod ze střední na vysokou byl pro mě velký skok. Neměl jsem tam žádné kamarády a neznal jsem vysokoškolské prostředí. Vzpomínám si ale, že jsem najednou cítil svobodu, kterou jsem před tím nikdy neměl. Složil jsem maturitu – zkoušku dospělosti – a najednou jsem byl na škole, kde jsem nemusel mít strach, že budu každým okamžikem „tasenej“ k tabuli, nemusel jsem se průběžně učit, nemusel jsem chodit na každou přednášku, ani shánět omluvenky. Když jsem nechtěl, nemusel jsem dělat vůbec nic. Jen dvakrát do roka v předem známém termínu složit pár zkoušek. Diplom z Masarykovy univerzity byl vždy považován za záruku kvalitního vzdělání, ale je jen vstupenkou do rychlovlaku. Kam až v něm dojedete, záleží jen na vaší tvrdé práci.

rozhovor s absolventem

Text: David Povolný Foto: Archiv M. Fukače

Modeluje ekonomické systémy a pokouší se vypočítávat jejich chování v budoucnosti. A patří v tom mezi ty nejlepší. Martin Fukač působí v ekonomickém výzkumném oddělení Federální rezervní banky v Kansas City v USA. Dříve jste na něj ale mohli narazit také v Centrální bance Nového Zélandu nebo v Národní bance České republiky. Úspěšná kariéra začala studiem na Masarykově univerzitě. Na vzdělání má ale Martin Fukač specifický pohled. Říká, že člověk ho má především ve svých vlastních rukou. „Univerzitní vzdělání pro mě znamenalo hlavně to, že jsem se naučil učit sám sebe,“ tvrdí mladý ekonom.

28 – MUNI EXTRA

Nepodlehne člověk tomu, že pak prostě nic nedělá? Podlehnout nicnedělání by bylo velice lákavé. Naučil jsem se ale disciplíně a pracovat tak, abych byl připravený a mohl dělat zkoušky, jak nejdřív to jen šlo. První termíny bývaly obyčejně o něco jednodušší a navíc, když se zadařilo, byl jsem za dva týdny hotový a mohl si užívat měsíce bezstarostného volna. Jó, to kdyby šlo dělat i teď v práci. Samozřejmě také rád vzpomínám na partu kamarádů a studentský život mimo univerzitu, který bych hned vrátil, kdyby to šlo. Zpětně viděno, byl pro vás základ z Masarykovy univerzity dobrý pro další kariéru? Zlaté pravidlo je, že co se nenaučíš sám, nikdo jiný tě nenaučí, a to platí také o univerzitě. Univerzitní vzdělání pro mě znamenalo především to, že jsem se naučil učit sám sebe, pracovat se svým vlastním mozkem – tedy třídit informace na podstatné a nepodstatné, vstřebávat je a vyvozovat z nich pro sebe závěry. Na druhou stranu, ne že bych byl masochista, ale někdy jsem si myslel, že nás páni profesoři mohli vytěžovat víc. Život by pro mě byl později o něco jednodušší. Bylo obtížné se po absolutoriu prosadit? Diplom z Masarykovy univerzity byl vždy považován za záruku kvalitního vzdělání a jsem pyšný na to, že ho mám. Samotný diplom je však jen vstupenka do rychlovlaku. Kam až v něm dojedete, záleží jen na vaší tvrdé práci. Od třetího ročníku jsem nastoupil na katedru aplikované matematiky jako pomocná vědecká síla. Měl jsem to štěstí, že jsem se seznámil s docentem Vašíčkem, a ten mě přizval ke své vědecké práci. Spolu jsme během tří let publikovali přes deset vědeckých prací a článků. Vyhrál jsem Cenu děkana a Cenu české ekonometrické společnosti za nejlepší studentskou práci. Tvrdě jsem také pracoval, abych uměl dobře anglicky. Každé prázdniny jsem jezdil do Ameriky na dva měsíce pracovat. Ale nejdůležitější pro to, abych se prosadil v zahraničí, bylo kvalitní postgraduální vzdělání, které jsem získal v CERGE v Praze. Pracoval jste nějakou dobu v České republice, pak na Novém Zélandu, teď jste čerstvě v Americe. Baví vás přesouvat se? Cestování je jednou z výhod i nevýhod mé profese. Za největší nevýhodu považuju, že jsem daleko od rodiny a přátel. Brno pořád pokládám za svůj domov. Na druhou stranu jsem se ale stal závislým na svobodě, kterou mi cestování poskytuje. Každá země představuje jiný politický režim, sociální systém, životní styl a postoj k životu. To, že mohu každé prostředí vyzkoušet a pak si vybrat, kde chci žít a kde vychovávat své děti, je pro mě opojné. Chci-li sociální jistoty, jdu do Evropy. Chci-li vydělat hodně peněz, jdu do Ameriky. Chci-li mít rovnováhu mezi kvalitní prací a rodinným životem, jdu na Nový Zéland nebo do Austrálie. S rodinou je ale přesouvání z místa na místo pomalejší a blíží se okamžik, kdy se budu muset rozhodnout, kde se usadím natrvalo.

Plánujete se tedy někde usadit a s cestováním za prací skončit? Rád bych v budoucnu skloubil obojí. S rodinou se připravuju na návrat do Česka, kde bych se chtěl usadit natrvalo. Syn je sice Novozélanďan a dcera Američanka, ale chtěl bych, aby oba měli české vzdělání, které stále považuju v celosvětovém průměru za kvalitní, a také bych chtěl, aby obě děti vyrostly v českém prostředí. Cestovat za prací budu ale stále. Počítám, že bych pracoval na krátkodobých projektech, za kterými bych vyrážel do zahraničí. Není neobvyklé pracovat jako Čech ve federální bance v USA? Pokud umíte kvalitně anglicky, máte dobré vzdělání a jste dobrý v tom, co děláte, dveře jsou vám všude otevřeny. Federální rezervní banka v Kansas City modernizuje svůj makroekonomický a předpovědní aparát, hledali proto specialisty a oslovili mě. Za to, že jsem byl na tuto práci připraven, vděčím mimo jiné Ekonomicko-správní fakultě MU. Makroekonomické modelování zde má velkou tradici a studenti z dílny Osvalda Vašíčka jsou žádáni jak v Česku, tak i v zahraničí. Jaké jsou rozdíly mezi prací v Česku a v USA? Myslím, že v Česku je pracovní trh strnulý a hierarchický. Mladí absolventi se velice těžko prosazují. Ve firmě musíte být dlouho a čekat, až se po někom uvolní místo, abyste se posunul dál. Mimo to musíte být připraven čelit zákulisním hrám. V USA naopak přežívá jen ten silnější. Atmosféra na pracovišti bývá zdravě konkurenční a musíte mít ostré lokty, abyste si uhájil svoje názory a postoje. Práce v USA ale někdy postrádá lidskost. Pokud na práci nestačíte, kolegové vám začnou naznačovat, že byste si měli hledat jiné místo. Nový Zéland byl pohodovější než USA? Dá se to tak říct. Klade se důraz na týmovou práci, kolegové si rádi navzájem pomáhají, a to bez jakýchkoli vedlejších úmyslů či očekávání. Jste tým, který je silnější než jednotlivec. Na pracovišti existuje hierarchie, ale atmosféra je nepokrytě kamarádská. Člověk se tam těší do práce. Novozélanďané jsou také velice sportovně založeni a kladou důraz na dobrou rovnováhu mezi prací a relaxací, což v jiných západních zemích bohužel chybí. Je to škoda, protože takové vyvážení dobře působí na pracovní nasazení a morálku. Vám zbývá čas na koníčky? Býval jste poměrně úspěšným karatistou. Karate jsem dělal téměř třináct let, ale teď jsem si dal delší přestávku. Co vám karate dalo? Karate je kvalitní sport, protože je nejenom fyzicky náročný, ale člověk se formuje také mentálně. Tento balanc mi vyhovoval. Účast na soutěžích byla také fantastická příprava na vysokou školu i do života. Pochopil jsem, že vítězství předchází bolavá cesta tvrdé práce. Pokud chce být člověk vítězem, musí makat a žádná zkratka neexistuje. Naučil jsem se také prohrávat a vážit si vítězů. Když mluvíte o té tvrdé práci, máte nějakou vysněnou pozici, na kterou byste se chtěl vypracovat? Od té doby, co se mi nesplnil sen být hasičem, vysněnou pracovní pozici nemám. Dospěl jsem ale k pracovní filozofii, kterou se snažím řídit, a to dělej svoji práci tak dobře, aby tě každý potřeboval. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 29

Text: David Povolný Foto: archiv muni.cz

Studentský život aneb studenti na Masaryčce rozhodně nespí Pod pojmem studentský život si můžete představit ledacos. Pro někoho je to spousta volného času a lenošení, jen občas narušené trochu otravným zkouškovým obdobím. Pro řadu lidí je to ale svoboda a příležitost dělat něco zajímavého. A na Masarykově univerzitě se naštěstí najde dost těch, které baví dělat něco nejen pro sebe, ale také pro ostatní, ať už prostřednictvím různých spolků, divadel či dalších akcí. Některé studentské spolky na MU Biománia Občanské sdružení, které vzniklo jako iniciativa studentů přírodovědecké fakulty s hlavním cílem spojovat lidi z různých přírodovědných a biomedicínských oborů na půdě univerzity i mimo ni. Začali pořádáním pravidelných studentských party, uvedli v život projekt na recyklování odpadu v univerzitním kampusu a založili tradici studentských vědeckých konferencí – ta první byla o geneticky modifikovaných potravinách. http://www.biomania.cz/ Guerrilla Readers Že číst je sexy, moderní a cool, se snaží podle vlastních slov ukázat tento projekt studentů filozofické fakulty. Pod názvem Guerrilla Readers se pokouší metodami takzvaného guerrilla marketingu vtipnými a neotřelými nápady přivádět mladé lidi ke čtení. Čtenářské placky, erotický kalendář Knihovna je sexy nebo knihy v tramvajích. To jsou jen některé akce tohoto originálního uskupení. http://www.greaders.cz/ IFMSA a Spolek mediků Na lékařské fakultě jsou velké spolky hned dva. Funguje zde Spolek mediků, který se mimo jiné snaží pomáhat čerstvým prvákům. Každoročně jeho členové pořádají imatrikulační ples a mimo to organizují burzu skript, kde je možné získat starší, a tedy i levnější učební materiály. Působí zde také organizace IFMSA známá svými projekty, jako je Medvídková nemocnice nebo Brýle pro Afriku. http://spolek1.med.muni.cz/ a http://www.ifmsa.cz/ Nadační fond studentů FF Na filozofické fakultě působí Nadační fond studentů FF, který pořádá kulturní akce a podporuje aktivity studentů. Nejznámější jsou SemestrSTART a SemestrEND, kulturní festivaly na dvoře filozofické fakulty. Spolek také každý rok pořádá na Mezinárodní 30 – MUNI EXTRA

Symbolem sdružení Biománia je kachna. Proč? Protože má šibalský výraz, je žlutá, gumová, tudíž snadno omyvatelná a nevzpírá se při focení!

den studentstva velký lampiónový průvod ulicemi Brna. Fond navíc dvakrát do roka vypisuje výběrové řízení na projekty oživující studentský život. Ty vítězné fond finančně podpoří. http://www.phil.muni.cz/wnfs/

Divadelní soubory Na fakultě informatiky Pro někoho možná překvapivě oplývá velkou tradicí studentské divadlo právě na fakultě informatiky. Už několikátá studentská generace zdejších ochotníků každý rok připravuje jednu velkou inscenaci. Někdy jde o autorské hry, které pojednávají o problematice související s životem informatika, ale nebojí se ani klasiky. Třeba jejich poslední inscenací byla svérázná úprava Shakespearova dramatu, jejíž změněný název Romeo a Julian prozrazuje mnohé. Záznamy z představení jsou ke stažení na jejich webu. http://www.fi.muni.cz/divadlo/ Filozofičtí kočovníci Dalším velkým souborem je Kočovná filozofická divadelní společnost sehrávající své originální kousky na půdě filozofické fakulty. Vznikla už kolem roku 1999 a za cíl si vzala předvést divadelní formou některé filozofické problémy. Díky tomu se diváci mohli seznámit třeba s problematikou Platonových idejí, když princezna volila, který princ je ten pravý. Jindy si zase divák prošel celý vývoj filozofického názoru na čas v muzikálové podobě. http://www.phil.muni.cz/fil/divadlo/

Na travnatých dvorcích filozofické fakulty se každé září vítá semestr kulturním festivalem.

V projektu Medvídková nemocnice učí medici malé děti nemít strach z lékařů.

Atrium fakulty sociálních studií hostí řadu kulturních akcí – divadla, koncerty nebo nejrůznější happeningy.

P.U.D a poPUD Třetím a tak trochu i čtvrtým aktivním souborem na univerzitě je Průšovo úchylné (umělecké) divadlo, zkráceně P.U.D., a jeho odštěpek nazvaný poPUD, které svými zběsilými divadelními kousky oblažují nejen studenty už několik let. Jejich domovem je fakulta sociálních studií, ale vystupují všude, kde se dá. http://pud.xf.cz/ a http://popud.cz/

Filmový festival fakulty informatiky Studenti fakulty informatiky nehrají pouze divadlo, ale působí i na filmařském poli. Výstupem ze dvou předmětů zaměřených na zpracování videa je řada studentských filmů, které se vždy v květnu prezentují na filmovém festivalu studentských krátkometrážních filmů, jenž se koná v prostorách fakulty. V roce 2010 proběhl už desátý jubilejní ročník a největší přízeň poroty a diváků získala originální úprava klasických pohádek nazvaná Nebylo nebylo nebo [L]egoist – film s rozpohybovanými figurkami ze stavebnice lego. http://festival.fi.muni.cz/ MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 31

Text: Martina Fojtů Foto: Martin Kopáček, Pavla Ondrušková a David Povolný

Pravý Brňák nikdy neřekne, že jede tramvají, jezdí zásadně šalinou.

město studentů. A pro studenty Sraz s kamarády si v Brně dáte na Čáře

Ten rozdíl bez nadsázky bije do očí. Zatímco v běžném pracovním dnu přes brněnskou tepnu, ulici Českou, pomalu nejde projít, v neděli (a hlavně o prázdninových nedělích) se člověku lehce stane, že na ní potká jednoho dva chodce. Jakto? To proto, že všichni studenti, kterých je přes semestr na vysokých školách v Brně více než 80 tisíc, odjeli na víkend domů. Brno bez nich zkrátka není stejným městem jako s nimi. A město má (své) studenty rádo – proto jim život ulehčuje mnoha výhodami.

Ať už vás do Brna přivezou rodiče, nebo dorazíte autobusem či vlakem sami, po nezbytném vybalení základních věcí na koleji nebo privátu vás čeká různé vyřizování. Pro život studenta v Brně je nezbytné mít v peněžence hlavně dvě věci:

ISIC… To první je mezinárodně platný průkaz studenta, který už možná budete znát ze středních škol. Každý student univerzity ho dostane po zápisu a měl by si ho hlídat ostřeji než peněženku při noční cestě vlakem. Bez ISICu se totiž na Masarykově univerzitě nedostanete k ničemu. Půjčují se přes něj knížky v knihovně, kopíruje a tiskne se s ním a taky kupuje jídlo v menze. Navíc každého studenta opravňuje k tomu, aby dostal slevu ve vybraných obchodech, fitness centrech nebo na různých kulturních akcích, hlavně v divadlech a v kinech. A taky na šalinkartu, která je tou druhou absolutně nezbytnou kartičkou do peněženky. 32 – MUNI EXTRA

Jak se v noci dostat domů z večírku? Přece rozjezdem!

…a šalinkartu Aby bylo jasno, nejde o žádnou brněnskou specialitu, šalinkarta je klasická předplacená jízdenka. Jen se jí tak neříká. Pravý Brňák nikdy neřekne, že jede tramvají, jezdí zásadně šalinou. A studenti tohle označení tak nějak převzali, takže proto šalinkarta. Slovo tramvajenka raději ani nevyslovujte, nemuseli by vám při její koupi rozumět. Sama autorka tohoto textu tuhle chybu jednou udělala a odměnou jí byl udivený pohled pokladní na hlavním nádraží a pobavený škleb několika lidí, kteří stáli ve frontě za ní. Každopádně mít šalinkartu se opravdu vyplatí. Čtvrt roku si můžete všude možně po městě, včetně tzv. nočních rozjezdů, jezdit jen za 640 korun.

Pojedu až rozjezdem Když už jsme u té dopravy, je na místě zmínit jednu věc, jež Brno proslavuje minimálně po celé Evropě, protože o ní doma nadšeně vypráví zahraniční studenti, kteří tady byli na výměnném pobytu. Jsou to rozjezdy.

Skoro každý se jde aspoň jednou týdně někam bavit, většinou se to natáhne přes půlnoc, jenže to už tramvaje nejezdí. Jak se dostat domů? Přece právě rozjezdem. Hodinu co hodinu (a někdy i co půlhodinu) vyjíždí z hlavního nádraží do všech možných stran města autobusy, které rozjařené studenty rozváží (většinou) do postele. Jen pozor, abyste vystoupili správně, člověk se v rozjezdu lehce zapovídá i s cizími lidmi.

V osm pod hodinama na Čáře Tuhle větu uslyšíte od starších spolužáků velmi často ve chvíli, kdy se budete domlouvat, kde se večer sejdete. Čárou je myšlena Česká ulice, která ústí z jednoho z nejrušnější dopravních uzlů přímo do centra města. Proto se na ni člověk dobře dostane téměř odevšad. Hodiny výjimečně nejsou žádná přezdívka, jsou to opravdové pouliční hodiny, v jejichž blízkosti se hlavně večer schází spousta lidí, takže někdy je problém kamarády vůbec najít. Taky se vám může lehce stát, že nakonec odejdete s někým úplně jiným, než koho jste chtěli původně potkat.

Přijdu až po práci Aby se mohlo jít večer pařit, musí si na to většina studentů nejdřív vydělat. Ale žádný strach, brigád a částečných pracovních úvazků se studentům nabízí spousta. Při jejich hledání je hlavně v začátcích dobré využít nabídek personálních agentur. Nejčastěji se nabízí práce na pokladně v supermarketu, v restauracích nebo kavárnách a v call centrech. Na hodinu platí většinou 60 až 90 korun.

Co stojí studentský život v Brně Bydlení na měsíc: 1500 – 3 tisíce Kč MHD: čtvrtletní „šalinkarta“ 640 Kč Jídlo na měsíc: 1500 – 3 tisíce Kč (obědy v menze stojí kolem 30 Kč) Knihovny: školní jsou zdarma, Moravská zemská knihovna 100 Kč ročně Kopírování jedné strany na MU: 1,4 Kč černobíle, 8 Kč barevně MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 33

rozhovor se studentem Text a foto: David Povolný

Přírodovědné obory? Nebát se toho!

To radí student molekulární biologie Pavel Dvořák. Na Přírodovědecké fakultě MU už úspěšně překonal nástrahy náročného magisterského studia a druhým rokem pokračuje na doktorském. Začínal jako řada prváků, kteří ještě přesně nevědí co by, a dnes pracuje v laboratořích na úpravách enzymů, které by jednou mohly čistit životní prostředí od škodlivých látek. O své další zaměstnání nemá strach. „Pokud si vyberete perspektivní přírodovědné obory, tak uplatnění najdete,“ vzkazuje Dvořák. Proč ses rozhodl jít studovat právě na Masarykovu univerzitu? Začal jsem studovat medicínu na Univerzitě Karlově, ale ještě během prvního ročníku jsem zjistil, že to pro mě není to pravé. Víc mě táhla čistá biologie. Šel jsem proto na přírodovědu do Brna. Už dřív mě to sem lákalo. Fakulta měla zajímavě zpracované propagační materiály a areál fakulty v centru města mi přišel jako příjemné místo ke studiu. Obor, který studuješ, se ale postupně přesunul z centra města do městské části Bohunice, do nového univerzitního kampusu. Co na tu změnu říkáš? Jsem bohužel generace, která změny trochu odnesla, protože jsme spoustu času během studia strávili přesuny po celém Brně. Nebylo to úplně ideální, ale když je člověk student, tak takové věci tolik neřeší. Teď už je to o hodně lepší, protože se jasněji vydělilo, které obory sídlí v centru města a které v Bohunicích. A nový kampus je výborný. Jde o projekt, který, pokud vím, nemá v Česku obdoby. Z mého pohledu je důležitá především snaha soustředit přírodovědné a medicínské, respektive biomedicínské obory na jedno místo tak, aby mohly rozvíjet spolupráci. Co bys naopak kritizoval? Musím říct, že nevýhodou je, že kampus leží trochu mimo centrum. A samozřejmě má celou řadu novorozeneckých neduhů, které se teprve odlaďují. Snažíme se na tom podílet i my jako studenti. Rádi bychom ten technicky strohý prostor nějakým způsobem oživili. Chceme také studentům přírodovědecké fakulty nabídnout nějaké vyžití i mimo zdi fakulty. Založili jsme proto tradici studentské party nazvané Biomania, na kterou pravidelně chodí několik set lidí. Jako stejnojmenné občanské sdružení se taky snažíme angažovat v prosazování zefektivnění třídění odpadů v kampusu a na univerzitě a organizujeme studentskou vědeckou konferenci. Studuješ molekulární biologii. Jak si člověk vybere zrovna takový obor? 34 – MUNI EXTRA

Hlásil jsem se na obecnou biologii, ve které se dalo po prvním semestru specializovat mimo jiné na systematickou biologii. Ta mě původně lákala, ale když jsem trochu víc zjistil, jak vypadají i další obory, zaujala mě právě molekulární biologie. Jak to vidíš se svým možným uplatněním? Někdo se obává, že absolventi přírodovědných oborů mají se zaměstnáním problém, já si to ale nemyslím. Pokud si vyberete perspektivní obory typu molekulární biologie, máte trochu nadšení pro věc a nevadí vám učit se neustále nové věci, tak uplatnění najdete. Jen se toho nebát. Vím z vlastní zkušenosti, že na středních školách se ti, kteří umí biologii a chemii, často posílají na přijímačky na medicínu, a na přírodovědné obory se zapomíná. A je to škoda, protože ne každý, koho zajímají tyto disciplíny, chce a musí být lékař. Na čem konkrétně ty na fakultě pracuješ? Naše skupina je zaměřená obecně na proteinové inženýrství enzymů, které přirozenou formou katalyzují, tedy urychlují, celou řadu biochemických dějů v živých organismech. Existuje snaha tyto biokatalyzátory využívat i v průmyslu. Zatím se používají především chemické katalyzátory, což jsou často toxické látky, ne příliš šetrné k životnímu prostředí. Proto je tendence nahrazovat tyto chemické katalyzátory za enzymy. K tomu je ale potřeba enzym získat ze živého organismu a upravit ho tak, aby byl stabilní a aktivní i mimo tento organismus v laboratorních nebo průmyslových podmínkách. To umožňují techniky proteinového inženýrství. My děláme hlavně na aplikacích zaměřených na využití enzymů při odstraňování toxických látek ze životního prostředí. Jak rychle se student dostane k opravdové práci v laboratoři? Ti největší nadšenci se můžou do laboratoře dostat třeba už v prváku. Studentů je ale obecně čím dál tím víc a narůstá konkurence, takže to už není tak snadné. Já sám jsem začal pracovat v laboratoři až ve třetím ročníku. Nemůžu ale říct, že by mě to mrzelo. Nasbíral jsem aspoň dost teoretických znalostí a líp jsem věděl, co vlastně dělám.

rozhovor se studentkou

Dva cíle plavkyně Rybářové: Dostudovat a kvalifikovat se na olympiádu Text: Martina Fojtů Foto: David Povolný

Když se člověk Silvie Rybářové zeptá, kolik že to má dohromady medailí z republikových šampionátů v plavání, není schopná odpovědět rovnou. „Je jich spousta, musela bych to spočítat. V plavání to naskakuje rychle, na jedné akci můžeme nastoupit do více závodů,“ zdůvodnila skromně svoji sbírku Rybářová. Nakonec se dostala k číslu 121 – skoro polovina z nich je zlatých. Plaváním žije nejen na tréninku, ale i ve škole. Psala o něm bakalářskou práci na Fakultě sportovních studií MU, kde studuje obor Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy. Řeklo by se, že jako profesionálnímu sportovci ti praktické předměty ve škole musí jít lehce. Je to tak? Právě, že není (směje se). Já měla s praktickými předměty docela problémy. Od střední školy jsem dělala jenom plavání, takže spoustu sportů jsem se musela učit od začátku. Ale jsem za to ráda, pomohlo mi to v tréninku. Úzkou vazbu na plavání měla i tvoje bakalářská práce. Co jsi v ní řešila? Bakalářka se týkala mojí dřívější hlavní disciplíny: 400 metrů polohový závod. Ta kombinuje různé plavecké styly a já musela zjistit, který styl rozhoduje o vítězství. Každý říká, že kdo umí prsa, ten vyhrává, a že právě tento styl rozhoduje. Mně se to ale vůbec nepotvrdilo.

25. Pomohlo mi to i psychicky, protože na čtyřstovce už jsem se nikam neposunovala, čas byl pořád stejný. Dostala jsem do plavání znovu chuť. Platí, že se chceš na desetikilometrové distanci nominovat na olympiádu do Londýna? To bych velice ráda, splnil by se tím můj velký sen. Je to dlouhá trať, ale z jiného úhlu pohledu i krátká. Dálkové plavání zahrnuje pět, deset a 25 kilometrů. Těch pět uplave téměř každý bazénový plavec, ještě to není úplně dálková trať, a 25 už je vyloženě vytrvalostní. Desítka je střed mezi obojím, proto mi vyhovuje.

Teď už jsi v magisterském studiu. O čem bude tvoje diplomová práce? V magisterské práci se budu zase zabývat tématem, které je mi blízké, sportovní prohlídkou. Při ní se šlape na kole a ukazují se maximální hodnoty třeba srdeční frekvence. U plavců to ovšem neplatí – neukazuje se totiž hodnota, které jsou schopni dosáhnout ve vodě. Ještě je na tom hodně práce, ale chci zapracovat, abych si splnila předsevzatý cíl: v podzimním semestru 2010 jít ke státnicím a dostudovat.

V létě 2010 jsi na mistrovství Evropy v Maďarsku poprvé plavala 25 kilometrů. Jaké to bylo? Šla jsem do toho s ohromnými obavami, málem jsem brečela, co mě to čeká. Ale při samotném závodě, který trvá asi šest hodin, mi to tak hrozné a dlouhé nepřišlo. Člověk se zabývá něčím jiným, má starosti, aby mu ostatní neuplavali, protože kdybych zůstala sama někde vzadu, tak bych cítila každou minutu. Ale povedlo se mi balík udržet. Byla jsem překvapená, jak se to dá zvládnout. S čím jsem měla problém, byly bolesti břicha. Těch šest hodin člověk nemůže na záchod, takže se ve mně hromadila voda z pravidelného občerstvování. Kvůli tomu jsem byla nakonec ráda, že jsem vůbec doplavala.

Dřív byla tvojí hlavní disciplínou zmíněná čtyřstovka, teď ale preferuješ delší tratě. Proč? Hodně za to mohl bývalý trenér, který se na tuto disciplínu specializoval. Postupně jsem si ale říkala, že by to chtělo změnu, tak jsem přestoupila k jinému, který je specialista na dálkové plavání. Začala jsem plavat s vytrvalci a asi po dvou letech jsem se dostala k pěti a deseti kilometrům, pak jsem si zkusila i 15, a teď dokonce

A neláká tě ještě jedna plavecká výzva v podobě překonání kanálu La Manche? Ten má jen o devět kilometrů víc… To je trochu něco jiného. Na našich závodech plave balík několika závodnic a navíc několikrát jeden okruh. La Manche je rovinka a člověk plave sám, což musí být o hodně náročnější po psychické stránce. Není kde se odreagovat a člověk bojuje sám se sebou. Zrovna teď mě to neláká. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 35

Mezi hudbou, výtvarnem a fyzikou

Text a foto: Pavla Ondrušková

Text a foto: Martin Kopáček

rozhovor se studentkou

rozhovor se studentkou

Medicína je někdy jako pátrání Sherlocka Holmese

Studium lékařské fyziky, videa a multimédií, založení dvou hudebních skupin, nejrůznější výtvarné instalace a projekty. To všechno charakterizuje sedmadvacetiletou Martu Svobodovou, absolventku přírodovědecké fakulty, která právě teď studuje na pedagogické fakultě, kde se zabývá zapojením nových médií do výuky. Mimo to hraje a zpívá v kapelách Budoár staré dámy a Furré, pro které také píše texty. Tvůj studijní záběr je velký. Jak ses k tomu všemu dostala? Vždycky jsem chtěla být nejchytřejší a všechno vědět. Na gymnáziu jsem maturovala z fyziky a výtvarné výchovy a oboje mě bavilo. Myslela jsem si, že to, kam půjdu, vyřeší přijímačky, a dala jsem si přihlášku jak na FaVU, tak na Přírodovědeckou fakultu MU na aplikovanou fyziku. Jenže ono oboje dopadlo dobře. Jak ses tedy rozhodla? Na FaVU se těžko dostává, tak jsem si říkala, že půjdu tam. Byl to ale velký rozdíl oproti gymnáziu, kde má člověk rozvrh přesně daný. Měla jsem až moc velký prostor a dostala strach, že mi zakrní mozek. Zapsala jsem se proto i na bakalářské studium lékařské fyziky na Masarykovu univerzitu. Tam jsem se dozvěděla všechno. Až moc (směje se). Spočítala jsem všechny chyby měření a skončila jsem jako bakalář. Řekla jsem si, že se budu věnovat přece jen tomu, co táta říkal, že mi jde, tedy výtvarnu a hudbě.

jsem si prsty, což mě vysvobodilo. A pak to začalo, první kazeta Nirvany, první elektrická kytara a touha křičet něco česky. A kdo je ta stará dáma? Já jsem vždycky velmi kriticky komentovala dění kolem, a kolem byla nejblíž babička, velká inspirace. Tak vznikly první puberťácké protestsongy, jak vaří a jak vstává, ale pořád jsme se jako kapela nijak nejmenovali. Já měla pocit, že název někde je, že se jenom ještě nevyloupl. A existoval. Babička každou návštěvu provedla celým domem od kotelny přes koupelnu a jako poslední si nechala svůj pokoj, kde zabrala za kliku a řekla: „Mílí přátelé, toto je tak zvané b. s. d. – Budoár staré dámy.“ Tak ten svůj kamrlík nazývala, a když jedna návštěva přišla, tak mně došlo, že to je ono. Naše první CD začíná zvukem, jak jde babička do schodů, otvírá dveře a říká tuhle větu.

Proto pedagogická fakulta? Ano. Po FaVU jsem se tam přihlásila na doktorské studium, v jehož rámci se snažím vymýšlet, jak by šlo video a multimédia zapojit do hromadné výuky na školách, a snažím se to i předávat dalším studentům. Je důležité, aby studenti kriticky mysleli, když sledují filmy nebo reklamy. A nejlíp se to naučí, když si to sami vyzkouší.

Budoár staré dámy není jediná kapela. Hraješ také ve Furré. Jak ta vznikla? Vznikla jako taková alternativa k alternativnímu rocku, který hrajeme s Budoárem. Vždycky jsem byla zvyklá hrát ve více kapelách, protože v každé se pracuje jinak a to mě baví a inspiruje. Hledala jsem experimentálnější polohu, než je právě Budoár, a to se myslím podařilo.

Tvůj velký koníček je hudba. Kde jsou počátky vaší, troufnu si říct celkem známé, kapely Budoár staré dámy? Možná někde na táborech, kde se u ohně hrály všechny ty zamilované písně o životě a já je chtěla umět taky. To byla ta první touha, hrát doprovodnou kytaru. Začala jsem tedy chodit do hodin kytary, kde jsem doufala, že se naučím Montgomery a Okoř. Ale tam jsme hráli jenom noty. Naštěstí jsem v té době hrála i softball a zlomila

A co vlastně jsi? Který z těch výrazových prostředků je ti nejbližší? Já se ráda pohybuji mezi, protože mi přijde, že mě jedna věc inspiruje k druhé. Kdybych jenom hrála s kapelou, přestala bych z toho mít radost. Kdybych si sama doma šudlala nějaká videa, tak by mi chyběla hudba a lidé. Takže jsem ráda v tom poli mezi tím vším. Tak nevím, co odpovědět, asi jsem Marta.

36 – MUNI EXTRA

Chtěla být architektkou, ale pak dostala na Vánoce fonendoskop. Od poslouchání srdíček oblíbených plyšáků se dostala až k poslouchání těch lidských. Čtyřiadvacetiletá Petra Paulechová studuje dětské lékařství a chystá se na vysněnou stáž do německých Drážďan. Bylo obtížné dostat se na roční stáž v zahraničí? Docela ano, musela jsem dobře napsat poměrně těžký test z němčiny a z medicínské němčiny, a pak mi k tomu připočítali průměr, ale vyšlo to. Budu tam rok, takže se těším, až poznám, jak to funguje jinde.

Jak je to se zaměřením na pediatrii na Lékařské fakultě MU? Od čtvrtého ročníku všeobecného lékařství se studenti můžou přihlásit na dětskou medicínu. Z našeho ročníku vzali polovinu zájemců, asi 40 lidí. Důležitý je průměr a účasti na dalších projektech, jako je například Medvídková nemocnice.

Jak to z tvého pohledu funguje na Masarykově univerzitě? Jsem hodně spokojená s výukou a spoluprací doktorů. Těm bych chtěla moc poděkovat. Také organizace dětského lékařství je vynikající. Ale chtělo by to víc praxe, to si pak člověk zapamatuje daleko víc.

Co je to za nemocnici? Jde o projekt mediků, který má sloužit tomu, aby děti neměly strach z bílých plášťů. Chodíme do školek, ošetřujeme dětem medvídky, předepisujeme recepty, radíme jim, co by měli jejich plyšáci jíst. Dítě je v roli rodiče a plyšák jejich dítěte. Nejhorší totiž je, že děti mají v hlavě větu, kterou je rodiče straší: Když budeš zlobit, půjdeš k doktorovi! Doktor je pro ně horší než čert. Nemocné dítě je pak z doktora zbytečně vystresované.

Nebála ses náročnosti studia medicíny? Na začátku mě od toho hodně lidí odrazovalo, ale já jsem jim říkala, že si to napřed vyzkouším, a pak se nechám odrazovat. Možná je dobře, že jsme přesně nevěděli, jaké to je studovat medicínu, protože jsme si každý ty první tři těžké roky odedřeli. Ale na čtvrtý ročník už se všichni můžou těšit. Je to plné praxe, zkoušky jdou udělat přes semestr a prázdniny jsou pak čtyřměsíční. Všechno, co se ty tři roky medik učí, ve čtvrtém ročníku konečně zužitkuje. Přijde k pacientovi a to už je konečně ta správná medicína. Najednou před tebou stojí člověk a ty musíš zjistit, co mu je. Někdy to vypadá jako pátrání Sherlocka Holmese. Takže to nejsou ztracené tři roky studentského života? Jak pro koho. Hrozné to bude asi pro mediky, kteří jsou na škole, protože si to přejí jejich rodiče. Někdo pak sám odejde třeba po třetím ročníku, protože pozná, že medicína není pro něj. Já to studuju, protože mě medicína zajímá, a pro mě to tím pádem ztracené roky rozhodně nejsou.

Proč ses rozhodla být dětskou lékařkou? Já se mezi dětmi cítím dobře. V pediatrii je ale obtížnější přístup k pacientovi. Ono totiž neplatí, že dítě je jen zmenšený dospělý. V přístupu k dětem je potřeba i psychologie – člověk se k nim musí dostat nějakou hrou. Do které oblasti pediatrie tě to táhne? Uvidím, jaký obor si zvolím, zatím jsem jen rozhodnutá, že nechci být chirurg, protože až budu mít svoje děti, chtěla bych být maminkou na sto procent a to s takovou specializací moc nejde. Zajímá mě dětská interna, gastroenterologie, která se zabývá trávicím ústrojím, a onkologie. Tam mě to hodně táhne, ale je to velmi psychicky náročné. Příjemné je, že na dětských odděleních je stokrát příjemnější atmosféra než na odděleních pro dospělé. Člověk se tam cítí jako ve školce a personál je hrozně příjemný k pacientům. I to mě motivovalo k tomu jít na dětské lékařství. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 37

Text: Martina Fojtů Foto: Archiv F. Ospalého

Text: Martina Fojtů Foto: Archiv muni.cz

rozhovor se studentem sportovcem

Dobijte se! Aktivním sportem i adrenalinovou podívanou Nebudeme si nic nalhávat. Že ke studiu patří hodiny sezení u počítače nebo v knihovně, platí na vysoké škole víc než na té střední. Tím spíš by měl člověk pamatovat na odreagování, ideálně při sportu. Na univerzitě se na to myslí. Proto budete i vy coby vysokoškoláci chodit povinně do tělocviku. Kdo se při této vzpomínce otřese odporem se vzpomínkou na hodiny gymnastiky nebo čehokoliv jiného, co mu lezlo na nervy na střední škole, ten si může oddychnout. Na Masarykově univerzitě si každý může vybrat tělocvik v takové formě, jaká mu vyhovuje. Sport aktivně… S tělocvikem se na univerzitě můžete potkat ve třech podobách. Tedy oprava: v té jedné musíte. „Platí, že každý posluchač bakalářského stupně studia má povinnost absolvovat dva semestry tělesné výchovy,“ říká vedoucí Centra univerzitního sportu Věra Večeřová. Velkou výhodou je ovšem to, že student má možnost volit z ohromného množství aktivit podle toho, co ho baví. Například v jarním semestru v roce 2010 bylo na seznamu 66 sportů. „Moc se mi líbí, že si sama můžu vybrat. Jeden semestr jsem chodila na jógu a ještě bych ráda zkusila spinning,“ svěřuje se studentka Přírodovědecké fakulty MU Michaela Fojtů. Každý student může mít své plány. Mezi kluky jsou oblíbené třeba hodiny fotbalu, florbalu nebo různé druhy bojových sportů. Holky zase rády tanec nebo různé druhy aerobiku. Dvěma odkroucenými semestry to však nemusí skončit. Kdo bude chtít sportovat v rámci studia dál, ten je vítán. Může vybírat z nabídky volitelných předmětů nebo placené tělesné výchovy. V tom druhém případě není třeba se bát. Jeden semestr vyjde levněji než v komerčních fitness centrech nebo sportovištích. „Například cena za semestr aerobiku se loni pohybovala kolem pěti set korun, v případě volejbalu to bylo kolem osmi set korun,“ poukazuje Věra Večeřová. Navíc na univerzitě se cvičí na specializovaných sportovištích. Prvotřídním vybavením disponuje hlavně v roce 2009 dostavěný pavilon fakulty sportovních studií v bohunickém kampusu. Ten má vlastní posilovnu, halu míčových sportů a dále tři další tělocvičny: univerzální, pohybovou a úpolovou. 38 – MUNI EXTRA

Filip Ospalý: Škola jsou moje zadní vrátka

…a sport pasivně Kromě spousty míst, kde může člověk trápit svoje tělo, je v Brně i spousta takových, kde se může podívat, jak dobře to jde jiným. Třeba hokejistům. Noviny i televize každou chvíli referují o tom, jak skvělá atmosféra panuje v hale Rondo při utkáních extraligového týmu Kometa Brno. Nelžou. Z divácké kulisy v Rondu mrazí skoro každého. Brno však není jen hokejové město. Nejvyšší soutěž se tady hraje snad v každém z nejsledovanějších českých sportů. Ve fotbalu, basketbalu, volejbalu, ale třeba i v baseballu. Baseballová AVG Aréna navíc hostí i řadu reprezentačních akcí. A pokud se vám bude zdát, že někoho z těch lidí, kteří se na palubovce nebo na hřišti zrovna snaží o co nejlepší výsledek svého týmu, potkáváte ve škole, nebude to náhoda. Na Masarykově univerzitě studuje spousta profesionálních sportovců. Třeba jedna z nejlepších českých házenkářek Helena Štěrbová nebo triatlonový mistr Evropy Filip Ospalý. A ještě jeden sportovní tip, byť na tuhle akci se musí vyrazit v létě. V Brně se totiž koná i největší sportovní akce, jakou lze v České republice vidět. Pravidelně v srpnu se na Masarykově okruhu jezdí Grand Prix České republiky – mistrovství světa silničních motocyklů.

Sportovci, kteří studovali na MU: Josef Augusta – mistr světa v hokeji jako trenér i hráč Petr Bubniak – několikanásobný mistr světa v nohejbalu Zuzana Hlavoňová – stříbrná z halového mistrovství světa ve skoku do výšky Tomáš Hron – thajboxer, který má nakročeno do nejprestižnější světové série K1 Šárka Kašpárková – mistryně světa ve trojskoku Jana Pechanová – stříbrná z mistrovství světa v plavání Karel Večeřa – trenér fotbalové Zbrojovky Brno

Sportovci, kteří studují na MU: Filip Coufal – účastník paralympiády v Pekingu Romana Hejdová – reprezentantka v basketbalu Jana Komrsková – několikrát nejlepší česká sportovní gymnastka Roman Novotný – 8. na olympiádě v Pekingu ve skoku do dálky Filip Ospalý – mistr Evropy v triatlonu Helena Štěrbová – reprezentantka v házené Martin Verner – plavec, účastník olympiády v Pekingu

Triatlonista Filip Ospalý je mistrem Evropy, trojnásobným vítězem světového poháru a třikrát se stal také akademickým mistrem světa. Sportovních úspěchů má spoustu, ale do budoucna nespoléhá jen na ně. Stíhá i studovat. Dělá si doktorát na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. „Vím, že sportem se nebudu moct živit věčně, proto studuju,“ říká dnes 34letý Ospalý. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl jít na vysokou školu? S triatlonem jsem začínal až někdy v šestnácti sedmnácti letech, takže jsem vyrostl s tím, že nejdůležitější je škola. Na univerzitu jsem šel téměř automaticky. Technik nejsem a humanitně zaměřený taky ne, takže jsem si vybral ekonomii. Tehdy to bylo celkem populární, přihlásil jsem se a vzali mě. Až v průběhu studia na vysoké škole se z triatlonu stala moje priorita a školu jsem musel trochu odsunout, ale pokračoval jsem. Triatlon není jako hokej, fotbal nebo tenis, kde se špičkový sportovec může zajistit. Já se jednou budu muset živit něčím normálním, abych zajistil rodinu. Musím mít nějaká zadní vrátka, a těmi je pro mě vysoká škola. Neskončil jste však inženýrským titulem, ale pokračujete na doktorském studiu. Z jakého důvodu? Kdybych nedělal triatlon a musel někde pracovat, tak bych si doktorát asi nedělal. Ale já jsem v roce 2003 ukončil inženýrské studium a po roční pauze, kdy jsem se stal stoprocentním profesionálem a jen trénoval a závodil, jsem zjistil, že si dokážu najít čas i na pokračování ve škole. Navštívil jsem na fakultě docenta Stehlíka, s nímž jsem to prokonzultoval, a on byl jednoznačně pro. Spíš to bylo tak, že jsem neviděl důvod, proč nestudovat dál.

Máte už představu, co chcete po ukončení aktivní sportovní kariéry dělat? Jistě to nevím. Mám představu, že se odvrátím od sportu a budu dělat nějakou obchodní činnost. Stát se trenérem mě neláká. Dovedete si sám sebe představit v saku a kravatě v kanceláři? Zvlášť když jste zvyklý se celé dny hýbat. Doufám, že nebudu muset jít až tak daleko (směje se). Úředníkem v bance bych se stal nerad, přece jen jsem zvyklý celé dny někam běhat, nerad bych měl sedavé zaměstnání. Spíš bych to ale viděl na nějaké vlastní podnikání. Neláká vás zkusit třeba sportovní management? Bylo by mi to blízké, ale na svém manažerovi Michalu Kočařovi vidím, jak je takové zaměstnání těžké. Zvlášť v dnešní době po finanční krizi, která všechno ještě zhoršila. Nedovedu si představit, že bych se snažil z firem tahat peníze na financování sportu. Triatlonu se věnujete téměř dvacet let. Co vás na tom pořád baví? To, že jde o kombinaci tří disciplín, a když má člověk krizi a nechce se mu jít ráno plavat, jde místo toho běhat. Můžu si plánovat čas podle svých potřeb. Máte za sebou spoustu úspěchů. Na který závod vzpomínáte nejraději a který byste naopak nejraději vymazal z paměti? Rád vzpomínám na všechny tři olympiády. Sice se mi tam nevedlo, ale olympiáda je opravdu svátek sportovců a hlavně tu první, kde jsem měl možnost zůstat ještě deset jedenáct dnů po svém závodě, jsem si užil. Ale samozřejmě vzpomínám i na místa, kde se mi dařilo. Ještě jako junior jsem se nominoval na mistrovství světa do mexického Cancúnu, kam se dodneška rád vracím. S manželkou jsme tam dokonce chtěli jet na svatební cestu, ale bohužel před pěti lety se tam prohnalo tornádo, takže jsme to dva dny před odletem museli zrušit. Dodnes mě to mrzí. A negativa? Nejsou, každé místo, kde jsem závodil, má něco do sebe. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 39

Text: Martina Fojtů Foto: Kateřina Dušková, Martin Kopáček a David Povolný

Noc kejklířů vhání život do ulic města! Ignis Brunensis – to jsou jedny z nejlepších ohňostrojů, jaké můžete vidět v celé Evropě

Po škole za kulturou. V Brně je vždycky kam jít

„Tak co, kam večer půjdeme?“ Jestli takovou otázku vnímáte jako neoddělitelnou součást pátečních a sobotních odpolední, buďte si jistí, že v Brně na ni budete hledat odpověď mnohem častěji. Ne že by tu člověk tápal, právě naopak. Častěji se spíš nebudete moct rozhodnout. Při vyslovení slova kultura, si někdo sám sebe představí zabořeného v měkké sedačce kina, jiný se vidí usazený v divadle. A někdo si třeba rád zahraje loutkové divadlo někde v parku. Ať už vás baví cokoliv, v Brně najdete všechno. V několika variantách.

Do muzea… Tak kam tedy? Muzeum, kino, divadlo nebo diskotéka? Začneme od toho prvního. Muzeí je v Brně několik, každé má trochu jiné zaměření, takže jeden den můžete zajít do technického vyzkoušet, jak funguje odstředivá síla, a druhý třeba do Muzea romské kultury. „Já chodím ráda na velké výstavy do nákupního centra Olympia. Dostávají se tam světové výstavy jako třeba Bodies, expozice vypreparovaných lidských těl,“ popisuje studentka filozofické fakulty Lucie Suchánková.

Do divadla… Podobně široký výběr jako v případě muzeí, má v Brně i fanoušek divadla. Klasiku nebo balet může zkusit v nádherné historické budově Mahenova divadla či v modernějším Janáčkově divadle nebo na scénách Národního divadla Brno. Experimentovat se nebojí Divadlo Husa na provázku, které má coby umělecký šéf na povel 40 – MUNI EXTRA

Vladimír Morávek. Ano, ten, který ve svém filmu udělal z Brna „nudné“ město.

Na film… Vybírat mají z čeho i filmoví nadšenci. V největším moravském městě nechybí klasické multiplexy, ale najdou se tady i menší zařízení pro fajnšmekry, jako je třeba kino Art. „Chodím tam i tam. Do multiplexu kvůli nejnovějším filmům, do Artu proto, že kromě pop filmů tam dávají také starší věci a mám rád jejich režisérské speciály,“ říká Lucčin spolužák Honza Procházka.

Tancovat… Film byl pěkný, ale spát se ještě nechce. Co teď? Zvážit můžete dvě základní varianty. Buďto zkusíte, kde točí nejlepší pivo nebo míchají ty nejchutnější koktejly v jednom ze stovek brněnských barů a hospůdek, nebo půjdete někam tancovat. I ve druhém případě ovšem zabere chvilku času, než si vyberete, kam vůbec zajít. Diskoték je jen v samotném centru Brna několik, najde se však i spousta klubů a podniků pro hudebně vyhraněné. Perpetuum potěší příznivce taneční hudby. Mezi oblíbené kluby patří Livingstone, kde hrají všechno možné od 80. let po současnost a někdy sáhnou i hlouběji do hudební minulosti. Na koncerty se pro změnu specializuje Fléda.

Kultura v Brně v čase Únor Cinema mundi – přehlídka filmů z celého světa a největších favoritů na Oscara Březen Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech Bonjour Brno – dny francouzské kultury, které zahrnují koncerty, divadelní, taneční a filmová představení nebo přednášky a výstavy Duben JazzFestBrno – přehlídka nejlepších domácích, evropských, ale i světových jazzových interpretů každý večer a v několika klubech Čarodějáles – multižánrový festival, který otevírá sezonu hudebních přehlídek Květen Brněnské majáles – oslava blížícího se konce semestru, kde hraje spousta kapel a volí se studentský král Brněnská muzejní noc – noc otevřených dveří velké části brněnských kulturních zařízení, jejichž návštěvníci se jen v tento den počítají na desetitisíce

Brno – město uprostřed Evropy – ohromný festival s lidovými hradními slavnostmi nebo přehlídkou historických dopravních strojů, dominuje mu ale hlavně světoznámá přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis Červen Divadelní svět Brno – sérii představení doplňují pestré průvody masek a ukázky umění kejklířů v ulicích města Bienále grafického designu – nejstarší přehlídka grafického designu na světě, která se koná každé dva roky Červenec Měsíc autorského čtení – příležitost pro milovníky knížek, kteří se můžou setkat se svými oblíbenými autory nejen z celého Česka Brněnské shakespearovské dny – hry slavného autora hrané mezi zdmi hradu Špilberk Srpen Velká cena Brna silničních motocyklů – nejlepší světoví jezdci závodí na Masarykově okruhu, akce je největším sportovním podnikem, který se v České republice koná Říjen Moravský podzim – přehlídka vážné hudby s více než padesátiletou tradicí Der Film – festival německých, rakouských a švýcarských filmů MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 41

Bagetu k obědu? Není třeba, na univerzitě se jí dobře

Text: Pavla Ondrušková Foto: Pavla Ondrušková a Martin Kopáček

Kdo se nedostane na kolej, nemusí zoufat. Ubytování na privátě je v Brně oblíbená varianta!

Vybrali jste si Masarykovu univerzitu a nejste z Brna? Rozhodně nezoufejte nad bydlením. K tomu pravému studentskému životu totiž patří koleje nebo privát. A sehnat je není vůbec těžké. Pokud máte zájem bydlet na kolejích univerzity, stačí si o ně přes internet zažádat a doufat, že budete mezi vyvolenými. Šance jsou solidní. Výhodu mají ti, co dojíždí z větších vzdáleností. Podělí se o více než 4 tisíce lůžek na 10 kolejích. Vyplatí se vybírat si bydlení blízko vaší fakulty. Kromě toho, že ušetříte za dopravu, si můžete i déle pospat. Postel dostanete v jedno- až šestilůžkovém pokoji. Internet je samozřejmostí, přímo v areálu některých kolejí jsou také menzy či pizzerie, tělocvičny nebo hřiště. Za bydlení na kolejích zaplatíte zhruba od 1500 do 3 tisíc Kč za měsíc. Záleží na tom, kolik vás na pokoji bude, jestli budete mít koupelnu svoji nebo společnou s ostatními. Při žádosti o kolej si to všechno můžete zvolit, pořadník ale někdy s výběrem zamíchá. „Pocházím z opačného konce republiky, tak jsem celou dobu studia bydlela na kolejích Vinařská. Bylo to jednoduché a celkem pohodlné, takže nebyl důvod shánět privát,“ hodnotí bydlení čerstvá absolventka Masarykovy univerzity Zuzana Fuxová. Připomíná, že také hodně záleží na spolubydlících. „Čím jsem starší, tím hůř se přizpůsobuju cizím biorytmům, takže kolej bych už asi znovu nezvládla,“ usmívá se Zuzana při vzpomínce na noční večírky.

Privát je komfortnější a ne o tolik dražší varianta Ze začátku bývá noční zábava na kolejích plusem, postupem času, kdy se blíží státnice, může začít vadit. Proto mnozí studenti odchází bydlet na privát. „Bydlela jsem na kolejích, ale protože pro mě po čtyřech letech přestaly být kvůli hluku obyvatelné, odešla jsem na privát,“ říká studentka Ivana Týčová. Podařilo se jí dokonce sehnat levnější 42 – MUNI EXTRA

Tvrdit, že kuchaři, kteří vaří v menzách pro studenty a zaměstnance Masarykovy univerzity, se nikdy nespletou a vždycky se jim všechno povede, by byla jistě lež. I kdybychom to tvrdili, asi byste tomu stejně nevěřili. Ale věřte, že na bagetu dojde na Masarykově univerzitě málokdy. Menzy jsou totiž rychlé, poměrně levné a hlavně dostupné. Studenti univerzity se chodí najíst do čtyř menz, které jsou šikovně rozmístěné po celém městě, takže to nikdo nemá na oběd nebo večeři daleko. Ano, i večeři, protože dvě z menz, Academic restaurant u bohunického kampusu a menza na Moravském náměstí, mají přes týden otevřeno až do večerních hodin. Menzy sice nejsou na každé fakultě, ale ani studenti fakulty informatiky nebo ti, kteří chodí na semináře do budov přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici, o teplé jídlo nepřijdou. Tam, kde menza schází, se jídlo kolem oběda dováží do zdejších bufetů a i večer se v nich něco najde.

víc najdete na webu www.skm.muni.cz

privát než koleje. „Na privátě mám nesrovnatelně větší komfort – svoji koupelnu, svoje oblíbené lidi a celkem klid,“ doplňuje Ivana. Výhodou privátu je, že si vyberete všechny, kdo s vámi budou sdílet bydlení. Ceny za privát se pohybují od dvou do tří tisíc korun za měsíc. Studenti, kteří bydlí touto formou, ale nejsou nijak znevýhodněni. Masarykova univerzita totiž nijak nedotuje místa na kolejích, ale všem, kdo si zažádají a nemají trvalé bydliště v okresu Brno-město, poskytne ubytovací stipendium. Kde budete bydlet, je tedy na vás. Privát můžete sehnat v nabídce brněnských realitních kanceláří, ale také na inzertní vývěsce Informačního systému (ISu) nebo na oblíbené webové stránce http://bydleni.muni.cz/. Vyplatí se také prohlížet nástěnky na fakultách, kde se po celý rok objevují nabídky bydlení.

$ INZERCE

Kolej nebo privát? Na obojí dostanete příspěvek

Text: Martina Fojtů

Kolej Cena za osobu na měsíc

Dvoulůžkový pokoj s koupelnou na buňce v Komárově (tramvají asi 15 minut od centra) Jednolůžkový pokoj na Mánesově (tramvají asi 15 minut od centra)

1350 Kč

2300–2600 Kč

2750 Kč

Privát Cena za osobu na měsíc Dvoulůžkový pokoj na privátě – Žabovřesky (asi 15 minut tramvají od centra)

2900 Kč

Dvoulůžkový pokoj na privátě přímo v centru města

3200 Kč

Samostatný pokoj na privátě dále od centra

2600 Kč

Menzy Masarykovy univerzity Academic restaurant najdete ji v Bohunicích, ideální hlavně pro studenty lékařské a přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií Menza Moravské náměstí umístěná přímo v centru města, chodí sem hlavně posluchači filozofické fakulty a fakulty sociálních studií Menza Veveří přímo v budově právnické fakulty, navštěvují ji ovšem i mladí přírodovědci a informatici Menza Vinařská sousedí s kolejemi a ekonomicko-správní fakultou, studenti pedagogické fakulty to sem mají tři zastávky tramvají

Každých 14 dní ZDARMA NEWSLETTER s TERMÍNY přijímaček, RADAMI maturantům, AKTUÁLNÍMI INFORMACEMI o studiu.

Orientační ceny bydlení Nejnižší cena za kolej – pětilůžkový pokoj na náměstí Míru (deset minut od FF a FSS)

Když se řekne oběd, představí si spousta lidí třeba řízek nebo rajskou omáčku, v nabídce ale nikdy nechybí ani vegetariánské jídlo. Kdo navíc zavítá ke kolejím na Kounicově ulici nebo do Academic restaurantu v Bohunicích, může si také vybírat ze spousty druhů pizzy, které stojí kolem 40 korun. Studenti, kteří dojíždí do kampusu, se vůbec mají dobře. Právě v Bohunicích se totiž nachází nejnovější menza univerzity, kde je denně na výběr přes dvacet jídel. A kdo si chce kulinářský zážitek ještě vylepšit, ten může zajít do kavárny Na Lávce, která je koncipovaná jako most přes silnici, a je z ní krásný výhled.

t asíla email z i s te áš Nech ace na V m infor

VŠ Studium na listopad 2010 Informace na facebooku VŠ studiu na o e ac rm fo In h ijních oborec Speciál o stud leden 2011 Informace na školy Výběr vysoké únor 2011 Informace na ů udijních obor Porovnání st březen 2011 Informace na hraničí Studium v za

MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 43

Text: Martina Fojtů Foto: Aleš Ležatka a Archiv Teiresiás

Text: Martina Fojtů Foto: Archiv L. Blažkové

Text: Martina Fojtů Foto: Archiv LeMUru

Postižení není na univerzitě handicap Před deseti lety platil student s nějakým druhem postižení mezi ostatními za raritu a pedagogové často nevěděli, jak se k němu chovat. Od té doby se situace na českých vysokých školách hodně změnila. Nejvíc ovšem na Masarykově univerzitě. Právě před deseti lety na ní totiž vzniklo Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás. Náplní jeho práce je starat se o to, aby byly všechny obory vyučované na univerzitě co nejvíc přístupné i lidem nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým nebo jiným postižením. A Teiresiás se opravdu stará. V loňském roce díky němu na univerzitě studovalo 311 posluchačů s různým druhem postižení. „Na začátku nás nikdy nenapadlo, že se budeme pohybovat v takových číslech,“ říká ředitel střediska Petr Peňáz. Původně se totiž počítalo jen s pomocí zrakově postiženým posluchačům, jichž mělo být kolem padesáti ročně. Nakonec je ale podpora Teiresiásu mnohem širší. Co obnáší? Pohybově handicapovaným studentům středisko například zajišťuje doprovod ze školy a do školy, aby se nemuseli v tramvaji spoléhat na pomoc spolucestujících. Provozuje i knihovnu a vydavatelství, které připravuje elektronické, hmatové i hybridní knihy, učebnice pro zrakově postižené z celé republiky a videoučebnice ve znakovém jazyce. Jeho zaměstnanci a spolupracovníci se však starají i o řadu mimoškolních aktivit. Uspořádali už třeba výstup nevidomých a neslyšících na Olymp a nevidomí díky nim mají vlastní futsalový tým. 44 – MUNI EXTRA

Bez pomoci z Teiresiásu bych jen cestu do školy plánovala dny dopředu Ladislava Blažková to v životě nemá zrovna jednoduché. Odmala je kvůli dětské mozkové obrně na vozíku, takže i zdánlivě obyčejná činnost, jako je chození do školy, pro ni občas bývá adrenalinovým zážitkem. Přesto studuje vysokou školu. Podzimní semestr roku 2010 je pro ni pátým, který tráví na Masarykově univerzitě coby studentka žurnalistiky a sociální politiky a sociální práce. A to i díky Teiresiásu. „Je to pro mě ohromné ulehčení. Jeho služeb využívám, jak to jen jde,“ podotýká Ladislava. Nejvíc oceňuje asistenty na dopravu ze školy a do školy: „Doprovod zkrátka potřebuju a oni jsou schopni mi ho zajistit podle rozvrhu. Jistě, pomohli by mi i kamarádi, jenže ti nemají čas pořád.“ Pochvaluje si také možnost psát testy přímo v budově Střediska. „Člověk se nemusí snažit dostávat do bariérových budov. Kdyby Teiresiás neexistoval, tak bych musela složitě dva tři dny dopředu plánovat, jak to všechno zařídit,“ líčí 23letá studentka. Nepatří ovšem mezi ty handicapované, kteří se na univerzitu hlásí s tím, že na ní právě taková forma pomoci existuje. Blažková o ní vůbec nevěděla. „Studovala jsem na střední škole pro postižené v Brně, kde připadala jedna asistentka na x studentů. Myslela jsem, že na vysoké bude ten samý problém,“ přibližuje svoje dojmy posluchačka fakulty sociálních studií. Nic takového se ovšem nekonalo a ona se místo přemýšlení nad tím, jak se včas dostat do školy, může zabývat školou samotnou. A také tím, co bude jednou dělat. V ideálním případě by oba své obory chtěla spojit. Ačkoliv žurnalistika je pro ni zatím zajímavější. „Jak do toho ale nahlížím čím dál víc, zjišťuju, že s žurnalistikou to kvůli handicapu bude přece jen složité. Už jen třeba s dopravou na reportáže,“ naznačuje Blažková, že reálnější variantou bude zaměstnání v oboru sociální politiky nebo sociální práce. „Je to přece jen odvětví, ve kterém se pohybuju celý život a dovedu se vžít do role případného klienta i odborníka nebo úředníka.“

Lemur: Portál, který tvoří studenti pro studenty Každý, kdo přijde na univerzitu, stráví prvních pár týdnů tím, že hlavně shání informace. Hodně jich najde v Informačním systému MU, na webech jednotlivých fakult, mezi kamarády nebo v univerzitním měsíčníku. Dobře posloužit však může i nový informační portál LeMUr. Vytváří ho sami studenti a každý den se na webové adrese www.lemur-mu.cz snaží psát o tom, co se na univerzitě zrovna děje. Potřebné vybavení a kancelář na provoz portálu poskytla univerzita, do jeho chodu však nijak nezasahuje, aby si zachoval nezávislost. „Redaktoři mohou psát svobodně, to je hodně důležité,“ uvedla Pavla Lokajová, studentka žurnalistiky na fakultě sociálních studií, která má na starosti vedení serveru. LeMUr vznikl v březnu 2010, ale jeho redakce se už stihla zaplnit přispěvateli z téměř všech koutů Masarykovy univerzity. Nové nadšené redaktory ale vždy rádi uvítají. Stránkám díky tomu neuteče žádná důležitá informace ani kauza, o které se šušká na chodbách fakult. Na samotném webu portálu se můžete setkat s tématy rozdělenými do pěti hlavních rubrik. Články se dělí do sekcí Univerzita, Studentský život, Kultura, Názory a Za zdí. Univerzitním nováčkům se zpočátku budou asi nejvíc hodit první dvě, kde se můžou dočíst něco o oborech na jednotlivých fakultách nebo třeba o tom, jak funguje Informační systém MU či jak se bydlí na různých kolejích Masarykovy univerzity. Kdo ukojí svůj počáteční hlad po informacích, může se vrhnout na recenze brněnských kaváren nebo třeba na články o chystaných kulturních akcích. V rubrice Za zdí se zase probírají témata, o nichž se jinak moc nemluví, nebo jsou dokonce tabu.

Text: Pavel Šíma Foto: David Povolný

Mistrovství v piškvorkách. I takové projekty univerzita podporuje Zcela beze strachu vytahují už třetím rokem tisíce středoškoláků čtverečkované papíry na lavice a hrají piškvorky. A učitelé je v tom navíc podporují. Řeč je o pIšQworkách – mistrovství v této oblíbené hře, které pořádají studenti Masarykovy univerzity. Středoškolský život by se neměl skládat jen z biflování látky. Že se intelekt dá rozvíjet i hravou formou, vědí členové občanského sdružení Student Cyber Games. „Naším heslem je Hra školou. Jsme přesvědčeni, že v mnoha případech může partie v piškvorkách vypovědět více o inteligenci studenta, než známky na vysvědčení. Proto taky máme v názvu soutěže písmena I a Q,“ vysvětluje předseda sdružení Richard Malovič. Do soutěže v piškvorkách se lze přihlásit jednoduše na webových stránkách http://www.pisqworky.cz. Letos se mistrovství odehrává ve více než stovce turnajů po celé republice a účastní se ho při­bližně dvacet tisíc středoškoláků. A za organizací toho všeho od IT specialistů, přes právníky až po marketéry stojí převážně studenti, kteří zasedají do lavic Masarykovy univerzity, jež se také stala partnerem soutěže. „Masarykova univerzita a piškvorky mají společné to, že bez přemýšlení nepostoupíte ani do druhého levelu. Piškvorky jsou smysluplná věc, která lidi k přemýšlení vede a tím je rozvíjí. Univerzita by neměla mít jiné cíle. Když se do organizace soutěže navíc vloží naši studenti, o to raději je podpoříme. Aktivní studenti jezdící po celé republice, kteří jsou schopní samostatně řídit zajímavý, ale také náročný projekt, jsou tou nejlepší chodící reklamou pro univerzitu,“ uvedl manažer marketingu univerzity Michal Vičar. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 45

Text: David Povolný Foto: David Povolný a Stanislav Korenko

Vědci objevili záludnost některých pavouků. Loví v zimě

Zima znamená pro drtivou většinu zvířat útlum. Rostliny nerostou a s lovením je taky potíž, takže vlastně není moc co dělat a hlavně jak přežít. Především členovci, tedy hmyz nebo pavoukovci, se proto ukládají k zimnímu spánku. V evoluci dvou druhů pavouků se ale něco stalo jinak. Naučili se počkat, až všichni ostatní podlehnou pohodlí hibernace, a pak sami vyrazí na lov. A na kom si smlsnou? No právě na těch, co už spí. Za objevem stojí vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU. Přišli na to v rámci výzkumu, který má vést k využívání pavouků v boji proti škůdcům. Dvěma druhům pavouků, šplhalce keřové a listovníkovi obecnému, při lovu tak dlouho snižovali teplotu prostředí, až se ke svému překvapení dostali pod bod mrazu. Nejodolnější šplhalka se k zimnímu spánku chystala až při teplotě pod -3°C. „Je to poměrně senzační objev, protože jsme dosud neznali žádné jiné bezobratlé predátory, kteří by byli aktivní při tak nízké teplotě. Nedokáží regulovat teplotu svého těla a mělo se za to, že při nízkých teplotách nemohou být aktivní,“ vysvětluje arachnolog Stano Pekár. Když totiž teplota okolního prostředí klesne pod nulu, voda obsažená v tělech bezobratlých vytváří krystaly, které můžou živočichy zabít. Proto musí všichni na zimu hibernovat, což v jejich těle aktivuje tzv. kryoprotektanty – chemické látky zabraňující tvorbě krystalů. „Aby šplhalka a listovník mohli být aktivní, musí mít navíc ještě nějaký typ ‚chladuvzdorných‘ enzymů, které jim umožní zpracovávat v takových podmínkách potravu,“ říká Pekár. 46 – MUNI EXTRA

Jak se pavouci dají využít proti škůdcům Pavouci jsou až na pár výjimek výhradně predátoři. To znamená skuteční lovci. Živí se zejména hmyzem, a tedy i řadou škůdců v zemědělství. Nabízí se proto využití jejich apetitu při regulaci populace zemědělcům nesympatických druhů. „Pavouci jsou jedni z nejhojnějších predátorů a jejich potenciál v regulaci škůdců je opravdu vysoký,“ uvádí Stanislav Korenko, doktorský student zapojený do výzkumu. Problém je, že pavouky nejde chovat v žádných velkých líhních, a pak je někde vysazovat. Na rozdíl třeba od slunéček (známí požírači mšic) jsou kanibalističtí. Cestou je tedy provádět zásahy, které přirozeně zvyšují jejich výskyt na vybraných lokalitách. „Například kolem ohrožených ovocných stromů se vysadí rostliny, které kvetou v jiném období než ony. Tím se pavoukům zajistí dostatečný přísun potravy i v době, kdy by odcházeli na jiná místa a nechávali zemědělské plodiny napospas škůdcům,“ popisuje Korenko. Jak půjde využít objev zimní aktivity dvou druhů pavouků, musí ještě vědci upřesnit. „Máme hlavně laboratorní data. Teď bychom chtěli zjistit, čím konkrétně se tito pavouci živí v reálném prostředí. Budeme je proto odchytávat v terénu a analyzovat obsahy jejich žaludků,“ plánuje Pekár.

Ústav botaniky a zoologie Ústav vznikl v roce 2006 sloučením dvou kateder s dlouhou tradicí už od samotného vzniku univerzity na začátku minulého století. S vyučujícími ústavu se můžete potkat v základních předmětech bakalářského studijního programu Biologie, oboru Systematická biologie a ekologie. Předměty pokrývají problematiku systematiky a evoluce organismů, ekologie nebo biogeografie a řadu dalších oblastí. Součástí výuky jsou také praktická a terénní cvičení v Česku i v zahraničí.

I když bylo venku přes 40 stupňů, ženy chodily celé zahalené. Tomu jsme se musely přizpůsobit i my dobrovolnice.

Dobrovolnicí v Turecku: Válka i islám zblízka Léto a Turecko. Když se ta slova postaví vedle sebe, hodně lidem hned naskočí rovnítko a dovolená. Jenže to nemusí platit vždy. Studentka Masarykovy univerzity Šárka Dušková strávila jedno léto ve východním Turecku a rozhodně se jen neválela na pláži. Přijela tam v rámci Evropské dobrovolné služby a pomáhala vytvářet projekty, které přispívají mladým lidem k zvýšení kvality života a zlepšení možností pracovního uplatnění. „Žijí tam většinou Kurdové, z nichž spousta nejenže neumí anglicky, ale má problémy i s turečtinou. Navíc nikdy nebyli ani v Istanbulu, natož v zahraničí,“ líčí Dušková, která se snažila o to, aby tamní mladí v rámci evropských projektů vycestovali do Evropy alespoň stejně jako ona coby dobrovolníci.

Text: Martina Fojtů Foto: Archiv Š. Duškové

Ale pomáhala i jinak. „Připravovali jsme třeba různé workshopy a akce zaměřené na rétorické vzdělávání, aby se účastníci naučili vyjadřovat. Pomůže jim to pak při hledání zaměstnání,“ vysvětluje Dušková a dodává, že trávit volný čas aktivně rozhodně není v oblasti zvykem. „Spousta dětí a mladých lidí se jen poflakuje na ulici a třeba prodává kapesníky. Nám šlo i o to ukázat jim, že když mají volno, můžou se nějakým způsobem rozvíjet.“ Z Turecka si ovšem kromě pracovních zkušeností odvezla i spoustu jiných vzpomínek. Velká část z nich souvisí s faktem, že oblast, ve které chvíli žila, je stále ve válce a bojuje se tam s teroristickou organizací PKK. Jiné se zase odvíjejí od toho, že tamější obyvatelé vyznávají tradiční formu islámu. „I když bylo venku přes 40 stupňů, ženy chodily celé zahalené a přes dlouhé kabáty nosily ještě plášť. Tomu jsme se musely přizpůsobit i my dobrovolnice. Stejně si nás ale lidé hodně všímali, protože jsme stále vypadaly příliš evropsky,“ vzpomíná Dušková. Zkušeností se studentskými výměnami už má studentka mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií více. Ostatně i proto založila spolu s kamarádkou Klárou Bažantovou občanské sdružení Be International, které výměny a účast na podobných akcích pomáhá zprostředkovat také jiným. MAGAZÍN MASARYKOVY UNIVERZITY – 47

$ INZERCE

Text: Iveta Zieglová Foto: Archiv Prvákovin, Intersobu a Korespondenčních seminářů

Vyzkoušejte si univerzitu nanečisto Probíráte se hromadou informačních letáků z vysokých škol a přemýšlíte, která bude pro vás ta pravá? Gaudeamus a jiné veletrhy pomaturitního vzdělávání vám mohou prozradit hodně, ale není nad to vyzkoušet si věci naživo. A nemusí k tomu posloužit jen dny otevřených dveří. Studenti a učitelé Masarykovy univerzity vám umožní nahlédnout pod pokličku vysokoškolského života i jinak. Každoročně totiž pořádají pro středoškoláky speciální akce. Intersob Interdisciplinární soutěž Brno je zábavná jednodenní soutěž středoškolských studentů, která vám umožní nahlédnout do zákulisí Masarykovy univerzity. Dvou až čtyřčlenné týmy si mohou otestovat své schopnosti v mnoha různých oblastech. Soutěžící z minulých let si tak vyzkoušeli například výrobu baterie z brambor nebo prošli rychlokurzem Braillova písma. Úkoly Intersobu vás provedou nejen po budově Fakulty informatiky MU, ale i po celém Brně a jeho okolí. Intersob tak nabízí zajímavý výlet, netradiční úkoly, možnost poměřit svoje síly s dalšími týmy a především spoustu zážitků se starými i novými přáteli. http://ganymed.math.muni.cz/intersob/

Týden vědy Všechny fakulty MU mají svůj den otevřených dveří. Ale filozofická fakulta otevírá své brány dokonce na celý třetí týden v listopadu. Akce s názvem Týden vědy má zájemcům o studium i veřejnosti přiblížit, jak vypadají obory, které lze na fakultě studovat, i jak a nad čím bádají tamní vědci. Můžete si poslechnout odborné přednášky nebo se zúčastnit některých popularizačních konferencí. Loni mohli studenti navštívit třeba přednášku o nejčastějších chybách začínajících vědců nebo se nechávali zlákat ke studiu archeologie přednáškou Archeologie tak trochu jako kriminalistika. 48 – MUNI EXTRA

r k o W &Travel pro studenty VŠ a VOŠ

USA

Noc vědců Na jednu noc v roce otevírají vědci ze dvou stovek evropských měst dveře svých ústavů a snaží se bořit mýty o podivínech v bílých pláštích. Masarykova univerzita u toho nesmí chybět. Noc vědců představuje práci výzkumníků v netradičním světle. Nabízí kulturní zážitky a především zábavné pokusy a pozorování. Pokud chcete na vlastní kůži poznat, že věda není žádná nuda ze zkumavky, pak je Noc vědců to pravé. www.noc-vedcu.cz

Korespondenční semináře Pokud chcete změřit své intelektuální síly s dalšími středoškoláky a ještě při tom trochu poznat univerzitu, můžete využít korespondenční semináře. Zaměřují se na informatiku, matematiku, ale také na ekologii. Např. nejlepší účastníci korespondenčního semináře z informatiky v ročníku 2010/11 můžou vyhrát účast na týdenním soustředění nebo dokonce přijetí na fakultu informatiky bez přijímacích zkoušek. ks.muni.cz Než si vyberete školu, fakultu nebo obor, který chcete studovat, určitě se taky vyplatí vypravit se na dny otevřených dveří. Kdy se konají, se můžete dočíst v článcích o jednotlivých fakultách na prvních stranách Muni extra.

Přijetím na fakultu to nekončí... Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Na Masarykově univerzitě ale péče o nové studenty nekončí jejich přijetím na fakultu. Nejlepším přítelem všech univerzitních nováčků jsou Prvákoviny. Jde o setkání nových studentů se staršími kolegy, kteří poradí, třeba jak zacházet s elektronickým Informačním systémem MU nebo k čemu je průkazka ISIC. Pokud nemáte čas nebo chuť účastnit se těchto dvoudenních setkání, pomoct vám může také příručka Prvákoviny do kapsy. Tento manuál na použití univerzity je k mání zdarma při zápisech do studia. http://www.prvakoviny.cz/

Prožijte akční léto v USA! Work & Travel USA – to je váš super plán! Budete legálně pracovat a podíváte se na místa, o kterých jste vždycky snili! Nejčastější pracovní umístění: zábavní parky, národní parky, aqua parky, restaurace a kavárny, hotely, obchody, továrny na zpracování ryb (Aljaška) a mnohé další

Na nic nečekejte a přihlaste se už v listopadu!

volejte 800 100 300 navštivte www.studentagency.cz přijďte na některou z poboček STUDENT AGENCY pište na [email protected]

Masarykova univerzita www.muni.cz