12/2011 č. 1230 ročník 114
Editorial
Co jsem se doãetl o adventní nedûli Je druhá adventní nedûle. Jedu koupit vánoãní stromeãek k na‰emu Lidlu. Jedin˘, kter˘ se mi líbí, pfiimûfienû vzrostl˘ a soumûrn˘, stojí osm set korun. „Jsou snad padlí na hlavu?“, fiíkám si a odcházím. Narazím na stánek s denním tiskem. Vyz˘vavá obálka nedûlního Blesku na mû zaútoãí fotografií nahatého (skoro), známého a pro mne dosud naprosto seriózního herce, kter˘ nedávno oslavil sedmdesátiny. Fotografie je doprovázena mnohoslibn˘m titulkem: „Proã se rád svlékám“. Titulní stranu doplÀuje unyl˘ obrázek zpûvaãky Barto‰ové, kter˘ podtrhuje sdûlení, Ïe „…plakala ãtyfii dny“. „Chudinka“, myslím si, „to bych nevydrÏel“. Navnadûn sáhnu do regálu a listuji: politik Bárta, magnát Babi‰, plejáda tu i cizozemsk˘ch hercÛ, ale také svûtoznám˘ plastick˘ chirurg, uveden˘ bombastick˘m titulkem: „âeká na mû pacientka znetvofiená louhem“. O pár stránek dál velké interview s pornohercem, obklopen˘m hejnem mnohoslibnû se tváfiících dívek. Je to fakt síla. Na scénû se objevují renomovan˘ vûdec, problematick˘ politik, podezfiel˘ podnikatel, slavn˘ herec i obskurní dûvenky z polosvûta tak pospolu, Ïe tu vzniká dojem, Ïe jde o jeden svût. Svût, zprostfiedkovan˘ lechtiv˘mi obrázky s chytlav˘mi titulky, doplnûn˘mi prostink˘m jazykem pavlaãov˘ch drben. Pikantérie, pfieváÏnû o slavn˘ch, úspû‰n˘ch a bohat˘ch. Pokfiiven˘ obraz svûta na‰í pfiítomnosti, kter˘ konzumuje dennû nûkolik set tisíc ãtenáfiÛ. Svût bezobsaÏn˘, bez nároku na lidsk˘ intelekt. Masov˘ voyerismus. ¤eknete si: co se rozãiluje, vÏdyÈ je to bulvár, ten chce jen bavit. Nemá ambici b˘t vkusn˘ a objektivní. A kaÏd˘ rozumn˘ ãlovûk ho tak bere. OK. Ale pfiesto: nepfiipadá vám takhle zplo‰tûlá a optikou klíãové dírky nazíraná podoba na‰í pfiítomnosti, servírovaná 365 dnÛ v roce, nebezpeãná? Doma mne zaujaly minipfiíbûhy v Lidov˘ch novinách. Do malého nakladatelství nastoupila ãerstvá stfiedo‰kolaãka. Ukradla zamûstnavateli tfii balíky papíru a divila se, Ïe je musela vrátit. VÏdyÈ v práci je papíru plno! Aã nedotãena zku‰eností reálného socialismu, kde „kdo nekradl, okrádal rodinu“, jakoby si geneticky pfienesla nulov˘ respekt k cizímu majetku od sv˘ch pfiedchÛdcÛ. Poru‰ováním lidsk˘ch práv dokonce hrozili zamûstnanci reklamní agentury, kdyÏ jim majitel zaãal kontrolovat e-maily, protoÏe zjistil, Ïe nav‰tûvují webové stránky s rozehran˘mi gameskami, za které musel zaplatit. Doãetl jsem se i to, Ïe nekradou jenom politici, ale Ïe nejãastûj‰ím typem hospodáfiské kriminality je zpronevûra majetku firmy jejími zamûstnanci! A dokonce stoupla oproti loÀskému roku z 24 na 29 procent. TakÏe suma sumárum: tfietina ãesk˘ch firem trpí nepoctivostí sv˘ch zamûstnancÛ. Nepoctivost v na‰í spoleãnosti se promítá do hospodáfisk˘ch ztrát v fiádu stamiliónÛ korun roãnû. A vlastní zamûstnanci se na ní podílejí z neuvûfiiteln˘ch 67 procent! Lidová moudrost praví, Ïe ryba smrdí od hlavy. Nelze se v‰ak tváfiit, Ïe nám dnes zavání jen hlava, kdyÏ uÏ i ocas hnije. Zdaleka zde neplatí, Ïe jsou to jen Oni, ti „nahofie“, co za v‰echno mohou. To je optika zplo‰tûlé a pokfiivenû vnímané reality, kde úspûch a bohatství jsou automaticky spojovány s podvodem. A zároveÀ s vûdomím, Ïe poctivost se míjí s úspûchem a ãestné jednání si mohou dovolit jen úspû‰ní a bohatí. Zkrátka optika bulváru! Proto tolerujeme bulvarizaci kaÏdodenního Ïivota, kde lze dnes ustát jak˘koli skandál. Tolerujeme, Ïe ho za nûkolik dnÛ pfiekryje nûjak˘ dal‰í. Jsme líní vyhledávat a vyhodnocovat informace. Jsme líní prosazovat a bránit svÛj názor. Místo toho sledujeme stupidní seriály a místo názorÛ a zpráv si ãteme o „celebritách“. Masochisticky se vyÏíváme v tom, jak hrozné panují pomûry, ale sami pro jejich zmûnu nedûláme nic. Chceme b˘t „za vodou“, aÈ to stojí, co chce. Ze zákazníka nás zajímá jenom jeho kupní síla. Ten prodavaã vánoãních stromkÛ pfied na‰ím Lidlem, ten o tom ví svoje. Je‰tû se vám zdá, Ïe bulvár je jenom zábavn˘? Na‰tûstí nemám ambici házet v‰echny lidi do jednoho pytle. Podveãer adventní nedûle je vymezen koncertu, jehoÏ smyslem je získat prostfiedky pro potfiebné hendikepované lidi. PÛldruhou hodinu jsem se tû‰il z altruismu lidí, ktefií svou práci chápou jako poslání pomáhat druh˘m. âiní tak s neokázalou samozfiejmostí tûch, ktefií jsou zvyklí Ïít ve sluÏbû pro lidi kolem sebe. Ten záÏitek byl umocnûn˘ znovu potvrzen˘m vûdomím, Ïe i v dne‰ním veskrze konzumním svûtû je potfieba lidské sounáleÏitosti a solidarity mezi na‰imi spoluobãany Ïivá a Ïivotaschopná. Mnozí z nich jsou pro to ochotni podûlit se i o své peníze. A to nejen v dobû adventní a vánoãní. V‰em lidem dobré vÛle, za které ãtenáfie Typografie povaÏuji, pfieji krásné, pohodové Vánoce, ‰tûstí, zdraví a pozitivní energii. Jan Sehnal
Obálku pro prosincové ãíslo ãasopisu Typografia navrhl Marek Fanta (*1986), kter˘ je absolvent Soukromé vy‰‰í odborné ‰koly umûní a reklamy, Orange Factory v Praze. Má hodinky s Mickeyem, nosí br˘le (samo Ïe designov˘), ujíÏdí si na teniskách (nejlep‰í jsou ZXka), obãas i nûco cvakne na starou ‰patnou 8Mku, fiídí R5, ale Ïádnej tuÀák, fuãáky uÏ moc ne, ale ty písmenka pofiád...
Typografia digitální 12/2011 je vyti‰tûná na novém stroji Xerox DocuColor 8080 a na polyesterovém materiálu Xerox Premium Never Tear. Více ãtûte v Typografii digitální.
Vánoãní pohodu, dobré zdraví, a mnoho úspûchÛ v novém roce vám pfieje TYPOGRAFIA
Obsah Contents 1 Ed Boogard ¤ízení pohybliv˘ch dat správn˘m smûrem Driving movable data in the right direction 4 Inovace/novinky/racionalizace, Efektivnûj‰í a rychlej‰í tisk Innovation/news/rationalization, More efficient and faster printing 5 Media Mundo @ drupa 2012 Oborová iniciativa pofiádá speciální pfiehlídku „Trvalost“ Media Mundo @ drupa 2012 Industry initiative organises the special show „Sustainability“ 6 drupa 2012 World Tour vstupuje do klíãové fáze: PfiibliÏnû 60 drupa akcí ve více neÏ 40 zemích The drupa 2012 World Tour is entering its crucial phase: Around 60 drupa events in more than 40 countries 7 Anketa Web-to-print v tiskárnách Questionnaire Web-to-print in printing houses 8 drupa innovation park 2012 s inteligentním fie‰ením pro tiskov˘, reklamní a on-line prÛmysl drupa innovation park 2012 with smart solutions for the print, advertising and online industry 9 PR Böttcher PR Böttcher 10 Ondfiej Sedláãek Vtipnû a kreativnû. Jak ostatnû jinak! Funny and creative. How else indeed! 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Milan Lelek Budoucí ‰ance tiskového prÛmyslu Future chances of printing industry 16 Rozhovor s panem Koji Ishii ze spoleãnosti Ryobi Interview with Mr. Koji Ishii from the Ryobi 18 Stránky MistrÛ #19 500 let od narození Jifiího Melantricha z Aventina Pages of Misters #19 500 years since the birth of Jifií Melantrich z Aventina 20 Jana Vránková Knihy potfiebnûj‰í neÏ ty ostatní Books needed more than others 21 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem Více uvnitfi ãísla Typografia 12/2011/1230/roãník 114 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Alan Záruba, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Marek Fanta, Orange Factory Soukromá vy‰‰í odborná ‰kola umûní a reklamy Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ
¤ízení pohybliv˘ch dat správn˘m smûrem
„Tisk s pouÏitím pohybliv˘ch liter“ se zmûnil na „tisk s pouÏitím pohybliv˘ch dat“. Je to jiÏ témûfi osm let, co Bernhard Schreier, fieditel Heidelbergu, parafrázoval GutenbergÛv vynález, aby popsal transformaci oboru. A od té doby se data pohybují stále rychleji a do stále více smûrÛ.
„V‰e, co mÛÏe b˘t online, bude online“, prohlásil v záfií Bernhard Schreier – nyní jmenovan˘ prezidentem drupy 2012 – ve svém projevu na GraphExpu 2011. A to „v‰e“ samozfiejmû zahrnuje také polygrafick˘ prÛmysl. Kdo by si pfied pouh˘mi tfiemi roky umûl pfiedstavit, Ïe bude moÏno mít pfiístup ke v‰em potfiebn˘m informacím z tiskárny prostfiednictvím urãité aplikace na smartphonu? Nebo Ïe va‰i zákazníci si budou moci prohlédnout, okomentovat a schválit zakázku na sv˘ch iPadech? KdyÏ firma Apple ohlásila nov˘ iPhone s pouÏitím 3G, konala se právû drupa 2008. A iPad v té dobû je‰tû neexistoval. Zvolte si aplikaci Nyní aplikace Heidelbergu Prinect Mobile spojí vበsmartphone pfiímo s pracovi‰tûm, kde si mÛÏete zkontrolovat stav zakázky, sledovat v˘kazy ze v‰ech strojÛ a dokonce analyzovat v˘robu bûhem smûny. Aplikace spoleãnosti Agfa Apogee Prepress vám zajistí rychlou kontrolu konkrétní pracovní operace bûhem v˘roby na va‰em iPhonu, iPadu nebo iPod Touch. „Tato aplikace umí zobrazit jednoduch˘ pfiehled stavu zafiízení na prepress, vãetnû nátiskÛ, systému CtP a dal‰ích v˘stupních zafiízení,“ fiíká Erik Peeters, marketingov˘ manaÏer pro Apogee spoleãnosti Agfa Graphics. A aplikace spoleãnosti Fujifilm XMF Remote mûní zpÛsob, jak˘m tiskárny a jejich zákazníci spolupracují, jak na UK Publishing Expo 2011 vysvûtlil John Davies, manaÏer pro fie‰ení pracovních tokÛ Fujifilm Europe: „Ti, kdo kupují tiskové materiály, jsou pfiedev‰ím kreativní lidé a jsou to právû kreativní osoby, které velmi brzy pfiijaly technologii iPad a zaãaly ji pouÏívat jako profesionální obchodní nástroj. Pokud chceme roz‰ífiit zku‰enosti kreativcÛ, ktefií jsou odpovûdní za zadání a schválení tiskové zakázky, musíme jim poskytnout nástroje, se kter˘mi chtûjí pracovat.“ Posun k softwaru V období mezi poslední drupou a roãníkem 2012 dopadla na kapitálové investice globální krize. Polygrafické spoleãnosti jsou nuceny hledat nové zpÛsoby, jak inovovat a zlep‰it svou ãinnost bez velk˘ch investic do strojÛ nebo vybavení. Pfiesun zájmu k softwaru a zamûfiení se na manipulaci s daty a informacemi umoÏnilo nabízet dostupná fie‰ení, která zv˘‰í produktivitu, efektivnost i marÏe. Kromû toho je moÏno nabídnout zákazníkÛm nové sluÏby a produkty, coÏ mÛÏe zároveÀ otevfiít nové trhy. Jak ukazuje software, jako napfi. DirectSmile a XMpie, variabilní data
Typografia 12 2011
neznamenají pouze, Ïe mÛÏete tisk personalizovat, ale mÛÏete ho propojit s e-mailem, osobními webov˘mi stránkami a zprávami pfies mobilní telefon. Informace a technologie Drupa 2012 má za cíl ukázat, Ïe tisk jsou dnes opravdu informace a technologie. Jak se z fiádkÛ olova staly proudy bitÛ a bytÛ, digitální informace dramaticky mûní polygrafick˘ prÛmysl. UmoÏÀují, aby se v˘robní proces stal vysoce automatizovan˘m a standardizovan˘m na základû tvorby propojen˘ch pracovních tokÛ od zaãátku do konce. Tisk není díky propojení obchodních a v˘robních dat pouze rychlej‰í a v˘konnûj‰í, ale je také pruÏnûj‰í a efektivnûj‰í tím, Ïe pouÏívá kreativní data na digitálních tiskov˘ch strojích, které vyrábûjí vysoce segmentované nebo dokonce personalizované ti‰tûné v˘robky. Digitální informace mûní polygrafick˘ prÛmysl tím, Ïe mûní zpÛsob, jak˘m se vzájemnû ovlivÀují tiskárny a jejich zákazníci, jak komunikují a spolupracují. „Web-to-print“, pfiedstavuje nov˘ zpÛsob vyÏádání a podávání nabídek, v˘mûny informací o zakázce, aktualizace záznamÛ, provádûní nátiskÛ a sledování zakázky. Posilují spolupráci, protoÏe z tiskáren se stávají poskytovatelé fie‰ení pro zákazníky. Oslabují spolupráci, protoÏe zákazníci se obracejí na vysoce transparentní internetov˘ trh. A digitální informace mûní tvar a formu souãasnû s tím, jak se objevují dal‰í a dal‰í nové alternativy tisku, jako jsou e-knihy a tablety. Ty pfiitahují stále vût‰í ãást pohybliv˘ch dat, protoÏe jak tiskárny, tak spotfiebitelé zaãínají dávat pfiednost pixelÛm pfied papírem. Automatizace v˘roby „Nejv˘znamnûj‰ím trendem na drupû 2008 byla snaha v‰ech firem –
v oblasti pfiedtiskové pfiípravy, tisku a dokonãujícího zpracování – vyvíjet IT fie‰ení zamûfiená na automatizaci a fiízení celého grafického workflow“, fiíká italská odbornice na pfiedtiskovou pfiípravu Ester Crisanti. „Mnohá fie‰ení se zamûfiují na zaji‰tûní v˘mûny sloÏek, jiná se specializují na kontrolu barevné reprodukce na tiskovém stroji a kromû toho zde je technologie JDF. Crossmedia publishing a hybridní workflow byly na drupû 2008 novinkou a souãasnû s tím se zde objevily rÛzné zajímavé nabídky, které se nyní po 4 letech stávají mocnou realitou.“ Nejdfiíve spoleãnost Fujifilm zaãlenila Adobe PDF Print Engine do srdce XMF workflow na bázi JDF. A brzy následovaly dal‰í, jako napfi. ApogeeX od firmy Agfa, TrueFlow od firmy Screen, Prinergy od firmy Kodak a FreeFlow Print Server od Xeroxu. Tato komplexní PDF fie‰ení workflow nyní zaruãují konzistentní v˘kon a umoÏÀují pracovat se skuteãnû hybridním workflow, kombinovat klasick˘ a digitální tisk, umoÏÀují crossmedia workflow, vãetnû v‰ech druhÛ elektronick˘ch médií. Hybridní workflow „Na drupu 2012 pfiijdou hybridní workflows“, fiíká Gareth Ward, editor ãasopisu Print Business (VB), kdyÏ hodnotí v˘voj od poslední drupy: „Ony ve skuteãnosti neexistují, spí‰e jde o kombinované workflows a není tady Ïádná velká chuÈ je opravdu pouÏívat. Kupfiedu jde MIS, ale s rÛzn˘mi poÏadavky v rÛzn˘ch zemích nelze fiíci, Ïe by prÛmysl nûjak zmûnily. Nejv˘znamnûj‰ím prvkem je web-to-print, i kdyÏ ani ten se nepouÏívá ve v‰ech zemích zpÛsobem, jak˘m se vyuÏívá v Nûmecku. A automatizace zÛstává ve vût‰inû provozÛ stále spí‰e ve formû koncepce neÏ praxe.“
Ester Crisanti, italská
Eddy Hagen z VIGC,
Pascale Ginguené,
odbornice
Vlámské stfiedisko
konzultantka
na pfiedtiskovou
inovací v grafické
a ‰kolitelka digitálních
pfiípravu
komunikaci
technologií pro polygrafick˘ prÛmysl
Eddy Hagen ve VIGC, Vlámském stfiedisku inovací v grafické komunikaci, také volí ‚hybridní workflows‘ jako hlavní téma drupy 2012, protoÏe vût‰ina tiskáren bude nabízet jak klasick˘ tak digitální tisk. Také JDF/JMF zÛstane dÛleÏit˘m tématem, ale bude je‰tû trvat, neÏ jeho potenciál bude plnû vyuÏit, myslí si E. Hagen. Chce také zdÛraznit v˘znam MIS: „KaÏdá spoleãnost musí b˘t schopná analyzovat své náklady a v˘nosy u kaÏdé jednotlivé zakázky. Musíte pfiece vûdût, která zakázka vám pfiinesla peníze a která ne, abyste svou spoleãnost mohli správnû nasmûrovat. Finanãní krize jasnû ukázala, Ïe klíãová je efektivnost a automatizace. Proto nyní mnoho tiskáren obrací pozornost k web-to-print.“ ManaÏerské informace ¤e‰ení workflow se vyvinula od jednotliv˘ch systémÛ fiízení v˘robního procesu (nebo jeho ãásti) k fiízení v‰ech informací souvisejících s ãinností. Napfiíklad fie‰ení spoleãnosti Kodak Unified Workflow Solution umoÏÀuje spojit v‰echny systémy dohromady a integrovat a sjednotit v‰echny dostupné informace. O nûco pozdûji spoleãnost Screen pfiedstavila Equiosnet, „univerzální workflow prostfiedí“, které poskytuje komplexní automatizaci „od prvotní nabídky aÏ po fakturaci dokonãeného projektu.“ JDF a JMF umoÏnily, aby v˘robní pracovní postupy slouãily okolní informaãní systémy. Data musí b˘t k dispozici bûhem celého procesu – v‰em pracovníkÛm, ktefií je nûjak˘m zpÛsobem potfiebují. Proto na zaãátku roku 2011 uãinil Heidelberg akvizici specializované softwarové spoleãnosti CERM za úãelem roz‰ífiení svého portfolia manaÏersk˘ch informaãních systémÛ. Marcel Kiessling, ãlen pfiedstavenstva odpovûdn˘ za Heidelberg Services, vysvûtlil strategii pfievzetí: „Na‰ím
2 3
cílem je pfiedstavit na drupû 2012 plnû integrované MIS fie‰ení s centrálním data managementem v kombinaci s na‰ím Prinect print shop workflow a zahájit postupné prosazování do celého svûta.“ Spojení se zákazníky Zákazníci se do workflow také zapojují. Dodavatelé jako EskoArtwork poskytují software, kter˘ umoÏÀuje vlastníkÛm obchodních znaãek, grafikÛm a maloobchodním prodejcÛm spolupracovat s v˘robci obalÛ a tiskárnami na tvorbû pfiedloh a zaji‰Èování kvality. Softproofing a dokonce virtuální 3D modeling produktu otevfiely moÏnosti rychlé a bezpeãné interakce, a to v globálním mûfiítku. Tato interakce nejen umoÏÀuje automatizaci a efektivitu, ale také sniÏuje náklady a ãas související se ‰patnou komunikací a technick˘mi chybami. A o to pfiesnû Enfocusu také jde, spojit grafiky, vydavatele a tiskárny a umoÏnit jim souãasnû, aby kaÏd˘ dûlal to, co umí nejlépe – b˘t kreativní nebo soustfiedit se na obsah a prodej nebo dát tiskafiskou barvu na papír. Pascale Ginguené, konzultantka a ‰kolitelka digitálních technologií pro polygrafick˘ prÛmysl, pohlíÏí na drupu 2004 jako na v˘stavu orientovanou na workflow, MIS a JDF a na drupû 2008 tento trend pokraãoval s tím, Ïe do centra pozornosti se dostal web-to-print v inkoustov˘ch technologiích: „Docela logick˘ v˘voj, vzhledem k tomu, Ïe pfied otevfiením va‰ich systémÛ pro vnûj‰í svût prostfiednictvím web-to-print je tfieba v˘robu zlep‰it, zautomatizovat a zmodernizovat.“ Myslí si, Ïe drupa 2012 bude pfiíleÏitostí pro prodejce, aby ukázali integrované cross media workflows: „Ty budou tvofiit jednak pátefi marketingové a firemní komunikace, a jednak jádro sluÏeb, které tiskárna musí poskytovat.“ Web to print Na drupû 2008 zvefiejnil InfoTrends v˘sledky rozsáhlého prÛzkumu v západní Evropû, kter˘ zjistil, Ïe „pouze jedna
tfietina v‰ech respondentÛ fiekla, Ïe nûkdy pouÏila fie‰ení web-to-print a dal‰ích 20 % o pouÏití tohoto fie‰ení uvaÏuje bûhem pfií‰tích let. Kdyby v‰ichni tito respondenti skuteãnû toto fie‰ení pouÏili, znamenalo by to 68 % nárÛst instalací v pfií‰tích 5 letech.“ Souãasnû s tím se oãekávalo, Ïe se objem web-to-print do roku 2010 zv˘‰í o 264 % na hodnotu pfievy‰ující 10,5 miliardy EUR. Jak ukazují nedávné pfiedpovûdi pro trh USA, tento rÛst bude pokraãovat. InfoTrends pfiedpovídá, Ïe podíl web-to-print na objemu komerãního tisku se zdvojnásobí z 15 % v roce 2009 na 30 % v roce 2014 – coÏ bude pfiedstavovat zv˘‰ení o 31 miliard USD na celkov˘ch107 miliard USD – po pûtinásobném zv˘‰ení bûhem posledních deseti let, protoÏe v roce 2000 tiskov˘ objem zakázek objednávan˘ch pfies web tvofiil pouze 3 % objemu. Spoleãnosti, jako je napfi. Kodak, tento nárÛst pfiedvídaly a nyní nabízejí ‰iroké spektrum web-to-print fie‰ení, která lze integrovat do v‰ech existujících workflow. Pfiechod na Cloud Digitální workflow se navíc vydá nov˘m smûrem. Aãkoliv ‚Application Software Provider‘ (ASP) a ‚Software-as-a-Service‘ (SaaS) uÏ nûjakou dobu existují, ‚the Cloud‘ nyní zásadnû mûní zpÛsob, jak˘m se data uchovávají, smûrují a jak˘m se s nimi manipuluje. Vedoucí pozici zaujímá Hiflex, kter˘ pfiedstavil svou aplikaci pro iPhone uÏ na drupû 2008, a nyní uvádí svÛj druh˘ velk˘ produkt Hiflex MIS – naz˘van˘ verze 2012 nebo ‚drupa-release‘. Vynese cel˘ manaÏersk˘ informaãní systém do cloudu. Tímto zpÛsobem je moÏno Hiflex MIS a Webshop kompletnû ovládat pfies internet a instalovat a provozovat na serveru v tiskárnû (tzv. ‚private cloud‘), na externím data centru (‚public cloud‘) nebo na Hiflex Data Center (‚Hiflex cloud‘). Spoleãnosti Hiflex trvalo témûfi tfii roky, neÏ
vyvinula tuto novou architekturu pro existující fie‰ení. VyuÏití cloudu sníÏí celkové vlastnické náklady, protoÏe uÏivatelé jiÏ nemusejí investovat do serverového hardwaru, zafiízení nebo záloÏních fie‰ení. Jak bude v cloudu k dispozici více softwarov˘ch fie‰ení, pfies kyberprostor pobûÏí stále více dat. Informace nebude zÛstávat pouze ve specializovan˘ch databázích, kde ãekají, aÏ budou odeslány grafick˘m studiím nebo tiskárnám. Data mohou plout rÛzn˘mi smûry. “Cloud bude znamenat absolutní zmûnu”, pfiedpovídá Gareth Ward a dodává: “Mohu b˘t prvním, kdo nazve rok 2012 Cloud drupa?” Elektronická média Od drupy 2008 se elektronická média, jako jsou e-knihy, smartphony a tablety, pfiesunula z pozice reklamních ‰lágrÛ do bûÏnû uÏívan˘ch produktÛ. Pfiedev‰ím vydavatelé knih, ãasopisÛ a novin byli zvûdaví, jak mÛÏe tisk na papífie b˘t nahrazen digitálními publikacemi. Úspory na tisku, distribuci a zásobách na jedné stranû a pouÏití nov˘ch obchodních modelÛ spolu se snahou najít nové zpÛsoby, jak pokr˘t potfieby zákazníkÛ na stranû druhé. Na Amazonu e-knihy jiÏ nyní pfievaÏují nad prodejem papírov˘ch vydání a je tak jasné, Ïe ‚pohyblivá data‘ si uÏ ne vÏdy najdou cestu k tiskov˘m strojÛm. „V˘voj jde tak rychle, Ïe není moÏné fiíct, co v budoucnosti pfiijde,“ fiíká Ester Crisanti. “MÛÏeme se jen pokusit pfiedstavit si, jak se trh bude vyvíjet. Chtûla bych fiíct, Ïe Ïijeme „v rychle se mûnícím svûtû,“ a je proto dÛleÏité sledovat v˘voj a chápat nové technologie, potfieby zákazníkÛ i trendy v komunikaci.“ drupa 2012 nabídne pfiesnû tuto moÏnost: zjistit, jak se data pohybují a ujistit se, Ïe víte, jak nejlépe pospojovat tiskové body. × Ed Boogard, pfieloÏil Karel Tenk Zdroj: drupa
Využijte příležitosti k rozumné investici! V posledních měsících mimořádně vzrostla nabídka ojetých, zčásti téměř nových tiskových a knihařských strojů všech značek a formátů. Vybízíme majitele a managementy tiskáren ke zvážení cenových rozdílů a poměru cena – výkon mezi těmito čerstvými nabídkami a zcela novými stroji. Nabídky přicházejí od kvalifikovaných firem a z rukou prověřených profesionálů, stroje jsou revidované a vyčištěné, většina je dosud v provozu v renomovaných tiskárnách. Je zřejmé, že se jedná o současnou mimořádnou situaci, která vznikla vlivem krize a nutí řadu seriozních tiskáren snižovat kapacity a provozní stavy odprodejem. Tato příležitost je přechodná a nebude trvat dlouho. Ceny brzy zase stoupnou! Vyžádejte si konkrétní nabídky a informace, které pro vás rádi zprostředkujeme v rámci polygrafického poradenství včetně odborného posouzení technického stavu stroje v místě jeho působnosti nebo uskladnění (Prof. Helbig). CZ – Printa s.r.o., Praha 6, Bolívarova 23, Tel. +420 602 661 164 D – Prof. Dr. Thomas Helbig, poradenství pro tiskárny, GmbH, Chemnitz, SRN
ANKETA
Web-to-print v tiskárnách
Zajímali jsme se, jestli mají ãeské tiskárny webovou aplikaci, která umoÏÀuje jejich zákazníkÛm objednávat tiskoviny pfiímo z internetov˘ch stránek té urãité tiskárny tedy web-to-print. 1 Mají na va‰em webu zadavatelé tisku k dispozici aplikaci web-to-print tedy kalkulaci a objednávku tiskové zakázky on-line? 2 Pro jak˘ druh zakázek je toto fie‰ení urãeno? (napfi. jednoduché letáky, plakáty, broÏury, vizitky, samolepky, atd.) 3 Kolik procent va‰ich zakázek je objednáváno pfies web-to-print?
Ing. Marek Pavli‰ta REP Tisk spol. s r.o. 1 Ano, mají. Provozujeme nûkolik webÛ s rÛzn˘mi systémy. 2 KaÏd˘ web je na nûco jiného podle typu klienta. Napfi. www.printpal.eu je urãen koncov˘m klientÛm. Naopak www.printprices.eu je urãen pokroãil˘m uÏivatelÛm – zejména agenturám. SloÏitost produktÛ se pak li‰í s cílovou skupinou. 3 Prozatím minimum. Nicménû vnímáme dÛleÏitost do budoucna. Chceme si osahat technologie a b˘t v kontaktu s trhem. Vûfiíme, Ïe to, Ïe budeme pfiipraveni, se nám v budoucnu vrátí. Jan Gloser, H.R.G. 1 Zatím ne, ale tuto aplikaci intenzivnû pfiipravujeme.
6 7
www.printprices.eu/cz
2 V první fázi bude urãeno pro základní nabídku v˘robku jako leták, plakát, desky, hlaviãkov˘ papír, atd. 3 Jsme teì v oãekávání, co nám to pfiinese, slibujeme si od toho pfiísun nov˘ch klientÛ.
Myslím, Ïe mal˘ ohlas na toto téma vypovídá o tom, Ïe ãeské tiskárny se problematice web-to-print zatím pfiíli‰ nevûnují. Pokud s m˘m závûrem nesouhlasíte, milí ãtenáfii, uvítám va‰e názory. × Jitka Böhmová
10. výročí založení společnosti
BARVY DLE SYSTÉMU PANTONE®, HKS® NEBO DLE DODANÉHO VZORU ▪ od 1 kg ▪ vysoká kvalita ▪ dodávky do 24 hodin Od 1. června 2008 nás najdete na nové adrese! Nad Jezerem, 252 42 Vestec u Prahy Tel.: 272 680 268 Fax: 272 680 269
www.mhcz.cz
Vtipnû a kreativnû. Jak ostatnû jinak! Slovinské originální „slovníãky“, spojené s propagací místního piva
âe‰i se pfii reklamnû rádi baví To, Ïe efektivní reklama má b˘t originální a kreativní a s jist˘m nadhledem, platí v‰ude. Ov‰em v âechách pfiedev‰ím „frãí“ reklama, která má vtip, nadsázku, popfiípadû odkazuje na nûjaké sociální, historické ãi kulturní jevy a souvislosti. Ne v‰ude to tak je. Nechci „‰katulkovat“, ale sami uznáte (kdyÏ ne z vlastní zku‰enosti, tak tfieba z filmÛ nebo knih), Ïe jin˘ humor mají obyvatelé Severní Evropy, jin˘ Francouzi a úplnû jin˘ je vyhlá‰en˘ „such˘“ anglick˘ humor. I toto „psychologické“ hledisko je tfieba pfii tvorbû reklamního sdûlení brát v potaz. BohuÏel, ãesk˘ trh je velmi mal˘, tudíÏ drtivá vût‰ina reklam – nejprve tûch televizních (ov‰em následnû pak i jejich odrazÛ v tisku, na billboardech nebo na obalech), se pfiejímá. Nadnárodním firmám se totiÏ nevyplatí vyrábût specifické verze pro men‰í trhy. Navíc, aÈ se to komu líbí, osvûdãená reklamní „masírka“ v podobû spokojené rodiny se psem mezi dûtmi, zabírá vÏdy a v‰ude. A to jak na obrazovce, tak na papíru.
Bankovní sektor není jen ‰eì kanceláfií Navzdory uvedenému se na‰tûstí i u nás objevují ryze ãeské reklamy – my‰leno: s pfiesahem do na‰ich reálií. Kdo má dostatek financí na „vlastní ãeskou“ tvorbu, jsou napfiíklad banky. A zdá se, Ïe i ony si dobfie uvûdomily, Ïe individuální pfiístup k ãeskému zákazníkovi se vyplácí. ByÈ natoãení vlastní fiady reklam (a jejich následná implementace do v‰ech souvisejících reklamních prostfiedkÛ a komunikaãních kanálÛ) skuteãnû nûco stojí. Srovnejme to s nedávnou dobou, kdy se banky u nás teprve etablovaly a pfievaÏovala proto reklamní sdûlení na téma „jistota“, „prosperita“, „tradice“ apod. Za v‰echny úsmûvné, mnohdy aÏ skuteãnû vtipné reklamy jsem vybral tyto: Komerãní banka a její sada reklam napfiíklad „se sultánem“, kter˘ nabízí své dcery a pole (ropná). Osobnû se mi od Komerãní banky líbí i velice Ïiv˘ a originální fiada spotÛ na pÛjãky – „producent“, kter˘ se zájmem pozoruje zájemce o „sponzoring“ svého filmového snu. Velmi zdafiilou sérii reklam v ãele s hereãkou Evou Holubovou má také Po‰tovní spofiitelna / âSOB na produkty Era. Bezkonkureãní je „potravináfisk˘“ sektor Pokud se nûkde zeptáme: „Jaká vás napadá známá, originální, popfiípadû vtipná reklamní kampaÀ?“, jistû se dostaneme záhy na Kofolu. Nejsem si jist, ale myslím, Ïe Kofola jiÏ nemÛÏe na Vánoce své „prasátko“ vynechat. Ale na druhou stranu, Kofole tato sázka na vtipnost a ãeskou tradici dokonale vy‰la. Stejnû tak jako fiada jejích spotÛ s vtipn˘m podtextem, napfiíklad ten s „omladinou“ na nudapláÏi…
Zde si dovolím malou odboãku. Téma pláÏe vtipnû pojednala také Loterie Fortuna. I zde ‰lo samozfiejmû o „lechtiv˘ humor“. Ale pozor, zde právû vyvstávají úskalí „vtipn˘ch“ reklam. âasto balancují nejen na hranû etického chování, ale i na hranû legislativních omezení. U Kofoly je to napfiíklad její poslední „bylinková“. K tomu se dostanu na konci ãlánku. Dal‰ím osobit˘m tvÛrcem na poli potravináfiském je napfiíklad pivovar Bernard. O jeho reklamách jiÏ bylo napsáno hodnû (i ode mne), pfiesto si dovolím pfiipomenout jeho originální styl. Tfieba v podobû samotného fieditele pivovaru na etiketách. A zde upozorÀuji, Ïe nejde o reklamu televizní, ani rozhlasovou. CoÏ je z hlediska marketingové koncepce celkem zajímav˘ fakt. U nápojÛ se je‰tû chvíli zdrÏím. Sice teì nepÛjde vyloÏenû o vtip, ov‰em netradiãní „packaging“ s „dárkov˘ pfiedmûtem“ jistû také stojí za zmínku. Jako napfiíklad u Spi‰ské pálenky. A k trhu s alkoholem je‰tû dvû inspirace ze zahraniãí. V hotelov˘ch halách jsou stojany, kde turisté najdou informace o místních pamûtihodnostech, podnicích, pfiírodních krásách apod. Zpravidla jde o letáky, prospekty nebo vizitky. V oblíbené ãeské prázdninové destinaci jsem narazil na celkem vtipné a urãitû i dost originální „slovníãky“, spojené s propagací místního piva. Druhou inspirací pak mÛÏe pro ãeské v˘robce alkoholick˘ch nápojÛ b˘t ke konci roku láhev „v zimním provedení“ s celkem v˘mluvnou etiketou i názvem „Delirium Christmas“... Potravináfisk˘ sektor mÛÏeme uzavfiít v nealkoholické sekci, u minerálek. Napfiíklad Mattoni jiÏ del‰í dobu spojuje své projekty, sponzoring rÛzn˘ch akcí apod.
s osobou Jana Krause. Viz napfiíklad celkem vydafiená série spotÛ / skeãí, kde kromû láhve s minerálkou, skleniãkou a panem Krausem nic jiného nenajdeme. Tedy kromû vtipné pointy... A abych nebyl nesolidní, pfiipomenu i konkurenãní znaãku Korunní s lehk˘m, vtipn˘m a jasn˘m sloganem: „Jemnû perlivá, jemnû filmová...“ Nadnárodní humor Sice jsem v úvodu fiíkal, Ïe nadnárodní firmy se ãasto adaptací sv˘ch reklam pro men‰í trhy nezab˘vají, to ov‰em neznamená, Ïe jejich reklamy nemohou b˘t vtipné. Pfiíkladem budiÏ série „obecnû platn˘ch“ spotÛ v˘robce kosmetiky Old Spice. Pfied nedávnem to byla jeho promûna muÏe v Ïenu a nyní spot s ãernochem, kter˘ „voní jako muÏ“... Mezi originální, i kdyÏ tfieba ne pfiímo legraãní reklamy mÛÏeme z poslední doby jmenovat reklamu spoleãnosti Volkswagen, kde dûtská ruka kreslí promûny „lidov˘ch“ vozÛ od historie po souãasnost. Vtip kraluje i u komunikaãních spoleãností Mezi nejv˘raznûj‰í investory do reklamy patfií komunikaãní spoleãnosti, u nás O2, T-Mobile a Vodafone. Zde v‰ak upfiesním: podle posledních dat z leto‰ního roku (i podle dlouhodob˘ch statistik) drÏí prvenství ve v˘dajích na reklamu firmy s kosmetikou a ãisticími prostfiedky (Procter & Gamble, Unilever, Henkel), dále pak obchodní fietûzce (Lidl, Walmark) a rovnûÏ bankovní domy (âSOB, Raiffeinsenbank). Proto obrat „nejv˘raznûj‰í“ berte spí‰e jako nejv˘raznûj‰í z pohledu pÛvodní ãeské reklamy. Právû první uvedení totiÏ reklamy zpravidla pfiebírají ze zahraniãní, nebo je podle zahraniãních modelÛ pfiipravují pro nበtrh.
Era pÛjãka
Loterie Fortuna
T-Mobile
Vodafone
Reklama a propagace má b˘t obecnû kreativní. A b˘t navíc i „vtipn˘“, je v˘chozí poÏadavek na devût kampaní z deseti. Ale není to jednoduché: za prvé nevíme, zda nበ„vtip“ bude pochopen, za druhé není snadné pfiijít s nápadem, se kter˘m dosud nikdo nepfii‰el. VÏdyÈ si to vezmûte: reklama je stará de facto jako lidstvo samo. Máme v‰ak konec roku, tak se trochu pobavme a vzpomeÀme (i pro inspiraci do roku nového) na zdafiilé = kreativní a vtipné reklamní poãiny z nedávné doby. Ov‰em pozor: ne v‰echno je povoleno!
Old Spice
Old Spice
Volkswagen
Kofola Vánoce
Kofola pláÏ
Pivovar Bernard
Delirium
Spi‰ Original hru‰ka
Korunní
Zatímco O2 jde spí‰e cestou „seriózní“ komunikace, druzí dva operátofii se extravagance nebojí. T-Mobile napfiíklad nyní nasadil Bolka Polívku a jeho pfiedvánoãní televizní spoty jsou skuteãnû vtipÛ plné. A jistû jejich „odraz“ budeme nalézat i v ti‰tûné podobû nebo na internetu. Vodafone má jiÏ Velikonoce, ov‰em do historie se zapsal s „parohat˘mi“ spoty Petra âtvrtníãka a jeho „psích sobÛ“. Parohy, kostkovan˘ svetr a psíci pak zÛstali dlouhou dobu v˘znamn˘m prvkem v marketingové komunikaci tohoto operátora. KdyÏ humor, tak nejlépe ãern˘ Ale to je problém. V reklamû nemá „ãern˘ humor“ zrovna pfiíli‰ prostoru, neboÈ jde proti vût‰inû ustanovení a omezení. Je v‰ak místo, kam etická omezení nezasahují – politika. A jak je nám, âechÛm, celkem pfiíznaãné, rádi nastavíme zrcadlo a vyrobíme karikaturu. A ãasto nelitujeme ani vynaloÏeného úsilí a penûz. Pfiíkladem mohou b˘t pfiedvolební kampanû, které vtipem doslova sr‰í. I kdyÏ mnohdy aÏ v následné, parafrázující podobû. Myslím, Ïe ukázky – tentokrát ãistû ti‰tûného rázu, nepotfiebují komentáfi. Jen upozornûní: aãkoliv etické kodexy se politickou reklamou pfiíli‰ nezab˘vají, mnoho uveden˘ch antikampaní skonãilo u soudu. S vtipem opatrnû! A to hned ze dvou dÛvodÛ. Ne kaÏd˘, byÈ âech, je nadsázce naklonûn. A pak také záleÏí, koho a co propagujeme. Drahé, luxusní zboÏí se s vtipem
zpravidla nenabízí, stejnû jako sluÏby právní spoleãnosti nebo penzijního fondu. Ostatnû ani lékafiské nebo farmaceutické produkty a sluÏby jsou postaveny spí‰e na seriózním a faktickém základu. I kdyÏ jsem vidûl mnoho reklam, kde pfiípravky a lá Viagra, popfiípadû sluÏby plastick˘ch chirurgÛ vrátí penzisty do mladick˘ch let, vãetnû lechtiv˘ch situací, pfiípadnû „skvûlé sloÏení vitamínové bomby“ zmûní zábavu v domovû dÛchodcÛ na boufiliv˘ veãírek pln˘ flirtu. Druh˘m dÛvodem je jiÏ zmínûn˘ problém etiky a práva. Nechci nyní, koncem roku moralizovat, ale asi vût‰inû lidí vadí, kdyÏ se nበsymbol Vánoc – JeÏí‰ek, dostává do role konzumní modly. Právû etické kodex a zákony by mûly b˘t dodrÏovány, abychom tûchto pfie‰lapÛ nebyly svûdky. Uvedu nûkolik základních dokumentÛ, které se problematiky reklamy, její v˘roby a ‰ífiení t˘kají. Proã jsem spojil „vtip v reklamû“ s „legislativou“, je myslím nasnadû – legraci si dûláme vÏdy z nûkoho, nûãeho, popfiípadû si nûkde pfiisadíme. A tím mÛÏe konflikt (mezi konkurenty, pfiíjemci reklamy ap.) snadno vzniknout. Zde pfiipomínám, Ïe za reklamu nezodpovídá jen ten, kdo ji vymyslí, ani pouze ten, kdo ji financuje, ale i ten, kdo ji ‰ífií, popfiípadû produkuje. Tedy jde mimo jiné i o ‰irokou polygrafickou vefiejnost. Hlavními dokumenty jsou zákony. Pro problematiku reklamy pak
Mattoni
Vedle volebních kampaní se objevují humorné antikapmanû
pfiedev‰ím Zákon ãíslo 40/1995 Sb. „o regulaci reklamy“, jeho novela a dal‰í (viz napfiíklad: http://www.rpr.cz/cz/dokumenty_le gislativa.php). Tím se dostávám k instituci s názvem Rada pro reklamu. Ta vznikla „za úãelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je zaji‰Èovat a prosazovat na území âeské republiky ãestnou, legální, pravdivou, a decentní reklamu.“ A zde je odkaz na onu etiku reklamy: „...Podstatou samoregulace reklamy je, Ïe stát ãi státní orgány reklamu neregulují. Reklama je tak regulována pravidly, která pfiijme sám reklamní prÛmysl. Takto pfiijatá pravidla jsou vyjádfiena v Kodexu reklamy. Kodex reklamy se stát od státu li‰í podle historick˘ch, spoleãensk˘ch a legislativních podmínek. Samoregulace nenahrazuje právní regulaci – legislativu. Tuto legislativu doplÀuje o ta etická pravidla, na nûÏ se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, kter˘ pruÏnû reaguje na v‰echny zmûny reklamního a mediálního trhu. Jednou z hlavních v˘hod samoregulace reklamy je právû flexibilní pfiizpÛsobení etick˘ch pravidel reklamy v˘voji trhu…“ Mimo jiné na stránkách Rady pro reklamu najdeme i toto: „Rada pro reklamu se nezab˘vá reklamou volební, reklamou politick˘ch stran ve v‰ech jejích formách...“ A zde pfiidám je‰tû dvû velmi
praktické informace pro ãtenáfie. K Radû pro reklamu se lze obrátit se stíÏností na konkrétní reklamu, která se jeví jako poru‰ující etiku, resp. nûkterá konkrétní ustanovení Kodexu reklamy. StíÏnost mÛÏe podat jakákoliv fyzická ãi právnická osoba nebo státní orgán. Druhá vûc, která bude pro ãtenáfie jistû zajímavá, je, Ïe: Rada vydává pfiedbûÏná stanoviska k této problematice. Ve struãnosti to znamená, Ïe zadavatelé nebo tvÛrci reklamy si mohou „dopfiedu ovûfiit“, zda jejich nápad není v rozporu s nûkter˘mi ustanoveními. O zmiÀovaném kodexu reklamy by se mohlo hovofiit dlouho, nebudu ho zde citovat (k dispozici je opût napfiíklad na stránkách RPR). Vzhledem k pfiedvánoãním kampaním v‰ak na závûr ocituji jednu pasáÏ, se kterou se mnoho reklam ke konci roku dostává více ãi ménû do kfiíÏku: „Reklama mÛÏe uÏívat také tradice, zvyky a symboly, které nejsou v âeské republice obvyklé (napfiíklad Santa Claus). Reklama ale nesmí popírat ãi znevaÏovat tradice, zvyky a symboly, které v âeské republice obvyklé jsou (JeÏí‰ek, mikulá‰ské a velikonoãní zvyky apod.)...“ Pfieji poklidn˘, tradiãní konec roku 2011 a dobr˘ vstup do roku 2012. × Ondfiej Sedláãek,
[email protected] Autor se zab˘vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace. Více o nabízen˘ch sluÏbách naleznete na www.drej.cz.
Stránky MistrÛ #19 Jifií Melantrich z Aventina 500 let od narození Jedin˘ znám˘ portrét Jifiího Melantricha z Aventina – v˘fiez
Jifií Melantrich (RoÏìalovsk˘) z Aventina (téÏ z Avent˘na, pÛvodnû Jifií âern˘ RoÏìalovick˘; asi 1511, RoÏìalovice – 19. listopadu 1580, Praha) byl v˘znamn˘ ãesk˘ renesanãní tiskafi a nakladatel, kter˘ ze své tiskárny postupnû vybudoval velk˘ tiskafisk˘ a nakladatelsk˘ podnik evropského v˘znamu. Základem jeho ediãní ãinnosti se stala Bible, kterou vydal zfiejmû ãtyfiikrát ãi pûtkrát (tzv. Bible Melantrichova zvaná téÏ Melantri‰ka). Tfiikrát vydal Nov˘ zákon a také ‰irokou paletu dal‰í náboÏenské a mravoliãné literatury (mj. od Erasma Rotterdamského) urãené jak katolick˘m, tak lutersk˘m ãi utrakvistick˘m zákazníkÛm. Vûnoval se i tisku humanistické literatury a latinsk˘ch básnick˘ch sbírek. Poãinem pfiesahujícím sv˘m v˘znamem hranici âech byla spolupráce s proslaven˘m italsk˘m lékafiem a botanikem Pietrem Andreou Mattiolim, pfiedev‰ím pak ãeské a nûmecké vydání jeho Herbáfie. Vûnoval se v‰ak i tisku rÛzn˘ch pfiíruãek a slovníkÛ, snûmovních akt ãi jiné právnické literatury, ale také lacin˘ch zábavn˘ch kníÏek lidového ãtení. Jifií Melantrich byl téÏ ãlenem mûstské rady Starého Mûsta praÏského. Roku 1557 mu byl udûlen ‰lechtick˘ titul a erb. Po cel˘ Ïivot vystupoval jako humanisticky vzdûlan˘ utrakvista ovlivnûn˘ luterstvím a tolerantní ke katolictví. Po roce 1576 zaãal spolupracovat s Danielem Adamem z Veleslavína, kter˘ se stal jeho zetûm a tiskafisk˘ podnik po Melantrichovû smrti pfievzal a dále provozoval. Vzdûlání, zaãátky Pfiedpokládá se, Ïe po získání bakalaureátu na artistické fakultû PraÏské university, ode‰el k dal‰ímu studiu do Wittenbergu, kde byl tehdy nejv˘znamnûj‰ím uãitelem nûmeck˘ humanista a teolog Philipp Melanchthon. Melantrich je zaznamenán roku 1545 na panství Jana z Pern‰tejna v Prostûjovû, kde v tiskárnû Jana Günthera vydal knihu Doktora Urbana Rhegia rozmlouvání s Annou, manÏelkou svou. Melantrich v Prostûjovû pÛsobil do konce roku 1546 nebo do poãátku roku 1547. Poté ode‰el do Prahy, která tehdy proÏívala hospodáfiskou konjunkturu. Melantrich si z Moravy pfiinesl základní tiskafisk˘ materiál. Slibn˘ rozbûh dílny v‰ak záhy pfiekazil zákaz tisku knih, kter˘ vydal král Ferdinand I. jako reakci na probûhl˘ stavovsk˘ odboj. Melantrich vstoupil do podniku stárnoucího umírnûného katolíka Bartolomûje Netolického. Oficiálnû byl Melantrich pouh˘m zamûstnancem, je ov‰em zfiejmé, Ïe z obchodního hlediska byl rovnocenn˘m partnerem. Podle
pouÏit˘ch liter a dal‰ího typografického materiálu lze totiÏ jasnû odli‰it práci obou tiskafiÛ. Spolupráce s Netolick˘m, Bible ãeská Bible, zejména jednalo-li se o kompletní vydání v ãeském pfiekladu z latiny, byla po celé 16. století velmi v˘hodn˘m zboÏím. Její tisk znaãnû zvy‰oval tiskafiovu prestiÏ. PfiestoÏe vydání bible znamenalo prakticky jist˘ zisk, pfiíprava a tisk kaÏdé takto rozsáhlé knihy byly nesmírnû nákladné a trvaly fiadu let. Do roku 1552 vydal Melantrich dal‰ích 17 titulÛ. Kromû samostatného Nového zákona z roku 1551 v‰ak spí‰e men‰ího rozsahu. Staromûstsk˘m mû‰Èanem Roku 1552 se Melantrich osamostatnil, respektive zcela pfievzal Netolického tiskárnu, kterou poté z Malé Strany pfiesunul na Staré Mûsto a stal se tak staromûstsk˘m mû‰Èanem. V polovinû srpna 1557 byl Melantrich poctûn erbem a pfiídomkem z Avent˘nÛ, kter˘ odkazuje k fiímskému Aventinu, na nûmÏ stávala první vefiejnû pfiístupná knihovna. Jako mûstsk˘ radní se podílel na správû mûsta aÏ do roku 1579. V té dobû Melantrich
Vyobrazení práce v tiskafiské oficínû z roku 1520: MuÏ vlevo drÏí pol‰táfiky, jimiÏ se naná‰í barva, druh˘ provádí vlastní tisk na tiskafiském lisu, na stolku jsou ãisté a jiÏ poti‰tûné archy, tfietí muÏ na pultíku u okna pfiipravuje sazbu následující stránky dle rozevfiené knihy, která obsahuje rukopis ãi star‰í vydání právû ti‰tûného titulu
z titulního listu Bible Melantrichovy z roku 1570
vydával spí‰e drobné tisky. Roku 1558 vytiskl „kapesní“ Nov˘ zákon, o rok pozdûji obdobné osmerkové vydání ilustrovan˘ch evangelií a epi‰tol. KaÏdoroãnû vydával téÏ Minucí, Pranostyky a tiskl téÏ snûmovní akta. Ihned po dokonãení práce na Lékafisk˘ch dopisech zaãal Melantrich tisknout dal‰í, dnes daleko známûj‰í Matthioliho dílo – Herbáfi. âeské vydání bylo hotovo roku 1562. ·lo o první ãeské vydání v té dobû jiÏ evropsky proslulé knihy. Oproti pfiedchozím vydáním v‰ak byla kniha autorem roz‰ífiena a pfiepracována. Královské privilegium na její vydání získal Melantrich jiÏ v roce 1554. Iniciátorem vydání pravdûpodobnû byl Ferdinand Tyrolsk˘, kter˘ pfiípravu a tisk prokazatelnû v‰emoÏnû podporoval. Finanãní prostfiedky ov‰em vloÏili v‰ichni zúãastnûní vãetnû Melantricha. Pfiedev‰ím vzhledem k rozsáhlému pouÏití velk˘ch a nároãnû proveden˘ch dfievofiezÛ, kter˘ch bylo více neÏ dvû stû. Herbáfi do ãe‰tiny pfieloÏil TadeበHájek z Hájku. Nûmeckou verzi, která vy‰la roku 1563, pfieloÏil Georg Handsch z Limuz. Podobnû jako v pfiípadû jin˘ch Melantrichov˘ch podnikÛ bylo i vydání herbáfie do dÛsledku promy‰lenou a v˘bornû organizovanou akcí, jak dokládá mj. soubûh ãeského a nûmeckého vydání. Tímto krokem do‰lo k pokrytí prakticky celého kniÏního trhu ve stfiední Evropû. âeské vydání se prodávalo nejen na ãeském území, ale i v Polsku. Nûmecké vydání pak pfiedev‰ím v nûmeck˘ch zemích a Rakousku, ale i v dal‰ích zemích s nûmecky mluvícím obyvatelstvem, âechy nevyjímaje. V té dobû je‰tû neexistoval rozvinut˘ kniÏní trh. Knihy byly prodávány nesvázané pfiímo v tiskafisk˘ch oficínách a na v˘roãních trzích, mj. i na specializovaném kniÏním veletrhu ve Frankfurtu, na nûjÏ Melantrich prokazatelnû zajíÏdûl. V˘znamná ãást knih pak byla prodávána prostfiednictvím knihafiÛ. Typografie, písmo, dfievofiezy O Melantrichovû ‰kolení nevíme prakticky nic. Je velmi pravdûpodobné, Ïe dÛvûrnû poznal provoz nûkteré velké tiskárny, jako byla Frobenova tiskárna v Basileji. Dokládá to hluboká znalost typografie a tiskafiského fiemesla a také zku‰enost s nakladatelskou ãinností, její organizací a ekonomikou. To v‰e na ‰piãkové evropské úrovni. Kvalita Melantrichov˘ch publikací pfiitom nespoãívá pouze v pouÏití kvalitní sazby a propracovan˘ch, rozmûrn˘ch dfievofiezÛ, n˘brÏ téÏ v typografickém uspofiádání sazby, umûfieném
Kolorovan˘ erb Jifiího Melantricha, kter˘ mu byl spolu
Titulní list knihy Erasma Rotterdamského O hotovení
Mattioliho Herbáfi neboli bylináfi z roku 1562 – textová
s predikátem z Aventina udûlen roku 1557
se k smrti z roku 1535
strana s vyobrazením
Kanceláfiská pfiíruãka Formy a notule ãili Tytuláfi Mikulá‰e
Bible âeská z roku 1549, spoleãné vydání Netolického
Jifií Melantrich z Aventina, titulní strana Rhegiova
·Ûda ze Semanína z roku 1556
a Melantricha, titulní list
Katechismu z roku 1547
a citlivém pouÏití ozdobn˘ch iniciál a dal‰ích v˘zdobn˘ch prvkÛ, v kompozici jednotliv˘ch tiskov˘ch stran, coÏ je patrné zvlá‰tû v sazbû stran titulních, ve schopnosti kombinace a v˘bûru rÛzn˘ch druhÛ písma atd. To v‰e prozrazuje zjevn˘ v˘tvarn˘ talent. ·irok˘ zábûr, podnikavost Od roku 1547 do roku 1580 vydal Melantrich minimálnû 233 titulÛ knih i rozmanit˘ch drobn˘ch tiskÛ. Také tematick˘ zábûr Melantrichova podniku byl velmi ‰irok˘ a dokládá obrovskou schopnost v prav˘ ãas
rozpoznat a pokr˘t volné místo na trhu. Schopnost získávat pfiátele, spolupracovníky a mecená‰e byla obdivuhodná, stejnû jako schopnost pfiesnû zorganizovat rutinní bûh rozsáhlé a ‰piãkovû vybavené dílny. Arcitypograf ãesk˘ V období národního obrození, pfiedev‰ím v jeho závûreãné fázi se Jifií Melantrich, podobnû jako Jan Amos Komensk˘ ãi Jan Hus, stal jednou z ãesk˘ch ikon a také prototypem odváÏného a úspû‰ného âecha. Sv˘m podnikatelsk˘m úspûchem,
humanistick˘m rozhledem, tím, Ïe svÛj Ïivot spojil s vydáváním ãesk˘ch knih, mnoha domnûl˘mi i skuteãn˘mi osobními vlastnostmi pfiesnû vyhovoval emancipující se ãeské spoleãnosti. Byl proto poctûn titulem arcitypograf ãesk˘, kter˘ mÛÏeme ãíst napfiíklad na pamûtní desce umístûné na radnici v rodn˘ch RoÏìalovicích. × Zdroje: cs.wikipedia, Jifií Pe‰ek: Jifií Melantrich z Avent˘na – Pfiíbûh praÏského arcitiskafie, âasopis Slovo k historii ã. 32, Melantrich, Praha 1991.
Knihy potfiebnûj‰í neÏ ty ostatní
Grafika dobré knihy b˘vá co nejjednodu‰‰í, elegantní, nevtíravá. Grafika se má podfiídit úãelu. Jsou pfiípady, kdy se tyto dvû zdánlivû samozfiejmé zásady obtíÏnû scházejí. Jsou to knihy pro nevidomé doplnûné hmatov˘mi ilustracemi, tzv. tyflografikou. Tyto knihy mají zcela jiné zásady pro tvorbu, v˘robu i provedení. Tyflograficky ilustrované knihy se vydávají nejãastûji v jednom exempláfii. Jsou srozumitelné v‰ude na svûtû, mají svou mezinárodní organizaci i svou mezinárodní soutûÏ. Jsou to knihy pro nevidomé, vût‰inou pro dûti. V posledním desetiletí je jejich vydávání ãastûj‰í, jsou kvalitnûj‰í z hlediska uÏivatelÛ, vycházejí ve více zemích. Osobností, která se o to v˘znamnû zaslouÏila, je Philippe Claudet z Francie. Jako uãitel nevidom˘ch dûtí poznal dobfie jejich potfieby a zku‰enost mu dala i námûty, jak jim pomoci v poznávání svûta. Nespokojil se s tím, Ïe nûkteré hmatovû ilustrované knihy vznikly ve Francii, ale od zaãátku usiluje o ‰ir‰í prosazení a zkvalitnûní tyflografické tvorby a o mezinárodní spolupráci. V roce 1995 vzniklo sdruÏení Tactus, usnadÀující pfiedávání zku‰eností mezi Belgií, ·panûlskem, Nûmeckem, ·v˘carskem a zakladatelskou zemí, Francií. Mezinárodní propojení se velmi osvûdãilo, protoÏe jsou dÛleÏité zku‰enosti i podrobné znalosti problematiky. Hmatov˘ „jazyk“ je univerzální, slovního textu je v dûtsk˘ch kníÏkách minimálnû. Typhlo & Tactus, mezinárodní soutûÏ o dobrou knihu tohoto typu, je pofiádána od roku 2000, zpoãátku financována z fondu Culture 2000. To umoÏnilo vítûzné kníÏky vyrobit v poãtu nûkolika stovek exempláfiÛ pro zúãastnûné zemû. Knihy vyrábûly chránûné dílny v Dijonu, a kníÏky tak navíc pfiiná‰ejí uÏitek i jejich v˘robcÛm. Jsou to lidé, ktefií se jinak obtíÏnû zapojují do pracovních procesÛ. KníÏky s tyflografick˘mi ilustracemi jsou zpravidla vyrábûny tak, Ïe mimo ãistû hmatovou
ãást mají i text v Brailovû písmu, a ãasto i s „ãernotiskem“, tj. ti‰tûn˘ velk˘mi a v˘razn˘mi písmeny pro ty, ktefií ãásteãnû vidí. To umoÏÀuje spoleãné ãtení dítûte napfiíklad se sourozenci nebo rodiãi, postiÏeného s vidícím. V˘roba jedné knihy stojí nûkolik tisíc korun, její koupi by si mohla dovolit opravdu málokterá rodina. Proto se hledají sponzofii a vyrábí se podle toho, jak se sejdou peníze, aby cena mohla b˘t ne v fiádu tisícikorun, ale stovek. SoutûÏ pokraãuje i po skonãení ‰estileté finanãní podpory a zapojují se do ní organizace pracující s nevidom˘mi z dal‰ích a dal‰ích zemí v Asii, Africe, Americe. Jen v˘roba relativnû vysokého nákladu ocenûn˘ch knih musela skonãit. âeská republika se pfiipojila k mezinárodnímu sdruÏení Tactus v roce 2005 a hned v roce 2006 zvítûzila mezi 90 díly z celého svûta kníÏka ãeské autorky Krist˘ny Adámkové – Rozmanitosti. V âesku se soutûÏ Typhlo & Tactus nyní pofiádá jako bienále pod názvem Tactus.cz a mimo pfiehlídky knih nabízí také semináfie pro jejich v˘robce. Knihy, shromaÏìované Asociací rodiãÛ a pfiátel dûtí nevidom˘ch a slabozrak˘ch, jsou pÛjãovány rodinám nevidom˘ch dûtí z celé republiky. Projekt získal i zá‰titu Svazu knihkupcÛ a nakladatelÛ v projektu „Rosteme s knihou“ a ãeská poboãka je vedle italské jednou z nejaktivnûj‰ích v rámci mezinárodního sdruÏení Tactus. Cel˘ch deset let se mezinárodní finále soutûÏe konalo ve Francii (v Dijonu), letos poprvé mimo Francii, a to v Praze. Realizátorem projektu byla Asociace rodiãÛ a pfiátel nevidom˘ch a slabozrak˘ch dûti ve spolupráci se SdruÏením Hapestetika, v‰e probûhlo na pÛdû a s organizaãní podporou Rané péãe Eda, pracovi‰tû poskytujícího ranou péãi rodinám dûtí s postiÏením zraku v Praze a dal‰ích tfiech krajích. Finanãnû se podílely nadace Leontinka, Nadaãní fond âeského rozhlasu ze sbírky Svûtlu‰ka, Nadace pro rozvoj vzdûlávání a dal‰í dárci.
Dal‰í kniha na druhém a tfietím místû: Slunce a mûsíc autora Youk Keun Hae z JiÏní Koreje
Leto‰ní soutûÏ byla obeslána knihami za 14 zemí, z tûch exotiãtûj‰ích to byla Jihoafrická republika a JiÏní Korea. Vyhodnocení soutûÏe mezinárodní odbornou porotou se uskuteãnilo v listopadu v Praze právû v prostorách Rané péãe EDA. PorotcÛm z osmi zemí pfiedsedala paní Claudette Kraemer z Francie. Za âeskou republiku knihy hodnotily Cecílie Novotná a Terezie Kochová. Odborná porota musela peãlivû prohlédnout a zváÏit edukaãní i estetickou stránku 74 knih. Do finále soutûÏe se probojovalo osm kníÏek. Dal‰ích osm dílek získalo mimofiádná uznání poroty. Z ãesk˘ch dûl se nejv˘‰e – mezi posledních 16 – dostala kniha „Pfiíruãka pro malé orgánology“ autorek Veroniky Holadové a Katefiiny Holáskové. SoutûÏ se neobejde bez pomoci fiady dobrovolníkÛ. Úãinnû pfiispûly studentky Pedagogické fakulty UK v Praze, které pfieloÏily do ãe‰tiny texty soutûÏních dûl, a dal‰í, které tiskly Braillov˘m písmem propozice soutûÏe, texty soutûÏních knih, informaãní texty pro náv‰tûvníky v˘stavy apod. Na kníÏkách pro nevidomé dûti je vidût, Ïe jejich v˘roba je velmi sloÏitá rukodûlná práce, která nemÛÏe b˘t kupujícími zaplacena. Zhotovit tyto knihy ve více exempláfiích je moÏné jen za podpory sponzorÛ. Pfiipravit prototypy knih musí ov‰em opravdoví nad‰enci. × Jana Vránková
3. místo obsadily spoleãnû dvû knihy 1. místo – Henry Jack autorky Margaret Sharp z Velké Británie
Dárek od Katariny Matkoviç a Tihany Peçírko z Chorvatska
