JAN HARCINÍK | Semestrální práce předmětu SAT | Fakulta architektury ČVUT v Praze | ZS 2010/2011
PETER ZUMTHOR GRAFICKÝ PROJEV ARCHITEKTA
PETER ZUMTHOR
*1945
ÚVOD Peter Zumthor je švýcarský architekt velkého formátu. Architekturu vnímá jako součást krajiny, místa, ve kterém stojí. Je to architekt, který umí navrhnout stavby, které působí jako samozřejmé součásti svého okolí. Stavby na sebe nepoutají pozornost svou krásou, ale spíše tím, že dokonale reagují na místní prostředí a splynou s okolím. Jsou unikátní, zanechají v nás hluboký vjem. Jsou moderní, jsou zároveň i tradiční. Každá jeho stavba má svůj význam, svoji filosofii, je dotažena do detailů, dokonale zapadá do daného prostředí, materiály jsou vždy citlivě použity a zpracovány. Peter Zumthor se vyučil truhlářem-nábytkářem. Byl zaměstnán ve firmě, která vyráběla nábytek, ale byl velice nešťastný z toho, že je při výrobě nucen podléhat trendům a ekonomickým hlediskům výroby (odbývat zadní strany skříní, které nejsou vidět, používat na ně kvalitní materiál a zejména to, že musí vyrábět nábytek, který se mu ve své podstatě nelíbí). Radost mu přinášelo, když si ve svém volném čase vyráběl vlastní nábytek z poctivého masivního dřeva, kde každičký detail byl velice poctivě zpracovaný, hrany měl co nejpečlivěji vybroušené, a vymýšlel speciální detaily otevírání a podobně. Byl pohlcen důležitostí a krásou detailu. To samé můžeme najít v jakékoli jeho architektuře. Veškeré jeho domy jsou vyrobeny z poctivých materiálů, zejména z masivního dřeva a kamene. Ke každému svému projektu přistupuje s maximální pečlivostí, a nejen díky tomuto jeho celoživotnímu způsobu práce byl oceněn Pritzkerovou cenou. Jeho stavby mají ohromnou integritu, hlavní zásady spočívají v tom, aby budova správně zapadla do prostředí, ve kterém se nachází, aby ji člověk vnímal tak, jako by tam byla odjakživa. Budova na sebe nesmí poutat pozornost nějakými prvky ovlivněnými módními vlnami, a nesmí být blednoucí v průběhu času. Užité materiály musí být voleny velmi obratně, opatrně a pečlivě, aby nebledly v průbě času. Dům musí umět stárnout společně se svým okolím. Architekt Zumthor si velmi pečlivě vybírá zakázky, na kterých začne pracovat. Řadu zakázek odmítá a přijímá pouze takové, u nichž cítí hluboký vnitřní vztah k jejich programu. Také samotný zrod projektu provází velice podrobné diskuze a zkoumání veškerých byť i na první pohled nepodstatných detailů z okolí, z prostředí ve kterém se stavba odehraje. Vnímá děje v prostředí, vůně, pocity, přemýšlí o zvucích, o náladách… Od okamžiku přijetí zakázky se projektu zcela oddá a během realizace dohlíží i na ty nejmenší detaily. Při navrhování je pro něj velmi důležité mít kolem sebe rodinu, spolupracovníky, ale také klidné místo, kde ho nebude nikdo rušit. Ateliér Petera Zumthora se nachází v malé švýcarské obci Haldensteinu, kde dlouhá léta žije a v okruhu rodiny tvoří. Jedná se o jeho vlastní rodinný dům, jehož podlouhlé místnosti nutí člověka neustále chodit, což je pro práci architekta vcelku příjemné, protože má možnost se mezi soustavnou prací trochu protáhnout a zároveň přemýšlet i jinak, než jen u stolu. Po nedávné návštěvě Müllerovy vily v Praze Zumthor přirovnal dveře, které propojují rodinu a jeho ateliéru právě s ukrytím salonu paní Müllerové. Zumthor ve své praxi také využívá služeb svého nejbližšího souseda, statika, takže prakticky veškerá tvorba se odehrává pouze v bezprostředním okolí jeho rodinného domu. V okolí Haldensteinu se také nachází převážná většina jeho realizovaných staveb.
Zdrojem inspirace je pro architekta zejména v posledních letech hlavně hudba. Například hudba Johana Sebastiana Bacha a zejména její „architektura“. Říká, že základem jeho díla je jasná struktura, působí jasně a přehledně. Je v ní možné sledovat dílčí melodické, harmonické a rytmické prvky hudby, aniž ztrácíme pocit jednoty celé kompozice, ve které tyto jednotlivosti nacházejí svůj význam. Architektura je v tomto ohledu v podstatě naprosto totožná s hudbou. Jedná se o vytváření smysluplného celku z mnoha jednotlivostí. Architekt Zumthor má velký respekt k umění kombinace, k dovednostem konstruktérů, řemeslníků a inženýrů. Jejich schopnosti na něj dělají velký dojem a cítí k nim úctu, protože jsou schopni s dovedností vytvářet objekty. Proto se snaží navrhovat stavby, které odpovídají jejich schopnostem a které tyto jejich vyvolávají jejich maximální tvůrčí dovednost. Veškeré stavby tak naplňují nejen dokonale promyšlený, procítěný a propracovaný projekt, ale jsou z velké části zásluhou nejkvalitnější řemeslné práce. Zumthor sám přiznává, že z části pracuje jako sochař. Když začíná pracovat na jakémkoli projektu, jeho první představa je spojená s materiálem. Architektura je podle něho právě o prostoru a hmotě, nikoli o papíru a formách. Budova, která je dobrá, musí mít svou atmosféru. Každý dům v člověku vyvolává nějaký pocit, a zejména v tom spočívá způsob tvorby Petera Zumthora. Většina jeho staveb v člověku zanechá hluboký dojem. Interiéry jsou tak důkladně promyšlené, že je člověk vnímá až takovým sakrálním způsobem. Zejména je to patrné u (na první dojem jednoduchého interiéru) poutní kaple v Bruder Klaus, či u Kolumby v Kolíně nad Rýnem. Propracování ve výsledku až banálního interiéru kaple trvalo celkem sedm let, ovšem myšlenka vyhořelého bednění ve formě 77 stromů, které následně vytvoří úžasnou atmosféru doplněnou prosvítáním světla otvory po konstrukčních spojích, je vskutku originální, až geniální. Pro Kolumbu byly vytvořeny speciální pálené cihly, které byly skládány speciálním spárořezem s mezerami tak, aby vytvořily až duchovní atmosféru vnitřku tohoto muzea, jímž se klikatí lávka nad vykopávkami. Na konci této architektonické procházky je umístěna unikátní místnost, takzvaná obývací, ve které si mají návštěvníci možnost odpočinout od umění a třeba si i uvařit čaj. Dokonalost detailu je u architekta Petera Zumthora patrná na každém kroku. Když navrhuje budovy, zčásti přemýšlí jako sochař, jehož podstata tvorby závisí na tradici, že vzhled spár a spojů mezi jednotlivými polotovary by měl být potlačený ve prospěch celkového tvaru. Na rozdíl od takovéhoto umělce však vychází zejména z funkčních a technických požadavků, které musí každá stavba splňovat. Jelikož architektura žádá vytvoření celku z nesčetných detailů, které jsou svým způsobem naprosto různorodé, liší se funkcí, tvarem, materiálem i velikostí, hledá architekt vhodné konstrukce a formy, které dokážou vytvořit jemné mezistupně uvnitř velkých proporcí stavby. Jeho detaily nerozptylují, neodvádí pozornost, ale vedou k pochopení celku. Při objevování detailů v jeho budovách člověk zvyšuje svou vnímavost k celku a podléhá kouzlu propojenosti a dokonalému sladění. U některých projektů zachází však do detailů, které daleko přesahují práci architekta. Tak je tomu například u Muzea hornictví v Almannajuvet (Norsko), kde je projekt domyšlen do takových podrobností, jakými jsou jídelníček v kavárně (hornický koláč, hornická polévka, …) divadelní představení nebo knižní publikace, kterou si budete moct prohlédnout na místě a nepůjde ji nikdy zakoupit.
GRAFICKÝ PROJEV PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ ANALÝZY ÚZEMÍ Specifickým prvkem počátku každého návrhu Petera Zumthora jsou jeho analýzy území. V rámci jeho průzkumů při zjišťování všech ovlivňujících prvků okolí, které má vliv na jím navrhovaný dům, vznikají skici, které znázorňují povahu prostředí. Vyznačuje na nich uzavřenost či otevřenost celků území, významnost budov z hlediska historické hodnoty, estetické kvality, z hlediska zachování a také hodnotí rušící vlivy. Jednotlivé budovy šrafuje předem danými přehlednými šrafami a tím získává velmi dobrý přehled o daném místě v perfektně provedené zkratce. Některé z analýz pak zaznamenávají soustředění a pohyb lidí, jiné charakterizují systém důležitých cest. Jsou to jedny z výchozích skic pro další rozbory a návrhy.
MODELY Vývoj projektů budov Petera Zumthora je založen především na práci s fyzickými modely. Při tvorbě prostoru má totiž člověk pracovat s prostorem a ne jen s výkresy se dvěma rozměry. S budovami zpočátku pracuje spíše jako sochař. Na modely používá stejné materiály, jaké pak bude dům ve skutečnosti opravdu mít. Podle něho je architektura vždy jen konkrétní materie. Není abstraktní, je jen konkrétní. „Návrh namalovaný na papíře není architekturou, je to více nebo méně dostatečné zastoupení architektury srovnatelné s notami. Hudba vyžaduje přednes, architektura vyžaduje realizaci,“ píše Peter Zumthor ve své knize Promýšlet architekturu. „Papírové modely by se neměly používat. Vlastně by se neměly vyrábět žádné „modely“ v přeneseném slova smyslu, ale konkrétní objekty, plastické práce v daném měřítku. Také výkres v daném měřítku by měl vycházet z konkrétního objektu. V profesionální architektuře je však bohužel obvyklá posloupnost obrácená – nápad, plán, model, konkrétní objekt.“ Modely budov jsou tak prvotní i prezentační fáze projektu budovy. Pomocí nich vytváří veškeré hmoty a prostory a na nich pak také velmi často vysvětluje svým klientům vznikající budovy. Modely jsou zpravidla ve značně velkém měřítku, aby v nich bylo možné nejen ověřovat kvality interiérů, ale zkoušet i jednotlivé následně užité detaily, které jsou pro návrh nejpodstatnější.
SKICI Skici a prvotní výkresy Petera Zumthora zejména vyjadřují prostor, který jeho architektura má vytvářet. Nejedná se o skicování konstrukcí, ale právě toho, co budou tyto hranice jednotlivých prostorů lemovat. Lze zde vyčíst dojmy a pocity, které má daný prostor vytvářet a hlavní podstatu jednotlivých místností. Odkud bude přicházet světlo, kde se budou lidé nejvíce shromažďovat a jaké nálady budou tyto prostory vyvolávat. Nemá vyhraněnou techniku skic, ale často používá uhel, nebo tužku a vytváří tak stínované prostorové skici, nezřídka doplňované akvarelem pro zvýraznění právě pocitů a nálad. Prvotní půdorysy a řezy kreslí společně s prostorovými diagramy a vytváří jednoduchá tělesa. „Snažím se vidět vymyšlená tělesa jako přesné prostorové objekty a je pro mě důležité cítit, jak z prostoru, který je obklopuje, vymezí interiér nebo zachytí nekonečný prostor do jakési otevřené nádoby,“ píše Zumthor. „Architektura zná totiž dvě základní možnosti prostorové kompozice: uzavřený objem, který obklopuje prostor uvnitř sebe, a otevřený objem, který obklopuje prostor spojený s nekonečnem.“ Zumthor při navrhování budov nikdy netvoří jen jednu z těchto částí. Návrh samotné budovy z vnějšího pohledu, návaznosti na parter, nejbližší okolí a působení na okolí je pro něj stejně tak důležitý jako návrh budovy a jejího interiéru z hlediska vnitřku.
VÝKRESY Ve výkresech architekt používá víceméně stejná pravidla, kterými se řídí v celém procesu navrhování a která obsahují jeho skici. Jedná se o zejména o zvýraznění prostorů, ve větších například veřejných budovách podkládá běžně nepřístupné prostory budovy šedou barvou, aby tak vynikly důležité místnosti, které jsou pro dům nejpodstatnější. Ze všech výkresů je tak nejvíce patrný právě ten prostor, o který jde a ostatní jsou prezentovány jako méně podstatné, a v postatě si jich člověk má méně všímat. Aby navrhovaný prostor, o který jde nejvíce, vynikl v maximální možné míře, jsou okolní budovy i terén znázorňovány stejnou barvou jako konstrukce domu (černou). Tím je zejména v řezech dosaženo toho, že prakticky jediným, co je z výkresu vidět, je právě již zmiňovaný prostor, interiér navrhovaného domu. Zajímavou grafiku Zumthorových výkresů tvoří kolážovité doplnění šedé, lehce abstrahované zeleně, zejména stromů, čímž se výkresy velice oživují a dostávají podobu specifickou právě pro Petera Zumthora. I přes svou kolážovitost však výkresy působí velice jednolitě a vyváženě.
PROVÁDĚCÍ VÝKRESY „Ze všech výkresů, které architekti tvoří, mám nejraději prováděcí výkresy. Jsou detailní a věcné. Protože jsou určeny odborníkům, kteří danému objektu propůjčují hmotnou podobu, neobsahují žádné asociace. Nesnaží se přesvědčovat a zaujmout, jako koncepční návrhy. Jejich znakem je jistota a důvěra. Jakoby říkaly: „ Přesně tak to bude.“ Výrobní plány mají charakter anatomických výkresů. Ukazují něco z tajemství a vnitřního napětí, které už dokončené architektonické dílo nevyzradí: umění spojů, skryté geometrie, tření materiálů, vnitřní napětí nosníků, vzpěr, lidskou práci, která je v něm obsažena,“ píše Peter Zumthor v knize Promýšlet architekturu. Ve svých prováděcích výkresech tak často rozpracovává co nejnázorněji i ten nejmenší bod výkresu. Je toho názoru, že tak, jako je skica sochaře součástí tvořivé práce a nejen pouhým zobrazením nápadu, samotný výkres musí akceptovat kvality navrhovaného objektu.
SHRNUTÍ Peter Zumthor je zásadním odpůrcem tzv. „tvorby do šuplíku.“ Nemá rád projekty, jejichž výsledkem není realizace a v podstatě žádné takové projekty nedělá. Pokud mu přijde nabídka, ze které plyne možnost takovéhoto závěru, tak ji odmítá. Zároveň také nerad své práce publikuje. Říká, že jeho architektura se nemá prohlížet, nemá smysl na ní koukat na fotografiích a výkresech. Architektura se má prožívat. Chce tedy, aby se jeho budovy navštěvovaly, protože jinak se nedá pochopit jejich hlavní podstata a kvalita. Každá jeho stavba má duši, kterou člověk musí poznat na místě a nijak jinak se zprostředkovat nedá. Jeho ateliér ani nemá webové stránky.
FAKTA ŽIVOTOPISNÁ DATA 1943 - narodil se 26. dubna v Basileji 1958 - vyučil se nábytkářem 1963 - navštěvuje uměleckoprůmyslovou školu v Basileji 1966 - studuje na Pratt Institute v New Yorku 1968 - působí jako tech. konzultant a inspektor na zachování hist. památek kantonu Grisons 1978 - lektor konzervace a dokumentace historických památek na univerzitě v Curychu 1979 - otevírá vlastní architektonickou kancelář v Haldensteinu ve Švýcarsku 1988 - externí profesor na Southern California Institute of Architecture v Santa Monice 1989 - externí profesor na technice v Mnichově 1994 - člen Akademie umění v Berlíně 1996 - Čestný člen Spolku německých architektů (BDA) od 1996 - profesor Academia di architettura, Medrisio, Švýcarsko 2000 - přednáška během konání MSV v Brně 2009 - 20. a 21. října přednáška "3 buildings, 4 projects" v Praze a Liberci OCENĚNÍ • • •
Pritzkerova cena, 2009 Praemium Imperiale, 2008 Cena Heinricha Tessenowa, 1989
REALIZACE 2007 – poutní kaple Bruder Klaus 2007 - Kolumba 2004 – Topografie teroru 2004 – dům Zumthor 2000 – Expo 2000 – Swiss Sound Box 1997 – Kunsthaus Bregenz 1996 – termální lázně Vals 1996 – obytný soubor Spittenhof 1993 – bydlení pro starší občany v Masans 1988 – kaple svatého Benedikta 1986 – zastřešení římských vykopávek 1986 - atelier Zumthor … a další
POSTŘEHY A CITACE "Peter Zumthor je výjimečný člověk, od kterého se můžeme učit pečlivosti, skromnosti a snaze architekturou pomoci danému městu, vesnici nebo místu," říká Tomáš Hendrych ze společnosti Happy Materials, která se podílela na vytvoření kalendáře s nejslavnějšími Zumthorovými stavbami.
„Peter Zumthor si hlídá každý detail nejen u svých staveb, ale i u přednášek, vydávaných knih, použití fotografii i otištěných rozhovorů. Stejně tak chtěl autorizovat i kalendář, jeho vydání osobně schválil a dokonce se s ním chlubil svému vnukovi.“ (Happy Materials)
„Podobně jako u svých staveb navrhuje každý detail, chce mít pod kontrolou i vydavatele knižních publikací. Neslevuje a nepřistupuje na kompromisy, proto musely být plátno a papír pro české vydání jeho knihy Promýšlet architekturu vyrobeny a zakoupeny v Německu (tisk a vazba již proběhly ve Zlíně). Hmatový vjem přidává četbě nový rozměr a význam.“ (úvod přednášky Petera Zumthora v Praze 2009)
„Zumthorovy dovedné ruce, podobně jako ty dovedného řemeslníka, používají materiál od cedrového dřeva až po pískované sklo takovým způsobem, že velebí jejich vlastní kvality, vše ve službách architektonické stálosti. Přivádí architekturu k její holé podstatě a zdůrazňuje její nepostradatelné místo v dnešním křehkém světě.“ ( zpráva o předání Pritzkerovy ceny, The Hyatt Foundation)
Po své návštěvě v ČR oslovil Peter Zumthor Happy Materials, aby s ním spolupracovali na nově připravovaném projektu nové městské věže v Isny a pomohli mu sehnat a zajistit skleněné cihly, které by se vyráběly v Čechách. Peter Zumthor si pak vybíral z několika dodaných vzorků, se kterými dělal testy a zkoušky. Zároveň tyto skleněné cihly z Čech zkoumali i inženýři z ETH v Curychu a ve Stuttgartu. Pro celou stavbu věže bude potřeba přes 2 500 tun skla a celková plocha bude kolem 7 200 m2. S kvalitou českého skla jsou všichni spokojeni. Podaří se touto stavbou obnovit slávu českého sklářství? (Z tiskové zprávy Ateliéru Petera Zumthora, 11.06 2010, Haldenstein)
POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE, ODKAZY Knihy Peter Zumthor, Promýšlet architekturu, Archa, Zlín, 2009 Elektronické zdroje URL: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=215 URL: http://bydleni.idnes.cz/cesi-vydali-unikatni-kalendar-nejslavnejsich-staveb-architektazumthora-1la-/ Zdroje obrázků: Kalendář 6x2 Petera Zumthora, Happy Materials, 2010 URL: http://www.flickr.com/photos/tonneti/3018446507/lightbox/
