číslo 7/2011
Vydává Město Františkovy Lázně – měsíčník – distribuováno zdarma – neprodejné
1. října 2011
Finský arcibiskup ve Františkových Lázních Dne 20. 8. 2011 navštívil v dopoledních hodinách Františkovy Lázně nejvyšší představitel autonomní Finské pravoslavné církve, Jeho Blaţenost Leo, arcibiskup Karélie a celého Finska. Arcibiskup Leo byl na oficiální návštěvě Pravoslavné církve v českých zemích spolu s dalšími jednadvaceti poutníky z řad duchovenstva a vysoce postavených pracovníků výkonného aparátu finské církve. Arcibiskup Leo s poutníky během své návštěvy v České republice navštívili nejvýznamnější místa spjatá s historií pravoslavné církve na území Čech a Moravy. Navštívili mimo jiné jihomoravské Mikulčice, kde se nachází pozůstatky katedrály, v níţ slouţili sv. Cyril a Metoděj, na Praţském hradě se poutníci poklonili ostatkům sv. Ludmily v katedrále sv. Jiří a navštívili také památník hrdinů heydrichiády, během které byl popraven první
český biskup obnovené pravoslavné církve, vladyka Gorazd, který skrýval parašutisty v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze 2.
Neodmyslitelnou součástí programu finských poutníků v Čechách byla také návštěva chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních, který je nejstarším nově zbudovaným pravoslavným chrámem na našem území. Chrám byl zbudován místním starostou Gustavem Wiedermannem roku 1889. Stavbou pravoslavného chrámu sv. Olgy si Františkovy Lázně navţdy vydobyly v Čechách své prvenství, zanedlouho jejich příkladu následovala další lázeňská města v okolí – Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Arcibiskupa Lea s doprovodem přivítal v chrámu sv. Olgy arciděkan Karlovarského kraje otec Jan Křivka a duchovní správce chrámu otec Metoděj Kout, kteří poutníky seznámili s historií místní církevní obce. Z představitelů vedení města finského arcibiskupa oficiálně přivítala starostka Františkových Lázní Ing. Lenka Malkovská, která účastníky poutě seznámila s historií a dalšími zajímavostmi našeho lázeňského města. Finská delegace si v doprovodu paní starostky po obědě prohlédla historické jádro města s přilehlým parkem, nechyběla ani ochutnávka Františkova pramene na Národní třídě. Po třech hodinách arcibiskup Leo se svým doprovodem opustil naše město, aby navštívil také pravoslavné věřící v Karlových Varech. Ing. Lenka Malkovská Starostka města
Odpovědi starostky na dotazy Parlamentních listů Splnila se Vaše očekávání, s nimiž jste po volbách vstupovala na radnici? V některých ohledech skutečnost velmi předčila má očekávání. Podrobná odpověď by byla několikastránková. Co jste za své volební období dokázala prosadit vzhledem k obyvatelům města? Během těchto osmi měsíců (nastoupili jsme s dvouměsíčním zpoţděním) jsme dokončili velké stavební akce s obrovskými investičními náklady. Multifunkční hřiště, rekonstrukci základní školy se sportovní halou a nyní dokončujeme Autocamp Amerika. Snaţili jsme se ušetřit při těchto stavbách investice, neboť je město zadluţené, a při tom zachovat plánovaný rozsah a úroveň stavebních akcí. Dále pracujeme ve spolupráci s Ministerstvem kultury na projektu Sériového nadnárodního vstupu do Unesca, kam bychom chtěli za českou stranu vstupovat jako subjekt tvořený lázeňským trojúhelníkem Františkovými Lázněmi, Mariánskými Lázněmi, Karlovými Vary a Luhačovicemi. Tím by se podařilo městu zajistit mezinárodní věhlas, z čehoţ by samozřejmě těţili nejen občané, ale i všechny lázeňské subjekty. A v neposlední řadě jsme dokázali před Ústavním soudem obhájit právo
samosprávy regulovat hazard. Toto vnímám jako stěţejní splněné úkoly, samozřejmě drobných bylo mnohem víc. Jaké priority plánujete pro občany Vašeho města v následujících třech letech? Jsem toho názoru, ţe politická reprezentace města je od toho, aby dbala na chod města tak, aby občané měli zajištěnu moţnost kulturního a společenského vyţití na patřičné úrovni, kvalitní školství, bezproblémový chod města ve veškerých otázkách obsluţnosti, bezpečnost a ochranu v kteroukoliv hodinu, práci městských úředníků na profesionální úrovni a hlavně aby za to všichni úředníci a politici byli honorováni pouze svými platy. Aby investice byly prováděny účelně a ne účelově, tak jak se tomu mnohdy děje, a za reálné ceny. To jsou dle mého názoru priority pro občany. Jaké jsou Vaše politické priority? Mojí politickou prioritou je naplnit výše zmíněné občanské priority tak, aby spoluobčané ţili spokojeně a aby si mohli váţit a radovat se z toho, ţe ţijí v jednom z nejhezčích měst České republiky, a vyuţívali všech výhod lázeňského města, které jim nabízí. Budu spokojena, pokud se podaří, aby toto vnímali jako svoje právo a samozřejmost.
Jak často se setkáváte s občany a jakou akci byste vyzdvihla v poslední době? Vzhledem k tomu, ţe jsme lázeňské město, jsou setkání s občany velmi frekventovaná na různých kulturně společenských akcích. Městské organizace jako ZUŠ, ZŠ, divadlo, muzeum a knihovna pořádají velmi zdařilé akce pro občany, kterých se zástupci politické reprezentace města zúčastňují. Kromě toho jsme zapojeni do projektu 60 plus, kterého se účastní aktivní senioři. Poslední velmi příjemná a zdařilá akce byla o víkendu 10. září na hradě Seeberg, kde ředitel muzea připravil a zreţíroval velmi příjemné odpoledne pro občany města i lázeňské hosty. Zastupitelstva k dnešnímu dni byla svolána v rekordním počtu 12 a na těchto občané vyuţívají moţnost diskuze a pokládání dotazů směrem k politické reprezentaci města. Jak hodnotíte práci (vaší) opozice na radnici? Obecně vnímám konkurenci stran, nebo politickou soutěţ jako velmi prospěšnou. U nás ve městě však práci opozice vnímám jako destruktivní směřující k jedinému cíli, a to paralyzovat chod města. Je mi to líto, ale během tohoto období nejsem schopna práci opozice hodnotit jinak.
Veřejné projednání nového návrhu ÚP města Františkovy Lázně Ve středu 8.6.2011 se v zasedací místnosti úřadu města konalo veřejné projednání nového návrhu Územního plánu Města Františkovy Lázně (dále jen „ÚP“). Zájem byl velký a atmosféra přímo napjatá zejména přítomností občanů ze Ţirovic. Úřad našeho města i pořizovatel návrhu ÚP (Městský úřad Cheb, odbor stavební – oddělení ÚP) obdrţel totiţ těsně před termínem tohoto veřejného projednání (kromě četných námitek a připomínek k návrhu ÚP) i nesouhlasnou petici prakticky všech našich spoluobčanů ze Ţirovic. Týkala se jejich zásadního nesouhlasu s moţným dopravním řešením návrhu budoucího rozvoje této lokality. Nesouhlas přišli občané vyjádřit také veřejně … a nechyběli i četné emoce. Ty byly následně vyjádřeny také v tisku (a nejvíce to
„odnesl“ , podle mého zjištění nedůvodně, Josef Průša – odborný pracovník oddělení ÚP z úřadu města Cheb, který v podstatě prováděl odbornou práci v souladu se zadáním předchozího vedení radnice). Chtěl bych touto cestou ujistit všechny naše spoluobčany, ţe předloţené námitky a připomínky jsou nyní řádně a podrobně analyzovány s odborným posouzením jejich opodstatněnosti. Zejména občany ze Ţirovic bych tímto rád uklidnil, ţe jejich námitky jiţ byly předmětem odborných konzultací s pořizovatelem ÚP i s projektanty s cílem změny navrhovaného dopravního řešení lokality Ţirovice Seníky. A ţe také mj. Josef Průša v tomto období velmi přispěl svým návrhem na moţné řešení dopravní situace v Ţirovicích. Nové vedení
města a koaliční většina zastupitelů v tomto volebním období (zastupitelé za ODS a Alternativu) neschválí ţádný návrh změny ÚP, který by nebyl přijatelný pro drtivou většinu občanů města. Vţdyť veřejné projednání návrhu změny ÚP se ze zákona koná právě proto, aby návrh mohl být v závěrečné fázi event. upraven na základě opodstatněných námitek a připomínek občanů. Uvedenou situaci vnímám také osobně, neboť jsem pověřeným zastupitelem města pro kontakt s pořizovatelem i s projektantem předkládaného návrhu změny ÚP v této závěrečné fázi jeho zpracování. Ing. František Šnajdauf místostarosta města
Přivítání prvňáčků 1.září přivítala základní škola 59 nových prvňáčků, kteří se sešli ve třech třídách. Jako kaţdý rok škola pro nové ţáky připravila sady učebních pomůcek a drobných dárků. Radost dětem udělaly dárkové balíčky, které pro ně přinesli starostka města L. Malkovská a místostarostové F. Šnajdauf a R. Knedlík. Odměnou byla
písnička, kterou pro vedení města děti zazpívaly. První vyučovací hodina znamenala pro malé školáčky vstup do nového školního ţivota a my jim přejeme, aby se jim kaţdý den ve škole líbil. Odpoledne byla za přítomnosti veřejnosti slavnostně otevřena sportovní hala a aula školy.
Informace pro držitele psů Byli jsme poţádáni, abychom uveřejnili podmínky pro volný pohyb psů ve Františkových Lázních, a proto vybíráme pasáţe z Obecně závazné vyhlášky města Františkovy Lázně OZVč.1/2009 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Tato vyhláška upravuje pravidla pro volné pobíhání psů na volném prostranství a vymezuje prostory pro volné pobíhání psů. Na území městské památkové rezervace se zakazuje volné pobíhání psů. Pes musí být veden na vodítku nebo přenášen ve vhodném zavazadle.
Volné pobíhání psů je povoleno na ostatním zastavěném území města, ale vţdy pod trvalým dohledem průvodce a s náhubkem psa. Mimo tyto lokality platí volné pobíhání psů na správním území města Františkovy Lázně, Horní Lomany, Slatina u Františkových Lázní, Krapice, Jedličná a Dlouhé Mosty pod trvalou kontrolou průvodce. Pes musí být vţdy opatřen známkou.
redakce
Informace Lavičky v okolí Domu pro seniory na sídlišti ve Františkových Lázních dostaly nový kabát. Nejen pro obyvatele tohoto domu však chystá vedení města zpříjemnit a především usnadnit cestu ze sídliště do vzdálenějších míst města. Na cestu ze sídliště do Lidlu, k poště, k jídelně a obchodům s potravinami, tedy místům, kam denně směřují kroky většiny obyvatel, budou umístěny lavičky, aby si zejména senioři mohli při svých cestách za nákupy a nezbytnými pochůzkami odpočinout. Věříme, ţe tím přispějeme k větší soběstačnosti našich starších spoluobčanů (seniorů), kteří by jinak tuto cestu jiţ nezvládli.
Roman Knedlík, 2.místostarosta
Beseda Dne 5. 9. 2011 se uskutečnila v městské knihovně beseda s Mgr. Jiřím Kohoutem na téma "Františkovy Lázně neznámé, zaniklé, změněné ". V přátelské atmosféře zaplněného sálu jsme se při promítání starých pohlednic přenesli do Františkových Lázní 1.poloviny 20. století a nostalgicky si zavzpomínali na období rozkvětu našeho města.
-3-
Zpráva kontrolního výboru Milí spoluobčané, pro transparentnost jak nakládáme s veřejnými prostředky, zveřejňujeme granty poskytnuté v tomto roce. Komise, které rozhodovaly o poskytnutí finančních prostředků, se řídily platnou směrnicí pro poskytování grantů našeho města. Tyto granty byly poskytnuty na základě ţádostí, které byly zaslány do konce února tohoto roku. O grant na svoji činnost mohou poţádat jednotlivci, spolky a jiní, kteří svou činností přispívají ke kladnému obrazu našeho města, je však třeba dodrţet podmínky, které jsou přesně zahrnuty v platné směrnici o poskytování grantů.
Evidence poskytnutých grantů - r. 2011 poř.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
částka
organizace Sportovní unie chebska Cheb AUTOKLUB Cheb v AČR Fotbal Club Frant. Lázně Fotbal Club Frant. Lázně Český svaz včelařů ZO Cheb Futsal Team Frant. Lázně Chlumský Petr Frant. Lázně Petrov Mirka Frant. Lázně OS Fotbal bez hranic Frant. Vostrý Miroslav Cheb ARAGONITOS Karl. Vary Hudlická Gabriela Frant. Lázně OS SHINKYOKUSHINKAI karate Fr. Lázně Tiekala Jan Frant. Lázně SK Golf dub Frant. Lázně Benýšek Bohuslav Frant. Lázně Benýšek Martin Frant. Lázně TENIS KLUB Frant. Lázně OS Spolek přátel Ţírovice Asociace víceúčel.ZO techn. sportů Fr. Lázně Širš Miroslav ing. Frant. Lázně Svaz postiţených civilizač.chorobami F.L. Orchestr Frant. Lázně Novotný David Frant. Lázně Čezký zahrádkářský svaz ZO Frant. Lázně
30 000,00 22 750,00 100 000,00 200 000,00 5 000,00 15 000,00 5 000,00 8 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00 8 000,00 15 000,00 8 000,00 5 000,00 8 000,00 8 000,00 20 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00 50 000,00 310 343,00 5 000,00 10 000,00
termín vyúčt. 4.6.2011 1.8.2011 30.11.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 7.8.2011 16.9.2011 10.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 15.12.2011 17.9.2011 15.12.2011 15.12.2011 3.12.2011 15.12.2011
vyúčtováno 18.5.2011 13.7.2011
20.6.2011
16.8.11 oslavili významné jubileum jubilanti K. Černovský, R. Vocelka, A. Najman a A. Florian, které přijalo vedení města a za účasti sociální pracovnice Mgr. Adlerové a matrikářky městského úřadu B. Laxové uspořádalo malou oslavu. Gratulujeme !
-4-
Městské kulturní středisko Františkovy Lázně program Divadla Boţeny Němcové:
ŘÍJEN 2011 2. neděle v 19.30 hodin
16. neděle v 19.30 hodin
KYTICE OPERNÍCH A OPERETNÍCH MELODIÍ
Giuseppe Verdi
LA TRAVIATA
Účinkují: Christina Kluge – soprán, Věra Nováková – soprán, Jaroslav Mrázek – tenor, Jiří Schoenbauer – bas, Daniel Wiesner – klavír. Program: G.Puccini – Gianni Schichi, A. Dvořák – Rusalka, G.Verdi – La traviata, F. Lehár – Carevič, R. Friml – Rose Mary, B. Smetana – Prodaná nevěsta, P. I. Čajkovskij – E. Oněgin aj. Pořad uveden v českém i v německém jazyce. Některé árie v originále. Vstupné: 200, 190, 180 Kč
Koncertní provedení hlavních árií operyLa traviata v kostýmech. Účinkují: Eva Charvátová, Plamen Prokopjev, Jiří Rajniš, Jiří Rajniš jr. a Denisa Myslivečková. Moderace v českém i v německém jazyce. Vstupné:200, 190,180 Kč
21. pátek v 19.00 hodin
PREMIÉRA
Bengt Ahlfors
PANÍ PLUKOVNÍKOVÁ
4. úterý v 19.00 hodin
Trochu smutná komedie o nezdolné chuti do ţivota, potřebě lásky, komunikace a porozumění. Hrají členové divadelního souboru při MKS Františkovy Lázně. Reţie: Jiří Cingroš Vstupné: 80, 70, 60 Kč
Ray Cooney & Michael Cooney
A JE TO V PYTLI! V současné anglické komedii je k vidění téměř vše: pašované zboţí, mrtvoly, gangsteři, výsledky geniálních nápadů, podvodníci, tajuplný pytel i překvapivý happy end. Hraje divadelní soubor při MKS Frant. Lázně. Reţie: Jiří Cingroš Vstupné: 80, 70, 60 Kč
23. neděle v 10.00 hodin
NEDĚLNÍ MATINÉ
6. čtvrtek v 19.30 hodin
Účinkují ţáci Základní umělecké školy ve Františkových Lázních. Vstupné: dospělý 50 Kč, děti zdarma
SOUZNĚNÍ Zpívají hvězdy operetního nebe PAVLA BŘÍNKOVÁ A JAN JEŢEK. Klavírní doprovod: Jiří Pazour. Program: L. Bernstein - West Side Story, F. Loewe - My Fair Lady, A. L. Webber - Fantom opery, B. Lane - Divotvorný hrnec, C. M. Schönberg - Les Miserables a další Moderace v českém i v německém jazyce. Některé árie v originále. Vstupné: 200, 190, 180 Kč
9. neděle v 19.30 hodin
25. úterý v 19.30 hodin
KRAJANKA Zábavný program praţské dechovky kapelníka Václava Hlaváčka, která zahraje a zapívá oblíbené písničky – např. Ta naše kapela, Sluníčko zapadá, Byla noc krásná májová, Dráteníček a další. Průvodní slovo česky a německy. Vstupné: 200, 190, 180 Kč
27. čtvrtek v 19.30 hodin
Jean-Paul Alegre
DOSTAVENÍČKO S LÁSKOU
AGNES BELLADONE
Účinkují: David Nečas – housle, Gabriela Jelínková – soprán, Eva Štruplová – soprán, Aleš Voráček – tenor a Věra Bauerová – klavír a průvodní slovo. Program: J. Offenbach – Hoffmannovy povídky, F. Lehár – Paganini, E. Kálmán – Čardášová princezna, J. Strauss – Netopýr, V. Monti – Čardáš a další. Pořad uveden v českém a německém jazyce. Některé árie v originále. Vstupné: 200, 190, 180 Kč
Hra duchaplného humoru, napětí, skvělých rolí a překvapivého vrcholu. Hrají: JANA ŠULCOVÁ, IVAN VYSKOČIL, Martin Kubačák nebo Stanislav Lehký, Miluše Hradská nebo Kateřina Macháčková, Karel Soukup, Anna Kulovaná nebo Adéla Kubačáková. Režie: Karel Kříţ a Ivan Vyskočil. Slavná herečka na vrcholu sil, obdivovaná přáteli, zneužívaná obchodníky s uměním a novináři, odkrývá tajemství svého umění. Ve hře především vyniká herecké mistrovství herečky Jany Šulcové a divák si odnese nezapomenutelný záţitek z jejího výjimečného projevu. Vstupné: 250, 240, 230 Kč
Připravujeme na listopad: 1. 11. úterý v 19.30 hodin
13. čtvrtek v 19.30 hodin
IRSKÁ TANEČNÍ SHOW Fantasy of Dance slovenského tanečního souboru Merlin. Atmosféru tohoto programu působivě zvýrazňuje velkolepé světelné vyznění a mnoho kostýmových převleků. Vstupné: 250, 240, 230 Kč
EGERTALER BLASKAPELLE Dechová kapela z německého Selbu hraje populární melodie a písničky k dobré pohodě a dokáţe vykouzlit spontánní atmosféru. Moderace v českém i v německém jazyce. Vstupné:190, 180, 170 Kč
PŘEDPRODEJ VSTUPENEK: Pondělí – pátek od 13 do 15 hodin přední prostřední vchod Divadla B. Němcové, přízemí, telefon v této době 354 542 077. Pokladna divadla je otevřena v den konání pořadu hodinu a půl před zahájením představení.
Změna programu a účinkujících vyhrazena!
-5-
Seeberg ostrostřelci v sobotu 10.9. proběhly na hradě Seeberg Seebergské hry - františkolázeňské ostrostřelkyně nastoupily ku parádě pro císaře místo svých muţů, kteří se zotavovali z Tyrolského wellnessu a do jejich velitelky Zity Bourbonské - Havlíčkové se zamiluje arcivévoda Karel,
budoucí a poslední císař monarchie - na cimrmanovský taneční skoromuzikál v reţii muzea přišlo 230 návštěvníků a všichni, včetně paní starostky Ing. Malkovské a pana místostarosty Ing. Šnajdaufa byli spokojeni - děkujeme INGO Casinu za sponzorování akce, panu Machovi ze Sadové kavárny za oběd pro zemdlené ostrostřelkyně, účinkujícím, především tanečnicím paní Havlíčkové a vám všem, kteří jste přijeli za přízeň.
Stanislav Macek – muzeum
1. ROČNÍK SKATE ZÁVODŮ „LÁZEŇSKÝ MASAKR“ 2011 17. 9. 2011 se v areálu nového multifunkčního hřiště U Jezírka, konkrétně v části skatepark, ve Františkových Lázních konal 1. ročník skate závodů. Akci pořádalo občanské sdruţení KOTEC, poskytovatel sociálních sluţeb, a občanské sdruţení ZEUS, sdruţující adrenalinové sportovce v Chebu, za podpory Evropské Unie, Karlovarského kraje a města Františkovy Lázně. Finančně akci podpořily firmy Era Estate Agency s. r. o. – pronájem a prodej nemovitostí, a Stavid Cheb. Věcné ceny věnovaly firmy Snowbitch a Fallen, Bishop Cheb, Le Grind Cheb, Sunpoint Sokolov a Alsa barvy s. r. o. Cheb. Mediální podpora – radio Egrensis, Chebský deník. Kamera – MK Studios Cheb, FP Cheb. Foto – Jiří Dymáček (Diamond photo cheb)
bazén bez vody), a hodnotí se zde především triky, které je jezdec schopen v relativně malém prostoru za krátký čas udělat. Best trick je disciplínou, jejímţ cílem je prostě ukázat nejnáročnější trik. Vítězem „streetu“ se stal Tomáš Stejskal z Prahy, následovaný Markem Štefanem z Prahy a Arnoštem Ceralem z Hradce Králové. „Bowl“ vyhrál Martin Jurášek z Havířova, následovaný Janem Kopeckým z Karlových Varů a Lukášem Mazourem z Chebu. Nejlepší trik předvedl Tomáš Weimann z Prahy a speciální cenu pro juniory získal Tomáš Čapek z Chebu. Vítězní jezdci byli odměněni poháry, medailemi, diplomy, věcnými cenami a také penězi v hotovosti, tzv. prize money. Pořadatelé děkují všem, kdo se na akci podíleli, především pak Petrovi Makovcovi (ZEUS o. s.) a Tomáši Blaţkovi (KOTEC o. s.), firmě Maddesign Cheb a Janu Meindlschmidovi, firmě FDpartyEVENTS.com, pracovnicím terénního programu Chebsko KOTEC o. s., Petrovi Hryzákovi za zdravotní dohled, Jaroslavu Vandasovi za moderování celé akce, profesionálním porotcům Jiřímu Šimkovi z týmu DAKINE ČR a Martinu Hruškovi z Chebu a Miroslavu Soukupovi z Kynšperku nad Ohří, a také všem dobrovolným pomocníkům.
V průběhu akce došlo ke slavnostnímu otevření multifunkčního hřiště, jeţ provedl 1. místostarosta města Františkovy Lázně Ing. František Šnajdauf. Na akci se sjelo celkem 33 závodníků z celé ČR, ze Slovenska i ze SRN. Soutěţilo se ve třech disciplínách „street“, „bowl“ a „best trick“. Street je jízda po skateparku ve volném stylu, při níţ se hodnotí úroveň vyuţití celé plochy parku a především triky, které umí jezdec předvést. Bowl je speciální disciplína, jeţ se jezdí v tzv. bazénu (část skateparku skutečně připomínající
-6-
Markéta Černá, KOTEC o. s.
MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ PLNOKONTAKTNÍHO KARATE Ve dnech 30.07. – 6.8.2011 se z pověření České asociace Shinkyokushin karate – Mas. Oyamas konal na Ranči Vránov u Sokolova mezinárodní letní tréninkový tábor SHINKYOKUSHINKAI KARATE ČR. Pod vedením vedoucího tábora a zároveň trenérem státní reprezentace Františkem Slámou, Branch Ciefem Senseiem Jiřím Ţofčínem a vzácným hostem z Polska, prezidentem polské asociace Jackem Baranowskim 4.Dan, se celý týden jejich svěřenci připravovali na závěrečnou zkoušku technické vyspělosti. Na sloţení této náročné zkoušky se připravovalo také šest ţáků a trenér oddílu Shinkyokushinkai Karate Františkovy Lázně. Všichni zkouškou prošli bez výhrad. Hrdinou tábora a Františkolázeňského oddílu se stal teprve šestiletý Adam Valenta, který se v průběhu tábora zranil a zcela přišel o nehet na levé ruce. Přesto se po ošetření dále účastnil tréninků i konečné zkoušky a získal desáté kyu. Jedním z nejlépe hodnocených ţáků byl Tomáš Čech, který získal osmé kyu. Jan Phi dosáhl na osmé a Martin Čegan na šesté kyu. Maskot oddílu Anetka Dúcka sloţila zkoušku na sedmé a dvanáctiletý Pavel Weinfurter
prošel zkouškou na čtvrté kyu. Nutno dodat ţe v jeho věku není zcela běţné získat takto vysoký stupeň. Trenér oddílu František Čadek získal třetí kyu. Pětihodinová zkouška byla o to náročnější, ţe se konala pod širým nebem a počasí bylo spíše aprílové. Během cvičení několikrát zapršelo. V závěrečné části zkoušky kdy bojovníci
musí absolvovat několik zápasů všichni vypadali spíše jak zápasníci v blátě. K ţádným váţnějším zraněním ale nedošlo a všech sedmdesát účastníků sostředění vydrţelo aţ do konce a projevili silného bojového ducha. OSU !
Rozpis mistr.fotb.utkání KP.mužů – podzim 2011 Datum 2011 1.10. 8.10. 15.10. 22.10. 29.10. 5.11. 12.11.
Výsledky FC F.Lázně – S.Chyše Hvězda Cheb – FC F.Lázně FC F.Lázně – Sp.Chodov FK Ostrov – FC F.Lázně FC F.Lázně – Sp.H.Slavkov FCV M.Lázně – FC F.Lázně FC F.Lázně – S.Citice
16,00 hod. 16,00 hod. 15,30 hod. 15,30 hod. 14,30 hod. 14,00 hod. 14,00 hod.
So____________ So____________ So____________ So____________ So____________ So____________ So____________
RÁDIOVÝ ORIENTAČNÍ BĚH hledá nové zájemce Sportovní oddíl ROB Cheb – Františkovy Lázně přijímá nové členy - dívky a chlapce bez věkového omezení Tréninky 2x týdně pod vedením kvalifikovaných trenérů ROB vždy v pondělí a ve čtvrtek 16.30 - 18.30 h ve Františkových Lázních (přes zimu v tělocvičně) Účast na závodech ROB od března do října, o letních prázdninách tábor Úspěch na ME 2011 – závodníci oddílu získali 2x zlato, 1x stříbro a 3x bronz V letošním roce oslaví oddíl ROB již 25 let své činnosti Bližší informace na webových stránkách: www.ardf-cheb.cz
-7-
-8-
1. VETERAN RALLYE FRANTIŠKOVY LÁZNĚ V sobotu 3. 9. 2011 pořádal v Dlouhé ulici Historia Motor Club Františkovy Lázně setkání historických osobních automobilů a motocyklů vyrobených do konce roku 1975. Jiţ kolem osmé hodiny ráno začali přijíţdět první účastníci. Do soutěţe se zaregistrovalo 23 motocyklů a 49 automobilů různých značek. Krátce po zahájení odstartovala postupně všechna vozidla do 80 km dlouhé etapy orientační soutěţe. Po příjezdu do cíle čekal na účastníky soutěţe oběd v restauraci Sadová kavárna a diváci si mohli historická vozidla v klidu prohlíţet aţ do 16 hodin. Poté celou akci zakončilo vyhlášení výsledků a předání cen. Za HISTORIA MOTOR CLUB, Václav Balák, předseda klubu
Srdíčkové trasy 2 - červená Je dobré, kdyţ to, o čem píšete, projdete. Tentokrát spolu objevíme Ameriku – bude to vzrušující, jako kaţdé objevování. Začneme u Františkova pramene, u orientační tabule – prohlédneme trasu – pozor nepodceňovat, můţete klidně zabloudit, Amerika je veliká a lesopark se střídá s pralesem – však uvidíte. Nejprve několik věcných historických údajů. Amerika je rozlehlý lesopark protkaný sítí rybníků. Je to v podstatě slatiniště přeměněné místním Okrášlovacím spolkem v osmdesátých letech 19.století do podoby lesoparku. Základním orientačním bodem je široká asfaltová cesta lemovaná alejí, která vede západně od Máchovy ulice městským parkem, stáčí se po přemostění potoka Slatinky doleva a končí u výletního cíle – kavárny Rudý
baron, malé ZOO a rybníku Amerika. Pozor – spolek zaloţil pouze porosty napravo a mělce vlevo od cesty, zbytek, blíţe k lázním, je slatiništní prales v původní podobě. K jmenovanému výletnímu centru se také dostanete automobilem silnicí ze Slatiny. Také tuto cestu nechal vybudovat spolek a otevřena byla v roce 1890. Název Amerika se objevuje jiţ v roce 1882 a byly jím pojmenovány pastviny v místě budoucího lesoparku. Proč, to nedokáţe dodnes nikdo přesvědčivě vysvětlit – jednalo se nejspíš o synonymum rozlehlosti pastvin. Pro spolek to bylo gigantické dílo, protoţe se na zamokřelém slatiništi sázelo kopečkovou sadbou a ke zpevnění se naváţela zemina. Na naší cestě nejprve projdeme kolonizovanou část, pak se
-9-
zastavíme u indiánů. Tak tedy vpřed – přejdeme Máchovu ulici, a protoţe toho máme dnes hodně, začneme jako účastníci zájezdu. Vlevo vidíte velmi příjemně vyhlíţející budovu, kde sídlí řada drobných ţivností k podpoře lázeňské turistiky. Lázeňské domy se dříve označovaly pro snadnější orientaci poetickými názvy, tady majitel zvolil Miláno. Dobře navrţenou stavbu, postavenou v raném stádiu českého kapitalismu, jiţ v roce 1992, poznáte podle toho, ţe našinec má pocit, ţe zde stála od nepaměti. Přesně tohle je Miláno – nízká budova se hravě člení lázeňsky do tří propojených pavilónů a nepřevyšuje stromovou hladinu parku. Má velkou kávovou terasu, která odděluje hosty relaxující u kávy od pobíhajících a zároveň je vystavuje na odiv, coţ byl vţdy jeden z rituálů lázeňského promenádního ţivota – vidět a být viděn. Vidět je co, protoţe odsud vyjíţdí starý dobrý, v kaţdé době
dobově zmodernizovaný mikrovláček, který patří neodmyslitelně k našim lázním. V dnešní době plastové mají propojené vozíky – vagónky plastové sedačky. Vedle sošky Frantíka je to druhá největší místní atrakce a nechybí na ţádné ze starých pohlednic. Doveze vás k cíli naší cesty, k rybníku Amerika. My ale jdeme naší srdíčkovou trasou, takţe do střehu, vpřed. Vejdeme do přímé, dlouhé a krásné aleje. Opět vlevo vidíte pomník Kláry Nonnerové. To byla zdejší občanka, která věnovala městu „sponzorsky“ značnou finanční částku. Rada města jí z vděčnosti nechala postavit pomník a z daru vystavěla např. azylový dům svaté Anny, dnešní knihovnu. Nějaký dobrák pomník laicky „okrášlil“, doslova zalesnil, takţe ze skrumáţe smrčků kouká jen reliéf hlavy. Vpravo vidíte zase pravý opak - extrémně neokrášlený pomník zakladatelům lázní. Na holině pod korunami vzrostlých stromů s trpkým šťovíkem a kopřivami místo květinového rondelu na popředí je stejně holý kamenný kvádr s bronzovou deskou a textem na ní. V něm se děkuje zakladatelům lázní doktoru Adlerovi a starostovi Chebu Limbecku von Lilienau. Škoda, stačilo by pár květin nebo kapradiny, několik trpasličích rododendronů je málo a jen podtrhují hřbitovní atmosféru zapomnění. Adler má alespoň u kolonády Solného a Lučního pramene bystu, chudák Limbeck nic. Císařský rada Limbeck byl v době zakládání lázní starostou Chebu a císař František I. jej v roce 1793 povýšil do rytířského stavu s přídomkem von Lilienau. Na pozadí je krásný plechový, čerstvě zeleně natřený /pozor chválím/ plot Luisiných lázní a vedle méně krásný s ostnáčem na vrcholu, plot Přírodního divadla. To víte, za kulturou u nás lidi šílí. Ta pozadí bych jinak neuváděl – je to ale vyhlídková jízda, pak vidíte všechno, i zadek. Zůstaneme otočeni vpravo a vychutnáme si idylický pohled na tenisové kurty. Jsou jako za starých časů dokonale upravené – červená antuka, dámy a pánové v bílém, na pozadí se zachoval starý původní pavilon- ťuk-ťuk – vybaví se vám sladké devatenácté století. Idylku si prodlouţíme a zájezdově nezvykle zvedneme hlavu vzhůru – vidíte, to je ta pravá alej, vysoká, nahoře větvemi uzavřená do klenutí katedrály, zlaté slunce probleskuje
chvějící se zelenou clonou listoví, do toho cvrlikají ptáci. Zemský ráj to na pohled. Co říkáte, ţe zřejmě nejsem zdejší? A ti divní holubi, co zobou bez bázně vedle cesty, jsou také praví, ve Frantovkách zdomácnělí, jinak divocí holubi hřivnáči, mají na krku bílé pásky - stříbrné hřivny, proto hřivnáči a ta veverka vedle také není vycpaná, za chvíli začne nedůstojně loudit, k tomu stejně nebojácné kavky, brhlík co tře břichem kůru stromu a sýkory na dlaň. To je jako z reklamy na lázně. Protoţe nám pomníky došly a to všechno zvířectvo v parku můţete také vidět z mikrovláčku, budeme tomu říkat františkolázeňské safari. Teď se podívejte vpravo, ty dva obrovské gazelí rohy sice opravdu evokují safari, je to ale ve skutečnosti „drţák na slunce“. Míjíme totiţ Sluneční pramen. Ten byl zachycen v roce 1965 a z té doby je také rezavá tabulka s popisem čnící mezi rohy, pramen ochutnáme – trochu vám ten úkon rozfázuji, proč to záhy pochopíte. Pomalu se skláníme, nabíráme do dlaní pramínek pramene – máme slunce v duši a ty paprsky kolem – ptáci, hmyz bzučí - však víte - ráj naše oči klouţou po třpytivé trubce dolů a bum!!! Nebojte se, nic vám nespadlo na hlavu – to je jen citoslovce optického šoku – pramen totiţ teče do dvacítky novoduru, myslím cm, ne mm, přímo do hrdla bez těsnění – geneticky přeţívající, z generace na generaci přecházející, československá improvizační flexibilita období budování rozvinutého socialismu je zde vyvedena v plné kráse. Bohuţel dojem, ţe zíráte do otevřené kanalizace, je neodbytný. V tomto okamţiku, kdy jsem chtěl rozvinout sarkastickou stať plnou rezu, novoduru, periferních zanedbání zdrojů a lesku privátních zachycení císařských pramenů ve zlatě Aquafóra, mi zavolal pan Ing. Mackovič, hlavní správce to zdrojů a.s. Rázem ukončil můj kritický realismus, neb jsme společně probrali článek v předminulých Radničních listech, drze provokující naší mamutí a.s. Na příkladu Slunečního pramene mi vysvětlil, ţe péče o zdroje má svá úskalí. Právě sem totiţ bylo usazeno – doslova přikováno, krásné měděné slunce, které vzápětí zmizelo. Svést kyselku do jakéhokoliv kovu je zde zbytečné, bude kovohyenami vyhrabán.
- 10 -
Nasadil veškerý um sebeočistného alibismu vedoucího pracovníka a přešel staročesky do protiútoku. Pravil, ţe jestli s ním své, přirozeně mylné, ironické postřehy z oblasti přírodních zdrojů nebudu konzultovat, ţe mě na veřejnosti řádně, klukovsky „poučí“. V tomto bodě jsem dostal záchvat smíchu, protoţe se to týkalo mého pozadí (padl výraz „nakopu“) a pravil jsem, ţe uţ ho zase poznávám. Jeho vytříbený slovník je v lázních všeobecně znám. Omlouvám se váţenému publiku za familierní tón, myslím si totiţ, ţe k naší Obci císaře Františka, kde se všichni denně potkáváme a střetáváme – to hlavně – patří. Mimochodem, Ing. Mackoviče znám dlouhá léta, jako na slovo vzatého odborníka, který patří ke zdravému jádru a.s. Lázně Františkovy Lázně a velice si jeho práce váţím. A tak jsem, jsouce zpacifikován přikázáním „nebudeš hanobit bliţního svého“, s revizí stavu periferních zdrojů ve správě a.s. skončil. V hlavě mi ale myšlenky běţely tiše dál - představte si, ţe oni je tam – ty evropské peníze,do východní části slatiniště, nechtějí pustit, nechtějí to zušlechtit ani zadarmo, ţe by nerozlišovali mezi kontinuálním c.k císařskokrálovským konzervatismem a konzervou… a dost. Ještě skončím v Brixenu. Jdeme dál – nyní bychom měli v rovině tenisových kurtů odbočit vlevo do lesa na srdíčkovou trasu, my ale ještě kousek popojdeme, protoţe v nároţí ohybu aleje do širokého korza směrem na Ameriku – tudy jezdí mikrovláček, stojí nádherná lesní kaplička se zvonicí na vrcholu. Uvnitř, za mříţí, je v nice orámované raně renesančním ostěním Krucifix a kolem plno umělých květin. Dříve, neţ se kaple uzavřela světu mříţí, zde byla spousta drobných votivních obrázků a upomínek od místních a pacientů. Tehdy byla vstupní arkáda otevřená a na plošině stálo klekátko. Kapli postavil v roce 1884 Okrášlovací spolek ze sponzorského daru „paní radové“ Terezie Fleischerové z Cvikova. Lesní kaple má stejně jako Lesní oltář v Sadech míru zvláštní kouzlo intimity, kouzlo místa k rozjímání. Vzrostlé smrky kolem, vytaţené k nebi a lesní ticho, klid a mír, jakoby tomu napomáhaly. Od kaple se vrátíme podél potoka kousek zpět a v rovině tenisových kurtů přejdeme po betonovém mostě Slatinku. Tady začíná naše
srdíčková cesta lesem. Ta je velice dobře zpevněná, patníčky značená a tam kde je uţší, dokonce provázená metrovým pásem vysekané trávy. Po krátké chůzi přijdete na malou lesní paseku, uprostřed které stojí velice svérázný pavilon ve tvaru polygonu, zcela otevřený s velmi nízkou, téměř plochou střechou nesenou „přírodními“ kmeny stromů bez kůry. Stavba je sjednocena hnědým nátěrem a usazena na betonovém soklu. Říká se, ţe v jednoduchosti je krása – tak patetické to zas není, ale zajímavá je v kaţdém případě a tak chodíte kolem těch holokmenů a pořád zkoumáte, čím je tak zvláštní. Vlastní pramen Glauber II. byl objeven při hloubkových vrtech v roce 1919 a jeho ochutnávka patří k romantice výletu. Kousek od pavilónu je průvodní jev všech staveb – zborcená kamenná lavička. Mimochodem „zborcené“ betonové lavičky s vypadlou, vyhnilou výdřevou vás budou provázet celou cestu, v temnějších lesních zákoutích pak vytvářejí harrypotterovskou atmosféru, za kterou jinak hollywoodská produkce platí ateliérovým řemeslníkům miliony dolarů. Ty lavičky nám prostě nejdou. Trasa pokračuje od pramene západně a lesní cesta se vlastně vrací k naší výchozí asfaltové silnici lemované alejí. O tom, ţe jste se neztratili, vás přesvědčí projíţdějící mikrovláček, který tudy v téměř desetiminutových intervalech „pendluje“. Tady, na křiţovatce cest, se musíte rozhodnout, jestli zvolíte krátkou, značenou srdíčkovou trasu, nebo delší, novodobou, značenou pouze na tabulích městského informačního systému. Při krátké jdete rovně po silnici k „zábavnímu“ centru výletu s kavárnou a ZOO, při dlouhé směřujete k bývalému koupališti Jadran a vracíte se k zábavnímu centru oklikou. My projdeme delší trasu a vrátíme se navázáním na krátkou. Takţe – vyjdeme z lesa od Glaubera II. a zahneme vlevo, po několika krocích pak naopak vpravo na asfaltovou cestu. Po krátkém úseku lesem zříte před sebou podivný sídelní celek sloţený z udrţovaného privátního autokempingu, chátrající rekreační budovy připomínající lesk ROH zotavoven a zjevně zpustošené okolí kdysi slavného koupaliště. Historie tohoto vyhlášeného výletního místa začala po první
světové válce výstavbou malého koupaliště s krásnými dřevěnými kabinkami a neopakovatelnou atmosférou. Tenkrát se provozovala koupel vodní a také sluneční, jak se opalování říkalo. Byli tu všichni místní z širokého okolí a přirozeně také lázeňští hosté. V průvodci z období 1. republiky se píše: „Pobřeţní lázně v bezprostřední blízkosti města, v nádherném přírodním rámci jsou ideálním místem pro plavecké, vzduchové a sluneční lázně. Postaráno je také o kúry vleţe, gymnastiku a pobřeţní hry“. V roce 1928 zde postavila paní Helmfeldová tak velkolepé koupaliště, ţe by mohlo slouţit jako kulisa Pobřeţní hlídce. Od střední restaurační budovy se táhla dvě dlouhá křídla s kabinkami v přízemí a patře, včetně ochozu. V té době bylo v lázních ročně kolem 20 000 pacientů a 80 000 lázeňských hostů. To prosím není překlep, ty čtyři nuly sedí. Takţe podobná investice se přirozeně vrátila. Po druhé světové válce bylo koupaliště stále vyuţíváno a objevil se název Jadran. Postupně zde vyrostl chatkový autokempink. Celé zařízení patřilo lázeňskému podniku sluţeb, od kterého areál převzalo v roce 1985 JZD Křiţovatka. To v té době neslo hrdý název Malé Slušovice. JZD mělo vlastní stavební četu a v letech 1986-7 vystavělo na Jadranu hotel s restaurací. Bylo zde velice ţivo, protoţe se praktikoval lido-demo systém zaloţený na starém ověřeném modelu zvaného „chléb a hry“ – přijeli horníci z Ostravy, druţstvo zabilo vepřa, udělalo hody, zrekreované odvezlo a převzalo ob týden další skupinu rekreantů gladiátorů nebylo třeba. Aby se to nazývalo lázeňský pobyt, udělal kaţdému turnusu můj předchůdce PhDr. Pavel Stříbrný přednášku. To není posměch – to je lekce z podnikání. Pak přišla Sametová revoluce – Zemědělské druţstvo Křiţovatka hotel chvíli pronajímalo a před pěti lety jej nabídlo ke koupi. Koupaliště patří dodnes městu, je zanedbané a tři roky odstavené – uzavřené. Veškeré pozemky kolem hotelu patří také městu, které se před krátkou dobou pokusilo situaci řešit obnovením areálu. Nedošlo však k cenové shodě s druţstvem ohledně zakoupení hotelu, to má naopak problémy se získáním provozních pozemků – nastala tak patová situace a areál začíná rychle
- 11 -
chátrat. Bývalou slávu místa připomíná jen autokempink, který je dnes soukromý a dobře udrţovaný. Pojďme dál a nalaďme se na jinou výletní notu. Slyšíte racky? – blízko je moře. Celá západní strana Ameriky připomíná jiţní Čechy – je doslova protkána sítí rybníků. Ty kdysi sahaly téměř aţ k Luisinu prameni a hospodařily na nich jiţ ve středověku především chebské Klarisky. My se blíţíme k největšímu z nich, k Velkému chebskému městskému rybníku, kterému se později na začátku 20. století začalo říkat, jako všemu v místě, Amerika. Je rezervací s obrovským ostrůvkem a ptačí kolonií uprostřed. Hnízdí zde spousta vzácných vodních ptáků a podle neutuchajícího mořského „řevu“ racků je jim tady dobře. Jeho historie sahá aţ do středověku, na stavidle je dokonce datum. Podél rybníka vlevo nyní směřujeme k výletnímu centru Ameriky, k oblíbené restauraci Amerika a malé ZOO s naučnou stezkou. Krásná výletní restaurace ve stylu chebské hrázděnky má vyhlídkovou věţ, říká se jí občas zámeček, a patří k nejnavštěvovanějšímu výletním místu, známému široko daleko. Uţ se těším, aţ mě přivítá stylová obsluha, selka ve starém chebském kroji. Pak si ale vybavuji, ţe se nyní jmenuje Rudý baron. Jdu po hrázi a hlavou mi jako na displeji linkového autobusu běţí myšlenky – Rudý baron, Rudý baron – restaurace byla nedávno privatizována na návrh komunistů – ţe ti neprivatizují, ale naopak všechno privátní znárodní – třeba nejsou praví – jsou falešní – musíme je nechat prověřit severokorejskými soudruhy – ta moje hlava – kdyţ to navrhli, tak je TO jeden z nich – tedy myslím ten Rudý baron – majitel se chtěl zavděčit – vzpomínáš na ten vtip, který je opravdu korejský, protoţe marxleninismus nás provázel od kolébky – jak se paní učitelka ptá dětí ve školce, co je to, to rudé, co skáče venku v parku po stromech – dlouho nic a pak povídá Maruška – zeby to byl Lenin – na jistě – to je Lenin, ţe mě to hned nenapadlo – skrýval se tu, neţ ho mocnosti vysadily k vybuzení revoluce doma – ve Frantovkách to druhý den přirozeně díky místním hned věděli – jenţe – jenţe, ven to šlo jako ţe Lenin sedí v Americe – rozumíte v Americe – a všechny rozvědky a kontrarozvědky tomu přestaly věnovat pozornost – musím
nás zklamat - není to Lenin, představte si, je to pruský výtečný letec - šampión, baron z 1. světové, který sestřelil, zamlada jsme říkali sundal, jako pistolník všechno co prolétlo kolem – prostě jednička – a dělal to na úrovni, jako gentlemanvzor. Nad barem je rudé křídlo s tím krásným černým, vilémovským kříţem a vy sedíte na vrtuli a jak uţ to u baru bývá, za chvíli v tom létáte. A to není všechno – víte, jaká je pointa toho, ţe máme v hrázděnce dvouplošník? - nejprve je nutno seriózně předeslat, ţe vše je o letcích, kteří obklopeni krutostí neztratili svá rytířská srdce – to ostatní je ale víc neţ pikantní -cituji prospekt: „Našim cílem bylo vytvořit prostředí, jeţ na Vás dýchne nostalgií své doby a uklidňující atmosférou po náročném boji. Je klid, zvítězili jste nad shonem kaţdodenních starostí – uţívejte, bavte se, vychutnejte kaţdé sousto na Vašem talíři, kaţdý doušek z Vaší sklenky a smějte se, buďte přátelští a laskaví ke kaţdému koho potkáte“. Pak ho rozstřílejte na cucky – bych dodal. Napadne vás, ţe válka byla v podstatě taková náročnější práce, taková počítačová hra, kterou je třeba jako kaţdou jinou dobře odvést, proţít. Ţe ji vyvolali bláznivý Vilém s Franzem Josefem – no někdo začít musel, ţe ano. Jenomţe válka je jeden obrovský masakr a mluvit o nostalgii v těchto souvislostech je podivné – bráním se tomu, ale vidím jednu postavu ze Zelenkových Knoflíkářů. A ta scéna se mi po téhle zkušenosti uţ tak bizarní nejeví. To je ale můj osobní dojem. Platí – koho podnik – toho filozofie. Poletíme dál. Okolí kavárny bylo vţdy vyhlášeným rekreačním centrem – dnes je na hrázi další malá restaurace, půjčovaly se zde loďky a po válce se jezdilo „na Ameriku“ koupat a opalovat na blízkou louku. Směrem k Frantovkám vyrostl chatkový autokemp. Pak ale začali rybáři intenzívně hospodařit a na rybníku se objevily kupky, kupy a ondatry to nebyly. Ţe vás pak přejde chuť na koupání, to vám garantuji. Dnes uţ se rybník „nehnojí“, jenom v zimě vápní. Právě na zmíněné opalovací louce vznikla v rámci regenerace v minulém roce krásná, malá stylová ZOO ve slohu jihoamerické mayské
kultury. Je výtvarně velice dobře pojatá a bude jistě hojně navštěvovaná. Při prohlídce jsem zjistil, ţe lama je daleko větší neţ koza mé babičky, viděl jsem krásnou sovici sněţnou, co ji maloval Purkyně, kačeny a poníky. Je to příjemné prostředí. Dole pod cestou leţí dětské hřiště a u lesa je krátká naučná stezka s tématem slatiniště. Celý komplex vymyslela chytrá paní inţenýrka Kohlová z regeneračního týmu. Amerika by nebyla úplná bez skutečné nostalgie, bez vzpomínky na zvěřinec pana lesmistra Fialy. Ten bydlí v hájence, odkud kdysi pan lesní Mühlhans řídil zalesnění Ameriky a je jeho důstojným nástupcem. Vedle toho, ţe zodpovědně, jak jsem viděl, pečuje o lesní porost „pod hrází“, převzal od roku 1973 malou ZOO, která stála od šedesátých let v místech dětského hřiště a prakticky aţ do jejího zrušení před výstavbou dnešní, ji velice úspěšně a sám vedl. Tento zvěřinec patřil neodmyslitelně k Americe a v okolí nebyl snad nikdo, kdo by nevěděl, o čem je řeč. Právě na něm je dobře vidět, ţe podobné, dnes personálně a finančně náročné projekty dokáţe vést jeden člověk – osobnost ze staré školy zodpovědnosti. Co jsme zříti chtěli, to jsme cestou uviděli a teď se vrátíme domů. Mezi ZOO a kavárnou odbočíme doleva do naší staré známé mikrovláčkové aleje a po několika desítkách metrů zase naopak doprava – do lesa, zpět na původní srdíčkovou trasu. Připomínám, ţe jdeme z dlouhé, patníčky neznačené trasy, při krátké verzi bychom přišli alejí, prohlédly ZOO, kavárnu a vracíme se stejnou cestou. Nyní vede cesta doslova slatinovým pralesem. Tento úsek není lesnicky obhospodařován, dělají se zde pouze probírky, je to vlastně klasické zarostlé slatiniště v původní podobě, kam dokonce vedla za c.k. mocnářství kolejka pro těţbu slatiny. Odsud se vozila do Luisiných lázní. Cesta je dobře zpevněná, na metr sekaná, lavičky zborcené, pralesní. Zapamatujte si slovo slatiništní prales – cítíte tu výlučnost, ten závan něčeho mimořádného exotického, něčeho co máme jen ve Frantovkách, co musíte určitě vidět – a teď ještě
přidejte nástavbu –„slatiništní prales na jedinečné sirnoţelezité slatině, která čistí vzduch a obnovuje funkci dýchacích cest.“ Přidejte další kouzelné slovo – NORDIC WALKING. A teď to spojte dohromady – „nordic walking slatiništním pralesem na jedinečné sirnoţelezité slatině co všechno vyčistí“. Dejte TO na ČT 1 jako reklamu, v penzionu na nástěnku a čekejte. Vsadím se, ţe „tyčkaři“ přestanou jezdit do Alp. Vidíte, takhle naši c.k. předkové „dělali“ lázně a ty jen kvetly. Já vím, ţe vás ty kritické řeči uţ unavují, vím, ţe jste všichni patrioti, ţe vás uráţím, kdyţ tvrdím, ţe je vás tu do pěti, ţe máme první velice úspěšné soukromé hoteliéry, kteří důstojně navazují na tradici, ţe chcete slyšet něco pozitivního. Sem já nemířím, jsem jedním z vás. Mé kritické postřehy – mimochodem vedené v laskavém humoru, politicky nezneuţité, míří do vedení a.s., protoţe ta převzala odpovědnost za stav historického jádra města – za to čemu, se ve skutečnosti říká Františkovy Lázně. A kdyţ se nám cestou Lenin promění na Rudého barona (moji Františkolázeňští mi rozumějí) – no nekomentujte to – i Ovidius by zíral. Vraťme se do pralesa a původní váţné myšlence – lesopark Amerika na hranici města je naprosto nevyuţívaný prostor pro jakékoliv sportovní kondiční aktivity. Proč někdo nenasměruje lázně tímto směrem.Takový program „srazí“ věkový průměr a zahrne klientelu od rodin aţ po sportovní kluby. Všichni se přeci neustále na něco připravují. „Udrţovací lázeňský wellness“ dělá dnes kde kdo, ale lesopark ve městě máme jen my. Kdyţ uţ jsme nedokázali navázat na tradici projektem specializovaných klinik provázaných s rehabilitací, nasměrujme se alespoň sem. Po patnácti minutách cesty vyjdete u místního fotbalového hřiště, které je ve velice výtečném stavu, s láskou udrţované (chválím) a proţijete si malý, vděčný návrat do civilizace. Jste unaveni jako já? – jdeme na Národku na kafe probrat plány na další výlet. Vivat Františkovy Lázně – vy nezničitelné.
Redakce děkuje všem přispěvatelům. Neotištěné příspěvky budou zveřejněny v dalších číslech. Názory redakce se vţdy nemusí shodovat s názory přispěvatelů. Františkolázeňské radniční listy – měsíčník Františkolázeňské radnice vychází 12x ročně • vydává Město Františkovy Lázně, Nádraţní 208/5, 351 01 Františkovy Lázně, IČO:00253936 • vydávání povoleno pod registrační značkou MK ČR E 19994 • příspěvky můţete zasílat na adresu MěÚ Františkovy Lázně nebo e-mailem:
[email protected] • uzávěrka kaţdého čísla k 25.dni daného měsíce • vyšlo 1. října • příspěvky v elektronické podobě uvítáme.
- 12 -
