2010 Skupiny České dráhy

Obsah 1 2 3 5

Ročenka 2009/2010 Skupiny České dráhy

Slovo úvodem Profil Českých drah, a.s. Stručný přehled významných událostí Přehled členů orgánů a vedoucích zaměstnanců

Ekonomika 10 Ekonomika Českých drah Osobní doprava a přeprava 14 Vlakový doprovod osobní dopravy 16 České dráhy a kraje České republiky 23 Vozidlový park Zaměstnanecká politika 26 Zaměstnanecká politika a sociální program 27 Personalistika a řízení lidských zdrojů Řízení provozu 30 Řízení provozu a bezpečnost železniční dopravy Správa majetku 34 Správa nemovitostí Českých drah Obchod a marketing 38 Obchod, marketing a komunikace Dceřiné společnosti 42 Dceřiné společnosti a další majetkové účasti Českých drah Infrastruktura 52 Dopravní cesta Ocenění zaměstnanci 56 Ocenění zaměstnanci Českých drah

Obsah 1 2 3 5

Ročenka 2009/2010 Skupiny České dráhy

Slovo úvodem Profil Českých drah, a.s. Stručný přehled významných událostí Přehled členů orgánů a vedoucích zaměstnanců

Ekonomika 10 Ekonomika Českých drah Osobní doprava a přeprava 14 Vlakový doprovod osobní dopravy 16 České dráhy a kraje České republiky 23 Vozidlový park Zaměstnanecká politika 26 Zaměstnanecká politika a sociální program 27 Personalistika a řízení lidských zdrojů Řízení provozu 30 Řízení provozu a bezpečnost železniční dopravy Správa majetku 34 Správa nemovitostí Českých drah Obchod a marketing 38 Obchod, marketing a komunikace Dceřiné společnosti 42 Dceřiné společnosti a další majetkové účasti Českých drah Infrastruktura 52 Dopravní cesta Ocenění zaměstnanci 56 Ocenění zaměstnanci Českých drah

6 SU i YD åH O H ]Q L čQ t G R SU DYQ t FH VW \ VW i W Q t R U J DQ L ]D FH ‹ ,Q J 3 DYH O . U êåH 3 K'

—‘”®’Š‡”k—ėŽ˜nšmk—ą Výkon práv Usnesení akcionáÚe Volba, jmenování \»˜ƒŒ»‚ƒÚ‡Œô† ‘ŽŠƒ¦Œ‘’» Úímá Úídíí pìsobnos’ Odborné Úízení Depa kolejových vozidel (DKV)

Rozhraní mezi \ ) a  ) hseky nám®s’kì …enerálního Úedi’ele ) )eské dráhy, a. s. \ízení provozu a organizování dráø ní dopravy Osobní doprava a pÚeprava

Odbor správy

Kolejová vozidla

Depo historických vozidel (DHV)

ìڃ˜”¬ ¦‡ŒŒ‘’‡

(O29)

Odbor Úízení zna¦ky

a obchodu (O28)

Odbor produktì

(O27)

Odbor komunikace

ám®stek generálního Úeditele )D pro správu majetku (NSM)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro obchod a marketing (KNOM)

nemovitostí (O31)

Centrum Holešovice a.s. (se sídlem Praha)

z iø kov Station Development, a.s. (se sídlem Praha)

Smíchov Station Development, a.s. (se sídlem Praha)

RailReal a.s. (se sídlem v Praze)

)D Realit— a.s. (se sídlem Praha)

)D travel, s.r.o. (se sídlem Praha)

RAILREKLAM, spol. s r.o. (se sídlem Praha)

…Œ‡˜¦Œ»‘’“‰’“)ƒ‘‰ô†‚†ăĆ‘Ćă‚ơĆơƠĆƢƠơƠ

(RSM)

majetku

Regionální správy

ám®stek generálního Úeditele )D pro provoz (NP)

)D - Telematika a.s. (se sídlem Praha)

Vô˜kumnô hstav z ele˜ni¦ní, a.s. (se sídlem Praha)

Or…ány )eskôh drah, a. s.

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro správu majetku (KNSM)

Inspektorát bezpe¦nosti ø elezni¦ní dopravy (O18)

DPOV, a. s. (se sídlem PÚerov)

Odbor krizového Úízení a bezpe¦nosti (O30)

Dopravní v˜‚®lšvací institut, a.s. (se sídlem Praha)

)D Car…o, a.s. (se sídlem Praha)

Tajemník …enešŠn톍Úe‚‡’eŠe)

(O25)

Odbor právní

Odbor správy majetkových æ¦astí (O23)

Výbor pro audit

(RCP)

Odbor informatiky (O22)

ƒŒƒšŠŒ»ڃ‚‡’ƒŠ )

Odbor Úízení provozu a organizování dráø ní dopravy (O11)

ám®stek generálního Úeditele )D pro osobní dopravu (NOD)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro provoz (KNP)

Odbor autobusové dopravy (O20)

Odbor provozu osobní dopravy (O16)

(O19)

Odbor compliance

Úeds’avens’vo

provozu

Regionální centra

Vlakový doprovod osobní dopravy (VDOD)

ám®stek generálního Úeditele ) pro ekonomiku (EN) (O15)

Odbor legislativy

KanceláÚ …enerálního Úeditele ) ( \)

ozor¦í rada

Odbor kolejových vozidel (O12)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro osobní dopravu (KNOD)

(O2012)

Projektová kanceláÚ

Odbor interního auditu a kontroly (O17)

Valná hromada

Odbor centrálního nákupu a logistiky (O8)

controllingu (O6)

Odbor plánování a

a veÚejných zakázek (O3)

Odbor investic

(O2)

ám®stek generálního Úeditele ) pro personální záleø itosti (NPZ)

Odbor finan¦ní

(O1)

Odbor ú¦etnictví

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro ekonomiku (KEN)

\ídící výbor

Krajská centra osobní dopravy (KCOD)

Odbor personální (O10)

Státní správa

Zásobovací centrum (ZC)

Odú¦tovna pÚepravních trø eb (OPT)

zelezni¦ní zdravotnictví (z Z)

Odbor odm®Êování a benefitì (O9)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro personální záleø itosti (KNPZ)

Železniční mapa České republiky s vyznačením krajů Organizační struktura Českých drah, a.s. PÚíloha ¦. 2 k ¦.j. 58 475/2009-O9

DceÚin¬ spole¦nosti

ám®stek generálního Úeditele )D pro obchod a marketing (NOM)

1

Slovo úvodem

Vážení kolegové a příznivci železnice, dovolte mi stručné ohlédnutí za obdobím vymezeným touto ročenkou Skupiny České dráhy, jejíž nové vydání právě držíte v rukou. Díky dlouhodobým smlouvám, které jsme uzavřeli v závěru loňského roku s jednotlivými kraji i Ministerstvem dopravy ČR, se nám otevřela cesta k prostředkům z fondů EU i ke komerčním zdrojům. Můžeme proto již nyní, a v budoucnu ještě podstatně více, investovat do nákupu nových vozů a jednotek nebo do modernizace stávajícího vozidlového parku. Kvalitativní změna je patrná zejména v příměstské a regionální dopravě, kde přibývají moderní soupravy typu CityElefant a Regionova. Současně probíhá i humanizace rychlíkových vozů. V prosinci 2009 vydaly České dráhy své první dluhopisy v hodnotě dvou miliard korun. Výnosy z nich půjdou rovněž na obnovu a modernizaci vozidlového parku. Zásadní změnu v hospodaření Českých drah představují úspory a dodatečné příjmy. V roce 2009 firma vůbec poprvé ve své historii skončila v sektoru osobní dopravy, měřeno ukazatelem EBITDA, v kladných číslech. Potvrzením, že cesta nastoupená současným managementem společnosti byla správná, se stal hospodářský výsledek Českých drah, a.s., za první pololetí letošního roku. Plusových 21 milionů je o 78 milionů lepších než loni ve stejném období. Celkově vzrostly i tržby, které se meziročně zvýšily v pololetí o 90 milionů. Úspěšné ekonomické ukazatele Českých drah podtrhuje skutečnost, že výkonnost se od počátku roku stabilně udržuje nad plánovanými hodnotami. To vytváří příznivé předpoklady k tomu, abychom dosáhli celoroční vyrovnané bilance, jak si management předsevzal. Stále jsme však připraveni hledat i pro příští období rezervy, což se týká především režijních nákladů. Samozřejmě se to nesmí dotknout nejen toho nejzákladnějšího, čímž je bezpečnost provozu, ale ani našich záměrů ve zkvalitňování kultury cestování, udržení počtu stávajících i získání nových zákazníků.

Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel Českých drah, a.s.

2

Profil Českých drah, a.s. České dráhy, akciová společnost ve 100% vlastnictví státu, jsou největším národním dopravcem v České republice s více než 160letou tradicí. Zajišťují dopravu osob a nákladů na železniční síti o celkové délce 9 420 km, denně vypraví přes 7 000 vlakových spojů a ročně přepraví více než 162 milionů cestujících.

České dráhy poskytují regionální, dálkovou a mezinárodní osobní železniční dopravu i komplexní služby nákladní dopravy po celé Evropě. Objemem osobní přepravy se řadí mezi deset nejvýznamnějších evropských železničních podniků. Téměř 27  000 zaměstnanců Českých drah se snaží přispět k  tomu, aby cestující vnímali železniční dopravu jako moderní, ekologický a rychlý způsob cestování. Skupina České dráhy, tvořená mateřskou společností České dráhy, a.s., a dceřinými společnostmi, poskytuje komplexní služby spojené s obsluhou dráhy, provozováním železniční osobní a nákladní dopravy a řadu návazných a doplňkových činností (opravárenství, železniční výzkum, zkušebnictví, telematika, ubytovací a stravovací služby aj.). Stěžejním úkolem Českých drah je zajištění provozuschopnosti státních železničních tratí a provozování železniční osobní a nákladní dopravy. Prioritou je neustálé zkvalitňování služeb v návaznosti na měnící se potřeby a přání zákazníků. České dráhy chtějí být železničním dopravcem první volby pro cestující, objednatele i zákazníky nákladní dopravy. Proto investují do obnovy vozidlového parku a nádražních budov, zavádějí moderní technologie při prodeji jízdenek a odbavování cestujících. V červnu 2009 byl spuštěn transformační program Vize 2012, který si klade za cíl výrazné zvýšení spokojenosti zákazníků, snížení stáří kolejových vozidel, zlepšení dochvilnosti vlaků, v ekonomické oblasti pak snížení nákladů a zvýšení výnosů důsled-

nější orientací na zákazníka. Jeho součástí je i rozvoj komerčních aktivit. Již v roce 2009 přinesl program efekt ve výši 500 milionů Kč. Nabídka služeb Českých drah v oblasti osobní přepravy je opravdu široká a uspokojí požadavky všech skupin cestujících včetně specifických. Na základě nové obchodně-marketingové strategie, realizované od počátku roku 2010, se České dráhy orientují především na snahu získat výhodnými nabídkami nové zákazníky. Dle požadavků a objednávek krajů (od konce roku 2009 na základě nových desetiletých smluv) zajišťují České dráhy základní dopravní obslužnost v regionech a zastávají tak pozici významného dopravce ve všech krajích České republiky. České dráhy se účastní činnosti řady mezinárodních organizací, které působí v oblasti veřejné dopravy. Rovněž se aktivně podílejí na mnoha mezinárodních projektech a na projektech strukturálních fondů Evropské unie. Společnost České dráhy si uvědomuje nutnost podílet se na společensky prospěšných aktivitách. Pravidelně přispívá na charitativní akce, pomáhá dětem z  dětských domovů, postiženým a jinak handicapovaným. Podporuje studenty středních technických škol, prostřednictvím interaktivních webových stránek pracuje s dětmi na základních školách.

3

Stručný přehled významných událostí OD 1. 10. 2009 DO 30. 9. 2010

ŘÍJEN ▶ Dne 14. října se uskutečnilo 94. Žofínské fórum s hlavním tématem Podoba a role železniční dopravy v 21. století. ▶ Síťové jízdenky ČD Net Lidl si v prodejnách obchodního řetězce zakoupilo více než 16 tisíc osob. ▶ Kraje uzavřely na základě memoranda vlády o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou desetileté kontrakty s Českými drahami. LISTOPAD ▶ Dne 3. listopadu byla slavnostně zahájena optimalizace další části III. koridoru v  úseku mezi Zbirohem a Rokycany. ▶ Skončila náročná rekonstrukce mostu na trati Kunovice – Staré Město u Uherského Hradiště. ▶ České dráhy otestovaly na osobních vlacích mezi Děčínem a Mostem moderní jednotky CityElefant. PROSINEC ▶ Česká Pendolina oslavila pět let provozu s  cestujícími. ▶ Dne 13. prosince byly spuštěny nové, modernější webové stránky Českých drah. ▶ České dráhy vydaly své první dluhopisy v  celkové hodnotě 2 miliardy korun. Získané prostředky budou využity především k nákupu nových vozidel. LEDEN ▶ Došlo ke změně v koncepci vydávání periodik Českých drah. ▶ Ústecký kraj se stal prvním regionem na obřím železničním modelu České republiky v pražském Království železnic.

▶ Poslední lednová sobota patřila tradičně reprezentačnímu Plesu železničářů v Národním domě v Praze na Vinohradech. ÚNOR ▶ Z  důvodu zvýšení bezpečnosti cestujících jsou od počátku února doprovázeny vybrané vlaky ČD dvoučlennými hlídkami najatých bezpečnostních agentur. ▶ Dne 25. února se uskutečnilo třetí setkání Talentů ČD se zástupci managementu firmy. Tématem byla Obsluha dráhy – nezanedbatelný segment ČD. BŘEZEN ▶ V  rámci akce Českých drah a Středočeského kraje se 9. března mohli zájemci svézt z Milovic do Prahy za pouhou korunu. ▶ Dne 22. března oslovil studenty Univerzity Karlovy generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Tématem jeho prezentace byl systém vedení a kontroly ČD. ▶ Koncem března se mohli především mladí lidé naučit zásadám bezpečného chování na železnici v Preventivním vlaku ČD ve vybraných městech Jihomoravského a Zlínského kraje a na Vysočině. DUBEN ▶ Studenti zapojení do Stipendijního programu ČéDés diskutovali 7. dubna s generálním ředitelem ČD Petrem Žaludou o svých perspektivách i dalším vývoji železnice. ▶ Odhalení znaku města Cheb na vozidle Desiro připomnělo 21. dubna desetiletou spolupráci v  rámci společného česko-německého přeshraničního systému EgroNet. ▶ Byla dokončena přestavba železničního uzlu v Kolíně.

4

KVĚTEN ▶ Legendární Posázavský pacifik oslavil 1. května 110 let od zahájení provozu. ▶ V Jihlavě se představil první nízkopodlažní motorový vůz firmy Stadler. ▶ V  Olomouckém kraji byla ukončena elektrifikace tratě Zábřeh – Šumperk. ČERVEN ▶ Skupina České dráhy se prezentovala ve dnech 15. až 17. června na mezinárodním veletrhu Czech Raildays v Ostravě. ▶ V anketě o nejkrásnější nádraží v  České republice zvítězila východočeská Choceň. ▶ České dráhy uspořádaly mezinárodní seminář, který se týkal rozpoznávání a odhalování falešných mezinárodních jízdenek. ČERVENEC ▶ České dráhy vykázaly za 1. pololetí roku 2010 meziroční nárůst tržeb z vnitrostátní osobní přepravy o 90,5 milionu korun.

▶ Novým ministrem dopravy se stal Vít Bárta. ▶ Otevřením dopravního terminálu odstartovalo 24. července v Telči Parní léto 2010. SRPEN ▶ České dráhy vyhlásily veřejnou soutěž na vybavení 600 lokomotiv radiostanicemi s  technologií GSM-R. ▶ Břeclavští železničáři dostali do užívání zrenovovanou administrativní budovu. ▶ Dne 28. srpna byla uvedena do provozu zrekonstruovaná mezistátní trať z polské Sklářské Poreby do Harrachova. ZÁŘÍ ▶ České dráhy rozšířily nabídku jízdních dokladů přes internet i na osobní vlaky. ▶ Od 20. září byl spuštěn pilotní projekt odškodnění cestujících za zpoždění a nepohodlí při vnitrostátní cestě vlakem. ▶ Poslední zářijovou sobotu se slavil na řadě míst republiky tradiční Den železnice.

5

Přehled členů orgánů a vedoucích zaměstnanců Českých drah, a.s. STAV OD 1. 10. 2009 DO 30. 9. 2010

ŘÍDÍCÍ VÝBOR ČESKÝCH DRAH, a.s. Je nejvyšším orgánem Českých drah, a.s., jemuž je svěřen výkon působnosti valné hromady. ▶ Mgr. Roman Boček, MBA – předseda (do 10. 8. 2010) vrchní ředitel správy úseku majetku Ministerstva dopravy ▶ JUDr. Pavel Škvára, MBA – místopředseda (do 10. 8. 2010) náměstek ministra dopravy ▶ Ing. Miroslav Kalous – člen (do 10. 8. 2010) náměstek ministra pro místní rozvoj ▶ JUDr. Petr Polák – člen ředitel Kabinetu ministra průmyslu a obchodu ▶ Ing. Bohumil Hasse – člen (do 10. 8. 2010) ředitel Kanceláře ministryně obrany ▶ Ing. Miloslav Müller – člen ředitel Kabinetu ministra financí

▶ Ing. Eduard Havel – člen (do 10. 8. 2010) náměstek ministra dopravy ▶ JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. – předseda (od 11. 8. 2010) náměstek ministra dopravy ▶ Mgr. Jakub Hodinář – místopředseda (od 11. 8. 2010) vrchní ředitel Kabinetu ministra dopravy ▶ Ing. Lukáš Hampl – člen (od 11. 8. 2010) ředitel odboru Ministerstva dopravy ▶ Ing. Michael Hrbata – člen (od 11. 8. 2010) náměstek ministra obrany ▶ Ing. Michal Janeba – člen (od 11. 8. 2010) náměstek ministra pro místní rozvoj

DOZORČÍ RADA ČESKÝCH DRAH, a.s. Je kontrolním orgánem společnosti, dohlíží na výkon působnosti představenstva společnosti. ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶

JUDr. Jaroslav Král, CSc. – předseda (do 15. 9. 2010) Ing. Tomáš Chalánek – člen (do 15. 9. 2010) Ing. Karel Březina – člen (do 15. 9. 2010) JUDr. Pavel Škvára, MBA – člen (do 15. 9. 2010) Zdeněk Prosek – člen Ing. Jaroslav Palas – člen (od 4. 3. 2010)

▶ ▶ ▶ ▶ ▶

JUDr. Martin Roman – člen (do 10. 12. 2009) Ing. Lukáš Hampl – člen (od 16. 9. 2010) JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. – člen (od 16. 9. 2010) Ing. Michael Hrbata – člen (od 16. 9. 2010) Ing. Miroslav Nádvorník – člen (od 16. 9. 2010)

Členové – zástupci zaměstnanců – volení zaměstnanci Českých drah, a.s. ▶ PhDr. Jan Bitter ▶ Vladislav Vokoun ▶ Antonín Leitgeb

6

PŘEDSTAVENSTVO ČESKÝCH DRAH, a.s. Je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo tvoří pět členů, které volí a odvolává dozorčí rada společnosti. Funkční období jednotlivých členů představenstva je pět let. ▶ Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel

▶ Ing. Milan Matzenauer člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro správu majetku

▶ Ing. Michal Nebeský člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro ekonomiku

▶ Ing. Antonín Blažek člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu

▶ Ing. Jiří Kolář, Ph.D. člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro provoz

▶ Ing. Josef Bazala (do 8. 12. 2009) člen představenstva

ŘÍDÍCÍ MANAGEMENT ČESKÝCH DRAH, a.s. Generální ředitel Ing. Petr Žaluda (současně zastává funkci předsedy představenstva společnosti)

Náměstek generálního ředitele pro správu majetku Ing. Milan Matzenauer (současně zastává funkci člena představenstva společnosti)

Náměstek generálního ředitele pro ekonomiku Ing. Michal Nebeský

Náměstek generálního ředitele pro marketing a komunikaci (zrušeno 30. 9. 2009) Ing. Miroslav Šebeňa

(současně zastává funkci člena představenstva společnosti)

Náměstek generálního ředitele pro obchod a marketing (zřízeno 1. 10. 2009) Ing. Miroslav Šebeňa (od 1. 10. 2009)

Náměstek generálního ředitele pro provoz Ing. Jiří Kolář, Ph.D. (současně zastává funkci člena představenstva společnosti)

Náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Ing. Antonín Blažek (současně zastává funkci člena představenstva společnosti)

Náměstek generálního ředitele pro personální záležitosti Ing. Pavel Švagr, CSc.

7

VEDOUCÍ ZAMĚSTNANCI ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK ČESKÝCH DRAH, a.s. Ředitelé odborů a samostatných oddělení generálního ředitelství ▶ Ředitel Kanceláře generálního ředitele Ing. Jaroslav Vašátko ▶ Ředitelka Odboru kanceláře náměstka generálního ředitele pro ekonomiku Mgr. Iva Albertová (do 16. 10. 2009) Mgr. Iva Kele (od 17. 10. 2010) ▶ Ředitel Kanceláře náměstka generálního ředitele pro osobní dopravu Ing. Jiří Kešner ▶ Ředitel Kanceláře náměstka generálního ředitele pro provoz Ing. Aleš Krejčí ▶ Ředitel Kanceláře náměstka generálního ředitele pro personální záležitosti Jan Heglas ▶ Ředitel Kanceláře náměstka generálního ředitele pro obchod a marketing (zřízeno od 5. 5. 2010) Ing. Jiří Ješeta (od 5. 5. 2010) ▶ Ředitel Projektové kanceláře Ing. Jan Příleský (do 31. 1. 2010) Dr. Martina Mannová (od 1. 2. 2010) ▶ Ředitel Odboru účetnictví Ing. Jindřich Štětina (do 31. 5. 2010) RNDr. Libor Müller (od 1. 6. 2010) ▶ Ředitel Odboru finančního Ing. Petr Vohralík ▶ Ředitelka Odboru investic a veřejných zakázek Ing. et Bc. Hana Dluhošová, MBA ▶ Ředitel Odboru plánování a controllingu Ing. Pavel Nevický ▶ Ředitel Odboru zásobování a odbytu Bc. Aleš Vavrejn ▶ Ředitel Odboru odměňování a benefitů Mgr. Jan Čermák (od 1. 10. 2009)

▶ Ředitelka Odboru personálního PaedDr. Ludmila Beránková (od 1. 10. 2009) ▶ Ředitel Odboru řízení provozu a organizování drážní dopravy Ing. Miroslav Jasenčák ▶ Ředitel Odboru kolejových vozidel Ing. Rostislav Novák ▶ Ředitelka Odboru legislativy JUDr. Daniela Kovalčíková ▶ Ředitelka Odboru provozu osobní dopravy Ing. Luďka Hnulíková ▶ Ředitel Odboru interního auditu a kontroly Ing. Vladimír Honzák ▶ Ředitel Inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy Ing. Vítězslav Lössel ▶ Ředitel Odboru autobusové dopravy Ing. Petr Moravec ▶ Ředitelka Odboru informatiky Ing. Dagmar Holadová ▶ Ředitelka Odboru správy majetkových účastí Ing. Michaela Oharková ▶ Ředitel Odboru právního JUDr. Jan Blecha ▶ Ředitel Odboru komunikace Ing. Zbyněk Honys (do 6. 10. 2009) ▶ Ředitel Odboru produktů a obchodu (zřízeno 1. 10. 2009) Ing. Aleš Ondrůj (od 1. 10. 2009 do 31. 8. 2010) ▶ Ředitel Odboru řízení značky (zřízeno 1. 9. 2009) Mgr. Stanislav Perkner, MBA (od 1. 10. 2009) ▶ Ředitel Odboru krizového řízení a bezpečnosti Ing. Ladislav Mikeš ▶ Ředitel Odboru správy nemovitostí Ing. Václav Petrášek, MBA

8

Ostatní organizační složky ▶ ŽELEZNIČNÍ ZDRAVOTNICTVÍ ředitelka Ing. Jaroslava Šmejkalová (do 28. 2. 2010) vedoucí Ing. Pavel Švagr, CSc. (od 1. 3. 2010) ▶ ODÚČTOVNA PŘEPRAVNÍCH TRŽEB OLOMOUC ředitel Ing. Jan Žák ▶ ZÁSOBOVACÍ CENTRUM ČESKÁ TŘEBOVÁ ředitel Ing. Pavel Stockmann, Ph.D. ▶ VLAKOVÝ DOPROVOD OSOBNÍ DOPRAVY PRAHA ředitel Ing. Daniel Jareš (do 30. 4. 2010) ředitel Ing. Petr Baroch (od 1. 6. 2010) ▶ DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL BRNO vrchní přednosta Ing. Josef Matúš ▶ DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL ČESKÁ TŘEBOVÁ vrchní přednosta Jiří Slezák ▶ DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL OLOMOUC vrchní přednosta Ing. Dušan Tylich ▶ DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL PLZEŇ vrchní přednostka Ing. Květuše Skřivanová ▶ DEPO KOLEJOVÝCH VOZIDEL PRAHA vrchní přednosta Ing. Václav Sosna ▶ DEPO HISTORICKÝCH VOZIDEL LUŽNÁ U RAKOVNÍKA vrchní přednosta Ing. Jindřich Rachota ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU BRNO ředitel Ing. Pavel Surý ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU HRADEC KRÁLOVÉ ředitel Ing. Petr Nerodil ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU OSTRAVA ředitel Ing. Petr Novák ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU PLZEŇ ředitel Ing. Josef Chaloupka (do 15. 12. 2009) ředitel Ing. Josef Hendrych (od 16. 12. 2009) ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU PRAHA ředitel Ing. Tomáš Nachtman ▶ REGIONÁLNÍ CENTRUM PROVOZU ÚSTÍ NAD LABEM ředitel Ing. Milan Fryč ▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU BRNO ředitel Ing. Lubomír Křivánek ▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU HRADEC KRÁLOVÉ ředitel Ing. Václav Fikr

▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU OLOMOUC ředitel Ing. Gabriel Jursa ▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU PLZEŇ ředitel Ing. Jiří Stuna ▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU PRAHA ředitel Ing. Jan Skalický ▶ REGIONÁLNÍ SPRÁVA MAJETKU ÚSTÍ NAD LABEM ředitel Ing. Patrik Konopásek ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY BRNO ředitel Ing. Pavel Karšulín ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY ČESKÉ BUDĚJOVICE ředitel Ing. Jiří Kafka ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY HRADEC KRÁLOVÉ ředitel Ing. Roman Moravčík ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY JIHLAVA ředitel Ing. Miroslav Havel (do 31. 8. 2009) ředitelka Ing. Lenka Horáková (od 1. 10. 2009) ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY KARLOVY VARY ředitel Ing. Vladimír Omelka ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY LIBEREC ředitel Ing. Jaroslav Jirman ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY OLOMOUC ředitel JUDr. et Mgr. Petr Holánek ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY OSTRAVA ředitel Ing. Miroslav Klich ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY PARDUBICE ředitel Ing. Michal Štěpán ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY PLZEŇ ředitel Ing. Vladimír Kostelný ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY PRAHA ředitel Alois Kašpar ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY ÚSTÍ NAD LABEM ředitel Ing. Petr Hinterholzinger (do 5. 3. 2010) ředitel Ing. Daniel Jareš (od 1. 5. 2010) ▶ KRAJSKÉ CENTRUM OSOBNÍ DOPRAVY ZLÍN ředitel Ing. Ludvík Urban

Ekonomika

10

Ekonomika Českých drah Veškeré aktivity ČD v oblasti formulace střednědobé strategie, podnikatelského plánování, financování, vedení finančního účetnictví a daňové evidence, nákladového účetnictví, výkaznictví, investičního rozvoje a zásobování zajišťoval úsek náměstka generálního ředitele ČD pro ekonomiku, v jehož rámci působily Projektová kancelář, Odbor účetnictví, Odbor finanční, Odbor investic a veřejných zakázek, Odbor plánování a controllingu, Odbor zásobování a odbytu a organizační jednotky Odúčtovna přepravních tržeb a Zásobovací centrum.

V uplynulém období se velká pozornost v úseku ekonomického náměstka věnovala vytváření systému interního finančního řízení a reportingu, přechodu na mezinárodní účetní standardy (IFRS), budování integrovaného systému řízení finančních a operačních rizik, posílení a zkvalitnění corporate governance firmy a v  neposlední řadě také přípravě střednědobé strategie investičního financování. Projektová kancelář koordinovala a aktivně se podílela na plnění projektů transformačního programu Vize 2012. Nosným tématem všech aktivit úseku bylo zefektivnění chodu firmy s důrazem na snižování nákladů a restrukturalizaci klíčových procesů.

Vize 2012 Transformačním programem Vize 2012 reagují ČD, a.s., na současnou situaci, kdy se výrazně změnily potřeby zákazníků, současně probíhá deregulace a postupná liberalizace trhu železniční dopravy, což má za následek vzrůstající konkurenci. Vize 2012 si klade za cíl výrazné zvýšení spokojenosti zákazníků, snížení stáří vozidlového parku, zvýšení dochvilnosti vlaků, v oblasti ekonomické pak zvýšení výnosů na místokilometr, snížení celkových nákladů na vlakokilometr a naopak zvýšení počtu vlakokilometrů na jednoho zaměstnance. K ambicím Vize 2012 patří i rozvoj komerčních aktivit s důrazem na co nejlepší výsledek hospodaření.

ZÁKLADNÍ VÝKONOVÉ UKAZATELE ČESKÝCH DRAH, a.s. Ukazatele

1.–6. 2010

1.–6. 2009

1.–6. 2008

Hospodářské ukazatele Provozní výsledek hospodaření bez odpisů (EBITDA) v mil. Kč

933

-555

-536

Provozní výsledek hospodaření (EBIT) v mil. Kč

-96

-1 666

-1 585

22

-1 657

-1 628

82

83

89

3 229

3 227

3 270

Běh vlaků na síti obsluhované ČD, a.s. (tis. vlkm)

74 317

76 143

78 663

Výkon vlakové dopravy na síti obsluhované ČD, a.s. (mil. hrtkm)

22 465

22 324

21 137

27 262

28 837

39 960

Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT) v mil. Kč Přepravní ukazatele Počet přepravených cestujících (mil. osob) Přepravní výkon (mil. oskm) Dopravní ukazatele

Zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané

11

Účetnictví a daně Úkolem Odboru účetnictví a daní GŘ je vedení finančního a majetkového účetnictví, daňová evidence a daňové přiznání, zpracování samostatné i konsolidované účetní závěrky. Letos poprvé bude připravena účetní závěrka jak podle  lokálních, tak i mezinárodních účetních standardů. Podstatně se také zkrátila doba pro přípravu roční závěrky a zkvalitnil chod úseku. Letos poprvé firma začala publikovat čtvrtletní výsledky hospodaření.

Financování a řízení rizik Skupina České dráhy průběžně a dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje všechna významná podnikatelská rizika, zejména rizika tržní, kreditní a riziko likvidity. Hlavním cílem systému řízení rizik je jejich včasná identifikace a následné provedení aktivních kroků minimalizujících negativní dopady na hospodaření skupiny. Úkolem Odboru finančního GŘ je finanční plánování a řízení finančních rizik (likvidity a kreditní). Cílem řízení likvidity je zajištění dostatku finančních zdrojů pro hrazení splatných závazků. Klíčovým nástrojem řízení likvidity je hodnocení krátkodobého a střednědobého vývoje likvidity a toku hotovosti. Dne 8. června 2010 dozorčí rada společnosti projednala a schválila Strategii investičního financování ČD, a.s., 2010 a 2011. Dokument počítá s tím, že podnik za předpokladu získání mezinárodního ratingu v investičním pásmu bude moci vstoupit na mezinárodní kapitálový trh emisí dluhopisů až do výše 300 milionů EUR (7,5 mld. Kč). Klíčovým problémem ČD v posledních 22 letech byla nedofinancovanost objednávané osobní dopravy. Usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 vláda schválila účast státu na financování plné úhrady prokazatelné ztráty veřejné dálkové a regionální železniční osobní dopravy a uložila ministru financí částky zapracovat do přípravy návrhů státních rozpočtů ČR a střednědobých rozpočtových výhledů na léta 2010 až 2019 a ministru dopravy poskytnout krajům v letech 2010 až 2019 dotace na financování doprav-

ní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou a uzavřít smlouvu o závazku veřejné služby k zajištění dopravních potřeb státu zabezpečovaných veřejnou železniční osobní dopravou. Usnesením vlády ČR č. 1350 ze dne 28. října 2009 k Memorandu o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou skončilo období nesystémového financování železniční osobní dopravy. Memorandum stvrzuje předchozí vládní usnesení č. 1132, podle kterého budou kraje dostávat deset let od státu 2,65 miliardy korun ročně na regionální železniční osobní dopravu.

Plánování, controlling a výkaznictví Úkolem Odboru plánování a controllingu GŘ (O6) je plánování, nákladové účetnictví a analýzy v  rozsahu od jednotlivých produktů a procesů až po celopodnikovou úroveň ČD. Odbor modeluje budoucí vývoj a výhled podnikatelské činnosti, sestavuje podnikatelský plán, vytváří kalkulace nákladů na objekty (střediska,

12

zakázky, produkty), zajišťuje interní i externí finanční výkaznictví, analyzuje odchylky mezi plánem a skutečností a vyhodnocuje návratnost investic. V roce 2009 byl zaveden systém interního finančního plánování a výkaznictví podle jednotlivých oblastí řízení. ČD jsou rozděleny na úseky podle jednotlivých náměstků generálního ředitele a finanční hospodaření těchto úseků je detailně vyhodnocováno na měsíční bázi. V rámci provozování železniční dopravy ČD v závazku veřejné služby připravuje odbor čtvrtletní výkazy tzv. prokazatelné ztráty, které vyčíslují výši oprávněných nákladů a tržeb od cestujících. Na základě smluv s objednateli (kraje, stát) je tato prokazatelná ztráta uhrazována (v roce 2009 poprvé v plné výši). V roce 2009 byl postupně zaváděn automatizovaný systém reportování výkazů prokazatelné ztráty a popis metodiky vzniku těchto reportů (Projekt 602).

Investice Hlavní prioritou investiční činnosti ČD je obnova vozidlového parku, a to jak v dálkové, tak regionální osobní dopravě, jakož i obnova nádražních budov. Pro rok 2010 plánují ČD investovat do modernizace vlaků rekordní částku přes 7 miliard Kč. Další stovky milionů korun společnost investuje do oprav nádražních budov. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv dosáhly v prvním pololetí roku 2010 částky 1,9 mld. Kč.

Zásobování a odbyt Základním posláním Odboru zásobování a odbytu je řídit hospodaření se zásobami, zabezpečovat zásobování materiálovými prostředky, organizovat jejich distribuci a organizovat odbyt nepotřebných materiálových zásob.

Organizační jednotky ÚEN Do úseku náměstka generálního ředitele pro ekonomiku (ÚEN) organizačně náležejí organizační jednot-

ky ČD Odúčtovna přepravních tržeb (OPT) a Zásobovací centrum (ZC). Odúčtovna přepravních tržeb (OPT) se sídlem v  Olomouci je odborně a metodicky podřízena řediteli Odboru finančního GŘ ČD. OPT zabezpečuje úplnost plateb a zúčtování tržeb z vnitrostátní i mezinárodní osobní přepravy; provádí a kontroluje vyúčtování a odúčtování se zahraničními a tuzemskými železničními podniky i obchodními partnery, odborně řídí pokladní službu v železničních stanicích, kontroluje pokladní operace v  železničních stanicích a v cestovních kancelářích s prodejem jízdních a rezervačních dokladů ČD, vykonává, zřizuje nebo ruší pokladny v železničních stanicích, vykonává odbornou přípravu a odborné zkoušky zaměstnanců pokladní služby a další činnosti související s předmětem podnikání ČD. OPT vyhotovuje faktury za jízdy zvláštních vlaků ve vnitrostátní i v mezinárodní přepravě, zkušební jízdy opravovaných a nových železničních vozidel, jízdní a rezervační doklady a zásilky ČD-Kurýr hrazené bezhotovostně. Ke konci prvního pololetí 2010 bylo na ČD a ve smluvních cestovních kancelářích provozováno celkem 2 113 pokladen různého druhu. V těchto pokladnách provedli kontroloři OPT za období prvního pololetí 2009 celkem 2 410 kontrol hospodaření a 887 kontrol tematických. Zásobovací centrum (ZC) se sídlem v České Třebové zajišťuje zásobování v rámci Skupiny České dráhy, které představuje samostatnou produktovou vertikálu, reprezentovanou Odborem zásobování a odbytu GŘ, organizační jednotkou ZC Česká Třebová a jejími provozními jednotkami (PJ). K hlavním činnostem patří nejen výběr dodavatelů, nákup, skladování a distribuce zásob, ale také spolupráce na optimalizaci logistického toku materiálu v rámci Skupiny České dráhy. V současné době probíhá proces racionalizace zásobovací soustavy ČD. Nedílnou součástí ZC je vlastní Tiskárna ČD se sídlem v Olomouci. Jejím posláním je (již od roku 1896) tisk a polygrafická výroba pro potřeby organizačních složek a jednotek ČD, případně dalších externích subjektů.

13

Osobní doprava a přeprava

14

Vlakový doprovod osobní dopravy Předmětem činnosti organizační jednotky Vlakový doprovod osobní dopravy (VDOD) je především kontrola jízdních dokladů, odbavení cestujících ve vlacích a podávání informací, sběr prvotních dat průzkumů využívání vlaků a další činnosti související se zajištěním servisu pro cestující ve vlacích.

OJ VDOD je začleněna do přímé řídicí působnosti náměstka generálního ředitele pro osobní přepravu, je vedena Odborem provozu osobní dopravy GŘ Českých drah. Jejím ředitelem je Ing. Petr Baroch. Stejně jako existují ve vazbě na uspořádání krajských samospráv Krajská centra osobní dopravy, existuje tato vazba i v případě VDOD. OJ VDOD tvoří ředitelství OJ a třináct Regionálních center vlakového doprovodu, která zajišťují konkrétní obsazení jednotlivých vlaků a veškerý servis pro vlastní zaměstnance. K 1. 8. 2010 bylo v OJ VDOD evidováno 3 223 zaměstnanců, z  toho 3 072 zaměstnanců vlakových čet. Regionální centra vlakového doprovodu (RCVD) v podstatě kopírují obvody Krajských center osobní dopravy (KCOD), respektive krajů. Pod jednotlivá RCVD spadají domovská střediska vlakových čet (DSVČ) se sídlem komanda a střediska vlakových čet (SVČ), neobsazená komandujícím. Obsluhu vlaků SuperCity Pendolino s významnou klientelou VIP a manažerů zajišťuje RCVD Ostrava. K zajištění bezchybného doprovodu vlaků vyšší kvality vypisuje ředitel OJ VDOD každoročně výběrové řízení na zaměstnance, kteří musí splňovat požadavky na odbornou znalost, jazykovou vybavenost, flexibilitu a vstřícný přístup k zákazníkům.

15

Členění jednotlivých RCVD: ▶ RCVD BRNO Zahrnuje DSVČ Břeclav (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Břeclav, Hodonín; DSVČ Brno hl. n. se SVČ Brno hl. n., Skalice nad Svitavou, Vyškov na Moravě; DSVČ Veselí nad Moravou se SVČ Veselí nad Moravou a DSVČ Znojmo se SVČ Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou. ▶ RCVD ČESKÉ BUDĚJOVICE Zahrnuje DSVČ České Budějovice (pracoviště hlavního komanda) se  SVČ České Budějovice, České Velenice, Protivín, Strakonice, Volary a DSVČ Tábor se SVČ Tábor, SVČ Veselí nad Lužnicí. ▶ RCVD JIHLAVA Zahrnuje DSVČ Jihlava (pracoviště hl. komanda) se SVČ Havlíčkův Brod, Jemnice, Jihlava, Telč, Žďár nad Sázavou. ▶ RCVD HRADEC KRÁLOVÉ Zahrnuje DSVČ Hradec Králové hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Častolovice, Hradec Králové hl. n., Chlumec nad Cidlinou, Jičín a DSVČ Trutnov hl. n. se SVČ Jilemnice, Meziměstí, Náchod, Trutnov hl. n. ▶ RCVD KARLOVY VARY Zahrnuje DSVČ Cheb (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Cheb a SVČ Karlovy Vary. ▶ RCVD LIBEREC Zahrnuje DSVČ Liberec (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Česká Lípa hl. n., Frýdlant v Čechách, Liberec, Tanvald, Turnov. ▶ RCVD OLOMOUC Zahrnuje DSVČ Olomouc hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Lipová Lázně, Olomouc hl. n., Prostějov hl. n., Šumperk, Červenka a DSVČ Přerov se SVČ Přerov.

▶ RCVD OSTRAVA Zahrnuje DSVČ Bohumín (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Bohumín, Ostrava hl. n., Suchdol nad Odrou, Studénka; DSVČ Český Těšín se SVČ Český Těšín, Frýdek Místek; DSVČ Opava východ se SVČ Krnov, Opava východ, Třemešná ve Slezsku. ▶ RCVD PARDUBICE Zahrnuje DSVČ Pardubice hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Choceň, Chrudim, Letohrad, Pardubice hl. n. a DSVČ Česká Třebová se SVČ Česká Třebová. ▶ RCVD PLZEŇ Zahrnuje DSVČ Plzeň hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Plzeň hl. n., Domažlice, Rokycany, Tachov a DSVČ Klatovy se SVČ Bělá nad Radbuzou, Klatovy. ▶ RCVD PRAHA DSVČ Praha hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Kralupy nad Vltavou, Praha hl. n., Čerčany, Benešov u Prahy; DSVČ Kolín se SVČ Kolín, Kutná Hora město, Mladá Boleslav hl. n., Nymburk hl. n. a DSVČ Rakovník se SVČ Beroun, Kladno, Rakovník, Zdice, Lochovice. ▶ RCVD ÚSTÍ NAD LABEM Zahrnuje DSVČ Děčín hl. n. (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Děčín hl. n., Rumburk; DSVČ Chomutov se SVČ Chomutov, Louny, Most, Žatec západ a DSVČ Ústí nad Labem hl. n. se SVČ Lovosice, Ústí nad Labem hl. n. ▶ RCVD VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Zahrnuje DSVČ Valašské Meziříčí (pracoviště hlavního komanda) se SVČ Horní Lideč, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Meziříčí, Vsetín.

16

České dráhy a kraje České republiky Podle zákona č. 266/1994 Sb. a na základě desetiletých kontraktů, uzavřených s jednotlivými kraji v závěru roku 2009, zajišťují České dráhy v rámci požadavků a objednávek krajských úřadů základní dopravní obslužnost v regionech.

Určujícím kritériem Českých drah ve vztahu ke krajům zůstává udržení a rozvoj optimálního rozsahu dopravní obslužnosti a budování systémů integrované dopravy. Od závěru roku 2009 byly postupně předloženy pro všechny kraje s výjimkou kraje Jihomoravského projekty na obnovu vozidlového parku s využitím finančních prostředků z Regionálních operačních programů. V řadě regionů jsou již projekty schváleny, došlo i k uzavření dotačních smluv, pro kraj Vysočina a Liberecký kraj byl již vybrán dodavatel moderních vozidel.

Hlavní město Praha Praha je nejvýznamnějším železničním uzlem v České republice. Regionální a příměstskou dopravu zajišťuje 43 pražských stanic v délce 212 km.

Je plně využíváno Nové spojení, v  rámci GVD 2009/2010 také ve směru Praha hl. n. – Praha-Libeň, protože byly dokončeny stavební práce na I. tranzitním železničním koridoru v úseku Praha-Libeň – Praha-Běchovice. Zájem cestujících o čipovou kartu OPENCARD neustále roste, postupně jsou omezovány papírové kupony. Od 13. 6. 2010 lze kupony pro Prahu – sleva dítě a junior – zakoupit pouze nahrané na OPENCARD. V příměstské dopravě byla nově zavedena v pracovní dny přímá linka S20 Praha – Lysá nad Labem – Milovice. Jezdí v prokladu s linkou S2 a S22 tak, že v úseku Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem a Lysá nad Labem – Milovice je celodenní interval 30 min. V rámci projektu Živá nádraží pokračuje rozsáhlá rekonstrukce odbavovací haly hlavního nádraží. Projekčně se připravují revitalizace stanic Praha-Smíchov a Praha-Holešovice.

Středočeský kraj Středočeský kraj disponuje nejhustší železniční sítí v České republice s největším smluvním rozsahem regionální dopravy a s největším počtem spojů v dálkové a mezistátní dopravě. Celkem zde jezdí 1 914 regionálních a 375 dálkových spojů. Rychlé radiální velkokapacitní spojení s Prahou představují dvoukolejné elektrifikované tratě Kolín – Praha, Nymburk – Praha, Kralupy nad Vltavou – Praha, Beroun – Praha, Benešov – Praha. V  příměstské dopravě byla nově zavedena v  pracovní dny přímá linka S20 Praha – Lysá nad Labem – Milovice.

17

Pokud jde o modernizaci vozidel, od října 2009 do 6. září 2010 bylo dodáno dalších 8 nových jednotek ř. 471 (nyní v provozu 55). Na trati Lysá nad Labem – Milovice byly nově nasazeny jednotky ř. 471 na 100 procentech spojů v pracovní dny, na trati Praha – Beroun na 50 procentech spojů. Na regionální tratě na Mladoboleslavsku a Nymbursku bylo od října 2009 do září 2010 postupně nasazeno 9 dvoudílných jednotek ř. 814. Dne 10. 12. 2009 byl slavnostně zahájen provoz v elektrické trakci na trati Lysá nad Labem – Milovice. V druhé polovině roku 2009 a první polovině roku 2010 pokračovala výstavba IV. tranzitního koridoru v úseku Benešov u Prahy – Votice, po dokončení úse-

ku Beroun – Zdice pokračovala výstavba III. tranzitního koridoru v úseku Zdice – Zbiroh.

Jihočeský kraj Železničních stanic a zastávek obsluhovaných Českými drahami je v Jihočeském kraji 250. Denně jihočeské vlaky urazí v průměru 13 630 km při délce železniční sítě 881 km. Z investičních akcí proběhla modernizace IV. železničního tranzitního koridoru v úseku Tábor – Doubí u Tábora a v  roce 2009 byl zahájen provoz na modernizovaném úseku. Dokončena byla elektrifikace tratě České Budějovice – České Velenice – státní hranice

18

19

s  Rakouskem a 11. 6. 2010 byl slavnostně zahájen na celé trati elektrický provoz. Na tratě Jihočeského kraje se od roku 2006 postupně nasazují modernizované jednotky Regionova, kterých je v současné době provozováno 15. Na Dačicko a Slavonicko zajíždějí modernizované jednotky kraje Vysočina. Hustá železniční síť kraje a napojení na okolní regiony a země umožňují návštěvu Jihočeského kraje právě po železnici. Při návštěvě vlakem mohou cestující využít jihočeský ČD Bonus a získat tak nejenom vstupy na hrady a zámky zdarma.

Plzeňský kraj Plzeňský kraj nabízí cestující veřejnosti každý den více než 500 osobních a spěšných vlaků, které ročně ujedou přes 5  400 000 kilometrů při délce tratí 737,5 km. Cestující jsou obsluhováni ve 200 stanicích a zastávkách. Systém Integrované dopravy Plzeňska (IDP) umožňuje na jeden jízdní doklad využívat a kombinovat více druhů dopravních prostředků – vlak, autobus, trolejbus a tramvaj. Železniční stanicí Plzeň hlavní nádraží projde každý den 22 tisíc cestujících. Na regionálních tratích jsou postupně nasazovány motorové jednotky Regionova. Vozidla jezdí na tratích z Horažďovic předměstí přes Klatovy do Domažlic a do Tachova, dále pak v úseku Rokycany do Příkosice. Rozsáhlé investiční akce na III. železničním koridoru přinášejí výrazný posun v  kvalitě infrastruktury. V  současné době se dokončují práce v  úseku Stříbro – Mariánské Lázně a stěžejní práce probíhají v úseku Holoubkov – Rokycany.

Karlovarský kraj Hlavními dopravními tepnami v Karlovarském  kraji jsou celostátní tratě č. 170 z Plzně do Chebu a elektrifikovaná dvoukolejná trať č. 140 z  Chebu do Karlových Varů a Chomutova. V souvislosti s budováním

tranzitního koridoru v úseku Planá u M. L. – Cheb zajišťovalo KCOD Karlovy Vary náhradní autobusovou dopravu při nepřetržité 6měsíční výluce. Během roku 2009 byla dána do provozu revitalizovaná budova Českých drah v Mariánských Lázních. Rovněž byl v  tomto roce modernizován vozidlový park. Kromě probíhající humanizace vozů řady 810 a přívěsných vozů 010 České dráhy zakoupily pro Karlovarský kraj další moderní jednotky řady Regionova. Na trati Cheb – Luby, Cheb – Aš a Karlovy Vary – Potůčky zajišťuje dopravní obslužnost celkem 6 těchto moderních jednotek. V roce 2009 připravovaly ČD projekt obnovy vozidlového parku v kraji s podporou ROPu. V květnu 2010 pak byla v Karlových Varech podepsána smlouva o poskytnutí dotace mezi Regionální radou regionu soudržnosti Severozápad a Českými drahami. Dálková doprava je v  Karlovarském kraji zajišťována 32 rychlíky, které jsou provozovány ve dvouhodinovém taktu mezi Chebem – Plzní – Prahou a Chebem – Ústím n. L. – Prahou.

Ústecký kraj Ústecký kraj má důležitou dopravní polohu danou vazbou na Evropskou unii. Železniční doprava se v  kraji podílí velkou měrou na zajištění dopravní obslužnosti. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze SRN přes Děčín a Ústí nad Labem do Prahy. Na území Ústeckého kraje je v  JŘ 2009/2010 vedeno 12 vlaků EC, 5 EN, 93 rychlíků, 48 spěšných a 784 osobních vlaků, které najedou denně 31  893 vlakových kilometrů, vlaky regionální dopravy najedou denně 23 666 vlakových kilometrů. V  jízdním řádu 2009/10 bylo zavedeno v  Ústeckém kraji označení jednotlivých linek písmenem U (RegioTakt Ústeckého kraje). Celkem je osobní doprava provozována na 30 tratích a je rozdělena do 31 linek ústeckého RegioTaktu. Celý Ústecký kraj má rozložením svých aglomerací charakter příměstské dopravy. Linka U1 Děčín – Ústí nad Labem – Most (Chomutov) je nejvytíženější v  celém kraji. Příměstské jednotky

20

CityElefant vozí cestující na převážné většině osobních vlaků na lince U4 Ústí nad Labem – Praha celotýdenně a o víkendech na některých spojích linky U1 Děčín – Most.

Liberecký kraj Jednou z nejvýznamnějších událostí regionu je rekonstrukce česko-polské jizerskohorské železnice Harrachov – Szklarska Poreba a následné zahájení provozu 65 let od jeho zastavení v roce 1945. Dne 28. 8. 2010 začaly jezdit pravidelné osobní vlaky Kořenov – Szklarska Poreba Górna. V závěru roku 2009 byly otevřeny dopravní terminály Smržovka a Smržovka dolní nádraží, rok 2010 přinesl cestujícím 5 nových železničních zastávek – 4 na trati 036 Liberec – Harrachov, kde vznikly a postupně byly otevřeny nové zastávky Smržovka Luční, Jablonec n. N. centrum, Desná Pustinská a Desná Riedlova vila. Trať 035 Železný Brod – Tanvald získala zastávku Velké Hamry město. Vedle obnovy tratí po ničivé srpnové povodni byl vybudován dopravní terminál v Chrastavě, proběhly re-

konstrukce odjezdové haly libereckého nádraží a výpravních budov v Jablonci n. N., Hejnicích a Bílém Potoce pod Smrkem. Od 1. 7. 2010 jsou ČD zapojeny v integrovaném systému Libereckého kraje IDOL, který představuje tarifní integraci celého kraje a možnost cestovat na bezkontaktní čipovou kartu OPUSCARD všemi druhy veřejné dopravy.

Královéhradecký kraj V  Královéhradeckém kraji se za rok přepraví vlakem 18 milionů cestujících; železniční síť čítá 630 km a 203 stanic a zastávek. Denně je vypraveno 820 vlaků, z toho 691 osobních, 77 spěšných a 52 rychlíků. Převládá přeprava do škol a zaměstnání, ale velmi významný je i cestovní ruch – ročně 0,9 milionu cestujících. IDS IREDO umožňuje cestujícím využívat s  jediným cestovním dokladem vlaky ČD a linkové autobusy 22 zapojených dopravců na území celého kraje. Dne 13. 6. 2010 se rozšířil IDS IREDO na území celého kraje, který se tak stal prvním „integrovaným“.

21

Probíhá úspěšná spolupráce ČD, Pardubického a Královéhradeckého kraje na získání dotačních prostředků EU na nákup 5 elektrických jednotek pro nasazení na trati 031. Uskutečnila se „peronizace“ stanic Starkoč a Rokytnice v Orlických horách, připravuje se Česká Skalice. Projektově je připravena oprava výpravních budov s přestavbou prostor pro cestující ve stanicích Vrchlabí, Týniště n. O., Česká Skalice, Stará Paka.

Pardubický kraj Tranzitní železniční koridor, který protíná Pardubický kraj v  délce 156,5 km, zaručuje dostupnost centra státu a evropských metropolí rychlou a pohodlnou dopravou. Zájem cestujících o železniční dopravu je stabilizovaný; v současnosti ji ročně využije takřka 14 milionů osob, přičemž podíl regionální dopravy na přepravě cestujících činí téměř 75 %. Regionální doprava v Pardubickém kraji postupně získává nový význam rozvojem integrovaného dopravního systému. Pardubický kraj coby organizátor IDS plně preferuje odbavení cestujících na bázi bezkontaktních čipových karet. Z  investičních akcí je významná stavba nového dopravního terminálu před výpravní budovou železniční stanice Česká Třebová dokončená v srpnu 2010. V roce 2010 předložily ČD úspěšný projekt na pořízení nových souprav pro vlaky spojující Pardubice s Hradcem Králové a Českou Třebovou s Lanškrounem, resp. též s Moravskou Třebovou.

Kraj Vysočina Z  celkového počtu kilometrů tratí kraje Vysočina je 183,7 km elektrifikovaných a 111,8 km dvoukolejných. Železniční doprava je nedílnou součástí dopravy v kraji, a to i přestože na jeho území neleží žádná z koridorových tratí. Kraj Vysočina nemá vlastní systém integrované dopravy. Pouze ve směru od Jihomoravského kraje jsou na trati 240 do IDS JMK integrovány železniční stani-

ce Rapotice, Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou a od 1. 7. 2010 na trati 241 Moravské Budějovice a Vesce. Krajské město Jihlava není v  kraji Vysočina dominantní, má jen asi o 10  000 obyvatel více než druhé největší město Třebíč. Příměstská doprava se tak více rozděluje do regionálních středisek kraje. Nejdůležitějšími jsou Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou . Postupně dochází k mírnému zlepšování vozidlového parku – v kraji jezdí celkem 7 modernizovaných dvouvozových jednotek Regionova. V roce 2010 byly otevřeny dva nové dopravní terminály. První v Telči, kde byla rekonstruována výpravní budova a přesunuto autobusové nádraží, druhý v Náměšti nad Oslavou (vybudování autobusového nádraží v těsné blízkosti vlakového).

Jihomoravský kraj V  Jihomoravském kraji má železniční síť (o celkové délce 780 km, se 165 stanicemi a zastávkami) významné postavení v přepravě obyvatel. Jihomoravský kraj je plně dopravně integrován (IDS JMK), České dráhy tvoří dominantního dopravce, vlaky jsou v maximální možné míře vedeny v taktu. Dopravní integrace započala v roce 2004, po šesti letech – 1. 7. 2010 – došlo k završení integrace celého území kraje. Regionální osobní dopravu objednává kraj na základě smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě uzavřené do konce roku 2019. Od 1. 7. 2010 došlo k  zastavení osobní dopravy na trati Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín. V roce 2010 byla dokončena stavba 1. části odstavného nádraží v  Brně-Horních Heršpicích včetně moderní myčky kolejových vozidel. Významnou rekonstrukcí prošlo osobní nádraží důležitého železničního uzlu Břeclav. Probíhají práce na výstavbě či modernizaci přestupních terminálů ve Znojmě, Moravském Krumlově a Letovicích. Přestavbou prochází železniční stanice Nesovice, ze zastávky Silůvky se stane stanice s možností křižování vlaků. Od prosince 2009 mohou cestující využívat novou zastávku Znojmo-Nový Šaldorf.

22

Olomoucký kraj V  regionální dopravě Olomoucký kraj denně vypraví okolo 700 vlakových spojení, která přepraví více než 12,5 milionu cestujících ročně. Na území kraje se nachází 160 stanic a zastávek, železniční síť má délku 578 km. Dálková doprava zabezpečuje spojení větších sídelních měst kraje a především spojení s  metropolí a ostatními sídelními městy ČR. Na území kraje je od roku 2005 provozován Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK). Na začátku roku 2010 byla ukončena elektrifikace a modernizace tratě Šumperk – Zábřeh na Moravě a zároveň byla spuštěna rekonstrukce dopravního uzlu žst. Přerov. V  roce 2010 také pokračuje rekonstrukce výpravní budovy v Jeseníku a modernizací prošla výpravní budova Olomouc hl. n., na kterou naváže ke konci roku modernizace odbavovacího systému. Probíhá postupná modernizace vozidlového parku, do regionální dopravy budou ke konci roku nasazeny nové jednotky Regionova.

Zlínský kraj Na území Zlínského kraje se nachází 11 tratí o celkové délce 359 kilometrů, na které denně vyjede 507 vlaků a které za celý rok ujedou 3 578 000 kilometrů a zastaví na 120 železničních stanicích a zastávkách. Integrovaný dopravní systém Zlínského kraje je již přes 20 let zaveden na trati Otrokovice – Vizovice a zajišťuje hlavně spojení mezi městy Zlín a Otrokovice. Cestující veřejnost plně využívá možnosti, že na jeden cestovní doklad si může vybrat mezi vlakem, autobusem nebo trolejbusem. Na regionálních tratích jsou již od roku 2006 postupně nasazovány motorové jednotky Regionova. V letošním roce proběhly dvě významné rekonstrukce a revitalizace železničních stanic. V prvním případě se jedná o železniční stanici Holešov, kde rekonstrukce trvala téměř celý rok a investovalo se zde 20 milionů korun. Druhou je železniční stanice Bojkovice – zde je rekonstrukce těsně před dokončením.

Moravskoslezský kraj České dráhy v současné době zajišťují v Moravskoslezském kraji osobní dopravu na 648 km tratí, na kterých je obsluhováno 156 železničních stanic a zastávek. Veškerá regionální osobní doprava na území kraje včetně některých spojů dálkové dopravy je zapojena do integrovaného dopravního systému ODIS. Denně je na území kraje v regionální dopravě vypravováno 20 spěšných a 742 osobních vlaků, které ujedou v průměru 19 177 km. Z investičních akcí byla dokončena rekonstrukce stanic Bystřice (Bystrzyca) a Návsí (Nawsie), kde jsou nyní moderní zastřešená ostrovní nástupiště s mimoúrovňovým přístupem. Do nového kabátu se postupně převlékají i mezilehlé zastávky na této trati. V závěru roku 2009 se dočkali dokončení komplexní přestavby výpravní budovy rovněž obyvatelé Bílovce. Pokud jde o modernizaci vozidlového parku, tři nové dvoupodlažní klimatizované elektrické jednotky CityElefant posílily od prosince 2009 dosavadní trojici těchto vlakových souprav, nasazovaných na linky Esko S1 a R1 mezi Českým Těšínem a Opavou východ.

23

Vozidlový park V oblasti kolejových vozidel pokračuje spolupráce se zahraničními železničními dopravci. Rozšiřují se traťové úseky, na nichž jsou schváleny jejich jednotlivé řady lokomotiv. Vozidlový park se celkově doplňuje a modernizuje.

Na vlacích v relaci Praha – Vídeň se objevují stále častěji lokomotivy řady 1216 Rakouských spolkových drah, které jsou nasazeny k vedení vlaků kategorie EC bez přepřahu v žst. Břeclav. Známý Taurus jako řadu 1116 lze spatřit i na mezinárodních vlacích v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště a nově i ve Znojmě a Českých Velenicích. Na základě schválení Drážním úřadem byl zahájen provoz motorových lokomotiv německého soukromého dopravce Arriva na vlacích do Plzně. Polské lokomotivy řady EU 07 můžeme vidět nejen na mezinárodních spojích do Prahy, ale také na vlacích v Hradci Králové a Pardubicích.

Nové škodovky Ve Škodě Transportation je dokončována výroba 20 v budoucnu mezinárodně homologovaných, třísystémových elektrických lokomotiv řady 380. V  roce 2010 byly nasazeny ve zkušebním provozu nejprve v nákladní dopravě, zkušební provoz v osobní dopravě se očekává v závěru roku 2010. Zkušebně budou nasazeny především do dálkové dopravy na vnitrostátní výkony v České republice. V červenci 2010 bylo ve stavu ČD 60 třívozových patrových elektrických jednotek řady 471 a jejich dodávky od společnosti Škoda Vagonka pokračují i nadále. Jednotky jsou nasazovány v příměstské dopravě nejen ve Středočeském kraji, ale také v okolí Ostravy a Ústí nad Labem.

Modernizace I v roce 2010 pokračují modernizace motorové jednotky řady 814 Regionova, prováděné společností

Pars nova. V červenci 2010 bylo v inventárním stavu ČD celkem 153 těchto jednotek. Pokračovala také modernizace přípojných vozů řady Btn (053) na řadu Bdtn (054) v Krnovských opravnách a strojírnách. Modernizováno je již celkem 46 přípojných vozů, které mají od inventárního čísla 313 provedenou rekonstrukci uložení skříně na podvozcích na samomazné provedení. Modernizované čtyřnápravové vozy řady Bdtn a modernizované řídicí vozy řad Bfbrdtn a ABfbrdtn spolu s  motorovými vozy řady 854 umožňují Českým drahám vytvářet kapacitně variantní motorové vratné soupravy.

24

Remotorizace, přestavby, rekonstrukce Připravuje se remotorizace a nutná související modernizace celkem 37 čtyřnápravových motorových vozů řady 842, která má zvýšit jejich provozní spolehlivost. Zvažují se také některé úpravy interiéru. Byla zahájena přestavba 30 osobních vozů řady Bte na řídicí vozy řady 961, a to jak v provedení pro regionální, tak i dálkovou dopravu. Uvažuje se o tvorbě souprav sestávajících z řídicího vozu, variabilního počtu vozů klasické stavby a hnacího vozidla elektrické trakce. Ve společnosti ŽOS Vrútky proběhla modernizace 6 vozů 2. třídy s restauračním oddílem řad BRm a BRcm na tzv. bistrovozy řady ARmpeer. Vedle dlouhodobé spolupráce s dceřinou společností DPOV, a.s., byly uzavřeny smlouvy s externími opravci na periodické opravy vozidel. Hlavním opravám se po ujetí 1 200 000 km poprvé podrobují také elektrické jednotky Pendolino. Po proběhnuvších vyvazovacích opravách se nyní opravy roz-

šiřují na další důležité agregáty jednotek, např. naklápění vozidlových skříní. Na jaře roku 2010 byly dokončeny rekonstrukce lokomotiv řady 150.0 na řadu 150.2, čímž se zvýšil počet hnacích vozidel s maximální rychlostí 140 km/h. I v roce 2010 pokračují rekonstrukce lokomotivy 363 na řadu 362 bez využití podvozků lokomotiv 162, čímž bude postupně docházet ke zvyšování počtu lokomotiv schopných provozu maximální rychlostí 140 km/h. V rámci snižování hladiny hlukové zátěže, ale i zvýšení komfortu cestování modernizovanými motorovými jednotkami řady 814, byl zahájen zkušební provoz s nekovovými brzdovými špalíky. Interiér vozů první série Ampz vykazoval již značné provozní opotřebení odpovídající době provozu. V roce 2010 proběhla výměna sedadel a dosazení zásuvek na této první sérii vozů, čímž zároveň dojde k jejich sjednocení s druhou, později dodanou sérií. Dosazení zásuvek bude v  druhé polovině roku 2010 realizováno i u první série 26 vozů Bmz.

Zaměstnanecká politika

26

Zaměstnanecká politika a sociální program V letech 2009 a 2010 pokračovala realizace opatření zaměřených na zlepšení ekonomické situace a zvýšení produktivity práce. V oblasti personální práce to znamenalo pokračování optimalizace počtu zaměstnanců s cílem zlepšit věkovou a profesní strukturu při současném zachování efektivní zaměstnanosti.

Oproti roku 2008 se průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 6 116 osob z 34 685 na 28 569 (včetně převedení funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu ze společnosti ČD, a.s., na SŽDC, s.o., k 1. 7. 2008). Fyzický počet zaměstnanců k 31. prosinci 2009 činil 27 952 osob a oproti konci roku 2008 se snížil o 1 341 osob. Pro zmírnění nežádoucích sociálních a společenských dopadů při snižování zaměstnanosti v důsledku transformace Českých drah byl i v  letech 2009 a 2010 uplatňován Doprovodný sociální program Českých drah, do kterého odešlo v uvedeném období 1 304 lidí. Tento program zahrnuje, nad rámec ustanovení právních předpisů, poskytování příspěvku při skončení pracovního poměru k řešení důsledků restrukturalizace akciové společnosti České dráhy. Ve spolupráci s odborovými organizacemi byla řešena problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zlepšování pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců a formou preventivní péče a ozdravných pobytů i oblast zvyšování ochrany zdraví.

byla v  roce 2009 zaměřena zejména na nejrizikovější pracovní činnosti spojené především s pohybem zaměstnanců v kolejišti. Tyto informace jsou důležitým podkladem pro stanovení náplně pravidelných školení zaměstnanců.

Vývoj mezd V  roce 2009 dosáhla průměrná mzda ze mzdových nákladů bez ostatních osobních nákladů na Českých drahách výše 27 071 Kč. Ve srovnání s rokem 2008 to znamená nominální nárůst o 5,15 %.

Využití sociálního fondu Sociální fond Českých drah byl v roce 2009 využíván pro zaměstnance organizace především ke zlepšování pracovního prostředí, na příspěvky na kulturní a sportovní činnost, rekreace, na příspěvky na stravování, na sociální půjčky a výpomoci.

Kolektivní smlouva a spolupráce s odbory BOZP V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci byl kladen zvláštní důraz zejména na identifikaci pracovních rizik a na přijímání opatření k jejich eliminaci, neboť se jedná o důležitý bezpečnostní faktor, který z velké míry ovlivňuje vznik pracovních úrazů. Neméně důležitá je i preventivní kontrolní činnost, která

V Českých drahách působilo v roce 2009 devět odborových organizací, jak multiprofesních, tak zastupujících pouze profesní skupiny zaměstnanců. Podniková kolektivní smlouva byla uzavřena na období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. Nová kolektivní smlouva pak na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010.

27

Personalistika a řízení lidských zdrojů Základním úkolem bylo zkvalitnění personální práce, zlepšení způsobu řízení a motivace zaměstnanců. Také v oblasti vzdělávání a spolupráce se středními a vysokými školami došlo ke kvalitativnímu posunu. Hlavním cílem v této oblasti je realizovat ucelený systém vzdělávání se zaměřením na zaměstnance s perspektivou osobního a profesního růstu. HLAVNÍ ZMĚNY ▶ implementace informačního systému SAP R/3HR ▶ zahájení tvorby kompetenčního modelu v personálních procesech ČD ▶ realizace projektů, které jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu ▶ proškolení vlakového doprovodu v komunikačních dovednostech a nastavení standardů komunikace se zákazníkem ▶ racionalizace vzdělávání a zavádění nových postupů odborné přípravy zaměstnanců ▶ sjednocení procesu náboru a výběru zaměstnanců

Personální úsek realizoval v uplynulém období pro zaměstnance zejména tyto vzdělávací a personální projekty:

HR SAP

Jazykové vzdělávání

▶ Zahájen ostrý provoz HR SAP v modulech Personalistika i Mzdové účetnictví.

▶ Kurzy angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny či ruštiny navštěvovalo 800 zaměstnanců v nejrůznějších profesích. ▶ Výuka německého jazyka pro strojvedoucí byla zaměřena jako nástavba s odbornou specializací pro oblast železniční problematiky.

Kompetenční model ▶ Zahájena příprava nástroje pro řízení zaměstnanců firmy, který je základním kamenem pro personální procesy. ▶ Realizace tří workshopů s  řediteli organizačních složek, na kterých se vybíraly kompetence odpovídající podmínkám ČD. ▶ Dotazníkové šetření na ekonomickém úseku s  cílem určit úrovně jednotlivých vybraných kompetencí pro ředitele organizačních složek a pro vedoucí oddělení.

Seminář „Komunikace změny“ ▶ Pro vedoucí zaměstnance VDOD, RCVD, KCOD, dozorčí, komandující, vlakové revizory a kontrolory osobní přepravy. ▶ Zaměřen na ztotožnění se se Standardy komunikace vlakového doprovodu a prosazování změn při jejich zavádění.

28

Seminář „Komunikační dovednosti pro krizové situace“ ▶ Pro vedoucí zaměstnance KCOD v pozicích ředitel, náměstek ředitele a vedoucí skupiny. ▶ Zaměřen na komunikaci v krizových situacích, komunikaci s  problémovými skupinami a zvládání těchto situací.

IT vzdělávání ▶ Počítačové kurzy zaměřené na kancelářské aplikace, školení modulů SAP, aplikační školení (např. dopravní deník) a další kurzy na základě požadavků organizačních složek. ▶ Spuštěn e-learningový kurz Datová schránka ČD.

Talent management ▶ Setkání vybraných zaměstnanců z řad talentů s vedením firmy. ▶ Workshopy byly zaměřeny na vybraná témata na každém úseku náměstka generálního ředitele.

Nábor a výběr zaměstnanců ▶ Nová směrnice pro obsazování pracovních míst ve firmě. ▶ Tvorba adaptačního procesu, který pomáhá novým zaměstnancům orientovat se ve firmě.

Stipendijní program ČéDés ▶ 216 žáků studuje s programem na 11 partnerských školách. ▶ 8 žáků úspěšně ukončilo stipendijní program. ▶ Do 2. běhu se přihlásilo 250 žáků a vybráno bylo 100 žáků – firma vnímána jako perspektivní a stabilní zaměstnavatel. ▶ Rozšířeno portfolio partnerských škol, které nabízejí ČéDés.

Projekt „Inovativní formy spolupráce škol a firmy České dráhy v kraji Vysočina“ ▶ Realizován v  rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v  Oblasti podpory 1.1. – Zvyšování kvality ve vzdělávání. ▶ Výdaje projektu jsou hrazeny ze 100 % (85 % ze zdrojů ESF, 15 % z rozpočtu ČR). ▶ Cíl: zatraktivnit technické profese v železniční dopravě. ▶ Cílová skupina: studenti SOŠ Nové Město na Moravě a žáci ZŠ v kraji Vysočina. ▶ Aktivity: ▶ odborná stáž v  ČR na vybraných pracovištích (např. Signal projekt Brno, CDP Přerov, VUZ Velim, KCOD Jihlava, DKV Brno, PO Havlíčkův Brod), ▶ zahraniční exkurze v Bruselu (UIC, CER, Evropský parlament, Český dům, nádraží v Bruselu, v Liege a v Antverpách), ▶ příprava prezentací o aktivitách pro žáky základních škol.

Řízení provozu

30

Řízení provozu a bezpečnost železniční dopravy Úsek náměstka GŘ pro provoz se skládá ze dvou podřízených odborů. Zabývá se řízením a organizováním drážní dopravy a problematikou bezpečnosti železniční dopravy.

Řízení provozu dráhy a organizování drážní dopravy S důrazem na efektivnost, hospodárnost a maximální možnou míru bezpečnosti provozu realizují ČD: ▶ obsluhu zařízení železniční dopravní cesty, ▶ organizování jízdy vlaků po této dopravní cestě. Důsledně jsou uplatňovány priority zajišťování kvalitní přepravy cestující veřejnosti a bezzávadné přepravy zboží, a to i v rámci dosavadní rozsáhlé výlukové činnosti, zejména na koridorových stavbách.

PLNĚNÍ GRAFIKONU VLAKOVÉ DOPRAVY Hlavním sledovaným kritériem činnosti úseku řízení provozu je plnění jízdního řádu. Za rok 2009 bylo dosaženo plnění na úrovni 91,1 %, což je hodnota plně porovnatelná se západními železničními společnostmi. Oproti předchozímu roku došlo ke  zlepšení o 0,3 %. Srovnatelnou hodnotu dosahujeme i za období prvního pololetí roku 2010.

Přehled plnění jízdního řádu 91,1 %

91,2 %

2009

2010

90,8 %

88,0 % 87,6 %

2006

2007

2008

31

VÝZNAMNÉ AKCE ČD V OBLASTI PROVOZU V PRŮBĚHU LET 2009–2010 V letech 2009 a 2010 jsou realizovány následující projekty, které významně zvyšují kvalitu podmínek provozování dráhy a organizování drážní dopravy: ▶ realizace DOZ Přerov – Polanka nad Odrou, ▶ realizace DOZ Zdice – Březnice, ▶ realizace DOZ Plzeň – Klatovy, ▶ dokončení interoperability Brno – Břeclav, ▶ rekonstrukce ŽST Znojmo a zahájení elektrifikovaného provozu na mezinárodní trati Znojmo – Retz, ▶ dokončení modernizace a DOZ tratě Praha-Hostivař – Benešov u Prahy, ▶ pokračování optimalizace a DOZ tratě Stříbro – Planá u M. L. – Cheb, ▶ dokončení modernizace tratě Doubí u Tábora – Tábor a přestavby ŽST Tábor,

▶ zavedení rutinního provozu v případě 40 nových instalací aplikace Elektronický dopravní deník (EDD) a 46 nových instalací aplikace Grafickotechnologická nadstavba (GTN). Aplikace Splněný grafikon vlakové dopravy (SGVD) byla provozována v rutinním provozu na všech požadovaných tratích. Celkem bylo k 31. 12. 2009 provozováno 587 aplikací EDD v 649 dopravních bodech (z tohoto počtu 7 aplikací pro kontrolní činnost), 141 aplikací SGVD (z tohoto počtu 69 aplikací s přesunem v čase) v 235 dopravních bodech a 252 aplikací GTN v 307 dopravních bodech, které v určitých dopravních bodech nahradily provozované aplikace EDD a SGVD, ▶ implementace QMS ISO 9001 a dovedení procesu k certifikaci (bylo certifikováno s účinností od 10. 6. 2010).

32

Řízení provozu a organizace drážní dopravy jsou zajišťovány odbornými útvary a organizovány do 2 stupňů řízení: Odbor řízení provozu a organizování drážní dopravy (O11) Generálního ředitelství ČD: ▶ zajišťuje odbornou agendu ve vztahu k  dalším útvarům Generálního ředitelství, Správě železniční dopravní cesty, Drážnímu úřadu, Drážní inspekci, dopravcům a orgánům státní správy, ▶ vrcholově řídí a organizuje drážní dopravu prostřednictvím oblastních dispečerských aparátů se sídlem v Brně, Ostravě, Přerově, Plzni, Praze a Ústí nad Labem, ▶ odborně řídí činnosti RCP.

Regionální centra provozu (RCP) – samostatné organizační jednotky se sídly v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem s vnitřním členěním na Provozní obvody (PO): ▶ přímo řídí provozní obvody, ▶ odpovídají za organizaci a zajištění činností souvisejících s obsluhou dráhy v daném regionu,

▶ zajišťují vybrané odborné činnosti pro PO a provádějí kontroly jejich práce.

Bezpečnost železniční dopravy Oblast bezpečnosti železniční dopravy je na úseku náměstka GŘ pro provoz zajištěna odborem O18 GŘ ČD – Inspektorát bezpečnosti železniční dopravy. Tento zajišťuje zejména: ▶ šetření mimořádných událostí, smrtelných a závažných pracovních úrazů, ▶ zpracovávání evidenčních přehledů a výročních zpráv pro ČD, a.s., orgány státní správy, UIC a další organizace, ▶ podílí se na kontrolní činnosti v železničním provozu a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Od roku 2005 se daří snižovat počet mimořádných událostí (MU) a tento trend je doložen i zavedením systémů řízení kvality dle normy EN ISO 9001:2000.

3 000 2 600 2 500

2 503

2 000 1 616 1 500 1 360 1 000

898 510

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hodnoty roku 2010 jsou pouze za první pololetí.

Vývoj počtu mimořádných událostí

Správa majetku

34

Správa nemovitostí Českých drah Specializované organizační jednotky Českých drah – Regionální správy majetku (RSM) – na základě územního principu zajišťují provozně technické činnosti hospodaření s nemovitým majetkem, činnosti majetkového podnikání s nemovitostmi ČD a obslužné servisní činnosti pro technickou správu a komerční využití majetku.

35

RSM jsou ustaveny bez vlastních kapacit pro  provádění údržby, drobných oprav budov, havarijních zásahů, zajištění obsluhy a servisu technologických zařízení budov, pro údržbu inženýrských sítí, údržbu pozemků, ale i kolejišť, pozemních komunikací či zpevněných ploch. Tyto zadavatelné činnosti jsou zajišťovány externími subjekty. V  majetku ČD je více než tisíc nádražních budov umístěných v prostorech železničních stanic, které jsou nezbytné pro zajištění provozu železniční do-

pravy i obsluhy cestujících. Tyto budovy představují významný prvek ve vnímání kvality osobní dopravy cestujícími. Dalších více než pět tisíc budov slouží provozním, bytovým a dalším účelům.

Realizované investice V letošním roce byla realizována řada investic, směřujících zejména ke zlepšení vnějšího vzhledu nádražních budov a úrovně služeb, poskytovaných

36

cestující veřejnosti. V některých stanicích současně probíhá i výstavba přestupních terminálů IDS nebo výstavba parkovišť. Úpravy byly provedeny zejména ve stanicích Blatná, Bojkovice, Český Brod, Holešov, Hostivice, Jindřichův Hradec, Klášterec nad Ohří, Kozolupy, Letovice, Lysá nad Labem, Mo-

ravský Krumlov, Pečky, Písek město, Pňovany, Poděbrady, Šatov, Šlapanice, Telč, Třeboň a Všetaty. V dalších stanicích probíhaly dílčí úpravy – například výměna střešní krytiny, oken, inženýrských sítí apod.

Obestavěný prostor v m3

Počet budov v ks Správce RSM BRNO

nádražní provozní celkem budovy objekty

bytové objekty

celkem

nádražní budovy

provozní objekty

bytové objekty 94 563

990

155

760

75

1 902 675

723 242

1 084 870

RSM HRADEC KRÁLOVÉ

1 171

268

861

42

2 619 681

1 268 338

1 284 705

66 638

RSM OLOMOUC

1 243

227

920

96

2 676 934

1 123 943

1 396 005

156 986 57 589

RSM PLZEŇ

936

184

700

52

1 780 513

737 295

985 629

RSM PRAHA

1 137

255

818

64

2 916 096

1 307 763

1 523 433

84 900

RSM ÚSTÍ NAD LABEM

1 107

155

817

135

2 776 264

1 147 601

1 463 259

165 404

RSM celkem

6 584

1 244

4 876

464

14 672 163

6 308 182

7 737 901

626 080

DKV BRNO

133

7

126

0

328 221

16 614

311 607

0

DKV ČESKÁ TŘEBOVÁ

194

3

191

0

765 894

6 262

759 632

0

DKV OLOMOUC

214

15

199

0

727 512

35 478

692 034

0

DKV PLZEŇ

238

0

238

0

663 936

0

663 936

0

DKV PRAHA

193

9

184

0

623 660

34 193

589 467

0

DHV LUŽNÁ

13

0

13

0

33 112

0

33 112

0

985

34

951

0

3 142 335

92 547

3 049 788

0

5

0

5

0

85 308

0

85 308

0 0

DKV celkem KGŘ OS OPT Olomouc Železniční zdravotnictví Celkem ČD, a.s.

3

0

3

0

31 363

0

31 363

15

0

15

0

127 203

0

127 203

0

7 592

1 278

5 850

464

18 058 372

6 400 729

11 031 563

626 080

Obchod a marketing

38

Obchod, marketing a komunikace Veškeré obchodní a marketingové aktivity včetně oblasti interní a externí komunikace ve sledovaném období koordinoval a řídil úsek náměstka generálního ředitele ČD pro obchod a marketing, v jehož rámci působil Odbor komunikace, Odbor produktů a obchodu a Odbor řízení značky.

Obchod a marketing Úsek obchodu a marketingu prošel zásadní změnou. Došlo ke spojení marketingu s  oddělením cenotvorby a nově vzniklo oddělení obchodu. Propojení tvorby produktů s propagací a obchodem zefektivnilo prodej stávajících a tvorbu nových obchodních nabídek.

Pozornost marketingu se soustředila především na propagaci konkrétních produktů s  cílem zvýšit tržby, aniž by firma musela přistoupit k  plošnému zdražování jízdného. Jednalo se zejména o kampaně na In-kartu, jízdenky RegioNet nebo zahraniční eTikety.

HLAVNÍ ZMĚNY V OBCHODU A MARKETINGU ▶ ▶ ▶ ▶

spoluodpovědnost za tržby z osobní přepravy sledování skutečného dopadu kampaní na vnímání značky a vývoj tržeb revize a rušení méně výhodných smluv snížení nákladů centrálním nákupem mediálního prostoru a omezení sportovního a kulturního marketingu (zrušení spolupráce na filmech, golfových turnajích atd.)

39

Na základě nové obchodně-marketingové strategie, spuštěné začátkem roku 2010, se úsek orientoval především na snahu získat nové zákazníky. Jejími nástroji se staly tzv. obchodní pilíře. K nejdůležitějším patří:

▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶ ▶

ČD TAKT ČD RELAX ČD EURO TRIP ČD REGIO TAKT ČD IN ČD BUSINESS MODRÉ SRDCE

pravidelné dálkové spojení s garancí na vybraných relacích volnočasové a zážitkové cestování po ČR vlakem pohodlně do vybraných evropských destinací regionální, příměstská a příhraniční doprava výhodné cestování (vlakem s In-kartou) ucelená nabídka pro firemní klientelu a organizované skupiny motivační program: projekt zvýšení kvality odbavení, školení pokladních ke správnému prozákaznickému chování

V rámci doprovodných nástrojů pro podporu obchodu se začaly využívat nové prodejní kanály, jakými jsou hypermarkety, cestovní kanceláře, firmy a instituce. Cílem těchto aktivit je přiblížit železnici novým zákazníkům. Všechny uvedené změny se pozitivně odrazily v meziročním nárůstu tržeb. K dalším marketingovým aktivitám patří řada průběžných podpůrných akcí – výstavy, veletrhy, oslavy tratí, Den železnice, Preventivní vlak, Vlak plný úsměvů, Kinematovlak apod.

V prosinci 2009 byly spuštěny nové webové stránky, které cestujícím pomáhají lépe se zorientovat v  tarifu. Například tzv. cenový asistent jim po zadání základních údajů najde nejvýhodnější jízdné. Rychle se rozvíjel prodej přes eShop, kde přibývají nabídky výhodných eTiketů do zahraničí. Úspěšně pokračuje a rozvíjí se rovněž projekt internetové televize ČD. Návštěvníkům portálu www. cd.cz/tv se průběžně nabízí několik desítek videosnímků odrážejících především aktuální dění na železnici ve všech regionech.

40

Komunikace INTERNÍ KOMUNIKACE Hlavním nástrojem interní komunikace zůstávají i nadále vnitropodnikové noviny Železničář, vycházející již sedmnáctý rok. Titul přináší každý týden aktuální, profesionálně, odborně zpracované a technicky erudované informace o dění nejen uvnitř Skupiny České dráhy, ale rovněž představuje českou železnici i v evropském kontextu. Do sféry vnitřní komunikace lze zahrnout i motivační program Modré srdce, který zejména připravuje pokladní na profesionálnější způsob komunikace se zákazníkem.

EXTERNÍ KOMUNIKACE Od ledna 2010 došlo ke změně v  koncepci vydávání časopisů, jejímž základem je redukce jejich počtu. Byly zrušeny tituly Motion a Recepty z kupé, vlakový průvodce GRAND Pendolino přešel na čtvrtletní periodicitu. Nadále vychází časopis pro nejmenší cestující Můj vláček. Vznikla nová podoba magazínu ČD pro vás, který se na 56 stranách více posunul do polohy cestovatelského lifestylu. Měsíční náklad 120 000 kusů je zdarma distribuován v železniční síti. Odbor komunikace rovněž připravuje PR přílohy do významných deníků (Právo, MF Dnes, HN, VLP), v nichž se jednou za měsíc objevuje dvoustrana prezentující České dráhy a jejich nabídky v regionech.

41

Dceřiné společnosti

42

Dceřiné společnosti a další majetkové účasti Českých drah České dráhy, a.s., v současnosti vlastní akciové podíly přesahující 50 % ve 12 dceřiných společnostech, v dalších 9 disponují majetkovou účastí, což se týká navíc i 3 zahraničních společností. V obou skupinách lze rozlišit účelové společnosti, založené za účelem rozvoje nemovitostí. Výkon práv akcionáře, řízení komunikace s dceřinými společnostmi a majetkovými účastmi, koordinaci vzájemných vztahů a rozvoj akcionářského portfolia Českých drah zajišťuje Odbor správy majetkových účastí GŘ ČD.

České dráhy, a.s. ČD Cargo, a.s. 100 %

ČD Telematika a.s. 59,31 %

DPOV, a.s. 100 %

Výzkumný Ústav Železniční, a.s. 100 %

Dopravní vzdělávací institut, a.s. 100 %

RAILREKLAM spol. s r.o. 51 %

RailReal a.s. 66 %

Centrum Holešovice, a.s. 51 %

Žižkov Station Development, a.s. 51 %

Traťová strojní společnost, a.s. 51,01 %

ČD travel, s.r.o. 51,72 %

ČD Reality a.s. 51 %

Smíchov Station Development, a.s. 51 %

CR-City a.s. 34 %

CR office a.s. 34 %

WHITEWATER a.s. 34 %

RS Residence s.r.o. 34 %

RS hotel a.s. 34 %

Masaryk Station Development, a.s. 34 %

Dceřiné společnosti se 100% majetkovou účastí ČD

Dceřiné společnosti s nadpoloviční majetkovou účastí ČD

prodej podílu k 18. 8. 2010

JLV, a.s. 38,79 %

ČD Restaurant, a.s. 40 %

PRaK, a.s. 14,53 %

EUROFIMA 1%

Hit Rail BV 4%

Intercontainer-Interfrigo SA 0,43 %

Společnosti s minoritní majetkovou účastí ČD

43

Společnosti se 100% majetkovou účastí ČD ČD CARGO, a.s. Společnost vznikla vyčleněním činností nákladního dopravce do samostatné společnosti, jejímž jediným akcionářem jsou České dráhy. Ve sledovaném období společnost hospodařila se ztrátou. V průběhu roku 2010 vyvrcholila nespokojenost jediného akcionáře s komunikací mezi dceřinou a mateřskou společností, což mělo za následek obměnu vrcholového vedení ČD Cargo. Hospodaření společnosti je prověřováno mimořádným auditem, nařízeným jediným akcionářem. Nový management ČD Cargo připravuje restrukturalizovaný plán hospodaření na rok 2011. Cílem je zvýšení efektivity společnosti tak, aby

při udržení výnosů z roku 2010 bylo dosaženo kladného hospodářského výsledku. Dne 21. 1. 2010 dopravila první lokomotiva společnosti ČD Cargo dvojici kontejnerových vlaků do a z nádraží Budapest-Soroksári út. Společnost ČD Cargo tak zahájila působení na území dalšího státu. Dne 18. 2. 2010 v  Curychu oficiálně vznikla evropská aliance pro přepravu vozových zásilek Xrail, působící na území 11 států. ČD Cargo patří k zakládajícím členům. Dne 29. 3. 2010 společnost ČD Cargo přepravila poslední vlak s jaderným palivem pro jadernou elektrárnu Temelín. Vlak byl naložen v  polském Štětíně a ukončil jízdu na vlečce JETE Temelín. Ukončení přeprav souvisí se změnou dodavatele jaderného paliva. Ve dnech 6.–10. 4. 2010 proběhlo testování diesele-

44

lektrické lokomotivy ER 20 Herkules, zapůjčené společností Siemens. Zjištěné výsledky mohou být v  budoucnu využity ve strategickém plánování. Dceřiná společnost ČD Cargo, Koleje Czeskie Sp. z o.o., realizovala dne 15. 4. 2010 první přepravu leteckého paliva z Polska do České republiky, konkrétně z rafinerie Lotos Gdaňsk na letiště v Praze-Ruzyni; cisterny byly následně dodány do stanice Středokluky. V květnu 2010 byl v rámci schvalování a zkoušek lokomotiv Škoda 109E, určených pro České dráhy, zahájen zkušební provoz s nákladními vlaky společnosti ČD Cargo nejprve po vyjmenovaných úsecích, později po celé síti SŽDC. V rámci veletrhu Czech Raildays (Ostrava, 15.–17. 6. 2010) byl společnosti ČD Cargo předán do užívání prototyp modernizované lokomotivy stávající řady 742, označený 742 701-6. V červnu 2010 uzavřela společnost ČD Cargo kontrakt na pořízení 50 nových cisteren typu Zacns formou leasingu; kontrakt dosahuje hodnoty 203 mil. Kč. Dne 16. 6. 2010 bylo jediným akcionářem společnosti jmenováno nové představenstvo společnosti ve složení Petr Žaluda, Michal Nebeský a Milan Matzenauer.

Dne 25. 6. 2010 bylo představenstvo společnosti doplněno o čtvrtého člena, jímž se stal Petr Bazger. Předsedou představenstva ČD Cargo se dne 25. 8. 2010 stal Jiří Vodička, který v této pozici nahradil Petra Žaludu. Petr Žaluda se nově stal předsedou dozorčí rady ČD Cargo, kde nahradil Oldřicha Vojíře. DOPRAVNÍ VZDĚLÁVACÍ INSTITUT, a.s. Předmětem činnosti společnosti je výuka a vzdělávání odborníků a zaměstnanců v  dopravě, jazyková příprava a vzdělávání v oblasti legislativy a nových požadavků EU. V říjnu 2009 začaly být realizovány, ve spolupráci s klienty, kurzy financované z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje. Společnost se stala držitelem certifikátu systému řízení jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001. Recertifikační audit proběhl ve dnech 8. a 9. 3. 2010. V roce 2009 byl uveden do rutinního provozu elektronický systém přihlašování (ESP) na školení a kurzy organizované DVI pro VIP klienty. V průběhu roku 2010 pořádal Dopravní vzdělávací institut, a.s., interaktivní seminář pro vedoucí zaměst-

45

nance s  názvem „Komunikace změny“, zaměřený na zvládání konfliktních situací při jednáních s  různými typy lidí. Během prázdninových měsíců 2010 byl proveden upgrade e-learningového modulu i-tutor. Do rutinního provozu byl uveden v září 2010. DPOV, a.s. Společnost působí v oblasti oprav a modernizací železničních kolejových vozidel. Ve snaze o zkvalitnění a rozšíření nabízených služeb provedla společnost rozšíření certifikace systému řízení jakosti dle normy ČSN ISO 9001:2008 na všechna pracoviště DPOV. Probíhá implementace systému environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001 a systému OHAS 18001, který stanovuje požadavky na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Významnými investičními akcemi jsou rozšiřování a modernizace pracoviště kolovky v Nymburce a generální oprava kruhové haly rovněž v Nymburce, ve které se mimo jiné provádějí opravy podvozků jednotek řady 680 ČD Pendolino. Pro provádění vyvazovacích oprav příměstských patrových elektrických jednotek řady 471 ČD CityElefant

se buduje na pracovišti v Přerově nová revizní hala. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Hlavním předmětem činnosti společnosti jsou odborné služby a komplexní řešení v oblasti posuzování, zkušebnictví a poradenství pro železniční systémy a drážní dopravu. Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) i v uplynulém období úspěšně rozvíjel svou činnost v hlavním předmětu podnikání (zkoušení kolejových vozidel, činnosti zkušebních laboratoří a certifikačních orgánů, hodnocení bezpečnosti výrobků a systémů železniční zabezpečovací techniky, expertní činnosti aj.). V hlavním klientském segmentu VUZ převažují dlouhodobě zahraniční výrobci kolejových vozidel, kteří testují své vlakové jednotky ve Zkušebním centru VUZ. K pilířům obchodní politiky VUZ náleží komerční zhodnocení existující železniční infrastruktury Zkušebního centra Velim a s tím související její rozsáhlá modernizace. V rámci této akce byla v závěru roku 2009 dokončena modernizace trakční napájecí stanice. K 31. 8. 2010 byl stanoven termín ukončení celkové rekonstrukce trakčního vedení.

46

47

Společnosti s nadpoloviční majetkovou účastí ČD ČD REALITY a.s. Společnost byla založena za účelem rozvoje nemovitostí v majetku Českých drah. Prioritou společnosti ve sledovaném období bylo dosažení ekonomické stabilizace a rozšíření spektra odběratelů poskytovaného servisu. Novým zdrojem příjmů společnosti bylo nájemné z podnájemních smluv ve výpravní budově žst. Praha-Dejvice. Výnosy z realizovaných nájmů se zvýšily z částky cca 120 tis. Kč ročně v roce 2007, tj. před započetím revitalizace nádražní budovy, na částku cca 3 700 tis. Kč ročně. ČD - TELEMATIKA a.s. Předmětem činnosti společnosti je poskytování telekomunikačních a telematických služeb, provoz a údržba informačních, telekomunikačních a dalších elektronických systémů včetně ICT infrastruktury. Spuštěním portálu osobní dopravy v únoru 2010 byla dokončena realizace tří hlavních webových portálů Skupiny České dráhy. Vedle portálu osobní dopravy www.cd.cz jde o portál Českých drah www.ceskedrahy.cz a portál ČD Cargo www.cdcargo.cz. Dne 11. 5. 2010 proběhl 12. ročník prestižní konference FÓRUM e-TIME, určené pro IT profesionály pracující ve firemním sektoru, státní správě nebo samosprávě, ale také pro specialisty z oblasti finančnictví nebo průmyslu. ČD - Telematika se stala Stříbrným partnerem této konference. Informační systém SAP ERP, používaný na Českých drahách, získal 3. místo v mezinárodní soutěži SAP Quality Awards 2010 v prestižní kategorii implementace systému SAP ve velkých společnostech pro region střední a východní Evropy. Na realizaci systému se podílely společnosti ČD - Telematika a SAP ČR. Společnost má od začátku července k dispozici vlastní vysokokapacitní páteřní síť, která vznikla rozšířením páteřního přenosového systému na platformě DWDM.

Rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne 26. 8. 2010 se forma všech akcií společnosti mění z formy akcií na majitele na formu akcií na jméno. ČD TRAVEL, s.r.o. Společnost poskytuje služby cestovní kanceláře a provozuje služby v cestovním ruchu. ČD travel patří mezi středně velké cestovní kanceláře. Zaměřuje se pouze na outgoing a převážně letní tuzemskou a zahraniční dovolenou. Ceny zájezdů jsou nejnižší na trhu díky silnému klientskému zázemí, kdy je možné počítat s vysokou naplněností zájezdů. Nejčastějším cílem klientů je Česká republika, jedná se o cca 7 000 klientů. Druhou nejsilnější destinací je Řecko (cca 2 500 klientů), následují Chorvatsko, Slovensko a Bulharsko (cca 2 000 klientů). V nabídce je i Turecko, Španělsko, Itálie, Maďarsko. Nabídka je každoročně z 10–15 % aktualizována. Další činností CK je prodej jízdních dokladů, při kterém využívá nejenom systém ČD Unipok, ale exkluzivně v ČR i rezervační systém německých železnic, který nabízí širší možnosti při nákupu jízdenek. RAILREKLAM, spol. s r.o. RAILREKLAM, založená v roce 1991, patří k nejstarším společnostem působícím na trhu venkovní reklamy v ČR, v oblasti reklamy na dopravních prostředcích je druhou nejvýznamnější. V roce 2009 bylo dokončeno převzetí společnosti Vision Media Network a.s., která se zabývá výstavbou a provozováním systému RailVision. Nosnými segmenty v roce 2009 byly rámečky ve vlacích příměstské dopravy, billboardy a bigboardy zaznamenaly pokles, reklamní plochy na železničních mostech a reklamní plochy na nádražích a na/ve vlacích si celkový objem udržely. TRAŤOVÁ STROJNÍ SPOLEČNOST, a.s. Traťová strojní společnost (TSS) vznikla vyčleněním z Českých drah, kdy do ní byly soustředěny aktivity související se stavební činností a provozem speciálních stavebních strojů pro

48

drážní infrastrukturu. Společnost se tak podílí na údržbě, obnově a modernizaci různých tratí včetně hlavních železničních koridorů. Dne 2. 12. 2009 mimořádná valná hromada společnosti schválila změnu stanov, spočívající ve snížení počtu členů představenstva z 5 na 3. Společnost v roce 2009 úspěšně splnila podmínky pro poskytnutí dotace na provedení zateplení a plynofikaci opravárenské haly v Hradci Králové. V roce 2009 se společnost stala ve smyslu zákona o dráhách provozovatelem drah na základě úředních povolení vydaných Drážním úřadem Praha. Na základě veřejné soutěže na prodej akcionářského podílu Českých drah ve společnosti ve výši 51,01 % byl dne 18. 8. 2010 uskutečněn převod akcií na nabyvatele – společnost Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. Nemovitostní projekty CENTRUM HOLEŠOVICE a.s. Společnost, v souladu se schválenou Koncepční studií, pokračovala v přípravě dalšího rozvoje území pro výstavbu nové budovy nádraží Praha-Holešovice. Vzhledem ke složitým vazbám nadřazené technické infrastruktury pokračovala v roce 2010 odborná diskuze nad celkovým dopravním řešením oblasti Bubny – Holešovice – Zátory. RAILREAL a.s. Firma přerušila svou podnikatelskou činnost do doby rozhodnutí o změně územního plánu zájmové oblasti, kterou jsou pozemky v majetku Českých drah přiléhající k Nákladovému nádraží Praha-Žižkov. SMÍCHOV STATION DEVELOPMENT, a.s. Projekt Revitalizace nádraží Smíchov se nachází ve fázi projednávání projektového záměru. Bylo zadáno vypracování nové urbanistické studie jako podklad pro změnu stávajícího územního plánu a podnět pro jeho schvalovací proces. Rada hl. města Prahy na svém zasedání dne 25. 5. 2010 obnovila pořizování celoměstsky významné změny č. 2710/00 – území

nádraží Smíchov – a uložila předložení návrhu zadání této změny Zastupitelstvu hl. města Prahy. Mezi Českými drahami a společností Smíchov Station Development byly v červenci roku 2010 uzavřeny smlouvy o zřízení budoucího předkupního práva, smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy a dodatek ke smlouvě o projektu. ŽIŽKOV STATION DEVELOPMENT, a.s. Projekt Revitalizace Nákladového nádraží Žižkov se nachází ve fázi projednávání projektového záměru. Rada hl. města Prahy na svém zasedání dne 25. 5. 2010 obnovila pořizování celoměstsky významné změny a uložila předložení návrhu zadání této změny Zastupitelstvu hl. města Prahy, které dne 3. 6. 2010 schválilo návrh změny č. 2600/00 – území Nákladového nádraží Praha-Žižkov. Útvar rozvoje hl. města Prahy zpracovává finální podobu tohoto návrhu. V červenci 2010 bylo Ministerstvem kultury ČR zahájeno řízení o prohlášení souboru budov Nákladového nádraží Žižkov za kulturní památku. S dalšími kroky směřujícími k urbanistickému rozvoji území bude pokračováno až na základě výsledku tohoto řízení.

Ostatní společnosti ČD RESTAURANT, a.s. Cílem společnosti je změnit dlouhodobě neřešenou problematiku neudržovaných nádražních restaurací jak v očích zákazníků ČD, tak u široké veřejnosti. Představenstvem ČD byla v roce 2009 schválena koncepce rozvoje sítě nádražních restaurací pro období 2009–2012 a společnost ČD Restaurant tento schválený plán naplňuje. V roce 2009 byl proveden komplexní audit všech smluvních vztahů s jednotlivými provozovateli, na základě kterého dochází k zavádění nových smluvních vztahů ve všech nádražních restauracích. Společnost zajišťuje pravidelné kontroly všech gastroprovozoven, vypracovává studie proveditelnosti

49

včetně zmapování stávajícího stavebně-technického stavu, gastrotechnologií a kontroly HACCP. V období 2009 až 2010 proběhla a nadále probíhá postupná modernizace sítě nádražních restaurací v řadě železničních stanic. JLV, a.s. Specializací společnosti je zajišťování servisu a služeb v jídelních a lůžkových vozech. Rozvoj poskytovaných služeb v oblasti gastronomie a retailu je směřován také na železniční stanice a jiné významné dopravní uzly. Společnost oslavila v roce 2009 50 let na trhu obchodu a služeb, je největším poskytovatelem služeb pro zákazníky na cestě. Vzhledem k posilování významu mimokolejových aktivit byl v prosinci 2009 změněn

původní název Jídelní a lůžkové vozy, a.s., na JLV, a.s. Společnost provozuje či nabízí služby 11 značek gastronomických či retailových produktů, které sama vyvíjí nebo provozuje na základě franchisingové licence. Strategickými cíli pro další období jsou rozšiřování poskytovaných služeb ve vlacích speciální stavby, zajištění vysoké gastronomické úrovně nabídky a servis profesionálního týmu odborníků. PRAK, a.s. Společnost byla založena za účelem projektování, výstavby a provozování železniční rychlodráhy Praha – Letiště Ruzyně – Kladno. Společnost v současné době nevyvíjí vlastní podnikatelskou činnost a zaměřuje se na podporu přípravných a projekčních činností zajišťovaných SŽDC.

50

Nemovitostní projekty MASARYK STATION DEVELOPMENT, a.s. Společnost rozvíjela podnikatelský záměr revitalizace nádraží Praha Masarykovo nádraží. Bylo vypracováno nové řešení prostoru výpravních budov, vyhotoveny podkladové studie pro změnu územního plánu. CR OFFICE a.s. Společnost je stavebníkem projektu „Bytové a administrativní centrum na náměstí W. Churchilla v Praze 2, etapa 2a, bytový dům C“. V říjnu 2009 společnost zažádala o zahájení územního řízení výše uvedené stavby. CR-CITY a.s. Společnost drží práva k rozvoji území ve východní části pražského hlavního nádraží. Za sledované období nevyvíjela žádnou zásadní činnost. RS HOTEL a.s. Společnost vyčkává na vhodnou developerskou nebo investiční příležitost.

RS RESIDENCE s.r.o. Společnost je developerem bytového projektu Rezidence Riegerovy sady. Proběhl doprodej volných bytů a řešení reklamací vlastníků bytů. WHITEWATER a.s. Společnost vyčkává na vhodnou developerskou nebo investiční příležitost.

Zahraniční majetkové účasti EUROFIMA Předmět činnosti této společnosti vyplývá z jejího plného názvu – Evropská společnost pro financování železničních kolejových vozidel. Navzdory dramatickému vývoji na trhu a meziročnímu poklesu finančního objemu nově pořizovaných vozidel společnost hospodaří s  kladným výsledkem. Prostřednictvím této společnosti financují České dráhy, jako její akcionář, například nákup elektrických lokomotiv řady 380 nebo jednotek řady 471. HIT RAIL BV Společnost HIT Rail BV provozuje pro evropské železniční společnosti mezinárodní přenosovou IP síť HERMES VPN a koordinuje související komunikační prostředí. V oblasti inovace a rozšiřování sítě HERMES bylo připojeno několik nových lokalit a některé existující přípojné body byly přemístěny a/nebo byla zvýšena připojovací rychlost. Kromě toho byla provedena náhrada záložních připojení přes ISDN modernějšími metodami, zejména tunelem přes internet. INTERCONTAINER-INTERFRIGO SA Společnost se zabývá provozováním nedoprovázené kombinované dopravy převážně na území Evropy s  orientací na železniční dopravu. V  současné době probíhají jednání mezi Českými drahami a společností ČD Cargo o odprodeji tohoto podílu.

Infrastruktura

52

Dopravní cesta Provozování železniční dopravní cesty dráhy celostátní a regionálních drah ve veřejném zájmu je základní povinností Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) jako subjektu, pověřeného hospodařit s dráhou v majetku státu. Provádění činností souvisejících s obsluhou dráhy je smluvně zajištěno Smlouvou o obsluze dráhy, uzavřenou s akciovou společností České dráhy, a dodatky k této smlouvě.

Zajištění provozuschopnosti dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu spočívá v dlouhodobém komplexním udržení bezpečné a kapacitní železniční dopravní cesty. Ta je tvořena jak vlastními stavebními objekty infrastruktury (železničním svrškem, spodkem, stavbami železničního spodku atd.), tak technologickými objekty sdělovací a zabezpečovací techniky a rovněž elektrickými a  energetickými zařízeními.

Uvedené činnosti jsou základním posláním provozovatele dráhy SŽDC, která dále provádí sestavu jízdního řádu pro organizaci řízení drážní dopravy, statisticko-evidenční činnost, uzavírá smlouvy o provozování drážní dopravy s dopravci, plánuje a koordinuje výlukovou činnost, prověřuje možnosti dopravy mimořádných zásilek, odpovídá za koordinaci a projednávání provozně technických a technologických opatření s dopravci.

SOUČÁSTÍ KONTINUÁLNÍHO REŽIMU ZAJIŠŤOVÁNÍ PROVOZUSCHOPNOSTI JSOU MIMO JINÉ TYTO VYBRANÉ ČINNOSTI: ▶ správcovská, dohlédací a kontrolní činnost daná platnými zákony, prováděcími předpisy k zákonům, normami a vnitřními předpisy SŽDC, ▶ plánování a zajištění údržby a oprav, ▶ operativní, technické řešení mimořádností a mimořádných událostí, ▶ zajištění provozuschopnosti dráhy v zimním období, ▶ zajištění bezpečnosti na železničních přejezdech, ▶ sběr, evidence a aktualizace dat do informačních systémů SŽDC.

53

Zajišťování provozuschopnosti Činnosti spojené se zajišťováním provozuschopnosti jsou z hlediska jejich četnosti a výskytu prováděny v různém režimu. Standardně lze rozlišovat činnosti prováděné periodicky, činnosti plánované dle potřeby a činnosti prováděné operativně. Plánovat a koordinovat jednotlivé činnosti je třeba tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení plynulosti železniční dopravy a k minimalizaci omezení provozování dráhy. Celá řada úkonů, které mají správcovský a kontrolní charakter, je prováděna bez  přerušení železničního provozu a klade tak velké nároky na pracovníky, kteří tyto činnosti provádějí, a to především z hlediska bezpečnosti práce. Zvláštní důraz je kladen na zajištění provozuschopnosti v zimním období, kdy je třeba za-

jistit sjízdnost tratí při zvýšeném sněžení a při minusových teplotách. Postupy při zajišťování provozuschopnosti jsou v podmínkách SŽDC upraveny celou řadou vnitřních dokumentů a předpisů, jejichž cílem je sjednotit postupy a organizaci práce, stanovit jednotnou úroveň parametrů dopravní cesty jak z hlediska komfortu pro cestující v osobní dopravě, tak z hlediska ekonomiky jízdy vlakových souprav – a především z hlediska zajištění bezpečnosti železniční dopravy. České dráhy jsou vlastníky a provozovateli některých částí dráhy celostátní i drah regionálních. Jedná se ve většině případů o koleje v depech, odstavné a manipulační koleje ve stanicích a některé nepoužívané koleje. V současné době probíhají práce ke změně statutu všech těchto kolejí na vlečky.

54

Základní charakteristika železniční sítě

Majitel ČD, a.s.

SŽDC, s.o.

1

9 483

- jednokolejné

1

7 614

- dvoukolejné a vícekolejné

délka tratí celkem (km)

0

1 869

elektrizované tratě

0

3 057

- AC 25 000 V/50 Hz

0

1 267

- DC 3 000 V (1 500 V)

1

1 730

- do 79 km/h

1

6 811

- od 80 do 119 km/h

0

3 494

- od 120 do 159 km/h

0

588

- 160 km/h a více

0

594

rychlost

úzkorozchodné tratě stavební délka kolejí celkem počet výhybek

počet mostů

0

23

324

15 445

1 523

25 071

7

6 696

174

148 350

počet tunelů

0

154

celková délka tunelů (m)

0

40 387

počet úrovňových přejezdů

3

8 373

- automatickým blokem

0

2 861

- automatickým hradlem

0

1 331

- reléovým poloautoblokem

1

1 051

- hradlovým poloautoblokem

0

353

- vlakovým zabezpečovačem

0

1 516

- dálkovým ovládáním stanic

0

467

- elektronickým

0

169

- hybridním

0

39

- reléovým

0

431

- elektromechanickým (mechanickým)

0

700

- dálkově ovládaným

0

98

celková délka mostů (m)

délka kolejí vybavených

délka tratí vybavených

počet stanic vybavených zabezpečovacím zařízením

55

Ocenění zaměstnanci

56

Ocenění zaměstnanci Českých drah U příležitosti Dne železnice 2010 byli oceněni následující zaměstnanci Českých drah, kteří svými mimořádnými činy při výkonu povolání výraznou měrou přispěli k tomu, že nedošlo ke ztrátám na lidských životech i majetku.

HANA BARTÁČKOVÁ vlakvedoucí RCVD Ústí nad Labem Dne 28. 6. 2010 při tragické nehodě osobního vlaku v  Ústí nad Labem bez ohledu na vlastní zranění, s nímž byla sama později hospitalizována, okamžitě přivolala záchrannou službu a snažila se poskytnout kvalifikovanou pomoc cestujícím.

ROBERT ČELÉNI výpravčí RCP Brno Dne 16. 5. 2010 ve svém osobním volnu náhodně zjistil strom spadlý přes traťovou kolej. Tuto skutečnost okamžitě nahlásil výpravčí Anděle Hetflaišové. Ta neprodleně vydala příkaz k zastavení vlaku, který se blížil k inkriminovanému místu. Tímto pohotovým zásahem nedošlo k  újmě na zdraví cestujících ani k materiálním škodám.

MICHAL DLOUHÝ výpravčí RCP Praha Dne 24. 3. 2010 společně s výpravčí Ivanou Kudláčkovou zabránili srážce vlaku, jedoucího po koleji již obsazené jiným vlakem. Pozorným výkonem služby předešli nehodové události a škodě na zdraví a majetku.

JAN FERSTER výpravčí RCP Hradec Králové Dne 14. 10. 2009 obdržel informaci o uváznutí automobilu na traťové koleji. V tuto dobu se již směrem k místu blížil osobní vlak. Okamžitě dal příkaz „Generální stop“ a k tomuto vyzval i výpravčího Jaroslava Krska. Pohotovým jednáním tak zabránil majetkovým škodám a možné újmě na zdraví osob.

VLADAN HABÁN strojvedoucí DKV Brno Dne 24. 4. 2010 po zastavení vlaku zjistil, že z jednoho z vozů vychází kouř. Požár se mu podařilo uhasit. V součinnosti s vlakvedoucím zajistil bezpečnost cestujících a zabránil větším materiálním škodám.

VLADIMÍR HADRAVA výpravčí RCP Ústí nad Labem Dne 19. 2. 2010 zjistil při průjezdu vlaku závadu jednoho z vozů, kterou nahlásil strojvedoucímu vlaku. Strojvedoucí ihned vlak zastavil a následnou prohlídkou byl zjištěn ukroucený čep vozu. Včasným zjištěním závady zabránil mimořádné události a škodě na majetku.

57

ZDENĚK HAVEL strojvedoucí DKV Plzeň Dne 2. 7. 2010 zastavil vlak před nesprávně přestavěnou výhybkou. Svým pozorným výkonem služby a pohotovou reakcí zabránil vzniku hmotných škod a případné újmě na zdraví cestujících.

ŠTEFAN JUSKO výpravčí RCP Ústí nad Labem Dne 27. 2. 2010 poskytl první pomoc těžce zraněnému muži, který naskakoval do odjíždějícího vlaku. Příkladným poskytnutím první pomoci před příjezdem rychlé záchranné služby zraněnému zachránil život.

ANDĚLA HETFLAIŠOVÁ výpravčí RCP Brno Dne 16. 5. 2010 na základě upozornění výpravčího Roberta Čeléniho neprodleně vydala příkaz k  zastavení vlaku, který se blížil k místu možného střetu s překážkou – stromem spadlým přes traťovou kolej. Okamžitým rozhodnutím nedošlo k ohrožení cestujících a možné škodě na majetku.

RUDOLF KLÍMA výpravčí RCP Praha Dne 15. 9. 2010 spolu s dozorčí výhybek Zdeňkou Královou zjistili, že lokomotivní vlak, který měl zastavit v  žst. Zvoleněves, nesnižuje rychlost a nezastavuje. Za použití návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ vlak zastavili a touto pohotovou reakcí zabránili srážce lokomotivního vlaku s osobním vlakem, který právě vyjížděl na trať ze žst. Olovnice. Tímto včasným zásahem nedošlo ke škodě na majetku a újmě na zdraví osob.

LADISLAV HRABÁK strojvedoucí DKV Praha Dne 2. 7. 2010 došlo ke střetu osobního vlaku s civilní osobou. Strojvedoucí společně se dvěma zdravotními sestrami, shodou okolností cestujícími ve vlaku, poskytl zraněné osobě první pomoc a vyčkal do příjezdu rychlé záchranné služby. Tímto činem se výrazně podílel na záchraně lidského života.

EDUARD JAKUBČÍK strojvedoucí DKV Brno Dne 1. 7. 2010 projel posunující díl cestové návěstidlo s návěstí „Stůj“ a vjel do vlakové cesty rychlíku, který řídil strojvedoucí Eduard Jakubčík. Ten pohotově vyhodnotil situaci a zastavil vlak ještě před posunujícím dílem a tím zabránil značným materiálním škodám a újmě na zdraví cestujících.

ZDENĚK KLÍMA výpravčí RCP Praha Dne 16. 8. 2010 po telefonické komunikaci s  výpravčím žst. Ješetice zjistil, že na jednu traťovou kolej vyjely proti sobě dva vlaky R 636 a v protisměru IC 101. Okamžitě zareagoval tím, že k zastavení vlaků použil „Generální stop“. Tímto pohotovým jednáním zabránil škodě na majetku a ohrožení životů cestujících a vlakového personálu.

CYRIL KRÁL hradlař-hláskař RCP Praha Dne 16. 6. 2010 ve svém osobním volnu zjistil na trati propadlý propustek. Tuto skutečnost okamžitě nahlásil výpravčímu konajícímu službu, který učinil potřebná opatření. Kvalifikovaným a pozorným jednáním předešel možnému ohrožení životů a materiálním škodám.

58

ZDEŇKA KRÁLOVÁ dozorčí výhybek RCP Praha Dne 15. 9. 2010 spolu s výpravčím Rudolfem Klímou zjistili, že lokomotivní vlak, který měl zastavit v  žst. Zvoleněves, nesnižuje rychlost a nezastavuje. Za použití návěsti „Stůj, zastavte všemi prostředky“ vlak zastavili a touto pohotovou reakcí zabránili srážce lokomotivního vlaku s osobním vlakem, který právě vyjížděl na trať ze žst. Olovnice. Tímto včasným zásahem nedošlo ke škodě na majetku a újmě na zdraví osob.

JAROSLAV KRSEK výpravčí RCP Hradec Králové Dne 14. 10. 2009 obdržel informaci od výpravčího Jana Ferstera o uváznutí automobilu na traťové koleji. V tuto dobu se již směrem k místu blížil osobní vlak. Okamžitě dal příkaz „Generální stop“. Pohotovým jednáním tak zabránil majetkovým škodám a možné újmě na zdraví osob.

PAVEL KUBEČKA výpravčí RCP Praha Dne 3. 2. 2010 zpozoroval mylný výstup cestující z  vlaku do kolejiště s  následným pádem před jedoucí vlak. Cestující se mu podařilo před projíždějícím vlakem vytáhnout z  kolejiště. Tímto pohotovým zásahem zachránil lidský život.

IVANA KUDLÁČKOVÁ výpravčí RCP Praha Dne 24. 3. 2010 společně s  výpravčím Michalem Dlouhým zabránili srážce vlaku, jedoucího po koleji již obsazené jiným vlakem. Pozorným výkonem služby předešli nehodové události a škodě na zdraví a majetku.

HELENA KUKLÍKOVÁ vlakvedoucí RCVD Karlovy Vary Dne 22. 6. 2010 poskytla první pomoc starší cestující, která ve vlaku zkolabovala. Dle vyjádření zaměstnance záchranné služby poskytnutím kvalifikované první pomoci udržela životně důležité funkce cestující a tím jí zachránila život.

JÁN MIKULÍK strojvedoucí DKV Česká Třebová Dne 18. 6. 2010 za jízdy vlaku spatřil osobu ležící s  hlavou na jednom kolejnicovém pásu. Strojvedoucímu se podařilo za použití rychlobrzdy zastavit vlak před ležící osobou. Svým pozorným a okamžitým jednáním tak zachránil lidský život.

ZDENĚK MLEZIVA strojvedoucí DKV Plzeň Dne 15. 5. 2010 ve vzdálenosti 200 metrů před vlakem zjistil překážku na koleji. Za použití rychlobrzdy zastavil soupravu před tělem muže, ležícím přes kolejnici bez možnosti pohybu. Za pomoci cestujících jej přepravil do žst. Nýřany, kde byla výpravčím přivolána rychlá záchranná služba. Pozorným výkonem služby a pohotovou reakcí zachránil lidský život.

JIŘÍ NOVÁK strojvedoucí DKV Praha Dne 17. 9. 2009 uviděl kouř a následně plameny vycházející od podvozku lokomotivy. Bez zaváhání začal požár okamžitě hasit a přivolal HZS. Při likvidaci požáru sám utrpěl popáleniny. Svým pohotovým a neohroženým jednáním zabránil vysokým materiálním škodám.

59

PETR NOVÁK strojvedoucí DKV Česká Třebová Dne 27. 6. 2010 došlo ke střetu vlaku s osobou pohybující se v kolejišti a k ujetí její dolní končetiny. Strojvedoucí poskytl osobě první pomoc a podle vyjádření lékařů zachránil jejím bezchybným poskytnutím zraněnému život.

JOSEF OHLÍDAL strojvedoucí DKV Česká Třebová Dne 30. 12. 2009 spatřil v prostoru chráněného železničního přejezdu stojící ženu v  blízkosti kolejí. Lokomotivní houkačkou dal návěst „Pozor“ a začal snižovat rychlost. Osoba si lehla na koleje před přijíždějící vlak. Strojvedoucí vlak zastavil před ležící osobou. Svým jednáním zachránil lidský život. Dále ve dnech 2. 4. 2010 a 13. 6. 2010 spatřil na trati spadlý strom a za použití rychlobrzdy zastavil vlak před překážkou. Zabránil tak škodám na majetku.

OTTO STRAKATÝ strojvedoucí DKV Plzeň Dne 5. 5. 2010 zpozoroval nákladní automobil stavební firmy, který zasahoval do průjezdného profilu vlaku. Svou včasnou reakcí za použití všech dostupných prostředků zabránil vzniku mimořádné události s  možnými materiálními škodami a případnou újmou na zdraví cestujících.

PAVEL SUCHÝ vlakový revizor KCOD Praha Dne 24. 3. 2010 došlo ke střetu osobního vlaku, ve kterém Pavel Suchý prováděl kontrolu, s osobou. Do příjezdu zdravotníků zajišťoval první pomoc, která byla komplikovaná tím, že se osoba nacházela pod vlakovou soupravou. Po příjezdu záchranářů pomáhal s vyproštěním osoby a následně se ještě podílel na informování cestujících.

LENKA ŠEDIVÁ vlakvedoucí RCVD Praha Dne 21. 4. 2010 poskytla spolu se strojvedoucím vlaku první pomoc muži, který si zranil holeň při nástupu do vlaku. Rána silně krvácela. Lékařka přivolané záchranné služby konstatovala, že rychlou a správně poskytnutou první pomocí zachránila Lenka Šedivá cestujícího před vykrvácením.

MIROSLAV TOMEŠ strojvedoucí DKV Česká Třebová Dne 29. 1. 2010 spatřil na chráněném železničním přejezdu osobní automobil stojící mezi závorami, který zasahoval do jízdního profilu traťové koleje. Za použití rychlobrzdy vlak zastavil ještě před překážkou, čímž zabránil nehodové události.

RADKA VAŇOUSOVÁ vlakvedoucí RCVD Praha Dne 27. 7. 2010 po rozjezdu vlaku zjistil strojvedoucí pád osoby pod vlak. Při pádu došlo u dotyčného k ujetí horní končetiny. Radka Vaňousová zraněnou ruku zaškrtila a přivolala záchrannou službu. Poté zajistila cestujícím zpožděného vlaku přípoj v  nácestné stanici. Svým rozhodným a kvalifikovaným přístupem zachránila zraněnému muži život.

MIROSLAV VÁVRA výpravčí RCP Praha Dne 14. 4. 2010 před zastavením osobního vlaku v žst. zpozoroval osobu, která po neoprávněném vstupu do kolejiště upadla. Osobu vytáhl mimo profil koleje 60 m před projíždějícím vlakem. Tímto okamžitým zásahem zachránil lidský život.

Ročenka 2009/2010 Skupiny České dráhy Zpracoval Odbor komunikace, České dráhy, a.s. ODPOVĚDNÝ REDAKTOR: Mgr. Tomáš Cach, [email protected] REDAKČNÍ RADA: Ing. Jaroslav Vašátko (předseda), Sandra Gosmanová, MSc., Mgr. Tomáš Cach, Ing. Zdeněk Ston, Ing. Karel Beneš, Mgr. Blanka Havelková, Ing. Jiří Kešner, Mgr. Brigita Kolářová, Ing. Libor Neupauer, Ing. Jan Příleský, Dr. Ing. Roman Štěrba, JUDr. Ivo Veselý, Ing. Jan Vraný GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: STUDIO MARWIN CZ s.r.o. VYDAVATEL: České dráhy, a.s. DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ: listopad 2010, Praha Poděkování za spolupráci patří všem zaměstnancům Českých drah a jejich dceřiných společností. ISBN 978-80-85104-25-7

6 SU i YD åH O H ]Q L čQ t G R SU DYQ t FH VW \ VW i W Q t R U J DQ L ]D FH ‹ ,Q J 3 DYH O . U êåH 3 K'

—‘”®’Š‡”k—ėŽ˜nšmk—ą Výkon práv Usnesení akcionáÚe Volba, jmenování \»˜ƒŒ»‚ƒÚ‡Œô† ‘ŽŠƒ¦Œ‘’» Úímá Úídíí pìsobnos’ Odborné Úízení Depa kolejových vozidel (DKV)

Rozhraní mezi \ ) a  ) hseky nám®s’kì …enerálního Úedi’ele ) )eské dráhy, a. s. \ízení provozu a organizování dráø ní dopravy Osobní doprava a pÚeprava

Odbor správy

Kolejová vozidla

Depo historických vozidel (DHV)

ìڃ˜”¬ ¦‡ŒŒ‘’‡

(O29)

Odbor Úízení zna¦ky

a obchodu (O28)

Odbor produktì

(O27)

Odbor komunikace

ám®stek generálního Úeditele )D pro správu majetku (NSM)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro obchod a marketing (KNOM)

nemovitostí (O31)

Centrum Holešovice a.s. (se sídlem Praha)

z iø kov Station Development, a.s. (se sídlem Praha)

Smíchov Station Development, a.s. (se sídlem Praha)

RailReal a.s. (se sídlem v Praze)

)D Realit— a.s. (se sídlem Praha)

)D travel, s.r.o. (se sídlem Praha)

RAILREKLAM, spol. s r.o. (se sídlem Praha)

…Œ‡˜¦Œ»‘’“‰’“)ƒ‘‰ô†‚†ăĆ‘Ćă‚ơĆơƠĆƢƠơƠ

(RSM)

majetku

Regionální správy

ám®stek generálního Úeditele )D pro provoz (NP)

)D - Telematika a.s. (se sídlem Praha)

Vô˜kumnô hstav z ele˜ni¦ní, a.s. (se sídlem Praha)

Or…ány )eskôh drah, a. s.

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro správu majetku (KNSM)

Inspektorát bezpe¦nosti ø elezni¦ní dopravy (O18)

DPOV, a. s. (se sídlem PÚerov)

Odbor krizového Úízení a bezpe¦nosti (O30)

Dopravní v˜‚®lšvací institut, a.s. (se sídlem Praha)

)D Car…o, a.s. (se sídlem Praha)

Tajemník …enešŠn톍Úe‚‡’eŠe)

(O25)

Odbor právní

Odbor správy majetkových æ¦astí (O23)

Výbor pro audit

(RCP)

Odbor informatiky (O22)

ƒŒƒšŠŒ»ڃ‚‡’ƒŠ )

Odbor Úízení provozu a organizování dráø ní dopravy (O11)

ám®stek generálního Úeditele )D pro osobní dopravu (NOD)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro provoz (KNP)

Odbor autobusové dopravy (O20)

Odbor provozu osobní dopravy (O16)

(O19)

Odbor compliance

Úeds’avens’vo

provozu

Regionální centra

Vlakový doprovod osobní dopravy (VDOD)

ám®stek generálního Úeditele ) pro ekonomiku (EN) (O15)

Odbor legislativy

KanceláÚ …enerálního Úeditele ) ( \)

ozor¦í rada

Odbor kolejových vozidel (O12)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro osobní dopravu (KNOD)

(O2012)

Projektová kanceláÚ

Odbor interního auditu a kontroly (O17)

Valná hromada

Odbor centrálního nákupu a logistiky (O8)

controllingu (O6)

Odbor plánování a

a veÚejných zakázek (O3)

Odbor investic

(O2)

ám®stek generálního Úeditele ) pro personální záleø itosti (NPZ)

Odbor finan¦ní

(O1)

Odbor ú¦etnictví

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro ekonomiku (KEN)

\ídící výbor

Krajská centra osobní dopravy (KCOD)

Odbor personální (O10)

Státní správa

Zásobovací centrum (ZC)

Odú¦tovna pÚepravních trø eb (OPT)

zelezni¦ní zdravotnictví (z Z)

Odbor odm®Êování a benefitì (O9)

KanceláÚ nám®stka generálního Úeditele )D pro personální záleø itosti (KNPZ)

Železniční mapa České republiky s vyznačením krajů Organizační struktura Českých drah, a.s. PÚíloha ¦. 2 k ¦.j. 58 475/2009-O9

DceÚin¬ spole¦nosti

ám®stek generálního Úeditele )D pro obchod a marketing (NOM)

Obsah 1 2 3 5

Ročenka 2009/2010 Skupiny České dráhy

Slovo úvodem Profil Českých drah, a.s. Stručný přehled významných událostí Přehled členů orgánů a vedoucích zaměstnanců

Ekonomika 10 Ekonomika Českých drah Osobní doprava a přeprava 14 Vlakový doprovod osobní dopravy 16 České dráhy a kraje České republiky 23 Vozidlový park Zaměstnanecká politika 26 Zaměstnanecká politika a sociální program 27 Personalistika a řízení lidských zdrojů Řízení provozu 30 Řízení provozu a bezpečnost železniční dopravy Správa majetku 34 Správa nemovitostí Českých drah Obchod a marketing 38 Obchod, marketing a komunikace Dceřiné společnosti 42 Dceřiné společnosti a další majetkové účasti Českých drah Infrastruktura 52 Dopravní cesta Ocenění zaměstnanci 56 Ocenění zaměstnanci Českých drah

Obsah 1 2 3 5

Ročenka 2009/2010 Skupiny České dráhy

Slovo úvodem Profil Českých drah, a.s. Stručný přehled významných událostí Přehled členů orgánů a vedoucích zaměstnanců

Ekonomika 10 Ekonomika Českých drah Osobní doprava a přeprava 14 Vlakový doprovod osobní dopravy 16 České dráhy a kraje České republiky 23 Vozidlový park Zaměstnanecká politika 26 Zaměstnanecká politika a sociální program 27 Personalistika a řízení lidských zdrojů Řízení provozu 30 Řízení provozu a bezpečnost železniční dopravy Správa majetku 34 Správa nemovitostí Českých drah Obchod a marketing 38 Obchod, marketing a komunikace Dceřiné společnosti 42 Dceřiné společnosti a další majetkové účasti Českých drah Infrastruktura 52 Dopravní cesta Ocenění zaměstnanci 56 Ocenění zaměstnanci Českých drah