2010 ČERVENEC SRPEN

7–8/2010

ˇ ERVENEC–SRPEN C

Trˇi blahoslavenstvı´ pro cı´rkev 1. Blahoslavena´ je ta cı´rkev, ktera´ i dnes pozna´va´ Bohem darovana´ kneˇzˇska´ povolańı´! I dnes existuje vıće kneˇzˇskyćh povolańı´ nezˇ kandida´tu˚ v kneˇzˇskyćh semina´rˇ´ıch. Mnozı´ z nich nejsou osloveni (tak jako Samuel svy´m kneˇzem Elim: „Kdyzˇ on Teˇ vola´, odpoveˇz: Mluv, Pane, Tvu˚j sluzˇebnı´k Teˇ posloucha´!“). Ani jina´ „povolańı´ “ (ke sluzˇbeˇ ve sveˇteˇ, k manzˇelstvı´, k pannenstvı´ atd.) neby´vajı´ mezi krˇest’any vyslysˇena. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım krite´riem pro povolańı´ je pokora. Ten, kdo se chce neˇky´m sta´t, ten si musı´ vybrat jine´ho Pańa. Normou je Jezˇ´ısˇ, ktery´ obsluhuje u stolu a ktery´ aposˇtolu˚m myje nohy (ne hlavu!), to je norma: „Kde jsem ja´, tam ma´ by´t i mu˚j sluzˇebnı´k!“ Cı´rkev by meˇla v roli pasty´rˇu˚ dba´t o to, aby se o sluzˇbeˇ v Jezˇ´ısˇoveˇ duchu v cı´rkvi s respektem myslelo a tu i tam mluvilo. To budı´ ochotu k napodobovańı´. Aposˇtolove´ u Jezˇ´ısˇe nalezli novou svobodu. Proto i oni meˇli odvahu „by´t svobodni pro Boha a cˇloveˇka.“ S rodinou — i bez rodiny! 2. Blahoslavena´ je ta cı´rkev, ktera´ umı´ mlady´m lidem uka´zat vysoke´ cı´le! Ztratili jsme vize, proto jsme tak malomyslnı´. Chybı´ na´m eucharistie, kterou uskutecˇnˇujeme nasˇ´ım zˇivotem, proto zu˚sta´va´ eucharistie na obeˇtnı´m stole bez rezonance. Veˇtsˇinou je koncem

kazˇde´ vize odstraneˇnı´ vsˇech veˇtsˇ´ıch rizik. Kdo prˇilozˇ´ı ruku k dı´lu, musı´ ocˇeka´vat prˇ´ısˇtı´ zˇneˇ. Mladı´ lide´ chteˇjı´ videˇt ocˇima srdce. Jsou odka´zańi na to, zˇe se jim pomu˚zˇe. „Pojd’, ukazˇ se!“ Kdo je takto se sympatiemi a v ocˇeka´vańı´ osloven, at’ uzˇ Bohem nebo cˇloveˇkem, ten se da´ do pohybu. 3. Blahoslavena´ je ta cı´rkev, v nı´zˇ nikdy nezanika´ radost z Boha! Hru˚zou pro kazˇdou firmu jsou za´stupci, kterˇ´ı pomlouvajı´ vlastnı´ produkci. Kdo chce koupit firmu Opel, ten sa´m musı´ jezdit v Opelu. Kdo pu˚sobı´ dojmem, zˇe cı´rkev je vybeˇhly´ model nebo filia´lka, ktera´ brzy zavrˇe, ten uzˇ vlastneˇ „zavrˇel“. Za´kladem nasˇ´ı cı´rkevnı´ existence je prˇekvapenı´ a radost vycha´zejıćı´ z evangelia. Kdo zˇije evangeliem, ten se mu naucˇ´ı rozumeˇt. Naucˇ´ı se ho mı´t ra´d. Kdo je naplneˇn radostı´ ze vsˇeho, cˇ´ım smı´ by´t, ten doka´zˇe i lehce a hraveˇ jednat. Prˇi takove´m jednańı´ zı´ska´va´ prˇa´tele a prˇ´ıznivce. Tak to bylo za cˇasu˚ sv. Bonifacia. Procˇ by tomu meˇlo by´t dnes jinak? J. Wanke, biskup erfurtsky´ Motto plzeňské diecéze 2010

„Pane, naucˇ na´s modlit se.“ ´ mysl na cˇervenec: za deˇti U ´ mysl na srpen: za rodiny U 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

• Brevia´rˇ — modlitba cı´rkve Dialog mezi cˇloveˇkem a Bohem se ta´hne cely´mi deˇjinami Jedna z nejslavneˇjsˇ´ıch fresek Michelangelovyćh je stvorˇenı´ Adama. Adam pra´veˇ stvorˇeny´ lezˇ´ı na zemi ve sve´ neporusˇene´ kra´se a pohledem plny´m vdeˇcˇnosti a la´sky hledı´ na Boha Stvorˇitele, jehozˇ ruka se po dokoncˇenı´ dı´la vzdaluje od vztazˇene´ ruky Adamovy. Tak zacˇ´ına´ dialog mezi cˇloveˇkem a Bohem a ta´hne se cely´mi deˇjinami. To, co bylo na pocˇa´tku cˇiste´ a radostne´, se narusˇ´ı a posˇkodı´ selhańı´m cˇloveˇka, ktery´ nevydrzˇel v dialogu la´sky a pod vlivem ducha zla hleda´ sˇteˇstı´ a naplneˇnı´ zˇivota jinde. Tı´m se vrha´ do nesˇteˇstı´, ale ten, ktery´ je La´ska, cˇloveˇka nezavrhne, ale prˇipravuje cestu k jeho zaćhraneˇ. Da´va´ cˇloveˇku mozˇnost se vra´tit.

Dialog mezi cˇloveˇkem a Bohem dosta´val i litera´rnı´ podobu Drama tohoto dialogu se zacˇ´ına´ zachycovat i litera´rneˇ, prostupuje deˇjiny cˇloveˇka a rozvı´jı´ se do sta´le veˇtsˇ´ı sˇ´ırˇe a hloubky. Dialog pokracˇuje i navzdory pa´du˚m a selhańı´m cˇloveˇka. Uzˇ prˇed trˇemi tisıći roky zacˇ´ına´ tak vznikat litera´rnı´ sbı´rka zachycujıćı´ tento dialog v jeho kra´se i v bolestne´m odmı´tańı´ ze strany cˇloveˇka, ve sta´le obnovovane´ zkusˇenosti, zˇe cesta vede da´l, zˇe se ukazuje sta´le nova´ a rea´lna´ nadeˇje. Je to zachyceno ve stopadesa´ti zˇalmech. Na jejich pocˇa´tku stojı´ ba´snicky i hudebneˇ nadany´ David, druhy´ izraelsky´ kra´l. Jeho zˇivot se odehra´val na prˇe2

ČERVENEC–SRPEN 2010

lomu druhe´ho a prvnı´ho tisıćiletı´ prˇed Kristem. Tyto hudebneˇ zpracovane´ a prˇedna´sˇene´ ba´sneˇ se rozvı´jejı´ po tisıć let v bohosluzˇebnyćh setkańıćh zˇidovske´ho na´roda. Ale pro svu˚j hluboky´ a sta´le platny´ obsah prova´zejı´ lidi veˇrˇ´ıcı´ v Boha i ve staletıćh po Kristu azˇ do dnesˇnıćh dnu˚ a tvorˇ´ı podstatnou cˇa´st i krˇest’anske´ bohosluzˇby.Modlitba zˇalmu˚ je ovsˇem zasazena do velmi pestre´ho kontextu cˇetby bible Stare´ho (prˇedkrˇest’anske´ho) i Nove´ho (krˇest’anske´ho) za´kona. Mimorˇa´dneˇ dramaticka´ je cˇetba textu˚ prorockyćh, ktere´ majı´ svu˚j pu˚vod v dobaćh prˇed Kristem a na Jezˇ´ısˇi Kristu se postupneˇ vsˇechny naplnily i naplnˇujı´ a zasahujı´ ućˇinneˇ i do zˇivota soucˇasnyćh lidı´. Po dva tisıće roku˚ prova´zejı´ cˇloveˇka i v dobeˇ po Kristu zˇalmy, cˇtenı´ Pı´sma protkana´ hluboky´mi poeticky´mi zpeˇvy hymnu˚, ktere´ vznikajı´ od staroveˇku prˇes strˇedoveˇk do doby modernı´. Vsˇe to je sta´le doplnˇovańo zˇivotopisny´mi u´daji staryćh i sta´le prˇiby´vajıćıćh novyćh sveˇtcu˚. Brevia´rˇ vycha´zı´ od staroveˇku dodnes v novyćh vydańıćh Toto vsˇe tvorˇ´ı nesmı´rneˇ bohaty´ soubor prova´zejıćı´ krˇest’any jako jejich dennı´ modlitba. Tento soubor se nazy´va´ brevia´rˇ (nebo take´ Dennı´ modlitba cı´rkve, liturgia horarum). Vycha´zı´ vzˇdy v novyćh vydańıćh od staroveˇku dodnes. Do jeho vy´voje zasa´hly prˇedevsˇ´ım kla´sˇtery benediktinu˚, ale i mnoha jinyćh rˇeholnıćh rˇa´du˚, v kteryćh je sta´le zlaty´m hrˇebem jejich bohosluzˇby i kazˇdodennı´ho zˇivota. Brevia´rˇ pouzˇ´ıvajı´ prˇedevsˇ´ım vsˇichni kneˇzˇ´ı a ja´hnove´. K jejich u´kolu patrˇ´ı modlit se za vsˇechny lidi, prova´zet je modlitbou. V modernı´ dobeˇ ale sta´le prˇiby´va´ pocˇet lidı´ beˇzˇne´ho civilnı´ho zˇivota, kterˇ´ı ra´di berou do ruky brevia´rˇ a modlı´ se ho.


Brevia´rˇ prova´zı´ cˇloveˇka v dobaćh da´vno minulyćh i v soucˇasnosti Brevia´rˇ saha´ tedy svy´m pu˚vodem v urcˇite´m smyslu k tomu vyćhozı´mu obrazu, kde zacˇal dialog mezi Bohem a cˇloveˇkem. Veˇrneˇ prova´zı´ cˇloveˇka na jeho cesteˇ v dobaćh minulyćh i v dobeˇ soucˇasne´. Pro cˇloveˇka nasˇ´ı doby ma´ zvla´sˇtnı´ vy´znam. V dobeˇ, kdy je cˇloveˇk strha´vań hekticky´m tempem soucˇasne´ho zˇivota, prˇina´sˇ´ı modlitba brevia´rˇe velike´ zklidneˇnı´ a ponorˇenı´ do hlubiny hodnot, ktere´


nepomı´jejı´. Oslovuje ho v situacıćh radostnyćh, kdy se cˇloveˇku vsˇe darˇ´ı ale i bolestnyćh, kdy se cˇloveˇk dosta´va´ do situacı´ lidsky nerˇesˇitelnyćh, bezvyćhodnyćh a zoufalyćh. Vracı´ rovnova´hu, nadeˇji a nezlomnou jistotu smysluplnosti zˇivota zejmeńa dı´k mocne´mu za´sahu Jezˇ´ısˇe Krista do u´strˇednı´ho proble´mu zˇivota tı´m, zˇe vzal na sebe bolest, utrpenı´ a smrt, a svy´m zmrtvyćhvstańı´m ji promeˇnil v cestu vedoucı´ do zˇivota veˇcˇne´ho. Mons. Karel Pilı´k, prˇevzato z www.vira.cz

ˇ ´ımskokatolickou farnost Bochov Prˇedstavujeme: R V kostele by´va´ jedna rodina „Tady v Bochoveˇ chodı´ do kostela vlastneˇ jedna rodina. Jestli to pro va´s bude zajı´mave´, prˇijed’te,“ rˇekl mi do telefonu bochovsky´ fara´rˇ P. Jo´zef Szczepaniak CMF, kdyzˇ jsem si s nı´m domlouvala termıń na´vsˇteˇvy. Ocˇeka´vala jsem tedy nevesele´ lıćˇenı´, jak se tu scha´zı´ na bohosluzˇbaćh peˇt cˇi sˇest lidı´ a kostel zeje pra´zdnotou. Tı´m vıć meˇ prˇekvapilo, kdyzˇ mi pan fara´rˇ hned na u´vod vypocˇ´ıtal, zˇe v nedeˇli mı´va´ v kostele zhruba peˇtadvacet veˇrˇ´ıcıćh. Mluvil jste prˇece o jedne´ rodineˇ, prˇipomıńa´m mu. Trochu sˇibalsky se na meˇ podı´va´ a rˇ´ıka´ svy´m meˇkky´m polsky´m prˇ´ızvukem: „No vzˇdyt’ je to jedna rodina. Jednak jsou tito lide´ z velke´ cˇa´sti skutecˇneˇ blizˇsˇ´ı cˇi vzda´leneˇjsˇ´ı prˇ´ıbuznı´, jednak v nasˇem spolecˇenstvı´ panujı´ rodinne´ vztahy.“ Nakonec beˇhem sve´ na´vsˇteˇvy jesˇteˇ budu mı´t prˇ´ılezˇitost prˇesveˇdcˇit se, zˇe tomu tak skutecˇneˇ je. Dobra´ setba P. Frantisˇka Kolandy Druhy´m prˇekvapenı´m pro meˇ bylo, zˇe se farnı´ u´rˇad a byt duchovnı´ho nenacha´zejı´ v pu˚vodnı´ rozlehle´ farnı´ budoveˇ naproti kostelu, ale v jednopatrove´m domku o neˇkolik ulic da´l. „To ma´ korˇeny v minulosti, kdy byla v padesa´tyćh letech fara zabrańa pro jine´ ućˇely, nynı´

je soukromy´m majetkem“ vysveˇtluje P. Jo´zef. Od te´ doby sı´dlı´ farnost v domku, ktery´ oby´val prˇed peˇti lety zesnuly´ P. Frantisˇek Kolanda, ktery´ v Bochoveˇ dlouha´ le´ta pu˚sobil a na ktere´ho mı´stnı´ sta´le v dobre´m vzpomıńajı´. Farnost mu ve spolupraći s obcı´ dokonce nechala umı´stit pameˇtnı´ desku na zed’kostela. „P. Kolanda meˇl velke´ za´sluhy naprˇ. na opraveˇ zdejsˇ´ıho kostela sv. Michaela Archandeˇla, obeˇtoval na neˇj cely´ svu˚j du˚chod, necha´val si jen to nejnutneˇjsˇ´ı. Zabrańil rozkradenı´ spousty pama´tek jak tady, tak v Teple´,“ vyjmenova´va´ P. Jo´zef za´sluhy kneˇze, ktery´ mimo jine´ zachrańil a prˇes trˇicet let opatroval ostatky bl. Hroznaty. „Na pohrˇbu P. Kolandy byla spousta lidı´, i kdyzˇ porˇa´dneˇ mrzlo. Tehdy jsem jesˇteˇ netusˇil, zˇe budu jeho na´stupcem. Trˇi roky po jeho smrti byla bochovska´ farnost bez fara´rˇe, lidem tu chybeˇl. Pan starosta Egert napsal otci biskupovi dopis se zˇa´dostı´ o prˇideˇlenı´ duchovnı´ho. Jenomzˇe sem nikdo nechteˇl. Azˇ si otec biskup zavolal meˇ. Jsem misiona´rˇ klaretiań, cı´til jsem to jako sve´ poslańı´, tak jsem souhlasil a uzˇ jsem v Bochoveˇ trˇi roky. Snazˇ´ım se tu neˇco zası´t. Ja´ sklı´zı´m u´rodu po P. Kolandovi, doufa´m, zˇe po mneˇ bude sklı´zet zase neˇkdo jiny´.“ 3


Za´jem poteˇsˇ´ı P. Jo´zef si pochvaluje, jak byl mı´stnı´mi lidmi vrˇele prˇijat, stejneˇ jako skutecˇnost, zˇe spolupraće farnosti s obcı´ je vy´tecˇna´. „Loni jsme od obce dostali sto tisıć na na´teˇr strˇechy kostela, obec opravuje kostel v Kozloveˇ, porˇa´da´me spolecˇneˇ koncerty a dalsˇ´ı akce. Jsou si tu veˇdomi toho, zˇe kostel je dominantou a vizitkou obce a myslı´ i na veˇrˇ´ıcı´, prˇestozˇe na´s je mensˇ´ı skupinka. Oproti meˇstu Sokolov, me´mu drˇ´ıveˇjsˇ´ımu pu˚sobisˇti, je v Bochoveˇ prˇ´ıstup nesrovnatelneˇ vstrˇ´ıcneˇjsˇ´ı,“ rˇ´ıka´ kneˇz a vzpomıńa´, jak neda´vno odejel, nechal otevrˇenou branku a lide´ uzˇ meˇli strach, zˇe ho dlouho nevideˇli, jestli se mu neˇco nestalo. „Poteˇsˇ´ı to, kdyzˇ vidı´te za´jem,“ rˇ´ıka´. Prˇed neda´vnem se stal P. Szczepaniak take´ administra´torem farnosti Touzˇim, kterou doneda´vna spravoval jen po duchovnı´ strańce. „Dohromady ma´m na starosti 12 kostelu˚ a jednu kapli, funkcˇnı´ jsou ovsˇem pouze trˇi — v Bochoveˇ, Touzˇimi, kde chodı´ na msˇi sv. asi dvanaćt lidı´, a Kra´sne´m U´dolı´, tam je to zhruba stejny´ pocˇet. Deˇla´m take´ vyúku na´bozˇenstvı´, zejmeńa pro mladsˇ´ı deˇti, ty starsˇ´ı uzˇ chodit nechteˇjı´. Za rok tu ma´me tak dva azˇ trˇi krˇty, prˇ´ısˇtı´ rok pa´r mladyćh lidı´ na birˇmovańı´. To vı´te, ty trˇi generace, ktere´ byly vychova´vańy bez Boha, to se sta´le projevuje,“ trochu si povzdychne pater, ale hned radostneˇji doda´va´, zˇe 8. srpna bude mı´t v Bochoveˇ ja´henske´ sveˇcenı´ pan Gu¨nzel z touzˇimske´ farnosti. „To bude pro meˇ velka´ vy´pomoc, uzˇ takhle mi hodneˇ poma´ha´, jezdı´ za nemocny´mi, stara´ se v Touzˇimi o kostel.“ Kneˇz musı´ umeˇt neˇkolik rˇemesel Procha´zı´me se farnı´m domkem, kde je te´meˇrˇ na kazˇde´m kroku videˇt, zˇe se zde opravuje a modernizuje. Jsou tu nova´ okna, noveˇ vybudovana´ koupelna, nove´ topenı´, ale take´ jesˇteˇ je sta´le hodneˇ toho, co je trˇeba udeˇlat. „V Cˇechaćh musı´ kneˇz umeˇt neˇkolik rˇemesel,“ smeˇje se strˇ´ıbrovlasy´ P. Jo´zef me´mu 4


u´divu nad tı´m, zˇe prˇeva´zˇnou cˇa´st pracı´ vykona´va´ sa´m. „Vidı´te, tady jsem zrovna odkopal zed’, abych videˇl, co se s nı´ da´ udeˇlat,“ ukazuje na hroma´dku suti na podlaze. „Chybeˇl na´m prostor na spolecˇne´ posezenı´, biblicke´ hodiny, adventnı´ a postnı´ duchovnı´ obnovy, tak tady buduju veˇtsˇ´ı mı´stnost, uzˇ jsem smontoval velky´ stu˚l, aby bylo k cˇemu usednout. A tady ma´me zimnı´ kapli, tu bylo trˇeba odvlhcˇit, udeˇlat podlahu a podobneˇ. Poma´hala mi prˇitom i moje sestra,“ prova´zı´ meˇ pater po jednotlivyćh mı´stnostech. A pak rˇ´ıka´: „A ted’, at’neslysˇ´ıte vsˇechno jen ode meˇ, zajdeme za panı´ kostelnicı´.“ Maminka vzˇdycky pı´skne pod schodama Kdyzˇ zvonı´me u domu kousek od kostela, trochu se oba´va´m, zda nasˇe neohla´sˇena´ na´vsˇteˇva nebude nevhod. Otevı´ra´ na´m mlada´ zˇena a se slovy „Chva´la Kristu, vy asi jdete za maminkou, pojd’te da´l,“ na´s s naprostou samozrˇejmostı´ zve dovnitrˇ. V kuchyni pra´veˇ dojı´dajı´ obeˇd cˇtyrˇi deˇti, ktere´ se s panem fara´rˇem hned da´vajı´ druzˇneˇ do rˇecˇi. Z vedlejsˇ´ıho pokoje prˇicha´zı´ panı´ strˇednıćh let, Anna Hylasova´, bochovska´ kostelnice. Srdecˇneˇ na´s vı´ta´, ani trochu zaskocˇena nenada´lou na´vsˇteˇvou kneˇze a nezna´me´ osoby se za´pisnı´kem v ruce. Poprve´ se zarazı´, azˇ kdyzˇ ji poprosı´m, aby mi vylıćˇila svou praći pro farnost. Po chvilce va´hańı´ rˇ´ıka´: „Tady v nasˇem kostele jsem byla pokrˇteˇna´, meˇla jsem v neˇm svatbu, manzˇel tu byl birˇmovań, byly tu pokrˇteˇny nasˇe deˇti i vsˇech deset vnoucˇat. Tak je snad norma´lnı´, zˇe se o neˇj stara´m. Asi jako je norma´lnı´m zˇe doma varˇ´ım nebo zˇehlı´m. To je prˇece obycˇejna´ veˇc. Co bych va´m jesˇteˇ povı´dala.“ Hotovo, tecˇka. Dcera panı´ Hylasove´ se smeˇje: „To maminka vzˇdycky pı´skne pod schodama, jde se mejt kostel! A jde se.“ Panı´ Hylasova´ prˇina´sˇ´ı z pra´delnı´ku album, ve ktere´m ma´ fotografie kostela, kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı ve farnosti pu˚sobili nebo ji navsˇtı´vili, snı´mky z farnıćh uda´lostı´. Ke vsˇemu na´m poda´ vy´-


klad, ale o sobeˇ uzˇ mluvit nechce. Mezitı´m do kuchyneˇ prˇicha´zejı´ dalsˇ´ı cˇlenove´ domaćnosti, snacha, syn, dozvı´da´me se naprˇ., jak to bylo s provazem od kostelnı´ho zvonu, jak maminka kazˇdy´ vecˇer kontroluje kostel jesˇteˇ


prˇed spanı´m, ukazujı´ se dalsˇ´ı fotografie, pan fara´rˇ ochutna´va´ smazˇenou pıćhavku. Prosteˇ pohodova´ atmosfe´ra vıćecˇlenne´ domaćnosti a ja´ uzˇ cha´pu, jak to myslel P. Szczepaniak s tı´m, zˇe jsou tu jedna rodina. A. Ourˇednı´kova´

Kla´sˇtery ve vikaria´tu Plzenˇ–jih Tento vikaria´t je sice chudy´ na kla´sˇternı´ stavby, ale zato se zde nacha´zı´ nejvy´znamneˇjsˇ´ı za´padocˇesky´ zˇensky´ kla´sˇter a to by´valy´ kla´sˇter premonstra´tek v Choteˇsˇoveˇ. Tak jako kla´sˇter v Teple´ byl i tento zalozˇen patronem plzenˇske´ diece´ze bl. Hroznatou. Stalo se tak po jeho nepodarˇene´ ućˇasti na krˇ´ızˇove´ vy´praveˇ mezi le´ty 1202 azˇ 1208.

dosˇlo k velkolepe´ prˇestavbeˇ kla´sˇtera. Kla´sˇternı´ kostel se nezachoval, byl zborˇen v roce 1837 po za´sahu blesku a dı´ky neochoteˇ vlastnı´ka hrabeˇte Thurn Taxise se o kostel postarat. Jeho vybavenı´ je ozdobou kostelu˚ v Liticıćh, ve Stodeˇ, v Mnichoveˇ u Mariańskyćh La´znı´ a v Teple´, kla´sˇternı´ho i meˇstske´ho kostela, v neˇmzˇ se zachoval hlavnı´ olta´rˇ z Choteˇsˇova. Ale konventnı´ budova stojı´ dodnes a je ilustracı´ neobvykle bohate´ho duchovnı´ho zˇivota kla´sˇtera a zachovala v sobeˇ poselstvı´ vnı´mańı´ rˇa´du sveˇta veˇrˇ´ıcı´mi i symbolickou malı´rˇskou vy´zdobu plzenˇske´ho malı´rˇe Julia Luxe, ktera´ vybocˇuje z rˇady forma´lnı´ vy´zdoby dobovyćh staveb. Nepochybny´m vrcholem je freska na stropeˇ schodisˇteˇ o plosˇe 188 m2 s neobvykly´m na´meˇtem cesty rˇeholnic k Bohu. Na sve´ nove´ vyuzˇitı´ kla´sˇternı´ area´l cˇeka´, ale je mozˇne´ jej, i v jeho dnesˇnı´ neradostne´ podobeˇ navsˇtı´vit, zejmeńa na zacˇa´tku srpna prˇi Vecˇeru pro Jeho osmisetlete´ deˇjiny byly dramaticke´ a kla´sˇter Choteˇsˇov. byly prˇesny´m odrazem deˇjin cˇeske´ho sta´tu. Kra´tkou historii meˇl kla´sˇter magdalenitek Byl vydrancovań za braniborske´ okupace v Dobrˇanech. Odehra´la se v letech 1259 azˇ koncem 13. stoletı´, znicˇen za husitskyćh bourˇ´ı 1282. Ani nevı´me, kde sta´l, jista´ nepravideli ve trˇicetilete´ va´lce. Po jejı´m skoncˇenı´ byl nost meˇstske´ho pu˚dorysu by jej mohla lokakraj vylidneˇn a proto opat Bandhauer povolizovat do blı´zkosti kostela sv. Vı´ta. Zda´ se, lal k dosı´dlenı´ Neˇmce z Bavor. K jeho zruzˇe ustoupil za´jmu˚m rozvı´jejıćı´ se komunity sˇenı´ dosˇlo v roce 1784, aby se o sto let pozpremonstra´tek z Choteˇsˇova. deˇji stal sı´dlem sester Navsˇtı´venı´ Panny Marie s dı´vcˇ´ım pensiona´tem. Po nove´m zrusˇenı´ Zrˇejmou fikcı´ je u´stnı´ tradice kla´sˇtera magv roce 1951 slouzˇil azˇ do roku 1976 jako ka- dalenitek na Hu˚rce ve Stare´m Plzenci, ktery´ se sa´rna. Ale kla´sˇter prozˇ´ıval i sve´ skveˇle´ chvı´le, meˇl u´dajneˇ propadnout do zemeˇ. Tento my´tus zejmeńa na prˇelomu 14. a 15. stoletı´ za opata je spı´sˇe odrazem kra´tke´ho zˇivota a na´hle´ho Sulka, cˇi v prvnı´ polovineˇ 18. stoletı´, kdy konce pra´veˇ dobrˇanske´ho kla´sˇtera. 5



Trˇetı´m mı´stem, kde zˇili rˇeholnıći na jizˇnı´m jeho pokladem je obraz Bolestne´ Panny Marie Plzenˇsku, je probosˇtstvı´ v Prˇesˇticıćh. Spravo- Prˇesˇticke´ z roku 1686, dı´ky jemuzˇ je prosluJan Soukup vali jej benediktyńi z Kladrub a to nadvakra´t, ly´m poutnı´m mı´stem. v letech1245 azˇ 1556 a opeˇt v letech 1719 azˇ 1785, tedy do zrusˇenı´ kladrubske´ho kla´sˇtera. Probosˇtstvı´ nebylo dostaveno a i kostel nebyl dokoncˇen podle jejich prˇedstav. Na velkolepe´m kostele Nanebevzatı´ Panny Marie se podı´lela rˇada slavnyćh architektu˚, prˇedevsˇ´ım Kiliań Ignać Dienzenhofer, jenzˇ zalozˇil koncepci stavby a jejı´ za´klady roku 1750. Probosˇtstvı´ se zacˇalo staveˇt o sˇest let drˇ´ıve. Po Dientzenhoferovi vedl stavbu Frantisˇek Ignać Pree, potom Anselmo Luragho a kostel dokoncˇil Antonıń Haffenecker. Sveˇcenı´ se konalo v roce 1775. Nedostaveˇne´ veˇzˇe kostela byly zavrsˇeny azˇ v roce 1995. Nejveˇtsˇ´ım

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m to skutecˇneˇ chatrna´ rˇadova´ stavenı´. Bohuzˇel va´s . . . “ (Jan 20,18) stavba teˇchto domku˚ trva´ dlouhou dobu. Prosı´m, modlete se za na´s, abychom byli schopni Milı´ prˇa´tele´ misiı´, pomoci teˇmto lidem v jejich nesˇt’astne´ situaci. v teˇchto dnech obdrzˇela na´rodnı´ kancela´rˇ Uprˇ´ımneˇ Va´m deˇkuji a ocenˇuji Vasˇi neusta´lou Papezˇskyćh misijnıćh deˇl (PMD) v Cˇesku ućˇast a pomoc. Bu˚h Va´m vsˇem zˇehnej!“ Biskup Ponen Kubi navsˇtı´vil Cˇesko v za´rˇ´ı zpra´vu od biskupa Paul Ponen Kubi, csc z diece´ze Mymensingh v Banglade´sˇi. Infor- lonˇske´ho roku a je s nasˇimi da´rci v kontaktu. muje, zˇe: „Sloni znicˇili vesnici — velka´ sku- Pra´veˇ do te´to zemeˇ totizˇ posı´lajı´ Papezˇska´ mipina 40 nebo 50 slonu˚ vtrhla do vesnice Pa- sijnı´ dı´la z Cˇeske´ republiky jizˇ rˇadu let svou nihati, znicˇila vsˇechny domy a nic nenechala pomoc. Za´jemci, kterˇ´ı chteˇjı´ na tento ućˇel prˇiv porˇa´dku. Lide´ opustili sve´ domovy a vesnici, speˇt, mohou svu˚j financˇnı´ dar poslat na cˇ´ıslo protozˇe divocı´ sloni byli skutecˇneˇ zurˇivı´. Byli ućˇtu: 72540444/2700, variabilnı´ symbol 40, hladovı´ a vsˇechno sezˇrali. Lide´ zde zˇijı´ pod do zpra´vy pro prˇ´ıjemce napsat Banglade´sˇ. sˇiry´m nebem a navıć zde jesˇteˇ prsˇ´ı. V te´to vesVıće informacı´: Na´rodnı´ kancela´rˇ PMD, nici ma´me i za´kladnı´ sˇkolu. Deˇti a zˇeny jsou Sˇpindleru˚v Mlyń 33, 543 51, email: ve sˇkole, muzˇi a mladı´ chlapci hlı´dajı´ vesnici, [email protected], tel.:499 433 058. aby se sloni nevra´tili. Nasˇi kneˇzˇ´ı vesnici navsˇtı´vili a projevili lidem sve´ sympatie a soli- • Misijnı´ aktualita z Plzneˇ daritu. Ja´ navsˇtı´vı´m tuto smutnou sceńu zı´tra. nezapomenˇte si poznamenat do sve´ho kalenSkutecˇneˇ je mi teˇch lidı´ lı´to. Jsou opravdu da´rˇe datum 2. rˇ´ıjna. Teˇsˇ´ıme se na setkańı´ chudı´. Jejich domy jsou postavene´ z bla´teˇ- s va´mi na 4. celosta´tnı´m Misijnı´m kongresu nyćh zdı´, bambusovyćh plotu˚ a sla´my. Jsou deˇtı´ — zveme deˇti, mla´dezˇ, rodicˇe, babicˇky, 6



deˇdecˇky, katechety, kneˇze, rˇeholnı´ky na putoMisijnı´ u´mysl na meˇsıć cˇervenec: Za vańı´ po 5 kostelech jako po 5 kontinentech. meˇstskou kulturu spravedlnosti, solidarity a pokoje. Aby se krˇest’ane´ snazˇili nabı´zet vsˇude, ale zvla´sˇteˇ ve velkyćh meˇstskyćh centrech ućˇinna´ rˇesˇenı´ k podporˇe vzdeˇlanosti, spravedlnosti, solidarity a pokoje. Misijnı´ u´mysl na meˇsıć srpen: Za obeˇti diskriminace, hladu a vynucene´ emigrace. Aby Cı´rkev byla „domovem“ pro vsˇechny lidi a prˇipravena´ otevrˇ´ıt dverˇe kazˇde´mu, kdo trpı´ rasovou nebo na´bozˇenskou diskriminacı´, hladem nebo va´lkou, ktere´ ho nutı´ emigrovat do jinyćh zemı´. Mirka Svobodova´, 608 976 598, e-mail [email protected]

• 21. pout’k P. Marii Loucˇimske´ (minulost — soucˇasnost) Domov je mı´sto, kde sˇlapesˇ po pameˇti, kde zˇije s tebou smrt, kde si hrajı´ tvoje deˇti, kam patrˇ´ısˇ, at’chcesˇ nebo ne, a jak tam patrˇ´ısˇ, to za´lezˇ´ı jen na tobeˇ. To jsou versˇe, ktere´ mi rˇekla jedna moudra´ zˇena (82 let), babicˇka spoluzˇa´ka me´ho syna v roce 1988. Bylo to kra´tce po smrti mojı´ matky. Tu zˇenu jsem videˇla jen jednou v zˇivoteˇ na maturitnı´m plese. Cˇasto si na ni a ty versˇe vzpomenu. Jizˇ po 21. se konala pout’do Novyćh Kostelu˚ za´sluhou Mons. Vladislava Sysla, ktery´ 30. 4. oslavil 88. narozeniny. Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ prˇijal v roce 1949 a te´hozˇ roku byl uveˇzneˇn. Ve veˇzenı´ prozˇil 10 let. Pak pracoval na st. statku a v Kdynˇskyćh strojı´rnaćh. V du˚chodu byl od roku 1983 do roku 1989. Teprve od tohoto roku se mohl veˇnovat kneˇzˇske´ sluzˇbeˇ. V deˇtstvı´ chodı´val k P. Marii Loucˇimske´ do Novyćh Kostelu˚. V roce 1990 se mu podarˇilo uskutecˇnit prvnı´ pout’. Vsˇichni prvnı´ poutnıći majı´ jisteˇ nezapomenutelne´ za´zˇitky. Tehdy jelo asi 21 autobusu˚. V roce 1998 jich bylo 10. V letosˇnı´m roce jen jeden.

Za 20 let hodneˇ poutnı´ku˚ zemrˇelo. Neˇkterˇ´ı jeli jen jednou. Veˇrnı´ poutnıći zu˚sta´vajı´. Te´zˇ novı´ nale´zajı´ cestu a kostel je vzˇdy naplneˇn.

V letosˇnı´m roce tam bylo 11 kneˇzˇ´ı, 3 ministranti a poutnıći. Te´zˇ minuly´ a soucˇasny´ starosta Neukirchenu (Novyćh Kostelu˚). Po msˇi svate´ byl vysveˇcen krˇ´ızˇ, ktery´ veˇnovala obec Loucˇim. V te´to farnosti se traduje, zˇe v husitskyćh bourˇ´ıch zachrańila zbozˇna´ selka v sobotu prˇed sv. Martinem r. 1419 z loucˇimske´ho farnı´ho kostela sosˇku Panny Marie a odnesla ji do Bavorska. Zde ji podle jedne´ verze postavila ve vykotlane´ lı´peˇ, podle druhe´ v kaplicˇce. 7


Husite´ pak skutecˇneˇ Loucˇim vypa´lili a s nı´ i poutnı´ kostel. V r. 1760 si pak loucˇimsky´ fara´rˇ vyprosil kopii sosˇky. Tamnı´ farnı´ kronika vypra´vı´ da´le, zˇe husitsky´ hejtman Krcˇan se vypravil Na „spanilou jı´zdu“ prˇes bavorske´ hranice, kde kolem r. 1450 objevil Mariańskou sosˇku. Ve vzteku ji hodil do blı´zke´ studny (dnes vedle prave´ho bocˇnı´ho olta´rˇe). Kdyzˇ se sosˇka trˇikra´t vra´tila na sve´ mı´sto, tasil mecˇ, sekl a rozsˇtı´pl hlavu. Na´sledovala uda´lost, ktera´ dala Neukirchenu prˇ´ızvisko: Z rańy drˇeveˇne´ sosˇky pry´sˇtila krev. Kdyzˇ ani pak se ku˚nˇ nemohl hnout z mı´sta, litoval sve´ho cˇinu a odvra´til se od husitske´ho ucˇenı´. Pak pry´ jesˇteˇ navsˇtı´vil Nove´ Kostely jako poutnı´k. Toto podańı´ zaznamenal v kla´sˇternı´ kronice P. Theodor Neumajer prˇed r. 1668. Pouteˇ se rozsˇ´ırˇily v 2. pol. 15. stoletı´ tak, zˇe podle Woninga dal ve´voda Ludvı´k X. r 1520 kapli rozsˇ´ırˇit. Kdyzˇ se na sva´tek Bozˇ´ıho Teˇla r. 1609 zrˇ´ıtila veˇzˇ farnı´ho kostela sv. Mikula´sˇe na na´meˇstı´, byl prˇenesen titul farnı´ho kostela na hojneˇ navsˇteˇvovane´ poutnı´ mı´sto. Letosˇnı´ poutnıći prˇijeli auty, na kole a autobusem. Kdo jel autobusem, meˇl mozˇnost posedeˇt pod horou Hoher Bogen. Pak na´sledovala zasta´vka v kostele sv. Jana Krˇtitele v Maxoveˇ. Rodicˇe by´valyćh roda´ku˚ museli velice hezky mluvit o sve´m domoveˇ, kdyzˇ jejich potomci byli ochotni sponzorovat a v dobeˇ dovolene´ prova´deˇt opravy kostela. Byl to pro na´s novy´ za´zˇitek, kdyzˇ jsme si mohli za doprovodu varhan zazpı´vat bavorske´ litanie a prosit v modlitbeˇ za poutnı´ky, nemocne´ a Mons. Sysla. Prˇ´ısˇtı´ pout’ se bude konat 7. kveˇtna 2011. Beˇhem teˇch dvaceti let jsme meˇli mozˇnost s Mons. Syslem poznat te´zˇ mnoho kostelu˚ a kaplı´ v Neˇmecku. Mnoho srdecˇnyćh dı´ku˚ za vsˇe, co za teˇch dvacet let Mons. Vladislav Sysel pro poutnı´ky vykonal. Dı´ky za obnovenı´ tradice. do dalsˇ´ıch let hodneˇ zdravı´ a Bozˇ´ıho pozˇehnańı´ prˇejı´ veˇrnı´ poutnıći 8


• Pout’u Dobre´ Vody u Drazˇenova 30. kveˇtna Kaple je umı´steˇna v prˇekra´sne´m, tiche´m prostrˇedı´ na okraji lesa. Je zasveˇcena´ Panneˇ Marii. Prˇekra´sny´ Sˇpilaru˚v obraz na olta´rˇi a na´dherna´ vy´zdoba vzbudı´ v kazˇde´m, kdo tam vstoupı´, pocit velike´ radosti a pokoje. Mnoho dı´ku˚ si zaslouzˇ´ı kostelnice, ktere´ se o kapli starajı´. Kazˇdy´ cˇloveˇk cˇerpa´ energii jinde, ja´ v Novyćh Kostelıćh a u Dobre´ Vody. Deˇkuji tedy moudrosti nasˇich prˇedku˚. Kazˇdou prvnı´ sobotu od kveˇtna do za´rˇ´ı je u Dobre´ Vody v 16 hod. msˇe svata´. Marie Krutinova´

ˇ ´ımeˇ • Zakoncˇenı´ Roku kneˇzˇ´ı v R V pa´tek 11. cˇervna, tedy na Slavnost Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Srdce Pańeˇ, ukoncˇil na Svatopetrske´m na´meˇstı´ Benedikt XVI. Rok kneˇzˇ´ı. Ucˇinil to prˇi msˇi svate´, kterou spolu s nı´m koncelebrovalo asi 15 tis. kneˇzˇ´ı z 91 zemi sveˇta. V tomto spolecˇenstvı´ nechybeˇlo ani 20 kneˇzˇ´ı a jeden ˇ ´ıma putoja´hen z plzenˇske´ diece´ze, kterˇ´ı do R vali spolu se svy´m biskupem Frantisˇkem.

Na programu sˇestidennı´ pouti se nasˇlo mı´sto pro spolecˇnou modlitbu a eucharistii, na´vsˇteˇvu rˇ´ımskyćh bazilik a vy´znamneˇjsˇ´ıch pama´tek Veˇcˇne´ho Meˇsta, prozˇitı´ duchovnı´ho programu dovrsˇene´ho zmıńeˇnou bohosluzˇbou se Svaty´m Otcem, a take´ — a povazˇuji to osobneˇ za moc du˚lezˇite´ — prˇ´ılezˇitost k prozˇitı´ kneˇzˇske´ho spolecˇenstvı´, spolu s teˇmi, kterˇ´ı do Rˇ´ıma spolecˇneˇ putovali z Cˇeske´ Republiky a ˇ ´ımeˇ potka´vali. teˇmi, ktere´ jsme v R Ve strˇedu a cˇtvrtek prˇed Slavnosti Nejsveˇteˇjsˇ´ıho Srdce Pańeˇ jsme prozˇili dveˇ mezina´-


rodnı´ setkańı´ v bazilice sv. Pavla za hradbami. Pokazˇde´ to znamenalo ućˇast na prˇedna´sˇce, adoraci Nejsveˇteˇjsˇ´ı sva´tosti, mozˇnost prˇijetı´ sva´tosti smı´rˇenı´ a spolecˇneˇ celebrovanou eucharistii. Prvnı´ prˇedna´sˇejıćı´, kard. J. Meisner z Kolıńa n. Ryńem, prˇipomneˇl du˚lezˇitost sva´tosti smı´rˇenı´ v zˇivoteˇ kneˇze a prˇipomneˇl, zˇe kneˇz, ktery´ prˇestal by´t zpoveˇdnı´kem, stal se pouze socia´lnı´m pomocnı´kem a ten, ktery´ sa´m k sva´tosti neprˇistupuje, si tı´m pu˚sobı´ sˇkodu na vlastnı´ dusˇi. Kard. C. Hummes vyzy´val kneˇze, aby ve sve´ sluzˇbeˇ cˇerpali z prˇ´ıkladu sv. Pavla a jejıćh sluzˇba byla plna´ misijnı´ho nasazenı´. Kanadsky´ kard. M. Ouellet se rozdeˇlil o sve´ osobnı´ zkusˇenosti, kdy vzpomıńal, zˇe za svou vlastnı´ veˇrnost kneˇzˇske´mu povolańı´ vdeˇcˇ´ı misijnı´ zkusˇenosti, kneˇzˇske´mu prˇa´telstvı´ a blı´zkosti chudyćh. Vıće osobnıćh sveˇdectvı´ zazneˇlo prˇi setkańı´ prˇipravene´m hnutı´m Fokolare a Scho¨nstattsky´m hnutı´m v aule Pavla VI. nebo prˇi samotne´ vigilii s Benediktem XVI. prˇed bazilikou sv. Petra ve cˇtvrtek vecˇer. Pa´tecˇnı´ msˇe svata´ se zapı´sˇe do deˇjin jako liturgie s nejveˇtsˇ´ım pocˇtem koncelebrantu˚, ale pro neˇ samotne´ — a doufa´m, zˇe i pro celou cı´rkev — du˚lezˇitost te´to liturgie spocˇ´ıva´ v neˇcˇem jine´m. Pod „dohledem“ sv. Jana Vianeye kneˇzˇ´ı obnovili sve´ kneˇzˇske´ sliby a Svaty´ Otec je vsˇechny opeˇt sveˇrˇil pod ochranu P. Marie. V srdcıćh na dlouho zu˚stane zkusˇenost pestrosti sveˇtove´ho presbyteria, pohled na kneˇze uprˇ´ımneˇ se radujıćı´ho z blı´zkosti papezˇe a snad i slzy dojetı´ v ocˇ´ıch Benedikta XVI., ktere´ jsme zahle´dli na velkyćh obrazovkaćh ve cˇtvrtek vecˇer. P. M. Gierga


Hl. Blut und Weiding. Prˇ´ılezˇitost k tomuto setkańı´ prˇes jazykove´ hranice organizovalo Krˇest’anske´ vzdeˇla´vacı´ a sˇkolicı´ strˇedisko na farˇe v Klatovech. Seniorˇi byli doprova´zeni panem fara´rˇem Baumgartnerem z farnosti Dalking, obec Weiding, starostou Weidingu, panem K. Holmeierem, panı´ M. Regele, vedoucı´ senioru˚ z Neukirchen, sestrou Marcelou s klatovsky´mi seniory a panı´ A. Ornovou a R. Masny´ s plańicky´mi seniory. Otec Antonıń Bachan, mı´stnı´ fara´rˇ, na´s na tomto zajı´mave´m setkańı´ prˇa´telsky uvı´tal. Pak na´sledovala prˇedna´sˇka Mons. Josefa Zˇa´ka o sv. Janu Nepomucke´m, ktery´ je i v Neˇmecku velmi zna´my´. Jeho socha zdobı´ po cele´ Evropeˇ mnoho mostu˚. Symbolicky by se dalo rˇ´ıci, zˇe je sv. Jan Nepomucky´ „patron mostu˚“, i teˇch pomyslnyćh mezi Cˇeskou republikou a Neˇmeckem.

Touto zajı´mavou prˇedna´sˇkou koncˇila prvnı´ cˇa´st tohoto odpoledne. Jako obcˇerstvenı´ byla poda´vańa ka´va s dobry´mi chlebıćˇky a pecˇivem. V delsˇ´ı prˇesta´vce se cˇile diskutovalo a navazovaly se kontakty s neˇmecky´mi seniory. Druhou cˇa´st zaha´jil kra´tky´m proslovem pan starosta K. Holmeier z Weidingu, ktery´ je take´ poslancem EU a cˇasto jezdı´ do Berlıńa, kde zastupuje i spolecˇny´ neˇmecko — • Na´vsˇteˇva senioru˚ z Bavorska cˇesky´ region. Srdecˇneˇ deˇkoval za pozvańı´ Ve strˇedu odpoledne dne 2. cˇervna se na farˇe k tomuto setkańı´. Pak na´sledovala rˇecˇ pana v Klatovech setkali seniorˇi z Cˇech a Bavorska fara´rˇe Baumgartnera z Dalkingu, po ktere´ pro— z farnostı´ Klatovy, Plańice, Neukirchen mluvily 4 vedoucı´ skupin senioru˚. Panı´ Wein9


ga¨rtner z Weidingu, panı´ Regle z Neukirchen Hl. Blut, sestra Marcela z Klatov a panı´ Ornova´ z Plańice. Kdyzˇ jsme se poprve´ podı´vali na hodinky, zjistili jsme, zˇe je jizˇ po sedmnaćte´ hodineˇ a zˇe na´m odpoledne rychle uteklo. V dalsˇ´ım programu jsme si mohli prohle´dnout klatovskou faru, noveˇ prˇestaveˇne´ prostory v hornıćh patrech, ktere´ jsou nynı´ k dispozici jako Krˇest’anske´ vzdeˇla´vacı´ a sˇkolıćı´ centrum. Zby´vajıćı´ plańovany´ program — prohlı´dka meˇsta — jizˇ z cˇasovyćh du˚vodu˚ nebylo mozˇne´ uskutecˇnit. Veˇtsˇina hostu˚ se sesˇla v arcideˇkanske´m kostele, kde mohli naslouchat vypra´veˇnı´ P. Antonıńa Bachana o klatovske´ Madoneˇ. ´ cˇastnıći z Neˇmecka se rozloucˇili plni U dojmu˚, noveˇ nava´zanyćh prˇa´telstvı´ a s radostı´ v srdci. I v na´s, klatovskyćh a plańickyćh seniorech, zu˚sta´va´ toto setkańı´ v srdcıćh a doufa´me v dalsˇ´ı shledańı´. Bohu dı´ky za toto setkańı´, dı´ky panu Sla´movi, ktery´ na´s toto odpoledne prova´zel svy´m tlumocˇenı´m. Rita Masny´

• Loucˇenı´ s P. Jo´zefem Frelichem V nedeˇli 30. kveˇtna slouzˇil na´sˇ pan fara´rˇ Jo´zef Frelich poslednı´ msˇi svatou v kostelıćˇku sv. Petra a Pavla v Habarticıćh. Tı´mto zakoncˇil sve´ peˇtilete´ pu˚sobenı´ na Plańicku. Vzda´lenost 650 km do sve´ho polske´ho rodisˇteˇ, kde ma´ svou maminku a sourozence, je daleko, a proto, aby byl blı´zˇe svy´m drahy´m, pozˇa´dal nasˇeho otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho o prˇelozˇenı´ z plańicke´ farnosti. Bylo mu vyhoveˇno a jeho novy´m pu˚sobisˇteˇm se od cˇervence stane farnost Hornı´ Benesˇov. Chteˇli bychom mu podeˇkovat za hezky´ prˇ´ıstup ke vsˇem veˇrˇ´ıcı´m ale i neveˇrˇ´ıcı´m, za jeho obeˇtavost, pomoc druhy´m a vsˇechny aktivity, kteryćh jsme se spolecˇneˇ s nı´m mohli zućˇastnit. Vsˇichni jsme ho zde meˇli moc ra´di, a proto na´m bude chybeˇt. Vyprosˇujeme mu zdravı´, Bozˇ´ı pozˇehnańı´ a mnoho sil na nove´m pu˚sobisˇti. Veˇrˇ´ıme, zˇe se 10


mu v nove´ farnosti bude lı´bit a lide´ ho tam budou mı´t stejneˇ tak ra´di jako my v Habarticıćh a okolnıćh vesnicˇkaćh. za habarticke´ farnı´ky Oldrˇisˇka Tousˇova´

• Poutnı´ cestovańı´ Poutnı´ mı´sta na´m da´vajı´ mozˇnost osveˇzˇit lidem dusˇi i mysl. Proto jsme se vypravili 12. cˇervna s P. Pavlem Vrbensky´m na pout’i my, skupina poutnı´ku˚ z Kralovic a Jesenice. Nasˇ´ım cı´lem byl kla´sˇter v Ha´jku nedaleko Unhosˇteˇ, okres Kladno. Rˇa´dovı´ bratrˇi frantisˇkańi na´s prˇivı´tali a pozvali na poutnı´ msˇi sv. Pote´ byla v tamnı´ Loreteˇ uctı´vańa sosˇka P. Marie zpeˇvem a mariańsky´mi litaniemi. Na´sledovalo pohosˇteˇnı´ poutnı´ku˚ vy´bornou pole´vkou, ka´vou a minera´lkou. U slavnostneˇ prostrˇene´ho stolu jsme v druzˇne´m hovoru s frantisˇkańem P. Holotou, nasˇ´ım krajanem z Nebrˇezˇin u Plas, vzpomıńali na ru˚zne´ zˇivotnı´ prˇ´ıbeˇhy z minulyćh let. Po srdecˇne´m rozloucˇenı´ s otci frantisˇkańy na´sˇ autobus nabral smeˇr k Berounu. Dalsˇ´ı kratsˇ´ı zasta´vkou byla Velka´ Amerika, by´valy´ vyteˇzˇeny´ velkolom, nynı´ prˇ´ırodnı´ chrańeˇny´ vy´tvor s jezerem a kra´snou okolnı´ prˇ´ırodou. Poslednı´m cı´lem nasˇ´ı cesty byl kostelnı´ a kla´sˇternı´ area´l sv. Jan pod Skalou. Pru˚vodkyneˇ na´s provedla jeskynı´ sv. Ivana a ostatnı´mi prostory. Shle´dli jsme jeskynnı´ kapli, hrobky mnichu˚ ve ska´le, stopy sv. Ivana a jeho kamenne´ lozˇe. V prˇilehle´m kostele je na vrcholu olta´rˇe vztycˇeny´ pu˚vodnı´ drˇeveˇny´ krˇ´ızˇ z Karlova mostu v Praze. Uprostrˇed chra´move´ lodi je kamenny´ na´hrobek sv. Ivana — Jana. V refekta´rˇi kla´sˇtera jsme od panı´ pru˚vodkyneˇ vyslechli deˇjiny kla´sˇtera i kostela a legendy o zˇivoteˇ sv. Ivana. Podeˇkovali jsme za obsˇ´ırny´ vy´klad, rozloucˇili se a nastoupili do autobusu s cı´lem Kralovice. Na poutnı´ za´zˇitky cele´ho dne na´m zu˚staly mile´ vzpomıńky. Jaroslava Podesta´tova´


• Svaty´ Maxmiliań Kolbe Zakladatel Rytı´rˇstva Neposkvrneˇne´ Od deˇtstvı´ vynikal velikou ućtou k Panneˇ Marii. Kdyzˇ mu jednou maminka rˇekla: „Mundı´ku, co z tebe bude,“ hledal pomoc u Panny Marie. Po velke´m nale´hańı´ maminky, co se s nı´m deˇje, jı´ rˇekl: „Kdyzˇ jsi mi rˇekla, co z tebe bude, tak jsem moc prosil Pannu Marii, aby mi rˇekla, co ze mne bude. A potom, kdyzˇ jsem byl v kostele, zase jsem ji prosil. A Panna Maria ozˇila a drzˇela dveˇ koruny: Jednu bı´lou a druhou cˇervenou. S la´skou se na meˇ dı´vala a ptala se, jestli ty koruny chci. Bı´la´ znamena´, zˇe vytrva´m v cˇistoteˇ, a cˇervena´, zˇe budu mucˇednı´kem. Odpoveˇdeˇl jsem, zˇe chci. Tehdy se na meˇ Panna Maria hezky podı´vala a zmizela.“ A stalo se. Raimund Kolbe, rˇeholnı´m jmeńem Maxmiliań Maria, vytrval v cˇistoteˇ a zemrˇel jako mucˇednı´k v koncentracˇnı´m ta´borˇe Osveˇtim 14. srpna 1941. V tento den si cı´rkev prˇipomıńa´ jeho pama´tku a v Plzni je tomuto sveˇtci zasveˇcena kaple v Pama´tnı´ku obeˇtem zla. Pro fasˇisty byl tento rˇeholnı´k „zlocˇinec, politicky podezrˇely´ a odsouzeny´ k smrti“. V kveˇtnu 1941 byl prˇevezen do ta´bora smrti v Osveˇtimi, kde dostal pruhovany´ odeˇv nasa´kly´ krvı´ a potem a uzˇ nebyl cˇloveˇkem, ale cˇ´ıslem 16 670. Byl zarˇazen mezi politicke´ veˇzneˇ do bloku 14. Kdyzˇ z tohoto bloku utekl trestanec a nebyl chycen, bylo vybrańo na´hodnyćh deset veˇznˇu˚ na smrt hladem. Mezi nimi byl i Frantisˇek Gajowniczek, by´valy´ poddu˚stojnı´k polske´ arma´dy a otec neˇkolika deˇti. Mı´sto tohoto muzˇe se otec Maxmiliań nabı´dl do bunkru hladomorny. Zde po-


stupneˇ umı´rali vsˇichni a otec Maxmiliań sta´le zˇil. Nakonec ho 14. srpna 1941 zabili injekcı´ kyseliny karbolove´. Dalsˇ´ı den jeho teˇlo spa´lili v krematoriu. Kdyzˇ vedenı´ ta´bora videˇlo, co zpu˚sobila jeho obeˇt’, snazˇilo se zamlcˇet jeho smrt a azˇ 24. ledna 1942 vydalo u´mrtnı´ list. Hned po va´lce, v roce 1946 byly zaha´jeny prˇ´ıpravy na beatifikaci a 17. rˇ´ıjna 1971 byl prohla´sˇen za blahoslavene´ho papezˇem Pavlem VI. a 10. rˇ´ıjna 1982 papezˇ Jan Pavel II. sveˇtu ozna´mil: „Ke cti Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice, ke chva´le katolicke´ vı´ry a ru˚stu krˇest’anske´ho zˇivota, moci nasˇeho Pańa Jezˇ´ısˇe Krista, svatyćh aposˇtolu˚ Petra a Pavla a nasˇ´ı, po poradeˇ s mnoha bratry biskupy, uzna´va´me a prohlasˇujeme blahoslavene´ho Maxmiliańa Kolbeho svaty´m.“ Zachrańeˇny´ veˇzen Frantisˇek Gajowniczek se ućˇastnil obou uda´lostı´. Maxmiliań Kolbe se narodil 8. ledna 1894, byl druhy´ z peˇti bratrˇ´ı (Frantisˇek, Raimund, Josef, Walenty a Antonıń). Nejmladsˇ´ı bratrˇi zemrˇeli brzy, tatıńek Julius na podzim roku 1914. Prvnı´ rˇeholnı´ sliby u bratrˇ´ı minoritu˚ slozˇil v roce 1911, prˇijal jmeńo Maxmiliań a v roce 1914 prˇijal jesˇteˇ jmeńo Maria. Byl velice vzdeˇlany´ a byl doktorem teologie a filozofie. Take´ inicia´torem vzniku Rytı´rˇstva Neposkvrneˇne´, ktere´mu 29. brˇezna 1918 pozˇehnal papezˇ Benedikt XV. a v dubnu 1918 byl vysveˇcen na kneˇze. Svaty´ Maxmiliań Kolbe spolupracoval se svy´m vlastnı´m bratrem Josefem (nar. 29. 1. 1896), rˇeholnı´m jmeńem Alfonsem, ktery´ byl rovneˇzˇ kneˇzem a zemrˇel 3. 12. 1930 na´hle prˇed operacı´ slepe´ho strˇeva. Svaty´ Maxmiliań Kolbe byl rovneˇzˇ misiona´rˇem a pu˚sobil na Da´lne´m Vyćhodeˇ v japonske´m Nagasaki. Neusta´le touzˇil, aby lide´ na cele´m sveˇta znali Boha a Neposkvrneˇnou, ktera´ mu vzˇdycky byla na blı´zku. Do sve´ho denıćˇku si jednou napsal: „Maria. Ten, kdo miluje Neposkvrneˇnou obeˇtaveˇ, ten dojde spa´sy, posveˇcenı´ a jiny´m k posveˇcenı´ napomu˚zˇe.“ Veronika Pechova´ 11


Ohle´dnutı´ za Nocı´ kostelu˚ V pa´tek 28. kveˇtna se na 40ti mı´stech (na poslednı´ chvı´li se prˇidaly Klatovy a Skoky) v plzenˇske´ diece´zi otevrˇely brańy kostelu˚, modliteben a sboru˚. Na 16 tisıć poutnı´ku˚ procha´zelo mı´sty, ktera´ nejsou verˇejnosti beˇzˇneˇ prˇ´ıstupna´. Noc kostelu˚ se konala v nasˇ´ı diece´zi jizˇ podruhe´ a po lonˇske´m prˇekvapiveˇ vysoke´m pocˇtu ućˇastnı´ku˚ akce se organiza´torˇi pecˇliveˇ prˇipravovali jizˇ od uńora letosˇnı´ho roku. Na webovyćh strańkaćh prˇiby´valy kra´sne´ programy v jednotlivyćh kostelech a modlitebnaćh. Na ru˚znyćh mı´stech po Plzni a v diece´zi se objevovaly leta´ky o Noci kostelu˚, ktere´ upouta´valy pozornost kolemjdoucıćh. Vlastnı´ akci zaha´jily zvony, ktere´ se rozezneˇly v 19 hod. a chra´my prˇijaly prvnı´ poutnı´ky. Novinkou letosˇnı´ Noci v Plzni byl poutnicky´ pas, ktery´ byl k dispozici na vsˇech 15–ti otevrˇenyćh mı´stech v Plzni a ućˇastnıći do neˇj mohli sbı´rat kra´sna´ razı´tka. Ta byla specia´lneˇ pro tuto akci navrzˇena umeˇlcem Petrem Kutkem. Dokonce sˇest na´vsˇteˇvnı´ku˚ Noci kostelu˚ obdrzˇelo jesˇteˇ prˇed pu˚lnocı´ Certifika´t poutnı´ka za zı´skańı´ vsˇech 15–ti razı´tek. Veˇtsˇina poutnı´ku˚ pojala putovańı´ po kostelıćh jako prˇ´ılezˇitost zastavit se v nevsˇednı´ atmosfe´rˇe nocˇnıćh kostelu˚ a teˇsˇit se z programu˚.

Kudrnata´ kapusta prˇi Noci kostelu˚ v Rokycanech 12


A jak probı´hala Noc kostelu˚ jinde v diece´zi? Co kostel to jiny´, osobity´ pru˚beˇh. Za´lezˇelo na velikosti vesnice cˇi meˇsta, na dostupnosti mı´sta i na pocˇası´. Jedno meˇli ale vsˇichni spolecˇne´: necˇekaneˇ vysoke´ pocˇty na´vsˇteˇvnı´ku˚, podporu u´rˇadu˚ a kra´sne´ ohlasy na akci. A to je nejveˇtsˇ´ı odmeˇna pro vsˇechny statecˇne´ a odva´zˇne´ organiza´tory a jejich pomocnı´ky, kterˇ´ı Noc kostelu˚ prˇipravovali a zajistili. Autentickou prˇipomıńkou zu˚stane na´steˇnka s fotografiemi z Noci kostelu˚, ktera´ postupneˇ doputuje do vsˇech zućˇastneˇnyćh mı´st. Touto cestou Va´m, milı´ organiza´torˇi, deˇkuji za Va´sˇ osobnı´ vklad, cˇas a sı´ly, ktere´ jste veˇnovali vsˇem prˇ´ıprava´m a realizaci akce. Deˇkuji Va´m za ochotu ke spolupraći v dobre´m i v tom, co nebylo lehke´. Ocenˇuji kazˇdou Vasˇi vstrˇ´ıcnost a pozornost, ktere´ prˇispeˇly k radostne´mu a hluboke´mu prozˇitku poutnı´ku˚ Noci kostelu˚. za koordina´torsky´ ty´m Pastoracˇnı´ho centra Biskupstvı´ plzenˇske´ho Majka Lachmanova´

Dny vı´ry probeˇhly 29. kveˇtna v Plzni, hlavnı´m prˇedna´sˇejıćı´m byl P. Toma´sˇ Holub z H. Kra´love´



• Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov

• Spiritualita, veˇrouka, deˇjiny a etika krˇest’anstvı´ 7. srpna probeˇhne od 14 hodin v area´lu kla´sˇtera Choteˇsˇov jizˇ osmy´ rocˇnı´k tradicˇnı´ beneficˇnı´ akce Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov. Porˇadatel benefice, obcˇanske´ sdruzˇenı´ Choteˇsˇovska´ vlna, si klade za cı´l touto akcı´ zviditelnit ohrozˇenou pama´tku a upozornit odbornou i sˇirokou verˇejnost na jejı´ neuteˇsˇeny´ stav.

Program bude, jak je dobry´m zvykem, velice rozmanity´. Od historicke´ rekonstrukce bitvy, jı´zˇ se zućˇastnı´ prˇes sto sˇermı´rˇu˚ v plne´ zbroji, se dostaneme prˇes odborne´ prˇedna´sˇky, divadlo azˇ k vystoupenı´ mnoha hudebnıćh skupin, naprˇ´ıklad folkove´ Slepe´ koleje nebo vy´borne´ho voka´lnı´ho kvintetu Hlasoplet. V noci se na´vsˇteˇvnıći mohou teˇsˇit na ozˇivene´ prohlı´dky v tajemnyćh chodbaćh kla´sˇtera. Doprovodny´ program tvorˇ´ı prohlı´dky konventu kla´sˇtera, baroknıćh a gotickyćh sklepu˚, historicke´ rˇemeslne´ trhy, hry pro deˇti a mnoho dalsˇ´ıch bodu˚ programu, ktere´ zprˇ´ıjemnı´ na´vsˇteˇvnı´ku˚m pobyt v kla´sˇterˇe. Kdo prˇijde, ten se jisteˇ nudit nebude. Financˇnı´ prostrˇedky zı´skane´ z prodeje vstupenek budou pouzˇity na sbı´rku „Kup si sve´ okno“ a na u´hradu bezplatnyćh briga´d na u´drzˇbu kla´sˇtera a prˇilehlyćh zahrad. Prˇijd’te spojit prˇ´ıjemne´ s uzˇitecˇny´m. Vıće na www.vecerproklaster.cz

je novy´ studijnı´ obor Za´padocˇeske´ univerzity v Plzni — Univerzity trˇetı´ho veˇku od za´rˇ´ı 2010. Garant a prˇedna´sˇejıćı´: Robert Falkenauer, RNDr., Mgr. (Mag. Theol.). Univerzita trˇetı´ho veˇku (U3V) je program celozˇivotnı´ho vzdeˇla´vańı´ urcˇeny´ prˇeva´zˇneˇ pro seniory, ale je otevrˇen i pro dalsˇ´ı za´jemce. Podmıńkou pro studium na U3V nenı´ maturita ani de´lka prˇedchozı´ho vzdeˇlańı´. Prˇedna´sˇky se budou konat ve strˇedu 1500– 30 16 v ucˇebnaćh ZCˇU v centru Plzneˇ, prˇesny´ harmonogram prˇedna´sˇek s termıńy a mı´stem vyúky obdrzˇ´ı zapsany´ posluchacˇ u za´pisu˚. Te´mata prˇedna´sˇek: Studijnı´ prˇedmeˇt Bu˚h a cˇloveˇk (ZS — zimnı´ semestr): Bu˚h — cˇloveˇk — sveˇt — zjevenı´ — vı´ra, Bible, veˇda a vı´ra, Stvorˇenı´ (x vy´vojova´ teorie?), Cˇloveˇk jako tvor a obraz Bozˇ´ı, Hrˇ´ıch, milost, spa´sa, Exodus a smlouva, Duchovnı´ odkaz staroza´konnı´ho lidu. Studijnı´ prˇedmeˇt Za´klady krˇest’anstvı´ (LS — letnı´ semestr): Jezˇ´ısˇ z Nazareta, Poselstvı´ o Bozˇ´ım kra´lovstvı´, Krˇ´ızˇ a Zmrtvyćhvstańı´, Duch svaty´, Krˇest’anska´ spiritualita, Krˇest’an a utrpenı´, Krˇest’anska´ eschatologie. Pokracˇovańı´ oboru: ZS 2011/2012 Krˇest’anstvı´ v deˇjinaćh, LS 2011/2012 Krˇest’anska´ etika. Prˇihla´sˇenı´: Za´jemci o ućˇast v Univerziteˇ trˇetı´ho veˇku se mohou prˇijı´t zapsat 1. za´rˇ´ı v Husoveˇ ul. cˇ. 11, ucˇebna HJ 117 od 800– 1200 a 1300–1500 hodin (cˇas mu˚zˇe by´t jesˇteˇ upraven). Za´pisy se uskutecˇnˇujı´ do vycˇerpańı´ kapacit poslucha´ren a pro zarˇazenı´ do prˇedmeˇtu je rozhodujıćı´ porˇadı´ prˇ´ıchodu k za´pisu. Za´pis se prova´dı´ na jmeńo a je tudı´zˇ neprˇenositelny´ na jinou osobu. K za´pisu nemusı´ uchazecˇ prˇijı´t osobneˇ, mu˚zˇe o zapsańı´ pozˇa´13


dat rodinne´ho prˇ´ıslusˇnı´ka, zna´me´ nebo spoluućˇastnı´ky studia. Prˇihla´sˇku za´jemci obdrzˇ´ı prˇi za´pisech. K za´pisu si za´jemce prˇinese pasovou fotografii pro vystavenı´ Vy´kazu o studiu a prˇesnou cˇa´stku k zaplacenı´ poplatku. Platba kursovne´ho: Za´pisne´ se vybı´ra´ prˇi za´pisu v hotovosti na cely´ akademicky´ rok. Za´pisne´ je 200 Kcˇ / semestr, celkem za akademicky´ rok 400 Kcˇ. Podmıńky pro zı´skańı´ absolutoria na U3V: Absolventem U3V se sta´va´ ućˇastnı´k, ktery´ u´speˇsˇneˇ absolvoval vyúku v rozsahu minima´lneˇ sˇesti semestru˚ a z toho v ra´mci jed-


noho studijnı´ho oboru cˇtyrˇi semestry. V jednom semestru lze absolvovat i vyúku vıće prˇedmeˇtu˚ a je brań ohled na u´speˇsˇne´ ukoncˇenı´ semestru pı´semnou pracı´ a splneˇnı´ 50 % docha´zky. Dalsˇ´ı informace: Magdalena Edlova´, DiS., 377 631 907, [email protected], nebo na www.ucv.zcu.cz/novy/menu.php

Na spokojene´ ućˇastnı´ky celozˇivotnı´ho vzdeˇla´vańı´ v ra´mci Univerzity trˇetı´ho veˇku se teˇsˇ´ı vsˇichni pracovnıći a spolupracovnıći Univerzity trˇetı´ho veˇku Za´padocˇeske´ univerzity v Plzni.

?

Prˇi koncertech zaznı´ spiritua´ly a dalsˇ´ı pı´sneˇ ve vıćehlasyćh u´pravaćh. Vıće na ? 1. cˇervence Damnov, kostel sv. Martina www.zebedeus.com ´ cˇinkuje: Smycˇcovy´ orchestr In v 18 hod. U ´ tkami Musica Veritas: S. Bodorova´, G. F. Ha¨ndl, • S hudbou za pama Plzenˇske´ho kraje — Kralovicko A. Vivaldi, C. P. E. Bach, S. Baber

• Hudebnı´ le´to Borska

? 15. cˇervence Bernartice, kostel sv. Petra a ?

sobota 3. cˇervence 1800 Mariańska´ Pavla v 18 hod. „Duchovnı´ hudba v promeˇ- Tyńice, kostel Zveˇstovańı´ P. Marie: Hudba ´ cˇinkuje Cˇeska´ pı´senˇ Plzenˇ: G. baroknı´ Francie, ućˇinkujı´ Prˇemysl Vacek naćh staletı´ “ U P. da Palestrina, J. S. Bach, G. Ph.Telemann, loutna, theorba, Petr Wagner viola da gamba W. A. Mozart, B. Britten, I. Stravinskij, F. ? sobota 17. cˇervence 1800 Stra´zˇisˇteˇ, kostel Poulenc, B. Martinu˚, T. L. de Victoria. sv. Martina: J. S. Bach a jeho doba, ućˇinkujı´ ? 29. cˇervence Stare´ Sedlo, kostel Nanebe- Jan Vitinger trubka, Jan Dolezˇel varhany vzetı´ Panny Marie v 18 hod. „Koncert du- ? sobota 7. srpna 1800 Potvorov, kostel sv. ´ cˇinkuje Vinklat ensemble chovnı´ hudby“ U Mikula´sˇe: Hudba renesancˇnı´ Anglie, ućˇinkuje — housle, kontrabas, cembalo: J. S. Bach, A. soubor Musica florea, dir. Marek Sˇtryncl Vivaldi, G. H. Stolzer, J. J. Quantz, W. A. 00 Mozart, F. Schubert, G. F. Ha¨ndl a F. I. Tu˚ma ? sobota 21. srpna 18 Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla: Madrigaly 17. stoletı´, • Koncerty skupiny Zebedeus ućˇinkuje komornı´ peˇvecky´ sbor Ensemble guMichl a Pavel Drbal violy da ? koncert v area´lu Stare´ posˇty v Klencˇ´ı pod illaume,Jakub gamba. Luka´sˇ Vendl varhany, um. vedoucı´. ˇ Cerchovem v sobotu 3. cˇervence ve 14 hod.

? koncert v ra´mci vy´stavy mı´stnıćh umeˇlcu˚ • Prokopnutı´ v area´lu tvrze ve Svojsˇicıćh u Susˇice v nedeˇli pout’ovy´, hudebneˇ–divadelnı´ festiva´lek se 4. cˇervence ve 14 hod. V prˇ´ıpadeˇ sˇpatne´ho uskutecˇnı´ 5. cˇervence ve Stare´m Sedlisˇti pocˇası´ se koncert uskutecˇnı´ v kostele. v area´lu farnı´ zahrady. 14


• 21. Katolicka´ charismaticka´ konference


? Klub HORA ma´ do rˇ´ıjna „pra´zdniny“. ? Slavnostnı´ msˇe na zaha´jenı´ akademic-

se uskutecˇnı´ v Brneˇ na vy´stavisˇti ve dnech ke´ho sˇkolnı´ho roku 2010—2011 ve strˇedu 30 7.–11. cˇervence. Pozvańı´ prˇijal francouzsky´ 6. rˇ´ıjna od 19 u P. Marie Nanebevzate´. kneˇz Jacques Philippe, zna´my´ exercita´tor i au- ? Vıće http://hora.signaly.cz. tor neˇkolika knih z komunity Blahoslavenstvı´. Da´le potvrdili ućˇast P. Vojteˇch Kodet, P. Alesˇ Meditacˇnı´ zahrada — Opatrny´, Katka Lachmanova´, P. Toma´sˇ HoPama´tnı´k obeˇtem zla lub, P. Bogdan Stepien, Marie Svatosˇova´ a v Plzni dalsˇ´ı. Nedeˇlnı´ za´veˇrecˇnou bohosluzˇbu slouzˇ´ı na´sˇ biskup Frantisˇek. ? mı´sto nadeˇje, pravdy, odpusˇteˇnı´ a usmı´rˇenı´ Kompletnı´ informace a on-line prˇihla´sˇka: ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. http://konference.cho.cz. ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho • Koncert v Klatovech pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 1600 v ra´mci Mezina´rodnı´ho festivalu komornı´ hudby: „Leopold Eugen Meˇchura & Josef ? 5. a 6. cˇervence (sta´tnı´ sva´tek) otevrˇeno 1300–1800 Klicˇka — klatovsˇtı´ hudebnı´ velikańi 19. a 20. stoletı´ “ ve cˇtvrtek 26. srpna v 1900 v arcideˇ- ? 14. srpna pout’ k sv. Maxmiliańu Kolkanske´m kostele. bemu: 1500 krˇ´ızˇova´ cesta; 1600 poutnı´ ´ cˇinkuje Kolegium pro duchovnı´ hudbu U msˇe svata´; 1700 koncert „Nenı´ bratr jako Klatovy. So´liste´: M. Housˇkova´ soprań, E. bratr“ — Jan Kryl hraje a zpı´va´ pı´sneˇ sve´ Bartosˇova´ alt, P. Hrˇebec tenor, J. Fraus bas. i sve´ho bratra Karla Umeˇlecky´ ved. V. Aschenbrenner. ? 28. srpna 2000–2100 koncert „Jazzove´ • PRKULE standardy“ v provedenı´ Tria F.O.K.; 2100– 2230 Nocˇnı´ prohlı´dka meditacˇnı´ zahrady divadelneˇ hudebnı´ festival v kostele sv. Jakuba na Prusinaćh 24.–26. za´rˇ´ı. ? Kontakt: spra´vcova´ mob. 603 809 798, mail: [email protected]

• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ

? deˇkujeme vsˇem prˇ´ıznivcu˚m za podporu ? cˇ.u´. 235959611/0300

P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP ([email protected]), • Knihovna na biskupstvı´ P. Pavel Petrasˇovsky´ ([email protected], ma´ o pra´zdninaćh zavrˇeno, otevrˇeno bude od 737 814 525) 16. srpna. Vracene´ knihy je mozˇno i beˇhem Pra´zdninove´ akce: pra´zdnin nechat na vra´tnici. ? Vodaćky´ vy´jezd — Luzˇnice 4.–7. cˇervence; info a prˇihla´sˇky: [email protected] • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m v plzenˇskyćh nemocnicıćh ? Peˇsˇ´ı putovańı´ po poutnıćh mı´stech plzenˇske´ diece´ze 2.–5. srpna. Putovańı´ se spaca´- Tel. cˇ´ıslo 777 167 004 (nonstop) pro domlukem a karimatkou, varˇenı´ na ohni, prˇespa´vańı´ venı´ na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky v kla´sˇterech nebo v prˇ´ırodeˇ, msˇe svata´ kazˇdy´ v plzenˇskyćh nemocnicıćh (rozhovor, sv. smı´den, prˇihla´sˇky: [email protected] rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh). 15


• Cyrilometodeˇjske´ slavnosti Velehrad 2009

? nedeˇle 4. cˇervence 730 a 1000 msˇe sv. 1600 msˇe sv. pro zdravotneˇ postizˇene´ 1930 Vecˇer lidı´ dobre´ vu˚le: prˇenos CˇT, Cˇro 2000–2400 adorace v bazilice 2400 msˇe svata´ v bazilice ? pondeˇlı´ 5. cˇervence Slavnost svatyćh Cyrila a Metodeˇje 630; 730 a 830 msˇe svate´ v bazilice 945 modlitba ru˚zˇence v bazilice 1030 slavnostnı´ poutnı´ msˇe svata´ na na´dvorˇ´ı prˇed bazilikou, hl. celebrant M. kardina´l Vlk; kazatel Mons. ThLic. Dominik Duka OP, prˇenos CˇT a Cˇro2 00 15 Byzantsko–slovanska´ liturgie svate´ho Jana Zlatou´ste´ho v bazilice ? nedeˇle 11. cˇervence mala´ pout’ 730, 1000 a 1500 msˇe svate´ v bazilice

• Pout’k Panneˇ Marii Klatovske´ 8., 10.–11. cˇervence

? cˇtvrtek 8. cˇervence, vy´rocˇ´ı za´zraku kaple Zjevenı´ P. Marie — „Chaloupka“ 1730 Modlitba ru˚zˇence; 1800 Msˇe svata´ ? sobota 10. cˇervence — arcideˇk. kostel 930 Adorace 1015 Prˇedna´sˇka 1100 Koncert folklornıćh souboru˚ 1200 Chvı´le pro modlitbu, prˇest. na obeˇd 1330 Prˇedna´sˇka: „Odkaz sveˇtice Anezˇky Prˇemyslovny a nasˇe dnesˇnı´ situace“ Prof. PhDr. Petr Pit’ha 1415 Modlitba ru˚zˇence, vede Mariina Legie 1500 Koncelebrovana´ poutnı´ msˇe svata´ (hl. celebrant Mons. Fr. Radkovsky´) 1630 Pru˚vod meˇstem s obrazem P. Marie 1830 Koncert skupiny Zebedeus (vıćehlase´ spiritua´ly a jine´ folkove´ pı´sneˇ) 16


Sva´tost smı´rˇenı´: 1000–1200 a 1300–1430 v jezuitske´m i arcideˇkanske´m kostele ? nedeˇle 11. cˇervence — arcideˇk. kostel 930 Modlitba ru˚zˇence 1000 Poutnı´ msˇe svata´ (Mons. Fr. Lobkowicz, O.Praem., biskup ostravsko–opavsky´)

• Sedma´ pout’ke sv. Bartolomeˇji u Beˇsˇin v nedeˇli 22. srpna Na mı´steˇ zrˇ´ıceniny pu˚vodnı´ho farnı´ho kostela nad obcı´ poutnı´ msˇe sv. ve 1400, da´le kulturnı´ program ( „Mala´ muzika Nausˇe Pepı´ka).“. Ve 1300 vycha´zı´ pru˚vod z Beˇsˇin od kostela (cca 3 km). Mozˇnost prˇ´ıjezdu od obce Podolı´ po tzv. tankove´ cesteˇ + asi 400 m peˇsˇ´ı chu˚ze.

• Diece´znı´ pout’do Teple´ 4. za´rˇ´ı 930 prˇivı´tańı´ poutnı´ku˚ u krˇ´ızˇe: biskup Fr. Radkovsky´, P. A. Kovaćˇik O.Praem. 945 prˇedna´sˇka: „Pane, naucˇ na´s modlit se.“ P. ThLic. Martin Sedlonˇ OMI 1100 msˇe svata´: biskup Fr. Radkovsky´ 1230 prˇesta´vka na obcˇerstvenı´ 1315 koncert Touch of Gospel z Plzneˇ 1415 deˇleny´ program: — krˇ´ızˇova´ cesta (park kla´sˇtera) — prˇedstavenı´ Kongregace Misiona´rˇu˚ obla´tu˚ Panny Marie Neposkvrneˇne´ — program pro manzˇele: manzˇele´ Kutilovi, Chemin Neuf (provizoria´t) 1530 za´veˇr pouti, eucharisticke´ pozˇehnańı´ program pro deˇti: 945–1045 po prˇivı´tańı´ poutnı´ku˚ (do msˇe) 1330–1530 pokracˇovańı´ programu program pro mla´dezˇ: „Na cesteˇ do Madridu“ v pa´tek od 1900 vecˇerˇe a modlitba s biskupem; v sobotu 945–1045 (kaple) 1330–1530 (opatsky´ byt) V sobotu cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´, prodej krˇest’anske´ literatury, obcˇerstvenı´.



• Pouteˇ ve farnostech 3. cˇervence 1030 Svojsˇ´ın, pout’sv. Petra a Pavla ´ tusˇice, kaple sv. Prokopa 1700 U 4. cˇervence 730 Nicov u Plańice, hlavnı´ pout’, na´sleduje katecheze, 1030 hlavnı´ msˇe sv. 900 Ny´rˇany, sv. Prokopa, poutnı´ msˇe sv., od 10–17 hod. Den otevrˇenyćh dverˇ´ı, letosˇnı´ te´ma „Kostel — du˚m Bozˇ´ı a du˚m modlitby.“ ˇ lutic, Mariańska´ pout’, procesı´, 1100 msˇe sv., celodennı´ program 1000 Skoky u Z 00 11 Vrsˇ´ıcˇek u Rokycan, Navsˇtı´venı´ Panny Marie 1130 Beˇsˇiny, kostel Navsˇtı´venı´ Panny Marie 1530 Sˇteˇnovice, prokopska´ poutnı´ msˇe sv. a setkańı´ 1600 Bernartice, poutnı´ msˇe sv. ´ tusˇice, posveˇcenı´ kaple sv. Cyrila a Metodeˇje 5. cˇervence 1500 U 10. cˇervence 1000 Lestkov, pout’sv. Prokopa 10. cˇervence 1000 Dlazˇov, kaple sv. Marke´ty 17. cˇervence 1000 Kla´sˇter Tepla´, pout’k bl. Hroznatovi (biskup Radkovsky´), odpoledne setkańı´ politickyćh veˇznˇu˚ a sdruzˇenı´ Magnificat 24. cˇervence 1500 Losina´, kaple sv. Anny 25. cˇervence 900 My´to, sv. Jana Krˇtitele 1000 Bezdeˇkov, Anenska´ pout’v kostele sv. Vaćlava 1030 Sneˇzˇna´, pout’sv. Jakuba Starsˇ´ıho (cˇesko–neˇmecky) 1030 Prusiny, kostel sv. Jakuba Starsˇ´ıho 1100 Chylice u Mirosˇova, sv. Jakuba St. 1300–1630 Pnˇovany, Den otevrˇenyćh dverˇ´ı kaple sv. Anny, v 1630 modlitba Andeˇl Pańeˇ a loretańske´ litanie 1500 Klatovy — Hu˚rka, pout’ke sv. Anneˇ (v kostele sv. Martina) 30. cˇervence 915 Plana´ u M. L., peˇsˇ´ı pout’z na´meˇstı´, v 1000 cˇeskoneˇmecka´ msˇe sv. na Svate´ Anneˇ u Plane´ 1430 Brod nad Tichou, svatojakubska´ pout’ 31. cˇervence 930 Domaslav, (svatojakubska´ pout’s o.s. Domaslav). 1600 Svrcˇovec, kaple, pout’ke cti sv. Anny 1. srpna 1000 Sv. Anna u Plane´, cˇeska´ pout’ 1000 Klatovy, jezuitsky´ kostel Neposkvrneˇne´ho Pocˇetı´ Panny Marie a sv. Ignaće 1000 Chudenice, pru˚vod od kostela, 1030 msˇe sv. v kapli u hrˇbitova 1100 Liboc, posveˇcenı´ chra´mu 1600 Chodova´ Plana´, neˇmecka´ msˇe sv. 8. srpna 900 Rokycany, Panny Marie Sneˇzˇne´ 1100 Strasˇice, sv. Vavrˇince 1400 Ovesne´ Kladruby, kostel sv. Vavrˇince 17



14. srpna 1030 Bublava, pout’Nanebevzetı´ Panny Marie 1200 Radobycˇice, kaple Panny Marie 1600 Plzenˇ — Doudlevce, Meditacˇnı´ zahrada 15. srpna 800 Plzenˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, Frantisˇkańska´ ul. 900 Plana´, poutnı´ msˇe sv. Nanebevzetı´ P. Marie 1000 Mariańske´ La´zneˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, druha´ msˇe sv. 1830 1100 Osek, Nanebevzetı´ P. Marie 24. srpna 1630 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje 28. srpna 1400 Prˇebuz, pout’sv. Bartolomeˇje (cˇesko — neˇmecky) 29. srpna 1100 Volduchy, pout’sv. Bartolomeˇje 1400 Chudenice, Umucˇenı´ sv. Jana Krˇtitele 1400 meˇsto Tepla´, kostel sv. Jiljı´ 1500 Pı´stov, pout’sv. Bartolomeˇje 1500 Nebı´lovy, kaple sv. Barbory v lese

• Formacˇnı´ setkańı´ Beˇhem podzimu se uskutecˇnı´ dalsˇ´ı duchovnı´ a vzdeˇla´vacı´ setkańı´ pro akolyty, lektory, pastoracˇnı´ asistenty katechety a pomocnı´ky kneˇzˇ´ı ve farnosti. Ti, kterˇ´ı absolvovali kurz v roce 2009, byli poveˇrˇeni ke sluzˇbeˇ akolyty, lektora a mimorˇa´dne´ho udeˇlovatele sv. prˇijı´mańı´ na dobu jednoho roku. Podmıńkou pro prodlouzˇenı´ poveˇrˇenı´, kromeˇ doporucˇenı´ fara´rˇe, je

ućˇast na minima´lneˇ jednom formacˇnı´m setkańı´ a jedne´ duchovnı´ obnoveˇ beˇhem roku. Termıńy: 23. rˇ´ıjna a 27. listopadu formacˇnı´ setkańı´ v Plzni; 3.–5. prosince duchovnı´ obnova v Perninku Zaha´jenı´ dalsˇ´ıho kurzu ke sluzˇbeˇ akolyty, lektora a mimorˇa´dne´ho udeˇlovatele sv. prˇijı´mańı´ plańujeme na jarˇe 2011.

A. Sˇlajsova´, Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´, mob. 604 936 691

• Formacˇnı´ setkańı´ katechetu˚

• Katech. konference „Bozˇ´ı slovo v katechezi“ 7.–9. za´rˇ´ı v Praze probeˇhne 23. rˇ´ıjna v Plzni na biskupstvı´. Program bude realizovań pracovnı´ky katechet. centra kra´love´hradecke´ diece´ze. Prvnı´ cˇa´st se bude veˇnovat ota´zce jak realizovat kra´tkodobe´ programy pro sˇkoly (jednodennı´ naprˇ. dvouhodinove´), po kteryćh je sta´le veˇtsˇ´ı popta´vka a je to sˇance prezentovat krˇest’anske´ hodnoty nena´silny´m zpu˚sobem. Ve druhe´ cˇa´sti bude prezentovana´ konkre´tnı´ metodika pro vyucˇovańı´ na´bozˇenstvı´. Obsah a blizˇsˇ´ı informace budou jesˇteˇ uprˇesneˇny. 18

Vystoupı´ prˇedna´sˇejıćı´ ze zahranicˇ´ı a z nasˇich teologickyćh fakult; zaznı´ 9 prˇedna´sˇek (z biblicke´ho, pastora´lnı´ho a psychologicke´ho pohledu), na ktere´ bude navazovat diskuze, da´le by meˇly by´t do konference zarˇazeny prakticke´ uka´zky praće s Biblı´ a na za´veˇr kulaty´ stu˚l. Mı´sto konańı´: Katolicka´ teologicka´ fakulta UK. Dalsˇ´ı informace. webove´ strańky Katecheticke´ sekce CˇBK http://katechet.cirkev.cz/ v rubrice KONFERENCE.


Centrum pro rodinu • Vı´kend pro chlapy je vı´kend 15.–17. rˇ´ıjna pro vsˇechny muzˇe starsˇ´ı 30 let. Te´ma je „Muzˇ a veˇrnost“. Ma´me na mysli veˇrnost v sˇirsˇ´ım slova smyslu — vu˚cˇi Hospodinu, vu˚cˇi sobeˇ same´mu, sve´mu zˇivotu, povolańı´, zˇeneˇ, deˇtem . . . Pocˇ´ıta´me, zˇe vedle obvyklyćh prˇedna´sˇek, sdı´lenı´, prostoru pro sebe, modliteb, praće a ritua´lu˚, bude i prˇ´ılezˇitost ke slavenı´ sva´tosti smı´rˇenı´ a spolecˇne´ kajıćı´ bohosluzˇby. Na programu se kromeˇ tradicˇnıćh organiza´toru˚ Jindrˇicha a Elvy budou podı´let P. Petr Hrusˇka a P. Vojta Sivek). Prˇihla´sˇky, informace: Jindrˇich Fencl, mob. 731 619 704, [email protected]

• Kurz efektivnı´ho rodicˇovstvı´ 15.–21. srpna v Perninku. Vıće o metodeˇ http://efektivnirodicovstvi.cz Prˇihla´sˇky. www.rodinnecentrum.cz

• Muzˇsky´ ritua´l prˇechodu do zrale´ dospeˇlosti 11.–15. za´rˇ´ı na Vysocˇineˇ, ućˇastnicky´ poplatek 2.900 Kcˇ. Jedna´ se o netradicˇnı´ duchovnı´ cvicˇenı´ v ekumenicke´m duchu, ktere´ se soustrˇedı´ na problematiku prˇechodu muzˇu˚ ke zrale´ dospeˇlosti. Vı´me, zˇe dospeˇly´mi a moudry´mi se nemu˚zˇeme sta´t po jednom vı´kendu. Avsˇak uzˇ vıće nezˇ 500 (nasˇich) muzˇu˚ udeˇlalo prˇi absolvovańı´ uplynulyćh rocˇnı´ku˚ te´to akce osobnı´ zkusˇenost, zˇe na cesteˇ ke zrale´ dospeˇlosti mu˚zˇe by´t tento vı´kend dobry´m zacˇa´tkem. Program nacha´zı´ inspiraci i v jinyćh kulturaćh a na´bozˇenskyćh tradicıćh, jeho za´klad je vsˇak plneˇ zalozˇen na zˇidovsko–krˇest’anskyćh hodnotaćh. Vıće informacı´ a prˇihla´sˇky: www.chlapi.cz/akce/iniciace/


Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program na cˇervenec a srpen Uzˇ je to da´vno, dostala jsem od sve´ drahe´ kamara´dky magnetku na lednicˇku. Kazˇdy´ den se na ni podı´va´m, kdyzˇ jdu po rańu pro mle´ko, nebo neˇco dobre´ho. Na magnetce je kra´sna´ slunecˇnice a text, ktery´ meˇ uzˇ roky doda´va´ odvahu doufat, zˇe existuje prˇa´telstvı´, ktere´ vydrzˇ´ı navzdory . . . Na me´ magnetce je psańo: „Prˇ´ıtel je ten, kdo prˇehlı´zˇ´ı Tvu˚j pola´many´ plot a obdivuje kveˇtiny ve Tve´ zahra´dce“. Autor zde nenı´ uveden, ale ja´ vı´m, kdo to asi je. Prˇece moje kamara´dka, ktera´ meˇ zna´, a prˇesto meˇ ma´ ra´da. A tak meˇ napada´, zˇe cˇas pra´zdnin mu˚zˇe by´t mimorˇa´dny´m pozvańı´m k nahlı´zˇenı´ prˇes pola´mane´ ploty. Neveˇrˇili byste, kolik na´dhernyćh kveˇtin a kerˇu˚ si roste na mı´stech, kde by meˇl by´t py´r. A tak fot’a´ky v pohotovosti, (na kra´sy prˇ´ırody) a srdce prˇipravene´ zˇasnout nad jedinecˇnostı´ nasˇich prˇa´tel, prˇeje Majka Lachmanova´

Cˇervencove´ dny mu˚zˇete prozˇ´ıt s neodolatelny´mi programy Plzenˇskyćh panenek. Projekt tvorˇenı´, ktery´ jsme pro Va´s a Vasˇe rodiny prˇiˇ NASˇE MEˇSTO. pravily, se jmenuje PLZEN Pojaly jsme jej jako prima tvorˇenı´ ve meˇsteˇ a o meˇsteˇ, ve ktere´m bydlı´me, a ktere´ ma´me vsˇichni ra´di. Dopolednı´ tvorˇenı´ v MC Sady 5. kveˇtna 8 probı´ha´ od 900 do1130 hod. U kazˇde´ tvu˚rcˇ´ı dı´lny je uvedena cena vy´robku na konkre´tnı´ den (uzˇ se neplatı´ zvla´sˇt’ vstupne´). 19


Vsˇechny informace o pra´zdninovyćh programech najdete na www.plzenske.panenky.cz. Milı´ rodicˇove´, maminky, tatıńkove´, babicˇky a deˇdecˇkove´ a vsˇichni, kterˇ´ı ma´te ra´di programy a spolecˇne´ chvı´le s Plzenˇsky´mi panenkami. Deˇkujeme Va´m za Vasˇi prˇ´ızenˇ a podporu po cely´ rok, ktery´ jste na´m kromeˇ ućˇasti na programech vyja´drˇili take´ mily´m oceneˇnı´m a pohodou, ktera´ z Va´s vyzarˇovala. Veˇrˇte na´m, zˇe obohacenı´ je vza´jemne´ a to co na´m zu˚sta´va´, je radost z hezkyćh a prˇa´telskyćh vztahu˚. Prˇejeme na´dherne´ a pozˇehnane´ pra´zdniny, at’se Va´m dostane plnost vsˇeho, po cˇem touzˇ´ıte. At’ Vasˇe rodiny prova´zı´ la´ska a pokoj. Teˇsˇ´ıme se na Va´s — vlastneˇ uzˇ docela brzy po pra´zdninaćh. Majka Lachmanova´ a


Plzenˇske´ panenky, ty´move´ pracovnice a lektorky materˇske´ho centra. ˇ SKE´ PAPROGRAMY V MC PLZEN NENKY zacˇ´ınajı´ po pra´zdninaćh v pondeˇlı´ 30. srpna 2010 Tvu˚rcˇ´ımi dı´lnami pro rodiny. Podrobnosti najdete beˇhem cˇervence na www.plzenskepanenky.cz.

• Rekolekce pro zˇeny se konajı´ 12.–14. listopadu na Perninku. Cena rekolekce: 460,–Kcˇ. Prˇihla´sˇky posı´lejte na [email protected]. Podrobne´ informace o rekolekci najdete v za´rˇ´ı, ale uzˇ ted’ se mu˚zˇete teˇsˇit a rezervovat si mı´sto. Teˇsˇ´ı se na Va´s organiza´torˇi rekolekce: Majka, Martina, Vlad’ka, Josef a P. Krzyzstof.

je 30. Nenı´ to pro lenochy, ale kazˇdy´ zdravy´ mlady´ muzˇ tuto trasu ujde. Pu˚jde se Posˇumavı´m po zelenyćh a cˇervenyćh turistickyćh znacˇkaćh! Vıće informacı´ a prˇihla´sˇky na www.tammim.spolco.cz.

• Celosta´tnı´ setkańı´ anima´toru˚ v Kromeˇrˇ´ızˇi 15.–22. srpna Mlady´m ve veˇku 15-23 let se nabı´zı´ jedinecˇna´ • ENTERcamp Ktisˇ 18.–25. 7.

„Mistrˇe dobry´, co musı´m mozˇnost obcˇerstvit a obnovit svou vı´ru, posı´lit deˇlat, abych dostal veˇcˇny´ svu˚j duchovnı´ zˇivot, upevnit svou odhodlazˇivot?“ (Mk 10,17) nost jı´t da´l za Kristem nebo pokrocˇit v hledańı´ osobnı´ho povolańı´. Toto setkańı´ chce Srdecˇneˇ zveme a vrˇele by´t „vstupem“ do nove´ fa´ze zˇivota, popostrdoporucˇujeme ućˇast na cˇit k dalsˇ´ım kru˚cˇku˚m. Nebudou samozrˇejmeˇ Celosta´tnı´m setkańı´ anichybeˇt ani rozlicˇne´ kulturnı´ a sportovnı´ aktima´toru˚ v Kromeˇrˇ´ızˇi. Prˇivity. Vıće na www.entercamp.cz. hla´sit se mohou i ti, kterˇ´ı kurz pro anima´tory jesˇteˇ neabsolvovali, hlavnı´mi prˇedna´sˇejıćı´mi, • Peˇsˇ´ı pout’pro mlade´ muzˇe kterˇ´ı budou mluvit o modlitbeˇ a za´sadaćh Posˇumavı´m 3.–8. srpna duchovnı´ho zˇivota, budou Katka LachmaBohoslovci Arcibiskupske´ho semina´rˇe v Pra- nova´ a mons. Toma´sˇ Holub. Bude tam take´ ze porˇa´dajı´ v le´teˇ 2010 peˇsˇ´ı pout’ pro mlade´ velka´ nabı´dka opravdu skveˇlyćh workshopu˚ muzˇe od 15 do 20 let. Pout’budou doprova´zet a samozrˇejmeˇ prˇ´ılezˇitost k setkańı´. Rozhodli sami bohoslovci a na ru˚znyćh mı´stech bude jsme se, zˇe ućˇastnı´ky z nasˇ´ı diece´ze podpok dispozici kneˇz. Maxima´lnı´ pocˇet ućˇastnı´ku˚ rˇ´ıme cˇa´stkou 500 Kcˇ, takzˇe zby´va´ prˇiplatit 20



jen 1500 Kcˇ (celkova´ cena cˇinı´ 2000 Kcˇ). Jaka´ jsou pravidla stravovańı´ a zdravoveˇdy a Vıće informacı´ a prˇihla´sˇku naleznete na webu jak prˇipravit rozpocˇet akce? www.csa2010.signaly.cz. Na takove´to a mnoho dalsˇ´ıch praktickyćh ota´zek dostanete odpoveˇd’ na kurzu pro ani• Diece´znı´ pout’do Teple´ 3.-4. za´rˇ´ı ma´tory. Budete moci zazˇ´ıt spolecˇenstvı´ se Jizˇ tradicˇneˇ zveme vsˇechny mlade´, aby na svy´mi veˇrˇ´ıcı´mi vrstevnı´ky, setka´te se ale take´ diece´znı´ pout’ prˇijeli uzˇ v pa´tek vecˇer. Za- i se zajı´mavy´mi osobnostmi, mezi ktery´mi necˇneme v 1900 spolecˇnou vecˇerˇ´ı, zavzpomı´- bude chybeˇt otec biskup Frantisˇek, genera´lnı´ na´me na pra´zdninove´ akce a nebude chybeˇt vika´rˇ Dr. Robert Falkenauer, P. Petr Hrusˇka, duchovnı´ slovo, spolecˇna´ adorace a modlitba P. Jan Balı´k, P. Vı´t Zatloukal, JUDr. Jan Klail, v kapli. Po noci stra´vene´ v kla´sˇterˇe (vezmeˇte ing. Marie Sveˇtnicˇkova´, Mgr. Jaromı´r Tippl, s sebou spaca´k a karimatku) bude v sobotu Mgr. Marie Kadlecova´, Mgr. Irena Pulicarova´ program samozrˇejmeˇ pokracˇovat . Prosı´me a jesˇteˇ mnoho dalsˇ´ıch. Mu˚zˇete se take´ teˇsˇit na sportovnı´ za´zˇitky, vsˇechny, kdo majı´ o nocleh za´jem, aby se na´m zajı´mave´ exkurze a na´vsˇteˇvy — trˇeba do trapro ulehcˇenı´ organizace nahla´sili prˇedem. pisticke´ho kla´sˇtera v Nove´m Dvorˇe, na za´mek • Pout’mla´dezˇe s biskupem do v Becˇoveˇ. Podı´va´me se, jak se pracuje s mlaŃiederalteichu a Regensburgu dezˇ´ı u salesiańu˚, frantisˇkańu˚. . . , zkusı´me keTrˇetı´ rˇ´ıjnovy´ vı´kend 15.–17. rˇ´ıjna se jizˇ tra- ramiku, vlastnorucˇnı´ vy´robu svıćˇek a mozˇna´ dicˇneˇ chysta´me do Neˇmecka na pout’ s na- se i sezna´mı´me s modlitbou tancem. Urcˇiteˇ to sˇ´ım biskupem Frantisˇkem. Letos navsˇtı´vı´me bude skveˇly´ za´zˇitek, tak neva´hejte a prˇihlaste ’ benediktinsky´ kla´sˇter v bavorske´m Niede- se uzˇ ted ! Kurz bude probı´hat beˇhem peˇti vı´kendu˚, ralteichu (jeho zvla´sˇtnostı´ je, zˇe tam peˇstujı´ prvnı ´ setkańı´ se uskutecˇnı´ 22.–24. rˇ´ıjna a prˇii vyćhodnı´ liturgii), nebude chybeˇt zasta´vka hla ´ sit se je mozˇne´ uzˇ dnes. v bazeńu a na spousteˇ dalsˇ´ıch zajı´mavyćh mı´st a „tradicˇnı´ “ na´vsˇteˇva Rˇezna — tentokra´t ´ se s nasˇ´ım biskupem Frantisˇkem zućˇastnı´me DALE OZNAMUJEME . . . msˇe svate´, o jejı´zˇ hudebnı´ doprovod se po- ? Pravidelne´ modlitebnı´ setkańı´ od za´rˇ´ı stara´ sveˇtozna´my´ sbor Regesburger Domspat- kazˇde´ u´tery´ v 1900 na DCM ve Frantisˇkańzen (ktery´ v minulosti vedl bratr soucˇasne´ho ske´ ulici — kazˇdy´ mu˚zˇe prˇijı´t. . . papezˇe Georg Ratzinger). A prˇekvapenı´? Ur- ? Fotosouteˇzˇ „Krˇ´ızˇe nasˇ´ı diece´ze“ — prˇedcˇiteˇ bude, prˇihla´sit se je mozˇne´ uzˇ dnes . pokla´da´me, zˇe i letos vyhla´sı´me fotografickou souteˇzˇ — tentokra´t bychom se chteˇli te´• Kurz pro anima´tory 2010/11 maticky zameˇrˇit na symboly umucˇenı´ nasˇeho Jak ve´st spolecˇenstvı´? * Jak se zapojit do Pańa z ru˚znyćh koutu˚ za´padnıćh Cˇech sluzˇby ve farnosti? * Jak zajı´maveˇ a na´pa- ? Kurz ska´kańı´ pada´kem 27.–28. srpna diteˇ prˇipravit hru? * Jak prˇipravit spolecˇnou modlitbu nebo zajı´mavy´ vecˇer? * Jak prˇeda´- ? 5. Volejbalovy´ BiskupCUP 27. listopadu vat deˇtem vı´ru? * Jak se s nimi zapojit prˇi msˇi ? Pout’du˚veˇry na zemi — Rotterdam svate´? * Jak mluvit * o du˚lezˇityćh te´matech? 28. 12.–1. 1. 2011 Silvestr s kom. z Taize´ * Jak rˇesˇit konflikty? * Jak spolupracovat a ? 26. Sveˇtovy´ den mla´dezˇe v plzenˇske´ vychovat * si spolupracovnı´ky? * Co vsˇechno diece´zi — Setkańı´ mla´dezˇe s biskupem Franje trˇeba zajistit, aby se uskutecˇnil ta´bor? * * tisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ 15.–16. 4. 2011 21


? Sveˇtovy´ den mla´dezˇe — setkańı´ se Sva-


nabity´ program. Mı´sto poha´ru˚ se letos rozty´m otcem v Madridu (8.–23. srpna 2011) jizˇ da´valy kra´sne´ male´ domazˇlicke´ veˇzˇe a otec dnes si rezervujte cˇas; celkova´ cena i s prˇed- biskup prˇivezl plaka´ty a pohlednice s vlastnoprogramem cca 4 500 Kcˇ + 173 Euro. rucˇnı´m podpisem Zdenˇka Sˇtrybara — mistra sveˇta v cyklokrosu. MALE´ OHLE´DNUTI´ Zkra´tka i cˇtvrty´ rocˇnı´k fotbalove´ho BiskupCUPu meˇl dı´ky skveˇle´mu za´zemı´, o ktere´ • IV. Fotbalovy´ BiskupCUP — se postaral Orel Domazˇlice, skveˇlou atmonapeˇtı´, bojovnost, fairplay sfe´ru a za vsˇechny hraćˇe a porˇadatele mohu Uzˇ se stalo zvykem, zˇe si na tomto mı´steˇ snad rˇ´ıci, zˇe uzˇ se teˇsˇ´ıme na dalsˇ´ı rocˇnı´k! Petr mu˚zˇete prˇecˇ´ıst vasˇe ohlasy, reakce a zhodnocenı´ vsˇemozˇnyćh akcı´ pro mla´dezˇ, kteryćh ´ TKE´ ZPRA ´ VY DCM KRA se ućˇastnı´te. Tentokra´t jsem se rozhodl, zˇe se ? Steˇhovańı´ DCM. Ano, nenı´ co tajit — s va´mi o trochu dojmu˚ podeˇlı´m sa´m. Jak vı´te, nasˇe mile´ DCM se podı´lı´ na porˇa´- v teˇchto chvı´lıćh, kdy cˇtete tyto rˇa´dky, osidludańı´ mnoha akcı´ a jednou z nich je i fotbalovy´ jeme nove´ prostory v prvnı´m patrˇe by´vale´ho turnaj BiskupCUP v Domazˇlicıćh. Prˇ´ıpravy frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v centru Plzneˇ. Prˇedbych z pozice spoluporˇadatele oznacˇil za stan- pokla´da´me, zˇe v plne´ sı´le tam budeme fungodardnı´ — ostatneˇ spolupraće s domazˇlicky´m vat od za´rˇ´ı. Vchod se nale´za´ na parkovisˇti Orlem je vzˇdy bezproble´mova´. Tı´m ale ne- mezi kostelem Nanebevzetı´ Panny Marie a sporˇitelnou a aktua´lnı´ adresa tedy znı´: Franchci zdrzˇovat — vyrazme na hrˇisˇteˇ! Nastal den „D“, tedy sobota 22. kveˇtna, tisˇkańska´ 11, 301 00 Plzenˇ. Teˇsˇ´ıme se na vasˇi sbalil jsem vsˇe, co obvykle s sebou na akce na´vsˇteˇvu . vozı´me, a pro jistotu jsem take´ nezapomneˇl ? Loucˇenı´ s Pavlou. S koncem sˇkolnı´ho roku na sportovnı´ vy´stroj. A udeˇlal jsem dobrˇe — prˇisˇel ty´m DCM o Pavlu Bujnochovou. Deˇprˇestozˇe se do Domazˇlic sjelo vıć jak 50 hraćˇu˚ kujeme za podporu akcı´, kterou vytva´rˇela, a v te´ nejlepsˇ´ı kondici, nakonec se mi dostalo te´ na dalsˇ´ı mı´sta, kde bude pu˚sobit, jı´ prˇejeme cti, zˇe jsem mohl posı´lit Ty´m fara´rˇu˚, a musı´m hojnost pozˇehnańı´. rˇ´ıct, zˇe jsme v teˇzˇke´ konkurenci obsta´li. Po? CD Jezˇ´ısˇu˚v prˇ´ıbeˇh od Martina Pachnera. stup do semifina´le na´m sice zhatil nadupany´ Oznamujeme, zˇe na´klad ce´dećˇek „Jezˇ´ısˇu˚v prˇ´ı„Fuji-ty´m“ — 1. FC Banda, ktery´ se umı´stil beˇh“ (folk-rockove´ pasˇije Martina Pachnera, na trˇetı´m mı´steˇ, ale i tak jsme proka´zali, zˇe ktere´ jsme na jarˇe vydali), je z velke´ cˇa´sti vyduchovnı´ sluzˇba nenı´ to jedine´, do cˇeho se prodań. V prˇ´ıpadeˇ za´jmu na´s kontaktujte. . . doka´zˇeme porˇa´dneˇ obout. Pro u´plnost doda´va´m, zˇe strˇ´ıbro vybojovali borci z ostrovske´ ? Fara Stod. Obnovene´ prostory stodske´ fary farnosti a prvnı´ mı´sto pro tento rok patrˇ´ı mla´- mohou poslouzˇit k ru˚zny´m setkańı´m pro vasˇe dezˇi od plzenˇskyćh salesiańu˚ — fina´le bylo (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita je cca 25 lidı´. Informace na DCM. opeˇt nezapomenutelne´! Velke´ nadsˇenı´ mezi diva´ky budila take´ ? Zpeˇvnı´k Koinonia. V Olomouci prˇipravujı´ utkańı´ Ty´mu z Kralovic — domnı´va´m se, nove´ (rozsˇ´ırˇene´) vydańı´ zpeˇvnı´ku Koinonia. zˇe tito nadeˇjnı´ fotbaliste´ nebudou mı´t nikdy Cena jednoho vy´tisku by nemeˇla prˇesa´hnout o fanynky nouzi. . . Nejveˇtsˇ´ı radost ale vsˇem 30 Kcˇ. V prˇ´ıpadeˇ za´jmu o veˇtsˇ´ı pocˇet kusu˚ udeˇlal na´sˇ biskup Frantisˇek, ktery´ na´s prˇijel na´s neva´hejte kontaktovat. povzbudit a prˇedat ceny, acˇkoli meˇl ten den z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Petr a Pavlıńka 22


• Oa´zy nove´ho zˇivota

? 13.–29. srpna Stra´zˇisˇteˇ u Mladotic. Oa´za


program pro mla´dezˇ 14–17 let. Pro ty, kdo chteˇjı´ poznat Boha, jehozˇ jsme obrazem, a zakusit Bozˇ´ı la´sku ve spolecˇenstvı´. Kazˇdy´ den ma´ vlastnı´ te´ma, vsˇechny spojuje jeden cı´l: poznat Boha a sta´t se osobnostı´. Porˇa´da´ Novy´ Jeruzale´m, vedoucı´ Richard Pola´k, Michela Vacıńova´ a Lucie Kla´tilova´. Prˇ´ıtomny´ kneˇz Jan Porˇ´ız OCD.

nove´ho zˇivota I◦ — sˇkola vı´ry a evangelizace, s cı´lem zı´skat vztah ke Kristu a naucˇit se sa´ cˇastnıći: 16–26 let. mostatneˇ ru˚st ve vı´rˇe. U Porˇa´da´ Novy´ Jeruzale´m, vedoucı´ Hana Kla´ra Neˇmecˇkova´, Libusˇe Tesarˇova´, prˇ´ıtomny´ kneˇz Jan Rajlich OP. ? 13.–29. srpna Cˇachrov. Oa´za nove´ho zˇi- ? Kontakt a prˇihla´sˇky: P. Jan Rajlich OP, vota 0◦ — duchovnı´ obnova a pra´zdninovy´ [email protected]

• P. Tomasz Kowalik OSST byl od 1. cˇervna ne´ho od 1. cˇervna cˇlenem spolecˇne´ duchovnı´ spra´vy farnosti Plzenˇ-Slovany. jmenovań administra´torem farnosti Sˇvihov. • P. Frantisˇek Klika byl od 1. cˇervna usta- • P. Wojciech Pelowski, novokneˇz vysveˇceny´ 19. cˇervna v Plzni, byl od 1. cˇervence noven administra´torem farnosti Plańice. ustanoven farnı´m vika´rˇem farnosti Ostrov a • P. Petr Jan Semı´k OP, Plzenˇ-Slovany, rektorem farnı´ho kostela sv. Jaćhyma v Ja´byl ustanoven na na´vrh rˇeholnı´ho prˇedstave- chymoveˇ. prˇevzato z ACEP 6/2010

• Wm. Paul Young: Chatrcˇ Kde se trage´die strˇeta´va´ s veˇcˇnostı´

Missy, nejmladsˇ´ı dcera Mackenzieho Allena Phillipse, je unesena beˇhem rodinne´ho vy´letu a du˚kazy o tom, zˇe byla pravdeˇpodobneˇ zavrazˇdeˇna, se najdou v opusˇteˇne´ chatrcˇi uprostrˇed oregonske´ divocˇiny. O neˇkolik let pozdeˇji obdrzˇ´ı Mack, uta´peˇjıćı´ se v nejhlubsˇ´ı beznadeˇji, podivny´ vzkaz, ktery´ vypada´, jako by byl od Boha, a ve ktere´m ho pisatel zve na vı´kend do chatrcˇe. Prˇestozˇe Mackovi jeho vlastnı´ pocˇ´ınańı´ prˇipada´ nanejvy´sˇ posˇetile´, vracı´ se jednoho zimnı´ho odpoledne na toto mı´sto, aby znovu vkrocˇil do same´ho strˇedu svyćh nej-

temneˇjsˇ´ıch nocˇnıćh mu˚r. To, co tam najde, navzˇdy zmeˇnı´ jeho zˇivot. Je te´meˇrˇ neskutecˇne´, zˇe se kniha, kterou si jejı´ autor pu˚vodneˇ vytiskl sa´m pouze v neˇkolika kopiıćh pro svou rodinu a sve´ nejblizˇsˇ´ı prˇa´tele, stala bestsellerem denı´ku New York Times, prˇelozˇeny´m do 35 jazyku˚. Chatrcˇ oslovila miliony cˇtena´rˇu˚ sve´ra´zny´m, ale srozumitelny´m obrazem Boha, soucitne´ho tva´rˇ´ı v tva´rˇ velke´mu zlu. Na mnohe´ z nich zapu˚sobil Velky´ smutek hlavnı´ postavy, to strasˇlive´ brˇemeno, ktere´ cˇasto doprova´zı´ teˇzˇkou ztra´tu a je tak beˇzˇnou soucˇa´stı´ lidske´ho u´deˇlu, zˇe na´s to nutı´ se pta´t: Kde je Bu˚h, kdyzˇ ho nejvıće potrˇebujeme? A kdo vlastneˇ je Bu˚h? Chatrcˇ vsˇak nenı´ jen knihou o hledańı´ Boha, ale mnohem vıće prˇ´ıbeˇhem o tom, jak cˇloveˇk tva´rˇ´ı v tva´rˇ zlu a bolesti nale´za´ sebe sama. Vydal Knizˇnı´ klub 2009, cena 239 Kcˇ 23

1. 7. 900 Kla´sˇter Tepla´, msˇe sv. na zaha´jenı´ pouti do Skoku˚ 1.–5. 7. Velehrad, zasedańı´ CˇBK, na´rodnı´ pout’ 4. 7. 1000 Nezdice, poutnı´ msˇe sv. 2030 Velehrad, program hnutı´ a komunit, pu˚lnocˇnı´ msˇe sv. v bazilice 5. 7. 1030 Velehrad, poutnı´ msˇe sv. 1630 Mikulcˇice, poutnı´ msˇe sv. 6. 7. 1000 Praha, katedra´la sv. Vı´ta, Vaćlava a Vojteˇcha, msˇe sv. k 40. vy´rocˇ´ı sveˇcenı´ 1500 Praha, Betle´mska´ kaple, ućˇast na bohosluzˇbeˇ na pama´tku M. Jana Husa 1900 Karlovy Vary, hotel Ru˚zˇe, ekumenicka´ porota na 45. MFF KV 7.–16. 7. spolecˇna´ dovolena´ biskupu˚ 10. 7. 1500 Klatovy, msˇe sv. a pru˚vod (750 let Klatov a 325 let od za´zraku P. Marie) 11. 7. 930 Brno, msˇe sv. na za´veˇr setkańı´ CHO 17. 7. 1000 Kla´sˇter Tepla´, pout’k bl. Hroznatovi a setkańı´ s politicky´mi veˇzni 18. 7. 900 Plzenˇ, Kostel sv. Jana Nepomucke´ho, msˇe sv. pro CˇRo 19.–24. 7. Plzenˇ, Interna´ty Skvrnˇany, exercicie diece´ze s P. Vellou 24. 7. 1000 Domazˇlice, pozˇehnańı´ Domova senioru˚ a kaple 25. 7. 1000 Stanˇkov, Kostel sv. Jakuba, poutnı´ msˇe sv. 27. 7.–7. 8. studijneˇ–formacˇnı´ setkańı´ biskupu˚ 8. 8. 1200 Touzˇim, msˇe sv. s ja´hensky´m sveˇcenı´m Bc. Vile´ma Gu¨nzela 12. 8. 1600 Milevo, na´vsˇteˇva skautske´ho ta´bora se msˇ´ı sv. 13. 8. 1800 Kasˇperske´ Hory, radnice, prˇedna´sˇka o Turinske´m pla´tneˇ 15. 8. 1200 Bukovec, msˇe sv., znovuotevrˇenı´ kostela 20. 8. 1300 Kromeˇrˇ´ızˇ, ućˇast na Celosta´tnı´m setkańı´ anima´toru˚ mla´dezˇe 21. 8. 1000 katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. s ja´hensky´m sveˇcenı´m Petra Mecla 24. 8. 800 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, poutnı´ msˇe sv. 28. 8. 1800 Vysoka´ u Zˇandova, msˇe sv. pro Verein der Freunde des Stifts Tepl 29. 8. 800 Cheb, msˇe sv. u sv. Mikula´sˇe 1500 Cˇerchov, msˇe sv. ´ Udaje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Pozˇehnane´ prozˇitı´ pra´zdnin a dovolenyćh, nacˇerpańı´ novyćh sil a dostatek cˇasu na Vasˇe blı´zke´ prˇeje redakce Zpravodaje ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 30. cˇervna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 26. srpna, uza´veˇrka je 19. srpna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2010 ČERVENEC SRPEN

Recommend Documents