ročník 16 / 11 / 2009
strana 6 Silný muž s červenou čepicí
strana 8 Krajem Viléma Tella
strana 5 Viadukt ve Smržovce
Protože počasí venku ohlašuje rychlý příchod sněhové sezony, tak i listopadové vydání ČD pro Vás přispěchalo s přípravou na nadcházející zimu. Pro plánování listopadových a prosincových víkendů vám proto přinášíme tipy na adventní výlety za vůní punče a svařeného vína. Linec, Vídeň nebo Krakov jsou města s krásnou tradicí předvánočních trhů a jejich výhodné vlakové spojení s našimi velkými městy tak vybízí k ochutnání místních specialit na zahřátí. Pro lyžaře a všechny ty, kteří chtějí efektivně využít každý volný den ke sjíždění bílých svahů, jsme připravili kompletní nabídku sezonního projektu ČD Ski – Vlakem na hory. Každý, kdo cestoval vlakem na hory, vyzkoušel a už před devátou ráno čekal na svou první jízdu po čerstvém sněhu, rád vyměnil jízdu autem a nekonečné objíždění přeplněných parkovišť za příjemnou cestu ranním vlakem přímo pod sjezdovku. Projekt ČD Ski totiž doporučuje jen areály s výhodným vlakovým spojením a dostupností od vlakového nádraží buď pěšky, nebo skibusem. Navíc každý, kdo se letos vydá na hory vlakem, získá desetiprocentní slevu na permanentku v některém z osmi českých a slovenských lyžařských center. Milovníky alpského lyžování jistě potěší, že slevu získají dokonce i ve Švýcarsku. Více najdete na vloženém plakátu v našem magazínu. ČD pro Vás je časopis, který vás, cestující vlaky Českých drah a přátele železnice, seznamuje nejen s novinkami na dráze, ale také se zajímavými lidmi, kteří na železnici pracují. Jedním z nich je i finalista soutěže Tvář ČD 2009, Bohuslav Šimek. Výpravčí z Turnova je v civilním životě velký sportovec a silák. Zajímavě vypráví jak o své práci na dráze, tak o svém koníčku, kterým je posilování a silový trojboj. Seznamte se s ním a poznejte zase trochu víc o lidech, kteří se každý den starají, aby vaše vlaky jely v pořádku, bezpečně a včas. Sandra Chvojková
www.ceskedrahy.cz www.cd.cz/cdprovas
2
Vydávají: České dráhy, a. s., Nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 70994226 Vychází: 16. listopadu 2009 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Fax: 972 233 092 Vedoucí redaktorka: Sandra Chvojková E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210–9142
Foto: Michal Málek
Editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři!
Vydejte se na adventní trhy k sousedům
Někoho do předvánočních ulic naláká vůně opékaných klobásek či svařeného vína, jiného zase možnost zakoupit si tradiční dárek z venkovních trhů. Jste-li zvědaví na předvánoční atmosféru u našich sousedů, pak pro vás máme několik tipů, jak si k nim levně zajet vlakem na výlet.
Brahms, který vás dopraví za méně než dvě hodiny a půl do stanice Dresden Hbf. Na cestu zpět vyrazíte v 19.10 h EC 179 Alois Negrelli s příjezdem ve 21.18 h do stanice Praha-Holešovice. Do Drážďan je možné cestovat např. z Ústí nad Labem či Děčína také regionálními vlaky, ve kterých platí neméně výhodná nabídka REGIONet Labe-Elbe. Tato nabídka je vhodná především pro malé skupinky cestujících, např. pro rodiny. Za jízdenku zaplatí jednotlivec 200 korun, skupina dvou až pěti osob pak 400 korun. Výhodou této nabídky je, že jízdenka platí také pro MHD v Drážďanech. Tuto jízdenku je možné na vyžádání koupit u všech pokladních přepážek ČD.
Drážďany
Řezno
Na jednodenní výlet z Prahy do Drážďan je nejvýhodnější jízdenka eTiket, kterou si můžete zakoupit na www.eshop.cd.cz nebo prostřednictvím služby TeleTiket na telefonní lince 840 112 113. Zpáteční jízdenky eTiket z Prahy do Drážďan stojí bezkonkurenčních 22 eur ve 2. třídě, pro náročnější pak 33 eur v 1. třídě. Z pražského hlavního nádraží odjíždí každý den v 6.29 h komfortní vlak EC 178 Johannes
Díky víkendové nabídce SONE+DB je mož- né poznat adventní atmosféru jednoho z nejkrásnějších bavorských měst. Nabídka SONE+DB stojí 250 korun (varianta pro vlaky Os a Sp) nebo 550 korun (varianta pro všechny vlaky), přičemž na jeden jízdní doklad může cestovat až pět cestujících (max. dva dospělí). Výhodné je například ranní spojení s odjezdem v 5.11 h z Prahy hl. n. (s přestupem ve sta-
K období Vánoc patří nejen nadělování dárků a Štědrý den, ale také několikatýdenní kouzelná atmosféra svátečně ozdobených a rozzářených ulic s nejrůznějšími stánky. To platí jak u nás, tak v zahraničí.
Rady na cesty
nici Schwandorf) a návratem přímým večerním vlakem s příjezdem do Prahy ve 22.50 h.
Vídeň
Foto: Petr Šťáhlavský
Vánoční trhy ve Vídni si jistě nemůžete nechat ujít, protože jsou jedny z nejkrásnějších ve střední Evropě. Jednosměrná jízdenka eTiket z Prahy do Vídně stojí 19 eur, přičemž nejvýhodnější a nejkomfortnější je spojení vlaky SC, které jsou vedeny jednotkou Pendolino. SC „Smetana“ odjíždí z pražského hlavního nádraží v 5.57 h a SC Antonín Dvořák zpět přijíždí ve 20.01 h. Součástí eTiketu je také rezervace míst. Rovněž z Brna do Vídně vás dopravíme kvalitními vlaky EC za bezkonkurenčních 9 eur. Jízdenky eTiket je možné zakoupit na www.eshop.cd.cz nebo prostřednictvím služ- by TeleTiket na telefonní lince 840 112 113.
Linec Na vánoční trh do hlavního města Horních Rakous je možné výhodně cestovat díky nabídce EURegio, která je ušita na míru pro cestování v regionálních vlacích. Například cena zpáteční jízdenky z Českých Budějovic do stanice Linz Hbf. se pohybuje od pouhých 332 korun (pro držitele In-karty/Rail plus). Mezi Českými Budějovice a Lincem je celá řada spojů (s přestupem ve stanici Summerau), existuje však i přímé spojení regionálním vlakem.
nou vánoční výzdobou je do polského Krakova. Jízdenka PKP MOST, kterou lze zakoupit u všech pokladních přepážek ČD, stojí v jednom směru přibližně 30 eur, pro cestující s In-kartou/Rail plus pak přibližně pouhých 25 eur. Do Krakova je možné použít přímých vlaků EC Comenius nebo jiných spojů s přestupy. Rovněž na našem eShopu vám nabízíme výhodné jízdenky eTiket za 19 eur, které je možné zakoupit na vlaky EC 118 pro cestu tam a na EC 119 pro cestu zpět.
Krakov Zajímavý tip na prodloužený víkend do jednoho z nejkrásnějších historických měst s překrás-
Věříme, že vás naše tipy inspirovaly a přejeme vám ničím nerušený adventní čas. Více informací o cenách a nabídkách včetně tipů na výlety, je možné najít na našich webových stránkách www.cd.cz. Informace o cenách a spojích je možné také získat na zákaznické lince Českých drah 840 112 113. Jan Vávra České dráhy
Destinace
Cena od
Název nabídky
Spojení
Drážďany
200 korun/22 eur
REGINet Labe-Elbe / eTiket Dresden
regionální vlaky (Labe-Elbe)/eTiket z Prahy 6:29, zpět příjezd 21:18
Řezno
250 korun
SONE+DB
z Prahy 5:11 tam, zpět příjezd 22:50
Vídeň
9 eur (jednosměrná)
eTiket Brno-Wien
z Brna např. 7:16, zpět příjezd např. 18:39
Linec
332 korun
EURegio Wien
z Č. Budějovic 7:47, zpět např. příjezd 20:53
Krakov
19 eur (jednosměrná)
eTiket Kraków
z Prahy 14:09, zpět následující dny 13:54
Vyhraj víkend v Alpách! Soutěžte s Českými drahami o cestu vlakem na hory! Vyberte si z nabídky Českých drah, kupte si jízdenku, pošlete její kód sms zprávou a vyhrajte zájezd do jedné z nejoblíbenějších lyžařských oblastí Rakouska – Kaprun /Zell am See. Informace o soutěži a podrobná pravidla najdete na www.cd.cz.
3
ČD Bonus
VF_09_388_CD _inzerat 180x125.indd 2
4
13.10.2009 14:24:41
Svět na kolejích
Mohli jste vidět na ČT ve Světě na kolejích
Viadukt ve Smržovce vypadá jako nový se ulomily, ohrožovaly automobily na silnici, která vede pod viaduktem. Postupně docházelo i k trhání zdiva, a to jak v klenbě, tak v pilířích.“
Se Světem na kolejích jsme natáčeli na jednom z nejhezčích a nejodvážnějších železničních viaduktů u nás, který najdete na trati 036 Liberec – Smržovka – Tanvald – Harrachov přímo ve Smržovce.
Viadukt vystavěli z žulového kamene, jako i jiné u nás, italští mostaři a tuneláři, kterým se říkalo barabové. „Jedná se o jednokolejový most s devíti klenbami v oblouku, jehož poloměr je sto osmdesát metrů a převýšení sto jedenáct milimetrů,“ popsal mi most Tomáš Sklenář, přednosta Správy mostů a tunelů Správy dopravní cesty v Liberci, která je součástí Správy železniční dopravní cesty. Trať klesá ve směru ze Smržovky na Tanvald. Klesání činí dvacet čtyři promile. Délka mostu je necelé sto dvacet čtyři metry,
široký je čtyři metry devadesát a klene se do výšky dvacet sedmi a půl metru. Uznejte sami, že se jedná o úctyhodné rozměry.
Krápníky ohrožovaly řidiče Na podzim 2007 bylo nutné přistoupit k celkové rekonstrukci viaduktu. „Hlavní kámen úrazu spočíval v tom, že za těch více než sto let přestala fungovat izolace a nastaly problémy s odvodněním rubu kleneb,“ vysvětlil mi zkušený mostař, který hned pokračoval: „A tak do mostu začala zatékat voda. Tvořily se zde výluhy a v zimě na klenbách dokonce visely ledové krápníky. Když
„Rekonstrukce si vyžádala jednadvacetidenní nepřetržitou výluku,“ vzpomínal Tomáš Sklenář. „Některé stavební zásahy byly opravdu náročné. Během výluky jsme třeba provedli úplnou obnovu systému vodotěsné izolace rubu kleneb, a to plošnou izolací asfaltovými modifikovanými pásy. Během celé rekonstrukce jsme navíc do hloubky přespárovali zdivo klenby, pilířů a opěr, provedli jsme výplňovou cementovou injektáž a očištění zdiva. V místech trhlin došlo na statické zajištění kleneb a pilířů nerezovými kleštinami. Viadukt dostal i nové ocelové zábradlí.“ Hotovo měli stavbaři vloni v září, kdy byl čas vyčíslit i celkové náklady. „Ty dosáhly částky třicet milionů korun,“ dozvěděl jsem se. A výsledek? Současný vzhled mostu je totožný s podobou po původní výstavbě. A co je ještě důležitější – jeho životnost se prodloužila minimálně o padesát let. Václav Žmolík Foto: Martin Navrátil
Šikovní předkové
Foto: Pavel Křepinský
Jedná se o viadukt nejen fotogenický a odvážný, ale také historicky cenný a v současné době i zrekonstruovaný. Provoz na něm byl zahájen 10. října roku 1894, kdy se tento železniční most stal dominantou města Smržovka.
Půl století navíc
5
Tvář ČD 2009
Silný muž s červenou čepicí Sympatický výpravčí z Trutnova je ve volném čase nadšeným sportovcem a předsedou klubu SK Powerlifting Trutnov. Letos se úspěšně probojoval i do finále soutěže Tvář ČD.
Od výpravky k soutěži Tvář ČD
6
Bohuslav Šimek začínal u karate, dnes šéfuje sportovnímu klubu Powerlifting Trutnov a za něj také reprezentuje nejen svůj region, ale celé Česko v zahraničí v soutěžích v benchpressu. Naposledy byl druhý v Československé lize družstev, zvedne 240 kilo a z dřepu 260. Vystudoval českotřebovskou dopravní průmyslovku a už několik let pracuje jako výpravčí-střídač na Trutnovsku. Vypravuje vlaky, případně prodává jízdenky v Hostinném a v dalších stanicích Podkrkonoší, zaskočí i za dozorce výhybek. Na to, jaké pocity má po případném konfliktu s nepříjemným cestujícím, odpovídá, že ho to nijak neovlivní, protože případné střety nebere jako osobní útok na sebe. „A navíc, stejně jsem tu od toho, aby se na mě cestující obraceli,“ míní. Mezi kolegy i cestujícími je znám hlavně svým jedinečným
O Tváři ČD Účast v soutěži Tvář ČD dala Bohuslavu Šimkovi podle jeho slov zjištění, že vrcholový management se skládá z normálních lidí. „V neposlední řadě jsem mohl probrat věci týkající se přímo mého zaměstnání s ostatními soutěžícími a porovnat, jak to funguje tu anebo onde. Soutěž hodnotím kladně, ať už se jedná o její dopad do mého profesního, nebo soukromého života,“ říká výpravčí z Trutnova.
smyslem pro humor. S vtipem jemu vlastním bral zpočátku účast v soutěži Tvář ČD 2009: „Doufám, že se díky účasti v soutěži Tvář ČD dostanu do Hollywoodu a že mě Steven Spielberg obsadí do hlavní role svého filmu!“ „Bohouš“, jak jej přátelé a kolegové oslovují, zpočátku ani nechtěl v soutěži Tvář ČD vyhrát, i když postupně se jeho pohled změnil, a tak trochu i silná vůle jej poslala až do finále. V letošním ročníku Tváře ČD zakončeném na galavečeru v Praze dne 26. září zvítězili vý-
pravčí Václav Rubeš a Eva Socharová, jíž coby spolužačce z průmyslovky Bohuslav Šimek držel palce, a titul tvář sympatie vybojovala Lenka Friedelová, vozová disponentka z Chebu. Společně s ostatními soutěžícími již absolvoval školení ve výcvikovém centru ČSA. „Zde nás učili zvládat stresové situace a jak být za všech situací nad věcí. Rozhodně celou soutěž hodnotím kladně, ať už se jedná o její dopad do profesního, nebo do soukromého života,“ říká Šimek.
Trutnovští bodovali Dva členové Powerlifting Trutnov letos zabodovali na Světovém poháru v benchpressu, neboli tlaku vleže, a silovém trojboji (jehož součástí jsou dřepy – powerlifting). Ten se konal od 16. do 18. října v tělocvičně pražské základní školy ve Stodůlkách. Celkem se ho zúčastnilo 138 borců z 12 států. Z největší dálky přicestoval soutěžící z Kamerunu. V benchpressu soutěžil i předseda Bohuslav Šimek. Za klub dále soutěžil v kategorii junior Tomáš Kalenský a mezinárodní rozhodčí a viceprezident České federace silového trojboje GPC Libor Hurdálek. Oba dva ve svých kategoriích vyhráli a dokonce si na svoje konto připsali překonání světových rekordů.
Tvář ČD 2009
Trutnovský klub pod současným vedením dosáhl řady úspěchů a vychoval mistry Evropy i mistry světa a rekordmany světového formátu. Bohuslav Šimek vystupuje nejen jako soutěžící, ale také jako organizátor podobných soutěží. Tou nejbližší bude 27. března 2010 Mistrovství ČR v silovém trojboji. „Už za měsíc začneme s přípravami turnaje,“ říká a vysvětluje, že to obnáší shánění financí a sponzorů, komunikaci se závodníky, zajišťování technického vybavení, ubytování, místnosti, reklam, i mediální spolupráce. „Nám se povedlo jednu z minulých soutěží udělat přímo v trutnovském kulturním domě. Bylo to překvapení, ale mělo to ohlas, starosta říkal, že něco takového ještě neviděl,“ říká Bohuslav Šimek. I on před pražským mistrovstvím naháněl formu pravidelným tréninkem, vždy třikrát týdně zhruba po dvou hodinách, přičemž čím více se blížil termín závodu, tak zvyšoval váhy, které si nakládal na činku a snižoval počet opakování. „Nejdřív jsem trénoval celé tělo, pak už jen benching, aby se nerozpadlo,“ říká se smíchem a stejně tak odpovídá, zda jedl nějakou speciální výživu: „Je důležité přijímat hodně bílkovin na stavbu svalové hmoty, sacharidy na energii. ale na ty koktejly moc nejsem. Stravu jsem zkvalitňoval, přidával bílkoviny, maso.“
Pravidelný trénink a tvrdá hudba A ještě na skok na mezinárodním závodům v Praze. Divák, který není právě příznivcem posiloven, se tu ocitl jakoby v jiném světě. „Udělaní“ svalnatci, kteří by strčili do kapsy kdejakého vyhazovače nebo bodyguarda. Nenechte se ale zmýlit, bývají často vzdělaní a inteligentní. Spojuje je jedno – vášeň ke cvičení. Trojbojoví siláci zpravidla neřeší linii a mnozí kouří i pijí alkohol. Dlužno dodat, že Bohouš Šimek navzdory svým svalům působil mezi ostatními závodníky jako člověk s docela normální tělesnou konstitucí. Překvapující je vzhled žen – závodnic benchpressu. I Češky, jako třeba Monika Rovná, jsou téměř útlé dívky, na kterých na první pohled nevidíte sval. Zajímavá je stimulace trojbojařů. Potřebný adrenalin závodníkům při vlastním výkonu dodává nejen skandování fanoušků, ale i hlasitá metalová hudba. „Asi tak nejměkčí je skupina Kabát, standardem je Rammstein, převažují deathmetalové skupiny,“ říká Bohuslav Šimek. V dřepech v Praze zazářili krom Rusů také Češi – Dan Dvořák z dřepu zdvihl neskutečných 420 kilo. Šimkovi v benchpressu v Praze nevyšly bohužel druhý a třetí pokus na 210 a 215 kg. „Byl jsem hodně zklamaný, protože síla byla na víc, ale chyběla technika,“ hodnotí svůj soutěžní výkon Bohuslav Šimek, který stačil na pěkné čtvrté místo, „hlavně že to vyšlo dalším klukům z týmu.“ Martin Navrátil
7
Eurovíkend
Krajem Viléma Tella za sebou ve skupině a jsou navzájem vzdálené jen několik desítek metrů. Trať nejprve vede přes lesy a louky. Ve své polovině však vystoupá nad les, protne pastvinu a zamíří k šedé skalní stěně Esel (Osel). Po jejím úbočí i za pomoci několika krátkých tunelů šplhají červené vagonky jako horolezci do vrcholové stanice.
Unikátní ozubnicový systém
Střední Švýcarsko je kouzelný region na pomezí zvlněné severní části země a jejím vysokohorským protějškem na jihu. Je to i oblast plná zajímavostí pro železniční cestovatele. Krajinou středního Švýcarska prochází evropská železniční tepna ke Gotthardskému průsmyku. Po místních kopcích šplhá i množství kouzelných horských vláčků. Patří mezi ně půvabné železnice na vrchol pohoří Rigi i nejstrmější ozubnicová dráha Evropy na rozeklaný štít Pilatus.
Vlak, který připomíná lanovku
8
Pilatus je 2133 metrů vysoký rozeklaný štít, který se hrozivě tyčí na okraji Lucernu. Jeho šedé stěny působí nedostupně. Přesto ho lze zdolat velmi snadno. Ze severu od města k němu míří lanovka a po jižních svazích šplhá nejstrmější železnice Evropy. Na necelých pěti kilometrech od jezera
Alpnacher See na vrchol překoná výškový rozdíl přes 1600 metrů s největším sklonem téměř neuvěřitelných 480 promile. Nádražíčko tak spíše připomíná nástup do pozemní lanovky a samotná jízda místy působí, jako bychom stoupali do nebe přímo po žebříku. Malé elektrické vozy jedou
Zdá se to až neuvěřitelné, ale vlaky zdolaly Pilatus již v roce 1889. Tehdy to byly samozřejmě parní vozy. Cesta na vrchol jim trvala 70 minut a směrem do údolí kvůli bezpečnosti dokonce o dvacet minut déle. Jeden z nich se zachoval dodnes a každý si ho může prohlédnout ve švýcarském dopravním muzeu Verkehrshaus v Lucernu. V roce 1937 byla dráha elektrifikována a od té doby na ní jezdí malé elektrické vozy. Cesta jim trvá jen 30 minut. Při jízdě do údolí však nesmí překročit rychlost pouhých 9 km/h, a tak je cesta o 10 minut pomalejší. Dráha na Pilatus využívá unikátní ozubnicový systém curyšského inženýra Eduar da Lochera. Celkem čtyři ozubená kola na každém voze se zakusují do ozubené koleje z boku. Proto jsou zcela netradičně konstruovány i výhybky, které vypadají spíše jako posuvny nebo mostní konstrukce. Celé se posouvají a otáčejí. Na vrcholu hory je několik stezek a cesty směřují i do údolí na jižní i severní straně. Z vrcholu je úžasný panoramatický výhled na ploché centrální Švýcarsko, jezera v okolí Lucernu i věčně zasněžené vrcholky Alp.
Rigi – královna hor Na opačném břehu jezera Vierwaldstätter See se vypíná pohoří Rigi s nejvyšším vrcholem Rigi Kulm. Přestože je o několik sto-
Parníkem po jezeře Každé větší švýcarské jezero má svou bílou flotilu parníků a motorových lodí. Ty nejstarší slouží už sto let. Cestující mohou sledovat práci dokonale vyleštěného a pečlivě opatrovaného parního stroje. Lopatky velkých koles na bocích se zakusují do zvlněné jezerní hladiny. Velké vlajky s helvétským křížem zdobí staré i moderní lodě. Stejný obrázek nabízí i jezero Vierwaldstätter See. Po jeho hladině lze dojet ke stanicím horských železnic na Pilatus i Rigi, do Alpnachstadu i do Vitznau.
Eurovíkend
vek metrů nižší, podobně jako Pilatus láká zvědavce a od 19. století také turisty mířící do kouzelného regionu centrálního Švýcarska. I odtud se otevírají podobně kouzelné pohledy jako z nedalekého Pilatusu. Proto se nelze divit, že i sem vede ozubnicová železnice, a ne ledajaká. Je to nejstarší ozubnicová železnice v Evropě. Její údolní stanice leží na břehu jezera v sousedství přístaviště a do vrcholové stanice měří 7 kilometrů. Má největší stoupání 250 promile. Prochází kolem zahrad kouzelných rodinných domů na břehu jezera, stoupá smíšeným lesem a přes louky až na hřeben pohoří Rigi. Ten nabízí množství turistických cest s velkým počtem vyhlídek. Konečnou stanici má však až těsně pod 1798 metrů vysokým vrcholem Rigi Kulm. Zde se nachází další zvláštnost místních železnic. Tato hora je snad jedinou v Evropě a asi i na celém světě, kam vedou dvě ozubnicové dráhy, každá z jiné strany hory. Ze stanice Arth-Goldau sem totiž stoupá i druhá, přibližně osm a půl kilometru dlouhá železnice se stoupáním 200 promile.
Petr Šťáhlavský
Doprava Pro cesty po Švýcarsku je nejlepší využít některou z jízdenek Švýcarského dopravního systému, obecně známých pod označením Swiss Pass. Pro cesty na většině železnic a na lodních linkách po jezerech platí bez dalších příplatků. Na speciální ozubnicové železnice, například na Pilatus nebo na Rigi, mají jejich držitelé slevu 50 procent. Podrobnosti o turistických jízdenkách pro Švýcarsko a informace o Švýcarsku naleznete na www.MojeSvycarsko.com.
9
Zajímavosti ze zahraničí
Švédský rychlovlak X2000 Rychlost a komfort patří k rozhodujícím přednostem moderní železnice. V tomto ohledu bylo rozhodnutí Švédských státních drah ze srpna 1986 jedno z nejvýznamnějších v jejich historii.
mální rychlost omezenu na 200 km/h z důvodu zabezpečovacího zařízení na konvenčních tratích. X2000 při zkušební jízdě vyvinula rychlost 276 km/h. V rychlostech nad 70 km/h je aktivováno nucené naklápění vozových skříní do úhlu 6,5° s rychlostí naklopení 4° za sekundu. Aktivní naklápění vozidlových skříní
X2000 kompenzuje odstředivou sílu v obloucích, která jinak negativně působí na cestující, až o 80 procent. Všechny soupravy disponují bezdrátovou sítí LAN pro připojení k internetu a každé sedadlo má svoji elektrickou zásuvku. Pro bezzávadovou mobilní komunikaci mají vlaky tzv. repeatery.
Před více než 23 lety rozhodly Švédské státní dráhy (SJ) o pořízení 20 hypermoderních a maximálně komfortních elektrických jednotek (označených X2000) s aktivním naklápěním vozových skříní. Unikátní řešení X2000 přitom spočívalo v radiálním natáčení dvojkolí v rámu podvozku v zájmu snížení odporu mezi koly a kolejí při průjezdu oblouky, zatímco u běžných podvozků jsou dvoukolí v rámu uložena pevně.
Jak udržet krok s konkurencí Hlavním motivem pro nasazení jednotek X2000 byl podnikatelský záměr SJ udržet přepravu po železnici v rozlehlém Švédsku na konkurenceschopné úrovni vůči expandující silniční dopravě i nabídce vnitrostátní letecké dopravy. Na jaře 1990 švédsko-švýcarský koncern Asea Brown Boveri (ABB) dokončil první soupravu vysokorychlostního vlaku X2000, celá první série byla předána
Cestující si je oblíbili Švédské státní dráhy dnes disponují 43 jed notkami X2000, které jsou po kompletní mo dernizaci nasazeny v provozu mezi největšími městy Švédska. Cestující vyhledávají jejich vysoký komfort při cestách ze Stockholmu, Jönköpingu, Karlstadu, Gävle, Gothenburgu, Sundsvallu a dalších měst včetně dánské Kodaně. Připravil: Roman Štěrba
švédským drahám do roku 1994. Komerční provoz zahájily SJ v září 1990 na trati Göteborg – Stockholm. Díky využití technologie aktivního naklápění vozových skříní vzrostla cestovní rychlost na modernizovaných konvenčních tratích až o 30 procent. Jízdní doba mezi uvedenými městy se snížila o více než hodinu z původních čtyř hodin. Nové vlaky postupně přinesly dodatečnou kvalitu cestování i na další přepravní relace jako Stockholm – Norrköping a Stockholm – Malmö.
Výlučně domácí technologie
10
Jednotky X-2000 vyrobil závod ABB ve Vasterasu za použití výlučně švédské technologie. Pohon zajišťují čtyři třífázové asynchronní motory s celkovým výkonem 3260 kW s regulací GTO tyristory. Jednotky X2000 mají maxi-
Historie
Osudy dvou velikánů Nadšenec, který by chtěl poctivě sečíst všechny železniční mosty u nás, došel by k téměř neuvěřitelné číslovce 6697. Z tohoto počtu je jich 1687 ocelových, ostatní patří do kategorie masivních neboli betonových, kamenných či cihlových. Zmíněný oficiální údaj o počtu železničních mostů v České republice pochází z roku 2007. Lze tedy předpokládat, že jejich dnešní počet je o něco vyšší.
Větší nároky než u silnice Překonávání přírodních překážek, tak by se asi stručně dala charakterizovat základní úloha železničního mostu. A nejen železničního. Most jako prostředek ke zdolání terénních nástrah používali již starověcí stavitelé, budující silnice perské či římské. Takže pro první budovatele našich železnic nepředstavoval most, důvěrně jim známý z předchozího působení u silničního stavitelství, neznámý stavební prvek. Ovšem to, co stačilo formanské silnici, nedosáhlo na parametry požadované pro kolejovou dopravu. Tady se nároky technické i množstevní značně vystupňovaly: jen na 144 km dlouhé trati z Vídně do Brna (naší nejstarší lokomotivní železnici, která byla uvedena do provozu v roce 1839) bychom napočítali přes tisíc metrů mostních konstrukcí (tehdy dřevěných), téměř čtyřicet podjezdů a nadjezdů a tři viadukty.
Zasypaný rekordman v Brně A nešlo zdaleka jen o nějaké bezvýznamné propustky. První železnice musela hned na svém začátku překonat ve Vídni tok Dunaje, což učinila za pomoci provizorního dřevěného mostu. Na konci kolejí v Brně však již o provizorium v žádném případě nešlo. Tady se železnice blýskla skutečně mohutnou stavbou – 637 metrů dlouhým viaduktem. Šlo vlastně o jakousi mostní trojkombinaci, protože stavitelé se pro překonání širokého údolí rozhodli pro značně neobvyklé řešení. Vlastní tok Svratky překlenul pětiobloukový most se světlostí oblouků téměř deset metrů. Na něj navázal vlastní viadukt o 72 obloucích s cihelnými klenbami a celé dílo ukončoval klenutý most překračující silnici a vodní náhon. Tohle všechno – můžeme-li důvěřovat dobovým pramenům – dokázaly vybudovat dva tisíce dělníků podnikatelství bratří Kleinů za necelých pět(!) měsíců. Jen cihel se Dobová kresba zachycující první léta brněnského železničního viaduktu Repro archiv autora (2x)
Rybičkův lept Negrelliho viaduktu z roku 1852
tady spotřebovalo více než dva miliony kusů. Brněnskému železničnímu viaduktu, skutečnému skvostu mostařského umění své doby, nebyl osud nakloněn. Když byla na přelomu 19. a 20. století realizována v Brně přestavba hlavního nádraží, přikročilo se i k rozšíření staničního kolejiště. Toho bylo dosaženo navezením zeminy – mimo jiné i na podstatnou část viaduktu. Funkčnost si zachoval jen most přes Svratku a několik málo původních oblouků.
Viadukt rytíře Vltavolabského Obdobně velkoryse jako v Brně si o něco později počínali stavitelé železnice pražskodrážďanské. Postaveni před úkol převést koleje z pražského nádraží (dnes Masarykovo) přes Vltavu na protější bubenský břeh nesáhli stavitelé k nějakému polovičatému řešení. Naopak: v mostním oboru zkušený Alois Negrelli v tandemu s Janem Pernerem vyprojektovali stavbu téměř gigantické podoby. Vltavský tok a jeho ramena včetně širokého inundačního území zdolali žulovým viaduktem s pískovcovými obklady pilířů. Tento obr se stavební délkou 1111 metrů, dokončený v roce
1849, platil téměř půl století za největší železniční most kontinentální Evropy. Jeho celkem 87 klenutých oblouků, usazených na hluboko do země zaražených dubových pilotách, neslo mostovku o šíři 7,6 m, určenou k vedení dvojkolejné dráhy. A to ještě zbylo místo na masivní kamenné zábradlí. I po dlouhých 160 letech by projektant Negrelli (později povýšený do rytířského stavu s titulem von Moldelbe, tedy „Vltavolabský“) poznal své dílo okamžitě. Kromě dvou stavebních zásahů v minulém století (v 50. letech nad Křižíkovou ulicí, o čtvrtstoletí později na bubenské straně) zůstala totiž empírová architektura jeho viaduktu téměř nedotčena.
Stará stavba spolehlivá i dnes Jen podoba současných vlaků, kterým viadukt slouží spolehlivě dodnes, by asi pana rytíře poněkud zaskočila. Nám však může jen důtklivě připomenout, že u staveb tohoto druhu se vyplatí jistá nadčasovost. A tu u viaduktu, neoficiálně nazývaného Negrelliho, určitě cítíme. Pavel Schreier
11
Kolik slev na jízdném České dráhy nabízejí svým zákazníkům? Asi se shodneme, že jich je hodně. Ale které z nich jsou vlastně nejvyužívanější? Kdo chce cestovat vlakem, může si vybrat z rozsáhlé nabídky slev, napsal nám jeden z více než tří set účastníků slosovatelné ankety, která vyšla v ČD pro Vás v září. Tehdy jsme se ptali, kterou z tarifních slev nabízených Českými drahami využíváte. Bezkonkurenčně nejpočetnější skupina odpovědí se týkala slev SONE+, In-karta s aplikací In-zákazník, eLiška a REGIONet. Stabilní oblibě se rovněž těší kilometrická banka. Mnozí velmi úspěšně využívají kombinace slev pro své víkendové výlety do přírody a za poznáním. Za všechny anketní odpovědi i dopisy děkujeme a na ukázku zveřejňujeme několik úryvků. Nejčastěji využívám SONE+ za 150 korun, jelikož je to pro mě velmi výhodné, a nyní platí i v týdnu. Martin Paleček, Plzeň Nejčastěji využívám ČDnet a jízdenku eLišku. Vzhledem k častým jízdám z Prachatic do Budějovic se mi jiný druh slevy nevyplatí, ledaže byste zvážili minimální odpis 50 km v Kilometrické bance ČD. Radek Předota, Prachatice Velmi jsem uvítala, že jste skvělou akci Léto 2009 prodloužili až do prosince. Andrea Kotrlová, Ostrava-Poruba Zvažuji zakoupení In-karty s aplikací In-senior. Jiří Stříz, Olomouc Využívám aplikaci In-gold, což je velmi úžasná tarifní sleva. Hojně cestuji z Ostravy na Prahu a na Cheb. S kvalitou veškerého servisu jsem spokojený. Miroslav Petřek, Frýdek-Místek
12
Nejraději cestuji na síťovou jízdenku SONE+, protože nemusím počítat kilometry a trasu mohu měnit podle vývoje situace. Marek Topič, Hevlín
Zjišťuji, že je výhodnější používat služeb ČD a raději jet na služební cestu vlakem. Odpočinu si a ještě si připravím všechny informace pěkně v klidu bez stresu a bez únavy při řízení auta. Pavel Výmola, Olomouc Jelikož cestuji většinou na delší vzdálenosti, využívám In-kartu s aplikací In-zákazník. Díky tomu, že mi ještě nebylo 26 let, je pro mne pořízení In-karty navíc velmi levné. Veronika Jirková, Ždírec nad Doubravou Při cestách vlakem nejčastěji využíváme s partou kamarádů skupinovou slevu. Sám vlakem nejezdím, je to moc drahé ve srovnání s autobusy. Jiří Schleiss, Praha 10 Při cestách do Prahy či jiných regionů využívám především akviziční slevu eLiška. Hana Brožová, Olomouc Tarifních slev používám více, dle situace a potřeby. Základem je In-karta, pro cesty výletní jsem již vyzkoušel REGIONet a SONE+. Přimlouval bych se o rozšíření SONE+ na státní svátky mimo víkend. Josef Furch, Vranovice Využívám převážně zákaznické jízdné. Poslední dobou navíc jízdenky nakupuji pomocí
elektronické peněženky na In-kartě v pokladně a využívám tak Bonusu 3 procenta. Lidie Doricová, Třinec Dráhy by měly více o slevách informovat. Hodně lidí si myslí, že vlak je drahý. Jako důchodce mám slevu 50 procent, s In-kartou to je dalších 25 procent. Když si koupím zpáteční jízdenku, je to ještě dalších 10 procent. Kilometr tedy vychází zhruba na 45 haléřů. To je, jak se lidově říká, jízda za hubičku. Josef Horák, Sezemice I když jsem už přesáhl věkovou hranici 70 let, užívám i nadále In-kartu pro důchodce. Jednak je levnější, platí tři roky a mohu s ní cestovat i v expresních vlacích. Václav Bednář, Hromůvka S manželem využíváme už přes tři roky In-kartu. Jsme senioři a vlakem jezdíme rádi. Helena Pšenčíková, Zlín Nejvíce využívám In-kartu, eLišku a REGIONet Elbe. Lubor Šalé, Kladno Ke svým cestám vlakem používám In-kartu, na které mám aplikaci In-junior a aktivovanou elektronickou peněženku. Zdeňka Matýsková, Frýdlant nad Ostravicí Foto: Michal Málek
Anketa
Kterou z tarifních slev ČD využíváte?
Anketa Foto: Isifa
Jelikož jsem vlakový nadšenec a nejraději cestuji vlakem o víkendu, tudíž rozhodně volím SONE+. Vojtěch Boček, Ústí nad Labem
Soutěž o kilometrickou banku
Sleva na jízdném je pro mě dost důležitá.Vlak využívám i o víkendech a o dovolené. Procestoval jsem vlakem skoro celou Evropu, část Číny, Sýrie. Zážitkem byla jízda z Pekingu do Lhasy v Tibetu. Lukáš Bernatík, Havířov
V tomto lichém vydání dvojmagazínu GRAND EXPRES–ČD pro Vás je opět místo pro anketní otázku a účast v soutěži o kilometrickou banku i věcné ceny (do sudých vydání zařazujeme soutěž pro děti). Do slosování bude zařazena každá anketní odpověď, kterou redakce obdrží ve stanoveném termínu a bude obsahovat čitelnou adresu odesílatele.
Pro své časté cestování vlakem využívám vždy tu nejvýhodnější slevu pro daný úsek. Martin Hájek, Pardubice Z tarifních slev nejvíce využívám jízdné pro pejsky. Nikole Marková, Bílá Voda Jezdím vlakem několikrát týdně, protože doprovázím turisty. Nyní už využívám tarifní slevu In-senior. Eva Bauerová, Praha 10 V rámci výhodného cestování v pohraničí využíváme často k poznávání zejména Bavorska a Saska víkendovou nabídku SONE+DB. Vítězslav Matějek, Ostrava Poruba Připravil: Ivan Skulina
Kdo vyhrál? V zářijovém vydání ČD pro Vás jste odpovídali na otázku: Kterou z tarifních slev nabízených Českými drahami využíváte? Kilometrickou banku vyhrává Martin Klicnar z Vodňan, upomínkové předměty Českých drah získávají Marie Dospivová z Teplic a Janusz Brzysko z Havlíčkova Brodu.
Dnes se ptáme: Chystáte se na letošní lyžování na hory vlakem?
Své odpovědi, na obálce označené heslem „anketa“, nám zasílejte do 17. prosince 2009 na naši adresu: Redakce ČD pro Vás – Generální ředitelství ČD, a. s. nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Můžete nám napsat i na e-mailovou adresu:
[email protected]. V tomto případě uvádějte i svou přesnou poštovní adresu a nezapomínejte přitom na interpunkci. Přejeme hodně štěstí!
13
Železniční muzea
I v prosinci láká řepařská drážka v Kolíně Ačkoliv většina turistických drah a železničních muzeí bývá přístupná pouze v letní sezoně, počátkem prosince dělají výjimku. V tomto období železnice navštěvují v hojné míře rozverní čerti, důstojní a štědří svatí Mikulášové a krásní andělé. V posledních letech se tento zvyk rozšířil do všech našich regionů a kromě zábavy pro děti i jejich rodiče zájemcům umožňuje návštěvu zajímavých expozic i v tomto období, které jinak návštěvě muzeí příliš nepřeje.
V kraji cukrové řepy Jednou z expozic, kterou můžeme o prvním prosincovém víkendu navštívit, je řepařská dráha v Kolíně. Zdejší muzejní expozice byla otevřena 23. června 2007 ve zcela novém objektu, postaveném ve stylu obdobných drážních objektů Společnosti státní dráhy z období před více než sto lety. Expozice přibližuje bohatou historii Polabských řepařských drážek, stavěných od konce 19. století pro dopravu cukrové řepy z polí do četných cukrovarů v Polabí. Nejstarší z řepařských drah v Čechách byla právě kolínská dráha, postavená již v roce
1894 a vedoucí z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní elektrárny, do Ovčár, Býchor a Jestřábí Lhoty. Celková délka tratě přesáhla 10 km. Ke svážení řepy do cukrovaru dráha sloužila necelých 70 let a potom zcela zanikla.
Kdo všechno pomáhá 14
Občanské sdružení Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky postupně drážku s pomocí Společného regionálního operačního
programu z EU, Středočeského kraje, Města Kolín a nadace Partnerství obnovuje a již třetí sezonu provozuje po 2 km dlouhém úseku tratě s rozchodem 600 mm výletní vláčky, tažené střídavě parní lokomotivou nebo malými motorovými lokomotivami. Za krátkou dobu své existence dráha převezla již přes 40 tisíc cestujících. Návštěvníkům je k dispozici i vůz na přepravu jízdních kol, kočárků a invalidních vozíků. V objektu kolínské stanice najdeme dále informační centrum, občerstvení a sociální zařízení pro návštěvníky. V sousedství je rovněž nová budova výtopny pro lokomotivy. Již příští sezonu se návštěvníci svezou po dalším, 850 m dlouhém, úseku obnovené tratě až k výhybně Výrovna. Tam budou moci turisté vystoupit a po turistických značených cestách, příp. po cyklostezkách, poznávat krásy okolních lesů.
Potřebuje světec jízdenku? Expozici a drážku snadno najdeme na okraji Kolína (v Sendražicích), při silnici směrem na Ovčáry a automobilku TPCA. Od hlavního nádraží v Kolíně je spojení autobusy MHD č. 1 a 10, pěšky je možné asi za 20 minut dojít z vlakové zastávky Kolín-Zálabí. Ve dnech 5. a 6. prosince budou jízdy vláčků
výjimečné: navštíví je totiž světec a pekelník. Odjezdy budou vždy v celou hodinu od 10 do 16 hodin. Svatý Mikuláš a čerti o tomto víkendu navštíví mnoho dalších drah v naší republice i v okolních zemích. Z Kolína pojedou i po tra-
ti přes Pečky do Kouřimi. Máte-li to daleko do Kolína, můžete se s nimi svézt po Praze (z nádraží v Braníku), nebo například mezi Sokolovem a Kraslicemi, mezi Mochovem a Libicí nad Cidlinou, z Jindřichova Hradce do Černovic u Tábora a z Tábora do Bechyně. Bližší informace o těchto i jiných jízdách zvláštních vlaků můžete nalézt na adrese: www.cd.cz nebo www.zelpage.cz/kalendar. Karel Beneš
Tip na výlet
Hrad uprostřed lesů Křivoklát, jeden z našich nejkrásnějších a nejznámějších hradů, patří i k těm nejstarším. Příští rok oslaví významné výročí. Uplyne právě devět set let od první písemné zmínky v Kosmově kronice. Kamenný hrad Křivoklát vznikl přibližně v letech 1225–1235, tedy za vlády Přemysla Otakara I. a jeho syna Václava I., který sem velmi často jezdil na lov. Výstavba pokračovala až do 80. let 13. století. Přestože hrad v průběhu staletí mnohokrát vyhořel, nestala se z něj zřícenina, ale vždy byl znovu zrekonstruován, což svědčí o jeho mimořádném významu.
Příbytek panovníků Několik let zde v dětství prožil Karel IV., tehdy ještě jako princ Václav. Později si sem z Francie přivezl svou první manželku Blanku z Valois a zde se jim narodila dcera Markéta. Karel IV. zařadil Křivoklát mezi královský majetek, který nesměl být zcizen. Ve velké oblibě měl hrad i Václav IV., který zde provedl významnou přestavbu. Většina budov z tohoto období se ale bohužel nedochovala. Jagellonci pak uskutečnili velkolepou proměnu ve stylu pozdní gotiky.
Vězení se změnilo na pivovar Doby největší slávy hradu však již minuly. Habsburkové využívali objekt jako státní vězení. Byl zde držen například první biskup Jednoty bratrské Jan Augusta. Nejznámějším vězněm byl Edward Kelley, známý alchymista, či spíše šarlatán a podvodník, který působil na dvoře Rudolfa II. Pokusil se o útěk, nešťastně si však zlomil nohu. Habsburkové o Křivoklát nejevili větší zájem, dali jej proto do zástavy Schwarzenberkům. Poté panství koupili Valdštejnové. Ve 30. letech 18. století ho sňatkem získali Fűrstenberkové, kteří ho využívali k hospodářským účelům, např. k vaření piva. Ve druhé polovině 19. století se majitelé rozhodli provést důkladnou obnovu. Pracoval zde známý puristický architekt Josef Mocker a později Kamil Hilbert. Od roku 1929 je hrad v majetku státu.
Dominanta na ostrožně Křivoklát se ukrývá uprostřed rozsáhlých lesů. Rozkládá se na ostrožně poblíž místa, kde ústí Rakovnický potok do Berounky. Na leteckém snímku můžete výborně sledovat trojúhelníkový půdorys. Jádro hradu vidíme ve východním cípu. Dominantou areálu je válcová, 42 metrů vysoká Velká věž. Na ni navazují tři křídla královského paláce, uzavírající malé
trojúhelníkové nádvoří. Hned vedle Velké věže je patrná věžička kaple, která je součástí jižního křídla. V něm se nachází i Rytířský sál. Nejdůležitějším místem západního křídla je Velký královský sál, po Vladislavském sále Pražského hradu druhý největší gotický prostor v České republice. Severní část paláce s menšími místnostmi sloužila soukromým účelům. K ústřední části hradu se přimyká hranolová Prochoditá věž z doby Václava IV. Rozlehlé Dolní nádvoří se studnou a kašnou je obestavěno nižšími dlouhými budovami.
Tradiční vánoční jarmark Křivoklát je o víkendech otevřený i v zimních měsících. Přístupný je hlavní návštěvnický okruh, který zahrnuje hradní sály, velmi vzácnou hradní kapli, obrazárnu, muzeum a knihovnu. Uvidíte zde nádherné klenby, vzácné gotické deskové obrazy a plastiky. Druhý okruh, který se věnuje expozici lovectví a obrannému systému, je možně navštívit pouze v letní sezoně. První dva prosincové víkendy se na Křivoklátě budou konat tradiční vánoční jarmarky, přičemž 5. prosince sem bude z Plzně vypraven zvláštní historický vlak. Saskia Bergerová Foto: Jiří Berger
15
Tip na výlet vlakem
Křivoklát Informace o spojení na www.cd.cz
