OD01
5.5.09
9:43 AM
Page 1
MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA
cena 80 Kč 3,72 EUR (112 Sk)
5/2009 O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í
Téma Vodohospodářská infrastruktura
Autovraky: stížnost do Bruselu
Trh druhotných surovin se stabilizuje Použití sedimentů
Povinnosti původců odpadů
Odpady.ihned.cz
OD02
5.5.09
2:22 PM
Page 1
zde bude INZERÁT 1/2
OD-000390/C
OD03
5.5.09
9:47 AM
Page 3
OBSAH
SPEKTRUM
Vážení čtenáři, 4
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Udělejme euronovelu stávajícího zákona a novelu POH
7
Jarmila Šťastná Evropský portál pro analýzu životního cyklu
8
Česko čeká na změnu postoje ke spalovnám
9
Ing. Stanislav Cieslar Autovraky: chystá se stížnost do Bruselu
10
Trh druhotných surovin se stabilizuje
11
Ve Švihově má komunitní kompostování úspěch
12
Ondřej Bačík, Martina Kašparová
PŘÍLOHA: VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA Už máte termín Watenvi v diáři?
13
Stát to municipalitám neulehčuje
14
Mají si malé obce samy provozovat vodovod?
15
Ivan Ryšavý Město Pyšely: My jsme připraveni, teď už záleží jen na státní správě
16
S profesionály v zádech může být vlastník VaK jistější
18
Ivan Ryšavý Nejslabší článek vodovodů si zaslouží pozornosti
20
Ing. Jiří Kubeš Ekonomická likvidace kalů z čistíren odpadních vod
21
Ing. Milan Uher Pražská čistírna blíže k cíli
22
MANAGEMENT Možnosti použití dnových sedimentů do zemědělských půd
23
Ing. Libuše Benešová, Petra Hnaťuková
L E G I S L AT I VA Povinnosti původců odpadů
25
Ing. Zdeněk Fildán Chyby ve formulářích k PCB
26
SERVIS Vše o zpětném odběru
27
Graf měsíce: Odpadní sklo a jeho odbyt
27
Kritický pohled na jednu ekoikonu...
28
Obce a odpady – již podesáté
29
Do diáře Uzávěrka tohoto čísla 29. 4. 2009
30
o d p a dy. i h n e d . c z
program Zelená úsporám, který mohutně propaguje ministr Bursík, by měl v nejbližších letech nalít do zateplování a obnovitelných zdrojů kolem 25 miliard korun. Podle zprá- Jarmila Šťastná, šéfredaktorka vy Ministerstva životního prostředí se tím ušetří zhruba milion tun hnědého uhlí, a tedy se nevypustí do vzduchu zhruba stejně skleníkových plynů. Nedalo by se to udělat efektivněji? Ročně se v České republice skládkuje kolem dvou mil. tun směsného komunálního odpadu. Tento odpad má výhřevnost hnědého uhlí a dal by se energeticky využít – tj. spálit a vyrobit z něj elektřinu a teplo. Ušetřily by se dva miliony mil tun uhlí, a tedy by se nevypustilo kolem 2 mil. tun CO2, diverzifikovaly by se zdroje energie. Nerozšiřovaly by se skládky, které jsou producenty metanu, který je jako skleníkový plyn daleko horší než oxid uhličitý. Nemá smysl všechny výhody vypočítávat, všichni je známe. Investiční náklady na zařízení pro energetické využití odpadů (tzv. spalovnu) jsou kolem 5 miliard korun. Za těch 25 miliard, co má bývalý ministr Bursík k dispozici, by se jich tedy vybudovalo pět. Přínos ve skleníkových plynech by však byl dvojnásobný! Navíc by se vyrobila energie, kterou potřebujeme, ve velmi čistém provozu. A výstavbu spaloven u nás by mohla vydatně podpořit EU ze svých fondů, takže by Bursíkovi možná ještě pár miliard zůstalo. Místo toho jsme vyzýváni k stále většímu třídění, aniž by kdy úředníci připustili, že má své ekonomické i ekologické meze, a skládky perfektně prosperují. Za pár let je ale budeme potřebovat a možná by bylo dobré, aby si ministr pár miliard dal stranou. Je známo, že na nekvalitně opravených domech začnou po pár letech venkovní izolace plesnivět a musejí se sundat a nahradit jinými. Použité izolace prakticky nejde recyklovat a tak končí tento objemný odpad na skládkách. Možná že tak vznikne něco jako odpadové perpetuum mobile: stát zaplatí izolace, ty se po pár letech sundají, odvezou na skládku, tam se zaplatí poplatky (možná zvýšené podle nového zákona o odpadech), část z nich se vrací státu, z nich se budou dotovat izolace – a tak pořád dokola. Ale ne, určitě ne, dělám si legraci.
Jarmila Šťastná O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 3
OD04_06
5.5.09
9:49 AM
Page 4
Nové požadavky normy ISO
Set-top-boxy budou muset mít informaci o jejich spotřebě elektřiny
Méně energie pro stand-by režim Evropská komise schválila nařízení, kterým se výrazně omezí spotřeba elektrických a elektronických zařízení v pohotovostním režimu, a nařízení omezující spotřebu jednoduchých set-top-boxů. Díky těmto nařízením by se měla snížit spotřeba elektřiny v pohotovostním režimu až o 75 % do roku 2020. Nařízení, která Komise schválila v prosinci 2008 a lednu 2009, nabudou účinnosti v první čtvrtině roku 2009. Nařízení jsou jedněmi z prvních prováděcích opatření směrnice o ecodesignu (2005/32/ES). Od roku 2010 nesmějí mít jednoduché set-top-boxy spotřebu v režimu zapnuto vyšší než 5 W a v pohotovostním režimu 1 W. Od roku 2012 je pak druhý limit snížen na 0,5 W. Nařízení umožňuje přípustné odchylky v zapnutém stavu pro přidané funkce: +6 W pro pevný disk, a +1 W pro druhý tuner či dekódování signálů ve vysokém rozlišení. Důležitou součástí nařízení je, podobně jako u pohotovostního režimu, požadavek na automatické řízení spotřeby, podle něhož se musí jednoduchý set-top-box automaticky přepnout z aktivního do pohotovostního režimu po méně než třech hodinách od posledního zásahu uživatele. Plnění obou nařízení musejí zajistit sami výrobci. Spotřebitelé se nemusejí obávat snížení či omezení funkcí spotřebičů, naopak si budou moci být jisti, že nové spotřebiče, které si vyberou, budou již mít nízkou spotřebu elektřiny v pohotovostním režimu. U jednoduchých set-top-boxů pak navíc budou muset výrobci zajistit, aby byl spotřebitelům poskytnut údaj o spotřebě energie v pohotovostním a aktivním režimu. Spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu je již dlouho považovaná za z velké části nepotřebnou a představuje plýtvání nejen energií, ale i finančními prostředky. Kombinací nových standardů se tak snad konečně podaří tuto spotřebu do značné míry omezit.
Zbůch otevírá nový sběrný dvůr Obec Zbůch je další z obcí Plzeňského kraje, která má nový sběrný dvůr, finančně podpořený z prostředků Evropské unie a Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Sběrný dvůr odpadů byl postaven za pět měsíců v areálu bývalé čistírny odpadních vod obce. Celkové uznatelné náklady projektu jsou 5,460 milionů Kč a Evropská unie spolu se Státním fondem životního prostředí v rámci Operačního programu životní prostředí přispěla téměř 90 % těchto prostředků. Obec Zbůch předpokládá, že sběrný dvůr odpadů bude zcela zdarma pro všechny občany s trvalým bydlištěm. Předpokládá se, že ho budou za výhodných podmínek využívat i některé okolní obce. V Plzeňském kraji již vzniklo v rámci prvního kola výzvy pro předkládání projektů z tohoto operačního programu osm nových sběrných dvorů odpadů v celkové hodnotě 46 milionů Kč a Evropská unie spolu s Českou republikou na ně přispěla více jak 41 miliony Kč. Rubriku zpracovali – kce– , – jhm– a –sya– 4 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
Nová, národní verze normy ISO - ČSN EN ISO 9001:2009 má být vydána do konce pololetí 2009. V nové verzi normy nejsou stanoveny žádné nové požadavky, pouze se upřesňují některé formulace. Z předmluvy zmizel odstavec pojednávající vazbu na dřívější normy ISO 9001, 9002, 9003 a s tím související vazby na moduly posuzování shody. Změny v novém překladu některých termínů jsou zcela nevýznamné. V ustanoveních týkajících se řízení záznamů se zdůrazňuje, že záznamy představují prostředek zpětné Norma ISO vyžaduje, aby organizace byla řízena na základě faktů vazby, a proto požadavky na ně musí určovat management organizace. Norma tedy nemá žádné zvláštní administrativní požadavky. Žádá jen prokázat, že organizace je řízena na základě faktů, což nelze považovat za zbytečnou administrativu. Zjistí-li manažeři, že některé záznamy jsou skutečně zbytečné, pak je mají zrušit. Podrobněji je pojednán vztah s dodavateli významných položek - řízení externích procesů. Dá se předpokládat, že vedení organizace nechce svou pozici na trhu oslabit nekvalitními subdodávkami. Pokud firma k plnění svých závazků přizve další organizaci, nesmí být účast cizího subjektu na konečném výsledku znát (jako kdyby tuto práci vykonali vlastní zaměstnanci, ne-li lépe).
Zapojení do systému nakládání s komunálním odpadem Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby, které produkují komunální odpad, se mohou v hl. m. Praze zapojit systému nakládání s komunálním odpadem, a to formou písemné smlouvy s městem. V roce 2008 využilo možnost zapojení do systému města 788 původců. Celkem bylo od počátku fungování tohoto systému uzavřeno 2410 smluv. Při volbě této varianty je původce povinen svůj odpad třídit a zařazovat dle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným hl. m. Prahou. Tento systém je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 5/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území hlavníDrobní živnostníci mohou uzavřít ho města Prahy a systém nasmlouvu s městem a stát se tak součástí systému nakládání s komu- kládání se stavebním odpanálním odpadem dem (vyhláška o odpadech). o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD04_06
5.5.09
9:49 AM
Page 5
SPEKTRUM
Kraj souhlasí s dostavbou Temelína V roce 2004 nesouhlasilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje s dostavbou 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Temelín. Nyní své usnesení revokovalo a s dostavbou souhlasí. Zároveň byla podepsána Rámcová smlouva mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a. s., která kraji přinese do roku 2018 téměř 4 miliardy korun. Z toho přibližně 2,5 miliardy korun půjdou na realizaci souvisejících a vyvolaných investic do rozvoje v obcích v okolí elektrárny. Promítnou především do rozvoje infrastruktury. ČEZ dále ročně garantuje kolem 110 milionů korun na projekty obcí v havarijní zóně elektrárny a dalších zhruba 100 milionů na rozvoj havarijní připravenosti kraje. První místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš k podpisu Rámcové smlouvy o spolupráci pro ČTK uvedl: »Jednou z důležitých podmínek pro dostavbu Temelína je její akceptování Jihočeským krajem a obcemi v okolí elektrárny. Rozšíření podpory na dlouhodobém základě, v tomto případě pro desetileté období, umožní kraji i obcím lepší plánování a využití finančních prostředků pro rozvoj regionu.«
Snižují se recyklační příspěvky Neziskový kolektivní systém ASEKOL snižuje recyklační příspěvky, tentokrát u 15 druhů elektrospotřebičů. Jedná se již o šesté snížení příspěvků za necelé čtyři roky. Snížení příspěvků na historická elektrozařízení (tzv. PHE) se týká zejména elektrozařízení ze skupiny 4 (spotřební elektronika). Redukce se dočkaly například audiozesilovače a zejména hudební nástroje jako elektrické kytary, klávesové nástroje nebo hudební aparatury. Výše příspěvku u konkrétního spotřebiče závisí na tom, jak finančně náročná je jeho recyklace. »Například k ceně velké televize zaplatí spotřebitel recyklační příspěvek ve výši 200 Kč, zatímco k mobilnímu telefonu pouhou korunu,« vysvětluje jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. Kolektivní systém v loňském roce vybral 12 927 tun elektroodpadu. Ve srovnání s rokem 2007 tak dosáhl 41 % nárůstu. Snížení recyklačního příspěvku od 1. 4. 2009 u vybraných elektrozařízení: Elektrozařízení Původní recyklační Recyklační Komba nad 80 W, příspěvek (PHE) příspěvek (PHE) aktivní reproboxy v Kč/ks v Kč/ks s platností a subwoofery, od 1. 4. 2009 elektronická piana, zvukové procesory (ekvalizéry) nad 19“, powermix pulty 60 30 Komba od 15 W do 80 W, pasivní reproboxy a subwoofery, syntezátory, zvukové procesory (ekvalizéry) do šířky 19“ včetně, mixážní pulty, zesilovače pouze pro hudební produkci 30 20 Elektrické kytary 10 4
V Německu doléhá na odpady krize
Za souhlas s dostavbou elektrárny dostanou okolní obce i Jihočeský kraj kolem čtyř miliard korun na rozvoj
Potravináři proti návrhu zákona Svůj nesouhlas s návrhem zákona o odpadech, který na začátku března předložilo Ministerstvo životního prostředí veřejnosti, vyslovilo České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí, Obalová Asociace SYBA a Potravinářská komora České republiky. Ve své tiskové zprávě tyto organizace upozorňují, že návrh je zcela nekoncepční, nebyl dostatečně a řádně projednán s odbornou dotčenou veřejností, a zejména postrádá kvalitní a hodnověrné vypracování povinné části hodnocení analýzy dopadů tzv. RIA. »I přes stávající krizovou situaci v nakládání s vytříděnými odpady návrh zákona nařizuje další zajištění a zvýšení recyklace a počtu komodit třídění bez ohledu na jejich minimální vliv ve výsledku třídění, a naopak enormní zvýšení celkových nákladů s tím spojených. K tomuto zákonu zcela chybí vypracování Koncepce odpadového hospodářství ČR, která by byla v souladu s legislativou ES a vycházela by z podmínek našeho státu,« uvádí se v tiskovém prohlášení. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
Existenční problémy hlásí řada zpracovatelů odpadu v Německu. Hospodářská krize dolehla tvrdě i na tento sektor. Většina firem ohlásila za první dva měsíce letošního roku až o polovinu nižší obrat. »Zpracovatelům odpadu hrozí v příštích měsících vlna bankrotů,« varuje prezident spolkového svazu těchto podniků Peter Kurth. Provozy jsou podle něj v souvislosti s hospodářskou krizí postiženy hned dvakrát. Slabší průmyslová produkce drasticky snížila množství odpadu. Propad cen nejrůznějších surovin taky znamená, že zpracovatelé odpadu prakticky nemohou najít odběratele recyklovatelných materiálů. Prodejní cena starého papíru například během několika měsíců klesla z 80 eur za tunu až pod hranici deseti eur. Podle Kurtha to bude znamenat nárůst cen za zpracování odpadu, který se citelně dotkne nejen průmyslových podniků, ale taky domácností.
Také v Německu mají potíže s odbytem materiálů k recyklaci O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 5
OD04_06
5.5.09
9:49 AM
Page 6
SPEKTRUM
Zvýšení odpovědnosti za jadernou havárii Poslanecká sněmovna schválila zvýšení odpovědnosti provozovatele za škody způsobené jadernou havárií. Provozovatelé jaderných zařízení se dosud museli proti následkům havárie na okolí pojistit pouze do výše 6 miliard korun s tím, že veškeré další případné škody na životech, zdraví a majetku by za ně uhradil stát. Nově se povinné pojištění zvyšuje na 8 miliard, což je o třetinu více. »Zvýšení odpovědnosti za případné škody je zásadní. Provozovatel každého podniku musí ručit za škody, které může způsobit. U jaderné elektrárny to platí dvojnásob,« komentoval to pro ČTK ministr životního prostředí Martin Bursík. Třetinové navýšení je první krok k tomu, aby Česká republika přistoupila k Vídeňské úmluvě o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody ČEZ je pro případ havárie v jaderné v rozsahu její novely z roelektrárně pojištěn na 8 miliard korun ku 1997.
Česko na emisních povolenkách letos vydělalo České podniky, zapojené do evropského systému emisního obchodování (EU ETS), loni vypustily o 8,5 procent méně skleníkových emisí než v roce 2007. Zatímco v roce 2007 bylo českými průmyslovými podniky zařazenými do systému emisního obchodování vypuštěno do ovzduší přes 87 mil. tun CO2, v roce 2008 činí ověřené emise CO2 pouze 80 399 334 tun, Česká republika však pro rok 2008 Snižování emisí začalo nadějně, má dostala k dispozici 85,8 milise však zpomalovat onu povolenek. Ministr životního prostředí Martin Bursík z toho vyvozuje, že systém emisního obchodování vede k investicím do efektivnějších technologií. Od roku 2013 nebudou podle evropského klimaticko-energetického balíčku emisní povolenky přidělovány zdarma, ale firmy si je budou muset kupovat v aukcích. Ekonomická motivace ke snižování emisí tak bude ještě výraznější, předpokládá ministr. Podle Bursíka se nedá očekávat, že by výrazný trend snižování emisí trval i nadále, spíše se bude zpomalovat. Evropský systém emisního obchodování se totiž týká pouze velkých podniků, které nemohou své emise snižovat donekonečna. V systému nejsou zahrnuty sektory s velkou produkcí skleníkových plynů, jako jsou doprava či vytápění obytných ani kancelářských budov. 6 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
Zpětné získávání fosforu z kalů z čistíren zatím naráží na technické potíže
Recyklace fosforu z kalů Zásoby fosforu, který se těží hlavně v Jižní Africe, Číně a Maroku, podle odhadů vystačí ještě asi sto let, jeho cena prudce stoupá a nelze ho nahradit jinými látkami. Proto se uvažuje o jeho recyklaci z již vyrobených produktů. Loni v říjnu byl spuštěn projekt EU s názvem SUSAN (= Sustainable and Safe Re-Use of Municipal Sewage Sludge for Nutrient Recovery), zaměřený na získávání fosforu z komunálních odpadů a kalů. V této technologii jsou kaly nejprve vystaveny účinku vysokých teplot, a poté chemicky upravovány. Výsledkem je látka obsahující více než 90 % původního obsahu fosforu. V recyklátu zůstávají stopová množství kadmia nebo uranu či mědi, jde o množství hluboko pod zákonem vymezenou hranicí. Proces má vysokou spotřebu energie (je potřebná teplota kolem 1000 °C). Jako určité řešení, které však není obecně přijímáno, se jeví spalování PVC, kdy dochází k (byť krátkému) vzplanutí, které však dává okamžitou vysokou teplotu.
V Liberci hořelo V liberecké spalovně komunálního odpadu společnosti Termizo se vzňal odpad v jímce příjmové haly. Již po třech hodinách však byl požár pod kontrolou a škody nejsou podle ředitele firmy Pavla Bernáta nijak velké. Uvedl, že technici museli pouze opravit jeřáby. Hasiči pomocí nakladače vyvezli velké množství doutnajícího odpadu ze sběrné jímky na dvůr, kde ho dohasily proudy vody. Podle hasičů do ovzduší neunikly žádné škodlivé látky. V liberecké spalovně hořelo již jednou, v roce 2004, kdy se odpad v zásobnících zřejmě vznítil od žhavého popela dovezeného v některé popelnici.
Libereckou spalovnu komunálního odpadu společnosti Termizo zachvátil 18. dubna požár. Vzňal se zřejmě odpad ve sběrné jímce, kam popeláři vysypávají své vozy. (ČTK) o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m
OD07_09
5.5.09
10:06 AM
Page 7
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Udělejme euronovelu stávajícího zákona a novelu POH Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství, odpověděl na několik otázek, týkajících se návrhu nového zákona o odpadech. Jeho odpovědi se však dotýkají širších otázek odpadového hospodářství u nás. ◆ K návrhu nového zákona o odpadech mají města a obce mnoho připomínek. Které jsou nejzávažnější z pohledu Asociace krajů ČR? Tvůrci zákona šli mnohdy cestou lidové tvořivosti. Zákon jako celek je značně nekonzistentním a pojmově nesourodým dílem, které i při nejlepší vůli se v meziresortním připomínkovém řízení nedá napravit. Požadujeme hlavně užívat zásady a terminologii vycházející z Rámcové směrnice EU o odpadech a ideologicky nezkreslovat fakta. Vždyť právě tato směrnice primárně vyvolává potřebu přijetí nové normy v ČR. Paragraf 14 navíc zcela vyjímá z tvorby Plánu odpadového hospodářství ČR města, obce a kraje a ostatní původce odpadu. Nejlepším řešením se jeví celý návrh zákona přepracovat. V České republice jsou patrny důsledky »ztracených let«, kdy zcela absentovala jakákoliv koncepce ministerstva životního prostředí v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Je to tak říkajíc ode zdi ke zdi. Nejprve ideologicky tvrdí, že třídění a mechanicko-bilogická úprava vše vyřeší, a léta blokují
podporu jiných, zejména energetických způsobů využití odpadů. Pak když zjistíme, že republice teče do bot a nenaplní závazky vůči EU, měníme strategii s moudrým upozorněním – na velké projekty je kriticky málo času! To je špatně. Asociace krajů ČR požaduje nejprve zpracovat malou tzv. euronovelu stávajícího zákona o odpadech a paralelně připravit novelu Plánu odpadového hospodářství ČR, který zajistí a umožní republice dostát závazkům. Tato norma musí vzejít ze široké diskuse a ze zapojení všech subjektů, zejména obcí, měst a krajů. Následně na tuto koncepci je možno tvořit tak zásadní právní předpis, jako je zcela nový zákon o krajích. ◆ Návrh zákona vychází z loňské tzv. »velké novely«. Akceptoval předložený návrh připomínky, které již tehdy vznesla AK ČR? Šéf poradců ministra Daniel Vondrouš v rozhovoru pro Radiožurnál tvrdil, že ano. Tento návrh naprosto nereaguje na požadavky krajů, ale také měst a obcí v oblasti od-
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
padového hospodářství. Ministerstvo životního prostředí je již léta uzavřeno ve své ulitě a na tvorbě zákonů se stále více podílejí občanská sdružení na úkor odborně zaměřených legislativců. ◆ Jaký bude další postup AK ČR? V případě, že MŽP nebude akceptovat naše připomínky a nepřistoupí k přepracování předložené normy, nezbývá nic jiného, než jednotlivé »nemravnosti« zákona trpělivě vysvětlovat zákonodárcům, aby nedošlo k jeho přijetí. Je přeci nemyslitelné, aby byly přijímány zákony, které zásadním způsobem ovlivňují nakládaní s komunálními odpady přes nesouhlas měst a obcí, které jsou za tuto činnost odpovědné. ◆ Moravskoslezský kraj připravuje integrovaný systém nakládání s odpady, který by měl zahrnout i vybudování spalovny. Ovlivnilo by tyto plány eventuální přijetí zákona? Pro projekt je v současnosti zpracována EIA a v nejbližší době bude zahájeno její veřejné projednávání. Nyní probíhá mediální prezentace projektu, která má za cíl seznámit veřejnost s principy EVO. Ve vztahu k projektu se problematickým jeví v návrhu § 3 odst. 1 t), který specifikuje využití odpadů. Paragraf vynechává energe-
▲
Aktivita Moravskoslezského kraje »Neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom neměli využívat obnovitelnou energii, která je obsažena ve zbytkovém, jinak nevyužitelném, komunálním odpadu,« uvedl na konferenci Spalovny 2009 v březnu tohoto roku Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství. »Část veřejného mínění, zmanipulovaná různými aktivisty s podporou skandalizujícího přístupu médií přes zřejmou absenci logických argumentů, bude neústupně proti, přestože široká veřejnost řešení jako nutnost myslím akceptuje,« dodal M. Novák, který je současně představitelem Krajského integrovaného centra, které si klade za cíl podporovat výstavby spaloven v kraji. Memorandum podepsalo pět velkých měst v tomto regionu. Přesto byly ve Slezském vojvodství (Polsko) přes podporu Operačního programu Infrastruktura a Životní projekty zastaveny tři výstavby spaloven. »Současný postoj MŽP ke spalovnám je neudržitelný, a proto by měla být při dostatečně silném politickém tlaku prosazena výstavba spalovny jako nejlepší řešení pro Moravskoslezský kraj,« říká M. Novák. Podle něj by bylo dosaženo poklesu o zhruba 180 000 t/rok skládkovaných komunálních odpadů. Dalším ziskem bude teplo a elektřina ve výši 1 136 000 GJ/rok, resp. 23 000 MWh/rok. Přizpůsobovat projekt v hodnotě několika miliard Kč současným názorovým postojům vedení MŽP s sebou nese zásadní provozně-ekonomická a další dlouhodobá rizika pro investora i občany, a tyto dopady daleko přesahují funkční období ministerských vedení, uvedl na konferenci. Ing. Stanislav Cieslar
»Výstavba spalovny je pro Moravskoslezský kraj nejlepším řešením,« řekl Miroslav Novák na konferenci Spalovny 2009
O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 7
OD07_09
5.5.09
10:06 AM
Page 8
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y ▲
tické využití odpadů a nahrazuje ho slovy »jiné využití«. Nutno však říci, že pro projekt je více riziková stávající podoba Plánu odpadového hospodářství než návrh zákona. ◆ V rozhovoru na ČT 24 (opět) Dan Vondrouš přislíbil, že tento rok bude aktualizován POH a změní podmínky udělování dotací OPŽP, aby bylo možno podporovat EVO. Pokud by to splnil, má ČR ještě šanci peníze z OPŽP na tyto účely využít? Bylo to vůbec poprvé, kdy bylo ze strany MŽP veřejně přislíbeno přehodnocení svého
postoje k energetickému využití odpadů v rámci Plánu odpadového hospodářství. Pokud k tomu skutečně dojde, nic nebrání tomu, aby OPŽP vyhlásil výzvu k podávání projektů. Prostředky v rámci operačního programu jsou. Je potřeba však na tomto místě znovu připomenout, že je skutečně velmi pozdě a šanci budou mít pouze připravené projekty. Projekt Moravskoslezského integrovaného centra byl i přes opakovanou hanu ministerstva připravován, a to i v době, kdy ministr podporu spaloven nebyl ochoten veřejně vůbec připustit, což ve své podstatě
Evropský portál pro analýzu životního cyklu Analýza životního cyklu se používá v globálním měřítku stále častěji. Evropský portál LCA poskytuje pro tyto analýzy sady dat.
P
odle doc. Ing. Vladimíra Kočího, PhD, z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, není daleko doba, kdy bude analýza životního cyklu běžně vyžadována spotřebiteli a orgány řízení budou používat LCA pro volbu environmentálně přijatelných variant při výrobě a odstranění průmyslových produktů, stejně jako při vývoji nových produktů a hledání cest k co největší recyklaci. Podobně jako život organismu se skládá ze zrození, vývoje, aktivního života a končí smrtí, zahrnuje podle docenta Kočího životní cyklus produktů čtyři hlavní stadia: získávání (těžba) surovin, výrobu produktu, užívání produktu a jeho odstranění, resp. recyklace.
Úplný životní cyklus produktu i analýza tohoto cyklu začíná získáváním obnovitelných i neobnovitelných surovin a energetických zdrojů z prostředí. Jedná se například o těžbu dřeva nebo ropy, či o dolování rud. Logiscky sem patří a také logistika a doprava surovin z místa jejich získávání do místa dalšího zpracování. Ve výrobě. která je dalším stupněm životního cyklu, jsou suroviny přeměňovány na produkt a potom dopravovány ke spotřebiteli. Samotné stadium výroby se skládá z několika dalších procesů: přeměny/přepracování surovin na materiály potřebné pro výrobu produktu, z výroby a kompletace vlastního produktu,
První příručka k LCA v Česku V polovině tohoto roku by měla vyjít původní česká publikace Posuzování životního cyklu – Life Cycle Assessment. Jejím autorem je doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD, pedagog Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který metodu LCA vyučuje i se jí prakticky zabývá. Podobná publikace shrnující základní metodické postupy metody LCA dosud v ČR nevyšla, dokonce některé v zahraničí používané anglické termíny neměly dosud ani český ekvivalent, nebo existovalo ekvivalentů více a bylo nutné vybrat nejvhodnější. Problematika terminologie byla diskutována s odborníky jednotlivých technických, přírodovědných i lékařských oborů. Publikace přináší podrobné informace o definici cílů a rozsahu studie LCA, inventarizaci životního cyklu a hodnocení dopadů, interpretaci a kritickém přezkoumání studie LCA, informačních zdrojích a možnostech použití LCA Publikace bude mít rozsah kolem 250 tiskových stran, včetně vysvětlivek, použitých zkratek, slovníku vybraných termínů, věcného rejstříku a seznamu použité literatury, a aspiruje na to, aby se stala účelnou a přehlednou pomůckou pro všechny, kteří se zabývají problematikou environmentálního managementu, i pro ty, jichž se tato problematika dotýká zatím jen okrajově. Kniha je vybavena řadou rovnic, grafů a tabulek. Publikaci připravují Vodní zdroje Ekomonitor, s. r. o., www.ekomonitor.cz
znamenalo i jakési primární zpochybnění navrhovaného řešení v očích veřejnosti. Dodnes, i když se postoj ministerstva změnil, s tím máme problémy. Za absurdní a téměř trestuhodný považuji výrok šéfporadce (bývalého) pana ministra z pražské konference Spalovny 2009. Řekl, že projekty dostanou možnost ucházet se o podporu z OPŽP, ale stejně se nestihnou v programovacím období zrealizovat. Ovšem projekty jako takové za to pochopitelně nemohou, odpovědnost je třeba hledat jinde. Jarmila Šťastná
po níž následuje balení produktu, které je nutné pro distribuci ke spotřebiteli. Vyrobený produkt pak nastupuje stadium užívání - spotřebiteli je spotřebováván a využíván. Do analýzy životního cyklus jsou v tomto období zahrnuty energetické a surovinové požadavky na provoz výrobku a jeho využívání, eventuální náklady na opravy, nebo uskladnění uskladnění výrobku. Když už spotřebitel produkt nepoužívá, nastává stadium odstranění produktu, který ztratil svou funkci. V tomto stadiu jsou brány v potaz energetické a materiálové nároky na odstranění, znovuvyužití, případně recyklaci produktu i jeho součástí. kromě samotného produktu jsou odstraňovány/recyklovány nebo jinak využívány také obaly z výrobku. Nedávno byla ustavena Evropská platforma pro analýzu životního cyklu, kterou při jejím vzniku podpořila i Evropská Komise v oblasti analýzy životního cyklu podpořila. Jednou z aktivit Evropské platformy je společný Euro LCA portál, dostupný na adrese http://lca.jrc.ec.europa.eu. Portál poskytuje referenční sady dat pro různé procesy, které jsou v podstatě stavebními kameny pro potřeby databázové modelace LCA. Jedná se např. o data pro energetiku, odpadové hospodářství a jednotlivé technologické procesy. Jsou zde dostupná regionální data, např. emise spojené s výrobou 1kWh elektřiny v jednotlivých zemích a při použití konkrétních energetických zdrojů. Referenční sady dat poskytují základ pro mezinárodní porovnávání jednotlivých studií životního cyklu, které by bez nich byly fakticky nekompatibilní. Databáze také ulehčí přeshraniční plánování technologických projektů, pro které je společná výchozí platforma nutností. Tento systém sdílení dat se jmenuje European Reference Life Cycle Data System (ELCD). Informace k LCA v České republice naleznete na www.lca.cz. – jhm –
8 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
OD07_09
5.5.09
10:06 AM
Page 9
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Česko čeká na změnu postoje ke spalovnám Evropská unie požaduje radikální omezení skládkování bioodpadu. Ukládá to evropská směrnice 99/31/ES, za jejíž neplnění nám hrozí kromě mezinárodní ostudy taky velké finanční postihy. V roce 2010 by mělo být skládkováno o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. V roce 2013 o 50 % a v roce 2020 o 65 %. Česká republika tyto požadavky bohužel neplní.
N
a skládkách končí 71 % odpadů z českých domácností, téměř nevyužit zůstává bioodpad. Švýcarsko naopak skládkuje méně než 2,5 % svých odpadů. »Ve využívání odpadu jsme bohužel hluboce pozadu za vyspělými státy. Nyní recyklujeme 21 % komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50 %,« říká Daniel Vondrouš, zástupce Ministerstva životního prostředí ČR a šéf poradců Martina Bursíka. Podle představ MŽP by se měl v roce 2020 komunální odpad využívat materiálově ze čtyřiceti procent (v roce 2007 to bylo 21 %), ve stávajících spalovnách se energeticky využije z 13 % (v roce 2007 to bylo 8 %), skládkování neupraveného odpadu klesne na 25 % (v roce 2007 to bylo 71 %). Zbývajících 22 % komunálních odpadů bude nutné zpracovat v nových kapacitách, například v zařízeních pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu a ve stávajících energetických kotlích upravených pro spoluspalování odpadu nebo ve spalovnách »Pokud zvýšíme poplatky za skládkování, využití odpadu bude, věřím, výhodnější než nyní,« představuje plány ministerstva Daniel Vondrouš. Poplatky bude podle něj odvádět provozovatel skládky a stanou se příjmem obcí se skládkou, krajů a SFŽP. Výnosy se budou reinvestovat zejména do zlepšování nakládání s odpady. Příjem poplatků ze skládkování komunálních odpadů nyní činí 500 Kč/tunu a finance jdou ve prospěch obcí se skládkou, kterých je cca 150. V roce 2011 až 2012 by měly navíc dostat 100 Kč/tunu Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 100 Kč/tunu konkrétní kraj, kde skládka leží. V roce 2015 by už ale kraj měl dostat 400 korun za tunu odpadu a SFŽP taktéž 400 korun za tunu odpadu uloženého na skládce. Obce se skládkami by měly mít výnosy kolem 2 mld. Kč, což je kompenzace za dopady provozu skládky. Kraje by si mohly přijít na 0,7-2 mld. Kč (2011–2015 a dále) a budou mít povinnost využití finance pro oblast životního o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
prostředí, zejména nakládání s odpady. Totožné výnosy by měl zase SFŽP rozdělit na projekty pro zlepšení nakládání s odpady. »MŽP dále vyčlenilo na podporu těchto projektů cca 13,8 mld. Kč z evropských fondů a z prostředků SFŽP pro období 2007-2013,« předpokládá Daniel Vondrouš.
V zahraničí odpad hřeje i svítí tisícům lidí
»S existencí každé společnosti je spojena produkce odpadů. Zkušenosti ze států s vyspělým odpadovým hospodářstvím ukazují, že růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí před antroposférou. Spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání, a je to vedle látkového či materiálového využívání odpadů významný nástroj ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění,« upozorňuje Jaroslav Hyžík z E.I.C. (Ecological and Industrial Consulting). »Spalování komunálního odpadu bychom se neměli bát,« naznačil Jiří Čenský z firmy AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. Výhod termického využití odpadů je podle něj mnoho. Nejde přitom jen o zisk energie v podobě tepla a páry. »Snižuje se i množství plynů vznikajících skládkováním. Přínosem je i hygienické zpracování odpadů. Řeší se tím problematika využití frakcí z mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu a lze zpracovat nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, odstranit, resp. cíleně zachytit škodliviny, kontrolovat produkce emisí.« Jako příklad může sloužit zařízení s fluidním spalováním RVL Lenzing (Rakousko), které termicky využívá převážně vytříděných a materiálově nevyužitelných obalových materiálů (například z mechanicko-biologických zařízení pro úpravu komunálních odpadů), dále pak absorpčních činidel, odpadního dřeva, kalů z čistíren atd. Kapacita činí až 300 000 t/rok a zařízení produkuje 110 MW tepelného
»Růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí,« upozornil na konferenci prof. Jaroslav Hyžík z E.I.C. (v pozadí Daniel Vondrouš, MŽP)
výkonu. Spalovna navíc produkuje páru (až 130 t/h při 79 barech, 500 °C) pro přímé procesní průmyslové využití. Spalovna komunálního odpadu WAV (Welser Abfallverwertung) termicky využívá zbytkový domovní odpad po primárním vytřídění využitelných složek, průmyslový odpad s charakterem domovního odpadu a velkoobjemového odpadu. Kapacita má více než 300 000 t/rok a produkuje 45 MW tepelného výkonu, výroba elektrické energie zhruba pro 60 000 domácností. Jde o nejmodernější spalovnu odpadů ve střední Evropě. Zemský odpadový svaz Horního Rakouska vypsal výběrové řízení na odstraňování celého objemu domácího a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska zhruba 55 000 domácností, což je 1,4 mil. obyvatel. Střednědobě jsou téměř všechny objemy domovního a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska tepelně upravovány v zařízení WAV. »Krajské odpadové svazy dodávají po smluvně zaručenou dobu 17,5 let své objemy do WAV za pevnou cenu za tunu. Dodání do WAV organizují krajské odpadové svazy autonomně s regionálními odpadovými firmami,« vysvětluje princip J. Čenský. Možná se však v tomto směru přece jenom spalovnám blýská na lepší časy. V pořadu ČT Regiony 24 ze dne 17. 3. 2009 šéf Bursíkových poradců Daniel Vondrouš zopakoval stanovisko ministra životního prostředí z 27. 2., že MŽP je připraveno ještě letos změnit nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR a následné závazné dokumenty tak, aby se projekty spaloven (byť jim na MŽP »netleskají«) mohly ucházet o podporu z OPŽP. Je to zásadní a revoluční posun ve výchozích podmínkách pro realizaci projektu, říkají odborníci z oboru. Ing. Stanislav Cieslar, šéfredaktor časopisu All for Power O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 9
OD10_11
5.5.09
9:50 AM
Page 10
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Autovraky: chystá se stížnost do Bruselu Na neradostnou situaci při zpracování a evidenci autovraků upozornili zástupci zpracovatelů autovraků. Situaci podle nich příslušné úřady přehlížejí a neřeší.
V
oborovém Sdružení zpracovatelů autovraků je zastoupeno pouze dvacet jedna firem. »Při přijímání nových členů kontrolujeme, zda dodržují zákon, « vysvětluje předseda sdružení Jan Volejník. »V celé republice je však vydáno na pět set povolení ke zpracování autovraků a některá vrakoviště »papírově« vlastně neexistují.« Za největší problémy oboru označuje SZA neufinancovatelnost zpracování a závažné nedostatky v evidenci autovraků. Stát vyžaduje od zpracovatelských zařízení služby — plnění demontážních kvót nebo vedení evidence nad rámec požadavků EU. Na druhou stranu není schopen za tyto služby platit, ani zajistit, aby tak činily subjekty, jimž to ukládá za povinnost evropská směrnice, říká se v materiálu, nedávno zveřejněném SZA. Celé financování systému leží na bedrech zpracovatelů a systém je v podstatě závislý na tržní ceně železných kovů, jakožto nejvýznamnějšího zdroje příjmů zpracovatelů. Systém nakládání s autovraky u nás tak podle Jana Volejníka nenaplňuje základní zásadu evropské legislativy, a to »kdo znečišťuje, ten platí«. Stát ani výrobci a dovozci vozidel u nás nemusejí nepřispívat na ekologickou likvidaci aut, což je podle SZA v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech. Jelikož jsou autovraky v režimu zpětného odběru, nesmějí zpracovatelé vybírat poplatky ani od majitelů aut. »Systém je financován jen z prodaných druhotných surovin, tedy de facto pouze z prodeje železa,« upřesňuje Jan Volejník. »Když o železo není zájem, jste v koncích, protože odjinud do systému peníze nepřitékají. Zpracování autovraků v ČR je tak vlastně závislé na London Metall Exchange, londýnské burze kovů.«
Náklady převyšují výnosy
Při vysokých cenách šrotu je ještě zpracování ekonomicky efektivní. Při propadu cen druhotných surovin se však situace stává kritickou. Stát přitom začal od nového roku vybírat při první přeregistraci ekologický poplatek za starší vozy až 10 000 korun, ten však rovněž není určen pro zpracovatele autovraků.
10 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
Zpracovat autovrak stojí zhruba 3000 korun. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace hluboce ztrátová a náklady nyní převažují výnosy o 800-1400 Kč. Jan Volejník k tomu poznamenává: »Paradoxně čím víc autovraků zpracujeme, tím je to pro nás nevýhodnější.« Roční ztrátu odvětví pro letošek odhaduje SZA na 60 až 80 milionů korun. Akutně tedy hrozí uzavírání zpracovatelských zařízení. Zpracovatele neohrožují jen nízké ceny železa. Dalším problémem je přehuštěný trh. Na počátku budování systému nakládání s autovraky, v roce 2003, hovořil Realizační program o tom, že by mělo být v republice zhruba třicet sběrných míst a dva zpracovatelé. Nyní je však v ČR téměř 500 vydaných povolení pro zpracovatele, takže konkurenční prostředí je zcela naplněno. Jak upozorňuje materiál SZA, stát navíc chystá vypisování investičních programů na podporu rozvoje recyklace autovraků a hodlá na ně použít peníze vybrané jako poplatky na podporu sběru a zpracování autovraků. »Návrh nového zákona o odpadech hovoří o tom, že by se měla vybudovat zpracovatelská místa,« poznamenává Jan Volejník. »Ta už jsou však dávno vybudovaná a panuje mezi nimi zuřivá konkurence!«
Úniky z evidence
Podle evropské směrnice by systémem ekologické likvidace měla projít všechna vozidla kategorií Ml a Nl. Znamená to, že z evidence může být odhlášeno jen to vozidlo, které se prokáže dokladem o ekologické likvidaci. Novela zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích však umožňuje, aby bylo možné odhlásit vozidlo z registru vozidel nejen na základě tohoto dokladu, ale i po doložení »dalšího využití« vozidla. Autovraky se díky této kličce dostávají mimo systém zpracovatelských zařízení pro ekologickou likvidaci. »Podmínky pro trvalé vyřazení z provozu se u nás několikrát měnily. Stále fungují tak zvaná depozita. Podmínky pro ně jsou sice mírně zpřísněné, ale nikdo je nekontroluje. To je jedna z cest, jakým unikají autovraky ze systému. Další cestou je zmiňované tzv. jiné využití
»V celé republice je vydáno na pět set povolení ke zpracování autovraků a některá vrakoviště »papírově« vlastně neexistují,« říká Jan Volejník (SZA)
v novele zákona o pozemních komunikacích. Za jiné využití se například může považovat přeměna autovraku na dětské hřiště – v době, kdy každá prolézačka musí mít bezpečnostní a možná i hygienické atesty!« upozorňuje Jan Volejník. Nepořádek v evidenci naznačují i čísla získaná z informačního systému autovraků, který začal fungovat od počátku tohoto roku. Protokol, který se v něm musí vyplnit, totiž lze vytisknout, jen když se zároveň odešle do centrální databáze. To umožnilo získat přesná data, kolik aut je vyřazeno z registru a kolik jich je ve zpracovatelských zařízeních. »V únoru 2009 bylo podle informačního systému odhlášeno 26 985 autovraků, ale do našich zpracovatelských zařízení jich přišla jen zhruba polovina, celkem 13 800. Kde jsou všechna ta auta, která nemají doklad o ekologické likvidaci, a přesto byla odhlášena z registru? Jejich majitelé prokázali tzv. jiné využití,« konstatuje Jan Volejník a dodává: »Nejen ßže je systém neufinancovatelný, ještě navíc do něj nepřicházejí autovraky.« Neutěšený stav v oblasti zpracování autovraků je podle Sdružení zpracovatelů autovraků ze strany odpovědných ministerstev dlouhodobě přehlížen. Proto uvažuje o dalším postupu: v nejbližší možné době se chce obrátit na orgány Evropské unie a upozornit ji na hrubé nerespektování její legislativy. – jhm– o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
OD10_11
5.5.09
9:50 AM
Page 11
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Trh druhotných surovin se stabilizuje
Experti žádají cílené zdanění
Většina vytříděných druhotných surovin se úspěšně materiálově využívá. Nadále zůstávají nižší výkupní ceny u některých surovin – tak hodnotí současnou situaci Ministerstvo životního prostředí.
P
odle svých slov pokračuje ministerstvo v podpoře nových kapacit pro třídění a dotřiďování odpadů z prostředků Operačního programu Životní prostředí a zároveň prosadilo do Národního protikrizového plánu vlády několik opatření k podpoře trhu s recyklovanými výrobky. »Například při dopravních stavbách budou využívány protihlukové stěny z recyklovaného plastu. Zároveň na evropské úrovni jednáme o daňovém zvýhodnění recyklovaných výrobků, na domácí půdě usilujeme o přeřazení recyklačních služeb do snížené sazby DPH,« říká nyní již bývalý ministr Martin Bursík. Na pokles poptávky po druhotných surovinách reagovala také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která přijala tzv. »Stabilizační program tříděného sběru odpadu«, jenž spočívá v navýšení stávajících příspěvků obcím, ale také v cílené podpoře třídicích linek na dotřiďování odpadů a získávání kvalitnějších druhotných surovin.
Papír
Podle lednového prohlášení Asociace českého papírenského průmyslu není situace s odbytem sběrového papíru zdaleka tak problematická. Hospodářský útlum vedl ke snížení poptávky po výrobcích z papíru – zejména obalových materiálů – a tato skutečnost způsobila snížení výkupních cen. Prohlášení Asociace potvrzují ministerstvu i jednotlivé firmy podnikající v této oblasti, říká se ve zprávě MŽP. Podle hrubého odhadu se výkupní ceny tří nejdůležitějších druhů sběrového papíru pohybují v následujícím rozmezí: smíšený papír tříděný (nejméně kvalitní druh - ceny za leden a únor) 5-15 eur/t; vlnitá lepenka (dle kvality) 20-30 eur/t; staré noviny a časopisy 60-70 eur/t. Podle vyjádření zpracovatelů sběrového papíru současná situace nevyžaduje žádné významné zásahy, neboť trh nabídky a poptávky sběrového papíru se v průběhu času srovnává a jeho výkyvy lze usměrňovat zásobami v celém řetězci. Ani z dlouhodobé perspektivy není oprávněná obava, že dojde k poklesu poptávky po sběrovém papíru ze zahraničí, neboť v blízkosti ČR se budují nové zpracovatelské kapacity. o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
C
Zpracování směsných plastů chce ministerstvo podpořit využíváním protihlukových stěn z recyklovaného plastu
Plasty
Situace v odbytu a zpracování plastů je dnes problematičtější. Nejslabší zájem ze strany zpracovatelů je o směsné plasty. Tato skutečnost je způsobena nízkou poptávkou po výsledných produktech (protihlukové stěny, zatravňovací dlaždice aj.). To by měla napravit opatření, o nichž se zmiňoval Martin Bursík. Pro PET lahve a transparentní fólie odbyt existuje, byť i zde poklesly výkupní ceny. Ceny vytříděných PET lahví například poklesly zhruba o 50 % oproti stavu na konci léta 2008. Nízké výkupní ceny vytříděných plastů jsou ovlivněny také nízkou cenou ropy, která je pro výrobu plastů primární surovinou.
Sklo
Odbyt a zpracování vytříděného skla nebyly v ČR současnou ekonomickou krizí nijak výrazně ovlivněny.
Kovy
Zhruba od srpna loňského roku dochází k útlumu hutní výroby. Většina sběren kovy stále vykupuje, nicméně výkupní ceny klesly i v této oblasti. Podle informací Svazu průmyslu druhotných surovin - Aporeko se současné výkupní ceny u zpracovatelů pohybují okolo 2000 Kč/t u šrotu z výkupen a okolo 1000 Kč/t u průmyslového odpadu. To znamená 50-60 % úrovně na konci léta 2008. V současnosti nejsou s odbytem, resp. zpracováním kovů, výrazné problémy, uzavírá zpráva Ministerstva životního prostředí.
ílenější zdanění energetických výrobků a odstranění podpor škodlivých pro životní prostředí chce prosadit v evropské debatě o protikrizových opatřeních evropská nezisková organizace Green Budget Europe (GBE). Řídící výbor organizace minulý týden jednal v Praze o tržních nástrojích v politice životního prostředí v době hospodářské krize. Ke změně lze podle GBE využít připravovanou revizi směrnice o zdanění energetických produktů a přezkoumání rozpočtu EU. Organizace připouští, že ekologické daně mohou představovat krátkodobou nebo střednědobou zátěž pro ekonomiku. Tvrdí ale, že jsou mnohem nižší než dlouholeté dopady nečinnosti. To by si Evropa měla podle mluvčího GBE Anselma Görrese uvědomit i v souvislosti s přípravami kodaňské konference, na které má v prosinci svět přijmout nové cíle snižování emisí skleníkových plynů. Bude prý na Evropě, nakolik o potřebě snižování emisí a hospodářských aspektech věci přesvědčí rozvojové země. »Pevně věřím, že Evropská komise bezodkladně - nejpozději do konce tohoto roku - předloží plán reformy dotační politiky tak, aby byly odstraněny takzvané »škodlivé« dotace, které mají značně nepříznivé účinky na životní prostředí a jsou jednoznačně dlouhodobě neudržitelné,« uvedl Görres podle tiskové zprávy ministerstva životního prostředí. Green Budget Europe je celoevropská organizace, která podporuje užívání tržních nástrojů v politice životního prostředí jak v rámci Evropské unie, tak mimo unijní území. Založena byla loni v září v Bruselu, členy jsou politici, zástupci podnikatelského sektoru, nevládní a mezinárodní organizace a zástupci výzkumu. Ministr životního prostředí v demisi Martin Bursík je členem poradního výboru organizace. Zdroj: ČTK
– kce – O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 11
OD12
5.5.09
9:50 AM
Page 12
N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y
Ve Švihově má komunitní kompostování úspěch Pilotní projekt komunitního kompostování finančně podpořený Plzeňským krajem úspěšně ukončil půlroční zkušební provoz. Od ledna 2009 město pokračuje v projektu dále ve vlastní režii, neboť projekt jednoznačně prokázal svou životaschopnost a přínosnost.
K
omunitní kompostování je obdobou domácího kompostování z rodinných domků, ovšem s tím rozdílem, že se realizuje společně pro větší skupinu lidí v jedné lokalitě. Pro pilotní projekt ve Švihově byla zvolena (jaké v jednom z prvních měst v ČR) sídlištní zástavba. Obyvatelé devíti bytových domů s 60 bytovými jednotkami (155 obyvatel) mohou do kompostérů bezplatně odkládat zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel z domácností, pečivo, trávu apod. Projekt je tedy určen primárně pro kuchyňské bioodpady z domácností rostlinného původu, které se přirozeným procesem aerobního rozkladu přímo v kompostéru přemění na kompost. Kompostéry k tomu určené nejsou uzamčeny, ale jsou volně přístupné pro kohokoliv, kdo má zájem se do třídění zapojit. Projekt běžel od konce června do konce prosince 2008 a prověřil praktické možnosti využití tohoto způsobu sběru a využití bioodpadů v bytové zástavbě. V rámci ČR jde zatím o ojedinělý projekt, neboť obsáhl nikoliv jednotlivé, vytypované a vybrané rodiny, které mají zájem o třídění bioodpadů, ale zavedl systém třídění a využití zejména kuchyňských bioodpadů pro celý komplex bytových domů a desítky rodin. Kromě tradičního papíru, skla a plastů tak mají obyvatelé v těchto lokalitách možnost třídit také zejména kuchyňské bioodpady.
množství tříděných odpadů a aktivní třídění začalo ve všech bytových domech, i tam, kde třídění doposud nebylo intenzivní. Na otázky odpovídalo celkem 40 respondentů, kteří reprezentovali 40 rodin v dotčené lokalitě, tzn. celkem 112 osob. Do projektu bylo podle výsledků šetření zapojeno 34 rodin ze 40 dotázaných, tzn. 85 % rodin třídí bioodpady. Nejvíce občané třídí zbytky ovoce a zeleniny (94 % ze zapojených rodin), dále uvadlé květiny (56 %), zbytky pečiva (50 %), zbytky jídel, čaj a sedliny kávy (35 %) a nejméně byly zastoupeny bioodpady ze zahrádek ( 24 %). Rodiny využívají ke třídění a skladování bioodpadů plastovou nádobu (kyblík/miska) - 65 % dotázaných. Ostatní využívají obyčejného plastového sáčku, dávají bioodpady do hrnce nebo ihned vynesou do kompostéru, Odpovědi jednoznačně ukázaly, že komunitní kompostování není zdrojem zápachu. Kolem kompostérů nezaznamenali dotazovaní nepořádek, nečistotu, ani problémy s hlodavci apod. Jediným problémem se ukázal větší výskyt hmyzu (mouchy a vosy) v kompostérech v podzimních měsících, když se třídilo více ovoce. Jako nejúčinnější zdroj informací se potvrdil osobní roznos letáků, dále místní periodikum Švihováček, beseda s občany a web města,
Dotazníková akce
V listopadu, tedy čtyři měsíce od jejich instalace, jsme provedli první otevření kompostovacích boxů u dřevěných komunitních kompostérů a kontrolu obsahu a průběhu kompostovacího procesu. Kuchyňské bioodpady (např. pečivo, ovoce a zelenina) byly zcela rozloženy (kromě čerstvé hmoty) a nebyly ve zbývající hmotě patrné. V kompostérech bylo mnoho drobných živočichů podílejících se na rozkladném procesu. Ve spodní části kompostovacího boxu byla patrná již vytvořená zemina, zejména v případě prvního kompostéru jí bylo větší množství. V kompostérech zůstala vrstva bioodpadů ze zahrádek, zejména větviček, trávy a jablek, které se v tomto typu kompostéru velmi pomalu rozkládají. Tyto bioodpady zde byly navezeny ze
Na konci června 2008 byly na určené lokality umístěny 2 ks tzv. komunitních kompostérů (dřevěné, celkový objem 1800 litrů) a osm plastových kompostérů (celkem 5760 litrů). Od poloviny května začala intenzivní a osobní osvětová kampaň, která vedla k aktivnímu zapojení občanů do projektu a ke správnému třídění bioodpadů, což jsou základní předpoklady pro úspěch projektu. Velmi důležitá byla také dotazníková akce mezi obyvateli na konci září a v říjnu 2008. Aby byly získané informace co nejdůvěryhodnější, rozhodli jsme se dotazník realizovat formou návštěvy všech domácností a osobní ankety. Jak se ukázalo, byla to správná volba, neboť po realizaci ankety významně přibylo 12 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
První otevření boxů
Bioodpady ze zahrádek (větvičky, tráva a jablka) se v tomto typu kompostéru velmi pomalu rozkládají
soukromé zahrady a napříště tomu chceme zabránit.
Vyhodnocení projektu
Na základě kontroly třídění na konci ledna 2009 bylo v kompostérech celkem kolem 3000 kg bioodpadů, zejména kuchyňských. Celkové množství vytříděného bioodpadu v období od července 2008 do ledna 2009 odhadujeme reálně na 5000 kg. Výtěžnost bioodpadů na všechny obyvatele v dotčené lokalitě (155 osob) za toto období činí 32,2 kg/osobu. Při zachování úspěšného průběhu projektu může výtěžnost za rok dosáhnout dvojnásobku, tedy skoro 75 kg/obyvatele. Kvalita bioodpadů byla po celé sledované období velmi dobrá, prakticky na úrovni 100 %. Jen výjimečně se objevily nežádoucí příměsi: plasty a pouze jednou v průběhu projektu i zbytky kostí a masa, které dočasně způsobily v jedné lokalitě nepříjemnost se zápachem. Situace byla ovšem okamžitě řešena. Projekt má minimální provozní náklady, nulové náklady na svoz a zpracování bioodpadů. Je nezávislý na výkyvech trhu a na krizi odpadového hospodářství. Zásadní pro úspěch projektu je i pozitivní přístup vedení města Švihov. Zkušenosti z projektu vedly k tomu, že kompostéry jsou průběžně umývány, kontroluje se čistota okolí a podle potřeby je obsah kompostérů promíchán. Osvědčilo se umístění kompostérů vedle nádob na směsný komunální odpad. Zajímavostí je jistě i to, že městský úřad využil projektu k zavedení třídění bioodpadů přímo na radnici. V rámci České republiky se jedná zatím o ojedinělý projekt s úspěšnými výsledky. Náklady na něj dosáhly 66 000 Kč a byly hrazeny z dotace Plzeňského kraje a z rozpočtu města Švihov. Ondřej Bačík, EnviTec Biogas, Martina Kašparová, město Švihov
o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy
5.5.09
9:51 AM
Page 13
vodohospodářská infrastruktura
PŘÍLOHA
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 5/2009
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
OD13
Čistírna odpadních vod v Uherském Hradišti
Už máte termín WATENVI v diáři?
P
od od letoška novým souhrnným názvem WATENVI se v Brně ve dnech 26. až 28. května uskuteční Mezinárodní vodohospodářská výstava VOD-KA a Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. Organizátoři ze společnosti Veletrhy Brno očekávají, že jako každoročně i letos budou významnou návštěvnickou skupinu tvořit starostové a další představitelé obcí a měst. V Brně, kde se sejdou výrobci, provozovatelé, stavební firmy, poskytovatelé dotací i další zainteresované subjekty, by se kupříkladu, a to nejen v rámci odborného programu, mělo hodně hovořit o problematice čištění odpadních vod.
Č T V RT I N A A K C Í S E N E S T I H N E Jak známo, ČR má závazek vůči Evropské unii, podle něhož řádné čištění a odvádění odpadních vod musí být v aglomeracích nad 2000 obyvatel zajištěno do roku 2010. Nejen experti Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), ale i Asociace krajů či Svaz měst a obcí tvrdí, že už nyní je jisté, že čtvrtina vodohospodářských projektů v zemi včetně Prahy se do tohoto termínu nestihne postavit. Podle předsedy představenstva SOVAK Ing. Františka Baráka z 530 aglomerací s více než dvěma tisíci obyvateli jich 47 nemá ještě ani územní rozhodnutí a realizaci
květen 2009
projektů tak nelze stihnout. Za hlavní příčiny označuje nedostatek peněz a stavebníků i zkracující se dobu na samotnou výstavbu. V rámci odborného programu se ihned po zahájení veletrhu v pavilonu E od 10.30 uskuteční seminář na téma Nová legislativa – odpadové hospodářství, ekologické škody, vodní hospodářství. Pořádá ji ministerstvo životního prostředí a organizuje SOVAK. Seminář bude rozdělen do dvou bloků. První se bude zabývat přehledem a vývojem odpadové legislativy, zákonem o odpadech, různými vyhláškami o bioodpadech, zákonem o předcházející ekologické újmě a její nápravě a vyhláškou o zajišťování a nápravě ekologické újmy na půdě. Ve druhém bloku zaznějí přednášky o nové legislativě v oboru vodního hospodářství a novele zákona o vodách. Druhý den doprovodného programu bude na veletrhu věnován financování projektů. V Kongresovém centru (sál C) se uskuteční konference Odpady 2009 a jak dál, kterou organizuje Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO) spolu ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato akce je zaměřena na informování veřejnosti o významu energetického využívání odpadů. O programech financování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací zase bude
možné domlouvat se na stánku Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Půjde zejména o dotace z Operačního programu Životní prostředí, přičemž představeny budou už schválené projekty. Dobré rady můžete vyslechnout i v Poradenském centru na veletrhu WATENVI, například i na to, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí. Zájemci se tam seznámí s novými projekty společnosti Enviweb, mj. také s ekologickými výrobky a souvisejícími službami. Zajímavým projektem může být EnviMarket, který podá především přehledné informace o firmách zaměřujících se na životní prostředí. OCHRANA PROTI POVODNÍM Už tradičně bude Česká protipovodňová asociace v bazénu před pavilonem Z předvádět ukázky ochrany proti povodním. Na praktické zkušenosti s budováním protipovodňových opatření ve vybraných městech bude zaměřena mezinárodní konference nazvaná Principy ochrany před povodněmi ve světě. Systémy vlastních opatření budou prezentovat města Praha, Drážďany, Hamburk, New Orleans, Rotterdam, Londýn, Benátky, Winnipeg, Hitzacker a další. Další blok přednášek se bude týkat mobilních protipovodňových hrazení a harmonizace způsobu testování v rámci EU. /rš/
ODPADY
13
5.5.09
9:51 AM
PŘÍLOHA
Page 14
vodohospodářská infrastruktura
Stát to municipalitám neulehčuje
Česká republika se při svém vstupu do Evropské unie zavázala, že do konce roku 2010 vyřeší čištění odpadních vod v aglomeracích, které mají více než 2000 obyvatel. Jiné státy byly v termínech, které podepsaly, mnohem opatrnější: Slovensko musí dobudovat čistírny a kanalizace do roku 2012, Polsko má na to termín až v roce 2015.
N
yní – zhruba rok a půl před termínem – je zřejmé, že Česká republika svůj závazek nesplní. Problém se týká téměř 600 obcí a měst, přičemž náklady na dobudování čistíren odpadních vod (ČOV ) a kanalizací, jejichž krytí není zajištěno, jsou vyčísleny na 44,4 miliardy korun. Podle ministerstva zemědělství je stále ještě potřeba dořešit ČOV ve 205 aglomeracích (náklady téměř 25 mld. Kč) a kanalizaci v 209 aglomeracích (náklady kolem 16 mld. Kč). Realizace projektů by se dala stihnout, pokud by od počátku byl k dispozici dostatek finančních prostředků a obce by je mohly získat přiměřeně rychle a jednoduše. Druhá podmínka však nebyla splněna. Pro projekty na kanalizace a čištění odpadních vod je vyhrazena prioritní osa 1 Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kde je alokováno přibližně 38 mld. Kč. Horší už to je s úředním procesem, který musejí obce podstoupit, aby dotaci získaly.
a požadavky úřadů při zpracování žádosti. To vše velmi ztěžuje postavení obcí a možnost získání dotací – stav je přímo katastrofální. Ke konci roku 2008 byla z evropských fondů čerpána jen zhruba tři procenta z celkového objemu finančních prostředků, a ani od počátku tohoto roku se situace nelepší.« Nejde však jen o pomalou administraci projektů. V přibližně osmdesáti aglomeracích ještě nepodali žádost o dotaci, ba ani nezačali s přípravou projektů. I kdyby k ní přikročili hned, termín už nemohou stihnout. Jejich nepřipravenost vidí Ing. Melounová v tom, že tyto obce nemají vlastní finance, ani odbornou kapacitu, jak provedení projektu zvládnout, případně jim chybí zájem. »Jistou výhodu mají v tomto případě sídla, která jsou vlastníky čistírny nebo kanalizace, ale jejich provozování přenechala vodohospodářské firmě. Ta jim může s přípravou a realizací projektů významně pomoci,« říká přesvědčivě Ing. Melounová.
ŽÁDOSTÍ JE HODNĚ, PROŠLO JICH VŠAK MÁLO Na problém upozorňuje již několik měsíců Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Jeho ředitelka Ing. Miloslava Melounová k tomu poznamenává: » Žádostí je podáno hodně, velmi málo jich však prošlo celým procesem, aby obce skutečně mohly dotaci čerpat. Často jsou žádosti chybně zpracované, protože menší obce prostě nemají odborníky, ani peníze, aby si mohly najmout konzultantskou firmu. Dlouhým schvalovacím řízením se řešení stále oddaluje, navíc se už několikrát změnily podmínky
PŘÍLIŠ »DLOUHÉ« SMLOUVY Obce, které jsou vlastníky infrastruktury, ale mají silného provozovatele, čelí ještě dalšímu problému: Dlouhodobě nastaveným smlouvám s provozovateli. Bruselu se nelíbí provozovatelské smlouvy, uzavřené těsně před vstupem České republiky do EU. Nebyly totiž podloženy standardním výběrovým řízením, a EU je proto považuje za netransparentní. »Města, která takové smlouvy uzavřela, mají omezené možnosti čerpání dotací z unie. Z jejího hlediska by to totiž byla veřejná podpora soukromého sektoru, a to je
Podmínky přijatelnosti čerpání prostředků z OPŽP ■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2015
■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2020
■
Smlouvy s termínem platnosti do konce roku 2022
■
Smlouvy s konečným termínem platnosti po roce 2022 Smlouvy na dobu neurčitou
■
■ Smlouvy uzavřené či prodloužené se soukromými provozovateli po 30. 4. 2004 bez řádného výběrového řízení podle práva Evropských společenství
Výše financování z EU v plné výši způsobilých výdajů. Výše financování z EU nepřesáhne 60 % způsobilých výdajů. Výše financování z EU nepřesáhne 30 % způsobilých výdajů. Nelze financovat z EU. Smlouvy budou muset být zkráceny tak, aby nejpozději do zahájení provozování infrastruktury financované z prostředků EU byl vybrán nový provozovatel. Projekty budou přijaty pod podmínkou vyhlášení řádného výběrového řízení na nového provozovatele nejpozději do zahájení provozování infrastruktury financované z prostředků EU
Provozní smlouva mezi vlastníkem a provozovatelem musí obsahovat výkonové parametry, monitoring a sankce. Metodiku k těmto parametrům připravuje ministerstvo životního prostředí. ZDROJ: SOVAK
14
ODPADY
FOTO: ARCHIV
OD14_15
»Stav v čerpání dotací na vodohospodářské projekty je katastrofální,« říká Ing. Miloslava Melounová, ředitelka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK).
nepřípustné,« vysvětluje Ing. Melounová. Problém je, že u nás mají takové smlouvy prakticky všechna větší města včetně Prahy. Subjekty, které uzavřely s provozovatelem smlouvy s termínem platnosti po roce 2015 a dále, mohou čerpat mnohem menší podíl dotací z EU (viz rámeček). Cestou, jak tento problém řešit, by mohlo být uzavření nových smluv nebo zkrácení jejich platnosti formou dodatku ke smlouvě. »Změna smlouvy je však vždy záležitostí mezi dvěma subjekty, a oba musí s novými podmínkami souhlasit. Soukromé společnosti uzavíraly dlouhodobé smlouvy s nějakým plánem a výhledem zisků do budoucna. Pokud změnu smlouvy vyvolá město, mohou provozovatelé vyžadovat kompenzace, například uhrazení ušlých zisků za dobu, o kterou se jejich smlouva zkrátí. Ale tomu zase nejsou ochotny obce,« připomíná ředitelka SOVAK. Tuto vodohospodářskou »Hlavu XXII« se snaží ministerstvo zemědělství řešit možností dodatečných dotací z národních zdrojů pro města s dlouhodobou smlouvou. Vyvstává však otázka, proč používat národní zdroje, když jsou k dispozici mnohem větší zdroje evropské. Spolufinancování z národních nebo soukromých zdrojů se navíc může promítnout do cen budoucích služeb pro obyvatele. J A K O D V R ÁT I T S A N K C E Jak bude postupovat stát, aby odvrátil hrozící sankce EU? »Nyní nevíme, jestli bude unie požadovat, aby v roce 2010 byly všechny projekty dokončeny a kolaudovány, nebo jestli bude stačit například alespoň zahájení projektu či podobné kroky,« vysvětluje Ing. Melounová. »I když se to podaří s unií vyjednat, stejně je nutné začít realizovat projekty co nejdřív. K tomu by však bylo potřeba zjednodušit postup čerpání z OPŽP. Obce a města ze zákona za své odpadní vody zodpovídají, ale stát jim to vůbec neulehčuje.« ■ J A R M I L A Š ŤA S T N Á
květen 2009
OD14_15
5.5.09
9:51 AM
Page 15
Mají si malé obce samy provozovat vodovody? Zhruba stovka jihočeských obcí do tisíce obyvatel si provozuje svůj vodohospodářský majetek sama. Mnohde za tím stojí snaha udržet stůj co stůj vodné a stočné na nejnižší možné výši a leckdy i obavy, že svěřit tento majetek provozovateli by znamenalo dát se všanc mnohem silnějšímu partnerovi.
P
odhodnocená výše vodného a stočného je však momentálně jen zdánlivou a určitě pouze dočasnou výhodou. Už teď se mnohé malé obce potýkají s častými poruchami svých, leckdy i půlstoletí starých vodovodních sítí o vysokých, někde až padesátiprocentních objemech ztrátové vody. Ale také s malou vydatností místních vodních zdrojů či s opakovaným překračováním hygienických norem na kvalitu pitné vody ve veřejné síti. V Přídolí na Českokrumlovsku vodné ještě 3 loni činilo 12 a stočné 5 Kč/m , takže obec s 640 obyvateli ročně doplácela ze svého rozpočtu na provozování vlastní vodohospodářské infrastruktury zhruba 150 tisíc korun. Ty bylo třeba vkládat nejen do plateb za neustále rostoucí ceny elektřiny nutné pro provoz úpravny vody i čistírny, nebo za stále dražší chemikálie či rozbory vody. Ale také do průběžných oprav v minulosti nekvalitně instalovaných vodovodních přípojek a částí vodovodního řadu, které byly doslova na koleně vybudovány v někdejší akci Z. Od ledna se proto zvýšilo vodné na 20 Kč a stočné na 7 Kč za kubík. Novinkou je i smlouva obce se společností Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s. (VaK JČ), podle níž společnost Vak JČ například pro Přídolí vypracovala desetiletý plán obnovy vodovodů a kanalizací, obstarává čištění kanalizace i vyhledávání poruch na vodovodní síti a zjištěné závady odstraňuje. Provozování vodovodu a kanalizace si však obec ponechala i nadále. POMOHL BY REGISTR? Starosta Jiří Štěpánek neskrývá, že obec bude časem potřebovat další dvě až tři menší čistírny odpadních vod (ČOV) a přestěhovat stávající, už dosluhující čistírnu. Nevyhne se ani výměně vodovodních přípojek a přívodního potrubí ze 30. let minulého století. V Přídolí plánují rozšířit bytovou výstavbu o zhruba stovku rodinných domů, a proto by rádi vytipovali lokalitu pro nový vodojem. Počítají i s tím, že na kanalizaci a ČOV bude třeba napojit nové domácnosti. Jiří Štěpánek ví, že bez dotací obec tyto záměry nenaplní. Jenže připravit žádosti a zajistit investice tak, aby odpovídaly smlouvám o poskytnutí dotace, nebude pro Přídolí snadné. Už teď starosta tvrdí, že pouze problematika »vody a kanalizace« mu zabírá značnou část jeho práce. »Obec jako provozovatel vodovodu a kanalizace musí vést a každoročně aktualizovat
majetkovou a provozní evidenci, zpracovávat poplatkové hlášení a přiznání pro Českou inspekci životního prostředí, hlášení pro ČSÚ i podnik Povodí Vltavy, hlášení o tvorbě cen, provádět rozbory vody a odpadů, vyčleňovat prostředky v rámci desetiletého plánu obnovy atd.,« upozorňuje starosta. »Neříkám, že to není nutné. Ale myslím si, že by se měly údaje a data poskytnout jen jednou do určitého registru, odkud by si všechny zainteresované úřady mohly potřebná data samy stáhnout. V registru by se prováděly pouze aktualizace, takže by nebylo nutné každoročně vyplňovat (a v podstatě opisovat) celá hlášení. Každý rozumný starosta ví, že se v první řadě musí dodávat voda obyvatelům v co nejlepší kvalitě a že nelze odpadní vody vypouštět do volné přírody, a ničit tak životní prostředí. Avšak zda obec má 50 nebo 150 přípojek a měří-li její vodovodní řad 7 či 8 kilometrů, je přece až druhořadé. Velkou překážku vidím v tom, že nikdo obcím neposkytne peníze na zaměření a zmapování například ještě předválečných vodovodů či vodovodů „šitých horkou jehlou“ v akci Z. Ačkoliv tyto údaje po obcích všichni chtějí, vůbec je nezajímá, kde vezmou finance na jejich zjištění.« KDY JSOU SLUŽBY LEVNĚJŠÍ Provozní ředitelka VaK JČ Ing. Olga Štíchová připomíná, že tato společnost u obcí, jejichž vodohospodářský majetek provozuje, zpracování desetiletých plánů obnovy zahrnuje do kalkulace vodného a stočného. Také mnohé služby, které si u VaK JČ objednávají »samoprovozovatelé«, jsou pro obce, jimž společnost provozuje vodovody a kanalizace, levnější či zcela zdarma. »Obecně lze říct, že většina samoprovozovatelů z řad malých obcí nemá detailní informace o svém vodohospodářském majetku: Chybí projektová dokumentace, kolaudační zprávy, evidence, mnohdy majetek nikdo profesionálně desítky let neprovozoval. U obcí a měst, které provozujeme, máme přehled o provozovaném majetku – a je tedy zbytečné, aby tyto municipality vypracovávaly desetileté plány obnovy. Zákonem není stanovena povinnost, kdo smí či nesmí tyto plány zpracovávat; tento dokument pouze musí splňovat podmínky příslušné vyhlášky,« uzavřela Ing. Olga Štíchová. ■ I VA N RY Š AV Ý
květen 2009 MO-000784
5.5.09
9:52 AM
Page 16
PŘÍLOHA
vodohospodářská infrastruktura
Město Pyšely: My jsme připraveni, teď už záleží jen na státní správě Jak naložit rozumně s kaly z čistírny odpadních vod? Ve městě Pyšely nedaleko Benešova je budou kompostovat a zaplatí to Evropská unie.
V
RŮST OBCE VYŽADUJE INFRASTRUKTURU Pyšely jsou jedním z městeček poblíž Prahy, v nichž se rozběhla masivní výstavba rodinných domů. Na konci roku 2008 Pyšely měly 1550 trvale přihlášených obyvatel a do roku 2015 by jich mělo být 2200. Navíc, podobně jako v okolních obcích, je faktické množství obyvatel v obci mnohem větší – v některých domech je přihlášena jen jedna osoba, ostatní mají trvalé bydliště většinou v Praze. Narůstající populaci se musí přizpůsobovat také infrastruktura. »S přibýváním obyvatel jsme počítali už při projektování čistírny – měla by stačit do roku 2015 a máme ještě prostor na další jímku. Hned vedle čistírny budeme budovat kompostárnu i rákosové pole,« konstatuje Pavel Smutný. Výstavba by měla trvat zhruba čtyři měsíce, přičemž vše bude stát zhruba 8 milionů korun. To je na poměrně malé město dost peněz, proto bylo nutné žádat o dotaci. »Momentálně máme schválené evropské dotace a jednáme se Státním fondem životního prostředí o dokončení smlouvy na financování. Teď už to všechno záleží na státní správě, my jsme připraveni do měsíce zahájit stavbu,« poznamenává Pavel Smutný.
Nová kompostárna by měla vzniknout na pozemku hned vedle stávající čistírny odpadních vod.
16
ODPADY
D O TA C I V Y U Ž I L I I N A Č O V Financování s pomocí dotace v Pyšelích využili už při stavbě čistírny. Radnice však neměla vlastní zdroje v rozpočtu. Proto každý, kdo se ke kanalizaci připojil, musel přispět podílem zhruba 70 tisíc korun. Podle Pavla Smutného to nebyl problém u nově vznikajících domů, kde v porovnání s cenou celé stavby tato částka nebyla nikterak závratná. Obtížnější byla domluva se starousedlíky a vůbec nejhůř se jednalo s těmi, kdo si své domy postavili před 15–20 lety, takže vybavení těchto nemovitostí bylo vlastně ještě zánovní. Těmto občanům se investice do kanalizace zdála příliš velká. Ostatně použité řešení není ani zcela prosté právnických zádrhelů. Podle zákona o vodách totiž obec nesmí připojení podmiňovat poplatkem. Pokud se »spoluúčast« občanů deklaruje jako dar, měli by pak figurovat mezi vlastníky čistírny včetně zápisu do katastru nemovitostí. Zajímavé je, že po vybudování kanalizace někteří lidé s vlastními studnami zjistili, že jim ubývá voda. »Podle mého osobního názoru,« říká Pavel Smutný, »ubylo vody
FOTO: AUTOR
potřebám už nestačila. Proto jsme vybudovali čistírnu klasickou a rákosové pole bude jen dočišťovat kalovou vodu.«
ýhodou záměru je, že mají již tři roky v provozu městskou čistírnu odpadních vod, na kterou jdou jen odpadní vody z města. Pavel Smutný, který se na městském úřadě stará o agendu vody, kanalizace a plynu, k tomu říká: »Po celou dobu, co nám jede čistírna, pravidelně provádíme kontrolní odběry kalu a nikdy nebyl žádný problém s jeho kvalitou. Díky tomu můžeme zřídit vlastní kompostárnu.« Prvotním impulsem byla snaha zpracovat kaly, které vznikají při čištění odpadních vod. Propojením s dalším problémem – »zelenými« odpady z údržby města – vznikl projekt kompostárny, která bude zpracovávat oba druhy odpadů společně. »Zelené odpady v obci samozřejmě vznikají a občané mají problém s nimi rozumně naložit. Zatím se většinou pálí, proto myslím, že bude lepší, když je zkompostujeme a vyrobíme kompost,« poznamenává Pavel Smutný. Před zkompostováním se musí kal odvodnit. Kalová voda v sobě má hodně znečištění a obvykle se musí vracet na čistírnu. V Pyšelích ji však bude dočišťovat rákosové pole – prostor oddělený od prostředí a osázený rákosem. »O rákosovém poli se v Pyšelích uvažovalo už před dvaceti lety. Byla to jedna z variant netradičních »zelených« čistíren odpadních vod, které jsme zde chtěli vybudovat,« vzpomíná Pavel Smutný. »Jenže Pyšely se rychle rozrůstají a taková čistírna by
FOTO: AUTOR
OD16
»Rákosové pole bude u nás dočišťovat kalovou vodu,« plánuje Pavel Smutný.
proto, že lidé předtím měli většinou vodu z koupelen vyvedenou do vsakovacích jímek na zahradě (do žumpy šel jen obsah WC) a tato znečištěná voda zpátky plnila studny. Nebyl to příliš ideální stav. Přínos vybudování kanalizace je patrný i na rybnících v okolí města – voda se v nich velmi vyčistila a je bez sinic.« D L O U H É A O B T Í Ž N É Z Í S K ÁVÁ N Í D O TA C Í Na otázku, zda obec měla při realizaci projektů s podporou Evropské unie nějaké potíže, Pavel Smutný odpovídá s povzdechem: »Nejsložitější bývá řízení kolem dotace. Projekty dlouho leží na úřadech a my dopředu nevíme, jak to s nimi dopadne. Zároveň s kanalizací jsme například dávali projekt na rekonstrukci náměstí. Kanalizace je už dávno hotová, a projekt náměstí schválili teprve v zimě 2009. Do žádosti se požaduje podrobné zpracování projektu, což však stojí hodně peněz i sil. Kdyby šlo předem připravit jen záměr s rozpočtem, nebyly by přípravy tak náročné. A až by nám peníze schválili, teprve potom by se dělaly podrobné projekty. Chtělo by to ovšem o něco prodloužit čas na realizaci.« »Problémem taky je, že obec musí zaplatit předem – a teprve až pak žádat o proplacení dotace za dané období. Stavby jsou většinou rozděleny na jednotlivé etapy po 3–4 měsících. Obec si často musí brát překlenovací úvěr od banky. Do toho se teď nechce ani bankám, navíc jsou to pro nás drahé peníze. Kdyby bylo možné proplácet faktury přímo z fondů, přičemž obec by zaplatila jen tu část vlastních zdrojů, bylo by to pro municipální sféru mnohem schůdnější i levnější. Přece jen je levnější vzít si úvěr na milion než například na 15 milionů,« uzavírá Pavel Smutný. /khm/
květen 2009
OD17
5.5.09
9:52 AM
Page 1
5.5.09
9:52 AM
Page 18
PŘÍLOHA
vodohospodářská infrastruktura
S profesionály v zádech může být vlastník VaK jistější Výběr provozovatele vodovodů a kanalizací (VaK) je unikátní činností a především ojedinělou událostí v aktivitách obce, tedy i starosty. V těchto případech obecně je vhodné využívat služby profesionálů, kteří mají zkušenosti z opakovaných procesů přípravy výběrového řízení na provozovatele.
T
vrdí to RNDr. Miroslav Vykydal, Senior konzultant z poradenské společnosti Mott MacDonald. Podle jeho slov je v takovém případě nasazení externích poradců a specialistů analogické například s pořízením územního plánu obce nebo projektu sportovního areálu. A co by měl starosta, ale hlavně obec jako taková – vědět? »Musí mít jasno ve své základní „vodárenské“ strategii. Například zda chce i v budoucnosti rozšiřovat sítě VaK, jakým způsobem vytváří zdroje na obnovu své vodohospodářské infrastruktury, jaké zdroje může uvolnit z rozpočtu obce na splácení úvěrů, co je známo o existujícím stavu VaK atd.,« poznamenává RNDr. Vykydal.
Čím je v současnosti dán takový zájem o zajištění poradenských služeb spojených s výběrem provozovatele VaK? Tento zájem je dán především dotačními podmínkami Operačního programu Životní prostředí pro získání prostředků na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury. Tyto podmínky byly dojednány naším ministerstvem životního prostředí s Evropskou komisí a zakotveny do Programového dokumentu OPŽP v rámci Přílohy 7, známé pod pojmem »Podmínky přijatelnosti«. ■
Při přípravě výběrového řízení na provozovatele se objevuje pojem »předběžný audit«. O co jde a jaký má takový audit význam? Jde prakticky o interní »inventarizaci« všeho, co s provozováním VaK souvisí. Od sumarizace rozhodnutí různých orgánů veřejné správy, situace obce z hlediska krajských plánů rozvoje VaK, nutných opatření vyplývajících z plánů povodí pro zlepšení kvality vodních toků, dostupných provozních informací, existující výkresové dokumentace, vývoje spotřeby vody a jejího odhadu do budoucnosti až po finanční situaci obce. Nedílnou a významnou částí auditu je také analýza obsahu existující provozní smlouvy nebo přípravy základních zásad a cílů pro smlouvu zcela novou. Audit by měl také definovat požadovaný způsob výběrového řízení a nezbytné podklady dle platné legislativy, zejména podle Koncesního zákona (č. 139/2006 Sb.). Kvalitní externí tým zajistí tento audit rychle a efektivně. Současně garantuje jeho úplnost. Audit ušetří hodně času a omylů při přípravě detailních podmínek pro výběr provozovatele. Jedním z důle■
18
ODPADY
žitých výstupů auditu je podrobný harmonogram nezbytných kroků a činností pro úspěšnou realizaci výběru budoucího provozovatele. K jaké změně musí dojít v existujících smlouvách mezi vlastníkem vodohospodářskéhomajetku a jeho provozovatelem v oblasti stanovení ceny vody? Vyjednávání o ceně vody mělo zatím téměř vždy charakter každoročního schvalování, přičemž vlastníci obvykle každoročně stanovili výši nájemného a často také maximální výši ceny jako takové. Podle zákona o cenách už delší dobu platí, že zisk provozovatele nemůže být stanoven libovolně nebo dokonce jako podíl z provozních nákladů. Přiměřený zisk v oboru VaK je již od roku 2004 v české cenové legislativě definován jako »zisk odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období«. Proto by na pozadí kalkulace ceny vody měly být vymezeny výše uvedené pojmy a algoritmus výpočtu hodnoty »přiměřeného zisku« provozovatele. Jednou ze změn je tedy zavedení tohoto výpočtu přiměřeného zisku provozovatele v souladu s národním cenovým předpisem. Druhou důležitou změnou je nutnost zajistit praktické naplnění »udržitelnosti« celé technické infrastruktury VaK. Náš zákon o VaK stanovuje pro vlastníky povinnost zpracovat – a také realizovat plán financování obnovy VaK. Ing. František Barák, předseda oborového sdružení SOVAK, nedávno publikoval jednoznačnou ekonomickou úvahu, ze které vyplývá, že současné ceny pro vodné a stočné neposkytují zdroje pro obvyklou obnovu VaK. Ing. Barák uvádí, že v ČR »25 miliard korun musí zajistit vlastníci vodárenského majetku ročně pro to, aby mohli řádně obnovovat majetek, a udržovat ho tak v technologicky dobrém a ekonomicky provozuschopném stavu. V roce 2006 bylo na vodném a stočném vybráno v tuzemsku pouze 22,5 miliardy korun. Kde tedy prostředky na investice vzít? Odpověď je jednoznačná. Další financování vodárenské infrastruktury musí zajistit vlastníci tohoto majetku z vlastních zdrojů. Získají je z vodného a stočného. Jiné cesty není.« Nový způsob stanovení ceny tedy umožňuje smluvně stanovit střednědobý vývoj ná■
FOTO: ARCHIV
OD18
RNDr. Miroslav Vykydal: V rámci »předběžného auditu« je vždy nutné spočítat rovněž hodnotu sociálně únosné ceny vody a budoucí vývoj nárůstu ceny s ní porovnávat.
jemného, což představuje základ pro reálný plán financování obnovy a zvýšení úspěšnosti vlastníků při snaze získat dlouhodobé investiční úvěry. Je vhodné připomenout část ze strategie Ministerstva zemědělství ČR, a to, že »1,5–2 % rekonstrukce vodovodní sítě za rok je považováno za minimum nutné pro udržení technického stavu vodovodních sítí při životnosti vodovodního potrubí 50 až 80 let«. Co by starostové měli chápat pod pojmem »sociálně únosná« cena vody? Za sociálně únosnou cenu se považuje obvykle (jako horní hranice) 5 % čistých příjmů sociálně nejslabších domácností; někdy se v té souvislosti hovoří o »pravidlu pěti procent«. Tato hodnota koresponduje s hodnotou 2 % průměrných čistých příjmů domácností v daném regionu, přičemž hodnoty průměrných čistých příjmů domácností jsou každoročně zveřejňovány Českým statistickým úřadem. Sociálně únosná cena vody byla jako spočitatelná veličina stanovena již v rámci podmínek pro dotace z Fondu soudržnosti (2004–2006) a OP ŽP (2007–2013). Tento pojem lze také nalézt v plánech dílčích částí povodí ČR z roku 2008, přičemž se konstatuje, že v roce 2015 bude dosažena nebo dokonce překročena hranice sociálně únosné ceny. Současné ceny pro vodné a stočné v ČR pohybují od 70 110 % sociálně únosné ceny vody. Je proto nezbytné vždy v rámci »předběžného auditu« hodnotu sociálně únosné ceny vody spočítat a budoucí vývoj nárůstu ceny s touto hodnotou porovnávat. ■ ■
I VA N RY Š AV Ý
květen 2009
5.5.09
9:53 AM
Page 19
vodohospodářská infrastruktura
PŘÍLOHA
Tuhý odpad nepatří do kanalizace Ohrožují chod čistíren, ničí některé části zařízení, způsobují zvýšené náklady na provoz a zbytečnou práci navíc.
O
vodou, čili biologicky rozložitelný materiál. Bohužel, někteří lidé vůbec nepřemýšlejí nad tím, kam odpad, který hodí do toalety nebo kanálu, doteče a co může způsobit,« připomíná Jan Jindra, vedoucí oddělení rozvoje VAK JČ. Nejrůznější předměty, ať už úmyslně či neúmyslně vhozené do veřejné kanalizace zachytávají hrubé česle, tedy kovové mřížoví na přítoku do čistíren odpadních vod. »Už jsme
FOTO: ARCHIV
byčejné hygienické vatové tyčinky, kterými si čistíme uši, ale také papírové dětské pleny nebo hygienické ubrousky obsahující buničinu a nerozložitelnou igelitovou složku se namotávají na jemné strojní česle, zastavují jejich chod a musí se ručně čistit. Vlivem usazených tuků zase trpí čerpadla a dmychadla nutná pro provoz čistíren. »Podle zákona o vodách patří do kanalizace pouze to, co je skutečně odpadní
Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s.
Potkani žijí s námi
Dvakrát ročně se provádí ve všech větších městech a obcích deratizace, která má snížit stav hlodavců v kanalizaci.
V
ětšinou se tento zásah provádí dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Návnady je však někdy třeba klást i mimo plánované termíny podle potřeby. Hlodavci se zdržují především v okolí velkých sídlišť, vývařoven a prostor se skladováním potravin. Domovem jsou jim zejména kanalizační prostory, kde nacházejí v odpadní vodě dostatek potravy, mimo jiné také zbytky z drtičů potravin. Potkani představují vysoké nebezpečí především jako přenašeči parazitů a infekčních nemocí jako je leptospiróza, salmonelóza nebo Weilova nemoc. Výskyt těchto chorob u potkanů hlídá hygienická stanice. I když žádné choroby nalezeny nejsou, je na místě regulovat počet hlodavců, protože se velmi rychle množí. Deratizace se provádí formou pokládky nástrahy se směsí potravin do míst, kde se dá předpokládat jejich výskyt. Nástrahy
Jedy v nástrahách jsou podle odborných firem pokud možno bezbolestné
tady měli staré pneumatiky, kousky dřevěného křesla, různé trámy jsou na běžném pořádku. Občas připluje kanalizací zlatý náramek či prstýnek, v dnešní době nejsou výjimkou ani mobilní telefony a jiné předměty, které jistě někdo upustil neúmyslně. Horší je to ale s předměty, které obsahují buničinu či latex,« vyjmenovává Michal Hudák, technický pracovník VAK JČ v Písku. Drobné umělohmotné nebo kovové předměty poškozují strojní zařízení čistíren mechanicky, ještě horší je to s tuky z fritéz, rozdrceným odpadem z domácích drtičů nebo vypuštěnými ropnými látkami, jako občas bývá vypuštěný olej z automobilů. I relativně malé množství ropných látek zhoršuje přístup kyslíku a může zcela zlikvidovat bakterie, které v aktivačních nádržích odstraňují biologicky rozložitelné látky. Nádrže se pak musejí ošetřit sorbenty pro likvidaci ekologických škod a znovu naočkovat novými bakteriemi. Nové zapracování čistírny trvá řadu dnů, zvyšuje spotřebu lidské práce, vznikají náklady na likvidaci použitých sorpčních materiálů, nehledě na možnou ekologickou havárii, kterou by mohly způsobit při průniku do řeky bez včasného zásahu našich techniků. Jednoduchá rada zní – nevhazovat do kanalizace to, co není vyloženě odpadní vodou. Tuhý odpad patří v každém případě na skládku, podobně motorové oleje nebo potravinářské oleje, které je možné ukládat odvézt do sběrných dvorů, ze kterých je navíc odvážejí specializované firmy k dalšímu využití. ■ B c . R E N ÁTA K O L L A R C Z Y K O VÁ ,
Ropné látky, které přijdou na čistírnu, mohou ohrozit její provoz (na foto ČOV Písek)
FOTO: ARCHIV
OD19
způsobí smrt zvířat až několik dní po pozření; potkani jsou totiž dost chytří na to, aby k jídlu vyslali ochutnávače a počkali, zda nepojde. Důležité je zabránit vstupu osob nebo domácích zvířat do míst pokládky. Deratizace se provádí na jaře, tedy v době populační exploze hlodavců, a na podzim, kdy vyhledávají místa k zazimování a jdou za teplem. Letos začaly odborné firmy s plošnou deratizací už od konce února a nyní v dubnu kladou již druhou pokládku, neboť letošní tuhá a dlouhá zima přinutila potkany zůstat déle v úkrytu. Ceny za deratizaci se různí podle velikosti sídel, ve kterých se provádí. V malých obcích stojí okolo 5000 korun, v menších městech přibližně 30–40 000 korun, ve velkých městech jako jsou Písek nebo Tábor se náklady na hubení hlodavců pohybují okolo 250 000 korun. Podle odborníků není možné zjistit, kolik potkanů v kanalizacích žije. Jen v Praze se jejich počet odhaduje na pět milionů zvířat. Za rok se v pražských čtvrtích klade zhruba 18 tun nástrah a náklady na deratizaci dosahují několika milionů korun ročně. – kce –
ODPADY
19
5.5.09
9:53 AM
Page 20
PŘÍLOHA
vodohospodářská infrastruktura
Nejslabší článek vodovodů si zaslouží pozornost
Chcete vědět víc?
Nedílnou součástí každého veřejného vodovodu jsou vodovodní přípojky s měřením spotřeby. Přesto bývají ze strany investorů i uživatelů podceňovány, příliš jim nepřeje legislativa a není žádnou výjimkou, najdeme-li je zhotovené ne vždy v dostatečné kvalitě a z materiálů nižší životnosti.
P
řitom jde o nejsložitější součást vodovodu, která je i jeho nejslabším článkem. Ve srovnání s rozvodnou sítí je stav přípojek zpravidla výrazně horší a ve většině případů právě na nich převažuje i podíl ztrát vody. Vyhledávání úniků vody na přípojkách je však poměrně složité a nákladné. Stavu přípojek neprospívá ani dělená odpovědnost za jejich opravy a obnovu. Výrazné zlepšení současné situace a rovnocenné podmínky i pro přípojky by měl prosadit každý vlastník veřejného vodovodu.
tosti a provozovatel vodovodu, (který osazuje vodoměr). O přípojkách pojednává ČSN 75 5411, která mj. doporučuje pro ně použít potrubí z jednoho kusu materiálu. Jakýkoli spoj, zejména spoje šroubové, totiž snižuje životnost a představuje zvýšení rizika úniků vody. Potrubí má být umístěno do lože s obsypem, v nezámrzné hloubce, ve spádu minimálně 3š a má být opatřeno vytyčovacím vodičem. Norma stanoví i obecné podmínky pro osazení měřidla.
VODOVODNÍ PŘÍPOJKY Z POHLEDU ZÁKONA I ČSN Přípojkou se nazývá úsek potrubí od vodovodního řadu k vodoměru. Kde není instalován vodoměr, potom jde o úsek od vodovodního řadu k hlavnímu uzávěru připojované nemovitosti – pozemku nebo stavby. Vlastníkem přípojky bývá majitel připojované nemovitosti, který hradí zřízení přípojky. Přípojka sestává z navrtávacího pasu nebo odbočné armatury na vodovodním řadu, za kterou se osazuje přípojkový uzávěr se zemní soupravou a poklopem. Navazuje spojovací potrubí mezi řadem a připojovanou nemovitostí, přičemž přípojka končí vodoměrnou sestavou s hlavním uzávěrem. Za vodoměrem již pokračuje vnitřní rozvod vody v nemovitosti Pro přípojky platí vodohospodářská legislativa, tedy zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Protože přípojky nejsou vodními díly ve smyslu vodního zákona, na rozdíl od vodovodních řadů povolují jejich stavbu a obnovu pouze stavební úřady. Dokonce přípojky ještě až do délky 50 metrů stavební povolení nevyžadují, tedy se nekolaudují, a odborné provedení hlídá majitel nemovi-
V Ý Z N A M P O U Ž I T É H O M AT E R I Á L U Ještě dnes lze narazit na nejstarší přípojky z olověných trub. Mnohem aktuálnější je však potřeba obměny přípojek z ocelových závitových trub (asfaltojutovaných či pozinkovaných) s poloviční životností se srovnání s litinovým potrubím sítí. Nízkou životnost mají i třmeny a šrouby navrtávacích pasů a také přípojkové uzávěry z mosazi, které ve vlhku rychle podléhají korozi. Ani první plastová potrubí nepřinesla výraznější zlepšení. Jednak kvůli nestandardní kvalitě materiálu, jednak kvůli malé znalosti práce s ním. Používání neodpovídajících spojek a nejlevnějších armatur představuje vůbec nejčastější příčinu netěsností i u přípojek novějších. Proto bývá naprosto běžné, je-li vodovodní řad v pořádku, zatímco vodovodními přípojkami uniká nekontrolované množství vody. Provozovatel vodovodu by si proto měl hlídat, aby se na přípojky používaly stejně kvalitní materiály jako na rozvodné síti včetně odborného provedení. V O D O M Ě RY A J E J I C H U M Í S T Ě N Í Přesné měření spotřeby vody tvoří základ vztahů mezi odběratelem a dodavatelem vody. Dimenze vodoměru se navrhuje podle
FOTO: ARCHIV
OD20
Moderní napojení přípojky na vodovodní řad
20
ODPADY
Provozovatelům vodohospodářské infrastruktury, pracovníkům obcí spravujících veřejný vodovod, projektantům i zaměstnancům stavebních úřadů, kteří povolují nové přípojky včetně oprav a rekonstrukcí přípojek stávajících, je určen seminář Vodovodní přípojky od A až do Z. V Praze jej letos 9. června uspořádá Česká společnost vodohospodářská. Více na internetových stránkách www.csvh.cz.
očekávané spotřeby a jejího průběhu – minimálních a maximálních odběrových hodnot. Špatně navržené nebo umístěné vodoměry mohou zkreslit skutečný odběr a mohou i zkreslovat vyhodnocování ztrát. Podmínky umístění vodoměru určuje provozovatel vodovodu. Odběratel je povinen umožnit k němu přístup, chránit jej před poškozením a bez odkladu nahlásit případné závady. Odběratel má i právo nechat vodoměr přezkoušet podle podmínek uvedeného zákona č. 274/2001 Sb. Na umístění vodoměrů není v ČR jednotný názor. Někteří provozovatelé požadují umístění měřidla na hranici soukromého pozemku nebo v limitované vzdálenosti od rozvodného řadu. Vodoměry se v takových případech osazují do šachet, které bývají často zatopené a obtížněji přístupné pro odečty vodoměrů i jejich výměnu. Zejména v zimě hrozí riziko pracovních úrazů. Druhý názor preferuje umístění vodoměrů do objektů, v nichž lze měřidlo lépe chránit před poškozením a kde bývá i lépe přístupné. Délka přípojek se však v takových případech prodlužuje, zvyšuje se riziko černého napojení včetně možnosti vyšších ztrát – a obtížnější bývá i obnova přípojky. C O E L I M I N U J E Z T R ÁT Y Protože ke ztrátám dochází před měřením, je v zájmu provozovatele hlídat stav a těsnost přípojek. Minimálně by měl vést evidenci, kde kromě stáří přípojky a materiálového provedení musí být zakreslena poloha přípojky s uzávěrem. Zvýšenou pozornost je nezbytné věnovat prodlužovaným přípojkám, kterými byla voda dovedena na pozemek a následně se prodlužovala do nově postaveného objektu. Signálem k potřebě výměny pro odběratele bývají až problémy s dodávkou vody. Jenže než k tomu dojde, voda z přípojky velmi často nekontrolovaně uniká i řadu let. Vyhledávat úniky a plánovat obnovu je třeba přednostně u rizikových přípojek. Zákon určuje, že za opravu na veřejném prostranství odpovídá provozovatel vodovodu. Na výměnu celé přípojky však musí být uzavřena dohoda mezi ním a majitelem připojované nemovitosti. ■ JIŘÍ KUBEŠ
Přípojkový uzávěr v kovovém provedení
místopředseda České společnosti vodohospodářské
květen 2009
OD21_22
5.5.09
9:54 AM
Page 21
vodohospodářská infrastruktura
PŘÍLOHA
Ekonomická likvidace kalů z čistíren odpadních vod
FOTO: ARCHIV
kompostováním. Může být úspěšně spalován jako přídavné palivo v teplárně, resp. elektrárně nebo po vysušení v cementárně (tab.).
Aerobní termofilní stabilizaci kalu (ATS) využívá v Německu a Rakousku více než 150 čistíren
U každé biologické čistírny odpadních vod nepochybně vzniká kal. I když představují kaly pouze 1-2 % objemu čištěných vod, je v tomto objemu zkoncentrováno 50 až 80 % celkového znečištění. Provozní náklady kalového hospodářství mohou zabírat až polovinu z celkových provozních nákladů čistírny.
V
ýše provozních nákladů je ve velké míře ovlivněna tím, jak je v konečném důsledku s kalem naloženo, tj. na celkové koncepci odpadového hospodářství obce. Ekonomická řešení likvidace kalu jsou založena na uchopení tohoto problému jako příležitosti. Sice ne každý kal se dá využít, ale obecně se dá říci, že i Evropská unie směřuje většinu kalů do zemědělství, pro použití jako hnojivo nebo do spaloven, kde se využívá jeho energetický potenciál. V případě recyklace čistírenských kalů v zemědělství je nutné kal nejen stabilizovat, ale i hygienizovat (viz tab. 1) a najít vhodné odběratele. Technologie umožňující přeměnu kalu na hnojivo je do značné míry závislá na množství a složení zpracovávaného kalu, přičemž jen některé možné metody nám připadají ekonomické. Pro tyto účely je však nutné dodržovat příslušné směrnice týkající se nakládání s kalem, zejména vyhlášku Ministerstva životního prostředí ČR č. 382/2001 Sb.
VELKÉ ČISTÍRNY U čistíren, které zpracovávají odpadní vody od 50 000 a více obyvatel, se vesměs využívá anaerobní stabilizace kalu. Jeho velkou předností je to, že přeměňuje biologicky rozložitelné organické látky na čistou energii – bioplyn (65-70 % CH4, 30-35 % CO2). Mimo to anaerobní stabilizace může zpracovávat substráty s vysokým obsahem vody, kdy spalování je neekonomické. Bioplyn patří mezi obnovitelné zdroje energie se širokými možnostmi využití. Po úpravě může být použit i v rozvodech pro zemní plyn, dále ho lze využít k pohonu vozidel, ke kogenerační výrobě elektrické energie a tepla nebo v palivových článcích k přímé výrobě elektrické energie. Anaerobní stabilizací dochází ke snížení celkového množství sušiny kalu oproti surovému kalu o 35 až 40 %. Anaerobně stabilizovaný kal je využitelný v zemědělství buď přímo jako hnojivo nebo po přepracování
Procentuální srovnání využitelnosti energie při anaerobní stabilizaci a spalování kalu Anaerobní Anaerobní mezofilní mezofilní stastabilizace (%) bilizace se spalováním stabilizovaného kalu (%)
Anaerobní termofilní stabilizace (%)
Anaerobní termofilní stabilizace se spalováním stabilizovaného kalu (%)
Spalování samotného surového kalu (%)
Energie v bioplynu
45,98
45,98
66,41
66,41
Vyrobená elektrická energie
15,50
15,50
22,38
22,38
11,45
Využitelná tepelná energie
15,30
35,09
18,81
27,68
34,36
Ztráty celkem
69,15
49,41
58,81
49,94
54,19
Celková účinnost využití energie kalu 30,87
50,59
41,19
50,06
45,81
květen 2009
ČISTÍRNY STŘEDNÍ VELIKOSTI Podle teploty, ve kterých stabilizace probíhá, dělíme technologie na klasické mezofilní a termofilní. Pro kalové koncovky čistíren o velikosti od 5000 do 50 000 EO je možno s výhodou použít technologii založenou na aerobní termofilní stabilizaci kalu (ATS). ATS je v našich podmínkách novinkou. Za mořem a v Německu i Rakousku jsou tyto systémy používány u více než 150 čistíren, nejčastěji pro lokality kolem 20 000 EO. Principem metody ATS je provzdušňování a míchání kalové nádrže, kde vlivem exotermní reakce se dosahuje ohřátí kalu na více než 55 °C. Při dosažení této teploty minimálně po dobu 23 hodin je pak zabezpečena nejen stabilizace, ale i dostatečná hygienizace kalu, která je potřebná pro jeho masovější využití v zemědělství. Přesné porovnání investičních a provozních nákladů na hygienizaci kalů pro variantní řešení nelze zobecnit. Vždy záleží na konkrétních podmínkách dané situace. Přesto se nám jeví použití ATS jako jedna z výhodnějších možností. Z hlediska investičních nákladů se vyšší investice do technologie, která je schopna kal nejen stabilizovat, ale i hygienizovat, pokryje úsporou ve stavební části. Potřebné zdržení kalové směsi je u ATS v průměru jen 7 až 9 dní, u jiných systémů je navrhováno 20 až 35 dnů. U ATS to znamená snížení potřebného objemu nádrží přibližně o 70 %. Z hlediska ekonomického zhodnocení provozních nákladů lze dokázat, že použití pouze vzdušného kyslíku je ekonomičtější než přidávání vápna nebo používání čistého průmyslového kyslíku. Při stabilizaci vzduchem u ATS se provozní náklady pohybují přibližně kolem 4200 Kč/tunu sušiny. MALÉ ČISTÍRNY U čistíren odpadních vod pro 1000 až 5000 EO se již musí zvažovat samotná existence kalového hospodářství. Značnou roli hrají možnosti, kterými daná lokalita disponuje. Je-li k dispozici trvalý zdroj organických zbytků (např. dřevozpracující průmysl), je třeba možné kal mísit a pak kompostovat. Pokud je nablízku bioplynová stanice, je možné kal likvidovat tam. Ať už se jedná o jakoukoli alternativu, vždy je nutno kal řádně odvodnit. V praxi se u těchto velikostí ČOV odstraňování vody z kalové směsi provádí převážně gravitačně v sedimentačních nebo zahušťovacích nádržích (obvykle na 2-5 % sušiny). Většího snížení obsahu vody lze dosáhnout strojním zahušťováním, a to až na obsah sušiny kolem 8 %. Maximální odvodnění se dosahuje při použití flokulantů a odvodňovací-
ODPADY
21
›
OD21_22
5.5.09
9:54 AM
PŘÍLOHA
›
Page 22
vodohospodářská infrastruktura
ho zařízení (dehydrátory, odstředivky, kalolisy, sítopásové lisy apod.). Takto můžeme dosáhnout odvodnění okolo 35 % sušiny u surového kalu a 45 % u kalu anaerobně stabilizovaného. Větší odstranění vody z kalového koláče lze dosáhnout pouze tepelně, tj. sušením, které může probíhat buď jako samostatný proces například za využití sluneční energie, nebo ve spalovací peci před vlastním spálením. ČOV POD 1000 EO Kalové hospodářství u těchto velikostí ČOV se u nás většinou řeší jako provzdušňované (aerobní) či pouze míchané (anaerobní) kalové nádrže. Odvodnění kalu je ponecháno pouze na odtahu kalové vody a gravitační síle. Takto stabilizovaný kal se následně fekálním vozem odváží na větší ČOV nebo alternativní likvidaci. Ekonomicky zajímavá je možnost stabilizace a sušení kalu pomocí sluneční energie, je zde však otázka spolehlivosti. V případě dobrého návrhu a odpověd-
Podle evropské legislativy je kal stabilizován v případě, že: minimálně po dobu 23 hodin je skládkován při teplotě 55 °C obsahuje méně než 103 KTJ/g termotolerantních koliformních bakterii ■ obsahuje méně než 103 KTJ/g enterokoků ■ neobsahuje žádné bakterie salmonelly ■ ■
né obsluhy se dá říci, že pomocí sluneční energie lze levně a přitom efektivně sušit odvodněné nebo i kapalné čistírenské kaly. DOMOVNÍ ČISTÍRNY Také u domovních čistíren odpadních vod se musí řešit otázka zpracování či zneškodnění vyprodukovaných čistírenských kalů. Možností je celá řada. Odvoz tekutých kalů fekálním vozem do nejbližší čistírny komunálních odpadních vod s kalovým hospodářstvím je způsob nákladný, zejména při větších vzdálenostech. Proto je výhodné kal napřed odvodnit například v mechanických či solárních odvodňovacích zařízeních
(fóliovnících) a následně ho zpracovat v kompostu. Málo využívaná, ale možná je i varianta odvodňování kalu pomocí mokřadních rostlin a jejich kompostování společně s odumřelou mokřadní biomasou po uzavření provozního cyklu. Doufáme, že takto stručný přehled pomůže aspoň k předběžnému zorientování se v této problematice, která v současné době nabývá na významu, ať již z pohledu ekonomické návratnosti rekonstrukce čistírny, tak z pohledu dopadu na blízké životní prostředí. ■ ING. MILAN UHER, ASIO, spol. s r.o.
Pražská čistírna blíže k cíli Územní rozhodnutí o umístění stavby nátokového labyrintu na Císařském ostrově otevírá cestu k rekonstrukci a dostavbě Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Stavební práce by mohly být zahájeny do konce tohoto roku.
C
Ve fázi dokončování expertních analýz je posuzování tzv. kalové koncovky. Primátor Prahy Pavel Bém podle svých slov nepodporuje ani výstavbu nové spalovny, která by likvidovala tyto finální kaly, ani se nekloní k metodě vyhnívání. Za perspektivní označuje metodu fermentace kalů, zároveň však dodává, že jde o otázku vysoce odbornou, o níž musí jednat expertní skupiny. Zmocněncem pro oblast kalové koncovky byl jme-
FOTO: ARCHIV
elkové náklady tohoto projektu dosáhnou asi deseti miliard korun a Praha nadále usiluje o získání finanční podpory z Evropských fondů. Koordinaci činností má nyní na starosti bývalý hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. »Bez územních rozhodnutí bychom nemohli o prostředky z Evropských fondů vůbec žádat. Nyní je na řadě stavební povolení a vypsání veřejné soutěže,« říká Petr Skokan.
Nové objekty ústřední čistírny by měly být vybudovány v podzemí a zakryty zelenou střechou, na níž bude park. Omezí se tak vliv čistírny na okolí, které je rekreační zónou města
22
ODPADY
nován člen pražského zastupitelstva RNDr. Miloš Gregar. O řešení kalové koncovky má být rozhodnuto do konce letošního roku, takže stavba nátoku zřejmě započne, aniž by tento problém byl vyřešen. Kromě nevyjasněných technologií se dostavba čistírny potýkala s odporem městské části Praha–Troja, která měla výhrady k postupům při územním řízení a bránila tak vydání územního rozhodnutí. Nyní došlo k dohodě. »Věcné připomínky k projektu budeme řešit ve vzájemné součinnosti města a městské části. Budeme se podílet na další projektové přípravě rekonstrukce a rozšíření čistírny a také na koncepčním řešení celé Trojské kotliny, které bude poté zahrnuto do nového územního plánu města. Umístění celoměstsky významné stavby je podle našeho názoru také nezbytné vyvážit investicemi do Trojské kotliny i infrastruktury městské části a jsem rád, že si to Praha uvědomuje,« řekl tisku starosta městské části Praha-Troja Tomáš Drdácký. »Kategorickou podmínkou je, že do roku 2015 bude vymístěno kalové hospodářství čistírny a zmírní se tak dopady na toto území.« Při jednáních se zástupci města a městské části dohodli o urbanistickém řešení stavby. Čerpací stanice například bude mít pouze podzemní, nikoli nadzemní část. Na projektu bude spolupracovat po celou dobu také architekt-krajinář jmenovaný městskou částí a ve spolupráci s městskou částí bude zadána studie urbanistického řešení Trojské kotliny, jejíž výsledky budou podkladem pro nový územní plán. Z projektů, které Praha v městské části podpoří, je to například řešení dopravní obsluhy zoo, botanické zahrady, Trojského zámku a dalších turistických cílů v Troji, některé infrastrukturní projekty, opravy památek atd. – kce –
květen 2009
OD23_24
5.5.09
9:54 AM
Page 23
MANAGEMENT
Možnosti použití dnových sedimentů do zemědělských půd Sedimenty a usazeniny vytěžené ze dna rybníků, drobných vodních toků a závlahových kanálů jsou většinou materiály přirozeného původu. Při jejich vracení do půdy se však mohou do půdního prostředí dostat rizikové látky.
Ch
arakteristickým rysem půdy je její pomalá tvorba. Proto je nutné s ní nakládat jako s neobnovitelným přírodním zdrojem. Je velmi důležité mít kontrolu nad vkládáním různých látek do půdy, a zvláště kdy je možno předpokládat negativní ovlivnění půdy. Mezi tyto látky patří bezesporu sedimenty, které však na druhé straně mohou mít kladný vliv na ovlivnění půdy. Závažnost celé problematiky si vyžádala právní úpravy ve všech vyspělých zemích, a ani Česká republika se těmto procesům v legislativě nemůže vyhnout. V České republice je v současné době projednávána vyhláška o používání sedimentů na zemědělské půdě. Navrhovaná vyhláška provádí ustanovení paragrafu 9 odst. 10 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd. Tato vyhláška se týká používání sedimentů na zemědělské půdě a způsobu vedení jejich evidence. Podstatná je její »analytická« část, která zavádí limitní hodnoty rizi-
kových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a metody odběru vzorků. Novela zákona počítá s tím, že sedimenty používané na zemědělské půdě mají být, jakožto zdroj živin, evidovány obdobně jako hnojiva, pomocné látky a upravené kaly.
Vracet, nebo nevracet sedimenty do půdy?
Využitím sedimentů vracíme do půdy částice, o které byla ochuzena erozí a dalšími degradačními vlivy. Sedimenty mohou tedy přinést do půdy velmi cenný organický i anorganický materiál. Avšak při sedimentaci těchto částic ve vodním prostředí dochází k interakcím s dalšími látkami přítomnými ve vodě a může docházet k obohacování sedimentů rizikovými prvky. Je proto nutné posoudit obsah těchto rizikových látek a stanovit limity před aplikací do prostředí. V průběhu 2. poloviny 20. století se vlivem zvýšeného průmyslového i zemědělského vy-
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
Jak hodnotit možnosti použití?
Dnové sedimenty díky poměrně vysokému organickému podílu vážou na sebe řadu organických i anorganických polutantů. Tyto látky jsou v sedimentech pevně vázány v koncentracích často o několik řádů vyšších než ve vodě. Na organickou složku vodního sedimentu se váže mnoho skupin silně toxických organických sloučenin lipofilního charakteru, které jsou ve vodě velmi málo rozpustné. Obsah cizorodých látek v sedimentu je do značné míry závislý na podílu organické složky v sedimentu, jeho stáří a koncentraci látek ve vodě. Rozklad organické hmoty je spojen s činností saprofytických mikroorganismů. Domovem pro všechny tyto organismy je matrice s velkým podílem organické složky. V sedimentu, který obsahuje velké množství organické hmoty, mohou tedy být patogenní a podmíněně patogenní organismy přítomny v mnoha druzích. Výskyt patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů v sedimentech je ovlivněn mnoha faktory, za nejdůležitější lze považovat původ sedimentu a místo jeho vzniku a také klimatické podmínky místa, kde se nachází. Proto pro hodnocení kvality sedimentů za účelem jejich dalšího využití nebo odstranění a pro posouzení procesu průniku rizikových látek je nezbytné posuzovat nejen chemické složení a toxicitu, ale i charakter vazeb a mikrobiální charakteristiku.
Kdy je sediment považován za odpad?
Jednoduše řečeno vyhláška přesně stanoví, kdy je sediment kontaminován natolik, že je nutno jej považovat za odpad, a naopak, kdy je možno ho využít jako hnojivo do půdy. Odstraněn je tedy nesmyslný předpoklad, že
▲
Co jsou sedimenty? Slovenský zákon 188/2003 Z.z. definuje dnové sedimenty jako »sedimenty vodných stavieb a vodných tokov vznikajúce eróznym zmyvom z pôdy«. Po stránce chemické sedimenty představují heterogenní polyfázový systém obsahující anorganickou krystalickou a amorfní fázi, živou a neživou organickou hmotu, v koloidním stavu a ve stavu drobných částic, vodu a různé plyny v proměnlivých poměrech. Celkový obsah prvků v pevné fázi těchto systémů, zjištěný kompletní chemickou analýzou, nemůže být jediným a úplným indikátorem potenciálního znečištění daného sedimentu. Poznatky o mobilitě a redistribuci stopových prvků a o jejich vazbě na pevnou fázi, spolu s poznatky o různé míře toxických účinků těchto prvků na živé organismy, vedou k nutnosti analytického rozlišení, čili speciaci různých forem výskytu a způsobu vazby prvků v pevné fázi. Vysoký povrch minerálních částic je významný především pro vazbu elektricky nabitých polutantů, zejména kationtů toxických kovů, jako jsou například Cd, Cu, Hg, Pb, Zn, Mn. Je to proto, že většina přírodních minerálů má na svém povrchu permanentní negativní náboj. Nejjemnější velikostní frakce minerálních částic sedimentu obsahují díky svému vyššímu specifickému povrchu vyšší koncentrace toxických kovů než frakce hrubší (např. v kontaminovaném sedimentu bylo nalezeno cca 80 % z celkového obsahu kadmia vázaného právě nejjemnějšími minerálními frakcemi < 0,1mm. Průběh sorpčních procesů je úzce ovlivňován hodnotami pH. S poklesem hodnot pH jsou kationty kovů desorbovány a uvolňovány do vodné fáze sedimentu. Vysoký povrch se také uplatňuje při vazbě elektroneutrálních polutantů, zejména organických sloučenin, a to především díky jejich hydrofobnímu charakteru. Organická hmota je dalším významným faktorem ve vazbě polutantů na sediment, a to díky svému negativnímu elektrickému náboji umožňujícímu adsorpci, dále své komplexotvorné aktivitě a částečně hydrofobnímu povrchu.
užívání těžkých kovů narušila přirozená rovnováha, a to vedlo k dalšímu narušení a pohybu látek v biogeochemických cyklech ekosystémů. Klíčová otázka pro kontaminaci životního prostředí těžkými kovy a organickými polutanty zní: nakolik je toto znečištění pohyblivé, zda dochází k přednostní akumulaci v některé složce ekosystémů a za jakých podmínek může docházet k remobilizaci akumulovaných látek? Obsah znečišťujících látek v sedimentech vodních toků a nádržích odráží celkovou kontaminaci dané lokality lépe, než okamžitá koncentrace těchto prvků ve vodě.
O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 23
OD23_24
5.5.09
9:54 AM
Page 24
MANAGEMENT ▲
každý vytěžený sediment je bez ohledu na jeho kvalitu odpadem. Navrhovaná vyhláška v § 2 určuje limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu (limity jsou uvedeny v tab. 1, která je součástí vyhlášky jako příloha č. 1). Každý sediment, který má být použit na zemědělskou půdu, musí být analyzován, přičemž odběr a analýzu mohou provádět pouze akreditované laboratoře nebo jiná odborná pracoviště, která mají posouzený systém kvality podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 pro stanovené ukazatele. Odběry vzorků, zjišťování agrochemických vlastností a veškeré analýzy půdy, na kterou má být sediment použit, se provádí postupem stanoveným vyhláškou o agrochemickém
Nejasná pravidla způsobila, že odbahnění rybníků neprobíhá potřebným tempem
zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd nesmí být starší šesti let. Paragraf č. 3 navrhované vyhlášky určuje podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě. Uvádí se v něm mimo jiné, že na zemědělské půdy lze používat sedimenty pouze pokud koncentrace rizikových prvků a rizikových látek v sedimentech i v půdě nepřekračují limitní hodnoty (příloha č. 1 a 3). Pokud je sediment z tohoto hlediska v pořádku, není třeba dělat analýzu půdy. Další podmínkou je, aby nedošlo ke zhoršení fyzikálních, chemických anebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity a byla dodržena maximální aplikační dávka sedimentu. Ve zvláštních případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám důvodné podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky, látkami nebo patogenními činiteli ve vyšších koncentracích, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu uložit zpracování ekotoxikologických testů . Hlavním problémem současného stavu při nakládání se sedimenty je to, že neexistoval jednoznačný legislativní předpis. Tato skutečnost vedla k individuálnímu přístupu v hospodaření se sedimenty, k přístupu bez předem
Tab. 1. Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu ( v mg.kg-1sušiny) Ukazatel As Be Cd Co Cr. Cu Hg1) Ni Pb V Zn BTEX2)
Limitní hodnoty 30 5 1 30 200 100 0,8 80 100 180 300 0,4
PAU3) PCB4) uhlovodíky C10-C40
6 0,2 300
Vysvětlivky: 1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah 2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) 4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
Tab. 2 : Limitní Ukazatel Textura půdy Běžné půdy Lehké půdy (písky, hlinité písky, štěrkopísky)
daných pravidel. To byla velmi nevýhodná situace jak pro orgány státní správy, tak pro subjekty, které se sedimenty nakládají. V praxi byly právě kvůli nejasným pravidlům odkládány projekty odbahňování rybníků, vodních nádrží a toků. Na druhé straně je nutno mít na paměti, že při aplikaci sedimentů se jedná o vstupy do půdy, tedy jedné ze základních složek životního prostředí, a proto je třeba regulovat a kontrolovat použití sedimentů na zemědělské plochy. Proto je používání sedimentů zařazováno do věcné působnosti zákona o hnojivech. Cílem navrhované právní úpravy je tedy zejména snaha upravit právní režim nakládání se sedimenty obdobně, jako je již v národní právní úpravě upraveno nakládání s hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly. Oblast nakládání se sedimenty dosud v našem právním řádu upravena nebyla (v SR existuje zákon o aplikaci dnových sedimentů do zemědělské půdy již od roku 2003), a proto jistě nejen odborná veřejnost vítá změnu přístupu MŽP a MZe, která po několika odkladech přistoupila k řešení toho ožehavého problému. Libuše Benešová, Petra Hnaťuková, Ústav pro životní prostředí Univerzity Karlovy v Praze
hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit (mg.kg-1) As 20
Be 2
Cd 0,5
Co 30
Cr 90
Cu 60
Hg1) 0,3
Ni 50
Pb 60
V 130
Zn 120
PCB2) 0,02
PAU3) 1,0
15
1,5
0,4
20
55
45
0,3
45
55
120
105
0,02
1,0
Vysvětlivky: 1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah (AMA-254) 2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) 3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
24 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t
OD25_26
5.5.09
9:55 AM
Page 25
L E G I S L AT I VA
Povinnosti původců odpadů V minulém článku jsme se zaměřili na obecné povinnosti, dnes bychom se podívali na přehled konkrétních povinností, které zákon o odpadech původcům stanovuje při nakládání s odpady.
P
Co musí obce
Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem ( § 17 zákona o odpadech). Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a) zákona, ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (§ 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Obec je povinna v souladu se stavebním zákonem určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují,
o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va
a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou.
Poplatek za komunální odpad
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2 zákona) a vybírat po-
▲
odle paragrafu 16 zákona o odpadech má původce odpadů třináct základních, konkrétních povinností (viz box). Je například povinen zařazovat odpady podle druhů a kategorií. Má zajistit využití odpadů nebo převést pouze do vlastnictví oprávněné osoby. Původce je také povinen odpady třídit, nebo mít povolení k netřídění, vést průběžnou evidenci, mít plán odpadového hospodářství, a také odpadového hospodáře, pokud odpadů produkuje mnoho. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud to zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí výše uvedené povinnosti původce, s výjimkou povinností uvedených pod písmeny i) a j). Další povinnosti jsou v zákoně stanoveny pro producenty komunálního odpadu. Vztahují se na ně všechny povinnosti, uvedené v paragrafu 16. Paragraf následující (§ 17) a další ustanovení však dále jejich povinnosti rozšiřují.
platek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (§ 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Neuhradíli poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost
Původce odpadů je povinen podle § 16 zákona o odpadech: ◆ odpady zařazovat podle druhů a kategorií, ◆ zajistit přednostní využití odpadů, ◆ odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí, ◆ ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, ◆ shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy upustit (souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů uděluje původci obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo v případě nakládání s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok souhlas uděluje krajský úřad), ◆ zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, ◆ vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu stanovené údaje včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci. Tuto evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let, ◆ umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, ◆ zpracovat plán odpadového hospodářství a zajišťovat jeho plnění, splňují-li podmínky pro jeho zpracování (tj. původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu), ◆ vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství, ◆ ustanovit odpadového hospodáře, splňují-li podmínky pro jeho ustanovení (tj. původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů), ◆ platit poplatky za ukládání odpadů na skládky, ◆ nakládat s nebezpečnými odpady pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích (souhlas uděluje obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad v případech nad 100 tun nebezpečných odpadů za rok).
O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 25
OD25_26
5.5.09
9:55 AM
Page 26
L E G I S L AT I VA ▲
obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce. Na řízení ve věcech poplatků za komunální odpad se vztahují zvláštní právní předpisy (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
Poplatek za provoz systému
Obce mohou vybírat místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ( § 1 písm. h, § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). Poplatek platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. Tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí. Poplatek rovněž platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Sazba poplatku je tvořena ze dvou částí. První je částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok (fyzická osoba s trvalým pobytem). Druhá částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro
26 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.
Fyzické osoby
Fyzické osoby jsou podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy (například zákon č. 86/2002 Sb.).
Právnické osoby
Odpadem podobným komunálnímu odpadu se rozumí odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v úřadech, kancelářích). Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu ( § 17 odst. 6 zákona o odpadech, § 2 vyhl. 381/2001 Sb.). Pokud se původce, který produkuje odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, na základě písemné smlouvy s obcí zapojí do systému pro nakládání s komunálními odpady zavedeného obcí, je povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí. Pokud se původce nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadů 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad. Ing. Zdeněk Fildán, Envi Group, s. r. o.
Pravidelně vám přinášíme přehled povinností firem v oblastech odpadového hospodářství, včetně odkazů na prováděcí předpisy. Uvedený článek pochází z publikace Povinnosti firem v podnikové ekologii. Více informací na www.envigroup.cz
Chyby ve formulářích k PCB P
odle Centra pro hospodaření s odpady se množí chybně vyplněné formuláře Plánů postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB. Ve své zprávě CEHO upřesňuje, že list č. 2 formuláře je určen pro vlastníky (držitele) nebo provozovatele zařízení s obsahem PCB a jiných výskytů PCB, které se zároveň evidují na Evidenčním listu pro inventarizaci zařízení a látek podle § 39 odst. (8) zákona a zařízení, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCB podle § 27 odst. (7) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě se uvádí množství provozní kapaliny s obsahem PCB (v kilogramech), která se nachází v provozovaných nebo z provozu odstavených, ale oprávněné osobě dosud k odstranění nepředaných zařízeních. Dále se uvádí množství látek s obsahem PCB (v kilogramech), jejichž výskyt lze označit kódy 81, 82, 83 nebo 90, a které dosud nebyly předány vlastníkem (držitelem) oprávněné osobě k odstranění. List č. 3 ponechá takovýto subjekt nevyplněný. List č. 3 je určen pouze pro subjekty, které jsou osobami oprávněnými k nakládání s odpady PCB, které nebyly dosud definitivně odstraněny a jsou oprávněnými osobami drženy ve skladech nebezpečných odpadů. Uvádí se množství odpadů PCB (v tunách) označených příslušným kódem odpadu podle Katalogu odpadů, a to tak, jak jsou tyto odpady evidovány v Hlášení o produkci a nakládání s odpady podle Přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. List č. 2 ponechá takovýto subjekt nevyplněný. Listy č. 2 a 3 jsou určeny pro subjekty, které jsou jak vlastníkem (držitelem) zařízení nebo látky s obsahem PCB nebo provozovatelem zařízení s obsahem PCB, tak oprávněnou osobou, která převzala odpady PCB k odstranění jedním ze zákonem povolených postupů a v tomto smyslu s nimi dále nakládá. Číselné údaje označují stav zařízení a látek s obsahem PCB a odpadů PCB ve firmě k určitému datu a uvedené hmotnosti na listech č. 2 a 3 se sčítají! Zdroj: ceho.vuv.cz
o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va
5.5.09
10:09 AM
Page 27
SERVIS
Vše o zpětném odběru Konference s dvouletou periodicitou Zpětný odběr 2009 přinese komplexní informace o aktuálním dění v oblasti zpětného odběru v ČR a Evropské unii. Druhý ročník konference se uskuteční v hotelu Corinthia Towers v Praze dne 19. května.
V
souvislosti s předsednictvím České republiky Evropské unii budou mezi stěžejní témata 2. ročníku patřit právě probíhající příprava nové směrnice EU o odpadních elektrozařízeních a dále pak implementace směrnice EU o odpadních bateriích a akumulátorech do právního řádu ČR. Na programu konference je také blok o dalších komoditách podléhajících zpětnému odběru, jako jsou autovraky, pneumatiky či oleje. Díky přednáškám zahraničních odborníků budou mít účastníci možnost porovnání českých a mezinárodních zkušeností se zpětným odběrem. »Chtěli bychom účastníkům nabídnout platformu pro vzájemné sdílení názorů a zkušeností, poskytnout rady jak praktického, tak legislativního rázu,« vysvětluje Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL, která konferenci pořádá. Na konferenci vystoupí například zástupci Evropské unie, Ministerstva životního prostředí ČR, Svazu měst a obcí ČR, kolektivních systémů, evropských asociací, evropských a českých výrobců. Dopolední část konference bude věnována přednáškám k hlavním tématům. V odpolední, praktické části, budou mít účastníci možnost výběru jednoho ze tří workshopů. Názory na
zpětný odběr budou účastníci moci konfrontovat se zástupci z řad přednášejících při závěrečné panelové diskusi.
Mezinárodní pohled
Konferenci uvede Miroslav Ouzký, předseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Shrnutí stavu zpětného odběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů v Evropě bude prezentovat Orsolya Csorba, WEEE Desk Officer, DG Environment, porovnání zpětného odběru elektrozařízení a baterií v rámci EU přinese Raphael Veit z konzultační společnosti Perchards Ltd. O českých zkušenostech se zpětným odběrem z pohledu kolektivních systémů i měst a obcí bude hovořit Zbyněk Kozel, předseda představenstva, EKO-KOM, a. s., a Pavel Drahovzal z legislativní sekce Svazu měst a obcí ČR.
Tři workshopy
Odpoledne proběhnou tři workshopy. O novelizaci evropské směrnice pro oblast zpětného odběru elektrozařízení budou diskutovat zástupci sdružení WEEE, Ministerstva životního prostředí České republiky a Švédska a představitelé několika mezinárodní sdružení a asociací - výrobců domácích spotřebičů, výrobců svítidel, spotřební elektroniky, měst
a regionů, kolektivních systémů, recyklátorů elektrozařízení. Na druhém workshopu se bude hovořit o aplikaci směrnice EU pro oblast zpětného odběru baterií a akumulátorů do legislativy ČR, vystoupí zástupce kolektivního systému Ecobat. Účastníci se také seznámí s obsahem a praktickými dopady právní úpravy na zpětný odběr přenosných baterií. O spolupráci kolektivních systémů a zahraničních zkušenostech budou hovořit zástupci několika zahraničních kolektivních systémů. Třetí workshop se bude zabývat zpětným odběrem pneumatik a olejů, sběrem a zpracováním autovraků v ČR. Přehled množství výrobků uvedených na trh a zpětně odebraných a zkušenosti obcí budou prezentovat zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, CENIA a města Vsetína. O zpětném odběru pneumatik a olejů budou hovořit odborníci z firem, vyrábějících a zpracovávajících pneumatiky (Barum Continental, TASY, Montstav CZ) a firem zajišťujících zpětný odběr a zpracování odpadních olejů (Minorec). O sběru a zpracování autovraků v ČR budou hovořit zástupci dovozců/výrobců automobilů a zpracovatelů autovraků. Setkání bude ukončeno závěrečnou panelovou diskusí všech účastníků. Konferenci Zpětný odběr 2009 pořádá kolektivní systém ASEKOL, s. r. o. ve spolupráci s EKO-KOM, a. s., EKOLAMP s. r. o. a ECOBAT, s. r. o. Mediálními partnery jsou: Moderní obec a Odpady. Podrobný program a přihlášku naleznete na www.asekol.cz - jhm -
Graf měsíce Odpadní sklo a jeho odbyt
Jedním z velkých dodavatelů sběrového skla do skláren je společnost Frýdecká skládka, s. r. o. je. Do roku 2005 mělo třídění a následná expedice skla stoupající tendenci, ale po tomto roce došlo k prvním větším problémům v odbytu skla. Množství vytříděného skla z komunálních systémů se stále zvyšuje. Podle Ing. Richarda Blahuta, ředitele společnosti, se propad cen druhotných surovin zatím skla nedotkl – cena za jeho výkup je od poloviny roku 2007 stabilní.
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Sborník konference Odpady 21 v Ostravě, 2009-04-29
OD27
O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 27
OD28_29
5.5.09
10:00 AM
Page 28
SERVIS
Kritický pohled na jednu ekoikonu... Od prvního září tohoto roku bude v zemích EU zakázán prodej klasických žárovek o příkonu vyšším, než 80 W a od prvního září 2012 si neposvítíme klasickou žárovkou o příkonu vyšším, než 7 W. Staré žárovky prý můžeme nahradit novými a moderními kompaktními zářivkami. Můžeme?
Ú
sporné žárovky (kompaktní zářivky, compact fluorescent lightbulb, CFL) jsou v principu obyčejné zářivky, ve kterých světlo vzniká vybuzením fluoreskující vrstvy ultrafialovým zářením v prostředí rtuťových par. Od těch klasických se liší v podstatě jen menšími rozměry, modernějšími řídícími obvody a tím, že jsou přizpůsobeny k osazení do stávajících rozvodů, nejčastěji se závitem E27.
Bezpečnost a výkon
Ačkoli se tím výrobci na krabičkách nechlubí, kompaktní zářivky obsahují několik miligramů rtuti (typicky kolem 3-5 mg, některé novější zhruba polovinu), a to ve formě nejnebezpečnější – tedy vdechnutelných par. Páry uvolněné při prasknutí kompaktní zářivky se mohou usadit například v kobercích a množství rtuti ve vzduchu pak převyšuje platné nor-
my i po několika týdnech. Studie EU uvádí, že pouze kolem 5 % prodaných kompaktních zářivek je zlikvidováno správným postupem. Kam se poděje zbylých 95 %, není příliš jasné. Tvrzení, že většina rtuti z nich skončí v ovzduší, zemi či vodě asi nebude tak daleko od pravdy. Výrobci nejčastěji udávají, že ekvivalentem stowattové klasické žárovky je kompaktní zářivka o příkonu 18 W až 20 W. Aby tomu tak skutečně bylo, musela by ona kompaktní zářivka mít alespoň 5,5 x vyšší efektivitu v porovnání s klasickou žárovkou. Takového rozdílu efektivity je možno dosáhnout v laboratorních podmínkách, u běžně dostupných komerčních výrobků je rozdíl menší. Realita je taková, že 18 W žárovka produkuje při pokojové teplotě světla asi tak polovinu – výrobce nejspíše spoléhá na to, že vnímání jasu lidským okem není lineární a uživatel zářivky takový detail nepostřehne. Ekvivalentem stowattové žárovky je tedy spíše kompaktní zářivka o příkonu 25 W. Jak a čím nahradit žárovky ještě výkonnější, to už nám ani výrobci neprozradí. Čistě pro ilustraci k závažnosti celého »problému«: osvětlení, včetně veřejného a průmyslového, se na spotřebě elektrické energie v České republice podílí asi 5 %.
Životnost
Do některých typů historických osvětlení se dají úsporné zářivky použít, v jiných budou vypadat hrozně 28 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
Typické kompaktní zářivky mají udávanou životnost mezi 5 a 10 tisíci hodin. Obyčejné žárovky za pár korun mají typicky životnost mezi 800 a 2000 hodinami. Tato hodnota však u zářivek platí pro nepřetržitý provoz. Při zapínání dochází k úbytku materiálu elektrod a někdy i velmi výraznému snižování životnosti. Pokud se bude kompaktní zářivka rozsvěcet pouze na pět minut, může se její životnost zkrátit i o 90 %. Při použití kompaktní zářivky při nízkých teplotách (nevytápěné místnosti, venku) se životnost dále zkracuje. Na druhé straně za cenu přibližně o polovinu vyšší, než je cena obyčejné žárovky, je možno zakoupit žárovky se životností prodlouženou až na dva či tři tisíce hodin, u žárovek halogenových i více. Ale dobře, nebuďme příliš rýpaví - dejme tomu, že máme místnost o vhodné teplotě, ne-
Zásobte se žárovkami do konce života, radí autor na webu d-fence
hodláme světlem blikat, na rozsvícení si počkáme, stmívač považujeme za výstřelek zhýralců a vystačíme si se světlem osmdesáti– nebo stowattové žárovky. Záchraně světa tak nic nebrání. Nebo ano? Ačkoli kompaktní zářivky jsou vybaveny standardním závitem E27, bez problémů je jimi klasické žárovky možno nahradit pouze v menší části svítidel. Do mnoha svítidel nelze kompaktní zářivku nainstalovat vůbec. Do jiných svítidel je sice možno je nainstalovat, ale vzhledem k jejich velikosti a tvaru dojde k zásadní změně optických vlastností kompletu. Pak tu máme skupinu svítidel, které s nainstalovanou kompaktní zářivkou budou prostě vypadat hnusně. Do této skupiny patří zejména různá historická či historizující svítidla se žárovkami napodobujícími svíčky.
Summa summarum
Drazí výrobci, děkujeme za kompaktní zářivky. Pro některá použití to nemusí být špatná věc. Nečekejte ale, že je budeme nadšeně kupovat a nasazovat všude. Drazí poslanci a jiní politici - do toho, čím si doma svítíme, vám nic není. A vy ostatní nezoufejte - skladovací doba klasických žárovek je v podstatě neomezená a ani doživotní zásoba doma tak moc místa nezabere. Zdroj: web www.d-fence, neznámý autor, redakčně upraveno o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
OD28_29
5.5.09
10:00 AM
Page 29
SERVIS
Obce a odpady – již podesáté Jubilejní desátý ročník konference ODPADY A OBCE, která se koná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY 2009, proběhne ve dnech 10. a 11. června 2009 v Kongresovém centr Aldis v Hradci Králové.
K
aždoroční setkání odborníků z oblasti nakládání s odpady nabízí možnost vyměnit si zkušenosti a získat aktuální informace z oblasti odpadového hospodářství. V letošním roce si připomínáme již deset let spolupráce AOS EKO-KOM, a. s., s obcemi při třídění a recyklaci odpadů – tento důležitý fakt se promítne do programu konference, který mimo jiné zahrne: ◆ Deset let spolupráce obalového průmyslu a komunální sféry – hodnocení desetileté působnosti systému zpětného odběru a využití odpadů z obalů v komunálním odpadovém hospodářství.
◆ Zpětný odběr elektrozařízení a spolupráce s obcemi – zhodnocení účinnosti zpětného odběru elektrozařízení zajišťované kolektivními systémy. Druhý den konference bude věnován zejména možnostem využití komunálního odpadu v ČR a v zahraničí – zhodnocení reálné poptávky po druhotných surovinách vyrobených z odpadů. Využití směsného komunálního odpadu jako potenciální náhrady fosilních paliv v energetických zdrojích a možnosti zpracování papírových, skleněných, dřevěných odpadů, nápojových kartonů a vybraných druhů plastů budou tématy přednášek i panelových diskuzí. V prostorách Kongresového centra (předsálí, terasa a parkoviště) bude prezentace organizací a firem. Po prvním dni jednání bude možné opět navštívit Aquapark, poté bude následovat společenský večer a vyhlášení vítězů soutěže obcí »O křišťálovou popelnici« za rok 2008..
◆ Integrovaná řešení nakládání s komunálními odpady – závěry konference Odpady 21, závěry konference Zpětný odběr 2009. Diskuze nad významem odpadů jako surovin v českém hospodářství, prvky integrovaného systému včetně energetického využití. ◆ Informování veřejnosti o integrovaném systému nakládání s odpady – mezikrajové rozdíly postojů obyvatel k nakládání s odpady ◆ Ekonomika odpadového hospodářství obcí ◆ Změny právních norem v oblasti nakládání s odpady – zákon o odpadech – diskuze z pohledu obcí, měst a krajů, odpadářských firem a státu
Pořadateli Konference ODPADY a OBCE jsou společnosti EKO-KOM, a. s., a ECONOMIA, a. s. – časopisy Odpady a Moderní obec, spolu s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení: ASEKOL, s. r. o., EKOLAMP, s. r. o., a ELEKTROWIN, a. s. Partnery konference jsou již tradičně organizace sdružující odpadářské firmy SVPS, ČAOH a ZERA-Zemědělská a ekologická regionální agentura, o. s. Podrobné informace i přihlášku naleznete na www.ekokom.cz – kce –
Konference Odpady a obce změnila logo, nemění se však zájem účastníků - jejich počty rok od roku rostou
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 880 Kč včetně DPH 9 % Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2512
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.: OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ: DIČ: Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ: JMÉNO:
TITUL:
E-MAIL:
✄
ULICE , Č. P.: OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a e-mail:
[email protected]
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
KONTAKT:
TELEFON:
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
O D PA DY 5 / 2 0 0 9 – 29
OD30
5.5.09
10:24 AM
Page 30
ODPADY®
SERVIS
Do diáře 18. 5. Praha – Ministerstvo dopravy Jak na dopravu ve městech a obcích? (finance, inspirace, projekty) Seminář - propojování územních plánů, rozvojových strategií a dopravních koncepcí měst, přehled aktuálních finančních zdrojů Kontakt: Národní síť Zdravých měst (NSZM) , www.zdravamesta.cz 19. 5. Praha, hotel Corinthia Zpětný odběr 2009 – zpětný odběr vybraných výrobků Druhý ročník konference. Témata: nová Směrnice EU o odpadních, implementace Směrnice EU o odpadních bateriích a akumulátorech do právního řádu ČR (novela zákona o odpadech) a zpětný odběr pneumatik, autovraků a olejů Kontakt: www.asekol.cz 19. - 21. 5. Uherské Hradiště, Klub kultury Sanační technologie XII Konference: aktuální právní prostředí pro přípravu a realizaci sanačních zákroků , financování, výzkum a vývoj, příprava, provoz, monitoring, ukončení probíhajících akcí 19. - 22. 5. Brno - Výstaviště EmbaxPrint 25. mezinárodní veletrh obalu, tisku a marketingové komunikace Kontakt: www.embaxprint.cz 21. 5. Praha - Hotel Globus Aktuální změny v legislativě: Co přináší rok 2009 v odpadovém hospodářství? Tento kurz je určen všem podnikatelským subjektům, nejen ekologům a odpadovým hospodářům, ale i členům managementu, kteří chtějí mít přehled o plnění zákonných povinnosti v oblasti evidence odpadů. Kontakt: www.inisoft.cz 21. 5. Brno, Dům ČKAIT Nové směrnice a pokyny pro nakládání s dešťovými vodami Kontakt: www.ckait.cz
25. - 27. 5. Brno, Výstaviště Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni Doprovodná konference Mezinárodního vodohospodářského a ekologického veletrhu WATENVI, bez vložného. Kontakt:
[email protected] 26. - 28. 5. 2009 Brno, Výstaviště WATENVI Brno 2009 Mezinárodní vodohospodářská výstava VODOVODY-KANALIZACE (VOD-KA), kterou pořádá SOVAK ČR a Mezinárodní veletrh technologií pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. V roce 2009 se budou konat po patnácté. Kontakt: www.bvv.cz/vodka 28. 5. Praha, budova ČS VTS Zákon o odpadech po novele včetně novelizovaných prováděcích předpisů Seminář je zaměřen na propojení novelizovaných jednotlivých částí a paragrafů zákona s prováděcími předpisy a na způsob práce s těmito předpisy při plnění povinností při nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Kontakt: www.bovapolygon.cz 4. - 6. 6. 2009 Ostrava, VŠB-TUO 13. mezinárodní konference a výstava Životní prostředí a úpravnictví Konference bude zaměřena na nové vědecké technologické poznatky v oblasti úpravnictví, ochrany životního prostředí, nakládání s odpady a biotechnologií. Hlavní okruhy: úpravnictví, životní prostředí, recyklace (zejména průmyslových odpadů), biotechnologie životního prostředí Kontakt: prof. Ing. Peter Fečko, CSc. e-mail:
[email protected] , http://homen.vsb.cz/hgf/ 10. 6. Praha 2, EDU 2000 Seminář k problematice REACH: IUCLID 5 Jednodenní prakticky orientovaný seminář k podpůrnému nástroji IUCLID 5, určený pracovníkům zodpovědným za registraci látek. registrační dokumentaci k látkám je možné připravit pouze pomocí IUCLID 5. Kontakt: www.cemc.cz
Seznam inzerentů FIRMA
TEL.
FAX
STR.
ORRESANT s.r.o.
-
-
2
VELETRHY BRNO, a.s.
-
-
15
ASIO spol. s r.o.
548 428 111
548 428 100
17
Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o.
800 260 500
-
31
ELEKTROWIN a.s.
241 091 843
241 091 834
32
30 – O D PA DY 5 / 2 0 0 9
Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 5. Ročník XIX Vychází 13. 5. 2009 V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci červenci Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč Roční předplatné 880 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail:
[email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává: ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153 Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail:
[email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail:
[email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:
[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2009 ECONOMIA, a. s.
o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s
5.5.09
1:37 PM
Page 1
OD-000422/A
OD31
OD-000425
5.5.09
10:01 AM
Page 1
OD-000423
OD32
