2009. číslo 5

Velikonoce

třídní občasník 4.A 2008/2009

číslo 5.

Obsah co jsou Velikonoce a proč se vlastně slaví jak se slaví Velikonoce v jiných zemích stalo se ve škole pálení čarodějnic kamarádka čarodějnice náš tip na výlet

Redakce stránka časopisu Čtvrťák: www.tridni-casopis.jex.cz e-mail: [email protected]

šéfredaktorka: Aďa Skládalová spolupracovaly: Nikola Chytilová, Kačka Srostlíková, Nikola Dufková

Anketa Slavíte velikonoce ? Ano 12

Ne 0

Velikonoce (autorka Áďa S., obrázek Nikča Ch. )

Co jsou Velikonoce a proč se vlastně slaví? Velikonoce (velká noc) jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem. Křesťané tímto svátkem oslavují to, že Ježíš Kristus po ukřižování vstal z mrtvých. Velikonoce slaví i nevěřící. Českým zvykem je pomlázka. Pomlázka je od slova pomladit, muži šlehají ženy a kluci holky, aby síla z pomlázky (z proutí) přešla do člověka. Za to dostanou velikonoční malovaná vajíčka (kraslice) nebo jiné dobroty. Proč vajíčko? Vajíčko (většinou červené) je od pradávna symbolem života. Symboly českých Velikonoc jsou: velikonoční beránek, zajíček, kraslice, pomlázka.

Jak se říká pomlázka v různých nářečích? Mrskačka, šlehačka, švihačka, hodovačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, korbáč, karabina, čugár, tatar, žíla, kocar …. as

Jak se slaví Velikonoce v jiných zemích (informace z www.krysa.cz upravila Áďa S.) V některých zemích se Velikonoce vůbec neslaví. Například v Číně.. Německo - Frohe Ostern – V Německu se na Velikonoce konají průvody (slavnosti). Přátelé si navzájem dávají malovaná vajíčka. Na Zelený čtvrtek se dávají zelená vajíčka a na Velikonoční pondělí dávají holky svým klukům červená vajíčka. Francie - Joyeuses Pâques - Od Velkého pátku až do Velikonoc nebimbají ve Francii žádné zvony. Dětem se říká, že zvony odletěly do Říma. Rodiče schovávají čokoládová vajíčka, aby je děti později našly. Ve Francii hrají zajímavou hru. Hází si vajíčky a kdo chytí vajíčko hozené z největší vzdálenosti tak, aby se nerozbilo, vyhrává. Itálie - Buona Pasqua - V Itálii se slaví karnevalem. Děti dostávají chleba ve tvaru koruny, která je zdobená sladkostmi. Holandsko - Gelukkig Paasfest - Tady lidé dávají na dveře zdobené věnce a vajíčky zdobí stromy na zahradě. Velikonoční zajíček schovává vejce na zahradě a děti je pak hledají. Norsko - God paske - Velikonoce jsou v Norsku časem, kdy si mnoho lidí vyjede do hor lyžovat. Většinou si lidé berou dovolenou a jedou do hor na celých deset dní. Je to poslední rozloučení se zimou a vítání přicházejícího jara. USA a Anglie - Happy Easter - Velikonoce se slaví velice podobně. Pořádá se dětský večírek třeba v parku a děti běhají a hledají schovaná vajíčka v trávě. Většinou jsou čokoládová, barvení vařených vajíček se už moc nedělá. Austrálie - Narozdíl od Evropy, kde na Velikonoce začíná jaro, v Austrálii je to začátek podzimu. Samozřejmě, že se pořádá karneval. Zajímavé je, že zde nemají velikonočního králíka (Easter Bunny), ale mají Easter Bilby. To proto, že králíci v Austrálii jednou zničili nejen úrodu, ale i porost důležitý pro jiná zvířata.

Stalo se ve škole Aďa S.

2.3.Recitační soutěž 2.3. se jako každý rok konala recitační soutěž. Z naší třídy se soutěže zůčastnili: Áďa Skládalová, Kuba Kadlec, Michal Kovář, Michal Dragoun, Nikola Chytilová, Lucka Smítalová. Kuba Kadlec už čtvrtým rokem vyhrál 3. místo a Áďa S. dostala zvláštní ocenění za vlastní básničku. 6.3.Narozeniny paní učitelky Naše paní učitelka měla 6. 3. narozeniny. Popřáli jsme jí a koupili jsme jí dárek. Jaký? Knížku. A Nikola Ch.složila narozeninoou básničku.

11.3.Šermíři Dnes nás místo vlastivědy překvapili šermíři z Jeseníků se svým vystoupením o Velké Moravě. Po legračním vystoupení byla módní přehlídka oblečení té doby, kterou předvedli deváťáci.Velkou Moravu zrovna probíráme ve vlastivědě.

26.3. Muzeum- Špalíček V pracovních činnostech jsme vyráběli papírová vajíčka, která jsme posílali do soutěže. Do soutěže byla poslána všechna dodělaná vajíčka (ne všichni je měli hotová). Dnes jsme se šli podívat do Špalíčku na Velikonoční výstavu, kde byli kromě jiných výrobků i naše vajíčka. 27.3. Učitelé slaví svůj svátek Den učitelů 28.3. a asi proto už v pátek začali odpočívat. Učili nás totiž deváťáci.

1.4.Divadlo Kromě toho, že byl Apríl, dneska jsme šli do divadla na předání cen za naše velikonoční vajíčka. Dostali jsme diplomy a dohromady bonbóny, které jsme si potom rozdělili. X trac(k)tor Dnes jsme se šli podívat do tělocvičny na pěveckou soutěž X-trac(k)tor. Z naší třídy se soutěže zůčastnily Hanka Škrkánková s písničkou „Raci v práci“ a Nikola Dufková s písničkou „Z bláta do louže“. Nakonec Hanka vyhrála třetí místo, druhé místo vyhrála Gabriela Přikrylová z 1. třídy a 1. místo vyhrála Veronika Škrkánková. Verča tak přezpívala svou starší sestru! Když soutěž skončila, v přírodovědné učebně na nás čekala sestřička z kostela a vyprávěla nám o Velikonocích.

Kromě velikonoc nás čeká v dubnu taky svátek čarodějnic....

Anketa Věříte na čarodějnice? Ano 4 Ne 12

Pálení čarodějnic 30.4. Aďa S.

Pálení čarodějnic je původně pohanský zvyk. Od středověku lidi věřili, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. To platilo například v noci z 30. dubna na 1. května- filipojakubská noc.Tuto noc nazýváme "Noc čarodějnic" - tento název vznikl z pověry, že se v tento den slétají všechny čarodějnice na sabat (shromáždění). Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, které jim umožnily létat na košťatech.Při reji byla volena královna sabatu, která vládla hostině a tanci podle čarodějnického zvyku - pozpátku! Hostina byla bohatá. Nesměl chybět ani kotel plný žab. Na obranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně. Tato tradice "pálení čarodějnic" se dochovala dodnes. Muži staví velké hranice a dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice připevněné ke koštěti. Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem 1. května, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly najít poklady. Aby se ale hledající před nedobrými silami ubránil, musel mít s sebou květ z kapradí. zdroj internet

Seriál na pokračování

Kamarádka Čarodějnice autorka Aďa Skládalová

1.díl Seznámení

Ditě je devět roků a chodí do třetí třídy. Její nejlepší kamarádka je Sylva. Obě bydlí v Rybářské ulici. Dita bydlí na začátku ulice ve velkém oranžovém domě. Sylva bydlí na konci ulice ve žlutém domě. Ovšem, když se jde z náměstí, Sylvin dům je na začátku ulice a Ditin na konci. Škola, do které obě kamarádky chodí,je kousek od náměstí. A tak holky spolu chodí ze školy i do školy pěšky. Sylva má mladšího brášku, který se jmenuje Lukášek. Je mu pět let. Dita je jedináček. Ale nevadí jí to, protože má spoustu kamarádek. „Půjdeme do knihovny. Zazvoním na tebe ve dvě.“, řekla Dita Sylvě po vyučování. V knihovně bylo liduprázdno. „Co si půjčíme?“, zeptala se Dita. „Chtěla bych nějakou knížku o čarodějnicích.“, odpovědla Sylva. „Podívej tady nějaká je!“ „Chceš ještě něco?“ „Ještě si půjčíme tuhle encyklopedii o vesmíru. Potřebujeme ji zítra do prvouky.“ „Už půjdeme?!“ zeptala se netrpělivě Dita. „Jo, už máme vybráno.“ „Nechceš jít k nám?“, zeptala se Dita. „Jasně, ale v pět musím jít domů, protože mám klavír.“, odpověděla Sylva.

Čarodějka Vilea Když došly holky domů, běžely hned do dětského pokoje. „Přečteme si něco z té čarodějnické knihy?“ „Jasně!“ „Podívej, jak je ta knížka tlustá!,“otevřela Dita knížku, která byla plná barevných obrázků a začala číst: „Na ostrově Verdegasu žila malá čarodějnice Vilea. Učila se teprve čarovat. Nebyla příliš pilná studentka čarodějnické školy. Radši si hrála a dováděla u moře s delfíny.“ „Jé, tady je obrázek Vilei“ vykřikla Sylva, „ale podívej, někdo tu stránku natrhl.“ „Tak ji slepíme.“ Sylva donesla ochotně izolepu a stránku slepily. „Děkuji vám slečny, že jste mě zachránily,“ ozvalo se z knížky. Dita a Sylva se strašně polekaly a uskočily. Na stránce seděla malá holčička, velká jako půlka stránky , na sobě měla duhové šaty, dlouhé barevné vlasy, na hlavě měla duhovou čelenku a na ruce se jí třpytil náramek s barevnými kamínky. Holky si myslely, že se jim čarodějka jen zdá. Chtěly si na malou postavičku sáhnout, jestli to není sen. Opatrně natáhly ruce, ale Vilea se polekaně schovala pod stránku v knížce. Pak pomalu vykoukla: „ Nemůžete do mě píchat, vždyť mě rozmačkáte!“ „Odkud ses vzala?“ „Jsi opravdová?“, udiveně se ptaly Sylva s Ditou. „Já jsem přece čarodějka Vilea a bydlím v téhle knížce. Jenže mi někdo natrhl můj domeček a tak jsem se už tři měsíce nemohla dostat ven.“ Holky udělaly Vilee domeček v domečku pro panenky. A tak se jejich malá kamarádka čarodějnice zabydlela u Dity v pokojíčku.

Pokračování příště....

Naše tipy Tip na výlet

( Aďa S.)

VELIKONOČNÍ OSTROV Velikonoční ostrov je velmi malý. Nachází se v Tichém oceánu a patří pod správu jihoamerického státu Chile. Na ostrově žije asi 4000 lidí.Ostrov se jmenuje Velikonoční proto, že ho nizozemští mořeplavci objevili právě o Velikonocích. Ostrov je známý díky obrovským sochám, které se nazývají moai.

Sochy měří asi 12 metrů, váží několik tun a je jich na ostrově asi 300. Zatím nikdo přesně neví jak a proč vznikly. Lidé tvrdili, že při stěhování soch domorodcům pomáhali mimozemšťané. Český technik Pavel Pavel ale dokázal, že stačí lidská síla. Prováděl pokus na betonovém modelu sochy a pak v roce 1986 s badatelem Thorem Heyerdalem na Velikonočním ostrově, pokus zopakoval se sochou moai a rozpohyboval ji. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan.