2008 VERLAG DASHÖFER. obsah. Praha červenec Odborné nakladatelství technické literatury

VERLAG DASHÖFER

BOZP & PO AKTUÁLNĚ

Praha červenec 2008

Odborné nakladatelství technické literatury

7/2008

aktualit y, komentáře, dotazy a odpovědi

9. mezinárodní veletrh INTERPROTEC Ve dnech 13. kvûtna aÏ 16. kvûtna leto‰ního roku se v brnûnském veletrÏním areálu, v rámci Stfiedoevropsk˘ch bezpeãnostních veletrhÛ, uskuteãnil jiÏ 9. roãník mezinárodního veletrhu prostfiedkÛ osobní ochrany, bezpeãnosti práce a pracovního prostfiedí – INTERPROTEC. Jeho úãastníci mûli, vedle navazování nov˘ch kontaktÛ, moÏnost seznámit se s celou fiadou technick˘ch novinek i sluÏeb poskytovan˘ch na úseku bezpeãnosti a ochrany zdraví. Odbornou zá‰titu nad veletrhem pfievzalo jiÏ tradiãnû Ministerstvo práce a sociálních vûcí a odborn˘m garantem bylo sdruÏení CZECH PROTEC. Souãástí veletrhu byl bohat˘ doprovodn˘ program, na jehoÏ pfiípravû se vedle zástupcÛ státních institucí podílely téÏ odborné spoleãnosti a sociální partnefii. Tento pfiíspûvek je zamûfien zejména na obsah doprovodn˘ch programÛ.

Ocenûní Bezpeãn˘ podnik V dopoledních hodinách prvého dne, po slavnostním zahájení v‰ech bezpeãnostních veletrhÛ, pfiedal státní tajemník a námûstek ministra práce a sociálních vûcí JUDr. Petr ·imerka vítûzn˘m firmám ocenûní Bezpeãn˘ podnik. Ocenûno bylo celkem tfiináct spoleãností a to: ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a. s. ArcelorMittal Ostrava a. s. Avia Ashok Leyland Motors s. r. o.

BLOCK a. s. BorsodChem MCHZ, s. r. o. Hexion Specialty Chemicals, a. s. Dfievozpracující druÏstvo MANN+HUMMEL (CZ) s. r. o. KOPOS KOLÍN a. s. VESUVIUS âESKÁ REPUBLIKA, a. s. BOSCH DIESEL s. r. o. Metrostav a. s. Lovochemie, a. s. V odpoledních hodinách byla zahájena 4. mezinárodní konference Spoleãnû bezpeãnû v Evropské unii. V jejím úvodu JUDr. Petr ·imerka vyhlásil Evropskou kampaÀ hodnocení rizik, jeÏ má za cíl zdÛrazÀovat nutnost systematického pfiístupu k hodnocení rizik, pfiibliÏovat pfiíklady správné praxe a poskytovat v‰em zainteresovan˘m subjektÛm nástroje pro hodnocení a fiízení rizik na pracovi‰ti. Kromû kampanû byl odstartován téÏ ‰est˘ roãník soutûÏe Správná praxe v âR. O aktivitách Evropské unie (EU) v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (BOZP) referovala Daniela Kubíãková z Ministerstva práce a sociálních vûcí (MPSV) a k problematice hodnocení rizik jako základu prevence BOZP vystoupil Ing. Ivan Majer, Ph.D. z Technické univerzity Ko‰ice. V rámci prvého dne mezinárodní konference je‰tû seznámil její úãastníky doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) s Globálním akãním plánem Svûtové zdravotnické organizace (WHO) na ochranu zdraví pracujících pro období let 2008 aÏ 2017.

VáÏení a milí ãtenáfii, v rukou drÏíte letos jiÏ sedmé ãíslo va‰eho oblíbeného ãasopisu z oblasti BOZP a PO. Co v nûm naleznete? Pfiedev‰ím reportáÏe z bezpeãnostních veletrhÛ, které v polovinû kvûtna probûhly v Brnû a o nichÏ jsme vám v minulém ãísle pfiinesli rámcovou informaci. Jedna se ohlíÏí za veletrhem INTERPROTEC a konferencemi které jej provázely, druhá za PYROS/ISET. Profese, kterou ãlovûk vykonává se – ãasto dlouhodobû ãi dokonce doÏivotnû – odrazí v jeho celkovém zdravotním stavu. O tom, kdy jiÏ lze hovofiit o po‰kození zdraví z povolání, jak k vûci pfiistupuje ãeská legislativa a jak ji fie‰í právní soustavy nûkter˘ch jin˘ch zemích, se doãtete v pfiíspûvku Pracovní úrazy a po‰kození zdraví z práce. Rizikové faktory pfii práci nemusejí b˘t zdaleka vázány jenom na technické parametry pracovi‰tû nebo v˘robních zafiízení na nûm. V pfiíspûvku Nûkolik poznámek k psychické zátûÏi a stresu na pracovi‰ti poukazujeme na nûkteré dal‰í, neménû v˘znamné. Jde o faktory, jimÏ by mûla b˘t vûnována zv˘‰ená pozornost uÏ jen proto, Ïe na rozdíl od tûch technicky podmínûn˘ch nejsou vÏdy identifikovatelné na první pohled a tak mnohem ãastûji dochází k jejich – zcela neopodstatnûnému – podcenûní. DojíÏdíte-li pracovnû do cizích podnikÛ, nebo tam vysíláte své zamûstnance, jistû Vás bude zajímat, zda je pfiípustné, aby v takové situaci udíleli místní zamûstnanci nav‰tûvníkovi areálu pokyny stran organizace jeho práce. Rozbor pfiiná‰íme v právní poradnû. Pfieji Vám pfiíjemné ãtení a pûkné prázdninové dny Ondfiej Vran˘ odborn˘ redaktor

obsah 9. mezinárodní veletrh INTERPROTEC ................................... 1 Stfiedoevropské bezpeãnostní veletrhy pohledem hasiãÛ ............. 3 Pracovní úrazy a po‰kození zdraví z práce ................................. 4 Nûkolik poznámek k psychické zátûÏi a stresu na pracovi‰ti .......... 7 Úrazy dûtí v domácnosti................. 9 PodceÀování moÏn˘ch rizik pfii práci ve v˘‰kách (smrteln˘ úraz)................................ 11 Právní poradna – zamûstnanci vícero zamûstnavatelÛ na jednom pracovi‰ti.......................... 11 Nové právní pfiedpisy .................. 12

Druh˘ den mezinárodní konference byl vûnován strategii EU pro období let 2007 aÏ 2012 a jejímu naplÀování na národní úrovni. Základní pfiíspûvek k tomuto tématu pfiednesl JUDr. Petr ·imerka, kter˘ v úvodu zdÛraznil, Ïe pro pfií‰tích pût let bylo v rámci EU jako cíl vytãeno sníÏení úrazovosti a nemocnosti o 25 %, coÏ pfiedstavuje vysoce nároãn˘ a souãasnû problémov˘ úkol. Náklady investované do prevence se ale vyplácejí – vracejí se v získávan˘ch efektech. V souãasnosti je v fiadû firem úroveÀ BOZP na vysoké úrovni, znaãné rezervy jsou ale v mal˘ch podnicích a u osob samostatnû v˘dûleãnû ãinn˘ch, jimÏ zejména je tfieba vûnovat zv˘‰enou pozornost. V souãasné dobû se pfiipravuje nov˘ návrh akãního programu BOZP, jehoÏ hlavní pfiedností bude koncepãní provázanost resortÛ. Problémy, které dosud pfietrvávají jsou zejména legislativního rázu – napfi. v oblasti vyhrazen˘ch technick˘ch zafiízení, kde je tã. projednáván vûcn˘ návrh pfiíslu‰ného zákona.

Námûstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik âR MUDr. Michael Vít, Ph.D. seznámil úãastníky konference s propojením mezi ochranou vefiejného zdraví a ochranou zdraví pfii práci. V oblasti obecné a komunální hygieny poukázal na problém zásobování kvalitní pitnou vodou a likvidace odpadÛ, které se stávají problémy nadnárodními. Ochrana pracovního prostfiedí pÛsobí potíÏe zejména v mal˘ch firmách. Pfiímo znepokojující je pfiitom nárÛst psychosomatické zátûÏe pracujících a rozsah expozice zamûstnancÛ vibracím, zejména ve stavebnictví. V˘skyt infekãních onemocnûní (napfi. klí‰Èové encefalitidy) do znaãné míry souvisí s nízkou prooãkovaností na‰eho obyvatelstva. (pozn. redakce: nebezpeãí nákaz pfiená‰en˘ch klí‰Èaty se vûnoval i nበãasopis. V ãísle 9 z roku 2007 jsme otiskli pfiíspûvek vûnovan˘ klí‰Èové encefalitidû a v ãísle 10 z loÀského roku lymeské borrelióze. V leto‰ním dubnovém ãísle pak vy‰el pfiíspûvek nazvan˘ Nákazy pfiená‰ené klí‰Èaty hrozí od ãasného jara) RNDr. Zbynûk Sedlák z MPSV se ve svém vystoupení zamûfiil na pfiípravu Rok

nov˘ch právních pfiedpisÛ v oblasti bezpeãnosti práce. Pfiipomnûl pfiípravu koncepãní novely zákoníku práce a návrh vûcného zámûru zákona o bezpeãnosti provozu technick˘ch zafiízení. PfiedloÏená „prÛfiezová“ koncepce zákona, kter˘ by se vztahoval na v‰echna zafiízení, nebyla ale pfiijata. Bylo proto nutno vrátit se k pÛvodní koncepci dílãích právních pfiedpisÛ a souãasnû zajistit pfienositelnost vydan˘ch osvûdãení o odborné a zvlá‰tní odborné zpÛsobilosti mezi MPSV a âesk˘m báÀsk˘m úfiadem (âBÚ). V rámci novely zákona o inspekci práce (zákona ã. 251/2005 Sb., v platném znûní) se mj. poãítá s roz‰ífiením okruhu kontrolovan˘ch osob o bytová druÏstva a sdruÏení vlastníkÛ bytÛ.

Se stavem pfiípravy nov˘ch právních pfiedpisÛ v oblasti ochrany zdraví pfii prácí seznámila úãastníky konference MUDr. AneÏka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví (MZ). Novelizován bude napfi. zákon o ochranû vefiejného zdraví (ã. 258/2000 Sb., v platném znûní). Pfiipravuje se téÏ zákon o pracovnû-lékafisk˘ch sluÏbách nebo zákon o specifick˘ch zdravotních sluÏbách. Za zmínku stojí, Ïe pfiipravované zákony by mûly b˘t struãné. Generální inspektor Státního úfiadu inspekce práce (SÚIP) Mgr. Ing. Rudolf Hahn informoval o v˘sledcích inspekãní ãinnosti a o nové koncepci inspekce práce. Ve svém vystoupení pfiipomnûl, Ïe na úseku BOZP stále pfietrvává nízké právní povûdomí nûkter˘ch zamûstnavatelÛ, coÏ v podnikání vytváfií fiadu barier. Rizika buì nejsou vyhledávána vÛbec, nebo zamûstnavatelé pfieceÀují své technologické i termínové moÏnosti, coÏ se odráÏí na celkové úrovni BOZP v pfiíslu‰n˘ch firmách. O stavu a v˘voji nemocí z povolání hovofiil doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze SZÚ. V roce 2007 bylo u 1062 pacientÛ zaznamenáno celkem 1291 pfiípadÛ profesionálních onemocnûní. Dlouhodob˘ v˘voj, získan˘ z pfiehledu profesionálních onemocnûní hlá‰en˘ch v âeské republice v roce 2007 (viz téÏ http://www.szu.cz) je zfiejm˘ z pfiehledu v tabulce.

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Poãet pacientÛ 2801

1863

1713

1661

1567

1506

1316

1317

1122

1062

Nemoci z povolání 2054

1845

1691

1627

1531

1486

1329

1340

1150

1228

41

60

50

69

72

59

60

66

63

OhroÏeni

57

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

V rámci doprovodného programu leto‰ního veletrhu INTERPROTEC se dne 15. kvûtna uskuteãnil také tfietí roãník ergonomické konference UplatÀování ergonomie v prevenci pracovních rizik. O uplatÀování poznatkÛ ergonomie v prevenci pracovních rizik hovofiil pfiedseda âeské ergonomické spoleãnosti a fieditel V˘zkumného ústavu bezpeãnosti práce, v. v. i. RNDr. Stanislav Mal˘, Ph.D., kter˘ v této souvislosti pfiedstavil nûkteré ergonomické modely. O nov˘ch právních pfiedpisech v oblasti ergonomie hovofiila MUDr. Jana Hlávková ze SZÚ. Urãit˘m nedostatkem je, Ïe smûrnice EU neobsahují ergonomická kriteria. V souãasné dobû se v rámci EU diskutuje o neúspû‰nosti boje s maskuloskeletárními problémy, pfiiãemÏ souãasnû je nutné upozornit na nedostatek odborníkÛ v oblasti. O moÏnostech prevence rizik pfii práci se zobrazovacími jednotkami seznámila úãastníky ergonomické konference Mgr. Alena Valeãková ze SZÚ. Se zájmem vyslechli úãastníci konference také informaci o moÏnostech pfienosu bakteriálních onemocnûní pfies poãítaãové klávesnice, zejména pak na velkoplo‰n˘ch pracovi‰tích. Docent Ing. Gabriel ·tefko, CSc. z Mendelovy zemûdûlské a lesnické univerzity v Brnû informoval o uplatÀování ergonomie pfii fie‰ení pracovního místa u mobilních strojÛ ve stavebnictví, zemûdûlství a lesnictví. Pavel Cihláfi z Alcoa Fujikura Czech s. r. o. pfiiblíÏil vítûzn˘ projekt soutûÏe Správná praxe v roce 2007 – ergonomick˘ program, zahrnující podíl ergonomie na inovaci pracovního prostfiedí ve firmû. Co fiíci závûrem? Do rozsahu vyhrazeného tomuto ãlánku nebylo zdaleka moÏno zahrnout v‰echny pfiíspûvky, které v rámci doprovodn˘ch programÛ leto‰ního INTERPROTECu zaznûly. Proto redakce plánuje, Ïe se k tématÛm nejzajímavûj‰ích pfiíspûvkÛ formou samostatn˘ch ãlánkÛ v pfií‰tích ãíslech ãasopisu vrátí. Souãasnû je tfieba podûkovat v‰em organizátorÛm a vystavovatelÛm, ktefií pfiispûli ke zdaru leto‰ního INTERPROTECu. Zvlá‰tní uznání je tfieba vyslovit Bc. Libu‰i Bûlohlávkové, ãlence Rady vlády pro BOZP a pfiedstavitelce Akademie práce a zdraví o. p. s., která vedle toho, Ïe doprovodné programy pomáhala pfiipravovat, souãasnû je i moderovala. Pro organizátory pfií‰tího INTERPROTECu pfiedkládám následující námût k zamy‰lení: poskytování osobních ochrann˘ch

2

pracovních prostfiedkÛ, byÈ by byly „sebehumánnûj‰í”, pracujícím vlastnû jen usnadÀujeme (a nûkdy dokonce pouze umoÏÀujeme) práci na nebezpeãn˘ch – rizikov˘ch strojích a technologiích. Smyslem bezpeãnosti práce ale je v maximálnû moÏné mífie pfiechod od techniky bezpeãnostní k technice bez-

peãné. To v praxi znamená navrhnout, vyrobit a vefiejnosti pfiedstavit maximálnû bezpeãn˘ stroj (technologii), u nûjÏ by jiÏ obsluha nemusela Ïádné OOPP pouÏívat. V‰em, ktefií mají stejn˘ pohled na bezpeãnost práce, drÏím v jejich úsilí palce. Ing. Antonín Du‰átko

Pi‰te redakci: zúãastnili jste se zajímavé akce související s BOZP a chcete, aby se o ní dozvûdûli i ostatní ãtenáfii? Napi‰te nám! Vበpfiíspûvek rádi otiskneme.

Stfiedoevropské bezpeãnostní veletrhy pohledem hasiãÛ PYROS 2008/ISET 2008 14. mezinárodní veletrh poÏární a bezpeãnostní techniky a sluÏeb INTERPROTEC 2008 9. mezinárodní veletrh prostfiedkÛ osobní ochrany, bezpeãnosti práce a pracovního prostfiedí Kpt. Ing. Pavla Luká‰ová, Ministerstvo vnitra Generální fieditelství HZS âR Bezpeãnostní veletrhy, které se konaly na brnûnském v˘stavi‰ti ve dnech 13.–16. 5. 2008, se jiÏ tradiãnû setkaly s velk˘m zájmem vefiejnosti. Nejv˘znamnûj‰í prezentace bezpeãnostního prÛmyslu byla zpestfiena fiadou doprovodn˘ch akcí, zamûfien˘ch pfiedev‰ím na ochranu obyvatelstva pfied povodnûmi a bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci.

kterou jiÏ vlastní sloÏky integrovaného záchranného systému, ale i tu, o kterou mají zájem. Expozice Ministerstva vnitra âR ukazuje, jak se vyvíjela a dále vyvíjí práce policie a hasiãÛ. Je také pfiíleÏitostí, jak ukázat moÏnosti spolupráce státního sektoru se soukrom˘m. Ukazuje také, jak dosáhnout lep‰í ochrany zdraví, Ïivota a majetku obãanÛ.”

Zajímavosti Stejnû jako pfiedchozí roãníky, stal se také ten leto‰ní místem ukázek technick˘ch novinek v celém souãasném oboru pÛsobnosti hasiãÛ-záchranáfiÛ, místem pfiedávání zku‰eností, obchodních jednání, odborn˘ch diskuzí a setkáním lidí se zájmem o problematiku poÏární ochrany a bezpeãnosti práce. Pfiíslu‰níci Hasiãského záchranného sboru âR, dobrovolní hasiãi, odborná vefiejnost a dal‰í pfiíznivci poÏární ochrany nejen z âeské republiky, na‰li v pavilonech F a G1 brnûnského v˘stavi‰tû ‰irokou ‰kálu nabídky jak technického vybavení, tak v˘stroje a ochrann˘ch prostfiedkÛ. PrestiÏní akcí bylo 10. evropské setkání hasiãÛ Pyromeeting 2008, na nûmÏ se v patnácti pfiedná‰kách prezentovali specialisté z âeské republiky, USA, Izraele, Nûmecka, ¤ecka, Slovenska a Francie. Uskuteãnilo se také setkání nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ policejních prezidíí âeské republiky, Slovenska, Estonska, Rakouska, Nûmecka a Maìarska, jehoÏ úãastníci si vymûnili zku‰enosti o kriminalitû v Schengenském prostoru. Ivan Langer, ministr vnitra, fiekl o leto‰ním roãníku bezpeãnostních veletrhÛ: „Tento veletrh je úÏasnou pfiíleÏitostí ukázat nejen novou moderní techniku,

3

Expozice Ministerstva vnitra, tentokrát umístûná v pavilonu G1, se svou rozlohou 800 m2 stala nepfiehlédnutelnou. Byla vûnována nejen hasiãsk˘m a policejním novinkám, ale náv‰tûvníci mohli obdivovat také napfi. jednu z nejstar‰ích hasiãsk˘ch stfiíkaãek u nás – unikátní konûspfieÏnou stfiíkaãku sboru dobrovoln˘ch hasiãÛ z Kanic na Brnûnsku z roku 1892 nebo nelehkou práci prvorepublikov˘ch ãetníkÛ, ktefií svojí show v dobov˘ch kost˘mech zaujali nejen malé zvûdavce. Mnoho kolemjdoucích musela upoutat – nejen svou velikostí – elektronická siréna MAESTRO 500, jejímÏ prostfiednictvím je moÏno rovnûÏ vyslat verbální informace. Souãástí expozice Ministerstva vnitra byla samozfiejmû nejmodernûj‰í hasiãská technika, letos se zamûfiením na dopravní nehody a úniky nebezpeãn˘ch chemick˘ch látek. Ve vnitfiních prostorách pavilonu G1 byla vystavena mobilní chemická laboratofi na podvozku IVECO ·kolicího stfiediska Ti‰nov HZS Jihomoravského kraje v Ti‰novû, vybavená zafiízením pro detekci, odbûr a anal˘zu vzorkÛ nebezpeãn˘ch látek pfiímo v terénu. Na volné plo‰e mezi pavilonem G a Z si zájemci mohli prohlédnout ‰piãkovou techniku a stanovi‰tû pro dekontaminaci osob

a techniky. Náv‰tûvníci se zde mohli seznámit se speciálním vozidlem a stanov˘m pfiístfie‰kem skupiny brnûnsk˘ch hasiãÛ – lezcÛ se zamûfiením k záchranû osob z v˘‰ek a hloubek. V expozici byla mimo jiné k vidûní unikátní ‰tûrbinová kamera a speciální zafiízení pro mikrotrhací práce pfii záchranû osob z nepfiístupn˘ch prostor. Náv‰tûvníkÛm byly pfiedstaveny také vrtulníky letecké sluÏby Policie âR, které pomáhají napfi. pfii evakuaci osob z v˘‰kov˘ch budov a obojÏiveln˘ pásov˘ transportér GAZ – 3409 BOBR, kter˘ hasiãÛm umoÏní provádût zásahy v tûÏkém terénu. Na veletrzích se pfiedstavilo celkem 275 firem z 16 zemí svûta. K nejvíce obdivovan˘m expozicím patfiily ty, které byly vûnovány poÏární technice – rÛzné modifikace poÏárních automobilÛ, zásahov˘ch vozidel a kontejnerÛ pro technické zásahy a likvidaci ekologick˘ch havárií, poÏární Ïebfiíky a plo‰iny atd. Firmy pfiedstavily také spoustu vybavení pro hasiãe a záchranáfie – speciální obleky, funkãní prádlo, d˘chací pfiístroje, pfiilby, lezecké vybavení, osvûtlovací techniku, ãerpadla, hadice vãetnû v‰emoÏného pfiíslu‰enství, zafiízení pro vypro‰Èování osob a mnoho dal‰ího. Prezentovaly se rovnûÏ spoleãnosti, které dodávají v˘robky a systémy pro oblast poÏární prevence – hasicí pfiístroje, hydrantové systémy, systémy autonomní detekce a signalizace poÏáru, stabilní hasicí systémy, materiály pouÏívané ke zv˘‰ení poÏární odolnosti stavebních konstrukcí, bezpeãnostní tabulky atd. Mezi zúãastnûné patfiily také firmy zab˘vající se komplexním zaji‰tûním poÏární bezpeãnosti staveb a technologií, bezpeãností a ochranou zdraví pfii práci

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

a v neposlední fiadû byly pfiítomny firmy zaji‰Èující sanaci budov po poÏárech a povodních. Souãástí leto‰ního roãníku veletrhu PYROS/ISET byla poprvé akce Den hasiãÛ v Brnû 2008, která se uskuteãnila v sobotu 17. kvûtna pod zá‰titou primátora statutárního mûsta Brna Romana Onderky. Tato akce byla urãena v‰em dobrovoln˘m hasiãÛm a ostatním pfiíznivcÛm hasiãského fiemesla.

Doprovodn˘ program Interprotec pfiinesl zajímavou nabídku doprovodn˘ch programÛ. Uskuteãnila se 4. mezinárodní konference Spoleãnû bezpeãnû v Evropské unii k aktuálním otázkám bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na téma Strategie Spoleãenství pro bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci na období 2007 – 2012 a 3. ergonomická konference na téma Uplatnûní ergonomie v prevenci pracovních rizik. V pavilonu G1 bylo informaãní centrum – spoleãná expozice sdruÏení CzechProtec, kde se mj. prezentovalo také Ministerstvo práce a sociálních vûcí, Státní úfiad inspekce práce, Institut v˘chovy bezpeãnosti práce a V˘zkumn˘ ústav bezpeãnosti práce.

Donald L. Ward, svûtov˘ expert, v˘zkumn˘ pracovník v oblasti pfiíbfieÏního inÏen˘rství z V˘zkumného a v˘vojového centra US Army pfiíbfieÏních a hydraulick˘ch laboratofií, vyjádfiil nad‰ení z venkovní expozice v bazénu pfied pavilonem Z: „Ukázky protipovodÀov˘ch opatfiení na mû udûlaly velk˘ dojem, netu‰il jsem, Ïe nûco tak pûkného uvidím. Také kvalita a rozmanitost opatfiení byla na vysoké úrovni. Pfiekvapilo mû také, co v‰echno bylo uãinûno, aby tato opatfiení mohla b˘t pfiedvádûna v praxi. Pfiál bych si mít toto zafiízení ve své laboratofii. Doufám, Ïe nûkteré vûci si budu moci zakoupit a vyuÏívat je pfii své práci. Tyto ukázky jsou velice pÛsobivé.”

V odpoledních hodinách prvního dne bylo pro diváky pfiichystáno atraktivní taktické cviãení hasiãÛ, se zamûfiením na evakuaci osob z hofiící vyhlídkové vûÏe brnûnského V˘stavi‰tû. K záchranû jedenácti osob hasiãi vyuÏili vrtulník Bell 412 letecké sluÏby Policie âR, evakuaãní lanovku a rukáv spu‰tûn˘ z pracovního ko‰e automobilového Ïebfiíku. K likvidaci poÏáru byly nasazeny tfii jednotky profesionálních hasiãÛ. âást fiktivních plamenÛ likvidoval také nov˘ hasicí vrtulník, kter˘ byl souãástí venkovní expozice.

V pátek, hodinu po poledni, se v atriu pod vyhlídkovou vûÏí pavilonu G konal 4. roãník soutûÏe v hasiãské v‰estrannosti – Brnûnsk˘ záchranáfi. Ke zdolávání trati soutûÏe nastoupilo 22 profesionálních hasiãÛ z celé republiky a dobrovolní hasiãi v kompletní zásahové v˘stroji, jejíÏ celková hmotnost dosahuje 20 kilogramÛ. Po startu na plo‰e u pavilonu G se hasiãi s nasazen˘m d˘chacím pfiístrojem rozbûhli k vûÏi a po 178 schodech museli do horního patra vûÏe dopravit dvacetimetrovou poÏární hadici. Po pfiekonání schodi‰tû smûrem dolÛ pak závodníci pfiemisÈovali pomocí kovové palice ‰edesátikilogramové závaÏí na vzdálenost 1,5 metru a natahovali a zprovozÀovali útoãné vodní vedení. Tûsnû pfied cílem na nû ãekal poslední úkol: donést figurínu o hmotnosti 80 kilogramÛ do vzdálenosti 30 metrÛ. Tomuto extrémnímu závodu se obdobnû jako u triatlonu pfiezdívá „Ïelezn˘ hasiã”. Na volné plo‰e u pavilonu Z mohli náv‰tûvníci dennû shlédnout ukázky reáln˘ch zásahÛ. Brnûn‰tí hasiãi pfiedvedli zásah na hofiící osobní automobil, na nádrÏ s hofilavou kapalinou, slámu, seno a dfievûnou hranici. Ha‰ení poÏáru oleje vzniklého pfii smaÏení potravin mÛÏe potkat kaÏdého z nás. Hasiãi pfiedvedli, jak se v takové situaci zachovat a co nikdy nedûlat. Ha‰ení skuteãn˘ch poÏárÛ bylo zpestfieno ukázkou vypro‰Èování zranûn˘ch osob z havarovan˘ch vozi-

del s pouÏitím hydraulického náfiadí a pfiímoãaré pily. Hasiãsk˘ záchrann˘ sbor Jihomoravského kraje pfiedstavil program V˘chova dûtí k poÏární ochranû a ochranû obyvatelstva, kter˘ nyní rozjíÏdí na desítkách jihomoravsk˘ch ‰kol. Dûti si také mohly vyzkou‰et ha‰ení domeãku, dûtsk˘ trenaÏér „lezec” nebo prolézt evakuaãním tunelem.

Závûrem Kromû ‰piãkové techniky byl na veletrzích vidût také zvy‰ující se zájem o bezpeãnost a ochranu obyvatelstva jak ze strany vefiejnosti, tak vystavujících firem. ·iroká vefiejnost se stále více zajímá o to, jak pracují a jak jsou vybaveny hlavní sloÏky integrovaného záchranného systému. V leto‰ním roãníku bezpeãnostních veletrhÛ vzrostl zájem vefiejnosti o vybavení domácností autonomními hlásiãi koufie a pfienosn˘mi hasicími pfiístroji. DÛvodem je nová Vyhlá‰ka Ministerstva vnitra ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách poÏární ochrany staveb, která nabude úãinnosti 1. ãervence 2008. Podle pfiedbûÏn˘ch odhadÛ nav‰tívilo areál v˘stavi‰tû bûhem ãtyfi dnÛ 25 tisíc lidí. Na veletrhy pfiijelo více neÏ 3 tisíce zahraniãních náv‰tûvníkÛ, z toho nejvíce ze Slovenské republiky, dále z Nûmecka, Polska, Maìarska, Itálie, Chorvatska, Velké Británie a dal‰ích zemí.

Pracovní úrazy a po‰kození zdraví z práce doc. MUDr. Jifií Chaloupka, CSc. klinika nemocí z povolání Lékafiské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové Zdraví ãlovûka je podle Svûtové zdravotnické organizace (WHO) definováno jako stav úplné tûlesné, du‰evní a sociální pohody, ne tedy jako pouhá nepfiítomnost nemoci. Zdravotní stav

kaÏdého z nás je kromû genetick˘ch a osobních dispozic ovlivnûn také spolupÛsobením vlivÛ zevního prostfiedí, pracovních a mimopracovních faktorÛ a podmínek. V pracovním prostfiedí trá-

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

víme znaãnou ãást na‰eho Ïivota. Faktory, které zde na ãlovûka pÛsobí, jsou ãasto odli‰né od ostatních vlivÛ zevního, mimopracovního prostfiedí. Rozdílné mohou b˘t svou kvalitou (mnohé z pra-

4

covních faktorÛ se v bûÏném Ïivotním prostfiedí vÛbec nevyskytují), nebo kvantitou. PÛsobení nadmûrnû intenzivního faktoru mÛÏe vést k po‰kození zdraví i pfii krátkodobé expozici. Pfii dlouhodobé nebo opakované expozici mÛÏe mít nepfiízniv˘ vliv na zdraví i spoleãné pÛsobení ménû intenzivních faktorÛ. Mohou tak vzniknout po‰kození zdraví z práce rÛzného charakteru. Mezi po‰kození zdraví z práce, která jsou uznávána na‰í legislativou a od‰kodÀována, patfií pracovní úraz, ohroÏení nemocí z povolání a nemoc z povolání.

Pohledy na po‰kození zdraví z práce od starovûku po dne‰ek S historick˘m v˘vojem pracovních ãinností ãlovûka a pouÏívan˘ch technologií se charakter po‰kození zdraví z práce mûnil. Jiná po‰kození zdraví popsal egyptsk˘ lékafi Imhotep u dûlníkÛ pracujících na stavbách pyramid, jiná onemocnûní vznikají v dne‰ní moderní prÛmyslové nebo zemûdûlské v˘robû. Asi nejvíce sledovanou profesí z hlediska rozvoje pracovních po‰kození bylo od stfiedovûku hornictví. UÏ z r. 1300 se dochoval Horní zákoník Václava II., od r. 1527 existovalo nafiízení k zaopatfiení horníkÛ v pfiípadû nemoci nebo úrazu. První dochovanou odbornou prací pojednávající o nemocech fiemeslníkÛ bylo dílo B. Ramazziniho z roku 1700. S rozvojem prÛmyslové v˘roby v 18. a 19. století se zvy‰oval i zájem o prevenci po‰kození zdraví z práce a pfiizpÛsobení práce schopnostem a moÏnostem pracujících. V Rakousko-Uhersku ve‰el v roce 1887 v platnost zákon o úrazovém poji‰tûní a o rok pozdûji i zákon o nemocenském poji‰tûní dûlníkÛ. Od roku 1932 platil v âR zákon, kter˘ upravoval od‰kodnûní osob, u nichÏ vznikla nemoc z povolání. Po roce 1945 u nás byla zfiízena síÈ ústavÛ pracovního lékafiství, které dohlíÏely na zdraví pracujících, pozdûji pfiibyla síÈ hygienick˘ch stanic, které sledovaly pracovní podmínky na pracovi‰tích. Tento stav se s drobn˘mi úpravami zachoval dodnes. I v souãasnosti je na prevenci poranûní a úrazÛ pamatováno v celospoleãensk˘ch zdravotnick˘ch programech. Svûtovou zdravotnickou organizací byl rozpracován program Zdraví pro v‰echny v 21. století. Mezi jeho cíle mimo jiné patfií vytvofiení zdrav˘ch Ïivotních podmínek na pracovi‰ti a sníÏení poãtu úmrtí a váÏn˘ch pracovních úrazÛ do r. 2020 alespoÀ o 50 %.

Klasifikace pracovních úrazÛ a po‰kození zdraví z práce v âR FaktorÛ, které mohou mít vliv na zdraví pracujících, je velké mnoÏství. Nûkteré z nich se vyskytují pouze nebo pfiedev‰ím v pracovním prostfiedí, jiné jsou bûÏné i mimo pracovi‰tû, jsou tzv. obecné. Nûkteré z nich mohou pÛsobit jednorázovûúúú náhl˘m, siln˘m, a násiln˘m pÛsobením vyvolají úraz nebo

5

prudkou otravu. Jiné sv˘m déletrvajícím nepfiízniv˘m úãinkem mohou vyvolat vleklé onemocnûní. DÛleÏit˘m kritériem pro posouzení profesionality úrazu nebo nemoci je stanovení, zda k po‰kození zdraví do‰lo pfii plnûní pracovních úkolÛ nebo v pfiímé souvislosti s ním. Úrazy jsou v âR na 3. místû v pfiíãinách úmrtí u dospûl˘ch, na 1. místû u dûtí. KaÏd˘ rok u nás v dÛsledku úrazu umírá asi 5000 lidí. Pro pracovní úrazy je roãnû vystavováno 80 tisíc pracovních neschopností, jejich ãetnost pfiedstavuje 1,83 pracovního úrazu na 100 zamûstnancÛ a rok. PrÛmûrná délka pracovní neschopnosti pro pracovní úraz dosahuje témûfi 46 kalendáfiních dnÛ a v poslední dobû se prodluÏuje. Dennû chybí pro následky pracovního úrazu v práci pfies 10 tisíc osob. V roce 2007 bylo 192 pracovních úrazÛ smrteln˘ch. Mezi pfiíãinami pracovních úrazÛ dominují ‰patnû nebo nedostateãnû odhadnuté riziko a nedostatky osobních pfiedpokladÛ k fiádnému pracovnímu v˘konu (chybûjící tûlesné pfiedpoklady, smyslové nedostatky, nepfiíznivé osobní vlastnosti a okamÏité psychofyziologické stavy). ¤adû z tûchto pfiíãin je moÏné pfiedcházet dÛsledn˘m dodrÏováním bezpeãnostních pfiedpisÛ a správn˘m a úãeln˘m provádûním preventivních zdravotních prohlídek. Nemoc z povolání je právní pojem, kter˘ oznaãuje nemoc vznikající nepfiízniv˘m pÛsobením fyzikálních, chemick˘ch, biologick˘ch nebo jin˘ch ‰kodliv˘ch faktorÛ souvisejících s prací. Musí b˘t uvedena v seznamu nemocí z povolání, kter˘ je pfiílohou k nafiízení vlády ã. 290/1995 Sb., a musí vzniknout za tam uveden˘ch podmínek. Musí dosáhnout takového klinického stupnû závaÏnosti, kter˘ je jako nemoc z povolání uznáván. Dal‰í podmínkou je potvrzení souvislosti vzniku onemocnûní s vykonávanou prací, jejím charakterem a závaÏností pÛsobících rizikov˘ch faktorÛ, pfii nichÏ takové onemocnûní podle souãasn˘ch poznatkÛ mÛÏe vzniknout. Pokud tedy nûjaká nemoc sice vzniká vlivem pracovních podmínek nebo faktorÛ, ale není uvedena v tomto seznamu, nebo pokud vznikla za jin˘ch podmínek, neÏ které nafiízení vlády uvádí, nemÛÏe b˘t za nemoc z povolání uznána.

Nûkolik aktuálních ãísel Od roku 1997 do konce roku 2007 bylo v âR uznáno více neÏ 41 tisíc profesionálních onemocnûní, z toho pfies 40 tisíc nemocí z povolání a asi 750 ohroÏení nemocí z povolání. Z tohoto poãtu bylo 68 % nemocí z povolání uznáno u muÏÛ, 32 % u Ïen. Pfiíãiny nemocí z povolání se v˘znamnû mûnily v rÛzn˘ch historick˘ch obdobích. Zatímco dfiíve b˘valy ãasté nemoci vzniklé ‰kodliv˘m pÛsobením nejrÛznûj‰ích chemick˘ch látek, v souãasnosti tyto pfiíãiny ustupují spí‰e do pozadí. V˘znamu naopak nab˘vají onemocnûní z pfietûÏování pohybov˘ch struktur

ruky a pfiedloktí, onemocnûní zpÛsobená pfienosem vibrací na horní konãetiny, koÏní nemoci, infekãní a parazitární nemoci, alergická onemocnûní kÛÏe nebo d˘chacích cest. Dlouhodobû setrval˘ trend má v˘skyt nemocí plic z expozice prachu s obsahem oxidu kfiemiãitého, i kdyÏ s útlumem hornick˘ch oborÛ jsou to dnes spí‰e onemocnûní, která se vyskytují u osob s dlouhodobou expozicí tomuto faktoru v minulosti. Podle odvûtvové klasifikace ekonomick˘ch ãinností jsou nejãastûji pracovní úrazy i nemoci z povolání hlá‰eny u pracujících ve zpracovatelském prÛmyslu, kam patfií i hutnictví a kovov˘roba. Pracovní úrazy dále vznikají ve sféfie obchodu a sluÏeb a v dopravû, nemoci z povolání ve zdravotnictví a pfii tûÏbû nerostn˘ch surovin. K dal‰ím odvûtvím kde vznikají oba typy po‰kození zdraví z práce patfií stavebnictví, zemûdûlství a lesnictví. V prÛbûhu dlouhodobého sledování se do poãátku 90. let 20. století v âR roãnû poãet novû hlá‰en˘ch nemocí z povolání pohyboval kolem 5000. Zejména v posledním desetiletí má v˘voj poãtu novû hlá‰en˘ch nemocí z povolání v celostátním mûfiítku trvale sestupnou tendenci. V roce 2007 bylo uznáno celkem 1228 nemocí z povolání a 63 ohroÏení nemocí z povolání. Podle názoru vût‰iny odborníkÛ klesající statistick˘ trend v poãtu uznan˘ch nemocí z povolání nezachycuje reálnou situaci. ¤ada osob se zdravotním po‰kozením, které mohlo mít pfiíãinu v pÛsobení faktorÛ pracovního prostfiedí, se k odbornému lékafii stfiediska nemocí z povolání nedostane. Sám zamûstnanec ani jeho praktick˘ nebo odborn˘ lékafi na moÏnou nemoc z povolání nepomyslí. Zásadním problémem se rovnûÏ stala nezamûstnanost spojená s obavami ze ztráty zamûstnání pfii uznání nemoci z povolání. Nûktefií zamûstnanci proto své zdravotní obtíÏe popírají. Na poklesu poãtu nemocí z povolání se podílí i fiada dal‰ích okolností, napfi. úbytek zamûstnancÛ v nûkter˘ch resortech, odstraÀování rizikov˘ch pracovi‰È, zlep‰ování pracovních podmínek a hygienick˘ch pomûrÛ na pracovi‰ti, zpfiesnûní diagnostiky profesionálních nemocí, ale i práce na Ïivnostensk˘ list bez poji‰tûní na nemoc z povolání, ãern˘ a ‰ed˘ trh práce, ‰patnû fungující závodní preventivní péãe, malé zku‰enosti praktick˘ch lékafiÛ s posuzováním zdravotního stavu osob pracujících pfii rizikov˘ch pracích, unikání nûkter˘ch pracovi‰È hygienickému dozoru apod.

Nárok na náhradu V pfiípadû pracovního úrazu nebo nemoci z povolání mÛÏe zamûstnanec vÛãi odpovûdnému zamûstnavateli uplatnit po dobu trvání nemoci nárok na náhradu za ztrátu na v˘dûlku, bolest a ztíÏení spoleãenského uplatnûní, úãelnû vynaloÏené náklady spojené s léãením a vûcnou ‰kodu. V pfiípadû úmrtí na pracovní úraz nebo nemoc z povolání lze uplatnit vÛãi odpovûdné-

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

mu zamûstnavateli nároky na náhradu úãelnû vynaloÏen˘ch nákladÛ spojen˘ch s léãením, jednorázového od‰kodnûní pozÛstal˘ch, pfiimûfien˘ch nákladÛ spojen˘ch s pohfibem, nákladÛ na v˘Ïivu pozÛstal˘ch a vûcnou ‰kodu. Pracovní úrazy a nemoci z povolání mají i v˘znamné celospoleãenské ekonomické dÛsledky. Odhaduje se, Ïe pfiímé ekonomické ztráty související s po‰kozením zdraví dosahují roãnû 3 % – 5 % hrubého domácího produktu. Nepfiímé ztráty související s pfiiznáváním invalidních dÛchodÛ, zkrácením pracovního vûku, nevyuÏitím kvalifikace apod. mohou dosahovat asi 10 % – 15 % hrubého domácího produktu. Pfiímé náklady na vyplácení nárokÛ obûtem pracovních úrazÛ a nemocí z povolání roãnû dosahují asi 25 mld. Kã.

Rozdûlení povinností mezi zamûstnance a zamûstnavatele Aãkoli by se mohlo zdát, Ïe jsou podle ustanovení zákoníku práce ve‰keré povinnosti v oblasti pfiedcházení vzniku po‰kození zdraví z práce uloÏeny zamûstnavateli, ve skuteãnosti i sám zamûstnanec má v uvedené oblasti fiadu práv a povinností. Je povinen dbát podle sv˘ch moÏností o svou vlastní bezpeãnost, o své zdraví i o bezpeãnost a zdraví fyzick˘ch osob, kter˘ch se bezprostfiednû dot˘ká jeho jednání, pfiípadnû opomenutí pfii práci. Znalost základních povinností vypl˘vajících z právních a ostatních pfiedpisÛ a poÏadavkÛ zamûstnavatele k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci je nedílnou a trvalou souãástí kvalifikaãních pfiedpokladÛ zamûstnance. Dal‰í povinnosti b˘vají zpravidla konkretizovány ve vnitfiních pfiedpisech zamûstnavatele, s nimiÏ musí b˘t zamûstnanci prokazatelnû seznámeni.

Základní zpÛsoby prevence a tzv. náhradní opatfiení Ochrana pfied po‰kozením zdraví z práce je moÏná dvûma základními zpÛsoby. Nejúãinnûj‰í prevencí po‰kození zdraví je prevence technologická – odstraÀování rizikov˘ch faktorÛ z pracovního prostfiedí náhradou rizikov˘ch látek, pracovních postupÛ a technologií postupy ménû rizikov˘mi nebo zcela bezpeãn˘mi. Druhou oblastí pfiedcházení po‰kození zdravotního stavu je sledování dÛsledkÛ pÛsobení tûchto faktorÛ na zdraví – tedy sledování a hodnocení v˘voje zdravotního stavu zamûstnancÛ. Právními pfiedpisy jsou zakazovány nebo v˘znamnû omezovány práce s nejnebezpeãnûj‰ími látkami (napfi. benzen, azbest a dal‰í). U dal‰ích látek jsou stanovovány nejvy‰‰í pfiípustné koncentrace (NPK) pro pracovní a Ïivotní prostfiedí a pfiípustné expoziãní limity (PEL) pro práce v prostfiedí chemick˘ch látek. Ty jsou urãovány tak, aby podle úrovnû souãasn˘ch poznatkÛ buì neohrozily zdraví ãlovûka vÛbec, nebo,

pokud není moÏné ohroÏení zdraví zcela vylouãit, aby pfiedstavovaly moÏnost vzniku onemocnûní jen pro velmi malou ãást nejcitlivûj‰ích jedincÛ. Takto stanovené koncentrace ‰kodlivin jsou hygieniky kontrolovány a jejich pfiekraãování je postihováno. Pokud není moÏné eliminovat ‰kodlivinu z pracovního prostfiedí úplnû, doporuãuje se na pracovi‰ti zavádûní organizaãních opatfiení. Tûmi jsou napfiíklad bezpeãnostní pfiestávky, které slouÏí k zotavení organismu. Patfií sem i stfiídání zamûstnancÛ bûhem smûny na pracovi‰tích s pfiítomností rizikového faktoru a na jin˘ch pracovi‰tích, kde se tento faktor nevyskytuje. Tzv. náhradní opatfiení se zavádûjí tehdy, pokud se pfiedchozími opatfieními nepodafií dostateãnû sníÏit hladinu rizikového faktoru a omezit tak jeho pÛsobení na zdraví. Nejjednodu‰‰ím náhradním opatfiením je pouÏívání osobních ochrann˘ch pracovních pomÛcek, které zabrání nebo sníÏí pÛsobení rizikov˘ch faktorÛ na úrovni citliv˘ch míst v organismu (napfi. chrániãe sluchu). Zdravotnickou prevenci po‰kození zdraví z práce tvofií ucelen˘ systém zdravotnick˘ch prohlídek v zafiízení, které na základû smluvního vztahu poskytuje pro zamûstnavatele závodní preventivní péãi. Jejím úkolem je pfiedev‰ím zabránit po‰kození zdraví osob pÛsobením rizikov˘ch faktorÛ v pracovním prostfiedí. Lékafi závodní preventivní péãe musí na základû znalosti pracovního prostfiedí u zamûstnavatele a znalosti zdravotního stavu zamûstnance zváÏit, zda nejsou u zamûstnance pfii nástupu do nového zamûstnání nebo pfii zmûnû pracovního zafiazení pfiítomny takové zmûny zdravotního stavu, které by se pravdûpodobnû vlivem pracovních faktorÛ mohly zhor‰ovat a vést ke vzniku onemocnûní. V prÛbûhu zamûstnání je povinen kontrolovat v˘voj zdravotního stavu zamûstnance a zasáhnout, pokud by docházelo k jeho zhor‰ení vlivem pracovního prostfiedí.

Situace ve svûtû a nové druhy rizik Podle údajÛ Mezinárodní organizace práce celosvûtovû 62 ze 102 zemí v˘skyt nemocí z povolání statisticky nesleduje. V posuzování nemocí z povolání není jednota ve svûtovém mûfiítku ani mezi státy Evropské unie. V nûkter˘ch zemích je seznam nemocí z povolání souãástí legislativy jednotliv˘ch státÛ podobnû jako u nás, tj. v podobû podrobného seznamu nemocí vãetnû zdravotních a profesních kritérií, která musí b˘t splnûna (âR, Nûmecko, Velká Británie). V dal‰ích zemích buì není v˘ãet nemocí úpln˘, nebo se jedná o velmi struãn˘ seznam nemocí (âína, ¤ecko, Finsko, Korea), navíc zde b˘vají zafiazeny tzv. volné poloÏky. Dal‰í státy mají tzv. smí‰en˘ systém, v nûmÏ platí seznam nemocí z povolání se stanoven˘mi podmínkami

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

vzniku nemocí, ale kromû toho existuje i moÏnost individuálního posouzení profesionality nemoci u tûch osob, které nesplÀují pouze nûkterá z uveden˘ch kritérií (Francie). Koneãnû v nûkter˘ch zemích seznam nemocí z povolání není souãástí legislativy, kritéria pro uznání profesionality nemoci jsou ‰iroká a regionálnû se rÛzní (USA, ·védsko, Austrálie, Itálie). Velké rozdíly jsou mezi ãlensk˘mi zemûmi EU i v poãtech uznan˘ch nemocí z povolání na 100 tis. poji‰tûncÛ (Francie 177, ·védsko 138, Dánsko 122, âR 27,5, ¤ecko a Irsko 3), rozdílné jsou i trendy v˘voje poãtu nemocí z povolání v ãase. S rozvojem nov˘ch v˘robních technologií a uÏíváním nov˘ch materiálÛ v souãasné dobû ãelí v‰echny státy v˘znamnému problému s nov˘mi typy profesionálních po‰kození. Jsou jimi napfi. nádorová onemocnûní, reprodukãní poruchy, neuropsychická, alergická onemocnûní a dal‰í. U tûchto nemocí nelze jednodu‰e odhadnout jak˘ je podíl rizika jejich vzniku z pracovního a jak˘ z Ïivotního prostfiedí. V˘znamnou roli pfii vzniku tûchto nemocí hrají individuální expozice a vnímavost, Ïivotní styl a návyky kaÏdého z nás. Jednotlivé státy stojí v této oblasti pfied závaÏn˘m rozhodnutím. Bude chtít nûkter˘ ãlensk˘ stát EU od‰kodÀovat i tyto nové typy nemocí? A v jaké podobû a formû? Bude nûkter˘ ze státÛ vycházet plnû z principu presumpce profesionální etiologie, nebo pfiistoupí pouze k ãásteãné kompenzaci takov˘ch nemocí? Jistû bude v rámci sociálního dialogu tfieba vymezit, kde je tûÏi‰tû mezi spravedliv˘m od‰kodnûním pracujících, potfiebou neklást zbyteãné pfiekáÏky v˘robû a obchodu a potfiebou rovnováhy v systémech úrazového a sociálního poji‰tûní.

Závûrem Nepfiízniv˘ zdravotní stav zamûstnancÛ mÛÏe podniku pÛsobit znaãné ztráty v sociální, v˘robní a ekonomické oblasti. Pro ochranu a podporu zdraví jsou z úrovnû ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních vûcí vyhla‰ovány a osvícen˘mi zamûstnavateli konkretizovány programy podpory zdraví na pracovi‰ti. Pfiíkladem mohou b˘t aktivity typu Zdrav˘ podnik, Bezpeãn˘ podnik nebo Podnik podporující zdraví. Tyto projekty mohou b˘t úspû‰né pouze za pfiedpokladu aktivní úãasti samotn˘ch zamûstnancÛ. Jejich souãástí je ‰kolení v oblasti ochrany zdraví v Ïivotû i na pracovi‰ti, poskytování informaãních materiálÛ, letákÛ, provádûní zdravotního screeningu u zamûstnancÛ apod. U nás zatím pfievaÏuje zamûfiení projektÛ na zmûnu chování ke zdravému Ïivotnímu stylu a na regeneraci pracovní síly, k ozdravûní v˘Ïivy, podpofie nekufiáctví, rozvoji psychofyzické kondice, omezení konzumace alkoholu a drog, optimalizaci psychosociálního klimatu a sniÏování stresu, ale i na hygienu a bezpeãnost práce, sníÏení v˘skytu nemocí z povolání, pracovních úrazÛ a havárií, prevence onemocnûní souvi-

6

sejících s prací. V˘sledkem úspû‰ného projektu je zv˘‰ení spokojenosti zamûstnancÛ, sníÏení nemocnosti a fluktuace. PfiestoÏe legislativní systém prevence po‰kození zdraví zamûstnancÛ z práce je ve svûtovém mûfiítku progresivní, stá-

le pfietrvávají citelné nedostatky, které je tfieba dofie‰it. Pfietrvává nízké povûdomí nûkter˘ch zamûstnavatelÛ o legislativû a pomalá je i implementace pfiijíman˘ch legislativních norem do praxe. âast˘m jevem je podceÀování zdravotních rizik a zanedbávání pre-

ventivních opatfiení na pracovi‰tích. Vy‰‰í dÛraz by mûl b˘t kladen na vybavení pracovi‰È ergonomick˘mi pomÛckami. Rezervy jsou i v poskytování informací a ‰kolení zamûstnancÛ a v projednávání dopadÛ legislativy se zástupci zamûstnancÛ.

Nûkolik poznámek k psychické zátûÏi a stresu na pracovi‰ti Je neoddiskutovatelné, Ïe se nበpracovní Ïivot v posledních desetiletích v˘raznû zmûnil. Evropské statistiky tvrdí, Ïe skoro jeden ze tfií evropsk˘ch zamûstnancÛ, coÏ je více neÏ 40 miliónÛ lidí, si stûÏuje na pracovní stres. Proto se v tomto pfiíspûvku zamûfiím na problematiku stresu, psychického pfietûÏování zamûstnancÛ a s ním spojené zv˘‰ené riziko úrazovosti a pfiipomenu, jak tuto oblast fie‰í souãasná právní úprava bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci.

Relevantní pfiedpisy Nejdfiíve je tfieba uvést, Ïe u nás od 1. ledna 2007 tvofií základ legislativy BOZP zákoník práce ã. 262/2006 Sb., ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen nov˘ zákoník práce) a zákon ã. 309/2006 Sb., kter˘m se upravují dal‰í poÏadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v pracovnûprávních vztazích a o zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnosti nebo poskytování sluÏeb mimo pracovnûprávní vztahy (zákon o zaji‰tûní dal‰ích podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen zákon o BOZP). Tyto dva zákony navázaly na – jiÏ ve starém zákoníku práce ã. 65/1965 Sb. – provedenou transposici práva zemí Evropsk˘ch spoleãenství. Základem práva zemí Evropsk˘ch spoleãenství v oblasti BOZP je smûrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. ãervna 1989 o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (dále jen rámcová smûrnice o BOZP) a na ni pro na‰i republiku relevantních navazujících 18 smûrnic. To v‰e âR integrovala do svého právního fiádu, její legislativní dluh vÛãi EU tedy není v této oblasti aÏ tak velik˘. JiÏ nevyhovující star˘ zákoník práce tak byl roz‰ífien o povinnost zamûstnavatelÛ vyhledávat a hodnotit rizika a pfiijímat opatfiení k ochranû zamûstnancÛ vãetnû zásad prevence rizik na pracovi‰ti. Harmonizace na‰eho práva s právem zemí Evropsk˘ch spoleãenství následnû znamenala vydání celkem jedenácti provádûcích nafiízení vlády t˘kajících se oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci je‰tû ke starému zákoníku, které podle pfiechodn˘ch ustanovení nového zákoníku práce a zákona o BOZP

7

budou platit do vydání nov˘ch nafiízení vlády. K novému zákonu o BOZP byly pak vydány v roce 2006 dvû nová provádûcí nafiízení vlády. Z hlediska pfiedmûtu tohoto pfiíspûvku, tedy stresu, je z celé oblasti ochrany zdraví pfii práci, resp. z její ãásti hygieny práce, nejdÛleÏitûj‰í nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci, které k datu 1. 1. 2007 nahradilo v praxi známé nafiízení vlády ã.178/2001 Sb., jímÏ se stanoví podmínky ochrany zamûstnancÛ pfii práci, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

Psychická zátûÏ v pojetí legislativy âR Problematika psychické zátûÏe byla obsaÏena jiÏ v nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví zamûstnancÛ pfii práci. V pÛvodním znûní ustanovení § 10 citovaného nafiízení vlády bylo stanoveno, Ïe prací ve vnuceném tempu se rozumí takov˘ zpÛsob práce, pfii kterém si zamûstnanec nemÛÏe volit pracovní tempo a jeho ãinnost je podfiízena rytmu strojního zafiízení nebo jin˘ch osob a monotónní prací se rozumí práce, která je spojena po více neÏ polovinu smûny s trvale se opakujícími stejn˘mi úkony. Kromû toho jsou za práce spojené s psychickou zátûÏí povaÏovány téÏ: • trvalé vkládání dat do poãítaãe, • práce ve tfiísmûnném nebo nepfietrÏitém pracovním reÏimu pfii rotaci smûn v intervalech del‰ích neÏ jeden kalendáfiní t˘den, • práce spojené s opakujícími se psychicky zatûÏujícími faktory, vyvolan˘mi prací vykonávanou pod ãasov˘m tlakem, vysok˘mi nároky na sociální interakci a interpersonální aktivity, • práce pouze v noãních smûnách. V podstatû se tak opût navazuje na zákoník práce, kter˘ stanovil, Ïe zamûstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádût pracovní postupy tak, aby byly dodrÏovány zásady bezpeãného chování na pracovi‰ti a aby zamûstnanci nevykonávali ãinnosti jednotvárné a jednostrannû zatûÏující organismus a nelze-li je vylouãit, musí b˘t pfieru‰ovány bezpeãnostními pfiestávkami, které jsou v˘konem práce. V pfií-

padech stanoven˘ch zvlá‰tním právním pfiedpisem musí b˘t doba v˘konu takové ãinnosti v rámci pracovní doby ãasovû omezena, musí b˘t vedena evidence o dobû v˘konu ãinnosti a o dobû bezpeãnostních pfiestávek. Novela nafiízení vlády z roku 2003 citované ustanovení § 10 propracovala a stanovila, Ïe mezi faktory psychické zátûÏe související s prací náleÏí: • práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takov˘ zpÛsob práce, pfii nûmÏ si zamûstnanec nemÛÏe volit pracovní tempo a jeho ãinnost je podfiízena rytmu strojního zafiízení nebo jin˘ch osob, • monotónní práce, kterou se rozumí pracovní ãinnost, pro niÏ je charakteristické opakování stále stejn˘ch úkonÛ pohybov˘ch ãi úkolov˘ch s omezenou moÏností zásahu zamûstnance do prÛbûhu této ãinnosti, • práce pod ãasov˘m tlakem spojená s vysok˘m pracovním tempem a omezen˘mi moÏnostmi pfiestávek a odpoãinku, coÏ je pfiíãinou rychlého nástupu únavy a nedostateãné moÏnosti zotavení organizmu, • práce spojená s vysok˘mi nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a ãinnosti, kdy je zamûstnanec vystaven interpersonálním konfliktÛm, frustraci a negativním emoãním tlakÛm, • riziko ohroÏení vlastního zdraví a zdraví jin˘ch osob, • práce ve tfiísmûnném a nepfietrÏitém pracovním reÏimu, • práce pouze v noãních smûnách. Dále stanovila, Ïe první dvû citované práce musí b˘t v zájmu omezení jejich nepfiíznivého vlivu na zdraví zamûstnancÛ pfieru‰ovány bezpeãnostními pfiestávkami v trvání alespoÀ 5–10 minut po kaÏd˘ch 2 hodinách nepfietrÏité práce, nebo musí b˘t zaji‰tûno stfiídání ãinností, popfiípadû zamûstnancÛ. Hodnocení úrovnû pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátûÏe bylo pak blíÏe specifikováno v ãásti B pfiílohy ã. 7 k tomuto nafiízení. Rekodifikace nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. provedená nov˘m nafiízením vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci v‰ak

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

opustila zaveden˘ standard a v ustanoven § 31 uvedla, Ïe prací s psychickou zátûÏí se rozumí práce: • monotónního charakteru, • ve vnuceném pracovním tempu, • v tfiísmûnném nebo nepfietrÏitém pracovním reÏimu, • vykonávaná pouze v noãní dobû. Z toho vypl˘vá, Ïe práce pod ãasov˘m tlakem spojená vysok˘m pracovním tempem a omezen˘mi moÏnostmi pfiestávek a odpoãinku, coÏ je pfiíãinou rychlého nástupu únavy a nedostateãné moÏnosti zotavení organismu, práce spojená s vysok˘mi nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a ãinnostmi, kdy je zamûstnanec vystaven interpersonálním konfliktÛm, frustraci a negativním emoãním tlakÛm a práce v riziku ohroÏení vlastního zdraví a zdraví jin˘ch osob se nadále nepovaÏuje za hledisko psychické zátûÏe. Ministerstvo zdravotnictví v dÛvodové zprávû k novému nafiízení vlády tento svÛj postup blíÏe nevysvûtlilo. Pouze na pfiipomínkovém fiízení zástupci ministerstva objasÀovali, Ïe tato hlediska byla vypu‰tûna na základû praktick˘ch zku‰eností a Ïe se stejnû jedná o práce, u kter˘ch musí zamûstnavatel podle zákoníku práce a podle zákona o BOZP pfii práci sniÏovat psychickou zátûÏ zamûstnancÛ organizaãními opatfieními (viz prevence rizik a organizace práce a pracovních postupÛ) a pfiedcházet tak vzniku pracovního úrazu. Dále uvádûli, Ïe dÛvodem redukce bylo pfiedev‰ím eliminovat ty ukazatele psychické zátûÏe, které jsou ovlivnûny osobnostními pfiedpoklady kaÏdého pracujícího nebo ty, které jsou ovlivÀovány i mimopracovními vlivy, a nelze je oddûlit od pracovní zátûÏe. Dnes jsou práce spojené s psychickou zátûÏí stanoveny s ohledem na moÏnost naru‰ení biorytmÛ organismu zamûstnance s následn˘m nepfiízniv˘m ovlivnûním zdravotního stavu a jsou vztaÏeny na práce v nepfietrÏitém pracovním reÏimu a práce vykonávané pouze v noãní dobû. Proto je v nafiízení vlády uvedeno, Ïe prací spojenou s monotonií se rozumí práce, pfii níÏ je charakteristické opakování stejn˘ch pohybov˘ch nebo úkolov˘ch úkonÛ s omezenou moÏností zásahu zamûstnance do jejich prÛbûhu.

nepfiíznivého vlivu na zdraví pfieru‰ovány bezpeãnostními pfiestávkami v trvání 5 aÏ 10 minut po kaÏd˘ch 2 hodinách nepfietrÏité práce nebo musí b˘t zaji‰tûno stfiídání ãinností nebo zamûstnancÛ.

Stres na pracovi‰ti Stres na pracovi‰ti se v‰ak jako faktor od psychické zátûÏe zásadnû li‰í. Míra stresu je pfiedev‰ím otázkou subjektivních pocitÛ jednotlivce – konkrétního jednotlivého zamûstnance. U jednoho pfievaÏuje stres pracovní, druh˘ Ïije v osobních stresov˘ch situacích, u tfietího mÛÏe docházet ke kombinaci stresu z práce se stresem z domova. PfiíkladÛ takov˘ch kombinací bychom mohli uvést celou fiadu. âeské pracovní právo – jak jsme fiekli v úvodu – má plnû transponovánu legislativu zemí Evropsk˘ch spoleãenství v oblasti pracovnûprávní i v oblasti BOZP, ale evropskou legislativu o stresu transponovánu nemá. Dne 8. 10. 2004 totiÏ byla pfiijata organizacemi EOK, UNICE/UEAPME a CEEP Rámcová dohoda o stresu spojeném s prací. âeská republika v‰ak tuto dohodu zatím neimplementovala, coÏ je samozfiejmû obrovská ‰koda. Pokud se t˘ká oblasti pracovnûprávní, je namístû uvést, Ïe kromû rámcové smûrnice o BOZP, která v ãlánku 6 stanoví, Ïe „Zamûstnavatelé jsou povinni provést anal˘zu pracovi‰tû k vyhodnocení podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci vypl˘vající pro zamûstnance, zvlá‰tû co se t˘ãe moÏn˘ch rizik pro zrak, fyzické problémy a problémy du‰evního stresu.” Je‰tû v dal‰ích smûrnicích je moÏné nalézt urãitá pfiímá ãi nepfiímá opatfiení k aspektÛm spojen˘m se stresem. Pfiednû se jedná o Smûrnici Rady ã. 93/104/EHS ze dne 23. 11. 1993 o urãit˘ch aspektech stanovení pracovní doby, resp. o smûrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o nûkter˘ch aspektech úpravy pracovní doby, která se snaÏí v‰emi moÏn˘mi prostfiedky sniÏovat rozsah pracovní doby a práce pfiesãas.

Monotonii rozli‰ujeme: • pohybovou, kterou se rozumí taková ãinnost, pfii které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu, • úkolovou, kterou se rozumí taková ãinnost, pfii které se vyskytuje nízk˘ poãet a malá promûnlivost úkolÛ.

Dal‰í dÛleÏitou smûrnicí pak je ã. 90/270/EHS ze dne 29. 5. 1990 o minimálních zdravotních a bezpeãnostních poÏadavcích na práci se zobrazovacími jednotkami, která v ãlánku 3 stanoví, Ïe „Zamûstnavatelé jsou povinni provést anal˘zu pracovi‰tû k vyhodnocení podmínek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci vypl˘vající pro zamûstnance, zvlá‰tû co se t˘ãe moÏn˘ch rizik pro zrak, fyzické problémy a problémy du‰evního stresu.”

Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, pfii níÏ si zamûstnanec nemÛÏe volit její tempo sám a musí se podfiídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zamûstnance. Dále pak platí, Ïe práce spojené s monotonií, jakoÏ i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí b˘t k omezení jejich

Nûkteré evropské studie zab˘vající se otázkou stresu v‰ak upozorÀují, Ïe otázka stresu je pfiedev‰ím otázkou organizace práce. Systém organizace práce totiÏ urãuje její náplÀ, pracovní metody i ãasovou nároãnost. Intenzifikace práce a zvy‰ování její produktivity jsou v dne‰ní dobû jevy zcela bûÏn˘mi. Pod

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

tlakem konkurence mûní zamûstnavatelé pracovní podmínky, ãímÏ mnohdy zvy‰ují ãasov˘ tlak, pracovní zátûÏ a hladinu stresu u zamûstnancÛ. âeské ministerstvo práce a sociálních vûcí pfied ãasem dokladovalo poznatky o stresu následkem zvy‰ování pracovní zátûÏe pfiímo na zamûstnancích úfiadÛ práce. Úfiady práce byly v âR zfiízeny v roce 1991 v dobû, kdy byla nezamûstnanost v âR velice nízká. âasem v‰ak v˘raznû rostla, zatímco poãet zamûstnancÛ úfiadÛ práce jednajících s uchazeãi o zamûstnání, ãasto ve znaãnû psychicky vypjat˘ch situacích zÛstával stejn˘ a ãasem i klesal. Dal‰ím dÛleÏit˘m faktorem bezprostfiednû ovlivÀujícím stres zamûstnancÛ je roz‰ifiování nejistoty práce, kdy zamûstnanci Ïijí v neustálém strachu pfied propu‰tûním. Ve strachu o práci Ïijí také zamûstnanci pracující v pracovních pomûrech na dobu urãitou. To jsou v‰e vûci, s nimiÏ se fiada zamûstnancÛ u nás setkává poprvé. V tomto smûru jsou nejzranitelnûj‰í skupinou zamûstnanci s povinnostmi k rodinû a pak také zamûstnanci v pfieddÛchodovém vûku. I pfies to, Ïe jiÏ v roce 2004 byla do starého zákoníku práce transponována Smûrnice Rady 1999/70/ES, t˘kající se Rámcové dohody uzavfiené mezi organizacemi EOK, UNICE a CEEP o pracovních smlouvách na dobu urãitou a nov˘ zákoník práce tuto právní úpravu bezezbytku pfievzal, poznatky z praxe ukazují, Ïe problémy spojené s uzavíráním pracovních pomûrÛ na dobu urãitou odstranûny nebyly i nadále fiada zamûstnavatelÛ tohoto institutu bûÏnû vyuÏívá. Postupnû se ukazuje, Ïe stres na pracovi‰ti je zpÛsoben i mezilidsk˘mi faktory, rÛzn˘mi formami dlouhodobû bagatelizovaného násilí, rÛzn˘mi formami psychosociálního násilí jako je vyhroÏování a harassment. âesk˘ zákoník práce se touto problematikou také aÏ do první euronovely starého zákoníku práce provedené zákonem ã. 155/2000 Sb. nezab˘val a nedával do té doby postiÏen˘m Ïádnou moÏnost, jak se tûmto nevybírav˘m metodám nûkter˘ch vedoucích zamûstnancÛ bránit. Poznatky z praxe ukazují, Ïe se ãeská vefiejnost o problematiku rovného zacházení s muÏi i Ïenami a diskriminace obecnû zaãíná postupnû zajímat. V kaÏdém konkrétním pfiípadû se v‰ak ukazuje i otázka osobní odvahy toho kterého jednotlivého zamûstnance. ¤ada zamûstnancÛ (zejména na venkovû a v místech s vy‰‰í neÏ prÛmûrnou mírou nezamûstnanosti) i pfies rÛzné pozitivní akce, jak ze strany úfiadÛ práce, tak ze strany odborÛ a fiady neziskov˘ch organizací o moÏnosti soudního sporu se zamûstnavatelem pro poru‰ení zásady rovného zacházení nechce za Ïádn˘ch okolností sly‰et, neboÈ mají pfied oãima otázku zamûstnání a povinnosti k rodinû. Za urãit˘ problém je moÏno povaÏovat i skuteãnost, Ïe zatím není k problematice rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovnûprávních vztazích ani

8

konstantní judikatura, která by mohla praxi korigovat.

Závûr Zkraje jsme uvedli, Ïe nov˘ zákoník práce a zákon ã. 309/2006 Sb., kter˘m se upravují dal‰í poÏadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci vycházejí z dosud provedené transposice legislativy zemí Evropsk˘ch spoleãenství a v podstatû navazují na právní úpravu zavedenou do starého zákoníku práce pfii novelách v roce 2000 a 2004 a popsanou v˘‰e. Pokud se t˘ká legislativního fie‰ení prevence stresu na pracovi‰ti, je moÏno konstatovat, Ïe ãeské pracovní právo v novém zákoníku práce zatím neopustilo institut dodatkov˘ch dovolen˘ch jako preventivního opatfiení pfied stresem z rizikové práce. Ty spoãívají v tom, Ïe zamûstnancÛm na rizikov˘ch pracovi‰tích

je poskytován t˘den dovolené navíc. V‰eobecnû se v‰ak ukazuje, Ïe poskytování dodatkové dovolené v pfieváÏné vût‰inû pfiípadÛ neplní svÛj smysl a úãel a Ïe nepfiiná‰í pozitivní v˘sledky. Pfiesto jsou dodatkové dovolené jedin˘m „protistresov˘m” opatfiením, o nûmÏ se zákoník práce zmiÀuje. Podívejme se na – dle mého mínûní – lep‰í a modernûj‰í právní úpravu. Jedná se o zákon ã. 361/2003 Sb., o sluÏebním pomûru pfiíslu‰níkÛ bezpeãnostních sborÛ ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, kter˘ nabyl úãinnosti 1. 1. 2007. Tento zákon propÛjãuje pfiíslu‰níkÛm bezpeãnostních sborÛ, jejichÏ sluÏební pomûr trval alespoÀ 15 let, nárok na ozdravn˘ pobyt k upevnûní tûlesného a du‰evního zdraví trvající 14 dnÛ nepfietrÏitû v kalendáfiním roce. Ozdravn˘ pobyt se provádí formou lázeÀské péãe nebo tûlesn˘ch rehabilitaãních aktivit. To je úãinnûj‰í zpÛsob prevence neÏ dodatková dovo-

lená, kterou fiada zamûstnancÛ stráví tfieba i prací za úãelem pfiiv˘dûlku. Na úpln˘ závûr snad mÛÏeme vyslovit pfiání, aby na‰i zákonodárci v blízké budoucnosti pfienesli takov˘ pfiístup k prevenci stresu i do právní úpravy t˘kající se zamûstnanecké sféry, tedy do sféry fiídící se zákoníkem práce a zákonem o BOZP. Jedin˘ zpÛsob jak fie‰it tento palãiv˘ problém je v‰ak zatím v kolektivních smlouvách sjednan˘ch na jednotliv˘ch pracovi‰ãtích. JUDr. Eva Dandová

Pi‰te redakci: jsou stávající kompenzace za práci v prostfiedí se zv˘‰enou mírou stresov˘ch faktorÛ dostaãující? Jakou formu kompenzace povaÏujete za adekvátní Vy?

Úrazy dûtí v domácnosti Dûtské úrazy, jejich v˘skyt, závaÏnost, poãet a pfiíãiny se v bûhu historie mûnily s tím, jak se mûnily podmínky, v nichÏ dûti Ïily, pracovaly a trávily svÛj ãas. V ekonomicky siln˘ch zemích v souãasné dobû pfiib˘vá úrazÛ vznikl˘ch v dopravû, pfii sportu apod., pfiitom ale obyãejn˘ch, bûÏn˘ch úrazÛ, zpÛsoben˘ch pády, pofiezáním, popálením stále neub˘vá. Dokonalej‰í zdravotní péãe pfiiná‰í moÏnosti léãby dfiíve neléãitelného, ale souãasnû vytváfií fale‰nou iluzi, Ïe jakékoli po‰kození zdraví je snadno napravitelné. Kombinace tûchto dvou faktorÛ pfiispívá k tomu, Ïe prevence je leckdy nedostateãná, k úrazÛm dochází zbyteãnû a i díky lehkomyslnosti jsou úrazy závaÏnûj‰í a nûkdy zanechávají trvalé následky, nebo dokonce postiÏen˘ zÛstává odkázán na péãi druh˘ch osob. Jen v âeské republice kaÏd˘ den jedno dítû na následky úrazu zemfie a kaÏd˘ rok témûfi 3000 dûtí zÛstane po úrazu trvale postiÏeno. Prevence dûtsk˘ch úrazÛ má zaãínat doma, od nejútlej‰ího vûku dûtí, od nejãasnûj‰ího rodiãovství. Tato prevence má vlastnû zahrnovat i období tûhotenství a bránit úrazÛm budoucích matek. Nejãastûj‰ími úrazy mal˘ch dûtí jsou poranûní hlavy a obliãeje, vzniklé jako následek pádÛ. Velmi ãasté a nebezpeãné jsou i popáleniny, na tfietím místû pak otravy. Prevence úrazÛ v domácnosti – pfiirozeném prostfiedí mal˘ch dûtí, mÛÏe zaãít jiÏ u dûtské post˘lky. Je její typ schválen˘? Pokud byla vyrobena doma, jak daleko od sebe má svislé pfiíãky (aby ne‰la prostrãit hlaviãka a zároveÀ aby dítû nezÛstalo viset za hlaviãku z post˘l-

9

ky) a je jisté, Ïe pfiíãky nemÛÏe dítû cloumáním uvolnit a vyndat? Má matrace takové rozmûry, aby ne‰la pod ni nebo mezi ni a postranici prostrãit dûtská noÏka? Je dostateãná vzdálenost mezi matrací a horním okrajem post˘lky – podle aktuální pohybové zralosti dítûte, a podle toho, kter˘ch dovedností nabude v nejbliωí dobû, aby nemohlo pfielézt a vypadnout? Co je v bezprostfiedním okolí post˘lky, mimo ni a pfiesto v dosahu dítûte? Blízk˘ kus nábytku mÛÏe poslouÏit jako schÛdek ãi Ïebfiík a vûci na nûm umístûné mohou obohatit soubor hraãek, ale co kdyÏ to jsou kapky, léky, dûtská kosmetika, sklenûné nebo ostré pfiedmûty nebo igelitov˘ sáãek! Dítû se bûhem prvního roku Ïivota zmûní z bezmocného novorozence ve velice pohyblivé a ‰ikovné batole. Novorozenec sice jen tak leÏí, ale i u nûj je tfieba myslet na prevenci úrazÛ. NemÛÏe odnûkud spadnout? NemÛÏe spadnout nûco na nûj? LeÏí tak, aby se nemohl udusit pfiípadn˘mi zvratky? Je voda ve vaniãce správnû teplá? Namydlen˘ novorozenec je kluzk˘ jak rybka, pfii pfiená‰ení je dÛleÏité ho správnû a bezpeãnû uchopit. ·ikovn˘ pfiebalovací stÛl s postranicemi usnadní péãi o malé dítû, ale nemÛÏe zajistit jeho bezpeãnost a ani to není jeho úkolem, podloÏka s nafukovacími pol‰táfiky po stranách nezajistí uÏ vÛbec nic. Na malé dítû musí dohlíÏet dospûlá osoba. Sourozenec o pár rokÛ star‰í nestaãí! Jsou pouÏívané toaletní potfieby vhodné pro dûtskou pokoÏku? Jsou hraãky

a chrastítka neporu‰ené a bezpeãné? Jsou knoflíky dobfie pfii‰ité? Je obsah v kojenecké lahvi pfiimûfienû tepl˘? Zaãíná-li pozdûji kojenec zkou‰et tuhou stravu, jsou kousky tak velké, aby je nemohl vdechnout, a takové konzistence, aby se mu nemohly v ústech slepit a vytvofiit nepolknuteln˘ chuchvalec? Je dítû dostateãnû obleãené (v zimû) a dost svleãené (v létû)? Jak je chránûno proti sluneãním paprskÛm a jaká je ve skuteãnosti teplota uvnitfi koãárku – není potfieba ho zvenku ochlazovat? Termoregulaãní schopnosti malého dûtského tûlíãka jsou zatím nedostateãné – je tfieba ubírat a pfiidávat vrstvy obleãení podle momentálních potfieb dítûte, ne podle pohodlí rodiãÛ. Dítû sedící ãi leÏící v koãárku se pfiehfieje i prostydne mnohem rychleji neÏ kráãející dospûl˘. V létû je tfieba zajistit dostatek tekutin. Je tfieba dávat pozor i na rÛzné Ïivoãichy, psy poãínaje, hmyzem konãe. Nechat koãárek odstaven˘ a bez dozoru je riskantní. Kromû jiného, nepfiipoutané ‰estimûsíãní dítû koãárek hravû pfievrhne nebo z nûj vypadne a pokud to jeho zdatnost vyÏaduje, musí b˘t pfiipoutané i mlad‰í dítû. Pohybov˘ rozvoj je tfieba pfiedvídat, dítû se jen jednou postaví poprvé. Îe i malé dítû má v autû vlastní bezpeãnostní sedaãku, je ze zákona samozfiejmé, ale skuteãnost pokulhává. Vûtrání pfii jízdû autem je samozfiejmostí, ale kaÏd˘ rok v létû policie vysvobozuje nûkolik pfiehfiát˘ch dûtí ze stojících rozpálen˘ch aut.

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

Dûtem hrozí nebezpeãí i doma. Víc neÏ polovina smrteln˘ch úrazÛ pfied‰kolákÛ se odehraje doma. Absolutní ãíslo se tfieba nezdá velké, ale v‰echny tyto úrazy jsou zbyteãné a nemusely se stát. Kuchynû jako centrum domácího Ïivota je pro dítû nejen pfiirozen˘m prostfiedím, kde jí, hraje si, kde spoleãnû s matkou „pracuje”, kde se setkává celá rodina ãasto i s pfiáteli, ale je to místo, které dítûti nejvíce naplÀuje pfiedstavu domova. Souãasnû je kuchynû nejnebezpeãnûj‰ím místem v bytû, na dal‰ích místech je koupelna, úklidová komora, sklep, dílna. Co s tím? ¤e‰ením není vylouãení pfiítomnosti dítûte v kuchyni neÏ povyroste, to je jen odloÏení problému. S nebezpeãím je potfieba nauãit se správnû zacházet. To platí nejdfiív pro rodiãe, pozdûji postupnû pro dítû samotné. Ostré pfiedmûty jsou pro kojence jenom nebezpeãné, malé batole se nauãí se jim opatrnû vyh˘bat, star‰í batole jí vidliãkou a pouÏívá nÛÏky, i kdyÏ zatím s oblou ‰piãkou, pfied‰kolák bûÏnû pracuje s ostr˘mi nástroji, ale musí vûdût jak a na co má dát pozor. Nejdfiív je tfieba zápalky schovat, pak dítûti zakázat jejich pouÏívání, pfied vstupem do ‰koly je má dítû umût samostatnû a bezpeãnû pouÏívat. Ostré noÏe a plamen sporáku ale nejsou jedin˘m nebezpeãím v kuchyni. Dítû pfiitahují v‰echny ovládací knoflíky – je dobr˘ pozorovatel a brzo umí pustit plyn, zapnout plot˘nku, troubu, konvici, myãku a není-li pod dohledem, urãitû to udûlá. Nebezpeãím jsou i v‰echny mechanické strojky, o elektrick˘ch nemluvû. Do praãky a myãky se dítû mÛÏe schovat, co hÛfi, umí tam zavfiít i men‰ího sourozence. Stejnou pastí je i lednice, ve které kromû podchlazení hrozí udu‰ení. O sporák a troubu se mÛÏe popálit, mÛÏe na nûm vzplanout obleãení, ale také na sebe mÛÏe strhnout hrnec ãi pánev s hork˘m obsahem. Hrozbou pro dûtskou hlavu je ostatnû i prázdn˘ hrnec padající z v˘‰ky. Prodávají se ohrádky na sporák, které brání pádu nádoby, ty ale nezabrání vy‰plíchnutí obsahu. Opafiení patfií mezi nejbolestivûj‰í dûtská poranûní a zanechává trvalé následky. Opafiení je velmi ãast˘m mechanismem vzniku tûÏkého dûtského úrazu. Zásuvky vedle sporáku poslouÏí dítûti jako schÛdky! ·ÀÛra od rychlovarné konvice pfiedstavuje stejné nebezpeãí jako konvice sama. ·álek horké kávy ãi ãaje jiÏ nespoãetnûkrát pfiinesl bolest, v˘jimeãnû i smrt. U kojence a malého batolete mÛÏe b˘t smrteln˘m popálení v rozsahu 5 % – 7 % povrchu tûla!

Mycí a ãistící prostfiedky, prací prostfiedky, saponáty, le‰tûnky, odstraÀovaãe kamene a usazenin do pásma dosahu dûtí nepatfií! TotéÏ platí o octu, soli, alkoholu a cigaretách. (Alkohol i poÏit˘ tabák ovlivÀují stav vûdomí, obûhu a d˘chání!) V‰echny sklenûné a porcelánové pfiedmûty se mohou rozbít a následnû zpÛsobit dítûti úraz, dítû mÛÏe ze stolu stáhnout ubrus i se v‰emi vûcmi, co na stole leÏely, pfievrhne dokonce i speciální dûtskou sedaãku, má-li se od ãeho odrazit noÏiãkami. Dítû na sebe mÛÏe strhnout skfiínku, pokud není pfiipevnûná ke zdi nebo alespoÀ chránûná proti pádu, poliãky ze skfiínûk, pokud nemají zábranu proti uvolnûní. Nebezpeãné jsou nezaslepené elektrické zásuvky, rohy nábytku, sklenûné v˘plnû dvefií i nábytku, nepfiipevnûné kobereãky a rohoÏky, klouzavé podlahové krytiny, samozavírací dvefie, dvefie „lítaãky”. Je v˘hodné nainstalovat na dvefie, okna a zásuvky zaráÏky proti pfiibouchnutí. Dûti kolem jednoho roku vûku (i pozdûji) jsou v˘teãní „ ‰plhavci” a lezou bez zábran do v˘‰e na nábytek, bohuÏel neumí odhadnout nebezpeãí a vût‰inou neumí slézt bezpeãnû dolÛ, takÏe jim hrozí pády, zlomeniny konãetin a úrazy hlavy. Dal‰í nebezpeãí ãíhá v koupelnû: kluzká podlaha, kluzká vana, horká voda pro moÏnost opafiení (dítû nauãíme pou‰tût vÏdy nejdfiív vodu studenou a k ní pfiidávat teplou, v˘hodná je instalace termostatu, kter˘ teplotu vody úãinnû omezuje). Voda také hrozí moÏností utopení (a to i v minimálním mnoÏství pfii pádu ve vanû a následném tfieba i kratiãkém bezvûdomí) – nikdy proto nenecháváme malé dítû ve vodû bez dozoru ani na malou chvilku, batole uãíme bezpeãnému pohybu v koupelnû. Mycí a prací prostfiedky, pûny, spreje, ‰ampony a pfiípadné léky drÏíme vÏdy ve v˘‰ce mimo dosah dítûte, elektrické spotfiebiãe mimo dosah vany (to ostatnû i kvÛli bezpeãnosti dospûl˘ch). Pokud je koupelna (stejnû i WC) zamykací, musíme zajistit otevírání i zvenãí pro pfiípad, Ïe by se dítû zamklo, stejnû musíme zajistit dvefie na balkon. Okna musí mít do urãitého vûku dítûte zaráÏku proti plnému otevfiení. Je tfieba zkontrolovat i balkonové zábradlí – jeho v˘‰ku a vzdálenost pfiíãek, u novostaveb je nûkdy pfiíli‰ ‰irok˘ prostor mezi podlahou balkonu a dolním okrajem zábradlí. Balkónov˘ nábytek nebo tam skladované pfiedmûty mohou usnadnit pfiekonání zábradlí a tím vést k pádu z balkónu.

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

Do bytu s mal˘m dítûtem nepatfií nûkteré oblíbené pokojové rostliny (dieffenbachie, filodendron, klívie a dal‰í). Mimofiádnou pozornost dospûl˘ch vyÏaduje i vánoãní v˘zdoba, nejen kvÛli rozbitn˘m ozdobám na stromeãku a riziku popálení ãi poÏáru, ale napfi. jmelí je jedovaté stejnû jako prskavky (i vyhofielé), igelitové sáãky hrozí udu‰ením, celkovû vût‰í zmatek nahrává vzniku úrazÛ. Takové prostory, jako jsou sklep, úklidová komora a garáÏ, jsou pro samostatn˘ pohyb malého dítûte naprosto nevhodné. Pfiedmûty tam ukládané jsou svou neobvyklostí pro dítû velk˘m lákadlem. Nelze spoléhat na to, Ïe dítû „nic neprovede”, protoÏe „nikdy se nic nestalo”. Není to pravda, úrazové statistiky svûdãí o opaku. Originální nápad mÛÏe hned napoprvé skonãit ‰patnû, ochrana dûtí pfied úrazy je úkolem a povinností rodiãÛ, eventuálnû dal‰ích dospûl˘ch. Elektrické zásuvky, nástroje, náfiadí, elektrická zafiízení, apod. jsou zajímavé, ale nebezpeãné mnohdy i pro dítû ‰kolního vûku, dûtské zku‰enosti na nû nestaãí. Je hrubû nezodpovûdné ponechat dítû bez dozoru tam, kde jsou pfiístroje odloÏeny nebo dokonce v chodu. ¤edidla, rozpou‰tûdla, nátûrové hmoty, prostfiedky na hubení ‰kÛdcÛ a plevele, mofiidla, oleje a ropné produkty, stavební materiály – to v‰echno jsou nebezpeãné produkty, vyÏadují zvlá‰tní zacházení a do dûtsk˘ch rukou se naprosto nehodí. Nejen dûtem, ale i dospûl˘m hrozí nebezpeãí zámûny tekutin a následné otravy. Proto musí b˘t v‰echny prostfiedky uchovávány v originálních obalech, nikdy ne pfielity napfi. do potravináfisk˘ch obalÛ. Nûkteré prostfiedky kromû toho, Ïe jsou samy o sobû jedovaté, mohou zpÛsobit tfieba poÏár nebo explodovat apod. Je‰tû ve ‰kolním vûku nemají dûti dostatek informací a vlastních zku‰eností, aby se dokázaly chovat za v‰ech okolností bezpeãnû a chránit si zdraví. Pouãení, dozor a odpovûdnost jsou v rukou dospûl˘ch osob. Dal‰í nebezpeãí ãíhají na dûti na zahradû, na dûtském i sportovním hfii‰ti, ve ‰kole a cestou do ní, na ulici i v dopravních prostfiedcích, v pfiírodû. Ani tak jednoznaãnû pozitivní ãinnost, jako je sportování, není bez rizik a má smysl vûnovat se prevenci úrazÛ i v tûchto oblastech. Dobrá prevence ‰etfií dûtské slzy a krev, zachovává zdraví a pracovní schopnost, a koneckoncÛ pfiiná‰í i finanãní profit. MUDr. Danu‰e Anto‰ová

10

PodceÀování moÏn˘ch rizik pfii práci ve v˘‰kách (smrteln˘ úraz) OSVâ (postiÏen˘), od roku 1997 s pfiedmûtem podnikání „tesafiství”, bez zamûstnancÛ, dlouhodobû pracoval pro firmu, jinou OSVâ s 8 zamûstnanci. Pracovní ãinnosti vykonával na rekonstrukci stfie‰ního plá‰tû v˘robní haly jedné velké akciové spoleãnosti. Tato spoleãnost uzavfiela jako objednatel v˘‰e popsan˘ch stavebních a montáÏních prací s firmou, pro kterou postiÏen˘ pracoval, jako zhotovitelem tûchto prací písemnou smlouvu o dílo, souãástí níÏ bylo ustanovení, v nûmÏ byly uvedeny povinnosti zhotovitele k zaji‰tûní, pfiijetí a dodrÏování BOZP pfii stavebních pracích. Zhotovitel písemnû pfievzal staveni‰tû od objednatele, ale s postiÏen˘m uzavfiel pouze ústní dohodu o provádûní tesafisk˘ch a dal‰ích prací na v˘‰e popsané stavbû. PostiÏen˘ pak provádûl spoleãnû se zamûstnanci firmy zhotovitele demontáÏ konstrukcí stávajících vik˘fiÛ stfie‰ního plá‰tû v˘robní haly ve v˘‰ce cca 9 m nad úrovní nádvofií a to s pln˘m vûdomím zhotovitele. Okraje stfiechy nebyly zaji‰tûny Ïádn˘m zpÛsobem kolektivní ochrany (ochranné zábradlí, záchytné le‰ení nebo záchytné sítû) proti moÏnému akutnímu riziku pádu zde pracujících osob do volné hloubky,

zel jednotlivé fo‰ny pfies stfiechu kotelny na nádvofií areálu podniku.

nebo takov˘m zpÛsobem, kter˘ by umoÏÀoval bezpeãné provádûní popsan˘ch montáÏních prací. Zamûstnavatel tedy nezajistil bezpeãnost zamûstnancÛ a fyzick˘ch osob, které se s jeho vûdomím zdrÏovaly na jeho pracovi‰ti. Osudného dne dostal postiÏen˘ OSVâ a zamûstnanci firmy zhotovitele pokyn demontovat stávající dfievûnou konstrukci vik˘fiÛ stfie‰ního plá‰tû s tím, Ïe demontované fo‰ny a prkna mají ukládat do pÛdního prostoru v˘robní haly. PostiÏen˘ se dohodnul s ostatními zamûstnanci, Ïe si ãást demontovan˘ch fo‰en odveze pro svoji soukromou potfiebu. Proto rozhodnul, Ïe fo‰ny nahází se stfiechy v˘robní haly na nádvofií podniku, kde si je naloÏí na pfiívûsn˘ vozík. Postavil se na okraj stfiechy na fiímsu s okapním úÏlabím ve v˘‰ce cca 9 m (‰ífika fiímsy ãinila cca 50 cm) a jeden ze zamûstnancÛ mu fo‰ny z pÛdního prostoru podával. PostiÏen˘ pak há-

Je nutné uvést, Ïe dfievûná fo‰na je dlouhá 3 m, má hmotnost cca 23 kg a postiÏen˘ ji musel odhodit min. 7 m do dálky. Pfiím˘ svûdek vzniku smrtelného úrazu uvedl, Ïe vidûl, jak postiÏen˘ po odhození fo‰ny upadl na fiímsu stfiechy, kde se snaÏil zachytit okapového Ïlabu. Svûdek na nûho staãil je‰tû zavolat: „drÏ se Ïlabu!” PostiÏenému ale sjely po pozinkovaném plechu ruce a spadnul z fiímsy na betonovou stfiechu kotelny. ProtoÏe se jednalo o pád z v˘‰ky cca 6,2 m, utrpûl mnohoãetná, s Ïivotem nesluãitelná poranûní hlavy a pátefie. PostiÏen˘ pfii odhazování fo‰ny pfiehlédl nebo podcenil velk˘ (20 cm) hfiebík, kter˘ se zachytil za pracovní vestu a váha fo‰ny jej spoleãnû s energií, kterou jí udûlil, strhla s fiímsy stfiechy. Vzhledem k tomu, Ïe na staveni‰ti byla bûhem ‰etfiení zji‰tûna dal‰í nesplnûní povinností vypl˘vajících ze znûní právních pfiedpisÛ k zaji‰tûní BOZP zamûstnancÛm firmy zhotovitele, bylo s touto firmou zahájeno správní fiízení. To v‰ak manÏelovi a otci dvou mal˘ch dûtí Ïivot nevrátí. Mgr. Jaroslav Babka

§§§ Právní poradna Zamûstnanci vícero zamûstnavatelÛ na jednom pracovi‰ti Jsme dopravní spoleãnost a jeden ze stál˘ch zákazníkÛ poÏaduje, aby si na‰i fiidiãi sami nakládali zboÏí ruãnû veden˘m manipulaãním vozíkem s vlastním pohonem. K tomuto pr˘ provede na‰im fiidiãÛm své ‰kolení, bez vydání prÛkazu obsluhy vysokozdviÏn˘ch vozíkÛ a s tím, Ïe budou moci s manipulaãními vozíky pracovat pouze v jeho firmû. Mohou na‰i fiidiãi po takovémto ‰kolení sami s manipulaãním vozíkem manipulovat? Kdo v pfiípadû pracovního úrazu bude za tento zodpovídat? Va‰i fiidiãi jsou zamûstnanci va‰í dopravní spoleãnosti; mají pracovní pomûr s va‰í dopravní spoleãností. Va‰e dopravní spoleãnost je prostfiednictvím va‰ich vedoucích zamûstnancÛ fiídí, kontroluje jejich práci a hodnotí jejich pracovní v˘sledky. Vedoucí zamûstnanci va‰í dopravní spoleãnosti jim organizují jejich práci, ukládají jim pracovní pokyny a pokyny k zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, vytváfiejí jim pfiíznivé pracovní podmínky a zaji‰Èují jim bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci.

11

Za práci va‰ich fiidiãÛ jim platí mzdu va‰e firma a ta také odpovídá za pracovní úraz, pokud se fiidiãÛm pfiihodí za podmínek stanoven˘ch v zákoníku práce. Îádná jiná firma, ani zákaznická, (ani její vedoucí zamûstnanci), není oprávnûna po va‰ich fiidiãích vyÏadovat práci, ukládat jim pracovní úkoly, kontrolovat jejich práci atd. Pokud zákazník va‰í firmy navrhuje fie‰ení ohlednû nakládky zboÏí s vozíkem prostfiednictvím va‰ich fiidiãÛ, musí tuto záleÏitost projednat s vedením va‰í firmy na bázi obchodnû smluvních vztahÛ a dohodnout konkrétní podmínky organizaãní, technické, finanãní a právní. Pfiedmûtem obchodní smlouvy by pak nebyl jen odvoz zboÏí, ale i nakládka zboÏí v areálu zákaznické firmy. Jen va‰e firma je oprávnûna dohodnout s fiidiãi pfiípadné roz‰ífiení pracovní náplnû fiidiãÛ o nakládku, vykládku pfiípadnû o fiízení manipulaãního vozíku v areálu zákaznické firmy a mzdov˘ ekvivalent takové ãinnosti. Za dostateãnou odbornou zpÛsobilost fiidiãÛ pro takovouto ãinnost bude odpovídat také va‰e firma, ale nic nebrání tomu, aby si zamûstnance nechala vy‰kolit externû.

Ukládat pracovní úkoly fiidiãÛm ohlednû nakládky, vykládky a souvisejících vûcí mÛÏe jen vedoucí zamûstnanec va‰í firmy, nikoliv vedoucí zamûstnanec ãi zamûstnanec zákaznické firmy. Nadále odpovûdnost za bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci fiidiãÛ, ktefií budou provádût nakládku zboÏí, ponese va‰e dopravní firma, která je zamûstnavatelem fiidiãÛ. Vedle bûÏn˘ch povinností na úseku bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci nastupuje v takovémto pfiípadû je‰tû dal‰í povinnost, a to koordinovan˘ postup zamûstnavatelÛ ve smyslu ust. § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, protoÏe na pracovi‰ti va‰eho zákazníka budou pracovat jak zamûstnanci va‰eho zákazníka, tak fiidiãi – zamûstnanci va‰í firmy. Koordinovan˘ postup zamûstnavatelÛ spoãívá ve vzájemné povinnosti se písemnû informovat o rizicích a pfiijat˘ch opatfieních k ochranû pfied jejich pÛsobením, která se t˘kají v˘konu práce a pracovi‰tû, a ve spolupráci pfii zaji‰Èování bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci pro v‰echny zamûstnance na pracovi‰ti. Na základû písemné dohody zúãastnûn˘ch zamûstnavatelÛ touto dohodou povûfien˘ zamûstnavatel koordinuje provádûní opatfiení k ochranû

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

bezpeãnosti a zdraví zamûstnancÛ a postupy k jejich zaji‰tûní. Oba zamûstnavatelé (va‰e dopravní firma a zákaznické firma, kde se nakládá zboÏí) jsou povinni: – zajistit, aby jeho ãinnosti a práce jeho zamûstnancÛ byly organizovány, koordinovány a provádûny tak, aby souãasnû byli chránûni také zamûstnanci dal‰ího zamûstnavatele, – dostateãnû a bez zbyteãného odkladu informovat odborovou organizaci ne-

bo zástupce zamûstnancÛ pro oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, a nepÛsobí-li u nûj, pfiímo své zamûstnance o rizicích a pfiijat˘ch opatfieních, které získal od jin˘ch zamûstnavatelÛ.

zbyteãného odkladu uvûdomit va‰i firmu (zamûstnavatele postiÏeného fiidiãe) a umoÏní vám úãast na objasnûní pfiíãin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí vás s v˘sledky tohoto objasnûní.

Pokud se pfiihodí va‰emu fiidiãi pfii nakládce zboÏí v areálu zákaznické firmy úraz, bude jej ve smyslu ust. § 105 zákoníku práce ‰etfiit zákaznická firma (zamûstnavatel, u nûhoÏ k pracovnímu úrazu do‰lo) a bude povinna bez

Od‰kodnûní pracovního úrazu provede va‰e firma a ta také bude úraz hlásit poji‰Èovnû, u které je ze zákona poji‰tûna pro pfiípad své odpovûdnosti za ‰kodu vzniklou pracovním úrazem. JUDr. Anna Janáková




Nové právní pfiedpisy, které vy‰ly ve Sbírce zákonÛ v dobû od 14. 5. 2008 do 15. 6. 2008 (ãástka 51/2008 aÏ 64/2008.

Nález Ústavního soudu ã. 166/2008 Sb., ve vûci návrhu na zru‰ení nûkter˘ch ãástí zákona ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn˘ch rozpoãtÛ. Ústavní soud sv˘m nálezem rozhodl o návrzích dvou skupin poslancÛ Poslanecké snûmovny Parlamentu âR a skupiny senátorÛ Senátu parlamentu âR tak, Ïe dnem 30. ãervna 2008 se v zákonû ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji‰tûní zamûstnancÛ, zru‰ují ustanovení, která nepfiiznávají poskytování nemocenského v prvních tfiech dnech pracovní neschopnosti (ru‰í se institut tzv. „karenãní doby”); v ostatních ãástech Ústavní soud návrhÛm nevyhovûl. Po 30. ãervnu 2008 bude tedy platit, Ïe nemocenské za první tfii dny pracovní neschopnosti bude ãinit 60 % denního vymûfiovacího základu. Nafiízení vlády ã. 171/2008 Sb., kter˘m se mûní nafiízení vlády ã. 365/1999 Sb., o v˘‰i a podmínkách odmûÀování odsouzen˘ch osob zafiazen˘ch do zamûstnání ve v˘konu trestu odnûtí svobody, ve znûní nafiízení vlády ã. 414/2000 Sb. Stanoví se novû pfiíplatek za práci v noci a pfiíplatek za práci ve ztíÏeném pracovním prostfiedí. Úãinnost: 1. ãerven 2008. Nafiízení vlády ã. 176/2008 Sb., o technick˘ch poÏadavcích na strojní zafiízení. Nafiízení bylo vydáno jako „v˘robkové nafiízení vlády” k provedení zákona ã. 22/1997 Sb., o technick˘ch poÏadavcích na v˘robky. S odkazem na zapracování pfiíslu‰n˘ch pfiedpisÛ Evropsk˘ch spoleãenství upravuje

technické poÏadavky na stanovené v˘robky, a to strojní zafiízení, vymûnitelná pfiídavná zafiízení, bezpeãnostní souãásti, pfiíslu‰enství pro zdvihání, fietûzy, lana a popruhy, odnímatelná mechanická pfievodová zafiízení a neúplná strojní zafiízení. Vedle podmínek uvádûní stanoven˘ch v˘robkÛ na trh nebo do provozu nafiízení vlády stanoví postupy posuzování shody, poÏadavky na dokumenty, podmínky oznaãení CE, ochranná opatfiení, autorizaci a notifikaci. Nafiízení vlády obsahuje pfiechodné ustanovení ohlednû pfienosn˘ch upevÀovacích zafiízení s náboji a jin˘ch rázov˘ch strojÛ a ru‰í nafiízení vlády ã. 24/2003 Sb. Úãinnost: 26. prosinec 2009. Zákon ã. 178/1995 Sb., o dÛchodovém poji‰tûní. Novela zakládá mimofiádné zv˘‰ení dÛchodÛ v srpnu 2008 v návaznosti na rÛst spotfiebitelsk˘ch cen v domácnosti. Úãinnost: 28. kvûten 2008. Vyhlá‰ka ã. 187/2008 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Novela fie‰í otázky skartaãního fiádu a skartaãního plánu ohlednû zdravotnické dokumentace vedené pfiede dnem 1. 4. 2007. Úãinnost: 28. kvûten 2008. Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 188/2008 Sb., o uloÏení kolektivní smlouvy vy‰‰ího stupnû. Na Ministerstvu práce a sociálních vûcí byla v prÛbûhu dubna 2008 uloÏena Kolektivní smlouva vy‰‰ího stupnû uzavfiená

mezi Odborov˘m svazem pracovníkÛ dfievozpracujících odvûtví, lesního a vodního hospodáfiství v âR, âeskomoravsk˘m odborov˘m sdruÏením a Svazem zamûstnavatelÛ dfievozpracujícího prÛmyslu. Zákon ã. 191/2008 Sb., kter˘m se mûní zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební zákon), ve znûní zákona ã. 68/2007 Sb. Novela zejména mûní a doplÀuje pfiechodná ustanovení stavebního zákona, která se t˘kají územnû plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulaãního plánu, obecnû závazn˘ch vyhlá‰ek a stavebních uzávûr. Úãinnost: 3. ãerven 2008. Zákon ã. 192/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰uje úplné znûní zákona ã. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné zpÛsobilosti k fiízení motorov˘ch vozidel a o zmûnách nûkter˘ch zákonÛ, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn. Sdûlení Ministerstva práce a sociálních vûcí ã. 201/2008, kter˘m se vyhla‰uje ãástka odpovídající 50 % prÛmûrné mûsíãní mzdy v národním hospodáfiství pro úãely Ïivotního a existenãního minima a ãástka 50 % a 25 % prÛmûrné mûsíãní mzdy v národním hospodáfiství pro úãely státní sociální podpory. JUDr. Anna Janáková

Va‰e dotazy z praxe rádi zodpovíme prostfiednictvím rubriky Právní poradna.

[email protected] BOZP & PO AKTUÁLNù Copyright © 2005–2008 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.techportal.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du‰átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba‰ek, odborn˘ redaktor: Mgr. Ondfiej Vran˘ / Sazba: SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1
mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po‰tovné / Pfiedplatné na dal‰í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouÏeno na dal‰ích 12 mûsícÛ. Pfiedplatné je moÏné zru‰it písemnû, nejpozdûji 6 t˘dnÛ pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluÏuje o dal‰í rok. / V‰echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prÛmyslová ochranná práva jsou ve v˘hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chránûna autorsk˘m zákonem. / V‰echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoÏování, ‰ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b˘t jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin˘m zpÛsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouÏitím elektronick˘ch offline nebo on-line systémÛ ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ‰ífiena. / Informace obsaÏené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep‰ích poznatkÛ v okamÏiku zvefiejnûní, kvÛli neucelen˘m v˘sledkÛm ve v˘zkumu a jurisdikci v‰ak není moÏno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkÛ ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn˘ch dotazÛ pfiedplatitelÛ zaslan˘ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âR E 16148. ISSN 1801-3724

BOZP & PO aktuálně 7/2008 – ãervenec 2008

12