DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 14. srpna 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
16–17/2015 Vážení a milí čtenáři,
Základ daně Ing. Martina Matějková Správné stanovení základu daně je klíčové pro plátce (popř. identifikované osoby), již uskutečňují zdanitelná plnění a musí určit částku, ze které s použitím příslušné sazby daně vypočítají daň. Stejně tak plátci, kteří uskutečňují zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, kdy daň přiznává příjemce plnění, se se stanovením základu daně musí vypořádat. Základ daně musí správně určit také plátci, kteří naopak přijímají zdanitelná plnění, u kterých jsou oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Základ daně je nutné stanovit také v případě uskutečňování plnění osvobozených od daně, u kterých, přestože se daň neuplatní, se přiznává plnění samo. Použití ustanovení § 36 zákona o DPH u osvobozených plnění totiž vyplývá z ustanovení § 51 odst. 2 zákona o DPH a dále pak z ustanovení § 63 odst. 2 zákona o DPH.
Evidence pro účely DPH Z ustanovení § 100 zákona o DPH jsou plátce nebo identifikovaná osoba povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání nebo souhrnného hlášení. Plátce je povinen v evidenci pro účely DPH vést také přehled uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně. Z ustanovení § 100a zákona o DPH dále vyplývá, že plátce nebo identifikovaná osoba, kteří
pořizují zboží z jiného členského státu, jsou povinni vést v evidenci pro účely DPH hodnotu pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. V evidenci pro účely DPH tedy plátce eviduje všechny údaje, které se týkají jeho daňových povinností a které jsou podkladem pro vyplnění daňového přiznání. Mezi tyto údaje patří mj. právě základ daně.
toto vydání Vám přináší další článek na Vaše přání. Jmenuje se Základ daně. Napsala ho pro Vás Ing. Martina Matějková. Druhá polovina vydání zodpovídá Vaše dotazy. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Základ daně Podle obecného pravidla vymezeného v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Jinými slovy, základem pro výpočet daně je fakturovaná částka, kterou požaduje uhradit poskytovatel plnění po příjemci tohoto plnění. Z této částky vzniká poskytovateli povinnost přiznat daň. Příklad
Zaměstnavatel, plátce DPH, zajišťuje svým zaměstnancům obědy jejich dovozem do firmy. Dodavatel obědů je plátcem DPH. Hodnota dodaného oběda je 84,70 Kč (70 Kč + 14,70 Kč DPH). Na obědy pro své zaměstnance zaměstnavatel přispívá částkou ve výši 55 % z ceny obědů (46,60 Kč). Zbylých 45 % (38,20 Kč) si hradí zaměstnanci sami. 55 % z ceny obě-
Obsah Základ daně ...................................... 1
Dotazy Vracení DPH ...................................... 8 Přefakturace nákladů na služební cestu .................................................. 8 Uskutečnění zdanitelného plnění .. 8 Vyúčtování energií a vody .............. 8 Prodej zboží na Slovensko .............. 9 Platební kalendář ............................ 9 Poskytování zdravotní péče a sazba DPH .................................... 10 Čipové karty pro zaměstnance .... 10 Vouchery a DPH ............................ 11 Informační stojany a sazba DPH .. 11 Související náklady a správný režim DPH .................................................. 11 Sazba DPH u tandemových seskoků ............................................ 12 Prodej zboží do Polska .................. 12 Jistina za telekomunikační služby .. 12 DIČ .................................................... 12
dů zaměstnavatel zaúčtuje do nákladů a 45 % ceny obědů eviduje na rozvahových účtech třídy 3. Pohledávka za zaměstnanci je vypořádávána hotově. Stravovací služba, kterou zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům, je plněním, které je ve smyslu § 2 zákona o DPH předmětem daně. Zaměstnavatel je při uskutečnění předmětného zdanitelného plnění povinen uplatnit daň na výstupu v základní sazbě daně. V případě poskytování obědů zaměstnancům je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec, snížená o daň. Pokud poskytovatel plnění poskytuje plnění, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, pak na rozdíl od běžného mechanismu uplatňování DPH má povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Plátce, který dotčené zdanitelné plnění uskutečnil, vystaví daňový doklad, kde oproti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH – namísto toho uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno. V režimu přenesení daňové povinnosti se základ daně u zdanitelného plnění stanoví podle obecných principů vymezených u ustanovení § 36 odst. 1 zákona o DPH, tj., základem daně je vše, co plátce jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby. Příklad
Stavební firma staví pro zákazníka budovu, poskytované stavební práce spadají do režimu přenesení daňové povinnosti. Stavební firma nakoupí pro stavbu materiál (cihly, cement, maltu) a konstrukce, které se do stavby zabudují či zamontují. Nakoupený materiál
a konstrukce stavební firma coby vedlejší výdaje zahrne do základu daně provedených (fakturovaných) stavebních prací. Bez daně tedy bude stavební firma účtovat jak samotné stavební či montážní práce, tak i materiál nebo konstrukce, které těmi stavebními či montážními pracemi zabudovala do stavby. Pokud před uskutečněním zdanitelného plnění byla přijata platba, pak podle § 36 odst. 2 zákona o DPH je základem daně částka přijaté platby snížená o daň. Základ daně, který plátce stanoví v případě již uskutečněného zdanitelného plnění či v případě platby přijaté před uskutečněním tohoto plnění, tedy neobsahuje daň. Podle § 36 odst. 3 zákona o DPH je plátce daně povinen zahrnout do základu daně následující položky: • jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, • spotřební daň, pokud zákon nestanoví jinak v § 41, • daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní, • dotace k ceně, • vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, • při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, • při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. Za vedlejší výdaje se podle § 36 odst. 4 zákona o DPH považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. V zákoně uvedený výčet vedlejších nákladů není taxativní, v praxi mohou být za vedlejší výdaje považovány i další položky.
Příklad
Stavební firma provádí výstavbu rodinného domu. Pro přemístění materiálu na stavbu využívá služeb přepravní firmy, která vozí materiál na stavbu. Náklady na přepravu materiálu jsou vedlejšími náklady, které spadají do základu daně při poskytování stavebních prací. Pokud firma staví rodinný dům, který je stavbou pro sociální bydlení, u prováděných stavebních prací uplatní první sníženou sazbu daně. Do ceny stavebních prací (do základu daně) stavební firma zahrne náklady na přepravu materiálu. Příklad
Česká firma, plátce DPH, poskytuje službu odtah vozidel, a to i ze zahraničí (např. z Chorvatska, přes Rakousko do České republiky). Při odtahu vozidel ze zahraničí platí v příslušných státech dálniční poplatky a mýtné. Své služby poskytuje zpravidla osobám nepovinným k dani. V takovém případě se místo plnění nachází v souladu s § 9 odst. 2 zákona o DPH v České republice. Česká firma v souladu s ustanovením § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je povinna přiznat a zaplatit daň. Jelikož dálniční poplatky a mýtné jsou položkami, které se vztahují k poskytnuté službě (nejedná se o samostatně poskytnutá plnění), je třeba vycházet z ustanovení § 36 odst. 3 zákona o DPH a zahrnout je do základu daně za poskytnutou službu coby vedlejší výdaj. Celková částka základu daně bude ve výši odpovídající součtu částek za samotný odtah, za dálniční kupony a za mýtné. Základ daně se ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5 zákona o DPH sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 37 odst. 1 zákona o DPH. V tomto zákonném ustanovení je uvede-
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ
VĚCI A
DPH
od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové. Můžete se těšit na články na tato témata: 1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně 2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí 3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí 4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku 5. Nájmy nemovitých věcí
2
DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
no, že vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny způsobem, že částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Příklad
Provozovatel hotelu, plátce DPH, poskytuje svým klientům v případě, že se ubytují v hotelu na 6 dní, 6. den zdarma. Ubytování v hotelu na 1 den stojí 1.000,- Kč bez DPH, za 6 dní by klient tedy zaplatil 6 000 Kč bez DPH. Provozovatel hotelu klientovi poskytne ke dni uskutečnění zdanitelného plnění slevu z ceny ve výši 1 000 Kč bez DPH (ve výši ceny za jeden ubytovací den). Základ daně se sníží o poskytnutou slevu (ZD je 5 000 Kč). Pokud dojde k použití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce (např. použití pro soukromou potřebu), základem daně je podle ustanovení § 36 odst. 6 zákona o DPH cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud takovou cenu nelze určit, základem daně je výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Při poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce je základem daně výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud plátce uskuteční plnění, za které stanoví celkovou cenu nebo hodnotu a toto plnění zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popř. osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen jednotlivých plnění určených
podle zákona o oceňování majetku k celkovému součtu těchto určených cen. Předchází se tak umělému snižování základu daně. Ustanovení § 36 odst. 7 zákona o DPH by měl plátce využít v případě, pokud byla poskytnuta dvě samostatná rovnocenná plnění, která mají rozdílnou sazbu daně (a nikoli plnění hlavní a s ním související plnění vedlejší či dvě plnění hlavní, která nelze od sebe oddělit). Základ daně se pak stanoví ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, aby mohla být u každého plnění, které je součástí celkové ceny, stanovena výše daně v adekvátní sazbě. Obdobně se postupuje v případě, kdy je součástí celkové ceny jedno plnění zdanitelné a druhé je osvobozené od daně. Příklad
Hotel, s. r. o., plátce DPH, poskytuje ubytování s polopenzí na 7 dní v celkové hodnotě 15 000 Kč vč. DPH. Z rozsudků SDEU lze dovodit, že stravování poskytnuté formou polopenze a služba ubytovací jsou obvykle dvě samostatná, na sobě nezávislá plnění, a proto je třeba při uplatnění daně posoudit každé z těchto plnění individuálně a zohlednit jejich vlastní daňový režim. Celkovou cenu za poskytnuté služby je tak nutné rozdělit na cenu za poskytnutou ubytovací službu (ubytování vč. snídaně), u které se uplatní snížená sazba daně, a na cenu za poskytnutou stravovací službu (polopenze – sedm večeří), u které se uplatní základní sazba daně. Ustanovení § 36 zákona o DPH upravuje stanovení základu daně v dalších vymezených specifických případech. Ustanovení § 36 odst. 9 zákona o DPH se týká stanovení základu daně při dodání platných mincí a v § 36 odst. 10 zákona o DPH pak stanovení základu daně u dodání vratného obalu.
Příklad
Prodejce piva, plátce DPH, nakupuje v pivovaru várku 500 l, které stáčí do svých sudů. Tyto sudy následně prodává do jednotlivých restaurací. Cena pro odběratele je fakturována za odebrané litry včetně DPH. Sudy, ve kterých je pivo dodáváno, prodejce piva restauracím neúčtuje, po vytočení obsahu prodejce vyzvedne sudy od restaurací nazpět. V daném případě je dodáván vratný obal prodejcem piva na trh spolu se zbožím. Ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o DPH se za dodání zboží za úplatu považuje dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely zákona o DPH jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Plátce, který dodává vratné obaly na trh spolu se zbožím, je povinen sledovat objem vydaných a vrácených vratných obalů (sudů) stejného druhu v průběhu příslušného účetního období (popř. kalendářního roku, pokud se jedná o plátce, který nevede účetnictví). Na konci účetního období zjistí rozdíl mezi vydanými a vrácenými sudy, stanoví základ daně ve smyslu § 36 odst. 10 zákona o DPH a nevrácené vratné obaly (sudy) zdaní daní z přidané hodnoty na výstupu. Ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH je v praxi často citováno v sou-
! Pozor ! Ve vydání DPH aktuálně 14/2015 byl zveřejněn článek Nemovité věci a zákon o DPH – uplatnění DPH u dodání nemovitých věcí. K této tématice byla 13. 7. 2015 na webových stránkách finanční správy zveřejněna Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2015. Článek byl zpracován před vydáním této informace. Vzhledem k tomu, že daná informace problematiku upřesňuje, doporučujeme její prostudování. Více naleznete na: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-07-13Informace-nemovitosti-2015.pdf DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
3
vislosti s pojmy „přefakturace“, příp. „přeúčtování“ či „přeprodej“. Obecně platí, že pokud plátce nakoupí vlastním jménem službu nebo zboží a následně je „přefakturuje/přeúčtuje“, jedná se z pohledu zákona o DPH o standardní poskytnutí služby nebo dodání zboží, které jsou předmětem daně ve smyslu § 2 zákona o DPH. Ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH řeší situaci, kdy se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Nakoupené zboží či služby jsou v účetnictví plátce pouze průběžnou položkou, tj., nejsou účtovány do nákladů a následně pak ani do výnosů. Příklad
Společnost s r. o., plátce DPH, chce svému odběrateli, který mu platí za zboží prostřednictvím platební karty, přeúčtovat poplatek, který mu za použití platebního terminálu naúčtuje banka. Při splnění podmínek stanovených v ustanovení § 36 odst. 11 zákona o DPH je možné naúčtovaný poplatek „přeúčtovat“ odběrateli s tím, že tento poplatek nebude zahrnut do základu daně. Zároveň tato transakce nebude vykázána v přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, kdy by nebylo možné aplikovat výše uvedené zákonné ustanovení, jednalo by se o poskytnutí služby ve smyslu § 14 zákona o DPH. Finanční činnosti, v daném případě platební styk, jsou ve smyslu ustanovení § 54 ve vazbě na § 51 zákona o DPH plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. „Přefakturace“ plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně, v daném případě finanční činnosti, je považována taktéž za poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Obdobně podle ustanovení § 36 zákona o DPH se základ daně stanoví
při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku (§ 39 zákona o DPH) a při pořízení zboží z jiného členského státu (§ 40 zákona o DPH).
Základ daně ve zvláštních případech Stanovení základu daně v případě, kdy dochází k uskutečnění plnění mezi osobami kapitálově spojenými, osobami jinak spojenými, osobami blízkými a společníky téže společnosti, jsou-li plátci, řeší ustanovení § 36a zákona o DPH. Základem daně, popř. hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet, je cena obvyklá, vymezená zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Příklad
Jediným majitelem společnosti s r. o. je statutární město. Za smluvenou úplatu ve výši 100 Kč měsíčně pronajímá (jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně) statutární město společnosti s. r. o. multifunkční hřiště. Statutární město a společnost s. r. o. jsou jinak spojenými osobami ve smyslu § 36a odst. 3 zákona o DPH. Jelikož úplata za poskytnuté osvobozené plnění je nižší než cena obvyklá, a jelikož statutární město je povinno krátit nárok na odpočet daně ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona o DPH, hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně je cena obvyklá určená ke dni uskutečnění plnění, která v daném případě činí 10 000 Kč. Při výpočtu koeficientu podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona o DPH statutární město zahrne do součtu hodnot uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (ř. 50) hodnotu 10 000 Kč, nikoliv pouze 100 Kč. Tím nedojde ke zkreslení koeficientu podle § 76 zákona o DPH. S účinností od 1. 1. 2013 bylo do zákona o DPH zavedeno ustanovení § 37a, které v podstatě nahradilo a obsahově rozšířilo dřívější ustanove-
ní § 37 odst. 3. V ustanovení § 37a zákona o DPH je řešen základ daně a výpočet daně v případech, kdy před uskutečněním zdanitelného plnění vzniká plátci povinnost přiznat daň z titulu přijaté platby („zálohy“). Ve smyslu ustanovení § 37a odst. 1 zákona o DPH platí, že základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle § 36 odst. 1 zákona o DPH a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 zákona o DPH. Příklad
V lednu 2015 uhradila společnost s r. o. (plátce DPH) svému dodavateli (plátci DPH) zálohu na pořízení stroje. V lednu 2015 dodavatel vystavil a následně zaslal společnosti s. r. o. daňový doklad na přijatou platbu, na základě kterého společnost s. r. o. uplatnila odpočet DPH. Dodavateli vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V dubnu 2015 vystavil dodavatel konečnou fakturu, přičemž daň v daném případě vypočetl z rozdílu mezi základem daně, který odpovídá celkové částce fakturované za stroj, a základem daně z titulu přijetí úplaty obdržené před uskutečněním zdanitelného plnění. Na základě konečné faktury vystavené po dodání stroje dodavatel přiznal daň pouze ze zbylé částky, která je představována celkovou cenou po odečtení zaplacené zálohy. Ustanovení § 37a zákona o DPH je v porovnání s dřívější úpravou komplexnější a zohledňuje i situace, kdy v období mezi zálohou (zálohami) a uskutečněním zdanitelného plnění dojde k změně sazeb. Plátci však při výpočtu daně od 1. 1. 2013 není dána možnost stanovit rozdíl mezi celkovou částkou a přijatými „zálohami“ v úrovni včetně daně. Lze odečítat pouze základy daně, tj. úplatu v úrovni bez daně. Ustanovení § 37a zákona o DPH řeší i situace, kdy v mezidobí mezi zálohou a uskutečněním
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
4
DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
plnění dojde ke změně sazby daně. Stanovení toho, jaká sazba daně má být užita při výpočtu daně, se odvíjí od skutečnosti, zda je rozdíl mezi základy daně kladný či záporný. Rozdíl se stanovuje jako základ daně připadající na uskutečněné plnění, od kterého se odečte souhrn základů daně připadajících na zálohy. Pokud bylo na zálohách zaplaceno méně a rozdíl je tudíž kladný, použije se sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V opačném případě, tj., pokud na zálohách bylo zaplaceno více, uplatní se sazba daně použitá při výpočtu daně z úplat. Podle uvedeného postupu lze postupovat pouze tehdy, pokud u všech záloh byla užita stejná sazba daně nebo byla jen jedna záloha. V situaci, kdy byly u záloh uplatněny různé sazby daně, se postupuje podle ustanovení § 37a odst. 3 zákona o DPH. Při výpočtu daně se použije ta sazba, která byla uplatněna u zálohy, jejímž zaplacením došlo k přeplatku. Pokud přeplatek vznikl zaplacením více než jedné zálohy, pak se postupuje chronologicky od naposledy přijaté zálohy. Příklad
Společnost s r. o. (plátce DPH) poskytla svému odběrateli montážní práce v základní sazbě daně. Dvě zálohy za poskytnuté plnění byly uhrazeny v roce 2012, kdy byla základní sazba ve výši 20 %, jedna záloha byla uhrazena v roce 2013, kdy se základní sazba zvýšila na 21 %. Společnost s. r. o. (poskytovatel plnění) v souladu s ustanovením § 21 zákona o DPH přiznala daň z každé přijaté úplaty. 12. 9. 2012 odběratel uhradil 1. zálohu ve výši 12 000 Kč (ZD: 10 000 Kč, daň 20 %: 2 000 Kč) 17. 12. 2012 odběratel uhradil 2. zálohu ve výši 24 000 Kč (ZD: 20 000 Kč, daň 20 %: 4 000 Kč) 1. 3. 2013 odběratel uhradil 3. zálohu ve výši 12 100 Kč (ZD: 10 000 Kč, daň 21 %: 2 100 Kč) Na zálohách bylo celkem uhrazeno 48 100 Kč (ZD: 40 000 Kč, daň 8 100 Kč). V květnu 2013 provedla
společnost s r. o. vyúčtování. Základ daně připadající na poskytnuté montážní práce vyčíslila ve výši 25 000 Kč, daň 21 % činila 5250 Kč. Celková cena byla 30 250 Kč. Na zálohách odběratel přeplatil 17 850 Kč. Rozdíl základů daně je 25 000 – 40 000 = -15 000 Kč. Při vyúčtování plátce na daňovém dokladu nejprve odečetl poslední přijatou zálohu ze dne 1. 3. 2013 v celé její výši (ZD: -10 000, daň -2 100 Kč). Následně odečetl část 2. zálohy ze dne 17. 12. 2012, ze které s ohledem na přeplatek použil jen část (ZD: – 5 000, daň -1 000 Kč).
Základ daně při dovozu zboží Základem daně při dovozu zboží je dle § 38 odst. 1 zákona o DPH součet: a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, Základ pro vyměření cla je představován celní hodnotou zboží, což je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží. Celní hodnota zboží může být navýšena o přičitatelné položky (náklady na přepravu zboží, pojištění a další související náklady), pokud jsou vykázány odděleně od ceny dováženého zboží a vztahují se k úseku do začátku celního území ES. b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území ES, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud již nejsou tyto výdaje zahrnuty do základu daně pro vyměření cla (tj. do celní hodnoty zboží), Dle ustanovení § 36 odst. 4 zákona o DPH se za vedlejší výdaje považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Je zřejmé, že při dovozu zboží můžou vzniknout i další vedlejší výdaje (např. služby spojené se skladováním zboží, služby v zajišťování celních formalit, služby
spočívající v přeložení zboží z jednoho dopravního prostředku na jiný apod.). Všechny tyto vedlejší výdaje se pak stávají součástí základu daně při dovozu zboží. Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě. První místo určení, které je uvedeno na přepravním dokladu, popř. místo prvního přeložení dováženého zboží (pokud není první místo určení stanoveno), je třeba zkoumat pro účely stanovení základu daně ve smyslu § 38 zákona o DPH až od okamžiku propuštění zboží do příslušného celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň ve smyslu § 23 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o DPH, kdy je jisté, že zdanitelné plnění nastane. V praxi často dochází k situacím, kdy první místo určení v dovážejícím státu se liší od místa, kde bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu. Příklad
Český plátce dovezl zboží z Číny. Na přepravním dokladu bylo uvedeno, že prvním místem určení je Ostrava. Zboží bylo do České republiky přepravováno letecky. Na letišti v Praze bylo propuštěno do celního režimu volný oběh. Následně bylo zboží přepraveno do Ostravy. Do základu daně ve smyslu § 38 zákona o DPH budou zahrnuty veškeré vedlejší výdaje, které vznikly při dovozu zboží až do prvního místa určení v tuzemsku – tedy do Ostravy. Vedlejší výdaje vzniklé při dovozu zboží je třeba vždy posuzovat v závislosti na dodacích podmínkách. Výdaje hrazené na základě dodacích podmínek prodávajícím ze třetí země vstupují do základu pro vyměření cla, tedy do celní hodnoty dováženého zboží – viz § 38 odst. 1 bod a) zákona o DPH. Naopak výdaje hraze-
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2014 ke stažení
DPH on-line
http://zakaznik.dashofer.cz
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
5
né dle dodacích podmínek dovozcem (kupujícím) jsou vedlejšími výdaji podle § 38 odst. 1 bodu b) zákona o DPH. c) příslušné spotřební daně, pakliže se nejedná o dovoz zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Příklad
Tuzemský plátce DPH dovezl zboží z Ameriky. Na dokladu JSD má mj. vyčíslené náklady za dopravu, které vzniky při dovozu zboží na úseku do začátku celního území ES. V daném případě je třeba vycházet z dodacích podmínek. Pokud jsou výdaje na dopravu zboží dle dodacích podmínek hrazené prodávajícím (osobou povinnou k dani v Americe), výdaje za dopravu vstoupí do základu pro vyměření cla, a tedy do základu daně pro výpočet DPH ve smyslu § 38 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. V takovém případě by se tak již opětovně nezahrnuly do základu daně v podobě vedlejšího výdaje ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Pokud by však z dodacích podmínek vyplynulo, že náklady spojené s dovozem zboží na úseku do začátku celního území ES hradí kupující (tuzemský plátce), výdaje spojené s touto dopravou by byly považovány za vedlejší výdaj vzniklý do prvního místa určení, který se zahrne do základu daně ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Příklad
Český plátce dovezl zboží ze třetí země. Zboží bylo dopravcem dovezeno do celního skladu, který se nachází na území České republiky. Na přepravním dokladu byl tento celní sklad deklarován jako první místo určení v České republice pro dovážené zboží. Podle potřeby je z celního skladu dovezené zboží postupně propouštěno do celního režimu volný oběh. Náklady spojené se skladováním dovezeného zboží v celním skladu by již neměly být zahrnuty do základu daně ve smyslu § 38 zákona o DPH, jelikož se jedná o náklady vzniklé věcně i časově až poté, co zboží dorazilo do prvního místa určení.
Oprava základu daně Podle § 42 odst. 1 zákona o DPH má plátce povinnost provést opravu základu daně a výše daně a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění b) při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně podle § 36 a § 36a zákona o DPH, ke kterému dojde
6
po dni uskutečnění zdanitelného plnění, c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2, d) pokud nedojde k dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d), e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo f) pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění. Příklad
Prodejce spotřební elektroniky (plátce DPH) na základě reklamace vrátil svému zákazníkovi peníze za reklamované zboží v hodnotě včetně DPH, zákazník zboží prodejci vrátil (lhůta vymezená v § 42 odst. 5 zákona o DPH nebyla překročena). U reklamace zboží, která je vyřízena vrácením úplaty za zdanitelné plnění (zákazník vrací nakoupené zboží zpět prodejci), dochází u plátce ke snížení základu daně a výše daně, a tedy ke snížení daně na výstupu. Plátce je povinen provést opravu základu daně a výše daně ve smyslu § 42 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Pokud má plátce s ohledem na výše uvedené povinnost opravit základ daně a výši daně, vystaví do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě pouze opravu v evidenci pro účely DPH. Oprava základu daně a výše daně je ve smyslu § 42 odst. 3 zákona o DPH samostatným zdanitelným plněním, proto se provádí v rámci běžného daňového přiznání. V případě opravy základu daně a výše daně se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce: a) opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, b) opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost a osoba povinná k dani, právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo identifikovaná osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, c) provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely DPH, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad.
DPH on-line
Příklad
Prodejce zboží (plátce DPH) uznal svému odběrateli (plátci DPH) reklamaci z důvodu vad na nekvalitním materiálu a poskytl mu slevu z prodejní ceny. Prodejce vystavil dne 30. 3. 2014 opravný daňový doklad, na základě kterého snížil daň na výstupu. Opravný daňový doklad prodejce zboží zaslal elektronicky osobě povinné k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo (dále jen „odběratel“). Prodejce zboží zároveň požádal svého odběratele o potvrzení, že opravný daňový doklad obdržel. Odběratel e-mailem prodejci zboží převzetí opravného daňového dokladu dne 31. 3. 2014 potvrdil a dále uvedl, že tento doklad stále nemá zaúčtovaný. Odběratel, pro kterého se původní plnění uskutečnilo, obdržel podle e-mailové zprávy opravný daňový doklad dne 31. 3. 2014. Zdanitelné plnění by se tak dalo považovat za uskutečněné k tomuto dni. Prodejce zboží by však měl v daném případě zvážit úroveň zabezpečenosti přenosu dat a dále přihlédnout ke skutečnosti, že mailový způsob komunikace mezi subjekty není sám o sobě zejména ve věci zasílání daňových dokladů správcem daně považován za věrohodný (viz Informace GFŘ Informace GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH). Skutečnost, že odběratel opravný daňový doklad nezaúčtoval, je z pohledu stanovení DUZP irelevantní. Příklad
Výrobce zboží (plátce DPH) dodal na základě objednávky svému odběrateli (právnické osobě nepovinné k dani) pletací stroj. Odběratel neuhradil kupní cenu dodaného zboží, výrobce zboží z tohoto důvodu od kupní smlouvy odstoupil a následně odběratel vrátil výrobci zboží pletací stroj zpět. Výrobce zboží provedl opravu základu daně a výše daně ve smyslu § 42 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a vystavil opravný daňový doklad. Výrobci zboží se však opakovaně nezdařilo odběrateli opravný daňový doklad doručit. Při vrácení celého zdanitelného plnění dochází ke snížení základu daně a výše daně a tím ke snížení daně na výstupu plátce. Pro stanovení DUZP při opravě základu daně a výše daně je ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 písm. b) zákona o DPH rozhodující mj. okamžik, kdy právnická osoba nepo-
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
vinná k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad. V praxi však může dojít k situaci, kdy odběrateli, velmi často to bývá právě osoba nepovinná k dani, je velmi těžké opravný daňový doklad doručit. V těchto případech je možné vyjít z rozsudku Soudního dvora ve věci C-588/10 Kraft Foods Polska SA. V tomto konkrétním případě Soudní dvůr rozhodl, že „pokud vyjde najevo, že je pro osobu povinnou k dani, tj. dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb, nemožné nebo nadměrně obtížné získat potvrzení (o přijetí opravné faktury) v přiměřené lhůtě, nelze mu upírat možnost, aby ve vztahu k vnitrostátním daňovým orgánům prokázal i jinými prostředky zaprvé, že vynaložil za okolností daného případu nezbytné úsilí k tomu, aby se ujistil, že příjemce zboží nebo služeb obdržel opravnou fakturu a seznámil se s ní, a zadruhé, že dotčené plnění bylo opravdu uskutečněno v souladu s podmínkami uvedenými na opravné faktuře“. Plátci, který se při opravě základu daně a výše daně potýká s problematikou doručení opravného daňového dokladu příjemci plnění a který i přesto opravu základu daně a výše daně provedl, lze doporučit, aby si pro správce daně uchoval veškeré důkazní prostředky svědčící o jeho úsilí opravný daňový doklad příjemci plnění doručit. V případě opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění nebo při přiznání daně z přijaté úplaty. V případě opravy základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b) zákona o DPH, kdy je zároveň vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4 zákona o DPH, lze použít i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy. Příklad
Zákazník uhradil prodávajícímu (plátci DPH) zálohu, ze které byla odvedena ve smyslu § 21 odst. 1 zákona o DPH daň na výstupu. Plnění se však nakonec neuskutečnilo a záloha byla vrácena zákazníkovi zpět (lhůta vymezená v § 42 odst. 5 zákona o DPH nebyla překročena). V daném případě plátce opraví základ daně a výši daně ve smyslu
DPH on-line
§ 42 odst. 1 písm. e) zákona o DPH. Při opravě plátce použije sazbu daně platnou ke dni povinnosti přiznat daň. Opravu základu daně a výše daně nelze dle § 42 odst. 5 zákona o DPH provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění, nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo. Opravu základu daně a výše daně u dílčího plnění lze provést rovněž ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převzetí celkového díla, pokud bylo předáno a převzato po částech. Příklad
Plátce DPH prodal zboží v prosinci 2010 osobě nepovinné k dani (dále jen „zákazník“). V dubnu 2014 zákazník zboží reklamoval a požadoval vrátit celou částku za reklamované zboží zpět. Jelikož byla reklamace oprávněná, plátce DPH na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů vrátil částku za reklamované zboží koncovému zákazníkovi v hodnotě včetně DPH. Podle § 42 odst. 5 zákona o DPH plátce DPH není oprávněn provést opravu základu daně a výše daně, a snížit tím daň na výstupu, kterou k datu uskutečnění zdanitelného plnění přiznal, jelikož lhůta 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění, uplynula. Plátce DPH nemůže ani vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH, ani jiný typ daňového dokladu ve smyslu zákona o DPH. Plátce DPH může vystavit pouze tzv. účetní dobropis.
Pozor! Postup při reklamaci zboží je zcela věcí obchodně-právních vztahů, uzavřených mezi jednotlivými obchodními partnery. Při opravě základu daně a výše daně je však nutné postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o DPH. Pokud se například prodávající zaváže vracet svým zákazníkům na základě oprávněné reklamace úplatu za prodané zboží i po uplynutí lhůty 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění, dostává se do situace, kdy již nemůže ve smyslu ustanovení § 42 odst. 5 zákona o DPH provést opravu základu daně a výše daně a snížit tak daň na výstupu, kterou k datu
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
uskutečnění přiznal.
zdanitelného
plnění
Stejným způsobem, jak je popsáno výše, se provádí oprava základu daně při pořízení zboží z jiného členského státu, nebo naopak při dodání zboží do jiného členského státu. Obdobně se také u opravy základu daně postupuje při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, při režimu přenesení daňové povinnosti a při dovozu a vývozu zboží. Příklad
Tuzemský plátce DPH pořídil v prosinci 2013 zboží od osoby registrované k dani ve Španělsku. V dubnu 2014 obdržel tuzemský plátce od dodavatele zboží opravný daňový doklad. Důvodem pro jeho vystavení bylo vrácení části pořízeného zboží. Při pořízení zboží z jiného členského státu plátce opravu základu daně provede podle § 42 odst. 1 až 6 zákona o DPH. Při opravě použije stejnou sazbu daně, jaká byla uplatněna u původního zdanitelného plnění, a zároveň použije stejný kurz pro přepočet měny. Na základě obdrženého opravného daňového dokladu plátce provede snížení základu daně a výše daně a zároveň snížení uplatněného nároku na odpočet daně uvedením minusových hodnot na ř. 3 a ř. 43 daňového přiznání za příslušné zdaňovací období.
Oprava základu daně při poskytnutí slev, skont a bonusů Pokud plátce poskytne po uskutečnění zdanitelného plnění různé slevy, skonta či bonusy, je také povinen provést opravu základu daně a výše daně ve smyslu § 42 zákona o DPH. Může se jednat například o situaci, kdy dodavatel zboží vyplatí svému odběrateli na základě smluvního ujednání bonus za odebrání určitého množství zboží ve stanoveném období, nebo kdy dodavatel zboží poskytne odběrateli slevu z fakturované ceny zboží, pakliže odběratel splní stanovené platební podmínky (zaplatí za poskytnuté plnění v určené lhůtě) apod. Pokud měl plátce u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, je povinen v případě opravy základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad. Odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést, a to ať již obdržel opravný daňový doklad či nikoliv.
7
?
dotazy Vracení DPH Jakým způsobem budeme dokládat finančnímu úřadu vracení DPH fyzickým zahraničním osobám? Na tento úkon máme smlouvu s firmou, která nás zastupuje. Ta nám však nedodala žádné vyúčtování a jen nám na běžný účet přišla vrácená DPH. Tuto DPH zapíšeme do řádku 61 a jen nevím, jak ji prokázat. S největší pravděpodobností nám zastupující firma musí dodat nějaký přehled vrácené DPH klientům, je to tak? Ing. Jana Kolářová Vycházím z předpokladu, že jde o vrácení DPH osobám ze třetích zemí, které v ČR nepodnikají (neuskutečňují ekonomickou činnost) a nakoupené zboží vyvezou mimo EU. Jde o postup podle § 84 zákona o DPH. Pokud chce kupující žádat o vrácení DPH při vývozu z území ES, předkládá tzv. doklad o prodeji zboží. Již nevyplňuje tiskopis jako v minulosti. Doklad o prodeji se vystavuje ve dvou vyhotoveních, první z nich předkládá zahraniční osoba celnímu úřadu při výstupu zboží. Celní úřad na dokladu o prodeji potvrdí splnění podmínek pro vrácení daně. Následně pak zahraniční osoba osobně nebo prostřednictvím třetí osoby požádá o vrácení daně prodejce, přičemž předloží doklad o prodeji potvrzený celním úřadem, viz § 84 odst. 7 zákona o DPH. Pokud tedy prodejce snižuje daň na řádku 61, kterou vrátil kupujícím, měl by mít k dispozici důkazní prostředek o tom, že u zboží byly splněny podmínky pro vrácení daně podle uvedeného ustanovení. Těmi je doklad o prodeji potvrzený celním úřadem. Jiný důkaz pro vrácení daně si lze obtížně představit.
Přefakturace nákladů na služební cestu Naše společnost, český plátce DPH, vyslala na služební cestu do 3. země zaměstnance, který se účastnil konference společně s externím konzultantem. Naše společnost následně
8
obdržela fakturu za oba tyto účastníky, proto budeme část ubytování a stravování v hotelu přefakturovávat konzultantské společnosti, která je rovněž českým plátcem. 1) Jak postupovat u přijaté faktury ze 3. země – předpokládám, že se nejedná o zdanitelné plnění, neboť u ubytovací služby bude zdanitelné plnění ve 3. zemi. 2) Jakým způsobem by měla proběhnout přefakturace českému plátci, tzn. náležitosti této vystavené faktury a zda by měla být vystavena s českou DPH? 3) Doporučujete tyto transakce účtovat výsledkově nebo přes účet 315?
již do kanceláře účastníky pohřbu nedostaneme a vystavování zálohových faktur a poté daňových dokladů by bylo složité. Všechny faktury jsou pro nepodnikatele – fyzické osoby.
Ing. Jana Kolářová
Vyúčtování energií a vody
Ubytování a stravování má místo plnění tam, kde bylo poskytnuto. Pokud je zatíženo daní, pak jde o daň státu, kde byly služby poskytnuty (3. země). ad 1) Přijetí uvedených služeb subjektem z ČR nepodléhá povinnosti přiznat plnění a daň příjemcem služby v režimu reverse-charge. Jejich přijetí se do přiznání neuvádí. ad 2) Přefakturace by měla proběhnout jako požadavek na úhradu příslušné částky, nejde tedy o poskytnutí služby. (Předpokladem je, že nejde o náklad jiné služby poskytnuté konzultantské firmě.) Tedy nebude ani vystaven daňový doklad. ad 3) Namístě je rozvahové účtování, nejde o poskytnutí plnění, ale o požadavek o úhradu části nákladu.
Uskutečnění zdanitelného plnění Pohřební služba, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH vystavuje faktury již při objednání pohřbu. Cena dle platného ceníku je známá již při vystavování faktury a poté se už nemění. Datum vystavení i datum uskutečnění zdanitelného plnění je stejné, splatnost do 14 dnů. Např. objednání pohřbu 10. 6. 2015 – datum vystavení i DUZP 10. 6. 2015, splatnost 24. 6. 2015, obřad 15. 6. 2015. Lze tento způsob akceptovat? Poskytnutí služby je až 15. 6. 15, ale to
DPH on-line
Ing. Eva Krekulová Ano, tento způsob je v pořádku, protože podle § 21 odst. 4 zákona o DPH se zdanitelné plnění při poskytnutí služby považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. U vás je to tedy den vystavení daňového dokladu.
Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC „Bytová organizace“;, plátci DPH. Dotaz se týká kontrolního hlášení od roku 2016. Máme ve správě mnoho elektroměrů + vodoměrů. Na elektroměry dostáváme od ČEZu platební kalendáře s čtvrtletní nebo měsíční četností záloh (inkaso z běžného účtu) a následně roční vyúčtování. Na vodu obdržíme čtvrtletní vyúčtovací faktury na jednotlivé vodoměry (zálohy neposíláme). Nájemníkům pouze přefakturujeme (přeúčtujeme) v ročním vyúčtování služeb ve stejné výši energie a služby. (Nezahrnujeme tyto přijaté částky do základu daně podle § 36 odst. 11 ZDPH.) Na vstupu neuplatňujeme od dodavatelů energií nárok na odpočet (ani ze záloh) a na výstupu žádnou daň neodvádíme (ani ze záloh). Účtujeme přes zúčtovací vztahy, nikoliv přes náklady a výnosy. Prosím o radu, zda do kontrolního hlášení patří platební kalendáře záloh a vyúčtovací faktury energií a vody, nebo se tímto obrovským počtem zdanitelných plnění, u kterých neuplatňujeme odpočty, nemusím zabývat? Zda zde nehraje nějakou úlohu přijímání nebo poskytnutí úplaty. Ing. Zdeňka Hušáková Podle § 101c zákona o dani z přidané hodnoty, který vejde v účinnost 1. 1.
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
2016, kontrolní hlášení mimo jiného podává plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, dále plátce, který přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Z uvedeného tak vyplývá, že rozhodujícím je přijetí či uskutečnění zdanitelného plnění případně poskytnutí či přijetí úplaty na/za zdanitelné plnění. A nehraje zde tedy roli, zda plátce vystaví či přijme „běžný“ daňový doklad či platební či splátkový kalendář. Rozhodující je přijetí či uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí či poskytnutí úplaty. Nicméně v případě, kdy je aplikován postup vymezený § 36 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty, který vymezuje podmínky, za jakých se dané plnění nezahrnuje do základu daně a není tak považováno za uskutečněné plnění, které by bylo předmětem daně. Ovšem tímto ustanovením je v podstatě řešena pouze otázka výstupu. Tudíž z tohoto pohledu nebudete povinni podávat kontrolní hlášení podle § 101c odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty, tudíž z titulu uskutečnění. Ovšem diskutabilní je ve vazbě na váš dotaz interpretace § 101c odst. 1 písm. b) téhož zákona, kdy je kontrolní hlášení povinen podat plátce, který přijal zdanitelné plnění. Striktním dodržením zákona byste totiž z pohledu toho, že jste přijali zdanitelné plnění, měli podat souhrnné hlášení. Nicméně pokud se vezme v potaz dokument vydaný GFŘ a uveřejněný na stránkách finanční správy– Předběžné informace k vyplnění kontrolního hlášení, tak v části 1.1 je výslovně uvedeno „přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH) nebo přijal plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH)“, kde tedy tato povinnost se svým způsobem váže na deklaraci daného plnění v daňovém přiznání, tj. v podstatě na uplatnění odpočtu daně.
Zároveň § 101d zákona o dani z přidané hodnoty říká, že v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. Tyto údaje pak správce daně nastavil strukturou předepsaného formuláře kontrolního hlášení. V části B je pak uvedeno, že zde plátce vykazuje přijatá zdanitelná plnění, u kterých uplatňuje nárok na odpočet daně dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty. Z tohoto pohledu, jelikož neuplatňujete u dotazovaných plnění podle § 36 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty odpočet daně, pak byste ani neměli do kontrolního hlášení tato plnění uvádět. Tudíž plnění podle § 36 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty se nebudou uvádět do kontrolního hlášení.
Prodej zboží na Slovensko Vlastním e-shop a začala jsem dodávat na Slovensko. Nejsem plátce DPH a prodávám koncovému zákazníkovi (ne firmám). Kdy jsem povinna se na Slovensku registrovat? A kdy budu muset být plátcem DPH? Jsou nějaká úskalí, na která bych si při prodeji na Slovensko měla dát pozor? Neprodávám zboží v ČR, pouze na Slovensko. Ing. Martina Matějková V daném případě se jedná o zasílání zboží tuzemskou osobou povinnou k dani, která není plátcem DPH, osobám nepovinným k dani na Slovensku. Zasíláním zboží se ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) rozumí dodání zboží mezi členskými státy, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu jiného než členského státu ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací a dále s výjimkou použitého zboží (viz § 8 odst. 4 zákona o DPH).
Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je osoba povinná k dani povinna se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem. Místo plnění se v takovém případě přesune do tohoto jiného členského státu. Například limit pro registraci k DPH na Slovensku při zasílání zboží osobám nepovinným k dani je 35.000 EUR. Pokud hodnota zaslaného zboží slovenským osobám nepovinným k dani nepřekročí v jednom kalendářním roce tuto částku, místo plnění zůstává v tuzemsku a český plátce dodání zboží na Slovensko zdaňuje v tuzemsku. Jelikož však tazatelka není doposud registrována jako tuzemský plátce DPH, je povinna pouze sledovat ve smyslu § 4a zákona o DPH svůj obrat pro účely registrace, přičemž při splnění podmínek vymezených v § 6 se stane plátcem DPH.
Platební kalendář S naším odběratelem máme sjednán platební kalendář. Odběratel nám uhradí 2 až 3 platby najednou. Musíme mu vystavit daňový doklad na platby, které nám zaplatil dopředu, a tudíž nepostupoval dle platebního kalendáře? Když jsme přijali vyšší platbu na náš účet, než je v platebním kalendáři, musíme v tom měsíci odvést DPH? Ing. Martina Matějková Ve smyslu ustanovení § 31a ZDPH je platební kalendář daňovým dokladem, pokud obsahuje náležitosti daňového dokladu, a zároveň pokud osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a zároveň je na něm uveden rozpis plateb na předem stanovené období. Platební kalendář nemusí obsahovat den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty. Platební kalendář je tedy daňovým dokladem, který je možno vystavit na zálohy, jejichž platba proběhne (má proběhnout) v budoucím období. Nárok na odpočet daně plátce, který zálohy
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
9
platí, je vázán na datum přijetí úplaty plátcem, který úplatu přijímá (dále jen „poskytovatel plnění“), a nikoliv na datum uvedené v platebním kalendáři, ke kterému by měla být platba (záloha) zaplacena. Vzhledem k tomu, že v případě platebního kalendáře poskytuje osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění (dále jen „příjemce plnění“), úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění, je poskytovatel plnění povinen přiznat daň ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH ke dni přijetí úplaty. Pokud příjemce plnění uhradí několik plateb uvedených v platebním kalendáři najednou, vzniká poskytovateli plnění povinnost přiznat daň ze všech těchto úplat, a to k datu jejich přijetí. Daňový doklad na takto dopředu přijaté úplaty nebude poskytovatelem plnění vystavován, neboť daňovým dokladem je stále při splnění podmínek vymezených v § 31a zákona o DPH platební kalendář. V případě zaplacení platby po termínu splatnosti, popř. až v následujícím kalendářním měsíci, je platební kalendář při splnění zákonem daných podmínek stále daňovým dokladem, nicméně nárok na odpočet daně vznikne odběrateli až ke dni, kdy byla úplata poskytovatelem plnění přijata. V souladu s ustanovením § 72 odst. 3 zákona o DPH totiž vzniká plátci nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
Poskytování zdravotní péče a sazba DPH Jsme příspěvková organizace zřízená krajským úřadem. Dnes nám zaslal poskytovatel zdravotní péče tj. zdravotní zařízení, které nám poskytuje lékařské služby jako preventivní prohlídky zaměstnanců a lékařské prohlídky žáků, že od 1. 7. 2015 nám bude účtovat za provedené služby DPH ve výši 15 %. Doposud nám žádnou DPH neúčtoval. Je to v souladu se zákonem? Může si to poskytovatel zdravotní péče dovolit? Ing. Zdeňka Hušáková Obecně k poskytování zdravotních služeb je třeba uvést, že podle § 58 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty jsou od daně osvobozeny zdravotní služby, jsou-li současně splněny následující podmínky: • jedná se o zdravotní služby vymezené zákonem upravujícím zdravotní služby • zdravotní služby jsou poskytovány poskytovatelem zdravotních slu-
10
žeb, přičemž rozsah poskytovaných zdravotních služeb je vymezen v jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb (viz výše), • jedná se o činnost s léčebným cílem nebo chránící lidské zdraví. Z uvedeného tak vyplývá, že pokud není splněna jedna z výše uvedených podmínek, jedná se o zdanitelné plnění s povinností přiznat daň. Z pohledu vašeho dotazu tak bude patrně klíčovým splnění podmínky, že jde o zdravotní službu mající léčebný cíl či chránící lidské zdraví. Obecně ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie je třeba podmínku léčebného účelu a účelu ochrany lidského zdraví chápat tak, že jde o činnost mající za cíl ochranu, udržení, obnovení lidského zdraví, tj. diagnostikování, léčení nemoci a zdravotních obtíží a též jejich předcházení (prevenci). Návazně z pohledu vašeho dotazu je třeba zvlášť upozornit na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) C-307/01 (d Ambrumenil). Zde se SDEU zabýval podmínkami osvobození zdravotních služeb a konstatoval, že pokud účelem poskytnuté zdravotní služby je umožnit třetí straně učinit rozhodnutí s právními souvislostmi pro dotčenou osobu nebo pro jiné osoby, nemůže být takováto služba osvobozena od daně. Ve smyslu výše uvedeného rozsudku SDEU je při uplatnění DPH třeba vždy zkoumat účel a cíl poskytnuté služby. Obecně v případě prohlídek konaných v průběhu pracovního poměru, které jsou v praxi zpravidla označované jako pravidelné preventivní zdravotní (lékařské) prohlídky, nebo i mimořádné zdravotní prohlídky v rámci pracovního poměru, jde o plnění osvobozené od daně, neboť účelem je ochrana zdraví (prevence) spočívající v předcházení nemocem z povolání, nemocem v souvislosti s prací, předcházení pracovním úrazům, předcházení zátěži organismu zaměstnance působením rizikových faktorů v zaměstnání apod. Pokud jde o výstupní prohlídky, pak jde vždy o zdanitelné plnění, nebo je zde právní ochrana zaměstnavatele. U vstupních prohlídek, pokud jejich účelem je rozhodnutí zaměstnavatele o přijetí dané osoby do pracovního poměru, tak jde také o zdanitelné plnění. Co se týká prohlídek žáků, tak v dotaze není nijak podrobněji popsáno, co je účelem prohlídek žáků. Pokud jde o různá potvrzení zdravotní způsobi-
DPH on-line
losti k praxi apod., pak také zpravidla půjde o zdanitelné plnění. Pokud by tedy ve smyslu judikatury dané služby nenaplnily podmínku léčebného cíle či chránící lidské zdraví, jednalo by se o zdanitelné plnění. Ovšem jelikož ve vašem dotaze podrobněji nepopisujete účel a cíl daných prohlídek, lze pouze popsat pravidla daná pro uplatnění DPH v dané věci.
Čipové karty pro zaměstnance Zaměstnanci a členové našeho družstva používají čipové karty, kterými mohou platit své nákupy na našich prodejnách. Na tyto karty je jim 2 × do roka připsána sleva (např. 1,5 % z nákupu). Můj dotaz zní, zda máme odvádět DPH z celkových tržeb (nákupů na čipové karty) nebo můžeme odvádět DPH z tržeb snížených o tyto slevy. Ing. Dana Langerová Z dotazu není zřejmé, jakým způsobem je sleva poskytována. Zda již ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo až po dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je sleva poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (již v okamžiku nákupu v prodejně), pak se dle § 36 odst. 5 ZDPH základ daně sníží o tuto slevu. Pokud je sleva poskytnuta až po dni uskutečnění zdanitelného plnění (např. na základě určitého množství odběru zboží následně zpětně poskytnuta na toto odebrané zboží sleva), pak se jedná o snížení základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění, kdy plátce základ daně a daň opraví v souladu s ustanovením § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH. Pokud měl plátce u původního plnění povinnost vystavit daňový doklad, vystaví dle § 42 odst. 2 ZDPH do 15 dnů opravný daňový doklad a oprava, která se považuje za samostatné zdanitelné plnění, bude provedena ve zdaňovacím období, ve kterém doručí opravný daňový doklad osobě, pro kterou se plnění uskutečnilo (§ 42 odst. 3 písm. b) ZDPH). Pokud plátce neměl povinnost u původního plnění vystavit daňový doklad, provede dle § 42 odst. 2 ZDPH v 15 denní lhůtě opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a oprava, která se také považuje za samostatné zdanitelné plnění, bude provedena ve zdaňovacím období, ve kterém plátce opravu v této evi-
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
denci provedl (§ 42 odst. 3 písm. c) ZDPH).
Vouchery a DPH Kosmetický salón vydává dárkové vouchery na své služby a fakturuje je odběratelům v rámci smlouvy o reklamě. Je voucher v tomto případě osvobozen od DPH či nikoliv? Ing. Dana Langerová V případě takovýchto voucherů mohou nastat dvě varianty. Voucher v podstatě opravňuje jeho držitele k přijetí služby, která je již zaplacena. Při úhradě voucheru tak dochází k přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění a plátci dle ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH vzniká povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň. Avšak pouze za situace, že voucher opravňuje k přijetí předem stanovené konkrétní služby, takže je znám její daňový režim. Pokud ale voucher opravňuje k přijetí různých služeb a ke dni přijetí úplaty není zřejmé, na jaké konkrétní plnění je úplata přijata, daň bude odvedena až při uskutečnění zdanitelného plnění. Obdobný závěr byl učiněn v rozsudku Soudního dvora EU C-419/02 BUPA.
Informační stojany a sazba DPH Tuzemská společnost, s. r. o., vyrábí kartografické výrobky (tisk map, mapových podkladů, letáků knih aj.). Nyní začala vyrábět i informační stojany – mezi 2 dřevěnými kůly je umístěna mapa okolí, popř. popis lokality (rozměr 1,5m × 1,5m). Jedná se i zde o kartografický výrobek daněný 15%
sazbou DPH? Dalším výrobkem je, že tento informační stojan je zastřešený a součástí celku je i lavička a stůl. Jakou sazbu DPH máme použít v tomto případě? Ing. Martina Matějková Podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění od 1. 1. 2015 (dále jen „zákon o DPH“) podléhá první snížené sazbě daně (15 %) takové zboží, které odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 3 k zákonu o DPH. V této příloze jsou pod kódem nomenklatury celního sazebníku 49 uvedeny „Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny a časopisy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů; kde reklama nepřesahuje 50 % plochy. Mimo tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě a mimo zboží zařazeného do číselných kódů 4901, 4903, 4904, které je zahrnuto v příloze č. 3a.“ V příloze č. 3a jsou pod kódem nomenklatury celního sazebníku 4901, 4903, 4904 uvedeny „Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy“. V celním sazebníku jsou pod položkou 4905 00 00 00/80 uvedeny „Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné“. V poznámkách ke kapitole 49 je zároveň uvedeno, že do této kapitoly nepatří mj. mapy, plány nebo glóbusy, plastické, též potištěné. Lze se tedy do-
mnívat, že zařazení do položky celního sazebníku 49 je ovlivněno též materiálem, ze kterého je kartografický výrobek vyroben, což však z dotazu není zřejmé. S ohledem na složitost stanovení sazby DPH proto doporučuji požádat ve smyslu ustanovení § 47b ve vazbě na § 47a zákona o DPH Generální finanční ředitelství o vydání rozhodnutí o závazném posouzení určení sazby daně u předmětného zdanitelného plnění. Pokud je dodáván soubor předmětů (například informační tabule s lavičkou a stolem), postupuje se podle ustanovení § 47 odst. 6 zákona o DPH tak, že se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Zákon o DPH nicméně také umožňuje uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu DPH samostatně (například u kartografického výrobku spadajícího do položky celního sazebníku 49 se uplatní první snížená sazba daně, u lavičky a stolu pak základní sazba daně).
Související náklady a správný režim DPH Prosím o informaci, zda při prodeji kovů nad 100 000 Kč musíme na vystavené faktuře uplatnit stejný režimem (přenos DPH) také u souvisejících nákladů jako je doprava, balné, atesty a pod. Ing. Jana Kolářová Pokud dodavatel uskutečňuje dodávku vč. přepravy, pak veškeré související náklady jako přepravné, balné apod. jsou součástí základu daně při dodání zboží. Na celou částku základu daně se pak vztahuje stejný režim DPH.
DPH v kostce 2015 Jedinečná publikace DPH v kostce 2015 Vám pomůže bleskově vyřešit všechny Vaše problémy v oblasti daně z přidané hodnoty v roce 2015. Je určena všem, kteří se potřebují dobře orientovat v oblasti daně z přidané hodnoty. Nabízí Vám zcela nový koncept, díky kterému můžete rychle vyřešit Vaše problémy. Již se nemusíte zdlouhavě probírat nekonečným množstvím teorie. Stačí nalistovat oblast zákona o DPH, která Vás zajímá, a okamžitě si potvrdit, že Váš postup je správný a v souladu se zákonem.
Více informací naleznete na http://www.dashofer.cz/dph-v-kostce-2015-productusdph/ DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
11
Sazba DPH u tandemových seskoků Jakou sazbu DPH musíme použít při fakturaci tandemového seskoku? Společnost fakturující tandemové seskoky je společnost, která se zabývá sportovními činnostmi – tandemové seskoky, létání ve větrném tunelu apod. Ing. Jana Kolářová Domnívám se, že u běžných podnikatelských subjektů neexistuje důvod pro fakturaci jiné než základní sazby daně. V příloze č. 2 zákona o DPH nelze najít službu vymezenou prostřednictvím klasifikace CZ-CPA, která by zahrnovala tandemový seskok.
Prodej zboží do Polska Pro zákazníka z Polska jsme na základě smlouvy vyrobili zboží (aparát). Nyní mu ho máme odvézt do Polska a vyfakturovat. Zákazník nám však sdělil, že toto zboží potřebuje dovézt později. Převzal by ho nyní, ale chce ho ponechat u nás na skladu a odvézt si ho až příští rok. Je možné fakturovat dodávku jako osvobozené plnění do EU, přestože přeprava do Polska proběhne až příští rok? Tzn., existuje nějaká lhůta pro splnění podmínky přepravy zboží z tuzemska po prodeji zboží Polskému zákazníkovi? Ing. Ivana Langerová Bohužel dle mého názoru takovýto časový odstup osvobození neumožňuje. Podstata dodání zboží do jiného členského státu spočívá v tom, že je přeprava nedílnou součástí tohoto obchodu a dochází k ní „bezprostředně“ po prodeji. Zboží se zde může zdržet např. kvůli logistice nebo přepracování, ale vámi dotazovaný případ by dle mého názoru správce posoudil jako dodání bez přepravy.
Pozn. Olgy Holubové: V daném případě záleží na tom, jaký byl důvod zpoždění při předání, tj., lze-li zpoždění správci daně uspokojivě vysvětlit. Z judikatury SDEU plyne, že by lhůta pro dodání neměla být omezována. Není-li (v rámci postupu pro odstranění pochybností či kontroly) osvobození z důvodu „čekání na přepravu“ přiznáno a daň je vyměřena/doměřena, měla by být poté, co zboží opustí tuzemsko, vrácena. Důvodem je totiž povinnost členského státu ukončení přepravy pořízení zboží zdanit a dvojí zdanění je samozřejmě nežádoucí. 51 ………čl. 20 první pododstavec a čl. 138 odst. 1 směrnice 2006/112 musí být vykládány v tom smyslu, že kvalifikace plnění jako dodání nebo pořízení uvnitř Společenství nemůže být závislá na dodržení jakékoliv lhůty, ve které by měla být zahájena nebo ukončena přeprava dotčeného zboží z členského státu dodání do členského státu určení. […] (C-84/09 X) 33 V důsledku toho nemůže kvalifikace plnění jako dodání nebo pořízení uvnitř Společenství záviset na dodržení konkrétní lhůty, ve které by musela být zahájena nebo ukončena přeprava dodaného nebo pořízeného zboží. Nicméně k tomu, aby mohla být taková kvalifikace provedena a určeno místo pořízení, je třeba prokázat časovou a věcnou vazbu mezi dodáním dotčeného zboží a jeho přepravou, jakož i nepřetržitost průběhu operace. […] 38 Z toho plyne, že podrobí-li členský stát DPH plnění splňující objektivní podmínky dodání uvnitř Společenství z důvodu nedodržení lhůty na přepravu stanovené ve své vnitrostátní právní úpravě, musí takto zaplacenou daň vrátit, aby nedošlo k dvojímu zdanění,
které by mohlo vzniknout na základě výkonu pravomocí členským státem určení. Podle článku 21 nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 288, s. 1), totiž členský stát, ve kterém jsou odeslání či přeprava zboží ukončeny a ve kterém došlo k pořízení uvnitř Společenství, uplatní své právo na zdanění bez ohledu na režim, jemuž plnění z hlediska DPH podléhá v členském státě, ve kterém odeslání nebo přeprava začaly. (z rozhodnutí SDEU C-84/09 X)
Jistina za telekomunikační služby Klient složí jistinu za telekomunikační služby, která mu pak bude buď vrácena nebo započtena. Zajímá mě, zda z jistiny při přijetí odvádím DPH 21 %. si nejsem jistá. Ing. Ivana Langerová Pokud je podstatou skutečně jistina, nikoliv úplata na konkrétní budoucí zdanitelné plnění, pak nejde o částku, která je důvodem pro odvod DPH.
DIČ Kde se vyhledává DIČ firem z EU? Ing. Eva Krekulová DIČ firem vyhledat nelze, lze pouze ověřit, zda konkrétní DIČ je platné a je tedy přiděleno osobě registrované k dani v jiném členském státě. Toto ověření je možné najít na internetových stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do?selectedLa nguage=EN Na tyto stránky se lze dostat přes internetové stránky České finanční správy v sekci mezinárodní spolupráce a DPH – ověřování DIČ (VAT ID).
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 29. 7. 2015 / ISSN 1214-7540.
12
DPH on-line
16–17/2015 – vyšlo 14. srpna 2015
