Filozofická fakulta
Katedra sociální práce,
Univerzity Karlovy
obor sociální práce,
v Praze
školní rok: 2007/2008 forma studia: prezenční
M onika Grundová
REM INISCENČNÍ TERAPIE SE ZAM ĚŘENÍM NA ČLOVĚKA S DEMENCÍ
Vedoucí diplom ové práce: Oponent diplom ové práce: Datum obhájení: Výsledek obhajoby:
PhDr. D aniela V odáčková PhDr. H ana Janečková, PhD.
PROHLAŠUJI, že tuto předloženou diplomovou práci jsem vypracovala zcela samostatně a citují v ní veškeré prameny, které jsem použila.
OBSAH 1
Ú V O D ........................................ 3
2
D E M E N C E ..................................... 5 2.1
Příznaky demence................................ 6
2.2
Diagnostika demence............................. 7
2 .3 Typy demence.................................... 9 2.4
Terapie demence................................ 10
2 .5 Farmakoterapie demence.........................12 2.6
Nebiologické, terapeutické přístupy........... 12 2.6.1 Včasná diagnóza a podpora pacientav úvodní fázi onemocnění,
poskytnutí informací anavázání
kontaktu........................................ 16 2.6.2 Zachování či zlepšení kognitivních funkcí 16 2 .6 .3 Zachování
či
zlepšení
soběstačnosti
v aktivitách denního života ................... 18 2.6.4 Zmírnění či odstranění problémového
chování
a psychologických příznaků demence ............ 19 2. 6.5 Zlepšení a zlepšení
kvality
života
komunikace
pacientů mezi
s demencí pacientem
a ošetřujícím lékařem.......................... 20 2 .6 .6 Zlepšení
kvality
života
pacientů
v terminálních fázích demence ................. 24 2.6.7 Podpora pečujících r o d i n ................. 24
3
2.7
Práva pacientů s demencí...................... 24
2.8
Komunikace s člověkem trpícím demencí........ 27
REMINISCENČNÍ TERAPIE .................... 30 3.1
Teoretický základ reminiscenční terapie.......32
3.2
Úloha vzpomínání ve stáří..................... 33
3.3
Cíle reminiscenční terapie.................... 35
-
1
3.4
Pomůcky pro reminiscenci...................... 36
3.5
Forma reminiscenční terapie................... 39 3 .5 .1 Individuální reminiscenční terapie ....... 39 3 .5 .2 Skupinová reminiscenční terapie .......... 41 3 .5 .3 Struktura s k u p i n y .........................43 3.5.4 Role vedoucího skupiny 3.5.5 Využití
.................. 44
reminiscenčníterapie v každodenním
životě ......................................... 4 6 3 .5 .6 Zvláštní formy reminiscenční terapie .... 48 3.6
Citlivá témata reminiscenční terapie..........50
3.7
Vliv reminiscenční terapie na pečovatele.... 51
3.8
Pravidla
reminiscenční
terapie
pro
dementního
člověka....................................... 53
4
3.9
Účinnost terapie na člověka s demencí.........57
3.10
Reminiscenční terapie v České republice...... 59
REMINISCENČNÍ TERAPIE V PRAXI ............ 62 4 .1
Cíl práce...................................... 62
4.2
Metody práce................................... 63
4.3
Výzkumný soubor................................66
4.4
Průběh sezení.................................. 67 4.4.1 Paní Anna .................................. 69 4.4.2 Paní Marie ................................. 78 4 .4 .3 Paní Jiřina ................................ 88
4 .5
5
Diskuse........................................ 97
Z Á V Ě R .................................... 103
Seznam pramenů a literatury........................ 104 Přílohy
-
2
1 Úvod Ze všech obyvatelstvo
stran
se na nás
stárne
a
jaké
hrnou
budou
informace důsledky
o tom,
tohoto
v různých oblastech života starých i mladých lidí. se
střední
délka
života,
dožije vyššího věku.
tedy
člověk
má
že
jevu
Zvyšuje
naději,
že
se
Vysoký věk však s sebou nese celkové
opotřebení organismu,
a to nejen po stránce fyzické.
Jeden
z mnoha důsledků demografického vývoje bude rovněž zvýšení počtu
lidí
trpících
demencí.
Můžeme
dokonce
slyšet
o demenci jako o epidemii 21. století. Věda zatím nenalezla lék,
který
by
ovlivnit
tuto
chorobu
některé
vyléčil.
příznaky
Lékaři
demence
mohou
jen
pomocí
léků
a psychoterapeutických metod a tím průběh choroby zpomalit. Cílem
této
práce
je
seznámit
čtenáře
s metodou
reminiscenční terapie a především s možností jejího využití při
práci
s člověkem
vzpomínkami
s demencí.
Tato
metoda
práce
se již pomalu začíná rozšiřovat mezi
zařízení
pečující o seniory, především díky různým seminářům. chybí
odborná
literatura
v českém
tedy měla sloužit i jako návod,
jazyce.
se
Tato
Zatím
práce
by
jak reminiscenční terapii
vést. Nelze zapomínat
popřít na
komplexní.
to,
význam že
péče
farmakoterapie, o
člověka
ale
nesmíme
s demencí
musí
být
Je třeba zapojení více metod s cílem zvýšit či
udržet kvalitu života člověka s demencí a jeho důstojnost. Terapeutické
metody
demencí pomalu.
si
získávají
své
místo
při
Ještě stále můžeme slyšet názor,
terapii
že takový
člověk nevnímá a nemá cenu jej proto do aktivit zapojovat. Péče o člověka trpícího demencí je nesnadná. člověk
hůře
komunikuje,
jeho
chování
pečovatele často nepochopitelné. že
tyto
projevy
jsou
součástí
je
neobvyklé
Je důležité nemoci
a
Dementní a pro
si uvědomit,
nemocný
nemůže ovlivnit, potřebuje k tomu pomoc pečovatele.
sám
je
V první části práce si proto nejdříve přiblížíme tuto chorobu. existují Zaměříme
Popíšeme,
jaké
jsou
typy a především jaké se
zejména
na
příznaky
demence,
jsou možnosti
nefarmakologické,
její
jaké léčby.
terapeutické
přístupy. Další část práce už je věnovaná reminiscenční terapii jako
metodě
práce
se
seniory.
teoretická východiska této terapie, praktického skupinou.
využití
metody
Zvláštní pozornost
Podrobně
rozebereme
ale především možnosti
v práci
s jednotlivcem
je věnovaná
či
specifikům práce
s člověkem postiženým demencí. Je důležité osvětlit,
jaký
význam má vzpomínání se starým člověkem pro starého člověka a jaký význam může mít pro naslouchajícího pečovatele. V praktické
části
následuje
popis
reminiscenční
terapie v praxi na třech příkladech individuální práce se starým člověkem s demencí.
-
4
2 Demence Slovo
demence
vzniklo
z latinského
kořene
de
mens,
který označuje pokles úrovně duševní činnosti. V které
literatuře se
snaží
nalezneme
popsat
tuto
mnoho
různorodou
rozsáhlých nemoc.
definicí,
Za
všechny
jako
skupinu
uveďme dvě z nich. Jirák
et
al.
(1999)
definuje
demenci
duševních poruch, jejichž nejzákladnějším charakteristickým rysem je získaný podstatný úbytek kognitivních funkcí, a to především
paměti
onemocněním. činnosti
a
intelektu,
Výsledkem
postiženého,
je
způsobený
celková
ubývající
mozkovým
degradace
schopnost
duševní
běžných denních
aktivit a nakonec i ztráta schopnosti samostatné existence. Nemocní jsou pak odkázáni na péči různých institucí,
např.
ústav sociální péče, nemocnice atd. Dle nemocí (F00
-
mozku,
10.
a
revize
Mezinárodní
přidružených
F03)
statistické
zdravotních
definována
jako
problémů
syndrom
klasifikace byla
způsobený
chorobou
obvykle chronické nebo progresivní povahy,
dochází
k porušení
funkcí,
k nimž
patří
počítání,
schopnost
zastřeno.
Obvykle
a příležitostně sociálního
mu
chování
vyskytuje
u
onemocnění
a
mnoha
vyšších
paměť,
jazyk
předchází nebo
jiných
a
přidruženo
Alzheimerovy u
myšlení,
učení, je
nervových
i
motivace. nemoci,
stavů,
které
emoční
Tento
chápání,
Vědomí
porušené
zhoršení
při níž
kortikálních
orientace, úsudek.
demence
není
chápání kontroly
syndrom
se
cerebrovaskulárního primárně
postihují
mozek. Výskyt tohoto onemocnění se zvyšuje s věkem, odborníci dokonce o demenci hovoří jako o tiché epidemii 21. století. Koukolík a Jirák (1998) uvádějí, že 10% populace ve věku 65
-
5
let
trpí
Alzheimerovou
nemocí,
která
je
jednou
z nejčastějších forem demence. Ve věku nad 85 let již téměř polovina populace trpí demencí v různě závažné podobě. Buijssen jednou
z pěti
(2006) uvádí, hlavních
že v západním světě je demence
příčin
smrti
a nazývá
ji
„nemocí
století". Demence fyzickém,
je
závažná
psychickém
choroba
i sociálním
způsobující stavu
změny
nemocného
ve
člověka
a vždy zasáhne život celé rodiny. Léčba
je
problematická,
neboť
dosud
nejsou
známé
příčiny vzniku a rozvoje nemoci. Jak uvádí Buijssen (2006), výzkumy ukazují,
že roli hraje určitě genetika.
Potvrzeny
byly též dva rizikové faktory, a to úraz hlavy během života a chronický vysoký krevní tlak.
2.1 Příznaky demence Dle současných poznatků trvá preklinické
stádium,
klinických příznaků.
zatím není
jasné,
jak dlouho
tedy doba do propuknutí prvních
Odborníci uvádí,
že jde pravděpodobně
o několik let. Narušeny jsou
ale
jsou
nejprve
běžné
aktivity
zaměňovány
denního
života,
s roztržitostí.
často
Důležité
je,
aby problém byl včas identifikován a byla zahájena léčba. Syndrom demence dle Jiráka et al.(1999)
zahrnuje tyto
základní příznaky: • deteriorace
intelektu
-
podstatné
snížení
intelektu od původní premorbidní kapacity, • poruchy
paměti
- poškozená
schopnost
novým věcem a vybavit si již naučené, • poruchy orientace,
naučit
se
•
poruchy
soudnosti
a
schopnosti
abstraktního
myšlení, • poruchy pozornosti a motivace, •
poruchy chápání,
•
poruchy korových
funkcítypu
apraxií
schopnosti
vyvinout
pohybovou
tomu,
že
pohybové
funkce
afázií
(porucha
rozeznávat
nebo
činnost
nejsou
řeči),
navzdory
postiženy),
agnozií
rozlišovat
(porucha
(neschopnost
předměty,
přestože
senzorické funkce nejsou postiženy), •
poruchy chování,
•
poruchy emotivity,
• poruchy osobnosti, degradace osobnosti. Často paranoia
se vyskytují včetně
i další
produkce
psychické
paranoidně-persekučních
poruchy vnímání aj . Mohou se objevit vnímání
(deliria). Tyto
poruchy,
poruchy
např. bludů,
kvalitativní poruchy
sice
nepatří
k příznakům
demence, ale velice často se přidružují. Koukolík
a
Jirák
probíhá 3 až 8 let,
(1998)
uvádějí,
že
nemoc
obvykle
přičemž muži obvykle umírají na tuto
nemoc dříve než ženy. V
pokročilých fázích nemoci klesá schopnost nemocných
komunikovat s okolím, přátele,
příbuzné,
bývají apatičtí,
ztrácí
schopnost
přestávají poznávat
udržet
oční
kontakt,
neudrží se v sedě, jsou inkontinentní a prakticky němí.
2.2 Diagnostika demence Diagnostika
demencí
je
velice
složitá
a
je
úkolem
specializovaných lékařů. -
7
Jirák
a
by
měl
která
Koukolík
(2004)
správně
uvádějí
absolvovat
všechna
člověk,
u
vyšetření, něhož
máme
podezření na onemocnění demence: • psychiatrické a neurologické vyšetření, • důkladné somatické vyšetření, • odebrání anamnestických údajů
(kvůli objektivitě
nutno porovnat s údaji od pečovatelů a rodinných příslušníků), •
škálovací metody a výkonnostní testy,
• psychologické vyšetření •
laboratorní vyšetření
•
zobrazovací metody.
Mezi nejužívanější škálovací metody a testy patří test MMSE
(Mini-Mental
State
Examination),
který
slouží
ke
zjištění přítomnosti a přibližně i stupně demence. Test je dobře využitelný i v běžné praxi ošetřovatelských zařízení pro seniory. Reisberg et al. stupnici
(in Koukolík a Jirák,
celkové
deteriorace
1998)
(snížení
zavedli
rozumových
schopností), kde jsou poruchy kognitivních funkcí rozděleny v sedmibodové kognitivních
škále, funkcí
kdy a
stupeň
stupeň
7
1
je
je velmi
bez
postižení
těžké
postižení
kognitivních funkcí. Další testy se zase více soustředí na hodnocení toho, co člověk s demencí ještě zvládne z běžných denních úkonů. Bodově
se
hodnotí,
zda
úkon
vykoná
samostatně,
částečně
nebo vůbec neprovede. Test Activities of Daily Living (ADL) hodnotí
najedení
a
napití,
oblékání,
koupání,
osobní
hygienu, kontinenci stolice a moči, použití toalety, přesun z lůžka na
židli
a naopak,
chůzi po rovině
a do
schodů.
Podobný
test
Living
(IADL)
transport,
s názvem je
Instrumental
zaměřen
nakupováni,
Activities
na
úkony
jako
vařeni,
domáci
of
Daily
telefonováni,
práce,
práce
kolem
domu, užíváni léků nebo nakládáni s financemi. Prakticky stejné úkony, sledují, účely
jsou
získání
rovněž
které posledně jmenované testy
hodnoceny
příspěvku
na
sociálními
péči
dle
pracovníky
zákona
o
pro
sociálních
službách č. 108/2006 Sb.
2.3 Typy demence Syndrom
demence
nozologických
doprovází
chorobných
jednotek.
široké Můžeme
spektrum
je
rozdělit
do
kdy
dochází
ke
tří skupin: 1. Atroficko-degenerativní zmenšení mozkové hmoty. např.
Alzheimerova
Huntingtonova
demence,
Mezi tyto demence patří
nemoc,
choroba
a
Parkinsonova řada
nemoc,
dalších.
Právě
Alzheimerova nemoc je jedna z nejčastějších forem demence. 2. Ischemicko-vaskulární demence,
která je způsobená
aterosklerotickým poškozením cév mozku. Patří sem multiinfarktová
demence,
která
je
další
velice
častou formou demence. 3. Symptomatické
(sekundární)
demence
-
např.
při
infekci virem HIV. Často se také můžeme kdy
člověk
trpí
zároveň
setkat více
s tzv.
chorobami,
smíšenou demencí, které
způsobují
syndrom demence. V mnoha případech jde o Alzheimerovu nemoc v kombinaci s multiinfarktovou demencí.
Buijssen formě
trpí
formou všech
(2006)
55%
je
uvádí,
lidí
trpících demencí.
vaskulární
případů.
kombinací
demence,
Dalších
dvou
že Alzheimerovu nemocí v čisté
nebo
kterou
přibližně
více
Druhou nejběžnější trpí
15%
poruch,
přibližně
případů
nej častěji
15%
demence
je
Alzheimerovy
nemoci a vaskulární demence. Posledních 15% nemocí zbývá na dlouhou
řadu
Parkinsonova
relativně
nemoc,
vzácných
Pickova,
Lewy
poruch,
Body
či
jako
je
Huntingtnonova
demence. Posledně jmenované poruchy se častěji rozvíjejí už u mladších lidí.
2.4 Terapie demence Jak
uvádí
Grundová
vysoce vyspělá,
(2004),
ač
je
současná
stále existuje řada nemocí,
medicína
se kterými si
neví rady. O Alzheimerově chorobě a dalších demencích byla provedena řada výzkumů, ale zatím nebyl objeven způsob, jak tuto
nemoc
a upravit o člověka které
vyléčit. a
Umíme
zmírnit
trpícího
mohou
některé
demencí
zachovat
jen
je
kvalitu
zpomalit
symptomy. kombinace života
její
průběh
Základem všech
péče
přístupů,
dementního
člověka
a jeho důstojnost. Koukolík a Jirák
(1998)
uvádějí,
že není ještě zcela
známa etiopatogeneze Alzheimerovy nemoci, ani
optimální
komplexní
léčebný
přístup,
psychoterapii
postup. který
(zejména
proto není možný
Zdůrazňují, zahrnuje
kognitivní
že
je
nutný
farmakoterapii,
trénink
a
další
behaviorální postupy), léčbu interkurentních (přidružených) onemocnění,
rehabilitaci
tělesných
funkcí
a
v neposlední
řadě i práci s rodinou a dalšími pečovateli nemocného. Neubauer
(in
Jirák
et
al.,
1999)
shrnul
základní
principy terapie demence:
-
10
• neodkladné adaptace
řešení
pacienta
otázek na
pomoci
pacientovi,
situaci
a
danou
zavedení
léčebných opatření k zachování nebo zlepšení jeho stávajících schopností, • aktivní cvičení,
trénink fyzických a psychických
schopností, zdůrazňování zachovaných dovedností, •
zachování aby
aktivního
dokázala
přístupu
využívat
léčené
osoby
zachované
tak,
schopnosti
v každodenním životě, •
správná
léčba
stávajících
a onemocnění,
neboť
i
dobrý
nových
symptomů
fyzický
stav
je
předpokladem pro stabilní psychickou kondici, •
správná
podpůrná
poruch
spánku,
léčba
medikamenty
afektivity,
pro
řešení
neklidu,
úzkosti
apod., • poskytnutí
psychoterapeutické
pomoci
pacientovi
a jeho rodině, • využívání řečové
rehabilitační
péče,
jazykové
terapie
a
pracovní a
terapie,
kognitivního
tréninku. Léčba by se vždy měla odvíjet od kvalitní diagnostiky nemoci psychiatrem a cíle terapie by měli být realistické. Existují reverzibilní
formy demence,
u kterých je možnost
zlepšení či obnovení ztracených dovedností.
Téměř výhradně
lze stav zlepšit pouze u sekundární demence. U starých lidí se však většinou jedná o nezvratné formy demence,
kdy lze
jen těžko odhadnout dynamiku vývoje projevů demence. Přestože
je
demence
pro
odborníky
v mnohém
stále
nejasná, je zřejmé, že komplexní léčba má pozitivní vliv na upravení
řady
symptomů
a
především
má
nesporný
vliv
na
kvalitu existence nemocného člověka. -
11
2.5 Farmakoterapie demence Odborníci
se
odhalení
nemoci.
objevily
symptomy,
shodují,
že
Pojmeme-li
velmi
důležité
podezření,
že
se
je
včasné
u
člověka
které by mohly být příznakem demence,
doporučíme neodkladnou návštěvu psychiatra. li psychiatr demenci,
Diagnostikuje-
léčba obvykle začíná pomocí léků na
kognitivní i nekognitivní poruchy. Jak již bylo uvedeno, ve většině případů však nelze nemoc vyléčit. farmakoterapie
Prostřednictvím
lze jen upravit poruchy chování nemocného,
poruchy spánku,
agitovanosti, přidružených depresí a další
symptomy. Jirák
a
přidružených
Koukolík
(2004)
chorob,
zdůrazňují
která
nutnost
v některých
terapie
případech
může
dokonce odstranit příčinu demence u symptomatických demenci nebo výrazně zlepšit průběh, například při léčbě uroinfekcí či anémií u Alzheimerovy choroby. Farmakoterapie dohlížet
na to,
je
jistě
jestli není
nutná,
ale
nadužívána,
dementní člověk utlumen jen proto,
měli
bychom
tedy jestli
není
aby prostě nepřekážel,
nerušil a nevyžadoval příliš pozornosti.
2.6 Nebiologické, terapeutické přístupy Nefarmakologické opomíjeny.
Vždy
aktivizovat
přístupy
byly
se
považovalo
člověka
s demenci,
za
donedávna užitečné
upravit
prostředí a zabezpečit vlídné zacházení.
neprávem a
jeho
účelné životní
Systematicky však
nebyly tyto metody vědecky zkoumány. Jak
uvádí
a vědeckému desetiletích.
Holmerová
(2005),
zkoumání
dochází
Bohužel
výzkumy
ke
teprve
zdůraznění
významu
v posledních
nefarmakologických
dvou
přístupů
-
12
nepřinášejí
zatím jednoznačné
jednotlivých
přístupů
na
závěry a důkazy o účinnosti
terapii
demenci.
Většinu
lze zkoumat pouze kvalitativními metodami,
z nich
zatímco medicína
vyžaduje výsledky kvantitativní. Odborníci
se
nefarmakologické přístupy
dnes
již
přístupy
biologické,
shodují,
mají
že
stejnou
důležitá
je
nebiologické,
důležitost jejich
jako
kombinace
a vzájemná provázanost. MUDr.
Holmerová,
která
je
ředitelkou
Gerontocentra
v Praze 8 a jednou ze zakladatelek a současnou předsedkyní České
alzheimerovské
článcích na
fakt,
společnosti,
upozorňuje
který bývá v praxi
často
jejich slov je třeba mít vždy na paměti,
ve
svých
opomíjen.
Dle
že problém demence
velmi intenzivně zasahuje celé rodinné prostředí a je tedy nutné
pracovat
nejen
s člověkem
trpícím
demenci,
ale
i s jeho nejbližšími. Péče
o
dementního
V pokročilejších
člověka
stádiích
je
velice
vyžaduje
nemocný
vyčerpávající. 24
hodinovou
republice
v domácím
péči. Dle
Holmerové
prostředí celou
(2005)
ošetřováno
společnost
asi
je 80%
v České
nesoběstačných
je tak pečující
rodina
seniorů.
velmi
Pro
důležitým,
ale bohužel málo viditelným a oceňovaným systémem péče. Dle
výzkumů
Holmerová, edukace
2004)
a podpory
Americké bylo
zjištěno,
pečujících
o jeden až dva roky, pečující
neurologické
oddalují
že
společnosti
dlouhodobé
oddalují
(in
programy
institucionalizaci
poradenství a svépomocné skupiny pro institucionalizaci
člověka
s demenci
původu,
která
průměrně o jeden rok. Zgola, věnovala
kanadská
ergoterapii
autorka
českého
v zařízeních
pro
seniory,
se
napsala
knihu o úspěšné péči o člověka s demenci. Uvádí, že péče by
-
13
měla obsahovat tři
základní prvky,
a to dobrý vztah mezi
pečovatelem a člověkem trpícím demencí, a
smysluplné aktivity.
Dementní
pečovateli fyzicky i emocionálně,
bezpečné prostředí
člověk
je závislý
na
spoléhá na zpětnou vazbu
podporující pocit bezpečí a jejich vlastní ceny. Autorka důležitá
rovněž
pro
formulovala
pečovatele
pravidla, která
k navázání
jsou
vztahu s dementním
člověkem: • porozumět
významu,
který
má
každé
setkání
pro
osobu postiženou demencí, • uvědomit si,
jaká je povaha nemocné osoby,
jaké
jsou její zvyky a co tvoří její identitu, •
zhodnotit zachované schopnosti a brát na ně ohled
• připravit
program
umožnilo
každého
kompenzovat
setkání
tak,
existující
aby
deficity
a zároveň podporovat zachované schopnosti, • uvědomit
si,
jaké
jsou
potřeby
postižené
osoby
a respektovat je. Základními pocit
bezpečí,
potřebami jak
dementního
objektivní,
tak
člověka
jsou
subjektivní,
potom potřeba
náklonnosti, příslušnosti ke společnosti a potřeba kontroly nad situací, aby člověk měl možnost vyjádřit se ke způsobu, jak je s ním a jeho záležitostmi nakládáno. Pichaud a Thareauová
(1998) upozornili na význam dobré
fyzické kondice člověka trpícího demencí. zabránit
dehydrataci,
která
může
Zejména je nutno
přechodně
ovlivnit
kognitivní funkce. Jirák a Koukolík orientované
(2004)
doporučují na počátku emočně
psychoterapeutické
přístupy
frustrace způsobené kognitivními deficity, a
chování.
Čím
těžší
je
deficit,
s cílem
zvládání
zlepšení nálady nelze
provádět -
14
strukturovanou psychoterapii,
terapeuti
se musí
omezit na
1999)
rozděluje
reedukační metody. Neubauer
(in
nemedikativní demence.
časných
a remotivační
a těžších
dle
cílem
projevu
psychoterapii,
paměti,
resocializační
je
zachování
kognitivních
být
stupňů
doporučuje
Cílem
stimulace
forem má
demence
trénink
postupy.
a
al.,
forem
v realitě,
schopností
et
rehabilitaci
U
orientaci
Jirák
sociálních
funkcí.
terapie
U
středních
zachovat
přiměřené
emoční prožívání a chování, navrhuje pokračovat v přiměřené stimulaci možností
kognitivních komunikace.
funkcí
a
využívat
Za vhodný považuje
rovněž
trénink a behaviorálně podmíněnou terapii, působí
na
kognitivní
dovednosti vnímání,
stimulací
a
vizuální,
schopnosti
to
pěti
taktilní,
auditorní
senzorický
které příznivě
i komunikační
základních
oblastí
kinestetické,
a čichové.
neverbálních
a sociální
senzorického
proprioreceptivní,
Příkladem
je
rozpoznávání
různých druhů zvuků či vůní spojené s motivační odměnou za účast. Tento autor zmiňuje dále resocializační a remotivační postupy,
jejichž
cílem
je
nejen
schopnosti a motivovat ke komunikaci, sebeúcty
a
skupinové
kladného techniky,
Jedná
vytvářejí
pocitů
zájem o bezprostřední
opuštěnosti
doplňují
a
izolace.
muzikoterapií,
okolí,
Tyto
pracovní
se
o
atmosféru
a pochopení projevů a obtíží osob s demencí, znovuoživují
sociální
ale i podpořit pocit
sebehodnocení. které
zachovat
různé podpory
stimulují či
způsobují ústup
techniky
terapií,
se
často
arteterapií
a pohybovou a taneční terapií. Řada
odborníků
na
léčbu
demencí
se
i konkrétně o reminiscenční terapii. Neubauer al ., 1999) deficity
ji doporučuje v krátkodobé
zejména pro
paměti
a
již
zmiňuje
(in Jirák et
člověka
narůstajícími
s výraznými poruchami -
15
v dlouhodobé
paměti.
o pozitivní
Upozorňuje
působení
zvláště
reminiscenční
na
snahu
terapie
emočním
prožitkem. V
odborné literatuře o demenci a její terapii obvykle
najdeme
doporučení
součást
terapie
využít
demencí,
nefarmakologické nalezneme
a příkladů ale těžko nalezneme a terapií. rozdělila
V roce
2005
jako
konkrétních
rad
komplexnější přehled metod
Holmerová
nefarmakologické
i pár
techniky
et
přístupy
al.
ve
podle
svém
toho,
článku
na
který
problémový okruh jsou zaměřeny. Následující část se věnuje jednotlivým
nefarmakologickým
přístupům
k pacientům
postiženým demencí právě dle členění Holmerové.
2.6.1 Včasná
diagnóza
a
podpora
pacienta
v úvodní
fázi
onemocnění, poskytnutí informací a navázání kontaktu Jak již bylo uvedeno, odborníci se jednoznačně shodují v tom,
že
vyžaduje
základem důslednou
je
včasné
edukaci
rozpoznání
zejména
choroby,
praktických
což
lékařů
a široké veřejnosti. V první fázi by nemocný a jeho rodina měli
dostat,
léčbě, mohli
samozřejmě
především vyrovnat.
možných
forem
kromě
informace, Měli
pomoci
by
aby
také
a
pokynů se
farmakologické
s nastávající
dostat
podpory,
o
informace
kterou
situací
o nabídce
mohou
v dalším
průběhu nemoci potřebovat.
2.6.2 Zachování či zlepšení kognitivních funkcí Kognitivní rehabilitace a cvičeni paměti
Holmerová
upozorňuje,
že
cvičení
paměti
nese
prvky
soutěživosti a je vhodné spíše pro zdravé seniory.
-
16
U
klientů
kognitivní
s mírnější
rehabilitaci,
formou
která
je
demence velmi
používáme
blízká
cvičení
paměti, ale ve velmi zjednodušené podobě. Využívá například slovní
hry,
doplňování
říkanek,
skládání
obrazců
nebo
zjednodušené pexeso.
Orientace v realitě
Ve
všech
„orientace
stádiích
demence
v realitě".
Může
se
můžeme
využít
jednat
o
techniku
systematickou
individuální či skupinovou práci, ale důležitá je především jako součást komplexního přístupu k člověku s demencí. V
případě
skupinových
skupinu třech až šesti lidí,
„sezení"
doporučuje
která by pracovala
Holmerová
pětkrát
týdně půl hodiny až hodinu. Nejprve by vedoucí měl zmapovat stupeň
orientace
nastat
diskuse
pomocí
jednoduchý
a upřesnění.
zaměstnávající
kognitivní
na zapojení všech smyslů.
Při
otázek,
pak
by
sezení pak následují
funkce.
měla hry
Důraz by měl být kladen
Používají se předměty a obrázky,
upřesňuje se tvar, barva nebo možnost použití. Nesmíme zapomínat ani na to,
že skupinová práce by se
měla vždy odehrávat v přiměřeném a příjemném prostředí. Technika
orientace
čtyřiadvacetihodinový předáváme
důležité
jednoduchých znamení
pacientů,
po
a symbolů,
úpravou
odlišíme dveře, a
přístup,
informace
znaků
a
v realitě
hodiny,
odlišíme
kdy
je
však
dementnímu
celý den
člověku
formou
zvýrazněním
prostředí.
především
zapojení
orientačních
Například
barevně
do pokojů umístíme jména personálu postele.
Výsledkem
by
mělo
být
zlepšení sociálních dovedností a podpora samostatnosti. Holmerová některých
však
klinických
upozorňuje, výzkumů
že
tato
užitečným
metoda
je
nástrojem,
dle dle
jiných může zhoršovat behaviorální a psychologické symptomy -
17
demence,
provokovat
agresivitu,
agitovanost
a
úzkost,
zejména, je-li aplikována necitlivě.
Reminiscenčni terapie
Technika
využívá
prostřednictvím nej lepšího demencí,
vzpomínek
různých
způsobu
podnětů.
a
jejich
Součástí
komunikace
vybavování
je
vyhledávání
s člověkem
postiženým
vhodného prostředí a dobrá komunikace s rodinnými
příslušníky.
Reminiscenčni
terapii
se
budeme
podrobně
věnovat později.
Adaptace prostřed! pro člověka s demenci
Prostředí, to
jeho
domov
ve kterém člověk s demencí žije, nebo
zařízení
sociální
přehledné a pro něj pochopitelné. místností,
postelí,
v technice
orientace
bezpečné,
ale
toalety
zároveň
člověka
by mělo
být
Zahrnuje jasné označení
apod.,
v realitě.
péče,
ať už je
jak
již
bylo
Prostředí neomezovat
by a
zmíněno
mělo
být
respektovat
potřebu pocitu soukromí. Zejména
zařízení
sociální
péče
mohou
všechny
tyto
podmínky splňovat jen obtížně vzhledem k architektonickým, personálním
a
provozním
možnostem.
Zařízení
by
se
však
neměly na své limity vymlouvat a snažit se ideálu alespoň přiblížit.
2.6.3 Zachování či zlepšení soběstačnosti v aktivitách denního života Vedeni k soběstačnosti
Vedení k soběstačnosti vyžaduje trpělivost pečujících, kteří nechávají
člověka s demencí udělat
samotného úkony, -
18
které
zvládne.
komunikaci zařízení
Nesmíme
s rodinnými nebyl
samozřejmě
zapomínat
příslušníky,
považován
za
na
dobrou
aby přístup personálu
neochotu
personálu
klienta
obsloužit.
Lifestyle approach
Holmerová metodu Pečující
vzájemně
v kolik hodin potřebuje
definuje
sdílejí,
je
jako
jaký
je
zvyklý vstávat,
dopomoc.
Opět
s rodinnými příslušníky,
je
„návod
k pacientovi".
klientův denní
co
velmi
zvládne
režim,
sám a s čím
významná
komunikace
kteří pečujícím v ošetřovatelském
zařízení mohou s řadou otázek pomoci.
2.6.4 Zmírnění
či
odstranění
problémového
chování
a psychologických příznaků demence Systematická edukace a odborné vedeni profesionálních pečujících
Profesionální pečující by měli být školeni k tomu, aby uměli analyzovat problémové chování ve všech souvislostech, které by je mohly vyvolávat nebo zhoršovat. pečující
svůj
přístup
konkrétnímu
Přizpůsobí-li
člověku,
problémové
chování je obvykle minimalizováno. Důležité
je
zjišťování
potřeb
jednotlivců
s demencí,
kteří mohou jen špatně vyjádřit své potřeby verbálně a svou nespokojenost vyjadřují právě neklidem.
Videotrénink interakci
Videotrénink pracovník s demencí
natáčí
interakcí pečovatele
na videokameru
je při
metoda,
kdy
komunikaci
a pak společně
vyškolený s člověkem
analyzují,
co se -
19
podařilo,
co nepodařilo,
čeho si pečovatel nevšiml a proč
a snaží se komunikaci vylepšit.
Simulated Presence
Někteří
pacienti
hledají
své
příbuzné,
neklidu
až
agrese.
zmírnit
problémové
známého
s demencí svůj
po
příchodu
domov,
což
Metoda
Simulated
chování
simulací
prostředí
může
do
zařízení
být
příčinou
Presence blízké
prostřednictvím
se
snaží
osoby
nebo
videozáznamu
či
audiozáznamu.
Předvídatelnost,
pravidelnost
a
strukturovanost
denniho režimu
Pečovatelé s demencí
by
se
takový denní
možnostem,
měli
snažit
rytmus,
vytvořit
který bude
člověku
odpovídat
jeho
zájmům a potřebám.
2.6.5 Zlepšení kvality života pacientů s demencí a zlepšení komunikace mezi pacientem a ošetřujícím lékařem Touto
problematikou
kladou důraz podněty
se
zabývá
řada
zejména na nonverbální
pro
všechny
smysly,
přístupů,
komunikaci,
taktilitu,
které
přiměřené laskavost,
zdůrazňování individuálního přístupu k pacientovi.
Vychází
z toho,
než
že
pečujícímu
člověk může
s demencí zdát.
vnímá
Soustřeďují
daleko se
více, na
se
posilování
zachovaných schopností a dovedností konkrétního nemocného.
-
20
Validace
Tuto
metodu
přinesla
v 80.
letech
americká
sociální
pracovnice německého původu Naomi Feilová. Důraz
je
kladen
na
zachování
a
posílení
lidské
důstojnosti člověka s demencí, přijetí jeho tématu a práce s ním
prostřednictvím
pozorného
naslouchání
a
empatie.
Metoda validace se nesnaží nemocného orientovat v realitě, neboť tyto snahy mohou vést k neklidu až agresivitě. Rheinwaldová validační založena
terapii na
z toho,
(1999), která se ve své knize více věnuje
že
dle
zásadách
Feilové
upřesňuje,
humanistické
každý člověk má
odlišnost a duševní stav.
svou
že
metoda
psychologie
cenu bez
a
je
vychází
ohledu na
svou
Proto i k nemocným starým lidem
je nutno přistupovat s úctou a snahou o pochopení. Validace znamená respektování dezorientovaných sebou
dlouhý
Člověk
se
běh
musí
života,
je
pokorným
vyrovnat
se
životem,
lidí,
kteří mají
uznáním aby
za
moudrosti.
mohl
v klidu
zemřít. Je potom úlohou geriatrických pracovníků validovat, tedy brát na vědomí příčiny chování starých lidí trpících demencí
a
tím
jim
dávat
posilovat ty schopnosti, že je podpoříme
smysl
a
cenu.
Pečující
by
které ještě tito lidé mají.
v soustředění
na
schopnosti,
měl Tím,
které mají,
dáváme jim možnost soustředit se na něco pozitivního. Cílem validace dle Rheinwaldové je: • pomoci vyřešit nedořešené problémy z minulosti, • pomoci lidem vyrovnat se se životem, •
snížit stres způsobený životními ztrátami, pomoci uniknout pocitu samoty a neužitečnosti,
• dosáhnout toho,
aby se lidé cítili spokojenější,
pomoci unikat nudě a stresu, • vrátit lidem pocit vlastní hodnoty, -
21
•
stimulovat smyslové vzpomínky.
Doporučuje zvyklosti.
zaměření
Jako
z domácností. hlasu, oční
pomůcky
osobní
můžeme
Důležité
jsou
vzpomínky
použít
a
různé
doteky,
dřívější
staré
příjemná
věci
modulace
kontakt, hudba, empatie, zrcadlení.
Přečteme-li s metodou
na
si
výše
reminiscenční
uvedené
terapie
řádky
a
v další
porovnáme
kapitole,
je
můžeme
říci, že tyto metody jsou si v mnohém podobné, stanovují si obdobné cíle a k dosažení těchto cílů využívají i obdobných prostředků. Autorka metody validace Feilová kladla až možná příliš velký
význam
na
psychologicko-sociální
příčiny
demence,
které lze validací významně ovlivnit. Podle její teorie (in Rheinwaldová, ztráty,
1999)
kterým
již
utíká do fantazie, a minulost starý
člověk během svého života popírá různé ve
stáří
nemá
je pro něj
člověk
silný
není
schopen
žádnou motivaci
fantazie a minulosti,
hodnotný,
vrací
a proto
žít v přítomnosti
bezpečným úkrytem. a
čelit,
Cítí-li
nepotřebuje
se však
unikat
se dospělá kontrola,
do
zlepšuje
se řeč a obnoví se interakce. I
tato metoda může být využita
Rheinwaldová
(1999)
doporučuje
jako
jako nejlepší
součást
sezení,
individuální
přístup trvající jen 10 - 20 minut vzhledem k rychlé ztrátě energie a pozornosti u lidí ve vyšším stadiu dezorientace. Holmerová považuje
ideální
využití
validační
terapie
jako součást komplexní péče o člověka s demencí. Jako příklad využití metody v běžné denní praxi uvádí Holmerová chce jet reakce
kdy
za bratrem.
odmítnout
v realitě nežije".
situaci,
a
říct
Tato
dezorientovaný
člověk
opakuje,
že
Dle validační teorie by byla špatná
jeho mu,
odpověď
téma „ale by
a
snažit
se
jej
Váš
bratr
už
přece
pravděpodobně
vedla
zorientovat deset
let
k neklidu -
22
a agresivitě.
Jako
pojedeme spolu,
vhodnou
reakci
navrhuje
říci:
„Ano,
ale teď tu potřebuji něco dokončit, pojďte
mi s tím pomoci." Tím přijmeme jeho téma a zároveň odvedeme pozornost dezorientovaného člověka jinam.
Preterapie
Tato
metoda
z humanistické
je
v mnohém
psychologie
shodná
s validací,
vychází
a jejím autorem je G.
Prouty,
přímý žák C. Rogerse.
Habilitační terapie/Neohabilitace
Tyto metody rovněž vychází z respektování důstojnosti a potřeb člověka s demencí. na
vhodné
prostředí,
komunikaci,
Pečovatelé by se měli zaměřit
strukturované
zejména
neverbální,
aktivity,
vhodnou
dostatek
stimulace
a podpory neproblémového chování.
Stimulační a aktivizačni metody
Stimulační
a aktivizačni metody jsou obecně přínosné
techniky využívané u různých pacientů. Patří
sem mimo
jiné muzikoterapie,
pohybová terapie,
pet terapie či arteterapie. Jako
jedna
s demencí
se
z metod
ukazuje
specializuje Veleta (2005)
ji definují
v procesu, sociální
který
estetická stránka, kdy
terapie
a emotivitu,
být
taneční
působící terapie,
za podpory Holmerové.
na na
člověka
kterou
se
Hátlová a Suchá
jako psychoterapeutické využití pohybu
působí
i fyzické
příznivě
na
zlepšení
integrace
člověka.
emoční,
kognitivní,
Do pozadí
ustupuje
do popředí vystupují faktory psychické,
příznivě faktory
ovlivňuje fyzické,
neverbální
které
příznivě
komunikaci působí
na -
23
koordinaci
pohybu
a
rovnováhu
i
faktory
sociálni,
neboť
taneční terapie podporuje komunikaci ve skupině.
2.6.6 Zlepšení
kvality života
pacientů v terminálních
fázích
demence Maieutický přistup - empatické ošetřovatelstvi
Pečovatelé citlivou
se
interakcí
kontakt
přes
učí
pracovat
s energií
a vztahem.
veškerá
v pokročilejších
fázích
s prožitkem, Učí
omezení,
přináší,
učí
empatií,
se navazovat
která
demence
se překonávat
pocit
bezmoci při práci s těmito lidmi.
Paliativni péče v terminálnich fázich demence
Paliativní 0 člověka, Zahrnuje
péče
jehož léčbu
nemoc
bolesti
psychologických,
znamená
komplexní
nereaguje a dalších
na
léčbu
a
kurativní
symptomů,
ale
péči léčbu.
i řešení
sociálních a duchovních problémů nemocných
1 jejich rodin. Paliativní rezervy. pobyt
péče
Demence
v Hospiců,
má
však
v České
republice
zatím nepatří mezi onemocnění přestože
o
potřebnosti
velké
indikující
paliativní
péče
v terminálních stádiích demence není pochyb.
2.6.7 Podpora pečujících rodin Pomoc sítě
rodině
denních
respitní
péče,
by měla
center,
spočívat
osobní
poradenských
ve vytvoření
asistence,
služeb,
klubů
kvalitní
domácí a
péče,
svépomocných
skupin.
-
24
2.7 Práva pacientů s demencí V
roce
1998
vydala
Evropská
alzheimerovská
asociace
Evropskou chartu pacientů postižených demenci a těch, kteří o ně pečují. které
Uznává,
způsobuje
sociálními
že demence
omezení
důsledky.
je chronické
a
ztrátu
Proto
je
onemocnění,
soběstačnosti třeba
se
všemi
prosazovat
práva
a naplňovat potřeby lidí postižených demencí i těch,
kteří
o ně pečuj í . Dle
této
charty
mají
nemocní
právo
na
to,
aby
se
podíleli na rozhodnutích o svém vlastním životě, na právní ochranu,
co
nej lepší
zdravotní
a
sociální
služby,
na
dostupnost specializované neurologické a psychiatrické péče a také na citlivou a správnou péči o umírající. a rodinní
příslušníci
jsou
klíčovým
Pečovatelé
článkem
v péči
o pacienty postižené demencí. Mají právo na to, aby jejich role byla respektována a společensky oceněna, byl
respektován
a služeb.
při
rozhodování
V neposlední
jejich názor
a zajišťování
řadě
další
potřebují
péče
informace
a porozumění. Evropská zlepšit
alzheimerovská
informovanost
asociace
široké
zdůraznila
veřejnosti,
což
je
nutnost základem
pro porozumění této problematice a pro odstranění předsudků a
diskriminace.
programy
Je
rovněž
třeba
pro
zajistit
lékaře
a
komplexní
ostatní
edukační
zdravotnické
profesionály a dále pracovat na výzkumu demence.
Cílem je
zlepšení situace pacientů postižených demencí, která povede k prosazování
jejich
důstojnosti,
nezávislosti,
autonomie
a bezpečnosti. Po celém světě bylo
založeno mnoho organizací,
které
si kladou za cíl zlepšovat kvalitu života lidí postižených demencí veřejnost
a
jejich na
tento
rodinných
příslušníků
problém
snažit
a
a
upozorňovat
se prosazovat
práva
-
25
těchto lidí. Zastřešující institucí pro organizace na celém světě
je Mezinárodní
Disease
alzheimerovská
International),
jejíž
asociace
(Alzheimer's
členem v České republice
je
Česká alzheimerovká společnost v čele s MUDr. Holmerovou. Mezinárodní doporučení,
alzheimerovská
ve
které
asociace
definovala
vydala
listinu
následující
základní
principy, dle kterých by se společnost měla řídit: • Alzheimerova jsou
choroba
a příbuzné příčiny demence
progresivními
onemocněními závažný
mozku
vliv
na
a
a
invalidizujícími
ve svých
důsledcích
život pacienta i
mají
celé
jeho
rodiny, • člověku
s demencí
je
třeba
zachovat
stejnou
lidskou důstojnost a respekt jako jiným, zajistit bezpečné
prostředí,
zacházením
ochránit
azneužíváním
jej
jich
před
špatným
samotných
či
majetku, •
společnost garantuje péče
a
včasné
zajištění
stanovení
kvalitní lékařské
diagnózy,
zajištění
kontinuální péče a dostatek informací, •
člověk
s demencí
rozhodnutích,
se musí
která
se
podílet co nejdéle týkají
jeho
na
života
a budoucí péče, •
zajištěna
má
která umožní,
být péče
a podpora pro
pečující,
aby se co nejdéle aktivně podíleli
na péči, •
společnost musí uvolnit přiměřené zdroje.
Není cílem této práce rozebírat postoje společnosti ke starým lidem s demencí. Je však jasné, nastolují výše uvedené principy,
že do ideálu,
který
má naše společnost ještě
daleko. Tyto dokumenty jsou jen na bázi doporučení a nemají -
26
právní
sílu
na
to,
aby
bylo
povinné
je
dodržovat.
Organizace prosazující práva lidí s demencí mají před sebou ještě
velký
společnost
kus
práce,
věnovat
aby
pozornost
se
jim
podařilo
problematice
stáří
přimět
a nemocím
s ním souvisejícím. Jedním závislých
na
z velkých
kroků
k prosazování
péči
osoby,
tedy
jiné
práv
i osob
s demencí
vznik zákona č. 108/2006 S b., o sociálních službách. stanovuje,
osob je
Zákon
že sociální služby musí být plánovány tak,
aby
byly zohledněny osobní představy a potřeby klientů sociální služby
a
života.
aby
jim
Tohoto
zúčastnit
i
služby
umožňovaly
individuálního
klient.
Tedy
i
vést
plánování
klient
běžný se
způsob
vždy
s demencí.Bude
musí proto
velice důležité, aby pracovníci v sociálních službách uměli správně komunikovat, účinně
přistupovat
navazovat kontakt a znali metody, ke klientům postiženým
třeba
jak
i těžkou
formou demence.
2.8 Komunikace s člověkem trpícím demencí Komunikace obtížná
a
schopnost
s člověkem
specifická. řečového
trpícím
Člověk
projevu,
trpící
mimika
schopnost porozumět významu slov, Je
důležité
upozornit věnovat
na
demencí
bývá
je
v
má
mnohém
sníženou
utlumena,
ztrácí
nedává najevo své emoce.
specifika
tomuto
demencí
komunikace s člověkem
s demencí
a
tématu
alespoň
krátkou
pozornost.
Správná komunikace je podstatou prakticky všech
nefarmakologických terapeutických přístupů k léčbě demencí, včetně reminiscenční terapie. Koběrské s člověkem
(2003)
s demencí.
vhodný je klidný,
se podařilo shrnout zásady komunikace Důležité
je
přizpůsobit
tón
hlasu,
nižší tón a houpává melodická intonace.
Nutné je samozřejmě přizpůsobit se eventuelní vadě sluchu. -
27
Mluvíme pomalu,
zřetelně, používáme krátké jednoduché věty,
děláme pauzy. Doporučuje používat slova, která používá daný člověk
s demencí,
jej opravovat.
špatný
výraz,
neměli
Ideální je, můžeme-li ukázat,
a využívat více především
použije-li
o čem mluvíme
komunikačních kanálů zároveň.
neverbální
komunikace.
porozumí
a my
komunikaci
je
zvolit
nutné
eliminovat okolní ruchy.
porozumíme vhodné
Důležitá je
Využitím
komunikačních kanálů zvýšíme pravděpodobnost, s demencí
bychom
více
že nám člověk
jemu.
Pro
prostředí,
dobrou
kde
můžeme
Pokud člověk sedí nebo leží, vždy
je třeba snížit se na jeho úroveň a snažit se navázat oční kontakt,
je-li
to možné.
Pečující
iniciativy
člověkas demencí,
vlastních.
Vhodné
je
by měl
než
například
k činnosti druhého a zjistíme-li,
spíše
přicházet nejprve
přijímat
s řadou se
připojit
že vnímá naši přítomnost,
můžeme zkusit nabídnout své téma. Vždy máme jen jedno téma a neklademe
nadbytečné
otázky.
Je
dobré
při
komunikaci
povzbuzovat, dávat najevo, co dělá správně, dávat konkrétní zpětnou vazbu. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat na to, že
i
se
starým
dementním
člověkem
musíme
mluvit
jako
s dospělým a nenechat se svést k infantilní mluvě. Příručka
The
Benevolent
Society
(2006)
uvádí,
že
bychom měli být empatičtí, citliví, přizpůsobiví, zaměřovat se
na
schopnosti
ještě zůstaly,
a dovednosti
Měli
člověka,
které mu
na pozitivní interakce. Musíme brát v úvahu
individualitu jedince, a potíže.
starého
bychom
jeho minulost a jeho současné zájmy být
na
něj
zaměřeni
a nechat
jej
hovořit o tom, co je pro něj důležité. To, co u dementního člověka nazýváme problémovým chováním, může být pouze pokus o komunikaci. Každému musíme dát příležitost pro interakci. Tím,
že
strávíme
čas
nasloucháním
člověku
s demencí,
mu
říkáme, že je zvláštní a že to, co říká, je hodnotné.
-
28
Buijssen tendence
(2006) upozorňuje u starých lidi s demenci na
k podezíravosti
a
nedůvěřivosti.
Neměli
bychom
tedy před nimi nikdy mluvit potichu, i když mluvíme s jinou osobou.
Také
bychom
zásadně
neměli
v
jejich přítomnosti
mluvit o nich ve třetí osobě. Řada
odborníků
s dřívějšími
zvyky,
doporučuje zájmy,
rozhovor
zálibami
a
spojovat
zkušenostmi.
Pro
člověka s demencí je příjemné mluvit o svém mládí, čím byli a čím stále
jsou
i dnes.
Najít
a dotknout
se paměťových
stop vyžaduje ovšem vynalézavost a trpělivost pečovatelů. Neměli bychom v komunikaci zapomínat na humor,
jak se
též shodně zmiňují autoři knih o péči o člověka s demencí. Použití
humoru může
a může
ji
pomoci
větší
příležitost
přilákat
udržet.
pozornost
Humor
mít
člověka
v komunikaci
z kontaktu
potěšení,
s demencí
nejen
dává
ale
dává
i povoleni to vyjádřit. Řada dělá
pečovatelů,
v komunikaci
neuvědomuje,
ale
jak
rodinných
s dementním které
vedou
kontakt vůbec neumožní navázat.
člověkem
týmu,
neboť
čeho
profesionálních, chyby,
k narušení Koběrská
videotrénink interakcí a předávání v pracovním
tak
si
které
komunikace (2003)
si nebo
doporučuje
zkušeností a informací všimne
jeden
pečovatel,
nemusí se všimnout druhý. Koběrská
(2003)
Pokud se partneři náročný,
vzájemně vyladí,
je tanec
sice
fyzicky
ale uspokojující a partneři odchází plni energie.
Nepodaří-li kroky,
trefně přirovnala komunikaci k tanci.
se partnerům na
přichází
nervozita
sebe
vyladit,
a tanec
podnikají
(komunikace)
stojí
jiné oba
mnoho sil bez požadovaného výsledku.
-
29
3 Reminiscenční terapie Reminiscenční lidmi,
ve
terapie
je
metoda
práce
se
starými
které se využívá vzpomínek jako prostředku pro
terapii. Tato metoda má široké využití u všech seniorů, ale zvláště vhodná a prospěšná je pro osoby trpící demencí. Pojem 1992
jako
„reminiscenční „hlasité
v lidském životě,
terapie"
nebo
tiché
definoval
Woods
připomenutí
si
v roce událostí
a to buď sám nebo s jiným člověkem nebo
se skupinou lidí"1. Janečková
(2007a,
str.
8)
říká,
že reminiscenční
terapií je obvykle označován rozhovor terapeuta se starším člověkem jeho
(nebo skupinou seniorů)
dřívějších
o jeho dosavadním životě,
aktivitách,
prožitých
událostech
a zkušenostech, často s využitím vhodných pomůcek. Spector et al. terapii
jako
(2004)
skupinová
popisuje typickou reminiscenční
setkání,která
probíhají
nejméně
jednou týdně a ve které jsou účastníci povzbuzováni hovořit o minulých
událostech,
často
s pomocí
fotografií,
hudby,
předmětů a videozáznamů z minulosti. V
zahraničních
zmiňována již v 60. 70.
let
se
začala
pramenech
a 70. více
je
letech 20.
prosazovat
reminiscenční století.
Na
jako metoda,
terapie
začátku která má
neocenitelný potenciál na poli péče o dementního člověka. Dlouho
se
předpokládalo,
reminiscenční
terapii,
musí
že
člověk, mít
který
zachován
podstupuje
určitý
stupeň
paměti a chápavosti, aby terapie měla nějaký smysl. O
změnu tohoto postoje se zasadil Kiernat
et al., 2004),
(in Spector
který provedl v roce 1979 jako první výzkum
1 Spector A., Orrell M., Davies S., Woods R. T. Reminiscence Therapy for dementia (Cochrane Rewiew). In: The Cochrane Library, Issue 2, 2004. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd., str. 2. -
30
o vlivech Výzkumem
reminiscenčni potvrdil,
zájem může
vzrůst
terapie
že
na
konverzace
dementní
může
být
populaci.
stimulována,
a rozpětí pozornosti může být
Mnoho poskytovatelů péče
o staré
lidi trpící
zvýšeno.
demencí pak
přijalo tuto terapii plní entuziasmu a s velkým očekáváním. To,
že
zázraky
se nestaly,
způsobilo,
že řada
z nich
od
terapie ustoupila. Jak uvádí říci,
Grundová
že v práci
nemůžeme práce
je hned na počátku
zázračný
vzpomínkami
úspěch
nepřinese
jakékoli
zásadní
nemoci. Může však být uspokojující, úspěchu přiměřená.
Cokoli,
úpadku mentálních
funkcí
určitý
třeba
s člověkem trpícím ireverzibilni demencí
očekávat
se
(2004),
standard
terapie.
zvrat
ve
Ani
vývoji
je-li míra očekávaného
co může pomoci zmírnit rychlost dementního
kvality
jeho
člověka
života,
a udržet
lze
považovat
tak za
významný úspěch. Reminiscenčni metodou,
alespoň
terapie v okruhu
je lidí
u
nás
už
poměrně
pohybujících
se
známou
v oblasti
péče o seniory. Stále ještě se však můžeme setkat s názorem široké
veřejnosti,
že
práce
se
starými
lidmi
trpícími
demencí je zbytečná, protože „dementní člověk nic nevnímá". Až
v posledních
dvou
desetiletích
se
začíná
zdůrazňovat
význam psychologických přístupů k dementnímu člověku. V metodou
následující
části
reminiscenčni
se
terapie,
budeme
podrobněji
významem
zabývat
vzpomínání,
teoretickými východisky i praktickými úkoly. Je
vhodné
vzpomínkami
upozornit,
seniorů
ujal
že
přestože
název
se
pro
práci
reminiscenčni
se
terapie,
nejedná se o terapii v pravém slova smyslu, přestože účinek může být skutečně terapeutický.
Reminiscenčni terapii může
provádět školený laik, v této práci proto nebudeme nazývat toho,
kdo
terapii
vede,
terapeutem,
ale
spíše
naslouchajícím nebo vedoucím reminiscenčni skupiny. -
31
3.1 Teoretický základ reminiscenčni terapie Vzpomínání
je tak staré jako historie sama a všichni
jsme schopni vzpomínat od té chvíle, máme paměť. každý
Jedná
z nás
spojujeme
se tedy o přirozený proces.
se
někdy
ohlížení
„patologického" zaměření
do
věnuje
pro
svým
minulosti
procesu
starého
z přítomnosti
kdy si uvědomíme,
se
člověka
na
vzpomínkám,
stářím,
stárnutí.
jako
Panoval
minulost
neschopnost
Přesto,
je
přijmout
že
často součást
názor,
způsobem změnu.
že
že úniku
Největší
zásluhu ve změně vnímání vzpomínání jako patologického jevu přinesl
Erik
Erikson,
který
teoreticky
definoval
proces
životni rekapitulace jako součást lidského vývoje ve vyšším věku. Termín životní rekapitulace byl však poprvé prosazován americkým psychiatrem Robertem Butlerem (in Spector a kol., 2004),
který
konci života, zpátky
do
které
že
lidé,
kteří
tedy zejména staří lidé,
minulosti
nebyly
významné
připomněl,
ve
a
své
pokoušejí době
se
ke
se začínají ohlížet rozpoznat
vyřešeny
ztráty atd.) a vypořádat
se přiblížili
(př.
se s nimi.
události,
pocity
viny,
Butler říká,
že tento proces životní rekapitulace je způsobem psychické přípravy na smrt a je součástí přirozeného procesu lidského vývoje s postupujícím věkem. Vzpomínání je pak prostředkem procesu životní rekapitulace, který umožňuje lidem přijmout jejich stáří a blížící se konec života. Na teorie Butlera pak navázal a do povědomí veřejnosti přinesl věnuje
Erik také
reminiscenčni
Erikson. přednášení terapie
Dle o
Kašlíkové,
která
reminiscenčni
z Eriksonovy
se mimo
terapii,
„teorie
osmi
jiné
vychází věků".
Erikson rozdělil život člověka do osmi etap. V každé etapě musi každý jedinec projit určitým konfliktem, má v ní svůj úkol,
který by měl v dané etapě vyřešit. Například v první
-
32
etapě má jedinec za úkol získat důvěru ke světu.
Posledním
úkolem je přijmout a zrekapitulovat svůj život takový, jaký byl, aby z něj mohl, smířen, odejít. Kašlíková připomíná,
že málokdo projde těmito etapami
bez bolestných zkušeností. Nevyřízené úkoly si člověk nese s sebou po zbytek svého života. Čím více konfliktů zůstalo nevyřešeno, tim větší zátěž si nese. A právě proto je vzpomínání pro seniory tak důležité. Nabízí
se
hodně
jim možnost
dlouho
nesmírně
tížila.
uvolňující
uvolnit Pro
zátěž,
starého
zážitek,
která
člověka
pocit
smíření
je možná
již
to
být
se
může
životem na
jeho sklonku.
3.2 Úloha vzpomínání ve stáří Vzpomínání
má
pro
starého
člověka
řadu
pozitiv.
Vzpomínání oživuje události z minula, nejsou to ale jen tak náhodné události nebo obyčejná fakta. to,
že
jsou
spojeny
s osobní
Důležité na nich je
zkušeností,
která
je
pro
jako
na
vzpomínajícího živá a poutavá. Norris významný
(1986)
upozorňuje
prostředek,
jak
na
zdůrazňovat
vzpomínání přednosti
starších
lidí před jejich nezpůsobilostí. Například i když se člověk pomaleji rozhoduje nebo si nedávné události pamatuje stále méně,
zůstává
velmi
dobrá.
často A
tak
jeho
paměť
vzpomínání
udržovat sebeúctu tím,
na může
vzdálenější starým
události
lidem
pomoci
že znamená orientaci na věci,
které
mohou, místo konfrontace s tím, co dělat nemohou. Jak již bylo uvedeno, reminiscence je důležitá v rámci procesu
životní
rekapitulace
a
jako
taková
může
umožnit
lidem přijmout jejich stáří a blížící se konec života.
-
33
Jakákoli práce s paměti paměť trénuje, z cílů
všech
Zachovat
kvalitních
a pokud možno
zařízení
což je jedním
pečujících
i rozvíjet
funkce,
o
seniory.
které
člověku
ještě zbyly. Janečková
(2007a)
vnímání.
Vzpomínky
proběhly
kdysi
a emocí.
přinášejí
dávno,
Navíc
vzpomínajících,
zdůrazňuje,
prožitky
včetně
situací
tehdejších
vzpomínání vzpomínky
že vzpomínání se dotýká
uvolňuje dojímají
tak,
smyslových energii
a
a
jak vjemů emoce
povznášejí,
jsou
spojeny s pocity hrdosti a jsou také příležitostí k humoru. Norris
(1986) uvádí,
vlastní hodnoty,
neboť
že vzpomínání může posílit vědomí
starým lidem poskytuje příležitost
podělit se s ostatními o moudrost a zkušenosti, které během svého
života
udržet
si
nashromáždili.
pocit
Často se můžeme starého člověka, jako
tělesně
dokonce
vlastní
pomoci
a
člověku
předávat
pomáhat
ho
druhým.
setkat s negativním stereotypním vnímáním které popisuje
otupělého.
zrušit
tento
typického
zmateného, Tím,
prostor podělit se se svými tím
starému
identity
postiženého,
jako
Může
že
dáme
životními
stereotyp
a
starého člověka
závislého
a často
starému
člověku
zkušenostmi, prezentovat
můžeme starého
člověka jako opravdovou individualitu. V má
neposlední řadě je důležitý i fakt,
již
omezené
možnosti
že řada seniorů
společenských
aktivit.
Reminiscenční skupina se tak stává i místem pro společenský kontakt.
Je smysluplným naplněním času,
kterého mají staří
lidé v ústavních zařízeních nadmíru. Vzpomínání
může
být
pro
seniory
příjemnou
a povzbuzující zkušeností. Navíc prostřednictvím vzpomínání může starý člověk nalézt jiného člověka, zkušenosti,
případně
vzpomínající
a
může
má to
podobné být
začátek
který má podobné
zájmy,
jako
hlubokého
měl
vztahu.
Zvláště starý dementní člověk těžko sám navazuje jakékoli -
34
vztahy.
Ať
takový
už
vztah
jde o vrstevníka v novém
cizím
nebo někoho
prostředí
z pečovatelů,
ústavního
zařízení
může být nesmírně důležitý. Navíc režimu
tvoří-li
vzpomínky
a oddechových
obyvatel
aktivit,
součást
obyvatelé
mají
organizace prostředek,
jak ovlivňovat život v domově. Mnoho starých lidí nesnáší, když jsou neustále objektem dobročinnosti druhých nebo když nemohou
ovlivňovat
přispívat
do
dění
způsob
svého
skupiny,
života.
vymaňuje
se
Tím,
že
z role
může
závislého
nebo opečovávaného, což může přispět k jeho spokojenosti. Neni nic horšího, jej
nezajímá.
než nutit člověka k aktivitě,
Reminiscenční
terapie
nám
také
která
poskytuje
informace o tom, co naši obyvatelé rádi v minulosti dělali ve
svém
volném
čase.
Dle
těchto
informací
pak
můžeme
naplánovat bohatý program aktivit. Vzpomínky zařízení
mohou
být
rovněž
k vytvoření denního režimu.
užitečné
pro
ústavní
Je vhodné pokusit
se
denní režim co nejvíce přiblížit osobním potřebám klientů, jak jen to provozní podmínky dovolí.
3.3 Cíle reminiscenční terapie Všechny cíle reminiscenční terapie směřují k tomu, aby byla zachována kvalita života starého člověka. Cílem
terapie
najevo zájem, jej,
je
podpořit
starého
člověka,
úctu a zvýšit tak jeho sebevědomí.
jak jen je to možné,
i do rozhodování,
dát
mu
Vtáhnout
co se s ním
bude dít, čímž podporujeme jeho samostatnost a dáváme mu na vědomí, že jej respektujeme. Pomocí toho,
aby
reminiscenčních se
starý
člověk
pomůcek otevřel
se
snažíme
dosáhnout
a my mu mohli
pomoci
vyřešit úkoly, kterým se na své cestě životem vyhýbal. -
35
Cilem
terapie
je
rozvoj
nebo
alespoň
zachování
schopností, které člověku ještě zůstaly. Cílem je i smysluplné naplnění volného času v denních centrech
i
domovech
pro
seniory.
„Při
péči
o
lidi
s Alzheimerovou chorobou pravděpodobně neexistuje cennější prostředek než smysluplná aktivita. dokáže Může
pozvednout
na
duchu
zklidnit nervozitu a neklid.
sednou, něco
člověka
aby řešili nějaký úkol,
společného.
Programy
Je-li používána dobře, a
rozptýlit
depresi.
Když si dva lidé spolu
spojuje je v tom okamžiku
aktivit
jsou
pro
nemocného
podstatné stejně jako fyzická péče a výživa.2
3.4 Pomůcky pro reminiscenci Norris
(1986)
upozorňuje,
že při
výběru
spouštěcích
podnětů pro reminiscenci musíme zohledňovat věk, minulost, styl
života
zohlednit
a
zážitky
schopnosti,
daného
jedince.
osobnost
a
Dále
je
mentální
třeba
kapacitu
vzpomínáj ičího. Vzpomínání
je proces,
který zahrnuje všechny smysly.
Při výběru pomůcek bychom proto měli dbát na to, zaměstnali
podnětem
co
největší
počet
abychom
smyslů.
Velice
důležitým se stává hmat a také chuť. Musíme brát ohled na to,
že mnoho starých lidí má problémy se sluchem,
zrakem
a rovněž čichové buňky bývají oslabené. Je proto nutné zjistit,
jaké schopnosti a dovednosti
zůstaly člověku zachovány a dle toho přizpůsobit i program reminiscence a dalších aktivit.
2 Zgola, 2003, s. 148
J. M.
Úspěšná péče o člověka
s demenci. Praha:
Grada,
-
36
Není určitá
složité
znalost
vzpomínáme.
nalézt
reálií
Jsou
to
pomůcky
dané
pro
doby,
například
reminiscenci. na
kterou
fotografie,
Stačí
společně
hudba,
filmy,
předměty kuchyňské výbavy, staré noviny a časopisy. Kašlíková používá „reminiscenční krabice" jako pomůcky pro terapii.
Jedná
se o krabici plnou předmětů typických
pro danou
dobu,
Například
klubíčko
práce,
toho, kdo je učil
atd.
na
ale
i
předmětů
vlny může
dodnes
používaných.
vzbudit vzpomínku
na domácí
plést
učili
a koho
Práce ve skupině pak probíhá tak,
zase
oni
že vedoucí skupiny
položí krabici na stůl a vyzve členy skupiny, aby se přišli podívat,
co
jim
dnes
přinesla.
Každý
určitě
z předmětů zareaguje a povídání samo plyne.
na
nějaký
Je pak úlohou
vedoucího, aby každý člen dostal svůj prostor a ostatní jej nepřekřikovali. Úlohami vedoucího skupiny se budeme zabývat pozděj i . Nemůžeme podnětů
však
najednou
zahrnout
i během
vzpomínající
sezení.
velkým množstvím
Zásadní
význam má
toto
doporučení zejména pro člověka s demencí. Norris
(1986)
zmiňuje
„Minulá
desetiletí"
reminiscence.
připomínajících dekádách.
scény
„Výzva
diapozitivů
nebo
další
videozáznamů
skupinové
soubory
fotografií
jsou
každodenního
k návratu"
pomůcky
je
života sada
v jednotlivých šesti
znázorňujících
souborů
výjevy,
jež
mohl během posledních osmdesáti let vidět typický obyvatel Londýna. karet
Další
s různými
pomůckou
je
tématy,
dopravními
prostředky
s palcovými
novinovými
„Nostalgie", např.
s domácími
z minulosti titulky
sada
či
až
podnětových předměty
po
příslušníky
či
současnost, královské
rodiny z 1. poloviny 20. století. Z výše uvedeného je
v Anglii
zřejmě
je patrné,
běžně
že reminiscenční terapie
využívanou
metodou,
neboť
tyto
sady pomůcek si můžeme dokonce zakoupit. Pomáhající v České -
37
republice
jsou
a schopnosti.
zatím
odkázáni
Průkopnické
snahy
na
svou
našich
fantazii
pomáhajících
jsou
však velice cenné svou inovativnosti, ale i tím, že pomůcky jsou doslova ušity na míru dané skupině seniorů. Zajímavý projekt vytvořila skupina skotských studentů, která si jako cíl své práce určila vytvoření počítačového programu,
který
aktivitách.
V projektu s názvem „Vytváření multimediálního
konverzačního
péče
tříletého
na
by
Univerzitě
že
program
nemají
a
žádnou
šest
softwarového
Andrews.
Cílem
jednoduše
ovladatelný
s dotykovou
obrazovkou,
i
skupinových
lidé, nebo
terapii
spojilo
a
St.
konverzaci.
staří
se
designu
v Dundee
podporoval
i z předpokladu, využívat,
s demencí"
individuálních
a
reminiscenčních
reminiscenční
vytvořit
počítačový
při
usnadňoval
klienty
bylo
při
pro
psychologie,
projektu
multimediální který
o
z oborů
inženýrství
napomáhal
pomocníka
v zařízeních studentů
by
Vycházeli
kteří
jen
sezeních
budou
nutně program
minimální
zkušenost
s prací na počítači. Pro účely rychlejšího vzniku prototypu omezili média pouze na fotografie, video a hudbu a omezili rovněž
témata
v Dundee.
na
odpočinkové
Studenti
uvádějí
pozitivní
stadiu
demence
pobídnut.
ve
svých
výsledky.
může
aktivity,zábavu studiích
Tvrdi,
reagovat
využití
a
život
prototypu
že i člověk v pozdním
smysluplně,
je-li
přesně
Jako nejvýznamnější výsledky výzkumu vyhodnotili
studenti to,
že program podnítil vzpomínky řadě účastníků
sezení,
o
kterých
někteří
lidé,
intervenci živěji,
kteří
jen
že
pečující
lidé
před
reagovali
chabě,
byli
s demencí
tím nikdy
na více
zvládli
tradiční zapojení a
neslyšeli,
že
reminiscenční a
užívali
reagovali si
práci
s počítačovým systémem jako takovým, že systém poskytl více přirozené
zkušenosti
z pečujících
na
to,
z konverzace aby
neustále
tím,
že
odejmul
podněcovali
tlak
konverzaci
-
38
a že
systém
zplnomocnil
osoby
s demencí
k účasti
na více
rovnocenném základě. Když neměli
hovoříme
bychom
přístupu
ke
jakýkoli
o
pomůckách
zapomenout
starým
v reminiscenční
alespoň
lidem
kontakt
reminiscenční
a
zmínit
význam
s demencí,
což
tedy
významnou
terapii.
i
Metodám
je
terapie, správného
základem pro pomůckou
správného
přístupu
a komunikace byl dán v této práci již prostor.
3.5 Forma reminiscenční terapie V
následující
a skupinovou
formou
části
se
terapie,
budeme
jejím
zabývat
využití
individuální
v každodenní
péči o starého člověka a také zvláštními technikami,
které
nás zavedou i mimo ústavní zařízení. Základem reminiscenční terapie je skupinová práce, ale pro řadu lidí trpících demencí, je
nesnadné
U takových
tolerovat lidí
je
větší,
vhodné
zvláště její těžší formou, často
využít
heterogenní spíše
skupinu.
individuálních
reminiscenčních technik.
3.5.1 Individuální reminiscenční terapie Norris
(1986)
uvádí,
velkou výhodu v tom, přizpůsobit k rozvinutí
že individuální
kontakt má svou
že tempo a obsah rozhovoru je možno
konkrétnímu silného
jedinci.
kontaktu
Je a
to
velká
vzájemné
příležitost důvěry
mezi
klientem a pečovatelem. Základním
prostředkem
individuální
reminiscenční
terapie je tedy vztah mezi vzpomínajícím a naslouchajícím, který může oběma přinést mnoho cenného.
-
39
K navozeni vzpomínek může naslouchající použít různých pomůcek, které již byly uvedeny drive. Typickou
formou
reminiscenční
terapie
vzpomínající
sám
systematické
je
vytváření
nebo,
individuální
„Knihy
je-li
života",
třeba,
kam
s pomoci
naslouchajícího zapisuje pro něj důležité okamžiky života. Je-li paměť vzpomínajícího oslabena,
používají se většinou
fotografie z dětství a mládí jako pomůcky pro terapii. Tento postup zpříjemní vstup starého člověka do nového prostředí,
zaměstná
s pečovateli,
jeho mysl
někdy
s příbuznými,
kteří
může často
a urychli
rozvinout neznají
vytvoření i
životní
vztahu
bližši
vztah
historii
svých
prarodičů, ale i rodičů. Požádáme-li příbuzné, aby přinesli fotografie a předměty blízké starému člověku, do péče
a dáme
člověkem mohou kdykoli
jim prostředek, hovořit.
vracet,
Ke
zvláště
zapojíme je
o čem se starým
Knize
života
s člověkem,
u
zmateným
se potom můžeme něhož
se
porucha
shrnula
výhody
paměti prohloubila. The
Benevolent
individuální
Society
reminiscenční
(2006)
terapie,
jak
je
popsala
řada
odborníků: • růst schopnosti komunikovat a vyjadřovat se, •
zlepšení
sociálních
interakcí
prostřednictvím
sdílení zkušeností, • růst pocitu sounáležitosti a společenství, •
zdůrazňování
individuality
a
jedinečných
zkušeností každého člověka, • možnost
stanout
v roli
učitele,
když
sdílíme
jejich zkušenosti, • pomoc smířit se se stárnutím,
-
40
• podpora starých lidi znovu získat zájem o minulé koníčky a svou minulost jako takovou, • podpora tvořivosti, •
růst vlastní ceny a pocitu úspěchu,
•
snížení
apatie
a
zmatenosti
zvláště
u
lidí
s demencí, •
zmírnění deprese,
•
růst spokojenosti se životem,
•
zlepšení sebeobsluhy,
• pomoc
starým
lidem
vypořádat
se
s krizemi,
ztrátami a životními změnami, • uspokojení psychických a emocionálních potřeb, •
smysluplná
a
příjemná
aktivita,
která
zahrnuje
pozitivní interakce. Výše
uvedené
individuální benefity,
výhody
reminiscenční které
nejsou
výhradně
terapie,
přináší
práce
ale se
i
výhodami všeobecnými
vzpomínkami
pro
jednotlivce.
3.5.2 Skupinová reminiscenční terapie Skupinová
reminiscenční
terapie
má
své
specifické
výhody. Museum zdůrazňuje členové
důležitost
mohou
uvědomují a svůj
Victoria
s nimi
(in
The
Benevolent
poznání
člena
sdílet
podobné
si mezi ostatními vlastní přínos
pro
skupinu,
Society,
skupiny,
že
problémy
roste
u
ostatní
a
jedinečnost, nich
2006)
zájmy,
platnost pocit
sounáležitosti a přijetí skupinou. -
41
Při
skupinové
seniorů,
jednoho
skupina
místem,
kde
poznávat.
si
se
probudit
sama
udržuje
staří
lidé
Světové události
by
si
svou
jinak
dynamiku.
války)
a
je,
že
jiného,
Skupina
je
vzájemně
se
mohou být dobrým
vztahů mezi
cizi.
skupiny
někoho
setkávat
(např.
malé
Výhodou
vzpomínku
mohou
vytvoření
byli
vytvořit
své vzpomínky.
může
výchozím bodem pro kteři
je vhodné
kteří pak sdílejí
vzpomínka takže
práci
staršími
Člověk
lidmi,
s demenci
bývá
osamocen, společný pozitivní zážitek je zvláště cenný. Norris
(1986)
uvádí,
že
v obecném
smyslu
může
reminiscenční skupina fungovat na třech úrovních: 1. Jako
oddechová
aktivita
-
tam,
kde
je
hlavním
cílem zajistit činnost pro volný čas pro starší lidi. 2. Jako psychická podpora - tam, snaží
o
vytvoření
kde se vzpomínáním
nebo
obnovení
sebeúcty
a vyjádření vlastní identity. 3. Jako
terapeutický
zaměřujeme
na
rekapitulace
prostředek
-
tam,
kde
napomáhání procesu
a
vyrovnání se
se
životní
se
životem
a nadcházející smrtí. Je skupina
velice mít.
důležité
důležité Například u
omezovat
k probírání
se
počet
citlivých
rozhodnout,
jaký
smysl
oddechových aktivitnení členů.
osobních
Naopak
u
skupiny
témat minulosti
bude tak
určené musime
zajistit, aby skupina měla důvěrnější charakter. V
praxi často skupina proplouvá různými úrovněmi a je
tedy na vedoucím skupiny,
aby ji vedl jen tam,
si bude jistý. Vždy ale musí dbát na to,
kde on sám
aby lidé pozvaní
do reminiscenční skupiny přesně věděli, co mají očekávat. Velmi důležité pro reminiscenční terapii je vytvoření atmosféry
důvěry.
Sezení
by
se
mělo
odehrávat
v tichém, -
42
příjemném a důvěrném prostředí, blízko ale
u sebe,
i to,
že
Doporučuje
což podporuje se
účastníci
se začít
sezení
židle by měly být umístěny vytvoření
budou
atmosféru důvěry,
navzájem
dobře
se šálkem čaje nebo
slyšet.
kávy,
což
navodí pocit zvláštní příležitosti.
3.5.3 Struktura skupiny V měla
první
řadě
skupina mít.
je
nutno
Odborníci
zvážit
počet
se shodují,
účastníků je 5 až 8 za předpokladu,
členů,
který
že ideálni počet
že skupinu vedou dva
vedoucí skupiny. Je-li skupina větší, stává se nepraktickou a
svým
členům
příspěvky.
umožňuje
Je-li
počet
jen
příležitostné
členů
naopak
a
povrchní
menší,
limituje
možnosti sdílení a výměny vzpomínek s druhými lidmi. Délka obvykle
sezení
je
účastníci
doporučuje
pružně
optimální
schopni reagovat
45
minut,
soustředění. a
dle
déle
nejsou
Norris
(1986)
okolností
délku
sezení
upravit. Kašlíková naopak prosazuje pevně ohraničený časový rámec a dodržet vše, skupiny.
Neměnný
co bylo na
rámec
bývá
začátku ujednáno s členy důležitý
pro
orientaci
dementního člověka. Pokud terapii
se
rozhodneme
u starých
doporučují
se
pro
skupinovou
lidí v pokročilejších
jen
maximálně
3
osoby
reminiscenční
stádiích demence, do
skupiny.
Délka
sezení u osob se středním kognitivním deficitem by měla být jen přibližně 20 až 30 minut, demenci dokonce ještě kratší,
u osob v pokročilejší
fázi
neboť nejsou schopni udržet
déle pozornost. Sezení Odborníci pamětí.
by
mělo
doporučují
probíhat častější
alespoň
setkání
u
jednou lidí
se
týdně. špatnou
Počet jedné série skupinových setkání je od šesti
-
43
by
do deseti. Tyto bloky mohou být následovány několikatýdenní přestávkou,
která
poskytuje
čas
na
zhodnocení,
odpočinek
a případně naplánování dalšího bloku sezení. Přestávky mezi a nudy.
Je
sériemi
lepší,
sezení
jsou prevencí vyhoření
dohodnou-li
se
účastníci
pouze
na omezeném počtu sezení a skončí tak po vzájemné dohodě, než když skupina přežije vlastní užitečnost a těžce odumírá zanechávajíc všechny ve stavu demoralizace. Norris
(1986)
upozorňuje,
že při výběru členů skupiny
musíme posuzovat kompatibilitu jednotlivých členů. Je třeba zjistit, zda lidé vybraní do skupiny vyhovují sobě navzájem i zamýšlené zábava,
funkci
není
dobré
skupiny. mít
Např.
mezi
pokud je cilem skupiny
sebou
tichého
a
uzavřeného
obyvatele. Takový člověk buď skupinu vyčerpá nebo z ní bude zcela
vyčleněn.
Má-li
však
skupina
terapeutický
smysl,
takový člověk má zde zcela jistě své místo.
3.5.4 Role vedoucího skupiny Velkou skupiny. starší,
úlohu
Dle
má
v reminiscenční
Kašlíkové
„zkušenější",
jsou který
ideální je
vůči
terapii
dva
vedoucí
vedoucí,
obyvatelům
jeden
v pozici
partnera a jeden mladší, který zastává pozici žáka. Norris
(1986)
skupiny zaujmout.
rozlišuje
6 rolí,
které
může
vedoucí
Hlavní úlohou je však zabezpečit celkově
dobré fungování sezení. Angažovaný a schopen skupiny,
naslouchajicí
vyslechnout
a
je
připraven,
respektovat
příspěvky
vytváří chápavé a vnímavé prostředí.
naslouchat
může
povzbuzujících
vyjádřit
poznámek,
například
pokyvováním,
ochoten členů
Svou ochotu
prostřednictvím vhodným
pohledem,
úsměvem atd. -
44
Facilitátor k odpovědím sdílí
dává
podněty
v případech,
vzpomínky.
podnětný materiál
kdy
Např.
nebo
skupina
pokládá
a chytí
poskytuje jen
neurčité
těžko
vodítka a
otázky,
se každé odpovědi,
váhavě nabídne
které se mu
dostane. Žák/partner a zkušenosti
umožňuje
starého
předání
člověka
a
specifické
je
mu
buď
znalosti
partnerem
při
probírání vzpomínek nebo se nechá poučit v roli žáka. Jako vhodný
regulátor
čas
tak,
tempa by měl aby
členové
vedoucí
skupiny vymezit
nepostrádali
možnost
se
zapojit, ani se nezačali nudit. V
roli
a podpořit
člena
a zpracováním
podporovatele skupiny
zvláště
má
a vhodně
náročných
za
úkol
mu
pomoci
témat.
citlivě se
Je-li
povzbudit
sdílením
zřejmé,
že
některý člen skupiny se potřebuje podělit o zneklidňující vzpomínku,
ale
není
zapotřebí
domluvit
dokázal
vhodné
si
problému po skupině. aby
to
v rámci
s dotyčným
skupiny, člověkem
může
být
dokončení
Zde je důležitá role vedoucího v tom,
posoudit,
zda
citlivé
téma
unesou
ostatní
členové skupiny i vedoucí sám. Poslední roli je koordinátor.
Úkolem je zajistit,
aby
každý dostal dostatečnou příležitost podílet se na skupině, držet
zpátky
projevy člena
dominantnější
zamlklejších,
byl
zajišťovat,
dostatečně
konkrétní témata,
členy
registrován
skupiny, aby
zvýrazňovat
příspěvek
ostatními
jednoho
a přibližovat
která se při sezení objeví,
všem členům
skupiny. Vedoucí o průběhu většinou
skupiny
sezení. pomocí
si
po
každé
skupině
Výsledky
svého
pozorování
pěti
bodové
škály
od
vyplní
záznam
zaznamenává
negativní
po
vynikající reakci. Hodnotí se, do jaké míry projevoval člen skupiny
zájem
a
dané
téma,
do
jaké
míry
reagoval
na
-
45
podnětný materiál a diskusi, do jaké míry přispívá účastník sám
od
sebe
a
jaké
byly
neverbální
reakce
člena
na
skupinové dění. Vedoucí
skupiny
dále
zaznamenává
případné
které brání úspěšnému průběhu skupiny. složení
skupiny,
určité
téma,
překážky,
Překážkou může být
podnětný
materiál,
ale
i dovednosti vedoucího. Tyto
záznamy
provedeného
jsou
sezení,
vhodné
ale
i
nejen pro
jako
dokumentace
individuální
práci
s jednotlivými obyvateli a také jako materiál pro vymýšlení strategie
na
následující
sezení,
čeho
se
vyvarovat
a co
naopak funguje.
3.5.5 Využití reminiscenční terapie v každodenním životě Kromě
individuálních
a
skupinových
sezení
nesmíme
zapomínat na její praktické využití v každodenním životě, v běžných
interakcích
pečujících vzpomínkami
o seniory obyvatel
a systematicky.
a
denních se
aktivitách.
jistě
pracuje,
nějakým ne
vždy
V zařízeních způsobem však
se
cíleně
Nej častěji formou individuálních rozhovorů
obyvatele domova s pečovatelem při běžných denních úkonech. Často
jsou v rámci
denního programu
tréninky paměti,
ale
tyto tréninky slouží jen právě pro tento účel a možná pro zábavu. vliv jak
na již
Obě
uvedené
člověka dle
metody
trpícího
jsou
demenci.
názvu můžeme
správné
a mají
příznivý
Reminiscenční
terapie,
předvídat,
však může
nabídnout
i terapeutický účinek, je-li dobře vedena. Taková práce se vzpomínkami nebývá řízená, měla by být přirozenou součástí
kontaktu mezi personálem a obyvatelem
v nejrůznějších situacích během dne. Je důležité poskytovat vzpomínkám
starších
lidí
ocenění,
patřičný
prostor
-
46
a respekt, třeba
ať už se objeví kdykoli a kdekoli. Může to být
určité jídlo,
ohledu
na
které
okolnosti je
vzbudí
vzpomínky
důležité,
aby
člověka.
Bez
naslouchající
byl
vnímavý. Člověk, řadu
který přichází do ústavní péče, musel opustit
důležitých
věcí,
které
byly
součástí
který již celá léta kolem sebe vytvářel. se
stáhne
do sebe
upadnout
do
a postupně
deprese,
ztratí
rezignovat
života,
Je nebezpečí,
svou
na
jeho
identitu.
život
jako
že Může
takový.
U některých lidí se mohou objevit vážné poruchy chování. Janečková vzpomínkami zvládání
u
(2007a) seniorů
adaptačního
bydliště
do
prostředkem, udržet,
který do
význam
jako
procesu
přechodu
při
domova.
může určité
přerušena.
reminiscenci,
na
v institucích
nového
alespoň
stěhováním
upozorňuje
významné
Využití
metody
vzpomínek
přemostění,
míry,
kontinuitu,
shromažďování
se
z původního
umožnit
Navíc
práce
je
propojení, která
podkladů
byla pro
fotografií a dalších věcí, zaměstnává ostatní
členy rodiny. Maji společný úkol, který je spojuje. Tím,
že novému
fotografie a pomoc
obyvateli
a jiné osobní
v udržování
navrhneme,
věci,
vazeb
aby
si
donesl
vyjadřujeme mu tím uznání
s minulosti,
uznání
důležitosti
jeho minulosti a životního stylu. Zgola napomáhá
(2003) vzniku
programu
uvádí,
jedním
problematického
zaměřeného
vlastností
že
na
a povahových
chování,
uznání rysů
z faktorů,
a
dotyčné
je
ocenění osoby.
který
neexistence přirozených Do
vytváření
osobnosti byl investován celý lidský život a to by se mělo oceňovat.
Tím,
s kognitivní osobnost, takové
že podporujeme poruchou,
zachované
zviditelníme
schopnosti její
čímž jde problematické chování omezit. chování
totiž
výsledkem
snahy
osoby
skutečnou Často je
využít
svých
-
47
zachovaných
schopností.
Našim
úkolem
je
nasměrovat
tyto
schopnosti tam, kde mohou být prospěšné. Z výše
uvedeného
vyplývá,
jak
důležité
je,
aby
se
pracovníci ústavního zařízení dobře seznámili s obyvateli, znali jejich minulost,
záliby a životní styl. Pomůže jim to
chápat individualitu jedince,
proč je člověk takový,
je.
sdílení
Starému
člověku
pomáhá
vzpomínek
jaký
překonat
nelehké období vstupu do péče a zachovat si kvalitu života v nových podmínkách. člověka
se
To má právě
sníženými
nej větší
komunikačními
důležitost
schopnostmi
-
pro pro
zmateného starého člověka nebo pro člověka s poruchou řeči po mozkové mrtvici.
3.5.6 Zvláštní formy reminiscenční terapie Norris hranice
(1986)
uvádí,
skupinových
prostřednictvím
že
můžeme
sezení
i
jít
za
ještě
dál
„hranice"
„reminiscenčního
za
domova
divadla"
nebo
„reminiscenčních výletů". Při
reminiscenčním
typické
scény
získané
ze
divadle
z minulosti,
vzpomínek
ztvárňuje
přičemž
starších
lidí,
skupina
využívá které
herců
informace
někdy
přímo
zapojí do samotné hry. Reminiscenční výlety jsou cesty do míst,
které starý
člověk zná a ke kterým se pojí jeho vzpomínky. bydlel,
škola,
partnera,
to jsou místa,
živě vzpomíná. pro
seniory
domova
a
kterou navštěvoval, místo,
je
Místo,
kde potkal svého
na která si člověk obvykle velmi
Takový výlet má své přednosti v tom,
příjemným pro
něj
kde
kontrastem
vůči
stimulující,
životu
často
mezi
vyvolává
že je zdmi další
a další vzpomínky. Tím, že se místo od doby, kdy jej člověk viděl
naposledy,
změnilo,
může
starý
člověk
vzpomínat
-
48
právě
na
to,
jak
věci
vypadaly
příjemná a vysoce emotivní může mu takový výlet
dřiv.
Nejen,
že
je
to
zkušenost pro starého člověka,
i pomoci vytvořit vazby či srovnáni
mezi minulostí a přítomností. Norris se
(1986) ještě doporučuje návštěvy muzeí, obchodů
starožitnostmi
Předměty,
které
a
dnes
vytváření již
života,
mohou
starým
předání
svých
zkušeností
reminiscenční
nejsou
lidem
výstavy
běžnou
sloužit
a
je
upomínkových součástí
jako
zážitků.
výchozí
Pozitivem
i vtažení
výstav. našeho bod
pro
uspořádání
příbuzných
a
dalších
blízkých lidí starého člověka do příprav výstavy a tím i do péče o něj, ale i zainteresování pečovatelů a veřejnosti. Dalším
příkladem
obdoby reminiscenční
terapie
je
koncept, který zformovali Zgola a Coulter (in Zgola, 2003). Práci se vzpomínkami upravili do podoby cíleného programu, ve
kterém
zaměstnanci
obyvatelům funkcí,
domova,
věci
kteři
pocházející
Účelem nebylo
vyprávět
ale
na
spíše
se
malého
trpěli
muzea
poruchou
z přelomu
19.
a
přinesli
kognitivních 20.
století.
starým lidem o těchto předmětech,
ně ptát.
zaměstnancům podařilo,
místního
Při
celé
řadě
příležitosti
se
aby jim obyvatelé objasnili některé
chybné informace týkající se zmíněných předmětů. Velký centrum,
projekt které
reminiscenční
vytvořilo
se
práce.
Londýnské
Reminiscenční
zabývá vzděláváním Projekt s názvem
v technikách
Making
memories
matter spojilo více než stovku seniorů ze sedmi evropských zemí.
Každý senior ve své zemi společně s určeným umělcem
vytvořili
krabici
a zkušeností.
životních
příběhů
ze
Umělec byl vycvičen v práci
ale jeho role nebyla terapeutická,
předpokládali,
konce
druhé světové
většinou
krabic
vzpomínek
se vzpomínkami,
jeho úkolem bylo pomoci
vizuálně interpretovat životní příběhy. příležitosti
svých
války se
Projekt vznikl při a
válka
jak
iniciátoři
prolínala.
Do -
49
silných
příběhů
mohli
výstavy,
která putovala všemi Velká
být
pak
vtaženi
zeměmi,
podílely
-
Rumunsko,
Španělsko a Česká republika.
spolupracovali
Británie,
v projektu
které
Německo,
Česká
i
návštěvníci se na vzniku
Finsko,
Polsko,
Za Českou republiku
alzheimerovská
společnost
a výstava se v Praze konala v nevyužívané synagoze. Výstavy byly
doprovázeny
a výcvikovými jiné
i to,
seniorů
se
že
konferencemi,
kurzy.
Pozitivním
některé
nechali
výsledkem
skupiny
projektem
semináři, bylo
návštěvníků inspirovat
workshopy ale
výstavy
mimo z řad
a společně
pak
vytvářeli vlastní „krabice vzpomínek".
3.6 Citlivá témata reminiscenční terapie Při pobízení
k reminiscenci
nikdy nesmíme
respektovat právo jedince na soukromí,
zapomenout
na jeho rozhodnutí
nesdělovat věci, které si chce nechat jen pro sebe. Norris
(1986) říká, že to však neznamená,
že bychom se
měli stáhnout, kdykoli starý člověk zneklidní. Naopak právě toto může být ta pravá chvile,
kdy citlivé povzbuzení
vzpomínání může mít nesmírnou hodnotu.
ke
Pro vzpomínajícího
může být možnost sdílet citově nabitý zážitek příležitostí, na kterou čekal celý život. Příručka The Benevolent vzpomínání
na
špatné
Society
okamžiky
(2006)
života
je
též uvádí, přirozené
a
že je
správné, když člověk objevuje své emoce. Je ovšem důležité, aby dostal zpětnou vazbu, že tyto jeho emoce jsou přijímány a respektovány. Pokud
je
citlivé
téma
otevřeno
sezení a skupina má problém jej sdílet, měl
zasáhnout
a
téma
dořešit
během
skupinového
vedoucí skupiny by
individuálně
či
s pomocí
personálu a rodiny.
-
50
Důležité
je
citlivé
téma
uzavřít,
nenechat
starého
člověka samotného se smutnými nebo úzkostnými vzpomínkami. Měli bychom uznat, emoce
jsou
potvrdit,
opravdové,
jak se člověk čiti a že jeho
upřímné.
Pokud
můžeme,
zůstaneme
s člověkem ještě chvili. Kašliková popisuje častý stres pečovatelů z toho, obyvatele znamená,
nerozplakali. že pečují
Pečovatelé
špatně.
maji
Je mýtem,
pocit,
že radost
aby
že
to
je jediná
povolená emoce. Je pochopitelné,
že pečovatel
se raději vyhýbá slzám
a tématům kolem smrti, ale často je právě téma smrti to, co starý
člověk
ujistit,
potřebuje
otevřít.
Často
třeba
že všechno je zařízeno pro případ,
potřebuje
že by již brzy
zemřel a je pro něj velikou úlevou, pokud mu to potvrdíme. Kašliková má pro tyto případy jednoznačnou radu:
„Co
unese klient, pečovatel by měl zvládnout jako profesionál." Na tomto místě je nutno podotknout, neměl
zůstat
bez
ošetřeni
a
že ani pracovník by pak
mělo
by
se
mu
dostávat
pravidelné a kvalitní supervize.
3.7 Vliv reminiscenční terapie na pečovatele Vzpomínáni
se
seniorem má
velmi
příznivý
vliv
i na
pečovatele. V získá
první znalosti
řadě
o
pečovatel
životni
prostřednictvím
historii
starého
reminiscence
člověka,
jeho
osudech a úspěších. Norris starému rozmary
(1986)
člověku a
naslouchající životů
lidí,
uvádi,
začne
že pečovatel
více
uvědomovat
neopakovatelné může o
získat něž
jeho
zvláštnosti.
schopnost
pečuje
si při naslouchání
a
hlubšího
přijde
mu
vlastnosti, Angažovaný náhledu potom
do
jako -
51
samozřejmost tak
lépe
vymezení pochopit
člověka
jako
individuality.
jejich
občasné
Dokáží
rozmary,
pochopi
souvislost mezi minulými zkušenostmi starého člověka a jeho současným chováním. Zaměření vytvoření
na
péči
o
vztahu
mezi
obyvatelem
Reminiscence
může
primární
zvětšit
nimi.
Je
nutné
domova
styčnou
člověkem a pečovatelem a vést mezi
potřeby
často
a
brání
pečovatelem.
plochu
mezi
starým
k lepšímu a hlubšímu vztahu
však
pečovatele
na
důležitost
reminiscence upozornit, často pak lépe snášej! opakující se příběhy z minulosti. Norris se
(1986)
získáváním
dále poukazuje na všudypřítomný problém
kvalifikovaného
staršími lidmi.
personálu
pro
práci
Jednim z často uváděných důvodů je,
se
že pro
pracovníky je těžké pochopit účel práce se starším lidmi, a tak ani nemohou rozpoznat zdroje uspokojení z této práce. Avšak
navázáním
i pečovatel přináší.
vztahu
citit
Pečovatel
prostřednictvím
uspokojení se může
a
ze
reminiscence
smysl,
který
vzpomínek
mu
může práce
obyvatel
rovněž
leccos naučit. A
v neposlední
v reminiscenčni
řadě,
skupině
stejně nalézt
jako
starý
osoby,
se
člověk kterými
může může
sdilet své osobni zkušenosti a vzpomínky, může i pečovatel nalézt stejné uspokojeni a pocit sounáležitosti se sdílením svých
osobních
zkušeností
místě
je
třeba
jednat
však
profesionálně,
se
starým
upozornit, aby
že
člověkem. pečovatel
nepřekročil
Na
tomto
musi
hranici
vždy
sdíleni
a senior nebyl zatěžován osobními problémy pomáhajícího. Příznivý činnosti
vliv
domovů
pro
začlenění seniory
reminiscenčnich potvrdily
aktivit
i vědecké
do
studie,
podle kterých došlo k významným změnám na straně personálu. Zvýšila se jeho znalost minulosti ovlivněna
jeho
motivace,
klientů,
postoje,
pozitivně byla
spokojenost
s prací -
52
a celkově se změnilo sociální prostředí zařízení
(Baines et
al., in Janečková, 2007a).
3.8 Pravidla reminiscenční terapie pro dementního člověka „Starý člověk s demencí nám může dát
ze sebe už jen
málo - vše, co je a v dostatečné míře v danou chvíli. Tento malý
kousek
je
drahocenný
a
může
nitkou tkanou i do tvého života. stejně
jako
při
skládáni
se
stát
vláknem
nebo
Tyto částečky mohou být,
mozaiky,
nakonec
poskládány
dohromady a něco nového je vytvořeno."3 Laické
názory často tvrdí,
že dementní
člověk si na
nic nevzpomíná, nic si nepamatuje. Ačkoli je porucha paměti u dementních lidí obvykle výrazná,
bývá ztracena paměť na
nedávné události, zatímco paměť na minulost bývá alespoň do určité miry zachována. Reminiscence je proto velice vhodná pro
zmatené
zaměřuje
na
starší osoby, zachované
protože
se již
schopnosti
ze své podstaty
člověka
a
nezdůrazňuje
jeho nedostatky. I pro člověka s demencí může mít reminiscenční terapie terapeutický stejně
jako
dementnímu
význam. člověka člověku
Mohou bez
jej
poruch
bychom
tížit
pohnuté
kognitivních
neměli
brát
události
funkci.
Ani
příležitost
ke
smíření se životem. Na
začátku
práce
s člověkem
s demencí
je
důležité
získat si představu o schopnostech a dovednostech,
které si
člověk ještě zachoval a dle toho přizpůsobit celé sezení.
3 Coaten,
R. , in The
Benevolent
Society.
Reminiscing handbook.
The Benevolent Society, 2006. str. 4.
-
53
Norris
(1986)
nerealistická hodnocen
zvláště
očekávání
vzhledem
upozorňuje
úspěchu.
k potřebám
Úspěch
a
terapeuty musí
schopnostem
na
být
vždy
konkrétního
člověka s demencí. Coaten nezáleží podařil
(in
The
na
tom,
jen
na
Benevolent
jestli
se
krátkou
Society,
kontakt
dobu,
2006)
uvádí,
s dementním
byl-li
pro
že
člověkem
toho
člověka
přínosný. Při užívání reminiscenčních pomůcek u člověka trpícího demencí
musíme
neplatí
jen pro
shodná
dbát
několika
pravidel.
reminiscenční
s těmi,
která
terapii,
popisuji,
Tato
ale
pravidla
většinou
jak bychom měli
jsou
pracovat
s člověkem trpícím demencí obecně. V
první
řadě
je
nutno
přizpůsobit
se
tempu
vzpomínajícího do té míry, aby se necítil stresován. Neměli bychom
se
tedy
cenu toho,
urputně
snažit
dodržet
program
sezení
za
že bychom neposkytli starému zmatenému člověku
dost času na vyjádření a přišli tak o hodnotné odezvy. Norris
(1986)
vnímání událostí, ze
vzpomínek
jakoukoli
upozorňuje,
že je důležité individuální
neměli bychom se tudíž
historická
odezvu,
neboť
fakta. u
snažit vytáhnout
Měli
zmatených
bychom starých
podpořit lidí
bývá
problém vůbec nějakou vyvolat. Odborníci
doporučují
člověka
ve
pravidlo
se velice
výrazu
velké
tváře,
může pozorný
používat
v péči
míře
neverbální
dobře
uplatňuje při
pohledu
oči,
naslouchající
tělesného
o dementního
komunikaci.
I
toto
reminiscenci.
postoje,
snadno poznat,
gest
Dle atd.
jaký význam má
daná událost pro vzpomínajícího a dementnímu člověku se tak snadněji vyjadřují
emoce tam,
kde
jen těžko hledá
slova.
Důležitá je i zpětná vazba směřující od naslouchajícího ke vzpomínajícímu,
která by měla
rovněž
proběhnout
i pomoci
-
54
gest,
držením
za
ruku,
dotykem
ramene,
pohlazením.
Naslouchající tak stejným způsobem dává najevo svůj o vzpomínky
starého
k reminiscenci.
člověka
Verbální
mohou být omezené,
a
povzbuzuje
schopnosti
ale neznamená to,
zájem jej
dementního
člověka
že by nebyl
schopen
rozumět řečenému. The
Benevolent
zdůrazňuje
Society
význam
(2006)
zahrnuti
všech
ve
své
smyslů
zaměřených na vzpomínáni.
Stimulace pomoci
tance,
vůní,
rytmu,
předmětů,
bubnováni,
dotekovým povrchům,
změn
ve
příručce
do
aktivit
zvuku,
světle
materiálům,
pohybu, a
barvě,
vibracím,
jídlu
a zkušenosti s chuti může vzbudit živou a silnou vzpomínku. Norris
(1986)
varuje
před
zahrnutím
starého
člověka
mnoha stimulujícími podněty najednou. Pro starého zmateného člověka
je
důležité,
podnětný materiál,
abychom
mu
předkládali
jen
takový
který je mu důvěrně známý a předkládali
jej srozumitelným způsobem tak, abychom člověka neuvedli do dalšího
zmatku.
jednoznačný, minulosti
Podnětný
musí
a
materiál
se vztahovat
jeho
zážitkům
musí
k osobnosti a
využívat
být
jasný,
člověka, stimulace
jeho co
největšího počtu smyslů. Dobré je dodržovat zavedené rituály.
Člověk s demencí
se tak může lépe zorientovat v tom, co jej čeká. Někdy abychom Otázky pečlivá
je
třeba
dementnímu je a
třeba
blíže
člověku
několikrát
podrobná
popsat
předkládaný
materiál,
pomohli
v orientaci
v tématu.
opakovat,
vysvětlení
Je však třeba nalézt
kdy
napomáháme
převezmeme
věci
do
svých
při
rukou,
tak
k fotografiím
pomůckám terapie. nedostatečně
stejně
a dalším
hranici mezi
vzpomínání i když
podávat
a
to není
tím,
tím, že
nezbytně
nutné.
-
55
A
v neposlední
vzpomínajícího. vzpomínku
na
křečovitě
řadě
také
Podnětný
něco
držet
respektovat
materiál
zcela
jiného.
tématu,
ale
mu
reminiscenci
může
Neměli
odstartovat
bychom
převzít
se
vodítka
tudíž
starého
člověka. Když ukončujeme ujistit,
reminíscenční
sezení,
měli bychom se
že bylo formálně uzavřeno a že vzpomínající vi, že
sezení skončilo. Z výše
uvedeného
vyplývá,
že
je
vhodnější
u dementního člověka individuální terapii,
využít
neboť tito lidé
jen těžko zvládnou reagovat na další členy skupiny. by
měl
vedoucí
vzpomínajícího,
skupiny
vznikl
by
převzít
chaos,
vodítka
který
už
Pokud
každého
tak
zmateného
člověka znervózni a na který by mohl reagovat podrážděně. Individuální
terapie
může
pružněji
reagovat
a
lépe
se
přizpůsobit potřebám člověka s demenci. Nicméně je možná i skupinová práce s lidmi postiženými demenci.
Taková
s postižením postižení
skupina
by
kognitivních
nemají,
měla
funkcí,
nedostávají
mít
neboť
lidé
všechny od
členy
těch,
s demenci
kteří
pozitivní
zpětnou vazbu, spíše naopak. Zgola (2003) uvádí, a společný úkol
by měl
že skupina bude menší, 2 - 4 být
hodně
konkrétní.
osoby
Důležité
je
rovněž vyškoleni vedoucího v komunikaci s lidmi s demenci. Významný
je
především
prožitek
toho,
že
lidem
je
spolu
dobře, cítí se být příslušníky daného společenství. Janečková
(2007a)
pozitivního prožitku. prožitek
partnerství,
zdůrazňuje
význam
společného
Člověk s demenci získává ve skupině shody,
solidarity,
je
účasten
vzájemné podpory ve skupině sobě rovných. Jako člen skupiny získává moc, kontrolu, má roli, v níž je respektován.
-
56
3.9 Účinnost terapie na člověka s demenci Není
třeba
znovu
opakovat,
člověka je většinou progresivní,
že
demence
u
tedy nezvratná.
starého Existují
jen metody, jak postup nemoci pozastavit nebo zmírnit. Spector et al.
(2004)
terapie pro demence", terapie
na
provedli výzkum „Reminiscenčni
který se zabýval přímo účinností této
dementního
člověka,
tedy
terapie má nebo nemá významný efekt a chování jejich zdroj
dementního
výzkumu dat
byl
provedený
jsou
člověka.
omezený
a
s dementními
je
na
Autoři
statisticky
reminiscenčni
kognitivní
uvádí,
že
nevýznamné,
obtížné
lidmi
zda
funkce
výsledky
neboť
jejich
generalizovat
výzkum
v ústavni
péči
na
celou
populaci lidi trpicich demenci. Avšak,
přestože
výzkumu
jsou
zlepšeni
kognitivních
Spector
statisticky
a
kol.
uvádějí,
nevýznamné,
funkci
u
osob
že výsledky
nalezli ve
drobné
skupině,
která
prošla terapii, na rozdil od kontrolní skupiny. Důležitý je i
fakt,
že
nenalezli
reminiscenčni v této oblasti pomocí
terapie.
jednu
zmínku
Zdůrazňují,
širší výzkum,
například
poskytnout
ani
že
zejména
případových
o je
špatném třeba
vlivu
provést
kvalitativní výzkum,
studií,
které
by
mohly
lepší náhled do efektivních rysů reminiscenčni
terapie. Autoři diskutovali také o významu dovednosti terapeuta a zjistili, že více zkušení vedoucí skupiny dosahují o něco příznivějších
výsledků.
Zdůrazňují
tedy
důležitost
systematického tréninku, a to zvláště pro neprofesionály. Dalši autoři
zajímavosti,
studií
personálu.
která
popisovali
i
z výzkumu změny
Pečovatelé byli užasli,
vyplynula
postojů
u
je,
že
ústavního
vzrušení a fascinovaní
minulostí obyvatel.
-
57
Důležitým zjištěním je i potvrzeni faktu, být
reminiscenčni
pravidelného
a
terapie přínosná,
různorodého
měla
programu,
postižené demenci připravován,
že pokud má
by být
který
součásti
je
pro
lidi
neboli měla by být součásti
každodenních aktivit. Přestože
autoři
tvrdí,
výsledky nevýznamné, tomu,
že
statisticky
sami přiznávají,
jsou jejich
že důkazy nasvědčují
že reminiscenčni terapie má určitý pozitivní vliv na
člověka postiženého demenci. Můžeme zlepšení
u
I kdyby
říci,
že
pokud
dementního
výsledky
výzkumníci
člověka,
byly funkci
považovat za pozitivní
výsledek.
České
reminiscenčni
republice
terapie
na
a
rovněž
sebemenší
opravdový
achováni,
seniory
seniory. Nutno předeslat,
to
stejné
propad u kognitivních
V
je
zjistili
úspěch.
nezjistili dalo
začal
umístěné
by
být
by
se
to
zkoumán
vdomovech
vliv
pro
že výzkum nebyl zaměřen zvlášť na
seniory s demenci. Gerontocentrum tříletý metod
projekt
při
života
Praha
„Využití
studiu
seniorů".
získalo
finanční
kvantitativních
vlivu
reminiscenčni
Tento projekt
prostředky
na
a kvalitativních
terapie
byl ukončen
na
na
kvalitu
konci
roku
2007, zatím jsou však dostupné pouze předběžné výsledky. Český
výzkum
zařízeních.
se
zaměřil
Skupinová
na
seniory
reminiscenčni
terapie
v rezidenčních by mohla
mit
pozitivní vliv na omezenost kontaktů seniorů v institucích. Výzkum
vycházel
z hypotézy,
ovlivni
subjektivní
příznivě funkce, a
depresivitu,
sociální
Výzkumníci terapie
do
zdravotní
seniorů
očekávali,
programů
reminiscenčni stav,
spotřebu psychofarmak,
integraci navíc
že
pro
že
seniory
žijících začleněni žijících
terapie kognitivní
kvalitu života v institucích. reminiscenčni v institucích
-
58
příznivě ovlivní také postoje ke stáří, profesionální zátěž a pracovní spokojenost pečovatelů. Dle Janečkové nepřesvědčivé výzkumy.
(2007c)
výsledky
Ukázalo
statisticky
podobně,
se,
že
významné
kvalitativního
ukazují předběžné jak
ukazují
kvantitativní
závěry
zkoumáni
závěry zatím
metody
neukážou,
naznačuji
zahraniční
ale
žádné
výsledky
pozitivní
efekt
reminiscenční terapie na kvalitu života seniorů.
3.10 Reminiscenční terapie v České republice V
České
republice Ještě
nemá
před
pár
reminiscenční
dlouhou
tradici.
lety
terapie
v Čechách prakticky neznámá.
byla Dnes
terapie
zatím
reminiscenční
se již
v praxi
používá v řadě domovů pro seniory v celé České republice. Že se práce se vzpomínkami seniorů stala součástí denních programů v domovech pro seniory,
vypovídají webové stránky
různých organizací poskytujících péči seniorům. Zařízeni aplikují metodu obvykle na základě seminářů, zejména JUDr. MUDr.
Kašlikové a článků v odborném tisku
Holmerové
nebo
PhDr. Janečkové,
zatim
zejména
však
stále
chybi obsáhlejší odborná literatura v českém jazyce. V naší literatuře
se
objevují
pouze
zmínky
o této
terapii,
ale
nikde ji nenajdeme podrobněji zpracovanou. Řada
odborníků,
zmiňuje
která se
reminiscenční
z nefarmakologických
metod
zabývá
tématem
terapii terapie
demence,
jako
demencí
jednu
nebo
vhodného
denního programu pro seniory. Metody, v pečovatelské
které
využívá
praxi
reminiscenční
nové. Vostrovská
v práci
s klienty pečovatelské
neboť
podněcovaly
příjemnou
služby
terapie (1998)
starých
atmosféru
nejsou
využívala fotografií, vzpomínání. -
59
Pracovníci
pečovatelské
služby
s klienty též
organizovali
výstavy starých fotografii doplněné dobovými věcmi. Zgola práci
(2003)
nehovoří
popisuje
zdůrazňuje význam vzpomínání,
přímo
některé
o
metody
reminiscenční práce
se
ale ve své
terapii.
skupinou
Ale
když
starých
lidi
postižených demenci, hovoří rovněž o šesti až sedmičlenných skupinkách, kterým přinesla pytel zajímavých věci a vyzvala účastníky,
aby
se
šli
podívat,
co
přinesla.
skupiny pak mluvili velice spontánně o tom,
Účastníci
co se jim na
základě daného předmětu vybavilo. Pospíšilová tréninku
paměti
kroužcích"
(1996), se
která
se
seniory,
v různých
věnuje
hovoří
ve
o
gerontologických
své
knize
„konverzačních
zařízeních.
Při
sezeních se obnovuje osobnostní sebevědomí a vědomí vlastní identity hlavně
i
u seniorů,
kteři
už
odtržením od aktivního
jen
postupem
věku,
zájmu o svou další
ale
životní
kariéru pozvolna upadali do netečnosti a celkové degradace všech svých mentálních a poté i dalších schopnosti. probíhá formou vyprávění vzpomínek etap života.
z mládí
i z pozdějších
Nejde však o žádné „tlacháni",
vypracovaný a důsledně dodržovaný program.
Sezeni
nýbrž o dobře Úkolem je,
aby
hlubokým a dobře organizovaným pohledem do svých vzpomínek starý člověk teprve řádně poznal, kým byl a kým stále je. Jak setkat
již napsalaGrundová
s názorem
člověkem
laické
nemá smysl,
postarat, výhradní
že
terapií
je
často
se
že práce
můžeme
s dementním
člověk nevnímá
své
okolí,
chová se jako dítě. Obvyklým řešením
kdy rodina není je,
veřejnosti, takový
nepoznává své blízké, situace,
(2004),
schopna
„odložen"
bývá
často
na
jen
se o dementního člověka gerontopsychiatrii, kde medikace,
kterou
lékaři
upraví nežádoucí chování a některé další symptomy demence. Vytváříme
tak pocit
„bezpečí"
možná
pro
sebe
a
svoje
svědomí, ale rozhodně ne pro starého člověka s demenci. To, -
60
že jej
zavřeme do nemocnice nebo jiného zařízení a budeme
jej kurtovat k posteli, hodné
důstojného
respitní zařízeni, domáci
péče,
trpiciho
života
člověka.
Bohužel,
se
poskytují zatím
kvalitní
rozvíjejí
a často balancuji na hranici existence finančního
to není řešení denní
centra,
zařízeni pro trvalý pobyt nebo agentury
které
demenci,
„aby si neublížil",
zajištění provozu.
péči jen
o
velmi
člověka pomalu
z důvodu obtížného
Poptávka po těchto
službách
mnohonásobně převyšuje nabídku. Je třeba změnit názor veřejnosti a zdůrazňovat význam psychologické
pomoci
pro
dementního
člověka
i jiné než farmakoterapeutické přístupy.
a prosazovat
Je nutno přiznat,
že ve většině případů je třeba upravit stav starého člověka trpiciho demenci pomoci medikamentů, ale této terapie nesmí být zneužíváno.
-
61
4 Reminiscenční terapie v praxi 4.1 Cíl práce Reminiscenční metodou
v oblasti
využívá
řada
terapie práce
služeb
je
se
dnes
již
seniory,
zaměřených
poměrně
známou
kterou v různé
na
tuto
skupinu.
dosud v české literatuře nenajdeme ucelenou práci,
formě Přesto
která by
se reminiscenční terapii podrobně věnovala a která by mohla sloužit
jako
návod
pro
pracovníky
zařízení
pro
kteří by metodu chtěli pro své klienty zavést.
seniory,
Často tedy
zavedení reminiscenční terapie záleži na invenci a nadšeni pracovníků. šité
na
Výhodou míru
je,
že takto vytvářené
konkrétním
klientům.
programy
jsou
nápadů
pro
Řada
reminiscenci je však přenosných a pracovníkům může ušetřit spoustu
času,
program
už
pak
stačí
pouze
přizpůsobit
konkrétní skupině či jednotlivci. Pro
člověka
individuální
s demenci
reminiscenční
doporučuje terapii.
většina
Jak
již
odborníků
bylo
uvedeno
v teoretické části, s lidmi s demenci lze pracovat i v malé skupině,
záleži
však
na
stupni
postiženi
a
konkrétních
jedincích. Záleží rovněž na zkušenostech terapeuta. Také
já
jsem
se
na
základě
poznatků
z literatury
a dvou teoretických seminářů rozhodla využít reminiscenční terapii Ryder,
v praxi. o.p.s.
Již
několik
- domově
pro
let
pracuji
seniory,
kde
v Domově
žije
celá
Sue řada
klientů s různě těžkými formami demence. Jejich zapojeni do aktivit
domova
může
být
obtížné,
zapojit se do skupinových aktivit. je
vzhledem
Individuální
k personálním
pokud
nejsou
schopni
Individuálních programů možnostem
nedostatek.
reminiscenční terapie je další možností,
jak
člověka s demenci smysluplně aktivizovat.
-
62
Považuji sezení.
Práce
za užitečné by
se
popsat
tak
proces
mohla
příprav
stát
a průběh
nápovědou
pro
začátečníka v reminiscenční terapii. V této části diplomové práce chci shrnout své poznatky z práce se vzpomínkami lidi s demenci,
reakce
těchto
lidi
práce
je
také
terapie
vliv
na
terapii,
své
úspěchy
a neúspěchy. Cilem
reminiscenční
zjistit, na
má-li
člověka
individuální
s demenci
a pokud
ano, v jakých směrech. Do této práce vstupuji s vědomím, že vzhledem k malému sledovanému vzorku nebude možno výsledek zobecnit.
4.2 Metody práce Při přípravách na reminiscenční přemýšlela,
terapii v praxi
jsem
jak posoudit výsledek terapie a jakým způsobem
lze výsledky u klientů porovnávat.
Hodnotící testy
Vybrala jsem dva testy, hodnotit
stav
klienta
před
kterých můžeme posoudit, na klienty s demenci,
podle kterých lze objektivně terapií
a
po
terapii
a
dle
zda má reminiscenční terapie vliv
kteří byli do terapie zapojeni.
Stav
kognitivních funkcí zhodnotím pomocí testu Minimental state examination
(MMSE)
a stupeň deprese dle Geriatrické škály
deprese (GDS) dle Yesavage.
Dalši terapie
zhodnocení na
subjektivního
seniory hodnocení
výsledků s
demenci jako
působení
reminiscenční
učiním
výsledek
mého
na
základě
pozorování
a zpětné vazby od personálu domova pro seniory.
-
63
Stanovila kritéria, stejná
jsem
která
proto
jsem
témata
při
pro
všechny
sezeních
jednotlivých
klienty
stejná
sledovala apoužila
sezeni.
Sjednotila
jsem
i pomůcky, aby východiska byla pro všechny klienty stejná. Podle
osmi
následujících
kritérii
budu při
každém
sezeni sledovat a zapisovat reakce klientů: • reakce na příchod a pozdraveni, • pozornost,
koncentrace
(zda
sleduje
děni
celou
dobu, odbíhá od tématu, nesoustředí se), •
reakce na podnětný materiál,
•
spontaneita
(zda verbalizuje,
odpovídá na otázky
nebo nemluv! vůbec), • neverbální reakce, • vývoj nálady, citové reakce (pláč, zlost, smich), •
spolupráce
(vstřícní, pasivní, odmítaví),
•
zájem o dané téma.
Hodnotit reakce budu ve škále 1 až 5, kde číslo 1 se rovná žádné reakci a čislo 5 je vynikajíc! reakce. Rovněž
se pokusím analyzovat překážky,
které bránily
úspěchu - téma, výběr pomůcek, dovednosti vedoucího.
Pomůcky
Reminiscenční sezení jsem zaměřila na konkrétní témata související Předpokládala téma,
s
určitými
jsem,
životními
že primární
etapami
v sezení
člověka.
s klientem bude
o kterém si budeme povidat a pomůcky pro vzpomínání
by měly
být
pouze
podpůrné.
Jejich
použití
mělo
za
cíl
-
64
zjistit,
jaký
význam
pro
reminiscenci
mají
a
jak
na
ně
klienti reagují. Pro
pomůcky
Vypůjčila
jsem
žehličku,
která
jehlicemi,
jsem si
se
sáhla
čajový
domácnosti
servis,
nahřívala
malovanou
do
na
vázičku,
staré
babičky.
pohlednice,
kamnech,
pleteni
voňavku
„živé
s pěti květy",
kafemlýnek, kabelku, rtěnku, korále, dámské střevíce a bílý háčkovaný límeček. Navíc jsem měla k dispozici fotografie klientů,
které
měli v domově pro seniory s sebou z dob svého mládi. jsem
vyhledala
v Domově
Sue
několik
Ryder,
fotografií
na
kterých
z akcí
byli
Dále
pořádaných
konkrétní
klienti
zachyceni. Jako pomůcka pro téma z doby války mi posloužila kniha o druhé světové válce se spoustou fotografii. Čajový servis jsem jako pomůcku využila pokaždé,
vždy
jsem měla připravený čaj, pokaždé jsem nabízela cukr, mléko a
čajové
atmosféru, budou
sušenky. ale
klienti
i
Mým
cílem
sledovat,
reagovat
a
jak zda
bylo na
se
navodit
tento
reakce
příjemnou
„čajový
rituál"
v průběhu
sezeni
změní. Další
dvě
pomůcky
jsem
měla
připraveny
ke
každému
tématu.
Témata sezeni
1.
Test MMSE + test GDS
2.
Důležité události v životě, života
hodnocení vlastního
(staré pohlednice, voňavka „živé květy")
3.
Dětství
(korále, fotografie klienta)
4.
Manželství
a
rodina
(fotografie
klienta,
nahřívací žehlička) 5.
Život vdovy (fotografie z akcí domova, rtěnka) -
65
6.
Kde žili (kafemlýnek, malovaná vázička)
7.
Zaměstnání
8.
Koníčky
(kabelka, dámské střevíce)
a
zájmy
(pletení,
bílý
háčkovaný
límeček) 9.
Válka (kniha s fotografiemi z II. světové války, fotografie klienta)
10. Test MMSE + test GDS V závorce
jsou
uvedeny pomůcky,
které jsem
pro
dané
téma vybrala.
Výběr vhodného zázemi pro terapii
Dle doporučeni vhodný
prostor
pro
odborníků
jsem
setkávání,
ve
se také snažila kterém
nebudeme
najít rušeni
a ve kterém bude možno navodit příjemnou atmosféru. Vybrala jsem místo, Místnost
kterému
je poměrně
se v Domově velká,
rehabilitační
cvičení,
centra,
vyučovací
pro
semináře atd. je
postele,
neboť
klientů
denního
kout,
kde
Annu,
která
trvale
slouži
některé
koberec, prostor centra.
je
mobilní.
připoutány
na
knihovna i pro
židli Paní
„zátiší". skupinová
aktivity denního třetího
věku,
sama o sobě poměrně útulně,
Nejlépe
jsem připravila
v Domově pro
akademie
je tu slouži
Ryder říká
skupinové
hodiny
Místnost působí
zde položený
Sue
odpolední
se
nabízel
pro
sebe,
Jiřina
invalidní
a také
zdřímnutí
jeden
volný
případně
paní
i paní
vozík.
sklápěči
Marie
jsou
V dosahu
byl
připraven malý stolek s čajovým servisem.
4.3 Výzkumný soubor Pro
svou
práci
jsem
vybrala
3
klienty.
klientem jsem naplánovala celkem 10 sezení.
S každým
Setkávat jsme -
66
se měli
jednou
minut,
týdně.
Délka
předpokládala
vyčerpávalo
sezení
jsem,
a vzhledem
že
k demenci
byla
delší
stanovena
sezení
by
pro
ně
na
30
by
klienty
bylo
obtížné
déle udržet pozornost. Pro všechny témata,
která
našich
setkáni
tři
klienty
mapovala pro
jsem. měla
různé
klienty
etapy
bylo
připravena
jejich
společně
stejná
života.
Cílem
vytvářet
knihu
života.
Kritéria výběru osob pro sezeni
Při
výběru
osob
trpících
demenci
vhodných
pro
individuální reminiscenční terapii jsem vycházela z osobni znalosti klientů Domova Sue Ryder. Výběr jsem konzultovala s ošetřujícím personálem. Rozhodujícím
kritériem
pro
prospěšnost terapie pro klienta.
výběr
byla
předpokládaná
Dále jsem vybírala podle
následujících kritérií: •
středně těžká demence
•
zachovaná schopnost verbálně komunikovat
• osamělost
4.4 Průběh sezení Stručné jsem měla mohla
životní
příběhy
k dispozici
vycházet
všech
v sociální
z osobní
znalosti
tří
vybraných
dokumentaci, klientů,
klientů
navíc
kteří
jsem
v Domově
Sue Ryder žijí již několik let. Nejprve klientů.
jsem
Cilem
oslovila
bylo
rodinu
seznámit
je
či
známé
s chystanou
vybraných terapii
a získat cenné informace o životě sledovaných klientů.
Při
-
67
rozhovoru
s blízkými
připravených
témat.
klientů
jsem
Zjišťovala
se
dotkla
jsem fakta,
ale
rovněž
i to,
zda
existuji nějaká citlivá témata. Vybrané klienty jsem předem oslovila, do
individuální
jsem
je
reminiscenční
s nabídkou,
terapie
že
se
zda se zapojením
souhlasí. budeme
pravidelně
scházet, povídat si o tom, co zažili v minulosti, události
zapisovat
a
vytvářet
tak
postupně
Oslovila
důležité
knihu
jejich
života. Jen jedna z oslovených klientek hned souhlasila. prý šťastný
život
a ráda
Měla
se se mnou o vzpomínky podělí.
Další dvě klientky bylo třeba ke spolupráci motivovat. Paní život,
Anna
který
a půjde
za
divila,
nebyl svým
věděla jsem, spolu.
se
proč
zajímavý
manželem.
a
ještě teď
Zeptala
někoho
už
jen
jsem
zajímá čeká
se
na
na
její smrt
manžela,
že v tomto domově pro seniory žili nějaký čas
Pani Anně
se vyloudil drobný úsměv na tváři,
když
o něm hovořila. Krátce jsem si povídaly a nakonec s dalším setkáváním souhlasila. Pani zapomíná.
Marie Když
se jsem
sezeni ji
nejprve
ujistila,
že
obávala,
neboť
cilem neni
hodně
testovat
kvalitu její paměti, také se setkáváním souhlasila. Klienti
souhlasili
s tím,
že
naše
rozhovory
budu
zaznamenávat a tyto podklady použiji nejen do jejich knihy života, ale i pro svou diplomovou práci. Z důvodu
zajištění
anonymity klientů je v práci budu
nazývat jen křestními jmény. Účastnicím vysvětlila,
co
sezení je
jsem
čeká,
a kolikrát se sejdeme.
jak
na
prvním
dlouhý
setkání
čas
spolu
podrobně strávíme
Vždy na konci každého setkání jsem
prozradila téma setkání následujícího.
-
68
4.4.1 Paní Anna Životni přiběh
Paní
Anna
se
narodila
nepoznala svého otce, už nikdy nevdala,
v Praze
v roce
1916.
padl v 1. světové válce.
žily spolu
samy.
Nikdy
Maminka se
Pani Anna vystudovala
obchodní akademii. V roce 1939 dostala povoleni vycestovat do Anglie. noviny
V Anglii
Čechoslovák,
pracovala. Čecha,
společně v jejichž
V Anglii poznala
kterého
s dalšími
si v Anglii
redakci
krajany pak
zakládala
v době
války
svého budoucího manžela, ještě
za války vzala.
válce se oba vrátili zpět do vlasti,
také
Hned po
ale nenašli už žádné
příbuzné. V Čechách pak manžel založil patentovou kancelář, kde i ona pracovala. V roce 1952 jim prosperujíc! kancelář znárodnili.
Pani Anna v ni pracovala dál,
ve
zemědělských
výzkumu
školách.
strojů
a
manžel pracoval
přednášel
na
různých
Od roku 2000 žili s manželem v Domově Sue Ryder.
Manžel v roce 2001 zemřel.
Svůj životni přiběh v krátkosti napsala sama pani Anna v roce 2002,
kdy jej! zdravotní a předevšim mentální stav
byl ještě dobrý. Paní Anna
nemá
děti
ani
žádné další příbuzné.
Cenné
informace jsem získala od jejích dvou přítelkyň. Jedna z nich ji občas navštěvuje,
poznaly se za války
v Anglii, kde ona pracovala jako zdravotní sestra. Po válce zůstaly v kontaktu a jejich rodiny se přátelily.
Vzhledem
k vysokému s pamětí,
věku přesto
však
i přítelkyně
se mi
podařilo
paní
Anny má
problémy
ziskat
zajímavé
postřehy
z průběhu prakticky celého života paní Anny. Druhá známá také poznala paní Annu za války v Anglii, ale po válce se neviděly a setkaly se až po šedesáti letech
-
69
-
v Domově Sue Ryder jako klientky domova pro seniory.
Tato
známá mi mohla sdělit své postřehy o pani Anně pouze z dob mládí. Dlouholetá přítelkyně mi svěřila, nehovořila
o dětech,
o tom,
že paní Anna nikdy
proč děti
s manželem neměli.
Také jsem se dozvěděla o tom, že paní Anna trpěla výčitkami svědomí,
že jako Židovka utekla do Anglie před transporty
a nechala tu matku
samotnou a už ji nikdy neviděla,
nevi
ani, jak a kde skončila. Obě přítelkyně Anna byla velmi
se nezávisle
závislá na
na
sobě
shodly,
svém manželovi,
že paní
který všechno
zařizoval.
Z výpovědi obou přítelkyň vyšel pro mě obrázek
paní
jako
Anny
dámy,
která
se
snažila
především
dobře
reprezentovat svého manžela.
Setkáni první - test MMSE + test GDS
Na základě testu MMSE dosáhla paní Anna 18 bodů,
což
je hraniční hodnota lehké a středně těžké demence. V
testu geriatrické škály deprese dosáhla 12 bodů, což
odpovídá manifestni depresi.
Setkání
druhé
-
téma
důležité
události
v životě,
hodnocení vlastního života
Paní Anna se opět divila, Jej i život nebyl
zajímavý,
život jejího manžela, Nejvýznamnější
že se o jeji život zajímám.
určitě by mě prý více
zajímal
který byl významným vědcem.
událostí v jejím životě byl odjezd do
Anglie.
Díky
manžela,
se kterým v hluboké lásce žili 61 let. Manžel byl
velice
tomuto
jemný,
a uznávaný.
citlivý
Před
„osudu
člověk
válkou
s velkým
a
pracoval
ve
0"
své ve
poznala
svého
práci
schopný
výzkumu,
navrhl -
70
a patentoval spojenci.
samopal,
který
pak
ve
válce
používali
I po útěku do Anglie pracoval ve vývoji zbraní.
Hovořila o velké křivdě, kterou manžel utrpěl po válce, kdy mu byl odepřen titul válečného veterána. Snažila jsem se zjistit, vnimá jen pozitivně. matky,
jestli svůj odchod do Anglie
Paní Anna mi pak pověděla o osudu své
který jsem znala od přítelkyně.
Přestože věděla,
že
si útěkem zachránila život a diky tomu poznala svůj krásný osud,
cítila dluh vůči matce.
0 těchto událostech mluvila
ale prakticky bez emocí.
Setkání třetí - dětství
Paní Anna s matkou, pletla,
vzpomínala
matka
se
háčkovala.
na své dětství
jí velmi
věnovala.
Pani Anna vnímala,
ráda.
Žily
Šila pro
ni
samy šaty,
že pro svojí maminku
je princeznou. Dlouho maminka
vzpomínala
uháčkovala,
na
když
starorůžové ji
bylo
12
šaty, a
které
které
ji
všichni
obdivovali.
Setkání čtvrté - manželství a rodina
Při tomto setkání vzpomínala paní Anna prakticky jen na svého manžela, vážila
a snažila
kterého hluboce milovala. se jej
dobře
reprezentovat.
Velmi
si jej
Byl vysoký,
hezký a velmi inteligentní. V bude moci
roce 2001 manžel jít
nechce vzít.
za ním. Není
zemřel a ona už teď jen čeká,
Je smířená
tu už
šťastná,
se smrtí, neví,
ale ta si ji
co má dělat.
Ani
umírání se nebojí.
-
71
až
Z tématu
vyšlo
najevo,
že
její
manžel
umíral
ve
velkých bolestech, v agónii a svou ženu už nepoznával. Paní Anna to nedokázala pochopit, myslela si, že už ji nemá rád. Poprvé jsem od pani Anny pocítila důvěru, se kterou mi svěřovala Setkáni
něco,
bylo
co
ji
trápilo
důvěrnější,
a
o
čem
emotivnější.
nerada
mluvila.
Protáhlo
se
na
45
minut.
Setkání páté - život vdovy
Toto
téma
nevzbudilo
s manželem v Domově
u paní
Sue Ryder,
Anny
žádný
pak on umřel
zájem. a ona
Žili je tu
stále. Úplně sama. Nic nechce. Čeká na smrt. Po minulém kontaktu
jsem
setkání
plném atmosféry
zažila obrovský
krok
důvěry
zpět.
Snažila
analyzovat důvod neúspěchu. Mohl být v tématu, pani
Anny
manžela, boku.
možná
jelikož
Přemýšlela
neudělala
chybu,
a nenechala chvíle
paní
jejího
skutečně
„skončil"
jejího
života
jsem,
jestli
jsem
neukončila Annu
manžela.
milovaného být
připravenosti
příliš
rychle
být
na i
nevhodnosti
ve
poslední vedení
rozhovoru,
špatné
materiálu.
Přinesla jsem fotografie z různých akci domova,
kterých se paní Anna zúčastnila.
a
jeho
setkáni
s myšlenkami mohla
po
v minulém
setkání
samotnou Chyba
bylo
jsem se
neboť život
smrtí
smyslem
a dobrého
podnětného
Na akce si nevzpomínala.
Vysvětlením může být i to, že jsem se dostala již do doby, která je zastřená rozvíjející se demenci a paní Anně není příjemné
být
přistižena
při
tom,
že
si
nevzpomíná.
cokoli po smrti manžela nebylo vůbec důležité. také paní Annu
zastihla v rozpoloženi
Nebo
Možná jsem
zcela nezávislém na
sezení se vzpomínkami.
-
72
Setkáni šesté - kde žili
Paní Anna se narodila v Praze a žila sama s matkou. Na byt a bližši místo,
kde žila,
si nevzpomíná tak,
jako na
Anglii. Opět vzpomínala především na setkání s manželem.
Setkáni sedmé - zaměstnáni
V Anglii u jehož
pracovala
vzniku
v redakci
stála.
Byla
časopisu
v Českém
Čechoslovák,
svazu
žen,
který
spolupracoval s červeným křížem. 0 práci
v Československu
návratu
pracovala
kterou
založil
až
do
manžel
před válkou
důchodu se
v patentové
společníkem.
znárodnili a manžel musel odejít.
nemluvila,
po
kanceláři,
Kancelář
ale
Potom už se ve vyprávění
paní Anny stalo ústředním tématem manželovo zaměstnání.
Setkáni osmé - konicky a zájmy
Dlouho jsme mluvily o čaji a společenských kontaktech, které
paní
především
Anna
s manželem
z manželova
a přetrvávající
měla. Byla
vědeckého
z dob
války.
to
života
přátelství
nebo
Bylo vidět,
že
vzniklá na
tyto
události vzpomíná ráda. V dětství a mládí a vyšívala,
potom už
s maminkou
se
sama
šila,
žádným
pletla,
háčkovala
koníčkům nevěnovala,
věnovala se především domácnosti a manželovi.
Setkáni deváté - válka
Válku si paní Anna pamatuje jako strašnou věc, byli
zlí,
zemřelo.
Britové dobří, Její
maminka
Češi taky.
se měli Znovu se
špatně,
hodně
otevřela
Němci lidí
výčitka
-
73
svědomí,
která
ji
dodnes
trápí,
že opustila
matku,
ale
paradoxně díky tomu nalezla životní štěstí. Paní Anna popisovala stejné životní události jako při jednom
z předchozích
setkání,
ale
tentokrát jsem
měla
pocit, že je liči mnohem emotivněji a otevřeněji.
Setkáni desáté - test MMSE a test GDS
Bodově zahájením
vyšel
test
reminiscenční
MMSE
zcela
terapie,
18
stejně bodů,
jako
tedy
před
hraniční
hodnota lehké a středně těžké demence. Na základě testování stupně deprese dle GDS se skóre zelpšilo o 2 body na 10 bodů,
což je hraniční stupeň pro
mírnou a manifestní depresi.
Výsledky Zhodnoceni testů
Test kognitivních funkcí neprokázal žádné zlepšeni po absolvování reminiscenční terapie. Stupeň
demence
však
není
tak
vysoký,
jak
jsem
při
zařazení paní Anny do výzkumu předpokládala. Demence u paní Anny není tak rozvinutá,
jak by se po krátkém setkání s ní
mohlo zdát. Paní Anna je především velmi uzavřená, apatická vůči okolnímu dění a trpí těžkými depresemi. Již na základě prvních testů deprese jsem konzultovala se staniční byla
v péči
sestrou léčbu deprese u paní Anny. psychiatra,
ale
poslední
absolvovala před více než dvěma lety. konzultace a léčba upravena.
Paní Anna
návštěvu
u
něj
Byla domluvena nová
Tato okolnost mohla ovlivnit
výsledek testování. Změna medikace byla provedena tři týdny před skončením sezeni, mezi sedmým a osmým sezením. Obvyklá
-
74
doba na „usazení" psychiatrické medikace je cca dva až tři týdny. Vzhledem k úpravě psychiatrické léčby v průběhu sezení nelze bohužel snížení skóre v testu depresivity připisovat působení reminiscenční terapie.
Subjektivní zhodnoceni
Na
základě
svého pozorováni musím
zhodnotit působení
individuální reminiscenčni terapie kladně. Zlepšeni se sice neprojevilo
zlepšením
depresivity
je
kognitivních
sporné,
ale
funkcí
pozitivně
a
ovlivnění
hodnotím
změny
v reakcích klientky. Reakce
paní
Anny
se
hodnotily
poměrně
těžko,
neboť
klientka většinou neopouštěla svůj neutrální výraz, mluvila pomalu,
s obtížemi,
jako „hostitelka", mohla pozorovat,
ale zřetelně,
čekala,
co jí nabídnu já
chovala se velice zdvořile.
Přesto jsem
že klientka byla na konci našeho setkávání
více uvolněná, opustila svou obranou pozici a častěji se na její stále zamyšlené až zachmuřené tváři vyloudil úsměv. Paní Anna
i přes
svůj
věk
a rozvíjející
se demenci
působí stále jako dáma z lepši společnosti. Pochopila jsem, že pro lepší navázání kontaktu je nutno se tomuto chování co nejlépe přizpůsobit. Snažila jsem se postupovat dle teoretických doporučení a pracovala
jsem s tím,
co paní Anna na sezení přinesla.
Pokládala jsem vice otázky, jimi
začínala
potvrzovala
téma
nové.
emoce,
které rozvíjejí téma než abych
Poskytovala
pokud
už
jsem
se
zpětnou vazbu,
nějaké
objevily,
přizpůsobila se pomalejšímu tempu hovoru. Čajový rituál, pomáhal
pro
který zahajoval naše sezení,
nastolení
atmosféry.
Paní
Anna
mi velmi
brala
naše
setkáni jako významnou společenskou událost. -
75
Podle výsledků pozorování sledovaných reakcí 1,
tabulka
reakcích nelze
č.
1)
došlo
můžeme
k určitému
definovat
výsledky
říci,
jako
přineslo
že ve většině
zlepšení
postupně
už
čtvrté
reakcí.
se
sledovaných
Vývoj
zlepšující.
setkání,
(Příloha
potom
sezení
Největší
zase
došlo
k útlumu reakcí. Pozorování
reakce na příchod a pozdravení nepřinesly
žádné zásadní výsledky. Paní Anna vždy s neutrálním výrazem vyčkávala,
co
znatelnější,
se bude
dít.
Od čtvrtého
setkání
bylo
ale
že ví, co ji čeká a není jí to nepříjemné.
Pozornost a koncentrace klientky byla během sezení dle mého
názoru velmi
tématu, Anna
což
často
vyrovnaná.
ovšem hledala
přirozeně slova,
Občas
jsme
vyplynulo
zaběhly
z rozhovoru.
v projevu bylo
Většinou ale dokázala navázat tam,
k jinému
více
Paní
přestávek.
kde jej přerušila.
Dění
sledovala celou dobu. Paní Anna reagovala na podnětný materiál celkem dobře. Největši
úspěch
klientky.
jsem
zaznamenala
Nejmenší
úspěch
s osobními
měly
fotografiemi
naopak
fotografie
z posledních let z akcí domova pro seniory. Paní odpovídala
Anna na
většinou moje
nereagovala
dotazy.
V
spontánně,
posledních
spíše
sezeních
jsem
pozorovala větší aktivitu ze strany klientky. Neverbální reminiscenční žádnou mimiku, společnosti
reakce
paní
Anny
byly
terapie prakticky nulové. nepoužívala
byla
žádná gesta.
sice napřímená,
ale
při
zahájení
Nepozorovala
jsem
Jako dáma z lepší
její postoj
působil
křečovitě a obranně. Na čtvrtém sezeni se udál veliký zlom a přestože už na jiném setkání nebyly neverbální reakce tak živé jako na čtvrtém, už nikdy nechyběly. Na konci terapie působila paní Anna mnohem uvolněněji, mimika i gestika byla živěj ší.
-
76
Praktické neverbální
vymizeni
mimiky
komunikace
depresivita,
která
testováním.
může
byla
a
mít
za
potvrzena
Zde bych mohla nalézt
individuální depresivity
reminiscenčni u
jiných
klientky,
u
příčinu
hluboká
klientky
prvotním
podporu pro teorii,
terapie
neboť
prostředků
měla
vliv
neverbální
na
že
sníženi
reakce
se
více
oživily ještě před změnou psychiatrické medikace. Podobně reakcí.
bych
zhodnotila
i
vývoj
nálady
a
citových
Z počátku mluvila paní Anna o svém životě,
jako by
se jí netýkal. 0 tragickém osudu své matky hovořila nejprve bez
emoci,
naprosto
stejnou
událost
pak
ale
při
hodnotila
jako
předposledním sezení líčila mnohem emotivněji. Spolupráci pasivní,
ale
Pozvání
na
ale
u čaje
strany paní
dobrou, čaj,
svědčí o tom, Možná
ze
kromě
které
Anny
bych
čtvrtého
přišlo
mimo
setkání naše
vyrovnanou.
setkáváni
však
že klientka si ke mě vytvořila kladný vztah.
jen
cítila
oplatit.
Pro
povinnost
mě
toto
mi
pozvání
pozvání
na
působilo
povídání každopádně
jako skutečné vyznamenání. Na daná témata reagovala paní Anna celkem dobře, nikdy se
nestalo,
že
bychom
největši
zájem
o
setkání,
potom
se
třech
témat.
o životě
neměly
projevila
celkově
Nejhůře
vdovy.
tento neúspěch
téma
si
paní
V záznamu
čem
pani
zapojovala
Anna
reagovala
sezení
povídat.
Anna
dobře
ze
analyzovat.
o
jsem
při
Opět
čtvrtém
do posledních na se
páté již
téma
snažila
Jako nejpravděpodobnějšl
důvod
nezájmu o téma považuji špatně zvolené téma, životni obdobi bylo
pravděpodobně
pro
klientku
nezajímavé
a
také
již
zastřené rozvíjející se demencí. Reakce a rozpoložení čtvrté
sezení
závisely klientky,
určitě
na
aktuálním
i na konkrétním tématu.
o manželství
a
rodině
takový
stavu
Proč mělo
efekt
se
mi
nepodařilo zanalyzovat. A proč se reakce klientky na dalšim -
77
setkání vrátily zpět takřka na původní úroveň jsem se již snažila zdůvodnit. Vzhledem ke všem uvedeným subjektivním výsledkům mého pozorováni hodnotím individuální reminiscenční terapii pro paní Annu jako přínosnou. Také po konzultaci potvrzeno,
že
pani
s personálem v přimé péči mi bylo
Anna
je
živější
v kontaktu
nejen
se
mnou, ale i s dalšími osobami. Při sezeních s pani Annou jsem prožívala dilema, je-li dobré
vyvolávat
Nutno přiznat, zodpovědnost pracovat
negativní
a
bolestivé
vzpomínky.
že je těžké unést trápení jiných,
za emoce,
a dobře
je
postoji
které vyvoláme
ošetřit.
smrti nebylo tak těžké smířenému
emoce
Překvapilo mě,
s paní Annou hovořit.
klientky
s jasnou samozřejmostí.
a naučit
ke
smrti,
Setkávání
o
přijmout se s nimi
že o tématu Zřejmě
které
díky
mluvila
s paní Annou bylo velmi
přínosné a poučné i pro mě.
4.4.2 Paní Marie Životni přiběh
Narodila se v Praze v roce 1909. Do svých tří let žila u své babičky na vesnici.
Poté si ji vzali rodiče zpět do
Prahy, aby jako nejstarši z dětí pomáhala starat se o další tři sourozence.
Maminka byla v domácnosti,
tatínek obecní
strážník. Škola
ji
nebavila,
utekla
z učeni
na
švadlenu
a pracovala v továrně na žužu. V
osmnácti
letech
se
vdala.
Manžel
byl
soustružnlk.
Měli spolu jednoho syna.
-
78
Za
války
měli
krušné
sourozenci i rodiče.
časy,
ale
přežili
všichni
Po válce se přestěhovali do Liberce,
dospělý syn zůstal v Praze. Pak
přišly
onemocněl
také
manžel,
tragické
který
po
události.
dlouhé
nemoci
Nejprve
těžce
zemřel.
Potom
zemřela snacha a o několik let později i syn. Brzy zemřela i starší sestra,
která po sobě zanechala ještě nezletilou
dceru. Starala se o ní paní Marie. Má vnuka
a vnučku
od
syna
a třetím
vnoučetem
je jí
dcera neteře, všechny má moc ráda.
Svůj
životní
příběh,
ze
kteréhojsem
čerpala,
sestavila pani Marie sama v roce 2002, kdy byla ve svých 93 letech
ještě takřka plně
soběstačná
a jeji mentální
stav
byl dobrý. Paní Marii mi pro doporučili
pracovníci
individuální v přímé
reminiscenční
péči.
Paní
terapii
Marie
žije
v Domově Sue Ryder trvale od roku 2001, před tím několikrát využila
přechodného
pobytu.
Vždy byla
velmi
oblíbená pro
svou živost, komunikativnost, veselou a optimistickou mysl. V posledním roce
se však její
úrazů,
být
musela
depresivní, Vztahy
stav
několikrát
zhoršil,
měla několik
hospitalizována,
je
začala se rychle rozvíjet demence. v rodině
klientky
jsou
navíc
komplikované,
příbuzní se vzájemně nestýkají. Hlavním dokumentace.
zdrojem Dcera
informací
neteře,
která
byla
pro
paní
Marii
mě
sociální
navštěvovala
velmi často, nedávno zemřela a dalši příbuzní ji navštěvují jen zřídka.
-
79
-
Setkáni prvni - test MMSE
Na základě testu MMSE dosáhla paní Marie 10 bodů, odpovídá deprese
středně těžké demenci. dosáhla
10
bodů,
což
což
V testu geriatrické škály odpovídá
hraničnímu
nálezu
mírné a manifestní deprese.
Setkáni druhé - důležité události v životě,
hodnoceni
vlastniho života
Paní Marie hodnotila svůj život jako prostý a skromný, bez
nějakého
zvláštníhovykolejení.
I
válku
prožila
v klidu. Její život byl bez konfliktů. Zmínila se o sestře, se
kterou
si
byly
velmi
Všichni už zemřeli.
blízké,
Mluvi vážně,
o
manželovi
a
ale bez emoci.
synovi.
Dle svých
slov neprožila nic zásadního. Paní Marie se velmi snažila odpovídat na otázky, měla jsem pocit, Bála
se,
že se mi usilovně snaži vyhovět,
aby
něco
nezkazila,
neřekla
zavděčit se.
špatně.
Tyto
obavy
i vyslovila.
Setkáni třeti - dětstvi
Paní
Marie
pomáhala
pečovat
s babičkou. a na
měla o
Vzpomněla
bohoslužby
hodně
sourozenců,
ostatní. si,
byla
Vyrůstala
jak ji babička
v šátku.
Při
té
nej starší, na
nosila
vzpomínce
se
venkově na
pole
srdečně
rozesmála. Babička pracovala u sedláka jen za jídlo, neměli peníze.
Na
rodiče
si
pani
Marie
moc
nevzpomněla.
Byli
hodní, moc pracovali.
Setkáni čtvrté - manželství a rodina
Dle
slov paní
Marie
bylojejí manželství
Více ale vzpomínala na sestru,
spokojené.
kvůli které se i s manželem -
80
po
válce
odstěhovala
sourozencích který
už
Mluvila Raději
se
nezmínila.
nežije.
opět ale
z Prahy
Hodně
vážně,
do
Měli
Liberce.
s manželem
členů jeji
soustředěně,
očividně
vzpomínala
0
na
jednoho
rodiny
bez
ostatních
už
zemřelo.
negativních
veselé
syna,
emoci.
historky
svého
života. Vzpomíná
na
historku,
nábytek u strýce, splácet
a
kdy
si
s manželem
objednali
který mu přestali asi po dvou splátkách
dodnes
zůstali
vyprávěni vesele smála.
dlužni.
Pani
Marie
se
Musela jsem ji ale ujistit,
při že to
na ní nikomu neřeknu.
Setkáni páté - život vdovy
Pani
Marie
si
rozvzpomínala
na
smrt manžela.
Zemřel
velmi nemocný. Pochopila jsem, že měl Alzheimerovu chorobu. Často ho se sestrou hledaly v Liberci. 0 jeho smrti mluvila vážně,
opět
ale
bez emocí
a
dokonce
popisovala
určitou
úlevu, kterou přinesla jeho smrt. Vlastni
smrt pro ní
není
žádné
téma,
žádný strašák.
prožila paní Marie na venkově.
S manželem pak
v Praze, pak v Liberci,
odstěhovali za
Smála se, že jí tu zapomněli.
Setkání šesté - kde žili
Dětství žila nejprve
kam se
jeji sestrou. Žili skromně. Větši
čas
než
obvykle
a navázaly povídáním o domácnosti,
jsme
věnovali
pomůckám
zejména o vaření.
-
81
Setkáni sedmé - zaměstnáni
Paní Marie vzpomínala na „sladkou práci" v továrně na žužu. Na jiná zaměstnání si nevzpomíná. bavila, nelitovala,
Práce v továrně ji
že neměla školy.
Při tomto setkání jsem zaznamenala,
že paní Marie byla
už od počátku nebývale veselá a uvolněnější.
Pravděpodobně
jsem ji pouze zastihla v dobrém rozpoložení nezávislém na našem setkávání. Po skončení sezení
jsem stav paní Marie
konzultovala
s pečovateli. Zjistila jsem, že zlepšený stav trvá už třetí den.
Nedošlo
ani
neidentifikovali
ke
změně
žádný vnější
medikace,
faktor,
ani
který by mohl
jsme stav
ovlivnit. Fyzický i psychický stav klientky je kolísavý.
Setkáni osmé - konicky a zájmy
Na
toto
působila navázat
téma
smutně, kontakt,
paní
Marie
roztěkaně. ani
prakticky
Nepodařilo
osvědčené
nereagovala,
se mi
pomůcky,
skoro vůbec
které
nám
někdy
pomohly překonat mezery ve vzpomínkách, tentokrát nesplnily očekávání. Příčinu jejího stavu na sezení jsem nepřikládala vlivu
reminiscenční
terapie,
už
jsem
věděla,
že
stav
a vyjely
jsme
u klientky je kolísavý. Zjistila jsem pouze, že měla ráda květiny. Setkání
jsme
ukončily
o
chvíli
dříve
raději na krátkou procházku do jarní zahrady, podívat se na pučící květiny. Nakonec byla paní Marie dojatá, děkovala mi za krásnou procházku.
Setkáni deváté - válka
Tentokrát
jsem
paní
Marii
zastihla
naopak
v dobrém
rozpoložení, zdála se dokonce orientovanější než obvykle. -
82
Setkáni
přineslo
velký
zlom.
Přestože
na
počátku
říkala, že válku prožila v poklidu a já již tedy žádný zlom při tomto tématu neočekávala,
vystoupilo na povrch to,
co
v sobě paní Marie zřejmě dlouho ukrývala. Rozpovídala
se
o
synovi.
letech na nucené práce,
Odvedli
kopal
ho
za války
ve 14
zákopy pro německé vojáky.
Syn odtud utekl a paní Marie jej po zbytek války ukrývala. Prožívala každý den až do konce války strach z odhalení. Později se syn oženil a odešel Marie Ivu.
zemřela 0 tu
se
a zanechala po starala
matku zanevřel, vnoučaty. Vztahy
paní
protože
Marie
syna
Sestra paní
ještě nezletilou dceru jako
o vlastní.
Syn
na
jí dávala přednost před vlastními
Syn potom zemřel,
s rodinou
sobě
z domova.
aniž by se s matkou usmířili.
zůstaly
komplikované,
i
když
vnuk
klientku v Domově navštěvuje. Iva ji dlouho navštěvovala v Domově Sue Ryder, vztah byl
skutečně
velmi
blízký.
Iva
však více
jejich
než
před
rokem zemřela na rakovinu. Bylo ranou,
zřejmé,
že pro paní Marii byla
smrt
Ivy těžkou
se kterou se už nedokázala vyrovnat. Nejprve přišla
o syna,
se kterým se před smrtí nesmířila,
pak o „dceru".
Plakala. Po
smrti
Ivy
pocitech nemluvila,
se
stáhla
do
sebe.
i mě zapřísahala,
S nikým
o
svých
abych o tom s nikým
nemluvila. Sezení se tentokrát protáhlo na 70 minut. Věděla jsem, že déle
to
ani
není
možné,
neboť
rezervované pro jinou aktivitu.
potom bylo
zátiší
již
Snažila jsem se především
potvrzovat emoce klientky a ukončit naše setkání tak,
aby
emoce byly dobře ošetřeny.
-
83
ale
Ze
sezení
s
pocitem
jsem
odcházela
uspokojení,
vyčerpaná,
neboť
se
s plnou
zdálo,
hlavou,
že
sezení
tentokrát paní Marii bylo prospěšné a přineslo úlevu. Až
po
ukončení
a vyplňovala
sezení,
tabulku
kdy
reakcí,
jsem
jsem
si
si
dělala
poznámky
uvědomila,
že
jsme
vůbec nevyužily pomůcky pro reminiscenci. Po
tomto
supervize.
sezení
Nevěděla
jsem jsem,
naložit a potřebovala
využila
možnosti
jak
získanými
se
jsem si ujasnit,
měla s klientkou pracovat dál,
individuální informacemi
jestli
a jak bych
i když v rámci plánovaných
sezení nás čekaly už jen srovnávací testy.
Zvažovala jsem,
zda oslovit rodinu ze strany syna a ze strany Ivy, aby paní Marie
měla
možnost
smířit
se
s nimi
před
svým
odchodem,
přestože mě požádala, abych o tom s nikým nemluvila.
Setkáni desáté - test MMSE
Test
MMSE
prokázal
zlepšení
kognitivních
funkcí
o
4
body, na 14 bodů, stále na úrovni středně těžké demence. Na základě testování stupně deprese dle GDS se skóre zlepšilo o 3 body na 7 bodů, což odpovídá mírné depresi.
Výsledky Zhodnoceni testů
Test
kognitivních
funkcí
MMSE
prokázal
zlepšení
o 4 body, což lze považovat za významné zlepšení. Test výsledek
depresivity můžeme
ukázal
rovněž
zlepšení
považovat
za
o
3
body.
poměrně
Tento výrazné
zlepšení. Opět výrazně
jsem
došla
ovlivněná
k názoru,
že
depresivitou.
demence To,
u že
klientky se
je
člověk
-
84
neorientuje,
nemusí být jen narušením kognitivních funkcí.
Neorientovanost může život
ve
způsobit
vlastním
i nezájem člověka
světě,
neschopnost
o okolí,
vyrovnat
se
s traumatickým zážitkem. Zda měla na zlepšení kognitivních funkcí a depresivity vliv reminiscenční terapie, si netroufám s jistotou tvrdit. Vzhledem
k předchozímu
průběhu
setkávání
mnoho
nenasvědčovalo k výraznému zlepšení. Celkové zlepšení stavu paní Marie bylo možné pozorovat až na posledních setkáních. V dobré kondici klientka na sezení již přicházela. Práce se vzpomínkami
však
určitě
mohla
celkový
stav
paní
Marie
podpořit.
Subjektivní hodnoceni
Z mého pohledu se mi u paní Marie podařilo dosáhnout úspěchu.
Z počátku
vše
nechávala
paní
Marie
na mě,
byla
napjatá,
neklidná, bála se, aby něco neřekla špatně. Velmi
se snažila spolupracovat. Na konci sezení bylo vidět, že je velmi unavená. Byla vděčná za to, že se ji věnuji, děkovala za čaj, který jsem jí připravila. Rituál se nijak nezměnil, ale díky němu se uvolňovala atmosféra,
paní Marie se díky
tomu zorientovala, už věděla, co ji bude čekat. Postupně se uvolnila a přestala se obávat toho, co ji čeká. Po závěrečném sezení
se sama klientka
začala zajímat
0 naše další setkání. Domnívám
se,
že
deváté
sezení
s tématem
války
mělo
Kognitivní funkce paní Marie jsou více narušeny,
naše
1 skutečně terapeutický účinek.
setkání byla
chudší
získala.
Získání
terapie.
Více
na informace,
informací
jsme
ale
využily
které
není
pomůcek
jsem od klientky
cílem
reminiscenční
pro
reminiscenci,
působily v tomto případě skutečně podpůrně. -
85
Podle výsledků pozorování sledovaných reakci 1, tabulka č. 2) lze říci,
(Příloha
že reakce klientky byly poměrně
vyrovnané s mírnou tendencí ke zlepšení v závěru sezení. Do šestého
sezení
následující Osmé
byly
tři
sezení
reakce
sezení
dopadlo
jsem
ve
prakticky
zaznamenala
všech
beze
změny,
výrazné
výkyvy.
reakcích
jako
nejhorší,
následující deváté naopak vykazuje nejlepší výsledky. Kolísavý
stav
s pečovateli. aktuální
paní
Příčinou
stav
Marie
těchto
jsem
konzultovala
byl
pravděpodobně
výkyvů
a rozpoložení
paní
Marie
nezávislé
na
reminiscenční terapii. Reakce na příchod a pozdravení Marie jako velmi vyrovnané, se
naše
přivítání
a
jsem hodnotila u paní
dobré již od počátku.
čajový
rituál
staly
Postupně
uvolněnější
a příjemnější. Stejně převážně dění, byla
tak
pozornost
vyrovnaně.
a
koncentraci
jsem
se velmi
snažila
Paní Marie
zpočátku trochu křečovitě, téměř pokaždé velmi
žádala
o uložení
na
Po návratu na oddělení
Domnívám
se,
minut bylo v případě paní Marie optimální. sice protáhlo na 70 minut, potřeby
klientky.
V této
sledovat
na konci vyčleněného času
unavená.
lůžko.
hodnotila
že
zvolených
30
Jedno sezení se
což ovšem vyplynulo z aktuální sledované
kategorii
nejhůře
dopadlo osmé sezení, nejlépe deváté. Jak
jsem
se
již
zmínila,
pomůcky
jsem
tentokrát
využívala velmi aktivně, pomáhaly nám překonávat mezery ve vzpomínkách,
o čem povídat.
Paní
Marie reagovala na podnětný materiál většinou dobře.
Opět
se
mi
potvrdilo,
domova pro jsem
měly
jsme
že
kde
navázat,
fotografie
z poslední
seniory neměly velký efekt.
pomůcky
vzhledem
k významnému
doby
z akcí
Na devátém sezení nastolenému
tématu
nevyužila vůbec.
- 86 -
Paní Marie jen velmi málo začínala mluvit sama, čekala spíše na moje otázky. spontaneita
Pouze v devátém setkání o válce byla
klientky výrazně větší.
Nejslabší
reakce byla
stejně jako u všech ostatních sledovaných reakcí při osmém setkání s tématem koníčky a zájmy. Neverbální reakce jsem až do šestého setkání hodnotila jako slabé.
Paní Marie nepoužívala žádná gesta,
znatelný určitý motorický neklid,
pouze byl
zejména na začátku našich
setkávání. Mimika byla velmi omezená. Výrazné změny jsem se dočkala
pouze
handicapu
u
se
uvolnila
a
devátého
zvýraznila tím
i nápadnou
se
změnu
setkání.
Vzhledem
především
mimika.
stala
postury,
čitelnější. tělo
paní
k fyzickému Mimika
Vyzvedla
Marie
jako
se bych
by
se
napřímilo. Od sedmého setkání se viditelně omezil motorický neklid.
I
když
jsem
všeobecně
hodnotila
jako
nejhorší
setkání osmé, motorický neklid již nebyl přítomen. Jako
velmi
a citové
reakce.
přiměřeně. Při
Paní
Někdy
devátém
mluvila
vyrovnaný
o
se
sezení svých
jsem
Marie
k mému emoce
pocitech
hodnotila
reagovala překvapení
velmi a
i vývoj
méně
výrazně,
srdečně
vystoupily,
plakala.
Její
nálady ale
rozesmála. paní
Marie
reakce
byla
adekvátní. Spolupráce dobu,
s paní
Marií
byla
velmi
dobrá
po
celou
s výjimkou osmého setkání. Velmi se snažila po celou
dobu spolupracovat, soustředit se. I zájem o dané téma projevovala paní Marie prakticky stejně dobře v průběhu celého našeho setkávání. pocit,
že se mi snaží zavděčit,
vůli.
Až
zájem
jsem
setkání,
postupně
se
setkání
popsala
až
projevoval
se
u
Měla jsem
nesnažila se projevit svou stala
sedmého
především
uvolněnější. a
především
zvýšenou
Zvýšený devátého
spontaneitou
a celkovým zlepšením sledovaných reakcí.
- 87 -
Reminiscenční terapii u paní Marie považuji rovněž za přínosnou. Přestože nemůžeme s jistotou tvrdit, že zlepšení kognitivních zavedením výsledek
funkcí
i
depresivity
reminiscenční
terapie,
v objektivních
i
souvisí potvrdil
subjektivních
výhradně se
se
pozitivní
hodnoceních
po
ukončení terapie. V
průběhu
reminiscenční
terapie
nebyla
zavedena
změněna žádná léčba. K velké Dlouho
byly
zapotřebí
došlo
až
reakce
velmi
vyrovnané.
více
a prolomení se
změně
času
jejích obav.
přizpůsobit
větším
dostatek prostoru.
k
v samém
získání
závěru Je
si
setkávání.
možné,
že
důvěry
bylo
klientky
Možná jsem nebyla schopna rychle potřebám
Jak jsem již
paní
Marie,
uvedla,
nedala
jí
změny u klientky
také mohly nastat nezávisle na probíhající terapii. Nicméně reminiscenční terapie mohla tyto změny pozitivně podpořit. Přišla i pozitivní zpětná vazba od pracovníků v přímé péči.
Paní
Marie
častěji
o pomoc při přesunu též
zlepšil
do
motorický
než
dříve
žádala
společenské místnosti. neklid,
zejména
pečovatele Výrazně
noci
se
prožívala
klientka v poslední době mnohem klidněji.
4.4.3 Paní Jiřina Životni příběh
Paní pod
Jiřina
Železnými
se narodila
horami.
Do
v roce
svých
babičkou a sestrou na vesnici, Na ni vzpomíná
nerada,
velmi
Přestěhovali
šťastné.
let
v malé žila
vesničce s rodiči,
kde prožili i celou válku.
ale další se
19
1924
roky byly podle do
Prahy,
kde
ní
již
pracovala
v malém kadeřnictví u sestry. Kadeřnictví však po roce 1948
nebo
zrušili.
Našla
si
práci
ve
státním
výzkumném
ústavu
sběrných surovin, kde pracovala až do důchodu. V pražské manželem.
kavárně
se
seznámila
se
svým
Dlouho se jim nedařilo mít děti,
budoucím
tak si užívali
života. Měli chatu u vody, pořádali večírky pro známé. Až v Jiřininých 35 a děvče. s dětmi
letech
se
jim
narodila
Když bylo dětem 11, zůstala
sama.
manžel
Snažila
se
dvojčata,
chlapec
zemřel a paní
dát
dětem
to,
Jiřina co měli
doposud, ale byly to těžké chvíle. Po
odchodu
školce.
Tady
do
důchodu
potkala
začala
úžasnou
vypomáhat
partu
lidí,
v mateřské ráda
na
ně
vzpomíná. Vždycky vyhledávala veselé lidi a byla optimista. Životní
příběh
paní
vlastního
vyprávění
sociální
dokumentace.
dokumentace
byl
Jiřiny
jsem
zaznamenaného Důležitým
rozhovor
převzala
před
zdrojem
s ředitelem
z jejího
pěti
lety
informací
školky,
do
kromě
kde
paní
Jiřina pracovala a který ji občas chodí navštěvovat s její oblíbenou becherovkou a větrníky. Dcera
chodí
paní
Jiřinu
navštěvovat,
ale
nebyla moc
ochotná ke spolupráci. Syn navštěvuje matku zřídka.
Setkání první - test MMSE
Na základě testu MMSE dosáhla paní Jiřina 13 bodů, což odpovídá středně těžké demenci. V testu geriatrické škály deprese dosáhla 7 bodů. Tato hodnota ukazuje na mírnou depresi.
Setkání
druhé
- důležité události,
vlastní
hodnocení
života
Paní
Jiřina
rychle
a
jednoznačně
označila
za
nejdůležitější ve svém životě setkání s manželem. Manžel ji - 89 -
naučil uživat
si života,
zbavila
se mindráků a začala si
vážit sama sebe. Byla holka z vesnice, nesmělá, vychovávaná přisně a ke skromnosti.
Vždycky byla „trošičku při těle".
Dřiv
ale pak
se
za to
styděla,
času na plovárně, Velmi
s manželem
se
ujala
slova
a
Klientka mluvila tiše a překotně.
myšlenky
a opakovat,
zůstaly
hodně
kde si užívali spoustu legrace.
rychle
zastavovat
trávila
shrnovat
nedokončené,
převzala
iniciativu.
Bylo třeba se doptávat, to,
co proběhlo.
nedokázaly
jsme
Některé
navázat
na
předchozí. Naše setkání bylo více monologem paní Jiřiny, nedávala mi
mnoho
některé
příležitostí dotazy
zasahovat
neodpověděla,
do
svého
možná
je
vyprávění. ani
Na
nevnímala.
Zapojení pomůcek se mi rovněž moc nedařilo.
Setkání třetí - dětství
Klientka
vzpomínala
na
život
na
vesnici,
na
dřinu
v hospodářství, ale i klid, což ji nudilo. Znovu se vrátila ke svým mindrákům,
mluvila o tom,
vypadala a nelíbila se klukům.
jak hrozně
a nemoderně
Mluvila však velmi vesele,
s nadsázkou.
Setkání čtvrté - manželství a rodina
Paní setkání téma,
Jiřina
se
s manželem. nepamatovala
znovu Bylo si,
to že
rozpovídala zřejmě mi
o
její
naprosto
svém
osudovém
velmi
oblíbené
stejné
historky
vyprávěla před dvěma týdny. Používala i stejné vtipy. Paní Jiřina je dle svých slov velmi pyšná především na svoji dceru,
která je velmi schopná. A má moc hezké vnuky.
Kdyby byla mladá, prý by si nechala říct. Vesele se smála.
-
90
Setkání páté - život vdovy
Klientka vzpomínala, to
smutné
a
bylo
těžké
že ovdověla už ve 46 letech. Bylo ještě
nedospělým
dětem
nahradit
otce. Ale je to už dávno. Manželovi je vděčná, vzpomíná na něj
ráda,
ale
v jejím
životě
bylo
víc
důležitých
lidí.
Hodně jí pomohli přátelé. I by
když mluvila o vážných událostech,
byla
emotivně
zasažena.
Naopak
se
i do
nebylo znát,
těchto
že
témat
snažila vpravit svůj humor za každou cenu.
Setkání šesté - kde žili
Znovu plovárny, Potom
jsem
si
vyslechla
oblíbené
historky
z pražské
které jsem už od ní znala téměř slovo od slova.
trochu
zmateně
a
nesouvisle
vyprávěla
o
výletech
s dětmi, večírcích na chatě u vody, vandrech v přírodě. Ve vyprávění jsem se často ztrácela,
ale paní Jiřina
mě nenechala do dění mnoho zasahovat.
Setkání sedmé - zaměstnání
Podle nejprve
životopisu
krátce
jsem
se
v kadeřnictví
u
dozvěděla, sestry,
že
pak
pracovala
především
ve
státním výzkumném ústavu sběrných surovin. Paní Jiřina však celé
setkání
práci,
věnovala
pro
mě
překvapivě
kterou vykonávala již v důchodu,
pouze
poslední
v mateřské školce.
Nevzpomínala ani tak na děti, o které se starala, ale spíš na partu kolegů,
se kterými si velmi rozuměla.
ní dosud jeden chodí na návštěvy.
Dokonce za
Spiklenecky mě zvala na
becherovku. Toto setkání bylo trochu jiné než obvykle. se naše setkání více blížilo dialogu,
Tentokrát
paní Jiřina vnímala
-
91 -
moje otázky a také na ně většinou odpověděla.
I pomůckám
pro reminiscenci tentokrát věnovala pozornost. Nedokázala
jsem
zjistit
příčinu
této
změny
ani
od
personálu oddělení domova pro seniory. Nikdo si žádné změny stavu nevšiml. Paní
Jiřina
paradoxně
Pravdou je,
na mě
vedlo
že změna nebyla příliš výrazná.
působila možná
k lepší
jen unaveněji,
spolupráci.
Přestože
což
ale
humor
ji
neopustil, používala jej přiměřeněji.
Setkáni osmé - koníčky a zájmy
Paní tanec,
Jiřina
výlety,
se
vždy
přírodu,
ráda
bavila,
legraci,
drby
měla a
ráda
dárky.
lidi, Teď
už
nechce žádné jiné dárky než becherovku a belgické pralinky, ráda zve lidi na „výlov" mušlí z bonboniéry. seniory chodí
hlavně na dechovku,
baví
V Domově pro
ji sledovat
ruch,
jak ostatní tančí, i když sama už nemůže a dává si vínečko. Přestože které
bylo
jsem
se
podle
snažila
poučit
sledovaných
z minulého
kritérií
dosud
setkání, nejlepší,
vrátilo se vše do starých kolejí.
Setkání deváté - válka
Paní
Jiřina
nějak
zásadně
válka
špatná
prožila
válku
na
si na ni nevzpomíná. věc
téma
opustila
venkově,
byla
S povzdechem, a
vrátila
se
mladá, jaká je ke
svým
oblíbeným historkám.
Setkání desáté - test MMSE
V
testu MMSE dosáhla paní Jiřina 14 bodů. Dle srovnání
s testováním před
zahájením reminiscenční terapie
se stav
kognitivních funkcí zlepšil o 1 bod.
-
92
Na
základě
testováni
stupně
deprese
dle
GDS
dosáhla
paní Jiřina 7 bodů. Stupeň depresivity se nezměnil.
Výsledky Zhodnoceni testů
Test
kognitivních
funkcí
MMSE
prokázal
zlepšení
o 1
bod. Test depresivity neprokázal žádné zlepšení. Na
základě
výsledků
testů
můžeme
říci,
že
reminiscenční terapie u paní Jiřiny nevedla k výraznějšímu zlepšení kognitivních funkcí a depresivity. Vzhledem
k vyrovnanému
průběhu
sezení
bez
zvratů
a změn lze i jeden bod navíc získaný v testu kognitivních funkcí považovat za pozitivní výsledek.
Subjektivní hodnocení
Dle mého názoru nebyla reminiscenční terapie pro paní Jiřinu naše
výrazně
setkání
prospěšná.
a vytvořila
Přestože jistě ráda si
ke mně
větší
přijímala
pouto,
získala
jsem pocit,
že paní Jiřina by příznivě přijímala jakoukoli
příležitost
si
s někým
popovídat,
zvlášť
pokud
čas
mohl
patřit jen jí. Již vřelý,
od byla
který
jsem
začátku jsem
byl
vítaným
připravovala,
kontakt
ze
strany
partnerem pro přijímala
paní
Jiřiny
rozhovory.
většinou
Čaj,
s dotazem,
jestli
je tam becherovka nebo aspoň rum.
Často opakovala
stejné
vtipy
příjemná,
humoru.
Opakování historek nebylo nepříjemné,
něco
i
přisadila,
dokázala
znovu
historky.
takže
mě
překvapit.
Setkání byla
i
známá
Nebyla
událost jsem
si
většinou si
jejího ale
plná
života
jistá,
zda
všechny události, o kterých vyprávěla, byly skutečné.
-
93
Paní
Jiřina
zřejmě
skutečně
žila
šťastný
život
a špatné okamžiky, které ji potkaly, si nepřipouštěla. Téma smrti v žádném setkání neotevřela. Podle výsledků pozorování sledovaných reakcí 1, tabulka č. 3) lze říci, vyrovnané, reakcích
že reakce klientky byly poměrně
jen s minimálními výkyvy. jsem
zaměstnání.
nejlépe
hodnotila
Paradoxně
(Příloha
zřejmě
Ve všech sledovaných
setkání
sedmé
s tématem
aktuální
únava
klientky
umožnila její lepší spolupráci se mnou, dovolila mi více se angažovat. kvůli
Z pohledu
únavě
klientky
naopak
nespokojenosti
jsem
ale mohlo
nejméně v průběhu
být
příjemné. tohoto
toto
Žádné
sezení
setkání signály
ani
po
jeho
ukončení nezaznamenala. Reakce pozorování
na vždy
příchod
a
pozdravení
naprosto
stejně
byly
vyrovnané,
dle
velmi
mého dobré.
Paní Jiřina se vždy usmívala a hned aktivně komunikovala. Pozornost a koncentraci jsem u klientky hodnotila jako slabou, neboť velmi lehce ztrácela téma, o kterém mluvila, často utíkala od tématu, opakovala se, nezvládala odpovídat na dotazy o tom, setkání,
kdy
o čem právě mluvila.
se prakticky nicz výše
Výjimkou bylo sedmé zmiňovaných projevů
špatné pozornosti a soustředění neobjevilo. Na
podnětný
nereagovala. V běžné
paní
Jiřina
Velice obtížně jsem jej
praxi
nepoužil,
materiál
by
„terapeut"
většinou
výrazně
do sezení přinášela.
pravděpodobně
žádné
pomůcky
pokud jich není třeba a není pro ně prostor.
Já
jsem se kvůli zhodnocení výsledků snažila v každém setkání dvě
vybrané
okomentovala,
pomůcky
použít.
Paní Jiřina
je
vždy
o něco více pozornosti jim věnovala pouze
jen při
sedmém setkání. Paní skoro
Jiřina
vůbec
začínala
pobízet.
mluvit
Naopak
sama,
bylo třeba
nebylo
třeba
vymezovat
ji náš
-
94
společný čas a snažit se korigovat téma. Přestože na sedmém setkání jsemhodnotila paní reakce
byla
podle
Jiřinu jako nejméně
mého názoru
spontánní,
nejlepší,
přiměřeně
spontánní. Neverbální fyzickému byla
reakce
handicapu.
rovněž
naklonit,
paní
Jiřiny
Prakticky
chudá. Někdy se
když
mi
sdělovala
Používání neverbální
jsou
omezené
nepoužívala
gesta,
snažila
ke
nějaké
komunikace
se
díky mimika
mně
důvěrnější
více
informace.
se v průběhu všech sezení
nijak nezměnilo, reakce jsem hodnotila stabilně jako slabé. Paní
Jiřina
přicházela
vždy
Nezměnila se ani v průběhu sezení. přišly
nepřiměřené,
Kladla
jsem
skutečně
si
nejvíce
otázky,
tak
s dobrou
Emoční reakce mi občas
při
tématu
o
zda paní
Jiřina
byla
veselý člověk nebo
náladou.
se může
životě a
jednat
vdovy.
stále
je
o nějaké
neadekvátní reakce hodné pozornosti lékařů. Spolupráce dobrá.
Bylo
s paní
vidět,
Jiřinou
že
je
byla
ráda
podle
středem
mého
mé
názoru
pozornosti.
Drobnější odchylka nastala u šestého sezení s tématem „kde žili”,
kdy
bylo
vyprávění
obvykle,
ale nedokázala
lépe
mi
se
paní
Jiřiny
jsem to
s klientkou
více
korigovat.
spolupracovalo
zmatené
než
Naopak o něco
při
následujícím
sedmém sezení o zaměstnání. Zájem
o téma
tématu
o
válce.
nechce
zatěžovat
měla
paní
Z jejich
Jiřina
reakcí
nepříjemnými
celou
dobu
u
tématu.
jsem
vždy
vyrozuměla,
myšlenkami
Klientka hůře držela dané téma, zůstaly
prakticky
kromě že
se
a vzpomínkami.
jen při dvou sezeních jsme Odklonu
od
tématu
jsem
se
nesnažila bránit. Věřím, příjemné,
že ale
naše
setkávání
pokud
mohu
bylo
pro
subjektivně
nezaznamenala jsem žádný zásadní vývoj
paní
Jiřinu
posoudit,
a změnu na základě
-
95
které bych mohla tvrdit,
že reminiscenčni terapie byla pro
klientku přínosná. Zlepšení v tomto
testu
případě
s velkou
kognitivních
funkcí
pozitivní
výsledek.
za
pravděpodobností
o 1 bod považuji Zlepšení
souviset
se
mohlo
zavedením
reminiscenčni terapie,
neboť klientka se lépe zorientovala
časově.
si
Zapamatovala
den,
kdy
jsme
se
pravidelně
scházely. Pro neboť
mě
jsem
osobně se
byla
často
setkání
ztrácela
mluvila stále tiše a překotně, z mé
strany,
zpětnou
abych
vazbu.
zorientovat
mohla
Když
a kladla
neodpovídala,
ve
jim
Paní
Jiřina
bylo třeba velké pozornosti
se
otázky,
vyčerpávající,
vyprávění.
klientce
jsem
nevěnovala
poměrně
alespoň
snažila
paní
ve
Jiřina
pozornost,
poskytovat
na
někdy
vyprávění ně
často
zase
moje
otázky způsobily to, že paní Jiřina nedokázala navázat, kde přestala.
Rovněž pomůcky pro reminiscenci jsem prosazovala
obtížně. Snažila jsem se co nejlépe přizpůsobit potřebám paní Jiřiny, jsem
ale pravděpodobně se mi to nepodařilo.
podpořit
posluchače vytvořit
a
zcela paní
usměrnit
tok
souvislý. Jiřině
myšlenek,
Snažila příjemné
jsem
Nedokázala
který se
nebyl
tedy
podpůrné
pro
alespoň
prostředí
a naslouchala jsem jejímu vyprávění jen s menšími zásahy do průběhu sezení. Zpětná vazba od pečovatelů potvrzovala můj reakce
paní
výrazně
Jiřiny
nezměnily.
se
po
reminiscenčních
Alespoň
jednu
kladnou
pocit,
sezeních odezvu
že
nijak jsem
získala od pečovatelů. Paní Jiřina v průběhu a především po ukončení
reminiscenčních
setkání
aktivněji
a přirozeněji
vyhledávala společnost druhých lidí.
-
96
4.5 Diskuse V
praktické části své diplomové práce jsem se snažila
podrobně popsat individuální reminiscenční terapii v praxi se třemi klientkami Domova Sue Ryder,
o.p.s.
- domova pro
seniory, které trpí demencí. Popsala jsem přípravy a proces plánovaní reminiscenční terapie a průběh sezení. klientek na terapii, zda
má
Snažila jsem se zhodnotit reakce
svoje úspěchy a neúspěchy a také to,
reminiscenční
terapie
vliv
na
člověka
s demencí
a pokud ano, v jakých směrech. Vliv
terapie
pomocí
testu
stupeň
deprese
na
člověka
kognitivních (GDS)
a
s demencí
funkcí na
jsem
hodnotila
(MMSE), testu
hodnotící
základě
svého
subjektivního
pozorování. Jsem si vědoma,
že vzhledem k omezenému množství osob
zahrnutých do terapie není možné výsledky zobecnit na celou populaci osob s demencí.
Přesto považuji výsledky testů za
důležité a uvádím je přehledně v následujících tabulkách.
Test MMSE Účastnice
Před terapií
Po terapii
Rozdíl
Paní Anna
18
18
0
Paní Marie
10
14
4
Paní Jiřina
13
14
1 1,67
Celkový průměr
Tabulka
č.
1:
Vliv
reminiscenční
terapie
funkce - test Mini-mental state examination
na
kognitivní
(MMSE)
-
97 -
Rozdíl zahájením
bodového a
po
skóre
vycházející
ukončení
z měření
reminiscenční
před
terapie
je
u jednotlivých účastnic velmi nevyrovnaný. U jedné klientky došlo
ke
zlepšení
klientky
se
výsledky
zobecnit,
kognitivních
žádná
změna došli
reminiscenční terapie
funkcí
neukázala. bychom
o
4 body,
Pokud
k závěru,
u
bychom že po
jiné mohli
ukončení
se stav kognitivních funkcí
zlepšil
průměrně o 1,67 bodu. Rozhodně však můžeme tvrdit,
že během tří měsíců,
kdy
terapie probíhala, nedošlo u žádné z účastnic k prohloubení kognitivního výsledek.
deficitu.
Zlepšení
I
to
lze
o 4 body
považovat
v 30ti
bodové
za
pozitivní
škále
u jedné
z účastnic považuji za výborný výsledek.
Test GDS Účastnice
Před terapií
Po terapii
Rozdíl
Paní Anna
12
10
2
Paní Marie
10
7
3
Paní Jiřina
7
7
0 1, 67
Celkový průměr
Tabulka č. 2: Vliv reminiscenční
terapie na depresivitu -
Škála deprese pro geriatrické pacienty (GDS)
Bodový účastnic
rozdíl
testování
do reminiscenční
terapie
rovněž ukazuje jako nevyrovnaný. zlepšila u jedné vůbec.
Zobecněním
depresivity a po
vstupem
jejím ukončení
se
Depresivita se po terapii
klientky o 3 body, výsledků
před
můžeme
u jiné se nezlepšila říci,
že
po
ukončení
reminiscenční terapie vykazují účastnice zlepšení ve škále deprese průměrně o 1,67 bodu.
-
98
Obecně byla
lze
velmi
říci,
že
vysoká.
Norma
alespoň
u
depresivity
depresivita je
dvou
u
maximálně ze
tří
účastnic
terapie
5 bodů.
klientek
Zlepšení
považuji
za
velmi dobrý výstup. V
předchozí
pokusila
části
zanalyzovat,
jsem
zda
se
se
na
v jednotlivých získaných
pozitivních
výsledcích podílí výhradně reminiscenční terapie. klientky
byla
v průběhu
u druhé
průběh
setkávání
sezení
nenasvědčovalkonečnému
podle
mého
zlepšení
a
významným
změnám nedošlo.
v prostředí
s jediným
říci,
změněna
u
deprese,
téměř
třetí
Žádný
podnětem,
U jedné
léčba
názoru
vůbec
kpříliš
člověk ale
abychom
případech
mohli
nežije s jistotou
že právě tento jeden jediný podnět způsobil nějakou
změnu.
Již
o člověka došlo.
jsem
zdůrazňovala
s demencí.
Domnívám
přinejmenším
Důležité
se,
jedním
že
význam tedy
komplexní
je,
že
reminiscenční
z významných
ke
péče
zlepšení
terapie
činitelů,
které
byla se
na
zlepšení stavu kognitivních funkcí a depresivity podíleli. Reminiscenční setkání se všemi třemi klientkami na mě působily
tak,
způsobem, a snad
i
důvěru.Dokonce
třeba
Vnímala jsem,
které
Příznivé
si
ale pocítila jsem,
setkávání. pouto,
že klientky
vztah
klientky. pozitivní klientkami
se
Zde a a
co
pro
samy
ptaly po našem
i mimo
reminiscenční
nepanovaly
přizpůsobovat
jedůležité
důležité
jiným
dalším
že se mezi námi vytvořilo určité
většinou
navazovat,
užívaly. Každá
že jsem vzbudila jejich zájem
se projevovalo
podmínky
je
shrnout,
co
reminiscenční
se mi osvědčilo.
od
sezení.
začátku,
bylo
se potřebám každé jsem vnímala terapii
jako
s těmito
Věnovat se budu
i svým
neúspěchům. Snažila individuálním dařilo.
jsem
se
co
nejvíce
potřebám klientek.
Ne
přizpůsobit
vždy se
mi
to
se však
K paní Jiřině se mi do poslední chvíle nepodařila -
99
najit správná cesta a terapii jsem končila s rozporuplnými pocity o jejím významu u této klientky. Jako „čajový
důležitou rituál".
kontaktu,
pomůcku
U
všech
uvolnění
pro
terapii
účastnic
atmosféry,
jsem
pomohl
orientaci
hodnotila
při
navázání
v tom,
co
bude
následovat. Dle doporučení odborníků jsem se snažila používat jen málo mnoha
pomůcek
v jednom
podněty
sezení,
najednou.
Dvě
abych
klientky
stejné
pomůcky
nezahrnula pro
každou
klientku a každé téma navíc hrály pro mě důležitou roli při hodnocení sezení. Až v závěru jsem si, bohužel,
uvědomila,
že jsem nevyužila doporučení, aby pomůcky zaměstnávaly více smyslů. Nejvíce se mi osvědčily pomůcky, historie
osoby
fotografie
účastnící
z mládí.
se
které se přímo týkaly
terapie,
Naopak fotografie
především
osobní
z poslední doby,
ač
byly rovněž osobní, nevzbudily u klientek velký zájem. Nelze říci, z klientek
že pomůcky byly pro sezení zásadní.
jim prakticky
nevěnovala
klientky na ně ale reagovaly dobře. především
ve
chvíli,
kdy
se
ze
pozornost,
Jedna
další
dvě
Svůj velký význam měly setkání
ztratilo
téma.
Pomáhaly nám navázat téma, bylo o čem hovořit. Domnívám se, že pomůcky mají kognitivních získáváme
větší
funkcí,
důvěru
význam
ale
a
u
také
které
klientů
u osob, nám
s větší
u
svůj
poruchou
kterých život
si hůře odkrývají
opatrněj i . Pokud
jsem
s klientkami
narazila
na
citlivé
téma,
ptala jsem se, zda si přejí, abych tyto události zapisovala do jejich knihy života. Z témat Snažila
jsem
i události
ne
mělo
nejmenší
se tvořit tak
knihu
časově
úspěch života
vzdálené.
to
o
životě
a tedy Toto
vdovy.
zahrnout
téma
nebylo
tam pro -
100
účastnice
zajímavé,
životní
období
již
bylo
navíc
pravděpodobně zastřené demencí. Velký význam jsem kladla na pozorování reakcí účastnic při terapii. U dvou ze tří klientek jsem zaznamenala změnu na
začátku
a
na
konci
terapie.
Uvolnila
přirozené emoce více vystoupily na povrch,
se
mimika,
reakce klientek
se staly spontánnějšími, přirozenějšími. Z teorie
známe,
že
neverbální
komunikace
důležitá při práci s lidmi s demencí. vyjádřit
slovy,
chování,
v očích,
pro
mě
často
můžeme
úsměvu,
zjištění,
že
kterými
jsem pracovala,
se,
neverbální
že
byla
reakce
neverbálním
Zajímavé bylo
komunikace
poměrně
byly
v jeho
postuře.
neverbální
velmi
To, co člověk nemůže
najít
gestech,
je
klientek,
nevýrazná.
omezeny
jejich
se
Domnívám fyzickými
handicapy a také zvýšenou depresivitu.
Možné je ale i to,
že
jejich
jsem
nedokázala
tak
dobře
pro
mě
rozumět
mimoslovním
signálům. Důležitá
byla
Zjistila jsem,
zpětná
vazba
od
pečovatelů.
že reminiscenční terapie má vliv na reakce
klientek nejen při sezení, ale i mimo něj. U všech klientek byl zaznamenán větší zájem o společenské kontakty. Klientky působily uvolněněji,
spokojeněji.
Za velký úspěch považuji
snížení motorického neklidu u paní Marie. Také u sebe jsem zaznamenala velkou změnu ve vnímání klientek. někdy
Osobní historie,
zanechávala
v němém
kterou přede mnou otevřely, úžasu.
Překvapovaly
smyslem pro humor, dojímaly svými bolestmi, před
jejich
životní
zkušeností
mě
mě
svým
klonila jsem se
a moudrostí,
kterou
jsem
cítila i přes poruchy kognitivních funkcí. Setkání se všemi dámami
bylo
pro
mě
obrovskou
zkušeností
a pocítila
jsem
mnohem větší pochopení pro jejich současný život v domově pro seniory.
-
101
Tyto úvahy mě vedou k názoru, že reminiscenční terapie má velký smysl pro člověka s demenci.
Je ale otázkou,
zda
jakákoli systematická pozornost věnovaná člověku s demencí nebude
mít
podobné
zpochybňovat
výsledky.
význam
Vzpomínky mají
své
práce
V žádném
se
případě
vzpomínkami
nezastupitelné
místo
u
nemohu seniorů.
v životě
každého
člověka. Jejich význam byl již podrobně popsán v teoretické části. o
Postupně se začínají objevovat výzkumy vypovídající
účinnosti
seniory.
a
pozitivním
Domnívám
se,
že
vlivu i můj
reminiscenční „malý
terapie
vzorek"
může
na být
příkladem tohoto příznivého vlivu. Přes
všechny
reminiscenční
terapie
považuji
vhodné
za
o seniory s demencí. je
jen
jednou
důkazy nelze
vypovídající její
zdůraznit Domnívám se,
z vhodných
cest,
ve
prospěch
význam přeceňovat.
Opět
význam
péče
komplexní
že reminiscenční terapie jak
smysluplně
pracovat
s člověkem s demencí. Každá aktivizace vedoucí ke stimulaci kognitivních
funkcí,
a lidské důstojnosti
zvyšování
pocitu
vlastní
hodnoty
či jen smysluplného naplnění volného
času je velkým přínosem.
-
102
5 Závěr Ve své
diplomové
práci
jsem
se
snažila
shrnout
poznatky o reminiscenční terapii. Tato metoda pracujíc! se vzpomínkami
účastníků
je
vhodná
i
pro práci
se
seniory
s demencí. Demence lékaři
je
mohou
příznaky
nemoc
jen
většině
odstranit
pomocí
o dementního
ve
léků
člověka
případů
nebo
upravit
a terapeutických
je
neléčitelná,
náročná,
některé
její
postupů.
neboť
nemoc
Péče
ovlivňuje
a mění celého člověka, jeho psychickou, fyzickou i sociální stránku.
Je
proto
důležité,
aby
se
i
léčba
zaměřila
na
celého člověka. Tato
práce
měla
a upozornit na to,
nabídnout
možnosti
terapie
demence
že farmakoterapie není jedinou metodou,
kterou lze na pomoc člověku trpicimu demencí využít, ale že již
známe
řadu
účinných
nebiologických
terapeutických
přístupů, pro které hovoří dostatek vědeckých důkazů. Cílem není
jen
podmínky,
nemocného zázemí
léčit,
ale
poskytnout
a aktivity, kterépodpoří
mu
takové
zachování jeho
důstojnosti a zlepšení či přinejmenším udržení kvality jeho života. Je
třeba
kvalitu
života
terapie
je
využít
každé
starého
jednou
člověka.
z nich.
důstojnost a posiluje
aktivity, A
Posiluje
individualitu
která právě
může
zlepšit
reminiscenční
sebeúctu,
zachovává
starého člověka.
Dává
starému člověku možnost smíření se životem. Navíc sdílením vzpomínek
se
a naslouchajícím
prohlubuje a radost
vztah
mezi
vzpomínajícím
z tohoto
sdílení
bývá
obvykle
může
probíhat
ve
skupině
oboustranná. Reminiscenční
terapie
nebo s jednotlivcem.
Obě formy mají své specifické výhody. -
103
Ve skupině navíc jedinec může
zažít pocit
sounáležitosti,
cítit svou platnost ve skupině.
Individuální práce se může
lépe
potřebám
přizpůsobit
člověka
individuální
s demencí
individuální
se
doporučuje
reminiscenční
jednotlivce.
zařazení
terapie,
případně
Pro
spíše
do
vytvořit
jen
velmi malou skupinu o třech až čtyřech členech s obdobnou poruchou
kognitivních
funkci.
Ať
možnost,
v každém případě vždy
zvolíme
jednu
respektujeme
či
druhou
individualitu
každého člověka. Reminiscenční místo
v práci
se
terapie seniory
si
již
pomalu
v rezidenčních
získává
svoje
zařízeních.
Svůj
význam si prosazuje zejména v péči o člověka s demencí. V České republice se metoda zatím šíří pomocí seminářů a článků práce
v odborných
v českém
časopisech.
jazyce,
která
Zatím by
chybí
podrobnější
zájemcům
o
zavedení
reminiscenční terapie pomohla v řešení praktických otázek. Tato diplomová práce by snad mohla pomoci těm, kteří pečují o lidi
s demencí
a
vytvářejí
pro
ně
aktivizační
a terapeutické programy. V praktické reminiscenční seniory,
části
terapii
jsem
v praxi
které trpí demencí.
popsala
u
tří
individuální
klientek
domova
Shrnula jsem postupy,
pro
průběh
a snažila se zhodnotit význam terapie pro její účastnice, svoje úspěchy a neúspěchy. Reminiscenční dlouhou
cestu,
terapie než
má
stále
přesvědč!
široké
před
sebou
pole
ještě
pečovatelů
o významu zapojeni vzpominek do péče o lidi s demenci. Měli bychom
zlepšit
veřejnosti variantách,
informovanost
profesionálů
i laické
o projevech demence a o možných terapeutických aby
medikamenty
byly
využívány
skutečně
jen
tam, kde je nezbytně třeba.
-
104
Seznam pramenů a literatury
BUIJSSEN, H. Demence. Průvodce a pečovatele. Praha: Portál, Kašparovská. ISBN 80-7367-081-X.
pro rodinné příslušníky 2006. Přeložila H.
ČESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLEČNOST. Charty seniorů a chronicky nemocných. Soubor dokumentů. Praha: ČALS, 2001. ISBN 8086541-01-0 ČESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLEČNOST. Na rodinám. Praha: ČALS, 2001. 2. vydání.
pomoc
pečujícím
ERIKSON, E. H. Životní cyklus rozšířený a dokončený. Nakladatelství lidových novin, 1999.
Praha:
Evropská charta pacientů postižených demencí a těch, o ně pečují. Deklarace Alzheimer Europe, 1998.
kteří
GOWANS, G. et al. Designing CIRCA (Computer Interactive Reminiscence and Conversation Aid) . A Multimedia Conversation Aid for Reminiscence Intervention in Dementia Care Environments. 2002. www.computing.dundee.ac.uk GRUNDOVÁ, M. Reminiscenční terapie v péči s demencí. Postupová práce. Praha, 2004. HÁTLOVÁ, B. - SUCHÁ, J. Kinezioterapie Triton, 2005. ISBN 80-7254-564-7.
o
demencí.
člověka Praha:
HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek sociální gerontologie. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 1. vydání. ISBN 80-7013-363-5. HOLMEROVÁ, I. et al. Nefarmakologické přístupy k pacientům postiženým demencí - reminiscenční terapie. Gerontologické aktuality. Praha: Česká alzheimerovská společnost, 2003, č. 2. HOLMEROVÁ, I. et al. Nefarmakologické přístupy k pacientům postiženým demencí a podpora pečujících rodin. Neurologie pro praxi, 2004, č. 1. www.neurologiepropraxi.cz HOLMEROVÁ, I. et al. Nefarmakologické přístupy v terapii Alzheimerovy demence a praktické aspekty péče o postižené. Psychiatrie pro praxi, 2005, č. 4. www.psychiatriepropraxi.cz JANEČKOVÁ, H. „Jsem to pořád já". Využití vzpomínek v práci se seniory - reminiscence a životní příběh. Praha: ČALS, 2007a. ISBN 80-86541-20-7.
-
105 -
JANEČKOVÁ(2), H. Projekt živé vzpomínky: Životní příběhy evropských seniorů ve vzpomínkových krabicích. Sborník Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. 2007b. www.adiktologie.cz JANEČKOVÁ(3) , H. Studium vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života seniorů využití kvantitativních a kvalitativních metod. 2007c. č. 5 (3) . www.geriatickarevue.cz JIRÁK, R. et al. Demence. ISBN 80-85800-44-6.
Praha: Maxdorf,
1999. 1. vydání.
JIRÁK, R. - KOUKOLÍK, F. Demence. Neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén, 2004. ISBN 8 0-7 2 62-2 68-4. KAŠLÍKOVÁ, I. Seminář o reminiscenční terapii Praha, 2004. Nepublikováno.
se seniory.
KOUKOLÍK, F. - JIRÁK, R . : Alzheimerova nemoc a další demence. Praha: Grada 1998. 1. vydání. ISBN 80-7169-615-3. KOUKOLÍK, F. - JIRÁK, R. Diagnostika a léčení syndromu demence. Praha: Grada, 1999. 1. vydání. ISBN 80-7169-716-8. NORRIS, A. D. Winslow, 1986.
Reminiscence
with
Elderly
People.
London:
PICHAUD, C. - THAREAUOVÁ, I. Soužití se staršími lidmi. Praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Praha: Portál 1998. Přeložila A. Kozlíková, ISBN 80-7178-184-3. POSPÍŠILOVÁ, A. Cvičení paměti pro seniory. Vzorová cvičení. Praha: MPSV, 1996. 1. vydání. ISBN 80-85529-23-8. RHEINWALDOVÁ, E. Novodobápéče o seniory. 1999. 1. vydání. ISBN 80-7169-828-8.
Praha:
RŮŽIČKA E. et al. Diferenciální diagnostika demencí. Příručka pro praxi. Praha: Galén, 2003.
Grada a
léčba
SCHWEITZER, P. Making memories matter. The record of a European Reminiscence Network Project. Kassel, 2005. ISBN 3-933617-22-7. SPECTOR, A., ORRELL, M., DAVIES, S., WOODS, R. T. Reminiscence therapy for dementia (Cochrane Rewiew). In: Cochrane Library, Issue 2, 2004. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd. THE BENEVOLENT SOCIETY. Reminiscing Handbook. The Benevolent society, 2006. ABN 95 084 045 www.bensoc.org.au. VAŇKOVÁ, H. et al. Přehlížená deprese u v residenčních zařízeních. Předběžné výsledky české studie a jejich kontext. 2007. www.gepa.cz
seniorů aktuální
- 106
VOSTROVSKÁ, H. Sociálně aktivizační programy pro klienty pečovatelské služby. Několik v praxi ověřených návodů k aktivní práci se staršími občany. Praha: České centrum zdraví, 1998. ISBN 80-7071-093-4 YESAVAGE, J. Škála deprese pro geriatrické pacienty, http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_22 98.htm 1 ZGOLA, J. M. Úspěšná péče o člověka s demencí. Grada, 2003. 1. vydání. ISBN 80-247-0183-9.
Praha:
- 107
Přilohy
1. Souhrn sledovaných reakcí jednotlivých klientek na reminiscenční terapii 2. Test Mini-mental state examination 3. Škála deprese pro geriatrické pacienty
Příloha 1
Tabulka č. 1 - Sledované reakce dle jed notlivých sezení u paní Anny
T É M A SEZENÍ 2 důležité události
3 dětství
4 m anželství a rodina
5 život vdovy
6 kde žili
7 zam ěstnání
8 koníčky a zájm y
9 válka
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
4
3
3
3
3
3
3
3
4
1
3
4
3
3
Spontaneita
2
2
4
2
2
3
3
3
N everbální reakce
1
1
4
2
2
3
3
3
Vývoj nálady, citové reakce
1
2
5
2
2
3
3
4
Spolupráce
3
3
5
2
3
3
3
3
Zájem o dané tém a
3
3
5
2
3
4
4
4
Sledované reakce Reakce na příchod a pozdravení Pozornost, koncentrace Reakce na podnětný m ateriál
Pozn.: Sezení I a 10, kdy probíhalo testování, nebylo dle uvedených kritérií hodnoceno Hodnocení: 1 - žádná reakce 2 - slabá reakce 3 - celkem dobrá reakce 4 - dobrá reakce 5 - vynikající reakce
T a b u lk a č. 2 - S le d o v a n é reak ce dle je d n o t liv ý c h se z e n í u p an í M a rie
T É M A SEZENÍ 2 důležité události
3 d ětství
4 m anželství a rodina
5 život vdovy
6 kde žili
7 zam ěstn ání
8 koníčky a zájm y
9 válka
3
3
3
3
3
4
2
4
3
3
3
3
3
4
2
5
3
3
4
2
3
4
2
0*
Spontaneita
2
2
3
2
2
3
1
4
N everbální reakce
2
2
2
2
2
3
2
4
Vývoj nálady, citové reakce
2
3
3
3
3
3
3
5
Spolupráce
4
4
4
4
4
4
2
5
Z ájem o dané tém a
3
3
3
3
3
4
2
5
Sledované reakce Reakce na příchod a pozdravení Pozornost, koncentrace Reakce na podnětný materiál
Pozn.: Sezení I a 10, kdy probíhalo testování, nebylo dle uvedených kritérií hodnoceno * nebylo hodnoceno Hodnocení: 1 —žádná reakce 2 - slabá reakce 3 - celkem dobrá reakce 4 - dobrá reakce 5 - vynikající reakce
T a b u lk a č. 3 - S l e d o v a n é rea k ce dle je d n o t liv ý c h se zen í u p a n í J iřin y
T É M A SEZENÍ 2 důležité události
3 d ětství
4 m anželství a rodina
5 život vdovy
6 kde žili
7 zam ěstnání
8 koníčky a zájm y
9 válka
4
4
4
4
4
4
4
4
2
2
2
2
2
4
2
2
2
2
2
2
2
3
2
2
Spontaneita
4
4
4
4
4
3
4
4
N everbální reakce
2
2
2
2
2
2
2
2
Vývoj nálady, citové reakce
3
3
3
2
3
3
3
3
Spolupráce
3
3
3
3
2
4
3
3
Zájem o dané tém a
4
3
4
3
3
3
3
2
Sledované reakce Reakce na příchod a pozdravení Pozornost, koncentrace Reakce na podnětný materiál
Pozn.: Sezení 1 a 10, kdy probíhalo testování, nebylo dle uvedených kritérií hodnoceno Hodnocení: 1 - žádná reakce 2 - slabá reakce 3 — celkem dobrá reakce 4 - dobrá reakce 5 — vynikající reakce
Příloha č. 2
MINI-MENTAL STATE EXAMINATION (MMSE)
„Dám Vám několik otázek a budete řešit některé problém y. Prosím, pokuste se odpovídat, jako to nejlépe dokážete.“ Za každý správně provedený úkol zatrhněte [3 tj. 1 bod.
A. O rientace (Nechte nemocnému 10 vteřin na odpověď na každou otázku.) □ Který je teď rok? □ Které je nyní roční období? (V posledním nebo prvním týdnu ročního období hodnoťte ja k o správnou odpověď obě období.)
□ M ůžete mi říci dnešní datum ?
□ Který je den v týdnu? □ Který je teď měsíc? (V prvním dnu měsíce hodnoťte ja k o správný i předchozí měsíc, v posledním dnu měsíce přijm ěte i předchozí měsíc.)
□ Ve kterém jsm e státě? □ Ve kterém jsm e okrese (kraji)? □ Ve kterém jsm e městě? □ Jak se jm enuje tato nem ocnice (ústav, zařízeni)? (Název nemusí být přesný a úplný.) □ Na kterém jsm e poschodí?
li. Zapam atování Budu jmenovat tři předměty. Až je pojm enuji všechny tři, budu chtít, abyste je zopakoval(a). Zapam atujte si je. poněvadž se Vás na ně zeptám znovu za několik minut. Vyslovujte pomalu s jednovteřinovou přestávkou mezi slovy □ lopata □ šátek □ váza Prosím , opakujte tato slova.
Nechte nem ocnému 20 vteřin na odpověď. Dejte skóre za každou správnou odpověd' bez ohledu na pořadí. Jestliže pacient nezopakuje všechny tři, opakujte nanejvýše
pětkrát, nebo než se to nem ocný naučí. Jinak nelze vyšetřovat smysluplně kapitolu “Výbavnost“ .
C. Pozornost a počítání Začněte od 100 a odečítejte po 7. Skončete po 5-ti odečtech. Jestliže se nemocný zmýlí a další výsledky jsou proto posunuty, skórujte jako jednu chybu.
□ 93
□ 86
□ 79
□ 72
□ 65
Jestliže nemocný nem ůže, nebo nechce počítat, požádejte ho: Hlásku jte nazpět slovo POKRM. Opakujte nanejvýš třikrát, až nem ocný rozumí. Skóre je počet písmen ve správném pořadí (tedy např. M RKO P=5, PKORM =3).
□
□
□
□
□
I). Výbavnost Teď, prosím, mi řekněte ta tři slova, která jste si měl(a) zapam atovat. (Na odpověď dejte 10 vteřin).
□ lopata □ šátek □ váza
E. Pojm enování předmětu □ Jak se to jm enuje? (Ukažte náramkové hodinky). □ Co je to? (Ukažte tužku).
F. Opakování Opakujte po mně větu: Q „Žádná kdyby nebo ale.“ (Na odpověď nechejte 10 vteřin. Skórujte 1 je n za celou větu a je n na první pokus).
G. Třístupňový příkaz Přečtěte nem ocnému následující příkaz a dejte mu do ruky kus prázdného papíru. Vezměte do ruky tento papír, přeložte ho na polovinu a položte na podlahu. (Ponechte nemocnému na provedení 30 vteřin. Za každý provedený stupeň skórujte jed en bod).
□ 1. stupeň: pravá ruka □ 2. stupeň: složení na polovinu
□ 3. stupeň: položení na podlahu
H.Čtení a vyhovění příkazu Ukažte nem ocném u kartu s nápisem: „Zavřete oči“. □ Přečtěte nápis na papíru a udělejte, co žádá. (Nechte nemocnému 10 vteřin na provedení příkazu, instrukci můžete opakovat maximálně třikrát. Skóre j e na místě je n tehdy, jestliže nemocný skutečně zavře oči).
I.
Psaní
Dejte nem ocném u tužku a papír. □ N apište jakoukoli větu. (Nechte nemocnému na provedení 30 vteřin. Věta by měla mít podstatné jm éno a sloveso a musí mít smysl. Pravopisné chyby nevadí).
J. Opisování □ Dejte nem ocnému papír, tužku a pryž. U kažte mu obraz a požádejte ho, aby obraz obkreslil. Ponechte mu několik pokusů během 1 minuty. (Skórujte ja k o 1, jestliže jso u zachovány všechny strany a úhly a jestliže protnutí vytváří čtyřúhelník. Tremor a rotace nevadí)
Příloha č. 3
ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY (ZKRÁCENÁ VERZE) (YESAVAGE 1988)
Na každou z otázek vyberte odpověď ano nebo ne. 1. Jste v zásadě spokojen ze svým životem ?
ano/ne
2. Vzdal jste se v poslední době m noha činností a zájm ů?
ano/ne
3. Máte pocit, že Váš život je prázdný?
ano/ne
4. Cítíte se často sklíčený a m elancholický?
ano/ne
5. Máte vesm ěs dobrou náladu?
ano/ne
6. Obáváte se. že se Vám přihodí něco zlého?
ano/ne
7. Cítíte se převážně šťastný?
ano/ne
8. Cítíte se často bezm ocný?
ano/ne
9. V ysedáváte raději doma, než abyste šel mezi lidi a seznam oval se s novými věcm i?
ano/ne
10. M yslíte si. že máte větší potíže s pam ětí než Vaši vrstevníci? ano/ne 11. M yslíte si, že je krásné být ještě naživu?
ano/ne
12. Napadá Vás někdy, že Váš život nestojí za nic?
ano/ne
13. Cítíte se plný elánu a energie?
ano/ne
14. M yslíte si, že Vaše situace je beznadějná?
ano/ne
15. M yslíte si, že většina lidí je na tom lépe než Vy?
ano/ne
Hodnotí se 1 bod za depresivní odpověď: tedy za odpověď ano u otázky 2,3,4,6,8,9,10,12,14,15 a za odpověď ne u zbývajících, tj.otázek 1,5.7,11 a 13.
Celkové bodové skóre: 0 - 5 bodů norma 6 - 1 0 bodů mírná deprese > 10 bodů manifestní deprese.
http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2298.html
