2007

 Básnička

CHLUMEČEK 1/2007

DO NOVÉHO ROKU

Leden/únor

1/2007 MOR V LUŽI

K+M+B+ 2007

V duši máš led a námrazy a tmu bez rozednění usměj se na toho, kdo přichází neboj se, nic to není jen jako bys tím úsměvem probudil slunce v srdci svém. Smutná stará paní má svá tajná přání vyčti je z vrásek, z dlaní usměj se na ni!

PASTORAČNÍ PLÁN

Zasej úsměv, sklidíš jabloňový sad doufej v lásku, máš-li rád usměj se třeba uplakanýma očima, každého dne se něco začíná, něco překrásného začíná...

OLYMPIÁDA

Tříkrálová SBÍRKA

Chlumeček číslo 1/2007 (Leden/únor) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU) Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.2.2007. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, účet na opravu varhan: 1142957339/0800 web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]

UZDRAVEN

strana 2

Dvouměsíčník farností Luže a Chroustovice

MIKULÁŠ

 Úvodník

CHLUMEČEK 1/2007

Mír, který přináší radost, nemůže dát svět. Lidé se neustále smiřují a neustále vedou války, protože zapomněli na radu, aby bojovali uvnitř sebe, obraceli se o pomoc k Bohu, aby On vítězil, a dosáhli tak míru ve svém nitru, doma, ve společnosti i ve světě. Budeš-li takto jednat, budeš mít radost, která náleží vítězům. S milostí Boha, který bitvy neprohrává, se budeme nazývat vítězi a budeme více pokorní. (Sv. Josemaría Escrivá - Výheň č. 102) Milí čtenáři a přátelé našeho časopisu, jsme zase o něco starší, je před námi další rok. Chci Vám všem popřát a vyprošovat mnoho milostí a požehnání na přímluvu P. Marie Pomocnice. Myslím, že zimní čas je trošku klidnějším obdobím, kdy je možné alespoň na chvilku vzít do ruky knihu a věnovat se četbě. Určitě vás to více obohatí, než televizní pořady. Do nového roku si lidé přejí. Je to hezká tradice. Možná, že si někdo dává také předsevzetí. Myslím, že máme velikou inspiraci v pokladu víry, který si připomínáme při každé nedělní bohoslužbě. Credo (věřím), které zpíváme nebo recitujeme, je skrytým pokladem, kolem kterého chodíme. Vždyť my věříme, že Bůh je nesmírně dobrý, krásný a věrný. A že nás lidi miluje. Že nás hledá. Že mu záleží i na tom nejposlednějším. A že je nám blízko - i když přijde utrpení či smrt. Všechno dobro pochází od něho, ale my to nedovedeme docenit a pochopit. Zatím začínáme tušit, kdo je Bůh. Jeho láska se nezastavila přes naše slabosti. Žijme ve spojení s Kristem. Vždycky, když jsou „věřící“ lidé zklamaní a začnou hodně nadávat, je to znamení, že netuší, kdo Bůh je. On je mnohem větší a mocnější, než všechno zlo světa. Snažme se v novém roce otevírat Duchu Svatému. Dejme se od Boha proměňovat k lepšímu. A když se nám bude zdát, že je toho na nás moc – nevzdávejme se. Bůh od nás nechce všechno najednou. Můžeš si třeba říct: dnes se to budu snažit vydržet, nebudu se bát, překonám svou slabost. Náš život se stane krásným časem a rokem milostí, pokud ho budeme žít s Bohem. A to Vám ze srdce přeji. Váš otec Josef Statistika farností za rok 2006

Křty Svatby Pohřby

Luže 27 6 8

Jenišovice 0 0 3

Opravy

Luže Chlumek 827 331,- Kč

Chroustovice 3 0 8

Podlažice 38 000,- Kč

Chrast 3 2 14

sv. Martin 941 810,- Kč

strana 3

 Pastorační plán

CHLUMEČEK 1/2007

PASTORAČNÍ PLÁN FARNOSTI LUŽE NA ROK 2007 Akce ve farnosti

Datum pořádání 25. ledna - čtvrtek

Hodina konání 17.00 h.

Místo konání Adventisté

Ekumenické setkání v Luži Postní duchovní obnova

7.3.- 11.3. - středa

17.00 h.

Bartoloměj

Udílení svátostí nemocných

9. března - pátek

17.00 h.

Bartoloměj

Diecézní setkání mládeže

31. březen - sobota

9.30 h.

H.Králové

Velikonoční svátky

7. dubna – sobota

Luže Chlumek

Vzpomínka na 10.výročí návštěvy JP.II. v H.K.s účastí kard.Dziwisze z Krakowa

28.dubna - sobota

Hradec Králové

Dětské setkání ve farnosti

1. května – úterý

Luže

Farní zájezd

5. května – sobota

Jaroměř, Broumov

Diecézní setkání dětí s otcem biskupem

19.května – sobota

H. Králové

První svaté přijímání ve farnosti

3.června - neděle

Slavnost Božího Těla

10. června - neděle

Chlumek

Poutě na Chlumku

1.7.,19.8.,9.9.,28.9.

Chlumek

Celostátní setkání mládeže

13.- 19. srpna

Tábor Klokoty

Poutní zájezd farnosti

20.8. – 27.8.

Medžugorie

Výlet na kole

16.9. – neděle

Luže a okolí

Podzimní pobyt v Rokytnici

28.9. – 30. 9.

Rokytnice

Pouť v Srbcích

7. října

Slavení sv. Mikuláše

1. týden v prosinci

Bartoloměj

Adventní duchovní obnova

7.12.- 8.12.

Bartoloměj

Setkání farnosti s biblickou olympiádou

28.12. – pátek

strana 4

10.00 h.

14.00 h.

17.00 h

Chlumek

Srbce

Bartoloměj fara

 Otázky a odpovědi

CHLUMEČEK 1/2007

OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA

 Z historie farnosti Luže

CHLUMEČEK 1/2007

Z HISTORIE FARNOSTI LUŽE

Žít s Bohem 37. Co se stane, když člověk v těžkém hříchu nebo v lhostejnosti přijímá Nejsvětější svátost? Dopouští se urážky Boha, hřeší svatokrádeží. 38. Co je třeba splnit, abychom mohli jít ke svatému přijímání? Je třeba: - vědět, že ke mně přichází sám Ježíš Kristus - být v milosti posvěcující - být alespoň hodinu lačný - být pokud možno na celé mši svaté 39. Co je svátost pokání – smíření? Svátost pokání je svátost, ve které kněz jménem Božím odpouští hříchy spáchané po křtu svatém. 40. Co je třeba vykonat, aby člověk mohl dostat právoplatné rozhřešení? Aby člověk mohl dostat rozhřešení, je třeba: - srdečně litovat hříchů - upřímně se z nich vyznat - mít opravdu vůli se polepšit - za hříchy přinášet pokání 41. Kdo může udělovat svátost smíření = rozhřešovat? Platně rozhřešovat může jen biskup a kněz. 42. Co získáváme svátostí pokání? Svátostí pokání získáváme: Odpuštění hříchů, prominutí trestů,posvěcující milost nebo její rozmnožení, oživení zásluh, zvláštní milosti k dobrému životu, pokojné svědomí. 43. Co vše náleží ke svátosti smíření? Ke svátosti smíření náleží: Zpytovat svědomí, lítost, opravdové předsevzetí, zpověď, dostiučinění. 44. Jak zpytujeme svědomí? Správně zpytujeme svědomí tehdy, když upřímně a pravdivě si přiznáme: - Kdy jsme se v myšlenkách, touhách a činech postavili proti Božím přikázáním. Pojmenujme tyto skutky jmenovitě, zvláště podle Desatera. - Rozlišíme: Kdy to bylo v závažné věci, těžký hřích, a kdy to byl lehký hřích. - Ptáme se, zda jsme v uplynulém období dělali něco pro to, abychom byli lepší. - Přiznáme, v čem, kde a kdy jsme neměli zájem nebo jsme nevykonali, co jsme měli konat z povinnosti, lásky k Bohu a bližnímu a z nabádání svědomí. 45. Jak často máme zpytovat svědomí? Je nutné zpytovat svědomí před zpovědí. V upřímné snaze po křesťanské dokonalosti bychom měli zpytovat svědomí denně. 46. Co je lítost? Lítost je bezpodmínečná část svátosti smíření. Je to vnitřní odmítnutí, zřeknutí se a odsouzení hříšného činu, protože jím byl urážen Bůh. strana 5

V roce 1715 vypukla v Čechách nakažlivá choroba mor. Tato morová nákaza byla přenesena do Luže z Vysokého Mýta a to dne 14. září 1715 krádeží šatů. Proto byla Luže uzavřena a od 11. října 1715 až do 6. ledna 1716 střežena 30 vojáky, aby se zabránilo dalšímu šíření nakažlivé nemoci. Když v Luži zuřil mor, zavázal se superior chlumecké rezidence Jan Koc, že pokud bude od něho uchráněn, dá postavit kapličku. Svůj slib splnil a tak od roku 1720 stojí nedaleko Košumberka kaple zvaná Paletín. Je osmihranná, vnější i vnitřní strany jsou členěny pilastry. Kaple měla oltář Čtrnácti pomocníků, ochránců proti moru. Podle P. Václava Olivy byla kaple vysvěcena v r. 1724. Tohoto obřadu se zakladatel P. Koc nedožil, protože v březnu 1720 odešel do Hradce Králové, a tam 14.října 1720 zemřel. V Paletíně se sloužívalo zpočátku pět mší svatých za rok. Později okolo roku 1882 tři mše svaté a v r. 1904 jen jedna za rok. V současné době je kaple opuštěná a jen připomíná doby dávno minulé. Byla několikrát opravovaná, hlavně v roce 1826, 1882, 1890, 1959 a 2000. Další epidemie vypukla v r. 1832, a to cholera. Ve většině obcí přifařených k Luži, zejména v Bělé a v Hroubovicích zemřelo mnoho lidí, takže na hřbitově už nebylo místo a pochovávalo se na farském poli, kde byl následně zřízen hřbitov pod Chlumkem. I když všude lidé mřeli na choleru, v Dobrkově se nikdo nerozstonal. Dobrkovský starosta Matěj Hlavášek navrhl, aby dobrkovští na poděkování Pánu Bohu za tuto milost postavili kapli. Stalo se tak a v roce 1835 byla stavba skončena. Slavnostní svěcení kaple provedl královéhradecký kanovník Josef Munzar dne 12. června 1836 za účasti velkého množství věřících z Luže, Chrasti, Podlažic, Rosic a sousedních osad. Kázání měl lužský farář František Müller. Vnitřní prostor kaple je poměrně velký, má oltář Rodiny Páně a malý chorek bez varhan. Mše svatá se tu slavila na svátek sv. Josefa, poutní mše sv. zde byla třetí neděli po sv. Duchu a třetí mše sv. se sloužila druhý den po svátku jména Panny Marie. Patronem kaple byla obec Dobrkov, která se zavázala pro budoucnost se o kapli starat a stále ji v dobrém stavu udržovat. V současné době připadla tato povinnost (stejně jako i o Paletínskou kapli) Obecnímu úřadu v Luži. (JS) strana 6

 Slovníček cizích slov

CHLUMEČEK 1/2007

 Svatí a jejich atributy

CHLUMEČEK 1/2007

SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ

SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY

Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická určitou spiritualitou

Sv. Jan Bosco, 31. leden

Sv. Polykarp, 23. únor

Narodil se 16.8.1815 v Becchi u Turína v chudé rolnické rodině. Knězem se stal roku 1841. Od mládí viděl, že tehdejší školství neodpovídá ideálu láskyplné Boží výchovy. Cítil se povolán věnovat se ohroženým dětem a mládeži. Začal bez velkých průtahů tam, kde žil. Svou tolerancí a velkorysostí, která vyvěrala z důvěry v Boží pomoc a lásku, problematické děti neodrazoval, ba naopak. Byl často jediným člověkem, kterému děti důvěřovaly. Na jedné straně zakládal domovy mládeže či učňovské dílny, na druhé straně učil děti nacházet vztah k Bohu. Pro místa, kde se děti scházely, se vžil dodnes používaný název "saleziánská oratoř". Založil řeholi spolupracovníků - saleziánů, pojmenovanou podle jeho vzoru - sv. Františka Saleského. Pro podobnou práci s ohroženými dívkami se podílel na založení kongregace sester Panny Marie Pomocnice. Don Bosko zemřel v Turíně 31. 1. 1888 a za svatého byl prohlášen v roce 1934.

Narodil se mezi rokem 75 a 82. Polykarp byl ustanoven biskupem ve Smyrně ne-li samým evangelistou Janem, tedy některým z bezprostředních nástupců učedníků Kristových. Za pronásledování křesťanů byl zatčen, prokonsul Statius Quadratus vedl sám výslech a snažil se přimět Polykarpa k odpadu od víry. Dav na stadionu žádal na organizátoru her, aby byl biskup předhozen lvům. Když jim vysvětlil, že štvanice zvěře je podle programu u konce, žádali, aby byl zaživa upálen. Polykarp si sám svlékl oděv a zul obuv. Plameny však utvořily nad ním jakoby klenbu, a proto byl vyslán kat, aby ho dýkou probodl; jeho tělo spálili. O této tragické události se uchoval zápis očitého svědka Marciana, a to v dopise, který smyrenská církev poslala církvi ve Frygii; hagiografové jej považují za dokument autentický. Atributy: hranice, meč, koruna (PFJ)

Schönstattské hnutí V Porýní, nedaleko německého města Koblenz, leží mariánské poutní místo Schönstatt (v překladu Krásné místo). Zde se nachází mezinárodní centrum Schönstattského hnutí. Duchovním centrem je malá kaplička, kde P. Josef Kentenich (1885-1968) společně se seminaristy dal impuls k založení Schönstattského hnutí dne 18. října 1914. Hnutí se rozšířilo do 4 světadílů, v naší zemi je již od roku 1939. Malá kaplička v Schönstattě se stala na základě svobodné spolupráce lidí, jako Božích nástrojů, s Bohem skrze Pannu Marii poutním místem milosti, kde je možné zažít obdarování 3 poutními milostmi: darem domova, darem vnitřní proměny a darem apoštolské plodnosti. Toto působení Boží milosti nazývá zakladatel tajemstvím Schönstattu a je možné jej zažít i ve všech filiálních kapličkách na celém světě jako zvláštní dary Ducha svatého. Schönstattská kaplička postavená podle původní se v naší zemi nachází v Rokoli, nedaleko Nového Města nad Metují. Schönstattské duchovní dílo žije v podstatě z předpokladu praktické víry v Boží prozřetelnost a chápe křesťanský život jako následování života Panny Marie v jejím mariánském vnitřním postoji zaměřeném na Krista a skrze něj v Duchu svatém na Boha Otce. Schönstatské hnutí je široce rozvětvená duchovní rodina, do které patří kněží, osoby zasvěceného života i laici. Podle stavu a podle intenzity společného života je vnitřně strukturováno. Jeho součástí je šest sekulárních institutů: Schönstatt-Patres, Diecézní kněží, Schönstattské sestry Mariiny, Mariini bratři, Schönstattské paní a Institut rodin. Mimo nich jsou zde také další společenství mužů, žen, chlapců, děvčat, kněží, rodin (svaz, liga, poutní hnutí). Celé Schönstattské hnutí je vybudováno na principu rodinnosti, tzn. že základní struktura, výstavba a funkce jsou analogické přirozené rodině. Schönstattská spiritualita je zaměřena na nábožensko-mravní obnuvu círve a světa. Zakladatel hovoří o trojím poslání Schönstattu, orientuje se přitom na Pannu Marii, na její dokonalé vydání se pro Ježíšovo poslání: formace nového člověka v nové společnosti s universálním apoštolským ražením, záchrana a uskutečnění poslání křesťanského Západu v dějinách spásy, a vytvoření světového apoštolského svazu. Více na http://www.schoenstatt.cz/ (PFJ)

strana 7

strana 8

Vyslyšené prosby

CHLUMEČEK 1/2007

Náš chrám je zasvěcen Panně Marii Pomocnici. Jistě mnozí z vás zakusili Její přímluvu a Boží pomoc na vlastní kůži. V této rubrice Vyslyšené prosby rádi zveřejníme váš příběh (samozřejmě anonymně) pro povzbuzení nás, kteří se k Ní utíkáme, a na oslavu Toho, který veliké věci činí.

Pane Bože, co mám dělat?

CHLUMEČEK 1/2007

PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT? ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ KDO V KOSTELÍCH JE?

UZDRAVEN O Velikonocích roku 2006 přijel ke mně po roce a půl můj starší syn s pláčem, že má rakovinu lymfatických uzlin, v hrudníku nádor velikosti hroznu a ještě nekolik dalších na jiném místě. Nemoc se vracela potřetí v jeho životě. Řekla jsem mu, že se budu modlit a prosit Pána Ježíše a Pannu Marii chlumeckou. Pardubická nemocnice poslala syna ještě na speciální rentgen do Chrudimi, výsledek špatný. Pak ještě do Prahy, tam diagnózu také potvrdili. V Pardubicích stále váhali, zda ozařovat nebo operovat. Poslali ho domů. Když ho opět povolali a udělali zase kompletní vyšetření, řekli, že je záhadný člověk. Krev i ostatní bylo v normálu, cítil se dobře, ale nádor v hrudníku zůstal. Poslali ho zase domů. Neozařovali ho a tak se to opakovalo. Koncem září ho operovali pod paží a v hrudníku, ten hrozen žláz vyjmuli a poslali na rozbor. Začátkem října mu sdělili, že rozbor je negativní a že je tedy úplně zdráv. Zase zázrak! Celá naše velká rodina procitla a uvěřila. Uvěřili i moji přátelé a známí. Ti, kteří se dříve nemodlili, se modlí. Když je něco nemilého potká, prosí mě o modlitbu. Vím, že modlitba moc pomáhá. Letos jsem měla hodně návštěv i telefonů. Až napadne sníh, nebudu moci jít nikomu otevřít, kdo nemá klíč, tak se ke mně nedostane. Když mi bylo patnáct, četla jsem v Chrudimi na jednom starém domě nápis: „Bez vůle Boží ani vlas s hlavy nesejde.“ Děkuji v mém věku za každý den, je mi 82 let. Je potřeba se modlit za celý svět. Prosím Pannu Marii o přímluvu u Jejího Syna za šťastnou hodinku smrti, jak to dělávali naši předkové. (Poutnice)

strana 9

O lidech, které v kostele potkáte jsem nenašel lepší charakteristiku než od Maxe Kašparů: „Mluvil jsem také o rozdělení lidu kostelního. Rozděluji lid kostelní na chodiče, plniče, jednoročáky, kůrovce, kolečkáře, občasníky, nečekance a blahoslavený lid věřící. Chodiči jsou ti, co chodí do kostela. Přijde, stojí, kouká, když je konec, tak zase jde. Nezpívá, nemodlí se, nechodí ke svátostem, on si to tam jde prostě odstát. On tam chodí. To jsou ti lidé se šuplátkem nedělním. Plniči. Plní si svou náboženskou povinnost. Plnit povinnosti je něco hrozného, kde je povinnost, tam není láska. Plní si svou povinnost nedělní a jednou do roka, jak říká starý katechismus, se vyzpovídá u řádně zřízeného kněze, v čas Velikonoční přijme Nejsvětější svátost oltářní a zase má na rok postaráno. Jednoročáci. No, to je moje spolužačka Božka! To je ta půlnoční, kdy chodí plakat nad jesličky. Tito lidé se vydávají za nejzbožnější. Oni vědí, kde je kostel, a na požádání vám zazpívají „Narodil se Kristus Pán“. Kůrovci, to je takový zvláštní lid, který se shromažďuje na kůru, ale nikoli za účelem, aby tam zpívali. Jsou opřeni o zábradlíčko a říkají si: „Co je to tamhle za ženskou, v tom zeleném klobouku? A tamhle ten holohlavý chlap?“ Tak to jsou kůrovci. Pak jsou tzv. kolečkáři. Kolečkáři jsou ti, kteří mají křesťanství na kolečkách. Ti mají kontakt s církví jenom třikrát. Dvakrát za živa, jednou po smrti. Na kolečkách ke křtu, na kolečkách na svatbu a na kolečkách na hřbitov. Jak mi říkala jedna známá paní: „No, my jsme také věřící! Vždyť jsme pochovávali dědečka s farářem!“ To jako ne, že by je tam strkali oba do hrobu, ale že u toho byl velebný pán. Pak jsou nečekanci, občasníci. Ti chodí do kostela občas a nečekaně. Sami neznají proč. Třeba venku prší, tak se tam jde schovat. Jde tam nečekaně a prší občas. No, a pak je blahoslavený lid věřící. To jsou lidé, kteří se s církví radují, s církví trpí a Kristus je pro ně smyslem života .“ K výčtu od Maxe Kašparů bych přidal ještě dvě skupiny věřících. První skupinou jsou špunti a špuntovky. Tito totiž zásadně usedají na okraj lavice. Kdo hledá místo k sezení, si většinou sedne do další neobsazené lavice. Pohled na zašpuntovaný kostel je úsměvný. Když jsou zašpuntovány všechny lavice, nezbývá vám jiná možnost, než poprosit nějakého špunta nebo špuntovku, zda si můžete sednout. Dotázaný místo toho, aby se posunul více do středu lavice, zaklíněné tělo vysouká do uličky, a když si sednete, pěkně vás zašpuntuje. strana 10

Pane Bože, co mám dělat?

CHLUMEČEK 1/2007

Druhou, velmi malou skupinkou, jsou starostlivé matky. Jak zbystří, že jste někdo nový, jsou někdy tak neodbytné, že za chvíli máte v rukou otevřený Kancionál na písni, která se zpívá. Dozvíte se také, co se děje. Kdo je ten kněz u oltáře. Jaké má chyby a vlastnosti. Při tom vás svým rentgenovým zrakem proměří, co jste zač. Ale s takovými vzácnými lidmi se nesetkáte často. Spíše se najdou vnímaví lidé, kteří vám pomohou zorientovat se. Mohou vám být milou pomocí. Kromě těchto všech lidí v kostele natrefíte na kněze. V krátkosti vám vyjmenuji jejich formy. Je to s nimi trochu složitější, ale pokusím se být stručný, jak mi káže slušné vychování. Pokud se jedná o obyčejného kněze, který má na starosti farnost, je to farář. Jestliže je mladíček sotva vylíhnutý ze školy, jedná se o kaplana. Pak někde doprovází kněze jáhen. Ten může být i ženatý. Jáhen je takovým pomocníkem biskupa a kněží. Jak se pozná? Na rozdíl od kněze totiž nosí při mši jinak štolu (pruh plátna) a to od levého ramene k pravému boku. Všechny tyto můžete oslovovat souhrnně: „Otče .“ A nebo civilněji s udáním jejich funkce: „Pane faráři“, „Pane kaplane“. Existují i historické tituly, označující významné farnosti, kterým se říká děkanství, arciděkanství. Tam můžete oslovovat kněze: „Pane děkane“, „Otče arciděkane“. Oslovení: „Pane knězi“, je komické. Rád bych se zmínil o knězi s čepicí Mikuláše. Říká se mu biskup. Oslovujte ho: „Pane biskupe“, nebo „Otče biskupe“. V našich zemích máme také dvě arcidiecéze. Jsou v naší zemi mateřskými diecézemi všech ostatních. Tam sídlí také biskup, kterého je vhodné oslovovat: „Pane arcibiskupe“. Kdybyste potkali například současného pana kardinála Vlka, oslovujte ho: „Pane kardinále“, nebo jednoduše, jak jsem psal výše: „Otče“. Kněžím při bohoslužbách pomáhají tzv. „ministranti“. Jsou to malí kluci i dospělí pánové a někde ministrují i děvčata. Jsou oblečeni buď bíločerně nebo jen bíle. Někdy připomínají tučňáky nebo právě probudivší se v nočních košilích. Ti knězi jen pomáhají. Kněžími či duchovními osobami nejsou. Také se setkáte s kostelníkem či kostelnicí. Jsou to velice obětaví lidé, kteří v kostele tráví mnoho času. Mějte proto pochopení, když vás v pozdních večerních hodinách vyzvou nebo poprosí, abyste odešli. Musí totiž zavřít kostel, aby se mohli jít domů postarat o hladové krky zástupu svých dětí nebo dobytka. Nakonec mezi návštěvníky kostela patří řeholnice (jeptišky, mnišky) nebo řeholníci (mniši). To jsou lidé velmi zvláštní. Rozhodně se vyplatí s nimi zapříst hovor. Zjistíte, že jsou božsky normální nebo zajímavě extravagantní. A navíc je s nimi legrace. Mají nám všem co říci. (Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště)

strana 11

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 1/2007

SEBEVRAŽDA Tomáš Garrigue Masaryk Jedná se o knihu již staršího data, ale zdá se, že nabízí myšlenky, které zůstávají stále pro nás aktuální. Zamyšlení nad životem, zda má vůbec ještě smysl žít v dnešní době plné beznaděje a různých problémů. Kde k tomu brát sílu a začínat každý den znovu a znovu? Tato knížka se možná na první pohled zdá být poněkud depresivní, ale když ji postupně pročítáme, zjistíme, že tomu tak ve skutečnosti není. Vlastně jakoby (paradoxně) dodává určitou naději. Umožňuje hlubší uvědomění toho, že teprve víra dává všemu kolem nás (i v nás samotných) smysl a význam. Říká se, že věřící člověk bývá šťastnější, a snad tomu tak i opravdu je. Ale na to si odpoví asi každý sám za sebe. Masaryk zde rozebírá příčiny sebevražednosti: působení přírody, tělesnosti, společenských a hospodářských poměrů, vliv vzdělanosti. Píše o sebevraždách z psychologického hlediska, duševních onemocněních, druzích a způsobech sebevraždy, dějinách sebevraždy atp. „Lidstvo, to vidí každý, potřebuje duchovní vedení k pravdě, dobru a krásnu; tímto vůdcem však může být jenom taková síla, která dovede vyplnit nejniternější hlubinu lidské duše, a takovou je právě náboženství... Ubývá-li nábožnosti, ubývá-li moci církve, ubývá také útěchy, naděje a radosti ze života...“ A na samý závěr připojím myšlenku z Dostojevského Deníku spisovatelova za rok 1876: „Nebudu a nemohu být šťasten, jestliže mi zítra hrozí nic.“ (Lenka Urbanová)

strana 12

 Ohlasy – Biblická olympiáda

CHLUMEČEK 1/2007

BIBLICKÁ OLYMPIÁDA

 Ohlasy – Mikulášská nadílka

CHLUMEČEK 1/2007

MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA

Účastnili jste se někdy olympiády? Tím se může asi pochlubit málokdo. V naší farnosti se přesto takových lidí najde hned šest, i když se jednalo „pouze“ o olympiádu biblickou, zážitek to byl velký. Tuto soutěž zorganizovalo královéhradecké biskupství a kdo chtěl uspět, musel se prokousat farním, vikariátním a nakonec diecézním kolem. Do vikariátního kola ve Skutči vyslala farnost Luže dva týmy. Za pokročilé spolu se mnou vyrazili Josef Zlatohlávek a Maruška Hálová, barvy začátnického týmu hájili Honzík Maršík, Karolínka Vodvárková a Kristýnka Jirásková. Ve Skutči v nás byla malá dušička, když jsme spatřili např. pilně studujícího a soustředěného JUDr. Výborného s týmem z Heřmanova Městce a další nažhavené bibliofily. Děti měly obavy ještě větší, ale nakonec nás „pokročilé“ trumfly, když z druhého místa postoupily do diecézního kola! Nám chyběl jen krůček, skončili jsme těsně třetí. Rozhodla vlastně jediná otázka – nikdo z nás si nevzpomněl, že zvíře, kterým se v bibli charakterizují pekelná muka, je červ. Ale pro náš začátečický tým to byl velký a nečekaný úspěch, a tak jsme 25.11.2006 plni očekávání vyrazili dobývat Hradec Králové. Musím říct, že si děti vedly statečně, mezi 14 týmy většinou starších školáků se rozhodně neztratily a obsadily nakonec pěkné 10. místo. Otázky byly na začátečníky těžké, navíc na odpověď bylo vždy jen 10 sekund! Takže dětem patří velká poklona. Kristýnka navíc získala speciální cenu Mons. Dominika Duky pro nejmladšího účastníka – sošku Jezulátka. Kromě drobných cen a velké zkušenosti si naše děti z Hradce odvážely předsevzetí, že budou víc číst bibli a připravovat se tak na příští ročník olympiády, který bude zase za dva roky. A to už jim ukážeme, uvidíte . (PFJ)

strana 13

Jsou to ale ve farnosti hodné dětičky. A co jich je! Možná, že to pro ně byla dlouhá mše svatá v kostele sv. Bartoloměje. Tam totiž měl svatý Mikuláš přijít. Nakonec se přeci děti dočkaly. Nejprve tam zavítal ten pravý Mikuláš a vyprávěl dětem, jak po smrti svých rodičů rozdal majetek chudým a jak se to stalo, že právě on byl jmenován v městečku Myra biskupem. Potom přišel svatý Mikuláš, tak jak ho mnoho dětí pamatuje, když přišel vloni. Oblečen v albu, sváteční ornát, s mitrou na hlavě, s bílým plnovousem a s berlou v ruce. Vyzařovala z něho vlídnost a radost, chtěl ale také vědět, jestli si děti zaslouží nějaký dáreček z jeho štědrosti, vždyť není dobré obdarovávat zlobiváky. A tak se nejprve vyptával, zda jsou děti hodné, potom se přesvědčil, jestli se umí modlit a jak znají Boží přikázání. Hrůzu naháněl umouněný čert, ale ten neměl nárok dostat se do prostoru kostela. Zato andělíčkové poslechli svatého Mikuláše a rozdávali hodným holčičkám a klukům nadílku. Myslím, že se na každého dostalo. Děti měly radost a určitě si zapamatovaly, jak je dobré být hodný a poslušný. Vždyť měl zanedlouho přijít Ježíšek, kterému po celou adventní dobu připravovaly dárečky v podobě malovaných bambulek, které každou neděli věšely na vánoční stromeček v kostele Panny Marie. A nebyly to jen papírové ozdůbky, byl v nich skrytý dobrý skutek, který věnovaly mamince, tatínkovi, sourozencům anebo kamarádům. Těšily se na vánoční svátky plné Boží lásky, pohody, vůně domova a neopakovatelné atmosféry. (MZ)

strana 14

 Ohlasy – Adventní obnova

CHLUMEČEK 1/2007

 Ohlasy – Koncerty o Vánocích

CHLUMEČEK 1/2007

JAK JSME ZAHÁJILI ADVENTNÍ ČAS

KONCERTY O VÁNOCÍCH

Tak jako v mnoha posledních letech otec Josef pozval v počátku doby adventní P. Jana Rybáře, S.J., aby pro nás vedl duchovní obnovu a věnoval se nám v udílení svátosti smíření. V roce 2004 vyšla jeho kniha Musíš výš – sbírka fejetonů, které napsal pro Rychnovský zpravodaj a z ní jsem se dozvěděla, že se narodil v r. 1931 v Brně, v r. 1949 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, v r. 1952 nastoupil k PTP a později pracoval jako vedoucí skladu ve fabrice na elektropřístroje. V r. 1960 byl zatčen a internován na dva roky ve Valdicích a v r. 1962 byl vysvěcen na kněze a propuštěn z vězení. V r. 1968 uskutečnil roční studijní pobyt na univerzitě v Innsbrucku a 70. a 80. léta působil v Podkrkonoší, hlavně v Trutnově a Jánských lázních. V r. 1990 byl jmenován děkanem v Rychnově nad Kněžnou, kde působil do r. 2004. Poté odešel do důchodu a dále působí v Trutnově. Při první mši svaté jsme pocítili, jak hluboký vztah má ke každé ovečce, každého dokázal povzbudit svým nezměrným optimismem, upřímností, radostí a otcovskou láskou. Rozumí lidem a velice snadno si je získává. Bylo opravdu milé, když mi moji nejbližší sdělovali, co obdrželi při svátosti smíření za pokání. Například slyšet během hodiny třikrát „mám tě rád“, se nestává každý den. Duchovní obnova s P.J.Rybářem mě naladila k radostnému prožívání adventní doby a vánočních svátků. Znovu jsem si uvědomila, jak je dobré zastavit se a načerpat tak mnoho sil, které nám Pán dává skrze našeho otce Josefa a ostatní kněze. Když se Pánu Bohu svěříme se svými slabostmi a odevzdáme mu svoje problémy a starosti. Vždyť zdraví nepotřebují lékaře. Na oplátku od Pána Ježíše dostávám touhu být co nejvíce s ním, přijímat ho v Eucharistii. Je to veliký dar, za který jsem vděčná a vím, že jej musím chránit. Děkuji P. Janu Rybářovi, a také otci Josefu Hubálkovi, kteří nám tolik darů od Pána zprostředkovávají. Pán Bůh ať jim to odplatí. (MZ)

♫ Naživo Jak už se stalo příjemnou tradicí na svátek Sv. Štěpána, i tentokrát se Chlumek rozezněl mladými hlasy prosečské skupiny Naživo. Amatérské seskupení, na kterém je znát, že zpívá a hraje s nadšením a pro radost, není svazováno zbytečným profesionalismem a snahou o dokonalost provedení. Převzaté písně různých žánrů od lidovek přes pop, spirituál až k vážné polyfonii v jeho provedení potěší a rozehřeje i v tak zimomřivém prostředí, jaké panuje i v této jinak teplé zimě na Chlumku. I když na druhé straně, při některých překrásných aranžích Kristýny Řebíčkové až běhal mráz po zádech. Tak zase nejdéle za rok na shledanou a pokud byste se, milí Naživáci, rozhodli přece jen porušit zásadu „vždycky jen naživo“ a natočit nějaké to cédéčko, vůbec bychom se nezlobili!

strana 15

♫ Confitebor Domino in ore meo Na svátek Zjevení Páně, 6.1.2007 v kostele sv. Markéty v Podlažicích byla k slyšení opravdová lahůdka: Skupina Confitebor Domino in ore meo. Tato schola „zpěvu gregoriánského“ výhradně mužského obsazení vznikla v poslední čtvrtině roku 2005, kdy se skupina zájemců zapálených pro liturgickou hudbu začala scházet a zkoušet na českotřebovské faře. Členové souboru jsou z větší části studenti chrámové hudby. Repertoár skupiny tvoří hudba liturgická převážně na latinský text, hlavně je to gregoriánský chorál, ale i skladby vývojově mladší. Pětihlasá polyfonice v zajímavém prostředí a výborné akustice kostela sv. Markéty doslova unášela duši do hlubin meditace. Neváhám označit tento koncert za můj osobní kulturní zážitek posledního roku! (PFJ) strana 16

 Ohlasy – Vánoční setkání farnosti

CHLUMEČEK 1/2007

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ FARNOSTÍ

 Ohlasy – Tříkrálová sbírka

CHLUMEČEK 1/2007

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 6.1.2007

Vánoční (a snad i pohodové) setkání farností (Luže a Chroustovice) se konalo. A kde? No, přece na faře v Luži, jako kdykoliv předtím. Zase jsme se tam téměř nemohli vejít, bylo to opět velmi těsné, ale snad jsme si o to více byli blíž. Jedlo se, pilo se a bylo nám spolu dobře. Je to málo??? Každopádně celému tomuto setkání předcházela mše svatá (v nedalekém kostele:-)). Sice si už vůbec nevybavuju konkrétní slova kázání, ale utkvěla mi v paměti milá slova našeho (milého) otce Josefa, která pronesl po závěrečném požehnání - "Přijďte pobejt" - to vážně vyznělo (alespoň pro mě) moc hezky. Několik dětí, co spolu chodí na náboženství, nacvičilo divadelní představení s názvem "David a Goliáš", které se jim opravdu podařilo pěkně předvést. Takže tímto díky, děti, těšíme se na další vaše představení!!! Každý z nás vlastně ve svém životě někdy zápasí s takovým "Goliášem", který může mít podobu velice různou (sobectví, lenost, náladovost.....) a jen Bůh nám může dát sílu toto pokušení zdolat (bližší info u otce Josefa!) Následoval (převážně zábavný) program na místní faře. Připili jsme si všichni na zdraví a na to, aby ten nový rok byl zase o něco lepší. Pak se všem asi hodně líbilo promítání "momentek" ze života farnosti za celý uplynulý rok. Taky jsme se u toho fakt docela dost pobavili a dusili se (smíchy) vánočním cukrovím a předsilvestrovskými chlebíčky a jednohubkami - tímto moc díků všem ochotným rukám, které si s tím vším daly práci a pro nás ostatní připravily! Celý program měl svoje vyvrcholení v biblické olympiádě, kde se každý snažil co nejméně ztrapnit, což se více, či méně i dařilo. Ze začátku se do toho nikomu moc nechtělo, ale když už šlo do finále, tak se všichni docela rozjeli, odhodili veškeré své rozpaky a zábrany a hra je zcela pohltila (a to bez rozdílu věku). Musím zde zvláště ocenit znalosti našich babiček, které již jsou opravdu dlouho ze školy, ale přesvědčily nás, že asi mají hodně dobrou paměť. Tak zas za rok........ přijdem pobejt..... (no, možná, i dřív) (Lenka Urbanová)

Milí farníci, děkuji Vám za podporu charitního díla, kterou jste prokázali svou štědrostí a vřelým přijetím. Děkuji všem, kteří pomohli a zvláště 23 skupinkám koledníčků, bez kterých by se tato sbírka nemohla uskutečnit. Děti si vykoledovaly spoustu sladkostí a v pokladničkách se nashromáždilo 76 754,50 Kč (v Chrasti se vybralo celkem 86 683,- Kč). Pokladničky byly rozpečetěny 8.1.2007 na Obecním úřadě Luže za účasti pracovníků OÚ. Výtěžek byl tentýž den odeslán na bankovní účet Charity České republiky 33001122/0800. Pomohli jste tak trpícím a potřebným lidem u nás i v zahraničí. Pokud jsme Vás nezastihli doma a chcete přispět, můžete tak učinit odesláním příspěvku na účet nebo zasláním dárcovské SMS s textem DMS KOLEDA na číslo 87777. Cena DMS je 30 Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27 korun. ČÍSLO POKL. 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

OBEC/ ČÁST OBCE část Chroustovic část Chroustovic Vinary Ostrov Mentour, Poděčely, Lhota u Chr. Městec Zalažany, Holešovice, Březovice Mravín, Štěnec Hroubovice, část Dobrkova Bělá Hamzova léčebna, Košumberk Lozice Radim Zdislav, Doly, Brdo, Rabouň Jenišovice, Martěnice Voletice, Srbce, Domanice Náměstí Plk. Koukala, Komenského, Poděbradova, Sv. Čecha, Jiráskova Na Výsluní, Kaštánka, K Léčebně, Dukelská Hamzova, Družstevní, Zářečí, část Dobrkova U Stadionu, Za Pilou, Žižkova Dolská, Jeronýmova, Nábřežní, Husova, Havlíčkova, Hvězdecká Hroubovice, část Dobrkova část Luže

VEDOUCÍ SKUPINKY M. Proroková K. Sejkorová R. Peterková L. Bečičková A. Karlišová I. Rejkubová T. Urbanová L. Suchochleb J. Frencl D. Frencl F. Jirásko D. Lechnýřová P. Jirásko L. Márová F. Bárta H. Nešetřilová

VYBRANÁ ČÁSTKA 3 367,50 4 848,00 2 618,00 2 296,50 3 713,50 2 251,00 2 797,00 3 351,00 3 131,00 3 115,50 4 792,00 2 210,00 3 145,00 4 272,00 3 785,50 5 495,00

M. Zárubová P. Vodvárka

3 683,50 5 287,00

T. Tesař

3 492,00

M. Záruba

3 288,00

P. Tesař J. Frencl L. Zárubová

3 018,50 2 167,00 630,00

(za Farní charitu Luže Lenka Zárubová) strana 17

strana 18

 Ohlasy – Tříkrálová sbírka

CHLUMEČEK 1/2007

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA - OHLASY

Články

CHLUMEČEK 1/2007

VŠEDNÍ PŘÍBĚH

Jako každý rok jsme se ráno sešli na faře, kde jsme se rozdělili do skupinek. Vzali jsme si cukříky, kalendáříky, letáčky, no a hlavně kasičky. Každý ještě dostal klíčenku a přívěšek. S plnými košíčky jsme se postupně přesunuli do kostela, kde jsme se pomodlili a dostali jsme křídy. Před kostelem jsme se všichni dohromady vyfotili a potom ještě samostatné skupinky, které chtěly. Někteří koledníci šli na radnici. A potom jsme se rozeběhli každý jiným směrem. Naše skupinka měla Zdislav, Doly, Rabouň a Brdo. U každého domu jsme zazpívali koledu Tři králové, lidem jsme dali kalendáříky a cukříky a oni nám na oplátku dali nějaký příspěvek (někdo přidal i sladkosti). Až na chvíli, kdy pršelo, bylo krásné počasí, a tak nám to koledování uběhlo jako voda. Někdy kolem jedné hodiny jsme se vrátili na faru. Už tam bylo několik skupinek, ale většina přišla až po nás. Napili jsme se teplého čaje, snědli párky a odevzdali skoro plné kasičky. Ještě jsme dostali čokoládu a rozloučili jsme se. Peníze, které jsme vykoledovali, jsou pro charitu. Pomůžou těm, kteří to potřebují. Příští rok se budeme na Tři krále těšit znovu. (Janička Krejsová)

Před lety mně vyprávěla moje známá, co prožila se svojí vnučkou. Nejednou si na ni vzpomenu. Na její moudrost, na její hezký vztah k Jitce. Vracela se s Jitkou domů. Ve škole byl perný den, samé zkoušení a písemky. Jitka byla smutná a moc toho na rozdíl od jiných dnů nenapovídala. Babička ji dobře znala, rozuměly si. Vyčkala, až se jí sama svěří. „Babi, dneska mě moje nejlepší kamarádka zklamala. Řekla o mě lež a mě to mrzí. Nejraději bych s ní už vůbec nemluvila.“ Kdo by neznal a neprožil něco podobného. Ona odvětila: „Víš, Jituško, my lidé si mnohdy myslíme, že ten druhý nás má rád stejnou měrou jako my jeho. Ale tak tomu nebývá. A právě proto, že věříme jenom v to dobré, a druhému bychom nikdy nechtěli ublížit, proto to tolik bolí. Jenomže nikdy nesmíme oplácet zlo zlem. Největší lásku zakusíš, když odpustíš, když se budeš modlit za toho, kdo tě zklamal. Nauč se takto jednat a uvidíš, kolik hezkého za to dostaneš. Člověk si nejvíce ublíží, když ve svém srdci nechá uhnízdit nenávist. Když mně někdo zklame, uvědomím si, že Pan Ježíš nás má všechny rád, také i mně a k němu se obracím, to je ten nejvěrnější přítel.“ Když byla Jitka starší, ne jednou děkovala babičce, protože jí tato rada přinesla mnoho dobrého. Opravdu všední příběh, ale plný nevšední šlechetnosti. (MZ)

KAM SE TO ŽENE NAŠE KULTURA

Účastnila jsem se Tříkrálové sbírky jako vedoucí skupinky. Moji tři králové – Kašpar, Melichar a Baltazar byla děvčata Simona, Dominika a Natálka. Byla opravdu zapálena svým posláním, a tak u většiny otevřených dveří bytů zazpívala celou koledu My tři králové. Jejich bílé oblečky, korunky na hlavách a růžové tvářičky prozrazovaly lidem, že přinášejí pokoj a lásku. Ve většině případů jsme byly všude hezky přivítány, ale stalo se také, že jeden pán nebyl patrně této věci příliš nakloněný. Jeho hlasitý, až nepříjemný dotaz – co tady chcete - děvčata zarazil a vyděsil. Řekla jsem mu, že asi neví, o co jde, poděkovali jsme a odešli. Vysvětlila jsem jim, že bohužel ne každý je dnes hodný a vnímavý pro potřeby druhých, ať si z toho nic nedělají. Před dvěma roky, když jsem chodila s koledníčky, mne velice potěšila jedna stará babička, která se slzami v očích nás vítala a měla radost, že jsme přišli. Každý člověk touží po jiných hodnotách, zdá se mi, že někdo po žádných, leda tak hmotných. Ale tak to ve světě chodí. (MZ)

strana 19

Jedna z našich vnuček nám chtěla udělat radost. Zajistila vstupenky do divadla v Pardubicích v polovině prosince. Vzali jsme to s manželkou za vděk, protože jsme již delší čas nic podobného nenavštívili. Hlediště tamního divadla se rychle plnilo, otevřená scéna byla již připravená. Žel již při prvních několika výstupech jsme mnozí byli znechuceni náplní uváděného žánru. Děj byl od začátku až do konce prosycen vulgární sprostotou, smyslností a řvaním, které probouzelo některé spáče. Kdo šel snad ze zvědavosti shlédnout herce Mariana Labudu, který v té hře učinkoval jako host, byl velice zklamán tak jako já s mojí paní. Jen se zamýšlím nad tím, jak mnozí z nás přijímáme a chápeme kulturu. Občas zazněl smích, ale i potlesk. Bylo tam i několik nezletilých dětí. A po skončení bylo ještě třikrát všech těch čtrnáct aktérů odměněno bouřlivých potleskem. Osobně jsem si uvědomoval, jak jsme ubozí. Copak máme málo divadelních her a filmů, které ukazují divákovi tu lepší stránku a které by mnohem lépe promlouvaly i k dnešním generacím? A tak jsme s lítostí opouštěli tu krásnou divadelní budovu, na jejímž vzniku se před lety podílel chrastecký stavitel pan Döller. Jediný hřejivý dojem jsme měli z různobarevných světel, jež zdobila naše vísky a města, z nichž vyzařovala blížící se vánoční atmosféra přinášející pokoj a lásku. Temná noc to krásně dokreslovala. (Jiří Mikan) strana 20

 Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 1/2007

♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Prosincový večer mladých Před Vánoci se v Chrasti konal další večer mladých. Hlavní náplní bylo vyprávění o Mezinárodním setkání mládeže v Litvě, které se konalo loňské prázdniny. Povídání bylo doprovázeno pěknými fotografiemi ze setkání a vtipnými komentáři promítajících. Děvčata nám popsala hlavní myšlenku pobytu, která pocházela z knihy Tobiáš. Krátce jsme se zamysleli nad tématy anděl, svědomí a dědictví. Na závěr byl prostor pro otázky na prezentující. Všichni jsme se výborně pobavili, dozvěděli se několik zajímavostí o životě v Litvě a příjemně si užili společenství fajn lidí. (TU) ♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Živý Betlém Tradice živých betlému a zpívání pod vanočním stromem v Luži díky skautům pokračovala i letos. V pátek 22.12.2006 bylo na náměstí okolo páté odpoledne živo jako v Betlémě. Koledníci koledovali, Kůrovci pěli, Ježíšek byl živý. Poděkování patří všem organizátorům, učinkujícím i vám, kteří jste do kasičky na adopci na dálku do Ugandy přispěli celkem 3975,- Kč. (PFJ)

strana 21

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2007

Ahoj děcka, máme tu nový rok a spolu s ním i několik málo změn. Hry a soutěže pro Vás už nebude připravovat Kubíček, ale já, jeho kamarádka BARUNKA. Abych se Vám představila. Chodím do 3. třídy, nejraději mám kreslení a tělocvik, ale nejde mi matika. Doma mám 2 brášky, kteří mě někdy zlobí, ale přesto je mám ráda. Nemám žádnou fotku, tak se Vám popíšu. Jsem docela malá, ráda nosím cůpky a prý mám věčně úsměv od ucha k uchu. Děcka, mám nápad! Zkuste mě namalovat! Nejhezčí obrázky odměním a třeba je i použiji na naší stránečku. Obrázky se jménem, věkem a adresou vhazujte do poštovní schránky na faře. Na této omalovánce si můžete pěkně rozkreslit pastelky.

strana 22

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 1/2007

Jistě byli někteří z Vás koledovat o Tříkrálové sbírce, jestli pak víte co znamená K+M+B, které se píše na dveře. Zkuste to vyluštit! 1=a 2=b 3=c 4=č 5=d 6=ď 7=e 8=f 9=g 10=h 11=ch 12=i 13=j 14=k 15=l 16=m 17=n 18=o 19=p 20=q 21=r 22=ř 23=s 24=š 25=t 26=ť 27=u 28=v 29=w 30=x 31=y 32=z 33=ž …………………………………………………………………..

14

………………………………………………………………

21 15 23 25 27 23 ……………………………………

33

7 10 17 7

13

 Informace

CHLUMEČEK 1/2007

 Ekumenické setkání – čtvrtek 25.1.2007 v 17:00 v modlitebně Církve adventistů v Luži za účasti P. Josefa Hubálka, Rut Kučerové a Pavla Tatara.  Tradiční Ples KDU-ČSL Luže – sobota 3.2.2006 v sokolovně v Luži.  Duchovní obnova v postní době s P. Petrem Benešem CSSR, který vedl při misiích školu modlitby. 7. - 11. března 2007 (od středy do neděle).  Setkání mládeže v Hradci Králové – 31.3.2007

……………………………………………….

25 18 16 27

5

18

16

27

KNÍŽKA Z POHLEDNIC Máte doma malého bratříčka nebo sestřičku a spoustu vánočních pohlednic? Knížečka z pohlednic se bude sourozenci určitě líbit.

Pastorační rada přichází s nabídkou uskutečnit týdenní zájezd do Medžugorje s cestovní kanceláří AVETOUR - Jiří Chválek z Dobrušky. Podmínkou je obsadit plný počet sedadel v autobuse, proto nabízíme spolupráci chrastecké farnosti, popřípadě dalším zájemcům. Uvažujeme i o pobytu u moře (cca 2-3 dny) a termín konání zájezdu je stanoven na 20.8.27.8.2007. Prosíme zájemce, aby se co nejdříve hlásili Lence Zárubové. Věříme, že pouť za Pannou Marií do míst, kde ji lze navštívit a nádherná atmosféra, která tam vládne, bude pro všechny radostnou posilou a prožitkem, na který se nedá zapomenout.

Jak na to? Vybereme pohlednice tak, aby měly stejnou velikost, nemají-li, zastřihneme je. Pohlednice

složíme

vždy

dvě a dvě adresami dovnitř. Vždy dvě a dvě sešijeme barevnou bavlnkou řídkým stehem kroužkovacím kolem dokola. Obšité pohlednice sešijeme k sobě buď na delších, nebo kratších stranách, podle toho, jestli jsme vybrali pohlednice na šířku nebo na výšku.

Pac a pusu Vaše Barunka

strana 23

strana 24