2007

 Básnička

CHLUMEČEK 5/2007

MODLITBA MATKY Září/říjen

5/2007 Děti v Knířově

Běží mládež k Táboru

Hasta la vista, España

Otče, děti jsou venku a my je nemůžeme chránit. Čím jsou větší, tím méně můžeme být spolu. Jdou svými vlastními cestami a my je svěřujeme Tobě. Dej jim dobré přátele, chraň je, aby nepodlehly zlu, aby samy nezavinily neštěstí... Dej, aby se rády vracely domů, ať se nám daří učinit jim tento domov i náš rodinný kruh milým. Nedej, aby myslely na své rodiče někdy se strachem, zachovej jim důvěru, že tento domov je stále pro ně otevřen, přes všechny jejich hlouposti... (Veronika Walsler)

Charismatické Brno

Chlumeček číslo 5/2007 (Září/říjen) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU) Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.10.2007. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, účet na opravu varhan: 1142957339/0800 web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]

Loučení i vítání

Dvouměsíčník farností Luže a Řepníky

Pocta hraběnce

strana 2

 Úvodník

CHLUMEČEK 5/2007

Kéž oheň tvé lásky není jako bludička: přelud, zmírající ohýnek, který ani nezapálí to, čeho se dotkne, ani nevydá žádného tepla. (Sv. Josemaría Escrivá – Cesta č. 412) Milí čtenáři našeho časopisu, časopis Chlumeček se vám dostává do rukou na konci prázdnin, při naší třetí pouti. Děkuji Vám za Vaši přízeň a podporu poutního místa. Pouť a putování sebou přináší určitý duchovní zážitek, pokud přicházíme s očekáváním a touhou následovat Pána. Prožít emocionální nadšení je jistě důležité a může nám to pomoci, abychom se snažili o hlubší duchoví život. Rád vzpomínám na všechny katechumeny, které jsem připravoval na jejich křest a kteří mi vyprávěli o svém nadšení následovat Pána. V dalším životě a cestě za Bohem přichází etapa, kdy člověk přestane Boží blízkost vnímat a dostaví se prázdnota. Člověk se snaží přijít na to, kde se stala chyba. Nehřešil jsem, neopustil mě Bůh? Mnohdy se pak tito lidé mohou dostat do situace, že znovu a znovu hledají impulzy, aby tyto pocity pokračovaly. A ony se nedostavují. Bohužel dnešní spiritualita je v mnoha hnutích nastavena tímto způsobem, vyvolat zážitek. Není to samo o sobě špatné, snad je to i způsob, jak odpovědět na hlad současné civilizace, ale nelze zůstat jen u emocionálního nadšení. Bůh po nás chce, abychom dovedli žít obyčejný všední život, kde velmi často není moc pozitivních emocí. Snad by to dosvědčil každý táta nebo maminka, či žena, která má za sebou kus života. Je potřeba přijmout, že emocionální nadšení je dobré na počátku duchovního života. Tím nepopírám, že by nás nemohlo provázet i později. Díky Bohu za to, pokud ho máme. Když Ježíš veřejně působil, konal zázraky, lidé žasli, prožívali velké nadšení. Později o něm pochybovali. Zvláště tehdy, když umíral na kříži. V duchovním životě nesmíme zůstat jen u citových zážitků. Je nutné přijmout duchovní prázdnotu a jednat na základě rozumového poznání. Cit, emoce, sympatie nebo antipatie se mohou velmi rychle měnit. Řídit se pouze citem či tušením je velmi nebezpečné pro duchovní život. Každý máme zkušenost s tím, když se špatně vyspíme a najednou je pro nás celý svět rozmazaný. Máme blbou náladu, nedaří se nám. Možná pak stačí docela málo a vytočíme se. Náhle se nás dotýkají záležitosti, které bychom jinak přešli jako banalitu. Jak v duchovním životě, tak i v běžné situaci je velice důležité rozumové posouzení dané věci. Každý máme s duchovním životem spojené určité zážitky. Mluvíme o emocionální paměti. Náš zážitek může být dobrý nebo špatný, ať se to týká modlitby nebo zpovědi či dalších věcí. Dobrý zážitek mi jistě může významně pomoci v mé další cestě k Bohu. Ale přece jen musíme počítat s tím, že přijde období, kdy emocionální nadšení zmizí. Přesto to nemusí znamenat, že se naše cesta k Bohu zastavila. Musíme počítat s tím, že pocit duchovní prázdnoty a marnosti je součástí obvyklé cesty k Bohu. Pokud tím projdeme, postavíme svůj vnitřní život na pevnějších základech a otevřeme si cestu k daleko intenzivnějšímu štěstí zážitků s Bohem. Váš otec Josef strana 3

 Otázky a odpovědi

CHLUMEČEK 5/2007

OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA Žít s Bohem 78. Co je modlitba? Modlitba je zbožné pozvednutí mysli k Bohu. 79. Proč se modlíme? Modlitbou Boha: uctíváme, chválíme, usmiřujeme, prosíme, děkujeme mu. 80. Kdy se modlíme správně? Správně se modlíme: zbožně, pokorně, důvěrně, odevzdaně do vůle Boží. 81. Jak se modlíme? Modlíme se: vnitřně – obracíme pouze své myšlenky k Bohu, vnitřně i zevně – čteme, pronášíme slova nebo konáme určité úkony. 82. Jak se při modlitbě chováme? Při modlitbě, zvláště zevní, liturgické, společné, se chováme usebraně, ukázněně a důstojně. 83. Jak často se modlíme? V mysli bychom se měli modlit neustále, ale to není v našem životě možné. Modlíme se alespoň: ráno a večer, před a po práci, v pokušení ke zlému, v tísni, úzkosti a jiné potřebě, v neděli a ve svátky více než ve všední den. 84. Které modlitby je třeba znát zpaměti? - Otče náš; Zdrávas, Maria - Věřím v Boha - Pod ochranu tvou - Zdrávas, Královno - Anděle Boží - Desatero přikázání a zpytování svědomí - Vzbuzení dokonalé lítosti - Modlitba za šťastnou, křesťanskou smrt 85. Co jsou dobré skutky? Dobrý skutek je každý lidský čin, který je vykonán z lásky k Bohu a bližnímu. 86. Co jsou kající úkony? Kající úkon je dobrý skutek vykonaný s úmyslem odčinit hříchy a urážky Boha. 87. Co je půst? Půst je dobrovolné zdržení se plného nasycení, požití masa nebo zřeknutí se nějakého jiného požitku s úmyslem oslavit Boha nebo odčinit hříchy. 88. Co je katolická přísaha? Katolická přísaha je prohlášení věřícího člověka, že svoje svědectví opírá o autoritu Boží. Takzvané přísahy nebo místopřísežná prohlášení v našem veřejném životě nemají nic společného se skutečnou přísahou Bohu. 89. Co je slib daný Bohu? Slibem Bohu se člověk vědomě a dobrovolně zavazuje, že něco vykoná nebo se něčeho zřekne k Boží poctě. Nedodržení slibu je urážkou Boha a hříchem. 90. Co jsou řeholní sliby? Řeholními sliby se člověk zavazuje zachovávat na určitou dobu nebo do smrti „evangelijní rady“, tj. poslušnost, chudobu a čistotu. strana 4

 Slovníček cizích slov

CHLUMEČEK 5/2007

 Svatí a jejich atributy

CHLUMEČEK 5/2007

SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ

SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY

Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická určitou spiritualitou.

Bl. Karel Spinola, 10.9.

Sv. Jan Leonardi, 9.10.

Italská rodina, z níž blahoslavený Karel Spinola pocházel, se později usadila v Praze a byla ve službách císařského dvora. Karel se narodil v Janově roku 1564 a ve dvaceti letech vstoupil do pražského Tovaryšstva Ježíšova, kde zatoužil po zámořských misiích mezi pohany. Po dobrodružné cestě, která začala roku 1595, se dostal 1602 do Japonska a působil tam horlivě v odpovědném úřadě prokurátora všech jezuitských misií se sídlem v Nagasaki. Spolu s jinými kněžími a věřícími se stal obětí pronásledování křesťanů. V Nagasaki roku 1622 byl přivázán ke kůlu a upálen.

Narodil se 1541 poblíž města Lucca. Jan byl zprvu pomocníkem lékárníka, pak studoval teologii a ve třiceti letech byl vysvěcen na kněze. Vedle své činnosti v nemocnicích a věznicích pracoval na náboženském vzdělání mládeže; vydal příručku pro vyučování náboženství. K podpoře své práce i pokračování v ní založil laickou společnost, kterou biskup z Lukky a později papež Klement VIII. potvrdili. 1574 založil rovněž řád Matky Boží, který byl později sloučen s piaristy. 1603 založil Jan v Římě studijní kolej ke vzdělání misionářů, z níž později vznikla kolej propagační kongregace. Jan zemřel na mor v Římě 1609. (PFJ)

Hnutí Modlitby matek Hnutí vzniklo v druhé polovině 90. let minulého století v Anglii. Veronika Walsler spolu se svou švagrovou Sandrou tehdy psaly knihu o postavení dětí ve své zemi. Kniha obsahovala nejrůznější statistiky, např. kolik dětí droguje, kolik propadlo alkoholu, kolik jich je denně týraných. Hovořila o osamělých dětech, o dětské prostituci, o tom, že denně telefonuje v Anglii na linku důvěry deset tisíc dětí. Když si autorky toto číslo ověřovaly, s hrůzou zjistily, že kapacita linky důvěry je právě jen deset tisíc. Kolik dětí by asi denně volalo o pomoc, kdyby byla kapacita větší? Veronika se Sandrou byly těmito fakty otřeseny a přemýšlely, jak své děti a vnoučata ochránit před negativními dopady života současné společnosti. Tehdy Sandru v noci vzbudil hlas: "Modli se za své děti!" Šla za Veronikou a přestože nevěděly, jak a co mají dělat, začaly se modlit každý den třetí desátek radostného růžence, který připomíná tajemství narození Ježíše Krista v Betlémě. Tak to trvalo měsíc. Potom se setkaly s dalšími třemi ženami se stejnou myšlenkou... Bez jakékoliv reklamy se společné modlení maminek rozšířilo velkou rychlostí po celém světě. Do České republiky přijela zakladatelka hnutí paní Veronika Walsler poprvé v listopadu 1996. V současné době působí v naší republice už 350 modlitebních skupin. Do společenství Modlitby matek se zapojují ženy, které si uvědomují svou velkou zodpovědnost za děti a zároveň cítí své omezené možnosti při jejich výchově a ochraně. Na vytvoření skupinky stačí dvě maminky, které si důvěřují. Cílem modliteb ale není "vynucení si" zázraku. Jde především o upevnění vlastní víry a jistoty, že Bůh dává našim dětem vše, co potřebují. Chce, abychom uvěřili, že i když cítíme strach a bezmoc, když se nám zdají naše problémy beznadějné, u něho není nic nemožné. Někdy se změní těžká situce, jindy se změní náš pohled na ni. Členky Modliteb matek nemají žádné povinnosti a práva, kromě toho nejdůležitějšího: v naléhavých případech mohou kdykoliv požádat o modlitbu prostřednictvím pohotovostní modlitební skupiny nebo prostřednictvím zpravodaje, který hnutí vydává. Kontakt: Bohumila Venclů, Zahradní 1268, 751 31 Lipník nad Bečvou, tel. 581 771 555. (PFJ) strana 5

strana 6

Pane Bože, co mám dělat?

CHLUMEČEK 5/2007

Pane Bože, co mám dě lat?

CHLUMEČEK 5/2007

SEDNI! VZTYK! ... ALE KDY?

PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT? ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ VĚTŠÍ CÍRKEVNÍ SLAVNOSTI Je dost pravděpodobné, že se setkáte ve svém životě se mší, která má něco navíc, nebo je slavnostnější. Napadá mne v dnešní době asi nejlepší příklad: přímý přenos z pohřební mše papeže Jana Pavla II. z Vatikánu. Ale nemusí to být jen takové slavnosti. Stačí něčí svatba či kněžské svěcení. Takové mši zpravidla předsedá biskup, hudba je slavnostnější, někdy vám může připomínat spíše koncert než hudbu ke mši. Pokud se jedná o svatbu, křtiny, svěcení nebo řeholní sliby, pak to důležité následuje po kázání. Není zde místo vypočítávat všechny specifika těchto obřadů. Jen se připravte na to, že obřad bude trvat o něco déle. Jestliže je přítomno tolik lidí, že si nemůžete sednout, poradím vám takovou drobnost „na přežití“. Najděte si místo, kde se můžete opřít, ať už to je lavice nebo sloup. Vždy se stojí lépe opřený, než jen tak. Kdyby se vám začali dělat mžitky před očima, nechtějte to vydržet - potřebujete si sednout nebo nadýchat čerstvého vzduchu. Nestyďte se odejít anebo poprosit kohokoli o pomoc. Vaše okolí vám rádo podá pomocnou ruku, i kdybyste tu dotyčnou osobu viděli poprvé v životě. Nebo se osmělte poprosit, zda by vám někdo nemohl uvolnit místo, protože se vám těžko stojí, je vám špatně, jste těhotná. Moje máma tvrdí: „Lidé mají pusu od toho, aby se mohli domluvit.“ A kde jinde by to mělo platit víc, než v kostele. CO MÁM ŘÍKAT? „Neobracejme pozornost svých sousedů na sebe, neusmívejme se na příchozí a zejména zdržme se všech poznámek nebo posuňků, mluví-li kněz. Nekritizujme v kostele vůbec; nejsme-li tu s čímkoli spokojeni, raději odejděme.“ Mše svatá je jedním rozsáhlým dialogem mezi knězem a ostatními. Když sedíte v lavici němí jako ryby, může vám to připadat trapné. Co máte říkat? V zásadě platí stejné pravidlo jako s postoji. Buďte v tom svobodní. Jak můžete říkat: „Věřím,“ když nevěříte. Jak můžete říkat: „Amen,“ když nerozumíte slovům, která kněz pronesl? Křesťané si váží upřímnosti. Ježíš řekl, že „pravda vás osvobodí.“ Buďte upřímní k sobě i k těm okolo vás. Jestliže chcete sledovat mešní modlitby, pak v kostelích je často položený zpěvník, kterému se říká Kancionál. V něm naleznete podle obsahu mešní řád. Podle něho se můžete zorientovat. Nebo jsou vydány podrobnější brožurky. strana 7

„Je lepší zůstat úplně pasivní, anebo se mohu zúčastnit? Jak se na mě lidé koukají, když se snažím chovat jako oni?“ To jsou časté otázky lidí, kteří přicházejí do kostela. Mše se skládá z celého systému gest, úkonů, postojů. A jako žádné slovo není zbytečné a bez významu, tak i gestualita a postoje nejsou prosty své hodnoty. Všichni jsme byli školou povinní. Když vcházela do třídy paní učitelka, povstali jsme. Počkala, až se uklidníme a pak nás vyzvala, abychom si sedli. Když jsme seděli, měli jsme poslouchat. Když nás vyvolala, odpověděli jsme: „Zde.“ A postavili jsme se. Podobně je tomu i v kostele, kde při mši postoj těla vyjadřuje to, co se právě děje. Když stojíme, při důležitějších částech mše, dáváme tím najevo úctu nebo svou bdělost a připravenost k činu. Jsme připraveni kdykoli vykročit. Když sedíme, tak posloucháme. Když klečíme, snižujeme tak svou velikost, stáváme se nižšími než ten, před kým klečíme. Klečení tak znamená úctu, nehodnost. Podobně lze vyložit i gesto úklony. Rád bych vás povzbudil, abyste se cítili v kostele svobodně. Můžete společně s ostatními vstávat, sedat, klekat, ale také nemusíte, pokud se snažíte pochopit důvod takového „zbožného tělocviku“. Lidé okolo vás si všimnou, že se neúčastníte a budou se možná ptát „proč?“, ale vy můžete zůstávat naslouchajícími. Kéž byste se cítili v kostele svobodně. MÁM SI TAKY JÍT PRO „OPLATKU“? Mše svatá je další ze svátostí (viditelné znamení neviditelné Boží moci). Jak jsem napsal výše, branou k ostatním svátostem je křest. Platí to i pro přijímání Těla Páně, neboli eucharistii. Věřící křesťané mají k eucharistii velikou úctu. Nechoďte proto k přijímání i přes vaši zvědavost, jak „to“ chutná. Jestliže toužíte přijímat, začněte se připravovat ke svátosti křtu. A pokud byste se náhodou ocitli před knězem, který rozdává přijímání, pak si dejte na ústa prst. Požehná vám a udělá křížek na čele. Vyvarujte se zbytečně trapné chvilce, protože kněz pozná, že nejste zvyklí chodit k přijímání. (Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště) strana 8

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 5/2007

HLEDÁNÍ NADĚJE Na minutu s Janem Pavlem II. Tato knížečka přináší sto papežových krátkých myšlenek a moudrostí, které vyslovil v průběhu celého svého dlouhého pontifikátu. Některé z nich přiblíží tuto publikaci. Zralost ducha: Je třeba uchovávat v nitru celou pravdu o člověku a zasazovat se o uplatnění veškerých lidských práv. Měli bychom hledět na člověka ve všech dimenzích jeho lidství. Je nepřípustné se omezovat pouze na oblast jeho hmotných potřeb. Duchovní rozměr lidské bytosti musí zaujmout své právoplatné místo. Člověk se stává sám sebou díky zralosti svého ducha, svědomí ve vztahu k Bohu a bližním. Více „být“: Cesta, kterou nám ukázal Kristus, nás vede k tomu, abychom více „byli“. Na to se zaměřují všechny evangelijní výzvy. Vedou k tomu Kristovy požadavky kladené na každou profesi a povolání bez výjimky. Máte různá povolání a profese. Měli byste dobře zvážit, v jakém vztahu je na každé z vašich cest spíše „být“ než „mít“. Více „mít“ samo o sobě nesmí nikdy zvítězit. Pak by totiž člověk mohl prohrát to nejcennější v životě: své lidství, své svědomí a svou důstojnost. Všechno, co zahrnuje perspektivu „věčného života“. Modlitba k Otci: Bože, milosrdný Otče, který jsi zjevil svou lásku ve svém Synu Ježíši Kristu, ty, kterýs ji na nás vylil v Duchu svatém, Utěšiteli, tobě dnes svěřujeme úděl celého světa i každého člověka. Skloň se k nám hříšným a uzdrav naši slabost, pokoř všechno zlo, a umožni všem obyvatelům země, aby zakusili tvé milosrdenství, aby tak v tobě, Trojjediný Bože, vždycky nalézali pramen naděje. Otče věčný, pro bolestné utrpení a slavné vzkříšení svého Syna, smiluj se nad námi a nad celým světem. Amen. Milosrdná láska: Učí-li nás přikázání Desatera základním zásadám spravedlnosti, pak Boží moudrost zjevená v Ježíši Kristu, Synu Mariinu, poukazuje na ještě hlubší rozměr mravnosti. Je jím rozměr láska, a sice láska milosrdná. Ježíš nás učí, že nad rovinu hmotných statků, které lze a je třeba rozdělovat podle zásad spravedlnosti, je člověk povolán k lásce větší než všechny pomíjivé statky. Láska jediná nepomíjí. Je mírou věčného života člověka v Bohu. Vždyť Bůh je sám láska. Pomluva: Dobře ji známe, tu obyčejnou běžnou pomluvu. Člověk v podstatě říká pravdu, jenže jí druhého poškozuje. A osmé přikázání je velice přesné, když mluví o svědectví proti bližnímu. Existují nejrůznější způsoby, jak druhého člověka připravit o čest. Je tu přímá pomluva, což znamená, že se o druhém hovoří ve zlém a lživě. Jde o mimořádnou podobu vraždění pravdy.

strana 9

 Z naší knihovny

CHLUMEČEK 5/2007

Poklad vlastního já: Musíme o sobě smýšlet v kategoriích Ježíšových učedníků. On si neustále volí své učedníky, my všichni jsme jeho učedníci – nasloucháme-li jeho slovům a uvažujeme o nich v hloubi svého srdce, jestliže mu toto srdce otvíráme a utváříme v sobě trpělivě a vytrvale nového člověka. Občas dokonce není na škodu, když se nad sebou zamyslíme a jsme ze sebe smutní. Když se na sebe rozhněváme. Je to lepší, než kdybychom lehkomyslně rozhazovali velký poklad, který každý z nás nosí v nitru a kterým jsme my sami. Dveře: Vzpomeňte na Kristova slova: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn“. Nebojte se vejít do budoucnosti branou, kterou je sám Ježíš. Věřte jeho slovům, věřte jeho lásce. V něm je naše spása. Staňte se příštím generacím nositeli svědectví víry, naděje a lásky. Buďte vytrvalí. Ježíš je branou, ale také cestou. Jděme věrně Kristovou cestou do nových časů. (MZ)

SVATOST JE PRO KAŽDÉHO Elias Vella Tak toto je vážně taková dobrá a svěží novinka v té záplavě knih, co nám běžně přijdou pod ruku. Tato knížka přináší nejdůležitější texty Eliase Velly z jeho duchovních cvičení. Autor zde prezentuje hlavní témata související s vnitřním uzdravováním a obnovou v Duchu svatém: různé druhy setkání s Ježíšem, hodnota utrpení, kořeny hříchu, vnitřní zranění a odpuštění, láska a Boží obraz v nás, duchovní boj a povolání ke svatosti. Ve svých úvahách vychází z hlubokých osobních zkušeností pastýře a hlasatele slova Božího, kterého Ježíš po patnácti letech kněžství povolal na novou cestu, obrátil celé jeho bytí a zbořil dosavadní duchovní jistoty. Vydal se tak na cestu ke znovuzrození z Ducha svatého a ke spáse. MODLITBA: Předstupujeme dnes před tebe, Pane, abychom odevzdali všechna svá trápení do tvých rukou. Vkládáme ti do rukou naši samotu, chvíle, kdy se cítíme nemilovaní, chvíle, kdy jsme opuštění, chvíle, kdy tak jako ty, Pane, činíme dobro a vrací se nám jen zlo, ty chvíle, Pane, kdy děláme, co můžeme, ale nevidíme žádný výsledek, a nakonec musíme podstoupit potupu, kterou je vědomí selhání, chvíle, kdy nás lidé pomlouvají, chvíle pokušení, chvíle, kdy neobstojíme a pak, pokoření, někdy ztrácíme odvahu. Pane, ty znáš naše utrpení lépe než my sami... Pane, dnes tě prosím, dej mi pochopit, že utrpení není známkou tvé lhostejnosti ke mně, ale že mi dává velikou energii. Pane, nauč mě využívat tuto velikou energii pro dobro ostatních, pro dobro mnoha duší... A dej mi, Pane, v mém utrpení pochopit tvoji velikou lásku ke mně... (Lenka Urbanová) strana 10

 Ohlasy – Farní pobyt dětí v Knířově

CHLUMEČEK 5/2007

FARNÍ POBYT DĚTÍ V KNÍŘOVĚ

 Ohlasy – Koclířov

CHLUMEČEK 5/2007

P. JOSEPH BILL V KOCLÍŘOVE

Dokážete si představit pohromadě 18 dětiček toho nejmladšího školního věku (+ nějaký ten předškoláček) plných radosti, zvědavosti a hlavně nekonečné energie? Tak se vyjíždělo v neděli 22.7.2007 od naší fary. Přiznám se, že když jsem tento obrázek viděla (a slyšela), nezbylo nic jiného, než svěřit děti do laskavé Boží ochrany a několika statečným vedoucím popřát hodně síly, trpělivosti a prozřetelnosti. Jak se ukázalo, jsou to „holky“ šikovné, dětem rozumí a ví si s nimi rady. Měly perfektně připravený zajímavý program – putování světem s papežem Janem Pavlem II. a Benediktem XVI., řadu her i ztišení. Se zbytkem rodiny jsme se byli za nimi podívat na výletě a mši sv. ve Vraclavi, strávili jsme společně jedno krásné opoledne na koupališti ve Vysokém Mýtě a korunou všeho byla noční adorace v knířovském kostelíku. Jedním slovem: krása! Jsem Bohu vděčná za to, že naše děti mohou vyrůstat v takovém prima společenství a vám: Lenko, Báro, Terezko, Aničko, Adélko, Tomáši, Dášo, Miloši, ...... DÍKY! Za váš čas, energii i obětované prázdninové pohodlíčko. (maminka Johana)

V Knířově to bylo bezva. Nejvíc se mi líbilo to, že předposlední den jsme jeli na koupaliště a že jsme spali pod širákem. Moc se mi nelíbilo, že jsme to jednou měli obráceně - děti byly vedoucí a vedoucí byli děti. Kristýnka Moc se nám líbilo na táboře Knířov. Všichni dospěláci byli faj n. Děkujeme za hezký týden a doufáme, že jim se s námi také líbilo. Už se těšíme, až pojedeme znova. Kája a Filip. V Knířově se mi nejvíc líbila bludičková cesta v noci a cákací hra. Janinka Nejlepší bylo, jak jsem spal sám v klukovském pokoji, protože všichni ostatní spali venku pod širákem. Jareček Jsem ráda, že jsem mohla být s ostatními dětmi na táboře v Knířově. Bavilo mě tam skoro všechno, i utírání nádobí. Nejvíc se mi líbila modlitba růžence po cestě s navlékáním korálků. Marunka strana 11

P. Joseph Bill je zasvěcený kněz a nadaný kazatel z Vincentinské kongregace (tzv. Lazaristé) – řád působící v Indii a Africe. Navštívil Evropu, USA a Kanadu, kde kázal a celebroval uzdravující mše, pořádal duchovní cvičení a šířil evangelium kardinálům, biskupům, kněžím, věřícím i nevěřícím. Bůh skrze něj uzdravil mnoho lidí. Otec Bill se narodil 23.2.1928 v Indii ve státě Kerala. Kněžské svěcení přijal roku 1958. Při druhém infarktu byl zázračně uzdraven Pánem Ježíšem. V Koclíčově pořádal P. Bill duchovní cvičení pro mládež 5.-11.8.2007 a pro dospělé 11.18.8.2007. Jeho hlavním posláním je šířit evangelium. Mladým lidem říkal: „Žijte s biblí, studujte s biblí. Bez bible jsou vaše vědomosti prázdné. Buďte svatí jako je svatý váš Otec v nebesích. Ježíš obětoval za vás život a vy obětujte život za Ježíše. Jeden svatý je pro lidstvo užitečnější než tisíc doktorů a inženýrů. Jediná pravdivá kniha je bible! Ježíš žije a nelže.“ Dále mládeži připomínal život v čistotě. Vybízel stále vzývat Ducha svatého. Tělo nic neznamená, duše dává život tělu. Onemocní-li duše, onemocní i tělo. Víra, není-li spojena se skutky, je mrtvá. Utrpení vytváří čtyři druhy dobrých vln, jež ozdravují člověka. Radostné utrpení vytváří svatost. Dobro a zlo vytváří vlny dobra nebo zla, které se vrací na původního strůjce. P. Billa si přijelo do Koclířova poslechnout 450 mladých lidí, kteří byli nadšeni, vítali otce Billa písněmi. Během exercicií nastalo několik uzdravení, hlavně duchovních obrácení k Bohu. Na závěr několik slov otce Billa: „Ježíš nás všechny miluje, milujte Ježíše a milujte se navzájem. Ani váš otec, ani vaše matka za vás nepoložili život, Ježíš za nás zemřel, tolik nás miluje!“ Z Koclířova jsme odjížděli duchovně posilněni a obohaceni láskou Pána Ježíše, který se každého člověka něžně dotýká. (F. a L. Jiráskovi) strana 12

 Ohlasy – Charismatická koference

CHLUMEČEK 5/2007

 Ohlasy – Nepomíjející hodnoty

CHLUMEČEK 5/2007

KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE

NEPOMÍJEJÍCÍ HODNOTY

„Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.“ Tato slova byla heslem 18. ročníku Charizmatické konference, která se konala v Brně ve dnech 25.-29. července 2007 a které jsem se také zúčastnil. Kromě desítek kněží byli na konferenci přítomni i tři biskupové. Bohatý program tvořilo kromě každodenní mše svaté šest hlavních přednášek, mezi přednášejícími se objevovali Vojtěch Kodet, Kateřina Lachmanová, Angelo Scarano a řada dalších. Mě osobně zaujala přednáška Veroniky Barátové z komunity Blahoslavenství, která se zaměřila na úžasný dar od Pána Ježíše v tom, co vyjádřil, když umyl vlastně nám všem nohy. Ale to jen velmi zkrátka řečeno, neboť přednáška byla obsáhlá a nelze ji vyjádřit několika větami. Vedle hlavního programu bylo mnoho doprovodných programů, které probíhaly v různých částech Brna. Už jen samotná účast 4000 lidí svědčí o tom, že to mělo smysl. Dá-li Pán Bůh, já osobně se již velmi těším na příští konferenci, která se bude opět konat v Brně a to začátkem července. Doporučuji, aby se zúčastnil i někdo další, protože každý si může vybrat z bohatého programu. Závěrem chci říci, že je třeba využívat času nám daného a tím rozmnožovat hřivny nám svěřené. Takovéto živé, bezprostřední a duchovní setkání je pro to jedinečnou příležitostí. (Josef Zlatohlávek)

Všichni, co jsme měli to štěstí být přítomni na večerní mši svaté o svátku Nanebevzetí Panny Marie na Chlumku 15.8.2007, jsme byli obdařeni nejen příjemnou atmosférou srpnového podvečera, ale hlavně duchovního zážitku, a to více než hodinovým soustředěním. Chrámová loď byla plně obsazena věřícími a píseň K nebesům dnes zaleť písni se libě nesla za doprovodu varhan nejen prostorem, ale i otevřenými dveřmi ven do blízkého okolí. A Panna Maria? Po zdolání šedesáti tří schodů nás nejen přivítala, ale i objala jako to svoje děťátko, pojala nás do své ochrany. Tamní duchovní ještě se dvěma otci celebroval mešní oběť. V homilii vyzvedl hodnotu zmíněného svátku, ale také právem připomněl, jak málo k tomuto i dalším církevním svátkům oproti nám v sousedství je přáno ze strany státu, což je pravda, neboť i jiné duchovní hodnoty jsou úmyslně zlehčovány a pošlapávány, což je dílem nedávné minulosti. Nenechme si proto brát to, na čem spočívá existence celého světa, ale každého jedince, i to je na vůli Boží. Proč si to tak málo uvědomujeme? Osobně se s vámi chci podělit ještě o jeden zážitek. Když jsme vyjeli nad vísku Hroubovice za touženým cílem, naskytl se nám vzácný jev. Ten náš Chlumeček se koupal v paprscích zapadajícího sluníčka. Bylo to opravdu něco úžasného. Svatyně, vzácná perla, zářila jako maják nad krajinou. A vše bezvadně zapadalo do celého duchovního prožitku tohoto večera, doplněno chvilkovým setkáním s milými přáteli. A tak Všemohoucímu patří velký dík za vše, co nás duchovně obklopuje a naplňuje. Vždyť i to je pro nás veliký dar. (JM) Chtěla bych se ještě vrátit k prvnímu svatému přijímání. Pro naše děti to byla velká událost. Ovšem my dospělí jsme měli spíše starosti a obavy, aby to opravdu byl den D. V mých obavách mi velmi pomohla Johanka Jirásková, která sama měla tytéž starosti a přece si na nás vzpomněla a zavolala, co je nového. Dokonce se zajímala o pocity dětí po prvním svatém přijímání. My nyní nechodíme na Chlumeček, ale do Chrasti, tak mnohdy tápeme. Takováto všímavost a starostlivost u tak mladého člověka dojímá. Dík patří i jejímu manželovi za perfektní dokumentaci a vůbec všem, kteří se zasloužili o nezapomenutelný den pro naše děti. (Marie Pokorná)

strana 13

strana 14

Články – Radostné uvítání...

CHLUMEČEK 5/2007

Články – Pocta hraběnce

CHLUMEČEK 5/2007

RADOSTNÉ UVÍTÁNÍ, ALE I NEMILÉ LOUČENÍ

POCTA HRABĚNCE

První srpnové neděle došlo v chrasteckém chrámu Páně Nejsvětější Trojice ke dvěma vzácným událostem. Před zahájením mešní oběti nám byl představen, ale i přivítán čerstvě vysvěcený kněz P. Jan Paseka, nový duchovní správce naší farnosti. Stalo se tak rozhodnutím otce biskupa Dominika, aby se snížilo břímě otce Josefa Hubálka. Žel po skončení mše svaté došlo i k loučení s P. J. Hubálkem, který nás slovem Božím vedl a sytil vzácných deset let. A je až s podivem, jak přes své zdravotní problémy zvládal ten kněžský úděl správou několika přidělených far, mezi něž patřila i ta naše chrastecká. Znovu mu za tuto Bohumilou službu upřímně děkujeme. I když od nás nebude otec Hubálek daleko, budeme s ním jistě propojeni nejen modlitbou, ale i při různých setkáních. Vždyť uměl vždy nejen pochopit, ale i vhodným slovem poradit. Bylo velmi příjemné, až dojemné, že jsme po skončení obřadu mohli s oběma otci ještě pobesedovat, takže se tentokrát návštěva chrámu protáhla o něco déle. Jen nám chyběla přítomnost jejich rodičů. Jistě by měli ze svých synů opět zaslouženou radost. Buďme hlavně šťastni, že máme opět pastýře, který nás své ovečky jistě dobře povede k touženému cíli. Nemohu si odpustit vzpomínku na nešťastná padesátá léta minulého století. Tehdy pod vlivem různých nástrah zůstala řada farností bez kněze. Dopadl tak i pan děkan Kryštof, který zde působil řadu let. To jsme museli nějaký čas za slovem Božím putovat do okolních chrámů. Věřte, bylo to velmi smutné údobí. Vy mladí si nepřejte, aby se něco takového opakovalo. Vždyť farnost bez kněze je jako rodina bez otce. (JM)

„Zůstane ti jen to, co dáš, co si necháš, o to stejně jednou příjdeš.“ Co zůstalo hraběnce? Nejen za jejího života, ale i po další staletí úcta a vděčnost až do dnešních dnů. Dne 25.8.2007 u příležitosti navrácení statutu města byla lužskými radními v čele se starostou připomenuta zásluha hraběnky o rozvoj města a položen věnec na její hrobce v kostele na Chlumku. Co dala hraběnka? Svým majetkem zajistila několik prospěšných nadací, byla štědrá i ke svým poddaným. Nejvíce však město Luže získalo nejmilejším dílem hraběnky - kostelem postaveným pro velkou úctu k P. Marii s rodinným obrazem Panny Marie s Ježíškem. Toto její dílo přetrvalo staletí a přineslo celým generacím mnoho tělesných a hlavně duchovních uzdravení. Navíc dokreslilo krásné panorama města. Od narození hraběnky Marie Maxmiliány Evy Terezie Slavatové Hieserlové uplyne 8. září 374 roků. (MD)

strana 15

strana 16

Články – Modlitba před bankovkou

CHLUMEČEK 5/2007

Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 5/2007

MODLITBA PŘED BANKOVKOU Pohleď, Pane, na tuto bankovku. Nahání mi strach. Ty znáš její tajemství, ty znáš její historii. Jak je těžká! Dojímá mě, protože mlčí. Nikdy neprozradí, co skrývá ve svých záhybech. Nikdy neodhalí úsilí a zápasy, které představuje. Nese na sobě lidský pot, je potřísněna krví, zklamáním, pokořenou hrdostí. Je zatěžkána vahou lidské práce, kterou představuje a která jí dodává pravou cenu. Je těžká, přetěžká, Pane. Dojímá mě, nahání mi strach, protože má na svědomí mrtvé, všechny chudáky, kteří se zabili při práci, pro ni ... Aby jí dosáhli, aby ji měli třeba jen několik hodin v rukou, aby za ni získali trochu spokojenosti, radosti, života ... Kolika rukama prošla, Pane? Co vše učinila na svých dlouhých, tichých cestách? Nabídla bílé růže zářící nevěstě, zaplatila pralinky ke křtu, nakrmila růžové děťátko. Dodala chléb na rodinný stůl. Dopřála mládeži smíchu a starcům radosti. Zaplatila záchrannou poradu u lékaře. Vložila školní knihu do rukou mladíka. Oblékla dívku. Ale poslala nepřátelský dopis. Zaplatila vrahovi nenarozeného dítěte. Rozdávala lihoviny a doháněla k šílenství. Promítla mládeži zakázaný film a nahrála nechutné pásmo. Svedla mladíka a z muže udělala zloděje. Koupila pro několik okamžiků tělo ženy. Vyplatila žold zločinné zbrani a zaplatila výlohy za prkna na rakev. Ó, Pane, obětuji ti tuto bankovku, s jejím tajemstvím radostným, s jejím tajemstvím bolestným. Děkuji ti za život a za radost, které uskutečnila, prosím tě za odpuštění zla, jehož byla příčinou. Ale především ti ji obětuji, Pane, za všechnu lidskou práci, za všechnu lidskou námahu, jež v sobě ukrývá a které snad již zítra, jako peníze nezničitelné, budou vyměněny za tvůj život věčný. (Michael Quoist) strana 17

♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ CELOSTÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE - TÁBOR 2007 „Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem“. Tato věta z Janova evangelia nás provázela celým týdnem celostátního setkání mládeže, které se konalo ve dnech 13.–19.8.2007 na poutním mariánském místě v Klokotech u jihočeského města Tábor. Z naší farnosti se nás tohoto setkání zúčastnilo celkem třináct, někteří se dokonce podíleli na jeho organizaci a přípravě. A jak vypadal týden v Táboře z pohledu účastníka? Na místo setkání část z nás cestovala vlakem společně s větší skupinkou ze Skutče. V Táboře jsme se potom ubytovali ve škole – na druhém konci města, než bylo hlavní pódium v Klokotech, kde se odehrávaly všechny společné části programu. Právě tady, na louce za kostelem Nanebevzetí Panny Marie, se každý den konala mše svatá (někdy ráno, někdy večer), společné katecheze, hudební soutěž Haitiparáda, informace, scénky, koncerty a další části velmi bohatého programu. Kromě toho byla po celém Táboře řada míst (školy, hotely, stadiony, tělocvičny, ...), kde byly umístěny workshopy, dělené katecheze, ranní modlitby a menší koncerty. Město bylo plné mladých katolíků s poznávacím znamením „kartička na krku“, celkový počet se vyšplhal až k šesti tisícům. Kromě nich se sem sjelo také přibližně 140 kněží, 15 biskupů, 133 přednášejících, 32 kapel a hudebních těles a do příprav se postupně zapojilo 655 dobrovolníků ve 25 pracovních skupinách. V nabídce programu si každý přišel na své a z velké části záleželo na každém účastníkovi, jak setkání prožil a čeho se účastnil. Po celou dobu byla možnost svátosti smíření, adorace, velkou část vyplňovaly koncerty kapel nejrůznějších stylů a žánrů a výběr zajímavého workshopu byl často pěkným oříškem, protože jich každý den bylo připravených spíše větší, než menší množství. Velkým zážitkem byl středeční večerní benefiční koncert „Pro Haiti“, na kterém vystoupil autor hymny CSM Richard Čanaky a americká zpěvačka Rebecca St. James. Vrcholem celého týdne byla sobotní večerní vigilie a nedělní slavnostní mše svatá. Počasí nám po celou dobu přálo, zažili jsme trochu deště, duhu i horké dny. S jídlem to bylo někdy trošku dobrodružnější, ale hlady jsme neumřeli, chodili jsme si spravit chuť na výbornou točenou zmrzlinu. Město Tábor nás mile překvapilo nejen svojí historickou i současnou krásou, ale i milou a přátelskou atmosférou. A co bylo nejdůležitější – kromě triček, zážitků a nových kamarádů jsme si domů přivezli velkou radost z velkého společenství Božích dětí a novou sílu a naději k cestě za Kristem. strana 18

Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 5/2007

Kdo by měl čas a chuť, bude vítán v sobotu 8. září po mši (v 19 hodin) na faře, kde se uskuteční malá prezentace a vyprávění o tomto setkání. Určitě se můžete těšit na zážitky většiny lužských účastníků, fotky, videa, hymnu a snad i na malé občerstvení a dobrou náladu. (AHZ@JFD) ♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ V pondělí 13. srpna ráno nás kolem třiceti vyrazilo vlakem směrem k Táboru. Všichni jsme se těšili na živé společenství s mladými lidmi, kteří mají stejný cíl. Někteří z nás už podobná setkání zažili (třeba to poslední ve Žďáru), někteří jeli poprvé. V Táboře nás očekávalo několik dobrovolníků, kteří už od 8. srpna připravovali veškeré zázemí a program setkání. Ubytovali nás ve škole a potom jsme se vydali na prohlídku města. Setkání bylo zahájeno až večer na louce u poutního kostela v Klokotech na hlavním podiu. Program doprovázela jedinečná atmosféra, kdy bylo cítit, jak jsou všichni vděčni, že zde mohou být. A ti, kteří se nemohli účastnit setkání přímo v Táboře, měli možnost sledovat živě na TV Noe hlavní body z programu. Hlavní motto setkání bylo „JAKO JSEM JÁ MILOVAL VÁS, TAK SE I VY MILUJTE NAVZÁJEM.“ A poprvé zde zazněla hymna. V úterý dopoledne probíhal společný program – modlitba a katecheze biskupa Karla Herbsta na téma osoba Ježíše Krista. Odpoledne jsme si každý vybral z pestré nabídky koncertů, workshopů a přednášek. Probíralo se zde spoustu zajímavých témat. Večer jsme společně s panem kardinálem slavili mši svatou. Středu jsme začali modlitbou v menší skupince v parku, protože jsme vyšli později a nestihli jsme modlitbu ve skupinkách. Vyrazili jsme na mši na Klokoty, hlavním celebrantem byl biskup Jiří Paďour. Poté jsme vyslechli katechezi Na cestě modlitby s Pannou Marií od biskupa Josefa Hrdličky. Odpoledne nás opět čekali workshopy. My jsme se rozhodli pro přednášku P. Jendy Balíka nazvanou V hlavě jako v úle aneb jak se vyznat ve svém srdci. Ale octli jsme se nečekaně o patro níž, kde jsme se dozvěděli něco nového o partnerských vztazích. Večer následoval benefiční koncert pro Haiti, kterým provázel Aleš Juchelka. Vystoupili na něm Richard Čanaky, který složil Táborskou hymnu a Rebecca St. James. strana 19

Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 5/2007

Ve čtvrtek probíhala diecézní setkání s biskupy, pak jsme navštívili skupinku, kde se hovořilo o sektách a nových náboženských směrech. Následoval společný večerní program. Tématem byla církev, její radosti i bolesti, její poslání spojovat lidi mezi sebou a s Bohem. V pátek po katechezi a modlitbě byli rozesláni zpovědníci, takže jsme toho využili, abychom večer mohli s čistým srdíčkem slavit mši. Odpoledne jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o modlitbě v manželství ... V sobotu dopoledne byla katecheze o bibli, bohoslužba a odpoledne byl hudební festival. My jsme si poslechli rockové chvály od slovenské partičky Služebníci nejvyššieho, jednoduché písničky o složitém životě od skupiny Poletíme?, ale i směsici hard-coru, metalu a popu, kterou zahrála banda kluků, kteří jsou známí jako Maranatha. Následovalo ztišení. Celé setkání vyvrcholilo večerní vigilií. V neděli jsme po závěrečné mši svaté byli rozesláni do svých farností, abychom se podělili o to, co jsme v Táboře načerpali. I my se s ostatními rádi podělíme o nezapomenutelné zážitky, takže Vás všechny zveme na potáborské setkání, které proběhne 8. září na faře od 19:00. (Anna Dostálová)

strana 20

Ohlasy z kůru (pro náctileté)

CHLUMEČEK 5/2007

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 5/2007

MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE VE ŠPANĚLSKU Ve dnech 28.7-12.8.2007 se konal již druhý ročník Mezinárodního setkání mládeže, kterého se účastní mladí z diecéze Cartagena (Španělsko), Kaisiadoris (Litva), Magdeburg (Německo) a z Hradce Králové. Celkem se nás sjelo (popř. slétlo ) asi 80. Loni nás hostili Litevci a letos jsme byli pozvání do španělského městečka Los Urutias nacházející se na jihovýchodním pobřeží Španělska v oblasti Murcia. Cestovali jsme nejprve vlakem z Prahy do Berlína, kde se k nám připojili Litevci a Němci, poté jsme již společně letěli letadlem do španělského města Alicante. Zde nás čekal autobus, který nás dopravil na místo našeho ubytování, kde jsme strávili krásných 14 dní. Po celou dobu našeho pobytu nám počasí přálo, zima nám zde opravdu nebyla, teplota se pohybovala okolo 40° C. Náš program tvořili katecheze, koupání v moři, výlety do okolí nebo také sjíždění řeky na raftech. Navštívili jsme např. město Cartagena, což je starobylé přístavní město, kde přistál sv. Jakub a odkud se poté vydal do Santiaga de Compostely. Město se zapsalo do historie také tím, že zde vyrobili první ponorku na světě, která je zde nyní vystavena pro zvědavé oko turistovo. Nezapomenutelným zážitkem byla návštěva městečka Murcia, kde se konaly býčí zápasy. Korida začíná tím, že býci jsou vypuštěny ze svých stájí, běží ulicí plnou zvědavých přihlížejících, kteří většinou vylézají do bezpečí na speciální dřevěné ohradníky, ale ti dobrodružství chtiví z nich běží před rozzuřenými býky, směřujícími do arény, kde se odehrává hlavní část koridy. Zde je nečeká toreador s červeným pláštíkem, ale jsou drážděni odvážnými chlapci, jejichž cílem je co nejvíce býka rozzuřit a poté včas uskočit za ohradník areny. I když celá podívaná působila dost nebezpečně, nikomu se nic nestalo. Pobyt utekl jako voda a my se chtě nechtě museli rozloučit s našimi španělskými přáteli a vydat se na letiště. Let byl příjemný, jen přistání v Berlíně bylo horší, protože nás zde uvítal déšť spolu se svojí kamarádkou mlhou, takže nás mohli hřát pouze vzpomínky na Španělsko a teplé mikiny. Příští setkání se bude konat tentokrát u nás v ČR. Kdo lační po podrobnějších informací, nechť přijde na Večer mladých dne 28.9. v 19:00 na lužskou faru. (TU) strana 21

Ahoj děcka, prázdniny nám utekly jako voda a září je tu. Doufám, že jste si prázdniny báječně užili, pěkně si odpočinuli a máte chuť se zase něco nového naučit. Přeji Vám dobrý začátek školního roku, ať Vás to ve škole baví a mějte hezký podzim! Zkuste na tomto obrázku najít 10 rozdílů!

Dýň a dýně Stalo se to v Podivíně: k dýňovi se pěkná dýně jednou v máji přikulila a hned z toho svatba byla. Měli dvacet dýňátek, pět jich spalo u vrátek, patnáct jich leželo líně na zahrádce v mokré hlíně a dvacátý dyn dyn dyn vyšlápl si na Petřín. strana 22

 Ahoj holky a kluci

CHLUMEČEK 5/2007

 Informace

CHLUMEČEK 5/2007

Zkuste najít cestičku od zeleného kaštanu k hnědému kaštanu. Cestičku si vyznačte zelenou pastelkou.  Farní víkend: Rokytnice nad Jizerou, čtvrtek – neděle 20.9.-23.9.2007, hlaste se u Lenky Z.  Změny v pořadu bohoslužeb: nedělní mše sv. na Řepníkách – v 8:00 od 23.9.2007. nedělní mše sv. na Chlumku v 9:30 od 1. neděle v říjnu (7.10.2007).  Svatováclavská pouť: pátek 28.9.2007 na Chlumku, mše sv. v 10:00.  Pouť ve Střemošicích: pátek 28.9.2007 odpoledne – bude upřesněno.  Setkání mladých – povídání o cestě do Španělska, pátek 28.9.2007 od 19:00 na faře v Luži.  Pouť v Srbcích k P. Marii Růžencové: neděle 7.10.2007 ve 14.00 mše sv. v kapli v Srbcích.  Cyklovýlet na den modliteb za nová kněžká a řeholní povolání ve Slatiňanech: sobota 13.10.2007, odjezd na kolách v 8:00 od fary v Luži. Program ve Slatiňanech: 9:30 růženec, 10:00 mše svatá, 11:00 výstav Nejsvětější svátosti oltářní, 11:30 společné občerstvení u sester, 12:00 křížová cesta, soutěž v zámeckých zahradách a tajnou cestou domů.  Výzva rubriky Vyslyšené prosby: Prosíme všechny čtenáře našeho časopisu, aby se s námi podělili o své vyslyšené prosby do stejnojmenné rubriky. Příběhy posílejte nejlépe e-mailem na adresu [email protected], nebo poštou na adresu ŘKC Luže, Komenského 137, 538 54 Luže. Děkujeme.

Věřící svobodný muž středního věku hledá seznámení s ženou rovněž věřící. Kontaktní telefon: 724510943 ♥♥ Jak už jste si jistě všimli na titulní straně, ubyla nám (tedy spíš P. Josefovi) farnost Chroustovice i Chrast a přibyla farnost Řepníky. Takže srdečně vítáme případné nové čtenáře a doufáme, že s námi zůstanou i čtenáři z farností ubyvších .

A hodně štěstí při hledání houbiček!

Úspěšný začátek školního roku všem přeje redakce.

Vaše Barunka :o))

strana 23

strana 24