Noviny pro prevenci a léčbu obezity 10. května 2007
6/2007
Nápoje a obezita Je známo, že velký vliv na hmotnost mají i tekutiny. Mnoho lidí si často úzkostně hlídá energetický příjem v potravinách, resp. v jídle, ale často zapomíná, že energii získáváme i z nápojů. A v nich často bývá skryto velmi mnoho energie. Říká se, že bychom měli vypít minimálně 2 - 2,5 litru tekutin denně. Samozřejmě záleží na tom, jakou děláme práci, jaké je počasí a jak moc se potíme. Nicméně 2 l zůstávají minimem. Při redukčním jídelníčku často dochází i k omezení pocitu žízně. Přesto je ale důležité nutit se k tomu, abychom dodrželi alespoň minimální denní doporučovaný příjem. Při hubnutí se ledvinami vylučují některé látky přeměny metabolismu, a proto je nutné, aby ledviny byly neustále promývány – tedy, aby byl dostatečný přísun tekutin. Co tedy pít? Výběr nápojů je v dnešní době opravdu veliký. Co ale sledovat? Kromě energetického obsahu je důležitý i obsah minerálů. Z nich především pak sodík, eventuálně draslík a hořčík. Nápoje s vysokým obsahem sodíku nejsou vhodné pro lidi s vysokým krevním tlakem a pro obézní, neboť kromě toho, že sodík je zodpovědný za zadržení vody, ještě přímo podporuje chuť k jídlu. Nápoje s vyšším obsahem hořčíku mohou být vhodné pro lidi, kteří mají častější výskyt křečí při pohybové aktivitě či běžných činnostech. Jinak obecně jsou výhodnější nápoje s nižším obsahem sodíku a se zastoupením dalších iontů, jako je draslík a vápník. Rozhodující při redukčních režimech je energetická hodnota nápojů. Není pravda, že za každou cenu musíte pít neslazené nápoje. Zvláště u lidí, kteří nemají cukrovku, mohou být ochucené nápoje to, co je postaví na nohy a umožní jim zvýšit energetický výdej v podobě fyzické aktivity.
Nealkoholické nápoje Nesmíme zapomenout, že i v nealkoholických nápojích může být mnoho energie. Např. stoprocentní džusy jsou při dietách víceméně nevhodné právě pro svůj vysoký energetický obsah. Ale i mezi nimi mohou být velké rozdíly. Pomerančový džus obsahuje ve 100 ml cca 96 kJ, jablečný cca 172 kJ a ananasový dokonce 197 kJ. Proto se doporučuje při redukčních režimech tyto džusy ředit minimálně v poměru 1:1.
Ananasový džus tak energeticky překoná i Colu, která obsahuje ve 100 ml cca 180 kJ. Ve Spojených státech, kde spotřeba Coly a jí podobných nápojů je největší, je také největší výskyt obézních dětí. Již od mladého věku je třeba dávat pozor na energii v nápojích. Alkoholické nápoje V alkoholických nápojích je to ještě výraznější. V České republice je nejvyšší spotřeba piva na hlavu (asi 160 l na člověka). Jestliže pivo světlé dvanáctistupňové má energetický obsah cca 790 kJ, desetistupňové cca 750 kJ, je hned jasnější, proč Česká republika zaujímá jedno z čelních míst na světě ve výskytu obezity. Tmavé pivo obsahuje dokonce ještě více energie než světlé, takže jeden půllitr je více než tisíc kilojoulů. Šampaňské obsahuje ve 100 ml 348 kJ, rum, jeden velký panák cca 630 kJ a u žen často oblíbené Baileys, jedna sklenička dokonce 1230 kJ. U vína je to podobné, dvě deci vína suchého představuje přibližně 560 kJ, u sladkých vín pak záleží na obsahu cukru, který je nutno k tomu připočíst. Podrobnější informace o nápojích, resp. jejich energetické hodnotě, můžete nalézt např. na stránkách www.obezita.cz. Není bez zajímavosti, že i u pacientů, kteří mají provedenou bandáž žaludku, dochází často k „selhání léčby“ právě vinou energetických nápojů. Pacienti si často neuvědomují, že bandáž žaludku nedokáže zabránit příjmu energetických tekutin, a stává se tedy neúčinnou. Z tohoto článku je zřetelně vidět, jak je nesmírně důležité myslet i na nápoje a jejich energetický obsah. Právě nápoje často dokážou naši snahu zhatit. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
2 – ROZHOVOR
6/2007
O životním stylu se musí přemýšlet Obdivuji některé své pacienty, kteří si udělají čas a opravdu se pohybu věnují. blém, který je jen těžko řešitelný. Životní styl většiny Američanů je naprosto hrozný, lidé se zde prakticky nehýbou, všude jezdí autem, nejdostupnější (i cenově) je zde rychlé občerstvení, které naprosto neodpovídá zdravé výživě. Obezita je zde sociálně podmíněna, to znamená, že chudší vrstvy obyvatelstva, lidé s nižším vzdělání tvoří většinu v obézní populaci. Navíc zdravotní péče a pojištění je zde drahá záležitost, lidé si nemohou často dovolit zdravotní ošetření, ani když jsou ohroženi na životě, natož si platit lékaře obezitologa. Lidé s vyššími příjmy, vzděláním a pojištěním zase hubnout nepotřebují, jsou většinou štíhlí. Na jedné straně je zde špičková lékařská péče pro pár lidí, na druhé straně spousta pacientů, kteří mají k dispozici zdravotnická zařízení, která se zdaleka nevyrovnají naší průměrné nemocnici. Obezita je i etnicky podmíněna, větší procento obézních najdete mezi černošskou a mexickou populací.
Kdy jste se začal věnovat léčbě obezity? Co Vás k tomuto problému přivedlo? K problematice obezity jsem se dostal během svého pobytu v Národním zdravotním institutu ve Washingtonu DC. v USA. Pracoval jsem ve skupině, která se zabývala experimentálním výzkumem obezity a diabetu. Výzkumy probíhaly na myších, u kterých jsme sledovali např. hladiny hormonu leptinu, který je důležitým signálem v procesu informování mozkových center o stavu tukových zásob v organismu. Po návratu jsem v této vědecké činnosti pokračoval a chtěl své poznatky využít i v praktické medicíně. Proto jsem přešel do obezitologické a diabetologické ambulance, kde pracuji dodnes. Co Vám dal pobyt v USA? Dá se srovnat problematika a léčba obezity v USA a u nás v ČR? Spojené státy jsou plné paradoxů. Setkal jsem se tam s takovou obezitou, jakou u nás vidíte jen velmi zřídka. To, co je u nás již pokládáno za obezitu, je v USA normální váha. Obezita je v Americe velký pro-
Pracujete v obezitologické ambulanci. Zajímalo by mě, kdo navštěvuje ambulanci více, jestli muži nebo ženy? Jaká je úspěšnost v léčbě obezity? Ambulanci rozhodně navštěvují více ženy, poměr je asi 1 : 4 ve prospěch žen. Nejčastěji se setkávám se ženami středního věku, mezi 40 – 60 lety. Mladí lidé a senioři nad 70 let chodí jen výjimečně, ale i takové pacienty ve své péči mám. S úspěšností je to velmi problematické. Já za úspěch pokládám již to, že člověk s nadváhou vůbec přijde. 1/3 pacientů se dostaví pouze 1x, 1/3 dochází nějakou dobu a zhruba 1/3 vytrvá a kilogramy více či méně shodí. Co Váš životní styl? Přemýšlíte o něm, snažíte se sportovat a zdravě se stravovat? Určitě o něm přemýšlím, hlídám si váhu, ale je to docela obtížné. Díky pracovním povinnostem nemám tolik času na pohyb, jak bych chtěl. Stravuji se v zásadě zdravě, občas také zhřeším, ale to dopřeji i svým pacientům. Občas nevadí, když si dáte něco nezdravého, jen to nesmí být často a ve velké míře. Obdivuji některé své pacienty, kteří si udělají čas a oprav-
du se pohybu věnují. Nemohu jim říkat, že 5x týdně cvičím, není to pravda. Moje žena je tělovýchovná lékařka, takže i díky ní jsme sportovně založená rodina a volný čas věnujeme pohybu. Jsem přesvědčen, že životní styl rodičů ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale hlavně zdraví jejich dětí v dospělosti. To je velmi důležité si uvědomit. Myslíte si tedy, že prostředí, ve kterém žijeme, a příklady, které vidíme kolem sebe, značně ovlivňují náš život z hlediska obezity a zdraví? Určitě ano. Když se projedete po Evropě, uvidíte velký rozdíl mezi střední Evropou a Skandinávskými zeměmi nebo Belgií a Nizozemím. Zde narazíte na cyklistické stezky na každém kroku, lidé jezdí na kole i do práce, procento obézních v populaci je velmi nízké. Prevenci a osvětě je zde věnováno spoustu prostoru i financí. U nás se řeší věci, které hoří, nikdo neuvažuje v dlouhodobějším horizontu. Přitom účinná prevence by časem ušetřila hodně vynaložených financí na lékařskou péči o pacienty, kteří onemocněli v důsledku své obezity, nezdravého životního stylu. Ale abych jenom nemoralizoval, Češi se zas tak moc neliší od svých sousedů v Rakousku nebo Maďarsku. Zde je patrná dlouhá společná historie Rakouska-Uherska. Co byste na závěr vzkázal našim čtenářům? Všeho moc škodí, extrémy jsou vždy špatné. Lidé by měli přemýšlet nad tím, jak se ve zdraví dožít co nejvyššího věku. Měli by si uvědomit, že jsou odpovědní za svůj osud, štěstí a zdraví. Proto by si měli jídelních požitků užívat jen občas a s mírou, pohyb zařadit pevně do svého režimu a neodkládat ho nebo ho nezaměňovat za jiné povinnosti. Vím, že změnit své návyky a překonat sám sebe, je velmi těžké. Pane docente, děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně zdraví a úspěchů ve Vaší práci. Dana Fragnerová
Doc. MUDr. Martin Haluzík, CSc. V roce 1994 absolvoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1997 má dvě atestace, a to z oboru interna a diabetologie. Ihned po fakultě začal pracovat na III. interní klinice VFN v Praze, kde se zpočátku věnoval endokrinologii. Po zahraniční stáži v USA v letech 2000 – 2002 začal pracovat v obezitologické a diabetologické ambulanci. Už od studentských let se věnuje vědecké činnosti. Je členem výzkumné skupiny, která se zabývá výzkumy vztahu obezity a dalších onemocnění, výzkumy tukové tkáně a její hormonální produkce. V roce 2003 obhájil úspěšně svou habilitační práci a obdržel titul docent.
6/2007
HISTORIE OBEZITY – 3
Starověké Řecko Nejstarší evropské civilizace a státy se vytvořily v oblasti Středozemního moře. V této hornaté a suché oblasti se střídají mírné a deštivé zimy s horkými a suchými léty. Počátky starověkého Řecka sahají do doby 40 000 let př. n. l., kdy do dnešního Řecka přišli první sběrači a lovci. Kolem roku 6 000 let př. n. l. přišli další přistěhovalci z východu, kteří zde zavedli zemědělství. Výnosy zprvu nebyly nijak závratné, hornatý povrch poloostrova to ani neumožňoval, avšak s vynálezem mědi a následným zavedením mědi do zemědělské výroby spolu se systémem zavlažování a s rotací pěstovaných plodin se výnosy zemědělství výrazně zvýšily. Pěstovala se zde pšenice, ječmen a luštěniny – cizrna, čočka, ale i fíky, ovoce, později i olivy a vinná réva. Olivy byly používány zejména k výrobě oleje. Chovaly se převážně kozy a ovce. Důležitým zdrojem obživy byl i rybolov, někdy doplňovaný lovem vysoké zvěře, kanců či ptáků. Řecké kmeny Kolem roku 1800 před n. l. proniká do Řecka kmen, který známe pod jménem Achájové. Achájové pronikli na Peloponnésos a přeplavili se i na některé ostrovy. Právě oni dali vzniknout slavným Homérovým městům jako „zlatem bohaté Mykény“ a „přepevný Tíryns“. Dalším nově příchozím kmenem byli Iónové, kteří se asi v polovině druhého tisíciletí před n. l. usadili v Attice a rovněž osídlili ostrovy v Egejském moři a část pobřeží Malé Asie. Měli dvě hlavní kulturní a mocenská centra – Athény v Řecku a Efesos v Malé Asii. Následně přichází na území apeninského poloostrova další přistěhovalci – Dórové. S příchodem Dórů se spojuje pád mykénské kultury, Achájů a nástup „temného období“, ve kterém se tento kmen dostal do popředí vývoje v Řecku. Nově příchozí kmeny osídlily především jih Peloponésu, kde si jako centrum zvolili mykénskou pevnost Sparta. Kromě toho ovládli také Krétu a nejjižnější ostrovy Egejského moře. Jídlo v životě Řeků Jídlo hrálo v životě Řeků důležitou úlohu. Stejně jako v jiných společnostech se stravovací návyky prostého lidu a vládnoucí, vyšší třídy diametrálně lišily bohatstvím kuchyně. Pro obě skupiny však plati-
jedlo se rukama. Úlohu naběračky při jídle často zastával chléb, který ostatně sloužil i k otírání úst. Chléb použitý jako „utěrka“ se již nekonzumoval, ale hodil se pod stůl, kde byl vítaným soustem pro psy, případně jej pak uklidili otroci.
ly tři základní pilíře starořecké kuchyně – obilniny, víno a olivový olej. Jídlem pro- Léčba obezity ve starověkém Řecku stých lidí byla především pšeničná, prosná Ačkoliv o výskytu obezity ve staroa ovesná kaše. Hlavním zdrojem bílko- věké antice nemáme žádné dochované vin byly ryby, protože hovězí bylo drahé materiály, byla tehdejším lékařským autoa spolu s vepřovým se na stůl prostých lidí ritám (Hippokrates, Galén) známa, jak dostávalo pouze o slavnostních příležitos- o tom svědčí lékařské spisy s popisy léčby. tech, kdy maso z obětovaných zvířat se roz- Spíše však než na léčbu obezity tak jak ji dávalo mezi lidi. Vyšší třída si pak dopřá- chápeme dnes, směřovalo jejich snažení vala všechny myslitelné pochutiny, které ke zdravému životnímu stylu. Tehdejbyly nezřídka dováženy i ze vzdálenějších ší doporučení se příliš nelišila od těch koutů Evropy. Za účelem uchovávání jídel dnešních – koupele, masáže, horké lázně se dokonce dovážel led z Alp, který se pak a vyvolávání pocení, plavání v moři. Stejspolu s potravinami skladoval ve speciál- ně tak byla doporučována chůze a cviních místnostech sloužících jako ledničky. čení. Součástí tehdejších doporučení byly Zapomenout nesmíme ani na široké spekt- i dietní předpisy. Doporučoval se ječmen, rum používaného koření – petržel, oregáno, česnek, cibule, zelenina. Z mas se doporukopr aj. Vyšší třída si mohla samozřejmě čovalo maso divokých zvířat. Mléko, sýry, dovolit i kuchaře, kteří byli vysoce ceněni a víno a med byly zakázány stejně jako vnitřdosahovali nezřídka slávy současných cele- nosti zvířat. Na druhé straně za hubnutí se brit. Dokonce si mohli na rok patentovat považovalo jakékoliv snížení hmotnosti, a tak mezi metody tehdejší léčby patřilo postup přípravy „jejich“ specialit. Snídaně se jedla brzy po východu slunce i vyvolávání zvracení a průjmů. Popisováa sestávala se zpravidla z chleba namáče- na byla i jakási obdoba dnešní liposukce, ného ve víně. Nejinak tomu bylo při obědě, kdy se obézním pacientům zapichovaly který doplňovaly olivy, fíky, sušené ryby do kůže v oblasti tukových polštářů jehly, a sýr. Hlavním jídlem dne byla večeře a v neposlední řadě pouštění žilou. v době západu slunce, která sestávala z ovoce, zeleniny a medových koláčků. Hlavními nápoji byla voda a víno. Víno se však nepilo jen tak, to bylo považováno za barbarství, ale mísilo se s vodou. Stejně tak se nepilo mléko, protože to bylo považováno opět za něco barbarského. Protože Řekové neznali příbory, Akropolis v Athénách
MUDr. Jitka Housová, Ph.D. * 1976 V roce 2001 zakončila studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupila na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, kde se věnuje svojí specializaci obezitologie a diabetologie, zejména pak bariatrické léčbě obezity (léčbě obezity pomocí chirurgických metod). V roce 2005 úspěšně zakončila postgraduální studium. Nyní je na mateřské dovolené.
MUDr. Daniel Housa * 1975 V roce 1999 absolvoval studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od 1999 pracuje jako patolog. Nyní je zaměstnán na 3. lékařské fakultě UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zabývá se problematikou hormonů tukové tkáně.
6/2007
4 – JÍDELNÍČEK
Denní energetický příjem Celkový příjem energie se odvíjí od obsahu základních živin (bílkovin, tuků, sacharidů), alkoholu a vlákniny. Doporučený příjem energie je individuální a velmi závisí na věku, pohlaví a výši fyzické aktivity. Obecně převládá trend nadměrného energetického příjmu. Hlavními zdroji nadbytečné energie jsou především tuky, jednoduché sacharidy a nadměrný příjem alkoholu. Základní podmínkou zachování přiměřené hmotnosti je stav, kdy příjem energie odpovídá energetickému výdeji, hovoříme o tzv. energetické rovnováze. V případě, že je rovnováha vychýlena ve prospěch příjmu potravy nebo nižšího výdeje energie, dochází v důsledku pozitivní energetické bilance ke vzniku obezity. V opačném případě jsou mobilizovány zásoby tělesného tuku a výsledkem je úbytek hmotnosti. Otázka energetického výdeje je o něco Energetický výdej při pohybové aktivitě Pro běžné účely stačí vycházet z tabulek. složitější, protože na celkovém energetic- – na celkovém výdeji se podílí z 20-40 %, V tabulce podle věku a výše své fyzické kém výdeji se podílejí tři složky – bazální v závislosti na druhu, frekvenci a intenzi- aktivity najdete doporučený příjem enernebo také klidový energetický výdej, post- tě pohybové aktivity. Tuto část celkové- gie. Hodnota celkového energetického příprandiální energetický výdej a výdej ener- ho energetického výdeje lze velmi dobře jmu je vyjádřena v MJ (1 MJ = 1000 kJ) ovlivnit změnou životního stylu. gie spojený s pohybovou aktivitou. nebo v kcal (1 kcal = 4.19 kJ). Klidový energetický výdej – předsta- Pro úplnost je nutné zmínit i energii vyda- Na začátku redukčního režimu se doporučuje vuje výdej energie nutný pro zachování nou v souvislosti s kouřením. Nikotin snížit energetický příjem o 2.0 – 2.5 MJ, základních životních funkcí a termoge- může u silných kuřáků zvýšit energetický což zajistí úbytek hmotnosti o 0.5–1 kg neze. Je výrazně ovlivňován genetickými výdej až o 10 %, proto bývá stop kouření týdně. Nemá význam začínat s přísnější faktory, věkem (se stoupajícím věkem se často spojeno s nárůstem tělesné hmotnosti. redukční dietou, měli byste hlad a tělo by snižuje) a množstvím aktivní svalové hmo- Stanovení energetického výdeje reagovalo na nízký příjem energie zpomaty. Na celkovém výdeji energie se podílí Základním předpokladem doporučení lením metabolismu. Teprve po zhubnutí z 55-70 %. S poklesem bazálního metabolis- správné energetické hodnoty diety je sta- 10 – 15 kg se hubnutí zpravidla zastaví mu se setkáváme při nepravidelném jídelním novení energetického výdeje. Na speciali- a vy pak máte dvě možnosti – snížit enerrežimu a u přísnějších redukčních diet. Příči- zovaných pracovištích se nejčastěji vychá- getický příjem nebo dále zvýšit pohybonou je adaptace organismu na snížený příjem zí z metody nepřímé kalorimetrie, kterou vou aktivitu. se měří klidový energetický výdej. Metoda Příklad: energie a snižující se objem svalové tkáně. Postprandiální energetický výdej – před- nepřímé kalorimetrie spočívá v měření Paní Miladě je 48 let a pracuje v kancelástavuje výdej energie spojený s trávením, objemu vdechovaného O2 a vydechované- ři. Její celková potřeba energie odpovídá vstřebáváním živin a s aktivací sympatic- ho CO2. Zároveň se stanovuje i respirační 7.8 MJ a je v tabulce vyznačena barevně. kého nervového výdeje po jídle. Postpran- kvocient (RQ); CO2/O2. Pokud se RQ blíží Její příjem energie v rámci redukční diety diální energetický výdej se na celkovém 1,0, jsou oxidovány především sacharidy, by měl být 7.8 – 2.0 (2.5) = 5.8 (5.3)_MJ. energetickém výdeji podílí z 8-12 %. Jeho pokud se blíží 0,7, jsou oxidovány převáž- Paní Milada by měla dodržovat jídelnívýše je ovlivňována množstvím, druhem ně tuky. Průměrný RQ při běžné stravě je ček o celkovém energetickém obsahu 0,85. stravy a rozložením potravy během dne. 5300 – 5800 kJ. Tabulka pro výpočet energetické potřeby (podle WHO 1985) věk
Klidový energe- ÚROVEŇ POHYBOVÉ AKTIVITY (PAL)* tický výdej 1.4 1.6 1.8 MJ/d
kcal/d
MJ
kcal
MJ
2.0
kcal
MJ
kcal
MJ
kcal
ŽENY 15 – 19 let
6.1
1460
8.5
2000
9.8
2300
11.0
2600
12.2
2900
19 – 25 let
5.8
1390
8.1
1900
9.3
2200
10.4
2500
11.6
2800
25 – 51 let
5.6
1340
7.8
1900
9.0
2100
10.1
2400
11.2
2700
51 – 65 let
5.3
1270
7.4
1800
8.5
2000
_9.5
2300
10.6
2500
≥ 65 let
4.9
1170
6.9
1800
7.5
1800
8.8
2100
9.8
2300
15 – 19 let
7.6
1820
10.6
2500
12.2
2900
13.7
3300
15.2
3600
19 – 25 let
7.6
1820
10.6
2500
12.2
2900
13.7
3300
15.2
3600
25 – 51 let
7.3
1740
10.2
2400
11.7
2800
13.1
3100
14.6
3500
51 – 65 let
6.6
1580
_9.2
2200
10.6
2500
11.9
2800
13.2
3200
≥ 65 let
5.9
1410
_8.3
2000
9.4
2300
10.6
2500
11.8
2800
MUŽI
Úroveň pohybové aktivity - PAL (Physical Activity Level) 1.4 Sedavá práce bez pohybu a malá nebo nevytrvalostní volnočasová pohybová aktivita (úředník, hodinář, práce u výrobní linky) 1.6 Sedavé zaměstnání s občasným pohybem a malá nebo nevytrvalostní volnočasová pohybová aktivita (student, řidič, učitel) 1.8 Práce ve stoje (prodavač, žena v domácnosti, číšník) 2.0 Těžší práce nebo vysoký stupeň volnočasové pohybové aktivity (zemědělec, horník)
Mgr. Karolína Hlavatá Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala obor Výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů a konferencí, spolupracuje na několika studiích.
6/2007
POHYBOVÁ AKTIVITA – 5
Cyklistika, ideální pohyb v přírodě Zdraví prospěšný pohyb by se měl provozovat především v přírodě. Pohyb sám může být v tomto případě nejen cíl, ale i prostředek. Prostředek k duševnímu zážitku z krajiny, z krásy, prostředek k odpočinku, především toho psychického. Způsob života většiny z nás je natolik odtržený od života v přírodě, že bychom měli využít každou sebemenší příležitost a náš pohybový program spojit s pobytem v přírodě. Při pobytu a pohybu v přírodě nepodceňujte bezpečnost. Tu můžete ovlivnit výběrem pohybové aktivity, výběrem místa pobytu, vybaveností a připraveností. Uveďme si základní pravidla pohybu a pobytu v přírodě. Vybírejte aktivity, které svou náročností odpovídají vaší aktuální fyzické kondici. Činnost úměrná vašim aktuálním schopnostem rozhodně přispěje k vašemu zdraví. Naopak nevhodně zvolné prostředí a činnost vás mohou nadobro od sportování v přírodě odradit. Vybavení by mělo vždy odpovídat určitému druhu pohybu. Nezapomínejte, že lidé s nadváhou se více potí, proto si raději oblékněte více tenčích vrstev a s sebou si vezměte náhradní suché tričko a ponožky. Nutností je také vhodná ochrana pokožky, pokrývka hlavy, sluneční brýle a dostatek tekutin. Aktuální povětrnostní podmínky by neměly být překážkou. Vhodné oblečení a možnost zázemí (teplá sprcha, suché oblečení) po skončení pohybové aktivity jsou dostatečné argumenty proč „jít ven“, i když prší nebo fouká. Naopak pravidelné pobyty venku spojené s pohybem posilují imunitu organismu a fungují jako účinná prevence virových onemocnění. Sportovní činnosti v přírodě vhodné pro obézní jsou především a hlavně kondiční chůze, jinou variantou je tzv. Nordic Walking, nebo-li severská chůze (viz předešlá čísla novin) a cyklistika. Cyklistika – vhodná pohybová aktivita pro obézní Cyklistika je všeobecně uváděna jako ideální pohybová aktivita pro lidi s nadváhou a obézní. Jízda na kole je bezesporu vhodným vytrvalostním tzv. aerobním sportem. Stejně jako i jiné aktivity má cyklistika prováděna za účelem snižování hmotnosti svá pravidla. Jsou jimi intenzita, frekvence a doba jízdy. Intenzita je faktorem nejdůležitějším. Příliš vysoká intenzita může vést ke zranění. Riziko zranění zároveň stoupá s věkem a s dobou, po kterou jedinec nebyl fyziky aktivní. Naopak příliš nízká intenzita
je neefektivní. Lidé, kteří nedosáhli výsledků z důvodu příliš nízké intenzity zatížení, jsou zklamáni a ztrácejí důvěru ke sportu a pohybovou aktivitu považují za neúčinnou. Frekvence, nebo-li počet cvičení se udává 3 – 5x týdně, optimální je provozovat pohybovou aktivitu obden, a to z důvodu dostatečné regenerace organismu. Doba trvání pohybové aktivity záleží na intenzitě, ale optimální rozpětí je 30 – 45 minut. Tento údaj je tzv. čistého času. Nezapomínejme přičíst 10 minut na zahřátí a 10 minut na závěrečnou relaxaci organismu. Pokud jste obézní a rozhodli jste se volit cyklistiku jako prostředek k hubnutí, dbejte na správný výběr kola. Doporučujeme kolo s označením „horské“, a to pro jeho masivnější konstrukci, a to i přesto, že nehodláte jezdit v horském terénu, ale po silnici či stezkách. Vhodné je i pro svou lepší stabilitu díky širokým pneumatikám. Nechejte si vyměnit pneumatiky z hrubým vzorem za pneumatiky hladké. Důležitý je výběr sedadla, ale pamatujte, že v tomto případě jde o zvyk. Správnou výškou sedadla a řidítek můžete předejít nepříjemným bolestem v bedrech nebo v oblasti šíje. I na správně seřízeném a vhodném jízdním kole dochází k „bolesti“ zad, a to z důvodu jisté strnulosti, ke které po určité době jízdy dochází. Proto je nutné pravidelnou jízdu na kole kompenzovat vhodným druhem cvičení, nejlépe plaváním, protahováním a posilováním. Je-li sedadlo příliš nízko, nadměrně zatěžujeme svaly přední strany stehna a kolena. Je-li sedadlo příliš vysoko, vede k bolestem v oblasti rozkroku, odřeninám na vnitřní straně stehen a bolestem svalů na zadní straně stehen.
Odpružená vidlice poslouží jako tlumič nárazů, naopak celoodpružené kolo je pro obézní nevhodné. Kolo si nechte seřídit odborníkem. Upozorněte jej, k jakému účelu budete kolo používat, kde převážně budete jezdit. Aby kolo dlouho sloužilo, je nutný pravidelný servis a občasná výměna nejvíce namáhaných komponentů – například řetězu. Pokud při jízdě používáme cyklistické kalhoty s vycpávkou, neoblékáme pod ně spodní prádlo. Ani dámy ne a hlavně ne kalhotky typu tanga. Nezapomínejme na svou bezpečnost. Samozřejmostí je v dnešní době přilba, bezpečnostní odrazky, přední a zadní světlo. Přilbu volte takovou, abyste si mohli dát na hlavu ještě šátek nebo v chladnějším počasí tenkou čepici. Kolo vybavte stojanem na cykloláhev a vozte s sebou tekutiny. Dobře poslouží plastové blatníky, které můžeme jednoduše přidělat v případě špatného počasí, které by nás jinak mohlo od pravidelné aktivity odradit. Jízda na kole patří mezi tzv. cyklické pohybové aktivity. Zatěžuje především dolní končetiny a velké svalové skupiny. Pokud je kolo dobře seřízeno a zvolili jste správnou velikost rámu, bude tento způsob pohybu i šetrný k vašim kloubům a úponům. Nejezděte na těžké převody. Volte raději mírný až střední převod, i když jedete po rovině. Raději si přidejte pět minut jízdy středně vysoké intenzity nebo 10 minut jízdy mírnou intenzitou než jízdu příliš intenzivní. Pamatujte na pravidelné protažení před a po skončení aktivity. Jedině tak předejdete zkracování svalů a bolestem pohybového aparátu. S bolestí se špatně pokračuje v pravidelném tréninku. Proto dbejte na dostatečnou regeneraci organismu. Jarní počasí sice láká ven a právě k projížďkám na kole, ale chovejte se tak, abyste mohli jezdit po celou sezónu, která právě začíná.
Mgr. Iva Fábinová Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, obor rekreologie, specializaci Podporu zdraví a outdoor educations. V letech 2001 – 2002 pracovala v Lázních Dolní Lipová jako instruktor řízených pohybových aktivit obézních pacientů, především obézních dětí a mládeže v rámci lázeňské léčby. Na toto téma také obhájila diplomovou práci. V roce 2003 pracovala na pozici Instruktor fitness pro HELP CZ, s. r. o. V témže roce získala místo na pozici „certified massage therapist“ pro firmu HEALthy Self Wellness Center, Washington DC v USA. Od roku 2004 externě spolupracuje s Rekondičním centrem VŠTJ MEDICINA Praha, především na rekondičních pobytech a dále jako redaktorka MediSpo magazínu – průvodce zdravým životním stylem. Od dětství se aktivně věnuje sportům v přírodě, především orientačnímu běhu a horolezectví. Je příznivcem zážitkové pedagogiky a jejího uplatnění v širokém spektru lidských činností. Je maminkou dvou synů, 2,5 roku a 3 měsíce.
6 – METABOLICKÝ SYNDROM
6/2007
Metabolický syndrom – nová nemoc, strašák na obézní či výmysl farmaceutických firem? Nové nemoci se neobjevují každý den, ale občas se to stává. Také existuje situace, že i když jde o nemoc se známým původ(c)em, používá se označení „syndrom“ (syndrom získaného imunodeficitu – AIDS, tak byl pojmenován v době, kdy ještě nebyla známa jeho infekční povaha). Je metabolický syndrom podobný případ? Z historie metabolického syndromu Pojem „metabolický syndrom“ byl ojediněle používán již dávno; kombinace nemocí, které ho tvoří, byla popsána v Německu již v roce 1923. Nicméně metabolický syndrom, jak ho dnes chápeme, je spojen se dvěma jmény: francouzským lékařem, pozdějším profesorem endokrinologie v Marseille Jeanem Vaguem [vágem], a americkým diabetologem Geraldem M. Reavenem [rívenem]. První popsal kombinaci cukrovky, zvýšeného krevního tlaku, zvýšených tuků v krvi a dny u žen s „mužským“ typem obezity, a to již v roce 1947. Druhý přednesl v roce 1988 slavnostní „Bantingovu přednášku“ (F. Banting, nositel Nobelovy ceny, spoluobjevitel inzulínu) na téma „Význam inzulinorezistence pro lidská onemocnění“. V ní doložil, že některé tkáně lidí s výše uvedenou kombinací příznaků a nálezů neodpovídají dostatečně na působení inzulínu (mají sníženou citlivost k inzulínu) a jsou významně ohroženi srdečně-cévními chorobami. Situaci pojmenoval „metabolický syndrom X“. Za uplynulá desetiletí byly o metabolickém syndromu napsány tisíce odborných článků a mnoho knih, existuje dokonce několik různých definic tohoto stavu. Dnes však prof. Reaven říká, že metabolický syndrom neexistuje! To, co prof. Reaven popsal, se nejpřesněji jmenuje „syndrom inzulínové rezistence“. Jeho součástí obezita původně ani nebyla. Ovšem obrovská množství pozorování a výzkumů potvrdila, že souběh velmi dobře známých rizikových faktorů ischemické choroby srdeční postihuje mnohem více osoby s převážným ukládáním nadměrných zásob tukové tkáně uvnitř břišní dutiny. Velmi přesným ukazatelem tohoto útrobního tuku je obvod břicha. A protože obvod břicha lze měřit velmi snadno páskovou mírou („krejčovským metrem“), kdežto citlivost tkání k inzulínu se zjišťuje jen velmi obtížně, postupně se do popředí definice metabolického syndromu dostal ukazatel rozložení tuku, zatímco měření inzulínové citlivosti z ní vypadlo. Tak se stalo, že původní Reave-
nův pojem „metabolického syndromu X“ byl nahrazen konceptem klinicky definovaného metabolického syndromu, ve kterém hraje mužský typ obezity významnou, ba dokonce zásadní roli. Kdo je ohrožen metabolickým syndromem? Podle Mezinárodní diabetické federace (IDF) je metabolický syndrom přítomen u pacienta, jehož obvod pasu přesahuje stanovenou hranici (viz rámeček), a současně má dvě ze čtyř uvedených odchylek. Teoreticky tedy může metabolickým syndromem trpět i člověk, jehož inzulín funguje zcela normálně; na druhou stranu může mít zvýšený cukr v krvi, odchylky krevních tuků i vysoký krevní tlak, přesto mu nemůžeme metabolický syndrom přiřknout, pokud jeho obvod pasu nepřesahuje stanovenou mez. Takový člověk ovšem bude také velmi ohrožený, a to je podstata námitek prof. Reavena proti nejnovějšímu pojetí metabolického syndromu. Nutno však říci, že hranice obvodu pasu jsou stanoveny velmi přísně a zejména v ambulancích pro obézní se nenajde nikdo, kdo by tuto podmínku nesplňoval. Definice metabolického syndromu dle IDF, 2005 Abdominální obezita (obvod pasu větší než 94 cm u mužů a 80 cm u žen) + alespoň dvě ze čtyř kritérií: • triacylglyceroly > 1,7 mmol/l nebo specifická léčba této odchylky • HDL-cholesterol < 1 mmol/l (ženy), < 1,3 mmol/l (muži) nebo specifická léčba této odchylky • TK syst. ³ 130 mmHg nebo TK diastol. ³ 80 mmHg nebo léčba již diagnostikované hypertenze • glykémie nalačno > 5,6 mmol/l, nebo již diagnostikovaná IGT či diabetes mell. 2. typu Myslím, že nyní je již jasné, že metabolický syndrom není nemoc – je to koncept, vyjadřující míru ohrožení konkrétního člověka. Vyjadřuje skutečnost,
že rizika se sčítají a lidé s více poruchami látkové přeměny jsou více ohroženi; současně odráží poznatek, že způsob ukládání tukové tkáně je přinejmenším stejně důležitý, jako její celkové množství. Dnes totiž víme, že i mezi extrémně obézními je velký podíl osob, které podmínky metabolického syndromu nesplňují a jejich rizika jsou jiná – spočívají např. v ohromné zátěži kloubů, v problémech se žilami či rizicích při chirurgických výkonech. Na druhé straně mezi osobami s nadváhou či mírnou obezitou právě rozložení tělesného tuku (a s ní spojené metabolické odchylky) odlišuje pacienty od „zdravých obézních“, kteří lékařskou péči nepotřebují, protože zvýšená rizika nemají. V našich podmínkách nehrozí, že by laboratorní testy nebyly provedeny a krevní tlak nebyl změřen. Význam metabolického syndromu je v tom, že nás nutí se získanými hodnotami dále pracovat a ptát se – nemá tento člověk s nadváhou a zvýšeným krevním tlakem také vysoké tuky a nízký HDL-cholesterol? Metabolický syndrom rozhodně není strašák, je to ono černožluté varování, podle kterého poznáme první a poslední schod či nepřehlédneme sloup uprostřed nástupiště. Ovšem rozumný člověk vnímá i jiná rizika a dobrý lékař léčí každou z odchylek nezávisle na tom, zda jsou přítomny další. V neposlední řadě je důraz kladený na přítomnost obezity podložen faktem, že i mírná redukce velmi dobře upravuje metabolické odchylky. To už je ale na další pokračování.
Prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc. V roce 1981 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Hned po studiích nastoupil na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde pracuje dodnes, od roku 2001 zde působí jako primář. Od roku 1984 se věnuje obezitologii. Již druhé volební období je vědeckým sekretářem České obezitologické společnosti. Jako odborný asistent přednáší na 1. lékařské fakultě UK v Praze.
6/2007
REGIONY – 7
Kruhový trénink v posilovně Rekondičního centra VŠTJ Medicina Praha Kombinace cíleného posilování společně s pohybovou aktivitou vytrvalostního charakteru je jedním z nejlepších způsobů, jak zlepšit svoji kardiorespirační zdatnost a zároveň zvýšit svalovou sílu celého těla. Jednou z možností, jak spojit tyto druhy cvičení, je specifická forma pohybové aktivity v posilovně tzv. kruhový trénink. Jedná se o provádění jednotlivých cviků zaměřených na různé svalové partie v rychlém sledu za sebou. Instruktor určí několik stanovišť, které cvičící střídají a v jednom kole procvičí vždy celé tělo. Tvar kruhu zvoleného postupu není podmínkou. Co vás čeká při kruhovém tréninku Využívá se obvykle 8 – 12 stanovišť, které jsou sestaveny tak, aby po sobě následovaly cviky na odlišnou svalovou skupinu. Většinou se upřednostňuje zásada zařazení cviků na procvičení co nejodlehlejších částí těla. Cviky by měly být cvičícímu známy a neměly by být příliš koordinačně náročné. Výběr cviků je samozřejmě ovlivněn cílem a trénovaností jednotlivých cvičenců. Dobu cvičení na jednotlivých stanovištích můžeme určit časově (20 – 60 vteřin) nebo počtem opakování (8x – 25x). Cvičící přechází v kruhu bez přestávky nebo s pauzou do 15 sekund na další stanoviště. Po ukončení jednoho okruhu následuje dvouminutová až tříminutová přestávka před další sérií. Celkem projde sportovec celou sérii cviků jedenkrát až čtyřikrát. Výhodou kruhového tréninku je také hledisko oddálení únavy zajištěné variabilitou cvičení a efektivní využití času a prostoru.
Proč je dobré začít s kruhovým tréninkem Při tomto kruhovém režimu se krev neustále transportuje z jedné části těla do té, která je zatěžována dalšími cviky. Kruhový posilovací trénink vede nejen ke zvýšení základní síly a silové vytrvalosti, ale i ke zlepšení motorických schopností, pozitivně ovlivňuje celý kardiovaskulární systém a aerobní vytrvalost. Kruhový trénink je tedy velmi vhodné zařadit i do cvičebního programu při snižování tělesného tuku a zvyšování celkové fyzické kondice. Každopádně platí, že kruhový trénink musí být sestaven na míru cvičícím. Je potřeba dodržovat obecně platná pravidla, jako je například rozcvičení, protažení a nezadržování dechu během cvičení. Pro co největší přínos cvičení a efektivní spalování tuků je vhodné si hlídat tzv. tréninkovou tepovou frekvenci, jejíž hodnotu Vám poradí proškolený sportovní instruktor v posilovně. Tak co Vám brání začít?
Rozvrh hodin kruhových tréninků v RC Salmovská
Den
Čas
Instruktor
Pondělí
9.00 - 10.00 hod 18.30 - 19.00 hod
Jakub Pokorný Peter Šilhan
Úterý
10.00 - 11.00 hod 18.00 - 19.00 hod
Renata Šupová Matůš Svitek
Středa
8.30 - 9.30 hod 19.00 - 20.00 hod
Alexandr Shaiman Jakub Pokorný
Čtvrtek
19.00 - 20.00 hod
Romana Kriglová
Pátek
8.30 - 9.30 hod 18.30 - 19.30 hod
Lucie Keclíková Alexandr Shaiman
Kapacita: 10 osob / hod. 1 trénink = 60 minut Informace RC Salmovská 5 Praha 2 Tel.: 224 965 721 777 715 622 www.medispo.net
Mgr. Renata Šupová RC Salmovská, Praha
archiv MediSpo
8 – ZAJÍMAVOSTI
6/2007
Bezpečné a kvalitní potraviny k podpoře snižování nadváhy Je všeobecně známo, že lidí s nadváhou a obezitou přibývá. Je to dáno hlavně nezdravým způsobem života, a to hlavně nadměrným příjmem jídla a nedostatkem pohybu, kdy dochází k nepoměru mezi přijatou a vydanou energií. Abychom si zajistili vyrovnanou energetickou bilanci, nebo dokonce zvýšili výdej energie máme dvě možnosti, zvýšit pohybovou aktivitu nebo snížit energetický příjem v potravinách. Výzkumný ústav potravinářský se již několik let zabývá vývojem bezpečných a kvalitních potravin k podpoře snižování nadváhy, tedy potravin s nízkou energetickou hodnotou a nízkým glykemickým indexem.
Výzkumný ústav potravinářský se již několik let zabývá testováním a vývojem potravin, které by díky své nízké energetické hodnotě (nízkokalorické) a nízkému glykemickému indexu (velká sytivost potravin) byly vhodné pro redukční dietu. Jako nejvhodnější se k těmto účelům jeví vaječný bílek, který se díky novým technologiím může přeměnit na konečný nízkokalorický výrobek. Principem této technologie je tepelná koagulace pěny z vaječného bílku. Vznikne tak odlehčená hmota s porézní vláknitou strukturou, kterou lze mechanicky lisovat do konečného tvaru, např. plátku, nebo ji zapracovat jako náplň do jiných výrobků. Po této technologické úpravě má výsledný plátek chuť drůbežího masa a lze ho kulinářsky upravovat jako jakýkoliv jiný plátek masa. Pracovníci ústavu umí nyní již také tento potravinářský výrobek obohatit podle potřeby o tuk a další fortifikanty (vitamíny, vlákninu), aby splňoval všechny nutriční požadavky zdravé výživy. Pěnu z vaječného bílku lze také použít jako náplň do pomazánek, náhradu sýrů, využívat by se mohla i k výrobě televizní pochoutky, například „brambůrků“. Díky výše uvedené technologii při zpracování vaječného bílku získají uvedené výrobky na objemu a sníží se výrazně jejich energetická hodnota. Hlavním cílem pracovníků ústavu je, aby takto vzniklý potravinářský výrobek lidem chutnal. Proto se tyto výrobky ochucují dalšími potravinami, hlavně zeleninou, a posléze jsou nabídnuty k degustaci (ochutnání) a senzorickému hodnocení lidem všech věkových kategorií, mužům i ženám. Tím ale úkol výzkumníků nekončí. Aby se výrobek dostal na pulty obchodů,
archiv Výzkumného ústavu potravinářského, Praha musí pracovníci vymyslet celou výrobní lizován s podporou grantu MŠMT ČR technologii pro podnikatele, včetně bale- č. 2B 06172. Do projektu je zaponí potravin, aby výrobek vydržel nějakou jen Výzkumný ústav potravinářský dobu a zůstal zdravotně a hygienicky nezá- (Ing. S. Vavreinová, Ing. J. Ouhrabková, vadný. Posledním a neméně důležitým K. Kýhos), III. interní klinika 1. LF UK faktorem celého procesu je výsledná cena Praha (prof. Š. Svačina, MUDr. M. Matouvýrobku. Proto výrobní technologie musí lek), Společnost STOB (I. Málková), být jednoduchá, ekonomicky výhodná pro Společnost Multigastro (V. Vender) podnikatele tak, aby cena v obchodě byla a Společnost Sunfood (M. Dvořák). dostupná co nejširší populaci obyvatel. Kontakt Projekt Bezpečné a kvalitní potraviny Výzkumný ústav potravinářský k podpoře snižování nadváhy je rea- Radiová 7, 102 31 Praha 10 www.vupp.cz redakce
Noviny Obesity NEWS vydává NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Mírové nám. 98, 550 01 Broumov. e-mailová adresa redakce je:
[email protected], tel.č. 224 943 068, FAX 224 943 065. Tištěná verze Obesity NEWS je evidována Ministerstvem kultury ČR ev.č. MK ČR E 17352. Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © Copyright MediSpo, s.r.o. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
