/2007
11 14. ročník
Uvnitř čísla: Bezkontaktní čipová karta
Blíží se doba vánočních nákupů a svátečního cestování za příbuznými, přáteli anebo za zimními radovánkami. Mnohé vaše cesty jistě povedou po železničních kolejích. A tak právě v době předvánoční, přesněji od 9. prosince 2007, si bude dobré prostudovat jízdní řád – bude totiž nový a zcela jistě v něm dojde ke změnám. Ale pozor: nejde pouze o odjezdy a příjezdy vlaků. Ve stejnou dobu se mění nejen jízdní řád, ale vstupuje v platnost také jiný tarif jízdného na Českých drahách, k určitým změnám dochází i v oblasti slev. Nový tarif je spravedlivější, neboť počítá cenu za ujetý kilometr; České dráhy opustily letitý systém tzv. tarifních pásem. Nejlépe je to vidět na příkladu: dosavadní pásmo 25 platilo pro 301 až 350 kilometrů. Kdo jel do stanice vzdálené 302 km, zaplatil stejnou částku jako ten, kdo vystoupil až po 349 kilometrech. Nový tarif takovou „nespravedlnost“ nepřipouští. Vydáte–li se tedy na cestu vlakem před Vánocemi nebo třeba o novoročních svátcích, raději se předem informujte u nádražní pokladny, v ČD centru nebo v informačních kancelářích ve vestibulu výpravní budovy ve vašem městě či obci, aby vás změny nezaskočily. A pokud se kamarádíte s internetem, všechny novinky naleznete také na webových stránkách Českých drah, a. s.: www.cd.cz.
Bezkontaktní čipová karta: In-karta/Rail plus Ještě před zhruba čtrnácti měsíci musel každý, kdo chtěl využít některou z obchodních nabídek Českých drah, vlastnit alespoň jednu z tehdy vydávaných papírových karet, například kartu Z, junior pas či senior pas. Dnes již všechny druhy spolehlivě nahradil jediný, a to In-karta/Rail plus, na kterou si můžete nechat nahrát tu správnou aplikaci určenou právě vám.
Foto: Michal Málek
editoriala
Vážené čtenářky a čtenáři!
Irena Pospíšilová
www.ceskedrahy.cz call centrum: 840 112 113
Foto na titulní straně:
Foto: Michal Málek
Vydávají: České dráhy, a. s., nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 709942226 Vychází: 13. listopadu 2007 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Fax: 972 233 092 Vedoucí redaktorka: Mgr. Irena Pospíšilová E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210-9142
Co je to In–karta/Rail plus? In–karta/Rail plus je bezkontaktní čipová karta, vzhledem a velikostí připomínající standardní bankovní platební kartu, kterou všichni dobře známe. Karta obsahuje čip, do kterého lze zapisovat data, a tato data z něj pomocí speciální čtečky číst. Díky tomu lze kartu využít jako průkaz na slevu, elektronickou jízdenku, elektronickou peněženku atd. Aby vám karta správně fungovala, nesmíte ji vystavovat extrémním teplotám, nesmíte ji ohýbat, kroutit, lámat či jinak mechanicky poškozovat. Aby k ničemu takovému ani nemohlo dojít, doporučujeme kartu nosit v obalu, který obdržíte při jejím vydání. Při komunikaci karty se čtečkou, ať už u přepážky nebo ve vlaku, není třeba kartu z obalu vyndávat. Platnost
(životnost) čipové In–karty/Rail plus je vždy tři roky od prvního dne platnosti. Pozor, nejedná se o platnost aplikace na ní nahrané. Ta se může dle jednotlivých druhů aplikací lišit. Jak získat In–kartu/Rail plus? Získat In–kartu/Rail plus není nijak složité. Stačí s vyplněnou „Žádostí o vydání In–karty/Rail plus“ a jednou fotografií průkazového formátu přijít k libovolné pokladní přepážce ČD, vybavené zařízením pro elektronický výdej jízdenek. Žádost získáte v kterékoli osobní pokladně nebo na internetové adrese: www.inkarta.cz. Vyplnění je velice jednoduché, stačí si přečíst návod na rubu žádosti a vše máte za několik minut hotové. Pokud si nejste zcela jisti,
Dočasná papírová In–karta/Rail plus Pokud chcete výhod slevy Rail plus využívat již v období držení předběžné In–karty, která nárok na slevu Rail plus nezakládá, musíte hned při podání žádosti předložit druhou fotografii a požádat o dočasnou papírovou In–kartu/Rail plus, která platí po dobu platnosti předběžné In–karty, tedy do doby, než si budete moci vyzvednout svou čipovou In–kartu/Rail plus. Rail plus na In–kartě vás opravňuje k získání výrazné slevy na nákup místenek, nákup mezinárodních jízdenek do 25 zemí Evropy a další slevy v mezinárodní přepravě. Aplikace Na In–kartu/Rail plus lze nahrát tyto zákaznické aplikace: a) In–zákazník, která slouží k prokazování nároku na slevu 30 % z obyčejného nebo zvláštního jízdného, a nahrazuje tím bývalou kartu Z. b) In–junior, která slouží k prokazování nároku na slevu 50 % z obyčejného jízdného pro cestující mladší 26 let, to je do dne, který předchází dni vašich 26. narozenin. Dá se říci, že nahrazuje všem mladým dříve dobře známý junior pas. Další informace o cestování pro mladé najdete na internetové adrese: www.cd.cz/ junior c) In–senior nahrazuje již zmíněný senior pas a slouží k prokazování nároku na • bezplatné cestování ve 2. vozové třídě osobních a spěšných vlaků, • slevu 30 % ze zvláštního jízdného pro důchodce v R, Ex, EC, IC a SC. Další informace získáte na internetové adrese: www.cd.cz/senior První elektronickou jízdenkou nahranou přímo do In–karty/Rail plus je: In–gold, což je síťová jízdenka, která opravňuje držitele k bezplatnému
• cestování všemi vlaky Českých drah v 1. i 2. vozové třídě, • používání lanové dráhy ČD Liberec – Horní Hanychov – Ještěd, • přepravování spoluzavazadla. Po podání žádosti o In–kartu/Rail plus s aplikací In–gold neobdržíte předběžnou In– kartu, ale potvrzení o přijetí žádosti, na kterém bude uvedeno datum a místo (vámi předem určené) výdeje vaší čipové In–karty/Rail plus. Je tedy nutné podat žádost v dostatečném časovém předstihu tak, aby první den platnosti mohl být stanoven dle vašeho požadavku, a to nejdříve 28 dní po podání žádosti. Žádost o aplikaci In–gold lze podat u všech pokladních přepážek ČD vybavených zařízením pro elektronický výdej jízdenek, vyzvednout ji však lze pouze ve vyjmenovaných stanicích, které jsou zveřejněny na vývěskách a na internetové adrese: www.inkarta.cz. Cenu zvolené aplikace zaplatíte až při převzetí hotové čipové In–karty/Rail plus s aplikací In–gold. Dokoupení aplikace Samozřejmostí je možnost dokoupení některé aplikace na vaši již dříve vydanou a používanou In–kartu/Rail plus. Například máte–li platnou In–kartu/Rail plus s aplikací In–zákazník a v průběhu dovolené zatoužíte poznávat krásy naší vlasti, hodila by se vám tudíž aplikace In–gold s platností na 1 týden. Není nic jednoduššího, než si vámi požadovanou aplikaci po uhrazení příslušného poplatku nechat do vaší In–karty/Rail plus dohrát. Uveďme si namátkou ještě jeden příklad. Jste držitelem platné In–karty/Rail plus, ale vámi zvolená aplikace In–junior, kterou jste zakoupili s platností na 1 rok, právě uplynula. Co teď, zažádat o novou In–kartu/Rail plus? Nikoli. Pokud vyhovíte pod-
mínce věku (do 26 let), můžete si dokoupit znovu aplikaci In–junior na další období, pokud již podmínku věku nedodržíte, můžete si za 0,60 Kč na 1 den dokoupit aplikaci In–zákazník. Ale pozor, aplikaci In–zákazník lze dokoupit pouze až do konce platnosti vaší In–karty/Rail plus. Dokoupení aplikace lze uskutečnit u kterékoli pokladní přepážky ČD, vybavené zařízením pro elektronický výdej jízdních dokladů, vyjma aplikace In–gold, kterou lze dokoupit pouze ve vyjmenovaných železničních stanicích. Nemůžete si svou čipovou In–kartu/ /Rail plus vyzvednout? Ani to není žádný problém. Samozřejmostí je možnost použití úředně ověřené plné moci, ale máme pro vás mnohem jednodušší variantu. Pokud již při podání žádosti víte, že si svou In–kartu/Rail plus nebudete moci vyzvednout, stačí při podání žádosti požádat o oprávnění k vyzvednutí, které je bezplatné a na které se pohlíží stejně jako na úředně ověřenou plnou moc. Pokud ani tohle není pro vás to pravé, můžete si (za poplatek) hotovou čipovou In–kartu/Rail plus nechat zaslat na svou adresu domů. Zažádat o tuto službu musíte rovněž již při podání žádosti. Zaslat nelze In–kartu/Rail plus s aplikací In–gold. Pokud vás tyto základní informace týkající se In–karty/Rail plus zaujali a napadlo vás něco, na co jste v předcházejících řádcích nenalezli odpověď, můžete zavolat na telefonní číslo 800 101 001, navštívit internetovou adresu www.inkarta.cz nebo požádat o vysvětlení zaměstnance ČD u kterékoli pokladní přepážky ČD nebo ve vlaku. Libuše Říhová České dráhy, a. s.
Hledáme pamětníky Wintonových vlaků Na začátku druhé světové války, kdy nacisté přepadli ČSR a zřídili protektorát, mnoho lidí tušilo, že Hitler bude pronásledovat Židy i u nás. Tehdy mladý Angličan Nicholas Winton uskutečnil v krátkém období, které zbývalo do začátku války, neuvěřitelnou záchrannou akci. Odvezl vlaky do Holandska a odtud lodí do Anglie na 700 židovských dětí, které by jinak byly odsouzeny k smrti v některém z koncentráků. Z jejich rodičů nepřežil skoro nikdo. Z Wilsonova nádraží v Praze bylo v roce 1939 vypraveno šest vlaků s dětmi. I když už je to velmi dlouho, obracíme se na všechny železničáře pamětníky, kteří o této akci cokoli vědí, třeba i od svých příbuzných nebo známých: ozvěte se redakci ČD pro Vás, rádi bychom otiskli vzpomínky pamětníků. Můžete použít telefon 9722 33091 nebo e-mail: stecha@ gr.cd.cz, poštovní adresa je v tiráži.
rady na cesty
která z nabízených aplikací je právě pro vás tou nejvhodnější, učitě vám u každé pokladní přepážky ČD ochotně a rádi pomohou. Protože výroba čipové In–karty/Rail plus trvá čtyři týdny, obdržíte po podání žádosti takzvanou předběžnou In–kartu, která vás opravňuje k využívání slevy dle zvolené aplikace (vyjma aplikace In– gold), nikoli k využívání slevy Rail plus. Na předběžné In–kartě najdete rovněž datum a místo (vámi předem určené) výdeje hotové čipové In–karty/Rail plus.
kraje a České dráhy
Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský:
Jsme významná mezinárodní dopravní tepna Moravskoslezský kraj protíná druhý národní železniční koridor, disponuje rychlým spojením s Prahou vlaky SC Pendolino. Nové parametry získala trať ze Svinova do Opavy, po níž jezdí dvě nové elektrické jednotky City Elefant, vyšší komfort poskytují i první dvě Regionovy na místních tratích do Nového Jičína a Bílovce. Mění se vzhled stanic i přednádražních prostor. O vztahu kraje zejména k regionálním tratím na severní Moravě a ve Slezsku jsme hovořili s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským. Pane hejtmane, využil jste v poslední době k cestě do Prahy vlak SC Pendolino, popřípadě svezl jste se některým regionálním vlakem? Vlakem jsem v poslední době nejel, ale mám velmi dobré informace od své dcery, která týden co týden jezdí do školy v Praze.
ze tehdy, pokud vyvstane nějaký problém. O veškerých krocích jsem ale pochopitelně informován. S vedením Českých drah vedu dlouhodobě diskusi o upřesňování statistických dat. Stejně tak dlouhodobě navrhuji, aby na jízdence byla uvedena skutečná – nákladová cena jako doplňující infor-
Snímek z konce března loňského roku zastihl hejtmana Evžena Tošenovského s manželkou Drahomírou v Ostravě Svinově před příjezdem prezidenta Václava Klause s manželkou Livií vlakem SC Pendolino na návštěvu Moravskoslezského kraje.
Na jakých úrovních a podle jakých kritérií probíhá spolupráce mezi krajem a Českými drahami? Jak je kraj spokojen se službami Českých drah v oblasti regionální dopravy? V čem by přivítal zlepšení? Každoroční vyjednávání s Českými drahami probíhá na úrovni odboru dopravy a náměstka pro dopravu. K těmto jednáním jsem vyzván pou-
mace, kolik a kým je zbývající cestovné dotováno. Kromě Českých drah existuje i řada dalších dopravců. Projevil někdo z nich zájem o poskytování služeb v oblasti regionální železniční osobní dopravy? Na území kraje provozuje v tuto chvíli drážní dopravu také OKD, Doprava, a. s., na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem.
Od prosince budou jezdit přímými vlaky do centra Ostravy i občané Havířova po nově elektrizované trati. Podaří se rozšířit integrovaný dopravní systém ODIS i o tuto část kraje, aby mohli cestovat na jednu jízdenku městskou hromadnou dopravou i vlaky, jak je tomu třeba na Opavsku, Bruntálsku i jinde v kraji? V současnosti je možné ve směru do Havířova jet v režimu ODIS do Šenova, o dalším rozšíření sítě intenzivně jednáme. Uvažuje se o železničním propojení letiště Leoše Janáčka v Mošnově? Ano, vzájemné propojení se skutečně připravuje. Vize je taková – využít stávajících tratí a dostavět nový úsek ze Sedlnic. Výsledně bychom měli docílit stejného efektu, jako např. na pražském hlavním nádraží, kde přímo z vlaku můžete přestoupit na metro a přepravovat se tak pohodlně dál. Stejně výhodné podmínky k cestování chceme poskytnout i cestujícím na letišti Ostrava-Mošnov. V jakém rozsahu se Moravskoslezský kraj podílí na zkvalitňování dopravní obslužnosti v regionální železniční dopravě na pořizování moderních souprav či kultivování odbavovacích prostor nádraží? Rekonstrukce svinovského nádraží probíhala na základě podepsané dohody o spolupráci města Ostravy, Českých drah a kraje. I další dostavby v tomto prostranství budou pravděpodobně na stejné bázi. Významným krokem bude využití fondů EU při obnově kolejových vozidel z regionálního operačního programu. Moravskoslezský kraj je významnou křižovatkou v mezinárodní nákladní dopravě. Nachází se na jedné z větví tzv. 6. multimodálního koridoru sever – jih. U kterých průmyslových zón se předpokládá výstavba železniční vlečky? Kolejové napojení se předpokládá u zóny Nošovice a zóny Mošnov. Připravil: Ivan Skulina
Snad neexistuje v České republice dospělý občan, který by neznal jméno JUDr. Otakara Motejla, veřejného ochránce práv neboli ombudsmana. Kancelář ombudsmana se nalézá v Brně, podobně jako řada dalších státních organizací, a tak je doktor Motejl často na cestách do našeho hlavního města a zpět. Nejen proto, že je původem Pražan, ale i proto, že do české metropole směřuje na pracovní schůzky či jednání s představiteli mnoha institucí. Právě k těmto jízdám částečně využívá i železniční dopravu a z té ponejvíce rychlovlaky pendolino. Vlaky jezdím rád. Na železniční dopravě oceňuji přednosti, které v žádném případě nemá doprava automobilová. Jde hlavně o spolehlivost, klidnou jízdu a také relativně rychlou přepravu, alespoň mezi Prahou a Brnem, kde jezdím nejčastěji. V intenzivnějším používání železnice mi zatím brání některé nevhodné doby odjezdů či příjezdů, které kolidují s časem mých schůzek. Nicméně, jak jen to trochu jde, vlakem opravdu rád jedu, určitě raději než automobilem, říká český veřejný ochránce práv. S úsměvem dodává, že si musí stále častěji odříkat „luxus“ kvůli své kuřácké vášni. Místo aby čekal na vlak v pěkných čekárnách pro cestující první třídy ČD lounge, raději stojí někde před nádražím, „na povětří“. Připouštím, že to není ideální, ale už jsem se s tím smířil, říká se smutným úsměvem ombudsman po sdělení, že zákaz kouření už platí ve všech vlacích Českých drah. Ve větší míře začal JUDr. Motejl využívat železniční dopravu až od loňského roku, kdy se mezi Prahou a Brnem rozjely rychlovlaky pendolino. Do Brna jezdím prakticky již od roku 1991, mohu tedy zodpovědně prohlásit, že za tu dobu se železniční doprava významně urychlila a naopak dramaticky se zhoršila průjezdnost po dálnici D1. Takže hlavně o víkendech, kdy si mohu schůzky naplánovat podle jízdního řádu pendolina, jedu raději vlakem. Automobil mě dnes už opravdu unavuje, i když řídím rád, říká s odzbrojující upřímností. Doktor Motejl se v roce 1991 stal předsedou Nejvyššího soudu tehdy ješ-
tě Československé federace. Zařizoval přestěhování Nejvyššího soudu z Pra-
začíná mít jihomoravská metropole evropský rozměr; může nabídnout komfort, na který je člověk třeba z hlavního města navyklý. Město je čisté, moderní, s dobrou dopravou, a tak se zde člověk cítí příjemněji, než tomu bylo třeba před patnácti lety.
Pendolino používá ombudsman JUDr. Motejl ke svým cestám mezi Brnem a Prahou.
hy do Brna a předsedou této instituce zůstal až do roku 1998. V té době jezdil mezi oběma metropolemi takřka výlučně automobilem. Myslel jsem si, že si za volantem odpočinu, později jsem však svůj názor přehodnotil. Po roce 1998 pracoval dva roky jako ministr spravedlnosti opět v Praze, v roce 2000 se vrátil do jihomoravské metropole, kde začal budovat novou Kancelář veřejného ochránce práv. Moje druhé působení v Brně mi změnilo osobní život v tom, že dříve jsem dojížděl z Prahy do Brna a dnes je tomu přesně naopak. Mám sice v obou městech byt, ale jakýsi základní stan se „žehlicím prknem“ je dnes v Brně. Návrat Brna k rozměrům moderního města byl podstatně pomalejší než v Praze, ale dnes
Doktor Motejl ve vlaku rád čte noviny nebo časopisy, pochvaluje si klidné a tiché prostředí první vozové třídy v pendolinu. Jednou se mu to ale nevyplatilo. S úsměvem vzpomíná, jak ho klidná jízda ve spoji SuperCity 135 ukolébala natolik, že se probudil až v okamžiku, kdy pendolino vyjíždělo z brněnského hlavního nádraží na Břeclav. Vyděšená, ale moc milá paní vlaková stevardka mě uklidňovala. Ptala se, zda mi mají někde zastavit. Nechal jsem to být, dojel v klidu do Břeclavi a pak si vzal na cestu do Brna taxík, protože už bylo pozdě večer. To je taková sametová daň za kultivované a diskrétní prostředí, usmívá se ještě dnes této příhodě doktor Motejl. Připravil: Martin Harák
osobnost
Ombudsman rád používá železnici
pozvánka
Jede vláček kolejáček
aneb Vítejte v Hornickém muzeu v Příbrami Hornické muzeum v Příbrami je jedním z nejstarších u nás (pro zvídavé – nejstarším muzeem v ČR je Slezské zemské muzeum v Opavě, a to od roku 1814)! V loňském roce oslavilo již 120. výročí založení. Tehdy jistě nikdo netušil, že z původního příbramského Krajinského muzea, založeného 12. 12. 1886 díky osobní iniciativě vlastivědného badatele, řídicího učitele Ladislava Malého (přítele legendárního Vojtěcha Náprstka), vyroste největší hornické muzeum České republiky. A možná se ptáte na souvislost hornictví a Příbrami. Vzpomeňte na dobu svých školních let a Jiráskovy Staré pověsti české: Za Křesomyslova panování hleděli si lidé více hor nežli orání a stád. Přemnozí se vydali na hledání kovů v hlubinách země; i při potocích vybírali z písku zlato, jehož všude dost nalézali. Zvláště na poledni země. Sám vojvoda mnoho kovkopů poslal na Jílový a Březový vrch, jenž nad jiné vydával mnoho stříbra. Ze všech stran hrnuli se tam lidé dobývat rud; každý chtěl kvapně zbohatnouti. A doma nechali všeho. A jak to dál dopadlo s Horymírem a Šemíkem, to už znáte. Tak ještě jednou – vítejte v Hornickém muzeu Příbram na Březových Horách! A předem přijměte ještě varování, resp. dvě zprávy – jako první „špatnou“ na důkladnou prohlídku všech více než 50 expozic muzea jeden den nestačí; a „dobrou“ – jednotlivé okruhy Hornického muzea, jakož i expozice v pobočkách mimo Příbram, můžete navštívit nezávisle na sobě. S bohatou hornickou a hutnickou minulostí regionu, od pravěku do konce 20. stoVenkovní expozice důlní techniky 20. století
letí, kdy zde byly ukončeny těžební práce, seznamují návštěvníky jednotlivé expozice. Jsou umístěny v originálních hornických provozních a správních budovách, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě v Příbrami-Březových Horách. Pro značnou rozsáhlost nelze popisovat všechny expozice, pojďme se však podívat alespoň letem světem na některé z nich. Na vás samotných pak, milí návštěvníci, bude záviset vaše volba. Přímo v Březových Horách jsou k dispozici tři prohlídkové areály, které se dále člení na několik expozičních tras. Základní návštěvnický okruh – Ševčinský důl – seznámí s řemesly a průmyslem na Příbramsku (budova bývalých sypů z roku 1880), s dějinami příbramského dolování (cáchovna z roku 1880), ukázkami vrtací techniky i vývojem svislé důlní dopravy (šachetní budova), ale také třeba s hornickým folklórem (hornická chalupa ze 17. stol., přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století). Nelze zapomenout ani na unikátní mineralogicko–geologické sbírky (správní objekt dolu). Dominantou (nejen tohoto okruhu, ale celých Březových Hor) je hlavní šachetní budova Ševčinského dolu (zaraženého v roce 1813), postavená roku 1879 ve stylu průmyslové architektury 19. století. O této unikátní stavbě se uvažovalo, že by mohla být navržena i do seznamu technických památek UNESCO. Určitě se vyplatí vyšplhat na ochoz věže, kde z výšky 37 metrů je nádherný výhled nejen na březohorský rudní revír, ale i panoráma Brd. V sousední strojovně (1880) se nachází unikátní technická památka – důlní kompresor z roku 1928 (výrobce Královopolská strojírna Brno). Sbírky se stále rozrůstají, jak se sluší na zavedené muzeum: novým cenným exponátem je hasičská stříkačka Báňského ředitelství Příbram z roku 1885, vyrobená firmou F. Smekal, Praha Smíchov. Na volné ploše, na odvalu Ševčinské šachty, je na téměř 200 m kolejí instalována důlní technika 2. poloviny 20. století, používaná v Rudných a Uranových dolech Příbram. Součástí venkovní expozice je i replika středově-
kého důlního rumpálu, žentouru a havířské zvoničky. Určitě si teď kladete otázku – kde je ten slibovaný vláček z úvodu? Tak ten je právě tady! Povrchová trať důlního vláčku (zatím v délce 230 m) vede po historické dráze, vybudované po roce 1884 pro dopravu stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu na úpravnu u dolu Vojtěch. Původně zamýšlená turistická atrakce měla být delší, i vedená po jiné trase. Výsledkem složitých jednání s dotčenými orgány státní správy a samosprávy i dalšími subjekty se nakonec našlo řešení v podobě náhradní trasy a na svoji první jízdu vyjel důlní vláček 16. září 2006 při příležitosti Mezinárodního setkání hornických měst. Na technické parametry zde není místo, pro fanoušky jen dodám, že vozový park se skládá z akumulátorové lokomotivy typu Metallist B346 a dvou čtyřnápravovýchi důlních osobních vozů DM
Parní těžní stroj z dolu Anna vyrobený firmou Breitfeld–Daněk
12 (Pullmany) pro 12 cestujících. Trasa prozatím končí u portálu Ševčinské štoly, je však připravováno prodloužení – vláček by měl v budoucnu projet štolou až k dolu Vojtěch. Prohlídku dolu Vojtěch ještě odložíme a přesuneme se od Ševčinské šachty (vláček nás doveze zpět) cca 500 m po Husově ulici k dolu Anna (zaražen roku 1789 poblíž místa středověké šachtice). V areálu dolu Anna se nabízí možnost prohlídky cáchovny a strojovny a seznámení z historií hutnictví a úpravnictví, ve strojovně pak s jedním z nejvzácnějších exponátů – technickou památkou – parním těžním strojem Breitfeld–Daněk (1914). Stroj zde pracoval až do ukončení těžby v roce 1978. A co by to bylo za hornické muzeum, kdyby neměl návštěvník možnost sfárat? Největším
lákadlem, asi nejen pro děti, je na dole Anna vstup do podzemí a jízda (dalším) důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou až k ústí jámy Prokop z r. 1832. Tato jáma se honosí nejen hloubkovým prvenstvím v revíru (1600 m), ale je též jednou z nejhlubších ve střední Evropě! Byla to krátká návštěva podzemí? Nevadí, do podzemí se tady lze podívat ještě dvakrát. Při příležitosti Prokopské pouti dne 2. 7. 2006 bylo na dole Anna slavnostně zpřístupněno historické podzemí dolu Anna a dolu Vojtěch ze 16. až 18. století, tzv. Wasserlauf – vodní patro. Tato atraktivní expozice seznamuje s využitím vodní energie při dobývání rudního ložiska. Přístup do podzemí umožňuje speciální výtahové zařízení. Podzemní chodba v délce 750 m spojuje důl Anna s dolem Vojtěch. Trasa je zčásti vedena po kovových roštech umístěných nad podlahou chodby, po níž protéká voda. Během prohlídky lze spatřit unikátní komory vodních kol, historické dobývky a rudní komíny. A znovu podzemím – vodní štolou Anna z 18. století o délce 330 metrů – se rovněž dostaneme k již zmiňovanému dolu Vojtěch (a nebo naopak; z dolu Vojtěch na důl Anna). Hlavní šachetní budova dolu Vojtěch (1870) je též technickou památkou. Ve zdejších expozicích se návštěvník seznámí nejen se stálou výstavou, věnovanou světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky s využitím jediného těžního lana (březohorská jáma Vojtěch v roce 1875), ale je zde umístěna i galerie umělců – zdejších rodáků (Karla Hojdena a Václava Šáry) a jejich výtvarných děl s hornickou tematikou. Z věže je opět krásný výhled na okolí. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní stroj (Breitfeld–Daněk) z roku 1889, jehož některé části byly instalovány již roku 1874. I ten byl v provozu až do skončení těžby (1978). Jedná se o nejstarší parní těžní stroj v ČR.
Drkolnovské vodní kolo
Muzeum, to ovšem nejsou jen exponáty jakkoli atraktivní. Na půdě muzea jsou pořádány četné kulturní i společenské akce (jmenujme alespoň tradiční hornickou Prokopskou pouť v červenci, Dny evropského dědictví, festival muzejních nocí, masopust, havířské Velikonoce či hornické Vánoce a nadílku v Prokopské štole aj.), výstavy (Příbramské
betlémy), přednášky i sympozia. Zdaleka to však není výčet všech aktivit muzea. Ostatně přesvědčíte se sami při návštěvě. Sluší se ještě dodat, že ke 120. výročí muzea vydala Česká numismatická společnost Pamětní medaili. A dne 16. 5. 2007 guvernér České národní banky Zdeněk Tůma předal Hornickému muzeu Příbram na slavnostní vernisáži pamětní zlatou minci „Ševčinský důl Příbram–Březové Hory“ v hodnotě 2500 Kč, vydanou Českou národní bankou v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ (je 3. v pořadí z desetiletého cyklu). A kde muzeum najdete? V Příbrami, v městské části Březové Hory. Otvírací doba: obecně duben–říjen: úterý–neděle 9–17 hodin, poslední prohlídka v 16 hodin; listopad–březen: úterý–pátek 9–16 hodin, poslední prohlídka v 15 hodin. Začátky prohlídek v 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, *16 hodin (*duben – říjen). Vodní kolo dolu Drkolnov pouze v 10, 12 a 14 hodin. Jízdy povrchového důlního vláčku se konají v 9.30, 10.30, 11.30, 12.30, 13.30, 14.30, 15.30 a 16.30 h. Prohlídku některých expozic (zejména jízdy vláčkem, návštěvu podzemí, jakož i vodního kola Drkolnov) je nutno v zimním období předem objednat. Vstupné: V každém areálu – dospělí 40 Kč, děti, studenti, důchodci 20 Kč, rodinné vstupné 100 Kč. Zvlášť se platí: vodní kolo, Wasserlauf, jízda důlním vláčkem Prokopskou štolou a Vodní štola Anna (20/10 Kč). Jízda povrchovým vláčkem a některé další expozice pak 10/5 Kč. Hornické muzeum Příbram – to není ale jen o hornictví. Rozsah zájmů je mnohem širší, což dokazují další expozice v jeho pobočkách: • Památník VOJNA u Příbrami – muzeum obětí komunismu • Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví • Muzeum Špýchar Prostřední Lhota – muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví (Prostřední Lhota leží asi 5 km jihozápadně od Nového Knína směrem na Cholín) • Muzeum zlata Nový Knín – muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historie města Nový Knín Tak ještě do třetice: vítejte v Hornickém muzeu Příbram, milí návštěvníci! Podrobné informace o expozicích muzea, akcích i otevírací době naleznete na: www.muzeum–pribram.cz. Text a foto: Jana Běhounková
pozvánka
Ševčinský důl – hlavní šachetní budova. Vstupní areál do Hornického muzea.
Budova dolu – památka, kterou dnes obdivují návštěvníci nejen z naší republiky, však už málem neexistovala, počátkem 90. let minulého století byl na ni dokonce vydán demoliční výměr. Za její záchranu můžeme děkovat právě Hornickému muzeu, které objekt vykoupilo a zrekonstruovalo do současné podoby. Za to bylo roku 2003 oceněno Ministerstvem kultury ČR jako muzeum roku a získalo cenu Gloria Musaealis. Poněkud stranou hlavního areálu (cca 1,5 km) stojí další unikátní technická památka světového významu – vodní kolo a skluzavka v podzemí dolu Drkolnov (zaraženého 1836). Drkolnovské vodní kolo bylo zprovozněno kolem roku 1850 a čerpalo z podzemí vodu na základě důmyslné vodní trakce (před zavedením parního pohonu) až do roku 1899. V devadesátých letech 19. století bylo původní dřevěné kolo vyměněno za železné. Poté, až do roku 1961, bylo využíváno k čerpání pitné vody pro město Příbram. Zpřístupněno pro návštěvníky bylo v roce 2003. Za tento počin převzalo muzeum od hornické sekce Památkové komory ČR cenu Český Permon (2005). Vodní kolo má průměr 12,4 m. Součástí prohlídky je jízda úpadnicí (úklonnou štolou s dřevěnou skluzavkou), dlouhou 51 m do podzemí. Sama za sebe mohu říci (a že už jsem podobná muzea navštívila nejen v naší republice), že vodní kolo Drkolnov mne doslova uchvátilo.
eurovíkend
Nové noční spoje EuroNight od 9. prosince 2007 Atmosféra vánočních trhů je nejúžasnější po setmění, kdy se rozsvítí výzdoba stánků, ulic i vánočních stromů.
PRAHA – AMSTERODAM PRAHA – BASILEJ komfortní lůžkové a lehátkové vozy, místa k sezení
Advent – čas pohody a cestování Jsou pro vás Vánoce každoročně svátky zmatků, shonu, velkého uklízení, vaření a jiných nepříjemných zážitků? Říkáte si, aby už bylo po těchto vyčerpávajících svátcích? Zkuste prožít letošní svátky a přípravu na ně úplně jinak. Zapomeňte na shon, úkoly a udělejte si čas na sebe a své přátele, poznejte zvyky a atmosféru adventu u našich sousedů za hranicemi. Nasedněte na vlak a můžete strávit jeden den, celý víkend nebo dokonce ještě více dní v příjemné atmosféře vánočně vyzdobených měst v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku nebo v Maďarsku. V Německu a v Rakousku mají Vánoce a vánoční trhy tradiční ráz a nezapomenutelnou atmosféru. Řada měst má navíc své charakteristické zvyky a speciality. Přesto je všude cítit horký punč, svařené víno, ope-
čené klobásy a množství sladkostí, s nimiž se u nás ani nesetkáme, nebo k nám teprve začínají pronikat. Takovou u nás nepříliš rozšířenou pochoutkou jsou ovocné špízy z nejrůznějšího ovoce máčené v čokoládě. Největší a nejznámější vánoční trh můžete navštívit v bavorském Norimberku. Hlavní náměstí i ulice jsou plné stánků s nejrůznějším zbožím, od tradičních vánočních předmětů až po běžné zboží každodenní potřeby. Mezi nimi pak voní množství krámků s typickými bavorskými klobásami a místním druhem perníku. Každé poledne nad
tímto mraveništěm obchůdků a nakupujících defilují na orloji kostela Frauenkirche němečtí kurfiřti a skládají hold císaři Karlu IV. Na trase Praha – Plzeň – Norimberk jsou denně k dispozici dva páry spojů, ve kterých platí zvláštní zvýhodněná jízdenka Nürnberg Spezial. Dalším bavorským městem, které je častým cílem našich předvánočních cestovatelů, je Řezno. Také toto starobylé město, ležící na Dunaji, je dějištěm tradičních vánočních trhů. Stánky jsou rozmístěny v kouzelném prostředí historického centra v několika ulicích a náměstích. Také do Řezna jezdí z Prahy a Plzně denně dva páry přímých spojů. Při výletu do Řezna lze využít například jízdenku Regionet+DB nebo SONE+DB. Kdo by měl zájem cestovat až do bavorské
Díky novému spojení kategorie EuroNight Praha – Basilej lze poznat vánoční atmosféru také v tomto městě na pomezí tří států – Švýcarska, Německa a Francie.
Vánoční trhy jsou součástí adventu také v Linci, metropoli Horních Rakous. Do Vídně i do Lince je velmi dobré vlakové spojení téměř z celé České republiky. V provozu jsou přímé spoje EuroCity z Ústí nad Labem, Prahy, Pardubic, Ostravy či Brna do Vídně a z Prahy a z Českých Budějovic do Lince. Tuto nabídku spojů doplňují další rychlíkové, spěšné i osobní vlaky. Při cestě do Rakouska lze využít řadu slev, např. vaši In kartu/Rail
trech, mezinárodních pokladnách nebo na internetu www.cd.cz. Díky vlakům Českých drah však můžete poznat vánoční atmosféru a zvyky jiných národů také v mnohem vzdálenějších místech. Německá velkoměsta Hamburk a Berlín, maďarská metropole Budapešť, polská Varšava a Krakov, slovinské hlavní město Lublaň, italské Benátky či švýcarský Curych jsou již tradiční cílové destinace pro přímé spoje EuroCity či pro noční spoje s lehátkovými a lůžkovými vozy. Pohodlně tak můžete cestovat a poznávat adventní atmosféru ve všech státech, nacházejících se na území dávno zaniklé rakousko-uherské monarchie. Od 9. prosince je pak možné poznávat další vzdálená místa díky novým nočním spojením do Basileje a Amsterodamu. V těchto vlacích jsou zařazeny jak vozy s místy k sezení a lehátkové vagony, tak nejmodernější lůžkové vozy ČD, které jsou vybaveny také komfortními oddíly se samostatným WC a sprchou. Ve všech těchto spojích můžete využít různé slevy, např. IN kartu/Rail plus, speciální zlevněné zpáteční jízdenky mezi ČR a Polskem, z Prahy a Brna do Budapešti či nabídku Ljubljana Spezial z Prahy do Lublaně. Další informace o slevách a jejich podmínkách lze získat v ČD centrech, mezinárodních pokladnách a na internetových stránkách Českých drah www.cd.cz. Prožijte letošní advent a Vánoce bez spěchu a shonu a vydejte se za příjemnými zážitky, které tento čas nabízí. My jsme vám nabídli jen několik málo tipů, ale jak strávíte nadcházející týdny, záleží jen na vás. Připravil: Petr Šťáhlavský
Novinka REGIONet Labe – Elbe plus či zvýhodněné zpáteční jízdenky EURegio. Ve vlacích SuperCity na trase Praha – Vídeň platí speciální zvýhodněné jízdenky. Podrobnosti o spojích a slevách lze získat v ČD cen-
Nová síťová jízdenka pro Ústecký kraj a okolí Drážďan v SRN platí ve vybraných vlacích, MHD a autobusových spojích více naleznete na www.cd.cz
eurovíkend
metropole Mnichova, ten pak může využít nabídku München Spezial. Také saská metropole Drážďany má své vánoční trhy a neopakovatelnou předvánoční atmosféru. Díky postupně obnovovanému historickému centru s řadou restaurací a kaváren je město pro své návštěvníky velmi příjemné. Kdo chce při svém pobytu v Drážďanech nakoupit nějaké vánoční dárky, má ideální příležitost již při cestě z nádraží k hlavní dominantě města, obnovenému chrámu Frauenkirche. Pražská ulice (Pragerstrasse), vedoucí od hlavního nádraží do centra, je plná obchodů a navazují na ni další nákupní galerie v samém středu města. Drážďany jsou ideálním místem pro další cesty a výlety do jejich okolí. Jedním z těchto cílů může být Míšeň se svou výrobní manufakturou porcelánu. V jejím areálu je umístěna rozsáhlá expozice výroby pravého míšeňského porcelánu i jeho unikátní sbírka. Dalším navštíveným místem může být pohádkový zámek Moritzburg. Jeho charakteristický vzhled znají všichni z kouzelné pohádky Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou. Tato i další místa v okolí Drážďan jsou nyní snadno dostupná díky nové jízdence REGIONet Labe – Elbe, která platí nejen v osobních vlacích mezi Ústeckým krajem a Drážďany, ale také na městskou dopravu v saské metropoli a v osobních vlacích a linkových autobusech v celém drážďanském regionu. Hlavním dějištěm vánočních trhů ve Vídni je prostor před novogotickou radnicí na okružní třídě. Tradičně od 17. listopadu bývá budova radnice bohatě nasvícena, vánočně vyzdobený je park před její budovou a nesmí chybět ani velký vánoční strom. Samozřejmě že ani zde nesmí chybět řada stánků s občerstvením, vzduch je provoMoritzburg něný punčem, svařákem a pravými vídeňskými párky. Vánoční atmosféru mají i další místa rakouské metropole. Například v Belvederu nebo na náměstí Marie Terezie bývají umístěny tradiční vánoční vesničky – množství stánků s nejrůznějším vánočním zbožím.
zajímavosti
Onufrius ve Zlonicích a jubilující Podřipské lokálky Na úvod bych měl asi začít u Onufria. S tímto podivným jménem jsem se setkal někdy v patnácti letech, když jsem prováděl jako brigádník na zámku v Chlumci nad Cidlinou. Ve vstupní hale tam byla kopie nádherné sochy poustevníka sv. Onurua z Betlému v Novém lese u Kuksu, od nejslavnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Tenhle Onufrius ale s Podřipskými lokálkami nemá nic společného. Ještě tak s tratí 030, na které leží zastávka Žíreč, vzdálená asi 1,5 km od zmíněného Betléma. Než se dostanu k tomu druhému Onufriovi (v České republice jsou totiž pouze dvě sochy tohoto světce), musím krátce vysvětlit, o koho se vůbec jedná. Onufrius žil v 5. století a k jeho životu se vážou dvě legendy. Podle jedné byl synem perského krále, který nevítané novorozeně hodil do ohně, ale dítěti se zázrakem nic nestalo. Později byl vychováván v klášteře a když měl být zvolen opatem, odešel jako poustevník do egyptské pouště. Podle jiné legendy býval Onufrius krásnou ženou, které dal Bůh mužskou podobu, čímž vyhověl jejím prosbám, aby byla uchráněna před úklady mužů. Jako muž se pak oddával životu poustevníka v poušti. Dále se již obě legendy shodují v tom, že v poušti žil 30 let a za tuto dobu zapomněl mluvit, neboť se nestýkal s lidmi, i chodit, neboť se při vzývání Boha pohyboval po čtyřech. Po jeho smrti vyschl pramen, který ho napájel, a uschla palma, která ho živila, v poušti ho pohřbila dravá zvěř, která mu tvořila společnost. Tak, to by stačilo jako malý historický, respektive biblický, exkurz a teď zase z jiného soudku. Je to snad shodou okolností, náhod, nebo zásah vyšší moci – ale druhou sochu sv. Onufria v Česku můžete najít v polích na okraji městečka Zlonice (směrem k Břešťanům). Tato socha je starší než Braunův Onufrius u Kuksu, v roce 1673 ji vytvořil neznámý autor. Socha původně stála u kostela, ale protože se pro svůj podivný zjev místním lidem nelíbila, za nevyjasněných okolností ji někdo vhodil do rybníka. Odtud byla při čištění dna v roce 1860 vylovena a umístěna za obec, aby nebyla tak na očích. Od této doby se traduje pověst, že až Onufrius doputuje zpět ke kostelu, nastane konec světa. A teď se konečně dostáváme k těm Podřipským lokálkám. Onufrius se totiž prokazatelně pohybuje (zřejmě pod vlivem nepříliš dobrého usazení podstavce na jílovitém podloží) a jak je vidět na snímku, míří si to přímo ke zlonickému kostelu. V cestě ale má od roku 1882 vážnou překážku, železniční trať (dnes číslo 096).
V živé paměti mám dobu zhruba před dvanácti lety, kdy se poprvé otevřela vážná debata nad zastavením provozu na Podřipských lokálkách. Tehdy jsem nelenil a prvním rychlíkem kolem šesté hodiny ráno z Prahy (již dávno nejezdí) jsem jel do Zlonic, kde byl i v sobotu krásný přípoj na motoráček do Roudnice nad Labem. V obavě, že je to možná naposledy, jsem si všechny tratě pod Řípem raději projel. V průběhu dalších let byl provoz osobních vlaků neustále redukován, až zůstaly jen čtyři páry vlaků jedoucích pouze v pracovní dny. Bohužel jsou opět na pořadu dne úvahy o úplném zastavení osobní dopravy na trati ze Zlonic do Straškova. A to i přesto, že dnes je mnohem vyšší poptávka po přepravě především od studentů do Roudnice nad Labem (díky změnám ve středním školství) a většinu tržeb v železniční stanici Zlonice tvoří paradoxně jízdenky na tuto trať. Ta se mimochodem také využívá k odklonům nákladních vlaků i vlaků osobní dopravy při výlukách na trati 110. Rád bych tímto článkem přispěl k diskusi o zastavení osobní dopravy na železničních tratích, které prosazují některé krajské úřady. Byl bych rád, kdyby se nezapomnělo ani na tu starou legendu o putování Onufria ke zlonickému kostelu. V tomto konkrétním případě vím docela určitě, že dokud bude mít v cestě překážku (železniční trať), není se zatím čeho obávat. Pokud jste se právě teď rozhodli, že by nemusel být výlet do Zlonic špatný tip na výlet, možná se vám budou hodit i další informace. Zlonice se rozkládají po obou stranách mělkého údolí Zlonického potoka, v severní části Středočeského kraje. Toto hezké místo bylo lidmi nepřetržitě osídleno již od mladší doby kamenné (cca od poloviny 6. tisíciletí př. n. l.), jak dokládají archeologické nálezy, které můžete spatřit v místním muzeu (Dvořákově památníku). První
písemná zmínka o Zlonicích pochází až z roku 1318 a v roce 1352 je zde doložen farní kostel, ke kterému měli podací právo čeští králové. Královským majetkem byl i zdejší hrad, zvaný Štáf (ve staré němčině „skála“), který byl v polovině 16. století přestavěn Václavem Valkounem z Adlaru na renezanční zámek. Valkounové se vůbec velmi zasloužili o rozvoj Zlonic. V tomto ohledu byl nejvýznamnější poslední majitel tohoto rodu, Jan Vojtěch Valkoun, který v roce 1694 založil špitál pro chudé a novou školu, vedl ve Zlonicích nákladný dvorní život, založil zámeckou kapelu a získal titul barona. Jeho přičiněním byla ves Zlonice povýšena v roce 1705 na městečko, získala městský znak, právo pečetit zeleným voskem a spoustu dalších výsad. Milovníci památek by neměli zapomenout navštívit památník Antonína Dvořáka ve špitálu z počátku 18. století, prohlédnout si alespoň zvenčí místní zámek (bohužel veřejnosti nepřístupný) a v jeho sousedství unikátní stavbu barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie z let 1727–1738 od významného českého barokního architekta F. M. Kaňky. Ve Zlonicích také naleznete železniční muzeum, bližší informace o otevírací době a exponátech jsou na www.sweb.cz/zmzlonice. Bc. Roman Šulc
Jak daleko to má sv. Onufrius ke kostelu?
navštívenka
Celkový pohled na impozantní město Kadaň
Foto: Autor
Na návštěvě v královské Kadani V krajině severních Čech na úpatí Krušných hor a kdysi sopečných Doupovských vrchů se prodírá řeka Ohře. V místech, kde tok řeky opouští stráně kadaňské kotliny, leží královské město Kadaň s bohatou historií. Město leží na levém břehu Ohře a právě Ohře sehrála hlavní roli při osidlování tohoto místa. Od 4. století před Kristem se zde vystřídali Keltové, Germáni a Slované. Legenda praví, že to byli právě Keltové, kteří zde založili dvě sídla, jedno na levém a druhé na pravém břehu Ohře v místech želinského kostelíka. Společně je tak nazývaly kadan, což znamená „zářící oheň“, a právě tímto signálem si dávali znamení. Toto sídlo se pak dále rozrůstalo až do doby vlády posledních Přemyslovců, kdy bylo město povýšeno na královské a tím došlo k jeho dalšímu rozkvětu. Podoba města je dnes impozantní. Mohutná zdiva masivních starobylých hradeb na skalnatém ostrohu splývají s městským opevněním, které je dnes jedno z nejzachovalejších v Čechách. Historickému jádru města dominuje oslnivě bílá radnice s jehlanovou střechou, kterou doplňuje mnoho nádherných měšťanských domů a barokní kostel. Obdélní-
kové náměstí dále zdobí například sloup Nejsvětější trojice či rozložitá kašna. Zvláštností kadaňského náměstí je „katova ulička“, kterou kdysi chodil pouze ras a mistr ostrého meče do katovny a která bude v brzké době zapsána jako nejužší v České republice. Kadaň má i svůj hrad, který však už svůj účel dávno neplní a je využit pro potřeby městské knihovny a kadaňských seniorů. Na kraji města se nachází další dominanta, Františkánský klášter, který dnes slouží jako městské muzeum. Dalším turistickým lákadlem je i nově zpřístupněná rozhledna na Svatém kopci nad městem. Ta skýtá nádherný výhled nejen na Kadaň, ale i na okolní Doupovské a Krušné hory s vrchy Klínovcem a Měděncem, nedalekým hradem Hasištejnem a v neposlední řadě také na neporušenou přírodu díky vzniklým rezervacím, které se v okolí Kadaně nacházejí.
Město pravidelně pořádá různé akce, na které se sjíždějí návštěvníci z blízkého okolí i ze vzdálenějších koutů naší republiky. Jen namátkou, magická Kadaň tradičně vítá císaře Karla IV. s chotí na Císařském dnu či slaví narozeniny maxipsa Fíka. Nechybí ani nostalgické jízdy parních lokomotiv po zrušené kadaňsko–doupovské dráze. Také proto přijíždí do romantické Kadaně každým rokem tisíce návštěvníků a všechny akce se tak setkávají s velkým zájmem veřejnosti. Pokud vás tyto akce nelákají a máte raději procházky přírodou, ani v tom vás Kadaň nezklame. V okolí města lze totiž nalézt řadu přírodních památek a zajímavostí, mezi nimiž bezesporu vyniká stolová hora Úhošť s naučnou stezkou. Kromě této dominanty kraje se lze vypravit ke zřícenině hradu Hasištejn, želinskému meandru nebo Nechranické přehradě, která se pyšní nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě. Ale pozor. Na úplný závěr vás ještě musím varovat, protože na Kadaňsku se nachází mnoho tajemných a záhadných míst a samotná Kadaň je různými pověstmi doslova zavalena... Karel Zárybnický sen., Kadaň
Podzimní nedělní odpoledne – čas jako stvořený pro příjemné rodinné procházky a výlety do přírody za cíli blízkými i vzdálenými. Na jedno takové prosluněné odpoledne připravily České dráhy, a. s., úvodní akci svého nového programu „České dráhy dětem“. Ve spolupráci s Městskou částí Praha 11 a Nadačním fondem Plaváček nachystaly pro malé i velké pestrou nabídku nevšedních zážitků, nazvanou „Podzimní drakiáda“. Již od časného odpoledne dne 28. října 2007 se scházely do Centrálního parku v Praze 11 ve velkém počtu děti se svými rodiči. Přicházela drobotina pražská i z okolí, aby změřila své síly v soutěži o nejkrásnějšího draka a pochlubila se svými vědomostmi v klání zacíleném na téma „Bezpečnost na železnici a první pomoc“. Nejúspěšnější účastníky soutěže odměnily České dráhy hodnotnými dár-
ky. Organizátoři připravili malým návštěvníkům i dětskou diskotéku, která se
Foto: Eva Synková
ČD dětem
Nejen o nejkrásnějšího draka
Stánek Českých drah na letošní drakiádě
setkala s mimořádným zájmem. Velkou pozornost budil i atraktivní nafukovací hrad, ve kterém si děti mohly do sytosti
zaskákat. Pro nejmenší návštěvníky byla připravena spousta krásných balonkových zvířátek. Pražská „Podzimní drakiáda“ navázala na podobnou akci, kterou České dráhy, a. s., uspořádaly loni v Příbrami. Tam se sjely víc než dvě stovky dětí. Pro letošní již druhý ročník byla zvolena Praha, konkrétně její jedenáctá městská část. Záštitu nad celou akcí převzal starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. Druhou „Podzimní drakiádu“, uspořádanou v den státního svátku, charakterizovala příjemná atmosféra pohody, nelíčená radost malých a slova uznání dospělých. Celá akce přesvědčivě dokázala, že pořádání zábavních akcí, zaměřených na dětskou populaci, a nenásilně spojených s výchovnou částí, má zajištěnou budoucnost a vyplatí se v nich pokračovat.
Dětské domovy soutěžily Ve sportovním areálu Hanspaulka v Praze 6 bylo v sobotu 6. října 2007 neobvykle rušno. Na „sportovní hry dětských domovů“ se sem sjelo z celé České republiky na 250 sportovců ve věku od 5 do 22 let. Přijeli vlakem, protože generální sponzor akce, České dráhy, a. s., umožnily účastníkům přijet do Prahy vlakem zdarma. Mladí sportovci změřili své síly v několika disciplínách, mezi jiným ve skoku do dálky, sprintu, stolním tenisu či přetahované. Kolektivní sporty zastupovala kopaná. Celou akci slavnostně zahájila paní Deana Jakubisková, která popřála soutěžícím hodně sportovních úspěchů. Pak už se rozpoutalo napínavé sportovní klání. Spolu s mladými závodníky si přišel zahrát i vzácný host, Vladimír Šmicer z SK Slavia Praha. Předávání cen se zúčastnil starosta MČ Praha 6 Mgr. Tomáš Chalupa. Zvláštní cenou odměnil osmiletého Gejzu Berkyho z Dětského domova v Ústí nad Labem za jeho jedinečný sportovní výkon ve stolním tenisu, kterým překonal i zdatné starší soupeře. „Sportovní hry dětských domovů“ patřily ke zdařilým akcím, na kterých se vedle ČD, a. s., sponzorsky podílela i řada dalších partnerů. K těm, bez nichž by sportovní hry na Hanspaulce neslavily úspěch, patřily mimo jiné i Lesy České republiky, s. p., Ahold Czech Republic, a. s., Městská část Praha 6 či Varta Baterie, s. r. o. Eva Synková
Všechny zúčastněné děti hrály s velkým zápalem a zaujetím.
Foto: Nadace Plaváček
Eva Synková
Možnost přepravy automobilu spoji ČD shledávám velmi zajímavou, přestože sama automobil nevlastním. Silvie Sigmundová, Kroměříž
Foto: Michal Málek
O využití přepravy automobilu jsem již přemýšlela, zejména na cesty na Slovensko do Tater či do Chorvatska. Bohužel, zatím tato přeprava vychází dráž, než kdybych jela autem po vlastní ose. Nela Vitulová, Kuřim
Autovlaky Českých drah je možné přepravovat i motocykly, jak dokládá snímek z chorvatského Splitu.
Úryvky z odpovědí na anketní otázku: Nemám auto, všude jezdím vlakem. Z doslechu vím, že kamarádi tak jezdí do Tater a jsou velmi spokojeni. Ing. Josef Šochman, Praha 9 Tuto možnost nevyužívám, auto nevlastním. Jde ale o velice zajímavou nabídku. Ing. Daniel Zelenka, Lovosice Velmi bych uvítal, kdyby se dalo dojet autovlakem do Bulharska do Varny. Oproti Burgasu totiž umožňuje dojet si na riviéru i do blízkého Rumunska. Vždy sice bude záležet na poptávce, na druhou stranu ale též záleží na aktivní nabídce. Ing. Lucian Papazian, Praha 4 - Nusle Velmi bych ocenil, kdyby bylo možné auto vyložit v průběhu cesty, např. v Žilině, i když chápu náročnost procesu vykládání automobilu. Do Popradu je to pro nás poměrně veliká zajížďka. Tomáš Medonos, Odolena Voda Přepravu jsem několikrát využila a byla jsem spokojená. Monika Holčíková, Pardubice
Moje známá ji využila v Rakousku a byla spokojená, takže je dobře, že je i u nás, protože jde určitě o zajímavé rozšíření nabídky služeb ČD. Eva Chmelová, Třebíč Ano, této možnosti jsem využil při cestě do Chorvatska. Byl jsem velmi spokojen! Díky za tuto službu! Ladislav Tišer, Milovice nad Labem Služba je zjevně určena jen pro obyvatele Prahy a jejího okolí, když nikde jinde než v žst. Praha hl. n. možnost nakládky
a vykládky osobního automobilu není. Myslím si, že nebylo příliš praktické zrušit u sezonního vlaku do Splitu nákladiště v žst. Brno hl. n. PhDr. Zbyněk Zlinský, Hradec Králové Rostoucí zájem o tuto službu je důkazem jejího opodstatnění i v budoucnosti. Petr Krátký, Brno Pracuji u servisní firmy, která má zákazníky v Čechách i na Slovensku. Autovlak určitě mohu doporučit všem, kteří se chtějí vyhnout únavě z dlouhé cesty a nemohou postrádat svého dvoustopého miláčka. Pavel Bašta, Ponědraž Po přečtení zajímavých článků o tomto způsobu dopravy určitě o některé z příštích dovolených tuto variantu vyzkouším. Darina Gregorová, Ivančice Z dopisů čtenářů vybral: Ivan Skulina
Soutěž o kilometrickou banku V tomto lichém vydání dvojmagazínu GRAND EXPRES–ČD pro Vás je opět místo pro anketní otázku a účast v soutěži o kilometrickou banku i věcné ceny (do sudých vydání zařazujeme soutěž pro děti). Do slosování bude zařazena každá anketní odpověď, kterou redakce obdrží ve stanoveném termínu a bude obsahovat čitelnou adresu odesilatele.
Kdo vyhrál? V červencovém vydání ČD pro Vás jste odpovídali na otázku: Využíváte při svých cestách možnosti přepravy automobilu u vybraných spojů ČD? Kilometrickou banku vyhrává Barbora Dondová z Frenštátu pod Radhošťem, věcné ceny Pavel Pecka z Prahy a Bohuslav Tesař z Tišnova.
Dnes se ptáme: Co vás v letošním roce při cestování vlakem nejvíce potěšilo? Své odpovědi nám zasílejte do 18. ledna 2008 na naši adresu: Redakce ČD pro Vás – generální ředitelství ČD, a. s. nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1 Můžete nám napsat i na e–mailovou adresu:
[email protected]. V tomto případě uvádějte i svou přesnou poštovní adresu a nezapomínejte přitom na interpunkci.
Přejeme hodně štěstí!
anketa
Využíváte při svých cestách možnosti přepravy automobilu u vybraných spojů ČD?
vlakem do zoo
Zoo Ostrava: příroda na dosah nejatraktivnějším patří tygři, sloni, žirafy, opice, hroši a především pak nejnovější přírůstek panda červená. Nejbližší termíny akcí v Zoo Ostrava: • 5. prosince (středa) – Dominikánská republika očima zoologa ostravské zoo – přednáška ve výukovém centru od 16.00 hod • 16. prosince (neděle) – Strojení stromečku – vyvěšování ozdob pro zvířata žijící volně v areálu zoo od 10.00 hod Podrobnější informace o akcích lze najít na www.zoo–ostrava.cz.
Ostravská zoologická zahrada se rozkládá na území Velkého ostravského lesa a v tomto čase doslova hýří podzimními barvami. Krásná zákoutí lze letos obdivovat navíc také v nedávno otevřeném Botanickém parku, který otevřel návštěvníkům doposud nepřístupné části areálu zoo. Park je tvořen třemi stezkami CESTA VODY, CESTA STÍNŮ a CESTA LESA v celkové délce 6 km. Vedle cest a stezek nabízí park také celou řadu nových pobytových a vzdělávacích míst pro velké i malé návštěvníky – Ptačí louku, Sluneční louku,
Hřiště u slona či Lesní altán. Stezky jsou přímo propojeny se zoologickými expozicemi, takže návštěvníci se mohou na více místech rozhodnout, chtějí–li si spíše užít procházku v klidnější části zahrady, anebo obdivovat zvířecí obyvatele zoo. K těm
Otevírací doba: Zoologická zahrada je otevřena denně po celý rok. Listopad, prosinec, leden: 9.00 h–16.00 h únor 9.00 h–17.00 h březen, září, říjen 9.00 h–18.00 h duben–srpen 9.00 h–19.00 h Pokladny a pavilony se zavírají vždy hodinu před zavírací dobou. Kontakt: Zoologická zahrada Ostrava ul. Michálkovická 197 710 00 Ostrava tel. + 420 596 243 316 fax + 420 596 243 316 e–mail: info@zoo–ostrava.cz www.zoo–ostrava.cz (také ve verzi pro slabozraké) Vstupné do zoo: Plné vstupné 70 Kč – dospělí Zlevněné vstupné 50 Kč – děti (od 3 do 15 let), studenti (průkaz), učitelé (mezinár. průkaz), starobní důchodci (i zahraniční), držitelé ZTPP (starší 15 let) Zdarma – děti do 3 let, držitelé ZTPP do 15 let, doprovod držitele ZTPP (1 osoba), učitelé jako doprovod Vlakem do zoo: Číslo žel. tratě: 270, 300, 323 Železniční stanice: Ostrava hl. n. Vzdálenost od žel stanice: 3 km (trolejbus č. 101 ) Doporučené slevy: In–karta, REGIOnet, Kilometrická banka Šárka Kalousková, Marek Plochý
tip na výlet
Pardubice – město mnoha atributů Perník, Zlatá přilba, Velká pardubická, Zelená brána. Najdete ještě mnoho dalších atributů, které charakterizují Pardubice. My se projdeme po známých turistických památkách. Obdobím největšího rozmachu a prosperity byl pro Pardubice přelom 15. a 16. století, kdy území vlastnil mocný rod Pernštejnů. V roce 1491 zakoupil panství Vilém z Pernštejna a zahájil rozsáhlou přestavbu města a zámku. Na jeho místě původně stála tvrz a vodní hrad. Vilém z Pernštejna a jeho synové Vojtěch a Jan hrad přebudovali v pozdně gotickém a renezančním duchu na pohodlný čtyřkřídlý zámek, kolem něhož vedou mohutné valy, hradby a příkop. Ten bylo možno v případě potřeby napustit vodou. Vznikla tak ojedinělá stavba, spojující prvky opevněného hradu a pohodlného zámku. Třetí generace Pernštejnů se bohužel zadlužila a v roce 1560 byl zámek prodán. Tím skončilo jeho nejslavnější období. V 70. letech 16. století provedl císařský stavitel Oldřich Avostali poslední významné stavební úpravy, během nichž byla fasáda pokryta renezančními sgrafity. V zámku však už
pobývali jen úředníci, jednu dobu zde byla dokonce továrna na obuv. Nyní je objekt po rozsáhlé rekonstrukci a sídlí v něm Východočeské muzeum. V Rytířských sálech se dochovaly rozsáhlé fragmenty renezančních nástěnných maleb, původní klenby, kazetové stropy, kamenné portály a krbová a okenní ostění. V dalších sálech jsou expozice českého skla, sbírky pohlednic, zbraní či numismatiky. Zámek je pro návštěvníky otevřený po celý rok a vstupné je příznivé nejen co do výše, ale též z hlediska variability. Můžete navštívit pouze některé expozice (jeden sál je vždy po desetikoruně) nebo si prohlédnout celý areál za šedesát korun. Příjemná procházka po zámeckých valech může pokračovat do historického centra. Jádrem městské památkové rezervace je Pernštýnské náměstí. Zde a v přilehlých uličkách se můžete ponořit do atmosféry časů minulých. Na některých domech se dochovaly gotické atikové štíty s malovaný-
mi výklenky, na jiných renezanční obloučkové štíty. Většina domů však byla později upravována. Nejznámější je dům U Jonáše. Průčelí zdobí rozsáhlá rokoková štuková výzdoba s biblickým motivem Jonáše a velryby, v přízemí se dochovala pozdně gotická sklípková klenba. V interiérech je expozice Východočeské galerie. Dominantou centra je Zelená brána. Sgrafitová výzdoba průčelí vás seznámí s pověstí vztahující se k pardubickému erbu, z ochozů věže uvidíte celé město jako na dlani. Impozantní budova radnice vyrostla na konci 19. století na místě, kde původně stály domy tři. Průčelí novorenezančního komplexu zdobí medailony českých králů, mezi okny jsou alegorie ctností, na zadním průčelí sgrafita od Mikoláše Alše. Kostel svatého Bartoloměje byl na počátku 16. století původně budován jako klášterní kostel, záhy však převzal funkci hlavního farního kostela. Uvnitř najdete náhrobní kámen s postavou Vojtěcha z Pernštejna v životní velikosti. Text a foto: Jiří Berger
