2007

Zpravodaj SRVO 3 – 2007

ZP R A VO D A J

č í s l o 3/2007

Obsah ODBORNÝ TECHNICKÝ SEMINÁŘ SRVO ZLÍN 18. -19. 10. 2007 Město Zlín, jeho historie a slavná jména Ing. J. Polínek Představení společnosti Technické služby Zlín, s.r.o. Ing. František Kostelník, Technické služby Zlín, s.r.o. Systémy regulace soustav VO a finanční zdroje Ing. Luděk Hladký, ELTODO EG, a.s. Aplikace regulace a telemanagementu ve VO města Zlín Ing. Jaroslav Polínek, AKTÉ spol. s r. o. Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle: ECOLUM, inteligence se snoubí s úsporou uvnitř svítidla Josef Neduchal, DNA s.r.o. Osvětlení přechodů Ing. Tomáš Novák PhD., Prof. Ing. Karel Sokanský, CSc., VŠB TU Ostrava Měření jasu na přechodech a v tunelech digitálním jasovým analyzátorem LMK 2000 mobile advanced. Ing. Zdislav Žwak, Prof. Ing Karel Sokanský, CSc., VŠB-TU Ostrava Pasportizácia verejného osvetlenia Ing. Peter Janiga , Slovenská technická univerzita, Bratislava Provoz sodíkových výbojek na regulovaných soustavách v Praze Ing. Jiří Skála

Zpravodaj SRVO č. 3/2007, vyšlo 03-2008 Redakční rada: Ing. F. Luxa – šéfredaktor (mobil 602 200 756, e-mail [email protected]),Ing. J. Horák, Ing. J. Kotek www.srvo.cz Pro vnitřní potřebu členů Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení

2 4 6 13 17

20 21

23 26 27


ODBORNÝ TECHNICKÝ SEMINÁŘ SRVO ZLÍN 18. -19. 10. 2007 tradičně nazývaný

Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení Další z pravidelných Technických seminářů, pořádaných SRVO se uskutečnil ve dnech 18. -19. 10. 2007 ve Zlíně. Organizačními garanty a sponzory byla společnost AKTÉ s.r.o. a Technické služby Zlín, s.r.o. Podzimní setkání přátel veřejného osvětlení, jak naše semináře téměř familiérně nazýváme, se uskutečnilo v Podnikatelském inovačním centru Zlín (bývalý areál „Svit“- budova 23). Nově zřízené centrum, za přispění financí z EU, vzniklo rekonstrukcí a citlivou úpravou jedné z budov areálu Baťových závodů, či spíše zrušeného podniku Svit a nabízí dobře zařízené a vybavené prostoty pro tento typ akcí. Záštitu nad Technickým seminářem převzala primátorka statutárního města Zlín pí. Ondrová, která se osobně účastnila zahájení a pozdravila přítomné a zdůraznila význam veřejného osvětlení v rámci služeb pro obyvatelstvo. Ing. Jaroslav Polínek předal při této příležitosti paní primátorce plaketu evropského programu Green Light, které město obdrželo za energetickou optimalizaci systému veřejného osvětlení. V úvodu semináře seznámil přítomné místní rodák Ing. Jaroslav Polínek s historií místa konání semináře. Odbornou část semináře otevřel Ing. František Kostelník, ředitel TS města Zlín s.r.o. v referátu, ve kterém účastníky seznámil se společností TS Zlín a s realizovaným projektem obnovy VO. O Zlínu, resp. jeho soustavě veřejného osvětlení, je známo, že využívá v současné době cca z 80% skupinovou regulaci nap. napětí. V této souvislosti byla část odborných přednášek věnována problematice regulace napájecího napětí světelného zdroje a s tímto souvisejícím úsporám energie. Obsahem referátu Ing. Luďka Hladkého k tématu regulace obecně byly Systémy regulace soustav VO a finanční zdroje. V dalším příspěvku jsme se vrátili konkrétně ke Zlínu. Se systémy skupinové regulace VO ve Zlíně a jak pracuje dálkový monitoring nás seznámil Ing. Jaroslav Polínek. S předneseným referátem souviselo i terénní předvedení skupinové regulace po ukončení přednášek, sledované ze střechy Baťova mrakodrapu, dnes sídla krajského úřadu. Regulaci napájecího napětí světelného zdroje v soustavě VO je možno provádět skupinově, ale také v jednotlivých svítidlech. Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle systémem ECOLUM ukázal pan Josef Neduchal, DNA s.r.o.. Se systémy regulace a z toho vyplývajícími úsporami el. energie pro VO se zabývá mnoho firem a subjektů nejen v ČR, ale i v Evropě, hodně jich vyčkává na výsledky, a jistě se blíží doba, kdy se tento fenomén rozšíří. Jak je k této problematice přistupováno v Italii seznámil přítomné zahraniční host pan Paolo di Lecce z firmy Reverberi, Itálie v příspěvku Our Experience in Energy Sa-

2

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 ving Dimming (Energetická optimalizace VO v Itálii). (PP prezentace v angličtině je k dispozici v redakci.) O přestávce si účastníci semináře mohli prohlédnout doprovodnou výstavku výrobců světelné techniky, na níž předvedly své produkty firmy ART METAL CZ, ARTECHNIC SCHRÉDER, DATmoLUX, ELEKTROSVIT SVATOBOŘICE, ELSTAV LIGHTING, ELEKTRO-LUMEN, HUMACO a zájemci měli možnost diskutovat s vystavovateli. Po přestávce v bloku firemních prezentací vystoupili pánové Ing. Chmelař za firmu DATmoLUX, Ing. Sova za firmu Elektro Lumen, p. Sedlák na firmu Elzos. Dále následoval blok přednášek, který s tématem regulace již přímo nesouvisel, ale u posluchačů vzbudil nemalý zájem. Osvětlení přechodů pro chodce se v souvislosti se snahou o zvýšení bezpečnosti chodců uplatňuje již v řadě měst a obcí. Jak k řešení této problematiky a k měření a vyhodnocení osvětlení na přechodech přistupují na VŠB TU Ostrava ve skupině prof. Sokanského nám řekli Ing. Tomáš Novák PhD v příspěvku Osvětlování přechodů a Ing. Z. Žwach se konkrétně zabýval kvantitativním vyhodnocením osvětlení v referátu Měření jasu digitálním jasovým analyzátorem. Pan doc. Jiří Plch z ČSO přednesl příspěvek na téma Aspekty hodnocení a posuzování osvětlení, zaměřený na VO a zorné pole řidiče. Ing. Petr Janiga z STU Bratislava ve svém referátu Pasportizácia sústav VO se zaměřil především na porovnání způsobů mapování, popsal zaměření bodů pomocí GPS při sestavování pasportů a posoudil rychlost a přesnost popsaných způsobů. O tom, jak je možno sledovat život světelných zdrojů na velkých souborech v terénu již Ing. Jiří Skála na Technických seminářích SRVO referoval. Jaké jsou nové poznatky a jak se chovají další sledované soubory jsme se dozvěděli z jeho příspěvku Vyhodnocení souborů světelných zdrojů. Po ukončení odborného programu byli účastníci semináře pozváni na vyhlídkovou terasu Krajského úřadu, původní administrativní budovy firmy Baťa s původním zachovaným, rekonstruovaným a funkčním výtahem-pracovnou šéfa firmy. Je to nejvyšší budova ve Zlíně a v době svého vzniku i nejvyšší v Evropě. Odtud bylo možno shlédnout praktické ukázky skupinové regulace některých částí města. Z terasy byl překrásný výhled na osvětlené město a bylo možno dobře sledovat regulované úseky z příslušných rozvaděčů dálkově ovládaných z PC. Tato praktická ukázka přinesla více poznatků než sebelepší prezentace. Poté se účastníci přemístili, mnozí po mírném bloudění, na místo ubytování do Rusavy, kde následoval raut, na který všechny přítomné pozvali oba sponzoři a při němž se dále probíraly problémy kolem světla a osvětlení. Druhý den byla připravena zajímavá exkurze na staroslavný Hostýn. Účastníci byli odvezeni autobusem na vrchol, kde se z dopoledního mlženého oparu majestátně nořila hostýnská bazilika. S fundovaným průvodcovským výkladem se po zhlédnutí katedrály a s prodírajícím se sluncem účastníci odebrali kolem Jurkovičovy křížové cesty k cíli exkurze, větrné elektrárně. Elektrárna o výkonu 225 kW, v majetku církve, dodává el. proud do veřejné sítě. Měli jsme možnost seznámit se s chodem, výkonem, regulací elektrárny a tokem financí. 3

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Technický seminář byl podle ohlasů zúčastněných velmi dobře připraven a to jak po odborné, tak po organizační stránce a s velmi zajímavým doplňkovým programem. Technického semináře se podle podpisové listiny zúčastnilo 92 osob. Poděkování patří hostitelům, organizátorům a všem, kteří se na průběhu semináře podíleli, všem přednášejícím a neméně i těm, kteří se zúčastnili. Ilustrační foto: Ing. J. Kotková( 1 – 3), Ing. J. Kotek ( 4 – 5)

Město Zlín, jeho historie a slavná jména Ing. J. Polínek První písemná zmínka o Zlíně se datuje z roku 1322, kdy ho koupila královna Eliška, vdova po králi Václavu II. Zlín byl v těchto letech feudálním panstvím, k němuž patřilo několik okolních vesnic. Nová slavnější éra začala v roce 1894, kdy ve městě založil svůj obuvnický podnik Tomáš Baťa. Jeho význam a věhlas rychle rostl. Z počátečních 120 zaměstnanců v roce 1900 se počet Baťových pracovníků rozrostl za třicet let na 42 tisíc lidí. 1894 - Nová éra Zlína: Tomáš Baťa (1876 1932) založil svůj obuvnický podnik

Moderní a poměrně mladé město Zlín je zajímavé zejména svou unikátní funkcionalistickou architekturou. Typické neomítnuté červené cihly, které jsou základním stavebním prvkem všech objektů, železobetonový skelet, rovná střecha a ocelová okna – to je charakteristika většiny dominantních staveb ve městě. Velká část Zlína vznikla ještě v dobách největší slávy Baťových obuvnických závodů. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se tvořil základ města, který prakticky přetrval až do dnešního dne. Tehdy vyrostla většina klíčových a dominantních objektů, včetně nejproslulejší 21. správní budovy obuvnické firmy – zlínského mrakodrapu, který byl jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Po zásluze získal společně s celým průmyslovým areálem ocenění stavba století. V roce 2002 bylo rozhodnuto, že se zlínský mrakodrap stane sídlem Krajského úřadu Zlínského kraje.

V duchu baťovské architektury byly postaveny komplexy školních budov, nemocnice nebo zlínské filmové ateliéry, ale i celé obytné čtvrtě, skládající se zejména z tzv. dvojdomků.

4


K významným budovám patří například Hotel Moskva v centru města, budova tržnice a Velké kino tvořící jeden unikátní komplex. V roce 2001 byla ve Zlíně založena samostatná vysoká škola – Univerzita Tomáše Bati. Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 na jeho dílo úspěšně navázal Jan Antonín Baťa. Po válce byly Baťovy závody znárodněny a převzaty komunistickým vedením. V roce 1947 byl Jan Antonín Baťa ve vykonstruovaném procesu v nepřítomnosti a bez důkazů odsouzen, že údajně nepracoval pro osvobození vlasti. Teprve po roce 1989 mohla být zveřejněna svědectví a dokumenty prokazující účelovost a nesmyslnost tohoto obvinění.

Jan Antonín Baťa

Tomáš John Baťa

Tomáš John Baťa, kanadský podnikatel českého původu, přichází na svět 17. září roku 1914 ve Zlíně jako syn Tomáše Bati st., zakladatele obuvnického koncernu Baťa. Těsně před okupací Tomáš John Baťa Československo v čele více než dvou set firemních odborníků (přes Belgii a Spojené státy americké) opouští a usidluje se v Torontu, kde zakládá obuvnickou společnost Bata Shoe Company. Nedaleko od Toronta pak zakládá město Batawa, které se má stát kanadským Zlínem. Ing. Jiří Hanzelka - 24. prosince 1920 narozen ve Štramberku, autor cestopisných reportáží široce společenského dosahu. Maturoval v roce 1938 na obchodní akademii v Praze. Ing. Miroslav Zikmund - 14. února 1919 narozen v Plzni, autor cestopisných reportáží široce společenského dosahu, maturoval v roce 1938 na reálném gymnáziu v Plzni. Oba v roce 1938 nastoupili na Vysokou školu obchodní, kde uzavřeli spolu blízké přátelství a začali plánovat zahraniční cesty. Studium dokončili kvůli uzavření českých vysokých škol až v roce 1946. Ing. Zikmund se usadil po ukončené svých cest ve Zlíně a žije zde dodnes, uprostřed svých sbírek a pečlivě vedeného archivu. Při své první zahraniční cestě v letech 1947-50 projela tato dvojice svým vozem Tatra 87 Afriku a Latinskou Ameriku. V letech 1959-64 podnikli cestu do Asie a Oceánie.

5

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Po roce 1968, kdy se výrazně angažovali ve prospěch reformních hnutí, jim bylo zakázáno veřejně publikovat, proto několik reportáží vydali v samizdatové edici Petlice. Z obou cest vytěžili velké množství materiálu, který společně zpracovali ve stovkách reportáží pro české i zahraniční noviny a časopisy, rozhlas i televizi. Natočili také čtyři celovečerní filmy. Svůj bohatý archiv a sbírky z cest věnovali Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Představení společnosti Technické služby Zlín, s.r.o. Ing. František Kostelník, Technické služby Zlín, s.r.o. Společnost Technické služby Zlín, s.r.o. byly založena v roce 1994 a jejím 100% vlastníkem je město Zlín. V současné době a v dnešním rozsahu činností má přibližně 200 zaměstnanců. Naše společnost je od roku 2005 držitel certifikátu ISO 14001. V dalším přehledu vám popíšu hlavní předměty naší činnosti a zastavím se podrobněji u oblasti veřejného osvětlení

Hlavní oblasti činnosti 1. 2. 3. 4.

Oblast nakládání s odpady Oblast pozemních komunikací Oblast dalších služeb Oblast veřejného osvětlení

Ad 1 Oblast nakládání s odpady

svoz komunálního (občanského) odpadu svoz odpadu od jiných subjektů mobilní svozy odpadů sběr a svoz tříděných odpadů s následným dotříděním na třídící lince provoz sběrných dvorů provoz skládky odpadů Suchý důl výroba biopaliva v biofermentoru

6

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Ad 2 Oblast pozemních komunikací

čištění chodníků, komunikací a jiných ploch opravy chodníků, komunikací a jiných ploch zimní údržba chodníků, komunikací a jiných ploch dopravní značení vodorovné i svislé sečení trávy podél komunikací

Ad 3 Oblast dalších služeb

provozování tržiště provozování parkovišť provozování veřejných WC pronájem reklamních ploch (vitrín v podchodech a nástěnek) výroba elektřiny ve fotovoltaické elektrárně (od 2008)

Ad 4 Oblast veřejného osvětlení

provoz a údržba veřejného osvětlení provoz a údržba světelné dopravní signalizace (semaforů) vánoční osvětlení převzetí provozu a údržby veřejného osvětlení

Celá oblast veřejného osvětlení je prováděna podle těchto zásad: Kvalita služeb – moderní stroje • Zákazníci se mohou spolehnout na kvalitu poskytovaných služeb v celém širokém spektru činností firmy, přičemž cena služeb je srovnatelná s konkurenčními firmami. Mimo jiné je to dáno i tím, že jsou používány moderní stroje i technologie. • Jedním z hlavních cílů společnosti je ochrana životního prostředí. Podpora řízení - kvalitní informace • Základním zdrojem informací jsou pasporty – zimní údržba, sečení, čištění, VO. Grafická část (mapové podklady) jsou zpracovány v GIS Gramis, popisná část (tabulková) v MS Excel nebo MS Access (pasport VO).

7

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 •

Pro on-line sledování vozidel používáme systém kontroly a dohledu firmy ECS Invention. Tento systém kombinuje klasický GPS systém se sledováním motorových a technologických údajů. Sleduje se nejen okamžitá poloha vozidla, ale i další parametry, např. otáčky motoru, stav hladiny paliva v nádrži a rychlost. Mimo to rovněž umožňuje sledovat činnosti technologické - např. spuštění/zvednutí radlice, činnost sypání, zvedání plošiny, zvedání odpadové nádoby apod.

Pasporty a ECS

Stručná historie obnovy VO ROK 2000 • Zpracování návrhu možného postupu obnovy VO ROK 2001 • Zpracování generelu VO města Zlína – Akté • RMZ a ZMZ schvalují převod VO do majetku TS Zlín • Zahájení zpracování pasportu VO – TS Zlín ROK 2002 • Světelně technické měření VO vybraných lokalit • Analýza dat z pasportu (rozváděče, sloupy, světelné body, spotřeby) • Zahájení realizace obnovy VO – SB a první regulátor

8


Ukázky grafů z analýzy dat v pasportu: Stožáry - stáří a Rozvaděče - Stav. Obdobným způsobem byly analyzovány veškeré komponenty soustavy VO, vč. stáří a sortimentního rozložení světelných zdrojů.

ROK 2003 • Zpracování návrhu obnovy VO na vybraných ulicích včetně rozváděčů a regulátorů • Zpracování auditu spotřeby el. energie (pasport, měření a fakturace) • První kontakty s firmou Siemens – nabídka vyhodnocena jako předčasná • Vlastní realizace obnovy dalších svítidel, rozváděčů a regulátorů • Vyhodnocení dosažených úspor u zrealizovaných lokalit • RJ požaduje zpracování externí nabídky na komplexní rekonstrukci VO ROK 2004 • Odeslána žádost o dotaci na ČEA (audit a obnova VO) • •

Požadavek komplexní obnovy se ukazuje jako příliš složitý ČEA schválila dotaci na obnovu ve výši 1,5 mil. Kč

• Došlo k rozdělení I. Etapy obnovy na dvě části První část • 2250 SB a 7 RVO s regulátory Reverberi • Realizace vlastními silami v období10/2004 – 10/2005

9

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 • Cena cca 10 mil. Kč Druhá část • 4000 SB a 35 RVO s regulátory Reverberi •

Na druhou část bude vypsáno výběrové řízení

Obnova VO - Realizace 1. a 2. části ROK 2005 • Pokračuje realizace 1. části obnovy VO, končí dle plánu • •

Vypsáno výběrové řízení na 2. část obnovy – vybrána firma Siemens Termín realizace 2. části obnovy 4/2006 – 10/2007

ROK 2006 •

Na jaře zahájena realizace 2. části obnovy, hlavní dodavatel firma Siemens, subdodavatel firma Elmo

ROK 2007 • Pokračuje realizace 2. části obnovy VO, končí dle plánu • Celkový finanční objem byl naplněn navýšením počtu regulátorů Přehledy úspor v průběhu realizace obnovy VO

10

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Přehled úspor v letech 2004 a 2005

Přehled úspor 2006

11

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Graf postupu obnovy

Pasportizace soustavy VO ve Zlíně

12


Systémy regulace soustav VO a finanční zdroje Ing. Luděk Hladký, ELTODO EG, a.s. Adaptivní osvětlení pozemních komunikací Vhodná třída osvětlení se vybírá na základě funkce pozemní komunikace, navrhované rychlosti, celkové uspořádání, intenzity dopravy, skladby uživatelů a environmentálních podmínek. Vyskytuje se mnoho dalších ovlivňujících parametrů, které se užívají na národních úrovních. V návrhu CIE 115:2007 se definují 3 základní třídy osvětlení M (motorová doprava), C (konfliktní oblast) a P (oblast pro pěší a pomalu pohybující se vozidla). Na rozdíl od normy ČSN EN 13 201 – 1 se zde navíc zavádí pojem optického vedení řidiče, řízení dopravy a podání barev světelných zdrojů. Samotný výběr třídy osvětlení je založen na váhovém činiteli (SWF) reprezentující aktuální stav sledovaných parametrů a nabývá hodnot -0.1, -0.5, 0, 0.5, 1 (viz. tabulka 1). Výpočet čísla třídy osvětlení se určí ze vztahu (třída osvětlení M se navrhuje v šesti kategoriích M1 až M6): M = 6 – SWF Časové změny parametrů mohou v konečném důsledku znamenat přizpůsobení hladiny osvětlení, kdy osvětlovací soustava dynamicky reaguje na aktuální stav. Přitom je nutné, aby změna úrovně osvětlení neměla vliv na další parametry osvětlení. Snížení příkonu osvětlovacích soustav nemá mít vliv na rovnoměrnost jasu ani na kontrast objektů. Uvádí se, že jednotlivé státy si na své národní úrovni definují mezní hodnoty sledovaných parametrů. V případě špatného počasí, práce na komunikaci či dopravní nehodě by měl být stupeň osvětlení na jmenovité úrovni nezávisle na intenzitě dopravy.

13


Parametr

Možnosti

Rychlost

Váhový faktor (WF)

Vysoká

1

Střední

0

Velmi vysoká

0.5

Střední

0

Nízká

Druh dopravy

Velmi nízká

-1

Smíšená s vysokým procentem nemotorizované dopravy

1

Smíšená

0.5 1 0

Vysoká

1

Střední

0

Vyskytují se

1

Nevyskytují se

0

Velmi vysoký Jas okolí

0

0

Směrově rozdělená Ne komunikace Ano

Parkující vozidla

1

-0.5

Pouze motorizovaná

Intenzita křižovatek

1

1

Vysoká Intenzita dopravy

Vybraný WF

0 0 0

1

Vysoký

0.5

Střední

0

Nízký

0

-0.5

Velmi nízký

-1

Špatné

0.5

Optické vedení / říDobré zení dopravy Velmi dobré

0

0

-0.5 Suma WF

Číslo třídy osvětlení M = 6 – SWF

SWF = 2

• TABULKA 1: PARAMETRY PRO VÝBĚR TŘÍDY OSVĚTLENÍ M

Inteligence osvětlovacích soustav – jaký stupeň? Osvětlovací soustavy pozemních komunikací je možné provozovat s různým stupněm inteligence v závislosti na potřebách provozovatele, topologie osvětlovací soustavy, počátečních a provozních nákladech apod. Míra inteligence je především dána rozsahem a lokalizací akčních a měřících členů, a tím i rozsahem řízení a monitoringu osvětlovací soustavy. V zásadě lze rozdělit telemanagementové systémy s inteligencí v rozvaděči, ve svítidle nebo jejich kombinací.

Inteligence v rozvaděči centrální dispečink

Systémy, které jsou založeny na inteligenci rozvaděče zajišťují zpravidla dálkové řízení spínání, regulaci a monitorování provozních a poruchových stavů osvětlovací soustavy. Řídící jednotka v rozvaděči obvykle monitoruje s určitou přesností, například v kombinaci s elektroměrem, elektrické veličiny jako je proud (identifikace výpadku skupiny světelných zdrojů), napětí (výpadek napájení), účiník (kvalita elektrické energie), odebíraný činný i jalový výkon každé fáze (identifikace

mobilní řízení

rozvaděč VO

off-line service

14

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 černého odběru), spotřeba elektrické energie (přehled o platbách). Zpravidla je možné získat i informaci o stavu hlavního jističe a stavu dvířek rozvaděče (neautorizovaný vstup). Vícestupňová nebo plynulá regulace je zpravidla zajišťována centrálním napěťovým regulátorem na bázi transformátorů nebo fázových měničů. Řídící jednotka obvykle zajišťuje spínání osvětlovací soustavy na základě podnětu astronomických hodin nebo fotobuňky a je vybavena komunikačním GPRS modulem nebo jinou WAN technologií pro komunikaci s centrálním dispečinkem v důsledku výskytu poruchy, chybné činnosti, modifikaci provozního diagramu, stažení aktuálních dat. Běžně se pro tyto činnosti využívá řídící jednotky regulačního zařízení, které je umístěno jako celek v samostatném rozvaděči.

Inteligentní osvětlovací soustavy s inteligencí v rozvaděči Systémy se vyznačují nižšími investičními nároky a malými nároky na vlastní údržbu, prioritou je především úspora elektrické energie v době se sníženou intenzitou provozu. Systémy umožňují stabilizaci napětí v místě na přívodu, tzn. úsporu spotřeby elektrické energie při přepětí a zajištění jmenovitého osvětlení při podpětí v síti. Systémy neposkytují detailní informaci o světelném zdroji a obvykle jsou na inteligentní rozvaděč napojeny oblasti s různými požadavky na třídu osvětlení. Z důvodu centrální regulace nejsou využívány pro osvětlovací soustavy, které jsou napájeny například společně s domovními přípojkami apod.

Inteligence ve svítidle Inteligentní systémy, které jsou zpravidla tvořeny stmívatelným předřadníkem v kombinaci s řídící jednotkou ve svítidle zajišťující dálkové řízení (spínání, plynule nastavitelnou regulaci, stabilizaci) jednotlivých světelných zdrojů a monitorování jejich provozních stavů (stav světelného zdroje - zapnuto / vypnuto), regulační režim, provozní hodiny, počet zápalů, elektrické parametry, spotřeba elektrické energie, případné problémy s datovou komunikací, výpadek zdroje (předřadníku) v reálném čase, pracují v síti jako aktivní komunikační opakovače a umožňují implementovat programová schémata např. pro stav alarmu při redukci napětí zdroje signalizující konec života. Řídící jednotka ve svítidle komunikuje přes silové vedení (např. pomocí technologie LonWorks), speciální řídící kabel nebo bezdrátovou síť (GSM, rádio apod.) s nadřazenou řídící jednotkou s koncentrátorem dat, která se umisťuje do vhodného místa sítě a komunikuje zpravidla bezdrátově s řídícím telemanagementovým centrem. Systém se vyznačuje individuálním řízením jednotlivých svítidel či jejich skupin dle třídy osvětlení, individuální stabilizaci světelného toku jednotlivých zdrojů, ale také zvýšenými nároky na provoz a údržbu inteligentních prvků.

dopravní detektor

centrální dispečink

luxmetr

Redukovaný režim

Nominální režim

bezdrátová komunikace

komunikace po silovém vedení Vypnuto řídící jednotka + koncentrátor dat

INTELIGENTNÍ OSVĚTLOVACÍ SOUSTAVY S INTELIGENCÍ VE SVÍTIDLE

15

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Inteligence v rozvaděči a ve svítidle Obecně lze výše zmíněné varianty vzájemně kombinovat, doplňovat a rozšiřovat v závislosti na požadavcích zákazníka, typologie osvětlovací soustavy apod. V ideálním případě nabízí plně telemanagementový systém možnost výrazného zjednodušení údržby (signalizace o výpadku výbojky) a plánování obnovy osvětlovacích systémů (databáze pro evidenci stavů a možnost vyhodnocení operativních činností), ovšem také klade výrazně větší nároky na vlastní údržbu a provoz.

Možnosti financování energeticky úsporných systémů Pro financování energeticky úsporných systémů lze využít finanční model EPC (Energy Performance contracting). Základním principem EPC je splácení realizovaného projektu z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energii. Realizaci projektu energetických úspor na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb – ESCO (Energy Service COmpany). ESCO zákazníkovi zaručí dosažení úspor energie ve spotřebě a výši budoucích nákladů na energii. Podstatné a rozhodující pro konečnou spokojenost zákazníka i ESCO je důsledné a jednoznačné definování poskytované garance ze strany ESCO vůči zákazníkovi ve smlouvě o energetických službách se zárukou. Investice, úroky a náklady na služby ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně. V zásadě může být takový model rozdělen do dvou skupin v závislosti na časové relaci klientské účasti na nárok z uspořených provozních nákladů, jedná se o tzv. trvalý model a účastnický model. Oba modely mají společné, že doba kontraktu je rozdělena do dvou fází: přípravná fáze a fáze plnění smluvní činnosti. V případě trvalého modelu má ESCO nárok na uspořené náklady v plné výši během celého trvání kontraktu, klient navíc může platit ESCO i smluvní sazbu za odpovídající ušetřené provozní náklady. V případě účastnického modelu, klient se aktivně podílí na uspořených nákladech již od zahájení činnosti. Míra klientské účasti je stanovena ve smlouvě a obvykle bývá nejméně 10% dosažených úspor. Účast většinou znamená delší smluvní trvání. Po ukončení PC klient hospodaří se sníženými provozními náklady a může se dohodnout na smluvní sazbě s ESCO za servis implementovaného zařízení. náklady na energii [Kč/rok] roční náklady - snížené náklady = uspořené náklady (smluvní sazba) Roční náklady

klientův podíl uspořených provozních nákladů klientův podíl uspořených provozních nákladů (smluvní sazba)

Snížené náklady

Ukončení PC (účastnický model) Zahájení hlavní činností PC

čas [rok]

Ukončení PC (trvalý model)

• PRINCIP METODY „PERFORMANCE CONTRACTING“

Výhodou metody EPC je především dosažení úspor nákladů na energii bez nutnosti vynaložení vlastních finanční investic na realizaci úsporných opatření současně při garanci dosažených výsledků.

16


Aplikace regulace a telemanagementu ve VO města Zlín Ing. Jaroslav Polínek, AKTÉ spol. s r. o. Veřejné osvětlení je složitý světelnětechnický systém, jehož provoz, údržba a koncepce rozvoje vyžadují profesionální přístup. Je tomu tak zejména proto, že jde o velmi nákladný systém z hlediska spotřeby elektrické energie i z hlediska údržby a obnovy. V rámci energetického managementu se řeší energetická optimalizace provozu systému veřejného osvětlení. K energetické optimalizaci vedou tři cesty: - energetická optimalizace vlastní osvětlovací soustavy, - regulace osvětlení zařazením regulačních systémů, - optimalizace systému řízení a monitorování, tzn. použití tzv. telemanagementu. Město Zlín přistoupilo v letech 2003 až 2007 k radikální obnově převážné části systému VO. V jejím rámci byl postupně redukován instalovaný výkon z původních 1 850 kW na současných 1100 kW při celkovém přibližném počtu 10 000 světelných bodů. Rovněž byl uveden do provozu systém regulace a byl využit telemanagement.

Regulace Vzhledem ke skutečnosti, že osvětlení komunikací podle ČSN EN 13201 lze přizpůsobit hustotě provozu, používají se dnes systémy plynulé regulace. Tím je redukován odběr elektrické energie v době sníženého provozu. Celková míra úspor spotřeby elektrické energie se pohybuje mezi 30 a 40 %. Kromě úspory energie se snižují náklady na údržbu (výměnu výbojek) tím, že se regulací prodlouží jejich život až na dvojnásobek. (pozn. redakce: tento údaj se vyskytuje v souvislosti s provozem výbojových zdrojů na snížené napětí poměrně často, není však doložen ani v laboratorních podmínkách, ani v terénním sledování – viz např. práce VŠB prof Sokanský a další) Ve městě Zlín byl zvolen systém amplitudové regulace italské firmy Reverberi Enetec. Napětí (V)

Příkon (W)

Světelný tok (%)

Příkon (%)

250

194

130,6

123,6

240

176

115,9

112,1

230

157

100,0

100,0

220

140

84,9

89,2

210

122

69,0

77,7

200

108

56,5

68,8

190

95

45,7

60,5

180

86

37,1

54,8

Tab. 1 Parametry sod.výbojky 15O W

Obr. 1 Úspora el. Energie regulací

v závislosti na napětí

Amplitudová regulace Tento způsob regulace osvětlení funguje na principu změny efektivní hodnoty napětí, která nastává změnou amplitudy napětí. Regulační systém je založen na transformátorové regulaci ve výkonové řadě od 8 do 140 kV·A. V systému VO města Zlín bylo instalováno přibližně 90 regulátorů o jmenovitém výkonu od 8 do 45 kV·A, které regulují asi 900 kW elektrického příkonu.

17

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Systém je vhodný zejména pro plynulou regulaci vysokotlakých sodíkových výbojek pracujících s konvenčními předřadníky. Hodnoty jednotlivých veličin v průběhu regulace, tj. při změně efektivní hodnoty napětí u systému Reverberi, jsou uvedeny v tab. 1. Z tabulky je zřejmé, jak je důležitá stabilizace napětí. Zde se uplatňují dva aspekty stabilizace napětí: • úspora spotřeby elektrické energie při přepětí, • zajištění kvality – požadované osvětlenosti při podpětí. Například při přepětí 240 V vzrůstá spotřeba elektrické energie zhruba o 12 %, naopak při podpětí např. 210 V klesá světelný tok až o 31 %. Předností systému Reverberi je možnost stabilizovat jmenovité (nebo zvolené) napětí v osvětlovacím systému i na vyšší úrovni, než je v dané chvíli síťové napětí.

Kvantifikace úspor Základní údaje osvětlovacího souboru bez regulace a s regulací jsou uvedeny v tab. 2

Osvětlovací systém

Doba provozu

Počet svítidel 70 W, 100 W, 150 W

Celkový instalovaný výkon

Roční spotřeba elektrické energie

Platby za spotřebovanou elektrickou energii (1,75 Kč/kWh)

Náklady na údržbu

Celkové roční provozní

(výměnu zdrojů apod.)

náklady

h/rok

ks

kW

kWh/rok

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

bez regulace

4 200

asi 8 000

900

3 780 000

6 615 000

1 500 000

8 115 000

s regulací

4 200

asi 8 000

900

2 457 000

4 299 750

800 000

5 099 750

Tab. 2 Porovnání spotřeby elektrické energie a nákladů osvětlovacího systému bez regulace a s regulací

Telemanagement Pod tímto pojmem se v oblasti veřejného osvětlení rozumí systémy dálkového spínání, řízení a monitorování provozních a poruchových stavů jednotlivých částí systému. Nejčastěji je telemanagement používán právě u rozváděčů veřejného osvětlení vybavených regulací, dále u standardních rozváděčů veřejného osvětlení a zavádí se i při monitorování jednotlivých svítidel systému veřejného osvětlení. V systému VO města Zlín je použit decentralizovaný systém řízení a monitoringu.

Obr. 2 Schema telemanagenementu

18

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Decentralizovaný systém řízení a monitoringu Tento systém je vytvořen tak, že „inteligence“ je dislokována přímo do rozváděčů veřejného osvětlení a tyto komunikují s centrem, jen pokud je to nezbytně nutné. Příkladem takového systému je řešení použité v rozváděčích Reverberi. Aby nemuselo být VO denně zapínáno a vypínáno z centra, je rozváděč Reverberi vybaven centrální jednotkou LIT (Lighting Intelligent Tutor), která obsahuje velmi přesné (±1 min/rok) astronomické hodiny, a každý rozváděč provede úkon sepnutí synchronně, ale samostatně. Centrální jednotka LIT je vybavena softwarem L.E.M (Lighting Energy Manager), který řídí regulaci, snímání a záznam elektrických parametrů, jako je vstupní a výstupní napětí v každé fázi a proud v každé fázi. Dále provádí výpočet účiníku odběru každé fáze, výpočet odebíraného činného a jalového výkonu každé fáze. Dalšími záznamy je doba provozu, seznam alarmů apod. Tato centrální jednotka může komunikovat s centrem buď přímo přes kabelové propojení s PC, nebo dálkově prostřednictvím modemu GSM. Tato komunikace se využívá, jen je-li to nezbytné, např. při: • hlášení poruchy, • modifikaci programového nastavení režimu regulace, • stažení záznamu dat

Hodnoty jednotlivých veličin v průběhu regulace, tj. při změně efektivní hodnoty Průběh výstupního regulovaného výkonu v závislosti na čase je zřejmý z obr. 3 a průběh odpovídajícího regulovaného napětí je na obr. 4.

Obr. 3 Výstupní regulovaný výkon

Obr4 Výstupní regulované napětí

Uvedené systémy umožňují centralizovat informace do řídicího velína a ve spolupráci s pasportem VO v digitální podobě průběžně evidovat veškeré činnosti a provádět statistická vyhodnocení za zvolené časové období. Takové systémy jsou základem efektivní a systémové údržby, provozu a obnovy osvětlovacích systémů veřejného osvětlení.

19


Možnosti regulace nap. napětí zdroje ve svítidle: ECOLUM, inteligence se snoubí s úsporou uvnitř svítidla Josef Neduchal, DNA s.r.o. Úvod Před 12 lety se rozhodla městská rada v Caldes´de Estrac rekonstruovat síť veřejného osvětlení za použití řízeného elektronického předřadníku ECOLUM od španělského výrobce APEIN ze Zaragozy. Jako první městečko ve Španělsku mělo tak možnost si ověřit přímo v provozu, do jaké míry se potvrdí to, co do té doby bylo známo o tomto výrobku pouze z laboratorních měření. Po vyhodnocení výsledků této „testovací zóny“ byla zjištěna úspora elektrické energie ve výši 40%. A zaznamenán značný pokles nákladů na údržbu díky stabilizaci příkonu v celé sledované síti veřejného osvětlení. Provedený průzkum mezi obyvateli tohoto horského městečka, které se nachází poblíž Barcelony, potvrdil významný pokrok, pokud jde o spolehlivost provozu. Automatické snížení příkonu a s tím spojený úbytek světelného toku nebyl obyvatelstvem prakticky zaznamenán. Zvýšila se bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a ubylo významnou měrou závažných trestných činů, jako jsou např. krádeže automobilů, pokusu o vloupání apod. Z důvodu úspory totiž veřejné osvětlení bylo v nočních hodinách vypínáno. Po provedené legislativní úpravě v regionu Barcelona obec obdržela od státu 4% bonifikaci z celkového ročního odběru elektrické energie. Takto získané finanční prostředky, včetně financí získaných díky úspoře elektrické energie, mohly tak být investovány např. do obnovy infrastruktury. Elektronický řízený předřadník ECOLUM přinesl velmi významný pokrok v rámci celkového řešení problematiky veřejného osvětlení, kontroly a úspory energie v této lokalitě. Od té doby bylo společností APEIN realizováno bezpočet instalací nejen ve Španělsku ale i v jiných zemích např. Číně, Singapuru, Novém Zélandu, Tunisu, Portugalsku, Francii, Chile, Rusku, Řecku, Slovensku a také v České Republice.

Garance spolehlivosti provozu V současné době přicházíme na trh s inovovaným předřadníkem ECOLUM EC4, který ve srovnání s typem EC3 kromě menších rozměrů ( 123x79x33mm – dříve 160x100x56mm ) doznal změn také po technické stránce ( 7 spínačů – dříve 8, celo plastové provedení ). ECOLUM EC4 je kompaktní elektronická napájecí jednotka nahrazující standardní výbavu ve svítidle tzn. elektromagnetický předřadník, kompenzační kondenzátor a zapalovač. Umožňuje např. řízení proudu při startu výbojky, což znamená použití nižší výkonové řady jističů a s tím spojenou optimalizaci dodávky proudu ze sítě. Kromě toho stabilizace příkonu je v rozsahu 180 – 253V a start výbojky je zaručen při teplotě -20 až +60°C. Dosahuje se tak snížení počtu kusových výpadků výbojek, což vede k minimalizaci nákladů na údržbu soustavy veřejného osvětlení a prodloužení životnosti výbojek až o 50%.

Maximální hospodárnost Ukazatelem hospodárnosti je účiník, který v rozmezí 0,4 až 0,6 u výbojek se standardními předřadníky bez individuální kompenzace má za následek zvýšení finančních nákladů, zvětšení tepelných ztrát v síti. Výrobce energie naproti tomu požaduje navrhovat systémy, kde účiník předřadníků bude minimálně 0,95. ECOLUM garantuje účiník min. 0,96.

Zajištění bezpečnosti na pozemních komunikacích Pomocí spínačů umístěných na předřadníku se nastavuje automatické snížení příkonu o 40% v průběhu provozu veřejného osvětlení a jeho opětovné navrácení na plný příkon v ranních hodinách. Bezpečnost silničního provozu je tak plně zajištěna i v zimním období. Díky této zcela originální funkci se řízení osvětlení realizuje bez nutnosti instalování dodatečné řídící linky. 20

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Životnost, návratnost investice Životnost předřadníku je stanovena na hodnotu 90.000 hod při teplotě 70°C na Tc bodě předřadníku, což při celkovém ročním provozu cca 4200 hod je přibližně 20 let. Návratnost vložené investice do předřadníku ECOLUM se pohybuje v rozsahu 2 – 4,5 roku dle příkonu ( 150, 100, 70 a 50W ), počítáme-li se sazbou C2=1,96 Kč platnou v rámci středočeského kraje. S nárůstem ceny energie lze v krátké budoucnosti předpokládat snížení doby návratnosti na úroveň 1,5 – 3,5 roku, což jistě stojí za úvahu. Pozn.: Nyní k dodání EC4-50, EC4-70, EC3-100, EC3-150 ( EC4-100 a 150 k dispozici v 01/2008 )

ECODEM, prezentace úspory rychle a snadno Funkci a úsporu energie předřadníku ECOLUM je možno prezentovat pomocí předváděcího programu ECODEM, který lze na požádání zaslat elektronickou poštou včetně návodu k použití. Součástí dodávky předřadníků je návod k obsluze s podrobným popisem funkce a nastavení provozních režimů řízení příkonu.

Závěr Jak je vidět z výše uvedeného, použití elektronického předřadníku je velmi důležité jak z hlediska hospodaření s finančními prostředky ve veřejném osvětlení tak i po stránce ekologie. Uspořené finanční prostředky za energii tak mohou obce, města investovat do jiných oblastí své činnosti. Zvyšování účinnosti veřejného osvětlení je v souladu s našimi závazky v rámci podepsané dohody z Kjóto, týkající se snižování zátěže na životní prostředí. Výrobci svítidel jako např. Elektrosvit Svatobořice, Eltodo, Elektro-Lumen, Energorozvody Rapotín, Indal, Ing. L. Vyrtych, mají dostatečné zkušenosti s montáží předřadníku ECOLUM ve svých svítidlech. Je nutné ale podotknout, že použití tohoto typu elektronického předřadníku v masovějším měřítku se neobejde bez podpory a spolupráce všech zainteresovaných stran včetně vládních a nevládních institucí, legislativních orgánů. Všude, kde byly použity elektronické předřadníky ECOLUM, v závislosti na zvoleném provozním režimu dosahovala úspora elektrické energie až 40%. Dokladem toho jsou např. reference , viz rubrika řízení venkovního osvětlení na www.dna.cz

Osvětlení přechodů –doplňkové osvětlení Ing. Tomáš Novák PhD., Prof. Ing. Karel Sokanský, CSc., VŠB TU Ostrava

21


22


Měření jasu na přechodech a v tunelech digitálním jasovým analyzátorem LMK 2000 mobile advanced. Ing. Zdislav Žwak, Prof. Ing Karel Sokanský, CSc., VŠB-TU Ostrava Úvod V dnešní době se čím dál častěji požaduje měření jasů v různých oborech. Ať se jedná o měření veřejného osvětlení či například automobilových světlometů, je téměř vždy zapotřebí dosáhnout vyššího rozlišení při měření a co nejmenšího úhlu tak, aby bylo měření bodové. Pro tato měření se hodí moderní digitální měřicí přístroje, které splňují dané požadavky. Takovýmto měřícím přístrojem je digitální jasový analyzátor LMK mobile advanced.

Měřící zařízení K měření se využívá digitální jednooká zrcadlovka, která zaznamená reálnou scénu v digitální podobě na paměťové médium pomocí CMOS snímače. Principem měření je pořízení snímku reálné scény a jeho následný převod na jasovou mapu pomocí programu LMK 2000. Zařízení je možno využít k zjištění jasových parametrů veřejných komunikací, veřejného osvětlení, přechodů pro chodce, chodníků, tunelů, dále z hlediska hygieny pro zjištění kontrastů při umělém osvětlení v pracovních prostorech, školních učebnách apod. a v neposlední řadě také k určení rušivého světla.

Programové vybavení LMK 2000 Ke zpracování naměřených snímků slouží software LMK 2000. Jako podklad k vyhodnocení jsou použita data ve formátu CR2, ve kterém je obraz zaznamenám ve formě RAW snímku, jenž obsahuje „surová data“, což znamená, že zaznamenaná informace je uložena v původní podobě, bez dodatečných korekcí, jak je tomu u jiných formátů (JPEG, BMP, apod.). Při měření je možno využít celý rozsah a nastavit úroveň expozice např. na +/-2, čímž se scéna zaznamená na tři samostatné snímky s úrovněmi -2.00 EV, 0.00 EV, +2.00 EV. Z naměřeného snímku je vytvořen jasový kanál, ve kterém je uložena informace o hodnotě jasu pro daný makropixel. Makropixel obsahuje 4 pixely (R, G1, B, G2), ve kterých je uložena hodnota zaznamenaná CMOS snímačem fotoaparátu. Přizpůsobení relativní spektrální citlivosti systému k V- λ funkci je provedena pomocí numerické matice. Informaci uloženou v jasovém kanále je dále možné zpracovávat a vyhodnocovat měřený objekt podle žádané metodiky či normy.

Ukázka měření Při měření se nejprve pořídí fotografie reálné scény, která se později vyhodnotí. Fotografie je pořízena kalibrovaným fotoaparátem s kalibrovaným objektivem. Z reálného snímku se vypočítá jasový kanál, který je možné zobrazit v libovolných barvách . Problém nastává při rozlišení úrovní nízkých jasů, nebo když je scéna příliš homogenní na to, aby došlo k dobré subjektivní čitelnosti jasového snímku s lineární stupnicí. K tomu slouží logaritmická stupnice, pro kterou můžeme nastavit šest různých hodnot zobrazení. Jasový analyzátor LMK mobile advanced se skvěle hodí pro měření přechodů pro chodce. S jeho pomocí je snaha o vytvoření metodiky vyhodnocení nasvětlení přechodů pro chodce. Využívá se měření jasu přechodu a jeho okolí v režimu bez přídavného nasvětlení a v režimu se zapnutým přídavným nasvětlením (obr.2).

23


Obr. 2 – reálný snímek přechodu pro chodce

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Lum-1 Lum-2 Lum-5

L( c d/m ˛)

L(c d/m ˛)

Z pořízených snímků se vypočte jasová mapa, kterou je možno libovolně vyhodnotit (obr.3).

0

50

100

150

200

250 L(Pixel)

300

350

400

450

500

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Lum-1 Lum-2 Lum-5

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

L(Pixel)

Obr. 3 – jasová mapa s průběhy jasů

Změnu jasových poměrů vůči nenasvícenému přechodu lze například určit zjištěním změny kontrastů. Takto se dá vyhodnotit: Kontrast figurant – pozadí: Nenasvětlený přechod: K= - 0,3 negativní - platí pro tmavé oblečení K= 4 pozitivní - platí pro světlé oblečení

Nasvětlený přechod: K= 1 pozitivní - platí pro tmavé oblečení K= 13,7 pozitivní - platí pro světlé oblečení

Kontrast přechod – pozadí: Nenasvětlený přechod: K= 1,9 pozitivní

Nasvětlený přechod: K= 5,7 pozitivní

24

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Krom jiných měření je dalším zajímavým měřením vyhodnocení jasů v tunelu. Jedná se o vyhodnocení jasových poměrů v tunelu, zde konkrétně v tunelu Sitiny, Bratislava, Slovensko, kde se měří všechna pásma pro různé režimy osvětlení (obr.5) Obr. 5 – průběhy jasu pro adaptační zónu, 100% osvětlení Západní trouba, průběh průměrného jasu pro měření v osách jízdních pruhů 600

500

L [cd/m2]

400

300

200

100

0 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 vzdálenost [m]

udržovaná hodnota P

udržovaná hodnota L

vypočítané hodnoty

14380

Západní trouba, průběh průměrného jasu na stěnách pro měření v osách jízdních pruhů 300

250

Jas [cd/m2]

200

150

100

50

0 0

50

100

150

200

250

Vzdálenost [m] LL

LP

PL

PP

Poznámka red.: Vzhledem k tomu, že naše reprodukční technika umožňuje pouze černobílé zobrazení, je snížená informační hodnota řady obrázků a některé musely být vypuštěny..

25


Pasportizácia verejného osvetlenia Ing. Peter Janiga , Slovenská technická univerzita, Bratislava

Zhodnotenie • Klasické mapovanie - presnejšie, najmä v miestach so slabým signálom GPS - zachytáva aj orientáciu

26

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 •

GPS mapovanie - rýchlejšie pri práci v teréne (mapovanie, dohľadávanie), - presnejšie pri mapovaní bez mapových podkladov alebo s nepresnými podkladmi - širšie softwarové možnosti

Poznámka red.: Vzhledem k tomu, že naše reprodukční technika umožňuje pouze černobílé zobrazení, je snížená informační hodnota řady obrázků.

Provoz sodíkových výbojek na regulovaných soustavách v Praze Ing. Jiří Skála Vážené dámy, vážení pánové, ELTODO patří bezesporu mezi přední společnosti, které provádějí testy sodíkových světelných zdrojů v terénních podmínkách ve velkém rozsahu. Snahou těchto terénních testů je prověřit katalogové hodnoty výrobců sodíkových zdrojů, porovnat je se skutečností a nalézt optimální poměr mezi investicí a provozními náklady na provoz veřejného osvětlení. Nejlevnější světelný zdroj nemusí být zdaleka tím nejlevnějším! Poslední přednáška na toto téma byla uskutečněna v nádherném prostředí Lednicko-Valtického areálu v dubnu roku 2004. Přednáška byla zaměřena na prezentaci výsledků životnosti sodíkových zdrojů instalovaných ve „starých“ a „nových“ svítidlech. Jedním ze závěrů bylo rozhodnutí v těchto terénních testech pokračovat a to na srovnatelných souborech sodíkových zdrojů od více výrobců. Pro terénní zkoušky jsme se rozhodli instalovat kromě dosud používaných světelných zdrojů GE a Philips i světelné zdroje OSRAM. Pro porovnání „levných“ světelných zdrojů, které jsou podle obchodníků „výhodnou koupí“ jsme se rozhodli nakoupit i světelné zdroje NARVA. S ročním odstupem byly do testů zařazeny i světelné zdroje SYLVANIA (do tohoto vyhodnocení jsou zařazeny i tyto světelné zdroje, které byly instalovány do konce září 2006). Všechny tyto světelné zdroje byly instalovány v rámci plánovaných skupinových výměn světelných zdrojů, které se provádějí pravidelně po 4 letech. Z tohoto důvodu se instalace některých výkonových řad prodloužila a oddálila tak o několik měsíců hromadné vyhodnocení. Cílem terénních zkoušek je ověření katalogových hodnot úmrtnostních křivek jednotlivých světelných zdrojů v reálných podmínkách a vzájemné porovnání. V reálných podmínkách jsou světelné zdroje vystavovány souvislým vibracím, jednorázovým otřesům, změnám napájecího napětí, skutečným klimatickým podmínkám a provozním parametrům předřadníků a tak je předpoklad, že výsledné úmrtnostní křivky budou odlišné.

typ výbojky

počet ks

GE Standard 50 W

300

GE Standard 70 W

295

GE XO 100 W

300

GE XO 150 W

289

CE XO 50 W

292

GE XO 70 W

287

NARVA stand. 100 W

174

NARVA stand. 70 W

290

OSRAM stand. 70 W

299

OSRAM super 4 Y 50 W

293


286


276


270

PHILIPS stand. 70 W

293

SHP-TS Super 100 W

276

SHP-TS Super 150 W

105

SHP-TS Super 50 W

319

SHP-TS Super 70 W

139

SONT PIA plus 50W

296

SONT PIA plus 70W

294

SONT PIA plus 100W

297

SONT PIA plus +50W

277

Celkový součet

5946

Počty kusů zdrojů ve sledovaných souborech podle typů

27

Zpravodaj SRVO 3 – 2007 Pro vyhodnocení nám posloužily informace informačního systému společnosti, kde jsou o každém světelném zdroji vedeny přesné informace od instalace až po její výměnu. Tyto informace nám také umožňují vyloučit ze statistik všechny světelné zdroje, které ukončily životnost vlivem vnějšího vlivu (vandalismus, plánovaná výměna, vliv tlumivky a zapalovače) V další části jsou uvedeny výsledné úmrtnostní křivky seskupené dle výrobců a výkonových řad. Pro možnost rychlého optického porovnání je časová osa všech grafů shodná. Tyto výsledky lze vyhodnotit ze dvou hledisek: prvním hlediskem je hodnocení výsledků v rámci daného výrobce, druhým pak hodnocení výsledků v rámci dané výkonové řady světelných zdrojů. Pozn. red.: V popisku tabulek pod jednotlivými grafy jsou sledované soubory podle typů zdrojů označené číslem a křivky v grafu jsou označeny shodnými čísly s číslem souboru pro čitelnost grafů v černobílém tisku.

6

5

1

2

4

3

TABULKA 1: 1- GE STAND. 50 W, 2 - GE STAN. 70 W, 3 - GE XO5O W, 4 - GE XO 70 W, 5 -GE XO 100W, 6 - GE XO 150 W

4

5

1 3 2

TABULKA 2: 1 - PHILIPS STAND. 70 W, 2 -SONT PIA PLUS 50 W, 3 - SONT PIA PLUS 70 W, 4 - SONT PIA PLUS 100 W, 5 - SONT PIA PLUS 150 W

28


5

4

1 2

3

TABULKA 3: 1 - OSRAM STAND 70 W, 2 - OSRAM SUPER 4Y 50 W, 3 - OSRAM SUPER 4Y 70 W, 4 - OSRAM SUPER 4Y 100 W, 5 - OSRAM SUPER 4Y 150 W

1 4

2 3

TABULKA 4: 1 - SHP TS SUPER 50 W, 2 - SHP TS SUPER 70 W, 3 - SHP TS SUPER 100 W, 4 - SHP TS SUPER 150 W

4

5

3

2

1

TABULKA 5: 1 - OSRAM 4 Y 50 W, 2 - GE STAND 50 W, 3 - GE XO 50 W, 4 - SONTPIA PLUS 50 W, 5 - SHPTS SUPER 50 W

29


1 2

3

4

TABULKA 6: 1 - OSRAM STAND 70 W, 2 - GE STAND 70 W, 3 - PHILIPS STAND 70 W, 4 - NARVA STAND 70 W

2

1

TABULKA 7: 1 - NARVA STAND. 70 W, 2 - NARVA STAND. 100W

3

1

4

2

TABULKA 8 1 - OSRAM SUPER 4Y, 2 - GE XO 150 W, 3 - SONT PIA PLUS 150 W, 4 - SHP TS SUPER 150 W

30


3

2

4 1

5

TABULKA 9 1 - OSRAM PLUS SUPER 4Y 1OO W, 2 - GE XO 1OO W, 3 - SONT PIA PLUS 100W, 4 - SHP TS SUPER 100 W, 5 - NARVA STAND. 100 W

4 2

3

1

TABULKA 10 1 - OSRAM SUPER 70 W, 2 - GE XO 70 W, 3 - SONT PIA PLUS 70 W, 4 - SHP TS PLUS 70 W

Společnost ELTODO-Citelum, s.r.o. spolupracuje na pravidelném vyhodnocování dosahovaných výsledků s předními výrobci světelných zdrojů, kteří využívají těchto informací k neustálému prověřování a zdokonalování svých výrobků pro udržení konkurenceschopnosti. Tyto výsledky jsou přijímány i jednotlivými provozovateli, kteří se snaží stále nacházet úspory na provoz veřejného osvětlení. Vhodným výběrem světelného zdroje lze podstatně snížit provozní náklady na provoz veřejného osvětlení.

31

2007

Recommend Documents