2007

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra obchodního práva

Diplomová práce ZÁNIK ÚČASTI SPOLEČNÍKA NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V JUDIKATUŘE ČESKÝCH VYŠŠÍCH SOUDŮ

Lucie Kotyzová 2006/2007

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným v judikatuře českých vyšších soudů“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.

OBSAH 1 ÚVOD .................................................................................................................................... 4 2 PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA S.R.O.................................................................. 6 2.1 POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮ..................................................................................................... 6 2.2 PRÁVA SPOLEČNÍKŮ............................................................................................................ 8 2.3 VZNIK A ZÁNIK SPOLEČNICKÉHO VZTAHU..............................................................................10 2.3.1 Vznik právního vztahu společníka ke společnosti s r.o........................................10 2.3.2 Zánik právního vztahu společníka k s.r.o............................................................ 11 3 ZPŮSOBY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O................................................ 14 3.1 PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU ............................................................................................14 3.1.1 Zánik účasti společníka převodem jeho obchodního podílu................................14 3.1.2 Judikatura............................................................................................................ 16 3.1.3 Závěr.................................................................................................................... 18 3.2 SMRT SPOLEČNÍKA – FYZICKÉ OSOBY................................................................................... 19 3.2.1 Zánik účasti společníka fyzické osoby jeho smrtí................................................ 19 3.2.2 Judikatura............................................................................................................ 20 3.2.3 Závěr.................................................................................................................... 20 3.3 ZÁNIK SPOLEČNÍKA – PRÁVNICKÉ OSOBY.............................................................................. 21 3.3.1 Zánik účasti společníka zánikem společníka – právnické osoby......................... 21 3.3.2 Závěr.................................................................................................................... 22 3.4 VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA VALNOU HROMADOU....................................................................... 22 3.4.1 Vyloučení společníka valnou hromadou následkem porušení vkladové či příplatkové povinnosti......................................................................................... 22 3.4.2 Judikatura............................................................................................................ 25 3.4.3 Závěr.................................................................................................................... 27 3.5 VYLOUČENÍ SPOLEČNÍKA SOUDEM........................................................................................28 3.5.1 Zánik účasti společníka vyloučením soudem....................................................... 28 3.5.2 Judikatura............................................................................................................ 30 3.5.3 Závěr.................................................................................................................... 32 3.6 ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA SOUDEM................................................................................. 32 3.6.1 Zánik účasti společníka zrušením soudem...........................................................32 3.6.2 Judikatura............................................................................................................ 34 3.6.3 Závěr.................................................................................................................... 36 3.7 DOHODA O ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA.............................................................................. 36 3.7.1 Zánik účasti společníka dohodou o jeho zrušení................................................. 36 3.7.2 Závěr.................................................................................................................... 38 3.8 PROHLÁŠENÍ KONKURSU NA MAJETEK SPOLEČNÍKA A ZAMÍTNUTÍ NÁVRHU NA PROHLÁŠENÍ KONKURSU PRO NEDOSTATEK MAJETKU.................................................................................................38

2

3.8.1 Zánik účasti společníka prohlášením konkursu na jeho majetek a zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.................................... 38 3.8.2 Závěr.................................................................................................................... 41 3.9 PRAVOMOCNÉ NAŘÍZENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ POSTIŽENÍM OBCHODNÍHO PODÍLU SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI, VYDÁNÍ EXEKUČNÍHO PŘÍKAZU K POSTIŽENÍ OBCHODNÍHO PODÍLU SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI.................................................................................................................... 41

3.9.1 Zánik účasti společníka pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho obchodního podílu, vydáním exekučního příkazu k postižení jeho obchodního podílu............................................................................................... 41 3.9.2 Judikatura............................................................................................................ 43 3.9.3 Závěr.................................................................................................................... 43 3.10 ZÁNIK SPOLEČNOSTI........................................................................................................43 3.10.1 Zrušení a zánik společnosti s likvidací.............................................................. 44 3.10.2 Zrušení a zánik společnosti bez likvidace..........................................................46 3.10.3 Judikatura......................................................................................................... 47 3.10.4 Závěr.................................................................................................................. 48 4 ZÁVĚR................................................................................................................................ 50 RESUMÉ................................................................................................................................51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..................................................................................... 53

3

1

ÚVOD Společnost s ručením omezeným je jednou z nejmladších forem obchodních

společností. Přestože je označována za společnost kapitálovou, tak stojí na pomezí kapitálových a osobních společností. Říká se, že společnost s ručením omezeným v sobě má všechny výhody osobních i kapitálových společností, asi proto je také nejfrekventovanější společností na českém obchodním poli. Myslím, že podmínky pro vznik společnosti s ručením omezeným jsou vcelku obecně známy. Téměř každý, kdo se pohybuje v obchodním prostředí ví, že společnost s ručením omezeným musí mít základní kapitál nejméně 200.000 Kč, taktéž je již z názvu společnosti zřejmé, že společník ručí za možné závazky společnosti omezeně, a to do výše nesplacených vkladů. Já se však domnívám, že před založením společnosti, by si i každá osoba, jejíž úmyslem je stát se společníkem společnosti s ručením omezeným, měla zjistit a měla mít v mysli vědomosti týkající se zániku společnického vztahu. Dle mého názoru by měl mít každý v povědomí, kdy může být ze společnosti vyloučen, nebo naopak, co když tato osoba již nebude chtít být nadále společníkem plánované společnosti s ručením omezeným, jaké má tato osoba možnosti a šance na zrušení své účasti ve společnosti. S tím souvisí i následky zániku účasti společníka na společnosti. Tématem mé diplomové práce je právě „zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným v judikatuře českých vyšších soudů“. Ráda bych touto prací přiblížila všechny způsoby zániku společnického vztahu, které nabízí český právní řád a chtěla bych zároveň doplnit teoretickou část o soudní judikaturu. V první kapitole bych se ráda zabývala postavením společníka společnosti s ručením omezeným obecně, mým úmyslem je zde uvést práva a povinnosti společníka společnosti s ručením omezeným a taktéž podmínky vzniku a zániku společnického vztahu. V následující kapitole, která bude kapitolou hlavní, bych podrobně rozebrala jednotlivé způsoby zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezeným, uvedla ke každému ze způsobů relevantní judikaturu a u každého ze způsobů vyvodila z platné právní úpravy a judikatury českých vyšších soudů závěr, ve

4

kterém se vždy pokusím zhodnotit zákonná ustanovení konkrétního způsobu zániku a navrhnout změny zákonné úpravy.

5

2

PRÁVNÍ POSTAVENÍ SPOLEČNÍKA S.R.O. Na úvod je potřeba uvést, že společnost s ručením omezeným1 je při dělení

společností označována za společnost kapitálovou, tudíž společník této společnosti není povinen v této formě společnosti osobně naplňovat vlastní činnost společnosti. Není tedy nutné, aby existence společnosti závisela na schopnostech a dovednostech jejích společníků, tak jako je tomu v případě společníků společností osobních. Nicméně se zde účast společníka na vedení společnosti nevylučuje, proto také společnost s ručením omezeným není typickou kapitálovou společností, dost často jsou společníci zavázáni, aby svou osobní činností uskutečňovali účel, pro který byla společnost zřízena. Řízením společnosti s r.o. je pověřen statutární orgán společnosti, kterým je jednatel či jednatelé společnosti jmenováni valnou hromadou společnosti, která je tvořena společníky společnosti. Závisí tedy jen na vůli společníků, jestli statutárním orgánem společnosti bude společník či třetí osoba stojící mimo společnost. Společníkem společnosti s ručením omezeným se může stát fyzická či právnická osoba. Je také možné, aby společníkem byla pouze jedna osoba, je však vyloučené, aby společnost s jedním společníkem byla zároveň zakladatelem či jedním společníkem jiné společnosti s r.o. Také je zákonem zakázáno, aby fyzická osoba jako společník byla jediným společníkem ve více než třech společnostech s r.o.

2.1 Povinnosti společníků Vkladová povinnost společníka Splacení vkladu, který se zavázal společník vložit do základního kapitálu společnosti, je základní povinností společníka společnosti s r.o. Podmínky a lhůtu pro splacení vkladů určuje především společenská smlouva. Nicméně hlavní rámec určuje zákon, v kterém je předepsáno, že společník je povinen před vznikem společnosti splatit minimálně 30% ze svého celkového vkladu, že mají společníci povinnost veškeré své nesplacené vklady splatit do 5 let od vzniku společnosti a že nelze odpustit povinnost společníka splatit vklad, pokud nedochází k zákonem

1

Dále lze společnost s ručením omezeným označit zkráceně „ společnost“ či „společnost s r.o.“

6

povolenému snížení základního kapitálu společnosti. V případě nepeněžitých vkladů je nutné, aby tyto vklady byly splaceny v celé své výši již před vznikem společnosti. Následně po splacení vkladů má výkonný orgán společnosti povinnost nahlásit aktuální výši vkladu rejstříkovému soudu, aby údaje v obchodním rejstříku byly vždy aktuální. Pokud společník nesplatí své vklady ve lhůtě stanovené zákonem či společenskou smlouvou, pak nastupuje zákonná sankce ve formě platby úroku z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky, sankce možného vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady společnosti v tzv. kadučním řízení, dále může být podána žaloba o splacení vkladů ze strany jiného společního a nakonec je taktéž možné, aby došlo k vyloučení společníka rozhodnutím soudu. Společenská smlouva může předepisovat i jiné sankce za porušení vkladové povinnosti.

Příplatková povinnost Příplatková povinnost nevzniká společníkovi společnosti s r.o. ze zákona. Společník je povinen tuto povinnost plnit jen v případě, že je tak uvedeno ve společenské smlouvě či zakladatelské listině společnosti. Příplatek není součástí vkladu společníka do základního kapitálu, příplatek má sloužit především jako vlastní kapitál společnosti, kterým může společnost disponovat hned záhy po vzniku společnosti. Příplatek požadovaný společenskou smlouvou však nemůže být neomezený. Zákon upravuje, že příplatek nesmí přesáhnout polovinu základního kapitálu společnosti.

Další povinnosti Pro společníka společnosti s r.o. mohou vzniknout i další povinnosti, jednou z těchto povinností může být povinnost společníků převzít uvolněný obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů. Tato povinnost

může vzniknout

pouze

rozhodnutím valné hromady. Společníkům mohou být uloženy i další povinnosti upravené ve společenské smlouvě a ve většině případů nesplnění těchto povinností zakládá právo na vyloučení společníka rozhodnutím soudu.

7

2.2 Práva společníků Práva společníků je možné dělit na práva majetková a nemajetková. Toto dělení však není jediným možným způsobem dělení práv společníků. Práva společníků

je

taktéž

možné

rozdělit

na

práva

kvantifikovatelná

a

nekvantifikovatelná. Za právo kvantifikovatelné považujeme právo, které je závislé na výši obchodního podílu, naopak právo nekvantifikovatelné je právem nezávislým na výši obchodního podílu. Práva nekvantifikovatelná mají všichni společníci stejná, při uplatňování těchto práv jsou si všichni rovni. 2

Právo podílu na zisku Právo společníka podílet se na zisku je hlavním právem majetkovým. Je právem, který v podstatě naplňuje hlavní účel založení společnosti. Typicky je toto právo stanoveno společenskou smlouvou či zakladatelskou listinou. Pro případ, že společenská smlouva toto právo nijak zvlášť neupravuje, řídí se rozdělování zisku mezi společníky ustanovením obchodního zákoníku, který určuje, že podíl na zisku se rozděluje mezi společníky v poměru odpovídajícím poměru jejich obchodních podílů.

Právo na vypořádací podíl Právo na vypořádací podíl je dalším právem majetkovým. Na vypořádací podíl má společník právo, když dojde k zániku jeho účasti ve společnosti za jejího trvání. Vypořádací podíl se obvykle vydává v penězích. Právo na vypořádací podíl nevzniká, pokud dojde k zániku účasti společníka ve společnosti převodem jeho obchodního podílu. V tomto případě si mezi sebou převodce a nabyvatel obchodního podílu domluví cenu za převáděný obchodní podíl.

Právo na podíl na likvidačním zůstatku Právo na podíl na likvidačním zůstatku je jedním z dalších majetkových práv společníků. Toto právo společníka nastupuje ve chvíli, kdy se společnost zrušuje a zaniká likvidací. Stejně jako v případě práva podílu na zisku, zákon upravuje, že podíl na likvidačním zůstatku je ve stejném poměru jako podíl na obchodním podílu

2

Pokorná, Jarmila. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova

univerzita, 2002, s.52

8

společníka. Toto ustanovení zákona je však opět dispozitivní a společenská smlouva může obsahovat jiné než poměrné pravidlo na rozdělení likvidačního zůstatku.

Právo na rozhodování a účast společníka ve společnosti Rozhodovací právo společníka se řadí mezi nemajetková práva společníků společnosti s ručením omezeným. Společníci kapitálové společnosti, kterou společnost s ručením omezeným je, nerozhodují o společnosti přímo, ale mají právo účastnit se na vedení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti. Tímto orgánem je valná hromada společnosti. Zde společníci rozhodují o chodu společnosti svými hlasy. Počet hlasů jednotlivých společníků je obvykle určen společenskou smlouvou společnosti, pokud nikoliv, pak platí, že každých 1.000 Kč vkladu společníka činí jeden hlas při hlasování na valné hromadě společnosti. Na valné hromadě však společníci pouze nehlasují, mají zde také právo vznášet dotazy a připomínky a také předkládat návrhy a protinávrhy. Společníci mají pravomoc rozhodovat taktéž mimo valnou hromadu, a to dle §130 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“).

Právo na informace Právo na informace je dalším nemajetkovým právem společníka. Všichni společníci mohou požadovat stejné informace bez ohledu na výši jejich vkladů. Informace o společnosti má právo společník získávat od statutárního orgánu společnosti respektive od jednatele či jednatelů společnosti. Toto právo na informace umožňuje společníkovi informovat se o chodu společnosti a zároveň nahlížet do všech dokladů společnosti. Tyto informace většinou společník zjišťuje především proto, aby byl schopen zodpovědně hlasovat na valné hromadě.

Právo na kontrolu I právo na kontrolu je nemajetkovým právem společníka. Toto právo úzce souvisí s předešlým právem na informace. Společníci mají právo nahlížet do všech dokladů společnosti, a to nejen za účelem zjištění určitých informací o společnosti, ale je také možné kontrolovat nahlížením do dokladů správný chod společnosti. Pokud společníci nemají dostatečnou odbornost, aby posoudili, že je vše v pořádku,

9

pak mají právo pověřit auditora nebo daňového poradce k provedení hlubší kontroly údajů obsažených v dokladech společnosti.

2.3 Vznik a zánik společnického vztahu 2.3.1 Vznik právního vztahu společníka ke společnosti s r.o. Účast na společnosti s ručením omezeným může vzniknout právnické či fyzické osobě dvěma způsoby, originárně nebo derivativně. Typickým znakem originarity členství ve společnosti je fakt, že originární společník nemá žádného právního předchůdce, jeho účast ve společnosti není odvozená od účasti jiného společníka ve společnosti. Základním originárním způsobem vzniku účasti společníka ve společnosti s r.o. je vznik společnosti, kde je společník jedním či jediným ze zakladatelů společnosti. K druhému originárnímu vzniku účasti dochází převzetím závazku tzv. extranea3 k novému vkladu při zvyšování základního kapitálu společnosti. Je nutné nezaměňovat převzetí závazku extranea k novému vkladu s přistoupením společníka ke společnosti, protože druhý zmíněný akt není u kapitálové společnosti možný. Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Pokud se zakládá společnost pouze jedním zakladatelem, pak se listina, plnící stejnou funkci jako společenská smlouva u vícečlenné společnosti, nazývá zakladatelská listina. Společenská smlouva je projevem vůle všech zakladatelů a upravuje mimo jiné vzájemné vztahy budoucích společníků. Společnost vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je možný zvýšit dvěma způsoby. První způsob, který nezasáhne nijak do společnických vztahů, je navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, které se zároveň označuje jako nominální zvýšení. Druhým ze způsobů, který je relevantní pro vznik účasti společníka ve společnosti, je zvýšení základního kapitálu novými vklady, zájemce převezme závazek k novému vkladu. Při převzetí závazku zájemcem je nezbytný souhlas valné hromady společnosti a zároveň prohlášení zájemce, že přistupuje ke společenské smlouvě a ke stanovám, pokud byly stanovy vydány. Podpis

3

extraneus = osoba, která dosud společníkem nebyla

10

v prohlášení musí být úředně ověřen. V důsledku převzetí závazku k novému vkladu se extraneus stává originárním společníkem společnosti s ručením omezeným.4 Derivativně neboli odvozeně vzniká účast na společnosti převodem obchodního podílu, děděním obchodního podílu a přechodem obchodního podílu na právního nástupce právnické osoby – společníka společnosti. Derivativní způsob vzniku členství ve společnosti je tedy postaven na právním nástupnictvím po dřívějším společníkovi. Právní sukcese může být jak univerzální tak singulární. Universální sukcese je naplněna u dědění obchodního podílu a u přechodu obchodního podílu na právního nástupce. Naopak u převodu obchodního podílu na základě smlouvy o převodu obchodního podílu dochází pouze k singulární sukcesi, při které nový společník vstupuje pouze do práv společníka, které vyplývají z jeho konkrétního vztahu ke společnosti, nikoliv do práv ostatních.

2.3.2 Zánik právního vztahu společníka k s.r.o. K zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezeným může dojít na základě různých právních skutečností. V souvislosti se zánikem společenského poměru připadají v úvahu obecné a zvláštní důvody zániku společníka ve společnosti. Mezi obecné důvody zániku společenského poměru je možné zařadit následující důvody: 

zánik společnosti samé – upravuje ustanovení § 68 a násl. ObchZ obecně pro obchodní společnosti a § 151 a násl. ObchZ speciálně pro společnost s ručením omezeným, k zániku společnosti dojde buď s přechodem obchodního jmění na právního zástupce nebo výmazem z obchodního rejstříku následkem zrušení společnosti s likvidací,



smrt fyzické osoby, společníka – následky smrti společníka upravuje ustanovení § 116 odst. 2 a 3 ObchZ, obchodní podíl je děditelný, pokud není společenskou smlouvou děditelnost obchodního podílu vyloučena. Je-li děditelnost vyloučena, pak dědic má právo na vypořádací podíl a společnosti připadne uvolněný obchodní podíl, s kterým musí naložit dle ustanovení § 113 odst. 5 a 6 ObchZ,

4

Eliáš, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, 1997. s. 72

11



zánik právnické osoby, společníka - upraveno ustanovením § 116 odst. 1 ObchZ, obchodní podíl přechází na právního nástupce zaniklé právnické osoby,



dohoda o ukončení účasti společníka na společnosti – upravuje ustanovení § 149a ObchZ, na zániku společnického vztahu jednoho ze společníků se mohou domluvit všichni společníci a následkem této dohody dojde k zániku účasti společníka na společnosti, zákonem předepsaná forma,



převod obchodního podílu – upraven ustanovením § 115 ObchZ, běžně je možné obchodní podíl převést na základě souhlasu valné hromady smlouvou o převodu obchodního podílu,



prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku – upraveno v ustanovení § 148 odst. 2 až 4 ObchZ, jiný následek pro společníka jednočlenné společnosti s ručením omezeným,



pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti – upraveno ustanovením § 148 odst. 2 až 4 ObchZ.

Ke zvláštním důvodům ukončení účasti společníka ve společnost lze zařadit následující důvody: 

vyloučení společníka v kadučním řízení – upraveno ustanoveními § 113 odst. 3 až 5 a § 121 odst. 1 ObchZ. Nedojde-li k uhrazení vkladu či příplatku ani v dodatečné lhůtě, má společnost oprávnění na základě souhlasu valné hromady společníka vyloučit. Společníkovi náleží vypořádací podíl, na společnost přejde uvolněný obchodní podíl, s nímž nakládá dle ustanovení § 113 odst. 5 a 6 ObchZ,



zrušení účasti společníka na společnosti soudem – upraveno v ustanovení § 148 odst. 1 ObchZ, vystoupení společníka pouze na základě jednostranného úkonu není možné, společník musí mít pádné důvody k vystoupení ze společnosti, které posoudí soud. Soud nedovolí zrušit účast společníka na společnosti, pokud by tím mohla být společnost či ostatní společníci zásadně poškozeni,

12



vyloučení společníka rozhodnutím soudu – upraveno v ustanovení § 149 ObchZ. Jedná se o určitou obdobu kadučního řízení, byť se soudní ingerencí.5 Porušuje-li společník závažně své povinnosti, pak se může společnost domáhat u soudu jeho vyloučení. Je nutné, aby docházelo ze strany společníka k porušení povinností, které se vážou na jeho společnický vztah, nikoliv například na povinnosti jednatele, pokud společník zároveň vykonává ve společnosti funkci jednatele.

5

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005, s.

211

13

3

ZPŮSOBY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O.

3.1 Převod obchodního podílu 3.1.1 Zánik účasti společníka převodem jeho obchodního podílu Převod obchodního podílu je jedním ze zákonných způsobů, jak ukončit účast společníka ve společnosti s ručením omezeným. K převodu obchodního podílu dochází obvykle na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, která musí mít písemnou formu. Úpravou smlouvy o převodu obchodního podílu se zabývá ustanovení §115 ObchZ. Převod obchodního podílu nemusí být vždy jen úplatný, může dojít i k bezúplatnému převodu obchodního podílu. Převod obchodního podílu je typovým obchodem.6 Při uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu je nutné dle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“), aby byl tento právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně. Obchodní zákoník upravuje odchylně podmínky pro převod obchodního podílu jinému společníkovi a třetí osobě. Převod obchodního podílu na jiného společníka je ze zákona dle ustanovení §115 odst. 1 ObchZ podmíněno souhlasem valné hromady společnosti. Není ani vyloučeno udělení takového souhlasu společníků mimo valnou hromadu společnosti, a to dle § 130 ObchZ. Společníci však mohou vyloučit převod obchodního podílu na jiného společníka ve společenské smlouvě. Pak by společníci v případě, že by změnili názor na možnost převodu obchodního podílu, museli změnit obsah společenské smlouvy. Pokud se převod obchodního podílu řídí podle ustanovení obchodního zákoníku a je nutný k převodu souhlas valné hromady společnosti, není přímo upraveno, jestli je tento souhlas nutný před podpisem smlouvy o převodu obchodního nebo až po uzavření smlouvy, což však pro právní jistotu smluvních stran není příliš vhodné. Rozhodování valné hromady o souhlasu s převodem obchodního podílu vyžaduje pouze prostou většinu přítomných k odsouhlasení převodu, je však nutné usnesení valné hromady ve formě notářského zápisu. Účinností smlouvy o převodu obchodního podílu dochází k odpovídající 6

Viz §261 odst. 3 písm.a ObchZ

14

změně společenské smlouvy, není tedy nutné následné rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy.7 Když se přesuneme k odstavci 2 §115 ObchZ, který upravuje převod obchodního podílu na třetí osobu, najdeme zde odchylnou úpravu od té, která se vztahuje na převod obchodního podílu na jiného společníka společnosti. Aby bylo možné převést obchodní podíl na extranea8, musí být tato možnost výslovně upravena ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným. Ve společenské smlouvě můžou být upraveny i některé další podmínky, a to například nutnost odsouhlasení převodu obchodního podílu na třetí osobu valnou hromadou, jako je tomu v odstavci 1 §115 ObchZ, nebo předkupní právo ostatních společníků, které je však nutné velmi podrobně specifikovat, protože nezřídka vzniká zmatek, který vede k neplatnosti ustanovení o předkupním právu. Nezbytnou součástí smlouvy o převodu obchodního podílu na třetí osobu je prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě a stanovám, pokud je společnost vydala. Skutečnost, že nabyvatel obchodního podílu byl někdy dříve společníkem, nezbavuje nabyvatele povinnosti toto prohlášení učinit.9 Pokud má společnost jen jednoho společníka, pak je převoditelnost obchodního podílu možná vždy. Ustanovení odstavce 4 §115 obchodního zákoníku upravuje účinky převodu obchodního podílu. Předpokladem účinnosti smlouvy je její platnost, smlouva je účinná ve vztahu ke společnosti (nikoliv ve vztahu k třetím osobám) ve chvíli doručení společnosti. V některých již výše zmíněných důvodů může být účinnost smlouvy o převodu odložena. Nicméně odložení účinnosti smlouvy má účinek jen vůči společnosti, nikoliv ve vztahu ke třetím osobám. Při svém zkoumání tohoto způsobu zániku účasti společníka na společnosti jsem objevila zajímavost, která ne zcela souvisí s obchodním právem jako takovým, ale je z oblasti daňové. Jedná se o povinnost zaplatit daň z příjmu, v našem případě daň z převodu obchodního podílu. V některých případech může být plátce daně od této povinnosti osvobozen. Běžně je povinnost zaplatit daň jednoznačně v rukou prodávajícího. Pokud se jedná o společníka fyzickou osobu, je velmi podstatné, zda 7

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 74 a 75 8

osoba stojící dosud mimo společnost In Eliáš, K. a kol. Obchodní zákoník – Praktické poznámkové

vydání s výběrem judikatury od roku 1900. 4.vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2004, s. 295 9

Kobliha, I., Kalfus, J. a kol. Obchodní zákoník – komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 334

15

je podíl, který společník prodává, předmětem jeho osobního majetku nebo obchodního majetku. K osvobození od daně z příjmu je nutné, aby majetek byl osobním majetkem prodávající fyzické osoby. Další podmínkou, která se vztahuje k osvobození od daně z příjmu je, aby prodávající společník do pěti let od vložení vkladu nepřevedl svůj obchodní podíl. Pokud převede svůj obchodní podíl po méně než 5 letech, pak se na prodávajícího společníka osvobození od daně z příjmu vztahovat nebude. Zákonná úprava převodu obchodního podílu nám může přijít na první pohled docela dostačující, nicméně i u zániku účasti společníka převodem jeho obchodního podílu se objevují problémy, které zákon náležitě neřeší. Jedním z takových problémů, který je dále řešen judikaturou, je otázka, zda musí být ve smlouvě uvedena cena za převod. Nabízí se zde dvě otázky. Jestliže není ve smlouvě uvedena cena, proč nepovažovat převod za bezúplatný? Nebo naopak, není ujednání o druhu převodu – úplatném či bezúplatném podstatnou náležitostí smlouvy, bez níž je smlouva neplatná? Dalším sporným bodem, který souvisí s převodem obchodního podílu, je, do jaké míry rejstříkový soud při zápisu změn v osobě společníka následkem převodu obchodního podílu zkoumá platnost převodu. Má rejstříkový soud povinnost přezkoumat platnost smlouvy o převodu obchodního podílu, nebo tuto povinnost nemá? Další otázku, kterou si můžeme klást a není zodpovězena zákonem, je otázka, do kdy je možné převést obchodní podíl, když dochází ke zrušení a zániku společnosti s likvidací. Je možné převést obchodní podíl i poté, co je společnost zrušena s likvidací? Likvidací se přeci likviduje jmění společnosti a důsledkem likvidace je rozdělení likvidačního zůstatku. Je vůbec co převést, pokud již je společnost po likvidaci? I tento problém řeší judikatura dále.

3.1.2 Judikatura Rozhodnutí českých vyšších soudů řešila řadu chybějících ustanovení v obchodním zákoníku. Jedno z těchto podstatných rozhodnutí nám říká, že ve smlouvě o převodu obchodního podílu je nutné výslovně uvést, zda se jedná o úplatný převod nebo převod bezplatný. Nejdříve tuto otázku řešil Vrchní soud v Praze, který jako odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který zamítl žalobu na zaplacení ceny za převod, která nebyla ve smlouvě přímo 16

specifikována. Vrchní soud sice potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak s jiným odůvodněním, a rozhodl, že z textu dohody nelze zjistit, zda úmyslem stran bylo převést obchodní podíl bezplatně, jak tvrdí žalovaní, či úplatně, za cenu vypořádacího podílu, jak tvrdí žalobce. Dohoda totiž žádné cenové ujednání neobsahovala a neobsahovala ani ujednání o bezplatnosti převodu.10 Vrchní soud rozhodl, že smlouva o převodu je neplatná, obchodní zákoník sice nezařazuje dohodu o ceně či způsobu jejího určení mezi podstatné znaky smlouvy o převodu obchodního podílu, ale je nutná k určitosti právního úkonu, což je samozřejmě nutností platnosti smlouvy. Nejvyšší soud rozhodoval jiný případ o dva roky později a potvrdil tvrzení Vrchního soudu v Praze, že je nutné ve smlouvě vyjádřit, jestli se jedná o úplatný či bezplatný převod obchodního podílu. V odůvodnění uvedl, že pokud nelze z konkrétní smlouvy o převodu obchodního podílu zjistit, zda se její účastníci dohodli na úplatném či na bezúplatném převodu obchodního podílu, není taková smlouva dostatečně určitá, a je tedy absolutně neplatná podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák.11 Další otázkou, kterou se ještě Nejvyšší soud zabýval a která souvisí taktéž s převodem obchodního podílu, je, jestli má rejstříkový soud povinnost zkoumat platnost uzavřené smlouvy o převodu obchodního podílu, Nejvyšší soud došel k závěru, že rejstříkový soud má tuto povinnost, protože platnost smlouvy o převodu obchodního podílu je podmínkou povolení změn v osobách společníků při převodu obchodního podílu a rejstříkový soud je povinen ze zákona12 zkoumat, zda jsou podmínky pro povolení zápisu do obchodního rejstříku řádně splněny. Další spornou otázkou, která se týká převodu obchodního podílu a byla předmětem soudního jednání, je otázka, zda je možné převést obchodní podíl poté, co byla společnost zrušena s likvidací, avšak nedošlo ještě k jejímu zániku. Krajský obchodní soud návrh na zápis změn společnosti zamítl s odůvodněním, že nelze převádět obchodní podíl a měnit jméno a sídlo společnosti v likvidaci, neboť 10

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.3. 1995, sp.zn. Cmo 120/94 v Právní rozhledy. 1995,

č. 12, s. 496 11

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.10. 1998, sp.zn. 1 Odon 110/97 v Soudní judikatura. 1999,

č. 3, s. 106 12

Ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů

(dále možné označení „OSŘ“)

17

likvidací společnosti se rozumí likvidace jejího obchodního jmění. Odvolací soud se však k případu postavil jinak, odvolání shledal za důvodné a rozhodl ve prospěch navrhovatelky. V odůvodnění vyjádřil názor, že zrušení společnosti a její vstup do likvidace nic nemění na postavení společníka takové společnosti v tom směru, že mu stále náleží obchodní podíl. Obchodní podíl tudíž zcela zaniká až spolu se zánikem společnosti, tedy jejím výmazem z obchodního rejstříku (§ 68 odst. 1 ObchZ).13 Ještě předtím, než Vrchní soud přisvědčil odvolateli, ověřil, jestli smlouva o převodu obchodního podílu byla dost určitá a splňovala všechny podmínky stanovené zákonem.

3.1.3 Závěr Zákonná úprava ještě není dokonalá, soudní judikatura vyřešila chybějící ustanovení v zákoně, nicméně by bylo žádoucí některé ustanovení doplnit. Například problém řešený u soudu, jestli je nutné ve smlouvě uvést cenu za převod, bych řešila doplněním zákonné úpravy a doplnila bych ustanovení § 115 odst. 3 ObchZ větou: Ze smlouvy musí být patrno, zda se jedná o převod úplatný či bezúplatný. Doplněním zákonné úpravy bych řešila i otázku, zda je rejstříkový soud povinen zkoumat platnost smlouvy o převodu, domnívám se stejně jako Nejvyšší soud při svém rozhodování, že by rejstříkový soud měl zkoumat platnost smlouvy, nikoliv jen formální stránky návrhu, tato povinnost by měla vyplývat ze zákona. Poslední spornou otázkou je, zda je možné převést obchodní podíl i po likvidaci společnosti, avšak před jejím zánikem. Tentokrát se neztotožňuji s názorem Vrchního soudu, domnívám se, že převod obchodního podílu společníka po likvidaci společnosti by mohl spíše způsobit další problémy, než vyřešit problém. Omezila bych v zákoně převoditelnost obchodního podílu okamžikem zrušení společnosti.

13

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.9. 2001, sp.zn. 7 Cmo 591/2000 v Právní rozhledy.

2002, č.1, s. 53

18

3.2 Smrt společníka – fyzické osoby 3.2.1 Zánik účasti společníka fyzické osoby jeho smrtí Další možností zániku účasti společníka, fyzické osoby, ve společnosti s ručením omezeným je smrt společníka. Následky této události ve společnosti upravuje ustanovení § 116 odst. 2 a 3 ObchZ. Obchodní zákoník konkrétně v odstavci 2 upravuje, že obchodní podíl se v případě smrti společníka ze zákona dědí. Zákonná úprava však dává možnost společníkům ovlivnit případné budoucí složení společníků, protože není výjimkou v případě společnosti s ručením omezeným, že se společník osobně účastní na vedení společnosti, a tak společníci mohou ve společenské smlouvě vyloučit dědění obchodního podílu. Nelze však z logiky věci vyloučit dědění obchodního podílu v unipersonální společnosti. Dědic, který se stane jediným společníkem ve společnosti, má pravomoc svou účast ve společnosti ukončit dle vlastní vůle některým ze zákonných způsobů, a to například převodem obchodního podílu či zrušením společnosti s likvidací. Dědic má oprávnění celé dědictví odmítnout, a to do 1 měsíce poté, kdy byl o právu dědictví vyrozuměn14. Pokud však dědictví neodmítne, pak se stává společníkem společnosti s ručením omezeným okamžikem smrti zůstavitele. V případě, že je dědiců více, je nutné, aby si dědicové určili, kdo z nich bude vykonávat práva z obchodního podílu. V případě, že se neshodnou na jednom z nich, tak si aspoň musí určit společného zmocněnce, který za ně bude toto právo vykonávat. Pokud je však pokračování společnosti s právními nástupci společníka nemožné či je dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, řeší se věc jako v případě uvolnění obchodního podílu dle ustanovení § 113 odst. 5 a 6 ObchZ, který je blíže popsán v podkapitole 3.4.1. Poté, co dědic dědictví po zůstavitelovi přijme, ale nechce se účastnit jako společník na společnosti, má právo se domáhat zrušení své účasti ve společnosti s ručením omezeným soudem, a to v případě, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, což však musí dokázat u soudu, důkazní břemeno je na jeho straně. Pro uplatnění tohoto práva stanoví zákon tříměsíční prekluzivní lhůtu, která počíná běžet právní mocí rozhodnutí soudu o dědictví.15 14

§ 175i OSŘ

15

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 84

19

Problém, který vyvstal v souvislosti s tímto způsobem zániku účasti společníka na společnosti a který dále řeší rozhodnutí soudu, je problém, kdy zemře jediný společník a zároveň jednatel společnosti. Mohou před tím než skončí dědické řízení, potencionální dědicové nastoupit do práv zůstavitele a vykonávat za něj funkci jednatele? Nebo je to do doby než skončí dědické řízení nepřípustné?

3.2.2 Judikatura V případě smrti společníka společnosti, která měla jen jednoho společníka a zároveň i jediného jednatele společnosti v jedné osobě, bylo u okresního soudu zahájeno řízení o dědictví po zemřelém společníkovi společnosti s r.o. Rozhodnutí okresního soudu není samozřejmě považováno za judikaturu vyšších soudů, nicméně toto rozhodnutí mělo význam pro stávající situaci, která zatím nebyla jinde řešena, a proto bylo uveřejněno. Okresní soud došel k závěru, že pokud byl společník zároveň jediným společníkem a zároveň i jediným jednatelem společnosti, je z důvodu obecného zájmu a zároveň zájmu zůstavitelových dědiců žádoucí ustanovit správce dědictví nebo jeho části. Soud tak může učinit i bez návrhu, a to dle ustanovení § 175e OSŘ. Dle rozhodnutí soudu bylo povinností správce obchodního podílu zůstavitele ve společnosti po dobu dědického řízení činit nezbytné úkony spojené s obchodním podílem zůstavitele v obchodní společnosti. Správce je povinen při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud.16

3.2.3 Závěr Závěr, ke kterému došel okresní soud, považuji za správný. Myslím, že situace, která nastala, a to, že zemřel jediný společník a zároveň jednatel společnosti nemusí být tak vzácná, aby nebylo možné řešení upravit v zákoně. Existuje mnoho společností s ručením omezeným pouze s jedním společníkem, který je zároveň i jednatelem společnosti, proto si myslím, že k situaci, kdy probíhá dědické řízení a zároveň je potřeba udržet společnost při chodu, může dojít velmi často a stanovení správce dědictví po dobu dědického řízení, je dle mého názoru dobrým řešením.

16

Usnesení Okresního soudu Brno – venkov ze dne 9.8. 2001, sp.zn. 13D 1327/2001 v Soudní

judikatura. 2002, č.5, s. 347, 348

20

3.3 Zánik společníka – právnické osoby 3.3.1 Zánik účasti společníka zánikem společníka – právnické osoby Zánik společníka, právnické osoby, upravuje ustanovení § 116 odst. 1 a 3 ObchZ. Ustanovení § 116 odstavec 1 upravuje jen zánik společníka, právnické osoby, s právním nástupcem, nikoliv zánik, kterému předchází provedení likvidace. Společník, právnická osoba, může zaniknout přechodem obchodního podílu na právního nástupce ze zákona. Stejně však jako v případě smrti společníka v předcházející kapitole a dědění obchodního podílu, je možné, aby společnost ve své společenské smlouvě vyloučila v případě zániku svého společníka, právnické osoby, přechod jeho obchodního podílu na právního nástupce. Jestliže společenská smlouva vylučuje přechod obchodního podílu společníka, právnické osoby, na právního nástupce, odkazuje ustanovení §116 odst.3 ObchZ na postup dle ustanovení §113 odst. 5 a 6 ObchZ a zároveň na ustanovení §150 odst. 1 a 3, které společnosti ukládá povinnost vyplatit právnímu nástupci společníka, právnické osoby, vypořádací podíl. Uvolněný obchodní podíl v té chvíli přechází na společnost, která může rozhodnout valnou hromadou o převodu uvolněného obchodního podílu na jiného společníka či na třetí osobu stojící mimo společnost. Pokud nedojde k převodu obchodního podílu, je nutné, aby společnost jednala dle § 113 odst. 6 s hrozbou sankce zrušení společnosti soudem, blíže v následující kapitole. Společníkem může být obchodní společnost nebo jiná právnická osoba, příkladem jiné právnické osoby může být také stát jako společník (§21 OZ) nebo jiná právnická osoba, které to umožňuje zákon. Ze zákona je však vyloučeno, aby jediným společníkem společnosti s ručením omezeným byla společnost s ručením omezeným. K zániku obchodní společnosti s právním nástupcem dochází fúzí, převodem obchodního podílu na společníka nebo rozdělením17. V minulosti docházelo k zániku obchodní společnosti i při změně její právní formy, to už však v současnosti neplatí. Zánik jiných právnických osob se řídí zvláštními právními předpisy.18

17

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 87 18

Např. právní nástupnictví státního podniku - §7 Z. č. 77/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů

21

V případě více nástupců (např. rozdělení společnosti ) společníka, právnické osoby, přechází obchodní podíl na jednoho určeného nástupce nebo na více právních nástupců (není-li rozdělení obchodního podílu vyloučené), není však možné, aby na některého z nástupců společníka přešel podíl, kterému odpovídá vklad nižší než 20.000 Kč (minimální vklad dle ustanovení §109 odst. 1 ObchZ). U tohoto způsobu zániku jsem zatím zmínila pouze zánik účasti společníka, právnické osoby, s právním nástupcem. Dojde-li však k zániku společníka, právnické osoby, bez právního zástupce, předchází většinou zániku společníka, právnické osoby, zrušení společnosti a její likvidace. Společník má při zániku své účasti stejně jako u většiny způsobů zániku účasti společníka na společnosti, právo na vypořádací podíl. U tohoto bodu ale může vzniknout problém, a to v případě, pokud chce společnost vyplatit společníkovi vypořádací podíl, avšak tento společník je po likvidaci nebo již dokonce zanikl výmazem v obchodním rejstříku. Tato situace v zákoně řešena není, nabízí se řešení použitím analogie a aplikace ustanovení § 75b ObchZ, kdy se obnoví likvidace, pokud se zjistí neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací. Protože společníci zlikvidované či vymazané společnosti jistě budou mít zájem, aby se likvidace společnosti obnovila a jejich podíl na likvidačním zůstatku se zvýšil díky vypořádacímu podílu, mají dle mého názoru právo u soudu požadovat obnovu likvidace společnosti.19

3.3.2 Závěr K tomuto způsobu zániku účasti společníka na společnosti jsem bohužel relevantní rozhodnutí českých vyšších soudů nenašla, proto jsem také vynechala obvyklou podkapitolu „judikatura“.

3.4 Vyloučení společníka valnou hromadou 3.4.1 Vyloučení společníka valnou hromadou následkem porušení vkladové či příplatkové povinnosti Vyloučit společníka valnou hromadou je možné učinit ve dvou případech, jeden z těchto případů je upraven ustanovením § 113 odst. 3 a 4 ObchZ, v těchto odstavcích je upraveno právo valné hromady vyloučit společníka společnosti 19

Situace řešena na případ, kdy je společníkem, právnickou osobou, obchodní společnost

22

s ručením omezeným, pokud tento společník nesplní svou vkladovou povinnost ani v dodatečné lhůtě. Druhým případem, kdy lze vyloučit společníka rozhodnutím valné hromady je situace, kdy dojde k porušení příplatkové povinnosti společníkem upravené ustanovením § 121 ObchZ. Již výše jsme zmínili tuto povinnost společníka, která musí být upravena ve společenské smlouvě, ze zákona společník tuto povinnosti nemá. Avšak pokud je tato povinnost stanovena ve společenské smlouvě, pak při jejím porušení zákon odkazuje na § 113 odst. 2 až 6 a společnost postupuje stejně jako v případě nesplnění vkladové povinnosti společníkem. Jak již je výše zmíněno, jednou z povinností společníka je splacení vkladu a pokud si společníci upraví příplatkovou povinnost, pak má společník také povinnost splatit příplatek. Pokud tyto povinnosti nesplní společník včas, má společnost právo prostřednictvím valné hromady společníka, který je v prodlení s placením vkladu, části vkladu či příplatku, stanoveném společenskou smlouvou, vyloučit. Toto řízení se nazývá řízením kadučním. Je-li jednou kaduční řízení zahájeno, je nutné, aby bylo i ukončeno. Jestliže společnost hodlá použít postup při vyloučení společníka podle §113 ObchZ, musí nejprve společníka vyzvat, aby svou povinnost v určené lhůtě splnil, a současně mu oznámit, že jestliže vklad (jeho splatnou část) či příplatek v určené lhůtě nesplatí, bude předložen valné hromadě návrh na jeho vyloučení.20 Dodatečná lhůta, která je poskytnuta na splacení vkladu či příplatku, nesmí být však kratší než 3 měsíce. Počátek lhůty se počítá od okamžiku, kdy je tato lhůta stanovena, obvykle je tato lhůta stanovena ve výzvě ke splacení vkladu či příplatku, může být však stanovena až dodatečně, tím se ale posune počátek běhu lhůty. Společníka za společnost vyzývá statutární orgán společnosti nebo osoby zmocněné statutárním orgánem společnosti. Zákonem není stanovená forma výzvy. Pokud tedy není forma výzvy upravena ve společenské smlouvě společnosti, je možné učinit výzvu jakoukoliv formou. Přesto však lze doporučit z důvodů případného následného sporu písemnou formu výzvy, včetně zajištění důkazu o jejím doručení.21

20

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 263 21

Štenglová, I. v Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání.

Praha: C. H. Beck, 2004, s. 359

23

Pokud ani do konce dodatečné lhůty nesplní společník svou vkladovou či příplatkovou povinnost, o tom, zda bude vyloučen, rozhodne valná hromada společnosti. Při hlasování o vyloučení společníka na valné hromadě společnosti, postačí k vyloučení prostá většina hlasů přítomných společníků, pro rozhodování o vyloučení společníka nepředepisuje obchodní zákoník povinnost dosažení alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků22 a výslovně stanoví, že se rozhodování o vyloučení společníka nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy23. V případě, že valná hromada rozhodne, že společník bude ze společnosti vyloučen, je zákonem určen postup pro nakládání s obchodním podílem vyloučeného společníka24. Obchodní podíl přechází automaticky na společnost a valná hromada společnosti rozhodne prostou většinou přítomných hlasů o osudu uvolněného obchodního podílu. Valná hromada může rozhodnout následně: •

obchodní podíl bude převeden na jiného společníka,

•

obchodní podíl bude rozdělen a převeden na jiné společníky,

•

obchodní podíl bude převeden na třetí osobu.

O rozhodnutí je nutné pořídit notářský zápis. Poté, co valná hromada společnosti rozhodne o vyloučení společníka, vzniká společníkovi podle § 150 odst. 1 ObchZ právo na vypořádací podíl. Z toho logicky vyplývá, že převod uvolněného obchodního podílu bude úplatný, těžko by společnost byla ochotna uhradit vypořádací podíl z vlastních zdrojů. Vyloučením společníka ze společnosti neznamená pro společníka konec plnění všech povinností, do doby, než je splacen vklad nabyvatelem obchodního podílu, ručí vyloučený společník za splacení vkladu. V případě, že nedojde k převodu obchodního podílu, je dle §113 odst. 6 ObchZ nutné, aby valná hromada společnosti rozhodla do 6 měsíců od vyloučení společníka o osudu uvolněného obchodního podílu. Jsou zde 2 možnosti, jak může valná hromada společnosti rozhodnout: •

snížit základní kapitál o vklad vyloučeného společníka,

22

Rozhodnutí, která vyžadují dvoutřetinovou většinu všech hlasů společníků - § 127 odst. 4 ObchZ

23

Rozhodnutí, která vyžadují změnu obsahu společenské smlouvy – nutný souhlas všech společníků

nebo valné hromady - §141 odst. 1 ObchZ 24

Viz §113 odst. 5 a 6 ObchZ

24

•

rozhodnout o převzetí vkladu vyloučeného společníka ostatními společníky, a to v poměru obchodních podílů společníků.

Pokud nastane situace, že valná hromada společnosti nerozhodne o uvolněném obchodním podílu po vyloučeném společníkovi v zákonem stanovené lhůtě, může společnost soud dokonce i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci25. Když se zabýváme situací, kdy dochází k neplnění vkladové povinnosti, je nutné se pokusit zodpovědět otázku, jestli může společnost přistoupit k vyloučení jednoho ze zakladatelů valnou hromadou společnosti předtím, než společnost vznikne. Zakladatel má povinnost splatit část vkladu před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Je možné vyloučit jednoho ze zakladatelů, pokud tuto povinnost nesplnil? Z dikce ustanovení § 113 odst. 3 ObchZ vyplývá, že takové vyloučení není možné.26 Valná hromada totiž nevykonává před vznikem společnosti svoji působnost, z čehož vyplývá, že ani nemá pravomoc rozhodovat o vyloučení společníka. K vyloučení společníka valnou hromadou může tedy dojít jen po vzniku společnosti, až tehdy, kdy společník nesplatí zbytek ze svého povinného vkladu, pokud tedy společník nesplatil celý svůj vklad před zápisem společnosti do Obchodního rejstříku. Přestože právní úprava u tohoto způsobu zániku účasti společníka působí přehledně, tak již vyvstaly otázky, které jsou dále řešeny v judikatuře. Otázkou je, jestli je možné vyloučit společníka, který sice ani v dodatečné lhůtě nesplatil svůj vklad, jeho část či příplatek, nicméně tak učinil ještě předtím, než bylo rozhodnuto o jeho vyloučení valnou hromadou společnosti. Na otázku můžeme pohlédnout ze dvou stran. Má se chápat vyloučení společníka jako sankce za pozdní zaplacení? Nebo má být společníkovi umožněno setrvat ve společnosti a brát jeho pozdní splacení vkladu či příplatku za věc, která se prostě stává, a pokud zaplatí adekvátní úrok z prodlení, pak není důvod společníka ze společnosti vylučovat.

3.4.2 Judikatura Otázkou, zda společník může být vyloučen i v případě, kdy sice nesplatil vklad v dodatečné lhůtě, ale splatil vklad před zasedáním valné hromady, která 25

Viz §113 odst. 6 ObchZ

26

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 266

25

rozhodla o jeho vyloučením, se zabýval Krajský obchodní soud, ke kterému byla podána žaloba společníkem, který byl vyloučen valnou hromadou společnosti, poté co nesplatil vklad v dodatečné lhůtě, avšak zaplatil jej před rozhodnutím valné hromady o jeho vyloučení. Krajský soud vyhověl v prvním stupni žalobě, když vzal za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce ke splacení části vkladu s upozorněním, že pokud tuto část vkladu nesplatí, může být ze společnosti vyloučen. Dále vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobce splatil tuto část vkladu po stanovené dodatečné lhůtě. Soud vyslovil právní názor, že právo společnosti vyloučit společníka podle ustanovení §113 ObchZ musí být realizováno do okamžiku, než společník svůj vklad splatí v plné výši. Protože po splacení vkladu, i když k jeho splacení došlo po uplynutí stanovené lhůty, společnost nemá právo vyloučit společníka, je usnesení valné hromady o vyloučení žalobce za žalované společnosti neplatné. Poté, co soud prvního stupně rozhodl a žalobě vyloučeného společníka vyhověl, podala žalovaná odvolání, kterým se zabýval vrchní soud. Ten v druhém stupni projednal případ znovu, avšak rozhodl jinak než soud prvního stupně, žalobu zamítl. Podle soudu druhého stupně povinností žalobce podle společenské smlouvy bylo splatit zbývající část vkladu do konce lhůty stanovené zákonem. Když žalobce v uvedené lhůtě zbývající část vkladu nesplatil, vyzvala jej žalovaná postupem podle ustanovení §113 odst. 3 ObchZ ke splacení vkladu v tříměsíční dodatečné lhůtě, žalobce však ani v této lhůtě svůj vklad nesplatil. Mimo jiné došel odvolací soud k závěru, že dle odst. 3 a 4 § 113 ObchZ jsou stanoveny podmínky, za kterých lze valnou hromadou rozhodnout o vyloučení společníka. Pokud jsou tyto podmínky splněny, a v tomto případě byly žalovanou stranou splněny, záleželo jen na žalované, jestli práva na vyloučení společníka využije. Podle odvolacího soudu právo vyloučit společníka ze společnosti pro prodlení se splacením vkladu nezaniklo splacením vkladu, aspoň zákon toto nestanoví. Vyloučení společníka by mělo být dle odvolacího soudu sankcí za nesplacení vkladu v dodatečné lhůtě. Proto se také, i když ke splacení došlo, odvolací soud domníval, že vyloučení společníka valnou hromadou poté, co nesplatil část vkladu v dodatečné lhůtě, není v rozporu se zákonem a rozhodl ve věci tak, že změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobu zamítl.

26

Žalobce se však nespokojil s rozhodnutím odvolacího soudu, využil práva na mimořádný opravný prostředek a v otevřené lhůtě podal dovolání z důvodů dle § 241 odst. 3 písm. c a d OSŘ. Dovolací soud se opět zabýval oprávněním valné hromady společnosti vyloučit společníka, který včas v dodatečné lhůtě nesplnil povinnost splatit část vkladu. Nejvyšší soud konstatoval, že i když zákon výslovně neváže právo valné hromady rozhodnout o vyloučení společníka pro prodlení se splacením vkladu na to, že prodlení v době rozhodování trvá, lze takový závěr učinit na základě systematického a logického výkladu příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Nejvyšší soud byl pří svém rozhodování přesvědčen, že ve chvíli, kdy je vklad splacen, už není nutné dbát s ohledem na zájem třetích osob na splacení dlužného vkladu, tím také pomíjí důvod, který by vedl k vyloučení společníka ze společnosti. Dle Nejvyššího soudu je ustanovením § 113 odst. 3 ObchZ usilováno hlavně o uhrazení vkladu, části vkladu či příplatku, kdy společnost vyzývá společníka ke splacení vkladu s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude vyloučen. Jestliže je tedy splacen vklad před rozhodováním valné hromady o vyloučení společníka, i přesto, že je splacen až po skončení dodatečné lhůty ke splacení, právní důvod pro vyloučení odpadl a společnosti zůstane jen právo domoci se sankcí za pozdní splacení vkladu, kterou je například ze zákona platba úroku z prodlení.27

3.4.3 Závěr Rozhodnutí Nejvyššího soudu považuji za rozumné, přestože si myslím, že by se společník, který chce, aby společnost fungovala bez problémů, měl vyvarovat prodlení se splacením vkladu, části vkladu či příplatku. Vzniklý problém zatěžuje zbytečně společnost, jejíž většinou hlavním předmětem činnosti je podnikání s cílem dosažení zisku. Nicméně se domnívám, že společník svým (pozdním) splacením vkladu projevil dostatečně vůli být společníkem společnosti, tak proč ho trestat tak přísně, tedy vyloučením ze společnosti.

27

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.4.1998 sp.zn. 1 Odon 132/97 v Soudní judikatura. 1998,

č. 16, s.

27

3.5 Vyloučení společníka soudem 3.5.1 Zánik účasti společníka vyloučením soudem Právo společnosti vyloučit společníka rozhodnutím pouze valné hromady je omezené a vztahuje se pouze na situaci, kdy společník nesplní svou vkladovou (§ 113 ObchZ) či příplatkovou (§ 121 ObchZ) povinnost, více v předchozí kapitole. Není neobvyklé, když si společníci ve společenské smlouvě rozšíří právo na vyloučení společníka valnou hromadou na více případů, protože jsou však ustanovení obchodního zákoníku, která umožňují vyloučení společníka valnou hromadou, kogentní, tak jsou tato ustanovení ve společenské smlouvě neplatná pro rozpor s kogentními normami. Společnost má však dle ustanovení §149 ObchZ i jinou možnost, jak vyloučit svého společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, a to domáhat se vyloučení společníka u soudu. Aktivně legitimována podat návrh na vyloučení společníka u soudu je pouze společnost s r.o., není možné aby návrh podal kterýkoliv ze společníků, ani aby byl tento návrh podán zákonným zástupcem společnosti. Návrh na vyloučení společníka je nutné podat ke krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík, ve kterém je společnost zapsána28, rozhodnutí o návrhu se vydává ve formě usnesení. Účastníky řízení v jednání u soudu jsou společnost a vylučovaný společník. Důkazní břemeno je v soudním sporu na straně navrhovatele, tedy společnosti. Soud je ve svém rozhodování o vyloučení společníka více omezen, než když rozhoduje o zrušení účasti společníka ve společnosti. K tomu, aby soud rozhodl o vyloučení společníka, musí být v řízení prokázáno, že: •

společník porušuje závažným způsobem své povinnosti,

•

společnost vyzvala společníka, aby své povinnosti neporušoval, a upozornila ho, že pokud bude dál porušovat své povinnosti, tak může být ze společnosti vyloučen,

•

společník i přes výzvu a upozornění dál závažným způsobem porušuje povinnosti,

•

s podáním návrhu na vyloučení společníka souhlasí společníci, jejichž vklady představují aspoň polovinu vkladů tvořící základní kapitál společnosti.

28

Viz § 200e odst.1 OSŘ

28

Za závažné porušování povinností společníka se považuje porušování povinností, které plynou z účasti společníka ve společnosti a často je nelehké určit, které porušení povinnosti je závažným porušením povinnosti společníka. Povinnostmi, které neplynou z účasti společníka ve společnosti, jsou povinnosti jednatele nebo zaměstnance společnosti, a žalobce by neměl uspět u soudu, pokud společník porušuje povinnosti právě tyto povinnosti (plynoucí z povinností jednatele či zaměstnance). Pokud se například společník neúčastní na zasedání valné hromady, neporušuje tím také závažně své povinnosti. Účast na valné hromadě není povinností, ale právem společníka29, není tedy důvod pro vyloučení společníka. Výzva, kterou společnost vyzývá společníka, aby již dále závažně neporušoval své povinnosti, nemá předepsanou formu, nicméně upozornění o možnosti vyloučení, má zákonem stanovenou písemnou formu. Protože se většinou vyzývá i upozorňuje zároveň, tak je výzva také většinou písemná. I vzhledem k důkaznímu břemenu, které nese společnost, je vždy rozumné, mít vše písemně. Souhlas s podáním návrhu může být dán společníky nejen na zasedání valné hromady, pro soud je přípustný i souhlas společníků vyslovený mimo valnou hromadu30. Společník, o kterém bude hlasováním rozhodováno, nemůže vykonávat své hlasovací právo při hlasování o souhlasu s podáním návrhu na vyloučení společníka soudem, a to dle ustanovení § 127 odst. 6 ObchZ. To však neznamená, že se jeho vklad pro účely hlasování nepočítá a že se jeho vklad odečte od základního kapitálu ve chvíli, kdy se hodnotí výsledky hlasování. Společník, jehož vklad činí více než jednu polovinu základního kapitálu, tedy nemůže být vyloučen ze společnosti rozhodnutím soudu. Pokud soud rozhodne o vyloučení společníka, pak se dnem právní moci usnesení soudu o vyloučení společníka ex lege mění společenská smlouva a jednateli respektive jednatelům vzniká povinnost vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a doložit jej do sbírky listin31. Zároveň také dnem právní moci usnesení soudu o vyloučení společníka přechází na společnost obchodní podíl vyloučeného společníka a společnost postupuje dle ustanovení § 113 odst. 5 a 6 ObchZ. Přitom vyloučenému společníkovi vzniká právo na vypořádací podíl.

29

Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník – komentář – díl II. Praha: POLYGON, 2002, s. 1281

30

Viz § 130 ObchZ

31

Viz § 141 odst. 4 ObchZ

29

Zákonná úprava tohoto způsobu se zdá být jasná, nicméně i u tohoto způsobu zániku účasti společníka na společnosti vznikají často spory, které musí řešit české soudy. Otázkou dost často je, do jaké míry musí společník porušovat své povinnosti, co se považuje za závažné porušování a co jen za mírné porušení povinností společníka.

3.5.2 Judikatura V judikatuře českých vyšších soudů se setkáme s řadou případů, které řešily vyloučení společníka soudem. Soudy při svém rozhodování došly k závěrům, které nám doplňují zákonnou úpravu ustanovení § 149 ObchZ. Jedním z takových závěrů je, že k podání návrhu na vyloučení společníka je aktivně legitimována jen společnost a nikoliv společník společnosti, je nutné v návrhu přesně specifikovat, kdo danou žalobu podává. Jestliže je společník zároveň i jednatelem společnosti, pak je nutné, aby tato osoba v návrhu uvedla pouze společnost, za kterou jedná její jednatel, nikoliv např. společník a jednatel společnosti. V danou chvíli je nicotné, že jednatel, který má ze zákona oprávnění zastupovat společnost, je zároveň společníkem, který tuto pravomoc nemá, to pro tuto situaci není podstatné a hlavně to může zmást soud, kdo je ve skutečnosti žalobcem. Aktivní legitimace společnosti se však nevztahuje pouze na návrh, kterým společnost navrhuje vyloučení společníka ze společnosti. Totéž platí i v případě návrhu na nařízení předběžného opatření, má-li jím být uloženo zdržení se výkonu jednatelských oprávnění do doby rozhodnutí o žalobě o vyloučení společníka.32 Další rozhodnutí soudu nám upřesnilo, do jaké míry musí společník porušovat své povinnosti. Soud došel k závěru, že aby mohl soud společníka vyloučit ze společnosti, je nutné, aby společník porušoval své povinnosti nejen závažným způsobem, ale aby své povinnosti porušoval opakovaně, respektive soustavně. V případu, u kterého došel soud k tomuto závěru, se žalovaný společník dopustil závažného porušení povinnosti tím, že neoprávněně vybral z účtu společnosti 180 000 Kč jako zálohu na podíl na zisku za předešlý rok a doposud tuto částku nevrátil. Soud uznal, že společník porušil závažně povinnosti, avšak nemohl rozhodnout o

32

Usnesení Vrchního soudu ze dne 25.11.1994 v Právo a podnikání. 1995, č. 10, s. 32

30

vyloučení společníka, protože jeho jednání postrádalo znak soustavnosti a závažnosti.33 Nejvyšší soud se také zabýval případem, kdy se společnost domáhala vyloučení společníka ze společnosti, který mimo jiné porušení svých povinností nesplatil včas svůj vklad. Žalobkyně však neuplatnila právo vyloučit společníka rozhodnutím valné hromady společnosti dle § 113 odst. 3 a 4 ObchZ, ale podala návrh na vyloučení společníka k soudu. Soud došel k závěru, že při splnění podmínek na vyloučení společníka valnou hromadou dle § 113 odst. 3 a 4, je důvod pro vyloučení zároveň i dle § 149 ObchZ. Postupuje-li se však dle § 149 ObchZ, je zároveň nutné, aby výzva ke splnění porušovaných povinností podle ustanovení §149 ObchZ splňovala náležitosti výzvy podle ustanovení § 113 odst. 3 a 4 ObchZ. Je tedy nezbytné, aby společníkovi po výzvě byla dána lhůta nejméně 3 měsíce ke splnění porušovaných povinností.34 Jeden z českých vyšších soudů taktéž projednával případ, ve kterém společnost požadovala vyloučení svého společníka. Avšak podmínku výzvy společníkovi, který porušoval závažně své povinnosti, žalobkyně prokazovala ustanovením ve společenské smlouvě o založení společnosti, kde bylo uvedeno, že v případě porušení kteréhokoliv z výše uvedených, může valná hromada rozhodnout i o vyloučení společníka a o způsobu vypořádání jeho činnosti35. Dle soudu není možné, aby společnost s ručením nabývala práv či se zavazovala před zápisem do tehdy podnikového rejstříku (dnes obchodní rejstřík), tedy před vznikem společnosti. Zároveň bylo soudem vyloučeno, aby písemné upozornění na možnost vyloučení ze společnosti dle ustanovení § 149 ObchZ bylo považováno za dostatečné naplnění jedné z podmínek vyloučení společníka ze společnosti soudem, pokud je obsažena možnost vyloučení společníka valnou hromadou společnosti ve společenské smlouvě.36 33

Rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 15.2.1995, sp.zn. 29/10 Cm 577/93 v Soudní

rozhledy. 1995, č. 4, s. 89 34

Obchodní právo. 1997, č.7-8, s. 53 a 54

35

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.2. 1996, sp.zn. 3 Cmo 110/96 v Právní rozhledy.

1996, č. 8, s. 372 a 373 36

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.2. 1996, sp.zn. 3 Cmo 110/96 v Právní rozhledy.

1996, č. 8, s. 372 a 373

31

3.5.3 Závěr V prvním z výše zmíněných rozhodnutí soud došel k závěru, který již je zákonem upraven, v § 149 je jasně napsáno, že společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka. Nikde se v zákonné úpravě nepíše nic o možnosti podání návrhu společníkem společnosti. Druhé výše zmíněné rozhodnutí bylo publikované rozhodnutí Krajského soudu. Naštěstí je tento rozsudek rozsudkem pro ostatní spory nezávazný, protože není rozsudkem soudu vyššího, jehož judikatura naopak závazná je. Dle mého názoru bylo uvažování soudu při rozhodování tohoto sporu ne zcela logické, pokud společník neoprávněně vybral z účtu společnosti částku 180 000 Kč a doposud ji nevrátil, pak se domnívám, že jeho jednání bylo soustavné a zároveň velmi závažné. Naplnil by snad znak soustavnosti, pokud by odebral z účtu společnosti další částku? Nebo by ani to nebylo stále dost soustavné. Soustavné jednání není jednáním opakovaným, proto si myslím, že pokud stav, kdy chyběla na účtu společnosti částka 180.000 Kč, trval, pak lze považovat jednání za minimálně trvající, což je dle mého názoru důvod pro vyloučení společníka ze společnosti. I další výše zmíněná judikatura vyřešila situace, které mohou vzniknout a které nejsou upraveny v zákoně. Myslím si však, že není nutné, aby byly zákonem upraveny. Jsou to případy natolik specifické a v druhém případě natolik absurdní, že se nedomnívám, že je nutné řešení těchto situací v zákoně. Co by však možná bylo dle mého soudu žádoucí, je lépe specifikovat závažné porušení povinnosti společníka, které může vést k jeho vyloučení soudem. Je to velmi obecný pojem, a tak by bylo rozumné aspoň demonstrativním výčtem nastínit, jaké porušení povinnosti se považuje za závažné.

3.6 Zrušení účasti společníka soudem 3.6.1 Zánik účasti společníka zrušením soudem Zrušení účasti společníka soudem obchodní zákoník upravuje v ustanovení § 148 odst. 1. Obchodní zákoník zásadně zakazuje společníkovi, aby na základě jednostranného právního úkonu vystoupil ze společnosti s ručením omezeným. Existují však výjimky, kdy je možné, aby společník ve stanovené lhůtě vystoupil ze společnosti jednostranným právním úkonem, a to mění-li se právní forma akciové

32

společnosti či družstva na společnost s ručením omezeným a akcionář či člen družstva nesouhlasil při hlasování s touto změnou.37 Dle výše uvedeného ustanovení má společník v situaci, kdy už dál nechce pokračovat ve svém účastenství ve společnosti, pouze oprávnění navrhnout soudu, aby zrušil jeho účast ve společnosti. Aktivně legitimován k podání žaloby na zrušení účasti společníka ve společnosti je společník, který chce vystoupit ze společnosti. Na něm je také, aby dokázal, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby setrval ve společnosti. Společník může v žalobě uvést jakékoliv důvody a navrhnout důkazy k jejich prokázání. K rozhodování je dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. g) OSŘ v prvním stupni věcně a místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má společnost své sídlo. Neprovádí-li se dokazování, není o věci třeba nařizovat jednání, rozhoduje se usnesením (§ 200e OSŘ).38 Účastníky řízení jsou společník jako navrhovatel zrušení své účasti a společnost, ze které chce společník vystoupit. V obchodním zákoníku je důvod pro zrušení účasti společníka formulován velmi obecně. Soudu je tedy v tomto řízení svěřeno široké oprávnění na rozdíl od rozhodování soudu o vyloučení společníka, tam jsou v zákoně podmínky vyloučení společníka ze společnosti vymezeny podstatně více. Soud musí proto uvážlivě a řádně zjistit skutkové okolnosti případu, zvážit význam každé předložené či zjištěné skutečnosti a dbát přitom ještě na to, aby nedošlo k neúměrnému zásahu do poměrů žalobce či k zásahu do práv společnosti, popřípadě i jejích společníků.39 Někdy bývají důvody zrušení účasti společníka ve společnosti orientačně vymezeny ve společenské smlouvě, avšak soud tímto vymezením není vázán.40 Mezi důvody, které se považují za důvody zrušení účasti společníka ve společnosti, jsou okolnosti týkající se osoby společníka a dále například znemožnění výkonu práv společníka, který navrhuje zrušení své účasti ve společnosti, společností nebo ostatními společníky. Více o důvodech zrušení účasti v judikatuře.

37

Viz § 220zb odst. 2 a § 254 odst. 4 ObchZ

38

Štenglová, I. v Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání.

Praha: C. H. Beck, 2004, s. 444 39

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 268 40

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005,

s. 213

33

Pokud dojde soud k závěru, že po společníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, pak účast společníka ve společnosti zaniká dnem právní moci takového rozhodnutí. Obchodní podíl se zánikem účasti společníka ve společnosti stává volným a přechází na společnost, která s obchodním podílem bývalého společníka nakládá obdobně jako v případě vyloučení společníka (viz podkapitola 3.5.1). V důsledku rozhodnutí dochází ke změně společenské smlouvy a společnost je povinná vyhotovit úplné znění společenské smlouvy, podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku a doložit úplné znění společenské smlouvy do sbírky listin. Společník, jehož účast ve společnosti byla zrušena, má ze zákona právo na vypořádací podíl, postupuje se dle § 61 odst. 2 a § 150 ObchZ. Je nutné ještě doplnit, že obchodní zákoník výslovně zakazuje, aby se jediný společník, který může rozhodovat v působnosti valné hromady prakticky neomezeně o činnosti společnosti, zprostil své odpovědnosti za vypořádání věřitelů společnosti41 a domáhal se zrušení své účasti soudem. Chce-li svou účast ve společnosti jediný společník zrušit, pak má dle zákona oprávnění rozhodnout o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace. V průběhu likvidace dochází k vypořádání závazků společnosti a konečným zánikem společnosti výmazem z obchodní rejstříku, nakonec končí i účast jediného společníka ve společnosti s ručením omezeným. Největším problémem, které nám zákonná úprava u tohoto způsobu zániku přináší, nebo spíše nepřináší, ale dále řeší judikatura, jsou důvody zrušení společnického vztahu, kterého se společník domáhá.

3.6.2 Judikatura Jedním z důvodů, který lze považovat za důvod pro zrušení účasti společníka ve společnosti je, když nedojde k realizaci předmětu podnikání a tím ke splnění účelu existence společnosti podle společenské smlouvy. Zároveň tuto skutkovou podstatu naplňuje rovněž stav, kdy nepřítomnost společníka znemožňuje výkon práv a povinností ostatních společníků, vyplývajících ze společenské smlouvy. V tomto konkrétním řízení se domáhali zrušení své účasti ve společnosti 2 společníci zároveň a za důvod uvedli již výše zmíněné, a to, že společnosti byla ještě se třetím společníkem založena za jistým účelem. Jednu z podstatných náležitostí provozu podnikání měl zajistit třetí společník, ten však svému závazku nedostál, a proto 41

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 267

34

nedošlo k naplnění účelu, pro který byla společnost založena. Třetí společník se navíc ještě odstěhoval na neznámé místo a svou neúčastí na dění společnosti způsobil, že zbylí dva společníci nemohli přijmout jakákoliv rozhodnutí, protože neměli dostatečných 2/3 hlasů, které byly potřebné dle společenské smlouvy společnosti k přijetí rozhodnutí na valné hromadě.42 Soud rozhodl o zrušení účasti společníků ve společnosti. Nutné je však doplnit, že rozhodnutí soudu Krajského není rozhodnutím vyššího soudu, není tedy závazné pro další rozhodování. Naopak důvodem, který není považován za důvod, kdy nelze na společníkovi spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, je porušení zákazu konkurence jiným společníkem. Co především brání soudu uznat tento důvod, je možnost společnosti vyloučit společníka, který porušuje zákaz konkurence, soudem. Jedinou možností, kdy společník může dosáhnout zrušení své účasti, je, pokud po porušení jiného společníka zákazu konkurence, navrhl na valné hromadě společnosti postup dle § 65 ObchZ. A společnost i přes jeho návrh neuplatnila důsledky porušení zákazu konkurence. To může být důvodem pro zrušení jeho účasti ve společnosti. V předmětném případu však společník nenavrhl na valné hromadě postup dle § 65 ObchZ, a tak nebyla jeho účast ve společnosti zrušena.43 U soudu byl taktéž projednáván případ, kdy se společník domáhal zrušení své účasti ve společnosti. Jako důvod zde navrhovatel uváděl, že jeho účastenství ve společnosti u něj vyvolává stres, který má za následek závažné zdravotní problémy. Žalovaná společnost však odmítala zrušení jeho účasti, protože zánik jeho účasti ve společnosti by byl v rozporu se zájmy společnosti a mohlo by to vést až ke zhroucení společnosti. Případ se dostal dovolacím řízením až k Nejvyšším soudu, který rozhodl, že po společníkovi lze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, protože je nutné chránit nejen navrhovatele, ale i společnost a ostatní společníky. A pouhá účast společníka ve fungující společnosti má jen stěží za následek stres zhoršující zdravotní stav společníka. Soud musí především dbát o to, aby újma způsobená kterékoliv ze zúčastněných osob nebyla nepřiměřená a aby

42

Rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 22. 2. 1995 v Soudní rozhledy. 1995, č. 4,

s. 89 43

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.1997, sp. zn. 1 Odon 36/97 v Soudní judikatura. 1997,

č.12, s. 280 - 283

35

škoda vzniklá společnosti nebyla podstatně závažnější, než újma vzniklá žalobci, kterému nebylo v rozhodnutí přiznáno právo na zrušení jeho účasti ve společnosti.44 Dále se v judikatuře českých soudů můžeme setkat s rozhodnutím, které řešilo věcnou pasivní legitimaci v řízení o zrušení účasti společníka soudem. Dle soudu je nutné označit v řízení o zrušení účasti společníka jako žalovaného obchodní společnost, ve které žádá navrhovatel zrušení své účasti. Pouze tato společnost může být ve sporu o zrušení účasti společníka pasivně legitimována.45

3.6.3 Závěr Všechna rozhodnutí soudu, až na poslední zmíněné, nám přibližovala, jaké důvody můžeme, nebo naopak nemůžeme považovat za důvody, které soud bude posuzovat jako dostatečné k tomu, aby byl ukončen společnický vztah. Myslím si, že nejlepším řešením, které by zabránilo vzniku dalších podobných sporů viz výše, by byla bližší specifikace důvodů. Bylo by rozumné, kdyby zákonodárci doplnili dosavadní zákonnou úpravu o taxativní či alespoň demonstrativní výčet důvodů. Pak by se ani tolik společníků neobracelo na soud s důvodem, který by byl zjevně neopodstatněný a dost často absurdní, a soudy by nemuseli řešit tolik sporů. Poslední výše zmíněné rozhodnutí vztahující se k tomuto způsobu zániku účasti společníka na společnosti se zabývalo pasivní legitimací při podávání návrhu společníka na zrušení jeho účasti ve společnosti. I tomuto sporu by se mohlo zabránit, pokud by bylo ustanovení § 148 odst. 1 ObchZ doplněno větou, že pasivně věcně legitimována je v návrhu na zrušení společnického vztahu na návrh společníka společnost.

3.7 Dohoda o zrušení účasti společníka 3.7.1 Zánik účasti společníka dohodou o jeho zrušení Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti je upravena ustanovením § 149a ObchZ. Součástí obchodního zákoníku je však toto ustanovení od novely z roku 1996, přesněji zákona č. 142/1996. Do té doby nebyla dohoda zákonem upravena, avšak i tak k ukončení účasti společníka ve společnosti dohodou 44

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 2084/2000 v Soubor

rozhodnutí Nejvyššího soudu. 2001, č. 1, s. 17 – 20 45

Rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16.6. 1995, sp.zn. 17 Cm 405/94 v Soudní

rozhledy. 1996, č. 5, s. 131

36

docházelo. Co není zakázáno, je dovoleno. Obchodní zákoník dohodu o ukončení účasti společníka ve společnosti nezakazoval, a tak k ukončení společnického vztahu docházelo, nicméně ukončením tohoto vztahu nepřecházel obchodní podíl na společnost, jak je tomu dnes, ale zákonným důsledkem dohody bylo snížení základního kapitálu společnosti. Dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným je zvláštní smlouvou, která musí být pod sankcí absolutní neplatnosti uzavřena všemi společníky společnosti46, nikoliv pouze společníkem a společností. Z toho logicky vyplývá, že nemůže dojít k dohodě o zrušení účasti společníka v unipersonální společnosti. Dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti může být někdy zaměňována se smlouvou o převodu obchodního podílu, kterou dochází k převodu obchodního podílu společníka na jiného společníka či třetí osobu, a tímto aktem dochází k zániku účasti společníka ve společnosti. Je-li však uzavírána dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti, společník sice ztrácí svůj obchodní podíl, avšak nedochází k převodu tohoto obchodního podílu, alespoň tedy ne okamžikem ukončení tohoto společnického vztahu. Obchodní zákoník předepisuje písemnou formu dohody o ukončení účasti společníka ve společnosti. Smlouva musí obsahovat shodný projev vůle všech společníků, že určitý, ve smlouvě určený společník, nebude od určeného data nadále společníkem společnosti. Pokud není ve smlouvě specifikováno datum ukončení účasti, pak končí účast společníka ve společnosti účinností dohody o zrušení jeho účasti. Zákonem je stanoveno, že podpisy účastníků smlouvy, musejí být úředně ověřeny. V komplikovanějších případech se doporučuje vyhotovit dohodu dokonce ve formě notářského zápisu, avšak to je již pouze na vůli účastníků. Může to samozřejmě zabránit vzniku námitek, které budou zpochybňovat svobodnost vůle některého ze společníků. Dnem zániku účasti společníka ve společnosti se jeho obchodní podíl uvolňuje a přechází na společnost, zároveň vzniká společníkovi právo na vypořádací podíl. Společnost bude stejně jako u jiných způsobů zániku účasti společníka nakládat s uvolněným obchodním podílem dle ustanovení § 113 odst. 5 a 6 ObchZ pod sankcí jejího zrušení.

46

Kobliha, I., Kalfus, J. a kol. Obchodní zákoník – komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 405

37

Zároveň, jak už je výše zmíněno, dochází zrušením účasti společníka ve společnosti ze zákona ke změně společenské smlouvy. Jednatelům společnosti vzniká povinnost vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit je do sbírky listin rejstříkového soudu spolu s dohodou o ukončení účasti. Přitom jsou povinni podat návrh na zápis příslušných změn do obchodního rejstříku.

3.7.2 Závěr K tomuto způsobu zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným jsem nenašla relevantní judikaturu českých vyšších soudů. Domnívám se, že je ustanovení § 149a ObchZ natolik dispozitivní, že jen těžko může dojít k nějakému sporu, který se týká zániku účasti společníka ve společnosti dohodou o zrušení jeho účasti ve společnosti.

3.8 Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku 3.8.1 Zánik účasti společníka prohlášením konkursu na jeho majetek a zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Tento způsob zániku účasti společníka je upraven ustanoveními § 148 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku. Je vhodné rozdělit si tuto část na dvě myslitelné situace, totiž prohlášení konkursu na majetek společníka ve vícečlenné společnosti a v jednočlenné společnosti. Postup v každém z případů je jiný. Nejprve se zaměřím na zánik účasti společníka ve vícečlenné společnosti. Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku má dle § 148 odst. 2 ObchZ za následek zánik účasti společníka ve společnosti. Na majetek společníka je prohlášen konkurs, pokud je tento společník v úpadku. K zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu47 přistoupí soud v situaci, kdy je zřejmé, že majetek společníka (dlužníka) nebude postačovat k úhradě nákladů konkursního řízení. K účinkům prohlášení konkursu na majetek společníka dochází vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, který o prohlášení konkursu rozhodoval. K zániku účasti společníka při zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu dojde právní mocí rozhodnutí soudu. Při zániku účasti společníka prohlášením konkursu na jeho majetek se obchodní podíl 47

Viz § 12a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb.o konkursu a vyrovnání (dále možné označení „ZKV“)

38

nestává součástí konkursní podstaty, obchodní podíl přechází na společnost, avšak součástí konkursní podstaty se stává vypořádací podíl, na který má společník při zániku jeho účasti ve společnosti ze zákona nárok. V případě, že dojde k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, taktéž přechází obchodní podíl bývalého společníka na obchodní společnost, vypořádací podíl se však vyplatí bývalému společníkovi. Dostáváme se k situaci, kdy došlo ke zrušení konkursu z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku úpadce, pak nastává jedna ze dvou možných variant řešení uvedených v ustanovení § 148 odst. 4 ObchZ.48 Před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. nebylo možné, aby došlo k obnovení účasti společníka ve společnosti zrušením usnesení o prohlášení konkursu či zrušením konkursu. Po této novele se však situace zásadně změnila a zákon od té doby umožňuje zpětný přechod obchodního podílu do majetku bývalého úpadce a následné obnovení společnického vztahu. K této situaci však dojde pouze v případě, pokud společnost dosud nenaložila s uvolněným obchodním podílem, konkrétně nepřevedla obchodní podíl na jiného společníka či jinou třetí osobu dle § 113 odst. 5 ObchZ anebo nesnížila základní kapitál společnosti. Něco jiného nastane, pokud již byl společníkovi vyplacen vypořádací podíl, respektive byl vyplacen správcovi konkursní podstaty. Pak se automaticky zakládá povinnost, aby přijaté plnění společník nazpět uhradil společnosti. Existuje zde zákonem určená dvouměsíční lhůta, která je poskytnuta společníkovi na uhrazení vypořádacího podílu, neuhradí-li společník vypořádací podíl v určené lhůtě, pak se jeho účast ve společnosti neobnoví. Druhá z variant dle ustanovení § 148 odst. 4 ObchZ nastane v situaci, kdy společnost již naložila s uvolněným obchodním podílem. V tomto případě nedojde k obnově účasti společníka ve společnosti a společnost má povinnost vyplatit společníkovi vypořádací podíl. Pokud již tak společnost učinila a vyplatila vypořádací podíl správci konkursní podstaty, pak má tuto povinnost bývalý správce konkursní podstaty.

48

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005,

s. 202

39

Ustanovení § 148 odst. 3 se věnuje prohlášení konkursu na společníka jednočlenné společnosti. Na rozdíl od společnosti vícečlenné nedochází u jediného společníka společnosti k zániku jeho účasti. Obchodní podíl společníka se prohlášením konkursu stává součástí konkursní podstaty a správce konkursní podstaty vykonává práva jediného společníka. Do konkursní podstaty připadají také plnění, která by jinak náležela tomuto jedinému společníkovi, tj. například podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, nikoliv však plnění, která náležejí společnosti, jejímž jediným společníkem úpadce je.49 Většinou je správcem konkursní podstaty obchodní podíl společníka úpadce zpeněžen a přijaté plnění se stává opět součástí konkursní podstaty. Pokud tato situace skutečně nastane a obchodní podíl bude zpeněžen respektive převeden na třetí osobu, pak s účinností převedení zaniká i účast jediného společníka úpadce ve společnosti. Nepovede-li se však správci konkursní podstaty obchodní podíl úpadce převést, nezbývá, než aby správce rozhodl o zrušení společnosti její likvidací nebo bez likvidace, kdy se plnění získané zrušením společnosti stane opět součástí konkursní podstaty. Dojde-li k zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku společníka v jednočlenné společnosti, pak právní mocí usnesení soudu jeho účast ve společnosti zaniká. Protože ale není právně možné, aby společnost existovala bez účasti společníka, zruší se samotná společnost. Soud, který rozhodl usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku společníka, vyrozumí příslušný obchodní soud, že se zde vyskytuje společnost bez společníků a podá návrh na zrušení společnosti.50 Obchodní soud společnost zruší s likvidací51 a společníkovi připadne likvidační zůstatek, který se však obvykle do rukou společníka nedostane, protože je vůči němu veden výkon rozhodnutí či exekuce, a tak likvidátor vyplatí likvidační zůstatek či jeho část oprávněnému. Prohlášením konkursu na majetek společníka či zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku má ex lege za následek změnu společenské smlouvy a jednatelé mají povinnost vyhotovit nové úplné znění společenské smlouvy a doložit je do sbírky listin.

49 50

Kobliha, I., Kalfus, J. a kol. Obchodní zákoník – komentář. Praha: Linde Praha a.s., s. 401 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005,

s. 205 51

Viz § 200e OSŘ

40

3.8.2 Závěr K tomuto způsobu zániku společnického vztahu nenašla žádnou judikaturu českých vyšších soudů. Zdá se tedy být zákonná úprava tohoto způsobu zániku účasti společníka na společnosti dostatečná.

3.9 Pravomocné obchodního

nařízení podílu

výkonu

společníka

rozhodnutí ve

postižením

společnosti,

vydání

exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti 3.9.1 Zánik účasti společníka pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho obchodního podílu, vydáním exekučního příkazu k postižení jeho obchodního podílu Stejně jako u předchozího způsobu zániku účasti společníka ve společnosti, je tento způsob zániku upraven v § 148 odst. 2 a 3 ObchZ a případné obnovení účasti v § 148 odst. 4 ObchZ. K zániku účasti společníka ve společnosti s r.o. dojde jak pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho obchodního podílu tak vydáním exekučního příkazu, nehledě na to, jestli je společnosti vícečlenná nebo pouze jednočlenná. Nejprve se zaměřím na zánik účasti společníka ve společnosti pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho obchodního podílu. Možnost výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu byla výslovně upravena novelou občanského soudního řádu52. Důsledkem této novely byla novela obchodního zákoníku, která upravila, že následkem soudního nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka je zánik jeho účasti ve společnosti. K zániku účasti společníka ve společnosti dochází dnem právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka. K zániku účasti společníka ve společnosti není třeba rozhodnutí soudu, k zániku dochází následkem pravomocného usnesení ze zákona. Výkon rozhodnutí postižením podílu společníka prováděný dle ustanovení § 320a OSŘ postihuje pohledávku společníka na vypořádací podíl. Společnost je tedy povinna vypořádací podíl, na který má ze zákona právo bývalý společník, vyplatit oprávněnému v souladu s rozhodnutím 52

Zákon č. 30/2000 Sb.

41

soudu. Je-li vypořádací podíl nižší nebo roven částce, na kterou má oprávněný rozhodnutím soudu nárok, pak společnost vyplatí oprávněnému celý vypořádací podíl. Pokud je vypořádací podíl vyšší než částka, na kterou má oprávněný nárok, pak společnost případný přebytek vyplácí bývalému společníkovi.53 U tohoto způsobu zániku společníka se v případě jednočlenné společnosti postupuje podobně jako u vícečlenné společnosti, pouze následek zániku účasti společníka je v jednočlenné společnosti zcela jiný. Jednočlenná společnost totiž ztrácí zánikem účasti jediného společníka předpoklady pro vznik společnosti, a tak je společnost zrušena. Druhým způsobem zániku účasti společníka ve společnosti je v této podkapitole exekuce, postup je v tomto případě nepatrně rozdílný. Zánik účasti společníka je totiž v exekuci následkem dvou aktů, nejenom aktu soudu, ale i aktu exekutora. K zániku účasti společníka dojde dnem vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Postupuje se dle exekučního řádu54. Exekutor vydává exekuční příkaz, ve kterém specifikuje způsob provedení exekuce, v našem případě zde uvede provedení postižením obchodního podílu. Exekuční příkaz na postižení obchodního podílu se ukládá do sbírky listin rejstříkového soudu podle ustanovení § 27a odst. 2 písm. n) ObchZ a nařízení exekuce se zapisuje do obchodního rejstříku.55 Dále se postupuje jako u výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti s r.o. Pokud je z jakéhokoliv důvodu56 zastaven výkon rozhodnutí postižením obchodního podílu či je pravomocně zastavena exekuce, pak se postupuje při obnovení účasti společníka ve společnosti jako při zrušení konkursu z jiných důvodů, než z důvodu nedostatku majetku. Stejně jako u většiny způsobů zániku účasti společníka ve společnosti dochází i v důsledku pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti či vydání exekučního příkazu k postižení 53

Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005,

s. 206 54

Zákon č. 120/2001 Sb. Exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů ( dále možné označení „ex. ř.“)

55

Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník – komentář – díl II. Praha: POLYGON, 2002, s. 1274

56

Viz ustanovení § 268 a §269 OSŘ

42

obchodního podílu společníka ve společnosti ze zákona ke změně společenské smlouvy a jednatelům společnosti vzniká povinnost vyhotovit nové úplné znění společenské smlouvy a doložit je do sbírky listin.

3.9.2 Judikatura U tohoto způsobu zániku účasti společníka na společnosti bylo až do novely v roce 2000 dlouhou dobu zákonem neupraveno, zda je možné obchodní podíl ve společnosti postihnout exekucí či soudním výkonem rozhodnutí. Novela občanského soudního řádu a obchodního zákoníku tuto situaci vyřešila a tuto možnost jak je již výše uvedeno umožnila. České vyšší soudy však před novelou tuto možnost ve dvou případech vylučovaly, obchodní podíl považovaly jak za majetkové, tak nemajetkové právo společníka a shodovaly se na tom, že majetkové právo nelze ze souboru práv vydělit jako právo samostatné. Naštěstí zákonodárci novelou v roce 2000 věc vyřešili a v zákoně je výslovně upraveno, že je možné postižení obchodního podílu soudním výkonem rozhodnutí a exekucí.57

3.9.3 Závěr Před rokem 2000 se objevily spory související s tímto způsobem zániku, viz výše, nicméně provedená novela obchodního zákoníku a občanského soudního řádu v roce 2000 způsobila, že se již zásadní spory u tohoto způsobu zániku společnického vztahu, nevyskytují, proto se také domnívám, že je aktuální zákonná úprava dostatečná a nežádá si zásadních změn.

3.10 Zánik společnosti Průběh ukončení existence společnosti je vždy dvoufázový, v první fázi dochází ke zrušení společnosti, které se považuje za skutečnost, jež je podmínkou zániku společnosti. V druhé fázi dochází k jejímu zániku výmazem z obchodního rejstříku, při kterém společnost ztrácí svoji právní subjektivitu. Ke zrušení společnosti může dojít buď rozhodnutím společníků, tj. tzv. disociačním usnesením58, rozhodnutím soudu nebo na základě právní události, kterou je například uplynutí doby, na kterou byla společnost založena. Obecně se 57

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 1995, sp.zn. 7Cmdo 9/94 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.3. 1998, sp.zn. 2 Odon 46/97 v Soudní judikatura. 1998, č. 14, s. 325 - 328

43

však dle úpravy obchodního zákoníku rozeznává dvojí zrušení společnosti, zrušení bez právního nástupce, tedy s likvidací společnosti, a zrušení s právním nástupcem, tedy v důsledku přeměny společnosti.59

3.10.1 Zrušení a zánik společnosti s likvidací Pro zrušení a zánik společnosti s likvidací se především uplatní obecná úprava ustanovení § 68 a 70 – 75b obchodního zákoníku, která se vztahuje na všechny společnosti, nikoliv jenom na společnost s ručením omezeným a obsahuje obecné důvody zrušení společnosti s likvidací: •

uplynutím doby, na kterou byla založena,

•

dosažením účelu, pro který byla založena,

•

rozhodnutím společníků nebo orgánu společnosti,

•

rozhodnutím soudu o zrušení společnosti,

•

zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k pokrytí nákladů konkursu, nebo

•

zamítnutím návrhu pro nedostatek majetku

Ustanovení § 113 odst. 6, § 119, § 151 a § 152 ObchZ obsahuje speciální důvody zrušení společnosti s ručením omezeným: •

rozhodnutím soudu následkem nerozhodnutí valné hromady do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k vyloučení společníka, buď o snížení kapitálu, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou obchodní podíl vyloučeného společníka v poměru svých obchodních podílů,

•

rozhodnutím soudu následkem porušení povinnosti společníka, v jehož rukou se spojily všechny obchodní podíly, a on má povinnosti splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu,

58

dissociare = rozlučovat, disociační rozhodnutí – společníci se dohodnou, že již nadále nechtějí být

společenskou smlouvou vázáni – výklad v Eliáš, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, 1997. s. 215 59

Sum, Tomáš. Zrušení společnosti s ručením omezeným [citováno 1.2.2006]. Dostupný

z: http://www.epravo.cz

44

•

rozhodnutím soudu, u něhož se společníci domáhaly zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě,

•

dohodou všech společníků, který musí mít formu notářského zápisu,

•

z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě.

Poté, co dojde ke zrušení společnosti z výše uvedených důvodů, následuje likvidace. K likvidaci nedojde pouze tehdy, jestliže společnosti nezbyl dostatek majetku, aby mohlo k likvidaci dojít. Tato situace nastane, byl-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, soud zrušil konkurs ze stejného důvodu, nebo soud zrušil konkurs po splnění rozvrhového usnesení. Likvidace se provádí dle ustanovení § 70 a násl. ObchZ. Na závěr likvidace je povinen likvidátor sestavit zprávu o průběhu likvidace, součástí této zprávy je i návrh na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidačního zůstatku mezi společníky.60 Tato zpráva je předložena společníkům ke schválení. Pokud však společníci s návrhem nesouhlasí, nebrání to výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Jedinou obranou společníka, který nesouhlasil s návrhem, je možnost domáhat se svého práva ve lhůtě do 3 měsíců od projednávání návrhu dle ustanovení § 75 odst. 2 ObchZ u soudu, který přezkoumá výši podílu společníka na likvidačním zůstatku. Společníci jsou při zrušení společnosti s likvidací vypořádáni podílem na likvidačním zůstatku. Obecně se podíl na likvidačním zůstatku určuje poměrem obchodních podílů společníků, není-li společenskou smlouvou stanoveno jiné řešení. Účast společníka na společnosti zaniká v případě zrušení a zániku společnosti s likvidací okamžikem vyplacení likvidačního zůstatku společníkovi. Dojde-li poté co se zrušila společnost s likvidací a následně vymazala z obchodního rejstříku ke zjištění, že ještě existuje nějaký majetek společnosti, pak se postupuje dle ustanovení § 75b ObchZ a společnost se obnoví. Dostáváme se k problémům, které souvisí se zrušením a zánikem společnosti s likvidací. Otázku, kterou si můžeme klást a kterou dále řeší judikatura, je, zda je nutné v řízení o zrušení společnosti soudem dle ustanovení § 113 odst. 6 ObchZ, které umožňuje zrušit společnost i bez návrhu, osvědčovat právní zájem, pokud je 60

Štenglová, I. v Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2006, s. 306

45

návrh na zrušení společnosti podán. Je nutné být aktivně věcně právně legitimován k podání návrhu o zrušení společnosti soudem, když může soud zrušit společnost i bez návrhu? Ale naopak, proč by navrhovatel neměl mít povinnost osvědčovat svůj právní zájem, když návrh podává? Další otázkou, která taktéž souvisí s ustanovením § 113 odst. 6 ObchZ a není vymezena v zákoně, je, zda je možné převést uvolněný obchodní podíl po šestiměsíční lhůtě, když o zrušení společnosti nebylo ještě pravomocně rozhodnuto. Opět se nabízí dvojí odpověď, lhůty by se přeci měly řádně dodržovat a když je v zákoně poskytnuta společnosti lhůta šestiměsíční, aby se vypořádala s uvolněným obchodním podílem, proč tuto lhůtu prodlužovat a umožňovat společnosti dobu delší, pokud nejednala dle zákona. Ale naopak, pokud má společnost vůli naložit s uvolněným obchodním podílem, proč jí to neumožnit, zvláště když ještě nebylo rozhodnuto o jejím zrušení.

3.10.2 Zrušení a zánik společnosti bez likvidace K zániku společnosti s ručením omezeným s právním nástupcem může dojít fúzí, převodem obchodního jmění na společníka a rozdělením společnosti. Přeměny společnosti řeší obecná ustanovení pro všechny společnosti § 69 a násl. ObchZ a taktéž speciální ustanovení § 153a a násl. ObchZ pouze pro společnost s ručením omezeným. Dojde-li k fúzi či rozdělení společnosti, pak společnický vztah k jedné společnosti zaniká, avšak zároveň jeho společnický vztah vzniká vůči jiné společnosti – nástupnické společnosti. Aby došlo k zániku společnosti převodem obchodního jmění na společníka, společník, na kterého má být obchodní jmění společnosti převedeno, musí vlastnit obchodní podíl, který představuje nejméně 90%. O převzetí obchodního podílu musí být sepsána smlouva o převzetí obchodního podílu, jejíž návrh musí být schválen valnou hromadou společnosti s ručením omezeným. Tato smlouva musí být většinou schválena i valnou hromadou či společníky přejímající společnosti, pokud je tedy přejímající společník společností. Ostatní společníci zanikající společnosti mají vůči přejímajícímu společníkovi právo na přiměřený vypořádací podíl. Pokud společníkům nepřipadá vypořádací podíl přiměřený, jsou oprávněni své právo na přiměřené vypořádání uplatnit u soudu. Rozhodne-li soud tak, že společníkovi přizná právo na vypořádání, pak je jeho rozhodnutí závazné i pro ostatní společníky.

46

Účast společníků zaniká poté, co je jim vyplacen vypořádací podíl, zápisem změny do obchodního rejstříku. Dochází-li k zániku společnosti rozdělením či fúzí společnosti, je nutné v předstihu vypracovat projekt rozdělení či fúze společnosti, povinnost vypracovat předmětný projekt se ukládá statutárnímu orgánu společnosti. Předtím než dojde ke schvalování tohoto projektu, je nutné, aby byl projekt zveřejněn nejméně měsíc před rozhodováním o něm. Valná hromada společnosti rozhoduje o přeměnách společnosti. Pokud se schválí navrhovaná přeměna, pak dojde ke zrušení společnosti s ručením omezeným a ke vzniku nástupnické či nástupnických společností. Společník, který nesouhlasil s předmětným návrhem má právo z nástupnické společnosti vystoupit a zároveň má právo na přiměřený vypořádací podíl. Účast společníka na původní společnosti však zaniká okamžikem přeměny a v tu samou chvíli zároveň vzniká jeho účast v nástupnické společnosti.

3.10.3 Judikatura Na výše položené otázky, které souvisí se zrušením a zánikem společnosti s likvidací, se pokusily odpovědět svými rozhodnutími vyšší soudy ČR. Krajský soud v Praze se zabýval případem, kdy se navrhovatelka domáhala zrušení společnosti, s tím, že je věřitelkou z pohledávky vůči společníkovi předmětné společnosti. Na majetek společníka byl vydán exekuční příkaz, nicméně společnost s uvolněným podílem do 6 měsíců nijak nenaložila. Krajský soud v prvém stupni rozhodl, že společnost bude zrušena. Společnost proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, které mimo jiné odůvodňovala tím, že navrhovatelka není věcně právně legitimována k podání návrhu k soudu z důvodu, že převedla svou pohledávku vůči společníkovi na jinou právnickou osobu, a tím ztratila oprávnění podat návrh na zrušení společnosti soudem. Vrchní soud věc projednal a mimo jiné vyslovil právní názor, že rozhodnutí soudu o zrušení společnosti by mělo mít sankční charakter a zabýval se otázkou, zda je nutná aktivní věcná legitimace navrhovatele, jak ji chápe klasické sporné občanské soudní řízení. Po dlouhé úvaze vyslovil odvolací soud právní názor, že nemusí navrhovatel osvědčit svůj právní zájem na zrušení společnosti s likvidací tehdy, jestliže podle zákona lze společnosti zrušit i bez návrhu.61 61

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.6. 2005, sp.zn. 7 Cmo 78/2005 v Právní rozhledy. 2005,

č. 16, s. 609 až 610

47

Druhou otázkou, kterou jsem si položila výše, se zabýval taktéž Vrchní soud v Praze, když se plně ztotožnil se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně. Otázka byla, zda je možné převést uvolněný obchodní podíl i po šestiměsíční lhůtě, která je společnosti poskytnuta, aby s uvolněným obchodním podílem naložila. Soud v tomto případu došel k závěru, že to možné jest. Pokud k takovému převodu dojde do doby než bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení společnosti z důvodu nenaložení s obchodním podílem v zákonem stanovené lhůtě, pak zaniká převodem uvolněný obchodní podíl coby volný podíl a společnost se rozhodnutím soudu v tomto případě nezrušuje. Dle názoru Vrchního soudu je prioritním cílem zákonné úpravy dát prostor společnosti pro její další existenci i poté, co se objevil zánikem účasti společníka uvolněný obchodní podíl. V zákonné úpravě je určeno, že soud může společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci, slovo může vyjadřuje dispozici soudu.62

3.10.4 Závěr Názory Vrchních soudů v předmětných otázkách korespondují s mými názory na danou problematiku. Když jsem si položila otázky výše uvedené, odpověděla jsem si podobně jako Vrchní soudy v předmětných sporech. Na první otázku týkající se nutnosti právního zájmu navrhovatele při rozhodování soudu na návrh, i když je možné rozhodnout bez návrhu o zrušení společnosti, nebyl můj názor na věc zcela jasný, přestože jsem si nakonec odpověděla jako Vrchní soud a domnívám se, že není nutná aktivní věcná legitimita navrhovatele, pokud je možné rozhodnout o věci i bez návrhu. Avšak stále člověk nezapomíná na pravidla klasického občanskoprávního sporu, kdy je při podání návrhu k soudu aktivní věcná legitimita nezbytná, aby soud o věci vůbec jednal. Dle mého názoru je však možné považovat návrh navrhovatele k soudu ve zmíněném sporu spíše jako jakýsi podnět k soudu, aby věc projednal, nikoliv jako klasický návrh. A jak by zákonná úprava měla vypadat, abychom se takovými otázkami vůbec nemuseli zabývat. Asi bych otázku aktivní věcně právní legitimity u řízení, které mohou být rozhodnuty soudem i bez návrhu, upravila v občanském soudním řádu tak, že by se návrh považoval spíše za podnět a osoba, která by podala návrh, by nemusela být aktivně věcně právně legitimovaná. 62

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.12.2000, sp.zn. 7 Cmo 783/2000 v Právní rozhledy.

2001, č. 12, s. 620 - 621

48

Když jsem se zabývala možností převést uvolněný obchodní podíl i poté, co již uplynula zákonem stanovená lhůta k naložení s obchodním podílem společností, nepřemýšlela jsem o svém závěru dlouze. Úmyslem systému přeci není rušit společnosti. Pokud se ukáže vůle společnosti napravit své jednání, v tomto případě nejednání, proč bychom měli společnost bez milosti zrušit, i společnost může mít druhou šanci. Právní úpravu bych však v tomto případě neměnila.

49

4

ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se zabývala způsoby zániku účasti společníka na

společnosti s ručením omezeným v judikatuře českých vyšších soudů. Na první pohled se mi zdála zákonná úprava jednotlivých způsobů zániku dostatečná, nicméně po prozkoumání relevantní judikatury, jsem téměř u každého způsobu zániku společnického vztahu našla určitý problém, který povětšinou nebyl náležitě řešen v zákonném ustanovení k předmětnému způsobu. Vzhledem k tomu, že jsem u každého způsobu zániku už jistý závěr, ve kterém jsem se pokusila o návrh nějakého řešení, učinila, je zbytečné, abych tak činila znovu. Jediné, co bych asi zdůraznila a bylo by žádoucí změnit v zákonné úpravě, se týká vyloučení společníka soudem a zejména zrušení účasti společníka soudem. U obou zmíněných způsobů se českým soudům dává , dle mého názoru, až příliš široké oprávnění při rozhodování o zániku účasti společníka na společnosti s ručením omezeným. Bylo by potřebné, aby zákonodárci upravili a vymezili podmínky přesněji, aby bylo jasné i pro společníky, co je důvodem k zániku jejich účasti a co nikoliv. Doufám, že jsem naplnila cíle, které jsem si v úvodu vytyčila, a že moje práce představuje srozumitelný přehled způsobů zániků účasti společníka na společnosti s ručením omezeným s navrženými řešeními možné změny zákonné úpravy.

50

RESUMÉ The limited company is one of the youngest form of business companies. The limited company represents the capital type of business company, but it is not the typical capital company. Because of this feature, the limited company may be the most frequent company on the Czech business plane. The conditions for the incorporation of the company are very well known for almost everybody from business practice. Unfortunately the cessation of the partnership is not so well known like the incorporation and also that is why the topic of my diploma thesis is „Cessation of interest of a limited partner in the limited company in the practice of Czech superior courts“. In the first chapter of my thesis I introduce the position of partner in the limited company, I specify there the rights and duties of the partners and then very shortly the incorporation and cessation of partnership in the limited company. In the following and the main chapter I try to introduce and describe all existing ways of cessation of the interest of limited partner in the limited company. In this chapter I also focus on the problems which are connected with particular ways of the cessation of partnership, then I mention appropriate practice of Czech superior courts and at the end of each subchapter I try to propose some solutions how to change the existing legal regulation. In Czech business law exist 10 ways of cessation of the interest of partner in limited company: 

Termination of the legal existence of a company



Death of the partner – natural person



Termination of the partner – legal entity



Contract of the cessation of partnership in



Transfer of one´s share in the limited company



Adjudication of bancrupcy on property of partner and dismissal of a motion to adjudication of bancrupcy for shortage of property

51



Final and conclusive order to execute and satisfy a judgment against the business share of a company member and issuance of the execution order against the business share of a company member



The Exclusion of a member from a limited company by general meeting



The termination of the membership in a limited company by the judgment of the court



Exclusion of a member from a limited company by judgment of the court

Almost every way of cessation of partnership in the limited company contains some problems which are not solved by legal regulation. Especially the legal regulation of termination of the membership in a limited company by judgment of the court and exclusion of a member from a limited company by judgment of the court is insufficient and the causes of the termination or exclusion should be more specified.

52

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář díl II. Praha: POLYGON, 2002. Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2. přepracované vydání. Praha: Aspi, 2005. Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. Praha: C. H. Beck, 2003. Eliáš, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, 1997. Faldyna, F. a kol. Obchodní zákoník s komentářem I. díl. Praha: Codex, 2000. Kobliha, I., Kalfus, J.,Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Linde Praha a.s., 2006. Kolářová, Monika. Zánik společnického vztahu ve společnosti s ručením omezeným. Právnická fakulta Masarykovy univerzity: 2006. Pokorná, Jarmila. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova univerzita, 2002. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004.

Časopisecké články Fiedler, M. Zrušení a zánik společnosti

s ručením omezeným a zánik účasti

společníka. Právo a podnikání, 1993, č. 5 Hedrlín, A. Zrušení účasti společníka soudem v s.r.o. Právní rozhledy. 1998, č. 4

53

Štenglová, I. Uvolněný obchodní podíl. Obchodní právo. 1998, č. 7 – 8

Články z internetu Sum, Tomáš. Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným [citováno : 10.10.2005] Dostupný z: http://epravo.cz Sum, Tomáš. Zrušení společnosti s ručením omezeným [citováno 1.2.2006]. Dostupný z: http://epravo.cz Sum, Tomáš. Vypořádání společníka společnosti s ručením omezeným, který nesouhlasil s její transformací na akciovou společnost [citováno 7.4.2006]. Dostupný z: http://epravo.cz K ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným [citováno 01.11.2006]. Dostupný z: http://www.profipravo.cz/

Právní předpisy Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 328/1991 Sb.o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů

Soudní rozhodnutí Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. listopadu 2003, sp.zn. 2 Afs 6/2003 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.3. 1995, sp.zn. Cmo 120/94 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.10. 1998, sp.zn. 1 Odon 110/97 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.9. 2001, sp.zn. 7 Cmo 591/2000

54

Usnesení Okresního soudu Brno – venkov ze dne 9.8. 2001, sp.zn. 13D 1327/2001 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.4.1998 sp.zn. 1 Odon 132/97 Usnesení Vrchního soudu ze dne 25.11.1994 Rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 15.2.1995, sp.zn. 29/10 Cm 577/93 Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.2. 1996 sp.zn. 3 Cmo 110/96 Rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 22. 2. 1995 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.8.1997, sp. zn. 1 Odon 36/97 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 2084/2000 Rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16.6. 1995, sp.zn. 17 Cm 405/94 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 1995, sp.zn. 7Cmdo 9/94 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.3. 1998, sp.zn. 2 Odon 46/97 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.6. 2005, sp.zn. 7 Cmo 78/2005 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.12.2000, sp.zn. 7 Cmo 783/2000

55