2007

www.

nemlib.cz

NEPRODEJNÉ

ČÍSLO 1/2007

OKB má unikátní přístroj na třídění vzorků Oddělení klinické biochemie (OKB) Krajské nemocnice Liberec začalo v praxi využívat unikátní přístroj sloužící ke třídění vzorků krve a moči. Okolo 1 500 zkumavek, které denně přijme, urychlí jejich zpracování až o hodinu. „Přístroj jsme získali do užívání letos v lednu, a díky němu se tak všechny výsledky ráno odebraných vzorků dostávají nejen na jednotlivá pracoviště nemocnice, ale i do privátních ordinací, do desáté hodiny dopolední,“ prozrazuje RNDr. Iva Ouhrabková, zástupkyně primáře OKB. Alliquot, tak se robot nazývá, má v současné době pouze pět pracovišť v republice. Kromě dvou soukromých laboratoří na něj spoléhají fakultní nemocnice v Plzni a Hradci Králové. „Přístroj přiřadí ke každé přijaté zkumavce příslušný čárový kód, případně ho rozdělí k dalšímu zpracování a jeden vzorek archivuje,“ popisuje současnou praxi v laboratoři RNDr. Pavel Škrabálek, od něhož jsme se také dozvěděli, že zastane práci, kterou dříve musely provést 4 laborantky. „Jeho předností je také přesnost“, uvádí RNDr. Ouhrabková , podle níž je záměna vzorků nemožná. Těch, jak jsme již uvedly, zpracovává oddělení denně až 1 500, pryč jsou tedy doby, které přibližuje RNDr. Škrabálek následovně: „Nastupoval jsem v roce 1988, a to jsme zpracovávali pouze 300 vzorků, jejichž vyhodnocení nám trvalo jeden a půl dne!“ Připomeňme, že zaměstnanci OKB Krajské nemocnice Liberec provádí i celou řadu specializovaných rozborů, která se v dalších laboratořích Libereckého kraje neprovádí. Jedná se například o vyšetření (saš) genetických mutací, prenatální screening a vrozené poruchy srážlivosti.

Když je nejhůře Ambulance akutní péče – dospělí: tel.: 48 510 5050 Poskytuje akutní ošetření nemocným, kteří vzhledem k denní době již nemohou navštívit svého praktického lékaře! Ambulanci naleznete v přízemí budovy ubytovny zdravotnického personálu, v Jablonecké ulici 14 (naproti budově LDN) Ordinační hodiny: po – pá 17.00–21.00 hodin sobota, neděle, svátky 8.00–18.00 hodin

Ambulance zubní (stomatologické) pohotovostní služby: tel: 48 510 2379 Ambulanci zubní pohotovostí služby naleznete v přízemí budovy Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN), vstup hlavním vchodem. Ordinační hodiny: sobota, neděle, svátky: 8.00–12.00 hodin Toto pracoviště neřeší chronické problémy. Řeší náhle vzniklé, závažné a život ohrožující stavy.

Ambulance dětské pohotovostní služby: tel.: 48 531 2821 Ambulanci naleznete v přízemí Pavilonu péče o matku a dítě (PPMD). Ordinační hodiny: po–pá 17.00–22.00 hodin sobota, neděle, svátek 8.00–22.00 hodin Akutní ošetření dětí po 22. hodině zajišťují lékaři vykonávající službu na dětském oddělení.

Krajskou nemocnici Liberec vede Ing. Miloslava Tanečková

v dopoledních hodinách na telefonním čísle: 485 312 871. • Nejčastější závislostí na oddělení Detoxu Krajské nemocnice Liberec je alkohol. Dozvěděli jsme se to od MUDr. Veroniky Kotkové, vedoucí lékařky tohoto pracoviště, která nám také prozradila, že druhé místo zaujímá heroin a třetí jsou závislosti kombinované. Závislost na alkoholu se týká ve většině případů lidí starších 30 let, zatímco drogu užívají častěji osoby mladší, i když i tady prý existují výjimky. (saš)

„Od nás bude odcházet jen spokojený pacient…“, „úsporná opatření nesmějí být na úkor pacientů…“ – to jsou slova, za kterými si stojí Ing. Miloslava Tanečková, která převzala vedení Krajské nemocnice Liberec po MUDr. Radko Janouškovi. Dosavadní ekonomická náměstkyně byla jmenována do funkce krajskou radou 4. května 2007.

Stručně, krátce... • Krajská nemocnice Liberec, příspěvková organizace, změní v souvislosti s usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje z března 2007 svou právní formu na akciovou společnost. Od 1. července tak převezme veškeré činnosti včetně zdravotnické péče od Krajské nemocnice Liberec stejnojmenná akciová společnost. • V Domě kultury Liberec se uskutečnily v pořadí již 14. Liberecké dny sester. Tentokrát připadly na termín 29.–30. května a zájem projevilo více jak 350 účastníků – zdravotních sester, lékařů a nově i celá řada odborníků z nelékařských profesí (zdravotní a radiologičtí laboranti). • Za branami naší nemocnice hořelo. Konkrétně u vchodu do Pavilonu péče o matku a dítě, kde se vznítilo plastové ukončení okapu.

Naštěstí se podařilo ihned odpojit vnitřní elektrické svody, takže neštěstí bylo zažehnáno. Jelikož se na místě požáru našel popelník a oharky, je více než jisté, že škodu vyčíslenou na tři tisíce korun způsobil kuřák(čka)! Doufejme jen, že plameny nebudou šlehat i na dalších budovách, jakými jsou např. Pavilon interních oborů, chirurgie, onkologie, ano, tam všude, a leckdy i v županech, se postává u vchodu a kouří... • Centrum léčby závislosti na tabáku zajišťuje v KNL plicní oddělení, vedené primářem MUDr. Jiřím Vytiskou. Ordinace je umístěna v budově ubytovny personálu KNL, v prostorách bývalé lékárny Bohemia (Jablonecká ul. 1344/14) a vede ji MUDr. Milada Šípková – každé pondělí a čtvrtek od 13.30 do 17.30 hodin. Pacienti se mohou objednat přímo na místě nebo

Zdravotníci zápasí s obezitou ......................2 Zvyšuje se zájem o stravování v nemocnici......6 Když se řekne lineární urychlovač .....8 Urologickou ambulántní péči bude třeba posílit ..8 Co nejvíce zajímá budoucí maminky ......10

nemlib.cz

www. časopis Krajské nemocnice Liberec Husova 10, 460 63 Liberec 1 IČO: 829951 Vydavatel: Krajská nemocnice Liberec Redakční rada: PhDr. Alena Riegerová Ing. Česta Havrda MUDr. Lenka Nedbalová Datum vydání: 20. 6. 2007 Redaktor: Alexandra Bednárková e-mail: [email protected] Náklad: 2 000 výtisků Evidenční číslo: MK ČR E 11057 Lito: Kalendář Liberecka spol. s r. o. Tisk: Geoprint Liberec

Jedno staroegyptské přísloví říká: „Polovina z toho, co sníme,

Obezita z pohledu těch, kdo s ní zápasí... Stále více lidí trpí nadváhou. Ti soudní ví proč, připouštějí si špatné návyky při stravování i absenci pohybu, proto se snaží o odstranění nadbytečných kil. Ti „méně soudní“ nedělají nic. Svou nevzhlednou figuru a dýchavičnost velmi často svádějí na genetiku...

Návodů a rad na to, jak zatočit s obezitou vyšlo v různých médiích spoustu. I lékaři samotní vysílají dnes a denně vzkazy všem lidem s nadváhou – „Zhubněte, prospěje to vašemu zdraví...“ I přes tento fakt se zdravotníci ve všech nemocnicích setkávají s celou řadou pa-

cientů, u nichž léčí následky obezity, jakými jsou zvýšený krevní tlak, bolesti kloubů, cukrovka atd. Přitom by leckdy stačilo tak málo! Podívejte se s námi na obezitu z pohledu zdravotníků, vždyť ti s ní v praxi doslova zápasí, a to nejen vypisováním receptů!

Jak narušuje obezita práci anesteziologa? MUDr. Dušan MORMAN – primář ARO „Obezita je významný rizikový faktor při poskytování anestézie jak celkové, tak svodné. Zajištění dýchacích cest je komplikovanější a ventilace obézních pacientů je též zatížena více komplikacemi. Obézní pacienti na lůžkové stanici ARO jsou též více

rizikoví, a to nemluvím o těch obézních pacientech, kteří se na naše lůžkové oddělení dostávají primárně pro dechovou nedostatečnost při monstrózní obezitě. Z historie uvedu jednu perličku: obézní pacient se dostal při své aktivitě z postele na pod-

lahu, ale nebyl schopen se sám zvednout. Na jeho zpětný transport na lůžko museli být přivoláni hasiči, kteří nám ho pomohli přemístit zpět na lůžko. Bylo jich osm a měli plné ruce práce! Obezita je protrahovaná sebevražda jídlem.“

Jak narušuje obezita práci chirurga – operatéra? MUDr. Jiří ŠKACH – lékař chirurgického oddělení „Obézní, a zejména extrémně obézní pacient, je pro každého břišního chirurga tlustou noční můrou. Tloušťka břišní stěny rovná se minimální hloubce operačního pole. Pro lepší představivost – pokud jste někdy jedli čínskými hůlkami, je samozřejmě jednodušší a rychlejší jíst z mělkého talíře než ze dna vázy. Když k tomu přičteme povšechnou mastnotu, která začne postupně zachvacovat veškeré operační nástroje, rukavice, plášť až po lokty, operatérovy brýle a vůbec celé okolí operační rány, stává se pak již takový, třeba i benigní nález, technicky téměř inoperabilní

(neoperovatelný). Na přepjatou nervovou soustavu operatéra se tím pak ještě zvyšuje nápor a dochází k momentům, kdy si chirurg musí ulevit, a bývá pak, ačkoli je to proti jeho naturelu, nezdvořilý. Sekundáři držící háky a rozšiřující tak několik hodin operatérův výhled, by také mohli vyprávět své! Vždyť přetahovat se o klacek s čivavou je sakra méně unavující než s bernardýnem. Vzhledem k tomu, že je tuková tkáň relativně velmi špatně prokrvena, všechny hojivé procesy zde probíhají mnohem pomaleji, a častokrát tak dochází ke zbytečným komplika2

cím, zejména k rozvoji infekce v ráně po operaci, tvorbě abscesů, flegmón, urputných píštělí a následné tvorbě nevzhledných jizev. V neposlední řadě je velký problém, pokud nadměrnou obezitou trpí jak pacient, tak i operatér. Při operaci pak dochází k nepříjemné situaci, z literatury známé jako „fenomén krátkých rukou“. Také je nutno se zmínit o tom, že stále více obézních lidí vyhledává chirurga, aby jim provedl takzvanou bandáž žaludku. Operačně tak dojde ke zmenšení kapacity žaludku, u pacienta se dostaví dříve po-

udržuje naživu nás, druhá lékaře“. cit nasycení a supluje se tak to, co většině obézních lidí chybí, a to je vůle. Chtějí výsledky rychle, ale neuvědomují si rizika všech komplikací, které mohou nastat. Měli by nejdříve vyhledat dietologa a pod jeho odborným vedením upravit svou životosprávu. Operace by

měla nastoupit až jako poslední řešení. Závěrem bych podotkl, že rčení našich prababiček: „Až tlustý budou hubený, hubený budou studený“, je opravdu velmi relativní. U nás na onkochirurgickém oddělení lze najít spíše pacienty, jejichž poope-

rační průběh je přidruženými onemocněními, které jdou ruku v ruce s obezitou, spíše komplikován, než pacienty, kteří by si v případě pokročilého chirurgicky neřešitelného onemocnění svými rezervami výrazněji prodloužili kvalitní život.

Jak narušuje obezita práci ortopeda? MUDr. Jiří JANATA – primář oddělení ortopedie „Na obezitu se všude nadává, jak ničí cévy, postavy, jak se obézní člověk špatně pohybuje, nepopadne dech. Prostě obézní člověk je chudák. Přitom člověk s nadváhou by měl být na-

ším přítelem. Toho bychom si měli vážit a hýčkat. Vždyť nám dává práci! Bez obézních lidí bychom neměli dlouhé čekací doby na kloubní náhrady. Kardiologové, internisti by mě-

li poloviční stavy na lůžkách, nebyly by pooperační komplikace atd. Važme si obézních lidí a chraňme je! Obezita nám práci nenarušuje, ta nám ji dává!“

Jak narušuje obezita práci zdravotním sestrám? Pavla BÁRTOVÁ – vrchní sestra traumatologického oddělení „S obézními pacienty se setkáváme stále častěji. Pokud to jsou lidé upoutaní na lůžko, k jejich manipulaci je zapotřebí dostatek personálu. K přesunu pacienta z lůžka na lůžko

používáme tzv. transportní podložku ROLLBORD. K provádění osobní hygieny je třeba sprchovacího pojízdného lehátka, kde je maximální hmotnost zátěže 173 kg. U personá-

lu ošetřujícího tyto klienty se pak velmi často setkáváme s bolestí zad, která v mnoha případech vyžaduje rehabilitační péči.“ (saš)

Krajská nemocnice Liberec se zajímá o názory Krajská nemocnice Liberec (KNL) zvyšuje rok od roku kvalitu poskytované péče. A to například tím, že ambulantní i hospizalizovaní pacienti mohou vyjádřit svůj názor na zkušenosti získané v nemocnici ve speciálním dotazníku. Vyhodnocením se zabývá Rada pro kvalitu, která v KNL vznikla již v roce 1996. Její předseda, MUDr. Jan Mečl, říká: „Zajímají nás názory pacientů, chceme zlepšovat nejen jejich péči, ale i bezpečnost.“ Jeho slova

potvrzuje fakt, že v březnu uplynulého roku získala Krajská nemocnice Liberec certifikát kvality jakosti ISO, a zároveň se zapojila do projektu monitorujícího výskyt nozokomiálních (nemocničních) infekcí. Již šest let se systematicky věnuje statistice proleženin a pádů. „Tato agenda pomáhá předcházet jejich vzniku,“ tvrdí náměstkyně pro ošetřovatelskou péči PhDr. Alena Riegerová a pro srovnání uvádí několik zajímavých údajů: „Zatímco

v roce 2000 přijala KNL 26 tisíc pacientů, v roce 2005 jich bylo o 11 tisíc více. Počet proleženin se však podařilo, i přes značný nárůst rizikových pacientů, reduko(saš) vat na polovinu.“

Na odborné téma… Evropská společnost pro cévní chirurgii měla poprvé v historii kongres v České republice Kongres European Society for Vascular Surgery byl v pořadí 20. jubilejním kongresem této společnosti, poprvé konaný v České republice, a to v termínu od 20. do 24. září loňského roku v pražském hotelu Hilton. Kongres navštívil rekordní počet lékařů v dosavadní historii společnosti, když do Prahy přijelo 1 850 odborníků na problematiku periferní cévní chirurgie, angiologie a intervenční radiologie. Záštitu nad kongresem převzali předseda Senátu PČR MUDr. Přemysl Sobotka společně s primátorem hlavního města Prahy MUDr. Pavlem Bémem. Jaká měl kongres specifika, jaká témata řešil, nejen toto se dozvíte v rozhovoru s primářem cévní chirurgie Krajské nemocnice Liberec, a zároveň i prezidentem organizačního výboru zmíněného kongresu, MUDr. Janem Marušiakem, PhD. V čem byl dvacátý, jubilejní kongres odlišný od předešlých? Letošní ročník byl specifický svým programem hned z několika důvodů. Výbor ESVS se dohodl s americkou společností cévních chirurgů na vzájemné aktivní prezentaci během kongresu. Některé novinky v cévní chirurgii jsou totiž větší měrou zaváděny do klinické praxe v USA, jiné v Evropě. Během našeho evropského kongresu tak byla vřazena sekce

přednášek amerických předních odborníků. Naopak naše evropská společnost vystoupila s posledními poznatky v rámci kongresu SVS ve Philadelphii. Další zajímavostí našeho kongresu bylo zařazení workshopu o možnostech laparoskopie a využití robotu Da Vinci v cévní chirurgii. Tento workshop byl pořádán kolegy z Nemocnice Na Homolce pod vedením Doc. MUDr. Pavla Šebesty, CSc., společně s předními evropskými specialisty. Novinkou bylo i nové symposium, věnované specifické problematice – nemocem žilního systému. Zejména pro mladé lékaře pak byly zajímavé čtyři praktické workshopy, kde měli možnost vyzkoušet si nové typy operací, a především zkoušky za přítomnosti evropské komise. I zde museli prokázat nejen teoretické vědomosti, ale i praktické znalosti a technickou zručnost při operacích. I organizaci workshopů a zkoušek mělo naše pracoviště na starost, a tak při nich asistovali dva lékaři Krajské nemocnice Liberec MUDr. Škaryd a MUDr. Skačkov. Rád bych jim touto cestou za jejich pomoc znovu poděkoval. Pane primáři, co všechno obnáší funkce prezidenta organizačního výboru kongresu, a jak jste se jím stal? Je to historie stará více než pět let. Na jaře v roce 2001 jsem byl zvolen českými kolegy jako zástupce ČR do výboru ESVS. 4

Hned na jaře 2001 jsem na první schůzi výboru v Londýně podal návrh na pořádání kongresu v ČR. V následném hlasování výboru Praha zvítězila před Rotterdamem a Madridem. První „volný“ – nerezervovaný termín byl rok 2006. Následovala vlastní příprava kongresu, tender na profesionální organizaci, výběr místa a řada dalších věcí. Každých šest měsíců pak bylo nutné podávat výboru ESVS zprávy o přípravě při pravidelných schůzích výboru, většinou v Londýně, ale i v Praze a jiných městech. K nominaci Prahy přispělo zejména všeobecné povědomí o kvalitě tohoto oboru v ČR. Jména jako prof. Hejnal, doc. Krajíček, prof. Černý, prof. Pirk, doc. Šebesta, prof. Třeška a mnoho dalších jsou v Evropě známá. Již v 80. a 90. letech patřil obor vaskulární chirurgie u nás k evropské špičce a je tomu tak dosud. Můžete přiblížit nejvýznamnější pokroky v oborech cévní chirurgie a angiologie, jichž bylo dosaženo v posledních letech? Především – po období tzv. „atomizace“ medicíny dochází k tendenci užší spolupráce mezi jednotlivými obory (chirurgie, interna, rentgen), jejichž specialisté léčí stejné pacienty. V Evropě vznikají cévní centra (Vascular Center), kde pod jednou střechou pracují „cévní specialisté“. Přínosem je to především pro pacienty. Obrovský rozmach

Na odborné téma… zažívají endovaskulární intervence, miniinvazivní přístupy, angioplastiky, které se na řadě pracovišť nyní učí dělat mladí cévní chirurgové. Ti musejí své znalosti a technickou zručnost neustále zdokonalovat – obor má nyní možnost absolvování zkoušky a získání certifikace u evropské komise. Jak jsem již naznačil, i v Praze bylo takto přezkoušeno cca třicet zájemců. Jak se vyrovnáváte s tím, že krajská nemocnice má jiné podmínky na špičkovou medicínu a výzkum, než jaké mají fakultní nemocnice či vrcholná klinická pracoviště? S podmínkami na výzkum to

je v Evropě horší než např. v USA či Japonsku a my, jako bývalá země východního bloku, s podmínkami pro výzkum pokulháváme bohužel i za Evropou. I když – situace se stále zlepšuje. Nahlíženo touto optikou je dobře, pokud se podaří uvést v život projekt spolupráce s Mayo klinikou, a to výstavbou vědecko-výzkumné základny v Brně. Fakultním nemocnicím a vrcholným klinikám „nezávidím“ nic, kromě každoročního oddlužení, kterým je stát podrží v jejich dluzích. Krajské pracoviště musí držet rozpočet vyrovnaný, na dotace od státu spoléhat nemůže.

Světloléčba není solárium Zejména při léčbě lupénky je vhodná tzv. světloléčba. Od roku 2005 ji na kožním oddělení KNL zajišťuje nový, celotělový zářič, který ozařuje ve spektru úzkopásmového UVB záření. Světloléčba je vhodná na celou řadu kožních onemocnění, například k léčbě lupénky, ekzémových onemocnění, při chronickém svědění kůže bez zjištěné příčiny, na atopickou dermatitidu a také na lichenová onemocnění. „Tato léčba je efektní, pacienti jsou většinou spokojeni, oproti starším přístrojům je zajištěna větší bezpečnost personálu i klientů,“ hodnotí téměř dvouroční praxi s novým zářičem MUDr. Dana Frydrychová, primářka kožního oddělení KNL

a upozorňuje: „Nemocní jsou k této léčbě indikováni ošetřujícím kožním lékařem, u nás jsou následně vyšetřeni lékařkou, která zhodnotí případná rizika léčby a určí individuální dávkování. Chtěla bych však zdůraznit, že se nejedná o solárium. Léčba probíhá za jasně daných pravidel a samozřejmě pod dohledem zdravotnického personálu.“ (saš)

Na co konkrétně se v rámci oboru specializujete? Při aspirantuře jsem se zaměřil na problematiku kritické končetinové ischemie a nereversovaných žilních bypassů. Tato metoda cévní rekonstrukce v případě crurálních a pedálních bypassů byla známa již dříve, v ČR se bohužel málo využívala. Metoda doznala značného rozšíření zejména v několika posledních letech. Pro obor je podstatné významně spolupracovat s angiology a intervenčními radiology, což se nám v Liberci daří. Spektrum zákroků se tak neliší od jiných větších pracovišť v ČR. (saš)

Nejvíc trápí lupénka S jakým kožním onemocněním se specialisté z kožního oddělení Krajské nemocnice Liberec setkávají nejčastěji? Podle statistiky se jedná o lupénku, atopický ekzém, následují bércové vředy, kopřivka, infekční onemocnění kůže jako je erysipel a pásový opar, dále kožní nádory, prekancerosy a maligní melanom. Ne vždy jsou u zmíněných onemocnění pacienti hospitalizování. Důvodem k přijetí na lůžkové oddělení kožního oddělení je vždy rozsah a závažnost postižení kůže, interní komplikace, vysoký věk a v neposlední řadě i neschopnost provádět samostatně ošetření. (saš)

Tak jde čas v nově zrekonstruovaném stravovacím provozu aneb Kde všude se mohou lidé v liberecké nemocnici najíst Rekonstrukci a dostavbu stravovacího provozu za více než 177 000 000 Kč dokončila Krajská nemocnice Liberec 31. srpna loňského roku. První etapa zprovoznění zahrnovala výdej stravy pouze pacientům (od 8. listopadu 2006), ve druhé etapě, od 4. prosince 2006, začali prostory nové jídelny využívat jak zaměstnanci Krajské nemocnice Liberec, tak i další zájemci, držitelé Liberecké městské karty (LMK).

Jídelna Zdravotníci i další zájemci mohou volit mezi šesti pokrmy, přičemž jeden je vždy vegetariánský, jeden studený (salát) a dva minutkové (s příplatkem). Součástí každodenní nabídky je salátový bar, teplé i studené nápoje a moučníky. Management stravovacího provozu zpestřuje nabídku jídel mezinárodní kuchyní. Z průzkumu vyplynulo, že zdravotníci upřednostňují před minutkovou kuchyní klasická jídla (vždy z menu č. 1 a 2), nemenší zájem je o zeleninové saláty. V závodní jídelně lze platit pouze Libereckou městskou kartou aktivovanou v KNL. Pokladna stravovacího odboru je přímo v budově stravovacího provozu a je otevřena od pondělí do pátku: 8.00–10.00 a 11.00–13.30 hodin.

Podle předpokladu se zvýšil zájem zaměstnanců KNL o stravování. Denně se v této souvislosti vydává zhruba o 400 obědů více. Výrazně vzrostl i počet ostatních občanů Liberce, kteří využívají nejen samotnou jídelnu, ale i v únoru letošního roku zprovozněný bufet s provozní dobou 7 dnů v týdnu od 8 do 18 hodin.

Bufet Je umístěn vedle jídelny a nabízí svačinové polévky, lahůdky, pečivo, uzeniny, moučníky, nápoje. Od 11 do 14 hodin jsou v bufetu vydávány obědy za příznivé ceny. Jeho součástí je letní terasa s kapacitou 44 míst. V bufetu lze platit veškerými stravenkami a také Libereckou městskou kartou.

Kapacita jídelny: 260 míst Kapacita bufetu: 20 míst a 44 míst na terase Kapacita vydávaných jídel: 1 200/den („závodní“ stravování) 800/den (strava pro pacienty) Výdejní doba jídelny: 11.00–14.00 hodin Vydaných obědů v těchto dnech: 910/den + 150 bufet + 190 restaurace U Kláštera

Restaurace Další z možností stravování v Krajské nemocnici Liberec je Restaurace U Kláštera, jejímž provozovatelem je od 1. 12. 2007 Krajská nemocnice Liberec. Strávníci vybírají z 25 jídel, přičemž vždy dvě menu jsou v hodnotě 50 Kč i s nápojem. K restauraci patří terasa s obsluhou, kde se při přízni počasí griluje. Celá restaurace i terasa je bezbariérová, je plně klimatizovaná a má 92 míst, včetně dvou salonků. Kromě hotovosti přijímá restaurace veškeré stravenky a platební karty. Bistro na Husovce Od pondělí do pátku nabízí bistro již od 5.30 hodin čerstvé pečivo, chlebíčky, bagety, saláty, nápoje, polotovary, moučníky. Pondělí až pátek 5.30–18.00 hodin Sobota a neděle 9.00–17.00 hodin V bistru lze platit veškerými stravenkami. (saš) 6

Chvála kuchaři i zeleninovým salátům Zaměstnanci Krajské nemocnice Liberec „dostali“ v závěru uplynulého roku novou jídelnu s kapacitou 200 míst a možností výběru ze šesti jídel. V únoru doplnil její nabídku nově zprovozněný bufet, kde je také z čeho vybírat... Vypravili jsme se za některými strávníky a položili jim otázku:

Chutná vám v nové jídelně? Pokud ano, tak co? Renata ŘÍHOVÁ, vrchní sestra ORL Jím hlavně saláty a jsou velmi chutné. Musím pochválit také máslovou rybu na rajčatech se sýrem. Ta se naprosto vymykala závodnímu stravování. Taky jsem obratem kuchaři osobně udělila „Řád zlaté vařečky“. Hana PUHALOVÁ, sekretariát ředitele Krajské nemocnice Liberec Líbí se mi prostory nové jídelny i jídelníček, který je slušný, vždy je z čeho vybírat. Oceňuji možnost doplňovat si oběd podle chuti např. o colu, koláč, kávu... Prostředí je příjemné, lidi v pohodě. A co se nejoblíbenějšího jídla týká, tak přiznávám, že některé mi stačí jednou za život, některé jednou za rok a některé jenom když musím... Nejraději si k obědu dávám saláty. Jenom tomu celerovému se budu dost dlouho vyhýbat... MUDr. Dana FRYDRYCHOVÁ, primářka kožního oddělení Když nemusím vařit, tak mi chutná skoro všechno. Zpočátku jsem byla nadšená změnou jídelníčku a novými jídly. Teď bych se docela ráda vrátila k tomu, na co jsem byla zvyklá od pana Kose a jeho děvčat. Chybí mi jejich klasické polévky a mohlo by být více sladkých jídel. Velká chvála za zeleninové saláty. Zora BUŇATOVÁ, vrchní fyzioterapeutka rehabilitačního oddělení Odpovím, že někdy ano a někdy ne, obzvláště pro podivné koření. Je znát, že vaří jiný kuchař. Už jsme byli za ta léta zvyklí na stejný styl. V každém případě je příjemný výběr z tolika jídel, týden italské kuchyně byl moc dobrý. Někdy dle názvu očekávám jídlo úplně jiné, než je na talíři, ale právě chuťově. Dnes jsem měla krůtí maso s olivami a těstovinami, bylo to výborné. Takže myslím, že si zvyknu a hlavně jsem ráda, že mohu chodit do příjemného prostředí a vše je uvařeno. MUDr. Jan MEČL, přednosta urologického oddělení Chutná mi, když si správně objednám a v rámci zlepšení svého BMI sním tak polovinu porce. Nejradši jsem vždy míval vdolky a také ...) Milena DUDOVÁ, vrchní sestra neurochirurgie Na obědy do jídelny chodím nepravidelně. Jídelnu jsem navštívila asi pětkrát a oběd mi chutnal. Ráda si vybírám z nabídky vegetariánské stravy. Bramborová kaše a mrkvový salát z bufetu je také výborný. Miroslava LOCHMANNOVÁ, laborantka hematologického oddělení Nové stravování se mi velmi zamlouvá. A pokud mi zrovna nechutná, tak to mohu napravit v přilehlém bufetu:o)). Nikdy se nedá zavděčit všem, i v sebelepší restauraci se občas napálíte... Věra KUBELKOVÁ, vrchní sestra LDN Několik let jsem se nestravovala v závodní jídelně. Nyní jsem začala chodit pravidelně, protože je to pěkné, příjemné prostředí s dobrým a dostatečným jídlem (to se nedá přirovnat). Nečeká se nikde na volné místo, provoz je rychlý. Zároveň je skvělá objednávka přes počítač. Nemá to prozatím chybičku. Mgr. Iva ŠKODOVÁ, vrchní sestra interního oddělení V nové jídelně mi chutná velmi. Je to určitě dáno nejen širokým výběrem nabízeného menu, ze kterého nemám problém si vybrat, ale hlavně prostředím, které je příjemné a kulturní. Je to takový pozitivní bod v každém našem uspěchaném pracovním dni. Především vítám nabídku salátů. MUDr. Jan NEDVÍDEK, primář všeobecné interny Mně chutná vždycky a v naší jídelně obzvlášť! Týden italské kuchyně byl výborný nápad. (saš)

Když se řekne lineární urychlovač… Krajská nemocnice Liberec využívá v praxi tzv. lineární urychlovače, které se řadí do skupiny nejmodernějších ozařovacích přístrojů. Dává tak velkou naději stovkám onkologicky nemocných pacientů, kteří sem docházejí či dojíždějí z velmi rozsáhlé spádové oblasti. MUDr. Jiřího Chalupy, člena specialistů týmu odborných lékařů Centra pro klinickou a radiační onkologii Krajské nemocnice Liberec, jsme se zeptali na to, jak takový lineární urychlovač funguje v praxi? „Konkrétně ten novější urychlovač plně nahrazuje kobaltové

ozařovače, s nimiž se zde pracovalo v 80. letech minulého století. Všeobecně lineární urychlovače šetří tkáně na povrchu a potřebná dávka záření se dopravuje přímo do nádorového ložiska. Nezanedbatelnou součástí ozáření je jeho plánování. O tom, jak je to složitý proces, svědčí skutečnost, že od rozhodnutí o ozařování k první dávce uběhne týden. Během té-

to doby individuálně a co nejpřesněji určujeme, kam budeme paprsky směřovat. K dokonalému naplánování je potřeba vyšetření na počítačovém tomografu, známém ‚cétečku‘. Lékař pomocí CT řezů zakreslí na plánovací stanici do počítače ozařovaný objem a počítač vypočítá ideální způsob, jak nádor ozářit, a přitom se vyhnout orgánům v blízkosti, které ozářit nechceme. Záleží na tom, jak je nádor hluboko. Čím je hlouběji, tím je nutno použít větší energie, aby se k němu ozařovací částice dostaly. Vše je vymyšleno tak, aby záření ani při vysokých dávkách nepoškodilo povrchové partie těla.“

MUDr. Jan Mečl: „Urologickou ambulantní péči bude třeba v dalších letech posílit“ Urologická ambulance patří k nejvytíženějším pracovištím Krajské nemocnice Liberec (KNL). Jen za uplynulý rok provedli zdejší specialisté 10 420 ošetření u 3 714 pacientů. Urologické oddělení KNL jako takové poskytuje kromě ambulance i vysoce specializované služby pacientům s nádorovými diagnózami a lidem s chronickým nezhoubným onemocněním ledvin a močových cest. Nároky na něj stoupají. A to nejen z důvodu demografických změn v populaci, kdy se neustále prodlužuje věk pacientů, ale i tím, že kromě urologie v KNL fungují v okrese Liberec pouze dvě urologické privátní ambulance.

„Urologickou ambulantní péči v Liberci bude třeba v dalších letech posílit. Naše oddělení je totiž pro svou vysoce specializovanou, efektivní a kvalitní péči vyhledáváno pacienty nejen Libereckého kraje. Tím se pochopitelně objednací doby k plánovaným vyšetřením prodlužují, v současné době jsou téměř dvouměsíční,“ popisuje současnou situaci přednosta urologického oddělení KNL prim. MUDr. Jan Mečl a dodává: „Akutní stavy ošetřujeme samozřejmě okamžitě, stejně postupujeme u pacientů s podezřením na nádorové onemocnění, ty objednáváme přednostně.“ Právě pod vedením MUDr. Ja8

na Mečla, který je zároveň v Krajské nemocnici Liberec předsedou Rady pro kvalitu, zahájilo urologické oddělení před více než čtyřmi lety aktivní komunikaci s pacienty a to tím, že na „svých“ webových stránkách www.nemlib.cz (urologické oddělení – sekce informace pro pacienty) zavedlo e-mailovou adresu: [email protected] „Jsme si vědomi toho, že počet pacientů užívajících internet stoupá, a že tímto způsobem mohou velmi pohodlně a rychle řešit např. změny termínů při objednávání, mohou si leckdy ujasnit, čemu při návštěvě specialisty v ambulanci nerozuměli apod.,“ vysvětluje MUDr. Mečl,

od něhož jsme se také dozvěděli, že se za dobu využívání tohoto způsobu komunikace obrátily na zdejší specialisty stovky lidí. „Týdně odpovídám několika pacientům, kteří žádají odbornou radu, vyskytují se také dotazy, zda bychom nepřevzali do péče pacienty z jiných oblastí ČR. Výjimkou nejsou ani zájemci o konzultaci léčebného postupu, který jim nabídl jejich ošetřující urolog, dochází k vymazávání vzdáleností mezi lidmi.“ Co je zajímavé, namísto rodičů, kteří nemají přístup k internetu či ho neovládají, komunikují se specialisty jejich děti nebo blízcí příbuzní. Jak také z praxe vyplynulo, elektronický a anonymní kontakt se zdravotnickým zařízením odbourává i ostych některých pacientů, neboť urologie odpovídá i na spoustu dotazů z intimní oblasti. „Praxe je bohužel i taková, že občas nestíháme odpovídat nebo se i vyjadřovat ke zdravotnímu problému, a to zejména v případě, že dotaz žadatele nemáme nijak více podložen,“ tvrdí primář Mečl, který si je

zároveň vědom, že osobní kontakt pacienta a lékaře je i v době moderních technologií nenahraditelný! „Rádi bychom tuto službu v budoucnu rozšiřovali, ale doposud nevyjasněným problémem je otázka financování. Zdravotní pojišťovny hradí pouze telefonický kontakt.“

SMS zprávy od urologů K výše popsané komunikační aktivitě přibude v těchto dnech další! Urologické oddělení KNL zprovozňuje totiž v těchto dnech dorozumívání s pacienty pomocí mobilního telefonu. Ten by měla mít k dispozici ambulance, jež bude zasílat informace a vzkazy klientům pomocí SMS zpráv. Jednat se bude zejména o termíny vyšetření v ambulanci, dále o změny v termínech (pacienti se objednávají v 15minutových intervalech a snahou je, aby čekali co nejméně), ale i další aktuální organizační údaje z oddělení.

„Z denní praxe vyplynulo, že mobilním telefonem jsou vybaveni téměř všichni naši pacienti bez ohledu na věk, což se o internetu říci nedá. Na urologické ambulanci nám trvale vyzvání pevná linka a odvádí od práce nejen zdravotní sestru, ale často i lékaře,“ odůvodňuje další „zlepšovák“ v praxi MUDr. Mečl a pro zajímavost uzavírá slovy: „Za jednu pracovní směnu, tedy od 7.00 do 15.30 hodin, zazvoní pevná linka až 70x (!). To je jeden z mnoha důvodů, proč se snažíme měnit zažité stereotypy a využívat výhod moderních komunikačních technologií.“ Alexandra Bednárková

Vzpomínka na zimní pohodový den Slunečný a hlavně pohodový byl další, již 33. ročník lyžařských běžeckých závodů zdravotníků na Bedřichově, známý pod názvem Memoriál MUDr. Jiřího Chocholouška a Blanky Kottnauerové. Jako tradičně ho v polovině února zorganizoval MUDr. Radko Janoušek s partou obětavců a ti všichni se

o závodníky v průběhu memoriálu, ale i po něm, bezvadně starali... Letošní ročník znovu potvrdil, že nadšencům soutěžícím v bílé stopě nešlo ani tak o výkony, jako o přátelské setkání s kolegy a kamarády v jiném, „zdravějším“ prostředí hor, na které se pak ve večerních hodinách

9

„vzpomínalo“ v hospůdce... Letošní los padl na Březovou alej, která poskytla vlídné zázemí s jídlem a pitím, živou hudbou, a v neposlední řadě i velmi populární tombolou. Byl to prima den, při němž si všichni přítomní slíbili, že si ho za rok rádi zopakují. (saš)

Evropský den melanomu Vyšetření kožních projevů, které klienta znepokojují, nebo i celkové preventivní vyšetření kůže s ohledem na aktivní vyhledávání kožních nádorů, je prováděno celoročně v každé ordinaci kožního lékaře, a to bez nutnosti doporučení praktickým lékařem. Je hrazeno ze zdravotního pojištění. Zároveň však jednou ročně vyhlašují specialisté tzv. Euro melanoma day (EMD), který letos připadl na 7. květen. V rámci něho bylo v předem stanovené ordinační době od 8 do 17 hodin vyšetřeno 98 zájemců – 54 žen a 44 mužů. „O vyšetření kůže byl velký zá-

jem. První pacienti přicházeli již v 7.15 hodin. Šest z celkových 98 navštívilo naši ordinaci opakovaně,“ přibližuje průběh EMD za branami Krajské nemocnice Liberec primářka kožního oddělení MUDr. Dana Frydrychová a pokračuje: „Odhalili jsme jeden klinicky neobvyklý melanom, u čtyř vyšetřených jsme diagnostikovali basaliom (melanom – nejzhoubnější forma rakoviny kůže, basaliom – epidermální karcinom, nejrozšířenější kožní nádor.) Převážná část vyšetřených měla pigmentové névy, u starších osob byla častějším důvodem k vyšetření seborhoická veruka, která může být laikem vnímána po-

dobně jako pigmentový névus.“ Celkem 37 osobám bylo doporučeno odstranění pigmentového névu a dalším 27 osobám bylo doporučeno preventivní sledování kožním lékařem. „V průběhu následujícího týdne jsem v běžné ordinaci vyšetřila tři osoby s maligním melaninem,“ uzavírá primářka Frydrychová, od níž jsme se také dozvěděli, že ještě s dozvukem přicházejí na kožní oddělení Krajské nemocnice Liberec další zájemci na preventivní vyšetření kůže, kteří se o EMD dozvěděli později nebo se ve stanovený termín nemohli do ordinace dostavit. (saš)

Co nejvíce zajímá budoucí maminky Odpovědi na následující otázky jistě potěší každou ženu, která se rozhodne přivést na svět svého potomka právě u nás, tedy v Krajské nemocnici Liberec, konkrétně na porodnickém oddělení. Jaké způsoby porodu umožňujete (např. nějaké alternativní), a jak vypadají porodní sály? Porodnické oddělení Krajské nemocnice Liberec je zařazeno v současném systému perinatální péče mezi tzv. intermediální centra. Kromě tzv. „termínových“ rodiček pečuje tedy především o ženy rodící předčasně od dokončeného 31. týdne (event. porodní hmotnosti od 1 350 g). Oddělení rizikového těhotenství v návaznosti na činnost poradny pro riziková těhotenství

pečuje o pacientky s hrozícím předčasným porodem i s dalšími patologiemi v graviditě. Jako jedna z mála porodnic v ČR nabízí společně s anesteziology možnost tzv. „bezbolestného porodu“ prostřednictvím mobilní epidurální analgezie 24 hodin denně. Samozřejmostí je pořádání psychoprofylaktických kursů pro rodičovské páry, kursů cvičení těhotných a samozřejmě i bezplatná účast rodinných příslušníků u porodu. Ambulantní část spolu s ultrazvukovým pracovištěm se zaměřuje na péči o patologicky probíhající gravidity – zejména o pacientky s rizikem předčasného porodu a s intrauterinní růstovou retardací plodu a pacientky s prodlouženým těhotenstvím. Od května1999 byla 10

10

zahájena činnost genetické poradny a poradny prenatální diagnostiky, kde jsou prováděna vyšetření k včasné diagnostice vrozených vývojových vad plodu, včetně invasivních výkonů. V případě pozitivního nálezu je po konzultaci s rodičovským párem prováděno event. ukončení gravidity. Gynekologicko-porodnické oddělení se nachází v zrekonstruované budově (od r. 2002), která se jmenuje Pavilon péče o matku a dítě, v němž jsou soustředěna všechna oddělení zajišťující zdravotnickou péči o ženy a děti. Gynekologicko-porodnické oddělení je pracoviště regionální úrovně, poskytující zdravotní péči pacientkám z celé oblasti severovýchodních Čech.

V liberecké porodnici jsou maminkám k dispozici tři samostatné porodní sály, vybavené porodními lůžky, porodnickými vaky, míči a žíněnkami, drobnými masážními pomůckami, aromalampou a CD přehrávačem. Na dvou sálech je k dispozici vana a porodní lano. V prostoru porodních sálů se nachází i po případ potřeby operační sál pro císařské řezy. Alternativní metody se v porodnici KNL nevyužívají, ale rodičky si mohou samy připravit tzv. porodní plán, který je-li rozumný a realizovatelný, je plně akceptován ošetřujícím personálem. K porodu si může každá rodička přizvat doprovázející osobu, ať už se jedná o partnera, blízkou osobu nebo dulu. Pro doprovod na porodní sál platí, že musí využívat jednorázové oblečení, které mu je poskytováno za úhradu. K dispozici je i dvoulůžkový pokoj pro maminky „čekatelky“ a ženy s akutními těhotenskými komplikacemi. Kolik stojí nadstandardní pokoj a jaká je jeho dostupnost? Porodnické oddělení disponuje třemi jednolůžkovými pokoji s nadstandardním vybavením. V žádném případě se nejedná o nadstandardní péči. Jedna noc vyjde na 500 Kč, a pokud si přeje zůstat s rodičkou v nemocnici doprovod, pro něj platí 250 Kč beze stravy, se stravou hradí doprovod 388 Kč. Kapacita nadstandardních pokojů na gynekologicko-porodnickém oddělení je dostačující. Rodička si ho vyžádá u sestry po příchodu do ambulance. Co vlastně nadstandard obsahuje?

Samostatné sociální zařízení, osobní telefon, TV, výběr stravy, pobyt rodinného příslušníka. Máte novorozenecké JIP, když ne, jak řešíte komplikace? Ano. Kapacita tohoto oddělení je deset lůžek, z toho jsou čtyři určená pro resuscitační péči a šest lůžek je pro intenzívní péči. Na novorozeneckou JIP se hospitalizují novorozenci, u kterých došlo ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku předčasného porodu, v průběhu komplikovaného porodu nebo prenatálně. Diagnostika a léčba je prováděna dle současných doporučení a poznatků lékařské vědy. Ošetřovatelská péče je poskytována v souladu s novými ošetřovatelskými trendy. Na novorozenecké JIP pracují pediatři se specializací neonatolog a dětské sestry specializované v oboru intenzivní péče v pediatrii a neonatologii. Toto oddělení přijímá patologické novorozence ze spádových porodnic, např. Frýdlant v Čechách, Jablonec nad Nisou, Turnov, Jilemnice, … Spolupracuje s perinatologickými centry v Ústí nad Labem a v Praze. Převozy patologických novorozenců zajišťují sestry specialistky ve spolupráci s vozem RZS. Oddělení je vybaveno moderní technikou, která je nutná pro léčení, diagnostiku a ošetřovatelskou péči. Hospitalizace matky s dítětem je samozřejmostí. Maminka je přijímána po domluvě s ošetřujícím lékařem k miminku a pod dohledem sester se naučí pečovat o své předčasně narozené dítě. Návštěvy rodičů: denně 15.00– 17.00 hod.

11

Může být na běžných pokojích dítě s matkou nebo je to individuálně na přání matky? Matkám je umožněn pobyt s dítětem na oddělení. Vždy záleží na domluvě a daných podmínkách oddělení. Co si vzít s sebou do nemocnice a do porodnice? Doporučujeme vzít si s sebou: • občanský průkaz, legitimaci zdravotní pojišťovny • výsledky laboratorních a jiných vyšetření • doklad pracovní neschopnosti, pokud máte vystavený • seznam léků, které užíváte • zdravotní pomůcky, které používáte (brýle, hůl, naslouchadlo, zubní protézy) • v případě plánované hospitalizace osobní potřeby (pyžamo, přezůvky, toaletní potřeby, děti svou oblíbenou hračku) • na porodnické oddělení KNL je vhodné zajistit si balení hygienických vložek, plenkové kalhotky, vlhčené ubrousky, základní výbavu pro novorozence (ponožky, čepička, rukavičky, ...), neperlivou vodu, na porodní sál si mohou maminky vzít např. aromalampy či CD podle své volby. Jak si zajistit porodnici? Rodička má svobodnou volbu, tzn. může si vybrat, v jakém zařízení přivede dítě na svět. Může se o tom poradit se svým ošetřujícím gynekologem. Pokud si zvolí naše pracoviště, dostaví se na ambulanci, kde jí je zavedena potřebná dokumentace, která ji provází až do porodu. Je sledována a popřípadě i odesílána na jednotlivá pracoviště, např. k odběru plodové vody, na ultrazvukové vyšetření, genetické vyšetření…

Je zařazena do kartotéky, kde je uveden i předpokládaný termín porodu. Je možné se domluvit na porodu s konkrétním lékařem? Jedná se o běžnou praxi. Vždy záleží na domluvě s lékařem, který může k porodu dojít i mimo službu. Co se účasti privátních gynekologů u porodů týká, ne všichni jsou oprávnění k výkonům na porodním sále. Jaké je riziko, že budete mít plno a rodičku nevezmete, co se pak má dělat? Pokud taková situace nastane,

jsou rodičkám doporučovány další podobná zdravotnická zařízení – nejbližší je v Jablonci nad Nisou, a pak ve Frýdlantu v Čechách. Obě pracoviště jsou v těchto momentech vždy včas informována. Dáváte dítěti po narození něco zdarma (např. plínky)? Před odchodem dostává každá maminka tzv. klinik box, v němž jsou vzorečky dětské kosmetiky, toaletní mýdlo pro maminku s neutrálním ph, plenka, vložky do podprsenek, hračka (většinou se jedná o chrastítko), bro-

žury o vývoji dítěte, vzorek mateřského čaje a fenyklová mast. Novorozenecké oddělení věnuje každému miminku mast proti opruzeninám. Jakou má porodnice kapacitu? Počet lůžek? 24 lůžek standard a 6 JIP. Kdy jsou termíny prohlídek porodnice pro případné zájemce? Předem stanovené termíny nemáme. Prohlídky se organizují podle zájmu rodiček (vyčká se do určitého počtu lidí a pak se stanoví termín). (saš)

Energie na talíři... Tentokrát se s vámi podělíme o recepty, které se nejen zaručeně povedou, ale zaručeně budou i chutnat!

Kuřecí prsa podle potřeby očistíme. Omyjeme, osušíme a nakrájíme na menší kousky. Ty opravdu jen mírně naklepeme, osolíme a necháme chvilku uležet. Mezitím si připravíme těstíčko. Mouku lehce osolíme. Vmícháme do ní vajíčko, mléko, sušený česnek, bazalku a promícháme. Nakonec do těstíčka nastrouháme tvarůžky a důkladně promícháme. Těstíčko by mělo mít hustší konzistenci. Do těstíčka naložíme kuřecí kousky. Připravíme si hrnec nebo vyšší pánev. Vlijeme do ní olej na smažení a necháme ho na plotně rozpálit. Když máme olej v hrnci rozpálený, vkládáme do něj naložené maso a podle potřeby obracíme. Kuřecí prsa s olomouckými tvarůžky smažíme dozlatova. Zlatavá kuřecí prsa s olomouckými tvarůžky podáváme s vařeným bramborem nebo hranolky a tatarskou omáčkou. S oblohou, kterou si podle chuti můžeme připravit. (saš)

Bábovka se Studentskou pečetí 400 g polohrubé mouky, 1 pečivový prášek 1 čokoládu Studentská pečeť (200 g) 250 g Hery 200 g cukru 1 vanilkový cukr 4 vejce 100–120 ml mléka Našleháme vejce s cukrem a vanilkovým cukrem, a poté přidáváme další suroviny – rozehřátý vlahý tuk, mouku s pečivovým práškem, mléko a nakonec lehce vmícháme na kousky rozkrájenou čokoládu. Pečeme v troubě vyhřáté na 180° C asi 45 minut

Kuřecí prsa s olomouckými tvarůžky 500 g kuřecích prsou sůl, mletý pepř Těstíčko: 1 hrnek polohrubé mouky 1 balíček olomouckých tvarůžku Sušený česnek (1/2 balíčku), sůl 1 vejce, 2 dl mléka, bazalka 12

12

Zimní radovánky

Bylo, nebylo, za devatero horami a devatero řekami žili byli veselí zdravotníci, kteří si v zimě uspořádali lyžařské závodění. Nakoupili dobrůtky, namazali své ski a vyrazili do Jizerských hor.

Před startem se posilnili iontovými nápoji, na startu fandili jedni druhým, na trati „neznali bratra“ a v cíli se vrhali na zaslouženou odměnu, občerstvení a ferneta.

Dobrůtky připravili a znaveným lyžníkům podávali nelyžující kolegové (no většinou kolegyně).

Po skončení klání se všichni přesunuli do příjemné krčmy, ve které se vyhlášení nejlepších konalo a pak již se bezuzdné veselí za zvuků ryčné muziky rozpoutalo a do pozdních hodin trvalo.

OLYMPUS MEDICAL SYSTEM

PRO MALÉ I VELKÉ ZÁZRAKY ÎIVOTA... V Krajské nemocnici Liberec se s na‰imi v˘robky setkáte na následujících oddûleních:

Chirurgie • Urologie • Gynekologie • Ortopedie • ORL ARO • Plicní • Gastroenterologie

BEZPEâNùJ·Í A RYCHLEJ·Í LÉKA¤SKÉ ZÁKROKY více informací na www.olympus.cz