2007

S W E N

List Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení

1/2007

Obecnû dávám pfiednost aktivnímu odpoãinku. V zimû se snaÏím vy‰etfiit alespoÀ pár dnÛ na lyÏe, v létû mû ve voln˘ch chvílích potkáte nejspí‰e na tenisovém kurtu. A taky la‰kuji s golfem, ale dal‰í Tiger Woods uÏ ze mne evidentnû nebude.

které není tfieba dlouze diskutovat. Jednodu‰e fieãeno, je jedním ze základních poÏadavkÛ kladen˘ch na kaÏdého profesionála. Preventivní rehabilitace povaÏuji za nespornou v˘hodu, jíÏ mohou vojáci vyuÏívat. SluÏba vojenského profesionála pfiiná‰í velkou psychickou i fyzickou zátûÏ, kterou je tfieba kompenzovat. Preventivní rehabilitace v zafiízeních Volarezy tuto moÏnost pfiiná‰í.

Pane generále, jak˘ v˘znam pfiikládáte sociální oblasti resortu? Zamûstnanec, spokojen˘ s kvalitou svého Ïivota a kvalitou Ïivota sv˘ch blízk˘ch má neporovnatelnû vy‰‰í motivaci podávat dobr˘ pracovní v˘kon. UdrÏení kvality Ïivota vojákÛ AâR a jejich sociálních jistot pfiedstavuje jednu ze tfií zásadních priorit resortu. Bûhem svého pÛsobení v armádû také obãas zavítáte do zafiízení Volarezy. Která jste mûl moÏnost nav‰tívit, jak hodnotíte jejich úroveÀ a úroveÀ jimi poskytovan˘ch sluÏeb? âasov˘ rozvrh v mé pfiedchozí funkci byl natolik nároãn˘, Ïe najít prostor na byÈ t˘denní odpoãinek nebylo jednoduché. BohuÏel, ani pohled do diáfie náãelníka Generálního ‰tábu AâR nenaznaãuje, Ïe bych mûl ‰anci vyuÏít zafiízení a sluÏeb Volarezy ve vût‰ím rozsahu neÏ dosud. Pfiesto zku‰enosti va‰ich klientÛ z fiad vojensk˘ch profesionálÛ a jejich rodin jsou jednoznaãnû pozitivní – vyhledávané destinace, pfiíjemné prostfiedí, vysoká úroveÀ sluÏeb, mil˘ a pozorn˘ personál. Jak˘ v˘znam pfiikládáte preventivním rehabilitacím a fyzické pfiipravenosti vojáka vÛbec? Jsem pfiesvûdãen, Ïe fyzická pfiipravenost vojákÛ je tématem,

S VOLAREZOU

ZA ZLEP·ENÍ KVALITY ÎIVOTA VÁLEâN¯CH VETERÁNÒ Ministryně obrany Vlasta Parkanová věnuje od nástupu do své funkce mimořádnou péči válečným veteránům 2. světové války. Zajímá se o jejich život i každodenní potřeby, sleduje jejich osudy a hledá cesty, jak jim jejich stáří zpříjemnit. Nedávno spatřil světlo světa nový, stručný a přesto věcný koncepční materiál pod názvem ZLEPŠENÍ KVALITY ŽIVOTA VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ. O tomto dokumentu i o dalších cestách pomoci válečným veteránům hovoříme s poradcem ministryně obrany PhDr. Viktorem Mecou, Ph.D. Pane doktore, pojednává nový koncepční materiál také o tom, koho dnes vlastně můžeme nazývat válečným veteránem? Pojem válečný veterán definuje zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. Rozlišuje přitom v podstatě dva druhy veteránů – novodobé veterány a veterány 2. světové války.V prvním případě tím máme na mysli příslušníky armády a policie, kteří se dnes účastní zahraničních mírových a dalších misí.Ve druhém případě hovoříme o účastnících národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Jedná se o velice širokou, ale přitom specifickou kategorii seniorů zahrnující vojáky, kteří bojovali na východní či západní frontě, československé partyzány, účastníky domácího a zahraničního hnutí odboje napříč celým politickým spektrem. Tito váleční veteráni jsou převážně organizováni ve dvou největších občanských sdruženích, a to v Československé obci legionářské a Českém svazu bojovníků za svobodu. Jedná se o osoby, jejichž morální kredit ve společnosti je na velmi vysoké úrovni a je nezpochybnitelný. Bohužel řada druhoválečných veteránů byla v období let 1948-89 rovněž perzekuována. To je také jeden z důvodů, proč ministryně obrany Vlasta Parkanová zaměřila svou pozornost právě na druhoválečné veterány. Kolik druhoválečných veteránů dnes ještě žije? Je vůbec možné dopracovat se k přesnému číslu? Odpovědět na tuto otázku není jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Občanská sdružení, jako Československá obec legionářská nebo Český svaz bojovníků za svobodu, tuto evidenci nevede. Ministerstvo obrany má dnes pouze informaci o počtu vydaných osvědčení podle zákona č. 170/2002 Sb. K 1. březnu 2007 bylo takovýchto osvědčení vydáno 2 283. Přitom lze předpokládat, že ne všichni žijící nositelé osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých účastnících národního boje za osvobození, požádali o osvědčení válečného veterána. Navíc nedostáváme vždy informaci o úmrtí druhoválečného veterána. Podle našich odhadů jich dnes žije okolo patnácti set, maximálně dvou tisíc. Přesnější číslo by měla zjistit síť terénních pracovníků, kteří budou mít za úkol individuální kontakt s jednotlivými válečnými veterány, včetně pomoci při zabezpečování sociální péče či komunikace s úřady. Jedná se již v drtivé většině o osoby starší osmdesáti let, tedy o skupinu obyvatel, která již vyžaduje pomocnou ruku společnosti. Každý rok nás přitom opustí asi dvě stě veteránů. Je tak velice pravděpodobné, že do šesti let jich bude mezi námi jenom třetina oproti dnešnímu stavu. Proto můžeme-li pro ně ještě něco udělat, musíme tak činit v podstatě hned. Pane doktore, máte jistě také přehled o potřebách druhoválečných veteránů… Základní přehled o potřebách druhoválečných veteránů přirozeně máme. Až do nástupu paní ministryně Vlasty Parkanové resort usiloval především o zabezpečení finančních, resp. materiálních potřeb válečných veteránů. Je tím míněn zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2 500 Kč měsíčně dle zákona 357/2005 Sb. a příplatek ke starobnímu důchodu dle zákona č. 256/1946 Sb. ve výši 50 Kč měsíčně za každý započatý měsíc odbojové činnosti, nejméně však 200 Kč měsíčně. Kromě toho může být válečným veteránům po-

ZúãastÀujete se i vy sám preventivních rehabilitací nebo domácích rekreací? V posledních letech jsem bohuÏel ani jedné z moÏností z ãasov˘ch dÛvodÛ nevyuÏil. Ale bl˘ská se na lep‰í ãasy, mÛj t˘m usilovnû (a tro‰ku i proti mé vÛli) pracuje na tom, abych si alespoÀ t˘den relaxace mohl dopfiát. Jste typem ãlovûka, kter˘ se spí‰e tû‰í na aktivní odpoãinek a sportování v zimû nebo dáváte pfiednost létu a v‰emu, co pfiiná‰í? skytnut příspěvek na lázeňskou péči či trvalý pobyt v jednom ze dvou Domovů péče o válečné veterány, které v případě Karlových Varů provozuje příspěvková organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení a v Praze Ústřední vojenská nemocnice. Na první pohled se tak zdá, že jsou potřeby druhoválečných veteránů uspokojeny. Musíme však vzít Ministryně obrany V. Parkanová při nedávném setkání s válečným v úvahu, že se jedná o velmi staré lidi, pro které je často veteránem generálem T. Sedláčkem problematické, aby si zajistili sami veškeré základní potřeby. Nehledě na to, že řada z nich o všech výhodách, které jim sociální systém nabízí ani neví, nebo neví, jak si o tyto výhody říct už proto, že je prostě limituje jejich věk. Ostatně i lázeňské služby resortu využívá jen zlomek oprávněných žadatelů. Nedá se z toho přitom usuzovat, že ostatní tuto péči nepotřebují. Cílem paní ministryně je proto zaměřit se na individuální potřeby druhoválečných veteránů, jejich aktuální zdravotní, ale i sociální stav a hledat pro ně nejvhodnější formu pomoci, od domácí péče až péči v ústavních zařízeních. V tomto smyslu chceme maximálně využít právě zkušenosti Volarezy, a to nejen v oblasti poskytování péče. Někteří váleční veteráni nemají pouze výše uvedené potřeby, ale celá řada z nich se velice aktivně zapojuje do společenského života, a to jak na celostátní, tak regionální úrovni. Důležitá jsou pro ně vzájemná setkávání při různých příležitostech, ať již jde o akce vzpomínkové či pietní. Proto se vedle péče o tělo zaměříme také na péči o duši. Myslí se tím podpora resortu nejen při pořádání těchto pietních vzpomínek a dalších významných událostí, ale také realizace dalších projektů uchovávající odkaz válečných veteránů. Zde sehrává významnou roli Vojenský historický ústav. Do této oblasti patří například i podpora filmu Tobrúk, který pojednává o osudech československých vojáků v druhé světové válce, ale také besedy a soutěže na základních školách, které nyní připravujeme s hnutím Stonožka. Celý tento poměrně široký záběr úkolů jsme nadefinovali do koncepce Zlepšení kvality života válečných veteránů, kterou na přelomu března a dubna schválila ministryně obrany. V této koncepci tak vyjadřujeme názor, že morální povinností resortu, potažmo celého státu je uchovat těmto osobám kvalitu života na odpovídající úrovni do vysokého věku s tím, že jim bude poskytnuta náležitá péče jak zdravotní, tak i sociální. Ministerstvo obrany by proto v systému rozvinuté sociální péče o seniory, kterou zajišťuje stát, mělo usilovat o poskytování nadstandardní péče druhoválečným veteránům, a to zejména v oblasti sociální a zdravotní. Počet druhoválečných veteránů, kterým bylo vydáno osvědčení podle zákona č. 170/2002 Sb. dle věkového složení: Věk nad 90 let 85 až 89 let

Počet osob Poznámka 248 z toho nad 95 let 109 770

80 až 84 let 75 až 79 let Celkem nad 75 let

410 144 1572

kvalifikovaný odhad – do 2 000 žijících válečných veteránů

O počtu a věku vojenských důchodců – válečných veteránů, jejichž důchod vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení, vypovídá názorně tato tabulka: Věk Nad 90 let Do 90 let Do 85 let Do 80 let Do 75 let Celkem

Počet osob 44 116 209 56 25 450

Bûhem své dosavadní vojenské kariéry, zejména za dobu pÛsobení na PraÏském hradû, jste mûl moÏnost zavítat do fiady zemí. Mûl jste také ãas poznat je trochu jinak neÏ od jednacího stolu? Souãástí mé pfiedchozí funkce byly samozfiejmû i doprovody prezidenta republiky na jeho zahraniãních cestách. Jak jsem ty zemû poznal? Uchopte nejlep‰í bedekry, nalistujte v kaÏdé zemi, kterou jsme nav‰tívili, nûkolik nejproslulej‰ích památek nebo míst a sloÏte album. Je velmi pravdûpodobné, Ïe nebudete daleko od reálné sbírky fotografií, kterou mám doma. Nutno podotknout, Ïe státní delegace tato místa nav‰tíví v doprovodu nejlep‰ích prÛvodcÛ, bez tlaãenice ve frontách na vstupenky, bez úrazÛ zpÛsoben˘ch turisty laãn˘mi nejlep‰ích zábûrÛ… Máte je‰tû nûjaké skryté pfiání, kam byste se je‰tû rád podíval? Lákal by mû odpoãinek na havajsk˘ch pláÏích. I Austrálie zní velmi pfiitaÏlivû. Pane generále, dáváte pfiednost zahraniãní dovolené nebo pobytu v âechách? Podle jak˘ch zásad si místo dovolené vybíráte? Myslím si, Ïe nijak nevyboãuji ze statistik shrnujících poznatky o zpÛsobu odpoãinku ãeského obyvatelstva. Jako kaÏd˘ z nás bojuji s ãasem, nikoli v˘bûrem destinace. Nejpodstatnûj‰í je pro mû to, abych svou dovolenou strávil s rodinou v dobré spoleãnosti. A to také pfieji v‰em va‰im ãtenáfiÛm. Dûkujeme za rozhovor.

/G· – red/

Je ale vůbec zájem ze strany druhoválečných veteránů o umístění v pečovatelských zařízeních? Vždyť například karlovarský Bílý Kříž je z části neobsazen a to byl otevřen již před dvěma roky. To je vlastně otázka, kterou si mělo položit předcházející vedení ministerstva obrany, které přišlo s konceptem vybudovat do konce roku 2008 šest nových Domovů péče o válečné veterány a dvě Léčebny pro dlouhodobě nemocné válečné veterány. Ukázalo se totiž, že váleční veteráni preferují péči v místě bydliště a jen málokdo je ochoten zpřetrhat sociální vazby s rodinou a se svým okolím. V Bílém Kříži tak dnes máme především obyvatele z Karlovarského kraje, stejně tak jako v Praze. Navíc většina lidí staršího věku sice uvažuje o umístění do domova sociální péče, ať už resortního či civilního, ale až někdy později, až se sami nebudou moci o sebe postarat. O to víc se jeví potřeba zaměřit se také na zabezpečení domácí pečovatelské a ošetřovatelské péče. Tuto pomoc budou potřebovat i v souvislosti se zákonem o sociálních službách, který od letošního roku dal možnost osobám, kteří se již nejsou s to postarat sami o sebe, aby sami rozhodovali, jak využít příspěvek na péči, zda na umístění v sociálním zařízení či na péči domácí. Veteráni by také měli vědět, že jim resort může přispět formou dotace na umístění a nadstandardní péči v civilních zařízeních. Ale měli by také vědět, že mohou využít kvalitní péči také v resortních zařízeních. Kromě dvou domovů péče o válečné veterány v Praze a Karlových Varech proto chceme dobudovat již plánované LDN při Ústřední vojenské nemocnici Praha a Vojenské nemocnici Olomouc jako centrum komplexní péče, včetně dalších sociálních lůžek v těchto nemocnicích pro ty zdravotně hendikepované (20 lůžek už ve VÚN funguje od letošního března). Musím dodat, že zařízení Bílý Kříž, který provozuje Volareza, v tomto směru považujeme za vzor, ke kterému by se měla péče o válečné veterány blížit... Pane doktore, do péče o válečné veterány má také významně vstupovat příspěvková organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení. Jakou roli by v nové koncepci měla podle vás hrát a co konkrétně si od jejího výraznějšího zapojení do této oblasti slibujete? Již z výše řečeného je patrné, že ve zlepšení péče o válečné veterány bude hrát Volareza klíčovou roli. Chceme totiž, aby se na péči o veterány nepodíleli jen úředníci, ale hlavně zkušení odborníci. Volareza bude proto úzce spolupracovat s příslušným odborem ministerstva obrany a terénními pracovníky při hledání a vytipovávání vhodného poskytovatele péče, identifikovat potřeby jednotlivých válečných veteránů a nabízet jim pomoc. Kromě tvorby materiálu informujícího o všech sociálních výhodách, o domácí či ústavní péči v jednotlivých regionech, bude Volareza v horizontu dvou tří měsíců provozovat bezplatnou poradenskou linku pro válečné veterány, kde bude poskytovat rady týkající se sociální a zdravotní péče. Jinými slovy, Volareza bude jakýmsi výkonným aparátem koncepce péče o válečné veterány nadefinované ministerstvem obrany. Foto: Marie Křížová a /vk/ Poskytování příspěvků na lázeňskou péči a rekreační pobyty za uplynulých 5 let ROK

Celkový počet příspěvků

Celková výše v mil. Kč

2002 2003

2694 2525

28,5 35,5

Počet příspěvků – nositelé osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. Nelze zjistit 1880

2004 2005 2006

3286 3246 2990

39,1 41,7 41,0

1914 1803 1511

Příspěvky byly poskytovány žadatelům a jejich manželům/manželkám ve výši: Příspěvek na lázeňskou péči samopláteckou .......13.000 Kč

(26.000 Kč)

Příspěvek na lázeňskou péči příspěvkovou ............9.000 Kč

(18.000 Kč)

Příspěvek na rekreační pobyt domácí ....................4.000 Kč

(8.000 Kč)

Příspěvek na rekreační pobyt zahraniční................8.000 Kč

(16.000 Kč)

(Zdroj: MO Sekce personální – Zlepšení kvality života váleč. veteránů)

S NEW 1

K

olik toho bylo napsáno o váleãn˘ch veteránech? Málo a nebo hodnû? A kolik z toho byla skuteãnû objektivní pravda? Publicita v tomto smûru mÛÏe pomáhat i zraÀovat. Nemûla by vycházet ze senzace, nemûla by stavût jen na momentálních subjektivních pocitech jednotlivcÛ. Jedná se o pfiíli‰ váÏnou vûc. VáÏnou natolik, Ïe jí nejvy‰‰í pfiedstavitelé rezortu obrany vûnují zcela mimofiádnou pozornost. Péãe o váleãné veterány je nejen projevem úcty za jejich stateãnost v období války, ale i mûfiítkem civilizovanosti a úrovnû spoleãnosti, ve které Ïijí. Právû pfied dvûma roky, za úãasti tehdej‰ího ministra obrany a fiady dal‰ích v˘znamn˘ch hostÛ, v Karlov˘ch Varech slavnostnû otevfieli novû pfiestavûn˘ lázeÀsk˘ dÛm Bíl˘ KfiíÏ na Domov péãe o váleãné veterány. Vyhrávala vojenská kapela, byl sluneãn˘ májov˘ den a na terase lázeÀského domu se dokonce konala za znaãného zájmu médií tisková konference. Rekonstrukci budovy realizovala Vojenská lázeÀská a rekreaãní zafiízení. Cel˘ interiér vãetnû recepce, pokojÛ, klubovny i jídelny je uzpÛsoben tak, aby vyhovoval i ménû pohybliv˘m lidem. Ministerstvo obrany si od tohoto poãinu hodnû slibovalo. Váleãn˘m veteránÛm byl pfiedán do uÏívání dÛm pro jejich klidné a pohodové stáfií. Bíl˘ KfiíÏ slouÏí lidem jiÏ 111 let. Nejprve ãlenÛm stejnojmenné charitativní spoleãnosti, dnes úãastníkÛm národního odboje za osvobození. Momentálnû jich zde Ïije tfiináct.

Pohled z balkonu J. Hacka na Karlovy Vary

TûÏké Ïivotní rozhodnutí

Karlovarský Bílý Kříž je již dva roky Domovem péče o válečné veterány

Pohled do jídelny, kde se stravuje třináct obyvatel Bílého Kříže. Celková kapacita domova je 28 lůžek a to v 16 jednolůžkových pokojích a v šesti dvoulůžkových bytech.

Recepce Domova péče o válečné veterány v Karlových Varech

Obývací pokoj manželů Gargulových

Potřebám válečných veteránů jsou uzpůsobeny i další prostory, včetně téhle klubovny s knihovnou

2

S NEW

Vyprávět o tom, jaké osudy přivedly oněch třináct lidí až sem, do Domova péče o válečné veterány by bylo sice zajímavé, ale vydalo by to na celé číslo VOLAREZA NEWS. Když totiž zavítáte dva roky po slavnostním otevření do Bílého Kříže a najdete si čas posedět s válečnými veterány, když se zaposloucháte do jejich osudů a vyprávění o tom, jak je jejich životní pouť přivedla až sem, nemůžete pak o tom pojednat jen v několika řádcích. Přesto jsem navštívil dva z veteránů, abych alespoň nastínil jejich osudy i to, jak se jim tu žije. Obraz z jejich vyprávění, životní úděl i pocit z nového domova je u všech podobně barvitý. Je také pravdivý. „Říkala jsem jim, že přijdete,“ říká vlídným hlasem sociální pracovnice Lenka Pospíchal Schiefner, když klepá na dveře jednoho z bytů. Chviličku to trvá, než nám přijde otevřít pan Vladimír Gargula. Za ním se v šeru chodby usmívá jeho manželka. V jejich obýváku je čas se porozhlédnout. Na stěně visí obraz mladého vojáka ze 2. světové války. „To jsem si sem přinesl obrázek z domova, abych se tu také cítil dobře,“ říká pan Gargula. Jeho paní si zase vyzdobila byt květinami – i umělými. Jsou stále čerstvé… A jejich zalévání by mohlo být čím dál obManželé Gargulovi se sociální tížnější a namáhavějpracovnicí Lenkou Pospíchal ší. Přiznám se, že Schiefner (vpravo) jsem trochu tušil, co bude následovat. Jak jinak by válečný veterán mohl začít vzpomínat, kdyby nevzpomněl válku. Z dřevěné truhličky vyndal svá vyznamenání. Zahleděl se někam do dáli, trochu přimhouřil oči a pak mu na mysl vyvstaly důležité i téměř bezvýznamné válečObraz pokojného stáří a pohody né epizody. Vzpomněl na válku na východní frontě tak, jak ji jako řadový voják prožil a vnímal. Bylo to vyprávění o odvaze, statečnosti i o běžném životě pěšáka, který, když se ráno na frontě probouzel, nevěděl, zda se dožije večera. Prodělal tyfus, bojoval na ruské i polské frontě, podílel se na osvobození Československa. Bylo mu nakonec souzeno, aby se i se svojí paní dožil požehnaného věku. Oběma je čtyřiaosmdesát let. Pro manžele Gargulovi bylo ale asi nejtěžší a nejdůležitější životní rozhodnutí to, které učinili nedávno. Když se rozhodovali, zda opustí svůj rodinný domek se zahrádkou ve Staré Roli a vymění jej za nový domov pokojného stáří v Karlových Varech. Paní Gargulová přináší fotografii hezkého rodinného domku a říká: „Tak tohle je ten náš bývalý domov. Radši na to moc nemyslím. Manžel měl v poslední době opakovaně zdravotní problémy a já vím, že už bychom se ve vlastním baráku bez cizí pomoci dlouho neobešli. Tady máme víc klidu a dokonce nám dali vybrat z několika bytů. Nejdřív se sem v únoru přijel podívat manžel a moc se mu tady líbilo. Pak jsem se přijela podívat i já se švagrovou a neteří. A také se nám zdálo, že tohle je přesně bydlení, které nám ve stáří bude vyhovovat. V domě je navíc zdravotní sestra a dochází sem lékař, tak je o nás dobře postaráno.“ Paní Gargulová otevírá veliký šuplík, přepažený na dvě poloviny. V každé je spousta krabiček s léky. Jedna polovina je manželova, druhá její. Přesto bere život s humorem. V jednu chvíli, když oba manželé seděli se sociální pracovnicí Lenkou v obýváku v sedací soupravě, jsem si všiml, jak při vyprávění hladí paní Lenka babičku po ruce a ta si spokojeně pokládá hlavu na její rameno. Byl to okamžik úžasné pohody a vnitřního klidu. Tím spíš, že Gargulovi se přistěhovali jen pár týdnů před mojí návštěvou. Vycítil jsem i za tu krátkou dobu (a později mi to kolegové potvrdili), že Lenka Pospíchal Schiefner je neobyčejně zkušenou sociální pracovnicí s obrovským darem rozdávat starým lidem naději a dodávat jim sílu do dalšího života. Její péče o veterány nekončí uplynutím pracovní doby. Je pro ni posláním, které plní skvěle a bez ohledu na čas. Sama jen s úsměvem dodává: „Mám tady třináct dětí a doma další tři. Věnuji se jim zcela. Jinak bych tuhle práci neuměla dělat.“ Dozvídám se také, že dvěma manželským párům už tady vystrojili se vší slávou diamantové svatby a že sem brzy přijede zahrát obyvatelům domova Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna.

Karlovarské parky se spoustou laviček a zeleně jsou jako stvořené pro odpočinek starších lidí

Zastavení druhé Přestěhovat se do Domova péče o válečné veterány musí být neobyčejně náročnou záležitostí. Nemyslím teď ani tak samotný akt stěhování. Zkuste si představit, že z původního domova si můžete přivézt jen pár věcí, na kterých vám nejvíc záleží. Pár obrazů, sklenky, fotoalba, nějaké to oblečení… Vše ostatní je tu nové a plně k dispozici. Zařízenou kuchyň, obývák vybavený nábytkem i hezkou ložnici mají také další obyvatelé pečovatelského domu. Jen tak na chvíli, pro porovnání úrovně bydlení, jsme se zastavili v menším bytě, kde žije sám plukovník ve výslužbě Ján Hacko. Přestěhoval se sem loni 1. června. Krátce před tím mu zemřela manželka a pro něj nemělo smysl, aby dál žil úplně sám. Nikdo by mu nehádal 81 let a elánu má na rozdávání. Ve skříni mu visí uniforma, ve které se zúčastňuje slavnostních akcí. Sám o tom rád vypráví: „Žiji zde opravdu plnohodnotným životem. Zrovna nedávno jsem byl vybrán do skupinky 3 přímých Plukovník v.v. Ján Hacko: účastníků osvobozovacích bo- „Kdo z veteránů chce, aby o něj bylo postaráno jů, kteří za Karlovy Vary jeli po- v pečovatelském zařízení, ložit kytici k památníku pad- může si podat žádost jako já lých do Ořechova. Ředitel a za pár týdnů tu může bydlet našeho domova pan inženýr s námi. Jen k takovému Pavel Macek nás tam osobně životnímu kroku najít vezl. Bylo to super. Já mám odvahu.“ v životě to štěstí, že jsem obklopen samými skvělými lidmi. Teď jsou to pan ředitel Macek s paní Lenkou a všichni další.“ Z očí Ing. Jána Hacka vyčtu dojetí ve chvíli, kdy hovoří o tom, jak je zde spokojen. Říká, že i strava je přizpůsobena jeho věku a že na jídlo nemusí čekat někde u okénka. Tady se hezky posadí v příjemně zařízené jídelně a nechá se obsluhovat. „Je to tu na úrovni tříhvězdičkového hotelu. Cením si Volarezy, jak to tu má v malíčku. V třiaosmdesátém roce jsem končil v armádě s čistým štítem jako ředitel Vojenské zotavovny Bedřichov (před tím velitel jihlavské posádky). Ještě jsem stihl udělat plynofikaci zařízení ale plánovaný bazén už dokončila jiná generace zaměstnanců Volarezy. Jednou bych to dnešní sportovně rehabilitační centrum i zrestaurovaný hotel na Bedřichově chtěl vidět na vlastní oči,“ dodává Ján Hacko. Elánu má pořád na rozdávání. Vzpomíná i na to, jak rychle se do nového domova dostal. Od podání žádosti bylo vše vyřízeno během dvou týdnů. Jen ho mrzí, že některé pokoje pořád čekají na své nové obyvatele a že je asi stále ještě dost válečných veteránů, kteří toho o možnosti žít v karlovarském domově klidného stáří moc nevědí, nebo spíše nenachází sílu k takovému závažnému životnímu rozhodnutí. Krátce před mojí návštěvou Domova péče o válečné veterány sem v rámci prohlídky Karlových Varů zavítala početná delegace třiatřiceti italských válečných veteránů. Poobědvali zde u slavnostně prostřené tabule v italských barvách, navštívili nové, dosud neobydlené byty a nešetřili slovy chvály na to, jak náš rezort obrany dovede pečovat o válečné hrdiny. Návštěva karlovarského Domova péče o válečné veterány v nich zanechala hluboký dojem, stejně jako v každém, kdo sem jedou zavítá a na vlastní oči, nezprostředkovaně, vidí, jak se tu žije. Text a foto: Václav Kupilík

Zasedání organizace CLIMS v Bukure‰ti PODĚKOVÁNÍ Bukurešti se uskutečnilo jarní zasedání Styčného výboru mezinárodních vojenských sociálních organizací (CLIMS). Jednání se zúčastnili také zástupci Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení. Ubytování delegací členských zemí bylo zajištěno v ubytovacím komplexu Ministerstva obrany Rumunska. Ten poskytuje standardně ubytování pro vojáky z povolání na služebních cestách a pro zahraniční vojenské delegace. Vlastní jednání byla realizována v historické budově Národního vojenského klubu, který je centrální vojenskou institucí specializovanou na kulturní a vzdělávací aktivity ozbrojených sil Rumunska. Budova byla postavena v roce 1911 v eklektickém a neoklasicistním slohu a je jednou z nejhonosnějších staveb v centru hlavního města. Bilaterální jednání se zahraničními partnery se zaměřila na upřesnění programů a počtů osob ve vojenských zařízeních v hlavní sezóně roku 2007 a především na projednání plánů spolupráce na rok 2008. Z tohoto hlediska se jednalo o možnostech dalšího rozšíření spolupráce. S italským partnerem byla dohovořena možnost celoročního ubytování klientů VLRZ z řad oprávněných osob v hotelu v Římě (cena za dvoulůžkový pokoj se snídaní cca 70 r). V jednání je i možnost realizace výměnné zahraniční rekreace v jižní Itálii. Se španělským partnerem byla projednána možná změna místa kombinovaného pobytu na pevnině, který je organizován nepřetržitě od roku 1998 ve městech Cádiz a Jerez. Pravděpodobně by se jednalo o oblast poblíž Valencie, kde je vojenský rekreační komplex španělského pozemního vojska situován přímo na pláži. Důležitou otázkou plenárního zasedání byla záležitost dalšího rozšiřování organizace CLIMS o nové členské země. Všechny delegace byly prezidentem CLIMS požádány o zaujetí písemného stanoviska k této otázce, která bude projednána na podzimním zasedání CLIMS v Paříži. Rumunsko, coby hostitelská země a nový člen této organizace, se představilo jako velmi dobrý organizátor se širokou strukturou rekreačních zařízení ale také jako země plná kontrastů, kde se snoubí zaostalost venkova s rozvíjející se výstavbou a zahraničními investicemi ve městech. Klientům VLRZ můžeme doporučit především pobyty ve vojenských rekreačních zařízeních v horách.

V

DELEGÁTŮM talo se dobrým zvykem, že ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení vyS hodnocuje na závěr turistické sezóny práci delegátů, kteří se starali v jednotlivých zemích o klienty Volarezy. Setkání, které mělo pracovní i přátelský charakter, se také zúčastnili zaměstnanci obchodního úseku VLRZ, působící v dispečinku cestovní kanceláře a řidiči dálkových autobusů. Obchodní náměstek VLRZ pplk. Ing. Patrik Letocha vyhodnotil konkrétně práci jednotlivých delegátů s přihlédnutím k anketním lístkům, které klienti na závěr svých pobytů vyplňují a ve kterých se vyjadřují i k činnosti delegátů.Všem přítomným pak poděkoval za odvedenou práci ředitel VLRZ plk. Ing. Václav Janoušek. V neoficiální části setkání, které se uskutečnilo ve vojenské zotavovně Měřín, měli všichni možnost vyměnit si poznatky ze své práce a v případě zájmu si zahrát i bowling. /red/

Josef Mrňous

Vzpomínka na XII. reprezentaãní ples AâR V reÏii Vojensk˘ch lázeÀsk˘ch a rekreaãních zafiízení byl letos, podobnû jako v uplynul˘ch létech, také Reprezentaãní ples Armády âeské republiky. Byl v pofiadí dvanáct˘ a uskuteãnil se pod zá‰titou prezidenta republiky v reprezentaãních sálech PraÏského hradu. Mezi plesov˘mi hosty nechybûli pfiedstavitelé rezortu, pfiidûlenci obrany pfii velvyslanectví sv˘ch zemí v Praze, velitelé z nejrÛznûj‰ích stupÀÛ velení a zahraniãních mírov˘ch misí i váleãní veteráni.Ty osobnû pozdravila bûhem slavnostního zahájení plesu ministrynû obrany Vlasta Parkanová. Foto: Marie KfiíÏová a Radko Janata (AVIS MO)

MEZINÁRODNÍ MLÁDEÎNICKÉ TÁBORY v rámci organizace D

CLIMS

ÛleÏitou oblastí spolupráce ãlensk˘ch zemí Styãného v˘boru mezinárodních vojensk˘ch sociálních organizací (CLIMS) je zabezpeãení organizace mládeÏnick˘ch táborÛ a zaji‰tûní úãasti na tûchto mezinárodních akcích. MládeÏnické tábory jsou kaÏdoroãnû organizovány v jedné z ãlensk˘ch zemí v ãervenci nebo srpnu. Doba jejich trváni je ãtrnáct dnÛ. Vûk dûtí se li‰í podle specifik kaÏdé zemû. Spodní hranice úãasti je 13 let a horní hranice 17 let. Základní podmínkou je znalost anglického jazyka. Nabídka tûchto táborÛ je kaÏdoroãnû publikována v katalogu VLRZ.

Setkání váleãn˘ch veteránÛ s pfiedstaviteli ministerstva a armády talo se dobrou tradicí, že ministerstvo obrany ve spolupráci s Volarezou pořádají vždy na závěr roku přátelské setkání válečných veteránů s představiteli rezortu. Celá akce, která začíná koncertem Vojenského uměleckého souboru Ondráš ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, pokračuje v Arcibiskupském paláci. Během setkání mají váleční veteráni možnost si neformálně popovídat s představiteli rezortu o spoustě věcí. Hovoří se o sociálním zabezpečení válečných veteránů a vojenských důchodců, vzpomíná se na válečná léta i na kamarády, kteří již nejsou mezi nimi. Váleční veteráni i při takovéto příležitosti oceňují vše, co pro ně ministerstvo a armáda dělají. /v/

S

V roce 2006 se tohoto tábora úãastnili poprvé také dûti z âeské republiky. Tábor se uskuteãnil v maìarském Szentendre. Ohlas ze strany úãastníkÛ i rodiãÛ byl velmi kladn˘. Pobyt se osvûdãil pfiedev‰ím z hlediska zlep‰ení si komunikativní znalosti anglického jazyka. Úãastníci velmi oceÀovali pestr˘ a zajímav˘ program. KaÏd˘ získal fiadu nov˘ch kamarádÛ z rÛzn˘ch zemí Evropy. V roce 2007 pfiipravujeme vyslání jednoho druÏstva do Wandlitz u Berlína, kde se mezinárodní mládeÏnick˘ tábor koná v termínu od 1. srpna do 15. srpna. Vzhledem k pfiíznivému ohlasu na úãast na tomto typu tábora v roce 2006, nebyl problém sestavit druÏstvo i pro rok 2007. Pro rok 2008 se organizace tábora ujala Francie. Pfiipravuje kombinovan˘ program s pobytem u mofie a v horách. Úãastníci tábora budou shromáÏdûni v Montpellier, kde se rozdûlí do mezinárodních smí‰en˘ch druÏstev. Polovina úãastníkÛ pak odjede autobusy do hor a zb˘vající k mofii. Po t˘dnu se vymûní. Negativem a pro mnohé rodiny také limitujícím faktorem pro úãast na tûchto táborech je pomûrnû vysoká cena, která se pohybuje od 300 aÏ 400 EUR za úãastníka, bez dopravy na místo konání tábora. Pfies tuto skuteãnost jsme pfiesvûdãeni, Ïe úãast na podobné akci poskytuje velmi dobrou pfiíleÏitostí pro dûti vojákÛ z povolání a obãansk˘ch zamûstnancÛ resortu MO poznat své vrstevníky ze zemí EU a zdokonalit se ve znalosti cizích jazykÛ. /JM/

S NEW 3

ANIMAâNÍ PROGRAMY

VLRZ Pane řediteli, jaký statut má vlastně Vojenský rehabilitační ústav Slapy nad Vltavou? Je to odborný léčebný ústav se zaměřením na komplexní rehabilitační léčbu formou hospitalizace. Léčba je realizována ve spolupráci s vojenPrim. MUDr. skými nemocnicemi Miloslav Kubíček říká: „Naši pacienti a posádkovými ošetsi mohou řovnami v rámci rezortu od 1. 5. 2007 Ministerstva obrany ČR v rámci a také v rámci celé doplňkových služeb České republiky přepřiplatit také klady z jiných nemocprocedury, které nic včetně krajských nehradí zdravotní pojišťovny, a fakultních. popřípadě Také přijímáme k hosnadstandardní pitalizaci pacienty na doubytování.“ poručení lékařů všech odborností, pokud je vyžadována rehabilitace na lůžku. Ústav má mnohaletou tradici. Od kdy je vlastně ve struktuře Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení? Náš ústav má skutečně dlouholetou tradicí. Základ VRÚ byl položen již v roce 1936, kdy Svaz rotmistrů Československé armády zakoupil výletní restauraci Sázava – dnešní pavilon „A“ a začal ji provozovat pro své účely. V roce 1940 byl celý areál zabrán jednotkami SS a na území VRÚ probíhal výcvik Hitlerjugend. Po osvobození v roce 1945 přebírá ČSLA areál, včetně dalších objektů „Na Vyhlídce“. V roce 1953 byl vybudován léčebný pavilon „C“, pracovali zde lékaři a střední zdravotní personál, byly zahájeny preventivní rehabilitace. Po čtyřech letech byl areál zařazen mezi ozdravovny a nazván Vojenská ozdravovna /VO/ Slapy nad Vltavou. V letech 1957 – 1959 byla VO Slapy n.Vlt. pod správou SUMNO /Správa útvarů a zařízení MNO/. V roce 1959 vznikla VLRZ a VO Slapy se stala její součástí. V roce 1968 byla VO Slapy nad Vlt. přeměněna na rehabilitační ústav, ve kterém se prováděla pouze léčebná rehabilitace na lůžku a byly zrušeny všechny neléčebné činnosti. V roce 1973 vznikl nový název ozdravovny: Vojenský rehabilitační ústav – VRÚ Slapy nad Vltavou a v létech 1973 – 92 tu proběhly některé malé úpravy stavebního charakteru. Vlastní léčebná činnost byla stejná, zaměřená na vojáky základní služby, vojáky z povolání a občanské pracovníky vojenské správy. Od roku 1992 se ústav zcela otevřel pro veřejnost a v rámci volné kapacity probíhala léčba také pacientů-klientů všech zdravotních pojišťoven. V roce 1994 byla jako důsledek havárie na pavilonu A zahájena rekonstrukce ústavu, která bude dokončena letos poslední bezbariérovou spojovací chodbou mezi pavilony E a D. V tomto roce skončila léčba vojáků základní služby. Kdo se tedy dnes může v ústavu léčit? Od 1. ledna 2005 se ve VRÚ léčí vojáci v činné službě, probíhají preventivní rehabilitace PR I. – kardiovaskulární program a PR II., léčí se pacienti podle RMO 6/2003 a nositelé Osvědčení podle zák. č. 255/1946. Přicházejí k nám ovšem také pacienti všech zdravotních pojišťoven. VRÚ také poskytuje od 1. 2. 2006 samoplátecké léčebné pobyty a pacienti si mohou od 1. 5. 2007 v rámci doplňkových služeb připlatit některé procedury, které nehradí zdravotní pojišťovny a nadstandardní ubytování. Léčba VRÚ je zaměřena především na pacienty s postižením centrálního nervového systému a celkově hybného systému. VRÚ je také zařízení, známé velmi vysokou odbornou úrovní lékařského personálu. Toto je dáno kvalitním personálním vybavením, lékaři mají atestaci RFM-FBLR a ostatních odborností, jsou tu špičkově vyškolení psychologové, logopedi, fyzioterapeuti, sestry a další zdravotnický personál, včetně technických profesí. Kvalitní je i tech-

4

S NEW

aneb co nového pfii domácích rekreacích?

O

d letní sezony 2007 se klienti VLRZ pfii domácích rekreaãních pobytech v na‰ich zafiízeních setkají s novou nabídkou animaãních programÛ. Mnozí se s pojmem animace jiÏ setkali, nejãastûji v souvislosti s animovan˘m filmem. V oblasti turistického ruchu, rekreace, rehabilitace a regenerace si pod tímto pojmem mÛÏeme pfiedstavit celou ‰kálu nejrÛznûj‰ích aktivit, vedoucích k aktivnímu trávení volného ãasu. Animace v této souvislosti pfiedstavuje nabídku a vlastní realizaci pohybov˘ch a poznávacích aktivit vedoucích k aktivnímu zpÛsobu trávení volného ãasu a proÏitkÛm. Vysok˘ standard ubytování a stravování se stává samozfiejmostí a nároãn˘ klient v souladu s moderními

Hlavní budova Vojenského rehabilitačního ústavu Slapy nad Vltavou

V ústavu je i moderní tělocvična

Pacientům je k dispozici také posilovna

Ústav disponuje moderní přístrojovou technikou

Rehabilitace probíhají i v tomto bazénu

O pacienty pečuje špičkově vyškolený personál

trendy, které smûfiují od pasivnû trávené dovolené k aktivitû a proÏitku, poÏaduje i nabídku pohybov˘ch, poznávacích a spoleãensk˘ch aktivit. Na tento trend se snaÏí reagovat v rámci zkvalitÀování sluÏeb i ¤editelství VLRZ nabídkou pestré ‰kály animaãních programÛ ve v‰ech sv˘ch zafiízeních. Klienti VLRZ se budou mít moÏnost v jednotliv˘ch zotavovnách seznámit na animaãních panelech s kompletní programovou nabídkou pro 7 nebo 10ti denní pobyt. Nabídka bude obsahovat pohybové aktivity spojené s náv‰tûvou zajímav˘ch a atraktivních míst v okolí jednotliv˘ch VZ. Na základû zku‰eností lze pfiedpokládat nejvût‰í zájem o rÛzné formy cykloturistiky, pû‰í turistiky, bûÏeckého nebo sjezdového lyÏováni, snowboardingu, skialpinismu, vodní turistiky, raftingu a vodních sportÛ. Novinkou zde budou driftové pfiejezdy ãástí pohofií nebo vzdálenûj‰ích lokalit. Na animaãních panelech se dozvíme kudy pojedeme, co uvidíme, co zvládneme, a to v‰e za minimální nákladovou cenu. Nebude chybût nabídka celé ‰kály sportovních a spoleãensk˘ch her a nejnovûj‰ích her ze svûta. Na své si pfiijdou i vyznavaãi kulturních a pfiírodních památek a zajímavostí. Speciální program bude pfiipraven i pro dûtskou ãást klientely. Dûti se mohou tû‰it na 3 aÏ 5 samostatn˘ch aktivit a to pfiedev‰ím v oblasti moderních her ze svûta jako minigolf, kubb, pétangue, voodball, frisbee, ale i na soutûÏivé diskotéky nebo na spoleãenské a orientaãní hry. Dûtsk˘ program bude pfiipravován bez úãasti rodiãÛ a zcela zdarma.

Pobyt začíná vstupní prohlídkou

K dispozici pacientům je i tento bazén

nické vybavení – bazény, špičková zdravotnická technika, tělocvičny a krásný areál s výborným technickým zázemím. Ústav se také podílí na organizaci výukové, publikační a přednáškové činnosti. Zabezpečuje Vojenské fyziatrické dny ve spolupráci s ÚVN Praha a Slapské symposium ve spolupráci s Revmatologickým ústavem 1. LFUK Praha. Podílí se i na mnoha dalších odborných akcích, školeních a seminářích v oboru RFM. V ústavu probíhají stáže studentů fyzioterapie a dalších odborností. V současné době ústav disponuje smlouvami se všemi hlavními zdravotními pojišťovnami. Nejvíce klientů ústavu je z VZP, VoZP, ZPMV a OZP. Kolik pacientů se v ústavu může léčit? Kapacita ústavu je 160 lůžek. Máme pouze dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje.

Ve VRÚ Slapy nad Vltavou se léčí: • stav po těžkých operacích (mozku, páteře, kloubů, kostí atd.) • stavy po polytraumatech, včetně úrazů hlavy • stavy po TEP (totální endoprotézy) a ostatních ortopedických onemocněních • těžká neurologická onemocnění • CMP (cévní mozkové příhody) • revmatologická onemocnění • stavy po těžkých interních onemocněních

V‰em úãastníkÛm rekreaãních pobytÛ budou nabízeny moÏnosti vyuÏití sluÏeb sportovnû regeneraãních center (SRC) jednotliv˘ch zotavoven, kde lze najít saunu, vífiivku, objednat si masáÏe nebo zajít do bazénu.V SRC si lze objednat tenisové a volejbalové kurty, kuÏelnu nebo bowling, sguash, posilovnu, stolní tenis nebo kuleãník. V nabídce se mohou objevit i aktivity nabízené a zaji‰Èované jin˘mi subjekty – jízda na koni, jachting, paint boll, potápûní, aj. Vûfiíme, Ïe nabídka moderních a zajímav˘ch animaãních programÛ zaujme a uspokojí i ty nejnároãnûj‰í klienty VLRZ. Zpfiíjemní a zatraktivní vበpobyt v zotavovnû. Posune vás k aktivnû strávené dovolené, pfiinese vám mnoho pfiíjemn˘ch záÏitkÛ. PomÛÏe najít nové pfiátele nejen vám, ale i va‰im dûtem a pfiispûje k celkové spokojenosti pfii Va‰í domácí rekreaci. -ZB-

NOVÉ INFOCENTRUM VE VY·KOVù etos od února slouží zaměstnancům, posluchačům i návštěvníkům Ředitelství výcviku a doktrín ve Vyškově i hostům tamního Vojenského klubu nové informační centrum Volarezy. Je umístěno hned u hlavního vchodu a tak je skoro nemožné je bez povšimnutí minout. Obchodní úsek ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení věnoval odpočátku tomuto informačnímu pracovišti značnou pozornost s vědomím, že bude sloužit mnoha vojákům a občanským zaměstnancům armády, kteří zde trvale působí nebo se střídají v nejrůznějších kurzech. Infocentrum bylo vyba- Infocentrum nelze přehlédnout, je situováno přímo u vchodu veno vším potřebným a pracov- do areálu nice, která v něm působí, prošla speciálním pělivě vysvětlí vše potřebné. Skupinku praškolením a prověrkou znalostí. Jak toto pra- porčíků, kteří právě vešli dovnitř, zajímají coviště plní své poslání pár měsíců od svého podrobnosti o informaci vyvěšené zvenku otevření a jaký je zájem o informace z Vola- na dveřích – že jsou za výhodných podmírezy mezi lidmi, oprávněnými využívat jejích nek ještě k mání poslední volná místa na zahraniční letecký zájezd do Tuniska. Za pár služeb? V příjemném prostředí účelně vybavené minut je jim jasno, mají k dispozici veškeré informační oázy si každý zájemce může vy- potřebné informace o této zajímavé destinazvednout tiskopisy a formuláře pro preven- ci, katalog, aby si vše mohli v klidu prohlédtivní rehabilitace, domácí rekreace, zahra- nout a přečíst večer na pokoji i alcatelové teniční pobyty i pro dětské tábory. Může si lefonní číslo přímo na pracovnici dispečinku odtud odnést katalogy na domácí i zahra- cestovní kanceláře v Praze, která má zájezniční rekreaci, list VOLAREZA NEWS, pro- dy do Tuniska na starosti. „Chodí sem spousta lidí, hlavně v době, pagační tiskoviny na vojenské lázeňské léčebny a hlavně – spoustu užitečných in- když začínají nové kurzy, školení a náborové formací. Pracovnice infocentra Alena Tilše- akce. Zejména mladí vojáci, začínající sloužit rová, která část pracovní doby působí ještě v armádě tak mohou získat informace, jaké na spisovně Vojenského klubu, vybaví na možnosti jim v sociální oblasti může rezort popřání zájemce také CD s katalogy domácí skytnout. Normální otevírací doba je dvě hodii zahraniční dovolené. K tomu ochotně a tr- ny dopoledne a dvě odpoledne. My ale máme

L

přehled o tom, kdy které kurzy začínají a tak jejich účastníkům otevíráme infocentrum místo od 8.30 třeba již v 7 hodin, aby sem mohli přijít ještě před zahájením dopoledního vyučování. Někteří zájemci za mnou přijdou i na spisovnu, jiní mě zase zastavují cestou na oběd nebo mi zavolají i mimo otevírací dobu. V těchto dnech, kdy se blíží čas letních prázdnin, se lidé nejvíc zajímají o možnosti zahraniční rekreace a o umístění svých dětí v dětských táborech,“ vysvětluje Alena Tilšerová. V informační místnosti jsme také zastihli nadpraporčici vojenské policie Annu Usnulovou. V informačním centru se zájemci dozví vše potřebné Ta s Volarezou do zahraničí ne- o možnostech využití služeb, které jim rezort prostřednictvím jezdí. Ze zdravotních důvodů Volarezy poskytuje ale využívá lázeňských procedur ve Vojen- týdenní preventivní rehabilitace. Pochvaluje ské lázeňské léčebně v Teplicích v rámci tří- si zdravotnický personál i účinky léčebných metod, které jí lékař předepisuje. „Když se vracím z Teplic domů, cítím se mnohem lépe. Takže o tom, jak letos využiji služeb Volarezy, mám už teď jasno,“ dodává. „Když tu byl kurs NATO, poskytli jsme jeho účastníkům katalogy pojednávající o všech tuzemských zařízeních Volarezy v angličtině a ředitel Vojenského klubu jim k tomu podal odborný výklad,“ popisuje jednu z dalších aktivit infocentra jeho vedoucí, která navíc aktuální nabídky z oblasti tuzemské i zahraniční rekreace prezentuje v podobě výstavky také v místním praporčickém klubu. Nadpraporčice A. Usnulová získává informace „přímo od pramene“

Text a foto: /vk/

Medaile z vůně a chuti utkané Významné ocenění pro sebe i Vojenský klub Vyškov získal vedoucí praporčického klubu Peter Formánek. Na XII. ročníku mezinárodní přehlídky kuchařského a cukrářského umění GASTRO HRADEC 2007, která je současně II. mistrovstvím republiky kuchařů a cukrářů, získal bronzovou medaili. Úspěch je o to výraznější, že se celá akce uskutečnila také za účasti kuchařů a cukrářů z Polska a Slovenska. Pětatřicetiletý P. Formánek, který je původním povoláním kuchař, slavil úspěch i na Melounovém festivalu, kde v kategorii „Souboj mistrů“ získal stříbrnou medaili a v kategoriích „Meloun 3x jinak“ a „Dětský motiv“ bronzové medaile. /red/

B

arevné vitráÏe, kované lustry, dobové stoly a Ïidle z masivního dfieva, na stûnách samostfiíly, meãe a v˘jev z bitvy u Kresãaku, podlaha z ãediãov˘ch desek… Takov˘ je interiér nové restaurace Vojenského klubu Vy‰kov. Vojenská lázeÀská a rekreaãní zafiízení uvedla tohle stylové zafiízení do provozu letos v dubnu. SlouÏí zamûstnancÛm ¤editelství v˘cviku a doktrín. Chodí sem na obûdy, mohou tu posedût odpoledne i veãer. Kromû nich si tu dávají dostaveníãko také vojen‰tí dÛchodci a dal‰í lidé, spjatí s rezortem. Souãástí tohoto klubového zafiízení je také salónek. V nûm se odehrávají v˘znamná setkání a rÛzné slavnostní akty. Pfied nedávnem v nûm velitel sil v˘cviku a podpory generálmajor Jifií Hala‰ka pasoval meãem do hodnosti poruãíka v záloze vy‰kovského starostu Dr. Petra Hájka. Zastihli jsme tu také na slavnostním obûdû slovenského velitele sil v˘cvi-

Interiér restaurace

Barový pult je nedílnou součástí restaurace

Generál J. Halaška pasuje na poručíka v záloze vyškovského starostu P. Hájka

ku a podpory generálmajora Jána Kaãmára. Ten si pozornû prohlédl celou restauraci pro pûtaosmdesát osob, pochválil v˘zdobu interiéru a zalitoval, Ïe slovenská armáda uÏ nemá organizaci typu na‰í Volarezy. Salónek vyuÏívají hlavnû ãlenové obãanského sdruÏení „Klub dÛstojníkÛ Jana Lucemburského“, které vzniklo pfii ¤editelství v˘cviku a doktrín. ¤ídí se heslem Ego Servio (Já slouÏím). âlenové tohoto spoleãenství jsou pasováni do rytífiského stavu velmistrem dÛstojnického klubu generálem Franti‰kem Maleninsk˘m (fieditelem ¤editelství v˘cviku a doktrín ve Vy‰kovû). Pfii pasování se pouÏívá meã, vûnovan˘ velmistrem souãasné i dal‰ím generacím rytífiÛ. K vidûní je ve vitrínû, dominující interiéru salonku. Pasovan˘ rytífi pronese slib: Ve jménu patrona

krále Jana Lucemburského slibuji vám velmistfie i vám ctihodní rytífii, Ïe budu konat v duchu tradiãních ctností rytífiÛ, své ãiny podfiídím vzne‰en˘m cílÛm na‰eho dÛstojnického klubu a budu usilovat o jejich naplnûní. Tak slibuji! Velmistr spoleãenství pak slavnostnû pronese: Pasuji tû na rytífie DÛstojnického klubu rytífiÛ krále Jana Lucemburského. âest rytífie a nበpatron nechÈ ochraÀují a vedou tvé kroky a ãiny! Jedním z rytífiÛ je také zástupce velitele ¤editelství v˘cviku a doktrín – náãelník správy doktrín plk. Vladimír Karaffa. Ten si, podobnû jako fiada jeho kolegÛ, nové klubové zafiízení velmi pochvaluje: „Jsme nejfrekventovanûj‰í vojenskou posádkou v republice a takovéhle zafiízení jsme tu potfiebovali. MÛÏeme zde, podobnû jako

Slavnostně prostřená tabule v klubovém salónku

vojáci v Anglii a v jin˘ch zemích NATO, vést nezamûniteln˘ spoleãensk˘ Ïivot. Vojenská sluÏba má svá specifika a na tom je tfieba umût vhodn˘m zpÛsobem stavût i tradice. KéÏ by podobná klubová zafiízení brzy vznikala i v jin˘ch posádkách.“ Text a foto: -Kup-

S NEW 5

JE V TUNISKU BEZPEâNO?

Monastir je sice druh˘m nejvût‰ím mûstem Tuniska, velikost a dûjinn˘ v˘znam jeho ribátu v‰ak pfiesahuje rámec jedné zemû na severu Afriky. Ribáty, jako nûmí svûdci dávn˘ch ãasÛ, vytváfiely obrannou linii od marockého Tangeru aÏ po egyptskou Alexandrii. Vytváfiely ochranné opûrné body proti ve‰kerému nebezpeãí od mofie. Koncem 7. století se ArabÛm podafiilo vyhnat ze severu kontinentu Byzantce a novû nabytá území potfiebovali uchránit. V dal‰ích staletích pfiedstavovali pro místní obyvatelstvo nebezpeãí také kfiiÏáci z jihu Evropy.

ro odpověď na tuto otázku jsme si zašli na nejvyšším představitelem tuniské turistiky P u nás, ředitelem Tuniského národního úřadu pro

MONASTIRSK¯ RIBÁT – klá‰terní pevnost na pobfieÏí Tuniska Dnes se nemusíte bát, Ïe vás dovnitfi ribátu nikdo nevpustí a Ïe budete zadrÏeni hlídkou, jakmile se k opevnûní pfiiblíÏíte. Staãí, kdyÏ si za pár dinárÛ koupíte vstupenku. Ta se vám na ãas stane klíãem k pevnosti, kde se mÛÏete celé hodiny volnû pohybovat. Nepodafiilo se nám zjistit proã, ale nesmlouvav˘ prodavaã lístkÛ nehodlá akceptovat studentské slevy ani mezinárodní novináfiské prÛkazy. Ribát je nejvíce v obleÏení turistÛ v dobû, kdy sluníãko zahalí mraky a dlouhé píseãné pláÏe na ãas osifií. To se pak lidé vydávají na nákupy do mûsta a ti, kter˘m není jedno kolem jak˘ch historick˘ch památek procházejí, dají prÛchod své zvûdavosti. Vstoupí do útrob pevnosti, která na evropském kontinentû nemá obdoby. V místním prÛvodci se pfiipomíná, Ïe ribáty nebyly jen vojenská opevnûní. Jejich poslání bylo mnohem ‰ir‰í. Plnily také funkci opevnûn˘ch klá‰terÛ, coÏ docela dobfie vystihuje jejich podstatu, pokud se oprostíme od úzce kfiesÈanského chápání v˘znamu slova klá‰ter. Obyvatelé pevností tvofiili vojenské a náboÏenské bratrstvo. V dobách válek bojovali a v období míru se vûnovali náboÏenství a rozjímání. V ribátech nacházelo v dobách nebezpeãí útoãi‰tû také civilní obyvatelstvo. A tak se za zdmi pevnosti zdrÏovali také umûlci, uãenci, filozofové, stavitelé i právníci. Tak vznikala v˘znamná duchovní centra, pfiispívající k rozvoji okolních mûst podél celého severního pobfieÏí Afriky. KdyÏ vystoupíte na ochoz pevnosti v Monastiru (toto mûsto nese slovo klá‰ter ve svém názvu), mÛÏete se pokusit promítnout si, jak to tu asi vypadalo v dobách, kdy bylo v‰ude kolem rozlehlé fénické pfiístavi‰tû obchodních lodí Rus Pena. Setkávali se zde kupci, námofiníci i nejrÛznûj‰í dobrodruzi. Uliãkami mûsta se nesla vÛnû orientálního kofiení i zápach z rybích trÏnic… Poprvé se ale mûsto zapsalo v˘znamnûji do historie v roce 46 pfi. n. l., kdyÏ tu tábofiil se sv˘m vojskem sám boÏsk˘ Cesar, neÏ vytáhl do vítûzné bitvy u Thapsu. Z vûÏe ribátu má náv‰tûvník celé mûsto jako na dlani. Pulsuje moderním Ïivotem a jednadvacáté století pfiipomínají i bílé ãáry na modro‰edé obloze nad hlavou. Létají tudy letadla z Evropy smûrem na Djerbu a dále na jih, na okraji Monastiru je pomûrnû velké leti‰tû. DÛvûrnû je znají v‰ichni turisté, ktefií pfiijíÏdûjí trávit svou dovolenou do oblasti MonaRibátu dominuje vyhlídková věž stiru a Sousse, kde je spousta vy-

Pod pevností, dole v jachtovém přístavu, kotví i tahle replika staré plachetnice. Přes den vozí podél pobřeží turisty, se západem slunce se vrací do svého kotviště.

hlá‰en˘ch hotelov˘ch komplexÛ, vãetnû klientÛm Volarezy známé Marhaby. Hned vedle pevnosti stojí Velká me‰ita, která v‰ak v porovnání s mohutnou a vysokou pevností, svému názvu pfiíli‰ nedostává. Je jen o necelá dvû staletí mlad‰í neÏ hradby ribátu. Pfii pohledu smûrem do mûsta upoutá pozornost stavba se tfiemi kopulemi a dvûma vysok˘mi minarety. Na první pohled se podobá orientálnímu paláci nebo me‰itû. Ve skuteãnosti je to mauzoleum prvního tuniského prezidenta Habíba Búrgíby – nejvût‰ího bojovníka, osvoboditele Ïen a architekta moderního Tuniska – jak stojí napsáno na vchodov˘ch dvefiích do mauzolea.

Vnitřek pevnosti. Zatímco do obvodového zdiva jsou zabudovány chodby a místnosti, nádvoří působí poněkud stroze.

Pfii pohledu smûrem na mofie je vidût i pfiístav, kter˘ ov‰em na‰tûstí neslouÏí velk˘m zaoceánsk˘m tankerÛm. Je to jachtové pfiístavi‰tû, kde kotví i vûrné repliky velk˘ch pirátsk˘ch plachetnic, plující s turisty podél pobfieÏí.Tu a tam sem také zavítají plavidla s prosklen˘mi dny,umoÏÀující sledování Ïivota pod mofiskou hladinou. Z ribátu je do pfiístavu jen pár stovek metrÛ a stojí za to se do nûj alespoÀ na chvíli pfiijít podívat.Tím spí‰, Ïe je tam také dost pfiíleÏitostí k pfiíjemnému posezení tfieba u ‰álku osvûÏujícího mátového ãaje s piniov˘mi semínky.Ten vám po náv‰tûvû ribátu pfiijde urãitû vhod. Text a foto: Václav Kupilík

Panoramatický pohled na část Monastiru z věže ribátu

cestovní ruch panem Lotfi Manim. Ten nejdříve vyjádřil spokojenost nad tím, že stále více českých turistů přijíždí trávit svoji dovolenou do Tuniska a pak svoje tvrzení podpořil i konkrétními čísly. „V loňském roce navštívilo Tunisko 153 926 turistů z České republiky. To je nárůst o 5,5 procenta oproti předešlému roku. Loni k nám zavítalo na šest miliónů turistů z celého světa. Nejpočetnější byli tradičně Francouzi, těch přijelo „Zájem o Tunisko je jeden milion a sto tisíc.“ u českých turistů rok Z této statistiky je zřejmé, že kdyby v Tunisku od roku větší,“ říká nebylo bezpečno, nejezdily by se tam každoročně ředitel Tuniského rekreovat miliony lidí. Přesto, jak bezpečnostní si- národního úřadu pro tuaci v zemi vidí pan ředitel? „ Je naší povinností cestovní ruch v Praze zajistit všem bezpečí. Naše bezpečnostní složky Lotfi Mani působí nejen v silniční dopravě, ale také v turistických centrech a přímo na plážích. Turistický průmysl představuje pro naši zemi obrovské zisky a my se musíme umět postarat o to, aby se cizinci u nás cítili bezpečně a mohli během své dovolené bezstarostně relaxovat. Tunisko je krásná země. Aby lidé mohli naplno vnímat všechny její krásy, Prodavači suvenýrů na pláži dovedou být musí se cítit pohodově.“ i pěkně dotěrní. Jejich zboží navíc nelze Ředitel také připomíná, nikde reklamovat… že kromě policistů dbají v tuniských turistických centrech na bezpečí klientů i hotelové bezpečnostní složky. V případě potřeby spolupracují s policií. Jde o to, aby třeba pouliční prodavači drobných suvenýrů příliš neobtěžovali turisty odpočívající na pláži. Je rovněž zakázáno hrát na pláži míčové hry (zejména těžkými fotbalovými míči) mimo hřiště. Zeptali jsme se také, do Jízdní hlídka na pláži jednoho z tuniských jaké míry je bezpečné půj- hotelů čovat si v Tunisku auto. Dostalo se nám odpovědi, že půjčovny aut jsou v každém větším městě a silniční předpisy prý jsou podobné jako u nás. Styl a způsob jízdy místních řidičů se ale poněkud liší od našeho. Tam, kde je dvouproudá silnice, mohou vznikat i tři proudy… Někdy může jít docela o nervy. Přestože s autem můžete procestovat celou zemi, je lépe orientovat se ve znalosti místních podmínek. Dobře si rozmyslete, než se na vlastní pěst pustíte třeba na Saharu. Zodpovědnější a bez zbytečného adrenalinu je vydat se na fakultativní výlet komfortnějším způsobem – klimatizovaným autobusem, kdy vám průvodce během cesty řekne spoustu zajímavostí o zemi, lidech a jejich zvycích. Při organizovaných výletech na Saharu se využívá kombinovaná doprava autobusem a terénními auty řízenými místními řidiči, dokonale znajícími záludnosti jízdy po písečných dunách. Tunisko je podle dostupných statistik nejbezpečnější zemí na severu Afriky. Turisté se mohou cítit bezpečně v hotelích, na výletech i na plážích známých letovisek. Přesto se doporučuje dávat si na své věci pozor, jako kdekoli jinde. Ředitel Lotfi Mani, který působí v Praze pátým rokem, předtím zastupoval Tuniský národní úřad v Itálii. Fascinovaly ho tamní památky a historické skvosty světového významu. Přesto se na závěr našeho krátkého setkání vyznal z lásky k naší metropoli: „Praha je překrásná, je tu spousta úžasných památek. Jsem rád, že mohu svoji zemi zastupovat na poli turistiky v tak krásném městě. Přeji všem Pražanům i obyvatelům České republiky, aby si z dovolené v Tunisku přiváželi samé dobré zážitky a krásné vzpomínky. Takové, jaké si jednou odvezu já od vás.“ Text a foto: -Kup-

NÁRODNÍ MUZEUM BARDO – ZLAT¯ H¤EB NÁV·TùVY HLAVNÍHO MùSTA TUNISKA Národní muzeum Bardo je svým způsobem světovým unikátem. Jeho sbírka římských a byzantských mozaik patří k nejkrásnějším na světě. Avšak nejen obsah muzea, ale i jeho architektonická schránka – soukromé křídlo paláce tureckého beje – vyvolává v návštěvnících hluboké umělecké zážitky. Rezidenci tureckého beje popsal francouzký spisovatel Alexandr Dumas jako „pohádkovou“ a sám ji osobně navštívil. Soukromé křídlo si nechal postavit Mohamed Bej a podle jeho přání byla budova vyzdobena tak, aby v ní byly zastoupeny všechny styly islámského umění od Bagdadu až po Andalusii. Kdo Cudně se halící Venuše jste viděli při návštěvě Španělska Alhambru v Granadě, najdete zde její odraz. Až vstoupíte do sálu, harému, který dříve obývala bejova rodina, neubráníte se dokonce hlasitému obdivu. Strop sálu je vyzdoben nádherným štukem, dílem tuniských řemeslníků, dominuje mu křišťálový benátský lustr. Všechny prostory paláce byly plně funkční a plnily úkoly velkého šlechtického domu – je zde obytná místnost, společenský sál, hudební salon, jídelna, dětské pokoje. Po smrti Mohameda Beje byl palác opuštěn a jeden z jeho následovníků realizoval svůj geniální nápad – zřídit v něm roku 1882 muzeum. Od té doby se zde začaly shromažďovat tisíce exponátů z celého Tuniska a postupně palác zaplňovaly. Muzeum je rozděleno do šesti částí, ale při návštěvě v rámci fakultativního výletu se mohou návštěvníci z časových důvodů zaměřit pouze na exponáty punské, římské Kašna v atriu bejova paláce a křesťansko-byzantské.

6

S NEW

Při návštěvě historických míst se zamýšlíme především nad tím, jací lidé žili před námi, jak cítili, z čeho se radovali, čeho si vážili. A o tom nám v Bardo budou vyprávět především kamenné kresby – mozaiky – které nám řeknou o jejich tvůrcích a majitelích nejvíce. Dozvíme se, jaké měli náboženské cítění, co je rmoutilo, z čeho měli radost, čím se zabývali, čeho si vážili. Překvapí nás, s jakou pietou vzpomínali lidé na své zesnulé, z čeho se těšili, jaký byl jejich všední život. Dojme nás nápis na byzantské mozaice, kde se rodiče loučí se svou dcerou Rogatou, která žila „4 roky, 7 měsíců, tři dny a 6 hodin“. Překvapí nás, že i v době, kdy křesťanství už bylo státním náZrestaurovaná obří mramorová boženstvím, se stále uctívala po- dóza hanská bohyně Diana a bůh Apolo. Pousmějeme se u mozaiky, kde bohyně Selena si v okouzlení prohlíží nahého horala Endymiona. Dozvíme se, jaké lodi Římané používali, jak a co lovili, jak trávili svůj volný čas. Jsou to kamínky, které k nám promlouvají o lidech, kteří žili dávno před námi. Jejich příběhy zpracovali římští i místní umělci. Ti mozaiky navrhovali a vyráběli ve svých dílnách a přemisťovali je na určená místa do římských vil, chrámů a úředních budov. Odtud se pak mravenčím úsilím tuniských řemeslníků přesouvaly na zdi a podlahy muzea Bardo. Nejkrásnější mozaiku umístili do bejova harému: je na ní vyobrazen římský básník Vergilius v bílé tóze a v hlubokém zamyšlení nad svou Aeneidou. A hosty ze Sousse potěší pomyšlení, že byla tato Fragment mozaiky s básníkem mozaika objevena právě v oblasti tohoto města. Vergiliem

Ale nejen kresby kamenem nás okouzlí. Sochy vystavené v hlavním sále a u schodišť na nás zapůsobí svou antickou krásou – Apolo, jehož půvab nezničily ani zásahy Vandalů, cudně se halící Venuše, Herkules, Jupiter. Sochy dvou římských vládců v nadživotní velikosti, slavného císaře Marca Aurelia a Lucia Vera, nám při- Mnohé sochy a busty částečně poškodili pomenou jejich bož- Vandalové, přesto jsou považovány za umělecké skvosty ské postavení. Čekají zde na nás i sochy ze starého Řecka, které se dostaly do muzea hrou náhod. V roce 1907 hledači mořských hub objevili na dně moře u města Mahdia ztroskotanou řeckou loď pocházející z 1. století před naším letopočtem. Vezla náklad řeckých uměleckých děl a v bouři byla zahnána k africkému pobřeží, kde ztroskotala. Postupně byla loď i se svým cenným obsahem ze dna moře vyzvednuta, umělecké předměty byly restaurovány a dnes jsou vystaveny v samostatných sálech. Expozice je velmi expresivní, protože navozuje modrozeleným nasvícením pocit života pod mořskou hladinou a je působivým závěrem prohlídky muzea Bardo. „Půjdete-li do muzea s dobrou náladou a připraveni na výjimečný umělecký zážitek, na hluboké dojmy z Bardo, budete dlouho vzpomínat,“ garantuje autor tohoto pojednání a delegát VOLAREZY v Tunisku Dr. Rudolf Marek. Některé mozaiky prozrazují, jaká zvířata a ryby Římané lovili

Foto: autor (1) a archív VLRZ

Kolik písní o ní zaznûlo, kolik básní jí opûvovalo a kolik velk˘ch osobností tohoto svûta se jí pfii‰lo poklonit… Za celá dlouhá staletí jich bylo bezpoãet. I v dne‰ní pfietechnizované dobû mífií na bájnou Akropoli lidé z celého svûta, aby mohli vidût na vlastní oãi zbytky antické krásy, která víc neÏ v uãebnicích dûjepisu a historick˘ch pojednáních, vydává ve své realitû na náhorní plo‰inû nad Aténami nûmé svûdectví dávn˘ch vûkÛ. Vypovídá o mistrovství stavitelÛ, o boÏské kráse jejich díla i o pomíjivosti v‰eho pozemského.

cem pfiedstavují hlavice. Arkáda chránila svaté místo, hrobku m˘tického zakladatele Athén – krále Kekropse. Dne‰ní sochy jsou repliky. Lord Elgin odvezl jednu z nich a ostatní na‰ly své nové útoãi‰tû v bezpeãí muzea Akropolis, aby se za silnou sklenûnou stûnou uchránily pfied pfiípadn˘mi vandaly a vlivy zdej‰ího podnebí.

Muzeum Akropolis

Zastavme se na chvíli na Akropoli a pfii pohledu na zbytky staveb, jejichÏ krása nemûla obdoby, si pfiipomeÀme kdy vznikly a k ãemu slouÏily. OpusÈme na chvíli Atény s jejich velkomûstsk˘m hlukem, smogem a dopravním chaosem. OpusÈme rozpálenou dlaÏbu ulic a vystupme Propiléou, stejnû jako stovky a tisíce poznání chtiv˘ch turistÛ z celého svûta na bájnou Akropoli.

Propiléa v obleÏení turistÛ Monumentální vchod do Akropole lemuje ‰est dórsk˘ch sloupÛ a ‰iroké schodi‰tû. Propiléa byla nejen nádhernou branou, ale i místem vzbuzujícím úctu a respekt. Zaãali ji stavût v roce 437 pfi.n.l. ale kvÛli peloponéské válce ji pak uÏ nikdy nedokonãili. Prostfiední brána, jeÏ je také nejvût‰í, byla urãena pro koãáry. K ostatním ãtyfiem branám vedly schody. KdyÏ si stoupnete mezi skupinky turistÛ ke sloupoví, uvidíte iónské i dórské sloupy. Tato stavba byla první obsahující oba styly. Pinakotheke po levici zahrnovala galerii v˘tvarn˘ch dûl na dfievûn˘ch deskách, znázorÀující heroické skutky. Impozantní pfiivítání. A co teprve ãeká na turisty na samotném vrcholu Akropole?

Akropolská plo‰ina posetá architektonick˘mi skvosty Tato skála o plo‰e ãtyfi hektarÛ se zvedá do v˘‰e devadesáti metrÛ nad Attikou a s nadãasovou majestátností vévodí Aténám. Její jméno je odvozeno z fieãtiny: acro znamená nejvy‰‰í bod, polis oznaãuje osadu nebo mûsto. Název b˘vá ãasto pfiekládán i jako pevnost (citadela). Oblast Akropole osídlili poprvé v historii lidé z doby kamenné pfied více neÏ 5000 lety. Je strategicky umístûna v blízkosti kotvi‰tû – tak byla snadno pfiístupná, dala se bránit, vévodila okolí a mûla vlastní zdroje vody (dodnes je zde kolem 20 pramenÛ). Skále vévodila mykénská citadela z doby bronzové. V 7. století pfi.n.l. se v‰ak politick˘ i spoleãensk˘ Ïivot pfiesunul do Agory (trÏnice) a na hofie zÛstaly pouze rÛzné chrámy, z nichÏ jeden byl zasvûcen bohyni Athénû. V‰echny chrámy v roce 480 pfi.n.l. zniãili Per‰ané a fiadu let zde z nich zbyly jen ruiny. Pozdûji tu v‰ak Periklés zaãal stavût bohyni Athénû nov˘ chrám – zbytky nádherné mramorové stavby zde mÛÏete vidût i dnes. Je nepfiehlédnutelná, vévodí ãásti náhorní plo‰iny.

Parthenón, největší dominanta celé Akropole, prodělává řadu restauračních a stavebních úprav

Chrám bohynû Athény Tento fascinující chrám se vzne‰en˘mi iónsk˘mi arkádami se vypíná vysoko na terase. Je odtud nádhern˘ v˘hled na mofie a na hory v pozadí. Vystavûl jej architekt Kalikratés v letech 427 aÏ 424 pfi.n.l. v dobû pfiestávky peloponéské války. Chrám postavil na oslavu Athény, bohynû míru a vítûzství, jejíÏ socha – takzvaná bezkfiídlá Viktorie (vítûzství) se nacházela uvnitfi. Do té doby umûlci postavu Viktorie vÏdy znázorÀovali s kfiídly. Chrám byl ale trnem v oku TurkÛm,

Propiléa v obležení turistů z mnoha zemí světa ktefií jej v roce 1687 zbofiili, aby na náhorní plo‰inû vznikl prostor pro postavení jejich dûlostfielectva. Stavba, která je zde k vidûní dnes, byla pozdûji peãlivû obnovena ze suti za velkého úsilí archeologÛ.

Parthenón – nejvût‰í dominanta Akropole Celé náhorní plo‰inû dominuje slavn˘ Parthenón. Zasvûtili jej Athénû – bohyni moudrosti a spravedlnosti, ochránkyni mûsta. Navrhl jej sochafi Feidiás na základû starodávn˘ch principÛ náboÏenské numerologie, geometrie a architektury a postavili jej ‰piãkoví architekti Iktínos a Kalikratés. Práce na nûm zapoãaly v roce 447 pfi.n.l. a trvaly 9 let. Speciálnû pro chrám byl dováÏen mléãnû bíl˘ mramor z hory Pentelikón (16 km severov˘chodnû od mûsta). Pouze stfiecha a dvefie byly vyrobeny zde dfieva. Parthenón je 70 metrÛ dlouh˘ a 30 metrÛ ‰irok˘. KaÏd˘ z jeho 46 vnûj‰ích sloupÛ se vypíná do v˘‰ky 10 metrÛ a je sestaven z deseti válcÛ z r˘hovaného mramoru, postaven˘ch na sobû. Sloupy se ve stfiední ãásti lehce roz‰ifiují a zlehka proh˘bají dovnitfi. Je velmi zajímavé, Ïe nikde v chrámu nenajdete rovnou linii. Podle teorie byl chrám navrÏen tak, aby tvofiil protipól optické iluze, podle které rovné linie, pokud jsou sledovány z dálky, budí dojem kfiivek a prohnutí. V‰echny zlehka zakfiivené linie a odchylky od horizontály i vertikály dodávají kameni Ïivot a pohyb.

O vzájemné spolupráci na poli cestovního ruchu hovofiíme s Andreou Papadopulu, produkt managerkou CK VENUS TRADE AND TOURS Volareza spolupracuje v oblasti zahraničního cestovního ruchu s nejvýznamnějšími českými touroperátory. Při realizaci zájezdů do Řecka a na Kypr je jejím partnerem VTT. Můžete nám tuto cestovní instituci krátce představit? Naše Cestovní kancelář Venus Trade and Tours (VTT), spol. s r. o. byla založena v roce 1990 a od té doby se zaměřuje výhradně na zájezdy do Řecka, na řecké ostrovy a na Kypr. Jejím majitelem je pan Demetrios Lambrou, pocházející z Kypru, ale žijící trvale v České republice. CK VTT zaujímá na trhu cestovního ruchu pozici významného touroperatora na Řecko a Kypr. V současné době nabízíme destinace Krétu, Rhodos, Kos, Zakynthos, Samos, Chalkidiki, Olympskou riviéru, Korfu, Peloponés a Kypr. Letecké zájezdy jsou na 8, 11 a 12 dnů. Standardní nabídku tvoří kromě kla-

Pohled z Akropole směrem na město Pouze pár privilegovan˘ch osob – knûÏí a vysok˘ch úfiedníkÛ – smûlo vstoupit do posvátného vnitfiního chrámu cella. Tedy pouze oni mohli vidût mistrovské dílo Feidia – 12 metrÛ vysokou sochu Athény Parthenos (Athény panny), vytvofienou ze dfieva a pokrytou slonovinou a zlatem. Ve 4. století n.l. socha navÏdy zmizela, ale zÛstala alespoÀ moÏnost prohlédnout si její kopii v Národním archeologickém muzeu. Chrámová v˘zdoba Parthenónu musela b˘t pravdûpodobnû nejnádhernûj‰í, jakou kdy svût vidûl. Sochy byly umístûny na tfiech úrovních. Dochovalo se v‰ak jejich minimum. Na základû tureckého povolení bylo 15 z 92 metop, zobrazujících dávné spory a váleãné scény, odvezeno na zaãátku 19. století britsk˘m velvyslancem do Konstantinopole. Dnes jsou vystaveny v britském muzeu v Lond˘nû. Nyní je tu ãil˘ stavební ruch, restaurátofii za pomoci jefiábÛ dávají dohromady a opravují povûtrnostními vlivy a smogem po‰kozené ãásV muzeu na Akropoli je povoleno za ti chrámu. V jednom z návrhÛ, jak skvostnou památku poplatek fotografování bez blesku zachovat i pro budoucí pokolení, památkáfii navrhují postavit nad cel˘m chrámem obrovitou kopuli, jeÏ by jej ochránila pfied zkázou, kterou pro nûj pfiedstavují kyselé de‰tû, vítr od mofie a silnû zneãi‰tûné ovzdu‰í fiecké metropole.

Erechtheion – chrám, kter˘ podpírají tûla krásn˘ch Ïen Na druhé stranû akropolské plo‰iny, u severní stûny, stojí Erechtheion, chrám nemající ve starovûkém svûtû obdoby. PÛvodnû byla tato jediná budova zasvûcena pÛvodnû tfiem bohÛm – Athénû, Poseidonovi a Erechtheovi. Budovu postavili na nevyrovnaném podloÏí – ostfie odli‰né základy pfiispûly ke vzhledu prolínajících se ãástí. V˘stavba trvala 15 let a zasvûcení bylo provedeno v roce 406 pfi.n.l. Chrám stojí na místû legendárního souboje mezi Athénou a Poseidonem. V rohu severní kolonády objevíte nezakryt˘ otvor a v nûm skálu se znaãkami. Podle povûsti to jsou otisky Poseidonova trojzubce. Jiná verze praví, Ïe Zeus vyslal blesk a skálu jím zjizvil. Nejznámûj‰í souãástí Erechtheionu je bezesporu jiÏní sloupoví karyatid, kde ‰est elegantních mlad˘ch dívek podpírá stfiechu. PfiestoÏe jméno získalo po vesnici nedaleko Sparty, jejíÏ dívky byly proslulé vzpfiímen˘m drÏením tûla, ve skuteãnosti byly karyatidy AtéÀanky. Dlouhé tuniky jsou imitací Ïlábkování sloupÛ a ko‰íky s ovo-

sických zájezdů s pobytem a rekreací u moře také zajímavé poznávací a hvězdicové zájezdy s prohlídkou historických památek a přírodních krás. Pro milovníky vín je v naší nabídce zájezd s vinařskou tématikou na Kypru, stejně tak je VTT schopna splnit přání a požadavky vášnivým golfistům, neboť na Kypru jsou 3 kvalitní golfová hřiště. Tento ostrov, zasvěcený bohyni Afrodítě je ideální i pro sportovce (např. fotbalisty nebo cyklisty), ať již profesionály nebo amatéry, kteří si zde mohou zlepšit svou kondici v zimních měsících, kdy je na ostrově velmi příjemné a příznivé klima. CK VTT je na trhu tedy již 17 let, v loňské sezóně využilo jejích služeb kolem 15 000 turistů. Doprava do cílových destinací je zajišťována převážně charterovými lety novými moderními boeingy letecké společnosti Travel Service. Vzhledem k tomu, že CK VTT má pozici touroperatora, je prodej jejích zájezdů zajišťován z velké části též prostřednictvím sítě prodejců cestovních kanceláří a agentur, po celé republice. V posled-

Pokud jste se dostateãnû nabaÏili chrámov˘ch krás, nav‰tivte Muzeum Akropolis, které je nenápadnû umístûno v jihov˘chodním rohu. V‰echny exponáty, vystavované v klimatizovaném interiéru, se nacházely na pfiilehl˘ch místech. První tfii galerie pfiedstavují preklasická díla ze 6. stol. pfi.n.l. Stafií fieãtí sochafii jsou obdivováni jako první stvofiitelé sochy ãlovûka v pfiirozené, ale idealizované formû. Vytvofiili i nádherné sochy zvífiat. Prohlédnûte si napfiíklad ãtyfii konû (570 pfi.n.l.) a zamûfite se pfiedev‰ím na dva stfiedové konû s hlavami sklonûn˘mi k sobû. V tomto sále najdete i nádhernou mramorovou sochu Moschoforos – je to socha muÏe nesoucího na hfibetû tele jako votivní obûÈ. PrÛvodci upozorÀují náv‰tûvníky, aby si v‰imli symetriãnosti nohou telete ãi muÏov˘ch paÏí a také napûtí jeho svalÛ a detailnû propracovaného úãesu. V dal‰ích sálech budete mít moÏnost sledovat v˘voj záhadného úsmûvu a mandlov˘ch oãí, charakterizujících archaické období. MuÏ na koni (560 pfi.n.l.) je typick˘m pfiíkladem i pfiesto, Ïe jeho hlava je kopií (originál je v Louvru). Vût‰ina soch v této ãásti expozice jsou koré (dívky), které v chrámech plnily funkce pomocnic ãi sluÏebn˘ch. Nejznámûj‰í je socha Ztělesnění antické krásy – studie známá jako „koré s mandlomužského těla, tak jak ji mohou vidět v˘ma oãima“. Toto nádherné návštěvníci muzea na Akropoli dílo vzniklo kolem roku 500 pfi.n.l. a zachycuje duchovní ideály v lidské podobû. KdyÏ byl v roce 480 pfi.n.l. chrám napaden persk˘mi dobyvateli, ¤ekové tyto koré a ostatní „znesvûcené“ sochy rituálnû pohfibili a ty pak zÛstaly skryty aÏ do roku 1885. Za pov‰imnutí také stojí hlava „Blonìatého mladíka“ (socha byla pojmenována podle Ïluté barvy, která kdysi pokr˘vala její vlasy). Spolu s Kritiovou sochou mladíka obû díla zastupují období pfiechodu od archaického ke klasickému období v fieckém sochafiství. Pocházejí pfiibliÏnû z roku 480 pfi.n.l. a vykazují znaky individualismu. V jin˘ch sálech zase vystavují vlysy z kolonády Parthenónu a dal‰í fragmenty soch. Prohlédnûte si nádherné sochy bohÛ (Poseidón, Apollón a Artemis), oãekávajících pfiíchod panathénského procesí. Reliéf okfiídlené bohynû vyzouvající si sandál z chrámu Athény Niké ilustruje neuvûfiitelnou dovednost, s níÏ fieãtí sochafii zachycovali vztah mezi odûvem a tûlem. Dfiíve neÏ opustíte Akropoli, vychutnejte si v˘hled. Chrám Athény Niké je obrácen k západu, smûrem k úÏinû Salamis. V dálce se zvedá peloponéské pohofií. Na levé stranû uvidíte ostrÛvky v Sarónské zátoce. Za fialovû modr˘m ramenem Hymettos je na v˘chodû mys Soúnion. Pod jiÏní stûnou uvidíte z ptaãí perspektivy Ódeion Heroda Attika a Dion˘sovo divadlo. MoÏná vás ale také zaujme ponûkud nevábn˘ pohled na bûlostné ãásti mûsta, kde betonov˘m masívÛm staveb ustupuje mûstská zeleÀ.

Ódeion Heroda Attika Pfii zpáteãní cestû z Akropole mÛÏete na jejím jihozápadním svahu odboãit k Ódeionu Heroda Attika. Jde o divadelní stavbu postavenou athénsk˘m velmoÏem Herodem Attikem kolem poloviny 2. století a vyuÏívanou dodnes, v restaurované podobû, k divadelním a koncertním pfiedstavením. Na rozdíl od fieck˘ch divadel, v nichÏ hledi‰tû obepínalo kruhovou orchéstru a zpravidla o nûco pfiesahovalo pÛlkruh, je tento ódeion typickou divadelní stavbou fiímského typu s pÛlkruhov˘m hledi‰tûm pro 5 000 divákÛ i pÛlkruhovou orchestrou a s jevi‰tûm vysoko vyv˘‰en˘m a uzavfien˘m zadní stûnou. Ta navazovala sv˘mi obûma postranními kfiídly na hledi‰tû a tyãila se zhruba do v˘‰e jeho horního okraje (v fieck˘ch divadlech byla jevi‰tní konstrukce od hledi‰tû oddûlená a jen mírnû vyv˘‰ená nad orchéstru).

Dal‰í archeologické pozoruhodnosti Cestou z Akropole dolÛ Hlava jednoho z koní, vystavená ve na parkovi‰tû aut a autobusÛ zdejším muzeu si mÛÏete je‰tû pov‰imnout zbytkÛ 163 metrÛ dlouhé sloupové sínû, zbudované pergamsk˘m králem Eumenem III. v první polovinû 2. století pfi.n.l. Je tu i posvátn˘ okrsek boha lékafiství Asklépia, rozkládající se na terase za Eumenovou stoou. ZaloÏen byl v roce 420 pfi.n.l. v blízkosti posvátného pramene pry‰tícího v jeskyni bezprostfiednû pod kolmou stûnou Akropole (dnes je upravena jako kaple). Patrné jsou i zbytky budovy pro nemocné ze 4. stol. pfi.n.l.

•••

Na Akropoli, podobnû jako v jin˘ch fieck˘ch archeologick˘ch nalezi‰tích a muzeích, nesmí turistÛm podávat odborn˘ v˘klad delegát nebo zahraniãní prÛvodce bez fiecké prÛvodcovské licence. Proto je dobré vzít si s sebou na cestu ti‰tûného prÛvodce se situaãní mapkou celého areálu, abyste se lépe orientovali a neminuli dÛleÏitá místa popfiípadû nejv˘znamnûj‰í muzejní exponáty. Klienti Volarezy se dozví základní informace o Akropoli jiÏ v autobusu pfii cestû k úpatí náhorní plo‰iny. Dal‰í dotazy odpoví prÛvodce individuálnû pfii prohlídce areálu, nemÛÏe v‰ak chodit v ãele poãetnûj‰í skupiny a hlasitû hovofiit o jednotliv˘ch exponátech. Text a foto: -Kup-

ních letech se stávají velmi důležitou součástí prodeje i internetové cestovní kanceláře. Klademe též velký důraz na výběr svých zahraničních partnerů, hoteliérů i všech dalších poskytovatelů služeb, především máme zájem o dlouhodobou, kvalitní a perspektivni spolupráci. Jak vnímáte spolupráci s Volarezou? Jak významný je pro vás partner? Spolupráci s Volarezou vnímáme jako prestižní záležitost. Jedná se o dlouhodobou spolupráci, která započala zhruba před 12 lety nabídkou zájezdů na Kypr a do Řecka. Dnes je rozšířena o některá další místa v Řecku, především o atraktivní ostrovy. S Volarezou se nám spolupracuje velmi dobře a je zde z každého jednání či kontaktu patrna velká míra profesionality všech jejích zaměstnanců. Toho si velmi vážíme a jsme rádi, že klientela Volarezy může právě prostřednictvím naší CK poznat historii i současnost Řecka a Kypru, jejich krásy i historické památky.

Jakou cenovou politiku volíte ve spolupráci s Volarezou? Zohledňuje spolehlivé a dlouholeté partnery? Naše cenová politika vychází pochopitelně právě z dlouholeté spolupráce. Mohu potvrdit, že pro Volarezu máme exkluzivní cenové podmínky. A to jak v základních cenách, tak následně v rámci slevových programů, především pro děti, kdy dětské poukazy včetně letecké přepravy, ubytování, stravy a dalších služeb, je možné pořídit za mimořádně výhodných podmínek. Jako bonus máme pro mimopražské klienty zdarma svozy z 57 míst ČR ke všem odletům a příletům. Co očekáváte od letošní turistické sezóny a kolik klientů s VTT podle vašich odhadů letos vycestuje za sluncem, mořem a za antickými památkami? Především si přejeme, aby se všichni klienti vraceli z našich destinací spokojeni, v pořádku a ve zdraví. Věříme, že získáme opět nové klienty, kteří se stanou součástí naší stálé a spokojené klientely. Odhadujeme, že letos s námi vycestuje kolem 17 000 turistů a to jednak prostřednictvím hromadně organizovaných zájezdů, tak v rámci individuálních zájezdů. /kup/

S NEW 7

eramiku prý používají lidé na Kypru již od mladší doby kamenné. K obK líbeným předmětům z pálené hlíny patří architektonické plastiky s bílými ornamenty – napodobeniny starobylých památek. Některé dílny se specializují na hrnčířské výrobky zhotovené se smyslem pro humor a kreativitu, jiné vycházejí z přírodních motivů a keramiku zdobí kresbami listů a plodů olivovníku na žlutém podkladu. Turisté s oblibou kupují také repliky hliněných předmětů z doby bronzové a železné. Při fakultativním výletu do Nikósie bývá zvykem, že autobus s turisty zastaví při cestě na předměstí v jedné z uměleckých dílen, kde přicházejí na svět šperky, tepané nádoby a církevní obřadní předměty (včetně kapnistyrinu – bohatě zdobené stříbrné nádoby,

K

uba a Hemingway nebo He- Floriditû. Je tu bohatû osvûtlen˘ bar mingway a Kuba? Obojí neroz- a první Ïidliãka u pultu byla pro nûj luãnû patfií k sobû. VÏdyÈ slavn˘ spi- trvale rezervována. Aby se vûdûlo, sovatel a nositel Nobelovy ceny míru která to je, nechali ji potáhnout fólií. Dál se pû‰ky po stopách Hemingza literaturu Ïil na ostrovû nepfietrÏitû dvacet let. Za ta léta tu také vy- waye nedostanete. Musíte si vzít taxi tvofiil podstatnou ãást svého romá- a vydat se na jihov˘chod mûsta do San Francisca de Paula. nového díla. KdyÏ Z centra je to sem zavítáte do Havany asi pÛl hodiny jízdy. a budete se chtít vyBûlostná budova dat po jeho stoFinca La Vigía z ropách, kdyÏ budete ku 1888 je ze‰iroka chtít vdechnout atobehnána vysokou mosféru místních bílou zdí. Byla od stylov˘ch restauraroku 1939 spisovací, kde sedával telov˘m domovem. u sklenky whisky Pfiestûhoval se sem a kde si prom˘‰lel U baru opřený Hemingway, jako se svojí tfietí Ïenou jednání sv˘ch roMartou, která jiÏ mánov˘ch postav před léty. Je libo mojito? a kde se setkával v doutníkovém mûla hotelového Ïivota v Havanû dost oparu se sv˘mi pfiáteli, nemusíte si a zatouÏila po klidu. Zato Hemingani najímat taxi. V˘chozím bodem wayovi se zpoãátku vÛbec nelíbilo, jak va‰í cesty je Plaza de Armas v centru to má daleko do sv˘ch oblíben˘ch lostaré koloniální Havany. Najdete ji kálÛ. Ve vile je k vidûní spousta lovecsnadno na mapû mûsta, kterou kou- k˘ch trofejí, vzorkÛ lahví, knih i grapíte v kaÏdé trafice nebo prodejnû mofonov˘ch desek. Tady spisovatel se suven˘rÛ. Na rohu s ulicí Mercaderes svojí chotí pfiijímali vzácné náv‰tûvy, narazíte na první Hemingwayovu mezi kter˘mi byl Gary Cooper, Spen‰taci – hotel Amos Mundos, kde se ser Tracy, Jean-Paul Sartr i Marlene spisovatel pravidelnû ubytovával pfii Ditrichová. Nedaleko od domu stojí sv˘ch pobytech v Havanû do roku tfiípatrová vûÏ, kterou Ernestovi dala 1939. Pokoj 511 je dodnes pro nûj postavit jeho ãtvrtá Ïena Mary Welsstále rezervován, jeho psací stroj, hová jako písárnu. V zahradû je obmodel jachty a prázdná láhev od klopen tropickou vegetací bazén, kde whisky Chivas Regal stojí dodnes na se pr˘ kaÏdé ráno Hemingway kousvém místû. Dole u vchodu pfiipomí- pal. Ve vile je v‰e tak, jakoby se mûl ná spisovatelÛv pobyt v kubánské slavn˘ spisovatel kaÏd˘m okamÏikem vrátit. Do pokojÛ nemají turisté pfiímetropoli bronzová pamûtní deska. Veãer pak tento milovník Ïivota stup, mohou do nich jen nahlédnout vycházel do dvou sv˘ch oblíben˘ch otevfien˘mi okny. Pfied svou smrtí odhospod. V Bodeguita del Medio se kázal slavn˘ spisovatel vilu Finca La u v˘ãepu scházel s americk˘mi herci, Vigía kubánskému lidu, kter˘ ho mimuzikanty a intelektuály. âasto si tu loval a láskyplnû naz˘val „papa“. Kutaké vymûÀoval názory s americk˘- bánci se tu se sv˘m idolem naposled mi politiky. Pfii tom nezapomínal po- setkávali v roce 1961. Náv‰tûva Havany, spojená se zapíjet oblíbené mojito. Tenhle nápoj z máty, kubánského rumu, limetky stávkou na místech, kde proÏil neja ledové tfií‰tû tu chutná stejnû zna- krásnûj‰í léta svého Ïivota Ernest menitû dnes, jako pfied léty. Ostatnû, Hemingway, je na programu jednoho mÛÏete se o tom sami pfiesvûdãit z fakultativních v˘letÛ i pro klienty a vzdát sklenkou hold slavnému lite- Volarezy, ktefií na tento pfiekrásn˘ rátovi. KdyÏ byste nezastihli He- ostrov v Karibském mofii zavítají. Text a foto: Václav Kupilík mingwaye tady, urãitû by sedûl v El

Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré, podobá se širé hladině blízko moře. I tehdy, před šestadvaceti stoletími, měla obloha nad touto krajinou stejnou barvu jako dnes, ale žili pod ní jiní lidé s docela jinými radostmi a starostmi. Zde byla za starověku místa, kde ožívaly postavy hrdinů a bohů – starověká řecká divadla.

Vydejte se s námi společně navštívit na chvíli starověké řecké divadlo. Představte si, že žijete v pátém století před naším letopočtem. Je slunečný den, jako stvořený k návštěvě divadla. Ale pospěšme si, vždyť už od rána se valí cestou k divadlu zástupy dychtivých diváků. Bezmála dvacet tisíc se jich vejde do hlediště. Vezmeme si s sebou peníze. Vstupné stojí dva oboly (dvě staré řecké kovové mince). Ale kdybychom byli chudí a neměli na vstupné, mohli bychom na představení zadarmo. Vstupné by za nás zaplatila státní pokladna. Vmísíme se do spěchajícího davu a projdeme kamennou bránou do divadla. Ta v ničem nepřipomíná dnešní divadelní budovy. Podobá se spíše nekrytému sportovnímu stadiónu. Hlediště je vestavěno do svahu návrší. Bránou jsme vstoupili do kruhovitého prostoru. Staří Řekové mu říkali orchestra. V orchestře se shromažďuje při představení divadelní sbor. Kolem orchestry se zdvihají v půlkruhu kamenné lavice jako stupně obrovského schodiště. Lavice jsou široké a nemají opěrky. Jenom první řada je opatřena kamennými opěradly. To jsou sedadla vyhrazena kněžím, vyšším úředníkům a vzácným hostům. První řada ještě není obsazena. Zato místa pro ženy a mládež jsou už zaplněna do posledního sedadla. Slunce vrhá ostré černé stíny. Mnozí diváci si stíní tváře širákem, stírají pot a hovor v hledišti šumí a hučí jako mořský příboj.

8

S NEW

Kam se posadíme? Snad vedle vousatého Řeka do desáté řady? Vousatý muž má sváteční, dlouhý plátěný chitón s rukávy. Jeho oděv připomíná dlouhou košili, volně a bohatě řasenou, splývající až ke kotníkům. Dívá se mlčky dolů do pr vní řady. Zeptáme se ho, co dnes hrají. Diví se, jak je možné, že to nevíme. Dnes přece hrají "Krále Oidipa". Hru napsal Sofokles. Zná pr ý tu hru, viděl

Divadelní amfiteátr na Akropoli

ji před časem a těší se, že ji uvidí znovu. Už přicházejí hosté i na nejspodnější sedadla. Divadlo je plné až po místa nejvzdálenější od jeviště, ob-

Při výrobě náramků, náhrdelníků a náušnic v dílně na předměstí Nikósie

SUVENÝRY Z KYPRU VYCHÁZEJÍ ZE STALETÉ TRADICE Na rohu s ulicí Mercaderes je hotel Ambos Mundos, kde se Hemingway pravidelně ubytovával

Bar v Bodeguita del Medio. Tady sedával s přáteli u sklenky dobrého drinku

V podnikové prodejně málokterá žena odolá. Šperky tu nabízejí za přijatelné ceny.

V uličkách kolem hotelu Ambos Mundos dnes místo Hemingwaye můžete potkat divadelní kejklíře

jež se v kyperských klášterech používá k pálení olivových lístků). Na vlastní oči se tu každý může přesvědčit, jakého nadání a zručnosti je potřeba ke vzniku takových uměleckých děl, tvořených převážně z mědi a stříbra. Kypřané mají v této výrobě staletou tradici. Od počátku doby bronzové se totiž na Kypru těžila měď. Vázy, hrnky i květináče jsou pro turisty vítaným suvenýrem.V tvůrčí dílně na předměstí Nikósie dělají také stříbrné šperky osazené kameny, zdařile napodobující staré vzory. To, že jsou k mání za velmi přijatelnou cenu, se přesvědčí každý v podnikové prodejně, kde prohlídka manufaktury končí. Text a foto: - kup-

sazená otroky. Zdá se, že představení brzy začne. Jeviště, které se zvedá dole za kruhovitou orchestrou proti hledišti, také málo připomíná jeviště dnešního divadla. Je to stavba z kamene, dlouhá – proti našim dnešním jevištím nepatrně hluboká, s patrem, krátkými postranními křídly a pozadím. Z jevištní budovy vedou do prostoru, kde se hraje, troje dveře. Pozadí zakrývá plátěná dekorace, představující palác, jak to vyžaduje dnešní představení. Z prostředních dveří vyjde za chvíli hlavní herec. Druhý a třetí herec vyjdou z postranních dveří. Jeviště uzavírají po stranách vysoké otáčivé trojhranné kulisy. Všechno je dobře vidět, neboť jeviště nemá oponu. Hrají jenom tři. Tři herci se střídají na jevišti a hrají všechny mužské a ženské role. Když mají zasáhnout do hry v jiné roli, musí se za scénou rychle přestrojit. Na jevišti se objevují ovšem ještě jiné postavy. Ty však nemluví. Přestrojení není naštěstí tak složité, jako v našem dnešním divadle. Herci se nemusí líčit. Starořečtí herci hrají s maskami na obličeji. Stačí, když vymění škrabošku a přehodí si jiný oděv. Masky, kterými si zakrývají tvář, mají své přesné předpisy. Jiné masky se používají ve hře s hrdinským námětem, v tragédii a jiné ve veselohře. Herci stojí připraveni, každý u svého vchodu na jeviště. A u vchodu do orchestry, skryt zrakům diváků, se řadí divadelní sbor. Sbor nám ve svých zpěvech prozradí to, co nemůže povědět žádný ze tří herců. Sofokles, který napsal tragédii o králi Oidipovi, napsal celou řadu dalších slavných tragédií. Se svým předchůdcem Aischylem a nástupcem Euripidem patří k proslulé trojici starověkých řeckých dramatiků. Ale mnohem dřív, než pověsti a báje ožily na jevišti, vyprávěli si je lidé u oh-

Typická kyperská keramika

Delfská věštírna, kam v divadelní tragedii Oidipus poslal Kreonta. Dnes se tu tyčí k obloze jen nosné sloupy slavného chrámu.

Starořecké divadlo v Epidauru

nišť a na pastvinách. O slavnostních hostinách je zpívali slepí pěvci dávno předtím, než byly napsány. Část se nám jich dochovala v díle největšího řeckého básníka Homéra. Vrať-

me se ale na divadelní scénu, představení právě začíná. Na jeviště vchází král Oidipus se svým průvodcem a Diův kněz. Protože starověké jeviště nemá hloubku dnešních divadel, nestojí herci ve skupinách, ale v řadě. Obraz s herci se podobá výjevům na starověkých vázách. Oidipus na jevišti očekává se svým průvodcem Kreonta, kterého poslal do delfské věštírny. Osud, o němž staří Řekové věřili, že je dílem bohů, se začíná naplňovat. Hlediště ztichlo. Dnes nebudou kopat patami do lavic, dupat a syčet ani mlaskat jako při hrách, které se jim nelíbí. Tahle hra je vážná, tragická, odhaluje temné a tajemné síly, jež vládnou lidskému životu. A tajemných sil, jak se tehdejším lidem zdálo, bylo mnoho. Dokonce tolik, že dodnes přežívají v řeckých bájích. A staré báje jsou chutným kořením výkladu řecké historie. /VK – VTT/ Foto: Václav Kupilík

Na ostrovû

VYSOKÉ TATRY BEZ

·TRBSKÉHO PLESA

••• Hlavními stfiedisky ostrova jsou rázovitá mûsta Pag, Lun a turisty oblíbená Novalja – cíl dovolené klientÛ Volarezy, nacházející se v malebné zátoce Luna. Historické kofieny tohoto ostrovního mûsteãka sahají do velmi dávn˘ch dob. Archeologové tu nalezli zbytky 300 metrÛ dlouhého podzemního tunelu z 1. století na‰eho letopoãtu, kter˘ slouÏil coby vodovod. Na Pagu jsou k vidûní také pozÛstatky tfií ranû-kfiesÈansk˘ch bazilik a relikvií ze 4. století. Hluboké kofieny tu mají i národopisné tradice.Z pokladnice kulturního Ïivoucího bohatství svou atraktivitou zaujme domácí tanec „Na‰ki“, kter˘ ãlenové folklorních skupin a souborÛ pfiedvádûjí v pfiekrásn˘ch, na v˘‰ivky neobyãejnû bohat˘ch, krojích.

Součástí lidového kroje je vyšívaný čepec

Letecký pohled na městečko Pag

Na ostrov se dá z pevniny přijet buď trajektem nebo po mostu

Na ostrov kaÏdoroãnû pfiijíÏdûjí tisíce turistÛ. V historick˘ch análech je uvedeno, Ïe jiÏ poãátkem 20. století na Pag v létû pfiijíÏdûli hosté a náv‰tûvníci ze stfiední a západní Evropy. Intenzívní rozvoj turistiky tu ov‰em zaznamenali aÏ od roku 1968, po dokonãení stavby mostu, spojujícího ostrov s pevninou a tím i silniãní dopravní tepnou Záhfieb – Split.

Ostrov je jako stvořený pro cykloturistiku

Folklorní večer na Pagu

U vodopádů v Národním parku Krka se můžete příjemně osvěžit

Co se t˘ãe pláÏí, na ostrovû jsou kamenité, oblázkové i písãité. Celkem v délce 27 kilometrÛ. Nehezãí z nich jsou Tri glave, Doubrava, Bo‰ana, Sveti Marko, Sveti Duh, Zrãe, Ruãila, Slana, Malin a je‰tû pár dal‰ích. Mezi nû pafií i pláÏe na okraji mûsta Novalja (kemp Stra‰ko), které si loni pochvalovali i klienti Volarezy. Urãitû se jim tam bude líbit i letos. K vût‰inû pláÏí se dá dojít pû‰ky nebo dojet autem, jen pláÏe v Pa‰ka Vrata jsou pfiístupny lodí od mofie. V‰em turistÛm, ktefií si na Pag pfiijeli aktivnû odpoãinout urãitû pfiijde vhod celá fiada moÏností sportovat i relaxovat. V oblasti Lokunje je exkluzivní Olympijské centrum s tenisov˘mi kurty a víceúãelov˘mi sportovi‰ti. Ostrovem vede také 115 kilometrÛ cyklostezek a turistick˘ch cest, ze kter˘ch je pfiekrásn˘ panoramatick˘ v˘hled na zátoky a pláÏe i na idylická a romantická zákoutí s bûlostn˘mi pláÏemi a skalními útesy. Poloha ostrova vytváfií podmínky i pro v˘lety do vzdálenûj‰ího okolí s bezpoãtem v˘znamn˘ch chorvatsk˘ch památek na pevninû. Nejpozoruhodnûj‰ím pfiírodním útvarem v okolí jsou bezesporu Plitvická jezera, jejichÏ náv‰tûva vyÏaduje dostatek ãasu. Je to v podstatû i s cestou z ostrova celodenní záleÏitost. Zajímav˘ v˘let je i do národních parkÛ Paklenice a Severní Velebit i do unikátního uskupení mal˘ch ostrovÛ a zálivÛ – Národního parku Kornati. Nezapomenuteln˘m záÏitkem je i celodenní v˘let lodí do Národního parku Krka s kaskádou vodopádÛ. Kdo chce vdechnout atmosféru pravého pobfieÏního mûsta s bohatou historií, úzk˘mi uliãkami a tavernami, kde hostÛm nabízejí dary mofie, pochoutky z jehnûãího masa, domácí ‰unku a ovãí s˘ry, mÛÏe se vydat do Zadaru nebo do ·ibeniku. - Kup Foto autor (1) a Turistická agentura PAG

Vzdálenosti z ostrova (po silnici): Zadar 48 km Paklenica 65 km Velebit 80 km Zadar – Kornati 50 km Plitvická jezera 175 km Krka 120 km

Známé tatranské turistické středisko Štrbské Pleso již definitivně nebude patřit městu Vysoké Tatry. Rozhodl o tom senát Nejvyššího soudu SR. Potvrdil tak původní rozsudek krajské instance. Středisko bude od nynějška spadat do katastru obce Štrba. Pro Vysoké Tatry, které jsou konglomerátem několika bývalých obcí, se jedná o citelnou ztrátu. Starosta města, bývalý ředitel vojenské zotavovny v Tatranských Zrubech a před tím vojenský pilot československého letectva, Ján Mokoš je přesvědčen, že prohraný spor bude mít dopad zejména na oblast cestovního ruchu. Konečný soudní verdikt považuje za krok zpět. Vítěz sporu, obec Štrba, ale zastává zcela opačné stanovisko. „Je to pro nás obrovská výzva, naše úsilí trvalo sedmnáct let,“ řekl starosta Štrby Michal Sýkora. Zároveň se domnívá, že obyvatelé Štrby vytvoří pro návštěvníky Štrbského Plesa ty nejlepší podmínky. Turisté, mezi které patří tradičně i klienti Volarezy, by například v brzké budoucnosti nemuseli na Štrbské pleso jezdit auty, ale po prodloužení sjezdovek by je vozil lyžařský vlek. /vk/

Město Vysoké Tatry Město Vysoké Tatry vzniklo v roce 1947 spojením několika okolních obcí. Jeho součástí jsou Tatranská Lomnica, Starý a Nový Smokovec, Horný a Dolný Smokovec, Tatranská Polianka, Tatranské Zruby, Vyšné Hágy, Podbanské, Tatranská Lesná, Tatranské Matliare, Kežmarské Žlaby a Tatranská Kotlina.

Foto: Olga Panošová

Podle znalcÛ jadranského pobfieÏí je Pag jedním z nejhezãích a nejosobitûj‰ích chorvatsk˘ch ostrovÛ. Linie chorvatského pobfieÏí se táhne podél severov˘chodního Jadranu v délce stovek kilometrÛ a zahrnuje témûfi 1 200 okolních ostrovÛ, ostrÛvkÛ a mofisk˘ch útesÛ. Pag na severu Dalmácie má nízké jihozápadní pobfieÏí. Zato severov˘chodní je strmé a pomûrnû vysoké. Na ostrov jsou dvû pfiístupové cesty. Jednu tvofií trajektová doprava – pravidelná linka Prizma – Îigljen. Druhou pak most ze smûru od Zadaru. KdyÏ pfiijedete na ostrov, vidíte místní obyvatele pûstovat zeleninu a olivy. Je tu také spousta rodinn˘ch vinic. Pastevci si pochvalují, Ïe se jim tu dafií chovat poãetná stáda ovcí a koz. Mnozí obyvatelé pracují v rybáfiském prÛmyslu, tradiãnû se na ostrovû vyrábí potravináfiská sÛl. Ta, získávána tradiãními metodami z prÛzraãné mofiské vody, po dlouhá léta patfií k nejv˘znamnûj‰ím v˘vozním artiklÛm ostrova.

Oblast Štrbského plesa patří mezi nejoblíbenější turistické destinace nejvyššího pohoří Slovenska

V‰e pro bezpeãí a pohodu cestujících edílnou součástí každé pohodové dovolené je také příjemné a bezpečné cestování do cílové destinace a pak zpět domů. Na Slovensko, do Maďarska a do Chorvatska vozí Volareza své klienN ty dvěma moderními, spolehlivými a také bezpečnými autokary. Jeden má tmavě šedou, téměř černou metalízu, druhý je modrý. Co je ale mnohem podstatnější, jsou technické parametry a komfort pro cestující. Volareza si velmi zakládá na tom, aby se její klienti cítili pohodově už během přepravy. Vždyť dovolená začíná již samotným nástupem do autobusu. A přeprava může dost výrazně ovlivnit spokojenost klientů. Spoluvytváří obraz a celkový dojem z dovolené. Oba autobusy poskytují vysoký standard přepravy. Novější modrý IRISBUS IRIADE je francouzské provenience a už zvenku působí velmi decentně. Podobně jako tmavě šedá Bova není pomalován jako mnoho zájezdových autobusů. Jen na bocích nese za předními dveřmi nevelký název instituce. Tím jsou také oba stroje snadno identifikovatelné i na velkých autobusových parkovištích v centrech měst a u turistických center. Jaký komfort tedy vlastně autobusy nabízejí? Při nástupu do IRISBUSU na první pohled zaujme modrý potah sedadel s oranžovými podhlavníky, dodávající interiéru útulný a stylový ráz. Nelze si také nepovšimnout dvou plochých televizních obrazovek. Jedna je vpředu zabudována do plastového panelu a druhá – uprostřed autobusu, se po vypnutí automaticky sklopí, aby nebránila cestujícím ve výhledu. Ti mají dále k dispozici dvě objemné chladničky a kuchyňku s kávovarem, ve které jim posádka ochotně připraví polévku nebo třeba horkou čokoládu. Během jízdy si můžete koupit chlazené nealko nápoje, čaj, kávu nebo pivo. Pokud by si někdo chtěl během dlouhé cesty dát něco ostřejšího, může si poručit becherovku. K pohodě cestování přispívá klimatizace i audio a video projekce. Oba autobusy mají devětačtyřicet míst, ale při dlouhých zahraničních cestách není zvykem obsazovat v zadní řadě všechna sedadla. Na toalety se ale hromadně chodí během zhruba půlhodinových zastávek, organizovaných po každých čtyřech hodinách jízdy (pro případ naléhavé potřeby mají obě vozidla také funkční WC). A kde ty zastávky vlastně jsou a podle čeho se vybírají? Ještě před zahájením hromadné přepravy do destinací je u Volarezy dobrým zvykem, že si řidiči projedou celou trasu autem, aby zjistili, kde je nejoptimálnější stavět (místa s občerstvením, mimo bezprostřední blízkosti rušné komunikace, motoresty bez poplatků na WC…), kde je třeba věnovat dopravní situaci zvýšenou pozornost a podobně. Posádky autobusů tvoří dva a dva zkušení řidiči, zaměstnanci Volarezy. Během jízdy se střídají při řízení každé čtyři hodiny. Miroslav Hrdoušek, který působí v autoprovozu ředitelství Volarezy rovných deset let, má bohaté zkušenosti z přepravy rekreantů do zahraničních destinací. Jezdí bez nehod a sám k bezpečnosti přepravy cestujících říká:

„Naše autobusy splňují v Evropě požadovanou ekologickou normu Euro 3 a mají, kromě řady dalších bezpečnostních prvků, již z továrny namontované omezovače rychlosti na sto kilometrů v hodině. Jízda například na chorvatský ostrov Pag sice trvá šestnáct hodin a do maďarských Harkán deset hodin, ale jezdí se na noc a čas tak plyne rychleji. Během přepravy se snažíme navodit v autobusu přátelskou a pohodovou atmosféru. K tomu přispívá i promítání oblíbených filmů. Prosíme také cestující, aby ve voze udržovali pořádek, nepohazovali žvýkačky a hlavně, aby byli za jízdy připoutáni. Těšíme se na letošní sezónu, navíc cestu na Pag, do Harkán i na Slovensko dobře známe, protože jsme tam vozili rekreanty i loni.“ Nezbývá než posádkám autobusů popřát další sezónu bez nehody a všem klientům Volarezy příjemnou a pohodovou jízdu. Text a foto: -v-

S NEW 9

Volareza letos poprvé pfiipravila pro své klienty také zájezdy do âíny. Pfiipomínáme nejzajímavûj‰í a nejv˘znamnûj‰í památky, které na své daleké a exotické cestû shlédnou. TCHIEN-AN-MEN Ze severu na jih protíná Peking imaginární osa, kterou je ulice âang-an. Je dlouhá 6,7 kilometru a historie její v˘stavby spadá aÏ do roku 1267, kdy v Pekingu panoval Kublajchan. Uprostfied se nachází námûstí Tchien-an men. Sv˘mi rozmûry patfií k nejvût‰ím na svûtû. Je 800 metrÛ dlouhé a 600 metrÛ ‰iroké. Na námûstí byl vybudován témûfi 40 metrov˘ obelisk Lidov˘ch hrdinÛ a za ním bylo v roce 1977 postaveno Mao Cetungovo mauzoleum. Toto námûstí bylo svûdkem mnoha v˘znaãn˘ch událostí a demonstrací. Mao Ce-tung zde 1.fiíjna 1949 vyhlásil âínskou lidovou republiku a poprvé vztyãil nov˘ prapor. V dubnu, kvûtnu a zaãátkem ãervna 1989 zde probûhla událost, která nemá v novodob˘ch dûjinách âíny obdoby. Dlouhodobû se zde shromaÏìovalo a pfieb˘valo velké mnoÏství studentÛ pekingsk˘ch univerzit a vysok˘ch ‰kol, poÏadujících, v kontextu tehdej‰ího svûtového v˘voje, politické reformy a vût‰í úãast obyvatel âíny na správû zemû.

CHRÁM NEBES Císafisk˘ obûtní oltáfi v Pekingu – Chrám Nebes, zaloÏen˘ v první polovinû 15. století, je komplex kultovních budov umístûn˘ch v zahradách a obklopen˘ch star˘mi borovicov˘mi lesy. Tento celek symbolizuje vztah mezi Zemí a Nebem, které stojí ve stfiedu âínské kosmogonie. Chrám nebes je povaÏován za jeden z nejkrásnûj‰ích a nejharmoniãtûj‰ích chrámÛ Pekingu a âíny.Tato památka UNESCO a symbol mûsta pochází z doby dynastie Ming. V˘stavba zaãala roku 1420. Dominantou je 38 m vysok˘ Chrám kaÏdoroãní modlitby, postaven˘ na tfiech mramorov˘ch stupních.

CHRÁMY LAMA A KONFUCIA

LETNÍ PALÁC

LamÛv chrám je jednou z nejznámûj‰ích památek v Pekingu a nachází se na severov˘chodním pfiedmûstí. Stavba pochází z poãátku 18. století a poté, co se odtud do Zakázaného mûsta pfiestûhoval v roce 1723 i budoucí císafi Yin Zhen, zaãínají sem pfiicházet mni‰i aÏ z dalekého Tibetu. V roce 1792 císafi Qianlong potlaãil povstání v Tibetu, ale buddhistiãtí mnichové mífií do klá‰tera i nadále. Jinak je LamÛv chrám smûsicí jak mongolského, tak tibetského stylu, a také stylu lidí Han. Galérie, propojené balkóny, tajné chodby, dvorky, boãní trakty – to v‰echno je LamÛv chrám.Vchod stfieÏí obrovsk˘ bronzov˘ lev a cel˘ chrám tvofií pût hlavních hal. KonfuciÛv chrám stojí v malé uliãce hned naproti Tibetskému chrámu. Je jedním z nejvût‰ích svého druhu v âínû. Ulice u obou chrámÛ je plná stánkÛ s náboÏensk˘mi pfiedmûty.

Letní palác v Pekingu je mistrovské dílo âínského zahradního designu. Byl poprvé postaven roku 1750, silnû po‰kozen ve válce v roce 1860 a restaurován do své pÛvodní podoby roku 1886. Spojuje v sobû pfiírodní krajinu – kopce a otevfiené vodní plochy s lidskou rukou postaven˘mi díly – altány, haly, paláce, chrámy a mosty.

VELKÁ âÍNSKÁ ZEë Velká ãínská zeì patfií mezi nejznámûj‰í památky, pfiesnûji symboly âíny. Táhne se napfiíã severní âínou a je dlouhá 6700 km. Úãelem zdi bylo chránit âínu pfied mongolsk˘mi nájezdy. Byla postavena za dynastie Ming v dobû od 14. do 17. století.

ZAKÁZANÉ MùSTO Název Zakázané mûsto vypovídá o skuteãnosti, Ïe po dobu 500 let byla tato ãást mûsta opravdu zakázaná. Mûsto bylo domovem 24 císafiÛ dvou dynastií – Ming a Qing, ktefií je opou‰tûli jen v nejnutnûj‰ích záleÏitostech. Základy mûsta byly vystavûny v letech 1406 aÏ 1420 císafiem Yong Le, kter˘ na staveni‰tû povolal milion dûlníkÛ. Budovy, které jsou nyní k vidûní, pocházejí pfieváÏnû z období po 18. století. V pfiední (vnûj‰í) ãásti mûsta jsou v˘znamné zejména tfii ceremoniální sínû: Nejvy‰‰í harmonie, Centrální harmonie a Uchování harmonie. SíÀ Nejvy‰‰í harmonie je nejvût‰í palácovou stavbou v âínû. Pofiádali se zde nejvût‰í slavnosti, kter˘ch se zúãastnilo aÏ sto tisíc slouÏících.

B

yla polovina kvûtna, kdyÏ se ve slavném francouzském poutním místû Lurdech se‰li na 49. mezinárodní vojenské pouti pfiíslu‰níci armád 31 zemí a mírové mise KFOR, aby navázali na tradici zapoãatou po 2. svûtové válce. Tehdy se u lurdské Jeskynû zjevení setkávali pfii modlitbû za mír vojáci z Francie a Nûmecka. Postupnû se pfiipojovali pfiíslu‰níci dal‰ích armád, aÏ lurdská setkání sv˘m v˘znamem pfiekonala hranice Francie i celé Evropy. Svûtové pouti se od roku 1992 zúãastÀují i pfiíslu‰níci na‰í armády. Letos se tohoto setkání, které organizuje Duchovní sluÏba AâR a dopravu s ubytováním zabezpeãuje Volareza, zúãastnilo 116 na‰ich poutníkÛ. Pfied návratem do âeské republiky podûkoval v‰em na‰im úãastníkÛm pouti na leti‰ti v nedalekém Tarbes za vzornou reprezentaci armády i své zemû zástupce náãelníka Generálního ‰tábu AâR generálporuãík Franti‰ek Hrabal, poradce ministrynû obrany TomበHolub i hlavní kaplan AâR pplk. Jan Kozler. A jak lurdské setkání zapÛsobilo na samotné poutníky z âeské republiky? Nûkter˘ch z nich jsme se na to pfiímo v Lurdech zeptali.

10

Na stavbû se podílely statisíce zajatcÛ a trestancÛ. Za tvÛrce ãínské zdi je povaÏován císafi Chin ·‘chuang-ti, kter˘ âínu sjednotil. Velká ãínská zeì je vysoká ‰est metrÛ. KaÏd˘ch 180 metrÛ stojí stráÏní vûÏ, vysoká 13 metrÛ a po celé délce zdi je jich okolo 25 000.

HROBKY DYNASTIE MING Mingské hrobky patfií vedle Velké âínské zdi a Zakázaného mûsta k jednûm z nejnav‰tûvovanûj‰ích památek v âínû. Podoba v‰ech tûchto památek se nám zachovala právû z dynastie Ming, která vládla v letech 1368-1644. Za vlády této dynastie do‰lo k posílení moci uvnitfi fií‰e. Samotné Mingské hrobky pokr˘vají více neÏ 40 kilometrÛ ãtvereãních. Jejich pozice byla vybrána na základû sloÏit˘ch v˘poãtÛ geometrie. Ze severu a západu jsou chránûny pfied vûtrem mírn˘m pohofiím. A celé se nacházejí v mûlkém údolí. V hrobkách je pochováno tfiináct mingsk˘ch císafiÛ, z celkového poãtu ‰estnáct. Mimo mingské hrobky jsou nûktefií císafii pochováni v Nankingu na jihu âíny. Kromû císafiÛ jsou v mingsk˘ch hrobkách pochovány i císafiské manÏelky a konkubíny. S jejich stavbou se zapoãalo roku 1409. Posledních sedm kilometrÛ cesty k hrobkám lemují sochy zvífiat a vojákÛ. Tomuto poslednímu úseku se fiíká Posvátné údolí. Mingské hrobky byly odkryty v padesát˘ch letech dvacátého století. V souãasné dobû jsou pfiístupné tfii. Nejznámûj‰í jsou Changling a Dingling. Hrobka Changling pokr˘vá 1954 metrÛ ãtvereãních a je v ní 32 velk˘ch soch, nejvût‰í z nich má 14 metrÛ. Hrobka Dingling patfiila tfiináctému mingskému císafii jménem Zhu Yijun. Celá podzemní hrobka je jeden velk˘ kamenn˘ palác, kter˘ tvofií pût velk˘ch pohfiebních komor. Tfietí otevfiená hrobka je hrobka Zhaoling, kde je pohfiben˘ dvanáct˘ mingsk˘ císafi Zhu Zaihou a jeho tfii manÏelky. Hrobka je 188 metrÛ dlouhá a 95 metrÛ ‰iroká. Nad nimi je moÏno nav‰tívit pavilóny, kde jsou umístûné rÛzné umûlecké pfiedmûty, jeÏ byly nalezeny uvnitfi hrobek. Foto: Václav Kupilík a archív VLRZ

Pprap. Marie Bábíková, studentka, Univerzita obrany Brno: „Jsem ohromena z toho množství tisíců vojáků z celého světa. Naše rodina je věřící, rodiče zde byli před dvěma léty a mně se splnilo přání zavítat do Lurd právě teď. Už jsem nafotila dvě stě fotek, abych si doma mohla celou tu slavnou událost lépe připomínat.“ Kpt. MUDr. Veronika Tučková, Bechyně: „I když nepatřím mezi věřící, atmosféra lurdské pouti mne zcela ohromila. Je to úžasná událost, na kterou budu dlouho vzpomínat. Takto se k uctění poutního místa umí postavit Francie. Za celou dobu pobytu jsem nezaznamenala sebemenší problém…“ Pprap. Vlastimil Vencel, student, Univerzita obrany, Brno: „Kromě zážitků z pouti mám ještě jeden. Spolu s kamarádem jsme se brzy ráno vydali na úpatí Pyrenejí, odkud byl krásný výhled na vrcholky hor i na Lurdy. Ušli jsme dobrých padesát kilometrů.“

Nprap. Jana Lichnovská, Velitelství Olomouc: „Já jsem nevěřící. Dostala jsem se do složité životní situace, potřebovala jsem se zastavit, zklidnit a vše si srovnat v hlavě. Atmosféra tohoto poutního místa mi to dokonale umožnila.“

Kpt. Jaroslav Kníchal, vojenský kaplan: „Máme zde příležitost poznat duchovní život vojáků z mnoha zemí. I vojenští kaplani se během pouti setkávají a já mám alespoň na chvilku čas popovídat s kolegy z jiných zemí, se kterými jsem se setkával v mírové misi. Modlím se za všechny naše vojáky, kteří působí za hranicemi naší země i za všechny ostatní, kteří slouží doma a plní každodenní vojenské povinnosti.“

Pprap.Waldemar Janeček, VÚ Klatovy: „Škoda, že celá akce nebyla alespoň o den delší. Spousta souvislostí člověku dojde až doma. Musím si teď postupně všechno srovnat v hlavě. Těch dojmů, hlubokých zážitků a setkání bylo mnoho. Jsem tu společně s manželkou, pro kterou je lurdská pouť životním zážitkem.“

Prap. Petr Třeštík, student, Univerzita obrany, Brno: „O možnosti jet do Lurd jsem se dozvěděl z A reportu. Je tu velká příležitost nejen pro navazování nových přátelství a výměnu zkušeností ze služby v jiných armádách, ale také pro celkové zklidnění a zamyšlení. Byl jsem již čtyřikrát v mírových misích, včetně Bosny i Iráku a jsem přesvědčen, že stojí za to o životě přemýšlet. A tohle slavné poutní místo je k tomu jako stvořené.“

Kpt. František Svejkovský, Hudba Hradní stráže: „Hráli jsme při oficiálních ceremoniálech, při české mši v bazilice Neposkvrněného početí i na náměstí před hotelem. Přestože nás bylo jen sedm, dávali jsme o sobě vědět a snažili jsme se naši armádu a českou hudbu dobře propagovat.“

Pprap. Lukáš Cimburek, student, Univerzita obrany, Brno: „Ve stanovém táboře, kde jsme my, studenti vojenských škol ubytováni, je spousta příležitostí k přátelským setkáním s vojáky z jiných zemí. Kromě zkušeností z vojenské služby si vyměňujeme i čepice, svetry nebo celé uniformy.“

Genpor. František Hrabal, ZNGŠ: „Jsem tu poprvé a mohu říci, že toto poutní místo i vojenská pouť ve mne zanechaly hluboký dojem. Naše výprava výborně reprezentovala nejen Armádu České republiky, ale celou vlast. Všem účastníkům za to mnohokrát děkuji.“ Text a foto: Václav Kupilík

S NEW

LázeÀské pobyty na Slovensku RAJECKÉ TEPLICE – novinka v nabídce VOLAREZY na rok 2008

R

Čelní noční pohled na Aphrodite

Pohled na část termálního bazénu v Aphrodite

Termální koupaliště u hotelu Laura je klientům Volarezy také k dispozici

ajecké Teplice jsou jako stvořené pro všechny, kdo mají rádi lázeňský pobyt v klidném prostředí plném zeleně, s bezpočtem možností jak udělat něco prospěšného pro své zdraví. Jezdí se sem léčit lidé s onemocněním dýchacích cest a pohybového ústrojí. Pobyt v těchto známých slovenských lázních vyhledávají i starší lidé k preventivní léčbě. S přihlédnutím k těmto skutečnostem uvažuje Volareza o zařazení pobytu v Rajeckých Teplicích do nabídky zahraničních zájezdů pro rok 2008. Zvažuje se autobusová přeprava pro válečné veterány a vojenské důchodce, možná bude i individuální doprava. Lázeňským hostům z Volarezy má sloužit k pobytu nově zrestaurované zařízení Skalka, kde také probíhají konzultace s lékaři. Samotné léčebné procedury budou poskytovány v „lázeňském srdci“ – moderním léčebném komplexu Aphrodite, vzdáleném od Skalky asi 600 metrů. Při prohlídce Aphrodite se snad každému zatají dech již při příchodu do stylové a neobyčejně působivě architektonicky ztvárněné recepce. Dominuje jí atrium s bronzovou soškou bohyně Afrodity a skleněnou barevnou kopulí, samotná recepce v řeckém slohu a na protější straně ve stejném stylu pojaté informační místo, kde se plánují léčebné procedury a odkud vedou kroky pacientů rovnou do léčebného ráje. Tam už na ně čeká řada příjemných překvapení. Některé místnosti, ve kterých probíhají léčebné procedury, navozují atmosféru řeckých lázní, ve vířivkách si zase můžete připadat jako někde v lázních pod Akropolí, v relaxačních sálech je dokonale navozena atmosféra tureckého sultánova paláce… Všude se linou vůně léčivých rostlin a cizokrajných květin. Zatímco opodál připravují léčebné zábaly, v místnosti pro inhalace se lékařský personál věnuje pacientům s poruchami cest dýchacích. Je libo zaplavat si v termálním bazénu nebo si raději dopřejete masáž? Dáte si solárko nebo třeba saunu v prostředí navozujícím atmosféru Antoniových lázní v Kartágu? Ze vskutku bohaté nabídky léčebných procedur si musí vybrat každý. Nabídka služeb pro lázeňské hosty nekončí pobytem v Aphrodite. Můžete si jít třeba zaplavat do venkovního letního termálního koupaliště k hotelu Laura v krásném prostředí pod Rajeckou skálou nebo třeba navštívit solnou jeskyni. Příjemné je posezení v rybářské baště umístěné

Rybářská bašta s možností příjemného posezení nahoře i pod vodní hladinou

Část atria lázeňského domu Aphrodite

Řecká sauna V nově zrestaurovaném ubytovacím zařízení Skalka budou bydlet klienti Volarezy na jezírku, což umožňuje sledování života pod hladinou přímo od stolu. Možností, jak prožít léčebný a relaxační pobyt v Rajeckých Teplicích je celá řada. Lze se totiž vydat také na některý z půldenních i celodenních fakultativních výletů za památkami blízkého i vzdálenějšího okolí. Můžete zavítat do Kremnice nebo do Žiliny, navštívit Oravský zámek nebo se třeba obdivovat řezbářskému umění při prohlídce Slovenského betléma. To vše řadí tyto lázně k nejvyhledávanějším na celém Slovensku. Text a foto: /VK/

Zejména pro váleãné veterány a vojenské dÛchodce jsou urãeny léãebné pobyty v Pie‰Èanech. Samotné lázeÀské mûsto leÏí necel˘ch sto kilometrÛ od na‰ich hranic a je tak snadno dostupné autobusem nebo vlastní dopravou. Konec leto‰ního kvûtna byl obdobím, kdy se místní parky zbarvily pestrou paletou kvûtÛ a májové slunce pfiíjemnû prohfiálo hotelové bazény. V té dobû pfiivítaly Pie‰Èany také klienty Volarezy – váleãné veterány, vojenské dÛchodce a ostatní zájemce o jedenáctidenní léãebn˘ pobyt. V hotelové recepci jsme zastihli plukovníka v.v. Vladimíra Bure‰e, kter˘ sem pfiijel trávit pobyt i se svojí manÏelkou. Pfied pûti léty prodûlal mozkovou pfiíhodu a vûfií, Ïe mu lázeÀské procedury pomohou. Ostatnû i jeho o‰etfiující lékafi mu tenhle pobyt doporuãil. „Pfiijeli jsme klimatizovan˘m autobusem Volarezy a delegát o nás celou cestu peãoval. Cesta nám trvala ‰est hodin a to se dalo dobfie zvládnout. Jsme tu velice spokojeni s jídlem, je tu kuchynû blízká té na‰í – domácí. MÛÏu ale pochválit i to ostatní. Je tu v‰ude velmi pfiíjemn˘ a ochotn˘ personál, to vám potvrdí kaÏd˘ z na‰í skupiny. Mají tady v nabídce velkou ‰kálu procedur a na rozdíl od lázní nûkde jinde v zahraniãí se tady s lékafii dobfie domluvíte i o podrobnostech léãby a o úãincích jednotliv˘ch procedur na organismus. Mnû naindikovali bahenní zábaly, parafín a vífiivé koupele. Jen mi vadí, Ïe pr˘ poslední den budeme muset vyklidit pokoje do odpoledne, aby je stihli pfiipravit pro jiné hosty. Ale rozumím tomu, také bych tu nechtûl ãekat po pfiíjezdu v recepci na klíã od pokoje aÏ do veãera. Vidím i na své Ïenû, Ïe je tu velice spokojena a Ïe jí procedury svûdãí. Jestli napfiesrok dá BÛh a Ministerstvo obrany, tak bychom se sem rádi vrátili,“ dodává spokojen˘ pan Bure‰. V hotelu Balena Grand, kde je hostÛm k dispozici pût restaurací, balneo-rehabilitaãní centrum, vnitfiní i venkovní bazén s termální vodou, spole-

ãenské centrum, kosmetick˘ salón, kadefinictví i zubní ambulance, jsme si domluvili schÛzku s dal‰ím klientem Volarezy, letos osmdesátilet˘m podplukovníkem v.v. Antonem Chamradou. PostûÏoval si nám na infarkt, kter˘ prodûlal pfied ãtyfimi léty. Léãbou v Pie‰Èanech by si chtûl upevnit zdraví. Jinak se ale cítí ve skvûlé kondici. VÏdyÈ sem pfiijel z Ostravy sv˘m autem a je‰tû se letos chystá alespoÀ na dva motoristické v˘lety po âechách: „KdyÏ kolem mne fiidiãi spûchají, ukáÏu jim mávnutím ruky, Osmdesátiletý aby jeli. Já mám ãasu dost pplk. v.v. Anton a na silnici nezávodím,“ Chamrada sloužil dodává, a na dotaz, jak je skoro celý život v lázních spokojen, fiíká: u automobilního „Je tu opravdu pfiíjemnû. vojska. Proto je PÛvodnû jsme mûli mít prý dodnes s manÏelkou polopenzi, takovým vášnivým ale teì si dopfiáváme motoristou. i obûdy. Tro‰ku nás to ale ãasovû svazuje, protoÏe tím pádem máme nûkteré procedury pfiesunuté na odpoledne a nestíháme náv‰tûvu mûsta. Nûjak si s tím ale poradíme, asi vyuÏijeme místní autobusovou pfiepravu nebo vyrazíme vláãkem, co tu vozí lázeÀské hosty po celém areálu. Je tu také fajn, Ïe aã jsme na Slovensku, chytáme v televizi na pokoji i ãeské programy. Balneo Grand je moc hezk˘ hotel, jsme tu jako v bavlnce. No a pokud jde o léãbu, tak s tou jsme také spokojeni. Dneska je‰tû musím stihnout vífiivku a na zítfiek mi pfiedepsali podvodní i klasickou masáÏ. A to mi dûlá moc dobfie,“ dodává evidentnû spokojen˘ pan Chamrada, kter˘ se nám pfii rozlouãení je‰tû vyznal z toho, Ïe Pie‰Èany jsou pro nûj tak troch srdeãní záleÏitostí. Poprvé tu byl v tfiiaãtyfiicátém roce a od té doby se Lázeňský ostrov je oázou klidu a zeleně se zajímavou sem vÏdycky rád vrací. Text a foto: – Kupparkovou architekturou

Vířivá koupel v řeckém stylu

Ve Skalce jsou pokoje vybaveny televizorem, chladničkou, telefonem a samozřejmě i koupelnou s WC

M

Lázeňské hosty přepravuje i tenhle vláček

aìarské termální láznû Harkány si získávají stále vût‰í oblibu u ãesk˘ch náv‰tûvníkÛ, klienty Volarezy nevyjímaje. Léãivé úãinky zdej‰í, v Evropû ojedinûlé termální vody, vyvûrající z hloubky aÏ 70 metrÛ a mají teplotu kolem 60 stupÀÛ Celsia. Sirník uhliãnat˘, kter˘ je v ní obsaÏen, vniká velice aktivnû do organismu pfies kÛÏi i d˘chacími cestami. PÛsobí velmi pfiíznivû na cel˘ pohybov˘ systém organismu. Podle slov odborníkÛ trpí naprostá vût‰ina pacientÛ s chorobami pohybového ústrojí degenerativními poruchami kloubÛ a pátefie. Jedná se zejména o chrupavky nosn˘ch kloubÛ, kyãlí, kolen a kotníkÛ. Mechanické pfietíÏení (nadváha), zv˘‰ená námaha, pokroãil˘ vûk a dal‰í dÛvody zpÛsobují postupné po‰kození chrupavek, coÏ se projevuje bolestí a otoky kloubÛ. V takovém pfiípadû je tfieba dodat organismu síru v˘raznû se podílející na obnovû chrupavek. A tu právû obsahuje harkánská minerální voda.

„Rádi využíváme spolehlivých služeb Volarezy. Loni jsme byli na léčebném pobytu v maďarských Harkánech,“ říkají manželé Burešovi.

Piešťanský hotel Balnea Grand, kde se léčí prostřednictvím Volarezy také naši váleční veteráni a vojenští důchodci

Harkánská voda ov‰em není úãinná pouze pfii chorobách pohybového ústrojí. Pomáhá také pfii léãbû chronick˘ch gynekologick˘ch zánûtÛ. Podle místních zdrojÛ se tfiiceti procentÛm zde léãen˘ch neplodn˘ch Ïen podafiilo otûhotnût. Lékafii v Harkánech zaznamenali také vynikající v˘sledky pfii léãbû lupénky. Ta se kromû tûchto lázní léãí úspû‰nû uÏ jen u Mrtvého mofie… /red/

S NEW 11

Pozor na nové celní předpisy! V listopadu 2006 byla na všech evropských letištích zavedena nová bezpečnostní pravidla, upravující množství tekutin, které smí cestující mít u sebe ve chvíli, kdy prochází bezpečnostní kontrolou. Tato pravidla jsou platná pro všechny cestující, jejichž odletovou destinací je letiště v zemi Evropské unie, bez ohledu na destinaci cílovou. Při bezpečnostních kontrolách je nyní, kromě zjišťování předmětů již dříve vyloučených z přepravy na palubě letadel, také prováděna kontrola příručních zavazadel za účelem zjištění, zda tato neobsahují tekutiny. Tekutinami se rozumí: • voda a další nápoje, polévky, sirupy • krémy, pleťová mléka a oleje • parfémy • spreje • gely včetně šampónů a sprchových gelů • nádoby pod tlakem včetně pěny na holení, pěnových tužidel apod. • pasty včetně zubní pasty • směsi tuhých a tekutých materiálů • všechny další materiály podobné konzistence Nyní si tedy do kabiny letadla s sebou smíte vzít pouze tekutiny v malém balení, každé do objemu 100 ml. Všechna balení musí být umístěna v jednom průhledném uzavíratelném igelitovém sáčku o maximálním obsahu 1 litr na osobu. Toto omezení množství se nevztahuje na dietologické přípravky včetně dětské výživy potřebné po dobu letu. Stejně tak se toto omezení nevztahuje na tekutiny přepravované v odbavovaných zavazadlech. Beze změny zůstává možnost zakoupení tekutin po předložení palubní vstupenky v obchodech na letištích EU, které jsou umístěny za pasovou kontrolou. Pokud produkty obdržíte v zapečetěném sáčku, počkejte s otevřením do doby, až budete odbaveni pracovníky bezpečnostní kontroly. V opačném případě vám budou pracovníky kontroly tyto tekutiny zabaveny. Pro tyto nákupy na letištích neplatí množstevní omezení. V případě nákupu alkoholických nápojů je však nutné brát v úvahu celní předpisy cílové destinace specifikující množství, které lze dovézt bezcelně. Například do Tuniska si osoba starší 17ti let může dovézt 1 litr alkoholických nápojů, přesahujících 25% objemu alkoholu (např. whisky, vodka, gin), nebo 2 litry alkoholických nápojů, nepřesahujících 25% objemu alkoholu (např. víno, některé likéry). Nezapomeňte, že limity platí i pro další zboží, jakým jsou cigarety, doutníky apod. V ostatních zemích mimo EU, které s námi můžete navštívit, jsou celní předpisy obdobné. Při cestách v rámci členských zemí EU platí také omezení na dovoz zboží, avšak až s desetinásobně vyššími limity. Musí být pouze splněna podmínka, že zboží je určeno pouze k osobní spotřebě. Dovoz ze země mimo EU do kteréhokoliv členského státu, tudíž i ČR, je však již omezen. Bezcelně můžete dovézt 1 litr alkoholických nápojů, přesahující 22% objemu alkoholu (např.

Vafiíme s ‰éfkuchafiem Vojenského klubu Vy‰kov Pavlem ·vejdou Meã krále Jana Lucemburského 200 g Kufiecí fiízky Plátky anglické slaniny Kofiení na steaky Eidam cihla 30% Niva s˘r olej, máslo, sÛl

Ilustrační foto: V. Kupilík

vodka, whisky, gin), nebo 2 litry alkoholických nápojů jiných než víno, nepřesahující 22% objemu alkoholu (např. šumivé nebo dezertní víno, některé likéry). Dále lze dovézt 2 litry vína a další zboží zakoupené v bezcelních prodejnách do hodnoty 175 EUR na dospělou osobu. Omezení množství opět samozřejmě platí i na dovoz cigaret, doutníků a dalšího zboží. Zavazadla a letecká přeprava Pokud si svou dovolenou vyberete s využitím letecké dopravy, musíte počítat s tím, že občas dochází k poškození, zpoždění či ztrátě zavazadel. A to i přesto, že se letecké společnosti a jednotlivá letiště snaží zaváděním nových postupů a moderních technologií tyto negativní jevy eliminovat. Pro případ, že k takové nepříjemné události dojde, jsme pro vás připravili stručný návod jak postupovat, aby vzniklá škoda byla pro vás co nejnižší. 1. Přeprava civilní leteckou společností Za poškození nebo ztrátu zavazadla při letecké přepravě civilní leteckou společností přebírá plnou zodpovědnost tato letecká společnost. Letecká společnost však neodpovídá za škodu na křehkých předmětech nebo zboží podléhající zkáze, dále za ztrátu peněz, šperků, drahých kovů, léků, klíčů, videokamer, fotoaparátů a jiných elektronických přístrojů, obchodovatelných cenných papírů a ostatních cenností, obchodních dokumentů, pasů nebo jiných identifikačních dokumentů, které jsou uloženy v odbavených zavazadlech cestujících, ať už s vědomím nebo bez vědomí letecké společnosti. Jak postupovat v případě, že: zavazadlo nebylo doručeno Po příletu předložte ještě v příletové hale (před celní kontrolou) u přepážky reklamací zavazadel letenku a identifikační útržek zavazadlového lístku. Oprávněná osoba reklamací zavazadel s vámi sepíše PIR (Properte Iregularity Report) a bude vás informovat o dalším postupu – požádá o kontakt na vás nebo o kontakt na průvodce. Pokud zavazadlo zůstalo v ČR, hledá se nejrychlejší způsob dopravy a zavazadlo je v nejbližší možné době dopraveno na adresu, kterou udáte při sepisování reklamačního protokolu. Lhůta na vyhledávání je 30 dnů. Pokud se do této doby zavazadlo nenajde, je celý případ předán pojišťovně letecké společnosti, která vyplácí náhradu za

ztracené zavazadlo ve výši cca 20 USD/kg. Vychází se přitom z maximální váhy zavazadla – 20 kg. Upozornění – škodní řízení nelze podstoupit bez reklamačního protokolu (PIR), zavazadlového lístku a kopie letenky. Následné jednání probíhá výhradně mezi vámi a pojišťovnou letecké společnosti. zavazadlo bylo poškozeno Ihned po příletu předložte ještě v příletové hale (před celní kontrolou) u přepážky reklamací zavazadel letenku a identifikační útržek zavazadlového lístku. Proveďte kontrolu obsahu zavazadla. Oprávněná osoba reklamací zavazadel s vámi sepíše PIR (Properte Iregularity Report), který do 21 dnů po návratu do ČR zašlete doporučeně na adresu letecké společnosti společně s kopií letenky a zavazadlového lístku. V případě, že se tak stane mimo území ČR a zavazadlo se nedá použít na cestu zpět, je možné zakoupit nové zavazadlo, účet zaslat do 21 dnů po návratu do ČR doporučeně na adresu letecké společnosti opět společně s originálem PIR dokumentu, kopií letenky a zavazadlového lístku. 2. Přeprava vojenským dopravním letounem Postup při uplatňování reklamace nedoručeného či poškozeného zavazadla je prakticky stejný jako u přepravy civilní leteckou společností. Pokud bude vaše zavazadlo poškozeno, či nebude doručeno, po návratu do ČR, oznamte tuto skutečnost pozemnímu personálu v místě přistání (letiště Praha – Ruzyně, Terminál Jih I nebo letiště Praha – Kbely). Pro vyřízení pojistné události zašlete PIR nebo Potvrzení o poškození zavazadla vystavené pozemním personálem společně s řádně vyplněným Oznámením škodné události, které je součástí Všeobecných pojistných podmínek (str. 31), na adresu Generali Pojišťovny a.s., Bělehradská 132, 120 84 Praha 2. Tyto pojistné podmínky jste od VLRZ obdrželi poštou společně s Potvrzením objednaných služeb po objednání vaší rekreace. V případě potřeby opětovného zaslání těchto podmínek či dotazů týkajících se škodní události kontaktujte Dispečink zahraničních rekreací VLRZ, tel.: 973 201 629, 973 201 604 nebo 973 201 636. K dispozici jsou také na našich internetových stránkách www.volareza.cz. P. Vondráček

Cestovatelské vtipy ze ‰panûlské Torreblancy nám poslal ãtenáfi Ing. Libor ¤ezÀák

200 g 30 g 15 g 15 g

Plátek kufiecího masa naklepeme, osolíme. Na plátek poloÏíme nakrájenou anglickou slaninu a svineme do rolky. Rolku posypeme kofiením na steaky VITANA a nakrájíme ji na centimetrové plátky.

Minirolky napíchneme podélnû na ‰píz (meã) a na oleji pomalu opékáme. Pfied dohotovením do v˘peku pfiidáme máslo. Na talífii posypeme propeãn˘ ‰píz smûsí stouhaného s˘ra (niva a eidam) a dozdobíme zeleninou. Jako pfiílohu podáváme opékané brambory.

Dobrou chuÈ!

Jubilejní 20. roãník soutûÏe v rybolovu radiãní, tentokrát jubilejní, jiÏ 20. roãník soutûÏe v rybolovu o pohár PV-OS Ta fieditele Vojenské zotavovny Lipno pro-

bûhl v prÛbûhu posledního dubnového víkendu ve VZ Lipno – Ol‰ina. K sváteãní atmosféfie pfiispûly hfiejivé paprsky jarního sluníãka stejnû jako záplava zlat˘ch kvûtÛ pampeli‰ek a blatouchÛ, kter˘mi jsou pfiímo posety pfiilehlé louky ol‰inského rybníka u kterého se tentokrát se‰lo 169 soutûÏících – skalních i sváteãních rybáfiÛ, témûfi ze v‰ech zafiízení VLRZ, 27 organizací z âech i Moravy a dokonce nûkolik zahraniãních hostÛ ze slovensk˘ch Pie‰Èan a sousedního Rakouska. A co na to v‰e rybiãky? Tûch, po rÛznû provonûn˘ch návnadách, „zatouÏilo“ a na háãcích rybáfiÛ, muÏÛ, Ïen i dûtí, uvízlo 458 kusÛ. Jen tradiãní favorité z fiad ostfiílen˘ch rybáfiÛ se tentokrát museli sklonit pfied vítûzi, kter˘mi se stala druÏstva v pofiadí: VLL Franti‰kovy Láznû, VZ Vranov, VZ ·piãák. V kategorii pfiíchozích se na prvních tfiech místech umístili: manÏelé Borzovi, druÏ-

stvo z Milné, druÏstvo ze Îelnavy-Volar. Na slavnostním veãeru, za doprovodu country kapely, byly ocenûny i úlovky nejmen‰í – osmicentimetrov˘ okoun a nejvût‰í – dvaapadesáticentimetrov˘ amur. Cenou za nejlep‰ího rybáfie v dosavadní historií ol‰inského klání byl poctûn MUDr. Ján Capko z VLL Jeseník. Organizátofii soutûÏe nezapomnûli ocenit ani raritu v podobû pstruha polykajícího malého okounka. Smolafiem leto‰ního roãníku byl vyhlá‰en Jozef ·áro‰i z VLL Jeseník a Jozef Kukuãka z Pie‰Èan. Spoleãensk˘ veãer byl doplnûn bohatou tombolou a bájeãn˘m obãerstvením, chutn˘m gulá‰kem poãínaje a smaÏen˘mi ploutviãkami konãe. Po pfiíjemnû proÏit˘ch chvilkách v krásné pfiírodû a mezi dobr˘mi kamarády se pfiítomní úãastníci s pozdravem „PetrÛv zdar“ rozcházeli s pfiáním: „AÈ Ïije 21. roãník 2008.“ Pfiijmete pozvání i vy?

Jaroslava Fetterová Pfiedsedkynû PV odborové organizace pfii VLRZ

KOHOUTÍ OCAS NEBOLI COCKTAIL K ohoutím ocasem máme na mysli míchané nápoje. Cocktail, tedy míchaný nápoj, připravený z lihovin, vznikl v Americe koncem 16. století. Má úzkou spojitost s kohoutími zápasy. Aby totiž kohouti dostali tu správnou bojovou náladu a kuráž, dostávali do krmení před potyčkami alkohol. Nápoj, kde přísadou je alkohol, dostal jméno cocktail, tedy kohoutí ocas. Dnes se míchané nápoje nepijí na kuráž, ale pro dosažení chuťové harmonie a pro zpříjemnění přítomnosti. Na míchaných nápojích si pochutnávají i mírumilovně založené ženy. Příprava nápojů vyžaduje um, důvtip a znalosti. Konzumace míchaných nápojů musí být pro hosty estetickým a gastronomickým zážitkem. To vyžaduje potřebnou profesní úroveň barmana i číšníka a jejich dobrou vzájemnou spolupráci. Ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení v úzké spolupráci s 1. Českou barmanskou akademií nedávno připravilo ve Vojenské zotavovně Měřín týdenní barmanský kurz. Osobně jej vedl zakladatel akademie, barmanský odborník Miloš Tretter, velmi uznávaný a respektovaný odborník. Kurz byl zakončen závěrečnou teoretickou a praktickou zkouškou a úspěšní absolventi obdrželi certifikát BARTEDER 1. České barmanské akademie v angličtině s mezinárodní platností.

Program měl teoretickou část – výroba, použití, značky / whisky, vodka, gin, tequila, brandy, sekt, cognac, šampaňské, portské, scherry, vermut, likéry/. Dále výrobní postupy / výroba v míchací sklenici, v šejkru, do skla, v mixeru/, receptury – 100 základních drinků, inventář, pomůcky, led, barové sklo, postavení baru aj., výrobní postupy / short drinků, sekt drinků, soft drinků schooter drinků/, druhy ovoce a jejich použití. Praktická část sestávala ze samostatného míchání drinků s ochutnávkou pod dohledem lektora, míchání drinků na rychlost, míchání v tandemu, samostatné výroby nápojů za barem a samostatného zdobení drinků. Každý účastník kurzu teď umí vyrobit 100 drinků. Všichni se shodli v tom, že kurz byl velice zajímavý, ale i dost náročný. Josef Vít, foto: archív VZ Měřín

VOLAREZA NEWS, vydává VLRZ, Magnitogorská 12/1494, 101 00 Praha 10, tel.: 973 201 657. Výtisk je neprodejný. Pro vnitřní potřebu resortu Ministerstva obrany ČR. Redakčně připravil dr. Václav Kupilík. Dáno do výroby 25. 5. 2007. Reg. MK ČR E 8205.

12

S NEW