Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Diplomová práce
Investiční pobídky Tereza Bajerová 2006/2007
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Investiční pobídky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. ……………………..…………………
OBSAH 1. 2. 3. 3.1
ÚVOD...........................................................................................................................4 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA INVESTIČNÍCH POBÍDEK ..........................6 PRÁVNÍ ÚPRAVA IP NA EVROPSKÉ ÚROVNI .................................................9 Primární právo ..............................................................................................................9
3.1.1
Obecný zákaz veřejné podpory.....................................................................................9
3.1.2
Výjimky ze zákazu veřejné podpory...........................................................................10
3.2
Sekundární právo ........................................................................................................11
3.2.1
Pravidla pro národní regionální podporu ....................................................................12
3.2.2
Multisektorální rámec .................................................................................................16
3.2.3
Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodejích pozemků a budov ze strany veřejných orgánů............................................................18
3.2.4
Nařízení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis .......................................................................................................................19
4. 4.1
PRÁVNÍ RÁMEC IP V ČESKÉ REPUBLICE .....................................................20 Předzákonný režim......................................................................................................20
4.2
Přijetí ucelené právní úpravy ......................................................................................20
5. 5.1
ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH INVESTIČNÍCH POBÍDEK .............................23 Sleva na dani ...............................................................................................................23
5.2
Převod technicky vybaveného území..........................................................................25
5.3
Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nových zaměstnanců................................................................................................................26
5.4
Převod pozemků podle zvláštních právních předpisů.................................................28
6. 6.1.1
ZPRACOVATELSKÝ PRUMYSL A ZÁKON O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH............................................................................................................30 Podmínky pro získání investičních pobídek ...............................................................31
6.1.2
Postup při žádosti o udělení investičních pobídek......................................................32
6.1.3
Stanovení míry veřejné podpory.................................................................................34
6.1.4
Kontrola v rámci zákona o investičních pobídkách....................................................35
6.1.5
Novela zákona o investičních pobídkách....................................................................36
7. 7.1
STRATEGICKÉ SLUŽBY A TECHNOLOGICKÁ CENTRA...........................38 Podporované služby ....................................................................................................38
7.2
Návrh nového Rámcového programu .........................................................................39
7.3
Dotace na podnikatelskou činnost ..............................................................................40
7.4
Dotace na školení a rekvalifikaci................................................................................41
7.5
Postup při vyřizování podpory....................................................................................41
8. 9. 9.1
AGENTURA CZECHINVEST A DALŠÍ ZÚČASTNĚNÉ SUBJEKTY ............43 ANALÝZA UDĚLENÝCH POBÍDKOVÝCH PROJEKTU................................45 Schválené projekty v roce 2006..................................................................................45 2
9.2
Přehled investic v jednotlivých regionech ..................................................................46
9.3
Přehled investic podle průmyslových sektorů ............................................................47
9.4
Přehled investic podle země původu investora...........................................................48
10. 10.1
VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA VYBRANÉ SKUTEČNOSTI...............50 Vliv investičních pobídek na HDP .............................................................................50
10.2
Vliv investičních pobídek na nezaměstnanost ............................................................51
10.3
Vliv investičních pobídek na úbyt živnostníků...........................................................53
10.4
Vliv investičních pobídek na investiční rozhodování.................................................55
11. 12. 13. 13.1
ZÁVĚR.......................................................................................................................57 RÉSUMÉ ...................................................................................................................60 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................62 Monografie..................................................................................................................62
13.2
Články .........................................................................................................................62
13.3
Internetové stránky......................................................................................................63
13.4
Právní předpisy ...........................................................................................................64
3
1.
ÚVOD Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou systému investičních
pobídek v České republice, tedy otázkou, která v nedávné době vyvolala horlivé debaty ohledně smysluplnosti investičních pobídek v souvislosti s příchodem korejské automobilky Hyundai a vážnými finančními problémy, v nichž se ocitl závod společnosti LG.Philips, který stál daňové poplatníky na investičních pobídkách 1,3 miliardy korun. Snahou této práce je především postihnout právní úpravu platnou v České republice, objasnit vztahy mezi jednotlivými právními předpisy upravující danou problematiku a reagovat, mimo jiné, na nedávno přijaté změny v této oblasti. Stranou mé pozornosti nezůstane ani právní regulace investičních pobídek na evropské úrovni, jíž je věnována samostatná kapitola. Má diplomová práce je rozčleněna výkladově do devíti kapitol, které se snaží postihnout téma postupem od obecného výkladu až ke konkrétním analýzám. Kapitoly jsou pomyslně rozděleny na část obecnou (č. 1 - 8) a zvláštní (č. 9 a 10), přičemž z hlediska zaměření práce je větší pozornost věnována právní problematice, která je obsažena především v obecné části diplomové práce. Úvodní kapitoly (kapitola č. 2 - 4) se zaměřují na obecné výklady a na vymezení právního rámce systému investičních pobídek, jak na úrovni Evropského společenství, tak posléze v rámci národního právního řádu. V následujících kapitolách pak budou analyzovány jednotlivé formy investičních pobídek (kapitola č. 5), podmínky a postup jejich získání, stejně tak jako kontrola ze strany státních orgánů (kapitola č. 6). Vzhledem ke specifičnosti oblasti strategických služeb a technologických center a jejich právní úpravy bude této oblasti věnována samostatná kapitola vymezující formy podpory a podmínky pro její udělení. Na závěr obecné části se krátce zmíním o subjektech, jež se procesu poskytování investičních pobídek v České republice podílejí. Ve druhé a svým způsobem zvláštní části se pokusím o statistický a částečně ekonomický pohled na problematiku investičních pobídek. Na základě údajů o udělených pobídkových projektech v roce 2006 bude proveden rozbor projektů podle 4
regionů a sektorů, v nichž byly investice umístěny a taktéž podle země původu investora. Snahou závěrečné kapitoly zvláštní části pak bude vystihnout vliv, jenž mají investiční pobídky na určité ekonomické skutečnosti, především se zaměřením na nezaměstnanost a investiční rozhodování. Součástí práce je rovněž závěrečné shrnutí, které obsahuje mimo jiné hlavní myšlenky a úvahy, které mě provázely při tvorbě diplomové práce. Text je rovněž opatřen resumé ve francouzském jazyce.
5
2.
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA INVESTIČNÍCH POBÍDEK Investiční pobídky (dále někdy jen „IP“)tvoří jeden z významných nástrojů
hospodářské politiky státu. UNCTAD1 obecně vymezuje investiční pobídky jako „měřitelné výhody poskytnuté vládou konkrétním firmám či skupinám firem s cílem přimět je chovat se určitým způsobem.“ Stát se tímto snaží podpořit zvýšení objemu investic na svém území.2 Investiční pobídku lze poskytnout v zásadě dvojím způsobem, a to přímou finanční podporou nebo nepřímou úlevou z požadavků státu vůči ekonomickým subjektům. Přímé podpory jsou poskytovány například v podobě dotací na investiční výstavbu, na nákup strojů, technologií, pozemků a zavedení infrastruktury, na tvorbu pracovních míst a rekvalifikace nebo na financování (v podobě nižších úroků, delší doby splatnosti úvěrů a garancí). Úlevy jsou pak poskytovány v prvé řadě daňové, celní či úlevy v předpisech. Cílem investičních pobídek je zpravidla buď podpora tzv. zaostalých oblastí postižených vysokou nezaměstnaností nebo vykazujících mimořádně nízkou životní úroveň nebo určitých hospodářských aktivit či oblastí. Představují určitou výhodu, preferenční jednání, které je určeno předem stanovenému okruhu subjektů a které se jiným subjektům nedostane. Znakem investičních pobídek je fakt, že jsou poskytovány ze strany státu nebo ze státních prostředků, přičemž pod pojmem stát je ve smyslu judikatury Evropského soudního dvora třeba chápat nejen centrální vládu, ale i jednotky územní či lokální samosprávy. Státními prostředky se pak rozumí prostředky státních fondů, právnických osob pod přímou kontrolou státu či samosprávných korporací, ale i prostředky soukromých právnických osob, které byly pověřeny redistribucí veřejných prostředků.3 Lze říci, že investiční pobídky jsou institutem s nedlouhou historií. Do roku 1998 nedisponovala Česká republika konzistentní politikou na podporu přímých investic. „Příliv zahraničních investic do země byl realizován především díky ekonomicky a politicky stabilnímu prostředí, které v porovnání s relativně problematičtější situací v sousedních zemích regionu činilo z České republiky 1
Konference spojených národů o obchodu a rozvoji, založena r. 1964, jejímž cílem je podpora ekonomického rozvoje, obchodu a investic rozvojových zemí. 2 Srholec, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Praha: Linde 2004, s. 129 3 Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 12
6
atraktivní lokalitu i bez nabízení vládní podpory“.4 Nepříznivý vývoj v objemu přílivu zahraničních investic a slabá konkurenceschopnost českého průmyslu si proto vyžádala přehodnocení dosavadního přístupu vlády k investorům a zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády z dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen v dalších vládních usneseních. Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1. května 2000 a nahradil všechna usnesení vlády. Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších právních předpisech, zejména zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a dalších. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory a jako takové musejí respektovat pravidla Evropského společenství. Jelikož jde o veřejnou podporu, která narušuje soutěž v rámci společného trhu, podléhají investiční pobídky přísnému dohledu Evropské komise. Problematice úpravy institutu investičních pobídek na evropské úrovni se budu více věnovat v další části mé diplomové práce. V souladu s pravidly jednotného trhu a antimonopolní politiky, musí být udělování investičních pobídek omezeno národními zákony o veřejné podpoře a jejich celková hodnota nesmí přesahovat stanovenou procentní hranici investičních nákladů. Jako takové tedy investiční pobídky v České republice podléhají režimu nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví, s účinností od 1. 1. 2007 přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky a transponuje pravidla
z evropské
úrovně
(Pravidla
pro
národní
regionální
podporu,
Multisektorální rámec pro regionální podporu velkým investičním projektům, viz. dále) do národní právního řádu.
4
Bordás, R., Jahn, M., Žigič, K. Role zahraničních investic v České republice. Praha: Česká společnost ekonomická 2001, s. 2
7
Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách byl akceptován Evropskou komisí, došlo v České republice k vytvoření transparentního a plně důvěryhodného prostředí. Přijetím této právní normy byl vytvořen právní rámec poskytování investičních pobídek v ČR přehledný jak pro investory, tak i pro zainteresované ústřední orgány státní správy, které se podílejí na správním rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o udělení investičních pobídek.5 Investiční pobídky jsou častým ekonomickým nástrojem, které jsou dle Martina Jahna „poskytovány v podstatě ve všech zemích EU, OECD a samozřejmě i v rozvojových zemích. Jsou využívány bez ohledu na politické uspořádání v zemi nebo specifickou ekonomickou politiku státu. V USA byly nabízeny za vlády republikánů i demokratů, v UK zaznamenaly IP velký rozvoj za vlády Margaret Thatcher, a to zejména na pomoc restrukturalizaci Walesu, Skotska a některých méně rozvinutých regionů Anglie. Největší úspěch přinesly IP zemím jako jsou Irsko, Portugalsko nebo Španělsko, kde pomohly v tradičně zemědělských zemích rozvinout vysoce exportně orientované sektory průmyslu
s vysokou přidanou
hodnotou, např. automobilový průmysl, mikroelektroniku nebo vývoj softwaru. V nedalekém Maďarsku se podařilo vytvořit předtím téměř neexistující výrobu osobních automobilů a rozvinout výrobu elektroniky. Většina států poskytuje určitou kombinaci pobídek, která vychází z dané situace v zemi a jejích možností. V EU poskytují daňové pobídky země jako Irsko, Francie a Lucembursko. Německo nebo Velká Británie naopak více využívá přímé dotace. V Asii je to navíc ještě rozšířená pobídka v podobě bezcelních zón a podobných regulatorních opatření. V ČR je systém IP kombinací fiskálních a finančních pobídek, kde hlavní pobídkou je sleva na DPPO.“6 V evropském prostoru bezprostředně souvisejícím s Českou republikou je systém podpory formou investičních pobídek nastaven velmi podobně. Země jako Německo, Polsko či Maďarsko poskytují většinou investiční pobídky ve stejné či větší míře než Česká republika, čímž se zvyšuje tlak na „soutěživost“ mezi jednotlivými vládami na to, kdo nabídne investorům víc.
5
MF: Investiční pobídky v ČR (Navštíveno 28. ledna 2007). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/inv_pob_vyvoj.html 6 Jahn, M. Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR. Seminář CEP (navštíveno 10. února 2007). Dostupné z http://www.econ.muni.cz/~zidek/Jahn.htm
8
3.
PRÁVNÍ ÚPRAVA IP NA EVROPSKÉ ÚROVNI Investiční pobídky představují ve většině případů jednu z forem veřejné
podpory a jako takové tedy podléhají příslušným normám práva Evropských společenství. Český termín „veřejná podpora“, který byl zaveden do českého právního řádu zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, odpovídá na evropské úrovni termínu „státní pomoc“ (angl. state aid), který používají příslušné normy práva ES.
3.1
Primární právo
3.1.1
Obecný zákaz veřejné podpory Institut veřejné podpory je vymezen v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení
Evropského společenství: „Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“ 7 Pokud tedy mají být investiční pobídky formou veřejné podpory, musí naplňovat následující znaky:8
Musí zakládat výhodu určitému podniku či určitému odvětví výroby To znamená určité selektivní, preferenční zacházení, které nebude poskytnuto
jiným subjektům. V případě investičních pobídek je tento znak bezpochyby splněn, jelikož investiční pobídky mohou být poskytnuty pouze takovým subjektům, které splní podmínky požadované právními předpisy.
Musí být poskytovány státem nebo ze státních prostředků Pojmy stát a státní prostředky jsou dány judikaturou Evropského soudního
dvora – např.rozhodnutí Intermills. Státem rozumíme nejen centrální vládu, ale i jednotky územní či lokální samosprávy. Státní prostředky je pak třeba chápat nejen jako prostředky státních fondů, právnických osob pod přímou či nepřímou kontrolou státu či samosprávných korporací, ale i jako prostředky soukromých právnických osob, které byly pověřeny redistribucí veřejných prostředků). 7 8
čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 11 - 15
9
Musí dojít k narušení či hrozbě narušení soutěže Investiční pobídky umožňují snížit náklady jejich příjemcům, což se může
promítnout do ceny výrobků, přičemž konkurenční subjekty takovou výhodu nemají. Důsledkem toho může dojít k posilování tržního podílu příjemce investičních pobídek a tím ke zmenšování tržních podílu jeho konkurentů.
Dopad na obchod mezi státy Evropský soudní dvůr se k této otázce vyjádřil v případu 730/79 Philip Morris
v. Komise: „…v případech, kdy veřejná podpora posiluje pozici subjektu ve srovnání s jeho konkurentem v rámci obchodu uvnitř Společenství, je zřejmé, že dochází k dotčení obchodu…“. 9 Z uvedeného tedy vidíme, že v drtivé většině případů investiční pobídky naplňují všechny znaky veřejné podpory a tudíž představují jednu z jejích forem.
3.1.2
Výjimky ze zákazu veřejné podpory Přestože z čl. 87 odst. 1 vyplývá obecný zákaz veřejné podpory, to, že
investiční pobídka zakládá svými znaky veřejnou podporu, samo o sobě ještě neznamená její absolutní zákaz. Druhý odstavec téhož článku totiž vymezuje kategorii podpor, které jsou per se slučitelné se společným trhem, tj. veřejné podpory u nichž není třeba souhlasného rozhodnutí Evropské komise a členský stát je může bez dalšího poskytovat. Jde o podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi (v České republice půjde typicky o pomoc obyvatelům, jež byli postiženi povodněmi) a podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa. Třetí odstavec čl. 87 Smlouvy o založení ES pak vyčleňuje kategorii podpor, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem na základě individuálního rozhodnutí Evropské komise. Investiční pobídky zpravidla spadají právě do této kategorie veřejné podpory. Příslušný poskytovatel, tj. stát, je tedy 9
Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 15
10
povinen před tím, než začne veřejnou podporu formou investičních pobídek poskytovat, notifikovat takové investiční pobídky Evropské komisi a vyčkat jejího rozhodnutí o tom, zda příslušné investiční pobídky jsou slučitelné se společným trhem. Dle tohoto ustanovení mohou být za slučitelné se společným trhem považovány: a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, d) podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu, e) jiné druhy podpor, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Vzhledem k tomu, že cílem celého systému investičních pobídek je právě podpora tzv. zaostalých oblastí či podpora určitých hospodářských aktivit, spadají investiční pobídky zpravidla pod písmeno a) a c) výše uvedeného členění a jak uvidíme dále, toto členění hraje důležitou roli při stanovení maximální míry veřejné podpory v tom kterém regionu.
3.2
Sekundární právo V oblasti sekundárního práva jsou investiční pobídky řazeny do kategorie
regionálních veřejných podpor (snaží se stimulovat investice do postižených regionů, jak jsou vymezeny v čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy ES). V této oblasti byla Evropskou komisí přijata určitá interpretační pravidla, jichž se Komise přidržuje při své rozhodovací pravomoci. Jde o:
11
1) Pravidla pro národní regionální podporu 2) Multisektorální rámec pro regionální podporu velkým investičním projektům 3) Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodejích pozemků a budov ze strany veřejných orgánů 4) Nařízení Komise č. 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis
3.2.1
Pravidla pro národní regionální podporu Pravidla patří k nejzákladnějším předpisům, které Komise používá při
posuzování slučitelnosti veřejné podpory se společným trhem, jelikož sjednocují její dosavadní rozhodovací praxi. Pravidla se v zásadě použijí na posuzování regionální podpory ve všech sektorech s výjimkou specifických oblasti jako např. rybolov, jež se řídí Nařízením Rady č. 2792/1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu. Zvláštní úpravou se také řídí oblast zemědělství či uhelný průmysl, doprava, stavba lodí, ocelářství apod. Jejich cílem je zaměřit regionální podporu na nejchudší regiony Evropské unie a přispět tak k jejich konkurenceschopnosti stanovením podmínek pro podporu investic a tvorby pracovních míst. Je to právě zaostalost těchto oblastí, která odůvodňuje povolení výjimky ze strany Komise, neboť ke svému rozvoji potřebují pomoc ze strany státu. Smlouva o ES rozlišuje 2 druhy regionů, jež jsou oprávněné čerpat podporu. V prvé řadě jsou to dle čl. 87 odst. 3 písm. a) oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností. Tato oblast je vymezena na základě statistických údajů Eurostatu (Statistický úřad Evropských společenství) jako oblast na úrovni NUTS II (tj. jednotka klasifikace územních statistických jednotek), která má hrubý domácí produkt (dále někdy jen „HDP“) na hlavu ve výši 75% průměru Společenství. V druhém případě jde o regiony, které netrpí takovými problémy jako výše uvedené a na rozdíl od těchto jde o oblasti, které jsou znevýhodněny vůči ostatním oblastem v rámci jednoho státu. V tomto případě je tedy ponechána větší volnost pro poskytování veřejné podpory, na druhé straně však
12
vymezení těchto regionů podléhá přísnějším podmínkám a může jít pouze o malé území daného státu.10 Klíčovou roli pro poskytování veřejné podpory a především pro vymezení výše uvedených oblastí hrají tzv. regionální mapy. Tyto mapy rozdělují území každého členského státu na oblasti dle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy ES a oblasti, ve kterých není možné poskytnout regionální podporu vůbec. Regionální mapy podpory jsou schvalovány Evropskou komisí vždy na předem stanovený časový úsek, zkrácené programovací období 2004 – 2006 vystřídalo nové období na roky 2007 až 2013. Dne 1.1.2007 nabyla účinnosti nová pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti individuálních regionálních podpor a národních programů regionálních podpor s vnitřním trhem. Jedná se o Pokyny k regionální podpoře na období 2007-2013 a Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na vnitrostátní regionální investiční podporu. Nová Pravidla pro veřejnou podporu jsou součástí akčního plánu Evropské komise pro státní podpory, který „během období 2005-2009 počítá s reformou prakticky všech nástrojů státní podpory, regionální nevyjímaje. Cílem je dosáhnout snížení a lepšího zaměření státní podpory a zároveň však také podpořit zvýšení úrovně investic v Evropské unii.“11 Veřejná podpora je tedy po 1.1.2007 udělována v souladu s regionální mapou ČR platnou pro období let 2007 – 2013 a v souladu s výše uvedeným Nařízením Komise.12 Mapa regionální podpory v České republice na období 2007 – 2013 ukazuje, že nárok na státní podporu bude mít 88,6% obyvatel, kteří žijí v regionech (vyjma Prahy), jejichž HDP nedosahuje úrovně 75% průměru Unie. Tyto regiony mají nárok na investiční podporu maximálně 30% – 40% investičních nákladů. Ve výši 40% může státní pomoc čerpat šest regionů soudržnosti v letech 2007 – 2013. Region soudržnosti Jihozápad je oprávněn využít této podpory maximálně do výše 36% v letech 2007 – 2010, přičemž v následujících třech letech (2011 – 2013) bude tato hranice snížena na 30%. Další výjimku představuje region soudržnosti hl. m. Praha. 10 Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 19 11 Duda,M. Evropská komise mění pravidla veřejné regionální podpory pro léta 2007-2013. Dotační věstník, 2006, č. 6 (Navštíveno 22.února 2007). Dostupné z: http://www.cebre.cz/cz/publikace-atiskove-zpravy/akce-45/
13
Ta bude moci využívat maximálně 10% investičních nákladů, a to pouze během tzv. přechodného období 2007 – 2008. Potom jí nárok na tuto podporu zaniká. Oproti minulému období je to určitá změna, neboť ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 mohly tuto podporu využívat všechny regiony v ČR. U Prahy se jednalo o maximálně 20%, u regionu soudržnosti Jihozápad to bylo 46% a u ostatních regionů byla výše podpory stanovena na maximálně 50%.13 Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro období 1. 1. 2007 - 31. 12. 201314
region NUTS II
malý podnik
střední podnik
velký podnik
Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod
60 %
50 %
40 %
*Jihozápad (1. 1. 2007 - 31. 12. 2010)
56 %
46 %
36%
*Jihozápad (1. 1. 2011 - 31. 12. 2013)
50 %
40 %
30%
12 Guidelines for national regional aid for 2007 – 2013 (Navštíveno 10. února 2007) Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52006XC0304(02):EN:NOT#top 13 Komise zveřejnila mapu regionální podpory pro ČR na období 2007 – 2013 (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z http://www.euractiv.cz/cl/27/3134/Komise-zverejnila-mapu-regionalni-podporypro-CR-na-obdobi-2007-%E2%80%93-2013 14 CzechInvest: Maximální intenzita veřejné podpory (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/maximalni-podpora
14
Kromě změny v definicích regionů, jež jsou způsobilé pro regionální podporu, přinesla nová Pravidla další novinky. Těmi je zejména odlišné vymezení navýšení podpory u malých a středních podniků. Dle předcházející úpravy mohly být stropy maximální podpory na investiční projekty navýšeny o 15 %, pokud se jedná o regiony vymezené dle článku 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (všechny regiony kromě Prahy), a o 10 procentních bodů u regionů definovaných podle čl. 87 odst. 3 písm. c). Podle nových Pravidel platí, jak je vidět v tabulce výše, že v případě malých podniků může být maximální hranice navýšena o 20% ve všech způsobilých regionech, v případě podniků o střední velikosti pak o 10 %. Dále mohou členské státy či regiony předkládat Evropské komisi speciální programy na podporu malých a středních podniků během prvních pěti let jejich existence za účelem zvýšení počtu tohoto typu podniků ve znevýhodněných regionech. Podpora může dosáhnout maximálně 2 mil. EUR na jeden malý podnik v regionech dle písm. a) a 1 mil. EUR v regionech podle písm. b) čl.87 odst. 3 Smlouvy ES. Další významnou novinkou, která představuje dobrou zprávu pro příjemce podpory je rozšíření okruhu nákladů, které si budou moci podniky zahrnout do způsobilých výdajů. Malé a střední podniky budou moci zohlednit náklady na přípravné studie a poradenství spojené s investicí do výše 50% skutečně vzniklých nákladů. Navíc mohou do výdajů zahrnout v plné výši nehmotné investice prostřednictvím převodu technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo patentem nechráněných technických znalostí. U velký společností jsou tato nehmotná aktiva způsobilá pouze do výše 50% celkových oprávněných výdajů na projekt (v současném období je to pouze 25%).15 Dle doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků se středním podnikem rozumí podnikatelský subjekt, který má méně než 250 zaměstnanců, roční obrat nepřesahující 40 milionů EUR nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 27 milionů EUR a splňuje kritérium nezávislosti, tj. že ne více než 25 % základního kapitálu či hlasovacích práv nesmí držet či kontrolovat subjekt, který nenaplňuje definici malého nebo středního podnikatele podle toho, která definice se na případ vztahuje. Malým podnikatelem pak je subjekt s méně než 50ti zaměstnanci, obratem nepřesahujícím 7 milionů EUR nebo účetní 15
Duda,M. Evropská komise mění pravidla veřejné regionální podpory pro léta 2007-2013. Dotační věstník, 2006, č. 6 (Navštíveno 22.února 2007). Dostupné z: http://www.cebre.cz/cz/publikace-atiskove-zpravy/akce-45/
15
rozvahou nepřesahující 5 milionů EUR s tím, že opět musí splňovat kritérium nezávislosti, jak je definováno výše. 16 Regionální veřejná podpora by měla být poskytována pouze v případech, kdy je zaručena rovnováha mezi narušením soutěže a regionálním přínosem plynoucím z podporovaného projektu. To by mělo zaručit poskytování podpory výhradně na základě programů podpory, které stanoví okruh příjemců, podmínky a postup pro získání podpory. Jakmile Evropská Komise určitý program schválí, není dále nutné, aby posuzovala jednotlivé veřejné podpory (jednotlivé nabídky investičních pobídek), které budou na základě takového programu poskytované. Tím je proces poskytování podpory pro poskytovatele i příjemce zjednodušen a urychlen. V České republice je takový program ztělesněn zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách.
3.2.2
Multisektorální rámec Multisektorální rámec je speciálním předpisem k Pravidlům pro národní
regionální podporu. Obsahuje zvláštní úpravu pro tzv. velké investiční celky, tedy pro ty rozsáhlé projekty, často co do charakteru kapitálově náročné, které by mohly mít závažný dopad na soutěžící, kteří pomoc nedostávají, umístěné jinde v Evropské hospodářské oblasti. Záměrem je omezit rozsah použití Pravidel a přezkoumat kritičtěji plánovanou míru pomoci určitým projektům. Definuje pravidla pro hodnocení podpory přiznané projektům a Komise pak podle něj, případ od případu, stanovuje výšku maximálně přípustné podpory projektům, které podléhají oznamovací povinnosti. Multisektorální rámec prolamuje zásadu Pravidel, podle které jednotlivé veřejné podpory poskytované na základě programů schválených Evropskou komisí, již není třeba individuálně notifikovat stanovením oznamovací povinnosti pro velké investiční celky. První Multisektorální rámec pochází z roku 1998, který byl vystřídán novým rámcem v roce 2002. Rámec z roku 1998 ve svém čl. 2 požaduje, aby byly Komisi oznamovány podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy ES jakékoliv návrhy regionální veřejné podpory na
16
Doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků (Navštíveno 22.února 2007). Dostupné z http://www.eur-lex.europa.eu/
16
základě schválených programů v případě, že splňují kterýkoliv z následujících kritérií:17 1) celkové náklady projektu činí nejméně 50 mil. EUR, celková intenzita veřejné podpory je nejméně 50% povoleného regionálního stropu pro velké subjekty v oblasti, kde má být investice uskutečněna a veřejná podpora na jedno vytvořené či zachované pracovní místo činí 40 tis. EUR, nebo 2) celková pomoc je alespoň 50 mil. EUR Míra veřejné podpory stanovená postupem podle rámce se odvíjí od maximální přípustné míry veřejné podpory na základě schválené regionální mapy, kterou mohou velké subjekty v dané oblasti získat. Ta je poté modifikována třemi faktory, a to:
faktorem soutěže (tento faktor zohledňuje vliv navrhované podpory na soutěž, bere v potaz problém strukturálně nevyužité kapacity případně, zda se nejedná o investici na klesajícím trhu),
faktorem kapitálu – pracovních sil (jde o podíl hodnoty investice a vytvořených a zachovaných pracovních míst) a
faktorem regionálního přínosu (bere v úvahu výhody, které investice přinese oblasti, ve které je uskutečňována, např. nepřímá pracovní místa).18 Z výše popsaného postupu lze vyčíst, že stanovení míry veřejné podpory bylo
v jednotlivých případech výsledkem diskreční pravomoci Evropské Komise. Nejen že její rozhodnutí byla nepředvídatelná jak pro příjemce, tak pro samotné členské státy, nezaručovala ani snížení míry podpory pod maximální hranici, což představovalo původní záměr Multisektorálního rámce. Oznamování každého případu navíc představovalo pro Komisi velkou administrativní zátěž, proto Evropská komise přikročila v roce 2002 k přijeté nového Multisektorálního rámce. Nový rámec používá pro určení míry podpory objektivní kritéria, která závisejí na výši investice, čímž by mělo dojít k celkovému zprůhlednění a zjednodušení procesu. Nově si budou moci investoři i státy přesně určit míru podpory pro jednotlivé oblasti, nebudou muset notifikovat všechny veřejné podpory, 17
Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům (Navštíveno 24. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument10833.html
17
na něž se vztahuje rámec, ale pouze Komisi informovat o tom, že veřejná podpora je na základě nového rámce poskytována. Dochází tedy k přesunu odpovědnosti na členské státy za dodržování podmínek stanovených Multisektorálním rámcem. Podle čl. 21 a 24 nového rámce musí být notifikovány případy, u kterých je navrhovaná výše podpory vyšší než investice 100 mil. EUR a případy ad hoc regionální veřejné podpory. Míra veřejné podpory je pak stanovena následovně: do 50 mil. EUR je to 100 % povoleného regionálního stropu, pro část od 50 do 100 mil. EUR 50 % schváleného regionálního stropu a pro část nad 100 mil. EUR pouze 34%. Novinkou, kterou s sebou přinesl nový Multisektorální rámec, je také to, že integruje pravidla, jež byla dříve obsažena ve speciálních předpisech. Od různě stanovených časových okamžiků je tento předpis aplikován i na sektor ocelářství (již od 24.7.2002) či sektor výroby motorových vozidel a syntetických vláken (od 1.1.2003). „Pro sektor ocelářství platí, že veškerá veřejná podpora je zakázána. To znamená, že je primárně ze strany Evropské komise považována za neslučitelnou se společným trhem. Pokračuje tak trend nastolený dříve. Ocelářství totiž patří k sektorům nejvíce čelícím strukturálně nevyužité kapacitě.“19 Multisektorální rámec proto předpokládá, že členské státy vytvoří seznam takových odvětví, jež čelí strukturálně nevyužité kapacitě, u nichž Komise stanoví podmínky pro poskytování veřejné podpory, případně odvětví, v nichž není možné podporu poskytnout vůbec. V České republice je tímto předpisem vyhláška Ministerstva průmyslu o obchodu č. 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky, která v § 1 vymezuje, že investiční pobídky nemohou být uděleny v případě investice do sektorů ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken.
3.2.3
Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodejích pozemků a budov ze strany veřejných orgánů Státy poskytující investorům investiční pobídky hojně využívají pobídek
formou převodu pozemků či budov za zvýhodněnou cenu, přičemž zpravidla jde o pozemky nebo budovy, jež jsou za účelem investic speciálně zřizovány v tzv. průmyslových zónách.
18 19
Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 35 - 39 tamtéž, str. 43
18
Cílem tohoto předpisu je proto popsat jednoduchý postup, který členským státům umožní při prodeji takových nemovitostí poznat, zda obsahuje prvky veřejné podpory či nikoliv. Za tímto účelem stanoví dva postupy, které vylučují existenci veřejné podpory, a to prodej prostřednictvím výběrového řízení a prodej za cenu stanovenou na základě znaleckého posudku. Dále sdělení stanoví případy prodejů, jež musí být notifikovány Evropské komisi za účelem posouzení, zda zakládají veřejnou podporu, a pokud ano, kdy tato je či není slučitelná se společným trhem.20
3.2.4
Nařízení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis Nařízením č. 1998 /2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88
Smlouvy o založení ES na podporu de minimis Komise stanovila, že podpora, která za období tří let nepřesáhne limit ve výši 200 000 EUR (100 000 EUR v případě subjektu působícího v odvětví silniční dopravy), neovlivní obchod mezi členskými státy a/nebo nenaruší resp. neohrozí konkurenci, a nespadá proto pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Tento strop platí pro všechny formy veřejné podpory de minimis čerpané daným subjektem, tedy bez ohledu na jejich cíl. Období tří let je v tomto případě pohyblivé, to znamená, že při každém novém přidělení podpory de minimis je nutné zjistit celkovou výši podpory de minimis poskytnuté během předešlých tří let. V případě podpory která není poskytována v hotovosti se tato přepočítá na hrubý ekvivalent grantu finančního příspěvku. Členský stát může poskytnout novou podporu de minimis teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis v relevantním období tří let nepřesáhne limit stanovený tímto nařízením.21 Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 je účinné od 1. 1. 2007 a nahradilo nařízení Komise (ES) č. 69/2001 z 12. ledna 2001, které stanovilo podporu de minimis ve výši 100 000 EUR.
20
tamtéž. str. 45 Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12.ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis (Navštíveno 24. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument10833.html 21
19
4.
PRÁVNÍ RÁMEC IP V ČESKÉ REPUBLICE
4.1
Předzákonný režim Proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic a vyrovnání úrovně
investování s okolními transformující se ekonomikami byl odstartován přijetím usnesení vlády české republiky č. 298 ze dne 29. dubna 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Uvedené usnesení vlády stanovilo základní podmínky pro investory, žadatel o investiční pobídky musel investovat minimálně 25 mil. USD. Tento systém byl v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen v dalších vládních usneseních č. 844 ze dne 16. prosince 1998 a č. 544 ze dne 31. května 1999. Hranice minimální investice byla snížena prvním z nich na 10 mil. USD s cílem umožnit udělení investičních pobídek i významným domácím investorům. V předzákonném režimu bylo schváleno celkem 33 projektů, které měly vytvořit 15 873 nových pracovních míst a přinést investice ve výši 2,105 miliard USD.22
4.2
Přijetí ucelené právní úpravy Dne 1. května 2000 nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách a o změně některých zákonů, čímž došlo k vyvrcholení celé snahy o ucelený systém investičních pobídek. V průběhu tvorby zákona byl tento konzultován s Evropskou komisí, která podobu zákona hodnotila kladně a akceptovala jej, čímž došlo k vytvoření důvěryhodného a přehledného právního rámce poskytování investičních pobídek v České republice. Zákon o investičních pobídkách prodělal několik aktualizací - zákonem č. 453/2001 Sb., zákonem 320/2002 Sb., zákonem 438/2003 Sb., zákonem 19/2004 Sb. a zákonem 280/2004 Sb. Dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost, tj. 1. května 2004 nabyla účinnosti novela zákona o investičních pobídkách, kterou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí
22
MPO: Vyhodnocení systému investičních pobídek (Navštíveno 4. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument18489.html
20
v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi (do této novely uděloval povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře). „Novela včleňuje existující evropská pravidla veřejné podpory používaná Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže přímo do zákona o investičních pobídkách. V souladu s praxí uplatňovanou v členských státech Evropské unie
a v souladu
s pravidly ES pro oblast veřejné podpory se zákon o investičních pobídkách stal jedním z národních programů veřejné podpory, který schválila Evropská komise. Na jeho základě je udělená veřejná podpora automaticky považována za kompatibilní veřejnou podporu bez nutnosti individuálního posuzování ze strany Evropské komise.“23 Novelizací zákona došlo také ke snížení limitu minimální investice z 350 mil. Kč na 200 mil. Kč. Dále byla sjednocena doba poskytování slevy na daních na 10 let, nově je zavedena možnost podávat opravné prostředky a také soudně přezkoumat rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o nabídce na poskytnutí investičních pobídek. V současné době prochází schvalovacím procesem další novela zákona o investičních pobídkách, jejímž cílem je transponovat do zákona změny, které přineslo na evropské úrovni nové programovací období na léta 2007 až 2013 a spolu s ním nová Pravidla pro národní regionální podporu a nová Mapa intenzity veřejné podpory. Přijetí novely se podle informací CzechInvestu očekává na červen až červenec. Systém investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb. je však dosud určen pouze pro obory zpracovatelského průmyslu. Můžeme říct, že jde o „investiční pobídky v užším slova smyslu“. V současné době se ale ve světě stále více prosazuje trend výrazného posilování a investování do oblasti informačních technologií a strategických
služeb.
Rychlý
rozvoj
v
oblasti
informačních
technologií,
telekomunikací, internetu, center sdružených služeb, softwaru i výzkumu a vývoje přispívá u vyspělých států světa k mnohem dynamičtějšímu rozvoji těchto služeb než samotného tradičního zpracovatelského průmyslu. V České republice jsou investiční
23
Kavka, M. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR. (navštíveno 4. února 2007). Dostupné z http://www.mpo.cz/dokument879.html
21
pobídky do této oblasti (tedy „investiční pobídky v širším slova smyslu“) poskytovány na základě Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. Problematika poskytování investičních pobídek je obsažena i v dalších zvláštních právních předpisech, zejména v:
zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákoně č. 215/2004 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů
nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek,
nařízení vlády č. 185/2002 Sb., kterým se stanoví seznam strojního zařízení tvořícího součást výrobní linky,
vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2000 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky,
vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky Jelikož investiční pobídky představují jednu z forem veřejné podpory,
postupuje se při jejich udělování v souladu s příslušnými pravidly platnými pro oblast veřejné podpory. Jako takové podléhají rovněž režimu nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví, s účinností od 1. 1. 2007 přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky a hodnoty (vyjádřené v procentech), jež tato míra pro investiční akci nesmí za celou dobu čerpání veřejné podpory překročit.
22
5.
ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH INVESTIČNÍCH POBÍDEK Veřejná podpora investic může obecně nabývat jakékoliv formy. Nemusí jít
nutně pouze o přímé poskytnutí finančních prostředků v podobě různých dotací, grantů či finančních injekcí. Mohou sem také spadat různé daňové úlevy, prominutí sociálního a zdravotního pojištění, dotace na nově vytvořená pracovní místa a/nebo školení a rekvalifikaci či prodej pozemků s nezbytnou infrastrukturou ze strany obcí za zvýhodněnou cenu. V České republice patří do kategorie investičních pobídek pouze opatření předpokládaná zákonem o investičních pobídkách. V širším kontextu pak můžeme do této kategorie zařadit i opatření předvídaná Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, jež budou rozebrána v další kapitole. Podle druhého odstavce § 1 zákona o investičních pobídkách se investičními pobídkami rozumí:
slevy na daních podle § 35a a §35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle uvedeného zákona o zaměstnanosti
převod pozemků podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních pozemků, a to za ceny zjištěné podle § 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
5.1
Sleva na dani Problematika investičních pobídek formou slevy na dani upravuje zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů v ustanoveních § 35a a § 35b, jež byly do tohoto zákona nově vloženy zákonem č. 72/2000 Sb., o 23
investičních pobídkách. Sleva na dani je koncipována tak, že „poplatníkovi splňujícímu podmínky zákona o investičních pobídkách jsou zjednodušeně řečeno poskytnuty až desetileté daňové prázdniny, tj. neplatí daň z příjmu fyzických osob, resp. daň z příjmu právnických osob, ve výši poskytnutých investičních pobídek“.24 Vedle obecných podmínek stanovených § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách jsou zde stanoveny podmínky zvláštní, jež musí poplatník splnit, aby mohl uplatnit slevu na dani. Zvláštními podmínkami je podle § 35a odst. 2:
maximální možné využití snížení základu daně dle ustanovení uvedeného zákona,
poplatník bude u hmotného investičního majetku s výjimkou nemovitostí prvním vlastníkem na území České republiky,
v období, za které může poplatník uplatnit slevu na dani nesmí dojít ke zrušení poplatníka, ani k zahájení konkurzního řízení vůči němu, nebo ke sloučení s jiným subjektem,
poplatník nesmí zvýšit základ pro výpočet slevy obchodními operacemi ve vztazích s ekonomicky nebo personálně propojenými osobami, nebo osobami blízkými způsobem, který by odporoval běžným obchodním principům. Ustanovení zákona o daních z příjmu rozlišuje dvě odlišné situace, pro které
je stanoven zvláštní výpočet slevy na dani: 1) poplatník, který zahájil podnikání a zaregistroval se jako poplatník teprve po poskytnutí příslibu se řídí § 35a 2) poplatník, který již podnikal, využije ustanovení § 35 b V prvém případě je sleva na dani určena pro právnické osoby procentním vyjádřením (aktuální výše je 31%) ze základu daně sníženého o ztráty, dary a odčitatelné položky a pro fyzické osoby jako výše daně vypočtená podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Dobou, kdy je možné takto vypočtenou slevu uplatňovat je 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, které běží od prvního zdaňovacího období, ve kterém byly splněny veškeré podmínky stanovené právními předpisy (nejpozději 24
Boněk, V. a kol. Lexikon Daňové pojmy. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001, s. 139
24
období, ve které, uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu). Neznamená to však, že by každý subjekt čerpal slevu po celých 10 let. Výše slevy nesmí v jednotlivým zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům a zároveň její celková výše nesmí překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory, která byla společnosti stanovena v rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky podle § 5 odst. 4 písm. d) zákona o investičních pobídkách. V případě, který předvídá ustanovení § 35 b je výpočet slevy o něco složitější. Výpočet probíhá podle vzorce S1 – S2, kde S1 je částka vypočtená stejným způsobem, jako u nových investorů (dle § 35 a) a S2 představuje obdobou částku, ale za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé. V tomto případě je možné slevu uplatnit pouze v průběhu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Zákon o daních z příjmů upravuje také postup při nedodržení podmínek, za kterých byly slevy poskytnuty s tím, že postup pro nové investory a pro již existující společnosti je shodný. Pokud poplatník nedodrží některou z obecných či zvláštních podmínek, nárok na slevu zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil (výjimkou zde je pouze ustanovení o nejvyšším možném snížení základu daně). Vzhledem ke skutečnosti, že k porušení podmínek by mohlo dojít až po uplynutí obecných lhůt k doměření, stanovených zákonem o správě daní a poplatků (§ 47), obsahuje zákon speciální ustanovení, které prodlužuje lhůty pro vyměření na 15 let.
5.2
Převod technicky vybaveného území Při lokalizování projektů často investory ovlivňuje nabídka pozemků, jež jsou
již vybaveny nezbytnou infrastrukturou, jako jsou rozvody vody, elektřiny, plynu, telefonního spojení apod. Zpravidla jde o pozemky speciálně za tímto účelem budované v průmyslových zónách, jež jsou ve vlastnictví státu nebo jeho organizačních složek (nejčastěji jde o Pozemkový fond ČR) či obcí. Tyto pak nabízejí pozemky, příp. i budovy za zvýhodněných podmínek, které spočívají zpravidla v ceně nižší, než je cena stanovená na základě znaleckého posudku, nebo na základě volného působení nabídky a poptávky.
25
O veřejnou podporu formou investiční pobídky se nejedná, pokud jsou splněny tyto podmínky:
prodej je uskutečněn na základě nepodmíněného výběrového řízení, jehož konání musí být dostatečně veřejně oznámeno,
musí se jednat o otevřené nepodmíněné výběrové řízení (řízení přístupné všem potencionálním zájemcům bez rozdílu, stejné zacházení ze strany veřejných orgánů, určité podmínky obecné povahy jsou akceptovány, jako např. podmínka ochrany veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, zabránění spekulace či podmínky vyplývající z územního plánování),
řízení, ve kterém dojde k výběru nejlepší či jediné nabídky. O veřejnou podporu nejde a ni v případě prodeje za cenu stanovenou
nezávislým znalcem, který disponuje zkušenostmi v oblasti oceňování pozemků a budov.
5.3
Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nových zaměstnanců Právní úprava této formy investiční pobídky je zakotvena v zákoně o
zaměstnanosti a to v hlavě třetí, ustanovení § 111, do než byla vložena v souvislosti s přijetím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v roce 2000 a vychází z Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců představuje jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti státu, přičemž konkrétní podporu poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Školením je dle § 111 odst. 2 zákona o zaměstnanosti „teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem“.25 Společnou podmínkou pro obě formy hmotné podpory je její poskytnutí v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Výši hmotné podpory stanoví vláda svým
25
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
26
nařízením. Regiony České republiky jsou rozděleny do 4 skupin, A až D, podle příslušné míry nezaměstnanosti v té které oblasti. Konkrétně je to:
200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech A (oblast s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50% vyšší než je průměrní míra nezaměstnanosti v ČR nebo oblast s mírou nezaměstnanosti o 20% vyšší pokud přímo sousedí s předchozí oblastí)
100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech B (oblast s mírou nezaměstnanosti nejméně o 20% vyšší, než je průměrná míra v ČR) + 25 tis. Kč, zaměstná-li se na takovém místě osoba se zdravotním postižením nebo uchazeč o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 3 měsíce
hmotná podpora na rekvalifikaci ve výši 35 % nákladů na školení v regionech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v ČR (A, B, C) Mapa regionů ČR zachycující výši hmotné podpory (Platnost: 1. ledna - 30. června 2007)
26
CzechInvest: Zpracovatelský průmysl (Navštíveno 16. února 2007). Dostupný z http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl
27
26
Novým pracovním místem se rozumí místo, které zaměstnavatel obsadí státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinným příslušníkem. Další podmínkou je, že tyto osoby musí mít u zaměstnavatele sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Není tedy podmínkou, že se musí jednat o uchazeče o zaměstnání. Podmínkou poskytnutí této formy podpory je uzavření Dohody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a investorem na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V této Dohodě se stanoví podmínky realizace podpory, výše a termín poskytnutí, způsob kontroly a zúčtování a závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou hmotnou podporu nebo její poměrnou část, v případě, že ji celou nevyčerpá ve stanoveném termínu, pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo ve vyšší částce, než měla. Příjemce podpory je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst po dobu nejméně 5 let. Je to právě tvorba nových pracovních míst, kterou je nejvíce argumentováno ve prospěch investičních pobídek. Jejich příznivci je prezentují jako jeden z nejúčinnějších nástrojů v boji proti nezaměstnanosti. Otázkou však zůstává, zda a nakolik jsou v tomto boji opravdu účinné. Problematice vlivu investičních pobídek na
určité
ekonomické
indikátory
se
zaměřením právě
na
otázku
míry
nezaměstnanosti bych se ráda podrobněji věnovala ve zvláštní části mé diplomové práce.
5.4
Převod pozemků podle zvláštních právních předpisů Investiční pobídka formou převodu pozemku na investora je upravena
v ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Jde o ustanovení zákona, jež upravuje institut „pozemkových fondů“, jimiž jsou právnické osoby zřízené zákonem, jež spravují nemovitosti ve vlastnictví státu tak, jak je vymezuje tento zákon. Tyto nemovitosti mohou být převedeny na investora za podmínky, že na ně nebylo ve lhůtě stanovené zákonem uplatněno právo na vydání. V případě, že by o pozemek mělo zájem více osob, postupuje se v pořadí dosavadní uživatelé, samostatně hospodařící rolníci, osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území se nemovitost nachází. 28
K převodu pozemků může dojít za cenu, jež je stanovena podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Pro účely oceňování se dle tohoto předpisu pozemky člení na pozemky stavební, zemědělské, lesní, pozemky evidované v katastru nemovitostí a jiné. Důležité pro určení o jaký typ pozemku jde, je stav uvedený v katastru nemovitostí.
29
6.
ZPRACOVATELSKÝ PRUMYSL A ZÁKON O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH Investiční pobídky vyplývající ze zákona č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách, jsou určeny pro právnické či fyzické osoby, které zvažují investovat do zpracovatelského průmyslu formou pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajících výrobních zařízení. Zákon tedy umožňuje získat investiční pobídky obecně všem osobám, jež splní jím stanovené podmínky, nejsou určeny primárně zahraničním investorům, ale mohou je získat i subjekty české (za rok 2006 tvořily investice českých subjektů 26% z celkového počtu podpořených investic).27 Dle mnohých názorů (např. Kincl) však jsou podmínky zákona nastaveny takovým způsobem, že je mohou splnit především silní zahraniční investoři, subjekty silně kapitálově vybavené, jež jsou schopni vynaložit požadované finanční prostředky. Ostatní subjekty, především splňující znaky malého a středního podnikání nemohou na investiční pobídky z důvodu nedostatečné kapitálové vybavenosti vůbec dosáhnout.28 Klíčovým pojmem a základní podmínkou pro poskytnutí podpory formou investiční pobídky je tedy tzv. počáteční investice,29 jíž se rozumí investice do hmotného a nehmotného majetku v souvislosti se zavedením nové výroby (někdy označovaná jako investice „na zelené louce“), rozšířením stávající výroby (zpravidla půjde o situaci, kdy dojde k nákupu dalšího výrobního zařízení k výrobě stávajícího produktu, či rozšíření stávajících výrobků o výrobek další) či modernizací výroby za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu. Právě takto vymezená počáteční investice a/nebo pracovní místa s takovou investicí související může být podpořena investiční pobídkou. Hmotným majetkem se dle Pokynů k regionální podpoře „rozumí aktiva vztahující se k pozemkům, budovám a k závodu/strojnímu zařízení. V případě převzetí provozovny je nutné brát v úvahu pouze náklady vynaložené na zakoupení majetku od třetích stran, a to za předpokladu, že transakce proběhla za tržních podmínek. Nehmotným majetkem se rozumí aktiva vzniklá
27
MPO: Investiční pobídky v roce 2006 (Navštíveno dne 28.ledna 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument26332.html 28 Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 12, s. 53 29 Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 22
30
převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo patentem nechráněných technických znalostí“.30
6.1.1
Podmínky pro získání investičních pobídek Podmínky pro získání investičních pobídek lze rozdělit do dvou kategorií, a
to na všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky Za všeobecné podmínky se podle § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách považují:
zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu,
vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky,
investice do strojního zařízení musí představovat nejméně 40% pořizovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
výroba musí být šetrná k životnímu prostředí,
investice musí zahrnovat pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně ve výši 200 mil. Kč (popř. alespoň ve výši 150 mil. Kč v oblastech s více jak o 25 % vyšší než průměrnou nezaměstnaností a alespoň 100 mil. Kč v oblastech s více jak o 50 % vyšší než průměrnou nezaměstnaností), přičemž alespoň polovina minimálního limitu musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby,
výše uvedené podmínky musí být splněny do 3 let od data udělení pobídek (v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu lhůtu prodloužit až o 2 roky),
30
Pokyny k regionální podpoře pro období 2007 – 2013 (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52006XC0304(02):CS:HTML
31
pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky
Zvláštní podmínky Tyto se vztahují pouze k investičním pobídkám formou slev na daních z příjmu a hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců a jsou upraveny jednotlivých zvláštních právních předpisech. V případě slev na daních z příjmů jsou zvláštní podmínky vymezeny v § 35a odst. 2 zákona o daních z příjmů, v druhém případě, tedy při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců, jsou zvláštní podmínky upraveny v § 111 zákona o zaměstnanosti. O konkrétních podmínkách jsem se zmiňovala v kapitole věnované těmto formám investičních pobídek. Vedle všeobecných a zvláštních podmínek zákon negativně vymezuje takové oblasti, ve kterých investiční pobídky nemohou být uděleny. Ustanovení § 6 odst. 4 odkazuje na vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu č. 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky. Dle této vyhlášky nemohou být pobídky uděleny (s výjimkou hmotné podpory rekvalifikace a školení) v případě investice, jež spadá do sektorů ocelářského průmyslu, průmyslu výroby syntetických vláken nebo pokud jde o podnikatele v obtížích, kterým je takový podnikatel, který není schopen plnit svoje splatné závazky, u něhož došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně než polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota snížila o více než čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo podnikatel, který je v úpadku.31 6.1.2
Postup při žádosti o udělení investičních pobídek Podle zákona o investičních pobídkách jsou investiční pobídky přislíbeny
investorům na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Proces poskytování investičních pobídek dle zákona o investičních pobídkách se sestává ze dvou fází - jedná se o dvě samostatná správní řízení upravená v zákoně o investičních pobídkách, z nichž každé je ukončeno vydáním příslušného správního aktu. Prvním z nich je Nabídka na poskytnutí investičních pobídek dle § 4 odst. 3 31
Vyhláška 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky
32
zákona o investičních pobídkách (správní řízení je zahájeno po dni předložení návrhu na poskytnutí investičních pobídek žadatelem dle § 3 odst. 1 určenou organizací). Druhá fáze pak je ukončena vydáním Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek dle § 5 odst. 3 zákona (správní řízení počíná po předložení žádosti o příslib investičních pobídek podle § 5 odst. 1 zájemcem). Investor, který má zájem získat investiční pobídky, musí předložit tzv. záměr agentuře CzechInvest (odbor investičních pobídek, Štěpánská 15, Praha 2), jež je dle § 3 odst. 1 tzv. určenou organizací. Vzor tiskopisu, na němž má být záměr předložen, byl stanoven vyhláškou č. 108/2000 Sb. Zájemce (žadatel) v záměru musí uvést identifikační údaje osoby, plánovanou výši finančních prostředků určených na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v době realizace investiční akce, předpokládaný počáteční a konečný stav zaměstnanců, požadavky na jejich odbornou kvalifikaci a předpokládanou výši nákladů na jejich rekvalifikaci. Dále označí katastrální území, kde bude sídlo společnosti, a území, kde bude provedena investiční akce, požadavky na technické vybavení území, strojní zařízení dle kódů celního sazebníku, bližší informace o výstavbě, harmonogram investiční akce a předpokládaný termín zahájení výroby. V neposlední řadě žadatel uvede investiční pobídky, jež vyžaduje.32 Do 30ti dní od obdržení záměru vypracuje agentura CzechInvest na předložený investiční projekt posudek, který předá spolu se záměrem Ministerstvu průmyslu a obchodu. V případě, že se ve svém posudku CzechInvest vyjádří ve prospěch žadatele, připojí k posudku návrh na poskytnutí příslušných investičních pobídek (navrhne druh, výši a podmínky). V případě, že se vyjádří v neprospěch, připojí k posudku návrh na odmítnutí. Ministerstvo, které působí jako hlavní koordinátor celého procesu, posoudí záměr ve spolupráci s dalšími resorty, a to s:
Ministerstvem financí (odbor podpory podnikání) - musí vyjádřit souhlas v případě žádosti o slevu na dani
Ministerstvem práce a sociálních věcí (odbor trhu práce) - jeho souhlasu je potřeba v případě žádosti o hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace a školení zaměstnanců
32
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů
33
Ministerstvem životního prostředí (odbor strategií) – podává vyjádření k tomu, zda je investiční projekt, jež má být podpořen investičními pobídkami, šetrný k životnímu prostředí
Obcí, která se vyjadřuje v případě převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu (pozemek je v jejím vlastnictví)
Ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (odbor veřejné podpory) stanoví maximální míru veřejné podpory. 33 Jakmile má ministerstvo k dispozici veškeré souhlasy, vyjádření příslušných
subjektů, včetně rozhodnutí ÚOHS, vydá Nabídku na poskytnutí investičních pobídek, která vyjmenovává druhy a výše navrhovaných podpor včetně podmínek, za nichž ji lze čerpat, nebo vydá rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne. Na základě Nabídky může investor v 6-ti měsíční lhůtě vyjádřit svůj souhlas s ní předložením Žádosti o příslib investiční pobídky prostřednictvím agentury CzechInvest, která jeho žádost o příslib předá ministerstvu. Uvedená lhůta k podání žádosti je prekluzívní, tzn. že pokud nebude dodržena, je nezbytné celý proces opakovat znovu. Po udělení souhlasu Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věci či obce v závislosti na typu investiční pobídky dojde k vydání Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.
6.1.3
Stanovení míry veřejné podpory Vzhledem k tomu, že investiční pobídky jsou formou veřejné podpory,
postupuje se při jejich udělování v souladu s příslušnými pravidly EU platnými pro oblast veřejné podpory. Na základě těchto pravidel byla vypracována regionální mapa veřejné podpory, která stanoví maximální míru veřejné podpory v jednotlivých regionech České republiky. Dle ustanovení § 6 odst. 1 je přípustnou mírou veřejné podpory „podíl výše veřejné podpory poskytnuté formou investičních pobídek, s výjimkou investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. d), na nákladech, které mohou být podpořeny, vyjádřený v procentech“.34 Přípustnou hodnotou je pak podle druhého odstavce
33 MPO: Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR (Navštíveno dne 4. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument879.html 34 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů
34
„absolutní částka vypočtená z předpokládaných nákladů, které mohou být podpořeny, uvedených v záměru podle § 3 s ohledem na stanovenou přípustnou míru veřejné podpory“. Investor tedy může v daném regionu získat na pobídkách maximálně x % z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Kromě procentuálního vyměření maximální výše podpory je pak veřejná podpora limitována také absolutně, a to maximální fixní částkou. Ve svém souhrnu nemůže celková hodnota skutečně poskytnuté veřejné podpory překročit takto stanovenou absolutní částku veřejné podpory pro daný projekt.
6.1.4
Kontrola v rámci zákona o investičních pobídkách Kontrolní proces v systému poskytování investičních pobídek je velmi
důležitý, jelikož na základě zjištěných výsledků zajišťuje celkové zvýšení jeho efektivnosti. Kontrola sleduje dosažené konkrétní výsledky a porovnává je s výchozími podmínkami. Kontrolou uplatňování investičních pobídek se rozumí kontrola splnění
všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách
zvláštních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákonem o daních z příjmů, zákonem o zaměstnanosti aj.)
podmínek, jež jsou investorovi uloženy v Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek Kontrola přísluší různých subjektům podle toho, o jaký druh pobídky a
splnění jakých podmínek se jedná. V případě hmotné podpory vytvoření nových pracovních míst a školení a rekvalifikace nových zaměstnanců náleží kontrola Ministerstvu práce a sociálních věcí, zachování takto vytvořených pracovních míst pak kontroluje místně příslušný úřad práce. Sleva na daních a obecné podmínky související s pořizováním majetku, stejně tak jako podmínka, že alespoň 25% celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory spadá do kontrolní působnosti Ministerstva financí a územním finančním orgánům. Ministerstvo životního prostředí se podílí na kontrole v oblasti šetrnosti investiční akce k životnímu prostředí. Zbývající podmínky a náležitosti pak kontroluje Ministerstvo průmyslu a obchodu. 35
Kontrolu, jež provádí MPO a MF jsou tyto orgány povinny provést nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu, jiné podmínky jsou kontrolovány ve lhůtách kratších (každoročně podmínka stanovená v § 2 odst. 2 písm. b)) či naopak delších (pět let ode dne prvního uplatnění investiční pobídky formou slevy na dani či později, je-li je sleva stále uplatňována). V případě,
že
provedená
kontrola
zjistí
nesoulad
se
stanovenými
podmínkami, není-li financování investiční akce zahájeno do 24 měsíců ode dne doručení Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek nebo výroba není zahájena do 3 let, pozbývá Rozhodnutí o příslibu platnosti a vše co bylo formou pobídky získáno, musí investor vrátit, a to včetně příslušného penále nebo dalších sankcí podle zvláštních právních předpisů. 35
6.1.5
Novela zákona o investičních pobídkách Od 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové Pokyny k regionální podpoře na
období 2007 – 2013, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti individuálních regionálních podpor a programů regionálních podpor s vnitřním trhem. Vzhledem k tomu, že po materiální stránce dochází k určitým změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory, je nutné tyto změny oproti dosavadnímu stavu upravit v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a jeho prováděcích předpisech. Za tímto účelem připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest novelu zákona o investičních pobídkách, jež má promítnout tato nová pravidla do právního řádu. Navržená úprava a měla by přinést následující zásadní změny oproti platnému 36
stavu:
investiční pobídky by mělo být možné poskytnout vůči strojnímu zařízení, které je nové, tj. dosud neuvedené do užívání, stáří je omezeno na pět let; v návaznosti na to dojde ke zrušení nadbytečného nařízení vlády definující tzv. high-tech strojní zařízení (č. 185/2002 Sb.),
35
§ 5 odst. 5 Zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů Důvodová zpráva k zákonu, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (Navštíveno 4. února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/2005/06101_vodovazpr%E1vampo.doc 36
36
minimální investice na celém území České republiky by měla být sjednocena na částku 100 000 000 Kč a minimální investice krytá vlastním kapitálem na částku 50 000 000 Kč,
zvýšení minimálního podílu strojního zařízení na celkové hodnotě investice na 60%,
zjednodušení procesu posuzování záměrů získat investiční pobídky, odstranění nadměrné byrokratické zátěže podnikatelů (mělo by dojít k zúžení orgánů, které se k záměru vyjadřují a zároveň stanovení závazných termínů pro jejich vyjádření) Pro překlenutí období do schválení novely zákona vydalo Ministerstvo
průmyslu a obchodu Závazný postup, kterým se bude řídit po 1. lednu 2007. Podle něj budou investiční záměry předložené před 31. 12. 2006 a investiční záměry předložené mezi 1.1.2007 a dnem nabytí účinnosti novely zákona rozhodnuty dle stávajících předpisů a budou součástí národního programu regionální veřejné podpory spadající pod Nařízení Komise č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Tento přechodný režim bude oznámen Komisi na období let 2007-2008. Záměry předložené po účinnosti novely zákona budou posouzeny dle novelizovaného znění zákona a budou součástí národního programu regionální veřejné podpory, oznámeného na období 2007 až 2013. V případě neslučitelnosti národní úpravy s úpravou komunitární se vzhledem k přednosti druhé z nich bude Česká republika řídit pravidly Společenství. Z novinek, které by měla novela přinést do systému investičních pobídek je patrná snaha orientovat podporu především na vyspělé technologie, které budou vyžadovat kvalifikovanou pracovní sílu, což by byl jistě krok správným směrem.
37
7.
STRATEGICKÉ SLUŽBY A TECHNOLOGICKÁ CENTRA
Investiční pobídky na podporu investic do oblasti strategických služeb a technologických center jsou poskytovány na základě Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. Cílem tohoto programu je podpora přílivu progresivních nevýrobních technologií do oblasti informatiky a strategických služeb v České republice prostřednictvím zavádění nových aktivit s vysokým podílem přidané hodnoty a tvorby kvalifikovaných pracovních míst. Jde o trend, který se ve světě stále více prosazuje a u vyspělých států přispívá k mnohem dynamičtějšímu rozvoji těchto služeb než samotného tradičního zpracovatelského průmyslu. Jde o oblast investičních pobídek, která se vyznačuje silnými odlišnostmi od podpory v oblasti zpracovatelského průmyslu. Projekty z oblasti strategických služeb jsou v zásadě méně náročné na počáteční investice do hmotného majetku a naopak vyšší nároky jsou kladeny na kvalifikaci pracovní síly, což přenáší výdaje do této oblasti. To se samozřejmě projevuje i v právní úpravě této formy podpory. Garantem Rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb je stejně jako pro oblast zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu.
7.1
Podporované služby Rozsah služeb, jež mohou být v rámci Rámcového programu podporovány je
velmi široký. Typy podporovaných služeb jsou:37
Centra zákaznické podpory.
Call-centra, která zajišťují jak příchozí tak odchozí hovory, centra technické podpory; tato centra zajišťují obsluhu zákazníků prostřednictvím telefonu, faxu, emailu, Internetu.
37
MF: Strategické služby a technologická centra (Navštíveno 5. února 2007). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/strat_sluzby.html
38
Centra sdílených služeb.
Centralizování podpůrných procesů v podniku ze všech poboček do jednoho centra; jedná se o finance, účetnictví, lidské zdroje, marketing, informační technologie.
Centra pro vývoj software.
Vývoj nového software, nových softwarových řešení, a to zejména pro zahraniční klienty.
ICT expertní a řešitelská centra.
Implementace IT systémů v dceřiných firmách ve skupině, outsourcing řízení informačních systémů, outsourcing řízení telekomunikačních systémů.
High-tech opravárenská centra.
Centra na opravu kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a přístrojů, radiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů, zdravotnických, optických a časoměrných přístrojů; opravy letadel.
Technologická centra týkající se high-tech výrobků a technologií.
Technologickými centry se rozumí inovační aktivity společností, týkající se hightech výrobků a technologií, a které jsou úzce vázané na výrobu (samotná výroba však nespadá pod činnost technologického centra). Technologická centra se zabývají pravidelnými změnami produktů, produktových řad, výrobních procesů a technologií v takových sektorech jako letectví a kosmonautika, kancelářské a výpočetní stroje, elektronika a mikroelektronika,
telekomunikace,
farmaceutika a některé další
sektory.
7.2
Návrh nového Rámcového programu V současné době se ve schvalovacím řízení nachází Návrh nového
Rámcového programu pro nové programovací období od roku 2007, který bude reflektovat změny v evropské legislativě. Agentura CzechInvest pozastavila přijímání žádostí o podporu dle Rámcového programu služeb vyhlášeného dle usnesení vlády č. 1238/2003 s platností ode dne 28. listopadu 2006. Aktualizovaný Rámcový program především mění základní podmínky pro kvalifikaci. Podmínkami pro získání podpory jsou:
39
minimální výše investice 10 mil. Kč
minimální počet nově vytvořených míst v rozmezí od 20 do 100 míst v závislosti na typu podporované služby
splnění podmínek do tří let od Rozhodnutí o projektu
zachování investice a pracovních míst po dobu nejméně 5 let
nezahájení prací na projektu před registrací Žádosti o podporu u agentury CzechInvest
mezinárodní orientovanost projektu v případě center strategických služeb. 38 V oblasti strategických služeb a technologických center jsou pobídky
poskytovány dvojí formou, a to v podobě dotace na podnikatelskou činnost a dotace na školení a rekvalifikaci.
7.3
Dotace na podnikatelskou činnost Dotace na podnikatelskou činnost je formou podpory, jež je určena účelově, a
to k úhradě hrubých mezd zaměstnanců na nových pracovních místech (včetně povinných odvodů zaměstnavatele na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti), k nákupu materiálu, energie, zboží a služeb. Dotace se poskytuje do vyčerpání maximální míry veřejné podpory, tak jak je stanovena pro příslušnou oblast („vypočtena jako procento z dvouletých mezd vztahujících se k pracovním místům vytvořeným do tří let“39) s tím, že pro malé podnikatele se tato hodnota navyšuje o 10% a pro střední podnikatele o 20%. O tuto dotaci může žádat investor každoročně, a to v období mezi 1. lednem a 30. červnem po dobu deseti po sobě následujících kalendářních let, až do vyčerpání stropu veřejné podpory.
38
CzechInvest: Návrh nového rámcového programu pro podporu technologických center a strategických služeb (Navštíveno 10. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/centra-asluzby 39 tamtéž
40
7.4
Dotace na školení a rekvalifikaci Dle Návrhu Rámcového programu pro období 2007 – 2013 by se měla dotace
na školení a rekvalifikaci poskytovat ve výši 35% z uznatelných nákladů, a to buď za 3 roky, v případě, že bude vytvořeno méně než 100 nových pracovních míst, a za 5 let v případě vytvoření více než 100 (pro center zákaznické podpory více než 150) nových pracovních míst. V Praze je dotace snížena na 30%. Dotace je účelově určená k úhradě těchto uznatelných nákladů:
spotřeba materiálu a energie spotřebovaných na školení a rekvalifikaci
cestovné školených a rekvalifikovaných zaměstnanců
ostatní služby související se školením a rekvalifikací
osobní náklady (tedy mzdy a výdaje na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti) zaměstnanců zajišťujících školení a rekvalifikaci (instruktoři, lektoři, pedagogičtí pracovníci a další)
účetní odpisy majetku používaného ke školení a rekvalifikaci
osobní náklady školených zaměstnanců po dobu, kdy se aktivně účastní školení, a to v maximální výši součtu položek pod body 1 – 4 40
7.5
Postup při vyřizování podpory Postup při získání se velmi podobá postupu získání investičních pobídek
v oblasti zpracovatelského průmyslu. Stejně se jej účastní totožné subjekty. Nejprve musí investor (žadatel) podat vyplněný tiskopis Žádosti o poskytnutí podpory Projektu u agentury CzechInvest. CzechInvest pak na základě žádosti zpracuje do 30 dní posudek z hlediska předpokladů splnění podmínek Rámcového programu a předá jej Ministerstvu průmyslu a obchodu ve formě Podkladů pro posouzení projektu. Poté následuje připomínkovací řízení jednotlivých resortů, konkrétně jde o Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad pro veřejné informační systémy. Připomínkovací řízení zabere cca 2 – 3 měsíce. Po vyhodnocení stanovisek jednotlivých orgánů vypracuje ministerstvo návrh Rozhodnutí o podpoře
41
projektu, přičemž investor má tříměsíční lhůtu, aby vyjádřil svůj souhlas s návrhem Rozhodnutí. Akceptací návrhu investorem vydá ministerstvo oficiální rozhodnutí o podpoře projektu.
40
MF: Strategické služby a technologická centra (Navštíveno 5. února 2007). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/strat_sluzby.html
42
8.
AGENTURA CZECHINVEST A DALŠÍ ZÚČASTNĚNÉ SUBJEKTY Realizací a organizací celého systému investičních pobídek v české republice
je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu a jím založená státní agentura na podporu podnikání s názvem CzechInvest. Při procesu schvalování investičních projektů se pak v rámci připomínkovacího řízení účastní mnoho dalších orgánů, a to v závislosti o jaký typ investiční pobídky se jedná. Jsou jimi Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí (jejich souhlas je nutný před vydáním Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky), finanční úřady a úřady práce, Ministerstvo životního prostředí (podává vyjádření k šetrnosti investičního projektu k životnímu prostředí), Ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (stanoví maximální míru veřejné podpory). Nejdůležitější roli však bezpochyby hraje státní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízenou
Ministerstvu
průmyslu
a
obchodu
ČR,
„která
posiluje
konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti
výroby,
strategických
služeb
a technologických
center.
V rámci
zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí“.41 CzechInvest byl jako příspěvková organizace ministerstva průmyslu a obchodu založen v listopadu 1992. Již po dvou letech otevřel své první zahraniční zastoupení ve Velké Británii a dnes má vedle toho dalších osm poboček po celém světě: dvě v Americe, dvě v Německu a po jedné v Belgii, Číně, Francii a Japonsku. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie přibyl CzechInvestu 41
CzechInvest: O CzechInvestu (Navštíveno 18. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu
43
zvláštní zástupce v Bruselu, který má na starosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů. V roce 2004 se na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu sloučil s Agenturou pro rozvoj podnikání a Agenturou pro rozvoj průmyslu (CzechIndustry), čímž se stal zastřešujícím subjektem pro oblast podnikání. V zásadě podobnou roli jakou má agentura CzechInvest v České republice mají i subjekty v jiných zemí. Jako příklad lze zmínit „Datar“ ve Francii, „Invest in Britain“ ve Velké Británii či „Direcorate of Foreign Investment“ v Turecku. V případě české agentury CzechInvest můžeme říci, že tato zajišťuje investorům servis od A do Z. V počáteční fázi poskytuje formální poradenství k projektům, přijímá žádosti o poskytnutí investičních pobídek, vypracovává k nim posudky, pomáhá při realizaci investičního projektu (vyjednávání se státní správou, místní samosprávou a veřejnými institucemi, organizace odborných seminářů apod.). Důraz je kladen také na rozvoj a zprostředkování spolupráce investorů s domácími subdodavateli. Podporu subdodavatelů zorganizoval CzechInvest již v prosinci 2000 formou pilotního projektu „Twinning I“, projekt financovaný MPO s podporou fondu Phare,
který
byl
zaměřený
na
malé
a
střední
domácí
subdodavatele
v elektrotechnickém průmyslu. V únoru 2003 byla zahájena jeho druhá fáze, tzv. „Twinning II“, určený pro podniky z oblasti výroby automobilových a leteckých komponent a z odvětví biotechnologií a farmaceutického průmyslu. Mezi kritéria při zapojení do tohoto programu patřil např. podíl zahraničního vlastníka pod 25%, počet zaměstnanců od 50 do 250, finanční stabilita a úspěšné zkušenosti s plněním norem ISO 9000.42 V současné době CzechInvest organizuje program Rozvoje dodavatelů, jež se specializuje na oblast přesného strojírenství a informační technologie. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost českých dodavatelů, poskytnout stávajícím investorům dobré místní zdroje a zvýšit atraktivitu České republiky pro nové investory.
43
Dle CzechInvestu se účast v programu pozitivně odráží i v
ekonomických ukazatelích účastníků. V letech 2003-2005 byl u účastníků programu zaznamenán nárůst produktivity práce v průměru o 10%, nárůst tržeb v průměru o 15% a nejmarkantnější je nárůst v exportu o 40%. Od roku 2000 díky těmto programům podpořené společnosti uzavřely smlouvy za více jak 4 miliardy korun.44 42
Srholec, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Praha: Linde 2004, s. 132 CzechInvest: Program Rozvoje dodavatelů (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/program-rozvoje-dodavatelu 44 CzechInvest: Podpora podnikání a investic. Komerční příloha hospodářských novin. Září 2006.
43
44
9.
ANALÝZA UDĚLENÝCH POBÍDKOVÝCH PROJEKTU V předcházejících kapitolách jsem se věnovala především teoretickému
hledisku systému investičních pobídek, jeho právnímu rámci, podmínkám a postupu při jejich poskytování. Nyní bych se ráda přesunula k praktickému aspektu této problematiky a na základě výsledků v oblasti investičních pobídek za rok 2006 provedla rozbor systému z hlediska místa realizace projektů, průmyslových sektorů či z hlediska původu investorů.
9.1
Schválené projekty v roce 2006 V roce 2006 bylo ohlášeno celkem 176 investičních projektů, které by
v budoucnu mohly přinést investice za 114,617 miliard korun. Počet získaných projektů i objem investic byl za rok 2006 nejvyšší v historii. Oproti roku 2005 je to o 25 společností víc. V rámci projektů, které získaly investiční pobídku, by v budoucnu mohlo vzniknout 34.824 pracovních míst. Dle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana „i když se na první pohled toto číslo zdá být velikým, je zapotřebí jej zasadit do celkového kontextu. Podle kvalifikovaných odhadů se celkový objem investic do české ekonomiky v loňském roce rovnal cca 780 miliardám korun. Z toho je oněch 114 miliard, které prý přilákají vloni přislíbené investiční pobídky, pouhých 14 procent. A v předchozích letech to bylo ještě méně“45, proto nelze význam investičních pobídek pro růst české ekonomiky přeceňovat. Navíc když se podíváme na náklady, které ponese stát, tedy všichni daňoví poplatníci, nejde už o tak pozitivní informaci. Jen na školení, rekvalifikace a tvorbu pracovních míst stát v loňském roce přislíbil 1,020 miliard korun a daňové prázdniny, které získalo celkem 144 investorů, vyjdou stát na 44,6 miliard. Na druhé straně o něco lepší zprávou je skutečnost, že celkem 47 investorů, tedy více než jedna čtvrtina všech projektů, pochází z České republiky. V patnáctileté historii agentury CzechInvest to bylo poprvé, kdy největší podíl úspěšných projektů patřil firmám z ČR.46
45
MPO: Investiční pobídky v roce 2006 a snižování administrativní zátěže podnikatelů (Navštíveno dne 28. ledna 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument26332.html 46 2006: Nejvíc investičních projektů je z České republiky (Navštíveno dne 5. února 2007). Dostupné http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/2006-nejvic-investicnich-projektu-zz: cr/1000497/43027/
45
9.2
Přehled investic v jednotlivých regionech Nejvíc investičních projektů, celkem 38 směřovalo v loňském roce do
Moravskoslezského kraje (21,6% z celkového počtu projektů), který zároveň přilákal i největší objem investic - 54,158 miliard korun a může se těšit nejvyšším počtem nově vytvořených pracovních míst – 9 327, což tvoří 28 % z celkového počtu nově vytvořených míst. Druhý nejatraktivnější byl pro investory Ústecký kraj (19,3%) s 35 projekty v celkové výši 16,252 miliard korun a 8 134 pracovními místy. Právě Moravskoslezský a Ústecký kraj patří mezi oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a
stupněm
urbanizace,
restrukturalizací
a
jejichž
poklesem,
průmyslová spojeným
základna
prochází
s nadprůměrnou
výraznou
nezaměstnaností.
Ústeckému kraji napomáhá k přílivu investičních projektů jistě také výhodná geografická poloha mezi Prahou a Německem a relativně dobrá úroveň dopravní infrastruktury. Severní Morava pak těží ze své výhodné polohy vůči Polsku. Oba regiony pak mají značnou hustotu osídlení, což pro příchozí investory znamená bohatou základnu pracovní síly.47 Třetím nejúspěšnějším krajem, jak je patrné z názorné tabulky na následující straně, byl Jihomoravský s 23 projekty za 4,733 miliardy korun. Celkový počet vytvořených pracovních míst se zde vyšplhal na 3 116. Zejména Brno je dlouhodobě úspěšné v získávání investic ze sektoru elektroniky a přesného strojírenství, v posledních letech se tu ale koncentruje také řada významných výzkumných a vývojových aktivit. Své plány založit tu technologické centrum nebo centrum sdílených služeb oznámilo v roce 2006 sedm společností z celkových 11 v celém kraji. Hlavní město Praha se v pomyslném žebříčku úspěšnosti umístilo až na čtvrtém místě s 15 projekty za 2 197 miliard korun, avšak s velkým počtem nově vytvořených pracovních míst. Mezi regiony s nejmenším počtem investičních projektů pak patří Jihočeský, Karlovarský a Královéhradecký kraj.
47
MPO: Investiční pobídky v roce 2006 (Navštíveno dne 28. ledna 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument26332.html
46
Tab: Počet projektů podle jednotlivých regionů v roce 2006.48 38 34 23
9.3
4
4
3
3
Liberecký kraj
Karlovarský kraj
Královéhradecký kraj
7
Kraj Vysočina
8
Pardubický kraj
8
Zlínský kraj
8
Olomoucký kraj
10
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Hl. m. Praha
Jihomoravský kraj
Ústecký kraj
11
Jihočeský kraj
15
Moravskoslezský kraj
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Přehled investic podle průmyslových sektorů Nejvíce projektů bylo v roce 2006 situováno do odvětví strojírenského a
kovozpracujícího (celkem 28 projektů), avšak ve srovnání s jinými odvětvími došlo k vytvoření minimálního počtu pracovních míst (2 332) a i vynaložená investice nebyla v porovnání s ostatními odvětvími nejvyšší (10,491 miliard korun). Vedle toho 25 projektů do automobilového průmyslu, jež vytvořilo celkem 9 692 pracovních míst, představuje pokračující dominantní postavení automobilového průmyslu v národním hospodářství (celková výše investice se vyšplhala na neuvěřitelných 55,580 miliard korun). Obrovský počet pracovních míst bylo vytvořeno pouze 11 projekty v oblasti elektronického a elektrotechnického průmyslu. Zajímavou skutečností je počet pracovních míst v poměru k relativně malému počtu investičních projektů, jež byl vytvořen také v oblasti sdílených služeb (4 340 pracovních míst na pouze 9 projektů) či informačních technologií (2 993 pracovních míst na 17 projektů). Jde o oblasti, které kladou velké nároky na kvalifikaci pracovní síly, s čímž jsou spojené také velké výdaje v této oblasti. Trend výrazného posilování investování do oblasti strategických služeb podtrhuje také fakt, že z celkového počtu 176 projektů podpořených systémem investičních pobídek tvořily celou jednu čtvrtinu právě projekty z oblasti strategických služeb (za rok 2006 jich bylo celkem 44, z čehož 14 do technologických center a 30 do oblasti sdílených služeb).
48
MPO: Investiční pobídky v roce 2006 (Navštíveno dne 28. ledna 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument26332.html
47
Tab. Počet projektů v jednotlivých sektorech v roce 2006.49 Počet projektů v jednotlivých sektorech v roce 2006
ostatní 16% strojírenský, kovozpracující 17%
opravárenská a technologická centra 10%
9.4
automobilový biotechnologický, 14% medicinská technika 2% centrum sdílených služeb 5% dřevozpracující, papírenský, tiskařský 6% elektronický a elektrotechnický chemický, 6% informační plastikářský, gumárenský technologie 14% 10%
Přehled investic podle země původu investora Z pohledu počtu podpořených projektů, jak je viditelné z následujícího grafu,
v loňském roce jednoznačně zvítězila Česká republika, jelikož celkem bylo podpořeno 47 domácích investorů, což představuje více než jednu čtvrtinu z celkové počtu projektů. Domácí společnosti investovaly celkem 21,196 miliard, avšak vytvořilo dohromady pouze 5 420 nových pracovních míst, v průměru tedy bylo vytvořeno 115 míst na jeden podpořený projekt. Oproti tomu 10 investorů z Jižní Koreje celkem přineslo investici ve výši 42,144 miliard a vytvořilo celkem 6 316 nových pracovních míst, což je v průměru 631 pracovních míst na jeden podpořený projekt, tedy téměř šestkrát víc než je tomu u domácích projektů. Na tomto vysokém čísle má zcela určitě především zásluhu investice Jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích ve výši 29 miliard korun. Dalším velkým investorem, jež vytvoří s pouze 11 projekty celkem 4 861 pracovních míst je Japonsko. Tradičními investory v České republice, kteří se v pomyslném žebříčku umístili na dalších místech pak je Německo (31 projektů, 3 873 vytvořených pracovních míst, celková výše investice 9,910 miliard), Spojené státy americké (16 podpořených projektů, 4 635 pracovních míst a 4,826 miliard korun) a dále Rakousko, Švýcarsko, Itálie a další. Tab: Přehled investic podle zemí původu investora za rok 2006. 50
49
tamtéž
48
Přehled investic podle zemí původu za rok 2006
USA 9%
Belgie, ostatní Lucembursko 2% 2%
Česká republika 26%
Tchaj-wan, Čína 3% Dánsko, Finsko, Rakousko, Švédsko Švýcarsko 4% 7% Francie Německo 3% 18% Irsko, Velká Nizozemsko Itálie, Kypr, Británie 2% Jižní KoreaJaponsko 6% Španělsko 6% 6% 6%
50
tamtéž
49
10.
VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA VYBRANÉ SKUTEČNOSTI V následující části mé diplomové práce bych se ráda pokusila o analýzu vlivu
systému investičních pobídek na vybrané ekonomické skutečnosti, konkrétně na hrubý domácí produkt a nezaměstnanost. V závěru této kapitoly bych ráda poukázala na eventuální souvislost udělování investičních pobídek s poklesem živnostníků v České republice.
10.1
Vliv investičních pobídek na HDP HDP, tj. hrubý domácí produkt představuje celkovou peněžní hodnotu statků
a služeb vytvořenou za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky. Časovým obdobím bývá obvykle rok.51 HDP je možné vypočítat třemi různými metodami: podle výrobkové metody (někdy také označována jako metoda zbožová či produktová) je HDP součtem všech přidaných hodnot na daném území za dané období. Protože výdaj za zboží odpovídá ceně tohoto zboží (tzn. součtu přidaných hodnot), lze produkt měřit také jako součet výdajů. Na tom je založena tzv. výdajová metoda. Do tohoto součtu se započítávají pouze finální výrobky, tzn. takové, které již nejsou vstupem další výroby (nebudou v přidané hodnotě jiného zboží). Poslední, tzv. důchodová metoda je založena na skutečnosti, že každý výdaj v ekonomice je něčím důchodem (příjmem), můžeme produkt vyjádřit jako součet důchodů (nepočítáme-li daně). Podíl přidané hodnoty pobídkových firem na HDP České republiky v běžných cenách v období 1999 až 2005 neustále roste a pohybuje se v rozmezí 2,2% až 3,3%, přičemž podíl přidané hodnoty pobídkových firem na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu ve stejném období má taktéž rostoucí tendenci a dosahuje hodnot v rozmezí 10,5% až 14,8%.52 Je zřejmé, že vliv pobídkových firem na HDP ČR a zejména na přidanou hodnotu zpracovatelského průmyslu je významný. Avšak měřit přínos investičních pobídek pouze na základě HDP není zcela objektivní a je třeba vzít v potaz také HNP, tj. hrubý národní produkt. Ten 51
Wikipedie: Hrubý domácí produkt (Navštíveno 2. března 2007). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HDP 52 MPO: Analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky (Navštíveno 27.února 2007). Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/26084/25895/289827/priloha001.pdf
50
představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině).53 Podle Pavla Kohouta54 je totiž HDP ovlivněno výší FDI (přímé zahraniční investice, pozn. autorky), zatímco v HNP
obsaženy nejsou. Jenže HNP se v České republice
prakticky neměří a růst ekonomiky se udává jen jako růst tempa HDP. Kohout tvrdí, že kdyby se použil ukazatel HNP, vyšlo by možná dokonce najevo, že skutečný růst české ekonomiky v letech 2000 - 2005 byl citelně pomalejší než růst HDP a že český HNP spíše stagnuje.
10.2
Vliv investičních pobídek na nezaměstnanost Jedním z cílů poskytování investičních pobídek je snaha napomoci rozvoji
problematických regionů, které jsou často charakterizovány jako oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Účinky systému investičních pobídek z hlediska trhu práce můžeme rozdělit na přímé a nepřímé. Přímým efektem je vytváření nových pracovních míst v rámci realizace jednotlivých investičních projektů. Nepřímým efektem pak rozumíme vytváření nepřímých pracovních míst, tedy tzv. vyvolaných pracovních míst, jež vznikají u subdodavatelů z důvodu zvýšení poptávky po materiálech, komponentech, službách apod. Tento efekt je navíc v České republice podpořen programem podpory subdodavatelů pod záštitou agentury CzechInvest. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu nelze počet nepřímo vytvořených pracovních míst kvantifikovat, ale odhaduje se, že v souvislosti se vznikem jednoho přímého pracovního místa dojde k vytvoření jednoho místa nepřímého.55 To by znamenalo, že například díky projektům, jež byly schváleny v roce 2006, které by měly v budoucnu vytvořit 34.824 pracovních míst, by dále mohl vzniknout až stejný počet míst vyvolaných, tj. celkem 69,648 pracovních míst celkem. A když vezmeme v potaz počet pracovních míst, jež měly být vytvořeny díky přislíbeným investičním pobídkám od dubna 1998 do konce prosince 2006, jsou tato čísla obrovská. Za
53
Wikipedie: Hrubý národní produkt (Navštíveno 2. března 2007). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/HNP 54 Pavel Kohout, analytik PPF, viz. Plischke, S. Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere? (Navštíveno 16. února 2007). Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?NewsID=4144 55 MPO: Analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky (Navštíveno 27.února 2007). Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/26084/25895/289827/priloha001.pdf
51
uplynulých téměř 9 let šlo o 93.964 nově vytvořených míst, celkem tedy 187.928 pracovních míst. Podle analýzy MPO je rozdíl mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a alternativní mírou nezaměstnanosti, která by tu byla v případě, že by neexistovaly pobídkové projekty v průměru 0,2%, což představuje nezanedbatelný potenciál na snížení nezaměstnanosti. Nedostatkem této studie je však skutečnost, že vychází z předpokladu, že všechna nově vytvořená pracovní místa by byla zaplněna z řad nezaměstnaných, což neodpovídá realitě. Většina ekonomů se shoduje, že i přes vysoké číslo uváděné ve spojitosti s pobídkami nezaměstnanost v Česku neklesá. Naopak. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, od roku 2000, kdy byl ucelený systém udělování investičních pobídek zaveden, lidí bez práce přibylo.56 Mnoho pracovních míst ubylo zejména v důsledku omezení nebo ukončení výroby konkurence příchozích investorů.
Podle Josefa Šímy57 také mnoho pracovních míst zanikne tím, že výdaje na pobídky stát vybere na daních. „Vláda tak zničí mnoho pracovních míst, které by vznikly, kdyby firmy měly možnost peněžní prostředky utratit, nikoli je zaplatit na daních“.58 Investiční pobídky jsou také podle některých hlavním důvodem klesajícího 56
tamtéž Josef Šíma, vedoucí katedry hospodářské politiky Vysoké školy ekonomické v Praze 58 Investiční pobídky – terno hlavně pro politiky (Navštíveno dne 5. února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/terno-hlavne-pro-politiky/1000497/40056/ 57
52
počtu živnostníků. Jejich počet se podle statistik České správy sociálního zabezpečení za poslední dva roky snížil o více než 80 tisíc (viz. dále) Mezi neviditelné efekty pobídek patří i přetahování kvalifikovaných zaměstnanců. "Pokud někdo dostane prostředky na vytvoření nového pracovního místa, může zákonitě nabídnout lepší pracovní podmínky," říká Jaromír Drábek.59 Na vlastní kůži si tento efekt vyzkoušela společnost Koh-i-noor, která vyrábí v Českých Budějovicích kancelářské potřeby. V Českém Krumlově začala vyrábět podobný sortiment německá společnost Schwan-Stabilo, jež na svůj investiční projekt získala investiční pobídky v celkové výši 265,78 mil. Kč. Znamenalo to částečný odliv kvalifikovaných pracovních sil v řádu desítek. Došlo také ke zvýšení tlaku na mzdové náklady díky vyšší poptávce po specializovaných pozicích, neboť v tom je německá společnost přímým konkurentem Koh-i-nooru.60 Osobně si myslím, že pozitivní vliv investičních pobídek na nezaměstnanost je značně přeceněný. Problém vysokého počtu lidí bez práce nelze řešit státní podporou investorům. Ten je způsoben především vysokými náklady na zaměstnance, špatným zákoníkem práce či stanovením minimální mzdy. Ekonomie totiž říká, že neexistuje nedostatek pracovních míst, ale vysoká cena práce znemožňuje podnikatelům lidi zaměstnat.61
10.3
Vliv investičních pobídek na úbyt živnostníků V následujících řádcích bych se ráda věnovala možné souvislosti mezi růstem
projektů podpořených investičními pobídkami a klesajícím počtem drobných podnikatelů. Neodvážím si tvrdit, že trend úbytku českých podnikatelů je zapříčiněn právě růstem velkých investičních projektů, ale domnívám se, že eventuelní souvislost je více než zajímavá. Jak jsme mohli vidět v předcházejících kapitolách, rok od roku roste počet investičních pobídkových projektů. Podle představitelů vlády a agentury CzechInvest je celkový nárůst počtu zprostředkovaných projektů pozitivním signálem o stavu
59
Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory, viz. tamtéž Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Praha: Linde 2003, s. 14 61 Investiční pobídky – terno hlavně pro politiky (Navštíveno dne 5. února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/terno-hlavne-pro-politiky/1000497/40056/ 60
53
českého
podnikatelského
prostředí.
Avšak
na
druhé
straně
se
v oblasti
živnostenského podnikání vyskytují následující znepokojující informace:
Od roku 2003 opustilo podnikání skoro 90 tisíc OSVČ, jejich počet klesl z 998 520 na 910 829, jde tedy téměř o každého desátého.
Mezi lety 2002 a 2005 vzrostl počet ukončených registrací k dani z příjmů fyzických osob z 23 230 na 35 552 a zároveň klesl počet nových registraci ze 77 671 na 53 250.
Zatímco na konci roku 2003 dosahoval podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti 17,20%, na konci roku 2005 to bylo už pouze 15,80%
Podle databáze Creditinfo Firemní Monitor, údajně nejkomplexnější databáze českých společností dostupné na našem trhu, loni vzniklo 53 496 nových společností. Oproti roku 2004, kdy se jich zaregistrovalo 83 922, tak jde o více než třetinový propad. Současně je to nejnižší stav za posledních pět let.62 Co stojí za takovým masivním úbytkem živnostníků? Podle Sdružení
podnikatelů a živnostníků je to především dlouhá doba potřebná na založení společnosti, zavedení minimálního základu daně z příjmů v roce 2004 v rámci reformy veřejných financí, neustále se zvyšující minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního a zdravotního pojištění, zatím oddálená hrozba vyplácet nemocenskou svým zaměstnancům prvních 14 dní či špatná vymahatelnost práva, nepřehledná legislativa a neustálý strach z pokut.63 Vliv investičních pobídek rozhodně není jednoznačný. Každopádně by ale stálo za zvážení použít prostředky, které se na ně vydávají, jinak a jednodušeji. Proč nesnížit daně všem podnikatelům? Nízké daně, jasná legislativa a malá administrativní náročnost podnikání by nejenže ulevila malým českým podnikům, ale zajisté přilákala i velké zahraniční společnosti.
62
Plischke,S. Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere? (Navštíveno 16. února 2007). Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?newsid=4144 63 Chytilová, D. Státem ohrožený druh? Živnostník (Navštíveno dne 1. března 2007). Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?IDP=1&NewsID=4087
54
10.4
Vliv investičních pobídek na investiční rozhodování Investiční pobídky jsou důležitým lokalizačním faktorem pro investice,
nikoliv však nejvýznamnějším. Podle průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers investoři označili za hlavní lokalizační faktory cenu pracovní síly, vzdělanost a kvalifikaci pracovní síly, investiční pobídky a geografickou polohu. Další faktory, jako je makroekonomická a politická stabilita, jsou podmínkami zcela nezbytnými a bez nich by Česká republika nebyla vůbec zvažována. Podle Srholce, je nejprve vždy hodnocena obecná stabilita země a faktická proveditelnost investice v daném technicko-sociálně-kulturním prostředí. Zvažují se tedy takové otázky, zda hrozí fyzické zničení (válka) či vyvlastnění investice, míra vynutitelnosti vlastnických práv, míra korupce, dostupnost potřebné infrastruktury a výrobních vstupů (spolehlivá dodávka elektrického proudu, dopravní obslužnost či pracovní síla v potřebné struktuře apod.). Po vyřazení takových míst, jež nesplňují tyto nezbytné podmínky, následuje hodnocení tržních ekonomických faktorů jako je mzdová hladina, dopravní náklady apod. Investiční pobídky tak hrají roli až ve finální fázi, kdy se investor rozhoduje mezi dvěma až třemi konkrétními lokalitami, které mají velmi podobné podmínky.64 Avšak investiční pobídky je třeba vnímat v prostředí globální ekonomiky, kde jsou nedílnou součástí tržního prostředí. Je to právě skutečnost, že podmínky všech středoevropských ekonomik se v zásadě neliší, která způsobuje, že jednotlivé státy jsou vlastně nuceny investiční pobídky poskytovat. Jde o velmi problematický mechanismus a o jakýsi začarovaný kruh, kdy se státy mezi sebou předhánějí v tom, kdo danou investici získá. Někteří autoři tento problém nazývají problém „vězňova dilematu“.65 I představitelé agentury CzechIvnest přiznávají, že „pokud by IP na světě vůbec neexistovaly, pak by si ČR vedla velmi dobře. Komparativní výhody, kterými disponujeme, jako například geografická poloha, kvalita pracovní síly, vzdělávací systém, by vedly k tomu, že bychom zcela přirozeně byli lídrem v oblasti PZI. Realita však je a bude zcela jiná, a proto nemá cenu se touto hypotézou zabývat. Přínosy PZI pro hostující ekonomiky jsou tak výrazné a poskytování IP tak nezbytné, že všechny pokusy limitovat IP na půdě WTO dosud zkrachovaly. A to už vůbec
64
Srholec, M. Přímé zahraniční investice v České republice – Teorie a praxe v mezinárodním srovnávání. Praha: Linde 2004, s. 136 65 tamtéž
55
nemluvím o jejich zrušení.“66 S tímto však zásadně nesouhlasí ekonomové a za příklad dávají Estonsko, které přestože neposkytuje téměř žádné výhody velkým investorům, nemá o zahraniční investice nouzi a například v roce 2004 předstihlo Českou republiku v objemu zahraničních investic – zatímco na jednoho Estonce připadal celkový objem investic v hodnotě 5 164 EUR, na jednoho Čecha to bylo jen 3 979 EUR.67 Vysokého přílivu přímých zahraničních investic dosáhlo Estonsko, podobně jako například Hong-Kong, díky obecně nízké míře zdanění kapitálu, jelikož toto přirozeně vytváří příznivější prostředí pro příliv zahraničních investic.
66
Jahn, M: Investiční pobídky – nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR (Navštíveno dne 10. února 2007). Dostupné z: http://www.econ.muni.cz/~zidek/Jahn.htm 67 Investiční pobídky – terno hlavně pro politiky (Navštíveno dne 5. února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/terno-hlavne-pro-politiky/1000497/40056/
56
11.
ZÁVĚR Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších
předpisů, jenž zavedl ucelený systém investičních pobídek v České republice představuje přehledný právní rámec poskytování investičních pobídek a přispívá k vytvoření důvěryhodného prostředí pro domácí i zahraniční investory. V kontextu komunitárního práva je zákon o investičních pobídkách uceleným programem poskytování veřejné podpory v regionech, kde je možné udělit veřejnou podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o založení Evropských společenství,
a to
v souladu
s Pravidly
pro
národní
regionální
podporu
a Multisektorálním rámcem pro regionální podporu velkým investičním projektům, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti regionálních podpor a národních programů regionálních podpor se společným trhem. Přímo na základě zákona je proto možné poskytovat veřejnou podporu bez nutnosti schvalování jednotlivých případů veřejné podpory Evropskou komisí, protože veřejná podpora poskytovaná za podmínek zákona o investičních pobídkách je automaticky považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem. Zavedením systému a souvisejících programů došlo v České republice k výraznému zlepšení investičního prostředí a k následnému přílivu zahraničních investic. Česká republika se tak jako jediná z nových členských států dostala mezi dvacet největších světových příjemců přímých zahraničních investic.68 Rovněž se zvýšila konkurenceschopnost České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států. Zlepšuje se také struktura investic, objevuje se stále více projektů v přesném strojírenství, farmacii, elektrotechnice nebo zdravotnickém průmyslu a především stále více investorů připojuje k montážním závodům také výzkumná a vývojová centra. Celý systém investičních pobídek má neustále výrazný vliv na hospodářství České republiky, podporuje hospodářské oživení a napomáhá státní aktivní politice zaměstnanosti. Avšak význam investičních pobídek nelze přeceňovat. Podle četných odpůrců pobídkového systému představuje tento typ podpory zbytečnou zátěž veřejných rozpočtů spočívající ve vydávání finančních prostředků novým investorům, ať již 68
Přímé zahraniční investice do rozvinutých ekonomik prudce vzrostly, čr upevnila svou pozici (navštíveno dne 5. Února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rijen-2006/pzi-dorozvinutych-ekonomik-vzrostly/1001595/41907/
57
formou dotací na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikaci či poskytováním pozemků vybavených nezbytnou infrastrukturou za symbolickou cenu nebo nevybráním finančních prostředků z důvodu uplatňovaných daňových úlev. Rovněž je často upozorňováno na skutečnost, že základem pro rozhodování společnosti o umístění nové investice nejsou v prvé řadě poskytované investiční pobídky, ale především poloha země, politická a ekonomická stabilita, úroveň infrastruktury, dostupnost a cena pracovní síly či úroveň podnikatelského prostředí. Investiční pobídky tak hrají roli až ve finální fázi, kdy se investor rozhoduje mezi dvěma až třemi konkrétními lokalitami, které mají velmi podobné podmínky. Mnohdy jsou rovněž opomíjeny efekty investičních pobídek, jež nejsou tolik viditelné jako prezentované pozitivní přínosy. Na mysli mám především přetahování kvalifikovaných pracovníků od společností, které nebyly podpořeny investičními pobídkami a tím pádem nemohou poskytnout srovnatelné podmínky svým zaměstnancům či přímo zánik nezanedbatelného počtu pracovních míst v důsledku omezení nebo ukončení výroby u konkurenčních společností. Další pracovní místa také zaniknou v důsledku toho, že výdaje na pobídky stát vybere na daních. V současné situaci jsou investiční pobídky, dle mého názoru, jakýmsi nutným zlem. Okolní státy, které jsou v oblasti lákání zahraničních investorů přímými konkurenty České republiky, poskytují investiční pobídky ve stejné či vyšší míře. Dochází tak k předhánění států v tom, kdo danou investici získá a vzhledem k této skutečnosti ke zvyšování pobídek víc než by mohlo být výhodné. Pokud tedy chceme obstát v mezinárodním kontextu, musíme používat nástroje, které používají i ostatní. Je třeba si však uvědomit, že investiční pobídky nepředstavují žádné dogma a stejně tak jako ekonomika či politické prostředí se mohou měnit i ony. Situace, která v České republice panovala na konci 90.let jistě vyžadovala jiné nástroje hospodářské politiky, než je tomu o téměř desetiletí později. Dle mého názoru by měřítkem úspěchu státní agentury CzechIvnest neměla být hodnota přilákaných investic a počet vytvořených pracovních míst, ale spíše skutečná technologická a kvalifikační úroveň investice. Proto by bylo dobré přesunout těžiště systému investičních pobídek k podporám, zaměřeným na technologicky náročné postupy a například zabudovat do investičních pobídek podmínku výdajů na výzkum a vývoj. Zavedení pobídek pro tzv. strategické služby a technologická centra Rámcovým programem je z tohoto pohledu kroky správným směrem. Hlavní otázkou tedy není 58
zda investiční pobídky „ano či ne“, ale spíše „kdy, pro koho, za jakých podmínek a v jakém rozsahu“. Otázkou však zůstává, nakolik jsou investiční pobídky dlouhodobým řešením podpory podnikatelského prostředí. Osobně se domnívám, že nastolený systém poskytování investičních pobídek je spíše plavbou po povrchu, která stojí daňové poplatníky nemalé částky a výsledný efekt neodpovídá počátečním nákladům. Přitom nejlevnější investiční pobídkou by mohla být obecně nízká daňová zátěž všech subjektů, odstranění maximálního počtu regulačních opatření a k práci motivující sociální politika státu.
59
12.
RÉSUMÉ Les stimulants d’investissement représentent un des moyens de la politique économique de l’Etat. Il s’agit des avantages proposés aux investisseurs par l’Etat dans le but de les pousser à investir dans „les régions difficiles“, ça veut dire les régions avec le taux de chômage élevé ou le bas niveau de vie. En République tchèque, le gouvernement a commencé à allouer les stimulants d’investissements en 1998 par l’intermédiaire des projet pilotes et en 2000 le système cohérent a été adopté sous forme de la Loi 72/2000 du Rec. sur les stimulants d’investissements. Depuis, quelques novelisation ont été adopté, surtout en liaison avec l’entrée de la République tchèque en Union européenne. Comme les stimulants d´investissement représentent une des formes de la subvention publique, ils sont soumis à la législation européenne correspondante. Dans le domaine du droit primaire, la problématique est gérée par l’art. 87 du Traité instituant l’Union européenne qui interdit toute forme de subvention publique qui pourrait altérer la compétition entre les Etats membres. Le même article détermine les exceptions de cette interdiction en définissant les régions en difficultés dans lesquelles la subvention publique est autorisée. Dans la domaine du droit secondaire, la Commission a publié les Règles applicables aux subventions nationales régionales qui définissent les règles détaillées que la Commission utilise pour juger la conformité des subventions allouées avec la compétition interétatiques ainsi que les Cartes de la subvention régionale qui impose les limites de la subvention (en % du total de l’investissement). Le Cadre multisectoriel s’applique au niveau européen aux grands projets d’investissements et introduit l’accord obligatoire de la Commission pour les projets de valeur supérieure à 100 millions d’euro. Dans le cadre de la législation nationale, la problématique est donc gérée par la loi No. 72/2000 du Rec. sur les stimulants d’investissements, ensuite la loi No. 586/1992 du Rec. sur l’impôt sur le revenu, la loi No. 435/2004 du Rec. sur l’emploi, loi No. 215/2004 du Rec. sur les subventions publiques et autres. Conformément à la législation tchèque il existe cinq types de stimulants d’investissements : la réduction d’impôt, le transfert des fonds techniquement aménagés pour les prix avantagés, la subvention des emplois nouvellement créées, la
60
subvention de la requalification des employés et le transfert des fonds d’après la législation spéciale. La Loi sur les stimulants d’investissements détermine les conditions générales pour obtenir la subvention, comme par exemple le taux minimal d’investissement de 200 millions de CZK, l’investissement dans les mécanismes d’au moins 40% du total d’investissement, la parcimonie envers l’environnement etc. Toutes ces conditions doivent être remplies dans le délai de trois ans de la date d’obtention de la subvention. Les conditions spéciales sont déterminées par les autres lois relatives à tel type de subvention (la loi sur l’impôt sur le revenu dans le cas de la subvention sous forme de réduction sur l’impôt par exemple). Le processus de l’allocation de la subvention est rédigé aussi par la même loi et le rôle dominant est confié a l’agence d’Etat CzechInvest qui est chargée de recevoir les demandes de la subvention à laquelle elle rédige un compte-rendu à toutes les demandes. Les stimulants d’investissements peuvent être alloués après la décision du Ministère du commerce et de l’Industrie et l’accord des ministères concernés. Dans le cas du non-accomplissement des conditions définies par la loi ou dans la décision de l’allocation de la subvention, l’investisseur est obligé de rendre tout ce qu’il a reçu, les pénalités et les sanctions inclues. Le système des stimulants d´investissement représente sûrement un moyen important pour attirer les investisseurs étrangers mais son rôle est à mon avis assez surestimé. Le taux de chômage ne diminue pas, les stimulants coûtent assez cher aux concurrents nationaux qui sont obligés de payer des impôts très élevés pour assurer la politique économique de l’Etat. D’après moi, le taux d’impôt général moins élevé, la législation claire et le système social moins avantageux aux chômeurs ferait mieux de la République tchèque un pays attirant pour les entrepreneurs tchèques ainsi que pour les investisseurs étrangers.
61
PouŽitÁ literatura 12.1
Monografie 1. Boněk, V. a kol. Lexikon Daňové pojmy. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch – Sagit, 2001. ISBN 80-7208-265-5 2. Bordás, Jahn, Žigič: Role zahraničních investic v ČR. Česká společnost ekonomická Praha. 2001. 3. Holman, R.: Ekonomie. C. H. BECK Praha. 2002. ISBN 80-7179681-6 4. Kincl, M. Investiční pobídky jako forma veřejné podpory. Linde Praha. 2003. ISBN 80-86131-48-3 5. Kincl, M. a kol.: Právní úprava veřejné podpory v České republice. Linde Praha. 2001. ISBN 80-86131-28-9 6. Kincl, M.: Veřejná podpora v Evropské unii. BOVA POLYGON Praha. 2004. ISBN 80-7273-097-5 7. Srholec, M.: Přímé zahraniční investice v České republice – Teorie a praxe v mezinárodním srovnávání. Linde Praha. 2004. ISBN 8086131-52-1 8. Synek, M. : Manažerská ekonomika. Grada Publishing Praha. 2003. ISBN 80-247-0515-X
12.2
Články 1. CzechInvest: Podpora podnikání a investic. Komerční příloha hospodářských novin. Září 2006. 2. 2006: Nejvíc investičních projektů je z České republiky (Navštíveno dne 5. února 2007). Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/investicni-pobidky/2006-nejvicinvesticnich-projektu-z-cr/1000497/43027/ 3. Investiční pobídky v České republice. Daňová a hospodářská kartotéka. č. 12/2003 4. Duda, M. Evropská Komise mění pravidla veřejné regionální podpory pro léta 2007 – 2013. Dotační věstník č. 6. CEBRE – Česká
62
podnikatelská reprezentace při EU (Navštíveno 22.2.2007). Dostupné z: http://www.cebre.cz/cz/publikace-a-tiskove-zpravy/akce-46/ 5. Jahn, M. Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR. Seminář CEP (navštíveno 10. února 2007). Dostupné z http://www.econ.muni.cz/~zidek/Jahn.htm 6. Komise zveřejnila mapu regionální podpory pro ČR na období 2007 – 2013 (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z http://www.euractiv.cz/cl/27/3134/Komise-zverejnila-mapuregionalni-podpory-pro-CR-na-obdobi-2007-%E2%80%93-2013 7. Plischke, S. Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere? (Navštíveno 16. února 2007). Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?NewsID=4144 8. Chytilová, D. Státem ohrožený druh? Živnostník (Navštíveno dne 1. března 2007). Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?IDP=1&NewsID=4087
12.3
Internetové stránky 1. CzechInvest: Maximální intenzita veřejné podpory (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/maximalnipodpora 2. CzechInvest: Návrh nového rámcového programu pro podporu technologických center a strategických služeb (Navštíveno 10. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/centra-a-sluzby 3. CzechInvest: Zpracovatelský průmysl (Navštíveno 16. února 2007). Dostupný z http://www.czechinvest.org/zpracovatelsky-prumysl 4. CzechInvest: O CzechInvestu (Navštíveno 18. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/o-czechinvestu 5. CzechInvest: Program Rozvoje dodavatelů (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://www.czechinvest.org/program-rozvojedodavatelu 6. Ministersto Financí: Investiční pobídky v České republice (Navštíveno dne 29.1.2007). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/inv_pob_vyvoj.html 63
7. Ministestvo Financí: Metodická pomůcka (Navštíveno dne 4.2.2007). Dostupné z. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/rozvoj_trhu_12348.html ?vd=1 8. Ministestvo Financí : Strategické služby a technologická centra (Navštíveno dne 5.2.2007). Dostpuné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/strat_sluzby.html 9. Ministerstvo Financí: Zpracovatelský průmysl (Navštíveno dne 5.2.2007). Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/zprac_prumysl.html 10. Kavka, M. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Obecné informace o systému investičních pobídek v ČR (Navštíveno dne 4.2.2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument879.html 11. MPO: Vyhodnocení systému investičních pobídek (Navštíveno 4. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument18489.html 12. MPO: Investiční pobídky v roce 2006 a snižování administrativní zátěže podnikatelů (Navštíveno dne 28. ledna 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument26332.html 13. MPO: Analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky (Navštíveno 27.února 2007). Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/26084/25895/289827/priloha001.pdf 14. Ministerstvo vnitra: Veřejná podpora formou převodu pozemků územně samosprávných celků a obcí po vstupu ČR do EU (Navštíveno dne 22.2.2007). Dostupné z: http://www.mvcr.cz/reforma/zpravy/2005/metod_1.html 15. Wikipedie: Hrubý domácí produkt, Hrubý národní produkt (Navštíveno 2. března 2007). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki
12.4
Právní předpisy 1. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů 2. Smlouva o založení ES
64
3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, 5. Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek 6. Nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky 7. Vyhláška 250/2004 Sb., kterou se stanoví sektory, v nichž nemohou být uděleny investiční pobídky 8. Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12.ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis (Navštíveno 24. února 2007). Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument10833.html 9. Doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků (Navštíveno 22.února 2007). Dostupné z http://www.eur-lex.europa.eu/ 10. Multisektorální rámec pro regionální pomoc velkým investičním projektům
(Navštíveno
24.
února
2007).
Dostupné
z:
http://www.mpo.cz/dokument10833.html 11. Guidelines for national regional aid for 2007 – 2013 (Navštíveno 10. února 2007) Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52006XC0304 (02):EN:NOT#top 12. Pokyny k regionální podpoře pro období 2007 – 2013 (Navštíveno 17. února 2007). Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52006XC0304 (02):CS:HTML
65
66