ãíslo 11-12/2007, roãník 12 V˘sledky tûÏby uhlí za fiíjen 2007 Na velkolomu Jifií bylo v fiíjnu vytûÏeno 804,9 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 176,5 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 981,4 tisíc tun uhlí. (red)
V˘roba elektrické energie za fiíjen 2007 V fiíjnu vyrobila teplárna 162,2 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 181,5 tisíc MWh elektrické energie. V fiíjnu bylo celkem vyrobeno 343,7 tisíc MWh elektrické energie. (red)
V˘sledky tûÏby uhlí za listopad 2007 Na velkolomu Jifií bylo v listopadu vytûÏeno 772,1 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 171,3 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûÏba 943,4 tisíc tun uhlí. (red)
V˘roba elektrické energie za listopad 2007 V listopadu vyrobila teplárna 157 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 180,3 tisíc MWh elektrické energie. V listopadu bylo celkem vyrobeno 337,3 tisíc MWh elektrické energie. (red)
Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aÏ listopad 2007 ve srovnání se stejn˘m obdobím let 2005 a 2006
5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1
5,05 % 1. - 11. 2005
5,0
5,03 % 1. - 11. 2006
4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3
4,83 % 1. - 11. 2007
(foto SU)
Sokolovská uhelná oãekává díky energetice dal‰í rekordní rok Investiãní strategie z minul˘ch let nese ovoce. Stabilní situace se pozitivnû odráÏí i v penûÏenkách zamûstnancÛ. DolÛm ale chybí kvalifikované profese.
6,0
Cíl na rok 2007 5,0 %
Krásné Vánoce a ‰Èastn˘ vstup do roku 2008 Vám pfieje redakce Zpravodaje Sokolovské uhelné
Hospodáfisk˘ v˘sledek, kter˘ pfiedãí ty z pfiedchozích let, oãekává v leto‰ním roce spoleãnost Sokolovská uhelná. S odvoláním na dílãí v˘sledky to potvrdil ekonomick˘ fieditel a jeden z akcionáfiÛ firmy Jaroslav Rokos. „Zatím nelze mluvit o pfiesn˘ch ãíslech, ale údaje za pfiedchozích deset mûsícÛ nás opravÀují k oãekávání rekordních v˘sledkÛ,“ fiíká Rokos. Zatímco v uplynul˘ch letech byla brána ‰piãková v˘konnost Sokolovské uhelné témûfi jako samozfiejmost, leto‰ní rok byl v˘raznû sloÏitûj‰í. Minimálnû v tom, Ïe pro tûÏafie nezaãal pfiíli‰ dobfie, a to teplou zimou. „To se projevilo pfiedev‰ím v poklesu odbytu nejcitlivûj‰ích komodit jak˘mi jsou teplo, brikety nebo tfiídûné uhlí,“ popisuje situaci ekonomick˘ fieditel firmy. Mokrá a teplá zima se navíc negativnû odrazila i v tûÏební oblasti, kde komplikovala postup dob˘vání. „Îe se nakonec podafiilo navázat na úspû‰né série pfiedchozích rokÛ lze v takové situaci povaÏovat za jednoznaãn˘ úspûch a velmi dobr˘ v˘kon ze strany v‰ech zamûstnancÛ spoleãnosti.“ V˘znamnou mûrou k tomuto úspûchu pfii-
spûl pfiedev‰ím prodej elektrické energie. Poptávka po této komoditû v Evropû stabilnû roste a tuzemsk˘m v˘robcÛm napomáhá i fakt, Ïe zemû na jihu kontinentu nemohou v posledních letech kvÛli vysok˘m teplotám provozovat ãást sv˘ch elektrárensk˘ch kapacit. Podle ekonomického fieditele se tak znovu potvrdilo, Ïe rozhodnutí firmy orientovat se na zu‰lechÈování uhlí a v˘robu elektrické energie bylo skuteãnû klíãov˘m. „Dnes tak trÏby za prodej elektrické energie tvofií nejv˘znamnûj‰í ãást portfolia trÏeb Sokolovské uhelné.“ Co se t˘ká odbytu tradiãních komodit, jak˘mi jsou energetické a dal‰í druhy uhlí, i v roce 2007 zÛstala stûÏejním odbûratelem Sokolovské uhelné spoleãnost âEZ, zvlá‰tû její Elektrárna Tisová. Dal‰ími v˘znamn˘mi zákazníky pak jsou pfiedev‰ím tuzemské teplárenské firmy z PlzeÀského a Jihoãeského kraje. „Ze zahraniãních trhÛ nejv˘znamnûj‰í roli hrál export uhlí na Slovensko a do Maìarska, v pfiípadû briket pak také Nûmecko,“ fiíká Rokos s tím, Ïe po uzavfiení bavorské elektrárny Arzberg se ale role tamního trhu pro firmu v˘raznû zmen‰ila. Z hlediska vnitfiního dûní ve spoleãnosti
pak uplynul˘ rok pfiinesl pfiedev‰ím dokonãení nûkolika v˘znamn˘ch investic v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Posílené odsífiení teplárny ve Vfiesové tak s rezervou splÀuje i zpfiísnûné ekologické limity Evropské unie a ve fázi finálních testÛ je také technologie takzvaného ‰tûpení vedlej‰ích kapaln˘ch produktÛ vznikl˘ch pfii zplyÀování hnûdého uhlí. „Mezi nejv˘znamnûj‰í akce roku 2007 patfiilo i dokonãení série generálních oprav paroplynové elektrárny ve Vfiesové,“ poukazuje na dal‰í velk˘ projekt Rokos. To umoÏní elektrárnû fungovat na pln˘ v˘kon nejménû dal‰ích pût let a do‰lo i ke zv˘‰ení její bezpeãnosti. Spoleãnost navíc v uplynul˘ch mûsících pokraãovala také v dodrÏování sv˘ch privatizaãních závazkÛ. Po letech, kdy postupnû pfiirozenû klesal poãet jejích zamûstnancÛ, se ãíslo nyní ustálilo na hranici zhruba 4800 osob, vãetnû dcefiin˘ch firem Sokolovské uhelné. Jejich postupné doplÀování ale komplikuje fakt, Ïe na trhu práce témûfi chybí kvalifikovaní pracovníci ze strojních a elektro oborÛ. „Zatímco sehnat kvalitního zámeãníka je velik˘ problém, na trhu je pfiebytek absolventÛ rÛzn˘ch manaÏersk˘ch a ekonomick˘ch ‰kol, ktefií jen tûÏko nacházejí uplatnûní. A moÏná by stálo za to, aby se nad touto situací koneãnû nûjak váÏnû zamysleli i ti, ktefií urãují koncepci ‰kolství v regionu,“ dodává Rokos.
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
PRACOVNÍHO JUBILEA V PROSINCI 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Bûloch Jifií Divize SluÏby Benda Jan Divize Zpracování BlaÏková Hana Divize Zpracování Dûdková Markéta Úsek v˘robního fieditele Dvorsk˘ Miroslav Divize Jifií Formanová Milu‰e Úsek v˘robního fieditele Hasmanda Jifií Divize SluÏby Holub Martin Divize Jifií HriÀ Roman Divize SluÏby Husák Martin Divize Jifií Hynek Josef Divize Jifií Chlup Roman Divize DruÏba Jancsovics TomበDivize SluÏby Jurek Roman Divize DruÏba Kaiser Jifií Divize Jifií Kellnerová Hana Divize Jifií Kemr Jan Divize Zpracování Kopfiiva Radek Divize Jifií Kozák Jaromír Divize DruÏba Králík Michal Divize DruÏba Kubinec Petr Divize SluÏby Makovcová Martina Úsek v˘robního fieditele Merta Pavel Divize Jifií Ohibsk˘ Libor Divize DruÏba Paikrt Josef Divize DruÏba Petrlík Vladislav Divize Jifií Picek Petr Divize SluÏby Ing. Prokop Petr Divize Zpracování Ptáãek Petr Divize DruÏba ¤ezáã TomበDivize Jifií Sax Jan Divize Jifií Slej‰ka Josef Divize DruÏba Ing. Svobodová Eva Úsek v˘robního fieditele ·íma Václav Divize SluÏby ·neberková Lenka Úsek v˘robního fieditele ·tefka Pavel Divize DruÏba ·vec Milo‰ Divize DruÏba Vanûk Jaroslav Divize SluÏby 25 let v SU Barto‰ Václav Divize Jifií Bosák ·tûpán Divize Jifií Cvek TomበDivize Jifií Fritsch Ota Divize Zpracování Hladík Vladimír Divize DruÏba Hru‰ka Jindfiich Divize Jifií Charvát Jifií Divize SluÏby Kavur Zdenûk Divize Jifií Kubi‰ta Lubo‰ Divize Jifií Litavsk˘ Pavel Divize DruÏba Metka Zdenûk Divize Jifií Novotn˘ Miroslav Divize Zpracování Pitro Franti‰ek Divize Jifií Pfiikryl Petr Divize Zpracování Rajtura Jifií Divize SluÏby RubበMiroslav Divize SluÏby Stfiimelsk˘ Jifií Divize Jifií Vlas Miroslav Divize DruÏba 30 let v SU Adamãík Milan Divize DruÏba Gister Franti‰ek Divize Zpracování Tfiísková Jifiina Divize DruÏba 35 let v SU Mgr. Chlup Miroslav Úsek technického fieditele Klime‰ Václav Divize DruÏba 40 let v SU Kufiil Karel Divize SluÏby 45 let v SU Ondejko Alexander Divize Jifií V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 5. 11. 2007
V LEDNU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Beran Stanislav Divize DruÏba Berky Ladislav Divize DruÏba DoleÏalová Helga Divize Zpracování Hlaváã Vladislav Divize Zpracování Hfiebejk Milan Divize Jifií Kot Milou‰ Divize Jifií Margitiãová Terezia Divize DruÏba Miller Václav Divize Zpracování Niedoba Bronislav Divize Jifií Paleãková Marcela Divize Zpracování Rybáfi Milan Divize SluÏby Vondru‰ka Pavel Divize Jifií 25 let v SU Fiala Miroslav Divize Jifií Kovacs Pavel Divize DruÏba Nekysová Alena Divize DruÏba Rumlenová Ivana Divize Jifií Ticháãek Josef Divize SluÏby Vincenc Petr Divize Jifií 30 let v SU Gbur Franti‰ek Divize DruÏba Kocáb Jindfiich Divize DruÏba Talarãíková Hana Divize DruÏba Ing. Zítek Vladimír Divize Jifií 35 let v SU âudan Antonín Divize Zpracování Doksansk˘ Antonín Divize Jifií Dubovsk˘ Petr Divize DruÏba KudÏová Hana Divize SluÏby Ing. Me‰kán Milo‰ Divize Zpracování ·Èavík Jindfiich Divize DruÏba Zeman Petr Divize Zpracování V‰em jmenovan˘m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a.s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 6. 12. 2007
2
Sokolovská uhelná má nejsilnûj‰í lokomotivy na ãesk˘ch kolejích stroje fiady 724, které se musely zapfiahat v tandemu. Enormnû siln˘ Mobydick pohánûn˘ agregátem americké spoleãnosti Catterpillar pfiitom vznikl modernizací znám˘ch lokomotiv fiady 770, pfiezdívan˘ch âmelák. Spoleãnost CZ Loko v Jihlavû pro potfieby dolÛ pfiestavûla jiÏ dva stroje, a v souãasné dobû pracuje na tfietím. Vedle siln˘ch motorÛ pfiinesla modernizace také zcela nové fiízení lokomotivy, zlep‰ení pracovního prostfiedí strojvedoucího, zjednodu‰ení obsluhy a údrÏby lokomotivy. Na první pohled je pak viditelná zmûna vnûj‰ího vzhledu, kdy do‰lo ke sníÏení kapoty stroje a vytvofiení takzvané vûÏové kabiny. Celkové náklady na opravu a modernizaci jednoho stroje dosáhly v˘‰e 37 milionÛ korun. V‰echny tfii lokomotivy jsou urãeny pro pfiepravu uhlí z vleãky Vfiesová do zásobníku uhlí na vleãku ÚTT Citice, na pfievoz uheln˘ch vlakÛ do Ïelezniãní stanice Nové Sedlo a na tûÏk˘ posun.
Nejv˘konnûj‰í dieselelektrické motorové lokomotivy jaké jezdí na ãesk˘ch kolejích provozuje od leto‰ního roku spoleãnost Sokolovská uhelná. KaÏd˘ z takzvan˘ch MobydickÛ, motorové lokomotivy fiady 774, disponuje úctyhodn˘m v˘konem 1455 kW a utáhne aÏ tfii desítky v˘sypn˘ch vagónÛ fiady Wap naloÏen˘ch uhlím. „KaÏdá z nich pfiitom váÏí solidních stodvacet tun,“ fiíká Zoltán Filkoházy, mechanik sekce vleãka divize DruÏba. KaÏdá ze dvou nov˘ch lokomotiv tak dokáÏe nahradit dva
Nová vlajková loì Ïelezniãní flotily Sokolovské uhelné je motorová lokomotiva fiady 774 pfiezdívaná Mobydick (foto SU) StrojvÛdce Lubomír Dra‰ar v kabinû jednoho z MobydickÛ (foto SU)
Zimní pfiípravu letos zkomplikoval obyãejn˘ kus dfieva obalen˘ jutou S ponûkud neobvykl˘m problémem se bûhem pfiíprav provozÛ Sokolovské uhelné na zimní období museli letos vypofiádat pracovníci sekce MTZ. Svou v˘robu totiÏ ukonãil jedin˘ producent takzvan˘ch fagulí v âeské republice. „Pro oba lomy jsou pfiitom fagule dÛleÏité pfii rozmrazování bûhem zimních mûsícÛ,“ fiíká vedoucí sekce Milan Kotes. AÏ triviálnû jednoduchá technologie spoãívající na hadrech namotan˘ch na dfievûnou tyã, zalit˘ch parafínem a obalená jutou je totiÏ mnohem úãinnûj‰í, neÏ v‰echny moderní náhrady na bázi plynu nebo benzínu. Její náhradu tak nakonec pracovníci firmy museli fie‰it dost neobvykl˘m zpÛsobem. „Zjistili jsme si technologii v˘roby, a nakonec se dohodli se sokolovskou firmou Astos, která má chránûnou dílnu zamûstnávající invalidy, Ïe nám tyto fagule vyrobí,“ fiíká Kotes s tím, Ïe zbytek zimní pfiípravy se letos, na‰tûstí, odehrál v pomûrnû standardních kolejích. „UÏ v polovinû fiíjna se tak na sklad objednaly bûÏné potfieby pro zimní provoz, jako je absodan, nemrznoucí náplnû nebo posypová sÛl,“ vypoãítává jednotlivé poloÏky vedoucí sekce. Sklad posypové soli ve Vfiesové
(foto SU)
Po listopadovém pfiechodu rafinérií na v˘robu zimní nafty se pak postupnû nahradilo letní palivo. Té se v rámci firmy dennû spotfiebuje úctyhodn˘ch 30 tisíc litrÛ a dal‰ích 150 tisíc litrÛ tvofií skladová rezerva. SoubûÏnû do skladÛ pfiibyly i nezbytné zásoby kerosinu pro rozmrazování. „Podle spotfieby se pak jednotlivé vûci budou prÛbûÏnû doplÀovat.“ Zatímco mírná zima se mÛÏe v provozech dolÛ projevit mimo jiné tfie-
ba na poklesu spotfieby posypového materiá lu nebo zmiÀovaného leteckého petroleje, napfiíklad na spotfiebu nemrznoucích smûsí do automobilÛ Ïádn˘ vliv mít nebude. „Ty se do aut musí lít bez ohledu na to, jestli je zrovna dnes teplo nebo ne. Zítra by totiÏ mohlo zaãít mrznout a ‰kody, které by zpÛsobily letní smûsi by byly rozhodnû vy‰‰í, neÏ to, co bychom jejich pouÏitím u‰etfiili,“ uzavírá Kotes.
SOKOLOVSKÁ
Star˘ dÛl má nadûji na promûnu Po více neÏ ‰edesáti letech moÏná zcela zásadnû zmûní svÛj vzhled zbytkové jámy hnûdouhelného dolu BoÏí poÏehnání v Kyn‰perku nad Ohfií. Svûtlo svûta totiÏ spatfiila první ãást projektu za více neÏ 150 milionÛ korun, kter˘ fie‰í revitalizaci této nejzápadnûj‰í tûÏené oblasti sokolovské hnûdouhelné pánve.
UHELNÁ
V Novém Sedle budou repasovat lokomotivy Rozsáhlou pfiestavbou prochází v tûchto dnech budova b˘val˘ch strojních dílen divize DruÏba v Novém Sedle. Ta se pfiizpÛsobuje potfiebám rozsáhlého projektu generálních oprav elektrick˘ch dÛlních lokomotiv E27. První z nich se budou v Novém Sedle repasovat uÏ bûhem jara 2008. „Celkové náklady na pfiestavbu stávajícího objektu dosáhnou v˘‰e pfiibliÏnû 43 milionÛ korun,“ fiíká Josef Odvody, vedoucí sekce ÚdrÏba tûÏby divize SluÏby. Generálním dodavatelem stavby je spoleãnost PSV Svatava a nejv˘raznûj‰í zmûnou oproti dosavadní podobû dílen je vznik dvou stání, na kter˘ch budou lokomotivy repasovány, vãetnû dvou montáÏních kanálÛ a jednoho pfiíãného kanálu pro pojezd hfiíÏe na vyvazování dvojkolí. „Souãástí stavby je rovnûÏ nové zku‰ební stfiedisko se dvûma ãtyfiicetimetrov˘mi zku‰ebními úseky s trolejí napájenou z regulovaného v˘stupu mûniãe zku‰ebny. Zku‰ebna umoÏní zkou‰ky trakãních motorÛ, trakãních mûniãÛ a dal‰ích obvodÛ celé lokomotivy,“ vypoãítává zmûny vedoucí sekce. Souãasné elektrické lokomotivy o rozchodu 1435 mm jsou v provozech Sokolovské uhelné nasazeny jiÏ od 80. let, kdy nahradily star‰í techniku o rozchodu 900 mm. Zmûna, která je po desetiletích sluÏby ãeká, pak bude skuteãnû radikální. „Vlastnû s v˘jimkou elektromotorÛ a vzdu‰níkÛ dojde k v˘mûnû celé elektro a pneumatické v˘zbroje vãetnû pomocn˘ch pohonÛ lokomotiv,“ fiíká TomበKrálík, vedoucí sekce Hlavní mechanik divize DruÏba. Z pÛvodních dílÛ pak zÛstane je‰tû kompletní podvozková ãást, která je dostateãnû dimenzována pro potfieby dÛlních provozÛ, a která bude osazena nov˘mi díly. Na první pohled se
nezmûní ani kabina strojvÛdce. Uvnitfi ale doslova nezÛstane kámen na kameni. Zmûní se systém fiízení, odhluãnûní, pfiibude klimatizace, kamery a dal‰í nezbytná v˘bava pro zaji‰tûní bûÏn˘ch hygienick˘ch podmínek pracovi‰tû obsluhy. „Trochu sloÏitûj‰í to je u tûch vûcí, které se jen mûní,“ fiíká Králík. PÛvodní v˘robce lokomotiv ·koda PlzeÀ totiÏ dnes jiÏ neexistuje, a tak se musela nejprve zhotovit nová komplet-
Pfiestavba b˘val˘ch strojních dílen v Novém Sedle (foto SU) ní v˘kresová a prÛvodní dokumentace lokomotiv a následnû nechat ãást dílÛ a modulÛ vyrobit na zakázku. „CoÏ je tfieba u odlitkÛ dosti znaãn˘ problém.“ První elektrické lokomotivy by se v Novém Sedle mûly repasovat bûhem druhého ãtvrtletí nadcházejícího roku. Roãnû se poãítá s opravou a modernizací pûti strojÛ, celkovû se jedná o dvû desítky lokomotiv. Generálním dodavatelem akce bude spoleãnost CZ Loko spolu s vybran˘mi regionálními dodavateli jako je SEF Sokolov, Svatavské strojírny nebo Autika, s. r. o. Podstatná ãást prací pak bude zaji‰tûna z vlastních zdrojÛ spoleãnosti.
Kamenolom získal nov˘ drtiã
Zaplavená zbytková jáma dolu BoÏí poÏehnání „BoÏí poÏehnání ukonãilo tûÏbu uÏ v roce 1946,“ fiíká Franti‰ek Kastl, fieditel divize DruÏba Sokolovské uhelné. Aãkoliv doly tûÏící briketovatelné uhlí dnes pfiipomíná jen ãást budov pochlovického domova dÛchodcÛ a zatopené lomy, horníci oblast neopustili dodnes. „I kdyÏ to ví jen málokdo, od uzavfiení ‰achty se aÏ dodnes v oblasti nepfietrÏitû ãerpá voda,“ vysvûtluje fieditel DruÏby. Pokud by totiÏ její hladina stoupla nad kótu 399 metrÛ, mohlo by dojít k naru‰ení uhelného pilífie, na kterém vede frekventovaná Ïelezniãní traÈ ze Sokolova do Chebu. Samotné ãerpání vody z dávno uzavfieného dolu pfiitom není niãím levn˘m. Sokolovská uhelná na nûj z vlastních zdrojÛ kaÏdoroãnû vynakládá kolem tfií milionÛ korun. Dal‰í desítky tisíc si pak vyÏádají opakované nájezdy zlodûjÛ na technologii ãerpací stanice. Ta byla proto letos v rámci kompletní
(foto SU) rekonstrukce pfiipojena na pult centralizované ochrany. „Projekt, kter˘ byl pfiedloÏen˘ ke schválení vládní meziresortní komisi proto poãítá s vybudováním ochrann˘ch pilífiÛ na obou stranách ochranného pilífie âD, o kubatufie pfiibliÏnû 400 tisíc kubíkÛ lomového kamene v celkem tfiech lávkách,“ fiíká Kastl. To by umoÏnilo zv˘‰it hladinu aÏ na úroveÀ pfiepadu ve v˘‰i 416 metrÛ, odkud by následnû odtékala samospádem do Ohfie. Ustálení vodní hladiny by navíc umoÏnilo zahájit kompletní revitalizaci území v okolí dolu BoÏí poÏehnání. Mûsto Kyn‰perk by zde chtûlo vybudovat klidovou zónu, která má navázat také na síÈ cyklostezek budovanou v okolí fieky Ohfie. „Pokud bude cel˘ zámûr schválen v rámci programu odstraÀování star˘ch dÛlních zátûÏí, mohlo by v‰e b˘t reálnû dokonãeno nejpozdûji do roku 2012,“ dodává Kastl.
Nov˘ drtiã za témûfi 15 milionÛ korun byl instalován v uplynul˘ch dnech v kamenolomu Sokolovské uhelné v Horním Rozmy‰lu. Nová technologie je proti dosavadnímu systému drcení kamene nejen v˘raznû úspornûj‰í z hlediska provozních nákladÛ, ale zaji‰Èuje také vy‰‰í míru bezpeãnosti práce. Její provozní Ïivotnost je plánována pfiibliÏnû na deset let. Na snímku instalace jednotliv˘ch ãastí nového drtiãe. (foto SU)
3
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Pohled do zákulisí lo Vût‰ina lidí stiskne vypínaã a svítí. Jen málokdo si pfiitom vybaví co v‰echno této zdánlivû banální vûci pfiedcházelo.
1
Doly dodávající hnûdé uhlí pro v˘robu elektrické energie tûÏí nepfietrÏitû 24 hodin dennû, a ti, kdo zaji‰Èují jejich provoz, se musí vyrovnat s fiadou situací. Na jejich úspû‰ném vyfie‰ení závisí dostatek energetického uhlí a jeho kvalita. Tu mohou ohrozit zápary slojí, zbytky v˘dfievy star˘ch dÛlních dûl ukryt˘ch v podzemí, hlína z nadloÏí i voda. Navíc tûÏba se neodehrává v jednom místû, ale stabilnû postupuje a probíhá za neustále se
mûnících podmínek. 24 hodin provozu tak znamená zajistit soustavn˘ pfiesun rozsáhl˘ch celkÛ od tûÏební techniky aÏ po pásové dopravníky, prÛbûÏné opravy... V˘znamn˘ vliv na v˘sledek pak má logistika. Soulad tûÏby, tfiídírny uhlí, nakládky, rozmrazovacích tunelÛ, dostupnost vagónÛ i dopravní cesty mezi doly a elektrárnou. Vût‰ina lidí ale nic z toho nevidí. Prostû jen kaÏdé ráno vstanou, stisknou vypínaã a... kdyÏ to my zvládneme, svítí.
3
2
1 4 2 3 4
5 6 7 8
6
5
7
4
Ranní smûna nastupuje uÏ kolem páté hodiny. Mífií na ‰tajgrovnu pro pokyny, a pfied ‰estou uÏ fárá dolÛ do lomu. Nad lomem teprve svítá, kdyÏ dolÛ sjíÏdí ‰tajgr a technici lomu na pravidelnou kontrolu. Je krátce po ‰esté, kdyÏ najíÏdí bagr na sedmém fiezu Zápary jsou skryt˘m nebezpeãím. Plameny, které se vyvalí ze star˘ch dÛlních dûl, dokáÏí zniãit tuny uhlí. S jejich likvidací si musí vÏdy a za v‰ech okolností poradit t˘m takzvan˘ch ohÀafiÛ. V tûÏk˘ch terénech lomu se ruské stroje dodnes osvûdãují. Chvíle na svaãinu mezi stavbou nové trasy pasového dopravníku. Pohled na lom zakryt˘ mlhou se Sokolovem v pozadí je skuteãnû impozantní.
8
SOKOLOVSKÁ
omu Jifií 9 10 11 12 13 14
15
UHELNÁ
11
Kabina obsluhy tûÏního velkostroje je proti celému zbytku technologie aÏ smû‰nû malá. Po západu slunce se lom doslova mûní ve fantastickou scenérii hry svûtel a zvukÛ. I po tro‰kách se dá pfiemístit hora. Koleso rytmicky odlamuje dal‰í kusy uhelné sloje. BlíÏí se pÛlnoc a na povrchu se fiadí dal‰í vagóny ãekající na uhlí pro elektrárny. Staãí jediné chybné rozhodnutí obsluhy velkostrojÛ, a vniveã mohou pfiijít desítky tun uhlí. Uprostfied hluboké noci vyráÏí zámeãníci do terénu. Musí vymûnit roztrÏenou souãástku pasového dopravníku. Jinak touto cestou z lomu nevyjede ani kilo uhlí. Vût‰ina lidí uÏ dávno spí, kdyÏ na dno lomu vyráÏí na prÛzkum dvojice li‰ek. Vidina havífiské svaãiny je lákavá, a noc skryje i zrzav˘ koÏich...
12
13
14
9
15 10
(foto na stránce Vladislav Podrack˘)
5
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Region zahlazuje následky tûÏby, pfiibyly projekty za stovky milionÛ Nové projekty za stovky milionÛ korun obsahuje aktualizovaná koncepce fie‰ení ekologick˘ch ‰kod pro Karlovarsk˘ kraj. Tu schválila v listopadu vládní meziresortní komise a znamená dal‰í posun v odstraÀování star˘ch dÛlních zátûÏí vznikl˘ch pfied privatizací hnûdouheln˘ch tûÏebních spoleãností. „Oproti pÛvodní koncepci toho pfiibylo skuteãnû hodnû,“ fiíká Lubo‰ Orálek, uvolnûn˘ ãlen zastupitelstva Karlovarského kraje pro oblast Ïivotního prostfiedí, zemûdûlství a revitalizace krajiny. Celkem tak nov˘ dokument zahrnuje 52 projektÛ navrÏen˘ch obcemi nebo krajem v hodnotû 1 776 milionÛ korun. Mezi nejv˘znamnûj‰í z nich patfií napfiíklad stavba západního obchvatu mûsta Sokolova. Obsahuje ale i men‰í zámûry, jako je tfieba pfieloÏka ãásti Lobezského potoka, nebo plochy pro rozvoj Habartova. „Projekty, které budou následnû schváleny k realizaci pak bude v plném rozsahu hradit stát, a není zde nutná spoluúãast obcí,“ poukazuje na nejvût‰í v˘hodu Orálek. V souãasné dobû bylo v rámci takzvan˘ch 15 miliard uvolnûn˘ch státem na zahlazování následkÛ tûÏby v Karlovarském kraji dokonãeno jiÏ 28 projektÛ v nákladech 540 milionÛ korun. O tom, jak tyto peníze ze státního rozpoãtu zmûnily tváfi regionu se, podle Eli‰ky Vr‰ecké, vedoucí odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Karlovarského kraje, mÛÏe pfiesvûdãit kaÏd˘. „K tûm hotov˘m patfií tfieba revitalizace
lokality Bohemie v Sokolovû, nebo cyklostezka k nádrÏi Michal,“ vypoãítává Vr‰ecká. Nejde pfiitom zdaleka jen o projekty t˘kající se velk˘ch mûst, nemalá ãást prostfiedkÛ na zahlazování následkÛ tûÏby mífií i do men‰ích obcí. „T˘ká se to tfieba vzniku území pro v˘stavbu sportovního areálu ve Vintífiovû, nebo roz‰ífiení podobného areálu u v˘sypky Matyበv Lomnici.“ Vût‰ina projektÛ financovan˘ch v rámci 15 miliard na zahlazení následkÛ tûÏby hnûdého uhlí by pak mûla b˘t dokonãena v letech 2008 aÏ 2012. Podle Orálka by ale nemuselo jít o poslední peníze, které do regionu na ekologii dorazí. „Se státem jsme jednali i o podpofie odstraÀování dal‰ích zátûÏí. AÈ jde o ty po tûÏbû rud nebo o pomoc pfii likvidaci kontaminace rÛzn˘mi látkami,“ fiíká krajsk˘ zastupitel. Podle nûho by tak první prostfiedky mohl region získat v rámci pfiipravovaného operaãního programu Îivotní prostfiedí. „Byla jiÏ zvefiejnûna první v˘zva, v rámci které se mohly o prostfiedky ucházet mûsta a obce, a v souãasné dobû se stanovují podrobná kritéria. První ãerpání pak bude moÏné snad jiÏ v pfií‰tím roce v návaznosti na schválení ze strany Evropské unie,“ dodává Orálek.
Tradiãní setkání s jubilanty Pravidelné kaÏdoroãní setkání jubilantÛ z fiad pracovníkÛ správy spoleãnosti a vedení Sokolovské uhelné probûhlo v listopadu v budovû Staré radnice v Sokolovû. Na snímku generální fieditel spoleãnosti Franti‰ek ·tûpánek bûhem slavnostního pfiípitku. (foto SU)
K realizovan˘m projektÛm patfií i revitalizace Vintífiovského potoka
Vnímání fiemesel se zlep‰uje, fiemeslníci ale stále chybí Dlouhodob˘ nedostatek kvalifikovan˘ch nancÛ o absolventy strojních a elektro oborÛ,“ fiífiemeslníkÛ trápí vût‰inu firem na Sokolovsku. Po ká Radosta. Aãkoliv se ãasto mluví o vyuhlení boomu ekonomick˘ch a humanitních smûrÛ se zdej‰ího loÏiska, ve skuteãnosti totiÏ firmu ãeká ale postoj vefiejnosti k technick˘m oborÛm v poslední dobû zlep‰uje. „Poãet ÏákÛ, ktefií se hlásí do takov˘ch oborÛ, jako je elektrikáfi, obrábûã kovÛ nebo zámeãník sice postupnû znovu roste,“ potvrzuje Josef Novotn˘, fieditel Integrované stfiední ‰koly technické a ekonomické Sokolov (IS·TE), „ale zdaleka ne takovou rychlostí, aby odpovídal potfiebû tûchto profesí ze strany firem v regionu.“ Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem ‰koly, pfiitom není jedinou spoleãností, které podobné profese chybí. Svûdãí o tom i statistiky úfiadu práce, kde se Nové elektrodílny v sokolovské IS·TE (foto SU) v evidenci nezamûstnan˘ch lidé je‰tû nûkolik desetiletí intenzivní ãinnosti. A ta se s podobn˘m vzdûláním témûfi nevyskytují. „Sehnat dnes totiÏ tfieba dobrého elektrikáfie bez specialistÛ neobejde. V˘znamnou mûrou by ke zmûnû pohledu není vÛbec nic snadného,“ potvrzuje Pavel MakoÀ ze spoleãnosti SEF Sokolov. Chybûjící fiemesl- vefiejnosti na tyto obory, vedle stále rostoucího níci pfiitom mohou v budoucnosti ohrozit i dal‰í mzdového ohodnocení ‰piãkov˘ch fiemeslníkÛ, rozvoj celého regionu. AÏ na fiídké v˘jimky se bez mohl pfiispût i stabilní rÛst kvality technického ‰kolství v Sokolovû. nich totiÏ neobejde témûfi Ïádná firma. Napfiíklad IS·TE tak uÏ dvakrát za sebou To, Ïe je o fiemeslníky zájem, potvrzuje i personální fieditel Sokolovské uhelné Jifií Rado- obdrÏela první místo v soutûÏi negymnaziálních sta. „Na‰e firma kaÏd˘ rok doplÀuje fiady zamûst- stfiedních ‰kol Karlovarského kraje. V té se hodnotí úspûchy ÏákÛ jednotliv˘ch ‰kol v soutûÏích rÛzného typu od matematick˘ch olympiád aÏ po ty jazykové. „Navíc se nám dafií drÏet stabilnû i vysok˘ poãet na‰ich absolventÛ pfiijat˘ch na vysoké ‰koVánoãní Bernard ly,“ potvrzuje fieditel ‰koly s tím, Ïe v posledních letech jde o více neÏ tfiicet procent z celkového Pokud nevíte jak proÏít poslední adventní nedûli, zkuste se vypravit na statek Bernard poãtu absolventÛ. v Královském Pofiíãí. Tamní vánoãní trhy nabíPfiispívá k tomu i masivní modernizace zejí uÏ od desáté hodiny ranní bohat˘ protechnického zázemí ‰koly. To nejen Ïe nabízí gram od vepfiov˘ch hodÛ pfies ‰ermífie aÏ po sv˘m ÏákÛm stabilní pfiipojení k internetu nebo dûtská pfiedstavení. A chybût nebude ani tramoderní strojafiské dílny, ale od leto‰ního roku tadiãní rozsvûcení vánoãního stromu. ké zbrusu nové ‰piãkové elektrodílny. V budoucnosti pak ‰kola zvaÏuje dal‰í investice Zlat˘ sysel pro Sokolov do své zásadní modernizace. Golfové hfii‰tû v Sokolovû získalo hlavní cenu Podle odborníkÛ se dílãím zpÛsobem v kategorii kvalita sluÏeb v rámci celostátní o situaci na trhu práce v regionu rozhoduje právû soutûÏe Zlat˘ sysel 2007. Ta na základû hlasov tûchto dnech. Nejpozdûji do 15. bfiezna totiÏ vání ‰iroké vefiejnosti kaÏdoroãnû hodnotí musí Ïáci devát˘ch tfiíd základních ‰kol podat pfiikvalitu jak samotn˘ch golfov˘ch hfii‰È v âeské hlá‰ky na ‰koly nebo obory, které chtûjí absolvorepublice, tak související poplatky, poskytovavat. n˘ servis, a dal‰í vûci se kter˘mi se zde hráã mÛÏe setkat.
ZPRÁVY Z REGIONU
Kraj volil osobnosti roku
6
(foto KÚ KK)
Osobnostmi Karlovarského kraje za rok 2007 se stali karlovarsk˘ archeolog Jifií Klsák a podnikatel Karel Holoubek. Cenu za mimofiádn˘ pfiínos kraji pak obdrÏel spisovatel Zdenûk ·míd. JiÏ tfietí roãník ankety byl vyhlá‰en za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná.
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
NEJROZ·Í¤ENùJ·Í TYPY OâKOVÁNÍ
PodceÀovaná ochrana zdraví Jednoduchá a pfiitom úãinná moÏnost chránit si zdraví a vyvarovat se velk˘ch potíÏí. Tak lze do jedné vûty shrnout moderní metodu prevence zvanou oãkování. Od jejího objevu uplynula jiÏ více neÏ dvû staletí. Teprve posledních padesát let ale bylo ve znamení masivního rozvoje této metody. „Dnes se oãkuje proti ‰irokému spektru onemocnûní, od tûch virov˘ch aÏ po bakteriální,“ fiíká Helena ¤íhová, závodní lékafika Sokolovské uhelné ve Vintífiovû. Jak ale pfiiznává, dodnes kolem této metody existuje celá fiada m˘tÛ a fám. Ta nejznámûj‰í tvrdí, Ïe oãkování sniÏuje imunitu. „Ve skuteãnosti tomu je ale pfiesnû naopak,“ poukazuje lékafika. Oãkování totiÏ stimuluje tvorbu protilátek, které v tûle ãásteãnû pfietrvávají i nûjakou dobu po jeho vysazení. Mylná je i pfiedstava, Ïe oãkování je stoprocentní ochranou. „CoÏ samozfiejmû není pravda. Ale pokud oãkovan˘ ãlovûk skuteãnû onemocní danou chorobou, je vÏdy její prÛbûh v˘raznû
Oãkování proti chfiipce i dal‰ím onemocnûním provádûjí v‰ichni závodní lékafii Sokolovské uhelné. (foto SU)
slab‰í, neÏ by tomu bylo bez oãkování,“ popisuje dlouholeté poznatky lékafiÛ ¤íhová. Obecnû nejvût‰ím problémem ale je obyãejné podceÀování situace. T˘ká se to hlavnû chfiipky, kde si jen málo lidí uvûdomuje skuteãné dÛsledky takového chování. Tato zdánlivû banální choroba si ve svûtû kaÏd˘ rok vyÏádá aÏ pût milionÛ mrtv˘ch. Obûti chfiipkov˘ch pandemií v letech 1918, 1957 a 1968 se pak poãítaly na desítky milionÛ. Oblast prevence se ale boufilivû rozvíjí dál. V posledních letech se tak, vedle tûch bûÏn˘ch, objevují i zcela nové typy oãkování. Napfiíklad proti rakovinû dûloÏního ãípku, pneumokoku, hemofilii i dal‰ím onemocnûním. Informace lze získat v ordinaci kteréhokoliv praktického lékafie.
Barokní klá‰ter pfiístupn˘ vefiejnosti VÛbec poprvé v pováleãné historii se ‰iroké vefiejnosti otevfiely brány ãásti areálu barokního klá‰tera v Ostrovû. Ten pro‰el i se sousedním zámeck˘m parkem rozsáhlou rekonstrukcí za více neÏ 145 milionÛ korun. „A zájem vefiejnosti je skuteãnû obrovsk˘,“ potvrzuje správce areálu Jaroslava Velemanová. MoÏnost prohlédnout si klá‰terní kostel, dvû kaple nebo mauzoleum, je i pro místní obyvatele doslova zjevením. Je‰tû pfied dvûma lety byl totiÏ cel˘ areál ruinou hrozící zfiícením. A stejné pocity popisují i zahraniãní turisté, ktefií do Ostrova pfiijíÏdûjí. „Nûco takového za pouhé dva roky, to je témûfi neuvûfiitelné,“ fiíká napfiíklad Christof Wilczek z Essenu, kter˘ pob˘vá v sousedních lázních Jáchymov. „Navíc je ten klá‰ter skuteãnû nádhern˘, a aÏ se o nûm dozví více lidí, urãitû to bude velká turistická atrakce.“ Piaristick˘ klá‰ter v Ostrovû má za sebou v minul˘ch letech, stejnû jako cel˘ region, pomûrnû pohnut˘ osud. ZaloÏila ho v roce 1666 vévodkynû Anna Magdalena von Sachsen Lauenburg jako cirkevní kolej a latinskou ‰kolu. ·kola a klá‰ter postupem let vstoupily ve známost hlavnû díky cenné knihovnû, ve které se nacházel napfiíklad pfiepis dnes jiÏ ztracené
Chfiipka Oãkuje se v rozmezí fiíjna aÏ listopadu injekãnû, jednou dávkou do svalu. Pro osoby s chronick˘mi onemocnûními plic, srdce, ledvin a diabetiky na inzulínu je plnû hrazeno poji‰Èovnou. Ostatní hradí podle druhu vakcíny maximálnû 200 korun. Chfiipka je jednou z nejinfekãnûj‰ích nemocí, jaké známe. MÛÏe po‰kodit srdce, nervov˘ systém a skonãit aÏ smrtí.
Tetanus Oãkuje se po narození, a pfieoãkovává ve 14 letech. Následnû je nutné po deseti letech pfieoãkování vÏdy jednou dávkou. V pfiípadû úrazu je ale nutné pfieoãkovat jiÏ pokud od poslední dávky uplynulo více neÏ pût let. Plnû hrazeno poji‰Èovnou. Tetanus je bakteriální onemocnûní. Napadá nervové buÀky a mÛÏe zpÛsobit ochrnutí.
Klí‰Èová encefalitida Oãkuje se ve tfiech dávkách bûhem dvanácti mûsícÛ. Nejvhodnûj‰í je zaãít v zimních mûsících. Pfieoãkování je pak nutné po dal‰ích tfiech letech. Je plnû hrazeno pacientem, vyjde pfiibliÏnû na 1500 korun. Encefalitida je pfiená‰ena klí‰Èaty a mÛÏe zpÛsobit zánût mozku a mozkov˘ch blan, vede k motorick˘m i psychick˘m poruchám.
Hepatitida A Îloutenka známá téÏ jako nemoc ‰pinav˘ch rukou. Po jejím prodûlání je jiÏ ãlovûk imunní. Oãkování vydrÏí 2 - 3 roky a pfiijde pfiibliÏnû na 1500 korun. Je vhodné zvlá‰tû pfii cestách do zahraniãí. Projevuje se pfiedev‰ím ztrátou fyzické kondice a rÛzn˘mi problémy, ãasto aÏ po dobu nûkolika mûsícÛ.
Hepatitida B Oãkuje se ve tfiech dávkách pfiibliÏnû po ãtyfiech letech podle hladiny protilátek. Náklady na oãkování ãiní pfiibliÏnû 1500 korun. Hepatitda B je v˘raznû nebezpeãnûj‰í, protoÏe pfiechází do chronicity a vede k váÏn˘m po‰kozením jater. Pfiená‰í se krví, sexuálním stykem, ãastá mezi narkomany.
TBC Proti tuberkulóze je oãkováno kaÏdé dítû ãtyfii dny po narození. Pfieoãkování probíhá v 11 letech vûku, podle reakce. O tuberkulinov˘ test je následnû vhodné poÏádat vÏdy po dal‰ích ‰esti letech. Oãkování je plnû hrazeno poji‰Èovnou.
Novû otevfien˘ areál barokního klá‰tera v Ostrovû. (foto SU)
Sokolov má umûlou trávu Na hfii‰ti s nejmodernûj‰í umûlou trávou tfietí generace mohou od zaãátku prosince hrát fotbalisté v Sokolovû. V areálu Baníku ji nechala vybudovat spoleãnû Sokolovská uhelná a mûsto Sokolov. Stavba spolykala 17 milionÛ korun, z toho doly do projektu vloÏily pfies osm milionÛ vãetnû masivní technické podpory. Na snímku slavnostní otevfiení hfii‰tû. O slavnostní v˘kop se na novém umûlém trávníku spoleãnû postarali prezident FK Baník Sokolov Pavel MakoÀ a ekonomick˘ fieditel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos (zleva). (foto SU)
legendy o svaté Hedvice kladen˘ pfied rok 1300 a oznaãovan˘ jako tzv. Schlackenwerther Codex. Pfiepis se dnes nachází v soukromé sbírce v Cáchách. V roce 1897 klá‰terní areál koupila nûmecká fiádová kongregace, která zde aÏ do roku 1942 provozovala dívãí ‰kolu. Po válce uÏívala areál ãeskoslovenská armáda, která ho opustila teprve v roce 2001. Mûsto Ostrov v témÏe roce vybudovalo v ãásti areálu 37 bytÛ a nyní zpfiístupnilo vefiejnosti jeho zbytek. „Problém je ale hlavnû v tom, Ïe kvÛli armádû a jejímu pfiístupu se napfiíklad v kostele nedochoval vlastnû témûfi Ïádn˘ pÛvodní mobiliáfi,“ fiíká Velemanová. Na zdech tak náv‰tûvník uvidí pouze instalaci sloÏenou z objeven˘ch trosek oltáfie. „Necháváme to tady jako memento pfied tím, co dokáÏe totalitní moc.“ Zfiejmû nejpÛsobivûj‰í je pak památník obûtem uplynul˘ch válek i komunistick˘ch koncentraãních táborÛ v kapli sv. Floriana. Samotn˘ klá‰terní kostel Zvûstování Panny Marie pak slouÏí jako hudební a v˘stavní síÀ. „Zatím nemáme bohuÏel popisky v cizích jazycích, ale na jejich pfiípravû se pracuje. Nicménû uÏ dnes jsou pfieloÏené prospekty, a skupinám od tfií osob mÛÏeme nabídnout i prÛvodcovské sluÏby v ãe‰tinû a nûmãinû,“ shrnuje Velemanová. Klá‰terní areál je pak otevfien vÏdy od úter˘ do pátku od 9 do 17 hodin. (red)
ZE SVùTA UHLÍ A ENERGIE TûÏafii stûhovali kostel Transfer románského Emauzského kostela ze saské obce Heuersdorf do 12 kilometrÛ vzdálené Borny se podafiilo v uplynul˘ch t˘dnech zvládnout tamní tûÏafiské spoleãnosti Mibrag. Pod Heuersdorfem, leÏícím poblíÏ Lipska, se totiÏ ukr˘vá 52 milionÛ tun hnûdého uhlí, které má slouÏit jako palivo pro nedalekou elektrárnu Lippendorf.
Elektfiina z obyãejné soli Prototyp první osmotické elektrárny na svûtû se chystá vybudovat norská státní spoleãnost Statkraft. Experimentální technologie vyrábûjící elektfiinu díky rozdílnému obsahu soli v kapalinách bude mít zatím v˘kon pouh˘ch 4 kW. Podle expertÛ ale tato technologie mÛÏe v budoucnosti dávat lidstvu aÏ 1600 TWh elektrické energie.
Sloj hofiela pÛl století Po více neÏ padesáti letech se âíÀanÛm podafiilo uhasit podzemní poÏár uhelné sloje na severozápadû zemû u mûsta Urumãi. Hasiãi podzemí nejprve navrtali a poté hofiící sloj doslova zalili vodou a bahnem. Îiveln˘ poÏár celkovû spálil témûfi 13 milionÛ tun uhlí, coÏ je více, neÏ roãní produkce Sokolovské uhelné.
7
SOKOLOVSKÁ
UHELNÁ
Z KULTURY
Malé golfisty ãekají velké zmûny První sezónu má za sebou rozsáhl˘ projekt podpory mládeÏnického golfu v Sokolovû. Ten se zrodil ze spoleãné iniciativy Sokolovské uhelné a odborov˘ch organizací sdruÏujících její zamûstnance. VÛbec poprvé by se v roce 2008 mohli na turnaje mládeÏe dostat také hráãi reprezentující Golf Club Sokolov. Potvrzuje to i trenér tamní mládeÏe Karel Skopov˘. „V souãasné dobû máme zhruba padesát dûtí, které se na jafie budou dûlit do skupin podle v˘konnosti,“ fiíká trenér s tím, Ïe ti nejlep‰í by pak mûli v barvách klubu nastoupit také na mládeÏnické tour. Jedna z nich, US Golf Kids by pak v pfií‰tím roce mûla zavítat také na sokolovské hfii‰tû. „A samozfiejmû bychom byli také rádi, aby se na‰i hráãi úãastnili turnajÛ v rámci regionu, které pofiádají tréninková centra mládeÏe,“ vysvûtluje Skopov˘ s tím, Ïe o stejn˘ sta-
Kubíãkovi Havaj svûdãila Mezi svûtovou elitu vstoupil na havajském závodû XTerra triatlet Jan Kubíãek. Lídr ãeského terénního triatlonu závodící v barvách Sokolovské uhelné a t˘mu Specialized 69/Red Bull na svûtovém ‰ampionátu obsadil celkovû 21. místo a stal se tak nejlep‰ím z leto‰ních ãesk˘ch úãastníkÛ. „Jsem spokojen˘. Cel˘ závod jsem zvládl bez vût‰ích problémÛ, a hlavnû jsem se vyhnul defektu. Navíc konkurence byla obrovská, takÏe v˘sledek má pro mû rozhodnû cenu,“ zhodnotil svou úãast Kubíãek. Na startu nároãného závodu se totiÏ letos se‰lo 660 triatletÛ, vze‰l˘ch z kvalifikaãních závodÛ po celém svûtû. Mezi nimi bylo i 80 profesionálÛ, coÏ byl vÛbec nejvût‰í poãet v historii závodu.
Trénink mlad˘ch golfistÛ na sokolovském hfii‰ti (foto SU)
tus bude v rámci golfové federace usilovat také Sokolov. Celkovû by se tak mladí kluboví hráãi mohli v pfií‰tím roce dostat pfiibliÏnû na desítku turnajÛ. To by mûlo pfiinést pfiedev‰ím v˘razn˘ vzestup jejich v˘konnosti. Pfiispût k nûmu mají navíc i zimní tréninky, které klubová mládeÏ absolvuje vÛbec poprvé. „Jezdíme zatím do indooru v karlovarském hotelu Imperial, protoÏe v Sokolovû se nám nepodafiilo na zimu najít zázemí v nûjaké tûlocviãnû. Nicménû i to se snad od pfií‰tí sezóny nûjak zmûní,“ slibuje klubov˘ trenér. Podle nûho je ale bilance prvního roãníku intenzivní práce s mládeÏí celkem uspokojivá. Minimálnû proto, Ïe zájem ze strany zamûstnancÛ Sokolovské uhelné pfiedãil v‰echna oãekávání. Ze dvou náborov˘ch akcí se nám pfiihlásilo 72 dûtí, a z toho pfies padesát zÛstalo.
Taneãníci z Miráklu bodovali na mistrovství svûta Vynikající desáté místo obsadil na Mistrovství svûta v show dance amatérsk˘ taneãní soubor Mirákl ze Sokolova. Ten pfii svém premiérovém vystoupení nejen smetl ãást profesionálních souborÛ, ale pfiedbûhl dokonce i úfiadující mistry Evropy. „Do Nûmecka jsme jeli na zku‰enou, a s cílem podat ‰piãkov˘ taneãní v˘kon – oboje se nám podafiilo,“ fiíká vedoucí souboru Andrea Bure‰ová. Jak ale pfiiznává, desátá pfiíãka byla v nûmecké Riese pfiekvapením i pro fiadu odborníkÛ. Skupina Mirákl, která na mistrovství svûta prorazila se svou choreografií pfiedtanãení nazvanou Pfiíbûh kouzelné lampy pfiitom patfií
k absolutní ‰piãce taneãní scény v regionu i republice. Její ãinnost je dlouhodobû podporována Sokolovskou uhelnou. Jak ale fiíká Bure‰ová, úspûchem z Riesy soubor rozhodnû nekonãí. „V souãasné dobû vznikají ve v‰ech kategoriích Miráklu nové choreografie, a tak se hosté taneãních vystoupení mohou tû‰it na Toreadory v podání dûtské ãásti skupiny, nebo na lidovou variaci v moderním aranÏmá na hudbu skupiny âechomor, kterou bude tanãit juniorská ãást skupiny.“ V nejbliωí dobû pak soubor vstoupí do dal‰ího roãníku republikov˘ch soutûÏí, kde bude obhajovat svou pozici v elitní skupinû.
20. 12. 2007 Sokolov – Kapucínsk˘ klá‰ter Tel.: 352 324 714 RECITÁL SOUZNùNÍ - VÁNOâNÍ KONCERT JANA JEÎKA A PAVLY B¤ÍNKOVÉ Recitál Souznûní – vánoãní koncert, veãer muzikálov˘ch a operetních duetÛ. Úãinkují: Pavla Bfiínková (sólistka HD Karlín) a Jan JeÏek (operetní pûvec HD Karlín, rodák ze Sokolova). Klavírní doprovod - Jifií Pazour. Od 19.00 hodin 20. 12. 2007 Chodov (u Sokolova) – Evangelick˘ kostel Tel.: 352 675 300, 352 675 305 VÁNOâNÍ KONCERT ZU· Vánoãní koncert ÏákÛ ZU· Chodov. Od 19.00 hodin 21. a 22. 12. 2007 Karlovy Vary – Hvûzdárna KV - HÛrky Tel.: 353 225 772 XAVERIUS A MùSÍC Pohádkové pozorování veãerní oblohy urãené nejmen‰ím, tedy dûtem od 5 do 9 let s rodiãi. Program je zamûfien na pohádkovou mytologii souhvûzdí vhodnou právû pro tuto vûkovou kategorii. Od 18.00 hodin 21. a 22. 12. 2007 Loket – hrad Tel.: 352 684 648, 352 684 104 ROHÁâI – VÁNOâNÍ KONCERT Vánoãní koncert loketské folkové skupiny Roháãi. Od 18.00 hodin 22. 12. 2007 Habartov – Mûstské kulturní stfiedisko Tel.: 352 682 439, 728 187 522 ADVENTNÍ KONCERT Koncert. Úãinkuje: Trio Cantabile. Vystoupení komorního souboru. Od 18.00 hodin 29. 12. 2007 Sokolov – Mûstsk˘ dÛm kultury – Kinokavárna Alfa Tel.: 352 622 133, 352 324 715 ALFAFEST 19 Rockov˘ koncert, metalov˘ festival. Vystoupí: 5-th April (Chomutov) - punk, rock, Selfish (Kladno) pop punk, The Airbags (Praha) - emo punk. Od 20.30 hodin 29. 12. 2007 Karlovy Vary – Kostel sv. Mafií Magdaleny Tel.: 272 736 724 , 353 222 767 VÁNOâNÍ VARHANNÍ KONCERT - SLAVNÉ AVE MARIA A V¯BùR SVùTOV¯CH A âESK¯CH KOLED Chrámov˘ koncert. Program: G. Caccini, W. A. Mozart, G. Fauré, P. J. Vejvanovsk˘, C. Franck, J. S. Bach aj. Úãinkují: ·tûpánka Hefimánková – soprán/soprano, Miroslav La‰tovka – trubka/trumpet, Josef Prokop – varhany/organ. Od 16.00 hodin 31. 12. 2007 Franti‰kovy Láznû – pû‰í zóna pfied fontánou Tel.: 354 542 641, 354 542 536 SILVESTR 2007 - SILVESTROVSKÁ STREET PARTY Koncert a tradiãní silvestrovská taneãní party pro v‰echny na pû‰í zónû. Od 21.00 hodin 31. 12. 2007 Královské Pofiíãí – areál zem. statku BERNARD Tel.: 739 071 270, 352 676 368 SILVESTR NA STATKU Tradiãní silvestrovské oslavy. Od 19.00 hodin 3. – 26. 1. 2007 Kyn‰perk nad Ohfií – V˘stavní síÀ Panského domu Tel.: 352 324 270 SYNDROM DOBY Fotov˘stava - Syndrom doby, obãanského sdruÏení Atelier Galerie 4. VernisáÏ v˘stavy ve ãtvrtek 3. 1. 2007. Od 17.00 hodin
Jan Kubíãek
(foto SU)
Pfiehled zápasÛ HC Energie Karlovy Vary na domácím ledû Nedûle 23. 12. 2007 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary HC PlzeÀ Pátek 28. 12. 2007 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Vítkovice Stfieda 2. 1. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Sparta Nedûle 6. 1. 2007 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Znojmo Pátek 11. 1. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Pardubice
Pfiehled zápasÛ HC Banik Sokolov na domácím ledû Sobota 29. 12. 2007 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC Litomûfiice
Vystoupení sokolovského Miráklu na mistrovství svûta v Nûmecku
(foto archiv souboru)
12. 1. 2007 Kyn‰perk nad Ohfií – Mûstské kino – zimní zahrada Tel.: 352 683 085 8. PLES T¤ETÍHO TISÍCILETÍ Oblíben˘ recesistick˘ ples, tentokrát na téma âARODùJNICE, pfiipravujeme ve spolupráci se ZU·. K tanci hraje oblíben˘ STO (Sokolovsk˘ taneãní orchestr). Od 20.00 hodin
Sokolov bude mít dal‰í matefiské centrum UÏ druhé matefiské centrum roste v Sokolovû. Zatímco to první je pfiímo v centru mûsta, nyní se podobného zafiízení doãkají také Ïeny na sídli‰ti Michal. Ponese jméno Kouzeln˘ domeãek a 2. ledna bude otevfieno v budovû kina Alfa. „Vlastnû ten nápad otevfiít matefiské centrum vznikl jen proto, Ïe tady v té ãásti mûsta nic podobného není,“ fiíká iniciátorka projektu Gabriela Raãanská s odvoláním na vlastní zku‰enosti. Centrum nenahrazuje ‰kolku a je urãeno spí‰e ke krátkodob˘m pobytÛm. SlouÏit pak bude jak maminkám, tak dûtem. Tûm prvním pfiedev‰ím jako místo kde se budou setkávat, a zároveÀ získají potfiebné informace t˘kající se v˘chovy dûtí.
„UÏ máme dohodnuté tfieba pravidelné pfiedná‰ky gynekoloÏky, poãítáme i s psycholoÏkou, a nebo cviãením pro maminky po porodu a podobnû,“ vysvûtluje Raãanská. Naopak dûti by mûly v novém centru získat potfiebné návyky pro nástup do ‰kolky a nûkdy i znalosti navíc. „DÛleÏitá je pfiedev‰ím hra v kolektivu. TakÏe tady pro nû bude pfiipraven program od her aÏ tfieba po v˘uku nûmãiny,“ fiíká Raãanská s tím, Ïe tyto aktivity bude centrum postupnû upravovat podle zájmu rodiãÛ. Matefiské centrum vzniká za podpory mûsta Sokolov, které zajistilo rekonstrukci dosud nevyuÏívan˘ch prostor v kinû Alfa, kde bude nové centrum sídlit. O jeho vybavení se pak postaraly z ãásti samotné maminky spolu se sponzory projektu.
Tfiíletá Îofie pfii v˘zdobû stûn budoucího matefiského centra (foto SU)
• ·éfredaktor: Ing. Radim Kamler • Redakãní rada: pfiedseda – Ing. Jifií Radosta, ãlenové – Ing. Josef Michalsk˘, Vladislav Podrack˘ • Adresa redakce: Kanceláfi G¤, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov • Kontakty:
[email protected] • Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 • Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. • Registrace: MK âR E 12592
