2006

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce Pozemkový fond ČR– správce státních zemědělských pozemků

Khol Vladislav 2005/2006

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Pozemkový fond ČR – správce státních

zemědělských pozemků zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny V Rychnově nad Kněžnou dne 02. dubna 2006

1 Úvod Cílem této bakalářské práce je zpracovat rozbor současné právní úpravy postavení a funkcí

Pozemkového fondu ČR, a to ve všech jeho funkcích zaměřených na jeho postavení správce zemědělských pozemků.

Problematika správy Pozemkového fondu ČR není v literatuře dosud systematicky

zpracována a proto je možno čerpat pouze ze zákonů a jejich důvodových zpráv, popřípadě z prováděcích předpisů, vydaných Pozemkovým fondem.

V úvodu práce popíši vznik Pozemkového fondu ČR a to včetně důvodů, kterými byl

zákonodárce veden. Dále rámcově popíši organizační strukturu Pozemkového fondu ČR včetně vzájemného postavení presidia, výkonného výboru a dozorčí rady, až k úrovni územních

pracovišť a povinností zaměstnanců. Vysvětlím tvorbu rozpočtu a příjmy Pozemkového fondu, a jejich případné využití i mimo resort.

Podrobně se budu zabývat působností Pozemkového fondu ČR jako správce zemědělských

pozemků ve vlastnictví státu s ohledem na tyto uvedené základní právní normy:

Zákon č. 229/1991 Sb. o půdě, zákoně č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR, zákon

č. 92/1991 Sb. o velké privatizaci, zákoně č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů ČR ve věcech

převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, zákon č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, zákon č. 95/1999 Sb. o prodeji půdy a vyhlášku č. 433/2002 Sb., Ministerstva

zemědělství o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky.

Z důvodu rozsahu práce se jen velmi obecně zmiňuji o nájmech, o zřizování věcných břemen,

zcela pomíjím výpůjčky a zaměřuji se na největší odstátňovací proces zemědělské půdy

probíhající v kombinaci zákona o prodeji půdy se zákonem o půdě a to podle metodického pokynu „Souběžná realizace zákona č. 95/1999 Sb.“.

S ohledem na výše uvedené jsem se blíže zaměřil na privatizaci státní zemědělské půdy

dle zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy.

Popíši účel zákona o prodeji půdy, jeho působnost, blokační ustanovení, osobu převodce

i nabyvatele. Pokusím se přehledně popsat převody pozemků podle jednotlivých paragrafových režimů a systém uzavírání smluv.

Závěrem práce shrnu postavení Pozemkového fondu ČR jako správce státního zemědělského

majetku a zamyslým se nad současnou zákonnou úpravu jako celkem.

2

2 Historie vzniku Pozemkového fondu ČR Pozemkový fond České republiky je právnickou osobou. Zřízení Pozemkového fondu ČR

bylo uloženo již zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále zákonem o půdě), který nabyl účinnosti 24.června 1991.

Zákon o půdě v několika ustanoveních1 předpokládá existenci Pozemkového fondu.

Ustanovení § 17 předjímá jeho vznik jako právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (zde se poprvé používá legislativní značka "pozemkový fond").

Pozemkový fond byl zřízen zákonem ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR.

Zákon byl schválen 16. prosince 1991 a účinnosti nabyl 1. ledna 1992. Správu nemovitostí měl

vykonávat od účinnosti zákona o půdě (výše), ale v té době ještě neexistoval a začal pracovat až

v polovině následujícího roku po zvolení vrcholných orgánů (presidium, dozorčí rada a výkonný výbor) a personálním obsazení nejnezbytnějších pracovních míst.

Po tuto poměrně dlouhou přechodnou dobu byl státní zemědělský a lesní nemovitý majetek

pouze v péči dosavadních uživatelů (zákon o půdě z nich učinil nájemce).2

Po dobu absentování konečného správce (vytvářejícího a konsolidujícího se Pozemkového

fondu ČR) se na základě použití § 65 hospodářského zákoníku podařilo najít alespoň v naléhavých případech náhradního – prozatímního správce v okresním úřadu.3

V tomto období býval od okresních úřadů požadován např. souhlas k zastavení zemědělských

budov a staveb za účelem zajištění úvěrů poskytovaných peněžními ústavy státním zemědělským

podnikům. Platnost těchto a případných dalších úkonů bývala někdy zpochybňována s poukazem na to, že prozatímní správu bylo možno vykonávat jen v mezích stanovených vyhláškou č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku.4

Pozemkový fond ČR je zákonem zřízená právnická osoba5, která nabyla právní subjektivity6

dnem účinnosti zákona o Pozemkovém fondu, tj. dnem kdy byl zřízen (1. ledna 1992)7. K témuž

datumu v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 zákona o půdě přešla i správa nemovitostí ve vlastnictví státu, uvedených v ustanoveních § 1 odst. 1 tohoto zákona.

§ 2 odst. 1, § 9 odst. 8, § 11 odst. 2 a 7, § 13 odst. 6, § 14 odst. 5, § 16 odst. 4 a část třetí § 17 a § 18 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákona o půdě). 2 Právo hospodaření a trvalého užívání bylo nahrazeno výrazně užším právem užívání nemovitosti na základě nájemního vztahu založeného zákonem. 3 Okresní národní výbor (okresní úřad) vykonává prozatímní správu k majetku, ke kterému nemá právo hospodaření žádná organizace. 4 Chalupová, E.: Národní majetek ve správě Pozemkového fondu ČR, Právní rádce č. 5, 1993, str.48-49. 5 Občanská zákoník ve svých ustanoveních §18 až § 20a obsahuje základní úpravu, postavení a povinnosti právnické osoby obecně. (Zákonem zřízená právnická osoba blíže § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku). 6 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. září 1996, sp. zn 3 Cdon 1110/96 7 Nikoli dnem zápisu do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl A vložka 6664. Sídlo je Praha 3 Husinecká 1024/11a, 130 00, IČ: 45797072, DIČ: CZ45797072. (Sídlo § 19c občanského zákoníku). 1

3

3 Orgány a organizační struktura Pozemkového fondu ČR 3.1 Orgány Pozemkového fondu ČR Orgány Pozemkového fondu definuje §§ 3 až 14 zákona o Pozemkovém fondu takto:


presidium


výkonný výbor
dozorčí rada. 3.1.1

Presidium Pozemkového fondu

Presidium Pozemkového fondu je jeho nejvyšším orgánem.

Presidium je kolektivním orgánem. Skládá se celkem z devíti členů: předsedy, místopředsedy

a dalších sedmi členů. Předsedou presidia je ze své pozice automaticky ministr zemědělství

České republiky. Místopředsedu a další členy z řad odborníků volí na návrh vlády Poslanecká

sněmovna na dobu pěti let. Cílem tohoto ustanovení je dobrý úmysl zákonodárce zabezpečit

odborný a ne přímo politice podřízený dohled nad fungováním – směřováním Pozemkového fondu . Profesionální obsazení presidia by jistě mohlo zamezit přímý přenos politických změn

do instituce disponující s tak rozsáhlým majetkem a tím i dlouhodobější – trvalejší směřování – hospodaření.

Poslanecká

sněmovna

může

odvolat

místopředsedu

i další

členy

presidia

a to

i před uplynutím jejich funkčního období. Možnost opětovného zvolení zákon však neřeší - proto co není zakázáno je povoleno.

Presidium je schopné se usnášet, když se jeho zasedání účastní dvě třetiny jeho členů včetně

předsedy nebo místopředsedy.8 Ke schválení rozhodnutí presidia se vyžaduje souhlas prosté většiny z přítomných. V případě rovnosti hlasů však převáží hlas předsedajícího.

Dokumenty jménem presidia podepisuje předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda

a pověřený člen presidia.

V působnosti presidia jako nejvyššího orgánu Pozemkového fondu ČR je:9

a) jmenovat a řídit výkonný výbor a průběžně dohlížet na jeho činnost, b) vypracovat statut Pozemkového fondu (dále jen Statut PF), c) schvalovat odměňování členů výkonného výboru,

§ 5 zákona o Pozemkovém fondu. (t.j celkem nejméně šest členů, ale vždy však se musí účastnit předseda nebo místopředseda k usnášení schopnosti). 9 § 6 zákona o Pozemkovém fondu. 8

4

d) projednat návrh rozpočtu Pozemkového fondu, e) schvalovat jednací řád presidia,

f) projednávat roční účetní závěrku Pozemkového fondu,

g) projednávat (a to nejpozději do 30. dubna) výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu za předcházející rok,

h) schvalovat organizační řád a pracovní řád Pozemkového fondu,

i) schvalovat převod části příjmů Pozemkového fondu v rámci rozpočtu fondu.10

Většinu tohoto (zákon však zmiňuje jen body b), d), f) a g)) presidium předkládá vládě

k projednání a to doplněné o stanovisko dozorčí rady.

Vláda tyto návrhy pouze projedná a se svým stanoviskem je předkládá ke schválení

Poslanecké sněmovně. (V zákoně se nikde nepracuje s přímým vztahem Poslanecká sněmovna –

Presidium Pozemkového fondu vyjma jeho zvolení a odvolání. Vše je směřováno přes vládu resp. ministra zemědělství, jenž je předsedou presidia a kterého si Poslanecká sněmovna může

volat k zodpovědnosti např. pomocí interpelací. Ten však, pokud další členové presidia nejsou jeho přímými podřízenými např. Ústřední pozemkový úřad, Lesy ČR, adt., se může úspěšně hájit - skrýt za kolektivní odpovědnost presidia). 3.1.2

Výkonný výbor Pozemkového fondu ČR

Výkonný výbor Pozemkového fondu11 (dále jen "výkonný výbor"), který je výkonným -

statutárním orgánem, řídí v rámci zákonných mantinelů a pokynů presidia činnost Pozemkového fondu. Základní podzákonnou normou je statut Pozemkového fondu(dále jen "statut PF").12

Výkonný výbor13 se skládá z předsedy, nejvýše dvou místopředsedů a dalších sedmi členů

jmenovaných presidiem na dobu pěti let. V případě porušování svých povinnosti, nebo není-li

schopen řádně vykonávat svou funkci, může presidium před uplynutím této lhůty takovéhoto člena výboru odvolat. Všichni jmenovaní členové výkonného výboru jsou zaměstnanci Pozemkového fondu. Jejich pracovní poměr vznikne jmenováním a zapisují se do obchodního rejstříku. Každý člen výkonného výboru, kromě předsedy a místopředsedů, je současně pověřen vedením odborné sekce.

§ 2 odst. 11 zákona o Pozemkovém fondu. § 7 zákona o Pozemkovém fondu. 12 Platný Statut Pozemkového fondu České republiky byl schválen usnesením č. 1367 Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. z 29. schůze dne 8. prosince 2000, které tvoří přílohu tohoto statutu. Změny Statutu Pozemkového fondu České republiky byly schváleny usnesením č. 218 Poslanecké sněmovny z 8. schůze dne 4. 12. 2002, které tvoří přílohu tohoto statutu (dále jen statut PF). 13 § 8 zákona o Pozemkovém fondu. 10 11

5

Výbor rozhoduje usnesením. Výbor je usnášeníschopný v případě účasti nejméně šesti členů

(neúčast předsedy nebo místopředsedy pověřeného jeho zastupováním znamená neschopnost usnášení). K přijetí rozhodnutí výboru se vyžaduje souhlas většiny přítomných členů výboru (v případě rovnosti hlasů převáží hlas předsedajícího).

Výkonný výbor, jako statutární orgán, jedná jménem Pozemkového fondu a rozsah jeho

oprávnění je vymezen statutem PF. Omezením tohoto jednání jsou pouze zákonem dané14

pravomoci svěřené jiným orgánům. Statut PF dále určuje způsob podepisování za Pozemkový

fond ČR a to vždy předsedou nebo místopředsedou výkonného výboru spolu s dalším členem výboru, pokud dále není stanoveno jinak.

Statutem PF je dále určeno15 v jakém rozsahu a kdy jednají členové Výkonného výboru a jak

toto mohou delegovat (zmocnit) na organizační útvary, jiné zaměstnance (organizačním nebo pracovním řádem Pozemkového fondu) a i jiným právnickým nebo fyzickým osobám.

Výbor rozhoduje v rámci své působnosti o systémových opatřeních Pozemkového fondu

předpisy jakými jsou např.: vnitřní normy, příkazy a metodické pokyny.

Výbor projednává a schvaluje zásadní otázky činnosti sekcí, odborů a územních pracovišť

(organizačních částí) včetně mimořádných opatření vymykajících se běžným pracovním postupům, projednává zprávy o činnosti sekcí, odborů a územních pracovišť.16 Výbor projednává informace zejména o :


závažných právních sporech, u nichž je Pozemkový fond účastníkem řízení,


návrzích legislativní povahy týkajících se činnosti Pozemkového fondu,


závěrech šetření stížností a kontrolních nálezech prověrek činnosti Pozemkového fondu,
přípravě a plnění rozpočtu Pozemkového fondu,


stavu a vývoji privatizace realizované Pozemkovým fondem podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,


stavu a vývoji vypořádání nároků oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,


stavu

a vývoji

realizace

převodu

č. 95/1999 Sb.,ve znění pozdějších předpisů,

zemědělských

pozemků

podle

zákona


stavu a vývoji pohledávek Pozemkového fondu,


stavu a vývoji nákladů Pozemkového fondu souvisejících s výkonem správy nemovitostí ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu,


stavu a vývoji realizace převodů podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o Pozemkovém fondu č. 569/1991 Sb. (pravomoci Presidia a Dozorčí rady Pozemkového fondu ČR). Statut PF Čl. 6. 16 Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 4. 14

15

6

Výbor předkládá presidiu ke schválení návrhy organizačního řádu a pracovního řádu

a návrhy na odměňování členů výboru.

Výbor zřizuje a zrušuje odborné útvary (sekce, odbory) a územní pracoviště. Uvedené

základní organizační složky může výbor rozčlenit na jednotlivá oddělení.

Výbor může zřizovat trvalé nebo dočasné poradní orgány, komise, pracovní skupiny apod.

k řešení specifických problémů spojených s činností Pozemkového fondu. 3.1.3

D o z o r č í r a d a P o z e m k o v é h o f o n d u Č R 17

18

Trojici základních orgánů doplňuje o kontrolní složku Dozorčí rada Pozemkového fondu

(dále jen "dozorčí rada"). Jde stejně jako u předchozích o kolektivní orgán, který však své postavení ani pravomoc nemusí od nich odvozovat.

Dozorčí rada dozírá na činnost a hospodaření Pozemkového fondu, jeho presidia

a výkonného výboru. Podle povahy zjištěných nedostatků (či jiných podnětů) upozorňuje presidium, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo financí ČR, vládu České republiky, Poslaneckou sněmovnu, popřípadě další příslušné orgány.

Rada presidiem předložený návrh rozpočtu, roční účetní závěrku a výroční zprávu projednává

ještě před jejich předložením vládě.

Poslanecká sněmovna volí na pětileté období pět členů Rady, které může odvolat

i před uplynutím jejich funkčního období. Člen Rady nesmí být zaměstnancem Pozemkového fondu.

Svého předsedu a místopředsedu Rada volí ze svého středu. Další jednací pravidla má

obdobná s presidiem.

Dozorčí rada má právo zúčastnit se prostřednictvím svého zástupce jednání presidia

i výkonného výboru a seznamovat se, a to i průběžně, s písemnými materiály pro jednání těchto orgánů.

Člen presidia, výkonného výboru a dozorčí rady se může před uplynutím funkčního období

těchto orgánů své funkce vzdát pouze písemným podáním k orgánu, který jej do funkce ustanovil

(zvolil či jmenoval). Funkce člena presidia, výkonného výboru a dozorčí rady jsou ze samé podstaty neslučitelné.

17 18

Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 5. § 9 až § 11 zákona o Pozemkovém fondu.

7

Zákon19 zakazuje členu orgánů Pozemkového fondu ČR (presidia, výkonného výboru20 nebo

dozorčí rady) vykonávat činnost, jež by byla v rozporu se zájmy Pozemkového fondu a uvádí demonstrativní výčet „zejména nesmí být“:


statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jiného voleného či jmenovaného

orgánu obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání souvisí s činností Pozemkového fondu nebo s majetkem v jeho správě,


člen presidia nebo dozorčí rady8 který byl do některého z těchto orgánů delegován

Pozemkovým fondem nesmí za to pobírat odměnu od obchodní společnosti nebo družstva.

Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku funkce v presidiu a radě Pozemkového fondu. (Z toho vyplývá, že za tuto činnost může být případně odměněn jen delegující organizací.)

3.2 Organizační uspořádání Pozemkového fondu ČR21 Zákon o Pozemkovém fondu ČR v § 1 odst. 2 pouze obecně odkazuje na vnitřní předpis:

„Podrobnosti o organizačním uspořádání a činnosti Pozemkového fondu upravuje statut Pozemkového fondu, který schvaluje Poslanecká sněmovna.“22

Smyslem mé práce není popisovat organizační strukturu Pozemkového fondu ČR, a tak

se omezím na jeho rešerši a dovolím si jej přiložit jako přílohu č. 2 v oficiálním schématu, které je samo dosti přehledné.

Ústředí Pozemkového fondu je tvořeno předsedou výboru, 1. a 2. místopředsedou výboru

a jejich sekretariáty, dále sedmi sekcemi 23 ( ekonomiky, majetku, právní, privatizace, restitucí,

řízení územních pracovišť a hospodářské správy, správy nemovitostí) a třemi odbory (informatiky, kontroly, personálním).

Současně platné organizační členění sekcí a odborů ústředí Pozemkového fondu:24


sekce ekonomiky (zajišťující ekonomickou a účetní agendu) se dále člení na čtyři oddělení: účetní evidence, rozboru a rozpočtu, zvláštního účtu, evidence majetku

Zákon o Pozemkovém fondu č. 569/1991 Sb. § 13 a následující. Pozn.: na člena výkonného výboru se vztahují pravidla jako na zaměstnance Pozemkového fondu porovnej § 8 odst. 3 a § 14 s § 13 platným pro členy presidia a dozorčí rady . 21 Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 7. 22 Platný organizační řád nabyl účinnosti od 1. 5. 2001 a současně pozbývá účinnosti dosavadní organizační řád ze dne 1. prosince 1995 včetně doplňku z 1. 10. 1996. Změny a doplňky č. 1 Organizačního řádu Pozemkového fondu ČR nabývají účinnosti od 1. 3. 2003. Změny a doplňky Organizačního řádu Pozemkového fondu ČR byly schváleny na zasedání presidia dne 25. 2. 2003. 23 Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 7 odst. 2 poslední věta “Každý člen výboru, kromě předsedy a obou místopředsedů výboru, je současně z rozhodnutí výboru pověřen vedením odborné sekce. (t.j sedm sekcí). 24 Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 7 odst. 4. 19 20

8


sekce majetku (zajišťující zejména evidenci a vymáhání pohledávek, výkon funkce zakladatele obchodních společností a s tím spojenou agendu při konkurzním řízení

a likvidaci st. podniků) se dále člení na pět oddělení: pohledávek z privatizace, pohledávek

z nájemného, ostatních pohledávek, pohledávek z pracovně-právních vztahů, rozboru pohledávek


sekce právní (zajišťující zejména právní služby jednotlivým sekcím a územním pracovištím) se dále člení na tři oddělení: smluvních vztahů, mimosmluvních vztahů, restitučních vztahů


sekce privatizace (zajišťující zejména privatizaci zemědělských nemovitostí (budov a pozemků)) se dále člení na čtyři oddělení: privatizace nemovitostí, převodů pozemků, svodné a spisovna, informací a analýz


sekce restitucí (zajišťující poskytování náhrad formou náhradních pozemků, náhradních nemovitostí nebo cenných papírů osobám, kterým nemohl být vydán jejich původní

zemědělský majetek a nebo byl v době vydání znehodnocen) se dále člení na dvě oddělení: finančních náhrad a metodiky, nabídky a převodu nemovitostí


sekce řízení územních pracovišť a hospodářské správy (zajišťující zejména koordinaci

a řízení činnosti územních pracovišť) se dále člení na tři oddělení: hospodářské správy, řízení územních pracovišť, operativní koordinace a dohledu na činnost územních pracovišť


sekce správy nemovitostí (zabývající se výkonem správy nemovitostí v rozsahu stanoveném zákonem jako je uzavírání nájemních smluv a výpůjček na pozemky a budovy, údržba budov

a zbývajícího bytového fondu, dále přebírání majetku od dosavadních uživatelů a převody na další státní instituce a směnné smlouvy) se dále člení na tři oddělení: majetkoprávních vztahů, správy nemovitostí, převodů


odbor informatiky (zajišťující řádný chod informačního systému uvnitř Pozemkovém fondu

i vazby na vnější informační systémy) se dále člení na tři oddělení: vývoje, geografického informačního systému (GIS), podpory uživatelů


odbor kontroly (zajišťující vnitřní kontrolní systém odborných sekcí a územních pracovišť a to včetně vyřizování stížností proti Pozemkovému fondu ) se dále člení na tři oddělení: stížností, kontroly, operativní kontroly


odbor personální (zabezpečující dodržování právních předpisů v personalistice a péči o zaměstnance Pozemkového fondu ) se dále člení na dvě oddělení: personální agendy a práce a mezd, rozvoje a péče o zaměstnance.

Územní pracoviště Pozemkového fondu (dále jen „územní pracoviště“) pro určená území 25,

pro která výbor schvaluje základní organizační strukturu.

Působnost v hranicích bývalých okresů (soudních). Dochází čím dále k častějšímu slučování územních pracovišť z důvodu současného snižování spravovaného majetku a zvyšování efektivity práce. 25

9

Výkonný výbor může podle potřeby rozhodnout o zřízení, zrušení nebo reorganizaci oddělení

ve shora uvedených základních organizačních složkách. V čele oddělení (odboru, územního

pracoviště) je vedoucí oddělení (odboru, územního pracoviště) který je podřízen vedoucímu příslušné organizační složky. Vedoucí územního pracoviště je podřízen vedoucímu sekce řízení územních pracovišť a hospodářské správy.26

3.3 Zaměstnanci Pozemkového fondu ČR27 Zaměstnanci Pozemkového fondu jsou povinni:28


jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,


zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem,


nepřijímat v souvislosti s výkonem zaměstnání dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných Pozemkovým fondem nebo na základě právních předpisů a kolektivní smlouvy,


zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména

nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

Zaměstnanci Pozemkového fondu nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů

právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli Pozemkovým fondem vysláni a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Zaměstnanci

Pozemkového

fondu

mohou

vykonávat

s předchozím písemným souhlasem Pozemkového fondu.

podnikatelskou

činnost

jen

Tato omezení se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo

uměleckou a na správu vlastního majetku.

Zaměstnanci a členové orgánů Pozemkového fondu nemohou nabývat pozemky z majetku

státu, které Pozemkový fond převádí na jiné osoby podle § 8 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

Kontrasignaci závazných vnitřních předpisů činí vedoucí sekce řízení územních pracovišť a hospodářské správy s vedoucím příslušné odborné sekce. 27 Organizační řád Pozemkového fondu České republiky Čl. 9. Vymezení kompetencí a odpovědnosti zaměstnanců Pozemkového fondu 28 §14 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR Blíže rozvedeno v Etickém kodexu. 26

10

a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.29

3.4 Příjmy Pozemkového fondu ČR Příjmy Pozemkového fondu30 netvoří součást státního rozpočtu České republiky. Tvoří

je výtěžek z prodeje nemovitostí a akcií, výnosy účastí Pozemkového fondu na činnosti

akciových a jiných obchodních společností a výtěžky z pronájmu nemovitostí, které spravuje.

Pozemkový fond si hradí sám náklady spojené se svou činností ze svých příjmů a v souladu

s rozpočtem schváleným Poslaneckou sněmovnou. Není-li rozpočet schválen před počátkem

rozpočtového období, používá Pozemkový fond své příjmy podle návrhu rozpočtu projednaného vládou.

Zákon umožňuje Pozemkovému fond poskytovat v okresech s nedokončeným přídělovým

a zcelovacím řízením finanční prostředky na upřesnění nebo rekonstrukci přídělů, až do výše 200 mil. Kč ročně31, které lze čerpat v závislosti na průběhu prací postupně.

Předmětem zdanění (daně z příjmů) Pozemkového fondu jsou pouze příjmy z výnosů

z cenných papírů.

Jednotlivé novely zákona o Pozemkovém fondu vládě umožnily rozhodnout o použití příjmů

Pozemkového fondu:


ke zmírnění následků povodní v roce 1997, v roce 1998 a v roce 2002,


k realizaci programu obnovy venkova ve výši 200 mil. Kč v roce 2000, 100 mil. Kč v roce 2001 a 100 mil. Kč v roce 2002,


pro podporu obnovení včelstev, která uhynula následkem nepříznivého zimního období, ve výši do 80 mil. Kč v roce 2003,


k podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka a k podpoře chovu ovcí ve výši 220 mil. Kč v roce 2000,


na podporu vývozu výrobků z kravského mléka ve výši 200 mil. Kč v roce 2003 Státním zemědělským intervenčním fondem,


pro podporu vodního hospodářství ve výši 500 mil. Kč v roce 2005 a pro podporu pozemkových úprav ve výši 200 mil. Kč v roce 2005.32

§ 14a zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR (úplná citace – týká se jen § 8 dle zákona o prodeji půdy) § 15 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR. 31 Nepřímou novelou zákona o půdě v zákoně o oběhu osiva a sadby se připravuje zvýšení částky na 400 mil. Kč ročně. 29

30

11

Pozemkový fond může v případě živelné nebo jiné pohromy převést část svých příjmů

do státního rozpočtu.33

§ 15 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, další odst. (7-10) stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu nařízením vlády a upřesňují vazbu na státní rozpočet. 33 § 2 odst. 11 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu. 32

12

4 Působnost Pozemkového fondu ČR34 Pozemkový fond je právnickou osobou odlišnou od státu. Byl zřízen za účelem správy

a dispozice se zemědělským majetkem státu. Je nadán vlastní majetkovou odpovědností – stát za jeho závazky neodpovídá a on neodpovídá za závazky státu (totéž platí i o příjmech viz. předchozí kapitola).

Existenci Pozemkového fondu ČR předpokládal ve svém ustanovení 35 již zákon o půdě.

Základní právní vymezení působnosti Pozemkového fondu je dáno těmito právními předpisy:


zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále zákon o půdě),


zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR (dále zákon o Pozemkovém fondu),


zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (dále zákon o velké privatizaci),


zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky,


zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby jiné osoby (dále zákon o prodeji půdy),


zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále zákon o majetku České republiky),


Vyhláška č. 433/2002 Sb., Ministerstva zemědělství o podrobnějších pravidlech pro plnění

povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky.

Pozemkový fond je dále oprávněn ze zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách

a pozemkových úřadech (v platném znění) (dále zákon o pozemkových úpravách) zastupovat stát v pozemkových

úpravách

jako

účastník

spravující

zemědělský

půdní

fond.

Zákon

o pozemkových úpravách podrobně upravuje spolupráci Pozemkového fondu a pozemkových úřadů.36

§ 2 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu. Zákon č. 229/1991 Sb. Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ze dne 21. května 1991 § 17 (zde najdeme nejzákladnější vymezení působnosti Pozemkového fondu ČR). 36 § 20 odst. 1 písm. k zákona č. 139/2002 Ssb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 34 35

13

Pozemkový úřad zajišťuje lustraci nemovitostí37 v majetku České republiky, zejména

pro potřeby privatizačního procesu38 na Pozemkovém fondu. Zákon o prodeji půdy umožnil

zahájení privatizačního procesu státní zemědělské půdy. Nezpochybnitelné určení (lustrace)

pozemků státu ve správě Pozemkového fondu je základním předpokladem tohoto prodeje.

Závěrem je třeba zdůraznit, že Pozemkový fond jako právnická osoba může konat pouze

v mezích mu stanovených zákonem.

4.1 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě)

Zákon o půdě byl základním přelomovým bodem v pozemkovém právu České republiky.39

Nabytím účinnosti40 zákona o Pozemkovém fondu bylo státním organizacím (hospodářským,

příspěvkovým i rozpočtovým) zrušeno právo hospodaření a státním organizacím (družstevním

a společenským) právo trvalého užívání k nemovitému majetku ve vlastnictví státu.41

Definici majetku spravovaného pozemkovým fondem lze v zákoně o půdě sestavit

z pozitivního výčtu nemovitostí (rozsah působnosti zákona) dle § 1 odst. 1, na nějž se zákon vztahuje a negativního výčtu nacházejícího se v § 17 odst. 1 takto:

Půda tvořící zemědělský půdní fond42 nebo do něj náležící. Tímto pojmem zákon rozumí:


pozemky zemědělsky obhospodařované (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty43),


pozemky (dočasně) zemědělsky neobhospodařované,44


pozemky účelových kategorií nezemědělské půdy (s výjimkou lesní půdy) a to ve dvou

kategoriích rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a druhou skupinu tvoří nezemědělská půda potřebná k zajištění zemědělské výroby na zemědělských pozemcích (např.: polní cesty,

pozemky se zařízením důležitým pro vodní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze chránící před zamokřením nebo zátopou, poldry, ochranné terasy apod.).45

§ 2 zákona 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (Příloha č. I) 38 Tentýž postup s mírnými modifikacemi je uplatňován i dalšími správci státního majetku (Lesy ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a další instituce) 39 Zrušuje se zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb. a zákona č. 114/1990 Sb. 40 § 22 odst. 1 zákona 229/1991 Sb., o půdě. 41 Chalupová, E. : Národní majetek ve správě Pozemkového fondu ČR, Právní rádce 5/1993, str 48-49 42 Poznámka pod čarou odkazuje na již zrušený zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, který byl nahrazen dosud platným zákonem č. 334/1992 Sb.. 43 Zákon č. 120/2000 Sb., sloučil louku a pastvinu do dále evidovaného druhu trvalý travní porost 44 Pozemky trvale nevyňaté ze zemědělského půdního fondu 45 Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 250-251 37

14

Půda tvořící lesní půdní fond,46 ale v rozsahu zákona o půdě. Pojem lesní půdní fond byl

nahrazen pojmem pozemky určené k plnění funkce lesa.47 Tyto pozemky dělíme do dvou kategorií a to na tzv. lesní pozemky a na tzv. jiné pozemky:


lesní pozemky 48: pozemky s lesními porosty a plochy, na kterých byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m,

pozemky na nichž jsou lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánů státní správy lesů,49


jiné pozemky 50: zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole) s výjimkou pozemků zastavěných a jejich

příjezdových komunikací, lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti,

včetně zastavěných pozemků.

Obytné a hospodářské budovy a stavby, sloužící zemědělské nebo lesní výrobě nebo s ní

souvisejícímu vodnímu hospodářství včetně zastavěných pozemků.

Věci movité, (tj. živý a mrtvý inventář a zásoby)51 nepodléhají správě Pozemkového fondu,

i když se na ně zákon o půdě vztahuje52.

V § 17 odst. 1 je negativní výčet pozemků, na které se sice zákon vztahuje, ale i přes to, že

jsou nadále ve vlastnictví státu, Pozemkový fond nespravuje a jsou to pozemky:
na nichž se nachází hřbitovy,


které jsou určeny pro obranu státu,53


které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostů,54


chráněných podle zvláštních předpisů.55

Zákon o půdě upravuje možnosti převodu nemovitostí v majetku státu, na které nebylo

v požadované lhůtě uplatněno právo na vydání. Ty může Pozemkový fond převést:

Poznámka pod čarou odkazuje na § 2 již zrušeného zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, dnes § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (dále lesní zákon) 47 § 3 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon (zákon pro vymezení tohoto pojmu kombinuje metodu pozitivního vyčtu těch kategorií, které jsou pozemky určenými pro plnění funkcí lesa s metodou negativního výčtu těch pozemků, které tam nenáleží (viz Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 307 48 § 3 odst. 11 pism. a) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon 49 § 13 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon 50 § 3 odst. 1 pism. b) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon 51 § 20 zákona č. 229/1991 Sb., (zákon o půdě) tzv. jiný zemědělský majetek 52 § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 229/1991 Sb., (zákon o půdě) 53 § 8 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech (zrušen zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany 54 Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, § 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 10 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb., 55 § 2 , 4 a 5 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 5 a 6 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (zrušeno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 46

15


do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,


na spoluvlastníky těchto nemovitostí56,


na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu a to jen v naléhavých případech,


směnou za jiné nemovitosti57,


na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu, pokud pozemky uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byly z privatizačního projektu vyňaty před jeho schválením a nelze je použít jako pozemky náhradní.

Pozemkový fond je oprávněn pronajímat vhodným zájemcům i nemovitosti u kterých není

vlastník znám. Úhrada za toto užívání je příjmem Pozemkového fondu až do doby, kdy oprávněný

vlastník

pronajímatele).

58

uplatní

svá

práva

k takovým

nemovitostem

(a vstoupí

do práv

Pozemkový fond plní roli generálního poskytovatele náhrad59 za pozemky, které

pro zákonem uznanou překážku nebyly vydány. Poskytla-li náhradu obec už před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu Pozemkový fond.

Pozemkový fond může též převzít závazky povinných osob na poskytnutí náhrad dle zákona

o půdě tam, kde je povinnou osobou státní podnik nebo právnická osoba, jejímž zakladatelem je

stát, v tom případě, kdy před privatizací nebo likvidací této právnické osoby nebyly tyto nároky vypořádány.60

Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě Pozemkového fondu nebo v poskytnutí

hotovosti.61

Zákon o půdě stanoví povinnost poskytnout Pozemkovým úřadům pro Pozemkový fond

informace o tom, zda na nemovitost byl uplatněn restituční nárok.62

Nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu, 57 Směny nemovitostí jsou v poslední době povolovány výkonným výborem a schvalovány presidiem jen výjimečně a to zejména pro veřejně prospěšné stavby a to vždy při dodržení podmínky výhodnosti pro stát. 58 § 18 zákona č. 229/1991 Sb., (zákon o půdě) 59 Poskytuje náhrady kdy povinnou osobou je obec, krajský úřad či již neexistující subjekt (např. Národní pozemkový fond) (za ostatní zemědělský majetek) 60 § 18a) zákona č. 229/1991 Sb., (zákon o půdě) 61 Hotovost se poskytuje ve výši stanovené zvláštním předpisem (Nařízení vlády České republiky č. 504/1992 Sb., o výši náhrady v hotovosti poskytované podle zákona č. 229/1991 Sb.) popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů. 62 Porovnej § 17 odst. 4 zákona o půdě s § 2 odst. 1 písm. a) zákona o prodeji půdy. 56

16

Dále je stanoven klíč63 pro určení pořadí, jestliže má o nájem nemovitosti ve vlastnictví státu

zájem více fyzických osob. 64 Přednost mají dosavadní uživatelé a dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním

území se nemovitosti nacházejí.

V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon,

rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy republiky.

4.2 Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky Ač základní vymezení působnosti Pozemkového fondu najdeme v zákoně o půdě (předchozí

kapitola), a to v jeho ustanoveních § 2 odst. 1, § 17, § 18, § 22 odst. 4, teprve zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR v § 2 a § 2a upřesňuje jednotlivá oprávnění Pozemkového fondu.

Pozemkový fond v rámci schváleného privatizačního projektu je oprávněn:


zakládat akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastnit na jejich zakládání a vkládat do nich vklady, k nimž se zavázal,


nabývat akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonávat práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,


vykonávat práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,


podílet se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,


prodávat akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,


podílet se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,


uzavírat smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a částí jejich majetku, který spravuje; přitom může využít též veřejné soutěže,


převádět majetek státu na obce a veřejné vysoké školy,


používat majetek státu k plnění závazků podniků určených k privatizaci v rozsahu a za podmínek stanovených ministerstvem financí České republiky.

63 64

§ 17 odst. 5 zákona o půdě. § 17 odst. 2 zákona o půdě.

17

Podle předchozího nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle

zvláštního předpisu.65

Při změně rozhodnutí o privatizaci na návrh Pozemkového fondu se postupuje podle

zvláštního právního předpisu66.67

Pozemkový fond může nemovitosti mající ve své správě68 bezúplatně převést:


na státní orgán nebo na státní organizaci za splnění podmínky potřebnosti k plnění jejich úkolů; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření69,70


do vlastnictví kraje za splnění podmínky potřebnosti pro činnost předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřízených tímto krajem a zařazených do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení 71,72


na veřejnou vysokou školu, jde-li o majetek, který veřejná vysoká škola nebo její

vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek potřebuje k zajištění vzdělávací, vědecké, výzkumné a vývojové činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů73.74

Pozemky, které Pozemkový fond převádí na oprávněné osoby podle zákona o půdě a které

jsou určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací (např.: územním plánem obce, regulačním plánem, územním plánem nebo územním projektem sídelního útvaru, územním

plánem nebo územním projektem zóny) nebo rozhodnutím o umístění stavby, budou pro tento účel oceněny jako pozemky stavební.75

Pozemkový fond může uzavřít písemnou smlouvu se státní organizací, které je svěřeno

nakládání s lesy, na základě které by tato organizace převáděla pozemky oprávněné osobě.76

K tomuto mohou být použity pouze lesní pozemky uvedené v § 17 zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy.

Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (zákon o prodeji půdy). 66 § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 67 § 2 odst. 3 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu. 68 § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě. 69 Např. vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů, § 761 odst. 1 obchodního zákoníku 70 § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu. 71 § 13a zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. 72 § 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu 73 § 101 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (ve znění pozdějších předpisů) 74 § 2 odst. 7 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu 75 Dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu se nepoužijí. 76 Dle § 11 odst. 2 druhé věty zákona o půdě. 65

18

Novelou č. 423/2002 Sb. bylo umožněno Pozemkovému fondu v případě živelné nebo jiné

pohromy převést část svých příjmů do státního rozpočtu z tohoto důvodu.77 Dále je Pozemkový

fond oprávněn osobě postižené povodní s níž před 1. srpnem 2002 uzavřel smlouvu podle zákona

č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci, nebo podle zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy, prominout splátku kupní ceny, totéž platí i v rámci nájemní smlouvy o nájemném za rozhodné období.78

Pozemkový fond, až potom co neprojeví zájem žádná oprávněná osoba podle zákona o půdě,

může prodat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě.79

Tyto nemovitosti prodá Pozemkový fond na základě veřejného výběrového řízení osobě,

která nabídne nejvyšší cenu. Veřejné výběrové řízení se uskuteční nejméně v jednom

a maximálně ve třech kolech. Pro každé kolo veřejného výběrového řízení stanoví Pozemkový fond výši nabídkové ceny prodávané nemovitosti80 tak, že:
v prvním kole je nabídková cena ve výši 100%,


ve druhém kole je nejméně 50% nabídkové ceny z prvního kola, přitom však nesmí být nižší než nabídková cena stanovená pro třetí kolo;


ve třetím kole musí být nabídková cena prodávané nemovitosti rovna alespoň ceně

zastavěného pozemku, prodává-li se pozemek současně s budovou nebo stavbou. Prodává-li se pouze budova nebo stavba bez zastavěného pozemku, nemůže být nabídková cena nižší než 1% nabídkové ceny z prvního kola.

Na úhradu kupní ceny lze pohledávku podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě započítat.

Pozemkový fond má povinnost zveřejnit informace o připravovaném veřejném výběrovém řízení

k prodávané nemovitosti a stanovené nabídkové ceně alespoň v jedněch novinách s celostátní působností81.

Pozemkový fond je v rámci výkonu správy oprávněn pouze k těm formám činnosti, které

jsou v zákoně přímo uvedeny. Konkrétně se jedná o tato oprávnění související:
s privatizací předmětných pozemků dle zákona č.229/1991 Sb., o půdě,


s restitucemi předmětných pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě,
s pronájmem pozemků u nichž není vlastník znám,


s prováděním pozemkových úprav na pozemcích, které spravuje Pozemkový fond,

§ 2 odst. 11 zákona o Pozemkovém fondu. § 2 odst. 12 zákona o Pozemkovém fondu. 79 Ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci se pro tyto případy nepoužijí. 80 Ceny jsou určovány podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku (zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku). 81 Deník „Právo“ a www.pfcr.cz, dále jsou zveřejněny na úřední desce v příslušné obci a na úřední desce příslušného územního pracoviště Pozemkovém fondu. 77 78

19


s dispozicemi s vlastnictvím s těmi pozemky, které nejsou předmětem restituce ani předmětem privatizace.82

4.3 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby osoby (dále zákon o velké privatizaci)

V oblasti privatizace je působnost Pozemkového fondu vymezena zákonem o velké

privatizaci, zákonem č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR a zákonem o prodeji půdy.

Pozemkový fond podle tohoto zákona postupuje v souvislosti s převodem majetku státu.

Zákon se vztahuje na takovýto majetek státu, k němuž měly právo hospodaření státní podniky

(i státní peněžní ústavy a jiné státní organizace jejímž zřizovatelem byly obce), nebo majetku

státu ve správě Pozemkového fondu České republiky, a obecně upravuje podmínky převodu majetkových účastí státu (tj. privatizace).

Podle § 5 se převod majetku podle tohoto zákona provádí:


podle rozhodnutí o privatizaci podniku nebo jeho části nebo


podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání jiné právnické osoby.

Tato uvedená rozhodnutí o privatizaci se vydávají na základě návrhu privatizačního projektu,

který obsahuje představu budoucího vývoje podniku (včetně rozvoje a investicí).

Zákon o velké privatizaci stanoví podstatné náležitosti privatizačního projektu, upravuje

proceduru od jejich vypracování schválení až k jejich realizaci.

Z časového pohledu vlastní privatizaci musí předcházet etapa odstátnění (deetatizace) –

přechodu privatizovaného majetku na Fond národního majetku.

Vlastní realizace již schváleného privatizačního projektu se provádí některou z těchto metod:


založením akciové nebo jiné obchodní společnosti83 a nakládání majetkovými účastmi na těchto společnostech,


prodejem majetku podniku nebo jeho části,


převodem privatizovaného majetku na obce,


převodem privatizovaného majetku pro účely nemocenského a důchodového pojištění,


k převodu privatizovaného majetku na právnické osoby zřízené zvláštními zákony,84 jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě (na Pozemkový fond).85

Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 170 Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 84 Zákon č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky. 85 Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 115 82 83

20

4.4 Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR

Zákonem č. 171/1991 Sb. byl zřízen Fond národního majetku, jako právnická osoba,

za účelem technické realizace jednotlivých privatizačních rozhodnutí a dočasné správy státních

podílů určených k postupné privatizaci.V souvislosti s zákonem o velké privatizaci je upraven přechod majetku Pozemkového fondu na Fond národního majetku, který se tímto zákonem

zřizuje. Majetek zrušeného podniku nebo vyňatá část majetku podniku podle rozhodnutí

o privatizaci přechází dnem zrušení podniku bez likvidace, nebo dnem vynětí tohoto majetku, na Fond národního majetku. Tím dnem přechází i majetek, který spravuje Pozemkový fond.

V zákoně je také mezi možnostmi použití majetku Fondu národního majetku, který netvoří součást státního rozpočtu České republiky, uveden převod tohoto majetku na Pozemkový fond.86

4.5 Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských

a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (dále o prodeji půdy)

Zemědělská půda (i lesní půda) nebyla v procesu privatizace do privatizačních projektů

zahrnována, a pokud se tak již dříve stalo, byla z nich vyjímána. Hlavním důvodem byl

probíhající restituční proces s § 29 zákona o půdě (zákaz převodu církevní půdy) a složitá identifikace půdy (zvláště státní). Politickým zadáním vzhledem ke končícímu procesu

privatizace v zemědělství, kdy již přešel státní zemědělský majetek do vlastnictví privátních

osob, a bylo proto nutné řešit vlastnické vztahy i ke státní zemědělské půdě (popř. některé lesní

půdě) Zákon předpokládá prodej půdy mimo pozemky, určené na restituce nebo náhrady, na pozemkové úpravy, blokované § 29 zákona o půdě nebo pozemky určené podle některých právních předpisů k jiným účelům. Základním cílem zákona byla privatizace pozemků

ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a rovněž převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Zákon taktéž umožňuje sjednocení vlastnictví

86

Pouze majetek sloužící zemědělské výrobě.

21

pozemků a staveb, avšak pouze v těchto případech připouští, aby nabyvatelem pozemku se stala i právnická osoba87.88

4.6 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále o majetku ČR)

Při popisování postavení Pozemkového fondu při jeho výkonu správy je třeba uvést, že podle

§ 2 odst. 2 zákona o majetku ČR, platí obdobně pro správu vykonávanou Pozemkovým

fondem ČR ustanovení § 1, § 14 odst. 1, 2, 3 a 4, § 17 § 25, §26 odst. 2 a § 55 odst. 1 věta druhá a třetí zákona o majetku ČR.

Jmenovitě je třeba rovněž upozornit na vybraná ustanovení vyhlášky č. 433/2002 Sb.,

o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle § 14 odst. 1 a 3 zákona o majetku ČR Pozemkovým fondem ČR.89 Podle ní Pozemkový fond vykonává při správě majetku ČR práva

a povinnosti vlastníka. Dbá na to, aby nemovitosti v jeho správě byly využívány řádně v souladu s jejich možným využitím a pečuje o ně v souladu se zvláštními právními předpisy.

Vyhláška stavoví, že Pozemkový fond do doby převodu nemovitosti státu na jiné osoby, dává

tyto do užívání jiných osob, a to formou nájmu. Konkrétně pak Pozemkovému fondu ukládá v nájemní smlouvě zavázat nájemce k povinnosti užívat nemovitosti řádně a v souladu s jejich možným využitím. Dále jej zaváže k tomu, že přenechat pronajaté nemovitosti do podnájmu jiné osobě a stanovit podmínky podnájemní smlouvy je možné jen s předchozím souhlasem

Pozemkovému fondu. Podle § 4 citované vyhlášky je Pozemkový fond oprávněn pozemky, které se nepodaří pronajmout, dát za účelem zajištění jejich zachování a zlepšení smluvně do užívání třetích osob, a to i bezplatně.90

Ustanovení zákona o půdě (a jeho realizace v režimu zákona o půdě i v režimu zákona o prodeji půdy) do rozhodnutí nálezem zn. Pl ÚS 6/05 Ústavního soudu ČR z 20.12.2005 umožňovalo i za postoupený nárok nabývat pozemky libovolné oprávněné osobě (tedy i právnické osobě). Takováto možnost se tímto rozhodnutím výrazným způsobem omezila. 88 Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu o prodeji půdy Obecná část 89 § 2 odst. 2 zákona o majetku ČR (Metodické pokyny Pozemkového fondu ČR) 90 Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004, str. 171 (a § 4 vyhlášky č. 433/2002 Sb.). 87

22

5 Privatizace zemědělského půdního celku dle zákona č. 95/1999 Sb., (o prodeji půdy)

5.1 Účel zákona o prodeji půdy K již napsanému (v kapitole 4.5) je třeba přidat několik doplňujících poznámek.

Vlastnictví půdy a její dispozice nejsou v komunitárním právu řešeny 91 a je na jednotlivých

členských zemích jakým způsobem při zachování obecných principů platících už od římského práva a dodržení ochrany soukromého vlastnictví si ošetří tuto politicky citlivou oblast svého práva.

Z původní celkové výměry cca 900 tis. ha zemědělské půdy ve správě Pozemkového

fondu ČR tak bude umožněn prodej cca 500 tis. ha. Podle odhadů se budou bezúplatné převody odloučených lesních pozemků do vlastnictví obcí týkat výměry do 10 tis. ha.92

Za předpokladu třicetiletých bezúročných splátek budou příjmy Pozemkového fondu ČR

za pronájmy státní půdy nahrazeny třikrát větším příjmem za jejich prodej.

Základním cílem zákona však nebyl finanční efekt z prodeje státní zemědělské půdy, ale

privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a rovněž převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Co se týče lesních

pozemků, je cílem zákona vymezit odloučené lesní pozemky a spoluvlastnické podíly státu a umožnit jejich bezúplatný převod na obce. Jde o pozemky, kde se vzhledem k jejich velikosti

či odloučenosti od komplexu státních lesů obtížně lesnicky hospodaří. Stejně obtížně se hospodaří také ve všech případech, kdy je stát spoluvlastníkem lesa spolu s obcemi.

Pouze odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím

o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení

a spoluvlastnické podíly státu bude moci pověřená právnická osoba na základě žádosti obce převést bezúplatně do vlastnictví obce.93

Základním cílem zákona byla privatizace pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících

v zemědělské výrobě a rovněž převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení.

Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu o prodeji půdy Obecná část tamtéž 93 Převody bude uskutečňovat pověřená právnická osoba, které je podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu. 91

92

23

5.2 Působnost zákona o prodeji půdy Zákonem jsou upraveny podmínky převodu zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví

státu do vlastnictví jiných osob. Předmětem převodu mohou být:


Pozemky, které byly ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu ČR, ke dni 24. června 199194


tvořily zemědělský půdní fond nebo do něj náležely 95, nebo


byly zastavěny obytnými, hospodářskými budovami nebo jinými stavbami patřícími k původní zemědělské usedlosti, nebo


byly zastavěny obytnými, hospodářskými budovami nebo stavbami sloužícími zemědělské výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství,


pozemky určené k plnění funkcí lesa96, které jsou ve vlastnictví státu97, vymezené v § 17,
pozemky nabývané do správy Pozemkového fondu podle zvláštního právního předpisu98.

Zákon se vztahuje jen na pozemky, které jsou ve správě Pozemkového fondu ČR, nebo

k nimž mají právo hospodaření státní podniky Lesy České republiky nebo Vojenské lesy

a statky99. Protože téma této práce je o zaměřeno na zemědělské pozemky ve správě

Pozemkového fondu ČR, zmíním se o lesních pozemcích100 dále jen okrajově. Zákon o prodeji půdy upravuje:101


postup Pozemkového fondu při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby podle

zákona o půdě, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě,

kterým nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, která jej nabyla od státu, neboť tato osoba není osobou povinnou ve smyslu § 5 zákona o půdě , a na fyzické nebo

právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno (dále jen "oprávněné osoby"),


podmínky převodu zemědělských pozemků na jiné osoby.

Zákon č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy pro tyto pozemky užívá souhrnnou legislativní zkratku “zemědělské pozemky". 95 § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu. 96 Zákon č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy pro tyto pozemky užívá souhrnnou legislativní zkratku "lesní pozemky" 97 § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. , o lesích (lesní zákon). 98 Například § 11 zákona č. 290/2002 Sb. , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, na občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách. 99 Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu o prodeji půdy Zvláštní část k § 1 100 Pozemcích určených k funkci lesa. 101 § 1 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy. 94

24

5.3 Blokace Zákon o prodeji půdy v § 2 přesně definuje tzv. „blokační ustanovení“ 102 omezující převody

vyjmenovaných pozemků.

Na prvním místě zákon mezi nepřevoditelnými pozemky uvádí takové, na jejichž vydání bylo

uplatněno právo podle zvláštních předpisů (restitučních)103 a o jejichž vydání nebylo dosud

pravomocně rozhodnuto. Nesmí se dále převádět pozemky, jejichž převodu brání zvláštní předpis

104

. Jedná se především o to, zda daný pozemek po 25. únoru 1948 nepřešel ani nebyl

převeden do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace a zda předmětný pozemek nebyl k 31. prosinci 1949 ve vlastnictví obcí. Tuto informaci na žádost Pozemkového fondu sdělí příslušný pozemkový úřad a katastrální úřad.

Dále je zakázáno převádět pozemky nebo jejich části určené schváleným územním plánem 105

(nebo rozhodnutím o umístění stavby 106) k zastavění veřejně prospěšnými stavbami 107 nebo

těmito stavbami již zastavěné, s blíže specifikovanou výjimkou108. Tuto informaci na žádost Pozemkového fondu sdělí příslušný obecní úřad a stavební úřad. Pozemkový fond má povinnost zkoumat zda vyjádření příslušného obecního úřadu je podáno nepřesně či nedostatečně s ohledem zejména na závaznou část schváleného územního plánu k zastavění a v případě nedostatečné součinnosti při doložení vyjádření může dotázat krajský úřad.

Vyloučenými z převodu jsou také pozemky určené podle schváleného návrhu komplexní

pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření109. Tuto informaci podá příslušný pozemkový úřad.

Dalším blokačním důvodem je, bylo-li již o jejichž převodu na jiné osoby rozhodnuto podle

zvláštního předpisu (velká privatizace)110. Tuto informaci podá příslušný odbor ministerstva

financí 111.

(Příloha I) Zákon č. 229/1991 Sb., o půdě. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě (vše ve znění pozdějších předpisů). 104 ) Např. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 114/1992 Sb. 105 § 10 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 106 § 32 písm. a) stavebního zákona. 107 § 108 odst. 2 písm. a) a § 108 odst. 3 stavebního zákona. 108 Zemědělských pozemků převáděných podle § 5 odst. 1 a 2, zemědělských pozemků určených nebo již využitých ke zřízení sítí technického vybavení (§ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). a lesních pozemků převáděných podle § 18, 109 § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů (předpis byl zrušen zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) 110 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, (o velké privatizaci) 111 Odbor svodného zabezpečení informatiky a analýz. 102 103

25

Na okraj112 uvádím, že nelze převádět lesní pozemky v lesích ochranných a lesích zvláštního

určení 113

s výjimkou

hospodářských

114

spoluvlastnických

podílů

o souvislé výměře větší než 10 ha.

státu,

a dále

lesní

pozemky

v lesích

V neposlední řadě jsou z možnosti převodu vyloučeny pozemky ve vojenských újezdech115,

v národních přírodních památkách, v národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. I v těchto případech, stejně jako v předchozích, musí příslušné orgány armády a ochrany v zákonem stanovené třiceti denní lhůtě (mimo správní řízení) písemně odpovědět Pozemkovému fondu.

Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. d), f) až i)

nevyžaduje a v případech podle písmene c) se vyžaduje sdělení, pouze pokud jde o § 29 zákona o půdě116 .

Na pozemky, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně

nebo přechodu vlastnických práv z pozemkových úprav117, se ověření z katastrálního úřadu nevyžaduje118.

Dalšími důvody , pro které nelze pozemky převádět a přímo je v zákoně o prodeji půdy

nenalezneme, jsou pro pozemky:


u kterých není s konečnou platností vyřešeno vlastnictví obce podle zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí,


s nedořešeným vlastnictvím, kde zatím nelze zapsat do katastru nemovitosti,119


u kterých jako předchozí vlastník je zapsána židovská obec, spolek či nadace,


které Pozemkový fond převádí na jiné osoby podle § 17 odst. 3 písm. b) až e) zákona o půdě,120


které může Pozemkový fond převést na jiné osoby podle zákona o Pozemkovém fondu a to:

♦ bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci, kterým tím vznikne k nemovitosti právo hospodaření121, za podmínky potřebnosti k plnění jejich úkolů,

Protože téma této práce je o zaměřeno na zemědělské pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR. § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. 114 § 9 zákona č. 289/1995 Sb. 115 Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. 116 Církevní restituce. 117 Tj. podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. 118 Pozemkový úřad byl povinen se v rámci řízení o pozemkových úpravách vypořádat s nedořešenými restitučními nároky, nároky dle § 2 zákona 172/1991 Sb. (tzv. historickým majetkem obcí) a svým § 29 (tzv. církevní restituce). Nemohl smísit pozemky s § 29 s takto nedotčenými a tímto rozhodnutím postižené dle § 29 jsou i nadále blokovány pro převod pro správce státního majetku. 119 Např. z důvodu probíhajícího soudního řízení, apod. 120 Např. na spoluvlastníky, na osoby uskutečňující výstavbu v naléhavých případech (investorem stát - dálnice, silnice), směnu, na nabyvatele ze schváleného privatizačního projektu (pokud byly před schválením vyňaty). 121 § 2 odst. 5 zákona o Pozemkovém fondu. 112

113

26

♦ bezúplatně převést do vlastnictví kraje, jsou-li potřebné pro činnost předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřízených tímto krajem a zařazených do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení,122

♦ bezúplatně převést na veřejnou vysokou školu, jde-li o majetek, který veřejná vysoká škola nebo její vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek potřebuje k zajištění

vzdělávací, vědecké, výzkumné a vývojové činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů123,124


které Pozemkový fond převádí na jiné osoby podle § 20 zákona č. 44/1988 (horní zákon), podle čl. II odst. 3 zákona 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické

činnosti, pozemky nacházející se v chráněném ložiskovém území, ve stanoveném dobývacím prostoru při splnění podmínek jde též o nárokový prodej.

Závěrem lze říci, že pozemky určené ke splnění úkolů, za něž odpovídá stát (Pozemkový

fond), nejsou vyloučeny z působnosti zákona, ale pouze z převodu a pokud těchto pozemků

k uvedeným účelům v budoucnu již třeba nebude (např. zbudou po uspokojení restitučních nároků), umožňuje zákon jejich následné odstátnění.125 Převoditelnost pozemků při nedodržení

zákonné lhůty (30 dní) pro sdělení příslušným orgánem je neomezena, vyjma nedokončené restituční případy, církevní restituce a pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků126.

5.4 Osoba převodce Převodcem zemědělských pozemků na nabyvatele je Pozemkový fond u lesních pozemků

právnická osoba, které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu 127(Lesy ČR a Vojenské

lesy a statky128).

Převodce nemůže svým vnitřním předpisem omezit možnost nabývání pozemků osobami

v § 5 až 7.129

§ 2 odst. 6 zákona o Pozemkovém fondu. § 101 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 124 § 2 odst. 7 zákona o Pozemkovém fondu. Na rozdíl od dvou předchozích jde o nárokový převod při splnění podmínek. 125 Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu o prodeji půdy Zvláštní část K § 2. 126 S výjimkou případů podle § 2 odstavce 1 písm. a), c) a i). 127 § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 128 Vojenské lesy a statky jsou účelovou organizací hospodařící ve výcvikových prostorech Armády ČR. 129 § 3 odst. 3 zákona o Pozemkovém fondu. 122 123

27

5.5 Osoba nabyvatele Nabyvatelem 130 státních zemědělských a lesních131 pozemků může být jen zákonem určený

okruh osob.

Zákon o prodeji půdy vymezuje nabyvatele zemědělských pozemků takto:


fyzická osoba, která je státním občanem České republiky 132, nebo občan jiného členského

státu Evropské unie133 s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství134, pokud je evidován v evidenci zemědělských podnikatelů

u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zvláštního zákona135,

a jehož trvalý pobyt je alespoň 3 roky,


obec136,


právnická osoba může nabýt pouze zemědělský pozemek uvedený v § 5 odst. 5 pokud je vlastníkem (spoluvlastníkem) staveb, které jsou nemovitostmi splňujícími tato ustanovení,


oprávněná osoba, jejíž nárok vyjádřený v korunách činí nejméně 50 % z ceny pozemku podle

cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy, v případě převodů podle § 7 z minimální ceny a v případě převodů podle § 8

z ceny pozemku podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje,


veřejná vysoká škola zajišťující vzdělávání v zemědělských nebo lesnických oborech,


veřejná výzkumná instituce, která provádí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech. Výlukovými podmínkami pro možnost uzavřít smlouvu o převodu pozemku jsou:137 ♦ prodlení s plněním svého dluhu vůči Pozemkovému fondu,

♦ prodlení s plněním svého dluhu vůči Fondu národního majetku,

♦ neprokázání se potvrzením max. 3 měsíce starým, že nemá (splatný)138 daňový nedoplatek u správce daně příslušného pro správu jejich daně z příjmu,

♦ neprokázání se potvrzením max. 1 měsíc starým, že nedluží pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti139.140

§ 4 zákona o Pozemkovém fondu. Nabyvatelem lesních pozemků může být pouze obec, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola. 132 Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 133 Smlouva o založení Evropského společenství. 134 Hlava IVa díly 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb. 135 § 2f zákona č. 252/1997 Sb. , o zemědělství. 136 Zákon č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení). 137 § 11 zákona o prodeji půdy. 138 Za daňový nedoplatek pro účely tohoto zákona se nepovažuje částka daňového nedoplatku, který byl rozhodnutím správce daně posečkán nebo byla povolena jeho úhrada ve splátkách. 139 Plíva, S.: Hospodaření s majetkem státu, I. Vydání, Praha, C. H. Beck, 2001, str 152-154. 130 131

28

Tyto výlukové podmínky 141 neplatí pro oprávněné osoby a pro nabyvatele podle § 5

odst. 4.142

Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu

zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů

od převzetí návrhu smlouvy, nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Pro účely tohoto zákona se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního předpisu143 o doručování do vlastních rukou.

5.6 Převody pozemků – obecně Chceme-li popsat dnešní stav v odstátňování půdy (zejména zemědělské)144, která je téměř

výhradně řešena na Pozemkovém fondu ČR, tak musíme vycházet ze souběžně probíhajícího

restitučního toku dle zákona o půdě (nabídky pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. výhradně pro oprávněné osoby) a privatizačního toku dle zákona o prodeji půdy, kde je podstatně širší okruh nabyvatelů (viz předcházející kapitola). Ač by se na první pohled zdálo, že s tzv. restituční

tečkou by měl být první tok zminimalizován není tomu tak. I nadále platí stejný metodický

pokyn: „Souběžná realizace zákona č. 95/1999 Sb.“, který podrobně rozvádí pravidla

pro odstátnění zemědělské půdy. Ústavní soud svým rozhodnutím z prosince 2005 v podstatě zamezil dalšímu nabývání státní zemědělské půdy za nevykrytý restituční nárok dle § 11 a § 17, který byl převeden na jinou osobu vyjma dědictví. To však neznamená, že již jsou vykryty

restituční nároky původních oprávněných osob a jejich dědiců a tím se změní pravidla.145 Pravidla platná z obou citovaných zákonů a metodického pokynu zůstala v podstatě v nezměněné podobě, jen došlo k výraznému úbytku použitelných restitučních pohledávek. K tomuto úbytku došlo současně dvěma způsoby: S ohledem na blížící se restituční tečku bylo nabyvateli

(i oprávněnými osobami) na poslední chvíli žádáno započíst na místo plateb zejména postoupené

restituční nároky. Druhým způsobem bylo neuplatnění postoupeného restitučního nároku oproti Pozemkovému fondu včas a tím zvětšení rozsahu nároků na finanční vyrovnání vyřizovaných

Příslušná správa sociálního zabezpečení je povinna toto potvrzení na žádost vydat. § 11 odst. 1 zákona o prodeji půdy. 142 § 5 odst. 4 tj, veřejné výzkumné instituce. (zákonodárce nepřečísloval odkaz na nejspíše dnes § 5 odst. 5 na oprávněného uživatele (uživatelů) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 (jak odkaz byl dříve). 143 § 47 odst. 2 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 144 Lesní půda se vyjma restituční proces oprávněným fyzickým osobám zastavila na úrovni soudních řízení v nedokončených přídělových řízeních na tzv. historický majetek obcí. Realizace ustanovení § 17 a 18 zákona o prodeji půdy se v podstatě nerealizují. Ze strany státu je vytvářeno příznivé prostředí k zalesňování státní půdy, které působí protisměrně. Jsou každoročně plánovány nezanedbatelné rozpočtové prostředky na tuto činnost z rozpočtu Pozemkového fondu. 145 K 1.1.2006 zbývá 1315 milionů Kč v dosud použitelných restitučních pohledávkách umožňující nabývání nemovitostí (724 milionů Kč původní oprávněné osoby a dědicové a 591 milionů Kč postoupených) 140

141

29

na ministerstvu zemědělství. Na okraj je třeba zdůraznit, že dosud pokračuje nedokončený restituční proces na pozemkových úřadech a tím vznikají další pohledávky.

Náklady na ocenění pozemku, na vyhotovení podkladů pro realizaci prodeje (včetně smluv)

a náklady na potřebné zeměměřické činnosti hradí stát. Způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.146 5.6.1

Převod na obce

Nebrání-li převodu práva třetích osob, převede Pozemkový fond na základě písemné

žádosti147 obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky v jejím katastrálním území


v současně zastavěném území obce,148


v zastavitelném území 149 takto vymezeném závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace


určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění,


zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi, ve vlastnictví obce,


určené závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace k realizaci zeleně v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce.

Pozemky v prvních tří odrážkách určené k zastavění veřejně prospěšnou stavbou150 nebo

stavbou pro bydlení 151 a pozemky v posledních dvou odrážkách převede Pozemkový fond

do vlastnictví obce bezúplatně.

Podle stavebního zákona musí veřejně prospěšná stavba současně splňovat tato kritéria:


jedná se o stavbu či stavební dílo ve smyslu § 139b odst. 1 stavebního zákona,


jedná se o stavbu určenou pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí,152


tato stavba je jako veřejně prospěšná stavba vymezena v závazné části územně plánovací

dokumentace153, z povahy této dokumentace jako dokumentu řešícího budoucí účelné využití

území lze dovodit, že se musí jednat o stavbu novou.

§20 odst. 1 zákona o prodeji půdy. Žádost musí být doručena Pozemkovému fondu do jednoho měsíce od vyhlášení prodeje dle § 7 zákona o prodeji půdy (lhůta je konečná) 148 § 139a zákona č. 50/1976 Sb.,o územním řízení a stavebním řádu (stavební řád). 149 § 139a zákona č. 50/1976 Sb.,o územním řízení a stavebním řádu (stavební řád). 150 § 29 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.,o územním řízení a stavebním řádu (stavební řád). 151 §13 odst. 3 zákona o prodeji půdy. „Pro účely tohoto zákona se za pozemek určený k zastavění stavbou pro bydlení považuje pozemek, který je v závazné části schválené územně plánovací dokumentace součástí plochy určené svou hlavní funkcí pro bydlení bez ohledu na přípustné funkční využití této plochy vyjádřené v regulativech funkčního využití území.“ 152 § 108 odst. 3 stavebního zákona. 153 § 29 odst. 2, § 108 odst. 2 písm. a stavebního zákona. 146 147

30

Jako součást územně plánovací dokumentace potřebné pro uplatnění požadavku obce je

územní plán obce, regulační plán, územní plán nebo územní projekt sídelního útvaru a územní plán nebo územní projekt zóny.

Pokud žádostí obce bude dotčena pouze část pozemku, pak je třeba ji oddělit geometrickým

plánem, který hradí stát.154

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby,

na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna

zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond. Tento převod se provede za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti obecně

závazné vyhlášky obce o změně závazné části územně plánovací dokumentace nebo nabytí

právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět na Pozemkový fond, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě

poskytnout Pozemkovému fondu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle

cenového předpisu155 platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden.

Totéž platí v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce

k realizaci zeleně, a pozemek nebyl k realizaci zeleně využit.156 Při realizaci pouze v části se tato

povinnost týká jen opět v této dotčené části.

Po doručení žádosti obce na úplatný převod je Pozemkový fond povinen takovýto pozemek

neprodleně nabídnout oprávněným osobám, pokud již tak předtím nebylo učiněno.157 5.6.2

Převod na uživatele chatových osadách

pozemků

v zahrádkových

nebo

Pozemky ve správě Pozemkového fondu, na kterých byla na základě územního rozhodnutí

zřízena zahrádková nebo chatová osada, která existovala před 1. říjnem 1976, a pozemky splňují

obecné podmínky pro převod půdy, se převedou na základě písemné žádosti, která musí být podána nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení prodeje dle ustanovení § 7 zákona o prodeji

půdy. Povinnost převést takový pozemek při překročení této lhůty zaniká. Do vlastnictví

(spoluvlastnictví) nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

Vyhláška Ministerstva financí ČR. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb, o oceňování majetku. 156 Jde řešit např smluvním ujednáním mezi obcí a třetí osobou o zpětném převodu na obec v případě nerealizace. 157 § 5 odst. 3 zákona o prodeji půdy. 154 155

31

Rozeznáváme dvě základní varianty převodu pozemků v zahrádkových nebo chatových

osadách a to podle způsobu jakým jsou jednotlivé pozemky (respektive jejich části) užívány:
pozemky, které jsou v užívání jednotlivých zahrádkářů nebo chatařů,


pozemky, které jsou ve společném užívání zahrádkářů nebo chatařů (tj. např.: příjezdové plochy, manipulační plochy, pozemky zastavěné společnými zařízeními apod.).

První skupina pozemků se převede na jednotlivé konkrétní oprávněné nabyvatele (zahrádkáře

nebo chataře), pokud mají uzavřenou individuální nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu se svou organizací a ta má pozemky platně pronajaty.158

Druhá skupina pozemků se převede do spoluvlastnictví osob, které se stanou nabyvateli.

Pokud některý z možných (potencionálních) spolunabyvatelů odmítne převod spoluvlastnického podílu bude jeho podíl převeden ostatním spoluvlastníkům.159

Vznikne-li při realizaci převodů pozemků (podle § 5 odst. 4 tohoto zákona) podílové

spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči Pozemkovému fondu předkupní právo podle § 140 občanského zákoníku.160

Pokud o převod zemědělského pozemku požádají některé z osob uvedených v § 5 odstavcích

1, 5 nebo 6, uspokojí se v tomto pořadí:

a) uživatel (uživatelé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, b) vlastník (spoluvlastník) budovy nebo stavby, která je nemovitostí, c) obec.

Pokud se v zahrádkové nebo chatové osadě nacházejí objekty bydlení (takto zapsané

v katastru nemovitosti) nepřevádí se v režimu převodu na uživatele pozemků v zahrádkových

nebo chatových osadách161, ale v režimu převodu na vlastníky staveb162 a to pokud je pozemek

funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku. 5.6.3

Převod na vlastníky staveb

Odvozený právní vztah lze rovněž doložit prohlášením mezi konečným uživatelem a subjektem, který má uzavřenou smlouvu s Pozemkovým fondem. 159 Metodický pokyn: Souběžná realizace zákona č. 95/1999 Sb.. 160 § 19 odst. 3 zákona o prodeji půdy. (zmiňuje sice § 5 odst. 4, ale zákonodárce jistě myslel a jen neopravil odkazy na původní odstavec č. 4 nyní přečíslovaný na odstavec č. 5). 161 § 5 odst. 5 zákona o prodeji půdy. 162 § 5 odst. 6 zákona o prodeji půdy. 158

32

Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby,

která je nemovitostí, zemědělský pozemek, na němž je umístěna tato stavba, a to v případě, že pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným

uživatelem 163 tohoto pozemku. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby,

která je nemovitostí, zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna tato stavba, jestliže tento pozemek je funkčně spojen s touto stavbou a vlastník (spoluvlastník) stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.164

Kupujícím může být jakákoli osoba (fyzická nebo právnická, obec, …) jako vlastník

(spoluvlastník) stavby, se kterou je tento pozemek funkčně spojen. I zde platí povinnost podat písemnou žádost nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení prodeje dle ustanovení § 7 zákona o prodeji půdy, jinak právo na převod zaniká. Z § 5 odst. 6 lze tedy převádět:


pozemek na němž je umístěna stavba,


pozemek na němž je umístěna stavba a pozemek nebo pozemky, které sousedí s tímto zastavěným pozemkem 165,


pozemek nebo pozemky, které sousedí s pozemkem, na němž je umístěna stavba Na základě písemné žádosti veřejné výzkumné instituce může Pozemkový fond převést

bezúplatně do jejího vlastnictví pozemky, které tato instituce nezbytně potřebuje pro výzkum v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví. 5.6.4

Převod na vlastníka sousedícího pozemku

Na základě písemné žádosti Pozemkový fond může zemědělský pozemek prodat vlastníkovi

(spoluvlastníkům)166 sousedícího zemědělského pozemku. Prodat však nelze zemědělský

pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka (spoluvlastníků).

I zde platí povinnost podat písemnou žádost nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení

prodeje dle ustanovení § 7 zákona o prodeji půdy, jinak právo na tento převod vůbec nevznikne.

Pokud o prodej zemědělského pozemku požádá více vlastníků (spoluvlastníků) zemědělských

pozemků sousedících, kteří splňují podmínky uvedené v předchozích větách, vyzve je

Pokud mají platně uzavřenou nájemní smlouvu nebo schválenou podnájemní smlouvu ke dni žádosti. Dohoda o zaplacení splatného nájemného nepostačuje. 164 § 5 odst. 6 zákona o prodeji půdy (úplné znění). 165 Onen původní pozemek na němž je umístěna stavba. 166 § 6 odst. 4 Umožňuje prodat takovýto pozemek i tehdy, jestliže o to požádá spoluvlastník sousedícího zemědělského pozemku (10 %se pak vztahuje k jeho přepočítanému podílu). 163

33

Pozemkový fond, aby nabídli kupní cenu167, a podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví pořadí168 osob, a v tomto pořadí nabízí možnost uzavření smlouvy.169

Sousedícím pozemkem zákon rozumí každý jednotlivý pozemek, který je evidovaný

v katastru nemovitosti jako parcela označená parcelním číslem a zobrazená v katastrální mapě

nebo v mapě dřívějších pozemkových evidencí (bývalý pozemkový katastr, přídělové či zcelovací řízení), a má s daným předmětným pozemkem společnou hranici nebo se ho dotýká alespoň v jednom bodě.170 5.6.5

Převody na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby

Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky a) oprávněným osobám,171

b) samostatně hospodařícím rolníkům 172, kteří prokazatelně provozují zemědělskou výrobu

minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji,

c) společníkům obchodních společností nebo členům družstev, které provozují zemědělskou

výrobu za stejných podmínek

d) osobám podle § 4 odst. 1 písm. a), které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy

v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji.

Zákon o prodeji půdy zná v ustanoveních § 7 odst. 5 až 9 tzv. „přednostní práva na prodej“

a to z těchto titulů:


oprávněná osoba s kvalifikovaným restitučním nárokem tzv. „z místa“ V souladu s § 9 odst. 1 zákona o prodeji půdy. V případě, že budou některé nabízené kupní ceny shodné, vyzve Pozemkový fond osoby se shodnými nabídkami k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená cena nesmí být nižší než cena, která byla shodně nabídnuta. Nově nabízená cena nemá vliv na již stanovené pořadí ostatních osob, ale je cenou za kterou jim bude nabídnuta možnost uzavřít smlouvu. 169 Nejprve prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, bude postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy osoby na dalších místech v pořadí. 170 § 13 odst. 2 zákona o prodeji půdy. 171 oprávněnou osobou je taková osoba, jíž vzniklo právo na jiná pozemek podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě nebo které nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, která jej nabyla od státu, ale není osobou povinnou ve smyslu ustanovení § 5 zákona o půdě. Nárok této otrávněné osoby vyjádřený v korunách musí být nejméně 50 % z minimální ceny pozemku (–ků). Pro přednost tzv. „z místa“ je potřebný kvalifikovaný nárok nejméně 70 % z minimální ceny pozemku (–ků). 172 § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. 167 168

34


nájemce s tzv. „předností z nájmu“

Takováto oprávněná osoba, jejíž nárok uplatněný na převod vznikl nevydáním pozemků nebo

jejich částí nacházejících se v katastrálním území obce nebo v katastrálním území, které sousedí

s katastrálním územím, do něhož náleží pozemek určený k prodeji a finanční hodnota nároku představuje nejméně 70 % z minimální ceny pozemku určeného k prodeji.

Nájemce s předností z nájmu je osoba, která má tento pozemek pronajatý od Pozemkového

fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nájemcem

nebo podnájemcem tohoto pozemku. Do požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemce nebo podnájemce pozemku právním předchůdcem současného nájemce.

Tyto osoby mají před ostatními osobami uvedenými na počátku této kapitoly 173 přednostní

právo na prodej s tím, že na prvním místě bude oprávněná osoba a na druhém místě bude nájemce, pokud toto přednostní právo uplatní v žádosti.

Podmínku nájmu splňuje i osoba, která měla po stanovenou dobu v nájmu nebo podnájmu

zemědělský pozemek v majetku státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož

náleží pozemek (-ky)174 určený k prodeji dotčený schválenou a do katastru zapsanou pozemkovou úpravou.

Pro osobu, která bude uplatňovat přednostní právo na převod z titulu nájmu platí, že může

tímto způsobem nabýt pozemek (-ky) maximálně do výše 70 % výměry pozemků nabídnutých

k prodeji, u kterých ke dni vyhlášení prodeje splňuje podmínky pro vznik přednostního práva.175

Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 ha. Tato výše je společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy

jednoho družstva. Tuto přednost musí uplatnit pouze s písemným souhlasem obchodní

společnosti (družstva), jejímž jsou společníky (členy). Tento souhlas týkající se konkrétního pozemku musí být přiložen k žádosti.

Pozemkový fond předá příslušné obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský

pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce obecního úřadu176 oznámení o zahájení prodeje.177

Informaci o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond s minimálně týdenním předstihem

v denním tisku s celostátní působností178. První den vyvěšení je dnem vyhlášení prodeje.

Případné oznámení o stažení pozemků z prodeje se zveřejňuje stejně jako oznámení o zahájení prodeje, vyjma denní tisk.

§ 7 odst. 1 zákona o prodeji půdy. Vznikl na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. 175 Neplatí to pro pouze k jednomu pozemku. § 7 odst. 7 druhá věta. 176 Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). 177 Podle odstavce 1 s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí. 178 Deník „Právo“ a www.pfcr.cz, dále jsou zveřejněny na úřední desce v příslušné obci a na úřední desce příslušného územního pracoviště Pozemkovém fondu. 173 174

35

Osoby uvedené na počátku této kapitoly mohou v písemné formě požádat o koupi

zemědělského pozemku Pozemkový fond do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje.

Požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob bez přednosti či s předností na roveň

postavených, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se

s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě179 smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy osoby

na dalších místech v pořadí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, budou vyzvány k podání mimořádné nabídky ceny 180.

Pokud do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje požádají o převod osoby podle § 5 a 6 splňující

své příslušné podmínky, mají přednost před zájemci podle § 7, a to v pořadí:
uživatel (-lé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách,
vlastník stavby,
obec,


vlastník sousedícího zemědělského pozemku.

Pokud osoby uvedené v § 5 nebo § 6 do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje nepožádají

o převod podle § 5 a 6, právo na převod tohoto pozemku zanikne. 5.6.6

Prodej ostatním osobám

Základní preambulí je, že postup podle § 7 tohoto zákona nelze opakovat. Proto zemědělské

pozemky, které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 5 až 7, může Pozemkový fond prodat osobám uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a), b) a d) v obchodní veřejné soutěži; soutěž probíhá

nejméně v jednom a nejvíce ve třech kolech. Soutěže se nemůže zúčastnit osoba, která ve vztahu k pozemku, který je předmětem prodeje, po účinnosti tohoto zákona nabyla právo na uzavření

smlouvy podle § 7 nebo § 8 tohoto zákona a kupní smlouvu neuzavřela. Pro účast v obchodní veřejné soutěži může být stanovena povinnost složit kauci.181

Podle výše nabídnuté kupní ceny v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pořadí

osob, které podaly nabídku, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší

cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření smlouvy osoby na dalších místech v pořadí. V případě, že některé nabídky budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.

§ 11 odst. 3 zákona o prodeji půdy. Obdobně jako § 6 odst. 3 zákona o prodeji půdy. 181 § 8 odst. zákona o prodeji půdy. Povinnost složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení soutěže. 179 180

36

Vítězi obchodní veřejné soutěže se kauce182 podle odstavce 1 započte na úhradu kupní ceny.

Jestliže vítěz soutěže neuzavře ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 3183 kupní smlouvu, propadne

kauce ve prospěch Pozemkového fondu.

Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej zveřejní Pozemkový fond stejně

jako podle § 7. Účastníky obchodní veřejné soutěže mohou být i osoby, které nejsou podnikateli. V ostatním se obchodní veřejná soutěž řídí ustanoveními zvláštního předpisu.184 5.6.7

Kupní cena a její úhrada

Pokud není v zákoně stanoveno odchylně, převádějí se pozemky zásadně úplatně, a to

za cenu podle zvláštního právního předpisu185 platného k poslednímu dni kalendářního roku

předcházejícího uzavření kupní smlouvy podle § 5 odst. 1 nebo § 6.

Při převodu podle § 5 odst. 4 se převádějí pozemky buď za základní cenu podle bonitovaných

půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky186, nebo nejsou-li pozemky bonitovány,

za průměrnou cenu pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu187

zvýšenou o přirážky 188. Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný

k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy.

Při prodeji podle § 7 je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, buď

základní cena pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížená o srážky189,

nebo nejsou-li pozemky bonitovány, průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle

zvláštního právního předpisu190 snížená o srážky191. Jestliže se prodává pozemek včetně jeho

součástí a příslušenství, pak cena těchto součástí a příslušenství se připočte k ceně minimální,

která se oznamuje při vyhlášení prodeje. Vždy se při stanovení ceny použije cenový předpis

platný k 31. prosinci roku předcházejícího vyhlášení prodeje. Tvorbu ceny pro prodej v obchodní veřejné soutěži (§ 8) jsem popsal v dané kapitole.

Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy, pokud splatnost

není v zákoně stanovena odchylně.

Ostatním nevyhravším účastníkům soutěže bude kauce vrácena nejpozději do 10 dnů od konání soutěže. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. 184 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 185 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku. 186 § 11 zákona č. 151/1997 Sb. § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 279/1997 Sb.. 187 Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území. 188 § 11 zákona č. 151/1997 Sb. § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 279/1997 Sb.. 189 § 11 zákona č. 151/1997 Sb. § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 279/1997 Sb.. 190 Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území. 191 § 11 zákona č. 151/1997 Sb. § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 279/1997 Sb.. 182

183

37

Zákonodárce umožnil splácet nabyvatelům podle § 6 až 8 minimální kupní cenu ve splátkách

až do 30 let, a to bezúročně. Tato výhoda splátkového režimu se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže - v § 8. Pokud nabyvatel

před zaplacením celé kupní ceny převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu, nebo zpět

na Pozemkový fond v rámci realizace předkupního práva,192 poskytnutá výhoda splátek zanikne.

Nabyvatel je povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu a to do 30 dnů od uzavření takovéto smlouvy.

Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy složit na úhradu kupní ceny zálohu

ve výši:


10 % z kupní ceny při prodeji podle § 5,


průměrné roční splátky, nejvýše však 10 % z minimální kupní ceny včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle § 6 a 7,


průměrné roční splátky, nejvýše však 10 % z minimální ceny vyhlašované pro dané kolo obchodní veřejné soutěže včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle § 8.

U oprávněné osoby (nabyvatele) musí být na úhradu kupní ceny započteny minimálně její

restituční nároky, které uplatnila v žádosti o převod. Ostatním nabyvatelům mohou být

započteny na úhradu kupní ceny pohledávky vůči Pozemkovému fondu a nároky podle zákona o půdě za nevydané pozemky. Sporné pohledávky lze takto započítat jen do výše, kterou má Pozemkový fond za prokázanou.

Při odstátnění pozemku poskytne Pozemkový fond dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý

porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu.193 Potom nájemci již tato náhrada za trvalý porost při ukončení nájmu nepřísluší.

Jestliže je nabyvatelem pozemku s trvalým porostem nebo s oplocením osoba, která na svůj

náklad toto zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení.194

Ke snížení kupní ceny nedojde, když před podpisem smlouvy mezi Pozemkovým fondem

a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Toto může uplatňovat i ten, kdo prokáže právní

vztah k trvalému porostu nebo oplocení na základě právního nástupnictví po zřizovateli trvalého porostu nebo oplocení.

§ 10 odst. 2 zákona o prodeji půdy. § 24 odst. 5 a 6 zákona o půdě. 194 Cena se stanoví dle zvláštního právního předpisu platného k 31. prosince roku předcházejícího uzavření smlouvy při prodeji podle § 5 odst. 1 a 5 nebo podle § 6, při prodeji podle § 7 a 8 o cenu podle zvláštního právního předpisu platného k 31. prosince roku předcházejícího vyhlášení prodeje 192 193

38

5.6.8

Z á s t a v n í a p ř e d k u p n í p r á v o 195

Státu vzniká převodem pozemku zástavní právo k danému pozemku k zajištění dosud

nezaplacené kupní ceny anebo její části.

K převáděnému pozemku má stát předkupní právo (jako právo věcné)196 to platí i pro případ

jiné formy zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. Předkupní

právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 a 5 a u převodu na oprávněné osoby podle § 6, 7 a 8.

Pozemek, na něž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo (viz výše), nesmí

nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva.

Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva jako práva

věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.

Předkupní právo, které podle tohoto zákona vznikne na pozemku zahrnutém později

do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele (§ 4).

Pozemkový fond uplatňuje a vymáhá nároky státu vyplývající ze zástavního práva

a z předkupního práva. 5.6.9

Odstoupení od smlouvy

Důvodem pro odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy je prodlení s úhradou kupní ceny

delší než 30 dnů.197

Při odstoupení od kupní smlouvy se strany vypořádají podle zvláštních předpisů.198

Povinností nabyvatele při odstoupení od kupní smlouvy je zaplatit náhradu za celou dobu

trvání vlastnického práva k zemědělskému pozemku. Výše náhrady činí ročně 1 % z ceny pozemku, za kterou jej nabyvatel získal.199

Změna zápisu v katastru nemovitostí při odstoupení od smlouvy se zapisuje v katastru

nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech.200

§ 11 odst. 2 zákona o prodeji půdy. § 603 odst. 2 občanského zákoníku. 197 § 14 odst. 1 zákona o prodeji půdy. Od lhůty dle § 9 odst. 5, popřípadě od sjednané lhůty při prodlení se splátkou. 198 § 48 a násl. Občanského zákoníku. 199 Tj. 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc trvání vlastnického práva. 200 § 36 odst. 8 písm. a) až e) vyhlášky č. 190/1996 Sb. 195 196

39

V případě, že byla převodci (Pozemkovému fondu) doručena písemná sdělení orgánů státní

správy 201, že převáděný pozemek není z převodu vyloučen, eventuálně se ve stanovené lhůtě

orgán státní správy nevyjádřil, opatří převodce smlouvu o převodu pozemku doložkou, v níž

bude tato skutečnost potvrzena. Tato písemná sdělení orgánů státní správy katastrálnímu úřadu k řízení o povolení vkladu práva převodce nemusí zasílat.202

5.6.10 Specifika nabytí nemovitostí v katastru nemovitosti

státem

a evidence

Katastr nemovitostí je veřejným informačním systémem o souboru nemovitostí v České

republice. Zahrnuje jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Současně je souborem o vlastnických a jiných věcných právech, případně i dalších práv k evidovaným nemovitostem.203 Správa

nemovitostí Pozemkovým

fondem 204

podle zákona č. 229/1991 Sb.,o půdě,

se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu205 na základě ohlášení

Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle katastru nemovitostí.206

Toto ohlášení osvědčuje přechod správy na Pozemkový fond. Nemovitosti ve správě Pozemkového fondu se evidují na samostatném listu vlastnictví tj. LV 10002.207

Pozemkový fond je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých

listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.

V souladu se zákony208 lze převádět i zemědělské pozemky, u nichž je v katastru nemovitostí

vedeno vlastnické právo státu a nelze doložit listinnými doklady, nebo ze zápisu v katastru nemovitostí vyplývá, že vlastník není znám. Pro účely tohoto zákona se má za to, že stát je jeho vlastníkem a správcem Pozemkový fond.209

V těchto listinami nepodložených případech postupuje Pozemkový fond při převodu

zemědělského pozemku následovně.210

§ 2 odst. 1 zákona o prodeji půdy. § 20 odst. 2 zákona o prodeji půdy. 203 § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona. 204 § 2 odst. 8 zákona o Pozemkovém fondu. 205 § 36 odst. 10 vyhlášky č. 190/1996, kterou se provádí zákon 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon). 206 § 36 odst. 6 vyhlášky č. 190/1996, kterou se provádí zákon 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon). 207 Na LV 10002 se evidují nemovitosti ve 100% správy Pozemkového fondu ČR. Nemovitosti v ideálním spoluvlastnictví se mohou evidovat i na jiných listech vlastnictví. 208 Podle zákona o půdě a zákona o Pozemkovém fondu ČR. 209 Porovnej § 15 odst. 2 a § 19 odst. 2 zákona o prodeji půdy. 210 § 15 odst. 3 a následující zákona o prodeji půdy. 201 202

40

Pozemkový fond zveřejní jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných

námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí stejným způsobem jako oznámení o zahájení prodeje dle § 7 (kapitola 5.6.5)

Podá-li jiná domnělá osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku

u Pozemkového fondu do skončení lhůty pro podání námitek podle předchozího odstavce, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona převést.

Pokud tato osoba nedoloží, že podala návrh Katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického

práva do katastru nemovitostí, nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Pozemkového fondu, lze převod podle tohoto zákona provést.

Platí, že nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku v této

uvedené lhůtě a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí

od Pozemkového fondu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele podle tohoto zákona (nejméně však ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu211 ke dni převodu.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o oceňování majetku. 211

41

6 Připravované legislativní změny Před závěrem si dovolím okrajově se zabývat dosud nepublikovanými legislativními

změnami týkajícími se zákona o půdě, o Pozemkovém fondu a o prodeji půdy.

6.1 Novela zákona o rostlinolékařské péči

První změna je vložena do novely zákona ze dne 14. března 2006, kterým se mění zákon

č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě

a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V části třetí se mění zákon o půdě takto:

V § 11 odst. 2 zůstane řešení náhradních lesních pozemků v původním stavu a za takto

zredukovaný § 11 se vkládá nový § 11a, který nově řeší postup při převodu jiného zemědělského pozemku.

Oprávněným osobám, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek, převádí Pozemkový

fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.212 Druhou kategorií jsou "právní nástupci" (fyzické nebo právnické osoby,

na které bylo právo na bezúplatný převod pozemku převedeno, nebo na které přešlo jinak než děděním).

Do veřejné nabídky dle zákona o půdě Pozemkový fond bude zařazovat stejné pozemky jako

dosud (tj. pozemky v současně zastavěném nebo zastavitelném území obce, na které nebylo

uplatněno nárokové právo třetích osob na převod, a pozemky, které byly marně nabídnuty k prodeji podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb.).

Zákon upřesňuje většinu dosud nejasně formulovaných podmínek (písemně podaná žádost

o konkrétní pozemky a její náležitosti stejně jako náležitosti nabídky a případného stažení pozemku z nabídky)213 a zavádí při podání žádostí více oprávněných osob s rovnocennými

nároky214 z téže kategorie výzvu k podání nabídly vyššího nároku (ceny) než byla vyhlašovaná Vytváří se první kategorie oprávněných osob, kde původní restituenti a jejich dědicové jsou si rovni. Zákonodárce byl zřetelně veden úmyslem převzít osvědčená pravidla ze zákona o prodeji půdy a to od náležitostí veřejných nabídek, žádosti o pozemky, soutěže až po vyhodnocování a uzavírání smluv. 214 Zákon opouští dosud komplikovaný způsob vyhodnocování kvality restitučního nároku i dle místa vzniku (patrně z důvodu téměř absolutní nemožnosti nalézt státní zemědělské pozemky v lokalitách dosud nepokrytých restitučních nároků) a zjednodušuje pravidlo pro rozlišení z pohledu držitele nároku na dvě kategorie. 212

213

42

cena pozemku. Lhůta pro přijetí návrhu činí pouhých 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí.

Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen

žádaných pozemků. S oprávněnou osobou na prvním místě, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový fond smlouvu o bezúplatném převodu, ale jen k uspokojení nároku uplatněného v žádosti.215

Cena trvalého porostu a oplocení uvedená ve veřejné nabídce nebo stanovená podle

odstavce 13 pro převod pozemku mimo veřejnou nabídku, se odečte od ceny pozemku

převáděného na osobu, která prokáže, že je na svůj náklad zřídila, pokud k vypořádání nedošlo v souvislosti s ukončením nájmu pozemku podle § 24 odst. 2. Obdobně se postupuje i v případě,

že trvalý porost nebo oplocení zřídil na svůj náklad právní předchůdce nabyvatele. Zůstává pravidlo, že pozemek lze do veřejné nabídky zařadit jen jedenkrát.

V § 2 zákona o Pozemkovém fondu ČR se odstavec 9 (způsob ocenění) zruší.

6.2 Novela zákona o oběhu osiva a sadby

Další změna je vložena do novely zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby

pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb..

V článku V se mění § 16 odstavec 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě takto:

"(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný

pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a216,

pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9)217. Náhradu poskytne Pozemkový fond do tří let

po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona nebo lhůta podle

čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.; výzva této osoby musí být doručena Pozemkovému fondu

nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne."

Připravuje se sjednocení vydávání náhrad jen v penězích218 a pouze Pozemkovým

fondem ČR. Pravidla pro ocenění náhrad zůstanou v platnosti, ale budou se již vyplácet v hotovosti všem.219

Navyšovat nabízenou cenu půjde jen z přihlášených nároků Náhrady jsou v cenách platných k 24. červnu 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. 217 Pokud oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu (a to i její předchůdci např. i z první pozemkové reformy), poskytuje se náhrada za nemovitosti jen do výše uhrazené přídělové ceny (poměrně). 218 Započtení patrně bude možné i nadále. 215

216

43

Písemná výzva k poskytnutí peněžité náhrady musí být doručena Pozemkovému fondu

nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zákona, jinak právo na náhradu zanikne. Pozemkový fond peněžní náhradu poskytne nejpozději do tří let od převzetí písemné výzvy.

Další velmi žádanou připravovanou změnou je zvýšení ročního limitu v § 15 odst. 4 zákona

o Pozemkovém fondu ze 200 na 400 milionů na dokončení přídělového a zcelovacího řízení. V § 15 odst. 6 písm. f) se umožňuje jednorázová podpora pozemkových úprav ve výši 500 mil. Kč pro rok 2006.220

V části čtvrté poslanci odstranili špatné odkazy na přečíslování odstavců v § 5 zákona

č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy (chybné odkazy, na které jsem již v předchozích kapitolách poukazoval, vznikly novelou z podzimu 2005 č. 285/2005 Sb.).

§ 16 odst. 1 zákona o půdě upřednostňoval hotovost pouze původním vlastníkům vydávaných věcí a hrazení v cenných papírech. 220 Jde o nezbytné navýšení toku státních prostředků na urychlení odstraňování starých vad v nedokončených vlastnických operátech (přídělová a scelovací řízení), které neumožňují dispozici s velmi velkým rozsahem zejména státní zemědělské půdy a tím oddalují konec privatizačního procesu a ukončení činnosti PF ČR 219

44

7 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat rozbor současné právní úpravy postavení a funkcí

Pozemkového fondu ČR, a to ve všech jeho funkcích zaměřených na jeho postavení správce zemědělských pozemků.

Nenalezl jsem žádnou literaturu zabývající se komplexněji problematikou Pozemkového

fondu a proto jsem čerpal zejména ze zákonů a důvodových zpráv týkajících se této problematiky a prováděcích předpisů, vydaných Pozemkovým fondem.

V úvodu jsem popsal jeho vznik včetně důvodu, kterými byl zákonodárce veden.

Vycházel jsem z rámcového popisu orgánů a organizační struktury Pozemkového fondu ČR.

Rozebral jsem vzájemné postavení presidia, výkonného výboru a dozorčí rady Pozemkového

fondu ČR ze všech úhlů a popsal jsem mechanismus organizačního uspořádání Pozemkového fondu ČR až na územní členění včetně povinností zaměstnanců.

Popsal jsem tvorbu rozpočtu a příjmy Pozemkového fondu, včetně jejich možného využití

mimo resort.

Podrobně jsem se zabýval působností Pozemkového fondu ČR jako správce zemědělských

pozemků ve vlastnictví státu. Popsal jsem zákonnou úpravu v zákoně č. 229/1991 Sb. o půdě, v zákoně č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu ČR, v zákoně č. 92/1991 Sb. o velké privatizaci,

v zákoně č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné

osoby a o Fondu národního majetku ČR, v zákoně č. 219/2000 Sb. o majetku ČR a v zákoně č. 95/1999 Sb.

o prodeji

půdy.

Vyhlášku

č. 433/2002 Sb.,

Ministerstva

zemědělství

o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona

č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem ČR jsem pouze zmínil.

Aby se práce nestala nepřehlednou, jen velmi okrajově jsem se zmínil o nájmech, o zřizování

věcných břemen, zcela jsem pominul výpůjčky a zaměřil jsem se na největší privatizační toky zemědělské půdy (na nabyvatele). Ty jsou realizovány zejména zákonem o prodeji půdy

v kombinaci s zákonem o půdě. Realizace tohoto odstátňovacího toku je podrobně řešena

v metodickém pokynu „Souběžná realizace zákona č. 95/1999 Sb.“. Tak je odstátněn absolutně

největší díl 221 státní zemědělské půdy a z toho ještě největší podíl je realizován dle § 7.

Nejlukrativnější pozemky ve správě Pozemkového fondu (průmyslové zóny, a další pozemky

v zastavěných či k zástavbě určených územích) se nabízejí nejprve v nabídce dle zákona o půdě (výhradně) pro oprávněné osoby. Objem takovýchto pozemků je již relativně malý. 221

Příloha č. III

45

S ohledem na výše uvedené jsem se blíže zaměřil na privatizaci státní zemědělské půdy

dle zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy.

V několika kapitolách jsem popsal účel zákona o prodeji půdy, jeho působnost, blokační

ustanovení, osobu převodce i nabyvatele. Převody pozemků jsem popsal dle jednotlivých

paragrafových režimů (převod na obce, na uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových

osadách, na vlastníky staveb, na vlastníka sousedícího pozemku, na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby a prodej ostatním osobám). Dále jsem přehledně popsal uzavírání smluv,

stanovení kupní ceny a její úhradu, zákonné zástavní a předkupní právo až po odstoupení

od smlouvy. Rozebral jsem specifika nabytí nemovitostí státem a evidence v katastru nemovitostí.

Závěrem je třeba zdůraznit, že Pozemkový fond ČR není vlastníkem spravovaného majetku,

ale pouze z pozice správce zastupuje zájmy specifického vlastníka, tj. státu. V tomto postavení

má jen omezenou možnost disponovat s majetkem státu a musí jednat a vystupovat ve všech

právních vztazích jen a pouze v rozsahu oprávnění, které mu stát (vlastník i zákonodárce) na základě právních předpisů svěřil. V žádném případě nelze tato oprávnění překročit.

Současná zákonná i prováděcí úprava je natolik vyvážená a podrobná, aby mohla být

označena za jeden funkční celek. Tvorba těchto předpisů byla, je a jistě ještě bude výrazně

ovlivňována ekonomickými představami vládnoucích politických stran a proto se bude jednat o jednu z dynamicky se vyvíjejících oblastí pozemkového práva.

Dosud platným usnesením vlády ČR č. 271 ze dne 24.3.2004 o koncepci veřejných rozpočtů,

byl předložen návrh na ukončení činnosti Pozemkového fondu ČR k 31.12.2009. Stav dosud neprodané půdy, jako rozhodující náplně činnosti Pozemkového fondu, ještě na čtvrtině až třetině územních pracovišť jistě neumožní takovéto řešení provést efektivně tak, aby

se zbývající agenda (těžce nebo zcela neprodejná půda a dořešení neukončených závazků) dala

bez přesunu relativně velkého počtu specializovaných pracovníků převést na úřady s obdobnou náplní (Pozemkové úřady či Úřady pro zastupování státu ve věcech majetkových). Situace

s klesající rozlohou dosud neodstátněné zemědělské půdy se zatím efektivně řeší postupným slučováním územních pracovišť, které sebou nenese tyto případné problémy a umožňuje zachovat velkou míru specializace stávajících pracovníků.

46

8 Zusammenfassung Das Ziel dieser Arbeit, die zum Erwerb des Bakkalaureats führt, war eine Analyse der

gegenwärtigen rechtlichen Ausgestaltung von der Stellung und den Funktionen des Bodenfonds der Tschechischen Republik zu verfassen, und zwar in allen seinen Funktionen, gerichtet auf seine Position als einen Verwalter von landwirtschaftlichen Grundstücken.

Die Problematik der Verwaltung vom Bodenfonds der Tschechischen Republik ist in der

Literatur systematisch noch nicht verfasst und deshalb war es möglich nur aus Gesetzen und

Gesetzbegründungen, eventuell aus den Durchführungsvorschriften zu schöpfen, die der Bodenfonds erlassen hatte.

Die Arbeit in der Einleitung beschreibt die Entstehung vom Bodenfonds der Tschechischen

Republik und zwar die Gründe inbegriffen, durch die der Gesetzgeber geführt wurde. Weiter stellt sie in Grundlinien die Organisationsstruktur des Bodenfonds mit Einschluss von der

gegenseitigen Stellung vom Präsidium, Exekutivausschuss und Aufsichtsrat bis zur Stufe der territorialen Dienststellen und Beamterpflichten dar.

Die Arbeit erklärte die Budgetbildung und Einkünfte des Bodenfonds und ihre eventuellen

Ausnutzung auch ausser Ressort.

Die Arbeit beschäftigt sich mit der Wirksamkeit des Bodenfonds als Verwalter der

landwirtschaftlichen Grundstücken im Staatseigentum im Bezug Rechtsnormen:

auf diese elementare

Gesetz Nr.229/1991 GBl. über Boden, Gesetz Nr.569/1991 GBl. über Bodenfonds der

Tschechischen Republik, Gesetz Nr.92/1991 GBl. über grosse Privatisierung, Gesetz Nr.171/1991 GBl. über Wirksamkeit der Behörden der Tschechischen Republik in Sachen der

Staatsvermögensübertragung auf andere Personen und über Fonds des Volksvermögens der Tschechischen Republik, Gesetz Nr.219/2000 GBl. über Vermögen der Tschechischen Republik, Gesetz Nr.95/1999 GBl. Über Bodenverkauf und Verordnung Nr.433/2002 GBl. des

Landwirtschaftsministerium über ausführlichere Regeln für Pflichterfüllung nach Regelung § 14

Abs. 1 und 3 des Gesetzes Nr.219/2000 GBl. über Vermögen der Tschechischen Republik und deren Verfahren in Rechtsbeziehungen - Bodenfonds der Tschechischen Republik.

Wegen des Umfangs erwähnt die Arbeit nur allgemein Mietverhältnisse, die Schaffung der

Sachlast und ganz vergeht Anleihen und konzentriert sich auf die grösste Entstaatlichung des landwirtschaftlichen Bodens, die in der Kombination des Gesetzes über Bodenverkauf mit dem Gesetz über Boden abgelaufen wird, und zwar konkret nach der methodischen Anweisung der „Gleichläufige Realisation des Gesetzes Nr.95/1999 GBl.“ 47

Im Bezug auf Vorausgehendes orientiert sich die Arbeit an die Privatisierung des staatlichen

landwirtschaftlichen Bodens nach dem Gesetz Nr.95/1999 GBl. über den Bodenverkauf.

Die Arbeit schildert den Zweck des Gesetzes über Boden, seine Wirkung, die

Sperrverordnung,, Personen des Übertragenden und Erwerbers. Übersichtlich beschreibt sie Bodenüberweisungen nach einzelnen Paragraphenregelungen und das Transaktionssystem.

Zum Abschluss rekapituliert die Arbeit die Stellung des Bodenfonds der Tschechischen

Republik als einen Verwalter des landwirtschaftlichen Vermögens und denkt über seine gegenwärtige gesetzliche Regelung als das Ganze nach.

48

9 Přílohy 9.1 Příloha č. I

§ 2 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků

z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR,

ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů: (1) Podle tohoto zákona nelze převádět

a) zemědělské nebo lesní pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle zvláštních

předpisů222 a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené schváleným územním plánem 223 nebo

rozhodnutím o umístění stavby 224 k zastavění veřejně prospěšnými stavbami 225 nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 5 odst. 1 a 2, zemědělských pozemků určených nebo již využitých ke zřízení sítí technického vybavení226

a lesních pozemků převáděných podle § 18,

c) zemědělské a lesní pozemky, jejichž převodu brání zvláštní předpis,227

d) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy

pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření,228

e) zemědělské pozemky, o jejichž převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zvláštního

předpisu,229 f)

lesní

pozemky

v lesích

spoluvlastnických podílů státu,

ochranných

a lesích

zvláštního

určení 230

s výjimkou

g) lesní pozemky v lesích hospodářských231 o souvislé výměře větší než 10 ha, h) zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech,232

Zákon č. 229/1991 Sb., o půdě. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (vše ve znění pozdějších předpisů). 223 § 10 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 224 § 32 písm. a) stavebního zákona. 225 § 108 odst. 2 písm. a) a § 108 odst. 3 stavebního zákona. 226 § 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 227 Např. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 228 § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (předpis byl zrušen zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) 229 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (o velké privatizaci) 230 § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. 231 § 9 zákona č. 289/1995 Sb. 222

49

i) zemědělské a lesní pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních

rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků.

(2) Na žádost převodce sdělí příslušné orgány státní správy písemně do 30 dnů, zdali

pozemky označené údaji podle katastru nemovitostí, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny; sdělení se nevydává ve správním řízení. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. d), f) až i) nevyžaduje a v případech podle písmene c) se vyžaduje sdělení, pouze pokud jde o § 29 zákona o půdě .

(3) Příslušný katastrální úřad na žádost Pozemkového fondu ověří do 30 dnů ve své evidenci,

že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace nebo že ke dni 31. prosince 1949 nebyly ve vlastnictví obcí.

(4) U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně

nebo přechodu vlastnických práv podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových

úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle odstavce 3 nevyžaduje.

(5) Zemědělské a lesní pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět,

pominou-li důvody převodu bránící nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a), c) a i).

232

Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

50

9.2 Příloha č. II

51

9.3 Příloha č. III

52

53

10 Zadání bakalářské práce

54

11 Použitá literatura: • • • • • • • • • • • • • • •

Barák, J.: Nad novelou zákona o převodu majetku na jiné osoby, Právní rádce 9/1993.

Barešová, E.: Zemědělské restituce v rozhodování Nejvyššího soudu ČR, Soudní rozhledy

2000.

Havlan, P.: Výkon vlastnického práva státem, Právní rádce 4/1997. Etický kodex.

Chalupová, E.: Zákon o půdě po novele s výkladem, Aspi

Chalupová, E.: Národní majetek ve správě Pozemkového fondu ČR, Právní rádce 5/1993.

Drábek, A., Kindl, M.: Některé sporné otázky novely zákona č. 229/1991 Sb. (vzhledem

k působnosti Pozemkového fondu), Aspi

Metodický pokyn: Souběžná realizace zákona č. 95/1999 Sb.

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.prosince 2005 sp. zn. Pl ÚS 6/05.

Nařízení vlády České republiky č. 504/1992 Sb., o výši náhrady v hotovosti poskytované

podle zákona č. 229/1991 Sb.

Organizační řád Pozemkového fondu České republiky.

Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 2004. Plíva, S.: Hospodaření s majetkem státu, I. Vydání, Praha, C. H. Beck, 2001.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. září 1996 sp. zn 3 Cdon 1110/96.

Statut Pozemkového fondu České republiky schválený usnesením č. 1367 Poslanecké

sněmovny Parlamentu České republiky. z 29. schůze dne 8. prosince 2000, které tvoří přílohu

tohoto statutu. Změny Statutu Pozemkového fondu ČR schválené usnesením č. 218 Poslanecké sněmovny z 8. schůze dne 4. prosince 2002. které tvoří přílohu tohoto statutu. • • • • •

Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu o prodeji půdy.

Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu. Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.

Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území

Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických

a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344 1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon).

• • •

Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku.

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 55

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon.

Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (zákon o velké

privatizaci).

Zákon č. 171/1991 Sb.,o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku

na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému

majetku (zákon o půdě).

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR (zákon o Pozemkovém fondu). Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem

č. 229/1991 Sb., o půdě.

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zákon č. 344/1992 Sb.,o katastru nemovitosti ČR (katastrální zákon).

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Zákon č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku).

o oceňování

majetku

a o změně

některých

zákonů

(zákon

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví

státu na jiné osoby jiné osoby (zákon o prodeji půdy). Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

(zákon o majetku České republiky).

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona

č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona

č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky

na kraje

a obce,

na občanská

a o souvisejících změnách.

sdružení

56

působící

v oblasti

tělovýchovy

a sportu

• • •

Internet – stránky www.pfcr.cz Právní zpravodaj

Systémy ASPI a LEXDATA – důvodové zprávy

(Vše ve znění pozdějších předpisů)

57

1 2 3

Obsah práce

Úvod...................................................................................................................................2 Historie vzniku Pozemkového fondu ČR.............................................................................3 Orgány a organizační struktura Pozemkového fondu ČR.....................................................4 3.1 Orgány Pozemkového fondu ČR .................................................................................4 3.1.1 Presidium Pozemkového fondu............................................................................4 3.1.2 Výkonný výbor Pozemkového fondu ČR .............................................................5 3.1.3 Dozorčí rada Pozemkového fondu ČR ................................................................7 3.2 Organizační uspořádání Pozemkového fondu ČR ........................................................8 3.3 Zaměstnanci Pozemkového fondu ČR .......................................................................10 3.4 Příjmy Pozemkového fondu ČR ................................................................................11 4 Působnost Pozemkového fondu ČR...................................................................................13 4.1 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě).........................................................................................................14 4.2 Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky .................................17 4.3 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby osoby (dále zákon o velké privatizaci) .....................................................................................................20 4.4 Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR ....................................................................21 4.5 Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (dále o prodeji půdy)............................................................21 4.6 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále o majetku ČR) ................................................................................................22 5 Privatizace zemědělského půdního celku dle zákona č. 95/1999 Sb., (o prodeji půdy) .......23 5.1 Účel zákona o prodeji půdy .......................................................................................23 5.2 Působnost zákona o prodeji půdy............................................................................... 24 5.3 Blokace .....................................................................................................................25 5.4 Osoba převodce.........................................................................................................27 5.5 Osoba nabyvatele ......................................................................................................28 5.6 Převody pozemků – obecně .......................................................................................29 5.6.1 Převod na obce ..................................................................................................30 5.6.2 Převod na uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách.............31 5.6.3 Převod na vlastníky staveb.................................................................................32 5.6.4 Převod na vlastníka sousedícího pozemku .........................................................33 5.6.5 Převody na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby..............................34 5.6.6 Prodej ostatním osobám.....................................................................................36 5.6.7 Kupní cena a její úhrada ....................................................................................37 5.6.8 Zástavní a předkupní právo................................................................................39 5.6.9 Odstoupení od smlouvy .....................................................................................39 5.6.10 Specifika nabytí nemovitostí státem a evidence v katastru nemovitosti ..............40 6 Připravované legislativní změny........................................................................................42 6.1 Novela zákona o rostlinolékařské péči .......................................................................42 6.2 Novela zákona o oběhu osiva a sadby ........................................................................43 7 Závěr ................................................................................................................................45 8 Zusammenfassung.............................................................................................................47 9 Přílohy ..............................................................................................................................49 9.1 Příloha č. I.................................................................................................................49 9.2 Příloha č. II ...............................................................................................................51 9.3 Příloha č. III ..............................................................................................................52 10 Zadání bakalářské práce ................................................................................................54 58

11

Použitá literatura: ..........................................................................................................55

59