2006

Financování obcí – zprávy 1/2006

Obsah: 1. Mezitimní účetní závěrka – I. čtvrtletí 2006 _________________________________ 1 2. Vypořádání výsledku hospodaření – účet 931 ________________________________ 3 3. Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby _____________________________________ 4 4. Technické zhodnocení, opravy____________________________________________ 4 4.1 Úvodní definice ______________________________________________________________ 4 4.2 Prokazování – důkazní břemeno _________________________________________________ 5 4.2.1 Základní důkazní prostředky oprav nebo TZ u staveb_____________________________ 5 4.2.2 Prokazování nového stavu u staveb __________________________________________ 5 4.3 Technické zhodnocení _________________________________________________________ 6 4.4 Rozdíl mezi technickým zhodnocením a opravou_____________________________________ 7 4.5 Technické zhodnocení budov, hal a staveb _________________________________________ 7 4.6 Rekonstrukce, modernizace _____________________________________________________ 8 4.7 Technické zhodnocení souboru movitých věcí _______________________________________ 8 4.8 Technické zhodnocení drobného majetku __________________________________________ 8 4.9 Programové vybavení __________________________________________________________ 9 4.10 Opravy ____________________________________________________________________ 9 4.11 Řešení oprav hmotného majetku _______________________________________________ 10

Brno, Krajský úřad, 28. březen 2006

-1-

1. Mezitimní účetní závěrka – I. čtvrtletí 2006 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb. a č. 544/2004 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty, a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO Rozvaha, Příloha a v případě hospodářské činnosti i Výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od 1.1.2006 do 31.3.2006, se elektronickou cestou nebudou předávat. Města, obce a DSO měsíčně přes program Automat předávají obraty účetnictví, požadované výkazy si tedy krajský úřad vygeneruje z programu účetnictví sám. V souladu s metodickým pokynem k předkládání účetních a finančních výkazů obcemi a DSO v roce 2006 požadujeme pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené obcemi Tyto výkazy předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto příspěvkových organizací neškolského charakteru, tj. Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu, sestavené za období od 1.1.2006 do 31.3.2006. Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že příspěvkové organizace odevzdávají obcím výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa v elektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na krajský úřad elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy příspěvkové organizace a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na krajský úřad. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy příspěvkových organizací, které odesílá za ně a se seznamem příspěvkových organizací, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských příspěvkových organizací se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č. 541 653 425 - výkazy neškolských příspěvkových organizací se budou předávat přes odbor ekonomický JMK dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č. 541 652 233. 1.4 Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na e-mailovou adresu: [email protected] b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1. V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub.

-2-

V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom e-mailu. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: za I. čtvrtletí roku 2006 od 10.4. do 14.4.2006

v písemné podobě: do 28.4.2006

Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: • při předávání dat elektronickou poštou jako: ƒ předmět (subject) zprávy ƒ Jeden e-mail může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. ƒ vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC® komprimace) soubory uložené v příloze zprávy • při předávání dat přenosným mediem jako: ƒ jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB Jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. ƒ název souboru doporučujeme například „AUTOMAT.SUB“ Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn….. XXX

je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) tt typ dat: 20 – data jiného typu 21 – dávka 5,6,x 22 – dávka GZx 23 – dávka GZx XML 24 – binární data UCR (archiv) 25 – výkaz 45,46,47 26 – výkaz 45,46,49 27 – výkaz GVx 28 – výkaz GVx XML 29 – binární data VYK (archiv) mm aktuální období (měsíc) rrrr aktuální období (rok) datum den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd – den mm – měsíc yyyy – rok čas okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh – hodina mm – minuta ss – sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn…. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak „_“

znamená mezeru

-3-

Příloha č. 2 Příklady pro „předmět zprávy“ či textový soubor automat.sub pro čtvrtletní (1-3 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : WinVYK25 03/2006 05.04.2006 08:15:10 00209392 Domov důchodců Sokolnice pro upřesnění: – – – – – –

datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa – tzn. – „05.04.2006“ pro 5. duben 2006 čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst – tzn. „08:15:10“ pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte „00209392“ do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte „209392“ je potřeba dát 4 mezery , pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním emailem můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co email to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy (emailu) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován

upozornění: Pokud se posílají emaily s výkazy těsně za sebou , tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde email odesílaný jako první ke zpracovateli později než email odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný email zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom emailu.

2. Vypořádání výsledku hospodaření – účet 931 Výsledek hospodaření za rok 2005 je v rozvaze obcí, měst či DSO v případě jejich hospodářské činnosti a v rozvaze příspěvkových organizací zobrazen na účtu 931 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Pokud má tento účet zůstatek pasivní, dosáhla organizace za tuto činnost zisk, pokud je zůstatek aktivní, dosáhla ztráty. Je nutné zajistit, aby tento výsledek hospodaření byl do 31.3. rozdělen, tj. byl z účtu 931 vyúčtován ve prospěch fondů /v případě hospodářské činnosti obcí je možný odvod do rozpočtu/. Pokud by toto rozdělení neproběhlo, nesouhlasily by stavy aktiv a pasiv ke konci období /tj. druhý sloupec výkazu Rozvaha/. V případě ztráty je nutné tuto ztrátu pokrýt. Odůvodnění lze nalézt v § 5 vyhlášky č. 505/2002 Sb.:

(2) V druhém sloupci aktiv a pasiv u jednotlivé položky rozvahy (bilance) se uvádí informace o jejím finančním stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni. Položka pasiv č. 154 stav v tomto sloupci nevykazuje. Pokud se neprovede z časových důvodů toto rozdělení do fondů, je nutné výsledek hospodaření přeúčtovat z účtu 931 na účet 932 – Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let; po schválení rozdělení výsledku hospodaření se provede vyúčtování z tohoto účtu.

-4-

3. Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č.505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č.535/2002 Sb. Aplikace „POŘIZOVAČ“ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá zákl. ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, e-mail: [email protected], telefon 541 65 22 33. Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu .xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu, po provedení kontroly mezivýkazových vazeb, provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve potom tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.93, v I. čtvrtletí 2006 došlo k aktualizaci v návaznosti na změnu obsahu účetního výkazu Rozvaha. Pro úplnost dodáváme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl. 1 + 2) s ř. 9+17+18+19+50 (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů.

4. Technické zhodnocení, opravy 4.1 Úvodní definice Přesná definice základních pojmů z oboru majetku, technického zhodnocení a oprav je rozhodující, a to jak z hlediska věcného, účetního, tak i následně daňového. Obecná definice majetku není upravena. Proto musíme respektovat ustanovení buď daňových předpisů, účetní jednotky pak účetní předpisy jim příslušející, subjekty, které nejsou účetní jednotkou, pak především občanský a obchodní zákoník. Kategorie hmotného a nehmotného majetku jsou definovány rozdílně v zákoně o dani z příjmů a zákoně o účetnictví a vyhláškách, kterými se zákon o účetnictví provádí pro různé typy účetních jednotek, a následně pak také v Českých účetních standardech pro tyto typy účetních jednotek. Výrazně se zde promítá i druh účetní jednotky /podnikatel – obec/. Podstatné je pak stanovit a definovat majetek, jeho součásti, příslušenství a následně pak zvolit smluvní vztah.

-5-

4.2 Prokazování – důkazní břemeno To, zda v daném případě se jedná o technické zhodnocení nebo opravu, je nutno prokázat. Důkazní břemeno je v těchto případech vždy na straně účetní jednotky. Kontrola se pak s těmito důkazními prostředky seznámí, posoudí je a buď se s nimi ztotožní nebo nikoliv. Podstatné je, že účetní jednotka musí prokazovat původní stav /před zahájením prací/ a nový stav /po ukončení prací/. Až na výjimky je posouzení oprav a technického zhodnocení závislé na konfrontaci stavů před úpravou a po úpravě příslušného majetku. Předkládání důkazních prostředků se týká obou stavů. 4.2.1 Základní důkazní prostředky oprav nebo TZ u staveb • nabývací listiny a s nimi související doklady /např. kupní smlouva, smlouva o dílo na provedení stavby, darovací smlouva, dokumenty účetní jednotky k výrobě a montáži majetku ve vlastní režii nebo jeho změně/. V těchto materiálech mohou být uvedeny vedle ceny i údaje týkající se technických parametrů a účelu stavby – věci, údaje o vybavenosti a použitelnosti stavby, údaje k vedlejším stavbám neevidovaných katastrálním úřadem. • projektová dokumentace, kolaudační rozhodnutí, dokumentace změn a další dokumenty osvědčující původní stav stavby, její účel, technické parametry, vybavenost, použitelnost a příslušenství, • dokumentace skutečného provedení stavby /§ 45 vyhl. č. 132/1998 Sb., § 103 – 104 stavebního zákona/, • doklady o uvedení majetku do užívání /např. předávací protokol/, • vyjádření stavebního úřadu jako orgánu státní správy, týkající se původního stavu, např. v souvislosti s žádostí o stavební povolení, s rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby nebo s nařízením zabezpečovacích prací, • technické zprávy k žádosti o stavební povolení nebo dokumentace k ohlášení drobné stavby, popisující výchozí, tj. původní stav před stavebními změnami, • technický popis dodávaný výrobcem, návody, záruční listy k původnímu zařízení a vybavení staveb /pokud jsou součástí stavby/, • výpis z katastru nemovitostí s uvedením účelu stavby, • účetní dokumenty, inventární karty s uvedením účelu, technických parametrů, vybaveností a použitelností majetku, • listinné doklady, odborné posudky, znalecké posudky, doklady k ocenění majetku, • video a fotodokumentace původního stavu, • stavební deník /§ 100, odst. 2 stavebního zákona/, • protokoly o převzetí a zařazení majetku, jeho vyřazení, změně již k zařazenému majektu.

U ostatních druhů majetku se výše uvedený výčet použije v přiměřeném rozsahu, např. u vozidel je samozřejmostí velký technický průkaz motorového vozidla. Stále více nabývá na významu definování nehmotného majetku. U tohoto majetku jsou pak důležité např. patentová listina, užitný vzor, průmyslový vzor, osvědčení o zápisu ochranné známky, smlouva o převodu práv či licenční smlouva, smlouva o vytvoření nebo šíření autorského díla. 4.2.2 Prokazování nového stavu u staveb • ohlášení oprav, udržovacích prací, stavebních úprav a drobné stavby stavebnímu úřadu, • žádost o stavební povolení s příslušnou dokumentací, • stavební povolení, • žádost o změnu stavby před jejím dokončením – stavby trvalé, dočasné, • žádost o povolení terénních úprav, • návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí, kolaudační rozhodnutí, • dokumentace skutečného provedení, • prováděcí projekt, dokumentace součástí stavby, seznam samostatných movitých věcí pevně spojených se stavbou, • smlouva o dílo s dodavatelem stavebního díla, stavební deník,

-6-

• • • •

fotodokumentace průběhu stavebních prací § 14 vyhl. č. 132/1990 Sb., § 5 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb., vyhlášky č. 274/1995 Sb., viz pojmy jako příslušenství bytu, vybavení bytu, • protokol o uvedení majetku do užívání.

4.3 Technické zhodnocení Technické zhodnocení je definováno v § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: 1. Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 tis. Kč, počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 tis. Kč, od 1.1.1998 částku 40 tis. Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj. 2. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. 3. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Technické zhodnocení není věcí, ani právem ani majetkovou hodnotou, vztahuje se vždy k danému majetku a musí být uvedeno do používání. Z charakteristiky a daňových dopadů je zřejmý rozdílný pohled daňových poplatníků a finančních úřadů na posuzování případů technického zhodnocení nebo oprav a s tím spojené rozpory. Daný stav vyplývá z prostého faktu, že hranice mezi opravou a technickým zhodnocením není zákonem jednoznačně stanovena. Toto ani není možné, protože nelze podchytit celou škálu možností v úpravě majetku. Je tedy důležité sledovat příslušné předpisy a především se opírat o obecné legislativní pojmy v občanském zákoníku a speciálních právních předpisech. Technické zhodnocení : • podle pokynu D-190 není technickým zhodnocením pouhá změna materiálu. Technickým zhodnocením nejsou výdaje na opravy a udržování. Technickým zhodnocením nejsou výdaje na pořízení samostatných movitých věcí ve smyslu § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které jsou samostatnými movitými věcmi, tj. nejsou nedílnou součástí stavby, • technickým zhodnocením nejsou výdaje na pořízení zařízení a předmětů, které jsou nedílnou součástí staveb, pokud nepřekročí limit Kč 40.000,- za zdaňovací období, • podle pokynu D-190 jsou technickým zhodnocením již existujících staveb také výdaje na účelně vynaložené výdaje dodavatele, spojené s připojením a zajištěním požadované dodávky elektřiny, plynu a tepla podle zákona č. 222/1994 Sb., resp. zákona č. 458/2000 Sb. Je-li při stavebních pracích na stávajících budovách vyvolána potřeba přeložek rozvodných zařízení, je částka hrazená vlastníkovi rozvodných zařízení rovněž považována za technické zhodnocení, za předpokladu překročení hranice Kč 40.000,-. • hranice Kč 40.000,- neplatí pro jednotlivý případ, ale pro celé zdaňovací období. Pokud výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace nepřekročí za zdaňovací období hranici Kč 40.000,-, jsou provozním výdajem. Součástí pořizovací ceny jsou v těch případech, kdyby byly provedeny před uvedením majetku do

-7-

užívání. Podle Českého účetního standardu č. 512 se dokončené technické zhodnocení, které je nižší než stanovená částka, zaúčtuje na vrub účtu 420 – Služby a náklady nevýrobní povahy nebo účtu 410 – Materiální náklady.

4.4 Rozdíl mezi technickým zhodnocením a opravou Častou chybou je nesprávné rozdělení technického zhodnocení, resp. oprav majetku, prováděných buď dodavatelsky nebo ve vlastní režii. Opravu je nutno posoudit z hlediska skutečného významu, tj. výsledku prováděných prací a nikoliv podle názvu na faktuře. Věcné hledisko a skutečný stav věci je rozhodující pro posouzení. To, co je pro zhotovitele jednoznačně provedením opravy /např. výměna nefunkční části, byť staré, nedostupné, nahrazené novou s vyšším výkonem technologické linky/, může být pro účetní jednotku technickým zhodnocením /nedošlo pouze k záměně použitého materiálu, ale ke změně technických parametrů – výkonu – celé technologické linky/. A. Definice technického zhodnocení - technickým zhodnocením ve smyslu zákona o daních z příjmu a účetních předpisů se rozumí výdaje přesahující v daném roce částku Kč 40.000,- na jednom majetku, tj. vynaložené na dokončené: B. Stavební práce - stavby, resp. její dílčí část, v souladu se stavebními předpisy. C. Změny dokončených staveb /nástavby, přístavby, stavební úpravy/, D. Rekonstrukce, tj. zásahy do majetku, mající za následek změnu účelu /původního použití/ nebo změnu technických parametrů /např. výkonu, kapacity, apod./ E. Modernizace, tj. rozšíření vybavenosti nebo rozšíření použitelnosti majetku. F. U stavebních prací je třeba posoudit, zda prováděné práce nemohou být současně považovány za rekonstrukci nebo modernizaci majetku. G. Opravy prováděné ve vazbě na technické zhodnocení, např. následné práce po dokončení vlastního technického zhodnocení /omítky po provedení stavební úpravy se změnou užití/ jsou součástí ocenění pořizovaného majetku. H. Opravy prováděné do doby uvedení nové investice do užívání – výdaje jsou součástí ocenění pořizovaného majetku. I. Uvedení do používání – skutečnost uvedení nově pořízeného majetku, resp. technického zhodnocení, do užívání – zprovoznění – je nutné řádně prokázat a dokladovat, např. kolaudačním rozhodnutím, zařazovacím protokolem, doklady o předání a převzetí. Účetní jednotka má povinnost uvést provedené a dokončené technické zhodnocení do používání.

4.5 Technické zhodnocení budov, hal a staveb • nástavby jsou změny dokončených staveb, jimiž se stavby zvyšují, • přístavby jsou změny dokončených staveb, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,

• stavební úpravy jsou změny dokončených staveb, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby /např. přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu stavby/. Výše uvedené pojmy jsou uvedeny v § 139b stavebního zákona.

-8-

4.6 Rekonstrukce, modernizace Rekonstrukcí se rozumí skutečné fyzické zásahy do majetku, nikoliv administrativní zásahy. Změnou účelu se rozumí u staveb změna užívání stavby /§ 85 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění, upřesnění v § 35 vyhl. č. 132/1998 Sb./ • stavbu lze užívat jen k účelu určenému kolaudačním rozhodnutím, popř. ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne nebo nařídí nové kolaudační rozhodnutí, • změna technických parametrů – změnou parametru rozumíme změnu veličiny charakterizující typickou vlastnost nebo technické údaje /viz technické vlastnosti staveb uvedené v příloze 2 vyhlášky č. 452/2003 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, v platném znění/. U počítačů se bude jednat o změnu rychlosti procesoru, velikosti operační paměti. Přitom se nesmí zapomenout na to, že za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná změna použitého materiálu.

Závěrem lze tedy konstatovat, že rekonstrukcí nejsou výdaje na změnu účelu nebo technických parametrů, pokud současně nedojde k zásahům do majetku. Definice modernizace je velmi obecně a široce definována. Pojem vybavenosti lze vztáhnout k definici věci v občanském zákoníku, který vymezuje „příslušenství věci“ a „součást věci“. Použitelnost lze chápat jako schopnost předmětu plnit konkrétní účel, jenž je dán jeho vlastnostmi. Rozšíření použitelnosti pak znamená následnou schopnost plnit více účelů nebo rozšířit stávající účel.

Závěr: nedílnou součástí specifikace, co je opravou a co je technickým zhodnocením, jsou pokyny, které řeší:

• výklad k příloze zákona o daních z příjmů – Pokyn D-190 – co je nedílnou součástí stavebních děl, co jsou samostatné movité věci pevně spojené s budovou, • příloha k zákonu o daních z příjmů blíže určuje třídění HM a NHM do odpisových skupin /samostatné movité věci, CZ – CC, klasifikace stavebních děl/.

4.7 Technické zhodnocení souboru movitých věcí Je-li vytvořen soubor movitých věcí, pak každá změna v počtu věcí tohoto souboru se projeví v ceně souboru. Zmenší-li se počet věcí vyřazením některé, je nutné snížit hodnotu souboru /evidovanou na inventární kartě/. Zařazuje-li se věc nová, zvyšuje ocenění souboru. Platí to jak v případě náhrady vyřazené věci za novou, dokonalejší, tak při zvýšení počtu věcí v souboru /nejedná se o technické zhodnocení, ale rozšíření souboru/. Existuje však výjimka - při prosté výměně komponentu /věci/ v důsledku opotřebování se nezvyšuje cena souboru, jde jen o "opravu" souboru a provede se pouze záznam o technických údajích souboru. Totéž se týká výměny za komponent, který má sice zlepšené některé parametry, avšak původní již není na trhu /je to stejný případ jako oprava hmotného majetku výměnou některého jeho prvku, který je zhotoven z jiného, byť kvalitnějšího materiálu/. Technické zhodnocení souboru movitých věcí musí dodržet hodnotový limit a zároveň se musí projevit na vlastnostech celého souboru.

4.8 Technické zhodnocení drobného majetku Jedná se o technické zhodnocení provedené na drobném majetku, aniž se přihlíží k původní vstupní ceně, která byla provozním výdajem. Zákon dává jistotu, že technické

-9-

zhodnocení provedené i na takovém majetku, u kterého nelze zvýšit vstupní cenu /v účetnictví neexistuje/, se přesto zařadí do majetku a zaúčtuje se jako kapitálový výdaj. Odpisová skupina se určí podle zhodnoceného majetku.

4.9 Programové vybavení Za programové vybavení se nepovažují záznamy zvuku, záznamy kinematografické nebo videozáznamy. Problémem u programového vybavení jsou jejich úpravy, aktualizace, nová řešení. Provedení aktualizace, tj. úpravě k novým podmínkám, např. přizpůsobení nové legislativě, lze považovat za výdaje na opravu /uvedení do provozuschopného stavu/. Nejde o změnu účelu ani technických parametrů, použitelnosti ani se nerozšiřuje vybavenost. Naopak zdokonalení programu změnou parametrů, rozšířením /nové moduly/ a použitelnosti je technickým zhodnocením /při splnění obecných předpokladů pro TZ/. Technickým zhodnocením může být tedy dokoupení multiverze, síťové verze a dalších modulů, které nemají bez hlavního programu samostatné použití /např. modul majetku v komplexním informačním systému/. Pokud ovšem lze dílčí modul použít samostatně, pak se jedná o samostatné programové vybavení. Je nutné přísně oddělovat programové vybavení od jejich nosičů. ZE SOFTWARU NELZE VYTVOŘIT SOUBOR.

4.10 Opravy Obecné vymezení pojmu „oprava“ je uvedeno v občanském zákoníku a v zákoně o účetnictví. Občanský zákoník pojem v § 652 vymezuje jako: „Opravou věci je činnost, kterou

se zejména odstraňují vady věci, následky jejího poškození nebo účinky jejího opotřebení“.

Další oporou v rozhodování, co lze zařadit do oprav, je v nařízení vlády č. 258/1995 Sb., jež řeší vymezení rozsahu finanční účasti nájemce na úhradách oprav v bytě. Vyhláška č. 505/2002 Sb., v § 26 definuje: „Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického

opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady“. • • • • • • • • •

Při opravě věcí, souboru věcí je nezbytné rozlišit: výměna věci, která je nedílnou součástí jednoho majetku, příslušenství věci, výměna ve smyslu výměny celé věci /celého jednoho majetku/, oprava součásti věci, výměna hlavní věci v souboru, výměna ostatních věcí v souboru, přidání věci do souboru, doplnění příslušenství do souboru, oprava součásti věci v souboru.

Opravou se věc nemění. Za opravu se považují takové práce, které obnovují užitné vlastnosti majetku. Charakteristickým rysem udržovacích prací je jejich preventivní charakter. Definice oprav vylučuje zahrnout do opravy odstranění morálního opotřebení a oprav, kterými by se odstraňovalo úplné poškození majetku /jde o vyřazení majetku a pořízení nového majetku/.

-10-

4.11 Řešení oprav hmotného majetku A. Stavby U staveb dochází k nestejnému stárnutí jednotlivých prvků. Stavby mají životnost v řádu desítek let. Konkrétní prvky jsou ovlivněny řadou faktorů, např. rozvody vody mají nižší životnost než nosné zdi. Pokud se jedná o výdaje na opravy a udržování, není stanovena žádná hodnotová hranic a tyto výdaje se zahrnují do provozních nákladů. Udržovací práce ve smyslu stavebních předpisů nejsou změnami dokončených staveb. Udržovací práce, které nepodléhají ohlášení stavebnímu úřadu, jsou uvedeny v § 14 vyhl. č. 132/1998 Sb. Z toho vyplývá, že každou opravu stavby musíme posuzovat zásadně individuálně a znamená to přesné zdokumentování stavby před opravou /stávajícího stavu/ a následně zpracování dokladů, dokumentace a položkového rozpočtu na uvažovanou opravu. Tyto dva dokumenty jsou základní oporou v případě jakýchkoliv sporů při kontrole. Obecně nelze tvrdit, že určité narušení původního stavu je za stejných podmínek na každé stavbě stejné a vyžaduje stejné množství oprav. Pokyn D-190 stanoví, že za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu. Nelze ovšem zapomenout na definici modernizace: „Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku“. Výsledkem je, že prostá náhrada /výměna/ dřevěných oken stejnými okny plastovými z pohledu základní konstrukce a tomu odpovídajícími izolačními schopnostmi, lze považovat za opravu. B. Výpočetní technika Rychlý rozvoj výpočetní techniky umožňuje prostou výměnu některých součástek a tím přeřadit dříve pořízený počítač do jiné kategorie. Zde se však stanovená hodnota finančních prostředků vydaných v běžném roce se nepovažuje za technické zhodnocení. Jako příklad lze uvést výměnu procesoru. Jedná se o rekonstrukci ve smyslu změny technických parametrů, ale finanční náklad bude pouze v řádu tisíců korun. Tato finanční částka je výrazně nižší než je hranice Kč 40.000,-. I kdybychom k této výměně připočetli výměnu např. základní desky apod., a pokud vše nepřesáhne hranici Kč 40.000,-, bude tento výdaj provozním výdajem. Počítačové sítě se posuzují z hlediska příslušnosti k budově, tedy zda jsou nedílnou součástí stavby /pokyn D-190/, resp. k technologické části nebo souboru movitých věcí. Při posuzování musíme rozhodnout co je: • součástí počítače /základní deska, procesor, mechaniky, karty, systém apod./, • externí části výpočetní techniky, které mají buď povahu samostatných movitých věcí nebo příslušenství věci hlavní, tedy počítače. Opravovat lze tedy jen hmotný majetek, který existuje a je řádně evidován v účetnictví včetně vymezení jeho součástí, popř. příslušenství. Můžeme také konstatovat, že co není oprava, je technické zhodnocení. Při praktickém rozhodování o tom, zda příslušné stavební práce jsou opravou nebo technickým zhodnocením, musíme respektovat především stavební zákon. Za výdaje na opravu lze uznat i takovou opravu, při které došlo sice ke změně technických parametrů, ale tato změna nebyla cílem prováděné opravy /výměna poškozené paměti u počítače s vyšší kapacitou, protože ta původní s danou kapacitou již není na trhu – NUTNO DOKLADOVAT/.