2006

Vážení rodiče, půjdou Vaše děti POPRVÉ DO ŠKOLY? Vezměte je také POPRVÉ DO KNIHOVNY! Co připravujeme: v průběhu září registrace zdarma pro prvňáčky na všech provozech Knihovny Jiřího Mahena v Brně ● ve čtvrtek 14. září 2006 od 13.00 do 18.00 hodin slavnostní pasování prvňáčků na rytíře knih s bohatým doprovodným programem v ústřední knihovně na Kobližné 4, v Mahenově památníku, Mahenova 8, a na pobočkách BohuniceLány 3, Bystrc-Vondrákova 15, Černá Pole-nám. SNP 33, Kohoutovice-Libušina tř. 27, Královo Pole-Palackého 164, Lesná-Haškova 4, Líšeň-Jírova 2 a Pohankova 8, Starý Lískovec-Kurská 1, Žabovřesky-Mozolky 52 ● do konce roku 2006 akce na podporu dětského čtenářství v ústřední knihovně i na pobočkách – přednášky pro rodiče, autorská čtení, výstavy, malování na chodníku, výtvarné dílny. Aktuální program na www.kjm.cz Projekt je realizovan za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. KJM získala za tento projekt ocenění Knihovna roku 2004. ●

ŽEBĚTÍN ŽIJE Ž E B Ě T Í N S K Ý

O B Č A S N Í K

ČERVENEC/SRPEN

INFORMACE

ROČNÍK 16/2006

ČÍSLO 6

Básnička Srpen, Šárka Novotná V srpnu ještě nevnímáme, že prázdniny v půli máme. I když slunce někdy zajde, cestu zpátky k nám si najde. Radost z vody, ze sluníčka, každý v sobě rád si hýčká. Na Keřové dětí je, jak když máku naseje! Malé, velké, všechny spolu po skluzavce vzhůru, dolů. Prolézačky kde kdo zdolá a houpačce neodolá.

**Vydává: Statutární město Brno, Městská část Brno-Žebětín * adresa redakce: ÚMČ Brno-Žebětín, Křivánkovo nám. 35, 641 00 Brno * e-mail: [email protected] * informace k inzerci www.zebetin.cz * redakční rada: Mgr. Michaela Čornejová, Mgr. Stanislav Měšan, Radka Pospíšilová, Ing. František Zacharník, šéfredaktorka: Ing. Ivana Faktorová * grafická úprava: Martin Kudláček * tisk: TISKDRUCK Velímský, Hostislavova 34 * distribuce: Distra, s.r.o., Kšírova 114b, náklad 1200 ks * použité fotografie: archiv, Kurt Barták, Václav Kříž * redakční uzávěrka 21. 6. 2006, vychází 3. 7. 2006 * o zveřejňování příspěvků a jejich krácení rozhoduje redakční rada * nevyžádané příspěvky se nevracejí * příspěvky prošly jazykovou korekturou * registrováno MK ČR E 12121

www.zebetin.cz

Máma volá na svačinu, doma budeš za vteřinu! Tak to horní hřiště, užijem si příště. A to hřiště u zvířátek navštívíme asi v pátek! Na pivo si někdy zajdem, hospody tu taky najdem. Na náměstí, U Richarda, netočí tam pivo zdarma. Nám to ale nevadí, hlavně že jsme v pořadí!

Co nás zajímá: Masarykův okruh v minulosti a dnes V loňském roce oslavil Masarykův okruh 75 let své existence. V následujícím článku bychom vám rádi připomněli významné okamžiky v závodní éře. Počátky závodění v Brně jsou spjaty se založením Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko (ČAMS) se sídlem v Brně v roce 1923. Už ve 20. letech se vyskytly úvahy o možnosti závodů na okruhu. Tehdejší doba totiž přála rychlostním závodům, o čemž svědčí obliba např. okruhů Targa Florio v Itálii, San Sebastian ve Španělsku nebo proslulého německého Nürburgringu. Po třech nevelkých úspěších závodů pod Pradědem se hledal okruh v blízkosti Brna, protože velké město bylo zárukou hojnější návštěvnosti. Návrhů se sešlo hned několik a byla vybrána tra Bohunice – Nový Lískovec – Kohoutovice – Žebětín – Ostrova-

čice – Popůvky – Troubsko – Bosonohy. Návrh byl schválen v roce 1929, zároveň i žádost klubu v kanceláři tehdejšího prezidenta o pojmenování trati po prvním prezidentu republiky a krátce nato se začalo stavět. Výstavba trati Stávající silnice se musely upravit tak, aby vyhovovaly náročným požadavkům kladeným na tehdejší závodní dráhy. Vozovka musela být pevná, bezprašná, neblátivá, s drsným povrchem a zatáčkami jednostranně klopenými a příslušně rozšířenými. Na provedení prací byla stanovena poměrně krátká doba, protože termín závodů byl určen na 28. 9. 1930. Úpravy byly provedeny ve třech fázích na okresní, městské a státní silnici a zahrnovaly Dokončení na str. 4

www.zebetin.cz

[ OBSAH ]

[ SLOVO STAROSTY ]

1,4,5,6 Masarykův okruh v minulosti a dnes 3

Slovo starosty

6

Pozvánka na turnaj v pétangue

6

Bešůvka

7

Na slovíčko s …

8

Pozvánka na hody

8

Žebětín má své mistry

8

Pozvánka na parkurové závody

9

SK Žebětín – konec další fotbalové sezóny

ÎIVOTNÍ STYL

10

Z jednání ZMČ

10

Komunikační kampaň v odpadovém hospodářství

11

Volám ze Žebětína

11

K problematice autodromu

12,13 O Žebětíně: Význam cest 14

Fejeton

15

Informace Urban centra

15

Akce sdružení Veronica

15

Koutek úsměvů

16

Informace Knihovny Jiřího Mahena

[

Foto: archiv Technického muzea města Brna a JK Eliot, Kurt Barták, Václav Kříž, Stanislav Měšan, Dan Kachlíř

www.zebetin.cz 2

STRANA

ŽEBĚTÍNSKÝ OBČASNÍK

Vážení spoluobčané, nastává doba prázdnin, dovolených a letních radovánek, na které se nejvíce těší naše děti. S radostí opustily školní lavice, aby si dva měsíce užívaly volna. I přes období dovolených se však „pořád něco děje“. Od prvního června se rozběhla přístavba školky pro naše nejmenší ratolesti. Harmonogram prací je sestaven podle potřeb mateřské školy tak, abychom mohli prvního září otevřít stávající pavilony s větší kapacitou pavilonu C. Nový pavilon D bude dokončen do konce listopadu 2006. Novou tvář dostala i ulice Bešůvka a chodník od hřbitova po nový obytný soubor Za kostelem. Během prázdnin se bude pokračovat na propojení chodníku do ulice Pod Borovníkem, kde se podařilo získat povolení pochůzné lávky přes vodoteč v ulici Pod Borovníkem. Pokračují jednání s Automotodromem. Cílem je odborně stanovit lokality pro vybudování protihlukových stěn. Za tímto účelem jsme zahájili jednání

s městem a krajem, aby se na financování studie spolupodílely. Částky se pohybují řádově ve stovkách tisíců korun. Navíc od příští sezóny máme předjednanou úpravu provozní doby automotodromu. Pokračujeme ve snahách o zřízení ordinace dětského lékaře. Všeobecná zdravotní pojišovna ovšem již podruhé naši žádost zamítla. Očekáváme změnu na ministerstvu a žádost podáme znovu. Dětí v naší městské části přibývá, a tím je tato služba pro obyvatele Žebětína ještě žádanější. Připravujeme úpravu pozemků mezi hřbitovem a bytovými domy na ulici Bešůvka. V současné době město Brno pozemky vykupuje. My požádáme o svěření a následně zde provedeme parkovou úpravu. Rádi bychom se nechali inspirovat i Vašimi nápady a názory, co vše by mělo v parku být. Jsme ovšem limitováni z jedné strany hřbitovem jako pietním místem a z druhé bytovou zástavbou. Chtěl bych Vám všem jménem celého zastupitelstva popřát krásné letní měsíce plné slunce, pohody a zaslouženéváš starosta ho odpočinku. Vít Beran

Básnička Červenec Šárka Novotná

[

V červenci jsou ulice rozpálené velice. Děti štěstím celé září, i když déš nás někdy svlaží. Nenažene lidem strach, z ulic smyje jenom prach. Jen když bouřka zaburácí, každý domů rád se vrací. Po dešti to krásně voní, je to stejné jako loni a napřesrok jakbysmet,

mám o čem vyprávět. Když nám vyjde dovolená, vodu mám hned po kolena. Potom po pás, po hlavu, rád si v ní zas zaplavu. V Žebětíně zmrzlina bude téměř povinná! Naše paní zmrzlinářka pozná všechny děti takřka. Malinová, citronová, žádný jí tam neodolá.


STRANA

3

[ CO NÁS ZAJÍMÁ ]

[ MASARYKŮV OKRUH ]

Masarykův okruh v minulosti a dnes Dokončení ze str. 1 plochu asi 170 000 m2. Vozovku okresní silnice bylo třeba rozrýt a rozšířit ji, odmontovat zábradlí, vystavit nové mostky, ostré serpentiny a oblouky. Důležité bylo obstarání potřebného množství kamene a štěrku, pro jehož získání se otevřely tři nové lomy (jeden z nich mezi Žebětínem a Kohoutovicem). Po rozrytí byla silnice vyrovnána štěrkem, zapískována a uválcována, a mohla tak sloužit jako podklad vrchní vrstvě. Na uválcovanou vozovku byl rozprostřen znovu štěrk, opět válcován a zároveň kalen živičnou hmotou Asfaltonem (vodní emulzí mexického asfaltu), která stmeluje štěrk. Mezi válcováním bylo nutné povrch silnice kropit, aby se materiál nelepil na válec a nevytrhával štěrk z vozovky. Takto připravená vozovka se druhý, nejpozději třetí den vymyla čistou vodou, aby se odstranil přebytečný kal. Voda se pumpovala z ostrovačického rybníka vodovodem v délce 8 km, který se budoval s postupem prací směrem od Ostrovačic k Žebětínu. Po proschnutí asfaltové vozovky byl povrch očištěn ocelovými kartáči do vzoru mozaiky. Po důkladném omytí povrchu vodou pod tlakem byl na vozovku nanesen nátěr živičné emulze Silembit, pokryt čedičovou drtí a zaválcován lehkým válcem. Pracovalo se velmi rychle, aby se získal náskok pro možné špatné počasí. Vyplatilo se to, protože červenec a srpen

4

STRANA

Chiron, který se později nesmazatelně zapsal do dějin Masarykova okruhu. Dvakrát vítězí na voze Bugatti a jednou na voze Alfa Romeo. Díky jeho úspěchům u nás zdomácnělo rčení „jezdí jako Chiron“.

ovládly deště, které práci zdržovaly. Práce skončily z největší části podle stanoveného programu v srpnu, tzn. měsíc před závody a vyžádaly si přes 12 mil. Kčs. Původní tra měřila 29 km 142 m, měla 60 zatáček vlevo, 68 vpravo, výškový rozdíl 240 m a maximální stoupání 7 %. Meziválečná doba Éru největší slávy Masarykova okruhu v letech 1930–1937 odstartoval den „D“ 28. 9. 1930. Jezdilo se ve směru Bohunice – Nový Lískovec – Kohoutovice – Žebětín – Ostrovačice – Popůvky – Troubsko – Bosonohy. Hned napoprvé se závod setkal s velkým ohlasem okolo 100 000 diváků Závodilo celkem 32 vozů, mj. i vozy z moravských automobilek „Zet“ a Wikov. Závodu se zúčastnily hvězdy tehdejšího motoristického nebe, např. Borzacchini, Nuvolari, von Morgen, Lobkowicz, Hardegg, Burgaller atd. Ve skvělé mezinárodní konkurenci zvítězil Němec Heinrich Joachim von Morgen na voze Bugatti. Druhý ročník Masarykova okruhu byl zařazen do mezinárodního kalendáře okruhových závodů a díky tomu se zde objevily nejslavnější značky evropských strojů. Do Brna se sjeli závodníci jako: Chiron, Varzi, Nuvolari, Borzacchini, Morgen, Caracciola, Maserati a další. Masarykův okruh se tak zařadil po bok tehdejších nejprestižnějších závodů. V roce 1931 poprvé zvítězil v Brně Louis


Po válce Do nového období vstoupil Masarykův okruh s několika změnami. Především s kratší tratí (17,8 km; 35 zatáček vlevo a 38 vpravo), kterou zajistila spojka mezi Žebětínem a Veselkou. Vypadly tak proslulé ostrovačické serpentiny a část žebětínských zatáček. Místo startu a cíle před Bosonohami zůstalo nezměněno, obrátil se jen směr jízdy závodních vozů. Na poválečný ročník přišlo neuvěřitelných 400 000 diváků, kteří zažili vzrušující podívanou „zpestřenou“ haváriemi favorizovaných vozů Maserati hned v úvodu závodu. Italský jezdec Giuseppe Farina zranil při havárii 12 diváků, z nichž dva nakonec zranění podlehli. Dodnes nám tuto událost připomíná pojmenování osudné zatáčky „Farinova“. Politický vývoj tehdejšího Československa nadlouho vyloučil vrcholné závody automobilů z Brna. Zato rok 1959 položil základní kámen k nové tradici na Masarykově okruhu – závodům motocyklů, a už v r. 1958 se jely poprvé sidecar. Automobily se na okruh vrátily až v r. 1962. Koncem 60. let byla tra opět zkrácena a z okruhu byl definitivně vyloučen Žebětín, protože byla vybudována nová spojka na Veselku. V roce 1975 došlo k další úpravě trati, vyhnula se Novému Lískovci i kohoutovickým zatáčkám a značně se zrychlila. Poslední sezóna na „starém“ Masarykově okruhu byla v roce 1986 a v tomto roce se již mohli obyvatelé Brna chodit dívat na nově vznikající okruh v prostoru Kývalky. Nový okruh V září r. 1982 se začala budovat v Podkomorských lesích mezi Ostrovačicemi

a Žebětínem nová tra. Projekt byl vypracován podle posledních platných předpisů Mezinárodní motocyklové a automobilové federace (FIM, FIA) s „přísným zachováním všech hledisek ochrany přírody a životního prostředí“. Už od počátku se však tento nápad setkával s protestnými reakcemi občanů a ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na zničení zdravého lesa v krásné oblasti Podkomorských lesů a na nevyčíslitelné škody na životním prostředí Zprovoznění speciálního automotodromu v červnu roku 1987 zahájilo novou éru v historii brněnského Masarykova okruhu. Závodní dráha měla tyto parametry: 5,4 km délka, 15 m šířka, šest levých a osm pravých zatáček. K atraktivnosti nového okruhu přispělo i převýšení, které činí 73,65 m. Dráha je rovněž vybavena obslužnými komunikacemi, které vedou po obou stranách. V případě potřeby, např. nehody při závodech, je rychle dostupné kterékoli místo na trati. Okruh tak patří k nejbezpečnějším na světě. Infrastrukturu tvořilo moderně vybavené zdravotní centrum, rozsáhlé parkoviště závodních strojů s patřičným sociálním zázemím, řídící věž a čtyřicet boxů. Bylo vybudováno několik tribun, které spolu s dalšími pěti přírodními mohly pojmout až 120 000 diváků. Dokončení na str. 6


STRANA

5

[ CO NÁS ZAJÍMÁ ]

[ NA SLOVÍČKO S ... ]

Masarykův okruh v minulosti a dnes

… Danielem Kachlířem, prezidentem ŽEPECu

Dokončení ze str. 5 Nový okruh vstoupil do své první sezóny impozantně. Hned v prvním ročníku přivítal na své dráze mistrovství světa cestovních vozů a mistrovství světa motocyklů, které se vrátilo do Brna natrvalo. Bohužel světové šampionáty cestovních a sportovních vozů postupně zanikly. V roce 1995 přivítal Masarykův okruh novinku v podobě Poháru FIA ušlechtilých vozů Grand Prix, tedy F1 z let 1968–1985, při němž mohli návštěvníci na vlastní oči sledovat v plném tempu jedoucí legendární vozy značek Lotus, BRM, Mc Laren, Williams, Arrows a další. V letech 1998 a 1999 se v tomto podniku představily vozy Grand Prix a F1 z let 1928 až 1965. Na Masarykově okruhu tak slavily svůj návrat např. značky Bugatti, Alfa Romeo a Ferrari ze zlaté éry automobilů. Na motocyklech se v Brně pravidelně představuje mezinárodní mistrovství ČR, k velkým zážitkům patřily dva závody

S prezidentem jsem ještě rozhovor nevedl… Rád vám ho poskytnu, protože můj tiskový mluvčí má dnes volno. (smích). Ten název vedoucího klubu je zvyklostí převzatou ze zahraničí, odkud k nám pétanque přišel a souhlasím, že vypadá poněkud recesně.

mistrovství světa Superbike v letech 1993 a 1996. Stěžejním podnikem celé sezóny ovšem zůstává Grand Prix ČR – mistrovství světa silničních motocyklů. Trvale vysoká pořadatelská úroveň brněnského závodu byla v roce 1999 oceněna prestižní trofejí IRTA, když byl Masarykův okruh hlasováním týmů vyhodnocen jako nejlepší podnik sezóny. V tomto roce se jely také mezinárodní závody závodních veteránů z let 1928–1965 (Historic Masaryk Prix). Závody Masaryka okruhu patří i v současnosti k největším sportovním akcím nejen města Brna, ale celé České Republiky. Na stránkách Žebětínského občasníku se i v budoucnu budeme setkávat s jeho historií i současnými novinkami. Za poskytnutí materiálů děkujeme Mgr. Sylvii Dykové z Technického muzea v Brně (www.technicalmuseum.cz) Michaela Čornejová

A z kterých že zemí se k nám dokoulel? Tento sport má letitou, přímo historickou tradici ve Francii a v dalších zemích jižních národů (Španělsko, Itálie). Hrají ho tam spíše starší lidé, u nás mu přišli na chu ti mladší. Kdy dorazil pétanque k nám? Zhruba před dvaceti lety; v Brně se objevily první kluby kolem roku 1996. Naše občanské sdružení ŽEPEC (ŽEbětínský Pétanque Club) vznikl ovšem teprve 3. 1. 2006. Je řádně registrován a je členem České asociace pétanque klubů (ČAPEK). Má zatím 8 členů – 3 muže a 5 žen, z nichž jedna je ještě juniorka. Je pétanque sport nebo společenská hra? V podstatě obojí, podle toho, zda se hraje jen pro zábavu nebo závodně jako řádné sportovní odvětví. To se dělí na první, druhou a třetí ligu a kromě různých turnajů se koná i Mistrovství republiky.

Informace V červnu se finišovalo v lokalitě Za kněžským hájkem – dokončena byla vozovka v ulici Bešůvka a další stavební práce.

6

STRANA


Existuje český překlad slova pétanque? Ne. Musel by prý znít asi „hra oběma nohama na zemi“, což, uznejte, je moc dlouhé. Proto užíváme mezinárodně vžitý název. Kdy vás osobně pétanque „chytil“? Asi před pěti lety mě jeden kamarád pozval jen tak si zahrát – a už to bylo.

Co všechno potřebuji, když bych si chtěl rekreačně zahrát? Především hřiště minimálně 3x12 metrů, s rovným tvrdším terénem (stačí parková cesta). Pak koule, které lze koupit v počtu šesti kusů v každém hypermarketu. Mají mít 74 mm v průměru a vážit 720 gramů. Jsou z oceli. Závodní, homologované, jsou dražší a kvalitnější. A konečně potřebujeme „košonek“ (v překladu „prasátko“!), což je malá dřevěná kulička představující jakýsi cíl. Startovní čáru tvoří kruh o průměru 30 až 50 cm, ze kterého se hází. Právě z něho se hodí úvodem košonek do vzdálenosti 6–8 metrů. A hra může začít. K vysvětlení podrobnějších pravidel bychom asi potřebovali víc místa… Nejsou tak složitá. Hrají jednotlivci, dvojice nebo trojice, což je královská, prestižní disciplina. Jeden z trojice je „plasér“ (umísovač), druhý střelec (vyrážeč), třetí hráč je univerzální. Před losováním, kdo začne, si všichni popřejí a podají ruce. Smyslem hry je umístit co nejvíce koulí nejblíže košonku. O to se snaží i soupeř vyrážením koulí protivníka. Kdo vyhraje? Ten, kdo dosáhne po vyházení všech koulí nejvíce bodů, maximum je 13, remiza neexistuje. Body jsou za každou kouli, která leží blíže košonku než soupeřova nejbližší. Měří se třeba i metrem, na turnajích jsou samozřejmě rozhodčí. Herních systémů je ovšem několik. Na jiném místě tohoto občasníku je dokumentován velký úspěch vašeho týmu na Mistrovství města Brna. Jaké další akce se budou konat? Dne 1. 7. se konal u nás v Žebětíně turnaj trojic. A další akcí bude noční turnaj 15. července rovněž v naší obci. Je v oficiálním seznamu ČAPEKu. Přeji, aby to našim dobře koulelo a děkuji za rozhovor. f.z.


STRANA

7

[ KULTURA

ZÁBAVA

Bartolomějské hody Stejně jako každý rok se i letos ke konci prázdnin uskuteční v naší městské části díky stárkám a stárkům z řad naší mládeže tradiční Bartolomějské hody. Hlavním párem pro tento rok jsou Hana Pekárková a Michal Pospíšil. Pod jejich vedením proběhnou celé hody od kácení máje až po nedělní půlnoční Moravskou besedu, jejímž zatancováním bude hodové veselí ukončeno. Přijte se podívat, zatancovat si a třeba si i zazpívat. Těší se na vás stárci a stárky ze Žebětína. Program: sobota 26. 8. 2006 od 11 hod. stavění máje před Katolickým domem od 20 hod. Předhodová zábava v sále Katolického domu neděle 27. 8. 2006 od 13 hod. krojovaný průvod po Žebětíně v 15.30 hod. požehnání v kostele sv. Bartoloměje v 16 hod. Moravská beseda pod májí s následným veselím rp od 20 hod. Hodová zábava

Žebětín má své mistry V polovině června zachvátila Brno pétaquemánie. Hra, která bývá ve Francii spojována se seniory, není vůbec určena výhradně starší generaci. O tom se mohli přesvědčit účastníci i diváci turnaje pro neregistrované hráče, pořádaného městem Brnem. Na startu se nakonec objevilo 33 družstev. Žebětín reprezentovaly týmy ve složení Michaela Čornejová, Kristýna Kulhánková, Andrea Trněná (ženy), Roman Smejkal, Milan Krejčí, Ladislav Mareček (muži), David Drápal, Roman Havlíček, Hana Klusáková (junioři). A že naší obci neudělali ostudu, o tom není pochyb. Vítězství žebětínského mužského a juniorského týmu spolu s druhým místem družstva žen daly dohromady nejvyšší počet bodů a tak si žebětínští reprezentanti vezli domů obrovský zlatý -ipohár. Blahopřejeme!

Pozvánka na parkurové závody Jezdecký klub Eliot se sídlem v Žebětíně pořádá dne 2. 9. 2006 parkurové závody. Zahrnují soutěže od stupně „ZM“ pro mladé začínající koně a pro děti, až po nejvyšší soutěž „S“ pro všechny koně a jezdce bez omezení. Zveme všechny zájemce do areálu bývalého mlýna, kde jsou Za JK Eliot závody pořádány letos již po jedenácté. Alena Nykodýmová

8

STRANA


SPORT SPOLEâNOST ]

ÎIVOTNÍ STYL Fotbalisté ukončili sezónu

Rádi bychom vás seznámili s výsledky ukočené sezóny 2005–2006, kterých dosáhl Sportovní klub Žebětín. Žáci hráli v uplynulém ročníku s velkým handicapem, a sice s věkovým rozdílem oproti svým soupeřům. Poněvadž jsme měli poměrně hodně chlapců ve věku do 10 let, hráli v soutěži mladších žáku, tzn. v kategorii do 12 roků a hra i výsledky se zápas od zápasu zlepšovali. Svědčí o tom i body získané v jarní části soutěže. Dorost hraje jako jediný zástupce na krajské úrovni a po úspěšném podzimu si v jarní části udržoval své postavení v lepší části tabulky. Bez sebemenších problémů se v krajské soutěži udrželi a obsadili osmé místo se ziskem 32 bodů a vyrovnaným skóre 41:41. B muži po několikaleté přestávce byli opět přihlášeni do soutěže a až do posledního zápasu byli ve hře o postup. V konečné tabulce obsadili druhé místo, bohužel do vyšší třídy nepostoupili. Ze dvaceti utkání získali 39 bodů, při skóre 47:27. A muži se po změně trenéra před začátkem podzimní části s jeho metodami seznamovali a sžívali. Po rozpačitém vstupu do jarní části následovala šňůra pěti vyhraných zápasů v řadě a klidný závěr jarní části. Přínosem pro A muže byl hráč Čechura, který v průběhu jarní části vstřelil devět branek. Výbor SK věří, že po vhodném doplnění mužstva na dvou až třech místech sestavy je A mužstvo schopno hrát o přední příčky. V areálu SK se průběžně provádí změny, které areál zkvalitňují a vytváří lepší podmínky pro sportující mládež. Po skončení sezóny se uskuteční oprava travnaté plochy, chystáme zateplení budovy restaurace a opravu fasády a dokončení oplocení areálu SK. Areál začíná využívat i další nově vzniklá organizace, Žebětínský pétanque club „Žepec“, což pro občany Žebětína rozšiřuje možnosti využití volného času. Náladu nám kazí a chu k další činnosti berou zloději a vandalové, kteří se již po několikáté vloupali do budovy šaten. Nevíme, jaké cennosti hledali, ale výsledkem jsou čtvery zničené dveře včetně zámku a zárubní a tím nemalé finanční ztráty. Závěrem chci jménem svým a jménem výboru SK poděkovat trenérům a vedoucím jednotlivých mužstev, pánům Martinu Brychtovi, Milanu Kubátovi, Josefu Trčkovi, Radkovi Kovářovi a Viliamu Padúchovi, za práci a čas, který ve prospěch reJiří Smejkal prezentace naší městské části věnovali.


STRANA

9

[ INFORMACE ÚŘADU ]

[ INFORMACE ÚŘADU ]

Zastupitelstvo městské části Brno-Žebětín na svém 37. zasedání, konaném dne 21. června 2006

Volám ze Žebětína – do New Yorku – zadarmo a přes internet

Vzalo na vědomí ● Informace o veřejném projednávání Zadání změn Územního plánu města Brna 2005-II-21. soubor a nemá žádné další podněty ● Zprávu předsedy výboru sociálního a zdravotního o činnosti ● Zprávu předsedy výboru školství, kultury a tělovýchovy o činnosti ● Zprávu předsedy výboru finančního a majetkového o činnosti

Ještě nedávno byla telefonní linka jedinou dostupnou cestou na internet – ale časy se mění – v tomto případě „překotně“: nyní je internetová přípojka cestou k výhodnému telefonování. Jak to vlastně s internetovým voláním doopravdy je? Skrývá se za magickou zkratkou VoIP (čti: vójs ouvr internet protokol) opravdu telefonování zadarmo? Když volám já – dovolá se mi někdo na „internetový telefon“. Dobře, volání zadarmo – a co k tomu potřebuji? Velmi jednoduše: pokud jsou dva počítače připojeny kdekoliv na světě k síti internet, je to podobné jako by byly spojeny přímo. …te už zbývá připojit mikrofon a sluchátka (řádově stokorunový) a můžeme „komunikovat“. Pozor: kvalita hovoru (to jak se slyšíme – nikoliv to o čem se bavíme) odpovídá kvalitě připojení. Paradoxně není rozhodující vysoká rychlost (postačí minimum 256kbps), ale kvalita. Pro vyzkoušení kvality jsou dostupné na internetu testovací programy (např. www.ha-loo.cz /ke stažení/ voiptest.exe). Ideální přípojkou je ADSL nebo kvalitní připojení od některého z místních poskytovatelů internetu. Pokud Vás zajímá jen jednoduché volání především s přáteli, kolegy, kteří mají rovněž internet a počítač, je nejsnazší používat program SKYPE. Jak program, tak i služba jsou plně zdarma. Jednodu-

Schválilo ● Odprodej obecního pozemku p. č. 238 v k. ú. Žebětín ● Odprodej obecního pozemku p. č. 232 v k. ú. Žebětín Odprodej obecního pozemku p. č. 226 v k. ú. Žebětín ● Pro příští volební období 2006–2010 jedenáct členů Zastupitelstva MČ BrnoŽebětín ● Rozpočtové opatření č. 3/2006 ●

●

Nájemní smlouvu na pozemek p. č. 1588/1 v k. ú. Žebětín

Doporučilo ● Ponechat stávající vyhlášku č. 34/2005 o regulaci provozu VHP beze změn ● Městu vydat vyhlášku upravující podmínky pro konání technoparty a obdobných akcí

Komunikační kampaň v odpadovém hospodářství města Brna Město Brno od června zahájilo komunikační kampaň (KK) na téma odpadové hospodářství města Brna. Aktuálním úkolem, který vznikl v návaznosti na změnu legislativy spojenou s plněním směrnice Evropského parlamentu, je seznámit občany se systémem zpětného odběru použitých výrobků. Důsledkem legislativních změn je zavedení odpovědnosti výrobce za odběr použitých výrobků tak, aby se snižovalo množství těchto výrobků v komunálních odpadech a tím i výdaje města spojené se sběrem odpadů. Cílem KK je zvýšit množství separovaných materiálově využitelných složek, hlavně PET, skla a papíru, snížit nákla-

10 S T R A N A

dy na provoz systému z důvodu zavedení zpětného odběru elektrozařízení, zamezit tvorbě černých skládek, snížit množství nebezpečného odpadu ve směsném komunálním odpadu a snížit množství biodegradabilního odpadu ukládaného na skládky ve vazbě na budování kompostárny ve městě Brně. Kampaň by měla sloužit i k prohloubení komunikace mezi občany a městem. Bude probíhat v průběhu roku 2006 a kromě osvěty formou letáků, soutěží, tiskových zpráv apod. bude město Brno zejména zvyšovat počet sběrných míst využitelných složek. Martin Vaněček, vedoucí OŽP MMB (redakčně kráceno)


še si můžete dokoupit „pevné“ číslo, možnost volání do pevných i mobilních sítí a posílání SMS. Pro začátek je to nejjednodušší řešení. Pro náročnější „telefonisty“, tj. pro ty z nás, kteří požadujeme plný komfort klasického telefonu, je vhodná tzv. VoIP brána. To je „chytrá krabička“, kterou zapojíme mezi počítač a internetovou přípojku (k dostání za cca 3000 Kč). Zbývá vybrat některého z VoIP operátorů (přehled je např. na www.mobilmania.cz nebo www.telefonujeme.com). Rozdíly jsou v minutových sazbách za volání a ve výši případného měsíčního paušálu – a zde je první příjemné zjištění: pevné telefonní číslo můžete mít už za 1 Kč a měsíční paušál 0 Kč. Zbývá tedy nastavit „chytrou krabičku“, doporučuji využít rady specialisty (prodejce nebo poskytovatele), a můžeme volat – opravdu výhodně – ostatně posu te sami, např. www.ha-loo.cz. Volání v rámci ČR: 7.00–19.00: 0,90 Kč, 19.00–7.00: 0,50 Kč Hovory do sítě mobilních operátorů ČR: 3,90 Kč Příchozí volání: (ano, každou minutou přijímaného hovoru z pevné sítě se Vám dobíjí kredit): -0,05 Hovory na čísla vybraných VoIP operátorů a do vlastní sítě: zdarma Naslyšenou David Plešinger, člen zastupitelstva MČ

K problematice autodromu Vzhledem k opakovaným připomínkám občanů k hlučnosti autodromu usilovně pracujeme na zlepšení situace. Spolu s panem starostou jednáme s vedením autodromu, v němž nyní došlo ke změně a nová paní ředitelka je velmi vstřícná. Společně se skupinou expertů z fakulty architektury jsme okruh projeli, aby se odborníci seznámili se situací. Navrženou výstavbu plotu a tribun jako protihlukové stavby vedení autodromu přivítalo. Finanční pomoc nám přislíbil i primátor města Brna R. Svoboda a senátor T. Julínek. Zdeněk Šustr, člen zastupitelstva MČ


STRANA

11

[ O ŽEBĚTÍNĚ ] Význam místních cest (středověk–dnešek) na příkladu obce Žebětín (první díl) Málokdo se zamyslí nad významem cest, silnic, pěšin, ale i říčních a vzdušných cest. V dnešní uspěchané době jsou cesty všude kolem nás, stále nám ale nestačí, musíme budovat nové, rozšiřovat a regulovat stávající. To ale zdaleka není vše, naše prostředí je vedle těchto „klasických cest“ protkáno ještě hustší sítí cest virtuálních, potrubních, optických a tak dále. Dnes už bychom nepochodili s tvrzením, že všechny cesty vedou do Říma. Ne vždy tomu tak ale bylo. Připomínat vznik obchodních cest spolu s rozvojem obchodu v eneolitu, nebo dokonce migračních tras našich pradávných předků by bylo jistě zajímavé, ale nemusíme se vydávat v čase tisíce let nazpět, stačí nám stovky let a zamyslet se nad cestami středověkými a novověkými. Cesty, nehledě na jejich charakter, byly vždy spojnicemi lidských sídel, správních center a myšlenkovými a informačními kanály. Na křižovatkách vznikla města, po cestách se pohybovali obchodníci, poutníci i pasáci dobytka, ale také lapkové, vojenské oddíly a již zmiňované informace, a již je nesli poslové nebo lidové ústní podání. Samozřejmě nejdokonalejší komunikační infrastrukturu bychom v období středověku a novověku nalezli na jihu Evropy, ale také střední Evropa se mohla pochlubit systémem dálkových tras i lokálních cest a pěšin. Dálkové trasy, pokud to poměry dovolovaly, probíhaly po hřbetech nebo temenech výšin a spojovaly hlavní centra krajů, zemí a oblastí, přičemž menším vesnicím, jako byl zcela bezpochyby i náš Žebětín, se vyhýbaly. Zvláště oblast jižní Moravy byla již od raného středověku využívána pro mezinárodní obchod, což dosvědčují například Jantarová či Trstenická stezka. V jižních Čechách to je pak dodnes velmi populární Solná stezka a řada dalších.

12 S T R A N A

Znázornění obce Žebětín – Schebetein na Müllerově mapě Moravy z roku 1716 (vydání 1790). Dlouho před vojenským mapováním zachycuje krajinu s mnoha údaji zeměpisnými, hospodářskými i kulturními. Součástí je i zeměpisný rejstřík na okrajích mapy. Celá mapa dovoluje při troše fantazie podniknout úžasnou výpravu barokní krajinou počátku 18. století. Tato mapa je jedinečná také tím, že roku 2002 vyšla v digitalizované podobě na CD. Na uvedeném výřezu je vedle dnešního Žebětína zobrazen i Bystrc, Kohoutovice a také významná cesta směřující na Prahu a Rosice vedená jižně od Žebětína.

O dávném významu cest nám dodnes mnohé vypovídá česká i moravská krajina dotvořená drobnými sakrálními a lidovými objekty. Příkladem jsou nejrůznější boží muka a kapličky (Žebětín – silnice směr Ostrovačice nebo Bystrc) nebo i smírčí kříže (dříve také šibenice). Tyto objekty jsou dodnes svědectvím o místních komunikacích a o jejich významu po stránce duchovní a informační. Tyto objekty vyrůstaly na křižovatkách nebo na vyvýšených místech, často příhodných k odpočinku. Problematika středověkých a raně novověkých cest právě vesnického charakteru je stále ještě minimálně probádána, což je dáno jednak zoufalým nedostatkem písemných pramenů a také významnými přírodními i lidskými zásahy, takže i povrchový průzkum je značně omezen. Vedle toho byla krajina zvrásněna cestami, jimiž byly propojeny sousední osady a tyto osady dále se správním střediskem


[ VÝZNAM MÍSTNÍCH CEST ] – tvrzí nebo hradem místního feudála. Řádově níže stály cesty sloužící přímo osadě, zvláště při obdělávání polí nebo svozu stavebního dřeva. Jak takové menší spojovací cesty vypadaly? Byly budovány s ohledem na tehdejší způsob dopravy. Byly připraveny pro jízdu povozem, samozřejmě pro pěší chůzi, splňovaly i nároky na jízdu koňmo, ale i pro vyhánění dobytka na pastvu. „Vesnické cesty“ měly zpravidla jen místní charakter stejně jako polní a lesní cesty. Mohly ale sloužit i jako zkratky k sousedním osadám. Spojovací cesty mezi osadami nebyly ani zdaleka vždy přímé a nejkratší. Do jejich reliéfu promlouval zejména výškový charakter krajiny. Maximálně se vyhýbaly prudkým svahům a stržím. O jejich stav „pečovali“ poddaní, tím, že naváželi v rámci svých občasných robotních povinností kamení nebo kladli hatě v močálových oblastech. Zajímavé je opatření, které ve svém majestátu nařídil Karel IV. a týkalo se lesních cest. Z bezpečnostních důvodů měl být po obou stranách cesty vykácen pás lesa, aby povoz nemohl být znenadání napaden lupiči, kterých v neklidných dobách středověku a později husitských bouří bylo více než by si kdokoliv přál. Vykácené pásy lesa měly být široké na hod kamenem. Udržování menších polních cest bylo v zájmu poddaných, zejména pokud šlo o lesní či polní cesty. Vzhledem k tomu, že naprostá většina lesů náležela vrchnosti, dbala právě vrchnost o budování a údržbu lesních cest. Pokud v průběhu let byla například pustá pole pokryta lesem, nepoužívané cesty zanikly v lesním porostu a zachovaly se z nich jen těžko rozeznatelné žlabovité stopy. Jiné, které během času, jak se měnily generace porostu, dosloužily a byly nahrazeny jinými. Dokončení v příštím čísle. (mapový materiál převzat z oldmaps. geolab.cz) Stanislav Měšan

Ukázka mapy I. vojenského mapování – josefské, které bylo zhotoveno v letech 1764–1768 a 1780–1783 v měřítku 1:28800. Podkladem tohoto mapování se stálo nám již známé Müllerovo mapové dílo. Mapování probíhalo tak, že důstojníci projížděli krajinou a mapovali metodou „a la vue“ – „od oka“. Nebylo ani využito trigonometrických bodů (síť neexistovala), proto pokusy o sestavení podrobné mapy monarchie skončily neúspěšně. Jednotlivé listy se překrývaly, bortily se a nešly napojit. Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti – císařské silnice), vodním tokům, využití půdy i různým typům budov. Současně s mapou vznikal i topografický popis s informacemi, které v mapě nebyly – šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest. Jedinečnost tohoto díla spočívá v jeho přesnosti, vyčerpávajícím písemném materiálu a také v záznamu krajiny před nástupem průmyslové revoluce, která ji zcela zásadním způsobem pozměnila. V případě Žebětína stojí za pozornost komunikační síť procházející obcí včetně kostela a božích muk na cestách na Ostrovačice a Bystrc.


STRANA

13

[ FEJETON ] Prázdniny a dovolená Rád si hraju se slovíčky. A protože léto vrcholí, školní třídy osiřely a mnozí dospělí balí kufry a batohy k cestě za odpočinkem, sportem či zábavou, pustím se do hry se slovy v názvu. Především se domnívám, že slova prázdniny a dovolená nevystihují tak docela to, co ve skutečnosti představují. Prázdninám se kdysi říkalo vakace podle latinského slova vagatio, které v překladu znamená těkání, potulování, pobíhání. No vida! Tohle slovo přejaly i jiné jazyky (např. francouzština a angličtina). Prázdninám a snad i dovolené říká Angličan taky holidays, tedy v překladu něco jako svátky. To už je lepší, ne? Ale proto, že je školní budova prázdná, nazvat dva měsíce volna, her, koupání a radovánek podle ní, mi nepřipadá přesné. Jenže slovo volniny by znělo ještě méně libozvučně. Takže beru slovo prázdniny na milost, k polemice o něm mě stejně vedla závist, že už „mám dávno po prázdninách.“ Daleko důležitější je, aby dvouměsíční volno školáků nebylo prázdné a nudné. A o to se mají postarat dospělí třeba právě tím, že vyrazí spolu s nimi na dovolenou. Pro úplnost je třeba říci, že prázdniny nejsou výsadou jen dítek školou povinných. V divadle jsem míval divadelní prázdniny, tedy necelé dva měsíce volna. Nezávi te! Ty dny navíc oproti dovolené jsme si našetřili během divadelní sezóny hraním o sobotách a nedělích, jedním dnem volna většinou v pondělí. Prázdniny mají i učitelé a těm rovněž – pro jejich nelehkou práci a „lehké“ gáže – není třeba příliš závidět. Ani slovo dovolená mi nepřipadá nejvýstižnější. Vzniklo tak, že se musíme nejdříve někoho dovolit, tedy nejspíš svého zaměstnavatele? Asi. Když jsme v dobách minulých chtěli odjet trochu

14 S T R A N A

[ OSTATNÍ ] Model nádraží se vrací do centra

západním směrem, museli jsme dokonce pokorně žádat o výjezdní doložku. (Vy mladší už nevíte, co to je a to je dobře!) Že by tedy žádáná? Nebo další vysvětlení. Dovolená proto, že si ji můžeme dovolit – z finančních, časových či jiných důvodů. Například workoholici vám řeknou, že v žádném případě. První úspěšní podnikatelé brzy po sametové jezdili houfně na Kanáry, aby ukázali, že si to můžou dovolit. Do zahraničí dnes jezdí plno našinců, v Chorvatsku či v Řecku je čeština slyšet všude. Ti nejmovitější volí exotiku – Seychely či Thajsko. Jen aby je tam nechytlo zase tsunami… Největším lákadlem v zahraničí je asi moře, protože ho nemáme. Musíme tak napravovat chybičku praotce Čecha, který si kecnul pod Řípem, místo aby to vzal ještě kousek na jih. Zastánci monarchie tvrdí, že kdybychom zůstali v Rakousko-Uhersku, moře by nám patřilo. Jenže by bylo pořád stejně daleko … Že se ani na tu nejlevnější zahraniční dovolenou nedostává? Nezoufejte! Co objevovat krásy domoviny? Vlakem, na kole, pěšky, pod stanem? Víte, že zážitky mohou být mnohdy hezčí než z přeplněných jadranských pláží? Takže jde o to si nějakou tu dovolenou dovolit a dětem dopřát prázdniny, na které budou rády vzpomínat a těšit se za rok na další. A co říkáte tomu na závěr téma trochu odlehčit starým známým vtipem? Baví se dvě přítelkyně: „Kam letos pojedete na dovolenou?“ „Můj muž mluví plynně italsky, tak do Benátek!“ Druhá na to: „Ten můj mluví leda plynně sprostě. Takže pojedeme do Prčic/e/!“ Jenomže když se počasí vydaří, může být i tam náramně! Aby všechno – počasí, prázdniny i dovolená – vyšlo přesně podle vašich představ, vám přeje f.z.


Po Vaňkovce a nákupním centru Olympia se model území dotčeného přestavbou železničního uzlu zastavil na další „štaci“. Léto stráví ve vstupním vestibulu Knihovny Jiřího Mahena v Kobližné ulici. Až do 28. srpna je možno si model prohlédnout v provozní době knihovny

(o prázdninách pouze v pondělí a ve čtvrtek od 10 do 18 hodin). Zároveň pracovníci Urban centra, informační kanceláře o rozvojových projektech města na Staré radnici promítají každou středu od 17 hodin DVD o přestavbě uzlu. Zuzana Gregorová

Veronica v létě – www.veronica.cz 10.–16. července – ŠOK (škola ochrany krajiny pro středoškoláky) Hostětín. ŠOK je seznamování s přírodovědnými a ekologickými disciplínami naživo, pobytem v bělokarpatské přírodě. ŠOK, to jsou exkurze a vycházky do přírody se zasvěceným výkladem odborníků, ke kterým se přidá trocha práce, táboráky, hry a soutěže. Pořádá Centrum modelových ekologických projektů, www.veronica.cz/ hostetin. Letní škola v Hostětíně 17. 7. 2006 od 9.00 hod. do 21. 7. 2006 15.00 hod. Práce, zábava a vzdělávání dohromady. K tomu možnost hlouběji poznat

hostětínské aktivity. Jako doplňkový program zdravé vaření či účast na folklórních slavnostech v regionu. V závěru týdne návaznost na workshop o přírodních materiálech v pasivních budovách. Akce je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Hlaste se u Věrky Pospíšilíkové. 2. září – Evropská noc pro netopýry u Sloupsko-šošůvských jeskyní Pozorování netopýrů, povídání o jejich praktické ochraně, soutěž o ceny. Pořádá ZO ČSOP Veronica a Nadace Veronica o Mojmír Vlašín, tel.: 542 422 755.

Koutek úsměvů: namlouvání Poněkud dotěrný mládenec říká dívce: „Slečno, co bych vám musel dát, abych vás směl políbit?“ „Narkózu!“ odpoví ona. „S vojáky netančím!“ odsekla dívka mladému vojínovi. „To nevadí“ řekl s úsměvem,“já budu voják už jen tři měsíce, ale vy budete pitomá celý život!“ Tanečník se dívá upřeně partnerce do výstřihu na přívěšek v podobě malého letadýlka.

Slečna poněkud znervózní a praví: „Vám se líbí to moje letadýlko?“ „Taky. Ale hlavně to letiště!“ odpoví on. Na lavičce v parku povídá dívka svému partnerovi, který se k ničemu nemá. „Podívej támhle ti dva. Ten chlapec dívku za tu dobu, co tu sedíme, už nejmíň desetkrát políbil. Nechtěl bys to Ríšánku taky zkusit?“ „Když já nevím“ na to Ríša, „já tu holku vůbec neznám“.


STRANA

15

2006

Recommend Documents