MARTiNOViNy
listopad / 2006 RO NIK X.
FARNOST SV. MARTINA PRAHA - EPY
„Vezm te na sebe mé jho a u te se ode m , nebo jsem tichý a pokorný srdcem.“ Mt 11, 29
Svátek patrona naší farnosti svatého Martina slavíme 11. listopadu, a to v p edve er slavnosti Krista Krále na záv r konce církevního roku. Liturgie oslavy Krista Krále má dv hlavní myšlenky: projevení díku za dílo vykoupení Kristem a také obnovení slibu v rnosti jeho následování. Zvláštní preface, kterou v den slavnosti b hem mše svaté vyslechneme, definuje, v em spo ívá Kristova královská moc. A o týden pozd ji se pono íme do poetické atmosféry adventu s p ekrásnými písn mi, ozna ovanými jako Roráty, abychom si op t p ipomn li po átek života Ježíše a zahájili nový církevní rok... Náš farní patron svatý Martin se stal rytí em Krista. Narodil se v ímské Panonii, tj. v dnešním Ma arsku. Je velmi pravd podobné, že jeho otec byl vojenským tribunem. Nastoupil do vojenské služby, byl lenem císa ské gardy. Práv v tomto období jeho života se udál p íb h s rozp leným plášt m, jak nám p ipomíná obraz v kostele svatého Martina. Po skon ení vojenské služby p ijal nižší sv cení, vrátil se do Panonie a obrátil na víru svoji matku. Zcela se nasadil na obranu k es anské víry a církevní obce. Také vystupoval proti ariánskému u ení, které bylo a do dnes je ješt dalšími sv tci ozna ováno za bludné a sektá ské. Když v roce 370 zem el biskup v Tours, jeho obyvatelé si vzpomn li na svého spoluob ana Martina. Poslali pro n ho pod záminkou, aby p išel uzdravit nemocného. Místo nemocného však našel diecézi, která m la zapot ebí jeho pé e. O Martinovi se píše, že byl vojákem z rodinné tradice, biskupem z povinnosti a mnichem z vlastního rozhodnutí. V legend o jeho život se zaznamenává zpráva typická rysu jeho osobnosti: Když jednou vid l erstv ost íhanou ovci, prohlásil: ‚Tahle ove ka splnila evangelijní p ikázání. M la dv tuniky a dala jednu tomu, kdo nemá žádnou. Tak to d lejte i vy. (Tomáš Špidlík: V jednom spole enství.) P elom církevního roku je d vodem k zamyšlení každého k es ana. Dokonce církevní otcové, jako nap íklad svatý Benedikt, kladli v tší d raz na vyvrcholení a za átek církevního roku než na silvestrovská p edsevzetí. Podle benediktinských pravidel si na po átku adventu povolává opat každého lena komunity zvláš k pohovoru a vyzve jej k osobnímu závazku v duchovním r stu pro období adventu. Osobní závazek se pak stává st edem rozjímání každého lena komunity zvláš . Tak si dovolím v této dob nám všem nabídnout k zamyšlení parafrázi inaugura ní homilie vzácného kn ze Antonína Bratršovského (+16.5. 2006) v Jablonci nad Nisou z íjna
1990. Domnívám se, že by obdobné slovo mohl pronést k nám náš farní patron svatý Martin biskup a mnich v jedné osob . Nebeský Otec nám všem mladším i starým nabízí úžasnou šanci hlásat Radostnou zv st. Kostel, který je neodd liteln spojen s farou, je základem a centrem, z n hož musí vycházet naše spole né úsilí. Všechny vás zvu ke spolupráci na duchovní obrod ep, které nepovažuji za obec zla, nýbrž velké budoucnosti. Neslibuji vám žádné vzdušné zámky, co všechno uskute níme, eho dosáhneme. Vždy bez vaší vzájemné spolupráce, vašich modliteb a ob tí nem že žádný duchovní pastý nedosáhnout ni eho. Chci, abyste uv ili, že každý z vás m že p ijít a podat ruku ke spole nému dílu. Ve fa e vi te duchovní službu. Druhou sou ástí našeho duchovního domova zajisté z stane d m Boží, v n m na prvním míst svatostánek, ob tní oltá se zpov dnicí. Dále k titelnice jako p ipomínka našeho k tu a zdroj nového zrození pro Krista spolu s ambonem. Tato místa v Božím dom jsou nejpodstatn jšími prost edky pro posv cení každého z nás a celého spole enství. Necha je d m Boží otev en co nejvíce. Otev ený kostel je otev ená církev. Každý z vás necha vloží do spole ného díla své svobodné rozhodnutí na spoluú asti p i pln ní nejvyššího cíle, kterým je spása každého z nás a celého sv ta. Tento cíl sv me naší nebeské Matce Marii. A nezapome me: Omnia Ad Maiorem Dei Gloriam – všechno k v tší cti a sláv Boží. (Nám t: Farní dopis, erven 2006) Dobrou mysl a odvahu k novému adventu v našem život
Josef Svoboda
____________________________________
1. všeobecný: 2. misijní: 3. národní:
Aby všude na sv t skon ily všechny formy terorismu. Aby se úsilím v ících protrhly staré i nové et zy bránící vývoji afrického sv tadílu. Aby nevylé iteln nemocní a umírající opoušt li tento sv t obklopení láskyplnou pé í a pozorností svých nejbližších.
SVATOMARTINSKÝ PR VOD V sobotu 11.listopadu 2006 se uskute ní v epích tradi ní Svatomartinský lampionový pr vod. Svatý Martin na koni s doprovodem vyjede v 17 hodin od klášterního kostela Sv. Rodiny v Praze epích a t ší se s vámi všemi na vid nou (k vid ní bude též Svatomartinský orloj - rarita tohoto kraje... a také veliký oh ostroj...)!!! SLAVNÁ MŠE SVATÁ ke cti sv. Martina bude 11. listopadu v 10 hod. v kostele sv. Martina!
FOTOGRAFIE K 10 LET M FARNOSTI EPY D kujeme všem, kte í nám poskytli fotografie ze svých archiv . Výstava a následn i CD tak Veselý + Suchel byla o mnohé fotografie obohacena. SLUŽBA TENÍ Ti z nás, kte í by rádi etli p i mši biblická tení, se mohou p ihlásit u Hanky Ku erové! Pokud s tím zrovna nemáte žádné zkušenosti - nevadí - Hanka vám v tomto sm ru ráda pom že! red. ____________________________________
POZVÁNÍ K MODLITB
Milí spolufarníci, rádi bychom všechny Vás, kte í o to stojíte, pozvali ke spole né adventní modlitb . Jsme jedno ze spole enství k es an a katolík , len epské farnosti. Všichni si ceníme intimity našeho malého spole enství, na druhé stran jsme se shodli i na spole né pot eb setkávat a poznávat se i s dalšími z vás (nás) hledajícími Boha a cestu k n mu. Pokud máte i vy chu setkat se s námi, rádi vás uvidíme na ve eru, který chceme v novat spole né modlitb . Budeme vás o ekávat v klubu Domova ve st edu 6. prosince od p l deváté ve er. O programu ve era máme zhruba tuto p edstavu: 20:30 - 20:45 p íchod a povídání si o emkoli 20:45 - 21:15 spole né sdílení se k témat m spole né modlitby 21:15 - 22:00 spole ná modlitba 22:00 - ??:?? ad libitum - povídání, zpívání, pokra ování v modlitb O programu ve era zde píši mj. i proto, že se nám velmi osv d ilo nezanedbávat fázi sdílení témat ke spole né modlitb . Rádi s vámi budeme sdílet všechno, za co p ed Bohem prožíváte vd nost, i trápení, za která chcete prosit, a nechceme, abyste byli p ípadn zasko eni tím, že d íve, než se za n jaký problém modlíme, stru n le konkrétn si o n m popovídáme. Naše pozvání je adresováno všem, se kterými se pravideln potkáváme, ale málokdy setkáváme. Rádi tedy vedle farník uvítáme i kohokoli z obyvatel Domova. Za Hubá kovy, Jirmanovy, Kalinovy a Majerovy Karel Majer
POJ TE ZPÍVAT
P vecký spolek Babinský, jinak také farní sbor epské farnosti, zve všechny zájemce (vážné i veselé) o zpívání do svých ad. Zkoušíme každé úterý od osmi do p l desáté ve er v Klubu Domova. Na zkouškách se v nujeme hlavn té 'starší' ásti našeho repertoáru - tedy muzice p edevším z období renesance a baroka. Nezanedbatelnou ást našich zkoušek ale strávíme i cvi ením vícehlasých aranžmá písni ek pro kytarové mše. Ve ejn zpíváme p edevším na ned lních mších (kytarových, ale ob as n kolika dob e volenými kousky oživíme, a když B h dá, tak dokonce i vylepšíme i ty klasické), ob as i na dalších akcích, vesm s spojených s životem farnosti, jako je nap íklad Živý Betlém nebo nedávné setkání k desetiletí farnosti. Zp v bychom pot ebovali posílit ve všech hlasech bez rozdílu, vítáme soprány, alty, tenory i basy, jakož i všechny myslitelné mezipolohy i kombinace. V sou asnosti nás je sedm, a to se p i našich p veckých schopnostech zdá být pom rn odvážn málo. Kdo by se k nám cht l p idat, nech prost a jednoduše p ijde na n kterou z našich zkoušek, p ípadn nech se mi ozve na pevnou linku 235 322 093, mobil 774 647 313 nebo email
[email protected]. Karel Majer
RODINNÉ KATECHEZE
KAŽDÝ PÁTEK v 15.30 probíhají rodinné katecheze. Katecheze probíhají doma v malé skupince (6-8 d tí) a mohou zde být p ítomni i rodi e, kte í se tak mohou lépe poznat navzájem. Výuka probíhá hravou formou, st ídají se p i ní r zné innosti. Letos probíráme mši svatou a život Pána Ježíše. Na katecheze je možné se p ihlásit u Zdeny Veselé, tel: 235 312 867. ZV
BOHOSLUŽBA SLOVA PRO D TI
OD LISTOPADU se chystáme obnovit bohoslužby slova pro d ti. P i ned lní mši svaté mohou d ti odejít p ed prvním tení do klubu, kde si budou povídat o evangeliu zp sobem p im eným jejich v ku, p ípadn n co vyrobí nebo namalují. To pak p inesou spole n s ob tními dary k oltá i. Tato služba je ur ena d tem asi od 2-3 let do 1-2 t ídy. PROSÍM TAKÉ VŠECHNY, kte í by byli ochotni mi s touto službou pomoci, aby se mi p ihlásili. Zdena Veselá, tel: 235 312 867
LÁMÁNÍ CHLEBA Evangelista Marek opisuje d ní u Poslední ve e e: „Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: ‘Vezm te, toto jest mé t lo’“ (Mk 14, 22). Mladí k es ané v Jeruzalém „vytrvale poslouchali u ení apoštol , byli spolu, lámali chléb a modlili se“ (Sk 2, 42).„Fractio panis“ bylo tak úzce spjato s Eucharistií, že ji dalo p es dlouhá staletí název. Lámání chleba m lo na za átku ist praktický význam. Z n ho se ve starov ku a raním novov ku vyvinul ritus, který sloužil p ijímání v ících. Konsekrované chleby se rozd lovali v r zných ln ných pytlících, jindy zase sloužili k rozd lování zlaté a st íbrné pateny, které byli i tak velké, že je museli nést dva jáhni. Lámání chleba ale nežilo nikdy jenom z praktických d vod . Od za átku je v n m vid na symbolika jednoty spole enství v ících navzájem, jako také p edevším jednota s Kristem. Pavel dosv d uje: „Není chléb, který lámeme, ú astí na t le Kristov ? Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno t lo, nebo máme podíl na jednom chlebu“ (1 Kor 10, 16-17). Ani zavedením malých partikulí v 9. století ritus lámání chleba nezanikl. Praktikoval se však jenom na velké hostii pro kn ze. Také toto lámání bylo symbolicky vysv tlováno. T i ásti hostie ve které byla rozd lena p edstavovali trojí církev: putující, trpící a oslavenou. I nový misál íká, že „lámání chleba nemá jenom praktický význam, ale ukazuje, že v p ijímání jíme z jednoho chleba, kterým je Kristus“(srov. IG 56c) . Na jiném míst (IG 195) se v n m mluví o možnosti lámání chleba pro koncelebrující a v ící. Tím vyr stá nové pochopení lámání chleba budující na teologii prvních staletí. P i slavení Eucharistie je tedy vhodné tento ritus zd raznit použitím v tších hostií které se kn z rozlomí na více ástí. Rozd lování Eucharistického chleba ze svatostánku by m lo být spíše výjimkou. MÍCHÁNÍ V d jinách liturgie se mluví o r zných významech míchání: Jako první se nám nabízí v domí historické kontinuity jedné ob ti Ježíše Krista. Kristus, stejný v era i dnes i nav ky z stává p ítomen ve své církvi. Jako znamení jediné ob ti vložil papež ást Hostie do kalicha p i slovech „pokoj Pán a z stává vždycky s vámi“. ástka se jmenovala „sancta“ a byla konsekrována v p edcházející mši a ukázána papeži u vchodu. Druhým významem míchání bylo znamení církevní jednoty. Papež (nebo biskup mimo íma) poslal do každého kostela partikuli konsekrovaného chleba nazývanou „fermentum“, která byla na znamení jednoty vložena do kalicha s konsekrovaným vínem. Jednota s biskupem byla a je p edpokladem slavení Eucharistie. Do t etice se nám nabízí symbol zmrtvýchvstání (sjednocení duše a t la), pocházející ze syrského ritu. Ti, kte í p ijímaní Ježíšovo T lo a Krev je p islíben život v ný. Dnešní misál z roku 1970 konstatuje, že kn z vloží do kalicha kousek hostie se slovy: „Svátost Kristova T la......“
2 ; ;
% &
%
% ;
!
!
"#$%&
' %( )
+,%
(
%)
!
* -
%)
*
.* /
/
.
! -
. % )
%0 '
' *
*
%# %0
(
!
( & %1
-
-
2
3
%)
!
! *
%4 !
"
/ %# % -
3
#
!
*
%
$
5%
$ ! 3
%&
! .
* 7
3
6
% ( 6
! !(
0
-% ( 4
3
,%
*
*
! *
!
*
-* 32
( 8
! 992
!
' *!
* %( $ 8 ! !
% ( 0 3 2(
4 3 !
4
3
*! !
9 (
!
!
$
! 3
! 8
#
#
9
#
( %: ( %
* ! ( % ( 9%( 4 %& 9- ( %
2
'
(
<%
=>? # * E
@ %1 ,?++
%&
2
4
@
E "
&
H
I
! %9
B
! 4 B ,?+C ' * - % $
%# G
! %4
! (( 9 0
%E A (( #
F
( ( 0
&% ! J% DDDF
H
I -
-
& 3 %) K LM M M % N 0
! 9
A 8 ,?
!$ @3 F
0 &% $ >D % E% >>D E (( E ( % %9 F %&
3
4 @
- +?% DDD ,+% DDD A
( & 6 !
&
%
* ,5J> ,?<> 6
&
# O % !"#
BENEFI NÍ KONCERT
NA PODPORU VÝSTAVBY KOMUNITNÍHO CENTRA MATKY TEREZY V BAZILICE SV. MARKÉTY V B EVNOV DNE 16. LISTOPADU 2006 V 19.00 HODIN Ú INKUJE: HUDBA HRADNÍ STRÁŽE A POLICIE R POD VEDENÍM DIRIGENTA LIBORA KRMÁŠKA Hudba Hradní stráže a Policie eské republiky je velký dechový orchestr, který již více než šedesát let s vysokou profesionalitou reprezentuje eskou hudební kulturu. Orchestr hostoval v šestnácti zemích Evropy, v Japonsku a v USA. Program koncertu: M.A. Charpentier-Te Deum (intráda); G.F. Händel-P edehra d moll; G.F. Händel-Ave Maria, J.S. Bach; P.J. Vejvanovský; W.A. Mozart-Ave verum corpus a jiné;A. Dvo ák-Ave Maria, Biblické písn . 4 a 10, L. Janá ek-Sinfonietta – 1. v ta; Svatováclavský chorál _________________________________
INTERNETOVÉ VYSÍLÁNÍ T Litujete n kdy toho, že vám utekl zajímavý po ad na T? Zde je možnost jak tuto ztrátu nahradit! Na internetových stránkách T (pokud máte k dispozici vysokorychlostní internet) je možné znovu shlédnout velké množství již vysílaných po ad (starých i více než rok...) - mezi jinými: Sváte ní slovo, K es anský magazín, Cesty víry, Exit 316, 13 komnata, Na plovárn , Kultura.cz ale také nap . erné ovce... a mnoho dalších. P esná adresa je http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/ red.
JE VEDLE VÁS N KDO SMUTNÝ? UD LEJTE MU RADOST KNÍŽKOU! ZÁSILKOVÁ SLUŽBA KOSTELNÍ VYD Í 58 380 01 DA ICE. TEL.: 384 420 295
[email protected] www.ikarmel.cz
GEORGE G. RITCHIE, M.D., Elizabeth Sherillová NÁVRAT ZE ZÍT KA kniha za 158 K , 168 stran, nakladatelství Poznání, vázaná knížka George Ritchie zem el ve vojenské nemocnici ve svých dvaceti letech. O dev t minut pozd ji se navrátil do života. Co se mu b hem t chto minut stalo, bylo tak p esv d ivé, že to zm nilo jeho život navždy. Kniha Návrat ze zít ka vypráví o jeho cest skrze r zné dimenze asu a prostoru a nakonec o jeho transformujícím setkání se Sv tlem sv ta, Synem Božím. Ritchieho úžasná zkušenost nejen zm nila jeho pohled na v nost - od té doby ho provázela a ídila celý jeho život, jeden z nejpodivuhodn jších popis posmrtného života, života na „druhé stran ", kniha plná nad je. ____________________________________________
A na záv r jeden vtip z manželského prost edí od Václava Hradeckého:
! "#$ $ ! % & '"()%"* + , 0 0 ./ 1+# 2 342)!& 5%#6 % 5%#% $ * % ( . 7800 & $ . 7800 9&$) . 7:00 %'%& . 7:;; 2 $ ( ( & %2&< * =$ 2 %>$ 92 $= %5 11. listopadu
+? . @AB
Úterý – 1730 tvrtek – 1730 4
10 hod. - Slavná mše svatá ke cti svatého Martina 17 hod. - Svatomartinský lampionový pr vod
vydává: redakce: uzáv rka: kontakty:
.k. farnost u kostela sv. Martina v epích, Galandova 1234, 163 00, Praha 6 Mgr. David Žofák náklad: 170 - 200 ks, neprodejné do st edy posledního týdne v m síci (zašlete na:
[email protected] nebo p edejte D. Žofákovi) o.Daniel: 603 475 056; as. David: 603 894 989, 235 302 058,
[email protected]
