2006. Obsah OBSAH

Obsah

Zpravodaj SCHOK 1/2006

Zpravodaj SCHOK 1/2006 OBSAH Úvodník Jak dál ve Svazu a v Oveku

Ze světa 2

Ze života Svazu Stavy ovcí a koz dle ústřední evidence ke 31. 12. 2005 Otevřený dopis Ing. F. Jílka Stanovisko svazu k otevřenému dopisu Ing. Františka Jílka Zápis z členského shromáždění SCHOK Libereckého kraje Zápis z jednání krajského sdružení Ústeckého kraje Zápis ze zasedání výboru klubu ML ze dne 21. 2. 2006 v Brně Zápis z jednání Rady plemenných knih ovcí a předsedů chovatelských klubů ovcí Zápis z jednání Rady plemenné knihy koz

2 3 4 5 6 7 7 9

Z domova Nákupní trhy beranů 2006 Přehlídky plemenných kozlíků a koziček – 2006 Výsledky kontroly užitkovosti ovcí a koz v ČR za rok 2005 Kontrola mléčné užitkovosti ovcí 2005 Dotace do chovu ovcí 2005 Dotace do chovu koz – rok 2005 Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty jehňat v polních podmínkách v roce 2005 Produkce plemenných beranů v roce 2005 Studie Evropské komise Národní doplňkové platby (top-up) a SAPS na rok 2006 Nové šlechtitelské chovy plemene Suffolk Úvaha nad tuzemskou produkcí vlny Muži bez domova zpracovávají ovčí vlnu Jak chránit svá stáda Co přinese projekt UNDP-GEF chovatelům ovcí a koz?

10 11 11 14 14 16

Na zkušenou ve Skotsku INTERALPIN 2006 – Innsbruck Konferencia „Ovčiarska škola“ v Zakopanom

37 38 41

Pořád je co se učit Základy biologie reprodukce – stavba a funkce pohlavních orgánů ovce a kozy 42 Divoce žijící zástupci rodu Ovis 49 Speciální aprílová příloha a poznámka redakce zároveň 53 Přečetli jsme za Vás Ze zahraničí Chyby v knize Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi – recenze Co mají společného šílené krávy, škrabající se ovce a chechtající se kanibalové?

53 55 56 57

Chovatelský servis Chovatelský servis Ošetření ovčích kůží

58 58

Historie 16 19 21 22 22 23 24 25 28

Připravované akce Zlobice 29 Ovčácký a chovatelský den 30 Seminář pro chovatele 30 Členské shromáždění 30 Mezinárodní konference a setkání chovatelů ovcí a koz Seč 10.–11. 11. 2006 31 Kurz střihačů ovcí 31 Velká zahraniční cesta! Návštěva anglické zemědělské královské výstavy ROYAL SHOW! 31 Připravujeme další zájezd pro chovatele – na Slovensko! 32 Zemědělské výstavy v roce 2006 Česká republika a Slovensko 33 Kurzy předení, tkaní, barvení a plstění 33 Akce BCCCZ v pasení ovcí 33

Historie – poznáte je ještě?

58

Čtenáři nám píší K polemice, jaké ovce chovat

60

Společenská rubrika Stanislav Balko – 50. narozeniny Naši jubilanti 80. narozeniny pana Vrby Slavili jsme s Ing. Rybářem 70. narozeniny Jubilant Ing. Petr Zacharda

61 61 62 63 63

Křížovka Křížovka z čísla 4/2005 Křížovka

64 65

Můžete si uvařit Můžete si uvařit

66

Vtípky Vtípky

66

Odbytový servis Odbytový servis

67

+ Barevná příloha uvnitř Zpravodaje a na vnitřní straně obálky

Úřední deska Dotace do chovu ovcí 2006 Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2006 Návrh Ministerstva zemědělství ČR k alokaci finančních prostředků

34 35 36

Veselé Velikonoce! ...přeje redakce Zpravodaje 1

Úvodník


JAK DÁL VE SVAZU A V OVEKU Čas běží dál, od voleb ve Větrném Jeníkově uběhlo již více než 100 dnů a skončilo tak neoficiální „hájení“ nového vedení Svazu. V tomto období jsme se snažili navázat na výsledky práce našich předchozích kolegů. Hlavní naším cílem je zachování poslání Svazu jako nositele šlechtění ovcí a koz a s tím spojené i provádění plemenářských služeb. S touto činností máme zkušenosti a tým odborných pracovníků, kteří svojí prací pomáhají chovatelům ovcí. Vždy je co zlepšovat, ale nemyslím si, že bychom se museli za předchozí práci stydět. V letošním roce bude s největší pravděpodobností schválen nový plemenářský zákon, budeme potvrzovat svoji pozici nositele šlechtění ovcí a koz a garanta za vedení plemenných knih. Bude to znamenat zpracování nových šlechtitelských programů, aktivizaci všech chovatelských klubů a odborných pracovníků. Do čela Rady plemenných knih ovcí byl navržen Dr. Ing. Michal Milerski, na funkci místopředsedy Ing. Alois Pinďák CSc. Jejich spolupráce, založená na dlouholetých zkušenostech a progresivních metodách šlechtění, povede jistě k dalšímu posunu v této oblasti. Jednotlivým chovatelům bude umožněn přístup k výsledkům kontroly užitkovosti a stanoveným plemenným hodnotám jejich zvířat použitím nového programu, který vyvíjí firma Compact Klatovy ve spolupráci s ČMSCH a.s. Tento program bude internetovou aplikací s možností přímého přístupu jednotlivých chovatelů. Součástí plemenářského zákona bude i vyhláška o označování hospodářských zvířat. Po diskusi na Seči proběhlo několik jednání a rád bych Vás s nimi seznámil. Záležitost prodeje jehňat a kůzlat neregistrovaným chovatelům se bude řešit novým typem hlášení do ústřední evidence, ve kterém budou uvedeny údaje o kupujícím. Tento prodej bude možný za účelem domácí porážky u kupujícího, která musí proběhnout do 7 dnů od prodeje. V současné době je možné k tomuto účelu nadále využívat kód události 73, jak jste byli informováni dopisem ČMSCH a.s. ze dne 9. 12. 2005. Při projednávání nové vyhlášky jsme na jednáních na ministerstvu požadovali posunutí termínu označení ze 7 dnů na 60 dnů věku jehněte nebo kůzlete, povinnost označovat jatečná jehňata nebo kůzlata jen jednou ušní známkou a možnost použití více typů ušních známek – stávající typ, původní pásková známka a možnost známky většího rozměru (duplikát) s výběrem více typů známek. Dohodnuto je použití duplikátů známky základního rozměru a zvětšení velikosti písma vlastního čísla zvířete. Ostatní požadavky budeme nadále prosazovat při projednávání návrhu vyhlášky. Vedle šlechtění, společenských funkcí Svazu a propagace našeho odvětví se budou v letošním roce dále aktivovat jednotlivá krajská sdružení. Chceme jim dát prostor jak ve Zpravodaji, tak na našich internetových stránkách a jak se můžete dočíst dále, některá sdružení připravují zajímavé akce pro chovatele i širokou veřejnost. K propagaci budeme

nadále využívat středisko Zlobice, kde plánujeme ve dnech 19. a 20. srpna uspořádat Ovenálie. Důležitým posláním je i pomoc při zajišťování odbytu produktů z chovu ovcí a koz. Chceme Vám v této oblasti začít poskytovat objektivní informace o možnostech prodeje jatečných zvířat, vlny, i dalších komodit, vyzýváme ostatní obchodní organizace, aby na stránkách Zpravodaje nebo na internetu své nabídky zveřejnily. Společnost OVEKO a.s., na základě rozhodnutí představenstva ze dne 27. 2. 2006, řídí po dobu nemoci Ing. Jílka Ing. Konrád. Představenstvo projednalo a schválilo ukončení pracovní činnosti zaměstnanců na úseku plemenářských služeb k 31. 12. 2005 bez uplatnění konkurenční doložky z jejich pracovních smluv. Zaměstnanci Svazu se budou podílet na zajišťování obchodní činnosti společnosti na základě smlouvy uzavřené mezi Svazem a Ovekem a.s. V nejbližší době dojde k řešení finančních záležitostí mezi oběma organizacemi a k uzavření potřebných smluv o vzájemné spolupráci. Chceme tím naplnit usnesení shromáždění delegátů o jasném ekonomickém výkaznictví obou firem. Obchodní činnost zajišťují nadále v jednotlivých regionech tito pracovníci Ing. Richard Konrád tel. 777 754 802, Ing. Zdeněk Hrdý 777 754 321, Ing. Karel Krátký 777 754 325, Ladislav Onderka 777 754 816. Obracejte se na ně s nabídkou Vašich produktů. Nyní se připravuje výkup velikonočních jehňat a kůzlat ve váhových kategoriích od 14 do 25 kg (výjimečně do 30 kg). Nabízet jehňata a kůzlata můžete i ostatním zaměstnancům Svazu. Musím se ještě vyjádřit k tomu, že v současné době čelím obvinění bývalého předsedy Ing. Františka Jílka, jehož jednání vede k prokazatelnému poškozování dobrého jména našeho Svazu. Jako současný předseda budu Svaz proti této kampani účinně bránit. Chtěl bych Vám popřát klidné zvládnutí období bahnění a kozlení s co nejnižšími ztrátami, co nejrychlejší příchod jara a zahájení pastvy a pozvat Vás všechny na veletrh Techagro do Brna – pozvánku a program výstavy hospodářských zvířat máte vloženou v tomto čísle Zpravodaje. Ing. Vít Mareš

STAVY OVCÍ A KOZ DLE ÚSTŘEDNÍ EVIDENCE KE 31. 12. 2005 Stavy ovcí celkem: Beránci do 12 měsíců Berani nad 12 měsíců Jehničky do 12 měsíců Ovce nad 12 měsíců

2

156600 12600 9532 28241 106579

Stavy koz celkem: Kozli do 12 měsíců Kozli nad 12 měsíců Kozičky do 12 měsíců Kozy nad 12 měsíců

12794 945 1499 2149 8201

Ze života Svazu


OTEVŘENÝ DOPIS ING. F. JÍLKA

3


Ze života Svazu

STANOVISKO SVAZU K OTEVŘENÉMU DOPISU ING. FRANTIŠKA JÍLKA V lednu někteří ze členů Svazu obdrželi písemně otevřený dopis Ing. Františka Jílka. Rada Svazu mne pověřila zpracováním stanoviska Rady Svazu a prověřením některých stížností a informací. Snažil jsem se nezaujatě a korektně posoudit a zodpovědět vše co je v dopise uvedeno. K průběhu voleb na republikovém shromáždění delegátů ve Větrném Jeníkově 5. 11. 2005. Volby řídila řádně zvolená volební komise a ostatní delegáti neshledali na činnosti tohoto pracovního orgánu žádné nedostatky. Taktéž mandátová komise potvrdila počty a právo účasti delegátů

4

jednotlivých krajských sdružení. Všichni kandidáti měli naprosto rovnou příležitost se představit, případně nastínit své představy o další činnosti Svazu. Největší prostor jsi z pozice odstupujícího předsedy Svazu měl Ty a jsem přesvědčený, že jsi mohl dostatečně a důstojně obhájit svou práci, stanoviska a postoje. Současně všichni kandidáti osobně potvrzovali svou kandidaturu. Ve Tvém případě bylo postupováno dokonce nadstandardně, protože v době zahájení volby předsedy Svazu jsi nebyl přítomen a kandidaturu jsi osobně nepotvrdil. Přesto volební komise přijala ústní potvrzení od Ing. Pavla Dobrovolného. Rozhodnutí o převodu zaměstnanců firmy OVEKO a.s.: Tvé informace nejsou skutečně úplné a ucelené a současně jsi pozorně nepřečetl znění usnesení předsednictva Svazu ze dne 14. 12. 2005. Ve svém dopise jsi toto usnesení překroutil a naprosto změnil. Plné znění usnesení:

Ze života Svazu


Předsednictvo Svazu schválilo návrh na převzetí plemenářských činností – KU ovcí a koz a přirozené plemenitby od servisní organizace OVEKO a.s. s platností od 1. 1. 2006 a přímé zajišťování těchto činností. S tím souvisí i převzetí šlechtitelů do pracovního poměru u Svazu. Ze znění usnesení vyplývá několik zásadních informací: 1) Předsednictvo Svazu schválilo návrh na převzetí plemenářských činností a zaměstnanců. Samozřejmě se toto převzetí mělo a také uskutečnilo se souhlasem společnosti OVEKO a.s.. Předsednictvo Svazu společnosti OVEKO a.s. nic nenařídilo a plně respektovalo statutární orgány této společnosti. 2) Předsednictvo Svazu rozhodlo o záměru své další spolupráce se společností OVEKO a.s. a to je jeho nezpochybnitelné právo. Nikoho nezavazovalo, nikomu nic nenařizovalo! Mimochodem, Ing. Konrád měl pracovní smlouvu znějící na pozici náměstek ředitele. Osobně jsem ji viděl. Věřím, pane řediteli, že na základě těchto informací uznáš, že Tvoje formulace ohledně usnesení předsednictva Svazu jsou přinejmenším nevhodné. Otázka Tvého pracovního poměru je plně v kompetenci statutárních představitelů společnosti OVEKO a.s. a Svaz nemá důvod se k této otázce vyjadřovat. Z pracovního jednání s předsedou a místopředsedou představenstva OVEKO a předsedou dozorčí rady OVEKO vyplynulo, že jsi ve stavu nemocných a Tvůj pracovní poměr trvá. Z pohledu představitele majoritního akcionáře mě na základě informací nemile překvapil Tvůj postup. I přes špatný zdravotní stav jsi dokázal napsat otevřený dopis všem, ale mne více zajímá, proč jsi stejným způsobem nekontaktoval spolupracovníky ve společnosti OVEKO?! Proč jsi přesměroval služební telefon na Ing. Mareše a ponechal tak společnost bez řízení? Z tohoto pohledu musím konstatovat, že Ing. Konrád, Tvůj náměstek, se zachoval velmi odpovědně. K otázce Tvých žádostí vůči revizní komisi Svazu. Revizní komise Svazu je naprosto nezávislým orgánem a ze své činnosti se zodpovídá pouze republikovému shromáždění. Nepřísluší proto mě, ani nikomu jinému z vedení Svazu zjišťovat, jak revizní komise postupovala ve Tvém případě. Jistě podá zprávu na nejbližším zasedání republikového shromáždění. K nešvarům v účetnictví Svazu a společnosti OVEKO a.s. jsou tyto poslední informace. Účetnictví Svazu nebylo

prošetřováno policií ČR, jak jsi nesprávně uvedl na shromáždění ve Větrném Jeníkově, revizní komise Svazu přednesla předsednictvu zprávu na jeho zasedání 14. 12. 2005 a předsednictvo přijalo mimo jiné usnesení o provedení nezávislého auditu. V případě společnosti OVEKO a.s. dokončuje policie ČR vyšetřování, po jeho skončení, na základě rozhodnutí představenstva společnosti ze dne 6. 10. 2005 bude svolána mimořádné valná hromada společnosti. Dále jsem prověřil tvou stížnost na zadržování Tvé pošty. Neuvádíš, zda se jedná o poštu adresovanou na společnost OVEKO, nebo na Svaz, ani kdo ti tuto poštu zadržuje, zda zaměstnanci OVEKA, nebo pracovníci Svazu. Podle informací byla pošta společnosti OVEKO na sídle společnosti a byla již přeposlána. Pošta došlá na adresu SCHOK v ČR, i když je v adrese uvedeno Tvoje jméno, je samozřejmě poštou adresovanou Svazu. Nepředpokládám, že se ve Tvém případě jednalo o soukromou korespondenci. Je potřeba dodat, že jistě není tak obtížné zvednout telefon a domluvit se spolupracovníky zasílání důležité pošty ze sídla společnosti, kterou mám řídit. K otázce vrácení ocenění, která jsi za svou činnost ve Svazu obdržel, je velmi obtížné se vyjádřit. Každá lidská činnost přináší úspěchy, ale i případné neúspěchy a nezdary. Jistě ale bude se mnou naprostá většina členů Svazu souhlasit, že ocenění Ti byla udělena oprávněně a po zásluze. Jsem přesvědčen, že jsi vykonal pro Svaz a pro rozvoj chovu ovcí a koz v ČR mnoho dobrého a naše další práce má na co navázat. Přesto bude na každém členu Svazu, jak tuto informaci přijme. Někteří se mohou cítit uraženi a někteří to přejdou mávnutím ruky. Sám za sebe mohu říci, že mě chování malých uražených kluků nikdy moc nezajímalo. O zveřejnění dopisu nemuselo být požádáno. Demokracií se nejen oháníme, ale snažíme se podle nejlepšího vědomí a svědomí také tak konat. Naše snaha bude dát všem stejný prostor a možnosti k vyjádření názoru. Všichni členové Svazu si tak v této chvíli po zveřejnění tvého dopisu a stanoviska Rady Svazu můžou udělat skutečně vlastní názor na proběhlé a současné události v životě Svazu a společnosti OVEKO a.s.

ZÁPIS Z ČLENSKÉHO SHROMÁŽDĚNÍ SCHOK LIBERECKÉHO KRAJE

4. Pavel Mach přednesl zprávu o aktuálním dění v SCHOK. 5. Ing. Pazderová seznámila přítomné s činností mezinárodní kooperace SG-LK, která zprostředkovává spolupráci mezi kantonem St. Gallen a Libereckým krajem. 6. Pavel Mach představil připravované akce na rok 2006: a) Den chovatelů ovcí a koz Libereckého kraje pod garancí Libereckého kraje proběhne v areálu „Šťastná země“ v Radvánovicích u Turnova 13. 5. 2006 od 10.00 hodin b) Neformální setkání chovatelů s tajnou oslavou proběhne na farmě Pavla Sokola c) Krajské dožínky se konají v Tanvaldu 8. 9. 2006 a jsou spojeny s výročím založení města Tanvald. d) „Svatováclavský nákupní trh beranů Libereckého kraje“ proběhne na farmě manželů Pulíčkových 28. 9. 2006

Přítomno: 45 členů Shromáždění zahájil předseda krajské rady p. Pavel Sokol a přivítal hosty. 1. Členské shromáždění schválilo výroční zprávu o činnosti za rok 2005 přednesenou předsedou Pavlem Sokolem. 2. Členské shromáždění schválilo finanční zprávu za rok 2005 přednesenou Věrou Jaklovou. 3. Členské shromáždění zvolilo tyto delegáty na republikové shromáždění SCHOK – Pavel Sokol, Pavel Mach, Věra Jaklová, Josef Pulíček, Ing. Petr Kotlaba a náhradníky zvolilo Ing. Ivana Bubeníčka a Jana Brožka.

Pavel Mach, 1. místopředseda Svazu

5


Ze života Svazu

7. Předseda SCHOK v ČR Ing. Vít Mareš informoval o činnosti svazu: a) Oblast šlechtění – šlechtitelé přecházejí pod svaz a s chovateli budou uzavírat nové smlouvy. Ve svazu proběhla kontrola České plemenářské unie, která shledala pouze drobné administrativní nedostatky b) Seznámil přítomné s chystanými změnami v legislativě, která se týká chovu ovcí a koz c) Stručně představil akce svazu na rok 2006, podrobnosti budou zvěřejněny ve Zpravodaji 8. Ing. Jitka Tvrzníková seznámila přítomné se změnami v platbách SAPS,LFA a TOP-UP do roku 2012. Největší a pozitivní změna souvisí s datem ukončení první seče luk u programu HRDP: pokud v období od 1. 6. do 15. 7. nebudou 3 období bez deště v trvání 7 dnů je datum posunuto o 15 dní. K prodloužení je třeba předložit potvrzení Českého hydrometeorologického ústavu.

Velkou diskuzi vyvolala požadovaná evidence hnojiv. Některé změny se týkají ekologických chovů. 9. Ing. Kverka informoval o legislativních změnách a o používání internetových stránek www.apic.cz a www.apic-kraj.cz kde lze nalézt aktuální informace z oblasti zemědělství. 10. Na závěr Ing. Mareš seznámil chovatele s dotacemi na kontrolu užitkovosti a přirozenou plemenitbu v roce 2006 a informoval o jednáních na MZ ČR při přípravě nového plemenářského zákona a vyhlášky o evidenci zvířat. Jednání ukončil předseda Pavel Sokol. Poděkoval a ocenil vysokou účast, která překročila 50%. Pozval přítomné chovatele a hosty na připravované akce v tomto roce a současně je vyzval k užší spolupráci na přípravě.

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ KRAJSKÉHO SDRUŽENÍ ÚSTECKÉHO KRAJE

1) Zahájení – Ing. Slavíček 2) Seznámení s org. změnami struktury Svazu – Ing. Machač 3) Vystoupení zástupce ZA – PÚ v Ústí nad Labem 4) Informace o plemenářské činnosti – Ing. Dvořák 5) Povinnosti chovatelů – CE, HRDP apod. 6) Informace o povinnostech chovatelů – veterinární 7) Volba delegátů na sněm 8) Informace – Ing. Kratochvíl 9) Informace – odbytová situace 10) Diskuse Rozeslání pozvánek zajistí tajemník – H.Dufková 5) Diskuse 1. Ing. Milan Dvořák – podal informaci o stavu ovcí, zapojených do KU v jeho působnosti – výbor konstatuje, že v rámci působnosti Ústeckého sdružení je zapojeno do KU téměř 1/5 všech zvířat v KU v rámci ČR bez ohledu na to, do které krajské org. někteří kontrolovaní chovatelé přísluší a i z tohoto důvodu je opodstatněný požadavek na příspěvek dle Usnesení č. 01/2006. 2. p. Dufková – podala informaci o tom, že po členském shromáždění ve Větrném Jeníkově počátkem listopadu požádala o informace směrem k předsednictvu SCHOK a do dnešního dne jí nebyla podána žádná (jakákoliv) odpověď. Nepovažuje to za seriozní jednání ze strany předsednictva Svazu. Usnesení č. 03/2006 – výbor ukládá předsedovi tuto otázku opět na dalším jednání představenstva otevřít a zodpovězení položených otázek vyžadovat. 3. p. Ing. Kratochvíl – informace o činnosti Společnosti chovatelů ovcí a koz, spolupráce se Svazem. Výbor konstatuje, že je třeba i nadále spolupracovat a jednat tak, aby Svaz zastřešoval práci zejména po odborné plemenářské linii ( šlechtitelská práce, nákupní trhy plemenných zvířat, odborné akce apod.) a Společnost chovatelů ovcí a koz aby vystupovala jako zájmové sdružení, které bude zastupovat chovatele ovcí a koz při jednáních s místními samosprávami a Krajským úřadem. 6) Závěr – Ing. Slavíček poděkoval přítomným za účast a ukončil jednání ve 13.45 hodin

Přítomni: Ing. Slavíček Vlastimil, Ing. Dvořák Milan, Ing. Machač Jan, Hana Dufková, p. Ječmínek Hosté: Jana Drnecová, Kateřina Dufková, Ing. Vladimír Kratochvíl

Program: 1) Jednání zahájil předseda Ing. Slavíček v 11.15 hodin, seznámil přítomné s programem jednání 2) Předseda seznámil přítomné s průběhem jednání předsednictva Svazu v Praze dne 14. prosince 2005, seznámil je se zápisem z tohoto jednání. Výbor bere tuto informaci na vědomí. 3) Předseda seznámil přítomné s dopisem místopředsedy Svazu Pavla Macha ze dne 28. ledna 2006. Výbor bere tuto informaci na vědomí a konstatuje, že podíl finančních prostředků, který připadá na činnost krajského sdružení ve výši 5 100 Kč za rok (v souladu se Stanovami a počtem členů krajského) není dostatečný pro zajištění činnosti krajského sdružení – cestovní náklady, poštovné, propagace činnosti formou inzerce , zajištění propagačních akcí směrem k chovatelům (prodejní aukce chovných zvířat apod.) i k veřejnosti. Usnesení č. 01/2006 – Krajský výbor ukládá předsedovi požádat SCHOK ČR o příspěvek na realizaci prodejní aukce beranů, která se bude konat dne 30. září 2006 v Sebuzíně, ve výši 50 tis. Kč s tím, že z tohoto příspěvku budou uhrazeny náklady, spojené s dopravou zábran (kotců) pro vystavovaná zvířata , režijní náklady spojené s přípravou a realizací akce (doprovodný program, mzdové náklady, nájemné, propagace, tisk pozvánek apod.) a s tím, že příspěvek bude řádně zúčtovaný a prostředky, které nebudou vyčerpány, budou vráceny zpět na účet Svazu. 4) Krajské shromáždění členů – organizačně technické zajištění. Usnesení č. 02/2006 – Krajské shromáždění delegátů se bude konat dne 17. března 2006 od 10 hodin v zasedací místnosti v budově MZe – PÚ v Ústí nad Labem. Program:

6

Liberec 21. 1. 2006 Pavel Sokol, Předseda KS SCHOK v ČR LK

V Sebuzíně dne 16. února 2006, zapsala Hana Dufková

Ze života Svazu

ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ VÝBORU KLUBU ML ZE DNE 21. 2. 2006 V BRNĚ Přítomni: p. Macků – předseda, členové – Ing. Kadeřávek, MVDr. Sedlinská, Ing. Vítek Omluveni: Ing. Beneš. Hosté: Ing. Mareš,

Program: 1. Zahájení 2. Návrh na genotypizaci bahnic 3. Seč 2005 4. Propagační materiály pro plemeno ML 5. Návrh na udělení výjimky pro klasifikaci plem. berana 6. Doporučení pro klasifikaci beránků na NT 7. Zvýšení podílů krve ovcí v HPK 8. Aktualizace šlechtitelského programu 9. Výsledky KU na velkých stádech 10. Závěr ad 1. Schůzi zahájil pan Macků a přivítal zúčastněné. ad 2. Ing. Mareš informoval o možnosti genotypizovat bahnice z chovů produkujících plemenné berany (bude odsouhlaseno na jednání Rady plemenné knihy). Jedná se o stáda: Obora TD, s.r.o. – p. Langer (40 bahnic), Bařtipán Václav (37 bahnic), Blíženec Robert (66 bahnic), Michel Petr (18 bahnic), Ovisland – p. Marek (56 bahnic), 1. jihočeská z.s. (231 bahnic), Artklub s.r.o. – p. Greipel (75 bahnic), Statek Údrč – p. Stašák (120 bahnic), Horský statek Abertamy – Ing. Zacharda (221 bahnic), Jaroš Václav (131 bahnic), Jáchym Jiří (68 bahnic), Ing. Kalivoda Jiří (30 bahnic), Jůn Josef (11 bahnic), ZEM a.s. – p. Beneš (45 bahnic), Leporis Ondřej (8 bahnic), Jursa Daniel (15 bahnic), Bečička Petr (4 bahnice), Farma Jaroš – p. Jaroš (51 bahnic), Ing. Látal Jan (151 bahnice), Arnoštov s.r.o. – p. Šejnoha

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ RADY PLEMENNÝCH KNIH OVCÍ A PŘEDSEDŮ CHOVATELSKÝCH KLUBŮ OVCÍ konané dne 24. 2. 2006 v Praze-Kobylisích, Přítomni: Axmann, Sokol, Krupička, Krátký, Kryštof, Bařtipán, Pařízek, Rubášová, Vítek, Bařina, Vízner, Vejčík, Milerski, Mareš, Pinďák, Horák, Rosa, Sýkorová, Konrád. Omluven: Biskup, Bayer, Hovorka, Valeček, Žitník.

Program jednání: 1) Zahájení 2) Kontrola zápisu jednání Rady plemenných knih ovcí ze dne 15. 2. 2005 3) Vyhodnocení výsledků kontroly užitkovosti ovcí za rok 2005 4) Vyhodnocení výsledků klasifikace plemenných beranů v roce 2005 5) Odhad plemenné hodnoty ovcí a návrh na vyhlášení potencionálních matek plemenných beranů v roce 2006 6) Řád plemenné knihy, složení Rady plemenných knih ovcí v souvislosti s platným Statutem svazu 7) Termíny NT beranů v roce 2006, jmenování jednotlivých hodnotitelů, organizační podmínky NT


(212 bahnic), Boček Jan (34 bahnic), Švec Miloš (27 bahnic), Ing. Vítek Vladislav (25 bahnic), Cveček František (47 bahnic), MZLU Žabčice – Ing. Duchoň Oldřich (9 bahnic), Macků Jan (15 bahnic), Kojál Krásensko družstvo – Ing. Tichá (107 bahnic), MUDr. Kutálek Antonín (10 bahnic), Ing. Kadeřávek Miloslav (155 bahnic), Jalový dvůr, s.r.o. – MVDr. Sedlinská (58 bahnic), Zemědělské družstvo Jiřice – p. Kačín Václav (183 bahnic), ad 3. Pan Macků konstatoval, že v loňském roce byla velmi malá účast na konferenci na Seči. ad 4. Vytvoření propagačního materiálu nesplněno z loňského roku, pan Macků připomněl Ing. Vítkovi jeho závazek, uvedený materiál dopracovat. ad 5. Ing. Vítek předložil návrh na udělení výjimky pro klasifikaci berana č. 15493/062, který je v jeho majetku, protože se jedná se o posledního žijícího potomka línie Magor. Beran je zařazen v genotypu R3. Ing. Vítek hodlá takto klasifikovaného berana používat výhradně pro potřebu svého stáda a zavazuje se důsledně provádět genotypizaci u všech jeho potomků před zařazením do plemenitby. Výbor proti udělení výjimky nemá námitek. ad 6. Výbor klubu doporučuje, aby berani předvádění na NT měli kladnou CPH a v elitních třídách. ad 7. Byla diskutována možnost navrhnout zvýšení podílu krve na 87% a výše pro berany i ovce zapsané do hlavního oddílu plemenné knihy. ad 8. Bylo konstatováno, že je třeba aktualizovat šlechtitelský program v souvislosti s přijetím nového plemenného zákona v tomto roce. ad 9. Výbor byl seznámen s výsledky kontroly užitkovosti plemene ML, zejména se stády nad 100 ks. Nebylo nalezeno žádné stádo, které by výrazně snižovalo průměr plemene. ad 10. Předseda výboru klubu pan Macků poděkoval zúčastněným a ukončil zasedání

8) Návrh vyhlášky o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, příprava šlechtitelských programů jednotlivých plemen ovcí 9) Genotypizace bahnic v chovech s produkcí plemenných beranů v roce 2006 10) Různé 11) Diskuse 12) Závěr

Závěry z jednání: ad 1, 2) Jednání zahájil a kontrolu zápisu ze dne 15. 2. 2005 provedl předseda Rady plemenných knih ovcí Ing. Alois Pinďák CSc., který m.j. konstatoval, že kromě několika málo níže uvedených bodů byly všechny úkoly splněny. K částečně neplněným úkolům se vyjádřil Ing. Vít Mareš. – v roce 2005 došlo ke zlepšení dodržování termínů pro předávání dat do evidence PKO z KU, rozhodující termíny pro zpracování plemenných hodnot dodrželi všichni šlechtitelé. Vzhledem k přechodu na nový program na kontrolu užitkovosti ovcí, který bude internetovou aplikací, se zpřístupní chovatelům informace o užitkových vlastnostech a plemenných hodnotách jejich stád. Svaz bude nadále tuto činnost jednotlivých oprávněných organizací kontrolovat a na základě předávaných dat bude prováděna kontrolní činnost vedoucí

7


Ze života Svazu

k objektivizaci dat z kontroly užitkovosti, v případě opakovaného nedodržování tohoto nařízení Rady plemenných knih ovcí bude předán podnět ke prověření činnosti oprávněné organizace Českou plemenářskou inspekcí, – v roce 2005 byly dodrženy minimální limity počtu bahnic pro produkci plemenných beranů (kromě vyjmenovaných málopočetných plemen). Za dodržování této odsouhlasené podmínky v roce 2006 odpovídají šlechtitelé, – v ojedinělých případech nebyla dodržena délka doby ostříhání plemenných beranů masných plemen (kromě plemene Charollais) a Romanovské ovce 2–3 měsíce před klasifikací. Berani masných plemen (kromě plemene Charollais) a plodné Romanovské ovce se předvádí 2–3 měsíce po ostříhání. Jedinci, kteří v roce v 2006 nesplní tuto podmínku, nebudou na NT klasifikováni, odpovídají jednotliví hodnotitelé, – zaměstnanci společnosti OVEKO a.s. byli v prvním pololetí 2005 vybaveni kalibrovanými elektronickými váhami na objektivní zjišťování živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech, Rada PKO požaduje obdobné technické vybavení i u ostatních oprávněných organizací. Oprávněné organizace zajistí testaci na jatečnou hodnotu jehňat masných plemen ovcí ultrazvukovým měřením, – Ing. Pinďák informoval o postupu v uznávání ŠCH ovcí, od roku 2001 do roku 2005 bylo uznáno 20 ŠCH ovcí – 8 SF, 2 CH, 2 BG, 2 ML, 2 T, 1 ZW, 1 R, 1 OD, 1 BE, Rada PKO nadále počítá s uznáváním ŠCH v rámci nových šlechtitelských programů jednotlivých plemen, – inventura plemenných knih a optimalizace databáze bude provedena při přechodu na nový program KU ovcí, revize šlechtitelských programů po schválení nového plemenářského zákona na jaře 2006. ad 3) Výsledky KU ovcí za rok 2005 zhodnotil Ing. Vít Mareš, kontrola užitkovosti se prováděla u 25 162 ks bahnic. Užitkovost v KU se oproti roku 2004 v ČR s výjimkou plodnosti a střiže vlny ve všech ostatních sledovaných ukazatelích mírně zhoršila. Zvýšila se plodnost na obahněnou bahnici o 1,8 % na 152,3%. Naopak se snížilo oplodnění o 2,3 % na 84,9%, intenzita o 1,0 % na 129,3%, odchov jehňat o 0,8 % na 110,4%, denní přírůstek ve 100 dnech věku o 3 g na 240 g. V rámci všech plemen je nejvyšší počet ovcí zapojených do KU u plemene SF 4 919 ks (19,5 %) a Š 4 501 ks (17,9 %). Členům Rady PKO byly předány výsledky kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí, do které bylo v roce 2005 zapojeno ve 14 stádech 128 bahnic plemene VF a 29 bahnic, kříženek s plemenem LA. Celkem bylo dosaženo průměrné laktace za 240 dnů 306,7 kg mléka o tučnosti 6,09 %, obsahu bílkovin 5,70 % a laktózy 4,74 %. Kříženky s plemenem Lacaune dosahovaly ve všech sledovaných ukazatelích ve srovnatelných podmínkách na stádě pana Josefa Ondrucha ve Valašské Bystřici lepší výsledky, i když se jednalo o ročky na první laktaci. Nejvyšší užitkovosti VF ovcí dosáhlo stádo pana Rudolfa Vichery z Pertoltic – 632,2 kg mléka s 5,40 % tuku, 5,65 % bílkovina a 4,59 % laktózy. Předložené výsledky budou při publikování v ročence vydávané ČMSCH a.s. uváděny podrobně podle chovů a stupně křížení. ad 4) Vyhodnocení výsledků klasifikace plemenných beranů provedl Ing. Pinďák. V roce 2005 se oklasifikovalo 800 plemenných beranů. Hodnocení se uskutečnilo na 35 místech (v roce 2004 na 37 místech), při

8

výkupech ze stáje bylo hodnoceno pouze 11 beranů, t.j. 1,4 %. V rámci užitkových typů činila produkce masných plemen 468 ks (60,7 %), kombinovaných plemen 231 ks (28,9 %), plodných 62 ks (7,8 %), mléčných 21 ks (2,6 %). Z masného typu ovcí zaujalo nejvyšší podíl plemeno SF s produkcí 263 ks plemenných beranů (54,1 %), u kombinovaných plemen plemeno Romney 69 ks (29,9 %). Při hodnocení všech plemen se oproti roku 2004 mírně zvýšila kvalita daná zařazením beranů do VT. Ve výsledné třídě ER došlo ke zlepšení o 3,1 %, naopak ve třídě Ea došlo ke zhoršení o 3,0 %. Podrobnější rozbor je uveden v samostatném článku. ad 5) Ing. Milerski předložil metodiku odhadu plemenných hodnot u ovcí. V rámci připravovaného plemenářského zákona bude od roku 2006 výpočet plemenných hodnot ovcí zajišťovat ČMSCH a.s., pro kterou Ing. Milerski začal na část svého úvazku pracovat. Termíny zpracování plemenných hodnot budou odpovídat termínům odchovu jehňat a budou předávány k 31. 3., 31. 5., 30. 6., 31. 7. a k 31. 8. Plemenné hodnoty u 16 plemen, které mají v kontrole užitkovosti menší počet bahnic než 200 ks, mají nízkou vypovídající schopnost. Rada v těchto případech doporučuje hodnotit plemenná zvířata 100 bodovým systémem a zabývat se touto problematikou při schvalování nových šlechtitelských programů. Rada předloženou metodiku po projednaní připomínkách schválila. Rada PKO stanovila podmínky pro potenciální matky plemenných beranů na rok 2006: – zápis do hlavního oddílu plemenné knihy (min. 93,75 % podíl krve, známé min. dvě generace předků), – velikost stáda 10 bahnic a více, – doporučení – zařazení do elitních tříd za CPH. ad 6) Ing. Mareš poděkoval členům stávající Rady PKO za její dosavadní činnost. Rada byla zvolena předsednictvem Svazu 21. 6. 2001 na tříleté období a podle platného statutu Svazu je Rada PKO složena z předsedů chovatelských klubů plemen, u kterých je vedena plemenná kniha. Rada PKO doporučuje předsednictvu Svazu schválit jako členy Rady PKO vedle uvedených předsedů chovatelských klubů následující členy: Prof. Horák, Ing. Pinďák, Ing. Milerski, Ing. Sýkorová, Ing. Mareš, Ing. Konrád, Ing. Kőlbl a jmenovat na následující čtyřleté období jako předsedu Rady PKO Ing. Milerského a jako místopředsedu Rady PKO Ing. Pinďáka. Dále doporučuje předsednictvu Svazu schválit projednaný návrh Řádu plemenných knih ovcí a finanční řád doplněný o poplatky za klasifikaci plemenných beranů. ad 7) Předložený návrh NT na plemenné berany v roce 2006 byl schválen. Na jednotlivé NT byli jmenováni hodnotitelé. Přehled schválených NT je uveden samostatně. Rada doplnila hodnotitele plemenných beranů o Ing. Konráda, Ing. Hrdličku a Ing. Kőlbla. Seznam hodnotitelů: Prof. Horák, Ing. Pinďák, Prof. Štolc, Ing. Milerski, Ing. Vejčík, Ing. Sýkorová, Ing. Mareš, Ing. Roubínková, Ing. Dvořák, Ing. Bařina, Ing. Kuchtík, MVDr. Axmann, Ing. Konrád, Ing. Hrdlička a Ing. Kőlbl. V roce 2006 se uskuteční školení hodnotitelů a instruktáž k lineárnímu popisu plemenných beranů. Rada schválila podmínky pro předvedení beranů na nákupní trhy a požadavek klubu chovatelů plemene SF na omezení počtu NT, kde se budou berani tohoto plemene klasifikovat.

Ze života Svazu

Podmínky předvedení beranů na NT: 1) Berani vícepočetných plemen (s výjimkou plemen R, VF, V, O, BG, BE, CF, H, VR, J, JS, L, KH, LA, LE, Bílá alpská a Kamerunská ovce) musí pocházet od matek beranů (podmínky jsou uvedeny výše), dodržení stanoveného genetického podílu není podmínkou u plemen, kde se realizuje zušlechťovací křížení (např. M x ML, Š x Waldschaf), 2) Vlastní CPH předváděného berana nesmí být II, 3) Berani budou předváděni ve vlně podle stáří a plemen: – masná plemena s výjimkou CH ve 2–3 měsíční vlně, – Romanovská ovce ve 2–3 měsíční vlně, – ostatní plemena nad 10 měsíců věku ve 3–6 měsíční vlně (na jarních NT trzích po podzimní střiži), berani těchto plemen hodnocení ve věku 6–10 měsíců se hodnotí v jehněčí vlně. Za dodržování těchto podmínek odpovídají jednotliví šlechtitelé, pokud by byl přesto beran, který nesplní některou z uvedených podmínek, předveden na NT, hodnotitel jej nebude klasifikovat. Chovatelé, kteří nakoupí plemenné berany na NT, si požádají o vystavení POP a zápis do plemenné knihy a přidělení státního registru, řádně provedou přesun berana na svoje hospodářství v Ústřední evidenci. ad 8) Rada PKO projednala návrhy vyhlášky o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Po schválení nového plemenářského zákona budou ve spolupráci s chovatelskými kluby připraveny nové šlechtitelské programy, které budou obsahovat i podmínky prová-

dění kontroly užitkovosti a testace. Této problematice bude věnováno v letošním roce samostatné jednání Rady PKO. ad 9) MVDr. Axmann informoval Radu o schválení programu a příspěvku EU na provádění genotypizace ovcí. V roce 2006 bude provedeno 10 000 rozborů (z toho 1 600 až 1 800 vyšetření beranů před NT). Svaz předá SVS seznamy bahnic splňující podmínky pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy v chovech s produkcí plemenných beranů do 15. 3. 2006. V roce 2006 platí podmínka pro zařazování beranů do plemenitby genotypu R1 a R2 s výjimkou plemen R (zařazováni budou berani nositelé alely ARR) a RM, VF, BG, Š, V, VR, Ka u kterých je možné zařazovat berany R3. ad 10) Ing. Vítek požádal o výjimku k zařazení berana genotypu R3 plemene ML, 15493 062 CZ, jako o posledního zástupce linie Magor a o povolení použití příbuzenské plemenitby na svém stádě za účelem zvýšení frekvence genu FF v plemeni ML. Rada obě jeho žádosti schválila. Pan Vízner požádal Radu o stanovení podmínky vyšetření paternity při předvádění beranů Romanovské ovce genotypu R1. Rada pověřila Ing. Mareše o zjištění podmínek a financování tohoto záměru. ad 11, 12) Jednání ukončil Ing. Pinďák, poděkoval odstupujícím členům Rady PKO za jejich dosavadní práci a požádal předsedy chovatelských klubů, aby se zabývali přípravou nových šlechtitelských programů. Ing. Vít Mareš

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ RADY PLEMENNÉ KNIHY KOZ Přítomni: Ing. Richard Konrád, Ing. Alois Pinďák, Ing. Věra Mátlová, Ing. Josef Janovský, MVDr.Jan Sedlák Omluveni: Ing. Jitka Látalová, M. Domáň 1) Schůzi zahájil a přítomné přivítal předseda Rady Ing. Richard Konrád, který poté přečetl a ke schválení předložil program jednání dle pozvánky. 2) Ing. Konrád seznámil přítomné s výsledky kontroly užitkovosti koz za rok 2005. V kontrole užitkovosti bylo zapojeno 2980 kusů koz, u kterých kontrolu užitkovosti zajišťovaly tyto oprávněné organizace: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR – 1325 kusů, Oveko a.s. – 1412 kusů, ISB Genetic – 134 kusů , Genoservis, a.s. – 90 kusů a Ing. Bařina – 19 kusů. Jako genetický zdroj bylo u plemene koza bílá krátkosrstá uznáno 1600 kusů koz, u plemene koza hnědá krátkosrstá 683 kusů koz a do chovu bylo zařazeno 257 hnědých koziček. V roce 2005 působilo v plemenitbě 1065 kusů kozlů. Dovezeno ze zahraničí bylo 11 burských kozlů a 2 kozli anglonubijští. 3) Rada PKK rozhodla o termínech a místech konání přehlídek plemenných kozlíků a koziček pro letošní rok. Hodnotitele, kteří budou na přehlídkách zvířata hodnotit, určí Rada PKK na jednání v měsíci červnu. Ing. Konrád poté seznámil Radu s výsledky klasifikací a zařazením plemenných kozlíků do plemenitby v roce 2005. Z celkového počtu 174 předvedených kozlíků bylo


4)

5)

6)

7)

8)

oklasifikováno a zařazeno do plemenitby 158 kusů (92 kusů bílých, 50 kusů hnědých, 12 kusů búrských, 4 kozli anglonubijští) v třídách: 29 ks ER, 70 ks EA, 50 ks EB, 9 ks IA. Vyřazeno bylo 9 kozlů, 7 kusů odročeno. Ing. Mátlová informovala Radu o programu na zachování genetických zdrojů. Objem finančních prostředků pro letošní rok lze očekávat ve stejné výši jako v roce 2005. Ing. Mátlová dále informovala o dokončování genotypizace koz na mléčné kaseiny. Jedná se o zvířata, u kterých byly odebírány krevní vzorky v období podzim 2004–jaro 2005. Tyto rozbory jsou časově velmi náročné a finančně nákladné. Výsledky genotypizace budou zveřejněny v jarním období letošního roku. Informaci o státních podporách pro rok 2006 podal Ing. Konrád. Plemenářské podpory (dotační tituly 2.A) jsou ve stejných sazbách jako v roce 2005. Ing. Konrád informoval Radu o probíhajících jednáních na MZe ohledně systému označování ovcí a koz. Jednání nejsou stále uzavřená, připomínky zástupců SCHOK v ČR byly vzaty na vědomí a bude o nich ještě dále jednáno. Ing. Konrád dále informoval o zapracovaných připomínkách zástupců Svazu do nově připravovaného plemenářského zákona, který by měl vejít v platnost v první polovině roku 2006. Rada projednala a schválila návrh novelizace Řádu plemenných knih koz, který byl předložen. Novelizace byla nutná z důvodu změny legislativy plemenářského zákona i změny Statutu Svazu (Řád přiložen k zápisu). Ing. Konrád poděkoval všem členům Rady za odvedenou práci v uplynulém funkčním období. V dalším čtyř-

9

Ze života Svazu / Z domova


letém období bude Rada plemenných knih koz pracovat v tomto složení: MVDR. Jan Sedlák, Ing. Věra Mátlová, Ing. Richard Konrád, Ing. Alois Pinďák, CSc., Ing. Josef Janovský, Milan Domáň, Ing. Jitka Látalová, Josef Pulíček. Rada navrhla a schválila do funkce předsedy Rady Ing. Richarda Konráda, do funkce místopředsedy Rady Ing. Věru Mátlovou. 9) Rada se zabývala standardem a systémem kontroly užitkovosti pro plemeno burská koza. Ing. Mátlová

NÁKUPNÍ TRHY BERANŮ 2006 Brno TechAgro – výstaviště Podhůra u Chrudimi Michlova Huť Nečtiny – Hrad Litomyšl – výstaviště Nové Město n.M. – Krčín Strakonice Janovice n. Úhlavou Sedlčany Horní Bučice Holčovice-Jelení Zlobice Valašské Meziříčí – Podlesí Vendryně u Třince Orlov – Ing. Seidl Hradec Králové – Šimkovy sady Nečtiny – Hrad Hradec – Dlabal Zlobice Choceň Pěnčín u Jablonce n. N. Opatov Bělá p. Pradědem Strakonice Sebuzín Hostivice Podhůra u Chrudimi Věcov Sedlčany Lysá n. Labem – Náš chov ELITNÍ NT SUFFOK Janovice n. Úhlavou Přerov Kostelec Zlobice KLUBOVÁ VÝSTAVA R Hrusice – Ing. Vávra Nový Jičín – Biskup

3. 4. 2006 13. 5. 2006 16. 5. 2006 18. 5. 2006 19. 5. 2006 20. 5. 2006 23. 5. 2006 25. 5. 2006 27. 5. 2006 3. 6. 2006 21. 7. 2006 19. 8. 2006 5. 9. 2006 9. 9. 2006 14. 9. 2006 16. 9. 2006

ML Kamerunské ovce Š CH SF, R T, SF, RM, R, BG, Be CH, SF, L, V, KH OD, ZW SF, CH, OD, R, VR, NC R T, CH ML, T, R VF SF, CH, OD, T, R CH T, CH, ZW, Be, BG, ML, R

21. 9. 2006 23. 9. 2006 26. 9. 2006 27. 9. 2006 28. 9. 2006 29. 9. 2006 29. 9. 2006 30. 9. 2006 30. 9. 2006 30. 9. 2006 30. 9. 2006 2. 10. 2006 3. 10. 2006 7. 10. 2006

CH, RM CH ML, CH, K, R, T SF, CH, R, T SF, RM, VF, R, CH, AL, ML SF, CH C CH, SF, ML, ZW, L, VF Nč, VF, SF, CH, ML, ZW CH, R, RM, VF, ML, Nč Kamerunská ovce ML, R SF, CH, R, VR, OD, SF, VF, R, RM

19. 10. 2006 25. 10. 2006 31. 10. 2006 4. 11. 2006

OD, SF, ZW RM, CH, ML CH, SF, ZW, ML ML, R

7. 11. 2006 T 8. 11. 2006 SF, CH

Techagro Brno – 3. 4. 2006 – areál výstaviště BVV Brno, součást výstavy – expozice ovcí a koz, pavilon D. Začátek 13.30 hod., kontakt Ing. Vít Mareš, tel. 777 754 800

10

seznámila Radu se systémem KU a standardem burské kozy v Jihoafrické republice. Rada navrhuje, aby na 10.3.2006 byli sezváni všichni chovatelé tohoto plemene do Prahy, kde s nimi bude projednán systém kontroly užitkovosti a návrh standardu, podle kterého se bude toto plemeno v České republice šlechtit. Rada pověřila tímto úkolem Ing. Richarda Konráda a Ing. Věru Mátlovou. Dne 23. 2. 2006 v Praze Zapsal: Ing. Konrád

Podhůra – 13. 5. 2006 Podhůra u Chrudimi, začátek 10.00, kontakt Ing. Hovorka, 603 840 387. Michlova Huť – 16. 5. 2006 – Vimperk, 3 km směr Kubova Huť, obec Lipka, konec údolí, farma manželů Novákových. Začátek 10.00 hod. Kontakt Ing. Sýkorová, tel. 777 754 806 Nečtiny – 18. 5. 2006 – Okres Plzeň – sever, farma Nečtiny – Hrad. Začátek 9.30 hod, kontakt CZ Delta. Litomyšl výstava – 19. 5. 2006 – Součást Národní výstavy hospodářských zvířat. Okres Svitavy, za hotelem Dalibor u vlakového nádraží, aukční hala ČMPU Litomyšl. Začátek v 12.30 hod, kontakt Petr Jihlavec, tel. 777 754 804. Nové Město nad Metují – Krčín, 20. 5. 2006 – Výstavní areál ČSCH Nové Město nad Metují, městská část Krčín, nedaleko zimního stadionu, začátek 10.00 hod, kontakt Josef Rosa, 777 754 808. Strakonice – 23. 5. 2006 – Areál ČSCH, směr České Budějovice, kolem požární zbrojnice. Začátek 10.00 hod, kontakt Ing. Anna Sýkorová, tel. 777 754 806. Janovice nad Úhlavou – 25. 5. 2006 – z Klatov 8 km směr Nýrsko, část obce Veselí, bývalý areál výkupu. Začátek 13.00. Kontakt CZ Delta Sedlčany – 27. 5. 2006 – Okres Příbram, areál ČSCH. Začátek 9.30 hod, kontakt Ing. Richard Konrád, tel. 777 754 802. Trh na plemenné berany bude součástí chovatelského a ovčáckého dne, který pořádá Středočeské krajské sdružení SCHOK v ČR. Bližší informace v sekci Připravované akce. Horní Bučice – 3. 6. 2006 – asi 5 km od Čáslavi, směr Heřmanův Městec, součást obce Vrdy, sportovní hřiště. Začátek 10.00 hod. Kontakt Petr Jihlavec, tel. 777 754 804 Holčovice-Jelení – 21. 7. 2006 – okres Bruntál, asi 12 km od Vrbna pod Pradědem, směr Město Albrechtice. Začátek v 10 hod, kontakt Daniela Dziková, tel. 777 754 810. Zlobice – Ovenálie 2006 výstava zvířat, 19. 8. 2006 – Areál firmy OVEKO a.s., z Brna směr Svitavy, v Lipůvce u restaurace Formanka vlevo, na vrcholu stoupání opět doleva po panelové cestě asi 3 km. Kontakt Ing. Vít Mareš, tel. 777 754 800

Z domova


PŘEHLÍDKY PLEMENNÝCH KOZLÍKŮ A KOZIČEK – 2006 Místo konání Nové Město n. Met. – Krčín Strakonice Nové Město n. Met. – Krčín Křenovice Nezvěstice Morkovice Stránčice u Říčan Choceň Rájec – Jestřebí Jablonné v Podj. – Markvartice Přerov Tábor Kamenice u Jihl. Budišov

Okres Náchod Strakonice Náchod Vyškov Plzeň – jih Kroměříž Praha – východ Ústí n. O. Blansko Česká Lípa Přerov Tábor Jihlava Třebíč

Kraj Královéhradecký Jihočeský Královéhradecký Jihomoravský Plzeňský Zlínský Středočeský Pardubický Jihomoravský Liberecký Olomoucký Jihočeský Vysočina Vysočina

VÝSLEDKY KONTROLY UŽITKOVOSTI OVCÍ A KOZ V ČR ZA ROK 2005 Kontrola užitkovosti ovcí a koz se provádí v souladu se zákonem 154/200 Sb. K základním ukazatelům patří vedle údajů o reprodukci zapojených jedinců a stád sledování růstových schopností u všech plemen ovcí a masných plemen koz, (sleduje se váha odchovaných jehňat a kůzlat ve 100 dnech), sledování jatečné hodnoty masných plemen ovcí a koz (provádí se ultrazvukové měření hloubky zádového svalu a výšky podkožního tuku) a sledování mléčné užitkovosti u dojených plemen ovcí a koz (provádí se měsíční měření nadojeného mléka a rozbor obsahu mléčných složek – bílkovin, tuku a laktózy). Získané údaje slouží ke stanovení plemenných hodnot jednotlivých plemenných ovcí a koz a jsou využívány při vyhodnocení kontroly dědičnosti. V roce 2005 tuto činnost v chovu ovcí provádělo pět oprávněných organizací: OVEKO a.s. Brno s podílem 78,5%, Ing. Vladimír Bařina PhD., CZ Delta s.r.o., Genoservis a.s., Olomouc a GEN-Plemenářský servis s.r.o., Kadov. Kontrolu užitkovosti koz provádělo také pět oprávněných organizací: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Brno s podílem 43,0 %, OVEKO a.s., Brno s podílem 48,7 %, ISB Genetik Havlíčkův Brod, Genoservis a.s. Olomouc a Ing. Vladimír Bařina PhD. Vývoj kontroly užitkovosti ovcí a koz od roku 2000 je uveden v tabulce č. 1. Nárůst stavů ovcí v kontrole užitkovosti od roku 2000 do roku 2003 byl více než 70%, v posledních třech letech se

Datum 20. 5. 2006 23. 5. 2006 2. 9. 2006 2. 9. 2006 5. 9. 2006 6. 9. 2006 7. 9. 2006 8. 9. 2006 9. 9. 2006 9. 9. 2006 12. 9. 2006 12. 9. 2006 13. 9. 2006 13. 9. 2006

Začátek trhu 9.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 10.00 9.00 13.00

Plemena BU, H BU B, H, BU B B, H, BU B B, H, BU, AN B, H, AN B, H B, H, BU B, H B, H, BU B, H, AN B

stavy bahnic v kontrole užitkovosti stabilizovaly na přibližně 25 000 ks. To je cca 20 % bahnic chovaných v České republice, pokud vycházíme ze stavů bahnic evidovaných v ústřední evidenci hospodářských zvířat. Ve sledovaném období se o 23,8 % zvýšil průměrný počet bahnic na stádě v kontrole užitkovosti, i když průměrná velikost stáda 47,3 bahnice značně zvyšuje náklady na tyto služby. I přes výrazný nárůst početních stavů bahnic zapojených do kontroly užitkovosti jsou v rozhodujících sledovaných užitkových vlastnostech – plodnost na obahnělou a přírůstek jehňat ve 100 dnech – dosahovány stále lepší výsledky. Rezervou je nízké procento oplodnění, 15 % nezabřezlých ovcí je vysoké, ale tento údaj je ovlivněn i vysokým jehnic zapojených do reprodukce. Ze strany Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR chceme v připravovaných šlechtitelských programech zvýšit důraz na kvalitu plemenářské práce a tím podpořit chovatele na vysoké chovatelské úrovni. Podrobný přehled výsledků kontroly užitkovosti ovcí za rok 2005 podle plemen je uveden v tabulce č. 2. V kontrole užitkovosti koz došlo také ve sledovaném období k nárůstu stavů koz zapojených do kontroly užitkovosti a to o 33,3%. Vývoj výsledků KU koz je uveden v tabulkách č. 3 a 4. Významný nárůst je však v podílu větších chovů oproti individuálním chovatelům, který se zvýšil z 58,6% v roce 2000 na 74,4% v roce 2005. To přineslo i významné zvýšení počtů koz se sledovanou laktací, kde došlo k nárůstu za sledované období o téměř 90%. I přesto, že došlo vlivem vyššího podílu větších stád zapojených do kontroly užitkovosti koz a změnou přepočtu normované laktace ke snížení produkce mléka za laktaci

Tab. 1 Vývoj výsledků kontroly užitkovosti ovcí ČR v letech 2000/2005 Rok Počet stád Počet bahnic ks Oplodnění v % Plodnost v % Intenzita v % Odchov v % Přírůstek jehňat g 2000 387 14 779 86,9 149,1 129,5 110,0 236 2001 460 18 015 87,8 148,8 130,7 110,8 240 2002 504 20 297 89,4 149,7 133,8 113,1 235 2003 545 25 704 85,7 151,6 129,9 110,0 234 2004 543 25 637 87,2 149,5 130,3 111,2 243 2005 544 25 162 84,9 152,3 129,3 110,4 240 Index 2005/2000 % 140,6 170,3 97,7 102,1 99,8 100,4 101,7

Střiž vlny v kg 4,2 3,9 4,0 4,0 4,1 4,2 100,0

11

Z domova


Tab.2 Výsledky kontroly užitkovosti ovcí ČR v roce 2005 Plemeno Merino Žírné merino Merinolandschaf Romney Německá dlouhovlnná ovce Zwartbles Bergschaf Šumavská ovce Zušlechtěná valaška Původní valaška Cigája Lein Jurská ovce Bílá alpská ovce Leicester Kerry Hill Východofríská ovce Lacaune Olkulská ovce Romanovská ovce Suffolk Charollais Texel Oxford down Německá černohlavá ovce Berrichone du Cher Clun forest Hampshire Vřesová ovce Kamerunská ovce Jacob Celkem

Počet stád 29 1 33 32 1 14 8 35 6 13 3 1 1 1 1 1 24 1 1 58 115 68 35 13 4 11 1 1 7 11 3 544

Počet bahnic ks 1 733 25 2 790 2 215 206 310 112 4 501 909 168 510 23 6 9 2 3 583 36 143 1 372 4 919 2 424 1 045 652 223 72 8 10 80 59 24 25 162

Oplodnění v% 81,7 56,0 83,0 78,7 97,1 94,8 92,2 85,7 81,4 88,1 77,3 95,7 100,0 100,0 100,0 100,0 88,2 100,0 93,0 92,9 85,1 83,3 90,8 83,6 87,0 94,4 100,0 100,0 98,8 111,9 83,3 84,9

Plodnost v% 142,3 128,6 139,0 148,1 173,5 181,0 146,6 131,1 142,0 141,9 133,8 150,0 116,7 122,2 200,0 100,0 172,8 119,4 195,5 238,9 157,0 155,6 150,2 146,2 130,4 151,5 200,0 130,0 129,1 125,8 185,0 152,3

Intenzita v% 116,3 72,0 115,3 116,5 168,4 171,6 134,8 112,4 115,6 125,0 103,3 143,5 116,7 122,2 200,0 100,0 152,3 119,4 181,8 221,9 133,7 129,5 136,4 122,2 113,5 143,1 200,0 130,0 127,5 140,7 154,2 129,3

Odchov v% 99,8 68,0 98,8 105,9 151,0 145,5 121,4 92,8 101,8 104,8 99,2 108,7 116,7 122,2 200,0 100,0 132,4 72,2 162,9 186,3 114,4 107,2 118,6 98,0 92,8 120,8 187,5 70,0 123,7 130,5 116,7 110,4

Přírůstek jehňat g 240 245 232 280 225 262 247 216 199 149 181 247 246 267 223 161 245 226 229 199 262 243 247 236 250 287 273 273 221 137 172 240

Střiž vlny v kg 5,3 – 4,2 6,2 – 3,0 – 4,3 – 2,0 – 5,9 – – – – 3,9 – – 2,1 3,0 3,0 – 4,0 – – – – – – – 4,2

Vysvětlivky k reprodukčním ukazatelům: Intenzita v % – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu všech bahnic v reprodukci (do roku 1999 používán termín celková plodnost) Oplodnění % – počet obahněných a zmetaných ovcí z celkového stavu v % Plodnost v % – poměr počtu všech narozených jehňat k počtu obahněných ovcí v % (do roku 1999 používán termín plodnost na obahněnou ovci). Přírůstek jehňat v g – stanovený z váhy ve 100 dnech Tab. 3 Vývoj výsledků kontroly užitkovosti koz ČR v letech 2000/2005 Počet koz v KU Celkem ks Laktace ks 2000 2 234 986 2001 2 275 1 144 2002 2 443 1 247 2003 2 627 1 504 2004 2 547 1 547 2005 2 980 1 857 Index 2005/2000 133,4 188,3 Rok

Produkce mléka kg* 836 861 825 757 770 731 87,4

Tuk % 3,70 3,51 3,42 3,36 3,22 3,35 90,6

Výsledky kontroly užitkovosti koz Tuk kg Bílk. % Bílk. kg 30,9 2,79 23,3 30,2 2,79 24,0 28,2 2,89 23,8 25,4 2,79 21,1 24,8 2,83 21,8 24,5 3,05 22,3 79,3 109,3 95,7

Lakt.% 4,50 4,50 4,53 4,55 4,52 4,54 100,9

Lakt. kg 37,4 38,4 37,4 34,4 34,8 33,2 88,8

Přír. g 207 160 205 195 179 178 86,0

Vysvětlivky: Laktace: počet zvířat, u kterých byla měřena laktace * od roku 2001 došlo ke změně výpočtu normované laktace, která je stanovena na 280 laktačních dnů, do roku 2000 to bylo 300 laktačních dnů

12

Z domova


Tab. 4 Vývoj výsledků reprodukce koz v kontrole užitkovosti ČR v letech 2000/2005 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 index 2005/2000

Počet koz v KU (ks) 2 234 2 275 2443 2627 2547 2980 133,4

Plodnost (%) 172,4 182,2 169,1 175,4 174,1 165,8 96,2

Odchov (%) 141,0 156,6 151,0 158,0 156,5 146,9 104,2

Oplodnění (%) 89,7 94,9 94,1 95,8 97,8 98,3 109,6

Zmetání (%) 0,9 0,5 0,2 0,2 0,1 0,2 22,2

Rohatost (%) 10,2 10,0 14,5 13,2 17,9 15,0 147,0

Hermafr. (%) 1,4 1,6 2,2 1,5 1,2 1,5 107,1

Poměr kozlů (%) 55,9 56,5 57,5 57,6 57,1 56,9 101,8

Tab. 5 Výsledky kontroly užitkovosti koz ČR v roce 2005 Kategorie/ Plemeno

Rok

Celkem

2005

Počet koz v KU Celkem Laktace ks ks 2980 1857

Produkce mléka kg* 731

Tuk % 3,35

Výsledky kontroly užitkovosti koz Tuk Bílk. Bílk. Lakt. kg % kg % 24,5 3,05 22,3 4,54

Lakt. kg 33,2

Přír. g 178

Bílá

1979

1276

715

3,23

23,1

3,01

21,5

4,55

32,5

–

Hnědá Anglonubijská Kříženci Burská Kašmírová Mohérová Stáda Individuální

792 10 82 75 22 20 2216 764

541 9 31 – – – 1446 411

778 893 542 – – – 697 850

3,62 4,0 3,08 – – – 3,26 3,63

28,2 35,8 16,7 – – – 22,7 30,9

3,14 3,66 3,03 – – – 3,02 3,15

24,4 32,7 16,4 – – – 21,1 26,7

4,53 4,49 4,60 – – – 4,53 4,58

35,2 40,1 24,9 – – – 31,6 38,9

– – 174 180 – – 178 179

Vysvětlivky:

Laktace: počet zvířat, u kterých byla měřena laktace Přír.: Přírůstek kůzlat u mléčných plemen do odstavu, u Burské kozy ve 100 dnech

Tab. 6 Výsledky reprodukce koz zapojených v kontrole užitkovosti v ČR v roce 2005 Rok

2005

Počet koz v KU (ks)/ Kategorie/ Plemeno Celkem 2980 Bílá 1979 Hnědá 792 Anglonubijská 10 Kříženci 82 Burská 75 Kašmírová 22 Mohérová 20 Stáda 2216 Individ. chovy 764

Plodnost (%) 165,8 168,5 181,2 240,0 179,3 169,4 163,6 80,0 161,4 178,4

Odchov (%) 146,9 150,6 167,5 200,0 164,6 145,4 113,6 10,0 143,1 158,0

Oplodnění (%) 98,3 98,0 99,5 100,0 100,0 90,9 100,0 70,0 97,8 99,7

Zmetání (%) 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 1,3 0,0 21,4 0,2 0,3

Rohatost (%) 15,0 6,4 21,7 41,7 45,9 98,7 100,0 87,3 12,8 21,5

Hermafr. (%) 1,5 1,8 1,0 4,2 0,6 0,0 0,0 0,0 1,5 1,6

Poměr kozlů (%) 56,9 58,2 55,5 54,2 48,3 48,0 58,3 50,0 58,1 53,6

a tím i produkce jednotlivých mléčných složek, je patrný významný nárůst v obsahu bílkovin, který se stal od roku 2001 hlavním selekčním kritériem u dojených plemen koz. Nárůst o více než 9% byl ovlivněn i sledováním genotypu plemenných kozlů – nositelů alely alfa S1 kaseinu. V chovech koz zapojených do kontroly užitkovosti se významně zvýšilo oplodnění i odchov kůzlat, mírné snížení plodnosti lze přičíst na vrub vyššího podílu větších chovů. Šlechtění dojených plemen koz se zaměřilo na zvyšování produkce mléčné bílkoviny při tolerování snížení tučnosti mléka, tak jak to vyžadují chovatelé ekonomicky závislí na produkci výrobků z kozího mléka. Podrobný přehled výsledků kontroly užitkovosti koz za rok 2005 podle plemen je uveden v tabulce č. 5 a č. 6. Ing. Vít Mareš, Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR

13

Z domova


KONTROLA MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI OVCÍ 2005 V roce 2005 bylo do kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí zapojeno ve 14 stádech 128 bahnic plemene Východofríské ovce a 29 bahnic, kříženek s plemenem Lacaune. Celkem bylo dosaženo průměrné laktace za 240 dnů 306,7 kg mléka o tučnosti 6,09 %, obsahu

bílkovin 5,70 % a laktózy 4,74 %. Kříženky s plemenem Lacaune dosahovaly ve všech sledovaných ukazatelích ve srovnatelných podmínkách na stádě pana Josefa Ondrucha ve Valašské Bystřici lepší výsledky, i když se jednalo o ročky na první laktaci. Nejvyšší užitkovosti VF ovcí dosáhlo stádo pana Rudolfa Vichery z Pertoltic – 632,2 kg mléka s 5,40 % tuku, 5,65 % bílkovina a 4,59 % laktózy. Výsledky podle jednotlivých chovů a plemen jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Přehled výsledků kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí v roce 2005 Chovatel Ing. Zemanová Marie, Křeslice Ing. Rubášová Petra, Borovany Kašparová Renata, Horní Radouň Vichera Rudolf, Pertoltice Šourek Petr, Skuhrov nad Bělou Kročová Julie, Pejškov Ondruch Josef, Valašská Bystřice Borák Josef, Velké Karlovice Onderka Ladislav, Podlesí Blizňák Ladislav, Bystřička Hrabovský Václav, Oznice Ing. Vrátník Josef, Hrachovec Ing. Žůrek Josef, Valašské Polanka Němeček Jaroslav, Lhota u Vsetína Celkem VF Ondruch Josef, Valašská Bystřice kříženky Lacaune CELKEM

Počet kusů 9 5 9 15 14 3 39 12 5 2 2 3 8 2 128

Počet laktačních Produkce mléka dnů kg 240 261,8 240 356,1 240 301,8 240 632,2 240 330,3 240 401,5 240 154,2 240 571,3 240 487,9 240 399,0 240 399,6 240 391,7 240 319,4 240 266,2 240 338,5

Tuk % 6,86 4,47 4,84 5,40 5,46 5,45 6,97 6,56 5,55 6,87 5,87 7,09 5,83 5,71 5,94

Tuk kg 18,0 15,9 14,6 34,1 18,0 21,9 10,8 37,5 27,1 27,4 23,5 27,8 18,6 15,2 20,1

Bílkoviny % 5,93 5,71 5,36 5,65 5,07 5,49 5,88 5,95 5,82 5,06 5,59 5,78 5,52 5,22 5,65

Bílkoviny Laktóza kg % 15,5 4,38 20,3 4,57 16,2 4,78 35,7 4,59 16,8 4,95 22,0 4,89 9,1 4,89 34,0 4,61 28,4 4,77 20,2 4,81 22,4 4,83 22,6 4,70 17,6 4,75 13,9 5,05 19,1 4,72

Laktóza kg 11,5 16,3 14,4 29,0 16,4 19,6 7,5 26,3 23,3 19,2 19,3 18,4 15,2 13,5 16,0

29

240

166,3

7,44

12,4

6,10

10,1

4,93

8,2

157

240

306,7

6,09

18,7

5,70

17,5

4,74

14,5

DOTACE DO CHOVU OVCÍ 2005 Jako v předchozích letech přinášíme přehled dotací uplatněných a vyplacených v roce 2005 za období od 1. 9. 2004 do 31. 8. 2005. Předkládám Vám pro zamyšlení rozbor struktury vyplácených dotací na krmné dny u plemenných beranů. S hrůzou (to tak strašně rychle uteklo!) a na druhé straně i s hrdostí jsem si uvědomila, že tuto práci už Svaz vykonává 12 let! Zaujal mě vývoj plemenné struktury používaných plemenných beranů. V roce 1994 ještě téměř 30% beranů v přirozené plemenitbě patřilo k plemeni Merino, některá plemena uváděná v této době už se dnes prakticky nevyskytují (Corriedale, Sovětská Cigája, Severokavkazská ovce), jiná plemena jsme za začátku této cesty u nás neznali (Oxford Down, Zwartbles) a můžete sledovat jejich postup a stabilizaci v chovu. Znovu podotýkám, že tento rozbor

není vytvořen z databáze všech beranů, ale pouze z beranů pobírajících dotaci na krmné dny. Proto jsem také do časové řady nedávala berany genových rezerv (Valaška, Šumavka), kde by tyto počty nebyly objektivní, protože část chovatelů neuplatňuje dotaci na krmné dny. Do tabulky jsem neuvedla všechna plemena, protože by to bylo na úkor přehlednosti, pouze nejpočetnější masná, kombinovaná a plodná plemena. V přehledu za rok 2005 podle plemen (tab. 5) jsou uvedena všechna plemena uplatňující nárok na dotaci v tomto roce. Myslím si, že tento přehled dost přesvědčivě demonstruje zkvalitňování zemského chovu ovcí a jednoznačný posun ke zlepšení masné produkce. V tabulce 5 jsem pro lepší názornost přepočítala krmné dny na berany (počet krmných dnů / 365). Je jasné, že celkový součet nebude stejný jako počet beranů u chovatelů, protože ne všichni berani jsou u chovatele celých 365 dnů. Je to pouze orientační číslo.

Tab. 1 Přehled vyplacených dotací na ovce v roce 2005 Dotace Držba berana Produkce plemenných beranů KU ovce (pouze SCHOK v ČR, Oveko a.s.) Nákup beranů ze zahraničí Šumavská ovce Valašská ovce

14

Počet kusů 3 126 619 22 530 24 2 325 206

Krmné dny 1 016 628 – – – – –

Vyplaceno 12 199 536 2 166 500 3 379 500 12 000 953 250 234 960

Sazba 12 3 500 5 000

Chovatelů 1 807 125 407 19 31 15

Z domova


Tab. 2 Vývoj počtu vyplacených dotací na krmné dny Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999

Počet beranů ks 802 702 785 985 1 209 1 513

Sazba dotace Kč 11 11 9 11 11 17

Krmných dnů 256 375 184 633 221 014 285 835 334 956 406 297

Počet beranů ks 2000 1 825 2001 2 132 2002 2 339

Celkový objem v Kč 2 820 125 2 030 963 1 989 126 3 144 185 3 684 516 6 907 049

Rok

2003

2 379

2004 2005

2 966 3 126

Sazba dotace Krmných dnů Kč 17 510 618 15 615 729 13 695 305 17 na 534 445 8 měsíců=11,50 9 949 018 12 1 016 628

Celkový objem v Kč 8 700 000 9 200 000 9 000 000 9 100 000 8 500 000 12 199 536

Tab. 3 Zastoupení beranů hlavních plemen podle počtu krmných dnů 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 * 2004 2005

Charollais 19 240 43 619 77 725 115 900 132 719 147 427 166 606 182 791 179 428 117 876 190 820 192 326

Oxford Down – 92 918 3 759 7 763 12 653 16 329 23 042 23 969 20 626 40 185 46 205

Suffolk 38 894 38 335 42 985 57 680 71 272 96 537 12 6318 155 185 197 122 150 491 283 872 30 9833

Texel 8 044 11 833 18 528 29 347 36 597 42 149 52 542 527 91 54 663 35 061 61 276 65 894

Romney 1 320 6 146 10 335 12 309 13 604 16 376 19 555 24 029 28 403 28 762 52 088 55 840

Merinolandschaf 1 565 4 709 6 968 16 115 21 986 30 391 40 272 51 321 56 469 49 432 78 634 75 392

Zwartbles – – – – – 1 354 3 940 8 397 13 926 13 422 25 919 28 746

Romanovská Východofríská 2 720 15 097 3 881 11 514 5 629 13 850 7 551 18 344 10 834 17 144 17 738 22 539 29 074 26 755 38 494 28 589 49 189 32 112 35 383 18 957 69 769 29 960 77 815 32 644

Tab. 4 Zastoupení beranů hlavních plemen v % krmných dnů z celkového počtu krmných dnů 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Charollais 7,5 23,63 35,17 40,55 39,62 36,28 32,63 29,69 25,81 22,06 20,11 18,92

Oxford Down – 0,05 0,42 1,32 2,32 3,11 3,20 3,74 3,45 3,86 4,23 4,54

Suffolk 15,27 20,76 19,45 20,18 21,28 23,76 24,74 25,20 28,35 28,16 29,91 30,48

Texel 3,14 6,41 8,38 10,27 10,92 10,37 10,30 8,57 7,86 6,56 6,46 6,48

Romney 0,51 3,33 4,68 4,30 4,06 4,03 3,83 3,90 4,08 5,38 5,50 5,49

Merinolandschaf 0,61 2,56 3,15 5,64 6,56 7,48 7,89 8,36 8,12 9,25 8,28 7,42

Zwartbles – – – – – 0,33 0,77 1,36 2,00 2,51 2,73 2,83

Romanovská Východofríská 1,06 5,89 2,10 6,24 2,55 6,67 2,64 6,42 3,23 5,12 4,36 5,55 5,69 5,24 6,25 4,64 7,07 4,62 6,62 3,55 7,35 3,16 7,65 3,21

Tab. 5 Přehled dotací na krmné dny v roce 2005 podle plemen Plemeno Alpská ovce Berrichon du Cher Bergschaf Cigája Clun Forest Charollais Hampshire Jacob Jurská ovce Romney Kamerunská ovce Kerry Hill Lein Lacaune Leicester Lincoln

Krmné dny % 365 0,03 14 610 1,44 15 226 1,50 6 745 0,66 1928 0,19 192 326 18,92 2 055 0,20 1 825 0,18 365 0,03 55 840 5,49 5 049 0,50 309 0,03 1 923 0,19 2 015 0,20 365 0,03 730 0,07

Přepočteno na berany 1,00 40,00 41,7 18,49 5,28 528,56 5,63 5,00 1,00 152,99 13,83 0,85 5,27 5,52 1,00 2,00

Plemeno Krmné dny Merinolandschaf 75 392 Německá černohlavá 8 603 Německá dlouhovlnná 1 011 Olkuská 1 863 Oxford Down 46 205 Romanovská ovce 77 815 Šumavka 53 894 Suffolk 309 833 Texel 65 894 Valaška původní 1 460 Východofríská ovce 32 644 Vřesová ovce 4 118 Žírné merino 365 Zušlechtěná valaška 7 109 Zwartbles 28 746

% 7,46 0,88 0,10 0,18 4,55 7,65 5,30 30,48 6,50 0,14 3,21 0,41 0,05 0,70 2,73

Přepočteno na berany 206,55 23,57 2,77 5,10 126,59 213,20 147,65 848,86 180,53 4,00 89,44 11,28 1,00 19,48 78,76

Ing. Miroslava Marešová, SCHOK v ČR

15

Z domova


DOTACE DO CHOVU KOZ – ROK 2005 Dotace Držba kozla Produkce kozlů KU kozy SCHOK a OVEKO Genofond koza bílá Genofond koza hnědá Kozičky Nákup kozlů ze zahraničí

Počet kusů 1065 229 2658 1600 686 257 11

Krmné dny 351574 – – – – – –

Vyplaceno 5273610 801500 765504 960000 686000 179900 55000

* Kozlů se dovezlo 13, ale 2 nesplňovali podmínky pro přidělení dotace. Šárka Kořínková

VÝSLEDKY VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ HODNOTY JEHŇAT V POLNÍCH PODMÍNKÁCH V ROCE 2005 Česká republika se řadí po Baltských zemích v rámci EU spolu s Belgií, Dánskem, Finskem a Slovinskem mezi státy s nejnižšími počty chovaných ovcí. V celosvětovém měřítku je nejvyšší počet ovcí chován v Číně, kolem 305 milionů, v Indii 183 milionů, na Středním východě 165 milionů, v Austrálii 100 milionů a v zemích EU přibližně 90 milionů, z toho v ČR 140–150 tisíc. V rámci států EU největší počet chová Velká Británie (25 milionů), Španělsko (23 milionů), Francie (9 milionů), Řecko (9 milionů) a Itálie (8 milionů). S tímto nízkým stavem chovaných ovcí v ČR úměrně koresponduje i malá spotřeba skopového, resp. jehněčího a kůzlečího masa na obyvatele (0,10 kg). V zemích EU dosahuje průměrná spotřeba skopového masa na osobu kolem 3,5 kg. Největší spotřebu skopového masa na světě vykazuje Nový Zéland 16 kg a Austrálie 14 kg. Tuto nepříznivou situaci lze u nás v budoucnu postupně řešit jednak dovozem, ale především vyšší tuzemskou produkcí. Zvyšování stavů v rámci ČR je ve srovnání s jinými činnostmi v chovu ovcí dlouhodobější proces, který je závislý zejména na počtu bahnic chovaných pro reprodukci. Naproti tomuto lze podstatně rychleji (prakticky ihned) ale zlepšit kvalitu produkce jatečných jehňat různými metodami křížení. V České republice se chová k tomuto účelu dostatek plemen (29). Větší část navíc pochází z importu. Ze zahraničí se k nám od roku 1990 dovezlo 5 plemen s kombinovanou užitkovostí (Bergschaf, Merinolandschaf, Romney, Zwartbles, Vřesová ovce), 8 masných plemen (Berrichon du Cher, Clun Forest, Hampshire, Charollais, Německá černohlavá, Oxford Down, Suffolk, Texel) a jedno plodné (Olkuská ovce). Pro úplnost z dalších méně početných tzv. zájmových plemen nelze neuvést ještě plemeno Jacob, Jurská a Kamerunská ovce a Bílá alpská. Ve snaze usnadnit chovatelům rozhodování pro volbu plemene nebo meziplemenné křížení provádí Svaz chovatelů každoročně od roku 1993 tzv. zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu jehňat v polních podmínkách. Test probíhá v běžných provozních chovatelských podmínkách. Určujícím kritériem pro zhodnocení chovatelských podmínek je denní přírůstek. Horší podmínky byly tam, kde se nedosáhlo v testu

16

minimálního přírůstku 200 g. Zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu jehňat se v roce 2005 uskutečnily celkem u 22 skupin, z tohoto počtu u 11 skupin čistokrevných plemen a shodně u 11 skupin meziplemenných kříženců. Do vyhodnocení bylo na základě předběžné dohody mezi Svazem chovatelů a majiteli ovcí zařazeno 9 chovů. Čtyři skupiny testovaných jehňat byly hodnoceny v Bellamě Jelení, okr. Bruntál (CHxZV, TxZV, T,CH) a v AZ Holding Věstín, okr. Žďár n. S. (O, ND, NDxO, NDxOD), tři skupiny v chovu pana Štampacha, Strážov, okr. Klatovy (ZW, CHxŠ, ZW) a na farmě Josefa Řezníčka, Kunčice p. Ondřejníkem, okr. Frýdek – Místek (CH, SFxCH, CHxZV), dvě skupiny u Václava Bařtipána, Povlčín, okr. Rakovník (NC, NC), Olešenky v Olešnici v O.h., okr. Rychnov n. Kněžnou (BGxS, BGxŠ), Jana Koutného, Proseč, okr. Chrudim (TxŠ, BexŠ) a po jedné skupině u Ing. Milana Valečka, Orlová – Lutyně, okr. Karviná (OD) a Rudolfa Vichery, Pertoltice pod Ralskem, okr. Česká Lípa (VF). Test výkrmu vybraných skupin jehňat probíhal na pastvě v jarních a letních měsících. U masných plemen byla stanovena doba 135–140 dní, u plemen s kombinovanou užitkovostí a kříženců 150–160 dní. Tento časový limit nebyl u všech chovů dodržen. Prodloužení výkrmu bylo převážně způsobeno nižším denním přírůstkem, který ale nemá zcela zásadní vliv na kvalitativní ukazatele (jatečná výtěžnost v %, zmasilost a ztučnění v bodech, podíl kýty a masa z kýty v %, plocha MLD v cm2). V této souvislosti nutno podotknout, že toto překročení pastevního výkrmu by nemělo být však delší než jeden až dva měsíce. Vedle doby výkrmu a denních nižších přírůstků má na jatečnou kvalitu významný vliv především porážková živá hmotnost a kondice zvířat. Jsou plemena, která začínají s vyšším ukládáním tuku již ve 32–35 kg (např. K, C a další) a jsou taková plemena, která začínají s vyšším ukládáním tuku až kolem 40 a více kg (ML a převážně masná plemena). Obecně platí, že nejintenzivnější období růstu svaloviny jehňat probíhá mezi 30. až 150., resp. 180. dnem věku. Samozřejmě, že u všech těchto plemen se mohou vyskytnout výjimky u individuálních zvířat. Vhodná porážková živá hmotnost jehňat pro zjišťování jatečné hodnoty v testu je rozpětí 32–38 kg (průměr 35–36 kg). Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že na předčasné ukládání tuku má také určitý vliv i roční období (např. blížící se podzim, zima). Zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu probíhaly nepřetržitě od narození do porážky jehňat. Přírůstek jehňat v gramech byl vypočítán za období výkrmu

Z domova

od narození do ukončení testu po odečtení poporodní živé hmotnosti. Hmotnost jatečných trupů byla hodnocena za tepla po porážce a druhý den po vychladnutí. Zmasilost a ztučnění byly hodnoceny pětibodovou stupnicí. Trup s vynikající zmasilostí a s největším ztučněním byl hodnocen 5 body (průměr 3 body). Z jatečných částí trupu se hodnotil procentický podíl kýty, masa z kýty a ledvinového tuku. Plocha zádového svalu (MLD) byla měřena v cm2 mezi posledním hrudním a prvním bederním obratlem. Jatečná výtěžnost se zjišťovala tak, že od živé hmotnosti zvířete se po porážce odečetla hmotnost hlavy, kůže, vnitřních orgánů (kromě ledvin) a distálních částí končetin. Plemena v textu a tabulkách jsou označena zkratkami velkých písmen. Otcovské plemeno u kombinace křížení je uvedeno vždy na prvním místě. Symboly zkratek vyjadřují tato plemena: ZV – Zušlechtěná Valaška, CH – Charollais, T – Texel, OD – Oxford Down, VF – Východofríská ovce, NC – Něměcká černohlavá, Š – Šumavská ovce, Be – Berrichon du Cher, BG – Bergschaf, ZW – Zwartbles, O – Olkuská ovce, ND – Německá dlouhovlnná, SF – Suffolk. Celkovou zmasilost trupu, živou hmotnost, výtěžnost v % a jatečnou hodnotu masa významně ovlivňuje mimo jiné užitkový typ plemene a meziplemenné křížení s masnými plemeny. V tab. 1 jsou uvedeny údaje skupin o čistokrevných plemenech a meziplemenných křížencích, dále ušní čísla otců, linie, průměrný počet krmných (pastevních) dnů, průměrná živá hmotnost v den porážky a průměrný denní přírůstek za období testu. Všeobecně až na několik výjimek byl denní přírůstek nízký. Jedná se o ty skupiny, kde průměrný denní přírůstek nepřekročil 200 g. Z celkového počtu Tab. 1 Poř. čís.

Chov

Jelení

5 6

Orlová-Lutyně Pertoltice

7 8

Povlčín

9 10

Proseč

11 12

Olešnice

13 14 15

Strážov

16 17 Rovečné

19 20 21 22

22 skupin nedosáhlo této hodnoty 13 skupin a to je hodně. Ve většině případů se jednalo o chovy zejména s nižší kvalitou pastevního porostu. Bez rozdílu plemen nejvyššího přírůstku dosáhla skupina jehňat Východofríského plemene (294,7 g), v pořadí na dalších místech plemeno Německá černohlavá (265,2 g) a kříženci v kombinaci ND 75% x O 25% (241,8 g). Délka krmných (pastevních) dnů u všech skupin je uvedena ve sloupci tab. 1. Mezi chovy s nejdelší dobou výkrmu se řadí Bellama Jelení, Olešenka, Olešnice v O.h. a farma Josefa Řezníčka, Kunčice p. Ondřejníkem. Rozhodujícími vlastnostmi při zpeněžování jatečně opracovaných trupů je zmasilost a ztučnění, procentický podíl kýty a masa z kýty a plocha MLD v cm2. Na základě zjištěných výsledků v chovech lze konstatovat, že mezi masnými čistokrevnými plemeny a kříženci s masnými plemeny jsou v některých jatečných hodnotách jen menší rozdíly, viz. tab. 2. Pro velký počet údajů se nelze k jednotlivým číselným hodnotám písemně vyjadřovat. Výsledky jsou přehledně a srozumitelně zpracovány v tab. 2. Navíc každý znak pro hlubší posouzení je doplněn směrodatnou odchylkou. Zjištěná zmasilost (při vyloučení hodnot z Olešenky, které nebyly z důvodu špatného odchovu standardní) se pohybuje v rozpětí od 2,2 bodu u plodného plemene Olkuská ovce, Rovečné, až po 4,4 bodu u masného plemene OD, chovatele Ing. Milana Valečka. U ztučnění v % ani v jednom případě nebyla překročena hranice 3 bodů, což je velmi dobré zjištění z hlediska kvality. Trup o tučnosti nad tři body je považován již za nadprůměrně ztučnělý. Procentický podíl kýty se v rámci všech skupin pohybuje od 29,7 % u plemen OD až po 32,9 % u kříženců ND 75% x OD

Výsledky výkrmnosti kříženců a čistokrevných plemen

1 2 3 4

18


Kunčice p. O.

Chovatel

Plemeno (komb. kříž.)

Uš. číslo berana

Linie

CHxZV x x TxZV x x Bellama, s.r.o. T 492-721 Turf CH 019-623 Cholt Ing. Milan Valeček OD 2860 Odklon R. Vichera VF 2233-051 Wicher NC 3101-021 Nicolas V. Bařtipán NC 37-421 Nor TxŠ X x J. Koutný BexŠ X x BGxC X x Olešenka, s.r.o. BGxŠ X x ZW 5589-032 Zikmund F. Štampach CHxŠ X x ZW 1391-323 Zbyslav O Kontr. skup. x ND Kontr. skup. x NDdxO AZ Holding Věstín X x 75%x25% NDxOD X x 75%x25% CH Kontr. skup. x J. Řezníček SFxCH X x CHxZV X x

Poč. ks 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

Průměrný Počet krm. Ž. hm. S S (past.) dnů jehňat v kg 197 25,1 32,5 2,5 193 14,6 31,3 2,8 184 2,7 28,9 2,2 183 7,8 30,6 2,1 154 21,0 40,2 6,4 175 2,8 54,9 2,4 176 5,4 49,5 1,5 187 18,7 52,9 4,3 141 1,1 34,8 2,4 137 1,6 33,1 2,0 198 11,0 29,8 2,7 194 12,0 29,7 2,9 151 3,3 33,4 2,1 151 6,8 30,5 1,1 174 7,0 33,3 4,7 156 3,2 31,8 3,0 136 7,5 32,0 3,7

Denní přír. vg 150,6 144,3 137,9 148,7 239,2 294,7 261,5 265,2 221,3 215,6 133,5 136,3 198,1 179,0 171,1 181,8 211,1

28,7 16,3 12,1 11,8 28,6 14,5 10,2 24,9 16,9 15,1 15,7 19,9 14,5 12,6 27,3 19,0 34,9

S

10

142

6,0

37,7

5,0

241,8

36,4

10

140

4,3

37,1

4,9

240,1

35,7

10 10 10

182 177 176

13,8 16,0 15,7

34,4 29,4 31,0

4,2 2,3 2,1

169,6 145,4 154,7

29,8 11,1 9,7

S – směrodatná odchylka

17

Z domova


25% a podíl masa v kýtě od 68,0 % u plodného plemene olkuská ovce až po 80,53 % u masného plemene OD. Všeobecně platí pravidlo, že plocha MLD v cm2 vyjadřuje celkovou masnou užitkovost zvířete, plemene, případně meziplemenného křížení. Živá hmotnost a také kondice zvířat v době porážky mají rovněž významný vliv na jatečnou kvalitu masa hodnoceného trupu. Tyto údaje lze však objektivně posoudit pouze za předpokladu, že skupiny

jehňat jsou stejného užitkového typu (plemene) a výrazně se neliší v průměrné živé hmotnosti, viz. tabulky. V testaci u všech vybraných skupin plemen a kříženců bylo postupováno jednotně podle schválené metodiky. Základní krmnou dávkou po odstavu jehňat byla převážně pastva na trvalých travních porostech. Ing. Alois Pinďák, CSc. Dr. Ing. Michal Milerski

Tab. 2 Výsledky jateční hodnoty jehňat kříženců a čistokrevných plemen Plemeno (komb. křížení)

Počet odpor. jehňat

CHxZV

5

TxZV

5

3

T

5

4

CH

5

Poř. číslo

Chov

1 2 Jelení

5

Orlová-Lutyně

OD

5

6

Pertoltice

VF

5

NC

5

NC

5

TxŠ

5

BexŠ

5

BGxC

5

12

BGxŠ

5

13

ZW

5

CHxŠ

5

15

ZW

5

16

O

5

ND

5

7 Povlčín 8 9 Proseč 10 11 Olešnice

14

17 18

Strážov

Velké Tresné Rovečné

19 20 21

Kunčice p. O.

22 S – směrodatná odchylka

18

NDxO 75%x25% NDxOD 75%x25%

5 5

CH

5

SFxCH

5

CHxZV

5

Body

Živá hmot. v kg

Jateč. výtěž. v%

zmas.

ztuč.

kýty

S 32,50 2,50 31,3 2,83 28,9 2,17 30,6 2,11 40,2 6,38 55,0 2,43 49,5 1,50 52,9 4,25 34,8 2,40 33,1 2,01 29,8 2,74 29,7 2,87 33,4 2,14 30,5 1,08 33,3 4,66 31,8 2,95 32,0 3,66 37,7 5,01 37,1 4,87 34,4 4,22 29,4 2,33 31,0 2,10

S 44,0 2,96 47,9 2,50 45,7 0,80 41,5 1,13 47,3 1,32 50,4 0,52 47,2 1,22 45,5 1,51 45,3 2,01 45,0 4,09 36,6 1,82 37,5 2,75 44,3 1,73 44,5 0,76 46,5 3,10 41,6 1,59 42,5 1,58 43,1 2,82 42,4 1,98 45,1 3,89 46,4 2,35 45,3 3,03

S 3,40 0,49 4,10 0,66 4,20 0,40 4,00 0,63 4,40 0,49 3,00 0,00 3,80 0,40 3,60 0,49 4,20 0,75 3,80 0,40 1,60 0,49 1,60 0,49 3,00 0,00 2,60 0,49 3,40 0,80 2,20 0,40 2,60 0,49 2,40 0,49 3,00 1,22 3,60 0,80 3,60 0,49 3,80 0,40

S 3,00 0,63 2,20 0,40 2,80 0,75 2,60 0,49 2,80 0,40 2,80 0,40 2,20 0,40 2,20 0,40 2,20 0,40 2,20 0,40 2,00 0,00 1,60 0,49 2,20 0,40 2,00 0,00 2,20 0,40 2,60 0,49 2,20 0,40 2,60 0,80 2,75 0,83 2,60 0,49 2,20 0,40 2,20 0,40

S 29,9 1,41 31,1 1,28 33,0 1,07 33,0 0,43 29,7 1,33 30,1 0,57 30,5 0,90 31,1 0,92 32,7 0,89 31,4 1,12 31,5 1,19 30,3 0,82 31,4 0,69 29,9 1,06 31,1 0,38 32,9 0,42 33,4 0,81 33,1 1,03 33,0 0,80 32,3 0,56 31,6 1,87 33,2 1,21

% podíl masa z kýty S 76,9 3,47 78,1 1,27 77,1 1,35 77,6 1,67 80,5 1,63 76,6 0,60 78,4 0,99 77,9 1,13 78,6 0,63 77,1 2,65 73,0 2,27 74,2 3,59 79,4 0,95 79,9 1,26 79,5 1,77 68,0 1,05 72,9 1,99 72,6 1,29 72,4 0,70 76,1 1,36 74,7 2,81 74,2 2,43

ledvin. tuku S 1,01 0,34 1,22 0,36 1,03 0,10 0,71 0,21 0,93 0,46 0,21 0,06 0,57 0,13 0,47 0,23 0,83 0,18 0,89 0,20 0,15 0,04 0,59 0,18 0,51 0,18 0,82 0,17 0,51 0,24 0,99 0,20 0,56 0,20 0,87 0,15 0,78 0,22 – – – – – –

Plocha MLD v cm2 S 11,73 1,19 12,37 1,70 11,63 0,63 11,43 2,30 12,47 1,18 23,97 4,06 17,80 1,80 16,53 1,40 14,40 0,57 11,47 0,76 9,50 1,12 8,80 2,58 11,57 0,74 11,13 1,28 11,23 3,57 9,30 1,11 10,60 0,92 10,60 2,59 11,04 0,94 10,32 1,98 9,88 2,14 9,18 0,77

Z domova

PRODUKCE PLEMENNÝCH BERANŮ V ROCE 2005 Plemenitba v chovu ovcí se z dlouhodobého hlediska řadí mezi základní činnosti v procesu šlechtění. V období od 50. let minulého století až do současnosti se výběr plemenných beranů do plemenitby provádí na nákupních trzích a jen v minimálním rozsahu tzv. ze stáje. Z celkového počtu 800 kusů zařazených beranů v roce 2005 bylo 789 kusů (98,6%) hodnoceno na předem schválených nákupních trzích a pouze 11 kusů (1,4%) ze stáje. Plemenitba ovcí v chovech České republiky je zajišťována individuálním, skupinovým, harémovým nebo volným přirozeným způsobem. Plemenitba formou inseminace se provádí zatím jen okrajově na přání chovatelů v zájmu např. záchrany nebo rozšíření významné genealogické linie. Podle zákona 154/ 2000 Sb. a příslušné vyhlášky lze k plemenitbě využívat jen plemenné berany, na které Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR vystavil potvrzení o původu a byli zaregistrováni pod evidenčním číslem pověřenou organizací ČMSCH Hradištko pod Medníkem. V roce 2005 působilo v přirozené plemenitbě s finanční podporou státu dle průměrného ročního počtu krmných dnů u 1807 chovatelů celkem 2785 beranů. Obdržená finanční částka na krmný den je určena chovatelům na částečné krytí provozních nákladů (krmení, ošetřování, veterinární výdaje, připouštění plemenic apod.). V České republice při počtu chovaných cca 90 000 – 100 000 bahnic a jehnic připadá na jednoho plemenného berana přibližně 35 připouštění schopných ovcí. Jedná se o průměrný počet zvířat. Na tento nižší průměrný počet bahnic a jehnic reaguje již i menší produkce beranů o 46 kusů, resp. 98 kusů proti roku 2004 a 2003, viz. tab. 2. V roce 2005 bylo vyprodukováno rovných 800 kusů plemenných beranů (v roce 2004 to bylo 846 kusů a 898 kusů v roce 2003). V této souvislosti nelze nepřipomenout, že z celkové předvedené nabídky byly navíc ještě 4 kusy (0,5 %) beranů vyřazeny (ML – 1, SF – 1, CH – 2) a 10 (1,2 %) jich bylo odročeno pro slabý vývin a podlimitní živou hmotnost. Nákupní trhy v rámci ČR se uskutečnily na 35 místech (36. pořadí vyjadřuje výkup ze stáje v průběhu roku) viz. tab. 3. V tabulce je uvedeno místo a datum konání nákupních trhů (NT) a zařazení beranů do výsledných tříd. Nejvyšší počet 51 beranů pěti plemen byl hodnocen na NT ve Zlobici u Brna 17. 9. 2005, následovaly Sedlčany s počtem 49 kusů (5. 10. 2005) a Přerov se 48 kusy (25. 10.). Naproti tomuto byl nejmenší počet 20. 5. 2005 hodnocen ve Strakonicích (4 kusy) a v Senohrabech (6 kusů) dne 11. 5. 2005. V tabulce 1 je uvedena produkce beranů podle výsledných tříd, plemen a užitkových typů. Nejvyšší počet beranů 486 kusů (60,7 %) byl hodnocen u masných plemen, u kombinovaných plemen 231 kusů (28,9 %), plodných 62 kusů (7,8 %) a mléčného východofríského plemene 21 kusů (2,6 %). Z osmi masných plemen nejvyšší produkci 263 kusů vykázalo plemeno Suffolk (54,1 %), následovalo plemeno Charollais se 104 kusy (21,4 %) a plemeno Texel s počtem 51 kusů (10,5 %). Zbývající produkci a její zařazení do výsledných tříd u ostatních plemen lze vyčíst z tab. 1. Celková produkce u kombinovaných plemen byla ve srovnání s masnými plemeny podstatně nižší (231 kusů). Nejvyšší počet byl podle očekávání vyprodukován u plemene Romney 69 kusů (29,9 %), následovalo se 37 kusy plemeno Merinolandschaf (16,0 %), Šumavka se 34 kusy (14,7 %), Zwartbles se 30 kusy (12,9 %) a další, viz. tab. 1.


Plodná a mléčná plemena jsou rovněž uvedena v této tabulce. Nejvyšší počet z uvedených plemen byl vyprodukován od Romanovského plemene 61 kusů. Kvalita beranů v roce 2005 se ve srovnání s rokem 2004 mírně zlepšila jak v celkové plemenné hodnotě, tak v zevnějšku. Pravdivost tohoto tvrzení nejlépe vyjadřuje větší procentické zastoupení zařazených beranů do výsledné Tab. 1 Produkce plemenných beranů v roce 2005 podle plemen Plemeno Suffolk SF Charollais CH Texel T Oxford Down OD Berrichon du Cher BE Německá černohlavá NC Hampshire H Clun Forest CF Celkem masná plemena Merinolandschaf ML Romney K Šumavská ovce Š Bergschaf BG Zwartbles ZW Vřesová ovce VR Kamerunská ovce KA Valaška V Bílá alpská BA Cigája C Celkem kombin. plemena Romanovská ovce R Olkuská ovce O Celkem plodná plemena Východofríská ovce VF Celkem ČR

Zařazení do výsledných tříd ER EA EB IA IB II Masná plemena ks 89 86 56 25 6 1 % 33,8 32,7 21,3 9,5 2,3 0,4 ks 14 30 41 9 10 – % 13,5 28,8 39,4 8,7 9,6 – ks 10 16 16 8 – 1 % 19,6 31,4 31,4 15,7 – 1,9 ks 6 8 13 3 – – % 20,0 26,7 43,3 10,0 – – ks 2 7 8 1 1 – % 10,5 36,8 42,1 5,3 5,3 – 4 3 – – ks 5 4 – % 31,3 25,0 25,0 18,7 – ks 1 – – – – – % 100 – – – – – ks – – 1 – 1 – % – – 50,0 – 50,0 – ks 127 151 139 49 18 2 % 26,1 31,1 28,6 10,1 3,7 0,4 Kombinovaná plemena ks 10 8 14 3 1 1 % 27,0 21,6 37,8 8,2 2,7 2,7 ks 24 21 17 6 1 – % 34,8 30,4 24,6 8,7 1,5 – ks 19 5 9 1 – – % 55,9 14,7 26,5 2,9 – – ks – 3 2 1 – – % – 50,0 33,3 16,7 – – ks 4 11 8 3 3 1 % 13,3 36,7 26,7 10,0 10,0 3,3 ks 4 6 6 – – – % 25,0 37,5 37,5 – – – ks 11 12 3 – – – % 42,3 46,2 11,5 – – – 2 – – ks 1 4 2 – % 11,1 44,5 22,2 22,2 – ks – – – 3 – – % – – – 100 – – ks – – – 1 – – % – – – 100 – – ks 73 70 61 20 5 2 % 31,6 30,3 26,4 8,6 2,2 0,9 Plodná plemena ks 9 15 23 12 1 1 % 14,8 24,6 37,7 19,7 1,6 1,6 ks – – 1 – – – % – – 100 – – – ks 9 15 24 12 1 1 % 14,5 24,2 38,7 19,4 1,6 1,6 Mléčné plemeno ks 3 4 10 1 3 – % 14,3 19,0 47,6 4,8 14,3 – ks 212 240 234 82 27 5 % 26,5 30,0 29,2 10,3 3,4 0,6

Ukazatel

Celkem 263 100 104 100 51 100 30 100 19 100 16 100 1 100 2 100 486 100 37 100 69 100 34 100 6 100 30 100 16 100 26 100 9 100 3 100 1 100 231 100 61 100 1 100 62 100 21 100 800 100

Tab. 2 Zařazení beranů všech plemen do výsledných tříd Rok 2005 2004 2003

Ukazatel ks % ks % ks %

ER 212 26,5 198 23,4 167 18,6

EA 240 30,0 279 33,0 284 31,4

EB 234 29,2 278 32,8 314 35,0

IA IB 82 27 10,3 3,4 75 – 8,9 – 121 – 13,5 –

II Celkem 5 800 0,6 100 16 846 1,9 100 12 898 1,3 100

19

Z domova


Tab. 3 Produkce plemenných beranů v roce 2005 Poř. čís. 1. 2. 3.

4.

5.

6.

7. 8. 9.

Strakonice 20. 5. 2005

Krčín 21. 5. 2005

Přerov 21. 5. 2005

Sedlčany 25. 5. 2005 Nečtiny 26. 5. 2005 Hor. Bučice 28. 5. 2005 Michl. Huť 31. 5. 2005

10.

Janovice 9. 6. 2005

11.

Jelení 5. 8. 2005

12.

Rožnov p. R. 1. 9. 2005

13.

Abertamy 3. 9. 2005

14.

Val. Meziříčí 8. 9. 2005

15. 16.

17.

18.

19.

20.

20

Nákupní trh Datum Senohraby 11. 5. 2005 Podhůra 14. 5. 2005

Dvůr Orlov 8. 9. 2005 Rychnov u Jab. 10. 9. 2005 Třinec 17. 9. 2005

Zlobice 17. 9. 2005

Věcov 21. 9. 2005

Strakonice 24. 9. 2005

Plemeno T cel. KA cel. CH SF cel. ML T Be SF BG R CF cel. T ML R V CH cel. OD SF KA NC cel. CH cel. R cel. Š cel. ZW OD cel. T CH Š cel. R cel. NC ML cel. VF BG SF K cel. CH cel. SF cel. R OD SF CH T cel. R SF T ML K cel. R ML SF cel. ZW SF VF CH cel.

ER – – 1 1 – 2 2 – – – 3 – – – 3 – 1 1 – – 2 2 1 2 – 5 – – 1 1 19 19 1 – 1 – – – – – – 1 5 6 2 – – – 2 – – 4 4 – 3 2 – – 5 3 15 2 1 – 21 – 2 – 2 2 5 – 1 8

EA 1 1 7 7 – – – 1 – 4 8 3 – – 16 1 – 1 2 1 5 2 1 2 1 6 2 2 5 5 4 4 3 – 3 2 1 1 4 – – 1 3 4 2 – – 2 4 1 1 3 3 2 2 5 – 1 10 1 17 – 1 – 19 – 3 2 5 1 7 – 3 11

Výsledná třída EB IA 2 3 2 3 1 – 1 – 1 – 1 – 2 – 4 1 2 – 3 – 1 – 1 1 – 1 1 – 12 3 – 3 4 – – – 2 – – – 6 3 4 1 3 – 1 – 1 – 9 1 5 4 5 4 5 1 5 1 8 1 8 1 1 – – 1 1 1 2 1 – 1 1 – 3 2 10 9 10 9 – – 1 – 1 – 7 – 1 – – 1 – 1 8 2 4 – 4 – 6 4 6 4 – – 5 – 2 1 1 – – – 8 1 1 – 3 3 1 – 1 – 2 – 8 3 2 – 2 2 2 1 6 3 3 – 2 – – 1 – – 5 1

IB – – – – – – – – – 1 – – – 1 2 – 1 – – – 1 – – – – – 2 2 – – – – 2 – 2 – 3 – 3 1 1 – – – 2 – – – 2 3 3 1 1 – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

II – – – – – – – – – – – – – – – 1 – – – – 1 – – – – – – – – – – – 1 – 1 – – – – 1 1 – – – – – – – – – – – – – – 1 – – 1 – – – – – – – 1 – 1 – – – – –

Celkem 6 6 9 9 1 3 4 6 2 8 12 5 1 2 36 5 6 2 4 1 18 9 5 5 2 21 13 13 12 12 32 32 8 1 9 5 5 2 12 21 21 2 9 11 13 1 1 3 18 8 8 18 18 2 10 11 1 1 25 5 38 3 3 2 51 2 10 5 17 6 14 1 4 25

Poř. čís.

Nákupní trh Datum

21.

Hradec u Stř. S. 24. 9. 2005

22.

Nečtiny 29. 9. 2005

23.

Opatov 30. 9. 2005

24.

Podhůra 1. 10. 2005

25.

Hostivice 1. 10. 2005

26.

Choceň 3. 10. 2005

27.

Sedlčany 5. 10. 2005

28.

Krčín 8. 10. 2005

29.

Sebuzín 8. 10. 2005

30.

Lysá n. Lab. 13. 10. 2005

31.

Janovice 20. 10. 2005

32.

Přerov 25. 10. 2005

33.

Frýdlant 28. 10. 2005

34.

Nový Jičín 8. 11. 2005

35.

Lensedly 9. 11. 2005

36.

Ze stáje

Celkem ČR

Plemeno ER CH 5 SF 9 cel. 14 K – CH – cel. – CH – SF 11 cel. 11 KA 8 R – cel. 8 SF 5 CH – VF – R 1 NC 2 cel. 8 R 2 SF 15 CH 1 T – OD – cel. 18 SF 8 CH 7 VR 3 H 1 cel. 19 SF – ZW 1 Be 2 CH – K – T – cel. 3 ZW – C – NC 2 SF – cel. 2 R 1 VF 1 K 2 cel. 4 ZW – SF 1 OD – cel. 1 VF – K 17 SF – CH – VR 1 cel. 18 SF – AL – K 5 cel. 5 OD 1 R – SF 8 CH – cel. 9 T 8 cel. 8 V 1 O – CH – ML 1 SF – cel. 2 ks 212 % 26,5

Výsledná třída EA EB IA IB 3 4 – – 1 – – – 4 4 – – 3 5 3 1 6 8 4 1 9 13 7 2 – 3 – – 13 7 3 – 13 10 3 – 3 1 – – 1 – – – 4 1 – – 4 3 1 – – 2 – – – 2 – 1 – 2 – – 1 1 – – 5 10 1 1 4 – – – 6 5 1 1 1 1 – – 4 1 – – 1 – – – 16 7 1 1 8 3 – – 10 7 – – 1 1 – – – – – – 19 11 – – 2 – 1 – 2 1 2 – 3 5 1 – 1 1 – – 4 3 1 – 1 – – – 13 10 5 – – 1 – 1 – – 1 – 1 2 3 – 2 2 2 1 3 5 6 2 – 3 1 – 1 – – – 1 – – – 2 3 1 – 5 2 1 – 1 7 2 2 2 4 1 – 8 13 4 2 1 1 – – 8 4 1 – – 2 – – – 2 – 1 5 5 – – 14 14 1 1 – 1 – – – – 3 – 3 3 – – 3 4 3 – 1 – – – 1 – – – 6 6 4 1 1 1 – – 9 7 4 1 6 8 1 – 6 8 1 – 2 – 2 – – 1 – – – 1 – – – 2 – – – – 1 – 2 4 3 – 240 234 82 27 30,0 29,2 10,3 3,4

II – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 5 0,6

Celkem 12 10 22 12 19 31 3 34 37 12 1 13 13 2 3 3 4 25 6 28 3 5 1 43 19 24 5 1 49 3 6 11 2 8 1 31 2 1 8 7 18 5 2 3 10 8 13 7 28 2 30 2 3 11 48 1 3 11 15 2 1 25 2 30 23 23 5 1 1 3 1 11 800 100

Z domova

třídy ER a na druhé straně menší procentické zastoupení do výsledné třídy EB a II. Z důvodu obsáhlosti číselných údajů z NT není možné se k jednotlivým plemenům písemně vyjadřovat. Výsledky za rok 2004 byly ve stejném rozsahu publikovány ve Zpravodaji č. 1 v roce 2005 a proto si je může každý čtenář porovnat (vyhodnotit) sám. Pro úplnost je nutné k této záležitosti připomenout, že od roku 2005 byla výsledná třída I. rozdělena do dvou podskupin IA a IB, viz. tab. 1, 2. Ve snaze rozšířit genealogické linie beranů a zlepšit genofond plemen ovcí se z importu do plemenitby zařadilo


na základě přidělených státních registrů ČMSCH 39 plemenných beranů 14 plemen ze sedmi zemí. Ze Spolkové republiky Německo se zařadilo 17 beranů, z toho VR 2 kusy, V 5 kusů, NC 4 kusy, ND (Něměcká dlouhovlnná) 2 kusy a SF 4 kusy, ze Slovenska 8 kusů, z toho LC (Lacaune) 6 kusů a OD 2 kusy, z Rakouska 2 kusy, z toho VF 1 kus a BG 1 kus, z Nizozemí 3 kusy, z toho T 1 kus, H 1 kus a KH (Kerry Hill) 1 kus, z Francie 2 kusy, z toho CH 1 kus a H 1 kus, z Polska 6 kusů plemene Be a jeden kus OD z Dánska. Ing. Alois Pinďák, CSc.

STUDIE EVROPSKÉ KOMISE

a skopového masa v roce 2004 a zvýšení spotřeby na obyvatele je předpokládán mírný pokles produkce zejména jako vliv decouplingu plateb v hlavních producentských zemí v EU. Pokud se týká importu, je předpokládána stagnace v rámci stávajících dovozních kvót a mírný vzestup s ohledem na usnadnění přístupu produkce z některých třetích zemí na trh EU.

Evropská komise vydala v prosinci 2005 aktualizovanou studii s názvem „Výhled zemědělských trhů a příjmů 2005– 2012, aktualizace pro EU 25“. Studie analyzuje dopady decouplingu, tj. odpoutání plateb od produkce. Jedná se o aktualizaci původní studie z července 2005. Pokud se týká ovcí a koz, po částečném zvýšení produkce ovčího

Předpoklad produkce ovčího a kozího masa v EU 25 na léta 2003–2012, v tis. t JOT 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 030 1 015 15

1 055 1 041 14

1 038 1 024 14

1 038 1 024 14

1 041 1 027 14

1 040 1 026 14

1 038 1 024 14

1 034 1 020 14

1 030 1 016 14

1 025 1 014 11

Import

256

247

264

264

263

263

263

264

265

266

Exports

3

4

4

4

4

4

4

4

4

4

1 283

1 298

1 298

1 298

1 299

1 299

1 298

1 294

1 291

1 288

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,3 0,2

2,8 3,2 0,2

Net Production EU 15 EU N10*

Consumption Per Capita Consumption EU 15 EU N10*

*EU 10 = nové členské státy Předpoklad spotřeby masa na obyvatele v EU 25 na léta 2003–2012 v kg 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

EU-25 hovězí a telecí vepřové drůbeží ovčí a kozí

18,0 44,1 22,9 2,8

17,8 43,4 22,9 2,8

17,7 43,0 23,6 2,8

17,9 43,1 23,6 2,8

17,9 43,3 23,8 2,8

17,7 43,5 23,9 2,8

17,6 43,5 24,2 2,8

17,5 43,5 24,3 2,8

17,5 43,7 24,5 2,8

17,5 44,0 24,6 2,8

Total EU-25

87,8

87,0

87,1

87,4

87,8

88,0

88,1

88,2

88,5

88,9

z toho EU 15 hovězí a telecí vepřové drůbeží ovčí a kozí

20,1 43,7 22,9 3,3

20,1 42,9 22,7 3,3

20,0 42,6 23,3 3,3

20,2 42,6 23,3 3,3

20,2 42,5 23,5 3,3

20,0 42,7 23,6 3,3

19,9 42,6 23,8 3,3

19,8 42,7 23,9 3,3

19,8 42,9 24,0 3,3

19,7 43,1 24,1 3,2

Total EU-15

90,1

89,0

89,2

89,4

89,4

89,6

89,6

89,6

89,9

90,2

z toho EU 10 hovězí a telecí vepřové drůbeží ovčí a kozí

7,2 46,3 22,6 0,2

6,2 46,0 24,3 0,2

5,6 45,4 25,0 0,2

5,6 46,0 25,0 0,2

5,6 47,6 25,6 0,2

5,6 48,1 25,8 0,2

5,6 48,2 26,3 0,2

5,6 48,3 26,6 0,2

5,6 48,4 26,9 0,2

5,6 49,3 27,1 0,2

Total EU-N10*

76,4

76,6

76,1

76,8

79,0

79,7

80,3

80,7

81,1

82,2

*EU 10 = nové členské státy

21


Z domova

NÁRODNÍ DOPLŇKOVÉ PLATBY (TOP-UP) A SAPS NA ROK 2006 Pro rok 2006 se předpokládá stejný systém plateb top-up přes VDJ (velkou dobytčí jednotku) jako v roce 2005. Pro platbu budou oprávněné všechny samice ovcí a koz, které dosáhly k 31.7.2006 věku 12 měsíců, nebo se k uvedenému datu obahnily/okozlily. Zatížení max. 1,8 VDJ/ha krmných ploch je zachováno. Pokud se týká předpokládané sazby, tato bude minimálně na stejné úrovní, jako v roce 2005.

NOVÉ ŠLECHTITELSKÉ CHOVY PLEMENE SUFFOLK Šlechtitelská činnost je souhrnem dílčích opatření, směřující k dosažení stanoveného chovného cíle a plemenného standardu. Šlechtitelské chovy tvoří pouze menší část populace, která se od ostatních chovů zařazených do kontroly užitkovosti (KU) liší především vyšší až špičkovou úrovní užitkovosti, dobrým zdravotním stavem a korektními zevnějškovými znaky. V prosinci roku 2005 byly Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) předány dvě žádosti chovatelů o udělení statutu šlechtitelského chovu. V obou případech se jedná o plemeno Suffolk. Od roku 2000, kdy začal platit zákon 154/2000 Sb. a navazující vyhlášky je to již v rámci všech plemen v pořadí 19 a 20 šlechtitelský chov, z toho 7 a 8 plemene Suffolk. Z celkového počtu 29 chovaných plemen ovcí v ČR zaujímá plemeno Suffolk (SF) popřední místo v zemském chovu, z toho v KU s počtem 4.413 kusů ( 17%) první místo. Pro představu na druhé místo s počtem 4.389 kusů se řadí plemeno Šumavská ovce zatím bez jediného šlechtitelského chovu (ŠCH). Ostatní plemena zařazená do KU jsou již značně pod těmito uváděnými počty. Majitelem prvního hodnoceného chovu je Ekooil – Lično, s.r.o., okres Rychnov nad Kněžnou a druhého chovu Ing. Eva Roubínková, Hnátnice, okr. Ústí n. Orlicí. Chov ve společnosti Ekooil vznikl v roce 1998 nákupem 4 plemenných jehnic a 1 plemenného berana v Nizozemí a ostatní v počtu 18 kusů od českých chovatelů. Zbývající počet na současných 47 bahnic byl postupně doplněn vlastním odchovem. Chov ovcí téhož plemene Ing. Evy Roubínkové vznikl nákupem 13 jehnic ze ZD Opatov, okr. Třebíč a na současný celkový stav 22 kusů bahnic byl chov rovněž postupně doplněn z vlastního odchovu. Hlavním výrobním odvětvím ve společnosti Ekooil je výkrm brojlerových kuřat. Pro informaci ročně vykrmí přibližně 1.800 000 kusů kuřat. Chov ovcí vedle chovu drůbeže plní z ekonomického hlediska pouze doplňkovou výrobní funkci za účelem zužitkování zelené píce prostřednictvím pastvy, sena a krmné řepy v zimním období. Společnost se nachází v obilnářské výrobní oblasti v nadm. výšce 280 – 420 metrů. Pro zajištění dostatečného množství statkové píce na celé roční období společnost obhospodařuje 27 ha luk a oplocených pastvin. Průměrná roční teplota je 7,8 °C a za rok spadne cca 720 mm vodních srážek. V této souvislosti lze říci, že firma Ekooil se po stránce klimatické a úrodnosti půdy nachází téměř v intenzivní zemědělské výrobní oblasti. V těchto výrobních podmínkách se plemeni SF daří obzvlášť dobře. Výsledky užitkovosti jsou toho nejlepším

22

Platby SAPS byly v roce 2005 ve výši 30 % unijní sazby, pro rok 2006 je platba ve výši 35% unijní sazby. Pokud tedy v roce 2005 byla platba 71,42 EUR, pak po navýšení v roce 2006 se bude jednat zhruba o minimálně 85-88 EUR. Konečná obálka (suma) pro platby SAPS nebyla doposud Evropskou komisí závazně stanovena. S ohledem na skutečnost, že platby z EU jsou stanoveny v EUR, přesná sazba na příslušný rok v korunách se stanovuje až podle kursu ke konci září příslušného roku. Ing. J. Humpál

dokladem. Při této příležitosti nelze nevyzdvihnout zejména vysoké procento (72,3%) zařazených bahnic ve stádě z vícečetných vrhů. S tímto relativně vysokým zastoupením bahnic ve stádě kladně koresponduje i celková vysoká plodnost (195% v roce 2005). Všechny bahnice a plemenní berani jsou zapsáni v Plemenné knize ovcí (PKO). Od roku 1998 až 2005 včetně bylo v chovu vyprodukováno na nákupní trhy a do plemenitby prodáno 99 plemenných beranů, z toho 42 kusů v ER (42%), v EA 46 kusů ( 47%) a 11 kusů ve třídě EB (11%). Stádo ovcí dlouhodobě vykazuje ve srovnání s celostátní populací plemene SF značně nadprůměrné výsledky v KU. Jedná se jak o reprodukci (zejména plodnost), tak růstovou schopnost jehňat ve 100 dnech věku, viz. tab. 1. Druhým chovem, kde se uskutečnilo hodnocení je stádo Ing. Evy Roubínkové, Hnátnice, okr. Ústí n. Orlicí. Obec se nachází v mírné podhorské oblasti v nadm. výšce 370 metrů. Průměrná roční teplota se pohybuje na úrovni 7,5 stupňů Celsia a roční úhrn vodních srážek činí cca 750 mm. Majitelka obhospodařuje 10 ha luk a pastvin, z toho 6 ha je oploceno drátěným pletivem, kde ovce větší část roku spásají v časových intervalech postupně v jednotlivých oplůtcích travní porost. Není žádnou zvláštností, že ovce tráví zimní období převážně venku v oplůtcích a jen krátkou dobu a to v době velmi nepříznivého počasí ( např. při dlouhodobých deštích) v adaptované lehké stáji (v původní stodole), kde jsou současně krmeny. Z tohoto důvodu začíná zapouštění ovcí až v polovině října tak, aby bahnění proběhlo v období března a začátkem dubna. Zapouštění bahnic vzhledem k nízkému počtu zvířat se provádí harémovým způsobem. Pro stádo je celoročně zajištěno ad libitní množství krmiva jak pro letní, tak pro zimní období. Základní krmnou dávkou v zimním období je seno, krmná řepa, melasové obilní granule, minerální liz a pitná voda. Jehňata od narození nejsou vůbec přikrmována jadrnou krmnou směsí. Jejich krmnou dávkou je pouze mateřské mléko a vydatná jarní a letní pastva. Beránci jsou od bahnic odděleni ve čtyřech až pěti měsících věku, jehničky zůstávají i nadále s bahnicemi až do podzimu. Při pastvě jehňat a bahnic se dbá na pravidelné odčervování. Jehňata se do odstavu odčervují zhruba každé dva měsíce, bahnice zpravidla dvakrát ročně. Všechny bahnice a plemenní berani jsou zapsáni v PKO. Vysoká až špičková plodnost stáda přímo souvisí s vysokým procentickým zastoupením bahnic z vícečetných vrhů (91,3%). Od roku 1995 až 2005 včetně bylo v chovu vyprodukováno 102 plemenných beranů, z toho 51,0 % v ER, 43,1 % v EA a 5,9 % ve třídě EB. Předložené výsledky z KU jsou nejlepším dokladem, že se jedná kvalitativně o vysoce nadprůměrné prošlechtěné stádo plemene SF ve srovnání s populací plemene

Z domova

ČR. Výsledky KU jsou uvedeny v tab. 2. V tabulce jsou zveřejněny jak výsledky hodnoceného chovu, tak celkové populace plemene SF v ČR. Zdravotní stav u obou chovů je na velmi dobré úrovni. Dokladem jsou vedle vizuálního posouzení písemné zprávy Krajské veterinární správy Pardubice. Chovy se kromě dobrého zdraví prezentují větším tělesným rámcem bez zjevných exteriérových vad, velmi dobrou zmasilostí a na-


víc výstavní kondicí všech zvířat. Šlechtění se provádí na bázi čistokrevné plemenitby s důrazem na zmasilost všech tělesných partií (kýty, hřbetu) a plodnost. Hodnocení stád na obou chovech se zúčastnili pověření zástupci SCHOK v ČR, dále veterinární lékař a chovatelská veřejnost. Ing. Alois Pinďák, CSc.

Tab. 1 Porovnání výsledků kontroly užitkovosti ovcí chovu Lično s populací ČR Kontr. rok 2002 2003 2004 2005

Chov

Počet ks

Lično ČR Lično ČR Lično ČR Lično ČR

33 2590 39 3547 42 4413 45 4811

oplod. 100 90,3 87,2 87,9 100 88,5 97,8 86,4

Reprodukce v % plodnost intenzita 184,8 184,8 158,3 142,9 185,3 161,5 155,7 136,8 190,5 190,5 152,6 135,1 195,5 191,1 157,0 135,8

odchov 157,6 121,3 151,3 118,4 152,4 117,6 168,9 116,3

Růstová schopnost jehňat ž. hm. ve 100 dnech věku v kg denní přír. ve 100 dnech v g 35,9 329 30,9 269 38,5 350 30,9 269 37,7 339 30,8 268 37,5 337 29,6 262

Tab. 2 Porovnání výsledků kontroly užitkovosti chovu Hnátnice s populací ČR Kontr. rok 2002 2003 2004 2005

Chov

Počet Ks

Hnátnice ČR Hnátnice ČR Hnátnice ČR Hnátnice ČR

19 2590 25 3547 23 4413 21 4811

oplod. 100 90,3 100 87,9 95,7 88,5 100 86,4

Reprodukce v % plodnost intenzita 200,0 200,0 158,3 142,9 172,0 172,0 155,7 136,8 190,9 182,6 152,6 135,1 176,2 176,2 157,0 135,8

odchov 168,4 121,3 156,0 118,4 156,5 117,6 161,9 116,3

ÚVAHA NAD TUZEMSKOU PRODUKCÍ VLNY Předem se pokusím popsat situaci a podmínky v oblasti produkce tuzemské vlny a zajištění jejího odbytu. Závěrem pak souhrn konkrétních bodů pro vlastní organizaci odbytu. V uvedeném přehledu je snaha co nejstručněji popsat vytvoření podmínek vedoucích k řešení odbytu produkce tuzemské vlny. Předem je třeba zdůraznit,že v trhu s vlnou, kdy stále převládá nabídka nad poptávkou, je ve světě stále značná konkurence nejenom u vln zámořských, ale i evropských. Šance jak se prosadit s nabídkou tuzemských vln je jen za předpokladu, že se kvalitou i cenou přiblíží konkurenčním nabídkám. Určitě nelze uvažovat o konkurenci zámořským vlnám. Tyto jsou tradičně vybaveny atesty s objektivním měřením kvality (jemnost, délka, pevnost, rostlinné nečistoty a samozřejmě zárukou očekávané výtěžnosti po praní). Při dodržování základních podmínek při vlastním chovu, stříži a ošetření vlny po stříži je šance konkurovat především vlnám evropským, případně některým druhům vln jihoamerických. Přestože většina informací o kvalitě produkce vln již byla mnohokrát v různých článcích písemně podrobně publikována, pokusím se znovu je alespoň heslovitě připomenout:

Růstová schopnost jehňat ž. hm. ve 100 dnech věku v kg denní přír. ve 100 dnech v g 35,0 351 30,9 269 36,4 326 30,9 269 36,9 334 30,8 268 32,1 286 29,6 262

1. Za nejdůležitější období ovlivňující kvalitu vlny je období jejího růstu – stav pastvin,zdravotní stav stáda a jeho celková životospráva rozhodují o rostlinném znečištění vlny, její pevnosti, stupni zaplstění, zahnojení, barvě atd. 2. Dalším důležitým okamžikem ovlivňujícím kvalitu vlny je úroveň vlastní stříže. Vhodně zvolený termín stříže rozhodne o úrovni vlhkosti vlny. Stříhání by mělo být svěřeno kvalifikovanému proškolenému střihači (zamezení vzniku tzv. postřižků, dozorování při roztřiďování stříže atd.) 3. Z pohledu úrovně přípravy vlny pro její nabídku k obchodování je rozhodující úroveň roztřídění při stříži – oddělení vln z jednotlivých plemen, jehněčí vlny, vlny krátké, oslabené, zakrmené, zahnojené, pestré, zaplstěné, vlny z hlavy,nožek a značené, případné rozdělení do jemnostních skupin. 4. Před vlastním lisováním žokováním je třeba posoudit, zda vlna není vlhká. I zdánlivě suchou vlnu lisovat za několik dní, po jejím tzv.vydýchání. Z důvodu možné kontaminace věnovat pozornost kontrole použitých obalů. Každý žok řádně označit – farma, plemeno, č. žoku, označení střihače, hmotnost . I přes dodržení všech uvedených podmínek péče o kvalitu je mimořádně náročnou problematikou kompletace a sestavování obchodních bloků co do množství a jednotné

23


Z domova

kvality. Je to dáno roztříštěním chovů do velkého počtu plemen a malých stád. Na vytížení jednoho kamionu je potřeba cca 15 t vlny. Určitě velmi účinnou pomocí by byla činnost na úrovní jednotlivých klubů plemen. Potvrzuje to příklad již několik let fungující klub plemene Romney. Určitě velice důležitým pro co možná nejefektivnější zvládnutí problematiky je získání informací o výskytu vlny od farmářů dle plemen, regionů, termínu stříže atd. Pro nejúčinnější získání těchto rozhodujících informací by bylo možno použít písemnou formu jednotným jednoduchým nabídkovým listem. Ten by obsahoval adresu farmy,chovaná plemena, odhad množství, očekávaný termín stříže a další.Na základě vyhodnocení těchto informací by se pak operativně organizovala výkupní (svozová) místa a následně lisování vlny. Možná se mohou zdát podmínky vyplývající z tohoto přehledu příliš složité a náročné. Je to ale jediná cesta, jak ve složitých tržních podmínkách v obchodu s vlnou si vybudovat dlouhodobější stabilní pozici a postupně si získat vzájemnou dodavatelsko odběratelskou důvěru ve spolupráci. Slůvkem důvěra jsou myšleny například ze strany dodavatele dodávky ve standardní kvalitě a ze strany odběratele např. akceptování objektivních cen a záruky platební kázně, což někdy v našem obchodním prostření nebývá samozřejmostí. Souhrnný přehled bodů pro zajištění odbytu produkce vln: 1. Získání co nejpřesnějších informací o výskytu vlny – dle plemen, regionů a množství. Formou pomocí jednotných jednoduchých nabídkových listů (obsah – adresa chovatele, chovaná plemena, očekávané množství vytříděné vlny, doba stříže, jméno střihače, způsob třídění).

2. Stanovení jasných ukazatelů kvality vlny použitelné k jejímu prodeji: a) oddělení vlny z jednotlivých plemen b) stříhání proškoleným střihačem,který by měl být i zárukou kvality vytřídění stříže. c) jen vytříděná vlna – na jemnost, délku, barvu, rostlinné obložení, zaplstění, vlhkost a vln z hlavy, nožek atd. d) řádné zabalení a označení pro možnou identifikaci v případě reklamace na kvalitu. 3. Na základě vyhodnocení získaných informací o výskytu vln určité kvality podle množství a regionů organizovat operativně místa pro svoz, případně lisování. 4. Okamžik lisování využít pro kontrolu dodané kvality vlny, nikoliv její třídění. Případné zjištěné nedostatky ve kvalitě řešit vrácením položky na náklady chovatele. 5. Při lisování a kompletaci partií určité kvality bude odebrán průměrný vzorek, který bude zaslán k odsouhlasení případnému odběrateli. Představa o hmotnosti takového vzorku je cca 1000 g. 6. Na základě odsouhlasení obchodních podmínek a potvrzení kontraktu bude organizována vlastní nakládka, případně doprava. 7. I když veškerá problematika k zabezpečení kvalitní produkce potní vlny byla již podrobně objasněna a několikrát různě publikována, bylo by vhodné dát chovatelům možnost k objasnění různých otázek z výše uvedené problematiky formou informací poskytovaných prostřednictvím pracovníků jednotlivých oprávněných organizací provádějících plemenářské služby, dále obchodních organizací vykupujících vlnu a dalších odborníků. Zdeněk Vejrosta

MUŽI BEZ DOMOVA ZPRACOVÁVAJÍ OVČÍ VLNU

s vlnou z ovcí Romanovských. Jako chovatele Romanovek mě velmi potěšilo, jak dobře vypadají plstěné výrobky z jejich vlny a že o vyčesanou vlnu z nich je vcelku zájem. V jarních měsících bychom chtěli udělat také kurz plstění pro veřejnost. Kurz povede opět paní Rišková a vlnu na kurz dodá náš azylový dům. Rozsah kurzu by měl být 10 hodin a cena za kurz 500 Kč na osobu. Termín kurzu zatím není pevně určen, záleží na počtu zájemců a termínu, který bude vyhovovat všem. Další aktivitou azylového domu byla prodejní výstava našich výrobků z ovčí vlny. Výstava proběhla 21. a 22. února v Charitním domově v Otrokovicích a výstavu zahájila místostarostka Otrokovic paní Radoslava Matuszková, která je naší velkou příznivkyní. Do budoucna bychom rádi zpracování ovčí vlny rozšířili. Hledáme možnosti jak vytvořit pro naše klienty chráněná pracovní místa, nebo nabídnout pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané z Otrokovic. Uvažujeme o koupi zařízení na zpracování ovčí vlny. Bohužel však v této oblasti nemáme příliš zkušeností. Velmi bych uvítal, jakoukoliv spolupráci ať s lidmi, kteří ovčí vlnu zpracovávají, nebo kteří by nám byli ochotni poradit při pořizování zařízení na zpracování ovčí vlny, tak abychom v budoucnu byli schopni vytvořit chráněná místa pro dlouhodobě nezaměstnané.

Když jsem psal do předchozího čísla Zpravodaje článek o zpracování ovčí vlny v Azylovém domě pro muže bez domova Samaritán, nečekal jsem, že bude mít takový ohlas. V průběhu ledna a února se nám ozvalo několik lidí, kteří si od nás objednali vyčesanou vlnu, někteří nám nabídli, že nám věnují vlnu ze svých ovcí. Chtěl bych všem, kteří se nás rozhodli jakoukoliv formou podpořit, poděkovat. V tuto chvíli je situace taková, že máme práci téměř na dva měsíce a v ergoterapeutickém programu je zapojeno pět našich klientů. Jsem domluven také s Mediační a probační službou Zlínského kraje, že by při zpracování ovčí vlny mohli pomáhat i lidé odsouzení k alternativním trestům, takže od března by k nám měl pravidelně docházet jeden člověk odsouzený k alternativnímu trestu. V lednu jsme také rozšířili své dovednosti při zpracování ovčí vlny. Paní Rišková z Jeseníku nám nabídla, že nás zdarma naučí plstit, byla to pro nás velká pomoc. Kurz plstění za mokra proběhl na Azylovém domě 25. a 26. ledna. V průběhu dvou dní jsme se naučili vyrábět klobouky, čepice, podložky a mnohé další výrobky. Kurz byl mimořádně zajímavý a tato činnost naše klienty skutečně zaujala. Při plstění se zaměřujeme především na výrobu klobouků. Dobré zkušenosti při plstění máme především

24

Ondřej Mikulášek Azylový dům Samaritán, Otrokovice, tel: 775 047 375, e-mail: [email protected]

Z domova


Obr. 1. Místostarostka Otrokovic R. Matuszková a zaměstnanec ADS A. Motáň v plstěných kloboucích

Obr. 2. Návštěvník výstavy pan Charvát si prohlíží naše výrobky

Obr. 3. Klient ADS pan Stanislav při výrobě klobouku

Obr. 4. Klienti ADS pan Stanislav a pan Miroslav při výrobě klobouku

Obr. 5. Paní Rišková nám na kurzu plstění ukazuje výrobu klobouku

Obr. 6. Klient ADS pan Martin ukazuje návštěvníkům výstavy předení na kolovrátku

JAK CHRÁNIT SVÁ STÁDA Vzhledem k odpradávna formovaným potravním řetězcům je pro řadu šelem ovce lákavou kořistí. Z divokých šelem v našich oblastech připadají v úvahu zejména rys ostrovid

(Linx linx), případně vlk obecný (Canis lupus), velmi výjimečně medvěd brtník (Ursus arctos), dále pak liška obecná (Vulpes vulpes). Případy napadení jinými šelmami nebo dravci (psík mývalovitý – Nyctereutes procyonidaes, výr velký – Bubo bubo) jsou sice teoreticky možné, ale velmi

25


Z domova

nepravděpodobné, resp. nepopsané. Muselo by se jednat o novorozená slabá jehňata, navíc oddělená od stáda, případně i od matky. Problémy s velkými divokými šelmami jsou až na výjimky vázány na specifické oblasti jejich výskytu, kde často napadají stáda opakovaně, a o řešení škod by mohli dotčení chovatelé dlouze vyprávět. Ztráty, které působí lišky na novorozených jehňatech při bahnění na pastvinách jsou v různých oblastech napříč celou republikou zaznamenávány, celková škoda ale nebývá naštěstí pro chovatele zásadní, zejména proto, že se jedná o izolované útoky na jednotlivá jehňata a nedochází ke zranění většího počtu zvířat a hromadnému vystresování celého stáda. Mnohonásobně větší škody než popsaná divoká zvířata mají celoplošně na svědomí toulaví psi. Bylo by ovšem správnější říkat majitelé těchto psů, protože psi se chovají v zásadě tak, jak jim velí jejich instinkty – ten, kdo je zodpovědný za jejich výchovu a ovládání, je člověk. Přiznávám, že při pohledu na roztrhané ovce, potrhaná a k smrti vyděšená jehňata a vše další, co bohužel mnozí z vás znají, mám vždy dva mimořádně silné pocity – soucit s utrpením zvířat a smrtelný vztek na majitele psa, který to způsobil. Obraz psa samotného a jakákoliv emoce k němu v tu chvíli obvykle zcela chybí. Nicméně realita nás nutí bránit svá stáda proti psům a ne vychovávat majitele. Smutnou zkušeností je, že dříve nebo později se s tímto problémem setká v nějaké podobě každý ovčák, často opakovaně. Útočící psi pocházejí z různého prostředí. Jedna skupina jsou venkovští psi, chovaní přes den v kotci nebo přivázaní k boudě, které majitel pouští na noc volně na dvorek v bláhové naději, že lépe ochrání jeho dům. Je pak jen otázkou počtu únikových cest, případně četnosti výskytu hárajících fen v okolí, kolik nocí tráví pes doma a kolik na toulkách. Většina vesnic má své notorické tuláky, a pokud jde krajem skupinka několika psů s hárající fenou, je založeno na problém. Takováto smečka umí operovat v okruhu několika kilometrů, často napadá stádo v brzkých ranních hodinách, a buď pochválen každý veterinář, hajný nebo soused, který vám dá zprávu, že někdo z místních shání psa. Často ovšem majitel ani netuší, že se jeho pes vrátil hodinu před tím, než jemu zazvonil budík. Další nebezpečí představují jedinci nebo skupinky opravdových tuláků, často vzniklé tím, že lidé vypustí do lesa psa, o kterého se již nehodlají starat. Pohyb takové smečky je obvykle v kraji patrný podle výskytu útoků a většinou jde odněkud někam, nezdržuje se déle v jedné oblasti. Třetí skupinu tvoří psi výletníků (pěších nebo nejlépe na koni), většinou volně pobíhající, nezřídka velkých loveckých nebo bojových plemen. Často jsou obtížně ovladatelní a navíc jejich majitelé trpívají představami, že „jejich pes by v životě ničemu neublížil – vždyť je pořád doma v bytě“, popřípadě že „on jim neublíží, vždyť je jen prožene“. Těžko se vysvětluje, že vyděsit k útěku o život stádo vysokobřezích bahnic může v krajním případě skončit do několika dnů zmetáním nebo předčasnými porody většiny z nich. Přitom na první pohled se vlastně „nic nestalo“. Způsobů ochrany je mnoho, každý má svá pro i proti a žádný není dokonalý. Jeden rok jsem, po dvou jarních útocích, spal celé léto u stáda ve stanu s kulovnicí. Na podzim jsem sbalil stan a za týden tam byli. Jiná možnost je dát ke stádu svého psa, má-li si ovšem poradit s přesilou útočníků, musí to být odpovídající plemeno. Pokud pak ale vejde do pastviny dítě souseda nebo turisty, je malér. Nutno dodat, že obě zmíněná řešení vyžadují dobrou znalost platné legislativy, protože se člověk pohybuje ve velmi přesně a úzce stanovených hranicích zákonnosti, a jejich překročení může mít důsledky zdaleka překračující pří-

26

padné škody na stádu. Další možností je na noc košárovat. Zde ovšem platí nekompromisní pravidlo: jakýkoli uzavřený omezený prostor musí být takový, aby se do něj pes zvenku v žádném případě nedostal. Pokud se tak totiž stane, ovce nemohou utéci a často pak psi strhávají jednu za druhou, dokud se nějaká hýbe. Ranní pohled je pak strašný. Trochu jinou variantou může být košár z pastevní sítě, ovšem u stáda pak musí být přes noc hlídací pes opravdu tvrdého plemene. Má to tu výhodu, že umístění košáru lze měnit, a to i z důvodů zoohygieny. Pokud totiž budeme košárovat stádo v ohradě potřebných parametrů (pletivo nebo plot, výšky 1,8 m, dobře přitažené k zemi a dobře uzavřené) pes se do něj sice nedostane, ale bude se jednat o stabilní stanoviště. I při veškeré možné prevenci a zoohygieně si zakládáme na veterinární potíže způsobené opakovaným zatížením tohoto místa vysokou koncentrací zvířat, přinejmenším na potíže s paznehty. Obecně platí – ohrada buďto dokonalá (hustá, pevná, vysoká), nebo raději žádná. Obyčejný ohradník z PP lanek stádo v afektu hravě protrhne a zachrání se – většinou to odnese jen pár kusů. Jak je vidět, jednoduché nebo univerzální řešení neexistuje. Vše dosud popsané nějak funguje, většina z nás s tím žije a bude žít dál. Je ovšem ještě jedna možnost – opět ne univerzální či dokonalá, rozhodně ne pro každého, ale tam, kde ji lze použít, spojuje výhody předchozích a funguje. Jedná se o chov ovcí s jinými – většími býložravci, nejlépe s přežvýkavci. Není to nic objevného, ve světě se chovají s ovcemi lamy, skot, koně i jiná zvířata. Základním kriteriem je, aby chov tohoto „hlídače“ co nejméně zatěžoval ovčáka dalšími novými činnostmi a aby se technologie chovu, ustájení, krmení, pastvy a pod. maximálně přibližovala chovu základního stáda ovcí. Jako příklad lze užít extenzivní chov ovcí masného plemene, od jara do podzimu trvale volně v pastevním areálu, oploceném elektrickým ohradníkem, v zimě na zimovišti tvořeném volně přístupným přístřeškem a venkovním výběhem, krmení venku, bahnění na jaře. Vzhledem k tradici a klimatu je vhodný společný chov se skotem. Zvolené plemeno musí být klidné, odolné, a skromné. Optimální stav je takový, že se na jedné pastvině pase společně stádo ovcí a opodál pár kusů skotu. Je vhodné, aby skot byl na pastvu přiveden k ovcím jako druhý, ve věku cca 0,5 roku. Tím je dán předpoklad, že telata přivyknou na ovce a nebudou je v budoucnu považovat za zásadního potravního konkurenta. Samozřejmě lze připojit i starší skot, přivyklý ovcím v jiném chovu. Jakmile se zahájí zimní krmení, je třeba, aby ovce měly krmivo v prostoru, kam projdou jen ony, a skot byl krmen odděleně poblíž. Jednak ovce, které budou postupně ve vyšším stadiu březosti, potřebují větší klid, a naopak zejména telata musí být zvyklá na určitou míru samostatnosti. Jsou zkušenosti, že v případě příliš těsné vazby skotu na stádo ovcí je pak provozně obtížné skot oddělovat v případě potřeby od stáda. Pokud je vazba přiměřená, stačí např. do průchodu pro ovce dát do správné výšky ohradníkové lanko, nebo prkno a pod., ovce projdou s skot nikoli a je rozděleno. Kromě jiného může být v některých chovech závažná otázka napájení. Skot potřebuje v zásadě celoroční celodenní přístup k napájecí vodě. Proto v chovech ovcí, kde se napájí jednorázově, například ráno a večer, může toto hledisko způsobovat provozní komplikace. Skot je snášenlivý a lze mít samozřejmě jedno společné napajedlo pro skot i ovce. Princip ochrany ovcí před psy (případně i lidmi) spočívá v několika příčinách a chování skotu: – předně už samotný výskyt skotu v pastvině psy odrazuje. Pes vycítí přítomnost skotu podle trusu i pachu

Z domova

–

–

zvířat i v případě, že v tu chvíli je mimo dohled. Pes narazí na pachovou hranici teritoria a zkušenému tulákovi to obvykle stačí k tomu, aby se otočil a nepokoušel osud, pokud přece jen projde dál, až na kontaktní vzdálenost, skot si ho jde zatím jen prohlédnout – klidně, bez vzrušení, ale přímo a nekompromisně. Pes obvykle uteče dříve, než skot dorazí až k němu, pokud se pes přes všechna varování pokusí na skot dorážet, obvykle následují dva kroky: krávy se nejprve zarazí, někdy i pootočí nebo uskočí, vzápětí ale psa rozhodným způsobem zaženou, případně usmrtí (obvykle rozšlapou, rohatá plemena útočí s dokonalou přesností i rohy).

Intenzita reakcí skotu je závislá na struktuře jeho stáda. Nejostřeji reaguje kráva s teletem, popřípadě býk, pokud je ve skupině s krávami a telaty, naopak nejvlažnější útok předvede volek. Je ovšem třeba zdůraznit, že drtivá většina situací se řeší prvními dvěma popsanými momenty, jednoduše jen přítomností skotu na pastvině, lhostejno v jaké sestavě. Naprostou většinu situací, kdy se k farmě přiblíží pes, vůbec farmář nezaznamená. Rozhodně se často neodehrávají prudké střety skotu se psy. Krávy nehlídají v zásadě ovce – jen tou měrou, jaká je jejich vazby se stádem ovcí, která – jak již zmíněno – by neměla být patologicky silná. Krávy především hlídají samy sebe, případně svá telata, a býk své teritorium a harém. Reakce ovcí je taková, že pokud se přiblíží cizí pes, ovce obvykle instinktivně běží směrem ke kravám. Co se týká skladby stáda skotu – ideální je samozřejmě kompletní sestava, t.j. krávy s telaty a býk. Má to svá ale: býka byste podle zákona měli použít pouze chovného, tedy uznaného plemeníka se státním registrem. Jeho cena ovšem není zanedbatelná, i přes dotaci na jeho nákup. Větší komplikací ale je, že býci potenciálně vhodných plemen musí pro uchovnění absolvovat test výkrmnosti v testační stanici a nelze je koupit mladší než cca 1,5 roku. A to je pro tento účel pozdě. Mohl by ovce zahánět. Pouze u dvou plemen – Highland a Galloway – lze provést odchov plemenného býka a jeho uchovnění na stádě, není to ovšem tak jednoduchý postup. Další možnost – chovat pouze krávy a telata, krávy inseminovat. Byl by ovšem trochu problém přesně určit říji, mimo to potřebujete fixační klec. Částečné řešení je synchronizace říje, ale to má rovněž svá úskalí. Mít jen krávy a nechat je trvale jalové sice teoreticky lze, ale přináší to možnost zdravotních komplikací s přibývajícím věkem a je to tak trochu proti přírodě.

Tento smutný pohled zná jistě nejeden chovatel...


Při chovu samotného býka to může zkraje fungovat jako velmi razantní ochrana s velmi silnou vazbou býka na ovčí stádo (včetně rizik, která to přináší pro ovčáka při manipulaci se stádem), ale postupem času se bude zvyšovat riziko nevyzpytatelného, třeba i agresivního chování býka. Pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou mít kompletní sestavu stádečka skotu, je ještě jedna zajímavá kompromisní varianta – a to samotný volek, případně dva. Postrádá sice agresivitu býka, ovšem je přesto dostatečně sebevědomý a při tom klidnější. Pokud je sám, má dost silnou vazbu s ovčím stádem a je to jakási alternativa hlídacího psa s tím rozdílem, že se trvale pase s ovcemi. Mimoto – jelikož se z pohledu veterinárních předpisů jedná o skot ve výkrmu bez kontaktu s jinými chovnými kusy skotu, odpadá pravidelné testování na IBR. Velmi vhodným plemenem skotu je Skotský náhorní skot (Highland Cattle). Je drobnějšího rámce, cca 115–130 cm v kohoutku, hmotnost krav 400–500 kg, býků 600–800 kg. Zimní srst je dlouhá až 15 cm, zbarvení od červené až po tmavě hnědou, může být i černé nebo bílé, plavé – vždy jednobarevné. Obě pohlaví jsou rohatá, dospělý kus s rozpětím rohů až 120 cm. Je to původní horské plemeno, velmi klidné a inteligentní, v našich klimatických podmínkách snáší bez jakýchkoli problémů celoroční venkovní odchov. Relativní nevýhodou jsou vcelku malé přírůstky (cca max. do 0,6 kg na den v prvním roce života), proto není vhodný pro výkrm jako intenzívní masná plemena. Je ovšem velmi nenáročný na výživu a krmení, bohatě vystačí s běžnými objemnými krmivy podávanými ovcím. Jadrná krmiva nejsou vhodná podávat vůbec, pouze pro návyk a možnost manipulace se zvířaty je možné podávat v zimní krmné dávce velmi malé množství pšeničných otrub a pod. V tuto chvíli bychom se mohli začít zabývat detaily, ale to není smyslem tohoto článku. Pro ovčáka, který dosud nechová skot, to může být nový prvek na jeho farmě, nové otázky a zkušenosti. Při vhodné volbě pohlaví a počtu kusů skotu to nemusí být žádný velký problém, ale je jistě dobré dojet se nejprve podívat na některou farmu, kde již tento systém funguje, vidět vše na vlastní oči, vyzpovídat chovatele. Jistě ani společný chov ovcí a skotu není dokonalý recept na ochranu stáda. Podle řady chovatelů ale funguje velmi dobře a hlavně nepřetržitě. Navíc oživí pastviny a zpestří ovčácký život o trochu skotího pohledu na svět – ono když si hrají jehňata, je to hezká podívaná, ovšem když si hrají jehňata s telaty nebo 500 kilovým býkem – je to naprostá nádhera. Ing. Miloš Jahoda, tel. 602 362 525 Pozn.: Další fotografie jsou uvedeny v barevné příloze na vnitřní straně obálky.

„Pachatel“ chycený na farmě do sklopce

27


Z domova

CO PŘINESE PROJEKT UNDP-GEF CHOVATELŮM OVCÍ A KOZ ?

V následujícím textu vybíráme ty projektové aktivity, které jsou zaměřeny na přímou pomoc a podporu zemědělcům:

1) Podpora při získávání dotací z nově dostupných zdrojů ES. V závěru roku 2005 byl po 3 letech příprav, změn a formálních postupů schválen projekt financovaný ze zdrojů Rozvojového programu spojených národů – fondu životního prostředí (UNDP-GEF) s názvem: „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropského společenství“. Rádi bychom vás na tomto místě seznámili s tím, jaké přínosy může projekt poskytnout zemědělcům, chovatelům ovcí a koz, a to zejména v projektových oblastech v pohoří Beskyd a Bílých Karpat. Východiskem projektového záměru je fakt, že v posledních letech dochází ke značné druhové degradaci horských travních porostů, zejména z důvodů nevhodných způsobů obhospodařování, ke kterým mimo jiné patří snižování počtů pasoucích se a okusujících zvířat (ovcí a koz) na pastvinách v horských oblastech v důsledků nízké ekonomické návratnosti chovu těchto zvířat, jakož i celého horského zemědělského hospodaření a ne zrovna šťastně nastavených dotací a podpor pro hospodaření na trvalých travních porostech, pro chovatele ovcí a koz nevyjímaje. Zjednodušené ošetřování luk, snižování rozsahu pastvy jinými zvířaty než masným skotem, zavádění šablonovitých postupů sečení a sklizně, snižování ploch, na kterých se pravidelně střídá pastva a sečení porostu, jakož i vysévání druhově chudých travních směsí při zatravňování orné půdy, vyústilo v nadměrné rozšíření dominantních druhů trav a bylin a sníženou druhovou rozmanitost současných horských travních porostů. Projekt bude realizován po dobu 3 let a má velice široké spektrum aktivit a cílů. Jeho nosnými výstupy jsou: • Rozvoj vzájemně prospěšné spolupráce mezi státními orgány ochrany přírody a zemědělci hospodařícími v oblasti Karpat, • upevnění kapacity SCHKO pro posuzování, plánování a realizaci záchovného hospodaření příznivého pro karpatské louky s využitím nově dostupných finančních mechanismů ES, zejména z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), • posílení zájmu i ekonomické motivace farmářů, zejména chovatelů ovcí a koz, zapojit se do programů obhospodařování trvalých travních porostů podporujících zachování nebo rozvoj druhové rozmanitosti horských luk a pastvin, • monitoring a vyhodnocení vlivu záchovných způsobů hospodaření na vybrané lokality horských luk a pastvin, • využití výsledků projektu ve státní zemědělské politice a prosazení nových návrhů dotačních a podpůrných programů pro zemědělce hospodařící na trvalých travních porostech v Karpatech a posléze i ostatních horských oblastech České republiky. Projekt je realizován a řízen nevládní organizací FOA – nadační fond pro ekologické zemědělství. Významnými projektovými partnery jsou Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, SCHKO Beskydy, SCHKO Bílé Karpaty, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Nadace Partnerství, místní ZO ČSOP a také samozřejmě SCHOK v ČR. Spolupráce na projektu je otevřená i pro další organizace, které by k řešení těchto úkolů chtěly přispět.

28

Tato aktivita bude probíhat na několika úrovních. Jednak formou informačních materiálů a publikací o připravovaných schématech financování pro zemědělce hospodařících na trvalých travních porostech. Dále se budou konat každoroční semináře, kde budeme farmáře aktuálně informovat o změnách finanční podpory z prostředků ES na příští rok(y). A v neposlední řadě, nabídneme farmářům v rámci projektu individuální konzultace, v případě zájmu i přímo na farmách. Poradci budou placeni z prostředků projektu a budou farmářům poskytovat asistenci při stanovení nejvhodnějšího způsobu získání finančních prostředků jak z národních zdrojů, tak z fondů EU. Zároveň tato komunikace se zemědělci umožní získat obraz o problémech a největších překážkách úspěšného hospodaření zemědělců. Získané informace budou velice cenné pro další aktivity projektu (např. při zohledňování výsledků projektu ve státní zemědělské politice). Cílem aktivity je podpořit zemědělce v co nejlepším využití dotací pro záchovnou péči o druhově bohaté trvalé travní porosty.

2) Další vzdělávání zemědělců. Pro zemědělce budou v rámci projektu připraveny vzdělávací semináře zaměřené na udržitelný chov hospodářských zvířat, ekologicky přátelskou produkci a možnosti uplatnění na trhu. Školení se budou konat mimo hlavní pastevní sezónu a pozváni budou experti s patřičnými zkušenostmi. Školení se budou věnovat například následujícím tématům: • biologická rozmanitost luk a pastvin & pastva ovcí • péče o zdraví ovcí a koz • jak pást, aby se zlepšily biologické a druhové poměry na lokalitách trvalých travních porostů • krmení ovcí a jehňat • konzervace krmiv & využití pasteveckých psů • zpracování ovčího mléka • produkce jehněčího masa • ekologické zemědělství • kvalita vlny & možnosti zpracování • chov speciálních plemen • rozvoj podniků a marketing místních produktů a specialit.

3) Zvyšování povědomí spotřebitelů a propagace chovu koz a ovcí. Jak pro zemědělce, tak pro širší veřejnost a spotřebitele budou připraveny propagační materiály obsahující informace o projektu, o vlivu pastvy ovcí a koz na krajinu, o ekologickém zemědělství, o chovu ovcí a koz, o potenciálu ovčích a kozích produktů a další informace, včetně sdělení pro obchodníky a zpracovatele produktů a další zúčastněné subjekty až po recepty na místní speciality. Podpořen bude též rozvoj certifikovaných značek pro místní produkci přátelskou životnímu prostředí a ochraně přírody tak, aby zemědělci snáze uplatnili své výrobky na trhu. Předpokládáme, že SCHOK v ČR a jeho členové z Karpat budou významně ovlivňovat jednotlivé aktivity a vývoj projektu jako celku. Další informace k projektu je možné získat na webových stránkách www.foa.cz či přímo u členů projektového týmu. Ing. Petra Rožková – odborný asistent projektu Ing. Jan Dvorský – vedoucí projektu FOA – nadační fond pro ekologické zemědělství.

Připravované akce

ZLOBICE


Program akcí na středisku Zlobice v roce 2006 28. 4.–30. 4. 2006 Kurz střihačů vlny možnost shlédnutí „ovčáckých žní“ – stříže vlny, denně od 10 hod 29. 4. 2006 Zahájení pastevecké sezóny řemeslný jarmark tradiční hry a tance pastýřů jehněčí speciality, kozí sýry 30. 4. 2006 Pálení čarodějnic na Zlobici večer s country hudbou 3. 6. 2006 Dětský den atrakce pro děti v areálu Zlobice jehněčí speciality, kozí sýry 1. 7. 2006 Večer s country hudbou jehněčí speciality, kozí sýry

V areálu Zlobice se mohou návštěvníci seznámit s chovem ovcí a koz, navštívit restaurační zařízení Koliba, využít nabídku ubytování nebo si koupit výrobky z chovu ovcí a koz. Koliba – provoz v zimních měsících pro příchozí v sobotu a neděli od 11 do 22 hod., podle zájmu i déle. V letních měsících denně. Objednat lze pro akce – firemní, soukromé kdykoli – tel. Jára Kozelek 736 759 588 nebo Ing. Štěpánková 777 754 812. Zajistíme Vám občerstvení – ovčí speciality – jehněčí guláš, srbský kotlík, jehněčí kebaby, ražniči, steaky, klobásy, dále nabízíme širokou paletu kozích sýrů ve formě sýrových talířů i k přímému prodeji. Točíme plzeňské pivo a nabízíme široký sortiment alkoholických i nealkoholických nápojů. K tanci a poslechu Vám Jára Kozelek rád zahraje. V naší Kolibě se nekouří. Ubytování – ubytování ve čtyřlůžkových chatkách, sociální zařízení je společné, cena za jedno lůžko na noc 150 Kč. Objednat lze u Ing. Štěpánkové 777 754 812. Prodej výrobků z chovu ovcí a koz – výrobky z ovčí vlny – přikrývky, polštáře, spací pytle a další, – kozí sýry – porcované jehněčí maso. Objednat lze u Ing. Štěpánkové 777 754 812

22. 7. 2006 Večer s country hudbou jehněčí speciality, kozí sýry 19.–20. 8. 2006 Ovenálie – ovčácké slavnosti celostátní výstava plemen ovcí a koz soutěž ve stříhání ovcí soutěž o největšího jedlíka brynzových halušek soutěž v předení vlny soutěže o nejlepší kozí a ovčí sýry široká nabídky specialit z jehněčího masa, uzenářských výrobků, sýrů a dalších dobrot sobotní večer bude zakončen světelnou vodní fontánou a tanečním veselím 26. 9. 2006 Nákupní trh na plemenné berany 4. 11. 2006 Klubová výstava Romanovských ovcí jehněčí a zabijačkové speciality, kozí sýry 25. 11. 2006 Zabijačka na Zlobici zabijačkové speciality, posezení s dobrým pitím a hudbou 31. 12. 2006 Silvestr oslava příchodu Nového roku, dobré jídlo, pití ani hudba nebude chybět

Několik nových snímků, kterými Vám chceme přiblížit prostředí Zlobice:

Búrský kozlík Bohoušek s mámou na zimní procházce

....a šťastný otec Vincek

29


Bar v Kolibě na Zlobici, obsluhuje Vás Jára Kozelek

Interiér Koliby

Když venku řádí živly, je dobře na Zlobici u kamen!

Zimní pohádka (ale už se těšíme na jaro)

OVČÁCKÝ A CHOVATELSKÝ DEN Středočeské krajské sdružení SCHOK v ČR pořádá 27. 5. 2006 v Sedlčanech ovčácký a chovatelský den. Bude se konat v chovatelském areálu ČSCH a začne

SEMINÁŘ PRO CHOVATELE Pardubické krajské sdružení SCHOK v ČR, chovatelé okresu Svitavy, pořádají v sobotu 1.4.2006 seminář pro chovatele ovcí a koz. Seminář se koná ve Vendolí,

v 10.00 hod trhem na plemenné berany. Odpoledne bude beseda o dotacích do chovu ovcí, veterinární a chovatelské problematice v chovech ovcí a koz. Budete moci ochutnat speciality z jehněčího masa. Bližší informace SČ chovatelské sdružení, Ing. Konrád, tel. 777 754 802.

v budově ČSCH, začátek jednání v 8.00 hod. Program bude od 8 do 9 hod. věnován zemědělským dotacím, od 9 hod. chovatelským, veterinárním, svazovým a dalším záležitostem. K dostání budou speciality z ovčího a jehněčího masa.

ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ Členské shromáždění Krajského sdružení SCHOK v ČR Plzeňského kraje se bude konat v sobotu 6.5.2006 od 10.00 hod. v penzionu u Jandů v Úborsku u Nýrska. Kontakt Ing. Karel Krátký, tel. 777 754 325

30

Připravované akce

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE A SETKÁNÍ CHOVATELŮ OVCÍ A KOZ SEČ 10.–11. 11. 2006 „OVCE – KOZY – SEČ – 2006“ Tradiční setkání ovčáků a kozařů se letos bude konat opět ve východočeské Seči. Program konference bude po zkušenostech z předcházejících let probíhat ve dvou sekcích – ovčácké a kozařské, počítáme s jednáním jednotlivých chovatelských klubů našeho Svazu a společným večerním programem. Po dobrých zkušenostech z loňského roku chceme dát prostor chovatelům, jednotlivým krajským sdružením, klubům, zahraničním hostům, ale i organizacím přinášejícím Vám chovatelům zajímavé nabídky. Základní témata se nemění, pokud potřebujete tento okruh rozšířit, dejte nám vědět. Technologie chovu ovcí

KURZ STŘIHAČŮ OVCÍ Svaz chovatelů ovcí a koz v areálu společnosti OVEKO a.s. Zlobice ve dnech 28.–30. 4. 2006 pořádá kurz střihačů ovcí. Účastníci se seznámí se zásadami stříže, třídění a ošetřování vlny, základy vlnoznalství, hygieny a bezpečnosti práce. Rozhodují část kurzu bude věnována praktické střiži ovcí pod vedením zkušených instruktorů. Jednáme o účasti zahraničních lektorů. Ubytování a stravování účastníků bude zajištěno na středisku Zlobice, kde proběhne celý kurz. Areál střediska Zlobice se nachází asi 15 km severně od Brna směrem na Svitavy v blízkosti hlavní silnice č. 43 mezi městem Kuřim a obcí Malhostovice.

VELKÁ ZAHRANIČNÍ CESTA! NÁVŠTĚVA ANGLICKÉ ZEMĚDĚLSKÉ KRÁLOVSKÉ VÝSTAVY ROYAL SHOW! Nabízíme Vám možnost shlédnout jednu z největších zemědělských výstav v Evropě, poznat kolébku ovčáctví – starou dobrou Anglii a její metropoli Londýn. Royal show je nádhernou přehlídkou anglického zemědělství připravovaná pod dohledem královské rodiny (při každé návštěvě jsme měli možnost osobně vidět buď přímo královnu nebo další členy královské rodiny). Chov ovcí bude letos na výstavě zastoupen 38 plemeny a velkým zážitkem je nejen jejich předvádění, ale především příprava na ně, kdy mnohé kadeřnické a kosmetické salony blednou závistí. Při návrhu tohoto zájezdu, který chceme uskutečnit společně s kolegy ze Slovenska, jsme požádali o kalkulaci cestovní kancelář Agrotour, stanovená cena je poměrně vysoká, chceme ji snížit buď zkrácením programu nebo se budeme snažit si část služeb zajistit sami. Pokud Vás tato nabídka zaujme a chtěli by jste se této akce zúčastnit, zašlete nám přihlášku s uvedením ceny nebo délky zájezdu, které jsou pro Vás únosné.


Výživa ovcí a koz Zdravotní problémy v chovech ovcí a koz Vyzýváme již nyní přední chovatelé a další zájemce o vystoupení, kteří budou mít prostor pro prezentaci svého chovu, plemene, šlechtitelského programu, aby s nabídkami kontaktovali organizátora konference – Doc. Dr. Ing. Jan Kuchtík tel. 545 133 230, e-mail: [email protected]) Počítáme i s přednáškami k aktuální problémům, se kterými se denně setkáváte, a které Vás budou v dalším období zajímat. Podpory pro chovatele ovcí a koz od roku 2007, Ústřední evidenci ovcí a koz. Příspěvky předních českých, slovenských a zahraničních odborníků budou prezentovány formou posterů. Z příspěvků bude připraven sborník přednášek. V průběhu společenského večera bude provedeno vyhodnocení výsledků kontroly užitkovosti ovcí a koz a ocenění významných chovatelů. Přihlášky na konferenci otiskneme v dalších číslech Zpravodaje.

Přístup do areálu: Autem – z Brna směrem na Svitavy, v obci Lipůvka odbočit vlevo za restaurací Formanka směrem na Tišnov, 1 km za vesnicí na vrcholu stoupání v lese odbočit vlevo a po panelové cestě pokračovat 3 km k bráně areálu. Kurzovné činí 500 Kč na jednoho účastníka, další náklady budou upřesněny podle nákladů jednotlivých lektorů. Poplatek za ubytování a stravování účastníků je 300 Kč za den, noclehy z 30. 4. na 1. 5. 2006 z důvodu navazující akce nemůžeme zajistit. Přihlášky nám zašlete nejpozději do 5. dubna 2006 na naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, 612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].

Program: 30. 6. 2006 pátek, 09:30 odjezd z Brna – I. nástupní stanice, 12,30 – II. nástupní stanice v Praze, odpoledni a noční tranzit Německem a Francií – hygienické zástavky na trase, 1. 7. 2006 ranní trajekt z Calais do Doveru (doba trváni jízdy cca 90 minut, volné usazeni na lodi) odjezd z Calais do okolí výstaviště (Warwick) cca 15,30 příjezd do hotelu, ubytování, 2. 7. 2006 po snídani celodenní návštěva farem – v okruhu cca 70 km od místa ubytování návrat do hotelu, nocleh, 3. 7. 2006 po snídani odjezd na výstaviště – celodenní návštěva mezinárodni komplexní zemědělská královské výstavy ROYAL SHOW (doba konané 2.–5. 7. 2006) návrat do hotelu, nocleh, 4. 7. 2006 po snídani odjezd na výstaviště – polodenní návštěva výstavy, 12,00 hodin odjezd směr Londýn, zástavka Stratford a Oxford – prohlídky, příjezd do Londýna: ubytování v hotelu, večerní 2 hodinová okružní prohlídka večerního Londýna, 5. 7. 2006 po snídani celodenní prohlídka Londýna, návrat do hotelu, nocleh,

31


Připravované akce

6. 7. 2006 po snídani odjezd na trajekt Dover – Calais, cca 14,30 příjezd Calais, tranzit Francií a Německem (hygienické zastávky), 7. 7. 2006 příjezd do Prahy cca 9,30, do Brna cca 12,30 hodin. Cena za poskytnuté služby je stanovena na 13 950 Kč na osobu. Jedná se cenu cestovní kanceláře Agrotour, budeme ještě jednat o jiném zajištění nebo o zkrácení programu. V ceně je zahrnuto: doprava autobusem, parkovné, poplatky přes Německo, trajekt, 5x ubytování v hotelových kapacitách (dvoulůžkové pokoje s WC/sprchou), 5x konti-

PŘIPRAVUJEME DALŠÍ ZÁJEZD PRO CHOVATELE – NA SLOVENSKO! Chceme Vám nabídnout návštěvu slovenských OVENÁLIÍ, které se konají ve skanzenu liptovské dědiny v Pribylině pod západními Tatrami v neděli 28. 5. 2006 a prohlídku nově otevřeného ovčáckého muzea v Liptovském Hrádku. Zájezd se uskuteční ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz na Slovensku, vedle odborné náplně – návštěv chovů ovcí, ukázky tradičního zpracování ovčího mléka, budeme vidět působivé folklórní slavnosti motivované lidovými tanci a hrami ovčáků při vyhánění stád na pastvu v krásné podtatranské přírodě. Program: 26. 5. 2006 – pátek, odjezd podle přihlášených účastníků v 8 hod z Prahy a v 11 hod z Brna. Nocleh Pribylina, po cestě návštěva chovů ovcí, ubytování v rekreačním zařízení, večeře.

nentální snídaně, zajištění vstupenky na výstavu, průvodce-tlumočník, prohlídky měst a pamětihodností v rámci programu (placené vstupy z kapesného), komplexní cestovní pojištění do zahraničí u CP. V případě zařazení polopenze (objednání večeři) bude cena navýšena cca o 10–12 GBP/osobu a večeři (nápoje z kapesného). Program zájezdu bude upřesněn na základě jednání s Prof. Mortonem z East coleage. Zájezd se uskuteční, pokud se přihlásí alespoň 30 zájemců. Přihlášky nám zašlete nejpozději do 15. dubna 2006 na naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, 612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].

27. 5. 2006 – sobota, návštěva chovů ovcí, zpracování ovčího mléka, návštěva ovčáckého muzea, podle počasí možnost návštěvy termálního koupaliště nebo některé z přírodních zajímavostí Liptova, ubytování v rekreačním zařízení v Pribylině, večeře, beseda s kolegy ze Svazu chovatelů ovcí a koz na Slovensku. 28. 5. 2006 – neděle, účast na slovenských OVENÁLIÍCH ve skanzenu liptovské dědiny v Pribylině, 14 hod odjezd domů příjezd do Brna do 19 hod, do Prahy do 22 hod. Program zájezdu bude upřesněn na základě dalších jednání s kolegy ze Slovenska. Zájezd se uskuteční, pokud se přihlásí alespoň 30 zájemců. Zajištěny budou dva noclehy s polopenzí (večeře a snídaně), doprava autobusem, základní cestovní pojištění. Cena za poskytnuté služby je stanovena na 2 500 Kč na osobu. Přihlášky nám zašlete nejpozději do 15. dubna 2006 na naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, 612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].

Závazná přihláška na kurz střihačů ovcí Zlobice 28. 4.–30. 4. 2006 Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................ Adresa bydliště vč. PSČ ............................................................................................................................................................. Datum narození ............................................................................ Podpis účastníka ..................................................................

Závazná přihláška na odborný zájezd na Slovensko 26.–28. 6. 2006 Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................ Adresa bydliště vč. PSČ ............................................................................................................................................................. Číslo pasu ............................................. Datum narození .................................... Podpis účastníka ...........................................

Přihláška na odborný zájezd na ROYAL SHOW 30. 6.–7. 7. 2006 Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................ Adresa bydliště vč. PSČ ............................................................................................................................................................. Číslo pasu ............................................. Datum narození .................................... Podpis účastníka ........................................... Uveďte do jaké výše ceny zájezdu se chcete zájezdu zúčastnit: ......................

32

Připravované akce

ZEMĚDĚLSKÉ VÝSTAVY V ROCE 2006 ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

–


v pátek 19. 5. 2006 od 12.30 hod začíná v aukční hale klasifikace plemenných beranů. 17.–22. 8. 2006 Agrokomplex Nitra

2.–6. 4. 2006 Techagro, Animal Vetex, Silva Regina, Brno výstaviště Výstava hospodářských zvířat v pavilonu D za účasti našeho Svazu, – v neděli 2. 4. 2006 se uskuteční soutěže ve spřádání vlny, odpoledne módní přehlídka „Co dokážou šikovné ruce z produktů chovu ovcí a koz – v pondělí 3. 4. 2006 ve 13.30 hod bude v malém předvadišti klasifikace beranů plemene Merinolandschaf Pozvánky, poukázky na slevu vstupného a program celé výstavy hospodářských zvířat najdete na vloženém letáčku. 18.–19. 5. 2006 7. Národní výstava hospodářských zvířat Litomyšl 2006 Výstava navazuje na tradici chovatelsky úspěšných výstav v Litomyšli. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR a expozice malých přežvýkavců nebudou chybět.

KURZY PŘEDENÍ, TKANÍ, BARVENÍ A PLSTĚNÍ Věcov u Nového Města na Moravě Obsahem kurzu pro začátečníky (I.) je příprava vlny, předení, tkaní a barvení. Obsahem kurzu pro pokročilé (II.) jsou další techniky předení, tkaní (tkaní dvojité látky), barvení a plstění. Příjezd účastníků na všechny kurzy je ve čtvrtek do 17.00 hodin, zakončení v neděli odpoledne. Přihlásit se můžete nejpozději 10 dnů před zahájením každého kurzu na adrese Daniela Linhartová, Rezlerova 281, 10900 Praha 10, telefonicky (faxem) na čísle 274 860 304,

AKCE BCCCZ V PASENÍ OVCÍ 1.–2. 4. 23. 4. 27.–28. 5. 10.–11. 6. 5.–9. 7. 19. 8.

Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost Školení a zkoušky v pasení ovcí ovč. psy – Dub u Prachatic Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Libhošť Školení a zkoušky v pasení ovcí ovč. psy – Francova Lhota Pohár Agrochovu Sobotka a zároveň zkoušky (pouze výkonnostního stupně II. a III.) a kvalifikace na nedělní finále MR v pasení ovcí ovčáckými psy – Sobotka 20. 8. Finále Mistrovství ČR v pasení ovcí ovč. psy – Sobotka 9. 9. Soutěž a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Silůvky 28. 9. Soutěž a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Lhůta 14.–15. 10. Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost Pro všechny akce platí ŘÁD ZKOUŠEK A SOUTĚŽÍ V OVLÁDÁNÍ OVČÁCKÝCH PSŮ, který vydala Kynologická jednota ČR a schvála ČMKU a ÚKOZ. Pořadatelem všech akcí je BCCCZ. Kontakt na osobu odpovědnou BCCCZ za organizaci akcí (hlavní vedoucí akcí, garant):

24.–29. 8. 2006 Země Živitelka České Budějovice Po dlouhé době bude díky Jihočeskému krajskému sdružení zajištěna expozice chovu ovcí a koz a zastoupení našeho Svazu. 8.–10. 9. 2006 Koně v akci Pardubice Výstava plemen ovcí a koz a prezentace chovatelů zajišťované členy krajského sdružení Pardubického kraje. 5.–8. 10. 2006 Náš chov Lysá nad Labem Výstava hospodářských zvířat na které bude zajištěna reprezentativní expozice plemen ovcí a koz a propagace jejich produktů. 20.–22. 10. 2006 PragaAgro Letňany Pražský zemědělský veletrh se zastoupením Svazu – propagace ovčích a kozích produktů návštěvníkům.

603 538 752 nebo e-mailem na [email protected]. Podmínkou účasti je platba zálohy ve výši 500 Kč za kurz předem, ubytování bude placeno na místě. Kurzovné (vlna, příze, zapůjčení tkalcovských stavů, kolovrátků, česačky, skripta) je 1500 Kč + 19% DPH. Ubytování se platí na místě, obědy a večeře budou zajištěny, ubytování a stravu si hradí každý účastník sám. Věcov – ubytování ve 4 lůžkových pokojích s příslušenstvím, strava (3 obědy + 2 večeře), cena celkem 850 Kč. Dotazy ohledně kurzu zodpoví Daniela Linhartová, dotazy týkající se ubytování a stravování: Jana Kadeřávková, 59244 Věcov 25, tel./fax: 566 562 839, mobil: 605 853 307, e-mail: [email protected]

Radko Loučka, 561 85 Česká Rybná 39, [email protected], 608 552 218, 603 888 362, 465 676 084 Za organizaci každé akce má ještě zodpovědnost osoba z místa pořádání akce (vedoucí akce). ZVOP je zkouška vloh, ZPOP1 je zkouška pracovní upotřebitelnosti prvního stupně. Úspěšné absolvování zkoušky ZPOP1 nejméně na 60 bodů opravňuje k podání žádosti na ČMKU o pracovní certifikát. Ten opravňuje na výstavě k zařazení psa do pracovní třídy. ZPOP2 a ZPOP 3 jsou vyšší zkoušky práce ovčáckého psa při ovládání stáda ovcí. Trial Mistrovství ČR je pořádán na úrovni třetí výkonnostní třídy ZPOP, tzn. s rozdělováním stáda. Počty účastníků jsou limitované, o přijmutí přihlášky rozhoduje pořadatel (resp. vedoucí akce). O zrušení akce nebo odmítnutí přihlášky podá pořadatel přihlášenému zprávu tak, aby ji obdržel nejméně jeden den před předpokládaným termínem akce. Všechny přihlášky na pasení posílejte písemně na adresu: Radko Loučka, 561 85 Česká Rybná 39 nebo na e-mailovou adresu: [email protected]

33


Úřední deska

DOTACE DO CHOVU OVCÍ 2006 Přinášíme Vám stručný a zkrácený výtah ze Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2006. Jedná se o dotace, které jsou Vám administrovány prostřednictvím našeho Svazu. Protože jako každoročně záleží také na momentální situaci hospodářské a politické, doporučujeme Vám sledovat i nadále Zemědělec, Agrospoj a další operativní periodika, abyste se včas seznámili s případnými změnami. Žádosti na dotace Vám předají a potvrdí Vaši šlechtitelé. Nebudeme ani letos (po špatných zkušenostech s věrohodností podaných žádostí) uveřejňovat formuláře žádostí ve Zpravodaji ani posílat nepotvrzené na vyžádání. Jsme odpovědni za to, že se dotace dostane pouze chovatelům, kteří na ni mají skutečně nárok a zodpovídáme se za to kontrolním orgánům. Povinnou přílohou k žádosti je i letos doklad o zřízení účtu příjemce. Protože u této přílohy neustále narážíme na nepochopení chovatelů a jejich neochotu zřízení účtu dokládat, opět upozorňujeme, že dotaci lze vyplatit POUZE převodem na bankovní účet příjemce (Zásady, část A, kapitola 6c „finanční prostředky se poskytují převodem na bankovní účet příjemce a v souladu s ustanovením § 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech“ ) a příjemce je povinen zřízení účtu prokázat. Je to i ve Vašem zájmu, pro kontrolu správnosti čísla účtu. Vůbec už nejsme schopni kontrolovat účty podle loni zaslaných žádostí, nehledě k tomu, že čísla účtů se mění, chovatelé účty ruší a zakládají si nové. Termíny podávání žádostí Vám připomeneme i v dalším čísle Zpravodaje. Proti loňskému roku se na nich nic nemění, u žádostí poskytovaných prostřednictvím našeho Svazu budete podávat žádosti v období od 1. do 30. 9. 2006. Jedinou výjimkou jsou žádosti na genové rezervy, které musí být podány do 15. 9. 2006. Nemá smysl podávat žádosti dříve a je to i proti znění Zásad, protože například u držby plemeníka v žádosti potvrzujete, že byl u Vás v chovu skutečně až do konce rozhodného období, a to končí 31. 8. 2006. Tím bych zároveň ráda odpověděla na další četné dotazy, totiž že období, za které dotaci dostáváte, začíná 1. 9. 2005 a končí 31. 8. 2006, tedy že se dotace vyplácí zpětně. K žádosti na dotaci obdržíte od svého šlechtitele i průvodní dopis, ve kterém Vám znovu vypíšeme všechny náležitosti a přílohy, které k žádosti budete potřebovat. Prosíme, přečtěte si ho pečlivě, je pro nás náročné na čas i finančně (poštovné, telefony) upomínat nepořádné chovatele.

2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a vyhlášek MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 166/1999 Sb.“) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. 2. A. c. Nákup tuzemských plemenných býků masných plemen skotu zapsaných v plemenné knize, tuzemských plemenných býků českého strakatého plemene zapsaných v plemenné knize v hlavním oddílu A, oddělení M (plemenní býci byli zapsání do plemenné

34

knihy v daném roce), nákup plemenných beranů a kozlů ze zahraničí. Subjekt: kupující chovatel. Forma dotace: dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (dříve investiční). Výše dotace: do 5 000 Kč na jednoho nakoupeného plemenného berana, kozla. Pozn: Dotace je určena registrovaným zemědělským podnikatelům na plemeníky nakoupené v době od 1. 1. 2006 do 15. 10. 2006.

–

– –

– – –

Potřebné doklady k žádosti: identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C Zásad (strana 40–41, základní identifikační formulář + tabulka č. 7, str. 48 v části C Zásad) doklad o registraci podnikání – činnosti ve vztahu k předmětu dotace doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.) doklad plátce DPH (doloží pouze plátce DPH) kopie průkazu o původu doklad o koupi předmětného zvířete (minimálně faktura)

2. A. d. Podpora rozvoje přenosu embryí od vybraných dárkyň schválených příslušnými uznanými chovatelskými sdruženími Subjekt: majitel přeneseného embrya do příjemkyně, u které byla v době od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006 potvrzena březost. Forma dotace: dotace do hospodářského výsledku (dříve neinvestiční). Výše dotace: do 7 000 Kč na zabřezlou plemenici po provedeném přenosu embrya mimo koní,

–

–

– – – – –

Potřebné doklady k žádosti identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C Zásad (strana 40–41, základní identifikační formulář + tabulka č.7, str.48 v části C Zásad) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.) doklad plátce DPH (doloží pouze plátce DPH) fotokopie deníku odběru fotokopie deníku přenosu embryí s potvrzením březosti příjemkyň fotokopie POP dárkyň fotokopie POP použitých plemeníků

2.A.e.1) Kontrola užitkovosti 2.A.e.1.a) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace. – ovce a kozy, u ovcí do 150 Kč za 1 kus, zapojený v KU, u koz do 300 Kč za 1 kus, zapojený v KU,

–

Potřebné doklady k žádosti Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená šlechtitelem oprávněné organizace

Úřední deska

–

doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.)

2.A.e.2.i) Podpora chovateli na plemenného berana pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do PK s přiděleným státním registrem, chovaného v době od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006. do 17 Kč na jeden krmný den. 2.A.e.2.j) Podpora chovateli na plemenného kozla pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do PK s přiděleným státním registrem, chovaného v době od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006. do 20 Kč na jeden krmný den. Potřebné doklady k žádosti – Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená šlechtitelem oprávněné organizace – doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.) 2.A.e.2.k) Podpora chovateli na plemenného berana nebo kozla s doloženou plemennou hodnotou, vybra-

METODIKA KONTROLY ZDRAVÍ ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA ROK 2006 Pro chovatele ovcí a koz přinášíme zkrácené znění Metodiky kontroly zdraví pro rok 2006. Z plného znění předpisu jsme vybrali pouze části týkající se chovatelů ovcí a koz. V souladu § 44 odst.1 písm. d) zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze stanovují v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění, tyto termíny: a) zdravotní zkouška musí být provedena do jednoho roku od předchozího provedení v roce 2005 a výsledek zkoušek, vyšetření a úkonů musí být předložen do jednoho měsíce od provedení, b) v případě, že provedení zdravotní zkoušky nebylo v roce 2005 požadováno, je termín pro předložení výsledků zkoušek, vyšetření a úkonů do 31. října 2006.

Ovce BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) Plemenní licentovaní berani 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.


ného uznaným chovatelským sdružením do plemenitby a prodaného a zařazeného v elitních třídách, v období od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006. do 3 500 Kč/kus. O tuto dotaci si žádá prodávající chovatel (producent) plemeníka. Několikrát se nám loni stalo, že se jí domáhali držitelé jako dalšího přilepšení. Nevztahuje se na plemeníky, které si chovatel ponechá do vlastního chovu. Další úskalí, které se nabízí producentům, je termín prodeje. Zařazení do plemenitby (klasifikace na nákupním trhu) a prodej musí proběhnout v intervalu od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006, nemůžeme přijmout žádosti na plemeníky oklasifikované např. v roce 2004 a teprve letos prodané. Potřebné doklady k žádosti Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená šlechtitelem oprávněné organizace – doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.) – doklad o prodeji berana, kozla s odpovídajícím datem (pokladní doklad, výpis z účtu, faktura prokazatelně placená hotově) Ing. M. Marešová –

BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – sérologické vyšetření V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných beránků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazují: a) všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců; b) 25% samičích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří (pohlavně dospělá) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat musí být vyšetřena všechna); c) všechna zvířata starší šesti měsíců zařazená do hospodářství od předchozího testování. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) Zmetalky 2x v intervalu 21–28 dnů. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) V indikovaných případech zmetci, případně plodové obaly. INFEKČNÍ EPIDIDYMITIDA BERANŮ (B.ovis) – sérologické vyšetření a) V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných beránků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetřují bahnice a plemenní berani 1x ročně; b) vyšetření beránků před výběrem do plemenitby – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. KLUSAVKA NEBO BSE – Poražená a nutně poražená zvířata starší 18 měsíců v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. KLUSAVKA – GENOTYPIZACE – STANOVENÍ GENOTYPU PRIONOVÉHO PROTEINU a) Zvířata v rámci šlechtitelského programu podle jednotlivých plemen vybraných SCHOK v ČR; b) vzorek 100 ks poražených, uhynulých, utracených a živých ovcí v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. KLUSAVKA NEBO BSE – a) Uhynulá zvířata starší 18 měsíců vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému,

35

Úřední deska


neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001; b) vyšetření zvířat starších 18 měsíců s negativním výsledkem vyšetření na vzteklinu (zajistí SVÚ). MAEDI-VISNA sérologické vyšetření V hospodářství (stádě) prostém nákazy s produkcí plemenných beránků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetřují bahnice a plemenní berani 1x ročně.

Kozy TUBERKULÓZA – jednoduchá tuberkulinace a) V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných kozlíků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti nebo s tržní produkcí mléka, se vyšetřují zvířata starší 12 měsíců 1x ročně; b) plemenní kozli 1x ročně. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) Zmetalky 2x v intervalu 21–28 dnů. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) Vyšetření kozlů v plemenitbě 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) – sérologické vyšetření

NÁVRH MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR K ALOKACI FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných kozlíků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazují: a) Všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců; b) 25% samičích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří (pohlavně dospělá) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna); c) všechna zvířata starší šesti měsíců zařazená do hospodářství od předchozího testování. BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) V indikovaných případech zmetci, případně plodové obaly. KLUSAVKA Poražená a nutně poražená zvířata starší 18 měsíců v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/ 2001. KLUSAVKA a) Uhynulá zvířata starší 18 měsíců vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001; b) vyšetření zvířat starších 18 měsíců s negativním výsledkem vyšetření na vzteklinu (provede SVÚ).

Pokud jde o obsah programových dokumentů – Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007–2013, Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013, musí ČR dodržet nařízení Rady 1698/2005, rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství, tj. zejména minimální povinné finanční limity z prostředků

Tabulka č. 1 Prostředky EAFRD na osy Osy Osa I Osa II Osa III Osa IV Technická pomoc Celkem

Minimální finanční limity z EAFRD čl. 17 NR*) 10 % 25 % 10 % průměr 2,5 % (5% na konci období) max. 4 %

Návrh alokace MZe (roční průměr za období 2007–2013) z EAFRD Národní obálka z EU mld. Kč. % 2,318 22,27 5,941 57,09 1,420 13,64 0,520 5,00 0,208 2,00 10,407 100

Stávající podpora na rok 2005 z EU**) mld. Kč. 1,639 5,382 0,019 0,045 0,030 (OP) 7,115

*) dle nařízení Rady (ES) 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (NR) **) v rámci os I a II je zahrnuta většina opatření OP a HRDP V průběhu období 2004–2006 byl progresivní vývoj alokace oproti roku 2004 – v operačním programu průměrně ročně o 36 %, v HRDP o cca 7 %. Tabulka č. 2 Veřejné zdroje na osy (EU + národní veřejné zdroje) Osy Osa I Osa II Osa III Osa IV Technická pomoc Celkem

Maximální limit spolufinancování z EAFRD čl. 70 NR*) 75 % 80 % 75 % 80 % 75 %

Návrh MZe (roční průměr za období 2007–2013) Veřejné zdroje EU + národní veřejné zdroje mld. Kč. % 3,091 23,18 7,426 55,68 1,893 14,19 0,650 4,87 0,277 2,08 13,337 100

Stávající podpora na rok 2005 z EU + národní veřejné zdroje**) mld. Kč. 2,176 6,728 0,528 ***) 0,065 0,040 (OP) 9,537

*) dle nařízení Rady (ES) 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (NR) **) v rámci os I a II je zahrnuta většina opatření OP a HRDP ***) včetně 500 mil. Kč Programu obnovy venkova z národních zdrojů

36

Úřední deska / Ze světa

EAFRD a jejich rozdělení do jednotlivých os (viz Tabulka č. 1), maximální podíly spolufinancování z EU a ČR (viz Tabulka č. 2), priority EU v rámci jednotlivých os (viz Tabulka č. 3), rozdělení na osy a nabídku opatření (viz Tabulka č. 4). Další otázky ohledně váhy, tj. rozdělení finančních prostředků nad rámec povinného minimálního limitu do jednotlivých os, volby opatření a podílů na priority a opatření si řeší každá členská země podle svých vlastních potřeb.


II. Návrh priorit jednotlivých os Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova stanoví minimální povinné priority pro členské státy. Nad rámec povinných priorit si členské státy mohou zvolit priority další, které však musí být v souladu s cíli EAFRD podle nařízení Rady 1698/2005. Předkládané stanovisko předpokládá, že ČR splní všechny závazné priority EU. Výše podílů na priority je stanovena podle výše nárokových opatření přecházejících z HRDP v ose II a podle dosavadních zkušeností v OP, HRDP a SAPARDU, s ohledem na preference partnerů při projednávání EAFRD.

Tabulka č. 3 Priority Osy

Minimální povinné priority EU čl. 9 NR a čl. 3 SPS*)

Priority NSP a PRV ČR (návrh)

Podíly na priority ČR z prostředků EU vyčleněných na osu

Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

Přenos znalostí, modernizace, inovace a kvalita v celém potravinovém řetězci a v prioritních sektorech pro investice do fyzického a lidského kapitálu

1. Modernizace, inovace a kvalita 2. Přenos znalostí

93,00 % 7,00 %

Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny

Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin Voda Klimatické změny

1.Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin 2. Ochrana vody 3. Zmírňování klimatických změn

Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Zastřešující priorita tvorba pracovních příležitostí a podmínky růstu

1. Tvorba pracovních příležitostí 2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově 3. Vzdělávání a místní partnerství

Osa IV Leader

Příspěvek k prioritám os I, II, a zvláště osy III a horizontální priorita zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí

Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí

75,52% 17,80% 6,68 % 43,88 % 48,03 % 8,09 %

100 %

Alokace dle jednotlivých os uveřejníme v dalších číslech Zpravodaje: Osy I a II v čísle 2/2006, Osy III a IV v čísle 3/2006.

NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU Po absolvování dvoudenního kurzu střihačů ve Skotsku v roce 2004 pod vedením instruktora Colina Mac Gregora a Hamische Mitschella z British Wool Marketing Board, jsem dne 27. 5. 2005 odcestoval spolu s Hankou Pitrunovou na zkušenou do Skotska zdokonalit se ve stříži ovcí. Díky panu Colinovi, od kterého jsem měl doporučení jako začátečník, jsem stříhal u nejlepšího kontraktréra ve Skotsku, u pana Iana Mowata. Ian Mowat zaměstnává na sezónu 5 vybraných profesionálních střihačů ze zahraničí, zejména z Austrálie a Nového Zélandu a jednoho začátečníka, ze kterého udělá za sezónu profesionála. Většina těchto střihačů se ráda každým rokem vrací zpět. Proč jen 6 střihačů? Ian Mowat jako jediný ve Skotsku vlastní dvě nákladní střihačská auta, kde na 1 autě stříhají 3 střihači a 1–2 pomocníci (jedním byla i Hanka), kteří se starali o odebírání vlny od střihačů, její třídění, lisování a následné šití žoků. Náš kontraktér zajišťoval stříž farmářům s největšími počty ovcí 500–3000 ks. Úkolem bylo co nejrychleji a nejkvalitněji zbavit ovce rouna a pokračovat dál k jinému farmáři. Moc mě těší, že celou sezónu jsem mohl stříhat s profesionálními střihači z Austrálie a z Nového Zélandu, kteří jsou schopni stříhat denně 200–300 ks ovcí. Ubytováni jsme byli všichni (6 střihačů a 2 pomocníci) u kontraktéra v jednolůžkových pokojích, to proto, aby si střihač mohl v klidu odpočinout a byl vždy připraven stříhat ovce v jakékoliv denní době. Díky zeměpisné poloze Skotska slunce vycházelo kolem 3 hodiny ranní a zapa-

dalo kolem půlnoci. Jídlo a čisté oblečení každý den nám zajišťovala jeho manželka. Stříhalo se téměř každý den, i o víkendu, s výjimkou dešťů a soutěží ve stříhání, kterých jsme se zúčastňovali jako pomocníci. Za celou dobu mého pobytu (2,5 měsíce) jsme s jedním autem nacestovali přes 19 000 kilometrů. Ian Mowat svého času stříhal denně 300–400 ks po celém světě, v květnu 2005 ve věku 65 let mu byl proveden bypass a v srpnu 2005 s námi stříhal 100 ks ovcí za den. Neuvěřitelné, co, střihači? Je organizátorem všech střihačských soutěží ve Skotsku, vybírá ovce na soutěže, prodává lisy na vlnu, zajišťuje stříhání pro střihače, provádí sonografické vyšetření ovcí a dobytka, inseminace, koupele ovcí atd. Prostě Ian Mowat – Sheep Services. V oblasti na severu Skotska v okolí města Inverness, kde jsme také bydleli, se na začátku sezóny stříhají loňské jehnice (200–300 ks) s plemennými berany (30–50 ks) na 1 farmu. Výjimky byly i 200 ks beranů na farmě. Ke konci června se stříhají bahnice 3 měsíce po obahnění. Ve Skotsku je problémem počasí a domluva s farmáři. Ovce se nikdy nestříhají mokré ani vlhké – zejména kvůli zpeněžení vlny a bezpečnosti střihače při stříži. Častokrát se stávalo, že ráno pršelo, to jsme zůstávali doma a věnovali se svému vybavení a autům. Odpoledne volal farmář, že má ovce suché a že máme přijet. Tak jsme jeli stříhat 600 ks stádo – žádný problém. U farmářů jsou zase problémy s přípravou ovcí na stříž. Není se čemu divit, farmáři obhospodařují veliké množství pozemků a sehnat ovce z kopců k manipulační ohradě není zrovna jednoduché,

37

Ze světa


ačkoli vlastní špičkové psy plemene Border collie. Pro zajímavost, farmáři vlastnící kolem 600 ks ovcí je shání po pastvinách i týden a stává se, že nevědí jejich počet. Většinou říkají, že je na stříhání 500–700 ks a ono jich je nakonec 800 ks, takže k dalšímu chovateli se jede později. Za ovcemi jsme jezdili dlouhé trasy, kolikrát jsme vstávali i ve 4 hodiny ráno. Budil nás přímo kontraktér. Hned po budíčku následovala snídaně, mléko s cornflaky, toast s opečenou slaninou, máslo a čaj. U snídaně se rozdělovaly plány tras k farmářům pro každé auto. Průměrný denní počet ovcí byl 600–800 ks na každé auto. Po snídani následovala rychlá hygiena a odjezd. Řidičem byl většinou střihač. Na autě byly pevně připevněny elektromotory s pevnými kloubovými náhony, centrála a lis na vlnu. O střihací hlavici a nože se staral každý sám. S námi jezdilo osobní auto s pomocníky. S sebou jsme vozili dostatek žoků, pitnou vodu a samozřejmě jídlo na celý den. Dopoledne se stříhaly větší počty ovcí. Odpoledne, spíše večer 100–200 ks. To byl vždy takový zákusek. Stříhalo se 2 hodiny v kuse, pak následovala přestávka 15 minut. Vařil se čaj, svačily se toasty, chipsy a něco sladkého. Svačinu s sebou nám každé ráno připravovala žena kontraktéra. Na oběd jsme měli hodinu. Po dokončení stříže u farmáře šéf sepsal, kdo kolik ostříhal ovcí, adresu farmáře, pomocníky, za jakou dobu bylo ostříháno pro zaplacení pomocníků a kolik se spotřebovalo žoků (většinou 8–12 ks), následně to podepsal farmář, že s prací a počty kusů souhlasí.

Tento rukopis se doma předal kontraktérovi a on farmáři vystavil fakturu za stříž. Po příjezdu domů následovala očista. Nevýhodou bylo, že sprcha, záchod i umyvadlo bylo v jedné místnosti, takže jsme každý den bojovali, kdo se první umyje. Pak byla večeře kolem 21 hodiny. Po večeři měli pomocníci volno a střihači si šli mýt, sušit, čistit a brousit nože, protože základem kvalitně ostříhané ovce je mít dobře nabroušený nůž. A konečně spánek. Výbava profesionálního střihače je: dostatek kvalitních vrchních nožů a hřebenů, speciální střihačská obuv, speciální těsné kalhoty bez kapes. Hřebenů postačí 15–20 ks, vrchních nožů 30–80 ks, 1–2 ks stříhací hlavice, čističku nožů a originální brusku s horizontálně uloženými vypouklými a smirkovými kotouči. Také jsem si ze Skotska brusku dovezl i s náhradními smirkovými kotouči, jak pro broušení hřebenů, tak vrchních nožů i včetně lepidla. Samozřejmě při cestování za prací si střihači brusku s sebou nevozí, hmotnější vybavení vlastní kontraktéři. Závěrem bych chtěl poděkovat Haně Pitrunové za statečnost a všem, co se mi doma postarali o stádo oveček za mé nepřítomnosti. Přivezl jsem si opravdu hodně. P.S.: Nezapomeňte – v Norsku v roce 2008 se koná celosvětová soutěž ve stříži ovcí. Lukáš Neugebauer, [email protected]

INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK

K 1. 12. 2003 byl celkový počet koz 54 422 ks, z toho 36 932 koz v reprodukci u 11 084 chovatelů. To odpovídá v průměru 5 koz na jednoho chovatele. Během krátkého setkání nám byly zodpovězeny některé naše zvídavé otázky. Jako například: 1. Evidence u jehňat. V Rakousku se značí jehňata rovněž dvěma dělitelnými známkami. K tomu účelu se používají různé známky. Za nejlepší jsou považovány známky vyráběné firmou CAISLEY, které mají horní část otočnou, což zabraňuje vytržení známky v případě, že se ovce např. zachytí uchem za jesle, oplocení, ohradník apod. Důležitá je též skutečnost, že známka má „osičku“ dvou velikostí. Známka s kratší osičkou je vhodná pro jehňata, nebo ovce s tenkýma ušima. Zvlášť významné bylo pro nás konstatování, že v Rakousku neexistuje nařízení, podle kterého musí chovatel označit všechna jehňata do 72 hodin po narození. V Rakousku se chovná jehňata značí běžně až ve věku 5–6 měs.! Jatečné kusy nebo jedinci opouštějící farmu však musí být označeni ušními známkami. 2. Domácí porážky. Chovatel může pro vlastní potřebu (ne na prodej) provádět porážky přímo na farmě a navíc k tomu nepotřebuje veterinární osvědčení. Zvířata určená k prodeji se na farmě nesmí porážet, ale toleruje se, že prodané živé zvíře si nový majitel může nechat na farmě zabít. 3. Na základě oficiálního pozvání nezávazně přislíbil účast na letošním TECHAGRO. Podpořil myšlenku účelnosti vzájemné spolupráce mezi našimi Svazy. 4. Získali jsme řadu svazových tiskovin a užitečných propagačních materiálů. Hlavním těžištěm našeho zájmu byla prohlídka vystavených ovcí a koz. Na výstavě bylo vystaveno celkem 806

Ve dnech 11.–12. února se v rakouském Innsbrucku konala 4. mezinárodní výstava ovcí a koz ze šesti alpských zemí: Itálie, Francie, Německa, Rakouska, Slovinska a Švýcarska. Součástí této významné specializované výstavy byly následující akce: 1. Svazová výstava jehnic 2. Výstava dojných koz 3. Alpské mistrovství střihačů ovcí. Hlavním organizátorem byl Rakouský svaz chovatelů ovcí a koz v součinnosti s Tyrolským svazem a s podporou EU. Výstava byla uspořádána v prostorných výstavních pavilonech Innsbruckého výstaviště. Logem výstavy byl tyrolský Bergschaf a „přednosti“ plemene byly zřejmé již z pozvánky na výstavu (viz. obrázky v barevné příloze). Základní informace o současné úrovni chovu ovcí a koz v Rakousku nám podal předseda Rakouského svazu chovatelů ovcí a koz pan Georg Hőllbacher. Z jeho informací mimo jiné vyplynulo, že v současné době se v Rakousku chová celkem 327 tisíc ovcí a 58 tisíc koz. Oproti roku 2000 se početní stavy ovcí snížily cca o 12 tisíc a koz o necelé 2 tisíce kusů. K 1. 12. 2003 celkem 16 118 chovatelů ovcí mělo ve svých chovech 328 555 ovcí, z toho 216 719 bahnic a zapuštěných jehnic. To odpovídá v průměru 20 ovcí na chovatele. Prakticky okolo 60 % všech ovcí bylo chováno ve stádech s počtem do 50 ks. Konkrétně velikost stád v roce 2003 byla následující: 1–9 ks 10–19 ks 20–49 ks 50–99 ks

38

32 394 ks 50 693 ks 110 257 ks 57 233 ks

9,9 % 15,6 % 33,9 % 17,6 %

100–199 ks 200–499 ks 500–999 ks přes 1 000 ks

38 537 ks 11,8 % 27 761 ks 8,5 % 7 460 ks 2,3 % 1 162 ks 0,4 %

Pozn.: Fotografie jsou uvedeny v barevné příloze.

Ze světa

ovcí, z toho 774 z Rakouska, 25 z Bavorska a 7 ze Švýcarska. Celkem bylo vystaveno 14 plemen – tab. 1. Tab.1 Plemena, počet skupin a počet ovcí podle zemí. Rakousko Bavorsko Švýcarsko Plemeno skupin ovcí skupin ovcí skupin ovcí Alpská skalní 1 6 – – – – Bergschaf 26 427 1 7 – – Bergschaf hnědý 3 35 1 7 – – Bergschaf černohnědý – – – – 1 7 Zacklschafe (Racka) 1 9 – – – – Černohlavá masná 1 12 1 3 – – Černonosá 1 6 – – – – Jacob 1 12 – – – – Jurská 1 15 – – – – Krajinerská skalní 2 20 – – – – Merinolandschaf 1 5 1 3 – – Skalní 6 76 – – – – Suffolk 9 151 1 2 – – Texel – – 1 3 – – CELKEM 53 774 6 25 1 7 Na vlastní výstavě jsme měli možnost se podrobně seznámit jen s 14. hlavními plemeny ovcí chovaných v daném regionu. Jednotlivá plemena byla zařazena do skupin o velikosti 5 až 36 ks (skupiny ovcí z Bavorska a Švýcarska byly i méně početné). Klasifikace se prováděla vždy u celé skupiny v předváděcím kruhu. Bylo poučné sledovat práci posuzovatelů hodnotících jednotlivé skupiny ovcí a koz. Náročnost si lze odvodit z toho, že bylo posuzováno 53 skupin ovcí a 19 skupin koz. Vítězové pak byli dekorováni šerpami. Mimo to se provádělo fotografování vítězů ve zvlášť připraveném „ateliéru“. Velmi příznivě působilo slabě zelené zbarvení pilin, kterými bylo pokryto předvádiště. Totéž platilo i u koz. V Rakousku se KU provádí u 32 003 ovcí a z toho se 49,7 % chová v Tyrolsku. V roce 2004 se KU prováděla u 31 952 ovcí a z nich plných 47 % byly ovce plemene Bergschaf bílý, 12,4 % Merinolandschaf a na třetím místě 8,8 % bylo plemeno Tyrolská skalní. V alpském regionu se chová celkem 55 plemen ovcí. Z toho ve: Francii 6, Itálii 26, Německu 3, Rakousku 4, Slovinsku 4 a Švýcarsku 6. Součástí výstavy byla samostatná panelová expozice fotografií „Ovce v Alpách“. Dané problematice se systematicky věnují od roku 2004. Na shromažďování dobových fotografií spolupracuje 14 zástupců chovatelských svazu ovcí a koz a soukromých osob. Podařilo se již shromáždit více jak 200 fotografií, z nichž nejstarší je z roku 1897. Je to fotografie „ovčácká rodina z Lanonu“ (Itálie), kterou vlastní „Muzeo etnografico“ v Belluno. Koz je v KU 7.021 ks a z nich se 36 % chová v Horním Rakousku, 21,5 % v Tyrolsku, 10,9 % v Dolním Rakousku.

Výstava dojných koz Na výstavě bylo předvedeno 142 koz, 10 plemen celkem v 19 skupinách, které pocházely pouze z Rakouska – tab. 2. Tab. 2 Plemena, počet skupin a počet předváděných koz Plemeno skupin koz Plemeno skupin koz Anglonubijská 1 4 Pestrá ušlechtilá 1 8 Burská 1 2 Pinzgavská 1 6 Černokrká 1 6 Pinzgavská paprskovitá 1 4 Horská kamzíčí 7 67 Sánská 3 26 Paví 1 7 Toggenburgská 2 12


Dojné kozy se v rámci skupiny posuzovaly podle laktace ve třech kategoriích: 1. od čtvrté laktace a výše 2. v druhé až třetí laktaci 3. prvničky – kozy v první laktaci. Mléčná užitkovost vystavených koz byla uvedena u 91 kusů. Produkce a složení mléka u současné populace koz v Rakousku zařazených do KU je uvedena v tab.3. Tab. 3 Ukazatelé mléčné užitkovosti koz předvedených na výstavě INTERALPIN 2006 Plemeno

Horská kamzičí Pestrá ušlechtilá Sánská

Toggenburgská

Souhrn

kategorie

ks

1 2 3 celkem celkem 1 2 3 celkem 1 2+3 celkem 1 2 3

27 20 9 56 7 7 8 1 16 7 5 12 41 33 17 91

CELKEM

průměr. nádoj 827 695 615 746 741 931 762 476 818 741 613 688 830 699 659 750

tuk (%) 3,50 3,17 3,69 3,41 3,29 3,31 3,15 2,90 3,21 3,29 3,08 3,20 3,43 3,15 3,47 3,34

bílk. (%) 3,06 2,95 3,16 3,04 3,18 2,89 2,93 2,88 2,91 3,18 2,86 3,06 3,05 2,93 3,15 3,03

Poznámka: kategorie 1 – kozy od IV. laktace výše 2 – kozy na II. a III. laktaci 3 – kozy na první laktaci (prvničky) V rámci dojných plemen vykazovala rekordní nádoj Sánská koza, která v II.laktaci vyprodukovala 1.364 kg mléka, s 3,63 % tuku a 2,77 % bílkovin. Nádoj vyšší než 1.000 kg byl dosažen u čtyřech koz. Max. tučnost 4,79 % byla zjištěna u Kamzičí horské kozy na I.laktaci při nádoji 716 kg a obsahu bílkovin 2,85 %. Tučnost přes 4 % byla zjištěna u pěti koz. Nejvyšší obsah bílkovin byl 3,65 %.

Alpské mistrovství střihačů ovcí Mistrovství střihačů bylo organizováno v rámci výstavy 4. Bergschaf-Interalpin 2006. Soutěžilo se podle zásad platných pro mezinárodní soutěže střihačů. Celkem se soutěže zúčastnilo 15 profesionálních střihačů: 2 střihači z Francie, 3 z Itálie, 4 z Německa, 3 z Rakouska, 1 ze Slovinska a 2 ze Švýcarska. Většina z nich stříhá i v zahraničí. Všichni stříhali na zemi. K dispozici měli stříhací strojky Heiniger s kardaným náhonem. Výrobce zajišťoval servis a na soutěž zapůjčil pódium pro střihače. Ovce na stříž připravoval střihačům pomocník. Zajímavě byly řešeny zvedací dvířka do kotců. Ostříhané ovce se „skluzavkou“ spouštěly do kotce pod pódiem. Na stříž byly k dispozici ovce plemene Alpská skalní. Současně ve směně soutěžili 4 střihači. V předkole se stříhalo 5 ovcí (bez možnosti kontrolní stříže) a ve finále se stříhalo 8 ovcí. Ostříhaná vlna se netřídila a 4 pomocnice ji shrabovaly do připravených žoků. Hodnocení v průběhu stříže i ostříhaných ovcí prováděla skupina 5 rozhodčích. V době naší návštěvy jsme s velmi početnou skupinou aktivních diváků mohli sledovat pouze vyřazovací soutěž dvou směn střihačů. V té době nejlepší čas 12 min. 28 sec. dosáhl A. Novak ze Slovinska.

39

Ze světa


Přehled plemen ovcí chovaných v alpské oblasti 1. Alpagota 2. Alpská bílá 3. Alpská skalní 4. Bělokranská praménka 5. Bergamasca 6. Bergschaf bílý 7. Bergschaf černohnědý 8. Bergschaf černý 9. Bergschaf hnědý 10. Bergschaf tyrolský 11. Biellese 12. Bovška pasma 13. Brentegana 14. Brianzola 15. Brigasca 16. Brigasque 17. Brogne 18. Bündenská 19. Brýlatá 20. Ciavenasca 21. Corteno 22. Della Langhe 23. Engadinerská liščí 24. Finarda 25. Frabosana 26. Garessina 27. Grivette 28. Istriana 29. Istrska pramenka 30. Jezersko-Solčavska pasma 31. Jurská 32. Kärtnerská brýlatá 33. Krainerská skalní 34. Lamon 35. Maranna 36. Merinolandschaf 37. Merinos ď Arles 38. Montafonská skalní 39. Mourerous 40. Plezzana 41. Prealpes 42. Pusterese 43. Rosset 44. Saltassi 45. Sambucana 46. Savoirada 47. Tacola 48. Thones et Marthod 49. Tyrolská skalní 50. Varesina 51. Villnőserská brýlatá 52. Walliská černonosá 53. Walliská krajová 54. Zerasca 55. Zrcadlová

Itálie Švýcarsko Německo, Rakousko Slovinsko Itálie Itálie, Německo, Švýcarsko Švýcarsko, Itálie Německo Německo, Rakousko Itálie, Rakousko Itálie Slovinsko Itálie Itálie Itálie Francie Itálie Švýcarsko Německo Itálie Itálie Itálie Švýcarsko Itálie Itálie Itálie Francie Itálie Slovinsko Slovinsko Rakousko Rakousko Německo, Rakousko Itálie Itálie Německo Francie Rakousko Francie Itálie Francie Itálie Itálie Itálie Itálie Itálie Itálie Francie Rakousko Itálie Itálie Švýcarsko Švýcarsko Itálie Švýcarsko

Poznámka: z toho 6 plemen (označeno tučně) se chová současně ve dvou příp. třech zemích.

40

Na výstavě byla představena celá řada výrobků a zpracovatelů ovčích a kozích produktů. Byla vystavena malá vana na praní vlny, česačka vlny (foto) a zpracování vlny na kolovrátcích (foto). Překvapivá byla i cena finálních výrobků, např. průměrná cena pánských svetrů (foto) byla 100–150 Euro.

S úspěchem byly představeny výrobky z ovčího a kozího mléka. Možnost degustace a nákupu trvanlivých sýrů byla velká. Nezanedbatelná, pro nás, byla realizační cena sýrů a to na úrovni 15–18 Euro/kg. Rovněž o produkty z ovčího masa byl velký zájem. Účastníci měli možnost získat celou řadu odborné literatury a propagačních materiálů. Získali jsme první dvě čísla časopis Schafzucht, který vychází jako čtrnáctidenník s tím, že jedno číslo je vždy celé barevné

a druhé černobílé. Možná, jen pro zajímavost, že redakci tohoto časopisu zajišťují 4 profesionální redaktoři. Velká pozornost byla věnována především zdravotní problematice ovcí a koz, výživě (nabídka různých krmných směsí) a biologických služeb. V tomto směru jsme mohli sledovat jak běžné ultrazvukové měření jatečné hodnoty ovcí, tak i náročnější počítačový monograf, který má opodstatnění ve výzkumu. Značný zájem budil systém odběru vzorků krve pro genotypizaci, který představovala firma Eurofins – Medigenomix. V té souvislosti je dokonale propracován systém zavěšování ušních známek, při němž se současně automaticky odebírá tkáň ucha, která se přenese do malé vzorkovnice se stejným označením jako má ušní známka (foto). Tento systém odběru umožňuje zavěsit ušní známku chovatelem, nebo plemenářským pracovníkem, aniž by

Ze světa


bylo nutné odebírat krev s pomocí veterinárního lékaře, nebo veterinárního technika. Pochopitelně, že na výstavě bylo možné zakoupit celou škálu chovatelských zařízení (vnitřní vybavení ovčínů, oplocení pastevních areálů, pomůcek ke stříži, ošetřování paznehtů apod.), včetně suvenýrů z produktů ovcí a koz. V průběhu výstavy se uskutečnil odborný doprovodný program zaměřený na otázky: KU – byl představen rakouský program šlechtitelské práce, ultrazvukové měření jatečné hodnoty, zpracování mléka, masa a vlny, veterinární problematiky, mladých chovatelů a diskuse mezinárodní spolupráce. Pro nás bylo zajímavé srovnání letošní výstavy s výstavou v roce 2000, kterou pro naše členy zajistil Svaz. Poznatky z této výstavy jsme publikovali ve Zpravodaji SCHOK v ČR 2000/1: 14–16 s. Letošní výstava svým rozsahem, podle našeho názoru, byla srovnatelná s výstavou před šesti lety.

Je zřejmé, že tyto výstavy již mají tradici, určitý organizační řád a výrazně se od sebe neliší. Přesto si myslíme, že účast na letošní výstavě byla pro nás velmi přínosná. Potvrdilo se, že je třeba mít bližší kontakty se sesterskými svazy chovatelů ovcí a koz našich sousedů. Zcela na závěr můžeme konstatovat, že den 11. 2. byl pro nás velmi náročný. Jen cesta České Budějovice – Innsbruck a zpět (840 km) v pěti účastnících ve Fabii – to mluví samo za sebe. Přesto únava je již zapomenuta a získané nové poznatky a zkušenosti jsou pro nás velmi cenné. Pro úplnější představu připojujeme z výstavy 4. Bergschaf-Interalpin několik fotografií.

KONFERENCIA „OVČIARSKA ŠKOLA“ V ZAKOPANOM

acim orgánom, ako aj vedeckým pracovníkom, že dopustili také zníženie stavov oviec a tým aj rozsiahle znehodnotenie TTP najmä v oblasti poľských Karpát. Takmer jeden celý deň bol venovaný problematike scrapie a maedi-visne. Riešili sa otázky klinických príznakov týchto chorôb v chove oviec, ako aj genotypová analýza oviec v chove s najväčším výskytom scrapie v SR a tiež národný program eradikácie scrapie u oviec na Slovensku. Túto problematiku prezentovali najmä účastníci konferencie zo Slovenska. Boli to pracovníci zo Štátneho veterinárneho ústavu z Dolného Kubína MVDr. K. Scheerová, MVDr. Mydlo, MVDr. Pliešovský, PhD., MVDr. Rišica, PhD., MVDr. Kantíková, PhD. a tiež z Veterinárnej univerzity v Košiciach v zastúpení doc. MVDr. Ľ. Tkáčiková, PhD., a doc. RNDr. M. Margetín, PhD., z SPU Nitra. Ing. J. Dubravská oboznámila účastníkov konferencie o platnej legislatíve pre ovce a kozy v SR vyplývajúce z pokynov EÚ. Celkove je možné uviesť, ako konštatovali poľskí účastníci konferencie, že v Slovenskej republike sme v popredí, čo sa týka samotnej aplikácie vychádzajúcej z prijatej legislatívy EÚ, ako aj v otázkach riešenia klinických príznakov scrapie a maedi-visny a jej tlmenia u oviec. V závere konferencie sa účastníci zúčastnili slávnostnej rozlúčky s pani Prof. Dr. hab. Cz. Lipiecką, ktorá odchádza tohto roku do dôchodku. Slávnostný akt bol veľmi dojímavý a pani profesorke poďakoval za jej prácu v oblasti chovu oviec prof. dr. hab, E. Wierzchoš, a tiež vystúpil s básňami a piesňami detský goralsky súbor. Záverom by som chcel uviesť, že v PR začínajú klásť poprední vedeckí a odborní pracovníci veľký dôraz na opätovné rozšírenie chovu oviec a kôz, a tiež na zvýšenie parametrov úžitkovosti. Za tým účelom týždeň pred týmto podujatím, t.j. 06.02.2006 usporiadalo Malopolské Wojewódstwo konferenciu „Ovca plus“, kde hlavnou témou bola ochrana dedičstva Malopoľských Karpát pomocou rozvoja chovu oviec a kôz, a ich vplyv na krajinotvorbu. Tejto konferencie na pozvanie poľských hostiteľov sa zúčastnil zo SR Ing. P. Srpoň, riaditeľ ZCHOK z B. Bystrice a Doc. Ing. E. Gyarmathy, CSc, ktorí vystúpili na konferencii s príspevkami o problematike chovu oviec a kôz v SR.

Po viacročnom odstupe bola obnovená tzv. „Ovčiarska škola v Zakopanom“, ktorú tohto roku zabezpečovali pracovníci Poľnohospodárskej univerzity z Krakowa a to Prof. Dr. hab. E. Wierzchoš, dr. Ing. E. Molik, a dr. Ing. M. Murowski, v čase od 12.02.2006 do 15.02.2006.Toho roku takáto konferencia bola usporiadaná už po ôsmi raz a jej význam v minulosti, ako aj v súčasnosti spočíva v tom, že raz do roka, najčastejšie v Zakopanom, sa stretnú vedeckí a praktickí pracovníci z oblasti chovu oviec, resp. kôz z celej Poľskej republiky, ako aj z niektorých okolitých štátov. Od prvého dňa začatia konferencie, t.j. v nedeľu poobedia, až do utorka večera sa prezentovali svojimi príspevkami účastníci podujatia, tak z Poľska, ako aj zo Slovenskej republiky. Na začiatku konferencie si účastníci uctili minutou ticha pamiatku výborného vedeckého ovčiarskeho pracovníka prof. dr. hab. Macieja Oszikowskeho z príležitosti jeho náhlej smrti, hoci menovaný bol prihlásený na túto konferenciu. Konferencia bola zameraná na štyri tematické okruhy otázok: spoločná pastva oviec a jej dosah na zdravie zvierat, problematiku scrapie u oviec, problematiku maedi-visny u oviec, ako aj na všeobecné problémy chovu oviec v PR so zameraním na využitie lúk a pasienkov, najmä v oblasti Malopoľských Karpát. Tiež veľká pozornosť sa venovala poznaniu a aplikácie legislatívy požadovanej EÚ. Veľký dôraz, tak ako už bolo uvedené sa venoval rozšíreniu chovu oviec v nížinných, ale tiež aj v podhorských a horských oblastiach a najmä obnove zanedbaných trvalých trávnych porastov na lúkach a pasienkoch v oblasti Malopoľských Tatier. Medzi iným bolo konštatované, že v priebehu rokov 1990 až 2005 došlo k rapídnemu zníženiu stavov oviec v PR z takmer 5 miliónov, na terajších 250 000 kusov, z čoho bahnice tvoria necelých 200 000 ks. Značný pokles početných stavov oviec spôsobilo najmä v oblasti Karpát zníženie plôch lúk a pasienkov, ako aj k rozšíreniu burín v trávnom poraste, čoho dôsledkom je devastácia výživnej hodnoty TTP. K uvedenej problematike sa rozprúdila veľká diskusia, kde hlavne profesionálny členovia „Ochrany tatranskej prírody“ veľmi vytýkali riadi-

Prof. F. Horák, Ing. V. Mareš, Ing. A. Vejčík Pozn.: Další fotografie jsou uvedeny v barevné příloze.

Doc. Ing. E. Gyarmathy, CSc

41


Pořád je co se učit

ZÁKLADY BIOLOGIE REPRODUKCE – STAVBA A FUNKCE POHLAVNÍCH ORGÁNŮ OVCE A KOZY Pohlavní žlázy Pohlavní žlázy představují vaječníky, které produkují vajíčka a pohlavní hormony. Jsou to oválné a na pohmat pružné útvary. U mladých jehniček a koziček jsou na povrchu hladké a téměř kulaté. U dospělých jsou protáhle oválné, asi 1,5–2 cm dlouhé s nerovným povrchem v závislosti na fázích pohlavního cyklu. V době říje jsou na povrchu vaječníku patrné vaječníkové folikuly neboli váčky v podobě až několika milimetrových puchýřků. Několik dní po ovulaci nebo po čas gravidity prominují na povrchu vaječníků šedočervená žlutá tělíska v počtu odpovídajícím četnosti v říji ovulovaných folikulů nebo později zárodků v děloze. Bývají zastoupena většinou 1–3 i více. Téměř celý zbývající povrch vaječníku tvoří zárodečný epitel,jehož některé buňky se již v průběhu embryonálního vývoje jedince zanořily do parenchymu vaječníku. Zde se z nich vyvinula vajíčka obalená folikulárními buňkami a vznikly tak vaječníkové folikuly. Vaječníkové folikuly v různém stupni zralosti jsou v hloubce parenchymu vaječníku a některé postupně dozrávají, zvětšují se, takže v říjových cyklech prominují na povrchu vaječníku. Zralé folikuly, tzv. Graafovy folikuly za říje praskají a uvolněná vajíčka pronikají do vejcovodu. Tomuto procesu se říká ovulace, což je vyvrcholení říje. Ve vaječníkových folikulech vzniká tekutina, která obsahuje hormony – estrogeny. Ty vyvolávají říjové příznaky, projevující se jak na pohlavních orgánech, tak na chování samice. Žlutá tělíska se rozvíjejí po říji a přetrvávají ve vaječníku zvláště v období gravidity. U říjích se samic se objevují periodicky na krátkou dobu a pokud nedošlo k oplození ovulovaných vajíček, tak zanikají. Žlutá tělíska prominují zřetelně na zaobleném povrchu vaječníku a podstatně větší jejich část je zanořena do hloubky jeho parenchymu. To je patrné po naříznutí žlutého tělíska na vaječníku. Vývoj samičích pohlavních buněk ve vaječníku – ovogeneze se odbývá již u zárodku v době nitroděložního života jedince a pokračuje i po narození a zvláště po dosažení pohlavní dospělosti, kdy vajíčka uložená ve vaječníkových folikulech a i jejich obal postupně dozrávají. V období každé výrazné říje dozrávají většinou 1–4 folikuly. Na vrcholu říje, kdy folikuly praskají, dochází k ovulaci. Vajíčka se z folikulů uvolní a postupují do vejcovodu, kde po předchozí kopulaci či umělé inseminaci se setkají se spermiemi a bývají oplozená. Nato se ve vaječníku v místě prasklého vaječníkového folikulu začne vytvářet žluté tělísko. Ve vaječníku obsažené buňky vaječníkových folikulů a i buňky žlutého tělíska vykazují endokrinní funkci. Folikulární buňky vylučují hormony, tzv. estrogeny. Hormony se postupně shromažďují ve vaječníkových folikulech a nejvíce jsou účinné v období říje a ovulace, kdy se uvolňují v největší míře do krve a mízy. Postupně u mladých koziček a jehniček ovlivňují vývoj přídatných (sekundárních) pohlavních znaků, ovlivňují vývoj a sekreci děložních žláz, vývoj mléčného parenchymu ve vemenu a mají i jisté anabolické účinky. Estrogeny navozují sexuální aktivitu a jejich zvýšená hladina vyvolává říji. Vedle vaječníkových folikulů ve vaječníku vylučuje estrogeny též placenta v obřezlé děloze, kůra nadledvin a malé množství i u samců varle. Důležitá je i endokrinní schopnost žlutého tělíska. Došlo-li k oplození, přetrvává na vaječníku žluté tělísko

42

Obr. 1 Samičí pohlavní orgány ovce a jejich uložení. a – vaječník; b – vejcovod; c – levý děložní roh; d – děložní tělo; e – děložní krček; f – pochva; g – poševní předsíň; h – ochod (vulva); i – stydká štěrbina (ohraničena ze stran stydkými pysky); j – pravostranný děložní roh; k – řitní otvor A – močový měchýř; B – močová trubice – její vyústění do poševní předsíně; C – konečník; D – tlusté střevo (sestupný tračník); E – pánevní spona; F – vemeno (pravostranná půlka); G – břišní stěna. a je aktivní téměř po celou dobu gravidity. Vzniká zde a je vylučován hormon progesteron. Ten působí též na rozvoj a sekreci děložních žláz a připravuje tak děložní sliznici a vhodné prostředí v dutině dělohy k „uhnízdění“ a vývoji oplozeného vajíčka (zygoty) v děloze. Progesteron zabraňuje i dozrávání dalších vaječníkových folikulů a nástupu nových říjí a ovulací. Zároveň tlumí citlivost hladkého svalstva děložní stěny k oxytocinu (to je hormon deponovaný v nervovém laloku hypofýzy, který stahy děložního svalstva vyvolává) a zabraňuje tak děložním kontrakcím. Tím chrání plod v děloze proti předčasnému vypuzení, tedy zmetání. V parenchymu žlaznatého tělesa vemena způsobuje progesteron vznik a vývoj mléčných alveolů. Spolu s luteotropním hormonem adenohypofýzy (LH) navozuje mateřské chování v době březosti a za a po porodu. V konečné fázi gravidity žluté tělísko a tak i sekrece progesteronu se snižuje. Progesteron se tvoří též v děloze a v placentě. Nedošlo-li k oplození vajíčka, žluté tělísko po odeznělé říji záhy zaniká. Snižuje se až ustává sekrece progesteronu a nastupuje opět účinek estrogenu z dalších dozrávajícíh vaječníkových folikulů, což se projeví další periodickou říjí.

Vývodné pohlavní cesty Vývodné pohlavní cesty představují dva vejcovody, děloha, pochva a poševní předsíň zakončena ochodem neboli vatní (vulva). Vejcovody u kozy a ovce jsou dvě úzké (2–3 mm) klikaté trubičky asi 10–15 cm dlouhé, rozepjaté mezi vaječníky



a děložními rohy. Vejcovod začíná nálevkovitým rozšířením, které se přikládá na povrch vaječníku tak, že vaječník volně obaluje. Postupně se zužuje, meandrovitě se klikatí a proniká až k vrcholu děložního rohu a zde vstupuje úzkým otvorem do dělohy. Stěnu vejcovodu tvoří slizniční výstelka s četnými žlázami. Na ní je hladkosvalová vrstva podélně i cirkulárně uspořádaná a na povrchu svaloviny se nachází vazivo a hladký serózní obal. Na pohmat jsou vejcovody tuhé. Sekret žlázek vejcovodu zajišťuje výživu pro konečnou fázi vývoje zde při ovulaci se zdržujícího vajíčka, případně přicestovaných spermií po kopulaci nebo i vajíčka oplozeného, zygoty. Vejcovody jsou místem,kde dochází k oplození ovulovaného vajíčka, vzniká zde zygota, která se ve vejcovodu jistou dobu zdržuje, postupně rýhuje (buněčně se dělí) a proniká za 3–4 dny do děložního rohu. Obr. 2 Vyzrálý vaječníkový folikul (váček). (Graafův folikul). A – vajíčko s buněčným jádrem uvnitř (velikost 130–140 tisícin mm); B – dutina zralého folikulu vyplněná tekutinou s obsahem estrogenů; C – buňky stěny obalu vaječníkového folikulu (vylučují estrogeny); D – buňky vaječného hrbolu.

Obr. 3 Vaječníky přežvýkavců v různých fázích říjového cyklu. A – pohled na povrch vaječníku; B – vaječník na podélném řezu 1 – předříjové období (proestrus); 2 – vlastní říje (estrus); 3 – poříjová fáze (metestrus) a – nedozrálé vaječníkové folikuly nezřetelně prominují na povrchu vaječníku; b – dozrávající vaječníkový folikul; c – zanikající žluté tělísko z předchozího říjového cyklu; d – výrazně prominující vyzrálý vaječníkový folikul těsně před ovulací; f – závěs vaječníku; g – volný okraj vaječníku.

Obr. 4 Uložení vaječníků, vejcovodů a dělohy u kozy v podbřišku a pánevní dutině po částečném vyjmutí trávicích orgánů z břišní dutiny. 1 – pravostranný děložní roh; 2 – levostranný vaječník a kolem něho vejcovod; 3 – vrchol močového měchýře čnějící z pánevní dutiny; 4 – levá ledvina (posunutá bachorem na pravou stranu); 5 – pravá ledvina překrytá z části játry a – tlusté střevo; b – játra; c – žlučový měchýř; d – zadní dutá žíla; e – aorta; f – slezina; g – bedrové svaly; h – žebra (žeberní oblouk); i – odříznutá břišní stěna.

43



Obr. 5 Příčný řez děložními rohy ovce.

Obr. 6 Vulva, stydká štěrbina a vstup do poševní předsíně u kozy.

A – dutina děložního rohu; B – stěna dělohy; C – závěsný vaz děložní 1 – sliznice dělohy s děložními žlázami (žlázy vylučují t. zv. děložní mléko v období uhnízdění zárodku); 2 – hladká svalovina děložní stěny (zajišťuje stahy dělohy při porodu); 3 – děložní cévy; 4 – karunkuly ve sliznici dělohy.

Děloha je u ovce a kozy tvarem velmi podobná děloze krávy, je však podstatně menší. Je to děloha dvojrohá se dvěma spirálovitě zahnutými přibližně 10–15 cm dlouhými rohy. Oboustranné děložní rohy se zavíjejí zhruba do jedné neúplné do strany povytažené spirály. Spirála začíná od vrcholu děložního rohu nejdříve dolů a dopředu a nato nahoru a dozadu směrem k pánvi. Od vrcholu rohy postupně zesilují a vzájemně se stýkají až splynou v děložní tělo. Děložní tělo je asi 3 cm dlouhé, uvnitř je jeho dutina z větší části rozdělená neúplnou přepážkou a přechází v 4–6 cm dlouhý děložní krček. Děložní krček má výrazně zesílenou stěnu a uzavírá dutinu dělohy oproti pochvě. Kanálek krčku se otevírá pouze v říji a při porodu. Na jeho dokonalém uzavření se podílí cirkulární hladká svalovina a výrazná hlenová zátka. Do dutiny pochvy se zadní část děložního krčku vychlipuje jako nevýrazný čípek. Děložní stěnu tvoří sliznice, která vystýlá dutinu dělohy, obsahuje u ovce 60–100 a kozy asi 90–160 stopkatých vyvýšenin (karunkuly) pro případné upevnění placenty v době březosti. Ve sliznici mezi karunkuly jsou četné děložní žlázy. Děložní sliznice je šedé barvy a u ovcí může být až temně černě pigmentovaná. Uvnitř děložního krčku tvoří sliznice vystýlající kanálek krčku podélné a kruhové řasy, které mohou komplikovat zavedení inseminační pipety do kanálku děložního krčku při umělé inseminaci ovcí a koz. Střední vrstvu děložní stěny tvoří hladká svalovina, která zajišťuje děložní stahy zvláště v době porodu a zajišťuje i uzávěr kanálku děložního krčku. Zevně na povrchu je hladká serózní blána. Ta přechází po stranách dělohy do děložních vazů, které fixují dělohu ke stěně břišní a pánevní dutiny. Do dělohy sestupuje z vejcovodu zárodek za 3–4 dny po oplození a z počátku je zde vyživován sekretem děložních žláz, tzv. děložní mléko. Vzniká nejprve stadium blastocysty (7. den po oplození) a později na to navazuje vznik plodových obalů (až 25.–30. den po oplození). Kolem zárodku vytvořené plodové obaly se dostávají do intimního kontatktu s děložní sliznicí a vzniká placenta. Po celou dobu březosti se v děloze vyvíjí takto vybavené většinou 1–4 plody. Pla-

44

a – stydké pysky a rozevřená stydká štěrbina; b – dolní spojka stydkých pysků; c – horní spojka stydkých pysků; d – clitoris, zevně patrný na dně poševní předsíně.

centa představuje ochranný obal plodu. Prázdná děloha v klidu je uložena před vchodem i za vchodem do pánve. Děložní rohy zasahují zezadu do břišní dutiny a děložní tělo a krček nalezneme v přední části pánevní dutiny pod konečníkem a nad močovým měchýřem. U březích bahnic a koz se podstatně mění tvar a velikost dělohy. V rané fázi březosti v důsledku rozdílného počtu plodů se projevuje velikostní asymetrie děložních rohů a v průběhu březosti se děloha postupně mnohonásobně zvětšuje, zvláště děložní rohy, které sklesávají do břišní dutiny, kde přiléhají zezadu a zdola na bachor a tlusté i tenké střevo. Po porodu po vyprázdnění dělohy v období zvaném puerperium dochází poměrně rychle k involuci dělohy, tj. tvar a velikost dělohy se vrací do normy. Hladká svalovina střední vrstvy stěny dělohy zde působí nejen při porodu výraznými stahy a vypudí plod, ale účastní se i na stahování dělohy při její involuci po porodu.

Zevní pohlavní orgány Zevní pohlavní orgány ovce a kozy jsou konečným oddílem vývodných pohlavních cest. Je to pochva, poševní předsíň a ochod neboli vulva. Pochva je kopulační orgán. U kozy je to přibližně 8 cm dlouhá roztažitelná trubice o průměru 2–3 cm. Začíná u asymetricky čnějícího děložního čípku za děložním krčkem a v úrovni zevního ústí močové trubice přechází do poševní předsíně. Je uložena v pánevní dutině. Shora na ni naléhá konečník a zespoda ji podkládá močová trubice. Stěnu tvoří sliznice a vrstva hladké svaloviny, kterou obaluje okolní vazivo. Zevní ústí močové trubice je podloženo přibližně 1 cm hlubokou výchlipkou (pozor při zavádění katetru). Poševní předsíň je asi 2,5–3 cm dlouhá trubice. Její stěna i průsvit jsou shodné s pochvou. Ve sliznici poševní předsíně jsou četné žlázy, které zvlhčují svým hlenovým sekretem její povrch a usnadňují tak zavedení penisu při kopulaci do pochvy. Směrem k pánevní hrázi přechází poševní předsíň do vertikálně postavené 6–7 cm dlouhé


stydké štěrbiny, kterou po stranách ohraničují stydké pysky. Stydká štěrbina spolu se stydkými pysky představuje vstup do poševní předsíně a pochvy neboli vateň – odborným názvem vulva, v chovatelské mluvě ochod. Při dolní spojce stydkých pysků je v poševní předsíni skrytý poštěváček (clitoris), vybavený na volném vrcholu četnými nervovými zakončeními. Podráždění volného konce poštěváčku na dně poševní předsíně vyvolává silné pohlavní vzrušení. U říjících se samic může být kůže stydkých pysků a uvnitř štěrbiny i sliznice překrvená, zarudlá a může se objevit i nepatrný výtok čirého, někdy až krvavého hlenu z vulvy. Ve stěně poševní předsíně i vulvy je velké množství roztažitelné tkáně (vazivo, svalová tkáň), takže se poševní předsíň může při porodu značně roztáhnout.

Obr. 7 Znázornění umělé inseminace u ovce (zavedení inseminační pipety do děložního krčku). a – děložní čípek; b – děložní rohy; c – vaječník a vejcovody; d – vulva a stydká štěrbina; e – inseminační pipeta zasunutá do pochvy k děložnímu čípku a do kanálku děložního krčku 1 – močový měchýř; 2 – konečník; 3 – anální otvor; 4 – pánevní spona; 5 – kličky tenkého střeva.

Pohlavní aktivita u ovcí a koz K nesmělým projevům pohlavní aktivity dochází u jehniček a koziček ve věku, kdy dochází na vaječnících k ovulaci a je možné již oplození uvolněných (ovulovaných) vajíček. Je to období prvních říjových cyklů, tedy období puberty, které je nastartováno zvýšenou produkcí estrogenů. U jehnic je to ve stáří 4–10 měsíců a u koz již ve stáří 3–4 měsíce s rozptylem kolem 6–9 měsíců, kdy jsou již pohlavně dospělé. Nástup puberty je ovlivněn komplexem vnějších a vnitřních faktorů. Vnější faktory představuje kvalita výživy a především vliv délky světelného dne (fotoperiodizmus) a samozřejmě i vliv přítomnosti samce. U koz, zvláště u mléčných plemen nastupuje puberta dříve. Zařazovat do chovu a připouštět však je vhodné mladé jehnice a kozičky až po dosažení chovatelské dospělosti tj. po dosažení zhruba 75% hmotnosti dospělých, u ovcí 45 kg a u koz 35 kg. Je to u ovcí a koz nejlépe ve stáří 12–18 měsíců. V našich podmínkách, pokud mladé kozičky dosahují


púožadovanou hmotnost kolem 35 kg již v prvním roce života, mohou být připuštěné v 7.–9. měsíci. Slabé jedince připouštíme až podstatně později. Tělesnou dospělost dosahují ovce a kozy až ve stáří 2,5–3 let a v reprodukci je vhodné využívat ovce do stáří 5–6 roků a kozy do stáří 6–8 roků. Postreprodukční období, tzv. senium nastává u uvedených druhů v 10–12 letech. V průběhu života ovce, či kozy tedy od odeznění puberty až do senia, probíhají opakovaně pohlavní cykly, kdy se na pohlavních orgánech, v celém organizmu a v chování samice odehrávají specifické změny. Je to období reprodukční, kdy můžeme vhodnými chovatelskými a biotechnologickými zásahy ovlivnit plodnost a kvalitu potomstva ve stádě. Největší pohlavní aktivita se tedy odbývá ve fázi reprodukční. Je to v prvé řadě pohlavní neboli říjový cyklus, během kterého běžně dochází ke kopulaci se samcem nebo k umělé inseminaci s následným oplodněním uvolněného vajíčka při ovulaci. Rozvíjí se gravidita, vyvíjí se plod v děloze. Gravidita bývá zakončená většinou porodem. Ovce i kozy patří do skupiny polyestrických zvířat. To znamená, že projevy říje, byť i různě intenzivní se mohou odehrávat v průběhu celého roku. To platí např. v geografických podmínkách rovníkových oblastí. U nás však u ovcí a koz proběhne v určitém ročním období několik pravidelných říjových cyklů za sebou a ve zbylé části roku říje neprobíhají. Období zvýšené pohlavní aktivity, kdy je možné ovce a kozy zapouštět bývá u nás vystřídáno obdobím pohlavní a ovariální inaktivity neboli klidu. Je to období anestrální, kdy říje neprobíhají nebo jsou velmi slabé. Toto období může trvat 200–350 dnů. Delší anestrální období je např. u vysokodojných koz po porodu nebo v určitém ročním období. Ovce a kozy u nás tedy patří do skupiny polyestrických zvířat s pohlavní sezónností, podobně jako klisna a kočka. Samozřejmě že tuto přirozenou sezónnost lze různými zásahy do značné míry i u nás změnit. Nástup projevů říje, ať již zjevných, nebo skrytých je opět ovlivněn vedle faktorů vnějších též faktory vnitřními, a to především neurohumorálním řídícím systémem. Je to úroveň sekrece hormonů, které navozují říjový cyklus (estrogeny). Dále je to zdravotní stav, celková konstituce i plemenná příslušnost atd. Z vnějších faktorů to jsou především smyslové vjemy z okolí, přítomnost samce, vlivy klimatu a geografická poloha, délka světelné části dne, tedy i roční období. V našich klimatických podmínkách na severní polokouli nastupuje intenzivní říjový cyklus u ovcí a koz především na podzim a začátkem zimy (u ovcí je to září až prosinec, u koz od srpna do listopadu), kdy je světelná část dne výrazně kratší a zvířata jsou před nastupující zimou v dobré kondici. Projevy říje jsou v tu dobu výrazné. Oplodnění ovcí a koz v tuto dobu vede k tomu, že se mláďata narodí v nejpříznivější dobu roku u nás, tj. na jaře. U ovcí chovaných na jižní polokouli nastupuje říje v jarních měsících, kdy jsou tam světelné části dne krátké. Celkově je pohlavní aktivita samice a její úroveň plodnosti ovlivněna druhovou a plemennou příslušností, dědičností plodnosti po předcích, stářím a počtem porodů a tělesným a metabolickým stavem. Je ovlivněna způsobem odchovu, výživou a managmentem reprodukčního procesu. Jsou to i vlivy vnějšího prostředí – atmosférický tlak, transport, složení a velikost stáda. Negativně působí nepříznivé psychické vjemy, stresy a hrubé zacházení.

Říjový cyklus U ovcí trvá přibližně 17 dnů (v rozpětí 13–21 dnů) a u koz 21 dnů (v rozpětí 18–24 dnů). Je to soubor změn na orgá-

45



Obr. 8 Zkušební beran se zástěrkou (beran „prubíř“) větří pach říjící se samice. nech pohlavního ústrojí samice. Tyto změny se objevují opakovaně v periodách, a to na vaječnících (ovariální cyklus), a dále na vejcovodech, děloze i pochvě a vulvě. Změny probíhají i v celém organizmu, což se projevuje i celkovým chováním.

Říjový cyklus se odehrává v podstatě ve čtyřech fázích: 1. Jest to předříjová fáze – proestrus, která Obr. 9 Vývoj pohlavních reflexů berana a vyhledávání říjící se ovce. je charakterizována u dospělých bahnic a koz 1, 2, 3, 4 – reflex pohlavního sbližování za aktivní pomoci bahnice; zánikem žlutého tělíska. To se ve vaječníku 5 – sexuální urinace (časté močení); 6 – očichávání moče. vyvinulo v předchozím říjovém cyklu, kdy nedošlo k oplození nebo bylo na vaječnících v době gravidity a zaniká tak s jejím ukončením. Zánik žlutého tělíska způsobuje hormon prostaglandin děložní krček. V této fázi pohlavního cyklu je třeba u koz (PGF2alfa), který se uvolňuje ze sliznice děložní stěny i ovcí nejlépe 12 hodin (6–30 hodin) po zjištění prvních a u gravidních na konci gravidity i z placenty do krve. Vlivem příznaků říje zapouštět nebo inseminovat. Spermie po zvýšené sekrece folikuly stimulujícího hormonu (FSH) připuštění přežívají v pohlavních orgáneh samice u ovce v této době žlaznatým lalokem hypofýzy dozrává několik a kozy přibližně po dobu 20 (±10) hodin. Vajíčko může být vaječníkových folikulů a dochází ke zvýšené sekreci estrooplozeno do 15–24 hod. po ovulaci. genu. Estrogen připravuje dělohu pro případné zahnízdění 3. Bezprostředně po říji nastupuje poříjová fáze oplodněného vajíčka – zygoty, uvolňuje a otevírá děložní – metestrus. Trvá u ovcí a koz zpravidla 2–3 dny. Překrkrček a jeho vlivem i pohlavní aktivita (libido) a ochota k pávení pohlavních orgánů ustupuje, uzavírá se děložní krček, ření postupně vzrůstá. Tyto příznaky předříjového období ustává výtok hlenu a ovce či koza se postupně uklidňuje. jsou u koz poměrně zřetelné, zatímco u ovcí nevýrazné. Na vaječníku na místě prasklých vaječníkových folikulů se rozvíjí žluté tělísko, které vylučuje hormon progesteron a to V přítomnosti samce lze pozorovat určitou pohlavní senzipod vlivem zvýšené sekrece luteinizačního hormonu (LH) bilizaci. Toto období trvá 2–3 dny. 2. Další fáze – vlastní říje – estrus je období, kdy je z předního laloku hypofýzy. Žlázky děložní sliznice ve větší pohlavní aktivita velmi výrazná. Je to patrné spíše opět míře vylučují mléčně zkalený sekret (děložní mléko), který u koz než u jehniček. U ovcí avšak mnohdy bez pomoci je určen pro výživu a ochranu oplozeného vajíčka sestouplého z vejcovodu do dělohy. berana „prubíře“ říjící se jehničku ve stádě jen obtížně 4. Na poříjovou fázi navazuje fáze meziříjová – diestrus. zjistíme. Charakteristickým znakem říje u ovcí je zduřelá U nebřezích ovcí trvá 11–13 dnů, u koz 11–15 dnů. V tuto vulva, překrvená sliznice vulvy a nevýrazný hlenovitý výtok z vulvy, svolnost k páření, vrtění ocasem. Říje trvá u ovcí dobu je žluté tělísko na vaječníku v plné aktivitě (vylučuje 24–33 (44) hodin. Přibližně 12–24 hodin před koncem říje progesteron). Od 12. dne cyklu u ovcí a 15. dne u koz dochází v děloze k sekreci prostaglandinu a tím sekrece dochází u ovcí většinou samovolně k ovulaci. U koz v říji je žlutého tělíska během několika dnů zaniká. U polyestricto neklid, časté mečení, močení, vyskakování na jiné kozy kých savců se seznností pohlavní aktivity, jako jsou ovce a jisté znehybnění při tlaku na bedra či okolí vulvy, vyhledávání kozla. Vulva bývá zduřelá, překrvená s výtokem a kozy, je to bezříjové období zvané anestrus. V našich hlenovitého sekretu. U koz je někdy hlen mírně zabarven geografických a klimatických podmínkách u většiny ovcí a koz začíná toto bezříjové období s nástupem jara, pokrakrví. Nejlépe se projeví příznaky říje za přítomnosti kozla. čuje a končí v létě. S nástupem podzimu se délka světelné Říje trvá u koz 12–48 hodin, v průměru 24 hodin. části dne zkracuje, čímž se zvyšuje sekrece melatoninu V průběhu vlastní říje dochází k dozrávání vaječníkových folikulů, jejich prasknutí a uvolnění – tedy ovulaci. Sliznice v šišince. Jak známo, melatonin tlumí sekreci FSH v hyvejcovodu a děložní sliznice je překrvená, připravená k připofýze. Při jeho nedostatku sekrece FSH je vyšší, a tak je i větší stimulace k sekreci estrogenu a nástupu říje. Je však jetí oplozeného vajíčka, překrvené pohlavní orgány a jejich zajímavé, že u koz a ovcí v době, kdy se prodloužila svěsliznice vylučuje ve větší míře hlenovitý sekret. Otvírá se

46



telná část dne a sekrece melatoninu je snížená, nedochází ke zvýšené sekreci estrogenu, a tak další říjové cykly v našich geografických podmínkách nenastupují. U ovcí a koz a celé řady divoce žijících zvířat v našich podmínkach však postačí zakolísání hladiny melatoninu z nižších hodnot na vyšší, což vyvolá zvýšení sekrece gonadotropních hormonů (FSH a LH). Tím je vyprovokována říje i v podzimním období. Je to dáno geneticky zafixovanými „snahami“ organismu vytvořit pro mláďata optimální podmínky po jejich narození, tj. na jaře a v létě. Projeví se zde tedy řídící schopnost „biologických hodin“ pro zajištění optimálních podmínek pro vývoj a zachování druhu. Pokud došlo k oplození vajíčka a zabřeznutí, žlutá tělíska v poříjovém období (proestrus) nezaniknou, dále se rozvíjejí, neboť sekrece prostaglandinu v placentě není ještě dostatečná. Progesteron ze žlutých tělísek uvolňovaný do krve brání dozrávání nových vaječníkových folikulů a zabraňuje děložním kontrakcím a tak udržuje graviditu a plody v děloze až do porodu.

Oplození a vznik nového jedince – gravidita Gravidita Důležitou součástí pohlavní aktivity a reprodukce jako takové je gravidita, u lidí těhotenství, v chovatelské praxi březost. Je to období, kdy se v samičích pohlavních orgánech, jmenovitě ve vejcovodu a především v děloze vyvíjí nový jedinec. První fáze gravidity začíná oplozením vajíčka. Nato navazuje vývoj nového jedince. Je to vývoj ovulární, tj. od zygoty do stadia blastocysty, dále pokračuje období vývoje embryonálního, kdy není možné ještě rozeznat druhovou příslušnost zárodku (embrya). Na to navazuje vývoj fetální, kdy plod (fetus) nese již podobu a druhové znaky dospělce. Pro graviditu je charakteristické, že u polyestrických zvířat se v období gravidity zastavuje průběh nových pohlavních cyklů. Období gravidity u ovce a kozy trvá 140–155 dní, v průměru 150 dní.

Oplození a vznik nového jedince Při aktu páření nebo po umělé inseminaci říjící se samice se předpokládá, že dojde k oplození ovulovaného vajíčka. Pokud tomu tak je, došlo k oplození většinou pouze jednou spermií z celkového množství několika miliard obsažených v ejakulátu samce. Proti polyspermii se vajíčko brání řadou biochemických reakcí, které se realizují po proniknutí jediné spermie do vajíčka a brání průniku spermiím dalším. Množství spermií přítomných v pohlavním ústrojí samice (až 95%) zaniká v pochvě a i v děloze. Nejlépe spermie přežívají ve vejcovodu. Akt oplození se odehrává většinou ve vejcovodu. Po proniknutí spermie do vajíčka se ve spermii mimo jiné změny vytvoří tzv. prvojádro. Podobný proces probíhá i ve vajíčku, kde vzniká samičí prvojádro. Obě prvojádra spolu záhy splynou (syngamie) a tím je finalizován proces oplození, vzniká kvalitativně nový jedinec – zygota. Tento proces trvá zhruba 20–24 hodin. Bezprostředně po syngamii zygota sestupuje ve vejcovodu dále do zúžené jeho části a začíná se rýhovat (buněčné dělení). Zprvu se vytvoří kompaktní útvar tvaru maliny zvaný morula a s dalším vývojem se vytvoří v tomto útvaru dutina a tak se vytvoří blastocysta. Je to přibližně 7–10 dnů po ovulaci a tak se blastocysta pohybuje již v děložním rohu. Dalším vývojem se vytvoří zárodečný terčík, který je základem pro vznik těla a jeho orgánů a ze zbývající části zárodku se

Obr. 10 Ovulace, oplození vajíčka a vývoj zygoty ve vejcovodu (schéma). A – vaječník na řezu; B – vejcovod; C – vyústění vejcovodu do děložního rohu; D – dutina dělohy; E – nálevka vejcovodu 1 – nezralé vaječníkové folikuly; 2 – dozrávající vaječníkové folikuly; 3 – plně vyzrálý vaječníkový folikul při ovulaci. Vajíčko vstupuje do nálevky vejcovodu (viz. šipka); 4 – oplozené vajíčko jedinou spermií, ostatní spermie (s černou hlavičkou) se ještě pohybují a přežívají přibližně 10 – 30 hodin ve vejcovodu; 5 – jádro vajíčka (vaječné buňky); 6 – vznik dvou prvojader, jedno samčí a jedno samičí, která splynou a vznikne zygota; 7 – buněčné dělení; 8 – morula; 9 – blastula (předstadium blastocysty). vytvoří plodové obaly. Plodové obaly se navzájem na sebe přikládají a na určitých místech se intimně připojí na děložní sliznici. Tak se vytvoří placenta, která zajišťuje zárodek živinami po celou dobu gravidity. Placenta představuje bohatě prokrvený ochranný obal plodu, tvořený čtyřmi vaky. Jsou to žloutkový váček, amnion, chorion a alontois. Žloutkový váček po vyčerpání zásob živin plodem záhy zaniká a zbývající vaky fungují až do porodu. Hlavní úkol placenty je přívod kyslíku a výživných látek a odvod zplodin výměny látkové embrya či plodu. Významná je i její endokrinní funkce (vylučuje prostaglandin). Tyto funkce jsou zajištěné nepřímým spojením placenty s děložní sliznicí. To znamená, že krevní oběh a krev matky není v přímém spojení s krevním oběhem plodu a placenty. Krevní oběh plodu a placenty jsou naopak ve spojení přímém. Zhruba v první polovině březosti je růst plodu poměrně pomalý, zatímco v druhé polovině a zvláště na konci gravidity je tomu naopak. Při hodnocení stáří plodu dle hmot-

47



Obr. 11 Normální poloha plodu v děloze před porodem. A – při jednom mláděti; B – při dvojčatech 1 – normální poloha hlavou napřed (při porodu se objeví hlavička položená na předních nožkách. Z vulvy vyhřezávají přední nožky s pohledem na paznehty shora a paznehtky míří dolů); 2 – přední poloha při porodu dvojčat; 3 – zadní poloha při porodu dvojčat (při porodu se objeví konce zadních nožek s paznehty obrácenými chodidlovou plochou nahoru. Paznehtky jsou též na horní ploše konců vyhřezlých nožiček z vulvy). Zadní poloha je považována za normální.

nosti a délky (temenokostrční) udávané v tabulkách je však třeba počítat s určitou individuální a plemennou variací. Zvláště v druhé polovině gravidity se vyskytují již typické znaky na těle plodu, jako je stupeň vývoje končetin, vývoj hmatových chlupů apod., které nám prozrazují určité věkové stadium vývoje. Gravidita je fyziologický stav, během kterého probíhají i v mateřském organismu podstatné změny, které upřednostňují příznivý vývoj zárodku. Tím jsou kladeny na budoucí matku zvýšené a specifické požadavky, které jen zdravý, dobře živený organismus překonává bez větších obtíží. Nejvýraznější změny postihují pohlavní orgány, mění se i podstatně vemeno, struktura mléčných žláz v něm, a přizpůsobuje se i činnost žláz s vnitřní sekrecí. Neurohumorální systém přelaďuje celý organismus. Vedle strukturálních změn na orgánech dochází ke zvýšení nároku na kvalitu a kvantitu živin. Pokud jsou v tomto směru nedostatky, zvýšené nároky v průběhu gravidity jdou samozřejmě na úkor metabolismu matky. Jsou větší nároky na oběhový systém, pohybový aparát atd.

Porod a porodní cesty

Obr. 12 Průběh porodu u ovce. a, b, c – předporodní fáze a – hlenovitý výtok při prvních příznacích počínajícího porodu; b – časté kontrakční vlny dělohy a ve stydké štěrbině se objevuje vak plodové vody („balón“); c – vak plodové vody ční z vulvy; d, e – fáze vypuzovací (vlastní porod); d – plod je častými kontrakcemi dělohy a břišního lisu vtlačován do porodních cest (normální přední poloha); e – maximálním zesílením kontrakcí je plod většinou samovolně vybaven z porodních cest; f, g – přijetí novorozeného mláděte; f – matka po ukončení porodu vstává a olizuje novorozence a odstraňuje mu zbytky plodových obalů z povrchu těla a přirozených otvorů těla; g – mládě vstává, vyhledává struk a saje mlezivo. Bahnice po porodu s mateřskou péčí sleduje sající mládě.

48

Porodní cesty začínají v děloze, kde nový jedinec přežívá podstatnou část doby nitroděložního života. U ovcí i koz je to 140–155 dnů, v průměru 150 dnů. Cesty dále pokračují a to již při porodu děložním krčkem do pochvy, poševní předsíně a vulvy. Tato tzv. měkká část porodních cest má vzhledem k značné roztažitelnosti velké rezervy po průchodnost byť i větších plodů při porodu. Důležitou součástí porodních cest je pánevní dutina, kde je uložena pochva, poševní předsíň a v pánevní hrázi vulva. Porodní cesty v tomto úseku obaluje pevný skelet stěny pánevní dutiny a po stranách roztažitelné pánevní vazy a dole pánevní spona. Tento úsek porodních cest je natolik průchodný, nakolik je zde dostatečně prostorný vstup do pánevní dutiny z dutiny břišní a výstup z pánevní dutiny v úrovni pánevní hráze. Průchodnost zde určuje vzájemné postavení pánevních kostí, křížové kosti a pánevních vazů. Při průchodu novorozence pánví mají důležitou roli dole a po stranách sedací kosti a postavení sedacích hrbolů, nahoře křížokyčelní kloub, postavení křížové kosti a kořene ocasu. Je to i svalstvo a vazy včetně orgánů v pánevní hrázi a prostornost a roztažnost pochvy a stydké štěrbiny. Porod je fyziologický proces, při kterém po uplynutí určité specificky dlouhé doby březosti je vypuzen zralý donošený plod jako životaschopný novorozenec do vněj-



šího prostředí. Realizuje se aktivní činností dělohy (stahy děložního svalstva) a břišního lisu za spoluúčasti celého organizmu rodičky. Příprava k porodu a jeho průběh jsou podmíněné změnami v hormonální sekreci. Je to především nastupující zvýšená hladina estrogenů vylučovaných placentou v závěru gravidity a poklesem hladiny progesteronu v důsledku postupného zániku žlutého tělíska na konci březosti způsobeném zvýšenou sekrecí prostaglandinů z kotyledonů placenty. Snížená hladina progesteronu nechrání dělohu oproti oxytocinu, který způsobuje kontrakci děložní svaloviny. Objevují se tedy první kontrakce dělohy, zapojuje se postupně i břišní lis. Tlakem plodu se otevírá děložní krček a plod postupuje do porodních cest. Blížící se porod prozradí určité předporodní příznaky. Budoucí rodička projevuje neklid, odděluje se od stáda, opakovaně uléhá a vstává. Vulva a okolí vulvy, mezistehenní a vemeno jsou zduřelé, z vulvy je patrný hlenový výtok, časté močení a kálení a mečení. Rodička nepřijímá potravu. Průběh porodu možno rozdělit do třech fází. Po počátečních prvních příznacích blížícího se porodu nastupují za sebou: 1. Fáze předporodní neboli otevírací. Trvá přibližně 2–6 hodin, u koz někdy i 12 hodin. Je charakterizována neklidem, rodičky vstávají, lehají, ohlížejí se na břicho, často kálejí a močí. Někdy normálně žerou, ale žvýkají nepravidelně. Objevuje se zintenzivněním činnosti děložního svalstva. Kontrakční vlny dělohy se prodlužují a jsou časté a výrazné. V pochvě a ve štěrbině stydké se objevuje hlen, později vyhřezlý vak plodové vody a plod je vtlačován do děložního krčku. Krček je naplno otevřený, takže má stejné lumen jako pochva. Vak plodové vody se zvětšuje a záhy praskne. Ve stydké štěrbině se objeví nejprve dva zrohovatělé, ale měkké paznehty obrácené chodidlovou plochou dolů (tj. při přední poloze), dále přední končetiny a hlavička. To se již dostáváme do stadia dalšího. 2. Fáze vypuzovací neboli vlastní porod. Trvá 0,5–2 hodiny i více, v závislosti na počtu plodů. V této fázi se objevují velmi silné, relativně dlouhé a záhy po sobě se opakující kontrakce dělohy s úporným tlačením rodičky (břišní lis, bránice). Rodičky sténají a zvláště kozy i bolestně mečí. Tak je vtlačován plod stále více do porodních cest. Maximálním zesílením kontrakcí je plod většinou samovolně nebo s mírnou pomocí chovatele vybaven z porodních cest. Přitom dochází k přetržení pupeční šňůry již vlastním pohybem mláděte. U rodiček s více plody následují porody jednotlivých mláďat za sebou zhruba v půlhodinových intervalech. Po odrodění mláděte matka vstává, olizuje novorozence, odstraňuje mu z nozder a tlamy hleny a zbytky plodových obalů z povrchu těla. Mládě se poprvé nadechne a setká se s infekčním prostředím, bakteriemi a viry, tedy s anti-

geny, které probouzejí k činnosti jeho orgány imunitního systému. Kontrakce dělohy a břišního lisu u matky se uklidnily a nastupuje další fáze. 3. Poporodní fáze. Je charakterizována obnovením mírných kontrakcí dělohy. Je to období, kdy odchází lůžko z porodních cest. To by mělo celé vypadnout nebo být vytlačeno do 2–3 hodin, nejpozději do 6 hodin po porodu. Odlučuje se většinou do dvou hodin po porodu posledního narozeného mláděte. U rodiček s více plody odcházejí lůžka buď po částech, nebo najednou. Nestane-li se tak do 6 hodin, jedná se o zadržení placenty, kterou je třeba odborně ošetřit veterinárním lékařem. U koz a ovcí probíhá porod relativně příznivě, a to vzhledem k příznivé stavbě a rozměrům pánve. Je to kruhový tvar pánevního vchodu, poměrně široce vzdálené boční části pánevních kostí. Rovné pánevní dno, a tím jen mírně obloukovitě dolů prohnutá osa porodních cest umožňují snadný průchod plodů při porodu. Po porodu nastupuje období zvané puerperium, během něhož dochází k návratu dělohy a celého pohlavního ústrojí do původního stavu, jaký byl před zabřeznutím (je to tzv. involuce dělohy). Na vaječnících zaniká žluté tělísko, v hypofýze se začínají tvořit gonadotropní hormony a záhy se začínají objevovat příznaky říjového cyklu, zrají Graafovy folikuly, nastupuje říje. U ovcí a koz involuce trvá kolem 30 dnů avšak pravé říjové cykly se objevují až na podzim v příští sezóně.

DIVOCE ŽIJÍCÍ ZÁSTUPCI RODU OVIS

Základním problémem je fakt, že rod Ovce (Ovis) je značně polymorfní, tedy obsahuje velké množství morfologicky odlišných populací, mnohdy s různým počtem chromozómů a přitom se zástupci tohoto rodu mezi sebou mohou plodně pářit. Z tohoto důvodu někteří autoři hovoří pouze o jednom polymorfním druhu (Ovis ammon) euroazijských a severoamerických ovcí. Jiní vycházejí z klasifikace podle Tsalkina (1951), který popisuje dva druhy ovcí: Ovis ammon zahr-

Taxonomie divoce žijících ovcí není stejně jako původ domácích ovcí v současnosti dostatečně objasněna a názory vědců v této oblasti jsou často kontroverzní. Byly navrženy různé varianty jejich systematického zatřídění.

Řízení pohlavní aktivity u ovcí a koz Podobně jako u beranů a kozlů je i u bahnic a koz pohlavní aktivita a celý reprodukční cyklus řízen neurohumorálně. Nadřazeným orgánem je centrální nervová soustava (mozek a mícha). Impulzy z centrální nervové soustavy zpracované a vyhodnocené přicházejí do mezimozku (hypotalamus), kde je nadřazené řídící centrum pro hormonální regulaci funkcí pohlavní aktivity. Je to tedy osa: hypotalalamus – hypofýza – vaječníky. Regulační hormony hypotalamu (tzv. statiny a liberiny) uvolňované na základě zpětné vazby dle hladiny pohlavních hormonů v organismu do krve ovlivňují sekreci gonadotropních hormonů v hypofýze (FSH, LH, LTH). Folikulotropní hormon (FSH) řídí zrání vaječníkových folikulů (ovogenezi) a sekreci estrogenů, luteotropní hormon (LH) řídí vývoj žlutého tělíska a sekreci progesteronu. Laktotropní hormon (LTH) ovlivňuje především vývoj mléčných žláz ve vemeni, přípravu dělohy k zabřeznutí a s tím spojené funkce pohlavních orgánů samice v době gravidity a mateřský pud. Ve vaječnících hrají primární úlohu v říjových cyklech především estrogeny (folikulin a další) vylučované buňkami vaječníkových folikulů a progesteron ze žlutých tělísek. Progesteron se uplatňuje v říjovém období a především v období gravidity. Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc.

49



nující populace od středomoří po střední Asii a O. nivicola/ canadensis zahrnující populace ovcí obývající obě strany Beringovy úžiny a horské oblasti Severní Ameriky. Další klasifikační systémy rozlišují čtyři až devět druhů ovcí. Za účelem popisu jednotlivých hlavních skupin (druhů) divoce žijících ovcí v této práci použijeme taxonomické členění podle Geista (1991), který rozeznává šest druhů rodu Ovis. 1. Muflon (Ovis orientalis syn. musimon, syn. gmelini), počet chromozomů 2n=54. Jako původní oblasti výskytu muflona jsou udávány středomořské ostrovy Sardinie a Korsika (O.o. musimon), ale rovněž Kypr, kde žije malá populace trpasličí formy muflona (O. o. ophion). Dále pak oblasti jihozápadní a střední Asie (od Turecka přes zakavkazské země až po území Iránu), kde žije celá řada poddruhů asijských muflonů (O. o. gmelini, O. o. anatolica, O. o. orientalis, O. o. urmiana, O. o. isphaganica, O. o. laristanica). Muflon korsický byl jako lovná zvěř introdukován do střední Evropy, na Havajské ostrovy či do Austrálie. U nás byl poprvé vysazen v 50. létech 19. století v oboře v Hluboké nad Vltavou. Mufloní populace v Českých zemích a na Slovensku patří k největším v Evropě. Mufloni obývají částečně zalesněné oblasti s bohatým podrostem. Preferují kopcovité oblasti s mírnějšími svahy. Stáda muflonů žijí převážně na jednom teritoriu a přesunují se jen v případě nutnosti vyhledání nových pastvin. Ve středoevropských podmínkách se v letním období stáda přes den stahují hlouběji do lesů a navečer vycházejí na noční pastvu. V zimě se pasou i přes den, kdy vyhledávají zejména jižně exponované svahy s menším množstvím sněhu. Mufloni patří mezi nejmenší divoce žijící ovce. Průměrná délka těla samců se pohybuje v rozmezí 110–130 cm, jejich kohoutková výška je 65–75 cm a hmotnost 35–55 kg. Samice jsou o jednu čtvrtinu až jednu třetinu menší. Zbarvení muflonů je červenohnědé s tmavším pruhem na hřbetu a světlým břichem, spodními částmi končetin, zadní stranou stehen, okolím mulce a očí a vnitřní stranou ušních boltců. Zimní srst je tmavší s větším podílem podsady. U samců se v zimním období vytváří na spodní straně krku mohutná hříva a u většiny z nich i bílé sedlo za kohoutkem. U samic je sedlo vytvořeno pouze sporadicky. Pro samce jsou charakteristické masivní zakroucené rohy, které na rozdíl od ostatních druhů ovcí mají hnědočerné zbarvení. Samice bývají bezrohé nebo se u starých samic vyvíjejí malé srpovité růžky. Reprodukční charakteristiky muflonů jsou podobné jako u domácích ovcí. Samice pohlavně dospívají ve věku 7–8 měsíců, říje se opakují v průměru jednou za 17 dní (14–30 dní) v období od října do prosince. Doba březosti se nejčastěji pohybuje v rozmezí 145–155 dní. Bahnice si zachovávají plodnost do věku asi 8–mi let. V letním období se berani zdržují samostatně nebo vytvářejí menší oddělená stáda. V období říje berani svádějí boje o říjné samice. Při potyčkách se často vzepnou na zadní nohy a následně se srážejí hlavami. 2. Archar (Ovis vignei) syn. Ovce stepní, Urial, počet chromozomů 2n=58. Archar je rozšířen ve střední Asii od severního Iránu až po Kašmír v Indii. Obvykle je v rámci tohoto druhu odlišováno 6 poddruhů: O.v.arkal – populace obývající severní Irán, jihozápadní oblasti Kazachstánu mezi Kaspickým a Aralským mořem a severozápadní Turkmenistan, O.v.bocharensis vyskytující se na území Tádžikistánu, O.v.cycloceros z Afganistánu, západního Pákistánu a jižního Tádžikistánu, O.v.punjabensis z provincie Pandžáb v Pakistánu, O.v.severtzoni obývající pohoří Nurato severně od Samarkandu

50

v Uzbekistánu a O.v.vignei, která obývá oblast Ladakh v severozápadní Indii. Samci tohoto druhu ovcí dosahují živé hmotnosti až 90 kg a kohoutkové výšky až 1 m. Stavba těla archarů je lehčí než jiných druhů divoce žijících ovcí a přibližuje se tělesné stavbě antilop. Souvisí to z faktem, že archaři obývájí převážně rozsáhlé stepní a polopouštní oblasti a jejich jedinou obranou před predátory je útěk. Zbarvení je hnědé, přičemž v letním období je zbarvení světlejší než v období zimním. Břicho, zadní strany končetin a okolí ocasu jsou světlé. U samců se vytváří na spodní straně krku hříva, která je v horní části rozdvojena a zasahuje až do lícních oblastí. Samci mají masívní kruhovité rohy. Nejvyšší známá délka rohů archara je 99 cm při obvodu u násady 30,5 cm. Samice mají rohy mnohem menší. Samice pohlavně dospívají ve věku 1,5 roku. Říje se u nich vyskytují v pravidelných cyklech v podzimním období. Říjná ovce je kryta dominantním samcem, který ji po kopulaci doprovází a brání ji před ostatními berany až do konce estru trvajícího 1–2 dny. Pak beran hledá další říjnou ovci. Březost trvá 150–160 dní. Rodí se 1 až 2 (vyjímečně 3) mláďata. Frekvence porodů dvojčat u čtyřletých a starších ovcí je asi 50%. Mláďata jsou odstavována ve věku 5–6 měsíců. Zvířata se dožívají věku 8–12 let. Mimo období reprodukce samice s mláďaty a samci tvoří oddělená stáda. Hierarchie uvnitř stád je založena na velkosti těla. Samci s podobnou velkostí těla mezi sebou svádějí boje o postavení. Po krátkém rozběhu se srážejí hlavami. Berani Archarů se nestavějí na zadní nohy před střetem. 3. Argali (Ovis ammon) syn. Ovce středoasijská, počet chromozomů 2n=56. Argali je značně polymorfním druhem v rámci kterého je rozlišováno až 10 poddruhů (O.a.nigrimontana, O.a. hodsoni, O.a. darwini, O.a. ammon, O.a. polii, O.a.jubata, O.a.collium, O.a. karelini, O.a.kozlovi, O.a.dalailamae) a mnoho místních variet. Žije v prostorách středoasijských velehor od Himaláje a Tibetu na jihu k sibiřskému Altaji na severu; od pohoří ve východním Afgaistánu na západě po Mongolské hory na východě. Stáda Argalů obvykle trvale obývají stejné teritorium. Vyskytují se ve vyšších nadmořských výškách od 1000 až k 6000 m nad mořem. Mimo období říje stáda samic s mláďaty a samců žijí odděleně. Berani jsou mnohem větší a také rychlejší než bahnice a nemají takovou potřebu skrývat se před predátory ve skalách. Vyhlédavají tedy zejména v zimním období níže položené pastviny s vydatnějším porostem než samice. Ze všech divokých ovcí je Argali nejmohutnější. Dorůstají hmotnosti v dospělosti mezi 60 a 185 kg, při délce těla 120– 190 cm a kohoutkové výšce 90–125 cm. Šroubovité rohy samců mohou dorůst délky až 190 cm měřeno podél jejich spirály, při obvodu u násady 50 cm. Obzvlášť velkými rohy je znám poddruh vyskytující se ve velehorském prostředí Pamíru pojmenovaný po slavném benátském cestovateli Marco Polovi (O.a. polii). Horní polovina těla ovcí Argali je hnědě zbarvena, spodní polovina těla a hlava mají světlejší barvu. Samci mají obvykle světle zbarvený krk. Línání probíhá dvakrát do roka. Zimní srst je světlejší a delší. Během říje probíhají souboje samců a dominantní samci vytvářejí harémy samic, se kterými se páří a které chrání před ostatními berany, jelikož říjné samice jsou ochotny pářit se s více berany, pokud mají možnost. Samice pohlavně dospívají už v prvním roce života, většina jich však zabřezává až ve věku 2 let, samci se obvykle zapojují do reprodukce až po dosažení tělesné dospělosti ve věku 5-ti let. Březost trvá 150–180 dní. Rodí se jedno nebo dvě mláďata. Před poro-


dem se samice vzdaluje od stáda a zůstává odděleně spolu s mládětem několik dní. Po tuto dobu jehně nehybně leží v úkrytu pokud se od něj matka vzdálí na pastvu. V rámci stáda mláďata obvykle vytvářejí zvláštní sociální skupinu, jakousi školku, v rámci které si prostřednictvím her osvojuji základní vzorce sociálního, pohlavního a obranného chování. Jehňata se asi v 5 měsících věku stávají nezávislými na své matce. 4. Ovce aljašská (Ovis dalli), počet chromozomů 2n=54. Tento druh ovce se vyskytuje na Aljašce a na severozápadě Kanady. Obsahuje dva poddruhy: O.d.dalli je tvořen populacemi žijícími v horách severovýchodní, centrální a jižní Aljašky, na jihozápadě kanadského státu Yukon a na severozápadě státu Britská Kolumbie. Zbarvení tohoto poddruhu je bílé až krémově bílé. U některých zvířat je vytvořen šedý pruh na hřbetu nebo mají černě zbarvený ocas. Druhý poddruh (O.d.stonei) se vyskytuje východněji v horských pásmech severozápadní Kanady mezi řekami Yukon a Mackenzie. Zvířata mají šedé až černé zbarvení s bílým břichem, vnitřní stranou uší, zadními stranami končetin a zrcadlem na zádi. Aljašské ovce obývají suché horské arktické oblasti a vyhledávají subalpinské travní a tundrové křovinné porosty v blízkosti skalnatých hor, které jsou pro ně oblastí úniku před predátory. Těmi jsou v těchto končinách zejména vlci ale i medvědi Grizzly a baribalové nebo rysi kanadští. Mláďata jsou ohrožena i orlem zlatým, kojoty nebo rosomáky. Aljašské ovce v závislosti na ročním období obvykle střídají letní a zimní teritoria. V zimním období vyhledávají území s nízkými sněhovými srážkami a vystavené silným větrům, které odvanou sníh a odkrývají rostlinstvo. U těchto ovcí je patrný výrazný pohlavní dimorfizmus. Berani jsou mnohem větších rozměrů dosahují živé hmotnosti 75–115 kg zatímco samice váží 45–50 kg. Tělesný růst samic je dokončen zpravidla ve 4 létech věku, zatímco samci rostou ještě asi o dva roky déle. Samice mají krátké a tenké rohy zatímco berani jsou vyzbrojeni masivními, šroubovitě zatočenými rohy, které v pozdějším věku tvoří až 8–10% hmotnosti zvířete. Barva rohoviny je světlá – jantarová až někdy skoro průsvitná. Rohy u obou pohlaví přirůstají pouze v jarním a letním období. V zimě se jejich růst zastavuje, což je patrné na struktuře rohů a umožňuje podle nich přesně určit stáří zvířete. Srst je u těchto ovcí tvořena velmi hustou podsadou tvořenou jemnými vlnovlasy a delšími, tuhými, dutými krycími chlupy. V zimním období srst vytváří více jak 5-ti centimetrovou izolační vrstvu. Aljašské ovce dospívají později než jiné druhy ovcí. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku přibližně 30 měsíců, první vrh pak mají ve věku 3 nebo 4 let. Samci jsou schopni páření ve věku asi 18 měsíců, do reprodukce se však obvykle zapojují až po dosažení dominantního postavení ve věku 5–7 let. Březost trvá v průměru 175 dní. Rodí se zpravidla jedináčci, dvojčata jsou u těchto ovcí výjimkou. Bahnice své potomstvo přivádějí na svět na konci května a v červnu. Porody probíhají na skalních útesech, které poskytují matce i mláděti ochranu v prvních dnech po narození. Ve stáří 2 týdnů mláďata začínají přijímat rostlinnou potravu. Odstav probíhá ve věku 3–5 měsíců, zpravidla v průběhu měsíce října. Ve stáří 9 měsíců mláďata dosahují živé hmotnosti zpravidla 27–30 kg. 5. Ovce tlustorohá (Ovis canadensis), syn. Bighorn, počet chromozomů 2n=54. V rámci tohoto druhu jsou rozlišovány dva poddruhy. Horský poddruh (O. c. canadensis) obývá oblast Skalis-


tých hor od jižní Kanady po stát Colorado, kde vyhledává horské a podhorské louky v nadmořské výšce 800–2500 m v blízkosti skalisek, do kterých se zvířata stahují v případě nebezpečí. V zimním období vyhledává sušší návětrné svahy s nižší sněhovou pokrývkou, neboť zvířata nejsou schopna vyhrabávat potravu zpod sněhu. Pouštní poddruh (O.c. nelsoni) je rozšířen od Nevady a Kalifornie po západní oblasti Texasu a jižně až na sever Mexika. Ovce tlustorohá patří mezi statné představitele rodu Ovis. Berani v dospělosti dosahují délky těla 160–180 cm a hmotnosti až 120–130 kg. Samice váží v dospělosti 50–90 kg. Mohutné rohy samců mohou vážit až 14 kg, což se rovná hmotnosti všech kostí v těle berana tohoto druhu. Rohy samic jsou mnohem menší a jenom mírně zahnuté. Zvířata jsou v letním období pokrytá lesklou hnědou srstí, v zimním období je zbarvení světlejší s krátkou, hustou podsadou šedé barvy. Typickým znakem je rozlehlé světlé „zrcadlo“ na zádi. Ovce tlustorohé jsou známy svými urputnými a velmi působivými souboji mezi samci v době říje. Berani se proti sobě rozbíhají rychlostí až 40 km/h a srážejí hlavami s těžkými rohy. Nejdelší pozorovaný souboj trval 25,5 hodiny při průměrném počtu 5-ti střetů za hodinu, dokud jeden ze soků neustoupil. Takto intenzivní srážky jsou možné díky speciální dvouvrstevné struktuře lebečních kostí a masivní stavbě šíjových vazů. Berani nebojují o teritorium, ale o přístup k říjné ovci, která je bráněna dominantním samcem. Hierarchické postavení beranů ve značné míře záleží na jejich stáří a hmotnosti a obvykle se proto berani zapojují do reprodukce až ve věku přibližně 7-mi let. Samice poprvé zabřezávají ve věku 2–3 let, výjimečně už v prvním roce života. Březost trvá 150–180 dní. Rodí se jedno až dvě mláďata, která se osamostatňují ve 4–6 měsících věku. Mladé samice obvykle zůstávají v mateřském stádě, které je vedeno nejstarší ovcí. Početnost stád dosahuje někdy až 100 jedinců, obvyklejší jsou však skupiny 8–10-ti zvířat. Dospělí samci vytvářejí oddělená stáda. Zvířata se v divoké přírodě dožívají až 15-ti let věku. 6. Ovce sněžná (Ovis nivicola), počet chromozomů 2n=52. Ovce sněžná obývá horské louky severovýchodního Ruska. V letním období vystupuje za pastvou až do nadmořských výšek kolem 4000 m. Tento druh ovce je mnohem blíže spřízněn s populacemi ovcí z amerického kontinentu než s ostatními euroasijskými druhy ovcí. Má se za to, že se ovce sněžná rozšířila do východní Sibiře právě z Ameriky v době, kdy Beringova úžina byla překlenuta pevninským mostem mezi Aljaškou a Asií. Tento druh ovce dorůstá kohoutkové výšky 95–110 cm a živé hmotnosti 60–120 kg. Letní zbarvení je šedohnědé. V zimě jsou zvířata pokryta vlnitou srstí mléčně kávové barvy. Uši jsou malé a šedohnědě zbarvené. Okolí mulce je světlé, naopak v krajině nosu se táhne tmavý pruh. Rohy se vyskytují u obou pohlaví a jsou o něco lehčí než u amerických Bighornů (O. canadensis), dosahují u samců délky až 90 cm a obvodu u násady do 38 cm. Samice pohlavně dospívají ve věku 2 let samci v 5 létech. Ve vrhu je zpravidla pouze jedno mládě. Běžně se tento druh dožívá věku 9 let. Sociální chování je podobné jako u ovce aljašské (O. dalli). Doc. RNDr. Milan Margetín, PhD. Slovenské centrum poľnohospodárskeho výskumu, Nitra Ing. Michal Milerski, PhD. Výzkumný ústav živočišné výroby, Uhříněves

51


Ovis musimon (2n=54); muflon evropský

Ovis ammon (2n=56) argali


Ovis orientalis (2n=54); muflon maloazijský

Ovis nivicola (2n=52) ovce sněžná

Ovis dalli (2n=54) ovce aljašská

Ovis vignei (2n=58); archar

Ovis canadensis (2n=54) ovce tlustorohá

Obr. 1 Přibližné geografiické rozšíření divoce žijících druhů rodu Ovis

Obrázek 2. Muflon korsický(středoevropská varieta) (Ovis orientalis musimon)

Obrázek 5: Archar pandžábský (Ovis vignei punjabensis)

Obrázek 3: Muflon arménský (Ovis orientalis gmelini)

Obrázek 4: Archar zakaspický –arkal (Ovis vignei arkal)

Obrázek 6: Samice archara s mláďaty

Obrázek 7: Berani Argali Marco Polova (Ovis ammon polii) jsou vyhledávanými trofejními zvířaty.

Obrázek 9: Ovce tlustorohá, horský poddruh (Ovis canadensis canadensis )

Obrázek 8: Argali gobijský (Ovis ammon darwinii) Obrázek 11: Ovce aljašská Obrázek 10: Ovce tlustorohá, (Ovis dalli dalli) pouštní poddruh (Ovis canadensis nelsoni)

Obrázek 13: Ovce sněžná (Ovis nivicola)

52

Obrázek 12: Ovce aljašská (Ovis dalli stonei)

Obrázek 14: Ovce sněžná (Ovis nivicola) v zimní srsti

Pořád je co se učit / Přečetli jsme za Vás

SPECIÁLNÍ APRÍLOVÁ PŘÍLOHA A POZNÁMKA REDAKCE ZÁROVEŇ Redakce Zpravodaje děkuje oběma autorům za možnost zveřejnění zajímavého článku o divoce žijících zástupcích rodu Ovis. Pro úplnost však musíme dodat, že opomněli popsat zajímavého člena této „rodiny“. Domníváme se, že je třeba, aby se s ním chovatelská veřejnost také seznámila, protože může v budoucnu významně zasáhnout do šlechtění kulturních plemen ovcí. Jedná se o veverkoovci mangrovovou (Sciurus ovis mangrovis M), kterou můžeme potkat v mangrovových lesích pobřeží Asie a zřejmě migrací na kokosových ořeších se rozšířila na malajské a dokonce i tichomořské ostrovy. Je to zvířátko plaché, takže ji vědci objevili teprve nedávno a hnutí Greenpeace ihned zahájilo mohutnou kampaň na její ochranu a utajení před pytláky, takže není divu, že mnoho zpráv o jejím výskytu zatím neproniklo mezi veřejnost. Na obr. 1 vidíte dospělého samce veverkoovce mangrovové. Silné zadní nohy s plovacími blánami slouží jak

ZE ZAHRANIČÍ Exkurse rakouských chovatelů V časopise Schafe-Ziegen Aktuell (Fachtzeitschrift für Schaf- und Ziegenbauer) 15, 2005, č. 4, s. 13, je popsána exkurse Zemského svazu chovatelů ovcí a koz z Dolního Rakouska. Exkurse do Bavorska, ČR a Polska se zúčastnilo asi 50 osob.


k pohybu ve vodě, tak na stromech, kde plovací blány používá jako přísavky. Bohužel na obrázku nejsou vidět mohutné hlodavé řezáky. Obrázek č. 2 nám přibližuje typické životní prostředí – mangrovový les. Veverkoovce dokáže díky chundelatému ocasu výborně skákat a plachtit mezi stromy, no a když skok náhodou nevyjde, jistí to plovací blány. Je výhradně býložravá, spásá výhonky stromů a vezme zavděk i kokosovým či jiným oříškem. Domorodci ji příliš nemilují, protože je postrachem nově založených mangrovových porostů (obr. 3), kdy jedna rodina dokáže kompletně vyplenit nově založený lesík. Jakmile se dozvíme nějaké další podrobnosti o veverkoovci mangrovové, budeme naše čtenáře neprodleně informovat. Dovedete si představit dopad křížení tohoto poddruhu s našimi ovečkami? Myslím například na zlepšení zdravotního stavu paznehtů – pryč s hnilobou, pryč s formaldehydem a Footvaxem! Pryč s odvodňováním pastvin! Plovací blána nahradí nefunkční pazneht a lépe přizpůsobí ovci na pohyb v terénu. A co teprve rozšíření krmivové základny! Pevně věříme úspěchům našeho genového inženýrství a těšíme se na další radostné vylepšení genofondu ovce domácí. Redakce

U nás navštívili kozí farmu Pulíčkových u Bratříkova. V neděli 23. 10. 2005 byli na dvou ovčích farmách a sice u Ondrůchů ve Val. Bystřici a u Ing. Pavla Šeligy ve Vlachovicích. U Ondrůchů ocenili především profesionální řešení dojícího karuselu a celé problematiky dojení a zpracování ovčího mléka. U Šeligů, z časových důvodů a pro špatnou viditelnost, se již nemohli blíže seznámit s pastvinami a oplůtkovým systémem.

53


Přečetli jsme za Vás

Za umožnění návštěvy třech podniků účastníci vyslovili velmi srdečné díky. Je potěšující, že i našim sousedům z Rakouska již máme co ukázat a naši chovatelé ovcí a koz se za výsledky své práce nemusí stydět.

„Videohlídač“ porodu ovcí G. Dierichs ve svém příspěvku zveřejněném v letošním 1. čísle časopisu Schafzucht (Das Magazin für Schaf-und Ziegenhalter) na str. 9 uvádí zajímavý postup při využití televize v chovatelské praxi. Tento princip uplatnili poprvé chovatelé koní při sledování průběhu jednotlivých fází porodu u klisen. Kamera od černobílého monitoru může být umístěna v domácnosti chovatele do vzdálenosti cca 30 m. Průběžná kontrola bahnění u většiny stád se uplatňuje především v chovech, ve kterých se provádí bahnění v jednotlivých choulech. Cenově je toto zařízení pro chovatele dostupné. V Německu se pořizovací cena uvádí na úrovni cca 100 Euro. Poznámka: s podobným systémem jsme se měli možnost seznámit již před několika lety v Rakousku. Jednalo se o amatérské využití průmyslové televize, kdy syn majitele farmy byl televizním technikem a zajistil tatínkovi možnost sledovat průběh bahnění z obývacího pokoje. Prof. F. Horák

Další informace Získali jsme ještě některé další informace, které mohou být, podle našeho názoru, užitečné pro naše chovatele: 1. Ve dnech 31. 3.–1. 4. 2006 se v kulturním středisku v Őblarn uskuteční volba 3. vlnařské štýrské královny v 17,00 hod. (trasa: Liezen do Schlaming po 20 km se odbočí v Espang vlevo do cíle, tj. 5 km, nebo při cestě Schladming do Liezen se po 15 km odbočí v Pruggern vpravo a pokračuje se do cíle 12 km přes Stein/E. 2. 29.–30. 4. 2006 v Bulle bude celostátní výstava koz u příležitosti 100. výročí založení Švýcarského svazu chovatelů koz. V tomto jubilejním roce bude uspořádáno několik regionálních výstav. V Bulle v uvedeném termínu bude vystaveno kolem 750 koz různých plemen chovaných ve Švýcarsku. Připravuje se bohatý doprovodný program. Bulle se nachází na pomezí oblasti, ve které se mluví francouzsky. Bližší informace mohou zájemci získat na www.caprovis.ch 3. 18.–19. 8. 2006 se v Ulmu (Donauhalle) koná 1.Jihoněmecká aukce ovcí prostých maedi-visna. Zvířata budou pocházet z: Badensko-Württembergska, Bavorska, Duryňska, Hessenska, Porýní-Falcka a Saska. Na aukci bude předvedeno: 50 beranů Texel, 20 beranů Dorper, 70 beranů Východofríských a 30 ovcí Východofríských. Klasifikace začíná v pátek 18.8. v 10,00 hod. Všichni berani budou mít provedeny zkoušky na brucelózu a proto v rámci EU mohou být z aukce odvezeni přímo. Kontakt: Landesschafzuchtverband Baden-Württemberg, tel.: 0711-166 55 04. 4. 25.–27. 8. 2006 se koná v Gobelsburgu/Lengenlois (Rakousko) Mistrovství Evropy v ovládání pasteveckých psů. Informace lze získat: Fam.Klaffl, tel.: 02734/4186, nebo e-mail: [email protected] 5. Přírůstek jehňat do 30 dnů je ukazatelem mléčnosti matky. Vysoká mléčnost matky je předpokladem vysoké růstové intenzity jehňat v prvních týdnech života a současně vytváří předpoklad optimálního

54

vývoje v pozdějším věku. I když bahnice s vícečetnými vrhy produkují více mléka než s jedináčky, tak přesto jedináčci mají možnost přijímat více mléka než např. dvojčata. Předpoklady k mléčnosti matky lze vyslovit na základě posouzení (palpace) vemene v prvých 24 hodinách po porodu. Hodnocení se provádí tříbodovou stupnicí (mléčné skóre). Vztah mezi velikostí vemene v prvním a druhém bahnění má korelační vztah na úrovni 0,18–0,32. Bahnicím s vyšším hodnocením vemene se rodí těžší jehňata, která rovněž mají větší ž. h. při odstavu ve 120 dnech. Nejvýrazněji se projevuje mléčnost matky v období 3–4 týdny, kdy je mateřské mléko hlavním zdrojem výživy. Význam selekce na 30 denní ž. h. jehňat lze dokumentovat na výsledcích 24 letého výzkumu prováděného Brownem a kol. 1987. Autorům se u plemene Thargee v USA podařilo za tuto dobu sledování zvýšit ž. h. o 3 kg. Hmotnost jehňat při narození a ve 30 dnech od bahnic s druhým až sedmým porodem je uvedena v tab. 1. Tab. 1 Růstová intenzita jehňat v období od narození do 30 dnů ve vztahu k četnosti vrhu. Ukazatel

Četnost vrhu/rozdíly

Hmotnost jehňat (ks)

a) jedináčci b) dvojčata c) trojčata Ž. h. při a) jedináčci narození (kg) b) dvojčata c) trojčata Ž. h. ve 30 a) jedináčci dnech (kg) b) dvojčata c) trojčata Denní pří- a) jedináčci růstek (g) b) dvojčata c) trojčata Rozdíl (g) a:b a:c b:c Poznámka:

Plemeno ŽM 18 35 19 5,9 4,5 3,6 16,2 11,3 8,9 355 234 184 121 171 50

NČ 12 47 9 5,4 4,8 4,2 17,4 13,8 10,2 413 310 210 103 203 100

Průkaznost

– – – – +++ – – +++ –

– vztah neprůkazný P > 0,05 + vztah průkazný P < 0,05 ++ vztah vysoce průkazný P< 0,01 +++ vztah velmi vysoce průkazný P < 0,001

Tab. 2 Hmotnost jehňat při narození, ve 30 dnech a průměrné denní přírůstky od prvniček Ukazatel

Četnost vrhu

Hodnoceno jehňat a) jedináčci (ks) b) dvojčata Ž. h. při narození a) jedináčci (kg) b) dvojčata Ž. h. ve 30.dnech a) jedináčci (kg) b) dvojčata Denní přírůstek a) jedináčci (g) b) dvojčata Rozdíl (g) a:b 149

Plemeno ŽM NČ 4 5 12 5 5,1 6,1 3,9 3,9 15,7 19,5 10,1 13,1 366 463 217 317 146

Průkaznost

– – ++ + ++ ++


Podle různých autorů přírůstky jehňat v období od 10. do 30. dne jsou ukazatelem mléčnosti matky. V období 30–70 dnů se rovněž získávají významné ukazatele pro další selekci. Např. ve Švýcarsku jako selekční ukazatel dlouhodobě používají ž. h. jehňat ve věku 30 dnů s korekcí na ž. h. při narození, četnost a pohlaví vrhu. K chovu používají pouze jedináčky, kteří mají ve 30 dnech ž. h. 16 kg a dvojčata 13 kg. U 65 čistokrevných jehňat ŽM ze známého šlechtitelského chovu Oberholz u Lipska a 55 kříženci s NČ dosáhli růstovou intenzitu uvedenou v tab.2. V uvedeném chovu kříženci ŽM x Booroola v průměru za tři roky měli plodnost 205,1 %. Obecně lze konstatovat, že ž. h. jehňat ve 30 dnech má prakticky chovatelský význam na zvyšování mléčné užitkovosti bahnic. Podklady převzaty z práce: STRITTMATTER, K.– ALTMAN, N.: Beobachten Sie die Milchleistung Ihrer Mutterschafe. Schafzucht, 2006, 1:10–13.

Zlaté rouno posluchaček opery Žok nejjemnější merinové vlny v loňském roce byl vyprodukován v chovu „Highlander Partnership“ v oblasti Sněžných hor v jihovýchodní Austrálii. Jemnost této vlny byla 11,8 µm, přičemž střední jemnost australské merinové vlny je obvykle 20–21 µm a pouze 5% vlny je jemnější než 17 µm. 93 kg vážící žok této velejemné vlny nakoupil italský návrhář Loro Piana za cenu 232 500 A$ (asi 4,1 mil. korun). Loro Piana využívá vlnu k výrobě obleků, které pak prodává v ceně až 15 000 A$ za jeden. Hýčkané stádo chovu „Highlander Partnership“ je chováno převážně ve stáji, v kotcích po několika kusech. Ovce jsou krmeny senem ze speciálně pěstovaného porostu a krmnou směsí utajovaného složení. Je jim rovněž pouštěna hudba, zejména operní árie a nahrávky italského zpěváka A. Bocelliho. Reuters, Canberra 2006/1/27

CHYBY V KNIZE Jedna z účastnic mého kurzu mi před časem přinesla ukázat knížku „Zapomenutá řemesla a život na venkově“ od Gudrun Sulzenbacherové. Na dvoustránce o předení je tolik chyb, že považuji za nutné se k tomu vyjádřit. Zejména vám, kdo už umíte příst (a není vás už zdaleka tak málo, jak se možná někdo může domnívat), by jistě přišlo přinejmenším úsměvné, že např. – přízi přadlena vytváří zkrucováním vláken v prstech a kolovrátek přízi pouze navíjí, – u obrázku vřetánka se píše, že je to předení na přeslici (také zde musíte údajně vlákna zkrucovat v prstech), – navíječ přaden je vydáván za motovidlo, – pro skaní vám stačí, aby dvě příze procházely drátěným očkem skacího stojánku, vy pouze navíjíte do klubíčka. Také jsou zde zaměňovány pojmy mykání a česání vlny, ostříhaná vlna je údajně zcuchané klubko pomotaných, navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by žádná přadlena vlněnou přízi neupředla. Mrzí mě, že tato knížka určená dětem, hezky ilustrovaná, šíří mezi lidi takové nesmysly. Ráda bych poděkovala Radce Samkové, která mi opatřila německý originál knížky, aby se dalo posoudit, do jaké míry jsou chyby zaviněné překladem. Zde je několik ukázek z oné dvoustránky, s doslovnými citacemi v němčině a češtině.


Islandské kozy: minulost a současnost Islandské kozy tvoří izolovanou populaci severských koz. Jejich původ je spjat s počátky osídlení Islandu před více jak 1100 léty. Kozy se zde dostaly s prvními osadníky, kteří přišli převážně z území dnešního Norska okolo roku 874 našeho letopočtu. Od té doby neexistují záznamy o dalších dovozech koz a byl zaznamenán pouze vývoz šesti koz do Skotska v roce 1986. Podle historických pramenů, z nichž nejstarší sahají do roku 1703, byly vždy islandské kozy chovány v malém množství v různých regionech země. Nejvyšší stavy dosahující 3000 zvířat byly zaznamenány ve 30. létech 20. století. Naopak v roce 1890 zde bylo chováno méně než 100 kusů zvířat.V současnosti je na Islandu v zimním období chováno asi 370 koz ve 47 chovech. Hmotnost islandských koz se pohybuje v rozmezí 35–60 kg, kozlů 60–82 kg, plodnost je v průměru 115% a produkce mléka za dojnou periodu 150–200 kg. Asi 20% procent zvířat v populaci má bílé zbarvení, zbývající zvířata mají zbarvení jiné – strakaté, jezevčí, šedé. Příbuznost mezi zvířaty v této populaci je velmi vysoká. Islandské kozy jsou chovány většinou jako zájmové plemeno. Maso kůzlat slouží pro vlastní spotřebu a dostává se na trh pouze prostřednictvím několika málo obchodů a restaurací, kůže jsou využívány na vazby luxusních knih, mléko jako zdraví prospěšný produkt je dodáváno na trh v omezeném množství. Islandské kozy se vyznačují dlouhou jemnou podsadou, avšak potencionální produkce kašmíru není zatím využívána. Od konce 60. let minulého století je chov islandských koz podporován státem jako genetická rezerva. Chov islandských koz je důkazem možnosti dlouhodobého uchování i početně velmi omezených izolovaných plemen hospodářských zvířat. Animal Genetic Resources Information 2005, 36: 53–56

TOČ SE A VRČ MŮJ KOLOVRÁTKU O zkrucování se stará přadlena, která z přástu neustále odebírá vlákna a kroutí je ukazováčky a palci obou rukou tak, aby vznikalo jedno dlouhé vlákno – příze. Její navíjení na cívku usnadňuje kolovrat, který je poháněný rovnoměrným šlapáním. Das Verdrillen erledigt sie Spinnerin, indem sie aus dem Wollewickel unablässig Fasern herauszupft und diese zwischen Zeigefingern und Daumen beider Hände zu einem Faden zwirbelt. Durch das gleichzeitige Aufspulen wird der Faden zu beachtlicher Länge ausgezogen. Das Aufspulen erledigt das Spinnrad, das sich allerdings nur dreht, solange die Spinnerin gleichmässig auf das Fusspedal tritt. Takže chyba již v německém originále, přízi zkrucuje kolovrátek, nikoli přadlena.

SKANÍ (VOM FADEN ZUM GARN) Předením vznikne poměrně tenká vlněná příze. Chceme-li zhotovit oblečení ze silnější vlny, je třeba splést dohromady dva nebo více pramenů. Říká se tomu skaní. Usnadňuje je například takováto jednoduchá pomůcka: příze ze dvou cívek prochází drátěným očkem a společně se namotává do klubka. Z této vlny se pak může nejenom plést nebo háčkovat, ale také tkát. Nach dem Spinnen wird der dünne Wollfaden verzwirnt. Das heisst, zwei oder drei Spulen werden auf die Drillierbank gesteckt, ihre Fäden zusammengefasst und miteinan-

55



der durch ein Spulrad gedreht. So entsteht das Garn zum Stricken und Weben. Takže podle autorky německého originálu se ská proto, že upředené prameny jsou tenké. To je ale omyl, sílu příze určuje přadlena množstvím vytažených vláken při předení. Účelem skaní je vytvoření příze, která se samovolně nekroutí. Drátěné očko a namotávání do klubka si přidala paní překladatelka, zřejmě na základě velmi zavádějícího nalícování dvou ve skutečnosti nesouvisejících obrázků (skací stojánek a klubko vlny). To, že se ve skutečnosti ská na kolovrátku, zřejmě neví ani autorka originálu.

PŘEDTÍM A POTOM Právě ostříhaná ovčí vlna připomíná zcuchané klubko pomotaných, navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by

TRÁVY A JETELOVINOTRÁVY V ZEMĚDĚLSKÉ PRAXI – RECENZE Komplexně pojatá monografie věnovaná otázkám charakteru, pěstování, sklizně a konzervace, jejich využití ve výživě skotu, pastvy, semenářství i charakteristika jejich chorob a škůdců. Na napsání publikace se podílel kolektiv 23 autorů, jehož vedoucím byl Prof. Ing. František HRABĚ, CSc. z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Publikace byla vydána nakladatelstvím Ing. Petra BAŠTANA v Olomouci v roce 2004. Práce má význam pro farmáře, kteří se především věnují komplexní problematice racionálního využití travních porostů v návaznosti na vlastní chov, hlavně přežvýkavců. V daném případě máme na mysli chov ovcí a případně i koz. Z tohoto pohledu praktičtí chovatelé ovcí a koz zvláště ocení kapitolu obsahující velmi potřebné a zásadní informace o technologii sklizně, konzervaci a skladování pícnin, speciálně sena a silážování. Vysvětlení principu biotechnických procesů probíhajících při konzervaci, vhodných konzervačních látek a skladovací technologie jsou aplikovány pro potřebu praxe. Samostatná kapitola je věnována výživě skotu, založené na zkrmování objemných krmiv, což rámcově pochopitelně obecně platí i pro výživu ovcí a koz. Samostatná kapitola je vyčleněna pastvě různých druhů zvířat na travních a jetelovinotravních porostech. Otázka pastvy ovcí a koz je popsána pouze na 3 stranách publikace. Pastva jednotlivých kategorií ovcí s různým užitkovým zaměřením je zpracována především pro podmínky volné pastvy větších stád na přirozených pastvinách za přímé účasti ovčáka. Tento systém, především salašnického chovu, má z našeho hlediska stálé uplatnění především na Slovensku. Zásady pastvy faremních chovů koz jsou nastíněny pouze obecně. V našich podmínkách však má perspektivní uplatnění oplůtková pastva ovcí a koz, včetně vícedruhové rotační

56

žádná přadlena vlněnou přízi neupředla. Teprve mykáním se vlákna rozmotají a urovnají vedle sebe. Frisch geschorene Wolle ist zunächst ein wirres Knäuel krauser, ineinander verknoteter Fasern. Durch das Kämmen werden sie entwirrt und parallel ausgerichtet. Zde je chybný překlad, das Kämmen je jednoznačně česání, nikoliv mykání. Vlákna se rovnoběžně uspořádají skutečně při česání, nikoliv při mykání.

JAK SE PŘEDE NA PŘESLICI? (GANZ EINFACH?) Zde je vlastně jen jediná chyba a sice že „das Spinngerät“ je přeloženo jako přeslice. Tomuto „točícímu zařízení“ se ale říká vřetánko, přeslice je něco jiného (držák na předený len, konopí, vlnu). Daniela Linhartová

pastvy. Otázky vhodného zatížení pastviny a oplůtků zpracované modelově pro skot mohou, pochopitelně po korekci, použít chovatelé ovcí a koz. Problematika oplůtkové pastvy nemůže být řešena bez zajištění technických podmínek, což je podmíněno vybudováním pastevních areálů. Těmto otázkám je věnována samostatná kapitola. Poslední dvě kapitoly jsou určeny pro potřeby semenářství a samostatně i problematice chorob škůdců jetelovin a trav. Pochopitelně, že tyto poslední kapitoly mají svůj význam především pro specialisty – agronomy. Posuzovaná práce kolektivu autorů vedených Prof. Ing. F. HRABĚTEM, CSc. „Trávy a jetelovinotrávy“ je zpracována na vysoké odborné úrovni. Je psána přehledně, systematicky a základní teoretické poznatky jsou jasně formulovány pro potřeby praxe farmářů, věnujících se nejen rostlinné, ale i též živočišné produkci. Přes všeobecné uplatnění její význam docení především farmáři hospodařící v podhorských nebo marginálních oblastech. Z pohledu bývalého vysokoškolského učitele oceňuji zvláště grafickou úpravu práce spočívající zejména v názorně zpracovaných tabulkách, grafech a kvalitních fotografiích. Celkově lze blahopřát autorům i vydavatelství k vydání této prospěšné odborné publikace, která má celkový rozsah 122 stran. Je potěšitelné, že i naše odborné práce jsou i po formální stránce plně „konkurence schopné“ zahraniční literatuře, která je na našem trhu velmi početně zastoupena. S ohledem na výše uvedenou analýzu a poznatky doporučuji publikaci i praktickým zemědělcům – farmářům, včetně našich chovatelů ovcí a koz. Tento druh publikací by měl být součástí odborné knihovny našich chovatelů ovcí a koz. Uvedenou publikaci lze získat: Ing. Petr Baštan – Vydavatelství, Wellnerova 7, 779 00 Olomouc, tel./fax: 585 750 810, mobil: 608 627 046, 605 845 152, e-mail: [email protected] Prof. Ing. František HORÁK, CSc.


CO MAJÍ SPOLEČNÉHO ŠÍLENÉ KRÁVY, ŠKRABAJÍCÍ SE OVCE A CHECHTAJÍCÍ SE KANIBALOVÉ? Odpověď zní: PRIONY Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních témat posledních let. Věřím, že většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo o nemoci šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím boxem, jestli si roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou kotletu. Ale ruku na srdce – kdo z vás alespoň tuší, jak a u koho tohle všechno začalo a jaká je alespoň relativní šance, že příští obětí budete právě VY?! Na podzim roku 1997 získal Stanley B. Prusiner Nobelovu cenu v oblasti medicíny a fyziologie za objev a charakterizaci infekčního proteinového agens, zvaného prion – proteinaceous infectious particle. Priony jsou bílkoviny, které jsou obsaženy v buněčných membránách. Protože je máme ve svých buňkách všichni, tělo je považuje za vlastní a netvoří proti nim protilátky. Kdyby tomu tak bylo, páchalo by naše tělo vlastně sebevraždu. Naneštěstí se však vyskytují ve dvou formách. Tu zdravou, normální máme v buněčných membránách. Pomáhá v přenosu informací do buňky. Ta druhá, mutovaná forma se dostala dovnitř buňky, je velmi odolná a je považována za infekční. Když se mutovaná forma dostane do těla, buď spontánní mutací, nebo alimentární cestou, napadá zdravou formu a mění ji do své podoby. Napadená zdravá bílkovina se mění v mutovanou a sama napadá další. V celku jde o tzv. dominový efekt. Na okraj podotýkám, že tedy nejde ani o baktérie, ani o viry. Není zde žádná DNA a to byl hlavní oříšek pro biology. Prionová onemocnění objevili Američané D. C. Gajdůšek a B. S. Blumberg, kteří za tento objev dostali Nobelovu cenu v roce 1976. První popis prionového onemocnění prochází z roku 1738, kdy ve Francii docházelo k úhynům ovcí, které si před smrtí škubaly vlnu z kožichů a potácely se. Teprve v roce 1946 bylo prokázáno, že jde o infekční onemocnění, které dostalo název scrapie. V roce 1920 německý neurolog Hans Gerhard Creutzfeld popsal mladou ženu, která zemřela na zvláštní degenerativní onemocnění mozku. Podobný popis pěti pacientů popsal o rok později německý neuropatolog z Hamburku Alfons Maria Jakob. Ačkoli pacientka doktora Creutzfelda trpěla jinou


chorobou, do paměti se vžilo označení Creutzfeld-Jakobova choroba (CJD). V 50. letech 20. století na Nové Guinei si místní veterinář Zigas všiml zvláštní choroby domorodců projevující se třesem, záchvaty smíchu a následnou smrtí. Jeho pozorování potvrdilo zkoumání D.C. Gajdůška, že kuru – místní název nemoci – je infekčního původu a spojené s rituálním kanibalismem. (Kanibalismus byl asi v 50. letech místní vládou zakázán, zmizela proto i záhadná nemoc kuru. Nemocní byli především muži a děti. Ženy totiž maso zemřelých pouze připravovaly, pojídaly hlavně vnitřnosti a mužům nechávaly mozky. V buněčných membránách mozkových buněk je největší procento prionů.) Zde se dostávám k otázce v nadpisu. Jak je vidět z předešlého prionová onemocnění, zvaná též spongiformní encefalopatie, mohou napadnout lecco. Spongiformní proto, že po smrti se v mozku postižených nalezly dutiny bez známek proběhnuvšího zánětu, přičemž postižená tkáň připomínala houby. Poprvé se onemocnění objevilo u ovcí. Ve Velké Británii se krávy nakazily infekční kostní moučkou z ovcí a nemoc se u nich projevila poruchami rovnováhy, ztrátou motorické kontroly a následnou smrtí. U domorodců na Nové Guinei se nemoc projevovala nezadržitelnými záchvaty smíchu, poruchami řeči, demencí a nakonec úplnou nehybností. U člověka může mít prionové onemocnění i jiné příznaky, například smrtelnou nespavostí postihující především celé rodiny. Prionová onemocnění postihují také norky, jeleny, losy, kočky, nývaly a kudu. Norci se nakazili priony z ovcí a hovězího dobytka, kočky a krávy zase masokostní moučkou kontaminovanou mutovanými priony. Způsoby získání u člověka jsou různé. Choroba může být dědičná, lze ji získat spontánní mutací, infekčním přenosem – pravděpodobně z nakaženého hovězího masa, dříve docházelo ke vzácných onemocněním při transplantaci rohovky, nebo podáním znečištěného růstového hormonu z hypofýzy zemřelých lidí. Člověk je tedy ohrožen především nákazou z infikovaného masa, především hovězího. Pravděpodobně nepomáhá ani dlouhodobá tepelná úprava. Ovšem riziko, že se na Váš talíř dostane maso z nakaženého kusu je mizivé. Mnohem větší pozornost doporučuji na nebezpečí salmonelóz z nedobře propečeného masa, aň už se jedná o hovězí nebo kuřecí. Tato onemocnění Vás sice nezahubí, zato Vám připraví nepříjemné chvilky na dostatečně dlouhou dobu. Miroslava Marešová

57


Chovatelský servis / Historie

CHOVATELSKÝ SERVIS V této nové rubrice bychom chtěli řešit praktické problémy chovatelů. Jako první téma se nabídlo ošetření ovčích kůží před odborným zpracováním a odpověď nám laskavě poskytl tuzemský zpracovatel kůží Snaha Brtnice. Takže pokud narazíte na nějaký problém – napište nám nebo zavolejte a my se budeme snažit ho s Vámi vyřešit. Zároveň bychom rádi tuto diskusi otevřeli i na webu, kde budou otázky a odpovědi přece jen operativnější a do debaty by tak mohlo přispět i více chovatelů. Takže www.schok.cz očekává Vaše dotazy.

OŠETŘENÍ OVČÍCH KŮŽÍ Pokud chceme ovčí kůže nabídnout k dalšímu zpracování v kožešnickém průmyslu, musí být ovečka pravidelně stříhána a kůže správně ošetřena a provedena správná konzervace: Kůži po stažení necháme přehozenou přes ráhno, aby vychladla a rozmyslíme si, v jakém stavu ji předáme k vyčinění nebo nabídneme k výkupu. Pokud se rozhodneme pro náročnější způsob konzervace solením, postupujeme takto. Vychladlou kůži z ovce rozložíme nejlépe na rošt vlasem (rounem) dolů a řádně posolíme celý řemen kůže. Takto nasolené kůže můžeme postupně skládat na sebe cca 20 až 30 ks. Pokud se nám nepodaří během 14 dnů kůže prodat nebo předat k vyčinění, je třeba starou sůl vyklepat a solení provést znovu. Zejména v letním období je potřeba neustále kůže kontrolovat a případně zkrátit dobu k přesolování. Pokud se rozhodneme pro konzervaci sušením, postupujeme takto: Kůži zbavenou ocásku, špárek, případně hlav přehodíme přes ráhno tak, aby kůže visela „hlavou“ dolů . Potom pro-

HISTORIE – POZNÁTE JE JEŠTĚ? V devadesátých letech se struktura plemen ovcí chovaných u nás zásadně změnila. Do té doby převážně vlnařská plemena byla vystřídána masnými a kombinovanými a zemský chov se začal orientovat spíše na hybridizaci. Dnešní mladý chovatel už vlnařská plemena z praxe

Booroola – plodné merinové plemeno. Beran BO 7 linie Booker, homozygotní nositel genu velkého účinku pro vícečetné vrhy.

58

vedeme vyšpejlování krajů pomocí špejlí nebo třísek tak, že tyto třísky přitiskneme k okrajům kůže tam, kde kůže má snahu se stáčet. Místo třísek použít i novinový papír, kterým okraje kůže „podlepíme“ . Pokud nezabráníme stáčení krajů, kde by se kůže k sobě přilepila, dojde v těchto místech k hnilobnému procesu, jehož výsledkem je vypadávání vlny a vznik holin. Při sušení zabráníme přístupu ptáků, myší, koček apod. Nesušíme na přímém slunci ani nikde u kamen. V letním období kontrolujeme, zda nám do kůži nenapadli kožojedi nebo moli. Pokud chceme nabídnou kvalitní kůži, musíme splňovat několik zásad: 1) pravidelně ovce stříhat, před porážkou nechat vlnu dorůst což je asi dva až tři měsíce 2) odborně provést porážku, kůži neprořezat 3) provést kvalitní konzervaci 4) zejména v letním období zamezit napadení škůdci Vlastimil Koudela, místopředseda družstva Snaha Brtnice

nezná. Domnívám se, že ne z nostalgie, ale pro dosažení určité chovatelské gramotnosti není na škodu si je alespoň připomenout. Snímky byly většinou fotografovány pro inseminační stanici beranů v Jevíčku. Ve druhé části této obrazové přílohy se podívejte na plemena, která dnes běžně znáte, ale od doby, kdy se k nám poprvé dostala, určitě prošla vývojem a dnes vypadají trochu jinak.

Matka se čtyřčaty, potomky berana BO 7.

Historie


Stavropolské merino – vlnařské plemeno. Beran SM 28 linie Sirup.

Askanijské merino – vlnařské plemeno. Beran AM 11, kříženec Askanijské x Australské merino, linie Austral.

Kavkazské merino – vlnařské plemeno. Beran KM 22 linie Karat

Kavkazské merino – vlnařské plemeno. Beran KM 27 linie Katar.

Kříženec Merino x Booroola, beran MV 1

Kříženec Askanijské merino x Booroola, beran AMB 5

Finská ovce, plodné plemeno.

Německá dlouhovlnná, kombinované plemeno, beran ND 9. Zde se mi bohužel nepodařilo zjistit linii. Toto plemeno chová AZ Holding Věstín.

59


Historie / Čtenáři nám píší

Žírné merino – kombinované plemeno. V současné době je chováno v ČR na dvou chovech.

Charollais – dnes druhé nejrozšířenější masné plemeno. Jedni z prvních beranů tohoto plemene zapůjčených ze ZD Nečtiny na inseminační stanici Líšná.

Texel, beran holandského typu, inseminační stanice Jevíčko.

Texel, matka s jehnětem, inseminační stanice Jevíčko.

Suffolk beran SF 11, linie Halma. Tato linie byla obnovena pomocí inseminačních dávek z IS Jevíčko – takže, chovatelé beranů linie Halma, toto je „Hibernatus“, prapradědeček Vašich beranů...

Suffolk beran SF 14, linie Yank, IS Jevíčko.

K POLEMICE, JAKÉ OVCE CHOVAT Když můj synovec začal s chovem ovcí a pídil se, se kterým plemenem začít, vzpomněl jsem si na paní Ing. Procházkovou ze Lhůty a na její slogan, že „je lepší mít 6 kýt z jednoho bahnění, než kýty 2“. Synovec využil jejího doporučení, jak dosáhnout nejlepšího ekonomického výsledku křížením plodného plemene s masným. Tehdy radila křížení zejména ovce Romanovské se Suffolkem či Texelem. Nakoupil celkem 9 bahnic, z toho 4 Romanovské, 2 kříženky Romanovské s Texelem, 1 Suffolk a 2 Romanov-

60

ské se Suffolkem. Pro připouštění postupně použil berana Charollais, následně Texel a pak Suffolk. Zjistil, že v podmínkách chovu v nadmořské výšce 450 m se nehodí asezonní plemena připouštět beranem plemene Charollais, protože jehňata narozená v zimním období v lehkém chovatelském zařízení špatně přežívají. Pro letní bahnění a růst jehňat toto plemeno vyhovuje. Po beranech Texel či Suffolk jehňata, narozená v zimním období, přežívají naprosto bez problémů (i při teplotě -25 °C). Potvrdila se mu zkušenost paní Procházkové i jiných chovatelů, již několikrát publikovaná, že nejvhodnější pro křížení je

Čtenáři nám píší / Společenská rubrika

Romanovská ovce, protože má schopnost na jehňata „nabalit“, čím je připuštěná. Při jateckém prodeji na „výtěžnost“ zatím nebyly jakékoli problémy. Průměr ceny se po přepočtu pohybuje mezi 40–45 korunami za kilo živé váhy. Při nákupu bahnic požadoval jedince zásadně z vícečetných vrhů. Právě Romanovky neměly ani jednou jedináčka, naopak se rodila troj i čtyřčata. U jedné Romanovky za 3 roky odchoval 15 jehňat. V průměru od 9 ks bahnic odchoval za 3 roky celkem 66 jehňat. Je lehké si pak spočítat ekonomiku chovu kříženců Romanovky s masnými plemeny. Při snaze dosáhnout spokojenosti i u drobných chovatelů je

NAŠI JUBILANTI

velice zodpovědná úloha těch, kteří produkují kvalitní samčí materiál, v současnosti zejména plemen Texel a Suffolk, se kterými jsou ověřené kladné zkušenosti. Osvětou je nutné působit na drobné chovatele, aby nakupovali berany od kvalitních chovatelů zejména na nákupních trzích, kde je i jistota dobrého zdravotního stavu. Tímto příspěvkem nechci v žádném případě znevažovat zkušenosti s jinými plemeny, protože každé má svoji krásu, půvab a právě variabilita může vyhovovat zejména hobby chovatelům. Vlastimil Ambrož

Gratulujeme pětašedesátníkům: Kašák Jaroslav, Strašín

Redakce Zpravodaje gratuluje všem členům Svazu, kteří oslaví v tomto pololetí významné životní jubileum.

Pětasedmdesátiny slaví:

Padesátiny oslaví:

Cmajdalka František, Valašské Klobouky Vojtěch Jiří, Ing., Černá za Bory

Adamec Libor, Kunčice pod Ondřejníkem Balko Stanislav, Velichov Mančálová Eva, Brná Vízner Jiří, Vrdy Vyskočilová Eva, Blatnice Zacharda Petr, Ing., Rybná

Noví šedesátníci: Hrdý Miroslav, Choceň Sokol Pavel, Rychnov u Jablonce nad Nisou

STANISLAV BALKO – 50. NAROZENINY


Gratulujeme k výročí: Durďák Otto, Hostětín Fuzio Štefan. Říčky-Háje Hladík Josef, Bydžovská Lhotka Vrba Vít, Lukavice

78 roků 83 roků 85 roků 80 roků

Všem našim jubilantům gratulujeme, přejeme jim hodně zdraví, pohody a radosti z chovu. Redakce Zpravodaje

1982 – 87 ovčák – JZD Čebín Moravské Knínice 1987 – 90 střihač pod st. Bořitov Od roku 1990 střihač ovcí – živnostenský list

I. Stručný životopis 1955 – rodina se stěhuje ze Zvolena do Litbořic (u Žatce) 1971 – 73 ovčácké učiliště Vizovice (vyšly pouze dva ročníky) 1973 – praxe Státní statek Žatec 1974 – ovčák na Slovensku JRD Sliač u Zvolena 1975 – 77 vojna psovod – 2. místo v soutěži psovodů ČR 1977 – 80 ovčák – Zásada u Kadaně (nyní kozí farma Sládečkovi) 1980 – 82 ovčák – Újezd St. statek Hubenov

II. Úspěchy Ovládání pasteveckých psů 1978 – Nečtiny – Čechy 1978 – Nivnice – mistrovství ČR 1984 – Nivnice – oblastní 1986 – Opatov – oblastní

2. místo 4. místo 4. místo 4. místo

Stříhání ovcí 8. 9. 2001 Rovečné – mistrovství ČR

1. místo

61


Společenská rubrika

III. Ostatní Kdyby po ČR běhalo 5 tisíc ovcí s vlasama až na zem – věděl bych, že se rodina Balků v roce 1955 dostala ze Slovenska až do Ameriky, ale protože jsou ovce ostříhány, vím, že se usadili v Čechách – někde kolem Žatce Standovi děkuji za to, že: – mnoho let patří k nejlepším střihačům v ČR – stará se o svoji jedenaosmdesátiletou maminku – stará se o psa Hovavarda a 5 včelstev – 16 let pravidelně kupuje a čte Reflex – a hlavně proto, že mi nekouří v autě doutníky „KORA“ V současné době je Standa mladý klučík v nejlepších letech. Až mu bude 50, přeji mu, aby si mohl hodit nohy na stůl a pravidelně pobírat od státu rentu 20 tisíc měsíčně. To přeji i všem ostatním dobrým střihačům. Ing. Milan Dvořák

80. NAROZENINY PANA VRBY

Dne 10. 4. 2006 bude slavit své 80. narozeniny pan Vít Vrba z Lukavice u Žamberka, okres Ústí nad Orlicí. Jaký byl život tohoto člověka, jehož usměvavou tvář známe ze všech větších chovatelských akcí? Pan Vrba se narodil v Písečné (malá obec též na žamberecku), pochází ze šesti dětí, oba rodiče pracovali v zemědělství. Dětství i mládí měl velmi skromné, po vyučení nastoupil jako údržbář v bývalém ZNZZ a zde pracoval 35 let. Oženil se, s manželkou vystavěli rodinný domek, vychovali tři děti a založili velký jabloňový sad. Celoživotní láskou pana Vrby je chovatelství a to především chov ovcí a koz. Od roku 1955 chová kozy bílé krátkosrsté, od roku 1985 též kozy hnědé krátkosrsté. Díky pečlivé práci, dobrému chovatelskému oku, vytrvalostí v této práci a v neposlední řadě i úzkou spoluprácí s plemenářskou službou, dosáhl mnoha úspěchů v tomto oboru chovatelství. Vychoval mnoho plemenných kozlíků, kteří se stali favority nákupních trhů i plemenných koziček, které

62

daly základ rodinám na mnoha stádech. Jeho plemenná zvířata byla i nakoupena do zahraničí /Bulharsko, Polsko, Německo, Španělsko/. Pan Vrba se stále aktivně angažuje v oblasti veřejného chovatelství a to především tím, že od roku 1965 chová nepřetržitě 2 i více plemenných kozlů, kteří zajišťují reprodukci koz v širokém okolí. Sám si kozly vybírá, obětavě jezdí po celé republice na nákupní trhy, aby sehnal nejlepší zvířata. Díky tomu byla na jeho obvodě vždy vysoká užitkovost zvířat. Co se týká ovcí, pan Vrba choval ovce Východofríské, v roce 1983 mu byl uznán šlechtitelský chov.I zde se mu dařilo, odchoval několik plemenných beranů, kteří se stali šampiony nákupních trhů. V pozdějších letech choval Cigáju a to až do roku 2000, kdy stádo prodal dalšímu významnému chovateli v oblasti A jak se tento chovatel angažoval ve veřejných organizacích? Je to neuvěřitelné, ale už celých 50 let (od roku 1955) pracuje pan Vrba jako kontrolní důvěrník chovu koz, zajišťuje měření mléka, odebírání vzorků mléka, označování zvířat, provádí výběry zvířat k dalšímu chovu, zpracovává plemenářskou dokumentaci, dělá poradenskou činnost. Dále pracoval jako posuzovatel ve státní výběrové komisi. Od roku 1957 působí ve výboru OO ČSCH Ústí nad Orlicí, doposud jako předseda OOK. Vidíte sami, že kromě vlastní práce a starosti o rodinu se pan Vrba skutečně zasloužil o rozvoj chovatelství v naší oblasti. Jeho práce byla oceněna především „Čestným uznáním za rozvoj KU koz“ – toto dostal při příležitosti oslav 60.výročí provádění KU v ČR. V roce 1996 dostal nejvyšší chovatelskou poctu a to zlatý odznak I. stupně za zásluhy o rozvoj chovatelství. A co říci nakonec? Úspěchy pana Vrby jsou především podloženy tvrdou prací, vytrvalostí a obětavosti vůči ostatním chovatelům. Přeji panu Vrbovi za Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, za všechny své kolegy a určitě i za ostatní chovatele hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a ještě hodně chovatelských radostí. Ing. Eva Roubínková

Společenská rubrika

SLAVILI JSME S ING. RYBÁŘEM 70. NAROZENINY Letos v lednu oslavil své 70. narozeniny Ing. Josef Rybář, šlechtitel pro chov koz v západočeském regionu. Narodil se 26. 1. 1936 v Šťáhlavicích, okres Plzeň. V letech 1951–1955 vystudoval Střední zemědělskou školu v Březnici. Poté pracoval jako obvodní zootechnik pro chov prasat a skotu. Při zaměstnání dálkově studoval na Vysoké škole zemědělské


v Praze, kterou ukončil v roce 1965 státní zkouškou. Po absolvování vysoké školy pracoval jako okresní zootechnik pro chov prasat na okrese Plzeň-jih a v roce 1983 byl jmenován do funkce vedoucího Krajské zemědělské správy. Pan Ing. Rybář má také velký podíl na regeneraci přeštického prasete. V roce 1993 se stal zaměstnancem Českého svazu chovatelů, kde jeho hlavním posláním bylo šlechtění koz v celém západočeském regionu. Od roku 2001 tuto činnost stále vykonává pro SCHOK v ČR. Nezvěstice, kde Ing. Rybář žije a je zároveň předsedou ZO ČSCH, se také staly místem konání nákupních trhů plemenných kozlíků a koziček a tento den je vždy zásluhou Ing. Rybáře chovatelským svátkem. Za svoji dlouhodobou a příkladnou práci byl letos vyznamenán svazovým vyznamenáním Řádem Zlatého rouna. Do dalších let hodně zdraví, životní pohody a spokojenosti přeje vedení Svazu a všichni kolegové. Ing. Richard Konrád, Šárka Kořínková

JUBILANT ING. PETR ZACHARDA Vždy, když se blíží nějaká zvláštní událost, jako bývá i „kulaté“ životní jubileum, určitý mezník v životě, ale také v práci či podnikání, ohlížíme se zpět na dobu uplynulou, na to co se povedlo a co se nepovedlo. Je to také pohled dopředu, do budoucnosti, na to, co nás čeká, jaké máme plány, co ještě chceme udělat, nebo si splnit. V blízkých dnech oslaví své kulaté výročí – 50 let – Ing. Petr Zacharda. Ing. P. Zacharda dnes patří k největším chovatelům ovcí v ČR. Jeho stáda čítají téměř 2,5 tisíce ovcí různých plemen. Při této příležitosti jsem ho navštívil na jeho farmě a položil mu několik otázek.

času jsem začal budovat svou zemědělskou farmu v Abertamech.

Jaké byly začátky? Po revoluci, kdy se otevřely možnosti vycestovat do „západních zemí“, jsme s kolegy Alexandrem a Klepsou navázali kontakty s chovateli v Dánsku, a začali dovážet

Co tě, Petře, vedlo k tomu, že jsi začal soukromě hospodařit? Již v mládí, když jsem studoval na střední zemědělské škole, choval jsem drobná hospodářská zvířata, králíky, slepice, atd. Od roku 1985 jsem začal chovat ovce plemene Cigája. Po roce 1990, kdy se vytvořily podmínky pro různé aktivity, jsme spolu s Ing. P. Alexandrem a Ing. J. Klepsou založili obchodní společnost AKZ. Hlavní činností společnosti bylo obchodování s hospodářskými zvířaty. Postupem

63


Společenská rubrika / Křížovka

plemenné ovce a berany plemene Oxford Down, ale i jiná plemena, do ČR. Plemeno Oxford Down se nám líbilo pro své užitkové vlastnosti. Já jsem začínal se stádem v počtu cca 10ks. Ale po určité době jsem přešel k Šumavské ovci. V drsných podmínkách středního Krušnohoří v nadmořské výšce kolem 800m se Oxfordům moc nedařilo. Lépe v této oblasti vyhovuje Šumavská ovce. V současné době jsem majitelem společnosti, která kromě Šumavek chová ještě plemeno Merinolandschaf a další užitkové stádo, většinou kříženci (SF, T).

Na své farmě máš kromě ovcí ještě další hospodářská zvířata. Ano, chovám ještě masný skot, který se většinu roku pase v tvrdých podmínkách Krušných hor. Na své ekologické farmě mám ještě také koně a lamy jako určitý doplněk a zpestření i pro turistické návštěvníky této lokality.

V současné době realizuješ výstavbu výrobny ovčích sýrů? Společně s obcí Boží Dar máme v úmyslu zaměřit se na rozšíření agroturistiky do této krušnohorské oblasti. Je to oblast hojně navštěvovaná jak domácími, tak také turisty ze sousedního Německa. A tady, zvláště na našem trhu chybí kvalitní ovčí produkty. Budujeme sýrárnu pro výrobu ovčích sýrů. Dále chceme vybudovat restauraci nejen s jehněčími specialitami, ubytovací zařízení a vše co k agroturistice patří. Něco podobného jak můžeme vidět v alpských zemích (Rakousko), kde farmáři nabízejí v podobných zařízeních své produkty turistům. Pro tento záměr jsem postupně nakoupil ze Slovenska ovce plemene Lacaune

KŘÍŽOVKA Z ČÍSLA 4/2005 Tajenka: Máme rádi skopové maso Správně vyluštilo křížovku sedm chovatelů. Na fotografii vidíte nezávislého ověřovatele správnosti slečnu Balinku Potkanovou (papouška jsme ke spolupráci nepřesvědčili), která prověřila všechny odpovědi a nakonec doporučila, ať nejsme škrobi a odměníme Kuchařkou všechny úspěšné luštitele. Což jsme učinili a ještě jednou gratulujeme!

Správně křížovku vyluštili: Hrňa Aleš, Janderová Petra, Sedláčková Ludmila, Pavlíčková Dana, Bisová Věra, Burša Josef a Mančálová Eva.

64

(většinou kříženky s valaškou) a plemenné berany. Berany používáme i na křížení se Šumavkou a tak chceme rozšířit stádo ovcí pro dojení. V plánu máme zpracovávat až 500 litrů ovčího mléka.

Spolupracuješ také s ekology a dalšími organizecemi. Mám ekologické hospodářství a jsem členem organizace PROBIO – splečnost ekologických zemědělců. Spolupracuji také se zemědělskou školou v Dalovicích, kde probíhají školení a kurzy pro začínající rolníky. Jsem členem Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, členem rady plemenné knihy ovcí, předsedou klubu Šumavské ovce a předsedou Krajského sdružení SCHOK.

Jaké máš plány do budoucnosti – té blízké a také delší? V současné době je prioritou dokončit a zprovoznit sýrárnu. A do té delší budoucnosti – aby mi farma prosperovala. To je možná víc přání než plán. K těm plánům a přáním patří také poděkování. A poděkování těm, bez kterých bych nedosáhl toho co v současné době mám. Za své úspěchy, kterých jsem dosáhl, vděčím také svým spolupracovníkům, technikům, ekonomkám, ošetřovatelům zvířat. Bez tohoto kolektivu bych to nedokázal. Díky. Na závěr nezbývá než poděkovat Petrovi jednak za rozhovor, ale také za práci, kterou v chovu hospodářských zvířat udělal. Přejeme mu k jeho životnímu jubileu všechno nejlepší, aby se jeho plány a záměry naplnily a zdařily. Ondřej Zlatohlávek

Křížovka


KŘÍŽOVKA 1

2

Autor: V. Ambrož 3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

A B C D E F G H I J K L Nápověda: Ula, Nguyen, Maxa, Ulak

Vodorovně:

Svisle:

A: Část výrobního pochodu při úpravě kovů; zn. pro karát; příslušník starého francouzského královského rodu. B: Stát v jihozápadní Asii; určitý člen v arabštině; určité části území. C: Lidově místo; 1.část tajenky; autor komedie Hrátky s čertem. D: Dovoz; mešní roucho; chem. značka telluru. E: Chem. značka dusíku; 2. část tajenky; chem. značka pro yttrium; 100 m2. F: Nejvyšší hora Ruska; chem. značka helia; obraz svatých u východních církví. G: Chem. značka pro berrylium; lidově nebo; hlavní středisko těžby diamantů Afriky. H: 1. písmeno abecedy; ovce plodného plemene; zkr. zem. učiliště. I: Myslivecká sůl; SPZ Nové Zámky; turecké sídlo; jiný tvar slov; jemu; český spisovatel 18. století. J: Drobná rybka, 3. část tajenky; zkr. Lidové noviny; chem. značka molybdenu. K: Vietnamský básník 18.–19. stol.; iniciály tenistky Navrátilové; šupinatý plaz. L: Český diplomat – předseda exilové státní rady v Londýně; předložka; prostor mezi opevněním a hradním příkopem – krajově.

1. Francouzské plemeno dojných koz; medvědí přítel Mauglího; zn. nanometru. 2. Jemně nanesený materiál; duchovní osoba; kachní citoslovce. 3. Slovensky pouze; předložka; iniciály Bardotové; čaroděj ze země ....; bývalý lidovecký ministr zemědělství. 4. Nač; předložka; dlouhovlnné plemeno ovcí s kombinovanou užitkovostí; zkratka jednotky napětí. 5. Staré zájmeno; iniciály vynálezce lodního šroubu; chem. značka jódu; název carských nařízení; vodní stavba sloužící ke vzdutí hladiny vody. 6. Chem. značka pro kobalt; český výrobce zejména kuchyňských elektrospotřebičů; goniometrická funkce; předpona pro zápor. 7. Francouzská předložka; slovenská předložka; jednotka elektrického odporu; sídlo bohů. 8. Český herec; uvnitř; chem.značka bóru; přístav u Černého moře. 9. Sídlo u Domažlic; chem. značka pro einsteinium; zájmeno množného čísla; vlastní rukou. 10. Slovensky skutečně; matematické označení imaginární veličiny; část těla; sídlo v USA. 11. Z lat. brána (mn. číslo); časté romské jméno; zkratka Národní rady; citoslovce překvapení. 12. Tlačítko na klávesnici počítače; ona ne; český ekonom a politik – bývalý předseda vlády. 13. Ukazovací zájmeno; letadla; teritorium v Kanadě; mat. druhá neznámá.

Vyluštěnou tajenku zašlete do konce dubna 2006 na adresu SCHOK. Ze správných odpovědí vylosujeme 3 výherce, kteří budou odměněni.

65


Můžete si uvařit / Vtípky

MŮŽETE SI UVAŘIT Řecké mleté řízky Mleté jehněčí nebo ovčí maso (radši nahrubo, z jemného masa jsou řízky mazlavé), asi stejný objemový podíl najemno nastrouhaných syrových brambor, najemno nasekaná cibulka (může být i zelená), sůl, trochu rajského protlaku, na 1/2 kg masa 2 lžíce octa, 2 lžíce olivového oleje, 1 vejce, mletý pepř (kdo má rád, bílý), lžíce sušeného oregana, nadrobno nasekaná zelená petrželka, trocha hladké mouky. Všechny ingredience smícháme a propracujeme. Pokud je maso namleté jemněji, doporučuji přidat ještě podle potřeby trochu strouhanky, která řízky zkypří. Syrovou hmotu necháme odpočinout v ledničce (asi hodinu, ale vůbec nevadí přichystat si ji den předem). Pak z ní namočenou rukou modelujeme válečky, které dlaní zploštíme , usmažíme v dostatečném množství oleje a necháme na papírovém ubrousku okapat přebytečný tuk. Jsou dobré teplé i studené, kupodivu ani ve studeném stavu z nich „nekouká“ nepříjemně skopovina, ačkoliv se do nich nepřidává obligátně česnek. Chutnaly nám, i když jsem na výrobu použila pomletý ořez ze staré ovce. V řecké hospůdce byste jako přílohu dostali bílý chleba a mísu zeleninového salátu nebo tak trochu „jinačí“ bramborovou kaši. Zkuste to, třeba Vám to zachutná.

Jehněčí špízy s růžičkovou kapustou Jehněčí nebo kvalitní ovčí maso z kýty nakrájíme na tenké plátky, vyklepeme je opatrně a rozdělíme na kousky přibližně 5x5 cm. Pokud připravujeme maso ze starší ovce, je dobré ho před přípravou naložit – stačí jednoduchá marináda z citrónové šťávy a oleje. Ta ostatně neuškodí ani jehněčímu masu, to ale stačí marinovat tak hodinu, zatímco starší maso klidně přes noc. Kousky pak necháme okapat z marinády a napichujeme je na jehlu střídavě s rozpůlenými syrovými kapustovými růžičkami. Vynikající je prostřídat maso s kolečky skopové klobásy. Hotové špízy osolíme a opepříme, necháme chvíli zaležet a pak je obalíme v trojobalu jako řízky a pomalu usmažíme. Podáváme s chlebem nebo bramborovou kaší (můžete zkusit i tu řeckou), určitě Vás napadnou i další kombinace. Dobrou chuť!

Řecké česnekové bramborové pyré Moučné brambory uvařte ve slané vodě doměkka, do zcezených brambor přidejte podle chuti rozdrcený česnek, trochu vinného octa a olivový olej a vyšlehejte na hladkou kaši. Kdo nemá rád nebo nepoužívá olivový olej, může samozřejmě přidat slunečnicový nebo rozpuštěné máslo, ale není to „ono“.

VTÍPKY Ochrana stád K tématu ochrany stáda ovcí proti zdivočelým psům jsme objevili ještě jeden recept, ke kterému se uchýlil nejmenovaný australský farmář. Ten po opakovaném zdecimování stáda divokým psem dingo sáhl po netradičním řešení – zkřížil merinovou ovci s dikobrazem. Metoda byla ze začátku velmi úspěšná, na obr. 1 vidíte berana v obranném postoji, na obr. 2 a 3 sousedova psa, který se omylem zatoulal na pastviny a byl napaden rozjařeným stádem těchto speciálně vyšlechtěných ovcí. Domníváme se, že tyto šokující snímky budou dostatečnou výstrahou pro páníčky, kteří pouští svoje pejsánky na pastviny, aby si tam zalaškovali s ovečkami! Jen na okraj dodáváme, že populace divokého psa dinga v této oblasti povážlivě prořídla, což vyvolalo masové protesty ochránců zvířat. Australský farmář byl bohužel nucen nakonec od této metody ustoupit, protože manipulace se stádem, kterému patřičně stouplo sebevědomí, byla noční můrou. Také velmi klesla kvalita ostříhané vlny a svaz australských střihačů se dokonce obrátil na svou odborovou organizaci s protestem.

Jaguár Vypráví tatranský bača turistovi: „Najhoršie bolo, keď prišel jaguar a zobral všetky ovce...“ Turista nevěří: „Dědo nekecejte. Kdyby to byl vlk, rys nebo medvěd, uvěřil bych. Ale jaguár tady v Tatrách?“ Bača: „Jaguár? Co to tárám? Február to bol!“

66

Dřevo Bača v chalupě slyší, jak na něj někdo z venku volá. „Co je?“ „Bačooo! Potřebujete dřevo?“ „Neee! Mám ho přece dost!“ Ráno se bača vzbudí, vyjde na dvorek, kouká: „Sakra! Kde je moje dříví!“

Vtípky / Odbytový servis


Bača Přijede televize za bačou, že by s ním jako chtěli natočit rozhovor pro dětské vysílání. Tak mu režisér říká, normálně nám řekněte, co od rána děláte, aby měly děti představu o životě, jakým tu v horách žijete. Bača že dobrá, klapka, jedem! A bača začne: ráno vstanu, dám si jednu slivovici, no a pak ještě do druhé nohy, že jo, posnídám špek a aby mi nebylo blbě, dám si slivovici. Pak jdu a vyženu ovce na horu. To se člověk zadýchá a tak na rozproudění krve si dám slivovici… STOP! křičí režisér, to je dětský pořad, a vy za půl hodiny už máte v sobě 4 slivovice! To nemůžu vysílat! Heleďte, tak řekněte místo slivovice něco jiného, jo? Rozumíte? Bača přikyvuje a tak začnou točit znovu, klapka, jedem A bača opět spustí: Ráno vstanu, přečtu si knížku, no a pak ještě jednu, že jo, posnídám špek a aby mi nebylo blbě, přečtu si další knížku. Pak jdu a vyženu ovce na horu. To se člověk zadýchá a tak abych si odpočnul, tak si přečtu další knížku. Během dne pak ještě přečtu tak 4–5 knížek. No navečer pak seženu ovce zpátky a jdeme s kamarády

do knihovny. Tam čteme, dokud nás nevyhodí, ale pak jdeme k Jožkovi, on má vlastní tiskárnu.

„Tak už se nemrač, vždyť jsou tvoje... no aspoň to černý!“ Poslali Ambrožovi, Vendolí

Výroba světoznámého sýra ohrožena! Naší zvláštní zpravodajce Fabulistce Avošeram se podařilo získat s předstihem článek z připravovaného čísla francouzského deníku Le Monde. Domníváme se, že zaujme zvláště naše výrobce sýrů.

Paříž, 1. 4. 2006 Kontrola inspektorů Evropské komise po marném hledání závad v mlékárenských provozech v nově přistoupivších

ODBYTOVÝ SERVIS Prodej pomůcek pro zpracování vlny, kartáče, česačka, plsticí jehly, barvy, tkalcovské stavy, kolovrátky, navíječe přízí. Kurzy. Daniela Linhartová, www.dalin-praha.cz. Tel.: 274 860 304, 603 538 752 Border collie – prodám štěňata s PP, pracovní linie, oba rodiče pracují u ovcí. Možno poradit s výcvikem i výcvik samotný. Tel.: 605 820 737. Český horský pes – daruji 3 letou fenu, t. č. nevhodně umístěnou ve městě, jako ideálního hlídače na statek, farmu či samotu, zvyklá na ovce, kozy, koně – za velký prostor a vaše velké srdce vám dá ještě větší. Tel.: 732 644 269

východoevropských zemích provedla namátkovou kontrolu v sýrařské velmoci Francii, přímo ve výrobně našeho národního klenotu Roquefortu. Inspektoři zjistili, že výrobna z roku 1411 a jen o něco mladší elektroinstalace naprosto nevyhovuje předpisům Evropské unie, jeden z komisařů se dokonce našemu deníku svěřil, že nemohla vyhovovat dokonce ani v době svého založení, protože klenuté stropy jsou málo vyklenuté. Zděšení euroinspektoři marně hledali nerezové sýrařské stoly, vykachlíčkované stropy, kulaté rohy a další náležitosti nezbytné k výrobě kvalitního eurosýra. Nejhorší překvapení je ovšem čekalo na dvoře provozovny, kde vedle kadibudky pro personál naprosto chyběla oddělená kadibudka pro hosty! O dalším vývoji situace budeme naše čtenáře informovat a současně je prosíme, aby zatím nevycházeli do ulic a nepálili veřejně symboly Evropské unie. Případ je zatím v projednávání a bude se řešit až poté, kdy budou inspektoři propuštěni z nemocničního ošetřování, kam se museli se silným šokem uchýlit.

Prodám 7 beranů Suffolk linie Yudo, 1 rok stáří, po klasifikaci květen 2006. Prodám 25 jehnic Suffolk, stáří 1 rok. Kosař Jan, Nový Knín, Příbram, tel. 318 593 227. SCHOK v ČR, středisko Náchod, nabízí chovatelům 2 plemenné kozlíky bílé linie Vesmír a burského kozlíka linie Leonardo. Dále plemenné berany plemene Romney linie Knop. Kontakt: Josef Rosa, tel. 777 754 808. Družstvo Romney nabízí pro zájemce možnost celoroční práce na velké ovčí farmě (7 000 matek Romney) v Anglii. Farma se nachází ve východním Sussexu, v přímořské části vedle kanálu La Manche. Nejbližší městečko Rye. Majitel požaduje dobrou pracovní morálku, základní znalost prací na farmě u ovcí a komunikativní znalost angličtiny. Bližší informace na telefonu 603 412 190.

67


Odbytový servis

Prodáme Vřesové berany ER, E, genotyp R2, linie Viper, dále berany ER, genotyp R3, linie Viper, Valtr, Vendor. Jana Faimanová, tel. 608 314 410. Koželužna Křižanov provádí činění veškeré lovné zvěře a koz. Po telefonické domluvě vykupujeme barevné kozí kůže. Tel. 566 543 190, mob. 606 481 446, Tomek. Kůže z ovcí nečiníme! Prodáme štěně – pejska Border Collie s PP, očkovaný, vhodný k pasení. Ihned k odběru. Dále nabízíme plemenného berana ML, linie Mlok. Kontakt: Rodinná farma Kadeřávek, 592 44 Věcov 25, tel. 566 562 839, 605 853 307, e-mail: [email protected]

Pan Miroslav Koško prodá štěňata pracovní linie Border Collie, oba rodiče držitelé nejvyšší zkoušky na pasení. Záruka na práci se stádem – možnost vrácení. Tel. 493 571 136. Nabízím stříhání ovcí. Ladislav Janíček, 724 523 306 Border Collie – chovatelská stanice FITMIN nabízí černobílá štěňata; jsou čipovaná, s Europasem, vyšetřením CEA, odčervená, očkovaná, socializovaná; s předpoklady pro pracovní využití; 608 552 218, [email protected], www.fitmin.cz/chovstanice Koupím ihned rozdojenou kozu. P. Kosmák 605 820 737.

Prodám hnědobílou roční kozičku, zapuštěnou. Spěchá! Dále daruji do dobrých rukou půlročního pejska a fenečku, kříženci německého ovčáka. Eva Kejíková, 723 461 955, Blanensko. Farma Pěnčín u Jablonce nad Nisou nabízí na prodej kvalitní seno a balíkovanou, ve fólii balenou travní senáž. Ing. Josef Pulíček, 602 345 403.

ČESKÉ JEHNĚČÍ A KŮZLEČÍ MASO VE ZDRAVÉ VÝŽIVĚ Tuto knihu receptů na přípravu jehněčího a kůzlečího masa vydali OVEKO a.s. a Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR. Publikace má 112 stránek, obsahuje 271 receptů, rady na jeho zpracování, uchování a veškeré druhy přípravy. Cena kuchařky je 50 Kč. Knihu si můžete písemně objednat na adrese: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, PO BOX 119, 612 00 Brno nebo na www.schok.cz. Při zaslání poštou Vám budeme účtovat 35 Kč poštovného.

Objednávka Závazně objednávám zaslání ...... ks knihy ČESKÉ JEHNĚČÍ A KŮZLEČÍ MASO VE ZDRAVÉ VÝŽIVĚ Jméno ............................................. Adresa ............................................................................ ...........................................................PSČ ................................ Telefon .................................. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, PO BOX 119, 612 00 Brno, tel.: 541 243 481, [email protected]

Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, vydává: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, registrován u Ministerstva vnitra ČR II/s-OS/1-27401/95/R, redakce: SCHOK v ČR, areál VFU Brno, Palackého 1–3, 612 42 Brno, tel./fax: 541 243 481, http://www.schok.cz, e-mail: [email protected], evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. MK ČR E 12925 ISSN 1213-371X Neprodejné! Zpravodaj je určen členům Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, roční členský příspěvek SCHOK v ČR je 300 Kč, příspěvky na rok 2006 můžete poukázat na účet Svazu u Volksbank 4100004058/6800 (variabilní symbol Vám bude přidělen po dohodě s redakcí – Ing. Marešová) nebo je zaplatit složenkou, kterou Vám na základě Vaši žádosti pošleme. Složenky na zaplacení příspěvků na rok 2006 byly přiloženy v čísle 4/2005. Redakční rada: MVDr. Radek Axmann, Prof. Ing. František Horák, CSc., Ing. Jaroslav Humpál, CSc., Ing. Richard Konrád, Pavel Mach, Ing. Vít Mareš, Ing. Miroslava Marešová – odpovědný redaktor, Dr. Ing. Michal Milerski, Ing. Antonín Vejčík, CSc., Grafická úprava a tisk: SET servis, Helvíkovice 113, 564 01 Žamberk, e-mail: [email protected], www.setservis.cz Distribuce: 5P agency, s. r. o., Rázusova 15, 614 00 Brno Do tisku předáno 3. 3. 2006, náklad 1 600 ks

68

Barevná příloha


K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)

Kurz střihačů – Comrie, květen 2004

Kurz střihačů – Comrie, květen 2004

Stříž na vozíku

Skotsko 2005

Stříhárna na jedné z farem

Manipulační ohrady

Třídící ulička

Přihánění ovcí k manipulační ohradě

A


Barevná příloha K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)

B

Stříhání na střihačském autě




Interiér auta

Místnost pro broušení nožů

Výkup a sklad vlny pro Severní Skotsko – Evanton

Výkup a sklad vlny pro Severní Skotsko – Evanton

Barevná příloha


K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)

Zemědělská výstava v Edinburgu, červen 2005

Pavilon pro chovatelské kluby

Klasifikace a předvádění zvířat plemene Texel

Klasifikace a předvádění zvířat Skotský náhorní

Příjezd ovcí na střihačskou soutěž

Ovce čekající na stříž

Mezinárodní soutěž ve stříži – Edinburg, červen 2005

Odjezd ostříhaných ovcí

C


Barevná příloha K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)

D

Oblastní soutěže – Dingwall

Oblastní soutěže – Dumfries

Krásy Highlandu

Krásy Highlandu

Krásy Highlandu

Krásy Highlandu

Loch Ness

Kontraktér Ian Mowat

Barevná příloha


K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)

Vyhodnocené bahnice Bergschaf

Prodej ovčích a kozích sýrů

Mechanická pračka na vlnu

Kramplovačka na vlnu

Přehlídka výrobků z ovčí vlny

Prodej výrobků, čokoláda z ovčího mléka, mýdla, ponožky, rukavice ...

Vítězné bahnice Bergschaf s jehňaty

Jednání s předsedou rakouského Svazu chovatelů ovcí a koz panem Georgem Hőllbacherem

E

Barevná příloha



F

Propagace plemene Bergschaf

Představení bavorských chovatelů ovcí

Úspěšný nákup píšťalky na ovládání ovčáckého psa

Beran plemene Jakob

Dvoupatrový přívěs na přepravu zvířat v ceně 10 000

Menší přívěs na přepravu zvířat

Bahnice plemene Bergschaf

Bahnice plemene Racka

Barevná příloha



Koza plemene Taurenschecken

Kozy plemene Hnědá ušlechtilá

Kozy plemene Bílá ušlechtilá

Bahnice plemene Steinschafe - šedá

Kolekce Burských koz

Kůzle Burské kozy

Bahnice plemene Steinschafe - bílá

Kolekce ovcí plemene Krainer Steinschafe

G

Barevná příloha



H

Bahnice plemene hnědý Bergschaf

Togenburská koza

Walliserská černokrká koza (Schwarzhalsziegen)

Beran Německé černohlavé masné ovce

Bahnice Jurské ovce

Bergschaf

Vyhodnocené bahnice Bergschaf s jehňaty

Kolekce ovcí plemene Walliserská černonosá (Schwarznasenschafe) při návratu z předvádění

Barevná příloha



Plakát mistrovství alpských zemí ve střihání ovcí

Plakát 4. výstavy ovcí a koz Interalpin 2006

Jeden ze stánků výstavy

Zájem návštěvníků o výrobky z ovčí vlny

Pohled do haly s přehlídkou ovcí plemene Bergschaf

Nabídka výrobků z ovčí vlny

Barevná příloha


K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38) Hnědé kozy při hodnocení

Nejstarší dochovaná fotografie ovčácké rodiny

K ČLÁNKU JAK CHRÁNIT SVÁ STÁDA (STR. 25)

Tříletá kráva Skotského náhorního skotu

Tříletý býk, roční volek, dvě měsíční telata – jalovičky

Jeden z možných způsobů oddělení prostoru zimoviště

Krmení skotu odděleně od ovcí v blízkosti zimoviště

Ukázka snášenlivosti při příkrmu jadrným krmivem. Je ovšem vhodnější a obvyklé podávat jej skotu a ovcím odděleně. U skotu viz text článku.

Roční volek ve „svém“ stádečku ovcí.

2006. Obsah OBSAH

Recommend Documents