2006 leden. Vánoční pozdrav. Obsah

1/2006 leden Obsah | Pastýřský list k začátku roku | Ptáme se | Představujeme | Církevní stavby v diecézi | Přemítání o farnosti | Slovo mají čtenáři | Stalo se ... | Nenechte si ujít | Nabídka - pozvánka | Pozvání od sousedů | Pastorační centrum | Informační listy Diecézní charity Plzeň | Zadáno pro rodiny | DĚTEM A MLÁDEŽI | - Diecézní centrum mládeže | Personalia | Silvestrovský koutek | Nové knihy | Z biskupova diáře

Vánoční pozdrav Milé sestry a milí bratři v Kristu Ježíši, našem Pánu! Pozdravuji vás v tento radostný vánoční čas a zvěstuji vám slovy Písma, že se „projevila Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem“ (Tit 2,11). Ježíš Kristus je Bůh, který sestoupil na zem, aby s námi žil náš život, sdílel naše radosti i bolesti a naše lidství zlem poraněné a ponížené vyléčil a pozvedl. Přišel napravit naše pokažené a pokřivené vztahy: k Bohu, k sobě samým i mezi námi navzájem. Je ideálem člověka, jeho prototypem, a přeje si, abychom se mu podobali, protože chce, abychom žili šťastně. A nejen těch několik desítek let zde na zemi, ale navždycky, u Jeho Otce. Přijměme tuto Jeho nabídku a šanci, kterou nám tím dává! To je mé přání pro tyto Vánoce, pro celý budoucí rok i pro celý život. Doprovázím je svými modlitbami za Vás i Vaše drahé. Boží požehnání Vám vyprošuje váš biskup

1 z 27

Duchovní a pastorační program plzeňské diecéze - rok 2006 (pastýřský list k začátku roku) Milí spolubratři v kněžské a jáhenské službě, milé sestry a milí bratři! Zdravím vás všechny na začátku roku 2006. Modlím se, aby Bůh všem tento rok bohatě požehnal. Jak bývá v naší diecézi zvykem, vyhlašuji na začátku roku duchovní program, který je charakterizován citátem z Písma svatého a konkrétním zaměřením duchovního snažení a pastorace. Při letošní volbě jsem byl veden snahou čelit největšímu bolestnému problému naší místní církve, naší diecéze. A není to ani problém péče o kostely a ostatní církevní památky, ani problém nedostatku kněží a kněžských povolání, ba ani problém malého počtu věřících v naší diecézi. Je to problém předávání víry dalším generacím. Ano, když si uvědomíme, že vyučováním náboženství ve školách i ve farnostech zasahujeme ani ne jedno procento z celkového počtu dětí žijících na území naší diecéze a že s předáváním víry mládeži i dospělým lidem kolem nás to je rovněž dosti slabé, pak si musíme položit otázku, jak bude vypadat církev v naší diecézi za dvacet, třicet, či více let. Už nyní se dovídám od kněží, jak poměrně rychle vymírají jednotlivá společenství věřících a tak pro jejich naprostý nedostatek postupně končí bohoslužby v kostelích, kde ještě před několika lety byla účast věřících dost velká. Jaká je tedy budoucnost církve v plzeňské diecézi? A jaká v České republice, či v Evropě? Náš Pán Ježíš Kristus slíbil, že jeho církev bude trvat do konce věků, ale neslíbil její trvání na žádném konkrétním místě na světě, ani u nás. Právě tak ovšem nechce, aby jeho církev kdekoliv na světě zemřela. Jeho slovo, řečené apoštolům, platí i pro nás: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky ...“ (Mat 28,19). Je na nás všech, na mně jako nástupci apoštolů, na mých spolupracovnících kněžích, jáhnech a pastoračních pomocnících, na osobách řeholních i ostatních osobách zasvěceného života, ale i na vás laicích, abychom se všichni nasadili v naplňování tohoto Ježíšova poslání vůči lidem kolem nás. A nemyslete si, milí bratři a sestry laici, že vy jste v tomto dramatu předávání víry méně důležití, než my, kněží. Máte možná menší rozsah odpovědnosti, pokud jde o velikost území a množství jeho obyvatel, ale zato máte odpovědnost za předávání víry tam, kde vás nikdo nahradit nemůže: ve vašich rodinách, v zaměstnáních, ve školách, ve společenstvích, v místech, kde žijete, atd. Co je však třeba udělat pro to, aby naše předávání víry bylo možné a bylo účinné? Jsou třeba dva kroky. Vezměme si je jako duchovní a pastorační program pro příští rok: 1) oživit a prohloubit vlastní víru a život z víry, 2) předávat oživenou a prohloubenou víru těm, s nimiž žijeme nebo k nimž jsme posláni. A zde se zároveň dostáváme k odpovídajícímu textu z Písma na rok 2006. Svatý Pavel se v 10. kapitole listu Římanům zamýšlí nad otázkou pro něho bolestivou. Co dělat pro to, aby jeho vlastní národ, Izrael, došel spásy. Je v tom podoben nám, naší bolesti a starosti. V této kapitole mimo jiné píše: „:9Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. :10Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, :11neboť Písmo praví: 'kdo v něho věří, nebude zahanben'. :12Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť :13'každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen'. :14Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? :15A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: 'jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!“ (Řím 10,9-15). 1) Jsou zde verše, které se týkají především nás, kteří žijeme z víry, a které nás mají ve víře a v životě z víry povzbudit. Je to zvláště verš 9.: „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.“ Milé sestry a bratři, vezměte si všichni v nastávajícím roce tento verš jako základní verš vašeho života z víry a také pastoračních programů, sloužících k jeho povzbuzení a rozvinutí, jako jsou exercicie, rekolekce, obnovy, katecheze, a jiné aktivity, ve farnostech i v nejrůznějších společenstvích. Ať se ve vašich srdcích

2 z 27

posílí a rozhoří víra v našeho Pána pro nás ukřižovaného a zmrtvýchvstalého a ať svým životem i svými ústy jasně ukazujete a vyznáváte, že Ježíš je Pán! 2) Bude-li ve vás tato víra hořet, budete schopni ji předávat lidem kolem vás, protože to bude víra nakažlivá a přesvědčivá. Bude se tak moci naplňovat i další, 14. verš této kapitoly, který se týká právě lidí kolem vás: „jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?“ Ano, budete to vy, kdo jim bude Pána zvěstovat, neboť toho budete schopni na základě vaší živé víry. A aby se naplnil i další, 15. verš: „jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni,“ já vás k tomu jako váš biskup pověřuji a posílám vás. Nebudete tedy Pána zvěstovat jako soukromníci, ale jako církev. Milé sestry a milí bratři, žijete v misijním území. Buďte tedy misionáři! Budeme-li se starat jen sami o sebe a o svou víru a jen o ty, kteří přicházejí do kostela, jsme církví, která brzo zemře! Jediná šance na přežití je v tom, že se otevřeme a budeme předávat víru, hlásat evangelium a snažit se evangeliem proměňovat i život a struktury společnosti, ve které žijeme: veřejný a politický život, hospodářství, kulturu, ale především rodiny, děti a mládež. Je nám všem jasné, že to není program na jediný rok, ale začněme odhodlaně a s důvěrou v pomoc našeho Pána, se kterou můžeme určitě počítat. Jdu po této cestě s vámi a provázím vás svými modlitbami a požehnáním. Váš biskup František Plzeň, advent 2005 OBSAH

... P. Romualda Roba OP V neděli 11. prosince se v dominikánském klášteře v Plzni na Slovanech konala akce s názvem Advent v klášteře. Jak a proč vnikla myšlenka uspořádat pro veřejnost toto adventní setkání? Když jsem přišel znovu po pěti letech do Plzně, napsal jsem lidem do úvodníku našeho farního zpravodaje: „Chtěl bych vám především sloužit, naslouchat, dívat se a učit se od vás. Potřebuji, abyste se mnou mluvili o všem, co vás trápí a co je vaší nadějí a přáním. Neváhejte kdykoliv přijít a svěřit se jsem tu pro vás. Vždyť křesťanství je náboženstvím Slova. A Slovo vytváří společenství - Církev. Vy vytváříte Boží domov pro všechny s živým Ježíšem, který tu s vámi bydlí, a já bych vám v tom rád pomáhal.“ Musím říct, že mě zarazil mnohem prázdnější kostel na všech našich nedělních mších sv. Teď nechci analyzovat, co je toho příčinou, je jich jistě mnoho. A tak mi hned pomohlo, když za mnou přišla velmi aktivní a nadaná mladá studentka, která pracuje již několik let pro farnost a která právě dokončuje svá vysokoškolská studia, a nabídla svou spolupráci. Mluvili jsme spolu o mnoha věcech, a protože jsem ji znal už ze svého předchozího působení, podařilo se mi ji, díky biskupství, u nás zaměstnat jako pastorační asistentku. Tak došlo k posílení týmu lidí, kteří velmi obětavě pracují pro naší farnost. A právě akce „Advent v klášteře, aneb den otevřených dveří“ byl jejím nápadem, který jsem nadšeně přivítal. Cílem bylo vytvořit na chvíli z našeho kláštera a farních prostor adventní domov pro všechny, kdo chtějí přijít. Za pomoci mnoha dalších lidí z farnosti se podařilo tento domov vytvořit.

Jak Advent v klášteře probíhal? Všechny prostory v přízemí kláštera byly zpřístupněné a adventně vyzdobené, za okny byly svíčky a

3 z 27

v každé chodbě byla jiná vůně a hudba. Také se světlem jsme si pohráli. Musíme také poděkovat firmě Fišer zahradnictví, jež dodala své adventní a vánoční výrobky, které mohli návštěvníci na závěr získat a které vyzdobily chodby i sál. V jednom sále byla výtvarná dílna, v druhém zdobení perníčků, které se pak budou rozdávat lidem po půlnoční mši sv. Pro návštěvníky byla také otevřená knihovna, kterou využily maminky s dětmi a vydržely i půlhodiny předčítat z knížek. Mí spolubratři byli k dispozici pro návštěvníky, a tak spontánně vznikaly diskutující skupinky. Mládež vařila skvělý svařák, který pak rozdávali příchozím. Zkrátka moc se to povedlo.

Přišli na Advent v klášteře jen věřící z Vaší farnosti nebo i návštěvníci z řad širší veřejnosti? Kolik asi tak bylo účastníků a co je nejvíce zaujalo? Celá akce byla výborně uveřejněná jak v kostele, tak i v kulturním přehledu, a tak přišli nejenom stálé hvězdy na našem farním nebi - hlavně mládež, ale mnoho lidí bylo i z jiných plzeňských farností, jiní prostě uviděli plakátek v katedrále a jiní jen šli okolo. Potěšilo mě, že přišli nejenom věřící ale i naši, jak říkám, farníci „v možnosti“, kteří se třeba ptali, zda mohou chodit zpívat do našeho chrámového sboru. Chtěli jsme, aby naši farníci mohli pozvat své přátele nebo i své rodiny, prostě ty, kteří teprve cestu k Bohu hledají. Aby je mohli vlastně přivést k sobě domů. Celkem Advent v klášteře navštívilo kolem stovky lidí.

Byla to první akce tohoto druhu v plzeňském dominikánském klášteře a chystáte se ji příští rok opakovat? Myslím, že je to poprvé, ale rozhodně chceme vytvořit tradici a uvítat vždycky na neděli „Gaudete“ všechny u nás.

Co zajímavého plánují plzeňští dominikáni na nadcházející zimní období?

4 z 27

Protože jsme plzeňským středním školám nabídli dopisem možnost předvánoční prohlídky kostela a kláštera spolu s prezentací přednášky „Systémy víry“, doufáme, že se uskuteční do konce adventu několik těchto prohlídek. V týdnu od 26. do 30. 12. pak pořádáme již tradiční běžkařský tábor, kde se podařilo stmelit děti, mládež a jejich rodiče a všichni společně vyrazí do sněhu. V našem největším farním sále se bude konat silvestrovský program a každý z mladých lidí dostal za úkol pozvat kamaráda či kamarádku. Po Novém roce pak 12. 1. proběhne plánovaný vzpomínkový večer u příležitosti nedožitých padesátých narozenin otce Jiljího, který v naší farnosti velmi úspěšně působil. 26. ledna zahájíme čtvrtkové filmové semináře s lektorským úvodem a projekcí filmu I. Bergmana: Sedmá pečeť. V únoru chystáme farní taneční večer. Jménem svých bratří a celé farní rodiny všechny zájemce srdečně na tyto akce zvu a přeji všem požehnané svátky Božího narození! Za rozhovor děkuje Alena Ouředníková OBSAH

Římskokatolickou farnost Kdyně Vždycky, když jsem měla cestu po silnici z Klatov do Kdyně, obdivovala jsem malebný kostelík Narození Panny Marie, který se při cestě tyčí na kopci jako vystřižený z obrázku Josefa Lady. A to jsem ještě netušila, že hned za kostelem se ukrývá farní stavení s několika stájemi a ohrada, kde se prohánějí tři koně. Vedle se natřásá nádherný exemplář bažanta královského, a když na mě zpoza drátěného hrazení zamrkalo další velké chlupaté zvíře, už jsem skoro nevěřila svým očím. „No to je naše lama. Byly tu dvě, ale jedna nám před týdnem utekla a teď se tu někde toulá po okolí, musím ji zase chytit. Vždycky mi volají, že ji někde viděli, ale když tam přijedu, už je zase pryč, tulačka,“ usmívá se mému údivu P. Miroslav Kratochvíl, okrskový vikář domažlického vikariátu a kdyňský farář. „Ale vy jste určitě nepřijela kvůli zvířatům.“ Odtrhnu se tedy od k pohlazení lákajícího lamího kožíšku a jdu za P. Kratochvílem do jeho pracovny. Ale ani tady se jeho láska ke koním nezapře. Na stěnách visí jezdecké přilby, kovbojský širák, bičíky a především spousta pamětních stužek s nápisy Svatováclavská jízda, Hubertská jízda a další. „Tak co vám mám povídat?“ rozhodí pan farář se smíchem rukama. „My jsme prostě úplně normální fungující farnost.“ Už to vypadá, že se nic konkrétního nedovím, ale pak se přece rozpovídá. „Kdyně je průmyslové město. Okolní vesnice, které k farnosti patří, o těch se dá říct, že jsou ještě Chodsko, ale Kdyně je spíš průmyslová. Když se tu začaly budovat továrny, lidé sem přicházeli za prací, ale nebyli to zlatokopové jako ve vystěhovaných Sudetech. Tady není protináboženská atmosféra. V kostele mívám lidí dost, i mladých. Já tam bývám nejstarší,“ říká kněz, kterému do šedesátky chybí ještě dva roky, a už se zase směje: „Problémy tady dělám já, ne lidi.“ Na otázku, jak to myslí, odpovídá tajuplně se šibalským zábleskem v oku: „No, vždycky si vymyslím nějakou akci.“ O kdyňské farnosti je známo, že zedničina tam bývá často na programu a pan farář u míchačky nebo s lopatou je zcela běžným jevem. „Víte, lidé se mají scházet nejen při bohoslužbách, ale i při práci, tam se dají nejvíc dohromady. K práci pro farnost se často přihlásí i lidi, kteří do kostela nechodí, ale když se něco děje, přiloží ruku k dílu. No a já si musím obléct montérky a jít do toho s nimi, bez toho by to nešlo!“ Výsledky jsou viditelné. Kostely ve farnosti mají nové střechy a fasády, přitom veškeré opravy provádí farnost ve vlastní režii. Kromě Kdyně patří do farnosti také Loučim, Pocínovice, Sv. Anna - Tannaberk, Kout na Šumavě a několik menších obcí. Celkem tak farář musí jednat se šesti obecními úřady. „Komunikace je bezproblémová,“ pochvaluje si P. Kratochvíl. „Su kamarád se všeckema starostama, v jednání s úřady mám poloviční prácu, známe se mimo kostelní aktivity třeba jako hasiči nebo koňáci,“ vysvětluje

5 z 27

dialektem, který nezapře jeho jihomoravský původ. Ve Kdyni působí P. Miroslav už sedmnáct let, předtím po studiích sloužil pět let v Domažlicích. Jistá symbolika je v tom, že se narodil nedaleko Žarošic, jednoho z největších poutních míst ve střední Evropě, a nyní žije v Loučimi, která je také bývalým poutním místem.

„Já mám Loučim jako druhé bydlení, jsem střídavě ve Kdyni a tady. A víte, jak to vlastně bylo s poutním místem?“ Dozvídám se, že Loučim bylo slavné poutní místo, zaniklé v husitských válkách. Pověst praví, že když se husitská vojska k Loučimi blížila, místní ženy vzaly z kostela sochu Panny Marie Loučimské a ukryly ji v hlubokých lesích. Husité ji ale přesto objevili a jeden z nich na ni pozvedl meč. Když soše rozťal hlavu, začala se z ní řinout krev. Na tom místě pak vzniklo nové poutní místo, dnes ležící na německé straně, Neukirchen bei heiligem Blut. „Vždycky na podzim se tam s farníky vydáváme na pouť. Do naší farnosti zase chodí poutníci do Dobré Vody, svěřit svá trápení Panně Marii Bolestné. O svátku sv. Anny proudí procesí především z Německa ke kostelu na Tannaberk,“ vypočítává P. Kratochvíl. Pak si nasazuje široký klobouk a vydáváme se ke koním. Na písknutí přibíhají jako psíci na povel a očekávají lahůdku. „Splnil jsem si dětský sen,“ říká kněz a poplácává je po krku. „Jeden čas před vysvěcením jsem pracoval v šumavských lesích s tažnými koňmi. Když jsem přišel do Loučimi a zjistil, že tu jsou stáje, připadalo mi to jako Boží pokyn. Pustili jsme se do opravy farního stavení, které dříve užívalo JZD a pak opuštěné chátralo tak, že byly ve stropech díry. Už tu bylo ustájeno šestnáct koní různých majitelů, teď tu mám dva své haflingy a jednoho nájemního. Měl jsem jednu ochočenou kobylku, která chodila všude za mnou jako pes, až jsem jí musel zakázat přístup do domu, aby nerozbila kopyty dlažbu,“ vzpomíná pan farář, jehož hospodářství přitahuje zejména děti a mladé lidi. S nimi je spojeno i přání duchovního do budoucna: „Nemůžu si stěžovat, že bych měl ve farnosti málo mladých aktivních farníků, teď mám např. dvanáct ministrantů, ale přece jen bych rád, aby jich bylo víc. No a pak si přeju, aby se nám povedlo vybudovat pořádný velký farní sál, který máme v plánu ve Kdyni,“ dodává a odchází nachystat koním seno, než odjede na bohoslužbu. Alena Ouředníková

6 z 27

OBSAH

Kostel sv. Vojtěcha v Milavčích Začíná se druhá řada o kostelech v plzeňské diecézi, ve které navštívíme poutní místa jednotlivých vikariátů. Některá budou známá, někdy to budou poutní místa, jejichž obliba je již za zenitem. Ale všechny k nám promlouvají o lidské touze přiblížit se k Bohu. Obec Milavče, která byla písemně prvně zmíněna v roce 1302, je spjata s kultem sv. Vojtěcha. Její kostel je památkou na trochu kuriózní, leč lidskou legendu o trápení a pohaně světce, která má souvislost se širším historickým vývojem Čech a Evropy. Podle ní znavený biskup Vojtěch usnul právě zde, zdrcený zprávou o vyvraždění svého rodu v Libici (roku 995), a všetečný pastýř mu zadul do ucha svou troubou a světce náramně vylekal. Odplata nečekala dlouho, pastýř na místě ohluchnul. Na místě odpočinku pak vytrysknul zázračný pramen. Tato příhoda však měla zásadní význam, světec se totiž rozhodl, že se už do Prahy nevrátí a přijal misijní poslání v Prusku, kde později přišel o život.

7 z 27

Po staletí měla obec jen malou kapli a patřila farností do Třebnice. Kostel postavil v letech 1741-48 stavitel metropolitní kapituly v Praze Antonín Václav Spannbrucker. Věž a sakristie byla přistavěna až v roce 1833. Stavba nepochybně odráží vliv vůdčí osobnosti českého baroku Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Je vyzdobena malbami plzeňského malíře Františka Julia Luxe s náměty ze života sv. Vojtěcha, včetně příběhu s pastýřem. Zařízení kostela je již rokokové, převážně z dílny sochaře Františka Ringelhahna. Dva boční oltáře jsou zasvěceny sv. Václavu a Vítu, a tak se stal kostel i památníkem hlavních českých patronů. Nedaleko kostela se nachází kaplička sv. Vojtěcha zvaná Vojtěška, v níž vyvěrá pramen znamenité

8 z 27

vody. Podle Bohuslava Balbína, s odvoláním na starší prameny, voda i předpovídala zdravotní stav nemocných. Pokud se z ní napil člověk nevyléčitelně nemocný, voda se ve studánce zakalila. Taková voda dala důvod k výstavbě dřevěné kapličky, již nahradila dnešní zděná stavba, údajně z roku 1677. Podle jiných pramenů je ale mladší, protože zde ještě koncem 19. století stál jen pavilon na sloupech. Nedaleko byly založeny lázně, jež neprosperovaly a v roce 1787 byly zrušeny. Z nich se zachovala pouze dřevěná budova z roku 1775, tzv. Lázeň, jež dnes slouží pro školu a obecní úřad. Naše diecéze je bohatá na stopy činnosti našeho národního světce sv. Vojtěcha a Milavče nejsou nejmenší, protože duchovní přítomnost světce je zde možné prožít zvlášt intenzivně. Jan Soukup OBSAH

Farní Taneční 2006 Mnoho psů. Asi to znáte: „Kdyby se nám především podařilo ... získat děti (oslovit mládež; více se modlit a číst bibli; důstojně slavit liturgii; dělit se o víru; sloužit potřebným; přesvědčit faráře; přeložit faráře; založit farní radu; opravit kostel apod.), pak by se vše ve farnosti vyřešilo.“ A do toho zase shora: „Právě letos je především třeba . růst ve víře a evangelizovat (zakládat společenství; modlit se; sněmovat v kroužcích; fandit Evropě; udělat inventarizaci; pospojovat farnosti; důstojně slavit eucharistii; slavit milénium apod.).“ Úmysly na všech stranách většinou dobré, návrhy často protikladné, výsledek mnohdy rozpačitý. Však to znáte také: „Mnoho psů, zajícova smrt.“ Co dělat především? Co je tedy třeba v naší farnosti dělat především? Zkuste si sami dosadit vaše osobní především. Zkuste se zeptat jiných. Pusťte se do této debaty na společenství. Na nějaké sešlosti po mši. Večer u piva v hospodě. U stromečku v rodině. Možná takovéto debaty povedou k prohloubení úcty k názoru druhého. Možná zanechají ještě větší chaos. Možná vás rychle přestanou bavit. Možná se do nich raději pouštět nebudete; máte již své zkušenosti. Možná si potřebujete odpočinout a prostě „dělat na svém“. Možná si ale říkáte, že vám vaše farnost přeci jen ještě leží na srdci i jako celek. Pak bychom vám zde chtěli nabídnout několik nástrojů k hlubší reflexi. Třeba se vám budou hodit. Jak hledat, co dělat? Seriál Přemítání o farnosti vám neposkytne příliš mnoho rad k tomu, „co dělat ve farnosti“; spíše zde budeme společně uvažovat, „jak hledat, co ve farnosti dělat“. Mít po ruce vhodné nástroje není ovšem řešením všeho a bez moudrosti Boží, vydanosti v Kristu a zmocnění Duchem bychom si samozřejmě ani neškrtli. Avšak i ony nástroje, o kterých zde budeme mluvit, mohou nepřímo posloužit k růstu v těchto základech. Ale také nám mohou pomoci vytvořit prostor, kde je šance na zaslechnutí toho, co „Duch říká církvi“ právě ve vaší vlastní farnosti, právě pro rok 2006. Pastorační valčík. Prvním z těchto nástrojů, který nás bude jako červená nit provázet celým seriálem, je tzv. „valčík pastoračního rozlišování“. Jako každý valčík, i tento má své tři základní kroky: 1. zmapovat situaci; 2. posoudit ji ve světle evangelia; 3. navrhnout, co dělat. A takto stále dokola, v neustále se prohlubující spirále. A k tanci samozřejmě patří i osobní rozhovor i nějaká ta večeře při svíčkách. Proto i náš pastorační trojkrok má být ponořen do atmosféry modlitby a slavení velikonočního tajemství. Ano, namítnete možná, ale jsme lidé praktičtí, nemající moc rádi velké teoretizování. Ovšem zeptat se, jestli situaci skutečně dobře vnímáme, a ptát se, co k ní říká evangelium, to je přeci to nejpraktičtější, co vůbec můžeme udělat. Šířku a hloubku těchto kroků je třeba samozřejmě přizpůsobit. Avšak zcela tyto první dva kroky přeskočit a vrhnout se rovnou k „praxi“, to znamená taneční sebevraždu. Z ladného valčíku (citlivě vnímajícího vnitřní tíhnutí i situaci na parketu) se stává vojenský pochod (směřující hlava nehlava za svým předem daným cílem). Smím prosit? Přidáte-li se tedy k našim „farním tanečním“, od příště se soustředíme na představení několikera způsobů, jak do tohoto valčíku nakročit. Zabývali bychom se zpočátku především krokem

9 z 27

prvním, „mapováním“ terénu farnosti. Jedním z nástrojů pro toto mapování je přehledný seznam klíčových druhů „povrchu“, které se na naší mapě budou muset nutně vyskytovat (vodstva, lesy, města, lučiny, pouště apod.). Mnozí moudří již přemýšleli, jaké základní oblasti života a služby musí farnost zahrnovat, aby mohla fungovat jako svébytná část Božího lidu. Než jejich moudrost zprostředkujeme, zkuste si tyto oblasti pojmenovat nejprve vy sami (viz otázka 1.3). A tak tedy nakonec: Smím prosit, abyste nám také napsali to, co vymyslíte (možno i mailem)? Adresu najdete v tiráži, pište do 15. ledna. Budeme vám za to vděčni. P. Petr Hruška Otázky k zamyšlení či rozhovoru: 1.1 Co by podle vás měla vaše farnost (váš farář; vy sami) především dělat, aby to podstatně přispělo k růstu ve vaší farnosti? Jaká především preferují vaši přátelé (jiní farníci; lidé jiné krevní skupiny)? 1.2 Považujete se při posuzování života vaší farnosti spíše za „praktika“ (je třeba hlavně něco dělat) nebo vás přirozeně táhne spíše „teorie“ (je třeba nejdříve vše řádně promyslet)? Jak může „pastorační valčík“ pomoci obojí propojit? 1.3 Jaké jsou klíčové projevy života či služby farnosti, aby mohla být skutečně nazývána farností? Bez čeho si vaši farnost nedovedete představit? OBSAH

• Cesta do Santiago de Compostela - cesta k hrobu sv. Jakuba (dokončení z minulého čísla) Je sobota a když se ráno probouzíme, tak „voláme - Díky Pane“, neboť již neprší a na obloze jsou vidět i hvězdičky. Než zabalíme věci a nasnídáme se, začne opět pršet, ale vyrážíme na poslední úsek cesty. Během cesty takřka nesundáváme pláštěnku. Cesta stále zvlněná a po poledni jsme na kopci Monte do Gozo (snad Hora Naděje), kde je památník, a také již vidíme cíl naší pouti - Santiago. Teď již cesta vede pouze z kopce, přesto se zastavujeme v San Lázaro, které je asi 3-4 km od katedrály sv. Jakuba ve velkém komplexu pro poutníky na předměstí Santiaga de Compostela, kde je velmi dobré ubytování a zázemí. Mají ještě volnou ubytovací kapacitu, a tak se zde ubytováváme. Na pokoji pro 8 lidí se opět setkáváme se známými tvářemi z pěší pouti. Jsou to postarší manželé z Venezuely a mladý Francouz Helario, který šel pěšky z Le Puy ve Francii a chce jít zpět rovněž pěšky s cílem v Lurdech. Po zabrání postele vyrážíme bez batohu na průzkum. Jedeme autobusem, protože leje, blízko centra vystupujeme a nejprve jdeme ke katedrále, abychom v ní mohli děkovat, chválit a prosit Pána, vzpomínáme i na dědečka, který nám na cestě dal hůl, a tak v katedrále prosíme i za jeho problémy. Prohlížíme si katedrálu a také navštěvujeme hrob sv. Jakuba. Potom jdeme hledat nějaké přijatelné ubytování, které nacházíme asi 400 m od katedrály. Jsme znaveni, a proto spěcháme do postele, abychom dokončili ještě zbytek cesty s plnou polní. Na zastávce, kde jsme vystoupili, opět nasedáme, nejprve jedeme asi 1 km po stejné trase zpět, potom autobus odbočuje, ale jsme klidní, vždyť stanici San Lázaro projíždí jednosměrně. V jedné stanici nás řidič žádá, abychom vystoupili - konečná - a my zjišťujeme, že jsme úplně někde jinde. S řidičem není možná domluva, ale ujal se nás jeden mladík, který uměl anglicky a který řidiči vysvětluje náš problém. Můžeme zůstat v autobuse, ale cestu do našeho cíle musíme zaplatit znovu, a tak se s velkým zpožděním dostáváme do postele. Zato jsme viděli kus Španělska, kam bychom určitě dobrovolně nejeli. Je neděle ráno a my se chystáme zdolat poslední část s plnou polní. Na pokoji

10 z 27

i v komplexu je klid, většina poutníků asi spokojeně spí nebo odpočívají a my jdeme s plnou polní do jídelny na snídani. Než jsme se však stačili najíst, tak již zase prší. Co naděláme, vytahujeme pláštěnky a vyrážíme. Když jsme byli asi 300 m od katedrály, začaly vyzvánět zvony, že by nás vítaly? My jsme přesvědčeni že ano. Při vstupu do katedrály jsme zahlédli ještě poslední pohyby kadidelnice. Zjišťujeme, že právě začíná slavnostní mše sv., která začíná průvodem, nesou se ostatky sv. Jakuba a hlavním celebrantem je zdejší biskup. Hned po skončení zabíráme lepší místa blízko oltáře a jsme přítomni mše sv. pro poutníky, která začíná každý den ve 12 hod. Se zájmem také sledujeme, jak 8 chlapů rozhoupává kadidelnici, která se v maximu takřka dotýká klenby katedrály. Po mši sv. procházíme katedrálou, v jednom koutě zanecháváme poutnickou hůl a setkáváme se se známými tvářemi, se kterými jsme se potkali během pochodu, znovu navštěvujeme hrob sv. Jakuba a jdeme na slavnostní oběd. Pak s dobrým pocitem a plným žaludkem hledáme OFICINU, kde předkládáme naší poutní knížku s razítky a po vyplnění dotazníku dostáváme certifikát o absolvování pouti s datem 15. 5. 2005. Deo grátias!

Jdeme k hostelu, kde máme již zajištěné ubytování, a potom obdivujeme krásy Santiaga de Compostela. Jsme šťastni, přestože každou chvilku prší, ba někdy i lije. Protože máme za co Pánu děkovat a v katedrále je nám dobře, tak jdeme ještě na večerní mši sv. Před spaním se jdu po 13 denním „půstu“ oholit. Jde to špatně, ale tváře mám zase jako melounek. Ráno již v poklidu vstáváme a jdeme opět na prohlídku města. Většinou nám prší, a tak jsme se domluvili, že ještě dnes odjedeme z tohoto místa s největšími srážkami vlakem do Madridu, kde máme zajištěné ubytování. Jdeme ještě na mši sv. pro poutníky, která je vždy ve 12 hodin, na které vždy čtou seznam poutníků, kteří doputovali do Santiaga de Compostela. Čtou nás ten den také a dobře se to poslouchalo z Ponfferada: ... jeden, Česká republika, ... Když vycházíme z katedrály, svítí sluníčko, a tak cestou na nádraží litujeme, že odjíždíme o den dříve, jenže než se vlak rozjel, tak již zase prší. Nejprve jedeme směrem na jih k portugalským hranicím, potom zatáčíme směrem na východ k Madridu. Ze začátku je krajina málo osídlená, hornatá a samý tunel, ale nádherná podívaná. Později se ráz krajiny mění. Místo kleče již začínají především borovice, osídlení je stále větší, kopců ubývá, zato přibývá krásných barev, kvetoucí keře hrají především barvou žlutou, červenou, bílou a fialovou, no paráda. K večeru občas svítí i sluníčko a již přestalo pršet, ale to se již pomalu šeří a v noci dorážíme do Madridu, kde jsou vidět na obloze hvězdy a je zde

11 z 27

také tepleji. Tam však naše společné putování nekončí, ale navštěvujeme ještě další místa (Granada, Sevilla, Cordoba, Madrid, Segovia, Avila, Toledo), navštěvujeme především katedrály, kostely a kulturní památky, ale to by byla již jiná kapitola a moc a moc psaní. Možná po přečtení tohoto článku budete mít dojem, že jsme byli opuštěnými poutníky, ale opak je pravdou. Během cesty jsme se setkali či jsme šli chvílemi s poutníky ze čtyř kontinentů. Nejvíce jich bylo ze Španělska a Francie, ale také z Holandska, Belgie, Švédska, Německa, Polska, Itálie, dokonce 2 z Venezuely, 1 z USA, 2 z Austrálie, 2 z Japonska a 1 z JAR. Pro někoho to byla pouť, pro jiné sportovní výkon. Většina šla pěšky, málo na kolech. Mnohdy byla domluva svízelná, ale parta byla vždy vynikající. Václav Maršík st., M. Lázně

• Staré může znamenat nové V říjnu jsme strávili tři dny v překrásné šumavské přírodě s páterem Josefem Žákem. Tento čas byl věnován exerciciím. Na této zprávě by nebylo nic zvláštního a zajímavého, pokud bych zamlčel, že se jednalo o čtrnáct farářů, diakonů a misijních pracovníků z farností Evangelické církve metodistické ze Západních a Jižních Čech. V tradici světové Metodistické církve jsou podobná duchovní cvičení rozšířená (pod různými názvy), ale u nás se jedná o „pole neorané“. Posledních 400 let způsobilo, že se všeobecně evangelíci v Čechách jako jeden muž vymezují vůči všemu, co si spojí s Římskokatolickou církví, včetně duchovních cvičení. Já osobně jsem se poprvé zúčastnil exercicií před 8 lety, během své praxe v britské metodistické církvi. Tehdy jsem byl „přemožen“ a „uchvácen“. Tehdejší třídenní duchovní cvičení pro mě znamenalo novou duchovní zkušenost. Moc jsem si přál, aby podobnou zkušenost mohli zažít i další metodističtí faráři v Čechách. Bůh vyslyšel mojí touhu. Postupně, nenápadně působil na naše farářská srdce a vzbudil v nás hlad po ztišení, po tichu. Jako faráři, kteří jsou zahlceni prací ve farnostech, jsme si začali uvědomovat nedostatek ticha a vnitřní modlitby a začali hledat možnost uhašení naší žízně. První exercicie jsme absolvovali před rokem, druhé právě letos v říjnu. Jsem šťastný, že se vedení letošního duchovního cvičení ujal páter Josef Žák. V jeho osobě jsme mohli vidět Božího služebníka. Zároveň se v praxi ukázalo, že je možno přijmout velké obohacení z jiné tradice zbožnosti. Článek jsem nazval Staré může znamenat nové. Chtěl jsem tím zdůraznit, že některé věci, které v církvi fungují již po staletí, mohou znovu obživnout a stát se pro církev novým vínem. Takovým novým zázrakem bylo i naše setkání. Petr Procházka, farář ECM OBSAH

Dne 2. prosince obdržel otec biskup prostřednictvím Apoštolské nunciatury v ČR dopis Státního sekretariátu Vatikánu, jehož plné znění přetiskujeme: Vaše Excelence, během uplynulé návštěvy Ad Limina Apostolorum biskupů České republiky jste Svatému otci laskavě věnoval několik darů jako projev své oddanosti a lásky. Jeho Svatost Vám za to chce vyjádřit své poděkování. V modlitbě vyprošuje hojné Boží milosti

12 z 27

potřebné k výkonu Vašeho poslání a k tomu Vám ze srdce obnovuje své apoštolské požehnání. V Kristu Váš + Leonardo SANDRI, substitut Vatikán, 26. listopadu 2005

Autogramiáda knihy K. Lukavské Rozhovory s dědečkem proběhla 5. 12. v plzeňském knihkupectví u františkánů foto Vlastimil Leška, Plzeňský deník

13 z 27

V neděli 4. 12. při mši sv. v Manětíně uvedl biskup F. Radkovský bratry obláty (P. Krystofa a P. Martina) do služby v diecézi

OBSAH

• Ekumenické týdny modliteb Alianční týden modliteb 8.-15. ledna připravený Českou evangelikální aliancí má za téma „Život“ a každý den je zaměřen tímto směrem („Život v hojnosti, Život ve světle, Žít důstojně, Žít podle správných hodnot, Žít jako matka, Žít v milosrdenství, Žít zodpovědně, Žít ve společenství“). Týden modliteb za jednotu křesťanů 18.-25. ledna se koná pod mottem „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Mt 18,20). Program byl sestaven ekumenickou skupinou v Dublinu ve spolupráci se Světovou radou církví (Komise pro víru a řád) a Papežskou radou pro jednotu křesťanů. Příspěvky, které se vyberou při sbírkách v rámci tohoto týdne, budou dány na vybavení modlitební

14 z 27

místnosti na pražském ruzyňském letišti (bible v různých jazykových mutacích, modlitební knížky, pultík). -jl-

• Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň dobrodružný (fantasy) film režiséra Andrewa Adamsona má českou premiéru 5. ledna. Film se natáčel na třech kontinentech a také v České republice (Adršpašské skály). Nadčasové dobrodružství z pera slavného spisovatele C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň ze sedmidílného cyklu Letopisy Narnie (světový bestseller, dohromady se prodalo přes 85 milionů výtisků ve 29 různých jazycích) vypráví příběh čtyřech sourozenců - Lucinky, Edmunda, Zuzany a Petra kterým se během hry na schovávanou ve venkovském sídle starého profesora podaří pomocí kouzelné skříně dostat do jiného světa. Narnie, v níž se ocitnou, se ukáže být okouzlující a mírumilovnou zemí obydlenou mluvícími zvířaty, skřítky, fauny, kentaury a obry, která je však díky prokletí zlé Bílé čarodějnice Jadisy odsouzena k věčné zimě. Děti se pod vedením vznešeného a tajemného panovníka lva Aslana odhodlají mocné čarodějnici postavit, aby dokázaly ledové kouzlo zlomit a osvobodit tak říši navždy. Celý příběh je uměleckým zpracováním křesťanské zvěsti. Narnie odráží problémy, naděje i morální dilemata našeho vlastního světa. -jl-

15 z 27

OBSAH

• Informace o knihovně Pastorační oddělení nabízí půjčování knih z vlastní knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, liturgickou, dále z oblasti duchovního života, církevních dějin a hagiografie. Knihy je možno půjčit na pastoračním oddělení (3. patro biskupství) pondělí - pátek 9-16 hod., jindy po domluvě, tel.: 377 223 112, slajsova.bip.cz Na tomto čísle je případně možné ověřit, zda požadovanou knihu máme k dispozici. Výhledově počítáme s uveřejněním seznamu knih k půjčování na webových stránkách biskupství.

• Švihov

∗ 29. 12. 18:00 kostel sv. Václava: J. J. Ryba Česká mše vánoční (Nová česká píseň) ∗ 30. 12. 19:30 „Klub přátel dobrého filmu“ (kino): americký film - muzikál Fantom opery • Večer chval v Holostřevech se koná 30. prosince a 27. ledna od 19:30 v domě komunity Noe (bývalá fara).

• Vánoční Tříkrálový koncert Scholy studentského klubu HORA 4. ledna v 18 hod. v kostele u františkánů v Plzni. Vstupné volné, výtěžek koncertu bude věnován na Tříkrálovou sbírku.

• Požehnání tříkrálových koledníků - 3. 1. 15:00 Cheb - 5. 1. 10:00 Karlovy Vary 15:00 Klatovy, arciděkanský kostel - 6. 1. 10:00 Cheb - 7. 1. 9:00 Kdyně, mše svatá 13:00 Domažlice

• Poradna pro ženy a dívky v tísni

16 z 27

Poradny pro ženy a dívky v tísni SONŽ Praha (Sdružení ochrana nenarozeného života) působí v 15 městech Čech a Moravy. Pomáhají ženám a dívkám v obtížných životních situacích vzniklých nejen těhotenstvím. Své služby nabízí bezplatně a diskrétně. Také v Plzni bude tato poradna nově otevřena od 13. ledna na Husově nám. 2, tel.: 731 064 036.

• Setkání duchovní obnovy v Klatovech bude ve čtvrtek 19. ledna v 8:30 na faře, tentokrát na téma: Bůh a člověk se navzájem potřebují.

• Pochod z Plánice do Klatov Farnost u sv. Blažeje v Plánici a Klub seniorů v Plánici pořádají v sobotu 21. ledna druhý ročník pochodu Křižíkovou stezkou z Plánice do Klatov (17 km). Zhruba 4hodinové putování začíná v Plánici u kostela v 9:30 hod., jde se za každého počasí. Pro zájemce z Plzně bude přistaven autobus na nám. Republiky v 7:45 hod. Cena za osobu 50,- Kč, přihlášky u R. Smolkové, tel.: 377 223 112.

• Kurzy sbormistrů 28. ledna na faře, Františkánská 11, Plzeň. Téma: Dirigování (David Švec). Informace a přihlášky: Miroslav Pšenička, Františkánská 11, Plzeň 301 00, tel.: 377 226 098, e-mail: [email protected]

• Hry o Marii Operu Bohuslava Martinů uvádí Divadlo J. K. Tyla v Plzni v termínech 6., 7., 17. a 19. ledna od 19 hod.

• Farní divadelní spolek v Plánici pořádá ve spolupráci s Městským úřadem, Základní školou a Sborem dobrovolných hasičů představení hry Boženy Němcové „Neohrožený Mikeš“. Premiéra pohádky se uskuteční 4. února od 18:00 ve Spolkovém domě v Plánici. Další reprízy se konají 5. 2. od 18:00 a 10. 2. od 19:00 v Plánici, 18. 2. v Újezdě u Plánice a 25. 2. v Bolešinech. Vstupné 50,- Kč, vstupenky můžete zakoupit v předprodeji v sakristii kostela sv. Blažeje a v prodejně Kompas v Plánici. Režie: Petr Masný.

• Vikariátní den klatovského vikariátu bude v sobotu 18. března v Plánici.

17 z 27

ČKA Klatovy pořádá ve čtvrtek 19. ledna od 19:30 v kostele církve československé husitské (naproti soudu) koncert: „Židovské písně“ v podání skupiny Marion (Jan Matěj Rak a Monika Žáková).

Kolegium katolických lékařů v Klatovech pořádá ve středu 25. ledna od 19:30 v Hifi-klubu ve Vrchlického sadech přednášku P. Antonína Bachana a MUDr. Josefa Časty na téma: „Věda a víra v současné společnosti“.

Meditační zahrada Památník obětem zla v Plzni

∗ uzavřena do konce dubna ∗

mše sv. v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho pravidelně druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci od 16 hod.

∗ Kontakt: Marcel Milfait, tel.: 377 223 112, 603 809 798, e-mail: [email protected] OBSAH

• Nabídka víkendových setkání Komunity Blahoslavenství

∗

Ať chválí Jeho jméno tancem ... 13.-15. ledna Víkendové setkání pro mladé lidi od 18 do 35 let. Pozvání vstoupit do identity Božích dětí skrze tanec jako modlitbu.

∗ „Synu, vše co mám, je tvé“ 16.-19. února Duchovní cvičení pro muže. Najít svoji identitu v Kristu pod pohledem Otce a v Něm jít cestou k zralosti muže.

18 z 27

∗ „Eucharistie - pramen života!“ 22.-26. března Postní duchovní cvičení pro všechny. Pozvání žít z daru Eucharistie - z moci Kristovy smrti a vzkříšení a budovat tělo církve.

∗ „Tvé tělo je chrámem Ducha sv.“ 18.-21. května Duchovní cvičení pro všechny. Pozvání objevit sebe sama jako chrám živého Boha skrze modlitbu tancem.

∗ „Dostanete sílu Ducha svatého a budete mými svědky ...“ 7.-11. června Duchovní cvičení pro všechny. Pozvání nechat se obnovit Duchem svatým a žít pro církev.

∗

Místo konání: Dům komunity Blahoslavenství, 783 16 Dolany www.kom-blahoslavenstvi.unas.cz; přihlášky: tel.: 585 396 638; e-mail: [email protected]

24;

OBSAH

• Denní tichá chvíle Pomůcka ke každodenní četbě Božího slova, rozjímání a modlitbě na tento církevní rok je k dispozici na Centru pro laiky při Biskupství plzeňském, objednávejte na adrese v tiráži Zpravodaje. Cena za jeden výtisk 15 Kč (+ poštovné).

• Exercicie pro dospělé v r. 2006 Zajišťuje Mons. Josef Žák. Téma: Jak slavíme mši svatou? Začátek v pondělí večeří v 18 hod., konec v pátek obědem. S sebou: bibli, breviář (pokud máte), poznámkový blok - nezapomeňte přezůvky, teplé oblečení a obuv na vycházky.

∗ 27.-31. 3. a 9.-13. 10. na faře v Horní Blatné. Dům je dobře vytápěn. Cena včetně ubytování a stravování 1.000 Kč. Dopravní spojení: autobusem Plzeň - Karlovy Vary (d.n.), dále vlakem Karlovy Vary (d. n.) - Horní Blatná.

∗ 5.-9. 6. v Klášteře Teplá. Cena za ubytování a stravování bude stanovena později. Dopravní spojení: vlakem Plzeň - Cheb do stan. Mar. Lázně, přestup na vlak do stan. Teplá.

∗ Přihlašování: Biskupství plzeňské, pastorační referát, tel.: 377 223 112, mobil 731 619 703 (Kaše), e-mail: [email protected]

19 z 27

OBSAH

Centrum pro rodinu připravuje a nabízí na zimu a jaro:

∗ Rekolekce pro manžele rokycanského vikariátu se koná 4. února od 9.30 na faře v Rokycanech. ∗

Přednášku ThDr. Aleše Opatrného Manželství v různých etapách života 15. února od 20 hod. v učebnách biskupství.

∗ Přípravu na život v manželství - cyklus přednášek pro snoubence a ty, kteří uvažují o sňatku. Každé úterý od 14. února od 18 hod. na faře, Františkánská 11, Plzeň.

∗ Postní rekolekce pro manžele ve Starém Sedlišti, termín bude v příštím Zpravodaji. ∗ Víkend pro chlapy 31. 3.-2. 4. ∗ Vandr pro chlapy ve Slavkovském lese 19.-21. 5. ∗ Přihlášky J. Fencl, tel.: 731 619 704; e-mail: [email protected]

Nám Republiky 35, Plzeň

• Mateřské centrum Plzeňské panenky v roce 2006 Milé ženy, maminky, tatínkové i vy, kteří přicházíte na naše akce. Vítám vás v novém roce, který jsme dostali jako dar od Pána Boha. Moc sobě i vám přeji, abychom se cítili obdarováni, a tak mohli dělat radost sobě i těm druhým. K těm hezkým chvílím chceme v našem mateřském centru přispět pozváním na víkendové akce pro veřejnost:

20 z 27

∗ V sobotu 21. ledna od 14-17 hod. proběhne Zimní tvůrčí dílna pro veřejnost, která nese název: „Na poli sníh, na tváři smích.“ Najdete nás v prostorách biskupství plzeňského, Nám. Republiky 35 (naproti vchodu do katedrály). Co vám nabídneme? Kromě pohlazení na duši v podobě povídání a písní také tvůrčí prostor pro - Origami, - šití hračky či dečky, - dekorace nejen pro zimní dny. Nebude chybět ani stůl s vyráběním pro děti. Vstupné na dílnu: dospělý 100,-Kč, držitelky průkazky MC 60,-Kč, děti 10,-Kč. V ceně vstupného je veškerý materiál, občerstvení, příspěvek na odměnu pro chůvy dětí, odměna pro lektory.

∗ přednášky na téma „O odpuštění“ s dr. Kateřinou Lachmanovou 1. března od 20 hod. v učebnách biskupství plzeňského, téma: „Blahoslavení šiřitelé pokoje“ 15. března od 20 hod. v učebnách biskupství plzeňského, téma: „Iluzorní způsoby odpuštění“ vstupné: 30,-Kč jednotlivec, 20,-Kč členky MC, 40,-Kč pár

∗ Rekolekce pro ženy a maminky kdy: od pátku 31. 3. do soboty 1. 4. na faře ve Starém Sedlišti. Podrobnosti v dalším čísle Zpravodaje. Přihlášky posílejte na Centrum pro laiky, M. Lachmanová, Biskupství plzeňské, Nám. Republiky 35, mob. 728 930 030. OBSAH

Pozvánka na ... • Škola animátorů - 1. ročník Po našem prvním, velice vydařeném víkendu se již teď těšíme na druhé setkání! Proběhne o víkendu 13.-15. 1. Minule jsme se domlouvali ohledně místa konání - upřesníme v dopise začátkem ledna. Tentokrát se mimo jiné dozvíme něco o hygieně a zdravovědě. Nezapomeňte na domácí úkoly :-)

21 z 27

Pokud by se někdo chtěl přidat a strávit s námi další 3 víkendy, je ještě poslední možnost se přihlásit. Informace emailem nebo telefonicky.

• Přednáška P. Josefa Žáka - Písmo svaté v mém životě V rámci přednášek (nejen) pro animátory se setkáme s P. Josefem Žákem nad tématem „Písmo svaté v mém životě“. Přednáška bude 16. ledna od 19:00 na DCM. Jste srdečně zváni.

• Jump 2006 - přihlášky již v lednu(!!) Důležitá informace pro všechny zájemce, kteří se chtějí přihlásit na prázdninový tábor pro mládež v Kostelním Vydří: 1. turnus (17 - 22 let) 30. 7. - 5. 8. 2. turnus (15 - 18 let) 7. - 13. 8. PŘIHLÁŠKY BUDOU KE STAŽENÍ OD 15. LEDNA na: www.cho.cz/jump O akci bývá velký zájem, proto doporučujeme stáhnout přihlášky z internetu, vytisknout a co nejdříve zaslat na přihlašovací adresu, která je uvedena na internetu (pozor - není to adresa do Kostelního Vydří).

• Ikony - seminář v postní době Přijměte pozvání k postnímu ztišení a meditaci křesťanské východní tradice. Jáhen Robert Bergman nabízí pro zájemce kurz, kde se účastníci mohou nejen dozvědět více o ikonách a jejich psaní, ale také si vlastní ikonu vyrobit. Kurz bude probíhat v postní době pravděpodobně připadne na pondělní večery. Přihlásit se je možné do konce února na Diecézním centru mládeže. Více informací přímo u Roberta nebo na internetových stránkách DCM www.volny.cz/dcmplzen)

• Pouť důvěry do Taizé 28. 1.-6. 2. Komunitu Taizé založil bratr Roger, který hledal cesty k uzdravení rozkolů mezi křesťany a prostřednictvím smíření křesťanů možnost překonání mnohých konfliktů ve světě. V roce 1940 se jako pětadvacetiletý usadil v Taizé s úmyslem vytvořit společenství, ve kterém bude možné uskutečňovat smíření křesťanů každý den. Dnes komunita shromažďuje bratry více než 25 národností a přijímá zejména mladé z celého světa. Program během dne: biblické hodiny, diskuse ve skupinách (i mezinárodních), pracovní skupiny, semináře, zpěv, možnost být v tichu ... při tom všem být součástí společenství mladých lidí z celého světa. Cena: doprava 2 200,- Kč + pobyt a strava 25 EUR (pro účastníky do 30 let). Přihlášky a bližší informace: DCM nebo www.volny.cz/dcmplzen. Stránky komunity v Taizé najdete na www.taize.fr

22 z 27

• Důležité termíny v roce 2006

∗ Setkání mládeže s biskupem 7.-8. 4. Opět bude páteční křížová cesta centrem Plzně (od 18:00), která bude zakončená v katedrále sv. Bartoloměje. Nabízíme mládeži možnost noclehu na DCM (s sebou spacák). V sobotu bude připraven program pro mládež zakončený mší svatou ve 14:00 - všichni kněží jsou srdečně zváni.

∗ Ples v Dobřanech 22. 4. ∗ Kajaky 11.-26. 7. ∗ Jump I. turnus (17-22 let) 30. 7.-5. 8. ∗ Jump II. turnus (15-18 let) 7.-13. 8. ∗ Celostátní setkání animátorů 13.-19. 8. Šestidenní setkání pro animátory a zájemce z řad kněží a mládeže. V nejbližší době se budou rozesílat pozvánky a bližší informace na tuto akci. Prosíme podpořte vaše animátory a případné zájemce v účasti. S případnými dotazy se obraťte na P. Kryštofa (nebo e-mailem na DCM).

• Film (DVD) ze Setkání mládeže v Kolíně nad Rýnem a materiály pro společenství mládeže Na Diecézním centru mládeže lze objednat film z pobytu mládeže naší diecéze a také oficiální film Sekce pro mládež ČBK „Cesta čtvrtého krále“. Dále jsou k dispozici materiály pro práci se společenstvím mládeže od P. Jana Balíka: „Pojď a následuj mne“, kde jsou různé náměty pro jednotlivá setkání společenství mládeže. Knihy můžeme i zaslat. Přejeme všem hodně požehnání a radosti v novém roce. za DCM P. Kryštof, Magda a Lída OBSAH

• P. Antoni Wasil CMF, Polsko, byl od 19. října ustanoven farním vikářem farnosti Sokolov a administrátorem excurrendo in rebus spiritualibus Řk. farnosti Chodov. • Reskriptem Kongregace pro klérus byla P. Jaroslavu Šaškovi udělena Dispens od iregularity „ad ordines exercendos“ a dne 22. listopadu byl inkarkardinován do plzeňské diecéze. Od 1. prosince byl ustanoven administrátorem farnosti Planá u Mariánských Lázní. • P. Miroslav Kubík, Planá u M. L., byl od 30. listopadu uvolněn ze služby výpomocného duchovního ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a odešel na odpočinek do kněžského domova ve Staré Boleslavi. • P. Jiří Mošna, Plzeň, byl od 30. listopadu uvolněn ze služby výpomocného duchovního ve farnosti

23 z 27

u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni. • P. Josef Prchal SI, Brno, byl od 1. prosince ustanoven výpomocným duchovním ve farnosti Horšovský Týn a s účinností od 1. ledna 2006 byl ustanoven administrátorem tamtéž. • P. Miroslav Kratochvíl, Kdyně, byl s účinností od 1. ledna 2006 ustanoven moderátorem společné duchovní správy Kdyně. • P. Petr Bednář, Horšovský Týn, byl s účinností od 1. ledna 2006 uvolněn z úřadu a služby faráře farnosti Horšovský Týn. K témuž datu byl ustanoven členem společné duchovní správy Kdyně. • P. Antoin Pham Van Tinh CSsR, Svatá Hora, byl od 11. listopadu pověřen pastorací vietnamsky mluvících věřících na území plzeňské diecéze. • Petr Nguyen Van Dang, Cheb, pastorační asistent, byl uvolněn ze služby pastoračního asistenta pro vietnamsky mluvící věřící ve farnosti Cheb a jeho pracovní poměr skončí k 31. 1. 2006. • P. Pavel Vodička, Staňkov, byl s účinností od 31. prosince uvolněn ze služby diecézního ředitele Papežského misijního díla. • S. ThLic. Olga Landrová FMA, Plzeň, byla s účinností od 1. ledna pověřena na dobu 1 roku vedením Papežského misijního díla v plzeňské diecézi. převzato z ACEP 11-12/2005 OBSAH

Opět byli vyhlašováni vítězové každoroční Ceny Stelly Cena je pojmenována podle jednaosmdesátileté Stelly Liebeck, která se kdysi polila kávou a úspěšně za to nechala odsoudit McDonalda. Tento případ inspiroval ke každoročnímu vyhodnocení nejkurioznějších a nejúspěšnějších soudních případů v USA. Bohužel se do loňského hodnocení nedostala současná kampaň teenagerů, kteří nyní houfně žalují McDonaldy, že po jídle u nich ztloustli. * 5. místo (dělené) Kathleen Robertsonová z Austinu, Texas, vysoudila 780 000 $ za zlomený kotník v nábytkářském obchodě, kde zakopla „o pobíhajícího spratka“. Majitelé obchodu byli rozsudkem dosti překvapeni, protože ten předmětný spratek byl syn paní Robertsonové. * 5. místo (dělené) 19ti letý Carl Truman z Los Angeles, Kalifornie, získal 74 000 $ + léčebné výlohy, když mu jeho soused přejel ruku vozidlem Honda Accord. Pan Truman si zřejmě nevšiml, že někdo sedí za volantem právě toho vozu, ze kterého kradl poklice. * 5. místo (dělené) Terrence Dickson z Bristolu, Pennsylvanie, opouštěl přes garáž dům, který právě vykradl. Nepodařilo se mu ale otevřít dveře garáže, protože vypovědělo automatické otevírání. Zpátky do domu se taky vrátit nemohl, protože si zaklapl spojovací dveře z garáže do bytu. Majitelé domu byli na dovolené a tak zůstal p. Dickson uvězněn v garáži 8 dní a přežil jen díky zásobě Pepsi a velkému pytli psích granulí. Od vlastníka domu pak vysoudil náhradu za duševní újmu ve výši 500 000 $.

24 z 27

* 4. místo Jerry Williams z Little Rocku, Arkansas, získal 14 500 $ + úhradu nákladů léčení, když byl napaden sousedovým psem beaglem. Pes byl na řetězu a za plotem - tedy na dvorku svého pána. Vysouzená náhrada byla poměrně nízká, protože porotě přece jen připadal ten pes poněkud vyprovokován, vzhledem k tomu, že p. Williams lezl přes plot na onen sousedův dvorek a po psovi opakovaně pálil ze vzduchovky. * 3. místo Filadelfská restaurace musela zaplatit panu Amberu Carsonovi z Lancasteru, Pennsylvania, náhradu ve výši 113 500 $ poté, co v podniku uklouzl na rozlité limonádě a zlomil si kostrč. Limonáda se na podlahu dostala několik vteřin před popsaným incidentem, kdy ji p. Carson chrstl do obličeje svému příteli během poněkud ostřejší výměny názorů. * 2. místo Kara Waltonová z Claymontu, Dealaware, vysoudila na nočním klubu v sousedním městě náhradu za to, že při vylézání z okna záchodu spadla na zem a vyrazila si dva přední zuby. Stalo se tak proto, že pí. Waltonová se pokušela utéct ze záchodu bez zaplacení poplatku 3,50 $. Získala náhradu 12 000 $ + náklady na zubaře. * 1. místo Vítězem letošní soutěže byl p. Merv Grazinski z Oklahomy. Ten si koupil zcela nový obytný vůz Winnebago. Při cestě domů z fotbalového zápasu vjel na dálnici, nastavil automat na 130 km/hod, přelezl ze sedadla řidiče do obytné části a vařil si kávu. Nebylo pak divu, že vůz opustil dálnici, havaroval a převrátil se. P. Grazinski se tudíž soudil s výrobcem, že v návodu k obsluze vozidla nebylo výslovně uvedeno, že toto se nesmí. Porota mu přiřkla náhradu 1 750 000 $ plus zcela nový Winnebago Motor Home. Výrobce pak skutečně v tomto smyslu upravil návod k ovládání vozidla pro případ, že by se na světě vyskytl ještě další úplný blbec a naneštěstí si opět koupil jejich vůz. OBSAH

• Ruth Pfau: Srdce má své důvody Pro co má smysl žít a o co se vyplatí usilovat? Lékařka, která již více než 40 let slouží chudým a malomocným v Pákistánu, prostě a neokázale hovoří o svém životě mezi nemocnými, chudými, ponižovanými ... Po 11. září 2001 musí čelit také nové vlně nenávisti a teroru mezi muslimy. To vše dokáže unést a snažit se konat skutky lásky tam, kam ji Pán poslal. Její příběh může nám, křesťanům, dodat důvěru a sílu pro naše vlastní hledání toho, kam, jak a proč směřujeme svůj život, a může být dobrou ilustrací k letošnímu mottu naší diecéze (Řím 10,9). „Ruth Pfau žije tím, čemu věří a co říká. Je to odvážná a moudrá žena s velkým srdcem, která nám ukazuje, co vše může křesťanský impuls změnit k lepšímu ve světě naplněném konflikty.“ (Anselm Grün) Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005, cena 249,-Kč

OBSAH

25 z 27

1. 1. 10:30 Plzeň, katedrála, Slavnost Matky Boží Panny Marie, mše sv. Praha-Strašnice, kostel P. Marie, Novoroční ekumenické setkání (přenáší ČT) 2. 1. 16:00 Plzeň, Mázhaus - kostel P. Marie, požehnání tříkrálových koledníků 3. 1. 15:00 Cheb, požehnání tříkrálových koledníků 5. 1. 10:00 Karlovy Vary, požehnání tříkrálových koledníků 15:00 Klatovy, arciděkanský kostel, požehnání tříkrálových koledníků 6. 1. 10:00 Cheb, požehnání tříkrálových koledníků 16:30 Plzeň, katedrála, mše sv. 7. 1. 9:00 Kdyně, mše svatá, požehnání tříkrálových koledníků 13:00 Domažlice, požehnání tříkrálových koledníků 8. 1. 10:30 Plzeň, katedrála, mše sv. 19:00 Cheb, mše sv. pro vietnamskou komunitu s uvedením P. Van Tinha do služby této komunitě 10. 1. 14:30 Praha, Sekce hnutí a komunit ČBK 12. 1. 10:00 Plzeň, Husovo nám., otevření Poradny pro ženy a dívky 15. 1. 8:00 Praha-Kobylisy, mše svatá v rámci 16. skautského semináře 17. 1. 18:00 Staré Sedliště, Centrum setkávání, mše svatá s požehnáním kaple 19. 1. 14:30 Praha, Vědecká rada KTF UK 18:00 Plzeň, kostel P. Marie Nanebevzaté, ekumenická bohoslužba 23. 1. 18:30 Praha, kostel sv. Vojtěcha, ekumenická bohoslužba 24. 1.

Praha, zasedání ČBK

25.-27.1.

Řím, příprava 3. Evropského ekumenického shromáždění

Údaje jsou podle stavu v době uzávěrky, případné změny nejsou vyloučeny. OBSAH Evangelium Kristovo zcela proniklo život našich předků. Pohled do (lidových) Betlémů nás o tom přesvědčuje: Jeden nese vánočku, další ovečku, najdeme tam i strýce s kaprem nebo bochníkem chleba. Tvůrce Betléma dlouho nepřemýšlí, čím by se Pánu Bohu zavděčil. Přináší prostě svůj život. - Co přineseme novorozenému Ježíškovi my? Požehnané svátky Narození Páně a skutečné dobro a štěstí do roku 2006! P. Ludolf Kazda 0.Praem. a redakce Zpravodaje

26 z 27

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE, pastorační a informační měsíčník pro vnitřní potřebu diecéze. Vydává 1x měsíčně BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň. Odpovědný redaktor Jindřich Fencl, 377 223 112; mailová adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje právo krátit a redakčně upravovat zaslané příspěvky. Sazba a tisk Jiří Brouček, 377 221 887. Sazba v systému LATEX. Příp. vadné výtisky vyreklamujte v místě distribuce za zdravé. Zpravodaj na Internetu (na stránce plzeňského biskupství): http://www.bip.cz. Uzávěrka příštího čísla je 19. ledna. Příspěvek na 1 výtisk 4 Kč (kromě poštovného). File translated from TEX by TTH, version 1.95. On 3 Jan 2006, 15:53. ˙

27 z 27