2006 červen. Obsah. Zlatá křídla

6/2006 červen Obsah | Ptáme se | Představujeme | Církevní stavby v diecézi | Přemítání o farnosti | Čteme list Římanům | Slovo mají čtenáři | Stalo se ... | Nenechte si ujít | Nabídka - pozvánka | Poutě | Pastorační centrum | Informační listy Diecézní charity Plzeň | Zadáno pro rodiny | DĚTEM A MLÁDEŽI | - Diecézní centrum mládeže | - Letní akce | Personalia | Inzerce | Nové knihy | Z biskupova diáře

Zlatá křídla V jednom městečku žil osamělý muž. Nebyl velký, nepobral mnoho rozumu ani nezvládl těžkou práci. K ničemu se nehodil. Jedním však byl výjimečný: měl hrb, který ho vyřazoval z lidské společnosti. Trápilo ho to, a proto přemýšlel, jaký má jeho život smysl a co by mohl změnit. Dlouho nemohl na nic přijít a byl stále smutnější, nešťastnější a opuštěnější. Jednou přijel do městečka hodinář. Na náměstí se kolem něho brzy shromáždil zástup lidí. Hrbáč, čímsi přitahován, se protlačil davem a pozoroval hodináře. Večer, když mistr končil, ho poprosil o přijetí do učení. Mistr váhal, bedlivě si prohlížel jeho neforemnou postavičku, ale nakonec svolil. Uplynula léta. Hrbáč se stal zručným hodinářem a vrátil se do svého městečka. Doufal, že ostatní si ho nyní budou vážit, protože už je užitečný, a že získá přátele. Lidé však zůstali chladní a opatrní. Hrb jim připomínal hodinářovu odlišnost a měli z něho strach. Muž si proto postavil za městem chaloupku a společnost mu dělaly hodiny, stále dokonalejší a krásnější. Každý den zvonily jasnými a radostnými hlásky: „bim, bam, bim, bam.“ Když hodinář uslyšel jejich melodii, zapomněl na samotu, opuštěnost, ošklivost i bídu a cítil, jak stříbrné tóny letí, letí po celém městě, ke všem lidem dobré vůle a otvírají je kráse a štěstí. Jak čas plynul, hodinář stárnul a scházel. Čím byl opuštěnější a osamělejší, tím jásavěji, radostněji a zvučněji jeho hodiny zpívaly melodii. Jednou, když se opět rozezněly, otevřel okno a rozhlédl se s touhou po kraji. Jeho srdce se připojilo k tónům hodin a rozlétlo se s nimi po celém městě a stále dál, až na kraj světa. Tu se mu hrb protáhl, rozšířil, narovnal, a než by mžiklo oko, měl hodinář veliká zlatě zářící křídla. Zároveň z něho spadla všechna lidská omezení a on se vznesl do výše. Naplněn překypující radostí a nezměrnou silou zamířil k městečku a pak stále dál a dál, do všech koutů světa. Na své pouti zvěstoval radostnou zprávu o tom, že každé utrpení je možné proměnit a přenést se do

1 z 29

země, kde už není bolest, samota a zloba, ale vrchovaté štěstí a nekonečná blaženost. Ať milost letnic naplní i Vaše srdce a promění Váš život, abyste žili v Bohu a rozdávali nebe. Pavel Filka OBSAH

Miroslava Schimmera plzeňského

z

referátu

správy

majetku

Biskupství

Od zahájení prodeje nevyužívaných farních budov v plzeňské diecézi uběhl rok a půl. Jak vypadá bilance? Nejdříve je nutné vysvětlit, že k prodeji nepotřebných farních budov se přistupuje jako k jedné z cest, jak objekt zachránit - a to i za cenu převodu na jiného vlastníka. Jeden z problémů plzeňské diecéze je ve velkém nepoměru mezi množstvím nemovitostí na straně jedné, reálnými potřebami na straně druhé a silami farností na straně třetí. Pro zajímavost: farnosti diecéze vlastní přibližně 1000 nemovitostí (t.j. kostely a kaple, fary a vedlejší stavby). Pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb je v diecézi přibližně 10.000. Na každý objekt tedy připadá průměrně deset farníků. Když odečtete města s početnými farnostmi, vyjde vám balík objektů, které jsou v podstatě bezprizorní, nemají kolem sebe žádná farní společenství. Přitom dále vyžadují náklady a zatěžují rozpočet diecéze. S prodejem se začalo v lednu 2004 poté, co byla schválena koncepce nakládání s nemovitým majetkem a nemovitosti byly postupně tříděny. Od té doby jsme společně s farnostmi prodali 27 objektů, dalších 20 objektů je k prodeji připraveno. Může se to zdát za rok a půl málo. Je to dáno tím, že každé rozhodnutí o prodeji fary je váženo farním společenstvím (pokud v místě existuje) a poradními sbory otce biskupa. Je ponechán dostatečný čas k nalezení spolehlivého vlastníka, tak aby prodej vedl k záchraně objektu. Velmi často musí naše právní oddělení před prodejem odstraňovat různé právní vady. Nemůžeme z krátké zkušenosti zatím paušálně usuzovat, ale pozorujeme, že fary často kupují lidé, kteří buď mají přímý vztah k církvi nebo lidé, kteří mají pozitivní vztah k historii a památkovým objektům, takže se snaží respektovat ráz stavení, nekazí jej necitlivými zásahy. Doposud jsme se nesetkali s případem, kdy by nový majitel budovu využíval nějakým nepřijatelným způsobem. A musím přiznat, že je povzbuzující, když po roce vidíte, jak noví majitelé objekt opravují.

Za jakým účelem si lidé nejčastěji staré fary kupují? Z valné většiny za účelem rekreace, na druhém místě jsou pak lidé, kteří si objekt připravují na bydlení v důchodu. Zajímavostí je, že faru v Podbořánkách si koupil na chalupaření pražský herec Roman Zach s přítelkyní. Jsme také rádi, že se podařilo dovést do konce prodej kláštera v Tachově. Ten koupil Plzeňský kraj, protože v prostorách kláštera bylo po léta umístěno muzeum provozované právě Plzeňským krajem.

2 z 29

Váhají někdy farnosti, zda faru k prodeji nabídnout či nikoliv? Samozřejmě, to je přece přirozené. Je dobré podívat se na každý konkrétní případ i z opačného pohledu: Ptát se: koupila by si farnost tento objekt, kdyby jí ho někdo nabízel? Využila by ho ve farnosti? Z tohoto úhlu se pak ukáže, zda je šance, aby objekt přinášel pastorační či ekonomický užitek nebo zda je jen zátěží pro farní kasu a jeho další držení není rozumné. I to je však lidsky pochopitelné, neboť fara bývá součástí identity farnosti. Pro úplnost je ale nutné říci, že prodeje se týkají převážně majetku v místech, kde odlivem z venkova již farní společenství mnoho let nejsou. Tam, kde fara slouží tradičním způsobem a je o ní pečováno, není nutné nic zachraňovat, a tedy ani prodávat.

Jak je nakládáno s penězi, které prodej přinese? Malá část (10 %) je odvedena do diecézního solidárního fondu oprav a investic. Zbylá část patří dál farnosti, ale další užití financí se řídí jednotnými pravidly v celé diecézi. Pravidla vyhlásil - po hlasování v kněžské radě - otec biskup. Snahou je, aby se finanční prostředky „neprojedly“ (účtař by řekl: aby se nezmenšovala bilanční hodnota majetku), aby byly umisťovány zpět do projektů spojených s nemovitým majetkem - jak je pro církev tradiční - a aby investice přinášely pravidelné příjmy do farní pokladny. Odborně se tomuto říká restrukturalizace nemovitého portfólia. Česky jde hlavně o to, proměnit velké množství nemovitého majetku, který přináší velké náklady a malý nebo žádný užitek, v malé množství potřebného a pastoračně či ekonomicky užitečného majetku. Jako příklad bych uvedl výstavbu bytového domu v Plzni - Skvrňanech, kde je určeno k pronájmu 30 bytových jednotek za obvyklé nájemné.

Jak dlouho ještě prodej far potrvá a kolik jich bude ještě určeno k prodeji? Časový horizont nelze vůbec určit, jedná se o dlouhodobý proces. V příštích pěti letech čeká na řešení dalších minimálně 50 objektů, které nemají žádné rozumné a životaschopné využití. Velká část z nich směřuje k prodeji. za rozhovor děkuje (alo) OBSAH

Řeckokatolickou farnost Karlovy Vary

• Doufám, že jsem na svém místě ... „Protože za minulého režimu byla činnost řeckokatolické církve v České republice silně omezena, je naše farnost stejně jako většina ostatních řeckokatolických farností velmi mladá, vznikla až v polovině 90. let,“ začíná své vyprávění duchovní správce karlovarské řeckokatolické farnosti P. Andriy Penyuk, když usedáme v prvním poschodí farní budovy v Sedleci, okrajové čtvrti našich největších lázní. Jako by mi mladý duchovní četl myšlenky, v nichž se zaobírám tím, jak příjemný je jeho prosvětlený, barevně vymalovaný byt, říká: „Měla byste vidět, jak to tu vypadalo, když jsme sem v roce 2003 přišli. Můj předchůdce P. Kornel Balaž sem dojížděl z Prahy, fara byla v hrozném stavu. Tady v tom pokoji se sloužily bohoslužby, vedle, co je teď dětský pokoj, stál oltář.“

3 z 29

A než stačím zareagovat na slova „dětský pokoj“, už jsou tady - pětiletá Sofie, dvouletá Jana a za nimi manželka Julie. „To je moje rodina, sedmiletý Marek je ještě ve škole,“ představuje pater a hned dodává: „Naprosto legální rodina,“ s vysvětlením, že v řeckokatolické církvi se duchovní ještě před jáhenským svěcením může oženit, jako to udělal on v roce 1997 na své rodné Ukrajině. „Ondřejská kaple, kterou jsme dostali od římskokatolické církve, pro nás byla záchranou,“ pokračuje po rodinné vsuvce P. Penyuk v původním tématu. „Tady v Sedleci bylo místo pro prosperitu farnosti nevhodné, je to z ruky, daleko od středu města a lidé hledají kostel spíš v centru. Ve chvíli, kdy jsme začali využívat kapli sv. Ondřeje, stoupla nám i návštěvnost bohoslužeb. Dříve to bylo tak deset lidí, většinou důchodkyň z východního Slovenska, teď přichází kolem dvaceti účastníků, objevují se i noví. Na letošní Boží hod velikonoční přišlo na dvě liturgie dohromady dokonce sto lidí, to mi udělalo velkou radost. Kaple na tom má bezesporu zásluhu. Východní křesťan chce, aby kostel vypadal jako kostel, chce ikony. Jsme plzeňskému biskupství nesmírně vděční, že nám umožnilo kapli letos převzít.“ Kaple sv. Ondřeje, stojící ve stráni nedaleko kostela sv. Máří Magdalény, byla církvi zabavena komunisty, jeden čas sloužila dokonce jako vinárna. Po revoluci byla vrácena římskokatolické farnosti a letos v březnu byl dokončen její bezúplatný převod na karlovarskou farnost řeckokatolickou. „Kaple je zatím ve slušném stavu, s pomocí příspěvku od kraje jsme provedli opravu zatékající střechy. Co nás ale hodně mrzí je, že letos už z ní byly třikrát ukradeny měděné okapy, a to takovým způsobem, že zloději vytrhali i oplechování, a tím zničili 10 metrů čtverečních střešní krytiny. To je škoda za 15 tisíc korun kvůli pětistovce za měď. Rád bych jim těch pět set korun dal sám, kdyby přišli a kapli nechali na pokoji,“ ukazuje pater na zborcené tašky, když obcházíme budovu. Protože vím, že ve velkých lázeňských městech jsou návštěvníky římskokatolických kostelů z velké části lázeňští hosté, zajímá mě, jak je to v této farnosti. „U nás je to trochu jiné, většina našich věřících pochází ze západní Ukrajiny nebo Podkarpatí a jsou zde na práci, mnozí tu mají trvalý pobyt. Bohatší lázeňští hosté z východní Ukrajiny většinou navštěvují církev pravoslavnou. Říkávám, že tam chodí odpočívající, ke mně pracující. Však taky jejich kostel září přes údolí a my horko těžko sbíráme

4 z 29

peníze na kříž na věž kaple,“ žertuje kněz. Kromě Karlových Varů slouží P. Andriy Penyuk, který mi ze skromnosti zatajuje, že je také děkanem plzeňského děkanátu řeckokatolické církve a nositelem titulu O.ThLic., pravidelnou liturgii v Sokolově, Ostrově, Podbořanech a navštěvuje věznice v Ostrově a Horním Slavkově, přičemž najezdí okruh 200 kilometrů. „V Horním Slavkově jsou převážně rusky mluvící vězni, většina z nich má skutečně smysl pro víru, ale ve vězeňském prostředí je všechno trochu jinak. Mrzí mě, že tam dochází k různým nedorozuměním z nepochopení jejich odlišné mentality. V českém zákonodárství se projevuje xenofobie. Jakmile je obžalovaný rusky mluvící, dostává vždy vyšší sazbu, ve vězení se k němu chovají také mnohem hůř. Přitom jde často o mladé, poprvé trestané lidi, které by bylo potřeba přivádět k jinému způsobu života, umožnit jim komunikaci s knězem. Ale v Horním Slavkově cítím ze strany dozorců i vedení věznice nepochopení, nedůvěru i ke mně, protože jsem kněz a ještě k tomu Ukrajinec, který chodí za svými krajany, jsem pro ně podezřelý.“ Jako příklad naprosté nevstřícnosti uvádí duchovní případ, kdy žádal vedení věznice, aby mohl sloužit alespoň jednou ročně liturgii a umožnil tak vězňům přijmout svátost smíření a podal svaté přijímání: „Nebylo mi to dovoleno a jako důvod ředitel uvedl, že je zakázáno vnášet do prostoru věznice potraviny, takže nemohu s sebou nosit chléb. Paradoxně víno bych mohl, protože to není potravina.“ Nevěřím svým uším a připomíná mi to celé vtip, který by byl k zasmání, kdyby to nebyla pravda. „Ale třeba ve věznici v Ostrově je situace lepší, tam mi vedení vychází víc vstříc, se sloužením liturgie není problém,“ navazuje pater už optimističtěji. „V Ostrově navíc máme skvělou spolupráci s římskokatolickým knězem P. Markem Hricem, mým spolužákem ze semináře, který mi umožňuje sloužit bohoslužby v jeho kostele. Vůbec celkově můžu říct, že máme velmi dobré vztahy s římskými katolíky. Mám povolení z Říma sloužit obřady východního i západního ritu, takže občas zastupuji při římskokatolických bohoslužbách, když je třeba.“ Zajímá mě, jak je možné, že rodilý Ukrajinec, který působí v Karlových Varech teprve tři roky, mluví tak dobře česky s jen těžko postřehnutelným měkkým přízvukem, a dozvídám se, že P. Andriy Penyuk studoval od roku1991 do roku 1997 na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak několik let působil poblíž svého rodiště u Lvova, a když bylo potřeba řeckokatolického kněze do západních Čech, přesídlil sem s celou rodinou. „Doufám, že jsem na svém místě. To se dozvíme až na věčnosti, jestli jsme byli na svém místě nebo ne,“ říká, když se loučíme. Alena Ouředníková OBSAH

Kaple Panny Marie v Kyjově

5 z 29

Kromě hlavního městského kostela s Plzeňskou Madonou se nachází v Plzni ještě jedno poutní místo. Najdeme jej za posledními domky v městské části Radčice na turisticky značené cestě. Jeho historie není dlouhá, ale již poměrně bohatá. Jedná se o poutní kapli Panny Marie v lese Kyjově. Nedaleko jsou nepatrné zbytky hradu Kyjova, po němž má les jméno. Počátky poutního místa jsou zasuty v mýtech. Jedná se o pověst, ve které dřevorubci káceli duby v Kyjovském lese, a když nasadili pilu na strom, na kterém byl obrázek Matky Boží, zaslechli pláč. Pokaždé, když se znovu ke stromu vrátili, aby jej porazili, pláč se opakoval, a tak dub nakonec nechali stát. Dnešní obraz Panny Marie na dub údajně vlastnoručně zavěsila v roce 1868 hraběnka Schönbornová z Malesic na poděkování za uzdravení svého synka. Jedná se o oblíbené zobrazení Panny Marie Pomocné, jež první tohoto druhu namaloval malíř Lukas Cranach v roce 1537 a o sto let později začalo být uctíváno v katedrále v Innsbrucku, kde je na hlavním oltáři dodnes. Obraz Panny Marie stejného námětu a provedení zdobí mnohá poutní místa v Čechách, například dnes zdevastované Skoky u Žlutic, ale i kostel v Touškově. Podle místa, odkud se dostal do Čech, je někdy nazýván obraz Panny Maria Pasovské. V roce 1894 byla u dubu s obrazem postavena kaple přičiněním křimického řídícího učitele Jana Kašpara, otce budoucího pražského arcibiskupa Kardinála Karla Kašpara. Kaple byla postavena tak, že mohutný dub prorůstal do vnitřku kaple i s obrazem, před kterým byl postaven oltář. Koruna dubu vyrůstala nad kapli a tvořila nádherný baldachýn. Bohužel dub v 90. letech minulého století uhynul, a tak vznikl do kaple otvor, ve kterém je dnes zasazen zcela jiný kus kmene. Kaple, která se postupně dostávala do špatného stavu, nezůstala bez pomoci. I dnes se našli lidé, kterým drobná stavba leží na srdci, a postupně ji opravují. Součástí poutního místa je i klidná lesní mýtina, která se o slavnostech stává kostelem. Na letní mariánské svátky se zde schází lidé k oslavě P. Marie Pomocnice a Matky Boží a tak udržují toto malé poutní místo živé. Jan Soukup

OBSAH

6 z 29

Vycházející Jitřenka Od této části našeho „přemítání“ se budeme postupně věnovat jednotlivým „parketám“ našeho farního tanečního parketu. Dnes se podíváme na poslední z „velké trojky“ (leitúrgia, martyria, diakonia), které se věnuje i papež Benedikt ve své první encyklice Deus caritas est. Zde např. čteme: „Niterná povaha církve (v DCE č. 20 papež mluví o koinónia, společenství; pozn. P. H.) se vyjadřuje v trojím úkolu: zvěstování Božího slova (kérygma - martyria), slavení svátostí (leitúrgia), služba lásky - caritas (diakonia). Jedná se o úkoly, které se podmiňují a které od sebe nelze oddělovat. Charita není pro církev určitým druhem společensky prospěšné činnosti, kterou by mohla přenechat někomu jinému, protože patří k její vlastní povaze a představuje neodmyslitelný výraz její vlastní esence“ (DCE 25a). Dále zdůrazňuje: „skutečným subjektem různých katolických organizací, které se věnují charitativnímu dílu, je sama církev, a to na všech úrovních, počínaje farnostmi, přes partikulární církve, až po církev universální“ (DCE 32). Nelze zde rozebírat biblické poselství o Bohu, „Otci sirotků a obhájci vdov“ (Ž 68,6). Avšak odkryjme již ve Starém zákoně, že poslání k milosrdné službě není nějakou vnější povinností, ale také cestou k požehnání: „Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: 'Tu jsem!'“ (Iz 58,8n). Ježíšova slova pak jen toto úžasné zaslíbení zpečeťují příslibem, že v těch, kterým sloužíme, se setkávám s ním samotným: „Cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mne jste učinili“ (Mt 25,40). Možná se nyní zeptáš: Jak tedy ve svém životě začít odkrývat tento skrytý pramen požehnání? Jaké kroky mohou vést k jeho oživení v mém osobním životě či v životě mojí farnosti?

∗ Experimentuj a objev své dary: Nejlépe tak, že něco začneš dělat a vnímáš, zda to v tobě i kolem tebe nese ovoce radosti, pokoje a praktické pomoci. Pokud jsi odkryl či odkryla, že máš dar milosrdné lásky k trpícím a k tomu např. dar služby, organizace, zručnosti či velkorysé štědrosti, může to být vážný důvod k přemýšlení, zda není na čase se zapojit do některé z diakonických služeb nebo iniciovat nějakou novou.

∗ Začni malou službou: Nejlépe je začít v malém tam, kde ti Bůh klade před oči konkrétní potřeby nebo kde vnímáš dostatek darů, touhy a zkušeností věnovat se specifické oblasti. K tomu obojímu je dobře si vyprošovat dostatek citlivosti ke vnímání potřeb, dostatek moudrosti vnímat vlastní dary, schopnosti a povolání a dostatek odvahy na obojí - třeba i v malém - odpovídat.

∗

Inspiruj se, ale nenapodobuj: Dívej se kolem sebe, zajeď do vedlejší farnosti či sboru, dívej se na známé světce, ale vždy jdi ve své inspiraci dostatečně hluboko, pod povrch jedinečných darů a jedinečné situace, ve které jsou tyto dary používány; nenapodobuj, spíše se inspiruj, odkud tyto lidé čerpají sílu ke své službě a jakým způsobem vnímají potřeby kolem sebe.

∗

Hledej „tříbarevnou“ vyváženost: Ať už se ty osobně kloníš k jakémukoli konci barevného spektra v církvi (viz „Trojiční kompas“ ve Zpravodaji č. 3), snaž se, aby tvůj důraz, dejme tomu na diakonii zabarvenou do „červena“ (důraz na osobní charitativní služba jednotlivcům), byl (ve spolupráci s jinými) vyvážen také dalšími dvěma, tj. důrazem „zeleným“ (snaha o sociální spravedlnost ve společnosti) a „modrým“ (důraz na charismatickou službu s modlitbu za uzdravení).

∗

Vše zasazuj do modlitby a společenství: K tomu, aby tvá služba milosrdné lásky (diakonia) přinášela trvalé ovoce, je třeba ji nakonec zasadit do vytrvalé modlitby a slavení (leitúrgia), společenství konkrétní farnosti či komunity (koinónia) a ochotě být svědkem evangeliu nejen skutkem, ale i slovem (martyria). Otázky k zamyšlení či k rozhovoru:

7 z 29

6.1 Jak je mé povolání milovat milosrdnou láskou zabarveno mými dary, schopnostmi a zkušenostmi? Nejsou v mém životě přítomné takové dary, schopnosti a zkušenosti, které by mě vedly ke spolupráci s nějakým diakonickým projektem ve farnosti nebo dokonce k jeho iniciaci? 6.2 Jaké potřeby vnímám ve svém nejbližším okolí, v prostoru svého běžného života? Jaké pak v širším okruhu farnosti? 6.3 Jaký projev milosrdné lásky bych mohl či mohla rozvinout ve svém okolí? Jaké organizované formy diakonické služby ve své farnosti mohu prakticky podporovat (svým časem, financemi, modlitbou)? P. Petr Hruška, [email protected] OBSAH

Smíření s Bohem v Kristu (Řím 5,1-8,39) Člověk ospravedlněný Kristem je smířen s Bohem. To s sebou přináší mnoho dobrého: pokoj s Bohem, naději na dosažení Boží slávy a vylití Boží lásky do srdce Duchem svatým (5,1-5). To, jak Kristova smrt uskutečnila ospravedlnění, spásu a smíření (5,6-11), patří k nejvýznamnějším textům pro objasnění Boží lásky v Novém zákoně: je to Kristova ochota zemřít za hříšníky, kteří si to nezaslouží. Pavel nejdříve objasnil ospravedlnění skrze víru na Abrahámovi a pak vysvětluje Kristovo dílo, které srovnává se stavem, v němž lidstvo bylo na základě svého původu od Adama: milost a život jako kontrast hříchu a smrti. Smrt pro Pavla není jen ukončením života, ale je popřením života, protože přišla skrze hřích. Jako Adamův hřích způsobil zavržení všech, tak Kristova poslušnost vede k ospravedlnění a životu pro všechny. Tato část (5,12-21) je biblickým základem nauky o dědičném hříchu. V další části Pavel mluví o novém životu v Kristu, který je darem křtu (6,1-11). Naše staré já bylo s Kristem ukřižováno. Ve křtu jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a spolu s ním pohřbeni; a protože on byl vzkříšen z mrtvých, máme i my vstoupit na cestu nového života. Přestože v nás působí Boží milost (jsme pod milostí a ne už pod Zákonem), varuje Pavel před otročením hříchu, protože hříchu zůstává účinná moc (6,12-23). V následující 7. kapitole se Pavel vrací k tématu Mojžíšova zákona. Základní myšlenky lze shrnout takto: Ježíšova smrt zrušila závaznost Zákona. Zákon není s hříchem totožný, ale hříšné vášně se probouzejí díky Zákonu. Kdyby však nebylo Zákona, nepoznal bych, co je to hřích (7,5.7). Následný monolog v 1. osobě jedn. čísla (7,7-25) patří k nejdramatičtějším řečnickým pasážím v listě Římanům: „Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím ...Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy“. Ježíš Kristus nás osvobozuje od hříchu (a smrti) a dává nám nový život. Na to, jak je potřebné a jedině možné tento život žít, odpovídá Pavel v 8. kapitole: máme žít ne podle své vůle, tj. podle těla, ale mocí Ducha usmrcovat hříšné činy, tj. žít podle Božího Ducha, který Ježíše vzkřísil z mrtvých (8,13). Tak se stáváme Božími dětmi schopnými volat „Abba, Otče“ jako Ježíš, Božími dědici a Kristovými spoludědici, nositeli zaslíbení, a když spolu s ním nyní trpíme, budeme s ním i oslaveni (8,14-17). V minulosti byl Božím prvorozeným, a tedy dědicem zaslíbení Izrael. A tady Pavel o nás, křesťanech, tvrdí, že jsme přijali Ducha synovství a tak se stali Božími dětmi. Ve starozákonním textu o stvoření byla země kvůli Adamovu hříchu prokleta (Gn 3,17-19; 5,29).

8 z 29

Starozákonní apokalyptika proto sní o novém nebi a nové zemi (Iz 65,17; 66,22). Je tedy logické, že kontrast mezi Adamem a Kristem (Řím 8,18-23) nutně vede k nápravě celého hmotného tvorstva Kristem včetně lidského těla, jež bude uvolněno z pout pomíjivosti do svobody. To vše ještě nevidíme, ale v to doufáme a s vytrvalostí na to čekáme. A v naší slabosti se za nás přimlouvá Duch „nevyslovitelným lkáním“ (8,24-27). Nic z budoucnosti není ponecháno náhodě: ospravedlnění i oslavení tvoří součást Božího plánu spásy ustanoveného od začátku (8,28-30). „Bůh, který neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal“, je na naší straně. Z toho pramení úžasná důvěra vyjádřená v závěru této 8. kapitoly. Jak se ospravedlnění skrze Krista shoduje s Božími zaslíbeními Izraeli? To se snaží ukázat Pavel v následujících třech kapitolách (Řím 9,10,11). Jestliže Boží plán spásy od začátku směřoval ke Kristu, proč Židé, kteří přijali skrze Zákon a Proroky Boží zaslíbení, Krista odmítli? Zdá se zvláštní a působí jako nepochopitelná nadsázka, že apoštol, který tolik let věnoval hlásání evangelia, si přeje sám být proklet a odloučen od Krista za své bratry, za lid, z něhož pochází. Aby Pavel dokázal lživost těch, kdo ho pomlouvají, že očerňuje židovství, s hrdostí jmenuje vzácné přednosti Izraelitů (9,4-5). Boží slovo neselhalo. Pavel cituje Písmo, aby dokázal, že všichni Abrahámovi potomci nejsou jeho dětmi zaslíbení: Bůh si vyvolil Izáka, ne Izmaele, Jakuba a ne Ezaua (9,6-13). Bůh v tom není nespravedlivý, ale jedná jako hrnčíř, který ze stejné hlíny vyrobí nádobu vzácnou i obyčejnou pro běžné použití (9,14-23). Boha za tuto volbu nemůže nikdo volat k odpovědnosti. Dále Pavel dokazuje, že Bůh nevěru Izraele i povolání pohanů předvídal. Izrael zklamal, protože usiloval o spravedlnost na základě skutků a ne z víry. Přes svoji horlivost upadli Židé do omylu: nepoznali, že Bůh zjevil spravedlnost těm, kdo věří v Krista, a že Kristus je ve skutečnosti konec (cíl) Zákona (9,30-10,4). Dále Pavel ukazuje marnost snahy o ospravedlnění před Bohem na základě skutků, zatímco „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“ (10,9). A tady už není rozdíl mezi Židem a pohanem (10,12). Židé mají podle Pavla malou šanci na omluvu (10,14-21): Už proroci hlásali evangelium, ale Izrael neuvěřil. Nemohou se ani vymlouvat, že tomu nerozuměli, neboť byli neposlušným a vzdorným národem, zatímco pošetilí pohané teď na Boží oslovení odpověděli. Přesto na položenou otázku: „Zavrhl Bůh svůj lid?“, odpovídá Pavel zcela jednoznačně: „Naprosto ne!“. Pavel mluví jako Izraelita, Abrahámův potomek z kmene Benjamínova, který byl vyvolen milostí. Uvádí příklady z dějin Izraele, kdy většina zklamala, ale Bůh uchoval zbytek (11,2-10). A Pavel vyvozuje, že všechno dobře skončí (11,11-32). Částečné zatvrzení srdce Izraele Bůh předvídal, aby umožnil spásu pohanů, ale Izrael bude žárlit, a tak se zachrání. Křesťané z pohanství se nesmějí vychloubat, protože jsou jenom planou olivovou ratolestí naroubovanou na ušlechtilý kmen v místě některé vylomené větve. Opětné naroubování ušlechtilých větví je možné, nesetrvá-li Izrael v nevěře a je jistě snazší, protože ty větve k ušlechtilému kmeni přirozeně patří. Je pozoruhodné, že apoštol pohanů nepokládá obrácení pohanů za cíl, nýbrž za krok k obrácení Izraele. Pohané byli neposlušní dříve, Izrael nyní; Bůh tak prokazuje svoje milosrdenství všem. Pavel zakončuje první část listu Římanům hymnem na hloubku Božího bohatství, moudrosti a Božího vědění! Josef Kaše OBSAH

• Blahopřání

9 z 29

Jsou věci, které prostě nemůžeme opomenout. Jsou záležitosti, ve kterých nemůžeme poslechnout. Jsou lidé, které musíme mít před očima. A jsou události, které bychom měli v modlitbě přetavovat. Pátek 9. června je takovým termínem, který spadá do všech uvedených kategorií. Protože toho dne se dožívá známá osobnost křesťanského života v Plzni, paní Anička Srbová, pětašedesáti let. Na můj dotaz to pokorně přiznala, proto také ten těžko uvěřitelný věk si troufám zcela bez obalu uveřejnit. A také zakázala o sobě cokoli publikovat. Neposlechl jsem. Jménem všech, kdo paní Aničku znají, blahopřeji! Jednou Pán Bůh sám jí bude odměňovatelem i odměnou. Kdybychom hledali u Pána Ježíše nějakou slabost, zajisté bychom ji nalezli. Slabost pro slabé: pro všechny na okraji společnosti, pro vyděděnce, vězně, bezdomovce, hříšníky, nemocné, ubožáky ... Jenom s těmi pyšnými býval nějak na štíru. Paní Anička se rozhodla Pána Ježíše v jeho slabostech následovat. Ona to možná tak nepojmenovala, nicméně zvenčí se to tak jeví. Abychom všechno nenechávali na Pánu Bohu - i my říkáme díky. Vždyť víme, jak je těžké v žebrácích a bezdomovcích vidět Krista Pána a jemu sloužit. Díky nejen za vlastní dobro vykonané. Také díky za dobrý příklad. Ať zdroj vší síly, Ježíš Kristus, je stále vydatný a nikdy nepřerušuje dodávky nadpřirozené energie nejenom pro paní Aničku. Kéž bychom dokázali jít společně s ní tak statečně a věrně, posilováni Božím slovem a svátostmi, vstříc svému Spasiteli! P. Ludolf Kazda O.Praem.

• Růženec ve Slovenském katolickém centru v Plzni Proč se ho modlíme? - Nejoblíbenější modlitbou otce Pia (P. František Pio Forgione, 25. 5. 1887-23. 9. 1968, blahořečen 2. 5. 1999 v Římě), kapucína ze San Giovanni Rotondo, byla modlitba sv. růžence, o které tvrdil, že je nejdokonalejší zbraní proti rohatým, jak nazýval ďábly, kteří ho napadali především v noci, a tak ani v tuto dobu se od růžence neodloučil. Také v čase zpovědí vždycky v rukou držel sv. růženec a odevzdával Matce Milosrdenství obracející se srdce. Krátce před smrtí svým spolubratřím řekl: „Milujte nejsvětější Pannu, učte druhé ji milovat a pořád se modlete růženec.“ Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu (1673-1716, kanonizován v roce 1947) nás učí: „V tomto životě spojil Bůh růženec s milostí, v onom s chválou.“ Podle něho je růženec: „Čistou a hojivou vodou tryskající z pramene milosti.“ A ve světle fatimského proroctví je růženec otázkou života a smrti. Protože růženec není jenom obyčejná pobožnost. V určitém smyslu je to příkaz. Panna Maria ve Fatimě neprosí, ale žádá. A 13. července 1917 ve Fatimě řekla: „Jak chcete, na svět spadne mnoho milostí, mnoho duší bude zachráněno a bude mír. Ale jak se nechcete modlit růženec, bude hlad, pronásledování a války. Svatý otec bude trpět a mnoho národů bude zničených.“ A co se stalo - přišly dvě světové války, třetí studená a dnes pro změnu válka s teroristy. Jsou oblasti, kde je hlad, bída, pronásledování, a skutečně některé národy byly „málem“ vyhlazeny. A tak je od února 2005 ve Slovenském katolickém centru (SKC) v Plzni pravidelně každé úterý dopoledne modlitba sv. růžence spojená s charitní činností, v našem případě je to pletení dek. Od ledna 2006 se naše setkaní mění na Misijní klub s modlitbou růžence a s děláním dobrých skutků. Misie znamená poslání, úkol a každý z nás má být misionářem v předávání víry, a tak pomocí misijního růžence chceme i my v SKC přispět k Papežskému misijnímu dílu a pokračovat tak v díle jeho zakladatelky, Francouzky Pauline Marie Jaricot (22. 7. 1799 - 9. 1. 1862), která v roce 1816 založila společenství „Ti, kteří dělají nápravu“ a společenství 3. května 1822 dostává název Šíření víry a je oficiálně uznané a stává se největší organizací pomáhající misiím. A v současnosti pracuje asi ve 150 zemí světa. A tak i my v SKC se sv. růženec modlíme nejen za sebe navzájem, ale i za celý svět - od bílé Evropy, přes žlutou Asii, červenou Ameriku, zelenou Afriku až po modrou Austrálii a Oceánii. Protože takhle barevně jsou na misijním růženci označené desátky pěti kontinentů naší planety Země.

10 z 29

Tímto bych chtěla pozvat všechny příznivce růžence do SKC v Plzni každé úterý od 9:00 na setkání s touto modlitbou, protože růženec je tou nejhezčí „růží“ mezi modlitbami a má silnou moc a opravdu je nejdokonalejší zbraní proti zlu. Přijďte, na každého se těšíme a srdečně ho přivítáme. Veronika Pechová za Slovenské katolické centrum

• Pochod „Pohádkovým lesem“

VII. ročník „Pochodu z Habartic do Zdebořic pohádkovým lesem“ se uskutečnil 14. května. Hlavním organizátorem pochodu byla farnost u sv. Blažeje v Plánici. Celá akce začala mší sv., kterou ve 12:30 hod. v habartickém kostele sloužil P. J. Frelich. Účastníky pochodu pak přivítala habartická farnice, paní Božena Kozová. Ve 14 hod. začal pochod přestřihnutím pásky plánickým farářem P. J. Frelichem. Všichni účastníci dostali uvítací kartičku s razítkem pochodu a na posilněnou výborné cukroví, které nabízela také Hurvínkova kamarádka Mánička a malinká Karkulka s beruškou. Sladkosti pro děti rozdávala i pohádková babička s kozou, paní M. Palusková, která patřila k nejstarším účastnicím pochodu. Z lesa, rybníků, jeskyní i pekla vystupovaly pohádkové bytosti. Kouzelník kouzlil, šermíři předváděli své umění, neohrožený Mikeš zachraňoval princezny. Živá zvířátka, kry a soutěže zaujaly hlavně ty nejmenší. Poslední zastavení pochodu bylo ve zdebořické ZOO a u nabídky knih. Ještě pohled ze skály a již jsme sestupovali, ověšeni medailemi, ke Zdebořicům. Tam na nás již byly připraveni muzikanti a stánkaři s občerstvením. Při přípravách na zpívání začalo drobně pršet. Při hymně Pochodu „Ach synku synku.“ již pořádně lilo, ale to nikomu nevadilo. Děkujeme všem organizátorům pochodu a také všem, kteří se zasloužili o zdařilý průběh a dobrou náladu. Budeme se těšit na příští, již VIII. ročník pochodu v příštím roce.

11 z 29

Anna Ornová

• S Robertem do Prahy „Cože, tak brzy?“ Takhle nějak zněly první reakce, když nám - tedy těm, kteří se pravidelně každý pátek scházíme v Mrákově na faře na Biblické hodině - náš jáhen Robert Bergman sdělil odjezd vlaku do Plzně. Abyste rozuměli. Jednou padl návrh, že bychom mohli s Robertem podniknout další akci, a to jet do Prahy. Nakonec jsme se domluvili na neděli 30. dubna. Odjezd aut byl stanoven již na 3:15 ráno, abychom se na nádraží v Domažlicích setkali v půl čtvrté. Tak se také stalo a v neděli ve tři čtvrtě na čtyři jsme už dávno seděli ve vlaku, který si to pádil směr Plzeň. Jelo nás celkem devět. Na to, že jsme se moc nevyspali, jsme byli vesele naladěni. Zanedlouho jsme museli přesedat do autobusu kvůli výluce, po ní zas zpátky do vlaku. Ten měl samozřejmě zpoždění a my jsme si pěkně „zasportovali“, když jsme dobíhali rychlík na Prahu. Naštěstí jsme jej stihli a kolem sedmé hodiny nás už přivítalo pražské hlavní nádraží. Odtud nás metro, tramvaj a naše nohy dopravily až do kostela k Bosým karmelitkám na Hradčanech, kde jsme měli na osmou hodinu naplánovanou mši svatou. Když už jsme byli na Hradčanech, tak jsme samozřejmě nemohli vynechat katedrálu sv. Víta, u které se naše skupinka rozrostla o další tři kamarády. Protože zde zanedlouho začínala mše sv., tak jsme se nezdrželi a chvátali raději na svačinu. Od Hradu jsme sešli k nemocnici sester Boromejek. V kostele, který patří k nemocnici, jsme se pomodlili a vyrazili do slavného kostela Pražského Jezulátka. Tam jsme se seznámili s misionářem, který působí v Africe. Poté jsme po Karlově mostě přešli Vltavu, prošli přelidněným Staroměstským náměstím a koupili si i něco dobrého na zub. Odpoledne nás ještě čekalo Karlovo náměstí (s příjemným venkovním posezením) a prohlídka Botanické zahrady UK, kde jsme se pokochali pohledem na nádherně kvetoucí květiny i stromy. Tím jsme završili naše pražské putování a vydali se na cestu domů, do mrákovské farnosti. Přestože jsme byli unaveni, výlet se nám podařil a velmi líbil. Ráno nám sice počasí hrozilo deštěm, ale nakonec se na nás přece jen usmívalo sluníčko a panovala, jak jinak, veselá nálada. Roberte, děkujeme ...! za všechny Maruška C.

• Výlet pro Domov Sv. Zdislavy Na sobotu 20. května připravila Farní charita sv. Bartoloměje v Plzni ve spolupráci s vedením Domova sv. Zdislavy v Plzni pro maminky s dětmi celodenní výlet do Mariánských Lázní a do Města Touškova. I přes větrné a chladné počasí byla procházka po kolonádě, u Zpívající fontány a rozkvetlými parky s lázeňskými domy potěšením a zanechala hezké vzpomínky i přinesla osvěžení mysli do každodenních starostí. Při zpáteční cestě jsme navštívili na pozvání místního obětavého faráře Jiřího Barhoně faru v Městě Touškově. Pro maminky s malými dětmi je kombinace poznávacího výletu spojená s možností odpočinku, pohoštěním a ponecháním dětí volně běhat na trávníku farní zahrady opravdovým požehnáním a pravým výletem. Jako již po řadu let při našich výletech tohoto typu přišly na pomoc s pohoštěním místním farnicím obětavé ženy z Farní charity v Dolní Bělé, vedené milou paní Halinou Vetenglovou. Opět nás čekaly dobroty a zákusky a na posilnění také výborná polévka. Pro děti bylo připraveno i zábavné posezení s křesťanským zaměřením. Na závěr jsme navštívili místní překrásný kostel, kde měl otec Jiří hezkou

12 z 29

promluvu a po krátké modlitbě nám požehnal na cestu domů. Díky Vám všem, kteří projevujete zájem a pomáháte i finančně Charitě, se mohl tento hezký výlet pro maminky s dětmi z domova uskutečnit. Děkujeme zvláště P. Jiřímu Barhoňovi, místním farnicím a Farní Charitě v Dolní Bělé. za FCH Ing. Václav Liška

OBSAH

Skautské vyznamenání bronzová Syrinx předali 10. 5. zástupci západočeských skautů a oldskautů plzeňskému biskupovi Mons. F. Radkovskému

Katedrála sv. Bartoloměje má nový oltář V sobotu 27. května byl slavnostně dedikován nový oltář v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Slavnostní mše sv., při níž byly do nového oltáře uloženy ostatky patrona katedrály sv. Bartoloměje, patrona plzeňské diecéze bl. Hroznaty a světců, jejichž působnost se vztahuje k západním Čechám, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha a sv. Wolfganga, se zúčastnil apoštolský nuncius v ČR Diego Causero a celebroval ji plzeňský biskup Mons. František Radkovský. Zároveň byla dedikována i samotná katedrála, neboť, jak uvádí farář od sv. Bartoloměje, arciděkan P. Emil Soukup, neexistuje žádný doklad, že by její dedikace proběhla již v minulosti. Důvodem vytvoření nového kamenného oltáře z čínské žuly byla skutečnost, že katedrála doposud

13 z 29

neměla vyhovující pevný oltář, ale pouze provizorní přenosný. Autorem nového oltáře je plzeňský architekt Jan Soukup ve spolupráci s architekty Janem Trčkou a Martinem Kondrem. Vedle oltáře byl umístěn nový ambon ze stejného materiálu ve tvaru otevřené knihy a do porfyrové podlahy presbytáře, která byla dokončena v loňském roce, byly zabudovány kovové pásky s nápisy připomínajícími vznik plzeňské diecéze, patrona diecéze bl. Hroznatu a prvního diecézního biskupa Mons. Františka Radkovského. Ten zdůrazňuje: „Tato dedikace je velmi významnou událostí nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. Stojí za to památku na ni uchovat i pro pokolení, která přijdou po nás.“ Dedikace oltáře a katedrály proběhla v rámci letošních Dnů víry a za účasti několika set věřících ze všech koutů diecéze. Alena Ouředníková

V neděli jsme putovali na mši do Města Touškova, poté následovalo občerstvení na farní zahradě

14 z 29

Biskup Radkovský při pečetění schránky s ostatky a pamětními listinami

Nový oltář a ambon v katedrále sv. Bartoloměje

15 z 29

OBSAH

• Návštěva Benedikta XVI. v Bavorsku Dne 12. září přicestuje papež Benedikt XVI. do Řezna a bude zde na Irslinger Feld sloužit mši svatou. Je možné se přihlásit na tuto bohoslužbu. Každá farnost obdrží hromadné přihlášky, které je nutno vyplnit a zaslat do 20. června 2006. Všichni jste srdečně zváni. Irslinger Feld se nachází v řezenské městské čtvrti mezi dálnicí A 3 a novou čtvrtí Burgwinting Nordwest a Oberirsling. Je nutné dostavit se na místo již před 9. hodinou ranní. Přihláška: pro účast na bohoslužbě je třeba se bezplatně přihlásit prostřednictvím farního úřadu. Na místě, kde jste se přihlásili, obdržíte bezplatně vstupenky. Příjezd musí být organizován farním úřadem, spolkem apod. Prosím, cestujte autobusem a veřejnými dopravními prostředky. Naplánujte si více času na cestu pěšky k místu bohoslužby. Cesta může trvat až dvě hodiny. Další inf.: tel.: +49 941 597 12 34 (SRN); www.benedikt-in-bayern.de. Přesné informace obdržíte na Vašem Farním úřadu. P. Emil Soukup OBSAH

• Svatodušní vigilie v Rokycanech u P. Marie Sněžné 3. června od 16 hod.

• Svatodušní setkání v Plzni v sále farnosti, Františkánská 11 4. června od 15 hod. Program: P. Soukup: O svatodušní liturgii; Mons. Žák: Letnice a odpuštění; prostor pro modlitbu; příležitost ke sv. smíření.

• Setkání duchovní obnovy v Klatovech 15. června v 8:30 na faře.

• Setkání Čechů z Rumunska 17. června ve Skalné. 11:00 mše sv., 15:00 přednáška Jak denně číst Písmo sv. Mons. J. Žák.

16 z 29

• Koncert v Klatovech 21. června od 19:30 v arciděkanském kostele - orchestr Camerata Bohemica Praha pod vedením islandského dirigenta Gudni A. Emilssona.

• Večer chval v Holostřevech 30. června od 19:30 v domě komunity Noe.

• Kolpingova rodina St. Plzenec nabízí možnost ubytování během víkendů a prázdnin na faře ve Starém Plzenci pro rodiny s dětmi. Poplatek za noc: 100,- Kč dospělý; 80,- dítě do 15 roků; 40,- předškolní děti. Přihlášky na tel.: 377 965 240, 377 966 720.

Meditační zahrada Památník obětem zla v Plzni

∗ v sobotu 24. června prohlídka při umělém osvětlení od 21 do 22:30 hod. ∗ otevřeno středa-neděle 10-17 hod. ∗ mše sv. v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho druhý a čtvrtý čtvrtek v měsíci od 16 hod. ∗ Kontakt: Marcel Milfait, tel.: 377 223 112, mob. 603 809 798, e-mail: [email protected]

Diecézní muzeum v Plzni

17 z 29

∗ 26. května - 30. září výstava ing. arch Soukupa „Obraz katedrály“ ∗ otevřeno úterý až neděle 10-18 hod. OBSAH

1. 5. 10:00 Skoky 4. 6. 8:00 a 10:00 Chlum sv. Maří, poutní slavnost Seslání Ducha sv. 10:00 Klášter premonstrátů, Teplá, Slavnost Seslání ducha svatého 10:30 Lhota p. Radčem, kostel sv. Filipa a Jakuba 10. 6. 14:00 Hlohovice, kostel Nejsvětější Trojice 11. 6. 10:30 Radnice, kostel Navštívení Panny Marie 11:00 Krásná, kaple Nejsvětější Trojice, česko - německá mše sv. 11:00 Mešno, kostel Nejsvětější Trojice 14:00 Mlečice, kostel Nejsvětější Trojice 14:30 lesní kaple nad Olovím 15. 6. 17:00 Loket, Boží Tělo 18. 6. 10:00 Kraslice, Boží Tělo, česko německá mše sv. 15:00 Mariánské Lázně - Úšovice, kostel sv. Antonína Paduánského 22. 6. 18:00 Klášter premonstrátů Teplá, slavnost výročí posvěcení opatského kostela 24. 6. 10:00 Stříbrná, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně 16:00 Rotava, kostel sv. Petra a Pavla 16:00 Mýto, kostel Narození sv. Jana Křtitele 25. 6. 15:00 Úterý, kostel Narození sv. Jana Křtitele (Seznam není úplný, prosíme jednotlivé farnosti, aby nám zasílaly termíny konání poutních bohoslužeb a dalších akcí, pokud si přejí jejich zveřejnění. Děkujeme, redakce)

• Exercicie pro dospělé 2006

∗ 9.-13. 10. na faře v Horní Blatné. Vede P. Marek Hric z Ostrova a Josef Kaše z biskupství. Téma: Jak slavíme mši svatou? Začátek v pondělí večeří v 18 hod., konec v pátek obědem. S sebou: bibli, breviář (pokud máte), poznámkový blok - nezapomeňte přezůvky, teplé oblečení a obuv na vycházky. Cena včetně ubytování a stravování 900 Kč. Dopravní spojení: autobusem Plzeň - Karlovy Vary (d.n.), dále vlakem Karlovy Vary (d. n.) - Horní Blatná. Přihlašování: Biskupství plzeňské, tel.: 377 223 112, pastorační referát, mobil 731 619 703 (Kaše), e-mail: [email protected]

18 z 29

• Exercicie pro dospělé 2007 ženy i muže v Exercičním domě na Svaté Hoře v termínu 19.-23. 3. vede Mons. Josef Žák. Začátek 19. 3. večeří v 18 hod., konec 23. 3. obědem. Cena za ubytování a stravování 1.480,- Kč, ubytování v jedno a dvoulůžkových pokojích. Nezapomeňte s sebou: bibli, přezůvky, breviář (pokud máte). Přihlášky jen písemně(!) na adr.: Biskupství plzeňské, pastorační centrum, nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň nebo e-mail: [email protected] Informace: Biskupství plzeňské tel.: 377 223 112 - paní Šlajsová. OBSAH

Centrum pro rodinu • připravuje a nabízí:

∗ Příprava na život v manželství závěrečné setkání 6. června od 18 hod. na faře, Františkánská 11, Plzeň - Manželský slib.

∗ Modlitební exercicie 16.-20. srpna ve Starém Sedlišti s tématem „Modlitba“ (Ef 6,18) pro mladé i starší, jednotlivce, manželské páry i svobodné. Připravují P. Hruška a manželé Fenclovi. Cena 850 Kč. Přihlášky J. Fencl, mob. 731 619 704; [email protected]

• Víkend pro otce s dospívajícím synem aneb „Mnoho mužů má děti, ale málo dětí má otce!“ 22.-24. 9. tábor Jana Amose Komenského, Běleč nad Orlicí. Chcete prožít se svým otcem/synem víkend plný tajemství a společného chlapského dobrodružství? Vyzkoušet si, jak se lze pohybovat v korunách stromů netradičním způsobem? Poznat jeden druhého, jak se vzájemně neznáte? Chcete vyjít na cestu, kterou kráčí muži? Pak se společně přihlaste na tento víkend a můžete si vyzkoušet bubnování, střílení z luku, rozdělat oheň bez pomoci civilizačních vymožeností a i jiné staré chlapské dovednosti, které patří po tisíciletí k mužskému rodu. Jedinou podmínkou účasti je společná, dobrovolná účast otce a jednoho dospívajícího syna na celém programu víkendu (víkend není vhodný pro osoby závislé na alkoholu, drogách ani pro duševně nemocné). Věk syna 15-18 let v den konání (výjimky nutné předjednat s pořadatelem). Cena víkendu pro oba 1.200,- Kč za celý pobyt i se stravou. Informace a přihlášky (do 31. 7.): František Růžička, Husitská 128/32, 417 41 Krupka, tel.: 602 282 520, 417 852 315, e-mail: [email protected]

19 z 29

• Manželská setkání 2006

∗ Kroměříž 2.-9. 7. pořádá YMCA Setkání, přihlášky a informace: Ludmila Lněničková, Lánská 14, 568 02 Svitavy, tel.: 461 535 758, e-mail: [email protected] [email protected]

∗ Vysoké Mýto 9.-16.7. pořádá Genea, občanské sdružení, přihlášky a informace: Josef a Bohunka Horští, Mokrohorská 35, 674 00 Brno, mob.604 789 838; e-mail: [email protected]

∗ Frenštát p. Radhoštěm 15.-22. 7. pořádá YMCA Setkání a Centrum pro rodinu a sociální péči, přihlášky a informace: Jan Zajíček, Centrum pro rodinu a sociální péči, Kostelní 1, 728 02 Ostrava 1, tel.: 596 116 522/kl.232; mob: 777 244 245; 731 625 621, e-mail: [email protected]

∗ Litomyšl 22.-29. 7. pořádá CPR Liberec/Litoměřice, přihlášky a informace: Iva a František Růžičkovi, Husitská 128/32, 417 41 Krupka 3, tel.: 417 852 315, mobil: 606 501 897, e-mail: [email protected]

∗ Třešť 18.-26. 8. pořádá YMCA - Živá rodina, přihlášky a informace: Hana Pištorová, YMCA-Živá rodina, Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1, tel.: 224 872 421, 606 745 048, e-mail: [email protected]

Nám Republiky 35, Plzeň

• Nabídka akcí

∗ MC Plzeňské panenky ve spolupráci s Jachetním klubem Plzeň vás zvou v pátek 23.6. odpoledne od 15:00 hod. na zábavné dětské odpoledne na Boleváku s názvem „Už vyplouvá loď John B“. Co vás tam čeká? Loďky, které se budou s vámi, vašimi dětmi a odborným doprovodem plavit po Boleváku, soutěže a vyrábění s Plzeňskými panenkami a něco na zub.

20 z 29

Jak se na tuto jedinečnou akci dostanete? autobusem č. 30 (směr Bolevák), zastávka „Na rampě“ zastávka na znamení. Nebo autem ... Akce se koná přímo v prostorách Jachetního klubu Plzeň, U Velkého rybníka 153E. Těší se na vás organizátoři Jacht klub a organizátorky MC Plzeňské panenky. Vstupné - zdarma.

∗ Je to k nevíře, ale prázdniny se kvapem blíží a s nimi se na čas zavře i pravidelný týdenní program MC Plzeňské panenky. Některé maminky s dětmi se společně setkají ještě na dovolené, kterou mateřské centrum organizuje v červenci. S někým se uvidíme až v září, děti povyrostou, některá z vás možná odejde do práce, jiné maminky přijdou. Vám všem chci popřát hezké dny o prázdninách, slunce tolik, aby jeho teplo a svit stačilo na dlouhou zimu. Přeji vám milé maminky, ženy, abyste měly dost příležitostí těšit se krásnou přírodou, radovat se z dětí, abyste prožívaly hezké chvíle ve svých rodinách. Přeji vám hodně lásky a těším se na setkání v pondělí 11. září od 9:30 hod. v Meditační zahradě v Plzni. Majka Lachmanová, vedoucí MC Plzeňské panenky

∗ Cyklus „Náboženství pro dospělé“ pokračuje v červnu a zveme vás na následující setkání. Ve středu 7. 6. od 19:00-20:00 hod. v učebnách biskupství nabízíme téma:„Církev jako instituce.“ Další setkání ve středu 14. 6. od 19:00-20:00 hod. je poslední před prázdninami. Kromě výkladu se budeme společně zamýšlet nad obsahem dalšího pokračování cyklu „Náboženství ...“ , po prázdninách. Těší se na vás P. Krzysztof, P. Bartoloměj, Vlaďka Šašková a Majka Lachmanová (info. 723 930 030) OBSAH

CO SE CHYSTÁ ... • Celostátní setkání animátorů v Litomyšli 13.-19. 8. Právě teď jsou poslední dny, kdy je možné se přihlásit na celostátní setkání animátorů, které se bude konat v Litomyšli. Smyslem akce je pomoci mladým lidem, kteří se ve farnostech, školách, v různých typech společenství atd. věnují vrstevníkům nebo se na tuto službu připravují a rádi by se nějakým způsobem více angažovali. Týden nabízí širokou nabídku osobního rozvoje, od hledání odpovědí na otázky duchovního života až po metodiku práce s dětmi a mládeží. Pro letošek jsou zvolena dvě hlavní témata: katechismus katolické církve a modlitba. Dopoledne budou věnována přednáškám, které pomohou vnímat Katechismus jako důležitou součást života víry. Součástí budou svědectví o praktickém životě v církvi - v souvislosti s Katechismem. Dopolední částbude také věnována diskusím mezi účastníky v malých skupinkách. Odpoledne bude nabízeno mnoho pracovních skupin. Půjde o témata od pedagogické metodiky, přes práci s Písmem, po nejrozmanitější oblasti, které vás zajímají. Pochopitelně se bude diskutovat o partnerských vztazích, o snoubenectví a manželství apod. Nevyhneme se ani tématům bezesporu ožehavým ...

21 z 29

Druhou linii programu tvoří modlitba. Zkušenost různosti modlitby osobní i ve společenství má vhodně doplnit první tři části KKC, neboť právě čtvrtý oddíl je věnován modlitbě. Celým týdenním programem se bude vinout téma modlitby jako nosného vyjádření osobního vztahu s Bohem. Prostě pokud ti záleží na tom, jak vypadají naše farnosti, naše církev, jak se nám daří nabízet evangelium dalším mladým lidem, tak určitě přijeď. Přihláška je ke stažení na www.csa.signaly.cz nebo ji získáš na DCM. Dotovaná cena: 1200,- Kč - z toho příspěvek účastníka: 700,- Kč (nutno uhradit do 15. 6.), zbylých 500,- Kč zaplatí Plzeňské biskupství. Přihlášku zašli do 15. 6. na DCM; zde lze také v případě potřeby domluvit ještě další snížení účastnického poplatku.

• Exercicie pro mládež v Teplé 3.-8. 7. Na tyto exercicie srdečně zveme všechny mladé lidi, kteří se chtějí o prázdninách zastavit, ztišit a rozjímat v hezkém prostředí kláštera v Teplé. Jsou pro vás připraveny přednášky, rozjímání, společné slavení mše svaté a ... ticho. Duchovní cvičení povede P. Kryštof, cena 1000,- Kč. Přihlaste se co nejdříve na DCM - počet míst je omezený.

• Kajaky v Polsku 11.-26. 7. Tradičně i toto léto vyrazíme na vodu. Tentokrát naše kánoe (kterým domorodci říkají kajaky) budou brázdit polskou řeku Slupia, a to až do moře! Neváhejte a přihlaste se - jsou opravdu poslední volná místa!

• Setkání s papežem Benediktem XVI. - Regensburg 12. 9. Do Regensburgu se vydáme v pondělí 11. 9. odpoledne a vrátíme se v úterý večer. Čeká nás mše svatá s papežem (na kterou kus cesty poputujeme pěšky!). Více informací o celé akci můžete nalézt na adrese www.benedikt-in-bayern.de /EMF163/EMF016214.asp. Předpokládaná cena bude asi 350,- Kč. Přihlaste se co nejdříve na DCM - je pro nás rezervovaný pouze omezený počet míst.

• Kurz pro animátory 2006/07 Do konce října se lze přihlásit na další ročník Školy pro animátory. Animátor je člověk žijící naplno, šťastný, optimista, schopný předávat naději druhým, člověk, který se svým životem, službou, příkladem či prací věnuje ostatním, člověk, který není lhostejný a líný. Kurz bude probíhat během čtyř víkendů a je určen pro všechny, kdo by se chtěli více zapojit v práci ve farnosti nebo s dětmi a mládeží, na táborech a rádi by našli inspiraci. Pro vedoucí táborů nabízíme možnost získat osvědčení, které je nutné pro tábory s dotacemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento kurz má akreditaci MŠMT. Témata víkendů jsou veskrze praktická, rozčleněná do více skupin podle potřeb jako např.: duchovní život, jak předávat dětem víru, jak se můžeme s nimi zapojit při mši svaté, jak mluvit o důležitých tématech, řešení konfliktů, hraní her, diskuse, organizace akcí, jak vést diskusi a modlitbu v malé skupině, stravování a zdravověda, jak spolupracovat a vychovat si spolupracovníky, jak připravit rozpočet akce. Zajímaví hosté vás provedou základy práva, pedagogiky a psychologie. Navážete nové kontakty, podělíte se o své zkušenosti a můžete se těšit i na dostatek pohybu fyzického i duchovního. Nebude

22 z 29

chybět ani doporučená literatura a nějaké ty „pracovní listy“ ke každému setkání :-)

DALŠÍ DŮLEŽITÉ TERMÍNY

∗ Diecézní pouť - Teplá 16. 9. ∗ Pouť mládeže s biskupem do Freiburgu 13.-15. 10. ∗ Adventní pouť mládeže do Regensburgu 8.-10. 12. MALÉ OHLÉDNUTÍ • Víkend, na který rozhodně nejde zapomenout ... Někdy se mi zdá, že je téměř nemožné vyjádřit některé pocity slovy. Obzvlášť, když mě něco nadchne nebo když mám z něčeho radost. Slov existuje sice dost, ale jakmile některé použiji, připadá mi, že skutečnost je stejně daleko barevnější a živější, než můj popis. Přesto se o to ale chci pokusit a přiblížit jednu akci, která nesla název „Víkend Dobrého Pastýře“. Jak už jméno napovídá, tahle „věc“ se konala od pátku do neděle (pro přesnost od 5. do 7. května) na Božím Daru. A o co tu šlo? Dalo by se říct, že o život. Hlavním tématem bylo totiž povolání, a to s životem úzce souvisí. Všechno začalo v pátek, když jsme se sešli na faře na Božím Daru. Někteří přijeli z Karlových Varů, jiní z Ostrova či z Plzně a někteří z míst, o kterých jsem slyšela poprvé v životě. Po rychlém obhlédnutí situace - to je po nalezení postelí, koupelny a kuchyně, přišlo na řadu milé přivítání od P. Marka z Ostrova, modlitba a seznamování. Seděli jsme v pokoji a v našich rukách putovala svíčka. Ten, kdo ji měl zrovna v ruce, se krátce představil. Zapamatovat si všechna ta jména stálo jistou námahu, která se ovšem vyplatila. A pak přišla konečně naše chvíle. Hra, pro kterou se okamžitě všichni zapálili. Smysl spočíval v tom, že jsme se rozdělili na tři družstva a postupně losovali jednotlivé úkoly, které jsme měli co nejrychleji splnit. Nevyhnula se nám vodní štafeta, ani sekání dříví a „vyrábění“ uzlů ze špaget nám taky dalo zabrat ...

23 z 29

Po tvrdém „boji“ jsme se sešli v místnosti, kterou jsme upravili jako naši modlitebnu. Všichni jsme si posedali a polehali co nejpohodlněji a s přeplněným srdcem hleděli na náš oltář. Na oltář, který jsme sami připravili. Jednoduchý, ale přesto tak krásný. I když jsme se ještě moc neznali, cítili jsme, že nás „Něco“ spojuje. A pro to Něco stojí rozhodně za to žít. Zpívali jsme a děkovali Bohu. Prostě byli jsme šťastní. V sobotu nás vzbudil zpěv. Dobrá nálada přetrvala, a tak jsme se mohli vrhnout vstříc novému dni. Jako první jsme začali chválami a modlitbami. Samozřejmě nechyběly ani písničky, které doprovázely kytary. Po chválách následovala výborná snídaně, při které se i ty nejospalejší obličeje postupně probouzely. A po snídaní už to šlo jako na běžícím pásu. Nejdříve přijel P. Kazda, který nám povídal o povolání. Po té dorazili i tři bohoslovci, kteří se nám snažili přiblížit život v semináři. Snad ani nemusím připomínat, že tohle všechno bylo protkané množstvím písniček a smíchu - vším tím jsme se snažili chválit Pána. Odpoledne už bylo v duchu čekání. Čekání na našeho biskupa Františka Radkovského. Je krásné, že přijel za námi až na Boží Dar proto, aby se podělil o svůj příběh a sloužil mši. Byl to i on, kdo vlil do našich duší pokoj, ale zároveň nás přiměl zamyslet se nad naším životem. Všechno to tak rychle uteklo. Než jsme se rozkoukali, byl tu sobotní večer a v něm něco, co bylo pro mnohé z nás nové. Nové, ale při tom tak známé a krásné. Zkuste zavřít oči a představit si, že je večer, pomalu se stmívá. A teď si představte skupinku asi dvaceti mladých lidí, jak sedí v kostele před oltářem. Jen tak - na matracích, všichni vedle sebe, s kytarami a se srdcem, které je naplněné touhou ... A před vámi hoří veliká svíce, která osvětluje kříž a papírové srdce, které je položeno vedle ní. Světlo, které tu je, vychází jen z malých svíček, které jsou jakoby rozesety okolo oltáře. A nad tím vším zaznívají chvály, prosby a zpěvy. Není to žádné divadlo, tohle je skutečnost! A právě v tuhle chvíli jsme cítili, že Bůh fakt je a že On nás miluje. Tenhle pocit jde tak těžko popsat. Tenhle pocit se musí zažít! Kdyby to šlo, seděli bychom tam snad do rána. Jenže v našich kostelech se moc tepla neužije. Roztřeseni zimou jsme se tedy asi po dvou hodinách vydali na faru. Sice jsme měli zmrzlé nohy, ale přesto nás uvnitř něco hřálo. I přes náročný den se nikomu ještě nechtělo spát - někdo šel zpívat a někdo zase šel do kuchyně objevovat tajná zákoutí ledničky. Dlouho jsme ještě povídali a mně postupně docházelo, že tady nikdo není sám. Bůh nám otevřel svou náruč a my jsme se do ní mohli v klidu položit a nechat se unášet Boží láskou. ( ...) V neděli - po chválách a snídani - nastal bouřlivý úklid. No dobře, bouřlivý nebyl, když ale každý přidal ruku k dílu, bylo brzy všechno hotovo. Pak už následovala mše, kterou vedl P. Bartoloměj, a samozřejmě poslední společné focení. Postupně se začalo odjíždět. Zpět do svých domovů, do škol, do zaměstnání ... Vrátili jsme se však stejní? To rozhodně ne. Každý z nás totiž tady dostal Dar. Dar do duše. A teď už je jen na nás, co s ním podniknem ... Markéta Jeníčková

• Jaká je Antarktida aneb Cesta tam a zase zpátky P. Kryštofa V pondělí 15. 5. jsme se vydali na DCM, kde nás prostřednictvím vyprávění P. Kryštofa, promítaní fotografií a ochutnávky pravého argentinského maté čekal přenos v prostoru a čase. Ocitli jsme se v Buenos Aires a odtud jsme se prodírali krásami a specifiky Jižní Ameriky. Zvlášť upozorněni jsme byli na uchvacující horské cesty obklopené kamennými obry, argentinské steaky, chilsko-argentinské křehké sousedské vztahy, nekonečné kroutící se silnice bez asfaltu, nebojácná zvířata v národních parcích, bizarní údolí dinosaurů a kouzelné vinice a plody jejich plodů ... Naše myšlenky se poté ubíraly směrem k jihu a to k Antarktidě. Zapeklitá a složitá je cesta na tento kus země a ledu. Když to nešlo sto let starou lodí, muselo to jít letadlem o něco mladším. Podařilo se! Cíl byl dobyt a setkání s tuleni, lachtany, tučňáky a svérázným panem Pavlíčkem (přechodným antarktickým obyvatelem) nemohlo už nic překazit. Týdenní pobyt bez mýdla a zubní pasty se stal dobrodružným a nezapomenutelným. Nechtělo se nám z toho divokého světa, ale museli jsme. Tak jsem zvědavá, kam asi takhle vyrazíme příště.

24 z 29

Maruška Kadlecová

• Ukončení animátorského kurzu 2005/06 „Žeň je hojná, ale dělníků málo.“ Tyto slova nám nejčastěji připomenou nedostatek kněží a řeholníků a přitom ve farnosti jsou i další oblasti, kde můžou právě sloužit laikové a lidi na svém místě. Jedna z oblastí je i v práci s dětmi a mládeží. Povzbuzením může být, že letošního kurzu animátorů se zúčastnilo 15 mladých z plzeňské diecéze, kteří mají chuť něco dělat pro druhé. Protože nestačí jen chuť, ale jsou potřebné i informace a zkušenosti, prošli jsme čtyřmi víkendy, které nám daly možnost rozvíjet se v různých oblastech. Rád bych vzpomenul na některé z nich: velkým přínosem bylo vyzkoušení si dovedností v různých oblastech, jako byla dramatická tvorba, modelování, teorie a praxe her, ale i základní věci z první pomoci, z práva a odpovědnosti, z hygieny. Na konec bych ukázal pravě duchovní stránku, setkání s Bohem při modlitbě, adoraci, mši svaté, při putování po klášterech a možností rozhovoru s řeholníky vklenulo most mezi nás a Boha a naše parta se utužila. Přijde mi již normální, že se vídám docela často s naším biskupem Františkem, možná ne všichni mají tuto zkušenost. Rozhodně velmi oceňuji zájem biskupa o nás o mladé. Během našeho kurzu jsme měli možnost s ním být třikrát, na začátku zahájil setkání mší svatou a pak nám předal studentské indexy s malým dárkem, osobním přáním a požehnáním. V dubnu při Setkání mládeže s biskupem nám předal svíci, abychom byli tím světlem Kristovým v našich farnostech, a i na závěr našeho kurzu si našel čas, společně jsme poseděli, pojedli, popovídali. Otec biskup nesl s námi naši radost i naše starosti, velké díky. Kurz skončil, asi hned všichni nepovedou tábory, ale rozhodně přibylo zase pár lidí, kteří vědí, co chtějí, a jsou ochotni přiložit pomocnou ruku třeba právě ve svých farnostech. Na závěr bych poděkoval všem přednášejícím za jejich obětavost, velký dííík patří také pro Patera Kryštofa, který ukázal, že je schopen se vrhnout do problémů třeba po hlavě a že nás stále dobře vedl až do konce. Poslední díky budu směřovat k Bohu, který „Ví“. Paddy za DCM P. Kryštof, Magda, Lída a Petr OBSAH

• Kolpingova rodina St. Plzenec Třebízského nám. 1, 332 02, tel.: 377 965 240, 377 966 720, nabízí:

∗ 1. dětský MINI stanový tábor od 9. do 16. července na farní zahradě ve Starém Plzenci pro děti od 6-11 roků. Poplatek 1 000,- Kč. Stravování a sociální zázemí je v budově fary. Během tábora celodenní výlet (v ceně). Sportovní zázemí: pingpong, fotbal v přírodě i stolní, tenis, koupání na koupališti. V případě špatného počasí jsou děti přemístěny do budovy fary.

∗ 2. cyklistický tábor od 5. do 19. srpna v Srní na Šumavě - pro mládež od 11 roků. Ubytování na rekonstruované faře. Poplatek 2 500,- Kč. Zajištěn servis kol a vaření. Podnikání jízd do širého okolí. Přihlášky na výše uvedených tel. číslech.

• Lurdy - Mezinárodní festival pro mladé ve věku 18-30 let pořádá komunita Chemin neuf od 26. července do 5. srpna. Bližší informace a nabídka dalších prázdninových akcí na: Komunita Chemin neuf, sekretariát mládeže ČR, Apolinářská 10, 128 Praha 2, tel.: 224 920 958, mail: [email protected]; www.chemin-neuf.cz

25 z 29

• Letní tábor: „Choreb II“ Farnost Domažlice pořádá letní tábor v duchu křesťanství od 1.-7. července, místo konání Kralovice. Cena 1000 Kč. Více na www.farnost_domazlice.cz. Kontakt: [email protected] (do předmětu uveďte: Tábor) nebo mob. 608 056 901 Jaromír Tippl

• Oáza Nového života 0° Katolické hnutí Světlo-život (Oáza) zve na duchovní obnovu a prázdninový program pro mládež od 14 do 20 let - pro mladé lidi, kteří chtějí poznat Boha, jehož jsme obrazem - možnost prožít zkušenost Boží lásky ve společenství - každý den má vlastní téma, všechny spojuje jeden cíl - poznat Boha a stát se osobností - na programu je osobní i společná modlitba a denně mše svatá, ale i společné výlety, hry a prázdninová dobrodružství - místo konání Stod - termín: 30. 6.-16. 7. Informace + přihlášky: P. RNDr. Jan Rajlich, OP; e-mail: [email protected], tel. 224 220 235, adresa: Dominikánský klášter u sv. Jiljí, Husova 8, 110 00 Praha 1-Staré Město Informace o hnutí a jeho akcích: www.svetlo-zivot.cz, mamre.op.cz OBSAH

∗ P. Antoine Pham Van Tinh, CSsR, Svatá Hora, byl po dohodě s řeholním představeným pověřen od 1. března pastorační péčí o vietnamsky mluvící věřící, nacházející se na území Plzeňské diecéze, a to do doby, než bude k dispozici náš příslušně jazykově vybavený kněz. P. Antoine Pham Van Tinh, CSsR je povinen a oprávněn poskytovat duchovní pastorační péči věřícím mluvícím vietnamsky, a to na celém území Plzeňské diecéze, zejména na území Chebska, Domažlicka, Mariánských Lázní, Jáchymova, Ostrova a Plzeňska, včetně zdravotnických, vězeňských, internačních a jiných podobných zařízení s omezeným přístupem. V této činnosti bude spolupracovat s příslušnými duchovními ustanovenými v Plzeňské diecézi. převzato z ACEP 4/2006 OBSAH

• Biskupství plzeňské nabízí k pronájmu

26 z 29

nové byty I. kategorie o velikosti 2+kk a 1+1 v Malesické ulici v Plzni na Škvrňanech blízko tramvajové linky č. 2. V základní výbavě jsou: plovoucí podlahy, kuchyňská linka, výtah, centrální dodávka topení a teplé vody, vícebodové zabezpečení vchodových dveří, rozvody pro kabelovou televizi, rozvody pro internet, sklep. Možný je dlouhodobý pronájem s možností předplacení. Výše nájmu bytu dle velikosti (40 až 50 m2) - od 110 Kč/m2 měsíčně + energie a služby (záloha dle počtu osob cca 1800,- Kč/měs.) Ke každému bytu možno pronajmout parkovací stání před domem nebo garáž. Obytný areál je uzavřen s vjezdem na závoru na dálkové ovládání. Více najdete na www.byty.bip.cz; [email protected]; mob. 731 619 721

• Diakonie ČCE středisko v Plzni, které poskytuje sociální služby dětem a dospělým s mentálním a kombinovaným postižením, hledá koordinátora projektu FUNDRAISER a PR. Podmínky k výběrovému řízení na adrese Diakonie ČCE - středisko v Plzni, Prokopova 17, 301 00 Plzeň, [email protected]

• Přijmeme manželský pár důchodce jako správce objektu na Kutnohorsku. Úklid, manipulace s dřívím, údržba zeleně pomocí mechanizace. Informace tel.: 241 431 445

• Časopis rodinný život Začátek manželství - první roky manželství bývají asi nejtěžší, neboť najednou máte vytvořit s „cizím“ člověkem společnou budoucnost. Každý z partnerů má jiné zvyklosti, představy a plány. Jak se společně domluvit ke spokojenosti obou novomanželů? Jak řešit krizové situace? Jde jim předejít? Jak vycházet s rodiči partnerů? Na tyto a podobné otázky odpovídá třetí letošní číslo časopisu Rodinný život. Rady odborníků dokreslují životní zkušenosti manželů. Časopis přináší články i k dalším tématům: např. jaké jsou principy zdravé komunikace se seniory nebo jak využít krizi v manželství, jako je například nevěra, k posílení vztahu. Pro rodiče s dětmi je zavedena nová rubrika - čtení na dobrou noc, v níž jsou představovány osvědčené knihy k předčítání před usnutím. Nechybějí soutěže pro děti i dospělé, křížovka, nabídka zajímavých knih, informace o programech pro celou rodinu nebo úsměvné příběhy čtenářů. Předplatné či ukázkové číslo si můžete objednat na adrese: Centrum pro rodinný život, Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel.: 587 405 250, e-mail: [email protected]

27 z 29

OBSAH

Larry Crab: Rozbité sny V každé generaci je jen hrstka lidí, kteří věří, že poznání Boha váží víc než jakékoli jiné požehnání. A zdá se, že ti, kdo tomu opravdu věří, na to přišli jen prostřednictvím utrpení. Štěstí musí být násilím odňato, než se objeví radost. jinak nedoceníme ty sny, jejichž naplnění vede ke skutečné radosti. Dobrý život už není největším požehnáním. Vlastně jím nebyl nikdy. Největším požehnáním je teď setkání s Bohem. My to ale nevidíme. Bůh se tedy pouští do práce a chce nám pomoci, abychom viděli jasněji. Jeden ze způsobů, jímž na nás pracuje, spočívá v tom, že dovolí, aby se nám ty skromnější sny zhroutily. Dovolí, aby nás to bolelo, a nezasahuje, aby nás z toho dostal ... Někdy musíme projít bolestí zborcených snů, abychom vůbec přišli na to, v čem je štěstí a život. Vydal Návrat domů, Praha 2005, cena 185,- Kč OBSAH

2.-4. 6.

Řím, Kongres a setkání hnutí a komunit

6. 6. 9:00 Újezd pod Přimdou, vikariátní konference 7. 6. 16:00 Biskupství plzeňské, Ekonomická rada diecéze 8. 6. 9:00 Praha, Ekumenická rada církví 18:00 Karlovy Vary, kostel sv. Máří Magdalény, mše sv. s biřmováním

28 z 29

9. 6. 9:30 Biskupství plzeňské, setkání s dětmi z Černobylské oblasti 18:00 Horšovský Týn, mše sv. se svěcením kříže 10. 6. 9:30 Mrákov, mše sv. s biřmováním 16:00 Klatovy, setkání s tříkrálovými koledníky 11. 6. 10:30 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, mše sv. s biřmováním 21:00 účast ve vysílání ČRo „Na křesťanské vlně Plzně“ 13. 6. 14:30 Praha, Sekce hnutí a komunit ČBK 15. 6. 18:00 Plzeň, kostel Panny Marie Růžencové, slavnost Těla a krve Páně 17. 6. 10:00 Karlovy Vary - Rybáře, mše sv. k stému výročí kostela 15:30 Zbiroh, mše sv. na ukončení vikariátního dne Vikariátu Rokycany 18. 6. 10:30 Neukirchen b. Heiligen Blut, mše sv. k 350. výročí komunity OFM 21. 6. 17:00 Jindřichovice, mše sv. s udílením lektorátu 24. 6. 10:00 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, kněžské svěcení 15:00 Plzeň - Litice, Koinonia sv. Jan Křtitel, kněžské svěcení 18:00 Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje, koncert Missa sollemnis Miloše Boka 25. 6. 10:00 Křečov, mše sv. s biřmováním 14:30 Nečtiny, mše sv. při mezinárodním sochařském sympoziu 27. 6. 9:30 Plzeň, Meditační zahrada, vikariátní konference Vikariátu Plzeň - město 29. 6. 15:00 Praha, Strahovský klášter, vernisáž výstavy IMAGO 2006 Údaje jsou podle stavu v době uzávěrky, případné změny nejsou vyloučeny. OBSAH

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE, pastorační a informační měsíčník pro vnitřní potřebu diecéze. Vydává 1x měsíčně BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň. Odpovědný redaktor Jindřich Fencl, 377 223 112; mailová adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje právo krátit a redakčně upravovat zaslané příspěvky. Sazba a tisk Jiří Brouček, 377 221 887. Sazba v systému LATEX. Příp. vadné výtisky vyreklamujte v místě distribuce za zdravé. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto číslo vychází 31. května. Uzávěrka příštího čísla je 21. června. Příspěvek na 1 výtisk 4 Kč (kromě poštovného). File translated from TEX byTTH, version 1.95. On 31 May 2006

29 z 29