2005 města Hradec Králové

Obecně závazná vyhláška č. 4/2005 města Hradec Králové o závazné části Regulačního plánu Podzámčí, Hradec Králové Zastupitelstvo města Hradec Králové se na svém zasedání dne 26. 4. 2005, usnesením č. 1123/2005 usneslo vydat na základě § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 84 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Účel obecně závazné vyhlášky (1) Zastupitelstvo města Hradec Králové na svém zasedání dne 26. 4. 2005, usnesením č. 1123/2005 schválilo na základě § 26 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, regulační plán Podzámčí a v souladu s § 29 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů vymezilo závaznou část Regulačního plánu Podzámčí. Touto obecně závaznou vyhláškou se vyhlašuje závazná část Regulačního plánu Podzámčí, Hradec Králové. (2) V textové části 1. Regulačního plánu Podzámčí, Hradec Králové je část D. Závazná část ve formě regulativu, která je uvedena v příloze této obecně závazné vyhlášky a obsahuje: D.1. Návrh urbanistické koncepce; D.2. Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístění staveb; D.3. Limity využití území; D.4. Vymezení pozemků přípustných pro těžbu nerostů; D.5. Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav; (3) V grafické části 2. Regulačního plánu Podzámčí, Hradec Králové je závazný: A. – Hlavní výkres B. c. – Vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb

v měřítku 1:1 000, v měřítku 1:1 000,

Článek 2 Územní rozsah platnosti, lhůty aktualizace (1) Tato obecně závazná vyhláška platí pro území řešené Regulačním plánem Podzámčí, Hradec Králové v katastrálním území Třebeš, které je na východu vymezeno komunikací

Zborovská (III/2981), ze severu hranou stávající zástavby sídlištního okrsku 06 Moravské Předměstí a z jihu a z východu hranou zastavitelného území. (2) Lhůty pro vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl Regulační plán Podzámčí, Hradec Králové schválen (lhůty aktualizace), se stanoví minimálně 1x v průběhu čtyřletého volebního období, v němž je voleno zastupitelstvo města. Článek 3 Závěrečná ustanovení Kompletní dokumentace Regulačního plánu Podzámčí, Hradec Králové je uložena na Krajském úřadě královehradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu (nadřízený orgán územního plánování), dále na Magistrátu města Hradec Králové, odboru hlavního architekta (pořizovatel územně plánovací dokumentace) a dále na Magistrátu města Hradec Králové, odboru stavebním (příslušný stavební úřad). Článek 4 Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 15. den po jejím vyhlášení.

Ing. Otakar Divíšek primátor Ing. Alois Tuháček náměstek primátora

REGULAČNÍ PLÁN HRADEC KRÁLOVÉ PODZÁMČÍ

1. TEXTOVÁ ČÁST

ČÁST D.

ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ

Příloha vyhlášky města Hradec Králové č. 4/2005, o závazné části Regulačního plánu Podzámčí

D.

ZÁVAZNÁ ČÁST REGULAČNÍHO PLÁNU PODZÁMČÍ

Závazná část Regulačního plánu Podzámčí (dále jen RP Podzámčí) je vymezena ve smyslu § 29, odst. (1) a (2) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 18 odst. (1) a odst. (2), písm. b) vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci následujícím způsobem: 1. Textová část: D.1. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE (vymezení zastavitelného území jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability), D.2.

REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ A DALŠÍ PODMÍNKY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB, (vymezení zastavitelného území jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, , omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability a regulační prvky plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení a další podmínky pro umístění staveb, řešení dopravy a technické vybavení),

D.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, D.4.

VYMEZENÍ POZEMKŮ PŘÍPUSTNÝCH PRO TĚŽBU NEROSTŮ,

D.5.

VYMEZENÍ POZEMKŮ ASANAČNÍCH ÚPRAV,

VEŘEJNĚ

PROSPĚŠNÝCH

STAVEB,

ASANACÍ

A

2. Grafická část: A. HLAVNÍ VÝKRES ( M 1: 1 000), B.c. VYMEZENÍ POZEMKŮ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB ( M 1: 1 000) Pojmy územního plánování a stavebního řádu (např. stavby, limity využití území atd.) jsou používány shodně s pojmy, uvedenými v současně platných právních předpisech na úseku územního plánování a stavebního řádu1) a zároveň s obecně závaznou vyhláškou města Hradec Králové o závazné části územního plánu města Hradec Králové2) Pojmy ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PPFL), vodního hospodářství (např. územní systém ekologické stability, záplavové území, pozemky při vodních tocích apod.) jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech a na těchto úsecích státní správy3) Pojmy dopravy (např. dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace atd.) jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v současně platných právních předpisech na tomto úseku dopravy4) -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu; 2)

obecně závazná vyhláška města Hradec Králové, o závazných částech územního plánu města Hradec Králové č.1/2002, v platném znění;

3) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozd. předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); 4) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích,

D.1.NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE, ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKŮ (vymezení zastavitelného území jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability), Urbanistická koncepce řešení je založena na rozvíjení daných principů a tradici zastavění města, formování jeho území a respektování jeho přírodních a krajinných kvalit vycházející z územního plánu města Hradec Králové. Podrobnosti urbanistické koncepce a jejího uplatnění popisují a vysvětlují příslušné body textové zprávy regulačního plánu, zejména: 1.B.písm.e) – regulační prvky plošného a prostorového uspořádání; 1.B. písm. g) – návrh řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady; 1.B.písm.i) – vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb. Urbanistická koncepce je vyjadřována grafickou částí regulačního plánu, především v jeho hlavním výkresu A. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE: a) Zachovat princip celkového řešení i prostorového uspořádání vycházející z potřeby logického a citlivého přechodu tvrdé hradby obytných domů okrsku 06 Moravské Předměstí do mírné zvlněné krajiny kopce sv. Jana a masivu lesů a polabské roviny. b) Na navrženou skladbu bytových domů v zeleni navazovat pásem izolovaných rodinných domů v zahradách. Zahrady rodinných domů budou plynule přecházet do pruhu interakční zeleně a dále do volné krajiny. c) Podél silnice III/29810 formovat objekty občanské vybavenosti celoměstského a regionálního významu. V objektech vícepodlažní obytné zástavby s integrovanou funkcí občanského vybavení je možno navrhovat občanskou vybavenost místního významu. d) Systém a funkci dopravy v zóně nízkopodlažního bydlení plně podřídit hlavní funkci bydlení a záměrně redukovat průjezdnosti vytvořením obytných zón. f)

Krátkodobé parkování řešit na terénu podél komunikací, dlouhodobé parkování realizovat v přízemí (event. suterénu) obytných domů formou parkovacích garáží.

g) Pro návrh urbanistické koncepce lokality Podzámčí je zásadní vznik a rozvoj interakčních prvků ÚSES – tj. interakční zeleně s výsadbou solitérních stromů, keřů a městské zeleně. D.1.1. Členění řešeného území: a)

Funkční regulativy využití jednotlivých pozemků a jejich vzájemné uspořádání je vymezeno ve výkresu A. hlavní výkres M 1:1000 regulačního plánu Podzámčí.

b)

Řešené území je součástí katastrálního území Třebeš.

c)

Řešené území je členěno na pozemky určené k zastavění (zastavitelné území) typy funkčního vyžití pozemků: vícepodlažní obytná zástavba, nízkopodlažní obytná zástavba, zástavba občanského vybavení městského a regionálního vybavení, motorová doprava, nemotorová doprava, zahrady, sport a rekreace, takto vymezené regulačním plánem ve výkrese A. hlavní výkres M 1: 1 000.

D.1.2. Funkční regulativy využití jednotlivých pozemků: Řešené území (soubor jednotlivých pozemků) je členěno na následujících 9 typů funkčního využití jednotlivých pozemků: 1. vícepodlažní obytná zástavba s integrovanou občanskou vybaveností 2. nízkopodlažní obytná zástavba 3. zástavba občanského vybavení městského a regionálního významu 4. motorová doprava 5. nemotorová doprava 6. městská zeleň 7. zahrady 8. krajinná zeleň 9. sport a rekreace D.1.3. Uspořádání pozemků pro bydlení a občanské vybavení: Pozemky určené pro bydlení v členění na nízkopodlažní a vícepodlažní zástavbu a pozemky určené pro občanské vybavení jsou vymezeny v regulačním plánu ve výkresu A. hlavní výkres (v měřítku 1:1 000). Vícepodlažní obytná zástavba a) Bytové domy jsou navrženy tak, aby vytvářely pravidelný rytmus podél páteřní komunikace. Bytové domy mají vilový charakter (tj. omezený půdorys i výšku) s možnou občanskou vybavenost lokálního charakteru. Veřejné prostory v bezprostřední blízkosti domů tvoří městská zeleň využitelná pro pobyt obyvatel, dětská hřiště a drobná architektura. V přízemí objektů jsou navrženy parkovací garáže obyvatel domu s odpovídající kapacitou na základě výpočtu počtu parkovacích stání na objekt dle výpočtu (viz. textová část 1.C. příloha č.8 výpočet parkovacích stání; stupeň automobilizace 1:2). Parkování na terénu podél páteřních komunikací je určeno pouze pro krátkodobé odstavení vozidel. b) Stavby pro vícepodlažní obytnou zástavbu je vhodné doplnit funkci lokálního občanského vybavení charakteru prodeje a služeb a to do maximálně 200 m2 celkové užitné podlahové plochy objektu. c) Zeleň na nezastavěných plochách stavebních pozemků se musí zachovat a při provádění jednotlivých staveb náležitě ochraňovat. Nezastavěné plochy stavebních pozemků se v souladu s regulačním plánem upraví a doplní novou veřejnou městskou zelení. Nová zeleň bude založena nejpozději do kolaudace stavby, výjimečně podle kolaudačního rozhodnutí před nejbližším vegetačním obdobím. d) Respektovat navržené vstupy a vjezdy do jednotlivých objektů. e) Na pozemcích určených pro vícepodlažní obytnou zástavbu s integrovanou občanskou vybaveností, na pozemcích určených pro městskou zeleň a na pozemcích určených pro krajinou zeleň nepovolovat stavby oplocení. Na pozemcích určených pro vícepodlažní obytnou zástavbu s integrovanou občanskou vybaveností, na pozemcích určených pro městskou zeleň a na pozemcích určených pro krajinou zeleň nepřipouštět využití těchto pozemků pro zahrádkářské a zahradnické využití (např. užitkové pěstitelské plochy, stavby pro individuální rekreaci, stavby pro skladování plodin, náčiní a techniky, stavby skleníků a pařenišť, stavby bazénů atd.) Nízkopodlažní obytná zástavba: a) Plochy nízkopodlažní bytové zástavby jsou určeny pro výstavbu izolovaných rodinných domů. b) Enklávou rodinných domů je proložena obslužná komunikace charakteru obytné zóny (obytné ulice) a pěší a cyklistické stezky. c) Objekt nízkopodlažní bytové zástavby musí mít nejméně 1 garážové stání na 1 byt. Garáže nízkopodlažní obytné zástavby se řeší jako vestavěné do objektu. d) Na pozemku určeném pro nízkopodlažní obytnou zástavbu se mohou také umisťovat drobné stavby, které plní doplňkovou funkci k nízkopodlažní obytné zástavbě, případně jedna stavba pro podnikatelskou činnost o prodejní ploše do 16m2. Tyto stavby se řeší jako vestavěné do objektu rodinného domu a zároveň se musí umístit tak, aby svým vzhledem a účinky na okolí nenarušovaly obytné a životní prostředí a podle charakteru podnikatelské činnosti splňovaly též požadavky na dopravní obslužnost a parkování a dále požadavky hygienické, požární a bezpečnostní. e) Oplocení pozemků nízkopodlažní obytné zástavby se zřizuje v souladu s architektonickým a urbanistickým prostředím.

Zástavba občanského vybavení městského a regionálního významu: a) Občanskou vybavenost celoměstského a regionálního významu (regionální event. nadregionální občanskou vybavenost) umísťovat zejména do objektů podél komunikace III/29810 – objekty č.38 a č.39. b) Tyto stavby musí mít na svém pozemku v přiměřeném rozsahu rozptylové plochy pro návštěvníky a zařízení pro dopravu v klidu (parkování a odstavování vozidel – výpočet se provede pro konkrétní účel objektu – viz. část C) – tj. v rozsahu odpovídajícím kapacitě a způsobu užívání objektu občanského vybavení. c) Architektonické řešení a materiálové provedení staveb občanského vybavení musí odpovídat jejich významu a poloze v území. d) Nepovolovat oplocení pozemků určených pro zástavbu občanského vybavení městského a regionálního významu a pozemků určených pro městskou zeleň. D.1.3. Uspořádání pozemků pro sport a rekreaci: a) Přírodní sportovně-rekreační areál je soustředěn do východního cípu řešeného území a je určen převážně pro obyvatele řešené lokality. Jedná se zejména o otevřená nekrytá přírodní hřiště využívající stávající přírodní prvky a modelaci terénu (např.dětské hřiště, nekrytá hřiště pro odbíjenou atd.) Areál bude navržen tak, aby odpovídal svému základnímu poslání krátkodobé rekreace v letním a zimním období a vyhovoval kolektivním a individuálním potřebám. b) V přírodním sportovně-rekreačním areálu se zřizují pro krátkodobou rekreaci účelná a doplňující zařízení pro návštěvníky, avšak jen tak, aby neporušovala přírodní hodnoty v území. c) Na pozemcích pro sport a rekreaci bude maximálně využito stávajících přírodních prvků a terénní modulace. D.1.4. Uspořádání pozemků pro dopravní a technické vybavení: D.1.4.1. Koncepce dopravního vybavení a)

Územím je proložena páteřní komunikace napojená na kruhovou křižovatku silnice III. tř. do Vysoké nad Labem. Do této páteřní komunikace je zaústěna dopravní spojka ke komunikaci do Roudničky. Územím rodinných domů prochází obslužná komunikace charakteru obytné ulice. Tato síť komunikací dokonale obsluhuje řešené území. Doprava v klidu je z části situována na vymezených pozemních parkovištích (příležitostné parkování), převážná většina parkovacích ploch je však řešena v garážích v přízemí bytových domů a v garážích rodinných domů.

b)

Navrženým řešením se doplňuje stávající systém pozemních komunikací města o chybějící propojení nové městské části. Všechny navržené stavby mají zajištěn přístup z veřejné pozemní komunikace kapacitně vyhovující komunikační přípojkou, případně účelovou komunikací.

c)

Stavby musí být vybaveny kapacitním zařízením pro dopravu v klidu (parkovací a odstavná stání) v rámci objektu či jinak dle regulačního plánu. Stavby, které jsou zdrojem a cílem dopravy, musí být vybaveny normovým počtem odstavných a parkovacích stání dle zvláštních předpisů pro stupeň automobilizace 1:2. Způsob výpočtu parkovacích a odstavných stání pro jednotlivé druhy staveb je obsažen v příloze textové části. Způsob výpočtu podle přílohy č.8 textové části 1.C. výpočet parkovacích stání se použije přiměřeně pro stavby s obdobným funkčním využitím v tabulce neuvedené.

d)

Dopravní vybavení staveb musí svými vlastnostmi a způsobem napojení na veřejné pozemní komunikace vyhovovat požadavkům bezpečného, plynulého a hygienického provozu a podle

druhu a potřeby stavby také umožňovat nerušený přístup požární technicky. Dopravní vybavení staveb se musí dokončit nejpozději před kolaudací stavby. e)

Navrženým řešením se doplní stávající systém komunikací pro pěší a cyklisty s komplexní návazností na rekreační oblasti, turistické a cykloturistické trasy regionálního a nadregionálního významu.

f)

Nedílnou součástí dopravní sítě území jsou i dopravně zklidněné komunikace, cyklistické stezky a stezky pro pěší. Tyto komunikace a stezky musí mít bezpečné křížení s ostatními dopravními trasami. Cyklistické stezky jsou vedeny v trasách hlavních pěších tahů ve společném profilu a směřují především k jihu do krajiny a lesů.

D.1.4.2. Koncepce technického vybavení a) Řešené území bude zásobeno pitnou vodou pro hygienickou potřebu a protipožární ochranu z navržených vodovodních řadů. Navržená vodovodní síť bude zokruhována na stávající vodovodní řady v sídlišti Třebeš a napojena bude z řadu vedeného podél stávající komunikace Hradec Králové- Vysoká nad Labem. b) Vodovodní řady jsou navrženy v nezpevněném terénu a v chodnících a jsou situovány souběžně s ostatními sítěmi. Na vodovodních řadech budou osazeny nadzemními hydranty pro protipožární zajištění. Z jednotlivých řadů budou provedeny odbočky k bytovým domům, resp. k rodinným domům. c) Koncepce řešení likvidace odpadních vod (odkanalizování) zájmového území je navrženo oddílným stokovým systémem. d) Koncepce zásobování elektrickou energií je navržena připojením na primérní rozvod VN 35 kV, kabelovou smyčkou do stávajícího kabelového rozvodu mezi TS 26 a TS 26A. Na kabelovou smyčku bude připojena nová transformační stanice. Uložení kabelů v zemi musí odpovídat předpisům ČSN pro minimální krytí, souběh a křížení vzájemné a s ostatními podzemními sítěmi. Území bude napojeno na nový rozvod vn 35kV a bude vybudována transformační stanice. e) Sekundérní rozvod v nové yástavbě bude prováděn kabelovou sítí tvořenou kabely uloženými v zemi. Kabely budou uloženy ve volných prostorech mezi jednotlivými bytovými domy a v okraji chodníků souběžně s ostatními inženýrskými sítěmi. Ukončení kabelů bude v přípojkách a rozpojovacích kabelových skříních osazených na jednotlivých objektech nebo plotech rodinných domů. Uložení kabelů v zemi musí odpovídat předpisům ČSN pro minimální krytí, souběh a křížení vzájemné a s ostatními podzemními sítěmi. f)

Návrh připojení lokality na centrální zásobování teplem počítá s využitím primérního horkovodního přívodu do předávací stanice. Bytové domy a objekty občanského vybavení se navrhují na připojení na rozvody CZT. Rodinné domy budou vytápěny zemním plynem. Zdrojem tepla pro vtápění objektů bytových domů budou tlakově nezávislé předávací stanice umístěné v podzemních podlažích nebo v přízemí objektu, připojené z rozvodů CZT. Zdrojem tepla pro vytápění rodinných domů budou plynové kotle umístěné v podzemním podlaží nebo v přízemí objektu.

g) Předmětná lokalita bude napojena na telefonní síť v místě stávající trasy. Potřebná kapacita pro zajištění připojení telefonů bude řešena posílením sítě z místa telefonní ústředny Moravské Předměstí. V rámci řešení telefonních přípojek bude provedena kompletní kabelizace s výstavbou nových síťových a účastnických rozvaděčů.

D.1.5. Uspořádání pozemků městské zeleně, zahrad a krajinné zeleně: a)

Veřejná zeleň jako základní prostorový a funkční prvek v území vytváří souvislý pás území s vícepodlažní zástavbou, vázaný na trasu vodoteče. Podél této trasy je navržen kompaktní pás vysoké zeleně, tvořící přechod z pevné hradby stávajícího zastavění 6. okrsku Moravského Předměstí) do volného zastavění v řešeném území a přechod zelenými koridory do krajinné zeleně. Podél páteřní komunikace je navržena alej vysoké zeleně, posilující průběh komunikace. Součástí ploch veřejné zeleně budou drobné stavby a zařízení (pavilony, lavičky, houpačky) přírodního charakteru.

b)

Soukromou zeleň (plochy zahrad) představují jednotlivé nezastavěné plochy domů.

c)

Plochy krajinné zeleně a ÚSES jsou převážně orientovány při jižním a západním okraji území, kde prochází plošný interakční prvek (i. č. 66), určený územním plánem města Hradec Králové, který odděluje navrženou zástavbu od okolní krajiny a zároveň zprostředkuje přechod veřejné zeleně a zahrad do zeleně krajinné. Dalším interakčním prvkem je vymezený pruh kolem vodoteče severně řešeného území (i. č. 67). Součástí pruhu interakční zeleně na jižním okraji území je solitérní vysoká zeleň a pěší vycházková trasa na úpatí kopce sv. Jana. Zatravněnými plochami pak přechází do porostů vysoké zeleně kopce, který je znamenitou přírodní dominantou. Důležitým prvkem je propojení vznikajícího lesoparku prvky ÚSES s řešeným územím prostřednictvím nového prvku ÚSES na sběrné vodoteči (svodnice).

d)

Způsob úpravy plochy zeleně a náročnost její skladby se řídí účelovým posláním, přírodními podmínkami určitého území a jeho významem v návaznosti na územní systém ekologické stability. Pěších cesty musí být upraveny tak, aby umožnily maximální vsakování a retenci srážkových vod. Pěší cesty musí mít zpevněný povrch.

e)

Úpravy krajiny musí odpovídat systému ekologické stability a vytvářet zároveň podmínky krátkodobé rekreace obyvatel.

f)

Na pozemcích určených pro městskou a krajinnou zeleň se může využít prvků drobné architektury a okrasných vodních ploch k umocnění pohody a estetického účinku. Dále na pozemky určené pro městskou a krajinnou zeleň nepovolovat stavby oplocení.

rodinných

D.2.

REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ A DALŠÍ PODMÍNKY PRO UMÍSTĚNÍ STAVEB

(vymezení zastavitelného území jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání, přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, prvky územního systému ekologické stability) Regulační prvky jsou povinnou součástí hlavního výkresu 2.A. hlavní výkres (M 1:1 000) a textově v části D. Závazná část ve formě regulativů a to zejména vymezení jednotlivých stavebních pozemků a regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. Regulačními prvky je vyjadřován způsob regulace plošného a prostorového uspořádání území v podrobnosti odpovídající charakteru regulačního plánu. Reguluje se tedy jimi umístění staveb a ploch a jejich prostorové vztahy v daném území. Tyto prostorové vztahy jsou vyjádřeny vzájemnou polohou a dále regulují prostorové uspořádání v daném území – tj.vyjadřují plošné, prostorové a architektonické uspořádání budoucí zástavby.

D.2.1. VYMEZENÍ POJMŮ D.2.1.1. Regulační prvky plošného uspořádání – regulativy projevující se v horizontální rovině stavebního pozemku. a) Maximální plocha zastavění pozemku (zastavitelné území) – udává hranici maximální plochy určené k zastavění pozemku (zastavitelné území). Maximální plocha zastavění pozemku nesmí být překročena. b) Vztažné body – body přesně geodeticky definované polohopisem (souřadnicový systém JTSK) a výškopisem (výškový systém BPV) v daném geodetickém systému pro konkrétní objekt. c) Stavební čára objektu – tj. úsečka spojující vždy dva geodeticky určené vztažné body pro daný objekt. Tuto stavební čáru bude objekt plně respektovat ve svém líci uliční fasády min. ve 2/3 šířky uličního průčelí a absolutní výšce atiky. Před tuto fasádu smí předstupovat pouze lehké konstrukce loubí, markýz a vestibulů, osvětlovací tělesa, konstrukce schodišť, ramp a zpevněných ploch.

D.2.1.2. Regulační prvky prostorového uspořádání – regulativy projevující se ve vertikální rovině stavebního pozemku a zároveň určující hmotové uspořádání a tvary zástavby. a)

Absolutní výška atiky (hřebene) – kóta jednoznačně určující absolutní nadmořskou výšku atiky objektů vč. ustupujícího patra. Tato kóta může být překročena v kladném i záporném směru max. o 50 cm (+- 50 cm). U hřebenů o 75 cm (+ - 75 cm). Vztaženo k BPV.

b)

Výšková úroveň přízemí objektů - +-0,000= min. m.n.m. ( výškový systém Jadran); je uvedeno pro každý jednotlivý objekt na hlavním výkrese A.

c)

Podlažnost objektu – je určena počtem nadzemním podlaží + počet ustupující podlaží

d)

Omezení tvaru střechy sedlová.).

tvar střechy je regulován stanoveným typem střechy (plochá,

e)

Poloha hřebene střechy - určuje polohu hlavního hřebene střechy vůči stavební čáře.

f)

Sklon střechy – jedná se o úhel střešních rovin vztažený od horizontální roviny vedené mezi pozednicemi.

e) Tvar ustupujících konstrukcí – úsečky určující pozici ustupujícího podlaží objektu. f)

Využití přízemí event. suterénu objektu – G – integrované (vestavěné) hromadné garáže ve vícepodlažní obytné zástavbě s integrovanou občanskou vybaveností, g – integrované (vestavěné) garáže v nízkopodlažní obytné zástavbě.

D.2.1.3. Regulační prvky architektonického v architektonickém a výtvarném ztvárnění objektu.

uspořádání

–

regulativy

projevující

se

a)

Významný kompoziční akcent – významný kompoziční prvek zdůrazňující výtvarné řešení fasády či architektonickou kompozici hmot objektu zejména objekt č.12,15.

b)

Vstup do objektu – jedná se o fixaci polohového umístění hlavního domovního vstupu do objektu ve vazbě na bezkolizní dopravní napojení na okolní systém ulic, chodníků a přechodů.

c)

Vjezdy do objektu – jedná se o fixaci polohového umístění hlavního domovního vjezdu do objektu ve vazbě na bezkolizní dopravní napojení na okolní systém ulic, chodníků a přechodů a cyklistických stezek.

D.2.2. REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ: ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ : 1. Regulativy využití jednotlivých pozemků •

funkční využití pozemků

2. Plošné uspořádání: •

maximální plocha zastavění pozemku (zastavitelné území)

•

vztažné body

•

stavební čára

3 Prostorového uspořádání: •

podlažnost

•

absolutní výška atiky (hřebene)

•

omezení tvaru střechy

•

poloha hřebene střechy

•

využití přízemí event. suterénu objektu pro garážování

4. Architektonické uspořádání: •

kompozičně významný akcent

•

vstup do objektu

•

vjezd do objektu

D.2.3. ZÁVAZNÉ PRVKY URBANISTICKÉ KONCEPCE REGULAČNÍHO PLÁNU PODZÁMČÍ: •

Vymezení zastavitelného území, jednotlivých stavebních pozemků, jejich využití, umístění staveb, omezení změn v jejich užívání;

•

Přístupy ke stavbám a napojení na technické vybavení, řešení dopravy a technického vybavení, garážování v objektech;

•

Prvky územního systému ekologické stability;

•

Pozemky přípustné pro těžbu nerostů (v území se nenacházejí);

•

Regulační prvky plošného, prostorového a architektonického uspořádání,

•

Limity využití území vyjádřené v regulativech.

•

Vymezení pozemků pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav

Všechny ostatní regulační prvky, které nejsou zde taxativně vyjmenovány, jsou směrné.

D.3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Součástí zadání regulačního plánu je výkres limitů využití území, vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, včetně stanovených zátopových území, zpracovaný v rámci průzkumů a rozborů. Tento výkres poskytuje přehled vstupních limitů a jejich inventuru, zkontrolovanou a potvrzenou dotčenými orgány státní správy. Záplavová území se v území řešeném regulačním plánem nenachází.

D.3.1. VYMEZENÍ POJMŮ: Typy funkčního využití jednotlivých pozemků vyjadřují možnosti umístění staveb a využití území, které odpovídají jednotlivým účelům využití pozemků a je možno je v těchto typech funkčního využití území umístit za předpokladu, že vyhoví i všem ostatním zvláštním právním předpisům. Přípustné funkční využití pozemků je takové využití pozemků, které umožňuje umisťovat a povolovat druhy stavby, jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které je v daném typu funkčního využití plošně a významově rozhodující. Přípustné doplňkové funkční využití pozemků je takové využití pozemků, které umožňuje umisťovat a povolovat stavby, jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které slouží k doplnění přípustného funkčního využití pozemků a k dosažení optimálního funkčního využití. Současně mu rovněž odpovídají stavby, které nemohou být v území či ploše umístěny samostatně, nebo jsou nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality. Podmíněně přípustné funkční využití pozemků umožňuje umísťovat a povolovat stavby, jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které nejsou v regulativech daného typu funkčního využití pozemků vyjmenovány a které nenarušují dané využití, lze pouze výjimečně na základě podrobnějšího posouzení všech urbanistických, hygienických, dopravních a ekologických hledisek (např. předložení dopravních, hygienických a podobných studií, znaleckých a odborných posudků, atd.) a po dohodě se správními orgány, které hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů

(např. ochrana životního prostředí, ochrana zdraví a zdravých životních podmínek atd.) v rámci správního řízení. Nepřípustné funkční využití pozemků je takové využití pozemků, které neodpovídá pro daný typ funkčního využití pozemků stanovenému přípustnému funkčnímu využití jednotlivých pozemků, přípustnému doplňkovému funkčnímu využití pozemků a nelze ho na základě závěrů podrobnějších posouzení či nedohody se správními orgány, které hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, v daném funkčním využití pozemků umístit a povolit.

D.3.2.LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V REGULATIVECH:

(JEDNOTLIVÝCH

POZEMKŮ)

VYJÁDŘENÉ

Řešené území (soubor jednotlivých pozemků) je členěno na následujících 9 typů funkčního využití jednotlivých pozemků: 1. vícepodlažní obytná zástavba s integrovanou občanskou vybaveností 2. nízkopodlažní obytná zástavba 3. zástavba občanského vybavení městského a regionálního významu 4. motorová doprava 5. nemotorová doprava 6. městská zeleň 7. zahrady 8. krajinná zeleň 9. sport a rekreace Danému typu funkčního využití pozemků musí odpovídat účel zde umísťovaných a povolovaných staveb, změn staveb, změn v užívání staveb, využití území a změn využití území, který jsou zde taxativně definovány: 1) VÍCEPODLAŽNÍ OBYTNÁ ZÁSTAVBA S INTEGROVANOU OBČANSKOU VYBAVENOSTÍ Přípustné funkční využití pozemků: stavby pro bydlení vícepodlažní – bytové domy integrované bytové domy s integrací funkce: • administrativy (jednotlivé kanceláře apod.) • prodej a služby do 200m2 celkové užitné plochy objektu • veřejného stravování (restaurace apod.) • zdravotnictví a sociální péče (jednotlivé ordinace, byty zvláštního určení apod.) • sport a relaxaci (fitness, solárium, sauna, posilovna) • odstavná a parkovací stání vestavěná do objektů – garáže v objektu Přípustné doplňkové funkční využití pozemků: stavby a zařízení pro technickou vybavenost základní vybavenost pro bydlení (sušárny, kolárny, kočárkárny, komory, sklípky apod.) doplňující svým využitím funkci bydlení stavby pro krátkodobé odkládání TKO drobná architektura (lavičky, odpočinkové prostory atd.), vodní prvky, veřejná zeleň Nepřípustné funkční využití pozemků: stavby pro výrobu stavby pro skladování a manipulaci s materiálem a zbožím nesouvisejícím s přípustným využitím území zemědělské stavby stavby pro skladování a likvidaci odpadů (sběrné dvory atd.) stavby jednotlivých a řadových garáží odstavné a parkovací plochy pro nákladní automobily ČSPH všech kategorií nízkopodlažní obytná zástavba stavby pro skladování plodin z produkce, náčiní techniky stavby skleníků a pařenišť stavby pro individuální rekreaci využití pozemků pro zahrádkářské a zahradnické využití - užitkové pěstitelské plochy oplocení

2) NÍZKOPODLAŽNÍ OBYTNÁ ZÁSTAVBA Přípustné funkční využití pozemků: stavby pro bydlení nízkopodlažní integrované stavby pro bydlení nízkopodlažní s integrací funkce: • administrativy (jednotlivé kanceláře apod.) • prodej a služby do 16 m2 prodejní plochy objektu • veřejného stravování (restaurace apod.) • zdravotnictví (jednotlivé ordinace apod.) • sport a relaxaci (fitness, solárium, sauna, posilovna) Přípustné doplňkové funkční využití pozemků: -

garáže jednotlivé na pozemcích staveb pro bydlení (vestavěné do objektu) drobné stavby a stavby pro podnikatelskou činnost (vestavěné do objektu) do 16 m2 drobná architektura a vodní prvky otevřené i kryté bazény bez zásadního zásahu do přirozené konfigurace terénu zahrady stavby pro technickou vybavenost

Nepřípustné funkční využití pozemků: -

stavby pro výrobu zemědělské stavby stavby pro skladování garáže a odstavné a parkovací plochy nákladních automobilů a autobusů ČSPH všech kategorií

3) ZÁSTAVBA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ MĚSTSKÉHO A REGIONÁLNÍHO VÝZNAMU Přípustné funkční využití pozemků: -

stavby pro školství stavby pro kulturu stavby pro zdravotnictví stavby pro sociální péči stavby pro přechodné ubytování stavby pro veřejnou správu stavby pro administrativu stavby pro obchod a služby do 1 000 m2 prodejní plochy

Přípustné doplňkové funkční využití pozemků: -

stavby pro skladování související s přípustným využitím území vestavěné garáže, hromadné garáže, odstavná a parkovací stání pro osobní automobily odstavné plochy pro kola stavby pro krátkodobé odkládání TKO stavby pro technickou vybavenost drobná architektura a vodní prvky místní a účelové komunikace pro motorová vozidla, komunikace pro pěší a cyklisty


stavby pro výrobu stavby pro dlouhodobé skladování a ukládání odpadů stavby pro bydlení ČSPH zemědělské stavby oplocení

4) MOTOROVÁ DOPRAVA Přípustné funkční využití pozemků: -

silnice místní komunikace účelové komunikace obytné zóny náměstí a významná veřejná prostranství


stavby pro technickou vybavenost stavby dopravního vybavení (dopravní značky, městský mobiliář, zastávky MHD atd.) cyklistické stezky pěší komunikace odstavné a parkovací plochy pro automobily, autobusy, motocykly a kola liniové a plošné sadovnické porosty, izolační zeleň stavby pro krátkodobé odkládání TKO informační, reklamní zařízení


5)

stavby pro výrobu stavby pro skladování ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území

NEMOTOROVÁ DOPRAVA

Přípustné funkční využití pozemků: -

cyklistické stezky pěší komunikace


odstavné a parkovací plochy pro motocykly a kola stavby dopravního vybavení liniové a plošné sadovnické porosty, izolační zeleň stavby pro krátkodobé odkládání TKO informační, reklamní zařízení


ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území

6) MĚSTSKÁ ZELEŇ Přípustné funkční využití pozemků: -

parkové porosty okrasné a přírodě blízké liniové a plošné sadovnické porosty


dětská hřiště účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty

-

stezky pro kondiční běh drobná architektura a vodní prvky vodní toky včetně jejich koryt a vodní plochy stavby pro krátkodobé odkládání TKO stavby pro technickou vybavenost pobytové louky

Nepřípustné funkční využití pozemků: - ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území - užitkové sadovnické kultury - oplocení 7) ZAHRADY Přípustné funkční využití pozemků: -

okrasné a užitkové zahradní porosty


drobná architektura a vodní prvky stavby pro technickou vybavenost drobné stavby doplňující funkci bydlení do 16 m2 zastavěné plochy otevřené i kryté bazény bez zásadního zásahu do přirozené konfigurace terénu


ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území

8) KRAJINNÁ ZELEŇ Přípustné funkční využití pozemků: -

liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty travní porosty


účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty stezky pro kondiční běh drobná architektura a vodní prvky vodní toky včetně jejich koryt a vodní plochy stavby pro krátkodobé odkládání TKO stavby pro technickou vybavenost

Nepřípustné funkční využití pozemků: - ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území - oplocení 9) SPORT A REKREACE Přípustné funkční využití pozemků: -

-

dětská hřiště pro děti předškolního věku s doprovodem vybavená např.: prolézačkami, skluzavky, houpačkami, šplhadly s chráněnou dopadovou plochou, kryté pískoviště, drobná architektura s důrazem na použití přírodních materiálů a výtvarné řešení (např. plastiky, mozaiky, městský mobiliář atd.), vodní prvky (např. mlžiště, brouzdaliště atd.), terénní úpravy atd. dětská hřiště pro děti školního věku vybavená např.: prolézačkami, skluzavky, houpačkami, šplhadly s chráněnou dopadovou plochou, kryté pískoviště, drobná architektura s důrazem na použití přírodních materiálů a výtvarné řešení (např. plastiky, mozaiky, městský mobiliář atd.), vodní prvky (např. mlžiště, brouzdaliště atd.), terénní úpravy, přírodní prvky (s použitím

-

-

přírodních materiálů) umožňující pohybové aktivity (např. lanová síť, vahadlová houpačka, lano, tyče na šplhání), přírodní amfiteátry, drobná architektura s důrazem na použití přírodních materiálů a výtvarné řešení (např. plastiky, mozaiky, městský mobiliář atd.), terénní úpravy atd. hřiště pro dospívající mládež a dospělé vybavená např.: travnaté plochy, malá kopaná, volejbalové a tenisové hřiště, basketbalové koše, horolezecká stěna, zařízení pro skateboard a kolečkové brusle, drobná architektura s důrazem na použití přírodních materiálů a výtvarné řešení (např. plastiky, mozaiky, městský mobiliář atd.), terénní úpravy atd. rekreační a relaxační plochy přírodního charakteru vybavené např. : přírodní zelený labyrint, prvky městského mobiliáře (lavičky, odpadkové koše atd.), drobná architektura s důrazem na použití přírodních materiálů a výtvarné řešení, vodní prvky (fontány, drobné vodní plochy atd.) atd.

Přípustné doplňkové funkční využití pozemků: účelové komunikace, komunikace pro pěší a cyklisty stezky pro kondiční běh drobná architektura a vodní prvky vodní plochy pobytové louky veřejná zeleň stavby pro krátkodobé ukládání TKO prvky městského mobiliáře ( např. lavičky, odpadkové koše, veřejné osvětlení atd.) stavby pro technickou vybavenost sdružený objekt pro zázemí, do maximální zastavěné plochy 50 m2 a do 4,5 m výšky objektu, určený pro sklady náčiní a techniky pro péči o zeleň a údržbu, hygienická a sociální zázemí -

Nepřípustné funkční využití pozemků: ostatní stavby a využití území nesouvisející s přípustným využitím území

D.4. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ, Vzhledem k tomu, že řešené území nezahrnuje pozemky přípustné pro těžbu nerostů a není tedy ovlivňováno možností dobývání ložisek nerostů nestanovují se tedy podmínky vylučující nebo omezující kolize v území způsobené těžbou a dobýváním nerostů. Území řešené regulačním plánem nenachází v území ploch chráněných ložiskových území, ploch dobývacích prostorů a ploch vymezených v povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek.

D.5. VYMEZENÍ POZEMKŮ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Návrh vychází z požadavků schváleného zadání regulačního plánu podle textové části 1.B.i a dále v grafické části 2.B. písm.c) vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb… Vzhledem k charakteru a podrobnosti regulačního plánu se jedná o vymezení jednotlivých pozemků ve smyslu zákona , § 139 odst.15, to je částí území určených regulačním plánem zastavění hlavní stavbou, v tomto případě veřejně prospěšnou stavbou )popř. asanací nebo asanační úpravou). Ve všech těchto případech regulační plán zakládá podle § 38 zákona možnost vydat územní rozhodnutí bez souhlasu vlastníka dotčeného pozemku. Informace o parcelách katastru nemovitostí ke dni 8.9.2004 jsou součástí textové části C. – číselné údaje, doplňující a charakterizující navržené řešení, pokud nebudou zařazeny přímo do textu – příloha č. 6a), 6b) 6c) a dále kopie katastrální mapy s platností ke dni 8.9.2004 – příloha č.7a) a 7b). VYMEZENÍ POZEMKŮ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

a) pozemky pro veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v regulačním plánu ve výkrese 2.B.c) vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb (v měřítku M 1:1 000) b) veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v regulačním plánu ve třech kategoriích:

1. veřejně prospěšné stavby pro veřejné dopravní vybavení území 2. veřejně prospěšné stavby pro technickou vybavenost Obecně budou do VPS zařazeny tyto stavby, které jsou součástí řešeného území a jsou nezbytné k jeho účelnému zastavění:

SEZNAM POZEMKŮ PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 1. veřejně prospěšné stavby pro veřejné dopravní vybavení území Komunikace obslužné C2

pozemky č. kat. k.ú. Třebeš

299/24 299/25 299/14 299/12 299/30 663/2 299/69

(část) (část) (část) (část) (část) (část) (část)

Komunikace obslužné C3


299/25 299/16 299/17

(část) (část) (část)

Obytné ulice


299/25 299/24 299/14 299/16 299/17 299/70 299/72

(část) (část) (část) (část) (část) (část) (část)

2. veřejně prospěšné stavby pro technickou vybavenost Vedení a souběhy vedení inženýrských sítí

pozemky č.kat. k.ú. Třebeš

299/24 299/23 299/14 299/16 299/17 367/25 94/28 367/183 382/2 299/70 263/1

(část) (část) (část) (část) (část) (část) (část) (část) (část) (část) (část)

3. z nadřazené územně plánovací dokumentace – územního plánu města Hradec Králové je dané území dotčeno veřejně prospěšnou stavbou vymezenou v územním plánu města Hradec Králové a to v jeho závazné části vyhlášené vyhláškou č.1/2002 o závazných částech územního plánu města Hradec Králové v platném znění (v rámci změny č.48 Územního plánu města Hradec Králové): 1. v textové část – A.11.4.1. veřejně prospěšné stavby pro veřejné technické vybavení – pro dopravu:

„I/5 rozšíření třebešské radiály“ na nové „I/5 nové trasování třebešské radiály silnice III/29810 v úseku Duran směr Vysoká nad Labem“ 2. v grafická části Územního plánu města Hradec Králové – plochy pro veřejně prospěšné stavby – výkres B.12.- veřejně prospěšné stavby (v měřítku 1:5000) na : nové trasování třebešské radiály dle dokumentace „definitivního trasování silnice III/29810 v úseku Duran směr Vysoká nad Labem“ - zpracované ateliérem K – Ing. V. Klazar (2001) Výše vymezený seznam pozemků pro veřejně prospěšné stavby pro dopravu a veřejně prospěšné stavby technickou vybavenost území je v souladu s cíli a záměry územního plánování a pro které jsou v regulačním plánu určeny základní závazné podmínky, neboť veřejné dopravní cesty a technické vybavení zásadně podmiňují využití navržených stavebních pozemků a přístup k nim. Asanační zásahy v území se nenavrhují – území je nezastavěné, volné.

2005 města Hradec Králové

Recommend Documents