7 – 8 / 2005
ČERVENEC – SRPEN
V nouzi poznáš přítele • Návštěva z Kanady Odpolední program v MH centrech O radosti • Růžová výšivka
SLOVO DO DUŠE
V nouzi poznáš přítele Jak jsem ráda, že i v mém případě to funguje. V nouzi jsem se ocitla, když jsem se před nedávnem propadla do recidivy. Než jsem začala pracovat v Helpu, mohla jsem se spolehnout,,jen“ na svoje kamarádky ze spolča a rodinu. Ale všichni, kteří jste touto nemocí prošli, víte, že často se právě rodinu snažíme ušetřit bolesti a strachu a pak nám chybí nějaká ta,,suchá vrba“, rada od někoho, kdo už to má za sebou, nebo prostě možnost, nebýt pořád jen tou statečnou a silnou. Doposud jsem byla zvyklá pomáhat a najednou jsem sama nějakou pomoc potřebovala. A vrátila se mi právě z Mamma Helpu. Potvrdilo se mi, že ta práce tam byla mou nejlepší životní investicí. Je opravdu povzbuzující slyšet, že potíže, které máte, měl i někdo jiný, případně vám poradí, jak se s tím vyrovnal. Mohu srovnávat, jak probíhala moje nemoc a s ní související pocity před jedenácti lety, kdy jsem onemocněla poprvé a teď. Tentokrát je to snazší. Zní to asi divně, ale je to tak. A je to tím, že mám nablízku spřízněné duše, spoustu informací a hlavně podporu od kamarádek, co jsou na jedné lodi. To vše je nezastupitelné. Sama jsem v kontaktu s několika kamarádkami, které procházejí léčbou a tak vím, jak opravdu hodně si dokážeme vzájemně pomoci. Mejlujeme, voláme si, nebo aspoň esemeskujeme. A řešíme své potíže, radíme si, pomáháme a opravdu to funguje. Víc hlav více ví. A jak pravila jedna z nich – člověk vydrží všechno, a ženská ještě víc. Sama jsem byla překvapená, kolik mám přátel, kteří se mě snaží povzbuzovat. I manžel poznal, kolik jich je – při placení účtu za mobil jen překvapeně povytáhnul obočí. A to jsem nevychovaně ani všem neodpověděla na povzbuzující sms. Chtěla bych na tomto místě hlavně poděkovat všem děvčatům z Prahy, která ochotně jezdila a jezdí zaskakovat sloužit k nám do Brna. Byly jste všechny naprosto úžasné a schopné zastat nás. Odvedly jste velký kus práce a děkuji vám za to. A za psychickou podporu děkuji hlavně Janě a Hance. Před sebou mám ještě asi kus cesty za uzdravením a těším se na další práci v Mamma Helpu a setkání s vámi se všemi. Díky děvčata a brzy nashledanou se těší Jana Zrnečková
Mít trpělivost neznamená přehlížet to, co by se změnit dalo a také mělo. (Anselm Grün) 2
Každá návštěva má své kouzlo – přináší radost, setkáme-li se s milými lidmi, nebo poznání, přivítáme-li se s někým dosud neznámým. Koncem července jsme v pražském MAMMA HELP CENTRU očekávaly návštěvu zahraniční – 9 žen z pacientské organizace BUST´N LOOSE z Kelowny z Britské Kolumbie v Kanadě. První momenty příprav na přijetí byly lehce napjaté – recepční z hotelu ještě den před příjezdem Kanaďanek tvrdila, že nikdo takový u nich ubytován nebude. Naštěstí se vše vyřešilo a již druhý den nato telefonovala Marie-Louise Baillie z hotelu a domluvily jsme si místo setkání. Obavy, jak se ve vestibulu metra poznáme byly rychle rozptýleny – „růžová skupina“ byla jednoduše k nepřehlédnutí… Posezení v našem mammahelpském přijímacím pokoji probíhalo v přátelské atmosféře a konverzace rozhodně nevázla. Právě naopak. Při rozhovoru jsme se opět utvrdily, že české zdravotnictví poskytuje péči srovnatelnou se zahraničím a díky pacientským organizacím mají české ženy velké množství možností dalšího zapojení se do aktivního života. S lehkou lítostí jsme ovšem také přijaly informaci o tom, že v Kanadě je bezplatné vyšetření poskytováno již od 40 let věku ženy. Navíc cítí-li žena potřebu kdykoli dříve, třeba díky rodinné anamnéze nebo jen ze strachu z onemocnění, může požádat o vyšetření a je jí poskytnuto také bezplatně. Pacientských organizací není v Kanadě tolik, jako v ČR, ale stará se o ně stát… Za tak krátkou dobu nebylo možné říci si úplně všechno. Nejdůležitější ale je, že přátelství bylo navázáno a komunikace prostřednictvím e-mailu je možná kdykoli! Slíbily jsme si, že se budeme vzájemné informovat o svých aktivitách a zkusíme vymyslet i nějakou společnou. Třeba uspořádáme na Vltavě tzv. plavbu Dračích lodí – Dragon Boating = plavba na speciálně upravených lodích v podobě draků pro 11 člennou posádku – jednu z hlavních činností kanadských členek BUST¨N LOOSE (nebo vypravíme tým do Kanady?). Krásná památka na milé setkání je i v naší kronice – každá z žen nám předala na pamětní list své krátké poselství – díky, Janet, Marlene, Kate, Tania, Catleen, Marie-Louise, Happy, Alice, Judy! Také my jsme se nenechaly zahanbit a předaly své dárečky na památku. Na závěr ještě patří velký dík za pomoc a spolupráci Marcele Mejstříkové, Evě Řehořkové, Kamile Machačové, Hance Jírovcové a Štěpánce Štěpánkové. Iva Rašková A mě zbývá poděkovat Ivě za to, že jsem starost o návštěvu mohla přenést na její bedra, že se postarala perfektně – a pak už jen litovat, že jsem v tu dobu měla dovolenou a o to srdečné a jistě inspirativní setkání jsem přišla… A napadá mě, že budeme stále více potřebovat jazykově vybavené pomocníky, tak se prosím hlaste, vládnete-li němčinou, angličtinou, polštinou, ruštinou a máte-li aspoň občas čas a chuť pomoci! 3
SERIÁL
Jak dál po léčbě rakoviny? 4. Léčba bolesti – 1. část Dnešní technická medicína si právem vynucuje neustálou a složitou specializaci, bez které bychom se již neobešli. Logicky s tímto faktem dochází k míchání a pronikání jednoho oboru do druhého, ale na druhé straně k bagatelizaci a odsouvání problémů obtížněji řešitelných na druhou kolej, do jiné ordinace. Pod tíhou jednostrannosti novověkých přírodních věd se pozapomnělo, že medicína má vedle své stránky přírodovědné také stránku lidskou a etickou. Nemoc se velmi často chápe jen jako záležitost tělesná, více méně jako funkční porucha některého orgánu. Nemocní se postupně stávají pasivními konzumenty efektivních služeb zdravotnických zařízení, osobnost lékaře mizí za hradbou přístrojů, administrativních úkonů a za byrokratickým provozem těchto institucí. Často se tak stává, že s problémy a příznaky pro nemoc nejvlastnějšími se nemocný dostává do začarovaného kruhu a putuje jako horký brambor z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. Tím nejzákladnějším příznakem a vlastně i synonymem nemoci je odnepaměti bolest. Mnozí z nás se domnívají, že bolest stejně jako nemoc zkrátka patří k životu a když přijde, musí se snášet. Není to však pravda. Již v 50. letech 20. století vznikly první myšlenky a pokusy o spojení odborníků a nadšenců, kteří se zajímali o léčbu a možnosti ovlivnění bolesti napříč obory. Postupně vznikly odborné společnosti a instituce věnující se výhradně léčbě bolesti a byl založen “nový” obor “Léčba bolesti”. V tomto oboru se setkávají anesteziologové, onkologové, psychiatři a psychologové, neurochirurgové a neurologové, fyzioterapeuti, pediatři, radiologové, traumatologové, stomatologové, zdravotní sestry a mnozí další. Moderní lékařství zdůrazňuje psychosomatický přístup k nemoci a k léčení – to znamená, že si znovu a hlouběji uvědomuje souvislost mezi tělesnou a duševní stránkou člověka. Pro uzdravení těla má velkou váhu to, co se děje v mysli a srdci člověka.
Co je to bolest ? Zjednodušeně řečeno je bolest normální reakce organismu na škodlivý podnět – zánět, úraz, apod. Každý z nás ji určitě v životě zažil. Bolest je také varovným a svým způsobem i prospěšným signálem důležitým k obraně organismu proti všem nepříznivým vlivům. Za určitých okolností se však bolest stává příčinou utrpení nemocného – platí to zejména pro bolest nádorovou, ale také jakoukoli bolest chronickou, tj. dlouhodobou. Dnes již však víme, že bolest 4
není jenom signál o tom, že se děje něco špatného, ale že bolest je sama o sobě nemoc.
Jak bolest vzniká? V lékařském žargonu jste možná slyšeli, že bolest vzniká nejčastěji na periferii a šíří se směrem do centra, jakoby lidské tělo bylo nějaké město. Pro zjednodušení si zkuste představit např. zranění ruky. Jakmile zde vznikne bolestivý signál, třeba zranění, ihned se tento impuls vede nervovými vlákny do míchy a odtud až do mozku, neboli do centra. Vše probíhá samozřejmě velmi rychle a samo vedení bolesti je téměř nepostřehnutelné, ale i přesto jsme schopni těchto poznatků využít a bolest v její cestě ovlivnit. Nemoc může být ve svých počátcích zcela “němá”, nemusí se projevovat bolestí a nemocný ji nemusí vůbec registrovat. Takovým příkladem může být například tichý růst nádoru. Tedy – nemoc je velká, potíže malé. Naopak může nastat situace, kdy onemocnění, které není nijak vážné, či život ohrožující, způsobuje člověku nesnesitelné potíže. Nemocný pak na jedné straně pociťuje výraznou bolest, omezení a úzkost, na straně druhé však okolí jeho postižení nerozumí, bagatelizuje jej a nemocný se tak logicky dostává do psychické i fyzické izolace, čímž se situace dále zhoršuje. Tedy – nemoc je malá, obtíže velké. Z toho vyplývá, že ovlivnění bolesti nemusí být vždy jednoduché a snadno řešitelné a souvisí s celou řadou dalších faktorů.
Podle čeho lze bolest hodnotit? Hodnocení a popis bolesti je důležité pro lékaře i nemocného. Lékařům jde především o zvolení správného a dostatečně silného léku, o jeho dávkovací schéma, velikost dávky i případnou kombinaci léků proti bolesti s léky pomocnými. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o co nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, vliv bolesti na spánek a na příjem potravy atd. V určování intenzity bolesti nám můžou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je tzv. vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.
Jak dělíme bolest Podle trvání ji můžeme dělit na bolest akutní a chronickou. Akutní bolest – přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, 5
úzkost atd. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, tj. bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno. Chronická bolest – není doprovázena podobnými reakcemi, jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk. Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá dále než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně jednat jen o bolest, která přináší tento bludný kruh – každý chronický a obtížně řešitelný problém, ať už je to nevyléčitelná nemoc, nebo cokoli jiného, nás může dostat do podobné situace. Podle původu bolest rozdělujeme na nociceptivní – tj. bolest vztahující se přímo ke skutečnému poškození tkáně, a bolest neuropatickou – bolest vzniklou v důsledku poškození nervového systému na různé úrovni. Nociceptívní bolest – vzniká podrážděním speciálních čidel, neboli receptorů, kterými se bolest vnímá. Mohou být buď v kůži, svalech a kloubech, pak je nazýváme somatické, nebo jsou přímo v jednotlivých orgánech a pak se nazývají receptory viscerální. Somatickou bolest je většinou snadné lokalizovat a popsat, kdežto viscerální (orgánová) bolest může být přenesena do jiných, zdravých částí těla a tak značně zkomplikovat rozpoznání onemocnění i volbu správného postupu léčby. Pro lepší představu – např. bolest způsobená zánětem, nebo nádorem slinivky břišní se může projevit jako bolest v zádech apod. Neuropatická bolest – nevzniká podrážděním receptorů, jako bolest nociceptivní, ale poškozením částí nervového systému. Pro člověka nemá žádný kladný význam, nefunguje jako varovný ani obranný signál. Charakteristické pro ni je, že vnímání působení některých podnětů na organismus je zkreslené. Např. dosud nebolestivé podněty, jako je třeba dotek oděvu, jsou vnímány jako bolestivé. Neuropatická bolest je nejčastěji chronická a je spojena s negativními psychickými pocity – pocity úzkosti, strádání. Může mít velmi rozmanitý charakter. Někdy je stálá, jindy chvilková, může být ostrá a prudká, nebo jen mírná, většinou však velmi nepříjemná. Jak bylo řečeno, vzniká poškozením 6
nervových struktur. Ty mohou být poškozeny různým způsobem – zánětem, přímým poškozením, infekcí, nádorem, ischémií apod. Může vzniknout i jako důsledek léčby, např. bolest po ozařování, po amputaci prsu apod. Bolest takto způsobená bývá pociťována rozličně – jako pálení, škubání, bodání, brnění, píchání atd. Neuropatická bolest vzniká např. u pásového oparu, zánětů nervů, cukrovky, cévních chorob, nádorových onemocnění, poúrazových a pooperačních stavů a dalších chorob. U nádorových bolestí se často jedná o bolest smíšeného původu, tedy jak nociceptívní, tak neuropatickou.
Nádorová bolest Zhoubná nádorová onemocnění jsou většinou doprovázena bolestí. Sama o sobě jsou již velkou zátěží a zdrojem utrpení nemocného i rodiny. Neléčená bolest pak významně zhoršuje tento složitý zdravotní stav, má výrazný negativní vliv na psychiku a kvalitu života vůbec. Bolest u nádorového onemocnění není závislá na tom, jestli vlastní léčba tohoto onemocnění je úspěšná, nebo ne. Bolest může být stejně nepříjemná i u onkologických onemocnění, která se daří dobře zvládnout. Nejčastějšími nádorovými onemocněními způsobujícími bolest jsou nádory kostí, slinivky břišní, gynekologické nádory, tumory tlustého střeva a konečníku, prostaty a prsu. Stále bohužel přetrvává představa, že k onkologickému onemocnění bolest patří a musí být snášena. Dlužno říct, že se s tímto názorem může nemocný setkat i u některých lékařů. Opak je však pravdou – v současné době jsme schopni až u 95% pacientů s nádorovým onemocněním bolest odstranit, nebo aspoň výrazně zmírnit na snesitelnější úroveň. Bolesti u nádorových onemocnění můžou být způsobeny vlastním nádorem – jeho růstem, tlakem na nervové struktury, na pouzdro obepínající orgány, velmi bolestivé jsou postižené kostní struktury a páteř. Dále mohou bolesti vznikat při onkologické léčbě – při diagnostických a operačních výkonech, vedlejšími účinky chemoterapie a ozařování, z celkového oslabení organismu během nemoci, bolestivý může být otok končetiny po operaci prsu atd. Nemocný ale může trpět i bolestí, která přímo nesouvisí s nádorem, ani s jeho léčbou – bolesti hlavy, zubů, zad. Většinou se však stává, že onkologický pacient netrpí jen jedním typem bolesti, ale jednotlivé typy se kombinují a mění.
Průlomová bolest I když je léčba patřičně nastavena a bolest se zdá být plně pod kontrolou, může se stát, že někdy náhle vzplane. Většinou jde o předvídatelné situace, jakou je např. větší fyzická zátěž, pohyb, ale může jít i o běžné úkony, kašel, vyprazdňování, atd. Takovou bolest nazýváme průlomovou. Každý nemocný by měl být vybaven i léky na tuto bolest. (O léčbě nádorové bolesti si řekneme i příště.) Převzato z www.mou.cz (seriál připravuje Ida Bartošová) 7
Opět něco málo o asertivitě Jistě se vám někdy stalo, že jste se setkali s lidmi příliš,,zvědavými“, až vlezlými, kteří se mnohdy neomaleně vyptávají a čím je vaše snaha vyhovět větší, tím se zvyšují nároky druhé strany. Forma asertivního odmítnutí se dá použít i ve spoustě situací,kdy se cítíme být tlačeny do kouta. 1 – Jednoduchá forma odmítnutí – např.Děkuji, nechci o tom mluvit… 2 – Formou požádání o laskavost – např. Prosím vás už mi….. 3 – Volnou informací – např. Neptejte se mě, teď o tom nechci mluvit.. 4 – Odmítnutí sebeotevření – např. Nechci o tom mluvit, zařekla jsem se, že o tom nebudu mluvit… Je důležité si uvědomit, že není naší povinností nic nikomu vysvětlovat. Máme právo mluvit jen o tom o čem chceme. Důležité je mít na paměti poučku z minulé lekce: Nezaplevelovat sdělení omluvami, nevysvětlovat. Tím jen vzbuzujeme v druhých pocit, že jsme něčím vinni, když se omlouváme apod. Každá vysvětlovací metoda vede do konfliktů, nebo k obviňování. Když diskutujeme s problematickým jedincem, který nás často kritizuje, je účinná technika otevřených dveří. Spočívá v tom, že neodporujeme, nepolemizujeme, protože tím, že budeme argumentovat, poskytujeme kritikovi informace a témata k další kritice. Přilévali bychom jen olej do ohně. Hledáme v rozhovoru to, s čím můžeme souhlasit.Např. Ano, rozumím, ty máš dojem, že se málo starám o domácnost. Tím neříkáme, že je to pravda, ale pouze souhlasíme s tím, že to tak vidí kritik. Důležité je tedy: nebránit se, snést chyby, nenechat se zaskočit kritikou, nevysvětlovat, připustit chybu, ptát se co udělat lépe, dopřát kritikovi pocit, že je odborník, tím jej vyzvedneme, ale ve skutečnosti jsme nahoře my. Sami si uděláme názor, zda je odborník a může nám poskytnout užitečné informace. Tímto způsobem vezmete kritikovi vítr z plachet. Opravdu to funguje, vyzkoušeli jsme to už i v praxi, a při kurzech asertivity jsme se podělili o to, jak se nám dařilo aplikovat tyto poznatky v běžném životě. Tak to byl návod jak komunikovat v nepříjemných situacích, a příště si řekneme, jak je důležité ovládat i takzvanou techniku sdělování pozitivních emocí. Jak vidíte, z brněnského kurzu asertivity, vedeného Mudr. Tomášem Novákem, máme spoustu návodů a rad pro lepší zvládání komunikace a povzbuzení sebedůvěry. Není proto divu, že se už těšíme na pokračování, které začne v září. Jana Zrnečková 8
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE Ve všech MH centrech se alespoň jeden den v týdnu také odpoledne něco děje. Když si přečtete naše programy, vidíte, že nabídka je opravdu široká, tak si snad vybere každý. Smyslem a cílem je samozřejmě především setkání – v bezpečném prostředí, v přátelské atmosféře. Můžete tu najít nové kamarádky, ale taky si své kamarádky můžete k nám přivést, stejně jako děti. Potěší nás, když se navíc něco pěkného spolu naučíme a když odejdete spokojené. Neseďte doma a přijďte, dveře jsou vždy otevřené...
Program MHC Praha Každý čtvrtek od 16.00 hodin 8. 9. – artedílna s Ivou – paspartování růžových výšivek. 15. 9. – MUDr. Nevrtal: Možnosti léčby kostních metastáz. 22. 9. – artedílna s Idou – vyrábíme dárky. 29. 9. – první poprázdninový babinec! 6. 10. – kosmetická poradna RYOR. 13. 10. – Bubenická premiéra s Jindřichem. Bubnování je úžasná věc – přijďte si vyzkoušet, jestli i vám ulehčí na duši (Možná půjde o pravidelné seance, budete-li mít chuť a zájem). 20. 10. – poradna MUDr. Petera Horana. 27. 10. – opět babinec – jestli zavařujete, přineste ukázku, nejoriginálnější výrobek bude odměněn!
Tělocvična Rehabilitační cvičení s Helenou, pondělí, začátky v 15.00 a v 16.30. Rehabilitační cvičení s gumou dle dr. Smíška, úterý od 14.30. Jóga s Irenou opět každý čtvrtek od 14.30. POZOR: začínáme od 15.9.
Program v MHC Brno Každý čtvrtek od 15.00 hodin 8. 9. – arteterapie - růžová výšivka. Naučíme se vyšívat křížkovým stehem. 15. 9. – arteterapie - ubrousková technika, batikování. 22. 9. – arteterapie – malování na hedvábí,vosková technika – obrázky, přáníčka. 9
29. 9. – Dr.Tomáš Novák: Asertivita pro pokročilé. Pokračování kurzu. 6. 10. – arteterapie – keramika. Nejen květináče … 13. 10. – Dr. Tomáš Novák: Asertivita pro pokročilé. Pokračování kurzu 20. 10. – babinec – a dáme si fondue! 27. 10. – Dr. Tomáš Novák: Asertivita pro pokročilé. Pokračování kurzu Poznámka: Kurz asertivity je určen těm, kdo absolvovali lekce pro začátečníky. Bude-li zájem, můžeme se domluvit na jeho opakování.
Program MHC Hradec Králové Každý čtvrtek od 15.30 hodin 1. 9. – babinec – růžová výšivka. 8. 9. – studená kuchyně. 15. 9. – RYOR – seznámení s kosmetikou. 22. 9. – růžová výšivka. 29. 9. – patchwork. 6. 10. – babinec. 13.10. – CANNABIS - seznámení s kosmetikou 20. 10. – patchwork. 27. 10. – drátkování.
Gratulace
těm z nás, které oslaví své narozeniny v září: Eva S. – 2.9., Milena S. – 4.9., Ludmila B. – 6.9., Bc. Drahuše D. a Marta V. – 7.9., MUDr. Milada B. – 8.9., Ing. Elena M. a Hana T. (80) – 10.9., Jana M. – 12.9., Jana Š. a MUDr. Milan Brychta – 13.9., Miluška J. a Věra K. – 15.9., Miluše H. (60) – 18.9., Miroslava J. (60) – 19.9., Helena V. a Kristina M. – 21.9., Jaroslava P. (55) – 22.9., PaeDr. Lenka P., Růžena M. a Marie V. (70) – 23.9., Hana P., Libuše V., Marie N., Věra K. a Marcela N. – 25.9., Hilda N. a Jitka K. – 26.9., Eva K. – 27.9., Hana D. a Marcela M. a Olga R. – 28.9. Elena W. – 29.9., Alena Č. (55), Františka K., Hana K. a Mgr. Milena V. – 30.9. 10
Růžová výšivka V minulém čísle jsme vám představili nápad mammahelpky Nory Lababidi (minule jsem její exotické jméno zkomolila ypsylonem na konci, za což se moc omlouvám!) na zajímavou aktivitu, která vám může přinést radost z příjemné ruční práce a navíc i báječně hřejivý pocit, že tak osobně a vlastnoručně pomůžete Mamma HELPU. Doslova vlastnoručně, pokud umíte vyšívat křížkovým stehem a bude vám milé vyšít jakýkoli obrázek, kde bude dominantní barvou růžová, a ten obrázek posléze Mamma HELPU věnujete. My pak zajistíme jeho zarámování či zapaspartování a také jeho prodej a to nejrůznějšími formami a na nejrůznějších místech. Výtěžek bude věnován na zajištění provozu MAMMA HELP CENTER, která mnohé z vás navštěvovaly či navštěvují a tak samy moc dobře víte, že je to dobrá investice. A pokud sama vyšívat neumíte, můžete pomoci tím, že oslovíte jinou vyšívačku, pro kterou takový jednoduchý obrázek bude hračka. Jistě se najde nějaká dobrá kamarádka, sestra, dcera, která tenhle svůj koníček ráda využije k tomu, aby vám udělala radost… Od začátku prázdnin, kdy jsme tuhle výzvu poprvé zveřejnili, se našlo několik desítek vyšívaček, které začaly pracovat s předlohami z naší nabídky, nebo si vybraly předlohy a vzory samy. Asi 30 obrázků, které vyšily mammahelpky, je hotových a zarámovaných, některé jsou už na cestě do New Yorku, kde už se hlásí kupci. Další obrázky jsou na cestě od sympatizantů ze všech koutů republiky – skoro denně se ozývá někdo další, že nám něco vyšije. Získáváme tak nejen úžasné a originální dárky, ale taky spoustu nových přítelkyň, které nám touto podporou dávají najevo, že jim naše osudy nejsou lhostejné. A tohle zjištění ohromně hřeje na duši! Podporu jsme získali třeba od děvčat, která si říkají Křížek dětem (protože vyšívají pro dětské domovy, a taky pro seniory, a teď už i pro nás – podívejte se na www.vysivaniunas.cz), ale první obrázek (na modré kanavě) nám přišel už i z USA, kde si někdo přečetl naši výzvu na internetu (koukněte se na www.mammahelp.cz, je to tam i anglicky). Firma Hewlett-Packard nám vypomohla startovním kapitálem 10.000 Kč (už je to utraceno za bavlnky a kanavu a rámování), ve firmě FANTAZIE v Praze-Ďáblicích nám dali slevu na materiál i rámečky, brněnská firma JORIK obdaruje brněnské mammahelpky předlohami i bavlnkami zdarma a její majitelka, paní Eisenwortová, naučí spolu se svou dcerou vyšívat všechny začátečnice… Co máte udělat, chcete-li se přidat? Ve všech MH centrech jsou k dispozici předlohy, z těch si můžete vybrat, nemáte-li jiný zdroj inspirace, ale zkuste si koupit nějaký časopis o vyšívání nebo se podívat na internet. Bavlnky podle rozpisu si prosím kupte samy, a až obrázek vyšijete a přinesete, přineste i zbylé 11
bavlnky a účet – proplatíme vám jej (pokud nechcete tu částku mammahelpu věnovat) a bavlnky pak nabídneme dalším. Je třeba, abyste na bavlnkách nechaly jejich označení a abyste kupovaly jen kvalitní „Mulinky“, které se po vyprání obrázku nebudou rozpíjet a nevyblednou! (Původně jsme k předlohám dávaly děvčatům i rámeček, panamu, tupou jehlu i bavlnky, ale nikdo nenosí zbylé bavlnky zpátky, všichni vyšívají další a další obrázky!) Nezbývá, než hledat další laskavé sponzory a nebo se spolehnout na vaši velkorysost... Chcete-li se o vyšívání poradit, volejte koordinátorky MH center (jména a telefony jsou na obálce bulletinu), ale základní informace by vám měl říci kdokoli, kdo právě v MH centru slouží. Neváhejte dlouho, obrázky by měly hotové nejpozději do konce října. Můžete taky přijít na zářijovou artedílnu s Ivou (v Praze) a vyrobit na obrázky zajímavé pasparty… Nové a nové nápady, které se na Růžovou výšivku „nabalují“, a jimiž mne přímo bombardujete, mne dnes a denně přesvědčují o tom, že se vám tenhle nápad moc zalíbil a taky, že vám Mamma HELP není lhostejný. Dělá mi to velkou radost a budu ji mít ještě větší, když některá z vás třeba do příštího bulletinu napíše, že ji vyšívání ulehčilo v jejím stresu, že jí zpříjemnilo dlouhou chvíli v nemoci, že ji přivedlo na příjemnější myšlenky, zkrátka že jí to opravdu udělalo radost. Budu se na vaše dopisy těšit! Jana Drexlerová
HLÁSÍME,ŽE… •
Všechno zlé je k něčemu dobré a my se o tom přesvědčily hned na začátku prázdnin: všechny „služby“ z mamma help center se sjely na školení do Poddubí na Sázavě, a co čert nechtěl, místo pobytu bylo jak ze zlého snu (už nikdy se nenechám ošálit chválou na internetu!) – a kupodivu, nejen že nikdo neodjel, ale extrémní situace měla na nás všechny dost zásadní vliv. Poznaly jsme se rozhodně líp, než jsem doufala, byly jsme bezprostřední a kromě připraveného vzdělávání jsme se za ty tři dny dozvěděly hodně jedna o druhé. Je to užitečné, hlavně proto, že teď nemáme problém vzájemně si pomáhat. Když je třeba, každá z nás může bez problémů sloužit v kterémkoli MH centru. Taky mě těší, že se naše řady rozrostly už na 23 laických terapeutek, schopných postarat se kdykoli o potřebné… Za finanční podporu akce děkujeme firmě MUCOS Pharma CZ, lektorku Červeného kříže, která nás vyučovala první pomoci, zaplatila Koalice pro zdraví.
•
V červenci jsme se podílely na tiskovce firmy Roche, která novinářům připravila informace o možnostech léčby kostních metastáz. I vy se můžete s preparáty k tomu určenými seznámit (viz Zapište si do diáře), a já chci hlavně poděkovat Janě Střelkové, že se veřejně podělila o svůj příběh a byla hlavní aktérkou, a taky vedoucí pražského MHC Hance Jírovcové, která mě 12
zastoupila a představila naši práci. Výsledkem je značná publicita a tím i příležitost pro spoustu dalších, kteří potřebují pomoc a nevěděli, kam se obrátit. •
Adresy našich MH center se dozvědí záhy i čtenářky Harlekýnek, kde nám redakce poskytla zdarma volnou stránku na inzerci. Firma Pliva si zase zaslouží poděkování za příspěvek na naše nové letáky, které taky poslouží na spoustě míst – upravila je Iva Gočová a pan Tazler, tisk za minimum nabídla tiskárna Garamon v Hradci Králové.
•
Do pražského MHC přijely na návštěvu dámy z Kanady, setkání popsala Iva Rašková, která měla akci na starosti. A jak nás našly? Přes internet! Ráda bych poděkovala firmě ACTUM, která nám bezplatně navrhla a realizovala nový design webových stránek a webmasterce Zuzaně, která už téměř všechny rubriky naplnila obrázky a texty – podívejte se na www.mammahelp.cz
•
Za sponzorské dary, které k nám o prázdninách doputovaly, chci poděkovat firmě Hewlet-Packard (digitální fotoaparát a barevná tiskárna), Lucce Jírovcové (fax), panu Hospodkovi z firmy LECOM Ledeč (finanční dar 4.000 korun) a Lence Popelkové, která nám každý měsíc pravidelně posílá na účet celou tisícovku! Díky vám všem, bez vaší podpory by to nešlo…
O radosti Nedávno mi jedna kamarádka řekla, že se jí bulletin ohromě líbí, jen v něm postrádá něco veselého. Od té doby o tom přemýšlím. A uvědomila jsem si, jak je snadné někoho vyděsit – vidíme to téměř denně na každém kroku a hlavně v televizi. Taky je poměrně snadné někoho dojmout – jistě jste i vy už slyšely spoustu příběhů, osudů, které vás dojaly až k slzám. Ale vzpomeňte si, kdy vás naposled něco rozesmálo, když opomenu humorné historky, které jste si opatřily tak nějak samy ve svém životě a nebo v blízkém okolí. Myslím tím, kdy vás něco pobavilo cíleně. Že někdo něco vymyslel. Srovnejte, kolik je komedií v porovnání s kriminálkami a horory. Jako toho pověstného šafránu. Přiznám se, že i pro mě je to oříšek. I přes snahu napsat něco veselého se mi to zatím nepodařilo. Něco jiného je při vyprávění udělat pár vtipů, nebo vylíčit událost tak, aby se ostatní zasmáli. A něco úplně jiného je to napsat.Už to nevyzní ani z jedné desetiny tak vtipně. Říká se, že smích je koření života a prodlužuje jej. Tak co kdybychom se pokusily si ten život kořenit a prodlužovat navzájem. Jestli máte nějaké veselé zážitky a dokážete je vtipně napsat pro pobavení, nebo něco, co ostatní povzbudí, rozveselí, podělte se také s námi o ně!! Posílejte je prosím na můj e-mail:
[email protected]. Nebo na adresu Mamma Helpu. A abyste si nemyslely, že jsem se nesnažila, tak vám na začátek posílám jednu příhodu svého 13
známého. Když mi ji vykládal, málem jsem se smíchy počurala. No a na papíře je to jen slabý odvárek. Ale doufám, že vás alespoň trochu pobaví. Mohlo by se to jmenovat Když pácháme dobro: Můj kamarád díky svému zaměstnání poměrně hodně cestuje po celé republice. Je to zarputilý ochránce přírody, ptactva a všeho živého. Jednoho dne opět někam vyrazil a na dálnici, jako už mnohokrát, minul nějaké přejeté zvíře. Po pár kilometrech uviděl u krajnice pobíhat psa. Okamžitě si představil, jak ten pes dopadne, když jej nezachrání. A protože byla ihned odbočka do nějaké vesnice a můj přítel je muž činu, bleskově vypracoval záchranný plán. Rozhodnul se zahánět psa hned pěšky, hned popojížděním a troubením až do vesnice. Pravda, to bláhové zvíře nemělo pro jeho snahu mnoho pochopení a kladlo odpor. Ale znám svého kamaráda a tak jsem ani chvíli nepochybovala, že by si svou záchrannou akci nechal zničit takovým detailem, jako je to, že pes se svou záchranou nesouhlasí. Asi po půl hodině střídavého úspěchu na obou stranách se dostali oba na začátek vesnice. Zatetelil se blahem, když spatřil, že hned u prvního stavení je branka otevřená.,,Ha, tak odtud jsi utekl,“ pomyslel si. Po krátkém zápase, riskujíc pokousání, přemohl nespolupracující zvíře a nacpal jej za branku. Tu zavřel a s pocitem dobře provedené záchranné akce se rozhlédl po vsi. ,,Ejhle hospoda! Zasloužím si odměnu. “ A vyrazil na oběd. Když vyšel po dobrém obědě z hospody, nemohl si nevšimnout hloučku gestikulujících a hartusících důchodců, právě před oním domkem, kam dopravil,,zachráněného“ nezodpovědného psa. S neblahou předtuchou se nenápadně přisunul blíž, aby v té změti hlasů rozuměl, co se děje. Poklesla mu čelist, když konečně rozuměl tomu, jak rozčílený stařík křičí: ,,…a nějaká sviňa mi sem zavřela cizího psa…!“ a ukazoval přitom ostatním svou natrženou kapsu. Na nic nečekal, skočil do auta a zbaběle prchal. Nejsem si jistá, jestli se poučil, ale jak jej znám, za čas se vytasí zase s nějakou podobnou historkou. I takhle to může dopadnout, když se rozhodneme páchat dobro. Vaše Zrnko
Bulletin MAMMA HELP! vydává Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví. Odborná garance: MUDr. Václav Pecha. Evidenční číslo: MK ČR E 13680 Adresa: U Vinohradské nemocnice 4/2256, 130 00 Praha 3 Tel. 272 732 691, 272 731 000, 272 738 696-8. www.mammahelp.cz, e-mail:
[email protected] Redakce: Jana Drexlerová, Ida Bartošová, grafika: Helena Fialová Tisk: UNITISK Kněževes
14
MAMMA HELP CENTRUM Praha: Koordinátorka: Mgr. Jana Drexlerová U Vinohradské nemocnice 4, 130 00 Praha 3 Tel: 272 731 000, 272 732 691, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí – pátek: 8.30 – 14.00 (odpolední programy najdete v bulletinu)
MAMMA HELP CENTRUM Brno: Koordinátorka: Jana Zrnečková Nerudova 7, 602 00 Brno Tel: 549 216 595, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí, středa, čtvrtek: 10.00 – 15.00 (odpolední programy najdete v bulletinu)
MAMMA HELP CENTRUM Hradec Králové: Koordinátorka: Kateřina Mikysová Wonkova 432 (dříve Vertex),500 02 Hradec Králové Tel: 777 858 119, mail:
[email protected] Otevřeno: Pondělí, středa, čtvrtek: 10.00 – 15.00
MAMMA HELP poradna Přerov: Koordinátorka: Dáša Dučáková nám. Přerovského povstání 1, Psychosociální centrum, 3.patro mail:
[email protected] Otevřeno: čtvrtek 14.00 – 17.00
V MAMMA HELP CENTRECH najdete:
užitečné informace a praktické rady potřebné kontakty na odborníky chápající přítelkyně s osobní zkušeností s nemocí pomoc při řešení osobních problémů vhodné prostředí pro intimní rozhovory Zajišťujeme také provoz bezplatné LINKY AVON proti rakovině prsu (po-pá : 9.00 – 19.00)
800 180 880 15
