2003

1. prosince 2003, číslo 3/2003

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji SILÁŽOVÁNÍ BONSILAGE CCM BONSILAGE MAIS Aerobní stabilita kukuřičných siláží

SKOT Zhodnocení extenzivních travních siláží a jejich využití u vysokoužitkových dojnic Schaumann-lizy: vhodný doplněk minerálních látek na pastvě

PRASATA Omezení ztrát selat Phoslaktin – produkty pro úspěšné krmení prasnic AutoFOM – cílená strategie výkrmu CCM ve výkrmu prasat

ZDRAVÍ Aktuální změny v zákoně o léčivech v EU Zdravotní prevence při odchovu telat Opatření proti PMWS a PDNS u selat

KONĚ Schaumasilem ošetřené obilí – zdraví s jistotou

Účinný přípravek pro konzervaci CCM a kukuřičného zrna

Bonsilage CCM Corn Cob Mix (CCM), směs kukuřičných vřeten obsahující zrnovou kukuřici asi ze 30 až 80 % kukuřičných vřeten. Vřetena jsou sice relativně chudá na živiny, přesto dodávají nějaké množství cukrů, které stojí za zmínku, a které příznivě působí na konzervaci. V praxi se v posledních letech uplatňuje trend snížení podílu vřeten na úroveň 30 %, pro zvýšení obsahu energie v CCM. Při tomto poměru je nutno počítat s obsahem sušiny 58 až 60 %. Tento obsah sušiny je významný rovněž pro optimální průběh kvašení. Nejlepším konzervantem pro silážování CCM jsou mléčné bakterie. Látky obsažené v CCM nabízejí nejlepší předpoklady pro dobré silážování. Zvláště podíl lehce stravitelných uhlohydrátů je pro mléčné bakterie lehce dostupným zdrojem energie. To rovněž platí také pro škůdce jako jsou kvasinky a plísně, pro něž jsou tyto uhlohydráty rovněž ideální živné médium.

živin až o 20 % a namnožením plísní i zvyšující se hygienické problémy např. v tekutém krmení. Aby se dalo následnému ohřevu účinně předcházet, platí využívat výchozí biologický potenciál s vysokým podílem lehce stravitelných uhlohydrátů v CCM. Rovněž je potřeba optimalizovat management silážování rychlou sklizní, rychlejším naskladněním a rychlým uzavřením jámy.

Účinnost proti následnému zahřívání

Příznivý profil kvašení

Přes intenzivní konzervaci velkým množstvím kyseliny mléčné dochází při zkrmování, a to zvláště za teplejšího ročního období, k následnému zahřívání. Aerobní stabilita CCM je nízká, CCM se zahřívá po otevření sila na řezné ploše. Původcem tohoto zahřívání jsou kvasinky a následně plísně. Tito škůdci nejsou tlumeni rovněž ani při intenzivním kvašení s nízkými hodnotami pH a vysokým obsahem kyseliny mléčné. Startovním výstřelem pro vývoj plísní je vnikající vzduch při odběru. Následky jsou ztráty

Bonsilage CCM je zcela nový biologický konzervační přípravek speciálně určený pro použití do CCM, zejména svým silným konzervačním a plísně potlačujícím účinkem. Vývoj Bonsilage CCM se zakládá na zkušenostech s konzervací celé rostliny kukuřice. Při silážování platí optimalizovat bakterie mléčného kvašení a rovněž zajistit ve fázi skladování stabilitu dostatečným množstvím kyseliny octové. Cílem je dosažení dobré chutnosti zajištěné kyselinou mléčnou za současně odpovídajícího

Graf 1: S Bonsilage CCM – intensivní kvašení s vysokým obsahem kyseliny mléčné od počátku (62 % sušiny, IS výzkumná společnost)

Stabilní pH hodnota Rychlá tvorba kyseliny mléčné představuje základ pro trvalé stabilní pH nezávisle na osídlení přirozenými bakteriemi mléčného kvašení. Údaje v grafu 1 a 2 ukazují, že při porovnání s kontrolou je dosaženo intenzivní tvorby kyseliny mléčné již v prv-

ních 14 dnech silážování. Chutnost v porovnání s kontrolou je zvýšena, ztráty kvašením klesají a je zajištěna kvalita. Současně je podporována tvorba kyseliny octové, hlavní fáze tvorby je mezi 4. a 8. týdnem. Čas, který je stanoven pro tvorbu kyseliny octové, je zároveň optimální dobou skladování siláží ošetřených Bonsilage CCM. Protože samotná účinnost potlačení plísní je řízena přítomnou kyselinou octovou v kombinaci s nízkou hodnotou pH platí, s ohledem na optimalizaci stability, minimální doba skladování 6 – 8 týdnů. S cíleným nastavením poměru kyseliny mléčné a octové Bonsilage CCM je průkazně vylepšena aerobní stabilita (viz graf 3). Díky použití Bonsilage CCM mohla být v období letního zkrmování zvýšena aerobní stabilita, jakož i sníženy ztráty sušiny o 75 %.

V praxi s úspěchem Vedle již zmíněných exaktních pokusů z praxe byla Bonsilage CCM použita již v minulém roce v mnoha pokusech a zajistila si pevnou pozici. Příkladem proto jsou výsledky z regionu Westfálen-Lippe (viz graf 4 až 6). V rámci těchto pokusů bylo zvoleno jako kontroly ošetření kyselinami. Cílem bylo obdržet porovnatelné nebo lepší výsledky v porovnání s ošeřením kyselinami přes IS výzkumnou společnost popř. přes Lufa Münster.

Graf 2: S Bonsilage CCM – více kyseliny octové a tím vyšší stabilita po odkrytí (62 % sušiny, IS výzkumná společnost)

Kyselina mléčná v % sušiny

Kyselina mléčná v % sušiny

2,0

0,8

Kontrola

1,8

Bonsilage CCM

Kontrola Bonsilage CCM

0,7

1,6

0,6

1,4 1,2

0,5

1,0

0,4

0,8

0,3

0,6

0,2

0,4

0,1

0,2 0,0

0,0 0

5

10 Dny

2

obsahu kyseliny octové, která garantuje potlačení plísní. Bonsilage CCM se skládá ze směsi speciálně zvolených homo – a hetero fermentativních bakterií mléčného kvašení, pro kukuřičné siláže a CCM. Podíl homofermentativních bakterií zajišťuje silnou fermentaci, heterofermentativní jsou garantem pro stabilitu. Přirozené bakterie mléčného kvašení tvoří plynule v rámci kvašení stabilizující kyseliny. Tak je v jámě vytvořen uzavřený systém, tvorba a působnost kyselin se nacházejí na jednom místě. Odpadá nutnost použití silážních přípravků na bázi koncentrovaných korozivních kyselin. Biologický konzervační přípravek Bonsilage CCM tvoří v silážích kukuřičného zrna a CCM příznivý kvasný profil s vyrovnanými poměry kyseliny mléčné a octové. Jistý start kvasného procesu zajistí ke kyselinám tolerantní homofermentativní bakterie, které jsou přizpůsobeny na intenzivní kvašení. Tak je garantována vysoká chutnost, jako i pozdější účinnost heterofermentativních bakterií mléčného kvašení.

Úspěch ve stáji 3/2003

15

0

50

100 Dny

150

200

S ohledem na aktivitu silážního procesu se významně prokazuje, že je zvýšen počet bakterií mléčného kvašení při použití Bonsilage CCM v porovnání s ošetřením kyselinami. To ukazuje na silné namnožení přidaných bakterií mléčného kvašení, což je důležité mimo jiné k potlačení škůdců, nýbrž také i na pozitivní vyhodnocení

přirozených mléčných bakterií. Přitom je třeba zohlednit také pozitivní vliv bakterií mléčného kvašení v trávicím ústrojí. Vyšší obsahy bakterií mléčného kvašení jsou spjaty s vyšším obsahem kyseliny mléčné v silážích (viz graf 4). Při použití Bonsilage CCM byl zaznamenán v průměru o 0,5 % vyšší obsah kyseliny mléčné. Zvýšený obsah

Graf 3: S Bonsilage CCM – průkazné zlepšení stability (60 % sušiny, průjezdné silo, SCHAUMANN výzkumný ústav Hülsenberg)

kyseliny mléčné nabízí navíc efekt stabilizace trávení a podpory zdraví.

Hygiena, stabilita skladování, chutnost Pokusy z praxe prokázaly zlepšení aerobní stability podle vytvořené kyseliny octové (viz tab. 5 a 6) a obsahu plísní. V po-

rovnání s kyselinou mléčnou byl zvýšen obsah kyseliny octové ve všech pokusech v průměru o 0,3 %. Naměřené obsahy plísní byly v rozmezí < 10.000 plísní, tzn. bylo dosaženo poklesu na 10 %, což je mezní hranice pro CCM (100.000 CFU/g v čerstvé hmotě). Výkonnost Bonsilage CCM je srovnatelná s použitím kyselin. Další přednost se nabízí v rámci dávkovací techniky. Bonsilage CCM je biologický konzervační přípravek a proto není agresivní a korozivní. Bonsilage CCM může být použita pro rovnoměrnou aplikaci do silážované hmoty ve formě granulátu nebo vodorozpustné. Výsledky pokusů ze současné praxe ukazují, že použitím Bonsilage CCM je optimalizován proces kvašení a je garantována chutnost. Zároveň je zlepšena stabilita skladování použitím Bonsilage CCM a zajištěna hygiena krmiva.

Dr. Edmund Mathies

Graf 5: Výsledky z praxe z Westfálska potvrzují výrazné zlepšení aerobní stability (průjezdné silo, 61 – 65 % sušiny) Kyselina octová v % sušiny

40

Kontrola

Kontrola

0,6

Bonsilage CCM

35

Bonsilage CCM 0,5

30

0,4

25 20

0,3

15 0,2 10 0,1

5 0

0,0 Aerobní stabilita, hodin

Ztráty sušiny, %

Graf 4: Výsledky z praxe z Westfálska potvrzují intenzivní kvašení (průjezdné silo, 61 – 65 % sušiny) Kyselina mléčná v % sušiny Kontrola

2,0

Podnik 1

Podnik 2

Graf 6: Výsledky z praxe dokládají vysokou aerobní stabilitu (LUFA Monster) Plísně, KBE/g sušiny 100.000

Kontrola Bonsilage CCM

Bonsilage CCM

1,8

Podnik 3

10.000

1,6 1,4

1.000

1,2 1,0

100

0,8 0,6 0,4

10

0,2 0,0

1 Podnik 1

Podnik 2

Podnik 3

Podnik 1

Podnik 2

Podnik 3

Úspěch ve stáji 3/2003

3

Bonsilage Mais

S Bonsilage Mais – cílené předcházení sekundárnímu zahřívání Optimalizace managementu silážování je výzvou pro každou silážní sezónu, která prověří celý postup silážování.V této oblasti jsou zdůrazňovány zvláště dva stěžejní výchozí body, na které také byl brán zřetel na Hülsenbergu v roce 2002. Optimalizace managementu silážování Na počátku silážní sezóny 2001 v Schaumann Výzkumném centru Hülsenberg byl prosazen postup vysoké seče, tzn. spodní lodyha (cca 50 cm) zůstává na poli. Předností tohoto postupu je to, že nepřijde silně zdřevnatělá a tedy špatně stravitelná část stonku do siláže (zvýšení obsahu energie na 6,7 MJ/kg sušiny a obsahu škrobu). Tato část stonků obsahuje nejvíce nečistot. Také v silážní sezóně 2002 byl dodržen tento postup a to vedlo jednoznačně k lepšímu výsledku silážování. Napadení kvasinkami a plísněmi mohlo být významně redukováno a kleslo tak i riziko následného zahřívání. Správné zakrytí jámy je druhé rozhodující opatření pro optimalizaci kvality siláže. Přímo podle přesných postupů je pokládána jedna tenká spodní fólie (40 µ). Tato tenká fólie se pokládá velmi dobře na horní vrstvu jámy a zabraňuje vstupu kyslíku. Na spodní fólii je kladena silnější fólie 200 µ. Horní vrstvu tvoří ochranná síť jako ochrana před vnějšími účinky (zvláště krkavcům). Fólie a ochranná síť nakonec bývají zakryty pytli naplněnými pískem. Na silo se kladou pytle do kruhů 4 až 5 metrů širokých,

Perfektně zakrytá jáma. 4

Úspěch ve stáji 3/2003

které zabraňují tomu, aby folii neodvál vítr. Na části šikmých stěn byl znovu použit systém rukávu (stěna je obložena folií a přesahující část je poté překryta horní folií), který byl zakryt silážními pytli. Použitím silážní ochranné sítě a pytlů se změnil pozitivně obraz jámy oproti dřívějšímu zakrytí starými pneumatikami. Krom toho je tento druh zakrytí výrazně výhodnější, úspornější na práci, jak při zakrývání, tak i při pozdějším odkrytí.

Cílené použití Bonsilage Mais Jsou-li kukuřičné siláže používány v krmné dávce vysokým podílem, je proto požadována nejlepší kvalita. Kdo Bonsilage Mais použil, má všechny výhody na své straně, jak ukazují aktuální výsledky silážní sezóny 2002/2003. Jako zdroj škrobu a nosič energie má silážovaná kukuřice jako objemné krmivo zvláštní význam v krmné dávce. Pro silážování musí být tedy cílem, držet ztráty silážováním a odběrem na co nejnižší úrovni, abychom dostali co největší množství živin až do krmného žlabu. U kukuřice, jako snadno silážovatelné rostliny, lze těžko hledat nedostatky v kvalitě

kvašení. Také ztráty kvašením zaujímají všeobecně nízkou úroveň. V praxi se však vyskytuje snížení kvality následným ohřevem a tvorbou plísní. Vliv na procesy následného zahřívání má pěstování rostlin a technika silážování, jakož i cílené použití biologických silážních prostředků s účinkem zlepšení aerobní stability. Vedle širokého použití v praxi byly v létě 2002 ošetřeny siláže na zkušebních podnicích. Jako příklad za všechny podniky lze představit následovně dva pokusy z jižního Německa, které byly provedeny Dr. Josefem Pflaumem. Pokusy se konaly ve dvou chovech dojnic, v nichž je management silážování prováděn na vysoké úrovni. Současně s naplněním průjezdného sila byly naplněny stejným materiálem skleněné nádoby a pro bilanční pokus (viz obrázek vpravo dole) pytle, které byly vloženy do průjezdného sila. Materiál ze skleněných nádob byl rozborován podle DLG metod. Pytle byly uloženy 50 cm pod povrchem průjezdné jámy a to tak, aby mohly být vyjmuty ve dvou odlišných termínech. Tak mohly být dosaženy dvě různé doby skladování.

Lepší průběh kvašení díky Bonsilage Mais Výsledky pokusů ukazují vliv Bonsilage Mais na řízení kvasného procesu.

Bilanční pytel v průjezdné jámě.

Kukuřice je velmi dobře silážovatelná mnoha bakteriemi mléčného kvašení a malým množstvím kyseliny octové. Kyselina octová, jako protihráč plísní, v kukuřičných silážích chybí. Na tomto základě musí být přehodnocena produkce kyseliny octové v kukuřičných silážích. Množství kyseliny octové kolem 1 % v čerstvé hmotě působí na aerobní stabilitu v kukuřičných siláží. Tento efekt je zesílen dostatečnou koncentrací kyseliny mléčné, který vede k efektivnímu působení proti plísním bez vysokého poklesu pH. Z pokusů zjištěné hodnoty kyseliny mléčné a octové významně ukazují tyto efekty. Z obou pokusů bylo zjištěno, že použitím Bonsilage Mais je zvýšen obsah kyseliny octové podle DLG hodnot pro zajištění zlepšení aerobní stability (viz tab. 1). Současně bylo dosaženo optimální hodnoty kyseliny mléčné pro odpovídající pokles pH hodnoty na 4,0 popř. 3,8. Intensivní průběh kvašení je zdůrazněn porovnáním se ztrátami sušiny. Také zde mohlo být pozorováno snížení o 5 – 7 % použitím Bonsilage Mais porovnáváno ke kontrole. Nastavená rovnováha kvasných kyselin s požadovanou tvorbou kyseliny octové vede ke zlepšení aerobní stability. Měření aerobní stability (potenciál následného zahřívání) se děje za definovaných podmínek

(viz tab. 2) a umožňuje dobrou porovnatelnost. Již po 48 dnech doby skladování bylo dosaženo zlepšení aerobní stability. Rozdíl mezi ošetřeními byl zvýšen s další dobou skladování cca tři měsíce (viz tab. 2). Výsledky z obou podniků ukazují, že použitím Bonsilage Mais je positivně ovlivněn průběh kvašení pro lepší aerobní stabilitu a uchování energie ve hmotě.

Lepší stravitelnost díky Bonsilage Mais Zvýšení stravitelnosti jednotlivých složek živin, jako vlákniny, bílkovin a tuku je přímo ve vztahu se zvýšením obsahu energie, protože koncentrace energie silážované hmoty je dostupná z jednotlivých hodnot surovin. Zlepšení koncentrace energie hmoty není v současné době za rutinních postupů a odhadových rovnic v pokusech stanovována.

To znamená, že odhad účinnosti Bonsilage Mais na stravitelnost není možný podle výsledků z podniků. U pokusů s ošetřenými silážemi u přežvýkavců (test na skopcích) je účinek Bonsilage Mais přece jen jednoznačně zjistitelný. Data, která jsou k dispozici, ukazují zvýšení koncentrace energie v průměru o 0,3 MJ NEL na kg sušiny silážované hmoty. Zvýšení stravitelnosti použitím Bonsilage Mais bylo naměřeno na školním a pokusném ústavu v Aulendorfu jakož i na Haus Riswick v Kleve. Byla silážována kukuřice v rozsahu 32 % až 34 % sušiny. Zjištěné výsledky vztažené ke zvýšení stravitelnosti popisuje tab. 3. Také v těchto případech byl zjištěn rozdíl podle spočtené hodnoty energie. V pokusu v Aulendorfu bylo prokázáno zkrmováním siláží výrazné zvýšení stravitelnosti vlákniny o 6 %.

Udané hodnoty potvrzují trend praxe. Použitím kombinovaných silážních prostředků na bázi homofermentativních a heteroferntativních bakterií je dosaženo cíleného řízení kvality kvašení společně se zlepšením aerobní stability za současného zvýšení obsahu energie.

Pro praxi platí: Bonsilage Mais je koncept úspěchu pro ekonomické silážování s nízkými ztrátami v silážované hmotě a na řezné ploše. Dr. Edmund Mathies

Tab. 1: Průběh kvašení – vývoj poměru kvasných kyselin Podnik Podnik 1: 39 % sušiny Podnik 2: 33 % sušiny

kyselina mléčná v % čerstvé hmoty

kyselina octová v % čerstvé hmoty

kyselina mléčná v % sušiny

neošetřená

1,75

0,67

1,74

Bonsilage Mais

1,60

0,85

2,24

neošetřená

1,91

0,62

1,80

Bonsilage Mais

1,35

0,81

2,42

*Požadavek DLG: 2,0 až 3,5 %

Tab. 2: Aerobní stabilita ve dnech Doba silážování ve dnech

Neošetřená

Bonsilage Mais

Aerobní stabilita ve dnech

Aerobní stabilita ve dnech

Podnik 1: 39 % sušiny Laboratorní jáma

48

1

2,5

Bilanční pytel

89

4,2

6,7

Podnik 2: 33 % sušiny Laboratorní jáma

55

2,8

3,5

Bilanční pytel

111

7,3

10,7

Tab. 3: Zvýšení energie použitím Bonsilage Mais, VQ-měření v Hammel Kontrola Bonsilage Mais LVA Aulendorf

Skladování nádob k měření aerobní stability ve skleníku za standardizovaných podmínek.

Efekt

NEL MJ/kg sušiny

6,76

7,14

+0,38

haus Riswick LWK Rheinland NEL MJ/kg sušiny

7,27

7,45

+0,28

Úspěch ve stáji 3/2003

5

Kukuřičné siláže

Aerobní stabilita kukuřičných siláží Aerobní stabilita resp. aerobní nestabilita případně sekundární fermentace konzervovaných krmiv jsou termíny, o kterých se v poslední době stále více hovoří a které se negativně projevují na užitkovosti hovězího dobytka, obzvláště u dojnic. Díky tomu, že nejvyšší příjem sušiny u dojnic byl prokázán při teplotách do 25 °C tak stále více se v letním období setkáváme s konzervovanými krmivy, které jsou nestabilní a zahřívají se nad tuto hranici. Zahřívání konzervovaných krmiv přináší sebou nejen snížení příjmu sušiny u zvířat, ale také hygienická rizika způsobující zdravotní problémy (výskyt plísní a s tím související mykotoxiny), ale také se tato krmiva vyznačují sníženou chutností. Dochází však i ke snížení kvality vyprodukovaného mléka. Jak předcházet ztrátám? Aerobně nestabilní krmiva způsobují velké finanční ztráty, kterým musíme předcházet. Kromě dodržení technologických zásad při silážovaní, se na trhu objevily konzervační přípravky speciálně určené ke zlepšení aerobní stability konzervovaných krmiv. Otvírá se nám tedy cesta jak účinně přispět ke stabilitě konzervovaných krmiv. Tento problém se nám jeví nejvíce u kukuřičných siláží, které díky použití mléčných bakterií a urychlení fer-

mentace obsahují vyšší podíl reziduálních cukrů a ty jsou jednou z příčin sekundární fermentace. Jedna z cest jak zlepšit aerobní stabilitu konzervovaných krmiv je použití heterofermentativních kmenů mléčných bakterií Lactobacilus Buchneri. Tento kmen se vyznačuje tím, že využívá jako zdroj energie kyselinu mléčnou a produkuje 1,2-propandiol a kyselinu octovou, tedy látky, které účinně potlačují růst kvasinek a plísní. Výsledkem fermentačního procesu je potom stabilní siláž, která se nezahřívá

Graf 1: Aerobní stabilita kukuřičné siláže u hodnocených vzorků

a chovatel nemusí mít starost o to, že se v letním období sníží příjem u zvířat z důvodu zahřívání siláže.

Současný systém hodnocení siláží Při použití takového přípravku vyvstává problém v dané situaci s hodnocením siláže, která byla ošetřena tímto kmenem mléčných bakterií. Dochází k tomu z toho důvodu, že L.Buchneri produkuje také k. octovou, která je ve fermentačním procesu hodnocena velmi negativně. V ČR je systém hodnocení obsahu k. octové založen na faktu, že zvýšený obsah kyseliny octové v siláži je způsoben technologickými nedostatky při silážování (délka řezanky, stupeň dusání silážované píce, siláž nezakrytá atd.) spojené s vysokým podílem vzdušného kyslíku v siláži a nadměrné prodloužení aerobní fáze fermentace. Jako další důvod k špatnému hodnocení kyseliny octové v siláži se považuje to, že kyselina octová způsobuje snížení příjmu sušiny. Toto jsou důvody k negativnímu hodnocení vysokého obsahu k. octové v siláži. A nyní se dostáváme k situaci kdy vlastně při použití L.Buchneri podporujeme tvorbu k. octové. Vyvstává tedy otázka jak danou skutečnost hodnotit, zda je dobré tento konzervační přípravek používat.

Hlavní směr působení L. Buchneri Hlavním účinkem L. Buchneri je snížení obsahu kyseliny mléčné v siláži. Pokud je systém Graf 2: Odchylky teploty kukuřičné siláže od standardu teploty místnosti u vzorků s poddávkováním inokulantu

6

Úspěch ve stáji 3/2003

hodnocení postaven na skutečnosti, že jen siláže s vysokým obsahem kyseliny mléčné jsou dobře zakonzervované, tak dnes již víme, že kyselina mléčná má nejvyšší disociační konstantu (nejvíce okyseluje prostředí). Vysoký podíl kyseliny mléčné v silážích také způsobuje postupné vyčerpávání pufrační kapacity organismu dojnic a následně v kombinaci s vysokými dávkami koncentrovaných krmiv dochází k akutním, případně chronickým acidózám. Z tohoto důvodu bychom měli požadovat v silážích jen takové množství kyseliny mléčné, které nám organické živiny konzervuje a takové krmivo má dobrou stabilitu. Dnes již nemůžeme souhlasit s maximální tvorbou kyseliny mléčné, ale s dosažením tzv. kritické hodnoty pH siláže. Proto regulované snížení obsahu kyseliny mléčné v silážích je vítané. Kyselina octová díky svým vlastnostem na jedné straně potlačuje růst kvasinek. Na druhé straně je známo, že siláže, které obsahují minimální resp. nulový podíl k. octové jsou velmi nestabilní. Z tohoto pohledu můžeme konstatovat, že siláže by měly obsahovat okolo 0,5 % k. octové, která by měla zabezpečit potlačení růstu kvasinek. Na druhé straně, když víme, že vysoký obsah k. octové díky štiplavému zápachu dochází k potlačení chutnosti siláže a jejímu sníženému příjmu sušiny. Proto bychom měli požadovat maximální podíl k. octové do 1,0 %. Relativní vyjádření obsahu kyseliny octové je však pouze orientační, protože hlavní důvod potlačení příjmu sušiny bude v celkovém

Graf 3: Odchylky teploty kukuřičné siláže od standardu teploty místnosti – správná dávka inokulantu

množství přijaté kyseliny octové. Pokud bude siláž obsahovat nad 1 % k. octové měl by to být signál proč sledovat zda zvýšený obsah k. octové nepotlačuje příjem sušiny u zvířat. Tvorba 1,2-propandiolu pomocí L. Buchneri je velmi vítaná, protože se jedná o derivát kyseliny propionové. Tato látka potom přispívá k potlačení růstu plísní a s tím související produkcí resp. obsahem jedovatých mykotoxinů. Největším nedostatkem při hodnocení je ta skutečnost, že se tato látka běžně neanalyzuje a tedy chybí důkaz o její přítomnosti. Nicméně ve většině vědeckých publikacích pojednávajících o účinnosti L. Buchneri se s touto látkou můžeme setkat. Kromě těchto hodnotících faktorů je výsledným účinkem L.Buchneri stabilní siláž, která se nezahřívá a tady bychom měli přistoupit k hodnocení stability konzervovaných siláží pomocí měření teplot. K laboratornímu měření stability konzervovaných krmiv se používá několik metod a jejich modifikací v závislosti na materiálním vybavení. Nejběžnější metoda, která se používá je metoda Dr. Honiga z výzkumného ústavu v Braunschweigu. Kromě této metody lze však také použít provozní měření teplot konzervovaných krmiv v určitém časovém intervalu, případně měření teplot podávaných krmiv obzvláště v letním období. Problém však je ten, že pokud vyrobíme siláž, která se nám zahřívá musíme vynaložit velké úsilí a finanční prostředky na eliminaci této aerobní nestability. To je hlavní důvod proč předcházet výrobě earobní nestabilitě u konzervovaných krmiv. Tyto skutečnosti nás vedly k tomu, abychom nejen napsali tento článek, ale hlavně abychom se podrobněji zabývali aerobní nestabilitou u kukuřičných siláží ošetřených biologickým přípravkem obsahující L. Buchneri. v našich podmínkách.

Výsledky zkoušek aerobní stability K prokázání účinku těchto biologických konzervačních přípravků jsme provedli řadu pokusů měření stability kukuřičných siláží dle výše zmiňované metody. Do vyhodnocení byly zahrnuty vzorky siláží ze široké oblasti od Opavy po Vyškov až k Jihlavě. Všechny hodnocené vzorky byly ošetřeny biologickým konzervačním přípravkem

BONSILAGE MAIS určeným právě ke zvýšení sekundární stability kukuřičných siláží. V grafu 1 je ukázán skutečný průběh teplot. Jsou zde zahrnuty všechny hodnocené vzorky. Úmyslně jsme zahrnuli do hodnocení i ty siláže, u kterých nám bylo známe, že došlo k poddávkování konzervačního prostředku. Tímto byla také jasně prokázána i zhoršená stabilita, i když hodnoty živin jsou na velmi dobré úrovni. Teploty vzorků v této skupině překročily rozdíl o 3 stupně v krátkém časovém sledu viz graf č. 2. Také u siláží s vysokým obsahem mykotoxinů jsme zjistili nízkou sekundární stabilitu. Již dvacet hodin po začátku měření, přestoupila odchylka 3 stupně. Odchylky teplot od teploty místnosti u siláží, kde bylo dávkování konzervačního přípravku v pořádku, tedy dle doporučení výrobce 1g inokulantu ve vodorozpustné formě na 1 tunu silážované hmoty, jsme zjistili dlouhodobou stabilitu, první překročení odhylky 3 stupně bylo dosaženo nejdříve po 60 hodinách a to pouze u jednoho vzorku viz graf 3. Celkově lze konstatovat, že 8 vzorků vykazovalo sekundární stabilitu bez výraznější změny teploty v celkovém času 120 – 140 hodin.

Závěr Pokud vezmeme do úvahy i ekonomické aspekty, můžeme po jednoduchém propočtu, kdy budeme uvažovat vynaložené náklady na konzervační přípravek a proti tomu ztráty způsobené zahříváním a tím nižším příjmem krmiva, stanovit

výhodnost, či nevýhodnost použití konzervačního přípravku. Náklady na ošetření jedné tuny kukuřičné siláže přípravkem BONSILAGE MAIS se mohou pohybovat na hodnotě 31,10 Kč při průměrné ceně inokulantu 3110 za jedno balení (dóza 100 g, dávkování 1g na 1 tunu konzervované hmoty). Což činí náklad na 1 kg kukuřičné siláže 0,0311 Kč. V krmné dávce dojnic, lze uvažovat o průměrném množství kukuřičné siláže 15-20 kg. Proto při horní uvažované hranici použité kukuřičné siláže, je náklad na ošetřenou kukuřičnou siláž na jednu dojnici a den 0,622 Kč. Vyjdeme-li při výpočtu možné ztráty z údajů Honiga viz tab.1, můžeme konstatovat, že při uvažovaném zahřátí o 5 oC činí ztráta energie 0,5 MJ NEL za den, což lze považovat za ztrátu minimálně 0,5 l mléka na produkci mléka na dojnici a den – při dnešní ceně mléka 7,6 Kč/litr je zde ztráta 3,8 Kč. Bylo by samozřejmě nutné uvažovat i další aspekty, které sebou tento pokles energie přináší, např. zhoršení využití NL v bachoru, případně ve střevech, při déletrvající situaci i zhoršení zdravotního stavu dojnic. Samozřejmě lze tento energetický deficit doplnit koncentrovaným krmivem podle potřeby jadrnou směsí, nebo jen přídavkem např. mačkané pšenice,

ale abychom se dostali na stejnou úroveň užitkovosti, bylo by nutné přidat alespoň 1 – 1,5 kg pšenice. Což by činilo při uvažované ceně za 1 kg 2,5 Kč, náklad navíc v množství cca 2,5 – 3 Kč na dojnici a den. Přitom neuvažujeme o situaci, že při současně vysoké dávce koncentrovaných krmiv plus toto navýšení bychom se mohli dostat do problémů s nedostatkem strukturální vlákniny v krmné dávce dojnic a tím do následných zdravotních problémů. Celkové vyhodnocení po ekonomické stránce nám dává jasný důkaz, že použití konzervačního přípravku, který zabezpečí dobrou sekundární stabilitu kukuřičné siláže, nás zatíží v denní krmné dávce cca 0,62 Kč na dojnice a den. Jestliže ovšem dojde k zahřátí a tím ke snížení koncentrace energie v krmivu, můžeme počítat se ztrátou cca 3,5 Kč na dojnici a den. Závěrem můžeme potvrdit, že použití konzervačního přípravku BONSILAGE MAIS, prokázalo zvýšení aerobní stability konzervované kukuřičné siláže výrazným způsobem. Použití výše uvedeného konzervačního přípravku velmi přispělo k zamezení finančních ztrát při výrobě mléka a potlačilo zdravotní komplikace způsobené případným zahříváním kukuřičných siláží. Došlo tedy ke stabilizaci výroby mléka. ing. Dušan Kořínek ing. Václav Jambor, Csc. Úspěch ve stáji 3/2003

7

Produkce mléka – kvalita siláží a mléčná užitkovost

Zhodnocení extenzivních travních siláží a jejich využití u vysokoužitkových dojnic Díky rozšíření ploch kukuřice a vzrůstajícímu podílu kukuřičných siláží v krmných dávkách dojených krav klesá význam travních porostů se zřetelem na pracovní nároky. Travní porost je pěstován, pokud je ho dostatečná plocha, ve stále větší míře extenzivně. Tento článek objasňuje s tím spojené účinky na krmnou hodnotu a mléčnou užitkovost. Pod pojmem extenzifikace se rozumí jak redukce speciální intenzity, tak redukce vstupů nebo obhospodařování respektující ochranu přírody. To má své výsledky v kvalitě porostů a travních siláží. Právě v roce 2002 se za poměrně špatných podmínek růstu a sklizně projevily nízké krmné hodnoty jako následek zanedbané péče o plochy travních porostů.

Vliv špatné travní siláže na krmnou hodnotu Bylo porovnáno používání dvou travních siláží. Obě pocházely z první seče - jejich parametry krmné hodnoty odpovídaly parametrům siláží v praxi. Pokles kvality extenzivních siláží v posledních 5 letech lze vysvětlit opomíjeným zkvalitňováním seče materiálu a minerálním hnojením. Termíny seče jsou srovnatelné (tab. č. 1). S nízkou stravitelností klesá obsah energie a tím úroveň pasáže trávicím traktem. V prvních dvou sloupcích tabulky č. 2 je nastaven stejný příjem krmiva, aby se prokázal efekt špatné kvality na mléčnou užitkovost. V posledním sloupci je ztráta kvality vyrovnána jadrným krmivem na úkor podílu travní siláže. Rozdíly mezi hodnotami obou siláží nejsou průkazné. Aby se přibližně vyrovnala ztráta energie a hrubého proteinu, je třeba dodatečná dávka asi 1 kg jadrného krmiva. Tím se krmná dávka zdraží asi o 6 Kč na 1 kg mléka – 500 000 kg mléka je tak získáno asi o 3 000 000 Kč dráže. K tomuto dochází za předpokladu, že travní siláž vyžaduje stejné náklady na produkci. Energetické ztráty mohou být částečně vyrovnány zvýšením podílu kukuřice v krmné dávce. To je ale na druhou stranu spojeno se zvýšením podílu řepkového 8

Úspěch ve stáji 3/2003

a sójového extrahovaného šrotu. Dávka se v podstatě nestává vhodnější a s ohledem na přísun strukturálního krmiva dojnicím se dostává stále více na hranici. U vysokoužitkových dojnic, které jsou díky dlouhé pasáži krmiva závislé na vysoké stravitelnosti, má tak využití některých siláží hranice použití, kdy podíl energetické složky tedy jadrného krmiva nesmí dlouhodobě překročit 50 % sušiny krmné dávky. Tab. č. 3 ukazuje nutné koncentrace energie v objemném krmivu a v siláži pro realizaci odpovídající mléčné užitkovosti. Je zřejmé, že nárokům vysokoužitkových dojnic vyhovuje pouze to nejlepší objemné krmivo.

Při extenzivním využití s nižšími dávkami hnojiv a redukovaným počtem sečí klesá vedle výnosu také stravitelnost. Efekt je názorně vysvětlen na základě pokusů z Rýnska (tab. č. 4). Obsah těžko stravitelných a nestravitelných buněčných stěn výrazně stoupá. Při poklesu stravitelnosti ze 75 % na hodnotu 70 % klesá rapidně příjem objemného krmiva a tím užitkovost z něj. Ukázané tendence jsou závislé na stanovišti a nelze je zevšeobecňovat. Popsané efekty mohou být kompenzovány např. větším podílem jetele v porostu až k hodnotě 30 % – ať už je to formou aktivního výsevu či přísevu jetele nebo pouze rozšířením jetele díky snížení dusíkatého hnojení. Účinné je také mapování travních porostů opakované každý rok, aby došlo k rozvoji daného stanoviště. Jako závěr lze konstatovat, že krmivo z extenzivních travních porostů vyhovuje nárokům

intenzivního chovu dojného skotu jen na určitých stanovištích, ale může být použito pro jalovice a suchostojné krávy. V mnoha regionech s výbornými travními porosty neklesla jen intenzita jejich využívání. Nebyla prováděna ani žádná zlepšení v kvalitě seče materiálu. V pokusech institutu travních porostů v Paulinenaue byly porovnávány dvě varianty využití (tab. č. 5). Tyto varianty jsou ve svém způsobu obhospodařování stejné: Na všech sledovaných plochách bylo využívání porostů prováděno podle dobré odborné praxe. Pouze stáří travních drnů se lišilo. Ve skupině 2 bylo 20 vzorků 10 let starých drnů – ve skupině 1 10 vzorků mladších drnů. Při pokusu se ukázalo, že staré drny byly podle vzorce pro výpočet energetické hodnoty krmiva z roku 1997 přeceněny o 0,6 MJ NEL/ kg sušiny. To vede v mnoha podnicích při sestavo-

Předpokladem pro dosažení vysoké mléčné užitkovosti je ta nejlepší travní siláž.

vání krmné dávky k větším chybám v hodnocení kvality krmiv. Je třeba dbát při krmení vysokoužitkových dojnic následující doporučení: 1. Při extenzifikaci určitých travních porostů by se mělo provádět ohodnocení porostů s podílem jetelů a bylin – pokud to stanoviště dovoluje. 2. Pokud jsou pouze redukovány pracovní náklady, může na nejlepších stanovištích podniku probíhat zlepšení kvality drnů, aby zde bylo sklízeno krmivo pro laktující dojnice – na zbývajících plochách může být prováděn extenzivní způsob využití. 3. Existuje-li možnost pro pěstování krmné řepy, tak by k tomu mělo být použito odpovídající stanoviště.

Pro každý podnik správné řešení Je zjištěno: Stádo s průměrnou užitkovostí více než 8000 kg na dojnici za rok musí dostat travní siláž té nejvyšší kvality – v jiném případě mléčnou užitkovost díky odpovídajícímu základnímu krmivu nelze realizovat. Travní siláže ploch s 2 termíny sečí a s prvním využitím od 1. července nejsou použitelné pro krmení dojených krav - kromě použití jako zdroj strukturálního krmiva v malém podílu krmné dávky. Firma Schaumann nabízí s přípravkem Bonsilage mnohostranný, inovovaný a vyzkoušený program silážování pro další zlepšování stravitelnosti a užitkovosti statkových objemných krmiv. Otázky ohledně sestavení krmných dávek a využití různých porostů Vám individuálně pro Váš podnik zodpoví odborný poradce firmy Schaumann ve spolupráci se Schaumann specialisty. Ing. Stefan Neumann

Tab. 1: Parametry krmné hodnoty srovnatelných siláží 1. seče trav Sušina %

Hrubý protein

Hrubá vláknina

Cukry

1. seč intenzivní

35

170

245

50

Obsah energie 6,2

1. seč extenzivní

35

150

280

30

5,8

Tab. 2: Srovnatelné krmné dávky při použití intenzivních a extenzivních travních siláží Krmný komponent

Tr. siláž intenzivní

Tr. siláž extenzivní

Tr. siláž extenzivní

Tr. siláž 1. seč

kg FM

19,00

19,00

16,70

Kukuřičná siláž 32 % sušiny

kg FM

19,00

19,00

19,00

Řepkový extrahovaný šrot

kg FM

1,75

1,75

2,00

Sójový extrahovaný šrot

kg FM

1,75

1,75

2,00

Ječmen

kg FM

1,50

1,50

1,75

Pšenice

kg FM

1,50

1,50

1,75

Rindavit TMR 91

kg FM

0,30

0,30

0,30

kg T

18,9

18,9

18,9

MJ / kg T

6,82

6,68

6,78

NL

g / kg T

175

168

174

vNs

g / kg T

163

160

164

kg

29,5

28,5

29,1

Příjem sušiny NEL

Mléko z MJ NEL

Tab. 3: Požadavky na kvalitu travní siláže (stanoviště s převahou jílku) a podíl kukuřice v krmné dávce v závislosti na mléčné užitkovosti Mléčná užitkovost

kg mléka/dojnici a rok

6.000

8.000

10.000

Nutná koncentrace energie v krmné dávce

MJ NEL / kg T

6,4

6,7

7,0

Nutná koncentrace energie v objemném krmivu

MJ NEL / kg T

6,0

6,3

6,6

Nutná koncentrace energie v travní siláži při 30 % kukuřičné siláže v dávce s 6,6 MJ NEL/KG sušiny

MJ NEL / kg T

5,8

6,2

6,5

Nutná koncentrace energie v travní siláži při 50 % kukuřičné siláže v dávce s 6,6 MJ NEL/KG sušiny

MJ NEL / kg T

5,5

6,1

6,5

Zdroj: Dr. J. Müller, Göttingen, 2002

Tab. 4: Parametry krmné hodnoty při různé intenzitě hospodaření s travním porostem Stravitelnost Použití 4 sečí

Průměrný obsah buněčných stěn

74,9 – 80,6 %

41,1 % dohromady 3,8 % lignin 15,2 % hemicelulóza 22,1 celulóza

Použití 2 sečí

62,4 – 68,4 %

59,5 % dohromady 6,2 % lignin 22,9 % hemicelulóza 30,4 % celulóza

Peter Dahmen, Bonn, 1990

Tab. 5: Hrubé živiny, stravitelnost a obsah energie v travní siláži ze zemědělských podniků v Brandenbursku v závislosti na intenzitě obhospodařování porostů Skupina

Hrubé živiny g/kg sušiny

Stravitelnost %

Koncentrace energie stanovená v testech trávení

hrubý protein

tuk

vláknina

popeloviny

VQ

MJ NEL / kg T

1

211

40

242

106

757

6,35

2

160

33

259

86

67,5

5,58

Hertwig, Paulinenaue 2002

Úspěch ve stáji 3/2003

9

Vyhláška o léčivech

Aktuální změny v zákoně o léčivech v EU Základem každého úspěšného ošetřování nemocných zvířat je efektivní spolupráce chovatele a veterináře. Ochrana zvířat a spotřebitelů, tak jako ekonomické aspekty jsou významná kritéria při volbě nasazených léčiv. Rámce pro úspěšné léčebné zákroky poskytují vedle veterinárních podkladů léčby platná právní ustanovení. Novinky jsou shrnuty v následujícím článku. Chovatel zvířat, která slouží k produkci potravin, je povinen používat léčiva na předpis, která smějí být vydávána v konkrétním případě jen ošetřujícím veterinářem nebo ve veřejných lékárnách na veterinární předpis, pouze podle pokynů veterinárního lékaře. Léky zakoupené v lékárně chovatelem (bez předpisu) nezávisle na ošetřujícím veterinárním lékaři smějí být použity pouze u těch druhů zvířat vyjmenovaných v příbalovém letáku a to v takovém množství , které odpovídá dávkování a délce používání dané značky, pokud jsou povoleny nebo mohou být prodávány bez povolení.

11. novela zákona o léčivech (AMG) Veterinární zákon, který znamená pro veterinární používání léčiv výjimku z monopolu lékáren, byl omezen „11. vyhláškou o změně zákonu o léčivech“ (11. novela AMG) platnou od 1.11.2002 s cílem minimalizovat množství léčiv u chovatelů. Smyslem je dále zlepšovat bezpečnost při obchodování s léčivy zvláště s ohledem na snížení zatížení reziduí a tvorbu rezistence a také tím zvýšit kvalitu léků ve smyslu ochrany zvířat a spotřebitelů, tak že díky omezení výrobních možností budou v první řadě používány jen povolená léčiva. Měly by být zamezeny případné ojedinělé případy nelegálního používání léčiv a surovin. Tak podléhá výraznému omezení výroba léčiv ve veterinárních domácích lékárnách. Veterinář smí látky z lékáren a na předpis používat jen ve formě povolených léčiv. To znamená, že již není 10

Úspěch ve stáji 3/2003

možná výroba léčiv s dalšími úpravami surovin v domácích lékárnách. Veterinárním lékařům zůstalo v praxi povoleno • Výroba volně prodejných a homeopatických léků (pro zvířata k produkci potravin od D6), • Plnění, balení a označování povolených léčiv v nezměněné formě, pokud není na trhu vhodná velikost balení, • Rozředění povolených léčiv pokud při terapii nastane stav nouze, • Výroba léků používaných výhradně samotným veterinářem. Omezení plnění povolených léků v nezměněné formě za situace, kdy není k dispozici žádná vhodná velikost balení znamená, že obecně již není možné odebrání menšího množství z velké nádoby (např. z pytle s obsahem 25 kg) – povoleno je to jen pokud by při odběru menšího balení nastal rozdíl více než 20 %. Tak například při odběru 7 kg léku ve formě prášku, které je jako povolené léčivo k dostání v balení 1 a 25 kg lze dodat sedm balíčků po 1 kg. Odebrání tohoto množství z velkého balení by nebylo povoleno.

•

jako povolené léčivo Omezování předepisovaných krmivářských léčiv ve směsích na předpis na dobu použití maximálně 7 dní, za předpokladu, že podmínky povolení nepředpokládají delší dobu použití.

Premixy léčiv pro výrobu směsí – nově opravené dávkování chovatelem Premixy léčiv pro medikaci krmné směsi jsou podle změny zákonů platné již od 1.11.2002 určeny k výrobě léčiv; tím ne-

omezit počet nutných výrobních šarží a problém smíchání účinných látek. Dále je možné předepsat více medikovaných směsí (maximálně 3, ovšem ne více jak 2 s antibakteriálním účinkem), pokud není pro daný případ k dispozici žádná směs.

Podávání povolených léků Podávání léků k orální aplikaci přes krmivo je i nadále samozřejmě možné, pokud je orální způsob aplikace léků povolená. Musí při tom být zajištěno, aby všechna ošetřovaná zvířata dostala potřebné

Předepisování a výroba krmivářských léčiv Ohledně předepisování a výroby krmných léčiv jsou v platnosti důkladné změny na přechodnou dobu do 1.9.2004. Ty zahrnují: • Předepisování dávek krmných léčiv farmaceutickými výrobci podle § 13 Odst. 1 AMG jako jediná možnost použití krmných léčiv, • Minimalizace výrobních nákladů krmných léčiv a vmí-

V budoucnu budou používány v první řadě jen povolené léky.

množství účinné látky. Je třeba ovšem opět poukázat na to, že premixy léčiv pro medikaci směsi již nesmí vlastnit chovatelé. Doba podávání léků na předpis, u kterých je třeba u zvířat pro produkci potravin dodržet dobu vyřazení těchto zvířat z produkce (ochranné lhůty) je omezena na období asi 7 dnů podle dávky. Neexistuje žádné odpovídající omezení, pokud je v podmínkách povolení počítáno s delší dobou aplikace, nebo pokud není stanovena pro daný lék žádná tzv. čekací doba. V rámci veterinární péče může být doba aplikace léků prodloužena až na 31 dní, a to u léků neobsahujících antibakteriální látky a u antibiotik s lokálním použitím (např. lokální ošetření mastitid), za předpokladu posouzení stavu léčiv minimálně jednou měsíčně. U antibiotik, která jsou určena k systematickému použití (včetně orálních dávek), platí stále ochranná lhůta 7 dnů. Pravidelné kontroly stavu léků veterinářem (alespoň jednou měsíčně) musí být také prováděny jako předpoklad pro výjimečné dávky po dobu 31 dní shora uvedených skupin léků, pokud není v daný okamžik žádná aktuální potřeba veterinárního zákroku.

Výběr léků v pěti krocích Výběr léků veterinárním lékařem musí nadále probíhat v tzv. kaskádě. Přitom je možné použít náhradní léky, pokud nastane v léčbě stav nouze, tzn. když není k dispozici žádný vhodný povolený lék pro danou situaci nebo druh zvířete (není na trhu) a v opačném případě by bylo nutné podání léků vážně ohroženo.

Pravidlo kaskády pro výběr léků zvířatům sloužícím k produkci potraviny má 5 stupňů: 1. Lék je povolen pro ošetřovaný druh zvířat a pro diagnostikovaný zdravotní problém. 2. Pokud není k dispozici žádný lék podle bodu 1, existuje lék pro daný druh zvířat ale povolený pro jiné použití. 3. Pokud není k dispozici žádný lék podle bodu 2, může být použit lék povolený pro jiný druh zvířat - produkce potravin. 4. Není k dispozici žádný lék podle bodu 3. Může být použit lék, který obsahuje účinné látky uvedené v příloze I, II nebo II vyhlášky (EWG) 2377/90. Vyhláška stanovuje nejvyšší možné množství reziduí pro EU. Tak zde mohou být použity například léky humánní medicíny, které obsahují látky, pro něž platí výše uvedené podmínky. 5. Není použitelný žádný lék podle bodu 4. Nakonec existuje možnost zředění některého povoleného léku (uvedený pod bodem 1 až 4). Při jakémkoliv odklonu od povolených podmínek leží veškerá odpovědnost za bezpečí ošetřovaných zvířat i za zajištění bezpečí pro spotřebitele na veterináři. Dodržením dostatečné ochranné lhůty je zajištěno, že v potravinách produkovaných léčenými zvířaty nejsou obsaženy žádná rezidua léčiv. V případě úpravy léků musí veterinární lékař určit potřebnou ocrannou lhůtu tak, že nebudou překročeny maximální možné hranice výskytu reziduí. Jen v případě pravidelné kontroly zásob léků veterinářem mohou být léky podávány také chovatelem. Chovatel, který léky pravidelně podává a dávkuje, je povinen striktně dodržovat pokyny veterináře a všechny léčebné zákroky evidovat ve skladové knize. Doklady jsou řazeny časově a jsou evidovány po dobu 5 let. Jen důkladným dodržováním zde načrtnutých právních předpisů veterinárními lékaři a chovateli lze zajistit podstatu veterinárního zákona. Současně lze zajistit rychlé, efektivní a zákonné podání léků zvířatům při zabezpečení ochrany zvířat a zdraví spotřebitelů. Prof. Dr. Manfred Kietzmann Institut pro Farmakologii, Toxikologii a Farmacii, Vysoká veterinární škola Hanover

Optimální management předchází onemocněním.

Boj proti circovirům – SCHAUMA FERM PRO pro bezpečný start

Opatření proti PMWS a PDNS u selat Důležitým pilířem v boji proti chorobám, které způsobují circoviry (PCV2), jsou přesná diagnostika a léčba průvodních onemocnění ve spojení s hygienickými opatřeními. Prevenci onemocnění také podporují optimalizace ustájení a prostředí, stejně jako struktura stáda a chovu. Úspěch těchto opatření stojí a padá s výživou přesně uzpůsobenou podle užitkovosti. PMWS a PDNS způsobují v odchovu selat a ve výkrmu podstatné ekonomické ztráty. Do jaké míry jsou PCV2 zodpovědné za poruchy plodnosti, nemůže zatím být dostatečně posouzeno. Asociované příznaky PMWS „Postweaning multisystemic wasting syndrome“ (chronické onemocnění po odstavu) zahrnují slabost a hubnutí selat po odstavu vlivem onemocnění většího počtu orgánů. Hlavní symptomy jsou doprovázeny poruchami gastrointestinálního systému a pneumotickými příznaky jako kašel, rýma nebo serózní výtoky z nosní dutiny a slzení. PDNS „Porcine dermatitis nephropathie syndrome“ (onemocnění kůže a ledvin) je identifikovatelné díky červenomodrých změn kůže, zvláště v řitní oblasti, oblasti slabin a břicha následkem zánětu ledvin. Diferenciální diagnostikou lze tyto

klinické příznaky rozeznat od evropského prasečího moru.

Onemocnění spojované s PCV2 – většinou se podílí na PRRS PCV2 není sám schopný vyvolat komplexní obraz PMWS a PDNS. Stimulace imunity viry, bakteriemi, očkováním nebo stresovými faktory je nejdůležitějším faktorem pro propuknutí onemocnění. Virus PRRS hraje ze 60 % největší roli u těchto komplexních onemocnění. Vedle viru PRRS lze zvláště při výskytu PDNS prokázat i prasečí parvovirus.

K úspěchu vede pouze komplexní diagnostika Circovirus a protilátku lze prokázat nejen u nemocných zvířat, ale také u klinicky zdravých jedinců. Je chybné předpopokračování na straně 12 Úspěch ve stáji 3/2003

11

dokončení ze strany 11 kládat, že pozitivní nález PCV2 je zodpovědný za všechny ztráty ve stáji. Vlastní diagnostika začíná při pozitivním nálezu ve spojení s klinickým projevem. Díky cílenému patologickému, virologickému a bakteriologickému vyšetření lze potom jako původce určit mimo jiné PRRS, PIA, Eperythrozoonózy, Haemophilus parasuis, APP, Mykoplazmy, Streptokoky, Bordetely, Pasterely. Tato vyšetření tvoří na druhé straně podklady pro cílená léčebná a imunoprofylaktická opatření.

Sladit program očkování se specifikami podniku Díky konkrétním očkovacím opatřením lze dobře regulovat určité sekundární patogeny a kombinace patogenů. Při očkování je třeba dbát následující základy: • neočkovat klinicky nápadné skupiny zvířat • infekční tlak redukovat prostřednictvím očkování populace prasnic (nezapomínat na prasničky !) • očkovat před infekčním obdobím • prostřednictvím klinických a laboratorních diagnostických procesů ověřovat následky a termín očkování • pokračovat v očkování po odeznění klinických symptomů.

PDNS je identifikovatelné červenomodrými změnami kůže.

Flexibilní program očkování selat Zvláště při problémech s PMWS nemůže být očkování selat prováděno podle pevného schématu. Pro imunitní systém selat není žádný rozdíl mezi infekcí a očkováním. Aktivace imunitního systému může vyprovokovat infekci PCV2. Je třeba: • očkování proti PRRS a Mykoplazmozám provádět v různou dobu • omezit stres z očkování v období odstavu • stanovit infekční období PCV2 klinickým pozorováním • zamezit nepřímé šíření virů díky injekčním jehlám, kleštím na špičáky, skalpelům, kupírovacím nástrojům aj. • vyměnit injekční jehlu po každém vrhu.

Při PMWS selata slábnou a hubnou.

Přeplněné stáje je třeba bezpodmínečně eliminovat.

Úspěšný boj proti problémům spojených s Circoviry je možný pouze ve spojení s přísným režimem hygieny a s optimalizací

Podporovat proces trávení

Vysoké ztráty sajících selat přesahující 15 % ještě stále v mnoha podnicích snižují úspěch odchovu. Tím se také snižují zisky z produkce selat. Nemusí to tak být, jak dokazuje následující příspěvek.

Úspěch ve stáji 3/2003

Přeplněné stáje ve spojení s nedostatečnými klimatickými podmínkami jsou považovány za extrémně infekční. Jak Circoviry, tak ostatní patogeny jsou vylučovány především sekrety dýchacího ústrojí a šíří se vzduchem. Účinnými zásahy je dostatečné větrání a vytápění stájí. Tím je ve vzduchu omezován obsah škodlivých plynů a choroboplodných zárodků a zároveň je vyšší obsah kyslíku k podpoře výměny plynů v plicích.

Optimalizace struktury stáda a chovu

Dobrý porod – je to všechno ?

12

Bránit přenosu patogenů

V této souvislosti získává péče při porodu centrální význam: Hlavní příjem mleziva musí proběhnout během prvních 6 hodin. Selata, které přijala málo kolostra nebo později, jsou méně vybavena protilátkami proti PCV2 a jiným patogenům.

Odchov selat – omezit ztráty selat

Rozhodující roli hraje management odchovu selat, zvláště

prostředí zvířat a podnikového managementu. Od zemědělce je požadováno zlepšení určitých struktur stáda a chovu. Nekompromisní turnusový systém chovu znamená: • přechod od kontinuálního procesu prasení k periodickému • oddělení skupin zvířat podle věku • žádný „Návrat“ vyléčených zvířat • nemocná zvířata chovat odděleně nebo vyřadit • systém pracovních činností „One way Management“, pouze tam, kde jsou možné (eroscentrum – stáj pro březí – porodna – výkrm).

v období porodů. Snížení ztrát selat o 1 % je spojeno se ziskem

Patofyziologicky se u slabých selat vyskytuje porucha

12,- až 15,- na prasnici za rok. Jako cíl byl mělo být dosaženo následujících parametrů: 1. Alespoň 12 živě narozených selat na prasnici a vrh 2. Více než 22 odchovaných selat od prasnice za rok 3. Ztráty selat pod 10 % 4. Porodní hmotnost selat nad 1,4 kg 5. Hmotnost selat při odstavu více než 7 kg při době sání 3 týdny 6. Užitkovost prasnice 65 až 70 selat. Příčiny vysokých ztrát selat v současnosti mohou být velmi

krevního obrazu, srážlivosti krve nebo zvýšená ztráta krve např. žaludečními vředy. Na tvorbě krve se podílí vedle stopových prvků také vitamíny C, B6, B12 a kyselina listová. Pro srážlivost krve hrají důležitou roli vitamín K a vápník. Obzvláště z hlediska změn na játrech a ledvinách jako centrálním orgánu trávení a vylučování jsou nutné chutné a dobře stravitelné prestartery a krmiva pro odchov selat s optimálním zastoupením dusíku. Prostřednictvím vlastních vitamínů, minerálních a účinných látek lze podporovat metabolismus a může být sníženo zatížení různých orgánů trávicí soustavy. Přípravek SCHAUMA FERM PRO tyto požadavky splňuje, čímž zvyšuje přirozenou obranyschopnost a zajišťuje rovnoměrný vývoj všech selat ve vrhu. O dalších přednostech SCHAUMA FERM PRO se informujte u poradce firmy Schaumann.

Perspektivy do budoucna PMWS a PDNS patří k mnoha multifaktoriálním onemocněním v produkci prasat. Přes intenzivní výzkum není plně objasněna podstata tohoto onemocnění. Jak komplexní jsou spouštěcí faktory – sekundární infekce a chyby v managementu stáda, tak variabilní jsou možnosti řešení. Úspěšný boj proti PMWS a PDNS je souhrnně možný pouze při optimalizaci podstatných základních kamenů managementu zdraví zvířat – hygieny – krmení – ustájení – organizace produkce.

Dr. Lutz Winter

rozdílné. Některé příklady ve třech nejdůležitějších fázích • před porodem (např. infekce prasnice, poruchy ve výživě) • během porodu (např. dlouhý porod, chybějící dohled na průběh porodu) • po porodu (např. nízká životaschopnost, zalehnutí, onemocnění, špatná hygiena).

Jak snížit ztráty selat? Je třeba sledovat mnoho faktorů, aby byly ztráty redukovány. Důsledný management je základem úspěchu.

1. Vedení stájí pro odchov selat popř. oddělení za striktních podmínek „turnusového provozu“. Při kontinuálním naskladňování poroden bez období očisty se mohou pomnožit známé zárodky. Stoupá infekční tlak na selata a tím i riziko onemocnění. Z tohoto důvodu by měl být využívám co možná nejvíce systém „Všechno dovnitř všechno ven“ se zařazeným základním čištěním a desinfekcí. 2. Využívání sprch pro prasnice. Před ustájením prasnic ve vyčištěné a vydesinfikované porodně by měly být i ony umyty. Sprcha prasnic by měla být umístěna na trase do porodny s plochou 0,7 – 0,8 m2 pro prasnici. Používat bezpodmínečně teplou vodu. 3. Zajištění potřebného krmení a napájení zvířat. Kojící prasnice mají potřebu vody až 40 l na den. 4. Při výživě novorozených selat stojí v popředí následující opatření: • Přezkoušení teploty za prasnicí, tedy tam, kam se selata

rodí. Pokud činí např. pouze 16 – 18°C, mohou stoupat ztráty. Má smysl během porodu zavěsit infrazářiče za prasnice. • Trvalá přítomnost a dohled nad porody. • Osušení selat buničinou. • Zkrácení pupeční šňůry (např. čistými desinfikovanými nůžkami a desinfekce). • Přiložení selat k vemeni. Střeva selat jsou pro kolostrum otevřena pouze 6 – 8 hodin a kvalita kolostra klesá již po 3 hodinách na 50 % účinnosti. Pro dostačující imunizaci selat kolostrem je rozhodující jeho rychlý a bezpečný příjem. • Trvalá kontrola mléčnosti prasnice. • Provádění správného a smysluplného vyvažování vrhů. Jak důležitá je kontrola průběhu porodu ukazuje tab. 1. 5. Měření teploty prasnic. Pro rychlé rozpoznání zdravotních problému by se měla první 3 dny po porodu měřit a zaznamenávat rektální teplotu prasnic, u problematických zvířat dvakrát denně.

6.

7.

8.

Tab. 1: Výsledky různé úrovně kontroly porodů u selat Výše ztrát selat

Intenzita dohledu nad průběhem porodu

více než 20 %

Porody probíhají bez kontroly a dozoru

15 – 20 %

Porody jsou sledovány příležitostně, v noci zůstávají prasnice bez kontroly

asi 15 %

Ve dne v noci sem tam dohled nad porody

5 – 10 %

Pravidelná kontrola porodů, 5-7krát na vrh, většinou osušování selat

méně než 5 %

Zapouštění v daných termínech a tím synchronizované porody, během porodů skupiny trvalá přítomnost, osušování selat buničinou

9.

Při překročení 39,3°C ihned cíleně zasáhnout ! Vytvoření optimálního klima, 30 – 35°C v prostoru selat a 20°C v okolním prostoru. Zamezit vzniku průvanu! Aplikaci nutných dávek železa provádět v pravý čas (2/3 den života). Kastrovat co možná nejdříve. Kontrola kvality podlah v porodních kotcích pro předcházení odřenin u selat. Zároveň se starat o komfort ležení v hnízdech pro selata. K ležení nabízet měkký, teplý a flexibilní materiál. Po úspěšném porodu je pravidelná kontrola (dvakrát denně) prasnice i selat pro včasné rozpoznání onemoc-

nění dalším předpokladem pro snížení následných ztrát selat. Většina ztrát selat se vyskytuje v prvních dnech života. Asi čtvrtina všech úhynů se dostavuje 1. den. Přes 60 % všech ztrát se soustřeďuje na první tři dny po porodu a přes 80 % se vyskytuje v prvním týdnu života. Péče o novorozeňata v prvních hodinách a dnech života patří k nejdůležitějším procesům, které redukují ztráty. V každém případě se počítá s tím spojenými pracovními nároky. Výsledkem jsou spokojená a zdravá selata s vysokými možnostmi užitkovosti. Dr. Michael Beddies

Krmení prasnic

Phoslaktin – produkty: pro úspěšné fázové krmení Postupné zvyšování úrovní produkce v chovu prasnic vyžaduje zlepšení všech působících faktorů. Krmení moderních hybridních prasnic podle jejich potřeb, během všech fází produkčního rytmu, je jedním ze základních předpokladů pro využití potenciálu užitkovosti prasnic. Optimalizace podmínek chovu a úrovně zdraví přitom hraje důležitou roli. Špičková užitkovost v produkci selat je možná realizovat pouze se správným konceptem krmení. Aby byly dosaženy cíle

úspěšné produkce selat, jako například 11 odchovaných selat na vrh a současně průměrná popokračování na straně 14 Úspěch ve stáji 3/2003

13

dokončení ze strany 13 rodní hmotnost selat 1,5 – 1,6 kg, je naprosto nutné fázové krmení prasnic. Tab. 1 zřetelně ukazuje vzestup užitkovosti v produkci selat. Pouze fázové krmení chovných prasnic zaručuje ve všech obdobích produkce optimální výživu dle potřeb zvířat.

Krmení v období březosti Koncept krmení během březosti je rozhodujícím faktorem pro úspěch produkce selat. V první fázi březosti musí prasnice opět získat tělesnou hmotnost ztracenou během předcházejícího období kojení. Ve fázi rané březosti dochází k nidaci oplozených vajíček a k zajišťování vysoké úrovně dalšího přežití plodů. Již během rané březosti mají prasnice vysoké nároky na cílené zásobování vitamíny pro optimální vývoj placenty. S minerálním krmivem firmy Schaumann Phoslaktin DT pro jalové a březí prasnice je tento požadavek splněn. Phoslaktin DT se vyznačuje vysokým obsahem stopových prvků a vitamínů, jejichž vysoké dávky

zajišťují optimální vývin plodů během tohoto raného období březosti. Zatímco dosud byl kladem základní význam přírůstku tělesné hmotnosti prasnic a bezpečné nidace plodů, tak během březosti se požadavky mění. V poslední třetině od 80. dne březosti dochází k intenzivnímu růstu plodů a k utváření mléčné žlázy pro následující fázi kojení. Prasnice vyžadují v tomto období podmínky chovu v závislosti na tělesné hmotnosti a stájové teplotě. Vedle zásobení minerálními látkami a účinnými látkami je třeba věnovat zvláštní pozornost optimálnímu přísunu aminokyselin. Při jejich nedostatku je předurčeno zvýšené ukládání tuku v mléčné žláze a s tím je spojena nízká mléčnost prasnic – často začátek mnoha problémů s plodností. Energie a bílkoviny hrají společně s optimálním zásobením prasnic vitamíny a účinnými látkami rozhodující roli během celého období březosti. Nedostatečný přísun živin negativně ovlivňuje vývin plodů. Tab. 2 připomíná příklady směsí pro období březosti s využitím přípravku

Optimální kondice prasnic s vysokou mléčností a robustní, vitální selata jsou výsledkem fázového krmení s přípravkem Phoslaktin. Phoslaktin DT. V období blížícího se porodu je třeba zamezit náhlé změně krmné dávky.

Nápoj Phoslaktin přímo při porodu Porod selat stojí prasnice mnoho sil. Nápoj Phoslaktin, nabídnutý prasnicím přímo v době porodu, pomáhá vyrovnat vznikající deficit živin.

Tab. 1: Velikost vrhů dříve a dnes narozená selata porodní hmotnost celková hmotnost vrhu

dříve

dnes

na vrh

10

11,5

kg/sele

1,3

1,5

kg/vrh

13

17,3

+ 33 %

28,6

40,7

+ 42 %

hmotnost vrhů na prasnici za rok

kg

rozdíl

Tab. 2: Vysokoužitkové směsi s Phoslaktinem a Phoslaktinem DT Krmivo pro březí

Krmivo pro kojící

Směs I.

Směs II.

Směs I.

Směs II.

Pšenice

%

10,0

5,0

55

40

Ječmen

%

64,0

71,0

20

35

Sójový šrot

%

15,0

15,0

19,5

19

Sójový olej

%

–

–

1,5

2

Cukrovarské řízky

%

–

6,0

–

–

Pšeničné otruby

%

8,0

–

–

–

–

–

0,5

0,5 3,5

SCHAUMACID PHOSLAKTIN

%

–

–

3,5

PHOSLAKTIN DT

%

3,0

3,0

–

–

MJ/kg

12,3

12,2

13,4

13,3

NL

%

15,6

15,3

17,0

16,6

Vláknina

%

5,7

5,8

4,0

4,4

Lysin

%

8,1

8,0

1,0

1,0

ME prasata (Energie krmiv)

Tab. 3: Základní kameny pro vysokou užitkovost Phoslaktin a Phoslaktin DT

14

PHOSLAKTIN

PHOSLAKTIN DT

Aktiphos

++

++

Herbamin

++

++

Fytáza

++

++

Lysin

++

++

Methionin

++

++

Threonin

++

--

Úspěch ve stáji 3/2003

Vysoký podíl dextrózy působí pozitivně na obsah cukrů v krvi, tak jsou doplněny energetické zásoby. 500 g nápoje Phoslaktin je rozmícháno v 10 l vody a nabídnuto prasnicím v korytě. Vedle přísunu lehce stravitelné energie dodává speciální produkt vysoce účinný elektrolyt, probiotikum a také vitamíny C a E, které pozitivně ovlivňují metabolické procesy. Minerální krmivo Phoslaktin obsahuje účinné látky jako Herbamin, Phytaza a Aktiphos (tab. 3). Kombinace účinných látek Herbamin zlepšuje přírodní cestou příjem krmiva, podporuje trávení a způsobuje zlepšení využívání živin. Aktiphos, speciální kombinace vybraných vitamínů a provitamínů, podporuje dodatečně konverzi krmiva. Kvalitativně vysoce ceněné směsi s přípravkem Phoslaktin zvyšují užitkovost prasnic. Výsledkem je množství prospívajících a zdravých selat. Ing. Christian Cordts

Výkrm prasat

AutoFOM – úspěšné zpeněžování díky cílené strategii výkrmu Oceňování jatečných těl metodou AutoFOM začalo před 3 roky na některých severoněmeckých jatkách. Jak funguje AutoFOM? Zatímco při doposud používané klasifikaci jatečných těl přístrojem FOM je na přesně definovaných místech jednobodovou sondou určena výška špeku a svaloviny, přístroj AutoFOM pracuje plně automaticky. Celé jatečné tělo je umístěno do vany a pomocí 16 ultrazvukových sond je takřka celé prosvíceno a tak je stanoveno asi 3000 základních dat. Z těchto dat jsou přístrojem AutoFOM určeny hmotnosti cenných masitých částí jako kotlety, kýty, plece a boku stejně jako podíl masa a tuku.

příkladu v tabulce 1 asi 3,70 Euro na prase. Vedle porážkové hmotnosti hrají proto důležitou roli pro vysoký podíl masa také genetické dispozice ke zmasilosti a krmení.

Strategie pro chovatele prasat při používání AutoFOM Prvním a důležitým prvkem je používání výborné genetiky s optimální kombinací růstu a zmasilosti prasat. Chovná zvířata na Hülsenbergu se pro-

Oceňování jatečného těla AutoFOMem

to osvědčila i při tomto způsobu zpeněžování (viz. výsledky testu zboží 2002 a tab. 3). Ukazuje se zde síla pečlivé plemenářské práce a tím její prospěch pro zemědělce. Vysoký příjem krmiva kombinovaný se současným optimálním krmením pro vysoký podíl masa zajišťuje i při vysoké porážkové hmotnosti dobrý podíl masa (Graf 1). Intenzivní předvýkrm prasat, při nižší dosažené porážkové hmotnosti. je základem pro minimalizaci nebezpečí ztučnění (zvláště v oblasti břicha). Různé pokusy ve výzkumném centru Schaumann v Hülpokračování na straně 16

Tab. 2: Optimální strategie zpeněžování prasnic a vepřů, vepři při AutoFOMu zpeněžováni dříve Zisk (Euro) / kus

Na rozdíl od zpeněžování podle podílu hlavních masitých částí a porážkové hmotnosti při oceňování pomocí AutoFOMu je placena tzv. obchodní cena, která je při účtování vyjádřena ve formě indexových bodů. V celkovém zpeněžování jatečných těl hrají přitom velmi rozdílnou roli jednotlivé cenné masité části (celková hmotnost asi 50 % jatečného těla). Největší podíl činí kýta, jejíž hodnota je přes 40 % jatečných partií (tab. 1) Vedle genetiky a pohlaví hraje pro optimální velikost kýty velkou roli porážková hmotnost. Různé testy ukazují, že masné typy prasat jsou dříve a kombinované typy prasat později, popř. hůře zpeněženy (viz. Úspěch ve stáji 2/2002 popř. tab. 2). Vedle hmotnosti kýty může vést k podstatným ztrátám při oceňování vést i málo zmasilý bok. Již při poklesu pod 51 % hranici vznikají náklady podle

Zisk (Euro) / kg

138

1,46 OPTIMUM

136

1,44

134

1,42

132 1,40 130

OPTIMUM 1,38

128 1,36 126 1,34

124

1,32

122

1,30

120 90 – 92

92 – 94 94 – 96 96 – 98 Porážková hmotnost

98 – 100

Zisk kastrátů Zisk prasnic Zisk kastrátů kg Zisk prasnic kg Zisky porážených prasat při zpeněžování podle AutoFOMu a stoupající porážková hmotnost rozděleny podle pohlaví zvířat (Údaje od 1569 zvířat ze 3 podniků / 761 kastrátů a 808 prasnic / základní cena 1,41 Euro za indexový bod

Tab. 1: Úloha cených masitých částí ve vyúčtování jatečného těla metodou AutoFOM, případ výkupu při porážkové hmotnosti 93,9 kg Partie

Hmotnost

relat.

Základní cena

Indexové body

Výkup při 1,25 Euro

Kýta

17,91

37,6

2,40

42,98

53,73

relat. 45,1

Kotleta

6,90

14,5

3,45

23,80

29,75

25,0

Plec

8,11

17,0

1,70

13,78

17,23

14,5

Bok (Břicho)

14,75

30,9

1,00

14,75

18,44

15,4

Celkem

47,67

= 51 % z SG

95,31

119,15

Úspěch ve stáji 3/2003

15

dokončení ze strany 15 senbergu a dalších pokusných místech (např. FAL) dokázaly například stoupající přírůstky při intenzivním přísunu aminokyselin v předvýkrmu. Krmná strategie Schaumann vychází plně z této skutečnosti. Krmné směsi bohaté na energii – obsahující vysoké množství aminokyselin, vitamínů, makro a mikroprvků – cíleně podporují potenciál užitkovosti v období výkrmu a vytváří základ pro rentabilní výkrm prasat i při oceňování jatečných prasat metodou AutoFOM. Díky speciálním produktům pro předvýkrm např. Bi-Phosphoral VM-Spezial – vyhovující jakýmkoliv podmínkám podniků – je optimalizován i přísun bílkovin vybalancovaným přídavkem 3 aminokyselin (Lysin, Methionin a Threonin), Herbamin podporuje příjem krmiva, trávení a přesným dávkováním vitamínů (B, E a C) je podporováno zdraví zvířat a podíl masa. Zlepšení hygieny krmiv díky Schaumasilem konzervovaným obilovinám popř. SchaumaCidu ve směsi přispívá dodatečně ke zvýšení příjmu krmiva. Samozřejmě že také technika krmení (vyhovující nabídka krmných míst) stejně jako technika ustájení a stájové klima jsou na takové úrovni, že vykrmovaná prasata mohou již od 1. dne výkrmu plně přirůstat. Ale také v období konečného výkrmu mají dnešní typy prasat vysoké potřeby bílkovin. Aktuální pokusy z FAL dokonce ukazují, že kastráti v konečném výkrmu potřebují ještě asi 120 g bílkovin na den a při nižším přísunu aminokyselin je trend ke silnějšímu tučnění (Berk 2002). 16

Úspěch ve stáji 3/2003

Tyto poznatky jsou podkladem pro aktualizovaná krmivářská doporučení DLG, která výrazně zvyšují doporučení pro přísun aminokyselin u vykrmovaných prasat. Při probíhajícím přezkušování a vylaďování krmivářských doporučení v testech výkrmu prasat v Hülsenbergu byly tyto souvislosti zjištěny již dříve a byly využity v poradenské činnosti. Krmné dávky pro výkrm podporující užitkovost s produkty Bi-Phosphoral M-Spezial nebo VP-4725 jsou zodpovědné za dobré přírůstky ve střední a konečné fázi výkrmu. Vedle krmení odpovídajícímu nejvyšší masné užitkovosti - ideálně realizováno fázovým způsobem – hraje také velkou roli pro dosažení optimálních výsledků výkrmu strategie restringovaného krmení v konečném výkrmu. S restrikcí krmiva, zvolené podle genetiky, krmné dávky a krmné techniky (např. skupinové krmení při senzorickém krmení) je možné omezit nejen ztučnění některých zvířat, ale také může být výrazně redukována nevyrovnanost skupin vykrmovaných zvířat. Skutečnost, která zvláště s ohledem na optimální hmotnost kýty získává na velkém hospodářském významu. Na základě předností pro zpracovatelský průmysl (níz-

Graf 1: Vysoká úroveň příjmu krmiva v předvýkrmu ovlivnitelná také genetikou, změna křivky příjmu krmiva Chovná linie 1 Chovná linie 2

Příjem krmiva

Podíl masa

Podíl tuku

čas podle Kalma 2002

ké náklady a lepší instalace do řetězce porážky zvířat) je způsob zpeněžování jatečných prasat metodou AutoFOM dále rozšiřováno. Pro výkrmce prasat platí co nejdříve se přizpůsobit změněným podmínkám zpeněžování, prodeje selat, krmení, klasifikace jatečných prasat atd. Probíhají-

cí analýzy jatečného zúčtování s cílem zpeněžovat vysoký podíl prasat v optimálním termínu přispívá k vyrovnání slabin v této oblasti. Pouze informovaný management může tak zajistit trvalou hospodárnost ve výkrmu prasat. Dr. Hans-Peter Pecher

Tab. 3: Praktické výsledky z Vestfálska u konečných hybridů z Hülsenbergu (senzorické krmení ad libitum) Počet zvířat

Porážková hmotnost, kg

Kýta, kg

Kotleta, kg

Bok, kg

Bok, MFA

210

91,40

17,81

6,83

14,37

52,86

Indexové body 91,68

110

92,60

18,22

7,01

14,55

53,59

92,66

70

91,20

17,70

6,78

14,42

52,24

91,01

197

98,40

19,02

7,39

15,42

52,70

95,59

206

91,70

17,94

6,88

14,33

52,98

91,84

793

93,06

18,14

6,98

14,62

52,87

92,56

CCM

Corn-Cob-Mix ve výkrmu prasat Množství půdy oseté kukuřicí ve Westfál-Lippe je veliké. Celkem je kukuřice pěstována na 160.000 hektarech; což je 11% osevní plochy německé spolkové země. Jako Corn-Cob-Mix (CCM) je ve Vestfálsku sklízeno okolo 50.000 ha kukuřice, více jak 50 procent z celé sklízené plochy CCM v Německu. Ve Westfálsku je tedy u každého druhého prase ve výkrmu použita CCM. S CCM ve výživě prasat mají zkušenosti chovatelé Westfálska již od poloviny 70. let. Přitom se posunula sklizeň od „směsi vřeten se zrny“ s obsahem vlákniny více jak 5 % v sušině směrem k „zrnové siláži“ s nízkým podílem vřeten a z toho vyplývá nižší obsah vlákniny. Vývoj kvality CCM v minulých 5 let ukazuje tab. 1 se zvolenými výsledky pokusů LUFA Münster. CCM má obsah energie, který je srovnatelný se ozimou pšenicí. Jak tab. 1 ukazuje, byla kvalita CCM v roce 2002 na průměru 70 % škrobu, tzn. nadprůměrný výsledek. CCM je zkrmována ve Westfálsku obvykle prostřednictvím tekutého krmení. Přitom je používán až 50 % podíl CCM (vztaženo k sušině). V některých podnicích je také CCM zamíchána míchárnami do suchého krmení a potom například zkrmována jako kaše přes automaty.

Přednosti a nevýhody CCM CCM je skladována ve Westfálsku obvykle v průjezdných silech, zřídka kdy ve vysokých silech. Předskladnění CCM 1 až 3 dny se koná potom buď v tekuté formě nebo v odpovídajících nádobách pro suché krmení. Tekuté krmení umožňuje také kombinaci s dalšími tekutými krmnými komponenty. Přednosti, které jsou stále častěji jmenovány v souvislosti se zkrmováním CCM jsou následující: CCM je, jako krmivo prokvašené kyselinou mléčnou , velmi chutné a je prasaty dobře přijímána. CCM má pH hodnotu okolo 4,0 a působí jako kyselé krmivo v trávicím traktu prasat.

Na mnoha místech ve Westfálsku přináší kukuřice vyšší zisky než obilí a proto je ekonomicky zajímavá. Následující nevýhody, na které je třeba dbát: • CCM je vlhké krmivo a proto může přinést za určitých podmínek problémy s plísněmi a kvasinkami. • Přímo za teplého počasí vyžaduje CCM velmi mnoho důsledné práce (nutný denní odběr z jámy). • Zatížení toxiny fusárií (Zearalenon a Trichotecene) které se v minulosti rozšířily, vedly k problémům.

Důležitá pravidla pro sklizeň a uskladnění K vylepšení hygieny krmiva je nutno dávat pozor na důležité zásady při sklizni CCM a uskladnění. • Pro optimální průběh kvašení je optimální obsah sušiny 55 až 60 %. • Vyšší podíl vřeten není žádoucí. Hodnota krmiva vřeten je velmi nízká, zatížení zárodky je výrazně vyšší než u zrna a mohou vzniknout problémy s následným zahříváním a tvorbou plísní. • Jemnost šrotu CCM může ovlivnit příjem krmiva a krmnou hodnotu, stupeň jemnosti šrotu je volen tak, aby 80 % částic bylo menších než 2 mm. • Vypodložení stěn jámy folií je optimální utěsnění proti pronikání vzduchu. • Exaktní utěsnění je předpokladem pro optimální

silážování a dobrou kvalitu skladování. • Jáma musí být ihned po skončení silážování pečlivě uzavřena a zakryta fólií. • Minimální doba skladování do otevření jámy by měla činit 4 až 6 týdnů, aby nebyl porušen proces kvašení. • Množství odebrané řezné plochy je voleno tak, aby denní odběr v zimě činil minimálně 10 cm a v létě 15 cm (1 m3 CCM váží cca 1.000 kg). • Hladká a čistá řezná plocha jámy snižuje negativní působení vstupu vzduchu (následné kvašení/zahřívání) • Pokud je CCM zkrmována také v letních měsících, potom je smysluplná zastřešená jáma. Corn-Cob-Mix je označováno díky vysokému podílu škrobů a cukrů zásadně jako lehce stravitelné zkvasitelné krmivo. V praxi se často vyskytují nedostatky v hygieně. Příčinou může být nedostatečné udusání nebo nevhodná technika odběru s nežádoucím pronikáním vzduchu. Častou příčinou je také malé množství odebírané hmoty. Z těchto důvodů je stále doporučováno zemědělskou

komorou Westfálsko-Lippe používání silážních prostředků, které vytyčují směr účinku „zlepšení aerobní stability“ (= směr účinku 2 podle DLG podle směrnice pro zkoušení). V minulých letech byly jako hlavní používané produkty na bázi kyselin. První zkušenosti s bakteriemi mléčného kvašení slibují mnoho, takže se jejich použití v budoucnu jistě rozšíří. CCM zaujímá nadále přední místo ve výživě pro svoji jistotu výnosu, skladování a zkrmování.

Klemens Kuhlmann, Zemědělská hospodářská komora Vestfálsko-Lippe, Coesfeld

Příkladné skladování a odběr CCM.

Tab. 1: Výsledky pokusů s Corn-Cob-Mix ve Westfálsko-Lippe Rok sklizně

2002

2001

2000

1999

1998

Počet pokusů

n

1.613

1.752

1.792

1.964

1.670

Sušina

%

61,2

61,4

61,4

63,7

56,7

V sušině Vláknina

%

3,2

3,3

3,1

4,0

3,9

Škrob

%

70,2

68,5

68,0

67,3

66,2

MJ

16,2

16,1

16,1

15,8

15,6

ME*

*ME vypočteno podle vzorců pro směsi

Zdroj: LUFA Münster Úspěch ve stáji 3/2003

17

Zdravotní prevence

Preventivní opatření v odchovu telat V odchovu telat se vyskytují největší ztráty převážně díky mrtvým plodům, novorozeneckým průjmům telat a infekčním onemocněním dýchacího ústrojí do stáří jednoho roku. V následujícím příspěvku se budeme zabývat problémovou oblastí průjmů telat. V mnoha zemědělských podnicích onemocní průjmy telata ze 100 % mezi prvními třemi až čtyřmi týdny života a úmrtnost 30 % není žádnou vzácností.

Průjmy telat jako problém existence V období let 1990 až 1999 diagnostická služba přijala do péče 277 zemědělských podniků z okolí Berlína. Vedle otázek chovu a výživy byly problémy podmíněné infekcí nejčastějším předmětem poradenství. Podniky s nejčastějšími průjmy telat byly na prvním místě. Větší počet podniků, kterých se problém týkal, již v čase první návštěvy započal s vakcinačním programem proti nejčastějším původcům průjmů, významné zlepšení počtu onemocnění však doposud nenastalo.

Příčiny průjmů u telat Při onemocnění průjmy u novorozených telat musí být rozlišen druh infekce kvůli specifickým původcům onemocnění zapříčiněných chovatelskými popřípadě výživářskými podmínkami. Spektrum střevních patogenů původců onemocnění zahrnuje viry, bakterie a parazity, jak ukazuje tab. 1. Ve většině případů dochází díky infekci viru k silné poruše buněk sliznice v rozsahu tenkého a tlustého střeva, v jejím Tab. 1: Střevní patogenní původci průjmů telat VIRY

BAKTERIE

Rotaviry

E. coli (ETEC) Kryptosporidie

Coronaviry Salmonela BVD-viry

další může být zároveň vzorek výkalu využit také k bakteriologickému výzkumu ke stanovení antibiogramů.

Přenos protilátek z matky jako profylaxe Pro boj proti všem jmenovaných původcům existuje na trhu vícero vakcinačních látek, které mohou být použity pro vakcinaci matek. Cílem je povzbudit včasnou vakcinací u březích zvířat rozvinutí tvorby protilátek proti rota- a koronavirům jakož i E. coli. Tyto protilátky se dostávají do kolostra a chrání tak novorozené tele. Ochranné mechanismy působí přímo na sliznici střeva a jsou také (cca 6 – 8-hodin po porodu) lokálně na stěně střeva a jsou nejvíce důležité pro další dny života. Různě uvedené termíny udávané výrobci očkovacích látek je nutné bezpodmínečně dodržovat. Také při konsekvenčním očkování dojnic stojících na sucho se nepodařilo podniky od jmenovaných původců sanitovat. Cílem vakcinačních opatření je infekční tlak nadále snižovat a tím výskyt onemocnění vyloučit.

Doprovodná opatření k vakcinačnímu programu Ke zdaru vakcinačního programu přispívá dobrá organizace postupu vakcinace a využití všech možností ke snížení infekčního tlaku v chovu.

Diagnostická opatření

Organizace vakcinačních opatření

Všichni popsaní střevní patogenní původci mohou být diagnostikováni z výkalů čerstvě napadeného zvíře. Předpokladem je odběr vzorku výkalu ke stanovení onemocnění. Za

Po započetí vakcinačních opatření je možno sledovat v mnoha případech výrazné zlepšení průběhu onemocnění u telat, pokud jsou matky vakcinované dvakrát. Telata one-

Clostridie

Bredavirus Calicivirus Astrovirus Adenovirus Parvovirus

18

PARAZITI

průvodu bakteriální a parazitární původci případ onemocnění zhoršují. Infekce nastává ve všech případech orální cestou. Početné pokusy vycházejí z toho, že jsou zjistitelné zdejší počty zvláště rotavirů a koronavirů jako virových původců. Vedle jednotlivých infekcí jsou možné infekce také s dvěma původci. Bakteriální infekce střevními patogenními kmeny E. coli (ETEC), které způsobují onemocnění díky speciální struktuře povrchu, hrají určitou roli. Komplikace v průběhu onemocnění nastane navíc tím, že se k tomu přidají jednobuněční střevní parazité (kryptoosporidie). Oni také působí spolu s viry a bakteriemi významné zhoršení průběhu průjmů. Jako jediným původcem infekce se stávají v podniku se špatnými podmínkami chovu. Všichni jmenovaní původci vedou k infekci nejen u telat, rovněž i u staršího skotu, kde dochází k namnožení virů v buňkách střeva a masivnímu vylučování výkaly. U dojnic se neprojevují na rozdíl od náchylných telat žádné symptomy průjmů. Poněvadž je možná neustálá výměna původce mezi telaty, starším skotem a dojnicemi, musí být celé stádo zapojeno při zpozorování infekce. Vychází se z toho, že v mnoha podnicích s chovem skotu způsobují u části podniku velké propuknutí onemocnění již jmenovaní původci průjmů. Důvodem k tomu výroku je skutečnost, že při onemocnění průjmem u telat se jedná o takzvané polyfaktoriální onemocnění.

Průjmovým onemocněním u telat lze předcházet díky optimálním podmínkám chovu, výživy a managementu.

Úspěch ve stáji 3/2003

mocní jen zřídkakdy nebo jsou přinejmenším léčitelná. Jak pozdní, tak také zásadně přehnaně brzká vakcinace může vést jen k částečném úspěchu. Termíny otelení, popř. inseminace a k tomu i údaje výrobce vakcín musí být bezpodmínečně dodržovány, neboť jen tak je možné zajistit, aby byl v době otelení vysoký podíl ochranných látek v mléce (kolostru).

Snížení infekčního tlaku Infekce rota a koronaviry je problém celého chovu skotu. Příznaky onemocnění se sice projevují výhradně u novorozených telat, infekcí trpí ale všechny věkové skupiny stáda. Dojnice s oslabenou imunitou se sami infikují (proto také roční přeočkování). Od nevakcinovaných krav může být původce vyloučen výkalem, a ten vede k infekci telat před příjmem prvního kolostra. Celkově riziko infekce přibývá pobýváním telat s kravami. Proto je doporučován pobyt telat v porodních boxech maximálně půl dne. Početné výzkumy ukázaly, že jen 50 % novorozených telat je v rámci prvních čtyř hodin života zásobeno kolostrem matky. Včasný a skutečný příjem kolostra musí být proto kontrolován.

Desinfekční opatření Při zjištění kryptosporídií jako příčiny průjmů se musí dát pozor, aby bylo bojováno proti nim jen horkou vodou a speciálními účinnými desinfekčními prostředky. Bližší údaje o účinnosti, použití, koncentraci a době působení je popsáno na produktu. Dr. H. P. Heckert / Linda Jöns-Anders, Klinika pro sudokopytníky na Univerzitě v Berlíně

Pastva

Schaumann-lizy: vhodný doplněk minerálních látek na pastvě V programu doplňkových minerálních látek firmy Schaumann se pro každý podnik chovající skot nachází odpovídající produkt: Od mladého skotu přes březí až k dojnicím v laktaci jsou všechna zvířata krmena kvalitními účinnými komponenty. Z toho důvodu jsou programy Schaumann-doplňky nabízeny i pro ovce, kozy a koně. Pokud je doplněk použit na pastvě, je podáván ve vědru nebo v misce, aby byla zvýšena stabilita. Větší nádoby mohou na základě jejich vyšší hmotnosti stát volně. Doplňky Schauman mohou být na pastvě nabízeny také vedle napajedel, protože tak se mohou dojnice po příjmu minerálních látek dostatečně napít. Také ve stáji mohou být vhodné produkty nabízeny dodatečně k přípravku Rindavit. To platí nejen pro zaprahlé dojnice a jalovice, ale také pro laktující dojnice. Tak si mohou zvířat dodatečně doplňovat své potřeby. Vany nebo vědra mohou být tak umístěny přímo na krmišti nebo ve volném boxu.

Zásobení hořčíkem a vápníkem Všechny Schaumann doplňky obsahují vyváženou nabídku makroprvků, aby zabránily projevům nedostatku těchto látek při pastvě. Například obsah vápníku v pastevním porostu často pokrývá pouze polovinu potřeby rostoucích jalovic o živé hmotnosti 400 kg. Hořčík má pro výživu dojnic velký význam právě na čerstvých pastvinách s odpovídajícím hnojením. Sodík se v dostatečném množství vyskytuje v nejmladších výhoncích – právě v létě při období velkých ztrát elektrolytů je jeho dostatečný příjem důležitý.

Makro a mikroprvky

Komplexně předcházet deficitům

Obsah mako a mikroprvků v pastevním porostu kolísá jak v rámci stanovišť, tak vzhledem k ročnímu rytmu. Při chovu dojnic na extenzivně využívaných stanovištích lze často zjistit nedostatečné zásobení zvířat. Firma Schauman prováděla pokusy k této problematice ve spolupráci s oddělením veterinární medicíny FU Berlín. Pro kvalitu produkce je vedle obsahu odpovídajících minerálních a účinných látek v doplňcích rozhodujícím kritériem jejich výše příjmu zvířaty. Pokud jich dojnice přijme příliš málo, nemůže být zajištěno dostatečný přísun minerálů. V rámci této problematiky bylo ve výzkumném centru Schaumann v Hülsenbergu a v mnoha zemědělských podnicích prováděno množství testů na stupeň přijatelnosti různých směsí zvířaty. Tak bylo možné realizovat optimální kombinaci za rozdílných praktických podmínek.

Ke stopovým prvkům patří zinek, měď, mangan, kobalt a selen. Na pastvě často dochází k nedostatku zinku, který může být zesílen vlivem antagonismu síry a molybdenu především na zamokřených stanovištích. Pak je oslabena imunita organismu a klesá příjem krmiva. Nedostatek mědi se přímo vykytuje zřídka – ovšem může být vyvolán nebo podpořen při vysokých dávkách železa, síry a molybdenu díky jejich antagonistickému účinku. Proto Schaumann doplňky nabízejí měď v organicky vázané formě. Tím je zlepšena její konverze. U kobaltu a selenu se často vyskytuje jejich absolutní nedostatek. Přičemž nízký přísun selenu je záležitostí především zamokřených stanovišť a období brzkého jara. To se projevuje problémy s plodností, vyšším infekčním tlakem a nižší životaschopností telat. Schaumann doplňky splňují požadav-

ky zvířat a obsahují potřebné mikroprvky. Vedle toho jsou Schaumannn doplňky odpovídajícím způsobem obohaceny o vitamíny. Zde lze vyzdvihnout přípravky Rindamin Lick pro laktující dojnice a Rindavit Pre-Lick pro zaprahlé, které obsahují vysoce kvalitní vitamíny v optimální kombinaci a splňují potřeby vysokoužitkových dojnic a dojnic „stojících na sucho“. Vedle přísunu minerálních látek a vitamínu je třeba při pastvě dbát na dostatečný přísun strukturálního krmiva a vody. Pokud by bylo stádo nebo jalovice paseno ve velké rozsahu, může docházet při mladém pastevním porostu v období časného jara k nedostatku strukturálního krmiva. Toto zatížení nastává díky častému vysokému

obsahu hrubého proteinu v prvních výhoncích. V tomto případě je třeba zvířatům nabídnout dostatečné množství kvalitního sena nebo slámy. Zvláště důležitými se tyto přídavky stávají v deštivém období jako bylo na jaře roku 2002. Dále se doporučuje přikrmování kukuřičnou siláží pro vyrovnání nadbytku dusíkatých látek, dále snižování dávek jadrného krmiva, aby se dále nezvyšoval deficit strukturálního krmiva. Přísun vody je u pasoucího se skotu a dojnic zajištěn velkými napajedly, protože dojnice nejlépe přijímá hygienicky a senzoricky výbornou pitnou vodu z dlouhých koryt.

Ing. Stefan Neumann

Tab. 1: Přehled doplňků

SCHAUMANN-LECKMASSE • Chutný doplněk ve vědru (25 kg) nebo ve vaně (100 kg), k zásobení na pastvě, s makro a mikroprvky a vitamínem E RINDAMIN LICK • Doplněk ve vědru (25 kg) pro přísun minerálních a účinných látek pro jalovice, pro matky s telaty a pro dojnice. • Vysoký obsah vitamínů a stopových prvků • Měď v organické vazbě, pro jistý přísun právě na stanovištích s jejím nedostatkem RINDAVIT PRE-LICK • Doplněk ve vědru (25 kg) • Speciální minerální krmivo chudé na vápník, bohaté na fosfor pro zaprahlé krávy na pastvě a/nebo ve stáji poslední 3 týdny před otelením • Vysoký obsah vitamínů a stopových prvků SCHAUMANN-LECKSTEIN • Schaumann-Leckstein (10 kg) obsahuje hodně sodíku a hořčíku • Důležité stopové prvky, bez mědi, k jistému základnímu zásobování také ovcí, koz, koní a lesní zvěře MILLAPHOS-LECKSCHALE • Pro jednoduché zásobování ovcí a koz (10 kg mísa) • Se všemi důležitými vitamíny • K volnému příjmu na pastvě a ve stáji HORSAL-LECKSCHALE • Pro bezpečný doplněk makro a mikroelementy tak jako vitamíny pro koně a pony (10 kg mísa) • K volnému příjmu na pastvě Úspěch ve stáji 3/2003

19

Pro výkonné koně

Schaumasilem ošetřené obilí – zdraví s jistotou Předpokladem pro rentabilní chov koní je vysoká kvalita krmiva. Rozhodující je pro ní hygienický standart. Přizpůsobení a snášenlivost jsou proto měřítkem. Cílené použití produktu Schaumasil ke konzervaci obilí zajistí bezvadné a chutné krmivo, které koně velmi dobře přijímají. Pokusy s krmivy ukazují, že vedle plísní a s nimi spjatými mykotoxiny, byly ve více jak 50 % výsledků zkoušek byli zjištěni roztoči. To je znepokojivé, protože výskyt roztočů je téměř vždy spjat s vyšším obsahem bakterií, kvasinek a plísní. Tab. 1 podává přehled osídlení zárodky. Roztoči se mohou vyskytovat ve všech krmivech, tak i v obilí, ve směsích, v seně a slámě.

Včasné ošetření Napadení roztoči je zřídkakdy rozpoznatelné. Bezbarví, 0,5 mm velcí a světloplaší roztoči jsou pouhým okem sotva viditelní. Napadené obilí se neprojevuje téměř žádnými změnami. Ukazatelem na zvýšenou populaci škůdců je typická medová až sladká vůně. Mycelia mohou tvořit vlákna a jsou patrné šedé až načervenalé sedimenty prachu na obilí nebo bezprostřední blízkosti napadeného krmiva.

Hygiena krmiva a zdravotní stav Za napadení škůdci je zpravidla zodpovědná nevyhovující hygiena skladování. Vajíčka a larvy ve štěrbinách, prasklinách a rozích mohou infikovat zdravé obilí při zametání. Za optimálních životních podmínek dojde k razantnímu namnožení ve skladu. Také podíl prachu v obilí hraje svoji roli. Roztoči všeobecně potřebují pro svůj vývoj vzdušnou vlhkost více jak 80 % a teplotu 20 – 30 °C. V obilí o vlhkostí 12 – 13 % je jejich vývoj omezen. Krmivo napadené škůdci koně neradi přijímají, což je ten nejviditelnější ukazatel. Napadané obilí ohrožuje zdraví zvířat. Může to být příčina poruch trávení (koliky, průjmy) a alergií. Vyskytující se roztočový prach může sliznici huby a nozder trvale dráždit a může tak výrazně ublížit zdravotnímu stavu koně.

Tab.1:

Posouzení stupně čerstvosti/osídlení zárodky na obilí při použití ve výživě koní (podle Prof. H. Meyer) normální

Počet / g krmiva

tisíce kvasinek

Konzervací krmiva Schaumasilem zabraňujeme

Úspěch ve stáji 20

Úspěch ve stáji 3/2003

překročen

tisíce roztočů 20

Nejvíce efektivní proti napadení škůdci je Schaumasil tekutý. Schaumasil se skládá z kombinace více organických kyselin. Princip konzervace spočívá v umrtvení zrna popř. inaktivaci přichycených mikroorganismů. Tento přímý účinek zajistí absolutně bezvadnou hygienickou kvalitu během celé doby skladování. Konzervace kyselinami zabraňuje napadení škůdci, a tím také ztrátám živin, které mohou vzniknout činností mikroorganismů. Tak může být zkrmeno všechno krmivo, které bylo sklizeno. Pokusy v posledních letech dokládají jednoznačný protiroztočový efekt Schaumasilu. Již 0,5 % Schaumasilu na tunu obilí zabraňuje vývoji roztočů. Dávkování 1 % celkem postačuje k úplnému usmrcení roztočů a optimalizaci hygieny krmiva. Kdo chová koně pro výkony – očekává zvláště životní výkony, musí vyřadit rizika. Základní a následná hygiena krmiva se Schaumasilem, jakož i optimální výživa jsou stavebními kameny výživy výkonných a zdravých koní. Dr. Barbara Willige

zvýšený

24

desetitisíce plísní 16

miliony bakterií

12

8

4

0

bakterie

plísně

kvasinky

roztoči

Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 383 339 110, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Překlady: Ing. Jaroslava Nováková, Ph.D. • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka 1.11.2003 • Číslo 3/2003 • Sazba: PTS s.r.o.Vodňany • Tisk:Typodesign List České Budějovice • Neprodejné