2003 kvìten èervenec. zdarma. Deset let

zdarma

Obecní noviny jsou vydávány Sdružením občanů a přátel Malé Strany a Hradčan. Sledují cíle programového prohlášení tohoto občanského sdružení, aniž by reprezentovaly stanoviska jakékoliv politické strany. V zájmu občanů jsou distribuovány poslancům parlamentu, prezidentské kanceláři a městskému zastupitelstvu.

2 / 2003 kvìten – èervenec

Deset let Být v Praze a neprojít se po Karlovì mostì je nemyslitelné. Karlùv most prostì k Praze patøí a stejnì tak k nìmu dnes patøí i výtvarníci, i když se na nìm objevili teprve ve druhé polovinì minulého století. Ve srovnání se staletou historií této národní kulturní památky je to sice doba témìø zanedbatelná, pøesto ale staèila k tomu, že návštìvníci, kteøí do Prahy pøijíždìjí, mají Karlùv most spojen nejen s èeskými dìjinami, ale také s obrazy, drobnou plastikou, šperky èi umìleckými fotografiemi, které si v této jedineèné galerii pod širým nebem mohou prohlédnout i koupit. Orientální tržištì Za dob pøedlistopadových, kdy bylo jakékoli soukromé podnikání zakázáno, to výtvarníci na mostì nemìli lehké, ale možná ještì hùø na tom byli krátce po revoluci. A nejen oni. Karlùv most tehdy zaplavili „obchodníci“ všeho druhu a objevili se na nìm stánky se sklem, plastikovými suvenýry, ruskými bábuškami a vojenskými èepicemi, které tu po sobì zanechala odcházející sovìtská armáda. Bìhem nìkolika mìsícù se z mostu stalo tržištì, kde se obchodovalo doslova se vším, vèetnì pašovaného alkoholu, cigaret, drog a dokonce i zbraní. Se zmìnou sortimentu se také zmìnili lidé, kteøí toto zboží nabízeli, a tak turisté, místo aby obdivovali nádherný pohled na Pražský hrad a Malou Stranu, si spíš hlídali své fotoaparáty a penìženky pøed skupinami kapesních zlodìjù. Situace byla neudržitelná. Kromì toho, že rostoucí kriminalita pomalu pøerùstala v mezinárodní ostudu, nemìli z èilého obchodování, které tady probíhalo, žádný užitek ani návštìvníci mostu ani mìsto. Poplatky za zábor veøejného prostranství totiž stále platili pouze výtvarníci, jejichž malíøské stojany se mezi tou pouovou veteší ztrácely. Bylo na èase s tím nìco dìlat, a tak poèátkem devadesátých let vzniklo Sdružení

výtvarníkù Karlova mostu, o. s. (SVKM), které navrhlo Mìstské èásti Praha 1, že se bude o provoz na mostì starat. Bylo vypsáno výbìrové øízení, jejich projekt v nìm zvítìzil a Sdružení se stalo garantem prodeje a poøádku na Karlovì mostì. To byl ale teprve zaèátek. O tom, jak byl obtížný vypráví jeden z mluvèích Sdružení Roman Kotrè: „Když jsme zaèali z Karlova mostu vytìsòovat nelegální prodejce vojenských kuriozit a jiného zboží, které sem nepatøilo, šlo nám nìkdy doslova o život. V té dobì totiž o vliv na mostì soupeøily dva rusky hovoøící gangy, jejichž èlenové nám vyhrožovali a èasto docházelo i fyzickým napadením. Nìkolik týdnù jsme museli mít dokonce osobní ochranku. Tehdy nám velmi pomohla Mìstská policie Praha 1, díky níž se

podaøilo zbavit most nelegálních prodejcù, kapsáøù a žebrákù relativnì velmi brzy.“ Památku je tøeba chránit Nestaèilo však jen most vyèistit. Sdružení muselo vytvoøit nová pravidla prodeje i výbìru vhodného sortimentu a souèasnì je sladit s pøedstavami památkáøù i úøedníkù kompetentních orgánù. Pøitom neexistovaly žádné pøedpisy, které by upravovaly vztah a povinnosti podobné organizace jako Sdružení pøi správì a provozu veøejného prostranství. Mluvèí SVKM tak absolvovali nesèetná jednání na nejrùznìjších úøadech poèínaje Technickou správou komunikací a konèe Ministerstvem kultury ÈR. To všechno ale také vedlo k dokonalému seznámení s problematikou. Práce Sdružení se profesionalizovala a jeho cíle nabyly konkrétní podoby. Výtvarníkùm již nešlo jen o zachování tradièního prodeje kvalitních výtvarných dìl na Karlovì mostì, ale zároveò také o ochranu této národní kulturní památky a její sochaøské výzdoby a o poøádek a bezpeènost v lokalitì. O tom, že je práce Sdružení úspìšná, svìdèí i nìkolikanásobné vítìzství ve výbìrovém

Z obsahu: • Co za veselosti chystáme • Tržní øád • Diskuze o kampì • Valná hromada

Výstava obrázkù dìtí „Povodnì v roce 2002“

foto: archiv SVKM

øízení, které na správu Karlova mostu vypsala Mìstská èást Praha 1. Díla, která výtvarníci nabízejí návštìvníkùm na mostì, procházejí peèlivým výbìrem nezávislé výtvarné komise, která dbá na jejich úroveò. Jsou v ní nezávislí výtvarníci, teoretikové umìní a samozøejmì zástupci Mìstské èásti Praha 1. SVKM dnes také zajišuje prostøednictvím pracovníkù najaté bezpeènostní agentury poøadatelskou službu na mostì. Ti kontrolují oprávnìní všech, kteøí na mostì prodávají nebo vystupují, upozoròují návštìvníky na vìci, které mostu škodí, chrání sochy pøed vandaly, ale také v pøípadì potøeby poskytnou turistùm pomoc v tísni, mohou pøivolat rychlou lékaøskou službu nebo asistenci policie. Tou nejt잚í zkouškou pro poøadatele ale bývají každoroènì hromadné oslavy konce roku, kdy most zaplní davy rozjaøených cizincù. Poøadatelská služba vede o své èinnosti podrobné záznamy, které Sdružení pøedává Mìstské èásti Praha 1 a využívá je i policie. K ochranì slouží i kamerový systém, který nepøetržitì sleduje provoz na mostì, na jehož instalaci se sdružení finanènì podílelo. Mluvíme-li o penìzích, nemalé èástky pohltí také údržba a úklid Karlova mostu a pøilehlého okolí, každoroènì obnovované pískovcové koše na odpadky i oèista zábradlí a soch od sprejových nápisù. Dùležitá je také stoprocentní platební disciplína umìlcù pùsobících na mostì, kteøí pøes Sdružení pravidelnì odvádìjí platby do mìstské pokladny, stejnì jako ti, kteøí most využívají k jiným komerèním úèelùm, napøíklad filmaøi, organizátoøi, reklamní agentury a øada dalších. Sochy a lidé Výtvarník ale zùstane výtvarníkem, i když se právì zabývá organizaèní èinností, proto Sdružení vìnuje velkou pozornost i rekonstrukci soch, na které se podílí ve spolupráci s Galerií hlavního mìsta Prahy. Za tìch deset let pùsobení pomohlo opravit již deset plastik a v letošním roce by se mìla celková suma penìz vložených Sdružením do oprav a rekonstrukce sochaøské výzdoby Karlova mostu blížit tøem milionùm korun. „Nesoustøeïujeme se ale jen na Karlùv most, za ta léta jsme se sžili i s jeho okolím,

zejména s Malou Stranou a jejími obyvateli, a snažíme se dìlat nìco i pro nì,“ øíká Roman Kotrè. „Pro dìti poøádáme výtvarné soutìže, malování pøímo na mostì nebo, spolu se Sdružením obèanù a pøátel Malé Strany a Hradèan, Mìstskou èástí Praha 1 a Mìstskou policií Praha 1, zábavná soutìžní odpoledne na Kampì. Každoroènì vozíme dìti ze Základní umìlecké školy v Biskupské ulici na letní výtvarné tábory, které samozøejmì finanènì dotujeme,“ dodává. Poslední vìtší akcí Sdružení, kterou mnozí obyvatelé Malé Strany zaznamenali, bylo v minulém roce otevøení galerie SVKM na Kampì. Bohužel její provoz po nìkolika týdnech ukonèily povodnì. Právì ty ale zároveò ukázaly, jak silnì jsou výtvarnici z Karlova mostu s jeho okolím spojeni. Po opadnutí vody se jich totiž vìtšina pustila velmi aktivnì do nápravy škod. Vyklízeli veøejná prostranství, zatopené domy a snažili se pomáhat všude, kde bylo potøeba. Sdružení dodalo vysoušecí a èisticí techniku, ochranné pomùcky a desinfekèní prostøedky a staralo se i o nápoje a obèerstvení pro brigádníky. Pøednost mìly obytné domy a tak jejich vlastní ponièená galerie musela poèkat. „Škody v galerii byly katastrofální. Všechna výtvarná díla, která jsme už nestaèili odvézt, byla znièena. Promáèený prostor galerie musel být nejen vyèištìn od bahna a fekálních nánosù, ale i zbaven promáèené omítky, vykopali jsme podlahy, vyhodili nábytek, celou elektroinstalaci, spotøebièe i bezpeènostní zaøízení. Celý prostor jsme nìkolik mìsícù vysoušeli, a pak jsme mohli v galerii provést nové sanaèní omítky, obnovit podlahy, postavit vitríny a doplnit znovu všechno ostatní, co do galerie patøí,“ popisuje spouš Roman Kotrè a dodává, že èlenové Sdružení utrpìli škody nejen v galerii, ale zejména v malostranských sklepích, které mají pronajaty k uskladnìní prací vystavovaných na mostì. Dílo se ale podaøilo, a tak Sdružení svoji galerii slavnostnì znovu otevøelo 3. èervna 2003 výstavou obrázkù dìtí na téma „Povodnì v roce 2002“ za pøítomnosti zás-

Kde to je… Vyfotografovali jste málo známá malostranská nebo hradèanská zákoutí o kterých si myslíte, že je budou znát jen opravdoví znalci? Chcete snímky poskytnout do naší soutìže? Zašlete je na adresu redakce, uveïte svoje jméno a pøíjmení a pøesnou adresu, kde se zákoutí nachází. Naše ètenáøská soutìž pokraèuje. Soutìžní snímek pøipravil opìt Jaroslav Chuchlík. Nová soutìžní otázka: na kterém domì je klika ze snímku? redakce 2

Malování na chodníku

foto: archiv SVKM

tupcù Mìstské èásti Praha 1 a dalších osobností spojených s Kampou a Malou Stranou. Reklama neuškodí Karlùv most je kulturní památka takového významu, že ji není tøeba vìtšinou pøedstavovat ani návštìvníkùm ze vzdálených zemí. Pozitivní reklamy ale není nikdy dost, proto se Sdružení spolu s Pražskou centrálou cestovního ruchu a nìkterými médii pravidelnì podílí na propagaci Karlova mostu ve svìtì i v Èeské republice. Posledním z takových projektù byl i nedávno vysílaný nìkolikadílný úspìšný televizní seriál o historii Karlova mostu s profesorem Dvoøákem. Pravidelné tiskové konference Sdružení mívají velmi dobrý novináøský ohlas jak v tisku, tak i v elektronických médiích. Od poloviny minulého roku slouží veøejnosti také internetové stránky Sdružení. Na adrese www.karluvmost.cz, která jako jedna z mála informuje o historii Karlova mostu, obou mosteckých vìžích i o tøiceti sochách jeho unikátní výzdoby, najdou zájemci navíc i podrobné informace o desetileté èinnosti Sdružení, jeho výroèní zprávy, a také konkrétní údaje o podmínkách prodeje a vystavování na mostì, vèetnì øádù a pøedpisù. Pro toho, kdo si chce udìlat aspoò zbìžný obrázek o výtvarnících, které mùže na Karlovì mostì potkat, je na webu pøipravena pomalu se rozrùstající galerie jejich dìl. Kdo ale chce práci Sdružení výtvarníkù Karlova mostu vidìt na vlastní oèi, mìl by pøijít na most osobnì, protože teprve tam mùže posoudit, jak se za tìch posledních deset let atmosféra i stav této národní kulturní památky zmìnily k lepšímu.

Kde to je… ON 2/2003

30. 9. 2003

Foto pochází z ulice . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . orientaèní èíslo domu (objektu) . . . . . . Pøíjmení, jméno, adresa . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . foto: Jaroslav Chuchlík

Soutìžní kupon nalepte na korespondenèní lístek a zašlete na adresu redakce pøípadnì doruète osobnì.

Co za veselosti chystáme Chci informovat Malostraòáky o chystaných akcích. Zaènu výètem tìch, které již probìhly. Když jsem prvnì pøišla s tím, že by Malé Stranì slušel masopust, sahali si okolostojící èlenové Sdružení na hlavu a mne se pokoušeli obložit ledem. Dnes je Malostranské masopustní veselí akcí, která na Malou Stranu patøí.

Malostranské masopustní veselí foto: Stanislav Tùma Když byly letošní pøípravy na masopust ve vrcholu, tiše jsem špitla, že by se mi zamlouvaly Malostranské èarodìjnice. Ozvalo se mruèení a posléze odevzdanost. Že se èarodìjnice poøádané, stejnì jako masopust s Mìstskou èástí Praha 1, vydaøily, o tom není pochyb. Stejnì jako o tom, že Malostranské èarodìjnice se stanou souèástí akcí poøádaných Sdružením i v èasech, kdy my už nebudeme mít sílu. Ve velké pohodì probìhlo Malování na chodníku, které poøádáme spolu s MÈ Praha 1, Mìstskou policí Praha 1 a Sdružením výtvarníkù Karlova mostu. O prùbìhu se zmiòujeme v tomto èísle ON. Teï o tom, co plánujeme. Ve dnech 19. a 20. záøí chce Sdružení opìt ve spolupráci s Mìstskou èástí Praha 1 uspoøádat Malostranský hrnèíøský podzim s burèákem. Rádi bychom na Kampu vrátili kvìtináèe, sádelòáky, hrneèky a štandlíky všeho druhu a okoøenili je trochou hudebního veselí a nevázané zábavy. O konkrétním programu se zájemci dozví z plakátù umístìných na známých místech poèátkem záøí. Na závìr roku chystáme již tradièní Malostranský Vánoèní strom a Malostranské Vánoce. Irena Piskaèová

Akce: Èertovka Ve ètvrtek 8. kvìtna 2003 na Den osvobození jsme „osvobodili“ Èertovku od harampádí, které do ní naházeli naši milí spoluobèané. Zhruba od devíti do patnácti hodin byl vyèištìn úsek mezi obìma mlýny a naplnìn velký pøistavený kontejner. A jaké poklady jsme našli na dnì? Pøevládaly odpadkové koše jak plechové tak i keramické, dopravní znaèky a lešenáøské trubky, láhve rùzných velikostí a tvarù – bohužel prázdné, ale i rùzné svršky, obuv, brýle a kreditní karta. Naštìstí jsme nenašli žádného podnikatele. O mnoho pøíjemnìjší byla ale sobota 10. kvìtna, kdy se Èertovka otvírala. Dopoledne se zaèali pøed bistrem Bruncvík pod Karlovým mostem shromažïovat odvážlivci i se svými plavidly, na kterých letos poprvé propluli malebnými zákoutími Èertovky. Aby nikdo netrpìl hlady a žízní, kuchaø Jirka vyrobil v polníchm kotli fantastický gulášek, jehož vùnì dráždila i turisty procházející se

foto: autor po Karlovì mostì. Toèené pivko bylo též znamenité, a tak nikomu nezkazila náladu ani krátká prùtrž mraèen ani zjištìní, že si Èertovku po uzavøení na úklid budeme muset nejdøíve pustit. Vzhledem k tomu, že se ve smíchovském zdymadle porouchal vypínaè elektromotoru k otevøení stavidel a obsluha zdymadla nás upozornila, že hodinu a pùl stavidlo zavírala ruènì, témìø stejnou dobu jsme otvírali i my. Ale povedlo se a nic nebránilo tomu, abychom vzali èluny, pádla, psí smeèku a vydali se pøes Kampu Èertovku koneènì otevøít. Pøi nalodìní ji nìkteøí èlenové flotily poznali na vlastní kùži, kterou od té chvíle mìli mokrou. Psi ne. Po mezipøistání u guláše a pivka, se celá akce opakovala se vším všudy ještì jednou, abychom se pøesvìdèili, zda byla Èertovka otevøená úplnì. Byla. Každopádnì jsme prožili moc hezký den a moc si pøeji aby jich tady na Kampì bylo víc. foto: autor

– sov–

Hergetova cihelna Zeptali jsme se starosty MÈ Praha 1 Vladimíra Vihana. Konèí rekonstrukce Hergetovy cihelny. Jaký je zámìr Mìstské èásti a investora na využití celého areálu? Co se ještì dodìlává? Rekonstrukce areálu Hergetova cihelna, investor: IMMOVISION, s.r.o., Praha 1, Panská 7/890, 1. stavba obj.A,B,C a D, Cihelná ul.Funkèní využití rekonstruovaných staveb vychází z výsledku výbìrového øízení na vyhledání nájemce objektu. Ve vlastní Hergetovì cihelnì objektu "A" jsou umístìna restauraèní zaøízení, vinárna, kavárna, polyfunkèní výstavní prostory - galerie a obchodní prostory.

povodnì ze srpna r. 2002 a dále expozice o Èeské republice - The best of ÈR (napø. výrobky, apod.). V objektu "B" jsou v patøe umístìny 2 byty, v pøízemí jsou zøízeny 2 prodejny. Objekt "C" je rekonstruován pro muzeum a galerii, kde bude napø. ve spolupráci s Umìlecko prùmyslovým muzeem v dubnu 2003 instalována stálá expozice historických šperkù. Pøízemní objekt "D" pøi nábøežní zdi bude provozován jako klubová místnost pro menší spoleèenské akce, tiskové konference, pøedpokládá se k využití i jako klub zahranièních novináøù, pøi využití je pøedpokládána spolupráce se spoleènostmi, provozujícími

Poslední kolaudace objektu "A" probìhla se zpoždìním až v prosinci 2002 z dùvodu odstraòování škod po povodních. Objekt A, pøipravený ke kolaudaci v srpnu 2002 byl srpnovou povodní znaènì poškozen. Povodní byly rovnìž poškozeny již zkolaudované objekty C a D. U Lužického semináøe 42, è.p.111 - objekt H Pøedmìtem stavby je rekonstrukce parteru objektu è.p.111 vè. vnitøního dvora a sadových úprav pøilehlého parku. V parteru je navrhováno restauraèní zaøízení s obchodními jednotkami, pøedpokládá se napø. umístìní prodejny peèiva. Byty v patøe nejsou pøedmìtem rekonstrukce. V posledním období probìhlo na stavbu øízení

O èem byste mìli vìdìt… Tržní øád V Obecních novinách 3/99 jsme poprvé informovali o První všeobecné èlunovací spoleènosti, která zaèala provozovat vyhlídkové plavby po Èertovce a na kterou si stìžovali nájemníci Pražských benátek. Tehdy se poprvé objevily U Lužického semináøe a na Køížovnickém námìstí postavièky v námoønických obleècích a zaèaly obtìžovat kolemjdoucí. Dnes patøí k malostranskému koloritu a stìžuje si na nì kdekdo. Brání chùzi po chodníku, stojí ve vozovce, vybíhají na každého, kdo jen trochu vypadá, že by byl ochoten utratit peníze za jízdu po Èertovce. Obèas jsou arogantní, když jim Malostraòáci odpovídají po svém. Nic neporušují, všechno je povoleno úøady, prý. Pak se objevila možnost, jak je zahnat z ulice dolù do Èertovky. Pøed dvìma roky se primátor hl.m. Prahy chlubil novináøùm, jak mìsto zatoèilo s rozdávaèi informaèních letáèkù, kteøí obtìžovali turisty i Pražany na hlavních turistických trasách. Pøi novelizaci mìstské vyhlášky Tržního øádu Praha toto jednání zakázala a basta! Od té doby se letáèky o hudebních koncertech a jiných atrakcích nabízejí pokoutnì, staèí se projít napøíklad v podloubí na Malostranském námìstí a poznáte hned, jak se dnes letáèky rozdávají. A malostranští námoøníèci? Kdyby Všeobecná èlunovací musela shánìt zákazníky jinak než na ulici, sehnala by je? Jak by to s jejím podnikáním bylo dál? Tak si jednatel této veøejné obchodní spoleènosti Zdenìk Bergman podal u mìsta žádost o uvedení námoøníèkù do Tržního øádu. No a? Posuïte sami. Snaha zachránit Všeobecnou èlunovací vyústila v úžasný paskvil, v Tržním øádu jsou námoøníèci vyjmenování v oddíle Pøedsunutá prodejní místa, kde je uvedeno „U lužického semináøe, parc. è. 1039/1, roh ulice U lužického semináøe a mùstku na ostrov Kampa, na pravé stranì (uniformovaní vltavští plavèíci, 1–3 prodejci), 2m2, Po–Ne 10,30–22,00 celoroènì, lodní lístky na vyhlídkové plavby Pražskými Benátkami po Vltavì“, právnická rarita. „Pøedsunuté prodejní místo je místo mimo provozovnu urèenou k tomuto úèelu kolaudaèním rozhodnutím, na kterém je umístìno na zpevnìném povrchu prodejní zaøízení, ze kterého se prodává zboží a poskytují služby stejného druhu jako v provozovnì, urèené k tomuto úèelu kolaudaèním rozhodnutím podle zvláštního zákona, se kterou funkènì souvisí. Pøedsunuté prodejní místo se zøizuje bezprostøednì u uvedené provozovny a musí s ní mít stejného provozovatele“, vysvìtluje vedoucí 4

Odboru dopravy a životního prostøedí ÚMÈ tografovat kolo dolního mlýna na Èertovce, Praha 1 Mgr. Karel Žrout. Jak mohou být bude-li mít fotograf a jeho dìti žízeò, odejvltavští plavèíci prodejním zaøízením dou o stovku lehèí. umístìným na zpevnìném povrchu mi není O historickém dýmu jasné, komisi obchodu a služeb, Obvodní Jízdy historickými vozy také na radnici radì MÈ Praha 1 a Radì hl.m. Prahy asi ano, nevymýšleli, veteráni se prostì jednoho dne tam všude byl tento paskvil projednán objevili v okolí Staromìstského námìstí a už a schválen. „Pøi situaci, že by ve výše uvetam zùstali. Na rozdíl od tolik diskutovaného dených lokalitách docházelo k poskytování ekovláèku nemají žádnou stanovenou trasu, služeb a informací, ohlednì projíždìk na žádné povolení mìsta, podle souèasných Vltavì, formou nabízení letáèkù nebo zákonù ani žádné nepotøebují, staèí øidièský poskytování ústní informace, nejedná se a technický prùkaz, živnostenský list. Že pøímo o tzv. pøedsunutý prodej. Rozdáváním parkují v zónì vyhrazené pro rezidenty? informaèních letáèkù, by docházelo k poruBrzy se na jejich skle objevily rezidentní šování vyhlášky è. 27/1998 Sb. hl.m. Prahy, karty Evroparku, Pražák si vždycky nìjak kterou se vydává Tržní øád, ve znìní poradí. Tak se do turistického koloritu pozdìjších pøedpisù, kdy v èl. 5b textové zapisuje i olejnatý dým z historických èásti této vyhlášky – zakázané druhy prodemotorù, radní a úøedníci zase jen krèí rameje zboží a poskytovaných služeb, se podle ny „nemùžeme nic dìlat“. Nìco pøeci ano, odst. 6 za pochùzkovou poulièní reklamu v èervnu ubral Magistrát na Malostranském pokládá poskytování informací o kulturních, námìstí rezidentùm jedno parkovací místo sportovních nebo jiných akcích, o provoa vìnoval je vozùm s povolením TSK, hned zovnách, službách nebo zboží pomocí pøetam parkuje historický vùz zvoucí na nosného nebo neseného zaøízení. Za tuto okružní jízdu Prahou. reklamu se pokládá rovnìž nabízení a rozdáMnoho návštìvníkù a Pražanù se mì vání pøedmìtù, obsahujících tyto informace ptalo, proè mìsto tohle všechno povoluje? (letákù, navštívenek, vizitek a podobných Proè nejsou turistické atrakce v centru vkusnosièù informací), pøímo z ruky. Není rozhonìjší? Konšelùm nevadí, že se o Praze podující, zda ten kdo službu poskytuje, se vídá jako o mìstu kapesních zlodìjù, podipøemísuje nebo postává na místì. Poskyvných taxíkáøù a poulièních prodavaèù tování ústní informace však není v rozporu a žebrákù, kteøí všichni jen natahují ruku po s výše uvedenou vyhláškou“, uzavírá Mgr. penìzích? Vadí, myslím, že vadí. Jenže s tím Karel Žrout. nemohou mnoho dìlat. Dokud budou všechO zmrzlinì ny odborné, volené i úøednické komise jen Když v roce 1998 pøipravoval Magistrát povolovat další a další žádosti o stánky, stomìstskou vyhlášku Tržní øád, chtìl vnést jky a pøedzahrádky, jiné to v centru nebude. poøádek do prodeje na veøejném prosA protože je historická Praha plná tìchto tranství. Místo aby zastupitelé projednali úžasností, na koncepci a koordinaci je dávno lokality, kde je podle nich i památkáøù a hispozdì. A povzdech na závìr – když by to vše torikù možné povolit poulièní prodej, všechnebylo povolené, bylo by to na ulicích stìjnì no probíhalo obrácenì. Úøedníci obešli na èerno, znáte to. místa, kde se na ulicích prodávalo živelnì, –rt– sepsali seznam a pøedali ho k projednání zastupitelùm, o vyjádøením byly požádány mìstské èásti. A kde se vzaly tu se vzaly, zaèaly se na úøadech mìstských èástí i Magistrátu objevovat žádosti prodejcù o uvedení dalších a dalších prodejních míst v Tržním øádu. Takže INZERCE když vyhláška vstoupila KÁMEN DØEVO v platnost, bylo v centru Prahy více prodejních míst, Saská street • Malá Strana • Prague 1 než pøed jejím pøijetím. Od té Small gifts of stone, wood and pottery doby jsou mimo jiné na tel. / fax. 326 903 828 Kampì a v okolí prodavaèi mobil: 728 917 686 zmrzliny a nápojù, do té doby je tu nikdo nevidìl. Bez www.sweb.cz/kamen.drevo reklamního sluneèníku se [email protected] dnes málokomu podaøí vyfo-

O èem byste mìli vìdìt… A žijí hospody, ale co na to nájemníci? Malebné hospùdky patøí ke každému dobøe zavedenému velkomìstu. Má je i Praha a je to dobøe. Ovšem… Pronajímatelé zhusta zapomínají, že krom osvìžujících se hostí, má jejich dùm i nájemníky. Je velmi smutné, že se tak chová i MÈ Praha 1. Záøným pøíkladem je nechvalnì proslulý Kampa Park, který se na Malé Stranì uvedl znièením starého topolu, pokraèoval stavbou jakéhosi výbìhu pro lachtany. Za velmi nekulantní považuji stavbu terasy nad Èertovkou a to zbouráním èásti bøehové zdi. Dìlo se tak v dobì, kdy neznalý se mohl domnívat, že probíhají práce k odstranìní následkù povodní. Žít v domì Na Kampì 8 je utrpení již drahnì èasu. Proseb a apelù si MÈ Praha 1 vyslechla bezpoèet. Nic se nestalo. Nic se nedìje ani dnes, kdy nájemce svým podnikáním oblažuje i nájemníky z protìjších domù, tedy domù na druhém bøehu Èertovky. Nech se kompetentní nezlobí, ale lidé si pak jejich neèinnost vykládají rozliènì,

vìtšinou krajnì nelichotivì. A já se ptám – co by museli obyvatelé udìlat, aby majitel domu zasáhl a zbavil jich letitého obtìžování hlukem ze zmínìné provozovny? Že by pøed branami úøadu zahájili sborovou hladovku? Budu-li expandovat „pøes vodu“, rozroste se mùj text na nestravitelnou délku. Sex shop na Uhelném trhu na dohled od základní školy (je mi záhadou, že si to rodièe nechají líbit), La fabrique se øvoucími cizinci ve tøi ráno (zde je pikantní, že na tomto podniku má podíl bývalá zastupitelka, která dnes tepe nešvar ve vìci klidu a poøádku), Vysmátý zajíc (majetek MHMP) se zahrádkou ve vnitrobloku – vìc v civilizované zemi dost neobvyklá, Galerie u prstenu – ano, ano, zní

to pøenádhernì, ale je to i osvìžovna s hosty, kteøí si nešeptají a opìt se zahrádkou. Ne, už nebudu pokraèovat, vím, že každý z vás by do mého výètu pøihodil svou zkušenost. Mìla-li bych co nejstruènìji popsat pocity dotèených nájemníkù, byla by to dost lapidární vìta. Inu se o ni pokusím. Hospoda v domì je užitek pro majitele, užitek pro nájemce, užitek pro hosta a trvalý stres pro obyvatele. Najde se moudrá hlava, která stejnì lapidárnì sdìlí, proè by s takovým stavem mìl být obyvatel domu spokojený? Pamatuji vyprávìní pøedváleèných pánù domácích, kteøí velmi dbali na poøádek a klid v domì. Proè to dnes neplatí? Proè vítìzí ten otrlý, bezskrupulózní nebojsa, který ví, že si na nìm stejnì nikdo nic nevezme, že mùže být klidnì i dlužníkem? Moc bych si pøála, aby se našel neznámý hrdina, který by dokázal vrátit do vztahù mezi lidmi øád a poøádek. Irena Piskaèová

Chodec na pøechodu pro chodce Jaká je pøesná ochrana chodce na pøechodu? Právní ochrana se nalézá v zákonì è. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znìní, pøedevším v ustanovení § 5 povinnosti øidièe, kdy podle písmene h) se musí øidiè vozidla pøibližovat k pøechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo pøed pøechodem pro chodce, a pokud je to nutné, dokonce je øidiè vozidla povinen pøed pøechodem pro chodce vozidlo rovnou zastavit. Mimo øidièe tramvaje má øidiè umožnit chodci, který je na pøechodu pro chodce nebo jej zøejmì hodlá použít, nerušené a bezpeèné pøejití. Mechanická ochrana chodce je zajišována napø. city bloky u krajnice vozovky, reflexním dopravním znaèením nebo signálem žlutého svìtla ve tvaru chodce. Vzorovou mechanickou ochranu chodce na pøechodu pro chodce máme v Praze 1 v Opletalovì ulici. Jak se má chodec na pøechodu chovat a jak má postupovat, když má pocit, že jej øidiè vìdomì ohrožuje? Chování chodce na pøechodu pro chodce je pøedevším upraveno v § 54 odst. 3 zák. è. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znìní. Chodec musí dát pøednost tramvaji, nesmí vstupovat na pøechod pro chodce nebo na vozovku bezprostøednì pøed blížícím se vozidlem. Vstoupí-li již chodec na pøechod pro chodce, nesmí se tam bezdùvodnì zastavovat nebo zdržovat. Dále nesmí chodec vstupovat na

pøechod pro chodce pøijíždí-li vozidla s právem pøednosti jízdy – to je napø. vozidlo policie, mìstské policie, hasièù, a to se zapnutým majákem. Nevidomý chodec signalizuje øidièi úmysl pøejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve smìru pøecházení. Pokud má chodec pocit, že jej øidiè ohrozil, je možné toto jednání nahlásit buï Mìstské policii Praha, PÈR nebo pøímo Odboru dopravnì správních agend MHMP. Je tøeba uvést místo, kde ke skutku došlo, èas, registraèní èíslo vozidla (døíve SPZ), barvu a typ vozidla. K nezpochybnitelnému dokázání skutku, je dobré též uvést svìdka.

Všehrdova 17, Praha 1, tel. 257 312 246 SLANÉ A SLADKÉ PALAÈINKY DENNÍ NABÍDKY ÈESKÁ A MEZINÁRODNÍ KUCHYNÌ VELKÝ VÝBÌR NÁPOJÙ ESPRESSO – 100% ARABICA GALERIE

ROZVOZ JÍDEL PO PRAZE 1

Nᚠvysoce kvalifikovaný a inteligentní personál je vždy pøipraven splnit veškerá Vaše pøání.

Mgr. Karel Žrout 5

12. valná hromada 12. valná hromada Sdružení se letos konala 26. kvìtna 2003 v prostorách Obecní galerie beseda. Výstavní místnost zaplnili èlenové Sdružení témìø do posledního místa. Pøítomné pøivítal dosavadní pøedseda Sdružení Rostislav Tomeš. V úvodní øeèi vysvìtlil, proè se v druhé povinì roku 2002 valná hromada nemohla konat, Malé Strany se vzpamatovávala z povodní. Zpráva o èinnosti Sdružení shrnula akce pøispívající k malostranské sousedské pospolitosti, jako Malostranské masopustní veselí, Malování na chodníku, Vánoce na Kampì a novì Malostranské èarodìjnice. Tyto akce se staly malostranskou tradicí a doufáme, že malostranskou tradicí zùstanou. Za jejich realizací stojí osobnost Ireny Piskaèové, jež byla sdrdcem i motorem Sdružení, osobnost, jež dokáže strhnout ke spolupráci desítky dalších pomocníkù. Èlenové na jednání Valné hromady Irenì Piskaèové podìkovali. Èinnost Sdružení v grantových programech podporuje Mìstská èást Praha 1, díky tomu mohly vycházet Obecní noviny a fungovat Obecní galerie Beseda. Valná hromada vyslechla zprávu Kontrolní a revizní komise. Po dvouletém funkèním období probìhly nové volby pøedstavenstva Sdružení. Èleny pøedstvenstva byly zvoleni: Rostislav Tomeš, Ivan Veselý, Blanka Rajnochová, Miroslava Svitáková, Petr Cílek, Alena Schätzová, Markéta Jírová, Dana Goldová, Stanislav Tùma, TomᚠOliva, Monika Goèaltovská. Pøedstavenstvo na svém prvním jednání zvolilo pøedsedou Sdružení Rostislava Tomeše, místopøedsedkyní Alenu Schätzovou.

V diskusi padlo mnoho pøipomínek a návrhù. Hlavní prùjezdnou trasou, Valdštejnskou, Tomášskou a Karmelitskou na Újezd jezdí opìt mnoho turistických autobusù. Problém jsme hned týden po Valné hromadì projednávali s øeditelem Mìstské policie Praha 1 Miroslavem Stejskalem – sdìlil nám, že všechny autobusy, které strážníci kontrolovali, mìly øádnou výjimku Magistrátního úøadu. Na území Malé Strany a Hradèan, zejména na Jánském vršku, na Tržišti, v okolí nemocnice Pod Petøínem, je málo odpadkových košù. Témìø všechny koše jsou soustøedìny na Královské cestì, ale mimo ni také žijí lidé. Na jednání zaznìl návrh, aby na tramvajové zastávce na Malostranském námìstí byly umístìny lavièky, dnes tam není jediná. Návrh na doplnìní odpadkových košù a lavièek jsme projednali v Dopravní komisi Rady Mìstské èásti Praha 1, vìøíme, že nezapadne. Z ulic mizí poštovních schránky, Èeská pošta reorganizuje a zeštíhluje, zmizely skoro všechny poštovní schránky. Èlenové Sdružení seznámili jednání Valné hromady s peticí proti chování spoleènosti „Kampa park“, která zabírá stále další a další zákoutí okolo Èertovky. Posledním „Kampaparkáckým výrobkem“ je visutá terasa nad Èertovkou, ze které pozorují návštìvníci obèany v protìjších domech, obtìžují je hlukem, do veèera tam hraje hlasitá hudba. Obèany Malé Strany velmi zajímá probíhající výstavba protipovodòových zábran. Námìstek primátora Ing. Jan Bürgermeister nám slíbil uspoøádat na podzim veøejnou besedu o tom, kde a jaká protipovodòová díla se budou na Malé Stranì stavìt. redakce

Další barokní dùm se zaèíná podobat barabiznì Každý z nás si jistì pamatuje na ubohý barokní dùm ve Všehrdovì ulici, okolo nìjž se zaèínalo chodit po špièkách, aby okolojdoucímu nespadl na hlavu. Dnes je z nìj velký fešák. Tentýž osud zøejmì èeká i jeho souseda ve Všehrdovì 13. Ovšem není jisté, zda i z nìj bude onen øeèený fešák. I tento dùm je zapsán jako nemovitá kulturní památka a to od poèátku šedesátých let. Nezasvìcenec by však této informaci nevìøil, ani kdyby si informátor klekl a pøísahal na zdraví svých blízkých. Do stavu, který je patrný z fotografií, dovedli dùm souèasní majitelé pod záminkou odstranìní povodòových škod. No, s ohledem na to, že ve sloupci vody, který „omýval“ zmínìný dùm loni v srpnu, by se neutopila ani koza, vymykají se zásahy na domì provedené zdravému rozumu. Majitelé se dokonce pokoušeli vymámit na stavebním odboru souhlas se statickým zajištìním domu. Jako kdyby se kolem nìj prohnala rozbouøená Volha i se 6

svými pøítoky. Tento manévr se majitelùm nezdaøil a od té doby se cudnì halí v závoj mlèení. O tom, jak si užívají v tomto domì hrùzy nájemníci, by bylo možné psát román. Je nad možnosti chápání autora, jak se mùže majitel chovat k tak jedineènému domu, natož jak mùže tak barbarsky jednat s nájemníky, z nichž si v podstatì udìlal rukojmí. Prohlídka vnitøku domu je, a to bez pøehánìní, jen pro silné nátury. Jak øíkávala moje babièka – já bych se prala. Pevnì vìøím, že jak Národní památkový ústav Praha, tak stavební odbor Praha 1 nedopustí, aby se tato vzácná památka – jeden z mála m욝anských barokních domù na Malé Stranì stal jen vzpomínkou. O pomoc byla požádána i památková inspekce Ministerstva kultury ÈR. Myslím si, že by nebylo od vìci, aby se o dùm zaèal zajímat každý, komu ještì stále záleží na tom, kde a jak bydlí. Každý, kdo je rád Malostraòákem. Já jsem, proto se zajímám. Irena Piskaèová

Malostranské hospody a kafírny Tak se nazývá souèasná, již tradièní prázdninová fotografická výstava v OGB. Otevøena byla 23. èervna a je pøístupná až do 7. záøí 2003 v bìžných otvírací hodinách, tj. úterý až nedìle od 13 do 18 hodin. Autory tématických fotografií jsou Hana Hamplová, Bohdan Holomíèek, Zdenìk Lhoták, Antonín Malý, Zdenìk Merta, Ota Pajer, Zdenìk Taichman a Stanislav Tùma. Zahájení výstavy se zúèastnila vìtšina autorù a za Mìstkou èást Praha 1 zástupkynì starosty Jana Pøíhodová. Zahrál a zazpíval Ivan Hlas. Finanènì pøispìli: Mìstská èást Praha 1, Hlavní mìsto Praha, Balli s.r.o., Martin Rybín – Ekoexpres, Malostranská pivnice. Sdružení dìkuje všem pøispìvatelùm za podporu výstav. P.C.

foto: Stanislav Tùma

Diskuse o Kampì 26. èervna 2003 probìhla v Ústavu dìjin umìní beseda ke Kampì, pøi níž vyplynulo, že k rekonstrukci parku zaèalo stavební øízení. Kuriózní je postoj zastupitelù (napø. ing. Filip Dvoøák) i úøedníkù (ing. arch. Eismannová) – nikdo už rekonstrukci podle projektu ing. arch. Cikána a Melkové nechce, projekt má sloužit jako podklad k diskusi. Pøitom stále platí zplnomocnìní mìstské èásti pro ing. Cikána, takže požádal o stavební povolení a bylo zahájeno stavební øízení. Podle ing. Biegela je Klub za starou Prahu úèastníkem, památkáøi mají žádost na stole k vyjádøení. Když jsem se ptala, jak stavební øízení zastavit, tak vlastnì obec nemá žádné páky – pokud bude formálnì všechno v poøádku, bude vydáno stavební povolení. Myslím, že zastupitelé, Rada resp. starosta by mìli dostát svým slibùm a odejmnout povìøení vydané ing. Cikánovi. Michaela Valentová INZERCE • Prodám 100% obchodní podíl ve firmì s najatými nebytovými prostory na Praze 1 – Malé Stranì, s povolením provozu bistra – fast food, celkem 137 m2, z toho 85 m2 provozní plochy, sklad, soc. zázemí. Výhodné podmínky, serióznì. Prohlídka po dohodì na tel. 603 144 333.

MONITOR

MONITOR

Infekèní žloutenka

Na dolní Malé Stranì byly vykradeny dva pøízemní byty, do obou se vrátili nájemníci po povodních a oba byly vykradeny hned následující noc poté, co se domù vrátili jejich obyvatelé. V obou pøípadech nebyly pøekonány žádné zábrany, jak se tedy zlodìji do bytù dostali? Neví se. ••• Rada MÈ Praha 1 na svém jednání dne 24. 2. 2003 vyslovila souhlas s rozšíøením pøedzahrádek Na Kampì 5 a Na Kampì 6, nesouhlasila s rozšíøením pøedzahrádky v Øíèní 1. Stejný názor zaznìl i z Komise pro obchod a služby Rady MÈ Praha 1. ••• Na cedulce vedle vchodu do Vojanových sadù, která pøipomíná výšku hladiny vody pøi povodni je chybné datum 13. 8. 2002, správnì má být 14. 8. 2002. Nápis na omítce u restaurace Èerný orel, U Lužického semináøe 40, zase udává datum kulminace hladiny Vltavy 15. 8. 2002, správnì má být ale 14. 8. 2002. ••• Každý pátek v deset veèer je celý kvìten a èerven odpalován z lodi v blízkosti Mánesova mostu ohòostroj. Mìstská èást Praha 1 se k vìci nevyjádøila. ••• Poškozenou mozaikovou dlažbu chodníku mohou obèané hlásit na TSK hl.m. Prahy – Centrum, Školská 13, Praha 1, telefon 222 232 458. ••• Od té doby, co v Mostecké 21 – v domì U hradeb – není kino a místo nìho muzeum muèících nástrojù, zaèala do dvorany domu, na nádvoøíèko s fontánou, zajíždìt z Mostecké

auta. Vjíždìjí do dvorany pøes prùjezd s obchody, vlastnì jakousi pasáží, na obì strany od vozu zùstává k výlohám tak 20 cm a chodci mají smùlu. A to je kvùli parkování, na ulici hrozí botièka? Nikdy se tam neparkovalo a v létì tam má pøedzahrádku Mc Donald's, to budou auta jezdit okolo hostù? Podle vyjádøení Odboru dopravy a životního prostøedí Obvodního úøadu Praha 1 „není prùjezd majetkem hl. m. Prahy ani Mìstské èásti Praha 1 a není tedy možné stanovovat žádná dopravní opatøení pro tento prostor. Vzhledem k tomu, že Mc Donald's ÈR spol. s r. o. je spolumajitelem celé nemovitosti, je pøímo na nìm, jak se dohodne s ostatnímu majiteli o parkování vozidel na dvoøe, zejména pak v pøípadì, že bude provozovat pøedzahrádku.“ –rt– ••• Bìhem mìsíce èervna a èervence byla „nesmyslnì“ rekonstruována komunikace Øíèní ulice v blízkosti Kampy, kdy pùvodní asfalt byl odstranìn do hloubky 20 cm a nahrazen novým. Pod asfaltem se objevila krásná dlažba „koèièí hlavy“, která byla opìt zaasfaltována. Na vzhledu vozovky se témìø nic nezmìnilo. Byly také znovu pøedláždìny chodníky s tím, že kolem kostela sv. Jana Na prádle byly odstranìny sloupky proti parkování. Z Komise dopravy naši zastupitelé o této akce nic nevìdìli. ••• Zaparkovat v zónì D v ulicích Øíèní a Šeøíkova je stále velký problém. Vzhledem k èetnosti restauraèních zaøízení se nedá v dobì obìda a veèeøe až do pùlnoci zaparkovat. Mìstská policie se velmi snaží, ale je to málo. Pomohlo by zvýšení pokut za špatné parkování?

Infekèní žloutenka je zánìtlivé onemocnìní jater zpùsobené viry. Zánìt jater zpùsobí poruchu jejich èinnosti a to se projeví zežloutnutím kùže a bìlma oèí nahromadìním žluèového barviva zvaného bilirubin. Infekèní žloutenka je zpùsobena nejèastìji virem typu A. Jedná se o nemoc špinavých rukou a pøenáší se pøi špatném dodržování hygienických zásad. Velice rychle se šíøí v kolektivech, zejména u dìtí a mladistvých, ale i pøi hromadných neštìstích a pøírodních katastrofách. Onemocnìní se projevuje žloutnutím kùže, žaludeèní nevolností, prùjmem se svìtlou stolicí, teplotou a pøíznaky virového onemocnìní. Postižení jater se projeví jejich zvìtšením a bolestivostí. Léèení zpravidla bývá pøi hospitalizaci na infekèním oddìlení. Druhým typem je infekèní žloutenka virem typu B. Tento virus se nalézá v krvi a proto je pøenášen krví, slinami nebo spermatem. Tento typ žloutenky je díky vìtší obtížnosti pøenosu ménì èastý, zato však záludnìjší. Její pøíznaky nemusí být tak markantní, nìkdy mùže probíhat i bez pøíznakù. Proto jsou také její dùsledky èasto velice nepøíznivé, mùže dojít k chronickému postižení jater, posléze jejich selhání a jaterní cirhóze. Proto je tento typ infekèní žloutenky daleko vážnìjší. Léèba onemocnìní spoèívá zejména v dodržování dietního režimu s vysokým pøísunem vitamínù, zejména skupiny B. Je doporuèen dostatek lehce stravitelných pokrmù v menších dávkách a èastìji, s bohatým obsahem bílkovin. Nedoporuèuje se alkohol, koøenìná tuèná jídla a fyzická námaha. Dietní opatøení je nutné dodržovat dlouhodobì, nejménì pùl roku nebo i déle, podle prùbìhu onemocnìní. Nejlepší léèbou je však prevence pomocí oèkování, v dnešní dobì je již vyrobena vakcína, které obsahuje oèkovací látku proti obìma typùm infekèní žloutenky. Oèkování se provádí ve tøech dílèích dávkách a ochrana proti nákaze je doživotní. V souèasné dobì probíhá oèkování tøetí dávky u osob, které byly oèkovány po loòských záplavách. MUDr. Blanka Rajnochová

Taxi v Mostecké Od roku 2002 je jako jeden ze zpùsobù, jak zbavit centrum Prahy nepoctivých taxikáøù, Magistrátem vyhlašována soutìž na pronájem stanoviš taxi. Po roce mùže každý posoudit, tøeba v okolí Perštýna nebo v horní èásti Václavského námìstí, jak se nápad povedl. U obchodního domu Tesco na Národní zmizely èerné štafly, na Václavském námìstí je okolo stanoviš taxi poøádek. Taxikáøi na pronajatých stanovištích ruèí za ceny, musí vydávat stvrzenky, vezmou každého. Docela to funguje. Magistrát navrhuje další stanovištì, jedno z nich bylo navrženo na Dražického námìstí. Jenže tam jsou pøedzahrádky hotelù, proto Dopravní komise navrhla Radì Mìstské èásti Praha 1 dvì stanovištì v Mostecké, u domu, kde býval Pramen pozdìji Nápoje.

Každý, kdo situaci v Mostecké zná, ví, že u domu è. 14 stojí dnes 3 vozy taxi na èerném štaflu, stojí v druhé øadì, nedá se kvùli nim projít, nikoho kdo mluví èesky stejnì nevezmou. To všechno se mohlo zmìnit. Navíc rada Mìstské Policie Miroslav Stejskal slíbil, že když zaènou dìlat v Mostecké poøádek vylosovaní nájemci stanoviš taxi, Mìstská Policie se nedá zahanbit a že z Mostecké zmizí všichni nerezidenti. No to je pøece slovo do pranice, i úbytek dvou parkovacích míst v zónì D by tolik nevadil. V Mostecké mohl být poøádek. Rada MÈ Praha 1 návrh posoudila a zamítla s odùvodnìním, že by se v Mostecké pøíliš zvýšila prùjezdnost. Vše tedy zùstane pøi starém. –mog–

7

Ad: ON 1 / 2003 Co dál se sdružením? Od roku 1990 bylo Sdružení obèanù a pøátel Malé Strany a Hradèan vzorem a uèitelem obèanùm Troje, kteøí se rozhodli, že pùjdou cestou získání práva na místní samosprávu. Trojským obèanùm se to podaøilo, našim uèitelùm ne. Proto nám slova ve sloupku „Co dál se Sdružením“ zní jako rekviem za právo na místní samosprávu v tak významné èásti Prahy. Komunistický model reformy veøejné správy z let 1949 a 1960 byl založen na systematickém rozbíjení sounáležitosti obyvatel Vinohrad, Dejvic stejnì jako tøeba Nuslí. Jen tehdejší Královské Vinohrady z tìchto dùvodù rozètvrtili mezi tehdy vzniklé Prahy 1, 2, 3, 10 s cílem rozvrátit jejich obèanskou spoleènost a nechat obèany navždy zapomenout na místní samosprávu. Dnes, dvanáct let po obnovení obecního zøízení, které vrátilo právo na místní samosprávu i do nejmenších obcí, žije Praha ve stejném uspoøádání vìcí veøejných jaké mìstu vtiskli komunisté v roce 1949 a 1960. Jen proto mùže obrovské území, na kterém existovala v minulosti ètyøi samostatná mìsta dnes spravovat jedna mìstská èást. INZERCE

Toto dìdictví komunismu dnes umožòuje snadná vítìzství politickým stranám, opírajícím svoji volební kampaò o televizní obrazovky. Všude jinde, kde nedochází k tak vysoké koncentraci obyvatelstva, se volí lidé a jejich osobní kvality. V Praze si s tím stranické sekretariáty nemusí dìlat starost. Existence místní samosprávy je úzce spjata s penìzi z daní obyvatel. Tzv. finanèní výtìžnost napø. v Praze 8, je z území zaèínajícím u stanice metra Florenc a konèící naproti Roztokám u Prahy. Peníze z daní obèanù dostává radnice Prahy 8, sídlící v Libni. Že na území Prahy 8 existuje i Severní mìsto s asi tøiceti tisíci obyvatel, kteøí nemají vlastní samosprávu, je považováno za normální. Starosta je odmìòován podle poètu obyvatel. Vùle dobrovolnì zmenšit svùj plat kvùli právu obèanù na místní samosprávu se nepøedpokládá. U tzv. uvolnìných funkcionáøù mìstských èástí jde o 16,70 Kè za každých sto obyvatel, pøesahujících dvacet tisíc obèanù. V pøípadì zmínìného Severního mìsta by snaha o rozšíøení obèanských práv vyznìla jako blbost radních, kteøí by pøipustili vznik samosprávy omezující jejich zákonné požitky. Centralismus a místní samospráva jsou jako oheò a voda. Místní samospráva pøináší zprùhlednìní všech rozhodnutí týkajících se správy vìcí veøejných. Centralismus je pøedpokladem pro jejich utajování. Nemálo úøedníkù, zastupitelù, investorù i dalších zainteresovaných, nemá zájem na zprùhledòování procesu veøejné správy obecního majetku, výbìrových øízení, veøejných investic, stejnì jako smìru toku penìz z daní obèanù. To je hradba, kterou by vùle po svobodì a spravedlnosti v hlavním mìstì teprve musela prorazit. Protože se nám této vùle obecnì nedostává, nezbývá než smutnì konstatovat, že územnì správní

uspoøádání historického centra Prahy nikdo mìnit neplánuje. Pøíklad nevýznamné mìstské èásti Praha – Troja dokazuje, že právo na svobodu lze i v postkomunistické Praze uhájit. Troja prosadila právo na vlastní samosprávu zastupiteli z trojských, nikoliv holešovických, èi letenských obèanù. Vladimír Lutterer, starosta mìstské èásti Praha – Troja (1992 – 1998) Vladimír Lutterer zemøel dne 4.6.2003, tento text je poslední, který napsal. Dìkujeme a vzpomínáme. redakce

Ladislav Sitenský Fotografie z let 1933 – 1996 Dne 19. kvìtna byla v OGB za pøítomnosti autora otevøena velmi prestižní fotografická výstava. První sál galerie byl vìnován z velké èásti fotografiím Prahy. Mnohé snímky zobrazují mìsto tak, jak je možná už ani neznáme. Leccos se zmìnilo, ale není to jen odstupem let, proè jsou Sitenského fotografie tak pøitažlivé… Druhé místnosti pak dominovala další autorova láska – hory. Výstavu zahájil úvodním slovem dr. Zdenìk Kirschner. Zahrál Josef Kocùrek Originál. Finanènì pøispìly Hlavní mìsto Praha, Mìstská èást Praha 1 a Malostranská pivnice. Výstava byla otevøena do 15. èervna v bìžných otevírací hodinách, tj. úterý až nedìle od 13 do 18. Sdružení dìkuje všem pøispìvatelùm za podporu. P. C.

Ladislav Sitenský

foto: P. C.

OBECNÍ NOVINY – Vydává: Sdružení obèanù a pøátel Malé Strany a Hradèan, Malostranské námìstí 21, 118 00 Praha 1 – Malá Strana. Tel.: 257 532 093, fax: 257 533 969, e-mail: [email protected], http://mujweb.cz/www/on_msh, registraèní znaèka: MÚP-17/93. Redakce: Irena Piskaèová, Rostislav Tomeš. Spolupracují: M. Bílý, P. Cílek, J. Chuchlík, L. Tomešová, I. Veselý a další... Sazba: Výtvarné studio Jan Chaloupek, Betlémské námìstí 8, 110 00 Praha 1, telefon: 222 221 649, www.vytvarnestudio.cz, e-mail: [email protected] Tisk: Jiprint spol. s r. o., Kosovská 26, Jihlava. Uzávìrka èísla: 14. 7. 2003.