CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 31.1.2007 KOM(2007) 33 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE Odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví podle čl. 17 nařízení 1/2003 (konečná zpráva)
{SEK(2007) 106}
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE Odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví podle čl. 17 nařízení 1/2003 (konečná zpráva) 1.
Dne 13. června 2005 Komise zahájila šetření v oblasti retailového bankovnictví. Nástroj pro odvětvová šetření má svůj právní základ ve čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. Podle tohoto ustanovení může Komise provést šetření určitého hospodářského odvětví nebo určitého druhu dohod v různých odvětvích, pokud vývoj obchodu mezi členskými státy, stabilita cen nebo jiné okolnosti naznačují, že hospodářská soutěž na společném trhu může být omezena nebo narušena. Tento dokument je konečnou zprávou o šetření v oblasti retailového bankovnictví1.
1.
ÚVOD
2.
Evropské bankovní odvětví se za poslední dvě desetiletí významně rozvinulo a diverzifikovalo. V EU dnes přímo vytváří přes tři miliony pracovních míst. Retailové bankovnictví – definováno jako poskytování služeb zákazníkům a malým a středním podnikům (MSP) – zůstává nejvýznamnějším pododvětvím bankovnictví, protože představuje přes 50 % celkové aktivity EU, pokud jde o hrubé příjmy. Komise odhaduje, že v roce 2004 vytvořilo retailové bankovnictví v Evropské unii hrubý příjem ve výši 250-275 mld. EUR, což činí přibližně 2 % celkového HDP EU2.
3.
Evropské odvětví retailového bankovnictví poskytuje důležité služby zahrnující ukládání a půjčování finančních prostředků a platby spotřebitelům a malým a středním podnikům (MSP). Nicméně existuje řada ukazatelů, jako např. rozdělení trhu, nepružnost cen a nepohyblivost zákazníků, které naznačují, že hospodářská soutěž na trhu EU s retailovým bankovnictvím účinně nefunguje. Komise se proto rozhodla na základě nařízení (ES) č. 1/20033 zahájit šetření v odvětví retailového bankovnictví4, zejména pokud jde o přeshraniční hospodářskou soutěž.
1
2 3 4
CS
Průběžné zprávy byly zveřejněny dne 12. dubna 2006 (o platebních kartách) a 17. července 2006 (o běžných účtech a souvisejících službách). Číselné údaje pochází z průběžné zprávy II o odvětvovém šetření v oblasti retailového bankovnictví. Viz: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2003/l_001/l_00120030104en00010025.pdf. Viz: http://ec.europa.eu/comm/competition/antitrust/others/sector_inquiries/financial_services/decision_retai lbanking_en.pdf
2
CS
4.
Odvětvové šetření je součástí širšího politického kontextu lisabonské agendy a má napomoci splnit cíle stanovené v Bílé knize Politika finančních služeb 2005–20105, ve které Komise zdůraznila důležitost vzájemné provázanosti politiky vnitřního trhu a politiky hospodářské soutěže. Za prioritu bylo rovněž označeno vytvoření konkurenceschopnějšího prostředí mezi poskytovateli služeb, zejména mezi těmi, kteří působí na maloobchodních trzích. Dosažení těchto cílů umožní evropským spotřebitelům plně využívat všech výhod vnitřního trhu. Odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví k těmto cílům přispívá tím, že objasňuje fungování trhu; poukazuje na možná selhání trhu; a uvádí, jak lze selhání trhu předejít prostřednictvím právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, popř. jiných opatření.
5.
S cílem podpořit rozvoj jednotného trhu s finančními službami a spojit veškeré potenciální výhody eura, vytvořil evropský bankovní sektor jednotný prostor plateb eurozóny (SEPA). Projekt SEPA usiluje o vytvoření integrovaného trhu s platebními službami, kde existuje účinná hospodářská soutěž a kde se v rámci eurozóny nerozlišuje mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami. Komise a Evropská centrální banka v úzké spolupráci s daným odvětvím rozvoj SEPA intenzivně podporuje.
2.
HLAVNÍ
6.
Odvětvové šetření odhalilo množství příznaků, které naznačují, že hospodářská soutěž v některých oblastech retailového bankovnictví možná nefunguje správným způsobem. Šetření potvrdilo, že trhy zůstávají rozděleny podle států, a to i v oblasti infrastruktur retailového bankovnictví, jako jsou platební systémy a úvěrové registry.
7.
Rozdíly v řízení a v kvalitě bankovního odvětví mezi členskými státy lze vysvětlit rozdílnými tržními strukturami. Jak ukázalo šetření, to se projevuje např. širokou škálou rozpětí ziskovosti, cen a způsobů prodeje v jednotlivých členských státech. Naproti tomu šetření objevilo důkaz o sbližování bankovních cen a politik mezi jednotlivými členskými státy. Vysoká ziskovost může být signálem podpůrného obchodního cyklu a příznivých makroekonomických podmínek nebo další řady faktorů zahrnujících vyšší účinnost bankovních operací. V některých členských státech vyvolává spojení udržitelné vysoké ziskovosti, vysoké koncentrace trhu a důkazů o vstupních překážkách obavy, že by banky mohly zneužívat tržní síly vůči zákazníkům a malým firmám.
5
CS
ZJIŠTĚNÍ BANKOVNICTVÍ
ODVĚTVOVÉHO
ŠETŘENÍ
V OBLASTI
RETAILOVÉHO
Viz: http://ec.europa.eu/internal_market/finances/policy/index_en.htm
3
CS
8.
Odvětvová šetření odhalila řadu faktorů, které by mohly naznačovat, že v oblasti hospodářské soutěže existují problémy. Za prvé, bankovní odvětví se vyznačuje různými možnými překážkami vstupu. Tyto překážky mohou spočívat v požadavcích týkajících se sítí a normalizace u některých infrastruktur, mít regulační povahu anebo se týkat chování. Z hlediska politiky hospodářské soutěže vzbuzují vstupní překážky týkající se chování vážné obavy, např. vstupní překážky související s platebními systémy, které mohou vyústit ve zneužití dominantního postavení – např. prostřednictvím dominantní sítě – anebo koordinované jednání s cílem vyloučit nově vstupující subjekty na trh.
9.
Za druhé, povaha retailového bankovnictví umožňuje oficiální spolupráci mezi účastníky trhu. Některé druhy spolupráce (např. vytváření a uplatňování společných norem a platform) mohou být pro účinnost systému nezbytné. Nicméně spolupráce zasahující bankovní strategie, tvorbu cen anebo prodej mohou vést k tajným dohodám a omezovat hospodářskou soutěž a/nebo vylučovat třetí strany.
10.
Během průzkumu trhu v rámci šetření a následných veřejných konzultací měly banky příležitost anonymně sdělit, kterým překážkám a problémům souvisejícím s hospodářskou soutěží, byly nuceny čelit. Sdělit tyto informace se rozhodlo jen velmi málo bank, přičemž několik bank poukázalo na významné překážky týkající se chování, jež musely překonávat jako zahraniční subjekty vstupující na trh.
11.
Při odvětvovém šetření byly zjištěny problémy související s hospodářskou soutěží v těchto oblastech: (1) platební systémy, včetně systémů platebních karet; (2) úvěrové registry; (3) spolupráce mezi bankami; a (4) stanovení cen a politik. Z tohoto důvodu by možná bylo třeba, aby pro posílení hospodářské soutěže v několika členských státech provedly orgány na ochranu hospodářské soutěže v úzké spolupráci s regulačními orgány a s orgány pro dohled určité akce.
2.1.
Platební systémy
2.1.1.
Systémy platebních karet
12.
Evropské odvětví platebních karet je prostředkem, přes který jde významná část prodejů v Evropě. Celkový objem prodeje prostřednictvím transakcí prováděných platebními kartami představoval v EU v roce 2005 více než 1 350 mld. EUR6.
13.
Odvětvové šetření odhalilo na evropském trhu platebních karet7 několik závažných problémů v oblasti hospodářské soutěže, které potvrdily potřebu důraznějšího prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže. Komise již v několika případech přijala opatření, včetně MasterCard8 a Groupement des Cartes Bancaires9.
6 7 8 9
CS
Tento odhad se týká pouze transakcí v místě prodeje. Nezahrnuje transakce prováděné prostřednictvím bankomatů. Tato analýza se nevztahuje na transakce prováděné prostřednictvím bankomatů. Věc COMP/34579. Věc COMP/38606.
4
CS
2.1.1.1. Velké rozdíly v poplatcích za platební karty v rámci EU 14.
Významný rozdíl v obchodních poplatcích, v poplatcích pro držitele platební karty a v mezibankovních poplatcích (vícestranné mezibankovní poplatky) mezi členskými státy svědčí o rozdělení trhu. V roce 2004 byly mezibankovní poplatky za používání platebních karet sítí Visa a MasterCard v Portugalsku více než dvakrát vyšší než ve Slovensku. Rovněž obchodní poplatky za stejný typ karet v Portugalsku a v České republice byly více než třikrát vyšší než poplatky ve Finsku a Itálii. Ačkoli členské státy mají často poměrně odlišné historické pozadí, rozdíly takového rozsahu lze vysvětlit výskytem překážek hospodářské soutěži.
15.
V některých zemích vyvolávají zjištěné vícestranné mezibankovní poplatky obavy z narušení hospodářské soutěže. Zástupci sítí pro platební karty tvrdí, že vzhledem ke specifičnosti mechanismů placení kartami10 nesou hlavní náklady platebního systému obvykle vydavatelé karet, zatímco většinu příjmů v podobě obchodních poplatků získává zúčtovací subjekt. Proto zástupci sítí pro platby kartami tvrdí, že je třeba upravit nákladovou nerovnováhu pomocí mechanismu mezibankovních poplatků, tj. poplatkem, který platí zúčtovací subjekty vydavatelům karet. Nicméně důkazy prokázaly, že největší domácí sítě debetních karet stanovily významně nižší (anebo dokonce nulové) mezibankovní poplatky než mezinárodní sítě pro transakce debetními kartami, což obecně vedlo k nižším obchodním poplatkům.
16.
Analýza údajů o trhu získaných při šetření svědčí o tom, že samotné vydání platební karty (tj. bez mezibankovního poplatku) je ziskové ve dvaceti členských státech11. V současné době probíhá diskuze, do jaké míry je pro účinnost operací sítí pro platby kartami v praxi nezbytný mechanismus vícestranných mezibankovních poplatků; a v případě, že jsou takové vícestranné mezibankovní poplatky nezbytné, jaké jsou nutné podmínky pro jejich přijetí.
2.1.1.2. Strukturální překážky na straně sítí platebních karet 17.
10 11
CS
V několika členských státech získává příjmy z transakcí kartami Visa a MasterCard subjekt, který má monopolní postavení. Tyto zúčtovací subjekty jednají jako společný podnik bank, který zároveň na tomto trhu karty vydává. Tento stav umožňuje vydavatelům, aby uplatnili významnou tržní sílu, a vede tak k nekonkurenčním obchodním poplatkům.
Klasický mechanismus pro platby kartami je popsán v průběžné zprávě I o platebních kartách. Portugalsko, Lotyšsko, Česká republika a Itálie mají nejvyšší odhadované úrovně zisku z vydávání karet (hrubé rozpětí poměru zisku a nákladů nejméně 60 %) bez ohledu na příjmy z mezibankovních poplatků.
5
CS
2.1.1.3. Opatření v oblasti přístupu a správy 18.
V mezinárodních sítích (Visa a MasterCard) stejně jako ve vnitrostátních platebních systémech v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Maďarsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku si pravidla pro členství vyhrazují právo vydávat a zúčtovat jen pro úvěrové a/nebo finanční instituce anebo subjekt, který je pod jejich přímou kontrolou. I když lze namítat, že tato předběžná podmínka je opodstatněná kvůli dohledu anebo finanční stabilitě, omezuje účast obchodníků a výrobců na vydávání a nabývání, čímž je v těchto zemích narušena hospodářská soutěž v rámci sítě. Obdobné obavy se objevují v souvislosti s přístupem k infrastrukturám12. V Irsku, Nizozemsku a Portugalsku vyžadují vnitrostátní systémová pravidla místní přítomnost zahraničního subjektu vstupujícího na trh prostřednictvím zřízení místní pobočky a/nebo dceřiné společnosti. Tento požadavek zvyšuje náklady na vstup zahraničního subjektu na trh, čímž může být omezena hospodářská soutěž v rámci sítě.
19.
Podle určitých správních ujednání vnitrostátních systémů platebních karet ve Francii a Španělsku stejně jako v rámci sítí Visa a MasterCard jsou přidružení členové povinni oznamovat hlavním členům obchodně citlivé informace bez recipročního sdílení údajů. To narušuje konkurenční postavení přidružených členů a snižuje konkurenční tlak na hlavní členy.
2.1.1.4. Pravidla sítě a členské poplatky 20.
V rámci domácích i zahraničních systémů platebních karet zúčtovací subjekty využívají pro konkurenční produkty jednotné poplatky (tzv. blending)13. Zúčtovací subjekty ve Francii, Belgii, Dánsku, Maďarsku, Irsku a Portugalsku uvádějí úplný (100 %) blending obchodních poplatků Visa a MasterCard, zatímco ve Španělsku, Švédsku a na Maltě se využívání jednotného poplatku uvádí méně než 60 % případů. Výsledky šetření naznačují, že blending cen může oslabit konkurenci cen v rámci sítě, což pak vede k tomu, že maloobchodní subjekty platí vyšší poplatky.
21.
Pravidla některých sítí pro společnou prezentaci loga (tzv. co-branding)14 mohou taktéž bránit vstupu na trh anebo jej můžou minimálně ztížit. Zákaz co-brandingu se sítěmi, které se považují za konkurenty, a s nebankovními subjekty by mohl omezit hospodářskou soutěž mezi sítěmi a mezi bankami a nebankovními subjekty.
22.
Obdobně zákaz, aby obchodníci účtovali zákazníkům dodatečné poplatky15, může v mnohých sítích bránit rozvoji účinnějších platebních nástrojů, přičemž skutečné náklady jsou před zákazníky skryty prostřednictvím vzájemného subvencování.
12
13
14
15
CS
Požadavek, aby subjekt byl finanční institucí, se však již nemusí uplatňovat, pokud se bude provádět směrnice o platebních službách. „Blending“ je praxe zúčtovacích bank účtovat podnikům jednotnou cenu za přijímání různých druhů karet a/nebo karet vydaných různými sítěmi, bez ohledu na úroveň mezibankovních poplatků. Definice pojmu „co-branding“ se může u jednotlivých sítí platebních karet lišit. Obvykle označuje přítomnost loga sítě platebních karet a druhého loga (další sítě nebo nebankovního subjektu) na přední straně karty. Prostřednictvím „dodatečných poplatků“ mohou obchodníci požadovat další poplatky za využívání nejdražších platebních nástrojů.
6
CS
23.
I když se vstupní poplatky bank v sítích EU výrazně liší, platební systémy v některých členských státech (např. v Belgii, Dánsku, Finsku) zavádějí zvláštní vysoké vstupní poplatky, čímž přímo odrazují nové subjekty od vstupu mezi členy. Analýza úrovně členských poplatků ukázala, že výše vstupního/členského poplatku nelze vysvětlovat pouze podle rozlohy dané země.
2.1.1.5. Preferenční vícestranné dohody o poplatcích 24.
Monopolní subjekty zapojené do činností, které souvisejí s vydáváním i zúčtováním, mohou uzavřením preferenčních dohod o mezibankovních poplatcích a jednáním na jejich základě nepřímo zabránit vstupu nových subjektů na trh tím, že jim neposkytnou stejně příznivé podmínky, čímž zvýší jejich náklady na vstup. Preferenční vícestranné dohody o výměně16 (mezibankovní poplatky „on-us“) existovaly přinejmenším v Portugalsku, Belgii, Rakousku, Španělsku a Spojeném království. Od zveřejnění průběžné zprávy Komise o platebních kartách v dubnu 2006 začaly banky ve většině těchto zemí přezkoumávat své dohody o mezibankovních poplatcích a Komise na těchto trzích zaznamenává první výsledky.
25.
Ve Spojeném království, Irsku a Finsku existence vícestranných dohod o zúčtování mezi místními bankami ztěžuje vstup na trh. Pravidlem je, že subjekty, které nově vstupují na trh, si musí najít sponzorující banku pro zaúčtování transakcí, která však obecně není nakloněna pomoci potenciálním konkurentům.
2.1.2.
Jiné platební systémy mimo platební karty
26.
Přístup k systémům pro zúčtování a vypořádání je klíčový pro každou banku, která vstupuje na trh retailového bankovnictví a chce zákazníkům nabízet základní bankovní služby, např. běžné účty. Provozovatelé zavedených infrastruktur mohou potenciálně vytvářet překážky vstupu, které mohou mít různou podobu:
16
CS
-
Rozdílné stupně členství a zvláštní požadavky pro přímé členy: vnitrostátní zúčtovací systémy rozlišují různé stupně členství. V některých případech mohou opatření týkající se členství narušit podmínky, za kterých si dané jednotlivé členské instituce navzájem konkurují anebo za kterých mohou potenciální noví členové konkurovat subjektům, které na trhu již působí.
-
Požadavek, že subjektem musí být banka: většina zúčtovacích systémů připouští pouze banky. Tento požadavek může napomoci zajistit finanční stabilitu, ale mohl by zabránit vstupu nebankovních subjektů do platebních systémů, zejména pokud existují jiné účinné způsoby k zajištění finanční spolehlivosti.
Transakce v rámci preferenčních dohod o mezibankovních poplatcích jsou známy i jako transakce „onus“, tj. transakce, při kterých je vydavatelem i příjemcem jeden subjekt anebo subjekt patřící ke stejné skupině. Naopak transakce „off-us“ jsou transakce, při kterých jsou vydavatelem a příjemcem různé úvěrové instituce.
7
CS
Členské poplatky a struktura poplatků: v některých členských státech by struktura poplatků v rámci platebních systémů – např. úroveň vstupních poplatků a poplatků za transakci – mohla tvořit překážku pro hospodářskou soutěž u nových anebo malých subjektů na trhu retailového bankovnictví.
-
Nutnost přizpůsobit se různým mezinárodním normám: poskytovatelé platebních služeb musí sledovat různé technické specifikace, aby mohli vstupovat do různých vnitrostátních platebních systémů, a také postup testování a ověřování. V některých systémech to může trvat až dvanáct měsíců a vést k vysokým nákladům
-
Mezibankovní poplatky za převody finančních prostředků a přímý debet: ve členských státech, ve kterých existují dohody o mezibankovních poplatcích, mohou tyto poplatky narušit hospodářskou soutěž mezi různými platebními prostředky a poskytovateli platebních služeb zákazníkům. Hospodářská soutěž v rámci platebních prostředků může být narušena tam, kde jsou banky motivovány podporovat využívání platebních prostředků s vysokými mezibankovními poplatky.
2.2.
Úvěrové registry
27.
Otevřený a cenově dostupný přístup ke kvalitním úvěrovým údajům je důležitým předpokladem pro banky, které chtějí poskytovat základní produkty retailového bankovnictví, jako jsou hypotéky, spotřebitelské půjčky a kreditní karty. Nicméně v některých členských státech nejsou rozšířené úvěrové údaje dostupné, jednak kvůli regulaci anebo z důvodu omezeného vývoje trhů s úvěrovými údaji17.
28.
Navíc ze zkušeností získaných při odvětvovém šetření vyplývá, že aspekty provozování úvěrových registrů mohou být v některých členských státech neslučitelné s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže. Zdá se, že nejméně ve dvou členských státech úvěrové registry vlastněné a provozované jako společné podniky domácích bank poskytují přístup k údajům za diskriminačních podmínek, čímž brání potenciálnímu vstupu na bankovní trh.
2.3.
Spolupráce mezi bankami
29.
Retailové banky spolupracují v řadě oblastí, jako je stanovování norem a zavádění infrastruktur anebo provozování platebních systémů. Spořitelny a družstevní banky mají v oblasti spolupráce tradičně ještě užší vazby. Tyto zvláštní druhy bank se v Evropě významně podílejí na retailovém bankovnictví a v některých státech, jako jsou Německo, Francie, Rakousko, Itálie a Španělsko, hrají důležitou úlohu. Nicméně vlastnictví, struktura podniku, úroveň spolupráce a zvláštní regulační ustanovení a ustanovení týkající se obezřetného dohledu se mezi jednotlivými členskými státy velmi liší18. Nelze proto tedy provést jednotné posouzení.
17 18
CS
-
Vytvoření a provozování úvěrových registrů musí být plně v souladu s právními předpisy členských států na ochranu údajů. Úplné hodnocení dodržování předpisů je však mimo rozsah šetření. Např. spořitelny jsou v některých státech, mezi které patří Německo, Lucembursko a do jisté míry Španělsko, stále vlastněné a/nebo řízené státem. V jiných členských státech, zejména v těch nových, jsou zcela zprivatizovány a restrukturalizovány do podoby družstevní skupiny (Francie) nebo sestávají
8
CS
30.
Jelikož spořitelny a družstevní banky jsou nadále právně nezávislé, mají sklon spolupracovat v různých oblastech, např. při řízení svých vlastních platebních infrastruktur, přičemž mají společné řízení rizika, systém ochrany vkladů anebo dokonce společnou obchodní a marketingovou strategii včetně společné značky. Některé spořitelny a/nebo družstevní banky uplatňují regionální anebo územní zásadu a pro provozování činností spojených s retailovým bankovnictvím si vyhrazují vymezenou geografickou oblast.
31.
Spolupráce mezi bankami může přinést hospodářské a spotřebitelské výhody. K tomu obvykle dochází tam, kde zapojenými bankami jsou malé a střední podniky, které společně nemají významný podíl na trhu. Tam, kde nezávislé banky s významným společným postavením na trhu začnou spolupracovat s cílem anebo dopadem omezujícím hospodářskou soutěž mezi sebou anebo vylučujícím subjekty nově vstupující na trh, může být narušena hospodářská soutěž. V takovém případě může Komise zvážit hlubší analýzu s cílem vyřešit potenciální problémy související s hospodářskou soutěží způsobené koordinací, která přesahuje rámec nutný na dosažení jakýchkoli přínosů hospodářské soutěži.
32.
V případě problémů souvisejících s hospodářskou soutěží proto musí Komise analyzovat, zda uvedené protisoutěžní chování nebylo vyvoláno anebo umožněno v důsledku právních předpisů anebo jiných státních opatření.
2.4.
Stanovení cen a politik
33.
Rozhodnutí zákazníků retailového bankovnictví jsou omezována informační asymetrií a vysokými poplatky za změnu banky. Informační asymetrie se bude měnit podle složitosti produktů, které se prodávají, a podle transparentnosti cen. Srozumitelné a transparentní informace pro zákazníky mohou pomoci snížit problémy související s informovaností. Navíc orgány v několika členských státech pracují na zlepšení finanční informovanosti zákazníků.
34.
Mobilitu zákazníků rovněž omezují vysoké poplatky za změnu banky. Zdá se, že není možné se vyhnout určité úrovni nefinančních nákladů na změnu banky u produktů, mezi které patří běžné účty, v případě, že administrativní zatížení změny banky – a jeho vnímání ze strany zákazníků – může zákazníky odradit od změny dodavatele. Šetření však ukázalo, že některé banky vytvářejí umělé překážky (např. vázání19 bankovních produktů nebo ukládání vysokých poplatků za uzavření účtu), které zvyšují náklady zákazníků na změnu banky, čímž se snižuje intenzita hospodářské soutěže.
35.
Údaje vyplývající z šetření ukazují, že mobilita zákazníků na trzích s běžnými účty je všeobecně nízká. Vysokou spokojenost zákazníka lze částečně vysvětlit nízkou úrovní mobility. Analýza v rámci šetření však také naznačuje, že banky mohou lépe uplatňovat svůj vliv na trhu, na kterém jsou zákazníci méně mobilní.
19
CS
z hybridních struktur přidružených k soukromým a státem vlastněným spořitelnám (Rakousko, Itálie). Družstevní banky jsou na druhé straně obecně založeny na zásadě poskytovat bankovní služby svým vlastníkům, kteří nemohou vlastnit (ani prodat) kontrolní balík akcií. K vázání dochází tehdy, když banka podmiňuje prodej jednoho produktu (např. hypotéky) přijetím jiného odděleného produktu (např. běžného účtu).
9
CS
36.
Ceny za produkty retailového bankovnictví se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Šetření však ukázalo, že na vnitrostátní úrovni existují důkazy o sbližování chování v oblasti stanovování cen a politik pro hlavní produkty retailového bankovnictví. U běžných účtů lze takové sbližování nalézt v souvislosti se stanovováním několika parametrů včetně poplatků za vedení účtu, poplatků za uzavření účtu, poplatků za používání bankomatů a poplatků z prodlení.
37.
Vázání produktů představuje další aspekt, kdy banky ve většině členských států projevují proměnlivé chování. Vázání produktů může oslabit hospodářskou soutěž v oblasti retailového bankovnictví tím, že zvýší poplatky za změnu banky, sníží transparentnost cen a odradí nové subjekty (zejména dodavatele, kteří se specializují na jeden produkt) od vstupu na trh. Průzkum trhu v rámci šetření naznačuje, že ve většině členských států20 váže většina bank běžný účet s hypotékami, osobními půjčkami a půjčkami malým a středním podnikům. Údaje vyplývající z šetření vypovídají, že v případě, že největší banka v členském státě váže své produkty, většina jejich konkurentů se rozhodne ji v tomto chování následovat.
3.
DALŠÍ MOŽNÉ KROKY
38.
Na základě důkazů shromážděných v rámci odvětvového šetření doporučuje Komise celou řadu opatření k posílení hospodářské soutěže v retailovém bankovnictví a také na trhu s platebními kartami.
3.1.
Prosazování práva v oblasti hospodářské soutěže
39.
Některé problémy v oblasti hospodářské soutěže odhalené v rámci odvětvového šetření může řešit prosazování antitrustových opatření. Oblasti vhodné k možné akci zahrnují v prvé řadě překážky přístupu, diskriminační pravidla, struktury poplatků a pravidla řízení některých sítí s platebními kartami a zúčtovacího a vypořádacího systému.
40.
Za druhé, v některých sítích s platebními kartami může být taktéž vhodné donucovací opatření v souvislosti s vysokými mezibankovními a obchodními poplatky.
41.
Za třetí, Komise může shromáždit další informace s cílem posoudit, zda spolupráce mezi spořitelnami a/nebo družstevními bankami, které zaujímají významná postavení na trhu, značně omezuje hospodářskou soutěž, ať již mezi sebou navzájem nebo ve vztahu k dalším stávajícím či potenciálním konkurentům.
42.
Za čtvrté, některé formy vázání produktů určitými bankami mohou být v rozporu s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, například když vázání produktů představuje zneužití dominantního postavení na trzích s příslušným produktem.
43.
Nakonec prosazování antitrustových opatření může být rovněž vhodné pro odstranění překážek v přístupu a diskriminačních pravidel v souvislosti s úvěrovými registry.
20
CS
Většinou bank se rozumí banky, které podle průzkumu trhu provedeného Komisí mají společný podíl na trhu vyšší než 50 %.
10
CS
44.
Jakékoli možné donucovací postupy by vyžadovaly úplné prošetření specifických aspektů každého případu v konzultaci s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž.
3.2.
Regulační a samoregulační opatření za účelem řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže
3.2.1.
Platební systémy
3.2.1.1. Jednotná platební oblast eurozóny (SEPA) 45.
Určité překážky v oblasti hospodářské soutěže, na které odvětvové šetření upozornilo, mohou být odstraněny vytvořením jednotné platební oblasti eurozóny podporující hospodářskou soutěž. Sítím s platebními kartami nabízí jednotná platební oblast eurozóny možnost odstranit řadu restriktivních pravidel.Komise se zejména zaměří na to, aby se omezení týkající se co-brandingu nepoužívala za účelem rozdělení trhů21.
46.
Rámec jednotné platební oblasti eurozóny pro platební karty by měl zajistit poskytovatelům retailových služeb větší výběr dodavatelů služeb souvisejících s kartami a otevřít tak větší hospodářskou soutěž na tomto vysoce koncentrovaném trhu22.
47.
S cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu má Evropská komise pravomoc navrhovat legislativní opatření. Komisí navržená směrnice o platebních službách23 zakáže omezení přístupu k platebním systémům a infrastrukturám na základě institucionálního statutu. Tato směrnice se nyní projednává v Radě a Evropském parlamentu. Její provedení umožní, aby občané získali větší prospěch z konkurenčnější a účinnější platební služby. V rámci jednotné platební oblasti eurozóny by sítě s platebními kartami a zúčtovací a vypořádací systémy neměly narušovat hospodářskou soutěž tím, že ukládají diskriminační pravidla a pravidla řízení.
48.
Komise společně s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž budou nadále sledovat slučitelnost rámce jednotné platební oblasti eurozóny s právními předpisy pro hospodářskou soutěž, jak si vyžádala Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci24.
21
22
23 24
CS
To může ilustrovat případ, kdy systém mezinárodních karet pokládá jiný režim za konkurenta jednoduše proto, že se rozhodne působit mimo území svého členského státu. Je třeba si uvědomit, že v některých členských státech mají poskytovatelé retailových služeb k dispozici pouze jedinou „nabídku“ od monopolního poskytovatele zúčtovacích služeb (podrobnosti viz odst. [17]). Viz: http://ec.europa.eu/internal_market/payments/framework/index_en.htm Viz závěry Rady o jednotné platební oblasti eurozóny, 10. října 2006: http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/COUNCIL-LIVE/20061010_14209_6.PDF
11
CS
3.2.2.
Úvěrové registry
49.
Odvětvové šetření objevilo, že se stále ještě plně neuplatňuje zásada nediskriminačního vzájemného přístupu k úvěrovým registrům. Sdílení přeshraničních údajů brání taktéž podstatné překážky. Návrh směrnice o spotřebitelském úvěru vyžaduje, aby členské státy zajistily nediskriminační přeshraniční přístup k úvěrovým registrům25. Komise tuto problematiku prošetřuje v souvislosti s evropským hypotečním trhem26. Možná proběhne i další šetření, které posoudí slučitelnost s otevřeným a konkurenceschopným evropským úvěrovým trhem.
50.
Orgány, které usilují o posílení hospodářské soutěže a účinnosti na úvěrových trzích, možná zváží regulační reformy týkající se sdílení údajů o úvěrech, zejména s cílem rozšířit pokrytí úvěrových registrů. Rámce pro ochranu údajů a sdílení údajů o úvěrech jsou však citlivé otázky a vyžadují důkladné prozkoumání ze strany vlád členských států. V několika málo členských státech se na základě šetření objevily obavy, že úvěrové registry možná plně nedodržují předpisy týkající se ochrany údajů.
3.2.3.
Stanovování cen a politik
51.
Existuje důvod pro zkoumání dopadu vázání na hospodářskou soutěž na trzích se zvláštními bankovními produkty. Orgány v několika málo členských státech zavedly předpisy omezující či zakazující vázání produktu v oblasti retailového bankovnictví.
52.
Komise zřídila skupinu odborníků27, která má prozkoumat mobilitu zákazníků v oblasti běžných účtů. Tato skupina zvažuje opatření za účelem zjednodušení otevírání a změny bankovních účtů na vnitrostátní i přeshraniční úrovni, a to na základě osvědčených postupů v členských státech. Skupina odborníků předloží svá doporučení v první polovině roku 2007.
25 26
27
CS
Viz: http://ec.europa.eu/consumers/cons_int/fina_serv/cons_directive/2ndproposal_en.pdf. Příslušná ustanovení jsou v článku 8. Zelená kniha Komise o hypotékách zveřejněná v červenci 2005 je dostupná na stránkách: http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/home-loans/integration_en.htm#greenpaper Viz: http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/baeg_en.htm
12
CS
4.
ZÁVĚR
53.
Toto odvětvové šetření zjistilo čtyři klíčové problémy, které budou muset Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž dále sledovat. struktura a fungování platebních systémů, včetně systémů platebních karet; úvěrové registry; spolupráce mezi bankami a stanovování cen a politik bank, včetně vázání produktů.
54.
CS
Evropská komise nebude váhat uplatnit svou donucovací pravomoc podle článků 81, 82 a 86 Smlouvy o ES s cílem zajistit dodržování předpisů v oblasti hospodářské soutěže v oblasti retailového bankovnictví a zejména s ohledem na různé platební trhy a projekt jednotné platební oblasti eurozóny. Evropská komise bude také nadále vyvíjet úsilí v dalších oblastech než jen v oblasti právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže s cílem zvýšit přínos vnitřního trhu v oblasti retailového bankovnictví ve prospěch svých občanů.
13
CS
