ROČNÍK XIII
4/2003
Internetová verze Místní kultury: www.ipos-mk.cz/casopis E-mail:
[email protected]
Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech
2
Z OBSAHU
Stálé rubriky Obecná problematika Legislativa – ekonomika Informatika Místa – regiony – kraje Děti – mládež Kulturní dědictví Múzická a výtvarná kultura Zahraničí
3 6 15 22 34 37 46 53
Obecná problematika ! Klíče ke kulturnímu životu jsou ve městech 3 ! Názor na příspěvkové organizace v r. 1992 5 Legislativa – ekonomika ! Konkurzy na kulturu? ! Kraje podporují kulturu Informatika ! Knihovny na stránkách místních zpravodajů ! Kulturu ve městě má pod palcem KIS ! Internet pro Vás - nové portály ! Nové místní zpravodaje ! Nové publikace o místech a regionech Místa – regiony – kraje ! Městské slavnosti (viděno z druhé strany) ! Karlovy Vary – město a kultura ! Žatec – milénium ! Rok lázeňství Karlovarského kraje ! Karlovarský kraj a kultura ! Kulturní domy, kina
6 14
4/2003
Kulturní dědictví ! Lidová kultura 37 ! Movité kulturní dědictví – muzea 38 ! Uherské Hradiště a památková zóna 40 ! Nadace OF – grantové programy 43 Múzická a výtvarná kultura ! Literatura – divadlo ! Audiovize – hudba ! Do galerie nejen za výtvarným uměním Zahraničí ! Britská rada České republice Nabídka ! Konzultační dny IPOS-Regis ! Dubnové a květnové akce s IPOS-Artamou ! A některé další akce
Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. 15
Ústředna IPOS: 221 507 900
17 17 19
Sekretariát redakce: 221 507 921
20
@Informační servis: 221 507 923
22 23 25
Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno e-mailovou poštou:
26 28 31
Děti – mládež ! O dětské práci a zájmových činnostech 34 ! Děti v roli kulturních průkopníků 34 ! Ze školy do Evropy 36
Šéfredaktor: 221 507 924
[email protected] Uzávěrky: Čísla 5/2003 bude 31. března 2003 Čísla 6/2003 bude 28. dubna 2003
Na obálce grafika Josef Poláčka
46 48 50 53 54 54 55
4/2003
OBECNÁ PROBLEMATIKA
3
Ú Úvvooddnnííkk
KLÍČE KE KULTURNÍMU ŽIVOTU JSOU PŘEDEVŠÍM VE MĚSTECH Před rokem – v době rozjitřeného uvažování mnohých pracovníků orgánů a institucí činných v kultuře o tom, co bude dál s jejich prací i s nimi samotnými – vyšla v příloze Místní kultury 4/02 studie Nové aspekty v kultuře České republiky aneb Města jako opora kulturního života. Bylo to v době, kdy ještě pracovaly okresní úřady a konstituovaly se pozvolna krajské orgány a instituce a kdy se města začala vyrovnávat s přicházejícími „rozšířenými pravomocemi“, či se jim z různých důvodů bránila a kdy pro občany bylo stále dost obtížné představit si jak reálně bude fungovat „reforma veřejné správy“. (Mj. také proto, že dostat se v médiích k solidním informacím bylo mimořádně obtížné – zato o fámy nebyla - a není ani teď - nouze.) Bylo jen zřejmé, že v kultuře ze zákona něco převezmou do své kompetence kraje, ale že další stupeň veřejné správy - obce s rozšířenou pravomocí (dále jen ORP) - skutečné povinnosti v kultuře nemají (mimo správního řízení v památkové péči). Psali jsme mnohokrát o tom, že nebylo dobré, když okresy nebyly po r. 1990 vybaveny reálnou samosprávou (ta v nich fungovala už za monarchie koncem 19. století) a když navíc okresním úřadům nebyly uloženy v oblasti kultury žádné odpovědnosti, pokud šlo o podporu kultury – až na zřizování okresních knihoven a muzeí a správní řízení a některé státní dotace v památkové péči. Navíc byla postupně pod nekompromisním tlakem ministerstev vnitra a financí a za chabých protestů ministerstva kultury zrušena víc než polovina samostatných referátů kultury a jejich agenda byla přeřazena do referátů regionálního rozvoje. Aniž by ovšem okresní úřady měly v náplni „regionálního rozvoje“ také rozvoj kultury. Pokud jde o rozpočty, dočasnou výjimku tvořily prostředky na těch pár okresními úřady zřizovaných kulturních organizací a na oblast památkové péče. Proto také – na rozdíl třeba od oblasti školství a tělovýchovy – nebyly „na rozvoj kultury“ určeny v okresních rozpočtech jiné peníze a proto také z okresů nepřešly do krajských rozpočtů finanční
4
OBECNÁ PROBLEMATIKA
4/2003
prostředky zřetelně určené na rozvoj kultury. (Pokud některé OkÚ přece jen existenci a rozvoj kultury ve svých okresech podporovaly i mimo vlastní organizace, šlo o nepovinnou iniciativu jejich pracovníků a osobní odpovědnost přednostů, kteří za takovouto aktivitu nebyli nadřízenými chváleni, nýbrž byli káráni s tím, že jim nic takového zákon neukládá.) Už počátkem devadesátých let začalo být zřejmé, že perspektivně bude „kultura věcí samosprávy“, jak prohlásil již v roce 1994 tehdejší náměstek ministra kultury Michal Prokop. Naše loňská studie proto po rozboru situace, kdy se znovu do značné míry přelomově mění legislativní, ekonomické a institucionální základy pro kulturní život občanů a jejich dětí, zdůraznila „nové aspekty v kultuře ČR“, tj. především další růst úlohy měst v kulturním životě společnosti a státu. Ta kulturní úloha měst není nic nového, jen se její význam posiluje v čase, ve kterém je omezována podpůrná funkce státu, kdy startuje zatím nevyzpytatelná podpora krajů, kdy se zhoršuje dopravní obslužnost pro běžné smrtelníky a jejich děti, kdy do domovů razantně vstupuje schizofrenní kultura médií včetně internetu, kdy úroveň reálné kulturní výchovy mladé generace evidentně nestačí dechem na reklamní propagandou zahlcovaný světa běh z multikina do hypermarketu a zase zpět. Města vytvářejí nejen určitou kulturní infrastrukturu veřejných, privátních i občanských kulturních služeb, aktivit, nabídek pro své občany, ale vytvářejí také nabídku a inspiraci pro své okolí. Dosud se to týkalo především měst okresních a krajských, dnes kmitla naděje, že by se to mohlo napříště týkat i obcí = měst s rozšířenou pravomocí. To ale není tak jednoduché, jak se snad mohlo zdát. Obce s rozšířenou působností (ORP) jsou navzájem velmi odlišné a pro kulturní život mají velice různý význam. Čtyři z nich mají jen po třech tisících obyvatel. 7 desítek ORP má méně než 10 tisíc obyvatel. Dalších 7 desítek má něco mezi 10 a 20 tisíci obyvateli. Necelé 4 desítky ORP - měst mají mezi 20 až 50 tisíci obyvateli, 21 měst má více než 50 tisíc obyvatel, 2 města (Brno a Ostrava) mají více než 300 tisíc obyvatel. (Prahu zde nepočítám, to je město - region jiného typu.) Kulturní infrastruktura a s ní související nabídka kulturních služeb, akcí a aktivit odpovídá jednak velikosti místa a jednak jeho výchozímu postavení ve chvíli realizace reformy. Obecně lze konstatovat, že okresní města vstoupila v kultuře do současné situace lépe vybavena např. okresním muzeem (dnes jim ho zřizuje kraj), dobře vybavenou (dříve okresní) knihovnou, obvykle fungujícím kulturním domem nebo divadlem atd. Velikostí (a s tím také související úrovní vybavenosti) se ale bývalá okresní města velmi liší. I proto vybavenost pro kulturní život (města i okolí) např. okresního města osmitisícového je logicky nesrov-
4/2003
OBECNÁ PROBLEMATIKA
5
natelně menší, než kulturní infrastruktura např. takového Tábora (37 tis. obyv.) nebo Prostějova (50 tis. obyv.) apod. Což ještě neznamená, že to v těch malých městech s kulturou nemůže být dobré – záleží na občanech a samosprávě. Koneckonců existuje i řada vesnic a městeček, která si svou kulturní aktivitou našla své místo na mapě kulturního života této země – i když nemají „rozšířenou působnost“. Kraje budou snad věnovat působení měst v kultuře větší pozornost, než dosud ministerstvo, které vytěžovaly především starosti s jím zřizovanými organizacemi (je jich dnes podstatně méně) a kontakty s okresy, protože to byly také orgány státní správy. Krajské samosprávy a jejich úřady to mají do měst podstatně blíž. Zdeněk Jírový
D Dookkuum meennttyy
Převládající názor na příspěvkové organizace v létech ne zas tak příliš minulých „Hlavní majetkoprávní formou organizací v oblasti kultury je příspěvková forma hospodaření. Považuji to za přežívající pozůstatek socialistické ekonomiky, který bude postupně nahrazován pro vyspělou ekonomiku běžnými modely. V oblasti kultury lze předpokládat postupnou konverzi příspěvkových organizací na obchodní společnosti typu společností s ručením omezeným, event. akciových společností (tam kde podíl komerční činnosti dává předpoklad ziskovosti) anebo na veřejně prospěšné podniky – veřejnoprávní instituce (tam kde podíl komerčních činností zdaleka nedosahuje takových efektů, aby mohly saturovat společensky žádoucí činnost). (…) Předpokládám, že v rámci resortu kultury přechod na nové formy hospodaření (obchodní společnosti a veřejně prospěšné podniky) by mohl začít již v průběhu roku 1994, kdy budou rozvinuty veškeré atributy reformované daňové soustavy a z toho odvozený diversifikovaný způsob financování.“ Ondřej Typolt tehdy ve funkci ředitele ekonomického odboru ministerstva kultury, následně ředitel odboru neziskových organizací ministerstva financí
(in Místní kultura 4/1992)
6
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
4/2003
§§§§ sslleedduujjeem mee zzaa vvááss Vláda ČR projednala a schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených statků. Uložila ministru kultury vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. Vláda předloží tento návrh zákona Parlamentu ČR s doporučením, aby s ním sněmovna vyjádřila souhlas už v prvním čtení s upozorněním, že tato právní norma se týká vstupu České republiky do Evropské unie. luk
E Ekkoonnoom miikkaa
KONKURZY NA KULTURU? Trvající snahy (zajisté dobře myšlené) přisoudit příspěvkovým organizacím svobodné a úplné vlastnictví majetku, omezené pouze zákonem (a za náhradu – viz občanský zákoník) jsou neobyčejně inspirativní. Chce-li totiž člověk nalézt další (a snad už konečně dostatečně pádné) protiargumenty, musí se brouzdat v takové literatuře, o kterou by normálně nezavadil. Zaznamenala jsem např. tento názor k aplikaci zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání: „Při striktním právním výkladu však nemohu dospět k závěru, že na… příspěvkové organizace … není možné aplikovat § 1a (zákona o konkurzu) … neboť tyto právnické osoby nejsou zřízeny zákonem.“ x) (Citovaný § zákona o konkurzu a vyrovnání praví, že „tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávního celku a právnických osob zřízených zákonem…“ Poznamenávám, že zákon o konkurzu a vyrovnání se vztahuje i na takové právnické osoby, které nejsou podnikateli či nepodnikají.)
POJĎTE NA VÝLET DO SVĚTA FANTAZIE Má představivost dostala křídla a pokud budete mít zájem a trpělivost, můžete mne doprovodit na docela zábavné cestě. Půjde o výlet do světa fantazie, ve kterém příspěvková organizace zřízená územní samosprávou je skutečným vlastníkem majetku. A to se všemi důsledky. Po-
4/2003
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
7
kud totiž připustíme, že příspěvková organizace je vlastníkem majetku, pak musíme připustit i různé záludnosti a potíže, které z vlastnictví majetku vyplývají. Neboť vlastnit neznamená jen užívat si penízků produkovaných lukrativním majetkem… Modelujme si tedy (nikoliv neobvyklý či nepravděpodobný) případ, kdy příspěvková organizace sice obdrží příspěvek na provoz (např. ve výši cca 60 % ročních plánovaných výdajů), nedosáhne však plánovaných příjmů a její zřizovatel jí nechce (či nemůže) přispět. Kromě toho ještě musí příspěvková organizace doplatit letošní část nákladů loni započaté investiční akce. Ani na pokrytí těchto faktur však neobdrží od zřizovatele finanční prostředky. Příspěvková organizace tedy musí pozastavit některé platby. Ovšem - podle zákona o konkurzu ten, kdo zastavil platby je dlužníkem v úpadku. Zákon sice hovoří o případě, kdy dlužník není schopen plnit „po delší dobu“ své splatné závazky, blíže však „délku“ této doby nespecifikuje. Podat návrh na konkurz nemá právo pouze věřitel, ale i právnická osoba, která je v úpadku (viz § 3 zákona č. 328/1991 Sb). Poznamenávám, že za takové platby, resp. splatné závazky, je třeba považovat (alespoň podle mého názoru) např. i závazky vyplývající z platných uzavřených pracovních smluv. Lze si tedy docela dobře představit, že zaměstnanci příspěvkové organizace se mohou stát věřiteli svého zaměstnavatele a podle zákona podat návrh na prohlášení konkurzu. Nesmějte se – pokud jsou informace v médiích pravdivé, pak taková situace může docela brzo nastat např. u škol či u zdravotnických zařízení – zejména u těch, které jsou převedeny podle zákona č. 290/2002 Sb. – i se splatnými závazky např. za investiční akce zahájené (a nedokončené) státem ještě před převodem dotčeného majetku a zřizovatelských pravomocí nebo za neuhrazené platby např. za nákupy léků. Dejme tomu, že návrh na konkurz příspěvkové organizace je podán a soud rozhodne o prohlášení konkurzu. A pak začne ta správná mela, neboť majetek podléhající konkurzu tvoří konkurzní podstatu. Konkurz se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a který nabyl za konkurzu. Dlužník musí (mj.) sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením dlužníků a věřitelů a následují pak další kroky celého procesu upravené zákonem. Pro potřeby naší fikce je jejich popis nadbytečně komplikovaný. Podstatné je, že podle pokynů soudu provede správce konkurzní podstaty soupis podstaty. Soupis je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR zařadí správce konkurzní podstaty do soupisu každou věc, pohledávku o nichž má zato (!!!), že
8
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
4/2003
patří nebo mohou patřit do konkurzní podstaty. Osoba, která uplatňuje, že věc neměla být zařazena do konkurzní podstaty, je oprávněna podat vylučovací žalobu (podle § 19 zákona o konkurzu). Přičemž k vyloučení věci ze soupisu majetku patřícího do konkurzní podstaty může dojít jen na základě rozhodnutí soudu. Ocenění majetku dlužníka se rovná ocenění účetnímu (alespoň podle některých pramenů). Lze tedy i předpokládat, že soupis je (kromě jiného) prováděn i na základě účetních dokladů dlužníka, resp. na základě jím vedeného účetnictví.
KDYŽ JE ROZHODNUTO O KONKURZU Po poněkud delším úvodu jsme se konečně dostali k jádru pudla. V modelovém případě, kdy je příspěvková organizace dlužníkem a je rozhodnuto o konkurzu, ocitne se v soupisu konkurzní podstaty veškerý majetek (věci i práva), o kterých příspěvková organizace účtuje. Jedinou šancí, jak poté může zřizovatel (obec či kraj) zabránit zpeněžení svého majetku obhospodařovaného příspěvkovou organizací (nyní konkurzní podstaty), je podat vylučovací žalobu a čekat, zda soud rozhodne o vyloučení takového majetku ze soupisu. Pomiňme náklady na soudní řízení i jeho trvání a předpokládejme, že soud bude při svém rozhodování o vyloučení věci ze soupisu (z konkurzní podstaty) vycházet z písemných dokladů. Z pohledu výše uvedeného je zřejmé, že do soupisu (konkurzní podstaty) se dostanou i veškeré věci, o kterých příspěvková organizace účtuje jako o majetku v účtové třídě 0. Dejme tomu, že v případě nemovitého majetku nebude zásadním problémem doložit, že jeho vlastníkem je obec či kraj a příspěvková organizace tento majetek pouze spravovala a užívala k činnostem souvisejícím s účelem svého zřízení. Pokud byla příspěvková organizace zřízena před (např.) deseti lety a v okamžiku svého zřízení obdržela do správy i movitý majetek vymezený nějakým prokazatelným způsobem, lze se domnívat, že i tento majetek (v zůstatkové ceně) může být z konkurzní podstaty rozhodnutím soudu vyloučen. Pokud však má příspěvková organizace ve své zřizovací listině uvedeno, že kromě správy svěřeného majetku, má i majetek (pořízený v průběhu její existence), jehož je vlastníkem, pak se lze domnívat, že takový majetek bude správcem konkurzní podstaty zpeněžen. To v lepším případě. V tom horším případě, kdy např. je zřizovací listina formulována nedostatečně, či když další písemné doklady o vlastnictví majetku nebudou soudu k dispozici, lze předpokládat zpeněžení veškerého majetku – snad mimo nemovitosti (je-li ovšem zřizovatel zapsán v katastru jako vlastník).
4/2003
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
9
JAZYKOVÝ KOUTEK Pojďme se (z pohledu výše uvedené fikce) vrátit ještě jednou k výkladu zákona č. 250/2000 Sb. z pera Ministerstva financí ČR, které bylo publikováno v lednu 2003 v příslušném věstníku, nese čj.: 124/43 515/2002 a jmenuje se Stanovisko Ministerstva financí k problematice vlastnictví majetku příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem. Připomínám podstatu toho, co je ve stanovisku uvedeno: „Ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. k problematice vlastnit a nabývat majetek příspěvkovými organizacemi zřízenými územními samosprávnými celky jsou nejasná, ministerstvo provedlo důkladný rozbor současného právního stavu, z něhož vyplynulo, že příspěvkové organizace zřízené obcí nebo krajem mohou být a jsou vlastníky majetku.“ Po přečtení tohoto stanoviska není možné nepoložit si otázku: Proč MF, jako původce zákonů určujících podmínky pro státní příspěvkové organizace (zákony č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.) a pro příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky (zákon č. 250/2000 Sb.), v případě prvním zákonem stanovuje, že státní příspěvková organizace nabývá majetek do vlastnictví státu a v případě druhém vydává k nejasně formulované pasáži zákona stanovisko vylučující z vlastnictví obcí a krajů majetek, který (za peníze zřizovatele či s jeho souhlasem) pořídí příspěvková organizace zřizovaná územním samosprávným celkem. Nakolik se povaha a forma příspěvkové organizace (podle mínění ministerstva) liší, jedná-li se o příspěvkovou organizaci zřizovanou státem a o příspěvkovou organizaci zřizovanou obcí či krajem? V obou případech se jedná o takovou právnickou osobu, kterou nemůže zřídit nikdo jiný, než právě stát a územní samosprávný celek. Účelem zřízení (a souvisejícím předmětem činnosti) příspěvkové organizace může být v obou případech pouze zajištění veřejných služeb nebo činností ve veřejném zájmu. V prvém případě takových, které vyplývají ze zákona, v druhém případě takových, o nichž rozhodne zastupitelstvo v rámci samostatné působnosti. Zajisté je pozoruhodným rozdílem mezi postavením státu a územní samosprávy okolnost, že ve smyslu zákona o konkurzu a vyrovnání nelze na státní příspěvkovou organizaci podat návrh na konkurz (ve smyslu § 1a zákona č. 328/1991 Sb.), neboť ze zákona (§ 74 zákona č. 218/2000 Sb.) „za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavních činností ručí stát“. Nehledě k tomu, že do konkurzní podstaty státní příspěvkové organizace by se ani nemohl za-
10
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
4/2003
hrnout majetek, o kterém organizace účtuje, protože (ze zákona) je majetkem státu. Na takový majetek zřejmě konkurz vyhlásit nelze. Máme-li plně akceptovat zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), připomeňme si: Zákon jednoznačně říká, že „účetní jednotky… které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územního samosprávného celku … o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami.“ Předně lze tedy dovodit, že zákon o účetnictví zahrnuje pod jeden pojem „hospodaření“ jak hospodaření státní příspěvkové organizace s majetkem státu, tak hospodaření příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem s majetkem obce či kraje. A za druhé - protože zákon používá termín „účetní jednotka“, vztahuje se citované ustanovení na všechny účetní jednotky hospodařící s majetkem státu nebo územního samosprávného celku. Pohlédněme nyní do zmíněných účetních metod (zatím stanovovaných ministerstvem financí na základě zmocnění ze zákona). Opatření čj. 283/76 104/2000 (i pro PO) uvádí: Čl. IX: Podrozvahové účty Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 97 až 99 se sledují důležité skutečnosti, o kterých se neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky, především o využívání cizího majetku, ke kterému nemá vlastnické právo… " Opatření čj. 283/76 102/2000 (pro nevýdělečné organizace) uvádí: Čl. IX: Podrozvahové účty Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 97 až 99 se sledují důležité skutečnosti, o kterých se neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky, především o využívání cizího majetku, ke kterému nemá vlastnické právo, popř. právo hospodaření…
"
Z citovaného lze dovodit, že (např.) obecně prospěšná společnost s vypůjčeným či pronajatým majetkem obce nakládá dle smlouvy, nemá k takovému majetku „právo hospodaření“ a uvádí související skutečnosti na podrozvahových účtech. Příspěvková organizace zřízená obcí však o majetku (a o souvisejících odpisech) svého zřizovatele účtuje v příslušných účtových skupi-
4/2003
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
11
nách účtové třídy 0, protože „hospodaří“ s majetkem územního samosprávného celku. Vzhledem k drobným odlišnostem termínů použitých v jednotlivých předpisech si lze klást otázku, nakolik jsou totožné skutečnosti označené termíny „právo hospodaření“ a „správa“ majetku, případně zda stejnou skutečnost označuje „právo hospodaření“ a „která hospodaří“. Analytická evidence dlouhodobého majetku (dle příslušných opatření) má sloužit k identifikaci majetku. V analytické evidenci v případech majetku, ke kterému nemá účetní jednotka vlastnické právo, je nutno tuto skutečnost zachytit s uvedením vlastníka. (!!!) Lze tedy předpokládat, že v případě majetku spravovaného příspěvkovou organizací, včetně majetku pořízeného její vlastní činností, bude v analytické evidenci dlouhodobého majetku jako vlastník uveden zřizovatel, tj. obec nebo kraj. Z pohledu možných účinků zákona o konkurzu a vyrovnání by se taková věc jevila jako velmi užitečná. Jak však naložit s odstavcem 4 Čl. XI. (opatření pro PO), kde je uvedeno, že příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky vedou analytickou evidenci dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odděleně za majetek zřizovatele svěřený jim do užívání (např. zřizovací listinou) a majetek vlastní (např. získaný darem, děděním apod.)? Mimo jiné je zapotřebí dále položit i otázku, zda pojmy „svěřit do správy“ (zákon č. 250/2000 Sb.), „svěřit do užívání“ a „převést příspěvkové organizaci majetek“ (citované Opatření) označují totožnou skutečnost, a zda je lze zároveň vnímat jako „právo hospodaření“, „nabýt právo užívání“ (vyhl. č. 505/2002) a „hospodaření“ (zákon o účetnictví) s majetkem. Dále je zapotřebí se ptát, zda vůbec lze, aby předpisy (nikoliv zákon!) k účtování o majetku zároveň určovaly vlastníka majetku podle způsobu nabytí takového majetku. Osobně bych něco takového považovala za zcela nepřípustné. Vzhledem k tomu, že Ústava a zákon (číslo 128/2000 Sb. a č. 129/2000 Sb.) stanovuje obce a kraje jako právnické osoby nadané vlastnickým právem, lze podobný výklad vnímat i jako omezení vlastnických práv obcí a krajů. Pokud by bylo citované ustanovení o analytické evidenci majetku zároveň i závazným určením vlastníka majetku, o kterém je účtováno, pak by mohly nastat docela zajímavé věci. Mimo jiné - majetek PO získaný (např.) darem či děděním by mohl tvořit konkurzní podstatu při prohlášení konkurzu na PO. xxx
12
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
4/2003
Závěrem k pasáži o vlastnictví majetku příspěvkovými organizacemi si dovoluji vyslovit naději, že v účetních standardech (které připravuje MF ČR a které mají sloužit po vstupu ČR do EU), budou slovní vyjádření předepsaných účetních zásad a postupů natolik precizně formulovaná, že po 1. lednu 2004 (kdy účetní standardy mají nabýt účinnosti) již nebude možné žádné zásadní nedorozumění ohledně určení vlastníka majetku, který příspěvkové organizace spravují. Domnívám se, že je však ještě jedna možnost. Nově přijatá vyhláška č. 505/2002 Sb. (k provedení některých ustanovení zákona o účetnictví) totiž v § 24 uvádí, že „v části 3. přílohy účetní závěrky účetní jednotka uvede další údaje, které nejsou obsaženy v částech 1. a 2. přílohy účetní závěry, které jsou podstatné pro posouzení majetkoprávní situace a které jsou rozhodující pro hospodaření účetní jednotky nebo které stanoví prováděcí předpis nebo zřizovatel.“ Jsem přesvědčena, že pro posouzení majetkoprávní situace příspěvkové organizace je nepochybně podstatné, že není vlastníkem majetku, ale že pouze spravuje majetek zřizovatele, včetně majetku pořízeného vlastní činností. Nevidím tedy žádný důvod, proč by zřizovatel nemohl „své“ příspěvkové organizaci stanovit, aby v citované příloze účetní závěrky (kromě položek předepsaných prováděcím předpisem) uvedla, že vlastníkem veškerého majetku je zřizovatel – tedy obec nebo kraj. PO o tomto spravovaném (užívaném) majetku (se kterým hospodaří) pouze účtuje předepsaným způsobem. Nebo je to vyloučeno? Pokud pouze pro účely zákona o daních z příjmů bude příslušný orgán považovat za přípustné uplatňování daňových odpisů PO u majetku, který PO nabyla darem či děděním – nic proti tomu. Je to jeho odpovědnost. Je však odpovědností obcí a krajů dostát povinnostem, které jim ukládá zákon ve vztahu k jejich majetku a k užití vlastních příjmů územních rozpočtů. V tom územní samosprávě nemůže bránit nikdo – leda zákon. Pokud bychom totiž přijali tezi, že některý majetek je vlastnictvím příspěvkové organizace zřizované obcí či krajem, pak musíme zároveň připustit, že územní samospráva má právo nepřispět na údržbu či užívání cizího majetku – a to i v případě „vlastního“ majetku příspěvkové organizace, kterou zřizuje. Dokonce můžeme připustit, že obec či kraj mohou zakázat používání takového majetku pro činnosti PO povolené či přikázané zřizovací listinou a to proto, že na jeho provoz nehodlá přispět. Pak ovšem vzniká zajímavá otázka, k jaké pak činnosti bude PO takový majetek používat, může-li vykonávat pouze ty činnosti, které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Hlavní činnosti (předmět činnosti) stanovuje zřizovatel a okruh do-
4/2003
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
13
plňkových činností zřizovatel povoluje. Snad by bylo možno takový majetek pouze pronajmout. Ovšem o příjmech z pronájmu „vlastního“ majetku bude PO účtovat v rámci jediného účetnictví účetní jednotky. Podle platných předpisů takové příjmy PO (po zdanění) jsou příjmem PO … Není mi nic známo o tom, že by platné předpisy umožňovaly jaksi „vyvést“ z účetnictví PO příjmy z užití „vlastního“ majetku…. Zákon č. 128/2000 Sb. a zákon č. 129/2000 Sb. ovšem zavazuje i vlastníka majetku – obce a kraje. Domnívám se, že ve výše uvedených souvislostech i k tomu, aby dokázaly svoji odpovědnost úspěšně provést všemi kličkami a terminologickými nejasnostmi předpisů. Vím, že je již mnoho obcí, měst i krajů, které se svým majetkem nakládají uváženě a nenechají se zviklat jakýmkoliv opatřením jakéhokoliv ministerstva. Jsou si vědomy své odpovědnosti a povinnosti pečovat o svůj majetek, o jeho zachování a rozvoj, jakož i o jeho účelné a hospodárné využívání v souladu s jejich zájmy (§ 38 zákona o obcích, § 17 zákona o krajích). Mimochodem – citované §§ rovněž ukládají obcím a krajům povinnost vést evidenci majetku (například) podle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví. (!!!) Vidíte někde překážku toho, aby obce a kraje o svém majetku účtovaly (a účetně neodpisovaly) a zároveň tento majetek daly svým příspěvkovým organizacím k dispozici? Příspěvková organizace by účtovala pouze o nákladech na provoz a užití tohoto majetku zřizovatele. Systémové řešení postavení příspěvkových organizací obcí a krajů závisí do jisté míry i na tom, nakolik jsou jejich zřizovatelé schopni akceptovat zásadu, že příspěvkové organizace jsou zřizovány „pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové“ (viz § 27 zákona č. 250/2000 Sb), tj. pro poskytování veřejných služeb (v našem případě kultury), kdy je cena služby pro uživatele (občana) dotována z prostředků územního rozpočtu. Pro oblast veřejných služeb by totiž nebylo úplně racionální a výhodné, kdybychom připustili, aby se forma příspěvkové organizace (ať již by byla nazvána jakkoliv) stala zcela nepoužitelnou. Jestliže pro zabezpečení služeb, kterými je povinován stát, se tento typ právnické osoby nehodí, neznamená to, že není dobře použitelný pro veřejné služby, o jejichž poskytování rozhodují zastupitelstva. Stačí se jen porozhlédnout po dalších možnostech, které skýtá platný právní řád. Mimochodem – i obecně prospěšná společnost se může stát dlužníkem a může na ni být vyhlášen konkurz. Aby se tak nestalo, musí si v nouzi půjčit u svého zakladatele, u obce. Nikdo jiný jí totiž v tržní ekonomice nepůjčí bez příslušných záruk – například majetkových. Alena Mockovčiaková (PhDr. Alena Mockovčiaková je vedoucí útvaru IPOS-Regis)
14
LEGISLATIVA - EKONOMIKA
4/2003
Kraje podporují kulturu KARLOVARSKÝ KRAJ: Z krajského rozpočtu bylo na rok 2003 vyčleněno 4,3 mil. Kč na kulturu. Z toho 3,3 mil. Kč na kulturní akce, jako je MFF, festival Uprostřed Evropy, Loketské kulturní léto, Mezinárodní jazzový festival, Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana v Ostrově. Zbývající 1 mil. Kč si rozdělí 37 subjektům vybraných z 69 žádostí. (Karlovarské noviny) STŘEDOČESKÝ KRAJ: přidělil z fondu kultury obcím na Benešovsku 2,5 mil. Kč. Z toho na kulturní akce 570 tis. Kč a na opravy kulturních památek 1,94 mil. Kč. (Benešovský deník) PRAHA: Město rozdělilo téměř 6,5 mil. Kč na kulturu a umění. Nejvyšší možnou částku (200 tis. Kč) dostanou "zavedené" galerie, např. Centrum pro současné umění Praha, Leica Gallery, Obecní galerie Beseda na Malé Straně a 2 karlínské galerie Navrátil a Litera. BŘECLAVSKO: V r. 2003 obdrží ze státního rozpočtu obec Velké Pavlovice 10 mil. Kč na přestavbu kinosálu, Boleradice 6 mil. na rekonstrukci divadla, Břeclav 3 mil. na rekonstrukci knihovny a 1 mil. Kč na opravu farního kostela. (Rovnost) Dotace z Evropy KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ (680 obyv., okres Sokolov): Obec získá na plánovanou rekonstrukci zámečku několikamilionovou dotaci z evropského fondu Sapard. V objektu bude sídlit také knihovna. (Sokolovský deník)
V rubrice „kulturní dědictví“ na straně 43 najdete nabídku grantů Nadace Občanského fóra.
O Orrggaanniizzaaccee -- iinnssttiittuuccee Ředitelem Národního památkového ústavu byl od 1. března jmenován, ministrem kultury P. Dostálem, historik umění a architektury, donedávna rektor Akademie výtvarných umění doc. J. Kotalík. Nový ústav (nástupce Státního ústavu památkové péče a regionálních památkových ústavů) poskytuje odborné služby krajským úřadům a úřadům 205 obcí s rozšířenou působností. Dále vedle průzkumu, evidence a dokumentace kulturních památek a památkově chráněných území bude spolupracovat s vlastníky památek a sám bude spravovat 98 státních hradů a zámků.
4/2003
INFORMATIKA
15
K Knniihhoovvnnyy Místní knihovny na stránkách místních zpravodajů BEZDRUŽICE (980 obyv., okres Tachov): Místní knihovna měla k 1. lednu 2003 registrováno 107 čtenářů, z toho 52 dětí. Během roku knihovnu navštívilo 699 zájemců, kteří si vypůjčili celkem 2806 titulů, z toho 886 periodik. (Bezdružický zpravodaj) ČELÁKOVICE (10 tis. obyv., okres Praha-východ): V loňském roce bylo v Městské knihovně registrováno 1793 čtenářů, z toho 510 dětí a půjčilo se 87 896 knih a časopisů. Knihovnice během roku vyhledaly ve čtenářském katalogu 9039 a ve služebním 5446 informací. Knihovna evidovala ke konci loňského roku 44 640 knih a uspořádala 38 kolektivních akcí (801 účastníků). (Zpravodaj města Čelákovic) ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): V prosinci loňského roku navštívilo Městskou knihovnu 1202 čtenářů, z toho 296 dětí do 15 let, kteří si celkem půjčili 5903 knih. Registrovalo se 14 nových čtenářů. Pracovníci připravili čtyři besedy pro děti. (Červenokostelecký zpravodaj) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Od 1. ledna letošního roku je bývalá okresní knihovna Knihovnou města Hradce Králové. V 16 pobočkách je registrováno 15 tis. čtenářů, kteří si ročně vypůjčí 900 tis. titulů. Jedná se o knihy, časopisy, noty i zvukové nosiče. V knihovních fondech je k dispozici 650 tis. dokumentů. Hudební oddělení eviduje 35 tis. notových záznamů, v poslechovém studiu si lze vybrat z 17 tis. desek. Knihovna jako jediná ve městě poskytuje své služby dětem do 15 let a půjčuje beletrii k běžnému čtení, nejen knihy ke studiu. Má také zvukové oddělení pro nevidomé. Je pověřena výkonem regionálních funkcí, tj. odborným servisem a pomocí veřejným knihovnám bývalého okresu. Činnost je hrazena ze speciálního vládního programu. V letošním roce z něj získala 2 mil. Kč. (Radnice) PRACHATICE (12 tis. obyv.): Od letošního roku se stává zřizovatelem bývalé okresní knihovny Město Prachatice. Vloni si 28 828 návštěvníků vypůjčilo celkem 111 064 titulů, z toho naučné literatury pro dospělé 37 695, beletrie pro dospělé 51 309, naučné literatury pro mládež 7394, krásné literatury 13 371 atd. Dále knihovna půjčila 38 092 titulů periodik, poskytla 9692 informací, uspořádala 48 akcí a registrovala 1441 čtenářů. (Radniční list) HRONOV (7 tis. obyv., okres Náchod): Městská knihovna Egona Hostovského evidovala ve svém fondu ke konci loňského roku 28 018 svazků. Během roku nakoupila a do databáze uložila 1764 nových knih v hodnotě 200 tis. Kč, zaregistrovala 900 čtenářů, z toho 200 dětí, 9666 návštěvníků si vypůjčilo 43 142 titulů, z toho 5963 titulů periodik. Knihovna také uspořádala 64 vzdělávacích akcí
16
INFORMATIKA
4/2003
pro 1182 osob, z toho 918 dětí. Vzhledem k registraci knihoven a novému zákonu převedli OÚ v sousedním Velkém Poříčí 5994 svazků knih. (U nás) JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Městská knihovna zaregistrovala v minulém roce 4522 čtenářů, kteří si vypůjčili 261 503 titulů. Během roku ji navštívilo 71 388 zájemců. Do fondu přibylo 6561 dokumentů, z toho 950 hudebních nosičů. Čtenáři se mohou na dvanácti počítačích připojit k Internetu. Kromě vzdělávacích a výchovných pořadů pro děti a mládež knihovna uspořádala 31 akcí s různorodým zaměřením, určených dospělé populaci. (Jindřichohradecký zpravodaj) KOSTELEC NAD LABEM (2,9 tis. obyv., okres Mělník), MĚLNÍK (20 tis. obyv.): Městská knihovna v Kostelci nad Labem zaregistrovala v r. 2002 154 čtenářů, z toho 25 dětí. Celkem ji navštívilo 1020 zájemců, kteří si vypůjčili 3411 knih. Čtenáři mohou také využít připojení k Internetu. Registrační poplatek činí pro dospělé 200 Kč ročně, důchodci platí 100 a studenti 50 Kč. Městská knihovna Mělník zajišťuje každý půlrok obměnu výměnného knihovního souboru. (Zpravodaj města Kostelce nad Labem) KRAVSKO (530 obyv., okres Znojmo): Zastupitelstvo obce zhodnotilo využívání fondu a služeb tamní obecní knihovny. Vzhledem k tomu, že knihovnických služeb není využíváno v míře, která odpovídá účelu tohoto zařízení, bylo rozhodnuto modernizovat knihovnu. Svou nabídku obohatí o soubory knih z výměnného fondu Městské knihovny ve Znojmě a bude vybavena počítačem s napojením na internetovou síť. (Obecní zprávy) LITVÍNOV (28 tis. obyv., okres Most): Městská knihovna měla ke konci loňského roku zapsáno 2622 čtenářů, kteří si vypůjčili 200 tis. knižních dokumentů. Během roku uspořádala řadu kulturně výchovných akcí pro veřejnost, spolupracovala se ZŠ a ZUŠ ve městě. Vedle hlavní knihovny v Soukenické ulici má 2 pobočky, v kulturním domě Citadela a v Janově. (Radnice noviny) VOLARY (4,1 tis. obyv., okres Prachatice): V r. 2002 navštívilo Městskou knihovnu 5421 lidí, kteří si vypůjčili 26 521 knih a periodik, z toho 1100 knižních novinek. Čtenáři měli k dispozici 26 titulů novin a časopisů, meziknihovní výpůjční službu využili 70krát. Ve fondu knihovny je evidováno 25 tis. knih. Z přihlášených 463 čtenářů je 175 dětí. (Volarský zpravodaj) Místní knihovna po záplavách V Majdaleně (520 obyv., okr. Jindřichův Hradec) byla koncem ledna znovuotevřena místní knihovna. Při loňských povodních bylo zničeno cca 1,5 tis. výtisků knih. Již týden po záplavách si zájemci mohli díky obětavosti knihovnice vypůjčovat zbylé knihy v provizorních prostorách. Na obnovení knižního fondu se podíleli především občané formou sbírky Kupte knihu knihovně, kterou vyhlásila Městská knihovna v Třeboni. Původně měla majdalenská knihovna evidováno 154 čtenářů a registrováno přes 4 tis. knih. Na opravu byly použity peníze z povodňových darů. (Listy Jindřichohradecka)
4/2003
INFORMATIKA
17
IInnffoorrm maaččnníí ssttřřeeddiisskkaa Kulturu ve městě má pod palcem KIS V únoru slavilo Kulturní a informační středisko v Lomnici nad Popelkou (6,3 tis. obyv., okres Semily) jeden rok své existence. Sídlo našlo KIS v prostorách Tylova divadla a Zámku. Hlavním posláním nově zřízené příspěvkové organizace bylo nejen rozvíjet informační služby, ale také organizovat společenské a kulturní aktivity ve městě. Klasické informační služby se dařilo stále rozšiřovat a navíc je doplnit o méně obvyklé aktivity, např. o sběrnu pro výlep plakátů, veřejnou úschovnu zavazadel nebo zasílání novinek e-mailem. Mezi úspěšné projekty patřil Týden Evropské unie, kterého se zúčastnily stovky mladých lidí ze základních a středních škol z Lomnice a okolí. KIS se osvědčilo i v roli pořadatele kulturních a společenských akcí, ať už to byly koncerty, divadelní představení, besedy a další. Zároveň s pořádáním vlastních akcí pomáhá KIS také ostatním organizacím jako spolupořadatel. V KIS pracují tři lidé, otevřeno je ve všední dny a v sobotu, přičemž se nyní zvažuje, zda by v sezoně nemělo být otevřeno i v neděli. luk KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Karlovarské Infocentrum, které se v roce 2001 oddělilo z odboru lázeňství, kultury a cestovního ruchu magistrátu, se kromě podávání informací věnuje zajišťování průvodcovských služeb a propagaci lázní na zahraničních veletrzích. Město Infocentrum dotuje 5,8 mil. Kč ročně. (Chebský deník)
w ww ww w iinntteerrnneett pprroo vvááss
“Evropská brána” Nový portál pro neziskové organizace o Evropské unii Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) uvedla oficiálně začátkem února do provozu nové webové stránky určené, pro ty “neziskovky”, které se zajímají o využití evrospkých programů a fondů. Na stránkách www.ngo-eu.cz najdou tedy zájemci celkový přehled o vztazích mezi EU a neziskovým sektorem a tematické bloky: Finance, Aktuality, Školení a další. Stránky mohou sloužit jednak evropským organizacím, které hledají partnery pro své evropské projekty, ale své projekty
18
INFORMATIKA
4/2003
zde mohou zveřejnit a partnery oslovit i české organizace. Stránky by měly do budoucna poskytovat bezplatné konzultace pro přípravu projektů či využití evropských finančních zdrojů. Manažer projektů David Stulík tvrdí, že úspěch a využití “Evropské brány” je do velké míry závislý na tom, jak budou jednotlivé organizace ochotny poskytovat a vyměňovat si mezi sebou informace o vlastních činnostech, např. pořádaných školeních, konferencích či o vlastních úspěšných projektech podpořených fondy EU. luk
Nový portál „Tvůj hlas v Evropě“ Evropská komise zřídila nový portál „Your Voice in Europe“ (Tvůj hlas v Evropě), který umožní občanům aktivně se zapojit do vytváření politik Evropské unie. Jeho prostřednictvím budou moci zájemci sdělovat své názory (týkající se prakticky všech oblastí) a konzultovat je s čelními představiteli EU, vyměňovat si získané zkušenosti, řešit případné problémy, nechat si zasílat emailem informace o chystaných akcích apod. Více je k dispozici na http://europa.eu.int/yourvoice. vlč
Úspěšný Akční plán eEurope 2002 V únoru byla zveřejněna Závěrečná zpráva Evropské komise o projektu eEurope 2002, která konstatuje, že počet domácností s připojením na internet se v členských zemích EU více než zdvojnásobil a že k internetu mají nyní přístup téměř všechny školy a podniky. Dále Zpráva konstatuje, že na evropské úrovni byl dokončen nový a moderní právní rámec elektronických komunikačních služeb a elektronického obchodování, který vstoupí v platnost v létě 2003. Podrobnější informace jsou k dispozici na europa.eu.int/information_society/eeurope/news_library/index_en.htm. vlč
Vítejte na prahu Internetové Univerzity aneb Přes počítač ke vzdělání www.e-academy.cz Internetová celostátně dostupná bezplatná výuka anglického jazyka je první vzdělávacím modulem rozsáhlého vzdělávacího projektu E-aca-
4/2003
INFORMATIKA
19
demy, který byl oficiálně spuštěn začátkem ledna 2003. Cílem projektu je postupně vybudovat vzdělávací a výcvikové centrum pro dospělé, ale i pro děti. Projekt, na němž se podílí Institut pro integraci ČR do EU, Všeobecná obchodní společnost, s.r.o. a Akademie J. A. Komenského, je budován v souladu s plánem rozvoje lidských zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve stejném rozsahu se nyní připravují kurzy německého a francouzského jazyka. Projekt E-academy nezůstane pouze u jazykového vzdělávání. V současné době vzniká program vzdělávání žen na mateřské dovolené a v domácnosti, který by jim měl pomoci vrátit se posléze plnohodnotně do pracovního procesu, případně i s novou aprobací. Dostupnost k těmto formám celoživotního učení, které přispívají k budování kariéry každého jednotlivce je i snadnější dostupnost počítačů a možnost levnějšího připojení na síť. Proto chtějí zástupci E-academy apelovat na počítačové firmy, aby vytvořily příznivější podmínky pro širší využívání informačních a komunikačních technologií, a přizvat je tak ke spolupráci na tomto vzdělávacím projektu. (HN, příloha Kariéra start/vlč)
M Mééddiiaa Nové zpravodaje ZÁBŘEH (15 tis. obyv., okres Šumperk): Od počátku roku vydává město svůj zpravodaj, nazvaný Zábřeh. Bude vycházet jako čtrnáctideník. (Zábřeh) VESELÍ NAD MORAVOU (13 tis. obyv., okres Hodonín): Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu vydala 1. číslo nezávislého občasníku Baťovy kanálové noviny. Čtenáři se dočtou o historii, životě v okolí vodní cesty, o nové lodi na kanále. Články jsou psány s humorem a nadsázkou, spíše s cílem pobavit čtenáře, než ho seriózně informovat. První číslo je zdarma k dispozici v informačních střediscích regionu a v půjčovnách lodí. (Rovnost) HYNČINA (200 obyv., okres Šumperk): Obecní úřad zahájil vydávání Obecního zpravodaje. Jeho první část bude přinášet informace OÚ, druhá se bude týkat kulturního, sportovního a společenského dění v obci i její historie. Zpravodaj se má stát zdrojem informací pro obyvatele Hynčiny, Křižanova a Dlouhé Vsi a zároveň oficiální prezentací obce v rámci mikroregionu Zábřežsko. Zatím vychází čtvrtletně, podle ohlasů občanů a vzhledem k finančním možnostem je možné v budoucnu uvažovat o častějším vydávání. Již v prvním čísle redakce vyzývá občany, aby vyjádřili svůj názor na nové periodikum a přispívali do něj svými náměty. (Obecní zpravodaj obce Hynčina)
20
INFORMATIKA
4/2003
MORAVSKÁ TŘEBOVÁ (12 tis. obyv., okres Svitavy): Od února vydává město spolu s Informačním centrem a Kulturními službami města Moravskotřebovský zpravodaj. Nový měsíčník bude občanům poskytovat kompletní informační servis o dění ve městě i regionu a aktuálně je seznamovat se záměry vedení města a s činností jednotlivých subjektů a organizací v místě i okolí. (Moravskotřebovský zpravodaj) KRAVSKO (530 obyv., okres Znojmo): Zastupitelstvo obce rozhodlo o obnovení místních novin. Pod názvem Obecní zprávy vyšlo v lednu jejich první číslo. (Obecní zprávy) LIBOŠ (570 obyv., okres Olomouc): Od ledna vychází Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, který vydává libošský OÚ. Nové periodikum chce občanům přiblížit práci obecního zastupitelstva i úřadu a bude jim poskytovat důležité informace o všech oblastech dění v obci. (Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova) PILNÍKOV (1 tis. obyv., okres Trutnov): Radnice začala vydávat Pilníkovský občasník, ve kterém budou informace týkající se současného dění v obci. (Krkonošské noviny) RAPOTICE (460 obyv., okres Třebíč): OÚ začal od ledna 2003 vydávat Zpravodaj obce Rapotice. Jedná se o pravidelný čtvrtletník, ve kterém budou veškeré informace o dění v obci včetně společenských rubrik a kulturní kroniky. Starostka tím plní jeden ze svých volebních slibů. (Vysočina) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Divadlo Josefa Kajetána Tyla začalo vydávat časopis Plzeňská divadelní revue. Bude vycházet pětkrát ročně s cílem informovat příznivce tohoto divadla nejen o chystaných premiérách, ale i o přípravě inscenací, členech jeho souborů, o významných hostujících osobnostech, o zákulisí divadla a jeho dalších aktivitách v rámci kulturního života města. (Plzeňská divadelní revue)
P Puubblliikkaaccee Nové publikace o místech a regionech TLUSTICE (760 obyv., okres Beroun): Nákladem 200 výtisků vyšla v letošním roce Historie obce Tlustice aneb Jak šel čas. Materiály k tisku připravila kronikářka Jarmila Holomelová. (Berounský deník) SVITAVY (17 tis. obyv.): Nová publikace Svitavy včera a dnes konfrontuje staré snímky z fondu Městského muzea a galerie se současnými záběry místního fotografa J. Čermáka, který již řadu let dokumentuje podobu města. Zajímavé svědectví o historii i současnosti Svitav přinášejí dvojice snímků, které zachycují v podobném světle vždy stejná místa v různém časovém období. (Fotografie-Magazín)
4/2003
INFORMATIKA
21
PLZEŇ (169 tis. obyv.): Archiv města vydal 37. svazek sborníku Minulostí Západočeského kraje. Z 10 autorů článků je sedm mladších 30 let, vedle pracovníků archivů a vysokých škol zde publikují i středoškolští profesoři a vysokoškolští studenti. Kvalita článků zůstává vysoká, objevují se nové poznatky a přístupy, např. v tématech k nejnovějším dějinám. (Chebský deník) BENEŠOV U SEMIL (820 obyv., okres Semily): Autorka Lenka Holubičková vydala v lednu vlastním nákladem publikaci Jak šel život, aneb Benešov u Semil ve století dvacátém. Vedle popisu nejvýznamnějších událostí veřejného života v obci kniha obsahuje desítky archivních fotografií. (Deník Pojizeří) ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): Město vydalo letos novou propagační brožuru Červený Kostelec - město mezinárodního folklorního festivalu, Červený Kostelec a okolí - od Úpy k Jestřebím horám. Po krátkém historickém úvodu a popisu místních pamětihodností, informacích a tipech na výlety do okolí představuje největší kulturní akci ve městě, mezinárodní folklorní festival. (Červenokostelecký zpravodaj) DĚČÍN (53 tis. obyv.): Návštěvníci podmokelské synagogy mají teď k dispozici první ucelenou brožuru o historii židovské obce, o příchodu židů a o stavbě synagogy. Synagoga je dnes kulturním stánkem, který slouží i výchově a vzdělávání dětí a mládeže. (Děčínský deník) DOKSY (5 tis. obyv., okres Česká Lípa): Paní M. Matoušková darovala městu 100 tis. Kč, které město použilo na vydání reprezentativní publikace. Autorkou textu je ředitelka Městského kulturního střediska R. Mauserová, nedílnou součástí knihy jsou barevné fotografie V. Richtrmoce zachycující 80. a 90. léta minulého stol. a historické fotografie. (Českolipský deník) HAVÍŘOV (88 tis. obyv., okres Karviná): V lednu vydalo město brožuru s informacemi o městě. Průvodce obsahuje popisy a fotografie místních pamětihodností, mapu centra, informace o ubytování, stravování, přehled kulturních a sportovních zařízení, bank a úřadů. Brožura je k dispozici zdarma. (Rovnost) HOŘICE (9 tis. obyv., okres Jičín): Sdružení hořického sympozia plánuje vydání výpravné publikace o historii 16 ročníků mezinárodních sochařských sympozií. Radnice přispěje 150 tis. Kč, sponzoři vydání podporují formou dluhopisů. Současně sdružení žádá o krajský grant. K vydání je potřebná částka cca 0,75 mil. Kč. Autorem projektu je ředitel městského muzea Václav Bukač. (Noviny Náchodska) KARLOVARSKO: Nakladatelství a vydavatelství ACR Alfa vydalo letos publikaci Karlovarský kraj. Kniha představuje kulturně historické objekty a památky, památkové rezervace, v rejstříku jsou uvedeny základní údaje o regionu, úřadech a institucích, seznam měst a obcí, adresy infocenter atd. Publikace má tři jazykové mutace, je vhodným dárkem i turistickým průvodcem. (Sokolovský deník)
22
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
M Mííssttaa
MĚSTSKÉ SLAVNOSTI viděno z druhé strany V červnu se bude konat Českém Krumlově 17. ročník Slavností pětilisté růže. Dnes velmi známou a z hlediska cestovního ruchu úspěšnou akci pořádá odbor kultury města Český Krumlov, Městské divadlo a Českokrumlovský rozvojový fond. Slavnost oživuje historickou legendu “Dělení růží”, kdy Vítek z Prčic dělil mezi svých pět synů panství a erby s pětilistou růží různých barev. Během tří červnových dnů (20. – 22. 6. 2003), kdy se tato velkolepá slavnost bude konat, projde městem průvod, složený ze zástupců jednotlivých rodů, tedy pánů z Hradce, pánů z Rožmberka, z Landštejna, z Ústí a ze Stráže, odehraje se rytířský turnaj, a proběhne řada dalších doprovodných akcí., např. divadelní představení ze života Rožmberků. Budou připomenuta důležitá historická fakta, výročí města, a program doplní řada komorních a oddychových akcí pro děti i dospělé připravovaných na mnoha různých místech města. Organizace takové náročné akce je věcí důkladné přípravy a profesionálního pořadatelského zajištění. Město Český Krumlov má, zdá se, perfektní realizační tým a úspěch celé akce jistí organizačním opatřením, ve kterém definuje zajištění bezpečnosti, pravomoci pořadatelských složek, úklid města během slavnosti i po jejím skončení. V opatření je podchycena představa města o realizaci stánkového prodeje, systematicky je popsána výzdoba města a podrobně rozpracována finanční stránka akce včetně vstupného, které je podstatným příjmem rozpočtu slavnosti. Pomocí výše vstupného také město reguluje návštěvnost, protože kapacita města je daná a omezená. Akce je tak úspěšná, že v roce 2002 přistoupili pořadatelé ke zvýšení vstupného právě z důvodu snížení návštěvníků, přičemž tento předpoklad se naplnil a 16. ročník tak hostil o 2000 lidí méně, než ročník předešlý. Město Český Krumlov má zřejmě v tomto ohledu opačné starosti, než mnozí jiní pořadatelé. Je to sice město zapsané na listině historického dědictví UNESCO, ale bez dobrého nápadu, trpělivosti a perfektní organizace pořádaných akcí, by se úspěch jen ztěží dostavil. Ludmila Kučerová
4/2003
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
23
KARLOVY VARY MĚSTO A KULTURA Nabídka kulturních aktivit ve městě je směrována jednak k jeho obyvatelům, jednak k lázeňským hostům. Ve městě probíhá během roku celá řada akcí, z nichž některé mají dlouholetou tradici - např. Mezinárodní filmový festival, Tourfilm, Mezinárodní folklorní festival, Mezinárodní jazzový festival. Město zřizuje následující příspěvkové organizace v oblasti kultury a lázeňství: Městské divadlo v Karlových Varech, Karlovarský symfonický orchestr a Správu přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Dříve byly součástí odboru lázeňství a kultury magistrátu i hvězdárna a infocentrum. Oba subjekty se staly obecně prospěšnými společnostmi. Infocenrum našlo nové umístění - najdeme jej v samém srdci lázeňského dění, u Zítkovy kolonády. Odbor lázeňství a kultury má dvě oddělení - oddělení kultury a lázeňství a oddělení památkové péče. Město Karlovy Vary převzalo v rámci rozšířené působnosti výkon a organizaci památkové péče ve svém správním obvodu (40 obcí) v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR. Účastní se zpracování střednědobých prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, vyjadřuje se k návrhům na prohlášení věci za kulturní památku (i k návrhům na zrušení prohlášení kulturní památky), vydává závazná stanoviska k zamýšlené obnově kulturní památky atd. Kulturní komise byla nově ustanovena, má 11 členů, zastoupení v ní je podle politických stran. Hlavní náplní práce komise je oblast grantů, ale např. i schvalování názvů nových ulic. Granty tvoří jednak účelové dotace - ty jsou povinné (např. zahájení lázeňské sezony, Den otevřených dveří památek, Mezinárodní folklorní festival) a nepovinné (např. činnost filmového klubu, oblast amatérského divadla, hudební oblast) a ostatní dotace (jde např. o příspěvek taneční škole na kulturně společenskou akci). Muzeum Zlatý klíč spadá pod Karlovarské muzeum. S ním má magistrát smlouvu na 10 let, podle níž ročně přispívá na pořádání výstav, opravy a provoz 360 tisíci Kč. Plán výstav vzniká na základě domluvy karlovarského muzea a magistrátu.
24
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
Mladí chodí za kulturními pořady zejména do Divadla Husovka, hudebního klubu Rotes Berlin (dříve Propaganda), do baru V (pod viaduktem) a na diskotéku Sleš. V závěru minulého roku nechal magistrát zpracovat veřejný průzkum na téma “Jak jste spokojeni se stavem kultury v Karlových Varech”. Občanům bylo položeno celkem 6 otázek. Během dvou týdnů bylo osloveno 193 lidí, z nichž bylo s nabídkou kulturních pořadů spokojeno 104 dotázaných, nespokojeno 72 dotázaných a 17 dotázaných nevědělo. Na druhou otázku “co vám nejvíce chybí v nabídce“ odpověděli tázaní ve věku 15 - 25 roků, že je to více hudebních koncertů, kluby disco, sportovní centrum a sportovní akce. Věkové kategorii 26 - 35 let chybí pořady a dětská hřiště pro malé děti, sportovní akce a hudba, věková skupina 36 - 50 let by přivítala více zábavných pořadů a divadelních představení známých pražských divadel, hudbu, aktivity pro děti, oslovení od věku 51 let by přivítali více zábavných pořadů, kulturní akce pro důchodce a taneční večery. Následovaly další otázky - Odkud čerpáte nejčastěji informace o kultuře v Karlových Varech (jako první se umístil tisk, následovala televize a rozhlas), Jak často navštěvujete kulturní akce či zařízení v Karlových Varech a které konkrétně, Jak se Vám líbí konání různých aktivit ve vnitřním lázeňském území a Myslíte si, že by Karlovy Vary měly mít svou letní scénu - letní kino? (pro se vyslovilo 143 oslovených). Koncepce cestovního ruchu z roku 1999 nebyla naplňována, v současné době se připravuje nový materiál vycházející ze Sektorového operačního programu - cestovní ruch a lázeňství (vládní dokument Ministerstva pro místní rozvoj). Po shromažďování podkladů bude následovat vznik rámcové představy (má být dokončeno během 1. čtvrtletí) a poté rozpracovávání do jednotlivých programů. Připravovaný materiál bude navazovat na obdobný materiál kraje. Komise lázeňství a cestovního ruchu má 11 členů a v současné době zpracovává nový plán práce. Komise pro udělování ceny města má 7 členů, pracuje od roku 1995. První ocenění bylo uděleno v roce 1996 (za předchozí rok). Předseda se nezměnil - je jím i nadále kronikář města Vladislav Jáchymovský. Ročně navrhuje komise 1 - 3 ocenění. Městská kronika patří k tomu nejlepšímu, co bylo v této oblasti vytvořeno. Kronikářské zápisy, včetně všech dalších náležitostí, jsou do roku 1999 uloženy ve zdejším státním archivu a jsou tak k dispozici všem badatelům, studentům a dalším zájemcům. Eva Veselá
4/2003
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
25
Žatec – Milénium města V roce 2004 uplyne tisíc let od první zmínky o městě Žatci (20,3 tis. obyv., okr. Louny). Sdružení rodáků a přátel města Žatce (SRPMŽ) vyhlásilo ve spolupráci s Kulturkreise Saaz a městem Žatec třetí ročník soutěže v literárním projevu se zaměřením na význam města od doby jeho vzniku až po současnost. Letošní ročník je tedy zaměřen na toto výročí a nese název Žatec – Milénium města. Ředitel SRPMŽ Petr Šimáček uvedl na stránkách Deníku Lučan, že cílem soutěže je přispět k vytvoření vazeb mladých i dospělých obyvatel k Žatci a okolí, k jeho tradicím s důrazem na lokální patriotismus. Je to také možnost k poznání historie. Aktéři se snaží vytvořit a zachovat pohledy současné generace v písemné podobě a to v libovolném literárním žánru, poezii, próze nebo dramatu. Soutěž je vyhlášena pro děti, mládež i dospělé, rodáky a příznivce města. Mezi doporučená témata patří např. vznik a založení města, vznik názvu Žatec, války na Žatecku, pěstování chmele v oblasti, škola v Žatci, čím je město výjimečné a zamyšlení nad miléniem. Ovšem to nevylučuje vybrat si jakékoli téma vztahující se k Žatci. Termín pro odevzdání prací je 31. květen, 25. června bude soutěž vyhodnocena a výběr vítězných prací bude zveřejněn v Almanachu, který vyjde následující rok. luk KOUŘIM (1,8 tis. obyv., okres Kolín): Město chce vedle skanzenu, slovanského hradiště Stará Kouřim, gotického chrámu sv. Štěpána a renesanční zvonice, propagovat i kulturní akce jako je Sen noci kouřimské (noční prohlídka památek spojená s oživlými legendami), červnové divadlo pod širým nebem a květnová rekonstrukce historické bitvy z dob pádu zdejšího hradiště. (Kolínský deník) BRNO (386 tis. obyv.): Cenu města Brna získalo počátkem února jedenáct osobností, např. za užité umění byla oceněna ak. malířka Inez Tuschnerová, v oboru výtvarného umění ak. malíř Miroslav Šimerda, za hudbu skladatel Alois Piňos, za literární činnost básník Zdeněl Rotrekl, v oblasti dramatického umění rektor JAMU Alois Hajda. (Rovnost) PRAHA 5: Počátkem letošního roku byl znovuobnoven Klub přátel starého Smíchova, který chce navázat na tradice spolkového života v této části Prahy, jehož počátky se datují od 60. let 19. století. Klub má mj. tyto cíle: 1) organizovat a realizovat výchovné, vzdělávací a kulturní aktivity pro děti, mládež i dospělé především Městské části Praha 5, 2) rozvíjet kulturní, historické a regionální vědomí obyvatel především na území MČ, 3) příspívat k rozvoji ochrany přírody a zachování kulturní krajiny MČ, 4) pomáhat rozvoji tradičních řemesel a jejich propagaci, 5) ve spolupráci s orgány státní správy se podílet na ochraně a péči o kulturní, historické a přírodní dědictví především na území MČ, 6) organizovat
26
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
a rozvíjet propagaci MČ, 7) vytvořit regionální databanku historických, kulturních, archeologických a literárních památek, 8) vydávat periodické a neperiodické materiály a podílet se na jejich přípravě, 9) propagovat a účastnit se Evropských dnů kulturního dědictví, 10) spolupracovat s obdobnými organizacemi v ČR i v zahraničí aj. (Pražská pětka)
C Ceessttoovvnníí rruucchh
ROK LÁZEŇSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE Pro tento kraj je typické svázání cestovního ruchu s lázeňstvím. Lázeňská místa - Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Kynžvart a lázně Kyselka nedaleko Karlových Varů lákají k pobytům nejen naše, ale i zahraniční zájemce. Ne náhodou byl proto letošní rok vyhlášen rokem lázeňství Karlovarského kraje. Další bohatství, které kraj nabízí svým návštěvníkům, představují památky (např. NKP Bečov nad Teplou s relikviářem sv. Maura, Loket, Ostrov), muzea (např. Karlovarské muzeum, Chebské muzeum, Krajské muzeum v Sokolově), galerie (Galerie výtvarného umění v Chebu, Galerie umění v Karlových Varech a celá řada soukromých galerií) a v neposlední řadě i překrásná příroda s řadou chráněných území (např. Slavkovský les).
Koncepce cestovního ruchu kraje Návrh koncepce činnosti odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu se nemalou měrou věnuje právě problematice cestovního ruchu a lázeňství. Kraj zadal zpracování marketinkové studie nazvané „Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji“. Posláním studie je stanovit strategické cíle, priority, opatření a aktivity vedoucí k jejich uvedení do života. Výchozím materiálem jsou rozvojové zdroje, které byly v letech 2000 a 2001 zpracovány v materiálech Regionální operační program NUTS II Severozápad a Program rozvoje Karlovarského kraje. Marketinková studie se má stát dokumentem, který stanoví základní směry rozvoje hlavních priorit - cestovního ruchu a lázeňství. Vznikne databáze doporučených opatření a konkrétních projektů, jejichž posláním bude naplňování jednotlivých cílů. Součástí materiálu bude i přehled vhodných zdrojů financování. Program bude otevřeným dokumentem a bude také obsahovat návrh způsobu jeho aktualizace.
4/2003
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
27
Spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu Spolupráce, která v současné době úspěšně probíhá, bude i nadále pokračovat. Právě pomocí ČCCR bude zajišťována propagace Karlovarského kraje na veletrzích zaměřených na cestovní ruch konaných u nás i v zahraničí. Dále bude pokračovat i spolupráce při tvorbě propagačních materiálů - např. program Aktivní dovolená nebo akce Visit Czechia. Karlovarský kraj bude i nadále využívat grantový systém nabízený ČCCR.
Regionální rozvojová agentura Egrensis Agentura, jejíž počátek činnosti je datován rokem 1999, pracovala do konce minulého roku jako Sekretariát fondu malých projektů Phare CBC. Od letošního roku došlo k velké změně - agentura může sama předkládat velké projekty. Žadatel o příspěvek z fondu Evropské unie přijde s konkrétní představou a agentura ji zpracuje od začátku do konce, tedy včetně podání samotné žádosti i projektu.
Pro informovanost návštěvníků I když se v Karlovarském kraji největšímu zájmu těší klasická lázeňská města, je tu i celá řada méně známých, avšak zajímavých možností návštěv památek, muzeí, galerií, chráněných území a nemalá je nabídka kulturních i společenských akcí. Pro lepší informovanost vydává dvakrát ročně Karlovarský kraj brožuru nazvanou Kulturní a sportovní kalendář. Dalším zdrojem informací je knižní publikace Karlovarský kraj, videoprogram Karlovarský kraj a připravují se lázeňská místa Karlovarského kraje na CD romu. Jinou možností jsou webové stránky jednotlivých měst a obcí, regionální tisk, městské zpravodaje i prezentace na veletrzích cestovního ruchu.
Informační centra Právě v těchto zařízeních přichází návštěvník do styku s informacemi a nabídkou pobytu v místě i jeho okolí. O důležitosti těchto zařízení svědčí i prostor, který je jim věnován v Návrhu koncepce v oblasti lázeňství a cestovního ruchu Karlovarského kraje. Má vzniknout standard poskytovaných služeb těchto středisek v celém kraji, má dojít k sjednocení tvorby propagačních materiálů. V Krajské knihovně v Karlových Varech vznikne centrální informační centrum. K síti současných informačních centrem se v letošním roce připojí i informační centrum v Bečově nad Teplou, kam by rádi přivábili větší příliv návštěvníků proudících na zdejší hrad za Národní kulturní památkou - relikviářem sv. Maura. Eva Veselá
28
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
Elektronický zpravodaj cestovního ruchu iNFO-bulletin, pravidelný elektronický dvouměsíční zpravodaj, začala vydávat Česká centrála cestovního ruchu. Cílem tohoto informačního média je zprostředkovat novinky a zajímavosti o turistickém a kulturním dění v České republice. iNFO-bulletin v českém, anglickém a německém jazyce se nachází na webové adrese: http://bulletin.cccr-info.cz/, a pak na běžných webových stránkách www.cccr-info.cz, www.visitczechia.com. Kontakt: Veronika Procházková, Česká centrála cestovního ruchu, Vinohradská 46, 120 41 Praha 2, tel.: 221 580 607, fax: 221 580 485, e-mail:
[email protected], www.cccr-info.cz. vlč
K Krraajjee
KARLOVARSKÝ KRAJ A KULTURA Karlovarský kraj je nejzápadnější oblastí naší republiky, je tvořen třemi okresy - Karlovy Vary, Cheb a Sokolov. Je druhým nejmenším krajem ČR. Má plochu 3314 kilometrů čtverečních, ve 132 obcích žije 303 627 obyvatel. Sídelním městem kraje jsou Karlovy Vary s 53 404 obyvateli. Největším chráněným územím v kraji je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. V okresech Karlovy Vary a Cheb má prioritu lázeňství, v okrese Sokolov pak těžba hnědého uhlí, energetická, chemická a strojírenská výroba. Právě skutečnost, že v Karlovarském kraji je nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst, se svým způsobem projevuje i v nabídce kulturních aktivit. Odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Krajského úřadu Karlovy Vary tvoří tři oddělení - oddělení kultury, oddělení památkové péče a oddělení lázeňství a cestovního ruchu (viz kapitola cestovní ruch na str. 26) Kraj má zpracovaný materiál “Návrh koncepce činnosti odboru”. Kraj zřizuje tyto příspěvkové organizace v oblasti kultury: a) Galerie (od 1. 8. 2001) - Galerie umění Karlovy Vary, Galerie výtvarného umění Cheb a galerie G4 (fotogalerie) Cheb,
4/2003 b) c)
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
29
Krajskou knihovnu Karlovy Vary (od 1. 5. 2002), Muzea (od 1. 1. 2003) - Karlovarské muzeum (včetně pěti poboček), Chebské muzeum a Krajské muzeum v Sokolově (2 pobočky). Kulturní komise má devět členů, tvoří ji zástupci politických stran a členové vybraní politickými stranami. Hlavní náplní činnosti komise je poskytování příspěvků (grantů) na památky a na živou kulturu. Pro poskytování těchto příspěvků má kraj zpracovaná “Pravidla pro hodnocení a poskytování příspěvků z rozpočtu kraje Karlovy Vary - odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu a odbor školství, mládeže a tělovýchovy”. Pro letošní rok je na příspěvky určena částka 4,3 mil. Kč. Předloženo a přijato bylo celkem 8 hlavních velkých projektů (např. Mezinárodní filmový festival, Tourfilm, Loketské kulturní léto). Malých projektů bylo předloženo 69, z nich 37 získalo finanční podporu (např. Chebské dvorky - výstavy a program, amatérské přehlídky hudební, divadelní). Oddělení kultury má v náplni i výkon státní správy, jde o odvolací řízení. Připravuje se (asi čtvrtletní) setkávání s pracovníky odborů kultury měst s rozšířenou působností. Tady se bude jednat o tom, co mohou očekávat obce od kraje a co naopak bude kraj požadovat od těchto obcí. Po odborné stránce v oblasti památek spadá Karlovarský kraj pod Národní památkový ústav, územní pracoviště v Plzni. Oddělení památkové péče ze zákona metodicky řídí pověřené obce a je i odvolacím orgánem. I tady se počítá se čtvrtletními poradami s pracovníky odborů kultury měst s rozšířenou působností. V rámci budování informačního systému (jde o dlouhodobou záležitost) se provádí označování jednotlivých památkových objektů. Zatím je hotova první etapa, která osazením dopravních značek dovede návštěvníky k nejatraktivnějším památkám kraje. Částečně byly umístěny i velké informační tabule u těchto jednotlivých objektů. Druhá etapa bude probíhat v letošním roce a budou při ní označena chráněná území a přírodní památky. V dalších etapách by pak měly být informační tabulkou označeny všechny památky. Na území kraje se nacházejí tři národní kulturní památky. Jde o dvě nemovité kulturní památky - Bečov nad Teplou, hrad a zámek a zámek Kynžvart a jednu movitou národní kulturní památku - relikviář svatého Maura (umístěný na bečovském zámku). Na území kraje je celá řada kulturních památek - např. města Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov mají historická jádra, známý je klášter v Teplé, hrady a zámky Loket, Ostrov, Andělská hora, Haunštejn. Pro zvýšení atraktivity památek vznikají hradní cesty, další
30
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
možností je poznávání bývalých těžebních dolů atd. Kraj je vlastníkem klášterního kostela sv. Kláry v Chebu, letohrádku v Ostrově (sídlo pobočky karlovarské galerie) a sokolovského zámku (sídlo muzea). Kraj chce podporovat i soukromé vlastníky památek při jejich opravách. Pro každou obec je určena konkrétní finanční částka a jen na obci záleží, kterou z památek určených k opravě vybere. Eva Veselá Rakovnicko: Rada Středočeského kraje rozdělovala na letošní rok dotace z Fondu kultury - např. pro Musejní spolek královského města Rakovníka schválili radní částku 25 tis. Kč určenou na tisk letošního Věstníku Musejního spolku. Z Fondu opravy památek na rekonstrukci hřbitovní kaple v Mutějovicích bylo vyčleněno 160 tis., na opravu kostela sv. Vojtěcha v Krtech 150 tis., na restaurování vitráží oken v kostele sv. Štěpána ve Skřivani 150 tis., 100 tis. bylo určeno pro opravy kostela sv. Markéty v Břežanech a kostela sv. Bartoloměje ve Velké Chmelištné, 70 tis. Kč na opravy krovu kostela sv. Václava v Čisté u Rakovníka. (Příbramský deník) Mladoboleslavsko: Z fondu kultury připadne na region 1,5 mil. Kč. Městskému divadlu Mladá Boleslav je určeno 1 mil. Kč, na Divadelní festival Pojizerské hry Dobrovice 30 tis., Divadýlko na dlani získá na divadelní dílny a semináře 50 tis., dětský loutkový soubor Cesta za divadlem (Sdružení rodičů a přátel DDM Mladá Boleslav) 30 tis., loutkové divadlo při ZŠ v Bělé pod Bezdězem 10 tis., pořadatelům Letního divadelního festivalu Divadýlka na dlani se přispěje 40 tis. Kč, na Festival dechových hudeb Fadrhoncova Dobrovice částkou 30 tis., příspěvek trvalé sochařské expozici v Loretě v Kosmonosích činí 50 tis., pěvecký sbor Zvonky Mnichovo Hradiště získá na učinkování v krajské soutěži 11 tis. a pro koncert v SRN 35 tis. Na Hudební léto v kostele sv. Václava v Sýčině se přispěje 11 tis., hudební slavnost Smetanovy Jabkenice získají 40 tis. Kč, Barokní slavnosti v Mnichově Hradišti 200 tis., Podzimní pěvecký festival v Mladé Boleslavi 70 tis., na prezentaci romské kultury v Benátkách nad Jizerou je určeno 50 tis., taneční Benátecký pohár 30 tis., výstavu ilustrací Luďka Maňáska k Máchovu kraji a Pověstem z Podbezdězí v Bělé pod Bezdězem 44 tis. Kč. **Z fondu obnovy památek bude Mladoboleslavsku přiděleno 2 mil. Kč, např. kostelu sv. Václava v Sýčině připadne 300 tis. Kč a kostelu Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích 110 tis., kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi získá 150 tis., kostel Nejsvětější Trojice ve Všeborsku 150 tis., kostel sv. Jiří v Krnsku dostane také 150 tis., kostel Povýšení sv. Kříže v Bělé pod Bezdězem 100 tis., na rekonstrukci zámku v Březně je určeno 300 tis. Kč, pro budovu čp. 1 ve Zvířeticích 160 tis., kostel Nanebevzetí Panny Marie v Solci získá 120 tis., zámek v Kosmonosích 300 tis., kostel sv. Martina v Dražicích 200 tis. a Česká brána v Bělé pod Bezdězem 100 tis. Kč. (Boleslavský deník)
4/2003
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
31
PARDUBICKÝ KRAJ: Klub přátel Pardubicka se rozhodl rozšířit svou činnost na území celého Pardubického kraje a zahájil přípravy ke vzniku nového občanského sdružení pod názvem Klub přátel Pardubického kraje. Má se jednat o samostatný právnický subjekt, který by byl tvořen obdobnými sdruženími a spolky v jednotlivých významných městech kraje. Idea nového sdružení se setkala s velkou podporou představitelů Pardubického kraje. Vznik klubu dostal reálnější rysy poté, co mu krajské zastupitelstvo schválilo poskytnutí grantu a vydavatel Krajských novin (měsíčníku pro Pardubický kraj) nabídl možnost publikovat v tomto periodiku. Klub tu bude mít k dispozici celou stránku, která by měla sloužit k informovanosti všech sdružení i obyvatel kraje o činnosti klubu a jeho součástí. Bude přinášet informace o připravovaných akcích, ale i články o historii a zajímavostech v kraji. Formující se klub vyzval ve svém prvním příspěvku v krajských novinách všechny patrioty a zájemce, kteří zatím pracují lokálně v různých místech kraje, aby se podíleli na budování myšlenky tohoto sdružení. (Krajské noviny) PARDUBICE (93 tis. obyv.): O reprezentativní prostory známého Domu u Beránka se v nejbližších letech rozšíří Krajská knihovna. Uvedení do provozu je plánováno na březen 2005. Pardubickému kraji se v r. 2002 podařilo na nákup objektu v hodnotě 8 mil. Kč získat státní dotaci. Letos tu má být opět za podpory státu proinvestováno 10 - 15 mil. Kč - stavební práce mají být zahájeny v srpnu. Nejvíce finančních prostředků má být na realizaci projektu využito v r. 2004 (kolem 50 mil.). (Krajské noviny)
K Kuullttuurrnníí ddoom myy aa ssttřřeeddiisskkaa ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): Městské kulturní středisko patří mezi nejaktivnější organizace ve městě. Jeho aktivity se odrazily i v návštěvnosti kulturních akcí. Např. Mezinárodní folklorní festival navštívilo během pěti dnů celkem 6374 návštěvníků. Na 11 akcí pořádaných pro školy přišlo 6139 diváků, 2587 jich navštívilo kino Luník. Více než 2570 zájemců se zúčastnilo tanečních, koncerty a loutková představení zajímaly 2067 lidí, přes 2100 diváků přišlo na divadelní představení. Celkem přišlo na 258 akcí pořádaných MKS 28 314 občanů. (Noviny Náchodska) KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Nově zrekonstruovaný kulturní dům ve kterém je i kino, byl oficiálně otevřen koncem února. Stavební část rekonstrukce vnitřních prostor kina přišla město na 4,5 mil. Kč, vybavení kulturního domu stálo cca 600 tis. Kč. Oprava kina bude pokračovat střechou a fasádami. Předběžný rozpočet je odhadován na 1,5 mil. Kč, z čehož město přispěje polovinou a druhou polovinu činí dotace Krajského úřadu Ústeckého kraje. (Děčínský deník) OTVICE (460 obyv., okres Chomutov): Rekonstrukce kulturního domu si podle odhadů vyžádá téměř 3 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že tato suma tvoří polo-
32
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
4/2003
vinu ročního rozpočtu obce, rozhodlo zastupitelstvo opravu, která je nevyhnutelná, rozložit do 3 etap. Obec bude k finančnímu pokrytí celkové rekonstrukce kulturního domu potřebovat pomoc zvenčí, a tak bude hledat cesty k získání dotace - např. z fondu Obnovy venkova. (Deník Chomutovska)
K Kiinnaa BŘEZOVÁ (240 obyv., okr. Beroun): Místní kinokavárna stojí ročně obecní pokladnu 110 tis. Kč. Vzhledem k malému zájmu o promítání (1x za 14 dní se sejde kolem 10 návštěvníků), je provoz kina ztrátový. Důvodem je špatná dopravní obslužnost, která končí v 19.00 hod a nemožnost získat filmy u nichž je předpoklad vyšší návštěvnosti. (Berounský deník) KDYNĚ (4,8 tis. obyv., okr. Domažlice): Zastupitelé města v rozpočtu na letošní rok odhlasovali 300 tis. Kč na rekonstrukci sociálního zařízení místního kina. (Domažlický deník) KOLÍN (31 tis. obyv.): Podle návštěvnosti se v r. 2002 umístilo kolínské Kino 99 na 21. místě v ČR (64 363 diváků). Za rok se zde konalo 1134 filmových projekcí, celková hrubá tržba činila 3,685 mil. Kč. (Kolínský PRES) KOUŘIM (1,8 tis. obyv., okr. Kolín): Místní kinosál je nyní uzavřen kvůli postupné rekonstrukci. Plynofikace za 360 tis. Kč. by měla skončit do května. Po ní by měly následovat opravy podlah a omítek. Z kinosálu by mělo vzniknout víceúčelové kulturní středisko. (Kolínský deník) KYNŠPERK NAD OHŘÍ (5 tis. obyv., okr. Sokolov): Městské kulturní středisko zavedlo v místním kině jednou do měsíce snížené vstupné (22 Kč za 1 lístek). Chce tak ovlivnit stále klesající návštěvnost a zároveň umožnit návštěvu kina i zájemcům ze sociálně slabších skupin. (Sokolovský deník) MORAVSKÁ TŘEBOVÁ (12 tis. obyv., okr. Svitavy): Příjem ze vstupného v kině byl vloni vyšší než půjčovné a mzdy jeho pracovníků. Kino má smlouvy se všemi distribučními firmami v ČR. Přestože diváci nejvíce navštěvují americké akční filmy, za poslední tři roky tu bylo promítáno 90 % české filmové produkce. Koncem r. 2002 byla dokončena 2. etapa rekonstrukce technického vybavení kina, která probíhá za provozu. Vzhledem k tomu, že kino nemá v rozpočtu 1 mil. Kč na přímou investici, bylo nutné další etapy rekonstrukce rozvrhnout do 4 let. (Moravskotřebovský zpravodaj) PRAHA 2: Na podzim 2002 poskytla Městská část obnovenému Biu Illusion účelovou dotaci ve výši 500 tis. Kč k vyrovnání provozní ztráty, která dosáhla zhruba 350 tis. Již dříve přispěla stejnou částkou na jeho rekonstrukci. Kino, jehož provozovatelem je režisér a scénarista J. Šmídmajer, si teprve buduje svůj okruh příznivců. Dramaturgie nabízí fanouškům novější české filmy, přehlídky a retrospektivy českých tvůrců v některých případech spojené s besedami, zahraniční snímky realizované v ČR a umělecky hodnotnou tvorbu. Zatím nebyla
4/2003
MÍSTA - REGIONY - KRAJE
33
obnovena odpolední představení pro děti, jen jednou měsíčně je pro ně určen nejzajímavější film současné produkce. Kino se snaží v rámci svých možností poskytovat slevy studentům a důchodcům. (Noviny Prahy 2) RYCHNOV NAD KNĚŽNOU (12 tis. obyv.): Tři hlavní faktory, proč mělo zdejší kino vloni výrazně nižší návštěvnost, je nedostatek kvalitních zahraničních a tuzemských filmů, otevření královéhradeckého multikina CineStar a zastaralá zvuková aparatura. Průměrná návštěvnost 50 diváků na jedno představení byla v r. 2002 nižší než v r. 2001 (70 lidí). Kino po přestavbě v letech 1957 až 1958 patřilo k nejmodernějším v celé ČSR. Po úpravě se původní kapacita 480 míst snížila na 290. (Pardubické noviny) BENEŠOVSKO: V létě 2003 se mohou těšit návštěvníci do dvou letních kin. Ve Vrchotových Janovicích má kino již první úpravy za sebou. Pořádají se zde také koncerty populárních skupin. Ve vlašimském letním kině se provádí opravy sociálních zařízení a bude renovována promítací plocha. Radní v Benešově se rozhodli již letní kino neprovozovat, protože je nerentabilní. (Benešovský deník)
Klára Mašanská: kresba uhlem
34
DĚTI - MLÁDEŽ
4/2003
O dětské práci a zájmových činnostech Na jednom z letošních seminářů k zákoníku práce jsem slyšela zajímavou věc. Prý je připravován nový zákon o zaměstnanosti (MPSV), který by měl zakazovat dětskou práci. Nic proti tomu. Ovšem mezi dětskou práci je započítána např. taková činnost dětí (do 15 let) v kultuře, kterou na základě zákona (zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona) rozhodně nelze charakterizovat jako zaměstnaneckou činnost, resp. jako příjem ze závislé činnosti, tj. příjem dosahovaný na základě pracovně právního vztahu k zaměstnavateli. Příjmy, dosahované fyzickou osobou uplatňováním práv podle autorského zákona, jsou (mj.) i samostatným základem pro účely zákona o daních z příjmů. (S výjimkou tzv. zaměstnaneckých děl – za okolností popsaných zákonem.) Pokud by příslušné ustanovení bylo v zákoně vskutku potvrzeno, obávám se, že by to znamenalo další překážku na trnité cestě kultury do Evropy. Navíc mám jisté podezření, že podobné ustanovení by bránilo nezletilým obyvatelům ČR v uplatnění svých autorských práv a práv souvisejících (byť prostřednictvím zákonných zástupců, zejména rodičů). Děti zpívající, přednášející, hrající, malující (atd.) je nutno považovat za autory či výkonné umělce ve smyslu autorského zákona. (Byť se tak mnohdy v praxi neděje.) Obtížně si představuji, jak by v praxi vypadala činnost všech těch nespočetných kroužků, skupin, souborů… Zvlášť, když nedávno tiskem proběhlo, že se nemusíme obávat ztráty kulturní identity při vstupu do EU, neboť amatérsky a zájmově provozované umění v Čechách stále žije a dokonce se zdárně rozvíjí… Alena Mockovčiaková
Děti v roli kulturních průkopníků Základní škola v malé obci v Brumovicích (920 obyv., okr. Břeclav), kterou navštěvuje cca 50 školáků, vzala v obci dění na poli kulturním aktivně do vlastních rukou. Děti si jako první počin nastudovaly pohádku Mrazík. A protože se chtěly zapojit všechny děti, objevily se v možných i nemožných rolích – od zvířátek přes květiny až po role “lidské”. Zároveň s nimi se do provozování divadla pustily i děti z mateřinky. Organizačně se podařilo zapojit rodiče a absolventy a všichni již nyní přemýšlí
4/2003
DĚTI - MLÁDEŽ
35
nad další divadelní sezonou, pro kterou připravují dokonce muzikál – Kocour Modroočko. Škola je odhodlána vytvořit z hraní divadla tradici a dokázat, že nadané a šikovné děti mají možnost rozvíjet svůj talent i na malých školách. (Rovnost/luk) PRAHA: V pražské galerii Scarabeus byla od poloviny února do poloviny března otevřena výstava nazvaná Říše loutek pod vodou. Představila pražské ochotnické divadlo Říše loutek, které hraje pro děti od r. 1920. Jeho zakladatelem a dlouholetým principálem byl významný sochař V. Sucharda. V r. 1928 se divadlo natrvalo přestěhovalo do budovy Městské knihovny v Praze 1. Vzniklo tu nové loutkové divadlo ve stylu art deco, které je pro uměleckou hodnotu hlediště a k němu přilehlých prostor památkově chráněno. Na nepřerušené činnosti divadla se po dobu jeho trvání podílelo přes 500 členů, kteří sehráli kolem 7 tis. představení. Archivářům divadla se za 82 sezon podařilo vybudovat největší a nejúplnější loutkářský archiv. Při loňské povodni došlo k úplnému zatopení některých částí tohoto divadla. Zcela byly zničeny jeho unikátní archiv a knihovna, dekorace, rekvizity, nejdůležitější část technického vybavení a značné množství loutek. Rekonstrukce divadla se okamžitě ujal pražský magistrát, který je vlastníkem celé budovy Městské knihovny. Členové souboru zahájili obnovu repertoárových inscenací, archivu a vybavení divadla, pomohlo i zřízení povodňového konta. Přerušenou sezonu divadlo zahájilo 15. února. Výstava chce návštěvníkům ukázat zákulisí Říše loutek, přiblížit katastrofu, která divadlo potkala, i nadšení spojené s jeho obnovou. (Hobulet 7) VARNSDORF (16 tis. obyv., okres Děčín): Město a tamní Městská knihovna vyhlašují 5. ročník literární soutěže Drápanda, která je určena žákům 6. - 9. tříd základních škol a věkově srovnatelných tříd víceletých gymnázií. Soutěžící budou rozděleni do dvou věkových kategorií, v každé bude zvlášť hodnocena próza a poezie. Příspěvky musí být původní, dosud nepublikované, témata jsou libovolná. Uzávěrka soutěže připadá na 2. dubna, výsledky budou vyhlášeny v polovině června, v prosinci bude vydán sborník vybraných příspěvků. (Čtenář) UHERSKÉ HRADIŠTĚ (28 tis. obyv.): Knihovna B. Beneše Buchlovana vyzvala oddělení pro děti v knihovnách, ale i pedagogy a vychovatele z celé ČR k účasti na 3. ročníku akce Noc s Andersenem. Společně ji pořádají Klub dětských knihoven SKIP a sdružení BMI v rámci Března - měsíce Internetu. Cílem akce, která letos připadá na 28. března, není jen připomenout Mezinárodní den dětské knihy, slavený v mnoha zemích světa na památku narození dánského pohádkáře H. Ch. Andersena. Organizátoři také chtějí vzbudit v dětech zájem o četbu, ukázat jim krásu mluveného slova a půvab společného hlasitého předčítání. Noc s Andersenem se v r. 2002 uskutečnila na 72 místech ČR. Jedná se o pestrý večerní a noční program pro děti, spojený se čtením pohádek, vzájemnou komunikací prostřednictvím Internetu, různé hry, soutěže, společné psaní básní, hraní divadla aj. (Čtenář)
36
DĚTI - MLÁDEŽ
4/2003
PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): Knihovna Jana Drdy vyhlásila 7. ročník literární soutěže pro mládež Příbram Hanuše Jelínka v oborech próza a poezie. Je určena dětem a mládeži ve třech věkových kategoriích (12 až 15 let, 16 až 19, 20 až 23 let). Uzávěrka je 30. dubna. (Příbramský deník) KRALUPY NAD VLTAVOU (18 tis. obyv., okres Mělník): Kulturní a společenské středisko a agentura J+P Music Rakovník pořádá v polovině května v Kulturním domě Vltava 1. ročník soutěže ve zpěvu Kralupský slavík. Je určen dětem a mládeži ve třech věkových kategoriích (do 10 let, od 10 do 14, od 14 do 22 let). Soutěž je zaměřena na vyhledávání nových talentů v oblasti populární hudby. Uzávěrka přihlášek: je 22. dubna. (Zpravodaj) LIBEREC (100 tis. obyv.): Počátkem března v Liberci připravili 1. ročník Veletrhu dětské knihy a učebnic. Akci pořádalo Sdružení pro veletrhy dětské knihy (členy jsou Liberecký kraj, Statutární město Liberec, Technická univerzita v Liberci, Krajská vědecká knihovna, Liberecké výstavní trhy, a.s.). Cílem je napomoci zviditelnění problému funkční neboli druhotné negramotnosti dětí. Součástí programu jsou doprovodné akce v divadlech, zoologické a botanické zahradě atd. Záštitu nad veletrhem převzala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a ministr kultury. (Zpravodaj liberecké radnice) PRAHA: Pohádkové divadlo Julie Jurištové, které působí v pasáži Metro hraje pro děti z mateřských škol a žáky 1. stupně škol základních, vystupuje i v kulturních domech a místních divadlech po celé republice. Jeho členové jsou profesionální herci s dlouholetými zkušenostmi s divadlem pro děti. Usilují o obnovení stálé pražské činoherní scény pro dětské diváky. Nabízejí nekomerční zábavu, zaměřenou na klasické výpravné pohádky obsahující morální poselství. (Učitelské noviny)
Ze školy do Evropy Publikace nabízí informace a kontakty o studiu i dalších typech pobytů v zahraničí pro středoškolské studenty. Málokterý student ví, že se může zúčastnit výměnných pobytů či stáží v zahraničí např. prostřednictvím své vlastní školy, která se zapojí do evropských vzdělávacích programů Erasmus/Comenius nebo Leonardo da Vinci. Ti, kdo touží po získání zahraniční zkušenosti jinou formou, mohou využít různých typů dobrovolnických či brigádnických pobytů zprostředkovávaných např. Evropskou dobrovolnou službou nebo specializovanými agenturami. Publikaci v ceně 20,- Kč si můžete zakoupit přímo na adrese Informačního centra neziskových organizací: Malé nám. 12, Praha 1, v hodinách pro veřejnost: úterý, středa a čtvrtek od 10 - 12 a 13 - 17 hod. vlč
4/2003
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
37
LLiiddoovváá kkuullttuurraa ZLÍN (82 tis. obyv.): Koncem února se ve městě konal Lešetínský fašank. Vystoupily folklorní soubory, různé hudební kapely (např. Kochta Band či Nadoraz), na programu byl i průvod masek, tradiční obřad pochovávání basy a prezentace výrobků lidových řemeslníků. ZADNÍ TŘEBÁŇ (550 obyv., okres Beroun): Začátkem března se konal již 14. novodobý masopust. Po jarmarku s různými atrakcemi a zabijačkovými pochoutkami byla na programu masopustní fraška řevnických ochotníků a vystoupení dětí z folklorních souborů Klíček a Notičky, průvod maškar obcí za doprovodu místní kapely Třehusk a masopustní taneční zábava se soutěží družstev obcí dolního Povltaví a volbou Krále masopustu. Akci uzavřel druhý březnový den dětský karneval s řadou soutěží, her, speciální tombolou a vyhlášením nejlepší masky. PRAHA: Masopust se v centrální Praze dříve téměř neslavil. I v obcích, které se od dob 1. republiky postupně připojovaly k hlavnímu městu, téměř zanikl. Po r. 1989 se masopust znovu pořádá. Nejstarším je Žižkovský masopust, který se letos konal již podesáté. Jeho program byl zahájen vraždou radničního pašíka a končil začátkem března průvodem a ohňostrojem na Kostnickém náměstí, zahrnoval i akce pro děti, tradiční hody v hospůdkách aj. Letos podeváté pořádala masopust Praha 6. Na jeho přípravě se podílel Spolek břevnovských živnostníků a podnikatelů. Účastníci absolvovali pochod před Kulturní dům Kaštan, kde se konalo tradiční pochování basy - zvyk, který údajně znamená ukončení plesové sezony. Průvod cestou navštívil i obchůdky členů živnostenského spolku. NEBÍLOVY (330 obyv., okres Plzeň-jih): V obci chtějí obnovit tradici masopustů. Po 50 letech tu na konec února připravili maškarní průvod obcí za doprovodu hudby, který se zastavil v každém stavení. Večer byli všichni obyvatelé pozváni do hospody na masopustní zábavu. TURNOV (15 tis. obyv., okres Semily): Na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova se koncem února uskutečnil masopust. Tradiční veselici připravili členové královéhradeckého folklorního souboru Dupák, herci se Studentského divadla, působícího při turnovském gymnáziu zase připravili masopustní písně a tance. Na programu byl i rej masek a tradiční masopustní občerstvení. Zároveň byla zahájena výstava s názvem Kůže, kožky, kožešiny, která seznamuje s ukázkami tradičního zpracování kůží. OLEŠNICE (1,8 tis. obyv., okres Blansko): Jiří Danzinger z Olešnice získal v r. 2003 pro svoji modrotiskovou dílnu cenu Nositel tradice lidových řemesel, kterou MK ČR uděluje řemeslníkům zachovávajícím tradiční metody výroby, které předávají dalším generacím. Spolu s cenou získal také ochrannou známku pro své výrobky. Stejné ocenění má pouze 10 řemeslníků v ČR. (Rovnost)
38
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
4/2003
M Moovviittéé kkuullttuurrnníí dděěddiiccttvvíí PAVLÍKOV (1 tis. obyv., okres Rakovník): V nedávno opraveném kostele sv. Kateřiny je schováno před vlivem ovzduší a počasí 23 soch z Vrtbovské zahrady v Praze, ve které jsou nyní nainstalovány jejich kopie. V kostele je 17 originálů soch Matyáše Bernarda Brauna a také originály soch Ignáce F. Platzera. (Rakovnický deník)
M Muuzzeeaa HORAŽĎOVICE (6 tis. obyv., okres Klatovy): Vzhledem ke zmizení předmětů ze sbírek Městského muzea, budou pro návštěvníky platit od nového roku přísnější podmínky. Podle nového návštěvního řádu se už zájemci nemohou po muzeu pohybovat bez průvodce. Od nového roku také platí nový Organizační řád, Režim zacházení se sbírkami a Badatelský řád. Všechny dokumenty schválila rada města. (Klatovský deník) HRUSICE (330 obyv., okres Praha-východ): V loňském roce navštívilo památník Josefa Lady 9827 lidí, z toho 4500 dospělých. Kvůli loňské loupeži, kdy bylo odcizeno osm originálů v hodnotě přes 2,5 mil. Kč, se vedení památníku rozhodlo nahradit originály kopiemi a reprodukcemi. (Benešovský deník) MORAVSKÁ TŘEBOVÁ (12 tis. obyv., okres Svitavy): Občanské sdružení Aegyptus se sídlem v Městském muzeu se rozhodli založit studenti, kteří se novým zpracováním zasloužili o úspěšnou reinstalaci staroegyptské části expozice Holzmaisterovy sbírky tohoto muzea. Již před tím vydali soupis staroegyptských sbírek na území ČR a připravili výstavu v Muzeu Kroměřížska. Nyní se podílejí na přípravě rozsáhlé "egyptské" výstavy, která bude na podzim otevřena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a na níž budou vystaveny také exponáty z moravskotřebovského muzea. Vznikající sdružení má být podle návrhu stanov "nezávislým a dobrovolným zájmově-odborným sdružením zájemců o humanitní obory", takže jeho činnost se nebude soustřeďovat pouze na problematiku starého Egypta. (Moravskotřebovský zpravodaj) OLOMOUC (104 tis. obyv.): Od ledna zahájilo svoji činnost Archeologické centrum v Olomouci jako samostatná příspěvková organizace. Vyčlenilo se z místního Vlastivědného muzea. Centrum se zaměřuje především na záchranný výzkum, který předchází každé investorské výstavbě. (Rovnost) SVITAVY (17 tis. obyv.): Svitavské muzeum pečuje o fotoarchiv, který postupně doplňuje o nové snímky. Stále buduje fotodokumentaci proměn města a významných událostí. Získané fotografie tu jsou postupně evidovány pomocí počítače a vznikají jejich elektronické náhledy. (Noviny Svitavska)
4/2003
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
39
STUDÉNKA (11 tis. obyv., okres Nový Jičín): Město odkoupí od společnosti Thrali Vagonka za symbolickou cenu 1 Kč Muzeum vagonů ve Studénce, které tak od dubna změní po 50 letech majitele. Na jeho provoz bude město po tři roky přispívat částkou cca 200 tis. Kč. Muzeum kompletně dokumentuje rozvoj dopravy a výrobu vagonů v bývalém Československu. (Moravskoslezský deník) PROSTĚJOV (49 tis. obyv.): Muzeum Prostějovska vydalo novou učební pomůcku v podobě pracovních a metodických listů o historii regionu a básníku Jiřím Wolkerovi. Pracovní listy mají název Cestou do muzeí (texty, fotografie, naučné křížovky), seznamují děti s historií Prostějova (památky, náměstí, historické sady, židovská komunita), dále obsahují zajímavosti o Čechách pod Kosířem, Kostelci na Hané, hradu Plumlov atd. Druhý materiál určený žákům 8. a 9. tříd ZŠ a SŠ navazuje na stálou expozici o Jiřím Wolkerovi v místním muzeu. Peníze na oba projekty instituce získala v grantové soutěži projektu Brána muzea otevřená nadace Open Society Fund Praha. (Olomoucký den) CHEB (32 tis. obyv.): Chebské muzeum slavilo 130 let své existence. K výročí pracovníci připravili česko-německou výstavu Deset obrazů ze života Chebského muzea věnovanou osobnostem, které se nejvíce zasloužily o muzeum a vlastivědný rozvoj. Instituce se stala shromaždištěm regionálních kulturních památek a umělecko-historických předmětů. V lednu 1873 muzeum evidovalo 1900 položek, v loňském roce 90 tisíc. (Chebský deník) NYMBURK (15 tis. obyv.): Vlastivědné muzeum uspořádalo výstavu, inspirovanou televizním pořadem Šumný Nymburk, o nymburské architektuře. Výstavu historicky ohraničují stavby kostela sv. Jiljí a unikátní budova krematoria architekta B. Feuersteina. Výstavu její autor chápe jako začátek práce, která povede až k vydání reprezentativní publikace o Nymburce. (Nymburský deník) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Do znovuotevřené budovy Muzea východních Čech v Pardubicích se na podzim 2002 vrátila knihovna. Muzeum vlastní 60 tis. knihovních jednotek, které se nyní inventarizují a čistí. Jsou uloženy v depozitářích vybavených zařízením monitorujícím vlhkost a teplotu. (Hradecké noviny) JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Budoucí Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci získalo prvních 12 mil. Kč ze státního rozpočtu. O vybudování instituce se stará obecně prospěšná společnost Národní muzeum fotografie, kterou zřídilo město ve spolupráci s občanským sdružením Muzeum fotografie. Peníze budou využity k vyhlášení architektonické soutěže na rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, ke zřízení stálé kanceláře a depozitáře pro potřeby muzea. (Listy Jindřichohradecka)
&&&
40
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
4/2003
N Neem moovviittéé ppaam mááttkkyy
Uherské Hradiště a jeho městská památková zóna V roce 1990 bylo městské jádro Uherského Hradiště prohlášeno Městskou památkovou zónou. Od roku 1992 má město dokument s názvem „Program regenerace městské památkové zóny“, který je aktualizován vždy po dvou až třech letech. Aktuální verze pak slouží jako rámcový podklad pro sestavování plánu investičních akcí a rozpočtu města. Program a jeho plnění je sledováno a prosazováno Komisí městské rady pro architekturu a regeneraci MPZ. Historické dědictví “Město Uherské Hradiště si i po více než sedmi staletích své existence zachovalo ráz města s kulturně historickou hodnotou. Je to ale současně město žijící a fungující, přizpůsobující se dnešku při zachování všech hodnot minulosti”, citujeme z Programu regenerace. Uherské Hradiště bylo založeno ve 13. století jako obranná pevnost s právem i povinností ohradit se pevnými hradbami proti vpádu Uhrů, ale i dalším vpádům ze severu. Přestože vojenské důvody byly prioritní, město již od svých počátků vzkvétalo hospodářsky, podařilo se postupně budovat město jako centrum výroby a obchodu. Hradiště mělo plánovitě založený systém pravoúhlých ulic zachovaný uvnitř města. Na okraji byly ulice zakřivené podle městského opevnění. Tyto historické skutečnosti jsou, až na několik nešťastných případů, respektovány dodnes. Historické jádro města bylo poškozeno nešetrnými zásahy v období 1970 – 1985. Několik bloků bylo v tomto období zdemolováno a na některých místech byly postaveny budovy v tendenčním stylu, dokonce panelovou technologií s rovnou střechou. Život v památkové zóně Lidé odpovědní za tvář dnešních měst si již uvědomují důležitost a cenu památek, a kromě snahy o jejich zachování, se snaží také o to, aby se lidem ve městě pohodlně žilo, aby se centra nevylidňovala a nestávala se pouhými skanzeny.
4/2003
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
41
V případě Uherského Hradiště toto nebezpečí nehrozí a není nutné provádět zásadní kroky k ozdravení demografické a sociální struktury. Město při pronájmech a převodech nemovitostí preferuje záměry zachování či rozšíření funkce bydlení a podle platných regulativů jsou majitelé bytových domů povinni nejméně ve třetím a vyšším nadzemním podlažím zachovat funkci bydlení. Díky tomu počet trvale bydlících v MPZ mírně stoupl o obyvatele nově vzniklých bytů a ani počet škol se nezměnil. Z hlediska dostupnosti pro obyvatele MPZ došlo k velkému nárůstu a zkvalitnění obchodní sítě. Zlepšení lze zaznamenat i ve službách a zdravotnictví, počet restauračních zařízení se ztrojnásobil, počet galerií vzrostl z jedné na šest, atd. Nadace a město Pro lepší spolupráci s veřejností založili pracovníci útvaru městského architekta, Ing. arch. Aleš Holý a Ing. arch. Josef Hajduch v roce 1993 Nadaci pro obnovu MPZ. Jmění Nadace tvoří příspěvky a dary občanů a institucí. Ve správní radě nadace zasedají zástupce města, pracovníci Útvar městského architekta, zástupce památkového orgánu i veřejnosti. Město společně s nadací organizuje různé akce, např. Den otevřených dveří památek, různé jarmarky apod. Město rovněž pomocí informačního systému přispívá k osvětě a propagaci památek, k prohlubování znalostí o MPZ nejen místních, ale i návštěvníků. K tomu slouží veřejné označení ulic, směrovky s označením významných památek, ale i úřadů a obchodů v centrální zóně. Tabulky s označením “kulturní památka” jsou ve dvojjazyčném provedení a pro každou památku je zpracován informační letáček. Na třech hlavních vstupech do MPZ je umístěna tabule s označením „Památková zóna“. Chráněná zóna Objekty, které se nacházejí v prostoru Městské památkové zóny jsou rozděleny na: 1) objekty památkově chráněné, 2) objekty v památkovém zájmu a 3) objekty dotvářející její charakter. Stavební zásahy do památkové chráněných budov (skupina 1) lze provádět pouze na základě komplexních projektů, s doloženým stavebně historickým průzkumem. Jejich demolice je vyloučena. Případný stavební zásah, rekonstrukce, úprava vzhledu či demolice objektů skupiny 2 musí být podloženo kladným stanoviskem orgánu památkové péče. Všechny ostatní zásahy na území MPZ včetně změny využití objektu, umísťování reklamních a jiných informačních zařízení musí být rovněž doloženo stanoviskem orgánu památkové péče. Na území MZP není dovoleno používat na reklamních a informačních zařízeních ostrých, neónových a luminiscenčních barev. Trvalá velkoplošná reklama je vyloučena. Na území
42
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
4/2003
MZP rovněž nepřichází v úvahu umístění dočasných staveb pro stánkový prodej. Ke konfliktům dochází při omezování možností zásobování a omezení tonáže vozidel v památkové zóně. Někdy se představitelé města potýkají s nepochopením či s neochotou podnikatelů přizpůsobit charakter podnikání potřebám MPZ.
Cíle se naplňují V aktualizované verzi Programu se konstatuje, že v Městské památkové zóně již téměř nejsou objekty v tak havarijním stavu, aby byla ohrožena jejich existence či jejich záchrana, což znamená pouze to, že snad potřebné částky se budou postupně snižovat. V MPZ bylo od roku 1992 proinvestováno cca 200 milionů korun z prostředků města, a více než 40 milionů ze státních dotací. Částku, kterou investovali soukromí majitelé a správci inženýrských sítí je možné pouze odhadnout. Bude se určitě blížit 1 miliardě korun. Letos je na regeneraci MPZ v Uherském Hradišti vyčleněná částka 1,6 milionu korun. Město má popsaná negativa i pozitiva, která ovlivňují existenci MPZ a kromě zachování historického dědictví se zamýšlí nad tím, jak toto bohatství přiblížit a zatraktivnit návštěvníkům města. Že se daří pozvat do města turisty je možné dokumentovat např. na počtu zákazníků v Informačním centru. To funguje od roku 2000, kdy jeho služby využilo cca 10 tis. návštěvníků, v roce 2001 to už bylo přes 30 tis. a vloni 46 tis. turistů. Turistická sezona zdaleka nezačala, ale cestovní kanceláře už v únoru zprostředkovávaly hromadné prohlídky města. Ludmila Kučerová
4/2003
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
NADACE OBČANSKÉHO FÓRA vyhlašuje své grantové programy pro rok 2003 8. ročník grantového programu
Opomíjené památky Smyslem programu je podpořit záchranu opomíjených památek v České republice prostřednictvím občanských iniciativ. O grant si mohou zažádat pouze právnické osoby, za předpokladu, že prokáží občanskou iniciativu při péči o památku (např. regionální nadace, občanská sdružení, farnosti. Rozpočtové a příspěvkové organizace musejí prokázat svojí finanční spoluúčast minimálně 50 %). Přihlášené projekty se musí realizovat v roce 2004! Nelze žádat o grant znovu na již podpořené projekty z minulých let! Výše poskytnutého grantu je maximálně 50 000 Kč. Došlé žádosti bude posuzovat odborná porota podle těchto kritérií: a) míra občanské iniciativy b) historická hodnota památky c) naléhavost oprav d) kvalita a odbornost připraveného projektu
8. ročník grantového programu
Památky a zdraví V tomto programu mohou zažádat o grant občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nestátní zdravotnická zařízení se zaměřením na zdravotní a sociální péči, která provozují nebo chtějí provozovat svoji činnost v budovách s charakterem kulturních památek. Přihlášený projekt musí přispět ke zlepšení prostředí a životních podmínek osob, kterých se tato činnost
43
44
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
4/2003
týká. Účastníky grantového programu nemohou být rozpočtové ani příspěvkové organizace. Přihlášené projekty se musí realizovat v roce 2004, a to pouze v objektech, které jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek a s jejichž obnovou nebo úpravou bude projekt přímo spojen. Po vyhodnocení odbornou porotou bude mezi nejlepší projekty rozdělena celková částka 1 200 000 Kč. V projektech budou na granty použity výnosy z prostředků Nadačního investičního fondu, které Nadace Občanského fóra získala ve výběrovém řízení v r. 1999 a v roce 2002. Uzávěrka pro příjem žádostí je 20. června 2003 do 14 hodin. Rozhodující je datum odeslání! Výsledky budou vyhlášeny na podzim 2003. Formuláře přihlášek budou na našich internetových stránkách, nebo je zájemcům zašleme za ofrankovanou obálku v hodnotě 10 Kč. Informace: Nadace Občanského fóra , Hálkova 1406 / 2, 120 00 Praha 2, tel. 224 94 13 05 - 07
[email protected] www.radio.cz/nadace-of/ ZAHRÁDKY (550 obyv., okres Česká Lípa): Zámek v Zahrádkách lehl popelem. Památkáři předběžně vyčíslili škodu na 50 - 100 mil. Kč. (Českolipský deník) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Občanské sdružení pro obnovu památek Rokycanska potřebuje na dokončení rekonstrukce slovanského kostelíka U Ježíška v Plzni zhruba 1 mil. Kč. Hlavní letošní úkol spočívá ve vysušení objektu, vybudování fasád a instalaci replik historických mříží. V budoucnu již objekt nebude sloužit církevním účelům, ale měly by se zde konat kulturní akce a koncerty. (Plzeňský deník) BOR (3,9 tis. obyv., okres Tachov): Rekonstrukce zámku pokračovala v roce 2002 opravou jižního křídla. Náklady vystoupily na 9,5 mil. Kč, z toho byly zaplaceny 3 mil. Kč ze státní dotace a 337 tis. Kč uvolnilo z rozpočtu město. Na konci prosince 2002 dostalo město 175 tis. Eur z programu Phare. V letošním roce má proběhnout rekonstrukce vyhlídkové věže. (Tachovský deník) BRNO (386 tis. obyv.): Podle zveřejněných údajů Muzea města Brna si v r. 2002 prohlédlo vilu Tugendhat cca 14 tis. návštěvníků, což je o 4 tis. zájemců více než v r. 2001. Jedním z důvodů většího zájmu je zapsání vily na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nejúspěšnější expozicí brněn-
4/2003
KULTURNÍ DĚDICTVÍ
45
ského muzea zůstaly nadále kasematy na Špilberku, které vloni navštívilo 64 tis. lidí. Stálé muzejní expozice si prohlédlo 49 336 zájemců. (Rovnost-Slovácko) CHUDENICE (680 obyv., okres Klatovy): Zastupitelstvo obce se chce letos pustit do opravy dvou kapliček. Přednostně opraví střechu kaple u rozhledny Bolfánek, kterou v letních měsících navštěvuje řada českých i zahraničních turistů. Oprava přijde na částku 6 tis. Kč, kterou částečně pokryje dotace z fondu Phare. Druhá kaple, která leží směrem na Saltinu potřebuje opravit římsu. (Klatovský deník) KÁMEN (300 obyv., okres Pelhřimov): Od ledna letošního roku je zřizovatelem Státního hradu Kámen Kraj Vysočina. V r. 2002 byl příspěvek na provoz památky a mzdy zaměstnanců ve výši 1,527 mil. Kč (letos zůstal stejný), vlastní činností získali částku 966 tis. Největší investiční akcí byla rekonstrukce střešní krytiny (od ministerstva financí získali jednoúčelovou dotaci 1,383 mil.). Celkově rekonstrukce stála cca 2,5 mil. Kč. Částkou 712 tis. přispěl z vlastních zdrojů hrad. Prohlídková trasa se rozšířila o dvě nové expozice. (Vysočina) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Zámecká věž získala v loňském roce novou fasádu, střechu a zvonici. Další rekonstrukce je rozdělena do tří etap. První etapa počítá s demolicí přístaveb a instalací inženýrských sítí za téměř 10 mil. Kč. Ve druhé etapě budou dokončeny práce na muzeu, kavárně a výtahu za 17,7 mil. Kč. Při třetí etapě bude upraveno prostranství kolem Zámecké věže za 2,4 mil. Kč. (Karlovarské noviny) KDYNĚ (4,8 tis. obyv., okres Domažlice): Vloni na podzim instalovala kamenická firma na náměstí repliku zničené kašny. Na vydláždění plochy kolem kašny, které bude letos provedeno, určili zastupitelé 160 tis. Kč. (Domažlický deník) LITOMYŠL (10 tis. obyv., okres Svitavy): Od r. 1991 se opravuje kostelík Rozeslání svatých Apoštolů. Dosud se proinvestovalo cca 1 mil. Kč, z toho 600 tis. Kč z rozpočtu města. (Noviny Svitavska) PLANÁ (6 tis. obyv., okres Tachov): Novým vlastníkem zámku v Plané se stala pražská firma ANT, která ho koupila za 3,1 mil. Kč. Zámek bude sloužit jako ubytování pro občany se zdravotními a sociálními problémy, kteří zde budou chtít v klidu dožít. (Tachovský deník) HUMPOLEC (11 tis. obyv., okres Pelhřimov): Z fondu Vysočiny byla městu přidělena částka 120 tis. Kč na rekonstrukci zříceniny hradu Orlík, konkrétně opravy renesančního křídla a obdélné bašty dolního hradu. Zároveň se opravuje renesanční palác. Celkové náklady se pohybují kolem 201 tis. Kč. Provádí se zde také již osmým rokem archeologický průzkum. (Vysočina) MÍROVÁ POD KOZÁKOVEM (1,4 tis. obyv., okres Semily): Na hradě Rotštejn probíhají rekonstrukční práce černé kuchyně, nejdochovanější ukázky na pískovcových hradech ve střední Evropě. (Deník Pojizeří)
46
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
4/2003
LLiitteerraattuurraa ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25 tis. obyv.): Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou vyhlašuje literární soutěž Moje Vysočina - Kraj šípků a jeřabin. Je určena každému občanu staršímu 15 let, neprofesionálovi. Uzávěrka: 31. 10. 2003. (Vysočina) PARDUBICE (93 tis. obyv.): Pod záštitou Krajské knihovny v Pardubicích vznikl v r. 2001 plán založit Východočeskou pobočku Obce spisovatelů. Cílem bylo v klubu pobočky soustředit nejen spisovatele a básníky z regionu, ale i všechny milovníky dobré české literatury. Obec spisovatelů pobočku zaregistrovala v listopadu 2001. (Noviny Náchodska) CHOTĚBOŘ (10 tis. obyv., okres Havlíčkův Brod): Ve městě se pořádá ve dnech 2. až 6. července Československý festival fantazie - Parcon 2003. V programu literární přehlídky jsou předběžně zařazeny besedy s autory, přednášky, diskuzní pořady na dané téma, autorská čtení (Literární maraton - Verše a texty, které jsou slyšet). Součástí je i literární soutěž v kategorii próza, poezie (uzávěrka - 30. 4. 2003). (Chotěbořské echo) KUTNÁ HORA (22 tis. obyv.): Klub rodáků a přátel Kutné Hory vyhlásil 10. ročník autorské soutěže v oboru poezie Ortenova Kutná Hora. Je určena začínajícím autorům ve věku do 22 let. Uzávěrka soutěže je 31. března. Klub vyhlásil i tradiční soutěž fotografií inspirovaných Ortenovými verši. (Krásné město)
D Diivvaaddlloo TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): Spolek pro dostavbu a zprovoznění třebíčského divadla uspořádal spolu s Městským kulturním střediskem výstavu Divadlo v Třebíči 1945 - 1965. Výstava zachycuje rozsáhlou činnost místních divadelníků (fotografie z inscenací, divadelní programy, výtvarné návrhy scén a kostýmů). ** Městské kulturní středisko připravilo na konec března 37. ročník Třebíčského loutkářského jara, které je krajskou soutěžní přehlídkou amatérských souborů z krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočina. Posláním přehlídky je umožnit setkání amatérským loutkářům, jejich prezentaci a vzájemnou inspiraci. (Vysočina) BRNO (386 tis. obyv.): Obnova Reduty přijde městskou pokladnu na cca 350 mil. Kč, z nichž bylo na letošní rok určeno více než 92 mil. Dokončení rekonstrukce je plánováno na r. 2004, ke 150. výročí narození Leoše Janáčka. (Rovnost) TĚŠKOVICE (880 obyv., okres Opava): V Kulturním domě začal v lednu 48. ročník přehlídky amatérských divadelních souborů Těškovické jaro. Jako první vystoupil divadelní soubor Sokola Kyjovice. V únoru se představil Chaos z Va-
4/2003
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
47
lašské Bystřice. Přehlídka pokračuje v březnu a dubnu, např. vystoupením místního souboru Berani. (Bílovecký zpravodaj) TÁBOR (37 tis. obyv.): Již 10 let má Divadlo Oskara Nedbala zřízeno darovací konto, na které finančně přispívají občané i podnikatelé z Táborska. Konto nyní slouží výhradně dopravě klientů Rehabilitačního ústavu v Kladrubech a ústavů sociální péče do divadla. Peníze tedy slouží výhradně na kulturu a dárci mají možnost kontroly účtů. (Táborské listy) BOLERADICE (840 obyv., okres Břeclav): Budova divadla postavená v r. 1936, byla před dvěma lety posouzena jako nezpůsobilá k účelu, jemuž dlouho sloužila. Tamní Divadelní soubor bratří Mrštíků byl nucen pracovat v provizorních podmínkách. V r. 2002 se mu podařilo získat od Jednoty Orel, od obce i z dobrovolných příspěvků svých členů a příznivců částku 2 mil. Kč. Přestože vedle této investice sami ochotníci odevzdali na opravě objektu práci za asi 100 tis. Kč, na celkovou rekonstrukci to nestačilo. Náklady na dokončení stavby se odhadují ve výši 8 mil. Kč. Díky důraznému lobbování jednoho poslance za mikroregion Kloboucko získaly Boleradice ze státního rozpočtu dotaci ve výši 6 mil. Opravená budova tak získá zázemí pro účinkující i diváky a vedle divadla bude moci sloužit také k pořádání společenských, sportovních a kulturních akcí. Podkrovní místnosti budou moci pro svou činnost využívat zájmová sdružení, foyer umožní pořádání výstav. Dokončení stavebních prací se předpokládá koncem letošního roku a po následujícím závěrečném vybavení interiéru se na jaře příštího roku očekává premiéra nové inscenace divadelníků. (Rovnost) NOVÝ BOR (12 tis. obyv., okres Česká Lípa): Městské divadlo má od ledna novou ředitelku Kateřinu Baranowskou. Pod jejím vedením se budou v divadle kromě velkých profesionálních souborů představovat i malé nezávislé amatérské soubory a nebo alternativní divadelní spolky. (Českolipský deník) ČERVENÝ KOSTELEC (8 tis. obyv., okres Náchod): Červenokostelečtí divadelníci vybrali částku 7060 Kč, kterou posílají kolegům ze Zbraslavské divadelní společnosti na obnovu Divadla Jana Kašky ve Zbraslavi v Praze 16, poničeného loňskou povodní. (Červenokostelecký zpravodaj) KOLÍN (31 tis. obyv.): V podkroví otevřelo Městské divadlo Studiovou scénu, která v současnosti chystá nabídnout divákům veličiny pražské Violy. (Kolínský deník) JAROMĚŘ (13 tis. obyv., okres Náchod): V únoru se tu konal 21. ročník loutkářské přehlídky Boučkova Jaroměř. Festival, nazvaný podle zakladatele druhé nejstarší stálé loutkářské scény v zemi Rudolfa Boučka, letos připravil pět představení pro děti. LOUNY (20 tis. obyv.): Letos je nejdůležitější investiční akcí dokončení rekonstrukce Vrchlického divadla. (Svobodný hlas) OSTRAVA (323 tis. obyv.): Na letošní 7. ročník přehlídky tvorby tamních profesionálních divadel se sjelo zhruba 200 kritiků, teoretiků, studentů,
48
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
4/2003
pedagogů a divadelníků, pro něž organizátoři připravili celkem 17 představení inscenace Národního divadla moravskoslezského, Divadelní společnosti Petra Bezruče, Komorní scény Aréna a Divadla loutek. SLANÝ (16 tis. obyv., okres Kladno): Městské divadlo oslaví letos 120. výročí trvání. Kromě místního ochotnického spolku a Dětské scény zde vystoupí soubory z Prahy, Kladna, Mostu, Ústí nad Labem a pod. Také zde natáčí své pořady Česká televize a televize Nova. Kromě profesionálních souborů se tady konají akademie dětí a mládeže slánských škol a ZUŠ. (Kladenský deník) SOKOLOV (26 tis. obyv.): Divadelní přehlídka Sokolovská Čurda proběhne letos v září. Zúčastní se amatérské soubory z celé ČR, které se nyní přihlašují a posílají texty dramat, podle kterých bude do soutěže vybráno 6 souborů. (Sokolovský deník)
A Auuddiioovviizzee Dny evropského filmu Celkem 42 celovečerních a 9 krátkometrážních snímků bylo nabídnuto v první polovině března v Praze a v druhé polovině března v Brně. Nabídka zastoupila tvorbu současných a letos poprvé i budoucích členských zemí Evropské unie - celkově 35 národních kinematografií. Febiofest Festival letos vstoupil do 10. ročníku, navštívilo ho 94 tis. diváků. Z toho v Praze 73 660 a v Brně 11 500. Pouze v Ostravě byla malá účast a nebyla vyprodána ani představení nejoblíbenějších snímků. (Hospodářské noviny) Nahrávky knih pro zrakově postižené ČESKÝ BROD (7 tis. obyv., okres Kolín): Bývalý režisér rozhlasu Martin Knobloch, který žije v Českém Brodě, se věnuje nahrávkám knih pro zrakově postižené. Vytvořil si na to malé nahrávací studio. (Kolínský deník)
H Huuddbbaa Koncerty, které by neměly uniknout pozornosti RUMBURK (11 tis. obyv., okr. Děčín): V polovině března oslavil Rumburský komorní orchestr 40. výročí své činnosti v aule gymnázia Rumburk na slavnostním zahajovacím koncertu Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles. Toto kvalitní smyčcové těleso založil a dodnes diriguje vynikající houslový pedagog ZUŠ Rumburk a také hudební skladatel Miroslav Lošťák. Ten vychoval celou řadu muzikantů, z nichž mnozí působí v profesionálních tělesech nebo předá-
4/2003
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
49
vají získané znalosti rovněž jako učitelé houslové hry. Práci Rumburského komorního orchestru podporuje Město Rumburk a své zázemí má v Domě kultury. Kvalitní výkon orchestru na festivalovém koncertě přijel natočit Český rozhlas Praha s redaktorkou Alenou Daňkovou. Posluchači i příznivci orchestru uslyší ukázky z koncertu a řadu zajímavostí o něm v dubnovém publicistickém pořadu "Slovo o hudbě" na stanici Vltava dne 16. 4. 2003 v 16,30 hod. ŽELIV (1,2 tis. obyv., okr. Pelhřimov): V historickém prostředí kláštera v Želivu se 12. 4. 2003 uskuteční koncert s mezinárodní účastí. Na jeho pořádání se podílí Sdružení pro rozvoj kulturních tradic Vysočiny (se sídlem v Humpolci) ve spolupráci s želivským klášterem a IPOS-Artama Praha. Akce je součástí Hudebních slavností Vysočiny a vystoupí na ní Dětský smyčcový orchestr Národního hudebního institutu M. Martenota - Bordeaux, Francie. Spoluúčinkuje sbor Korálek z 11. ZŠ Most. Uvedou společně Pergolesiho Stabat Mater a další duchovní skladby. Tento zajímavý koncert by měl rozvinout další spolupráci s klášterem, o němž se v hudebních kruzích hovoří zejména v souvislosti s pořádáním Želivského hudebního léta. Blanka Čechová (Artama) Česká hudební rada Tato nevládní organizace je českým centrem Mezinárodní hudební rady při UNESCO - organizace, která čítá 72 mezinárodních center a 35 mezinárodních odborných hudebních organizací. ČHR sdružuje 47 významných tuzemských organizací. Od r. 1994 každoročně uděluje ceny, a to v celém stylovém a oborovém spektru hudební kultury. (Hudební rozhledy)
Konvergence Tak se nazývá nové skladatelské sdružení, které založili v r. 2002 mladí skladatelé - studenti a absolventi pražské HAMU. Hlavní náplní jejich činnosti má být veřejné uvádění děl českých a zahraničních skladatelů mladé generace i málo hraných děl skladatelů starších. Sdružení se veřejně představilo komorním koncertem začátkem prosince loňského roku v pražském kostele sv. Vavřince, na jehož program zařadilo vedle skladeb některých svých členů také díla dalších skladatelů, včetně amerického autora. (Hudební rozhledy) BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV (15 tis. obyv., okres Prahavýchod): Klub Biják připravuje na březen až květen 2003 soutěž pro mladé hudební skupiny nazvanou Polabský decibel, která je určena především místním kapelám. Podmínkou pro účast: alespoň 2 členové kapely pocházejí z Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi a kapela vychází žánrově z rockové a jazzové hudby. (Mělnický deník)
50
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
4/2003
NYMBURK (15 tis. obyv.): Městské kulturní středisko vyhlásilo 6. ročník soutěže amatérských rockových kapel Rock Nymburk. Přihlásit se mohou kapely, které nevydaly více než 1 CD-ROM. V roce 2002 se přihlásilo 93 hudebních seskupení. (Nymburský deník) PARDUBICE (93 tis. obyv.): Ekocentrum Paleta uspořádalo 3. ročník hudební přehlídky Animalfest, jejímž hlavním cílem je pomoci zvířatům. Výtěžek z prvních dvou ročníků byl věnován záchytné stanici při Ekocentru Paleta. Letošní je věnován divoce žijícím zvířatům. (Pardubické noviny) PRAHA 8: V alternativním prostoru Abaton v Libni připravili v únoru 1. ročník Zimního Rock for People. Takto nazvaný hudební festival se doposud konal jen v létě v Českém Brodě. Jeho nová zimní část, kterou pořádá agentura Ameba Production, přináší zmenšený model oblíbené akce - desítky českých rockových kapel na několika scénách, doprovodný program s divadelními vystoupeními a výstavou fotografií. Bude tu možnost zakoupení vstupenky na českobrodský letní festival, který se uskuteční ve dnech 4. - 6. července.
V Výýttvvaarrnnéé uum měěnníí
Do galerie nejen za výtvarným uměním Západočeská galerie v Plzni (169,4 tis. obyv.) pořádá od roku 2001 artefiletické dílny. Jejich posláním je naučit zúčastněné dalším možnostem komunikace, protože právě ta v naší společnosti v posledních letech stále více chybí. Posláním dílen je učit účastníky komunikovat a také porozumět ostatním za pomoci výtvarného podání. Dílen se účastní děti spolu s rodiči nebo prarodiči. Délka trvání dílny je kolem čtyř hodin a počet jejich členů je omezený, protože účastníci musí mezi sebou získat důvěru. Jde o poměrně finančně nákladnou záležitost, proto se na jejím financování podílí Open Society Fund Praha i Nadační fond pro kulturní aktivity občanů města Plzně. Podle slov lektorky těchto dílen, odborné pracovnice Západočeské galerie Mgr. Marcely Štýbrové, mnohdy v rodinách vázne verbální komunikace mezi dětmi a rodiči a tím se zpomaluje vzájemné poznávání. Dokladem toho, že o tyto aktivity je zájem, je vzrůstající počet (a účast) artefiletických dílen. V roce 2001 jich galerie uspořádala pět (s účasti 70 dětí a studentů, 7 pedagogů a vychovatelů), v minulém roce také pět (ale s větší účastí - 78 dětí a studentů, 16 pedagogů, vychovatelů a rodičů) a v letošním roce je uvažováno o sedmi dílnách. Vstup na dílny je zatím díky grantům zdarma. Dílny jsou pořádány v přednáškovém sále galerie.
4/2003
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
51
Artefiletické dílny jsou nabízeny i speciálním skupinám - např. studentům pedagogické fakulty, kterým mají pomoci pochopit dětské projevy, další skupinou jsou handicapované děti, jejichž komunikace se zdravými je pro některé z nich velmi obtížná. Galerie přišla s novým nápadem – funguje v ní Metodické centrum výchovně vzdělávacích aktivit, zaměřené také na výše zmiňovanou oblast činnosti. Dochází k propojování mezi typy různých škol (od ZŠ po Západočesko univerzitu), jsou hledány alternativní způsoby výuky mimo školy. Centrum je určeno pro pedagogické pracovníky, pro pracovníky z oboru terapeutů pro onkologii, pro terapeuty působících na speciálních školách, pro pedagogy z dětských diagnostickým ústavů atd. Vzhledem k obsahu činnosti je počet účastníků akce omezen na maximálně 20 až 30 osob. Spolupracujícími partnery Metodického centra výchovně-vzdělávacích aktivit Západočeské galerie jsou 1. Open Society Fund v Praze (jde o finanční a konzultační pomoc), 2. Pedagogické centrum v Plzni (kontakt s metodiky a učiteli výtvarné výchovy, informační „kanál“ s krajskou působností), 3. Krajský úřad Západočeského kraje – Odbor školství a kultury (jedná se o zázemí řídícího orgánu a koordinaci činnosti), 4. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni (jedná se o účast studentů na jednotlivých dílnách a seminářích v galerii v rámci praxe, spolupráce s metodiky výtvarné výchovy, pedagogiky a psychologie a spolupráci na tvorbě videozáznamů a na internetové prezentaci). Západočeská galerie požádala ve spolupráci s Pedagogickým centrem v Plzni o akreditaci vzdělávacího projektu v rámci programu Brána muzea otevřena. Pokud bude odpověď kladná, bude galerie studentům i učitelům, kteří dílny absolvují, udělovat certifikát o rozšířených kompetencích v oblasti výchovy uměním. Eva Veselá PRAHA: Národní galerie v Praze pořádá výstavu věnovanou 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí malíře V. Brožíka. Obě výročí připadla už na rok 2001. Výstava nabízí ke shlédnutí 184 Brožíkových děl a je sestavena ze sbírek Galerie hlavního města Prahy, Národní galerie v Praze, Západočeské galerie v Plzni a z dalších, hlavně privátních zápůjček. K výstavě, která bude otevřena do 4. května, vychází obsáhlý katalog. ** Národní galerie v Praze chystá na rok 2004 retrospektivní výstavu a katalog díla Plzeňana Vladimíra Modrého. Nyní proto hledá jeho zapomenutá díla. Obrazy vlastní kromě institucí, které je nechaly do katalogu vyfotografovat a na výstavu je zapůjčí, i soukromníci. (Plzeňský deník)
52
MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA
4/2003
PRAHA 1: V Jilské ulici působí od r. 2001 knihkupectví a galerie Oliva. Vedle plastik tu její majitelé vystavují většinou obrazy, grafiky či fotografie. Pořádají i netradiční výstavy a vedle tzv. vysokého umění se snaží propagovat také umění marginální či práce autodidaktů. Vedle známých umělců představují i tvůrce téměř neznámé, začínající nebo zdravotně postižené. Na letošní rok připravili projekt Rozhovory, jehož cílem je nacházet vzájemnou inspiraci, styčné body, odlišnost různé cesty tvůrčího procesu. Např. vedle děl B. Reynka, F. Tichého, M. Chagalla aj. tu bude pod názvem Nevídáno otevřena přehlídka tvorby studenta školy pro nevidomé a slabozraké či výstava argentinské fotografky. Jednotlivé výstavy tu trvají zhruba měsíc, umělci mohou svá díla prezentovat po zaplacení pronájmu nebo pod zárukou úspěšného prodeje. (Ateliér) BRNO (386 tis. obyv.): Renesanční budova Domu pánů z Kunštátu v centru města byla počátkem února po 12 letech rekonstrukce otevřena výstavou nazvanou Za jiných okolností, která představuje nejmladší brněnskou výtvarnou scénu. Historie výtvarných aktivit v tomto objektu sahá do konce 50. let, kdy připadl Domu umění. V 70. a 80. letech tu vystavovali autoři, jejichž prezentace by v ostřeji sledované Praze tehdy nebyla možná - např. A. Šimotová, M. Knížák a S. Kolíbal. Na tuto etapu chce navázat výstava připravovaná na květen. Ponese název Retrospektiva a kromě jmenovaných výtvarníků představí po dvojici mladých umělců, které si Šimotová, Knížák, Kolíbal aj. vyberou. Ještě před 2 lety nebylo jisté, zda Dům pánů z Kunštátu zůstane kulturním stánkem. Od listopadu se o tamní výstavní prostory bude Dům umění dělit s Památníkem Leoše Janáčka, zázemí bude sdílet s hudebním oddělením Moravského zemského muzea. CHODOV (15 tis. obyv., okres Sokolov): Městská knihovna uspořádala Internetovou soutěž amatérských výtvarníků. Amatérští výtvarníci mohou posílat do 1. června svá díla namalovaná ručně nebo na počítači na papíru A4 nebo v digitální podobě. Tři nejlepší kresby budou vystaveny v informačním centru v Chodově. (Sokolovský deník) HODONÍN (28 tis. obyv.): Hodonínská galerie výtvarného umění chce zavést pro žáky ZŠ výchovné programy. Poprvé si akci vyzkouší u příležitosti výstavy Grafika první poloviny 20. století, která je zde otevřena do konce března. Pracovníci připravili k programu Povídání o grafice pracovní listy, ve kterých žáci ve věku od 8 do 12 let najdou základní informace o této výtvarné disciplíně, informace o technice grafické práce i technologických postupech při tisku grafických listů. Cílem programu je postupně dětem přiblížit jednotlivé výtvarné obory a naučit je umělecká díla správně vnímat. (Rovnost) PARDUBICE (93 tis. obyv.): Bývalá pardubická reálka se má změnit v Galerii současného výtvarného umění. Budova, který nepatří mezi státem chráněné památky a je majetkem města, již dlouhou dobu chátrá. Objekt by se měl stát multifunkčním kulturním stánkem. Občanské sdružení Beseda předložilo před časem k veřejné diskusi nástin koncepce galerie. (Krajské noviny. Pardubický kraj/ev)
4/2003
ZAHRANIČÍ
53
K Koonnttaakkttyy –– ssppoolluupprrááccee BRITSKÁ RADA ČESKÉ REPUBLICE Po třech vysoušečích, poskytla BR našemu státu dalších pět těchto přístrojů. V přepočtu 2,5 mil. Kč na jejich pořízení poskytl britský podnikatel, poté co se dověděl o povodní poškozených knihovnách a archivech u nás, zbytek dodala Kancelář prince z Walesu, britské ministerstvo zahraničí a britské velvyslanectví v Praze. Sušičky, které dokáží velmi šetrně vysušit mokré či zmrazené knihy, se zkoušejí v Národním technickém muzeu, pomoci by však měly i dalším institucím, např. Muzeu české hudby. První tři vysoušeče, které hradila převážně Britská rada, se již v tuzemsku velmi osvědčily. Nynější dar obsahuje i tři vysoušeče větších rozměrů, které umožní zachránit také dokumenty velkých formátů (unikátní výkresy architektů ap.). Pomoc přichází i jinou formou. Např. francouzský Národní institut dějin umění několik měsíců sbírá od odborníků tituly, které voda vzala pražskému Archeologickému ústavu AV. Doposud se podařilo získat 5 tis. svazků včetně kompletní série významných časopisů nebo cenných monografií. Zaplavený ústav měl unikátní dokumentaci archeologických nálezů, bibliofilie z 18. a 19. století a další cenné materiály, povodeň mu zničila na 70 tis. svazků a 120 tis. fotografií. luk EUROREGION NISA: V německém Ebersbachu se v lednu sešla pracovní skupina Architektura Euroregionu Nisa (účastnili se čeští, němečtí i polští zástupci). Hlavním tématem byl projekt Krajina podstávkových domů, který vychází z Plánu rozvoje agrárních struktur zpracovaného saskou vládou a definuje tzv. krajinu podstávkových domů - lidových staveb charakteristických pro oblast česko-německo-polského pohraničí. Cílem je dostat toto unikátní území pod ochranu UNESCO. Na české straně hranice se vymezuje městy Děčín, Česká Lípa a Liberec. Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska zde eviduje cca 1600 podstávkových domů (v Sasku přes 6 tis.). (Děčínský deník) ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Statutární město České Budějovice ve spolupráci s partnerským městem Nitra, Klubem slovenských dotykov, Slovensko-českým klubem a dalšími spolupořadateli připravilo na únor 4. ročník Dní slovenské kultury (město přispělo částkou 100 tis. Kč). Součástí programu byl mimo jiné koncert lidové hudby, ochutnávka slovenských jídel, výstavy. (Českobudějovické listy)
54
NABÍDKA
4/2003
A Akkccee,, aakkttiivviittyy KONZULTAČNÍ DNY ÚTVARU IPOS - Regis (Pozor: některé termíny jsou stanoveny nově!) Zvláštnosti zřizovacích listin muzeí a galerií zřizovaných obcemi a kraji Souhrnně témata jarních konzultačních dnů Užití děl podléhajících ochraně podle zákona č. 121/2000 Sb. v místní kultuře Souvislosti poskytování informačních služeb, vydávání a veřejné šíření neperiodických publikací, prezentace na webových stránkách Činnosti příspěvkových organizací kultury a jejich vazba na vnitřní předpisy (organizační řád, pracovní řád apod. včetně ekonomických souvislostí) Souhrnně všechna témata podzimních konzultačních dnů Aktuální informace o předpokládaných změnách v místní kultuře v roce 2004
PRAHA 3. 4. 2003 OLOMOUC 17. 4. 2003 PRAHA 22. 5. 2003 PRAHA 4. 9. 2003 PRAHA 2. 10. 2003 OLOMOUC 23. 10. 2003 PRAHA 13. 11. 2003
Některé dubnové a květnové akce s odbornou spoluprací IPOS-Artama # Náchodská prima sezóna celostátní přehlídka studentského divadla; 30. 4. - 7. 5. # Jaro se otvírá 8. ročník mezinár. sborového festivalu s Cenou Zdeňka Lukáše místo konání: Most, Osek; 25. 4. - 27. 4. # Přehlídka folklórních souborů dospělých místo konání: Vítkovice; 11. 4. - 13. 4. # FEMAD Poděbrady Národní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla 8. 5. - 11. 5. # 23. Národní soutěž a výstava amatérské fotografie Svitavy; 10. 5. – 14. 6.
4/2003
NABÍDKA
55
# Divadelní Třebíč Národní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla 14. – 18. 5. # 20. Celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance Kutná Hora; 16. – 20. 5. # 50. Celostátní soutěž neprofesionální filmové tvorby Svitavy; 19. – 31. 5. # Národní festival neprofes. komorních a symfonických těles 2. etapa Humpolec; 20. 5.; 3. etapa Kyjov; 23. - 24. 5. # Šrámkův Písek Národní přehlídka divadla „v pohybu“; 22. - 25. 5. # Festival dětského tance Celostátní přehlídka dětského parketového tance Kutná Hora; 23. - 24. 5. # 13. celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů Rychnov nad Kněžnou, 30. 5. – 1. 6.
Některé akce v místech o kterých jsme dostali zprávu a které nekončí už pár dnů poté, co si o nich přečtete: " " " " " "
JÍLOVÉ U PRAHY Regionální muzeum: Kouzelný svět panenek; do 22. června KARVINÁ Muzeum Těšínska,Výstavní síň Interklub: Průmyslový designér Jiří Španiel; do 18. května ORLOVÁ Muzeum Těšínska, Výstavní síň Orlová – město: Poezie těšínské lidové architektury; do 20. dubna ČESKÝ TĚŠÍN Galerie: Modely autíček ze sbírky Ch. Holuba; do 8. června BŘECLAV Městské muzeum a galerie: A. Salajka – Fotografie z cyklu Jihomoravská krajina a K. Ciprysová – Keramika; do 14. dubna ÚSTÍ NAD ORLICÍ Městské muzeum: Poklady podorlických chalup J. K. Blatinského; do 20. dubna
EXPOZICE LIDOVÉ ARCHITEKTURY V CHANOVICÍCH Exteriérová expozice šesti objektů, od května 2003 interiér obytné chalupy Čachrov čp. 39. Pro hromadné výpravy po předchozím objednání s výkladem průvodce za jednorázové vstupné 150,- Kč.
www.ipos-mk.cz/casopis
Naši internetovou verzi naleznete na adrese
Uzávěrka čísla 5/2003 je 31. 3. 2003, čísla 6/2003 je 28. 4. 2003.
Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98.
Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9 tel. 234 092 851, fax 234 092 813, pí Alena Hauzírková. E-mail:
[email protected], http://www.predplatne.cz
Objednávky zasílejte do redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit.
Předáno do tisku: 18. 3. 2003. Evid. čís. MK ČR E 6627. ISSN 1211-7994
Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře IPOS. (neoznačené texty jsou z této databáze)
Redakce: Z. Jírový (šéfredaktor), E. Veselá, L. Kučerová, J. Bláhová, H. Vlčková. Redakční rada: V. Appl, Z. Jírový, L. Lázňovská, A. Mockovčiaková, J. Radová, Fr. Zborník (předseda).
Předplatné na rok 2003 (12 čísel) = 190 Kč.
Tiskne MATISK, Praha 10, Nad Úžlabinou 98.
ARTAMA – útvar pro neprofesionální umělecké aktivity a estetickou výchovu sekretariát: 221 507 953-4 zahraniční styky: 261 215 682 E-mail:
[email protected], http://www.ipos-mk.cz/artama/artama.htm
Redakce MÍSTNÍ KULTURY, @informačního servisu a Monitoru tel. 221 507 900, 221 507 921, 221 507 923, 221 507 924
REGIS – útvar pro legislativu a ekonomiku kultury, tel. 221 507 941
CIK – centrum informací o kultuře, tel. 221 507 920 (statistika, databáze, knihovna)
Odborné útvary:
221 507 900 (pro všechny útvary) 221 507 929 222 510 183
120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 E-mail:
[email protected], http://www.ipos-mk.cz
Adresa redakce: 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 ústředna 221 507 900, fax 221 507 929. tel. sekretariát redakce 221 507 921 šéfredaktor 221 507 924 @informační servis 221 507 923 E-mail:
[email protected] Tel. ústředna: Fax: Ředitel:
IPOS INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO MÍSTNÍ KULTURU
MÍSTNÍ KULTURA - Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Ročník XIII. Vydává Informační a poradenské středisko pro místní kulturu.