2003 závěrečná verze

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o.

530 02 PARDUBICE ul. Arnošta z Pardubic 676 • energetické stavby • vodohospodářské stavby • geodetické práce tel : 46/661 43 29 ÷ 34 fax : 46/661 35 44 e-mail : evc@ evc.cz

Územní energetická koncepce Pardubického kraje Etapa II . Modelování , návrh energetického managementu a rozvoj energetického systému kraje 11/2003 závěrečná verze Zpracovatelé:

EVČ s.r.o. CITYPLAN s.r.o. ViP s.r.o.

Termín zpracování:

2002 - 2003

1


Obsah

:

3. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI POTENCIÁLU OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE .....................................................................................................................................11 3.1. RÁMEC ENERGETICKÉ POLITIKY EU VE VZTAHU K OBNOVITELNÝM ZDROJŮM ENERGIE .11 3.1.1. Úvod do problému..................................................................................................11 3.1.2. Základní myšlenky dokumentu Green Paper ve vztahu k významu obnovitelných zdrojů energie.........................................................................................................................12 3.1.3. Situace v České republice.......................................................................................14 3.2. ANALÝZA MOŽNOSTÍ UŽITÍ MÍSTNÍCH OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ERGIE .16 4.

PROGNÓZA VÝVOJE ENERGETICKÉ POPTÁVKY ................................................34 4.1. POTENCIÁL ÚSPOR NA STRANĚ SPOTŘEBY ENERGIE .........................................................34 4.1.2. Bytový sektor ..........................................................................................................36 4.1.3. Průmysl...................................................................................................................43 4.2. POTENCIÁL ÚSPOR NA STRANĚ VÝROBY A DOPRAVY ENERGIE .........................................48 4.2.1. Výroba tepla a elektřiny v Pardubickém kraji .......................................................48 4.2.2. Souhrnná data Pardubického kraje a České Republiky ........................................49 4.2.3. Potenciál na straně distribuce tepelné energie ......................................................50 4.2.4. Potenciál úspor na straně distribuce el. energie...................................................51 4.3. PROGNÓZA CENY PALIV A ENERGIÍ ..................................................................................53 4.3.2. Seznam zemí OECD ...............................................................................................53 4.3.3. Seznam zemí IEA ....................................................................................................54 4.3.4. Seznam zemí EU 15 ................................................................................................54 4.3.5. Úvodní předpoklady ...............................................................................................54 4.3.6. Energetické trendy..................................................................................................56 4.3.7. Současný stav cen energií v České republice .........................................................57 4.3.8. Zkušenosti z vývoje cen energií v zemích EU a OECD (1988-2002) .....................58 4.3.9. Předpověď dalšího vývoje cen energií do roku 2017.............................................65 4.4. STANOVENÍ HLAVNÍCH PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ...........................................................72 4.4.1. Úvod do problému..................................................................................................72 4.4.2. Institut akčních programů (plánů) .........................................................................73 4.4.3. Stanovení hlavních problémových okruhů – úspory ..............................................74 4.4.4. Stanovení hlavních problémových okruhů – výroba a dodávky energie ................75 4.4.5. Stanovení hlavních problémových okruhů - ceny...................................................78

5.

ENERGETICKÉ MODELOVÁNÍ – ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 80 5.1. DĚLENÍ ODPOVĚDNOSTI MEZI SOUKROMÝ A VEŘEJNÝ SEKTOR ........................................80 5.2. HLEDISKA BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ...................................81 5.2.1. Přístupy zvýšení bezpečnosti dodávek energie na území Pardubického kraje.......83 5.3. MOŽNÉ PŘÍNOSY A DEFINICE CÍLŮ ROZVOJOVÝCH VARIANT ............................................84 5.3.1. Návrh priorit rozvoje energetického systému.........................................................86 5.4. VARIANTY ŘEŠENÍ ROZVOJE ENERGETICKÉHO SYSTÉMU KRAJE.......................................87 5.4.1. Podrobnější popis jednotlivých variant..................................................................94 2


5.4.2. Scénář cíleného vývoje- rozvojové programy ........................................................97 5.5. VYČÍSLENÍ ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT .......................................................................106 5.5.1. Volba výpočtového modelu...................................................................................106 5.5.2. Vliv na energetickou bilanci.................................................................................115 5.5.3. Vliv na investiční náklady realizace navržených programů.................................116 5.5.4. Vliv na náklady vstupů(paliva,energie)................................................................116 5.5.5. Vliv na náklady na provoz a údržbu.....................................................................117 5.5.6. Vliv na zábor půdy................................................................................................118 5.5.7. Vliv na celkovou účinnost energetického systému................................................118 5.5.8. Vliv na produkci znečišťujících látek ...................................................................119 5.5.9. Vliv na úsporu primárních energetických zdrojů.................................................122 5.5.10. Vliv na pracovní příležitosti .................................................................................122 5.6. KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT ROZVOJE ÚZEMNÍHO ENERGETICKÉHO SYSTÉMU KRAJE 125 5.6.1. Vícekriteriální vyhodnocení doporučené varianty ...............................................127 5.6.2. Indikátory udržitelného rozvoje ...........................................................................127 5.6.3. Oceňování indikátorů udržitelného rozvoje .........................................................128 5.6.4. Výsledná bilance nákladů a užitků (cost-benefit).................................................129 5.6.5. Výpočet rentability podpory .................................................................................132 5.6.6. Analýza rizika jednotlivých variant......................................................................136 6. NÁVRH ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU ROZVOJE ENERGETICKÉHO SYSTÉMU KRAJE ....................................................................................................................139 6.1. STANOVENÍ ZÁSAD UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PALIV A ENERGIE...............................139 6.2. NÁVRH PROGRAMŮ A STANOVENÍ PRIORIT ....................................................................140 6.2.1. Program výchovy a vzdělávání ............................................................................140 6.2.2. Programy snížení měrné spotřeby energie...........................................................142 6.2.3. Programy pro využití obnovitelných zdrojů energie ............................................143 6.2.4. Program zvyšování bezpečnosti zásobování elektřinou .......................................147 6.3. ZPŮSOBY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ ..............................................................148 6.3.1. Využití financování ze zdrojů Evropské Unie.......................................................151 6.3.2. Financování ze zdrojů veřejných podpor .............................................................155 KRAJSKÝ ÚŘAD JAKO ŽADATEL O FINANCOVÁNÍ ...............................................................155 O o Státní fond životního prostředí .....................................................................................155 o Státní rozpočet..............................................................................................................156 6.4. NÁVRH ORGANIZACE KRAJSKÉHO ENERGETICKÉHO MANAGAMENTU ............................158 6.4.1. Struktura energetického managementu................................................................160 6.4.2. Dělení energetického managementu ....................................................................162 6.5. NÁVRH ROZHODOVACÍCH MODELŮ ...............................................................................168 6.5.1. Rozhodovací model pro řešení vzniklých problémů.............................................168 6.5.1. Model pro rozhodování o udělení podpory ..........................................................168 6.6. NÁVRH ZABEZPEČENÍ PLÁNOVÁNÍ A KONTROLY JAKOSTI REALIZACE OPATŘENÍ A PLNĚNÍ CÍLŮ 169 6.6.1. Plánování jakosti..................................................................................................169 6.6.2. Kontrola jakosti....................................................................................................171

3


6.7.

NÁVRH MONITOROVÁNÍ, MOTIVACE A MECHANISMU ZLEPŠOVÁNÍ REALIZACE PROGRAMŮ 174 6.7.1. Monitorování........................................................................................................174 6.7.2. Motivace ...............................................................................................................174 6.7.3. Zlepšování ............................................................................................................175

7.

PŘÍLOHY ...........................................................................................................................176 7.1.

VZTAH

ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE KE STAVEBNÍMU ŘÍZENÍ, ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ A ÚZEMNÍMU ŘÍZENÍ ...............................................................................................176 7.2. ZDROJE ENERGIÍ ............................................................................................................189

7.2.1. 7.2.2. 7.2.3. 7.2.4. 7.2.5. 7.2.6. 7.2.7.

Teplo slunce..........................................................................................................189 Teplo biomasou ....................................................................................................197 Tepelná ochrana budov........................................................................................205 Rekuperace ...........................................................................................................210 Pasivní domy ........................................................................................................214 Kogenerace...........................................................................................................221 Bioplynová stanice ...............................................................................................225

Literatura

4


OBRÁZKY : OBRÁZEK 1 LESY NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ........................................................................18 OBRÁZEK 2 KALY ČOV ..................................................................................................................19 OBRÁZEK 3 ODPADY Z PRIMÁRNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE .............................................................20 OBRÁZEK 4 PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ........................21 OBRÁZEK 5 SEPAROVANÝ SBĚR ODPADU .........................................................................................22 OBRÁZEK 6 SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD ........................................................................................23 OBRÁZEK 7 PRINCIP TEPELNÉ ČERPADLO.........................................................................................26 OBRÁZEK 8 SANKEYUV DIAGRAM DISTRIBUCE ENERGIÍ ..................................................................27 OBRÁZEK 9 VODNÍ ZDROJE NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE .........................................................29 OBRÁZEK 10 SRÁŽKY NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE .................................................................30 OBRÁZEK 11 POROVNÁNÍ POUŽITELNÉHO VÝKONU MVE PRACUJÍCÍCH DO VN A NN ....................30 OBRÁZEK 12 VÝŠKOPIS PARDUBICKÉHO KRAJE ..............................................................................32 OBRÁZEK 13 VĚTRNÉ EL. V ČESKÉ REPUBLICE ...............................................................................33 OBRÁZEK 14 VÝVOJ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI VZTAŽENÉ NA HDP PRO VYBRANÉ ZEMĚ ............34 OBRÁZEK 15 ENERGETICKÁ NÁROČNOST HDP V PARITĚ KUPNÍ SÍLY .............................................35 OBRÁZEK 16 SPOTŘEBA ENERGIE NA OBYVATELE ...........................................................................36 OBRÁZEK 17 ROZDĚLENÍ OBYTNÝCH DOMŮ V PARDUBICKÉM KRAJI ...............................................37 OBRÁZEK 18 ROZDĚLENÍ OBYTNÝCH DOMŮ V ČR...........................................................................38 OBRÁZEK 19 ROZDĚLENÍ DOMŮ PODLE POČTU BYTŮ V PARDUBICKÉM KRAJI .................................39 OBRÁZEK 20 ROZDĚLENÍ DOMŮ PODLE POČTU BYTŮ V ČR.............................................................40 OBRÁZEK 21 ROZDĚLENÍ DOMŮ PODLE ROKU VÝSTAVBY PARDUBICKÝ KRAJ ................................40 OBRÁZEK 22 ROZDĚLENÍ DOMŮ PODLE ROKU VÝSTAVBY ČR.........................................................41 OBRÁZEK 23 ODPOVĚDNOST ZA TVORBU BLAHOBYTU .....................................................................80 OBRÁZEK 24 MOŽNOSTI PŮSOBENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU NA SOUKROMÉ PODNIKÁNÍ .................81 OBRÁZEK 25 PRINCIP ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU .....................................83 OBRÁZEK 26 NEJZRANITELNĚJŠÍ MÍSTA ENERGETICKÉHO SYSTÉMU .............................................84 OBRÁZEK 27 STRATEGICKÉ PRIORITY..........................................................................................86 OBRÁZEK 28 PODOBA PROGRAMU ...................................................................................................97 OBRÁZEK 29 FUNKČNÍ SCHÉMA MODELU GEMIS......................................................................108 OBRÁZEK 30 PŘÍKLAD SESTAVENÍ PROCESNÍHO ŘETĚZCE KOMBINOVANÉ VÝROBY TEPLA A ELEKTŘINY Z KAPALNÝCH PALIV ...........................................................................................110 OBRÁZEK 31 BILANČNÍ, ENVIROMENTÁLNÍ A EKONOMICKÉ VÝSTUPY ......................................113 OBRÁZEK 32 SCHÉMATICKÉ SNÍŽENÍ POTŘEBY FOSILNÍCH PALIV PROGRAMEM .............................140 OBRÁZEK 33 ROZHODOVACÍ MATICE PRO PŮSOBENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU ...............................148 OBRÁZEK 34 VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ ............................................................151 OBRÁZEK 35 SCHÉMA FUNKCE A VYTVOŘENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU .......................160 OBRÁZEK 36 DĚLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU .............................................................162 OBRÁZEK 37 PRINCIP NEUSTÁLÉHO ZLEPŠOVÁNÍ .......................................................................163 OBRÁZEK 38 OBLASTI PŮSOBNOSTI VNĚJŠÍHO ENERGETICKÉ MANAGEMENTU ...........................165 OBRÁZEK 39 PROCES NEUSTÁLÉHO ZLEPŠOVÁNÍ ENERGETICKÉHO SYSTÉMU .............................166 OBRÁZEK 40 MODEL ŘEŠENÍ VZNIKLÝCH PROBLÉMŮ .................................................................168 OBRÁZEK 41 MODEL ROZHODOVÁNÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE ....................................................169 OBRÁZEK 42 PROCES NEUSTÁLÉHO ZLEPŠOVÁNÍ .......................................................................175 2 OBRÁZEK 43 GLOBÁLNÍ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ NA ÚZEMÍ ČR (MJ/M /ROK) .......................................189 OBRÁZEK 44 ..................................................................................................................................191

5

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o. OBRÁZEK 45 ..................................................................................................................................192 OBRÁZEK 46 RŮZNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE, ZAMĚŘENÍ TOHOTO PROGRAMU........192 OBRÁZEK 47 ..................................................................................................................................197 OBRÁZEK 48 KOMPLEXNÍ ÚČINEK PODPORY DOMÁCÍCH KOTLŮ NA BIOMASU A NA CELÝ TRH S BIOPALIVY .............................................................................................................................198 OBRÁZEK 49 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VZORCE (1).........................................................................209 OBRÁZEK 50 MOŽNOSTI VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE......................................................................216 OBRÁZEK 51 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VZORCE (1).........................................................................221 OBRÁZEK 52 SCHÉMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ZÁSOBENÍ BIOPLYNOVÝCH STANIC (BPS) PODPOROVANÝCH PROGRAMEM ............................................................................................227

TABULKY : TABULKA 1 VÝVOJ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V EU V POSLEDNÍ DEKÁDĚ 20. STOLETÍ ............................................................................................12 TABULKA 2 ZÁVAZKY NĚKTERÝCH STÁTŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ PLYNŮ PROTI ROKU 1990(%)............13 TABULKA 3 SROVNÁNÍ NÁZORŮ ODBORNÍKŮ ..................................................................................14 TABULKA 4 EMISE ..........................................................................................................................17 TABULKA 5 ROZDĚLENÍ CELKOVÉ VÝROBY TEPLA Z BIOMASYDLE EVIDENCE REZZO ...................23 TABULKA 6 MNOŽSTVÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ CELÁ ČR ....................................................24 TABULKA 7 MNOŽSTVÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ PARDUBICKÝ KRAJ......................................24 TABULKA 8 ROZDĚLENÍ MVE V PARDUBICKÉM KRAJI PODLE DODÁVKY EL. ENERGIE ...................30 TABULKA 9 ROZDĚLENÍ OBYTNÝCH DOMŮ V ČR A PARDUBICKÉM KRAJI .......................................37 TABULKA 10 POČTY BYTŮ V DOMECH ............................................................................................38 TABULKA 11 POČTY BYTŮ V DOMECH .............................................................................................38 TABULKA 12 POČTY BYTŮ V DOMECH .............................................................................................38 TABULKA 13 POČTY BYTŮ V DOMECH .............................................................................................39 TABULKA 14 MATERIÁL NOSNÝCH ZDÍ ............................................................................................41 TABULKA 15 MATERIÁL NOSNÝCH ZDÍ ............................................................................................42 TABULKA 16 MATERIÁL NOSNÝCH ZDÍ ............................................................................................42 TABULKA 17 TABULKA DOKUMENTUJE ZMĚNU OZNAČENÍ A VELIKOSTI SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NETRANSPARENTNÍMI KONSTRUKCEMI .........................................................................42 TABULKA 18 TABULKA UKAZUJÍCÍ STAV ZPRACOVÁNÍ ENERGTETICKÝCH AUDITŮ V PARDUBICKÉM KRAJI U ZDROJŮ REZZO1 .......................................................................................................46 TABULKA 19 SOUHRNNÁ DATA ÚČINNOSTÍ VE VYBRANÝCH LETECH ELEKTRÁRNY OPATOVICE A.S.

................................................................................................................................................48 TABULKA 20 SOUHRNNÁ DATA ÚČINNOSTÍ VE VYBRANÝCH LETECH ELEKTRÁRNA CHVALETICE A.S. ................................................................................................................................................49 TABULKA 21 SPOTŘEBA PALIV PRŮMYSL PARDUBICKÝ KRAJ ZDROJ ČSU STATISTICKÁ ROČENKA 2001 MNOŽSTVÍ PALIV (T) VYROBENÉ TEPLO (TJ) TEPLO V PALIVU (TJ) ÚČINNOST (%).....49 TABULKA 22 SPOTŘEBA PALIV PRŮMYSL ČR ZDROJ ČSU STATISTICKÁ ROČENKA 2001 MNOŽSTVÍ PALIV (T) VYROBENÉ TEPLO (TJ) TEPLO V PALIVU (TJ) ÚČINNOST (%)..................50 TABULKA 23 TABULKA VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ TECH.ZTRÁT EL.ENERGIE V SÍTÍCH VČE A.S. ZA ROK 2001 ................................................................................................................................52 TABULKA 24 TABULKA VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ TECH. ZTRÁT EL. ENERGIE V SÍTÍCH VČE A.S. ZA ROK 2002 ................................................................................................................................52 TABULKA 25 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY KAPALNÝCH PALIV (2002) ..........................................62 6

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o. TABULKA 26 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY UHLÍ (2002).................................................. TABULKA 27 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY ZEMNÍHO PLYNU (2002)..............................................63 TABULKA 28 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY ELEKTŘINY (2002) ......................................................64 TABULKA 29 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY KAPALNÝCH PALIV ......................................................68 TABULKA 30 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY UHLÍ ............................................................................68 TABULKA 31 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY ZEMNÍHO PLYNU .........................................................69 TABULKA 32 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY ELEKTŘINY .................................................................69 TABULKA 33 POMĚROVÉ UKAZATELE CENY CZT............................................................................69 TABULKA 34 MĚRNÉ NÁKLADY NA VYROBENÝ GJ S UVAŽOVÁNÍM POŘIZOVACÍCH I PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ................................................................................................................................90 TABULKA 35 INVESTIČNÍ PODÍL V CENĚ TEPLA PŘI INDIVIDUÁLNÍM VYTÁPĚNÍ ............................91 TABULKA 36 PROVOZNÍ NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ (PALIVO+ELEKTŘINA)......................................91 TABULKA 37 EXTERNÍ NÁKLADY, KTERÉ NEJSOU ZAHRNUTY V CENĚ TEPLA ...............................92 TABULKA 38 INVESTIČNÍ BARIÉRY ENVIRONMENTÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ ....................................93 TABULKA 39 RIZIKO NEVYUŽÍVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ ....................................94 TABULKA 40 VÝROBA TEPLA A ELEKTŘINY V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH ( MWH/ROK) .............94 TABULKA 41 CELKOVÁ ENERGETICKÁ BILANCE V MWH/ROK........................................................95 TABULKA 42 SPOTŘEBA PALIV V MWH ZA ROK ............................................................................115 TABULKA 43 HODNOTA ZNOVUPOŘÍZENÍ (INVESTIČNÍ NÁROČNOST) ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍCH TEPLO A ELEKTŘINU( MIL. KČ.)........................................................................................................116 TABULKA 44 INVESTIČNÍ NÁROČNOST ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍCH TEPLO A ELEKTŘINU ...................116 TABULKA 45 NÁKLADY VSTUPŮ ( MIL. KČ./ROK)..........................................................................117 TABULKA 46 NÁKLADY VSTUPŮ........................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. TABULKA 47 PROVOZNÍ NÁKLADY ( MIL. KČ. /ROK) .....................................................................117 TABULKA 48 PROVOZNÍ NÁKLADY ................................................................................................118 TABULKA 49 CELKOVÁ ÚČINNOST ENERGETICKÉHO SYSTÉMU ......................................................118 TABULKA 50 SOUHRNNÉ INDIKÁTORY DOPADŮ (T/ROK) ...............................................................119 TABULKA 51 POMĚRNÉ SNÍŽENÍ DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................119 TABULKA 52 EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (T/ROK).....................................................................120 TABULKA 53 EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK NA ÚZEMÍ KRAJE .......................................................120 TABULKA 54 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ( T/ROK).....................................................................121 TABULKA 55 EMISE CO2 V JEDNOTLIVÝCH VARIANTÁCH (T/ROK) ...............................................121 TABULKA 56 SPOTŘEBA PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ...................................................122 TABULKA 57 ROZDÍLOVÁ A PODÍLOVÁ ANALÝZA SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ(MWH) .....................................................................................................................122 TABULKA 58 ZMĚNA POČTU PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V OBLASTI VÝROBY, VÝSTAVBY A MONTÁŽE TECHNOLOGIÍ ........................................................................................................123 TABULKA 59 ZMĚNA POČTU PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V OBLASTI OBSLUHY A ÚDRŽBY .............123 TABULKA 60 ZMĚNA POČTU PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V OBLASTI PĚSTOVÁNÍ BIOMASY A VÝROBY BIOPALIV ...............................................................................................................................124 TABULKA 61 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ..................................................................127 TABULKA 62 OCENĚNÍ EXTERNALIT ZNEČISŤUJÍCÍCH LÁTEK ......................................................128 TABULKA 63 PŘÍNOS REALIZACE SCÉNÁŘE CÍLENÉHO VÝVOJE ......................................................129 TABULKA 64 SCÉNÁŘ PŘIROZENÉHO VÝVOJE-PŘÍNOSY ..............................................................130 TABULKA 65 SCÉNÁŘ PŘIROZENÉHO VÝVOJE – BILANCE PŘÍNOSŮ A NÁKLADŮ ..........................130 SCÉNÁŘ CÍLENÉHO VÝVOJE - PŘÍNOSY ....................................................................................131 TABULKA 66 TABULKA 67 SCÉNÁŘ CÍLENÉHO VÝVOJE - BILANCE PŘÍNOSŮ A NÁKLADŮ ................................131

7

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o. TABULKA 68 KRITÉRIA RENTABILITY PODPORY DOPORUČENÉ VARIANTY ROZVOJE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ ...................................................................132 TABULKA 69 NÁKLADY V TIS. KČ./ROK ....................................................................................133 TABULKA 70 PŘÍNOSY V TIS. KČ./R ...........................................................................................133 TABULKA 71 PŘÍNOSY- NÁKLADY .............................................................................................134 TABULKA 72 PŘÍNOSY – NÁKLADY KUMULOVANĚ ....................................................................134 TABULKA 73 SCÉNÁŘ CÍLENÉHO VÝVOJE- VÝPOČET RENTABILITY VEŘEJNÝCH PODPOR ( TIS. KČ./R) 135 TABULKA 74 MOŽNÁ ÚČAST NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ .......................................................150 TABULKA 75 VÝDAJE SFŽP PODLE SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LETECH 1993-2001............156 TABULKA 76 VÝVOJ VÝDAJŮ SFŽP V LETECH 1993-2001 ............................................................156 77 TEORETICKÉ MNOŽSTVÍ ENERGIE DOPADAJÍCÍ ZA SLUNEČNÝ DEN NA OSLUNĚNOU PLOCHU ORIENTOVANOU K JIHU V PODMÍNKÁCH ČR (50°S.Š., SOUČINITEL ZNEČIŠTĚNÍ ATMOSFÉRY Z=3)................................................................190

TABULKA

TABULKA 78 POLOHA SLUNCE NAD OBZOREM A JÍ ODPOVÍDAJÍCÍ OPTIMÁLNÍ SKLON ABSORPČNÍ PLOCHY PRO MAXIMÁLNÍ VYUŽITÍ ENERGIE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ .........................................190 TABULKA 79 PODÍL ENERGIE DIFÚZNÍHO ZÁŘENÍ NA GLOBÁLNÍM ZÁŘENÍ V PODMÍNKÁCH ČR (50°S.Š., SOUČINITEL ZNEČIŠTĚNÍ ATMOSFÉRY Z=3, ORIENTACE PLOCHY 45°) .....................191 TABULKA 80 CELKOVÉ MNOŽSTVÍ ENERGIE DOPADAJÍCÍ ZA PRŮMĚRNÝ DEN NA PLOCHU ORIENTOVANOU K JIHU V PODMÍNKÁCH ČR (50°S.Š., SOUČINITEL ZNEČIŠTĚNÍ ATMOSFÉRY

Z=3)......................................................................................................................................191 TABULKA 81 ÚSPORY PRIMÁRNÍ ENERGIE PO INSTALACI SOLÁRNÍHO SYSTÉMU ............................195 TABULKA 82 ROČNÍ ÚSPORA HNĚDÉHO UHLÍ SPALOVANÉHO PŘÍMO V DOMÁCNOSTI VYUŽITÍM SOLÁRNÍHO SYSTÉMU PRO PŘÍPRAVU TUV A PŘITÁPĚNÍ .......................................................195 TABULKA 83 GLOBÁLNÍ ÚSPORA EMISÍ .........................................................................................196 TABULKA 84 TRADE-OFF MEZI NÁKLADY NA ZAŘÍZENÍ A EKOLOGICKÝMI PŘÍNOSY ......................197 TABULKA 85 PODPOŘENÁ SPOTŘEBA BIOPALIV: ROČNÍ POTŘEBA BIOPALIV CELKEM PŘI REALIZACI 1000 INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ ..............................................................................................199 TABULKA 86 ROČNÍ ÚSPORA HNĚDÉHO UHLÍ .................................................................................201 TABULKA 87 CELKOVÁ ÚSPORA EMISÍ JEDNOHO KOTLE NA BIOMASU ...........................................201 TABULKA 88 POROVNÁNÍ MÍSTNÍCH EMISÍ ZE SPALOVÁNÍ .............................................................202 TABULKA 89 PŘIBLIŽNÝ POČET PODPOŘENÝCH BRIKETOVACÍCH LINEK ........................................202 TABULKA 90 VYTVOŘENÍ TRHU PRO ENERGETICKÉ ROSTLINY ......................................................203 TABULKA 91 TRADE-OFF MEZI NÁKLADY A EKOLOGICKÝMI PŘÍNOSY (REFERENČNÍ VARIANTA HU VYTÁPĚNÍ, EL. ENERGIE TUV) ..............................................................................................204 TABULKA 92 CELKOVÉ NÁKLADY NA REALIZACI 1000 PROJEKTŮ .................................................204 TABULKA 93 PODÍL KONSTRUKCÍ NA TEPELNÝCH ZTRÁTÁCH OBJEKTU .........................................205 TABULKA 94 BILANCE ENERGIE 1 RODINNÉHO DOMU (UVAŽOVÁNO SE ZATEPLENÍM) ..................207 TABULKA 95 SNÍŽENÍ EMISÍ PO VÝMĚNĚ OKEN A ZATEPLENÍ PŘI VYTÁPĚNÍ RODINNÉHO DOMU HNĚDÝM UHLÍM .....................................................................................................................207 TABULKA 96 SNÍŽENÍ EMISÍ PO VÝMĚNĚ OKEN A ZATEPLENÍ PŘI VYTÁPĚNÍ RODINNÉHO DOMU ZEMNÍM PLYNEM ...................................................................................................................207 TABULKA 97 INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ NÁKLADY...........................................................................208 TABULKA 98 VELIKOST TEPELNÉ ZTRÁTY [GJ] NA OSOBU A DEN ..................................................211 TABULKA 99 VELIKOST POTŘEBNÉHO OHŘEVU VZDUCHU .............................................................212 TABULKA 100 ÚSPORA EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK PŘI VYUŽITÍ REKUPERACE..........................213 TABULKA 101 ÚSPORA EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PŘI VYUŽITÍ REKUPERACE ...........................213 TABULKA 102 POROVNÁNÍ BILANCE ENERGIE PASIVNÍHO A STANDARDNÍHO RODINNÉHO DOMU ..217

8

Kolektiv zpracovatelů EVČ s.r.o., Cityplan s.r.o., ViP s.r.o. TABULKA 103 ROZDÍL EMISÍ PŘI VYTÁPĚNÍ HNĚDÝM UHLÍM ............................................................ TABULKA 104 ROZDÍL EMISÍ PŘI VYTÁPĚNÍ ZEMNÍM PLYNEM........................................................218 TABULKA 105 POROVNÁNÍ CELKOVÝCH INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ A ROČNÍCH NÁKLADŮ NA ENERGII (NA VYTÁPĚNÍ A OHŘEV VODY) PASIVNÍHO A STANDARDNÍHO DOMU (VYTÁPĚNÍ HNĚDÝM UHLÍM) ..................................................................................................................................219 TABULKA 106EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK .................................................................................223 TABULKA 107 SNÍŽENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V % ............................................................223 TABULKA 108 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ ................................................................................223 TABULKA 109 ROZDÍLOVÁ ANALÝZA EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ .............................................224 TABULKA 110 PRODUKCE BIOPLYNU Z 1 T RŮZNÝCH SUBSTRÁTŮ V ČERSTVÉM STAVU .................227 3 TABULKA 111 ENERGETICKÝ ZISK 1M BIOPLYNU .........................................................................229 TABULKA 112 CELKOVÉ EMISE U KOGENERACE VZTAŽENÉ NA VÝROBU 1MWHE .........................229 TABULKA 113 SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 EKVIVALENTU BPS METTMACH (VÝPOČET METODOU LCA) V POROVNÁNÍ S KLASICKÝM ZDROJI .........................................................................................230

9


DOKUMENT NAVAZUJE NA

Územní energetická koncepce Pardubického kraje Etapa I . Analytická část 11/2003 závěrečná verze

Zpracovatelé:



2002-2003

Číslování kapitol odpovídá celkovému obsahu

10


3. Hodnocení využitelnosti potenciálu obnovitelných zdrojů energie 3.1. Rámec energetické politiky EU ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie 3.1.1.

Úvod do problému

V podstatě je možné konstatovat, že neexistoval a neexistuje jednotný přístup členských států EU k problematice energetiky. To znamená, že ani v současné době nemá EU v tomto smyslu dokument mající závazný charakter jak pro celek (15 členských států), tak jednotlivé státy. Určitým „průlomem“ bylo vydání dokumentu Komise EU nazvaném „Green Paper – Towards a European strategy for security of energy supply – Zelená kniha – Směrem 1 k evropské strategii zajištění dodávek energie“ . K zpracování tohoto dokumentu mimo jiné vedly dále zmíněné skutečnosti. Podle „2001 – Annual Energy Review“2 hrubá domácí spotřeba energie v členských státech EU dosáhla v roce: -

1990 …… 1 319,2 Mtoe3, přičemž: produkce z vlastních zdrojů činila 708,3 Mto (53,7 %), • bylo dovezeno 643,8 Mto (48,8 %), •

-

1999 …… 1 442,4 Mto, přičemž: produkce z vlastních zdrojů činila 770,5 Mto (53,4 %), • bylo dovezeno 705,5 Mto (48,9 %). •

To znamená, že se ve zmiňovaném období nepodařilo změnit trend rostoucí závislosti EU na dovozu energetických surovin (energie). V již zmíněném Green Paper se předpokládá, že tato závislost vzroste v průběhu dalších 20 let až na 70 %. K zmírnění tohoto trendu mohou nepochybně přispět: a) úspory energie, b) vyšší využití potenciálu obnovitelných zdrojů. Tendence procesů zmíněných v předcházejících bodech „a“ i „b“ jsou zřejmé z následující tabulky. 1

Commission of the European Communities, COM(2000)769, Brussels, 29 November, 2000.

2

European Commission, Directorate – General for Energy and Transport, Brussels, 2002.

3

1 toe = 41,868 GJ = 11,63 MWh = 1,42855 t měrného paliva.

11


tabulka 1 Vývoj energetické náročnosti a využití obnovitelných zdrojů energie v EU v poslední dekádě 20. století

1985 1990 1999 99/85 (%) 271,7 248,2 231,3 85,1 energetická náročnost (toe/mil EUR) 67,0 65,7 84,6 126,3 celková spotřeba obnovitelných zdrojů (mil/toe) z toho 24,4 22,3 26,2 107,4 - voda 40,7 41,0 53,7 131,9 - biomasa 1,9 2,4 4,6 242,1 - ostatní 1/ Údaje z „2001 - Annual Energy Review, European Commission, Brussels, 2002

3.1.2. Základní myšlenky dokumentu Green Paper ve vztahu k významu obnovitelných zdrojů energie Z obsahu subkapitoly 3.1.1 mimo jiné vyplývá, že obnovitelné zdroje energie se na její celkové spotřebě podílely v roce: -

1990 cca 5 % (voda 22,5 + biomasa 41,0 + ostatní 2,4 toe; 65,7 : 1 319,2) z toho: voda 1,7 %, • biomasa 3,1 %, • ostatní 0,2 %. •

-

1999 cca 5,9 % (voda 26,2 + biomasa 53,7 + ostatní 4,6 toe; 84,5 : 1 442,4) z toho voda 1,8 %, • biomasa 3,8 %, • ostatní 0,3 %. •

Komise EU ve zmiňovaném dokumentu vytýčila úkol zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie ze zmíněných cca 6 % na 12 % v roce 2010 (náklady na docílení takového podílu ohodnotila částkou 165 mld. EURO) a 20 % v roce 2020. Přitom upozorňuje, že docílení zmíněných 20 % bude pouhým zbožným přáním bez přijetí příslušných fiskálních opatření.

Jak připomíná Zelená kniha vyšší využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie také podmiňuje dodržení závazků na snížení emisí tzv. skleníkových plynů, které na sebe vzaly členské státy EU v roce 1997 v Kjótu (viz následující tabulka).

12


tabulka 2 Závazky některých států na snížení emisí plynů proti roku 1990(%)

EU

Belgie Dánsko Finsko Francie Holandsko Irsko Itálie Lucembursko Česká republika

92 92 92 92 92 92 92 92 92

Německo Portugalsko Rakousko Řecko Spojené království Španělsko Švédsko EU 154

92 92 92 92 92 92 92 92

Podle odborníků EU vyšší využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie: - posílí energetickou bezpečnost členských států, - vytvoří nová pracovní místa, - sníží zatížení životního prostředí, - přispěje k principu trvale udržitelného rozvoje. Výše zmíněné skutečnosti se také objevují v dokumentu Výboru pro trvale udržitelný rozvoj v energetice Evropské hospodářské komise z roku 2001. Srovnání hlavních myšlenek obou dokumentů je provedeno v následující tabulce. Srovnání názorů různých odborníků na základní problémy energetiky Zelená kniha EU

Dokument sekretariátu „Výboru …“ EHK

a) Unie musí přehodnotit své přístupy k zajišťování dodávek (marginální možnosti zajištění růstu dodávek jsou omezené)

je třeba věnovat pozornost zajištění energie a spolehlivosti jejích dodávek

b) s ohledem na dosažení vyšší ochrany životního prostředí jsou nutné změny „chování spotřebitele“. V tomto smyslu je třeba přijmout taková opatření v oblasti daní, aby bylo docíleno, s ohledem na nutnost vyšší ochrany životního prostředí, lepšího využívání energie

je třeba věnovat pozornost energetické náročnosti a efektivnosti a uplatnění „čistých technologií“ při využívání fosilních paliv, obnovitelným zdrojům energie, výzkumu a vývoji v těchto směrech

c) prioritou při zajišťování dodávek energie musí být boj proti globálnímu oteplování

4

viz b

V průběhu doby dochází k upřesňování kvót pro jednotlivé členské státy s tím, že 92 % pro EU bude zachováno.

13


d) využívání potenciálu obnovitelných zdrojů energie (včetně biopaliv) je klíčem ke změnám

viz b

e) pouze finanční nástroje (např. finanční podpora, daňové úlevy) mohou vytvořit podmínky pro splnění ambiciózních cílů vyplývajících z bodů „a“ až „d“

je třeba věnovat pozornost tvorbě cen energie a jejich podpoře prostřednictvím dotací, změn daňového systému, daňový systém podporující produkci a užití energie, která poškozuje životní prostředí musí být změněn, a to tak, aby napomáhal k prosazení principu trvale udržitelného rozvoje a ochraně životního prostředí

f)

„Výbor …“ nedeklaroval myšlenky vyjádřené v Zelené knize (viz bod f). Na druhé straně zdůrazňuje, že očekávaný růst cen energie by měl být sociálně slabším vrstvám společnosti kompenzován tak, aby nedošlo k poklesu jejich životní úrovně.

z hlediska podpory využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie je nutné zjistit možnosti jejich finanční podpory ze strany výrobců vyžívajících klasické zdroje energie (ropa, plyn, jaderná energetika)

tabulka 3 Srovnání názorů odborníků

3.1.3.

Situace v České republice

V České republice dosud „platí“ Energetická politika schválená usnesením vlády ČR č. 50 ze dne 12. ledna 20005. V tomto dokumentu se k možné úloze obnovitelných zdrojů energie uvádí: „Obnovitelné zdroje nemohou být v horizontu této energetické politiky zásadním zdrojem energie, ale jejich využití bude významným regionálním a lokálním přínosem. Jde zejména o uplatnění biomasy (sláma, seno, lesní odpad) a o rozvoj fytoenergetiky tam, kde jsou únosné dopravní náklady. Také je možno využít dnes neobdělávané plochy pro rychle rostoucí energetické plodiny. I nadále je nutno věnovat pozornost malým vodním elektrárnám, které mohou mít značný význam v jednotlivých lokalitách. Určitý potenciál je také ve výstavbě větrných elektráren v oblastech s rychlostí větru nad 5m.s-1. Solární systémy, jejichž použití je v našich podmínkách omezeno relativně kratším slunečním osvitem a horšími klimatickými podmínkami, se mohou prosazovat pouze omezeně. Dále přichází v úvahu i geotermální energie jako zdroj pro využití tepelných čerpadel“. Podle tohoto dokumentu podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů: - v současné době činí 1,5 %, - měl vzrůst k roku 2010 na 3 až 6 %, • 5

Případně doporučení vyplývající z dokumentu „Vyhodnocení plnění cílů Energetické politiky“ z prosince 2001.

14


•

2020 na 4 až 8 %.

Ze srovnání s EU je zřejmý značný rozdíl, který bude muset ČR nepochybně urychleně eliminovat. Otázkou není však neochota nebo nedostatek vhodného potenciálu. Problém je finanční. Po 11. září 2001 se v průmyslově vyspělých státech (tedy i ČR) přehodnocují přístupy k energetické bezpečnosti. K tomu je možné poznamenat : 1. Dne 11. září 2001 došlo k bezprecedentnímu teroristickému útoku na USA. Ten a očekávaná reakce na něj vyvolávají v globálním měřítku situaci permanentního ohrožení. 2. Důsledky takového útoku jsou zatím a především vnímány z hlediska „klasického“ pojetí významu pojmu bezpečnost státu (útoky na některé významné objekty a ohrožení obyvatelstva vyvolané takovými útoky). 3. Národní hospodářství průmyslově vyspělých států může být však výrazně ohroženo především narušením dodávek paliv a energie a dalších nerostných surovin. 4. Postulát ad 2 zejména platí pro státy závislé na dodávkách paliv a energie ze zahraničí, a to z teritorií s nestabilní politickou a hospodářskou situací a jejichž obyvatelstvo má výhrady k politice USA, EU a dalších průmyslově vyspělých států. 5. Právě z takových teritorií jsou realizovány dodávky ropy a plynu prostřednictvím tranzitních dopravních systémů o délce tisíců km. 6.

Česká republika je vysoce závislá na dovozech primárních palivoenergetických surovin. Dovoz kapalných a plynných paliv v roce 2000 činil 663 PJ, což představovalo cca 41 % hrubé domácí spotřeby primárních energetických zdrojů (v roce 1999 tento podíl činil 43 %).

7. Za současného stavu by absence zdrojů zmíněných v bodě 5 nepochybně vedla ke kolapsu národního hospodářství. 8. Výše zmíněné skutečnosti je třeba vnímat a přiměřeně na ně reagovat. Z jednání různých teroristických skupin je možné vysledovat určité zákonitosti, které lze charakterizovat takto: −

Nejprve útoky na symboly s cílem dokázat, že je možné jejich zhmotnělou formu ničit. (Teroristický útok 11.září 2001 byl nejen útokem na symboly západní civilizace, ale též závažným varováním před budoucí činností mezinárodního terorismu. Za cíl útoku byly vybrány budovy World Trade Center jako symbol obchodu a finančnictví, budova Pentagonu jako symbol vojenské síly a Bílý dům (útočící letadlo bylo zničeno dříve než dosáhlo cíle) jako symbol politický. Tyto útoky jednoznačně ukázaly, že globální terorismus dnes může zaútočit na několika místech současně, a to i na nejdokonaleji střežené objekty).

−

Následně útoky na obyvatelstvo s cílem vzbudit v něm strach (takové útoky proběhly např. v Egyptě, na Bali, v Moskvě).

15


−

Posléze útoky na soustavy zabezpečující dodávky energie pro národní hospodářství průmyslově vyspělých států s demokratickými politickými systémy. (Dodávky energie jsou zabezpečovány prostřednictvím: a) složitých přenosových soustav přesahujících hranice jednotlivých států, b) vnitrostátních a v podstatě integrovaných systémů. Narušení systémů zmíněných v bodě „a“ i „b“ znamená kolaps pro národní hospodářství takových států. Tedy i ČR. Je velice obtížné „hlídat“ tisíce kilometrů vedení, potrubí a různé transformační jednotky na území vlastního státu, natož jiných států jejichž občané nemusí být příliš nakloněni tzv. západní civilizaci).

V podstatě je možné prohlásit, že též Česká republika, jako členský stát NATO, je ohrožována globálním terorismem a lze nalézt nepochybně řadu zranitelných míst infrastruktury ČR, a to včetně infrastruktury energetické. Výše zmíněné skutečnosti ve velice stručné formě ukazují na možná rizika (nebezpečí). Ta si uvědomuje řada pracovníků ústředních orgánů státní správy a územní samosprávy. Výsledkem zmíněného „uvědomění“ je představa zajistit 25 – 30 % elektřiny spotřebované v daném území ze zdrojů situovaných na tomto území a využívajících pro její přenos místní síť (22 kV, 100 kV). Realizace tohoto záměru přepokládá mimo jiné: - využití lokálních zdrojů výroby elektrické energie, - navržení nových kogeneračních jednotek využívajících jak klasické primární energetické suroviny (zejména plyn a uhlí), tak i obnovitelné zdroje (biomasa, voda atd.), - určení způsobů „zapojení“ těchto zdrojů do sítě, a to za normální situaci i v případě krizových situací. Z hlediska zajištění vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny v České republice připravila expertní skupina nominovaná MŽP návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (viz Příloha ke kapitole 3). Tento návrh reaguje na „Směrnici 2001/77/ES o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií“.

Tato Směrnice vstoupila v platnost 27. října 2001 s tím, že členské státy upraví svou národní legislativu v souladu s ní do 27. října 2003. 3.2. Analýza možností užití místních obnovitelných a druhotných zdrojů ergie 3.2.1.1.

Biomasa a odpady

Zjištění Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ve spalinách biomasy je v přepočtu na kubík spalin o řád více dioxinů než povoluje evropská norma pro velké spalovny komunálního odpadu. Pro menší energetické zdroje norma neexistuje. Přestože některé zahraniční zprávy informovaly o výskytu dioxinů ve 16


spalinách z biopaliv v desetkrát menším množství než zjistili naši špičkoví odborníci, vývoj analytických metod šel v posledních letech rapidně nahoru. To potvrzuje např. i zjištění našich vojenských chemiků ve válce v Perském zálivu. Dioxin je zjednodušený název pro dvě skupiny sloučenin blízkých si strukturou a chemickým chováním. Jedná se o polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Jejich specifické chemické vlastnosti způsobily jejich globální rozšíření a kontaminaci všech složek planetárního ekosystému. Při spalování biomasy s teplotou plamene 900 °C - 1100 °C při dostatku O2 ve spalovacím vzduchu, s dostatečně velkým, horkým, neochlazovaným dohořívajícím prostorem plamene, vznikají velmi nízké hladiny škodlivých emisí: CO

blíží se k nule

SO2

zanedbatelné (pouze stopy síry při spalování kůry stromů)

NOx

klesá na 50% povolených limitů. Při teplotě plamene 1200 °C, což v ohništi nelze vyloučit, a když má palivo vyšší obsah dusíku v organické hmotě než 1,5%, může vzrůstat. K tomuto stavu běžně nedochází, u stébelnin pouze výjimečně (např. seno usušené z mladé trávy), proto se doporučuje pálit starou, přezrálou a odumřelou travinu spíše rákosovitého charakteru.

HCl

až 180 mg/m3 při spalování kulturních obilovin hnojených průmyslovými hnojivy a ošetřovanými pesticidy a herbicidy. Působí korozi ohřívačů páry při teplotě přes 550 °C, jestliže nejsou vyrobeny z anticorra. V praxi se řeší např. v Dánsku tak, že předehřívače páry jsou vytápěny plynem, i když je hlavním palivem biomasa, nebo se používá biomasa s uhlím. Řešením je i přídavek vápenných substrátů k palivu.

tabulka 4 Emise

Biomasa je organická hmota, která se skládá z různých cukrů, olejů, celulóz, ligninu, škrobu, bílkovin a dalších složek. Hoření je nejjednodušší chemický proces, jak získat z látky energii a při kterém jako odpad vznikají látky nové, neškodlivé i škodlivé. Spalování biomasy za běžných podmínek výše uvedená rizika přináší. Emise těchto látek není příliš závislá na typu paliva. Podstatné snížení těchto emisí bude s největší pravděpodobností možné hlavně úpravou spalovacích podmínek a konstrukcí spalovacího zařízení. Zhruba řádové překročení emisního limitu pro tyto látky není zásadní a dává oprávněný předpoklad k úspěšnému technickému řešení na jejich snížení pod emisní limit.

17


obrázek 1 Lesy na území Pardubického kraje

18


obrázek 2 Kaly ČOV

Jak je vidět z předchozích obrázků je v Pardubickém kraji dostatek potenciální biomasy pro spalování viz kapitola 1.1.1.2 tabulka 6 dokumentu Analytická část UEK PK.

19


3.2.1.2.

Odpady

obrázek 3 Odpady z primární zemědělské produkce zdroj koncepce odpadového hospodářství rok 2001

20


obrázek 4 Produkce komunálního odpadu na území Pardubického kraje z koncepce odpadového hospodářství 2001

21


obrázek 5 Separovaný sběr odpadu Pardubický kraj z koncepce odpadového hospodářství 2001

22


obrázek 6 Směsný komunální odpad Pardubický kraj z koncepce odpadového hospodářství 2001

Celková energie biomasy spotřebované v Pardubickém kraji činí 272 TJ/rok. Celková výroba tepla ze spalování odpadů v Pardubickém kraji činí 7 TJ/rok. Do budoucna se chystá výstavba spalovny odpadů v Opatovicích 640 TJ/rok tepelných a 15-20 GWh/rok elektrických. Typ zdroje REZZO1 REZZO2

Teplo v palivu (TJ) 82 TJ/rok 190 TJ/rok

tabulka 5 Rozdělení celkové výroby tepla z biomasydle evidence REZZO

• • • •

Podíl výroby tepla z biomasy na celkové produkci z primárních zdrojů činí 0,94 % Pardubického kraje. Podíl výroby tepla ze spalování odpadů na celkové produkci z primárních zdrojů činí 0,024 % Pardubického kraje. Výhled podíl tepla ze spalovny odpadů v Opatovicích činí 2,2 % na celkové produkci z primárních zdrojů Pardubického kraje Výhled podíl výroby el. energie ze spalovny v Opatovicích na celkové dodávce do kraje činí 0,97 %. na celkové produkci z primárních zdrojů Pardubického kraje.

23


V současné době převážná část biomasy přichází z dřevozpracujícího průmyslu (pily, truhlárny, dýhárny). V ojedinělých případech jsou spalovány zbytky ze lnářského průmyslu. Do budoucna se počítá s pěstováním energetických plodin (vrby, topoly, šťovík, křídlatka). Spalování odpadů v Pardubickém kraji zahrnuje : - průmyslové odpady - nemocniční odpady - je plánována spalovna komunálního odpadu v Opatovicích 3.2.1.3.

Solární kolektory

Sluneční energie je spolehlivý a perspektivní zdroj tepla. Ovšem stejně jako u jiných technických zařízení, tak i u solárních systémů je pro jeho hospodárný provoz nutné dodržet určité podmínky. Přestože se u nás sluneční kolektory instalují v různých podobách již přes 20 let, stále vznikají firmy, které se solárními kolektory nemají dostatečné zkušenosti a při jejich instalaci se dopouštějí chyb. Tyto chyby ve svém důsledku mohou vést k menšímu zisku sluneční energie pro přípravu TUV nebo k výraznému snížení životnosti kolektorů, případně i k závažnému poškození celého systému. V současné době je možné konstatovat, že v celé ČR je dle podkladů MPO osazeno 100 tis. m2 a podle odhadů odborníků 35 tis. m2. Údaj je zkreslen hodnotami udávanými z 80 tých let, kde jsou udávány i hodnoty teplovzdušných kolektorů na senicich, ktere jsou dnes ale ve většině mimo provoz. Přesná specifikace není možná, protože tento údaj není nikde přesně uveden a nebyl ani součástí dotazu ČSU při sčítání lidu 2001. V přepočtu dle plochy Pardubického kraje (4519 Km2) je možné říci, že se jedná o cca : • Dopadající energie slunečního záření na povrch Pardubického kraje činí 1790 TJ/rok Osazená plocha kolektorů max.100 000 m2 min. 35 000m2

Výroba tepla 396 TJ/rok 140 TJ/rok

tabulka 6 Množství energie slunečního záření celá ČR

Osazená plocha kolektorů max.5730 m2 min. 2000m2

Výroba tepla 22,7 TJ/rok 8 TJ/rok

tabulka 7 Množství energie slunečního záření Pardubický kraj

• •

Tedy poměr využité sluneční energie vůči dopadající energie na plochu Pardubického kraje činí 0,44% Poměr vůči celkové spotřebě tepla z primárních paliv v Pardubickém kraji činí max. 0,08% min.0,027%

24


Osazování slunečních kolektorů je investičně značně náročné a ekonomická návratnost se pohybuje kolem cca 15-20 let (záleží a lokalitě a ceně tepla). Životnost kolektorových těles je stanovena 22-25 let. Významnějších úspor lze dosáhnout kombinací slunečních kolektorů a tepelného čerpadla. 3.2.1.4.

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla se v dnešní době pomalu zařazují mezi obvyklé zdroje tepla. K rozšíření jejich použití přispělo velkou měrou narovnávání cen energií, které výrazně začalo zasahovat do rodinných i firemních rozpočtů. Velký díl práce odvedli domácí výrobci a zástupci zahraničních výrobců tepelných čerpadel, kteří neúnavně informují odbornou i laickou veřejnost o smyslu jejich použití Tepelné čerpadlo je zařízení, které dokáže využít přírodní teplo o nízké teplotě obsažené ve vodě, zemi nebo vzduchu běžnými způsoby pro vytápění nevyužitelné. Toto přírodní, tzv. nízkopotenciální teplo, které je obnovitelným a tedy ekologickým energetickým zdrojem, však může být pomocí tepelného čerpadla převedeno na teplo s vyšší teplotou vhodnou pro vytápění nebo pro přípravu teplé vody. Základem tepelného čerpadla je chladicí okruh, jehož hlavním prvkem je kompresor poháněný zpravidla elektromotorem. Dalšími důležitými prvky jsou dva výměníky (výparník a kondenzátor) a expanzní ventil. Tepelné čerpadlo odebírá z prvního výměníku (výparníku) teplo z prostředí nízkopotenciálního tepla (voda, země, vzduch), tím prostředí ochlazuje a pomocí hnací elektrické energie pohánějící kompresor ho předává do prostředí s vyšší teplotou (otopný systém, teplá voda), tím ho ohřívá. Teplo převáděné z výparníku do kondenzátoru se přitom zvětšuje o teplo, na které se v kompresoru mění hnací elektrická energie. Topný výkon tepelného čerpadla je dán součtem vložených energií - energie nízkopotenciální a energie elektrické. Poměr topného výkonu tepelného čerpadla a jeho elektrického příkonu je vždy větší než jedna a nazývá se topný faktor.

25


obrázek 7 Princip tepelné čerpadlo

Poměr mezi získanou přírodní energií ve formě nízkopotenciálního tepla a dodanou ušlechtilou energií elektrickou se obvykle pohybuje 2,5 až 3,5 : 1. Znamená to, že z 1 kWh elektrické energie lze získat 2,5 až 3,5 kWh energie tepelné. Za výhodných podmínek lze získat i více (4 až 5 kWh). Pracovní látkou chladicího okruhu je tzv. chladivo, které v zařízení trvale obíhá a cyklicky mění své skupenství (z kapalného na plynné a naopak). Ve výparníku tepelného čerpadla při odebírání přírodní nízkopotenciální energie dochází k přeměně skupenství z kapalného na plynné. Chladivo se v kompresoru stlačí, tím se zahřívá na vyšší teplotu, a v kondenzátoru kondenzuje, tedy při odevzdávání tepla zpět mění plynné skupenství na kapalné. Použité chladivo v tepelném čerpadle musí splňovat ekologické, bezpečnostní a hygienické požadavky. Výrobci šetrní k okolnímu prostředí používají bezfreonová chladiva, která při případném úniku do ovzduší nemohou narušit ozónovou vrstvu Země. Mezi neekologická chladiva obsahující freon, která vytvářejí skleníkový efekt, se řadí například stále používané chladivo R 22.

26


Tepelné čerpadlo z 60 až 70 % využívá přírodní energii. Přispívá ke snižování emisí tím, že samo žádné emise neprodukuje a zařízení vyrábějící potřebnou elektrickou energii pro chod tepelného čerpadla ji může vyrobit méně právě o tu část, kterou získá z přírodních zdrojů. Energetická náročnost vytápění, tj. spotřeba "hnací" energie (nebo také energie ušlechtilé, koncentrované, nakupované) představuje energetický vstup do objektu, respektive do systému TZB. Ten je ovlivněn jednak stavbou, jednak zařízeními TZB. Neuvažujeme-li tepelné zisky, pak u klasických systémů TZB je energetická náročnost vždy větší (v nejlepším případě shodná) s energetickými nároky. U alternativních (úsporných) systémů je energetická náročnost menší (u TČ výrazně menší) než energetické nároky. Komplexní energetickou kvalitu objektu (chápaného jako komplex stavby a všech systémů TZB) v souvislosti s vytápěním jednoznačně charakterizují potřeba tepla a spotřeba energie pro vytápění, přičemž z pohledu energetického a především ekonomického (náklady na energie) je pro provozovatele rozhodující spotřeba energie.

obrázek 8 Sankeyuv diagram distribuce energií

NT - Nízkopotenciální (přírodní) teplo - obnovitelný energetický zdroj PT - Potřeba tepla pro vytápění - Energetické nároky SE - Spotřeba "hnací" energie - Energetická náročnost zdroj www.tzb-info.cz

Poměr NT/SE činí v průměru 3/1, jelikož dostupná data od VČE hovoří pouze o přípojné hodnotě tepelného čerpadla je nutné získané teplo tepelným čerpadlem dopočítat. Okres Pardubice Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí CELKEM

Okres Pardubice Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí CELKEM

počet nasazení příkon KS KW 27 91 12 42 12 61 36 185 87

379

počet nasazení Výroba tepla KS TJ 27 1,6 12 0,8 12 1,1 36 3,3 87

6,8

27


Výroba tepla tepelnými čerpadly Pardubice 24%

Ústí nad Orlicí 49% Chrudim 11% Svitavy 16% Pardubice

• •

Chrudim

Svitavy

Ústí nad Orlicí

Celková výroba tepla v Pardubickém kraji tepelnými čerpadly činí 6,8 TJ/rok. Poměr vůči celkové spotřebě tepla z primárních paliv činí 0,024 %

Tepelná čerpadla jsou perspektivně se rozvíjející odvětví převážně však ve sféře (byty, rodinné domky , občanská vybavenost). 3.2.1.5.

Vodní elektrárny

Pro představu o využitelnosti našeho hydroenergetického potenciálu v oblasti malých vodních elektráren je nutno připomenout zaručený údaj z konce 30. let, kdy bylo v Čechách a na Moravě evidováno zhruba 11 700 energeticky využívaných vodních děl s instalovaným výkonem cca 200 MW. Když se u nás po II. světové válce preferovala výstavba tepelných a velkých vodních elektráren, MVE byly zastavovány a později dokonce rušeny a likvidovány. Současně s tímto procesem bylo eliminováno vše, co s MVE souviselo: výrobny technologie, opravárenské a servisní firmy, projekční kanceláře apod. V 80. letech (po přehodnocení trendu v energetice) byla dána příležitost pro obnovu a výstavbu malých energetických zdrojů. Chyběli však specializovaní producenti technologie. Monopolní výrobce turbín (ČKD Blansko), který expedoval větší jednotky, neměl zájem o výrobu v těchto dimenzích. Při inventarizaci v roce 1981 se našlo zhruba 800 provozuschopných, energeticky využitelných vodních děl. Z toho bylo provozováno 134 MVE (mimo sektor energetiky) připojených do veřejné energetické sítě. Výstavbě MVE se dostala podpora od státu. Pro soukromníka s omezením instalovaného výkonu na 35 kW. Uspěšní byli hlavně tam, kde byla k dispozici původní opravitelná turbína. Někdy také docházelo k převádění turbín z původních lokalit na jiné, často s rozdílnými parametry. V mnoha případech se toto řešení ukázalo jako nevhodné. Od roku 1983 již vznikaly první výrobní dílny a rozbíhalo se projektování pro MVE. Mnoho nejasností a komplikací přetrvávalo v legislativě. 28


K výraznému zvýšení zájmu o provozování MVE došlo teprve po roce 1990, po umožnění soukromého podnikání a po zrušení omezení. Přibývali noví výrobci turbín, řešila se legislativa a projektování, objevily se servisní a opravárenské firmy. Pomoc pro zájemce o MVE představovalo také sponzorství ČEZ, a.s., EVD, a to poskytováním bezplatných poradenských služeb.

obrázek 9 Vodní zdroje na území Pardubického kraje

29


obrázek 10 Srážky na území Pardubického kraje

Instalovaný výkon MVE pracující do VN MVE pracující do NN

Použitelný výkon

27642 3863,3

21272 KW 2828 KW

tabulka 8 Rozdělení MVE v Pardubickém kraji podle dodávky el. energie

Použitelný výkon malých vodních elektráren 12%

MVE pracující do VN MVE pracující do NN

88%

obrázek 11 Porovnání použitelného výkonu MVE pracujících do VN a NN

30


• • •

Počet nasazených soustrojí v Pardubickém kraji činí, 19 pracujících do VN a 80 pracujících do NN. Celková výroba el. energie v Pardubickém kraji malými vodními elektrárnami činí 56,8 GWh/rok. Podíl vůči celkové spotřebě el. energie v Pardubickém kraji činí 2,75 %.

Potenciál nasazení MVE v Pardubickém kraji je téměř vyčerpán . 3.2.1.6.

Vítr

Česká republika ve srovnání s přímořskými zeměmi nemá příznivé podmínky pro využití větrné energie. Základním omezujícím faktorem širšího uplatnění elektřiny z větrných elektráren v ČR jsou místní klimatické podmínky. ČR leží převážně v kotlině ohraničené příhraničními pohořími a průměrná rychlost větru je zde nižší. Okamžitý větrný potenciál se liší v průběhu roku, největší zásoba větrné energie je spojena se zimním obdobím. Počet větrných lokalit a tím spíše lokalit způsobilých pro výstavbu VE je poměrně omezený. Oblasti s možným využitím energie větru se vyskytují zejména na vrcholových a hřebenových partiích hor v nadmořských výškách zpravidla nad 650 metrů nad mořem. Reálně odhadovaný dosažitelný technický výkon na území ČR byl stanoven pracovníky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na úrovni 80-200 MW s odhadovanou roční výrobou 110-280 GWh (tzn. využití instalovaného výkonu na úrovni 1400 h ročně). Doporučení vhodných lokalit z hlediska energetické výtěžnosti - nižší nadmořské oblasti mají menší potenciál, ale též menší problémy s námrazou. Ve vyšších oblastech je tomu naopak. Pro podnikatelské využití energie větru je žádoucí maximální koncentrace zařízení z důvodů zjednodušení přípravy projektu a snížení investičních nákladů. Zdroj : www.tzb-info.cz

31


obrázek 12 Výškopis Pardubického kraje

Vývoj větrné energetiky v ČR od roku 1990

Při hodnocení uplynulého desetiletí v české Celkový počet výkon výkon počet v roce větrné energetice bychom neměli zapomenout Rok (kW) (kW) na podíl osobností, které na začátku 150 1 150 1 devadesátých let byli u zrodu tzv. "vítkovické" 1990 větrné elektrárny. Tuto technickou myšlenku 1991 150 1 0 0 začal realizovat Ing. Ferdinand Madry, CSc., 1992 300 3 150 2 ve funkci ředitele závodu mostárny Frýdek- 1993 1580 9 1280 6 Místek. Výroba tubusů pro větrné elektrárny 1994 5800 19 4220 10 firmy Tacke v tomto závodě byla patrně 1995 8345 24 2545 5 impulsem pro vývoj vlastní VE. Jednalo se o 1996 - 2000 7660 19 -685 -5 vývoj VE s výkonem 75 kW. Jsou to ty, které byly postaveny na Božím Daru a v Horách u Karlových Varů. Již u těchto strojů chyběla etapa zkušebního provozu. Pod vedením Ing. Madryho bylo započato s výrobou více kusů (některý zdroj uvádí až 24 ks) větrných elektráren s výkonem 315 kW. Vítkovice, a.s., Frýdek-Místek uzavřely smlouvy o dodání těchto VE i s tím, že tyto technologie nebyly smontovány a neprošly zkušebním provozem, tím méně atestačním řízením. Podnikatelé sice získali v té době lépe přístupný kapitál na projektovou přípravu a stavbu základů pro VE. Pak následoval zkrat. Nebyly větrné elektrárny jako takové, i když se nabízely za neuvěřitelně výhodných cen. Např. VE 75 kW, včetně montáže a uvedení do provozu za 2 mil. Kč, z toho 400.000 Kč po dvouletém provozu jen v případě

32


dodržení výkonových parametrů a prokázaného spolehlivého chodu. VE 315 kW za obdobných podmínek byla nabízena za 5 mil. Kč s platbou 0,5 mil. Kč po dvou letech.

obrázek 13 Větrné el. v České Republice

Větrná energetika zřejmě nebude na našem území nikdy hlavním nositelem využití obnovitelných energií. Toto prvenství bude zřejmě náležet biomase. Recese ve větrné energetice však paradoxně působí velice blahodárně. Zakonzervovala naše dobré větrné lokality pro další využití. Vývoj v technologii je velmi rychlý. Jednotkové výkony vzrostly z 50 kW na počátku devadesátých let na 1,5 až 2,5 MW v současných komerčně dodávaných strojích. Na dobré lokalitě je tedy možno postavit čtyřicetkrát výkonnější stroj. A - dobrých míst je málo. Výroba el. energie větrnou elektrárnou a dodávka do rozvodné sítě pro rok 2002 0 KWh/rok V obcích Srch a Seč jsou osazeny malé větrné elektrárny, tyto však nepracují do veřejné rozvodné soustavy.

33


4. Prognóza vývoje energetické poptávky 4.1. Potenciál úspor na straně spotřeby energie •

Energetická náročnost je ukazatel agregátní, který je vhodný pro sledování delšího časového vývoje v jedné zemi, nebo k mezinárodnímu porovnání mezi státy (regiony). Díky údajům, které mám k dispozici, je možné obojí. K tomu, aby byly údaje mezinárodně srovnatelné, je potřeba jednotné metodiky sběru dat ve všech zemích a současně měření všech veličin ve stejných jednotkách. Údaje publikované v tomto článku shromažďuje, zpracovává a poskytuje Mezinárodní energetická agentura v Paříži (publikace IEA, Energy Balances of OECD Countries), která je součástí organizace OECD . Objem spotřebované energie je měřen v jednotkách toe (1 toe = 41868 MJ, 1 toe = 0.01163 GWh). Celková produkce ekonomiky je měřena ukazatelem hrubého domácího produktu vyjádřeného pro všechny země v amerických dolarech (USD) ve stálých cenách. Stálé ceny (zde ceny roku 1990) jsou nutné pro zachycení reálných změn v objemu produkce ekonomiky. Jsou tedy vyloučeny vlivy změn agregátní cenové hladiny na změny HDP.

obrázek 14 Vývoj energetické náročnosti vztažené na HDP6 pro vybrané země Zdroj IEA (International Energy Agency), Energy Balances of OECD Countries (Paris: OECD) Údaje uváděny v toe na 1 000 USD HDP v cenách roku 1990, na USD převedeno se zohledněním parity kupní síly příslušné měny 1 toe = 41868 MJ nebo ekvivalentně 1 toe = 0.0116300000 GWh, pro přepočty použijte www.iea.org/statist/calcul.htm 6

HDP - Hrubý domácí produkt

34


Z grafu je zřejmé, že vyspělé země hospodaří s energiemi daleko hospodárněji než země střední a východní Evropy. Údaje pro Českou republiku jsou zcela srovnatelné s údaji pro Polsko. Maďarsko je úspěšnější a je přibližně mezi ČR a EU. Výsledek tohoto srovnání je poměrně drastický. Že by energetická náročnost HDP byla 8-krát větší v ČR než v EU? Pravděpodobně ne, spíše je nutné údaje o HDP v jednotlivých zemích přepočítat na USD, ne pomocí směnného kurzu, ale pomocí kurzu v paritě kupní síly.

obrázek 15 Energetická náročnost HDP v paritě kupní síly Zdroj IEA (International Energy Agency), Energy Balances of OECD Countries (Paris: OECD) Údaje uváděny v toe na 1 000 USD HDP v cenách roku 1990, na USD převedeno se zohledněním parity kupní síly příslušné měny 1 toe = 41868 MJ nebo ekvivalentně 1 toe = 0.0116300000 GWh, pro přepočty použijte www.iea.org/statist/calcul.htm

Obrázek je mnohem realističtější. Tento graf je spíše pravdivý než předchozí, i když skutečnost je někde mezi. Je vidět, že zvláště Česká Republika a Polsko začaly od roku 1991 poměrně rychle snižovat energetickou náročnost. Hodnoty pro vyspělé země jsou s našimi ovšem stále zcela neporovnatelné. Z uvedeného vyplývá, že v letech 1997, 1998 jsme z pohledu úspor energií v porovnání s uváděnými státy (regiony), země nejzaostalejší a energetická náročnost ČR je minimálně 2-krát větší než v zemích EU. Jediné možné hodnocení je, že za vyspělým světem zaostáváme a v České republice je obrovský prostor pro úspory a snižování spotřeby energie. Bylo privatizováno české plynárenství (Transgas a většina distribučních společností). Existují úvahy o privatizaci společnosti ČEZ, zmíněné skutečnosti by mohly vést k narovnání cen energií s ostatními evropskými zeměmi. Dojde tedy k zásadní změně v české energetice. Nárůst 35


cen vytvoří tlak na změnu. Budou poptávána úsporná technická řešení, všeobecně se budou prosazovat opatření, která vedou ke snížení spotřeby energie - důsledně v každé domácnosti a v každé firmě. Ty firmy, které budou úsporná řešení schopné nabídnout a realizovat, budou úspěšné. Pro úplnost uvádíme ještě údaje o celkové spotřebě energie na jednoho obyvatele formou grafu v letech 1980 - 1998 pro vybrané země (regiony).

obrázek 16 Spotřeba energie na obyvatele Zdroj IEA (International Energy Agency), Energy Balances of OECD Countries (Paris: OECD) Údaje uváděny v toe na 1 000 USD HDP v cenách roku 1990, na USD převedeno se zohledněním parity kupní síly příslušné měny 1 toe = 41868 MJ nebo ekvivalentně 1 toe = 0.0116300000 GWh, pro přepočty použijte www.iea.org/statist/calcul.htm

•

Legislativa

Zákon 406/2000 Sb. O hospodaření energií. 4.1.2.

Bytový sektor

Jako podklad pro tuto kapitolu sloužily materiály ČSU7 „Sčítání lidí domů a bytů 2001 SLDB“. Bytový sektor je možné rozdělit na rodinné domky a bytové domy ..stejným spůsobem jsou data podchycena v SLDB. 7

ČSU – Český statistický úřad

36


4.1.2.1.

Obvodové pláště obytných budov

Spotřeba energií v obytném sektoru je podrobena kontrole v podobě povinnosti zpracovávat energetické audity. Tento stav nastal se vstoupením v platnost zákona 406/2000 Sb. O hospodaření energií. Prováděcí vyhláška 213/2001 Sb. k zákonu 406/2000Sb. hovoří o povinnosti podrobit tepelné hospodářství energetickému auditu od hodnoty spotřeby energií 35 000 GJ (právnické osoby a 700 GJ pro samostatně zásobované areály) , organizační složky státu , kraje, obcí a příspěvkové organizace od spotřeby energií 1500 GJ. Termín ke kterému je nutné tepelná hospodářství podrobit auditu je 31.12.2004 s podmínkou započetí zpracování auditu do 31.12.2003. Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Organizační složky státu, kraje, obce a příspěvkové organizace jsou povinni splnit opatření z auditu která stanoví SEI8 V tomto směru jsou důležité (inspirativní) údaje v následujících tabulkách a obrázcích

•

Rozdělení obytných domů

P1 P2 P3

procentuelní podíl Pardubický Pardubického kraj kraje v ČR ČR 1 969 018 118 714 6,0 1 732 077 107 980 6,2 196 874 8 149 4,1

Domy úhrnem-domy celkem Domy úhrnem-z toho: rodinné domy Domy úhrnem-z toho: bytové domy

tabulka 9 Rozdělení obytných domů v ČR a Pardubickém kraji

Rozdělení domů v Pardubickém kraji 7%

P2 Domy úhrnem-z toho: rodinné domy P3 Domy úhrnem-z toho: bytové domy 93%

obrázek 17 Rozdělení obytných domů v Pardubickém kraji 8

SEI Státní energetická inspekce

37


Rozdělení domů Česká republika 10%

P2 Domy úhrnem-z toho: rodinné domy P3 Domy úhrnem-z toho: bytové domy 90%

obrázek 18 Rozdělení obytných domů v ČR Poměr rodinných domů v Pardubickém kraji od celé ČR se mírně liší ve vyšším počtu rodinných domů. Tento stav je dán geografickými podmínkami kraje .

•

Počty bytů v domech

Položka P61 P62 P63

Domy s počtem bytů: 1-domy celkem Domy s počtem bytů: 1-z toho: rodinné domy Domy s počtem bytů: 1-z toho: bytové domy

procentuelní podíl Pardubického Pardubický kraje v ČR kraj ČR 1 174 194 71 314 6,1 1 155 379 70 125 6,1 214 5 2,3

tabulka 10 Počty bytů v domech


Domy s počtem bytů: 2 až 3-domy celkem Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: rodinné domy Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: bytové domy

procentuelní podíl Pardubického Pardubický kraje v ČR kraj ČR 269 413 17 294 6,4 251 427 16 571 6,6 13 206 353 2,7



Domy s počtem bytů: 4 až 11-domy celkem Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: rodinné domy Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: bytové domy


38

procentuelní podíl Pardubického Pardubický kraje v ČR kraj ČR 107 831 5 387 5,0 0 0 106 538 5 310 5,0



Domy s počtem bytů: 12+-domy celkem Domy s počtem bytů: 12+-z toho: rodinné domy Domy s počtem bytů: 12+-z toho: bytové domy

procentuelní podíl Pardubický Pardubického kraj kraje v ČR ČR 75 351 2 454 3,3 0 0 0,0 75 312 2 448 3,3


Rozdělení domů podle počtu bytů a typu domu Pardubický kraj P62 Domy s počtem bytů: 1z toho: rodinné domy

0% 0%

6% 0%

3%

P63 Domy s počtem bytů: 1z toho: bytové domy P67 Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: rodinné domy

17%

P68 Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: bytové domy

0% P72 Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: rodinné domy P73 Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: bytové domy

74%

P77 Domy s počtem bytů: 12+-z toho: rodinné domy P78 Domy s počtem bytů: 12+-z toho: bytové domy

obrázek 19 Rozdělení domů podle počtu bytů v Pardubickém kraji

Značně převažují bytové domy nad 12 bytů. V poměru k ČR o 2 % více

39


Rozdělení domů podle počtu bytů a typu domu Česká Republika P62 Domy s počtem bytů: 1-z toho: rodinné domy P63 Domy s počtem bytů: 1-z toho: bytové domy

5% 0%

7%

0%

P67 Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: rodinné domy

1%

P68 Domy s počtem bytů: 2 až 3-z toho: bytové domy

16%

P72 Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: rodinné domy

0%

71%

P73 Domy s počtem bytů: 4 až 11-z toho: bytové domy P77 Domy s počtem bytů: 12+-z toho: rodinné domy P78 Domy s počtem bytů: 12+-z toho: bytové domy

obrázek 20 Rozdělení domů podle počtu bytů v ČR

•

Rok výstavby domů Rok výstavby domů Pardubický kraj

10%

P81 Z počtu domů období výstavby: do 1919-domy celkem

15% P86 Z počtu domů období výstavby: 1920 až 1945-domy celkem

14% 17%

P91 Z počtu domů období výstavby: 1946 až 1980-domy celkem



44%

obrázek 21 Rozdělení domů podle roku výstavby Pardubický kraj

40


V Pardubickém kraji převažují domy s rokem výstavby mezi 1946 – 1980 (panelové domy). Rok výstavby domů Česká Republika

11%

P81 Z počtu domů období výstavby: do 1919-domy celkem


14%



39%


obrázek 22 Rozdělení domů podle roku výstavby ČR

V celé ČR stejně jako v Pardubickém kraji převažuje výstavba z let 1946 – 1980.

•

Materiál netransparentních ploch

Položka P106 Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely-domy P107 Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely-z toho: rodinné domy P108 Z počtu domů materiál nosných zdí: stěnové panely-z toho: bytové domy

procentuelní podíl Pardubický Pardubického kraj kraje v ČR ČR 79 867 2 558 3,2 12 654

643

5,1

65 498

1 854

2,8

tabulka 14 Materiál nosných zdí

Pardubický kraj Položka ČR P111 Z počtu domů materiál nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky-domy celkem 991 081 60 164 P112 Z počtu domů materiál nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky-z toho: rodinné domy 875 069 54 191 P113 Z počtu domů materiál nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky-z toho: bytové domy 102 847 5 124

41

procentuelní podíl Pardubického kraje v ČR 6,1 6,2 5,0


tabulka 15 Materiál nosných zdí procentuelní podíl Pardubický Pardubického kraj kraje v ČR Položka ČR P146 Z počtu domů technické vybavení domů: ústřední topení-domy 1 192 173 64 463 5,4 P147 Z počtu domů technické vybavení domů: ústřední topení-z toho: rodinné domy 1 056 189 59 056 5,6 P148 Z počtu domů technické vybavení domů: ústřední topení-z toho: bytové domy 117 919 4 437 3,8

tabulka 16 Materiál nosných zdí

•

Součinitel prostupu tepla netransparentními plochami

Položka P81 P86 P91 P96 P101

Z počtu domů období výstavby: do 1919-domy celkem Z počtu domů období výstavby: 1920 až 1945-domy celkem Z počtu domů období výstavby: 1946 až 1980-domy celkem Z počtu domů období výstavby: 1981 až 1990-domy celkem Z počtu domů období výstavby: 1991 až 2001-domy celkem

K (W/m2K) netransparentní ch ploch 1,6 1,4 1 1 0,8

U stávající norma netransparentn í plochy 0,3 W/m2K 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3

tabulka 17 Tabulka dokumentuje změnu označení a velikosti součinitele prostupu tepla netransparentními konstrukcemi

Z předchozí tabulky je vidět jak se vyvíjel součinitel prostupu tepla netransparentních konstrukcí a jaká je současná normovaná hodnota (ČSN 73 05 40) Povinnost realizovat doporučená opatření energetického auditu platí pouze pro organizační složky státu, kraje a obcí, ostatní nemají povinnost realizovat opatření en. auditu ( záleží na jejich motivaci ekonomické či mimoekonomiské). Potenciál úspor na straně tepelně technických vlastností budov činí 40 - 55 % 4.1.2.2.

Regulace a vyvážení otopných soustav

Jednou z možností jak snížit energetickou náročnost centrálně vytápěných objektů je motivace konečného spotřebitele. Nejlevnějším způsobem je poměrové rozpočítávání celkové částky za vytápění domu na jednotlivé byty a zaregulování jednotlivých otopných těles včetně kompletního zaregulování otopného systému. Zákonným podkladem pro místní regulaci je vyhláška 152/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Tato vyhláška přesně specifikuje pravidla pro vytápění a spotřebu energie. V zákoně 406/2000 Sb. v paragrafu 7 praví „Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími

42


dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.“. Termín konečné realizace 31.12.2004. Potenciál úspor na straně regulace a vyvážení otopných soustav činí 15 % 4.1.3.

Průmysl

Jak již bylo výše zmíněno spotřeba energií v průmyslu je podrobena kontrole v podobě povinnosti zpracovávat energetické audity. Tento stav nastal se vstoupením v platnost zákona 406/2000 Sb. O hospodaření energií. Prováděcí vyhláška 213/2001 Sb. k zákonu 406/2000Sb. hovoří o povinnosti podrobit tepelné hospodářství energetickému auditu od hodnoty spotřeby energií 35 000 GJ (právnické osoby a 700 GJ pro samostatně zásobované areály). Termín ke kterému je nutné tepelná hospodářství podrobit auditu je 31.12.2004 s podmínkou započetí zpracování auditu do 31.12.2003. Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Teprve po zpracování těchto zákonných dokumentů bude možné usuzovat na stav tepelného hospodářství v průmyslu potažmo spotřebu a procento úspor energií. V následující tabulce je předvedeno započetí prací na zpracování energetických auditů.

Pořadové číslo AUDIT 1-NE 2-NE 3-NE 4-NE 5-NE 6-NE 7-ANO 8-ANO 9-NE 10-NE 11-NE 12-ANO 13-NE 14-NE

NAZEV

OBEC

TZP a.s. Technolen technický textil a.s. - OJ 1 Cukrospol Praha-Modřany a.s. - cukrovar DÝHA Chrást s.r.o. KOMAP s.r.o. Dědov EVONA s.r.o. Nemocnice Chrudim Hamzova dětská láčebna Luže-Košumberk

Hlinsko Hlinsko Hrochův Týnec Chrast Chrudim Chrudim Chrudim Luže

WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. - zá Mlékárna Hlinsko s.r.o. Lihovar Chrudim HOLCIM-ČESKO a.s. DAKO CZ a.s. Třemošnice ALMACO a.s. v likvidaci

Tuněchody Hlinsko Chrudim Prachovice Třemošnice Chrast

43


15-NE

17-NE

19-NE 20-NE 21-NE 22-NE 23-NE 24-NE 25-NE 26-NE 28-NE

32-NE

36-NE 37-ANO 38-ANO 39-NE 40-NE 41-NE 42-NE

44-NE 45-NE

BOTAS a.s.

Skuteč

16 TEPLÁRENSKÁ SPOLEČNOST HLINSKO s.r.o. Silnice Hradec Králové a.s. - obalovna T 18 ČR - vojenská správa - VÚ 5333 Heřmanův VEMA a.s. VEMA a.s. VEMA a.s. Vápenka Prachovice s.r.o. Východočeské plynárenské strojírny a.s. DIPRO výrobní družstvo invalidů ČKD Kutná Hora YMY s.r.o. Hlinsko v Čechách 27 GALVOS s.r.o. ALFA 3 s.r.o. - Kovozávod Luže 29 KAPO s.r.o. Prachovice 30 OSEVA AGRI 31 MIWEKON-provoz Chrudim Bonako s.r.o. 33 Elektrárna Opatovice, a.s. 34 ČEZ a.s. Elektrárna Chvaletice 35 Elektrárna Opatovice, a.s. - Teplárna Pa FOXCONN CZ s.r.o. PARAMO a.s. ALIACHEM a.s. - Synthesia - teplárna Vojenský opravárenský podnik 081 s.p.=HARPEN ČSAO s.r.o. Moravany BSH HOLICE s.r.o. ALL - IMPEX s.r.o. - sušárna mléka Pardu

Hlinsko Chrudim Kostelec u Heřmanova Městce Chrudim Chrudim Chrudim Prachovice Rosice Proseč Chrudim Hlinsko Hlinsko Luže Prachovice Kočí Chrudim Bylany Opatovice nad Labem Chvaletice Pardubice 1 Pardubice 1 Pardubice 1 Pardubice 7 Přelouč Moravany Holice Pardubice 1

43 SVBF Praha - kotelna 5/531/01Pce - VIZ Vojenský útvar 2553 Pardubice UNIT EXPERT - plošné spoje s.r.o. Přelouč KATAFORESIS CZ s.r.o. Dašice

46-NE 47-ANO 48-NE

BIOTECH Praha-pobočka Rosice n/L-LIKVIDACE Mrazírny Dašice a.s. Nemocnice Pardubice

49-ANO

ALIACHEM a.s.-Synthesia odbor Agrochem+BČOV 50 ALIACHEM a.s. - Synthesia odbor Plasty S 51 ALIACHEM a.s. - Synthesia odbor Organick 52 ALIACHEM a.s. - Synthesia odbor Barviva 53 ALIACHEM a.s. - Synthesia VOJ Explosia S 54 ALIACHEM a.s. - Synthesia odbor Odpadové 55 ALIACHEM a.s. - Synthesia odbor Barviva 56 ZAPA s.r.o. Zálší - výkrmna drůbeže Holi

44

Pardubice 7 Dašice Pardubice 1 Rybitví Rybitví Rybitví Rybitví Rybitví Rybitví Rybitví Holice


67-NEVÍ 68-NE 69-ANO 70-ANO 71-NE 72-NE 73-NE 74-NE 75-NE 76-NE 77-ANO 78-NE 79-NE 80-NE 81-NE

57 ZZN Pardubice a.s.- výkrmna prasat 58 Zemědělské zásobování a nákup a.s. - výr 59 ZZN Pardubice a.s. - chov nosnic 60 BULLEX spol. s r.o. 61 NEDCON BOHEMIA s.r.o. Pardubice 62 TONAMO a.s. Pardubice 63 Tomáš Kelnar-Výkrmna brojlerů 64 Pavel Frýda-Výkrmna brojlerů 65 ZAPU s.r.o. Zálší - velkovýkrmna drůbeže 66 HARPEN ČR s.r.o. - vojenský opravárenský Vojenský útvar 2553 Pardubice VITKA Brněnec a.s. VERTEX a.s. Litomyšl - závod 1 Litomyšl Nemocnice Litomyšl HEDVA a.s. - závod 02 HEDVA a.s. - závod 01 Poličské strojírny a.s. SVITAP J.H.J. s.r.o. VIGONA a.s. SVITAVY SVITAP J.H.J. s.r.o. - kotelna IV ZŘUD - Masokombinát Polička s.r.o. TONER s.r.o. Dřevojas výrobní družstvo RANDA s.r.o. SVBF Praha - kotelna 5/547/07 Moravská T

Kasalice Svinčany Čeperka Choltice Pardubice 4 Pardubice 1 Jeníkovice Jeníkovice Přelouč Přelouč Pardubice 1 Brněnec Litomyšl Litomyšl Moravská Třebová Moravská Třebová Polička Svitavy Svitavy Svitavy Kamenec u Poličky Moravská Třebová Svitavy Bystré Moravská Třebová

83-NEVÍ 84-NEVÍ 85-NE 86-NE 87-NE 88-NE 89-ANO

82 Pivovar a sodovkárna Svitavy a.s.-LIKVIDACE TEDOM ENERGO s.r.o. C26 Dopravní stavby holding a.s. - obalovna TES s.r.o. Polička LITAGRO a.s.-LIKVIDACE Moravské šamotové a lupkové závody a.s. Odborný léčebný ústav Jevíčko MILTRA B s.r.o.

Svitavy Svitavy Polička Polička Litomyšl Svitavy Jevíčko Městečko Trnávka

KOVOLIJECKÁ HUŤ & GEORG METALL. s.r.o. VYTEP UNIČOV s.r.o. MKZ a.s. JEMA Svitavy a.s. SAN VALENTINO a.s. Bílá Voda ČESKÉ DRÁHY s.o. - DOP O.Z. - depo kolej SPOLSIN s.r.o. Česká Třebová Casting Group s.r.o. - slévárna Hnátnice KOGEL a.s. TESLA Lanškroun a.s. OEZ Letohrad s.r.o. 101 PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 06 KAROSA a.s. 102-ANO 90-NE 91-ANO 92-NEVÍ 93-NE 94-NE 95-NE 96-NE 97-NE 98-NE 99-NE 100-NE

45

Svitavy Moravská Třebová Svitavy Svitavy Červená Voda Česká Třebová Česká Třebová Hnátnice Choceň Lanškroun Letohrad Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto


ČKD Choceň a.s. v konkursu LDM s.r.o. Česká Třebová Orlické papírny a.s. Orlické papírny a.s. PRIMONA a.s. Rieter Elitex a.s. KORADO a.s. TEPLO s.r.o. Ústí nad Orlicí Městský bytový podnik Vysoké Mýto 112 PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 12 Správa budov Žamberk 113-NE Výzkumný ústav bavlnářský Ústí nad Orlic 114-NE ČMO s.r.o. - obalovna Vysoké Mýto 115-NE ČMO s.r.o. - obalovna Dolní Čermná 116-NE Nemocnice v Ústí nad Orlicí 117-NE Nemocnice s poliklinikou Vysoké Mýto 118-NE 119 PERLA bavlnářské závody a.s. - závod 01 ASANACE spol. s r.o. Žichlínek 120-ANO TESLAMP Holešovice a.s. 121-NE TEZA s.r.o. Česká Třebová 122-NE ROYAN s.r.o. - divize 01 Žamberk 123-NE Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 124-NE BOCUS a.s. - chov hospodářských zvířat L 125-NE 126 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší - vel 127 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší - tel 128 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší - VKK BIOPRODUKT KNAPOVEC a.s. 129-NE 130 Benzina s.p. - sklad PHL ALBERTINUM - odborný léčebný ústav - kot 131-NE INTERCOLOR a.s. Bílá Voda 132-NE Rieter Elitex a.s. - závod AUTOMOTIVE Dv 133-NE AVX CZECH Republic s.r.o. 134-NE Kartáčovny s.r.o. 135-NE Intergal Vrchovina a.s. 136-NE ČMKS- Železiční opravny a strojírny a.s. 137-ANO 138 Jevimetal s.r.o.-ZRUŠEN 139 Zemědělsko obchodní družstvo Zálší - stř Intergal Vrchovina a.s. - kotelna Žamber 140-NE 141 ZAAL s.r.o. 103-NE 104-NE 105-NE 106-NE 107-ANO 108-ANO 109-ANO 110-NE 111-NE

Choceň Česká Třebová Lanškroun Lanškroun Česká Třebová Ústí nad Orlicí Česká Třebová Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Ústí nad Orlicí Žamberk Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Dolní Čermná Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Ústí nad Orlicí Žichlínek Králíky Česká Třebová Žamberk Lanškroun Letohrad České Heřmanice Kosořín Oucmanice Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Červená Voda Choceň Lanškroun Červená Voda Choceň Česká Třebová Česká Třebová Svatý Jiří Žamberk Choceň

tabulka 18 Tabulka ukazující stav zpracování energtetických auditů v Pardubickém kraji u zdrojů REZZO1

46


Z předchozí tabulky je patrné, že ve většině případů společnosti nemají energetické audity zpracované. Je nutné konstatovat, že větší významnější podniky mají energetický audit zpracován a snaží se naplňovat jeho závěry ( je to v jejich vlastním zájmu…motivace ekonomická). Z tabulky vyplývá , že ze sledovaných 141 sledovaných společností má energetický audit pouze 17 toto představuje 12% z celkového počtu . Termín, ke kterému se tato statistika vztahuje je 08/2003. Potenciál úspor na straně energetické náročnosti budov činí 40-55% Potenciál úspor na straně technologií před zpracováním en. auditů nelze vyjádřit.

47


4.2. Potenciál úspor na straně výroby a dopravy energie Výrobu a distribuci tepelné a elektrické energie ošetřuje zákon 406/2000 Sb. konkrétně prováděcími vyhláškami 150/2001 Sb. (Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla) a 151/2001 Sb. (Účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie). Jak při výrobě tak i při rozvodu energie (tepelné i elektrické) musí být zajištěna minimální účinnost stanovená výše zmíněnými vyhláškami.Uvedená povinnost se vztahuje na zařízení (zdroje a rozvody energie) nově vybudovaná a dále pak na zařízení rekonstruovaná po termínu účinnosti zákona. Zákon stanoví, že výrobci tepla nebo elektřiny při budování nových zdrojů nebo při rekonstrukci stávajících zdrojů musí od určitého výkonu tepelného (MWt) nebo elektrického (MWe), zdrojů (5 MWt tepelného výkonu u zdrojů tepla, 10 MWe elektrického výkonu u parních kondenzačních elektráren, 2 MWe u zdrojů s plynovými turbínami či 0,8 MWe u zdrojů s pístovými motory) zajistit k příslušné projektové dokumentaci vypracování odborného energetického auditu, který posoudí možnost a výhodnost kombinované výroby. Na základě výsledku tohoto auditu může příslušný výrobce upřesnit svůj investiční záměr. Kontrolou dodržování ustanovení zákona o hospodaření energií je na základě zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) pověřena Státní energetická inspekce. Pokuty za porušení ustanovení zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií jsou odstupňovány podle závažnosti nedodržených ustanovení v rozmezí 100 000 Kč až 5 000 000 Kč. 4.2.1.

Výroba tepla a elektřiny v Pardubickém kraji

Úspory při výrobě energie je nutné hledat na všech úrovních, největší úspory je však možné očekávat u velkých výrobců. V tomto smyslu byla věnována pozornost zvláště zdrojům Opatovice a Chvaletice. •

Elektrárny Opatovice

rok Celková (%)

1997 účinnost 52,04

1998 50,82

1999 49,61

2000 43,44

2001 46,62

tabulka 19 Souhrnná data účinností ve vybraných letech Elektrárny Opatovice a.s.

Účinnost závisí především na množství kondenzační výroby elektrické energie a dodávkách tepla. Čím je vyšší výroba el. energie a nižší dodávka tepla, tím je nižší účinnost jsou to hlediska protichůdná.

48


Je žádoucí distribuovat do soustavy co největší množství tepla, potažmo rozšiřovat soustavu centralizovaného zásobování teplem. •

Elektrárna Chvaletice

rok Celková (%)

1997 účinnost 32,42

1998 32,74

1999 32,3

2000 32,75

2001 32,86

tabulka 20 Souhrnná data účinností ve vybraných letech Elektrárna Chvaletice a.s.

V případě Chvaletické elektrárny je výroba tepla velice nízká (pouze zásobování přilehlýh Chvaletic) , což se odráží na celkové účinnosti zdroje. Pro zásadní zvýšení účinnosti ( 15-20%) by bylo nutné dodávat tepelnou energii do soustavy velikosti cca 5-6 tisíc TJ. 4.2.2.

Souhrnná data Pardubického kraje a České Republiky

Na území Pardubického kraje jsou pro výrobu tepla a elektřiny používána zařízení založená na spalování fosilních energetických paliv a dřeva. V následujících tabulkách je porovnání spalování paliv v Pardubickém kraji a České republice

Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj

NAZEV Černé uhlí Hnědé uhlí Koks Dřevo Zemní plyn Propan - butan LTO TTO

množství paliva vyrobené teplo dle ČSU Statistická ČSU Statistická účinnost ročenka ročenka teplo v palivu vypočtená 115 520 2 742 3 350 81,8 1 921 762 28 596 30 748 93,0 1 175 29 32 89,8 19 531 218 293 74,4 196 510 6 681 6 780 98,5 1 148 52 54 96,4 4 316 182 186 98,1 40 723 1 628 1 710 95,2

tabulka 21 Spotřeba paliv průmysl Pardubický kraj zdroj ČSU statistická ročenka 2001 teplo v palivu (TJ) účinnost (%)

množství paliv (t) vyrobené teplo (TJ)

V předchozí tabulce ve spotřebě paliv jsou zahrnuty i elektrárna Chvaletice a elektrárny Opatovice.

49


NAZEV Černé uhlí Hnědé uhlí Koks Dřevo Zemní plyn Propan - butan LTO TTO

ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR

množství paliva vyrobené teplo dle ČSU Statistická ČSU Statistická účinnost ročenka ročenka teplo v palivu vypočtená 9 819 367 232 735 284 762 81,7 44 612 694 555 025 713 803 77,8 2 913 673 76 520 80 097 95,5 154 065 1 796 2 311 77,7 5 339 975 181 559 184 229 98,6 142 875 6 572 6 715 97,9 190 919 8 075 8 210 98,4 669 720 27 988 28 128 99,5

tabulka 22 Spotřeba paliv průmysl ČR zdroj ČSU statistická ročenka 2001 (TJ) účinnost (%)

množství paliv (t) vyrobené teplo (TJ) teplo v palivu

Vypočtená účinnost v tabulkách tabulka 21 a tabulka 22 jsou značně vysoké a neodpovídají realitě. Data jsou převzata od ČSU. V těchto datech v položce černé uhlí není započtena spotřeba společnosti Aliachem, která bla dle IČO započtena do Prahy. Z obsahu předchozích tabulek a především na základě odborného technického posudku lze konstatovat, že potenciál úspor na straně výroby energie dle odhadů a porovnání se stávajícími účinostmi stávajících zařízení činí 2 - 4 %, tento potenciál je vztažen na změnu spalovacího procesu (rekonstrukce nebo změna paliva). 4.2.3.

Potenciál na straně distribuce tepelné energie

Rozvodem tepelné energie se zabývá vyhláška 151/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Tato vyhláška stanoví požadavky na účinnost užití energie pro rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie u teplé • parních, horkovodních a teplovodních sítí a sítí pro rozvod užitkové vody a chladu včetně přípojek, s výjimkou chladicí vody z energetických a technologických procesů, která odvádí tepelnou energii do okolního prostředí, • •

předávacích nebo výměníkových stanic, zařízení pro vnitřní rozvod tepelné energie včetně chladu užitkové vody v budovách (dále jen "vnitřní rozvod").

a teplé

Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo vydáno stavební povolení po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Po posouzení relevantních okolností stanovit potenciál úspor na straně distribuce tepelné energie 8-10 %.

50


4.2.4.

Potenciál úspor na straně distribuce el. energie

Rozvodem el. energie se zabývá vyhláška 153/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Vyhláška stanovuje podrobnosti posuzování účinnosti užití energie při přenosu a distribuci (dále jen "rozvod") a vnitřním rozvodu elektrické energie. Účinnost užití energie při rozvodu a vnitřním rozvodu elektrické energie podle této vyhlášky je určena technickými ztrátami vznikajícími při provozu zařízení fyzikálními jevy. Hodnocení účinnosti užití elektrické energie podle této vyhlášky se vztahuje na přenosovou soustavu a ve speciálních případech na vybraná vedení o velmi vysokém napětí 110 kV, dále pak pro distribuční soustavu o velmi vysokém napětí 110 kV, pro distribuční soustavu o vysokém napětí 6 až 35 kV a pro distribuční soustavu o nízkém napětí do 1 kV a pro vnitřní rozvod elektrické energie. Technické ztráty elektrické energie v rozvodu a vnitřním rozvodu elektrické energie se člení na stálé, které jsou dány provedením a parametry • ztráty provozovaných zařízení, • ztráty proměnné, které jsou ovlivněny velikostí přenášeného výkonu provozovaným zařízením. Vyhodnocování ztrát elektrické energie se provádí každoročně nejpozději do 30. března následujícího roku v rozsahu podle způsobu určení uvedeném v příloze vyhlášky 153/2001 Sb. Soubory naměřených technických veličin, dalších údajů souvisejících s posuzováním účinnosti užití elektrické energie a hodnot stanovených podle způsobu určení se uchovávají minimálně po dobu 5 let. V následujících tabulkách jsou představeny ztráty sledované podle vyhlášky 153/2001 Sb. za roky 2001 a 2002. Data jsou za celé VČE a.s. tudíž obsahují Pardubický i Hradecký kraj. Pro posouzení vývoje ztrát to však není rozhodující, důležitý je vývoj ztrát.

51


Typ ztrát v sítích

vvn MWh

Ztráty korónou (vvn)-st. Ztráty svodem-st.

872,6

--

--

celkem MWh

%

872,6

0,17

17 850,7

7 530,8

418,9

25 800,4

5,11

123,7

20 403,6

22,5

20 549,8

4,07

42,0

171,7

22 129,0

22 342,7

4,42

3 446,3

3 446,3

0,68

160 705,8 298 763,8

59,15

Ztráty v dielektriku-st. Trvalá spotřeba měřicích prvků (elměry.)-st. Trvalá spotřeba řídících prvků (relé HDO)-st. Proměnné Jouleovy ztráty v kab. a venk. ved.

Velikost ztrát nn MWh

vn MWh

--

--

55 461,7

82 596,3

847,4

5 124,0

8 121,6

14 093,0

2,79

--

1 725,2

1 725,2

0,34

Proměnné Jouleovy ztráty spojů - přech. odporů Proměnné Jouleovy ztráty jistících prvků

--

Ztráty transformátorů nakrátko-prom.

14 807,6

12 540,1

--

27 347,7

5,41

Ztráty transformátorů naprázdno-st.

14 470,6

75 663,4

--

90 134,0

17,85

104 476,3

204 029,9

196 569,3 505 075,5

100,00

Celkové technické ztráty

tabulka 23 Tabulka výsledků vyhodnocení tech.ztrát el.energie v sítích VČE a.s. za rok 2001

Typ ztrát v sítích

vvn MWh

Ztráty korónou (vvn)-st. Ztráty svodem-st.

533,4

533,4

0,11

418,9

25 590,4

5,41

123,7

20 948,7

23,0

21 095,4

4,46

71,6

699,1

22 350,4

23 121,2

4,89

3 568,2

3 568,2

0,75

158 538,1 273 241,4

57,74

--

--

57 672,3

57 030,9

869,5

4 357,0

8 012,6

13 239,2

2,80

--

1 714,1

1 714,1

0,36

Proměnné Jouleovy ztráty spojů - přech. odporů Proměnné Jouleovy ztráty jistících prvků

--

%

7 342,4

Trvalá spotřeba měřicích prvků (elměry.)-st.

Proměnné Jouleovy ztráty v kab. a venk. ved.

--

celkem MWh

17 829,1

Ztráty v dielektriku-st.

Trvalá spotřeba řídících prvků (relé HDO)-st.

Velikost ztrát nn MWh

vn MWh

--

Ztráty transformátorů nakrátko-prom.

15 251,5

11 887,0

--

27 138,5

5,74

Ztráty transformátorů naprázdno-st.

14 676,2

69 272,0

--

83 948,1

17,74

107 027,4

171 537,1

194 625,3 473 189,8

100,00

Celkové technické ztráty

tabulka 24 Tabulka výsledků vyhodnocení tech. ztrát el. energie v sítích VČE a.s. za rok 2002

52


4.3. Prognóza ceny paliv a energií

•

Zkratky

CIF CZK CZT DOE DPH DSM EU GCC HDP IEA LCP LTO NATO OECD OPEC TTO USD

cost, insurance, freight česká koruna centralizované zásobování teplem Department of Energy daň z přidané hodnoty Demand Side Management Evropská Unie Gulf Co-operation Council hrubý domácí produkt International Energy Agency Least Cost Planning lehký topný olej North Atlantic Treaty Organization Organization for Economic Cooperation and Development Organization of Petroleum Exporting Countries těžký topný olej americký dolar

Český překlad : CIF- náklady, pojištění, dopravné DOE- Ministerstvo pro energetiku DSM- řízení spotřeby GCC- Rada pro spolupráci zemí zálivu IEA- Mezinárodní energetická agentura LCP- metoda nejnižších nákladů NATO- Severoatlantická Aliance OECD- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OPEC- Sdružení států vyvážejících ropu

•

Jednotky

1bbl (barel) 1 toe 1 tmp 1 MWh 1 GJ 4.3.2.

= 158,8 l = 41,8 MJ = 29 MJ = 3,6 GJ = 0,2778 MWh Seznam zemí OECD

Zakládající členové (1961): Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie a Spojené státy americké. Další členové: Japonsko (28. duben 1964), Finsko (28. leden 1969), Austrálie (7. červen 1971), Nový Zéland (29. květen 1973), Mexiko (18. květen 1994), Česká republika (21. 53


prosinec 1995), Maďarsko (7. květen 1996), Polsko (22. listopad 1996, Korea (12. prosinec1996), Slovensko (2000). 4.3.3.

Seznam zemí IEA

Austrálie (1979), Rakousko, Belgie, Kanada, Česká republika (2001), Dánsko, Finsko (1992), Francie (1992), Německo, Řecko (1977), Maďarsko (1997), Irsko, Itálie (1978), Japonsko, Korea (2001), Lucembursko, Holandsko, Nový Zéland (1977), Norsko, Portugalsko (1981), Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, USA. 4.3.4.

Seznam zemí EU 15

Počátek integrace 1951: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Holandsko. Přistoupení v roce 1973: Dánsko, Irsko, Velká Británie. Přistoupení v roce 1981: Řecko. Přistoupení v roce 1986: Portugalsko, Španělsko. Přistoupení v roce 1995: Rakousko, Finsko, Švédsko. 4.3.5.

Úvodní předpoklady

Ceny energií v mezinárodních vztazích jsou čím dál tím více ovlivňovány globalizací světové ekonomiky v jejímž důsledku dochází k liberalizaci sektoru energetiky, projevující se deregulací a privatizací i síťových energetických odvětví. V Evropě jsou jejím důsledkem směrnice o liberalizaci elektroenergetiky (k povinnému zavedení v členských státech došlo od 19.2.1999) a zemního plynu (k zavedení došlo od 10. srpna roku 2000). Česká republika se nachází ve fázi harmonizace své ekonomiky a legislativy s EU s termínem začlenění do EU k 1. květnu 2004. Proto CityPlan s. r.o. trvale sleduje vývoj cen paliv a energií v České republice i ve světě, neboť jedině na základě těchto poznatků lze zvýšit spolehlivost podkladů pro stanovení kvalitní strategii podnikání v České republice. Převážná část informací v předkládaném dokumentu je založena na podrobném vyhodnocení podkladů Mezinárodní energetické agentury IEA při OECD, údajů Českého statistického úřadu a dále ceníků, informací některých českých a evropských energetických společností ale též informací z konferencí, odborného tisku a informací publikovaných Mezinárodní společností pro ekonomiku energetiky IAEE (jejíž součástí je i Česká společnost pro ekonomiku energetiky CZAEE). Ceny jsou udávány v CZK (česká koruna), USD (americký dolar) a poměrných hodnotách. Předpověď dalšího cenového vývoje je založena na předpokládaném geopolitickém vývoji světa v období do roku 2017, při které se vychází z ekonomických a politických rozborů prováděných významnými světovými organizacemi a odborníky. Předpoklad vývoje dlouhodobých marginálních nákladů je založen na vyhodnocení údajů o realizovaných stavbách, na vlastních výpočtech a analýzách nákladů na výrobu elektřiny a tepla a na budoucím očekávaném technologickém vývoji. Při odhadu vývoje cen v České republice byl posuzován nejen vývoj v evropských zemích OECD ale i vývoj v USA a Japonsku, neboť tyto země jsou a budou hlavním hospodářským konkurentem sjednocující se Evropy. Protože cena energií je významnou

54


nákladovou položkou výrobků, budou se ceny energií v těchto třech oblastech světa vzájemně ovlivňovat. Cenami pro obě hlavní kategorie konečných spotřebitelů, průmysl a domácnosti, se rozumí podíl tržeb a dodané energie, jedná se tedy o průměrnou cenu pro danou kategorii konečného spotřebitele. Důležitým ukazatelem charakterizujícím vývoj cen jsou poměrové ukazatele (poměrné ceny), neboť jsou výsledkem dlouhodobého vývoje a stabilizace trhu s energiemi. Zahrnují jak vzájemnou nahraditelnost jednotlivých druhů energií, tak i technologické náklady na její užití pro konečnou spotřebu včetně nákladů na sezónní spotřebu, v neposlední řadě pak i vyjadřují energetickou politiku jednotlivých zemí. Ceny jsou udávány včetně dopravy ke konečnému spotřebiteli. Ceny pro průmysl a ceny nafty jsou uváděny bez DPH, ceny pro domácnosti jsou uváděny včetně DPH. Tam, kde je v textu zmiňován vývoj reálných cen energií pro konečného spotřebitele, je u průmyslu vztažen zejména k růstu HDP a u domácností k růstu životní úrovně. Vlastní předpověď pro období do roku 2017 je provedena pro referenční scénář vývoje, kterým je předpoklad rovnoměrného růstu světové ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce 2017. Rozbor dlouhodobé časové řady údajů ukázal, že průmyslově nejvyspělejším zemím se podařilo využít zkušeností ze dvou ropných krizí 70. a 80. let a vytvořit takový cenový a technologický mechanismus ve svém hospodářství, který umožňuje vcelku spolehlivě učinit předpoklad pro uvažované období do roku 2017. Současně zmíněný mechanismus značně snižuje možnost vzniku podobných politicko - obchodních nátlaků v mezinárodním trhu primárních energií. Vyspělé země si přitom navíc zajistily nejen diverzifikaci zdrojů primární energie, ale tím že byla též objevena nová naleziště ropy a zemního plynu mimo silně politicky nestabilní oblast středního východu (zejména v Severním moři), došlo k další stabilizaci v mezinárodním měřítku. Tyto nové objevy přispěly dále k tomu, že byly opraveny původní odhady zásob a v důsledku toho i odhady, kdy dojde ve světovém měřítku k vyčerpání nalezišť jednotlivých druhů primárních energií. Dalším faktorem, který ovlivňuje odhad míry zásob primárních zdrojů energie je rozvoj technologií jejich průzkumu a těžby. Důsledkem je vyšší využití ložisek zemního plynu a ropy a komerční zpřístupnění i těch ložisek, kde byla dříve těžba neekonomická. Konečné vyčerpání zdrojů ropy a zemního plynu závisí na jejich ceně. Při vysoké ceně se vyplácí investovat do nových průzkumů a do těžby i hůře dostupných ložisek, což oddaluje konečné vyčerpání. To znamená, že klasické primární nosiče fosilní energie, ropu a zemní plyn, bude možné využívat v 21. století déle, než se původně předpokládalo, uhlí pak i ve 22. století. Tím dochází k výrazné stabilizaci cen světového trhu s primárními energiemi.

55


4.3.6.

Energetické trendy

Nejdůležitějším světovým zdrojem primární energie stále zůstává ropa i po poklesu podílu jejího energetického využití z 44,9% v roce 1973 na 34,9% v roce 2000. Největším vývozcem ropy (a energie vůbec) jsou země Středního východu spolupracující v rámci GCC (Gulf Co-operation Council) s vedoucí rolí Saudské Arábie. Ropa z těchto zemí tvoří zhruba polovinu produkce OPEC. Druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie ve světě je uhlí, jehož podíl pro energetické využívání se drží stabilně na úrovni 23,5% (2000) celkové spotřeby primární energie. Zemní plyn jako zdroj primární energie je ve světě na třetím místě s podílem 21,1% v roce 2000 a se stabilním růstem těžby 3% ročně. Na čtvrtém místě jsou ve světě obnovitelné zdroje energie (biomasa, vodní energie, geotermální, solární, větrná), které dosáhly v roce 2000 podílu 13,3% v celkové energetické bilanci světa. Na pátém místě v energetické bilanci s podílem 6,8% (2000) je ve světě jaderná energie, jejíž rychlý růst do roku 1986 (16% ročně) se po černobylské havárii zatím prakticky zastavil. Evropa i země OECD jsou významným dovozcem ropy. Energetická spotřeba domácností a služeb závisí na množství obyvatel, počtu domů, úrovni osobních příjmů a rozvoji v oblasti služeb. Je však rovněž silně závislá na klimatických podmínkách v důsledku spotřeby pro prostorové vytápění v zimě a chlazení (klimatizaci) v létě. Energetická spotřeba průmyslu je silně závislá na ekonomických aktivitách a mezi jednotlivými státy jsou zřetelné rozdíly. Do obou sektorů začalo více pronikat centralizované teplo, ačkoliv celkově je jeho podíl na konečné spotřebě zatím dosud poměrně malý. Spotřeba elektrické energie roste rychleji, než celková konečná spotřeba energií. Spotřebu uhlí výrazně ovlivňuje výroba elektřiny. Prakticky ve všech zemích EU spotřeba uhlí vzrostla. Ve spotřebě ropy je možné sledovat změnu chování států EU po roce 1986. Státy s poklesem spotřeby před rokem 1986 po tomto roce svou spotřebu stabilizovaly nebo i zvýšily. U států s pozitivním růstem spotřeby ropy v období před rokem 1986 se po tomto roce růst ještě zvýšil. Souvisí to jednak s pádem ceny ropy v roce 1986, jednak s rychlejším hospodářským růstem. Spotřeba zemního plynu vzrostla z fosilních paliv nejvíce, a to prakticky ve všech státech EU. Zemní plyn obsadil trh zejména v Dánsku, Řecku a Irsku. Situace vývoje spotřeby se však v jednotlivých zemích liší, v některých zemích nastal po roce 1986 návrat k ropě.

56


Stupeň soběstačnosti - energetické nezávislosti - Evropské unie jako celku se výrazně zvýšil v období let 1974 - 1986 a od toho roku se pohybuje okolo 50%. Po liberalizaci a zavedení volného trhu s elektřinou a zemním plynem je důležitější posuzování soběstačnosti celé EU, nikoliv jejích jednotlivých členů. Patrně však bude u nových členů posuzováno, zda budou soběstačnost EU zhoršovat či zlepšovat. 4.3.7.

Současný stav cen energií v České republice

4.3.7.1.

Úvod

Tak jako byl pro celý svět i země Evropské unie předělem rok 1974 - rok první ropné krize (a v důsledcích světové energetické krize), byl pro Českou republiku předělem rok 1989 - rok politických změn, které odstartovaly transformaci hospodářství z ústředně státem řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. Dalšími předěly jsou termíny zavedení liberalizačních směrnic EU, tj. únor 1999 pro elektřinu a srpen 2000 pro zemní plyn. V transformaci českého hospodářství je nutné rozlišit 3 pohyby cen energie, které lze ještě očekávat: •

Omezování (případně zrušení) regulace cen a jejich ustálení na tržní hodnotě podle pravidel v duchu liberalizačních směrnic EU.

•

Internalizace externích nákladů souvisejících se spotřebou energie, tj. zejména zavedení environmentálních daní souvisejících s globálními vlivy na životní prostředí - tento proces již v zemích OECD započal.

•

Možné flexibilní mechanismy, např. obchodování s emisemi či certifikovanou „zelenou“ elektřinou.

V současné době již prakticky žádná energie není dotována, tj. cena se nepohybuje pod jejími výrobními náklady. Promítnutí směrnic EU do energetické politiky státu, bylo v České republice zajištěno novým energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., který odpovídá oběma liberalizačním směrnicím EU. Zavádění environmentálních daní spočívá v současné době na dobrovolnosti jednotlivých států a bude zřejmě koordinováno směrnicemi v rámci EU.

4.3.7.2.

Shrnutí současného stavu

Nesíťové energie (kapalná paliva, uhlí) Nesíťové energie (kapalná paliva a uhlí) dnes již v podstatě deformovány nejsou. Ceny kapalných paliv v ČR jsou tržní, liší se od cenové úrovni EU prakticky jen v důsledku daní.

57


Cena uhlí v ČR je tržní a je oproti EU nižší, zejména cena uhlí hnědého. Důvodem je, že převážná část spotřeby uhlí je z domácích zdrojů, kde převažuje levnější hnědé uhlí. Cena uhlí bude proto pravděpodobně do vyčerpání domácích zdrojů i nadále levnější oproti EU. Daň z přidané hodnoty (DPH) byla u uhlí sjednocena s daní pro topné oleje od 1.1.1999 a činí 22%. Síťové energie (zemní plyn, elektřina, centralizované teplo) Deformované ceny síťových energií (zemního plynu, elektřiny a centralizovaného tepla) pro velkoodběratele a komerční maloodběratele se více či méně blíží cenám EU. Ceny zemního plynu a elektřiny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány a cenové deformace od tržní ceny jsou způsobovány pouze direktivním stanovením cenových tarifů regulačním úřadem. Cena tepla odpovídá již ceně tržní, neboť se musí přizpůsobovat místním podmínkám (ceně substituční energie). Přetrvávající cenová regulace tepla je proto zbytečná. U zemního plynu nejsou důvody pro zachování rozdílu cen v ČR oproti cenám v EU pro obě kategorie odběratelů. U elektřiny je předpoklad rozdílu cen oproti EU jak pro průmysl, tak pro obyvatelstvo z důvodu využívání domácího levnějšího uhlí pro její výrobu. Bude však redukován společným liberalizovaným trhem. Daň z přidané hodnoty (DPH) byla u elektřiny a zemního plynu sjednocena s daní pro topné oleje od 1.1.1999 a činí 22%.

4.3.8.

Zkušenosti z vývoje cen energií v zemích EU a OECD (1988-2002)

4.3.8.1.

Úvod

Pro země Evropské unie, tak jako pro všechny ostatní země světa s rozvinutou tržní ekonomikou, byly přelomem v přístupu k energetické politice dvě ropné krize v 70. a 80. letech. Ropné krize ovlivnily významně celou světovou ekonomiku. Nárůst ceny ropy v roce 1974 na více než trojnásobek, a v roce 1980 na téměř šestinásobek úrovně z roku 1970, znamenal dva rychle po sobě následující otřesy, které vyspělý svět podnítily k zásadní změně přístupu k energetickým zdrojům a jejich využívání. Země nejvyspělejší světové ekonomiky začaly mnohem podrobněji zvažovat: •

důsledky své závislosti na dovozech ropy z politicky nestabilních oblastí světa,

•

možnosti vzájemné nahraditelnosti jednotlivých druhů energie pro konečnou spotřebu,

58


•

energetickou náročnost technologických procesů ve zpracovatelském průmyslu a energetickou náročnost prostorového vytápění (či chlazení v teplém podnebním pásmu),

•

možnosti nepřímého ekonomického ovlivňování energetického hospodářství.

Výsledkem bylo zásadně převratné poznání, že ekonomický růst nemusí být nutně provázen extenzívním růstem spotřeby primární energie. Rozvoj výpočetní techniky umožnil uplatnit matematické modelování pro stanovení a vyhodnocení důsledků různých scénářů ekonomického rozvoje světa. Tak bylo zjištěno, že je nutné změnit přístup k využívání energie ve světovém hospodářství, neboť by velice brzy došlo k ekologickému kolapsu a tím ke zhoršení životních podmínek na zemi. Růst energetické spotřeby vyspělého světa a jeho následování rozvojovými zeměmi by nezadržitelně způsobilo prakticky nevratné poškození životního prostředí v globálním měřítku. Globální změny klimatu Země by postihly všechny země bez rozdílu - i ty nejvyspělejší. Proto na konferencích v Riu v roce 1991 a v Kjóto v roce 1997 zúčastněné státy přijaly dobrovolný závazek ke snižování globálních důsledků jejich ekonomik na životní prostředí. Tento závazek pak v rámci svých národních programů v různé míře plní. Dnes je již možné dobře sledovat a vyhodnocovat, jak se obě světové ropné krize spolu se záměrem světového společenství v oblasti ochrany proti změně klimatu Země projevily v rozhodnutí jednotlivých vlád v tvorbě a provádění národní energetické politiky vyspělých zemí. Výsledkem mezinárodní spolupráce je systematické vypracování nových způsobů energetického plánování a strategie rozvoje energetického průmyslu: •

regionální energetické plánování zaměřené na soběstačnost a zvýšení celkové energetické účinnosti

•

metoda nejmenších nákladů "Least Cost Planning - LCP"

•

řízení spotřeby "Demand Side Management - DSM"

•

rozvoj trhu energetických úspor

•

zahrnutí všech nákladů - tzv. internalizace externalit

•

rozvoj alternativních a obnovitelných zdrojů energie (energie z biomasy, energie z odpadů, vodní energie, sluneční energie, geotermální energie, energie větru)

•

rozvoj stavebních materiálů a postupů zlepšujících tepelně technické vlastnosti budov 59


•

rozvoj regulačních systémů

•

rozvoj technologií pro využití odpadního resp. nízkopotenciálního tepla

•

rozvoj kogeneračních (čili teplárenských) technologií

•

rozvoj čistých uhelných technologií (fluidní, zplyňování)

•

příprava flexibilních mechanismů pro snižování emisí skleníkových plynů ap.

Konečným důsledkem změny přístupu států EU je skutečnost, že příjmy vlád EU z obchodu s ropou jsou dnes vlivem daní pětinásobně vyšší (cca 50 USD/barel), než zisky středovýchodních zemí, které ropu produkují (cca 10 USD/barel). Vlády svou daňovou politikou dosáhly, že koneční spotřebitelé a celý sektor energetiky je přizpůsoben daněmi podstatně zvýšené ceně ropných výrobků a vlády mají určitý prostor pro tlumení cenových důsledků případných politických konfliktů v zemích, které těží a vyvážejí primární energii (ropu a zemní plyn), na hospodářství své země. Vyspělý svět (země OECD) přestal být do značné míry vydíratelný nestabilní částí světa disponující energetickým bohatstvím, nicméně však energetika zůstala součástí politických cílů velmocí. Zájem velmocí, který byl dříve orientován hlavně na energetické zdroje, se rozšířil v současnosti rovněž na dopravní trasy. Doprava ropy a zemního plynu se stala stejně významným podnikáním jako jejich těžba. Kontrola přístupových tras k nalezištím ropy a plynu a stavba nových ropovodů a plynovodů ovlivňuje politické dění v dotčených oblastech a o kontrolu těchto zájmových oblastí usilují velmoci. Druhým převratným milníkem z hlediska cen energií v EU je přijetí liberalizačních směrnic: •

Směrnice 96/82/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o obecných pravidlech vnitřního trhu elektrickou energií.

•

Směrnice 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech vnitřního trhu zemním plynem.

Promítnutí těchto směrnic do legislativy jednotlivých států vede ke sbližování cen v rámci vytvořeného jednotného trhu s elektřinou a plynem. Za třetí (u nás zatím příliš nedoceněný) a snad nejvýraznější milník považujeme teroristický útok provedený 11. září 2001 v USA. Tragické události 11. září v New Yorku a Washingtonu tak vyvolaly zásadní změnu v názorech na bezpečnost západního světa a možnost obrany vůči globalizovanému terorismu. Přitom je nutné si uvědomit, že tento boj bude trvat značně dlouho, že je nutné s mezinárodním terorismem vážně počítat jako s dlouhodobým problémem, kterému se zatím lidstvo nemůže zcela vyhnout. V této 60


souvislosti se ukazuje, že zvláště citlivou oblastí pro teroristické útoku je oblast energetiky. Narušení zásobování energiemi by zejména v ekonomicky nejrozvinutějších státech vedlo ke značným hospodářským škodám a ohrožení života občanů. Pro vlády a úřady v jednotlivých státech a regionech se tak odpovědnost za zdraví, životy občanů a chod ekonomiky v krizových situacích rozšířila. Dnes již nestačí chránit energetické systémy pouze před selháním techniky a obsluhy, případně i proti akci jednotlivého zločince. Je třeba se zabývat důsledky, jaké by mohly mít na lidskou společnost akce globálně organizovaného terorizmu. Problém péče o zvýšení bezpečnosti zásobování energií se tak rozšířil o odhalení slabých článků energetických zásobovacích řetězců zranitelných teroristickými útoky, které do útoku 11. září zatím nebyly dostatečně uvažovány. Stejné otázky mění i pohled na nové technologické postupy a možnosti využívání místních a obnovitelných zdrojů energie. Energetické krize změnily účinnost spotřeby energie, liberalizace energetiky změnila výkonnost energetických podniků, teroristické útoky budou mít za následek změnu struktury energetických zásobovacích systémů. 4.3.8.2. •

Dovozní ceny

Ropa

Dovozní cena ropy je prakticky shodná pro všechny země a je prakticky shodná se světovou cenou ropy. Cena ropy byla vychýlena ekonomickou krizí v jihovýchodní Asii, kdy v roce 1998 bylo dosaženo dvacetiletého minima. Vlivem konjunktury v USA, Evropě a oživení ekonomiky v jihovýchodní Asii cena ropy překmitla v roce 2000 naopak na patnáctileté maximum. Teroristické útoky 11. září 2001 vyvolaly v důsledky nejistoty v prvních dnech růst ceny ropy nad 30 USD/barel, po uklidnění bezpečnostní situace však následoval její pád. Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který měl vliv na cenu ropy je vojenská operace v Iráku, která vyhnala světovou cenu ropy až ke 40 dolarům za barel, po rychlém útoku spojenců tato cena spadla na úroveň 30 dolarů za barel. V současné době se cena ropy Brent pohybuje kolem 28 dolarů za barel, po zvýšení vývozu ropy z Iráku se očekává, že cena ropy poklesne na úroveň 24 až 28 dolarů za barel. •

Uhlí

Dovozní cena uhlí je stabilní, pouze velmi tlumeně se mění se změnou ceny ropy. Cena dovozního uhlí se v jednotlivých státech liší více než dovozní cena ropy nebo zemního plynu, průměr je přibližně 45 USD/t . Poměr dovozní ceny uhlí kvůli jeho stabilitě vůči ropě mění. Vlivem výkyvů ceny ropy dolů v roce 1998 činil tento poměr 0,66 a v roce 2000 při překmitu ceny ropu vzhůru naopak činil jen 0,26. V roce 2001 činil poměr jen 0,26.V roce 2002 byl poměr ceny uhlí a ropy 0,33. •

Zemní plyn

Dovozní cena zemního plynu je silně závislá na ceně ropy, kterou následuje s několikaměsíčním zpožděním. Poměr dovozní ceny zemního plynu vůči ropě (v přepočtu na toe) se v EU ustálil do roku 1993 v hodnotách 0,8 až 0,9. Vlivem výkyvů ceny ropy dolů v roce 1998 činil tento poměr 1,03 a v roce 2000 při překmitu ceny ropu vzhůru naopak činil jen 0,54. V roce 2002 byl poměr ceny zemního plynu a ropy 0,84.

61


Tyto výkyvy cen v závislosti na cenu ropy jsou tlumeny dlouhodobými obchodními smlouvami a s rostoucím využitím zemního plynu pro výrobu elektřiny i částečnou vazbou ceny zemního plynu na cenu uhlí. 4.3.8.3. •

Spotřebitelské ceny kapalných paliv

Průmysl

Cena kapalných paliv pro průmysl reaguje na výkyvy ceny ropy. Cena těžkého topného oleje TTO i lehkého topného oleje LTO se mění podle ceny surové ropy. •

Domácnosti

Cena kapalných paliv pro domácnosti reaguje na výkyvy ceny ropy. Cena lehkého topného oleje LTO se obecně mění podle ceny surové ropy. Téměř ve všech evropských zemích je cena LTO pro domácnosti srovnatelná s cenou zemního plynu, nebo nižší. Výjimkou bylo doposud Finsko, kde byl LTO ještě v roce 2000 2,6 krát dražší než plyn, v roce 2002 však již jen 1,8 krát. •

Nafta a benzín

Ceny nafty a benzínu se mění podle ceny surové ropy. Celkový trend je však rostoucí, to znamená že dochází k regulaci prostřednictvím spotřební daně. Poměrový ukazatel

Evropa - sever

Evropa – jih

OECD Evropa

USA

Japonsko

TTO výr. el. / TTO prům.

0,6-1,0

0,6 – 1,2

1,0

0,9

1,15(1997)

LTO prům. / TTO prům.

1,4 – 1,7

1,8 – 4,8

2,3

1,3

1,3

LTO dom. / LTO prům.

1,0-2,4

1,2-1,5

1,2

1,7

1,6

LTO dom. / TTO prům.

1,9 – 2,9

2,0- 3,1

2,6

2,1

2,1

LTO dom. / ZP dom.

0,6 – 2,1

0,7 – 1,2

1,37 (2000)

0,97

0,38(2001)

Nafta / benzín

0,5 - 0,8

0,6 - 0,7

0,64

N/A

0,38(2001)

tabulka 25 Poměrové ukazatele ceny kapalných paliv (2002)

4.3.8.4. •

Spotřebitelské ceny uhlí

Průmysl

Cena uhlí je od roku 1988 velmi stabilní, pouze velmi tlumeně reaguje na změny ceny ropy. Cena uhlí pro výrobu elektřiny je asi o 20 % nižší, než cena pro průmysl. V reálných cenách v roce 2002 byla cena uhlí na úrovni 111,6% roku 1995. •

Domácnosti

V reálných cenách je cena uhlí pro domácnosti od roku 1988 velmi stabilní. V reálných cenách v roce 2002 byla cena uhlí na úrovni 101,2% roku 1995. Poměrový ukazatel uhlí výr. el. / prům.

Evropa - sever

Evropa – jih

OECD Evropa

USA

Japonsko

0,52 - 0,70

0,76

1,37 (1995)*

0,86

1,34(1997)

62


uhlí dom. / prům.

1,78 –4,20

1,25

3,54*

N/A

N/A

tabulka 26 Poměrové ukazatele ceny uhlí (2002)

*Tato hodnota platí pro Francii, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa

4.3.8.5. •

Spotřebitelské ceny zemního plynu

Průmysl

Cena zemního plynu je od roku 1988 stabilní. Cena zemního plynu se se zpožděním mění podle ceny surové ropy s jistým tlumením vlivem obchodních smluv. Cena zemního plynu pro výrobu elektřiny ve velkých zdrojích je asi o 15 % nižší. Cena se rozlišuje podle velikosti odběru, rovnoměrnosti odběru, nároků na nepřerušitelnost, existují letní a zimní ceny, dále pak existují regionální ceny podle územních podmínek a vzdálenosti od napájecích plynovodů. Od 10. srpna roku 2000 je v zemích EU liberalizován trh s plynem podle směrnice 98/30/EC. Ceny určuje trh. •

Domácnosti

Cena zemního plynu je od roku 1988 stabilní. Cena zemního plynu se se zpožděním mění podle ceny surové ropy. Doposud větší rozptyl cen pro domácnosti než cen pro průmysl mezi zeměmi EU se bude zřejmě působením liberalizační směrnice a sjednocování daní snižovat. Ve většině evropských zemí je zemní plyn levnější než topný olej. poměrový ukazatel

Evropa – sever

Evropa – jih

OECD Evropa

USA

Japonsko

ZP výr. el. / prům.

0,82 – 0,97

0,97– 1,0

0,84(1997)*

0,94

0,46(1997)

ZP dom. / prům.

1,59- 2,78

1,14 – 3,0

2,09(2000)

2,15

2,87(2001)

ZP dom./LTO dom.

0,48 – 1,79

0,76 – 1,54 (1999)

0,73 (2000)

1,03

2,63(2001)

tabulka 27 Poměrové ukazatele ceny zemního plynu (2002)

*Tyto hodnoty platí pro Rakousko, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa

4.3.8.6. •

Spotřebitelské ceny elektřiny

Průmysl

V reálných cenách se cena elektřiny pro průmysl od roku 1978 prakticky nezměnila. Ceny elektřiny kromě přenosu a distribuce určuje od 19.2.1999 liberalizovaný trh. Tzv. oprávnění zákazníci si mohou svobodně volit svého dodavatele. •

Domácnosti

V reálných cenách se cena elektřiny pro domácnosti od roku 1978 prakticky nezměnila. V zemích, kde došlo ke 100% otevření trhu, určuje již i ceny elektřiny pro domácnosti liberalizovaný trh (kromě přenosu a distribuce). Ve Finsku činí poměr elektrického vytápění vůči teplu z CZT ustáleně 1,8.

63


poměrový ukazatel el. dom. / prům.

Evropa - sever 1,55 – 3,00

Evropa – jih 1,19 – 1,85

OECD Evropa 2,06 (2000)

USA 1,71

Japonsko 1,49(1999)

tabulka 28 Poměrové ukazatele ceny elektřiny (2002)

4.3.8.7. •

Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla

Průmysl

Ceny nejsou statisticky mezinárodně (IEA) vyhodnocovány. Obecně lze konstatovat, že všechny země podporují průmyslovou kogeneraci, většina severněji položených zemí pak i CZT. •

Domácnosti

Ceny dálkového tepla jsou v zemích EU individuální a nejsou statisticky mezinárodně vyhodnocovány. IEA uvádí v národních přehledech ceny Finska, Rakouska a Švédska. V roce 2001 byla cena tepla ve Finsku 427 Kč/GJ a ve Švédsku 451 Kč/GJ. Užitečnou informací je srovnání ceny vytápění elektrického k ceně tepla z CZT, které je ve Finsku více než 10 let stabilní a činí nyní přibližně 1,8. 4.3.8.8.

•

Citlivost cen energií na světovou cenu ropy

Dovozní ceny

Dovozní cena ropy EU je zcela závislá na světové ceně ropy, reaguje bezprostředně. S ropou a jejími produkty (topné oleje, benzín, nafta) se obchoduje na světových burzách. Dovozní cena uhlí je málo citlivá na světovou cenu ropy, neboť substituce kapalných a pevných paliv je dlouhodobá a investičně náročná záležitost, reaguje proto velmi tlumeně. Z toho vyplývá, že ta část energetiky státu, která je založena na uhlí je významným stabilizujícím prvkem ekonomiky. Dovozní cena zemního plynu EU je závislá na světové ceně ropy mnohem více než uhlí. Reaguje s několikaměsíčním zpožděním. Tlumení cenových výkyvů se dosahuje dlouhodobými kontrakty a částečnou vazbou ceny plynu na cenu uhlí.

•

Trendy reálných cen pro konečného spotřebitele

Reálná cena ropných produktů je více závislá na světové (dovozní) ceně ropy, než cena jiných energií, reaguje bezprostředně. Reálná cena uhlí pro konečného spotřebitele byla ovlivněna světovou cenu ropy jen mírně a se zpožděním cca 1 rok. Reálná cena zemního plynu pro konečného spotřebitele je ovlivňována světovou cenou ropy více než uhlí a reaguje se zpožděním cca 9 měsíců. Reálná cena elektřiny pro konečného spotřebitele je na světové ceně ropy prakticky nezávislá.

64


4.3.9.

Předpověď dalšího vývoje cen energií do roku 2017

4.3.9.1.

Úvodní předpoklady

Předpověď budoucího vývoje cen energií je provedena na základě analyzovaných poměrových ukazatelů, prognóze vývoje světové ceny ropy, prognóze dopadů liberalizačních směrnic EU a odhadu makroekonomického a politického vývoje do roku 2017. Měnová unie a liberalizační směrnice 96/92/EC a 98/30/EC budou přispívat k pokračující konvergenci cen energií pro průmysl i pro domácnosti v rámci společenství EU. ČR se stává od 1.5.2003 členskou zemí EU. Nepředpokládá se významná devalvace české koruny. Předpokládá se, že hospodářský vývoj v ČR bude úspěšný a ČR v roce 2011 předstihne některé nejchudší dnešní členské státy EU a životní úrovní se bude řadit do střední skupiny zemí EU. Nepředpokládají se významné hospodářské krize. Přechodné turbulence mohou být provázeny pohybem cen ropy, po jejich odeznění se však předpokládá návrat na původní prognózovanou trajektorii. Nepředpokládají se vojenské konflikty (včetně občanských válek) na území strategických ropovodů a plynovodů vedoucích do EU a ČR ani v oblastech zdrojů ropy a zemního plynu, které tyto ropovody a plynovody napájejí. V cenové prognóze není uvedena předpokládaná ale dosud nejasná a nejednoznačná internalizace externích nákladů formou zavedení jednotné daně z CO2 (v rámci směrnice EU), případně vliv flexibilních mechanismů pro snižování emisí skleníkových plynů. Předpověď cen energií předpokládá střední scénář rovnoměrného růstu ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce 2017. 4.3.9.2.

•

Dovozní ceny

Rozbor současného situace na trhu s ropou a rozkolísání její ceny

V roce 1998 se dostala cena ropy a úroveň dvaadvacetiletého minima. Cena barelu ropy Brent spadla z hodnoty 18 USD (podzim 1997) během roku na 10 USD (konec roku 1998). Od března 1999 dohodnuté snížení těžby ropy tlačily její cenu vzhůru aby po kulminaci přes 34 USD/barel v roce 2001 její cena opět klesla na cca 26 USD/barel (srpen 2001). Teroristické útoky 11. září 2001 vyvolaly v důsledky nejistoty v prvních dnech růst ceny ropy nad 30 USD/barel, po uklidnění bezpečnostní situace však následoval její pád. Na cenu ropy měla největší vliv vojenská operace v Iráku, která zejména před započetím vojenské operace, z důvodu nejistoty dalšího vývoje vyhnala cenu ropy až ke 40 dolarům za barel. Po útoku spojenců došlo z důvodu optimismu k poklesu ceny ropy. V současnosti jsme svědky udržování ceny ropy okolo 29 dolarů za barel. V druhé polovině roku 2003 lze očekávat další pokles ceny z důvodu zvýšení dodávek z Iráku.

•

Ropa

Dovozní cena ropy bude prakticky shodná s dovozní cenou ropy EU, která bude odpovídat světovým cenám ropy. Určujícím faktorem světové ceny ropy bude ropa Brent, respektive náklady na její těžbu (asi 10 USD/bbl , zatímco náklady na těžbu 65


arabské ropy činí asi 5 USD/bbl). Cena ruské ropy je na světovém trhu oproti ropě Brent v průměru asi o 1 USD/barel nižší, cena ropy z ropovodu Družba je nižší asi o 3 USD oproti ropě Brent. Kromě standardních sezónních cenových pohybů bude i nadále světová cena ropy bezprostředně ovlivňována jako dosud veškerými vážnějšími politickými i hospodářskými událostmi. Politická nestabilita a hospodářská konjunktura budou způsobovat růst ceny ropy, úspěšná vyřešení politických (případně i vojenských) konfliktů a hospodářská krize budou způsobovat pokles ceny. Obdobně se projeví na ceně změny v nabídce ropy např. po uvalení a odvolání embarga na vývoz ropy významných producentů (např. Irák). Protože cena ropy reaguje na světové události citlivě a okamžitě, je pro všechny členské státy Mezinárodní energetické agentury IEA při OECD předepsáno udržovat 90-ti denní zásoby ropy a ropných produktů. ČR musí ještě dodatečné kapacity pro skladování této zásoby na svém území vybudovat. Předpokládaný pohyb ceny ropy do roku 2017 je uvažován jako rovnoměrný (lineární) růst ceny ropy na hodnotu 31,5 USD/barel v roce 2017. Pozn.: Cena těžkého topného oleje TTO na burze v Rotterdamu sleduje takřka s absolutní přesností cenu surové ropy a její čtvrtletní průměr činí asi 70 až 80% ceny ropy (v přepočtu na toe).

•

Uhlí

ČR se nestane v období 2002 - 2017 významnějším dovozcem uhlí. •

Zemní plyn

Dovozní cena zemního plynu je prakticky shodná s dovozní cenou Rakouska a Německa. Vybudováním tzv. severní větve z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa by mělo zvýšit jistotu dodávek ruského plynu do EU. Cena zemního plynu se odvozuje z ceny ropy, kterou následuje s několikaměsíčním zpožděním. Cena dovozu zemního plynu v příštích letech bude ovlivněna uzavřeným 15 letým kontraktem s Ruskem. Jedná se o kontrakt typu „take-or-pay“ sice s příznivou cenou částečně vázanou i na cenu uhlí, avšak je nasmlouváno poměrně vysoké množství plynu. Zkušenosti ze spotřeby v obcích, které byly plynofikovány v důsledku křížově dotované ceny, ukazují, že s růstem ceny spotřeba u obyvatelstva klesá. Důležitou (příznivou) roli proto bude hrát případné vyšší užití zemního plynu pro výrobu elektřiny. V opačném případě se kontrakt s Ruskem může stát příkladem tzv. uvízlých nákladů „stranded cost“. Cena zemního plynu z Norska bude odpovídat ceně pro Německo resp. průměru EU. Předpokládaný poměr dovozní ceny zemního plynu vůči dovozní ceně ropy do roku 2017 bude stabilní a bude se pohybovat dlouhodobě na úrovni 0,84 ceny ropy. Výkyvy cen ropy budou u zemního plynu tlumeny jeho částečnou obchodní vazbou na cenu uhlí. 4.3.9.3.

•

Spotřebitelské ceny kapalných paliv

Průmysl

Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny.

66


•

Domácnosti

Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny. DPH není snížená, dojde naopak patrně k nápravě ve způsobu nesprávného zdanění topného oleje (způsobu odpočtu spotřební daně, za kterou se nevrací DPH!).

67


tabulka 29 Poměrové ukazatele ceny kapalných paliv

2002 EU 1,95 1,29 2,52 1,26 0,65

Poměrový ukazatel LTO prům. / TTO prům. LTO dom. / LTO prům. LTO dom. / TTO prům. LTO dom. / ZP dom. Nafta / benzín

4.3.9.4.

•

2017 EU 1,95 1,29 2,52 1,26 0,65

ČR 2,03 1,40 2,84 1,45 0,67

ČR 1,95 1,29 2,52 1,26 0,65

Spotřebitelské ceny uhlí

Průmysl

Cena domácího uhlí bude schopná konkurence pro zásobování průmyslu (tepláren), pokud nepřesáhne do roku 2017 cenu 3 USD/GJ. Cena uhlí pro elektrárny by neměla v tomto období přesáhnout 2 USD/GJ, jinak přestanou být naše stávající elektrárny s účinností cca 32% konkurenceschopné.

•

Domácnosti

Ceny uhlí v ČR budou patrně pro domácnosti zvýšeny (daňovým zatížením) s cílem k návratu k používání uhlí v oblastech, kde již bylo nahrazeno ekologičtějšími způsoby vytápění. Tam, kde je dosud uhlí využíváno a kde nejsou ekonomické podmínky pro vybudování CZT či zavedení zemního plynu, by jeho zdražení mělo zvýhodnit přechod na využití biomasy (např. pelet a ekobriket), topných olejů a kapalného propanu. Je však též třeba zvažovat riziko, zda by po zdanění uhlí nedošlo v některých domácnostech k většímu spalování domácích odpadků včetně plastů. tabulka 30 Poměrové ukazatele ceny uhlí

Poměrový ukazatel Uhlí výr. el. / prům. Uhlí dom. / prům.

4.3.9.5.

•

2002 EU 0,88 3,24

2017 EU 0,85 3,60

ČR 0,79 1,79

ČR 0,85 3,50

Spotřebitelské ceny zemního plynu

Průmysl

Cena zemního plynu pro průmysl a výrobu elektřiny v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla evropskou liberalizační směrnici 98/30/EC v rámci nového energetického zákona.

•

Domácnosti

Cena zemního plynu v ČR bude odpovídat cenám v EU. Nebudou důvody pro odlišné ceny. ČR zavedla tarifní politiku odpovídající zkušenosti EU. Ceny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány. Cena zemního plynu pro domácnosti v ČR patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU.

68


tabulka 31 Poměrové ukazatele ceny zemního plynu

2002 2017 Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR ZP výr. el. / prům. a) 0,97* 0,97 0,97 0,97 ZP dom. / prům. 1,84** 1,53 1,84 1,84 ZP dom. / LTO dom. 0,79* 0,69 0,79 0,79 *)V. Británie, **)Francie, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa a) rozumí se výroba elektřiny ve velkých elektrárnách, nikoliv v malých zdrojích

4.3.9.6.

•

Spotřebitelské ceny elektřiny

Průmysl

Cena elektřiny pro průmysl v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být v důsledku společného trhu důvody pro odlišné ceny, může se však v prvém období projevovat vliv levnější elektřiny z hnědého uhlí.

•

Domácnosti

Cena elektřiny v ČR budou dále blížit cenám v EU. Ceny pro obyvatelstvo již nejsou dotovány. Poměr ceny elektřiny pro domácnosti vůči průmyslu patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU. tabulka 32 Poměrové ukazatele ceny elektřiny

poměrový ukazatel el. dom. / prům. el. top. / el. dom.

4.3.9.7.

•

2002 EU 2,00 0,50

2017 EU 2,00 0,50

ČR 1,75 0,53

ČR 2,00 0,50

Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla

Průmysl

Výrobní cena centralizovaného tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být včetně dopravy konkurenceschopná substitučnímu způsobu jeho individuální výroby – obvykle ze zemního plynu.

•

Domácnosti

Výrobní cena tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být v součtu s jeho distribucí konkurenceschopná substitučnímu individuálnímu vytápění – obvykle zemním plynem. tabulka 33 Poměrové ukazatele ceny CZT

Poměrový ukazatel el. top. / CZT

4.3.9.8.

•

2002 EU 1,50

2017 EU 1,50

ČR 1,29

Spotřebitelské ceny tepla z lokálního vytápění

Průmysl 69

ČR 1,50


Cena tepla z lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. S výjimkou tepla ze spalování vlastního odpadu, případně z vlastního kogeneračního zdroje, bude cena z lokálního vytápění srovnatelná s cenou z CZT (při použití shodné metodiky ekonomického hodnocení). Důvodem je skutečnost, že CZT musí být konkurenceschopné a musí se proto přizpůsobit ceně individuálního vytápění, jinak ztratí trh.

•

Domácnosti

Cena lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. V malých neplynofikovaných obcích se bude rozvíjet více vytápění peletami a ekobriketami z biomasy, i tepelnými čerpadly, spíše než vytápění olejem a kapalným propanem. graf 1Poměr cen ČR k EU (2002) Poměr cen ČR / EU - rok 2002 93%

dálk. teplo CZT

80%

el.topení dom.

75%

el.-domácnosti

86%

el.-průmysl

81%

ZP-domácnosti ZP-výroba el.

98%

ZP-průmysl

98% 33%

uhlí-domácnosti

53%

uhlí-výroba el.

54%

uhlí-průmysl

82%

benzín

84%

nafta

93%

LTO-domácnosti

86%

LTO-průmysl

83%

TTO-průmysl

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

graf2 Porovnání cen energií ČR a EU (2002)

Ceny - rok 2002 8,9 9,5

dálk. teplo CZT el.topení dom.

11,4

14,3 21,5

el.-domácnosti

12,3

el.-průmy sl

6,5

ZP-domácnosti

28,6

14,3

8,0

4,1 4,2 4,2 4,3

ZP-v ýroba el. ZP-průmy sl

2,1

uhlí-domácnosti

ČR EU

6,5

0,9 1,7 1,1 2,0

uhlí-v ýroba el. uhlí-průmy sl

23,2

benzín

15,6

naf ta

28,4

18,5

9,4 10,0

LTO-domácnosti LTO-průmy sl

3,3 4,0

TTO-průmy sl

0

5

6,7 7,8

10

15

20

25

USD/GJ

70

30


raf 3Předpověď cen ČR a EU v roce 2007

Předpověď ceny - rok 2007 10,2 10,6

dálk. teplo CZT

13,7

el.topení dom.

15,9 27,4

el.-domácnosti

31,9

14,8 15,9

el.-průmy sl 8,0 8,7

ZP-domácnosti ZP-v ýroba el.

4,6 4,6

ZP-průmy sl

4,7 4,7 4,1

uhlí-domácnosti

ČR 7,7

EU

1,3 1,9

uhlí-v ýroba el.

1,5 2,3

uhlí-průmy sl

34,1

benzín

36,1

22,4 23,4

naf ta 10,7 11,0

LTO-domácnosti 8,1 8,5

LTO-průmy sl 4,1 4,4

TTO-průmy sl

0

5

10

15

20

25

30

35

40

USD/GJ

graf 4 Předpověď cen ČR a EU v roce 2012

Předpověď ceny - rok 2012 11,6 11,7

dálk. teplo CZT

16,6 17,6

el.topení dom.

33,2 35,2

el.-domácnosti 17,3 17,6

el.-průmy sl 9,4 9,5

ZP-domácnosti ZP-v ýroba el.

5,0 5,0

ZP-průmy sl

5,2 5,2 6,1

uhlí-domácnosti

ČR EU

8,9

1,6 2,1

uhlí-v ýroba el.

1,9 2,5

uhlí-průmy sl

43,7 43,7

benzín 28,4 28,4

naf ta 12,0 12,0

LTO-domácnosti 9,3 9,3

LTO-průmy sl 4,8 4,8

TTO-průmy sl

0

10

20

USD/GJ

30

40

71

50


4.4. Stanovení hlavních problémových okruhů 4.4.1.

Úvod do problému

Vývoj energetické poptávky je odvislý od celé řady faktorů. Z nich je možné vzpomenout: a) rozvoj podniků působících na území kraje a struktura jejich produkce, b) očekávaný vývoj spotřeby energie v domácnostech, c) využití potenciálu úspor na straně − spotřeby, − výroby, d) vývoj cen paliv a energie. Základní směry respektive cíle kraje v oblastech zmíněných ad „a“ i „b“ jsou definovány v Programu rozvoje kraje. Z obsahu subkapitol: Potenciál úspor na straně spotřeby energie, Potenciál úspor na straně výroby energie, Prognóza cen paliv a energie, lze určit hlavní problémové okruhy, na které musí být brán zřetel při uplatňování Územní energetické koncepce v praxi. Při stanovení hlavních problémových okruhů je však třeba si uvědomit, že zpracováním a schválením ÚEK dostává vedení kraje dokument umožňující mu přiměřeně ovlivňovat vývoj energetického hospodářství na jím spravovaném území. Logicky by měl následovat: „Akční program kraje pro energetiku Pardubického kraje“ zkratka APE Pk. Takový program : - musí integrovat poznání a záměry prezentované v Programech rozvoje a dalších krajských koncepčních materiálech (koncepce odpadového hospodářství, program snižování emisí atd.), - by měl být zpracován na období 4-6 let, - musí vymezovat úkoly, které kraj při naplňování ÚEK bude podporovat. Například: instalovat xxx m2 solárních panelů do objektů spravovaných krajem (obcemi), • zvýšit informovanost občanů o možnostech a přednostech využívání • obnovitelných zdrojů energie, zajistit realizaci demonstračních projektů zaměřených na snižování spotřeby • energie a zvyšujících minimální energetickou bezpečnost kraje.

72


4.4.2.

Institut akčních programů (plánů)

Záměry ÚEK se realizují prostřednictvím akčních plánů (AP), které představují logický článek mezi koncepcí a realizačními projekty. Podle názoru Ing. Plockové z Energetické agentury jsou akční programy sestavovány na omezené časové období (za nejkratší lze považovat 4 letý cyklus), ve kterém by proběhly dále zmíněné aktivity: − v prvém roce od vyhlášení AP probíhá jeho implementace do krátkodobých realizačních programů, − ve druhém roce jsou realizační programy naplňovány projektovou a investiční činností, − od třetího roku jsou investiční akce dokončovány a na základě jejich výsledků/ monitoring, jsou zpracovávány analýzy účinnosti AP, − čtvrtým rokem, na základě vyhodnocení účinnosti AP, je možno přistoupit k aktualizaci a úpravě AP podle dosažených výsledků v porovnání s cíly vyplývajícími z ÚEK. Vyhlašování a realizace akčních programů je zajišťováno energetickým managementem. Touto činností může být pověřen příslušný útvar krajského úřadu a nebo organizace zaměřená na problematiku energetiky a působící na území kraje. V rámci AP budou tedy na základě výstupů ÚEK stanoveny: − scénáře využitelnosti potenciálu úspor energie a využitelnosti obnovitelných a druhotných zdrojů energie v jednotlivých sektorech národního hospodářství pro dohodnuté časové období (realizační programy), − pro následnou verifikaci dosažení stanovených cílů budou definovány rámcové indikátory, vyplývající z priorit ÚEK, − aktivity pro realizaci aktuálních priorit, − možné bariéry jež by mohly ovlivnit dosažení cílů, − ekonomické, administrativní a legislativní nástroje využitelné na úrovni území kraje a obcí. Předností AP je reálná možnost jejich společné tvorby pro územně související celky. Propojení může významně přispět při přístupu k finančním fondům, pro které jsou některá území i kraje počtem obyvatelstva nedostačující, např. statistickým jednotkám na úrovni NUTS II. všechny kraje nevyhovují. AP vztahující se na sousedící území může optimálně využít všech energetických zařízení pro vytvoření funkčního systému krizového řízení a to bez omezení vyplývajících z hranic jednotlivých územních celků.

73


Instituty akčních programů (plánů) je novým prvkem v systému realizace ÚEK. To znamená, že chybí potřebné zkušenosti z jeho uplatňování. Bude proto nutné věnovat vysokou pozornost jeho přípravě, realizaci a vyhodnocování, a to tak, aby bylo možné tento nástroj průběžně zdokonalovat a realizační programy upřesňovat. Ve vztahu ke zmíněným realizačním programům je vhodné poznamenat, že musí jako základní nástroj též využívat poznatky a doporučení z energetických auditů. 4.4.3.

Stanovení hlavních problémových okruhů – úspory

V minulosti bylo velice často prezentováno heslo, že nejlevnější energií je uspořená energie. Toto heslo, v období liberalizace a globalizace je možné doplnit o požadavek vysoké efektivnosti jejího využívání. Bez dodávek paliv a energie nemohou fungovat jednotlivé sektory národního hospodářství (zemědělství, průmysl, terciér, doprava) a domácnosti. Z obsahu předcházejících kapitol i z řady jiných dokumentů vyplývá, že energetická náročnost národního hospodářství ČR byla a je ve srovnání se státy EU vysoká. V subkapitole 4.2 se uvádí, že na území Pardubického kraje : působí 141 sledovaných společností (z nich k 31. srpnu 2003 mělo zpracován energetický audit pouze 17 firem – tedy cca 12 %), převažují panelové domy jejichž tepelné vlastnosti neodpovídají současným požadavkům. Z obsahu zmíněné subkapitoly též vyplývá, že potenciál úspor na straně: tepelně technických vlastností budov činí 40 – 55 %, regulace a vyvážení otopných soustav činí 15 %, technologií před zpracováním energetických auditů nelze vyjádřit. Otázkou jsou možnosti kraje při nápravě existující situace. Krajský úřad může velice obtížně vydat nařízení o povinném zateplení objektů, které nejsou v jeho majetku (majetku obcí). To platí i pro úspory podniků v jednotlivých sektorech. Ve smyslu možných náprav klíčovou úlohu budou sehrávat ceny energie (ty však krajský úřad nestanoví, snad s výjimkou cen tepla produkovaného jím vlastněným zařízením). Východiskem z této situace může být přijetí akčního programu změřeného například na: snižování měrné spotřeby pro vytápění budov (snižování tepelných ztrát při obnově bytového fondu)

Sanace stávajících rodinných domů a budov včetně zateplování rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na bydlení a užívání budov. Tepelné izolace a termosolární systémy nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují životnost pláště budovy. 74


výstavbu pasivních domů (dosažení nízkých tepelných ztrát u nových budov)

Pasivní dům je takový, který v podstatě nevyžaduje dodávky energie (zejména tepla) z vnějších zdrojů. Výstavba pasivních rodinných domů a budov rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na bydlení a užívání budov. společnou výrobu tepla a elektřiny (kogenerace, teplárenství)

Instalace společné výroby tepla a elektřiny rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na užívání budov. rekuperaci tepla (recyklace tepla z odpadního vzduchu a vody)

Instalace rekuperačních technologií a využití odpadního tepla rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na užívání budov. výchovu a vzdělávání (rozvoj lidských zdrojů)

Výchova a osvěta je důležitá pro rozšíření občanského povědomí o možnosti environmentálně šetrnějším zacházení s energií. Zároveň může zvýšit komfort bydlení a snížit provozní náklady na bydlení. Na realizaci zmíněných záměrů by kraj, vedle vlastních prostředků, mohl požádat o podporu ze strany České energetické agentury, Fondu životního prostředí a dalších fondů (EU, MMR).

4.4.4.

Stanovení hlavních problémových okruhů – výroba a dodávky energie

Podle údajů uvedených v subkapitole 4.3 „Potenciál úspor na straně výroby a dopravy energie“ bylo v roce 2001 dodáno „do kraje“ 46145 TJ tepla v palivu (včetně paliva pro elektrárnu Chvaletice a elektrárnu Opatovice).(Zdroje REZZO 1 a REZZO 2) Z této subkapitoly také vyplývá, že potenciál úspor na straně: - výroby energie (dle odhadů a porovnání se stávajícími účinnostmi na dnešních zařízení) činí 2 - 4 %, - distribuce tepelné energie činí 8 – 10 %, Z hlediska přímého ovlivňování výše zmíněných procesů jsou možnosti kraje velice omezené. Spíše lze očekávat, že výrobci a distributoři v rámci zvýšení své konkurenceschopnosti a ve snaze zlepšit své ekonomické výsledky budou hledat způsoby dosažení vyšší ekonomické efektivnosti. V subkapitole Rámec energetické politiky EU ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie je zdůrazňován význam zvyšování bezpečnosti dodávek energie. Přitom bezpečnost je míněna jak ve smyslu zajištění zdrojů primárních energetických surovin, tak zajištění dodávek energie konečným spotřebitelům.

75


Česká republika má v současné době zásobníky ropy na 60 dnů a řadu zásobníků plynu (Láb, Příbram atd.). Jinými slovy zásoby ropy a plynu jsou takové, aby vznikl určitý prostor pro překonání krize. Jiná situace je u dodávek elektřiny, neboť okamžitě vyrobené množství musí být v rovnováze s okamžitou spotřebou.

Průmyslově vyspělé státy (tedy i ČR) potřebují pro svoji „existenci“ stále komplikovanější technické systémy a sofistikovanější informační systémy jejichž funkčnost je založena na dodávkách elektřiny. Bez dodávek elektřiny zkolabuje státní správa, bankovní systém a obchodní sytém. Nebude možné zajistit dodávky pitné vody ani odvod a čištění odpadní vody. Bude ohrožena zemědělská a průmyslová výroba atd., atd.. Jinými slovy společnost bude ohrožena ve svých základech. Dodávky elektřiny mohou být v každém okamžiku narušeny: - přírodními pohromami, - teroristickými útoky, - nadprojektovými haváriemi. Je možné konstatovat, že Česká republika má určité zkušenosti z : - přírodních pohrom (Morava 1997, Čechy 2002), - nadprojektových havárií (elektrárna Opatovice zima 2002 - přerušení dodávek tepla pro cca 200 tisíc obyvatel). Z hlediska výše zmíněných skutečností je proto třeba řešit problém minimalizací nebezpečí vyplývající z ohrožení dodávek energie nutných pro chod jejího národního hospodářství. Jedná se o zásadní otázku jejíž význam narostl po 11. září 2001. K tomu je možné ve stručnosti uvést toto: 1. Dne 11. září 2001 došlo k bezprecedentnímu teroristickému útoku na USA. Ten a očekávaná reakce na něj vyvolávají v globálním měřítku situaci permanentního ohrožení. 2. Důsledky takového útoku jsou zatím a především vnímány z hlediska „klasického“ pojetí významu pojmu bezpečnost státu (útoky na některé významné objekty a ohrožení obyvatelstva vyvolané takovými útoky). 3. Národní hospodářství průmyslově vyspělých států může být však výrazně ohroženo především narušením dodávek paliv a energie a dalších nerostných surovin. 4. Postulát ad 3 zejména platí pro státy závislé na dodávkách paliv a energie ze zahraničí, a to z teritorií s nestabilní politickou a hospodářskou situací a jejichž obyvatelstvo má výhrady k politice USA, EU a dalších průmyslově vyspělých států. 76


5. Právě z takových teritorií jsou realizovány dodávky ropy a plynu prostřednictvím tranzitních dopravních systémů o délce tisíců km. 6. Česká republika je vysoce závislá na dovozech primárních palivoenergetických surovin. Dovoz kapalných a plynných paliv v roce 2000 činil 663 PJ, což představovalo cca 41 % hrubé domácí spotřeby primárních energetických zdrojů (v roce 1999 tento podíl činil 43 %). 7. Za současného stavu by absence zdrojů zmíněných v bodě 6 nepochybně vedla ke kolapsu národního hospodářství. 8. Problém určité energetické bezpečnosti si uvědomovali i odborníci EU před neblahou událostí 11. září 2001. Proto v dokumentu nazvaném Green Paper – Towards a European Strategy for Security of Energy Supply vydaném Evropskou komisí v Bruselu v listopadu 2000 je uvedeno „Unie musí přehodnotit své přístupy k zajišťování dodávek paliv a energie“. Také sekretariát Výboru pro trvale udržitelný rozvoj v energetice EHK připravil pro zasedání výboru EHK dokument v němž se uvádí „….je třeba věnovat pozornost zajištění energie a spolehlivosti jejich dodávek“. 9. Výše zmíněné skutečnosti je třeba vnímat a přiměřeně na ně reagovat. V podstatě je možné prohlásit, že Česká republika, jako členský stát NATO, může být ohrožována globálním terorismem a lze nalézt nepochybně řadu zranitelných míst infrastruktury ČR, a to včetně infrastruktury energetické. Výše zmíněné skutečnosti ve velice stručné formě ukazují na možná rizika (nebezpečí). Ta si uvědomuje řada pracovníků ústředních orgánů státní správy a územní samosprávy. Výsledkem zmíněného „uvědomění“ je představa zajistit 25 – 30 % elektřiny spotřebované v daném území ze zdrojů situovaných na tomto území a využívajících pro její přenos místní síť (22 kV, 100 kV). Realizace tohoto záměru přepokládá mimo jiné: − využití lokálních zdrojů výroby elektrické energie, − navržení nových kogeneračních jednotek využívajících jak klasické primární energetické suroviny (zejména plyn a uhlí), tak i obnovitelné zdroje (biomasa, voda atd.), − určení způsobů zapojení těchto zdrojů do sítě, a to za normální situace i v případě krizových situací. Je proto žádoucí těmto otázkám věnovat i na krajské úrovni pozornost a přiměřeně na ně reagovat. Ve vztahu na výše zmíněné skutečnosti by bylo žádoucí, aby krajský úřad podporoval (ve spolupráci s Českou energetickou agenturou, Fondem životního prostředí a dalšími orgány):

77


•

energetické využívání biomasy

Energetické využívání biomasy rozvíjí malé a střední podnikání v oblasti výroby a dodávky bio-paliv. V zemědělství vytváří prostor pro produkci nepotravinářské výroby energetické a technické biomasy.

•

využívání energie malé vody (malé vodní elektrárny do 10 MW)

Výroba elektřiny v malých vodních elektrárnách je environmentálně šetrná a umožňuje užití elektřiny nezávisle na elektrizační soustavě.

•

využívání termosolárních systémů s akumulací tepla

Instalace solárních kolektorů na střechy rodinných domů a budov pro přípravu teplé užitkové vody a přitápění rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na bydlení a užívání budov. Termosolární systémy nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují životnost pláště budovy, neboť budova je temperována sluneční energií i když není užívána, tj. v době nepřítomnosti osob.

Krajský úřad též musí zapojit do aktivit zaměřených na řešení krizových situací v dodávkách energie s cílem využít dostupný energetický potenciál.

4.4.5.

Stanovení hlavních problémových okruhů - ceny

Postupující globalizace a liberalizace světového hospodářství vyvolává nutnost zvyšování konkurenční schopnosti jednotlivých účastníků9 tohoto procesu. Jakákoliv lidská společnost potřebuje pro zajištění své činnosti (své existence) energii. Obyvatelstvo průmyslově vyspělých zemí přijalo určitý životní standard, který je mimo jiné založen na dodávkách a spotřebě značného množství energie. Z textu předcházejících kapitol vyplývá význam energie pro jednotlivé sektory národního hospodářství. V tomto kontextu je jednou z hlavních otázek budoucí vývoj cen energie (energetických surovin). Základní odpověď na ni podává text subkapitoly Prognóza cen. V únoru 2003 vláda Spojeného království zveřejnila dokument nazvaný Energy White Paper – Our Energy Future – Creating a Law Carbon Economy. Jde vlastně o dokument mající charakter energetické politiky Spojeného království na budoucích 50 let.

V něm je v kapitole 7 nazvané Produktivita, konkurenceschopnost a inovace (Productivity competitiveness and innovation) věnována pozornost cenám. V části 7.5 zmíněné kapitoly se mimo jiné uvádí: „Silný tlak konkurence vedl ke zvýšení efektivnosti a snížení cen10 energií. V období let 1997 až 2002 poklesly průměrné ceny pro: - domácnosti u: plynu o 10 %, • elektřiny o 19 %, • - průmysl u: 9

Pojem účastník v sobě zahrnuje jednotlivé společnosti i národní hospodářství jednotlivých států.

10

Jedná se o tzv. stálé ceny.

78


•

elektřiny o 22 %.

Do roku 2020 by ceny mohly vzrůst pro:

• • • •

domácnosti u: plynu méně jak o 4 %, elektřiny o 5-15 %, - průmysl u: plynu o 15-30 % elektřiny o 10-25 %.

Je zajímavé, že zmiňovaný dokument nejen u cen, ale i jiných položek se zásadně vyhýbá konkrétním číslům a spíše vymezuje „Prostor a nástroje“. Nicméně je „jasné“, že ceny energie v budoucnosti porostou. To je důležitá skutečnost i pro další úvahy o realizaci územně energetické koncepce kraje.

79


5. Energetické modelování – řešení energetického hospodářství 5.1. Dělení odpovědnosti mezi soukromý a veřejný sektor Princip fungování soukromého sektoru je založen na směně soukromých statků mezi dodavatelem a odběratelem. Výroba a dodávka soukromých statků však ovlivňuje pozitivně i negativně také veřejnost, která se na směně nepodílí. Faktory které nelze ze vztahu mezi dodavatelem a odběratelem vyloučit jsou hodnoty veřejných statků (jsou-li neomezené) a společných zdrojů (jsou-li omezené). Z předchozího odstavce vyplývá, že veřejné statky je nutné ochraňovat a společné zdroje šetřit. Z podstaty tržní ekonomiky to nemůže dělat soukromý sektor, neboť je zaměřen na tvorbu a prodej soukromých statků. Veřejné statky a společné zdroje tedy musí mít jiného ochránce, strážce veřejného zájmu a tím jsou politici. Jejich posláním je správa, resp. samospráva věcí veřejných. Na následujícím obrázku je znázorněno rozdělení odpovědnosti za tvorbu blahobytu mezi soukromým a veřejným sektorem. obrázek 23 odpovědnost za tvorbu blahobytu

VSTUPY

Palivo Energie Materiál

Podstata podnikání

VÝSTUPY

Energetický PROCES

Služba Výrobky Pozitivní přínosy

pořízení oživení

Negativní externality Odpovědnost politiků

Na základě obrázku můžeme označit dopady soukromého sektoru na veřejnost za externality. Tyto externality mohou být záporné (např. znečišťování ovzduší, atd.), ale i kladné (např. vytváření pracovních míst, poskytování znalostí atd.). Každý soukromý podnikatel musí počítat s tím, že jeho činnost bude ovlivňována působením veřejného sektoru. Z toho důvodu by se měl zajímat, zda jeho podnikatelská strategie je v souladu se strategií politickou vyjádřenou v různých sektorových či resortních politikách. Pro zmírnění dopadů negativních externalit musí v určitých případech docházet k zasahování veřejného sektoru do podnikání. Za tyto zásahy lze např. považovat environmentální daně a poplatky za znečišťování životního prostředí. Za tvorbu

80


pozitivních přínosů naopak může veřejný sektor soukromého podnikatele odměnit, např.: • daňovými úlevami , •

poskytnutím zainvestovaného pozemku za výhodnou cenou (případně i bezplatně )

•

u environmentálně šetrných produktů stanovením povinné výše výkupní ceny (např. u elektřiny z obnovitelných zdrojů).

Na následujícím obrázku jsou zobrazeny oblasti ve kterých může veřejný sektor na soukromého podnikatele působit.

VSTUPY

Palivo/energie Variabilní náklady Suroviny

VÝSTUPY

PROCES Investiční výdaje Fixní náklady

Příjmy = cena x množství Produkty Příplatky, daňové úlevy Pozitivní externality Negativní externality Environmentální daně a poplatky

obrázek 24

Možnosti působení veřejného sektoru na soukromé podnikání

Poznámka:

červeně – nepříznivé působení vůči soukromému podnikateli zeleně – příznivé působení

Z předcházejícího textu a obrázků vyplývá, že v určitých případech je nutné zasahovat do soukromého sektoru a určovat rámec v němž působí. Potom je ovšem nutné zabývat se též účinností těchto zásahů. Proto je třeba minimalizovat i vlastní náklady na administraci programů a podpor. 5.2. Hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zásobování energií Energetické potřeby průmyslově vyspělých států jsou zabezpečovány přenosem energetických medií prostřednictvím: • složitých přenosových soustav přesahujících hranice jednotlivých států, •

vnitrostátních a v podstatě integrovaných systémů. 81


Narušení těchto systémů znamená kolaps pro národní hospodářství těchto států, tedy i ČR. Události 11. září v New Yorku a Washingtonu, srpnové povodně a nadprojektová havárie v elektrárně Opatovice ukazují, že je nezbytné se bezodkladně zabývat problematikou tzv. kritické infrastruktury a zajištění její funkce v případě pohrom všeho druhu, jejichž četnost se bohužel vlivem globální nestabilní politické situace a globálních změn klimatu bude zvyšovat. Česká republika má dobře (jak prokázaly srpnové povodně) fungující systém připravenosti hasičských záchranných sborů a systém krizového řízení zásahů. Nejslabším a nejméně podporovaným článkem krizového řízení však tvoří (s výjimkou jaderných elektráren) oblast prevence pohrom a obnovy funkce území. Protože nejkritičtější infrastrukturou se jeví v současnosti funkce energetických systémů, měly by se zahájit v návaznosti na dokončení územně energetické koncepce práce v oblasti analýz dopadů ztráty funkčnosti energetické infrastruktury na život a ekonomiku kraje. Součástí prací musí být vyhledání kritických prvků zásobování kraje elektřinou a palivy a vyhodnocení jejich zranitelnosti, které umožní stanovení priorit při řešení prevence a odezvy. Analýzy by měly být vypracovány pro všechny tři kategorie pohrom: (1) přírodní pohromy, (2) nadprojektové havárie, (3) teroristické a jim podobné útoky. Následná navržená opatření, která budou dělena na okamžitá, střednědobá a dlouhodobá, by se měla po projednání a schválení Bezpečnostní radou kraje stát součástí dokumentace krizového řízení kraje a důležitou nadstavbou územně plánovací dokumentace. Legislativně spadá provedení těchto analýz a vyhodnocení bezpečnostních rizik do souboru řídících činností dle zákona č. 240/2000Sb. Reakcí na výše zmíněné skutečnosti (hrozby) je v územní energetické koncepci uvažováno podstatně vyšší využívání energetického potenciálu území. V tomto smyslu důležitou úlohu mají tzv. obnovitelné zdroje energie. Jejich využití má ovšem neskonale širší význam. Přispívají např. k zachování rázu krajiny, vytváření pracovních míst na venkově, snížení touhy „emigrace z vesnic“. Teroristický útok 11. září 2001 byl nejen útokem na symboly západní civilizace, ale též závažným varováním před budoucí činností mezinárodního terorismu. Za cíl útoku byly vybrány budovy World Trade Center jako symbol obchodu a finančnictví, budova Pentagonu jako symbol vojenské síly a Bílý dům (útočící letadlo bylo zničeno dříve, než dosáhlo cíle) jako symbol politický. Tyto útoky jednoznačně ukázaly, že globální terorismus dnes může zaútočit na několika místech současně, a to i na nejdokonaleji střežené objekty. Též Česká republika, jako členský stát NATO, je ohrožována globálním terorismem, a lze nalézt nepochybně řadu zranitelných míst infrastruktury ČR, a to včetně infrastruktury energetické.

82


5.2.1. Přístupy zvýšení Pardubického kraje

bezpečnosti

dodávek

energie

na

území

Rozsah opatření lze rozdělit na tzv. „tvrdá“ a „měkká“ . První skupina opatření musí být zaměřena na zvýšení odolnosti energetického systému z hlediska strany dodavatelů energií. Platí zde zásada primární odpovědnosti, těchto provozovatelů za zvládnutí nouzové situace, přičemž v době krizové situace např. napadení systému a pokus o jeho vyřazení z činnosti lze očekávat i součinnost silových ministerstev (obrany a vnitra). Naproti tomu měkká opatření souvisí spíše se zabezpečením ze strany spotřebitelů energií proti důsledkům poruch v zásobování energií a týkají se rozborem scénářů odezvy na tyto nouzové a krizové situace a návrhem preventivních opatření, jaká je nutno v tomto směru trvale provádět a doplnit. V zásadě tedy lze zvýšení bezpečnosti dosáhnout kombinací obou druhů opatření, tj. zvýšení odolnosti energetických systémů i zajištěním nouzového a náhradního zásobování energií (viz. obrázek).

plynové vodní

uhelné jaderné Systémové elektrárny ČR

Zvýšení bezpečnosti

Přenosová soustava

el.vedení 110kV el. trafo 110/22 el.vedení 22kV el. trafo 22/0,4

Záložní zdroje

el. trafo 400/110

el.vedení 0,4kV domácnost

obrázek 25

Princip zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou

Pramen: CityPlan

Nejzranitelnější místa celého energetického systému ukazuje následující obrázek.

83


obrázek 26

Nejzranitelnější místa energetického systému

Pramen: CityPlan

Zdroje

obnovitelné zdroje

bydlení doprava

terciér

Potřeba

zemědělství průmysl

elektrárny

jaderná energie

teplárny

uhlí

Energetické transformace a doprava energie rafinerie

neobnovitelné zdroje

zemní plyn

ropa

potřeby lidí Ekonomický, sociální a environmentální rozměr ⇒ trvale udržitelný rozvoj země Nejvhodnější terče teroristických útoků:

sítě

objekty

Z předchozího obrázku vyplývá, že z hlediska vzniku krizových situací jsou nejzranitelnější velké centralizované systémy. Je tedy vhodné přetvářet současný energetický systém na kombinaci konvenčních levných centralizovaných zdrojů energie s alternativními, avšak mnohem méně zranitelnými místními (decentralizovanými) zdroji využívajícími v mnohem větší míře obnovitelné a druhotné zdroje energie. Dalším významný způsobem jak zvýšit bezpečnost zásobování energiemi je snižování měrné spotřeby energie.

5.3. Možné přínosy a definice cílů rozvojových variant Navržené varianty (programy) rozvoje energetického systému Pardubického kraje mají přispět ke splnění cílů stanovených programem rozvoje kraje, kterými jsou: o Podpora rozvoje dynamické podnikatelské základny průmyslových, zemědělských obchodních podniků, podniků služeb a aktivit cestovního ruchu při řešení problémů na trhu a vytváření příhodných podmínek trvale udržitelného konkurenceschopného prostředí. (problémový okruh ekonomický rozvoj) o Rozvoj technické a dopravní infrastruktury za účelem zlepšení podmínek ekonomického rozvoje kraje a za účelem celkového zkvalitnění života obyvatel kraje. (problémový okruh technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území) o Celkový cíl okruhu rozvoje lidských zdrojů je vyjádřen tezemi specifických cílů (problémový okruh lidské zdroje): 84


o Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatelstva a zlepšit kvalitativní nabídku pracovních míst, o zvýšit otevřenost systému vzdělávání a vzdělanostní flexibilitu obyvatelstva, o zlepšit životní podmínky a kvalitu života obyvatel kraje, o rozvíjet kulturu, tradici a volnočasové aktivity. o Posílit prostředí pro trvale udržitelný rozvoj životních podmínek obyvatel a konkurenceschopných hospodářských činností. (problémový okruh životní prostředí) o Posílit ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Tuto stabilitu je nutno posilovat ve dvou specifických cílových oblastech kterými jsou (problémový okruh venkov a zemědělství): zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu s cílem zvýšit příjmy venkovského obyvatelstva. K dosažení cílů programu rozvoje kraje přispějí navržené programy v oblasti energetiky následovně: o Snižováním spotřeby energií a zvyšováním účinnosti užití energie dojde ke zlepšení životního prostředí. o Zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie zlepší podmínky života a to zejména na venkově. o Snižování ztrát a zvyšování spolehlivosti sítí, obnovou a hospodárným rozvojem sítí se zlepší stav technické infrastruktury. o Zvyšováním využití decentralizované kombinované výroby elektřiny a tepla se posílí schopnost zachování základních funkcí území kraje i v případě pohrom všeho druhu. o Zvýšením informovanosti obyvatel o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie a úsporách energie se buduje znalostní občanská společnost. Působení navržených programů rozvoje energetického systému je rozdílné v podmínkách měst a venkova. Ve městech mají navržené programy působit především na zvýšení bezpečnosti zásobování energiemi a tím zmírnit dopady vzniklých krizových situací. Na venkově mají programy za cíl zejména zlepšit kvalitu života. Zkvalitněním života na venkově dojde k omezení migrace obyvatelstva z venkova do měst. Realizováním programů vzniknou i pracovní příležitosti pro místní obyvatelstvo. Například program zabývající se zvyšováním spotřeby biopaliv vytvoří tržní prostor pro účelné pěstování technických plodin, což přinese příležitosti zemědělcům.

85


5.3.1.

Návrh priorit rozvoje energetického systému

Na území Pardubického kraje nedochází k těžbě žádných fosilních paliv. Kraj je tedy zcela závislý na jejich dovozu. Priority v hospodaření s energií je proto možné rozdělit do tří skupin jak znázorňuje následující obrázek.

Současný energetický systém kraje

obrázek 27

skupina č. 1

skupina č. 2

skupina č. 3

Osvěta Úspory energie Recyklace energie Primární teplo z OZE Primární elektřina z OZE Bezpečnost

PHM z OZE Sekundární teplo z OZE Sekundární elektřina z OZE

PHM ostatní Sekundární teplo ostatní Sekundární elektřina ostatní

PHM – pohonné hmoty OZE – obnovitelné zdroje

Strategické priority

První dvě skupiny priorit jsou zaměřeny na zvýšení soběstačnosti, snížení energetické náročnosti a na zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií. Snížení energetické náročnosti lze dosáhnout realizací úsporných opatření především v oblasti koncové spotřeby energie a recyklací energie (např. zpětné získávání odpadního tepla a energie z odpadů). Významným cílem vyplývajícím z těchto dvou oblastí priorit je snížení závislosti Pardubického kraje na dovozu energií a zvýšení soběstačnosti v zásobování energiemi a to zejména venkovských oblastí mimo dosah plynovodů. Na obrázku jsou použity termíny primární a sekundární energie z OZE. Primárními energiemi z OZE se zde rozumí přímá přeměna, tj. např. teplo získané přímo ze slunečního záření (solární kolektory) a elektřina získaná z vodních elektráren, větrných elektráren a fotovoltaických článků. Pod pojmem sekundární energie z OZE se rozumí spalovací procesy přeměňující biopalivo v teplo a elektřinu. Také pohonné hmoty používané převážně k pohonu spalovacích motorů lze zajistit z biomasy. Závislost na dovozu energie souvisí i s bezpečností a suverenitou. Kvůli malým vlastním zásobám ropy a změněné mocenské situace na Středním Východě po obsazení Iráku bude patrně suverenita i hospodářská síla Evropské unie spojena se schopností snižovat závislost na dovozu ropy. Není patrně náhodou, že je připravena nová direktiva EU zaměřená na progresivní zavádění biopaliv do roku 2010. Tato paliva budou vyráběna ze zemědělských produktů, dřeva a odpadu. Jedná se důležitý krok vpřed 86


směrem k alternativní palivové strategii pro zásobování dopravy vyplývající z nadměrné závislosti na dovozu ropy. Současně se jedná o příspěvek k plnění závazků z Kjóta, k využívání obnovitelných zdrojů a ke zvyšování energetické účinnosti evropské ekonomiky. Do července roku 2004 budou muset všechny členské státy zveřejnit závazek k dosažení určitého podílu biopaliv. Přepokládá se dosažení tržního podílu 2% trhu pohonných hmot do prosince 2005 a 5,75% do prosince roku 2010. Konkurenceschopnost biopaliv bude kvůli vyšším výrobním nákladům oproti naftě a benzínům zajišťována nižším zdaněním (spotřební daní). Použití biopaliv je jedním z opatření, které vychází z cílů stanovených v tzv. Zelené knize EU „Towards a European strategy for the security of energy supply“. Cílem pro rok 2010 je dosažení 12% podílu obnovitelných zdrojů na krytí spotřeby energie. Usnesení vlády České republiky ze dne 26. března 2003 č. 297 ukládá ministru dopravy ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a životního prostředí provést analýzu možností využití čištěného bioplynu jako pohonné hmoty pro dopravu, pro distribuci a zásobování v rozvodech plynu, resp. v tlakových nádobách a případně připravit návrh programů podpory pro tato řešení do 31. prosince 2003. Třetí skupina představuje výrobu tepla a elektrické energie z fosilních paliv a spotřebu tradičních pohonných hmot (PHM) na bázi ropy. V této oblasti by měl být kladen důraz především na zahuštění sítí CZT, zprovoznění plynovodních přípojek, které nejsou v současnosti využívané a na zvýšení podílu kombinované výroby elektřiny a tepla. Zvyšování účinnosti výroby a dopravy energií v energetických zdrojích je v kompetenci jednotlivých společností a kraj zde nemůže přímo zasahovat pokud tyto energetické zdroje nevlastní. Z hlediska bezpečnosti je nutné zabývat se nejen určením slabých míst v energetickém systému, jejichž zničením resp. poškozením lze celý energetický systém vyřadit z funkce, ale též připravit postupy, které umožní alespoň dočasný nouzový provoz systému. Mezi bezpečnostní priority lze zařadit: a) Zajištění bezpečnosti dodávek energie. b) Zajištění dodávek energie v krizových situacích umožňujících „přežití“ na určitém území. c) Zvyšování podílu energetických zdrojů s minimálními dopady na život obyvatel a životní prostředí a to i v případě pohrom. 5.4. Varianty řešení rozvoje energetického systému kraje V rámci návrhu energetické koncepce Pardubického kraje byly navrženy tři scénáře zásobování energií kraje: • referenční scénář, který byl vytvořen na základě stavu zásobování energií Pardubického kraje v roce 2000, •

scénář přirozeného vývoje, tj. nezasahování veřejného sektoru do dalšího vývoje,

87


•

scénář cíleného vývoje, tj. aktivního působení energetického managementu kraje.

Scénáře mají přispět ke stanovení cílů a vyhodnocení dopadů. Jejich analýza má ukázat, jaké jsou možnosti vývoje, má ocenit vlivy, které mohou působit na vývoje energetického sektoru, má umožnit poznat a porozumět omezujícím podmínkám rozvoje a tak umožnit energetickému managementu optimální rozhodování. V1 - referenční scénář. Tento scénář představuje nulovou změnu. Jde v podstatě o stav krajského energetického systému v roce 2000. Tento scénář je z hlediska vývoje nepravděpodobný, neboť nezahrnuje technologický vývoj a změnu reálných podmínek. Proto je nazván referenční, neboť představuje výchozí stav pro modelování. V2 – scénář přirozeného vývoje. Tento scénář je sestaven podle mezinárodní metodiky pro stanovení základní linie vývoje (baseline). Jedná se o očekávaný přirozený vývoj krajského energetického systému. To znamená, že při obnově energetického systému se postupně uplatní očekávané ekonomicky dostupné technologie. Předpokládá se zavedení připravovaných (reálných) legislativních podmínek vymezujících energetické podnikání a omezujících prostor pro rozhodování. Předpokládá se ekonomické chování spotřebitelů i dodavatelů energie. To znamená, že investiční rozhodování obou skupin bude vycházet z nabídky uvažovaných dostupných technologií v daném období, jejich ekonomické výhodnosti, aktuálních cen energií na trhu a dodržení legislativních omezení včetně plnění mezinárodních závazků. Předpoklady přijaté při návrhu scénáře přirozeného vývoje jsou následující: • Snížení spotřeby primární energie v důsledku zvyšování účinnosti energetických zařízení pro přeměnu energie je vyrovnáno zvýšenou poptávkou po energii. •

Vyrovnání salda poptávky a místní výroby elektrické energie se děje přes elektrizační soustavu ČR.

•

U části kotelen dochází v rámci obnovy k náhradě uhlí zemní plynem (pokračování plynofikace)

•

Individuální vytápění hnědým uhlím částečně ustupuje ve prospěch vytápění zemním plynem (pokračování plynofikace)

•

Pouze v omezené míře dochází k vyššímu využití obnovitelných zdrojů.

V3 – scénář cíleného vývoje. 88


Tento scénář představuje doporučenou variantu rozvoje, tj. aktivní přímé ovlivňování spotřebitelů energie pomocí podpor a úlev a nepřímé ovlivňování strany dodavatelů energie při dodržení principu rovné příležitosti a nenarušování soutěžního prostředí. Tento scénář vyjadřuje využití dodatečných zlepšení jichž lze ve srovnávacím období reálně působením veřejného sektoru dosáhnout (princip dodatečnosti - additionality). Zásada spolufinancování investorem umožňuje pro tento scénář získávat i veřejné prostředky vně krajského rozpočtu (podpory z fondů ČR, strukturálních fondů EU, globální fondy atp.). Scénář cíleného vývoje počítá s aktivním působením na vývoj energetického systému kraje prostřednictvím energetického managementu. Vývoj energetického systému bude usměrňován prostřednictvím navržených programů jejichž cílem je snížení energetické náročnosti, zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla (chladu). Jedná se o tyto programy: • Programy snižování měrné spotřeby Program pasivních domů Program tepelné ochrany budov Program rekuperace tepla

•

Programy pro zvýšení využití OZE Program teplo sluncem Program teplo biomasou Program bioplynových stanic

•

Program pro zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou Program kogenerace Program primární elektřiny z obnovitelných zdrojů (voda, vítr a slunce)

Podrobný popis jednotlivých programů se nachází v příloze. Při tvorbě scénářů je nutno zvažovat nejenom environmentální dopady jednotlivých procesů (technologií) na životní prostřední ale i ekonomická hlediska. Všechny subjekty, tj. občané i organizace a energetické firmy mohou volně rozhodovat o svých investicích. Na příkladu rozhodování občanů nenapojených na CZT můžeme doložit, jak různorodé pohledy mohou ovlivnit konečné rozhodnutí a tedy i předurčit následné dopady na životní prostředí. Pokud se týká CZT, jeho cena by měla být nižší, než cena alternativního vytápění (obvykle zemním plynem). Graf 1 ukazuje rozhodování na základě celkových nákladů za doby životnosti zařízení, tj. při zvažování počátečných pořizovacích nákladů i následných provozních nákladů (které tvoří především náklady na palivo a energii). Přitom investiční náklady jsou rozloženy do celé doby životnosti při uvažování úroku 4%, (kterým je vyjádřena časová hodnota vložených peněz).

89


tabulka 34 Měrné náklady na vyrobený GJ s uvažováním pořizovacích i provozních nákladů

700

[Kč/GJ]

600 500

ni

400

nfix nel

300

nvar npal

200 100 propan

solární k.

olej

el.přímotop

pelety

t.čerpadlo

koks

zemní plyn

zateplení

černé u.

hnědé u.

dřevo

0

Pramen: GEMIS ni- investiční náklady, nfix- fixní náklady, nel-náklady na elektrickou energii, nvar-variabilní, npal- palivové

Z grafu je zřejmé, že je velký rozdíl mezi jednotlivými způsoby zajištění tepelné pohody. Investičně náročné technologie (nízkoenergetické a pasivní domy, zateplení, solární panely) jsou následně provozně téměř beznákladové. Investičně nejnižší pořizovací náklady mají způsoby vytápění, které jsou buď provozně nepohodlné (spalování dřeva a uhlí), anebo drahé (elektřina). Občan, který se rozhoduje z krátkodobého hlediska anebo občan, který nemá k dispozici volné peněžní prostředky, kterými by si zjistil následné nízké provozní náklady vytápění (pro případ snížení příjmů ztrátou místa či odchodem do důchodu), se bude rozhodovat především podle výše investice. Graf 2 ukazuje rozdělení způsobů vytápění podle investičních nákladů od nejméně nákladných až po nejnákladnější. Naproti tomu graf 3 rozděluje tato zařízení obdobně, avšak podle velikosti provozních nákladů na palivo a energii. Tento obrázek je důležitý pro úvahy o tom, jak se bude rozhodovat občan v případě, že se tyto výdaje začne považovat za dále neúnosné. Může to být proto, že ztratí část svých dosavadních příjmů ztrátou dobře placeného zaměstnání, či odchodem do důchodu. Druhým důvodem může být nárůst ceny daného paliva či energie na úroveň, která je již pro něj cenově nedostupná, nebo již neodpovídající rozdílu v míře komfortu.

90


tabulka 35

Investiční podíl v ceně tepla při individuálním vytápění

600

dřevo

500

hnědé u. černé u.

[Kč/GJ]

400

koks el.přímotop

300

zemní plyn

200

pelety olej

100

propan solární k.

zateplení

t.čerpadlo

propan

olej

pelety

zemní plyn

el.přímotop

koks

černé u.

hnědé u.

dřevo

0

t.čerpadlo zateplení solární k.

Pramen: GEMIS Provozní náklady na vytápění (palivo+elektřina)

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

solární k. dřevo t.čerpadlo hnědé u. černé u. zemní plyn pelety propan

el.přímotop

olej

koks

pelety

zemní plyn

černé u.

hnědé u.

t.čerpadlo

dřevo

koks solární k.

Pramen: GEMIS

zateplení

zateplení

[Kč/GJ]

tabulka 36

olej el.přímotop propan

Z grafu 3 je zřejmé, že „nejlevnější“ provozní náklady na teplenou pohodu má energie, kterou nepotřebujeme, tj. ta která se nemusí vyrobit v důsledku nízkoenergetických (či dokonce pasivních) a zateplených domů. Na druhém místě je sluneční energie získaná termosolárními kolektory, kde se spotřebuje jen malé množství elektřiny na oběh nemrznoucí kapaliny mezi kolektory a zásobníkem tepla. Avšak z grafu 2 je vidět, že pořízení těchto systémů je zároveň nejdražší. U topení dřevem vychází provozní náklady sice příznivě, avšak jen proto, že nezhrnují volný čas občana, který stráví tím, že dříví vyskládá k vysušení (žádoucí doba je 2 roky), následně musí dřevo rozřezat, rozštípat a opět vyskládat do dřevníku. Nicméně často

91


má občan na venkově k dispozici vlastní dřevo a proto je topení dřevem (např. v krbových kamnech) vhodným doplňkem jakéhokoliv systému. Z grafů plyne ještě jeden důležitý závěr, který je třeba vzít v úvahu při zvažování systému podpor environmentálně příznivých způsobů vytápění. Člověk se snadno odvrátí od toho, co dostal zadarmo, do čeho neinvestoval vlastní peníze, pokud mu to již nebude přinášet dřívější výhody. Z toho důvodu je podpora obnovy budov spojená se zateplením a podpora solárních kolektorů pro společnost výhodnější, než podpora přechodu na sice a ušlechtilé, avšak drahé palivo a energii. V případě zvýšení ceny této energie, nebo ztrátě příjmů hrozí riziko návratu k původnímu neekologickému vytápění. V případě zateplení a solárních kolektorů toto nebezpečí nehrozí. Naopak – jestliže snížíme zateplením a solárním kolektory potřebu dodatkové energie, pak lze očekávat, že v řadě případů občan na ušlechtilejší palivo přejde sám, neboť celkové provozní výdaje již nebudou tak velké, jako dříve, a rozhodujícím bude zvýšení komfortu. Proto při úvahách, jak podpořit snížení neekologické výroby tepla, je potřebné vždy sledovat dopad na následné provozní výdaje občana na bydlení. Pro posouzení společenské výhodnosti jednotlivých způsobů individuálního tepla slouží vyjádření externích nákladů, které sice objektivně existují, avšak do ceny tepla se nepromítají. Jsou to náklady vyjadřující dopady znečisťující životní prostředí – především ovzduší. Jejich velikost ukazuje graf 4.

400

zateplení

[Kč/GJ]

350

dřevo

300

pelety

250

solární k.

200

propan

150

zemní plyn olej

100

t.čerpadlo

50

černé u.

tabulka 37

hnědé u.

el.přímotop

koks

černé u.

t.čerpadlo

olej

zemní plyn

propan

solární k.

pelety

dřevo

zateplení

0

koks el.přímotop hnědé u.

Externí náklady, které nejsou zahrnuty v ceně tepla

Pramen: GEMIS

Z hlediska společnosti je tedy na základě shora uvedených rozborů vhodné podpořit snižování potřeby dodatkové energie zateplováním, výstavbou nízkoenergetických (příp.pasivních) budov a instalací termosolárních systémů. V případě spotřeby paliv pak upřednostňovat nejvíce dostupný obnovitelný zdroj – biomasu v různých formách 92


zušlechtění až po pelety, které umožňují poloautomatický provoz obdobný komfortu plynového topení.

investiční složka [Kč/GJ]

600 solární kolektory

500 400

zateplení

300 200

pelety 100

dřevo

tep.čerpadla propan olej zemní plyn

koks černé uhlí

0 0

50

100

150

200

250

300

elektřina hnědé uhlí 350

400

externí náklady [Kč/GJ] tabulka 38

Investiční bariéry environmentálních technologií

Pramen: GEMIS

Graf 5 jasně ukazuje investiční bariéry, které brání většině občanů volit environmentálně vhodnější technologie, pokud nemají možnost připojení k CZT nebo plynárenské síti. Zemní plyn je označen čárkovanými přímkami jako referenční způsob vytápění.

500 propan

provozní složka [Kč/GJ]

450

elektřina

400

olej

350 300

pelety

250

koks

zemní plyn

černé uhlí

200 150

tep.čerpadla

100 50 0

hnědé uhlí

dřevo zateplení solární kolektory 0

50

100

150

200

250

externí náklady [Kč/GJ]

93

300

350

400


tabulka 39

Riziko nevyužívání environmentálních technologií

Pramen: GEMIS

Z grafu 6 vyplývá, že riziko návratu k neekologickým technologiím je u zateplení a solárních kolektorů prakticky nulové a i u spalování pelet nižší než u propanu, oleje a elektřiny. Zároveň je z obou obrázků patrné, že z neobnovitelných zdrojů tepla je v oblastech bez dostupnosti CZT a zemního plynu nevíce přijatelnou alternativou vytápění elektřinou prostřednictvím tepelných čerpadel, která snižují spotřebu elektřiny přibližně na třetinu. 5.4.1.

Podrobnější popis jednotlivých variant

V následujících tabulkách je zobrazena výroba tepla a elektřiny v jednotlivých variantách. Zdroje výroby jsou setříděny podle typu, velikosti a použitého paliva. U velkých zdrojů jako je elektrárna Chvaletice, elektrárna Opatovice, a teplárna Synthesia se předpokládá, že pokles výroby v těchto zdrojích je nahrazen získáním nových uživatelů. tabulka 40 Výroba tepla a elektřiny v jednotlivých variantách ( MWh/rok) Variamta

referenční elektřina

vodní elektrárna malá UEK větrná elektrárna UEK elektrárna Chvaletice elektrárna Opatovice teplárna Synthesia teplárna Hlinsko Teplárna motorová ZP REZZO2 Teplárna motorová ZP REZZO3 výtopna Pardubice kotelna HU REZZO1 kotelna ZP REZZO1 kotelna TTO REZZO1 kotelna LTO REZZO1 UEK kotelna na dřevo REZZO 1 UEK kotelna HU REZZO2 kotelna CU REZZO2 kotelna na koks REZZO2 kotelna ZP REZZO2 kotelna TTO REZZO2 UEK kotelna LTO REZZO2 kotelna na dřevo REZZO2 kotelna HU REZZO3 kotelna CU REZZO3 kotelna na koks REZZO3 kotelna ZP REZZO3 kotelna na dřevo REZZO3

17 129 0 3 553 000 2 104 801 255 600 1 027 19 790 154

přirozená

teplo

elektřina

26 250 1 257 335 1 467 000 15 429 30 493 230 36 626 230 490 1 410 640 16 647 712 320 10 990 59 520 5 120 9 908 513 856 3 165 22 149 21 440 401 760 8 222 954 721 128 23 040 94

25 694 200 3 553 000 2 104 801 255 600 1 027 23 748 154

cílená teplo

26 250 1 257 335 1 467 000 15 429 36 591 230 36 626 145 209 1 331 810 14 983 641 088 12 089 37 490 3 226 6 242 482 599 826 19 935 23 584 253 109 5 180 601 759 967 27 648

elektřina

25 694 200 3 553 000 2 104 801 255 600 1 027 69 156 6 820

teplo

26 250 1 257 335 1 467 000 15 429 106 394 10 230 36 626 91 481 1 237 837 13 484 576 979 15 826 23 623 2 032 3 932 377 215 743 17 941 30 873 87 509 1 600 960 743 845 96 656


0 42 339 204 320 9 216 861 331 136 20 752 128 189

kotelna na bioplyn vaření na ZP topení HU REZZO topení CU REZZO topení na koks UEK topení na ZP REZZO topení na dřevo REZZO el.tepelné čerpadlo-mono UEK solární kolektor UEK zateplení Celkem

5 951 501

7 613 553

5 964 224

0 42 339 183 888 5 806 542 355 924 24 902 320 707 0 7 219 475

6 016 298

1 600 42 339 54 510 1 600 160 376 832 80 797 320 180 000 239 326 7 219 284

Tabulka přehledně uvádí množství vyrobené elektřiny a tepla podle jednotlivých skupin zdrojů. V přirozené variantě počítáme s přibližně stejnou výrobou elektřiny jako v roce 2000, u cílené varianty počítáme s růstem potřeby elektřiny, přitom tento nárůst je hrazen růstem výroby z obnovitelných zdrojů a z kogeneračních jednotek na zemní plyn. V potřebě tepla je v obou vývojových variantách počítáno s poklesem potřeby tepla v důsledku snižování měrné spotřeby tepla a úspor tepelné energie. V tabulce je zahrnuta i energie získaná zateplením, tzv. "negawatty", což je ve skutečnosti energie, kterou není třeba vyrobit. V modelu je zahrnuta proto, aby bylo možno vyčíslit ekonomickou náročnost tohoto opatření. tabulka 41 Celková energetická bilance v MWh/rok

referenční přirozený vývoj 5 951 501 5 964 224 7 613 653 7 219 475 1 364 081 1 368 047 2 770 443 2 776 549 5 934 372 5 938 338

Výroba elektřiny Výroba tepla Elektřina kogenerací Teplo kogenerací Elektřina z fosilních paliv Elektřina z obnovitelných zdrojů 17 128 26 444 Teplo z fosilních paliv 7 537 191 7 130 506 Teplo z obnovitelných zdrojů 76 411 88 930 Roční výroba elektřiny a tepla podle druhu v % Elektřina kogenerací 100% 100,3% Teplo kogenerací 100% 100,2% Elektřina z fosilních paliv 100% 100,1% Elektřina z obnovitelných zdrojů 100% 154,4% Teplo z fosilních paliv 100% 94,6% Teplo z obnovitelných zdrojů 100% 116,4% Rozdíl variant vůči referenční variantě v MWh Výroba elektřiny 0 12 724 Výroba tepla 0 -394 178

95

cílený vývoj 6 016 298 7 219 284 1 420 138 2 856 538 5 990 430 26 444 6 574 321 404 153 104,1% 103,1% 100,9% 154,4% 87,2% 528,9% 64 798 -635 143


Elektřina kogenerací Teplo kogenerací Elektřina z fosilních paliv Elektřina z obnovitelných zdrojů Teplo z fosilních paliv Teplo z obnovitelných zdrojů

0 0 0

3 966 6 111 3 966

56 057 86 100 56 057

0 0 0

9 316 -406 685 12 519

9 316 -962 834 327 742

Tato tabulka popisuje jednotlivé druhy výroby tepla a elektřiny v navržených variantách řešení energetického zásobování Pardubického kraje. V tabulce lze sledovat, že dochází ke snížení potřeby tepla v obou variantách. Na tomto snížení se podílí hlavně snížení výroby tepla z fosilních paliv. Naopak u obnovitelných zdrojů dochází k růstu jejich podílu oproti současnému stavu a to pouze o 16 % v přirozeném vývoji, zatímco v cíleném vývoji dochází k více než čtyřnásobnému růstu jejich podílu. K růstu podílu obnovitelných zdrojů dochází i při výrobě elektřiny, jedná se o využití energie vody a větru.

96


5.4.2.

Scénář cíleného vývoje- rozvojové programy

obrázek 28 Podoba programu

KRAJ získávající oblast

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚSPORA ENERGIE ZAMĚSTNANOST A EKONOMIKA KRAJE

BEZPEČNOST

PŘÍNOSY

OBČANÉ aktivní příjemci programu

PROGRAMY Vzdělávání, Úspory energií Obnovitelné zdroje energie

SFŽP Informační a vzdělávací kampaň

Poskytování podpory pomocí fondu programu

KRAJ nositel programu

97

Fondy EU


5.4.2.1.

Návaznost na jiné strategické dokumenty

Pardubický kraj má vysoký potenciál ve zmírňování dopadů energetického sektoru na životní prostředí. Místní objekty se vyznačují svou vysokou energetickou náročností, je zde vysoký potenciál v zavedení účinnější přeměny energie kogenerací. Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je zatím v kraji na nízkém stupni (jako v celé ČR, pouze 1,5 až 2 % z celkového množství energie). Z praktických a tradičních důvodů je z obnovitelných zdrojů nejrozšířenější využívání biomasy, přesto je stále míra jejího využití nedostatečná. To je dáno také nedostatečným zajištěním domácího vývoje technologických systémů. Program rozvoje energetického systému kraje je směřován k vyššímu využití energeticky úsporných opatření a environmentálně šetrných energií (obnovitelné zdroje energie) v kraji. Vychází z dokumentu "Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů". Program je v souladu se strategickými cíli kraje (viz. Program rozvoje kraje), je zaměřen především na tyto cíle: Problémový okruh: Ekonomický potenciál Cíl 2: Soustavná podpora malého a středního podnikání, obzvláště pak v příhraničních oblastech regionu, k odstranění jejich zaostávání a vysidlování. Cíl 3: Zvýšení podílu výzkumu, nových technologií a inovací v ekonomice kraje. Problémový okruh: Lidské zdroje Cíl 1: Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatelstva a zlepšení kvality nabídky pracovní síly. Cíl 2: Zlepšení životních podmínek a kvality života obyvatel kraje (především cíl 3.4. Stimulace rozvoje bydlení). Problémový okruh: Venkovský prostor a zemědělství Cíl 1: Stabilizace tržně konkurenceschopného zemědělského podnikání (především cíl 1.5.: Podpora podnikatelských aktivit při vstupu a konverzi zemědělského podnikání na pozemcích, které nejsou vhodné pro orbu a intenzívní zemědělskou výrobu). Cíl 2.2.:Zlepšení technického stavu venkovské bytové zástavby. Problémový okruh: Životní prostředí Cíl 2.1.:Podpora realizace ekologických energetických systémů a vytápění, energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie; Cíl 2.2.:Podpora projektů na snížení emisí a imisí ze středních a malých zdrojů znečišťování ovzduší, včetně mobilních.Využití přírodních surovinových a vodních zdrojů regionu pro činnosti, které jsou v souladu se zásadou trvale udržitelného rozvoje. Cíl 5.2.:Realizace opatření k obnově ekosystémů blízkých přírodě, ke zvýšení biodiverzity krajiny a její ekologické stability, realizace ÚSES. Problémový okruh: Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území.

98


Cíl 3.3: Zajištění rozvoje energetických sítí nižšího řádu podle rozvojových potřeb území. Cíl 3.4. :Podpora modernizace telekomunikačních a přenosových sítí k zajištění požadavků rozvoje informační společnosti. 5.4.2.2.

Rámcové vymezení jednotlivých programů

Programy se zaměřují na úsporu energií a využití obnovitelných zdrojů energií (OZE). Zaměřují se převážně na sektor bydlení, který v současnosti tvoří vysoký podíl na celkové spotřebě energie. Koncepce udržitelného stavebnictví má za předpoklad snížení energetické potřeby budov a pokrytí zbytkové energie obnovitelnými zdroji. Obecné překážky bránící vyššímu využití OZE a úspor energií: Nedostatečná informovanost veřejnosti o technických možnostech využívání OZE. Nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech úspor energie. Pokřivené ceny energií, které v sobě neodrážejí celkové společenské náklady náklady nezahrnují negativní externality z využívání environmentálně nevhodných fosilních paliv. nedostatečná informovanost o možnostech vytápění soukromých objektů. Priority programů: Vždy je na prvním místě nutné dbát na možné využití úspor energie, a až v dalším kroku pokrýt zbytek nutné energie obnovitelnými zdroji energie (nezateplený dům spotřebuje až několikanásobně více energie než dům nízkoenergetický nebo dokonce pasivní, úsporou energie tedy docílíme nižší spotřeby nefosilních zdrojů a tedy ještě nižšího dopadu naší energetické spotřeby na životní prostředí - šetříme totiž nejen zdroje fosilní, ale i obnovitelné). Další prioritou programů je zaměření se na výchovu a vzdělávání široké veřejnosti jako investice do rozvoje lidských zdrojů.

•

A. Programy snižování měrné spotřeby energie

Program Pasivních domů Program je zaměřen na výstavbu energeticky úsporných budov, které jsou v současné době v České republice pouze ve fázi pilotních projektů. Pro svůj provoz potřebují pouze malé množství dodatkové energie. Představují tedy nástroj udržitelného stavebnictví a měly by se co nejvíce podporovat, aby k nim veřejnost získala důvěru a aby se rozšířilo mezi veřejností povědomí o tomto moderním přístupu ke stavebnictví. Překážky bránící rozsáhlejší výstavbě pasivních domů: Nedostatečná informovanost architektů o energetických otázkách výstavby. Nízká osvícenost veřejnosti o energetických otázkách novostaveb (často se investoři ve fázi projektování nezamýšlejí nad budoucí energetickou náročností a budoucích provozních nákladech - jejich nezájem plyne z neznalosti moderních možností energeticky úsporných opatření).

99


Program Tepelné ochrany objektů Program je zaměřen na úspory energie rodinných domů. Energeticky úsporným opatřením je zde výměna původních oken za nová, s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Doporučuje se současné zateplení objektu. Kraj má na svém území mnoho budov, které svojí tepelnou charakteristikou již vůbec neodpovídají současným parametrům výstavby a představují zbytečnou energetickou spotřebu pro výrobu tepla na vytápění. Potenciál úspor energií je velmi vysoký. Program Rekuperace Program je zaměřen na podporu rekuperačních jednotek u objektů s nuceným větráním (ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vyplývá některým zařízením z hygienických důvodů povinnost nucené výměny vzduchu). Rekuperační jednotky umožňují zhodnotit nízkopotenciální teplo odváděného vzduchu, které by jinak bylo bez dalšího užitku vypuštěno do okolí budovy. Rekuperační jednotky tak snižují tepelné ztráty objektu. I když je program zaměřen především na veřejné budovy a budovy objektů služeb (pohostinství apod.), lze vhodně využít rekuperačních jednotek i u rodinných domů.

• B. Programy vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v domácnostech a pro technologické procesy v průmyslovém sektoru jsou převážně využívány klasické zdroje, primární energie běžné v teplárenství a elektrárenství. Využití obnovitelných zdrojů energie má patrně v této oblasti značné rozvojové možnosti pro budoucnost. Energetické využívání obnovitelných zdrojů přináší danému regionu nejen ekonomické, ale též ekologické výhody. Programy "Teplo sluncem" a "Teplo biomasou" jsou zaměřeny převážně na oblasti bez centrálního zásobení teplem a bez přípoje na zemní plyn, tedy na domácnosti využívající k vytápění a ohřevu vody hnědé uhlí nebo elektrickou energii. Spalování hnědého uhlí je pro negativní vliv na životní prostředí zcela nevhodným zdrojem energie (hnědé uhlí i z hlediska přímých dopadů na kvalitu ovzduší obce - spalováním hnědého uhlí výrazně narůstá místní znečištění ovzduší). Dalšími programy může být podpora větrné a solární energie k výrobě elektrické energie (větrné elektrárny, solární články). Program Teplo sluncem Využívání energie slunečního záření pomocí solárních kolektorů (fototermických panelů) je pro získávání energie k vytápění a ohřevu užitkové vody z hlediska ochrany životního prostředí velice vhodným řešením. Výhodou energie slunečního záření je její nevyčerpatelnost a značná dostupnost, velice účinně lze využitím slunečních kolektorů omezit potřebu paliv v domácnosti. Z hlediska sociální únosnosti provozování systému je solární energie velkým sociálním přínosem - získávání energie je téměř beznákladové. Svým charakterem získávání tepla se hodí do objektů vytápěných jakýmkoli druhem energie, z hlediska ochrany životního prostředí je samozřejmě žádoucí využít jako doplňkový zdroj energie biomasu. Je žádoucí využít energii slunečního záření v kombinaci s tepelně co nejúspornějším objektem, aby energie slunečního záření pokryla co nejvyšší podíl energie na vytápění. 100


Překážky bránící vyššímu využití energie slunečního záření: Výstavba objektů bez ohledu na jejich vhodnou orientaci ke světovým stranám, která by umožnila efektivní využití sluneční energie. Solární panely lze případně využít i na nevhodně orientovaných objektech pomocí zvláštní konstrukce, která úhel nastavení vhodně přizpůsobí. Nedůvěra v množství získané energie pomocí slunečních kolektorů v našich zeměpisných šířkách. Program Teplo biomasou Program se vztahuje na podporu užívání zplyňovacích kotlů na biomasu. Výhodou tohoto typu kotle je nemožnost spalování jiných materiálů než předsušené biomasy (nehrozí tedy nebezpečí spalování fosilních paliv a odpadů z domácnosti). V mnoha vesnicích se nevyplatí budovat centrální zdroje vytápění (z důvodu vysokých nákladů na rozvody tepla a tepelných ztrát v rozvodech, je-li hustota zástavby a tedy i hustota spotřeby energie nízká). V těchto obcích je efektivnější zaměřit se na individuální nesíťové zdroje energie pro vytápění. V tomto případě je často z hlediska ochrany životního prostředí nejvhodnější orientovat se na vytápění objektů jedním z více druhů obnovitelných zdrojů energie, tedy v našich podmínkách hlavně biomasou, nejlépe v kombinaci se slunečními kolektory (program "Teplo sluncem"). Biomasu je žádoucí z hlediska místních emisí použít především jako náhradu za uhlí. Spalováním biomasy dochází oproti uhlí k výraznému omezení emisí SO2 a ke snížení nárůstu koncentrací CO2 v ovzduší, protože koloběh uhlíku v biomase je uzavřený (kolik uhlíku do biomasy při jejím růstu vstupuje, tolik se uvolňuje zpět při jejím spalování). Na druhou stranu je nutné si uvědomit i případné negativní dopady ze spalování biomasy (biomasa má vyšší obsah alkalických sloučenin (potaš, sodík), které mohou zapříčinit spékání popelovin, korozi stěn kotle a komína). U moderních kotlů je možné tyto negativní vlivy potlačit. Energetické využívání biomasy představuje velkou naději pro český venkov a zemědělství. Výdaje na výrobu tepla představují poměrně vysokou částku rodinného rozpočtu. Pokud spalujeme fosilní paliva, tyto finanční prostředky proudí z kraje a částečně i z České republiky do zahraničí. V případě využívání místních zdrojů energie, k nimž biomasa bezesporu patří, zůstávají tyto peněžní prostředky v kraji a umožňují rozvoji podnikatelské aktivity v oblasti ve výrobě biopaliv. Produkce biopaliv v rámci zemědělské výroby má mnohé přínosy: - Vytváří nový zdroj obživy pro zemědělce - zemědělský statek nebo zemědělské družstvo může mít vlastní výrobnu biopaliv (zcela komplexním přístupem je kombinace zemědělské bioplynové stanice, jejíž tepelná energie by mohla být využívána k technologickým procesům linky na výrobnu biopaliv). - Porosty rychle rostoucích dřevin (RRD) účinně snižují negativní dopad zemědělské výroby na pedosféru - nedochází k tak častým pojezdům těžkou mechanikou po poli, hluboký kořenový systém dřevin má kladný vliv na půdní strukturu a její provzdušnění. - Správně zvolené umístění porostů RRD napomáhá v boji proti vodní a větrné erozi možným řešením je výsadba porostů RRD v úzkém a dlouhém pásu se správnou orientací k převládajícímu směru větru, který působí jako účinný větrolam a snižuje

101


tak větrnou erozi na přilehlých polích, proti vodní erozi účinně pomáhají pásy porostů RRD vysázené na svažitém terénu po vrstevnici - Porosty RRD mohou jako náhrada za klasické polní porosty působit i proti znečištění vodních toků splachem pesticidů a hnojiv do řečiště toku, pokud je opět správně zvolena poloha pro výsadbu RRD podél vodních toků (v žádném případě ale nesmí porosty RRD nahrazovat přirozené porosty podél vodních toků, které mají účinek ochrany vodních toků mnohem vyšší). - Pěstování RRD velkou měrou přispívá ke zlepšení celkového estetického účinku krajiny POZOR! Přestože je energetické využívání biomasy namísto fosilních paliv velkým přínosem pro životní prostředí z hlediska úspor energie a pěstování porostů RRD přínosem pro krajinu z hlediska estetiky a snížení eroze, nejšetrnější k životnímu prostředí je energii nepotřebovat vůbec ( programy úspor energií), a tedy nepotřebovat ani zemědělské plochy k pěstování energetických rostlin na tuhá biopaliva (jiným druhem nepotravinářské produkce je např. pěstování plodin na paliva používaná v dopravě, plodin pro technické účely apod.). Překážky bránící vyššímu využití biomasy: - nedostatečně rozvinutý trh s biopalivy (biobrikety, pelety, štěpky) - nedostatečné využívání zkráceného distribučního řetězce dodávek biopaliv cestou "výrobce spotřebitel" bez mezičlánku maloobchodu, který jejich cenu zbytečně navyšuje (cesta "výrobce maloobchod spotřebitel"), - stále ještě nedostatečná kapacita výroby biopaliv z biomasy (např. biobrikety), která souvisí s existencí velké podnikatelské nejistoty a rizika v tomto oboru podnikání. Program je proto směřován ke zvýšení poptávky po biopalivech a tím ke stabilizaci trhu. Program Bioplynová stanice Dnes je bioplyn v České republice vyráběn pouze výjimečně. Existuje zde málo bioplynových stanic, které byly v minulosti vybudovány převážně jako pilotní projekty. Častějším druhem vyráběného plynu vznikajícího z biomasy je tzv. skládkový plyn nebo plyn z čistírenských kalů. Program Bioplynová stanice je zaměřen na výrobu bioplynu z organických zbytků zemědělské výroby a organické části komunálních a průmyslových odpadů. Zemědělské bioplynové stanice: Český venkov má obrovský potenciál ve využití bioplynu. Na území kraje existuje mnoho zemědělských družstev a statků. Tyto zemědělské jednotky produkují velké množství odpadní biomasy, která je velice cenná jako následné hnojivo polí. Před vlastním využitím této hmoty jako hnojivo je možné ji z velké části využít energeticky pro produkci bioplynu. K produkci bioplynu je vhodná biomasa s velkým podílem vody, která se tedy svým charakterem nehodí ke spalování. Proto si spalování biomasy a výroba bioplynu až na výjimky (spalování či digesce slámy) nekonkurují. Možnosti využití bioplynu přímo na bioplynové stanici:

102


Využití bioplynu k výrobě elektrické energie a tepla: Bioplynové stanice bývají vybaveny kogenerační jednotkou elektrické a tepelné energie zároveň nebo je bioplyn využíván pouze k výrobě tepla. Kogenerační jednotka umožňuje dodávku elektrické energie do sítě za zvýhodněnou cenu a vyrobené teplo může zemědělec opět využít pro potřeby vlastního hospodářství. - Využití přebytečného tepla pro vytápění sousedních objektů a přípravu teplé vody. Nevýhodou je nerovnoměrná potřeba tepla během roku. - Využití přebytečného tepla pro technologické procesy. Tento přebytek tepla umožňuje dodatečné rozvinutí podnikatelské aktivity zemědělce. Technologickým procesem, ve kterém je vhodným způsobem tepelná energie využívána, je např. sušárna dřeva, na kterou může navazovat výroba pelet či biobriket. Bioplynové stanice znamenají tedy možnost pro zemědělské subjekty rozšířit oblast svého působení z pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat i na podnikatelské aktivity příbuzných oborů. Provozovatelé mohou k výrobě bioplynu využít: - produkty z chovu hospodářských zvířat (živočišné exkrementy), - jateční odpady ze všech typů zvířat - nevyužité části rostlin pro potravinářskou produkci a cíleně pěstovaná biomasa pro energetické využití, - biodegradabilní odpady z potravinářského sektoru (např. odpady mlékáren), které by byly jinak náročně a zbytečně likvidovány bez využití, - odpady ze separovaného sběru (kuchyňský odpad, odpady z parků a veřejné zeleně, papír (čistý papír je ekologicky vhodnější recyklovat) Bioplynové stanice využívající biologicky rozložitelný komunální či průmyslový odpad: Předpisy Evropské unie určují podíl biodegradabilního odpadu, který nesmí být odvážen na skládku, protože je zcela nežádoucí připravovat se o tuto hodnotnou surovinu skládkováním a působit další emise skleníkových plynů ze skládek. Proto je s tímto odpadem nakládáno jinak - je spalován nebo kompostován. Vyhořelý zbytek ze spalování je odvážen na skládku, kompostováním je vytvořen kvalitní kompost. Výrobu bioplynu je možno uplatnit jako předstupeň kompostování. Tato výroba bioplynu má pozitivní energetickou bilanci, prodej energie (elektrické a tepelné) je tedy dalším zdrojem finančních prostředků pro zpracování odpadů. Velký klad bioplynových stanic: energetické využívání biodegradabilních odpadů, aniž bychom je spalovali a přeměňovali biomasu na popeloviny, tím tak neochuzujeme půdu o humusové složky - nerozložitelný zbytek anaerobní digesce kompostujeme nebo přímo aplikujeme na pole jako hnojivo. Bioplyn u čistíren odpadních vod: Bioplynové stanice čistíren odpadních vod jsou již i v České republice poměrně rozšířené. Vyhnívání kalu napomáhá k jeho stabilizaci vyhníváním probíhá anaerobní čištění kalu. Energetické využití bioplynu částečně kryje spotřebu energie čistírny. -

103


Překážky bránící vyšší výrobě bioplynu: 1) nízké finanční ohodnocení elektrické energie z bioplynu 2) nízká osvěta zemědělských subjektů 3) nezavedení separovaného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů

•

C. Program zvýšení využívání kombinované výroby elektřiny a tepla

Program Kogenerace Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) umožňuje v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dosáhnout úsporu primární energie 30 až 40%. Program je zaměřen na zavedení KVET u existujících kotelen a u nově budovaných energetických zdrojů. Kogenerační zařízení lze využít také pro individuální vytápění větších objektů. V zemědělských provozech a čistírnách odpadních vod je možné vyrábět bioplyn a ten používat k pohonu kogeneračních jednotek. Záměrem programu je zvýšit podíl zařízení KVET u zdrojů s celkovým instalovaným tepelným výkonem do 5 MW. Tyto zdroje nespadají svou velikostí pod zákon č.406/2000 Sb. (§ 7 odst.1), kde je určena povinnost KVET alespoň energetickým auditem posoudit. Ze zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší podle §3, odst.8 vyplývá povinnost fyzických a právnických osob, je-li technicky možné a ekonomicky přijatelné, využít u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení a jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla. Dalším přínosem programu je zvýšení bezpečnosti zásobování teplem a elektřinou. V současné době se ve velké části kotelen spaluje zemní plyn. Většina kotlů na zemní plyn neumožňuje spalovat jako alternativu jiné palivo. Při velké havárii nebo teroristickém útoku na plynovody může dojít k přerušení dodávky paliva na několik dní až týdnů a zdroj by musel být odstaven. Při využití kogeneračních jednotek se spalovacím motorem na dvojí palivo je však možné alternativně k zemnímu plynu spalovat naftu, pro kterou má ČR vytvořenou strategickou 90-ti denní zásobu.

•

D. Program zvýšení spolehlivosti zásobování energií

Energetickým managementem je jednak management vnitřní (rozhodování o technickém zařízení vlastních budov a rozhodování o vlastněných energetických společností), nepřímé (ovlivňování ostatních subjektů v kraji pomocí různých stimulů programů podpor, vzdělávací akce apod.), a jednak management krizový, který zabezpečuje ochranu zdraví a životních podmínek tím, že předchází krizovým situacím nebo vytváří scénáře postupu v případě krizového stavu. Tím zajišťuje základní funkce území během krizových situací. Program zvyšování bezpečnosti zásobování energií zahrnuje: 1) zpracování scénářů dopadů pohrom, 104


2) zpracování scénářů odezvy, 3) krizový energetický management. 5.4.2.3.

. Množství projektů v rámci programů energetického rozvoje kraje

Energetický rozvoj kraje bude realizován pomocí programů. Energetika by se měla rozvíjet rovnovážně – pro každý program by měl být rezervován určitý prostor, případně pro něj vyhrazen podíl prostředků, který odpovídá jeho možnostem k rozšiřování konkrétního programu - 1000/100/10 investičních projektů podle plošnosti programů pro jednu etapu realizace (viz. následující tabulka). Pokud bude dle nastavených pravidel energetický sektor rozvíjen nerovnovážně, je možné operativně po určitém čase přehodnotit výši finanční podpory. Celkový počet kol bude výsledkem zájmu občanů, který se bude odvíjet mimo jiné od celkové informovanosti veřejnosti a výše finanční pobídky ze strany veřejného sektoru. Orientační počet opatření v rámci jednotlivých programů pro rovnovážný rozvoj energetiky kraje: Pasivní domy 100 Tepelná ochrana objektů 1000 10-25 dle velikosti kogenerační Kogenerace jednotky (celkem cca 5 MWe) Rekuperace 100 Teplo sluncem 1000 Teplo biomasou 1000 Bioplynová stanice 10

105


5.5. Vyčíslení účinků a nároků variant 5.5.1.

Volba výpočtového modelu

Modelové scénáře jsou účelným nástrojem manažerů, neboť umožňují vytvořit si lepší představu o budoucím vývoji, nebo spíše lepší přehled o možných způsobech budoucího vývoje. Dovolují soustředit pozornost na kritická místa, na okamžiky v nichž je další vývoj nejistý, kdy neznámé faktory mohou ovlivňovat další vývoj a kdy mohou nastat ve vývoji nečekané zlomy. Dovolují uvědomit si meze našich představ o reálném světě, předvídat neznámé a využít výsledky analýz scénářů k lepším strategickým rozhodnutím. Scénáře nejsou prognózami, jejich účelem není přesně a jednoznačně popsat budoucí vývoj, ale reálně popsat varianty možného vývoje, které pomáhají ujasnit, co se může stát „jestliže“ a analyzovat síly, které mohou posouvat budoucí vývoj různými směry. Pomáhají manažerům pochopit dynamiku vývoje, rozeznat nové možnosti, posoudit strategické varianty a na základě toho přijímat dlouhodobá rozhodnutí. Vypovídací schopnost analýz modelových scénářů závisí na úplnosti, významu a správnosti vstupních dat, na vhodném sestavení příslušných scénářů a na zpracování velkého množství dat a procesů. Aby výsledky analýz měly praktický význam, je třeba provést vyhodnocení z několika hledisek: politických (resp. sociálních), ekonomických, technologických a environmentálních. Protože vstupních dat bývá obvykle velké množství, lze provést rozsáhlé analýzy jedině s pomocí vhodných výpočtových programů. Praktické zkušenosti s použitím několika výpočtových programů (např. SESAM, BOUSTEAD aj.) ukazují, že velmi vhodným programem pro uvedené účely je lineární bilanční model GEMIS. Hlavní předností programu GEMIS je • velká flexibilita sestavování scénářů, která je umožněna lineárními algoritmy jednotlivých výpočtů, takže je možno libovolně skládat a kombinovat jednotlivé produkty a procesy do požadovaného scénáře, •

rozsáhlá databáze, která zahrnuje data zpracovaná mezinárodními týmy (databáze

zahrnuje

především

procesy

z oboru

energetika,

doprava

a

průmyslová výroba), a která umožňuje porovnávat analyzované charakteristiky produktů a procesů i mezinárodně (benchmarking), •

snadné vkládání vlastních dat do databáze pokud pro řešený úkol nejsou dostatečná data již v databázi uložená,

•

možnost posouzení daného scénáře z hlediska bilancí toku hmot a energií, z hlediska environmentálního a ekonomického, 106


•

možnost posuzovat zvolený scénář z uvedených hledisek v celém řetězci na sebe navazujících procesů od těžby surovin až po konečný výrobek (metodika LCA),

•

názorné vyjádření výsledků buď v tabulkové nebo grafické formě,

•

snadný export výsledků do formátu HTML, ACCESS nebo do programů Microsoft Excel a Word,

•

program GEMIS je neustále vyvíjen a jeho databáze je průběžně doplňována,

•

program GEMIS je freeware, takže je zcela volně přístupný,

•

v současné době je v rámci podpory České energetické agentury překládán do češtiny, takže uživatel bude moci volit mezi angličtinou, němčinou a češtinou.

GEMIS je kompatibilní prostředek komunikace v rámci zemí EU, OECD a IEA (Mezinárodní energetické agentury). Česká aplikace GEMIS CZ byla vytvořena společnou aktivitou Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu za finančního přispění rakouské vlády (Ministerstvo pro životní prostředí, mládež a rodinu). Další pravidelnou aktualizaci české databáze hradí Česká energetická agentura. Tím je tento program a jeho databáze, včetně všech mezinárodních propojení a kontaktů, předán k disposici české veřejnosti pro přizpůsobení oblasti energetiky, dopravy a zpracovatelského průmyslu legislativě EU v oblasti zlepšování životního prostředí. Z uvedených důvodů byl výpočtový model GEMIS vybrán pro zpracování Územní energetické koncepce Pardubického kraje. GEMIS- Global Emission Model for Integrated Systems. Poprvé použit v kapitole 2.4.2, kde je model GEMIS prvně využit pro výpočet emisí skleníkových plynů. GEMIS je počítačový program pro analýzy produkce škodlivých emisí a odpadů a nákladové analýzy metodikou LCA. Současně plní funkci rozsáhlé databáze. GEMIS vyhodnocuje vlivy na životní prostředí energetických, dopravních a materiálových procesů, tj. počítá emise škodlivých plynů (SO2, NOx, CO, NMVOC, tuhých látek), skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O aj.), produkci tuhých a kapalných odpadů a potřebu obestavěné půdy. Může být použit k analýzám lokálních, regionálních, národních a globálních energetických, dopravních a materiálových komplexů nebo sektorových nebo mezisektorových systémů a podniků. GEMIS může navíc počítat ekonomické náklady pro jednotlivé variantní scénáře.

107


5.5.1.1. obrázek 29

Charakteristika systému GEMIS

Funkční schéma modelu GEMIS

DATABANKA

PROCESY

PRODUKTY PALIVA

TĚŽBA ZDROJE

SPALOVÁNÍ

PŘEMĚNY HMOT A ENERGIE

MATERIÁL

DOPRAVA DISPEČER

SCÉNÁŘE

REFERENCE

TVORBA SCÉNÁŘE

VLASTNÍ DATA

KONTROLA

TABULKY

GRAFY VÝSTUPY

MATERIÁLOVÉ

EKOLOGICKÉ •

škodliviny: klasické skleníkové tekuté pevné aspekty: • ostatní obestavěné plochy, rizika

•

bilance materiálů

EKONOMICKÉ

ENERGETICKÉ • •

108

bilance paliv bilance primární energie

• •

interní náklady: N i, N fix, N var, N pal externí náklady


5.5.1.2.

. Popis systému GEMIS

Lineární bilanční model GEMIS vyvinul Öko-Institut v Darmstadtu společně s vysokou školou v Kasselu na zadání Hessenského ministerstva životního prostředí. GEMIS slouží ke zjišťování a posuzování ekonomických, enviromentálních a technologických souvislostí procesů v energetice, dopravě a zpracovatelském průmyslu. Lineární struktura modelu GEMIS umožňuje superpozici jednotlivých částí celého studovaného systému složeného z energetických, dopravních a průmyslových procesů. K vytvoření požadovaného modelu používá databázi produktů (nosiče energie, materiály), které do jednotlivých procesů (činností) vstupují a jako meziprodukt nebo konečný produkt opět vystupují. Dále využívá databázi jednotlivých procesů (spalovací procesy, energetické transformace, průmyslové výrobní technologie, zemědělské technologie, dopravní prostředky a apod.) a nakonec i databázi scénářů. Scénáře jsou již vytvořené konkrétní případové studie, či strategické záměry. Linearita stavby modelu GEMIS tedy umožňuje poměrně snadné a přímé modelování úplného řetězce všech nutných činností k produkci daného výrobku (služby), tj. sestavovat a propojovat technologické procesy (tvořící tento řetězec) a specifikovat jejich technologické, enviromentální a ekonomické parametry.

109


obrázek 30

Příklad sestavení procesního řetězce kombinované výroby tepla a elektřiny z kapalných paliv

Emise škodlivin Emise skleníkových plynů

ÖKO-INSTITUT Institut für angewandte Ökologie e.V. Institute for applied ecology

Odpady

Institute d'écologie appliquée

Těžba

Zdroj primární energie

Emise škodlivin Emise skleníkových plynů Odpady

Doprava

Kvalitativní vlivy

Kvalitativní vlivy

Plocha

Emise škodlivin Emise skleníkových plynů

Emise škodlivin Emise skleníkových plynů Odpady

Přeměna Doprava

Odpady

Kvalitativní vlivy

Plocha

Plocha Emise škodlivin Spalování

Emise skleníkových

Kvalitativní vlivy Odpady Plocha Produkt teplo zákazníci a jejich potřeby Doprava Kvalitativní vlivy

Produkt elektřina

Plocha

pramen:CityPlan 2003

Výsledkem z modelování jsou kvantitativní a kvalitativní údaje Kvantitativní údaje jsou trojího charakteru: 1. Čerpání přírodních zdrojů •

Bilance primární energie, neobnovitelné i obnovitelné 110


•

Bilance primárních surovin

•

Bilance paliv podle druhu (pro domácnosti, pro výrobu elektřiny atd.)

•

Náročnost na zábor půdy

2. Znečišťování vzduchu, vody a půdy. Emise v mg/m3 spalin, okamžité hodinové emise, celkové roční emise, emisní faktory vztažené na produkt, emisní faktory vztažené na vstupní palivo, příspěvek k imisní zátěži. •

Emise jednotlivých látek znečišťujících ovzduší - SO2, NOx, tuhé látky, CO, a další

•

Souhrnný přepočet emisí látek způsobujících kyselé deště na SO2 ekvivalent

•

Souhrnný výpočet prekurzoru přízemního ozónu TOPP ekvivalent (látky způsobují letní smog)

•

Emise jednotlivých skleníkových plynů - CO2, CH4, N2O, a další

•

Souhrnný přepočet emisí látek způsobujících skleníkový efekt na CO2 ekvivalent

•

Produkce pevných odpadů (popel, skrývka, jaderný odpad apod.)

•

Produkce kapalných odpadů

3. Ekonomické údaje •

Cena paliv a energií podle druhu

•

Náklady na pořízení technologií (investiční náklady)

•

Fixní náklady na provoz a údržbu zařízení

•

Variabilní náklady na provoz a údržbu zařízení

•

Variabilní náklady na palivo a pomocnou energii

•

Celkové roční výrobní náklady

•

Měrné výrobní náklady na jednotku produkce 111


•

Externí náklady, tj. vyjádření způsobených škod na životním prostředí, které doléhají na ostatní a nezúčastněné občany

GEMIS je efektivním nástrojem pro energetický a environmentální management a pro plánování regionálního rozvoje. Umožňuje zejména: • výpočet environmentálních a ekonomických parametrů podnikání v celém řetězci od výroby po spotřebu a s ohledem na životní cyklus výrobku. •

sektorový postup při provádění národních inventarizací antropogenních emisí dle mezinárodní metodiky „Good Practice Guidance and Uncertainty Management in National GHG

Inventories, IPCC 2000“. Tento sektorový přístup vychází

z transformačních procesů a je přesnější než referenční způsob vycházející pouze z informací o spotřebě paliv. Z hlediska metodiky se jedná o tzv. druhou úroveň založenou na důkladnějších znalostech zdrojů emisí, zatímco první úroveň užívá pouze všeobecné emisní limity. •

umožňuje identifikaci klíčových zdrojů emisí, tj. procesů, které se v daném regionu na celkových emisích podílejí nejvíce. Neplatí obecně, že jsou to zdroje největších výkonů.

•

usnadnění komunikace mezi podnikateli, politiky a veřejností.

•

využívání jednotné informační základny.

•

mezinárodní porovnání technických parametrů a provozní výkonnosti, přístup na standardní databáze GEMIS jiných zemí..

112


obrázek 31

Bilanční, enviromentální a ekonomické výstupy

Kvalitativní data rizika

odpady

mikroekologie

Kvantitativní data

plocha

Environmentální aspekty Škodlivé látky

Náklady

tuhé látky,

Skleníkové plyny

interní externí

Pevné odpady

popeloviny, produkty odsíření, ostatní odpady

Kapalné odpady

Bilance

Prostorové nároky

paliva, materiály, přepravní výkony spotřeba zdrojů (prvotních i druhotných)

Poznámka: u všech kvantitativních aspektů jsou vyhodnocovány

lokální globální

podíly

pramen:CityPlan 2002

GEMIS a jeho výstupy umožňují tedy provádět rozbory současně a provázaně ve třech oblastech: • Provádění enviromentálních rozborů, zejména pro hodnocení životního cyklu výrobku nebo činností, které je obecně známé pod zkratkou LCA (Life Cycle Assessment).

113


•

Provádění

ekonomických

rozborů,

zejména

pro

sledování

nákladovosti

jednotlivých procesů v řetězci ke zjištění ekonomické hodnoty konečného výrobku (služby) po celou dobu životnosti. •

Provádění analýz bilancí paliv, čerpání energetických zdrojů a surovin.

114


5.5.1.3.

Volba výpočtové metodiky

Vyhodnocení dopadů energetického systému je provedeno na základě metody LCA (Life Cycle Assessment), hodnotící celý životní cyklus daného výrobku, tj. zahrnuje veškeré dopady vzniklé od výroby zařízení (jsou zahrnuty i vlivy vzniklé při výrobě potřebných materiálů), přes provoz zařízení až k jeho likvidaci. 5.5.2.

Vliv na energetickou bilanci

tabulka 42 Spotřeba paliv v MWh za rok

palivo referenční přirozený vývoj cílený vývoj hnědé uhlí 21 553 181 21 115 644 20 546 308 černé uhlí 1 274 614 1 259 011 1 243 616 koks 16 370 10 313 7 034 topné oleje 928 345 834 425 752 310 zemní plyn 3 608 931 3 564 610 3 484 049 propan 394 359 328 bioplyn 0 0 1 975 pevná biopaliva 98 127 113 749 292 407 27 479 962 26 898 110 26 326 050 celkem Rozdíl vůči referenční hnědé uhlí 0 -437 537 -1 006 873 černé uhlí 0 -15 604 -30 998 koks 0 -6 057 -9 336 topné oleje 0 -93 920 -176 035 zemní plyn 0 -44 321 -124 882 propan 0 -35 -67 bioplyn 0 0 1 975 pevná biopaliva 0 15 622 194 280 0 -581 853 -1 153 912 celkem Podíl vůči referenčnímu stavu hnědé uhlí 1 0,98 0,95 černé uhlí 1 0,99 0,98 koks 1 0,63 0,43 topné oleje 1 0,90 0,81 zemní plyn 1 0,99 0,97 propan 1 0,91 0,83 bioplyn 1 pevná biopaliva 1 1,16 2,98 1 0,98 0,96 celkem

V tabulce je zahrnuta spotřeba paliv potřebná k pokrytí poptávky po energiích na území Pardubického kraje. Z tabulky je vidět, že dochází k poklesu spotřeby paliv na 98 % ve scénáři přirozeného vývoje, respektive 96 % ve scénáři cíleného vývoje. K této změně dochází v důsledku předpokládaného poklesu snižování spotřeby tepla v následujících letech díky instalaci zateplení, instalaci solárních kolektorů, většímu podílu výroby

115


elektřiny z obnovitelných zdrojů. V tabulce je jasně vidět nárůst spotřeby biopaliv, k tomuto nárůstu dochází v obou variantách. Nárůst je znatelný zejména v cíleném scénáři, kde dochází téměř k trojnásobnému nárůstu jejich spotřeby. 5.5.3.

Vliv na investiční náklady realizace navržených programů

Následující tabulka udává hodnotu znovupořízení celého energetického systému zásobujícího teplem území Pardubického kraje. Z této tabulky vyplývá, že na zkvalitnění energetického systému navrženou cestou rozvoje, reprezentovanou cíleným scénářem, by bylo třeba vynaložit navíc asi 3 miliardy korun. Tyto peníze jsou investovány zejména na výstavbu nových zdrojů spalujících biopaliva, výstavbu kogeneračních jednotek a instalaci solárních kolektorů a zateplení, které snižují měrnou spotřebu tepla. Pozitivní je, že investičně náročné solární kolektory a tepelná ochrana budov snižují provozní náklady. tabulka 43 Hodnota znovupořízení (investiční náročnost) zařízení vyrábějících teplo a elektřinu( mil. Kč.)

referenční přirozený vývoj Cílený vývoj 22 686 cena znovupořízení 19 606 18 794 rozdíl oproti referenční variantě -811 3 080 rozdíl oproti přirozené variantě 811 3 892 tabulka 44 Investiční náročnost zařízení vyrábějících teplo a elektřinu 25 000

mil. Kč

20 000 15 000 10 000 5 000

V přirozeném vývoji dochází referenční přirozený vývoj cílený vývoj k poklesu investičních nákladů, neboť vlivem snižování spotřeby tepla, vlivem lepších tepelných vlastností objektů v následujících letech, není nutno využívat všechna výrobní zařízení, které jsou k dispozici v současnosti. 0

5.5.4.

Vliv na náklady vstupů(paliva,energie)

Následující tabulka udává hodnotu nákladů na paliva, která jsou nutná pro krytí poptávky po energiích na území Pardubického kraje. Z tabulky je patrno, že v obou navržených scénářích dochází k poklesu těchto nákladů. Příčinou tohoto jevu je fakt, že v obou scénářích dochází ke snižování spotřeby tepla vlivem úspor tepla, širším využitím energie slunce, podporou využití kogeneračních způsobů výroby energií.

116


tabulka 45 Náklady vstupů ( mil. Kč./rok)

palivové náklady rozdíl vůči referenční podíl vůči referenční Referenční přirozený vývoj cílený vývoj

8 290 8 108 7 882

-182 -407

98% 95%

8 400 8 300

mil. Kč

8 200 8 100 8 000 7 900 7 800 7 700 7 600 referenční

přirozený vývoj

cílený vývoj

obrázek 32 Náklady vstupů

5.5.5.

Vliv na náklady na provoz a údržbu

tabulka 46 Provozní náklady ( mil. Kč. /rok)

fixní náklady variabilní náklady celkem rozdíl vůči referenční podíl Referenční 1 029 363 1 392 přirozený vývoj 879 350 1 229 -163 88% 81% cílený vývoj 790 344 1 134 -258

Tabulka. popisuje provozní náklady nutné pro výrobu tepla a elektřiny v navržených scénářích energetického zásobování Pardubického kraje. Provozní náklady se skládají ze dvou složek a to ze složky fixní a variabilní. Fixní náklady jsou náklady, které se nemění ve vztahu k vyrobené tepelné a elektrické energii. Dosahují vždy určité výše, i když je výroba tepla a elektřiny nulová. Jedná se zejména o náklady na pracovníky a režijní náklady. Druhou složkou nákladů jsou variabilní náklady, které závisí na objemu vyrobené produkce. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že v obou variantách dochází k poklesu provozních nákladů. Ve variantě přirozeného vývoje dochází k poklesu provozních nákladů o dvanáct procent a ve variantě cíleného vývoje dochází k poklesu provozních nákladů o 19 procent. Toto snížení nákladů je způsobeno zejména úsporami tepla a instalací solárních kolektorů.

117


tabulka 47 Provozní náklady

1 600 1 400

mil. K

1 200 1 000 800 600 400 200 0 referenční

5.5.6.

přirozený vývoj

cílený vývoj

Vliv na zábor půdy

Nároky na zábor půdy u obou scénářů vznikají především u instalací větrných a malých vodních elektráren. Při instalaci slunečních kolektorů a fotovoltaických článků se záborem půdy neuvažuje neboť se využívají střechy a fasády budov, tedy plocha již zastavěná. U cíleně pěstované biomasy se předpokládá využití půdy, která by byla jinak uvedena do klidu. Rozdíly v zabrané ploše jsou mezi variantami pouze nepatrné. 5.5.7.

Vliv na celkovou účinnost energetického systému

tabulka 48 Celková účinnost energetického systému

(MWh/rok) referenční přirozený cílený výroba elektřiny 5 951 501 5 964 224 6 016 298 výroba tepla 8 020 595 7 626 430 7 385 504 výroba energie celkem 13 972 096 13 590 654 13 401 802 spotřeba primárních energetických zdrojů 29 291 609 28 646 348 27 876 159 účinnost 47,70% 47,44% 48,08%

V tabulce je stanovena celková účinnost energetického systému na základě výroby elektrické energie a tepla v Pardubickém kraji a spotřeby primárních energetických zdrojů v zařízeních pracujících na území kraje. Účinnost systému zvyšuje výroba elektřiny ve vodních a větrných elektrárnách a výroba tepla ve výrobních zařízeních na biopaliva, která mají vyšší účinnost než zařízení spalující fosilní paliva, která jsou těmito modernějšími způsoby spalování nahrazeny. Růst celkové účinnosti v scénáři cíleného vývoje je nepatrný hlavně díky nízkému podílu výroby tepla a elektřiny v těchto zařízeních na celkové sumě vyrobené energie.

118


5.5.8.

Vliv na produkci znečišťujících látek

5.5.8.1.

Souhrnné indikátory dopadů

Souhrnné indikátory slouží k vyjádření dopadů ve třech kategoriích: a) Kyselé deště – tento dopad je představován indikátorem SO2 ekv, který zahrnuje souhrnně účinky SO2, NOx, HCL, HF, NH3 a H2S b) Letní smog - tento dopad je představován indikátorem TOPP ekv (Tropospheric Ozone Precursor Potential), který zahrnuje souhrnně účinky CO, NMVOC, NOx, CH4. c) Globální oteplení - tento dopad je představován indikátorem CO2 ekv, který zahrnuje souhrnně účinky skleníkových plynů CO2, CH4, N2O a dalších.

tabulka 49 Souhrnné indikátory dopadů (t/rok)

referenční přirozený vývoj cílený vývoj

TOPP ekvivalent SO2 ekvivalent CO2 ekvivalent 31 229 20 472 8 998 933 19 521 28 976 8 803 633 18 219 26 268 8 553 587

tabulka 50 Poměrné snížení dopadů na životní prostředí

Souhrnné indikátory- poměrné snížení dopadů 100,0% 95,0% 90,0% 85,0% 80,0% 75,0%

TOPP-Equivalent

SO2 Equivalent

CO2 Equivalent

100,0%

100,0%

100,0%

přirozený vývoj

95,4%

92,8%

97,8%

cílený vývoj

89,0%

84,1%

95,1%

referenční

119


Z tabulky a grafu je patrno, že realizací scénáře cíleného vývoje by došlo k poklesu znečišťujících látek reprezentovaných SO2 ekvivalentem o 15,9 %, k poklesu rizika letního smogu o 11% a k poklesu emisí skleníkových plynů reprezentovaných CO2 ekvivalentem o 4,9 %.

5.5.8.2.

Emise jednotlivých znečišťujících látek do ovzduší

tabulka 51 Emise znečišťujících látek (t/rok)

referenční přirozený vývoj cílený vývoj

SO2

NOx

20 886 18 966 16 617

14 439 14 014 13 570

tuhé látky 3 382

CO

NMVOC

2 579 1 527

4 191 3 768 3 163

2 364 1 980 1 288

CO

NMVOC

tabulka 52 Emise znečišťujících látek na území kraje 25 000

t/rok

20 000 15 000 10 000 5 000 0 SO2

NOx referenční

tuhé látky přirozený vývoj

cílený vývoj

Z tabulky a grafu vyplývá, že v obou navržených scénářích dochází ke snížení emisí znečišťujících látek vyvolaných implementací trendů ve vývoji energetického zásobování do obou scénářů budoucího vývoje. Z tabulky je jasně patrno, že realizací cíleného scénáře, což je scénář, který vyžaduje podporu ze strany veřejného sektoru, dochází k výraznějšímu poklesu emisí znečišťujících látek než v přirozeném scénáři vývoje. Tento fakt je způsoben hlavně vyšším využitím obnovitelných zdrojů ve spalovacích procesech, úsporou tepla zateplením budov a instalací solárních kolektorů.

120


5.5.8.3.

Emise skleníkových plynů

tabulka 53 Emise skleníkových plynů( t/rok)

t/rok

CO2

CH4 N2O 144 referenční 8 907 535 2 231 přirozený vývoj 8 716 382 2 119 138 cílený vývoj 8 472 634 1 937 130 tabulka 54 Emise CO2 v jednotlivých variantách (t/rok) 9 000 000 8 900 000 8 800 000 t/rok

8 700 000 8 600 000 8 500 000 8 400 000 8 300 000 8 200 000 CO2

referenční

přirozený vývoj

cílený vývoj

8 907 535

8 716 382

8 472 634

Stejně jako u znečišťujících látek dochází i k poklesu emisí skleníkových plynů. Faktory, které ovlivňují tento pokles jsou stejné jako u znečišťujících látek.

121


5.5.9.

Vliv na úsporu primárních energetických zdrojů

tabulka 55 Spotřeba primárních energetických zdrojů

Varianta v [MWh] referenční přirozený vývoj cílený vývoj

Celkem neobnovitelné obnovitelné 29 291 609 29 261 252 30 357 28 646 348 28 606 499 39 849 27 876 159 27 656 470 219 689

tabulka 56 Rozdílová a podílová analýza spotřeby primárních energetických zdrojů(MWh)

rozdíl vůči referenční variantě

podíl vůči referenční variantě

přirozený vývoj Celkem Neobnovitelné Obnovitelné cílený vývoj Celkem Neobnovitelné Obnovitelné

95%

-645 261 -654 753 9 492

98% 131%

-1 415 450 -1 604 781 189 332

95% 95% 724%

Z údajů v tabulkách je patrno, že v obou dvou scénářích dochází k poklesu spotřeby primárních energetických zdrojů nutných pro výrobu tepla a elektřiny a k růstu spotřeby obnovitelných zdrojů. 5.5.10. Vliv na pracovní příležitosti V této kapitole je vyčíslen počet nových pracovních míst, které by měla přinést přeměna stavu v energetickém zásobování Pardubického kraje. Na základě sestaveného referenčního scénáře, reprezentující situaci ve výrobě elektřiny a tepla v roce 2000, byly navrženy dva rozvojové scénáře, v kterých jsou zahrnuty předpokládané vlivy na rozvoj energetického systému. Účelem sestavení těchto scénářů je ukázat jednotlivé možnosti vývoje, omezující podmínky vývoje a umožnit tak energetickému managementu optimální rozhodování. Jedním z kriterií, které jsou důležité pro rozhodování, je dopad na pracovní místa. Tento dopad se projeví ve více rovinách, nejen v rovině ekonomické, ale i v rovině politické, sociální atd. Dopad na pracovní místa byl určen na základě rozdílů mezi jednotlivými druhy nákladů v přirozeném a cíleném scénáři oproti nákladům v referenčním scénáři.

122


Výpočet vychází z těchto předpokladů: • Podíl místních firem podílejících se na výstavbě je odhadován na 30%. •

Údržba veškerých zdrojů vyrábějících teplo a elektrickou energie je prováděna místními pracovníky.

•

Veškerá biopaliva v obou variantách jsou dodávána z území Pardubického kraje.

•

Průměrná roční produktivita pracovníků je 500 000 Kč ročně.

Nová pracovní místa jsou vytvořena ve systému.

třech hlavních oblastech energetického

Výroba a výstavba zdrojů tepla a elektřiny Tabulka udává o kolik se zvětší jednotlivé trhy a tedy pracovní příležitosti pro výrobu, výstavbu a montáž jednotlivých technologií oproti referenčnímu scénáři, resp. Přirozenému scénáři tabulka 57 Změna počtu pracovních příležitostí v oblasti výroby, výstavby a montáže technologií

přirozený referenční malé vodní elektrárny 149 větrné elektrárny 9 kogenerační jednotky 10 kotle a kotelny biopalivo 11 kotle a kotelny zemní plyn 36 tepelná čerpadla 1 termosolární kolektory 8 tepelná ochrana budov 0 celkem 223

Cílenýreferenční 149 9 139 166 21 1 432 2 329 3 246

cílený- přirozený 0 0 129 155 -15 0 425 2 329 3 023

Z tabulky vyplývá přesun trhu od výstavby konvenčních zdrojů elektřiny a tepla k úsporám, obnovitelným zdrojům a kogeneraci. Díky rozšíření energetického systému kraje by došlo ve scénáři přirozeného vývoje k navýšení pracovních míst o 223. V navrženém scénáři cíleného vývoje by mělo realizací navržených programů dojít k vytvoření 3246 nových pracovních míst. Rozdíl mezi navrženými scénáři tedy činí 3023 nových pracovních míst. Tento nárůst je způsoben zejména v oblasti stavebních prací na opatřeních pro úspory tepla a nárůstem pracovních míst způsobený vyšším využíváním biomasy. Obsluha a údržba zdrojů tepla a elektřiny Tabulka udává o kolik se zmenší trh a tedy pracovní příležitosti pro obsluhu a údržbu oproti referenčnímu scénáři, resp. scénáři přirozeného vývoje. tabulka 58 Změna počtu pracovních příležitostí v oblasti obsluhy a údržby

123


provoz a údržba

přirozený-referenční cílený-referenční cílený- přirozený -232 -446 -214

Pokles trhu v oblasti obsluhy a údržby souvisí s přesunem pracovních příležitostí od zdrojových systémů k úsporám energie a termosolárním systémům a zdrojům vyrábějícím teplo z biopaliv. Dodávka paliva tabulka 59 Změna počtu pracovních příležitostí v oblasti pěstování biomasy a výroby biopaliv

dodávka paliva

přirozený-referenční cílený-referenční cílený- přirozený -2 37 39

Díky růstu výroby tepla a elektrické energie z biopaliv dojde k růstu nových pracovních míst na území Pardubického kraje. Dle scénáře cíleného vývoje dojde k růstu nových pracovních míst o 37, což je o 39 více pracovních míst než ve scénáři přirozeného vývoje. Z uvedených podkapitol vyplývá, že realizací navrženého scénáře cíleného vývoje by se vytvořilo více pracovních míst než předpokládaný vývoj, který není ovlivněn žádnou autoritou. Tuto skutečnost lze hodnotit kladně.

124


5.6. Komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému kraje Rozvojové energetické programy přispějí k sociálně ekonomickému rozvoji Pardubického kraje za účasti místních obyvatel, podnikatelů, místní veřejné správy. Přispějí k řešení sociálně ekonomických potřeb a k ochraně životního prostředí v daném regionu. Předpokládá se zlepšení diverzifikace hospodářských činností ve venkovských oblastech regionu a rozvoj malého a středního podnikání. Rozvojové programy přispějí též ke zvýšení zaměstnanosti. Tato kapitola se zabývá souhrnným vícekriteriálním vyhodnocením dopadů variant ve všech třech rozměrech udržitelného rozvoje - ekonomickém, sociálním a environmentálním. Mezí hlavní příznivé ekonomické dopady patří: • Zvýšení soběstačnosti ve výrobě elektřiny •

Snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů primární energie povede ke snížení závislosti na části dovozu těchto paliv a to bude mít pozitivní dopad nejen na zachování bohatství v Pardubickém kraji ale i na obchodní bilanci České republiky.

•

Zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie povede ke zlepšení energetické bilance kraje a tím i k rozvoji hospodářství.

•

Snižování energetické náročnosti hospodářství v regionu snižuje náklady výroby a poskytovaných služeb a zvyšuje přidanou hodnotu.

•

Úspora nákladů domácností v důsledku úspor energie a efektivnějšího užití energie povede ke zvýšení poptávky po spotřebním zboží, službách, k investování do nemovitostí atp., což povede ke zvýšení rozvoje místní ekonomiky.

•

Opatření pro úspory energie, vyšší využití obnovitelných zdrojů, rozvoj kogenerační výroby vytváří příležitosti pro rozvoj malého a středního podnikání.

•

Vyšší spotřeba biopaliv vytváří trh pro energetické plodiny a povede ke zvýšení nepotravinářské produkce v zemědělství a ke zvýšení využívání půdního fondu.

•

Zvýšení diverzifikace zdrojů energie zvyšuje bezpečnost v zásobování teplem a elektřinou v případě pohrom a krizových situací, což přispívá k zachování základních funkcí území i při těchto stavech. 125


•

Vytváří se příležitost pro rozvoj výzkumu a vývoje technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a jejich užití.

Mezi hlavní příznivé sociální dopady patří: • Vznik nových pracovních příležitostí (poradenství, inženýrská činnost, projektování,

stavební

činnost,

montáže,

výrobní

činnost,

pěstování

energetické biomasy). •

Rozvoj malého a středního podnikání v mimoměstských oblastech

•

Rekonstrukce a modernizace venkovských domů a podpora energeticky úsporné bytové výstavby povede ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva, neboť snižuje provozní náklady na bydlení.

•

Zvýšení ekologického chování obyvatel v důsledku osvěty o obnovitelných zdrojích a úsporách energie povede ke zlepšování stavu životního prostředí.

Mezi hlavní environmentální dopady patří: • Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. •

Snižování emisí skleníkových plynů.

126


5.6.1.

Vícekriteriální vyhodnocení doporučené varianty

Na základě vstupních údajů byl sestaven model pokrytí energetických potřeb kraje pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS pro tři scénáře: •

srovnávací varianta : současný stav – referenční scénář

•

varianta bez zasahování do vývoje energetického systému – scénář přirozeného vývoje

•

doporučená varianta úspor a využití obnovitelných zdrojů energie – scénář cíleného vývoje

Vícekriteriální hodnocení je provedeno formou analýzy nákladů a užitků a následným výpočtem rentability uvažovaných podpor. Jako kritéria jsou na straně užitků zvolena kritéria udržitelného rozvoje představovaná jeho indikátory. Na straně nákladů je jako kritérium zvolen rozdíl investičních nákladů – tj. uvažovaná výše celkové podpory. 5.6.2.

Indikátory udržitelného rozvoje

Na základě vyváženého kompromisu mezi přiměřenou přesností, průhledností a jednoduchostí byly zvoleny tři charakteristické skupiny indikátorů vlivu realizace podnikatelských záměrů (projektů, koncepcí) na udržitelný rozvoj kraje. Indikátory jsou uvedeny v tabulce. tabulka 60

Indikátory udržitelného rozvoje

Rozměr udržitelného rozvoje Ekonomický rozměr (navazuje na cíle soběstačnosti) Sociální rozměr (navazuje na cíle politiky zaměstnanosti)

Indikátor Energetická bilance Rozdíl vývozy – dovozy Vliv na zaměstnanost členěný dále na: • výroba a výstavba •

provoz a údržba

•

dodávka vstupů

Environmentální rozměr Vliv na znečištění životního (navazují na cíle politiky životního prostředí prostředí) Místní (škodliviny): • SO2, NOx, CO, tuhé látky, NMVOC

127


Globální (změna klimatu): • CO2 Pramen: CityPlan

5.6.3.

Oceňování indikátorů udržitelného rozvoje

Oceňování jednotlivých indikátorů (hodnotících kritérií) udržitelného rozvoje je v podstatě stanovením jejich vah. Převedení všech kritérií pomocí těchto vah na peněžní jednotky umožní nejen stanovit bilanci nákladů a užitků, ale také výpočet rentability zamýšlené podpory z veřejných prostředků v rámci vícezdrojového financování. Rozdíl vývozů a dovozů paliv a energie Vývozy a dovozy se oceňují v jejich nominální peněžní hodnotě. Vliv na zaměstnanost Při posuzování vlivu na zaměstnanost se nově vytvořené pracovní místo oceňuje ve výši 156 tis.Kč/rok. Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí jsou výdaje na jednoho nezaměstnaného v ČR 13 tis.Kč/měsíc. V této částce jsou již zahrnuty všechny náklady např. na zdravotní a sociální pojištění, náklady na aparát pracovních a ostatních souvisejících úřadů, nerealizované daně ze mzdy atd. Vliv na znečištění životního prostředí Pro přepočet vlivu na znečištění životního prostředí je vodítkem doporučení ÖkoInstitutu Darmstadt (SRN). Ocenění znečišťujících látek je tabulce. tabulka 61

látka CO2 SO2 NOx Tuhé CO NMVOC

Ocenění externalit znečisťujících látek

Kč/t 900 90 000 72 000 18 000 9 000 4 000

Pramen: Öko-Institutu Darmstadt (SRN)

128


5.6.4.

Výsledná bilance nákladů a užitků (cost-benefit)

Výchozím a srovnávacím scénářem je referenční scénář, který reprezentuje současný stav energetického zásobování Pardubického kraje. K tomuto scénáři jsou vztaženy oba dva navrhované scénáře budoucího vývoje. Jsou vyhodnoceny jednotlivé indikátory (kritéria) udržitelného vývoje. Indikátory zaměstnanosti a vlivu na životní prostředí jsou přepočteny na koruny dle ocenění uvedeného v předchozí části. Pro navrhovanou variantu (rozvojové scénáře) se vypočtou dopady na udržitelný rozvoj dle následujícího vzorce: + přínos v oblasti zaměstnanosti - dopady na životní prostředí + saldo energetické bilance (čisté vývozy) = dopad na trvale udržitelný rozvoj Následně je vypočten rozdíl mezi navrženými scénáři cíleného a přirozeného vývoje a zjistí se tak kladný či záporný přínos z hlediska udržitelného rozvoje kraje: + dopad scénáře cíleného vývoje - dopad scénáře přirozeného vývoje = přínos realizace scénáře cíleného vývoje tabulka 62 Přínos realizace scénáře cíleného vývoje

scénář vývoje přínosy v tis. Kč. podpora v tis. Kč.

přirozeného scénář cíleného rozdíl vývoje přínosech 5 031 825 9 616 014 4 584 189 3 080 100

v

Takto stanovený přínos představuje horní hranici výše podpory, kterou by mohla být podpořena realizace navrhovaného scénáře. Přičemž samotná výše podpory je určena rozdílem v investičních nákladech mezi scénářem cíleného vývoje a referenčním scénářem. Je tedy patrné, že přínosy , které by s sebou nesl cílený scénář jsou vyšší než náklady na realizaci všech opatření s tímto scénářem spojených. Ve výpočtu přínosů a nákladů se předpokládá, že plán realizace obou dvou scénářů budoucího vývoje bude rozložen rovnoměrně do 10ti let. Od 11. roku se údaje uvažují pro výpočet rentability jako konstantní. Bilance nákladů a přínosů jsou uvedeny v následujících tabulkách.

129


tabulka 63

Scénář přirozeného vývoje-přínosy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Výstavba prac.míst 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 4 4 4 Obsluha prac.míst -23 -46 -70 -93 -116 -139 -162 -186 -209 -232 -232 -232 Palivo prac.míst 0 0 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 zaměstnanost celkem prac.míst 19 -5 -28 -51 -75 -98 -122 -145 -168 -192 -230 -230 -230 CO2 t -19 115 -38231 -57346 -76461 -95577 -114692 -133807 -152922 -172038 -191153 -191153 -191153 SO2 t -384 -576 -768 -960 -1152 -1344 -1536 -1728 -1920 -1920 -1920 -192 Nox t -85 -128 -170 -213 -255 -298 -340 -383 -425 -425 -425 -43 Tuhé látky t -161 -241 -321 -402 -482 -562 -642 -723 -803 -803 -803 -80 CO t -85 -127 -169 -212 -254 -296 -338 -381 -423 -423 -423 -42 NMVOC t -77 -115 -154 -192 -230 -269 -307 -346 -384 -384 -384 -38 snížení dovozu paliv tis.Kč 18382 36764 55145 73527 91909 110291 128673 147054 165436 183818 183818 183818 rok

Pramen: CityPlan tabulka 64

Scénář přirozeného vývoje – bilance přínosů a nákladů

2 tis. Kč. 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 zvýšení zaměstnanosti 2933 -718 -4368 -8018 -11669 -15319 -18970 -22620 -26270 -29921 -35880 -35880 -35880 snížení emisí skleníkových plynů 17204 34408 51611 68815 86019 103223 120426 137630 154834 172038 172038 172038 snížení znečistění ovzduší 22320 44639 66959 89279 111599 133918 156238 178558 200877 223197 223197 223197 snížení dovozu paliv 18382 36764 55145 73527 91909 110291 128673 147054 165436 183818 183818 183818 přínosy celkem 2933 57188 111443 165697 219952 274207 328462 382717 436972 491227 543173 543173 543173 Pramen: CityPlan

130


tabulka 65

Scénář cíleného vývoje - přínosy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Výstavba prac.míst 267 267 267 267 267 267 267 267 267 267 58 58 58 Obsluha prac.míst -45 -89 -134 -178 -223 -268 -312 -357 -401 -446 -446 -446 Palivo prac.míst 4 7 11 15 19 22 26 30 33 37 37 37 37 zaměstnanost celkem prac.míst 271 230 189 148 107 66 25 -16 -57 -97 -351 -351 -351 CO2 t -43 490 -86980 -130470 -173960 -217451 -260941 -304431 -347921 -391411 -434901 -434901 -434901 SO2 t -427 -854 -1281 -1708 -2135 -2561 -2988 -3415 -3842 -4269 -4269 -4269 Nox t -87 -174 -261 -348 -435 -521 -608 -695 -782 -869 -869 -869 Tuhé látky t -185 -371 -556 -742 -927 -1112 -1298 -1483 -1669 -1854 -1854 -1854 CO t -103 -206 -308 -411 -514 -617 -720 -822 -925 -1028 -1028 -1028 NMVOC t -108 -215 -323 -430 -538 -646 -753 -861 -968 -1076 -1076 -1076 tis.Kč snížení dovozu paliv 45 889 91779 137668 183557 229447 275336 321225 367114 413004 458893 458893 458893 rok

Pramen: CityPlan tabulka 66

Scénář cíleného vývoje - bilance přínosů a nákladů

2 tis. Kč. 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 zvýšení zaměstnanosti 42229 35849 29468 23088 16708 10327 3947 -2434 -8814 -15194 -54756 -54756 -54756 snížení emisí skleníkových plynů 39141 78282 117423 156564 195705 234847 273988 313129 352270 391411 391411 391411 snížení znečistění ovzduší 49371 98741 148112 197482 246853 296224 345594 394965 444335 493706 493706 493706 snížení dovozu paliv 45 889 91779 137668 183557 229447 275336 321225 367114 413004 458893 458893 458893 přínosy celkem 42229 170250 298270 426291 554312 682332 810353 938373 1066394 1194415 1289254 1289254 1289254 náklady celkem 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 Pramen: CityPlan

131


5.6.5.

Výpočet rentability podpory

Metodika je zcela podobná standardnímu výpočtu rentability podnikatelského záměru s tím, že: • Výdaje tvoří poskytnutá podpora ve výši rozdílu investičních nákladů mezi doporučeným scénářem a referenčním scénářem. •

Příjmovou stránku tvoří přínosy k trvale udržitelnému rozvoji.

•

Doba porovnání se uvažuje 20 let.

•

Výpočet je proveden ve stálých cenách.

•

Diskontní míra se uvažuje 4%.

Pro dobu porovnání (20 let) byla sestavena tabulka rozdílu přínosů a nákladů (P-N) a diskontovaného P-N a jejich kumulované hodnoty. Výpočet rentability podpory cílené varianty rozvoje energetického systému Pardubického kraje je proveden standardním výpočtem současné čisté hodnoty diskontovaného toku P-N. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a vyjádřeny i graficky. tabulka 67

Kritéria rentability podpory doporučené varianty rozvoje z veřejných prostředků

Cílený Současná hodnota (NPV) mil.Kč/r 9616 Návratnost (PBT) roky 6 Pramen: CityPlan

Závěr Z předchozích tabulek vyplývá, že navržený scénář cíleného vývoje je pro společnost výhodnější. Toto tvrzením je podloženo číselnými údaji o hodnotě jednotlivých indikátorů udržitelného rozvoje. Větší přínosy jsou ve všech složkách udržitelného rozvoje společnosti. Realizace scénáře cíleného vývoje je z hlediska společnosti rychle navratitelná. Doba návratu podpory je pouze šest let. Doporučujeme proto usilovat o realizaci navrženého scénáře cíleného vývoje.

132


tabulka 68

Náklady v tis. Kč./rok Náklady (costs)

320 000 270 000 220 000 170 000 120 000 70 000 20 000 1

-30 000

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

13

14

15

16

17

18

19

20

podpora

tabulka 69

Přínosy v tis. Kč./r Přínosy (benefits)

1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

zvýšení zaměstnanosti

snížení emisí skleníkových plynů

snížení dovozu paliv

snížení dovozu elektřiny

133

snížení znečistění ovzduší


tabulka 70

Přínosy- náklady

Přínosy - náklady (tis.Kč./r) 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 -200 000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

-400 000 P-N

diskontovaný P-N tabulka 71

Přínosy - náklady, kumulovaně v tis. Kč./rok 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 -2 000 000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

P-N kumulovaně

10

11

12

13

14

15

diskontovaný P-N, kumulovaně

Přínosy – náklady kumulovaně

134

16

17

18

19

20


tabulka 72

Scénář cíleného vývoje- výpočet rentability veřejných podpor ( tis. Kč./r)

Rok 1 přínosy P 42229 náklady N 308 010 P-N -265781 P-N kumulovaně -265781 diskontní míra 4% diskontovaný P-N -265781 diskontovaný P-N, kumulovaně -265781

2 3 4 5 6 7 8 170250 298270 426291 554312 682332 810353 938373 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 308 010 -137760 -9740 118281 246302 374322 502343 630363 -403541 -413281 -295000 -48698 325624 827967 1458330 4% 4% 4% 4% 4% 4% 4% -132462 -9005 105151 210540 307666 397009 479024 -398243 -407247 -302096 -91556 216109 613118 1092142

Rok 11 12 13 přínosy P 1289254 1289254 1289254 náklady N 0 0 0 P-N 1 289 254 1289254 1289254 P-N kumulovaně 4392372 5681626 6970880 diskontní míra 4% 4% 4% diskontovaný P-N 870974 837475 805264 diskontovaný P-N, kumulovaně 3140036 3977510 4782775

14 1289254 0 1289254 8260134 4% 774292 5557067

135

9 1066394 308 010 758384 2216714 4% 554144 1646286

10 1194415 308 010 886405 3103119 4% 622776 2269062

15 16 17 18 19 20 1289254 1289254 1289254 1289254 1289254 1289254 0 0 0 0 0 0 1289254 1289254 1289254 1289254 1289254 1289254 9549388 10838642 12127896 13417150 14706404 15995658 4% 4% 4% 4% 4% 4% 744512 715877 688343 661868 636412 611935 6301579 7017456 7705799 8367668 9004080 9616014


5.6.6.

Analýza rizika jednotlivých variant

Jako s každou lidskou prací, tak i s činností energetického systému je spojena jistá míra rizika. Naplnění některých rizik v energetice může vést ke značným hospodářským i finančním ztrátám, často i celonárodním. Nedílnou součástí realizace každého projektu by proto měl být proces řízení rizika. Tento proces se sestává ze třech hlavních částí: 1. Identifikace rizik 2. Ocenění rizik 3. Eliminace rizik Identifikace rizik spojených s projektem by měla předcházet samotné realizaci projektu, protože následné řešení problémů v průběhu realizace se může prodražit nebo zamýšlený projekt nemusí být vlivem těchto rizik vůbec dokončen. Identifikace rizik spojených s činností energetického systému by měla být předmětem multidisciplinárního úsilí více odborníků. Specialisté by měli pracovat ve svém oboru, především v oblasti práva, ekonomie, technických řešení projektů, ale současně by měli na identifikaci rizik spolupracovat. Dalšími dvěma fázemi při řízení rizika je ocenění rizik a eliminace rizik. Tyto dvě fáze jsou velice úzce spojeny. Prvotní ocenění rizik je prováděno investory a věřiteli, následně na toto ocenění jsou aplikovány metody řízení rizika, jejichž cílem je změna úrovně rizika. Proces řízení rizika energetického systému bude vždy zakalkulován v nákladech. Tak se děje i v navržené variantě cíleného vývoje, kdy snížení rizika bezpečnosti dodávek energie uplatněním navržených programů, které předcházejí i finančním a tržním rizikům, nese s sebou nutné zvýšení investičních nákladů. Navržené řešení energetického zásobování jen může optimalizovat tyto náklady nalezením vhodného způsobu eliminace rizika. Mezi hlavní nástroje při řízení rizika patří: • Pojištění proti rizikům • Přenos rizika na investory, musí se jim nabídnout větší míra výnosnosti, která pokryje větší míru rizika • Přenos rizika na věřitele, za což mohou požadovat určitou prémii za úvěr nižší kvality • Přenos rizika na odborníky, kteří jsou specializováni na řízení rizika. Možná rizika v energetice lze rozdělit do několika kategorií (dle J.L. Shoonmakera, článek Risk analysis in IPP developments publikovaném ve sborníku na konferenci Power Gen Europe 94 Kolíně nad Rýnem). Prvním druhem rizika je tržní riziko. Největším rizikem v tomto případě je ztráta odbytu. V tržním prostředí dochází k neustálým změnám, na které musí subjekt umět pružně reagovat a ocenit efekty spojené se změnou tržních podmínek. Dalším z rizik je riziko vývoje ceny paliv. V navrhovaných variantách dochází k poklesu využití fosilních zdrojů energie při výrobě tepla a elektřiny, tím se snižuje závislost na vývoji cen fosilních paliv dovážených ze zahraničí nebo z regionů mimo území kraje. Navrhované varianty energetického zásobování snižují tedy riziko spojené se změnou cen paliv díky větší spotřebě obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu se uvažuje ve variantě cíleného vývoje s vyšším využitím zemního plynu, což je zdroj energie dovážený ze zahraničí, jehož cenový vývoj v následujících letech je nejasný.

136


Dalším druhem rizik je finanční riziko. Mezi finanční rizika spojená s dalším rozvojem energetického systému patří tyto : • Riziko vzrůstajících úrokových měr • Riziko změny měnových kurzů , což nepřinese investorům takové zisky, které očekávali • Riziko inflace, která zvýší náklady rychleji než zvýší příjmy. Proces řízení rizika v této oblasti by měl být koordinován s odborníky, jejichž podpora při realizaci projektů v energetice je nezbytná. Odhadovat finanční riziko spojené s navrženými variantami energetického zásobování v časovém horizontu dvaceti let je velice těžké, v takto dlouhém období selhávají i odhady renomovaných odborníků v oblasti ekonomických prognóz. Dalším druhem rizika je legislativní riziko. Je to riziko spojené s podmínkami regulace energetického sektoru v určitém státu, protože podmínky v různých státech se samozřejmě liší. Mezi hlavní rizika v této oblasti patří: • Měnící se regulace v oblasti životního prostředí • Změny zákonů v oblasti energetiky • Změny v daňových zákonech • Změny v oblasti procesu povolení projektů • Fiskální změny- fiskální regulace, deregulace, kontrola inflace Odhadovat legislativní rizika spojená s navrženými scénáři budoucího vývoje je rovněž velice obtížné, neboť předvídat záměry autorit ovlivňujících tento druh rizika je velice složité. Neoddiskutovatelným faktem je změna těchto podmínek ve směru udávaným EU, jejímž členem se naše země s největší pravděpodobností stane již v příštím roce. Ale zákony v této oblasti jsou již dnes uzpůsobeny legislativě EU, proto v části týkající se rizik spojených s legislativou nelze očekávat žádné velké zvraty. Možným rizikem může být pokles výše dotací do krajských rozpočtů v nejbližších letech, spojených s reformou veřejných financí a s dodržením Maastrichtských kritérií. Tato situace by tedy mohla negativně ovlivnit poskytování podpory z rozpočtů kraje v navržené variantě cíleného vývoje, kde se počítá s využitím energie vody, instalací solárních kolektorů a větším využitím biomasy. Na tato opatření lze získat podporu. Technická rizika patří mezi nejvíce zanalyzovaná rizika, protože technické problémy existují od samého počátku užití techniky. Mezi hlavní technická rizika patří: • návrh zdroje s příliš malým výkonem, nebo příliš velká spotřeba paliva • nedodržení termínu výstavby • náklady na projekt převyšují ekonomickou kalkulaci • havárie systému během provozu, někdy spojená s ohrožením životního prostředí I v navržených variantách může dojít k ohrožení realizace navrhovaných opatření z důvodů technického ohrožení projektů, nemožnosti realizovat opatření v čase, přičemž náklady na realizaci mohou překročit vyčíslené hodnoty. Ostatní druhy rizik jsou uvedeny v položce ostatní rizika. Mezi rizika tohoto druhu patří přírodní katastrofy, války, teroristické útoky, riziko spojené s archeologickým nálezy atd. Cílem by mělo být co nejvíce předcházet těmto rizikům, což vyžaduje v jednotlivých případech rozdílný přístup. V každém případě je však nutno analyzovat tzv. kritickou infrastrukturu systému, tj. identifikovat kritická místa a návrh opatření minimalizujících rizika (podrobnější pojednání je obsahem kapitoly 5.2.).

137


Jak už bylo v úvodu řečeno, rizikům se nelze úplně vyhnout, ale lze jim předcházet a tato kapitola by měla subjektům zodpovědným za situaci v oblasti energetiky pomoci uvědomit si jednotlivá rizika.

138


6. Návrh energetického systému kraje

managementu

rozvoje

energetického

6.1. Stanovení zásad užití jednotlivých druhů paliv a energie Pardubický kraj je kraj s průměrným stupněm plynofikace. V kraji je plynofikováno 254 obcí z celkového počtu 435 obcí tj. 55 % obcí. Dostupnost zemního plynu je odlišná v území, která dříve spadala pod jednotlivé okresy Pardubického kraje. Tento rozdílný stav je způsoben převážně rozdílnými geografickými podmínkami. Podle toho jak postupuje plynofikace v jednotlivých částech kraje, rostou postupně každý rok počty odběrů. Tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Rozvody zemního plynu byly vybudovány za finanční podpory státu. Tyto rozvody by měly být co nejvíce využívány. Při stavebním řízení je tedy nutné z hlediska zásobování energií u nových objektů upřednostňovat zásobování zemním plynem v případě, že objekty nejsou v technicko-ekonomickém dosahu CZT. U stávajících objektu je nutné se zaměřit především na zprovoznění vybudovaných, ale nevyužívaných plynových přípojek. U objektů, které nejsou napojeny na rozvod CZT nebo zemního plynu bude upřednostňováno využití obnovitelných zdrojů energie před spalováním tuhých fosilních paliv. Z hlediska zásobování rozvojových a průmyslových zón by mělo dojít k upřednostnění dodávek tepelné energie ze systémů centrálního zásobování teplem, pokud je napojení těchto zón technicko-ekonomicky průchodné. Zásady užití paliv a energií: • Ve městech je k vytápění upřednostňováno využití zemního plynu a CZT. U centralizovaných zdrojů tepla spalujících tuhá fosilní paliva je kladen důraz na využití čistých uhelných technologií. •

V plynofikovaných obcích je upřednostňováno vytápění zemním plynem, obnovitelnými a alternativními zdroji energie, před spalováním tuhých fosilních paliv.

•

V obcích do kterých není zaveden zemní plyn je kladen důraz na využití obnovitelných zdrojů energie.

•

Spalování tuhých fosilních paliv v individuálních zdrojích je nežádoucí pokud nejsou využity moderní zplyňovací kotle.

•

U

stávajících

objektů

jsou

vytvářeny

nevyužívaných plynových přípojek.

139

podmínky

pro

zprovoznění


6.2. Návrh programů a stanovení priorit Programy se zaměřují na úsporu energií a využití obnovitelných zdrojů energií (OZE). Zaměřují se převážně na budovy, které v současnosti tvoří vysoký podíl na celkové spotřebě energie. Koncepce udržitelného stavebnictví má za předpoklad snížení energetické potřeby budov a pokrytí zbytkové energie obnovitelnými zdroji. Obecné překážky bránící vyššímu využití OZE a úspor energií jsou následující: •

Nedostatečná informovanost veřejnosti o technických možnostech využívání OZE.

•

Nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech úspor energie.

•

Pokřivené ceny energií, které v sobě neodrážejí celkové společenské náklady - náklady nezahrnují negativní externality z využívání environmentálně nevhodných fosilních paliv.

•

Nedostatečná informovanost o možnostech vytápění soukromých objektů.

obrázek 33 Schématické snížení potřeby fosilních paliv programem

Pramen: CityPlan USKUTEČNĚNÍM PROGRAMU

DNES

Úspory energie

Převážně fosilní energie

Energetická potřeba kraje

Obnovitelné zdroje energie

Fosilní energie

Priority programů: Vždy je na prvním místě nutné dbát na možné využití úspor energie, a až v dalším kroku pokrýt zbytek nutné energie obnovitelnými zdroji energie (nezateplený dům spotřebuje až několikanásobně více energie než dům nízkoenergetický nebo dokonce pasivní). Další prioritou programů je zaměření se na výchovu a vzdělávání široké veřejnosti jako investice do rozvoje lidských zdrojů. 6.2.1.

Program výchovy a vzdělávání

Povědomí o veřejnosti o možnostech využívání opatření pro úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie je v současnosti u nás zcela nedostatečné. Technická řešení těchto opatření jsou naopak i v České republice na velice dobré 140


úrovni. Nedostatečné využívání těchto technologií vyplývá právě z neuspokojivé informovanosti veřejnosti. Jaký vliv má celková informovanost na míru jejich využívání, je patrné ze situace v jednotlivých členských zemích EU - kde byla zahájena účinná informativní kampaň, došlo k citelnému vzestupu ve využití těchto technologií (např. Německo, Rakousko, Dánsko), přestože finanční podmínky pro investory byly s jinými zeměmi srovnatelné. Vhodný postup kraje v informovanosti veřejnosti se u jednotlivých programů bude lišit: Programy zaměřené na širokou veřejnost: • Tepelná ochrana budov •

Teplo sluncem

•

Teplo biomasou

Je velice důležité, aby se o těchto programech dozvěděla široká cílová skupina obyvatel. Informační akce by měly být zaměřeny na: •

Pořádání výstav a seminářů pro veřejnost, aby veřejnost měla možnost se s technologiemi a moderními přístupy osobně seznámit.

•

Pořádání vzdělávacích a výchovných akcí pro děti a mládež.

•

Vzdělávací akce pro zastupitele menších obcí, kteří by o daných programech šířili povědomí ve vlastní obci.

Programy zaměřené na úzkou cílovou skupinu: • Pasivní domy •

Kogenerace

•

Rekuperace

•

Bioplynové stanice

U těchto programů je nutné oslovit jednotlivé případné zájemce o program. Hlavními možnými způsoby informovanosti jsou: • Pořádání seminářů pro cílovou skupinu případných zájemců. •

Zaslání informativních materiálů jednotlivým potenciálním zájemcům.

•

Pořádání vzdělávacích seminářů pro architekty a projektanty.

141


6.2.2.

Programy snížení měrné spotřeby energie

Program Pasivních domů Program je zaměřen na výstavbu energeticky úsporných budov, které jsou v současné době v České republice pouze ve fázi pilotních projektů. Pro svůj provoz potřebují pouze malé množství dodatkové energie pro vytápění méně než 15kWh/m2 za rok. Představují tedy směr budoucího stavebnictví a měly by se co nejvíce podporovat, aby k nim veřejnost získala důvěru a aby se rozšířilo mezi veřejností povědomí o tomto moderním přístupu ke stavebnictví. Překážky bránící rozsáhlejší výstavbě pasivních domů: • Nedostatečná informovanost architektů o energetických otázkách výstavby. •

Nízká osvícenost veřejnosti o energetických otázkách novostaveb (často se investoři ve fázi projektování nezamýšlejí nad

budoucí energetickou

náročností a budoucími provozními náklady - jejich nezájem plyne z neznalosti moderních možností energeticky úsporných stavebních technologií a materiálů).

Program Tepelné ochrany objektů Program je zaměřen na úspory energie v budovách. Energeticky úsporným opatřením je zde výměna původních oken za nová, s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Doporučuje se současné zateplení objektu. Kraj má na svém území mnoho budov, které svojí tepelnou charakteristikou již vůbec neodpovídají současným parametrům výstavby a představují zbytečnou energetickou spotřebu pro vytápění. Potenciál úspor energií je velmi vysoký. Potenciál úspor bude zjištěn v rámci prováděných energetických auditů. Program Rekuperace Program je zaměřen na podporu rekuperačních jednotek u objektů s nuceným větráním (ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vyplývá některým zařízením z hygienických důvodů povinnost nucené výměny vzduchu). Rekuperační jednotky umožňují zhodnotit nízkopotenciální teplo odváděného vzduchu, které by jinak bylo bez dalšího užitku vypuštěno do okolí budovy. Rekuperační jednotky tak snižují tepelné ztráty objektu. I když je program zaměřen především na veřejné budovy a budovy objektů služeb (pohostinství apod.), lze vhodně využít rekuperačních jednotek i u rodinných domů.

142


6.2.3.

Programy pro využití obnovitelných zdrojů energie

Pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v domácnostech a pro technologické procesy v průmyslovém sektoru jsou převážně využívány fosilní zdroje primární energie, běžné i v teplárenství a elektrárenství. Využití obnovitelných zdrojů energie má patrně v této oblasti značné rozvojové možnosti pro budoucnost. Energetické využívání obnovitelných zdrojů přinese danému regionu nejen ekonomické, ale též ekologické výhody. Programy "Teplo sluncem" a "Teplo biomasou" jsou proto nejvhodnější pro oblasti bez centrálního zásobení teplem a bez rozvodů zemního plynu, tedy na domácnosti využívající k vytápění a ohřevu vody hnědé uhlí nebo elektrickou energii. Spalování hnědého uhlí je pro negativní vliv na životní prostředí nevhodným zdrojem energie (spalováním hnědého uhlí výrazně narůstá místní znečištění ovzduší). Dalšími programy může být podpora větrné a solární energie k výrobě elektrické energie (větrné elektrárny, malé vodní elektrárny, solární články). Jejich význam pro zlepšení místního znečištění ovzduší je však malý. Program Teplo sluncem Využívání energie slunečního záření pomocí solárních kolektorů (fototermických panelů) je pro získávání energie k vytápění a ohřevu užitkové vody z hlediska ochrany životního prostředí velice vhodným řešením. Výhodou energie slunečního záření je její nevyčerpatelnost a všeobecná dostupnost. Velice účinně lze využitím slunečních kolektorů omezit potřebu paliv v domácnosti. Z hlediska sociální únosnosti provozování systému je solární energie velkým sociálním přínosem získávání energie je provozně téměř beznákladové. Svým charakterem získávání tepla se hodí do objektů vytápěných jakýmkoli druhem energie. Z hlediska ochrany životního prostředí je též žádoucí využít jako doplňkový zdroj energie biomasu. Je žádoucí využít energii slunečního záření v kombinaci s tepelně co nejúspornějším objektem, aby energie slunečního záření pokryla co nejvyšší podíl energie na vytápění. Překážky bránící vyššímu využití energie slunečního záření: • Výstavba objektů bez ohledu na jejich vhodnou orientaci ke světovým stranám, která by umožnila efektivní využití sluneční energie. Solární panely lze případně využít i na nevhodně orientovaných objektech pomocí zvláštní konstrukce, která úhel nastavení vhodně přizpůsobí. •

Nedůvěra v množství získané energie pomocí slunečních kolektorů v našich zeměpisných šířkách.

•

Vysoké pořizovací náklady

Program Teplo biomasou Program se vztahuje na podporu užívání zplyňovacích kotlů na biomasu. Výhodou tohoto typu kotle je nemožnost spalování jiných materiálů než předsušené biomasy (nehrozí tedy nebezpečí spalování fosilních paliv a odpadů z domácnosti). 143


V mnoha vesnicích se nevyplatí budovat centrální zdroje vytápění (z důvodu vysokých nákladů na rozvody tepla a tepelných ztrát v rozvodech, je-li hustota zástavby a tedy i hustota spotřeby energie nízká). V těchto obcích je efektivnější zaměřit se na individuální nesíťové zdroje energie pro vytápění. V tomto případě je často z hlediska ochrany životního prostředí nejvhodnější orientovat se na vytápění objektů jedním z více druhů obnovitelných zdrojů energie, tedy v našich podmínkách hlavně biomasou, nejlépe v kombinaci se slunečními kolektory (program "Teplo sluncem"). Biomasu je žádoucí z hlediska místních emisí použít především jako náhradu za uhlí. Spalováním biomasy dochází oproti uhlí k výraznému omezení emisí SO2 a ke snížení nárůstu koncentrací CO2 v ovzduší, protože koloběh uhlíku v biomase je uzavřený (kolik uhlíku do biomasy při jejím růstu vstupuje, tolik se uvolňuje zpět při jejím spalování). Na druhou stranu je nutné si uvědomit i případné negativní dopady ze spalování biomasy. Biomasa má vyšší obsah alkalických sloučenin (potaš, sodík), které mohou zapříčinit spékání popelovin, korozi stěn kotle a komína. U moderních kotlů je možné tyto negativní vlivy potlačit. Energetické využívání biomasy představuje velkou naději pro český venkov a zemědělství. Výdaje na výrobu tepla představují poměrně vysokou částku rodinného rozpočtu. Pokud spalujeme fosilní paliva, tyto finanční prostředky proudí z kraje a částečně i z České republiky do zahraničí. V případě využívání místních zdrojů energie, k nimž biomasa bezesporu patří, zůstávají tyto peněžní prostředky v kraji a umožňují rozvoj podnikatelské aktivity v oblasti výroby biopaliv. Produkce biopaliv v rámci zemědělské výroby má mnohé přínosy: • Vytváří nový zdroj obživy pro zemědělce - zemědělský statek nebo zemědělské družstvo může mít vlastní výrobnu biopaliv (zcela komplexním přístupem je kombinace zemědělské bioplynové stanice, jejíž tepelná energie by mohla být využívána k technologickým procesům linky na výrobnu biopaliv). •

Porosty rychle rostoucích dřevin (RRD) účinně snižují negativní dopad zemědělské výroby na pedosféru - nedochází k tak častým pojezdům těžkou mechanikou po poli, hluboký kořenový systém dřevin má kladný vliv na půdní strukturu a její provzdušnění.

•

Správně zvolené umístění porostů RRD napomáhá v boji proti vodní a větrné erozi - možným řešením je výsadba porostů RRD v úzkém a dlouhém pásu se správnou orientací k převládajícímu směru větru, který působí jako účinný větrolam a snižuje tak větrnou erozi na přilehlých polích, proti vodní erozi účinně pomáhají pásy porostů RRD vysázené na svažitém terénu po vrstevnici

•

Porosty RRD mohou jako náhrada za klasické polní porosty působit i proti znečištění vodních toků splachem pesticidů a hnojiv do řečiště toku, pokud je 144


opět správně zvolena poloha pro výsadbu RRD podél vodních toků (v žádném případě ale nesmí porosty RRD nahrazovat přirozené porosty podél vodních toků, které mají účinek ochrany vodních toků mnohem vyšší). •

Pěstování RRD velkou měrou přispívá ke zlepšení celkového estetického účinku krajiny

POZOR! Přestože je energetické využívání biomasy namísto fosilních paliv velkým přínosem pro životní prostředí z hlediska úspor energie, přínosem v sociální oblasti tvorbou nových pracovních míst a pěstování porostů RRD přínosem pro krajinu z hlediska estetiky a snížení eroze, nejšetrnější k životnímu prostředí je energii nepotřebovat vůbec ( programy úspor energií), a tedy nepotřebovat ani zemědělské plochy k pěstování energetických rostlin na tuhá biopaliva (jiným druhem nepotravinářské produkce je např. pěstování plodin na paliva používaná v dopravě, plodin pro technické účely apod.). Překážky bránící vyššímu využití biomasy: • nedostatečně rozvinutý trh s biopalivy (biobrikety, pelety, štěpky) nedostatečné využívání zkráceného distribučního řetězce dodávek biopaliv cestou "výrobce

spotřebitel" bez mezičlánku maloobchodu, který jejich

cenu zbytečně navyšuje (cesta "výrobce •

maloobchod

spotřebitel"),

stále ještě nedostatečná kapacita výroby biopaliv z biomasy (např. biobrikety), která souvisí s existencí velké podnikatelské nejistoty a rizika v tomto oboru podnikání. Program je proto směřován ke zvýšení poptávky po biopalivech a tím ke stabilizaci trhu.

Program Bioplynová stanice Dnes je bioplyn v České republice vyráběn pouze výjimečně. Existuje zde málo bioplynových stanic, které byly v minulosti vybudovány převážně jako pilotní projekty. Častějším druhem vyráběného plynu vznikajícího z biomasy je tzv. skládkový plyn nebo plyn z čistírenských kalů. Program Bioplynová stanice je zaměřen na výrobu bioplynu z organických zbytků zemědělské výroby a organické části komunálních a průmyslových odpadů. Zemědělské bioplynové stanice: Český venkov má obrovský potenciál ve využití bioplynu. Na území kraje existuje mnoho zemědělských družstev a statků. Tyto zemědělské jednotky produkují velké množství odpadní biomasy, která je velice cenná jako následné hnojivo polí. Před vlastním využitím této hmoty jako hnojivo je možné ji z velké části využít energeticky pro produkci bioplynu. K produkci bioplynu je vhodná biomasa s velkým podílem vody, která se tedy svým charakterem nehodí ke spalování. Proto si spalování biomasy a výroba bioplynu až na výjimky (spalování či digesce slámy) nekonkurují. Možnosti využití bioplynu přímo na bioplynové stanici: 145


•

Využití bioplynu k výrobě elektrické energie a tepla: Bioplynové stanice bývají vybaveny kogenerační jednotkou pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo je bioplyn využíván pouze k výrobě tepla. Kogenerační jednotka umožňuje dodávku elektrické energie do sítě za zvýhodněnou cenu a vyrobené teplo může zemědělec opět využít pro potřeby vlastního hospodářství.

•

Využití přebytečného tepla pro vytápění sousedních objektů a přípravu teplé vody. Nevýhodou je nerovnoměrná potřeba tepla během roku.

•

Využití přebytečného tepla pro technologické procesy. Tento přebytek tepla umožňuje

dodatečné

rozvinutí

podnikatelské

aktivity

zemědělce.

Technologickým procesem, ve kterém je vhodným způsobem tepelná energie využívána, je např. sušárna dřeva, na kterou může navazovat výroba pelet či biobriket. Bioplynové stanice znamenají tedy možnost pro zemědělské subjekty rozšířit oblast svého působení z pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat i na podnikatelské aktivity příbuzných oborů. Provozovatelé mohou k výrobě bioplynu využít: • produkty z chovu hospodářských zvířat (živočišné exkrementy), •

jateční odpady ze všech typů zvířat

•

nevyužité části rostlin pro potravinářskou produkci a cíleně pěstovaná biomasa pro energetické využití,

•

biodegradabilní odpady z potravinářského sektoru (např. odpady mlékáren), které by byly jinak náročně a zbytečně likvidovány bez využití,

•

odpady ze separovaného sběru (kuchyňský odpad, odpady z parků a veřejné zeleně, papír (čistý papír je ekologicky vhodnější recyklovat)

Bioplynové stanice využívající biologicky rozložitelný komunální či průmyslový odpad: Předpisy Evropské unie určují podíl biodegradabilního odpadu, který nesmí být odvážen na skládku, protože je zcela nežádoucí připravovat se o tuto hodnotnou surovinu skládkováním a působit další emise skleníkových plynů ze skládek. Proto je s tímto odpadem nakládáno jinak - je spalován nebo kompostován. Vyhořelý zbytek ze spalování je odvážen na skládku, kompostováním je vytvořen kvalitní kompost. Výrobu bioplynu je možno uplatnit jako předstupeň kompostování. Tato výroba bioplynu má pozitivní energetickou bilanci, prodej energie (elektrické a tepelné) je tedy dalším zdrojem finančních prostředků pro zpracování odpadů.

146


Velký klad bioplynových stanic: energetické využívání biodegradabilních odpadů, aniž bychom je spalovali a přeměňovali biomasu na popeloviny, tím tak neochuzujeme půdu o humusové složky - nerozložitelný zbytek anaerobní digesce kompostujeme nebo přímo aplikujeme na pole jako hnojivo. Bioplyn u čistíren odpadních vod: Bioplynové stanice čistíren odpadních vod jsou již i v České republice poměrně rozšířené. Vyhnívání kalu napomáhá k jeho stabilizaci vyhníváním probíhá anaerobní čištění kalu. Energetické využití bioplynu částečně kryje spotřebu energie čistírny. Překážky bránící vyšší výrobě bioplynu: • nízké finanční ohodnocení elektrické energie z bioplynu •

nízká osvěta zemědělských subjektů

•

nezavedení separovaného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů

Výsledkem je, že cena briket a pelet je vyšší, než cena hnědého uhlí.

6.2.4.

Program zvyšování bezpečnosti zásobování elektřinou

Program Kogenerace Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) umožňuje v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dosáhnout úsporu primární energie 30 až 40%. Program je zaměřen na zavedení KVET u existujících kotelen a u nově budovaných energetických zdrojů. Kogenerační zařízení lze využít také pro individuální vytápění větších objektů. V zemědělských provozech a čistírnách odpadních vod je možné vyrábět bioplyn a ten používat k pohonu kogeneračních jednotek. Záměrem programu je zvýšit podíl zařízení KVET u zdrojů s celkovým instalovaným tepelným výkonem do 5 MW. Tyto zdroje nespadají svou velikostí pod zákon č.406/2000 Sb. (§ 7 odst.1), kde je určena povinnost KVET alespoň energetickým auditem posoudit. Ze zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší podle §3, odst.8 vyplývá povinnost fyzických a právnických osob, je-li technicky možné a ekonomicky přijatelné, využít u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení a jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost zavedení kombinované výroby elektřiny a tepla. Dalším přínosem programu je zvýšení bezpečnosti zásobování teplem a elektřinou. V současné době se ve velké části kotelen spaluje zemní plyn. Většina kotlů na zemní plyn neumožňuje spalovat jako alternativu jiné palivo. Při velké havárii nebo teroristickém útoku na plynovody může dojít k přerušení dodávky paliva na několik dní až týdnů a zdroj by musel být odstaven. Při využití kogeneračních jednotek se spalovacím motorem na dvojí palivo je však možné alternativně k zemnímu plynu spalovat naftu.

147


6.3. Způsoby a zdroje financování programů Jednotlivé investiční projekty vyžadují ke svému uskutečnění finanční pobídky. Vůči fosilním zdrojům energie nejsou ještě obnovitelné zdroje energie nebo investice pro úspory energie dostatečně konkurenceschopné. Předpokládaní koneční příjemci podpory Konečnými příjemci podpory jsou: • Fyzické osoby - občané - současní či budoucí vlastnící nemovitostí. •

Právnické osoby, přednostně veřejný sektor a malé a střední podniky (výše podpor u některých podnikatelských subjektů převážně většího měřítka je omezena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže).

Jednotlivým žadatelům o podporu bude při splnění daných kritérií poskytnuta podpora po realizaci jejich projektu u menších investic (z důvodu zamezení zpronevěry finančních prostředků), u jiných programů (Bioplynová stanice, popř. i jiné) během realizace. Filozofie financování obrázek 34

Rozhodovací matice pro působení veřejného sektoru

vysoká

finanční náročnost

výhodnost pro společnost

nízká nízká

zisk pro společnost náklad pro jednotlivce

náklad pro společnost náklad pro jednotlivce

zisk pro společnost zisk pro jednotlivce

náklad pro společnost zisk pro jednotlivce

výhodnost pro investora

vysoká

znečištění životního prostředí

Pramen: CityPlan Pozn.: Nákladem pro společnost jsou myšleny náklady ze znečištění životního prostředí (tedy tzv. externí náklady), které svým jednáním působí jedinec celé společnosti (např. znečištění ovzduší vytápěním fosilními palivy), ziskem pro společnost je snížení tohoto znečištění.

Každý jednotlivec se během rozhodování o svých výdajích (např. do vytápěcího systému) pohybuje mezi těmito čtyřmi oblastmi možného jednání: •

Zelená oblast, do které vede plná zelená šipka, znázorňuje žádoucí stav. Jednotlivec investuje do environmentálně šetrných opatření (znečištění

148


pocházející z jeho činnosti je nízké) a navíc jsou mu tato opatření finančně dostupná a dokonce výhodnější než některá opatření životní prostředí poškozující (silná zelená šipka znázorňuje snahu veřejného sektoru zpřístupnit jednotlivci pomocí programů environmentálně šetrné technologie) a přesunout tak environmentálně šetrné investice z bílé zóny do zóny zelené. •

Červená oblast znamená zónu, která nebude ve skutečnosti nikým realizována, protože jde proti zájmu jak investora (je pro něj vysoce nákladná), tak proti zájmu společenskému (znečištění pocházející z investice je

příliš

vysoké).

Společnost

by

měla

usilovat

o

přesunutí

všech

environmentálně nešetrných technologií do této zóny tak, jak znázorňuje tenká červená šipka (např. ekologickou daňovou reformou) a omezit tak jejich využívání. •

Bílých zón by se měla společnost co nejvíce vyvarovat. Bílá oblast v levém horním rohu představuje taková opatření, která jsou sice z hlediska ochrany životního prostředí přínosem, ale investice do těchto projektů se finančně nevyplatí a budou tedy vznikat projekty pouze skutečně uvědomělých investorů. Pomocí finančních podpor lze tyto projekty (tak jak ukazuje silná zelená šipka) přesunout do zóny zelené, a tedy zpřístupnit široké veřejnosti. Bílá zóna v pravém dolním rohu představuje naopak takové projekty, které jsou v současnosti realizovány ve velkém měřítku, ale pro společnost jsou nežádoucí. Jejich vyšším zpoplatněním lze tyto projekty přesunout do zóny červené. Tímto celkovým přístupem společnost docílí maximálního využívání investic v rámci zóny zelené (přínosem jsou jak pro investora, tak pro společnost).

Finanční rozvaha Většina jednotlivých projektů, které budou zajišťovat dosažení cílů doporučené varianty rozvoje, jsou příliš malé pro získání mezinárodních podpor. Proto hlavní úlohou kraje je vytvořit velký program s určitým zaměřením a následně organizovat naplnění tohoto programu malými projekty, které budou moci přihlašovat občané a další drobní investoři. Tuto činnost může pro kraj vykonávat například Krajská energetická agentura (KEA) na jejíž zřízení a provoz je možné získat podporu od České energetické agentury. KEA musí být nezávislá a musí prosazovat cíle kraje. Tato skutečnost musí být ošetřena smluvně. Úkolem kraj je:

149


•

zorganizovat a vytvořit krajský program směřující k úsporám energie a využití OZE,

•

provádět osvětu tak, aby byl zájem naplnit program iniciativou zdola i malými projekty,

•

pomáhat při realizaci projektů zajištěním administrátora programu a zajištěním vícezdrojového financování.

tabulka 73

Možná účast na financování programů

strukturální fondy Evropské unie finanční prostředky ze státního rozpočtu ČR mimorozpočtové fondy ČR: Státní fond prostředí finanční spoluúčast investora finanční prostředky z rozpočtu kraje Pramen: CityPlan

150

životního


Fondy České republiky

Fondy Evropské unie

Kraj Občané a organizace Program pasivních domů

Program teplo sluncem

Program tepelné ochrany budov

Program teplo biomasou

Program rekuperace tepla

Program bioplynových stanic Program decentralizace výroby elektřiny

obrázek 35

Vícezdrojové financování programů

Pramen: CityPlan

Pokud tedy nebude možno získat tyto finanční prostředky od fondů ČR k přímému disponování předem, je možné pokusit se vyjednat v rámci fondů ČR garantovanou výši finančních prostředků na krajský program a uvolňovat je až po realizaci nebo během realizace jednotlivých projektů. 6.3.1.

Využití financování ze zdrojů Evropské Unie

V současné době jsou finanční podpory z fondů Evropské unie z hlediska ochrany životního prostředí, konkrétně snižování emisí a imisí, jedny z nejvýznamnějších zdrojů finančních prostředků. Jako kandidátská země do EU mohla Česká republika využívat předvstupní fondy Evropské unie: - předvstupní fond PHARE - předvstupní fond ISPA - předvstupní fond SAPARD V současnosti je pro podávání žádostí o podporu otevřen již jen předvstupní fond PHARE. ISPA a SAPARD již nebudou vypisovat další kola pro přijímání žádostí o finanční prostředky z EU. Místo předvstupních fondů se od 1.1.2004 otevřou pro žadatele z České republiky strukturální fondy Evropské unie a Kohezní fond. 6.3.1.1.

Strukturální fondy

Rámec pro financování projektů a programů (plánovaných na území České republiky) ze strukturálních fondů tvoří národní rozvojový plán. Tento národní rozvojový plán obsahuje 5 operačních programů: - Společný regionální operační program (SROP) 151


-

operační program Průmysl a podnikání (OP Průmysl a podnikání) operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP Rozvoj lidských zdrojů) operační program Infrastruktura (OP Infrastruktura) operační program Zemědělství a multifunkční rozvoj venkova (OP Zemědělství a multifunkční rozvoj venkova)

Každý z těchto operačních programů dále vypisuje priority, na které lze žádat poskytnutí finančních prostředků. Jednotlivé operační programy budou financovány ze strukturálních fondů následujícím způsobem: - SROP – financován z Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF) - OP Průmysl a podnikání – financován z Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) - OP Rozvoj lidských zdrojů – financován z Evropského sociálního fondu (ESF) - OP Infrastruktura - financován z Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) - OP Zemědělství a multifunkční rozvoj venkova – financován z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG) Pro účely Programu snižování emisí a imisí má z navržených operačních programů největší význam SROP a OP Infrastruktura. 6.3.1.2.

Iniciativy společenství

Ze strukturálních fondů jsou financovány také tzv. „Iniciativy společenství“. Objem finančních prostředků vynakládaných na tyto Iniciativy je sice menší než je objem prostředků vynakládaný skrze strukturální fondy, ovšem není zanedbatelný. Jedná se o iniciativy INTERREG, URBAN, EQUAL a LEADER+. Pro Českou republiku jsou nejvíce využitelné iniciativy INTERREG a EQUAL. INTERREG – jedná se o přeshraniční, nadnárodní a regionální spolupráci s cílem stimulovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území Evropské unie. INTERREG je financován ze strukturálního fondu ERDF. EQUAL – jedná se o nadnárodní spolupráci s cílem podporovat nové nástroje v boji proti všem typům diskriminace a nerovností na trhu práce. EQUAL je financován ze strukturálního fondu ESF. 6.3.1.3.

Kohezní fond

Kromě strukturálních fondů je možné čerpat finanční prostředky z Kohezního fondu nebo-li Fondu soudržnosti. Tento fond stojí mimo strukturální fondy a je určený pro podporu velkých infrastrukturálních projektů. Financuje projekty ve sféře životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Prostředky Kohezního fondu jsou rozdělovány rovnoměrně na oblast životního prostředí a na oblast dopravy. V období 2004-2006 se počítá s vynaložením 415 mld Kč na oblast životního prostředí. Kohezní fond navazuje na předvstupní fond ISPA. Budou z něj financovány rozsáhlé projekty a programy v minimální hodnotě 10 milionů EUR (oproti předvstupnímu fondu ISPA, kde postačoval projekt či program v minimální hodnotě 5 milionů EUR). 152


Tyto rozsáhlé projekty v oblasti životního prostředí a dopravy mohou být předkládány veřejným sektorem či veřejným sektorem ve spolupráci se sektorem soukromým, ovšem podíl veřejného sektoru na projektu musí být více než polovina. Kohezní fond se bude podílet na financování vybraného projektu, ovšem pouze na části, kterou hradí veřejný sektor. Příspěvek z Kohezního fondu může dosáhnout až 80% nákladů veřejného sektoru na projekt. Část projektu hrazená z prostředků sektoru soukromého nebude dotována z Kohezního fondu. Tento přístup Kohezního fondu je v souladu se zásadou "znečišťovatel platí". Evropská investiční banka

6.3.1.4.

Významným finančním zdrojem jsou i úvěry od Evropské investiční banky (EIB). Základní podmínkou k jejich udělení je doložení potřebnosti a ekonomické efektivnosti projektu, na který je úvěr požadován. Zatímco celková pomoc v rámci programů PHARE, ISPA a SAPARD pro ČR dosáhne v roce 2003 přibližně 1 mld. EUR, ze strukturálních fondů a z Kohezního fondu by ČR měla každý rok obdržet několikanásobek částky roční předvstupní pomoci. Jediné omezení maxima celkové částky je stanoveno v příslušných předpisech EU: 4% hrubého domácího produktu, poskytnutí dostatečného spolufinancování z domácích českých zdrojů a reálná kvalita programů a přípravy projektů. •

Srovnání objemu financí z fondů EU pro ČR (v mil.Kč) s výhledem do roku 2006

•

•

2000

•

2001

•

2002

•

2003

•

1 069

•

1 011

•

1 300

•

1 100

•

2004*

2005

•

2006

•

4 443

•

6 200 •

•

1 253

•

ISPA CF

•

PHARE / SF

•

230

•

340

•

150

•

150

•

855

•

986

•

Ostatní

•

100

•

100

•

100

•

100

•

100

•

100

•

Celkem

/

•

1 399

•

1 451

•

1 550

•

1 350

•

•

•

4 211

5 166

•

5 529

• •

100 7 553 •

Zdroj: Operační program Infrastruktura (CF=Kohezní fond; SF= Strukturální fondy; * vstup do EU) Vývoj financování z fondů EU

153

•

Celke m 19 334 •

3 964 •

700 23 998


7 000

mil.Kč

6 000

2000

5 000

2001

4 000

2002 2003

3 000

2004* 2005

2 000

2006

1 000 0 ISPA / CF

PHARE/ SF

Ostatní

Fondy EU

Mezi předvstupní pomocí a finančními prostředky sloužícími členským státům EU existují významné rozdíly. Nejvíce viditelným rozdílem je objem finanční pomoci. Jak je vidět z grafu Vývoj financování z fondů EU, objem finanční pomoci se po vstupu ČR do EU znásobí a to zejména díky financím z Kohezního fondu.

154


6.3.2.

Financování ze zdrojů veřejných podpor

Obecně je možno rozdělit financování na přímé financování a úvěry. Strukturu bychom mohli shrnout do následujícího schématu: Struktura financování

Přímé financování

- veřejné zdroje

- státní rozpočet - krajský rozpočet - místní rozpočet - SFŽP - ČEA - jiné

- soukromé zdroje - zahraniční zdroje Úvěry

- Evropská unie - jiné

- komerční - jiné

Z hlediska financování může krajský úřad vystupovat v několika rolích 1) kraj jakožto žadatel o finance - iniciátor či koordinátor příslušného projektu či programu - sám kraj má zájem o investici v oblasti ochrany ovzduší 2) kraj jakožto poskytovatel financí pro příslušného žadatele, zejména z oblasti veřejné správy Vzhledem k tomu, že možnosti financování z krajského rozpočtu jsou omezené, budeme věnovat větší prostor roli kraje jako žadatele - iniciátora / koordinátora projektu či programu. o Krajský úřad jako žadatel o financování Krajský úřad má možnosti hledat zdroj financování či spolufinancování projektů jak na domácí půdě, tak i v zahraničí. V České republice lze čerpat podporu na projekty týkající se ochrany životního prostředí z více zdrojů, mezi nejvýznamnější patří Státní fond životního prostředí (dále jen "SFŽP"). Kromě tohoto fondu existuje možnost přímé podpory z veřejných rozpočtů - v případě kraje přichází v úvahu státní rozpočet. Podpora environmentálních investic ze státního rozpočtu je realizována prostřednictvím programů jednotlivých resortů, především Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy. o Státní fond životního prostředí SFŽP patří k nejvýznamnějším zdrojům veřejných financí v oblasti financování environmentálních investic. SFŽP poskytuje prostředky na celou řadu programů a projektů – od ochrany jednotlivých složek životního prostředí počínaje až po podporu environmentálního vzdělávání a osvěty. Z hlediska územní energetické koncepce 155


mají význam v současnosti poskytované podpory na projekty a programy z oblasti obnovitelných zdrojů energie, z oblasti ochrany ovzduší, z oblasti technologie a výroby, jakožto i zmíněná podpora environmentálního vzdělávání a osvěty. Vývoj výdajů SFŽP na ochranu ovzduší a dalších složek životního prostředí znázorňuje tabulka Výdaje SFŽP podle složek životního prostředí v letech 1993-2001 a obrázek Vývoj výdajů SFŽP v letech 1993-2001. tabulka 74 Výdaje SFŽP podle složek životního prostředí v letech 1993-2001

Voda

Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Ovzduší

1 672,4 1 993,7 2 163,3 1 946,2 1 891,6 1 083,5 1 073,1 1 129,5 1 604,3

Odpady Mil. Kč 214,2 178,1 248,7 145,3 60,5 69,9 242,6 290,8 361,7

936,7 1 228,0 2 379,3 2 279,7 1 204,3 907,7 1 061,9 1 192,1 1 551,8

Péče o krajinu 45,3 144,4 87,9 232,1 139,4 167,8 167,7 187,9 180,2

Celkem 2 894,5 3 584,2 4 917,9 4 644,7 3 364,0 2 228,9 2 545,3 2 899,8 3 619,0

Zdroj: Státní fond životního prostředí ČR

tabulka 75 Vývoj výdajů SFŽP v letech 1993-2001 2 500

2 000

1 500 mil.Kč

Voda Ovzduší Odpady

1 000

Péče o krajinu

500

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

roky

o Státní rozpočet Podpora environmentálních investic ze státního rozpočtu je realizována prostřednictvím programů jednotlivých resortů – především Ministerstva životního

156


prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy. Z hlediska územní energetické koncepce je významný zejména program Ministerstva průmyslu a obchodu a částečně program Ministerstva zemědělství a Ministerstva dopravy. Ministerstvo zemědělství finančně podporuje v rámci svého rozpočtu ekologické zemědělství. Zásady ekologického zemědělství přispívají ke snížení emisí ze zemědělské výroby, zvláště emisí amoniaku. Programy Ministerstva dopravy jsou zaměřeny na podporu kombinované dopravy, dopravní infrastruktury. Z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu je financován Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie realizovaný prostřednictvím České energetické agentury. V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je v souladu s meziresortní koordinací mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí a v souladu s Národním programem hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů poskytována podpora projektů zaměřených na využití obnovitelných zdrojů energie z prostředků SFŽP.

157


6.4. Návrh organizace krajského energetického managamentu Strategické plánování (ÚEK) je systematické řízení (energetický management) zaměřené na to, aby Pardubický kraj dlouhodobě naplňoval stanovené strategické cíle i prostřednictvím cílených a řízených změn v utváření energetického systému kraje. Tohoto cíle bude dosahovat tím, že bude mobilizovat a co nejefektivněji využívat vlastní zdroje a včas a správně reagovat na změny v okolním prostředí. Strategické plánování se od ostatních druhů plánování liší tím, že: • je dlouhodobé a komplexní, •

optimalizuje zacházení se zdroji,

•

zajišťuje shodu v organizaci,

•

plán není organizaci „vnucen“ zvenčí ani jejím nejužším vedením, ale je výsledkem spolupráce všech útvarů představitelů organizace,

•

neomezuje se jen na plánování budoucí podoby a cílů energetické infrastruktury, ale zahrnuje záměry na budoucího vývoje vnějšího prostředí.

Významný přínos strategického plánování spočívá v tom, že: • pomáhá jasně si uvědomit hlavní účel a funkce, udává jednoznačně žádoucí směr vývoje a soustřeďuje veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů, •

určuje přípravu kraje na předpokládaný budoucí vývoj vnějších podmínek, stanovuje postup jak snížit dopad hrozeb a maximálně zužitkovat příležitosti, jež se mohou v budoucnosti objevit,

•

vytváří objektivní základ pro rozhodování o nejvýznamnějších úkolech.

Strategické plánování je tedy souborem standardních, prakticky ověřených kroků a nástrojů řízení změn, ale zároveň i samotný proces řízení těchto změn, který zahrnuje přesné určení žádoucího směru změn, stanovení přesného postupu provádění těchto změn, vlastní provádění změn v praxi i průběžné sledování a vyhodnocování jejich průběhů a výsledků. Strategické plánování na úrovni samosprávy je rozdílné od strategického plánování pro komerční podniky a instituce. Nejen proto, že sleduje jiný účel a cíl, ale také proto, že jde o mnohem složitější organizace, v nichž se střetává mnohem více různých, často i protikladných zájmů, a probíhá zde mnohem více různorodých procesů.

158


Kroky a nástroje strategického plánování jsou: • formulace MISE (hlavního smyslu či cíle dlouhodobého rozvoje kraje) •

formulace VIZE (ÚEK jako společně sdílená představa o tom, jak může postupné přetváření energetického systému přispět naplnění mise)

•

VNITŘNÍ

ANALÝZA

(zhodnocení

vlastních

možností

kraje

v oblasti

energetického zásobování pro uskutečnění mise a vize) •

VNĚJŠÍ ANALÝZA (zhodnocení vnějších podmínek ovlivňujících přetváření všech tří energetických subsystémů: (1) konečné spotřeby, (2) zdrojů primární energie, (3) energetických transformací a dopravy energie)

•

SWOT

ANALÝZA

(porovnání

silných

a

slabých

stránek

s vnějšími

příležitostmi a hrozbami pro naplnění mise a vize, posouzení reálnosti a identifikace hlavních problémů) •

definice STRATEGICKÝCH OBLASTÍ (vymezení oblastí, které mají klíčový význam pro naplnění mise a vize, stanovení významu jednotlivých oblastí a vymezení jejich vzájemných vztahů)

•

formulace STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ (klíčových dlouhodobých směrů vývoje energetického systému, pro účelné dosažení mise a vize)

•

formulace DÍLČÍCH CÍLŮ (konkretizace jednotlivých strategických záměrů do podoby střednědobých kroků)

•

zpracování AKČNÍCH PLÁNŮ (stanovení konkrétních programů nutných pro realizaci dílčích cílů, včetně termínů, odpovědnosti a podmínek nezbytných pro jejich splnění)

•

volba STRATEGICKÝCH INDIKÁTORŮ (výběr kritérií hodnocení průběhu a výsledků uskutečňování strategických záměrů)

•

provádění MONITORINGU (vytvoření systému měření a vyhodnocování průběhu a výsledků uskutečňování strategických záměrů podle strategických indikátorů)

•

REALIZACE akčních plánů – programů (provádění praktických opatření v rámci plnění jednotlivých dílčích cílů a úkolů)

159


•

MONITORING

(dlouhodobé

sledování

a

vyhodnocování

výsledků

uskutečňování jednotlivých strategických záměrů - programů) •

ADAPTACE (úprava akčních plánů - programů, strategických záměrů a dílčích cílů nebo celkové vize v závislosti na průběhu a výsledcích realizace akčních plánů - programů, dle výsledků monitoringu, vývoje situace v kraji a dle změn vnějšího prostředí).

obrázek 36

Schéma funkce a vytvoření energetického managementu

1. Příprava ZALOŽENÍ EM

USTANOVENÍ TÝMU EM

2. Zpracování východisek EM PŘEVZETÍ MISE Z PRK DEFINICE PRINCIPŮ PŘEVZETÍ VIZE Z ÚEK VNITŘNÍ EM

KRIZOVÝ EM

VNĚJŠÍ EM

SWOT ANALÝZA 3. Vytvoření vlastní strategie EM DEFINICE STRATEGICKÝCH OBLASTÍ FORMULACE STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ NÁVRH STRATEGICKÝCH INDIKÁTORŮ 4. Příprava implementace a monitoringu ZPRACOVÁNÍ AKČNÍCH PLÁNŮ (programů)

ZALOŽENÍ MONITORINGU

5. Realizace akčních plánů (programů), monitoring a adaptace REALIZACE ÚKOLŮ

MONITOROVÁNÍ ZPĚTNÁ VAZBA ADAPTACE

6.4.1.

Struktura energetického managementu

Strukturu energetického managementu tvoří: • Koordinační skupina EM, náplní činnosti je koordinace a kontrola zpracovávání strategie, založení a kontrola práce týmu energetického 160


managementu a zajištění projednávání výstupů. Koordinační skupina by měla být jmenována vedením KÚ. •

Strategický tým EM, zpracovává strategické dokumenty (tj. formulace východisek, SWOT analýza, definování strategických oblastí, formulace strategických záměrů a návrh indikátorů).

•

Organizační centrum EM, které vede a provádí organizaci agendy (zejména rozesílání pozvánek a podkladů na jednotlivé akce, archivace výstupů, a pořizování adresářů), organizační zabezpečování podmínek pro jednotlivé akce (zejména prostor a technického vybavení) a komunikace (poskytuje informace o průběhu a výsledcích a sbírá podněty). Organizační a strategické centrum může být částí některého z odborných útvarů KÚ.

•

Realizační agentura, řídí a monitoruje akční plány – programy, přípravu podkladů pro semináře a schůzky strategického týmu, zpracování dílčích výstupů a konečného výstupu strategie. Tyto činnosti mohou být zajišťovány externí organizací.

•

Poradenská služba, zajišťuje metodologickou správnost, profesionalitu datovou

podporu

pro

jednotlivé

části

energetického

systému

a

kraje:

subsystémy (1) konečné spotřeby, (2) zdrojů primární energie, (3) energetických transformací a dopravy energie. Tyto činnosti mohou být zajišťovány externí organizací i jednotlivci.

161


6.4.2.

Dělení energetického managementu

Při vytváření návrhu energetického managementu je vhodné rozdělit energetický management na tři různé oblasti.

Energetický managament

Vnitřní managament

Vnější managament

Objekty a zařízení zřizované krajem

Energetické hospodářství jako celek

Rozpočtové a neziskové organizace zřizované krajem obrázek 37

Krizový managament

Prevence Připravenost Odezva Obnova

Dělení energetického managementu

Oblast vnitřního management se zabývá výhradně řízením a kontrolou hospodaření s energií v budovách a zařízeních ve vlastnictví kraje a v rozpočtových a neziskových organizacích zřizovaných krajem. V těchto oblastech energetické infrastruktury může energetický management působit přímo. Vnějším managementem se především rozumí řízení energetického hospodářství kraje jako celku, tj. energetický management kraje, který řídí a kontroluje hospodaření s energií od strany spotřeby přes distribuci až k výrobě. Na rozdíl od vnitřního managementu může kraj ovlivnit energetické hospodaření kraje pouze nepřímo např. legislativními prostředky, vytvářením různých programů na podporu rozvoje některých oblastí energetické infrastruktury a informační, poradenskou a osvětovou činností. Úkolem krizového managementu je předcházet vzniku krizových situací a v případě vzniku krizových situací musí management umět na tyto situace reagovat a to zejména úsilím o snížení dopadů krizové situace. 6.4.2.1.

Vnitřní energetický management

Vnitřní energetický management je významným nástrojem k dosažení úspor energie. Jedná se o cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství v budovách a organizacích zřizovaných krajem. Tento proces se skládá z několika na sebe navazujících činností. Grafické znázornění procesu vystihuje následující obrázek.

162


obrázek 38

Princip neustálého zlepšování

tř e po ís

ro íp en atř ie op erg en

interpretace výsledků

jejich vyhodnocení

ry po

Vnitřní energetický management

ús

Proces neustálého zlepšování energetického hospodářství

na

mě ř en

y vrh ná

by

Inventarizace energetických procesů v budovách

zlepšení

Charakteristika jednotlivých činností vnitřního managementu měření spotřeby energie Prvním krokem k neustálému zlepšování energetického hospodářství je pravidelné sledování provozu budov a projektovaných provozních parametrů ovlivňujících spotřebu energie. Na základě těchto poznatků se stanoví potenciál úspor. stanovení potenciálu úspor Potenciál úspor se stanoví porovnáním spotřeby energie vzhledem k nejlepším možným technologiím, normovým požadavkům, apod. Pokud je zjištěn velký potenciál úspor, tzn. že úspory mohou významně ovlivnit energetické hospodářství, podrobí se budova či zařízení energetickému auditu bez ohledu na to, zda je jeho vypracování ze zákona povinné či nikoli. uskutečnění opatření Na základě výstupu energetického auditu jsou provedena konkrétní opatření. Jedná se o nejvhodnější řešení nejen z hlediska energetického, ale i ekonomického a environmentálního. zpětná vazba Po realizaci opatření se následně provede vyhodnocení a předpokládané úspory se porovnají se skutečnými. Současně se vyhodnotí příčiny rozdílu ve spotřebě energie a realizují se opatření, která vedou k požadovaného stavu. Následuje opět sledování provozu a měření a celý cyklus se opakuje. Opatření vedoucí k hospodárnému zacházení s energií a k úsporám energie Dělení podle doby ekonomické návratnosti krátkodobá - opatření s ekonomickou návratností za současných podmínek. (Např. školení odborných pracovníků, zástupců státní správy a samosprávy a veřejnosti, utěsnění oken a dveří ...). střednědobá - opatření s podmíněnou ekonomickou návratností. Návratná po zvýšení 163


cen energií. (Např. výměna oken za okna s lepšími energetickými vlastnostmi, využití odpadního tepla v provozech ...). dlouhodobá - opatření s ekonomickou návratností za zvláštních okolností. Např. poskytnutí účelové dotace, provedení v rámci celkové rekonstrukce budovy, zavedení ekologických daní apod.. (Např. izolace vnějších stěn domů, stropů a sklepa, odstranění ztrát v rozvodu tepla a TUV ...).

Dělení podle rozsahu investice beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob). nízkonákladová – opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energií. Jedná se např. o výměnu dožitých spotřebičů za účinnější. Nasazení základní regulace či osazení rekuperace tam, kde jsou vytvořeny podmínky pro jednoduchou montáž vysokonákladová - opatření týkající se především tepelné ochrany, výstavby pasivních domů, sluneční kolektory, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny. Výhodou těchto opatření jsou následně nízké provozní náklady. Dělení podle oblasti spotřeby energie Opatření v oblasti koncové spotřeby větší informovanost a školení veřejnosti a zástupců státní správy a samosprávy instalace měřičů spotřeby tepla a teplé vody tepelně technická sanace vnějšího pláště budov o izolace vnějších stěn o izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech o izolace sklepních stropů o utěsnění oken a dveří o přidání jedné okenní tabule o výměna oken a dveří instalace měřící a regulační techniky o termostatické ventily o automatická regulace o měřiče spotřeby tepla o rozdělovače topných nákladů o měřiče spotřeby teplé vody. Opatření v oblasti přeměny a dopravy energie Informační programy a školení Energetické audity o analýzy tepelných sítí včetně předávacích a výměníkových stanic o Pravidelná údržba kotelen o pravidelné odstraňování usazenin sazí v kotli o pravidelné seřizování a čištění regulačních klapek o pravidelné seřizování hořáků o pravidelná výměna opotřebených částí kotle o kontrola těsnosti kotle 164


Použití kondenzačních kotlů Snížení ztrát v rozvodu o kontrola a opravy izolace o decentrální příprava teplé užitkové vody o intervalový provoz zásobování teplou vodou o sanace rozvodné sítě dálkového tepla o přechod na regulaci dodávaného tepla regulací počtu otáček oběhových čerpadel, tj. změnou množství namísto změny teploty oběhové vody Využití odpadního tepla Regulace Kogenerace. Opatření v oblasti využívání obnovitelných zdrojů o Solární kolektory o Biomasa o elektřina z OZE (voda, vítr, slunce) 6.4.2.2.

Vnější energetický management

Vnější energetický management je zaměřen na kontrolu hospodaření s energií od spotřeby přes distribuci až k výrobě. Z této úvahy vyplívá možnost ovlivnit hospodaření s energií v kraji ve třech oblastech. obrázek 39

Oblasti působnosti vnějšího energetické managementu

VNĚJŠÍ ENERGETICKÝ MANAGEMENT

SPOTŘEBITELÉ ENERGIE

ENERGETICKÉ TRANSFORMACE

ZDROJE ENERGIE

1. Oblast konečné spotřeby energie - U spotřebitelů energie se nachází velký potenciál možných změn. Jde především o snížení potřeby tepla na vytápění budov, zvýšení účinnosti přeměny energie v místě spotřeby, zvýšení podílu využití obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie a snížení spotřeby

elektrické

energie

využitím

spotřebičů

s malou

energetickou

náročností. Dosáhnout úspor energie u spotřebitelů lze docílit i změnou jejich 165


chování v nakládání s energií. Výhodou působení vnějšího energetického managementu na spotřebitele energie je následné nepřímé působení na distributory a výrobce energie. Z těchto důvodů je převážná většina programů vyhlašovaných Státním fondem životního prostředí, Českou energetickou agenturou a Státním fondem rozvoje bydlení zaměřena na konečné spotřebitele energie. I programy navržené v této uzemní energetické koncepci se především zabývají řešením úspor energie a využíváním obnovitelných zdrojů energie u koncových spotřebitelů.

2. Oblast energetických přeměn – V oblasti výroby energií by měl energetický management působit na zvýšení podílu kombinované výroby elektřiny a tepla a na zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie. Pokud je k výrobě energií využito uhlí a výrobce energií u něho chce i nadále zůstat, mělo by dojít k přeorientování na čisté uhelné technologie (fluidní spalování uhlí, zplyňování uhlí).

3. Oblast zdrojů energie – Většina spotřebované primární energie pochází z fosilní paliv, ať už se jedná o uhlí, zemní plyn nebo ropu a produkty z ní vyrobené. Úkolem vnějšího energetické managementu by tedy mělo být v souladu se Státní energetickou politikou a Státní politikou životního prostředí postupné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních zdrojů energie.

Proces neustálého zlepšování energetického systému

íd interpretace výsledků

jejich vyhodnocení

166

oje str

využívání místních zdrojů

ná

sociální situace

mé

životní prostředí

pří

op

ne

ad ů

inventarizace energetických procesů v kraji

mě ř en

obrázek 40

zlepšení energetického systému


6.4.2.3.

Krizový energetický managament

Cílem krizového energetického managementu je především vyhledání slabých míst energetického systému kraje, jejichž poškození by ohrozilo zásobování kraje a jeho územních částí energiemi. Na základě takto získaných informací se zahájí práce na nouzové a krizovém plánování z hlediska zabezpečení energetické infrastruktury. Nouzové plánování využívá ke zvládnutí vzniklé situace standardních zdrojů, sil a prostředků. Oproti tomu krizové plánování již vyžaduje využití nadstandardních zdrojů, sil a prostředků a bezprostředně navazuje na nouzové plánování. Krizové plánování je realizováno přibližně pro 1÷5% pohrom, které mohou na obyvatelstvo v daném místě dolehnout. Ztráta funkčnosti kritické infrastruktury v důsledku vzniku pohrom všeho druhu ohrozí nebo znemožní: • přežití ve větších centrech, •

ekonomickou činnost,

•

řídící funkci politických orgánů,

•

činnost záchranných sborů.

Úkolem krizového energetického managementu je tedy ve spolupráci s orgány kraje zodpovědnými za celkové nouzové a krizové plánování vypracovat: • posouzení hrozeb a rizik, •

vyšetření scénářů dopadů,

•

stanovení plánů odezvy,

•

plán na snížení významných zranitelností,

•

návrh systému na identifikaci a odvrácení hlavních útoků,

•

plán na varování v případě pohrom.

Opatření, které může krizový energetický management ve spolupráci s ostatními krajskými orgány a významnými energetickými společnostmi navrhnout nebo zajistit se nacházejí ve třech následujících oblastech: • Decentralizace -

autonomní systémy snižující míru kritičnosti

•

Odstrašení a odrazení útočníka

-

obrana a ochrana objektů snižující míru zranitelnosti jednotlivých prvků

•

Zajištění základních funkcí kritické infrastruktury 167


-

substituční služby

-

nezávislé záložní systémy

-

nouzové systémy (např. mobilní energetické zdroje)

Cílem krizového energetického managementu není nahradit stávající orgány krizového řízení v kraji, ale přispět k orientaci v oblasti nouzového a krizového řízení energetického systému. 6.5. Návrh rozhodovacích modelů 6.5.1. Rozhodovací model pro řešení vzniklých problémů V oblasti energetického systému kraje může nastat celá řada problému, ke kterým musí kraj respektive energetický management zaujmout stanovisko a navrhnout řešení daného problému. Na následujícím obrázku je znázorněn jednoduchý model přístupu k řešení vzniklých problémů. Po výskytu problémů je vhodné nejprve určit jakých oblastí se daný problém týká, což může mít vliv na způsob řešení problému. V modelu je navrženo pět základních oblastí (životní prostředí, konečná spotřeba energie, energetické transformace, zdroje energie a krizové řízení). Následovat musí stanovení příčin vzniku a dopadů problému. Na základě zjištěných příčin a dopadů se stanoví problémy, které je nutné řešit prvořadě. Na závěr musí dojít k návrhu řešení problému, k jejich vyhodnocení a realizaci nejvhodnějšího řešení. obrázek 41

Model řešení vzniklých problémů Oblast životního prostředí Oblast konečné spotřeby energie

Výskyt problémů

Oblast energetických transformací

Vysoká priorita Analýza příčin a dopadů daného problému

Oblast zdrojů energie

Střední priorita

Nízká priorita Výběr a realizace nejvhodnějšího řešení

Oblast krizového řízení

6.5.1.

Návrh řešení problému

Model pro rozhodování o udělení podpory

Významnou úlohou energetického managementu respektive realizační agentury je rozhodování o poskytnutí dotace na jednotlivé projekty. Prvořadým úkolem je 168


stanovit přesná pravidla za jakých bude poskytována podpora projektům spadajících pod jednotlivé programy. Stanovení přesných pravidel o zajištění informovanosti veřejnosti má zabránit pozdějším nedorozuměním. Po obdržení žádosti o poskytnutí dotace, se žádost zařadí do odpovídající skupiny programů a zkontroluje se jestli projekt splňuje všechna kritéria pro poskytnutí podpory. Pokud projekt veškerá kritéria splňuje dojde k odsouhlasení poskytnutí podpory. Jestli-že projekt stanovená kritéria nesplňuje, informuje se žadatel, ve kterých kritériích projekt nevyhovuje. Poskytnutí této informace umožňuje provedení nápravy potřebné pro získání dotace. Po realizaci projektu musí existovat zpětná vazba kontroly požadovaných kritérií. Při poskytování zpětné dotace na již realizovaný projekt je posouzeno pouze zplnění požadovaných kritérií na poskytnutí dotace. U poskytování zpětné dotace jsou důležité jak bylo výše řečeno stanovit přesná pravidla a kritéria poskytnutí podpory na jednotlivé programy a k těmto pravidlům a kritériím umožnit jednoduchý přístup. obrázek 42

Model rozhodování o poskytnutí dotace

Programy vzdělávání

Programy snižování měrné spotřeby energií Žádost o podporu

Programy využití obnovitelných zdrojů energie

Ano

Rozhodnout o poskytnutí podpory.

Ne

Informovat žadatele o příčinách neposkytnutí podpory.

Splňuje projekt veškeré náležitosti pro poskytnutí podpory?

Programy zvyšování bezpečnosti zásobování energiemi

6.6. Návrh zabezpečení plánování a kontroly jakosti realizace opatření a plnění cílů 6.6.1.

Plánování jakosti

Plánováním se rozumí zajištění plnění stanovených cílů územní energetické koncepce. Plánování je možné rozdělit na dvě části: • plánování dílčích cílů •

plánování prováděcích opatření

169


6.6.2.

Kontrola jakosti

Název opatření (a)

Program domy“

cíle „pasivní

Dosažení nízkých tepelných ztrát u nových Pasivní dům je takový, který v podstatě nevyžaduje dodávky energie (zejména tepla) budov z vnějších zdrojů .

(b)

Program „tepelná ochrana objektů“

Snížení

Sanace stávajících rodinných domů a budov včetně zateplování rozvíjí malé a střední objektu podnikání a snižuje provozní náklady na obnovy bydlení a užívání budov. Tepelné izolace a termosolární systémy nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují životnost pláště budovy.

tepelné ztráty v rámci jeho

Program „rekuperace“ Instalace zařízení pro rekuperaci odpadního tepla snižuje potřebu dodatkové energie Snížení potřeby v průmyslu, podnicích veřejného stravování dodatkové energie apod.

synergie Úspora neobnovitelných zdrojů Zvýšení energetické soběstačnosti Snížení emisí skleníkových plynů Úspora neobnovitelných zdrojů Zvýšení pracovních míst ve stavebnictví Zvýšení energetické soběstačnosti Snížení emisí skleníkových plynů Úspora neobnovitelných zdrojů Zvýšení energetické soběstačnosti Snížení emisí skleníkových plynů

Indikátory dosaženého výsledu

Podíl pasivních a Technologické nízkoenergetických Organizační budov na nové výstavě 2 Spotřeba tepla na m Ekonomické užitné plochy

Snížení tepelné ztráty

Technologické Organizační Ekonomické

Množství rekuperovaného tepla

Technologické Organizační Ekonomické

Program „teplo sluncem“ Instalace solárních kolektorů na střechy Snížení potřeby rodinných domů a budov pro přípravu teplé dodatkové energie užitkové vody a přitápění rozvíjí malé a střední podnikání a snižuje provozní náklady na bydlení a užívání budov.

171

Typ opatření

Velikost kolektorové v m2/rok

instalované plochy


Název opatření Program „teplo biomasou“

cíle

synergie


Zvýšení počtu pracovních míst v zemědělství Péče o krajinu Poskytnout alternativu Úspora neobnovitelných Počet vůči spalování uhlí zdrojů projektů Zvýšení energetické soběstačnosti Snížení emisí skleníkových plynů

Typ opatření

Technologické Organizační realizovaných Institucionální veřejnost Ekonomické

Program „bioplynové stanice“ Využití bioplynu vznikajícího v ČOV a kompostáren, a výroba bioplynu z odpadů Zvýšení živočišné zemědělské výroby snižuje emise a je vhodným způsobem zneškodňování i dalšího OZE bioodpadu (např. z kuchyní stravovacích zařízení).

podílu

Počet projektů Celkový výkon

využití

realizovaných instalovaný

Program „kogenerace“ Kombinovanou výrobou elektřiny a tepla lze Zvýšit dosáhnout celkové účinnosti využití energie zásobovaní v palivu přes 80%, což v porovnání s monovýrobou elektřiny a tepla přináší energií značnou úsporu energie obsažené v palivu.

bezpečnost elektrickou

Zahuštění a rozvoj sítě CZT Vyšší zhodnocení existujících investic a snížení Vytěsnění počtu zejména malých zdrojů znečišťování spalovacích ovzduší (REZZO 3)

lokálních emitujících do přízemní vrstvy ovzduší

172

Podíl výroby Úspora neobnovitelných zdrojů Zvýšení energetické soběstačnosti Snížení emisí skleníkových plynů

kogenerační

technologické

Technologické Organizační Institucionální veřejnost


Název opatření

cíle

Zahuštění a rozvoj plynárenské sítě

Zprovoznění vybudovaných avšak Plynofikace nevyužívaných přípojek, napojení dalších spalujících uhlí objektů v ekonomickém dosahu, nikoli však na úkor CZT

173

synergie

objektů Snížení emisí skleníkových plynů


Typ opatření Technologické Organizační Institucionální veřejnost


6.7. Návrh programů 6.7.1.

monitorování,

motivace

a

mechanismu

zlepšování

realizace

Monitorování

Úkolem monitorování je sledování probíhajících změn v energetickém systému kraje a evidence celkového počtu poskytnutých podpor na realizaci jednotlivých programů. K monitorování změn energetického systému slouží: • seznamy REZZO, •

seznam malých energetických zdrojů, ze kterých je vykupována elektřina na základě udělené licence dle zákona č. 458/2000 Sb.,

•

informace získané při rozhodování o udělení podpory v jednotlivých programech,

•

bilanční model energetického systému kraje vytvořený v programu GEMIS.

V případě zřízení KEA bude monitorování změn energetického systému kraje a realizace jednotlivých programů jedním z důležitých úkolů KEA. 6.7.2.

Motivace

Motivace obyvatelstva, firem a organizací Pardubického kraje vedoucí k realizaci navržených programů je významným úkolem energetického managementu. K motivaci mohou pomoci následující prostředky: • pořádání seminářů, •

vydávání informačních materiálů,

•

zjednodušení administrativy,

•

poskytnutí finanční podpory na realizaci projektu.

Zvýše uvedených prostředku hrají při motivaci obyvatelstva, firem a organici svou úlohu. Nejvýznamnější však je poskytnutí finanční podpory na realizaci projektu. Je tedy nutné stanovit přesná a jasná pravidla za jakých podmínek bude poskytována tato finanční podpora.

174


6.7.3.

Zlepšování

Proces neustálého zlepšování nejjednodušeji vystihuje obrázek již uvedený v části popisující vnitřní a vnější energetický management, kde je přizpůsoben specifickým požadavkům. Obecná podoba obrázku popisující neustálé zlepšování je následující. obrázek 43

Proces neustálého zlepšování

Výchozí stav

Re nýc

oro nit mo

rže na v

ván

í

ace a liz ho pa t í řen

Interpretace výsledků

Proces neustálého zlepšování

Návrhy na zlepšení

vyhodnocení

Proces neustálého zlepšování je cyklicky se opakující se činnost založená na monitorování výchozího stavu, interpretaci a vyhodnocení výsledků získaných prostřednictvím monitoringu. Na základě vyhodnocení výsledků dochází k návrhu opatření vedoucích ke zlepšení výchozího stavu. Z navržených opatření se realizuje nejvhodnější opatření splňující technické, environmentální a ekonomické požadavky. Po takto provedených změnách je možné celý proces opakovat.

175


7. Přílohy 7.1. Vztah územní energetické koncepce ke stavebnímu řízení, územnímu plánování a územnímu řízení Cílem této přílohy je poskytnout managementu kraje souhrnný přehled o vztahu územní energetické koncepce k právním normám, které ovlivňují rozhodování energetického managementu kraje při řešení rozvoje energetického systému kraje. Text je zpracován formou tabulek, kde jsou jednotlivé paragrafy komentovány ve vztahu k územní energetické koncepci. Tabulky pojednávají o vztahu územně energetické koncepce k zákonu číslo 50/1976 Sb. o stavebním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) z hlediska stavebního řízení, územního plánování a územního řízení.

176


a)Stavební řízení – zákon č . 50/1976 Sb. o stavebním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) paragraf znění

§ 47 (1)

§ 55 (1)

§ 55 (2)

Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí a) u drobných staveb, b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.

177

souvislost s ÚEK Při rozhodování o povolení stavby musí být dodrženy požadavky stanovené zákonem č. 406/2000 Sb. a zákonem č. 458/2000 Sb. Stavební úřad zkontroluje, zda budovy odpovídají požadavkům stanovených ve vyhlášce č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. V podmínkách je možné stanovit upřednostňovaná paliva a doporučit využití nejlepších dostupných technologií (tzv. BAT). V oblastech se zhoršeným ovzduším je vhodné stanovit maximální emisní a imisní kvóty pro dané území. Stavební úřad vede přehled opatření pro úspory energie a změn technického zřízení pro vytápění a přípravu TUV, které vyžadují stavební povolení.

Stavební úřad vede přehled opatření pro úspory energie a změn technického zřízení pro vytápění a přípravu TUV, u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu.


paragraf znění Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu § 55 (3) stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení § 57 (2) nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba, stavební úprava či udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník provést. Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i § 59 (3) jiné osoby, zejména projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou účastníky stavebního řízení. Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky § 60 (1) územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.

178

souvislost s ÚEK Stavební úřad vede přehled udržovacích prací v oblasti opatření pro úspory energie, technického zřízení pro vytápění a přípravu TUV, u kterých je nutné ohlášení stavebnímu úřadu.

Ke stavebnímu řízení je společnosti působící v obci.

vhodné

přizvat

síťové

V žádosti musí být dostatečné údaje pro posouzení účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách a šetrnosti navrženého způsobu vytápění vůči životnímu prostředí.


paragraf znění U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o § 61 (4) zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3. Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,1a) c) je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, § 62 (1) občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání, d) bude stavba prováděna oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.

179

souvislost s ÚEK

Část infrastruktury síťových energetické společnosti má vždy charakter liniových staveb (vedení, potrubí).

Stavební úřad musí posoudit zda, tepelně technické vlastnosti budovy odpovídají požadavkům stanovených ve vyhlášce č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Způsob vytápění, příprava TUV a druh využitého paliva musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí zohledňující i případné podmínky stanovené obcí. Musí být přiloženo vyjádření síťových společností působících v obci k možnosti připojení objektu na jejich rozvodné sítě.


paragraf znění Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním § 62 (4) zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne. Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost § 66 stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. Stavebními úřady jsou a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, b) krajské úřady, c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené statutem, § 117 (1) d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských obvodů určené statutem, e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena. § 117 (3)

souvislost s ÚEK I pokud stavba nesplňuje zákon č. 406/2000 Sb., zákon č. 458/2000 Sb., vyhlášku č. 291/2001 Sb. a případné podmínky stanovené obcí.

V podmínkách provedení by měla být stanovena velikost měrné spotřeby energie pro vytápění objektu. Velikost měrné spotřeby musí odpovídat vyhlášce č. 291/2001Sb. V podmínkách užívání stavby se jedná především o volbu využívaného paliva a typ spalovací technologie.

Kraje a obce musí v rámci územního plánování zajistit soulad s územní energetickou koncepcí.

KRAJSKÝ ÚŘAD JE NADŘÍZENÝM SPRÁVNÍM Podmínky rozvoje měst a obcí musí být v souladu s podmínkami rozvoje kraje. ORGÁNEM STAVEBNÍCH ÚŘADŮ MĚST A OBCÍ.

180


paragraf znění souvislost s ÚEK Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost: a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního Sledují, zda zvolené způsoby vytápění v budovách jsou plánování, § 122 (1) b) dozírají na stav staveb, v souladu s rozvojem obce. c) kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona.

181


paragraf znění Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu: a) vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky, b) určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na § 124 (1) kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat, c) přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění, d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5), e) kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení, f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).

182

souvislost s ÚEK

Stavební úřad vede přehled opatření pro úspory energie a změn technického zřízení pro vytápění a přípravu TUV, které vyžadují stavební povolení. Stavební úřad vede přehled udržovacích prací v oblasti opatření pro úspory energie, technického zřízení pro vytápění a přípravu TUV, u kterých je nutné ohlášení stavebnímu úřadu.


paragraf znění Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich § 137a účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, (1) popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna. Jednoduchými stavbami jsou a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví, b) stavby pro individuální rekreaci, § 139b c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním (5) podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m, d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, e) opěrné zdi, f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m. Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to § 139b a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich (7) zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m.

183

souvislost s ÚEK

Živelné pohromy, nadprojektové havárie, jakož i teroristické útoky a vyhodnocování jejich dopadů na zásobování energií patří do úkolů nouzového plánování a krizového řízení.

Součástí této kategorie staveb je obvykle i malý energetický zdroj. Zejména u staveb pro bydlení je důležité posoudit zda tepelně technické vlastnosti budovy odpovídají požadavkům stanoveným ve vyhlášce č . 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. U většiny jednoduchých staveb se může též využít solární energie. Jedná se o významnou pomoc investorům jednoduchých staveb, kteří nemusí mít vždy o problematice tepelných ztrát dostatečné povědomí.


b)Územní (stavební zákon)

plánování - zákon č. 50/1976 Sb. o stavebním plánování a stavebním řádu

paragraf znění Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přístupné, nepřístupné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci § 10 (1) území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územní plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce. Orgány územního plánování jsou: obce, kraje, § 12 Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo obrany § 20 (1)

§ 21 (1)

§ 21 (5)

souvislost s ÚEK ÚEK nestanovuje podmínky pro funkční využití ploch. Rozvojové plochy jsou však novým trhem pro energetické firmy. Je nutnost vytvořit rovné podmínky. Urbanistická koncepce musí obsahovat nabídky zainteresovaných energetických firem na zásobování dané lokality energiemi. Kraje a obce musí v rámci územního plánování zajistit soulad s územní energetickou koncepci.

Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací Hlavní cíle plánovací dokumentace musí respektovat podmínky dokumentaci, (dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a udržitelného rozvoje. Je to základní požadavek vyplývající z politiky EU. požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území.

Na základě schváleného zadání územně plánovací V konceptu řešení se musí promítnou podmínky dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu udržitelného rozvoje. Z hlediska energetického systému to řešení územně plánovací dokumentace. znamená zvýšený důraz na uskutečňování úsporných opatření a na využívání obnovitelných zdrojů energie. Na základě výsledků projednání konceptu řešení V souborném stanovisku musí být dodržen přístup zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny udržitelného rozvoje „3+1“ tzn. vyvážený přístup pro dokončení návrhu územně plánovací zohledňující ekonomický, ekologický, sociální rozměr dokumentace. Souborné stanovisko dohodne s udržitelného rozvoje a zároveň i bezpečnostní hlediska. dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo. 184


§ 29 (1)

Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a ENERGETIKA NENÍ LIMITUJÍCÍ PRO ÚZEMÍ, ALE JE směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady SLUŽBOU K ZAJIŠTĚNÍ JEHO FUNKCE A TO I uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v V PŘÍPADĚ KRIZE. regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.

c)Územní řízení - zákon č. 50/1976 Sb. o stavebním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) paragraf znění Umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je a) rozhodnutí o umístění stavby, § 32 (1) b) rozhodnutí o využití území, c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, d) rozhodnutí o stavební uzávěře, e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž § 34 (1) vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Místo a den ústního jednání, případně § 36 (1) místního šetření sdělí stavební úřad jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. 185

souvislost s ÚEK Při rozhodování o umístění stavby musí být dodrženy požadavky stanovené zákonem č. 406/2000 Sb. a zákonem č. 458/2000 Sb. V rámci poskytnutí rovné podnikatelské příležitosti při zásobování stavby energií musí být zajištěno vyjádření a nabídka všech energetických síťových firem působících v obci. Umístění stavby též musí splňovat požadavky na ochranu ŽP. Účastníky územního řízení musí být síťové energetické společnosti působící v obci. Důvodem je poskytnutí rovné podnikatelské příležitosti v soutěži při zásobování stavby energií.

Oznámení o zahájení územního řízení musí být sděleno síťovým energetickým společnostem působících v dotčené obci.


paragraf znění Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se § 36 (4) rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi. Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným technickým požadavkům § 37 (2) zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a) popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

186

souvislost s ÚEK

Část infrastruktury síťových energetických společností má vždy charakter liniových staveb (vedení, potrubí).

Stavební úřad musí posoudit zda tepelně technické vlastnosti budovy odpovídají požadavkům stanovených ve vyhlášce č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. Musí též vyhodnotit šetrnost navrženého způsobu vytápění a přípravy teplé užitkové vody vůči životnímu prostředí. Přitom vychází z vyjádření (nabídek) síťových společností; použití méně šetrného způsobu musí být podrobně zdůvodněno.


paragraf znění Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S dotčenými § 37 (3) orgány státní správy, jejichž rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny. Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití § 38 území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit, nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu. V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a § 39 životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.

187

souvislost s ÚEK Je nutné zahrnout i vyjádření a námitky síťových energetických společností působících na území obce. Při posuzování a rozhodování stavební úřad přihlíží k zásadě udržitelného rozvoje.

Nutnost vyvlastnění pozemku musí být prokázáno variantním řešením a vyhodnocením těchto variantních řešení. V liberalizovaném konkurenčním prostředí nelze automaticky každou energetickou stavbu považovat jako veřejně prospěšnou.

V územním rozhodnutí se stanoví podmínky pro využití rozvojových zón. V podmínkách je možné stanovit upřednostňovaná paliva a doporučit využití nejlepších dostupných technologií (tzv. BAT). V oblastech se zhoršeným ovzduším je vhodné stanovit maximální emisní a imisní kvóty pro dané území.


paragraf znění souvislost s ÚEK Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území, Část infrastruktury síťových energetických společností má § 42 (2) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném vždy charakter liniových staveb (vedení, potrubí). pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

188


7.2. Zdroje energií 7.2.1.

Teplo slunce

1 Jak můžeme využít energii slunečního záření? Z rozboru klimatických podmínek vyplývá, že i na území České republiky lze efektivně využít energii slunečního záření. Energie slunečního záření i u nás v sobě skrývá obrovský potenciál - za jasného nebe v poledne dopadá na zemský povrch až 1000 W/m2. obrázek 44 Globální sluneční záření na území ČR (MJ/m2/rok) Obecné faktory, které určují množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, jsou zeměpisná šířka, nadmořská výška, výška slunce nad obzorem, klimatické podmínky a znečištění atmosféry. Součinitel znečištění atmosféry vyjadřuje stupeň znečištění. V létě bývá součinitel znečištění atmosféry vyšší než v zimním období, neboť hodnotu součinitele zejména ovlivňuje množství vodní páry v ovzduší. Při nízkých teplotách je též vlhkost vzduchu nižší. Pramen: ČHMÚ Hodnoty součinitele znečištění atmosféry pro různé příklady: Z = 3 venkov bez průmyslu Z = 4 město s průmyslem Z = 2 neznečištěná oblast, místa nad 2000 m n.m. Z = 2,5 neznečištěná oblast, místa nad 1000 m n.m. Za slunného počasí je množství dopadající energie na plochu závislé na úhlu naklonění plochy, na kterou sluneční záření dopadá. Následující graf ukazuje roční průběh množství energie dopadající na plochu v závislosti na její orientaci.

189


tabulka 76 Teoretické množství energie dopadající za slunečný den na osluněnou plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)

12

kWh/m2 a den

10

0° - vodorovná plocha

8

30° - nakloněná plocha 6

60° - nakloněná plocha 90° - svislá plocha

4 2 0 XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

tabulka 77 Poloha slunce nad obzorem a jí odpovídající optimální sklon absorpční plochy pro maximální využití energie slunečního záření

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Sklon absorpční Maximální úhel Slunce nad plochy obzorem v podmínkách ČR od vodorovné roviny [°] [°] 19 71 27 63 38 52 50 40 59 31 63 27 61 29 54 36 43 47 32 58 22 68 17 73

Pramen: ČHMÚ

190


Z uvedeného vyplývá, že optimální úhel sklonu absorpční plochy se mění v závislosti na ročním období. V létě, když je slunce vysoko, je optimální sklon plochy pro zadržení co největšího množství energie 30° (až 45°), v zimním období je nejvíce energie získáno při sklonu plochy 60° (až 90°). Využitelné záření Přímé sluneční záření je záření neodražené, záření slunečních paprsků. Dopadá na zemský povrch pouze za jasného počasí. Difúzní záření je část přímého slunečního záření, jehož intenzita byla snížena absorpcí energie při průchodu záření filtrační vrstvou prachových částic rozptýlených v atmosféře, vodní páry a plynů. Toto záření dopadá na zemský povrch i při zataženém počasí. Globální záření je součtem předchozích dvou a udává celkovou hodnotu energie dopadající na plochu. tabulka 78 Podíl energie difúzního záření na globálním záření v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3, orientace plochy 45°) 12

kWh/m2 a den

10 8

45° - nakloněná plocha energie záření celkem

6

45°- nakloněná plocha energie difúzního záření

4 2 0 XII

I

II

III

IV

V

VI

VII VIII

IX

X

XI

obrázek 45 Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

Největší množství energie vyzařované sluncem dopadá na zemský povrch za jasného dne. Celkové množství energie vyzařované sluncem za rok závisí na počtu hodin slunečního svitu a vlastnostech atmosféry. Množství využitelného slunečního záření je tedy součet přímého slunečního záření a záření difúzního. V našich klimatických podmínkách je celková doba slunečního svitu 1700 - 2200 hodin. Z průměrné hodnoty doby slunečního svitu v oblasti lze odvodit skutečné množství energie dopadající na zemský povrch. Následující graf ukazuje orientační hodnoty skutečného množství energie dopadající na zemský povrch v podmínkách ČR. tabulka 79 Celkové množství energie dopadající za průměrný den na plochu orientovanou k jihu v podmínkách ČR (50°s.š., součinitel znečištění atmosféry Z=3)

191


obrázek 46

7

kWh / m2 a den

6 5 0° - vodorovná plocha 4

60° - nakloněná plocha

3

90° - svislá plocha 30° - nakloněná plocha

2 1 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Pramen: Sluneční energie a její využití, ČEA, 1997

Využívání energie slunečního záření Energii slunečního záření je teoreticky možné přeměnit na různé formy energie: energie tepelná, energie elektrická, energie mechanická, energie chemická. V praxi je ale běžně využívána zatím pouze přeměna sluneční energie na energii tepelnou a elektrickou. Zaměření tohoto programu ukazuje následující schéma. obrázek 47 Různé možnosti využití solární energie, zaměření tohoto programu

192


s k le n í k y , z im n í z a h ra d y v y t á p ě n í o b je k t u p a s iv n í s o lá r n í s y s té m y

t e p e ln á e n e r g ie

a r c h it e k t o n ic k é ř e š e n í o b je k t u

n íz k o e n e rg e t ic k é a p a s iv n í dom y

s lu n e č n í k o le k t o r y p lo c h é n e b o t r u b ic o v é

t e p lo n a t e c h n o lo g ic k é p ro c e sy (su še n í b io m a s y , č is t í r e n s k ý c h k a lů a p o d . )

s lu n e č n í k o le k t o r y k o n c e n tra č n í

p ř í p r a v a t e p lé u ž it k o v é v o d y , p říp a d n ě i v y t á p ě n í o b je k t u

s p e c iá ln í s ta v b y e n e r g ie s lu n e č n í h o z á ře n í t e p e ln á e n e r g ie a k t iv n í s o lá r n í s y s té m y e le k t r ic k á e n e r g ie

f o t o v o lt a ic k é p a n e ly

p ře m ě n a n a e le k t r ic k o u e n e r g ii

Pramen: CityPlan

2 Varianty řešení Program není jednostranně orientován pouze na stávající objekty, programu se mohou zúčastnit návrhy projektů novostaveb. Investor si bude moci přizpůsobit solární systém vlastním požadavkům a vybrat si variantu řešení. Základní varianty: Varianta 1 solární zařízení pro přípravu TUV a pro přitápění Varianta 2 solární zařízení pouze pro přípravu TUV Doplňkové varianty: Varianta solární zařízení speciálních staveb pro sušení biomasy, čistírenských kalů 3 apod. Varianta 1: Solární zařízení, které je využíváno i pro přitápění, zvyšuje účinnost vytápěcího systému. Solární zařízení, které objekt i přitápí, potřebuje i pro svou činnost instalaci solární akumulační nádrže. Tuto akumulační nádrž lze využít pro zvýšení účinnosti kotle, který je použit jako doplňkový zdroj tepla pro vytápění objektu (je jím např. kotel na hnědé uhlí, na dřevo, případně na zemní plyn, olej). Kotel je tímto zapojením schopen nejlépe využít primární energii paliva. Akumulační nádrž umožňuje přetržitý provoz střídavé odstavování a spouštění kotle. uvolňování tepla z nádrže do topného systému lze řídit pokojovým termostatem. To zaručuje vysoký uživatelský komfort. Varianta 2: Solární zařízení je dimenzováno pouze pro částečné krytí spotřeby TUV. 193


Varianta 3: Pro sušárny biomasy, čistírenských kalů apod. jsou využívány vzduchové kolektory (namísto cirkulující kapaliny proudí kolektorem vzduch). Ohřátý vzduch je vháněn přímo do objektu a jeho tepelná energie je využívána k vysoušení. Krytí energie solárním systémem u varianty 1 a 2 Varianta 1: 4500 kWh Z grafu je patrné, že solární potřeba tepla staršího objektu (80 GJ na zařízení dimenzované i pro 4000 vytápění) vytápění objektu plně kryje potřebu TUV. V podzimních a 3500 potřeba tepla jarních měsících může sloužit k nízkoenergetického 3000 vytápění objektu zcela, v zimním objektu stejné velikosti období vytápí objekt pouze 2500 potřeba tepla pro doplňkově. Letní přebytek energie přípravu TUV 2000 získané solárním zařízením lze u rodinných domů využít např. k 1500 ohřívání bazénové vody nebo k energetický zisk 1000 solárního zařízení pro vysoušení objektu, a tedy zvýšení TUV a přitápění jeho životnosti . 500 energetický zisk solárního zařízení pro TUV

Varianta 2: Solární zařízení dimenzované pouze pro přípravu TUV je schopno krýt celkovou potřebu energie pro ohřev užitkové vody pouze v letních měsících, v ostatních měsících je TUV doohřívána pomocí jiného zdroje. 0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112

3 Kritéria pro výběr projektů Varianta 1, 2: podmínkou zařazení do programu je splnění následujících kritérií: použití technologie s kolektory vhodnými pro celoroční provoz, použití solárního systému se zaručenou jakostí (certifikace),

projekt solárního systému od projekční firmy; dimenzování solárního systému není podle našeho názoru nutné dokládat energetickým auditem. Varianta 3 vyžaduje doložení projektu energetickým auditem. 4 Přínosy Analýza je provedena na vzorovém objektu odpovídající stávajícím tepelným ztrátám rodinných domů v ČR. Vzorový objekt bez solárního zařízení: Uvažujeme objekt, který je doposud vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. Potřeba energie pro vytápění na rok je 22200 kWh/rok (cca 80 GJ/rok), pro ohřev užitkové vody 3650 kWh/rok (cca 13 GJ/rok) - to odpovídá spotřebě TUV čtyř osob. Vzorový objekt po instalaci solárního zařízení pro přípravu TUV: Instalované solární zařízení (o velikosti cca 5 m2 aktivní plochy) kryje ze 60% potřebu energie pro ohřev užitkové vody. 194


Vzorový objekt po instalaci solárního zařízení pro přípravu TUV a přitápění: Instalované solární zařízení (o velikosti cca 12 m2 aktivní plochy) kryje v průměru 90% veškeré potřeby energie pro ohřev užitkové vody a 3 600 kWh potřeby energie pro vytápění. Tato hodnota získané energie pro přitápění objektu odpovídá minimálně nutné velikosti solárního zařízení pro celoroční ohřev užitkové vody. Při instalaci solárního systému s nucenou cirkulací je zapojeno do okruhu čerpadlo, které spotřebovává el. energii (jeho spotřeba je oproti získané energii ze slunečního záření minimální). Přínosy energetické Snížení spotřeby fosilních paliv: Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv (jak v domácnosti, tak i pro výrobu elektrické energie). Snížení spotřeby fosilních paliv bude u jednotlivých projektů silně závislé na zvolené velikosti solárního zařízení, velikosti objektu, počtu uživatelů solárního zařízení v objektu a druhu doplňkové energie využívané pro vytápění. tabulka 80 Úspory primární energie po instalaci solárního systému

referenční objekt bez solárního systému

hnědé uhlí elektřina celkem

potřeba energie (kWh/rok) 22000 3650 25650

spotřeba primární energie (kWh/rok) 33 846 12 224 46 070

objekt se solárním systémem pro přípravu TUV potřeba energie (kWh/rok) 22000 1460 23 460


objekt se solárním systémem pro přípravu TUV a přitápění potřeba energie (kWh/rok) 18400 365 18 765


využitá energie slunečního záření (kWh/rok)

2 190

6 885

úspory primární energie (kWh/rok)

7 334

16 540

Pramen: CityPlan

Pozn.: Výpočty byly provedeny na základě účinnosti kotle na tuhá paliva 65%, energetické účinnosti výroby el. energie 32,5%, ztrát el.energie při transportu 7,2% a účinnosti elektrického bojleru pro TUV 99%. Solární systém, který je dimenzován i pro přitápění objektu, má kladné účinky na životní prostředí obce snížením spalování uhlí v domácím kotli. tabulka 81 Roční úspora hnědého uhlí spalovaného přímo v domácnosti využitím solárního systému pro přípravu TUV a přitápění

úspora úspora potřeby vstupní energie z uhlí účinnost kotle energie (kWh/rok) (%) (kWh/rok) solární systém: TUV 3600 + přitápění

0,65

průměrná výhřevnost přímá úspora hnědého uhlí paliv (kWh/kg) (kg/rok)

(=3600/0,65) 4,72 5538 tj. 17 MJ/kg

Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální 195

1173


Pořízením solárního kolektoru jako doplňkového zdroje energie je docíleno podstatného snížení znečištění ovzduší. Následující graf ukazuje úsporu emisí jednotlivých znečišťujících látek z hlediska globálního (tedy se započtením veškerých emisí souvisejících i např. s těžbou a transportem uhlí, výrobou elektrické energie). Data jsou vztažena k jednomu vzorovému objektu (viz výše), na který je nainstalováno solární zařízení pro přípravu TUV i s přitápěním. tabulka 82 Globální úspora emisí CO2 ekv iv alent

0,30 16 0,25 14

t/rok

0,20

12

0,15

10 t/rok

0,10 0,05

bez s olárního z aříz ení s olární z aříz ení pro TUV s olární z aříz ení pro TUV a přitápění

6 nemetanov é prc hav é organic ké látky

CO

tuhé látky

NOx

SO2

SO2 Ekv iv alent

potenc iál látek prekurz orů oz ónu

0,00

8

4 2 0 bez

s olární

s olární

s olárního

z aříz ení

z aříz ení

z aříz ení

pro TUV

pro TUV a přitápění

Pramen: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Značná investice do solárního zařízení je zatím vysokou vstupní bariérou a je málokdy návratná. Investiční náklady jsou sice vysoké, avšak provoz systému po zavedení je již téměř beznákladový. Trendem je snižování pořizovacích nákladů solárních kolektorů tak, jak je rozšiřována výroba těchto systémů a technologie se stává široce využívanou. Postoj společnosti: Společnost přechodem na solární energii získává snížením emisí látek znečišťujících ovzduší a působících na změnu klimatu. I přes to, že je z hlediska celospolečenského varianta využívání fosilní energie nežádoucí (z hlediska nákladů ze znečištění životního prostředí), z pohledu jednotlivce je ekonomicky přijatelnější a tedy nejvýhodnější. Při využití podpory na investici do solárního systému se ale investor může dostat do pozice, kdy tato investice pro něj žádoucí bude, a to zejména téměř beznákladovým provozem a komfortem srovnatelným s centrálním zásobením teplem nebo vytápěním a přípravou vody kotlem na zemní plyn. Graf ukazuje na ose y změnu ročních nákladů uživatele oproti referenční variantě (se započtením odchylky nákladů na paliva, odpisů na zařízení). Osa x znázorňuje roční

196


úsporu emisí látek okyselujících životní prostředí (SO2 ekvivalent) přechodem k solárním kolektorům. tabulka 83 Trade-off mezi náklady na zařízení a ekologickými přínosy

interní náklady (Kč/rok)

9 000

dům se solárním zařízením pro přípravu teplé vody

6 000 3 000

dům bez solárního zařízení

0

-20 000

-10 000

0

10 000

20 000 dům se solárním zařízením pro přípravu teplé vody a přitápění

-3 000 -6 000 -9 000

úspory fosilní primární energie (kWh/rok)

Pramen: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS. obrázek 48

Podoba podpory: Podpora by se mohla odvíjet z kolektorové plochy solárního zařízení (to v sobě efektivním způsobem zohlední množství uspořené energie a tedy snížení emisí11). Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o finanční výhodnosti provozování solárního systému. + výpočet výše v tabulce 6 Vazby na jiná opatření Program Teplo sluncem je v těsné souvislosti s dalšími programy energetické koncepce kraje. Programy se nevylučují, naopak je umožněna a podporována jejich kombinace. Velice vhodné je sdružit opatření na úspory energie se změnou vytápěcího systému (např. přitápění biomasou - Program Teplo biomasou). 7.2.2.

Teplo biomasou

1 Úvod V případě energetického využití biomasy se za biomasu považuje odpadní a palivové dřevo, štěpka, dřevní pelety, brikety, obilná a řepková sláma, některé rychle rostoucí rostliny a v některých případech také bioplyn a skládkový plyn. 11

stejný systém je uplatňován efektivně např. v Německu

197


Program "Teplo biomasou" je navržen tak, aby podpořil a stabilizoval celý trh s biopalivy od dodavatele biomasy jako suroviny přes výrobce biopaliv až po konečného spotřebitele, a to nepřímo dotací na domácí kotel na biomasu. obrázek 49 Komplexní účinek podpory domácích kotlů na biomasu a na celý trh s biopalivy

podpora domácích kotlů na biomasu

krytí potřeby tepla domácností energií biomasy

přínos pro investora

přínos pro životní prostředí

poptávka po palivech prodej biopaliv

přínos pro národní hospodářství

výroba ušlechtilých forem biopaliv biobrikety biopelety

poptávka po biomase prodej biomasy

pěstování energetických rostlin, využití odpadní biomasy z pěstování lesa

přínos pro místní podnikání

přínos pro zemědělce

přínos pro globální ochranu životního prostředí

Pramen: CityPlan

Cena ušlechtilé formy biopaliv se velice mění v závislosti na jejich distribuci. Pokud jsou biopaliva nakupovány v maloobchodu v malém množství, jejich cena významně narůstá. Pro spotřebitele je tedy výhodné odebírat biopaliva přímo od jejich výrobce - výrobci již dnes nabízejí možnost dodávky biopaliv společně pro celou obec až do domu (tj. ušetření nákladů na rozvoz biopaliv). 2 Varianty řešení Program se vztahuje na podporu zplyňovacích kotlů na biomasu. Vhodným palivem je dřevní hmota s vlhkostí do 20%. Palivem mohou být biobrikety, kusové dřevo, pelety (ty umožňují téměř bezobslužný provoz). Účinnost kotle se udává 81 - 89% při jeho jmenovitém výkonu. Program lze realizovat ve více variantách řešení. Investoři si budou moci vybrat sami vyhovující variantu řešení: Varianta 1 kotel pro zplyňování biomasy systém lze využívat i pro ohřev užitkové vody Varianta 2 kotel pro zplyňování biomasy s akumulační nádrží systém lze využívat i pro ohřev užitkové vody Priorita: Upřednostňovaná je varianta 2: Kotel pro zplyňování biomasy instalovaný společně s akumulační nádrží umožňuje dosažení maximální úspory paliva a tedy minimálního znečištění ovzduší.* Účinnost zplynování kotle je závislá na jeho provozním výkonu. Proto systém kotle s akumulační nádrží umožňuje provoz při nejvýhodnějším režimu - tj. při vysoké účinnosti spalování. Po najetí je kotel provozován na plný výkon do nabití akumulátoru na teplotu *

Velice vhodné je doplnit systém kotle s akumulační nádrží doplnit systém solárními kolektory (tedy využít i programu "Teplo sluncem"). V případě využití biobriket nebo kusového dřeva je tím i dosažena zcela komfortní příprava teplé vody během letních měsíců (není nu.

198


vody 90 - 105 °C, poté palivo dohoří a kotel je odstaven. Teplo je následně využíváno z akumulační nádrže a při vyčerpání zásobního tepla z nádrže (teplo ze zásobníku odebíráme po dobu, která odpovídá velikosti akumulátoru a venkovní teplotě - v topném období to může činit 1 - 3 dny) se kotel opět spustí. Tím je docílena úspora celkové spotřeby paliva. Nemalým přínosem je zvýšení uživatelského komfortu, protože uvolňování tepla je řízeno pokojovým termostatem. 3 Kritéria pro výběr projektů Podmínkou zařazení projektu do programu je splnění následujících kritérií: Instalace moderního kotle s certifikátem státní zkušebny nebo jiného uznávaného referenčního centra pro spalování biomasy s minimální energetickou účinností 80% při jmenovitém výkonu. Prokazatelné vyřazení původního zařízení pro vytápění, pokud se nejedná o novostavby. Další případná podpůrná kritéria: např. instalace akumulační nádrže, jejíž užití zvyšuje termodynamickou účinnost procesu a dochází ke snížení emisí. 4 Přínosy Analýza je provedena na vzorovém objektu s odpovídajícími stávajícími tepelnými ztrátami rodinných domů v ČR. Vzorový objekt s původním vytápěcím systémem: Uvažujeme objekt, který je doposud vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. Potřeba energie pro vytápění na rok je 22 000 kWh za rok (72 GJ za rok), pro ohřev užitkové vody 3650 kWh za rok (13 GJ za rok) - to odpovídá spotřebě 4 osob. Vzorový objekt po instalaci kotle na biomasu: Energetická potřeba zůstává na stejné úrovni a je celá kryta biomasou. Přínosy energetické tabulka 84 Podpořená spotřeba biopaliv: Roční potřeba biopaliv celkem při realizaci 1000 investičních projektů

Potřeba energie na vytápění 1 domu kWh/rok 22 000

Potřeba energie na Varianty přípravu programu TUV (4 osoby) kWh/rok Kotel bez akumulační 3 650 nádrže bez ohřevu TUV Kotel bez akumulační nádrže s ohřevem TUV

Odhadovaný Spotřeba počet typu Účinnost paliva kotle na kotle celkem 1000 1 domu instalací kWh/rok -

tbiopaliv/rok

0,7

31 429

250

6 700

0,7

36 643

250

199

Spotřeba biopaliv u 1000 instalací


Kotel s akumulační 0,8 nádrží bez ohřevu TUV Kotel s akumulační 0,8 nádrží s ohřevem TUV

27 500

100

32 063

400

Pozn.: Výhřevnost biopaliva brána 4,86 MWh/ t Pramen: CityPlan

Snížení spotřeby fosilních paliv pro vytápění: Využitím biopaliv lze dosáhnout roční úspory fosilních zdrojů primární energie. Při porovnání se spalováním hnědého uhlí v nemoderních kotlích (průměrná výhřevnost hnědého uhlí 17 MJ/kg = 4,72 kWh/kg, účinnost kotle 65%) je úspora uhlí uvedena v následující tabulce.

200


tabulka 85 Roční úspora hnědého uhlí

Úspora potřeby počet domů energie z uhlí [MWh/rok]

účinnost kotle [%]

úspora vstupní energie [MWh/rok]

1000

0,65

(=25 650/0,65) 4,72 39 500 tj. 17 MJ/kg

25 650*

průměrná přímá úspora výhřevnost hnědého uhlí hnědého uhlí [t/rok] [kWh/kg] 8 360

* za předpokladu, že bylo uhlí využíváno pro vytápění a přípravu teplé vody Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Biomasa je z hlediska ochrany životního prostředí výhodným zdrojem energie. Představuje velmi cennou náhradu především za hnědé uhlí, ale i další fosilní paliva. Následující obrázek ukazuje množství emisí jednotlivých znečišťujících látek v porovnání s hnědým uhlím a elektrickou energií (ve dvou srovnávacích variantách předpokládáme ohřev užitkové vody elektrickou energií). Množství jednotlivých emisí je vyhodnoceno z hlediska globálního (tedy se započtením veškerých emisí souvisejících i např. s těžbou a transportem uhlí, výrobou elektrické energie). Data jsou vztažena k jednomu vzorovému objektu (viz výše), který je řešen ve třech variantách: využití hnědého uhlí k vytápění objektu, elektrické energie k přípravě teplé užitkové vody využití biomasy (biobriket) k vytápění objektu, elektrické energie k přípravě teplé užitkové vody využití biomasy (biobriket) jak pro vytápění objektu, tak pro přípravu teplé užitkové vody. tabulka 86 Celková úspora emisí jednoho kotle na biomasu

Pramen.: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 16 CO2 ekv iv alent

0,25

14

0,20

12

0,15

10 t/rok

0,10 0,05

8 6

0,00

topení hnědé uhlí, teplá v oda el.energie topení biomas a, teplá v oda el.energie biomas a topení i teplá v oda

201

nemetanov é prc hav é organic ké látky

CO

tuhé látky

NOx

SO2

SO2 Ekv iv alent

příz emního oz ónu

4 potenc iál látek z půs obujíc íc h v z nik

t/rok

0,30

2 0 topení

topení

biomas a

hnědé

biomas a,

topení i

uhlí, teplá teplá v oda teplá v oda v oda el.energie

el.energie


Pozn.: brikety vyrobeny z odpadního dřeva (ve vyhodnocení není tedy zahrnuta energie na případné cílené pěstování biomasy) Celkové výsledky snížení emisí vycházejí u obou variant využití biomasy velmi příznivě. I přes to, že je biomasa z hlediska vzniku CO2 při spalování neutrální, vznikají emise skleníkových plynů (CO2 ekvivalentu při jejím transportu. Místní ochrana životního prostředí: Následující graf ukazuje porovnání místních emisí ze spalování hnědého uhlí a dřevěných briket. Z grafu je patrný přínos pro ochranu ovzduší v obci, pokud je spalování hnědého uhlí nahrazeno spalováním dřevní hmoty. Graf byl vyčíslen pro vzorový objekt (viz. výše) s ohledem na jeho roční spotřebu paliv na vytápění. tabulka 87 Porovnání místních emisí ze spalování

300

kg/rok hnědé uhlí

250

dřevěné brikety, pelety, vysušené kusové dřevo

200 150 100 50 0 SO2

NOx

tuhé látky

CO

nemetanové prchavé organické látky

HCl

Pramen: Vyhodnocení pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Přínosy ekonomické Program má kladné dopady na rozvoj hospodářství regionu - podpora malého a středního podnikání v oblasti produkce biopaliv, podpora nepotravinářské produkce v zemědělství. Rozšíření trhu biopaliv v počtu podpořených lisoven (briketovacích linek): Zvýšená spotřeba biopaliv plynoucí z programu má kladné dopady na podnikatelský sektor v oblasti produkce ušlechtilých biopaliv (biobrikety, biopelety). Ušlechtilá forma biopaliv je velice perspektivním zdrojem energie, i když v současnosti patří v podmínkách České republiky k palivům nákladnějším v porovnání s hnědým uhlím. Do budoucna lze ale počítat se zvýšením oblíbenosti ušlechtilých biopaliv i na českém trhu. Pro výpočet potenciálu množství podpořených zařízení na výrobu ušlechtilých biopaliv bylo tedy uvažováno s jejich 100% využitím v realizovaných projektech programu (není tedy uvažováno spalování kusového dříví). Pro výpočet byla použita vzorová velikost lisovny (briketovací či peletovací linky) 4000 t biopaliv za rok. tabulka 88 Přibližný počet podpořených briketovacích linek

202


počet rodinných domů

roční spotřeba biopaliv

roční produkce vzorové linky na výrobu biobriket či biopelet

1000

6700 t/rok

4000 t/rok

počet briketovacích linek 1,7

Pramen: CityPlan

Vytvoření trhu pro energetické rostliny: Ze vzniklé roční spotřeby biopaliv 6700 t plyne i požadavek na produkční plochu biomasy, ze které jsou následně lisována biopaliva v briketovacích či peletovacích linkách. Biopaliva mohou být lisována z různých druhů biomasy, která je získávána cíleným pěstováním energetických rostlin na polích nebo sběrem odpadního dřeva při těžbě nebo pěstování lesa. Z toho se odvíjí výměra polí pro pěstování biopaliv nebo výměra lesa nutná k zásobování briketovací či peletovací linky průměrné kapacity. Program tedy nepřímou cestou podporuje nepotravinářskou produkci v zemědělství, která je v současné době velice žádoucí z důvodu nadprodukce potravinářských plodin. tabulka 89 Vytvoření trhu pro energetické rostliny

LISOVNA

spotřeba produkce ušlechtilých energie na technolog. paliv procesy t/rok 20% 20% 20% 6700 7% 7% 7%

POTŘEBA PRODUKCE NEUŠLECHTILÝCH PALIV potřeba vstupu biomasy do lisovny* výnos půda t/rok t/ha ha odpad dřevozpracujícího průmyslu 12346 x x dřevní odpad z lesa 12346 0,2 61 729 cíleně pěstované dřeviny 12346 12,1 1 020 sláma obilovin 9103 4 2 276 sláma olejnin 9440 4 2 360 energetické byliny 9103 12 759

* potřeba vstupu se odvíjí od obsahu vody v biomase (sušením klesá její hmotnost) a od vlastní spotřeby lisovny na sušící proces Pramen: CityPlan

5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Investice do ekologického způsobu vytápění kotlem na biomasu může být i pro jednotlivce návratná, ale hlavní zábranou je nižší komfort u vytápění kusovým dřevem a vysoká cena biopaliva z maloobchodu. Modernější kotle, které využívají jako paliva pelety nebo mají integrovaný zásobník dřeva, aby majitel nemusel přikládat tak často do kotle, jsou finančně náročnější. Postoj společnosti: Společnost přechodem z fosilních paliv na biomasu získává snížením emisí látek způsobující globální oteplování, a pokud investor přechází ze spalování uhlí, i snížením lokálního znečištění ovzduší.

203


I přes to, že je z hlediska celospolečenského varianta využívání fosilní energie nežádoucí (s ohledem na znečištění životního prostředí), z hlediska jednotlivce je ekonomicky nejvýhodnější. Možností využití podpory se může stát investice do kotle na biomasu atraktivnější i přes určité snížení komfortu oproti jiným druhům vytápění (u využití peletek nedochází k podstatnému snížení uživatelské pohody). Následující graf ukazuje na ose y změnu ročních nákladů uživatele oproti referenční variantě (se započtením odchylky nákladů na palivo a odpisů na zařízení). Osa x znázorňuje roční úsporu emisí látek okyselujících životní prostředí (SO2 ekvivalent) při přechodu na vytápění biomasou. tabulka 90 Trade-off mezi náklady a ekologickými přínosy (referenční varianta HU vytápění, el. energie TUV) interní náklady (Kč/rok)

9 000 6 000

topení hnědým uhlím, TUV elektrická energie

3 000 0 -200

-100

0

100

200

topení biomasa, TUV el.energie

-3 000 -6 000

topení i TUV biomasa

-9 000 emise SO2 ekvivalentu (kg/rok)

Pramen.: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Podoba podpory: Výše podpory může být závislá na ceně kotle a akumulační nádrže. Výše podpory: Podpora by měla investora přesvědčit o finanční výhodnosti využití kotle na biomasu. Současná výše podpory ze Státního fondu životního prostředí činí pro všechny typy kotlů 50%. Kotle na pelety jsou všeobecně dražší než kotle na brikety ceny se pohybují v rozmezí cca 50 000 - 100 000 Kč. tabulka 91 Celkové náklady na realizaci 1000 projektů

Náklady instalace: cca 60 - 110 tisíc Kč na instalaci kotle Celkové náklady na realizaci 1000 investičních projektů: cca 60 - 110 mil. Kč Výše veřejné podpory pro 1000 investičních projektů: cca 30 55 mil. Kč 6 Vazby na jiná opatření Program Teplo biomasou těsně souvisí s dalšími programy. Velice vhodné je sdružit změnu vytápěcího systému s opatřeními na úsporu energie (Program Tepelné ochrany objektů) nebo kombinovat vytápěcí systém se solárními kolektory, které lze využívat kromě tepla pro vytápění i pro celoroční krytí potřeby teplé užitkové vody (případně v letních měsících ke krytí potřeby energie na technologické procesy - ohřevu bazénu -

204


Program Teplo Sluncem). Programy se nevylučují, naopak je umožněna a podporována jejich kombinace. Program Teplo biomasou je vhodné začlenit do komplexní podpory trhu s biopalivy (program podporuje spotřebu ušlechtilých biopaliv), a tedy podpořit i produkci biomasy jako jednu z forem nepotravinářské produkce v zemědělství v rámci programů Ministerstva zemědělství. 7.2.3.

Tepelná ochrana budov

1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách Projekt je zaměřen na úspory energie a nákladů v rodinném domě a snížení emisí škodlivých látek. Energeticky úsporným opatřením je zde výměna původních oken za nová, s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Doporučuje se současné zateplení objektu. Osazením kvalitních oken lze lépe využít solární energii, neboť solární zisky okny kryjí průměrně 13% potřeby energie na vytápění. Okna se podílejí na celkových tepelných ztrátách cca 30%. Hlavní výhodou tohoto opatření je snížení tepelných ztrát a tím potřeby energie na vytápění, zlepšení tepelného komfortu, v druhé řadě pak více denního světla v budově, snížení spotřeby energie na umělé osvětlení, odpadne nadměrné proudění vzduchu, zmizí orosování oken. Při rekonstrukcích možno pro zvýšení akumulace tepla například nahradit původní nášlapnou vrstvu podlahy za dlažbu, odstranit tepelnou izolaci na vnitřní straně obvodové konstrukce, je-li prováděna tepelná izolace z vnější strany obvodové konstrukce. Podíl jednotlivých konstrukcí na celkových tepelných ztrátách vystihuje následující tabulka. tabulka 92 Podíl konstrukcí na tepelných ztrátách objektu

Část konstrukce

1. Stěny

Rodinný Bytový dům vícepodlažní dům 20 - 25 % 30 - 40%

Nový bytový dům 15 – 20%

2. Okna a venkovní 30 - 40% 40 - 50% 50 – 55% dveře 3. Střecha 15 - 20% 5 - 8% ~ 3% 4. Podlaha (strop 5 - 10% 4 - 6% ~ 3% sklepa)

Pramen: Úspory energie v domácnostech, ČEA Stav bytového fondu v kraji V roce 2001 bylo v Pardubickém kraji evidováno 96 680 trvale obydlených domů, z toho 86 717 domů rodinných. V roce 2000 byla zahájena modernizace bytového fondu – tj. 1472 dokončených bytů a výstavba 5226 nových bytů, z toho 2 468 v rodinných a 832 v bytových domech (výchozími podklady jsou údaje Českého statistického úřadu). Budovy jsou jedním z největších spotřebitelů materiálových a energetických zdrojů. Odhaduje se například, že v Evropské unii spotřebovávají průměrně asi 40% veškeré

205


energie. S výstavbou a provozem objektů je spojeno 30% celkových emisí CO2 a asi 40% veškerého odpadu produkovaného člověkem. Aby bylo dosaženo celkového snížení zátěže životního prostředí, musí vykazovat nižší spotřebu energie nejen nové budovy, nýbrž i budovy stávající. Je tedy nutná i sanace stávajících staveb takovým způsobem, aby se rovněž jejich potřeba energie snížila. Ke snižování potřeby energie v budovách nedochází v ČR ve větším měřítku kvůli malému zájmu investorů (občanů), způsobenému nedostatečnou informovaností. Ke zvýšení počtu energeticky úsporných sanací by rovněž přispělo efektivnější poskytování finančních podpor, které učiní tato opatření dostupnější pro více majitelů budov (investorů). 2 Varianty řešení Program je vymezen jednoznačně pro podporu výměny oken v rodinných domech za kvalitnější okna s nižším prostupem tepla a není řešen ve variantách. 3 Kritéria pro výběr projektů Program je řešen jako plošný, v případě nadměrného zájmu bude dána přednost těm uchazečům, kteří řeší celkovou obnovu objektu, např. výměnu oken v kombinaci se zateplením (program přispívá k obnově venkova). Kritériem pro výběr žádostí bude parametr popisující tepelnětechnické vlastnosti (prostup tepla) nového okna – součinitel prostupu tepla [W/(m2K)]. 4 Přínosy Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv. Snížení potřeby energie bude u jednotlivých projektů silně závislé na kvalitě nových oken, tloušťce tepelné izolace a na velikosti objektu. Charakteristika posuzovaných objektů Před výměnou oken a zateplením: Pro porovnání stavu před sanací a po sanaci uvažujeme objekt ve dvou variantách. V jedné variantě je dům vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. V druhé variantě je vytápěn zemním plynem (výhřevnost 34 MJ/m3). Součinitel prostupu tepla okna v obou variantách je 2,8 W/(m2K). Potřeba energie pro vytápění je 22 300 kWh za rok (80 GJ za rok), pro ohřev teplé vody 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok) (to odpovídá spotřebě 4 osob). Po výměně oken a zateplení: Po výměně oken (uvažováno cca 10 m2 v 1 rodinném domě) a zateplení je potřeba energie pro vytápění 14 300 kWh za rok (52 GJ za rok), potřeba tepla pro ohřev vody zůstává 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok). Součinitel prostupu tepla nového okna uvažován 1,6 W/(m2K). Přínosy energetické V následující tabulce je charakterizován provoz budovy před a po výměně oken (uvažováno 10 m2 plochy oken). V jednom rodinném domě se při výměně oken a současném zateplení objektu docílí úspory energie na vytápění 8 000 kWh/rok, což představuje cca 31%.

206


tabulka 93 Bilance energie 1 rodinného domu (uvažováno se zateplením)

vytápění TUV spotřeba hnědé el. ohřev celkem uhlí / zemní plyn kWh/rok kWh/rok kWh/rok před výměnou 22 290 oken po výměně oken 14 290 úspora

3 650 3 650

25 940 17 940 8 000

Pramen: CityPlan

Přínosy environmentální Následující grafy zobrazují emise skleníkových plynů a emise látek znečišťujících ovzduší vyvolané daným opatřením.

16 14 12 10 8 6 4 2 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění HU 300 250 kg/rok

t/rok

Emise skleníkových plynů při vytápění HU

200 150 100 50

CO2 Ekv

0

CO2

před realizací opatření po realizaci opatření

potenciál tvorby přízemního ozónu

SO2 Ekv

SO2

NOx

před realizací opatření

tuhé látky

CO

nemetanové prchavé org. látky

po realizaci opatření

tabulka 94 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu hnědým uhlím tabulka 95 Snížení emisí po výměně oken a zateplení při vytápění rodinného domu zemním plynem

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění ZP 16 14 12 kg/rok

t/rok

Emise skleníkových plynů při vytápění ZP

10 8 6 4 2 0

CO2 Ekv

CO2

před realizací opatření po realizaci opatření

potenciál tvorby přízemního ozónu

SO2 Ekv

před realizací opatření

207

NOx

CO


po realizaci opatření


Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS. 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Podpora je poskytována pouze na výměnu oken z toho důvodu, že narozdíl od zateplení je při výměně oken možné snadno kontrolovat, zda opatření bylo skutečně provedeno. Program vychází z předpokladu, že má-li investor zájem o úsporu energie a rozhodne-li se pro výměnu starých oken za okna s lepšími tepelnětechnickými parametry, bude mít zájem i o další opatření, která umožní potenciál úspor energie účinněji využít. Z tohoto důvodu jsou výpočty prováděny pro objekt nejen s novými okny, ale i zateplený. Ekonomickým přínosem řešených opatření pro přímé uživatele je úspora provozních nákladů domácností (nákladů na vytápění a ohřev vody). Nepřímým přínosem (pro obce, mikroregion, kraj atd.) může být také to, že uživatelé uspořené finance mohou investovat do zboží, služeb a kapitálových statků, což bude mít za následek zvýšení jejich životní úrovně a hospodářský nárůst v dané oblasti. Při porovnání stávajícího a nového stavu objektu je uvažováno v jedné variantě s vytápěním kotlem na hnědé uhlí a elektrickým ohřevem vody, v druhé variantě s vytápěním zemním plynem. Celkové investiční náklady a roční provozní náklady (na vytápění a ohřev vody) před sanací a po sanaci (uvažováno i zateplení) pro 1 dům vytápěný hnědým uhlím jsou následující: tabulka 96 Investiční a provozní náklady

náklady

investič ní

provozn provozn provozn í TUV í celkem í vytápěn í Kč/rok Kč/rok Kč/rok

Kč před výměnou 0 18 278 oken 1) po výměně oken 160 000 11 718 úspora -160 000 6 560

13 813 2) 32 090 13 813 2) 25 530 0 6 560

1)

uvažováno cca 10 m2 plochy oken v 1 rodinném domě

2)

cena el. energie uvažována v běžném nezvýhodněném tarifu D02, předpokládá se průtotokový ohřev vody

Pramen: CityPlan

Prostá návratnost jednotlivých opatření je ovlivněna zejména investičními náklady na realizaci energeticky úsporného opatření a rovněž provozními náklady (na vytápění a ohřev vody) budovy před výměnou oken (případně zateplením). Prostá návratnost investic do výměny oken a současně zateplení bez využití finanční podpory (uvažováno 50% z investičních nákladů na pořízení oken) činí 24 let, s využitím podpory 21 let (uvažováno vytápění hnědým uhlím). Prostá návratnost investic pouze do výměny oken bez využití finanční podpory činí 16 let, s využitím podpory 8 let. Ve výpočtu jsou uvažována okna plastová. Možný způsob poskytování podpory Metoda pro poskytování podpory je uvedena v obecném vyjádření, tak aby byla použitelná pro všechny programy týkající se úspor energie v budovách, tzn. jak pro 208


novostavby, tak pro rekonstrukce. Podmínkou pro poskytnutí základní podpory je splnění požadavků vyhlášky č. 291/2001 Sb. (zároveň se předpokládá splnění požadavků technických norem na tepelětechnické parametry konstrukcí budov). Poskytování podpory dle níže uvedeného modelu by se odehrávalo ve třech úrovních: úroveň by měla zahrnovat požadavek doložení investorem‚ že jsou splněny požadavky na měrnou spotřebu energie dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách úroveň by zahrnovala povinnost zpracování energetického auditu, resp. nějakého ekvivalentního řešení úroveň: použití parametrizovaného kritéria energetické účinnosti budovy, např. dle vzorce: PODPORA = OP x ZP (1 + A x (100 – SEN%)/100) (1) PODPORA – výše podpory v závislosti na základní podpoře a splnění kritérií OP – obestavěná plocha (m2) ZP – základní podpora (Kč/m2) A – koeficient konverze SEN – viz. obrázek 50 obrázek 50 Grafické znázornění vzorce (1)

PODPO < 100 % = správné

OP

> 100 % = nepřípustné

x

0%

50 %

100 % SEN

Pozn.: ČSN 730540-2 (po revizi) definuje tzv. SEN (%) – stupeň energetické náročnosti budovy. Budovy, které plní požadavky energetické náročnosti dle uvedené normy, mají SEN ≤ 100 %. 6 Vazby na jiná opatření Program „tepelné ochrany budov“ je možno kombinovat s dalšími programy územní energetické koncepce kraje a znásobit tak účinnost opatření vedoucích k úsporám energie ve stávajících objektech. Návaznost programů se týká například kombinace výměny oken (tento program) a náhrady kotle na pevná paliva za kotel na biomasu

209


(program „teplo biomasou“), nebo kombinace se zařízením na solární ohřev vody a přitápění (program „teplo sluncem“). Program „tepelné ochrany budov“ splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření v rámci programu SAPARD. Jedná se především o tato kritéria: program je v souladu s regionálními rozvojovými programy program vytvoří nová stálá pracovní místa ve stavebnictví program souvisí s programy obnovy venkova 7.2.4.

Rekuperace

1 Proč využívat rekuperaci V zařízeních, která mají z hygienických důvodů ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a předpisů vydaných k jeho provedení nařízenu nucenou výměnu vzduchu, dochází během topné sezóny ke značným ztrátám tepla pří větrání budov. Dále jsou uvedeny jen některé z požadovaných hodnot výměny větracího vzduchu. Minimální předepsaná výměna vzduchu v některých objektech a provozech: Učebny škol – 20÷30 m3/hod na osobu Práce převážně v sedě – 50 m3/hod na osobu Práce převážně ve stoje a chůzi – 70 m3/hod na osobu Těžká fyzická práce – 90 m3/hod na osobu Tato minimální množství venkovního větracího vzduchu musí být dále zvýšena při další zátěži větracího prostru, např.teplem, pachy, kouřením. Při poklesu venkovní teploty pod 0°C může být množství čerstvého větracího vzduchu zmenšeno nejvýše však na polovinu výše uvedených hodnot. Velikost teplené ztráty na jednoho člověka a den je znázorněna v grafu č.1 v závislosti na venkovní teplotě.

210


Velikost tepelné ztráty [MJ] na osobu a den

tabulka 97 Velikost tepelné ztráty [GJ] na osobu a den

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Venkovní teplota [°C] učebny škol

práce v sedě

práce ve stoje

těžká fyzická práce

Zdroj: CityPlan

Skok v grafu je způsoben snížením množství přiváděného větracího vzduchu na polovinu při poklesu teploty pod 0°C. Velikost tepelné ztráty je určena za předpokladu konstantních fyzikálních vlastností vzduchu (ρ=1,276 kg·m-3 a cp=1,005 KJ·kg-1·K-1 ), teploty vzduchu ve větrané místnosti 20°C a délce pracovní doby 8,5 hodiny. Pří délce topné sezóny 231 dní s průměrnou venkovní teplotou 3,8°C tak může tepelná ztráta na jednoho člověka dosahovat hodnot 0,7÷2,6 GJ/otopné období. 2 Varianty řešení Provedení jednotlivých zapojení rekuperace v rámci jednoho kola programu mohou být značně rozdílné. Způsob provedení závisí na charakteru objektu do kterého je rekuperace zapojena a typu zvolené rekuperační jednotky. Z těchto důvodů nejsou jednotlivá variantní řešení zapojení rekuperace vymezena. 3 Kritéria pro výběr projektu Podpory v rámci tohoto programu budou poskytovány dle následujících kritérií: Podpora je poskytována pouze na rekuperační jednotku Instalovaná rekuperační jednotka musí mít atestaci 4 Přínosy Přínosy energetické Během topné sezóny se mění rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou. V případě, že v topném technologickém systému není součástí rekuperační část musí se čerstvý venkovní vzduch ohřát o celý tento teplotní rozdíl. Pokud se zavede systém zpětného získáváni tepla sníží se nutnost doohřevu přiváděného vzduchu o teplo, které se získá 211


z odváděného vzduchu. Porovnání potřebného zvýšení teploty přiváděného vzduchu v závislosti na venkovní teplotě ukazuje tabulka 98.

35

teplota [°C]

30 25 20 15 10 5 0 -12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

Venkovní teplota [°C] Ohřev přiváděného vzduchu bez rekuperace

Ohřev přiváděného vzduchu s rekuperací

tabulka 98 Velikost potřebného ohřevu vzduchu

Zdroj: CityPlan

Při použití rekuperační jednotky s účinností 80% dojde k výraznému snížení ztráty tepla jinak odvedeného větracím vzduchem do atmosféry. Takovéto snížení tepelné ztráty má přímý vliv na velikost spotřeby primární energie. Jako příklad lze uvést modelový projekt instalace rekuperačních výměníků tepla do 100 firemních objektů s průměrným počtem 25-ti osob v objektu. Vstupní hodnoty: Vnitřní teplota větraného prostotu: 20 °C Průměrná venkovní teplota v topné sezóně: 3,8 °C Délka topné sezóny: 231 dní Délka pracovní doby: 8,5 hodiny 3 Výměna vzduchu: 50 m /hod na osobu Účinnost rekuperačního výměníku: 80% Výpočet je zjednodušen uvažováním konstantních fyzikálních vlastností vzduchu odpovídajících hodnotám t = 0°C a p = 0,1013 Mpa. Výsledné hodnoty: Velikost tepelné ztráty bez rekuperace: 3642,04 GJ/rok Velikost tepelné ztráty při rekuperaci: 728,4 GJ/rok Velikost úspory dosažené rekuperací: 2913,6 GJ/rok

212


Snížením tepelné ztráty vznikající při větrání přibližně o 2914 GJ/rok se sníží spotřeba primární energie pří účinnosti plynových kotlů 90% o 3238 GJ/rok vztažených na výhřevnost. Tato hodnota představuje při přepočítání úsporu přibližně 95 172 m3/rok zemního plynu. Při tom dojde ke zvýšení spotřeby elektrické energie pro vlastní spotřebu rekuperační jednotky. Toto zvýšení závisí na příkonu jednotlivých jednotek. Přínosy environmentální Hodnocení vlivu zavedení projektu na životní prostředí je provedeno pro výše uvedený modelový projekt. Při nuceném větrání bez rekuperace se musí v daném projektu pokrýt ztráta 3642GJ/rok. Předpokládá se, že toto teplo bude vyrobeno v kotli na zemní plyn nebo kotli na hnědé uhlí. Pokud instalováním rekuperačních jednotek docílíme úsporu o velikosti 2914 GJ/rok musí se z kotlů pokrýt ztráta větracím vzduchem pouze o velikosti 728 GJ/rok. Produkce emisí je vyhodnocena pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS. tabulka 99 Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace

[kg/rok] SO2 ekv SO2 NOx CO

vytápění HU 4 853 4 348 582 10 030

vytápění ZP 140 4 195 56

Zdroj: CityPlan tabulka 100 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace

[kg/r] CO2 ekv. CO2 CH4 N2O

vytápění HU 463 884 449 252 388 21

vytápění ZP 205 582 195 168 506 0

Zdroj: CityPlan

5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Instalace rekuperace do existujících objektu je finančně náročná a návratnost investic může být poměrně dlouhá. Rekuperace je však nezbytnou podmínkou úsporných opatření u objektů s nucenou výměnou vzduchu. Postoj společnosti: Snížení tepelné náročnosti otopu objektů působí příznivě na ekonomiku státu či regionu v několika oblastech. Snížení tepelných ztrát přináší snížení spotřeby primární energie. Pokud je objekt vytápěn fosilními palivy nebo produkty z nich vyrobených, které se musí do České republiky dovážet ze zahraničí, sníží se závislost země na dovozu těchto paliv. Snížení dovozu paliv bude mít vliv na zlepšení obchodní bilance České republiky.

213


Podoba podpory: Výše podpory by mohla být závislá na ceně rekuperační jednotky a tvořit určité procento z investičních nákladů na pořízení rekuperační jednotky. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o výhodnosti využití rekuperační jednotky jednotky. 6 Vazby na jiná opatření Program instalace sta rekuperačních jednotek je zaměřen na snižování ztrát tepla větráním a otopem budov. Spolu s instalací rekuperačních jednotek (snížení ztráty tepla větráním) by měla být provedena další opatření na snížení tepelných ztrát objektu. Tato opatřená jsou však již předmětem jiných programů. Zavedení účinného měření a regulace spotřeby tepla Zateplení objektu Program splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření programů SAPARD v oblasti rozvoje venkovské infrastruktury. Je v souladu s regionálními rozvojovými programy. Přispívá ke zlepšení životního prostředí ve vesnici. Zabývá se využitím stávajících budov. Projekt lze umístit i do menších vesnic (do 3000 obyvatel).

7.2.5.

Pasivní domy

1 Proč realizovat nízkoenergetické a pasivní domy? Standard pasivního domu je logickým pokračováním vývoje, kterého bylo dosaženo v oblasti nízkoenergetické výstavby a udržitelného rozvoje. Vznikl dalším zlepšováním tepelnětechnických vlastností obvodových konstrukcí, snižováním potřeby energie nejen na vytápění a využíváním pasivních solárních architektonických prvků. Charakteristika nízkoenergetického domu Potřeba tepla na vytápění nízkoenergetického domu činí nejvýše 50 kWh/(m2rok). Na rozdíl od pasivních domů však mají samostatný vytápěcí systém a rekuperace zde není podmínkou, zajišťuje však hygienickou pohodu vnitřního prostředí a tím i vyšší komfort. Podobně jako u pasivních domů je možné pro ohřev TUV a vytápění instalovat zařízení využívající OZE. Charakteristika pasivního domu Tepelné ztráty v pasivním domě jsou tak nízké, že solární a stálé vnitřní tepelné zisky činností lidí a od zařízení a zpětné získávání tepla rekuperací při řízeném větrání postačí k vyrovnání této malé potřeby tepla (15 kWh/(m2rok) na vytápění). Pokud přesto v zimních měsících toto zpětné získávání nestačí k pokrytí tepelných ztrát, pak může být přiváděný vzduch ještě dohříván. Pro dohřev vzduchu může být instalováno zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (v kombinaci s ohřevem TUV) nebo elektrický předehřev větracího vzduchu. Stav bytového fondu v kraji V roce 2001 bylo v Pardubickém kraji evidováno 96 680 trvale obydlených domů, z toho 86 717 domů rodinných. V roce 2000 byla zahájena modernizace bytového fondu – tj. 1472 dokončených bytů a výstavba 5226 nových bytů, z toho 2 468 v rodinných a 832 v bytových domech (výchozími podklady jsou údaje Českého statistického úřadu). Jedna 214


etapa programu „100 pasivních domů“ ovlivní tedy cca 0,12% domovního fondu Pardubického kraje. Budovy jsou jedním z největších spotřebitelů zdrojů (energie a materiálů). Odhaduje se například, že v Evropské unii spotřebovávají průměrně asi 40% veškeré energie. S vybudováním a provozem objektů je spojeno 30% celkových emisí CO2 a asi 40% veškerého člověkem produkovaného odpadu. Aby bylo dosaženo příznivého obratu v zatížení životního prostředí, musí nové budovy vykazovat nižší spotřebu energie, a tím i nižší emise do ovzduší oproti současnému stavu. Výstavbě domů s nízkou potřebou energie, ať už nízkoenergetických či pasivních, brání v ČR v prvé řadě nepříliš velký zájem investorů (občanů), způsobený nedostatečnou informovaností. Dalším úskalím jsou malé praktické zkušenosti projektantů a stavitelů s výstavbou takových domů. Poskytování finanční podpory zájemcům přispěje proto rovněž k rozšíření tohoto druhu výstavby. Pozn.: Velký potenciál úspor však existuje i ve stávajících stavbách, provede-li se jejich sanace takovým způsobem, aby se rovněž jejich spotřeba energie snížila (viz program „1000 oken“). V pasivních a nízkoenergetických domech se uplatňují solární systémy. Domy pasivní využívají pasivní solární systémy a domy nízkoenergetické využívají také solární systémy aktivní pro ohřev vody a přitápění. Běžné možnosti využití solární energie ukazuje následující obrázek.

215


obrázek 51 Možnosti využití solární energie

skleníky, zimní zahrady vytápění objektu pasivní solární systémy

tepelná energie

architektonické řešení objektu

nízkoenergetické a pasivní domy

speciální stavby solární energie

sluneční kolektory ploché tepelná energie aktivní solární systémy elektrická energie

teplo na technologické procesy (sušení biomasy, čistírenských kalů apod.)

sluneční kolektory koncentrační

příprava teplé užitkové vody, případně i vytápění objektu

fotovoltaické panely

výroba elektrické energie

Pramen: CityPlan

2 Varianty řešení Program je vymezen jednoznačně pro podporu realizace novostaveb pasivního domu a není tudíž řešen ve variantách. 3 Kritéria pro výběr projektů Podpory v rámci tohoto programu budou poskytovány na základě posouzení jednotlivých žádostí (projektů pasivních domů) z hlediska splnění požadavku na maximální potřebu energie na vytápění (15 kWh/(m2rok)). Splnění požadavku bude prokazováno tepelnětechnickým výpočtem, který je (by měl být) součástí každého projektu pro stavební povolení. Doložení tohoto požadavku by nemělo tedy činit žadateli o podporu žádné dodatečné problémy. Tento parametr je také snadno kontrolovatelný.

216


4 Přínosy Cílem projektu je dosažení maximálních přínosů spojených s výstavbou pasivních domů (vedoucích k úsporám energie a tím i ke snižování negativních dopadů na životní prostředí) z pohledu sociálního, environmentálního a ekonomického. Vzhledem k nepatrnému počtu realizací takovýchto domů v ČR je cílem vytvořit demonstrační projekty, které umožní zvýšení informovanosti mezi lidmi a tím i zájmu o tento druh výstavby. Charakteristika posuzovaných objektů: Pasivní dům je porovnáván s objektem běžného typu (standardní dům) ve dvou variantách. V jedné variantě je tento běžný dům vytápěn hnědým uhlím (výhřevnost 17 MJ/kg) a pro přípravu teplé užitkové vody je instalován elektrický kotel. V druhé variantě je standardní objekt vytápěn zemním plynem (výhřevnost 34 MJ/m3) a rovněž teplá užitková voda je připravována prostřednictvím zemního plynu. Potřeba energie pro vytápění standardního objektu je uvažována 10 000 kWh za rok (36 GJ za rok), pro ohřev teplé vody 3 650 kWh za rok (13 GJ za rok) (to odpovídá spotřebě 4 osob). Velikost vytápěné plochy je uvažována 100 m2. Potřeba energie pro vytápění pasivního domu je cca 1 500 kWh/rok. Uvažuje se velikost vytápěné plochy 100 m2. Pro přípravu teplé vody je uvažováno využití obnovitelných zdrojů energie – solární ohřev. Součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí by neměl být vyšší než 0,15 W/(m2K), okna by měla mít tuto hodnotu menší než 0,8 W/(m2K). Vyhodnocení je provedeno z hlediska ekonomického, energetického, dopadů na životní prostředí (pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS) a sociálního. Přínosy energetické Snížení spotřeby fosilních paliv. Realizací jednoho kola programu bude dosaženo podstatné snížení spotřeby fosilních paliv. Snížení potřeby energie a tím i spotřeby fosilních paliv bude u jednotlivých projektů silně závislé na zvolené velikosti objektu a na počtu osob v objektu. V následujících tabulkách je charakterizován provoz budovy a jednotlivá technická zařízení. tabulka 101 Porovnání bilance energie pasivního a standardního rodinného domu

TUV vytápění el. 1) ohřev kWh/rok pasivní dům [15 kWh/(m rok)] 1 500 standardní dům [100 10 000 kWh/(m2rok)] 8 500 úspora 2

spotřeb a celkem

TUV sol. ohřev

větrání el. energie

2)

kWh/rok 0

kWh/rok 3 650

kWh/rok 300

kWh/rok 300

3 650

0

0

13 650

3 350

1)

13 350

vyjadřuje potřebu energie na vytápění, která je u pasivního domu částečně kryta větráním s rekuperací, dohřevem větracího vzduchu, TUV zajišťována rovněž solárním ohřevem

2)

představuje celkovou spotřebu neobnovitelné energie

Pramen: CityPlan

217

solárním a el.


Přínosy environmentální Následující grafy zobrazují snížení množství emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, které nastane, pokud se místo standardního objektu realizuje pasivní dům. Porovnání je provedeno ve 2 variantách - pro objekt vytápěný hnědým uhlím nebo zemním plynem. Porovnání pasivního a standardního domu vytápěného hnědým uhlím Graf snížení emisí skleníkových plynů ukazuje, že při realizaci pasivního domu se sníží množství emisí skleníkových plynů (převedeno na CO2 ekv) cca o 4,9 t za rok oproti emisím vzniklým při vytápění standardního domu hnědým uhlím. Rovněž dojde ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které činí asi 51 kg za rok (převedeno na SO2 ekv). tabulka 102 Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím

t/rok 7

Emise skleníkových plynů při vytápění HU

kg/rok 140

6

120

5

100

4 3

80 60

2

40

1

20

0

0 CO2 Ekv

standardní dům

CO2

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění HU

SO2 Ekv

pasivní dům

SO2

standardní dům

HCl

CO

pasivní dům

Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS.

Porovnání pasivního a standardního domu vytápěného zemním plynem Graf snížení emisí skleníkových plynů ukazuje, že při realizaci pasivního domu se sníží množství emisí skleníkových plynů (převedeno na CO2 ekv.) cca o 2,5 t za rok oproti emisím vzniklým při vytápění standardního domu zemním plynem. Rovněž dojde ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které činí asi 2,5 kg za rok (převedeno na SO2 ekv.). tabulka 103 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem

218


t/rok 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

Emise skleníkových plynů při vytápění ZP

CO2 Ekv

standardní dům

CO2

pasivní dům

kg/rok 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Emise látek znečišťujících ovzduší při vytápění ZP

SO2 Ekv

potenciál tvorby přízem. ozónu

SO2

NOx

tuhé látky

standardní dům

CO


pasivní dům

Pozn.: Vyhodnocení bylo provedeno metodou LCA (hodnocení životního cyklu) pomocí lineárního výpočtového modelu GEMIS.

5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Ekonomickým přínosem řešených opatření pro přímé uživatele (investory) je úspora provozních nákladů domácností (nákladů na vytápění a ohřev vody) oproti standardnímu domu. Sazby a ceny za energie jsou uvažovány podle tarifů platných od 1.1. 2002 (elektrická energie) a od 1.7. 2001 (hnědé uhlí).

tabulka 104 Porovnání celkových investičních nákladů a ročních nákladů na energii (na vytápění a ohřev vody) pasivního a standardního domu (vytápění hnědým uhlím)

investič vytápění ohřev ní TUV el. energie Kč Kč/rok Kč/rok 2 200 pasivní dům [15 kWh/(m2rok)] 1 400 1) 0 000 standardní dům [100 2 000 6 000 13 150 2 kWh/(m rok)] 000 -200 000 4 600 13 150 úspora 1)

větrání el. energie Kč/rok

provozn í celkem

1 100 2)

2 500

0

19 150

-1 100

16 650

Kč/rok

náklady na spotřebu el. energie pro předehřev větracího vzduchu, zahrnuje další případné náklady závislé podmínkách v každém otopném období (stanoveno odhadem na základě zkušeností s realizovanými stavbami)

2

na vnějších

náklady na spotřebu el. energie pro provoz ventilátorů nuceného větrání

Pramen: CityPlan

Pozn.: Investiční náklady pasivního domu jsou uvažovány o 10% vyšší než u standardního domu (dle zahraničních referencí, např. "Kostengünstige Passivhäuser in Mitteleuropa", Feist, Wolfgang, das Bauzentrum, 10/98, Dezember 1998).

219


Teoretická úspora ročních nákladů na energie (vytápění a TUV) v pasivním domě činí oproti standardnímu domu vytápěnému hnědým uhlím cca 16 650 Kč. V porovnání se standardním domem vytápěným zemním plynem představuje tato úspora cca 10 650 Kč za rok. Možný způsob poskytování podpory Metoda pro poskytování podpory je uvedena v obecném vyjádření, tak aby byla použitelná pro všechny programy týkající se úspor energie v budovách, tzn. jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce. Podmínkou pro poskytnutí základní podpory je splnění požadavků vyhlášky č. 291/2001 Sb. (zároveň se předpokládá splnění požadavků technických norem na tepelětechnické parametry konstrukcí budov). Poskytování podpory dle níže uvedeného modelu by se odehrávalo ve třech úrovních: úroveň by měla zahrnovat požadavek doložení investorem‚ že jsou splněny požadavky na měrnou spotřebu energie dle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách úroveň by zahrnovala povinnost zpracování energetického auditu, resp. nějakého ekvivalentního řešení úroveň: použití parametrizovaného kritéria energetické účinnosti budovy, např. dle vzorce: PODPORA = OP x ZP (1 + A x (100 – SEN%)/100) PODPORA – výše podpory v závislosti na základní podpoře a splnění kritérií OP – obestavěná plocha (m2) ZP – základní podpora (Kč/m2) A – koeficient konverze SEN- viz. obrázek 52

220


obrázek 52 Grafické znázornění vzorce (1)

PODPO < 100 % = správné

OP

> 100 % = nepřípustné

x

0%

50 %

100 % SEN

Pozn.: ČSN 730540-2 (po revizi) definuje tzv. SEN (%) – stupeň energetické náročnosti budovy. Budovy, které plní požadavky energetické náročnosti dle uvedené normy, mají SEN ≤ 100 %. 6 Vazby na jiná opatření Pasivní dům je komplexní projekt hlediska opatření pro úspory energie, a tudíž ho není třeba kombinovat s jinými programy ÚEK. Program „100 pasivních domů“ splňuje specifická kritéria pro hodnocení opatření v rámci programu SAPARD. Jedná se především o tato kritéria: program je v souladu s regionálními rozvojovými programy program vytvoří nová stálá pracovní místa program rozšiřuje využití obnovitelných zdrojů energie 7.2.6.

Kogenerace

1 Proč kombinovaná výroba elektřiny a tepla Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách (KVET) je významným prostředkem ke zvýšení využití primární energie paliva. Při porovnání kombinované výroby elektřiny a tepla s monovýrobou dochází při výrobě stejného množství energií k významným úsporám primární energie. Velikost těchto úspor může dosahovat až 40% spotřeby primární energie při monovýrobě. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je významným prostředkem zvyšování bezpečnosti zásobování elektrickou energií. Elektrická energie je z kogeneračních zdrojů vyvedena ve většině případů do místních distribučních sítí. V případě výpadku přenosové soustavy elektrické energie budou mít proto objekty vybavené kogeneračními jednotkami zajištěnu dodávku elektřiny. 221


Program je zaměřen na zdroje velikosti REZZO 3 a REZZO 2, tj. do velikosti 5MW instalovaného výkonu. 2 Varianty řešení Existuje řada variant koncepčního řešení instalací kogeneračních jednotek. Jednotlivé varianty se od sebe mohou lišit použitým typem kogeneračního zařízení, způsobem zapojení, velikosti zdroje a mnoha dalšími charakteristikami. Zakládaní rozdělení variant je tedy možné provést především podle typu pracovního média na parní a plynovou kogeneraci. V uvedeném výkonovém rozsahu bude využita především plynová kogenerace. K užití parní kogenerace dojde pouze ve výjimečných případech v kotelnách spalujících biomasu nebo tuhá fosilní paliva. 3 Kritéria pro výběr projektu Podpory pro vybudování KVET v rámci tohoto programu budou poskytovány dle výsledků posouzení jednotlivých žádostí při splnění následujících kritérií: Minimální celková účinnost kogenerační jednotky 70 %. Schopnost zabezpečení ostrovního provozu 4 Přínosy Pro ilustrativní vyčíslení přínosů je uvažován modelový případ programu, ve kterém se předpokládá instalování kogeneračních jednotek. Teplo: Je předpokládána náhrada kotle na zemní plyn o výkonu 800 kWt kogenerační jednotkou o stejném tepelném výkonu a modulem teplárenské výroby elektrické energie 0,625. Teplo je využito pro vytápění a přípravu TUV. Doba využití se předpokládá 2500 h/rok. Elektrická energie: V analýze je nahrazena hnědouhelná kondenzační elektrárna. Přínosy energetické Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v porovnání s oddělenou výrobou přináší úsporu primární energie paliva. Zhodnocení se provádí porovnáním oddělené výroby tepla v plynovém kotli (účinnost 90%) a elektrické energie v kondenzační hnědouhelné elektrárně (účinnost 32%) a výrobou tepla a elektřiny v kogenerační jednotce s motorem na zemní plyn. Parametry kogenerační jednotky: Tepelný výkon: 800 kW Elektrický výkon: 500 kW Účinnost tepelná: 53,8 % Účinnost elektrická: 33,7 % Dodávky energií z jedné kogenerační jednotky: Vyrobené teplo: 2000 MWh/rok tj. 72 000 GJ/rok Vyrobená elektrická energie: 12 500 MWh/rok Při instalování deseti těchto kogeneračních jednotek dojde v porovnání s oddělenou výrobou elektrické energie a tepla k úspoře primární energie paliva přibližně o 87 000 GJ/rok. Přínosy environmentální Současně se snížením spotřeby primární energie v palivu se snižují emise znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla. Emise znečišťujících látek vynikající při kombinované výrobě elektřiny a tepla jsou porovnány

222


s emisemi při oddělené výrobě tepla v kotli na zemní plyn a při výrobě elektrické energie v hnědouhelné kondenzační elektrárně. Množství emisí je vyhodnoceno pomocí lineárního bilančního modelu GEMIS, pro celý modelový program. tabulka 105Emise znečišťujících látek

oddělená výroba [t/rok] 35,8 16,8 27,0 1,2 9,4 1,02

SO2 ekv SO2 NOx Prachové CO NMVOC

kogenera změna ce 6,1 0,1 8,6 0,2 7,1 1,00

oddělená výroba [ %] 100% 100% 100% 100% 100% 100%

-29,7 -16,7 -18,3 -1,0 -2,3 -0,02

kogenera změna ce 16,99% 0,34% 32,04% 19,01% 75,31% 98,12%

-83,01% -99,66% -67,96% -80,99% -24,69% -1,88%

tabulka 106 Snížení emisí znečišťujících látek v %

40,0 35,0

emise [t/rok]

30,0 25,0 oddělená výroba

20,0

kogenerace

15,0 10,0 5,0 0,0 SO2 ekv

SO2

NOx

Prachové částice

CO

NMVOC

Pramen: CityPlan

Z grafu je zřejmý jednoznačný pokles emisí znečišťujících látek při přechodu od oddělené výroby energií ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. tabulka 107 Emise skleníkových plynů oddělená kogenera oddělená kogenera změna změna výroba ce výroba ce [t/rok] [ %] CO2 ekv 20890 7988 -12902 100,00% 38,24% -61,76% CO2 20395 7502 -12893 100,00% 36,78% -63,22% CH4 17 20 3 100,00% 118,39% 18,39% N2O 0,5 0,2 -0,2 100,00% 47,09% -52,91% 223


tabulka 108 Rozdílová analýza emisí skleníkových plynů

22000 20000 18000 emise [t/rok]

16000 14000 12000

oddělená výroba

10000

kogenerace

8000 6000 4000 2000 0 CO2 ekv

CO2

CH4

N2O

Pramen: CityPlan Obdobná situace je i u emisí skleníkových plynů. Při změně nosiče primární energie při výrobě elektřiny místo hnědého uhlí na zemní plyn dochází k nárůstu emisí CH4 okolo 20%. Z celkového pohledu můžeme říci, že kombinovaná výroba elektřiny a tepla má příznivější vliv na životní prostředí než oddělená výroba těchto energií neboť u KVET dochází ke snížení znečišťování životního prostředí. To je způsobeno zvýšením energetické účinnosti využívání primární energie paliva při KVET. 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Přínos pro investora vyjádřený ekonomickými kritérii, zejména návratností vložených investičních prostředků závisí především na výkupních cenách elektrické energie. Postoj společnosti: Přínosem je úspora primární energie a snížení produkce emisí znečišťujících látek v porovnání s oddělenou výrobou energií. Decentralizovaná výroba elektřiny zvyšuje bezpečnost v zásobování teplem a elektřinou v případě krizových situacích. Podoba podpory: Výše podpory by mohla být závislá na ceně kogenerační jednotky a tvořit určité procento z investičních nákladů na kogenerační jednotku. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o finanční výhodnosti kogenerační jednotky. Podpora může být rozdělena na přímou dotaci a zvýhodněnou půjčku (jedná se o investici s vysokými pořizovacími náklady). 6 Vazby na jiná opatření Program instalace sta kogeneračních jednotek je zaměřen na zvýšení využití primární energie a zvýšení bezpečnosti v zásobování energií v krizových situacích. V současné době nejsou žádány vazby na jiná opatření. Výjimku mohou tvořit kotelny, u kterých jsou 224


rozvodné sítě tepla v nevyhovujícím stavu. V těchto kotelnách by měla být současně s instalací kogeneračních jednotek provedena i rekonstrukce rozvodné sítě. Též u stávajících objektů s nízkými tepelně-technickými vlastnostmi lze doporučit zlepšení těchto vlastností, i když uskutečnění těchto zlepšení již není přímou součástí programu budování KVET takže by neměly být závaznou podmínkou rozhodování o udělení podpory. Program kogenerace je možné kombinovat s programem bioplynových stanic.

7.2.7.

Bioplynová stanice

1 Co je a jak vzniká bioplyn? Vznik bioplynu: Bioplyn je produktem metanové fermentace organických materiálů bez přístupu vzduchu (tzn. produkt anaerobního procesu). Kultura mikroorganismů postupně rozkládá organickou hmotu na chemicky jednodušší látky až na konečný produkt bioplyn a nerozložitelný zbytek. Bioplyn je využíván energeticky, nerozložený zbytek jako hnojivo. Složení bioplynu: Bioplyn je směsí především metanu (CH4), oxidu uhličitého (CO2), vodíku (H2), dusíku (N2) a sirovodíku (H2S). Cílem výroby bioplynu je dosáhnout co nejvyššího podílu metanu a co nejnižšího podílu sirovodíku, který musí být před vstupem do kogenerační jednotky, využívající bioplyn jako palivo, z bioplynu odstraněn. Na obsahu metanu (50 - 85% - běžný podíl 55 - 60%) závisí výhřevnost bioplynu (17 25 MJ/m3). Skladba bioplynové stanice (BPS): Bioplynová stanice se sestává z jednoho nebo více reaktorů, jímače bioplynu a spalovacího systému bioplynu. Velkost BPS závisí na množství zpracovávaného organického materiálu. U reaktorů menších rozměrů je vhodné vsadit je pod zem, kde jsou lépe chráněny proti tepelným ztrátám a ušetří také prostor. Mnohdy lze částečně pro výstavbu bioplynové stanice využít stávajících zařízení (jímky, nádrže, čerpadla apod.). V reaktorech (tzv. fermentorech) probíhá proces metanové fermentace. Tyto technologické systémy se od sebe částečně liší podle zpracovávaného materiálu. Reaktory se konstruují podle různých principů, vždy je nutné fermentovaný substrát promíchávat (to vyžaduje určitou energii) a částečně i ohřívat (proto je žádoucí reaktor chránit proti tepelným ztrátám). Tyto požadavky na energii jsou podstatně menší než získaná energie z bioplynu, celý proces má tedy pozitivní energetickou bilanci. Reaktorové procesy : jednostupňové: starší technologie, běžná (1 reaktor s mícháním, ohřívané, s dobou zdržení substrátu 20 -30 dní) dvoustupňové: nový postup, není zcela běžný ani v EU (1. hydrolýzní stupeň - substrát se mění na kapalné produkty hydrolýzy, které přecházejí do 2. metanogenního stupně, a vyhnilý substrát používaný jako hnojivo; tímto systémem je dosahováno vyšší energetické účinnosti)

225


Pro anaerobní fermentaci (protože je výsledkem činnosti speciálních mikroorganismů) jsou důležité tyto faktory: anaerobní prostředí (zajištěno reaktorem) složení substrátu (zajištěno skladbou přidávaného substrátu, kterou řídí provozovatel) teplota 35-42°C, někdy 55°C (zajištěna tepelnou izolací a ohřevem) míchání (použití automatických míchadel nebo nucenou cirkulací substrátu pomocí čerpadel) pH 6,5-7,5 (samoregulace pufrovací schopností substrátu - tj. schopnost stabilizovat pH prostředí) Pro ekonomiku provozu bioplynové stanice je velice podstatná koncentrace sušiny v substrátu. Vyšší podíl vody má za následek vyšší energetickou náročnost na ohřev fermentovaného substrátu, vyšší náklady na dovoz substrátu a vyšší požadavky na objem fermentoru. Pokud je podíl sušiny pouze 2%, většina získaného bioplynu je použita na ohřívání substrátu (75%), zatímco již při podílu sušiny 8% je využíváno k ohřevu pouze cca 23% bioplynu (záleží to samozřejmě na energetických ztrátách reaktoru). Kofermentace znamená společné zpracovávání fytomasy a zvířecích fekálií. Rostlinná biomasa i zvířecí exkrementy plní během procesu důležité funkce: kofermentacé je stabilizován proces v reaktoru vyšší pufrovací schopností kejdy oproti fytomase a omezeno negativní působení na celkový proces pramenící z vyšších koncentrací čpavku (NH3). Fytomasa optimalizuje poměr uhlíku a dusíku v substrátu, kejda je zdrojem živin a mikroelementů v substrátu, nezbytných pro rozvoj mikroorganismů zajišťujících proces fermentace. 2 Varianty řešení Program se vztahuje na podporu zařízení 2 druhů bioplynových stanic. Tyto bioplynové stanice mohou být vybaveny buď pouze topnými systémy bez kogenerace nebo kogeneračními jednotkami. Varianta 1A Varianta 1B Varianta 2 Varianta 3A Varianta 3B

zemědělské bioplynové stanice se spalováním bioplynu v topných systémech se spalováním bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací bioplynové stanice využívající biologicky rozložitelný komunální (popř. průmyslový) odpad se spalováním bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací bioplynové stanice u čistíren odpadních vod se spalováním bioplynu v topných systémech se spalováním bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací

226


MĚSTO sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu průmyslové biologicky rozložitelné odpady

zemědělská BPS vlastní zásobení kejda fytomasa

MĚSTO sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu biomasa ostatních zemědělců

BPS na zpracování biolog. rozložitelného komunálního odpadu

MĚSTO zdroj odpadních vod

výroba bioplynu u čistírny odpadních vod

obrázek 53 Schématické znázornění zásobení bioplynových stanic (BPS) podporovaných programem Pramen: CityPlan

Upřednostňovaná varianta: spalování bioplynu ve spalovacích motorech s kogenerací. Toto spalování zajišťuje vyšší účinnost přeměny energie s možností prodeje elektrické energie do sítě. Pozn.: není zahrnuta výroba a energetické využívání skládkového plynu 3 Kritéria pro výběr projektů Podmínkou zařazení projektu do programu je splnění následujících kritérií: Instalace zařízení plnícího platné normy ČSN 756415 a doprovodné plynařské normy ČSN 386405, 20, 25). Správné dimenzování fermentoru a tomu odpovídající velikost spalovacích zařízení. Zapojení minimálně dvou spalovacích zařízení (kogenerační jednotka + hořák, 2 x kogenerační jednotka nebo 2 x hořák) pro případ nutného vyřazení jednoho zařízení (bioplyn nesmí být vypouštěn do ovzduší). Využívání odpadního tepla. Další případná podpůrná kritéria: např. instalace min. jedné kogenerační jednotky. 4 Přínosy Přínosy energetické tabulka 109 Produkce bioplynu z 1 t různých substrátů v čerstvém stavu

227

228

starý tuk a oleje biologického původu

pšeničné odpady

kuchyňské odpady

travní siláž

zeleninové odpady

obsahy žaludků

praseční kejda

hovězí kejda

m3 bioplynu /t substrátu


1000

800

600

400

200

0

Pramen: konference "Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR", 2002


tabulka 110 Energetický zisk 1m3 bioplynu

výhřevnost 3 (kWh/m bioplynu)

5,6 - 6,1kWh

kogenerační jednotka 33% účinnost přeměny na el. energii

získaná energie 3 (kWh/m biomasy)

vlastní spotřeba bioplynové stanice na provoz zařízení

konečná výtěžnost energie

1,8-2 kWhe

max. 10%

1,6-1,8 kWhe

2,9-3,2 kWht

cca 5-25% (prům.15%)

2,5-2,7 kWht

Pramen: CityPlan

Energetickým přínosem je i napájení místní sítě elektrickou energií. Přínosy environmentální Biomasa je z hlediska ochrany životního prostředí velice žádoucím zdrojem energie. Představuje velmi cennou náhradu především za hnědé uhlí, ale i další fosilní paliva. tabulka 111 Celkové emise u kogenerace vztažené na výrobu 1MWhe

CO 2 e kviva le nt k g/1M Whe

k g/1M Whe

S O 2 e kviva le nt 3,00 2,50

1400 1200 1000

2,00

800

1,50

600 1,00

400

0,50

200

0,00

0 hnědé uhlí

z emní ply n

bioply n

hnědé uhlí

z emní ply n

bioply n

Pramen.: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS

Pozn.: Emise SO2 u bioplynu je možno podstatně snižovat čištěním bioplynu od sirovodíku (přidáváním solí železa; adsorpcí na plynárenské hmotě, jejíž součástí je hydratovaný oxid železitý; mokrými způsoby; oxidací na elementární síru). Tyto metody jsou již poměrně v plynárenství běžné. Přínosy vzorové bioplynové stanice (environmentální a energetické) Příklad zemědělské BPS menšího rozměru (137 kWe instalovaného výkonu): obec Mettmach, Horní Rakousko Zařízení: sklad na siláž 1500 m3, vyhřívaný primární fermentor 560 m3, doba zdržení 40 dní, dvě míchadla, umístění pod zemí studený sekundární fermentor 900 m3, doba zdržení 60 dní, jedno míchadlo, umístění pod zemí 137 kWe celkového instalovaného výkonu dvou kogeneračních jednotek

229


Získaná energie: 2 400 kWhe/den průměrně dodávaná do sítě (to znamená, že je celkový instalovaný výkon kogeneračních jednotek využit průměrně ze 73%). roční dodávka do sítě 876 MWh. Množství substrátu: zpracovávaný materiál: siláž - silážovaná kukuřice, částečně i syrovátka z mlékárny, kejda ze 30 prasat denní průměrná dodávka substrátu do fermentoru: 4 - 5 m3 silážované kukuřice + případně další zmíněný odpad, který je právě k dispozici roční potřeba biomasy: 1 650 m3 + cca 75 t kejdy prasat + 240 m3 syrovátka z mlékárny Získané hnojivo: Veškerá zpracovaná biomasa lze využít jako velice kvalitní hnojivo nebo po dodatečném zkompostování prodat jako prvotřídní kompost. t em isí CO2 ekvivalentu / rok

1200 1000 800 600 400 200 0 bioplynová stanice

teplárna hnědé uhlí

teplárna zemní plyn

tabulka 112 Snížení emisí CO2 ekvivalentu BPS Mettmach (výpočet metodou LCA) v porovnání s klasickým zdroji

Pramen: Vyhodnocení metodou LCA pomocí bilančního lineárního modelu GEMIS 5 Finanční analýza a návrh podpory za současných podmínek Postoj investora: Investice do bioplynové stanice není bez příspěvku k investičním nákladům návratná. Postoj společnosti: Společnost využíváním bioplynu získává snížením spotřeby fosilních zdrojů energie, tedy i snížením emisí látek způsobujících globální oteplování a místní znečištění (především přechodem ze spalování hnědého uhlí). Podoba podpory: Podpora je vztažena k investičním nákladům na bioplynovou stanici. Výše podpory: Měla by investora přesvědčit o finanční výhodnosti provozování bioplynové stanice. Podpora může být rozdělena na přímou dotaci a zvýhodněnou půjčku (jedná se o investici s vysokými pořizovacími náklady). Finanční prostředky plynoucí provozovateli celkem: investiční podpora programem, zvýhodněná výkupní cena elektrické energie ze spalování bioplynu, 230


platba za zpracování komunálního nebo průmyslového odpadu, perspektivně platba za snížení emisí látek skleníkových plynů obchodováním s úsporami CO2 (předpokládá se zvýšení finančního ohodnocení těchto úspor v budoucnosti (kolem roku 2010) - dnes je toto obchodování v počátcích a nabízená cena je zatím nízká). 6 Vazby na jiná opatření Program Bioplynová stanice je v těsné souvislosti s dalšími programy energetické koncepce kraje. Programy se nevylučují, naopak je umožněna a podporována jejich kombinace. Je možné využít podpory z více programů najednou (program Bioplynová stanice + program Kogenerace).

231


Literatura : /1/

Malý lexikon obcí ČR 2000, ČSÚ, Praha, 2000

/2/

Statistická ročenka Pardubického kraje 2001, ČSÚ, Praha

/3/

Energetická politika ČR, Usnesení vlády č. 50 z 12.1.2000

/4/ INFORMACE O VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ Energetické politiky, MPO, Praha, prosinec, 2001 /5/ Kjóto Protocol to the UN Framework Convention on Climate Change, UN/FCCC/CP/1997/L./Add. 1, Kjóto, prosinec 1997 /6/ Green Paper - Towards a European Strategy for the security of energy supply, Commission of the European Communities, Brusel, listopad 2000 /7/ Report from Eleventh session Committee on Sustainable Energy ECU, Ženeva, listopad 2001 /8/

Statistická ročenka ČR 2001, ČSÚ, Praha 2001

/9/

Statistická ročenka ČR 2002, ČSÚ, Praha 2002

/10/ Koncepce odpadového hospodářství pro území pardubického kraje, zpracovatel:ISES s.r.o., prosinec 2002 /11/

Vytápění budov, kolektiv autorů, 1997 Směrnice Rady 89/369/EHS, o předcházení znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu, červen 1989 /12/

Směrnice Rady 94/67/ES, ke spalování nebezpečného odpadu, prosinec 1994 Směrnice 2000/76/EC evropského parlamentu a rady o spalování odpadu, prosinec 2000 /13/ Spalování a skládkování odpadů, Havránková, Jarešová, Kotrčová, duben 2000 Enviromentální aspekty nakládání s odpady(článek), Ing. Bohumil Černík,Ing. Marie Tichá /14/ „Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje“ zpracovaný firmou Ekotoxa Opava s.r.o. /15/ Kaminský, J.: Zkušenosti s provozem velkých větrných elektráren v horském terénu, www.tzb-info.cz, 6.2002

232


/16/ Vaněk,F.,Tintěra L.: Operating Experiences with Wind Power Plants in Central Europe, Truck 6 (6.1), Power-Gen Conference 2001, Brussels Exhibition Centre, 29.-31.5.2001, Brusel, Belgie /17/ Tintěra, L., Sochor, Vl.: Dosavadní zkušenosti z provozem větrných elektráren ekonomická analýza, studie, SEVEn, březen 1999 /18/ Tintěra, L. a kol.: Dosavadní zkušenosti s provozem větrných elektráren a podmínky jejich budoucí konkurenceschopnosti na trhu s elektřinou v ČR, studie, SEVEn, březen 1999 /19/ Štekl, J.: Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, říjen 1993 /20/ Flemming, B., a kol.: Použití obnovitelných energetických zdrojů, EGÚ PrahaBěchovice, prosinec 1992 /21/

Vytápění budov, Kolektiv autorů

/22/

Vytápění, Větrání, Instalace, Odborný časopis Společnosti pro techniku prostředí

/23/ http://www.ekowatt.cz, Energie biomasy, Ing.Václav Sladký, Doc., Ing.Karel Trnobranský, Csc. /24/

http://www.energ.cz, Využití biomasy

/25/

http://www.i-ekis.cz, Biomasa

/26/

http://www.utpcr.cz, Digitální územně technické podklady

/27/

http://www.tzb-info.cz Portál TZB

233


Nezařazené tabulky : Skupina zadavatelů p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

funkce jméno Radní Pk Ondřej Kudrnáč, Ing. Vedoucí odboru Pavel Kalivoda, Ing. strategického rozvoje Vedoucí oddělení územního Bohumil Burdych, Ing. plánování Specialista GIS na odd. Alena Vítová, Ing. územního plánování Specialista oddělení Tibor Csukas, Ing. životního prostředí Specialista oddělení Dana Němečková, Ing. životního prostředí Vedoucí oddělení krizového Aleš Boňatovský, Ing. řízení Vedoucí odboru školství, Karel Peška, Mgr. mládeže a sportu Vedoucí odboru sociálních Josef Balík, MUDr. věcí a zdravotnictví

telefon E-mail 466 026 121 [email protected] 466 026 301 [email protected] 466 026 303 [email protected] 466 026 309 [email protected] 466 026 424 [email protected] 466 026 439 [email protected] 466 026 173 [email protected] 466 026 201 [email protected] 466 026 140 [email protected]

Skupina oponentů p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

firma / instituce ČIŽP EOP a.s. EOP a.s. VČP a.s. JMP a.s. VČE a.s. VČE a.s. Teplárenské sdružení Transgas a.s. EEC Ekotoxa Opava s.r.o. ČKAIT ČKAIT ČEZ a.s. ECHVA ČEZ a.s. ECHVA Český svaz ochránců přírody Greenpeace ČR Děti Země

jméno Ing Miroslav Rubeš Ing Milan Pokánský Ing Petr Drbal p. Jiří Štědroň Ing Rostislav Ježek Ing Martin Mach Ing Vladimír Vácha Ing Miroslav Krejčů Ing Radovan Šmidrkal Ing Jan Juřica Ing Jiří Hon Ing Vlastimil Moucha Ing Věra Sytařová Ing Jaroslav Kužel Ing Václav Matys Ing Milan Marenčák p Václav Vašků skupina

telefon 495773111 466843130 466843130 466670735 545548216 495842151 495842075 466414446 495510697 466535113 553696228 466512241 605137701 466831000 466831400

E-mail [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Skupina zpracovatelů p.č. 1 2 3 4 5 6

Firma EVČ s.r.o. EVČ s.r.o. EVČ s.r.o. Cityplan s.r.o. Cityplan s.r.o. ViP s.r.o

jméno Ing Valentýn Avramov Ing Jiří Držmíšek Ing Bohuslav Skalecký Ing Ing Ivan Beneš Ing Petr Novák Ing Jaroslav Rosa CSc

telefon 466 053 532 466 053 500 466 053 524 224 922 989 234 125 260 224 210 247

234

E-mail [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


Paralelně zpracovávané dokumenty související p.č.

firma / instituce ISES s.r.o.

jméno Ing Vladimír Klatovský

Doc. Ing Jiřina Jílková

Název dokumentu Koncepce odpadového hospodářství Pardubického kraje Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova

RNDr. Petr Rambousek

Regionální surovinová politika Pardubického kraje

1 Ekotoxa Opava s.r.o. 2 Ing Jiří Hon 3

IREAS

E-mail

[email protected]

[email protected]

WWW

www.ises.cz

www.ekotoxa.cz

[email protected]

www.ireas.cz

[email protected]

www.geology.cz

ČGS 4

Obce s rozšířenou působností Pardubického kraje IČO

Telefon

Fax

E-mail

Třebová Hlinsko Holice Chrudim

00278653 00270059 00273571 00270211

465 500 111 469315300 466681041 469645111

465 531 159 469319255 466681048 469622013

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Králiky

00279072

465631101

465631321

[email protected]

Lanškroun

00279102

465385111

465323244

[email protected]

Litomyšl

00276944

461653333

461618416

[email protected]

Moravská Třebová

00277037

461353111

461311572

[email protected]

Pardubice

00274046

466859111

466859103

[email protected]

Polička

00277177

461725253

461725926

[email protected]

Přelouč

00274101

466 094 111

466 094 112

[email protected]

Svitavy

00277444

461550211

461532141

[email protected]

Ústí nad Orlicí

00279676

465514111

465525563

[email protected]

Vysoké Mýto

00279773

465 466 111

465 466 110

[email protected]

Žamberk

00279846

465 676 211

465 612 135

[email protected]

235


Pověřené obce Pardubického kraje Obec

IČO

Telefon

Fax

E-mail

Česká Třebová Heřmanův Městec Hlinsko

00278653

465 500 111

465 531 159

[email protected]

00270041

469 660 340

469 696 114

[email protected]

00270059

469315300

469319255

[email protected]

Holice

00273571

466681041

466681048

[email protected]

Choceň Chrast

00278955 00270199

465461911 469666100

465472461 469667291

[email protected] [email protected]

Chrudim

00270211

469645111

469622013

[email protected]

Chvaletice Jablonné nad Orlicí Jevíčko Králiky

00273660 00278963

466985022 465642355

466985021 465642239


00276791 00279072

461327810 465631101

461327812 465631321


Lanškroun

00279102

465385111

465323244

[email protected]

Lázně Bohdaneč Letohrad

00273350

466921218

466921224

[email protected]

00279129

465 676 420

465 621 215

[email protected]

Litomyšl

00276944

461653333

461618416

[email protected]

Moravská Třebová Nasavrky

00277037

461353111

461311572

[email protected]

00270580

469 677 104

469 669 313

[email protected]

Pardubice

00274046

466859111

466859103

[email protected]

Polička

00277177

461725253

461725926

[email protected]

Přelouč Skuteč

00274101 00270903

466 094 111 469350385

466 094 112 469350280


Svitavy

00277444

461550211

461532141

[email protected]

Třemošnice Ústí nad Orlicí

00271071 00279676

469611112 465514111

469661389 465525563


Vysoké Mýto Žamberk

00279773 00279846

465 466 111 465 676 211

465 466 110 465 612 135


236


NA DOKUMENT NAVAZUJE

Územní energetická koncepce Pardubického kraje Závěr 11/2003 Zpracovatelé:



2002-2003

Číslování kapitol odpovídá celkovému obsahu Závěrečná verze 11/2003

237

2003 závěrečná verze

Recommend Documents