2001 ÈESKÝ ILMOVÝ A TELEVIZNÍ SVAZ Praha 2, Pod Nuselskými schody 3. Z obsahu: NAŠI JUBILANTI

ÈESKÝ FILMOVÝ A TELEVIZNÍ SVAZ 120 00 Praha 2, Pod Nuselskými schody 3 ISSN 1212-3064

Z obsahu: NAŠI JUBILANTI ÈLENSKÉ ZPRÁVY

A

NUSELSKÉ

POLEMIKA ING. FORMANA

ZPRAVODAJ 5/2001

TVÙRÈÍ SOUT̎E (Vox Humana, Trilobit Beroun 2001) POŠTOVNA FESTIVALY ZA NÁMI (Ekofilm, Tourfilm, 18. Agrofilm, Bratislava, Jihlava) PRAVIDLA SPOLUPRÁCE ÈT S AUTORY A PRODUCENTY FESTIVALY PØED NÁMI (Cineciencia, Berlinale, Stuttgart, Hirošima) JE ÈT „BUMBRLÍÈEK“? IN MEMORIAM (Antonín Máša, Eduard Sedláø, Jaromil Jireš)

Od tzv. sametové uteklo už tucet let: mùžeme si jen fandit, že z hlediska rùzných tuneláøských, korupèních skandálù, skrytých èi zveøejnìných, jakož i jiných podobných opoúletù politických, to nebyl veletucet!

Vychází jako

PROGRAM 9. PØEHLÍDKY ÈESKÉ DOKUMENTÁRNÍ A ANIMOVANÉ TVORBY 29. LISTOPADU 2. PROSINCE 2001 KINO PORTYÈ - PÍSEK

1

NAŠI JUBILANTI

50 František Okrouhlík, kameraman * 5.1., Vladimír Okrouhlík, kameraman, jeho dvojèe neplatící pøíspìvky * 5.1., Pavel Dominik, pøekladatel, úpravce * 14.2. 55 Jan Otèenášek, dramaturg a scenárista * 17.1., Ak. mal. Marie Satrapová, režisérka, výtvarnice * 18.1., Ing. Karel Jaroš, mistr zvuku * 22.1., Mgr. Majdalena Rachlíková - Garbini, scenáristka * 1.2., Kateøina Krejèí, dramaturgynì a scenáristka * 23.3., Alena Kubálková, režisérka (casting) * 24.3. 60 Vojtìch Štursa, režisér * 5.1., Pavel Vantuch, støihaè a režisér * 22.1., Vladimír Dousek, kameraman * 26.1., Antonín Krosnaø, kameraman * 26.2. 65 Zdeòka Hladíková, støihaèka * 10.1., Jana Malásková, støihaèka * 9.2., Dagmar Prùchová, scenáristka a režisérka * 11.3. 70 Miloš Smetana, dramaturg a scenárista * 1.3., Emil Bártek, kameraman, * 23.3., Jarmila Šusterová, programová hlasatelka * 28.3. 75 Doc. PhDr. Jaroslav Bílek, CSc., teoretik a kritik * 1.1., Josef Vaniš, kameraman * 6.1., PhDr. Zdenìk Smejkal, kritik a teoretik, pedagog * 12.1., Ing. arch. Aleš Voleman, filmový a televizní architekt * 4.2., Doc. Ing. TomᚠKulík, režisér * 8.2., Vlasta Styblíková, støihaèka * 25.2., Mgr. Jiøí Ployhar, fotograf a kameraman * 28.3. 80 PhDr. Jiøí Látal, scenárista a režisér * 13.1., Zdenìk Hrubec, režisér * 2.3., Lada Vacková, režisérka * 4.3. V prvním ètvrtletí roku 2002 oslaví svá významná životní jubilea také: nestor èeských filmových režisérù (a èlenù Fitesu) Otakar Vávra * 28.2. 1911, druhý nejstarší èeský i americký režisér Jiøí Weiss * 29.3. 1913, vìènì svìží scenárista a dramaturg J.A. Novotný * 23.3. 1918, zpravodajský a televizní kameraman PhDr. Pøemysl Prokop * 11.1. 1919, loutkáø a scénograf František Tvrdek * 26.1. 1920, novináø, filmový kritik a pøekladatel z krásné francouzštiny Gustav Francl * 28.1. 1920, budovatel brnìnské kameramanské školy Dalimil Øehák * 5.1. 1921, scenárista a režisér Svatopluk Studený * 17.2. 1921, scenárista, režisér a gagman Vladimír Svitáèek * 17.2. 1921, umìlecký maskér Miloslav Jandera * 23.2. 1921, uèitel mnoha filmových støihaèù Jaromír Janáèek * 6.1. 1923, kameraman a pedagog Prof. Mgr. Ilja Bojanovský * 20.1. 1923, tvùrkynì mnoha vynikajících animovaných filmù Zdenka Skøípková * 13.2. 1923, dramaturg kreslených a loutkových filmù Jindøich Vodièka * 17.2. 1923, televizní režisér a scenárista Pavel Kraus * 23.2. 1923, režisér a obránce dùchodcù Otakar Skalski * 12.3. 1923, scenárista Milan Pavlík * 24.3. 1923, mistr zvuku a barrandovský pamìtník Miloslav Hùrka * 3.1. 1924, kostomlatský kameraman „pérák“ Míla Tøešòák * 20.2. 1924, vídeòský Èech kameraman Hanuš Polák * 8.1 1925, herec Gustav Vondráèek * 12.1. 1925, televizní støihaèka jedna z prvních Jarmila Vlèková * 23.2. 1925, kameraman a správce košíøských obecních domù Josef Pešek * 28.2. 1925 a spoluzakladatel èeské televizní dabingové školy režisér a úpravce PhDr. Zdenìk Coufal * 15.3.1925.

************************************************************************************************************ ZPRAVODAJ Èeského filmového a televizního svazu - FITES, Pod Nuselskými schody 3, 120 00 Praha 2. Tel./fax 2256 2331, v nutném pøípadì 0606 417 269. Èíslo úètu u KB Praha-východ je 26831-021/0100. Redaktor Martin Skyba. Sazba a tisk tiskárna Èistá u Mladé Boleslavi. Vychází 5x roènì za finanèní podpory Ministerstva kultury ÈR a Nadace ÈLF. Registrace MK ÈR è. 6452. ISSN 1212-3064. Expedice: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4, tel. 4143 3396, 0606 311 648. Toto èíslo bylo dáno do tisku 12. listopadu 2001. Pøedplatné 200 Kè (vèetnì poštovného) je pro èleny Fitesu zahrnuto v èlenském pøíspìvku. Cena jednoho výtisku v distribuci 28 Kè, s programem 9. pøehlídky èeské dokumentární a animované tvorby v Praze 40 Kè. E-mail: [email protected] http: //web.quick.cz/fites

2

Nejvìtší událostí v èinnosti FITESu je koncem listopadu a zaèátkem prosince 9. pøehlídka èeské dokumentární a animované tvorby!

Po ètyøech, dnes už legendárních, prvních roènících, které se konaly v Divadle Bolka Polívky v Brnì a po dalších ètyøech roènících v pražském filmovém a televizním klubu MAT se podeváté sejdeme v Písku od 29. listopadu do 2. prosince 2001. V programu pøehlídky, která se koná v píseckém kinì PORTYÈ, bude uvedeno 115 filmù a poøadù z Èech a Moravy. Vedle studentù FAMU pøedvedou svoji tvorbu i žáci dalších dvou filmových škol. V tradièním okénku slovenské dokumentární tvorby uvítáme kolegy z Bratislavy, kteøí pøedstaví celkem 9 snímkù. Páteèní veèer bude zasvìcen dvìma poøadùm o tzv. vánoèní krizi Èeské televize. V sobotu 1. prosince odpoledne si naplánujte cestu na pøehlídku se svými dìtmi èi vnuky na pásmo zcela zbrusu nových Veèerníèkù! V nedìlním matiné si pøipomeneme rozsáhlé filmové dílo animátorky a režisérky loutkových filmù Vlasty Pospíšilové.

Podrobný program najdete jako pøílohu uvnitø tohoto Zpravodaje. (Tisková konference k pøehlídce se koná v úterý 27. listopadu 2001 od 13,00 hod. v MATU!) *************************************************************

P O Z V Á N K A Chcete být milionáøem? Pøijïte na setkání dabingových tvùrcù! Pøijïte na 22. Ètvrtletník FITESu v pondìlí 3. prosince 2001 od 17,00 do kina MAT.

Téma: autorská práva pøekladatelù, úpravcù a režisérù dabingu. Nezapomeòte - 3. prosince 2001 od 17,00 hod. v kinì MAT (Praha 2, Karlovo nám. 19 -vchod též z ulice Odborù).

3

Blahopøání

Mezi držiteli vyznamenání propùjèených a udìlených prezidentem republiky Václavem Havlem u pøíležitosti státního svátku Èeské republiky 28. øíjna 2001 ve Vladislavském sále Pražského hradu jsou také dva èlenové Fitesu. Medaili za zásluhy o Èeskou republiku pøevzal spisovatel, prezident Èeského centra PEN klubu, politický vìzeò komunistického režimu Jiøí Stránský. Medaili za zásluhy pøevzal za vynikající umìlecké výsledky také pøední èeský filmový režisér a bývalý pøedseda Fitesu Jiøí Krejèík. Obìma upøímnì blahopøejeme! Spolu s nimi pøebírali vyznamenání i mnozí další, jejichž èinnost úzce souvisí s rozvojem èeské audiovizuální kultury jako napø. redaktorka samizdatového Originálního Videojournalu Jarmila Bìlíková, fotografka-dokumentaristka Dagmar Hochová - Reinhardtová, evangelický duchovní pùsobící v minulosti mj. i jako èlen Rady Èeské televize Miloš Rejchrt. Medailí za zásluhy byli za vynikající umìlecké výsledky vyznamenáni také herci Jaroslava Adamová a Vlastimil Brodský.

Ještì k 9. pøehlídce:

Jako pøíloha tohoto Zpravodaje vychází program 9. pøehlídky èeské dokumentární a animované tvorby, která se koná od 29. listopadu do 2. prosince v kinu PORTYÈ v Písku. Do chvíle, kdy máte tento výtisk v rukou, jsme obeslali vìtšinu našich èlenù, kteøí se na ní budou prezentovat, s nabídkou a možností výhodného ubytování formou 50% úhrady tìchto výloh Fitesem. Nabídka se samozøejmì týká i dalších zájemcù až do vyèerpání objednané kapacity více než 30 hotelových pokojù (jednoi dvoulùžkových). Základní podmínkou jsou samozøejmì zaplacené pøíspìvky. Prùmìrná cena za lùžko a noc (100%) je 400-500 Kè. Last minute: 20. listopadu 11,00 hod.

Noví èlenové

Na schùzce výkonného výboru 8. øíjna 2002 byla potvrzena pøihláška Sonji Sázavské, režisérce brnìnského studia Èeské televize, èerstvé držitelce Ceny ARBOmedia za celoživotní pøínos dabingové tvorbì, která jí byla udìlena u pøíležitosti letošního roèníku Ceny Františka Filipovského v Pøelouèi. I další nᚠnový kolega je z dabingové líhnì a rovnìž se letos v Pøelouèi nelouèil bez ocenìní: pøihlášku Václava Knopa schválil výkonný výbor na schùzce 29.10. 2001 urèitì bez ohledu na to, že získal v záøí v Pøelouèi Cenu FITESu a ARBOmedia.

Èlenské pøíspìvky

Pokraèování oblíbeného seriálu tohoto listu: Karel Pech (zápisné poslal obratem), Dušan Havlíèek (dobrovolné a ještì pøidal, dík!), Martin Velda (zápisné), MgA. Hana Pinkavová (pøidala, dík!), Petr Kudela, Antonín Krosnaø, Zuzana Dražilová (mírnì pøidala, dík!), Vítìzslav Romanov (pøidal také, dík!), Karel Žalud (vèetnì zápisného), Pavel Dominik a Karel Slach (oba pøidali víc, dík!), Václav Táborský (pøidal hodnì). Dlužníkù je ještì relativnì hodnì. Ale nᚠstaøièký poèítaè, v nìmž je uložena evidence Fitesu, èím dál tím víc zlobí, takže jsme nemohli pøinést slíbenou „inventuru“ neplatièù, kterou jsme anoncovali v minulém Zpravodaji. Nìco s tím snad udìláme do pøíštì. Nicménì více spoléháme na vaši morálku, protože jako èlenové si urèitì pamatujete, zda jste tuto základní povinnost - jak ukládají stanovy Fitesu - splnili èi ne. Tak se - høíšníci! - polepšete!

Pøedplatné

Opakujeme text, který byl uveøejnìn pod tímto titulkem již ve 4. èísle minule: zatím nemáme evidováno pøedplatné od Mgr. Aleny Kottové, Advokátní kanceláøe Køíž & Bìlina, Gradiantu s.r.o. a zatoulané je stále oznámení o pøedplatném Jiøiny K.

4

Zprávy z NUSLÍ

** Èlen FITESu a známý novináø Miroslav Sígl, kronikáø obce Obøíství, ve své aktivitì neumdlévá. Do naší knihovny vìnoval svou ètvrtou sbírku pùvabných veršù Ach, kdyby, které k jeho pìtasedmdesátinám spoleènì vydaly jeho tøi dìti. Pøetiskujeme závìreèné verše básnì, která dala sbírce jméno: Poèítᚠoveèky do sta i tisíce, a myslíš na krásu. Hodiny tikají a buší nejvíce. Modlíš se „Otèe nᚓ, onìmíš z „zdrávasù“. Pøestaò už a mysli na vše, co nám dnes tolik chybí. Co všechno dìlal bys, kdyby, ach, kdyby. ** 9. roèník Dnù evropského filmu - festivalu, který tradiènì pøedstavuje tøicítku nejnovìjších celoveèerních filmù ze zemí Evropské unie a Èeské republiky a nìkolik krátkých filmù - probìhne od 7. do 17. bøezna 2002 v pražských kinech Lucerna a U Hradeb a od 18. do 27. bøezna 2002 v brnìnském sále Bøetislava Bakaly. Poznamenejte si tyto termíny do svých letošních diáøù nejlépe na silvestrovský list, abyste je mohli pøevést do nového diáøe jednoduše. ** Valná hromada AÈARS - Asociace režisérù a scenáristù - se sešla ve ètvrtek 8. listopadu veèer v sále Bio-Konvikt (Ponrepo) v Praze 1 a mìla být „jakýmsi úvodním krokem k zahájení nové éry, jejímž cílem je z asociace uèinit prestižní organizaci zastupující a hájící spoleèné zájmy obce režisérù (popøípadì scenáristù) vùèi státním a zákonodárným orgánùm, vùèi Èeské televizi a dalším producentùm“. Valná hromada mìla projednat mj. nové stanovy organizace, její pøejmenování na Asociaci režisérù se zkratkou R.A.S., zvolit Radu a Pøedstavenstvo asociace a schválit jejich jednací øády. Diskuse k navrženému programu zpoèátku vázla, pak se „rozproudila“, ale po vyøešení nìkterých procedurálních otázek podle stanov se nesešla potøebná nadpolovièní vìtšina øádných èlenù (hosté skoro pøevažovali) takže Valná hromada nebyla „usnášeníschopnᓠ- bylo další jednání odroèeno na 22. listopad tamtéž. O tomto rokování budeme podrobnìji informovat v prvním Zpravodaji roku 2002. (Pro poøádek dodejme, že po vlažném postoji vedení AÈARS vùèi scenáristùm, ustavila se již pøed dvìma lety ve Fitesu sekce scenáristù a dramaturgù, která vyvíjí èinnost zejména v souvislosti s novelizací Smlouvy o dílech slovesných, kterou ÈT uzavøela s Fitesem, Obcí spisovatelù a Obcí pøekladatelù.) ** Každý, kdo se jen trochu zajímá o televizi veøejné služby, má nyní ideální možnost se o ní dovídat také pøi veøejných zasedáních Rady Èeské televize. Schùzovním dnem je obvykle støeda a její odpoledne, místo: restaurace v pøízemí na Kavèích horách (pod závodní jídelnou), vchod je z rampy vedle hlavního vchodu, takže není tøeba chodit pøes vrátnici. Poté, co na èlenství v Radì ÈT bezprostøednì po volbì generálního øeditele Jiøího Balvína rezignoval Svatopluk Karásek, budou sice pøihlížející postrádat jeho suchý humor, který uplatòoval pøi svých dotazech èi projevech, nicménì o to možná budou pøíští jednání napínavìjší. Takže - kdo chce opravdu poznávat Èeskou televizi dùkladnì, mìl by si aspoò jednou za èas pøijít veøejná jednání poslechnout. Vìtšinou to vždycky stojí za to! Nebo - „podle radních poznáte je.“ ** Tradièní tvùrèí Soutìž TRILOBIT BEROUN 2001 vyvrcholí prakticky za necelý mìsíc - 15. prosince. Na jiném místì najdete o soutìži další informace, vèetnì nabídky

5

autobusové dopravy do místa slavnostního vyhlášení, ale tady doplòujeme definitivní složení poroty: sedmièlennou jury tvoøí - vedle minule jmenovaných PhDr. Jarmily Cysaøové, Otakara Koska, PhDr. Jana Svaèiny a Doc. PhDr. Antonína Jelínka - Jarmila Turnovská (NFÈFT), Jan Kristofori a TomᚠKudrna. ** Polský institut v Praze nás zve do kinosálu Maïarského kulturního støediska v Praze 1, Rytíøská 27 napø. na tyto zajímavá filmová díla: 19. listopadu (pondìlí) v 17,30 hod „NAPÙL VÁŽNÌ ( režie Tomasz Konecki, 2000), 26. listopadu v 17,30 hod „KLUCI NEPLÁÈOU“ (režie Olaf Lubaszenko, 2000), 3. prosince v 17,30 hod. „POSLEDNÍ TRAJEKT“ (režie Waldemar Krzystek, 1989) a v pondìlí 10. prosince opìt v 17,30 !SMRT JAKO KRAJÍÈEK CHLEBA“ (režie Kazimierz Kutz, 1993). Oba poslednì jmenované filmy tématicky èerpají z noci z 12. na 13. prosinec 1981, kdy byl v Polsku vyhlášen výjimeèný stav (tedy pøed dvaceti lety). ** Festival FAMU letos probíhal od ètvrtka 8. do nedìle 11. listopadu, tedy o jeden den déle než je obvyklé. Pochopitelným dùvodem je právì zmìna termínu - z pùvodních dubnových dnù se kalendáø festivalu termínovì pøesunul až po ukonèení minulého a zaèátku nového školního roku, takže se shromáždilo více filmù než jindy. Porotu Fitesu, která navrhne Cenu Pavla Juráèka (letos už nedotovanou Nadací ÈLF, ale ze zatím posledních prostøedkù NFÈFT) tvoøí Josef Eismann, Ing. Dita Hajná, Otakar Kosek, Ing. Alena Munková a muzikolog TomᚠRataj. K výsledkùm - vzhledem k uzávìrce - se vrátíme v 1. èísle nového roèníku.

VÝZVA

PCPP ÈT, tedy Publicistické centrum pøevzatých poøadù Èeské televize, v oèekávání profesionálnì odvedené práce, má zájem rozšíøit okruh spolupracovníkù - pøekladatelù, úpravcù a režisérù - pro tvorbu èeských verzí dokumentárních a vìdeckopopulárních filmù a poøadù. Zájemci s praxí a zkušenostmi v této oblasti se mohou pøihlásit u šéfproducenta centra Jana Rubeše nebo u producenta Petra Zvoníèka. Základní kontakt: [email protected]

K prohlášení Iniciativy Èeská televize - vìc veøejná, Obèanská liga a Sdružení Brno 20/21 ze dne 27. záøí 2001.

(viz „Zasláno“ - Zpravodaj 4/2001 str. 5)

V prohlášení tøí iniciativ, které se objevilo v tisku, je øada tvrzení, na které chci reagovat. K volbì GØ ÈT zdùrazòuji, že neveøejná jsou pouze slyšení jednotlivých kandidátù, a to v souladu se znìním §7, odstavce 3, zákona 39/2001 Sb. o Èeské televizi. Samotný akt volby bude veøejný. Dále se rád pokusím vysvìtlit, lépe øeèeno objasnit, nìkterá nepravdivá tvrzení zveøejnìná v prohlášení iniciativ a týkající se ÈT - studio Brno a mé osoby. Podotýkám, že jsem se pøi šetøení kauzy Brno, což mi bylo uloženo Radou ÈT, sešel jak se zástupci Sdružení Brno 20/21, tak i s øeditelem dr. Zdeòkem Drahošem. Ani jedné stranì jsem skuteènost, že chci vyslechnout stranu druhou, nezatajil. Nìkolik týdnù jsem peèlivì studoval veškeré dostupné materiály. Jde o znaèný poèet dokumentù a nìkdy mi dalo velké úsilí najít pøímé a navazující souvislosti. Mezitím byly zveøejnìny jak výsledky auditu v Praze (Price Waterhouse Coopers), tak i výsledky auditù v Brnì a Ostravì (HZ Praha). Z obou auditù vyplývá, že u všech tøí provozù Èeské televize byly zjištìny stejné nedostatky. Jedná se o chyby systémové. Závìry a doporuèení k nápravì byla od obou renomovaných firem ve všech hlavních bodech v podstatì stejná: ÈT musí zeštíhlet, více centralizovat a kontrolovat celý systém.

6

Pøibližnì ve stejné dobì, kdy byl zveøejnìn audit, byla Radou ÈT jmenována ze zákona její dozorèí komise, složená z pìti odborníkù - ekonomù a právníkù. O této komisi se Bøetislav Rychlík z Brna vzápìtí vyjádøil, že jde o naprosto nedùvìryhodný orgán. Neznám pohnutky, které pana Rychlíka vedly k tomuto výroku, ale pøedpokládám, že všechny èleny komise a jejich profesní kvality dobøe zná. Škoda jen, že sám nedoporuèil svého nezávislého odborníka, pøesto, že jsem jej o to pøi naší schùzce letošního16. èervna v Brnì žádal. Dozorèí komise znovu konstatovala, že je tøeba provést dùkladnou reorganizaci celého systému Èeské televize ve smyslu zeštíhlení, centralizace a posílení kontroly. Nikdo v Radì ÈT nezpochybòuje øeè faktù, èísel a závažných odhalení v hospodaøení. Hospodaøení celé ÈT je špatné, jak v Brnì, tak v Praze i Ostravì. Naším cílem ale není odvolat øeditele, který nehospodaøil ani lépe, ale zøejmì ani hùøe, než jeho kolegové v Praze a Ostravì. Chceme zlepšit celý systém. Nìkterým podepsaným z Iniciativy (panu Plachému a panu Rychlíkovi) jsem osobnì sdìlil, že po volbì generálního øeditele v Praze bude vypsáno výbìrové øízení na místa øeditelù studií Brno a Ostrava. To ostatnì zaznìlo již nìkolikrát na veøejných zasedáních Rady ÈT. Jsem toho názoru, že se má mìøit všem stejným metrem. Nemohu tedy mìøit v Praze v kilometrech, v Ostravì v metrech a v Brnì v milimetrech. Televize v Praze má pøibližnì desetkrát více pracovníkù, než v Brnì. I nálezy v auditech jsou pøibližnì desetkrát vyšší. Také v Ostravì byly nalezeny pøimìøené nedostatky. Za zmínku stojí také skuteènost, že audit HZ zkoumal doklady v Brnì až do roku 1993 (tedy osm let zpìtnì), zatímco v Ostravì byla øada dokladù v roce 1997 znièena záplavami a tedy zpìtná kontrola nebyla možná. Øediteli v Brnì je vyèítáno, že pøevážnou èást dodavatelských prací provádìly firmy bývalých zamìstnancù, a to bez øádných výbìrových øízení. Je bezesporu pravda, že tento stav je špatný a mùže vést k vytvoøení korupèního prostøedí, pøípadnì nehospodárnosti. Dovolím si uvést jeden postøeh. I pøes skuteènost, že slyšení na post GØ jsou neveøejná a nìkolik uchazeèù mluvilo o korupci a o støetu zájmù v souvislosti s ÈT Praha, nikdo nechtìl nic konkrétního øíci. Zde vidím obrovský prostor pro ty podepsané, kteøí mají zøejmì vìtší zkušenosti v Praze nebo v Ostravì, aby se i tam pustili se stejnou vehemencí do rozkrývání nekalých praktik. Ve zprávì auditora HZ Praha, „Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava, Oddíl V. - Shrnutí“ na str. 17 se praví: „Konstatujeme, že v nìkolika pøípadech uèinilo vedení TS Brno rozhodnutí, která nepovažujeme za zcela efektivní nakládání s majetkem ÈT. U žádného z tìchto rozhodnutí jsme však neshledali úmysl jakkoli ÈT poškodit.“ A dále pak: „Celkové vyèíslení finanèního objemu ušlého zisku se pohybuje v jednotlivých pøípadech v øádu desítek tisíc Kè a v souhrnu nepøekraèuje 300.000 Kè.“ Dále se ve výše uvedeném prohlášení tøí iniciativ praví: Pøevádìní celé kauzy øeditele Zdeòka Drahoše do osobní roviny považujeme za naprosto nedùstojné a nekorektní. S tímto názorem se plnì ztotožòuji. Uvádím jeden malý pøíklad. Na veøejném slyšení dne 3. èervence 2001 pøedložilo Sdružení Brno 20/21 prostøednictvím Zdeòka Plachého jako tzv. dùkaz è. 3 kupní smlouvu a související dokumenty na pozemek, který si zakoupil Phdr. Zdenìk Drahoš s manželkou ke stavbì rodinného domku. Nedovedu posoudit, zda platba smìnkou, nebo cena 1 700,- Kè za 1m2 jsou velmi výhodné podmínky (v daném èase a dané lokalitì), na které poukazuje Sdružení Brno 20/ 21. Jsem ale pøesvìdèen o tom, že se jedná o soukromou vìc øeditele Drahoše a zveøejnìním tìchto dokladù byl možná porušen i zákon è. 101/2000 Sb. o ochranì osobních údajù. V prohlášení Iniciativ se dále píše: „Tuto nekorektnost zesiluje ještì zjištìní, že Rada povìøila šetøením støetu zájmù v Brnì bývalého zamìstnance brnìnského studia Ing. Zdeòka Formana.“ Zde si dovolím malou vsuvku. Pøekvapuje mne, že podepsaní zjišují až nyní (27. záøí 2001), že šetøím støet zájmù v Brnì a že jsem bývalým zamìstnancem ÈT studio Brno. Jsem si jistý, že jsem jim tento fakt nezatajil, nebo to byli právì oni, kteøí mne o schùzku žádali a pøi níž 16. èervna 2001 na Kapucínském námìstí v Brnì (pøítomni: paní Plachá, Rychlíková, pánové Plachý a Rychlík) na mou práci v Brnìnském studiu vzpomínali. A nyní k mé údajnì zatajované firmì. „Ing. Forman zatajil, že vlastnil do roku 1997 spoleènì s bývalou øeditelkou TS Brno Ing. Vìrou Mikuláškovou firmu VIDEOFORM, zabývající se obchody v oblasti audiovize,“ píše se v prohlášení iniciativ.

7

Úèelovou manipulaci, pøekrucování faktù a vytrhávání výrokù z kontextu nìkterými podepsanými pod peticí, dokresluje i ta skuteènost, že ve svém prohlášení k vlastnictví mé firmy zapomnìli uvést, nebo schválnì neuvedli, následující údaje: a) firma VIDEOFORM, s.r.o. (IÈO: 60713496, DIÈ: 330-60713496) byla založena 8. srpna 1994, tedy více než rok po mém odchodu z TS Brno. b) tato firma nikdy neprovozovala žádné podnikatelské aktivity a tedy ani žádné podnikatelské aktivity s Èeskou televizí. c) spoleènost byla zrušena (likvidací) k 19.12.1997, tedy více než 3 roky pøed mým zvolením PS Parlamentu do Rady ÈT d) autoøi prohlášení zapomnìli uvést jména osob, èi institucí, pøed kterými jsem existenci této spoleènosti zatajil. Závìrem si dovolím ještì jednu citaci auditora: „V nìkterých pøípadech se informace zástupcù iniciativy ukázaly dokonce jako nepravdivé a osoby, na které nás èlenové iniciativy odkázali, jimi pøedávané informace vùbec nepotvrdily.“ Vítám tedy iniciativu všech podepsaných pod prohlášením, aby poslanci PS objektivnì a spravedlivì zvážili mé další setrvání v Radì ÈT. Zároveò doufám, že poslanci ocení upøímnou snahu všech podepsaných, odvést pozornost od skuteèných problémù v souèasné ÈT. Mrzí mne, že pod petici pøipojili své podpisy i ti, kterých jsem si donedávna velmi vážil a kteøí byli, podle mého názoru, pro neznalost vìci evidentnì zneužiti. V Tøebíèi 15. øíjna 2001

Ing. Zdenìk Forman èlen Rady Èeské televize

A ještì k témuž:

Iniciativì Èeské televize - vìc veøejná, Obèanské lize, Sdružení Brno Podepsaným! Prohlášením z 27.9. 01 jste se deklasovali na úroveò militantních bojùvek používajících polopravd, lží a podpásových tvrzení. Pøedevším však z textu èpí neuspokojené osobní ambice. Vaše prohlášení uzavøelo veškeré možnosti k další diskuzi. Alespoò z mé strany. Nepovažuji Vás za partnery. Milan Knížák v.r. P.S. Divím se øadì podepsaných, že se nechají zneužívat k trapným a je degradujícím akcím.

TVÙRÈÍ SOUT̎E VOX HUMANA

Cena VOX HUMANA, kterou na návrh výbìrové komise udìluje porota složená z významných osobností politického, spoleèenského a kulturního života, bude za letošní rok udìlena až v pátek 25. ledna pøíštího roku. (Výsledky minulých roèníkù byly programovì vyhlašovány pøi pøíležitosti Dne lidských práv 10. prosince.) Vedou k tomu zejména technické dùvody - ateliér Jana Kristoforiho, kde je tato cena tradiènì pøedávána je v rekonstrukci. Cenu udìluje hnutí VOX HUMANA a Èeský filmový a televizní svaz FITES televiznímu dílu, které se v daném roce výraznì zasloužilo o humanizaci svìta, v nìmž žijeme. Porota prvního roèníku ve složení Dana Nìmcová, Erazim Kohák a Jan Kristofori udìlila cenu režisérce Dagmaøe Prùchové za dokumentární film IRMA. Jako druhý byl porotou (Petra Buzková, Erazim Kohák, Jan Kristofori) ocenìn dokument Bøetislava

8

Rychlíka JEDEN ROK. V loòském roce to byl ocenìn Jiøí Krejèík a jeho MATURITA V LISTOPADU. V porotì tentokrát zasedli Eva Vavroušková, Lubomír Zaorálek a Jan Kristofori. Své eventuální návrhy na ocenìní VOX HUMANA za rok 200l mùžete adresovat na adresu Fitesu k rukám PhDr. Jarmily Cysaøové nebo na pùvodní adresu ateliéru Jana Kristoforiho, Seifertova 25, 130 00 Praha 3.

TRILOBIT BEROUN 2001

Letošní roèník udìlování Trilobitù, Ceny Vladislava Vanèury a Èestných uznání vyvrcholí slavnostním vyhlášením výsledkù v obøadní síni berounské radnice v sobotu 15. prosince 2001 ve 13 hodin. V Berounì to bude už podruhé a podruhé budou symboly cen z èeského køišálu z nižborské sklárny Rückel Crystal. Vìøíme, že pøedvánoèní náladu pøiblíží kromì bìžného zpravodajství (doufejme, že i televizního) také dokument, který vzniká v Tvùrèí skupinì Karla Dvoøáka a který Èeská televize uvede do konce ledna pøíštího roku. Ti, kteøí by si mìli do Berouna pøijet pro záslužná ocenìní, budou vèas vyrozumìni. Zúèastnit se však mohou i další zájemci: Fites organizuje spoleènou dopravu pohodlným autokarem, který do Berouna odjede ze stanice metra B STODÙLKY 15. prosince v 10,30 hodin, tedy tak, aby úèastníci slavnostního pøedání mohli nadýchnout také atmosféru tradièních berounských Vánoèních trhù se živým Betlémem, tøemi - rovnìž živými medvìdy a dalšími atrakcemi. Paralelnì s naší slavností bude v místním kinì promítnut výbìr z vítìzných snímkù, po nichž bude následovat beseda s ocenìnými tvùrci. Nezapomeòte se pøihlásit vèas! Záznamy na místa v autokaru pøijímá tajemnice Jana Komersová do pondìlka 10. prosince 2001 - telefonicky, faxem a rovnìž na naši e-mailovou adresu!

+

POŠTOVNA Poslancùm Snìmovny PÈR Snìmovní 4 118 00 Praha 1

V Praze dne 30. øíjna 2001

Vážená paní poslankynì, vážený pane poslanèe, jednáním Rady ÈR pro rozhlasové a televizní vysílání byl vytvoøen problém kolem CME s následným arbitrážním øízením a hrozbou platby cca 40 miliard korun, kterou má uhradit Èeská republika. V MF Dnes dne 27. øíjna t.r. (str. A2) se v èlánku o rezignaci èlena této rady Františka Schildbergera dokonce objevil názor poslance Ivana Pilipa, že „Radu je tøeba bojkotovat, nebo se chová jako zloèinecká organizace, ostatnì i premiér Zeman øekl, že právì rada je jedním z dùvodù, proè stát prohrál arbitrហse CME“. Od poslance Vladimíra Mlynáøe se v tomtéž èlánku dovídáme, že „složení rady vyluèuje možnost, aby jednala nezávisle a v souladu se zákonem“. Žádáme Vás jménem více než 700 èlenù našeho obèanského sdružení Èeského filmového a televizního svazu FITES - abyste využili prostøedkù své poslanecké iniciativy a pøesvìdèili mediální komisi, aby okamžitì zorganizovala

9

veøejné slyšení èlenù Rady ÈR pro rozhlasové a televizní vysílání, kde by její èlenové mìli veøejnosti vysvìtlit svá souèasná poèínání. Navíc by bylo velice èestné pøizvat také (od 26. øíjna 2001 již jen bývalého èlena Rady R+TV) pana Františka Schildbergera, aby i zde vysvìtlil stresy a tlaky, jimž byl ke svému odstoupení pøinucen. S pozdravem za výkonný výbor Martin Skyba

Vážený pan Jiøí Balvín generální øeditel Èeské televize Kavèí hory 140 70 Praha 4

V Praze dne 1.listopadu 2001

Vážený pane generální øediteli, milý Jiøí, dovol, abych Ti jménem výkonného výboru a snad i všech èlenù Èeského filmového a televizního svazu Fites blahopøál k potvrzení ve významné funkci, kterou zastáváš. Pøejeme Ti, aby Tvá nelehká práce (døina) dosáhla jen tìch nejlepších a hlavnì uspokojivých výsledkù. Vìøíme, že jsi pøijal tento závazek s velkou odpovìdností a v tom, abys vyvedl Èeskou televizi ze souèasné až demoralizující stagnace, Ti budeme držet nejen palce, ale tam, kde to budeme umìt a moci samozøejmì i pomáhat. V tom smyslu se také tìšíme, že budou rychle obnovena jednání o nové Smlouvì o vytvoøení slovesných dìl mezi ÈT na stranì jedné a Fitesem, Obcí spisovatelù a pøekladatelù na stranì druhé. Dále oèekáváme, že bude ze strany ÈT realizován také bod 4a naší spoleèné smlouvy - soutìž Trilobit bude porotou vyhodnocena do konce listopadu, slavnostní vyhlášení je 15. prosince ve 13,00 v Berounì, speciální pozvánku samozøejmì ještì zašleme. S pøáním dobrého zdraví a pevných nervù srdeènì Martin Skyba

Druhý den poté Dostávám øadu dotazù od lidí, kteøí mi drželi palce ve výbìrovém øízení pøed Radou Èeské televize. Je mezi nimi i øada blahopøání k údajnì „znovuzískané svobodì“, dìkuji za nì a vážím si jich. K pøihlášení se do výbìrového øízení na generálního øeditele Èeské televize jsem se rozhodl ze svého svobodného rozhodnutí, nebyl jsem a nejsem reprezentantem ani mluvèím jakýchkoliv zájmových, politických, èi dokonce nátlakových skupin, což pozornému pozorovateli mùže být zøejmé z celého mého dosavadního života. Neprožíval jsem celé to kandidování nijak špatnì a netrápím se ani nyní. Byla to dobrá zkušenost a všem ji doporuèuji. Pomohla mi upøesnit si názor na mnohé aspekty fungování televize veøejné služby v Èechách, které léta kritizuji a obèas i chválím. Èlovìk se v prùbìhu takového øízení zejména o sobì, svých blízkých, ale i o televizi a její radì mnoho doví. Nikdy však nemùžeme øíci, že víme vše. To mobilizuje naši zvìdavost. Nejvíce, a to velmi mile, mì pøekvapila moje žena Monika, která zpoèátku nesouhlasila, abych se do výbìrového øízení hlásil, nakonec vše snášela a prožívala obdivuhodnì na mé stranì (aè umí být velmi kritická ke komukoliv vèetnì mì). Prùbìžnì se rozèilovala nad rùznými „P.R.“ èlánky v novinách a èasopisech. Když jsem šel na veøejné slyšení, má žena mi øekla, bude-li si to rada pøát, abych ji ujistil, že v pøípadì mého zvolení generálním øeditelem ona nebude pro Èeskou televizi

10

pracovat, nebude pro ni psát scénáøe ani režírovat, i když má radost, že její práce je žádaná a pøináší jí zøejmou satisfakci. Byla odhodlána živit se jinou prací. Moc jí za to dìkuji, nebylo to od ní vùbec levné gesto. Dotklo se jí, když mluvèí „Balvínovy“ televize pan Jirušek, jinak skvìlý maskot Èeské televize, veèer po veøejných slyšeních tøí kandidátù zneužil webové stránky televize veøejné služby a pokusil se šíøit pomluvu, že jsem se jako protikandidát jeho nadøízeného prozatímního øeditele pøed radou dopustil údajnì zavádìjící informace ohlednì pøímého pøenosu z Velké Pardubické, když jsem si na dotaz rady dovolil kritizovat špatnou práci redaktorù, kteøí nepovažovali za vhodné informovat diváky Èeské televize o smrtelném zranìní Anatola, favorita a posledního zahranièního konì v dostihu, na pøedposlední pøekážce. Redakce www stránek ÈT se ani neuzardìla, když uveøejnila ostudné stanovisko Redakce sportu ÈT k údajné „aféøe“ okolo dobìhu na VP. Ani Jiøí Balvín, jako prozatímní generální øeditel, ani nikdo jiný z ÈT, si nedovolili zveøejnit moji reakci, kterou jsem jim poslal obratem. Omluvy se v Èeské televizi zøejmì nepìstují a i nadále budou nežádoucí.Nahlížím až nyní, že Rada ÈT a já by nebylo dobré a vyvážené manželství. Vìdìla to zøejmì i rada. Mnozí radní si totiž s oblibou pouštìjí na špacír zbyteènì silácké øeèi v neprospìch Èeské televize (a dokonce i vùèi fyzickým osobám) bez opory o relevantní fakta a argumenty. Musel jsem se smát, když mì pan radní Knížák na veøejném jednání pøiøadil mezi „ty, kteøí se aktivnì angažovali v krizi okolo Èeské televize na pøelomu roku. . .“ neuvedl zdroj svých informací a dokonce na veøejném jednání Rady ÈT ani nestál o moji odpovìï. Nìkteøí radní se po mnoho mìsícù ukájejí tím, že s Jiøím Balvínem, jako prozatímním generálním øeditelem, hrají divadlo oblastní úrovnì - hru na èerné puntíky, vykøièníky, desetiprocentní srážky z platu a zdvižené ukazováèky. Je to nedùstojné. A kupodivu právì tito aktivisté se rozhodli pro Jiøího Balvína hlasovat. Od kultury vztahu mezi generálním øeditelem a Radou Èeské televize pøedevším se bude odvíjet budoucnost této televize. Mnozí z radních relativizují urychlenou volbu poukazem na údajnì nesnesitelný tlak, který byl a je na nì vyvíjen. Žádný z nich se však nebránil jedinou úèinnou obranou zveøejnìním toho kdo, kdy, jak a na koho ve skuteènosti tlaèil, kdo koho a ve prospìch koho nepøípustnì a „nesnesitelnì“ ovlivòoval apod. Poslanci pøed skuteèností, že rada, kterou zvolili, je pod tlakem, jen zavírají oèi.Kdybych býval byl zvolen generálním øeditelem, tak bych spolu s úèinnou nápravou nedostatkù uvnitø Èeské televize trval i na odpovìdnosti za veøejnì vyslovené výroky. Veøejnì jsem to deklaroval na ètvrtletníku FITESu a naznaèil jsem to i v projektu. Bránil bych Èeskou televizi, byl-li bych byl pøesvìdèen, že si výtky a políèky nezaslouží, že jsou šíøeny nepravdivé skuteènosti, že jsou vyslovovány jen s cílem pøiživit se, poškodit, ukázat vlastní ramena bez opory o fakta. . . A trval bych pøípadnì i na soudním projednání a úèinné nápravì škod, došlo-li by k poškození osob nebo instituce. Dovedu si pøedstavit, že ani dnešní rada na takový dialog a zejména odpovìdnost není pøipravena, a proto se uchyluje pøed koncesionáøi Èeské televize mj. i k cenzurování jednotlivých (ve skuteènosti projednaných) bodù schváleného programu ze zápisu o jednání, poøádá v rozporu se zákonem tajná jednání (kupøíkladu v prùbìhu mého veøejného slyšení pøed Radou ÈT nebyly projednávány žádné skuteènosti, na které se vztahuje ochrana osobních dat nebo ochrana obchodního tajemství, souhlas s veøejným projednáním mé pøihlášky, jakož i uveøejnìním projektu jsem na žádost rady poskytl). Pøedseda Rady ÈT dokonce i na veøejných jednáních nedává hlasovat o jednotlivých návrzích èlenù rady, kteøí si to pozoruhodnì nechávají líbit. Mám pocit, že všichni tøi fináloví kandidáti jsme vytáèeli krásné piruety. Zahráli jsme si slušné divadlo. Veøejnost se bavila, ale ani rada ani novináøi se o skuteèné øešení problémù Èeské televize do hloubky nezajímali (mé veøejné slyšení bylo o deset minut proti stanovenému harmonogramu zkráceno pro vyèerpání otázek èlenù rady). Není mi jasné, kdo byl v tomto divadle režisérem a kdo vrátným. Netuším, co se odehrávalo za oponou, co ve skuteènosti tak znechutilo dnes již bývalého radního Svatopluka Karáska. Jistì to nebyl prostý fakt, že byl i tentokrát, jako už v životì mnohokrát pøedtím, pouze pøehlasován. Zastáváním menšinových stanovisek v daném èase, o jejichž správnosti byl hluboce pøesvìdèen, zatímco ostatní k nim teprve pozdìji pøicházeli, se zabýval celý život a mj. i proto, když se pozdìji ukázalo, že jeho názor byl správný a obèansky odpovìdný, získal zasloužené uznání. Náleží mu i nyní. Pøesto jsem popøál novì zvolenému øediteli do manželství s touto radou mnoho štìstí. Rada Èeské televize jako celek dává pøednost poddajnému øediteli, se kterým má svoji

11

zkušenost. Její - sám èasto chybující - pøedseda se dokonce veøejnì chlubí tím, že „umí s jeho slabými stránkami pracovat... „(sic!). Zákon mu však nic takového neukládá. Rada i novináøi (vèetnì Karla Steigerwalda MFDnes 2.11. 2001 a dalších) vìdí, že zákon o vysílání ukládá všem televizím vytváøet nezávislý program. Vìdí, že minimálnì jeden ze ètyøiceti kandidátù se rád schází s politiky, nezajímá je (ani pana Steigerwalda?), o èem s nimi jako kandidát na generálního øeditele jednal, co jim slíbil apod. Odpovìï veøejnosti dluží novì zvolený generální øeditel i Rada Èeské televize. Radní vìdí, že takový øeditel je nebude zneklidòovat a pomùže jim mj. i v klidu pøežívat. Bude se ohánìt slovíèky jako „restrukturalizace“, o kterých za 25 let pøežívání v této televizi a v její komunistické pøedchùdkyni nezaèal ani pøemýšlet. Je záhadou, kde se najednou v jeho projektu vzala. Nám - ubohým koncesionáøùm - za naše peníze, natoèí mj. i „Èetnické humoresky“ ! Mùžeme jen podìkovat, koncesionáø a obèan má takovou televizi, jakou si zaslouží. . . Není to pøíliš radostná vize televize. V Praze, dne 2. listopadu 2001

[email protected]

FESTIVALY za námi

P R O T O K O L ROZHODNUTÍ POROTY

o udìlení cen na 27. roèníku Mezinárodního filmovém festivalu o životním prostøedí, pøírodním a kulturním dìdictví- EKOFILM ´2001 Velká cena EKOFILMU Tajuplné Mamberamo / Mysterious Mamberamo režie: Pavol Barabáš, Slovenská republika za pøekvapivì originální a obrazovì pùsobivý portrét mizejících ekosystémù a pùvodních kultur, jejichž pochopení je hluboce významné pro existenci naší technologicky vyspìlé civilizace. Zvláštní cena poroty Obèan Kinský / Citizen Kinský režie: Olga Sommerová, Èeská republika za filmovì èistý portrét èlovìka, pro kterého zùstal po všech životních peripetiích pojem „šlechtic“ duchovním vyjádøením odpovìdnosti a lásky ke svìøenému. Ceny v jednotlivých kategoriích: Publicistika, zpravodajství Nièitelé nádrží / Reservoir Raiders režie: Bruno Sorrentino, Velká Británie za snahu o objektivní zobrazení zdánlivì neøešitelných etnických konfliktù na Støedním Východì, prezentovaných na pøípadì omezených zdrojù vody. Dokument Outdoors: Poslední sedlák / Outdoors: The Last Farmer režie: Günter Andersen, Dánsko za originální zobrazení tradièního životního stylu 72letého farmáøe Borgeho na dánském venkovì. Vìdecký a vzdìlávací poøad Triumf života: Ti, kteøí pøežívají / Triumph of Life: The Survivors režie: Mark Lienfield, Velká Británie Film názornì zpracovává schopnost adaptace života na zemi po biologických katastrofách - jako varování pro èlovìka.

12

Volná tvorba Ètyøi kroky dvojpùlka / Four Steps Quarterturn režie: Erika Hníková, Èeská republika Tragikomický pøíbìh venkovské dívky, která sní o dráze modelky, vyniká autentièností a je výmluvným svìdectvím o dùsledcích falešnì nastavených ideálù konzumní spoleènosti. Cena za režii: Paviáni Gelada - Bitvy Stateèného srdce Gelada Baboons - The Battles of Braveheart režie: David Attenborough, Velká Británie za unikátní svìdectví o generaèní výmìnì v rodinì paviánù, zpracované s mimoøádným citem pro dramatiènost pøíbìhu. Cena za scénáø: Energie pro 21.století - Naše cesta do svìta obnovitelných zdrojù Energy for the 21st century Our Journey to a World of Renewable Resources scénáø: Vladimír Kunz, Èeská republika za pøedvedení argumentù nìkterých našich politikù, proè to nejde. Cena za kameru Pelikáni - Obøi africké oblohy / Pelicans Giants of the African Sky kamera: Ernst Sasse, Nìmecko za poetické a poutavé obrazové vyjádøení ekologického aspektu života afrických pelikánù. Cena Ministerstva životního prostøedí Ošklivá kráska muréna / The Moray Eel - An Ugly Beauty režie: Steve Lichtag, Èeská republika za poetický pohled pod moøskou hladinu, kde se filmová kamera stává svìdkem porozumìní mezi rozdílnými živoèichy - èlovìkem a murénou. Cena mìsta Èeský Krumlov Las Vegas v Doupovských horách - Nedej se ! Lasa Vegas in the Doupov Hills - Don´t be a Pushover režie: Martin Sluneèko, Èeská republika za film, který poukazuje na ohrožení kvalitní krajiny Doupovských hor megalomanskými zámìry zábavního centra a odhaluje politicko - obèanský konflikt. Cena Transgasu, a.s., generálního partnera festivalu Model BIO režie: Karel Merhaut,Èeská republika Model BIO ukazuje problémy, houževnatost i úspìchy nìkterých sedlákù, kteøí se rozhodli jít cestou produkce ekologicky èistých potravin. Cena SFŽP Vetøelci z planety Zemì / Aliens from Planet Earth režie: Rob Sullivan, Amber Delahooke, Velká Británie za varování pøed následky invaze cizích druhù na ekologickou rovnováhu ekosystémù. Mezinárodní porota pracovala ve složení: Prof. akad. sochaø Vladimír Preclík (pøedseda), ÈR, Ing. Jarmila Hanáková, ÈR,Mgr. Alena Hynková, ÈR,Mgr.Kateøina Javorská, SR, Jan Barica Ph.D., D.Sc., Kanada, Mgr. Ján Oparty, SR, PhDr. Ivan Rynda, ÈR, Ing. Jaroslav Stoklasa, Csc., ÈR, Jan Uhde Ph.D. Professor Hamilton University, Kanada

13

34.roèník Mezinárodního filmového festivalu ITOURFILM 2001 - Karlovy Vary Ve dnech 25. - 26. záøí 2001 probìhl 34.roèník nejstaršího filmového festivalu turistických filmù na svìtì TOURFILM 2001, který se tradiènì konal v nejznámìjších èeských lázních, ve mìstì filmových festivalù - v Karlových Varech. Hlavním poøadatelem festivalu byla Èeská centrála cestovního ruchu, Mìsto Karlovy Vary ve spolupráci s agenturou Avant Promotion. Hlavními partnery festivalu byly AMERICAN EXPRESS, ARBO MEDIA a ÈSA. Festival je èlenem Mezinárodního výboru filmových festivalù zamìøených na cestovní ruch (C.I.F.F.T.) se sídlem ve Vídni.

FILMOVÁ SOUT̎

Letošní roèník zaznamenal rekordní úèast 102 zemí, které pøedstavily 365 snímkù a multimedii. Grand Prix festivalu získal thajský snímek „LIFE IS BEAUTIFUL“, který byl ocenìn již na festivalech v Cannes a na ITB Berlín. Do kategorie televizních snímkù se letos pøihlásilo 100 úèastníkù, což pøedstavuje 100% nárùst proti loòskému roèníku, pøièemž zájem zahranièních televizí o tuto soutìž stále vzrùstá. Cestopisné filmy u televizních divákù celého svìta ve velké oblibì, a proto televizní stanice se snaží uspokojit tuto poptávku širokou nabídkou tìchto filmù. V televizní kategorii zvítìzil snímek nìmecké televize ZDF - „Australien - Kontinent aus Feuer“. Nad touto kategorií pøevzala záštitu Èeská televize, která rovnìž byla mediálním partnerem festivalu. Souèástí festivalu byla i soutìž v kategorii turistických webových stránek a CD ROMù z celého svìta. Vítìzem se stala webová stránka s názvem pøihlašovatel ICEP PORTUGAL. Mnoho tìchto stránek pøedstavuje špièku zejména svým. Odborníci vysoce ocenili nejen grafické a obsahové zpracování, ale i rychlost stránek. V té naše subjekty zatím zaostávají.

TOURFORUM

Letošní roèník pøednášek Tourforum byl mj. obohacen o pøednášku s aktuální tématikou. Vedoucí zahranièního zastoupení ÈCCR v New Yorku Kateøina Pavlitová seznámila pøítomné se souèastnou situací v New Yorku. Nový marketingový zámìr ÈCCR na pøíští rok „ROK 2002 - ROK ÈESKÉ KUCHYN̓. v rámci Tourfora pøedstavila PhDr.Nora Dolanská, øeditelka sekce marketing. Vyvrcholením festivalu bylo slavnostní pøedávání cen v Karlovarském divadle a následný slavnostní veèer mìsta Karlovy Vary „Karlovy Vary a 300 let Grandhotelu PUPP“. 35.roèník TOURFILMu 2002 se bude konat 19. - 20.9.2002.

TOURFILM 2001 GRAND PRIX LIFE IS BEAUTIFUL,Thajsko Tourism Authority of Thailand, United Kingdom 1. kategorie Ibiza - The Island, Španìlsko Formento del Turismo, Ibiza Fantasy Korea, Korea Korea National Tourism Organisation, Germany Tirol-Land in the Mountaines, Rakousko Tirol Tourist Board - Cine Tirol, Austria

14

2. kategorie New Beijing Great Olympics, China Embassy of China, Czech Republic OMAN Emirates Airline, Czech Republic More room, USA American Airlines, Czech Republic 3. kategorie Australien - Kontinent aus Feuer ZDF, Germany Bornholm mimo sezónu Afis, Asociace Film a Sociologie, Èeská republika Travelling in Hungary NRK, Norway TV JURY PRIX Fero Feniè- projekt: CESTOMÁNIE Febio, Èeská republika PRIX EUROPEAN FEDERATION OF TOURIST PRESS Sydney & New South Wales, Australia Siam Travel, Czech Republic ENIT Olympic game Salt Lake City, USA Èeská Olympijská, Czech Republic PRIX REGION KARLOVY VARY Berlin-different every hour Berlin Tourismus Marketing, Germany PRIX FIJET (tourist press) Nadja´s legs ,Rakousko Austrian Airlines, Czech Republic PRIX MAJOR Karlovy Vary Breathe - Vancouver Tourism Vancouver PRIX CZECH TOURIST AUTHORITY Chequia un espejo de Europa Television Espanola S.A.

MULTIMEDIA TOURIST FESTIVAL 2001 PRIX VZP ÈR ICEP Portugal, Czech Republic

15

Osmnáctý AGROFILM v Nitøe

Mezinárodní filmový festival AGROFILM v Nitøe se letos konal pod heslem „Lidem chléb a mír“ už poosmnácté (1. -5.10. 2001). Vznikl ještì jako „èeskoslovenský“ a zdá se, že takovým zùstal dosud. Tøeba už proto, že organizaèní centrum je v Praze (EMERING FILM PRAHA), ale také proto, že i letos nejvíce filmù v soutìži bylo z Èeské republiky. Mezi devadesáti jich bylo ètrnáct (slovenských tøináct, po šesti z Kanady, Nìmecka, Polska a Portugalska, pìt z Irska, atd.). I tentokrát byl laskavým hostitelem festivalu Výzkumný ústav živoèišné výroby. Devítièlenná porota, jíž už tradiènì pøedsedal Dr. Dušan Roll (je jejím pøedsedou od prvního roèníku), mìla velmi tìžký úkol pøi hodnocení - soutìž totiž mìla letos mimoøádnì vysokou úroveò. Soutìžilo se v kategoriích: a) vìdecké a populárnì vìdecké, b) výukové a instruktážní, c) dokumentární a publicistické, d) informaèní a prestižní. Mezi ocenìnými snímky byly èeské videoprogramy zastoupeny jen jednou,zato navýsost viditelnì. Velkou cenu festivalu (Cena vlády Slovenské republiky) MAGNA MATER získal videoprogram L.V.A. vidìti - o pøírodì a lidech lednicko-valtického areálu. Byl natoèen ve studiu SKYFILM Prostìjov v režii Jarmily Kocourkové a Ivana Støíteského, který stál také za kamerou pøi realizaci snímku. Byl to už jeho tøetí pokus obstát v oèích mezinárodní poroty, letos se mu to podaøilo vrchovatì. Ocenìní nejvyšší cenou AGROFILMU je výrazným zadostiuèinìním „Ekologickému audiovizuálnímu centru“, které se soustavnì vìnuje zajímavým lokalitám, èasto ohroženým bezohledností lidí a naproti tomu støeženým nadšenými ochranáøi pøírody. Nejinak v ocenìném snímku. Jeho hlavním „hrdinou“ je nejen UNESCEM chránìná oblast, ve které se nachází nìkolik pøírodních rezervací, ale pøedevším lidé, kteøí tu žijí, normálnì hospodaøí, samozøejmì ekologicky. Zájem autorù je však širší - snaží se divákùm ukázat, že v krajinì pod lednickým minaretem mohou strávit pøíjemnou dovolenou a navíc získat nové, snad i pøekvapivé znalosti. Po deseti letech se èeský snímek doèkal opìt nejvyššího ocenìní na tomto mezinárodním festivalu. Ladislav Tunys

SLOVENSKÝ HRANÝ FILM 2001

V nadväznosti na minuloroènú októbrovú prehliadku Slovenský hraný film 2000, ktorej vlaòajší nultý roèník bol nepriamym pokraèovaním prehliadky Slovenská filmová a televízna akadémia uvádza Výber slovenských filmov 90-tych rokov, sa tohto roku v bratislavskom Charlie centre konal prvý oficiálny roèník prehliadky Slovenský hraný film 2001. Prehliadku v termíne 26. - 27. októbra 2001 organizovala Slovenská filmová a televízna akadémia (ïalej SFTA) v spolupráci so Slovenským filmovým ústavom, spoloènosou Charlie´s s. r. o. s finanènou podporou Ministerstva kultúry SR. Cie¾om prehliadky je pravidelne prezentova filmy, ktoré na Slovensku v príslušnom roku vznikli. Poèet filmov tohtoroènej prehliadky zodpovedá stavu slovenskej kinematografie a ako hovorí Ondrej Šulaj, prezident SFTA: „Èakali sme, že odbornej verejnosti i divákom predstavíme najmenej tri až štyri nové slovenské hrané filmy. Nestalo sa tak, a preto sme upustili aj od plánovaného ude¾ovania cien akadémie jednotlivým filmárskym profesiám.“ Prehliadka Slovenský hraný film 2001 uviedla v dvojdòovom programe dva celoveèerné hrané filmy: Hana a jej bratia (r. Vladimír Adásek, 2001) a Vadí nevadí (r. Eva Borušovièová, 2001). Pred projekciami spomínaných filmov boli ako súèas podujatia uvedené tri bloky animovaných filmov, ktoré prezentujú najnovšiu tvorbu študentov Katedry animovanej tvorby FTF VŠMU. Predstavilo sa osem krátkych animovaných filmov a cvièení: Ako sa kedysi pralo a možno aj bude pra (r. Michal Uhrín, 2001), Anatómia myšlienky (r. Peter Košál, 2000), Èo mᚠproti prasiatku (r. Michal Uhrín, 2001), Do dna (r. Jana Slovenská, 2001), Každodenná paša (r. Martin Snopek, 2001), Lýškylovenie (r. Michal Uhrín, 2001), Nieko¾ko statoèných (r. René Zálešák, 2000) a Vedie (r. Ivana Zajacová, 2000). V èase konania prehliadky sa uskutoènilo aj pravidelné Valné zhromaždenie SFTA, na ktorého programe bola vo¾ba nového prezídia, ale aj aktuálne problémy slovenskej kinematografie (Slovenský audiovizuálny fond), ako aj samotný chod a èinnos SFTA. SFTA každoroène vyhlasuje aj film nominovaný za SR na Oscara. Tento rok nastala zmena, lebo v hlasovaní sa nevyjadrovali len èlenovia Prezídia SFTA, ale všetci èlenovia akadémie, ktorí sa uzhodli, že za rok 2001 bude Slovensko bez nominácie na Oscara.

16

Vstup na všetky predstavenia prehliadky Slovenský hraný film 2001 bol vo¾ný. Prehliadka Slovenský hraný film 2001 sa už druhý rok v marazme slovenskej kinematografie vytrvalo pokúša prezentova tvorbu, ktorá v danom roku vznikla. Jej snaha je aktuálna aj v èase diskusií okolo návrhu Zákona o Slovenskom audiovizuálnom fonde. Ako hovorí Ondrej Šulaj: „Nechceme zbytoène robi ve¾ký rozruch v èase, keï pôvodná tvorba nemôže kvantitou konkurova okolitým krajinám, dúfame však, že budúci roèník už môže by prelomový. Svedèia o tom aj pridelené granty, ktoré by mali naštartova pä až šes nových filmových projektov. Aj preto sa oplatí udržiava tradíciu týchto prehliadok.“ kontakt: Simona Nôtová-Tušerová, tel.: 02/52 73 32 12, 57 10 15 25, fax: 02/52 73 32 14, e-mail: [email protected]

Závìreèná tisková zpráva 5. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmù Jihlava 2001

Podtitulem letošního festivalového roèníku je kratièká vìta: Myslet filmem. A trychtýø je jen hravým návodem pro dešifrování vìtšího množství významù, které jsou ve všem, co nás obklopuje, obsaženy. Lzeli s trychtýøem stejné vidìt najednou jinak, novì, pak i filmy mùžeme èíst rùznými zpùsoby. Marek Hovorka (øeditel festivalu) V pondìlí 29. øíjna 2001 ve 20.30 byl slavnostnì zakonèen již 5. roèník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmù Jihlava 2001. Letošní roèník, ve znamení trychtýøe a s mottem Myslet filmem! navštívilo kolem 600 akreditovaných návštìvníkù. Poprvé se také kromì kina Dukla a Sokol konala pøedstavení na Malé scénì Horáckého divadla.

Soutìž Èeská radost Cena pro nejlepší èeský dokumentární film 2001 V soutìžní sekci èeských dokumentárních filmù se pøedstavilo 6 snímkù: Panenka proti zbytku svìta - režie Jan Gogola ml. Nachové plachty - režie Miroslav Janek Hry prachu - režie Martin Mareèek / pøedpremiéra filmu Noèní hovory s matkou - režie Jan Nìmec Exprmntl KBH - režie Alice Rùžièková Starovìrci - režie Jana Ševèíková / svìtová premiéra Festivalová porota, ve složení: Bohuslav Blažek (ekosociolog), David Èerný (výtvarník), Vladimír Just (divadelní a filmový publicista), Miroslav Kalina (zamìstnanec Èeských drah a.s., Jihlava), Peter Kerekeš (slovenský režisér), Filip Remunda (student Katedry dokumentární tvorby FAMU Praha) a Karel Vachek (režisér, básník, malíø, pedagog FAMU), udìlila Cenu pro nejlepší èeský dokumentární film 2001 filmu Martina Mareèka Hry prachu. Cena pro nejlepší dokumentární film roku 2001 je podpoøena 2 400 metry barevného 16 mm filmu FUJI, které vìnovala firma Ultralab a syn. Vítìzný film Hry prachu vznikal na podzim roku 2000 a pojednává o obou stranách konfliktu pøi událostech kolem pražského zasedání Mezinárodního mìnového fondu a Svìtové banky v pražském Kongresovém centru v záøí 2000. Martin Mareèek je studentem Katedry dokumentární tvorby FAMU, dílny Karla Vachka. Cenu divákù získal také film Martina Mareèka Hry prachu. Cenu mìsta Jihlava za pøínos svìtovému filmu pøevzal již na zahájení festivalu z rukou primátora mìsta ing. Vratislava Výborného americký experimentální filmaø Jay Rosenblatt. Letos byla v Jihlavì uvedena jeho rozsáhlá retrospektiva. Dalším vzácným hostem festivalu byl mladý litevský režisér Audrius Stonys. Jeho vláèné meditativní dokumenty objevují krajinu východu, popisují rozklad a pád Sovìtského svazu, trauma svobody, cestu k víøe i jen prosté radosti vylidnìného venkova.

17

Své filmy na festival pøijeli pøedstavit také režiséøi Miroslav Janek, Helena Tøeštíková, Matìj Mináè, Pavel Koutecký, Jana Ševèíková, Jan Gogola ml., a další. K festivalu probìhl také bohatý a hojnì navštìvovaný doprovodný program (koncerty - švýcarští videoartisté My Body Electric, Tam tam orchestra, Chorchestr, Jan Burian a divadelní pøedstavení souborù Divadlo Continuo, Buchty a loutky, Dekadentní divadlo Beruška, Koèovná divadelní spoleènost Klekíhopetry). V rámci festivalu letos poprvé v Èeské republice probìhla Burza námìtù (více informací pøikládáme ve zvláštní tiskové zprávì).

Festival Jihlava 2001 byl vìnován Andreji (Nikolaji) Stankovièovi. V Jihlavì, 29.10. 2001

Závìreèná tisková zpráva Burzy námìtù Jihlava 2001

Datum workshopu 25. - 26.10.2001, Pitching 28.10.2001 Místo konání : Jihlava, Vyšší odborná škola „Burza námìtù“ je koncipována jako èást jihlavského festivalu dokumentárních filmù. Je to vzdìlávací projekt, který si klade za cíl vytvoøit most mezi producenty a investory ze zahranièí a èeskými autory. Domácím dokumentárním režisérùm by chtìl otevøít cestu k mezinárodním koprodukcím a nauèit je jak prosazovat své projekty na evropském filmovém trhu. Na rozdíl od mnohých teoretických semináøù jde o projekt èistì praktický - klade si za cíl vytipovat nejslibnìjší dokumentární projekty na domácí scénì a jejich autorùm pomoci pøi jejich prosazení na mezinárodní úrovni. Do workshopu zamìøeného na trénink prezentace projektù se pøihlásilo celkem 52 námìtù a z toho bylo vybráno 13. Z tìchto 13 bylo 9 èeských, 1 z Bulharska (Vladimír Andrejev), 1 z Polska (Grzegorz Pacek), 1 z Rumunska (Florin Iepan) a 1 z Velké Británie (Dalia Neis). Workshop trval dva dny jeho lektory byli Paul Powels (Belgie) a Kein Klaassen (Holandsko). Režiséøi a producenti se uèili, jak mají své projekty prezentovat pøed commissioning editory . Autoøi mìli celý den na to, aby své projekty pøepracovali. V sobotu 27.10. pøedstoupili pøed porotu, jejíž èleny byli producenti z 5 evropských televizních stanic - Jutta Krug (WRD/Arte), Christianne Philipe (RTBF), Wim Van Rompaey (Lichtpunt), Leena Pasanen (YLE Teema) a Antonín Trš (ÈT). Zahranièní hosti byli pøíjemnì pøekvapeni kvalitou našich námìtù a po skonèení fora projevili pøedbìžný zájem o námìty režisérù : R. Sedláèka (Children of the Revolution), K. Ètveráèka (The Man Who Painted the Sea), Radovan Slánský (My Erotic Village), M. Tomin (The Children of Disent), F.Iepana (Cousin Werner) a D. Neis (Missing Meilich - Seeking Walter). Producenty Burzy námìtù byli - Andrea Prenghyová a Filip Remunda. Producenti by rádi celou akci zopakovali v rozšíøené podobì i v pøíštím roce. Letošní burza byla velmi pozitivnì pøijata jak hosty z ÈT, napø. programovou øeditelkou ÈT - Alenou Müllerovou, tak i zahranièními hosty. Projekt se uskuteènil ve spolupráci s European Documentary Network a byl podpoøen Eurekou Audiovisuel, British Councilem, a Delegation Valonie Brussel. Souèástí workshopu byl též otevøený semináø o evropských koprodukcích, který se konal v sobotu 27.10.2001. (Pozn. red.: stylista této zprávy by se mìl vrátit do základky a nauèit se èesky, mnohé výrazy by totiž napsal „jak mu zobák narost“! Inu - „je to mládí, kterému dnes patøí svìt...“)

18

Pravidla ÈT pro spolupráci s autory a nezávislými výrobci I. ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ NÁMÌTÙ DORUÈENÝCH ÈESKÉ TELEVIZI Cílem Èeské televize pøi práci s námìty od autorù je pøedevším: zaruèit striktní dodržování pøíslušných právních pøedpisù, zejména autorského zákona;chránit autory námìtù pøed neodùvodnìnými procedurálními prùtahy a dlouhodobou nejistotou ohlednì pøípadné realizace jejich projektù;v souladu s posláním televize veøejné služby optimálnì využívat pøedložené námìty a na jejich základì dále rozvíjet pùvodní èeskou filmovou a televizní tvorbu.Organizaèní struktura Èeské televize se specializovanými redakcemi, producentskými centry a tvùrèími skupinami pøináší výhodu v podobì kvalifikovaného rozhodování v první linii. Pro autora námìtu je výhodné, pokud adresuje svùj námìt vìcnì pøíslušné redakci (producentskému centru). Pokud adresuje námìt Èeské televizi v Praze jako instituci, pøidìlí jej vìcnì pøíslušné redakci nebo producentskému centru øeditelství programu nejpozdìji do pìti pracovních dnù od doruèení námìtu. O námìtech, adresovaných bez bližšího urèení televizním studiím Brno a Ostrava, rozhoduje hlavní producent. Hlavní producenti a šéfproducenti postoupí námìt nejpozdìji do pìti pracovních dnù od jeho doruèení vìcnì pøíslušné redakci nebo tvùrèí skupinì.Za odpovìï autorovi (pøedkladateli námìtu) dále uvedeným postupem odpovídá šéfredaktor redakce nebo producent tvùrèí skupiny. Šéfredaktor nebo producent odpoví nejpozdìji do 30 dnù ode dne, kdy byl námìt do Èeské televize doruèen. Tato odpovìï mùže mít zejména následující podoby:sdìlení, že redakce (tvùrèí skupina) námìt odmítla - v tom pøípadì musí být povinnou souèástí odpovìdi vìcné zdùvodnìní; sdìlení, že redakce (tvùrèí skupina) se rozhodla pøedložit námìt do nabídky pro vysílací schéma ve stávající podobì - v tom pøípadì uzavøe s autorem smlouvu opravòující výhradnì Èeskou televizi k užití námìtu (pro sjednané zpùsoby užití) a zaplatí odmìnu. Do uzavøení písemné smlouvy má autor právo nabízet námìt i jiným subjektùm a záleží na nìm, zda je ochoten èekat (v závislosti na pøípravì vysílacího schématu) na definitivní odpovìï, tj. pøedložení smlouvy ze strany Èeské televize; má-li redakce (tvùrèí skupina) o námìt zájem, avšak tento dle dramaturgických pøipomínek vyžaduje úpravy, uzavøe s autorem smlouvu o vytvoøení díla a poskytnutí licence s uvedením požadavkù na úpravy. Je nepøípustné, aby Èeská televize výslovnì podmiòovala pøijetí námìtu zajištìním èásteèného èi úplného finanèního krytí ze strany autora (napø. zajištìním sponzora). Definitivní rozhodnutí, pøijaté pøi pøípravì vysílacího schématu a výrobního úkolu, sdìluje písemnì a bez zbyteèného odkladu autorovi námìtu producent, který námìt do vysílacího schématu nabídl. Od okamžiku pøidìlení námìtu šéfredaktorovi (producentovi tvùrèí skupiny) je šéfredaktor (producent tvùrèí skupiny) odpovìdný za veškerou komunikaci s autorem námìtu. Tato odpovìdnost je nepøenosná.

19

II. ZÁSADY VÝBÌRU SPOLUPRACUJÍCÍCH FIREM (NEZÁVISLÝCH VÝROBCÙ)

Èeská televize pøistupuje ke spolupráci s nezávislým výrobcem zejména tehdy, když nedisponuje vlastními kapacitami k realizaci plánovaného poøadu ve stanoveném èase,je nezávislý výrobce nositelem práv k námìtu vyrábìného poøadu, má zájem podílet se na jeho výrobì a nabízí Èeské televizi oboustrannì pøijatelné podmínky spolupráce,je nezávislý výrobce schopen realizovat projekt pøi zachování požadované kvality finanènì výhodnìji než Èeská televize ve vlastní produkci,nezávislý výrobce pøináší èásteèné finanèní krytí nákladù na výrobu poøadu (koprodukce) a za podmínek, respektujících platné interní pøedpisy Èeské televize, umožòuje projekt realizovat lépe, než by jej mohla uskuteènit Èeská televize ve vlastní produkci,Èeská televize vyrábí poøad na základì akce, která by se jinak konala i bez její úèasti (koncert, divadelní pøedstavení atd.),je nezávislý výrobce nositelem technologie nutné pro výrobu poøadu a nabízí tuto kapacitu za prokazatelnì výhodných podmínek,nezávislý výrobce nabízí výhodnìjší ekonomické podmínky výroby poøadu ve srovnatelné kvalitì.Rozhodnutí o vstupu do spoleèné výroby, koprodukce nebo zadání zakázky na výrobu poøadu je v kompetenci odpovìdného šéfredaktora (producenta tvùrèí skupiny). V pøípadech hodných zvláštního zøetele konzultuje šéfredaktor (producent tvùrèí skupiny) toto rozhodnutí se svým pøímým nadøízeným. Pro každou takovou spolupráci bude vyhotovena smlouva, jejíž nedílnou souèástí bude zejména scénáø, rozpoèet, výrobní plán a seznam štábu (herecké obsazení). Obligatorními podmínkami, jejichž bezvýjimeèné splnìní vyžaduje Èeská televize od všech nezávislých výrobcù spolupracujících na výrobì poøadù, jsou:dramaturgický dohled nad výrobou poøadu;kontrola koneèného vyúètování veškerých nákladù na výrobu poøadu;kontrola celkového rozpoètu a prùbìžného èerpání nákladù na výrobu poøadu;možnost neproplacení pøedem nedohodnutých vícenákladù;získání výhradní licence k užití poøadu sdìlováním veøejnosti, zejména vysíláním televizí na území ÈR. Pøi spolupráci s nezávislými výrobci se Èeská televize øídí obecnì platnými právními pøedpisy, zákonem è. 483/1991 Sb., o Èeské televizi, v platném znìní, zákonem è. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Statutem Èeské televize, popø. Kodexem Èeské televize.

FESTIVALY pøed námi

** 4. roèník Mezinárodního festivalu vìdeckých filmù - CINECIENCIA - se koná od 16. do 26. listopadu 2001 v rámci 12. mezinárodního festivalu dokumentárních filmu AMASCULTURA v Portugalsku. Naše velvyslanectví v Lisabonu ale obdrželo tuto informaci a formuláø pøihlášky až po termínu uzávìrky, která byla 30. záøí 2001. Pro pøípadné zájemce o úèast v dalším roèníku uvádíme následující kontakty: Festival International do Filme Cientifíco, Centro cultural Malaposta, Rua Angola, Olival Basto, 267-039 ODIVELAS, Portugal, tel. ++351 21 938 8407, 21 938 8570, fax 21 938 9347, e-mail: [email protected], www.palcos.com/amascultura/cineciencia

20

** Následující - už 52. roèník Internationale Filmfestspiel Berlin se koná od 6. do 17. února 2002 v obvyklém programovém rozsahu. Uzávìrka pøihlášek byla 10. listopadu t.r., filmy musí být v Berlínì o deset dní pozdìji. Bližší informace na www.berlinale.de ** Od 21. do 26. bøezna 2002 se koná ve Stuttgartu 11. roèník Mezinárodního festivalu animovaných filmù. Projekce se odbývají v centrálním festivalovém kinì Alte Reithalle, v kinì hotel Maritim , v novém atraktivním areálu firmy Bosch a v nìkolika dalších zajímavých lokalitách mìsta. V mezinárodní soutìži se objeví na 50 filmù v šesti kategoriích, v samostatné soutìži se utkají pøíslušníci nejmladších generací, zvláštní kategorii mají filmy pro dìti. A protože to bude už za nové mìny, tak na ceny bude rozdìleno kolem 50.000 eur - autoøi vítìzných filmù v hlavní soutìži si odvezou po 7.500 eur, nejlepší animovaný film, který vznikl jako školní práce na filmových støedních èi vysokých školách, získá prémii 15.000 euro jako vklad na výrobu filmu, který tak má zajištìnu premiéru na pøíštím 12. roèníku festivalu v bøeznu 2004. Uzávìrka pøihlášek je 1. prosince 2001. Originál reglementu je k disposici v kanceláøi Fitesu. Další informace na www.itfs.de, www.festival-gmbh.de, e-mail: [email protected] ** Již devátý roèník Mezinárodního festivalu animovaných filmù se koná od 22. do 26. srpna 2002 v japonské Hirošimì pod ústøedním mottem „Láska a mír“. V tomto duchu budou také organizátoøi festivalu vybírat z pøihlášených snímkù a budou preferovat pøedevším ty z nich, které se vyjadøují pomocí nejrùznìjších animovaných technik k bolavým problémùm naší planety na prahu 21. století a nového tisíciletí. Pøihlášky spoleènì s ukázkovými kazetami je možné posílat po 1. únoru pøíštího roku, uzávìrka je 10. dubna 2002. HIROSHIMA 2002 FESTIVAL OFFICE, 4-17, Kako-machi, Naka-ku, Hiroshima 730 0812 JAPAN, e-mail: [email protected], http://www.urban.ne.jp/home/hiroanim/

Tak tu máme nové zaklínadlo, kterým Poslanecká snìmovna PÈR „nalajnovala“ podmínky prozatímnímu øediteli Èeské televize pøed jeho volbou v únoru t.r., zaklínadlo jménem „vyrovnaný rozpoèet“. Nejen redaktor Zpravodaje Fitesu už tehdy zapochyboval, zda tím vševìdoucí poslanci vlastnì nejen nalajnovali, ale de facto úèelovì namydlili povìstné schody asi každému generálnímu øediteli televize veøejné služby. Tahanice kolem toho nakonec stvrdila zaèátkem listopadu 2001 i Rada ÈT, která pøed uzávìrkou tohoto èísla novému (a jí zvolenému!!!?) generálnímu øediteli opìt (ponìkolikáté) návrh rozpoètu neschválila. Jsou tedy pøedseda Mrzena=Kuèera po Jirákovi=Kuèíkovi a Marešovi=Dìdeèkové tím tøetím „králem“ vzadu, kteøí budou pokraèovat v destabilizaci ÈT na základì politické objednávky, že Èeská televize je „postsocialistický moloch“? Nechceme míchat „hrušky s bramborami“, nicménì následující elaborát, který vznikl pod patronací Nezávislé odborové organizace ÈT, urèitì stojí alespoò za pøeètení...

21

Úvodní text a grafy k èlánku "Bumbrlíèek"? je jako samostatná pøíloha v *.doc

22

23

24

Z uvedených grafù vyplývá, že Èeská televize patøí k nejefektivnìjším TV spoleènostem v Evropì. I pøes neustále klesající reálný pøíjem (jehož výši nemùže nijak ovlivnit) se snaží neustále zkvalitòovat a rozšiøovat službu divákùm. (Skryté titulky, teletext, internet, stereo…) Prosté pøepoètení prostøedkù podle aktuálního kursu koruny by se mohlo na první pohled jevit jako neseriozní, je potøeba si ale uvìdomit, že vìtšinu nákladù je nutné vynaložit ve „svìtových“ cenách, protože všechny spoleènosti nakupují zaøízení ,suroviny a programy u stejných svìtových výrobcù. V tabulce není uvedena maïarská televize, protože ta dnes prožívá hlubokou krizi. Prokázaný politický vliv na chod veøejnoprávního sektoru, bezbøehé propouštìní stovek zamìstnancù a s tím spojený radikální pokles sledovanosti, privatizace studií, to vše na jedné stranì a pøitom existence dvou veøejnoprávních TV spoleèností (MTV a TV Duna) s minimálním vlivem na diváka, to vše je dnes pokládáno spíše za odstrašující pøíklad neochránìného statutu nezávislosti mediální spoleènosti veøejné služby. 25

26

27

d) „Slouèení televize a rozhlasu by pøineslo výrazné úspory“ Na toto téma jsme se dotázali vedoucích pøedstavitelù rùzných spoleèností s tímto výsledkem: Spojení rozhlasové a TV spoleènosti má své historické koøeny z doby vzniku TV vysílání. V poèátcích televize, když se hledal subjekt, který by TV vysílání zavedl do praxe, byl tento úkol vìtšinou svìøen rozhlasovým spoleènostem, které jako jediné mìly s vysíláním zkušenosti a disponovaly potøebným zázemím a kvalifikovanými odborníky. S rozvojem televize pøestaly skromné podmínky rozhlasových spoleèností staèit a nastaly dvì cesty vývoje k dnešní situaci. U nìkterých spoleèností se TV èást osamostatnila a vybudovala vlastní centrum a samostatnou instituci, u jiných zùstaly obì èinnosti „v jednom domì“ a ty vybudovaly svá nová vysílací centra s ohledem na tuto skuteènost. Všichni pøedstavitelé obou typù spoleèností se vzácnì shodují v názoru, že dnešní stav je vyhovující a není úèelné jej mìnit. (A ve smìru slouèení èi rozdìlení spoleèností). Tam, kde je rozhlas a televize jako jeden spoleèný podnik, jsou vìtšinou divize zabývající se rozhlasovou prací od televizních organizaènì, personálnì i technicky oddìlené a vzájemná spolupráce tìchto složek je minimální. Náklady, které by si zmìna vyžádala by byly neúmìrnì vysoké a pøínos minimální. Objektivnì je však tøeba pøiznat, že model slouèené TV a rozhlasové služby v jedné spoleènosti je v Evropì obvyklejší.

5) Závìr

Tato zpráva si neklade za cíl prezentovat Èeskou televizi jako dokonalou, bezchybnou instituci, nebo v každé spoleènosti je nutné a možné vždy nìco vylepšit, mìlo by se tak ovšem dít na základì konkrétních a racionálních argumentù, s vìdomím odpovìdnosti vùèi divákovi a nikoli pod vlivem „pocitù“, „dojmù“, informací agentury „jedna paní povídala“, zaslepených ideologických pøedsudkù èi metodou pokus-omyl. Pokud tento skromný materiál pomùže pøesunout diskusi od „pocitologie“ k seriozní debatì o zpùsobu financování ÈT, nebyl napsán zbyteènì. V Praze 24.10.2001

Jiøí Èerný

vychází za finanèní podpory Nadace ÈLF

ZPRAVODAJ

FITESU 28

Jeden z tìch bájeèných mladých mužù

V Pøíbrami zemøel 4. øíjna 2001 dramatik a filmový scenárista a režisér Antonín Máša. I když už uplynula øada let, i když mnozí znají jejich jména už jen jako pojmy z dìjin èeského filmového umìní, i když nìkteøí už odešli z našeho støedu, stále se jim bude øíkat nová mladá vlna, nebo - jak je nazval Josef Škvorecký - „všichni ti bystøí mladí muži a ženy“. Po Evaldu Schormovi, Pavlu Juráèkovi, Zdenku Sirovém, Jaroslavu Papouškovi, Ester Krumbachové odešel Antonín Máša. Mezi tvrdohlavými mladými absolventy filmové fakulty, kteøí tehdy v šedesátých letech minulého století pøicházeli do dramaturgií tenkrát ještì na dlouhou dobu socialistické státní kinematografické výroby s nápady, námìty a scénáøi, vymykajícími se všem dosavadním mravolièným filmovým pohlednicím „socialistické souèasnosti“ èi „pokrokové minulosti“, byl novopeèený scenárista a dramaturg Máša patrnì nejtvrdohlavìjší. A témìø všechno, co bylo podle jeho scénáøù natoèeno nebo co sám natoèil jako režisér, bylo vždycky - nìkdy až k neunesení - naplnìno hledáním odpovìdnosti. Èlovìka za sebe, za jiné, za spoleènost, za osud svìta, tvùrce filmu za koneèné dílo. Jen jako pars pro toto si pøipomeòme tøebas scénáø k filmu Každý den odvahu, který pak natoèil Evald Schorm, vlastní režijní debut podle vlastního scénáøe Bloudìní nebo pøedevším Ohlédnutí, jedno z klíèových dìl tehdejší vlny dravého a mravnì nezkorumpovaného mládí pronikající do umìlecky a mravnì zrelativizované èeské filmové tvorby. Samozøejmì, že bychom mohli vyjmenovat ještì další, možná ménì surovì pøímé a nelítostné, ale vždycky o tomtéž, jako tøebas scénáø k Olmerovu filmu Co je vám, doktore? Škvorecký nazval Mášu politikem Nové vlny a film Ohlédnutí oznaèuje za politikum par excellence. A pøipomíná Mášova slova z jakéhosi interview, že „kromì jisté slovanské tìžkopádnosti máme ... ještì tu nevýhodu anebo výhodu, že a chceme nebo nechceme, stále myslíme s vìtší mírou odpovìdnosti za osudy svého národa“. Mùže to sice vypadat jako velká slova, „ale myslím si, že je to pøesto tak,“ dodává Máša. Proto, jestliže návrat èeskoslovenských spoleèenských pomìrù v sedmdesátých letech opìt k lhostejnému a neodpovìdnému budování dávno již demaskované „socialistické utopie“ znamenal pro všechny jeho kamarády a souputníky zklamání a pøerušení - nìkdy i trvalé - nadìjnì zapoèaté tvùrèí cesty, pro Mášu to znamenalo zhroucení celého jeho lidského programu. K hoøkosti se pøidala nemoc a nìkdejší Tonda Máša, synek z pùvabné vesnièky Višòové na Pøíbramsku, hluboce vìøící muž s tváøí sedláka - písmáka, buldozer mezi spolužáky na filmové fakultì, jeden èas spoleènì s Pavlem Juráèkem redaktor jakýchsi okresních novin, vždycky a všude zarputilý diskutér, filmaø toužící po svobodì, která znamená odpovìdnost, ale zároveò neustále s chutí experimentující, nyní odešel. Nebyl už zase tak mladý, bylo mu šestašedesát, ale pro všechny bude stejnì jako ostatní kamarádi, co ho pøedešli, už napoøád jedním z tìch bystrých mladých mužù a žen z legendární mladé èeskoslovenské filmové vlny dvacátého století. Vladimír Bystrov Antonín Máša se narodil 22. èervence 1935 ve Višòové na Pøíbramsku. Po absolvování filmové fakulty Akademie múzických umìní v Praze pùsobil od roku 1961 jako dramaturg a scénárista v tehdejším Filmovém studiu Barrandov. Autor scénáøù mj. k filmùm Každý den odvahu (1964, režie Evald Schorm) a Co je vám, doktore? (1984, režie Vít Olmer). Režisér mj. filmù Bloudìní (1965), Hotel pro cizince (1966), Ohlédnutí (1968), Rodep (1972) a Skøivánèí ticho (1990). Podle vlastní divadelní hry Noèní zkouška natoèil film Byli jsme to my? (1990).

29

Eduard Sedláø zemøel (6.8. 1942 - 23.10. 2001)

Odešel další z tvùrcù dobré televizní zábavy. Zaèínal jako pomocný režisér Jána Roháèe a pøi svém vkusu a inteligenci si rychle osvojoval vše, co bylo potøebné pro samostatnou práci. Projevil se jako režisér Televizního klubu mladých, semaforáckých Návštìvních dnù, Dluhù Hany Zagorové, poøadù snímaných televizní èi filmovou technikou. Byly to hlavnì v osmdesátých letech poøady s Karlem Gottem, dále jednotlivé klipy, v nichž navazoval na nejlepší z èeské školy filmových písnièek a celá øada dalších poøadù. V rozhodujících chvílích roku 1989 pracoval v revoluèním vedení ÈST a režíroval pøenosy z historických setkávání divadelníkù. Na poèátku roku 1990 se stal šéfem realizace Hlavní redakce zábavy ÈST. Po rozkulaèení televizních redakcí o rok pozdìji šéfové tvùrèích skupin na nìj jaksi pozapomnìli, i na ten fakt, že byl jedním z opravdu mála tìch, kteøí umìli pøímý živý pøenos. Dostávalo se mu jenom drobnièek, které neodpovídaly jeho kvalitám. Ještì, že v televizi Prima mu v závìru jeho života dávali práci. Zemøel po dlouhé a tìžké nemoci. Ivo Paukert

Odešel další z nìkdejší nové vlny:

Jaromil Jireš

Ve vìku necelých šedesáti šesti let zemøel ve støedu 24. øíjna 2002 filmový režisér, docent pražské Filmové fakulty Akademie múzických umìní, neúnavný organizátor evropských filmových projektù známých jako Eurimages, Jaromil Jireš. Zemøel další z nìkdejší legendární nové filmové vlny èeskoslovenské kinematografie poloviny šedesátých let. Nìkomu se mùže zdát, že pùl století života, spojeného s filmem a plného filmu, je dost. Že aktivnì prožít tak dlouhé období jedné kinematografie, nebo jak eufemisticky øíkáme, filmového umìní, to když házíme do jednoho pytle všechno, co spatøí svìtlo svìta a už na celuloidovém pásu nebo na videozáznamu, staèí. Jenže dìjiny tvùrèích úspìchù vydávají spoustu svìdectví o tom, že profesionál a umìlec mùže udìlat mnohem víc. A Jaromil Jireš, by na svá první filmová studia v èimelické prùmyslovce nastoupil právì pøed pùl stoletím, ještì zdaleka nebyl na konci své tvùrèí potence. Po Èimelicích, kde se uèil organizaci filmové výroby a distribuce, následovalo studium nejprve kamery a pozdìji ještì režie na pražské filmové fakultì. To bylo v letech, která budou oznaèována jako doba zrání a nástupu nové mladé vlny v èeskoslovenské kinematografii po druhé svìtové válce. Jeho první filmy Køik nebo hrabalovská povídka Romance v Perlièkách na dnì, i díla další, zejména Žert podle stejnojmenného románu Milana Kundery, patøily k dílùm, která dùslednì, i když nikterak mimoøádnì provokativnì, pomáhala vykolejit vlak tehdejší tzv. socialistické filmové produkce, který se øítil do stále vìtšího mravního relativismu a estetické nicoty.

30

V tomto úsilí pokraèovala i celá Jirešova následující tvorba, nìkdy více a nìkdy ménì kompromisnická, nikdy však neuhýbající od režisérova poetického snu o svìtì sice bolestném, možná na povrchu šedivém, ale uvnitø plném lidskosti. Jmenujme napøíklad alespoò zdánlivì „prorežimní“, leè ve skuteènosti hlubokou religiozitou prodchnutý film Pøetištìno z MF Dnes(27.10. 2001 se svolením redakce o básníøce Marušce Kudeøíkové ... a pozdravuji vlaštovky, nebo surrealistickou básnickou féerii podle Vítìzslava Nezvala Valerie a týden divù èi poetický film o Leoši Janáèkovi Lev s bílou høívou. Labutí písní Jaromila Jireše byly dva pozoruhodné filmy: jemné navýsost humanistické drama Uèitel tance z roku 1995 a poetická sonda do nejintimnìjších mezilidských vztahù Dvojrole z roku 1999. Pùlstoletí života a tvorby filmového režiséra, scenáristy, teoretika, vysokoškolského uèitele - nejprve v šedesátých letech odborného asistenta a po vynucené pøestávce od roku 1991 opìt docenta - a neúnavného organizátora spoleèných evropských filmových projektù, introvertního a citlivého umìlce par excellence je pøíliš mnoho na jeden nekrolog. Když Jaromil Jireš po dlouhém utrpení, zpùsobeném následky tragické dopravní nehody, zemøel, byl - z pohledu budoucích dìjin èeské kinematografie - vlastnì poøád ještì mladý jako tenkrát v letech šedesátých. Vladimír Bystrov Režisér Jaromil Jireš se narodil 10. prosince 1935. Po absolvování filmové prùmyslovky v Èimelicích zaèal v roce 1954 studovat kameru na pražské FAMU a o dva roky pozdìji režii. Natoèil mj. filmy: Køik (1963), povídku Romance v Perlièkách na dnì (1965), Žert (1968), Valerie a týden divù (1070), ... a pozdravuji vlaštovky (1970), Lidé z metra (1974), Ostrov støíbrných volavek (1976), Mladý muž a bílá velryba (1978), Neúplné zatmìní (1982), Katapult (1985), Lev s bílou høívou (1986), Helimadoe (1995), Uèitel tance (1995), Dvojrole (1999) a øadu dokumentárních a televizních filmù zejména s hudebním námìtem.

31

32

Èeský filmový a televizní svaz Pod Nuselskými schody 3 120 00 PRAHA 2