SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2003
Informace o regionech, městech a obcích Počet výtisků: 80 Kód publikace: 13-1113-03
Praha říjen 2003 Č.j.: 1092/2003
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 2 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail:
[email protected] Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha 2003
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:
www.czso.cz Population and Housing Census 2001 – Prague 2 Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 2) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.
ISBN 80-250-0439-2 © Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.
SLDB 2001 – PRAHA 2
3
Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 2“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.
Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.
4
SLDB 2001 – PRAHA 2
OBSAH Předmluva............................................................................................................................................................ 3 Metodické vysvětlivky .......................................................................................................................................... 8 Jak se dělí Praha?............................................................................................................................................. 13 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 2 ......................................................................................................................... 17 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Praha 2 ................................ 18 1 1.1
Charakteristika .................................................................................................................................... 19 Městská část Praha 2.......................................................................................................................... 19
2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8
Obyvatelstvo........................................................................................................................................ 22 Obyvatelstvo - městská část Praha 2.................................................................................................. 22 Vývoj počtu obyvatel ........................................................................................................................... 22 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ............................................................................................. 24 Rodinný stav obyvatelstva .................................................................................................................. 25 Národnostní složení a státní občanství ............................................................................................... 26 Obyvatelé podle místa narození ......................................................................................................... 27 Náboženské vyznání obyvatelstva...................................................................................................... 27 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................................................... 28 Shrnutí................................................................................................................................................. 29
3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7
Ekonomická aktivita obyvatelstva ....................................................................................................... 29 Ekonomická aktivita - městská část Praha 2 ...................................................................................... 30 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 30 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku ........................................................................................... 31 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 32 Ekonomicky aktivní podle odvětví ....................................................................................................... 33 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 35 Vyjížďka za prací a do škol ................................................................................................................. 36 Shrnutí................................................................................................................................................. 36
4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5
Domácnosti ......................................................................................................................................... 37 Domácnosti - městská část Praha 2 ................................................................................................... 37 Vývoj počtu a struktury domácností .................................................................................................... 37 Velikost jednotlivých typů domácností ................................................................................................ 38 Cenzové domácnosti........................................................................................................................... 39 Vybavení domácností.......................................................................................................................... 41 Shrnutí................................................................................................................................................. 42
5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.1.6
Domy a byty ........................................................................................................................................ 43 Domy a byty - městská část Praha 2 .................................................................................................. 44 Domovní fond ...................................................................................................................................... 44 Základní charakteristiky trvale obydlených domů ............................................................................... 45 Bytový fond.......................................................................................................................................... 47 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ................................................................................. 49 Úroveň bydlení .................................................................................................................................... 52 Shrnutí................................................................................................................................................. 54
6
Závěr ................................................................................................................................................... 54
Přílohová část Seznam tabulek A. 1. A. A. A. A. A. A. A.
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001.............................................................................................................. 57 Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ........................................................ 59 Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví....... 60 Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin8 ................................................................................ 60 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku ..................................................................................................... 61 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin..................... 62 Obyvatelstvo podle národnosti............................................................................................................ 63 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání ........................................................................ 64 SLDB 2001 – PRAHA 2
5
A. 9. A.10. A.11. A.12. A.13. A.14. A.15. A.16. A.17. A.18. A.19. A.20. A.21. A.22. A.23. A.24. A.25.
A.49. A.50. A.51.
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví............................................65 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání.......................66 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ........67 Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu .......................................................68 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví .................................................69 Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví .............................................70 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti .........................71 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání ................................................................................72 Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví ................................73 Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin ...................74 Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin ...............75 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin Základní údaje o domácnostech .........................................................................................................75 Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti ...............................................................76 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti ................76 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti...........................................................................77 Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti....................78 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy ...............................................79 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti ...............................................................................................................................79 Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností ..80 Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností...............................................81 1) Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí Domovní a bytový fond........................................................................................................................82 Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu .........................................................................82 Domovní a bytový fond podle vlastnictví .............................................................................................83 Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ................................................................83 Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví ...................................................................................84 Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení .................................................85 Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu ..............................................86 1) Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ........................................87 Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu .....................................................................................................................88 Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení................................................................89 Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ...................................................... 90 Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení...............................................................91 Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ..........................................................................................92 Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti........................ 93 Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě 2 a podle obytné plochy v m na osobu .................................................................................................94 Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě .........................................................................................95 1) Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí
B. 1. B. 2. B. 3. B. 4. B. 5. B. 6. B. 7. B. 8. B. 9. B.10. B.11. B.12.
Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí ...................................................................................96 Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ................................................................96 Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí .......................................................................................96 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí ...................................................................96 Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí ...................97 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ......................................................................................97 Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí.................................................97 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí .................................................97 Základní údaje o domovním fondu podle obcí ....................................................................................98 Základní údaje o bytovém fondu podle obcí .......................................................................................98 Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí.........................................98 Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí ...............................................98
A.26. A.27. A.28. A.29. A.30. A.31. A.32. A.33. A.34. A.35. A.36. A.37. A.38. A.39. A.40. A.41. A.42. A.43. A.44. A.45. A.46. A.47. A.48.
6
SLDB 2001 – PRAHA 2
B.13.
Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí .......................................................................................... 98
C. 1.
Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ .......................................................................................................... 99
D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 100 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin..................................................... 100 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ........................................................................................................................ 101 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti .............................. 101 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání ..................................... 101 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů ............................................................................................... 102 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti .............................................................................................................................. 102 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu ..................................................................... 102 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 103 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti ..................................................................................... 104 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů ...................................................................................................... 104 E. E. E. E.
1. 2a. 2b. 3.
Vybrané údaje podle krajů a okresů.................................................................................................. 105 Vybrané údaje podle 22 správních obvodů....................................................................................... 107 Vybrané údaje podle 57 městských částí ......................................................................................... 116 Vybrané údaje o České republice ..................................................................................................... 140
Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ........................................................................ 141 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze..................................... 142 3. Složení obyvatel podle národností .................................................................................................... 142 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001........................................................................... 143 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ............................................................ 143 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání ................................................................................ 144 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR .. 145 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001 . 145 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR ............................................... 146 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin.............................................. 146 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin.......................................... 147 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin .............................................................................. 147 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ....................................... 148 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR ............................................................................. 149 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001.................................................................................... 149 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 .............................. 150 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001 .................................................................................... 150 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ................................................................................. 151 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze......................... 151 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a ČR.................. 152 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001 ..................................................... 152 22. Byty podle kategorie a velikosti......................................................................................................... 153 Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001.......................................................................................... 154 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let.................................................................................................. 154 3. Podíl věřícího obyvatelstva ............................................................................................................... 155 4. Průměrné stáří domovního fondu...................................................................................................... 155 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001 ................................................................ 156 6. Podíl neobydlených bytů ................................................................................................................... 156 1)
tabulka se v Praze nezpracovává
SLDB 2001 – PRAHA 2
7
METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém
8
SLDB 2001 – PRAHA 2
prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. SLDB 2001 – PRAHA 2
9
Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník 10
SLDB 2001 – PRAHA 2
kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 2 12 m . V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.
SLDB 2001 – PRAHA 2
11
Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. 2
Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m . Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší 2 odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).
12
SLDB 2001 – PRAHA 2
Jak se dělí Praha? Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská – Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí. 1922 –
městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Vinohrady Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín
Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území. 1923 –
správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní.
Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území. 1947 –
správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14.
Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.
SLDB 2001 – PRAHA 2
13
1949 –
správní obvody Praha 1 – 16
Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla. 1960 –
správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území.
Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu. 2
V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km a 67 280 2 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků. K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části. 1990 –
56 městských částí
Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území. První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57. 1992 –
57 městských částí
Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.
14
SLDB 2001 – PRAHA 2
1994 –
správní obvody Praha 1 – 15 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 –
MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4 MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice
Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné. 2001 –
správní obvody Praha 1 – 22 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 – Praha 16 – Praha 17 – Praha 18 – Praha 19 – Praha 20 – Praha 21 – Praha 22 –
MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9 MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín MČ Praha 18 MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 20 MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice
SLDB 2001 – PRAHA 2
15
Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části. Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí. Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel. Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.
16
SLDB 2001 – PRAHA 2
SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001 V PRAZE 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
17
MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 2
Březiněves Dolní Chabry
Suchdol Přední Kopanina
Lysolaje Nebušice
PRAHA 8 Troja
Letňany
Vinoř
PRAHA 9
Praha 8
Kbely
Praha 7
Praha 6
PRAHA 1 Praha 1
Řepy
Satalice
PRAHA 2
PRAHA 13
Praha 9
PRAHA 5
Praha 3
PRAHA 10
Štěrboholy
Praha 10
Praha 4
Praha 15 Praha 11
PRAHA 11
Kunratice
Lochkov
PRAHA 12 Praha 12
Újezd Křeslice Šeberov
Libuš
Klánovice Újezd nad Lesy
Koloděje
PRAHA 15
Petrovice
Velká Chuchle
Dolní Počernice Běchovice
Dolní Dubeč Měcholupy
PRAHA 4
Slivenec
Radotín
PRAHA 14
PRAHA 3
Praha 5
Praha 13
Horní Počernice
Praha 14
Praha 2
Řeporyje
Čakovice
PRAHA 7
PRAHA 6
Zličín
Ďáblice
Uhříněves Královice
Nedvězí Benice Kolovraty
Zbraslav Lipence
HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 2
18
SLDB 2001 – PRAHA 2
1
CHARAKTERISTIKA
Správní obvod Praha 2 Během uplynulých 12 let docházelo ve správním členění hlavního města Prahy k proměnám, ale Prahy 2 se tyto přesuny nedotkly. Správní obvod Praha 2 v tom vymezení, které platilo k datu posledního sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1. 3. 2001 existuje beze změny již od roku 1960. Tehdy byly stanoveny hranice obvodu Praha 2. V roce 1990 se tento obvod stal i samostatnou městskou částí Praha 2. Současně s tím městská část Praha 2 je i sídlem správního obvodu Praha 2 a tento stav je v současnosti stejný jako v době SLDB 2001, ale i při předchozích sčítáních 1960,1970,1980 a 1991. To s sebou nese tu pozitivní skutečnost, že veškerá srovnání v čase nevyžadují složité územní přepočty a proměny v životě tohoto obvodu lze jednodušším způsobem sledovat než je tomu u těch městských částí a správních obvodů, kde docházelo ke změnám v jejich vymezení.
1.1.
Městská část Praha 2
Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 2
katastrální území Hlavní nádraží B Hlavní nádraží A Na Smetance
Vodičkova C Štěpánský obvod A
Zderaz
Nové Město /část/
Riegrovy sady
Nad muzeem A
U Riegrových sadů
Vinohrady /část/
Vyšehrad Nusle /část/
Náměstí Míru U Čechových sadů Londýnská Podskalí
Albertov
Štěpánský obvod B
Na Kleovce Folimanka B Folimanka A Nuselské údolí A
Vyšehrad Nuselské údolí B
Havlíčkovy sady
hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu 0
0,4
0,8
1,2
1,6
2,0 km
2
Území druhé pražské městské části tvoří horní část katastrálního území Nové Město o rozloze 1,47 km , 2 2 západní část katastrálního území Vinohrady (2,12 km ), část Nuslí (Nuselské údolí, 0,24 km ) a Vyšehrad 2 (0,36 km ). Vinohrady zabírají územně největší část. Další územní členění představují základní sídelní jednotky neboli urbanistické obvody - část Nového města má 6 urbanistických obvodů, část Nuslí 2, Vinohrady 13 a Vyšehrad 1 urbanistický obvod. Urbanistické obvody představují nejpodrobnější územní dělení.
SLDB 2001 – PRAHA 2
19
Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 2 Počet urbanistických obvodů
Počet obyvatel k 3.3.1991
Rozloha (ha)
Počet obyvatel k 1.3.2001
Hustota obyvatelstva na km2 k 1.3.2001
Nové Město
6
147
15 325
12 380
8 422
Nusle (část)
2
24
4 867
4 311
17 963
13
212
39 629
32 581
15 368
1
36
2 052
1 731
4 808
22
419
61 873
51 003
12 173
Vinohrady (část) Vyšehrad Praha 2 celkem
Nové Město - Nové Město pražské je neodmyslitelně spojeno s největším panovníkem českých dějin Karlem IV. Na počátku Karlovy vlády tvořilo Prahu trojměstí - Hradčany, Menší Město pražské a Staré Město pražské. Karel IV. se rozhodl vybudovat v oblouku Vltavy další, rozsáhlejší městský celek. A tak v roce 1348 založil Nové Město pražské. Karel IV. dal již tehdy základ pro velkorysou geometrickou osnovu Nového Města pražského, vybavil ho městskými privilegii a funkční a daňovou regulaci.Tehdejší celek pražských měst - se 40 000 obyvateli - patřil ve své době k největším městům Evropy. Roku 1784 došlo ke sloučení čtyř pražských měst - Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan - v jeden celek, město Prahu. Dosud samostatná správa byla soustředěna v c.k. magistrát, jehož sídlem se stala Staroměstská radnice. V 70. letech 19. století se v Praze začalo s bouráním již anachronických hradeb. Pro Nové Město pražské to znamenalo snadnější spojení se sousedními předměstími, především s Královskými Vinohrady, Nuslemi a Žižkovem. Vinohradská část Prahy 2 získala zbouráním hradeb ohromný impuls k bouřlivému stavebnímu ruchu. Koncem 19. století tak Praha vykročila po letech stagnace na začátek cesty k modernímu evropskému velkoměstu. První písemné zmínky o Novém Městě pochází z roku 1348. V roce 1348 založil Ve stejné době nařídil také, aby kolem pražských měst byly zřizovány vinice a zahrady, které se jako nejsouvislejší pás ujaly právě na Vinohradech. Vyšehrad patří k nejstarším a také nejpamátnějším částem nejen Prahy 2 a Prahy vůbec. Předpokládá se, že Vyšehrad byl založen Přemyslovci někdy v 9. století jako protějšek Pražského hradu na pravém břehu Vltavy. Vyšehradský hřbitov se stal národním pohřebištěm. Na Slavíně i jednotlivých hrobech hřbitova tu odpočívají největší synové a dcery českého národa. Kapitulní a farní kostel sv. Petra Pavla byl v letech 1885 až 1887 (průčelí a věže v letech 1902 - 1903) přestavěn ve stylu pseudogotiky. Vyšehrad byl prvně písemně zmiňován v roce 1070 a k Praze se připojil v roce 1883. Vinohrady - v místech dnešních Vinohrad panovala dříve klidná idyla polí, zahrad a především vinic. Samostatnou obcí se Královské Vinohrady staly teprve roku 1849. Dne 26. září 1879 byly pak Královské Vinohrady povýšeny na město. V roce 1913 bydlelo v 1682 vinohradských domech přes 84 000 obyvatel a Královské Vinohrady se staly největší částí budoucí Velké Prahy. V devatenáctém století bylo nejdříve uměle spojeno několik usedlostí v těsné blízkosti Prahy do samostatné obce Vinohrady později byla obec rozdělena na Vinohrady a Žižkov. Na Vinohradech se obec po prvních volbách přejmenovala na Královské Vinohrady a nové zastupitelstvo si dalo za cíl vybudovat ze své obce moderní velkoměsto s úřady, školami, kostelem, knihovnou, vychovatelnou opuštěné mládeže, sady, rodinnými domy, veřejnou tržnicí, peněžním ústavem, továrnami, živnostmi a obchody. Svého cíle v relativně krátké době město úspěšně dosáhlo. Nusle - osada Nusle se rozkládala již ve středověku v údolí Botiče na východ od Vyšehradu, kde vinice tvořily jednotný zelený pás. Brzy nato bylo osídleno i místo v okolí kostela sv. Pankráce, kde byla založena osada Krušina, později nazvaná Pankrác. Nový rozvoj nastal v polovině 19. století, kdy byly obě obce spojeny. Místo proslulo slavnou poutí Fidlovačkou. O Nuslích bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1088, o Vinohradech v roce 1849, ovšem obojí Nusle I Vinohrady byly k Praze připojeny současně v roce 1922. Území Prahy 2 je památkově chráněno, katastry Nové Město a Vyšehrad jsou součástí Pražské památkové rezervace, Vinohrady a Nusle byly vyhlášeny jako památkové zóny. Každá z částí Prahy 2 má svůj typický charakter, který je historicky podložen. Městská část Praha 2 tvoří zároveň správní obvod Praha 2, na rozdíl od jiných správních obvodů další městské části nezahrnuje. Je umístěna v centru Prahy, hraničí s Prahou 1 od Myslíkovy ulice až ke křižovatce U Bulhara, dále hraničí s obvodem Praha 3, Praha 10 a Praha 4 až k ose Vltavy, kde od zimního přístavu v Podolí sousedí až po Myslíkovu ulici s levobřežním obvodem Prahou 5. Nejvyšší 2 nadmořská výška dosahuje 265 a nejnižší 190 m n.m. Rozloha území je 4,2 km počet obyvatel 51 003. Objekty dopravní infrastruktury jsou dosti zastoupeny. Území je pokryto hustou sítí městské hromadné dopravy a prochází zde i významná dopravní tepna – severojižní magistrála.
20
SLDB 2001 – PRAHA 2
Pro většinu území městské části Praha 2 jsou typické bloky činžovních domů vytvářející pravidelnou uliční síť. V průběhu druhé poloviny minulého století, v podstatě ihned po ukončení výstavby Vinohrad, bylo provedena celá řada výrazných zásahů do funkční náplně originálních zdejších staveb. Jednalo se zejména o změnu bytů na úřady a částečně i o dělení komfortních a luxusních bytů na více menších bytových jednotek. Proto je jedním z hlavních cílů strategického plánu posílit návrat rezidenční funkce a podpořit určitý stupeň luxusu v bydlení, kterému se podle stávajícího průměru říká nadstandard. Praha 2 je městskou částí, kde se bezprostředně prolíná nejatraktivnější celoměstské centrum s typickými městskými rezidenčními bloky. Silný tlak komerční sféry násobený intenzivním zájmem mezinárodního cestovního ruchu rozšiřuje postupně území centra hlavního města Prahy. Zatímco aktivity cestovního ruchu se orientují více na západ od Starého města (Hradčany, Malá Strana), nejpřirozenějším a nejatraktivnějším směrem rozšiřování pražské „city“ je jihovýchodní směr – katastrální území Vinohrad. Zatím se tak děje spíše náhodně a nekoncepčně. Programy na rozvoj produktů cestovního ruchu jsou jednou z příležitostí této městské části. Na vymezeném území městské části Prahy 2 lze jasně rozlišit tři charakteristické územní typy: - území komerční vybavenosti na katastru Nové Město, částečně zasahující západní část Vinohrad - tradiční rezidenční čtvrť s většinou obytných domů z období přelomu století a meziválečné první republiky na katastrech Vinohrady a Nusle - monofunkční areály veřejné vybavenosti zdravotnictví, universitního školství a kultury v jižní části Nového města a na Vyšehradě. Městská část Praha 2 představuje tradičně konzervativní a velkoměstsky kvalitní městské prostředí přitažlivé pro život občanů. Na jejím území můžeme vysledovat několik významných historických epoch. Zatímco na území Nového Města a Vyšehradu se nacházejí památky z doby gotické i románské, Vinohrady vznikly z historického hlediska takřka “přes noc” poté, kdy Praha v 19. století expandovala za městské hradby. Na území Prahy 2 se tak prolíná historie s urbanisticky velkoryse navrženou strukturou, která zahrnuje také značné plochy zeleně. Území Prahy 2 nenabízí malebnost Malé Strany či hmotovou a půdorysní rozmanitost Starého Města. Praha 2 se prezentuje kompaktním velkoměstským prostředím vysoké kvality, přehledností a elegancí odpovídající době jejího prostorového rozvoje na konci 19. století, na přelomu století a v období první republiky. Měřítko prostředí je kombinací obecní regulace v době výstavby (maximálně tři, později čtyři patra) a výsledkem monumentálních novohistorických slohů 19. století. Co se týče hospodářské charakteristiky, napoví nám např. registrované ekonomické subjekty. K 31. 3. 2001 bylo na území městské části Praha 2 registrováno celkem 22 771 ekonomických subjektů, což představovalo 6% všech ekonomických subjektů na území hl. m. Prahy. I když je nutné brát v úvahu skutečnost, že Praha 2 je adresou registrace výše uvedených subjektů a nemusí být zároveň místem podnikání, je zajímavé podívat se na velikostní strukturu zde registrovaných ekonomických subjektů. Více než polovina z 22 771 subjektů nemá žádné zaměstnance. Hlavní část pracovních příležitostí představují menší firmy, 13,1% jich zaměstnává od 1 do 5 zaměstnanců, od 25 do 49 zaměstnanců je to pouze 0,7% a v kategorii 100 – 199 zaměstnanců je to jen 0,2%. V třídění podle odvětví převažující činnosti se od průměru významně odlišuje vyšší zastoupení pojišťoven, bank a činností spojených s nemovitostmi, na druhé straně je výrazně nízké zastoupení maloobchodu. Co se týče živností, nejvíce frekventovanou živností je ale obchodní činnost. Výrazněji je zde zastoupen průmysl polygrafický. Charakterem osídlení patří Praha 2 mezi městské části s hustou zástavbou. Je zde i v návaznosti na tuto skutečnost také velké soustředění zdravotnických služeb, které svým významem přesahují nejen rámec městské části, ale mají celopražský i celostátní význam. Například Všeobecná fakultní nemocnice, která je propojena s 1. lékařskou fakultou. Státní vysoké školy jsou zde zastoupeny Universitou Karlovou a to 1. lékařskou fakultou, Přírodovědeckou a Matematicko-fyzikální fakultou, dále Českým vysokým učením technickým a to strojní fakultou. Od roku 1998 na území Prahy 2 působí také soukromá vysoká škola University of New York. Mateřské a základní školy v současnosti bojují s nadbytečnou kapacitou v souvislostí s menším počtem dětí. Střední a vyšší školství je zde také hojně zastoupeno. Je zde i značný počet speciálních školských zařízení pro postižené děti, např. Jedličkův ústav nebo Speciální školy pro sluchově a zrakově postiženou mládež, jež jsou internátní. Co se týče kultury, nedá se opomenout kulturní a i architektonická dominanta Prahy 2 – Vinohradské divadlo, které bylo postaveno v letech 1904 – 1907 v secesním slohu a je příkladem soudobé spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Významný je též Národní dům na Vinohradech. Z dalších kulturních institucí můžeme jmenovat např. Národní památník obětí Heydrichiády, Muzeum Antonína Dvořáka, Muzeum Policie ČR, Galerie bratří Čapků atd. Pokud jde o maloobchodní síť, tak na území Prahy 2 jednoznačně převládají malé obchody v parteru bytových domů. Vzniklo zde také několik potravinářských samoobsluh (např. Meinl, Delvita), ale ani potenciál existujícího domovního fondu, ani dopravní možnosti nevytváří předpoklady pro vznik většího supermarketu či nákupního centra, o hypermarketu nemluvě. Tento druh nákupů se v současnosti realizuje mimo území městské části Prahy 2 (např. na Praze 5, Praze 4, Zličíně a Černém mostě). Ze statistického SLDB 2001 – PRAHA 2
21
2
přehledu z roku 1999 je vidět, že průměrná plocha jedné prodejny v Praze 2 je 43,3 m (v Praze 1 je to 2 2 2 84,7 m ), průměrná plocha širokosortimentní prodejny potravin je 50 m (v Praze 1 je 220,9 m ). Z dalšího srovnání vyplývá, že na území se nachází 6,9% z celkové prodejní plochy Prahy a žije zde 4,5% obyvatel. V Praze 1 je tento poměr cca 15% prodejních ploch ke 3% obyvatel. Obchodní vybavenost městské části Praha 2 je hodnocena kapacitně jako nedostačující. V souvislosti s rozšiřováním nabídky a zvyšováním pohodlí obyvatel lze do budoucna počítat s nárůstem obchodních ploch. 2 Rozloha území městské části Prahy 2 je 418 ha, zaokrouhleno 4,2 km ; je to 0,85% z celkové rozlohy hl. m. Prahy. Na území se nenachází žádné lesní pozemky ani hospodářská půda. Podíl zeleně je i navzdory tomu relativně vysoký. Pozemky parků, sadů a zeleně rozptýlené v zástavbě tvoří dohromady více než ¼ celého území Prahy 2. Podíl zeleně zde významně převyšuje celopražský průměr, který je 11,3%. Rozlohou je MČ Praha 2 na 42. místě mezi 57 městskými částmi, počtem obyvatel je desátá, avšak hustotou 2 12 173 obyvatel na 1 km je v pořadí první, tedy nejhustěji osídlenou městskou částí.
2
OBYVATELSTVO
Co se týče metodiky, můžeme konstatovat, že ačkoliv je zachována návaznost na předchozí sčítání, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích cenzu 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením dlouhodobého pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.
2.1
Obyvatelstvo – městská část Praha 2
2.1 1 Vývoj počtu obyvatel Ke dní sčítání 1.3. 2001 bylo v této městské části 51 003 obyvatel, z toho muži představovali 23 742 osob a ženy 27 261 osob. Počet obyvatel s trvalým pobytem byl 49 759 a cizinců s dlouhodobým pobytem 1 244 osob. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 prokázalo, že počet obyvatel na Praze 2 i nadále klesá. Ačkoli v roce 2001 byli do celkového počtu obyvatel zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem, Praha 2 od roku1991 ztratila 10 870 obyvatel (tj. 17,6%). Za posledních 30 let úbytek představoval 41 203 obyvatel, což je téměř polovina obyvatel z roku 1970.
Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel 200 000 180 000 160 000
Počet obyvatel
140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok
22
SLDB 2001 – PRAHA 2
Tempo poklesu se od roku 1980 významně nemění, stále se pohybuje úbytek pod jednou pětinou obyvatel z předchozího cenzu. Shodně s dalšími centrálními částmi Prahy se úbytek v posledním desetiletí 20. století nezvýšil, v absolutním počtu došlo ve srovnání s předchozími desetiletími naopak ke snížení celkového úbytku.
Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel Rozdíl oproti předchozímu cenzu
Počet obyvatel k datu SLDB
Rozdíl oproti předchozímu cenzu v %
1961
106 022
1970
92 206
-13 816
x
-13,0
x
1980
75 960
-16 246
-17,6
1991
61 873
-14 087
-18,5
2001
51 003
-10 870
-17,6
Úbytek na katastru Nové Město představoval 2 945 (tj.19,2%) obyvatel, v části katastru Nusle, která přísluší k této městské části činil úbytek 556 obyvatel (11,4%), v části Vinohrady, která sem přísluší, ubylo obyvatel nejvíce 7 048 (17,8%). V katastru Vyšehrad to bylo nejméně, nicméně ubylo i zde 321 obyvatel (15,6%).
Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů
Katastrální území (část)
Název a počet urbanistických obvodů
Vodičkova C
Nusle (část)
Přírůstek/ úbytek 1991-2001
-
-
-
-
64
866
696
-170
Štěpánský obvod A
21
4 098
3 249
-849
Štěpánský obvod B
11
2 065
1 607
-458
Podskalí
30
3 642
3 075
-567
21
4 654
3 753
-901
147
15 325
12 380
-2 945
Nuselské údolí A
21
4 739
4 311
-428
Nuselské údolí B
3
128
-
-128 -556
6 UO
2 UO
24
4 867
4 311
Náměstí Míru
18
4 623
3 778
-845
Londýnská
28
7 794
6 393
-1 401
Nad muzeem A
13
3 398
2 625
-773
Hlavní nádraží A
20
126
5
-121
Hlavní nádraží B
Vinohrady (část)
Počet obyvatel k 1.3.2001
Albertov
Zderaz Nové Město (část)
Počet obyvatel k 3.3.1991
Rozloha (ha)
1
-
-
-
Na Smetance
13
3 617
3 045
-572
Riegrovy sady
15
-
-
-
U Riegrových sadů
14
6 292
5 151
-1 141
U Čechových sadů
25
6 689
5 472
-1 217
Havlíčkovy sady
16
26
16
-10
Na Kleovce
32
4 865
4 228
-637
Folimanka A
11
2 199
1 868
-331
Folimanka B
6
-
-
-
212
39 629
32 581
-7 048
13 UO Vyšehrad
36
2 052
1 731
-321
Vyšehrad
1 UO
36
2 052
1 731
-321
MČ Praha 2 celkem
22 UO
419
61 873
51 003
-10 870
SLDB 2001 – PRAHA 2
23
Ve všech částech Prahy 2 došlo ke snížení počtu obyvatel. Z podrobnějšího územního členění (podle urbanistických obvodů) vyplývá, že největší relativní úbytky celkového počtu obyvatel v posledním desetiletí zaznamenaly UO Zderaz a Štěpánský, kde úbytek činil více než pětinu bydlících obyvatel.
Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 Živě narození
Zemřelí
Přirozený přírůstek/ úbytek
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Saldo migrace
Celkový přírůstek/ úbytek
1992
609
942
-333
1 916
2 324
-408
-741
1993
531
1 000
-469
1 791
2 970
-1 179
-1 648
1994
449
888
-439
1 619
2 490
-871
-1 310
1995
415
942
-527
1 502
2 229
-727
-1 254
1996
415
792
-377
1 450
2 075
-625
-1 002
1997
432
837
-405
1 583
2 050
-467
-872
1998
402
766
-364
1 484
1 939
-455
-819
1999
352
782
-430
1 605
2 237
-632
-1 062
2000
398
761
-363
1 336
2 082
-746
-1 109
2001
420
755
-335
1 334
2 362
-1 028
-1 363
Jak vidíme z následujícího přehledu, v celém desetiletí před posledním cenzem docházelo jak k přirozenému úbytku obyvatel, tak k negativnímu migračnímu saldu. Migrace ovšem výši celkového úbytku ovlivnila výrazněji. Přirozený úbytek zaznamenal určité nepatrné výkyvy, v uváděném desetiletí byl největší v roce 1995, nejmenší v roce 1992, ale v posledních dvou letech byly úbytky obyvatel přirozenou měnou také jedny z nejnižších. Rodí se stále méně dětí, ale počty zemřelých spíše klesají, takže přece jen nedochází k dalšímu nárůstu negativního salda bilance živě narozených a zemřelých. Méně pravidelně se projevuje saldo migrace, které je více vázáno na vnější vlivy. Nejvyšší počty obyvatel opouštěly MČ Praha 2 na počátku 90 let, ale i v posledním sledovaném roce byl počet vystěhovalých zvýšený. Počty přistěhovalých naopak spíše klesají.Ve srovnání s ostatními centrálními částmi Prahy, kde je jsou obdobné podmínky, tedy vyšší podíl starších obyvatel a omezené možnosti rozšiřování bytového fondu, lze konstatovat, že početní vývoj populace probíhá podobně.
2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Z celkového počtu 51 003 obyvatel zjištěného ke dni sčítání bylo 23 742 mužů (tj. 46,6%) a 27 261 žen (tj. 53,4%). Na 1 000 mužů připadalo 1 148 žen ( v roce 1991 to bylo 1 194 žen). Ženy početně převládají již od středních věkových skupin, výrazněji pak mezi obyvatelstvem šedesátiletým a starším. Větší feminita obyvatelstva souvisí tedy úzce s věkovou strukturou. Tam, kde jsou zastoupeny vyšší věkové skupiny, je feminita vyšší, což má souvislost se skutečností, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Převaha mužů je u mladších věkových skupin. V MČ Praha 2 bylo více mužů ve věkových skupinách mezi 18 - 39 lety, s výjimkou věkové kategorie 30 - 34 let, kde bylo více žen. Ve věku nad 79 let zde bylo již 72% žen. V zásadě složení obyvatel podle pohlaví v MČ Praha 2 odpovídá složení obyvatelstva podle pohlaví i v hl. m. Praze. Již z výsledků minulých cenzů i z průběžné bilance obyvatel víme, že se Praha 2 řadí mezi městské části s nejméně příznivou skladbou obyvatelstva. Zastoupení nejstarších věkových skupin zde bylo vyšší než činil celopražský průměr a naopak podíl dětské složky byl trvale snížený. Tato situace, i když v nižší míře, byla zjištěna i v roce 2001. Dětí do 14 let v Praze 2 bylo 11,6% ze všech obyvatel (v Praze celkem 13,4%) a obyvatel ve věku 60 a více let 23,6% (v Praze celkem 20,8%). Podíl obyvatel do 15 let nadále poměrně výrazně klesá, ale na druhé straně se mírně snížilo i zastoupení obyvatel v důchodovém věku. V návaznosti na výrazný pokles nejmladšího obyvatelstva se mírně zvýšil i průměrný věk obyvatel této městské části. V roce 1991 průměrný věk mužů v Praze 2 byl 38,6 a žen 44,1 let. V roce 2001 pak u mužů vzrostl o 1,9 roku na 40,5 let a u žen o 1,2 roku na 45,3 let.
24
SLDB 2001 – PRAHA 2
Tab.2.1.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin Věková skupina Celkem
Muži
muži
Ženy 0-14
1980 celkem v% 1991 celkem v% 2001 celkem v%
15-59
ženy 60 a více
0-14
15-59
60 a více
Průměrný věk
75 960
34 203
41 757
6 474
19 935
7 794
6 165
22 612
12 980
42,0
100,0
45,0
55,0
18,9
58,3
22,8
14,8
54,2
31,1
x
61 873
28 204
33 669
5 177
16 917
6 110
4 819
18 064
10 786
41,6
100,0
45,6
54,4
18,4
59,9
21,7
14,3
53,7
32,0
x
51 003
23 742
27 261
3 008
16 239
4 495
2 896
16 825
7 540
43,0
100,0
46,6
53,4
12,7
68,4
18,9
10,6
61,7
27,7
x
Počet žen na 1000 mužů 1 221 x 1 194 x 1 148 x
Proti roku 1991 došlo k významnému nárůstu podílu obyvatel v produktivním věku. V roce 2001 bylo zastoupení obyvatel 15 – 59 let 64,8% (oproti 56,5% v roce 1991). Jak početně tak relativně klesla populace osob ve věku 60 a více let. Podíl poproduktivní skupiny klesl z 27,3% na 23,6%. Stále je však podíl skupiny v poproduktivním věku ve srovnání se skupinou předproduktivní dvojnásobně vyšší, což je základním příznakem nepříznivé věkové skladby obyvatelstva.
2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva Struktura obyvatel podle rodinného stavu se v posledních letech mění. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku. Nezanedbatelný vliv má v tomto ohledu také věkové složení obyvatelstva.
Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu Rodinný stav Počet obyvatel celkem
1980 1991 2001
svobodní
ženatí/ vdané
Rodinný stav v %
rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodní
ženatí/ vdané
rozvedení ovdovělí
muži
27 729
5 697
18 344
2 327
1 246
114
20,5
66,2
8,4
4,5
ženy
35 592
5 539
18 484
3 997
7 493
80
15,5
52,0
11,3
21,1
muži
23 027
6 017
13 580
2 342
1 024
64
26,1
59,0
10,2
4,4
ženy
28 850
5 262
13 828
3 895
5 802
63
18,2
47,9
13,5
20,1
muži
20 734
6 894
10 466
2 402
709
263
33,2
50,5
11,6
3,4
ženy
24 365
5 958
10 364
3 739
4 052
252
24,5
42,5
15,3
16,6
Od roku 1991 vzrostl podíl, ale i počet svobodných mužů. V roce 1991 bylo v MČ Praha 2 svobodných mužů 15letých a starších 26,1% a při cenzu 2001 již třetina. Vzrostl i počet a podíl svobodných žen (z 18,2% na 24,3% v roce 2001). Podíly svobodných v celé Praze stoupají zejména ve věkové skupině 20 - 24 let. Je to důsledek toho, že věk vstupu do manželství se přesouvá do vyšších věkových kategorií. Pokles intenzity sňatečnosti zejména u osob do 30 let věku zrcadlí celou atmosféru ve společnosti, kde svou roli hrají kromě problémů souvisejících na příklad se získáním bydlení či nezaměstnaností i rozšířené možnosti vzdělání, cestování, podnikání a dalšího budování osobní kariéry mladých lidí. Novodobým trendem je též soužití ve volném svazku. Se stoupajícím podílem svobodných klesá i v Praze 2 dlouhodobě podíl ženatých mužů (50,5% oproti 59% v roce 1991) i vdaných žen (42,5% oproti 47,9% v roce 1991). Zvlášť výrazně se tento jev odráží u dívek mladších věkových skupin. Zatímco v roce 1991 bylo v celé Praze mezi 20 - 24 let starými ženami 48,5% vdaných, v roce 2001 to bylo jen 12,8%. U následující věkové skupiny 25 - 29 let bylo podle cenzu 1991 vdaných žen 73,7% a v roce 2001 necelá polovina (46,9%). Tato tendence se odráží pochopitelně i u obyvatel Prahy 2. Počet rozvedených se v Praze 2 oproti roku 1991 zvýšil. Bylo to díky početnímu nárůstu rozvedených mužů. Zejména ve věkových skupinách 50 až 59letých, (u 50 - 54letých z 202 na 449 mužů, u 55 - 59letých ze 175 SLDB 2001 – PRAHA 2
25
na 343). Celkově počet rozvedených žen v Praze 2 mírně poklesl, ale u žen ve věku 50 - 54 let došlo také k výraznému početnímu nárůstu (z 290 na 614 žen) U mladších věkových kategorií došlo k poklesu počtu rozvedených. Celkově podíl rozvedeného obyvatelstva vzrostl z 12% z obyvatel 15letých a starších na 13,6%. Mezi rozvedenými je v Pražských populacích trvale více žen. V roce 1991 v Praze 2 mezi rozvedenými 62% žen a v roce 2001 tento podíl poklesl na 60%. Jelikož se od posledního cenzu snížil v Praze 2 počet obyvatel vyšších věkových kategorií, snižuje se i počet vdov a vdovců. Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kde je žena mladší než muž a je zde větší pravděpodobnost, že svého manžela přežije. Podíl vdov roste zejména od padesátého roku věku žen. V městské části Praha 2 bylo zjištěno celkem 709 vdovců a 4 052 vdov.
2.1.4 Národnostní složení a státní občanství Otázka národnosti při sčítání je zvláště citlivá. Takovéto zjišťování je možné jen při sčítání lidu, kdy každý občan uvede údaje podle svého rozhodnutí. Je možno uvést i dvě národnosti nebo neuvedení žádné. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také Romové mají možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení je pestřejší v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkám implikují různorodost stávající populace. V Praze se tato různost stále ještě projevuje minimálně. K určitým posunům oproti roku 1991 přece jen došlo.
Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti 1991 celkem Obyvatelstvo celkem
2001 v%
celkem
v%
61 873
100,0
51 003
100,0
59 397
96,0
47 044
92,2
357
0,6
97
0,2
9
0,0
6
0,0
slovenská
937
1,5
674
1,3
romská
146
0,2
28
0,1
polská
57
0,1
47
0,1
v tom národnost: česká moravská slezská
německá
81
0,1
115
0,2
ruská
58
0,1
161
0,3
ukrajinská
52
0,1
165
0,3
9
0,0
13
0,0
řecká maďarská
97
0,2
83
0,2
rumunská
6
0,0
9
0,0
vietnamská
1
0,0
23
0,0
ostatní
356
0,6
1 101
1,8
nezjištěno
310
0,5
1 437
2,8
Naprostá většina obyvatel Prahy 2 se přihlásila pochopitelně k národnosti české, celkem 47 044, tj. 92,2% občanů. Podíl obyvatel české národnosti oproti roku 1991 mírně poklesl. Moravskou národnost uvedlo 0,2%, podíl občanů hlásících se k této národnosti poklesl od roku 1991 i v Praze zcela výrazně, patrně zejména proto, že její deklarace při SLDB 1991 byla spíše emotivně ovlivněna momentální situací ve společnosti. Poněkud vzrostly počty obyvatel různých cizích národností. Potvrzení toho, že deklarace národnosti je věcí osobního rozhodnutí, se prokázalo u občanů romské národnosti. Počet obyvatel hlásících se v Praze 2 k romské národnosti v roce 1991 byl 146 a v roce 2001 již jen 28. Lze předpokládat, že v budoucnu, po vstupu ČR do EU, se částečně bude měnit i národnostní složení obyvatel, ale dosud se tento trend v Praze nijak výrazněji neprojevuje. Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha 2 bylo sečteno 1 734, z toho 1 244 jich bylo s dlouhodobým pobytem a 487 s trvalým pobytem. Cizinců ze zemí EU bylo sečteno 418 a 1 090 z ostatních států.
26
SLDB 2001 – PRAHA 2
2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození Při cenzu 1991 se poprvé v poválečném období zjišťovaly dlouhodobé migrační trendy obyvatel, kde bylo dotazováno trvalé bydliště matky v době narození sčítané osoby, tj. prakticky její první místo trvalého pobytu. Tyto informace jsou zajímavější ve srovnání republikovém, ale i z hlediska regionálního nám poskytují nové údaje o celkové skladbě obyvatelstva. Z celkového počtu obyvatel, kteří trvale bydlí ve správním obvodě Praha 2 se 32 343 (63,4%) narodilo v Praze, žen bylo 16 554 (51,2%) a mužů 15 789 (48,8). Při minulém cenzu 1991 byl zjištěn přibližně stejný počet rodilých Pražanů - 37 860 osob (61,2%), kdy bylo zjištěno 19 563 (51,7%) rodilých Pražanek a 18 297 (48,3%) rodilých Pražanů.
2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva U náboženského vyznání byl použit stejný postup zjišťování jako u národnosti. Takovéto zjišťování je deklaratorní. Každý občan uvede údaje podle svého rozhodnutí. Od roku 1950 se poprvé náboženské vyznání zjišťovalo v roce 1991, podruhé při sčítání v roce 2001.
Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání Počet obyvatel 1991 Obyvatelstvo celkem
Složení v % 2001
1991
2001
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
61 873
28 204
33 669
51 003
23 742
27 261
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
25 553
10 173
15 380
15 393
6 083
9 310
41,3
36,1
45,7
30,2
25,6
34,2 71,8
z toho: věřící v tom církve: římskokatolická
20 799
8 296
12 503
10 914
4 227
6 687
81,4
81,5
81,3
70,9
69,5
československá husitská
2 136
761
1 375
1 009
340
669
8,4
7,5
8,9
6,6
5,6
7,2
evangelické
1 664
690
974
931
365
566
6,5
6,8
6,3
6,0
6,0
6,1
pravoslavná
179
71
108
225
93
132
0,7
0,7
0,7
1,5
1,5
1,4
ostatní
775
355
420
2 314
1 058
1 256
3,0
3,5
2,7
15,0
17,4
13,5
26 969
13 398
13 571
30 422
15 056
15 366
43,6
47,5
40,3
60,0
63,4
56,4
9 351
4 633
4 718
5 188
2 603
2 585
15,1
16,4
14,0
10,0
10,1
8,5
bez vyznání nezjištěno
Na Praze 2 se při sčítání 2001 přihlásilo k některému náboženskému vyznání 15 393 obyvatel, tj. 30,2% z celkového počtu obyvatel. Ve srovnání se SLDB 1991, počet i podíl věřících značně poklesl, (tehdy bylo v Praze 2 věřících 41,3% obyvatel). Stále je zde zastoupení věřících poněkud vyšší než činí celopražský průměr. Jak v roce 2001, tak i v roce 1991 v MČ Praha 2 převažovaly osoby bez vyznání. V roce 2001 to byla již nadpoloviční většina populace (60%). Z osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání bylo nejvíce těch, které se hlásí k Římskokatolické církvi (10 914 osob, což představovalo 70,9% z celkového počtu věřících). Další početnější skupinou byli příznivci Československé církve husitské (1 009 osob, tj. 6,6% z celkového počtu věřících) a k církvi Českobratrské evangelické (931 osob, tj. 6% z celkového počtu věřících). Oproti roku 1991 i na Praze 2 značně vzrostl počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Trvale jsou mezi věřícími silněji zastoupeny ženy, bylo jich 34,2% z celkového počtu žen, zatímco věřících mužů bylo 25,6%. Při minulém sčítání bylo též více věřících žen 45,7% ze všech žen a 36,1% mužů z celkového počtu mužů. Z celkového počtu věřících na Praze 2 bylo 60,5% žen. Např. v Římskokatolické církvi byl podíl žen 61,3%, v církvi Československé husitské činil podíl 66,3% a u Českobratrské evangelické církve 60,8%. Celkově lze říci, že v roce 1991 byla odpověď na tuto otázku více ovlivněna tehdejší změnou politické situace. Při posledním cenzu na ni občané reagovali patrně méně emotivně a zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení. Dalším faktorem, který v tomto ohledu mohl sehrát určitou roli, je pochopení dané otázky. Mohlo se stát, že v roce 1991 odpovídali ano všichni, kteří byli pokřtěni a v roce 2001 jen ti, kteří se nějakým aktivním způsobem podíleli na životě dané církve.
SLDB 2001 – PRAHA 2
27
2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 15 let včetně.
Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání Základní a neukončené celkem 1991 2001
počet v% počet v%
Učňovské a střední bez maturity
z toho ženy
Střední s maturitou a vyšší odborné
z toho ženy
celkem
celkem
z toho ženy
11 148
7 229
14 323
7 481
16 396
21,5
25,1
27,6
25,9
31,6
9 876 34,2
5 912
3 708
11 834
5 963
16 270
9 712
13,1
15,2
26,2
24,5
36,1
39,9
dokončení Bez vzdělání a nezjištěno
Vysokoškolské celkem 1991 2001
počet v% počet v%
z toho ženy
Obyvatelstvo 15 a více let
z toho ženy
celkem
celkem
z toho ženy
9 134
3 819
876
445
51 877
17,6
13,2
1,7
1,5
100,0
28 850 100,0
9 514
4 254
1 569
728
45 099
24 365
21,1
17,5
3,5
3,0
100,0
100,0
Nejčastějším vzděláním mezi obyvateli Prahy 2 je střední s maturitou. Obdobná situace byla již v roce 1991 a je stejná i v hlavním městě celkem. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání se zvyšuje, oproti roku 1991 vzrostl o 4,5 procentních bodů. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u žen. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo 59,7% žen. Zastoupení obyvatel s tímto vzděláním je ovlivněno také tím, že jej uvádí i osoby mezi 19 a eventuálně až 30 lety, které ještě nemají své vzdělání ukončené a studují na vysokých školách. Druhým nejčastějším stupněm vzdělání je v MČ Praha 2 tak jako v roce 1991 učňovské a střední bez maturity. Jeho podíl u obyvatelstva ve věku 15 let a starším poněkud klesá. Podle pohlaví je i toto vzdělání častější u žen. Nejvýznamněji poklesl počet obyvatel se základním vzděláním. Důvod lze spatřovat jednak v tom, že většinu těchto obyvatel představují osoby staršího věku, jejichž počet na Praze 2 poklesl. V roce 2001 bylo z celkového počtu obyvatel se základním vzděláním cca třetina ve věku nad 60 let. Celkový podíl osob s tímto vzděláním ovšem ovlivňují i osoby ve věku od 15 do 19 let, které své vzdělání nemají ukončené. Ve všech věkových skupinách je ovšem tento nejnižší stupeň méně častý než v dřívějších letech. Celkově na Praze 2 pokleslo zastoupení obyvatel se základním vzděláním od roku 1991 o 8,4 procentního bodu. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, ale i zde se projevuje souvislost s věkovým rozvrstvením, ve starších věkových skupinách je právě převaha žen.
28
SLDB 2001 – PRAHA 2
Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více
25 20
MČ Praha 2 Hl. m. Praha 17,6
%
15 10
21,1
13,4
18,8 16,0
12,2
5 0 1980
1991
2001
Rok
Významně pokračuje růst jak počtu, tak i podílu osob s vysokoškolským vzděláním. V roce 2001 již více než pětina ze všech 15letých a starších obyvatel Prahy 2 mělo vysokoškolské vzdělání. Trvale mezi vysokoškolsky vzdělanými převládají muži, ale rozdíl mezi pohlavími se zmenšuje. Zatímco v roce 1991 na Praze 2 bylo mezi vysokoškolsky vzdělanými 41% žen, v roce 2001 již 45%. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace roste. Ještě v roce 1991 bylo na Praze 2 obyvatel s maturitou nebo vysokoškolským diplomem necelá polovina v roce 2001 již toto vzdělání mělo 57% obyvatel 15letých a starších. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.
2.1.8 Shrnutí Úbytek počtu obyvatel Prahy 2 je sice trvalý, ale tempo poklesu se poněkud zpomalilo. Věková skladba obyvatel zůstává i v posledních letech nepříznivá. Podíl obyvatel ve středním věku stoupá, ale výrazně zde poklesla dětská složka. Obyvatelstvo nejstarších věkových kategorií je zde stále silně zastoupeno. V rozdělení podle rodinného stavu je významný početní nárůst svobodných mužů i žen a pokles počtů lidí žijících v manželství. Tento trend se projevuje zejména u obyvatel ve věku do 30 let. Osoby jiných národností než je národnost česká jsou stále zastoupeny minimálními počty. Obdobně jako v celé Praze, poklesl i zde podíl osob, které se přihlásily k některému z náboženství, ale stále je na Praze 2 vyšší zastoupení věřících než v Praze celkem. Vzdělanostní úroveň je u obyvatel Prahy 2 vysoká a stále se zlepšuje.
3
EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA
Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování. Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko-ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). SLDB 2001 – PRAHA 2
29
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Velmi významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.
3.1
Ekonomická aktivita – městská část Praha 2
3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Z celkového počtu 51 003 bydlících obyvatel Prahy 2 bylo ke dni sčítání 27 050 osob, tj. 53% ekonomicky aktivních. Celkový podíl ekonomicky aktivních osob v populaci se na Praze 2 oproti cenzu v roce 1991 zvýšil. K tomuto nárůstu došlo v celém hlavním městě. Zatímco při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části nízký (50,8%), jako tehdy ve všech centrálních částech města a vykazoval hodnotu výrazně nižší než byl celopražský údaj (53,5%), podle cenzu 2001 to bylo již 53%, údaj jen mírně pod celopražským průměrem, který činil 54,3%.
Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem
% z počtu obyvatel 2001
celkem
2001
1991
ženy
celkem
ženy
31 419
27 050
12 856
50,8
53,0
47,2
39,1
z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní
25 994
23 107
10 668
42,0
45,3
pracující důchodci
2 823
1 577
884
4,6
3,1
1,7
ženy na mateřské dovolené
1 587
435
435
2,6
0,9
1,6
nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní
1 015
1 443
634
1,6
2,8
2,3
30 454
22 857
13 951
49,2
44,8
51,2
15 917
11 974
8 036
25,7
23,5
29,5
-
500
359
-
1,0
1,3
10 236
7 298
3 641
22,3
14,3
13,4
z toho: nepracující důchodci ostat. s vlastním zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel
708
796
796
1,1
1,6
2,9
3 593
2 289
1 119
0,0
4,5
4,1
-
1 096
454
-
2,1
1,7
61 873
51 003
27 261
100,0
100,0
100,0
Nejvíce ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a členové družstev. Tato největší skupina pracujících na Praze 2 představovala 85,4% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 82,7%. Naproti tomu se snížil počet i podíl pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 9% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 5,8%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců. V Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních a v roce 2001 to bylo 6%, ale na Praze 2 měl hlavní vliv celkový úbytek obyvatel nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malý segment a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné 30
SLDB 2001 – PRAHA 2
od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. Na Praze 2 představovali nezaměstnaní 5,3 % ze všech ekonomicky aktivních, což je úplně stejná hodnota jako v Praze celkem. Nižší podíl byl zaznamenán jen v rámci správních obvodů Prahy 6 a Prahy 15 a v MČ Praha 1. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, pomocí této kategorie se měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Na Praze 2 byl počet těchto osob jen o 428 osob nižší než za 10 let počet nezaměstnaných. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace poklesl, zatímco v roce 1991 to bylo 49,2% obyvatel této městské části, v roce 2001 již jen 44,8%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří polovinu všeho neaktivního obyvatelstva (52,4%). Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 31,9%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let. Toto složení ekonomicky neaktivních odpovídá v podstatě i celopražskému průměru. Ve srovnání s rokem 1991 je pro Prahu 2 významné snížení zastoupení všech hlavních skupin neaktivních obyvatel. Nejvýznamnější byl početní pokles u kategorie ostatní závislé osoby, kterou tvoří ve většině právě děti do 6 let věku, na Praze 2 jich bylo 2 011 (počet těchto dětí na Praze 2 poklesl oproti roku 1991 o 44%), počet těchto osob poklesl o 36,3%. Značný byl i pokles počtu nepracujících důchodců, který souvisí s poklesem osob vyššího věku vůbec, nepracujících důchodců na Praze 2 ubylo 24,8%. Poměrně významně ovšem ubylo i studujících včetně žáků základních škol, zde pokles činil 28,7%. Děti od 6 do 14 let tvořily 53,3% této skupiny, jejich počet na Praze 2 poklesl o 39,3%, což mělo tím pádem hlavní vliv na celkový početní pokles těchto ekonomicky neaktivních. Ostatní tyto osoby patří většinou do věkové kategorie 15 až 24 let, počet osob tohoto věku se na Praze 2 také o 13% snížil a současně s tím v této věkové kategorii roste podíl studujících. Tyto okolnosti pak zapříčinily, že početní pokles v této kategorii byl celkově ještě poněkud nižší než by odpovídalo demografickým předpokladům. Mírně se zvýšil i počet osob v domácnosti. Opět jde pouze o ženy, ačkoli v posledních letech jsou dány i legislativní předpoklady k tomu, aby v tomto postavení byli i muži (v Praze bylo zjištěno 6 mužů v tomto postavení). V roce 1991 bylo těchto žen 2,1% z celkového počtu žen a v roce 2001 tento podíl stoupl na 2,9 %. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (sem patří osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla zcela výjimečnou, početně narostla, ale stále jde o velmi malou skupinu.
3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva na Praze 2 podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy 47,5% ze všech ekonomicky aktivních osob, v roce 2001 tento podíl byl o něco větší - 49,7%. Ekonomicky aktivní populace početně navazuje na celkové složení obyvatel, 73,2% ekonomicky aktivních v Praze 2 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. V roce 1991 to byla o 10 let mladší věková skupina, tedy 35 - 44 let. K určitému zvýšení zastoupení došlo u osob ve věku 55 - 59 let, kde se kromě celkového nárůstu počtu osob tohoto věku projevilo i prodloužení důchodové hranice.
Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví Celkem 1991 Ekonomicky aktivní celkem
Muži 2001
1991
Ženy 2001
1991
2001
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
15-24
12,6
11,1
12,3
11,1
13,0
11,2
25-34
21,8
24,2
21,8
25,1
21,7
23,2
35-44
30,3
20,1
29,5
19,7
31,1
20,5
45-54
21,2
29,0
20,7
26,4
21,6
31,9
55-59
5,8
9,6
7,0
10,9
4,6
8,2
60-64
3,8
3,1
4,1
3,3
3,5
2,8
65 a více včetně nezjištěno
4,5
2,9
4,6
3,4
4,4
2,4
v tom ve věku (%):
SLDB 2001 – PRAHA 2
31
V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami podstatný rozdíl. U obou pohlaví byla nejsilnější věková skupina 45 - 54 let, přičemž u žen byla dominance této věkové kohorty ještě zřetelnější než v mužské části ekonomicky aktivních osob. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu Prahy 2 jich podle SLDB 2001 bylo 1 443, z toho 809 mužů a 634 žen. Celkový podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je 5,3%. Podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných ve věku 45 - 54 let a to 376 osob, druhá v pořadí byla kategorie 15 - 24 let a to 361 osob, na třetím místě byla věková skupina 25 - 34 let. Věková kategorie 35 - 44 let již byla pod úrovní 300 a ostatních byl malý počet - pod úrovní 90 osob. V relativním počtu je určitým způsobem zvýšený podíl nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let, kde je to 5,3% ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto stáří. Jinak všechny podíly v ostatních věkových skupinách nezaměstnaných (věková kategorie 25 - 44 let představuje 4,5 %, 45 - 54 let přibližně stejně tj. 4,3%) byly vyšší (kromě nejstarších věkových kategorií) než v celkovém zastoupení a to 4,1%. Podle pohlaví je více nezaměstnaných mezi muži a je to stejné i při rozdělení podle věku, projevilo se to nejvíce ve věkové kategorii 15 – 24, kdy bylo nezaměstnaných mužů o 73 více než žen.
3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) se oproti roku 1991 snížila a to z 606 osob na 600 osob. Poměrně výrazný pokles míry ekonomické aktivity byl zaznamenán ve všech věkových skupinách do 55 let věku, kde byla v dřívějším společenském systém udržována míra ekonomické aktivity blízko ke 100%. Naopak poměrně výrazné zvýšení tohoto ukazatele bylo na Praze 2 zaznamenáno u věkových skupin nad 55 let u žen a nad 60 let u mužů. U těchto osob se projevilo jednak prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, ale v úhrnu i zájem, byť ve vyšším věku, uplatnit své možnosti a schopnosti při aktivním zaměstnání. V této městské části přispělo ke zvýšení míry ekonomické aktivity i to, že ve starších věkových skupinách osoby ekonomicky neaktivní spíše opouštějí své relativně nákladné bydlení v centru města a zůstávají zde právě ti, kteří ještě pracují.
Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních 1991 celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho: 15 - 24 30 - 34 35 - 44 45 - 54 55 - 59 60 - 64 65 a více Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomiocky aktivních
2001
muži
ženy
celkem
muži
ženy
51 877
23 027
28 850
45 099
20 734
24 365
508 945 955 935 643 311
498 975 975 953 869 413
1 020 916 936 918 461 241
444 860 884 896 689 410
464 918 922 915 846 505
424 799 847 880 542 327
108
159
80
79
138
47
606
686
541
600
685
528
V třídění podle pohlaví se zvýšila ekonomická aktivita u mužů a naopak poklesla u žen. U mužů došlo k nepatrnému zvýšení celkové intenzity ekonomické aktivity a to z 686 na 688, u žen byl pokles z 538 na 528. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 35 – 44 let a to 905 ekonomicky aktivních na 1 000 mužů tohoto věku a u žen ve věku 45 – 54 let 855 žen na 1 000.
32
SLDB 2001 – PRAHA 2
Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin
100
91,8
90 80
79,9
70 %
60 50 40
92,2 84,7
91,5
Muži
84,6
88,0
Ženy Celkem
46,4
50,5
54,2
42,4
30
32,7
20
13,5
10
4,7
0 15-24
25-34
35-44
45-54
55-59
60-64
65+
Věková skupina
3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je na Praze 2 poněkud odlišná než je rozložení pro Prahu celkem. Zatímco v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a průmyslu, na Praze 2 je to ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech, dále je to odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně vědy a výzkumu, silně je zastoupeno i odvětví ostatních veřejných a osobních služeb. V minulých dobách to bylo odvětví sociální činnosti, kam se tehdy řadila jak kultura, tak školství a zdravotnictví, a to bylo mezi obyvateli Prahy silně zastoupeno i tehdy. V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži na Praze 2 byli nejčastěji zaměstnáni v odvětví činnost v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky a věda a výzkum, dále pak v odvětví průmysl, silněji též v ostatních veřejných a osobních službách. Ženy byly nejčastěji zaměstnáni v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti, dále v odvětví ostatní veřejné a osobní služby, nemálo jich bylo zaměstnáno v odvětví činnost v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky a věda a výzkum. V hl. m. Praze úhrnem bylo zcela jiné pořadí četností. Nejčastěji jsou v Praze muži zaměstnáni v průmyslu, dále ve stavebnictví a potom v odvětví obchodu. Pro městskou část Praha 2 je průmysl až na 14. pozici a stavebnictví na pozici 13. z 57 městských částí.
SLDB 2001 – PRAHA 2
33
Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví 4000
Ženy
3500
Muži
3000
Rovné zastoupení
Počet
2500 2000 1500 1000
Nezjištěné odvětví
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Školství, zdravotnictví, sociální činnosti
Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj
Peněžnictví a pojišťovnictví
Doprava, pošty a telekomunikace
Pohostinství a ubytování
Obchod a opravy spotřebního zboží
Stavebnictví
Průmysl celkem
0
Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov
500
U žen se situace na Praze 2 více přibližuje celopražskému průměru. Tak jako v celé Praze byly i zde ženy nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Druhým nejsilněji u žen obsazeným odvětvím byly na Praze 2 opět ostatní veřejné a osobní služby, ale v Praze celkem to byl všeobecně u žen velmi frekventovaný obchod. Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je na Praze 2 vcelku stabilně obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, na Praze 2 to bylo 70,8%, ještě silnější feminizace tohoto odvětví se projevila v celopražském údaji, zde to bylo 75%. Na Praze 2 pracovalo více žen než mužů ještě v peněžnictví a veřejné správě. Ve všech ostatních odvětvích byla zde převaha mužů. Naopak nejvýrazněji mužským odvětvím je i na Praze 2 stavebnictví, muži zde představovali 82,9%. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také i v dřívějších obdobích převaha mužů ve stavebnictví byla, ale v posledních letech se ještě zvýšila, v roce 1991 se pohybovala v Praze kolem 74%, v roce 2001 to bylo více než 83%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější. Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti Celkem Ekonomicky aktivní celkem
Muži
100,0
Ženy
100,0
100,0
v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví
0,7
0,6
12,6
8,5
7,1
11,1
2,5
10,0
10,2
9,8
Pohostinství a ubytování
5,1
5,2
5,0
Doprava, pošty a telekomunikace
7,4
9,3
5,3
Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj
4,6
3,2
6,1
12,8
13,6
12,0
5,5
4,6
6,5
Obchod a opravy spotřebního zboží
Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
34
0,7 10,7
Školství, zdravotnictví, sociální činnosti
13,8
7,7
20,5
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
12,4
11,8
13,0
Nezjištěné odvětví
10,2
10,2
10,2
SLDB 2001 – PRAHA 2
Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické a to nejen v důsledku významných společensko-sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých proměn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.
3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v Praze 2 odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Ovšem v míře procentuálního zastoupení se situace v této městské části od celopražských údajů poněkud odlišuje. Je zde vyšší podíl osob samostatně činných (18,5%), ale i zaměstnavatelů (5,1%). V Praze úhrnem je samostatně činných jen 16% a zaměstnavatelů 4%.
Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v tom Celkem
Ekonomicky aktivní celkem
muži
27 050
Struktura ekonomicky aktivních v % ženy
počet
14 194
celkem
v%
12 856
47,5
100,0
muži 100,0
ženy 100,0
v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé
1 384
966
418
30,2
5,1
6,8
3,3
18 797
9 092
9 705
51,6
69,5
64,1
75,5
samostatně činní
4 996
3 209
1 787
35,8
18,5
22,6
13,9
členové družstev
32
23
9
28,1
0,1
0,2
0,1
1 841
904
937
50,9
6,8
6,4
7,3
zaměstnanci
ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání
Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení stejné jako v celém hlavním městě, ale míra zastoupení jednotlivých kategorií se liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se poněkud častěji vyskytuje u osob středního věku. Zatímco ze všech ekonomicky aktivních mužů bylo na Praze 2 těch ve věku 45 – 54 let 18,9% a žen 31,9% ze všech ekonomicky aktivních žen, ze všech zaměstnavatelů mužů jich bylo 31,8% v této věkové kategorii a žen zaměstnavatelek dokonce 41,4%. V tomto věku byl též zvýšený podíl osob samostatně činných, u mužů bylo 30,8% ze všech samostatně činných mužů a u žen 33% ze všech samostatně činných žen právě v tomto věku. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Mírně zvýšené zastoupení je u zaměstnanců v mladších věkových skupinách, zejména u mužů. Muži ve věku 25 -34 let představují 17% ze všech ekonomicky aktivních mužů a mezi všemi zaměstnanci muži jich bylo 26,6 %. U žen převažuje věková kategorie 45 – 54 let, představující 24,4% ze všech ekonomicky aktivních žen a 32,3% mezi ženami zaměstnankyněmi.
Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání z toho
Ekonomicky aktivní celkem muži
zaměstnavatelé
ženy
muži
zaměstnanci
ženy
muži
samostatně činní
ženy
muži
ženy
15 -24
1 580
1 435
32
6
1 120
1 128
189
101
25-34
3 559
2 977
197
65
2 420
2 236
745
402
35-44
2 803
2 630
281
119
1 576
1 884
790
472
45-54
3 744
4 096
307
173
2 305
3 131
931
589
55-59
1 544
1 059
100
40
1 064
834
299
132
60-64
475
355
35
11
297
265
123
54
65+
489
304
14
4
301
225
126
37
SLDB 2001 – PRAHA 2
35
3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky, byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech.
Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol Zaměstnaní muži Vyjíždějící celkem
ženy
11 087
celkem
10 493
21 580
Vyjíždějící v% 100,0
Žáci a studenti 7 287
Vyjíždějící v% 100,0
z toho: v rámci Prahy 2
1 465
2 629
4 094
19,0
2 979
40,9
v rámci hl. m. Prahy
8 067
7 112
15 179
70,3
3 839
52,7
737
357
1 094
5,1
297
4,1
440
214
654
3,0
157
2,2
do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně
Ze základních údajů vidíme, že na Praze 2 má pracoviště mimo své bydliště 79,8% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 19% navštěvuje pracoviště, které se v této městské části i nachází. Dalších 70% osob má pracoviště na území hlavního města a jen 8,1% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků jen něco přes polovinu dojíždí mimo Prahu denně. V celopražském průměru je podíl osob pracujících mimo Prahu ještě nižší než v Praze 2 (necelých 5%). Naopak osob, které mají své pracoviště v domě svého trvalého bydliště je na Praze 2 poněkud vyšší podíl než činí celopražský průměr. Je to dáno mimo jiné i skutečností, že v této městské části je větší podíl samostatně činných osob. Pracující studenti jsou v rámci dojížďky řazeni ke studentům a i o to se snižuje podíl ekonomicky aktivních osob, které pracují v místě svého bydliště. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. Jsou to většinou žáci základních škol, kteří většinou v Praze navštěvují školu ve stejném správním obvodu, těchto osob na Praze 2 je 53,4%. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Do jiného místa v republice dojíždí 6,3 % studentů a jen asi třetina z nich denně. Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.
3.1.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z nejvýznamnějších změn je patrně pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zákonem podepřená pracovní povinnost ještě při minulém cenzu udržovala intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 na Praze 2 byla 88%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku, ale na Praze 2 se projevil větší měrou. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících na Praze 2 vidíme, že je zde vyšší zastoupení odvětví, kam je zařazeno školství, zdravotnictví a sociální činnosti, kultura, dále pak odvětví služeb pro podniky. Zaznamenání struktury ekonomicky aktivních v novém třídění podle postavení v zaměstnání dalo základ pro budoucí srovnání. Pro Prahu 2 je ve srovnání s celopražskou situací významný zejména zvýšený podíl zaměstnavatelů a samostatně činných. Na Praze 2 vzrostl od minulého cenzu podíl ekonomicky aktivních obyvatel.
36
SLDB 2001 – PRAHA 2
4
DOMÁCNOSTI
Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti eventuálně vybavení a způsobu soužití rodin a domácností, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítáních lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby, které prohlásily, že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech.
4.1
Domácnosti – městská část Praha 2
4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností Na Praze 2 se během let 1991 až 2001 snížil počet všech tří základních kategorií domácností.Tento pokles souvisí s úbytkem obyvatel a bytů v této městské části. Ovšem úbytek domácností byl ve všech třech kategoriích podílově nižší než úbytek obyvatel. Nejvýraznější rozdíl je u bytových domácností, kde byl úbytek 11,7% ze stavu roce 1991, zatímco úbytek obyvatel činil 17,6%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné bytové domácnosti se snižuje. Podobná tendence je i u domácností hospodařících a cenzových. Procentuální úbytek cenzových domácností (15,5%) se nejvíce přibližuje úbytku obyvatel (17,6%), ale i zde došlo k mírnému poklesu průměrného počtu členů domácnosti. K poklesu počtu domácností došlo i v předchozím desetiletí mezi cenzy 1980 a 1991, ale tento pokles byl kromě bytových domácností (kdy byl téměř shodný 11,6%) nepatrně vyšší. Úbytek bytových domácností bezprostředně souvisí s úbytkem bytů, ke kterému došlo, ale větší snížení počtu hospodařících i cenzových domácností než bytových spolu se snížením průměrného počtu členů domácností vypovídá o menší obsazenosti bytů a větším osamostatňování bydlení jednotlivých typů domácností.
Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem
Průměrný počet členů domácnosti
Struktura domácností v %
2001
26 168
23 128
22 799
21 219
3 369
1 909
29 673
25 380
29 138 535 30 225
1980 100,0
1991
2001
1991 2,34
2001
100,0
100,0
2,18
80,7
87,1
91,7
2,14
2,04
19,3
12,9
8,3
3,66
3,88
100,0
100,0
100,0
2,08
2,00
25 218
95,9
98,2
99,4
2,06
1,98
162
4,1
1,8
0,6
3,21
4,49
25 542
100,0
100,0
100,0
2,04
1,99
v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny
12 465
9 278
45,8
41,2
36,3
2,95
2,94
bez závislých dětí
6 440
5 498
25,4
21,3
21,5
2,23
2,43
se závislými dětmi
6 025
3 780
20,4
19,9
14,8
3,71
3,69
5 203
4 232
13,9
17,2
16,6
2,34
2,39
bez závislých dětí
2 112
1 884
5,1
7,0
7,4
2,11
2,23
se závislými dětmi
3 091
2 348
8,8
10,2
9,2
2,49
2,52
275
1 234
2,3
0,9
4,8
2,03
2,11
12 282
10 798
38,0
40,6
42,3
1,00
1,00
neúplné rodiny
vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců
SLDB 2001 – PRAHA 2
37
Tuto tendenci potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. U bytových domácností se opět zvýšil podíl těch, v nichž bydlí pouze 1 hospodařící domácnost. Zatímco v roce 1980 bydlelo společně v jednom bytě více než 19% domácností, které nehospodařily společně, v roce 1991 to bylo více než 12 % a v roce 2001 již jen 8%. Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, ještě dále poklesl již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek společně. V roce 2001 na Praze 2 téměř 100% (99,4%) hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností ještě při cenzu 1991 představovaly většinu úplné rodiny, v roce 2001 většinu na Praze 2 již představovaly domácnosti jednotlivců. Tato situace je poněkud atypická. V Praze celkem stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Podobná tendence vzestupu podílu osob žijících jako domácnosti jednotlivců je typická pouze pro vnitřní pražské části. Počet úplných rodin na Praze 2 poklesl o 25,6% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 14,6%. Poklesly i počty neúplných rodin, zejména se závislými dětmi. Počty domácností jednotlivců také mírně poklesly, ale výrazně menší měrou, takže jejich podíl na celku domácností vzrostl na většinový. To, co patrně nejvíce zarazí je nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. Jejich početní nárůst na Praze 2 je poněkud nižší než tomu bylo v celopražském průměru, kde tohoto typu cenzových domácností přibylo i procentuálně více. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním přístupu, ale jistou roli zde sehrála i skutečnost, že jsou sem zařazena i soužití cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří svá rodinná soužití realizují případně ve své vlasti. Do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.
4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností. Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále se však v průměru pohybuje kolem 2 členů na 1 domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů však větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců, protože u domácností s více členy tyto průměry spíše mírně vzrostly, ale zmenšilo se jejich zastoupení. Základní struktura domácností podle počtu členů se proměnila jen u domácností bytových, kde při SLDB 2001 již tak jako i u ostatních kategorií, největší podíl v roce 2001 představovaly domácnosti jednotlivců. Ještě v roce 1991 byly nejčastější dvoučlenné bytové domácnosti. Ve 36,8% bytů na Praze 2 bydlí jen jeden člověk. Poklesly podíly bytů s více než dvěma osobami. U hospodařících domácností podíl jednotlivců, kteří hospodaří pouze sami, stoupnul na více než 40%, k poklesu podílu pak také došlo u všech vícečlenných domácností. Základní rozdělení se však od posledního cenzu nezměnilo. Obdobná situace byla i u cenzových domácností s tím, že změny nebyly tak výrazné jako u domácností hospodařících. V případě tříčlenných cenzových domácností došlo i k minimálnímu nárůstu jejich podílu.
Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti
2
3
4
5 a více
1991
31,6
30,3
18,6
14,0
5,6
2001
36,8
29,3
18,4
11,6
3,9
1991
39,2
30,5
16,5
11,3
2,5
2001
42,5
28,7
16,9
9,8
2,0
1991
40,6
30,3
15,9
10,9
2,2
2001
42,3
29,5
17,0
9,5
1,7
Podstatné je, že průměrná velikost domácností na Praze 2 je stále menší, ale nejvýznamněji se na tom podílí nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Podíl cenzových domácností jednotlivců je na Praze 2 o 5,5 procentního bodu vyšší než činí celopražský průměr. Tato situace je typická pro vnitropražské městské části. Podíl domácností jednotlivců byl ještě vyšší než na Praze 2 v městské části Praha 3 (44,9%).
38
SLDB 2001 – PRAHA 2
4.1.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci městské části.
Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 2 a Hl. m. Praze
24,9
18,3
6,8
9,5
36,8
3,6
Hl.m. Praha
MČ Praha 2 21,5 0%
14,8 25%
7,4
9,2
4,8
50%
42,3 75%
100%
Úplné rodiny bez závislých dětí
Úplné rodiny se závislými dětmi
Neúplné rodiny bez závislých dětí
Neúplné rodiny se závislými dětmi
Vícečlenné domácnosti nerodinné
Domácnosti jednotlivců
Jak již bylo řečeno nejčastějším typem cenzové domácnosti byla na Praze 2 domácnost jednotlivce. Velký podíl domácností jednotlivců je typický pro velkoměstské osídlení. Zvláště v centru hlavního města jsou tyto domácnosti časté. Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud proměnilo. Z hlediska způsobu bydlení se zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD, což může zahrnovat v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků klesly na minimum. Změnil se i poměr domácností jednotlivých mužů a žen na téměř rovnoměrné zastoupení obou pohlaví. Tato skutečnost souvisí valnou měrou s významným poklesem domácností jednotlivců nejstaršího věku, mezi kterými ženy výrazně dominovaly. Pokles počtu domácností jednotlivců ve věku nad 60 let byl na Praze 2 značný, zatímco v roce 1991 jich byla polovina (51% ze všech domácností jednotlivců), v roce 2001 jich bylo jen 40,1%. Situace se obrátila ve prospěch osob v produktivním věku, v roce 1991 bylo domácností jednotlivců ve věku 30 – 59 let 34,3% a v roce 2001 již 44%. S tím je spojeno i rozdělení domácností podle rodinného stavu jednotlivců, kteří v nich žijí. Významně klesl počet ovdovělých jednotlivců, kteří byli při minulém cenzu (zejména mezi ženami) značně zastoupeni (celkově 32,9% v roce 1991 oproti 24,3% v roce 2001) a vzrostl podíl svobodných (z 27,25 % na 32,7%).
SLDB 2001 – PRAHA 2
39
Tab.4.1.3.1 Domácnosti jednotlivců 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem
2001 v%
počet
v%
12 282
100,0
10 798
100,0
10 224
83,2
8 650
80,1
1 831
14,9
2 045
18,9
227
1,8
103
1,0
4 922
40,1
5 041
46,7
svobodní
1 695
13,8
1 987
18,4
ženatí
1 048
8,5
971
9,0
rozvedení
1 513
12,3
1 483
13,7
628
5,1
420
3,9
38
0,3
180
1,7
15 - 24
466
3,8
307
2,8
25 - 29
527
4,3
658
6,1
30 - 39
978
8,0
1 066
9,9
40 - 49
975
7,9
865
8,0
50 - 59
535
4,4
992
9,2
60 - 69
680
5,5
438
4,1
70 a více včetně nezjištěno
761
6,2
715
6,6
7 360
59,9
5 757
53,3
1 684
13,7
1 543
14,3
702
5,7
543
5,0
rozvedené
1 504
12,2
1 373
12,7
ovdovělé
3 410
27,8
2 199
20,4
60
0,5
99
0,9
15 - 24
485
3,9
292
2,7
25 - 29
324
2,6
458
4,2
30 - 39
440
3,6
456
4,2
40 - 49
602
4,9
475
4,4
50 - 59
677
5,5
899
8,3
60 - 69
1 880
15,3
771
7,1
70 a více včetně nezjištěno
2 952
24,0
2 406
22,3
v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci Muži celkem v tom podle rodinného stavu:
ovdovělí nezjištěný rodinný stav v tom podle věku:
Ženy celkem v tom podle rodinného stavu: svobodné vdané
nezjištěný rodinný stav v tom podle věku:
Podle složení domácností jednotlivců lze usuzovat na dvě základní tendence. Jednak z centra města odcházejí jednotlivci důchodového věku, kteří se orientují na bydlení s nižšími náklady, ale i ve zdraví příznivějším prostředí ať již v okrajových částech Prahy nebo přímo na venkově. Bydlení v centru naopak preferují ekonomicky aktivní jedinci, kteří se sem stěhují za prací. Zvýšené náklady zde pak nehrají tak významnou roli. Pro sociální situaci je ovšem také podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny v roce 2001 představovaly na Praze 2, tak jako vždy většinu, v roce 2001 to na Praze 2 bylo 68,7% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi většinu představují rodiny bez závislých dětí. Bylo jich zde mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) 54,6%.
40
SLDB 2001 – PRAHA 2
Tab.4.1.3.2 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí
počet
se třemi a více dětmi
9 278
2001
5 203
4 232
100,0
100,0
100,0
100,0
počet
6 440
5 498
2 112
1 884
počet podíl v %
se 2 dětmi
12 465
1991
podíl v % podíl v % s 1 dítětem
Neúplné 2001
51,7
59,3
40,6
44,5
3 052
2 032
2 257
1 670 39,5
24,5
21,9
43,4
2 621
1 528
733
611
podíl v %
21,0
16,5
14,1
14,4
počet
352
220
101
67
podíl v %
2,8
2,4
1,9
1,6
počet
Teprve potom následují rodiny se závislými dětmi, kterých zde v roce 2001 tedy bylo 45,4% ze všech rodinných domácností. Při minulém cenzu byla situace i na Praze 2 ještě obrácená a to ve prospěch rodin se závislými dětmi, těch tehdy bylo 51,6% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinami s dětmi dominují úplné rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 60,4% ze všech rodin s dětmi. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet úplných rodin se 2 dětmi, který na Praze 2 poklesl o 41,7%, počet úplných rodin s 1 dítětem klesl o 33,4%. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a i zde mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin na Praze 2 ze všech cenzových domácností činil 20,4%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. V Praze úhrnem to bylo 16%. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, na Praze 2 představovaly 55,5% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou také trvale nejčastější rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 došlo i zde k úbytku, ale procentuelně bylo početní snížení méně výrazné než u úplných rodin. Počet neúplných rodin s 1 dítětem poklesl o 26% a se 2 dětmi o 17%. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i s pokles sňatečnosti. V Praze 2 je podíl rodin se 3 a více dětmi trvale klesající. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. Naprostá většina rodin s dětmi (84,7%) bydlí v bytě samostatně. Dále jich 82,9% bydlí v bytě nájemním a co do velikosti jsou to byty dvoupokojové (39,9%) nebo třípokojové (44,3%). V celopražském průměru je situace poněkud odlišná zejména co se týká právního užívání bytu, zaznamenáváme významně nižší podíl rodin v nájemních bytech (jen 46%) a naopak podstatně více rodin s dětmi bydlí v bytech družstevních (26%), ale i ve vlastním domě (13%) či v bytech v osobním vlastnictví (9%). Také co do velikosti dokumentují celopražská čísla poněkud lepší situaci,v bytech se 2 pokoji bydlí čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) v bytech s více pokoji.
4.1.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuálně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.
SLDB 2001 – PRAHA 2
41
Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem
Praha 2 Hl.m. Praha
osobním automobilem
celkem
z toho 2 a více
pevnou linkou
telefonem
osobním počítačem
pevnou pouze linkou mobilním i mobilním
celkem
možnost užívat z toho s připojením rekreační objekt na internet
plná vybavenost
23 128
9 633
1 213
11 041
1 165
8 152
5 395
2 762
9 785
2 454
496 940
238 898
32 177
241 859
24 866
180 069
112 463
55 194
191 213
48 478
Praha 2 v%
100,0
41,7
5,2
47,7
5,0
35,2
23,3
11,9
42,3
10,6
Hl.m. Praha v%
100,0
48,1
6,5
48,7
5,0
36,2
22,6
11,1
38,5
9,8
Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností na Praze 2 má svá specifika. Běžné vybavení jedním osobním automobilem, pevnou telefonní linkou a zároveň mobilním telefonem a samostatnou pevnou linkou je zde pod celopražským průměrem, vybavení pouze mobilní telefonem tento průměr mírně převyšuje.Také vybavení počítačem je zde nadprůměrné a připojení na internet zde má více než polovina (51,2%) domácností s počítačem, zatímco v Praze celkem 49%. Také užívání rekreačního objektu je u domácností v Praze 2 častější než v Praze celkem. Více než 10% domácností bydlících na Praze 2 je vybaveno automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla a to i u rekreačních objektů. V roce 1991 na Praze 2 využívalo rekreační objekt 32,9% domácností oproti 42,3% v roce 2001 a v Praze úhrnem 28% oproti 38,5%. Na počátku devadesátých let existoval spíše názor o utlumení tzv. chalupářského zájmu speciálně u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že ježdění za rekreací do venkovských chat a chalup pokračuje a vybavenost použitelným objektem u pražské populace roste.
4.1.5. Shrnutí Základní tendence ve vývoji složení domácností, je pro MČ Praha 2 nárůst podílu domácností jednotlivců, zejména domácností jednotlivých osob v produktivním věku. Na druhé straně klesaly v průběhu devadesátých let počty i podíly domácností osob ve věku důchodovém. Zastoupení rodin se závislými dětmi se zde opět významně snížilo. Klesá i průměrný počet závislých dětí připadajících na 1 domácnost a nejčastější jsou stále rodiny s 1 dítětem. Oproti roku 1991 pokleslo zastoupení bytů, v nichž bydlí více cenzových domácností. Významně na Praze 2 stoupl počet bytů, kde bydlí pouze 1 osoba. Také hospodařící domácnosti se ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je zde výjimkou. Vybavenost domácností na Praze 2 je zhruba na úrovni celopražského průměru, ale má i své zvláštnosti, které pravděpodobně souvisejí s některými specifickými sociálními charakteristikami domácností bydlících v centru hlavního města.
42
SLDB 2001 – PRAHA 2
5
DOMY A BYTY
V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy. Domy – mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt (byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců,ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty). Domy z hlediska obydlenosti dělíme na obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce. Byty – vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu - v roce 2001 byly do obytné plochy 2 bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 - 7,9 m , které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné z důvodu metodických změn údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů - v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty sem zahrnujeme -
nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod.
-
rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků)
stavby,
bydlení
Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“. SLDB 2001 – PRAHA 2
43
5.1
Domy a byty – městská část Praha 2
5.1.1 Domovní fond Podle výsledků SLDB na Praze 2 bylo 2 214 domů určených k bydlení a z toho 2 188 jich bylo trvale obydlených. Praze 2 trvale tvoří valnou většinu obytného fondu bytové domy, je to stabilně kolem 90% domů s byty. V nich se v roce 2001 nacházelo 98,8% ze všech bytů této městské části. Necelých 9% domovního fondu tvoří tzv. ostatní budovy, ve kterých je 1% bytů a jen nepatrnou část představují rodinné domy, byla to necelá 2% všech domů a jen 0,2% bytů. Toto složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této centrální části hlavního města a v průběhu let se zásadně nemění.
Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v tom trvale obydlené Domy celkem
neobydlené
v tom celkem
rodinné domy počet
bytové domy
v%
počet
celkem
ostatní domy
v%
počet
v%
v%
1980
2 399
2 323
16
0,7
2 163
93,1
144
6,2
76
3,2
1991
2 261
2 152
20
0,9
2 035
94,6
97
4,5
109
4,8
2001
2 214
2 188
38
1,7
1 987
90,8
189
8,6
26
1,2
-47
36
18
x
-48
x
92
x
-83
x
Přírůstek /úbytek 1991 - 2001
Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby snížil, ale počet trvale obydlených domů vzrostl. Úbytek domů podléhajících sčítání byl však nižší než za období 1980 až 1991 (tehdy na Praze 2 ubylo 138 domů). Celkově se snížil počet domů bytových o 2,4%. Rodinných domů i ostatních domů s byty naopak přibylo. Lze předpokládat, že zde došlo k určitým přesunům. U některých z bytových domů byla, byť i při zachování dílčího využití k bydlení, přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně bytovém domě byl zachován jeden nebo dva byty, ale ve většině domu byl zřízen penzion apod.) - nárůst počtu ostatních domů. Z důvodů změny metodického vymezení rodinného domu mohly některé větší rodinné domy přejít z původního určení bytový dům do domů rodinných 2 (v roce 1991 byl rodinný dům vymezen maximální celkovou plochou 150 m a v roce 2001 toto omezení bylo nahrazeno jinými charakteristikami - viz. Metodika) - nárůst počtu rodinných domů. Nicméně většina úbytku bytových domů souvisí, tak jako i v předchozích obdobích, s využitím těchto domů pro jiné účely. Všeobecně se předpokládalo, že tento úbytek bude po roce 1989 zvláště v lukrativních částech centrálního města ještě výraznější. Cenzus ale prokázal, že domů s obytnou funkcí v tomto období ubylo méně než v obdobích předchozích. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.
44
SLDB 2001 – PRAHA 2
Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů
Katastrální území (část)
Název urbanistického obvodu Vodičkova C
Nusle (část)
Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991-2001
z toho Celkem
trvale obydlených domů
rodinných domů
bytových domů
-
-
-
-
-
-
53
49
5
25
3
Štěpánský obvod A
149
158
153
4
140
4
Štěpánský obvod B
70
81
80
-
61
10
Podskalí
107
109
108
1
97
1
Zderaz
145
149
148
3
134
3
6 UO
517
550
538
13
457
21
Nuselské údolí A
185
191
191
3
185
6
Nuselské údolí B
7
-
-
-
-
-7 -1
2 UO
192
191
191
3
185
Náměstí Míru
146
148
147
0
140
1
Londýnská
311
324
321
4
294
10
Nad muzeem A
126
129
127
2
113
1
3
2
2
-
-
-1 -
Hlavní nádraží A Hlavní nádraží B
-
-
-
-
-
Na Smetance
103
103
103
1
97
-
Riegrovy sady
-
-
-
-
-
-
U Riegrových sadů
163
164
163
1
161
-
U Čechových sadů
215
215
213
-
209
-2 -1
Havlíčkovy sady
3
3
2
-
2
Na Kleovce
191
198
197
10
177
6
Folimanka A
72
73
73
-
73
1
Folimanka B Vinohrady (část)
Počet domů k 1.3. 2001
46
Albertov
Nové Město (část)
Počet trvale obydlených domů k 3.3.1991
13 UO
-
-
-
-
-
-
1 333
1 359
1 348
18
1 266
15
Vyšehrad
110
114
111
9
85
1
Vyšehrad
1 UO
110
114
111
9
85
1
MČ Praha 2 celkem
22 UO
2 152
2 214
2 188
43
1 993
36
Ve většině částí Prahy 2 došlo k přírůstkům trvale obydlených domů. Změna trendu je nejmarkantnější v oblasti Nového Města, kde v letech 1980 - 1991 ubylo 107 trvale obydlených domů a za desetiletí předcházející SLDB 2001 zde naopak 21 trvale obydlených domů přibylo. Podobná situace byla i na území Vinohrad.
5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Ke změnám v základních charakteristikách domovního fondu V MČ Praha 2 dochází jen minimálně. Pokud jde o stáří domovního fondu v centrálních částech města, kde je jakákoli nová výstavba výrazně omezena (ať již památkovým zákonem, místem a dalšími okolnostmi), nelze očekávat žádné změny v celkovém stáří domovního fondu. Nejvíce domů je zde postaveno do roku 1919, v roce 1991 to představovalo 79,5% domů a v roce 2001 pak 64,5%. Toto procentuální snížení vyplývá ze skutečnosti, že při cenzu 2001 bylo sledováno také období rekonstrukce objektu. Přinejmenším ilustrativní je i srovnání počtu domů postavených nebo rekonstruovaných na Praze 2 za roky 1946 - 1990, což bylo 87 domů. Oproti tomu počet domů, které byly vystavěny nebo obnoveny v posledních 10 letech (1991 – 2001) byl 107. V základním technickém vybavení domů také nedošlo ke podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť, vodovod a plyn má trvale kolem 100% domů. Ústřední topení pro celé objekty v roce 1991 mělo 117% domů a v roce 2001 již 22%. Podstatný je ovšem rozdíl v typu využitého paliva. Ještě v roce 1991 používalo 70,4% všech domů s ústředním topením pevná paliva a v roce 2001 již jen 4,8%. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v rozdělení podle vlastnictví. Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 na Praze 2 vlastnily soukromé fyzické osoby. Dalším velkým vlastníkem je obec vč. státního vlastnictví. Probíhající privatizace domů ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách – právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků, tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů.
SLDB 2001 – PRAHA 2
45
Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví Podíl v %
Počet domů
z toho
z toho celkem
Trvale obydlené domy
rodinné domy
celkem
bytové domy
bytové domy
rodinné domy
2 188
38
1 987
100,0
100,0
100,0
soukromá fyzická osoba
989
23
936
45,2
60,5
47,1
obec, stát
401
5
355
18,3
13,2
17,9
stavební bytové družstvo
18
-
18
0,8
x
0,9
zahraniční vlastník
38
-
36
1,7
x
1,8
právnická osoba založená za účelem privatizace
165
-
163
7,5
jiná právnická osoba
296
4
238
13,5
kombinace vlastníků nezjištěno
230
-
226
10,5
51
6
15
2,3
v tom podle vlastníka domu:
x 10,5 x 15,8
8,2 12,0 11,4 0,8
U bytových domů v Praze 2 bylo nejvíce objektů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby (počet byl o 581 objektů vyšší než bytových domů ve vlastnictví obce či státu). Dalším nejsilnějším vlastníkem byly ony dvě kategorie, které signalizují prováděnou privatizaci ve prospěch stávajících uživatelů (celkem 19,6% domů). Teprve potom následuje stát, obec a dále blíže neurčené právnické osoby. Situace v centru města je poněkud odlišná od situace v průměru celé Prahy.
Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 2 a v Hl. m. Praze
100 80
0,2
0,0 0,9
60
%
14,2
40 20 0 MČ Praha 2
Hl.m. Praha
MČ Praha 2
rodinné domy soukromá fyzická osoba
obec, stát
Hl.m. Praha
bytové domy bytové družstvo
ostatní vlastníci včetně nezjištěno
Pokud vyloučíme rodinné domy, které v Praze celkem představovaly 63% všech sečtených domů a jsou z 96 % ve vlastnictví soukromých fyzických osob a soustředíme se na domy bytové, zjistíme, že v celopražském průměru je rozdělení podle vlastníků bytových domů jiné. Pokud sečteme u bytových domů právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinaci vlastníků dostaneme se v Praze celkem na 29% vlastníků, což představuje nejčastější vlastníky. Privatizace bytových domů pro uživatele bytů v rámci celé Prahy postoupila patrně poněkud výrazněji než tomu bylo na Praze 2. Soukromé fyzické osoby vlastní v Praze celkem stejný podíl bytových domů jako obce respektive stát a to cca čtvrtinu těchto domů. Na Praze 2 je to u soukromých vlastníků necelá polovina a u obcí, resp. státu je to asi 18%. Toto srovnání je uváděno především pro ilustraci, protože celopražský průměr je ovlivněn zejména rozsáhlými sídlištními komplexy, kde byla zcela odlišná výchozí situace na počátku devadesátých let. Domovní fond je na Praze 2 stabilně určen i co do velikosti domů, podle počtu bytů i počtu nadzemních podlaží. Ani při rekonstrukcích zejména v návaznosti na omezení z hlediska památkové péče nelze zásadně měnit dispozice domů. Nejvíce bylo i v roce 2001 domů se 10 – 19 byty a to 50,1% (oproti 54,2% v roce 46
SLDB 2001 – PRAHA 2
1991), dále následují domy s 5 - 9 byty, kterých bylo prakticky stejně tak jako podle SLDB 1991. Počet bytů na 1 dům byl téměř shodný jako v roce 1991
Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů Podíl v %
Počet v roce 2001 domů Trvale obydlené domy
domů
bytů
2 188
1991
26 562
2001
100,0
Průměrný počet bytů na 1 dům
bytů 1991
100,0
2001
100,0
1991
100,0
12,16
2001 12,14
z toho: rodinné domy bytové domy
38
49
0,9
1,7
0,1
0,2
1,35
1,29
1 987
26 237
94,6
90,8
99,3
98,8
12,76
13,20
Domovní fond se v technických parametrech lišil jen minimálně. V MČ Praha 2 bylo 68% domů s 5 a více podlažími.
5.1.3 Bytový fond Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení, lze zatím získat výhradně ze sčítání. Na Praze 2 bylo v roce 2001 sečteno 26 625 bytů z nichž bylo 23 128 trvale obydlených a 3 497 neobydlených. Srovnáním s předchozími cenzy je zřetelné, že počty bytů v této městské části mají klesající trend Ovšem během let 1991 - 2001 poklesl celkový počet bytů o 3,4% zatímco v předchozím desetiletí 1980 - 1991 činil tento pokles 10,7%. Tempo poklesu, postoupilo v devadesátých letech výrazně mírnějším tempem než v letech předchozích. Z charakteru této městské části vyplývá, že zde je omezená možnost vytvářet nové bytové jednotky a přeměnu části bytového fondu na jiné využití nelze kompenzovat novou výstavbou. Naprostá většina bytů se na Praze 2 trvale nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 98,8% všech bytů. Ve srovnání s desetiletím 1980 - 1991 procento úbytku trvale obydlených bytů je totožné. Pokles počtu trvale obydlených bytů v bytových domech byl výraznější. Bytů zde ubylo procentáelně více než těch domů. Naopak u rodinných domů, vzrostl v souladu s nárůstem jejich počtu i počet bytů v nich.
Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu trvale obydlené
neobydlené
Byty celkem
celkem
1980
30 886
29 614
22
0,1
29 298
98,9
294
1,0
1 272
858
414
1991
27 576
26 168
27
0,1
25 973
99,3
168
0,6
1 408
985
423
2001 26 625 Přírůstek (úbytek) 1991 - 2001 -951
23 128
48
0,2
22 839
98,8
241
1,0
3 497
3 434
63
-3 040
21
x
-3 134
x
73
x
2 089
2 449
-360
-11,6
77,8
x
-12,1
x
43,5
x
148,4
248,6
-85,1
v rodinných domech počet
v%
-3,4
v bytových domech
v%
počet
v ostatních domech
v%
počet
celkem
v%
v trvale v neobydlených obydlených domech domech
Rozhodně neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Nicméně automaticky to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Vzhledem k tomu, že téměř polovinu bytových domů na Praze 2 vlastní soukromé subjekty, kde pronajímání bytů je v jejich kompetenci, je zde tato situace složitá. Srovnání s předchozím cenzem není nijak přímočaré.
SLDB 2001 – PRAHA 2
47
Podle toho, co bylo zjištěno při cenzu 2001 na Praze 2, byla téměř polovina neobydlených bytů obydlena přechodně nebo probíhala změna uživatele či pozůstalostní řízení. Dále zůstává cca 18% bytů skutečně neobydlených z důvodů momentální rekonstrukce či neobyvatelnosti. U zbylých 35% neobydlených bytů nebyl přímo zjištěn důvod jejich neobydlenosti. Lze jen předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit tedy potřebné údaje a další část bytů je skutečně volná a nabízena k pronajmutí mnohdy za značně vysoké tržní nájmy odpovídající atraktivnosti této lokality. Celkově v Praze 2 bylo 13,1% neobydlených bytů. V Praze celkem bylo toto procento přece jen nižší a to 9,5%. Tato situace má patrně spojitost se značným podílem cenných a obecně velmi atraktivních domů v soukromém vlastnictví, které jsou pro městskou část Praha 2 charakteristické a jejich majitelé pronájmy dlouze zvažují a váží je na značné finanční nároky. Celkově v Praze je nejčastějším důvodem tzv. neobydlenosti bytů právě přechodné bydlení. Velký podíl bytů je i v Praze celkem neobydlen z jiných či nezjištěných důvodů. Sem tedy pravděpodobně můžeme zařadit ony byty, které jsou soukromými subjekty nabízeny k nájmu. Ostatní důvody neobydlenosti jsou v celopražském průměru zastoupeny méně často než na Praze 2.
Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v Praze 2 a Hl. m. Praze Praha 2 počet bytů Neobydlené byty
Hl. m. Praha celkem podíl v%
počet bytů
podíl v%
3 434
100,0
46 366
100,0
v tom z důvodu: byt obydlen přechodně
1 287
37,5
19 594
42,3
změna uživatele
250
7,3
2 147
4,6
slouží k rekreaci
12
0,3
105
0,2
přestavba bytu
390
11,4
2 998
6,5
dosud neobydlen po kolaudaci
119
3,5
2 169
4,7
82
2,4
1 745
3,8
111
3,2
1 189
2,6
1 183
34,4
16 419
35,4
pozůstalostní, soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno
V hlavních rysech je však struktura neobydlených bytů podle důvodů neobydlenosti, v tak pro bydlení velmi atraktivní lokalitě, kterou Praha 2 jistě je, velmi podobná situaci typické pro celé hlavní město. Pro vývoj bytového fondu v uplynulém desetiletí je v Praze 2 typický především určitý početní úbytek bytů, zvýšení podílu bytů přechodně obydlených a neobydlených. V Praze celkem byla situace odlišná, počet bytů v posledním desetiletí vzrostl, počet a podíl přechodně obydlených a neobydlených bytů se ale též zvýšil. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled.
Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 2 a Hl. m. Praze
Hl. m. Praha
48,5% 42,3% MČ Praha 2
37,5%
slouží k rekreaci
47,6%
přestavba bytu
3,2%
0,3%
nezpůsobilé k bydlení
11,4%
2,6%
48
obydleny přechodně
6,5%
ostatní důvody
0,2%
SLDB 2001 – PRAHA 2
Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Základní tendence zjištěná v Praze 2 se projevila podobně prakticky ve všech jejích částech. K výraznějšímu úbytku bytů došlo zejména na Vinohradech. V ostatních částech se situace oproti osmdesátým letům částečně zlepšila. Zde byl úbytek bytů v absolutním i procentním vyjádření nižší než v období 1980 – 1991. Úzce je propojen úbytek bytů v různých částech Prahy 2 s úbytkem počtu obyvatel. Ovšem můžeme konstatovat, že úbytek obyvatel není vázán pouze na úbytek bytů. Průměrná obydlenost na jeden byt na Praze 2 je 2,2 obyvatel (podrobněji viz dále). Poměříme-li početní úbytek bytů s početním úbytkem obyvatel v celé Praze 2, na každý byt připadá 3,6 obyvatel a v jednotlivých částech je tento poměr velmi odlišný. (Například v části Nusle na úbytek 1 bytu připadl úbytek 2,8 obyvatel, pokud bychom počítali průměr osob na byt 2,2 mělo by zde ubýt cca. 253 bytů, úbytek však byl pouze 202 bytů).
Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů
Katastrální území (část)
Název urbanistického obvodu
Vodičkova C
trvale obydlených
neobydlených
-
-
-
-
336
300
36
-96
Štěpánský obvod A
1 882
1 891
1 579
312
-303
Štěpánský obvod B
815
800
712
88
-103
Podskalí
1 529
1 533
1 363
170
-166
Zderaz
1 760
1 845
1 631
214
-129
6 UO
6 382
6 405
5 585
820
-797
Nuselské údolí A
2 333
2 580
2 195
385
-138
64
-
-
-
-64
2 UO
2 397
2 580
2 195
385
-202
Náměstí Míru
1 795
1 858
1 606
252
-189
Londýnská
3 523
3 526
3 036
490
-487
Nad muzeem A
1 431
1 358
1 172
186
-259
Hlavní nádraží A
47
1
1
-
-46
Hlavní nádraží B
-
-
-
-
-
1 341
1 387
1 257
130
-84
Na Smetance Riegrovy sady
-
-
-
-
-
U Riegrových sadů
2 458
2 491
2 216
275
-242
U Čechových sadů
2 669
2 629
2 376
253
-293
11
11
8
3
-3
Na Kleovce
2 108
2 256
1 921
335
-187
Folimanka A
1 060
1 114
951
163
-109
Folimanka B
-
-
-
-
16 443
16 631
14 544
Havlíčkovy sady
Vinohrady (část)
v tom celkem
Přírůstek/ úbytek trvale obydlených bytů 1991-2001
-
Nuselské údolí B Nusle (část)
Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001
396
Albertov
Nové Město (část)
Počet trvale obydlených bytů k 3.3. 1991
13 UO
2 087
-1 899
Vyšehrad
946
946
804
142
-142
Vyšehrad
1 UO
946
946
804
142
-142
MČ Praha 2 celkem
22 UO
26 168
26 562
23 128
3 434
-3 040
Vůbec nejvyšší procentuelní úbytek trvale obydlených bytů byl zaznamenán na Vyšehradě. Situace je stejná jako v období 1980 - 1991, kdy úbytek bytů byl též procentuálně nejvyšší. Největší počet neobydlených bytů byl v roce 2001 v části Vinohrady. Procentuálně vyjádřeno byly tyto byty rozloženy v celé městské části vcelku rovnoměrně, všude kolem 13% ze všech bytů.
5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu na Praze 2 navazuje na stáří domovního fondu a v průběhu let se především z důvodů omezení staveb v této části hlavního města významně nemění. Nicméně určitý počet nových bytů byl v této městské části v posledních letech postaven. Za dva roky před SLDB 2001 (tedy v letech 1999 a 2000) bylo v této městské části dokončeno 86 nových bytů. V roce 1999 se jednalo výhradně o nástavby a přístavby a bylo to 36 bytů, i v roce 2000 bylo 23 bytů zbudováno v nástavbách a 10 nově v bytových domech. SLDB 2001 – PRAHA 2
49
V průběhu deseti let před SLDB 1991 bylo v této městské části získáno novou výstavbou pouze 73 bytů Přesto je nárůst počtu bytů novou výstavbou natolik minimální, že průměrné stáří bytů téměř neovlivňuje. Změna kvality stávajícího bytového fondu je v centrálních pražských obvodech s minimální možností nové výstavby vázána pouze na rekonstrukce a modernizaci bytů. I tato činnost nabyla v posledním desetiletí na intenzitě. Projevilo se to prakticky na všech charakteristikách bytového fondu. Co se týká technického vybavení bytů, zvýšil se podíl bytů s vlastním záchodem (z podílu cca 91,9% bytů v roce 1991 na cca 95,1% v roce 2001) a vlastní koupelnou (z 86,8% na 92,5%). Snížil se podíl bytů vytápěných kamny (z 57,6% na 51,4%), ovšem zde je třeba upozornit, že mezi tento druh vytápění se zahrnují i elektrická a plynová lokální topidla. Ostatní technické vybavení jako vodovod, kanalizace, přípojka na plyn, bylo téměř stoprocentní už i v roce 1991, takže nelze hovořit o nějakých proměnách.
Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem
Počet bytů 2001 v domech celkem
Podíl v%
z toho v roce 2001 podíl v % Podíl v%
v bytových domech
v rodinných domech
v ostatních domech
26 168
100,0
23 128
100,0
100,0
100,0
100,0
I. kategorie
10 743
41,1
20 180
87,3
87,3
72,9
81,7
II. kategorie
11 910
45,5
1 777
7,7
7,7
6,3
8,3
III. kategorie
2 209
8,4
467
2,0
2,0
0,0
3,7
IV. kategorie
1 306
5,0
74
0,3
0,3
2,1
0,0
z toho:
I při cenzu 2001 se zjišťovalo celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Porovnání jednoznačně dokumentuje zásadní změnu, ke které došlo v 90. letech u této charakteristiky trvale obydlených bytů na Praze 2. Nejpodstatnější je, že zmizela desetina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. nebo IV. kategorie a téměř 100% bytů na Praze 2 jsou již II. nebo ve své většině I. kategorie. V tomto směru došlo v bytovém fondu na Praze 2 k výraznému zlepšení. Vzhledem ke stáří domovního fondu v centru města zde bylo vždy zaznamenáváno poněkud vyšší zastoupení bytů s horším standardem než vykazoval celopražský průměr (v roce 1991 bylo v Praze celkem 70% bytů I. kategorie a na Praze 2 to bylo 41,1%), ale při cenzu 2001 se tento stav výrazně přiblížil, v Praze celkem bylo bytů I. a II. kategorie 98% a na Praze 2 již 94,9%. S modernizací bytů souvisí i velikostní struktura bytového fondu. Celkově se průměrná velikost bytu na 2 2 Praze 2 opětně zvýšila. Zatímco v roce 1991 na 1 byt připadalo 42,2 m , v roce 2001 to bylo 46,6 m . 2 Od roku 1980 do roku 1991 tato průměrná velikost také vzrostla, ale pouze o 2,5 m a za období 1991 - 2001 2 to bylo zvětšení o 4,1 m . 2 Ve velikostním rozložení bytů došlo také ke změnám. Zatímco byty ve velikosti do 40 m v roce 1991 představovaly 50% ze všech bytů, v roce 2001 bylo těchto malých bytů jen 42%. Nejčastějším bytem na 2 Praze 2 byly podle obou cenzů byty ve velikosti 40 - 50 m , ale podíl i těchto bytů mírně poklesl (17,2% 2 v roce 1991 a 16,8% v roce 2001). Naopak zastoupení bytů nad 60 m vzrostlo. Nejvíce pak vzrostl podíl 2 bytů ve velikosti 80 - 100 m , kterých v roce 1991 bylo 4% a v roce 2001 již 5,7%. Jinak se nárůst pohyboval 2 (kromě kategorie 80 -70 m , kde byl nárůst 1,3%) u jednotlivých velikostních kategorií kolem 1 procentního bodu. Ve srovnání s celopražským průměrem byla na Praze 2 průměrná plocha bytu vždy větší. V roce 1991 2 2 to bylo o 3,2 m a v roce 2001 činil rozdíl 3,6 m , tudíž se ještě mírně zvětšil. Ke změnám došlo i v počtu obytných místností.
50
SLDB 2001 – PRAHA 2
Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech 1 40% 30% 20% 5 a více
2
10%
byty v rodinných domech 0%
byty v bytových domech
4
3
V cenzu 2001 bylo zjištěno, že na Praze 2 byly nejčastějším typem byty s dvěma pokoji, kterých bylo o 5,1% více než jednopokojových bytů. Až do roku 1991 byly v MČ Praha 2 nejčastějším typem byty s 1 obytnou místností, které byly tradičně ve staré zástavbě velmi časté. Jednalo se o byty jednopokojové, ale počítají se do této kategorie i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně. V roce 1980 na Praze 2 představovaly tyto byty 44,8% všech bytů a v roce 1991 to bylo 40 %.
Tab.5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností 1991 počet Byty celkem
2001 podíl v%
26 168
podíl v%
počet
100,0
23 128
100,0
z toho: 1 obytná místnost
9 861
37,7
6 980
30,2
2 pokoje
9 107
34,8
8 128
35,1
3 pokoje
5 628
21,5
5 703
24,7
4 pokoje
1 360
5,2
1 420
6,1
212
0,8
330
1,4
5 a více pokojů
Ve srovnání s údaji za Prahu celkem projevují se trvale určitá specifika bytového fondu v této části vnitřního města. Podíl bytů s 1 obytnou místností byl v Praze celkem vždy menší (23,2% ze všech bytů) než v Praze 2, kde činil 30,2%. Podíl dvoupokojových bytů na Praze 2 byl 35,1%,je to opět vyšší zastoupení než v Praze celkem (24,7%). Naproti tomu třípokojové byty představovaly v Praze 2 nižší podíl než v Praze celkem (33,6%). Byty větší než 3 pokoje na Praze 2 představují 7,5% a v Praze úhrnem 10,5%. Velmi důležitou charakteristikou bytu je právní důvod užívání. Naprostá většina bytů byla v roce 2001 na Praze 2 nájemních, bylo jich 80,9% ze všech trvale obydlených bytů. Byt ve vlastním domě zde užívalo 477 vlastníků. Je to ve srovnání s jinými oblastmi poměrně malý podíl, který souvisí s charakterem zástavby, jde zejména o nízké zastoupení rodinných domů. Družstevní byt používá na Praze 2 jen 7,1% uživatelů a pouze 6% bytů zde bylo v osobním vlastnictví. V celé Praze je situace odlišná. Nejčastější jsou i zde nájemní byty, ale není jich ani polovina (47,2%), čtvrtinu představuje nějaká forma družstevního vlastnictví a po desetině byty ve vlastním domě a v osobním vlastnictví.
SLDB 2001 – PRAHA 2
51
5.1.5 Úroveň bydlení Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, která je právě ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v Praze 2 postupně zlepšují a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl tak, že v průměru lze říci, že každý obyvatel Prahy 2 má pro sebe 1 obytnou místnost. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu. Tato skutečnost, podobně jako i růst velikosti bytů souvisí jednak se skutečností, že počet obyvatel této městské části klesá více než počet bytů, ale především s tím, že veškeré rekonstrukce v rámci modernizace bytového fondu směřují k tomu, aby byty v této atraktivní části hlavního města odpovídaly po všech stránkách vyššímu standardu kvalitního bydlení.
Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení Na 1 byt obytná plocha v m2
Obytná plocha na 1 osobu 2 v m
obytné místnosti
Počet osob na 1 obytnou místnost
Domy úhrnem 1980
40,0
1,8
15,7
1,4
1991
42,5
2,0
18,2
1,2
2001
46,6
2,1
20,8
1,1
109,6
107,6
114,3
88,2
1980
40,0
1,8
15,7
1,4
1991
42,5
2,0
18,2
1,2
Index 2001/1991 Bytové domy
2001
46,5
2,1
20,8
1,1
109,4
107,6
114,3
88,2
1980
53,2
2,5
21,3
1,0
1991
65,3
3,0
24,5
1,2
2001
62,6
2,9
19,8
1,1
95,9
97,0
80,8
92,4
Index 2001/1991 Rodinné domy
Index 2001/1991
V některých ukazatelích je Praha 2 nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha připadající na 2 2 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), naopak průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt je zde nižší (v Praze 2,4) a počet osob na 1 obytnou místnost je v celopražském průměru též 1 osoba. Pro zhodnocení úrovně bydlení jsou důležité také informace o tom kdo v jakých typech bytů bydlí. SLDB nám poskytuje údaje v různých sociálních tříděních. Ve většině bytů na Praze 2 jsou uživateli ekonomicky aktivní osoby, bylo to 61% bytů (v roce 1991 to bylo 51,6% bytů). Celkově jsou byty, kde je uživatelem ekonomicky aktivní osoba větší jak co do velikosti obytné 2 2 plochy bytu (49,5 m obytné plochy na 1 byt u ekonomicky aktivních uživatelů a 41,9 m u ekonomicky neaktivních)), tak i podle obytných místností připadající na byt (2,24 obytných místností na 1 byt u ekonomicky aktivních a 1,93 u ekonomicky neaktivních). Podrobnější velikostní strukturu bytů vidíme podle složení v závislosti na počtu obytných místností v bytě v následujícím přehledu. Je ovšem pochopitelné, že byty ekonomicky aktivních obyvatel jsou v průměru přece jen více obydleny. Průměrný počet osob na byt je větší než u osob ekonomicky neaktivních (2,41 osob u ekonomicky aktivních a 1,84 u ekonomicky neaktivních). Co se týká uživatelského práva, nejsou rozdíly podle ekonomické aktivity uživatele zatím nijak zřetelné. Na Praze 2 je drtivá většina bytů nájemních. Mírný podílový rozdíl můžeme vidět jen u členů družstev nájemců, kde je větší podíl právě u ekonomicky aktivních, protože zde jde o byty, které se privatizují koupí uživatele.
52
SLDB 2001 – PRAHA 2
Tab.5.1.5.2 Charakteristiky úrovně bydlení pode ekonomické aktivity uživatele bytu Trvale obydlené byty celkem
Počet
v tom podle ekonomické aktivity uživatele v % ekonomicky aktivní
ekonomicky neaktivní
1991
2001
1991
2001
1991
ostatní a nezjištěno
2001
1991
2001
26 168
23 128
13 496
14 105
12 223
8 420
449
603
Podíl v %
100,0
100,0
51,6
61,0
46,7
36,4
1,7
2,6
v tom podle velikosti bytu: 1 obytná místnost
9 861
6 980
30,9
26,1
45,3
36,9
34,1
31,8
2 pokoje
9 107
8 128
35,8
33,9
33,8
37,6
33,0
31,0
3 pokoje
5 628
5 703
26,1
28,4
16,3
19,0
25,2
16,9
4 pokoje
1 360
1 420
6,3
7,5
4,0
3,9
6,9
5,1
212 -
330 567
0,9 -
1,7 2,4
0,7 -
1,0 1,7
0,9 -
0,7 14,4
390
1 386
1,5
6,1
1,5
5,8
1,6
6,6
24 640
72 18 812
93,0
0,3 80,9
95,5
0,3 82,5
92,7
0,0 76,1
5 a více pokojů nezjištěno v tom podle právního důvodu užívání: 1) ve vlastním domě v osobním vlastnictví
1)
ostatní bezplatné užívání
477
1)
nájemní členů staveb. bytových družstev členů družstev nájemců ostatní a nezjištěno
566
591 1 059
1,8
2,4
572 731 3,1 Ukazatele úrovně bydlení
2,5 5,1
2,5
1,9
2,7 3,7
1,8
3,1
2,3 4,0
3,3
1,1
2,4
2,7
9,1 43,0
Obytná plocha v m2 na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu
42,5
46,6
45,6
49,5
40,5
41,9
42,5
18,2
20,8
18,2
20,1
21,0
22,5
18,5
22,0
Počet obytných místností na 1 byt
1,97
2,12
2,00
2,24
2,05
1,93
1,92
1,97
Počet osob na 1 byt Počet osob na 1 obytnou místnost
2,34
2,18
2,54
2,41
1,98
1,84
1,82
1,67
1,19
1,05
1,21
1,10
1,06
0,97
0,97
0,99
1)
v roce 1991 nebylo zjišťováno jednotlivě
V porovnání s údaji za Prahu celkem je zde situace podobná, ale v některých charakteristikách v této centrální pražské městské části s téměř výhradně starou zástavbou přetrvávají některá specifika. Je zde jak u ekonomicky aktivních, tak i neaktivních uživatelů podstatně vyšší podíl nájemních bytů a významně nižší zastoupení uživatelů bydlících ve vlastních domech a bytech a i v bytech družstevních a to bez ohledu na ekonomickou aktivitu uživatelů. Pokud jde o rodinné složení, drtivá většina bytů je obývána jen jednou cenzovou domácností, bylo to 91,7% bytů (v roce 1991 to bylo 87,1% bytů). Mezi těmito domácnostmi dominují domácnosti jednotlivců, které představují 42,3% všech těchto domácností. Téměř polovina (49,6%) domácností jednotlivců žije v bytech s 1 obytnou místností. Jednotlivci obývají 60,4% takto velkých bytů, 33,4% jednotlivců obývá dvoupokojové byty a 16% žije v bytech větších. Podíl bytů jen s jednou obytnou místností od roku 1991 opětně výrazně poklesl, takže i počty bytů jednotlivců v této velikostní kategorii klesly. Ovšem právě u domácností jednotlivců pokles těchto nejmenších bytů byl daleko méně výrazný než u jiných typů domácností. Na příklad přes 30% neúplných rodin v roce 1991 žilo v jedné obytné místnosti a v roce 2001 to bylo jen 22,7% z těchto domácností. V roce 2001 žilo 30,4% bytových domácností s 1 CD ve 3 a více pokojových bytech (v roce 1991 to bylo pouze 23,4% těchto domácností). Ve srovnání s celopražskými údaji je na Praze 2 podíl bytových domácností jen s 1 CD (91,7%) téměř shodný (v Praze to bylo 91,1%), podíl domácností jednotlivců je v Praze 2 nepatrně větší (36,8%) oproti Praze celkem (33,8%). Větší podíl domácností jen s 1CD žije v Praze celkem v bytech se 3 a více pokoji, zde to bylo 43% oproti 30,4% v Praze 2. Bytů, kde žily 2 CD (případně i více CD), v Praze 2 bylo necelých 8%. Většinou to vždy bývají rodiny dětí s nimiž žije 1 z rodičů (pokud tento rodič uvedl, že samostatně hospodaří, byl zařazen jako samostatná CD) v Praze 2 to bylo 46% bytů se 2 a více CD. Bytové domácnosti, kde žijí dvě rodinné domácnosti jsou i vPraze 2 stále méně časté (oproti roku 1991 poklesl jejich podíl o 5 procentních bodů), ale pokud jsou, žijí i ony v lepších podmínkách. V roce 2001 žilo 51% těchto domácností ve 3 a více pokojových bytech. Průměrná obytná plocha na 1 osobu je u těchto domácností o něco menší než u domácností s 1 CD, byla 2 2 15,8m (u bytových domácností s 1 CD to bylo 21,7 m ).
SLDB 2001 – PRAHA 2
53
5.1.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 snížil o 2%. Důvodem tohoto poklesu je převedení těchto domů na jiné využití než k bydlení. Tento pokles byl nižší než v předchozím desetiletém období, mezi lety 1980 a 1991 činil tento pokles 7%. Počet bytů také poklesl, zde byl tento úbytek 3,4% a v předchozím desetiletí 10,7%. Určitý pokles počtu domů využívaných v centrálních částech velkoměst k bydlení je trvalým trendem prakticky již od padesátých let minulého století. V MČ Praha 2 se ale tempo tohoto poklesu zpomalilo a to i navzdory tomu, že po změně socioekonomických podmínek po roce 1989 se předpokládalo spíše jeho urychlení. U domovního fondu došlo k velmi významným změnám zejména ve vlastnictví domů. Nejvíce domů, v nichž se nacházejí nějaké byty na Praze 2 vlastní soukromé fyzické osoby, které je v převážné většině získaly v restitučních řízeních. Soukromé fyzické osoby vlastní 45% domů. Dalším významným vlastníkem je stát respektive obec, stát či obec vlastní 18,3% domů. I u části těchto objektů proběhla či probíhá také privatizace a to většinou formou odprodeje stávajícím uživatelům. V této formě vlastnictví je v MČ Praha 2 cca 18% domů. Většinu domů na Praze 2 (90%) představují bytové domy, kde se nachází 98,8 % všech bytů. Celkový počet bytů poklesl méně než počet bytů trvale obydlených, značně se zvýšil počet i podíl bytů neobydlených. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám, protože celý domovní fond již v roce 1991 byl standardně technicky vybaven. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především ke zlepšení úrovně technického vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již 87,3% bytů I. kategorie (v roce 1991 to bylo 41,1%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení. Počet bytů v nichž společně bydlí více rodin opětně poklesl. Počet bytů s pouze jednou obytnou místností klesl o 7,5% a obývaly je většinou domácnosti jednotlivců.
6
ZÁVĚR
Analýza základních výsledků SLDB 2001 ukázala průběh změn v počtu, ale zejména ve struktuře obyvatel Prahy 2. Dále zobrazuje změny v počtu a složení domácností, způsobu jejich bydlení i základní stupeň vybavení. Charakterizuje vývoj domovního a bytového fondu, úroveň bydlení. Jsou zde zachyceny i změny za uplynulé období ve strukrurálních vztazích obyvatelstva a domácností v návaznosti na jejich bytovou situaci. · Opětně došlo ke snížení celkového počtu obyvatel, ale úbytek byl procentuálně nižší než v předchozím období. · Trvalé je složení populace podle pohlaví, které se téměř shoduje s celopražským rozložením. · Ke změnám došlo ve věkovém složení obyvatel. Dále poměrně výrazně poklesl podíl dětské složky. Na druhé straně ovšem poklesly jak počty, tak i procentuelní zastoupení nejstarších věkových skupin obyvatel. Došlo ke značnému nárůstu obyvatel v produktivním věku, kteří představovali 64,8% všeho obyvatelstva. · V národnostním složení obyvatel naprostou většinu (96%) tvoří Češi. Podíl věřících obyvatel se oproti roku 1991 snížil, ale stále je v Praze 2 jedeno z nejvyšších zastoupení věřících mezi správními obvody hlavního města. Trvale zde roste vzdělanostní úroveň obyvatel, již pětina obyvatel Prahy 2 má vysokoškolské vzdělání. · Podíl ekonomicky aktivních obyvatel od minulého cenzu v Praze 2 vzrostl. Souvisí to zejména se změnami ve věkové skladbě populace. Intenzita ekonomické aktivity poklesla, ale srovnání je zde obtížné vzhledem k společensko-ekonomickým změnám. Ekonomicky aktivní osoby bydlící v Praze 2 pracují nejčastěji v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti, dále je to odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky včetně vědy a výzkumu, kam je zařazena i kultura a služby pro podniky. · V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. Nejvýraznějším rysem byl nárůst zastoupení domácností jednotlivců, které představovaly v roce 2001 již 42,3% všech hospodařících domácností. Jedná se zde hlavně o domácností osob v produktivním věku. Celkově lze říci, že ve všech typech domácností v této městské populaci probíhá osamostatňování jednotlivých rodin, vytvářející samostatné celky. Opětně poklesl podíl bytových domácností s více hospodařícími i cenzovými domácnostmi, ale klesá i podíl společně hospodařících domácností, kde jsou zastoupeny dvě nebo více domácností cenzové. 54
SLDB 2001 – PRAHA 2
· ·
·
Výrazně také poklesl podíl domácností se závislými dětmi, klesá i průměrný počet dětí připadajících na rodinu, výrazně převažují rodiny jednodětné. Vybavenost domácností na Praze 2 odpovídá v zásadě celopražskému průměru. Snížil se počet domů k bydlení a i počet bytů. Nicméně početní pokles domů k bydlení a bytů byl nižší než v předchozích obdobích. Tento úbytek byl současně pomalejší než úbytek populační. S tím následně jednak souvisí nárůst počtu neobydlených respektive přechodně obydlených bytů, ale i menší počet obyvatel připadající v průměru na 1 obydlený byt, zvětšení obytné plochy a i počtu obytných místností připadajících na 1 obyvatele. Naprostá většina bytů je zde stále nájemních. Všechny charakteristiky úrovně bydlení se na Praze 2 výrazně zlepšily. Drtivá většina bytů je I. kategorie a téměř vymizely byty zařazené do III. a IV. kategorie. Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů i bytů je zde na standardní úrovni a stále se zlepšuje.
SLDB 2001 – PRAHA 2
55
PŘÍLOHOVÁ ČÁST TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001
Popis tabulek: Tabulky Tabulky Tabulka Tabulky Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
56
A…. B…. C.1. D…. E.1. E.2a E.2b E.3.
- Údaje za správní obvod Praha 2 - Údaje za správní obvod Praha 2 a jeho městské části - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 2 - Vybrané údaje za hl. m. Prahu - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí - Vybrané údaje o České republice
SLDB 2001 – PRAHA 2
A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 1961
Rok sčítání 1980
1970
1991
2001
Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města podíl městského obyvatelstva (v %) Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli s 5 000 a více obyvateli
419
419
419
418
419
1 1 100,0
1 1 100,0
1 1 100,0
1 1 100,0
1 1 100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
4
4 . 22 006
4 . 18 129 Obyvatelstvo
4
4
. 25 303
21 14 802
22 12 173
106 022 48 609 57 413
92 206 41 600 50 606
75 960 34 203 41 757
61 873 28 204 33 669
51 003 23 742 27 261
18,2 63,5 18,3 39,8
12,4 62,1 25,5 41,6
16,6 56,0 27,4 42,0
16,2 56,5 27,3 41,6
11,6 64,8 23,6 43,0
97,2
96,0 0,6 1,5 0,1 0,1 0,2
92,2 0,2 0,0 1,3 0,1 0,2 0,1
41,3 43,6 15,1
30,2 59,6 10,2
29,2 29,8 25,3 13,4
21,5 27,6 31,6 17,6
13,1 26,2 36,1 19,2
548 724 339 824 402
31 419 15 799 1 211 15 620 1 612
27 050 14 194 693 12 856 884
Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2) Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 15 - 59 let 3) 60 a více let včetně nezjištěného věku 3) Průměrný věk Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká moravská slezská slovenská polská německá romská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem bez vyznání nezjištěno Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) střední odborné bez maturity (včetně vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Ekonomicky aktivní celkem muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci
97,5 . 1) .1)
97,7 1)
. .
1)
1,2 0,1 0,2
1)
. .
1)
1,2 0,1 0,1
. 2)
. 2)
.
. . .
. . .
. . .
58,8 13,9 18,5 8,2 55 543 29 863 . 25 680 .
2)
36,1 30,0 22,9 9,7 49 25 1 24 2
853 251 967 602 600
. 1,5 0,1 0,1
39 19 2 19 3
1)
ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně 3) rok 1961, 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001 2)
SLDB 2001 – PRAHA 2
57
A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení 1961
1970
Rok sčítání 1980
1991
2001
Domácnosti Bytové domácnosti
33 969
Hospodařící domácnosti
32 255
29 614
26 168
23 128
39 771
34 949
29 673
25 380
42 838
41 052
36 213
30 225
25 542
24,5 36,5
16,9 36,4 4,5 7,8 32,0 2,23 127
16,4 29,4 6,7 7,2 38,0 2,10 122 Domy
19,9 21,3 10,2 7,0 40,6 2,04 116
14,8 21,5 9,2 7,4 42,3 1,99 110
2 591 2 479 16 112
2 399 2 323 16 76 2
2 261 2 152 20 109
2 214 2 188 38 26 -
.
Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi úplné rodiny bez dětí neúplné rodiny s dětmi neúplné rodiny bez dětí domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
. . 20,5 2,50 126
Domy úhrnem trvale obydlené z toho rodinné neobydlené z toho sloužící k rekreaci Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
.
99,0 99,3
90,7 99,7 99,5
96,7 99,9 99,9 Byty
95,0 100,0 99,9
96,1 98,3 97,8
Byty úhrnem trvale obydlené neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení
. 33 969 .
32 635 32 255 380
30 886 29 614 1 272
27 576 26 168 1 408
26 625 23 128 3 497
. . .
. . .
. . .
.
Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 4)
2 579 46 . .
-
.
3,08 1,80 12,1 37,4 1,71
2,86 1,61 13,6 38,7 1,77
SLDB 2001 – PRAHA 2
1
1 317 12 111
2,34 1,19 18,2 42,5 1,97
2,18 1,05 20,8 46,6 2,12
. 2,55 1,38 15,7 40,0 1,84
v roce 1961 s dětmi do 14 let, v letech 1970 a 1980 s dětmi do 15 let, v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk
58
-
A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem
přítomný
dočasně nepřítomný
Obyvatelstvo celkem Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států
51 003
44 272
6 731
49 272 272 223 31 72 30 7 155 132 555 218 18 19 258
42 826 180 201 24 55 22 6 133 119 469 193 12 18 188
6 446 92 22 7 17 8 1 22 13 86 25 6 1 70
23 742
20 145
3 597
22 775 140 79 15 44 22 5 74 54 362 127 12 12 153
19 367 94 67 11 30 14 5 64 46 296 107 10 12 113
3 408 46 12 4 14 8
Muži Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států
10 8 66 20 2 40
Ženy Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států
27 261
24 127
3 134
26 497 132 144 16 28 8 2 81 78 193 91 6 7 105
23 459 86 134 13 25 8 1 69 73 173 86 2 6 75
3 038 46 10 3 3
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 12 5 20 5 4 1 30
59
A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví Bydliště matky v době narození v ČR Obyvatelstvo celkem
v zahraničí v tom
v obci trvalého pobytu
celkem
v jiné obci okresu
v jiném okrese stejného v jiném kraje kraji
celkem
z toho ve Slovenské republice
nezjištěno
Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno
51 003 5 904 11 117 9 421 12 526 11 880 155
46 5 10 8 11 10
118 626 279 192 532 462 27
32 5 8 5 7 4
343 382 862 435 817 830 17
-
Muži
13 775 244 1 417 2 757 3 715 5 632 10
2 851 116 475 714 569 970 7
1 191 26 125 234 301 505 -
2 034 162 363 515 425 448 121
Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno
23 742 3 008 5 657 4 667 5 915 4 392 103
21 2 5 3 5 3
314 878 221 978 386 838 13
15 2 4 2 3 1
789 749 561 789 789 890 11
-
Ženy
5 525 129 660 1 189 1 597 1 948 2
1 309 54 234 376 279 361 5
496 10 56 96 136 198
1 119 76 202 313 250 193 85
Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno
27 261 2 896 5 460 4 754 6 611 7 488 52
24 2 5 4 6 6
804 748 058 214 146 624 14
16 2 4 2 4 2
554 633 301 646 028 940 6
-
8 250 115 757 1 568 2 118 3 684 8
1 542 62 241 338 290 609 2
695 16 69 138 165 307
915 86 161 202 175 255 36
-
-
-
A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin 1991
2001
celkem počet Počet obyvatel celkem v tom ve věku: 0-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk
60
61 873 2 3 3 4 3 3 3 4 5 4 2 2 3 4 2 2 1
989 037 970 215 590 789 452 660 326 511 600 838 865 543 796 963 865 681 160 16 7 41,6
v tom v%
muži
100,0 4,8 4,9 6,4 6,8 5,8 6,1 5,6 7,5 8,6 7,3 4,2 4,6 6,2 7,3 4,5 4,8 3,0 1,1 0,3 0,0 0,0 x
28 204 1 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1
554 564 059 147 741 840 698 229 561 203 233 265 575 734 027 035 548 157 25 4 5 38,6
celkem ženy 33 669 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 2 1 1 1
435 473 911 068 849 949 754 431 765 308 367 573 290 809 769 928 317 524 135 12 2 44,1
SLDB 2001 – PRAHA 2
počet
v tom v%
muži
ženy
51 003
100,0
23 742
27 261
1 702 1 928 2 274 2 794 3 999 4 324 3 276 3 200 2 945 4 081 4 665 3 780 2 025 2 062 2 609 2 695 1 339 861 264 25 155 43,0
3,3 3,8 4,5 5,5 7,8 8,5 6,4 6,3 5,8 8,0 9,1 7,4 4,0 4,0 5,1 5,3 2,6 1,7 0,5 0,0 0,3
882 962 1 164 1 398 2 010 2 249 1 626 1 644 1 397 1 909 2 181 1 825 941 886 960 900 414 236 54 1 103 40,5
820 966 1 110 1 396 1 989 2 075 1 650 1 556 1 548 2 172 2 484 1 955 1 084 1 176 1 649 1 795 925 625 210 24 52 45,3
x
A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku Celkem Obyvatelstvo celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50
Muži
Ženy
51 003
23 742
27 261
375 314 346 349 318 309 363 360 451 445 417 458 456 478 465 501 512 524 596 661 676 789 775 897 862 952 972 863 784 753 734 650 667 597 628 650 710 695 593 552 524 539 571 603 708 702 809 818 862 890 885
202 158 185 171 166 146 173 188 230 225 208 242 240 243 231 250 258 258 302 330 336 405 397 445 427 491 492 462 407 397 354 319 346 287 320 356 345 368 295 280 263 261 273 284 316 339 382 385 383 420 406
173 156 161 178 152 163 190 172 221 220 209 216 216 235 234 251 254 266 294 331 340 384 378 452 435 461 480 401 377 356 380 331 321 310 308 294 365 327 298 272 261 278 298 319 392 363 427 433 479 470 479
Celkem
51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 a více nezjištěno
SLDB 2001 – PRAHA 2
883 868 1 022 1 007 826 863 822 686 583 478 431 397 342 377 338 395 376 460 493 537 464 506 509 593 541 510 565 577 502 465 343 198 161 172 165 227 194 162 113 80 69 50 34 31 10 5 3 1 4 2 155
Muži
-
399 426 490 460 393 415 394 329 294 215 199 199 161 167 158 171 165 193 199 203 183 184 171 219 200 162 197 187 154 145 98 59 52 60 52 57 64 34 29 16 15 8 6 9 1
103
Ženy
484 442 532 547 433 448 428 357 289 263 232 198 181 210 180 224 211 267 294 334 281 322 338 374 341 348 368 390 348 320 245 139 109 112 113 170 130 128 84 64 54 42 28 22 9 5 3 1 4 2 52
61
A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin 1991 svobodní Obyv. ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno Muži ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno Ženy ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
62
ženatí/ vdané
rozvedení
2001 ovdovělí
nezjištěno svobodní
ženatí/ vdané
rozvedení
ovdovělí
nezjištěno
6 141
4 761
515
Obyvatelstvo celkem 11 279
27 408
6 237
6 826
111 322 333 341 154 672 114 746 925 449 479 213 015 533 1
1 110 284 445 810 1 003 862 492 447 495 551 290 260 187 -
-
1 1 1 1 -
6 017
13 580
2 342
1 024
64
2 122 1 266 729 389 389 318 221 114 108 97 116 64 53 28 3
23 440 998 123 481 811 596 894 944 212 298 707 679 374
-
-
2 5 3 3 8 8 5 5 4 13 5
4 099 2 147 1 153 643 636 552 407 203 204 242 305 203 221 260 4
1 2 2 3 3 3 1 1 2 2 1 1
1 1 1 1
1 1
-
30 109 179 344 411 362 202 175 167 148 98 76 41
5 802
3 895
1 977 881 424 254 247 234 186 89 96 145 189 139 168 232 1
88 882 335 218 673 861 518 852 981 237 181 506 336 159 1
1 80 175 266 466 592 500 290 272 328 403 192 184 146
1 1
1 4 7 13 19 18 34 86 167 158 226 291 -
13 828
1 1 1 1 1
3 10 16 46 87 121 148 253 660 200 085 461 736
-
5 262
-
127
20 830
4 2 767 8 3 653 9 2 628 7 935 14 575 12 405 7 443 11 411 9 294 19 148 8 131 5 131 6 139 6 160 2 32 Muži
12 298 431 855 026 831 592 983 413 235 203 353 015 544 39
12 200 423 530 633 921 1 063 784 370 323 338 322 219 3
4 13 21 45 90 178 254 257 389 767 1 205 1 535 3
15 36 61 50 48 31 35 30 35 15 16 20 14 31 78
6 894
10 466
2 402
709
263
1 385 1 907 1 536 562 364 231 262 218 143 84 65 43 39 31 24
2 86 602 844 999 874 1 236 1 474 1 279 674 653 723 602 394 24
63
5 958
10 364
2 3 6 4 6 4 2 6 5 6 3 5 5 6
1 382 1 746 1 092 373 211 174 181 193 151 64 66 88 100 129 8
10 212 829 011 027 957 356 509 134 561 550 630 413 150 15
1 2 Ženy
3 9 12 39 74 102 130 219 574 1 033 927 1 235 1 445 -
12 852
-
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 1 2 1 2 2 2 1 1 1 1
1 1 1 1 1
-
2 77 183 247 267 378 449 343 143 121 80 69 42 1
3 739 10 123 240 283 366 543 614 441 227 202 258 253 177 2
-
4 5 10 14 24 48 34 42 109 188 231 -
4 052 4 9 16 35 76 154 206 223 347 658 1 017 1 304 3
11 15 34 33 29 15 19 16 12 6 5 5 2 7 54
252 4 21 27 17 19 16 16 14 23 9 11 15 12 24 24
A.7. Obyvatelstvo podle národnosti 1970 počet Obyvatelstvo celkem v tom národnost: česká 1) moravská 1) slezská 1) slovenská romská 2) polská německá 3) ruská 3) ukrajinská 2) řecká maďarská rumunská 2) vietnamská 2) ostatní nezjištěno
1980 v%
92 206 90 070 . . 1 095 . 52 91 167 117 . 63 . . 301 250
počet
100,0
75 960
97,7
73 801 . . 1 171 . 66 72 . . . 77 . . 773 .
. . 1,2 . 0,1 0,1 0,1 0,1 . 0,1 . . 0,3 0,3
1991 v%
počet
2001 v%
počet
v%
100,0
61 873
100,0
51 003
100,0
97,2
59 397 357 9 937 146 57 81 58 52 9 97 6 1 356 310
96,0 0,6 0,0 1,5 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,2 0,0 0,0 0,6 0,5
47 044 97 6 674 28 47 115 161 165 13 83 9 23 1 101 1 437
92,2 0,2 0,0 1,3 0,1 0,1 0,2 0,3 0,3 0,0 0,2 0,0 0,0 2,2 2,8
. . 1,5 . 0,1 0,1 . . . 0,1 . . 1,0 .
1)
ve sčítáních 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české ve sčítáních 1970 a 1980 nebyly romská, řecká, rumunská a vietnamská národnost samostatně zjišťovány 3) ve sčítání 1980 je ruská a ukrajinská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti 2)
SLDB 2001 – PRAHA 2
63
A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom: věřící z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) Bratrská jednota baptistů Církev Adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Církev sjednocení (moonisté) Scientologická církev Křesťanská společenství Anglikánská církev islám buddhismus hinduismus hnutí Hare Kršna ostatní a nepřesně určené 1) podíl věřícího obyvatelstva v % bez vyznání nezjištěno 1)
ženy
61 873
28 204
33 669
25 553
10 173
7 33 50 26 2 136 . 78 20 799 1 664 23 25 68 31 41 . 15 179 3 179 7 16 . . . . . . . . 173 41 26 969 9 351
5 15 19 9 761
v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně
64
2001
muži
SLDB 2001 – PRAHA 2
. 35 8 296 690 9 11 31 20 19 . 12 56 1 71 3 7 . . . . . . . . 103 36 13 398 4 633
celkem
muži
ženy
51 003
23 742
27 261
15 380
15 393
6 083
9 310
2 18 31 17 1 375 . 43 12 503 974 14 14 37 11 22 . 3 123 2 108 4 9 . . . . . . . . 70 46 13 571 4 718
12 36 54 79 1 009 20 77 10 914 931 33 52 59 12 38 17 6 139 3 225 2 14 2 4 46 16 54 89 14 6 1 430 30 30 422 5 188
9 14 22 32 340 11 30 4 227 365 16 16 25 9 21 7 4 44 2 93 0 6 1 3 20 8 35 49 12 4 658 26 15 056 2 603
3 22 32 47 669 9 47 6 687 566 17 36 34 3 17 10 2 95 1 132 2 8 1 1 26 8 19 40 2 2 772 34 15 366 2 585
A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví Nezjištěno
Bez vyznání
Církev Adventistů sedmého dne
Náboženská spol. Svědkové Jehovovi
Pravoslavná církev v českých zemích
Českobratrská církev evangel.
Církev čsl. husitská
Církev římskokatolická
Věřící
Celkem
z toho
Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
51 5 2 3 4 3 3 2 4 4 3 2 2 2 2 2
Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
23 3 1 2 2 1 1 1 1 2 1
Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
27 2 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1
003 904 794 999 324 276 200 945 081 665 780 025 062 609 695 489 155
15 393 916 401 672 755 647 648 586 827 1 372 1 519 1 019 1 183 1 525 1 680 1 632 11
10 914 664 248 406 451 375 386 378 557 976 1 148 787 917 1 127 1 232 1 253 9
1 009 26 10 13 22 14 13 16 34 67 111 63 109 175 200 136 -
742 008 398 010 249 626 644 397 909 181 825 941 886 960 900 705 103
6 083 457 194 300 356 319 341 250 352 594 661 412 473 490 495 386 3
4 227 324 121 180 205 174 191 166 238 417 501 320 369 361 362 295 3
340 13 4 4 9 4 7 7 13 29 45 23 38 54 51 39
261 896 396 989 075 650 556 548 172 484 955 084 176 649 795 784 52
9 310 459 207 372 399 328 307 336 475 778 858 607 710 1 035 1 185 1 246 8
6 687 340 127 226 246 201 195 212 319 559 647 467 548 766 870 958 6
-
931 38 30 31 35 26 41 23 45 90 87 63 69 121 123 109 Muži
-
365 25 17 8 20 10 20 7 21 37 35 32 27 39 45 22 Ženy
669 13 6 9 13 10 6 9 21 38 66 40 71 121 149 97 -
225 27 16 11 14 30 23 22 16 10 11 12 4 9 10 10
-
SLDB 2001 – PRAHA 2
93 12 6 5 6 11 13 8 9 4 3 6 1 2 3 4
-
566 13 13 23 15 16 21 16 24 53 52 31 42 82 78 87
139 5 7 9 12 6 2 11 13 17 19 6 3 7 10 12
-
-
5 4 4 7 2 1 2 2
22 3 1 3 3 2 2 1 2 1 3 -
3 1 95 4 3 3 6 4 1 6 9 12 14 5 3 4 9 12 -
-
30 4 2 2 3 2 2 2 2 2 1
422 226 143 944 103 264 192 056 837 812 841 807 727 911 859 686 14
5 188 762 250 383 466 365 360 303 417 481 420 199 152 173 156 171 130
056 150 073 519 647 115 105 995 1 356 1 354 947 424 335 398 356 273 9
2 603 401 131 191 246 192 198 152 201 233 217 105 78 72 49 46 91
44 1 4 6 6 2 1 5 4 5 5 1
132 15 10 6 8 19 10 14 7 6 8 6 3 7 7 6
54 4 2 8 6 5 2
1 32 1 1 5 3 3 4 2 3 4 2 2 2 -
15 2 1 1 1 1 1
15 2 1 1 1 1 1 1 1 1
366 076 070 425 456 149 087 061 481 458 894 383 392 513 503 413 5
2 585 361 119 192 220 173 162 151 216 248 203 94 74 101 107 125 39
65
A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání 2001
1991 celkem
muži
ženy
celkem
muži
ženy
Počet Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno
66
51 877
23 027
28 850
45 099
20 734
24 365
11 148 10 225 4 098 786 4 244 11 225 . 141 9 134
3 919 5 986 856 474 1 492 4 476
7 229 4 239 3 242 312 2 752 6 749
5 912 6 017 5 817 694 3 965 8 945 1 493 1 173 8 638
2 204 3 316 2 555 420 1 408 3 736 496 498 4 609
3 708 2 701 3 262 274 2 557 5 209 997 675 4 029
3 113 1 983 1 530 221 630 1 161 656 876 72 1 497
1 254 1 544 801 135 331 544 320 651 35 806
1 859 439 729 86 299 617 336 225 37 691
.
4 214 2 480 1 301 367 605 167 .
. 78 5 315
63 3 819
1 906 1 986 686 237 376 124
2 308 494 615 130 229 43
. .
.
. .
56 820
24 407
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
21,5 19,7 7,9 1,5 8,2 21,6
17,0 26,0 3,7 2,1 6,5 19,4
25,1 14,7 11,2 1,1 9,6 23,4
13,1 13,3 12,9 1,5 8,8 19,8 3,3 2,6 19,2
10,6 16,0 12,3 2,0 6,8 18,0 2,4 2,4 22,2
15,2 11,1 13,4 1,1 10,5 21,4 4,1 2,8 16,5
36,0 23,0 17,7 2,6 7,3 13,4 1,5 1,9 0,2 3,3
27,2 33,5 17,4 2,9 7,2 11,8 1,5 3,1 0,2 3,9
46,1 10,9 18,1 2,1 7,4 15,3 1,4 0,9 0,2 2,8
.
.
32 413 v%
.
0,3 17,6
0,3 23,1
0,2 13,2
46,1 27,2 14,2 4,1 6,6 1,8
35,9 37,4 12,9 4,4 7,1 2,3
60,5 12,9 16,1 3,4 6,0 1,1
. .
. . 0,1 1,6
. . 0,1 1,8
SLDB 2001 – PRAHA 2
0,1 1,4
A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin
nezjištěno
bez vzdělání
vysokoškolské
vyšší odborné
úplné střední s maturitou vč. nástavbového
vyuč. a střední odborné bez maturity
Celkem
základní vč. neukončeného
Nejvyšší ukončené vzdělání
Obyvatelstvo celkem Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
45 2 3 4 3 3 2 4 4 3 2 2 2 2 2
Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
20 1 2 2 1 1 1 1 2 1
Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno
24 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1
099 794 999 324 276 200 945 081 665 780 025 062 609 695 489 155
5 912 2 344 279 159 137 153 141 271 324 263 177 267 337 472 586 2
11 834 140 795 1 018 777 687 760 1 113 1 363 1 089 544 612 936 1 013 981 6
15 097 247 2 392 1 882 1 259 1 173 1 012 1 348 1 616 1 228 633 530 640 647 478 12 Muži
734 398 010 249 626 644 397 909 181 825 941 886 960 900 705 103
2 204 1 185 162 91 70 76 72 97 103 74 44 41 56 73 60
5 871 85 478 609 467 438 440 628 769 627 289 269 269 250 249 4
6 060 97 1 142 894 521 491 379 480 555 479 225 177 233 222 161 4 Ženy
5 963 55 317 409 310 249 320 485 594 462 255 343 667 763 732 2
9 037 150 1 250 988 738 682 633 868 1 061 749 408 353 407 425 317 8
365 396 989 075 650 556 548 172 484 955 084 176 649 795 784 52
3 708 1 159 117 68 67 77 69 174 221 189 133 226 281 399 526 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 173 -
9 514 -
134 141 53 53 51 73 93 107 99 105 108 80 74 2
241 962 908 992 874 1 149 1 163 1 005 506 498 525 431 252 8
498 38 52 25 20 18 26 45 47 51 53 49 42 30 2
-
806 31 74 85 78 85 61 72 54 45 41 23 25 16 30 86
6 4 3 2 1 6 3 2 1 1 2 1 3 -
4 254
37 1 3 1 6 2 1 2 6 3 1 1 1 5 4
96 89 28 33 33 47 48 60 48 52 59 38 44
35 -
110 514 462 532 426 600 652 551 290 322 326 296 172 7
675 -
1 497 62 149 157 133 138 105 119 97 83 64 48 60 46 111 125
-
5 260 -
72 1 9 5 9 4 2 8 9 5 2 2 3 6 7
131 448 446 460 448 549 511 454 216 176 199 135 80 1
-
691 31 75 72 55 53 44 47 43 38 23 25 35 30 81 39
67
A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu Ženy celkem
z toho s počtem živě narozených dětí 0
1
2
4 a více
3
4 a více
Průměrný počet živě narozených dětí
Ženy podle počtu narozených dětí v % 0
1
2
3
Svobodné Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno
5 958
4 169
449
1 382 1 746 1 092 373 211 174 181 791 8
1 080 1 315 768 215 113 97 111 468 2
6 46 72 73 49 44 45 114 -
Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno
10 364
1 075
3 149
10 212 829 1 011 1 027 957 1 356 4 947 15
2 97 248 108 65 49 85 420 1
Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno
3 739
411
10 123 240 283 366 543 2 172 2
Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno
68
71
70,0
7,5
1,2
0,2
0,1
0,14
78,1 75,3 70,3 1 57,6 53,6 55,7 61,3 3 59,2 25,0 Vdané
0,4 2,6 6,6 19,6 23,2 25,3 24,9 14,4 -
0,1 1,3 4,3 4,3 5,7 1,1 2,3 -
0,1 0,4 0,8 0,5 0,1 -
0,3 0,4 -
0,01 0,04 0,13 0,38 0,41 0,42 0,31 0,28
10,4
30,4
46,7
8,0
1,9
1,60
20,0 45,8 2 29,9 11 10,7 23 6,3 21 5,1 30 6,3 107 8,5 1 6,7 Rozvedené
60,0 44,3 43,3 39,6 27,4 26,6 23,9 28,9 6,7
10,0 4,2 21,1 42,2 53,2 55,1 55,0 48,7 13,3
0,5 1,3 4,6 9,0 9,7 10,3 9,1 6,7
0,2 1,1 2,2 2,2 2,2 2,2 6,7
0,89 0,57 0,95 1,45 1,73 1,78 1,79 1,68 2,17
38,3
37,9
7,8
2,3
1,52
x x x 2 60,0 20,0 20,0 13 36,6 48,8 10,6 69 9 1 12,9 51,3 28,8 104 11 3 11,7 45,9 36,7 157 17 8 11,2 36,9 42,9 239 51 11 8,3 35,2 44,0 831 202 64 9,7 36,4 38,3 1 1 50,0 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem
x 3,8 3,9 4,6 9,4 9,3 50,0
x 0,4 1,1 2,2 2,0 2,9 -
-
10 -
2 14 16 9 10 2 18
-
-
1 -
-
4 843
834
195
6 94 359 400 281 255 324 1 429 1
1 9 175 427 546 527 746 2 410 2
1 11 47 92 93 139 450 1
-
1 431
1 416
291
-
-
-
6 45 31 33 41 45 210 -
2 60 123 130 135 191 790 -
4 304
500
1 321
1 578
4 21 31 26 35 51 92 4 017 27
-
-
-
3 5 2 8 9 473 -
2 3 3 10 12 29 1 261 1
-
1 4 3 1
4
1 7 7 15 33 1 514 1
87
11,0
410
138
11,6
30,7
36,7
9,5
3,2
-
-
14,3 16,1 5,7 15,7 9,8 11,8 -
9,5 9,7 11,5 28,6 23,5 31,5 31,4 3,7
3,2 26,9 20,0 29,4 35,9 37,7 3,7
3,2 3,8 5,7 3,9 8,7 9,9 -
3,9 2,2 3,3 -
1 1 2 2 8 396 -
2 2 134 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
x 0,60 0,73 1,26 1,37 1,49 1,62 1,60 2,50 1,61 0,40 0,80 1,82 1,43 1,49 1,62 1,61 1,50
A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví v tom
z toho
Ekonomicky aktivní celkem
EkonoNeostatní micky zjištěná nepražáci, osoby z toho s vlastním nezaneaktivní cující studenti, v domác- ekonom. celkem pracující pracující ženy na městnaní celkem důchodci zdrojem aktivita učni nosti studenti mateřské obživy důchodci a učni dovolené
27 050
25 607
1 577
zaměstnané osoby
Obyvatelstvo celkem Celkem
488
435
1 443
22 857
11 974
500
7 298
796
1 096
z toho: 15 - 19
298
244
1
68
9
54
2 450
7
2 438
5
46
20 - 24
2 717
2 410
5
261
56
307
1 193
17
52
1 078
46
89
25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více
3 729 2 807 2 793 2 640 3 708 4 132 2 603 830 481 284
3 536 2 661 2 662 2 492 3 515 3 949 2 519 827 481 284
6 5 8 9 28 38 289 488 428 272
144 15 -
169 146 49 6
450 344 270 206 275 446 1 106 1 146 1 543 7 509
24 41 63 79 179 339 1 043 1 133 1 541 7 506
110 118 57 41 25 37 34 13 2 3
162
-
193 146 131 148 193 183 84 3
154 185 150 86 71 70 29 -
145 125 137 99 98 87 71 49 38 -
Celkem 14 194 z toho: 15 - 19 162 20 - 24 1 418 25 - 29 2 045 30 - 34 1 514 35 - 39 1 516 40 - 44 1 287 45 - 49 1 761 50 - 54 1 983 55 - 59 1 544 60 - 64 475 65 - 69 303 70 a více 163
13 385
693
253
-
809
8 906
3 938
141
3 657
-
642
3 3 3 4 4 17 18 33 192 263 153
43 128 74 8 -
-
26 191 99 81 72 82 100 95 60 3
1 206 546 121 41 45 51 88 150 242 434 567 2 402
10 14 22 29 37 76 135 223 424 565 2 400
5 14 12 19 16 14 12 15 19 10 2 2
1 201 522 95 -
-
30 46 83 71 83 59 60 48 39 32 16
Ženy 634 13 951
8 036
359
3 641
796
454
2 38 98 99 41 27 13 22 15 3
1 237 556 67 -
5 46 154 185 150 86 71 70 29
16 43 62 54 54 40 38 39 32 17 22
-
-
-
Muži
Celkem 12 856 z toho: 15 - 19 136 20 - 24 1 299 25 - 29 1 684 30 - 34 1 293 35 - 39 1 277 40 - 44 1 353 45 - 49 1 947 50 - 54 2 149 55 - 59 1 059 60 - 64 355 65 - 69 178 70 a více 121
136 1 227 1 946 1 433 1 444 1 205 1 661 1 888 1 484 472 303 163
-
-
12 222
884
235
435
108 1 183 1 590 1 228 1 218 1 287 1 854 2 061 1 035 355 178 121
1 2 3 2 4 5 11 20 256 296 165 119
25 133 70 7 -
9 56 169 146 49 6 -
28 116 94 65 59 66 93 88 24 -
1 244 647 329 303 225 155 187 296 864 712 976 5 107
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
7 10 19 34 42 103 204 820 709 976 5 106
1
-
-
-
69
A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví v tom Ekonomicky aktivní celkem
základní vč. neukonč. vzdělání
vyučení a střední odborné bez maturity
úplné střední s maturitou včetně nástavb.
vysokoškolské vyšší odborné
z toho bakalářské
celkem
bez vzdělání včetně nezjištěného
Ekonomicky aktivní Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno
27 050
1 470
7 048
10 302
683
7 388
464
159
1 384
27
249
492
23
585
30
8
17 757 475 1 040 60 4 996
837 58 107 15 166
4 522 180 299 28 1 372
7 016 171 369 11 1 847
448 7 33
4 873 57 224 6 1 456
272 4 36
61 2 8
32 -
3 -
11 -
11 319
37 558
Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno
14 194
690
4 411
966
16
8 568 244 524 35 3 209
349 35 52 9 107
35 869
4 160
12 309
Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno
12 856
780
2 637
418
11
9 189 231 516 25 1 787
488 23 55 6 59
70
23 -
9 94 843
-
17 1 -
2 34
4 526
301
4 173
241
93
194
345
17
388
21
6
2 646 101 167 17 1 076
2 727 71 167 5 1 057
173 2 17
2 649 34 116 4 877
140 3 11
24 1 5
7
8 13 209 Ženy
79 -
5 -
64
52
-
13 1 -
6 132
1 16
5 776
382
3 215
223
66
55
147
6
197
9
2
1 876 79 132 11 296
4 289 100 202 6 790
275 5 16
2 224 23 108 2 579
132 1 25
37 1 3
4 -
59
2 -
25 249
-
-
-
15
1
7 159
60 508 Muži
6 -
90
17 227
-
-
1 -
-
4 36
2 -
138
10 -
129 1 712
-
1 -
47 299
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 -
4 21
11 95
-
44
38
-
4 -
1 18
20
A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní celkem Celkem
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
12 856
47,5
6 744
5 600
6 348
6 735
1 595
157 134 23
74 67 7
47,1 50,0 30,4
34 32 2
30 24 6
29 23 6
54 46 8
10 9 1
Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti
19
5
26,3
5
4
4
6
2 886
1 099
38,1
673
553
704
789
164
37 12 25
11 5 6
29,7 41,7 24,0
2 1 1
6 6
13 3 10
13 6 7
3 2 1
2 500 453 117 55
1 006 209 82 48
40,2 46,1 70,1 87,3
604 157 35 12
489 108 33 8
598 93 24 23
659 83 22 12
147 12 3
26 104 194 522
15 12 81 286
57,7 11,5 41,8 54,8
11 29 48 114
1 26 43 91
6 24 46 136
6 21 51 145
2 4 6 33
10 177 22 58
6 95 6 23
60,0 53,7 27,3 39,7
3 45 11 10
1 32 4 12
1 43 4 19
3 43 2 14
2 14 1 3
173 246 132 81 130
27 35 29 9 43
15,6 14,2 22,0 11,1 33,1
23 46 21 17 22
35 35 22 16 22
44 48 37 11 39
56 98 35 32 36
15 19 17 5 11
Dobývání nerostných surovin dobývání uhlí a rašeliny dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů Zpracovatelský průmysl výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl textilní průmysl oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku výroba vlákniny, papíru a lepenky vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin výroba chemických výrobků výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostat.nekovových minerál. výrobků výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba strojů a zařízení pro další výrobu výroba elektrických a optických přístrojů výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl
15 - 29
27 050
Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství zemědělství, myslivost lesnictví, těžba dřeva Průmysl celkem
Ekonomicky aktivní ve věku
z toho ženy počet v%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
-
-
-
349
82
23,5
67
58
93
117
14
1 909
327
17,1
314
403
529
554
107
2 708
1 263
46,6
842
615
654
522
74
284 849 1 575
57 340 866
20,1 40,0 55,0
96 242 504
78 211 326
61 203 390
38 166 318
10 27 37
Pohostinství a ubytování
1 368
637
46,6
501
318
285
229
33
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace pozemní doprava, potrubní přeprava vodní doprava letecká doprava vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří činnost poštovní a telekomunikační
1 997 882 28 92
675 141 6 40
33,8 16,0 21,4 43,5
502 160 7 29
434 187 7 21
426 204 3 15
555 298 9 25
78 33 2 2
341 654
193 295
56,6 45,1
106 200
78 141
75 129
62 161
20 21
Peněžnictví a pojišťovnictví peněžnictví pojišťovnictví a činnosti související
1 236 893 343
784 562 222
63,4 62,9 64,7
367 280 87
275 200 75
281 199 82
281 197 84
31 16 15
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj činnosti v oblasti nemovitostí pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti
3 472 311
1 546 145
44,5 46,6
943 57
803 74
754 75
732 81
238 24
14 461 339 347 482 690 033 341 752
3 136 120 142 831 126 509 670 310
21,4 29,5 35,4 48,7 56,1 66,6 74,2 50,0 47,6
3 187 67 629 281 203 395 739 945
5 108 44 572 227 315 394 670 559
2 84 73 520 367 411 506 828 570
4 68 100 479 514 522 567 860 550
Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu maloobchod, opravy spotřebního zboží
zpracování dat a související činnosti výzkum a vývoj služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěno
2 1 1 2 3 2
1 1 1 1 1
SLDB 2001 – PRAHA 2
14 55 145 92 239 171 241 117
71
A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání Ekonomicky aktivní celkem Celkem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci zákonodárci a vyšší státní úředníci vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností Vědečtí a odborní duševní pracovníci vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech odborní pedagogičtí pracovníci ostatní vědci a odborní duševní pracovníci Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci nižší administrativní pracovníci (úředníci) úředníci ve službách a obchodě Provozní pracovníci ve službách a obchodě obsluhující pracovníci prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři horníci při dobývání surovin a stavební dělníci kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci Obsluha strojů a zařízení obsluha průmyslových zařízení obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě Příslušníci armády Nezaměstnaní absolventi škol Nezjištěné zaměstnání
72
Z ekonomicky aktivních nezaměstnaní
z toho ženy počet v%
počet
v%
27 050 2 352 58
12 856 819 16
47,5 34,8 27,6
54
23
42,6
2 240 5 717
780 2 896
34,8 50,7
40 68
1,8 1,2
1 133
329
29,0
20
1,8
726 1 069 2 789 7 375 1 733
384 664 1 519 4 122 348
52,9 62,1 54,5 55,9 20,1
8 4 36 143 38
1,1 0,4 1,3 1,9 2,2
994
874
87,9
17
1,7
182 4 466 2 005 1 276 729 3 095 1 888 1 207 105
145 2 755 1 418 874 544 1 748 952 796 45
79,7 61,7 70,7 68,5 74,6 56,5 50,4 65,9 42,9
5 83 74 48 26 193 107 86 4
2,7 1,9 3,7 3,8 3,6 6,2 5,7 7,1 3,8
101
43
42,6
4
4,0
4 2 452 914 966
2 333 12 50
50,0 13,6 1,3 5,2
266 306 1 160 116 263 781 1 088 929
108 163 98 10 68 20 628 589
9 150 133 106 1 462
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 443 41 1 -
5,3 1,7 1,7 -
-
101 44 27
4,1 4,8 2,8
40,6 53,3 8,4 8,6 25,9 2,6 57,7 63,4
10 20 38 3 10 25 64 41
3,8 6,5 3,3 2,6 3,8 3,2 5,9 4,4
1
11,1
2
22,2
38 3 50 696
25,3 2,3 47,2 47,6
21 1 106 610
14,0 0,8 100,0 41,7
A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví Celkem
15 - 29
30 - 39
v tom věková skupina 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem
Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání
27 050
6 744
5 600
6 348
6 735
1 595
1 384 17 757 1 040 4 996 32 129 1 712
147 4 672 365 860 3 26 671
366 3 499 151 1 211 2 20 351
439 4 006 134 1 425 5 36 303 Muži
368 4 698 173 1 154 20 35 287
64 871 217 340 2 10 91
Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání
14 194
3 625
3 030
3 048
3 527
941
966 8 568 524 3 209 23 35 869
118 2 390 186 576 3 11 341
263 1 753 90 757 2 3 162
281 1 658 62 875 3 8 161 Ženy
255 2 260 86 746 14 10 156
49 498 100 249 1 2 42
Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání
12 856
3 119
2 570
3 300
3 208
654
418 9 189 516 1 787 9 94 843
29 103 158 113 2 282 1 746 2 348 2 438 179 61 72 87 284 454 550 408 2 6 15 17 28 25 330 189 142 131 na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny
Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
1 000
51 656 38 185 1 5 63
22 693 54 128 0 4 99
65 625 27 216 0 4 63
69 631 21 224 1 6 48
55 698 26 171 3 5 43
40 546 136 213 1 6 57
SLDB 2001 – PRAHA 2
15 373 117 91 1 8 49
28 11 6 2 9 23 9 6 1 7 5 2 1 2 1 000 393 214 71 321
73
A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více
74
Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané
3-5 ostatní
vdané
6 - 14 ostatní
vdané
15 a více
ostatní
Ženy ekonomicky aktivní 401 109 1 458
4 750
412
101
86 431 819 1 884 1 530 2 863
35 157 146 72 2 218
21 28 32 18 2 65
18 88 164 123 8 164
10 27 38 32 2 73
2 82 276 837 261 645
-
77 306 431 888 1 161 1 690
30 96 73 17 2 157
18 18 17 10 2 30
18 56 56 31 3 201
9 24 23 15 2 30
2 67 144 292 140 733
-
8 111 357 880 334 197
4 54 61 38
3 8 14 5
1 14 31 116 35
1 7 12 17 -
6 -
2 1 3
8
6
12 28 42 65 42 105
2 3 3
2 1 2 1
2 10 22 33 9 8 1 4 3
-
-
2 5 5 5 2 11
-
-
20
1 3 3 2 2 5 1 1 1 2
-
4 10 6
14
2
1 1
6 4 2 2 -
4
-
1 3 2
1 1
-
2 1 -
-
-
-
1 1 1
2 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
45 105 163 82 183 3 42 118 20 17 1 2 11 3
4 7 17 7 22 3 3 11 5 12 1 4 14 4 1
-
1 3 6 2 1 -
1 -
1 -
ostatní
1 171 -
503 -
7 345 819 890 -
7 165 331 413 -
7 232 651 268 -
6 128 279 88 1 37 50 2
108 160 13 5 8
35
6 7 6 3 23
3 -
49 149 292 105 395
7 12 20 7 22
2
595
15 127 491 100 80
6
-
-
-
-
6 8 12 10
2
5
1 1 12 16
2 2 8 3 5 25 1 54 1 21 z toho nezaměstnané 36 19 46
2
-
-
30 100 67 4 36
37
189
10 17 16 29 33 76
-
-
-
vdané
2
26 -
13 1 4 8 12
8 18 20 -
1 4 7 1
4 16 6 4 2
1
-
-
-
-
A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44
Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané
3-5 ostatní
vdané
6 - 14 ostatní
vdané
1 091
336
84
178
48
66 225 281 327
29 125 120 60
16 33 19 14
12 41 57 64
7 15 11 13
191 629
2 178
2 59
4 73
2 30
60 144 128
26 80 53
14 23 12
11 25 19
7 8 5
35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29
135 161 382
17 2 123
8 2 22
15 3 85
8 2 16
5 75
2 41
2 8
1 16
30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více
127 150 25 80
52 28
6 6
34 33 1 20
45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34
1 6 26 42 5
-
35 1 4 15 15
-
3 2 1 -
-
1 3 19 22
34 87
10 42
5 25
1 3 14
38 19 105
13 10 13
3
5 4
26 66 10 19 -
1 1
-
8 55 114
7
-
-
vdané
56
-
2
4 16
ostatní
211 -
-
-
15 a více
-
-
48 1 -
26
14
104 115
33 45
-
1 23 92 15
-
13 31 3 -
4 9
-
1
-
-
1
-
-
-
3 12
-
4 10 5
ostatní
130
1 2
A.22. Základní údaje o domácnostech Domácnosti celkem
Bytové domácnosti celkem v tom: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenz. domácnostmi Cenzové domácnosti celkem 1) v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně 1)
Průměrný počet členů domácnosti
Struktura domácností v %
1991
2001
26 168
23 128
100,0
100,0
100,0
100,0
2,34
2,18
22 799 3 369
21 219 1 909
77,7 22,3
80,7 19,3
87,1 12,9
91,7 8,3
2,14 3,66
2,04 3,72
29 673
25 380
100,0
100,0
100,0
100,0
2,08
2,00
29 138 535
25 218 162
97,0 3,0
96,6 3,4
98,2 1,8
99,4 0,6
2,06 3,21
1,99 4,72
30 225
25 542
100,0
100,0
100,0
100,0
2,04
1,99
12 6 6 5 2 3
9 5 3 4 1 2 1 10 8
53,3 36,4 16,9 12,3 7,8 4,5 2,4 32,0 23,4
45,8 29,4 16,4 13,9 7,2 6,7 2,3 38,0 31,6
41,2 21,3 19,9 17,2 7,0 10,2 0,9 40,6 27,3
36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3 33,9
2,95 2,23 3,71 2,34 2,11 2,49 2,03 1,00 1,00
2,95 2,43 3,70 2,39 2,23 2,52 2,11 1,00 1,00
465 440 025 203 112 091 275 12 282 8 258
278 498 780 232 884 348 234 798 650
1970
1980
1991
2001
1991
2001
v letech 1970 a 1980 s dětmi do 15 let, v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk
SLDB 2001 – PRAHA 2
75
A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti Celkem Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců
25 542 9 5 3 2 1 4 1 2 1
1 10
278 498 780 032 528 220 232 884 348 670 611 67 234 798
1
2
v tom počet členů domácnosti 3 4 5
6 a více
Průměrný počet členů
10 798
7 535
4 348
2 432
368
61
2,0
x x x x x x x x x x x x x 10 798
3 606 3 606 x x x x 2 805 1 487 1 318 1 318 x x 1 124 x
3 030 1 476 1 554 1 554 x x 1 229 363 866 322 544 x 89 x
2 239 381 1 858 431 1 427 x 175 33 142 29 63 50 18 x
350 32 318 46 94 178 17 1 16 1 3 12 1
53 3 50 1 7 42 6
2,9 2,4 3,7 3,3 4,1 5,3 2,4 2,2 2,5 2,2 3,1 4,3 2,1 1,0
x
6 1 5 2 x
A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti Cenzové domácnosti celkem počet v%
v tom počet domácností bydlících v bytě 1 2 3 a více
Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník
25 240
100,0
21 219
3 488
533
9 255 5 485 3 770 2 027 1 525 218 4 193 1 879 2 314 1 649 602 63 1 222 10 570
36,7 21,7 14,9 8,0 6,0 0,9 16,6 7,4 9,2 6,5 2,4 0,2 4,8 41,9
8 155 4 767 3 388 1 815 1 382 191 3 435 1 671 1 764 1 255 464 45 1 118 8 511
1 001 648 353 194 133 26 665 182 483 347 121 15 91 1 731
99 70 29 18 10 1 93 26 67 47 17 3 13 328
8 511 1 960 99
33,7 7,8 0,4
76
SLDB 2001 – PRAHA 2
8 511 x x
x
x 1 663 68
297 31
A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti Průměrný počet závislých dětí
Domácnosti s počtem závislých dětí Celkem Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991 rozdíl v% v tom: úplné rodiny z toho s ekonomicky aktivní ženou v% neúplné rodiny
1
2
3
4 a více
v rodinách celkem
v rodinách s dětmi
13 510 17 668 -4 158 -23,5
7 382 8 552 -1 170 -13,7
3 702 5 309 -1 607 -30,3
2 139 3 354 -1 215 -36,2
240 378 -138 -36,5
47 75 -28 -37,3
0,66 0,76 -0,10 x
1,45 1,48 -0,03 x
9 278 5 779 62,3 4 232
5 498 2 715 49,4 1 884
2 032 1 675 82,4 1 670
1 528 1 237 81,0 611
186 133 71,5 54
34 19 55,9 13
0,62 0,80
1,53 1,51
ekonomicky aktivní v tom: zaměstnanec zaměstnavatel samostatně činný člen produkčního družstva nezaměstnaný ostatní ekonomicky aktivní a nezj.
9 554
4 004
3 275
2 008
228
6 125 655 2 183 15 321 255
2 646 245 874 11 133 95
2 090 207 764 3 107 104
1 216 179 495 1 67 50
148 23 42
ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodce ekonomická aktivita nezjištěna
3 747 3 387 209
3 270 3 213 108
359 143 68
104 28 27
x
x 0,74
1,32
39
0,85
1,47
25 1 8
1,46 1,56 1,46 1,25 1,54 1,39 1,30 1,21 1,41
Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou
SLDB 2001 – PRAHA 2
10 5
4 1
0,83 0,98 0,88 0,33 0,90 0,87
8 1 4
6 2 2
0,17 0,06 0,68
-
-
77
A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti Úplné rodiny
Neúplné rodiny
z toho 1)
Vícečlenné nerodinné domácnosti
Domácnosti jednotlivců
svobodní
ženatí, vdané
rozvedení
ovdovělí
Cenzové domácnosti celkem
9 278
4 232
1 234
10 798
3 530
1 514
2 856
2 619
v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku
1 74 423 627 822 1 878 2 509 1 251 1 693
8 90 283 433 413 1 116 1 050 271 568
19 107 155 71 54 98 130 73 527
62 537 116 831 691 340 891 209 121
61 492 819 443 291 446 404 212 362
0 32 198 207 181 285 362 129 120
0 2 67 150 189 547 914 426 561
0 0 1 3 3 27 180 425 1 980
9 278
601
502
5 041
1 987
971
1 483
420
1 74 423 627 822 1 878 2 509 1 251 1 693
0 5 12 31 34 166 210 66 77
9 62 101 55 36 74 69 23 73
27 280 658 555 511 865 992 438 715
26 262 501 279 198 275 222 114 110
0 10 99 143 146 200 219 82 72
0 0 36 107 144 363 507 177 149
0 0 0 2 1 6 26 57 328
3 631
732
5 757
1 543
543
1 373
2 199
8 85 271 402 379 950 840 205 491
10 45 54 16 18 24 61 50 454
35 257 458 276 180 475 899 771 2 406
35 230 318 164 93 171 182 98 252
0 22 99 64 35 85 143 47 48
0 2 31 43 45 184 407 249 412
0 0 1 1 2 21 154 368 1 652
Cenzové domácnosti v čele s muži v tom podle věku muže: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele se ženami v tom podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku 1)
x x x x x x x x x
1
1 1 1 3
bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem
78
SLDB 2001 – PRAHA 2
A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)
Úplné rodiny s počtem závislých dětí 0
1
2
Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991
5 498 6 440
2 032 3 052
1 528 2 621
Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku
6 115 206 117 85 171 598 1 007 927 2 266
1 53 242 294 265 330 435 294 107 11
1)
3 a více 220 352
-
-
6 130 358 466 304 194 63 5 2
0
1
1 884 2 112
1 670 2 257
12 86 254 418 308 805
-
3 a více 611 733
7 81 218 285 241 239 303 181 82 33
1 13 46 81 46 27 6 1
2
67 101
-
1 1 7 13 22 15 7 1
7 58 135 138 139 73 50 10 1
-
v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže
A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti v tom s počtem domácností v bytě 1 cenzová domácnost Celkem
v tom s počtem obytných místností bytu
celkem 1 Cenzové domácnosti bydlící v bytech v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí
2 a více cenzových domácností
2
3
celkem
4 a více
v tom s počtem obytných místností bytu 1
2
3
4 a více
25 240
21 219
6 693
7 542
5 040
1 944
4 021
585
1 208
1 400
828
9 255 5 485 3 770 2 027 1 525 218
8 155 4 767 3 388 1 815 1 382 191
1 318 889 429 266 150 13
3 064 1 909 1 155 633 463 59
2 878 1 516 1 362 708 571 83
895 453 442 208 198 36
1 100 718 382 212 143 27
63 39 24 13 8 3
266 188 78 51 26 1
474 311 163 78 71 14
297 180 117 70 38 9
779 319 460 361 93 6
1 284 671 613 435 163 15
1 020 535 485 330 141 14
352 146 206 129 67 10
758 208 550 394 138 18
78 20 58 37 20 1
221 56 165 120 41 4
310 88 222 162 53 7
149 44 105 75 24 6
neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí vícečlenné nerodinné domácnosti
4 193 1 879 2 314 1 649 602 63
3 435 1 671 1 764 1 255 464 45
1 222
1 118
378
479
202
59
104
20
22
36
26
domácnosti jednotlivců
10 570
8 511
4 218
2 715
940
638
2 059
424
699
580
356
v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník
8 511 1 960 99
8 511 x x
4 218 x x
2 715 x x
940 x x
638 x x
x 1 960 99
x 399 25
x 674 25
x 545 35
x 342 14
SLDB 2001 – PRAHA 2
79
A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností Celkem
6 a více
Průměrný počet členů
Domácnosti s počtem členů
počet
v%
1
2
3
4
5
Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností se 2 a více hospodařícími domácnostmi
23 128
100,0
8 511
6 776
4 245
2 692
665
239
2,18
21 370 21 219
92,4 91,7
8 511 8 511
6 333 6 333
3 800 3 800
2 271 2 193
378 331
77 51
2,06 2,04
151
0,7
x
x
78
47
26
4,72
1 758
7,6
x
Hospodařící domácnosti celkem v tom:
25 380
100,0
218 094 347 747 110 863 247
443
445
421
287
162
3,64
10 798
7 295
4 290
2 493
418
86
2,00
99,4 35,8 21,1 14,8 16,2 7,3 8,9
10 798 x x x x x x
7 295 3 480 3 480 x 2 707 1 470 1 237
4 290 2 994 1 454 1 540 1 209 359 850
2 410 2 220 378 1 842 172 33 139
366 349 32 317 16 1 15
59 51 3 48 6
1,99 2,96 2,43 3,70 2,40 2,23 2,53
1 216 10 798
4,8 42,5
x 10 798
1 108 x
x
tvořené 2 cenzovými domácnostmi
162
0,6
x
x
x
83
rodina rodičů a rodina dětí ostatní případy
138 24
0,5 0,1
x x
x x
x x
69 14
x
x
x
tvořené 1 cenzovou domácností úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců
tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi
80
x
25 9 5 3 4 1 2
-
-
SLDB 2001 – PRAHA 2
87
18 x
x
6
1
2
2,11 1,00
52
27
4,72
45 7
24 3
4,74 4,58
x
x
x
-
-
A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem Celkem celkem Bytové domácnosti celkem v tom:
z toho 2 a více
telefonem pevnou linkou
možností užívat pevnou pouze rekreační linkou mobilním objekt i mobilním
osobním počítačem celkem
z toho s připojením na internet
23 128
9 633
1 213
11 041
1 165
8 152
9 785
5 395
2 762
21 219
8 695
1 024
10 161
1 097
7 360
8 831
4 917
2 540
8 511 6 333 5 993 382
1 882 2 728 3 825 260
141 198 633 52
4 389 3 372 2 249 151
548 288 241 20
1 821 2 180 3 169 190
2 377 2 965 3 290 199
1 093 1 244 2 390 190
624 589 1 229 98
s počtem závislých dětí 1 2 3 a více
3 070 1 846 236
1 738 1 200 147
230 168 17
1 073 611 87
173 65 14
1 623 1 059 108
1 485 947 114
1 270 932 115
646 500 57
podle věku uživatele bytu do 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více
1 988 3 175 3 705 4 710 7 641
1 1 2 2
638 472 882 422 281
50 174 256 346 198
573 981 1 338 2 173 5 096
254 263 205 180 195
833 1 463 1 701 1 886 1 477
1 1 2 3
569 000 608 379 275
524 1 064 1 324 1 300 705
328 651 647 640 274
1 909
938
189
880
68
792
954
478
222
262
178
57
114
7
132
169
78
30
808 839
442 318
68 64
357 409
24 37
382 278
438 347
250 150
120 72
1 387 522
592 346
85 104
683 197
52 16
505 287
640 314
293 185
139 83
v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více
v bytě 2 a více cenzových domácností rodina rodičů a rodina dětí jeden z rodičů a rodina dětí ostatní případy v tom s počtem osob v bytě: 2-4 5 a více
SLDB 2001 – PRAHA 2
81
A.32. Domovní a bytový fond Byty v trvale obydlených domech
Domy v tom celkem Domy celkem
v tom: rodinné domy
bytové domy
ostatní domy
v tom
trvale obydlené
neobydlené
celkem
trvale neobydlené obydlené
2001 1991 rozdíl v%
2 214 2 261 -47 -2,1
2 188 2 152 36 1,7
26 109 -83 -76,1
26 562 27 153 -591 -2,2
23 128 26 168 -3 040 -11,6
2001 1991 rozdíl v%
43 23 20 87,0
38 20 18 90,0
5 3 2 66,7
49 27 22 81,5
48 27 21 77,8
1 100,0
2001 1991 rozdíl v%
1 993 2 087 -94 -4,5
1 987 2 035 -48 -2,4
6 52 -46 -88,5
26 237 26 951 -714 -2,6
22 839 25 973 -3 134 -12,1
3 398 978 2 420 247,4
2001 1991 rozdíl v%
178 151 27 17,9
163 97 66 68,0
15 54 -39 -72,2
276 175 101 57,7
241 168 73 43,4
35 7 28 400,0
Průměrný počet bytů na 1 trvale obydlený dům
3 434 985 2 449 248,6
Byty v neobydlených domech
Neobydlené byty celkem
12,1 12,6 -0,5
63 423 -360 -85,1
3 497 1 408 2 089 148,4
1,3 1,4 -0,1
5 4 1 25,0
6 4 2 50,0
13,2 13,2 -0,0
39 413 -374 -90,6
3 437 1 391 2 046 147,1
1,7 1,8 -0,1
19 6 13 216,7
54 13 41 315,4
x
1 x
x
x
A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu v tom
Domy celkem počet Neobydlené domy v tom z důvodu: dům obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba domu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno Neobydlené byty celkem v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno Neobydlené byty v trv. obydl. domech v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno
82
v%
rodinné domy počet v%
26
100,0
9
10
34,6 7,7 15,4 3,8 38,5
3 497
100,0
1 317 250 12 394 129 83 111 1 201
37,7 7,1 0,3 11,3 3,7 2,4 3,2 34,3
3 434
100,0
1 287 250 12 390 119
37,5 7,3 0,3 11,4 3,5
-
2 4 1 -
5
100,0
2
2
40,0 20,0 40,0
6 3
bytové domy počet v% 6
100,0
3
2
50,0 16,7 33,3
100,0
3 437
100,0
2
50,0 16,7 33,3
1 299 250 12 383 122 81 111 1 179
37,8 7,3 0,3 11,1 3,5 2,4 3,2 34,3
1
100,0
3 398
100,0
1
100,0 -
1 275 250 12 383 117
37,5 7,4 0,4 11,3 3,4
1 -
1 -
1 -
82
2,4
-
-
81
2,4
111
3,2
-
-
111
3,3
1 183
34,4
-
-
1 169
34,4
SLDB 2001 – PRAHA 2
ostatní domy počet v% 15
100,0
4
6
26,7 13,3 20,0 40,0
54
100,0
15
20
27,8 20,4 13,0 1,9 37,0
35
100,0
11
31,4 20,0 5,7
2 3 -
11 7 1 -
7 2 1 -
2,9 -
14
40,0
A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví Trvale obydlené domy celkem počet
v%
v tom rodinné domy počet v%
bytové domy počet v%
ostatní domy počet v%
Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno
2 188
100,0
38
100,0
1 987
100,0
163
100,0
989 401 18 38
45,2 18,3 0,8 1,7
23 5
60,5 13,2 -
936 355 18 36
47,1 17,9 0,9 1,8
30 41 2
18,4 25,2 1,2
165 296 230 51
7,5 13,5 10,5 2,3
6
10,5 15,8
163 238 226 15
8,2 12,0 11,4 0,8
2 54 4 30
1,2 33,1 2,5 18,4
Trvale obydlené byty v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno
23 128
100,0
48
100,0
22 839
100,0
241
100,0
9 915 5 150 298 370
42,9 22,3 1,3 1,6
32 6
66,7 12,5 -
9 815 5 088 298 367
43,0 22,3 1,3 1,6
68 56 3
28,2 23,2 1,2
1 903 2 517 2 797 178
8,2 10,9 12,1 0,8
-
1 897 2 425 2 786 163
8,3 10,6 12,2 0,7
6 88 11 9
2,5 36,5 4,6 3,7
4 -
4
8,3
6
12,5
-
-
-
A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy celkem
Trvale obydlené domy v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky kámen kámen a cihly stěnové panely nepálené cihly dřevo jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno
z toho rodinné bytové domy domy
2 188
1 651 1 415 7 1 113
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919
38
1 987
1 431
17
1
1 556 360 6 -
1 094 1 322 -
10
65
14
10 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
1920 - 1945
1946 - 1980
479
56
384 -
1981 - 1990
55 -
9 2 1 8
3 2
34 -
19 3 -
2
84
79 -
-
nezjištěno
107
24 -
-
40
31
36 -
1991 - 2001
6
7 43
83
A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví Trvale obydlené domy celkem
Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno
84
z toho rodinné bytové domy domy
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919
1920 - 1945
1946 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2001
nezjištěno
2 188
38
1 987
1 431
479
56
31
107
84
989 401 18 38
23 5
936 355 18 36
743 247
170 115
14 15 12
11 9
28 8 5 6
23 7 1 1
165 296 230 51
4 6
163 238 226 15
-
26
4
110 173 121 11
39 66 83 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
-
1 6 7 1 1
1 3 6 -
9 36 14 1
11 5 36
A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení Trvale obydlené domy
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce
z toho celkem
Trvale obydlené domy s počtem bytů: 1 2 3 4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více s počtem nadzemních podlaží: 1 2 3 4 5 6-8 9 - 12 13 a více Technické vybavení trvale obydlených domů
rodinné domy
2 188
38
101 36 34 49 547 1 097 278 6
30 5 3 -
20 35 124 461 831 672 3 1
-
vodovod: v domě - z veřejné sítě v domě - domácí vodovod mimo dům bez vodovodu
2 150 3 -
-
kanalizace: přípoj na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka bez kanalizace a jímky
2 140 -
-
plyn: z veřejné sítě z domovního zásobníku bez plynu
2 103 3 42
ústřední topení: dálkové topení z toho na pevná paliva bloková kotelna z toho na pevná paliva kotelna v domě z toho na pevná paliva na plyn bez dálkového a ústředního topení výtah: výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími
31 3 11 438 21 412
1 987
31
31
28 2 -
9 24 43 532 1 095 278 6
1920 - 1945
1946 - 1980
1 431
479
56
40 19 19 31 420 774 117
13 6 10 11 67 228 139 4
11 3
-
8 15 90 352 634 330 -
-
-
1 978 -
1 425 -
-
1 946 3 36
1 404 2 23
467 1 10
2 4 5 9 6 27 3
16
8 2 2
476
5 -
107
84
4
10 6 4 4 26 44 4
23 2 1 1 16 20 1 1
1 5 4 26 24 46
3 3 4 13 14 9
6 9 13 -
1
31
55
31
55
27
1
-
50 47 -
102 -
4
4
4 -
-
106 -
-
1 1
106 1 -
-
-
-
2 1
-
-
nezjištěno
31
1 9 12 4 1
56 -
1991 - 2001
-
-
479
-
1981 - 1990
1 9 19 13
-
1 428 2 -
-
-
4 7 21 55 144 247
1 983 3 -
-
48 -
1 -
1
2
-
19
47 1 46
2 -
-
16
329 16 310
151 9 140
172 10 160
39 1 38
13
1 518
1 172
283
16
6
52
29
615
310
238
31
20
72
7
-
-
4 10 101 429 804 635 2 1
30 2 9 16
do roku 1919
-
13 12 6
1 558
678
bytové domy
SLDB 2001 – PRAHA 2
19 -
10 9
85
A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu Trvale obydlené domy celkem
v%
Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919
1920 - 1945
1946 - 1980
1981 - 1990
1991 - 2001
nezjištěno
Domy celkem
2 188
x
1 431
479
56
31
107
84
v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno v tom:
x
100,0
65,4
21,9
2,6
1,4
4,9
3,8
100,0
14 305
6 753
679
339
625
427
30,2 35,1 24,7 6,1 1,4 2,5
3 864 5 174 3 784 936 198 349
2 578 2 269 1 342 325 75 164
158 274 198 36 3 10
148 76 85 25 2 3
115 189 195 69 40 17
117 146 99 29 12 24
23 128
6 8 5 1
rodinné domy
86
38
12
6
3
3
3
11
100,0
31,6
15,8
7,9
7,9
7,9
28,9
48
100,0
17
8
4
3
3
13
3 13 13 5 4 10
6,3 27,1 27,1 10,4 8,3 20,8
1 4 6 2 2 2
2 1 3
1
7
1 987 x
x 100,0
1 349 67,9
452 22,7
41 2,1
27 1,4
80 4,0
38 1,9
22 839
100,0
14 165
6 698
656
335
591
394
922 025 637 403 313 539
30,3 35,1 24,7 6,1 1,4 2,4
3 831 5 115 3 755 928 191 345
2 561 2 254 1 327 325 70 161
157 264 190 32 3 10
147 75 84 24 2 3
110 184 183 68 35 11
116 133 98 26 12 9
163
x 100,0
70 42,9
21 12,9
12 7,4
1 0,6
24 14,7
35 21,5
241
100,0
123
47
19
1
31
20
v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno
x
bytové domy v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno ostatní domy v% v nich trvale obydlené byty celkem
980 128 703 420 330 567
6 8 5 1
x
x
2 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
2 2
-
1 1 1 -
-
5 1 1
-
1 -
A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti Trvale obydlené byty celkem 1991 Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno
v% 2001
1991
2001
v roce 2001 podle kategorie II. III. IV.
I.
9 189 9 880 6 361 638 12 73 . 15
5 441 8 864 6 753 623 56 339 625 427
35,1 37,8 24,3 2,4 0,0 0,3 . 0,1
Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
26 168
23 128
100,0
100,0
20 180
1 777
6 980 8 128 5 703 1 420 330 567
37,7 34,8 21,5 5,2 0,8 -
30,2 35,1 24,7 6,1 1,4 2,5
5 730 7 275 5 321 1 344 308 202
800 577 295 63 16 26
v rodinných domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
27
48
100,0
100,0
35
3
-
4 6 7 7 3
3 13 13 5 4 10
14,8 22,2 25,9 25,9 11,1 -
6,3 27,1 27,1 10,4 8,3 20,8
2 13 11 5 4
1
-
v bytových domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
25 973
22 839
100,0
100,0
19 948
1 754
458
73
606
6 922 8 025 5 637 1 403 313 539
37,7 34,8 21,5 5,2 0,8 -
30,3 35,1 24,7 6,1 1,4 2,4
5 686 7 181 5 265 1 329 291 196
793 570 288 62 16 25
279 143 23 3
47 18 4
117 113 57 9 5 305
v ostatních domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
168
241
100,0
100,0
197
20
9
-
15
71 61 25 7 4
55 90 53 12 13 18
42,3 36,3 14,9 4,2 2,4 -
22,8 37,3 22,0 5,0 5,4 7,5
42 81 45 10 13 6
6 7 6 1
6 1 1
-
1 1 1 1
9 9 5 1
861 107 628 360 212
-
-
9 9 5 1
786 040 596 346 205
-
-
23,5 4 422 623 38,3 7 730 707 29,2 6 155 349 2,7 603 11 0,2 48 1 1,5 328 7 2,7 553 37 1,8 341 42 Podle velikosti bytu
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 -
-
1
-
189 152 94 3 5 3 11 10
nezjištěno
40 20 9
1 4
167 255 146 6 2 1 23 30
467
74
630
285 144 24 3
47 18 5 1 3
118 114 58 10 5 325
1
9
-
-
11
1 -
1 3
10
1
9
-
-
-
-
11
87
A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Trvale obydlené byty
Osoby bydlící v bytech
Obytné místnosti 8 m2 a větší
5 441 8 864 6 753 623 56 339 625 427
12 394 19 913 13 904 1 220 138 696 1 233 940
11 859 18 535 12 894 1 318 145 665 1 575 882
Byty v domech celkem v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
23 128
50 438
47 873
1 051
20 180 1 777 467 74 630
45 231 3 437 705 107 958
43 326 3 199 657 105 586
v rodinných domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
48
120
35 3
90 5
Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno
-
Cenzové domácnosti
Počet osob na obyt. na místnost 1 trvale obydlený 8 m2 byt a větší
Cenzové domácnosti na 1 byt
2,28 2,25 2,06 1,96 2,46 2,05 1,97 2,20
1,05 1,07 1,08 0,93 0,95 1,05 0,78 1,07
21,1 20,8 20,0 20,6 22,6 18,2 29,1 20,9
1,10 1,10 1,07 1,07 1,14 1,07 1,13 1,11
25 240
2,18
1,05
20,8
1,09
953 70 14 2 13
22 072 1 943 484 79 662
2,24 1,93 1,51 1,45 1,52
1,04 1,07 1,07 1,02 1,63
21,1 20,3 19,2 19,4 13,3
1,09 1,09 1,04 1,07 1,05
109
2
62
2,50
1,10
19,8
1,29
102 4
2 0
43 3
2,57 1,67
0,88 1,25
25,0 15,2
1,23 1,00
0
1 15
4,00 2,33
1,33
13,3 -
1,00 1,67
-
262 5 974 415 9 739 278 7 254 25 668 3 64 13 364 36 705 20 472 Podle kategorie bytu
Obytná plocha v m2 na 1 osobu
-
4 21
v bytových domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
22 839
49 781
47 244
1 037
24 906
2,18
1,05
20,8
1,09
19 948 1 754 458 73 606
44 681 3 393 691 103 913
42 767 3 153 646 102 576
941 69 13 2 12
21 805 1 919 474 78 630
2,24 1,93 1,51 1,41 1,51
1,04 1,08 1,07 1,01 1,59
21,0 20,4 19,3 19,6 13,7
1,09 1,09 1,03 1,07 1,04
v ostatních domech
241
537
520
2,23
1,03
21,1
1,13
23 128
50 438
47 873
1 051
25 240
2,18
1,05
20,8
1,09
10 984 17 380 15 743 4 418 1 030 883
6 980 16 256 17 109 5 680 1 848 -
168 355 370 121 38
7 278 8 750 6 440 1 730 435 607
1,57 2,14 2,76 3,11 3,12 1,56
1,57 1,07 0,92 0,78 0,56 -
15,3 20,4 23,5 27,3 36,4 -
1,04 1,08 1,13 1,22 1,32 1,07
6 8 5 1
980 128 703 420 330 567
3
-
1 9
Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
88
-
Obytná plocha bytů v tis. m2
-
-
11 272 Podle velikosti bytu
-
SLDB 2001 – PRAHA 2
A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení Plocha bytů v tis. m2
celková
Počet obytných místností s plochou
4 - 7,9 m2
obytná
8 m2 a větší
Na jeden byt
celková plocha v m2
obytná plocha v m2
počet obytných místností s plochou 8 m2 a větší
Průměrné stáří domů v letech
Trvale obydlené byty celkem
2001 1991 rozdíl v%
1 598 1 719 -121 -7,0
1 051 1 113 -62 -5,6
2 066 . . x
47 873 51 520 -3 647 -7,1
70,8 65,7 5,1 7,8
46,6 42,5 4,1 9,6
2,12 1,97 0,15 7,61
2001 1991 rozdíl v%
4 3 1 33,3
2 2
4
x
. . x
109 80 29 36,2
96,6 111,1 -14,5 -13,1
62,6 74,1 -11,5 -15,5
2,87 2,96 -0,09 -3,00
v bytových domech
2001 1991 rozdíl v%
1 577 1 706 -129 -7,6
1 037 1 104 -67 -6,1
2 027 . . x
47 244 51 120 -3 876 -7,6
70,7 65,7 5,0 7,6
46,5 42,5 4,0 9,4
2,12 1,97 0,15 7,61
v ostatních domech
2001 1991 rozdíl v%
17 10 7 70,0
11 7 4 57,1
35
520 320 200 62,5
75,3 59,5 15,8 26,6
50,7 41,7 9,0 21,6
2,33 1,90 0,43 22,63
85,7 83,5 2,2 x
v tom: v rodinných domech
. . x
SLDB 2001 – PRAHA 2
70,3 75,5 -5,2 x 86,8 83,7 3,1 x 71,6 80,6 -9,0 x
89
A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení Trvale obydlené byty
Podíl vybavených bytů v %
z toho celkem
v rodinných domech
v bytových domech
Obyvatelé v bytech
2001 1991
celkem
z toho v domech rodinných bytových
Úhrn trvale obydlených bytů
23 128
48
22 839
50 438
100,0
100,0
100,0
100,0
Plyn: zaveden do bytu z toho ze sítě
19 976 19 962
36 36
19 767 19 753
44 892 44 855
91,1 91,1
86,4 86,3
75,0 75,0
86,5 86,5
Vodovod: v bytě v domě mimo byt
22 669 67
39
22 401 67
49 779 91
98,8 1,1
98,0 0,3
81,3
-
-
98,1 0,3
Kanalizace: přípojka na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka
23 008 -
-
22 743 -
50 195 -
100,0 . x
99,5 -
-
Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) elektrický ohřívač 2) plynový ohřívač jiný nebo kombinovaný zdroj
939 5 515 12 005 3 115
1 9 21 7
926 5 451 11 851 3 088
1 723 11 458 28 128 6 729
22,9 64,2 . .
4,1 23,8 51,9 13,5
Způsob vytápění: ústřední topení z toho dálkové etážové topení kamna
4 274 107 5 841 11 882
12
8 361 206 15 380 24 669
18,8
14 10
4 174 106 5 771 11 799
21,1 57,6
18,5 0,5 25,3 51,4
Energie používaná k vytápění 3): uhlí dřevo elektřina plyn
550 26 2 257 19 292
1 1 3 33
543 25 2 240 19 063
1 011 59 4 626 43 035
. . . .
2,4 0,1 9,8 83,4
Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní v domě společná
21 396 114
37
21 146 105
47 737 172
86,8 1,1
92,5 0,5
Záchod: splachovací vlastní splachovací společný bez splachování
21 984 658 18
21 727 648 18
48 625 1 066 30
91,9 7,8 0,1
95,1 2,8 0,1
1)
v roce 1991 ze zdroje mimo byt
2)
v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení
3)
bez dálkového vytápění
90
41
-
38 1 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
.
85,4
2,1 18,8 43,8 14,6
4,1 23,9 51,9 13,5
25,0 29,2 20,8
18,3 0,5 25,3 51,7
2,1 2,1 6,3 68,8
2,4 0,1 9,8 83,5
77,1
92,6 0,5
79,2 2,1
95,1 2,8 0,1
-
-
-
99,6 -
A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení Trvale obydlené byty celkem
v%
z toho právní důvod užívání bytu ve vlastním domě
ostatní v osobním bezplatné vlastnictví užívání
nájemní byty
byty členů SBD
byty členů družstva nájemců
Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
23 128 x
x 100,0
477 2
1 386 6
72 0
18 812 81
591 3
1 059 5
20 180 1 777 467 74 630
87,3 7,7 2,0 0,3 2,7
447 18 3 2 7
1 282 71 4 29
65 3 2 1 1
16 295 1 572 432 66 447
574 14
978 48 11 1 21
48
x 100,0
20 42
-
3 6
14 29
-
-
35 3
20
-
3
10 2
1 9
72,9 6,3 2,1 18,8
-
-
Počet bytů v bytových domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
22 839 x
x 100,0
450 2
1 386 6
67 0
18 632 82
591 3
1 059 5
19 948 1 754 458 73 606
87,3 7,7 2,0 0,3 2,7
420 18 3 2 7
1 282 71 4 29
60 3 2 1 1
16 151 1 554 424 65 438
574 14
978 48 11 1 21
Počet bytů v ostatních domech podíl v %
241
x 100,0
Počet bytů v rodinných domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
x
-
x
-
-
1 1
3
3
7 2 166 3 1 69 Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001
-
-
Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu
50 438 2,18 1,05
x x x
1 054 2,21 0,82
41 402 2,20 1,08
1 110 1,88 0,84
2 489 2,35 1,01
2,12 1,09 46,6 20,8
x x x x
2,76 2,01 2,54 2,09 1,10 1,06 1,11 1,09 62,4 44,3 61,6 46,0 27,7 21,9 30,6 20,5 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991
2,27 1,07 46,3 24,4
2,35 1,11 51,5 21,6
Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu
61 188 2,34 1,19
x x x
74 2,74 0,91
814 2,24 1,18
-
57 855 2,35 1,19
1 141 2,02 0,94
-
1,97 1,16 42,5 18,2
x x x x
3,00 1,22 64,8 23,6
1,90 1,11 40,1 17,9
-
1,97 1,14 42,7 18,2
2,14 1,05 41,1 20,4
-
SLDB 2001 – PRAHA 2
2 770 2,00 1,01
145 2,01 0,79
91
A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu Trvale obydlené byty celkem Byty v domech celkem v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno Byty v rodinných domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
Uživatel bytu ekonomicky aktivní
Uživatel bytu Ostatní ekonomicky uživatelé samostatně neaktivní a nezjištěno činní
z toho celkem
zaměstnanci
zaměstnavatelé
23 128
14 105
9 379
899
3 056
8 420
603
6 980 8 128 5 703 1 420 330 567
3 683 4 776 4 005 1 060 243 338
2 586 3 224 2 575 651 143 200
149 271 328 95 30 26
679 1 025 945 274 59 74
3 105 3 165 1 596 329 83 142
192 187 102 31 4 87
48
26
14
2
10
20
2
1 6 1 2
3 9 2 2 1 3
3 13 13 5 4 10
-
-
-
4 11 3 3 5
2 5 2 1 4
1
1
-
2
Byty v bytových domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno
22 839
13 918
9 253
888
3 018
8 328
593
6 922 8 025 5 637 1 403 313 539
3 649 4 714 3 952 1 046 229 328
2 563 3 185 2 540 640 134 191
149 266 325 94 29 25
671 1 010 933 273 57 74
3 082 3 124 1 583 327 80 132
191 187 102 30 4 79
Byty v domech celkem v tom kategorie bytu:
23 128
14 105
9 379
899
3 056
8 420
603
20 180 1 777 467 74 630
12 670 893 205 37 300
8 439 598 143 26 173
821 43 10 25
2 797 170 30 3 56
7 087 847 247 31 208
423 37 15 6 122
477 1 386 72 18 812 591 1 059 731
253 855 43 11 410 351 722 471
135 554 27 7 672 213 487 291
34 67 3 676 35 52 32
66 193 11 2 437 86 154 109
213 491 29 6 943 226 313 205
11 40
2 1 1 21 47
2 1 1 20 50
2 1 1 20 48
3 1 1 22 59
3 1 1 20 52
2 1 1 22 42
2 1 1 22 43
2
2
2
3
2
2
2
I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno
-
Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví ostatní bezplatné užívání nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců ostatní vč. nezjištěného Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt
92
SLDB 2001 – PRAHA 2
459 14 24 55
A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti Byty celkem
Bytové domácnosti celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v rodinných domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v bytových domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi
Průměrná Počet osob obytná na 1 obytnou plocha místnost na 1 osobu 8 m2 a více 2 5 a více vm
v tom velikost bytu 1 obyt. místnost
počet pokojů
počet
v%
23 128
100,0
6 980
8 128
5 703
1 420
330
20,8
1,05
21 219
91,7
6 693
7 542
5 040
1 149
258
21,7
1,01
4 767 3 388 3 435 1 118 8 511 1 744
20,6 14,6 14,9 4,8 36,8 7,5
889 429 779 378 4 218 276
1 909 1 155 1 284 479 2 715 557
1 516 1 362 1 020 202 940 600
359 340 240 38 172 234
60 68 39 14 77 52
20,8 15,1 20,3 20,2 34,4 15,8
1,06 1,47 1,08 1,08 0,62 1,43
404 806 443 91 165
1,7 3,5 1,9 0,4 0,7
22 89 146 19 11
89 274 172 22 29
197 293 75 35 63
80 117 23 14 37
16 32 3 1 20
13,6 16,0 21,0 14,4 14,0
1,67 1,41 1,07 1,61 1,65
48
100,0
3
13
13
5
4
19,8
1,10
39
81,3
3
12
10
4
2
22,8
0,94
10 6 6 1 16 6
20,8 12,5 12,5 2,1 33,3 12,5
1
4 1 2
4 3 2 1
-
-
3
-
18,3 21,0 30,2 20,0 26,1 20,9
1,14 1,10 0,78 0,67 0,76 1,00
3 1 2
-
2 1
-
18,5 6,0 47,3
1,08 1,67 0,57
3
6,3 2,1 4,2 6,3
6,9
5,00
22 839
100,0
6 922
8 025
5 637
1 403
313
20,8
1,05
20 963
91,8
6 639
7 448
4 983
1 135
245
21,7
1,01
4 707 3 346 3 407 1 108 8 395 1 718
20,6 14,7 14,9 4,9 36,8 7,5
882 425 776 377 4 179 272
1 882 1 139 1 274 478 2 675 548
1 499 1 346 1 012 198 928 592
353 339 236 38 169 233
59 65 38 10 73 49
20,8 15,1 20,3 20,1 34,4 15,9
1,06 1,47 1,08 1,09 0,63 1,43
396 795 436 91 158
1,7 3,5 1,9 0,4 0,7
21 89 143 19 11
87 269 170 22 29
194 288 75 35 62
80 116 23 14 35
14 32 2 1 19
13,6 16,0 21,0 14,4 14,3
1,67 1,41 1,07 1,61 1,61
-
-
2
3
2
5 1
1
SLDB 2001 – PRAHA 2
1 2
-
-
-
4
1 -
1
-
1 2 1 1
1
-
93
A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, 2 počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m na osobu Trvale obydlené byty
z toho v rodinných domech
v tom celkem
Byty celkem v tom s počtem osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více Byty celkem podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno
23 128
21 219
511 776 245 692 665 168 71
8 511 6 333 3 800 2 193 331 37 14
593 849 466 668 080 881 024 567
1 303 2 375 3 036 3 389 2 888 1 796 5 895 537
Podle počtu osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více
36,8 29,3 18,4 11,6 2,9 0,7 0,3
40,1 29,8 17,9 10,3 1,6 0,2 0,1
Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno
6,9 12,3 15,0 15,9 13,3 8,1 26,0 2,5
6,1 11,2 14,3 16,0 13,6 8,5 27,8 2,5
94
8 6 4 2
1 2 3 3 3 1 6
v bytových domech
se 2 a více se 2 a více se 2 a více s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi 1 909
39
x
16 11 8 4
443 445 499 334 131 57
290 474 430 279 192 85 129 30
9 x 2 2 2 2 1
-
3 3 4 6 4 11 8 Struktura bytů v %
x 23,2 23,3 26,1 17,5 6,9 3,0
15,2 24,8 22,5 14,6 10,1 4,5 6,8 1,6
SLDB 2001 – PRAHA 2
41,0 28,2 20,5 10,3
1 2 2 1 1 2
x 22,2 22,2 22,2 22,2 11,1
-
7,7 7,7 10,3 15,4 10,3 28,2 20,5
11,1 22,2 22,2 11,1 11,1 22,2
20 963 8 395 6 268 3 764 2 160 327 37 12
1 876 x 436 439 491 329 128 53
1 290 2 349 3 008 3 365 2 855 1 777 5 806 513
40,0 29,9 18,0 10,3 1,6 0,2 0,1
6,2 11,2 14,3 16,1 13,6 8,5 27,7 2,4
282 467 426 277 187 83 128 26
x 23,2 23,4 26,2 17,5 6,8 2,8
15,0 24,9 22,7 14,8 10,0 4,4 6,8 1,4
A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě v tom Byty celkem
1991 Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 20,0 - 29,9 30,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 69,9 70,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 - 119,9 120,0 a více nezjištěno Počet osob na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi
2001
v rodinných domech 1991
41,1 45,5 8,4 5,0 -
87,3 7,7 2,0 0,3 2,7
66,7 29,6 3,7 -
11,2 22,7 16,0 17,2 11,7 10,2 5,7 4,0 1,0 0,4 -
8,1 19,6 14,3 16,8 12,5 11,0 7,0 5,7 1,6 0,9 2,5
2,34
2001
1991
2001
40,9 45,6 8,5 5,0 -
v ostatních domech 1991
2001
87,3 7,7 2,0 0,3 2,7
67,3 28,6 3,0 1,2 -
81,7 8,3 3,7 0,0 6,2
3,7 0,0 11,2 14,8 4,2 22,7 11,1 8,3 16,0 7,4 20,8 17,2 7,4 16,7 11,7 7,4 12,5 10,2 7,4 2,1 5,7 29,6 0,0 4,0 11,1 6,3 1,0 8,3 0,4 20,8 Ukazatele úrovně bydlení
8,2 19,7 14,3 16,8 12,5 11,0 7,0 5,7 1,6 0,9 2,4
25,0 13,1 21,4 17,9 7,7 5,4 4,2 1,8 0,6 3,0 -
6,2 16,2 14,9 16,2 10,8 9,1 7,5 7,5 1,7 2,5 7,5
2,18
2,67
2,50
2,34
2,18
2,16
2,23
2,14 3,66
2,04 3,72
2,45 3,60
2,00 4,67
2,14 3,66
2,04 3,72
2,04 3,75
2,04 3,96
1,19
1,05
0,90
1,10
1,19
1,05
1,13
1,03
1,15 1,38
1,01 1,45
0,79 1,50
0,94 1,62
1,15 1,38
1,01 1,45
1,09 1,67
0,95 1,70
1,97
2,12
2,96
2,87
1,97
2,12
1,90
2,33
1,87 2,65
2,08 2,61
3,09 2,40
2,68 3,71
1,87 2,65
2,07 2,61
1,88 2,25
2,31 2,55
42,5
46,6
65,3
62,6
42,5
46,5
39,7
50,7
40,1 58,5
45,4 59,2
62,3 67,6
57,5 85,4
40,1 58,5
45,4 59,1
39,3 43,8
50,7 51,2
18,2
20,8
24,5
19,8
18,2
20,8
18,4
21,1
18,7 16,0
21,7 15,6
25,4 18,8
22,8 14,2
18,7 16,0
21,7 15,7
19,3 11,7
23,0 11,9
SLDB 2001 – PRAHA 2
72,9 6,3 0,0 2,1 18,8
v bytových domech
95
B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí Počet trvale bydlících obyvatel Výměra v ha
Okres Praha 2 Městská část Praha 2 1)
419 419
1961
106 022 106 022
z toho 20011)
1970
1980
1991
92 206 92 206
75 960 75 960
61 873 61 873
cizinci s dlouhodobým pobytem
dočasně nepřítomní
narození v obci současného bydliště
1 240 1 240
6 731 6 731
32 343 32 343
51 003 51 003
včetně cizinců s dlouhodobým pobytem
B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 2 Městská část Praha 2
51 003 51 003
Věková skupina obyvatelstvo celkem 60 a více 0 - 14 15 - 59 vč. nezj.
z toho ženy 27 261 27 261
5 904 5 904
33 064 33 064
z toho ženy 0 - 14
12 035 12 035
60 a více vč. nezj.
15 - 59
2 896 2 896
16 825 16 825
7 540 7 540
Průměrný věk 43,0 43,0
B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 2 Městská část Praha 2
51 003 51 003
v tom národnost česká
moravská slezská slovenská romská
47 044 47 044
97 97
6 6
674 674
polská
28 28
německá
47 47
115 115
ostatní 1 555 1 555
nezjištěná 1 437 1 437
B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí v tom
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
96
51 003 51 003
15 393 15 393
10 914 10 914
1 009 1 009
SLDB 2001 – PRAHA 2
931 931
225 225
139 139
30 422 30 422
nezjištěno
bez vyznání
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
Pravoslavná církev v českých zemích
Českobratrská církev evangelická
Církev československá husitská
Církev římskokatolická
věřící
Obyvatelstvo celkem
z toho
5 188 5 188
B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
45 099 45 099
5 912 5 912
11 834 11 834
13 604 13 604
2 666 2 666
9 514 9 514
nezjištěno
bez vzdělání
vysokoškolské vč. vědecké přípravy
vyšší odborné a nástavbové
úplné střední s maturitou
vyučení a střední odborné bez maturity
Celkem
základní a neukončené
v tom nejvyšší ukončené vzdělání
72 72
1 497 1 497
B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom Ekonomicky aktivní zaměstnaní celkem
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
27 050 27 050
25 607 25 607
z toho Ekonomicky neaktivní nepracující celkem důchodci
z toho nezaměstnaní
ženy na mateřské dovolené
pracující důchodci 1 577 1 577
435 435
1 443 1 443
22 857 22 857
11 974 11 974
žáci, studenti a učni 7 298 7 298
B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí Ekonomicky aktivní celkem Okres Praha 2 Městská část Praha 2
27 050 27 050
z toho ženy
v tom podle odvětví ekonomické činnosti zemědělství, lesnictví a rybolov
průmysl
176 176
2 886 2 886
12 856 12 856
stavebnictví 1 909 1 909
obchod a opravy
doprava, telekomunikace
2 708 2 708
1 997 1 997
ostatní odvětví 14 622 14 622
nezjištěno 2 752 2 752
B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací
celkem
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
1 249 1 249
v% z pracujících celkem 5,0 5,0
Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol
z toho denně
celkem
654 654
v% z vyjíždějících celkem 52,4 52,4
SLDB 2001 – PRAHA 2
s dobou cesty do 29 minut 165 165
30 - 59 minut 319 319
60 minut a více 167 167
celkem
373 373
v% ze žáků, studentů a učňů 4,8 4,8
97
B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy
1970
1980
1991
Neobydlené domy z toho rodinné domy
2001
počet Okres Praha 2 Městská část Praha 2
2 479 2 479
2 323 2 323
2 152 2 152
2 188 2 188
průměrné stáří domu v letech
v%
38 38
1,7 1,7
z toho sloužící k rekreaci
celkem
86 86
26 26
-
B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty
Neobydlené byty z toho v rodinných domech
1970
1980
1991
2001
celkem počet
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
32 255 32 255
29 614 29 614
z toho
26 168 26 168
23 128 23 128
v%
48 48
0,2 0,2
sloužící obydlené k rekreaci přechodně
3 497 3 497
12 12
1 317 1 317
B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí Velikost bytu s1 se 4 a více obytnou se 2 pokoji se 3 pokoji pokoji místností Okres Praha 2 Městská část Praha 2
6 980 6 980
8 128 8 128
5 703 5 703
Byty v domech postavených v období do roku 1919 vč. nezj.
1 750 1 750
1920 - 1945
14 732 14 732
1946 - 1980
6 753 6 753
1991 - 2001
1981 - 1990
679 679
339 339
625 625
B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí
vodovodem
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splachova- ústředním nebo připojením nebo cím sprch. na plyn záchodem etážovým koutem ze sítě topením v bytě v bytě
22 669 22 669
19 962 19 962
21 334 21 334
21 213 21 213
10 115 10 115
Domácnosti
bytové
23 128 23 128
hospodařící
25 078 25 078
Počet bytů se 2 a více cenzovými cenzové domácnostmi 25 240 25 240
1 909 1 909
B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí Plocha trvale obydlených bytů v m2
Okres Praha 2 Městská část Praha 2
98
celková
obytná
1 597 745 1 597 745
1 051 079 1 051 079
Na 1 trvale obydlený byt připadá
Počet obytných místností s plochou 8 a více m2
Počet osob v bytech
47 873 47 873
50 438 50 438
SLDB 2001 – PRAHA 2
m2 obytné plochy 46,6 46,6
obytných místností s plochou 8 a více m2 2,12 2,12
osob
2,18 2,18
cenzových domácností 1,09 1,09
C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka Okres Praha 2 v tom: Městská část Praha 2 Vyšehrad Vyšehrad Nové Město 2 Albertov Štěpánský obvod A Podskalí Zderaz Štěpánský obvod B Vodičkova C Vinohrady 2 Náměstí Míru Londýnská Nad muzeem A Hlavní nádraží A Na Smetance Riegrovy sady U Riegrových sadů U Čechových sadů Havlíčkovy sady Na Kleovce Folimanka A Hlavní nádraží B Folimanka B Nusle 2 Nuselské údolí A Nuselské údolí B
Obyvatelstvo celkem
z toho ženy
Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let
60 a více let (vč. nezjišt.)
Ekonomicky aktivní celkem
Domy
celkem
Byty
z toho trvale obydlené
celkem
z toho trvale obydlené
51 003
27 261
5 904
12 035
27 050
2 214
2 188
26 625
23 128
51 003 1 731 1 731 12 380 696 3 249 3 075 3 753 1 607 32 581 3 778 6 393 2 625 5 3 045 5 151 5 472 16 4 228 1 868 4 311 4 311 -
27 261 939 939 6 678 381 1 793 1 642 2 007 855 17 325 2 011 3 406 1 382 2 1 658 2 690 2 946 9 2 218 1 003 2 319 2 319 -
5 904 225 225 1 400 85 339 399 414 163 3 723 404 702 273 1 361 614 613 5 529 221 556 556 -
12 035 379 379 3 005 146 853 689 910 407 7 680 923 1 624 612 711 1 187 1 230 962 431 971 971 -
27 050 929 929 6 483 388 1 695 1 622 1 945 833 17 367 1 991 3 308 1 433 4 1 646 2 793 3 008 10 2 152 1 022 2 271 2 271 -
2 214 114 114 550 53 158 109 149 81 1 359 148 324 129 2 103 164 215 3 198 73 191 191 -
2 188 111 111 538 49 153 108 148 80 1 348 147 321 127 2 103 163 213 2 197 73 191 191 -
26 625 949 949 6 429 340 1 904 1 534 1 846 805 16 667 1 859 3 546 1 362 1 1 387 2 492 2 637 12 2 257 1 114 2 580 2 580 -
23 128 804 804 5 585 300 1 579 1 363 1 631 712 14 544 1 606 3 036 1 172 1 1 257 2 216 2 376 8 1 921 951 2 195 2 195 -
SLDB 2001 – PRAHA 2
99
D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin
Město: hl. m. Praha
1991
Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku 0-4 5-9 10 -14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk
2001
obyvatelstvo celkem počet v%
muži
1 214 174
100,0
570 247
224 597 731 893 257 684
18,5 60,3 21,2
64 69 90 89 70 77 73 96 106 93 61 62 71 70 37 39 26 9 2
636 333 628 871 047 040 667 844 769 677 025 953 296 590 591 827 389 639 099 231 22 38,8
v tom
5,3 5,7 7,5 7,4 5,8 6,3 6,1 8,0 8,8 7,7 5,0 5,2 5,9 5,8 3,1 3,3 2,2 0,8 0,2 0,0 0,0 x
ženy
obyvatelstvo celkem počet v%
muži
ženy
643 927
1 169 106
100,0
554 382
614 724
13,4 65,8 20,8
80 441 376 412 97 529
76 261 392 346 146 117
115 270 109 327 156 702 354 620 377 273 768 758 100 357 157 327 243 646 Obyvatelstvo podle věkových skupin 33 426 31 210 42 363 35 288 34 045 51 617 46 556 44 072 62 722 45 779 44 092 69 009 34 391 35 656 93 454 37 213 39 827 96 872 35 628 38 039 76 718 46 596 50 248 78 874 51 433 55 336 73 085 45 353 48 324 93 500 29 366 31 659 101 050 28 861 34 092 86 196 31 849 39 447 53 770 29 542 41 048 52 032 14 441 23 150 53 644 13 560 26 267 45 775 8 025 18 364 19 321 2 459 7 180 12 691 433 1 666 4 146 40 191 570 8 14 1 697 36,8
40,7
41,1
v tom
3,6 4,4 5,4 5,9 8,0 8,3 6,6 6,7 6,3 8,0 8,6 7,4 4,6 4,5 4,6 3,9 1,7 1,1 0,4 0,0 0,1
21 26 32 35 47 48 37 38 35 44 47 40 24 22 21 16 6 3
x
796 315 330 007 426 480 843 827 521 725 776 807 952 420 826 664 168 421 973 98 1 007
20 567 25 302 30 392 34 002 46 028 48 392 38 875 40 047 37 564 48 775 53 274 45 389 28 818 29 612 31 818 29 111 13 153 9 270 3 173 472 690
39,2
42,8
D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin
Město: hl. m. Praha
v tom podle rodinného stavu Celkem Obyvatelstvo celkem v% v tom: muži v% ženy v% Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 a více
100
svobodní
ženatí, vdané
rozvedení
ovdovělí
nezjištěno
1 169 106 100,0
422 768 36,2
521 520 44,6
121 456 10,4
92 344 7,9
11 018 0,9
554 382 100,0 614 724 100,0
225 647 40,7 197 121 32,1
260 389 47,0 261 131 42,5
48 106 8,7 73 350 11,9
14 495 2,6 77 849 12,7
5 745 1,0 5 273 0,9
93 454 96 872 76 718 78 874 73 085 93 500 101 050 86 196 53 770 52 032 53 644 82 503
83 308 52 918 18 197 10 743 7 134 6 784 5 842 3 812 2 054 1 716 1 698 3 066
604 5 038 9 463 12 239 13 405 18 555 19 649 15 062 7 889 6 524 5 884 7 053
24 108 269 530 970 043 130 134 698 569 270 549
1 149 1 321 1 120 1 055 810 954 931 715 367 343 372 755
8 37 47 54 50 65 70 60 36 32 29 27
SLDB 2001 – PRAHA 2
369 487 669 307 766 164 498 473 762 880 420 080
2 4 6 6 10 16 44
D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Obyvatelstvo celkem Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno
1 012 404 146 149 142 16 77 214 29 22 174 10 16 1 20
511 885 144 746 699 711 722 993 347 808 026 465 155
v tom
v%
muži
100,0
473 941
14,5 14,8 14,0 1,7 7,7 21,2 2,9 2,3 17,2 1,1 1,6 0,1 2,0
53 304 85 488 66 561 10 469 27 274 89 121 9 589 10 582 97 925 5 346 12 192 687 10 749
Město: hl. m. Praha
Ekonomicky aktivní muži
ženy
ženy
počet
538 463
v%
počet
v%
335 161
100,0
299 944
100,0
16 828 62 578 54 133 9 348 16 696 70 870 7 714 6 440 79 382 3 880 9 219 287 1 666
5,0 18,7 16,2 2,8 5,0 21,1 2,3 1,9 23,7 1,2 2,8 0,1 0,5
21 341 32 664 38 251 4 683 27 757 90 111 14 913 7 655 58 543 3 324 2 798 185 1 043
7,1 10,9 12,8 1,6 9,3 30,0 5,0 2,6 19,5 1,1 0,9 0,1 0,3
93 64 75 6 50 125 20 12 76 5 3
207 397 583 277 425 590 133 411 422 462 834 778 9 406
D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti
Město: hl. m. Praha
v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví
Struktura v %
Podíl žen v odvětví v%
muži
ženy
635 105
335 161
299 944
100,0
100,0
100,0
47,2
3 657 77 734 52 167
2 185 48 857 43 394
1 472 28 877 8 773
0,6 12,2 8,2
0,7 14,6 12,9
0,5 9,6 2,9
40,3 37,1 16,8
81 30 54 29
109 430 459 024
41 543 15 438 36 279 10 113
39 566 14 992 18 180 18 911
12,8 4,8 8,6 4,6
12,4 4,6 10,8 3,0
13,2 5,0 6,1 6,3
48,8 49,3 33,4 65,2
74 959
39 826
35 133
11,8
11,9
11,7
46,9
46 323
22 477
23 846
7,3
6,7
8,0
51,5
74 900 59 199 51 144
18 856 29 157 27 036
56 044 30 042 24 108
11,8 9,3 8,1
5,6 8,7 8,1
18,7 10,0 8,0
74,8 50,7 47,1
celkem
muži
ženy
D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání
Město: hl. m. Praha
v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci v prac. poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno
muži
Struktura v % ženy
počet
v%
celkem
muži
ženy
635 105
335 161
299 944
47,2
100,0
100,0
100,0
25 447 24 101
18 690 219 547 12 132 67 030 355 732 16 675
7 143 227 458 12 699 34 470 270 1 878 16 026
27,7 50,9 51,1 34,0 43,2 72,0 49,0
4,1 70,4 3,9 16,0 0,1 0,4 5,1
5,6 65,5 3,6 20,0 0,1 0,2 5,0
2,4 75,8 4,2 11,5 0,1 0,6 5,3
833 005 831 500 625 2 610 32 701
SLDB 2001 – PRAHA 2
101
D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Celkem počet v% Hospodařící domácnosti celkem v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně
Město: hl. m. Praha Domácnosti s počtem členů 2 3 4
1
5 a více
Průměrný počet členů
544 577
100,0
201 335
164 067
99 550
66 761
12 864
2,13
541 394 3 183 547 811
99,4 0,6 100,0
201 335 x 201 335
164 067 x 168 581
99 550 x 100 959
65 259 1 502 65 690
11 183 1 681 11 246
2,12 4,82 2,12
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8 28,1
x x x x x x x 201 335 154 011
91 386 91 386 x 58 972 30 426 28 546 18 223 x x
61 563 9 606 51 957 3 928 554 3 374 199 x x
10 593 857 9 736 601 45 556 52 x x
2,97 2,41 3,73 2,40 2,20 2,54 2,10 1,00 1,00
236 136 100 89 37 52 19 201 154
980 524 456 614 453 161 882 335 011
73 34 38 26 6 19 1 x x
438 675 763 113 428 685 408
D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti
Město: hl. m. Praha
osob. automobilem Celkem
Bytové domácnosti celkem v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě 2-4 5 a více
Vybavení bytových domácností telefonem možností pevnou využívat pevnou pouze linkou rekr.objekt linkou mobilním i mobilním
osobním počítačem z toho celkem s připojením na internet
celkem
z toho 2 a více
496 940
238 898
32 177
241 859
24 866
180 069
191 213
112 463
55 194
452 850
216 417
27 452
221 744
22 424
162 657
174 656
102 474
50 453
153 141 148 10
38 70 100 7
2 5 17 1
036 265 317 232
281 569 549 018
676 639 672 465
81 78 58 3
965 057 142 580
10 249 5 964 5 702 509
33 46 77 5
093 830 334 400
41 61 67 4
679 394 388 195
obytných místností s plochou 8 a více m2
102
9 10 27 2
411 776 904 362
22 481
4 725
20 115
2 442
17 412
16 557
9 989
4 741
32 547 11 543
14 749 7 732
2 378 2 347
15 632 4 483
1 828 614
11 780 5 632
11 900 4 657
6 459 3 530
3 007 1 734
Město: hl. m. Praha v tom
Domy celkem
Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy
143 833 875 623
44 090
D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu
Trvale obydlené domy
18 23 55 4
rodinné domy
bytové domy
ostatní budovy
82 160
50 258
29 659
2 243
496 940
63 642
430 234
3 064
64 735 123 529 98 732 169 000 34 658 6 286 50,8
5 121 26 443 9 288 14 300 7 527 963 48,9
58 96 89 154 26 5
43,0 2,37
SLDB 2001 – PRAHA 2
775 484 060 094 699 122 54,1
839 602 384 606 432 201 50,8
66,1
39,6
46,8
3,35
2,22
2,28
D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu
Město: hl. m. Praha
Trvale obydlené byty počet Trvale obydlené byty celkem v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno Obyvatelstvo bydlící v bytech v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno
v%
v tom podle kategorie I.
496 940
100,0
467 367
115 089 157 036 167 036 52 363 5 416
23,2 31,6 33,6 10,5 1,1
102 527 149 010 163 147 50 607 2 076
55 893 54 796 6 340 234 599
11,2 11,0 1,3 47,2
64 737
II.
III.
nezjištěno
5 015
1 204
5 302
708 715 055 413 161
3 113 1 316 322 127 137
731 307 96 39 31
1 010 688 416 177 3 011
50 912 53 661 5 604 215 821
3 340 773 488 11 771
716 40 163 3 755
305 11 43 743
620 311 42 2 509
13,0
64 368
222
60 646 3 470
12,2 0,7
59 785 3 267
579 130
61 33
7 4
214 36
16 459
3,3
13 949
749
247
91
1 423
1 157 802
100,0
1 101 082
36 907
8 482
2 091
9 240
185 061 331 556 464 357 166 972 9 856
16,0 28,6 40,1 14,4 0,9
165 654 315 209 454 366 161 718 4 135
12 12 8 4
228 027 049 295 308
4 584 2 489 789 382 238
1 131 596 216 89 59
1 464 1 235 937 488 5 116
152 079 116 556 13 612 532 729
13,1 10,1 1,2 46,0
140 671 114 505 12 244 498 513
8 078 1 442 952 22 785
1 460 65 270 6 079
560 19 65 1 257
1 310 525 81 4 095
153 987
13,3
153 169
548
-
-
143 654 9 155
12,4 0,8
142 029 8 711
1 175 316
90 61
15 9
345 58
36 030
3,1
31 240
1 611
457
166
2 556
SLDB 2001 – PRAHA 2
18 052
IV.
7 5 3 1
-
-
147
270
103
D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti
Město: hl. m. Praha
Trvale obydlené domy počet
v%
Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě
79 096 70 203 65 467 58 891 13 893 44 998
96,3 85,4 79,7 71,7 16,9 54,8
Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více
49 706 4 786 7 312 11 742 7 790 521
60,5 5,8 8,9 14,3 9,5 0,6
Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)
Trvale obydlené byty
55 781 8 630 4 319 7 454 4 988
67,9 10,5 5,3 9,1 6,1
počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více
v%
492 659 367 164 241 092
99,1 73,9 48,5
327 278 45 799 111 826
65,9 9,2 22,5
12 082 30 033 205 666 480 607 478 552
2,4 6,0 41,4 96,7 96,3
37 672 194 875 121 983 58 655 49 659 17 068 11 611
7,6 39,2 24,5 11,8 10,0 3,4 2,3
bez dálkového vytápění
D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů
Město: hl. m. Praha
Obyvatelstvo v domech počet Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)
Obyvatelstvo v bytech
v%
1 157 089 1 124 825 967 245 833 826 600 743 233 083
99,1 96,3 82,9 71,4 51,5 20,0
164 987 32 390 110 565 341 667 433 034 80 170
14,1 2,8 9,5 29,3 37,1 6,9
309 297 171 241 136
159 264 351 128 876
26,5 25,5 14,7 20,7 11,7
počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více
bez dálkového vytápění
104
SLDB 2001 – PRAHA 2
v%
1 150 633 864 144 575 212
99,4 74,6 49,7
792 324 118 156 223 093
68,4 10,2 19,3
28 369 65 451 470 007 1 129 723 1 123 660
2,5 5,7 40,6 97,6 97,1
55 091 373 944 322 107 161 591 143 253 53 056 38 902
4,8 32,3 27,8 14,0 12,4 4,6 3,4
E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů Obyvatelstvo celkem
Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem
z toho ženy
Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let
Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)
Domy celkem
z toho trvale obydlené
Byty celkem
z toho trvale obydlené
10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 1 169 106 1 122 473 93 156 75 684 150 198 95 700 73 628 94 677 114 325 84 132 96 061 83 089 107 739 54 084 625 267 178 201 59 569 92 887 70 550 51 369 69 863 102 828 550 688 58 844 88 043 165 259 68 100 73 215 45 788 51 439 304 343 88 738 121 998 93 607 820 219 133 887 124 979 114 259 86 020 117 196 126 098 117 780
614 724 572 646 47 320 38 532 77 030 49 062 37 544 48 347 57 944 43 253 49 012 42 407 54 671 27 524 318 229 91 077 29 871 47 439 36 071 25 750 35 595 52 426 280 868 29 770 44 836 85 736 34 300 37 073 23 314 25 839 155 132 45 435 62 493 47 204 418 420 68 149 63 360 57 959 43 677 59 930 64 698 60 647
156 702 179 109 14 865 11 926 23 805 14 692 11 870 15 612 18 305 13 153 15 082 13 556 17 571 8 672 103 831 29 345 10 697 15 748 11 293 8 943 11 296 16 509 86 467 9 704 13 828 23 258 10 830 12 274 7 253 9 320 50 970 14 436 19 339 17 195 138 864 22 744 22 117 18 551 14 642 20 201 20 755 19 854
243 646 211 436 17 906 14 573 28 211 19 135 14 474 16 978 20 271 16 620 17 983 15 245 19 754 10 286 113 080 31 420 8 814 16 848 14 048 8 502 13 401 20 047 105 292 10 518 17 212 33 575 13 564 13 530 9 275 7 618 50 856 14 611 22 357 13 888 137 184 22 184 18 622 20 634 14 874 19 219 21 968 19 683
635 105 584 628 47 758 39 443 78 932 49 342 36 553 50 086 61 621 43 495 51 094 44 212 54 911 27 181 320 546 92 642 32 105 46 792 35 638 26 019 35 171 52 179 285 674 30 853 44 107 87 065 34 492 38 253 23 337 27 567 162 347 47 891 65 156 49 300 426 599 69 721 65 524 58 751 44 514 61 331 64 634 62 124
SLDB 2001 – PRAHA 2
88 200 307 120 26 980 21 289 31 430 28 857 22 296 23 341 27 323 27 017 28 401 27 486 26 261 16 439 147 970 35 454 11 692 25 566 18 631 12 938 18 863 24 826 120 279 15 149 24 305 14 700 21 784 20 886 13 188 10 267 39 866 12 241 16 697 10 928 124 567 23 860 13 755 27 274 21 233 9 390 16 928 12 127
82 160 239 553 19 784 16 873 26 513 22 173 16 566 18 342 21 380 20 616 23 017 21 945 20 087 12 257 111 544 28 608 9 579 18 836 13 040 8 952 13 622 18 907 95 538 12 245 17 802 13 732 16 641 16 377 9 869 8 872 35 666 11 156 14 645 9 865 105 241 20 100 12 229 21 699 15 910 8 553 15 469 11 281
551 243 498 271 41 837 33 399 64 156 43 893 33 683 41 539 50 286 39 265 41 347 36 362 47 788 24 716 279 892 77 709 24 846 41 100 34 362 23 433 32 525 45 917 244 476 25 494 40 742 73 792 31 376 32 017 20 976 20 079 125 486 36 235 51 206 38 045 358 491 56 311 52 725 50 228 39 509 51 217 57 298 51 203
496 940 413 060 33 212 27 799 56 837 35 853 26 830 35 230 42 153 31 506 34 698 29 481 39 708 19 753 231 281 67 309 21 405 32 941 27 025 18 590 25 887 38 124 208 992 21 711 32 543 68 092 25 181 26 501 16 951 18 013 115 913 33 421 46 871 35 621 321 928 50 065 48 975 43 000 32 668 47 910 51 776 47 534
105
E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Obyvatelstvo celkem
Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město
106
428 184 105 669 88 154 159 006 75 355 550 724 160 558 77 761 112 714 78 914 120 777 508 281 105 240 160 987 102 667 139 387 519 211 95 040 108 413 72 984 117 367 125 407 1 127 718 107 702 376 172 159 169 124 274 159 886 86 467 114 048 639 369 42 413 224 613 109 890 135 886 126 567 595 010 108 053 144 517 147 064 195 376 1 269 467 105 139 226 818 279 436 159 925 181 405 316 744
z toho ženy
219 53 45 81 38 282 82 39 58 40 61 259 53 82 52 70 262 48 55 37 59 63 580 54 197 81 63 81 44 58 328 21 116 56 69 64 304 55 74 74 100 649 53 115 142 81 92 163
765 732 712 808 513 593 861 669 013 238 812 346 569 823 052 902 700 032 075 001 426 166 900 916 992 158 348 434 033 019 350 466 003 639 841 401 949 548 052 969 380 367 376 682 203 497 883 726
Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 72 19 14 25 12 89 24 12 19 13 19 85 18 24 17 24 89 15 18 11 20 22 180 17 54 26 20 26 14 19 105 7 36 17 22 21 98 17 23 25 31 217 19 39 48 28 31 51
177 311 276 922 668 738 803 542 248 397 748 559 119 828 925 687 728 860 191 888 843 946 138 945 008 341 828 698 466 852 384 496 056 436 737 659 415 716 822 376 501 780 021 208 044 663 001 843
60 a více let (vč. nezjišt.) 73 15 15 27 14 105 32 15 21 14 21 94 20 31 17 24 95 18 19 14 21 21 213 20 77 30 21 28 16 19 116 6 40 21 24 22 109 20 27 25 36 217 16 40 47 26 32 55
187 159 456 863 709 075 099 381 395 538 662 242 006 846 993 397 737 168 861 686 099 923 978 379 289 665 098 683 178 686 270 764 982 490 962 072 835 108 270 580 877 448 026 272 101 055 266 728
Ekonomicky aktivní celkem
225 56 45 84 38 279 82 39 56 39 61 255 51 83 51 70 256 47 55 36 57 59 568 52 194 78 63 78 43 57 324 21 116 53 68 63 298 53 71 73 99 630 53 110 136 80 90 160
SLDB 2001 – PRAHA 2
154 035 650 766 703 064 294 532 281 331 626 709 391 116 025 177 686 025 767 514 704 676 315 779 436 292 325 470 848 165 278 765 408 816 625 664 616 587 068 991 970 679 298 003 307 186 675 210
Domy celkem 84 18 16 26 23 128 31 25 26 20 24 118 28 30 26 32 129 25 22 19 29 31 237 27 37 43 34 40 25 30 126 8 39 27 25 25 133 26 37 29 39 181 19 43 28 29 35 23
883 963 217 133 570 770 270 582 916 725 277 714 801 529 579 805 165 800 723 929 357 356 514 409 051 822 095 060 044 033 825 613 371 763 949 129 402 663 513 770 456 743 651 878 757 833 775 849
Byty
z toho trvale obydlené 66 15 12 22 15 101 26 17 21 16 20 96 22 25 21 26 103 20 19 15 24 24 205 22 34 37 29 34 20 25 110 7 35 23 22 21 114 22 31 25 34 162 15 38 26 26 32 22
347 085 934 392 936 662 032 973 213 179 265 680 319 903 638 820 556 423 214 074 162 683 293 536 359 998 960 869 447 124 568 524 239 035 800 970 576 712 989 039 836 321 534 304 897 443 662 481
celkem 189 43 39 68 37 241 67 37 49 34 51 213 44 68 42 57 212 39 43 31 47 50 454 43 165 61 46 58 35 44 257 16 90 46 54 49 231 43 54 56 75 508 42 88 109 62 69 135
241 923 677 408 233 699 963 643 843 459 791 069 688 192 221 968 687 714 790 904 016 263 406 069 366 550 276 154 305 686 457 164 627 602 732 332 247 722 790 836 899 628 479 297 848 755 337 912
z toho trvale obydlené 161 830 38 598 34 259 61 128 27 845 204 529 60 031 28 549 41 915 28 694 45 340 182 943 36 929 60 596 35 846 49 572 179 784 33 135 38 566 25 927 40 292 41 864 404 876 37 094 151 724 54 331 41 263 51 797 29 993 38 674 230 561 14 530 82 168 40 028 49 534 44 301 204 806 38 234 47 902 50 212 68 458 470 235 37 035 79 383 105 167 56 965 63 297 128 388
Hl.m. Praha
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů v tom správní obvody
Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha 6
Praha 7
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
550
419
. . 100,0 7 20 6 287
. . 100,0 4 22 12 173
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
34 581 -8 009 -18,8 18 343
51 003 -10 870 -17,6 27 261
72 840 -9 087 -11,1 39 095
13,4 65,8 20,8 41,1
11,2 66,0 22,8 43,0
11,6 64,8 23,6 43,0
93,1 0,2 0,0 1,6
90,4 0,3 0,0 1,4
67,3 24,5
1)
650 3 230 . . . . 100,0 100,0 4 11 26 94 11 206 4 244 Obyvatelstvo
3 538 . . 100,0 10 80 2 238
5 614 . . 100,0 14 83 1 955
1 050 . . 100,0 4 24 3 977
137 067 -9 962 -6,8 72 801
79 164 526 0,7 41 724
109 741 -8 136 -6,9 58 259
41 755 -5 274 -11,2 22 347
12,1 63,5 24,4 42,9
12,3 60,9 26,8 43,6
14,9 66,4 18,7 39,8
12,0 60,5 27,5 43,8
12,0 64,3 23,7 42,8
92,2 0,2 0,0 1,3
93,7 0,2 0,0 1,6
93,7 0,2 0,0 1,6
92,4 0,2 0,0 1,7
92,1 0,2 0,0 1,7
93,4 0,2 0,0 1,4
57,3 31,1
59,7 30,2
64,9 27,3
64,9 27,0
65,1 25,4
64,0 27,9
64,9 27,3
17,6 1,4 1,5 8,2
22,4 1,8 1,8 11,6
21,4 1,8 2,0 10,2
19,5 1,9 1,8 7,8
19,4 1,6 2,1 8,1
18,3 1,4 1,4 9,4
19,8 1,7 1,7 8,2
19,5 1,5 2,0 7,7
36,2 44,6 10,4 7,9
36,8 39,4 11,9 9,2
36,8 40,8 12,0 9,3
35,9 40,7 12,4 9,8
33,5 45,6 10,6 9,2
37,9 43,1 10,3 7,4
34,1 46,0 9,4 9,7
35,8 40,4 12,5 10,2
61,8
60,5
63,4
62,6
61,3
63,4
60,8
65,0
14,5
11,7
13,1
14,9
13,0
14,9
12,6
14,4
28,8 30,5 5,2 18,8
23,3 30,3 6,0 24,2
26,2 30,2 5,9 21,1
29,1 30,1 5,2 18,3
28,0 30,8 5,7 20,6
26,3 30,2 5,4 20,6
24,2 30,6 5,5 25,2
28,7 30,3 5,4 18,9
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
107
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha
pokračování 1 v tom správní obvody
Praha 8
Praha 9
Praha 10
Praha 11
Praha 12
Praha 13
Praha 14
2 858 . . 100,0 7 61 2 195
2 310 . . 100,0 8 45 2 371
1 964 . . 100,0 5 38 1 962
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
3 739 . . 100,0 12 75 2 891
1 298 . . 100,0 7 39 3 225
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
108 107 -9 622 -8,2 56 741
41 863 -2 841 -6,4 22 068
108 609 -12 146 -10,1 58 508
85 020 -3 374 -3,8 44 036
62 721 -3 997 -6,0 32 192
54 767 16 661 43,7 28 233
38 529 12 285 46,8 19 718
13,4 65,8 20,8 41,1
12,2 67,7 20,1 41,6
12,6 64,4 23,1 42,5
11,1 59,5 29,4 44,9
12,6 73,8 13,7 38,9
13,5 73,4 13,1 38,0
20,7 70,7 8,5 33,7
19,4 67,0 13,6 35,7
93,1 0,2 0,0 1,6
93,8 0,2 0,0 1,8
93,6 0,2 0,0 1,6
94,7 0,2 0,0 1,4
93,3 0,3 0,0 1,7
93,5 0,2 0,0 1,8
90,4 0,2 0,0 2,1
92,4 0,2 0,0 1,7
67,3 24,5
69,2 23,2
67,4 25,0
64,4 27,9
72,6 19,4
73,1 19,2
73,3 18,2
72,7 19,9
17,6 1,4 1,5 8,2
16,9 1,3 1,4 7,6
18,6 1,4 1,4 7,6
20,3 1,8 2,0 7,6
14,0 1,0 1,0 8,0
13,8 0,9 1,0 7,7
12,2 0,7 0,6 8,5
14,2 0,9 0,8 7,5
36,2 44,6 10,4 7,9
35,4 45,2 10,8 8,0
33,3 45,8 11,5 8,5
32,6 44,7 11,3 10,8
37,8 46,0 10,0 5,3
38,7 46,0 9,4 5,2
42,4 44,1 8,9 3,6
39,8 44,7 9,5 4,9
61,8
62,1
60,4
62,3
61,7
61,3
60,1
62,4
14,5
14,3
14,2
14,2
14,6
15,9
16,4
16,8
28,8 30,5 5,2 18,8
31,2 30,8 5,2 16,9
33,0 30,3 5,0 15,8
30,0 30,2 5,6 18,3
29,7 31,5 5,0 17,3
30,2 31,2 4,7 16,2
25,9 30,4 4,8 20,1
32,7 30,1 4,1 14,1
1)
1 854 2 183 . . . . 100,0 100,0 9 6 60 35 5 858 3 895 Obyvatelstvo
narozen v hl. m. Praze
108
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha
pokračování 2 v tom správní obvody
Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
2 827 . . 100,0 7 43 1 326
3 610 . . 100,0 7 40 520
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
37 491 1 077 3,0 19 217
18 789 744 4,1 9 615
26 283 3 499 15,4 13 504
13,4 65,8 20,8 41,1
15,8 71,4 12,8 37,3
15,8 65,3 19,0 39,5
93,1 0,2 0,0 1,6
94,2 0,2 0,0 1,5
67,3 24,5
1)
1 007 561 . . . . 100,0 100,0 4 1 18 9 2 610 2 545 Obyvatelstvo
2 595 . . 100,0 6 30 546
1 695 . . 100,0 1 17 769
2 662 . . 100,0 4 20 453
3 372 . . 100,0 8 24 215
14 275 -157 -1,1 7 191
14 163 687 5,1 7 365
13 036 874 7,2 6 661
12 064 1 345 12,5 6 125
7 238 709 10,9 3 720
17,6 71,8 10,5 35,5
13,8 73,2 13,1 37,8
14,6 63,9 21,5 40,6
17,4 68,0 14,6 36,9
15,3 68,1 16,6 38,7
15,9 65,9 18,2 39,3
93,6 0,3 0,0 1,5
91,0 0,3 0,0 2,3
93,2 0,3 0,0 2,0
94,2 0,2 0,0 1,8
95,5 0,4 0,0 1,7
94,7 0,2 0,0 1,5
94,7 0,1 0,0 1,5
73,3 19,3
69,1 23,1
72,5 17,9
76,0 17,0
69,7 22,0
72,5 21,9
68,8 23,0
67,7 25,1
17,6 1,4 1,5 8,2
14,0 0,9 1,0 7,3
16,8 1,2 2,1 7,8
12,4 0,8 0,7 9,6
12,6 0,7 0,7 7,0
16,5 0,9 0,9 8,3
15,5 1,1 1,1 5,6
17,0 1,3 0,9 8,2
19,0 1,8 1,2 7,2
36,2 44,6 10,4 7,9
38,7 46,6 9,1 5,0
36,0 48,1 7,8 7,4
41,1 44,0 9,3 4,3
37,9 46,3 10,4 4,7
34,4 48,5 8,0 8,6
38,0 48,9 7,1 5,5
36,3 50,3 6,7 5,9
36,0 47,7 7,2 8,0
61,8
64,0
62,4
58,3
58,1
61,9
60,2
61,8
65,0
14,5
16,1
15,5
16,3
16,9
19,3
17,1
15,8
19,1
28,8 30,5 5,2 18,8
30,6 31,6 4,4 15,7
33,2 29,9 4,9 14,9
28,3 30,9 4,7 17,1
35,9 29,3 4,4 11,5
36,8 27,2 4,0 11,2
29,6 33,3 4,3 13,7
30,1 31,5 4,8 15,6
39,7 24,5 3,3 10,2
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
109
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 Hl m. Praha
v tom správní obvody Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha 6
Praha 7
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
635 105
18 489
27 050
38 280
70 834
42 771
55 652
22 157
601 031 34 074
17 609 880
25 607 1 443
35 598 2 682
67 228 3 606
40 370 2 401
53 237 2 415
20 676 1 481
74,3 4,1 16,0 519 242
66,4 6,4 20,6 14 972
69,5 5,1 18,5 22 857
72,5 4,1 16,6 33 458
73,5 4,2 16,9 64 752
73,1 4,3 16,7 35 236
73,4 4,6 17,0 52 959
71,5 4,2 17,1 19 031
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
50,6 47,0 53,5 60,4 47,4
52,4 45,4 53,0 59,8 47,2
54,0 43,6 52,6 59,7 46,4
55,2 42,5 51,7 58,7 45,5
43,1 54,5 54,0 60,0 48,7
53,0 44,8 50,7 57,3 44,9
53,1 44,6 53,1 60,4 46,7
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,6 9,7 6,9 9,7 5,5
0,7 10,7 7,1 10,0 5,1
0,4 10,5 7,3 12,0 5,4
0,5 11,2 9,1 12,9 4,5
0,6 10,9 8,8 12,3 5,1
0,7 9,5 7,5 11,7 4,6
0,7 11,5 7,1 11,0 5,3
4,3
4,6
4,3
4,0
4,4
4,3
Bytové domácnosti
496 940
15 164
23 128
4,1 4,2 Domácnosti 35 043 62 505
33 666
47 035
19 429
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
16 955 17 063
25 380 25 542
37 823 37 978
67 898 68 199
36 679 36 912
51 334 51 639
20 963 21 053
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7
36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3
34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9
41,5 26,5 14,9 15,0 6,5 8,5 3,6 40,0
41,8 22,1 19,7 17,0 6,7 10,3 3,2 38,0
43,7 27,3 16,4 15,7 7,1 8,6 4,3 36,3
36,0 21,2 14,7 16,9 7,7 9,2 5,3 41,8
2,33
2,25
2,18
2,07
2,18
2,33
2,29
2,13
110
113
110
109
110
110
108
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
2 084 2 025 -120 -5,6 59
2 214 2 957 10 294 6 625 2 188 2 899 9 659 6 203 36 7 193 204 1,7 0,2 2,0 3,4 26 58 635 422 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 7,7 1,7 17,9 59,7 55,7
11 474 10 698 159 1,5 776
1 666 1 612 25 1,6 54
65,8
12,6
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
110
61,2
108 Domy
50,8 12,7
89,1 0,2
85,7 0,3
68,5 7,0
51,0 11,9
55,9 8,8
55,2 6,4
76,1 1,6
80,4 99,2 85,4
93,6 98,3 97,5
96,3 98,4 97,8
92,9 99,8 99,1
92,2 99,6 90,0
75,4 98,9 88,0
83,1 99,2 89,0
86,2 99,4 96,0
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 4 Hl m. Praha
v tom správní obvody Praha 8
Praha 9
Praha 10
Praha 11
Praha 12
Praha 13
Praha 14
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
635 105
61 426
23 111
54 837
51 105
37 223
30 685
21 096
601 031 34 074
57 979 3 447
21 724 1 387
52 069 2 768
48 509 2 596
35 174 2 049
29 122 1 563
19 782 1 314
74,3 4,1 16,0 519 242
76,4 3,6 14,7 45 709
76,5 3,2 14,4 18 330
74,9 4,0 16,1 52 783
76,9 3,6 14,5 32 960
75,2 3,7 15,6 24 830
75,8 3,9 14,8 23 224
74,9 3,4 14,5 16 942
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
50,0 47,4 56,8 63,2 51,0
54,7 42,7 55,2 62,0 49,1
59,8 38,1 50,5 57,9 44,2
38,2 59,2 60,1 64,8 55,7
35,3 62,4 59,3 63,6 55,3
22,4 74,7 56,0 59,9 52,3
33,3 63,7 54,8 59,0 50,7
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,5 11,9 8,5 13,3 5,4
0,4 13,5 9,7 12,6 4,9
0,5 12,2 8,3 13,0 5,0
0,5 12,4 8,2 14,6 5,0
0,5 14,1 8,9 13,0 4,1
0,5 11,1 7,8 13,6 4,2
0,5 16,1 7,8 13,5 4,5
4,3
4,2
4,2
4,1
4,0
3,8
Bytové domácnosti
496 940
45 879
19 168
4,1 4,7 Domácnosti 50 367 33 191
23 908
20 359
14 639
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
50 869 51 276
20 958 21 039
54 818 55 036
36 354 36 620
26 449 26 629
22 224 22 367
16 111 16 259
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
43,2 27,2 16,0 16,5 7,4 9,1 3,4 36,9
41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8
39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3
48,9 27,1 21,8 18,6 7,7 10,9 3,0 29,6
50,1 25,0 25,0 17,1 6,5 10,6 2,4 30,4
50,2 18,8 31,4 18,2 5,1 13,0 2,2 29,4
49,7 23,3 26,4 17,4 5,7 11,7 2,8 30,1
2,33
2,33
2,16
2,14
2,54
2,61
2,69
2,58
110
112
110
110
111
110
111
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
7 344 6 938 112 1,6 406
2 940 2 635 614 30,4 305
3 391 3 127 341 12,2 264
61,2
2 078 6 786 3 798 4 325 1 948 6 495 3 498 4 006 -35 -280 470 201 -1,8 -4,1 15,5 5,3 130 291 300 319 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8
64,6
76,2
50,8 12,7
49,2 15,9
50,0 28,3
56,3 13,5
29,7 37,3
39,5 22,0
32,5 33,2
42,0 15,4
80,4 99,2 85,4
85,0 99,5 96,8
82,8 98,8 92,1
92,1 99,8 98,3
82,0 99,3 92,2
82,1 98,9 73,8
52,4 99,1 67,8
64,2 99,1 82,5
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
SLDB 2001 – PRAHA 2
109 Domy
111
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 5 Hl m. Praha
v tom správní obvody Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
635 105
21 594
10 174
14 878
8 679
7 516
7 158
6 555
3 835
601 031 34 074
20 593 1 001
9 745 429
14 112 766
8 115 564
7 077 439
6 783 375
6 277 278
3 645 190
74,3 4,1 16,0 519 242
76,1 4,0 15,0 15 538
73,7 4,6 16,7 8 450
77,2 3,6 13,5 10 888
81,4 2,3 11,3 5 451
73,9 3,8 15,9 6 549
75,4 3,5 14,7 5 703
71,2 4,9 18,0 5 345
73,6 4,5 15,5 3 275
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
33,8 63,8 57,6 62,0 53,4
43,7 53,8 54,1 60,2 48,4
27,5 70,2 56,6 60,7 52,7
38,0 59,3 60,8 64,8 56,8
49,2 48,9 53,1 60,6 46,1
36,5 61,0 54,9 60,0 50,1
39,9 57,4 54,3 60,2 48,6
45,1 52,7 53,0 60,2 46,1
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,6 17,3 8,6 13,8 4,0
0,9 15,3 11,3 14,2 4,5
0,5 11,2 7,5 12,3 5,2
0,5 23,2 6,0 14,2 4,3
0,7 20,1 7,4 15,0 3,9
1,2 14,6 7,9 14,7 3,2
1,2 14,8 8,7 14,6 3,4
3,4 16,2 10,5 14,7 4,3
4,3
4,1
5,1
4,8 5,4 Domácnosti 9 803 5 441
6,0
5,2
5,4
7,8
Bytové domácnosti
496 940
14 339
7 022
5 373
4 560
4 279
2 642
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
15 778 15 844
7 956 8 030
10 808 10 879
6 027 6 069
6 142 6 188
5 183 5 223
4 838 4 896
3 030 3 070
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
50,9 24,8 26,1 17,2 6,0 11,3 2,0 29,9
51,8 28,3 23,6 14,8 6,0 8,8 2,5 30,8
49,2 20,9 28,3 17,7 5,3 12,4 2,7 30,3
51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9
51,3 29,8 21,5 13,7 5,4 8,3 3,9 31,0
57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8
56,6 30,7 25,9 15,8 5,5 10,3 1,8 25,8
52,6 29,3 23,3 15,7 6,4 9,3 2,6 29,0
2,33
2,61
2,64
2,67
2,59
2,58
2,84
2,78
2,71
110
110
114
111
112 Domy
115
115
114
116
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
3 355 3 068 251 8,9 287
3 407 2 958 538 22,2 449
2 070 1 788 182 11,3 282
61,2
78,8
3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 564 1 454 570 2 753 2 074 141 158 23 -33 -4 4,1 12,2 4,2 -1,2 -0,2 426 110 16 220 205 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3
94,4
92,3
50,8 12,7
38,1 18,5
48,0 4,4
35,1 28,9
39,0 33,2
47,8 2,8
46,3 7,0
35,9 4,2
47,2 2,4
80,4 99,2 85,4
86,0 99,1 71,6
42,6 99,1 53,8
72,2 98,8 92,8
71,6 99,6 96,1
72,3 98,6 78,5
69,5 98,7 54,5
77,8 98,1 70,5
64,3 98,9 65,5
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
112
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha
pokračování 6 v tom správní obvody Praha 1
Praha 2
Praha 3
26 625
38 726
Praha 4
Praha 5
70 139
38 569
Praha 6
Praha 7
Byty Byty celkem
551 243
17 505
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
231 54 775 8 487 5 410 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 199 48 686 7 539 4 689 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 657 1 317 1 466 3 446 1 667 3 12 13 19 21 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
52 447
21 666
11 322 47 035 -2 165 -4,4 9 954 5 412 1 856 30
328 19 429 -1 564 -7,5 281 2 237 711 5
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
79,5 97,1 56,5 91,4 92,4
86,4 98,0 43,7 92,5 95,1
85,4 99,1 47,3 94,9 96,7
86,0 99,3 73,7 98,0 98,6
61,0 98,3 64,1 93,1 94,3
82,3 99,2 73,4 97,8 98,2
77,4 98,8 44,6 94,4 95,9
94,0 3,6 1,0 0,2
84,6 8,6 2,6 0,4
87,3 7,7 2,0 0,3
91,3 5,5 1,6 0,4
95,7 2,7 0,6 0,1
88,1 6,6 2,9 0,6
94,8 3,2 0,8 0,2
89,1 6,7 1,9 0,4
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
2,5 1,4 86,3 1,1 3,2
2,1 6,0 81,3 2,6 4,6
2,7 10,5 69,2 6,0 8,1
10,7 18,2 34,8 11,3 19,6
12,4 8,7 59,9 12,3 0,9
18,1 12,3 45,9 8,3 7,8
2,2 8,5 75,3 2,1 7,8
2,33 1,00 18,3 43,0
2,25 1,03 22,1 51,6
2,18 1,05 20,8 46,6
2,07 1,11 18,0 37,4
2,18 0,98 18,2 39,6
2,33 0,99 19,2 44,8
2,29 0,97 19,8 45,4
2,13 1,13 19,0 40,6
2,37
2,27
2,12 1,87 2,23 Vybavení bytových domácností
2,35
2,36
1,89
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
37,6 6,7 45,6 4,5 37,7
36,4 5,2 47,7 5,0 35,2
36,1 4,3 49,1 5,5 32,5
41,7 6,1 50,5 4,9 34,9
40,1 6,8 45,9 5,2 36,9
42,5 7,0 51,8 3,6 36,1
36,2 4,7 49,7 5,3 33,2
11,1 11,5 22,4 16,1
13,4 11,5 26,1 15,9
11,9 11,4 25,6 16,8
9,3 9,5 22,0 16,7
10,3 10,8 24,8 16,9
12,5 11,8 20,8 16,4
12,5 11,6 23,2 16,6
10,0 10,7 21,8 17,2
SLDB 2001 – PRAHA 2
113
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 7 Hl.m. Praha
v tom správní obvody Praha 8
Praha 9
Praha 10
20 954
55 860
Praha 11
Praha 12
Praha 13
Praha 14
34 724
25 825
22 729
16 461
2 390 20 359 7 440 57,6 2 027 2 370 1 274 25
3 285 14 639 4 811 49,0 2 919 1 822 893 29
Byty Byty celkem
551 243
50 808
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 1 888 780 2 342 713 771 26 9 9 17 22 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
114
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
68,1 99,5 79,6 97,6 98,3
83,9 99,5 79,9 98,0 98,9
90,2 99,7 73,7 98,2 99,2
68,2 99,5 98,4 99,3 99,3
70,4 99,5 96,1 98,9 99,1
45,0 99,5 97,8 99,0 99,0
45,5 99,2 94,5 98,2 98,5
94,0 3,6 1,0 0,2
95,5 2,9 0,9 0,2
96,5 2,2 0,5 0,1
96,3 2,8 0,5 0,1
98,5 0,7 0,1 0,0
97,6 1,4 0,3 0,1
97,9 1,1 0,3 0,1
96,2 2,1 0,5 0,2
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
10,4 10,5 39,7 14,7 20,5
5,0 14,0 38,8 25,1 12,3
7,4 13,9 46,2 11,6 16,4
6,4 10,1 43,4 24,0 12,0
12,5 12,0 21,9 17,1 30,5
8,5 9,9 38,7 28,7 9,6
16,8 9,9 38,2 19,6 8,8
2,33 1,00 18,3 43,0
2,33 0,98 17,6 41,1
2,16 0,99 16,8 36,5
2,14 1,01 17,9 38,5
2,54 0,97 16,5 41,8
2,61 1,00 16,8 43,9
2,69 0,98 16,9 45,4
2,58 0,99 17,3 44,6
2,37
2,36
2,19 2,12 2,63 Vybavení bytových domácností
2,61
2,75
2,62
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
41,6 6,3 49,4 5,3 35,3
40,3 4,6 50,8 5,6 33,2
39,2 5,2 53,1 4,7 33,6
45,0 7,7 46,4 4,5 40,7
46,5 8,6 46,7 4,6 40,4
45,3 6,5 42,8 5,0 43,1
43,7 6,5 46,0 7,2 36,1
11,1 11,5 22,4 16,1
9,9 10,9 22,3 15,8
8,2 9,2 22,3 16,2
9,4 9,9 25,2 17,5
12,1 13,6 23,8 16,2
11,9 14,7 22,2 15,1
14,1 15,0 17,0 16,0
10,6 11,4 17,0 15,1
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha
dokončení v tom správní obvody Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22
Byty Byty celkem
551 243
15 321
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
3 196 14 339 1 132 8,6 2 853 982 396 22
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
77,0 99,6 94,9 98,8 98,8
22,5 98,6 80,8 96,0 96,7
42,3 99,3 96,7 98,7 98,9
64,0 99,5 96,7 99,0 99,0
54,7 98,5 86,3 96,2 96,3
94,0 3,6 1,0 0,2
96,8 2,0 0,5 0,1
88,4 8,0 1,6 0,8
97,1 1,4 0,3 0,1
97,9 1,2 0,2 0,2
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
17,3 8,4 28,1 30,7 10,3
45,8 5,0 24,8 6,5 7,6
10,0 4,4 55,1 22,6 2,7
2,33 1,00 18,3 43,0
2,61 0,97 17,4 45,3
2,64 0,91 20,4 53,9
2,67 1,00 16,3 43,6
2,37
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
7 928
10 618
4 943
4 889
3 020
4 388 1 386 359 3 226 2 412 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 384 1 589 312 297 448 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 3 822 1 224 330 2 950 2 169 906 815 169 503 383 320 519 83 156 116 54 2 0 15 16 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
3 654 4 279 697 19,5 3 125 610 174 37
2 198 2 642 284 12,0 1 891 378 101 24
32,7 98,8 91,4 96,7 96,7
74,0 98,2 88,9 96,5 96,6
51,1 98,0 77,6 94,2 93,7
90,4 5,8 1,7 0,8
92,5 4,4 1,5 0,6
91,4 5,3 1,0 0,8
82,6 11,3 2,5 1,5
5,1 12,7 61,7 9,1 8,0
46,3 9,3 24,9 2,6 7,4
40,5 6,7 21,7 4,3 16,2
62,4 2,1 21,2 3,6 0,2
59,8 2,6 19,1 3,4 4,0
2,59 1,04 15,2 39,6
2,58 0,92 20,0 51,6
2,84 0,96 18,5 53,1
2,78 0,81 23,8 66,2
2,71 0,90 21,3 57,5
2,69
2,89 2,67 2,49 2,81 Vybavení bytových domácností
2,99
3,46
3,01
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
46,8 8,7 46,3 4,6 41,2
47,0 9,7 46,4 5,9 35,8
45,3 7,2 44,7 4,6 41,4
46,6 7,1 45,5 7,1 35,5
46,6 9,0 46,7 6,6 32,3
50,9 10,3 45,7 5,9 38,6
50,4 13,5 44,8 5,9 39,7
45,1 12,5 45,6 7,2 32,1
11,1 11,5 22,4 16,1
12,4 13,6 21,7 15,8
11,6 12,0 14,2 10,8
13,7 13,7 18,6 15,0
9,3 12,9 20,1 15,0
9,9 10,2 15,2 11,4
12,1 13,0 17,3 11,3
15,0 13,2 14,7 9,6
10,2 9,8 12,3 8,4
SLDB 2001 – PRAHA 2
5 610
5 876
115
Hl.m. Praha
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí v tom městské části
Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha Lipence
Praha Lochkov
2 783 . . 100,0 8 71 2 773
821 . . 100,0 1 3 186
272 . . 100,0 1 4 214
Praha 5
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
550
419
. . 100,0 7 20 6 287
. . 100,0 4 22 12 173
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
34 581 -8 009 -18,8 18 343
51 003 -10 870 -17,6 27 261
72 840 -9 087 -11,1 39 095
131 597 -12 111 -8,4 69 974
77 170 402 0,5 40 724
1 531 226 17,3 768
582 17 3,0 312
13,4 65,8 20,8 41,1
11,2 66,0 22,8 43,0
11,6 64,8 23,6 43,0
12,1 63,5 24,4 42,9
12,1 60,6 27,3 43,9
15,0 66,3 18,7 39,8
17,1 66,1 16,8 38,5
15,3 62,4 22,3 41,4
93,1 0,2 0,0 1,6
90,4 0,3 0,0 1,4
92,2 0,2 0,0 1,3
93,7 0,2 0,0 1,6
94,1 0,2 0,0 1,4
92,3 0,2 0,0 1,7
96,2 0,5
96,6 0,2 1,7
67,3 24,5
57,3 31,1
59,7 30,2
64,9 27,3
64,9 27,0
65,0 25,5
68,8 21,0
68,4 22,5
17,6 1,4 1,5 8,2
22,4 1,8 1,8 11,6
21,4 1,8 2,0 10,2
19,5 1,9 1,8 7,8
19,4 1,6 2,1 8,1
18,4 1,4 1,4 9,4
15,7 0,5 2,5 10,3
19,4 0,5 1,0 9,1
36,2 44,6 10,4 7,9
36,8 39,4 11,9 9,2
36,8 40,8 12,0 9,3
35,9 40,7 12,4 9,8
33,2 45,6 10,8 9,4
38,0 43,0 10,4 7,4
36,2 48,8 7,1 6,9
35,2 46,9 7,4 10,5
61,8
60,5
63,4
62,6
61,2
63,1
74,7
73,2
14,5
11,7
13,1
14,9
13,0
14,8
17,9
23,3
28,8 30,5 5,2 18,8
23,3 30,3 6,0 24,2
26,2 30,2 5,9 21,1
29,1 30,1 5,2 18,3
28,0 30,6 5,7 20,7
26,0 30,3 5,5 20,8
39,7 27,3 3,6 9,5
41,2 22,7 4,1 8,5
1)
narozen v hl. m. Praze
116
SLDB 2001 – PRAHA 2
650 2 419 . . . . 100,0 100,0 4 10 26 81 11 206 5 440 Obyvatelstvo
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 1
Praha 16 Radotín
Praha Slivenec
Praha Velká Chuchle
Praha Zbraslav
Praha Lysolaje
Praha Nebušice
4 094 . . 100,0 9 63 2 466
248 . . 100,0 1 4 327
368 . . 100,0 1 4 618
Praha 6
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
929
755
. . 100,0 1 10 763
. . 100,0 2 9 264
603 985 . . . . 100,0 100,0 2 2 11 12 290 796 Obyvatelstvo
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
7 089 36 0,5 3 652
1 994 124 6,6 1 000
1 749 157 9,9 881
7 838 308 4,1 4 002
100 945 -8 888 -8,1 53 788
810 41 5,3 422
2 276 427 23,1 1 155
13,4 65,8 20,8 41,1
16,5 63,7 19,8 39,5
13,4 67,0 19,6 40,8
13,7 64,4 22,0 41,4
15,3 66,9 17,7 39,1
11,6 60,3 28,1 44,1
14,9 64,1 21,0 40,6
19,7 63,7 16,6 37,8
93,1 0,2 0,0 1,6
93,3 0,3
95,6 0,2
93,7 0,4 0,0 1,9
92,3 0,2 0,0 1,8
93,6 2,4
80,5 0,1
1)
1,3
1,2
91,0 0,3 0,1 1,5
67,3 24,5
70,7 22,5
70,0 21,1
64,0 28,7
68,8 22,9
64,1 28,0
58,4 28,5
62,0 27,2
17,6 1,4 1,5 8,2
16,1 1,4 1,9 6,8
16,5 0,5 1,3 8,9
21,7 1,0 1,9 7,3
16,5 1,2 2,4 8,3
20,0 1,7 1,8 8,0
20,7 1,7 1,7 13,1
17,1 0,7 0,7 10,7
36,2 44,6 10,4 7,9
35,7 47,7 7,8 7,9
35,6 49,0 6,5 8,7
35,1 48,6 7,2 8,3
36,6 48,3 8,0 6,6
34,0 45,6 9,7 9,9
34,9 47,8 8,5 8,0
37,1 50,5 5,3 6,6
61,8
61,8
72,6
64,4
59,2
60,5
66,1
61,9
14,5
15,4
19,6
13,6
15,1
12,5
16,4
13,3
28,8 30,5 5,2 18,8
34,6 29,9 4,6 13,9
37,4 25,2 3,4 13,2
31,5 30,9 4,8 16,6
30,6 30,7 5,5 16,8
23,8 30,8 5,6 25,5
30,5 25,5 3,3 22,6
33,3 26,7 4,4 20,4
-
-
0,8
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
117
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 2
Praha Přední Kopanina
Praha Suchdol
Praha 7
Praha Troja
Praha 8
Praha Březiněves
Praha Ďáblice
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
327
577
. . 100,0 1 2 134
. . 100,0 2 10 914
712 338 . . . . 100,0 100,0 3 1 20 4 5 736 271 Obyvatelstvo
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
438 119 37,3 217
5 272 165 3,2 2 677
40 839 -5 385 -11,6 21 892
13,4 65,8 20,8 41,1
20,3 66,0 13,7 35,9
14,1 63,6 22,3 41,4
84,5
1)
2 181 . . 100,0 9 58 4 712
338 . . 100,0 1 3 197
721 . . 100,0 1 9 305
916 111 13,8 455
102 761 -10 029 -8,9 54 018
667 110 19,7 342
2 196 83 3,9 1 113
12,0 64,3 23,7 42,8
13,3 65,5 21,2 41,0
12,0 67,9 20,1 41,7
15,9 67,8 16,3 38,1
15,6 62,2 22,2 40,9
93,6 0,2 0,0 1,4
87,0 2,8
93,7 0,2 0,0 1,8
95,8
1,1
92,9 0,1 0,0 1,1
1,5
94,3 0,2 0,1 1,6
67,3 24,5
65,8 26,0
64,2 26,1
65,1 27,2
59,6 31,2
69,0 23,3
72,4 16,0
71,8 23,3
17,6 1,4 1,5 8,2
18,5 0,2 0,5 8,2
17,5 1,4 1,4 9,7
19,4 1,5 2,0 7,7
23,1 1,6 0,9 9,2
17,0 1,3 1,4 7,7
12,7 0,5 0,9 11,5
15,7 2,0 1,7 4,9
36,2 44,6 10,4 7,9
40,6 46,8 6,6 5,9
34,7 50,8 5,7 7,8
35,8 40,1 12,7 10,3
32,6 52,6 6,0 6,6
35,4 44,9 11,1 8,0
36,7 52,0 5,9 5,1
33,7 51,4 6,5 8,4
61,8
64,4
64,9
65,0
63,7
61,8
65,1
70,1
14,5
19,8
13,3
14,5
11,8
14,1
19,6
19,2
28,8 30,5 5,2 18,8
34,7 25,8 4,6 14,9
27,5 29,4 4,2 23,4
28,8 30,3 5,4 18,7
21,8 28,2 5,7 28,6
31,0 30,8 5,2 17,2
39,4 27,1 2,5 10,9
34,6 30,1 4,2 11,6
93,1 0,2 0,0 1,6
-
narozen v hl. m. Praze
118
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 3
Praha Dolní Chabry
Praha 9
Praha Čakovice
Praha 19 - Praha 18 Letňany Kbely
Praha Satalice
Praha Vinoř
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
. . 100,0 1 5 498
1 298 . . 100,0 7 39 3 225
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
2 483 214 9,4 1 268
41 863 -2 841 -6,4 22 068
5 681 120 2,2 2 956
13,4 65,8 20,8 41,1
15,8 63,8 20,4 39,8
12,6 64,4 23,1 42,5
93,1 0,2 0,0 1,6
95,1 0,1 0,8
93,6 0,2 0,0 1,6
67,3 24,5
74,0 22,4
17,6 1,4 1,5 8,2
1)
499
1 018 598 . . . . 100,0 100,0 3 1 14 9 558 768 Obyvatelstvo
561 . . 100,0 1 9 2 545
380 . . 100,0 1 4 355
599 . . 100,0 1 3 424
4 592 -77 -1,6 2 401
14 275 -157 -1,1 7 191
1 348 -47 -3,4 701
2 542 691 37,3 1 307
14,8 64,4 20,8 40,3
13,0 61,0 25,9 42,6
13,8 73,2 13,1 37,8
14,5 64,5 21,0 41,3
17,3 67,6 15,1 37,1
94,9 0,1
93,2 0,3 0,0 2,0
94,7 0,1
2,1
93,3 0,3 0,0 1,5
1,6
94,1 0,4 0,0 1,6
67,4 25,0
70,9 21,3
70,2 22,4
76,0 17,0
65,1 25,4
68,8 21,1
17,2 0,7 0,9 3,6
18,6 1,4 1,4 7,6
16,0 1,2 0,7 7,9
16,2 0,7 1,3 7,5
12,6 0,7 0,7 7,0
19,7 1,7 0,7 9,5
16,8 0,4 0,9 10,1
36,2 44,6 10,4 7,9
36,4 49,8 5,9 7,7
33,3 45,8 11,5 8,5
34,8 47,0 8,7 8,9
32,9 49,4 7,7 9,7
37,9 46,3 10,4 4,7
34,0 48,5 8,1 9,2
36,8 50,2 6,9 5,7
61,8
68,5
60,4
63,4
61,3
58,1
67,5
56,5
14,5
14,7
14,2
20,1
18,0
16,9
21,5
18,6
28,8 30,5 5,2 18,8
34,7 31,8 4,7 13,2
33,0 30,3 5,0 15,8
39,8 26,3 3,7 8,3
35,3 29,2 4,5 12,0
35,9 29,3 4,4 11,5
36,3 26,7 4,2 10,1
33,0 25,7 4,0 17,4
-
-
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
119
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 4
Praha 10
Praha 11
979
Praha Šeberov
Praha Újezd
Praha Křeslice
Praha 12
Praha Kunratice
335 . . 100,0 2 3 102
2 332 . . 100,0 5 42 2 352
811 . . 100,0 1 13 674
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
1 854 . . 100,0 9 60 5 858
. . 100,0 2 22 8 299
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
108 609 -12 146 -10,1 58 508
81 245 -5 180 -6,0 42 145
1 644 404 32,6 828
1 788 1 294 261,9 900
343 108 46,0 163
54 856 -4 984 -8,3 28 225
5 470 2 149 64,7 2 827
13,4 65,8 20,8 41,1
11,1 59,5 29,4 44,9
12,3 74,0 13,7 39,0
15,0 70,3 14,7 38,2
21,5 67,4 11,0 34,2
17,8 67,6 14,6 36,7
12,7 73,7 13,6 38,4
16,8 68,3 14,9 36,3
93,1 0,2 0,0 1,6
94,7 0,2 0,0 1,4
93,5 0,3 0,0 1,7
92,2 0,1 1,2
86,0 0,1 1,6
93,3 1,5
93,6 0,2 0,0 1,9
84,4 0,2
67,3 24,5
64,4 27,9
72,9 19,4
65,3 23,7
69,0 18,9
65,0 23,0
73,0 19,2
65,5 27,2
17,6 1,4 1,5 8,2
20,3 1,8 2,0 7,6
13,9 1,0 1,1 7,8
18,3 0,8 0,7 11,0
14,0 0,7 0,6 12,1
19,5 0,0 1,8 12,0
13,9 1,0 1,0 7,9
19,6 1,3 1,3 7,2
36,2 44,6 10,4 7,9
32,6 44,7 11,3 10,8
37,7 45,9 10,1 5,4
36,4 50,2 5,1 7,1
40,2 47,7 7,4 3,6
35,3 53,9 6,1 3,2
38,5 45,8 9,7 5,4
41,2 45,6 6,9 5,5
61,8
62,3
61,6
66,8
60,6
69,1
61,3
64,1
14,5
14,2
14,5
16,4
14,1
19,5
15,8
10,9
28,8 30,5 5,2 18,8
30,0 30,2 5,6 18,3
29,7 31,7 5,1 17,2
35,9 23,8 4,4 16,2
24,0 29,1 4,1 25,4
39,7 22,7 2,8 13,1
30,4 31,4 4,8 16,0
26,6 36,0 4,8 19,7
1)
narozen v hl. m. Praze
120
SLDB 2001 – PRAHA 2
499 370 . . . . 100,0 100,0 1 1 6 4 329 483 Obyvatelstvo
6,7
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 5
Praha Libuš
Praha 13
Praha Řeporyje
Praha Zličín
Praha Běchovice
Praha 17 Řepy
Praha 14
326 . . 100,0 1 7 7 133
1 388 . . 100,0 4 31 2 650
683 . . 100,0 1 7 225
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
. . 100,0 2 19 1 495
1 294 . . 100,0 4 34 4 054
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
7 865 987 14,4 3 967
52 457 16 540 46,1 27 081
2 310 121 5,5 1 152
3 031 -22 -0,7 1 544
23 252 3 521 17,8 11 960
36 778 12 314 50,3 18 831
1 538 -67 -4,2 800
13,4 65,8 20,8 41,1
18,7 71,1 10,2 35,2
21,0 70,9 8,2 33,4
15,1 67,4 17,4 39,8
14,2 70,0 15,8 38,4
18,1 72,1 9,8 35,1
19,7 67,2 13,2 35,4
14,6 63,2 22,2 41,2
93,1 0,2 0,0 1,6
92,9 0,4 0,0 1,4
90,2 0,2 0,0 2,2
94,5 0,1 1,1
93,8 0,1 1,4
90,7 0,3 0,0 2,4
92,2 0,2 0,0 1,8
67,3 24,5
74,2 19,5
73,5 17,9
69,6 25,2
73,2 18,1
72,4 17,9
72,9 19,5
66,1 24,3
17,6 1,4 1,5 8,2
13,5 0,9 0,9 6,3
11,9 0,7 0,6 8,6
19,5 0,4 0,9 5,2
13,5 0,7 0,7 8,7
12,3 0,9 0,7 9,7
13,9 0,9 0,8 7,6
16,1 1,8 1,0 9,6
36,2 44,6 10,4 7,9
40,2 47,8 7,7 3,8
42,7 43,8 9,1 3,4
34,9 49,8 6,1 8,6
37,3 47,3 8,7 5,6
41,7 43,5 9,4 4,1
40,1 44,5 9,6 4,8
32,3 51,8 6,4 9,0
61,8
61,6
59,5
72,0
62,4
57,8
61,8
66,8
14,5
17,0
16,3
18,3
15,5
16,4
16,8
17,4
28,8 30,5 5,2 18,8
29,4 29,8 3,9 18,1
25,3 30,7 4,8 20,5
38,7 24,6 4,1 12,2
35,5 29,8 4,0 12,7
27,3 31,0 4,9 17,7
32,6 30,1 4,1 14,1
37,6 28,4 4,1 10,6
1)
526
1 016 681 . . . . 100,0 100,0 4 3 11 11 227 445 Obyvatelstvo
-
94,0 1,2
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
121
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 6
Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice
Praha Koloděje
Praha 21 Újezd nad Lesy
Praha 15
Praha Benice
1 014 . . 100,0 1 5 702
1 025 . . 100,0 2 21 2 674
277 . . 100,0 1 3 129
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
. . 100,0 1 7 304
1 695 . . 100,0 1 17 769
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
1 751 -29 -1,6 887
13 036 874 7,2 6 661
2 578 239 10,2 1 339
832 204 32,5 421
7 116 969 15,8 3 565
27 410 -44 -0,2 14 081
358 102 39,8 184
13,4 65,8 20,8 41,1
13,8 63,8 22,4 41,7
17,4 68,0 14,6 36,9
15,9 63,4 20,8 40,2
16,8 64,9 18,3 39,0
15,1 71,2 13,7 37,6
14,5 72,3 13,2 37,9
16,8 68,7 14,5 38,2
93,1 0,2 0,0 1,6
96,6 0,1 0,1 0,7
95,5 0,4 0,0 1,7
95,5 0,2
97,0 0,5
94,4 0,2 0,0 1,6
93,6 0,6
67,3 24,5
67,1 27,9
17,6 1,4 1,5 8,2
1)
576
1,1
1,2
94,3 0,2 0,1 1,7
72,5 21,9
62,8 28,0
70,0 26,4
71,5 20,6
73,1 19,9
75,4 18,7
20,5 1,5 0,9 5,0
15,5 1,1 1,1 5,6
21,1 2,1 1,2 9,3
21,0 1,0 0,5 3,6
15,2 1,0 0,8 8,0
14,7 0,9 1,0 7,0
14,5 1,4 0,0 5,9
36,2 44,6 10,4 7,9
34,5 50,7 6,5 7,9
38,0 48,9 7,1 5,5
36,5 49,4 6,5 6,5
35,1 52,3 5,8 6,9
37,2 50,2 6,9 4,9
38,4 46,2 9,6 5,2
33,8 55,3 4,2 6,4
61,8
73,4
60,2
61,7
69,1
59,8
63,5
64,5
14,5
17,4
17,1
12,9
17,3
16,3
15,9
19,8
28,8 30,5 5,2 18,8
34,0 29,6 4,4 13,5
29,6 33,3 4,3 13,7
26,6 31,9 6,7 19,0
41,2 25,7 3,2 12,0
28,5 32,7 4,5 15,9
30,8 31,9 4,6 15,2
40,3 22,8 2,4 12,8
narozen v hl. m. Praze
122
590 375 . . . . 100,0 100,0 1 1 5 3 437 222 Obyvatelstvo
SLDB 2001 – PRAHA 2
-
-
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 7 Praha Dolní Měcholupy
Praha Dubeč
Praha Kolovraty
Praha Královice
Praha Nedvězí
Praha Petrovice
Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves
Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)
49 586 1 1 100,0 146 903 2 358
476 . . 100,0 1 7 242
. . 100,0 2 4 235
648 496 . . . . 100,0 100,0 2 1 5 3 271 53 Obyvatelstvo
Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské
1 169 106 -45 068 -3,7 614 724
1 154 141 13,9 574
1 997 154 8,4 1 015
1 756 305 21,0 900
13,4 65,8 20,8 41,1
14,1 67,7 18,2 40,1
15,6 67,0 17,4 38,9
93,1 0,2 0,0 1,6
90,7 0,1 2,0
67,3 24,5
1)
850
381 . . 100,0 1 3 61
179 . . 100,0 1 4 3 346
297 . . 100,0 1 7 316
1 570 . . 100,0 3 10 295
263 -27 -9,3 129
232 14 6,4 121
5 990 685 12,9 3 080
940 141 17,6 467
4 629 315 7,3 2 386
17,3 65,0 17,7 38,1
8,7 70,7 20,5 43,2
10,8 72,8 16,4 40,2
22,2 69,6 8,2 33,3
14,6 69,6 15,9 39,3
16,0 65,4 18,6 39,5
95,7 0,2 1,1
94,8 0,2 1,2
93,9 3,4
93,1 0,4
93,6 0,3 1,3
90,9 0,3 2,1
94,8 0,1 1,6
71,1 25,0
71,7 23,5
69,7 24,5
61,2 30,0
62,1 24,1
75,3 14,0
73,7 21,5
67,0 25,6
17,6 1,4 1,5 8,2
12,7 0,8 2,3 4,0
16,4 1,4 1,2 4,8
18,6 1,3 1,3 5,8
21,7 1,9 1,9 8,8
15,5 0,9 3,5 13,8
10,1 0,7 0,9 10,6
16,2 1,0 1,1 4,8
19,4 2,0 1,1 7,4
36,2 44,6 10,4 7,9
35,1 50,9 6,8 6,9
36,3 48,7 7,0 7,2
36,7 49,7 6,3 7,0
35,4 45,6 6,5 12,2
35,3 44,4 9,9 9,9
41,8 45,7 8,8 3,0
35,3 53,1 6,0 5,6
36,0 46,6 7,7 8,2
61,8
67,7
72,1
64,7
65,4
61,6
62,1
67,8
65,3
14,5
17,5
17,6
16,8
24,6
21,3
16,1
17,7
19,4
28,8 30,5 5,2 18,8
35,9 27,8 3,0 14,9
38,4 27,5 3,1 11,9
38,0 26,9 3,4 13,5
47,5 17,1 1,7 8,3
36,2 28,0 1,9 7,3
25,9 32,2 4,0 19,6
28,4 32,8 5,5 15,2
40,1 24,0 3,6 9,1
narozen v hl. m. Praze
SLDB 2001 – PRAHA 2
123
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 Hl m. Praha
v tom městské části Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha Lipence
Praha Lochkov
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní
635 105
18 489
27 050
38 280
68 057
41 680
807
311
601 031 34 074
17 609 880
25 607 1 443
35 598 2 682
64 599 3 458
39 334 2 346
769 38
301 10
74,3 4,1 16,0 519 242
66,4 6,4 20,6 14 972
69,5 5,1 18,5 22 857
72,5 4,1 16,6 33 458
73,9 4,1 16,7 62 106
73,2 4,3 16,7 34 336
66,7 5,8 20,4 709
76,5 4,5 16,1 271
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
50,6 47,0 53,5 60,4 47,4
52,4 45,4 53,0 59,8 47,2
54,0 43,6 52,6 59,7 46,4
56,2 41,5 51,7 58,7 45,6
42,9 54,6 54,0 59,9 48,7
41,9 56,1 52,7 57,4 48,0
49,4 47,6 53,4 60,7 47,1
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,6 9,7 6,9 9,7 5,5
0,7 10,7 7,1 10,0 5,1
0,4 10,5 7,3 12,0 5,4
0,5 11,2 9,1 12,8 4,5
0,5 10,8 8,7 12,3 5,1
1,7 15,0 13,9 17,8 5,0
2,3 15,1 12,2 15,4 5,1
4,3
4,6
4,3
4,0
5,9
4,7
Bytové domácnosti
496 940
15 164
23 128
4,1 4,2 Domácnosti 35 043 60 606
32 975
516
213
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
16 955 17 063
25 380 25 542
37 823 37 978
65 630 65 906
35 874 36 104
621 631
246 254
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7
36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3
34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9
41,2 26,6 14,6 15,0 6,5 8,4 3,6 40,2
41,5 21,9 19,6 16,9 6,6 10,3 3,2 38,3
52,8 29,0 23,8 17,6 6,2 11,4 2,1 27,6
49,6 31,9 17,7 18,5 8,3 10,2 3,5 28,3
2,33
2,25
2,18
2,07
2,16
2,32
2,87
2,70
110
113
110
109
109
122
119
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
2 084 2 025 -120 -5,6 59
531 433 43 11,0 98
194 169 5 3,0 25
61,2 50,8 12,7
7,7 89,1 0,2
2 214 2 957 9 070 5 909 2 188 2 899 8 598 5 583 36 7 36 158 1,7 0,2 0,4 2,9 26 58 472 326 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 1,7 17,9 55,8 50,9 85,7 68,5 53,1 57,9 0,3 7,0 12,8 9,7
98,8 42,5 1,4
97,6 48,8 0,0
80,4 99,2 85,4
93,6 98,3 97,5
37,9 97,0 68,4
4,1 99,4 1,2
z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
124
96,3 98,4 97,8
SLDB 2001 – PRAHA 2
108 Domy
92,9 99,8 99,1
94,0 99,6 98,5
83,2 99,0 96,5
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 9
Praha Velká Chuchle
Praha 16 Radotín
Praha Slivenec
635 105
3 722
1 091
968
4 366
51 043
422
1 166
601 031 34 074
3 576 146
1 036 55
923 45
4 176 190
48 784 2 259
401 21
1 118 48
74,3 4,1 16,0 519 242
74,9 4,4 16,1 3 296
71,2 6,2 18,1 900
66,9 5,3 18,9 758
75,4 4,3 16,0 3 416
73,5 4,5 17,1 48 862
72,7 4,3 15,4 381
69,9 6,1 16,8 1 088
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
44,2 53,6 52,5 59,3 46,1
47,2 51,1 54,7 61,8 47,7
49,5 48,8 55,4 61,4 49,4
41,8 55,1 55,7 61,3 50,3
53,9 44,0 50,6 57,2 44,7
42,0 54,1 52,1 59,3 45,5
33,3 63,4 51,2 60,0 42,7
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,5 18,7 11,3 14,4 4,5
2,6 13,2 11,4 12,2 5,1
1,5 12,7 8,1 13,6 4,2
1,0 13,1 11,4 13,5 4,5
0,7 9,4 7,4 11,6 4,7
1,4 7,4 8,1 13,5 6,4
1,0 12,4 9,5 14,3 4,5
4,3
5,0
2,9
4,6 5,3 Domácnosti 659 2 948
4,3
3,5
5,5
Praha Zbraslav
Praha 6
Praha Lysolaje
Praha Nebušice
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) Bytové domácnosti
496 940
2 686
691
43 808
291
814
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
3 009 3 032
805 808
757 765
3 323 3 348
47 779 48 041
315 318
891 898
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
51,6 27,1 24,5 14,5 6,3 8,1 2,9 31,0
55,8 30,8 25,0 17,7 9,3 8,4 0,9 25,6
50,1 30,7 19,3 12,8 4,4 8,4 2,5 34,6
52,4 28,3 24,2 14,8 5,9 9,0 2,2 30,5
42,9 27,1 15,8 15,7 7,1 8,6 4,4 37,0
55,3 31,1 24,2 16,7 8,2 8,5 3,5 24,5
58,0 28,1 30,0 14,9 6,7 8,2 1,6 25,5
2,33
2,61
2,85
2,55
2,65
2,26
2,76
2,79
110
113
117
114
110
109
110
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
1 368 1 254 47 3,9 114
224 198 4 2,1 26
753 639 127 24,8 114
61,2 50,8 12,7
86,8 48,9 4,0
716 458 1 439 9 027 620 410 1 298 8 553 46 11 35 22 8,0 2,8 2,8 0,3 96 48 141 474 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 99,2 89,0 84,1 58,7 37,9 54,6 46,9 57,6 1,0 2,7 7,0 7,3
89,4 54,8 0,0
97,7 34,8 2,2
80,4 99,2 85,4
26,2 99,5 38,7
85,9 100,0 29,8
69,8 99,5 64,8
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
5,0 98,4 11,1
SLDB 2001 – PRAHA 2
116 Domy
62,4 98,5 83,9
58,8 99,5 60,8
89,8 99,1 95,9
125
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 10
Praha Přední Kopanina
Praha Suchdol
Praha 7
Praha Troja
Praha 8
Praha Březiněves
Praha Ďáblice
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní
635 105
223
2 798
21 664
493
58 660
370
1 099
601 031 34 074
215 8
2 719 79
20 208 1 456
468 25
55 335 3 325
359 11
1 042 57
74,3 4,1 16,0 519 242
71,3 7,6 17,9 214
74,3 5,1 15,2 2 414
71,6 4,1 17,0 18 635
66,7 7,7 19,1 396
76,7 3,6 14,5 43 136
71,4 3,5 22,7 296
71,5 3,8 20,4 1 096
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
30,4 65,9 50,9 55,7 46,1
46,5 50,6 53,1 57,6 48,7
53,3 44,4 53,1 60,4 46,7
42,9 53,3 53,8 61,4 46,2
50,2 47,1 57,1 63,5 51,3
42,9 53,7 55,5 66,5 45,0
47,6 50,1 50,1 57,2 43,0
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
2,7 13,5 12,1 15,7 4,9
1,2 9,3 7,8 13,0 3,2
0,6 11,4 7,0 11,0 5,3
2,4 13,2 9,5 8,9 4,9
0,5 11,8 8,4 13,1 5,4
1,9 11,6 13,5 14,3 5,7
1,6 13,9 10,7 16,4 5,0
4,3
11,2
5,3
4,1
4,7
4,1
Bytové domácnosti
496 940
144
1 978
4,3 3,6 Domácnosti 19 076 353
43 964
230
793
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
172 176
2 177 2 206
20 566 20 643
397 410
48 670 49 059
265 267
910 917
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
51,7 18,8 33,0 17,0 4,5 12,5 2,3 29,0
54,4 32,0 22,3 16,1 6,9 9,2 1,8 27,7
35,7 21,0 14,6 17,0 7,8 9,2 5,3 42,0
51,2 31,2 20,0 12,0 2,9 9,0 2,0 34,9
42,7 27,0 15,7 16,5 7,4 9,1 3,5 37,3
56,6 31,1 25,5 14,2 5,6 8,6 1,9 27,3
56,2 32,3 23,9 15,8 6,5 9,3 1,6 26,4
2,33
2,91
2,62
2,13
2,46
2,31
2,90
2,76
110
122
112
116
112
116
116
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
132 116 21 22,1 16
201 185 41 28,5 16
628 572 8 1,4 56
61,2 50,8 12,7
96,6 40,4 0,9
1 338 1 418 248 5 701 1 192 1 394 218 5 465 -15 4 21 28 -1,2 0,3 10,7 0,5 146 24 30 236 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 92,9 1,1 85,8 51,3 50,6 79,5 54,3 50,3 3,5 1,2 4,1 19,7
96,8 32,6 1,1
94,6 50,2 1,9
80,4 99,2 85,4
7,8 99,1 90,5
85,4 98,9 97,3
85,1 99,5 96,0
z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
126
49,3 99,2 62,3
SLDB 2001 – PRAHA 2
108 Domy
89,9 99,7 99,4
62,8 97,7 73,9
85,0 99,6 97,6
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 11
Praha Dolní Chabry
Praha 9
Praha Čakovice
Praha 19 - Praha 18 Kbely Letňany
Praha Satalice
Praha Vinoř
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
635 105
1 297
23 111
3 054
2 362
8 679
698
1 402
601 031 34 074
1 243 54
21 724 1 387
2 861 193
2 242 120
8 115 564
651 47
1 323 79
74,3 4,1 16,0 519 242
70,9 5,8 18,9 1 181
76,5 3,2 14,4 18 330
74,6 3,6 15,1 2 575
75,3 4,1 16,0 2 205
81,4 2,3 11,3 5 451
69,1 4,7 17,3 647
72,5 3,6 17,0 1 122
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
45,5 52,5 52,2 59,4 45,3
54,7 42,7 55,2 62,0 49,1
50,1 48,5 53,8 61,6 46,5
54,7 42,9 51,4 58,6 44,9
38,0 59,3 60,8 64,8 56,8
49,1 49,6 51,8 61,1 43,2
36,5 61,1 55,2 61,6 49,0
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,7 12,1 11,1 18,2 5,3
0,4 13,5 9,7 12,6 4,9
0,5 20,5 7,4 16,2 5,2
0,5 21,0 7,3 13,5 3,2
0,5 23,2 6,0 14,2 4,3
0,6 21,5 10,3 13,6 3,9
1,4 17,1 6,1 15,7 2,1
4,3
5,3
4,2
5,4
6,1
7,9
Bytové domácnosti
496 940
892
19 168
6,5 4,3 Domácnosti 2 198 1 762
5 441
497
916
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
1 024 1 033
20 958 21 039
2 512 2 531
2 015 2 032
6 027 6 069
584 587
1 031 1 038
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
54,2 29,7 24,5 16,4 6,5 9,9 1,8 27,6
41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8
49,8 29,6 20,2 14,9 6,1 8,8 4,3 31,0
50,5 31,4 19,1 12,6 4,8 7,9 5,3 31,5
51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9
50,4 28,6 21,8 14,5 6,6 7,8 1,5 33,6
56,8 27,6 29,2 12,6 4,3 8,3 1,8 28,7
2,33
2,73
2,16
2,57
2,47
2,59
2,65
2,77
110
116
110
115
112
118
113
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
814 716 35 5,1 98
393 363 -16 -4,2 30
612 557 59 11,8 55
61,2 50,8 12,7
98,7 44,0 1,5
2 078 1 099 869 586 1 948 1 020 813 570 -35 -17 -59 23 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 130 79 56 16 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 45,5 85,1 81,8 46,7 50,0 50,5 49,2 39,0 28,3 2,9 0,5 33,2
92,0 48,6 1,7
90,8 40,2 6,8
80,4 99,2 85,4
84,6 99,0 91,1
76,3 99,4 88,4
70,9 98,2 82,6
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
82,8 98,8 92,1
SLDB 2001 – PRAHA 2
115 Domy
60,7 98,7 63,7
86,0 98,4 89,7
71,6 99,6 96,1
127
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 12
Praha Šeberov
Praha Újezd
Praha 12
Praha Kunratice
198
32 769
2 777
927 28
190 8
30 951 1 818
2 629 148
63,1 5,6 24,2 694
66,5 8,3 20,7 791
74,2 2,5 16,7 139
75,9 3,6 15,1 21 498
66,0 5,9 20,8 2 646
38,6 58,8 60,3 65,1 56,0
39,2 59,2 56,4 62,3 50,6
25,3 70,8 53,4 57,3 49,6
30,9 64,7 57,7 63,9 50,9
36,7 61,0 59,7 64,1 55,6
31,6 65,6 50,8 58,5 43,5
0,5 12,2 8,3 13,0 5,0
0,5 12,4 8,1 14,4 5,0
1,0 13,6 9,2 18,5 2,7
1,3 12,0 10,9 20,1 4,4
3,0 15,2 11,6 12,1 9,6
0,5 14,1 8,4 12,9 4,1
1,3 12,1 9,1 15,7 3,5
4,3
4,1
4,6
14,7
4,0
4,8
Bytové domácnosti
496 940
50 367
31 840
6,3 7,7 Domácnosti 571 670
110
21 168
1 899
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
54 818 55 036
34 844 35 084
657 672
733 740
120 124
23 373 23 533
2 268 2 293
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3
48,7 27,2 21,5 18,7 7,8 10,8 3,0 29,6
53,4 27,8 25,6 14,9 5,1 9,8 2,8 28,9
51,2 21,1 30,1 18,0 3,6 14,3 2,0 28,8
71,8 35,5 36,3 9,7 4,0 5,6 0,0 18,5
49,3 25,4 23,9 17,3 6,7 10,6 2,5 30,9
49,4 25,9 23,5 15,0 4,7 10,3 2,0 33,5
2,33
2,14
2,53
2,86
2,65
3,11
2,58
2,66
110
109
110
110
113
111
121
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
6 786 6 495 -280 -4,1 291
3 222 3 017 72 2,4 205
1 224 1 061 157 17,4 163
61,2 50,8 12,7
50,2 56,3 13,5
2 770 554 359 115 2 629 472 302 95 182 112 153 23 7,4 31,1 102,7 31,9 141 82 57 20 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 53,3 94,9 86,4 96,8 29,3 34,4 24,7 33,2 47,2 1,9 15,6 7,4
69,2 39,9 25,6
91,0 34,2 4,4
80,4 99,2 85,4
92,1 99,8 98,3
81,5 98,8 74,5
77,4 99,1 20,7
Praha 10
Praha 11
635 105
54 837
49 025
927
955
601 031 34 074
52 069 2 768
46 515 2 510
877 50
74,3 4,1 16,0 519 242
74,9 4,0 16,1 52 783
77,3 3,5 14,2 31 336
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
59,8 38,1 50,5 57,9 44,2
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
Praha Křeslice
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
128
89,7 99,5 98,8
SLDB 2001 – PRAHA 2
118 Domy
72,9 98,7 80,1
47,7 98,7 58,9
24,2 98,9 74,7
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 13
Praha Libuš
Praha 13
Praha Řeporyje
Praha Zličín
Praha 17 Řepy
Praha 14
Praha Běchovice
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní
635 105
4 454
29 419
1 266
1 721
13 157
20 186
794
601 031 34 074
4 223 231
27 919 1 500
1 203 63
1 644 77
12 468 689
18 915 1 271
757 37
74,3 4,1 16,0 519 242
69,6 4,4 19,6 3 332
76,1 3,8 14,6 22 198
68,2 6,0 20,0 1 026
75,1 3,9 15,6 1 251
77,5 3,5 13,2 9 637
75,2 3,3 14,3 16 107
68,3 3,5 19,6 726
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
26,4 71,4 56,6 60,2 53,1
21,4 75,7 56,1 59,9 52,5
44,9 52,9 54,8 60,1 49,5
40,2 57,4 56,8 62,3 51,5
25,8 71,8 56,6 60,5 52,8
32,4 64,6 54,9 59,0 50,9
51,1 44,8 51,6 59,5 44,4
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,5 14,0 12,4 13,9 4,0
0,5 11,0 7,6 13,5 4,3
1,7 12,6 13,2 15,7 3,6
0,8 11,0 11,6 13,9 4,8
0,5 11,2 7,0 12,1 5,3
0,5 16,1 7,8 13,5 4,5
1,6 15,5 10,0 17,1 3,9
4,3
4,5
4,0
4,4
3,8
4,0
Bytové domácnosti
496 940
2 740
19 516
5,6 8,2 Domácnosti 843 1 100
8 703
13 994
560
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
3 076 3 096
21 261 21 391
963 976
1 251 1 271
9 557 9 608
15 394 15 525
652 658
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
55,8 22,4 33,5 16,0 4,8 11,1 2,1 26,1
50,1 18,3 31,8 18,3 5,1 13,2 2,2 29,4
53,3 29,5 23,8 15,3 6,5 8,8 3,7 27,8
52,4 29,7 22,7 17,2 7,5 9,8 2,8 27,5
48,8 19,8 29,0 17,8 5,0 12,7 2,7 30,7
49,4 22,8 26,7 17,6 5,7 11,9 2,9 30,1
55,6 32,8 22,8 14,0 5,8 8,2 2,1 28,3
2,33
2,85
2,68
2,72
2,73
2,66
2,58
2,72
110
113
110
116
110
111
118
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
1 103 989 129 15,0 114
2 764 2 590 359 16,1 174
492 441 -4 -0,9 51
61,2 50,8 12,7
88,0 38,1 11,0
2 215 725 471 1 093 1 984 651 432 1 022 558 56 11 147 39,1 9,4 2,6 16,8 231 74 39 71 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 54,2 96,5 80,3 58,4 27,8 47,0 38,5 33,7 43,9 0,5 13,4 35,4
72,0 40,9 18,1
95,7 45,9 1,1
80,4 99,2 85,4
84,0 99,1 71,7
64,9 99,3 83,5
76,0 96,8 82,3
z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
68,0 99,3 88,5
SLDB 2001 – PRAHA 2
116 Domy
4,9 98,5 4,8
65,0 98,4 80,6
75,2 99,0 98,0
129
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 14
Praha Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice
Praha Koloděje
Praha 21 Újezd nad Lesy
Praha 15
Praha Benice
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní
635 105
910
7 158
1 294
441
4 026
16 006
198
601 031 34 074
867 43
6 783 375
1 239 55
427 14
3 854 172
15 230 776
192 6
74,3 4,1 16,0 519 242
69,0 4,9 18,9 835
75,4 3,5 14,7 5 703
66,1 6,9 21,1 1 238
66,0 6,3 20,4 388
73,9 4,3 16,3 2 993
77,0 3,5 14,4 11 147
71,7 7,1 16,2 157
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
49,5 47,5 52,0 58,4 45,7
36,5 61,0 54,9 60,0 50,1
43,5 54,0 50,2 57,9 43,1
43,3 54,9 53,0 61,1 45,1
35,2 62,1 56,6 61,1 52,0
35,5 62,2 58,4 62,8 54,2
41,4 56,1 55,3 64,4 46,7
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
1,8 16,5 7,5 11,7 3,6
1,2 14,6 7,9 14,7 3,2
1,3 12,8 9,3 14,4 4,3
1,1 16,8 9,3 15,7 3,9
1,0 15,2 8,2 14,1 3,0
0,6 17,9 8,3 13,3 4,0
0,5 21,7 10,6 16,2 2,5
4,3
3,6
5,2
5,6
5,8
4,1
16,7
Bytové domácnosti
496 940
645
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
717 734
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
130
4 560
4,7 Domácnosti 919
296
2 504
10 691
135
5 183 5 223
1 049 1 066
325 327
2 812 2 845
11 713 11 750
147 147
55,6 33,9 21,7 14,0 5,9 8,2 1,9 28,5
57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8
53,4 30,9 22,5 16,5 5,7 10,8 2,2 28,0
59,0 32,7 26,3 14,7 4,9 9,8 2,8 23,5
57,8 29,9 27,9 16,1 5,4 10,7 1,4 24,7
49,8 25,3 24,5 17,7 6,3 11,4 2,1 30,4
64,6 36,1 28,6 6,8 2,0 4,8 2,7 25,9
2,33
2,67
2,84
2,76
2,79
2,81
2,56
2,65
110
114
115
110
114
110
109
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
627 537 -18 -3,2 90
1 651 1 553 56 3,7 98
144 113 34 43,0 31
61,2 50,8 12,7
96,8 47,4 2,0
2 279 799 313 1 803 2 074 684 271 1 562 -4 95 65 382 -0,2 16,1 31,6 32,4 205 115 42 241 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 90,3 92,8 98,2 94,0 46,3 37,7 36,4 32,2 7,0 1,5 2,2 6,7
65,5 38,9 28,3
97,3 33,5 1,8
80,4 99,2 85,4
60,9 98,1 77,5
88,4 99,5 91,5
77,0 99,1 94,7
69,5 98,7 54,5
SLDB 2001 – PRAHA 2
116 Domy
88,6 99,4 61,7
8,9 98,9 94,1
85,5 97,8 66,8
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha
pokračování 15 Praha Dolní Měcholupy
Praha Dubeč
635 105
636
1 111
924
156
131
3 320
521
2 426
601 031 34 074
622 14
1 046 65
882 42
152 4
125 6
3 190 130
505 16
2 294 132
74,3 4,1 16,0 519 242
69,5 7,2 18,1 514
70,8 5,4 17,6 870
68,2 6,5 19,0 818
82,7 1,9 12,2 106
69,5 6,9 17,6 92
76,9 4,5 14,9 2 588
63,5 8,4 24,8 419
75,5 3,5 14,1 2 102
47,4 50,2 54,3 60,5 48,8
44,4 52,5 55,1 62,1 48,1
41,4 56,8 55,6 62,5 49,0
41,3 56,0 52,6 60,9 44,8
52,8 46,2 59,3 65,7 52,7
46,7 53,3 56,5 64,9 48,8
20,6 76,9 55,4 58,1 52,9
40,6 55,1 55,4 61,3 49,5
46,4 51,5 52,4 59,1 46,1
0,6 12,2 8,2 12,8 4,8
0,5 14,6 10,2 18,7 4,4
0,7 20,7 9,9 13,7 5,2
2,4 14,9 9,5 15,5 4,2
9,6 16,7 12,2 16,0 4,5
6,1 18,3 14,5 9,2 7,6
0,5 14,3 9,0 14,3 3,6
0,4 14,8 12,5 21,9 4,2
3,5 16,1 10,5 14,5 4,3
4,3
2,9
4,0
13,6
4,5
2,4
6,6
Bytové domácnosti
496 940
408
698
8,0 8,6 Domácnosti 605 105
82
2 217
325
1 715
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností
544 577 547 811
474 480
798 806
688 702
118 118
103 105
2 415 2 424
378 384
1 974 1 998
43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8
54,6 28,8 25,8 15,6 7,3 8,3 2,3 27,5
56,5 30,4 26,1 13,3 5,1 8,2 3,5 26,8
57,0 28,6 28,3 15,1 5,6 9,5 2,6 25,4
47,5 29,7 17,8 15,3 7,6 7,6 2,5 34,7
46,7 29,5 17,1 13,3 3,8 9,5 4,8 35,2
52,5 18,6 33,9 17,6 4,7 12,9 0,9 29,0
57,0 31,0 26,0 13,3 4,7 8,6 1,3 28,4
50,9 29,1 21,8 16,8 7,2 9,6 2,6 29,8
2,33
2,83
2,86
2,90
2,47
2,83
2,70
2,89
2,65
110
118
115
116
112 Domy
128
109
118
117
88 200 82 160 3 183 4,0 6 040
374 330 24 7,8 44
327 282 46 19,5 45
1 113 990 61 6,6 123
61,2 50,8 12,7
97,3 42,7 1,8
620 634 102 77 383 549 539 83 63 354 64 88 -1 61 13,2 19,5 -1,2 20,8 71 95 19 14 29 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4
97,9 31,0 4,6
87,9 52,8 3,2
80,4 99,2 85,4
93,6 99,4 44,8
80,9 99,6 85,5
69,0 99,1 49,4
Praha Kolovraty
Praha Královice
Praha Nedvězí
Praha Petrovice
Praha - Praha 22 ŠtěrboUhříněholy ves
Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)
Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci
75,4 97,3 10,6
69,8 98,3 82,9
SLDB 2001 – PRAHA 2
2,4 100,0 89,2
3,2 98,4 87,3
88,7 99,2 93,2
131
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 16 v tom městské části Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha Lipence
Praha Lochkov
Byty Byty celkem
551 243
17 505
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
231 15 164 -2 537 -14,3 199 2 341 657 3
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
79,5 97,1 56,5 91,4 92,4
86,4 98,0 43,7 92,5 95,1
85,4 99,1 47,3 94,9 96,7
87,1 99,3 73,1 98,0 98,7
94,0 3,6 1,0 0,2
84,6 8,6 2,6 0,4
87,3 7,7 2,0 0,3
91,3 5,5 1,6 0,4
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
2,5 1,4 86,3 1,1 3,2
2,1 6,0 81,3 2,6 4,6
2,33 1,00 18,3 43,0
2,25 1,03 22,1 51,6
2,18 1,05 20,8 46,6
2,37
2,27
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
132
26 625
38 726
67 532
37 770
638
245
617 516 84 19,4 503 122 36 23
229 213 14 7,0 200 32 5 10
62,2 98,3 63,9 93,1 94,3
30,0 96,1 72,7 91,3 91,9
0,9 99,1 75,6 93,9 93,0
95,8 2,7 0,5 0,1
88,3 6,4 3,0 0,6
77,5 13,4 3,5 3,5
77,9 14,6 4,2 2,8
2,7 10,5 69,2 6,0 8,1
9,4 18,4 35,3 11,3 20,2
10,9 8,8 61,0 12,5 0,9
79,7 0,0 5,4 0,0 0,0
78,4 0,0 8,5 0,0 0,0
2,07 1,11 18,0 37,4
2,16 0,98 18,0 39,4
2,32 1,00 19,1 45,2
2,87 0,85 23,2 67,5
2,70 0,90 21,5 58,4
2,12 1,87 2,23 Vybavení bytových domácností
2,37
3,42
3,01
37,6 6,7 45,6 4,5 37,7
36,4 5,2 47,7 5,0 35,2
36,1 4,3 49,1 5,5 32,5
41,4 5,9 50,9 4,8 34,7
39,9 6,6 45,8 5,2 36,9
52,1 12,2 43,2 7,8 33,3
44,6 8,0 50,7 7,0 29,6
13,4 11,5 26,1 15,9
11,9 11,4 25,6 16,8
9,3 9,5 22,0 16,7
10,2 10,8 25,0 17,0
12,5 11,7 21,0 16,5
10,3 11,0 14,5 5,2
9,9 10,3 7,5 3,8
54 775 7 192 4 634 23 128 35 043 60 606 32 975 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 48 686 6 417 4 019 3 497 3 683 6 926 4 795 1 317 1 466 3 281 1 632 12 13 15 8 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 17
Praha 16 Radotín
Praha Slivenec
Praha Velká Chuchle
799
734
Praha Zbraslav
Praha 6
Praha Lysolaje
Praha Nebušice
330
956
262 291 -10 -3,3 233 39 8 2
890 814 158 24,1 757 142 46 3
Byty Byty celkem
551 243
2 953
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
1 460 2 686 27 1,0 1 305 267 107 9
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
12,7 99,1 79,8 96,5 97,1
1,9 98,1 74,7 93,8 94,4
43,2 97,9 76,3 93,6 96,7
26,9 98,8 84,5 96,9 97,5
85,1 99,2 72,6 97,9 98,4
81,1 99,3 82,1 93,1 90,4
55,3 99,1 86,4 95,8 96,3
94,0 3,6 1,0 0,2
89,1 8,1 1,3 0,7
78,7 15,2 2,0 2,5
85,1 10,8 2,0 0,9
91,1 5,9 1,4 0,4
95,2 2,9 0,7 0,1
85,2 8,9 3,8 1,7
90,8 6,0 1,5 0,9
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
42,5 7,1 26,8 11,3 4,7
84,2 0,0 6,7 0,0 0,0
60,7 0,9 22,3 2,1 0,0
37,3 5,3 28,0 4,6 13,8
14,7 13,0 48,5 8,2 8,2
64,6 0,7 5,8 17,2 0,0
69,7 0,0 12,5 2,8 0,0
2,33 1,00 18,3 43,0
2,61 0,92 19,9 52,3
2,85 0,80 24,8 71,5
2,55 0,89 21,7 56,1
2,65 0,93 20,0 53,4
2,26 0,98 19,5 44,7
2,76 0,90 21,1 58,9
2,79 0,77 26,5 75,4
2,37
2,87
3,62 2,90 2,88 Vybavení bytových domácností
2,33
3,09
3,67
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
44,3 9,0 47,2 5,0 36,5
49,6 14,3 49,9 3,2 38,5
47,6 10,5 46,3 6,8 36,0
48,6 9,8 46,0 6,1 36,0
42,1 6,7 52,1 3,5 36,1
48,8 10,0 52,6 4,8 31,6
48,6 15,2 46,6 4,3 39,8
11,1 11,5 22,4 16,1
12,0 11,6 12,8 11,3
14,5 12,7 12,9 8,8
11,2 10,0 16,1 9,1
11,7 13,1 15,4 12,1
12,3 11,6 23,8 16,9
13,4 8,2 12,7 11,7
22,2 9,3 12,3 9,6
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
3 358
48 711
776 537 1 545 8 437 691 659 2 948 43 808 54 40 219 -2 422 8,5 6,5 8,0 -5,2 670 479 1 335 7 433 108 75 410 4 903 35 25 147 1 704 13 1 11 17 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
133
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 18
Praha Přední Kopanina
Praha Suchdol
2 286
Praha 7
Praha Troja
Praha 8
Praha Březiněves
Praha Ďáblice
Byty Byty celkem
551 243
164
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
160 144 35 32,1 140 20 7 0
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
2,8 98,6 68,8 94,4 94,4
38,6 99,0 84,8 96,7 96,5
78,0 98,8 43,9 94,4 95,9
44,5 98,3 83,6 96,3 96,6
67,8 99,6 79,3 97,7 98,4
72,6 98,7 92,2 97,8 97,8
72,0 98,4 79,7 94,5 95,0
94,0 3,6 1,0 0,2
80,6 14,6 2,1 2,1
90,7 5,8 1,9 0,8
89,1 6,7 1,9 0,4
89,0 6,8 0,6 1,7
95,7 2,8 0,8 0,2
93,9 3,0 1,3 0,4
88,5 6,2 2,5 2,0
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
78,5 0,0 7,6 0,0 0,0
60,3 3,2 11,8 11,6 3,2
1,2 8,5 76,3 2,2 7,9
58,6 7,4 20,1 0,3 0,0
7,5 10,9 41,0 15,3 21,3
76,1 0,9 8,7 0,9 0,0
71,4 0,3 14,1 0,4 4,4
2,33 1,00 18,3 43,0
2,91 0,89 24,0 71,4
2,62 0,86 21,5 56,9
2,13 1,14 18,9 40,6
2,46 0,82 26,7 67,3
2,31 0,99 17,4 40,4
2,90 0,78 24,2 70,1
2,76 0,90 21,9 60,7
2,37
3,35
3,10 1,89 3,08 Vybavení bytových domácností
2,34
3,73
3,09
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
43,8 18,1 45,8 3,5 36,8
49,3 8,7 49,0 5,5 36,1
36,0 4,5 49,9 5,3 33,1
49,9 14,2 41,9 5,4 41,4
41,2 6,1 49,4 5,4 35,3
51,3 14,3 46,5 7,4 35,7
45,4 11,9 49,2 3,4 34,9
11,1 11,5 22,4 16,1
18,8 10,4 5,6 3,5
13,5 13,0 18,4 12,9
9,8 10,6 21,9 17,3
22,1 11,9 16,4 13,9
9,8 10,9 22,6 16,0
13,5 10,9 13,0 12,2
11,7 10,7 15,8 10,2
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
134
21 232
434
48 640
1 573 27 301 4 191 1 978 19 076 353 43 964 74 -1 597 33 -1 658 3,9 -7,7 10,3 -3,6 1 391 20 261 3 753 308 2 156 81 4 676 91 665 46 1 811 8 5 0 14 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
250
887
225 230 48 26,4 206 20 11 0
717 793 651 94 33 6
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 19
Praha Dolní Chabry
Praha 9
Praha - Praha 19 - Praha 18 Čakovice Kbely Letňany
Praha Satalice
Praha Vinoř
Byty Byty celkem
551 243
1 031
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
995 892 31 3,6 867 139 33 6
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
74,7 98,9 87,6 95,6 95,5
83,9 99,5 79,9 98,0 98,9
36,4 98,8 87,3 96,8 96,2
79,4 98,6 87,9 95,9 96,3
94,0 3,6 1,0 0,2
91,4 4,9 2,8 0,6
96,5 2,2 0,5 0,1
90,5 6,4 1,4 0,5
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
82,5 0,0 4,4 0,1 0,4
5,0 14,0 38,8 25,1 12,3
2,33 1,00 18,3 43,0
2,73 0,85 22,4 61,8
2,16 0,99 16,8 36,5
2,37
3,22
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
20 954
2 379
1 911
5 610
545
1 041
460 497 -17 -3,3 416 48 9 0
677 916 265 40,7 611 125 53 8
64,0 99,5 96,7 99,0 99,0
62,2 98,0 80,3 93,2 95,6
47,1 98,3 84,3 96,8 96,7
92,5 3,9 1,9 0,7
97,9 1,2 0,2 0,2
85,5 7,8 3,0 2,2
89,1 6,9 1,0 1,2
41,6 12,4 25,8 5,7 6,1
41,8 7,7 27,4 0,6 14,8
5,1 12,7 61,7 9,1 8,0
63,2 0,0 21,3 0,2 0,0
56,9 10,4 20,0 0,1 0,0
2,57 0,95 19,2 50,1
2,47 0,92 20,3 50,7
2,59 1,04 15,2 39,6
2,65 0,89 22,1 59,0
2,77 0,88 20,2 57,1
2,19 2,75 2,73 Vybavení bytových domácností
2,49
2,99
3,22
53,1 10,1 50,8 4,6 34,9
40,3 4,6 50,8 5,6 33,2
45,4 7,7 44,8 8,4 30,5
46,8 8,9 49,3 6,5 31,3
46,6 7,1 45,5 7,1 35,5
42,1 12,1 52,1 4,2 27,8
51,7 10,6 43,7 3,9 41,0
13,2 10,8 17,0 10,8
8,2 9,2 22,3 16,2
9,0 9,8 16,2 11,4
9,3 9,6 17,1 13,0
9,3 12,9 20,1 15,0
10,1 9,3 11,5 9,5
13,1 12,6 11,0 9,4
1 352 1 179 910 359 19 168 2 198 1 762 5 441 -160 82 -33 312 -0,8 3,9 -1,8 6,1 1 159 1 076 847 330 1 786 181 149 169 780 57 37 83 9 6 1 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
135
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 20
Praha 10
Praha 11
Praha Šeberov
33 013
713
Praha Újezd
Praha Křeslice
Praha 12
Praha Kunratice
134
22 646
2 607
2 772 21 168 -296 -1,4 2 508 1 478 614 19
1 295 1 899 746 64,7 1 122 708 165 4
Byty Byty celkem
551 243
55 860
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
4 727 50 367 -3 169 -5,9 4 263 5 493 2 342 9
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
90,2 99,7 73,7 98,2 99,2
69,4 99,6 98,9 99,4 99,5
64,6 97,7 84,6 94,9 94,4
20,7 98,5 92,1 97,6 96,6
14,5 97,3 78,2 94,5 95,5
71,5 99,6 96,3 99,0 99,2
48,8 98,7 90,8 97,4 96,7
94,0 3,6 1,0 0,2
96,3 2,8 0,5 0,1
98,9 0,5 0,1 0,0
87,7 7,4 1,9 0,7
92,2 4,5 0,7 0,4
83,6 11,8 0,9 0,0
97,9 1,3 0,3 0,1
93,3 3,5 1,2 0,4
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
7,4 13,9 46,2 11,6 16,4
4,4 10,4 45,0 24,1 12,5
73,6 7,7 5,6 0,2 0,0
36,9 0,1 7,8 44,6 0,3
66,4 0,0 16,4 0,0 0,0
10,1 12,1 20,5 18,8 32,7
52,3 9,6 18,6 11,0 0,0
2,33 1,00 18,3 43,0
2,14 1,01 17,9 38,5
2,53 0,97 16,1 41,1
2,86 0,79 25,2 74,4
2,65 0,85 22,7 61,8
3,11 0,83 23,7 77,3
2,58 1,01 16,5 43,0
2,66 0,86 22,6 61,2
2,37
2,12
2,62 3,73 3,22 Vybavení bytových domácností
3,93
2,57
3,14
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
39,2 5,2 53,1 4,7 33,6
44,8 7,4 46,7 4,5 40,4
49,7 16,3 36,6 7,2 43,6
53,6 12,1 38,5 3,0 50,4
52,7 13,6 43,6 6,4 35,5
45,8 8,3 47,3 4,6 40,0
49,3 13,0 39,7 9,4 40,0
11,1 11,5 22,4 16,1
9,4 9,9 25,2 17,5
11,9 13,7 24,2 16,3
17,0 12,8 12,8 7,9
19,9 14,5 16,9 20,9
10,9 10,0 10,0 5,5
11,6 14,4 22,4 15,3
15,0 12,2 16,6 11,3
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
136
864
1 840 593 341 127 31 840 571 670 110 461 164 521 27 1,5 40,3 349,7 32,5 1 653 496 277 103 1 173 142 194 24 561 34 109 9 9 5 1 2 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 21
Praha Libuš
Praha 13
Praha Řeporyje
21 765
964
Praha Zličín
Praha 17 Praha 14 Řepy
Praha Běchovice
Byty Byty celkem
551 243
3 179
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
1 141 2 740 412 17,7 1 000 439 157 3
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
61,6 99,3 94,3 98,0 97,7
46,8 99,6 98,7 99,3 99,3
3,0 97,3 76,9 93,6 90,2
61,0 99,3 92,5 98,2 98,4
94,0 3,6 1,0 0,2
95,4 2,6 1,0 0,3
98,7 0,6 0,2 0,0
80,3 11,9 4,4 2,7
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
31,6 11,3 32,8 4,5 13,3
5,5 10,3 40,0 30,0 10,0
2,33 1,00 18,3 43,0
2,85 0,95 18,8 53,9
2,68 0,98 16,7 45,0
2,37
3,03
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
1 191
9 427
15 698
625
2 607 13 994 4 840 52,9 2 331 1 704 856 13
546 560 28 5,3 484 65 18 6
40,0 99,3 97,2 98,7 99,0
45,3 99,3 95,3 98,5 98,8
63,2 97,1 79,1 95,0 94,6
93,3 4,6 0,8 0,5
97,6 1,0 0,2 0,0
97,0 1,7 0,4 0,1
85,5 8,9 1,3 1,6
76,9 0,0 9,1 0,0 0,0
30,8 1,8 38,7 17,5 1,6
7,4 4,7 57,2 23,2 2,8
13,9 10,3 39,7 20,4 9,2
69,6 0,2 14,5 0,4 0,0
2,72 0,87 22,8 62,5
2,73 0,96 18,9 52,0
2,66 1,00 16,0 43,1
2,58 0,99 17,0 44,5
2,72 0,85 22,3 61,9
2,75 3,16 2,85 Vybavení bytových domácností
2,68
2,62
3,25
51,5 11,4 42,6 5,2 43,8
45,3 6,1 42,7 5,0 43,4
45,4 15,8 45,9 5,6 35,8
48,5 9,5 47,4 4,6 39,2
44,9 6,9 44,4 4,6 41,6
43,7 6,1 45,6 7,4 36,3
49,5 11,1 51,3 5,9 32,0
13,9 16,9 20,1 14,0
14,1 15,2 17,1 16,3
13,2 10,9 13,2 9,6
11,8 12,1 18,4 12,9
13,9 13,9 18,6 15,3
10,6 11,5 17,0 15,3
9,5 10,9 14,5 9,8
1 518 872 470 916 19 516 843 1 100 8 703 7 391 49 56 1 533 61,0 6,2 5,4 21,4 1 257 770 420 804 2 249 121 91 724 1 227 47 45 474 22 3 2 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
137
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
pokračování 22
Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice
Praha Koloděje
Praha 21 Újezd nad Praha 15 Lesy
Praha Benice
Byty Byty celkem
551 243
763
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
678 645 -29 -4,3 588 118 37 16
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
49,6 97,2 75,8 92,2 92,1
32,7 98,8 91,4 96,7 96,7
72,7 99,2 91,4 97,5 98,3
6,1 98,6 74,0 97,6 97,0
94,0 3,6 1,0 0,2
79,7 11,3 3,4 1,7
92,5 4,4 1,5 0,6
94,2 4,4 0,7 0,2
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
79,2 0,6 5,4 4,2 0,0
40,5 6,7 21,7 4,3 16,2
2,33 1,00 18,3 43,0
2,67 0,86 22,1 60,7
2,84 0,96 18,5 53,1
2,37
3,19
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
138
4 943
1 068
364
2 832
11 302
166
1 401 10 691 586 5,8 1 252 611 262 5
154 135 36 36,4 125 31 9 3
84,9 98,0 92,0 96,3 96,4
78,2 99,8 95,4 99,2 99,4
72,6 98,5 88,1 98,5 98,5
78,7 18,9 0,3 1,4
93,1 3,3 1,1 0,7
97,7 1,5 0,3 0,1
90,4 8,1 0,0 0,0
68,4 0,1 8,4 12,7 0,0
86,1 0,7 3,4 0,0 0,0
55,8 3,4 29,6 1,3 0,3
9,7 10,9 34,5 30,5 9,1
82,2 0,0 5,2 0,7 0,0
2,76 0,76 27,1 75,7
2,79 0,74 28,5 80,2
2,81 0,82 22,4 63,9
2,56 1,00 16,6 42,6
2,65 0,78 28,8 77,5
2,99 3,67 3,81 Vybavení bytových domácností
3,48
2,57
3,46
44,0 14,4 55,2 3,6 30,5
50,9 10,3 45,7 5,9 38,6
47,4 15,3 46,8 5,0 40,9
53,4 14,9 44,3 7,8 40,2
51,4 13,2 42,7 6,0 40,9
45,9 8,0 46,7 4,6 40,5
49,6 18,5 41,5 8,1 36,3
11,5 8,7 15,2 9,9
12,1 13,0 17,3 11,3
18,9 11,8 13,7 7,7
14,2 13,9 10,8 9,1
14,9 14,2 15,5 10,3
11,6 13,5 22,8 16,4
9,6 9,6 11,1 4,4
2 412 861 331 1 916 4 560 919 296 2 504 448 90 83 496 10,9 10,9 39,0 24,7 2 169 726 286 1 629 383 149 68 328 116 37 17 102 16 11 1 19 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
SLDB 2001 – PRAHA 2
E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha
dokončení Praha Dolní Měcholupy
Praha Dubeč
Praha Kolovraty
779
717
Praha Královice
Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves
Praha Nedvězí
Praha Petrovice
96
2 401
373
1 910
681 683 120 86 335 698 605 105 82 2 217 108 129 12 1 333 18,3 27,1 12,9 1,2 17,7 611 579 96 72 301 81 112 26 14 184 22 33 10 3 88 12 5 1 0 1 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení
359 325 55 20,4 314 48 5 3
1 155 1 715 106 6,6 1 019 195 46 15
Byty Byty celkem
551 243
466
z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci
72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410
420 408 50 14,0 375 58 19 1
73,9 99,1 65,9 96,9 97,7
82,1 99,0 88,7 96,3 95,3
63,6 97,1 85,0 95,0 91,1
64,1 97,9 76,0 95,5 94,7
0,0 99,0 70,5 92,4 91,4
1,2 97,6 59,8 93,9 95,1
74,1 99,6 97,6 99,3 99,4
78,8 99,7 88,3 96,9 97,5
50,3 98,0 78,7 93,5 93,1
94,0 3,6 1,0 0,2
91,2 5,4 2,2 0,0
85,4 8,3 3,0 1,1
85,3 8,8 1,7 1,5
61,0 33,3 1,0 3,8
72,0 22,0 4,9 1,2
98,1 1,1 0,1 0,0
91,4 6,2 1,2 1,2
82,8 10,6 3,0 1,5
11,2 11,0 47,2 13,0 12,2
80,1 4,2 4,7 0,0 0,0
78,8 0,0 11,5 0,7 0,0
80,5 0,5 5,0 0,2 0,0
71,4 0,0 19,0 0,0 0,0
72,0 0,0 19,5 0,0 0,0
12,4 1,1 10,4 50,9 22,8
86,8 0,0 3,7 0,3 0,0
49,4 3,9 25,2 5,2 6,2
2,33 1,00 18,3 43,0
2,83 0,82 24,6 69,8
2,86 0,85 22,0 63,8
2,90 0,85 22,5 66,9
2,47 0,86 22,3 55,4
2,83 0,87 22,8 64,6
2,70 0,96 16,6 45,2
2,89 0,76 25,8 74,7
2,65 0,94 20,1 54,1
2,37
3,46
3,41
2,82
3,78
2,88
41,6 6,5 48,7 5,0 36,2
49,8 15,7 43,6 4,2 41,4
50,0 16,3 49,3 4,4 36,8
47,3 14,9 41,7 7,4 37,0
43,8 6,7 48,6 6,7 24,8
37,8 13,4 43,9 6,1 36,6
48,6 7,2 43,8 4,0 46,2
52,6 17,8 47,4 7,1 39,7
44,4 11,4 47,2 7,2 30,2
11,1 11,5 22,4 16,1
12,7 11,8 15,9 10,3
12,6 10,9 14,3 8,9
14,5 13,7 10,1 8,8
2,9 4,8 15,2 1,9
14,6 12,2 6,1 3,7
15,2 15,3 19,8 16,8
18,8 12,9 17,8 10,8
8,9 8,6 13,2 9,2
Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace
131
3,51 2,89 3,26 Vybavení bytových domácností
SLDB 2001 – PRAHA 2
139
E.3. Vybrané údaje o České republice Rok sčítání 1961
1970
1980
1991
2001
Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká moravská romská slezská slovenská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání věřících nezjištěno Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským úplným středním s maturitou
9 571 531 4 640 631 4 930 900
9 807 697 4 749 511 5 058 186
Obyvatelstvo 10 291 927 4 988 095 5 303 832
25,4 59,7 14,9
21,2 60,4 18,4
23,4 59,6 17,0
21,0 61,1 17,9
16,2 65,4 18,4
94,6
81,2 13,2 0,3 0,4 3,1
90,4 3,7 0,1 0,1 1,9
39,9 43,9 16,2
59,0 32,1 8,8
7,2 22,9
8,9 24,9
Ekonomicky aktivní z toho ženy Ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodci
4 2 4 1
Hospodařící domácnosti z toho domácnosti s 1 členem Průměrný počet členů hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho: úplné rodiny průměrný počet členů neúplné rodiny průměrný počet členů domácnosti jednolivců
. . . 3 214 263
3 365 407 668 589 2,89 3 502 718
Domácnosti 3 790 977 897 447 2,70 3 875 681
3 983 858 1 047 221 2,57 4 051 583
4 216 085 1 276 176 2,41 4 270 717
2 405 404 3,41 249 604 2,55 514 653
2 487 530 3,30 306 676 2,51 668 589
2 556 778 3,27 325 085 2,49 938 815
2 512 893 3,21 434 385 2,44 1 089 647
2 333 592 3,12 576 421 2,46 1 276 176
. 1 615 958 . 2 845 145 1 776 244 .
1 1 3 3 1
1 1 4 3 1
1 1 4 3 1
Domy celkem z toho trvale obydlené Byty celkem trvale obydlené z toho v rodinných domech neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci Počet osob na 1 trvale obydlený byt Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Obytná plocha v m 2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m 2) na 1 byt Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením 1) 2)
1)
. . .
94,3
1)
. . .
2) 1)
94,5
2) 1)
2,9 . . .
2,2 9,0 264 900 267 234
983 287 823 720
3,5
5,0 17,0
Ekonomická aktivita 767 5 363 945 820 2 534 136 930 4 927 982 004 1 763 551
5 2 4 1
421 582 881 985
102 445 113 604
5 2 4 2
253 379 976 244
400 878 660 482
088 663 631 841 786 790
Domy, byty 1 830 891 1 634 304 3 781 411 3 494 846 1 604 843 286 565
3,31 10,5 35,3 1,77
. 26 105 3,15 12,4 39,1 2,10
. 108 867 2,90 14,5 42,7 2,41
. 129 199 2,76 16,6 45,9 2,66
117 247 175 225 2,64 18,6 49,5 2,69
24,1 56,6 8,9
35,6 81,4 31,9
42,9 92,4 58,4
50,0 96,9 77,6
64,1 98,5 81,7
. .
765 627 216 088 652 127
v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována
140
1)
. . .
3,4 13,5 4 2 4 1
10 230 060 4 982 071 5 247 989
2)
3,3
. . .
695 017 876 165
1)
. . .
10 302 215 4 999 935 5 302 280
SLDB 2001 – PRAHA 2
868 597 077 705 525 371
541 076 193 681 389 512
969 630 366 827 632 538
018 705 293 678 131 615
SLDB 2001 – PRAHA 2
141
Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 2 a hl. m. Praze
Počet obyvatel 1 400 000
1 132 936 1 200 000
1 140 795
1 182 186
1 169 106 1 214 174
1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000
106 022
92 206
75 960
61 873
1961
1970
1980
1991
51 003
0
Praha 2
hl. m. Praha
Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 2
česká 92,24%
2001
moravská 0,19% slezská 0,01% romská 0,05%
slovenská 1,32% zbývající 2,16%
nezjištěno 2,82% ostatní 2,85%
polská 0,09% německá 0,23% ruská 0,32%
ukrajinská 0,32% řecká 0,03% maďarská 0,16% vietnamská 0,05% rumunská 0,02%
142
SLDB 2001 – PRAHA 2
Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 2 v letech 1991 a 2001
3. 3. 1991
1. 3. 2001
16,20%
27,30%
23,60%
56,50%
0 - 14 let
11,58%
64,83%
15 - 59 let
60 a více let
Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 2 1. 3. 2001
28,50%
1,14% 10,56%
13,62%
46,19%
svobodní
ženatí/ vdané
rozvedení
SLDB 2001 – PRAHA 2
ovdovělí
nezjištěno
143
Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 2 Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,08%
nezjištěno 8,82%
Bratrská jednota baptistů 0,23%
ČR
Církev Adventistů sedmého dne 0,35%
obvod
10,17%
Církev bratrská 0,51%
59,65% bez vyznání 59,04%
30,18%
Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) 0,13% Církev řeckokatolická 0,50%
věřící 32,14%
Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,21%
zbývající a nepřesně určené 9,29% Českobratrská církev evangelická 6,05% Církev římskokatolická 70,90%
Evangelická církev metodistická 0,34% Federace židovských obcí 0,38% Jednota bratrská 0,08% Křesťanské sbory 0,25% Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 0,11% Náboženská společnost českých unitářů 0,04%
Ostatní 7,20%
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 0,90% Novoapoštolská církev v ČR 0,02% Pravoslavná církev v českých zemích 1,46%
Církev československá husitská 6,55%
Slezská církev evangelická augsburského vyznání 0,01% Starokatolická církev v ČR 0,09%
nebo G7
Církev sjednocení (moonisté) 0,01% Scientologická církev 0,03% Křesťanská společenství 0,30% Anglikánská církev 0,10% islám 0,35% buddhismus 0,58% hinduismus 0,09% hnutí Hare Kršna 0,04%
144
SLDB 2001 – PRAHA 2
Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 2 a ČR 15,11%
43,59%
3. 3. 1991
59,65%
10,17%
1. 3. 2001
ČR
ČR 41,30%
16,17%
8,82%
30,18% 39,92%
32,14% 43,91%
bez vyznání
věřící
59,04%
nezjištěno
Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 2 v letech 1991 a 2001
2001
ženy
muži
1991
ženy
muži 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
základní a neukončené vzdělání
vyuč. a střední odborné bez maturity
úplné střední s maturitou
vyšší odborné a nástavbové
vysokoškolské
bez vzdělání a nezjištěno
SLDB 2001 – PRAHA 2
100%
145
Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 2 a ČR v% 20 18 19,15
16
17,60
14 12
13,40
10 9,70
8,20
8
7,16
6 4 2
4,99
3,42
2,19
8,51
0 1961 Rok sčítání
obvod 1970
ČR
1980
1991
2001
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 2
5 000 zaměstnavatelé, zam. osoby, samostat. činní
pracující důchodci
pracující studenti a učni
ženy na mateřské dovolené
nezaměstnaní
4 000
3 000
2 000
1 000
146
SLDB 2001 – PRAHA 2
65 -6 9
60 -6 4
55 -5 9
50 -5 4
45 -4 9
40 -4 4
35 -3 9
30 -3 4
25 -2 9
20 -2 4
15 -1 9
0
Věk
Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 2
8 000 nepracující důchodci
7 000
ostatní s vlastním zdrojem obživy
žáci, studenti, učni
osoby v domácnosti
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
65 -6 9
60 -6 4
55 -5 9
50 -5 4
45 -4 9
40 -4 4
35 -3 9
30 -3 4
25 -2 9
20 -2 4
15 -1 9
0 Věk
Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 2 Věk 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29
muži
ženy
20-24 15-19 0
50
100
150
200
Osoby
SLDB 2001 – PRAHA 2
147
Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 2 a ČR (ze zjištěných odvětví)
ČR
G 11,45%
F 9,37%
H 4,07% I 7,23%
E 2,15%
J 2,24% K 5,65% L 6,63%
D 28,02%
M 5,74% C 1,25%
O B A 0,05% 4,69% 5,44%
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 8,37% Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) 14,29%
N 6,01%
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) 13,75%
148
Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti (B) 0,08% Dobývání nerostných surovin (C) 0,15% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 1,44% Stavebnictví (F) 7,86%
Ostatní 33,94%
Pohostinství a ubytování (H) 5,63% Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 5,09%
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) 8,22% Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (G) 11,14%
Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (A) 0,65%
Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení (L) 6,10%
Zpracovatelský průmysl (D) 10,29%
SLDB 2001 – PRAHA 2
Školství (M) 6,96%
Struktura domácností ve správním obvodu Praha 2 a ČR Česká republika
Praha 2
29,88% 36,32% 42,28% 54,64%
1,98%
4,83% 13,50% 16,57%
úplné rodiny
neúplné rodiny
vícečlenné nerodinné domácnosti
domácnosti jednotlivců
Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 2 4,83 36,32
2001
16,57
42,28
0,90 41,20
1991
17,20
40,60
2,30 45,80
1980
13,90
38,00
2,40 53,30
1970
0%
10%
úplné rodiny
20%
30%
neúplné rodiny
12,30
40%
50%
60%
32,00
70%
vícečlenné nerodinné domácnosti
SLDB 2001 – PRAHA 2
80%
90%
100%
domácnosti jednotlivců
149
Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 2 v letech 1991 a 2001
9 000
Počet rodinných domácností
8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000
378
75
1 000
1991
240
0 0
1
2 Počet závislých dětí
3
47
2001
4 a více
Trvale obydlené domy ve správním obvodu Praha 2 v letech 1991 a 2001
Rok
2001
rodinné domy
bytové domy
ostatní domy
1991
0
150
500
1 000
1 500
SLDB 2001 – PRAHA 2
2 000
2 500
Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 2
jiný důvod vč. nezjištěno 34,3% slouží k rekreaci 0,3% přestavba bytu 11,3%
dosud neobydlen po kolaudaci 3,7% Ostatní 9,6%
pozůstalostní nebo soudní řízení 2,4%
změna uživatele 7,1%
nezpůsobilý k bydlení 3,2% byt obydlen přechodně 37,7%
Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 2 a hl. m. Praze
Rok
2,19
2001
2,15
1991
2,32
1980
2,48
1970 0
5
10
15
20
25
30
35
40
hl. m. Praha
45
50
55
60
65
70
75
80 85 Tisíce
Praha 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
151
Počet osob na 1 trvale obydlený byt letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 2 a ČR
3,18
3,50
2,94
2,78
Osoby
3,00
2,67
2,50 obvod
2,00 1,50
2,86
1,00
ČR
2,55
2,34
2,18
1980
1991
2001
0,50 0,00 1970
Rok
Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 2 v letech 1991 a 2001
2001
1991
48
22 839
27
0
241
168
25 973
5 000
10 000
15 000
20 000
Byty v trvale obydlených domech rodinné domy
152
bytové domy
SLDB 2001 – PRAHA 2
ostatní domy
25 000
30 000
Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 2
10 000 kategorie I.
II.
III.
IV.
7 500
5 000
2 500
0 1 obytná 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů místnost a více
SLDB 2001 – PRAHA 2
153
154
SLDB 2001 – PRAHA 2
SLDB 2001 – PRAHA 2
155
156
SLDB 2001 – PRAHA 2