Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 5

SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2003

Informace o regionech, městech a obcích Počet výtisků: 80 Kód publikace: 13-1116-03

Praha říjen 2003 Č.j.: 1095/2003

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 5 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected] Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha 2003

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:

www.czso.cz Population and Housing Census 2001 – Prague 5 Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 5) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.

ISBN 80-250-0442-2 © Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003 2

SLDB 2001 – PRAHA 5

PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.


3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 5“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.

4


OBSAH Předmluva ............................................................................................................................................................ 3 Metodické vysvětlivky ........................................................................................................................................ 11 Jak se dělí Praha? ............................................................................................................................................. 16 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 5.......................................................................................................................... 20 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Praha 5................................. 21 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

Charakteristika.....................................................................................................................................22 Městská část Praha 5 ..........................................................................................................................22 Městská část Praha-Slivenec ..............................................................................................................25 Městská část Praha-Lochkov ..............................................................................................................26 Městská část Praha-Velká Chuchle ....................................................................................................27 Městská část Praha-Radotín ...............................................................................................................29 Městská část Praha-Zbraslav ..............................................................................................................30 Městská část Praha-Lipence ...............................................................................................................32

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.5.7

Obyvatelstvo ........................................................................................................................................33 Obyvatelstvo - městská část Praha 5 ..................................................................................................33 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................33 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................36 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................37 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................38 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................39 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................39 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................40 Shrnutí .................................................................................................................................................41 Obyvatelstvo - městská část Praha-Slivenec ......................................................................................41 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................41 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................43 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................44 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................45 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................45 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................45 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................46 Shrnutí .................................................................................................................................................46 Obyvatelstvo - městská část Praha-Lochkov ......................................................................................47 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................47 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................48 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................49 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................49 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................49 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................50 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................50 Shrnutí .................................................................................................................................................51 Obyvatelstvo - městská část Praha-Velká Chuchle ............................................................................52 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................52 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................53 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................54 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................54 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................55 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................55 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................56 Shrnutí .................................................................................................................................................56 Obyvatelstvo - městská část Praha-Radotín .......................................................................................57 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................57 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................58 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................59 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................60 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................60 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................60 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................61 SLDB 2001 – PRAHA 5

5

2.5.8 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5 2.6.6 2.6.7 2.6.8 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.7.7 2.7.8

Shrnutí ................................................................................................................................................ 62 Obyvatelstvo - městská část Praha-Zbraslav ..................................................................................... 62 Vývoj počtu obyvatel ........................................................................................................................... 62 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku............................................................................................. 64 Rodinný stav obyvatelstva .................................................................................................................. 65 Národnostní složení a státní občanství .............................................................................................. 65 Obyvatelstvo podle místa narození .................................................................................................... 66 Náboženské vyznání obyvatelstva ..................................................................................................... 66 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................................................... 66 Shrnutí ................................................................................................................................................ 68 Obyvatelstvo - městská část Praha-Lipence ...................................................................................... 68 Vývoj počtu obyvatel ........................................................................................................................... 68 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku............................................................................................. 70 Rodinný stav obyvatelstva .................................................................................................................. 70 Národnostní složení a státní občanství .............................................................................................. 71 Obyvatelstvo podle místa narození .................................................................................................... 71 Náboženské vyznání obyvatelstva ..................................................................................................... 71 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................................................... 72 Shrnutí ................................................................................................................................................ 72

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.6 3.6.1

Ekonomická aktivita obyvatelstva ....................................................................................................... 73 Ekonomická aktivita - městská část Praha 5 ...................................................................................... 73 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 73 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 74 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 75 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 76 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 78 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 79 Shrnutí ................................................................................................................................................ 79 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Slivenec .......................................................................... 80 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 80 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 80 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 81 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 81 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 83 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 83 Shrnutí ................................................................................................................................................ 84 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Lochkov .......................................................................... 84 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 84 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 85 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 85 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 85 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 86 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 86 Shrnutí ................................................................................................................................................ 87 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Velká Chuchle................................................................. 87 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 87 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 88 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 88 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 89 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 90 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 91 Shrnutí ................................................................................................................................................ 91 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Radotín ........................................................................... 91 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 91 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 92 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 93 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 94 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 95 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 96 Shrnutí ................................................................................................................................................ 97 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Zbraslav .......................................................................... 97 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 97

6


3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5 3.6.6 3.6.7 3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4 3.7.5 3.7.6 3.7.7

Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku............................................................................................98 Intenzita ekonomické aktivity...............................................................................................................98 Ekonomicky aktivní podle odvětví .......................................................................................................99 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...........................................................................101 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................101 Shrnutí ...............................................................................................................................................102 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Lipence ..........................................................................102 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity.................................................................102 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku..........................................................................................103 Intenzita ekonomické aktivity.............................................................................................................103 Ekonomicky aktivní podle odvětví .....................................................................................................103 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání...........................................................................104 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................105 Shrnutí ...............................................................................................................................................105

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.6.5 4.7 4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4 4.7.5

Domácnosti........................................................................................................................................106 Domácnosti - městská část Praha 5..................................................................................................106 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................106 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................107 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................108 Vybavení domácností ........................................................................................................................109 Shrnutí ...............................................................................................................................................110 Domácnosti - městská část Praha-Slivenec......................................................................................110 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................110 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................112 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................112 Vybavení domácností ........................................................................................................................114 Shrnutí ...............................................................................................................................................114 Domácnosti - městská část Praha-Lochkov ......................................................................................114 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................114 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................115 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................116 Vybavení domácností ........................................................................................................................117 Shrnutí ...............................................................................................................................................118 Domácnosti - městská část Praha-Velká Chuchle ............................................................................118 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................118 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................119 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................119 Vybavení domácností ........................................................................................................................121 Shrnutí ...............................................................................................................................................122 Domácnosti - městská část Praha-Radotín.......................................................................................122 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................122 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................123 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................123 Vybavení domácností ........................................................................................................................125 Shrnutí ...............................................................................................................................................125 Domácnosti - městská část Praha-Zbraslav......................................................................................125 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................125 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................126 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................127 Vybavení domácností ........................................................................................................................128 Shrnutí ...............................................................................................................................................129 Domácnosti - městská část Praha-Lipence.......................................................................................129 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................129 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................130 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................131 Vybavení domácností ........................................................................................................................131 Shrnutí ...............................................................................................................................................132

5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3

Domy a byty.......................................................................................................................................132 Domy a byty - městská část Praha 5.................................................................................................133 Domovní fond ....................................................................................................................................133 Základní charakteristiky trvale obydlených domů..............................................................................136 Bytový fond ........................................................................................................................................138 SLDB 2001 – PRAHA 5

7

5.1.4 5.1.5 5.1.6 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.5.5 5.5.6 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.6.6 5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3 5.7.4 5.7.5 5.7.6

Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 142 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 144 Shrnutí .............................................................................................................................................. 145 Domy a byty - městská část Praha-Slivenec .................................................................................... 146 Domovní fond.................................................................................................................................... 146 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 147 Bytový fond ....................................................................................................................................... 147 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 148 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 149 Shrnutí .............................................................................................................................................. 150 Domy a byty - městská část Praha-Lochkov .................................................................................... 150 Domovní fond.................................................................................................................................... 150 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 151 Bytový fond ....................................................................................................................................... 152 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 153 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 154 Shrnutí .............................................................................................................................................. 155 Domy a byty - městská část Praha-Velká Chuchle .......................................................................... 155 Domovní fond.................................................................................................................................... 155 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 156 Bytový fond ....................................................................................................................................... 157 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 158 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 159 Shrnutí .............................................................................................................................................. 160 Domy a byty - městská část Praha-Radotín ..................................................................................... 160 Domovní fond.................................................................................................................................... 160 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 161 Bytový fond ....................................................................................................................................... 162 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 163 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 164 Shrnutí .............................................................................................................................................. 165 Domy a byty - městská část Praha-Zbraslav .................................................................................... 165 Domovní fond.................................................................................................................................... 165 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 166 Bytový fond ....................................................................................................................................... 167 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 168 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 169 Shrnutí .............................................................................................................................................. 170 Domy a byty - městská část Praha-Lipence ..................................................................................... 170 Domovní fond.................................................................................................................................... 170 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 171 Bytový fond ....................................................................................................................................... 172 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 173 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 174 Shrnutí .............................................................................................................................................. 175

6

Závěr ................................................................................................................................................. 175

Přílohová část Seznam tabulek A. 1. A. 2. A. 3. A. 4. A. 5. A. 6. A. 7. A. 8. A. 9. A.10. A.11. 8

Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 ........................................................................................................... 178 Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...................................................... 180 Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví .... 181 Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 181 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku ................................................................................................... 182 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .................. 183 Obyvatelstvo podle národnosti ......................................................................................................... 184 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...................................................................... 185 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ......................................... 186 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání .................... 187 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ..... 188 SLDB 2001 – PRAHA 5

A.12. A.13. A.14. A.15. A.16. A.17. A.18. A.19. A.20. A.21. A.22. A.23. A.24. A.25.

A.49. A.50. A.51.

Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu .....................................................189 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví ...............................................190 Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví ...........................................191 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti .......................192 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání...............................................................................193 Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví ..............................194 Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin .................195 Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin .............196 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin Základní údaje o domácnostech........................................................................................................196 Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti .............................................................197 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti ..............197 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti .........................................................................198 Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti..................199 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy .............................................200 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti .............................................................................................................................200 Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností 201 Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností.............................................202 1) Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí Domovní a bytový fond......................................................................................................................203 Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu .......................................................................204 Domovní a bytový fond podle vlastnictví ...........................................................................................205 Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ..............................................................205 Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví .................................................................................206 Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení................................................207 Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu ............................................208 1) Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ......................................209 Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...................................................................................................................210 Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení..............................................................211 Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ....................................................212 Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení.............................................................................213 Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ........................................................................................214 Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti...................... 215 Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě 2 a podle obytné plochy v m na osobu................................................................................................216 Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě .................................................................................................217 1) Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí

B. 1. B. 2. B. 3. B. 4. B. 5. B. 6. B. 7. B. 8. B. 9. B.10. B.11. B.12. B.13.

Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí .................................................................................218 Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ..............................................................218 Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí .....................................................................................218 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí .................................................................219 Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí .................219 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ....................................................................................219 Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí ...............................................220 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí................................................220 Základní údaje o domovním fondu podle obcí ..................................................................................220 Základní údaje o bytovém fondu podle obcí......................................................................................221 Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí.......................................221 Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí..............................................221 Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ........................................................................................222

C. 1.

Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ.........................................................................................................223

A.26. A.27. A.28. A.29. A.30. A.31. A.32. A.33. A.34. A.35. A.36. A.37. A.38. A.39. A.40. A.41. A.42. A.43. A.44. A.45. A.46. A.47. A.48.


9

D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 226 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .................................................... 226 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ........................................................................................................................ 227 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti .............................. 227 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání ..................................... 227 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů............................................................................................... 228 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti .............................................................................................................................. 228 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu ..................................................................... 228 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 229 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti..................................................................................... 230 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů...................................................................................................... 230 E. E. E. E.

1. 2a. 2b. 3.

Vybrané údaje podle krajů a okresů ................................................................................................. 231 Vybrané údaje podle 22 správních obvodů ...................................................................................... 233 Vybrané údaje podle 57 městských částí ......................................................................................... 242 Vybrané údaje o České republice..................................................................................................... 266

Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu........................................................................ 267 2. Počet obyvatel v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze .................................... 268 3. Složení obyvatel podle národností.................................................................................................... 268 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 .......................................................................... 269 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu............................................................ 269 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání................................................................................ 270 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR .. 271 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001. 271 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR............................................... 272 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ............................................. 272 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ......................................... 273 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin.............................................................................. 273 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ...................................... 274 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR............................................................................. 275 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ................................................................................... 275 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 .............................. 276 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001.................................................................................... 276 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ................................................................................. 277 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ........................ 277 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a ČR ................. 278 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001..................................................... 278 22. Byty podle kategorie a velikosti ........................................................................................................ 279 Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001 ......................................................................................... 280 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let ................................................................................................. 280 3. Podíl věřícího obyvatelstva............................................................................................................... 281 4. Průměrné stáří domovního fondu ..................................................................................................... 281 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001................................................................ 282 6. Podíl neobydlených bytů................................................................................................................... 282 1)

tabulka se v Praze nezpracovává

10


METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém


11

prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. 12


Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi, 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník SLDB 2001 – PRAHA 5

13

kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 2 12 m . V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

14


Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. 2

Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m . Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší 2 odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).


15

Jak se dělí Praha? Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská – Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí. 1922 –

městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Vinohrady Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území. 1923 –

správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní.

Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území. 1947 –

správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14.

Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

16


1949 –

správní obvody Praha 1 – 16

Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla. 1960 –

správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území.

Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu. 2

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km a 67 280 2 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků. K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části. 1990 –

56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území. První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57. 1992 –

57 městských částí

Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.


17

1994 –

správní obvody Praha 1 – 15 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 –

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4 MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné. 2001 –

správní obvody Praha 1 – 22 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 – Praha 16 – Praha 17 – Praha 18 – Praha 19 – Praha 20 – Praha 21 – Praha 22 –

18

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 5, MČ Praha- Slivenec, MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9 MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín MČ Praha 18 MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 20 MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice


Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části. Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí. Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel. Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.


19

SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001 V PRAZE 5

20


MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 5

Březiněves Dolní Chabry

Suchdol Přední Kopanina

Lysolaje Nebušice

PRAHA 8 Troja

Letňany

Vinoř

PRAHA 9

Praha 8

Kbely

Praha 7

Praha 6

PRAHA 1 Praha 1

Řepy

PRAHA 2

Satalice

PRAHA 13

Praha 9

PRAHA 5

Praha 3

PRAHA 10

Štěrboholy

Praha 10

Praha 4 Velká Chuchle

Praha 15 Praha 11

PRAHA 12 Praha 12

Újezd Křeslice Šeberov

Libuš

Klánovice Újezd nad Lesy

Koloděje

PRAHA 15

Petrovice

PRAHA 11

Kunratice

Lochkov

Dolní Počernice Běchovice

Dolní Dubeč Měcholupy

PRAHA 4

Slivenec

Radotín

PRAHA 14

PRAHA 3

Praha 5

Praha 13

Horní Počernice

Praha 14

Praha 2

Řeporyje

Čakovice

PRAHA 7

PRAHA 6

Zličín

Ďáblice

Uhříněves Královice

Nedvězí Benice Kolovraty

Zbraslav Lipence

HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 5


21

1

CHARAKTERISTIKA

Správní obvod Praha 5 Správní obvod Praha 5, tak jak platilo jeho vymezení k datu posledního Sčítání lidu, domů a bytů, tedy k 1.3. 2001, se skládal ze 7 městských částí - Praha 5, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, PrahaLochkov, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav a Praha-Lipence. Ve správním členění hlavního města docházelo během uplynulých 12 let k proměnám. V současnosti zahrnuje správní obvod Praha 5 již jen městské části Praha 5 a Slivenec. Tato publikace ovšem obsahuje údaje o všech městských částech, které patřily ke správnímu obvodu Praha 5 v tom vymezení, které bylo platné k datu SLDB 2001. K vytvoření tohoto celku došlo v roce 1994, kdy se od tehdejšího obvodu Praha 5 oddělily městské části Jihozápadní město – přejmenované na městskou část Praha 13, Zličín a Řeporyje, které spolu s městskou částí Řepy odtržené od Prahy 6, vytvořily správní obvod Praha 13. V polovině roku 2001 správní obvod Praha 5 v této podobě přestal existovat tím, že se od něho oddělilo 5 městských částí (Velká Chuchle,Lipence, Lochkov, Radotín a Zbraslav), které vytvořily správní obvod Praha 16. V době Sčítání lidu domů a bytů 2001 do správního obvodu Praha 5 tedy spadaly následující městské části.

1.1

Městská část Praha 5 Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 5

Motolzápad A

Jinonice Radlice (část)

Prokopské údolí A Nová Ves B

Hlubočepy

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu 0

0,9

1,8

JinoniceNa rovinách

2,7

Klukovice

Holyněvýchod

VI VII

Dívčí hrady

Pod Dívčími hrady Staré Hlubočepy

8 HlubočepyII nad nádražím Barrandov I V IV Barrandov III

6

A

U stadiónu

Jinoniceprůmyslový obvod II

Smíchov

Smíchovské nádraží Cí s a řská louka A

nerk a

Zahrada Kinských Na Arbesovo Skalka Klamovka Hřebenkách Homolka 1 náměstí U remízy Kotlářka 7 A B U malostrans. hřbitova Kavalírka 2 Vrchlického Na bělidle Na hliníku KošířeB A Na Černém střed Košíře3 Na vrchu západ Skalce 4 Jinonická Pod Vidoulí 5 Malvazinka JinoniceNa Vidouli B západ Smíchov J Staré JinoniceRadlická Radlice průmysl. obv. A B Jinonice-střed

Motol Košíře

Újezd

Ke s

Břevnov (část) Malá Strana (část)

Strahov B

ov

katastrální území

U Císařky Motols. nemocnice A B

Zlí ch

Názvy urbanistických obvodů: 1. Pod zahradou Kinských 2. Smíchovský průmyslový obvod 3. Smíchovský pivovar A 4. Smíchovský pivovar B 5. U železničního mostu 6. Zlíchov B 7. Pod Kotlářkou 8. Prokopské údolí C

Pražská Barrandovčtvrť Na ateliéry Žernovkách Lány B 3,6 km

Z historického pohledu základ území označovaného jako MČ Praha 5 vznikl v roce 1920, kdy zákonem č. 114/20 Sb. byly k Praze připojeny tehdy příměstské obce Smíchov, Košíře, Hlubočepy, Jinonice, Motol a Radlice. Městská část Praha 5 zahrnuje katastrální území Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Hlubočepy, část katastrálního území Jinonice a část Malé Strany. Centrální území MČ Praha 5 pokrývá katastrální území Smíchov. Smíchov zabírá cca 1 čtvrtinu území MČ Praha 5 a má i největší počet obyvatel, k datu SLDB 2001 zde bydlelo 44% ze všech obyvatel MČ Praha 5. Smíchov je také nejhustěji zalidněným katastrálním územím. Je to území s klasickou starší 22


vnitroměstskou zástavbou, kde převažuje obytná funkce. V minulosti zde byla též celá řada průmyslových objektů, z nichž několik dosud působí (např. pivovar), ale většina je v současnosti užívána k jiným účelům. Druhým největším katastrálním územím jsou Hlubočepy - 22% území MČ a s 27% obyvatel. Toto území dodává MČ Praha 5 oproti centrálnímu Smíchovu další rozměr. Jednak sem spadá rozsáhlý sídlištní komplex Barrandov, kde je především koncentrována obytná funkce (hustota obyvatel je zde vyšší než v nejhustěji osídlených centrálních částech města). Nachází se zde ale i exkluzivní rezidenční vilová čtvrť z období po první světové válce, která spolu s tehdy nově budovanými filmovými ateliéry tvořila základ tzv. českého Hollywoodu. Dále sem územně spadá i rozsáhlé přírodní chráněné území Prokopské údolí – jeden z nejčastějších cílů rekreačních vycházek pro obyvatele celého hlavního města. Košíře mají cca poloviční rozlohu oproti největšímu Smíchovu, ale zalidněnost je zde také vysoká, toto katastrální území má druhou nejvyšší hustotu obyvatel. Převládá zde obytná funkce s velmi rozmanitou zástavbou od bytových domů ze dvacátých a třicátých let minulého století určených spíše pro méně majetné pracující vrstvy přes oblasti s vilovou zástavbou až po poměrně citlivou zástavbu cihlových i panelových domů z období po druhé světové válce. Motol je zhruba stejně velký jako Košíře, ale obytná funkce je zde poněkud ustupuje jiné zástavbě. Jde především o velké zdravotnické komplexy. Nicméně i v tomto katastru najdeme jedno z panelových sídlišť Homolku. Zcela jiný charakter má katastrální území Radlice. Obytná zástavba je jen na malé části ve Starých Radlicích a jsou to převážně menší rodinné domky. Na ostatních územích dosud přetrvává spíše průmyslová zástavba a volné plochy se zemědělskou půdou, která představuje v tomto katastru 65% z celé rozlohy. Jinonice svou převážnou většinou spadají do MČ Praha 5. Nepatrná jejich okrajová část patří do Prahy 13. Obytná zástavba v tomto katastrálním území je soustředěna jen na malý podíl plochy a představují ji především rodinné domky. I zde je ale i jedno z menších sídlišť postavených v 70tých letech. Významná je ovšem skutečnost, že na území Jinonic je značný podíl lesních ploch (20% z celkové rozlohy), protože také na tomto katastru je část Prokopského údolí a Vidoule. V tomto směru mají Jinonice parametry srovnatelné s okrajovými oblastmi hlavního města. Dále zde i v současnosti přetrvává relativně značný podíl zemědělské půdy. Do MČ Praha 5 zasahuje i drobná část katastrálního území Malá Strana, která je organicky spjata s hustě osídleným centrálním Smíchovem. Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 5 Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

Počet obyvatel k 3.3.1991


Hustota obyvatelstva na km2 k 1.3.2001

Smíchov

25

705

39 179

33 624

4 769

Hlubočepy

19

607

14 073

20 662

3 404

Košíře

8

323

14 183

13 421

4 155

Motol

5

320

3 272

3 379

1 056

Radlice

3

242

1 820

1 632

674

Jinonice (část)

9

579

2 194

2 907

502

Malá Strana (část)

1

7

2 047

1 545

22 071

70

2 783

76 768

77 170

2 773

MČ Praha 5 celkem

První historické zmínky o této lokalitě pocházejí ze 11. století. Jedná se o obce Jinonice a Butovice, o jejichž existenci již v roce 1088 se zmiňuje zakládající listina kolegiátní kapituly na Vyšehradě. O Motole se poprvé dozvídáme z listiny Plaského kláštera k roku 1146. Hlubočepy a Radlice se v pramenech objevují poprvé ve 13. století. V souvislosti s korunovací krále Václava II. je Smíchov poprvé zmiňován ve Zbraslavské kronice Další historický vývoj probíhal samozřejmě poněkud odlišně ve všech částech. Na území dnešního Smíchova se již ve 14. století nacházel kostel i klášter kartuziánů. Společné všem územím dnešní MČ Praha 5 bylo to, že se zde od středověku rozkládaly vinice, chmelnice, pole a zahrady. Při Vltavě stály mlýny. Již od konce 16. století si v zahradách zakládají šlechtické rody i pražští měšťané své letohrádky později, zejména pro Smíchov, tak typické. V okrajových částech se nacházely spíše tvrze a dvory. Již od 18. století v centrálním Smíchově začínají vznikat manufaktury, které předznamenávají jeho pozdější obrovský průmyslový rozmach. První náznaky průmyslového zaměření se objevují i v ostatních částech (pivovar v Jinonicích již 17. stol.). Ve století 19. se staví celá řada továren. Spolu s průmyslovou zástavbou zde rostou i obytné domy a dělnické kolonie. Stavební ruch vrcholí na přelomu 19. a 20. století. V roce 1850 je Smíchov povýšen na město se svou vlastní samosprávou. Jsou zde vystavěny budovy, které hrají dodnes SLDB 2001 – PRAHA 5

23

významnou roli ve společenském životě obyvatel Smíchova – Radnice v dnešní Štefanikově ulici, Národní dům a Smíchovská tržnice. Další industrializace všech částí Prahy 5 provázená rozvojem dopravní infrastruktury a výstavbou různých typů domů s obytnou funkcí pokračovala i v období první republiky. V poválečném období se prioritou stala rozsáhlá výstavba nových bytů v sídlištních komplexech v okrajových částech města. Tento typ výstavby nových bytových domů zasáhl i na území patřící k nynější MČ Praha 5. Zejména v Hlubočepích a částečně i v Motole vznikají sídlištní celky panelových domů. Centrální oblasti hlavního města snad jen kromě úzké části historického centra v té době stály mimo pozornost. Tyto části Prahy 5, především Smíchov, se teprve v současnosti postupně proměňují. Na místě starší neobytné zástavby a bývalých továrních objektů vznikají obchodně administrativní centra s nezanedbatelným vlivem na společenskou atmosféru celé městské části. Po dokončení všech těchto projektů se centrální část MČ Praha 5 stane organickým pokračováním středu města na levém břehu Vltavy. Významnou součástí, která podstatně formuje kvalitu života v této městské části je i dopravní systém. Praha 5 je již tradičně známa velmi dobrou úrovní dopravní obslužnosti. V současnosti je pro MHD nejdůležitější trasa B metra, která umožňuje statisícům obyvatel ze sídlištních celků na jihozápadním okraji hlavního města spojení s centrem a dalšími návaznými dopravními spojkami. Pro automobilovou dopravu má v současnosti velký význam vybudování jihozápadní spojnice s Barrandovským mostem a tunely Strahovským a Mrázovka. MČ Praha 5 je již tradičně i sídlem celé řady škol. Současná skladba škol je velice pestrá a nalezneme zde i některé školy svým typem ojedinělé. Celkově ke konci roku 2001 bylo v MČ Praha 5 mateřských škol 19 (z 57 městských částí bylo více MŠ jen ve čtyřech), základních škol 16 (jen ve dvou MČ bylo více ZŠ a v MČ Praha 10 bylo také 16 ZŠ). Střední školy jsou poněkud více soustředěny do centrálních částí města. V Praze 5 jich bylo 11, více SŠ je v šesti MČ, např. i v Praze 1 a 2, právě pro jejich polohu v centru města. Vzdor tomu, že byla Praha 5 považována za spíše průmyslově orientovanou městskou část, byl zde tradičně bohatý kulturní i společenský život. Rozvíjení tohoto rozměru života obyvatel Prahy 5 je i v současnosti v centru pozornosti. Pokračuje jednak činnost tradičních kulturních stánků jako je Národní dům, Bertramka, vila Porthajmka i nedávno obnovené Švandovo divadlo, ale nezanedbatelný význam zejména pro místní obyvatele má celá řada menších klubů navštěvovaných převážně mládeží. Polohou je MČ Praha 5 centrální oblastí hlavního města. Smíchov bezprostředně navazuje ve svém severovýchodním cípu na historické jádro MČ Prahy 1. Vltava tvoří hranici s Prahou 2 a Prahou 4. Na severu pod Strahovem hraničí MČ Praha 5 s MČ Praha 6. Na západní straně sousedí s částmi Řepy a Praha 13, které svého času byly podle správního uspořádání také označovány jako Praha 5. Jižně na Prahu 5 navazují městské části Slivenec a Velká Chuchle. Slivenec je až dosud podle správního uspořádání chápán jako součást Prahy 5 a Velká Chuchle v současné době již spadá pod správní obvod Praha 16. Ovšem v době SLDB 2001 patřila ještě do správního obvodu Praha 5. Ve srovnání s ostatními městskými částmi je MČ Praha 5 co do rozlohy druhá největší (po MČ Praha 6) a co do počtu obyvatel na šestém místě. Vyšší počet obyvatel mají městské části Praha 4, Praha 10, Praha 8, Praha 6 a Praha 11. Pro srovnání má MČ Praha 5 o cca 7 000 obyvatel vyšší počet než má Kladno – třinácté největší město ČR a o 3 000 méně než dvanáctý Zlín.

24


1.2

Městská část Praha-Slivenec Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Slivenec katastrální území Holyně

U Dalejského potoka B

Holyně-jih

Slivenec

Holyně

Lány A

Ch u Sy che rov lsk átk ý le a B s-

Slivenec

Za fořtem A

U jezírka

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Za chalupami B 0

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0 km

Samostatná městská část Praha-Slivenec byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. Ovšem k hlavnímu městu byly připojeny obce Slivenec a Holyně již v roce1974. Tehdy se staly součástí správního celku Praha 5. Jak k datu SLDB 2001, tak i v současnosti spadá stále tato městská část do správního obvodu Praha 5. Městská část Praha-Slivenec zahrnuje katastrální území samotného Slivence a katastrální území Holyně. Většinu této MČ tvoří právě katastr Slivenec. Rozlohou představuje tři čtvrtiny území a bydlí zde 83% všech obyvatel. Valnou část zástavby zde představují starší rodinné domky spíše venkovského typu. V posledních letech zde však probíhá nová stavební aktivita a začíná zde narůstat i moderní zástavba rodinných vilek. Zemědělská půda stále ovšem tvoří většinu území (téměř 80%). I na území tohoto katastru se nachází část přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Katastrální území Holyně je podstatně menší a osídlení je koncentrováno do centra někdejší obce Holyně, kde najdeme zástavbu venkovského typu. Podstatnou část (74%) území Holyně představuje zemědělská půda. Značnou část katastru Holyně pokrývá též část Prokopského a Dalejského údolí s relativně velkými zalesněnými plochami. Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Slivenec Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Holyně

3

192

328

335

174

Slivenec

6

563

1 542

1 659

295

MČ Praha-Slivenec celkem

9

755

1 870

1 994

264


25

První písemné zmínky hovoří o existenci obcí Slivenec a Holyně již v 11. století. Další doložená písemná zpráva je z darovací listiny krále Václava I. z roku 1253, v níž stvrzuje, že obce Slivenec a Holyně daroval řádu Křížovníků. Na území těchto obcí vznikaly v minulosti usedlosti, které se posléze přeměnily v poměrně rozsáhlé statky s významnou zemědělskou výrobou. V dnešní době slouží tomuto účelu jen z části. Významnou památkou je ranně gotický slivenecký kostel ze 13. století. Velmi známá je těžba sliveneckého mramoru, která probíhá již od 13. století. Dnes je tento vzácný kámen těžen v lomu Cikánka I. Občanská vybavenost této městské části je standardní a odpovídá její velikosti. Je zde 1 základní škola, 1 mateřská škola,1 pobočka pošty a několik prodejen. Dopravu zajišťuje autobusová linka MHD. Podle polohy není MČ Slivenec přímo okrajovou částí Prahy. Na severozápadě hraničí s Prahou 13, na západě s MČ Řeporyje, na jihu s Lochkovem a Radotínem, na východě s Velkou Chuchlí a na severu s městskou částí Praha 5, se kterou i v současnosti tvoří správní celek se společným označením Praha 5. Co do velikosti území patří městská část Slivenec mezi větší MČ, je na 22 místě. Se svými necelými dvěma tisíci obyvatel se však řadí mezi malé MČ. Z tohoto rozdílu vyplývá, že hustota obyvatel je v této městské části poměrně nízká, celkově činí 264 obyvatel na 1 ha plochy. Nižší hustotu má jen 13 většinou okrajových městských částí. Z těch nejbližších můžeme jmenovat Lochkov, Řeporyje a Lipence.

1.3.

Městská část Praha-Lochkov Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Lochkov hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Kopanický les B Za chalupami A Lochkov

Malý háj B 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0 km

Pozn. na území MČ Praha-Lochkov se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Samostatná městská část Lochkov byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. Ovšem k hlavnímu městu byl Lochkov připojen již v roce 1974. Tehdy se stal součástí správního celku Praha 5. K datu SLDB 2001 ještě patřil Lochkov do správního obvodu Praha 5. V současné době však již spadá tato městská část do správního obvodu Praha 16. Městská část Lochkov se nachází jen na katastrálním území Lochkov. Osídlena je pouze centrální část obce, kde zástavbu tvoří především rodinné domky starší venkovské zástavby. Většinu území (72%) pokrývá zemědělská půda. Nachází se zde i část chráněného území s pozoruhodnými skalními útvary a relativně velkou zalesněnou plochou.

26


Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Lochkov Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Lochkov

4

192

565

582

214

MČ Praha-Lochkov celkem

4

192

565

582

214

První zmínky o Lochkovu pocházejí z konce 14. století. V této době zde již existoval zemanský dvorec. Toto sídlo bylo v 19. století upraveno do podoby jednoduchého zámečku. V současné době je sídlem místního úřadu a mateřské školy. Občanská vybavenost odpovídá velikosti této městské části (1 mateřská škola, 2 prodejny). Mezi významnější firmy patří místní truhlárna. V posledních letech zde vzniklo nové sportoviště s tenisovými kurty a saunou. Ačkoli Lochkov neleží přímo na okraji Prahy, ale je vklíněn mezi Slivenec, Velkou Chuchli a Radotín svým charakterem stále působí jako venkovská obec. Městská část Lochkov patří mezi nejmenší pražské městské části. Menší rozlohu má pouze 5 MČ (Přední Kopanina, Benice, Křeslice, Královice a Nedvězí). Nižší počet obyvatel mají pouze Lysolaje a Petrovice.

1.4

Městská část Praha-Velká Chuchle Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Velká Chuchle

katastrální území

Malá Chuchle

Malá Chuchle Chuchelský háj

Velká Chuchle

Chuchelský lesSyrovátka A

Nad Chuchlí

U Malé Chuchle B

U Malé Chuchle A

Velká Chuchlestřed Velká Chuchlezávodiště

Na Lahovické Za U hřbitova B chalupami C

0


0,6

1,2

1,8

2,4

3,0 km

Samostatná městská část Velká Chuchle byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. Součástí hlavního města Prahy se současná MČ Velká Chuchle stávala postupně. Nejprve byla k Praze připojena Malá Chuchle a to již v roce 1922. Velká Chuchle byla až do roku 1968 obcí ve Středočeském kraji. Od tohoto roku je přičleněna k Praze. Spolu s Malou Chuchlí a dalšími územími byla Chuchle nejprve součástí obvodu Praha 5. K datu SLDB 2001, ještě patřila Velká Chuchle do správního obvodu Praha 5. V současné době však již spadá tato městská část do správního obvodu Praha 16. Městská část Praha-Velká Chuchle zahrnuje dvě katastrální území Malou Chuchli a Velkou Chuchli. SLDB 2001 – PRAHA 5

27

Větším katastrem je Velká Chuchle. Zabírá více než tři čtvrtiny území a žije zde 92% všech chuchelských obyvatel. Pro Velkou Chuchli jsou typické různé druhy zástavby od rodinných domků spíše venkovského typu, přes vilové domy vyššího standardu až po městský typ bytových domů. V katastru Velká Chuchle leží i známé dostihové závodiště. Poměrně rozsáhlé území zabírá i lesní porost. Oblast Velké Chuchle bývá častým cílem výletů zaměřených nejen na dostihový sport, ale i na přírodní krásy. Katastrální území Malá Chuchle se nachází na severním konci této městské části a od Velké Chuchle je odděleno Chuchelským hájem. Malá Chuchle byla již od 18. století chápána jako malebné lázeňské místo na jižní hranici hlavního města. Charakter zdejší zástavby tomu odpovídá. Centrum Malé Chuchle tvoří barokní a klasicistní komplex budov s výstavnou vilou Marií. Většinu zástavby však přece jen představují rodinné domky středního standardu. Lesní plochy jsou zde relativně rozsáhlé, pokrývají téměř polovinu (44%) celého katastru Malá Chuchle. Tab.1.4.1 Katastrální území MČ Praha-Velká Chuchle Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Velká Chuchle

8

461

1 471

1 612

Malá Chuchle

3

142

121

137

96

11

603

1 592

1 749

290

MČ Praha-Velká Chuchle celkem

350

První zmínky o existenci obce Chuchle pocházejí z první poloviny 12.století. Od století třináctého až do roku 1785 spravoval Malou i Velkou Chuchli Zbraslavský klášter. Pro Chuchli tak jako i pro okolní městské části je typická těžba kamene. V Chuchli se v lomech produkoval především vápenec, který se používal hlavně k výrobě vápna a později i cementu. Dodnes, i když ve značně zchátralém stavu je zde zachována významná technická památka – Pacltova vápenka z 19. století. Známý je i barokní kostelík z 18. století stojící nad železniční tratí. Kolem známého závodiště jsou soustředěny ekonomické aktivity terciální sféry, která se nejen zde stává v poslední době stále více dominujícím sektorem. Občanská vybavenost je na standardní úrovni (1 mateřská škola, 1 základní škola, 16 prodejen). Dopravní spojení je zajišťováno 6 autobusovými linkami. Hlavně v minulosti měla i pro osobní dopravu význam železniční trať vedoucí blízko závodiště, kde se dodnes nachází železniční stanice. MČ Velká Chuchle se rozkládá na levém břehu Vltavy jižně od centra města. Není okrajovou částí. Na severu sousedí s MČ Praha 5, jejíž nejjižnější součástí jsou barrandovské filmové ateliery, pod nimiž se nachází centrum Malé Chuchle. Východní hranice je tvořena tokem řeky. Na západní straně sousedí se Slivencem a Lochkovem a na Jihu s Radotínem a Zbraslaví. Mezi 57 městskými částmi se co do velikosti řadí Velká Chuchle asi tak do středu. Rozlohou je na 29 místě a počtem obyvatel dokonce až na místě 41.

28


1.5

Městská část Praha-Radotín Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Radotín


Cikánka Kopanický les A U cementárny

Malý háj A Na

Velký háj

h

Za humny

Radotínvýchod

Radotínstřed

Radotín

c rtí čt v

0

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0 km

Pozn. na území MČ Praha-Radotín se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Samostatná městská část Praha-Radotín byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byl Radotín připojen v roce 1974. Tehdy se stal součástí obvodu Praha 5. K datu SLDB 2001, ještě patřil Radotín do správního obvodu Praha 5. V současné době však již je tato městská část sídlem správního obvodu Praha 16. Městská část Radotín se nachází pouze na katastru stejného názvu. Rozloha tohoto katastru činí 929 ha. Počet obyvatel k 31. 3. 2001 byl 7 089 osob. Většinu obytné zástavby tvoří rodinné domy, ale i bytové objekty s více byty zde mají své místo. Obytné domy jsou soustředěny zejména v okolí Radotínského potoka a kolem řeky Berounky, která protéká na jihovýchodní hranici. Tradičně je na území Radotína zastoupena i průmyslová zástavba. Určitý význam zejména v minulosti měla i výroba zemědělská (33% zemědělské půdy). Relativně velká je na území Radotína i plocha zalesněná – chráněná krajinná oblast Český kras. Tab.1.5.1 Katastrální území MČ Praha-Radotín Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Radotín

10

929

7 053

7 089

763

MČ Praha-Radotín celkem

10

929

7 053

7 089

763

První písemná zmínka o Radotínu se váže již k roku 933. V ranném středověku obec patřila Zbraslavskému klášteru. V následujících staletích byl Radotín malou obcí s několika statky. Významnější rozkvět Radotína nastává koncem 19. století, kdy s budováním železniční trati z Prahy do Plzně, je položen základ industrializace tohoto území. Spolu se vznikem prvních továren začíná i výstavba nových obytných domů. Na počátku 20. století je již Radotín přeměněn na významnou průmyslovou obec. Fungují zde 4 továrny, SLDB 2001 – PRAHA 5

29

z nichž nejznámější je cementárna, která byla zrušena v roce 1963, což díky jejímu neblahému vlivu na životní prostředí bylo přivítáno s úlevou. Pivovary a podniky vyrábějící průmyslové zařízení zde pracují dodnes. V roce 1967 byl Radotín povýšen na město. O 7 let později byl průmyslový Radotín začleněn do hlavního města a stala se z něho významná městská část Prahy. Městská část Praha-Radotín má poměrně dobrou občanskou vybavenost odpovídající tomu, že tato městská část je domovem více než 7 tisíc lidí. Jsou zde 3 mateřské školy, základní škola i gymnázium. Je zde také ambulantní zdravotnické zařízení a 7 samostatných ordinací praktických lékařů. Také je zde poměrně hustá síť rozmanitých prodejen. Dopravní obslužnost zabezpečuje především 6 autobusových linek, ale i vlakové spojení. Bez významu zejména pro nákladní dopravu není ani vodní cesta po Berounce do Vltavy. Zde leží na hranici Radotína se Zbraslaví říční přístav. Podle polohy lze o Radotínu říci, že je okrajovou městskou částí. Část její západní hranice je současně hranicí hlavního města. V severním směru hraničí s městskými částmi Slivenec, Lochkov a Velká Chuchle, na východní straně a na jihu se Zbraslaví a Lipencemi, kde značnou část této hranice tvoří řeka Berounka. Co do velikosti patří Radotín mezi větší městské části. Podle počtu obyvatel je na dvacátém druhém místě, podle velikosti území je mezi 57 MČ na místě osmnáctém.

1.6.

Městská část Praha-Zbraslav Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Zbraslav

Lahovičky Lahovice

U hřbitova A

Zbraslav

Lahovice

Peluněk


Na lose

Žabovřesky

Závist

ZbraslavZáběhlice

Báně Na višňovce

0

0,8

1,6

2,4

3,2

Strna dy

Nad lomem

4,0 km

Samostatná městská část Zbraslav byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. Městská část Zbraslav zahrnuje dvě katastrální území Lahovice a Zbraslav. Obě katastrální území, která tvoří současnou MČ Praha-Zbraslav nebyla k hl. m. Praze přičleňována společně. Nejprve byly k Praze připojeny Lahovice a to v roce 1968. Zbraslav byla k Praze přičleněna spolu s dalšími 29 obcemi v roce 1974. Lahovice i Zbraslav byly nejprve součástí obvodu Praha 5. K datu SLDB 2001, tento stav ještě platil, ale v současné době již spadá tato městská část do správního obvodu Praha 16. Větším katastrem je Zbraslav, která představuje téměř 80% území a žije zde 95% obyvatel. Zbraslav měla již od počátku 20. století charakter výletního místa s celou řadou historických památek a krásnými přírodními podmínkami. Tato skutečnost ovlivnila i typ zástavby, který zde až do současnosti převládá. Jde o zástavbu spíše městského typu s převahou rodinných domů vilového charakteru. Ve druhé polovině 20. století zde 30


bylo postaveno i několik panelových bytových domů, ale vetší sídlištní komplexy své místo nenašly. Stavební ruch pokračoval i po roce 1991. To dokumentuje jistý nárůst počtu obyvatel. Druhé katastrální území Lahovice se nachází na břehu Vltavy v místech jejího soutoku s Berounkou. Tato část území je méně osídlena, byly sem spíše umísťovány industriální stavby. Část území byla i zemědělsky využívána. Ke konci roku 2001 v Lahovicích představovala zemědělská půda 63% z celkové plochy. Tab.1.6.1 Katastrální území MČ Praha-Zbraslav Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Lahovice

3

203

379

390

192

Zbraslav

9

782

7 151

7 448

952

12

985

7 530

7 838

796

MČ Praha-Zbraslav celkem

Místo nad soutokem Vltavy a Berounky bylo osídleno již v dobách Keltů. Dokladem toho jsou dodnes dochované zbytky oppida na Závisti, které patří k největším v Evropě. První zmínka o Zbraslavi je z roku 1115, kdy patřila klášteru kladrubskému. Významné bylo založení Zbraslavského kláštera Václavem II. v roce 1292, který se brzy stal centrem vnitřní i zahraniční politiky českého státu. S existencí tohoto kláštera je úzce spojena celá historie Zbraslavi. Po jeho zrušení v roce 1785, tento objekt začal sloužit jako cukrovar, ale na počátku 20. století byl rekonstruován a v současnosti je zde umístěna část sbírek Národní galerie. Zbraslav fungovala vždy jako menší město. V polovině 19. století zde byly umístěny i okresní úřady. V současnosti je Zbraslav významnou a známou částí hlavního města. Z industriálních objektů je nejznámější zbraslavský lom. Tato městská část má stále spíše městský charakter. V posledních letech je zde budována nová obytná zóna – Sluneční Město. Nejen v návaznosti na tyto skutečnosti stále stoupá i úroveň občanské vybavenosti. Celkově je zde velmi dobrá infrastruktura. V roce 2001 tady byly 4 mateřské školy, 1 základní škola, 6 ordinací praktického lékaře a celá řada nejrůznějších prodejen včetně supermarketu. Dopravní spojení s centrem města a návaznými trasami je velmi dobré. Zajišťuje jej 5 autobusových linek a tradičně i železnice. Městská část Zbraslav se rozkládá mezi řekami Vltavou a Berounkou na jižním okraji hlavního města. Její severnější součást – Lahovice leží přímo na soutoku těchto dvou řek, kde hraničí s Velkou Chuchlí a Radotínem. V západním směru Zbraslav hraničí ještě s městskou částí Lipence. Na východě tvoří hranici tok řeky Vltavy. Jak počtem obyvatel, tak rozlohou patří MČ Zbraslav mezi větší městské části. Podle počtu obyvatel je na 20. místě, podle velikosti území na místě šestnáctém.


31

1.7

Městská část Praha-Lipence Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Lipence hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

0

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0 km

Dolní Černošice

Lipany

Lipence

Pozn. na území MČ Praha-Lipence se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Samostatná městská část Lipence byla ustavena v roce 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byla tato obec připojena při posledním rozšíření Prahy v roce 1974, jako součást správního obvodu Praha 5. Do tohoto správního obvodu patřily Lipence i k datu SLDB 2001. V současné době však již spadá tato městská část do správního obvodu Praha 16. Městská část Lipence zahrnuje jen jedno katastrální území Lipence. Z poměrně rozsáhlé plochy Lipenců je většina území označena jako zemědělská půda. Zastavěna je pouze malá část (3% zastavěné plochy), která je rozdělena mezi tři centra osídlení. Především je to centrální část Lipenců – Lipany, kam spadá i osada Kazín, dále část na hranicích se Zbraslaví a nejmenší jsou Dolní Černošice. Všude převládají rodinné domky a kolem řeky Berounky je značný počet staveb určených k rekreačním účelům. Tab.1.7.1 Katastrální území MČ Praha-Lipence Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Lipence

3

821

1 305

1 531

186

MČ Praha-Lipence celkem

3

821

1 305

1 531

186

První písemné zmínky o Lipencích pocházejí z konce 13. století, kdy patřily k loveckému dvoru Přemysla Otakara II., který se nacházel ve Zbraslavi. V roce 1291 daroval Václav II. tento hrádek včetně připojených obcí Zbraslavskému klášteru. Koncem středověku přešly Lipence do vlastnictví šlechtických rodů. V polovině 19. století se Lipence ustavují jako samostatná obec a mají svou vlastní samosprávu. V současné době se v Lipencích jako součásti hlavního města s relativně velkými nezastavěnými plochami a s dobrou dopravní propojeností předpokládá další růst individuální výstavby. Z firem je nyní patrně nejznámější Velkotržnice. 32


Polohou jsou Lipence typickou okrajovou částí Prahy. Většina jejich hranic je současně hranicí hlavního města a to na jižní a západní straně. Na východě hraničí Lipence se Zbraslaví a malý úsek na severu tvoří hranice s Radotínem. Co do počtu obyvatel je MČ Lipence patnáctá nejmenší městská část. Nicméně od sčítání v roce 1991 zde počet obyvatel vzrostl a dá se předpokládat, že s další výstavbou bude tento trend pokračovat. Území Lipenců je velké, v tomto srovnání jsou dvacátou nejrozsáhlejší částí Prahy.

2

OBYVATELSTVO

Ačkoli v metodických základech pravidelných cenzů je usilováno o maximální zachovávání kontinuity, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.

2.1

Obyvatelstvo – městská část Praha 5

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 v městské části Praha 5 bylo 77 170 obyvatel, z toho 36 446 mužů a 40 724 žen. Osob s trvalým pobytem v této městské části bylo 75 230 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 1940. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praze 5 bylo sečteno 709 osob s krátkodobým pobytem. Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 5

120 000

Počet obyvatel

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel se v této městské části trvale zvyšoval až do roku 1961, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty těsně pod 100 tisícovou hodnotou. Po té došlo za desetiletí do roku 1970 k významnému úbytku, který sice s menší intenzitou, ale pokračoval i v následujících deseti letech.


33

Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 5 Rozdíl oproti předchozímu cenzu

Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenzu v %

1970

85 182

x

x

1980

78 441

-6 741

-7,9

1991

76 768

-1 673

-2,1

2001

77 170

402

0,5

Ke změně trendu charakterizovanému zmírňujícími se úbytky početního stavu populace došlo právě v devadesátých letech. Od roku 1991 do SLDB 2001 se zde, sice nepatrně, ale přesto počet obyvatel zvýšil. Těžko lze hovořit o zlomu, co se týká následujících období lze prozatím předpokládat stagnaci současného stavu. Početní nárůst obyvatelstva byl zaznamenán v těch územích celcích, kde byla na počátku minulého desetiletí realizována nová bytová výstavba, tedy hlavně v katastru Hlubočepy. Zde se od roku 1991 počet obyvatel zvýšil téměř o polovinu. O třetinu vzrostl stav populace také v katastru Jinonice, což je relativně významný přírůstek, ale v absolutním počtu je toto zvýšení podstatně méně významné než početně značný nárůst v Hlubočepích v nových částech barrandovského sídlištního celku. Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 5 Katastrální území (část)

Název a počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001

43

2 286

2 053

-233

Malvazinka

58

2 937

2 386

-551

Smíchov-jižní Radlická

19

2 317

2 228

-89

Kesnerka

51

1 674

1 522

-152 -617

U malostranského hřbitova

30

3 936

3 319

Smíchov-průmyslový obvod

11

42

-

-42

Na Skalce

27

5 115

4 393

-722

Smíchovské nádraží

62

329

304

-25

8

-

-

-

U Císařky

28

3

-

-3

Klamovka

80

4 371

3 920

-451

Na Hřebenkách

54

2 580

2 166

-414

Zahrada Kinských

38

37

64

27

Pod zahradou Kinských

13

1 782

1 556

-226

Arbesovo náměstí A

28

6 016

4 926

-1 090

Arbesovo náměstí B

15

-

-

-

Na bělidle A

13

3 952

3 280

-672

Na bělidle B

10

-

-

-

7

32

30

-2

Smíchovský pivovar A

34


Na Černém vrchu

Motolská nemocnice B

Smíchov


Smíchovský pivovar B

1

-

-

-

U železničního mostu

15

1 673

1 375

-298

Císařská louka A

40

5

1

-4

Císařská louka B

5

-

-

-

Zlíchov B

13

-

3

3

Skalka

36

92

98

6

25 UO

705

39 179

33 624

-5 555


dokončení Katastrální území (část)

Hlubočepy


Rozloha (ha)

Motol

-136

62

1 533

1 397

53

65

70

5

Prokopské údolí C

5

-

-

-

Zlíchov A

52

269

149

-120

Hlubočepy-nad nádražím

43

497

578

81

Klukovice

48

47

51

4

Na Žernovkách

16

269

287

18

Barrandov

53

842

758

-84

Barrandov-ateliéry

49

4

4

-

Pražská čtvrť

29

-

815

815

Holyně-východ

19

-

-

-

Barrandov I

22

-

624

624

Barrandov II

20

4 512

4 168

-344

Barrandov III

31

2 929

4 142

1 213

Barrandov IV

33

3 106

3 522

416

Barrandov V

14

-

4 097

4 097

Barrandov VI

24

-

-

-

Barrandov VII

16

-

-

-

Lány B

18

-

-

-

607 119

14 073 3 148

20 662 2 986

6 589 -162

19 UO Jinonická Pod Vidoulí

8

-

-

-

Košíře-střed

70

4 582

4 342

-240

Kavalírka

17

2 529

2 407

-122

Vrchlického

24

3 075

2 826

-249

Košíře-západ

52

3

2

-1

Pod Kotlářkou

8

185

7

-178

25

661

851

190

8 UO Na hliníku

323 92

14 183 38

13 421 14

-762 -24

Motol-západ A

112

-

9

9

Motolská nemocnice A

60

1

248

247

Homolka

31

3 233

3 104

-129

U remízy

25

-

4

4

320 57

3 272 1 159

3 379 1 034

107 -125

5 UO Staré Radlice

17

-

13

13

Dívčí hrady

168

661

585

-76

3 UO Jinonice-průmyslový obvod I A

242 24

1 820 -

1 632 80

-188 80

Jinonice-Na rovinách Jinonice-střed Na Vidouli Prokopské údolí A

Jinonice (část)


Pod Dívčími hrady

Jinonice-průmyslový obvod I B Radlice


Staré Hlubočepy

Kotlářka Košíře


52

-

-

-

134

2 146

2 665

519

84

30

28

-2

237

14

9

-5

Jinonice-průmyslový obvod II

25

4

12

8

U stadiónu

15

-

53

53

Jinonice-západ

8

-

60

60

Nová Ves B

0

-

-

-

579 7

2 194 2 047

2 907 1 545

713 -502

9 UO Újezd


1 UO

MČ Praha 5 celkem

70 UO

7

2 047

1 545

-502

2 783

76 768

77 170

402

Naopak v centrálních oblastech s převládající starší zástavbou bytových domů, zejména na Smíchově a Malé Straně, byly zaznamenány úbytky obyvatel, které procentuálně odpovídaly úbytkům v jiných centrálních čtvrtích Prahy. Na Smíchově v oblasti Arbesova náměstí činil desetiletý úbytek 18% stávající populace a v části Malé Strany dokonce 25%, což byl vyšší procentuální úbytek než na Malé Straně připadající k MČ Praha 1. SLDB 2001 – PRAHA 5

35

V ostatních katastrálních územích lze hovořit o stabilizaci stavu z roku 1991. Vzhledem k současné demografické situaci, která je nejen v hl.m. Praze, ale i v celé republice charakterizována velmi nízkou porodností, je zřejmé, že přirozenou měnou dochází k početním úbytkům obyvatel. V MČ Praha 5 byl po celé desetiletí každým rokem počet živě narozených dětí nižší než počet zemřelých a docházelo tak k pravidelným a stoupajícím negativním saldům přirozené měny obyvatel. Teprve v posledních dvou letech počet narozených dětí mírně vzrostl a pravidelně klesají i roční počty zemřelých, takže se toto negativní saldo začalo snižovat. Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha 5 Živě narození

Přirozený přírůstek/ úbytek

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Celkový přírůstek/ úbytek

Saldo migrace

1992

782

1 079

-297

2 765

2 510

255

-42

1993

768

1 051

-283

5 655

3 457

2 198

1 915

1994

762

982

-220

3 480

2 896

584

364

1995

681

1 054

-373

2 713

2 430

283

-90

1996

613

1 034

-421

3 683

2 851

832

411

1997

650

912

-262

2 445

2 324

121

-141

1998

652

947

-295

2 301

2 467

-166

-461

1999

620

854

-234

2 876

2 919

-43

-277

2000

698

857

-159

2 257

2 262

-5

-164

2001

725

820

-95

2 985

3 329

-344

-439

Veškeré přírůstky obyvatel jsou tedy v MČ Praha 5 vázány pouze na vývoj migrace. V prvních letech uplynulého desetiletí byl zaznamenáván přírůstek obyvatel migrací, zejména v roce 1993 se na území této městské části přistěhoval značný počet obyvatel. Počty vystěhovalých jsou více stabilní, protože se v nich přímo nepromítá tak významná vnější okolnost jako je nová bytová výstavba. Až do roku 1997 bylo v MČ Praha 5 kladné migrační saldo a ve 3 letech (1993, 1994 a 1996) bylo i natolik vysoké, že pokrylo úbytek obyvatel přirozenou měnou, takže byl zaznamenám početní přírůstek obyvatel.

2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku V populaci MČ Praha 5 převažují ženy. Při cenzu v roce 2001 představovaly 52,8% z celkového počtu obyvatel. Na 1 000 mužů připadalo 1117 žen. Zvýšená feminita populace souvisí s věkovou strukturou. Tam, kde jsou silněji zastoupeny starší věkové kohorty, je feminita vyšší. Hraje zde roli ta skutečnost, že se ženy obvykle dožívají vyššího věku než muži. Oproti SLDB 1991 v MČ Praha 5 podíl žen poněkud poklesl (k 3. 3. 1991 zde bylo 53,4% žen). Projevily se určité posuny právě ve věkové skladbě obyvatel. Jde zejména o početní nárůst osob v produktivním věku mezi nimiž je feminita většinou nižší a současně pokles počtu obyvatel ve věku nad 60 let, kde naopak ženy výrazně převažují. Tab.2.1.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 5 Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14

1991 celkem v% 2001 celkem v%

15-59

60 a více

Počet žen na 1000 mužů

ženy 60 a více

0-14

15-59

76 768

35 742

41 026

7 406

22 006

6 330

7 053

23 200

10 773

1 148

100,0

46,6

53,4

20,7

61,6

17,7

17,2

56,6

26,2

x

77 170

36 446

40 724

5 983

24 858

5 605

5 585

26 333

8 806

1 117

100,0

47,2

52,8

16,4

68,2

15,4

13,7

64,7

21,6

x

Převaha mužské populace je vždy v mladších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem Prahy 5 ve věku do 14 let chlapci představovali 51,7%, tento podíl je prakticky obdobný pro všechny populace (v Praze úhrnem byl podíl chlapců v této věkové kategorii 51,4%). Ovšem již od 15 let věku s výjimkou věkové skupiny 18 – 24 let bylo v této městské části ve všech věkových skupinách více žen. U obyvatel 70 letých a starších představují ženy více než 60% obyvatel ve všech pětiletých věkových skupinách. Při cenzu v roce 36


1991 byla situace v této městské části obdobná, jen více než 60% populace tvořily ženy již od věku 65 let. Pro srovnání v hl. m. Praze celkem byla zaznamenána převaha žen až u obyvatelstva nad 29 let. Pro věkovou skladbu obyvatel MČ Praha 5 v roce 2001 byla významná skutečnost, že oproti celopražskému průměru zde byl poněkud vyšší podíl dětské složky a to 15,0% populace oproti celopražskému podílu 13,4%. Současně s tím zde bylo i zvýšené zastoupení věkových skupin mezi 30 a 45 lety, což, lze říci, jsou rodiče dětí do 15 let. V MČ Praha 5 představovalo obyvatelstvo ve věku 30 – 44 let 21,0% a v Praze celkem 19,6%. Naopak nejstarší věkové skupiny jsou zde relativně méně silné. Ve shodě s celopražským trendem však i v této městské části podíl dětské složky ve srovnání s předchozími obdobími výrazně poklesl. Pokles ale byl přece jen poněkud mírnější (o 4 procentní body MČ Praha 5 a o 5 procentních bodů v Praze celkem), Praha 5 stále patří mezi městské části s vyšším podílem dětské složky. Obyvatelstvo v produktivním věku početně poměrně značně vzrostlo. Počet obyvatel ve věku 15 – 59 let se zvýšil o 5 985 osob, tito obyvatelé představují 66,3% populace. Je to poněkud vyšší podíl než v Praze celkem (65,8%), MČ Praha 5 patří k městským částem s trvale vysokým podílem obyvatel v produktivním věku. Oproti předcházejícím letům i zde ve shodě s celopražskou tendencí tato složka obyvatel dále narůstala. Poměrně výrazně zde poklesl počet i zastoupení obyvatel v nejstarších věkových kategoriích. Početně se snížilo obyvatelstvo 60 leté a starší, oproti roku 1991 o 2 692 osob, tedy o 16%. Podle posledního cenzu obyvatelstvo nad 59 let tvořilo jen necelých 19% populace této městské části. V Praze celkem to bylo více než 20%. MČ Praha 5 patří mezi městské části s nižším podílem obyvatel v poproduktivním věku. V třídění podle pětiletých věkových skupin vidíme, že nejpočetnější jsou v této městské části lidé ve věku 25 – 29 let, což jsou osoby narozené v sedmdesátých letech, kdy kulminoval vzestup porodnosti zapříčiněný demografickými předpoklady a podpořený i mimodemografickými vlivy. Další početně silnou věkovou kohortou jsou osoby ve věku 45 – 54 let, které počítáme mezi početně silné poválečné ročníky. Vysoké zastoupení obyvatel tohoto věku je všeobecným jevem a podílově jejich zastoupení v MČ Praha 5 odpovídá celopražskému průměru. Počet obyvatel staršího věku a zvláště lidí nad 75 let v Praze 5 poklesl. Má to patrně i souvislost se zvyšujícími se náklady na bydlení v centrálních čtvrtích hlavního města a v následném vystěhovávání obyvatel v důchodovém věku do příhodnějších podmínek na venkově. S tímto jevem na druhé straně souvisí již zmíněný nárůst podílu osob v produktivním věku, které bydlení v blízkosti zaměstnání upřednostňují i za cenu vyšších nákladů. Průměrný věk obyvatel Prahy 5 se za posledních deset let zvýšil, u mužů vzrostl od roku 1991 o 1,4 roku a u žen o 0,5 roku. V MČ Praha 5 byl průměrný věk mužů 37,9 let a žen 41,6. Všeobecně je hlavním důvodem zvýšení průměrného věku především úbytek nejmladších vrstev populace.

2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku. Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 5 Počet obyvatel celkem

Rodinný stav svobodní

ženatí

rozvedení

Rodinný stav v % ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

30 463

9 445

16 508

3 182

839

489

31,0

54,2

10,4

2,8

Ženy

35 139

8 281

16 639

4 834

4 870

515

23,6

47,4

13,8

13,9

Celkem

65 602

17 726

33 147

8 016

5 709

1 004

27,0

50,5

12,2

8,7

Od roku 1991 v MČ Praha 5 ubylo ženatých mužů a vdaných žen. Ze všech mužů starších 15 let zde v roce 1991 bylo 65% ženatých a v roce 2001 již jen 54%, u žen bylo v roce 1991 vdaných 52% a v roce 2001 jen 47%. Tento jev se projevuje všeobecně nejen v Praze. Souvisí především se změnou přístupu k manželství zejména mezi osobami ve věku mezi 20 a 30 lety. Početně poměrně silné věkové skupiny mladších osob (věkové skupiny 20 – 24 a 25 – 29 let), které v minulých letech často uzavíraly sňatky, zůstávají v současnosti ještě svobodné. Zvlášť výrazně se tento jev odráží u dívek. Zatímco v roce 1991 bylo v celé Praze mezi 20 – 24 let starými ženami 48,5% již vdaných, v roce 2001 to bylo jen 12,8%. U následující věkové skupiny 25 – 29 let bylo podle cenzu 1991 v Praze vdaných žen 73,7% a v roce 2001 necelá polovina (46,9%). Tato tendence se odráží pochopitelně i u obyvatel Prahy 5. Celkově je v této městské části SLDB 2001 – PRAHA 5

37

podíl ženatých a vdaných prakticky stejný jako v Praze celkem (51,5%). Mezi osobami žijícími v manželství je rozdělení podle pohlaví téměř rovnoměrné, protože většinou manželé žijí ve stejném místě. Spolu s poklesem podílu ženatých mužů a vdaných žen stoupá ze stejných příčin podíl svobodných. Zastoupení svobodných je v této městské části také obdobné jako v celé Praze (26,3%). Mezi svobodnými bylo v MČ Praha 5 více mužů (53%). Podíl rozvedených v MČ Praha 5 také odpovídá celopražskému průměru (11,9%). U rozvedených tradičně převládají ženy. Jednak lze důvod vidět v tom, že rozvedené ženy častěji žijí ve velkoměstech, kde mohou najít více pracovních příležitostí eventuelně i příležitostí pro seznámení s novým partnerem, ale také v tom, že rozvedení muži častěji uzavírají nový sňatek. Podíl vdovců a vdov v této městské části je také obdobný jako v Praze úhrnem (9,1%). Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kde je žena mladší než muž a je zde větší pravděpodobnost, že svého manžela přežije. Celkově bylo v MČ Praha 5 ze všech ovdovělých osob 15% vdovců a 85% vdov.

2.1.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také rómští občané měli možnost přihlásit se ke své národnosti. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkám implikují různorodost stávající populace. V Praze se tato různost stále ještě projevuje minimálně. K určitým posunům oproti roku 1991 přece jen došlo. Pokles zastoupení obyvatel české národnosti se projevil i v MČ Praha 5. V roce 1991 zde bylo 95,6% obyvatel české národnosti a při cenzu 2001 to bylo 92,3%. V této městské části je tento podíl nižší než udává celopražský průměr i tehdy, pokud přičteme osoby s nezjištěnou národností, což jsou při sčítání v pražských podmínkách zpravidla nezastižení čeští občané. Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 5 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

2001 v%

celkem

v%

76 768

100,0

77 170

100,0

73 452

95,7

71 204

92,3

592

0,8

135

0,2

1 421

1,9

1 321

1,7

romská

343

0,4

70

0,1

v tom národnost: česká moravská, slezská slovenská polská

62

0,1

77

0,1

německá

97

0,1

156

0,2

ruská, ukrajinská

71

0,1

863

1,1

.

x

94

0,1

730

1,0

1 344

1,7

-

x

1 906

2,5

vietnamská ostatní nezjištěno

Oproti roku 1991 i v rámci Prahy mírně poklesl podíl obyvatel hlásících se k moravské, eventuelně slezské národnosti (mnohem významněji se to projevilo v moravských krajích), jejíž deklarace při SLDB 1991 byla spíše emotivně ovlivněna momentální situací ve společnosti. V MČ Praha 5 se v roce 1991 k moravské a slezské národnosti přihlásilo 592 osob a v roce 2001 jen 135 osob. Mírně poklesl i podíl osob slovenské národnosti, ale vzhledem k 9 letům trvání rozdělení obou států lze tento pokles chápat jako minimální. Již při cenzu v roce 1991 vzbudila značnou pozornost skutečnost, že k rómské národnosti se přihlásilo jen velmi málo osob. Při SLDB 2001 se v MČ Praha 5 k této národnosti přihlásilo jen 70 obyvatel (v roce 1991 to bylo 343 obyvatel). Poněkud výrazněji jsou zde zastoupeni občané ruské a ukrajinské národnosti. Všech ostatních národností bylo v MČ Praha 5 více než 3% oproti necelým 2% v roce 1991. I přes tyto drobné posuny lze konstatovat, že celkově hlavní město obývá, stejně jako v předchozích desetiletích, převážně obyvatelstvo hlásící se k české národnosti. Lze předpokládat, že v budoucnu, po vstupu ČR do EU se částečně bude měnit i národnostní složení obyvatel, ale dosud se tento trend ani v této městské části nikterak neprojevuje.

38


Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha 5 bylo sečteno 2 738, z toho 1 940 jich bylo s dlouhodobým pobytem a 798 s trvalým pobytem, 442 bylo občanů ze Slovenska, 447 cizinců ze zemí EU a 1 849 cizinců z ostatních států celého světa.

2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích Prahy 5 je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 48 705 rodilých Pražanů, což bylo 63,1% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než u žen, mužů bylo 66% a žen 61%.

2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 5 Počet obyvatel 1991

Složení v % 2001

1991

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

76 768

35 742

41 026

77 170

36 446

40 724

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

27 471

11 031

16 440

19 713

8 056

11 657

35,8

30,9

40,1

25,5

22,1

28,6

22 703

9 186

13 517

14 162

5 656

8 506

82,6

83,3

82,2

71,8

70,2

73,0

čs. husitská

2 153

744

1 409

1 082

378

704

7,8

6,7

8,6

5,5

4,7

6,0

evangelické

1 904

789

1 115

1 068

420

648

6,9

7,2

6,8

5,4

5,2

5,6

pravoslavná

195

69

126

473

224

249

0,7

0,6

0,8

2,4

2,8

2,1

ostatní

516

243

273

2 928

1 378

1 550

1,9

2,2

1,7

14,9

17,1

13,3

bez vyznání

37 763

18 950

18 813

50 180

24 870

25 310

49,2

53,0

45,9

65,0

68,2

62,2

nezjištěno

11 534

5 761

5 773

7 277

3 520

3 757

15,0

16,1

14,1

9,4

9,7

9,2

Obyvatelstvo celkem z toho: věřící v tom církve: římskokatolická

Většina obyvatel MČ Praha 5 se deklarovala jako bez náboženského vyznání. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. Nárůst byl v Praze 5 o 15,8 procentních bodů. Vzestup zastoupení občanů s tímto názorem se projevil všeobecně u populace v celém hlavním městě, (zvýšení o 17,8 procentních bodů) ale i v celé ČR. Mezi obyvateli MČ Praha 5 byl jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 oproti celopražskému průměru mírně zvýšený podíl věřících osob. Tento rozdíl se však poněkud snížil (v roce 1991 byl podíl věřících v Praze 5 o 2 procentní body vyšší než činil celopražský průměr a v roce 2001 o 1 procentní bod). Stále je však mezi obyvateli této městské části čtvrtina věřících. Je to mírně nad celopražským údajem (24,5%). Všeobecně významně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha 5 to bylo 9,4 % populace zatímco před 10 lety to bylo 15%. Mezi náboženskými vyznáními je trvale nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V MČ Praha 5 bylo 72% věřících římskokatolického vyznání, tento podíl je stabilní ve všech větších městských částech i v Praze celkem. Ostatní církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se v této městské části zvýšil počet stoupenců pravoslavné církve, při posledním cenzu to bylo 3,3% ze všech věřících (v roce 1991 to bylo 0,9% z věřících). Současně značně vzrostl i počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Trvale jsou mezi věřícími silněji zastoupeny ženy, žen zde bylo téměř 60% ze všech věřících. Tato skutečnost je ovlivněna i tím, že se ženy dožívají vyššího věku, takže mezi nimi jsou početnější starší věkové kategorie, u nichž je náboženské vyznání častější než u mladších věkových skupin. Celkově lze říci, že v roce 1991 byla odpověď na tuto otázku více ovlivněna tehdejší situací v měnící se společnosti. Při posledním cenzu na ni občané reagovali patrně méně emotivně a zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení. SLDB 2001 – PRAHA 5

39

2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v komplexním pohledu a v podrobném územním členění nelze získat jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u všeho obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 5 Základní a neukončené celkem 1991

počet v%

2001

počet v%

Učňovské a střední bez maturity

z toho ženy

Střední s maturitou a vyšší odborné

z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

13 912

9 075

17 347

8 494

19 102

22,3

26,7

27,8

25,0

30,7

11 517 33,9

9 726

6 049

17 085

8 211

23 458

14 053

14,8

17,2

26,0

23,4

35,8

40,0

dokončení Bez vzdělání a nezjištěno

Vysokoškolské celkem 1991

počet v%

2001

počet v%

z toho ženy

Obyvatelstvo 15 a více let

z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

10 957

4 404

991

483

62 309

17,6

13,0

1,6

1,4

100,0

33 973 100,0

13 665

5 986

1 668

840

65 602

35 139

20,8

17,0

2,5

2,4

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha 5 je střední s maturitou. Obdobná situace byla již v roce 1991 a je stejná i v celém hlavním městě. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání stále roste. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u žen. Z celkového počtu osob v této městské části s tímto vzděláním bylo 60% žen. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání se do určité míry zvyšuje i tím, že studenti, zejména ve věku od 20 do 29 let, kteří toto vzdělání uvedli, pokračují dále ve studiu na vysokých školách a jejich vzdělání není ještě definitivně u konce. V roce 2001 v MČ Praha 5 bylo 14,8% obyvatel se základním vzděláním. Značná část osob, které uvedly toto vzdělání, ovšem patří do věkové skupiny 15 – 19 let (v Praze celkem bylo 55% osob se základním vzděláním v tomto věku), které pokračují ve vzdělávacím procesu. Částečně i díky snížení počtu obyvatel v tomto věku se všeobecně projevil poměrně výrazný pokles počtu i zastoupení osob se základním vzděláním. Tuto tendenci lze pozorovat i v MČ Praha 5. Zatímco v roce 1991 bylo v MČ Praha 5 více než pětina osob s tímto nejnižším vzděláním, při minulém cenzu to bylo necelých 15%. Pokles podílu osob s tímto vzděláním souvisí také s generačními posuny, protože značnou část jich tvoří také nejstarší věkové vrstvy. Nejstarší obyvatelé s pouze základním vzděláním byli v roce 1991 často ti, kteří prožili věk přípravy na povolání před 2. světovou válkou a i dříve, kdy vyšší stupně vzdělání byly méně frekventované. Nyní přicházejí i do vyššího věku obyvatelé, kteří studovali po válce, kdy nástup do povolání bez jakéhokoli dalšího vzdělání byl méně obvyklý. Od roku 1991 se v MČ Praha 5 snížil i počet osob se základním vzděláním o 30%. Pouze základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, ale i zde se do určité míry projevuje souvislost s tím, že ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. Poklesl i počet obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity. Zde je naopak tradičně mírná převaha mužů, 29% mužské části populace ve věku 15 a více let v MČ Praha 5 mělo tento stupeň vzdělání, zatímco u žen to bylo 23%. Celkově bylo mezi obyvateli s tímto stupněm vzdělání 48% žen. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v MČ Praha 5 je vyšší než je celopražský údaj. Praha jako celek má vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než je celorepublikový průměr a MČ Praha 5 převyšuje i toto celopražské číslo.

40


Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha 5

25

MČ Praha 5

20

Hl. m. Praha

15

17,6

20,8 18,8

%

16,0

10 5 0 1991

2001 Rok

V MČ Praha 5 měla vysokoškolské vzdělání v roce 2001 pětina všech obyvatel a tento podíl se od roku 1991 zvýšil o 3,2 procentního bodu. Při celkovém početním nárůstu osob 15letých a starších o 3 293 se počet vysokoškolsky vzdělaných zvýšil o 2 708 lidí. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále mírná převaha mužů (56%), ale od roku 1991 se opětovně rozdíl mezi pohlavími vyrovnával (v roce 1991 mezi vysokoškolsky vzdělanými v MČ Praha 5 bylo 60% mužů). Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace trvale roste. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.1.8 Shrnutí Pokles počtu obyvatel MČ Praha 5 se v posledním desetiletí zastavil. Lze konstatovat, že v důsledku migračních trendů s dlouhodobějším kladným výsledkem, který vyrovnává přirozený úbytek obyvatel, je populace této městské části početně stabilizována. Věková struktura populace se do určité míry v posledních letech proměnila. Zejména se zvýšil podíl osob v produktivním věku. Podstatně poklesl podíl dětské složky, ale na druhé straně i podíl osob v důchodovém věku. Národnostní složení nevykazuje žádné změny a stále je zde prakticky téměř celá populace tvořená Čechy. Podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání i v této městské části oproti cenzu v roce 1991 vzrostl, ale stále je nižší než udává průměr za celé hlavní město. Vzrostla zde vzdělanostní úroveň populace a podíl obyvatel s maturitou či vysokoškolským diplomem je zde vyšší než v Praze celkem.

2.2

Obyvatelstvo - městská část Praha-Slivenec

2.2.1. Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 v městské části Praha – Slivenec bylo 1994 obyvatel, z toho 994 mužů a 1 000 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 1985 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 9. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha Slivenec bylo sečteno 5 osob s krátkodobým pobytem.


41

Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Slivenec 2 500

Počet obyvatel

2 000

1 500

1 000

500

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

K nejvýraznějšímu nárůstu početního stavu obyvatel této městské části došlo od roku 1921 do roku 1950, kdy zde bylo sečteno historické maximum 2,3 obyvatel. Od té doby až do roku 1980 byl stav obyvatel stabilní. Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Slivenec Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenzu


1970

2 248

x

x

1980

2 216

-32

-1,4

1991

1 870

-346

-15,6

2001

1 994

124

6,6

V posledních dvaceti letech se početní stav obyvatel v této městské části poměrně významně změnil. Po značném úbytku mezi lety 1980 a 1991 došlo od roku 1991 do SLDB 2001 k nárůstu. Tento nárůst početně nevyrovnal předchozí úbytky, přesto lze předpokládat jistou změnu i v celkové tendenci. Obyvatelstvo této městské části je soustředěno do obydlené centrální části katastru Slivenec a zde byl také zaznamenán určitý početní nárůst obyvatel. Významně vzrostl počet obyvatel v urbanistickém obvodu U jezírka, kde přibylo téměř 30% stávající populace.

42


Tab.2.2.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Slivenec Katastrální území (část)


Rozloha (ha)

Holyně - jih

Holyně




101

-

-

-

Holyně

17

299

309

10


74

29

26

-3

192 22

328 -

335 -

7 -

3 UO Chuchelský les-Syrovátka B U jezírka

43

131

181

50

Slivenec

99

1 396

1 452

56 11

Za chalupami B Za fořtem A

82

15

26

287

-

-

-

30

-

-

-

Lány A Slivenec

6 UO

541

1 542

1 659

117

MČ Praha-Slivenec celkem

9 UO

733

1 870

1 994

124

I v této malé městské části se odrazila současná populační situace typická nejen pro Prahu, ale i pro celou ČR, to znamená nízké počty narozených, které jsou převyšovány počty zemřelých a dochází tak k úbytku obyvatel přirozenou měnou. Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Slivenec Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

11

23

-12

52

76

-24

1993

9

22

-13

48

89

-41

-36 -54

1994

8

29

-21

68

74

-6

-27

1995

16

21

-5

51

32

19

14

1996

15

26

-11

65

49

16

5

1997

11

22

-11

75

49

26

15

1998

13

19

-6

60

41

19

13

1999

18

31

-13

88

47

41

28

2000

21

21

-

105

21

84

84

2001

15

15

-

59

46

13

13

Jakýkoli početní nárůst obyvatel je tedy i zde vázán na migraci. Počty přistěhovalých v posledních letech minulého století ve Slivenci vzrostly a při zachování stabilního počtu vystěhovalých, docházelo od roku 1995 k migračním přírůstkům obyvatel. Od roku 1996 byly tyto přírůstky tak velké, že pokryly úbytky přirozenou měnou a docházelo každoročně k mírnému navyšování počtu obyvatel.

2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Ve složení podle pohlaví je obyvatelstvo MČ Prahy-Slivence rozděleno zcela rovnoměrně (muži 48,8% a ženy 50,2%). Toto rozložení podle pohlaví je pro většinu velkých městských částí a nakonec i pro situaci v Praze úhrnem poněkud atypické. Většinou je zaznamenána výraznější převaha ženské části populace. Poměrně nízká feminita byla v této městské části již v roce 1991, ale za poslední období ještě poklesla. Muži zde jsou ve většině až do 60 let věku a mírnou převahu mají ženy jen ve věku nad 60 let.


43

Tab.2.2.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Slivenec Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


60 a více


ženy

15-59

60 a více

0-14

15-59

1 870

923

947

183

567

173

170

552

225

1 026

100,0

49,4

50,6

19,8

61,4

18,7

18,0

58,3

23,8

x

1 994

994

1 000

142

695

157

125

641

234

1 006

100,0

49,8

50,2

14,3

69,9

15,8

12,5

64,1

23,4

x

Pro věkovou skladbu obyvatel MČ Praha-Slivenec byla podle posledního cenzu významná skutečnost, že se zde oproti roku 1991 výrazně snížilo zastoupení dětí do 15 let na 13,4% z celku obyvatelstva. V roce 1991 zde byl vyšší podíl dětské složky než v Praze úhrnem a v roce 2001 již tento podíl ve Slivenci kopíroval celopražský údaj. Podíl obyvatel ve věku od 15 do 59 let je zde oproti celopražské situaci zvýšený, je to 67% obyvatel (v Praze celkem 66%). Tento podíl ve srovnání s rokem 1991 vzrostl. Nejstarší věkové skupiny zde jsou méně podílově silné, obyvatelstvo 60leté a starší představovalo necelou pětinu. Celkově tvoří 19,6% populace a jejich zastoupení od minulého cenzu pokleslo a to zvláště u mužů, kde byl zaznamenán i přímý početní úbytek obyvatel tohoto věku. Vůbec nejpočetnější je ve Slivenci věková skupina 50 – 54 let. Osoby tohoto věku představují 10% všech obyvatel Slivence. Poněkud pod celopražským průměrem stojí zastoupení osob ve věku 25 – 29 let, který činil 6,8% z celku slivenecké populace. V tomto věku byly v roce 2001 osoby narozené v sedmdesátých letech, kdy kulminoval vzestup porodnosti a podíly obyvatel tohoto věku jsou všeobecně velmi vysoké (v Praze to bylo 8,3%). Průměrný věk obyvatel MČ Praha Slivenec byl 40,8 roků. Průměrný věk mužů byl 39,5 let a oproti roku 1991 se zvýšil o 1,9 roku. U žen to bylo 42,2 a zvýšení bylo o 1,4 roku. Muži této městské části jsou v průměru o 0,3 roků starší než Pražané celkem a ženy o 0,6 roků starší než Pražanky celkem. Důvodem je i zde zejména pokles počtu dětí.

2.2.3

Rodinný stav obyvatelstva

Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu se v menších a okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně. Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Slivenec Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

852

247

505

69

28

3

29,0

59,3

8,1

3,3

Ženy

875

196

471

61

146

1

22,4

53,8

7,0

16,7

1 727

443

976

130

174

4

25,7

56,5

7,5

10,1

Celkem

V MČ Praha-Slivenec podíl obyvatel žijících v manželství v roce 2001 byl 56,5% a svobodných 25,7%. Celkově zde za poslední desetiletí nedošlo k výrazným změnám, tak jako je zaznamenáváno hlavně ve velkých městských částech, kde klesá podíl osob žijících v manželství a roste podíl svobodných zejména v mladších věkových skupinách. Ve Slivenci naopak oproti roku 1991 poněkud narostlo zastoupení ženatých mužů. Ve srovnání s celopražskými údaji je zde vyšší podíl ženatých/vdaných (v Praze celkem 51,5%) a mírně snížený podíl svobodných (v Praze celkem 26,3%). Rozvedených bylo ve Slivenci 7,5% oproti 9,1% v Praze celkem a ovdovělých zde bylo 10,1% oproti 9,1% v Praze celkem.

44


2.2.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Tak jako v celé Praze, tak specielně v jejích menších městských částech se různost národností projevuje minimálně. V MČ Praze Slivenci bylo 95,6% obyvatel české národnosti. K dalším národnostem se přihlásili pouze jednotliví občané. Jen ke slovenské národnosti se přihlásilo poněkud více lidí (24). Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha Slivenec bylo pouze 25 a byli to především muži.

2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha-Slivenec je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 1 447 rodilých Pražanů, což bylo 72,6% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než u žen, mužů bylo 73,9% a žen 71,2%. Tento podíl je zde vyšší než v Praze úhrnem, ale i vyšší než ve velkých městských částech. Lze předpokládat, že zde je přece jen silnější vázanost na bydliště a lokalitu než na příklad u sídlištního obyvatelstva, kde je mobilita častější.

2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Slivenec Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

muži

Složení v % 2001

ženy

celkem

muži

1991 ženy

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

1 870

923

947

1 994

994

1 000

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

625

299

326

421

207

214

33,4

32,4

34,4

21,1

20,8

21,4

z toho: věřící v tom církve: 534

254

280

328

153

175

85,4

84,9

85,9

77,9

73,9

81,8

čs. husitská

římskokatolická

50

22

28

25

13

12

8,0

7,4

8,6

5,9

6,3

5,6

evangelické

36

19

17

10

4

6

5,8

6,4

5,2

2,4

1,9

2,8

pravoslavná

4

3

1

2

-

2

0,6

1,0

0,3

0,5

-

0,9

ostatní

1

1

-

56

37

19

0,2

0,3

-

13,3

17,9

8,9

1 039

528

511

1 395

702

693

55,6

57,2

54,0

70,0

70,6

70,2

206

96

110

178

85

93

11,0

10,4

11,6

8,9

8,6

9,3

bez vyznání nezjištěno

Většina obyvatel MČ Praha-Slivenec se deklarovala jako bez náboženského vyznání. Nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání pod polovinou. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšil. Nárůst byl v Praze Slivenci o 14,4 procentních bodů, což bylo méně než v Praze celkem, právě z toho důvodu, že již v roce 1991 zde byl zvýšený podíl osob bez vyznání. Věřících zde byla pětina ze všech obyvatel, nižší podíl než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale početnější ženy, ale ve Slivenci nebyl rozdíl obou pohlaví tak výrazný jako v jiných městských částech nebo v Praze celkem. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. Ve Slivenci bylo 78% věřících římskokatolického vyznání, tento podíl je o něco vyšší než ve všech městských částech nebo v Praze celkem. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha Slivenec to bylo 9% populace zatímco před 10 lety to bylo 11%, pokles zde nebyl tak výrazný jako jinde v Praze.


45

2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je i zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Slivenec Základní a neukončené z toho ženy

celkem 1991 2001



z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

493

326

611

236

303

169

v%

32,5

42,0

40,3

30,4

20,0

21,8

počet

338

228

646

255

494

290

v%

19,6

26,1

37,4

29,1

28,6

37,3


Vysokoškolské z toho ženy

celkem 1991 2001


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

105

43

5

3

1 517

777

v%

6,9

5,5

0,3

0,4

100,0

100,0

počet

228

92

21

10

1 727

875

v%

13,2

10,5

1,2

1,1

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Slivenec je učňovské a střední bez maturity. Obdobná situace zde byla již v roce 1991. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání ale v posledních letech poklesl. Podle pohlaví je toto vzdělání častější u mužů, ze všech osob takto vzdělaných, bylo 60% mužů. Druhým nejčastějším vzděláním je zde střední vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného. Podíl obyvatel s tímto stupněm vzdělání oproti roku 1991 významně narostl. U žen je toto vzdělání nejčastějším typem a má jej zde více než třetina žen. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo žen 59%. Významně pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním, z jedné třetiny v roce 1991 na necelou pětinu v roce 2001. Jde o to, že toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, které se v průběhu deseti let promění, přijdou sem ročníky mladší, u kterých jsou obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, při cenzu 1991 to bylo ve Slivenci u žen nejčastější vzdělání. I zde se do určité míry projevuje i souvislost s věkovým rozvrstvením, ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. V MČ Praha-Slivenec mělo vysokoškolské vzdělání 13,2% všech obyvatel 15letých a starších a tento podíl se od roku 1991 zvýšil o 6,3 procentního bodu, což je vysoký nárůst. Počet takto vzdělaných osob se zvýšil o více než 100%. Stále je zde ale podíl vysokoškolsky vzdělaných osob pod celopražským průměrem. Praha jako celek má zvýšený podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a i MČ Praha Slivenec převyšuje průměr celorepublikový. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále mírná převaha mužů (60%). Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se zlepšila i v této městské části a kopíruje se i zde trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.2.8 Shrnutí Početně populace MČ Praha Slivenec v posledních letech vzrostla. Její struktura se poněkud odlišuje od populací jiných městských částí Prahy s typicky velkoměstským osídlením. Vykazuje spíše příklon k více tradičním rysům. Je zde více vyrovnané složení podle pohlaví, není zde tak velká převaha žen. Věková struktura populace se ale v posledních letech proměnila v souladu s celopražskými trendy. Zvýšil se podíl osob v produktivním věku. Podstatně poklesl podíl dětské složky, ale na druhé straně i podíl osob v důchodovém věku. Zastoupení osob hlásících se k náboženství zde byl snížený oproti celopražskému údaji již při předchozím cenzu a tento rys se ještě zvýraznil. Tak jako všeobecně, tak i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel a základní vzdělání zde bylo zaznamenáno jen u pětiny obyvatel. 46


2.3

Obyvatelstvo městská část Praha-Lochkov

2.3.1 Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Lochkov sečteno 582 obyvatel, z toho 270 mužů a 312 žen. Osob s trvalým pobytem bylo 578 a cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem 4. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Lochkov ale nebyla sečtena žádná osoba s krátkodobým pobytem. Graf 2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Lochkov 800 700

Počet obyvatel

600 500 400 300 200 100 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel této městské části se výrazně zvýšil po roce 1920 a kulminoval v roce 1961. Od tohoto roku klesal početní stav populace až do roku 1991. Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Lochkov Rozdíl oproti předchozímu cenzu



1970

681

x

x

1980

649

-32

-4,7

1991

565

-84

-12,9

2001

582

17

3,0

Ke změně a mírnému nárůstu došlo právě v devadesátých letech. Od roku 1991 do SLDB 2001 se zde počet obyvatel sice minimálně zvýšil, lze však mluvit spíše o stabilizaci stavu z roku 1991. Veškeré obyvatelstvo je soustředěno do jediné obydlené části obce Lochkov a zde je vcelku stabilní stav obyvatel.


47

Tab.2.3.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Lochkov Katastrální území (část)


Rozloha (ha)




Malý háj B

37

-

-

Lochkov

62

565

570

5

Kopanický les B

26

-

12

12

-

Za chalupami A

147

-

-

-

Lochkov

4 UO

272

565

582

17

MČ Praha-Lochkov celkem

4 UO

272

565

582

17

Přirozená bilance obyvatel neprošla žádnými výkyvy, počet zemřelých téměř každoročně mírně převyšoval počty živě narozených dětí, tak jak to odpovídá současnému trendu v populační situaci v celé republice. Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Lochkov Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

1

6

-5

9

15

-6

-11

1993

4

5

-1

6

17

-11

-12

1994

8

13

-5

5

8

-3

-8

1995

5

7

-2

15

14

1

-1

1996

3

7

-4

25

19

6

2

1997

5

2

3

63

17

46

49

1998

4

9

-5

64

30

34

29

1999

3

6

-3

13

13

-

-3

2000

6

5

1

19

16

3

4

2001

6

6

-

11

15

-4

4

Veškeré přírůstky obyvatel byly vázány na migraci, kterou v devadesátých letech charakterizuje mírná převaha přistěhovalých nad vystěhovalými, což souvisí s drobnou výstavbou v katastru městské části.

2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Úvodem je nutné poznamenat, že vzhledem k tomu, že počet obyvatel Lochkova představuje jen stovky, nejde zde vysledovat mnohdy ani základní demografické statistické zákonitosti, které můžeme dokumentovat ve větších populacích. Ženy mají v této městské části zvýšené zastoupení, představovaly 53,6% ze všech obyvatel. Tato situace byla zaznamenána již při cenzu 1991, tehdy to bylo 53,1% žen. Skutečnost, že mezi dětmi do 15 let bylo v obou posledních cenzech sečteno více dívek než chlapců neodpovídá demograficky obvyklé situaci, podle níž je mezi dětmi pravidelně zastoupeno více chlapců. Ženy zde převažují ve většině pětiletých věkových skupin. Nejvýraznější převaha mužů byla zaznamenána ve věku 25 – 29 let. Jediné, co lze vysledovat jako demograficky obvyklé, je ta skutečnost, že i zde mezi obyvateli nad 64 let ženy převažují poměrně výrazně. Tab.2.3.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Lochkov Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


48

15-59

60 a více


ženy 60 a více

0-14

15-59

565

265

300

39

175

51

52

171

77

1 132

100,0

46,9

53,1

14,7

66,0

19,2

17,3

57,0

25,7

x

582

270

312

42

177

51

47

186

79

1 156

100,0

46,4

53,6

15,6

65,6

18,9

15,1

59,6

25,3

x


Celkové zastoupení dětí do 15 let zde mírně pokleslo, z 16,1% na 15,3%. V roce 2001 zde bylo zastoupení dětské složky vyšší než v Praze celkem. Obyvatel v produktivním věku je zde nižší podíl než v Praze celkem i než ve větších městských částech. Tento podíl byl snížený již v roce 1991 (bylo to 61,2% z úhrnu obyvatel) a od tohoto roku specielně u mužů dále poklesl, ale u žen se zvýšil. V roce 2001 bylo všech obyvatel mezi 15 a 59 lety 62,4%. Počet obyvatel 60letých a starších se nikterak výrazně nezměnil a při posledním cenzu bylo zastoupení obyvatel tohoto věku nad celopražským průměrem. Celkově zde bylo 22,3% obyvatel nad 59 let oproti 20,8% v celopražském měřítku. Ve shodě se situací ve všech městských částech je i zde nejpočetnější věková skupina obyvatelstva mezi 50 a 54 lety a dále i osoby ve věku 25 – 29 let. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 41,4 roků. Od roku 1991 se tento údaj mírně zvýšil. Průměrný věk mužů v Lochkově v roce 1991 byl 38,6 roků a v roce 2001 se zvýšil na 40,3 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také, a to z 41,2 roků při cenzu 1991 na 42,4 v roce 2001. Průměrný věk mužů je zde o 1,1 roku vyšší než v Praze celkem a žen o 0,6 roku nižší než průměrný věk všech žen v Praze.

2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu se v menších a okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně, ale základní trend byl i v této malé městské části zachován. Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Lochkov Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

228

67

136

15

10

-

29,4

59,6

6,6

4,4

Ženy

265

49

137

28

51

-

18,5

51,7

10,6

19,2

Celkem

493

116

273

43

61

-

23,5

55,4

8,7

12,4

Osob žijících v manželství bylo 55,4%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 61,8% ze všech obyvatel 15letých a starších. Ženatých mužů je zde téměř 60% ze všech osob nad 14 let. Žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v Lochkově 8,7%. Svobodných obyvatel bylo téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde menší zastoupení svobodných než v Praze celkem. Pod celopražským průměrem byli zastoupeni rozvedení (8,7% v Lochkově a 9,1% v Praze celkem).

2.3.4 Národnostní složení a státní občanství Obyvatelstvo specielně v malých městských částech je v naprosté většině české národnosti a obyvatelé, kteří se přihlásili k národnosti jiné jsou prakticky náhodní jednotlivci. V MČ Praha-Lochkov bylo 96,6% obyvatel české národnosti. Za zmínku stojí pouze 10 osob slovenské národnosti, jinak šlo vždy o jednotlivce. K romské národnosti se zde nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 6, z nich 4 s dlouhodobým pobytem a 2 s trvalým pobytem, 3 z nich byli občané Slovenska.

2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Lochkova se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že 73,2% je zde rodilých Pražanů. Z žen je to 69,9% a z mužů 77,0%. V malých městských částech je tento podíl vyšší než v celopražském měřítku. Lze předpokládat, že značná část z nich jsou i rodáci přímo z dané městské části, protože vázanost na bydlení převážně v rodinných domech je zde stabilnější než u nájemních bytů v jiných městských částech. SLDB 2001 – PRAHA 5

49

2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Lochkov Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

muži

Složení v % 2001

ženy

celkem

muži

1991 ženy

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

565

265

300

582

270

312

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

192

79

113

131

49

82

34,0

29,8

37,7

22,5

18,1

26,3


69

103

113

43

70

89,6

87,3

91,2

86,3

87,8

85,4

čs. husitská

římskokatolická

11

6

5

6

3

3

5,7

7,6

4,4

4,6

6,1

3,7

evangelické

3

2

1

3

-

4

1,6

2,5

0,9

2,3

-

4,9

pravoslavná

0

0

0

1

-

1

-

-

-

0,8

-

1,2

ostatní bez vyznání nezjištěno

6

2

4

8

3

4

3,1

2,5

3,5

6,1

6,1

4,9

303

151

152

398

199

199

53,6

57,0

50,7

68,4

73,7

63,8

70

35

35

53

22

31

12,4

13,2

11,7

9,1

8,1

9,9

Většina obyvatel MČ Praha-Lochkov se deklarovala jako bez náboženského vyznání, nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání pod polovinou. Zastoupení lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšilo. Nárůst byl v Praze Lochkově o 14,8 procentních bodů, nárůst zde byl nižší než v Praze celkem, právě z toho důvodu, že již v roce 1991 zde byl zvýšený podíl osob bez vyznání. Věřících byla necelá pětina ze všech obyvatel, což je nižší podíl než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, ale v Lochkově byl rozdíl obou pohlaví ještě větší než v jiných městských částech nebo v Praze celkem. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V Lochkově bylo 78% věřících římskokatolického vyznání, tento podíl je o něco vyšší než ve všech městských částech nebo v Praze celkem. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil počet značně počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Lochkov to bylo 9 % populace zatímco před 10 lety to bylo 11%, pokles zde nebyl tak výrazný jako jinde v Praze.

2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

50


Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Lochkov Základní a neukončené z toho ženy

celkem 1991 2001



z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

počet

156

104

197

76

97

60

v%

32,8

41,9

41,6

30,6

20,5

24,2

počet

115

83

203

89

132

77

v%

23,3

31,3

41,2

33,6

26,8

29,1



celkem 1991 2001


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

23

7

1

1

474

248

v%

4,9

2,8

0,3

0,4

100,0

100,0

počet

42

16

1

-

493

265

v%

8,5

6,0

0,2

-

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Lochkov je učňovské a střední bez maturity. Obdobná situace zde byla již v roce 1991. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů, ze všech osob takto vzdělaných, bylo 56% mužů. Druhým nejčastějším vzděláním je zde střední vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného. Podíl obyvatel s tímto stupněm vzdělání oproti roku 1991 významně narostl. Žen má toto vzdělání méně než jich je se vzděláním základním včetně neukončeného. Přesto je mezi osobami s tímto vzděláním více žen, žen je mezi takto vzdělanými 58%. Pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním, z jedné třetiny v roce 1991 na necelou čtvrtinu v roce 2001. Toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, které se v průběhu deseti let promění, do tohoto věku přicházejí ročníky mladší, u kterých jsou obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace. I zde se do určité míry projevuje souvislost s věkovým rozvrstvením, ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. V MČ Praha Lochkov mělo vysokoškolské vzdělání 8,5% všech obyvatel 15letých a starších. Tento podíl se od roku 1991 zvýšil o 3,6 procentního bodu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je zde pod celopražským průměrem a současně čtvrtý nejnižší mezi 57 městskými částmi. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v této malé městské části více mužů, zastoupení mužů je zde obdobné jako i v Praze celkem (v Lochkově 62% v Praze úhrnem 59%). Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i v této městské části zlepšila a i zde se projevil trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.3.8 Shrnutí Početně je populace MČ Praha-Lochkov spíše stabilizována. V minulých obdobích docházelo k mírným početním úbytkům a od roku 1991 se počet obyvatel prakticky nezměnil. Struktura obyvatel se poněkud odlišuje od populací ve velkých městských částech zejména ve vnitřní Praze s typicky velkoměstským osídlením. Zde lze najít populaci, která se svými znaky spíše přibližuje venkovskému osídlení. Podle pohlaví je zde poněkud zvýšené zastoupení žen oproti celopražskému průměru. Zastoupení dětské složky i tady mírně pokleslo, ale stále je nad celopražským průměrem. Zastoupení nejstarších obyvatel je zde stabilní a podíl osob v produktivním věku, který se v celé Praze zvyšoval se v Lochkově významněji nezměnil. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl snížený oproti celopražskému údaji již při předchozím cenzu a tento rys se ještě zvýraznil. Tak jako všeobecně, tak i v této městské části vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvýrazněji se zvýšil podíl obyvatel s maturitním vzděláním.


51

2.4

Obyvatelstvo - městská část Praha-Velká Chuchle

2.4.1 Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Velká Chuchle 1 749 obyvatel, z toho 868 mužů a 881 žen. Osob s trvalým pobytem bylo 1660 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 89. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Velká Chuchle bylo sečteno 13 osob s krátkodobým pobytem. Graf 2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Velká Chuchle 3 000

Počet obyvatel

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel této městské části výrazně stoupal od roku 1920 a vrcholil v padesátých letech minulého století. Svého maxima dosáhl v roce 1950 a od té doby až do roku 1991 následoval pokles. Tab.2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Velká Chuchle Počet obyvatel k datu SLDB



1970

2 443

x

x

1980

1 961

-482

-19,7

1991

1 592

-396

-20,2

2001

1 794

202

12,7

Po roce 1991 došlo ke změně trendu. Za posledních 10 let 20. století zde bylo zaznamenáno relativně značné zvýšení početního stavu populace. Většina obyvatelstva této městské části žije na území Velké Chuchle. Zde také došlo v absolutním vyjádření k většímu nárůstu počtu obyvatel, ale relativně byl přírůstek větší v Malé Chuchli.

52


Tab.2.4.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Velká Chuchle Katastrální území (část)


Rozloha (ha)



Chuchelský háj

89

4

5

1

Malá Chuchle

20

77

101

24

U malé Chuchle A Malá Chuchle


3 UO

33

40

31

-9

142

121

137

16

1

-

-

-

Chuchelský les-Syrovátka A

U malé Chuchle B

134

28

8

-20

Velká Chuchle-střed

108

1 326

1 381

55

Velká Chuchle-závodiště

77

28

104

76

U hřbitova B

22

89

114

25

Na Lahovické

40

-

-

-

Za chalupami C

51

-

5

5

Nad Chuchlí

28

-

-

-

Velká Chuchle

8 UO

460

1 471

1 612

141

MČ Praha-Velká Chuchle celkem

11 UO

602

1 592

1 749

157

Celkově lze říci, že poměrně rovnoměrně byly zaznamenány přírůstky obyvatel ve všech částech území, která jsou obývána. Relativně nejmenší přírůstek byl zaznamenán v nejlidnatějším urbanistickém obvodu Velká Chuchle-střed (4% ze stavu obyvatel v roce 1991). Tak jako v celém hlavním městě, i v této městské části jsou vzhledem k současné demografické situaci veškeré přírůstky obyvatel vázány na migraci. I zde byly ve sledovaném období každoročně počty živě narozených nižší než počty zemřelých, takže přirozenou měnou docházelo k úbytkům obyvatel. Tab.2.4.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Velká Chuchle Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

6

23

-17

13

44

-31

-48

1993

11

28

-17

131

70

61

44

1994

12

20

-8

61

48

13

5

1995

12

22

-10

56

49

7

-3

1996

10

21

-11

53

40

13

2

1997

9

17

-8

39

42

-3

-11

1998

9

17

-8

36

20

16

8

1999

13

15

-2

62

33

29

27

2000

16

16

-

61

43

18

18

2001

12

14

-2

67

102

-35

-37

Počty vystěhovalých byly také poměrně stabilní, ale počty přistěhovalých, které jsou vázány zejména na realizaci nové výstavby byly značně variabilní.

2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Ženy v této městské části představují jen mírně nadpoloviční většinu (50,4%). Zejména ve větších městských částech, ale i v Praze celkem je feminita populace výrazně vyšší. Ve Velké Chuchli připadalo na 1 000 mužů 1015 žen a v Praze úhrnem to bylo 1108 žen. Chlapci zde převažovali u dětí do 15 let, což je obvyklá situace pro všechny větší populace. Převažovali však i ve většině pětiletých věkových skupin produktivního věku, což je v Praze méně obvyklé. V Praze celkem bylo více mužů jen ve 4 věkových skupinách od 15 do 29 let. Ve Velké Chuchli naopak ve věku od 15 do 20 let převažovaly ženy a dále s výjimkou věkové skupiny 30 – 34letých až do 50 let bylo více mužů. Dokonce i ve věkové skupině 60 – 64 let zde bylo mužů více než žen. U staršího obyvatelstva ženy již převažovaly i zde, tak jako je obvyklé.


53

Je nutné si i v tomto kontextu uvědomit, že i v tomto směru je statistické zobecnění komplikované, protože jednotlivé případy v takto podrobném věkovém členění mají v málo početných populacích zvýšenou váhu. Tab.2.4.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Velká Chuchle Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


60 a více

Počet žen na 1000 mužů 1 020

ženy

15-59

60 a více

0-14

15-59

1 592

788

804

152

487

149

118

475

211

100,0

49,5

50,5

19,3

61,8

18,9

14,7

59,1

26,2

x

1 749

868

881

123

578

167

116

548

217

1 015

100,0

49,6

50,4

14,2

66,6

19,2

13,2

62,2

24,6

x

Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, ale i přes tento pokles je stále podíl dětské složky v Chuchli mírně vyšší (13,7%) než v Praze celkem (13,4%). Zastoupení obyvatel v produktivním věku zde oproti roku 1991 poměrně značně vzrostlo ( o necelé 3 procentní body), ale je stále poněkud nižší (64,4%) než udává celopražský průměr (65,8%). U obyvatelstva mezi 15 a 59 lety došlo i k početnímu nárůstu o 17%. Také počet i podíl obyvatel 60letých a starších se od roku 1991 ve Velké Chuchli mírně zvýšil a jejich zastoupení překračuje celopražský údaj (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé 20 – 24 let, kde velkou většinu (62,2%) tvořili muži. Dále pak nejpočetnější věkové kohorty byli obyvatelé ve věku 25 – 39 let a 50 – 59 let. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 41,4 roků. Od roku 1991 tento údaj mírně zvýšil. Průměrný věk mužů v Chuchli v roce 1991 byl 39,0 roků a v roce 2001 se zvýšil na 39,8 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také a to z 42,7 roků při cenzu 1991 na 42,9 v roce 2001. Průměrný věk mužů je zde o téměř shodný s celopražským údajem (41,1 let).

2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva Posuny, ke kterým v posledních letech došlo ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu se v menších a okrajových částech Prahy projevily poněkud méně výrazně, ale základní trend se i v této městské části odrazil. Tab.2.4.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Velká Chuchle Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

745

226

432

54

25

8

30,3

58,0

7,2

3,4

Ženy

765

148

418

72

120

7

19,3

54,6

9,4

15,7

1 510

374

850

126

145

15

24,8

56,3

8,3

9,6

Celkem

Osob žijících v manželství bylo 56,3%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 64% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 58%, vdaných žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v Chuchli 9,6%. Svobodných obyvatel zde bylo téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. V této městské části je menší zastoupení svobodných než v Praze celkem. Pod celopražským průměrem zde byl podíl rozvedených (8,3% v Chuchli a 9,1% v Praze celkem).

2.4.4 Národnostní složení a státní občanství Při SLDB 2001 bylo v této městské části poněkud vyšší zastoupení obyvatel – cizinců s dlouhodobým pobytem. Bylo jich 5,1%, zatímco v Praze celkem to bylo jen 2,1%. S tím souvisí i poněkud vyšší podíl 54


obyvatel s jinou než českou národností. Zatímco ve většině městských částí bylo obyvatel české národnosti kolem 94%, zde to bylo 91%. Tak jako i jinde v Praze bylo zde 1,5% obyvatel národnosti slovenské, což je většinou v Praze druhá nejpočetnější národnost. V Chuchli ale bylo více obyvatel národnosti ukrajinské a to 1,7%, šlo většinou o muže, takže se lze domnívat, že to jsou zahraniční pracovníci, kteří zde žijí. Ostatní národnosti zde byly zastoupeny jen jednotlivci a k romské národnosti se v Chuchli nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 115, z nich 89 s dlouhodobým pobytem. Ze Slovenské republiky bylo 9 občanů a 12 ze států EU.

2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Chuchle se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že je zde 64,4% rodilých Pražanů. Z žen je to 63,5% a z mužů 65,4%. V malých městských částech je tento podíl vyšší než v celopražském měřítku. V MČ Velká Chuchle je však tento podíl zvýšený jen mírně (v Praze úhrnem to bylo 61,8%), protože tento podíl snižují právě obyvatelé s jinou státní příslušností respektive národností, kterých je zde zvýšené procento.

2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.4.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Velká Chuchle Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

muži

Složení v % 2001

ženy

celkem

muži

1991 ženy

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

1 592

788

804

1 749

868

881

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

620

290

330

502

230

272

38,9

36,8

41,0

28,7

26,5

31,3 75,7


235

259

379

173

206

79,7

81,0

78,5

75,5

75,2

čs. husitská

římskokatolická

85

35

50

34

7

27

13,7

12,1

15,2

6,8

3,0

9,9

evangelické

21

10

11

20

11

9

3,4

3,4

3,3

4,0

4,8

3,3

pravoslavná

3

1

2

9

6

3

0,5

0,3

0,6

1,8

2,6

1,1

ostatní

17

9

8

60

33

27

2,7

3,1

2,4

12,0

14,3

9,9

bez vyznání

662

338

324

1 120

578

542

41,6

42,9

40,3

64,0

66,6

61,5

nezjištěno

310

160

150

127

60

67

19,5

20,3

18,7

7,3

6,9

7,6

Většina obyvatel MČ Praha-Velká Chuchle, tak jako ve všech městských částech, se deklarovala jako bez náboženského vyznání, bylo to zde 64% obyvatel zatímco v Praze celkem to bylo 67%. Podíl lidí bez vyznání byl v Chuchli poněkud nižší než je celopražský údaj, ale nárůst zastoupení těchto obyvatel ve srovnání se situací v roce 1991 zde byl značně vyšší. V Chuchli se podíl osob bez vyznání zvýšil o 22,4 procentního bodu, což je značně vyšší nárůst než v Praze celkem, kde se podíl osob bez vyznání zvýšil o 17,8 procentního bodu. Věřících zde bylo téměř 30%, což je vyšší podíl než v Praze celkem (24,5%). Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, v Chuchli to bylo 54% ze všech věřících. Převaha žen je zde nižší než je v Praze obvyklé, mezi věřícími bylo v Praze úhrnem žen téměř 60%. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V Chuchli byl tento podíl oproti jiným městským částem i Praze celkem zvýšený, ale i zde počet věřících hlásících se k tomuto vyznání poklesl. K úbytkům došlo i u věřících jiných církví, ale jejich podíl na celku věřících ve výsledku nakonec posílil. K výrazné změně došlo zejména u osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím, kde došlo i k početnímu nárůstu. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Velká Chuchle to bylo jen 7,3% populace, zatímco před 10 lety to byla téměř pětina obyvatel. SLDB 2001 – PRAHA 5

55

2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.4.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Velká Chuchle Základní a neukončené celkem 1991 2001


z toho ženy


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

292

189

436

193

401

231

v%

22,1

27,6

33,0

28,1

30,3

33,7

počet

206

138

476

204

539

297

v%

13,6

18,0

31,5

26,7

35,7

38,8


Vysokoškolské celkem 1991 2001

z toho ženy


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

174

64

19

9

1 322

686

v%

13,2

9,3

1,4

1,3

100,0

100,0

počet

251

107

38

19

1 510

765

v%

16,6

7,1

2,5

2,5

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Velká Chuchle je střední vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného. Ještě v roce 1991 zde dominovalo střední vzdělání bez maturity, jehož podíl za deset let před posledním cenzem poklesl, toto vzdělání bylo v roce 2001 druhým nejčastějším typem. Mezi maturanty i zde převažují ženy (55%) a naopak mezi středoškoláky bez maturity bylo více mužů (57%). Značně pokleslo zastoupení osob se základním vzděláním, z více než jedné pětiny v roce 1991 na necelých 14% v roce 2001. Jde o to, že toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, které se v průběhu deseti let promění, přijdou sem ročníky mladší, u kterých jsou obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, žen bylo mezi obyvateli se základním vzděláním 67%. I zde se do určité míry projevuje souvislost s věkovým rozvrstvením, ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. Také v Chuchli, tak jako i v celé Praze vzrostl počet i podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Stále je zde podíl vysokoškolsky vzdělaných osob pod celopražským průměrem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je stále převaha mužů, zastoupení mužů je zde obdobné jako i v Praze celkem, kde to bylo 59% a v Chuchli 57%. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i v této městské části zlepšila a kopíruje se i zde trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.4.8 Shrnutí Početně se populace MČ Praha-Velká Chuchle po dlouholetém poklesu (od roku 1950) spíše stabilizovala. Nárůst za uplynulé desetiletí nelze zatím interpretovat jako změnu trendu. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje relativně nízkou feminitou. Podle věku se struktura od situace v Praze celkem také poněkud odlišuje. Je zde zvýšené zastoupení dětské složky i přes určitý pokles odpovídající obecným trendům. Pokleslo i zastoupení obyvatel v důchodovém věku. Naopak počet i podíl obyvatel ve věku 15 – 59 se zvýšil, tak jako i v celém hlavním městě. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl oproti celopražskému údaji zvýšený a tato městská část má pátý nejvyšší podíl věřících mezi 57 městskými částmi. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvýrazněji se zvýšil podíl obyvatel s maturitním a vysokoškolským vzděláním. Více než každý druhý obyvatel Chuchle starší 14 let má vysokoškolské vzdělání nebo maturitu.

56


2.5

Obyvatelstvo - městská část Praha-Radotín

2.5.1. Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Radotín 7089 obyvatel, z toho 3437 mužů a 3652 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 6920 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 169. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Radotín bylo sečteno 77 osob s krátkodobým pobytem. Graf 2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Radotín 8 000 7 000

Počet obyvatel

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní vývoj populace této městské části charakterizuje dlouhodobý trvalý vzestup, který vrcholil po vzniku velké Prahy v roce 1920. Od roku 1921 do roku 1950 (i s válečným vlivem) vzrostl počet obyvatel Radotína více než dvojnásobně. Od tohoto roku do současnosti se zvýšil o třetinu. Tab.2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Radotín Počet obyvatel k datu SLDB



1970

6 813

x

x

1980

6 399

-414

-6,1

1991

7 053

654

10,2

2001

7 089

36

0,5

Po roce 1970 došlo poprvé v celé historické řadě k mírnému poklesu, který byl v následujícím desetiletí více než vyrovnán a v posledních deseti letech před rokem 2001 byl početní stav obyvatel stabilizovaný. Většina obyvatelstva této městské části žije na území dvou urbanistických obvodů, které tvoří souvisle zastavěné centrum této městské části. Ostatní území Radotína je urbanizováno jen minimálně a žije zde jen nepatrná část obyvatel.


57

Tab.2.5.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha- Radotín Katastrální území (část)


Rozloha (ha)




Radotín

134

2 314

2 376

62

Radotín-střed

150

4 581

4 463

-118

Radotín-východ

66

15

201

186

Malý háj A

50

-

-

-

Velký háj

179

110

12

-98

Cikánka

84

33

13

-20

Na čtvrtích

56

-

7

-

Za humny

49

-

-

-

U cementárny

25

-

4

-

Kopanický les A

136

-

13

-

Radotín

10 UO

929

7 053

7 089

36


10 UO

1 724

11 792

11 802

10

Početní přírůstek obyvatel byl zaznamenán především v urbanistickém obvodu Radotín-východ, kde se počet obyvatel zvýšil na trojnásobek. Naopak se takřka vylidnil UO Velký háj. Stavy obyvatel úzce souvisí s realizací nové bytové výstavby. Tak jako v celém hlavním městě, i v této městské části jsou vzhledem k současné demografické situaci již po celé desetiletí veškeré přírůstky obyvatel vázány na migraci. I zde byly ve sledovaném období od roku 1993 každoročně počty živě narozených nižší než počty zemřelých, takže přirozenou měnou docházelo k úbytkům obyvatel. Počty vystěhovalých měly spíše klesající tendenci. Počty přistěhovalých, které jsou vázány zejména na realizaci nové výstavby byly poměrně rovnoměrné po celé sledované období. Tab.2.5.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Radotín Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

92

72

20

214

222

-8

12

1993

76

79

-3

225

287

-62

-65

1994

65

98

-33

179

206

-27

-60

1995

45

75

-30

178

175

3

-27

1996

54

88

-34

227

190

37

3

1997

47

73

-26

191

141

50

24

1998

50

76

-26

187

150

37

11

1999

55

76

-21

228

161

67

46

2000

51

71

-20

168

163

5

-15

2001

59

76

-17

351

337

14

-3

Kladné saldo migrace bylo zaznamenáno od roku 1995 každoročně, ale jeho výsledná výše byla variabilní. Jen v 5 letech byl migrační přírůstek natolik vysoký, že stačil pokrýt úbytek přirozenou měnou a došlo tedy ke zvýšení počtu obyvatel. Celkově výsledky bilance naznačují spíše stabilizaci stavu z roku 1991.

2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Převaha žen v populaci Radotína nedosahuje takové míry jako je běžné ve větších městských částech, i v Praze celkem. Zde bylo žen 51,5%, na 1 000 mužů připadalo 1063 žen, v Praze úhrnem to bylo 1108 žen. Přesto v hodnocení podle věkových skupin byla převaha mužů zjištěna jen v několika. Muži zde převažovali u dětí do 15 let, což je běžné pro všechny větší populace. Dále ale bylo zjištěno více mužů už jen ve čtyřech pětiletých věkových skupinách produktivního věku (20 – 24, 25 – 29, 35 – 39 a 40 – 44). Ženy pak zde byly početnější ve všech věkových skupinách již od 45 let. U staršího obyvatelstva je převaha žen obvyklá, ale v této městské části byla feminita obyvatel 60letých a starších nižší než je běžné. Mezi obyvatelstvem tohoto věku zde bylo 52% žen zatímco v Praze celkem je to 60%. 58


Tab.2.5.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Radotín Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


60 a více


ženy

15-59

60 a více

0-14

15-59

7 053

3 421

3 632

741

2 133

547

701

2 119

812

1 062

100,0

48,5

51,5

21,7

62,4

15,1

19,3

58,3

22,4

x

7 089

3 437

3 652

590

2 259

588

579

2 425

648

1 063

100,0

48,5

51,5

17,2

65,7

16,1

15,9

61,9

22,3

x

Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, ale i přes tento pokles je stále podíl dětské složky v Radotíně značně vyšší než v Praze celkem. Děti do 15 let zde představovaly 16,5% populace a v Praze úhrnem to bylo 13,4%. MČ Praha-Radotín patří mezi městské části se zvýšeným podílem dětské složky. Oproti celopražskému údaji je zde zvýšené zastoupení zejména dětí ve věku 6 – 14 let. Zastoupení obyvatel v produktivním věku zde oproti roku 1991 výrazně vzrostlo ( o 6 procentních bodů), a je vyšší (66,1%) než v Praze celkem (65,8%). Počet obyvatel produktivního věku vzrostl od roku 1991 o 10%. Počet i podíl obyvatel 60letých a starších se od roku 1991 v Radotíně snížil a jejich zastoupení je nižší než je celopražský údaj (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé ve věku 35 – 39 let. Bylo zjištěno, že vyšší zastoupení právě obyvatelstva v tomto věku koresponduje se zvýšeným zastoupení dětí do 15 let, protože se do značné míry jedná o rodiče těchto dětí. Zatímco v Praze celkem bylo osob v tomto věku 6,7%, v Radotíně 8,5%. Zvýšené zastoupení je zde i u obyvatel ve věkových skupinách 25 – 29 let (7,5%) a 30 - 34 let (7,3%). Průměrný věk obyvatel této městské části byl 39,5 roků. Od roku 1991 se tento údaj mírně zvýšil. Průměrný věk mužů v Radotíně v roce 1991 byl 35,2 roků a v roce 2001 se zvýšil na 38,1 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také a to z 38,7 roků při cenzu 1991 na 40,8 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel Radotína je nižší než činí celopražský údaj (41,1 let).

2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva S věkovou strukturou obyvatel souvisí i složení podle rodinného stavu. Zvýšený podíl dětské složky a nadprůměrné zastoupení obyvatel ve věku 25 – 39 let naznačuje, že v této městské části bydlí více rodin s dětmi. Pro rodinný stav z toho vyplývá, že je zde větší podíl ženatých a vdaných. Tab.2.5.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Radotín Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

2 847

779

1 690

253

94

31

27,4

59,4

8,9

3,3

Ženy

3 073

582

1 690

300

467

34

18,9

55,0

9,8

15,2

Celkem

5 920

1 361

3 380

553

561

65

23,0

57,1

9,3

9,5

Osob žijících v manželství zde bylo 57,1%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 64% ze všech obyvatel starších 14 let. Přesto je to podíl značně překračující celopražský údaj (51,5%). Ženatých mužů je zde 59%, vdaných žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v Radotíně 9,5% a naprostá většina z nich (83,2%) byly ženy. Svobodných obyvatel zde bylo téměř čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde menší zastoupení svobodných než v Praze celkem. Naopak mírně nad celopražským průměrem zde byli zastoupeni rozvedení (9,3% v Radotíně a 9,1% v Praze celkem), což také do určité míry souvisí se zvýšeným zastoupením osob ve středním věku, mezi nimiž je rozvedených nejvíce.


59

2.5.4 Národnostní složení a státní občanství Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo v MČ Praha-Radotín zcela odpovídající celopražskému průměru. Naprostou většinu (93,3%) představují obyvatelé, kteří se hlásí k české národnosti. Další národností, kde se její příslušníci nepočítají jako jednotlivci je národnost slovenská (1,3%). K této národnosti se zde přihlásilo 92 osob, ale většina z nich byli čeští státní občané. K romské národnosti se zde nepřihlásil nikdo. Osoby se státním občanstvím ČR představovaly 96,9%. Většinu cizích státních příslušníků tvořili občané z jiných států (185 osob) než Slovensko (17 osob) a státy EU (16 osob).

2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel Radotína se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že je zde 61,8% rodilých Pražanů. Z žen je to 60,2% a z mužů 63,6%. V MČ Praha-Radotín tento podíl zcela přesně kopíruje celopražský údaj.

2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.5.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Radotín Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

Složení v % 2001

muži

ženy

7 053

3 421

3 632

2 242

967

celkem

1991

2001

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

7 089

3 437

3 652

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1 275

1 593

656

937

31,8

28,3

35,1

22,5

19,1

25,7 74,4

z toho: věřící v tom církve: římskokatolická

1 823

798

1 025

1 142

445

697

81,3

82,5

80,4

71,7

67,8

čs. husitská

223

89

134

132

55

77

9,9

9,2

10,5

8,3

8,4

8,2

evangelické

152

59

93

98

44

54

6,8

6,1

7,3

6,2

6,7

5,8

pravoslavná

23

11

12

34

13

21

1,0

1,1

0,9

2,1

2,0

2,2

ostatní

21

10

11

187

99

88

0,9

1,0

0,9

11,7

15,1

9,4

bez vyznání

3 732

1 921

1 811

5 015

2 536

2 479

52,9

56,2

49,9

70,7

73,8

67,9

nezjištěno

1 079

533

546

481

245

236

15,3

15,6

15,0

6,8

7,1

6,5

Velká většina obyvatel MČ Praha-Radotín se deklarovala jako bez náboženského vyznání, bylo jich více než 70% (v Praze celkem to bylo 67%). Již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání pod polovinou zde byla nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 i zde značně zvýšil. Nárůst byl v Praze-Radotíně o 17,8 procentních bodů a naprosto shodný nárůst podílu obyvatel bez vyznání byl i v Praze celkem. Věřících zde bylo 22,5%, což je menší podíl než v Praze celkem. Radotín patří k městským částem s poněkud sníženým zastoupením věřících. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, v Radotíně bylo 59% věřících žen. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V Radotíně byla dominance římskokatolického vyznání obdobná jako i ve většině městských částí nebo v Praze celkem. Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil počet značně počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají muži a osoby mladší. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

60


2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.5.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Radotín Základní a neukončené celkem 1991

počet v%

2001


z toho ženy


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

1 280

858

2 051

903

1 644

922

22,8

29,3

36,6

30,8

29,3

31,5

počet

911

601

2 047

912

2 042

1 180

v%

15,4

19,6

34,6

29,7

34,5

38,4


Vysokoškolské celkem 1991 2001

z toho ženy


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

606

230

30

18

5 611

v%

10,8

7,8

0,5

0,6

100,0

2 931 100,0

počet

821

342

99

38

5 920

3 073

v%

13,9

11,1

1,7

1,2

100,0

100,0

Tak jako i v roce 1991 bylo mezi obyvateli MČ Praha-Radotín nejčastějším typem vzdělání učňovské a střední bez maturity, ale celkově podíl takto vzdělaných obyvatel zde značně poklesl. V podstatě stejné zastoupení měli v roce 2001 i obyvatelé se vzděláním maturitním včetně vyššího odborného, jejichž počet i podíl se od roku 1991 naopak značně zvýšil. Mezi maturanty i zde tradičně převažují ženy (56%), už i v roce 1991 to bylo u žen nejčastější vzdělání. Počet takto vzdělaných žen se v Radotíně zvýšil téměř o 30%, celkově se počet osob s maturitou zvýšil o čtvrtinu. Mezi středoškoláky bez maturity bylo více mužů (55%). Počty obyvatel s tímto vzděláním naopak poklesly, ale tento početní pokles nebyl nikterak výrazný. Významně poklesly počty a i zastoupení obyvatel se základním vzděláním. Mezi těmito osobami je více žen, což souvisí se skutečností, že tento nejnižší typ vzdělání je častější u nejstarších obyvatel a mezi nimi je vždy výrazně více žen.


61

Graf 2.5.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Radotín

20 MČ Praha Radotín 15

18,8

Hl. m. Praha 16,0

%

13,9 10

10,8

5

0 1991

2001 Rok

Tak jako v celém hlavním městě, i zde vzrostl počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním, ale stále je zde toto vzdělání poněkud méně časté než v některých jiných městských částech a jeho zastoupení je i pod celopražským průměrem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je zatím stále ještě v celé Praze více mužů, ale tento poměr se postupně vyrovnává. Stejná tendence byla zjištěna i v Radotíně, v roce 1991 bylo mezi vysokoškoláky 38% žen a v roce 2001 již 42%.

2.5.8 Shrnutí Tempo trvalého vzestupu počtu obyvatel se v Radotíně zmírnilo, ale po nepatrném poklesu kolem roku 1980 došlo přinejmenším ke stabilizaci stavu z roku 1991. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje poněkud sníženou mírou feminity. Ve věkovém složení je významné zvýšené procento dětské složky, zvláště pak dětí ve věku základní školní docházky (oproti celopražskému údaji) a také osob ve věku 25 – 39 let, které je možno chápat jako rodiče dětí do 15 let. S tím koresponduje i složení obyvatel podle rodinného stavu s vyšším zastoupením osob žijících v manželství. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl oproti celopražskému údaji nižší, tato městská část patří mezi ty, kde je snížené zastoupení věřících. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Zejména poklesl podíl osob jen se základním vzděláním a naopak přibylo i zde vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

2.6

Obyvatelstvo - městská část Praha-Zbraslav

2.6.1. Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 v městské části Praha-Zbraslav bylo 7838 obyvatel, z toho 3836 mužů a 4002 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 7730 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 108. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Zbraslav bylo sečteno 16 osob s krátkodobým pobytem.

62


Graf 2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Zbraslav 9 000 8 000

Počet obyvatel

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel Zbraslavi trvale a vcelku rovnoměrně stoupal. Od roku 1921 do současnosti se počet obyvatel zdvojnásobil. Tab.2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Zbraslav Počet obyvatel k datu SLDB



1970

6 226

x

x

1980

7 181

955

15,3

1991

7 530

349

4,9

2001

7 838

308

4,1

Od roku 1970 byl největší přírůstek zaznamenán v období 1970 – 1980 a po dvě následující desetiletí byl přírůstek prakticky stejný. Většina obyvatel žije v katastru Zbraslav. Zde je osídlení soustředěno do dvou urbanistických obvodů Zbraslav-Záběhlice a Žabovřesky. Přírůstky za poslední desetiletí byly zaznamenány hlavně v Záběhlickém UO.


63

Tab.2.6.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Zbraslav Katastrální území (část)


Rozloha (ha)


Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 25

Lahovičky

27

257

282

Lahovice

102

108

108

-

74

14

-

-14

11

U hřbitova A

Lahovice


3 UO

203

379

390

Závist

34

73

66

-7

Zbraslav-Záběhlice

97

2 892

3 161

269

Báně

48

331

343

12

Žabovřesky

109

3 760

3 763

3

Peluněk

206

84

85

1

Na lose

61

-

-

-

Nad lomem

63

-

3

3

Na višňovce

85

-

13

13

79

11

14

3

Zbraslav

9 UO

Strnady

782

7 151

7 448

297


12 UO

985

7 530

7 838

308

Prakticky v žádné části Zbraslavi a ani v Lahovicích nebyl zaznamenán významnější úbytek obyvatel. Celkově lze říci, že populační situace v této městské části je stabilizována jak co do početního stavu, tak i co do běžných populačních procesů. Ve shodě s všeobecně převládající současnou tendencí i zde počty zemřelých po celé desetileté období předcházející minulému sčítání převyšovaly počty živě narozených a přirozenou měnou tak zde docházelo k úbytkům obyvatel. Naopak saldo migrace zde bylo každoročně kladné a navíc natolik vysoké, že pokrylo úbytky přirozenou měnou a zajistilo tak pravidelný každoroční početní růst obyvatel. Tab.2.6.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Zbraslav Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

70

84

-14

245

220

25

1993

74

77

-3

285

266

19

11 16

1994

63

86

-23

254

206

48

25

1995

66

57

9

207

171

36

45

1996

54

71

-17

247

248

-1

-18

1997

69

86

-17

228

214

14

-3

1998

58

76

-18

243

200

43

25

1999

76

63

13

224

192

32

45

2000

58

61

-3

215

163

52

49

2001

86

76

10

298

281

17

27

Z přehledu je zřejmé, že v této městské části nedocházelo k nějakým mimořádným vlnám v počtu přistěhovalých (například v návaznosti na momentální dokončení stavebního projektu apod.), ale i tento aspekt populačního vývoje probíhal kontinuálně.

2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Převaha žen je v populaci MČ Praha-Zbraslav ve srovnání s běžnou mírou, která je charakteristická zejména pro větší městské části vnitřního města, ale i pro Prahu celkem, snížená. Zde bylo žen 51,1%, na 1 000 mužů připadalo 1 043 žen, v Praze úhrnem to bylo 1 108 žen. V hodnocení podle pětiletých věkových skupin byla převaha mužů zjištěna ve většině věkových skupin do 49 let a naopak ve všech nad 49 let byla převaha žen. Mezi dětmi do 14 let bylo 51,4% chlapců, což je všeobecně obvyklá hodnota. Obyvatelstvo v produktivním věku bylo podle pohlaví v naprosté rovnováze. Ve věku nad 59 let bylo žen 58%. 64


Tab.2.6.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Zbraslav Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


60 a více


ženy

15-59

60 a více

0-14

15-59

7 530

3 681

3 849

852

2 292

537

748

2 363

738

1 046

100,0

48,9

51,1

23,1

62,3

14,6

19,4

61,4

19,2

x

7 838

3 836

4 002

618

2 626

592

585

2 613

804

1 043

100,0

48,9

51,1

16,1

68,5

15,4

14,6

65,3

20,0

x

Shodně se situací v celém hlavním městě i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, ale tak jako i před 10 lety i v roce 2001 byl stále podíl dětské složky v MČ Praha-Zbraslav vyšší než v Praze celkem. Zastoupení obyvatel v produktivním věku se zde oproti roku 1991 mírně zvýšilo na hodnotu 66,9% což převyšuje údaj za Prahu celkem (65,8%). Počet obyvatel produktivního věku vzrostl od roku 1991 o necelých 13%. Zvýšil se i počet a podíl obyvatel 60letých a starších, ale jejich zastoupení je zde stále nižší než je celopražský údaj (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé ve věku 45 – 49 let. Početně silné byly také věkové skupiny 20 – 24 a 25 – 29 let a i 50 – 54 let. Toto věkové rozložení zcela odpovídá situaci typické pro celé hlavní město. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 39,1 roků. Od roku 1991 se tento údaj zvýšil. Průměrný věk mužů zde v roce 1991 byl 34,8 roků a v roce 2001 se zvýšil na 37,8 roků. U žen bylo zvýšení zaznamenáno také, a to z 38,1 roků při cenzu 1991 na 40,4 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel MČ Praha-Zbraslav je poměrně značně nižší než v činí celopražský údaj (41,1 let).

2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva S věkovou strukturou obyvatel souvisí i složení podle rodinného stavu. Zvýšený podíl dětské složky a nadprůměrné zastoupení obyvatel ve věku 25 – 39 let naznačuje, že v této městské části bydlí více rodin s dětmi. Pro rodinný stav z toho vyplývá, že je zde větší podíl ženatých a vdaných. Tab.2.6.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Zbraslav Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

3 218

952

1 896

277

69

24

29,6

58,9

8,6

2,1

Ženy

3 417

713

1 887

351

449

17

20,9

55,2

10,3

13,1

Celkem

6 635

1 665

3 783

628

518

41

25,1

57,0

9,5

7,8

Osob žijících v manželství bylo 57%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 64% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 59%, vdaných žen je nižší procento, protože mezi ženami je více vdov. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají zpravidla vyššího věku a navíc si tradičně berou starší partnery, je ve vyšších věkových skupinách žen většina ovdovělých, kdežto muži častěji až do své smrti žijí v manželství. Ovdovělých bylo v této městské části 9,5% a 87% z nich byly ženy. Svobodných obyvatel bylo více než čtvrtina ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde poněkud nižší zastoupení svobodných než v Praze celkem. Nad celopražským průměrem zde ale byli zastoupeni rozvedení (9,5% v MČ Praha-Zbraslav a 9,1% v Praze celkem).

2.6.4 Národnostní složení a státní občanství Při SLDB 2001 bylo v této městské části obyvatelstvo takřka výhradně české národnosti. Tak jako i v roce 1991 zde byli zastoupeni i obyvatelé slovenské národnosti, kterých zde bylo 146 (v roce 1991 to bylo 185 Slováků), ale většina z nich byli čeští státní příslušníci. Pouze 2 občané se přihlásili k národnosti romské. Obyvatelé všech jiných národností představovali necelá 3%. SLDB 2001 – PRAHA 5

65

Osob s jiným státním občanstvím zde bylo sečteno 193, z nich 108 s dlouhodobým pobytem. Ze Slovenské republiky bylo 26 občanů a 15 ze států EU.

2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození Při sčítání v rámci Prahy odpověď na otázku na trvalé bydliště matky v době narození bohužel zjišťujeme pouze hl. m. Prahu jako takovou a nejsou lokalizovány jednotlivé městské části. Nemůžeme proto říci, kolik současných obyvatel MČ Praha-Zbraslav se zde i narodilo, můžeme pouze konstatovat, že je zde 59,1% rodilých Pražanů. Z žen je to 57,3% a z mužů 61,2%. V této městské části je podíl rodilých Pražanů poněkud nižší než v Praze celkem (61,8%).

2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.6.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Zbraslav Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

Složení v % 2001

muži

ženy

7 530

3 681

3 849

2 513

1 086

celkem

1991

2001

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

7 838

3 836

4 002

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1 427

1 798

768

1 030

33,4

29,5

37,1

22,9

20,0

25,7


1 950

837

1 113

1 289

539

750

77,6

77,1

78,0

71,7

70,2

72,8

čs. husitská

394

167

227

189

72

117

15,7

15,4

15,9

10,5

9,4

11,4

evangelické

144

70

74

95

43

52

5,7

6,4

5,2

5,3

5,6

5,0

pravoslavná

9

3

6

21

6

15

0,4

0,3

0,4

1,2

0,8

1,5

16

9

7

204

108

96

0,6

0,8

0,5

11,3

14,1

9,3

bez vyznání

3 850

2 004

1 846

5 389

2 750

2 639

51,1

54,4

48,0

68,8

71,7

65,9

nezjištěno

1 167

591

576

651

318

333

15,5

16,1

15,0

8,3

8,3

8,3

ostatní

Velká většina obyvatel MČ Praha-Zbraslav se označila bez náboženského vyznání, bylo jich téměř 69% (v Praze celkem to bylo 67%). Již při cenzu 1991, kdy v celé Praze byl podíl lidí bez vyznání pod polovinou, zde byla nadpoloviční většina obyvatel bez vyznání. Zvýšil se v této městské části i počet lidí bez vyznání o více než 1500 osob. Nárůst podílu zde byl 17,7 procentních bodů naprosto shodný nárůst podílu obyvatel bez vyznání byl i v Praze celkem. Věřících zde bylo 22,9%, což je menší podíl než v Praze celkem. Také MČ Praha-Zbraslav patří k městským částem s poněkud sníženým zastoupením věřících. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy, zde to bylo 58% věřících. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. I v této městské části byla dominance římskokatolického vyznání obdobná jako i ve většině městských částí nebo v Praze celkem (kolem 71%). Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil značně počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají muži a osoby mladší. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět.

2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v celém komplexu a detailním územním rozdělení se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let.

66


Tab.2.6.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Zbraslav Základní a neukončené z toho ženy

celkem 1991

počet počet


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

1 399

921

1 862

837

1 791

23,6

29,7

31,4

27,0

30,2

33,8

1 002

631

2 029

888

2 400

1 424

15,1

18,5

30,6

26,0

36,2

41,7

v% 2001


v%

1 049



celkem 1991 2001


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

833

279

45

15

5 930

v%

14,0

9,0

0,8

0,5

100,0

100,0

1 117

437

87

37

6 635

3 417

16,8

12,8

1,3

1,1

100,0

100,0

počet v%

3 101

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Zbraslav je střední s maturitou včetně vyššího odborného. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u žen. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo zde 59% žen. Obdobná situace byla i v celém hlavním městě. Podíl osob s tímto stupněm vzdělání stále roste. Naopak podíl obyvatel s druhým nejfrekventovanějším typem vzdělání, středním bez maturity, se zde oproti roku 1991 snížil. Před 10 lety to bylo v MČ Praha-Zbraslav nejčastější vzdělání. Tento typ vzdělání je častější u mužů, v roce 2001 bylo mezi takto vzdělanými 56% mužů. V roce 2001 bylo v této městské části 15% obyvatel se základním vzděláním. Počet takto vzdělaných obyvatel poklesl o téměř 30%. Pokles podílu osob s tímto vzděláním souvisí také s generačními posuny. Obyvatelé pouze se základním vzděláním byli v roce 1991 často ti, kteří prožili věk přípravy na povolání před 2. světovou válkou a i dříve, kdy vyšší stupně vzdělání byly méně frekventované. Nyní přicházejí i do vyššího věku obyvatelé, kteří studovali po válce, kdy nástup do povolání prakticky bez jakéhokoli dalšího vzdělání byl méně obvyklý. Pouze základní vzdělání bylo zjištěno častěji v ženské části populace, ale i zde se do určité míry projevuje souvislost s tím, že ve starších věkových skupinách je právě převaha žen. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v této městské části poněkud nižší než je celopražský údaj. Graf 2.6.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Zbraslav

20

MČ Praha Zbraslav 18,8

Hl. m. Praha 15

16,8

16,0

%

14,0 10

5

0 1991

2001 Rok


67

V městské části Praha-Zbraslav dosáhlo vysokoškolského vzdělání 16,8% populace, což je o 2 procentní body méně než v Praze celkem. I v roce 1991 byla situace stejná. Mezi vysokoškolsky vzdělanými i zde bylo více mužů ( 61%), v Praze úhrnem bylo mezi vysokoškoláky mužů 60%. Celkově lze říci, že úroveň vzdělání populace opětně vzrostla i v této městské části.

2.6.8 Shrnutí Počet obyvatel městské části Praha-Zbraslav se od sčítání v roce 1991 opětovně zvýšil. Lze říci, že výše tohoto nárůstu je zcela odpovídající průběžnému trendu. Struktura obyvatel podle pohlaví vykazuje oproti celopražské situaci sníženou míru feminity. Ani ve věkovém složení obyvatel nenastaly žádné výraznější změny. Ve shodě s celopražskou tendencí poklesl podíl dětí do 14 let, ale na druhé straně se poněkud zvýšil podíl osob ve věku důchodovém. Mírně se zvýšil i počet osob v produktivním věku. Zastoupení věřících se i zde snížilo, podíl věřícího obyvatelstva je zde nižší než je v Praze celkem. Také v této městské části se zlepšila vzdělanostní úroveň obyvatel a nejčastějším typem vzdělání se stalo vzdělání maturitní.

2.7

Obyvatelstvo - městská část Praha-Lipence

2.7.1 Vývoj počtu obyvatel K 1. 3. 2001 bylo v městské části Praha-Lipence 1 531 obyvatel, z toho 763 mužů a 768 žen. Osob s trvalým pobytem v této MČ bylo 1507 a cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem 24. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha-Lipence byly sečteny pouze 2 osoby s krátkodobým pobytem. Graf 2.7.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Lipence 1 800 1 600

Počet obyvatel

1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel se v této městské části dlouhodobě postupně zvyšoval. Nelze mluvit o každoročních pravidelných přírůstcích, ale v roce 2001 zde byl dosud nejvyšší počet obyvatel, který znamená téměř 50% nárůst od roku 1921. Od roku 1930 po skokovém zvýšení početního stavu lze hovořit spíše o určité stabilizaci s výkyvy v obou směrech.

68


Tab.2.7.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Lipence Rozdíl oproti předchozímu cenzu



1970

1 477

x

x

1980

1 423

-54

-3,7

1991

1 305

-118

-8,3

2001

1 531

226

17,3

V předchozím období od roku 1970 do roku 1991 byly zaznamenávány spíše úbytky obyvatel, ale v posledním desetiletí se situace změnila a byl zaznamenán poměrně výrazný přírůstek obyvatel, který nejen vyrovnal úbytky z předchozích dvou desetiletí, ale nárůst byl i proti dosavadnímu maximu v roce 1970, a to o necelá 4%. Větší část obyvatelstva této městské části je soustředěna spíše v Lipencích a Lipanech. V Dolních Černošicích je počet obyvatel menší a vzhledem k poměrně velké rozloze území této části i hustota obyvatel nižší než v ostatních dvou. Tab.2.7.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Lipence Katastrální území (část)


Rozloha (ha)




Lipence

192

561

637

76

Lipany

237

626

769

143

Dolní Černošice

392

118

125

7

Lipence

3 UO

821

1 305

1 531

226


3 UO

821

1 305

1 531

226

Hlavní část přírůstku obyvatel byla situována do části Lipany, kde přibyla více než pětina obyvatel. K přírůstkům ale došlo i v dalších dvou urbanistických obvodech. I v této části hlavního města, ve shodě s všeobecně převládající současnou tendencí, počty zemřelých po celé desetileté období předcházející minulému sčítání převyšovaly počty živě narozených. Přirozenou měnou tak docházelo i zde k úbytkům obyvatel. Naopak saldo migrace bylo v této městské části od roku 1994 každoročně kladné a navíc natolik vysoké, že pokrylo úbytky přirozenou měnou a zajistilo tak pravidelný každoroční početní růst obyvatel. Tab.2.7.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 – 2001 v MČ Praha-Lipence Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

17

20

-3

31

46

-15

1993

15

18

-3

42

44

-2

-18 -5

1994

15

12

3

46

35

11

14

1995

9

15

-6

42

26

16

10

1996

17

18

-1

46

28

18

17 44

1997

14

16

-2

75

29

46

1998

13

17

-4

50

16

34

30

1999

11

14

-3

41

17

24

21

2000

8

21

-13

48

14

34

21

2001

11

14

-3

71

45

26

23

Podle údajů za jednotlivé roky předcházející SLDB 2001 vidíme, že početní růst obyvatel v návaznosti na zvýšené počty přistěhovalých byl v průběhu celého desetiletého období vcelku rovnoměrný a výsledky za rok 2001 naznačují, že tento vývoj má pokračující tendenci. SLDB 2001 – PRAHA 5

69

2.7.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Výrazně nižší v populaci MČ Praha-Lipence oproti běžné míře charakteristické zejména pro větší městské části vnitřního města, ale i pro Prahu celkem, je převaha žen. Podíl žen jen minimálně překročil polovinu 50,2%, na 1 000 mužů připadalo 1007 žen, v Praze úhrnem to bylo 1108 žen. Lipence patří mezi městské části s velmi malou převahou ženské části populace. V hodnocení podle věku bylo více mužů nejen mezi dětmi do 14 let, kde byla převaha mužů oproti běžným průměrům značná a to 55% (v Praze celkem a i ve většině větších městských částí to bylo kolem 51%), ale i u obyvatel produktivního věku. U obyvatelstva v poproduktivním věku bylo žen necelých 58%. Tab.2.7.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Lipence Věková skupina Celkem

Muži

Ženy

muži 0-14


60 a více


ženy

15-59

60 a více

0-14

15-59

1 305

643

662

136

412

95

118

388

156

1 030

100,0

49,3

50,7

21,2

64,1

14,8

17,8

58,6

23,6

x

1 531

763

768

144

510

109

118

502

148

1 007

100,0

49,8

50,2

18,9

66,8

14,3

15,4

65,4

19,3

x

Tak jako v celé Praze i zde pokleslo zastoupení dětí do 15 let, z 19,5% v roce 1991 na 17,1% v roce 2001. I přes tento pokles je zde stále podíl dětské složky vyšší než v Praze celkem. Lipence patří mezi městské části s nejvyšším podílem dětské složky. Zastoupení obyvatel v produktivním věku se zde oproti roku 1991 poměrně značně zvýšilo (o téměř 5 procentních bodů) na hodnotu 66,1%, což převyšuje údaj za Prahu celkem (65,8%). Počet obyvatel produktivního věku vzrostl od roku 1991 o více než čtvrtinu. Počet obyvatel 60letých a starších zůstal zhruba stejný, ale díky zvýšení celkového počtu obyvatel se zastoupení těchto obyvatel na celku populace snížilo na 16,8%, což je značně nižší podíl než v Praze celkem (20,8%). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byli obyvatelé ve věku 50 – 54 let. Početně silné byly také věkové skupiny 25 – 29 let a 50 – 59 let. Zvýšený podíl oproti situaci v Praze úhrnem je zde i u dětí školního věku. Obdobné relace lze vysledovat i v jiných městských částech, kde bylo zaznamenáno v posledních letech zvýšení početního stavu obyvatel migrací. Průměrný věk obyvatel této městské části byl 38,5 roků. Od roku 1991 se tento údaj mírně zvýšil. Průměrný věk mužů v roce 1991 byl 35,6 roků a v roce 2001 pak 36,7 roků. U žen bylo zaznamenáno také zvýšení, ale ještě minimálnější a to z 40,0 roků při cenzu 1991 na 40,4 v roce 2001. Průměrný věk obyvatel MČ PrahaLipence je poměrně značně nižší než v činí celopražský údaj (41,1 let).

2.7.3 Rodinný stav obyvatelstva S věkovou strukturou obyvatel souvisí i složení podle rodinného stavu. Tab.2.7.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Lipence Počet obyvatel celkem


ženatí

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

619

170

370

55

13

11

27,5

59,8

8,9

2,1

Ženy

650

122

377

54

93

4

18,8

58,0

8,3

14,3

1 269

292

747

109

106

15

23,0

58,9

8,6

8,4

Celkem

Osob žijících v manželství bylo 59%, tento podíl se od roku 1991 snížil, tehdy to bylo 64% ze všech obyvatel starších 14 let. Ženatých mužů je zde 59%, vdaných žen 58%. Mezi ovdovělými, kterých zde byl poněkud nižší podíl než v Praze celkem (9,1%) je vždy převaha žen, zde bylo 88% vdov. Svobodných obyvatel bylo 23% ze všech obyvatel 15letých a starších. Je zde nižší zastoupení svobodných než v Praze celkem (26%). 70


Zastoupení rozvedených je také pod celopražským průměrem (8,6% v MČ Praha-Lipence a 9,1% v Praze celkem).

2.7.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Tak jako v celé Praze, tak specielně v jejích menších městských částech se různost národností projevuje minimálně. V MČ Praha-Lipence bylo 96,6% obyvatel české národnosti. K dalším národnostem se přihlásili pouze jednotliví občané. Za zmínku snad stojí pouze 10 občanů, kteří se přihlásili ke slovenské národnosti. Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha-Lipence bylo pouze 5.

2.7.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha-Lipence je ta, že zde v roce 2001 bylo 73,2% Pražanů. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než u žen, mužů bylo 77,0% a žen 69,9,2%. Tento podíl je zde vyšší než v Praze úhrnem, ale i vyšší než ve velkých městských částech. Lze předpokládat, že zde je přece jen silnější vázanost na bydliště a lokalitu než na příklad u sídlištního obyvatelstva, kde je mobilita častější.

2.7.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.7.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Lipence Počet obyvatel 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

muži

Složení v % 2001

ženy

celkem

muži

1991 ženy

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

1 305

643

662

1 531

763

768

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

455

198

257

321

129

192

34,9

30,8

38,8

21,0

16,9

25,0


381

166

215

241

96

145

83,7

83,8

83,7

75,1

74,4

75,5

čs. husitská

57

24

33

38

15

23

12,5

12,1

12,8

11,8

11,6

12,0

evangelické

16

8

8

7

3

4

3,5

4,0

3,1

2,2

2,3

2,1

pravoslavná

1

-

1

-

-

-

0,2

0,0

0,4

-

-

-

ostatní

-

-

-

35

15

20

-

-

-

10,9

11,6

10,4

bez vyznání

535

292

243

1 053

551

502

41,0

45,4

36,7

68,8

72,2

65,4

nezjištěno

315

153

162

157

83

74

24,1

23,8

24,5

10,3

10,9

9,6

Také v této městské části je velká většina obyvatel bez vyznání. Ve všech městských částech dřívějšího správního obvodu Praha 5, kromě vlastní MČ Prahy 5 a MČ Velká Chuchle, byl zjištěn zvýšený podíl obyvatel, kteří se nepřihlásili k žádnému náboženskému vyznání. Podíl lidí bez vyznání se zde od roku 1991 poměrně značně zvýšil, téměř o 28 procentních bodů, zatímco v Praze celkem byl tento nárůst necelých 18 procentních bodů. Věřících zde bylo 21,0%, což je menší podíl než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou i zde, tak jak to platí všeobecně, silněji zastoupeny ženy, zde to bylo 60%. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V této městské části byla dominance římskokatolického vyznání byla ještě výraznější než ve většině městských částí nebo v Praze celkem (kolem 71%). Další uvedené církve jsou zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 se i v této městské části zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Shodně s celopražskou tendencí i zde výrazně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. SLDB 2001 – PRAHA 5

71

2.7.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice v celém komplexu a detailním územním rozdělení se nezískává jinak než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.7.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Lipence Základní a neukončené z toho ženy

celkem 1991 2001



z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

329

220

431

170

237

132

v%

31,3

40,4

41,0

31,3

22,5

24,3

počet

227

154

504

196

392

235

v%

17,9

23,7

39,7

30,2

30,9

36,2



celkem 1991 2001


z toho ženy

celkem

celkem

z toho ženy

počet

51

19

3

3

1051

544

v%

4,9

3,5

0,3

0,6

100,0

100,0

počet

120

58

26

7

1 269

650

v%

9,5

4,6

2,0

1,1

100,0

95,6

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Lipence bylo střední vzdělání bez maturity. Obdobná byla situace i v roce 1991. Zastoupení obyvatel s tímto stupněm vzdělání zde ale mírně pokleslo. Značně se naopak zvýšilo zastoupení osob se středním maturitním vzděláním, mezi kterými je všeobecně převaha žen. Výrazně ubylo osob se základním vzděláním, z téměř jedné třetiny v roce 1991 na necelých 18% v roce 2001. Jde o to, že toto vzdělání je častější u obyvatel nejstarších věkových kategorií, které se v průběhu deseti let promění, přijdou sem ročníky mladší, u kterých jsou obvyklejší vyšší stupně vzdělání. Základní vzdělání bylo zjištěno i zde častěji v ženské části populace, žen bylo mezi obyvateli se základním vzděláním 68%. Také v MČ Praha-Lipence, tak jako i v celé Praze, vzrostl počet i podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Stále je zde podíl vysokoškolsky vzdělaných osob pod celopražským průměrem. Mezi vysokoškolsky vzdělanými obyvateli je i v této městské části více mužů. Převaha mužů byla ale v Lipencích mnohem méně výrazná než v Praze celkem. V Lipencích bylo mezi vysokoškolsky vzdělanými 52% mužů a v Praze 59%. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se i v této městské části zlepšila a kopíruje se i zde trend platný pro celé hlavní město, ale i celou ČR. Rychlejší tempo zlepšení zaznamenáváme u žen.

2.7.8 Shrnutí Počet obyvatel MČ Praha-Lipence se od roku 1991 zvýšil a lze předpokládat mírné nárůsty i v následujícím období. Struktura obyvatel podle pohlaví se vyznačuje velmi nízkou feminitou. Tato městská část patří mezi pražské městské části s poměrně příznivým věkovým složením populace. Podíl dětské složky, i přes pokles, je stále vyšší než udává celopražský průměr. Zastoupení obyvatel v produktivním věku je zde vysoké a podíl osob starších 59 let naopak je značně pod celopražskou hodnotou. Podíl osob hlásících se k náboženství zde byl oproti celopražskému údaji snížený. Tak jako všeobecně, i zde vzrostla vzdělanostní úroveň obyvatel. Zvýšil se podíl obyvatel s maturitním a vysokoškolským vzděláním, ale stále zde zůstává nejobvyklejším střední vzdělání a vyučení bez maturity.

72


3

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování. Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko-ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou tedy plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách). Do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.

3.1

Ekonomická aktivita – městská část Praha 5

3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha 5 se oproti výsledkům cenzu v roce 1991 zvýšilo. K tomuto nárůstu došlo v celém hlavním městě. V této městské části byl tento nárůst ekonomicky aktivních výraznější, ale stále je zde jejich podíl mírně nižší než je v celém hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 86,0% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 83,8%. Naproti tomu se snížil počet i podíl pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 8,7% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 3,3%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních a v roce 2001 to bylo 6%), ale v MČ Praha 5 měl vliv i celkový úbytek obyvatel nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malý segment a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou ale v současné době i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha 5 představovali nezaměstnaní 5,6% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. MČ Praha 5 patří podle výsledků SLDB 2001 k městským částem se zvýšeným podílem nezaměstnaných. Vyšší podíl nezaměstnaných byla jen v 10 městských částech z 57. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“ a pomocí této kategorie se měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. V MČ Praha 5 byl počet těchto osob poměrně výrazně nižší, než byl za 10 let počet nezaměstnaných.


73

Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 5 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 2001

1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

% z počtu obyvatel

celkem

40 145

41 680

2001

1991

ženy

celkem

ženy

19 847

52,3

54,0

48,7

3,8 33 639

35 849

16 543

43,8

46,5

40,6

pracující důchodci

2 943

2 142

1 209

3,8

2,8

3,0

ženy na mateřské dovolené

2 296

737

737

3,0

1,0

1,8

nezaměstnaní

1 267

2 346

1 060

1,7

3,0

2,6

36 623

34 336

20 346

47,7

44,5

50,0

16 565

14 747

9 770

21,6

19,1

24,0

-

851

675

-

1,1

1,7

13 596

13 128

6 503

17,7

17,0

16,0

Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

869

1 396

1 394

1,1

1,8

3,4

5 593

4 214

2 004

7,3

5,5

4,9

-

1 154

531

-

1,5

1,3

76 768

77 170

40 724

100,0

100,0

100,0

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace poklesl. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představovali 42,9% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých necelých 40%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 12,3% ze všech ekonomicky neaktivních. Toto složení ekonomicky neaktivních odpovídá v podstatě i celopražské struktuře. Ve srovnání s rokem 1991 je pro MČ Prahu 5 charakteristické početní pokles všech hlavních skupin neaktivních obyvatel. Nejvýznamnější byl početní pokles u kategorie ostatní závislé osoby, kterou tvoří ve většině (87%) právě děti do 6 let věku, který oproti roku 1991 poklesl značně. Počet ostatních závislých osob poklesl o čtvrtinu. Snížil se i počet nepracujících důchodců, kterých ubylo necelá 4%. Minimálně ubylo studujících včetně žáků základních škol, pokles činil 3,4% ze stavu v roce 1991. jedinou skupinou neaktivních, kde došlo k početnímu nárůstu, byly osoby v domácnosti. Mezi nimi byli v této městské části i 2 muži (v celé Praze bylo zjištěno 6 mužů v tomto postavení). V roce 2001 bylo žen v domácnosti 3,4% z celkového počtu žen. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (sem patří osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla všeobecně zcela výjimečnou kategorií a v této městské části nebyla vůbec zastoupena, představuje i nyní poměrně malou skupinu, podíl byl 2,5% ze všech ekonomicky neaktivních a většinou sem patřily ženy.

3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy téměř polovinu všech ekonomicky aktivních (49,4%), v roce 2001 klesl tento podíl na 47,6%. Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha 5 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými pětiletými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 – 54 let. V roce 1991 to byla o 10 let mladší věková skupina, tedy 35 – 44 let. K určitému zvýšení zastoupení došlo u osob ve věku 55 - 59 let, kde se kromě celkového nárůstu počtu osob tohoto věku projevilo i prodloužení důchodové hranice.

74


Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 5 Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

v tom ve věku (%): 15 - 24

10,8

10,7

11,0

25 - 34

25,1

25,6

24,6

35 - 44

23,1

22,6

23,6

45 - 54

26,9

24,9

29,0

55 - 59

8,9

10,2

7,5

60 - 64

2,8

3,2

2,3

65 a více včetně nezjištěno

2,4

2,9

2,0

V zastoupení jednotlivých věkových skupin je mezi muži a ženami určitý rozdíl. U mužů zde byla početně nejsilnější skupina ekonomicky aktivních ve věku 25 – 34 let a u žen to byla skupina 45 – 54 let. Tento rozdíl souvisí s tím, že ženy početně silné populační skupiny od 25 do 35 let jsou stále často doma a starají se o malé děti, muži naopak musí nutně zabezpečit rodinu po finanční stránce. Mezi ženami je nejvíc ekonomicky aktivních ve věku od 45 do 54 let, kdy péče o rodinu ustupuje do pozadí a ženy již mají možnost věnovat se zaměstnání. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V MČ Praha 5 jich podle SLDB 2001 bylo 2 346, z toho 1 286 mužů a 1 060 žen. Celkový jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je 5,6%. Podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných ve věku 25 – 34 let a to 616, ale i ve věkových skupinách a 15 – 24 a 35 – 44 let bylo nezaměstnaných nad 500. V nejmladší věkové skupině byla nejvyšší relativní míra nezaměstnanosti, v tomto věku bylo 12,6% ze všech ekonomicky aktivních nezaměstnáno. Podle pohlaví je více nezaměstnaných v této městské části mezi muži. V jednotlivých věkových kategoriích je situace rozdílná. Mezi nezaměstnanými bylo více mužů ve věku do 24 let a nad 44 let. Ve středním věku byla mezi nezaměstnanými mírná převaha žen.

3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) oproti roku 1991 poklesla a to z 668 osob na 635 osob. Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 5 Z 1000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

muži

ženy

65 602

30 463

35 139

15 - 24

435

451

419

25 - 34

856

934

781

35 - 44

902

946

859

45 - 54

899

928

873

55 - 59

682

844

529

60 - 64

377

478

284

86

146

52

635

716

564

z toho:

65 a více Z 1000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání s předchozími obdobími se zvýšila ekonomická aktivita u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části ve věku 35 – 44 let, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 902 ekonomicky aktivních. Vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů byla ve všech věkových skupinách. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 35 – 44 let a to 946 ekonomicky aktivních na 1 000 mužů tohoto věku a u žen ve věku 45 – 54 let 873 žen na 1 000. SLDB 2001 – PRAHA 5

75

Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 5

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

94,6

93,4 78,1

85,9

92,8

Muži 84,4

87,3

Ženy Celkem

45,1

52,9

41,9

47,8 28,4 14,6

10 0

5,2 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Při pohledu na to, jak se situace liší mezi pohlavími, vidíme, že ženy mají nejvyšší hodnotu míry ekonomické aktivity v pozdějším věku než muži. Stejně tak tomu bylo i v předchozím sčítání. V roce 2001 byla nejvyšší míra ekonomické aktivity u mužů ve věkové skupině 35 až 44letých, u žen ve skupině 40 až 49letých. Je to zejména tím, že na profesní život žen má větší vliv nutnost realizovat péči o děti a rodinu zejména ve středním i mladším věku. Poměrně výrazný pokles míry ekonomické aktivity u žen ve srovnání s rokem 1991 je dán také tím, že byl metodicky změněn způsob zařazení žen na další mateřské dovolené mezi ekonomicky neaktivní. Pokles míry ekonomické aktivity se objevuje u žen již od 55 let věku a u mužů od 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu. Ve věku 55 let se to odráží v tom, že rozdíl mezi pohlavími je zde nejmarkantnější.

3.1.4

Ekonomicky aktivní podle odvětví

Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické a to nejen v důsledku významných socio-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti se v MČ Praha 5 poněkud odlišuje od rozložení pro Prahu celkem. Zatímco v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a průmyslu, v této městské části je nejčastějším odvětvím školství, zdravotnictví, sociální činnosti. Obchod je na druhé pozici a dále je to odvětví činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně výzkumu a vývoje. Průmysl je zastoupen také poměrně silně, ale až na čtvrté pozici. Ve veřejné správě je také zaměstnán větší podíl ekonomicky aktivních než je celopražské procento. Mírně nad celopražským údajem je zde i odvětví ostatních veřejných a osobních služeb (v Praze celkem 9,3%), stavebnictví (v Praze 8,2%) a pohostinství a ubytování (v Praze 4,8%). Peněžnictví a pojišťovnictví cca odpovídá celopražskému průměru a ostatní resorty jsou o zastoupeny o něco méně. V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly.

76


Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 5 Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží

0,5

0,6

0,5

10,8

13,4

8,0

8,7

13,8

3,1

12,3

12,3

12,2

Pohostinství a ubytování

5,1

4,9

5,3

Doprava, pošty a telekomunikace

7,7

9,9

5,4

Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

4,5

3,2

5,9

12,1

12,2

12,0

7,2

6,1

8,4

13,5

6,8

20,9

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství, zdravotnictví, sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

9,9

9,2

10,6

Nezjištěné odvětví

7,6

7,6

7,7

Muži v MČ Praha 5 byli nejčastěji zaměstnáni ve stavebnictví a průmyslu. Obdobná je situace i v Praze celkem. Zde je nejvíce mužů zaměstnáno v průmyslu, dále ve stavebnictví a potom v odvětví obchodu. V MČ Praha 5 je změněné pořadí. Tak jako i v celé Praze byly zde ženy nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, podíl 20,9% však poměrně značně převyšuje celopražský údaj (v Praze zde bylo zaměstnáno 18,7% z ekonomicky aktivních žen). Druhým nejsilněji u žen obsazeným odvětvím byl v MČ Praha 5 obchod stejně jako v Praze celkem, ale zde je naopak pražský údaj (13,2%) vyšší než v Praze 5. Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky je u žen shodně na třetím místě, ale zde je celopražský údaj (11,4%) nižší. Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 5

Ženy

6000

Muži 5000

Rovné zastoupení

3000 2000 1000



Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Školství, zdravotnictví, sociální činnosti

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

Peněžnictví a pojišťovnictví



Obchod a opravy spotřebního zboží

Stavebnictví

Průmysl celkem

0 Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

Počet

4000

77

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví je v MČ Praha 5 vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, zde to bylo takřka shodné s celopražským údajem (75%) a to 73,6%. V Praze 5 pracovalo více žen než mužů ještě v peněžnictví a veřejné správě. Ve všech ostatních odvětvích byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i zde stavebnictví, kde muži představovali 83% (zcela stejný podíl jako v Praze celkem). Tato skutečnost platí zcela všeobecně, nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila. V roce 1991 se pohybovala v Praze kolem 74%. Mužský je pochopitelně i průmysl, tady pracovalo ze všech zaměstnaných obyvatel Prahy 5 mužů 65%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.

3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v Praze 5 odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 5 v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání:

muži

počet

celkem

v%

muži

ženy

41 680

21 833

19 847

47,6

100,0

100,0

100,0

1 782

1 269

513

28,8

4,3

5,8

2,6

zaměstnavatelé zaměstnanci

Struktura ekonomicky aktivních v % ženy

30 494

14 830

15 664

51,4

73,2

67,9

78,9

samostatně činní

6 940

4 523

2 417

34,8

16,7

20,7

12,2

členové družstev

31

19

12

38,7

0,1

0,1

0,1

2 433

1 192

1 241

51,0

5,8

5,5

6,3

ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Zatímco ze všech ekonomicky aktivních mužů bylo v MČ Praha 5 ve věku 35 – 44 let 22,6%, ze všech zaměstnavatelů mužů jich bylo v této věkové kategorii 33,1%. Žen zaměstnavatelek bylo nejvíce ve věku 45 – 54 let a to 37,2% a ekonomicky aktivních žen v tomto věku bylo 29,0%. Ve věku 35 – 54 let byl též zvýšený podíl osob samostatně činných. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 5 Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

z toho zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

ženy

15-24

2 332

2 190

22

12

1 719

1 766

258

141

25-34

5 579

4 883

240

72

3 914

3 804

1 137

589

35-44

4 933

4 686

420

167

3 084

3 561

1 200

697

45-54

5 441

5 761

402

191

3 626

4 685

1 182

683

55-59

2 224

1 486

132

59

1 589

1 214

410

162

60-64

694

453

35

7

500

348

145

78

65+

599

371

17

5

385

272

176

65

Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání a věku je i v hl. m. Praze celkem.

78

muži


3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 5 Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 5 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy

17 855

celkem

16 562

Žáci a studenti vyjíždějící v%

celkem

v%

34 417

100,0

13 070

100,0

3 240

4 785

8 025

23,3

6 421

49,1

12 807

10 969

23 776

69,1

6 019

46,1

1 059

525

1 584

4,6

465

3,6

748

345

1 093

3,2

212

1,6

Ze základních údajů vidíme, že v MČ Praha 5 má pracoviště mimo své bydliště 82,6% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 81,8% z ekonomicky aktivních mužů a u žen tento podíl činí 83,4%. Z těchto obyvatel necelých 23,3% navštěvuje pracoviště, které se nachází v rámci správního obvodu Praha 5, tak jak platil k datu SLDB 2001. Mezi ekonomicky aktivními, kteří mají své pracoviště na území stejného správního obvodu je více žen (28,9% z vyjíždějících žen neopouští obvod Praha 5 a jen 18,1% vyjíždějících mužů). Dalších 69,1% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 5% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků téměř 70% vyjíždí mimo Prahu denně. V celopražském průměru je podíl osob pracujících mimo Prahu zcela stejný jako v této městské části právě tak i podíl osob, které mají své pracoviště v domě svého trvalého bydliště je zde obdobný jako v Praze celkem. Pracující studenti jsou v rámci dojížďky řazeni ke studentům a i o to se snižuje podíl ekonomicky aktivních osob, které pracují v místě svého bydliště. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. Z nich zhruba polovinu tvoří žáci základních škol, kteří většinou v Praze navštěvují školu ve stejném správním obvodu, těchto dětí v MČ Praha 5 je 46%. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Do jiného místa v republice dojíždí 5% studentů a jen polovina z nich denně. Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.1.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z významnějších změn je pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zatímco zákonem podepřená nutnost být v pracovním poměru udržovala v minulosti intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 v MČ Praha 5 byla necelých 90%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha 5 vidíme, že mimořádně je zde zastoupeno školství, zdravotnictví a sociální správa. V tomto odvětví zde pracuje více než pětina ekonomicky aktivních žen. Zaznamenání struktury ekonomicky aktivních v novém třídění podle postavení v zaměstnání dalo základ pro budoucí srovnání. V MČ Praha 5 vzrostl od minulého cenzu počet ekonomicky aktivních obyvatel i jejich podíl na celkovém stavu populace.


79

3.2

Ekonomická aktivita - městská část Praha-Slivenec

3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Slivenec od roku 1991 nijak významněji nezměnilo. V roce 2001 bylo 1 091 osob ekonomicky aktivních tj. 54,7% z celkového počtu obyvatel Slivence. Tento údaj je o 1,3 procentního bodu nad celopražským průměrem. V roce 1991 byla situace obdobná. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 89% ze všech ekonomicky aktivních, počet i podíl se za posledních 10 let zvýšil. Ve sledovaném desetiletí se naopak výrazně snížil počet i podíl pracujících důchodců. Tento trend se projevil v celém hlavním městě. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, kterých bylo ve Slivenci jen málo přes 10. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází z mezinárodní metodiky ILO a je odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V městské části Praha-Slivenec představovali nezaměstnaní 5% ze všech ekonomicky aktivních. Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Slivenec Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho:

% z počtu obyvatel 2001

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

1 023

1 091

477

54,7

54,7

47,7

zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

856

970

409

45,8

48,6

40,9


103

43

27

5,5

2,2

2,7


43

12

12

2,3

0,6

1,2

nezaměstnaní

21

55

21

1,1

2,8

2,1

847

900

523

45,3

45,1

52,3

382

425

268

20,4

21,3

26,8


-

15

11

-

0,8

1,1

353

318

160

18,9

15,9

16,0

17

41

41

0,9

2,1

4,1

95

101

43

5,1

5,1

4,3

3

-

-

0,2

-

1 994

1 000

100,0

100,0

100,0

1 870

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace velmi mírně poklesl, byl to pokles, který vyrovnal podíl obyvatel s nezjištěnou ekonomickou aktivitou, takže i zde můžeme hovořit spíše o stabilizaci. Struktura těchto obyvatel se poněkud proměnila. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří 47,2% všeho neaktivního obyvatelstva. Jejich zastoupení se oproti roku 1991 ještě zvýšilo (tehdy představovali 45% ekonomicky neaktivního obyvatelstva). Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých v roce 2001 bylo 35,3%, v roce 1991 byl jejich počet i podíl vyšší. Zvýšil se počet osob v domácnosti. V kategorii ostatních osob s vlastním zdrojem obživy, která byla v roce 1991 nulová, bylo v roce 2001 sečteno 15 osob.

3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku V roce 1991 představovaly ženy 46,9% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 se podíl žen snížil na 43,7%. Malé městské části mají většinou snížený podíl žen mezi ekonomicky aktivními, tato skutečnost byla pozorována i v roce 1991.

80


Věkové složení ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. Mezi ekonomicky aktivními je nejpočetnější věkovou skupinou obyvatelstvo 45 – 54 let, které zde představuje téměř 30% ze všech ekonomicky aktivních. Početně silnou věkovou skupinou ekonomicky aktivních v MČ Praha-Slivenec jsou i osoby ve věku 35 – 44 let. Ekonomicky aktivní tohoto věku představují čtvrtinu všech ekonomicky aktivních. Tab.3.2.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Slivenec Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

12,4

10,9

14,3

25 - 34

20,0

22,1

17,2

35 - 44

24,7

23,8

26,0 31,0

45 - 54

29,4

28,2

55 - 59

9,3

10,9

7,3

60 - 64

2,6

2,6

2,5


1,6

1,5

1,7

V zastoupení jednotlivých věkových skupin je mezi muži a ženami rozdíl. Výrazná převaha ekonomicky aktivních ve dvou uvedených věkových skupinách je u žen značně silnější než u mužů. Z ekonomicky aktivních žen je ve věku 35 – 54 let 57%. Do skupiny ekonomicky aktivních jsou zařazeni i nezaměstnaní. V městské části Praha-Slivenec jich bylo podle SLDB 2001 sečteno 55, z toho 21 žen a 34 mužů. V třídění podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných také ve věku 35 – 54 let, kterých bylo bez zaměstnání celkem 24 osob, z toho 11 žen. Podíl nezaměstnaných na všech ekonomicky aktivních v této městské části činil 5%, což je ve srovnání v rámci 57 městských částí střední hodnota.

3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15let) oproti roku 1991 poklesla a to z 674 osob na 631 osob je to vyšší míra než v Praze celkem (626). Tento ukazatel je však pro MČ Praha-Slivenec v dalším podrobnějším třídění podle pohlaví a věkových skupin příliš hypotetický, protože celkový počet ekonomicky aktivních v rozdělení na muže a ženy je zde nižší než 500 osob.

3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v městské části Praha-Slivenec poněkud odlišná než je rozložení pro Prahu celkem. Zatímco v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu, ve Slivenci je nejčastějším průmysl, který je zde silněji zastoupen než v Praze celkem (12,2%). Silněji je zastoupeno i odvětví ostatní veřejné a osobní služby (kam patří mimo jiné i veškerá kultura a umění), zde je tato městská část na čtvrté pozici mezi 57 městskými částmi za MČ Praha 1, MČ PrahaTroja a MČ Praha 2, v nichž je v tomto odvětví zaměstnán větší podíl ekonomicky aktivních. Oproti celopražskému průměru je zde mírně vyšší podíl zaměstnaných i v zemědělství, ačkoli i zde je to nejméně frekventované odvětví. Slivenec patří mezi 5 městských částí s nejvyšším podílem lidí pracujících v zemědělství.


81

Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Slivenec 150

Ženy

125

Muži Rovné zastoupení

Počet

100 75 50 25










Stavebnictví

Průmysl celkem

Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

0

Ženy naopak tradičně převažují v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti, kde je žen 68% z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v tomto odvětví. Dalšími odvětvími, kde je vyšší zastoupení žen jsou veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení a také pohostinství a ubytování. V ostatních odvětvích už rozdíly nejsou tak výrazné. Tab.3.2.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Slivenec Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

2,6

2,8

2,3

Průmysl celkem

13,2

15,5

10,3

Stavebnictví

11,4

17,8

3,1


12,2

10,3

14,7


5,1

3,3

7,5


9,0

11,4

5,9


3,3

2,4

4,4

9,7

9,0

10,7


6,0

4,2

8,4


7,1

4,1

11,1

12,3

11,1

13,8

8,1

8,3

7,8

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěné odvětví

Určité posuny se projevily i v zastoupení pohlaví v jednotlivých odvětvích. Tak jako i jinde muži nejvíce převažují v odvětví stavebnictví. Muži v tomto odvětví tvoří 88%. Další odvětví, kde jsou muži výrazněji v převaze, jsou odvětví průmysl (66% mužů) a doprava, pošty a komunikace (71% mužů).

82


3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Ve Slivenci tato skupina tvoří 71,2% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než je pražský průměr který činí 74,3%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V procentuálním zastoupení se situace v této městské části od celopražských údajů nepatrně odlišuje, je vyšší podíl osob samostatně činných (18%). Zvýšený je i podíl zaměstnavatelů (6,2%). Tento fakt souvisí pravděpodobně s tím, že se v městské části vyskytuje větší počet rodinných domů, které představují zázemí pro provozování živností ve větší míře, než je tomu u zástavby z bytových domů. Dalším faktorem, který ovlivňuje podíl samostatně činných může být i zvýšený podíl osob pracujících v zemědělství. Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Slivenec v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

muži

1 091


počet

614

celkem

v%

477

43,7

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

68

51

17

25,0

6,2

8,3

3,6

zaměstnanci

777

383

394

50,7

71,2

62,4

82,6

samostatně činní

198

148

50

25,3

18,1

24,1

10,5

členové družstev

1

1

-

-

0,1

0,2

0,0

47

31

16

34,0

4,3

5,0

3,4


Mezi osobami samostatně výdělečně činnými je více mužů (75%). Obdobné zastoupení pohlaví je i ve skupině zaměstnavatelů. Další podrobnější třídění (postavení v zaměstnání podle věkových skupin) v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol V městské části Praha-Slivenec vyjíždí za prací 873 zaměstnaných osob, což je 80% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící, respektive vycházející, počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Slivenec Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy 466

407

v rámci správního obvodu Praha 5

143

v rámci hl. m. Prahy

291

do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

Žáci a studenti vyjíždějící

celkem

v%

celkem

v%

873

100,0

313

100,0

179

322

36,9

155

49,5

220

511

58,5

149

47,6

25

5

30

3,4

8

2,6

20

4

24

2,7

3

1,0

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 89% žen, zatímco pouze 80% mužů. Bez ohledu na pohlaví vyjíždí za prací 84% zaměstnaných osob. Tato hodnota je mírně pod celopražským průměrem, který je 88% a je taková zejména v důsledku zvýšeného podílu samostatně činných osob a zaměstnavatelů v této městské části. Tomu by odpovídaly i rozdíly v hodnotách mezi pohlavími. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 5 vyjíždí 44% žen, ale jen 31% mužů. Podíl osob vyjíždějících do zaměstnání v rámci hlavního města je u obou pohlaví bližší, mužů vyjíždí 62%, žen 54%. Naopak více mužů vyjíždí za prací mimo Prahu. SLDB 2001 – PRAHA 5

83

Téměř polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, 48% vyjíždí na jiné místo hlavního města a pouze 8 z celkového počtu 313 vyjíždějících žáků a studentů má školu za hranicí Prahy.

3.2.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob se mírně zvýšil. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními je oproti roku 1991 silnější, ženy tvořily pouze 44% z celku ekonomicky aktivních. U žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace zde nejčastěji pracovala v průmyslu, u žen byl nejsilněji zastoupeným odvětvím obchod. Celkově je v této městské části zvýšený podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v ostatních veřejných a osobních službách. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel se zvýšil a to v důsledku početního nárůstu nepracujících důchodců. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů.

3.3

Ekonomická aktivita - městská část Praha-Lochkov

3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Lochkov oproti cenzu 1991 snížilo. V roce 2001 bylo ekonomicky aktivních 53,4% z celkového počtu obyvatel Lochkova. Tento údaj je o 0,9 procentního bodu pod celopražským průměrem. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 88,4% ze všech ekonomicky aktivních. Ve sledovaném desetiletí se snížil i zde počet pracujících důchodců. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní, kterých k datu SLDB bylo v Lochkově 10. Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Lochkov Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní


celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

316

311

147

55,9

53,4

47,1

260

275

133

46,0

47,3

42,6


31

20

8

5,5

3,4

2,6


15

5

5

2,7

0,9

1,6

nezaměstnaní

10

10

1

1,8

1,7

0,3

249

271

165

44,1

46,6

52,9

127

134

86

22,5

23,0

27,6

-

8

7

-

1,4

2,2

žáci, studenti, učni

91

81

43

16,1

13,9

13,8

osoby v domácnosti ostatní závislé osoby

2

8

8

0,4

1,4

2,6

29

40

21

5,1

6,9

6,7

-

-

-

-

-

-

565

582

312

100,0

100,0

100,0

Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy

Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace vzrostl. V roce 1991 to bylo 46,0%, v roce 2001 již 47,3%. Oproti cenzu 1991 se mírně zvýšilo zastoupení nepracujících důchodců, ale poklesl počet i podíl žáků a studentů. Na rozdíl od většiny větších městských částí zde narostlo zastoupení ostatních závislých osob, kam řadíme děti předškolního věku a i ženy v domácnosti. Jejich podíl 14,8% ze všech ekonomicky neaktivních zde převyšuje celopražský průměr, který je 11,1%. Mezi ekonomicky neaktivními bylo více žen a to 61% a mezi nepracujícími důchodci bylo 64% žen. 84


3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku V roce 1991 představovaly ženy 47,5% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 se podíl žen jen nepatrně snížil na 47,3%. Věkové rozložení ekonomicky aktivních odpovídá celkovému složení obyvatel. Také zde bylo nejvíce ekonomicky aktivních ve věku mezi 35 a 54 lety, bylo to přes polovinu (53,7%) ekonomicky aktivních osob. Další podrobnější třídění (podle věkových skupin) v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity zde byla 630. Lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let.

3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví v Lochkově není příliš typické, což zjišťujeme právě v městských s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje početně výrazně vyšší váhu. Nejčastěji byli lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží je to 15,4% ze všech ekonomicky aktivních. Silně byl zastoupen i průmysl (15,1%) a také stavebnictví zde bylo častější než v Praze celkem (Lochkov 12,2% a Praha 8,2%). Nad celopražskou hodnotou bylo i zastoupení zaměstnaných v dopravě, pohostinství a i v zemědělství, ačkoli i zde to bylo nejméně časté odvětví. Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Lochkov

50 Ženy Muži

40

20 10











Stavebnictví

Průmysl celkem

0


Počet

Rovné zastoupení 30

85

V členění podle pohlaví muži i v Lochkově převažují tradičně ve stavebnictví, v průmyslu a dopravě. Ženskými odvětvími jsou i zde školství, zdravotnictví, ale i veřejná správa a také pohostinství a ubytování, kde v Praze celkem naopak pracuje více mužů, stejně jako v odvětví činností v oblasti nemovitostí.

3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Lochkov tato skupina představuje 76,5% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nad pražským průměrem, který činí 74,3%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 16,1%, což odpovídá celopražské hodnotě stejně jako podíl zaměstnavatelů 4,5%. Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Lochkov v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

muži

311


počet

164

celkem

v%

147

47,3

muži

100,0

ženy

100,0

100,0

14

9

5

35,7

4,5

5,5

3,4

238

115

123

51,7

76,5

70,1

83,7

samostatně činní

50

34

16

32,0

16,1

20,7

10,9

členové družstev

-

-

-

-

-

-

-


9

6

3

33,3

2,9

3,7

2,0

zaměstnanci

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol V městské části Praha-Lochkov vyjíždí za prací 274 zaměstnaných osob, což je 88% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Lochkov Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy


celkem

v%

celkem

v%

141

133

274

100,0

82


55

67

122

44,5

51

62,2


77

58

135

49,3

29

35,4

6

8

14

5,1

2

2,4

4

7

11

4,0

1

1,2


100,0

Zaměstnaných mužů vyjíždí 91% stejně jako žen. Tento podíl je v Lochkově oproti celopražské situaci zvýšený (Praha 87% muži a 89% ženy). V celopražském měřítku a i ve většině městských částí je mezi ženami vyšší podíl vyjíždějících, což navazuje na to, že ženy jsou méně často v postavení OSVČ nebo zaměstnavatelů a naopak častěji v postavení zaměstnanců.

86


Z celkového počtu vyjíždějících jich 44,5% v Lochkově navštěvuje pracoviště v rámci správního obvodu Praha 5. Dalších 49,3% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města a jen 6 vyjíždějících pracuje mimo Prahu. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 62% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 5. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města.

3.3.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob v této městské části mírně poklesl. Rozdělení ekonomicky aktivních podle pohlaví se nezměnilo, stále mírně převažují muži. Mužská část populace nejčastěji pracovala ve stavebnictví a v průmyslu, u žen byl nejsilněji zastoupeným odvětvím obchod, ale i podíl žen pracujících v průmyslu zde byl zvýšený. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel se zde zvýšil a podobně jako v MČ Praha-Slivenec to bylo v důsledku početního nárůstu nepracujících důchodců. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů odpovídalo celopražskému průměru.

3.4 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Velká Chuchle 3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Velká Chuchle oproti cenzu 1991 prakticky nezměnilo. V roce 2001 bylo ekonomicky aktivních 55,4% z celkového počtu obyvatel. Tento údaj je o 1,1 procentního bodu nad celopražským průměrem. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 85,3% ze všech ekonomicky aktivních. Ve sledovaném desetiletí se snížil i zde počet pracujících důchodců. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní, kterých k datu SLDB bylo v MČ Praha-Velká Chuchle 45. Tab.3.4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Velká Chuchle Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní


celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

882

968

435

55,4

55,3

49,4

733

826

353

46,0

47,2

40,1


85

66

37

5,3

3,8

4,2


39

15

15

2,4

0,9

1,7

nezaměstnaní

25

45

23

1,6

2,6

2,6

708

758

437

44,5

43,3

49,6

339

375

233

21,3

21,4

26,4

-

13

8

-

0,7

0,9

274

256

123

17,2

14,6

14,0


12

30

30

0,8

1,7

3,4

83

84

43

5,2

4,8

4,9

2

23

9

0,1

1,3

1,0

1 592

1 749

881

100,0

100,0

100,0

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se mírně snížil. V roce 1991 to bylo 44,5%, v roce 2001 již 43,3%. Oproti cenzu 1991 se mírně zvýšil počet nepracujících důchodců, ale poklesl počet i podíl žáků a studentů. Počet ostatních závislých osob, kam řadíme děti předškolního věku a i ženy v domácnosti zůstal stejný jako v roce 1991, jejich zastoupení v celku populace se mírně snížilo a jejich podíl


87

v rámci všech ekonomicky neaktivních 11,1% zde odpovídá přesně celopražskému průměru. Také zde mezi ekonomicky neaktivními je více žen (62%).

3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku V roce 1991 představovaly ženy 47,1% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 podíl žen poklesl na 44,9%. Podíl žen mezi ekonomicky aktivními je nižší (40%) zejména ve věkové skupině 15 – 24 let a také ve věkové skupině 55 – 59 let (39%), kde hraje roli rozdílná hranice věku pro odchod do starobního důchodu. Nejsilnější zastoupení mezi ekonomicky aktivními mají ženy ve věku 45 – 54 let, kdy je již poněkud do pozadí odsunuta nutnost péče o domácnost, v této městské části bylo mezi ekonomicky aktivními v tomto věku 49% žen. Tab.3.4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Velká Chuchle Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

13,5

14,8

12,0

25 - 34

22,1

21,8

22,5

35 - 44

22,1

21,6

22,8

45 - 54

25,3

23,3

27,8

55 - 59

9,6

10,7

8,3

60 - 64

5,1

7,9

4,6


2,3

-

2,1

Věkové rozložení ekonomicky aktivních odpovídá celkovému složení obyvatel. Také zde bylo nejvíce ekonomicky aktivních ve věku mezi 35 a 54 lety. Ve srovnání s ostatními městskými částmi, které jsou uvedeny v této publikaci, je ve Velké Chuchli zvýšený podíl ekonomicky aktivních ve věku nad 59 let (celkem 7,4%), v ostatních městských částech je to kolem 5% a stejnou hodnotu udává i podíl za Prahu úhrnem.

3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. I u této městské části je celkový počet ekonomicky aktivních nižší než 1 000, takže je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celkově zde byla intenzita ekonomické aktivity 641 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel. Oproti hodnotě z roku 1991 došlo také zde k poklesu, před 10 lety to bylo 667. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let. Tab.3.4.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Velká Chuchle Z 1000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

muži

ženy

1 510

745

765

15 - 24

562

598

515

25 - 34

843

935

754

35 - 44

922

950

892

45 - 54

907

912

903

55 - 59

679

877

500

60 - 64

495

808

426

78

-

53

641

715

569

z toho:


88


Nejvyšší míra intenzity ekonomické aktivity je všeobecně u obyvatel ve věku 35 – 54 let, kdy přesahuje tento ukazatel všeobecně hodnotu 900.

3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, je to 13,6% ze všech ekonomicky aktivních. Silněji byl zastoupen i průmysl (12,7%). Nad celopražskou hodnotou bylo i zastoupení zaměstnaných v zemědělství, což je obvyklé pro menší městské části, které jsou umístěny v okrajových pražských lokalitách, ale i zde to bývá nejméně časté odvětví. Silněji je zastoupeno i odvětví ostatní veřejné a osobní služby (kam patří mimo jiné i veškerá kultura a umění), zde tato městská část patří mezi 15 městských částí s podílem tohoto odvětví vyšším než je celopražský údaj. Graf 3.4.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Velká Chuchle 150

Ženy

125

Muži Rovné zastoupení

Počet

100 75 50 25










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Výrazně mužskými odvětvími jsou i zde především stavebnictví (85% mužů) a průmysl (66%). Shodně je tomu i v celopražském měřítku, pouze v této městské části je převaha mužů v procentech cca o 2 procentní body vyšší v obou odvětvích. Naopak naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, zde byla převaha žen opět silnější (80%) než v Praze celkem (73,6%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví a veřejné správě. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných více-méně rovnoměrné.


89

Tab.3.4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Velká Chuchle Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží

1,4

2,1

0,7

12,7

15,2

9,7

8,1

12,4

2,8

13,6

13,7

13,6


4,2

3,6

5,1


7,4

8,8

5,7


4,6

2,8

6,9

9,8

9,9

9,7


5,2

3,9

6,7

10,7

3,9

19,1

9,7

9,0

10,6

12,4

14,6

9,7

Školství, zdravotnictví, sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěné odvětví

Muži v MČ Praha-Velká Chuchle byli nejčastěji zaměstnáni v průmyslu. Obdobná je situace i v Praze celkem, kde je také nejvíce mužů zaměstnáno v průmyslu (v Praze to bylo 14,6% ekonomicky aktivních mužů). Druhým nejfrekventovanějším odvětvím je zde u mužů obchod. Tak jako i v celé Praze byly i zde ženy nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, téměř pětina ekonomicky aktivních žen, což je vyšší podíl než mezi ženami v Praze úhrnem (v Praze zde bylo zaměstnáno 18,7% z ekonomicky aktivních žen). Druhým nejsilněji u žen obsazeným odvětvím byl v MČ Praha-Velká Chuchle obchod stejně jako v Praze celkem a také zde je pražský údaj (13,2%) nižší. Na třetím místě jsou u žen ostatní veřejné a osobní služby.

3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Velká Chuchle tato skupina představuje 67% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je pod pražským průměrem, který činí 74%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení i těchto kategorií se situace v této městské části od celopražských údajů odlišuje, je zde zvýšené zastoupení osob samostatně činných (19% oproti 16% v Praze celkem), ale i zaměstnavatelů (5% oproti 4% v Praze celkem). Tab.3.4.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Velká Chuchle v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

muži

968


počet

533

v%

435

44,9

celkem 100,0

muži

ženy

100,0

100,0

51

30

21

41,2

5,3

5,6

4,8

zaměstnanci

648

334

314

48,5

66,9

62,7

72,2

samostatně činní

183

123

60

32,8

18,9

23,1

13,8

členové družstev

1

-

1

100,0

0,1

-

0,2

85

46

39

45,9

8,8

8,6

9,0


V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, a především samostatně činných. Ze všech OSVČ bylo ve Velké Chuchli 67% mužů.

90


Další podrobnější třídění podle věkových skupin i v rámci této městské části naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů. I zde bylo nejvíce zaměstnavatelů a samostatně činných ve věkové skupině 35 – 44 let (18 tj. 35% zaměstnavatelů a 49 tj. 27% OSVČ).

3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol V městské části Praha-Velká Chuchle vyjíždí za prací 761 zaměstnaných osob, což je 79% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tento podíl vyjíždějících je zde snížený oproti celopražské situaci (83% ekonomicky aktivních) a nejnižší ze všech městských částí zde platného obvodu Prahy 5. Souvisí to jistě s vyšším podílem samostatně činných a i zaměstnavatelů. Tab.3.4.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Velká Chuchle Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 5 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy


celkem

v%

414

347

761

celkem

v%

100,0

263

100,0

95

123

218

28,6

137

52,1

279

208

487

64,0

115

43,7

28

14

42

5,5

9

3,4

21

9

30

3,9

5

1,9

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 84% žen a 81% mužů. Bez ohledu na pohlaví vyjíždí za prací 82% zaměstnaných osob. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 5 vyjíždí 35% žen, ale jen 23% mužů. Podíl osob vyjíždějících do zaměstnání v rámci hlavního města je u obou pohlaví také odlišný mužů vyjíždí do zaměstnání v rámci ostatních obvodů hlavního města 67%, žen 58%. Více mužů vyjíždí za prací mimo Prahu. Více než polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, 44% vyjíždí na jiné místo hlavního města a pouze 9 má školu mimo Prahu.

3.4.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob se v MČ Praha-Velká Chuchle zvýšil téměř o 10%. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ženy tvořily pouze 45% z celku. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala i zde nejčastěji v průmyslu, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím shodně s celopražskou situací školství a zdravotnictví, sociální činnosti. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů Počet ekonomicky neaktivních obyvatel také vzrostl a to o 7%, zvýšil se především počet nepracujících důchodců.

3.5

Ekonomická aktivita – městská část Radotín

3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Radotín se oproti cenzu v roce 1991 snížilo. Při celkové stagnaci počtu obyvatel se počet ekonomicky aktivních snížil o téměř 4%. Celkově v hlavním městě naopak podíl ekonomicky aktivních vzrostl. V důsledku tohoto poklesu je podíl ekonomicky aktivních obyvatel nižší než v celé hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 96,0% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 výrazně zvýšil, tehdy to bylo 82%. Toto způsobil zejména významný pokles počtu pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 8,3% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen SLDB 2001 – PRAHA 5

91

5,5%. Snížil se zde i počet žen na mateřské dovolené, který ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo k metodickým změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Radotín se za nezaměstnané označilo jen 3,9% ze všech ekonomicky aktivních. Je to velmi malý podíl, v celé Praze to bylo 5,3%. MČ Praha-Radotín patří podle SLDB 2001 k městským částem se sníženým podílem nezaměstnaných, je na 12 nejnižší pozici mezi 57 městskými částmi podle této hodnoty. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je v tomto ohledu problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. V této městské části bylo 98 osob hledajících zaměstnání. Tab.3.5.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Radotín Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní


celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

3 872

3 722

1 685

54,9

52,5

46,1

3 190

3 576

1 443

45,2

50,4

39,5


325

205

112

4,6

2,9

3,1


259

54

54

3,7

0,8

1,5

98

146

60

1,4

2,1

1,6

3 181

3 296

1 942

45,1

46,5

53,2

1 287

1 457

936

18,2

20,6

25,6

1

72

58

0,0

1,0

1,6

1 191

1 288

644

16,9

18,2

17,6

59

132

132

0,8

1,9

3,6

643

347

172

9,1

4,9

4,7

-

71

25

-

1,0

0,7

7 053

7 089

3 652

100,0

100,0

100,0

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se zvýšil, početně narostli ekonomicky neaktivní o téměř 4% a jejich zastoupení je vyšší než v Praze úhrnem (44,4%). Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představují 44,2% ze všech ekonomicky neaktivních a jejich počet se oproti roku 1991 zvýšil. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 39,1% a jejich počet také vzrostl. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 10,5% ze všech ekonomicky neaktivních. Zastoupení i počet této skupiny ekonomicky neaktivních se ale poměrně značně snížil.

3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve se struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,3% ekonomicky aktivních a v roce 2001 jen 45,3%. Podle věkových skupin zde byla zjištěna ve věku 45 – 54 let mírná převaha ekonomicky aktivních žen. Souvisí to se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak v pětileté věkové skupině 55 – 59 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu.

92


Tab.3.5.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Radotín Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

10,8

10,7

10,9

25 - 34

24,6

24,5

24,6

35 - 44

26,5

26,8

26,2

45 - 54

24,9

22,6

27,7

55 - 59

7,7

9,1

5,9

60 - 64

3,1

3,4

2,6


2,5

2,8

2,1

Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou i lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byly v roce 2001 v Radotíně osoby ve věku 35 – 44 let.

3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem v Radotíně připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 629 ekonomicky aktivních. Je to ve srovnání s rokem 1991 značný pokles, tehdy to bylo 690 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel 15 a více letých. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu nejnižší ze všech městských částí ve správním obvodu Praha 5 (tak jak byl vymezen v době SLDB 2001), ale i přesto je vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 osob. Tab.3.5.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Radotín Z 1000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

muži

ženy

5 920

2 847

3 073

z toho: 15 - 24

439

471

407

25 - 34

868

954

783

35 - 44

921

963

874

45 - 54

904

941

871

55 - 59

631

861

422

60 - 64

344

424

265

86

135

54

629

715

548


V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části Praha-Radotín ve věku 35 – 44 let, a to u obou pohlaví, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 921 ekonomicky aktivních. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů.


93

Graf 3.5.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Radotín

95,4

100 90 80 70 60 %

50 40 30 20

96,3

78,3

87,4

94,1

Muži

86,1

87,1

Ženy Celkem

47,1 40,7

42,4

42,2 26,5

13,3

10 0

5,4 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Rozdíl mezi oběma pohlavími je ve věku kolem 50 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po tomto vrcholu dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů se tento znatelný pokles objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.

3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha-Radotín se poněkud odlišuje od rozložení pro Prahu celkem. Jde především o zvýšený podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu. Radotín je na 7 místě mezi 57 městskými částmi podle podílu pracujících v průmyslu. Vyšší podíl byl zjištěn v městských částech Letňany, Benice, Satalice, Kbely, Dubeč a Čakovice. Zvýšený je zde oproti celopražské hodnotě i podíl zaměstnaných v obchodu a stavebnictví. Ostatní odvětví jsou zde zastoupena menším procentem. Graf 3.5.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle pohlaví v MČ Praha-Radotín

700 Ženy

600

Muži

Počet

500

Rovné zastoupení

400 300 200 100

94











Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Výrazně mužskými odvětvími jsou i zde především stavebnictví (82% mužů) a doprava (69% mužů), poněkud menší zde byla převaha mužů ještě v průmyslu (62%). Shodně je tomu i v celopražském měřítku. Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (76%), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha žen poněkud slabší (73,6%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví a veřejné správě. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných rovnoměrnější. Tab.3.5.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Radotín Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem

0,5

0,7

0,3

18,6

21,2

15,5

Stavebnictví

11,3

16,9

4,6


14,4

13,1

15,9


4,5

4,1

4,9


7,1

9,0

4,8


4,0

2,4

6,0

8,1

7,9

8,3


7,2

5,6

9,1

10,0

4,5

16,7


7,8

8,0

7,5


6,4

6,6

6,3


V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. V průmyslu zde pracuje více než pětina ekonomicky aktivních mužů. Výrazně vyšší podíl mužů než v celé Praze zde pracuje také ve stavebnictví (16,9% v Radotíně a 12,9% v Praze celkem). Ovšem i zastoupení žen pracujících v průmyslu zde vysoko překračuje celopražský údaj, který je 9,6% z ekonomicky aktivních žen. Také podíl žen zaměstnaných v odvětví obchodu je v Radotíně o 2,7 procentní body nad celopražskou hodnotou. Naproti tomu podíl žen zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech, což je i pro ženy v Radotíně nejfrekventovanější odvětví, je zde pod celopražskou hodnotou (18,7%).

3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Radotín tato skupina představuje 75% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je vyšší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení těchto kategorií se situace v této městské části od celopražských údajů neliší, v Praze úhrnem je samostatně činných jen 16% a zaměstnavatelů 4%. Tab.3.5.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Radotín v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

muži

3 722


počet

2 037

v%

1 685

45,3

celkem 100,0

muži

ženy

100,0

100,0

164

99

65

39,6

4,4

4,9

3,9

2 789

1 436

1 353

48,5

74,9

70,5

80,3

samostatně činní

601

417

184

30,6

16,1

20,5

10,9

členové družstev

3

1

2

66,7

0,1

0,0

0,1

165

84

81

49,1

4,4

4,1

4,8

zaměstnanci



95

V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení v Radotíně obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných. Ze všech OSVČ zde bylo 69% mužů a ze všech zaměstnavatelů bylo 60% mužů. Podíl mužů mezi zaměstnavateli je zde nižší než je údaj za celou Prahu, kde mezi zaměstnavateli bylo mužů 72%. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Mezi zaměstnavateli zde bylo 71% ve věku 35 – 54 let, zatímco ze všech zaměstnanců bylo v tomto věku 51% osob. Nejvíce samostatně činných zde bylo ve věku 25 – 44 let a to 61%. V Praze celkem jsou i OSVČ častější ve věku 35 – 54 let. Tab.3.5.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Radotín z toho

Ekonomicky aktivní celkem muži

zaměstnavatelé

ženy

muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15-24

218

184

1

-

164

152

20

7

25-34

500

414

18

10

354

327

107

54

35-44

546

442

35

25

359

337

140

63

45-54

460

466

30

27

334

386

81

41

55-59

186

100

6

3

137

79

42

13

60-64

70

44

6

-

48

40

15

4

65+

57

35

3

-

40

32

12

2

Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. V městské části Praha-Radotín vyjíždí za prací 3 122 zaměstnaných osob, což je 84% ze všech ekonomicky aktivních. Tato hodnota více méně odpovídá i celopražské situaci, protože v Praze celkem vyjíždí do zaměstnání 83% ekonomicky aktivních. Tab.3.5.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Radotín Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

celkem


celkem

v%

1 677

1 445

3 122

100,0

1 273

100,0


682

703

1 385

44,4

792

62,2


832

667

1 499

48,0

388

30,5

do ostatních krajů

117

61

178

5,7

80

6,3

88

53

141

4,5

55

4,3

Vyjíždějící mimo Prahu denně

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 87% zaměstnaných osob. Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech zaměstnaných žen vyjíždí za prací 89% a ze všech zaměstnaných mužů 86%. To souvisí s podílem samostatně činných respektive zaměstnavatelů, který je u mužů zvýšený. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 5 vyjíždí více žen (49%) než mužů (41%). Pracující z Radotína velmi často mají místo pracoviště v rámci obvodu svého bydliště, ze všech městských částí Prahy 5 je to spolu s pracujícími z Lochkova nejvyšší podíl. Ze standardního zpracování výsledků SLDB zatím nemáme údaje o tom, zda mají své pracoviště i v rámci městské části, ale v dalších specializovaných výstupech se budeme tomuto tématu věnovat podrobněji. Také výrazně více než polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, pouze 30% vyjíždí na jiné místo hlavního města a 6% má školu mimo Prahu.

96


3.5.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Radotín se při stagnaci celkového počtu obyvatel snížil. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ženy tvořily pouze 45% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala i zde nejčastěji v průmyslu, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím shodně s celopražskou situací školství a zdravotnictví. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel vzrostl a to o 7%, zvýšil se především počet nepracujících důchodců.

3.6

Ekonomická aktivita –městská část Praha-Zbraslav

3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Zbraslav se oproti cenzu v roce 1991 mírně zvýšilo. Mírně se zvýšil počet obyvatel v této městské části a toto zvýšení se odrazilo v početním nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel. Tato tendence nárůstu ekonomicky aktivní populace se projevila i v Praze celkem a ve většině městských částí. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části vyšší než v celé hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 87,5% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 84,5%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde snížil počet pracujících důchodců. Poklesl i počet žen na mateřské dovolené, což ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Zbraslav se za nezaměstnané označilo jen 4,4% ze všech ekonomicky aktivních. Je to podíl nižší než v celé Praze, kde to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Tab.3.6.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Zbraslav Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní


celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

4 161

4 366

2 013

55,3

55,7

50,3

3 516

3 820

1 717

46,7

48,7

42,9


329

236

123

4,4

3,0

3,1


227

64

64

3,0

0,8

1,6

89

190

88

1,2

2,4

2,2

3 369

3 416

1 966

44,7

43,6

49,1

1 254

1 428

895

16,7

18,2

22,4

-

105

93

-

1,3

2,3

1 530

1 297

624

20,3

16,5

15,6

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

45

124

124

0,6

1,6

3,1

540

462

230

7,2

5,9

5,7

-

56

23

-

0,7

0,6

7 530

7 838

4 002

100,0

100,0

100,0


97

Od roku 1991 zde mírně vzrostl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva, ale tento nárůst byl výrazně menší než u ekonomicky aktivních, takže podíl ekonomicky neaktivních na celku populace se snížil a jejich zastoupení se dostalo pod celopražskou hodnotu (44,4%). Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představují 41,8% ze všech ekonomicky neaktivních a jejich počet se zde oproti roku 1991 zvýšil. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 37,9%, ale jejich počet poměrně výrazně poklesl. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 13,2% ze všech ekonomicky neaktivních. Zastoupení i počet této skupiny ekonomicky neaktivních i v této městské části poklesl, což souvisí především právě s početním poklesem dětí do 6 let.

3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,8% ekonomicky aktivních a v roce 2001 došlo k poklesu na 46,2%, ale stále patří tato městská část k těm, kde je zvýšený podíl žen mezi ekonomicky aktivními. V členění podle věkových skupin byla převaha mužů ve všech věkových kategoriích. Nejsilněji byly ženy zastoupeny ve věku 35 – 44 let, a to 49%. Snížený je podíl žen v nejmladší věkové skupině do 24 let a dále v nejstarších věkových kategoriích. Souvisí to se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak od 55 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu. Tab.3.6.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Zbraslav Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

10,8

13,0

12,3

25 - 34

24,6

23,2

22,5

35 - 44

26,5

22,3

25,2

45 - 54

24,9

26,2

28,7

55 - 59

7,7

9,7

7,6

60 - 64

3,1

3,1

2,2


2,5

2,4

1,5

Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou i v této městské části lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 v MČ Praha-Zbraslav osoby ve věku 45 – 54 let a to u obou pohlaví.

3.6.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem ve Zbraslavi připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 658 ekonomicky aktivních. Je to ve srovnání s rokem 1991 i v této městské části značný pokles, tehdy to bylo 702 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel 15 a více letých. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel nejvyšší hodnotu ze všech městských částí ve správním obvodu Praha 5 (tak jak byl vymezen v době SLDB 2001) a výrazně převyšuje i údaj za Prahu úhrnem, kde to bylo 626.

98


Tab.3.6.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Zbraslav Z 1000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

muži

ženy

6 635

3 218

3 417

z toho: 15 - 24

489

513

462

25 - 34

867

966

770

35 - 44

929

958

901

45 - 54

921

943

897

55 - 59

693

858

539

60 - 64

334

448

234

85

135

51

658

731

589


V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části ve věku 35 – 44 let, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 929 ekonomicky aktivních. V rozdělení podle pohlaví, se ale situace lišila. U mužů byla maximální míra intenzity ekonomické aktivity zjištěna u osob ve věku 25 – 34 let. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů. Graf 3.6.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Zbraslav 96,6

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

95,8 90,1

94,3

Muži

85,8

89,7

Ženy

77,0

Celkem

51,3 53,9

46,2

44,8

23,4

10 0

13,5 5,1

15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Také zde platí, že minimální rozdíl mezi muži a ženami je ve věku kolem 50 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po tomto vrcholu dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů se tento znatelný pokles objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.

3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha-Zbraslav vykazuje určitá specifika. Oproti celopražským údajům je zde zvýšený podíl zaměstnaných ve stavebnictví (o 3,2 procentní body nad podílem v Praze). Zbraslav je mezi 57 městskými částmi na 12 místě s nejvyšším podílem zaměstnaných ve stavebnictví. Dále je zde zvýšený podíl zaměstnaných ve veřejné správě (o 2,7 procentní body nad podílem v Praze) a také v odvětvích průmysl a obchod. Naproti tomu je zde značně snížený podíl zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (o 2,2 procentní body pod celopražskou hodnotou).


99

Graf 3.6.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha- Zbraslav

600

Ženy Muži

500

Rovné zastoupení Počet

400 300 200 100










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Výrazně mužskými jsou i zde především stavebnictví (84% mužů), doprava (66% mužů) a průmysl (64% mužů). Obdobná je situace i v celopražském měřítku. Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (78%), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha žen poněkud slabší (73,6%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví a veřejné správě. Tab.3.6.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Zbraslav Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

1,0

1,0

0,9

Průmysl celkem

13,1

15,4

10,3

Stavebnictví

11,4

17,7

4,0


13,5

13,5

13,5


4,5

4,5

4,6


7,4

9,1

5,5


4,6

2,5

7,1

10,3

9,8

10,9


10,0

8,6

11,6


9,6

3,9

16,2


8,2

7,8

8,7


6,4

6,4

6,5

V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Ve stavebnictví zde pracuje téměř pětina ekonomicky aktivních mužů, je to výrazně vyšší podíl mužů než v celé Praze (17,7% ve Zbraslavi a 12,9% v Praze celkem) a stavebnictví je zde u mužů nejfrekventovanějším odvětvím. Nejvíce žen ve Zbraslavi pracuje v odvětví školství, zdravotnictví a sociální služby, což se shoduje i s celopražskou situací.

100


3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Zbraslav tato skupina představuje 75% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je vyšší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení těchto kategorií je zde situace zcela odpovídající struktuře v Praze úhrnem. Tab.3.6.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Zbraslav v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání:

muži

4 366

zaměstnavatelé


počet

2 353

celkem

v%

2 013

46,1

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

189

140

49

25,9

4,3

5,9

2,4

3 290

1 623

1 667

50,7

75,4

69,0

82,8

samostatně činní

698

496

202

28,9

16,0

21,1

10,0

členové družstev

6

4

2

33,3

0,1

0,2

0,1

183

90

93

50,8

4,2

3,8

4,6

zaměstnanci


V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení ve Zbraslavi obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných. Ze všech OSVČ zde bylo 71% mužů a ze všech zaměstnavatelů bylo 74% mužů. Podíl mužů mezi zaměstnavateli i samostatně činnými je zde oproti hodnotám za celou Prahu ještě zvýšený. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Mezi zaměstnavateli zde bylo 70% ve věku 35 – 54 let, zatímco ze všech zaměstnanců bylo v tomto věku 50% osob. Tab.3.6.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Zbraslav z toho

Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15-24

306

248

5

2

227

216

42

25-34

547

453

19

6

395

359

111

13 49

35-44

524

507

41

16

334

415

135

64

45-54

616

577

57

19

424

486

120

53

55-59

229

153

13

3

157

128

50

19

60-64

74

44

3

3

55

38

15

1

65+

57

31

2

-

31

25

23

3

Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.

3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol V městské části Praha-Zbraslav vyjíždí za prací 3 633 zaměstnaných osob, což je 83% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tento podíl vyjíždějících je zde zcela shodný jako v Praze úhrnem.


101

Tab.3.6.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Zbraslav Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 5 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy

1 912

celkem

1 721

3 633


celkem

100,0

v%

1 318

100,0

571

740

1 311

36,1

755

57,3

1 147

898

2 045

56,3

508

38,5

156

66

222

6,1

41

3,1

111

52

163

4,5

17

1,3

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 87% zaměstnaných osob. Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech zaměstnaných žen vyjíždí za prací 89% a ze všech zaměstnaných mužů 85%. To souvisí s podílem samostatně činných respektive zaměstnavatelů, který je u mužů zvýšený a obdobné rozdíly platily v Praze všeobecně. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 5 pracuje 43% vyjíždějících žen, ale jen 30% vyjíždějících mužů. Většina ostatních vyjíždějících pracuje jinde v Praze (56% vyjíždějících) a tak jako i ve většině městských částí mimo Prahu vyjíždí jen velmi málo pracujících (6%), ale je to zde poněkud vyšší procento než v Praze celkem (5%), což souvisí s tím, že tato městská část leží na okraji Prahy, takže pracoviště bezprostředně za hranicemi města může být i dostupnější než v jiném správním obvodu. Více než polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, necelých 40% vyjíždí na jiné místo hlavního města a jen 3% má školu mimo Prahu.

3.6.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Zbraslav při mírném nárůstu celkového počtu obyvatel vzrostl, mírně se zvýšilo i zastoupení ekonomicky aktivních na celku populace. Podíl ekonomicky aktivních mužů oproti roku 1991 vzrostl, muži představovali 54% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Mužská část populace pracovala zde nejčastěji v typicky mužském odvětví ve stavebnictví, podíl osob zaměstnaných v tomto odvětví zde byl vyšší než v Praze celkem a MČ Praha-Zbraslav patří mezi 12 městských částí s nejvyšším podílem osob pracujících ve stavebnictví. Ženy i zde nečastěji pracovaly, stejně jako v Praze celkem, v odvětví školství a zdravotnictví. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i v této městské části zaměstnanci naprostou většinu. Mezi zaměstnavateli a samostatně činnými je ve shodě s všeobecnou tendencí převaha mužů, která v této městské části byla ještě výraznější než udává celopražský průměr. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel také vzrostl, ale méně než ekonomicky aktivních, takže poklesl jejich podíl na celku populace. Shodně s obecně platným trendem vzrostl počet nepracujících důchodců a snížil se počet žáků a studentů a také ostatních závislých osob, zejména dětí do 6 let.

3.7

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Lipence

3.7.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Lipence se oproti cenzu v roce 1991 snížilo. V této městské části se celkově značně zvýšil počet obyvatel, ale výrazněji zde narostl počet ekonomicky neaktivních. Takže, ačkoli se zvýšil i počet ekonomicky aktivních, jejich zastoupení nebylo posíleno. Zastoupení ekonomicky aktivních je v této městské části nižší než v celém hlavním městě (54,3%). Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 89,5% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 zvýšil, tehdy to bylo 87,1%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde snížil počet pracujících důchodců. Poklesl i zde počet žen na mateřské dovolené, což ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. V MČ Praha-Lipence se za nezaměstnané označilo jen 38 osob, z toho 19 žen.

102


Tab.3.7.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Lipence Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991

% z počtu obyvatel

2001

1991

celkem Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

2001

ženy

celkem

ženy

714

807

369

54,7

52,7

48,0

622

722

316

47,7

47,2

41,1


49

32

21

3,8

2,1

2,7


26

11

11

2,0

0,7

1,4

nezaměstnaní

17

38

19

1,3

2,5

2,5

591

709

396

45,3

46,3

51,6

247

297

186

18,9

19,4

24,2

-

14

13

-

0,9

1,7

248

262

123

19,0

17,1

16,0

Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby

31

31

0,8

2,0

4,0

105

43

6,6

6,9

5,6

-

Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

10 86 1 305

15

3

-

1,0

0,4

1 531

768

100,0

100,0

100,0

Od roku 1991 zde vzrostl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva, a tento nárůst byl výrazně větší než u ekonomicky aktivních, takže podíl ekonomicky neaktivních na celku populace se zvýšil a jejich zastoupení je zde výrazně vyšší než v Praze celkem (44,4%). Poněkud atypický je zde fakt, že početně narostly všechny skupiny ekonomicky neaktivních obyvatel. Nárůst počtu nepracujících důchodců je všeobecný. Stále jsou i zde nejpočetnější skupinou nepracující důchodci, kteří představují 41,9% ze všech ekonomicky neaktivních. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 37,0%, ale důležité je především to, že jejich počet se zvýšil, právě tak jako i počet ostatních závislých osob mezi nimiž většinu tvoří děti do 6 let, těch zde bylo 14,8% ze všech ekonomicky neaktivních.

3.7.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví se i zde zvýšilo zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními. V roce 1991 představovaly ženy 47,9% ekonomicky aktivních a v roce 2001 došlo k poklesu na 45,7%. V členění podle věkových skupin byla výrazná převaha mužů ve věkových skupinách 25 – 34 let a 45 – 54 let a u osob nad 59 let. Naproti tomu, ženy měly mírnou převahu ve věku 35 – 44 let a u nejmladší kategorie do 24 let bylo rovné zastoupení. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.7.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let. U této městské části s celkově malým počtem obyvatel je vhodné vnímat hodnoty tohoto ukazatele jako orientační. Celková míra intenzity ekonomické aktivity zde byla 636. Lze říci, že v této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel starších 14 let.

3.7.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva podle jednotlivých odvětví není v MČ Praha-Lipence příliš typické, což zjišťujeme právě v městských částech s malým počtem ekonomicky aktivních. Zde totiž každý jednotlivý případ představuje výrazně vyšší váhu. Nejčastěji jsou lidé v této městské části zaměstnáni v odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, je to 17,8% ze všech ekonomicky aktivních. Lipence patří mezi 6 městských částí SLDB 2001 – PRAHA 5

103

s nejvyšším podílem zaměstnaných v odvětví obchod. Silně byl zastoupen i průmysl (15,0%) a také stavebnictví zde bylo častější než v Praze celkem (Lipence 13,9% a Praha 8,2%). Celkově byly Lipence druhou městskou částí s nevyšším podílem osob zaměstnaných ve stavebnictví (po MČ Praha –Nedvězí). Nad celopražskou hodnotou bylo i zastoupení zaměstnaných v pohostinství a i v zemědělství, ačkoli i zde to bylo nejméně časté odvětví. Graf 3.7.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Lipence Ženy

160

Muži

140

Rovné zastoupení

120 Počet

100 80 60 40 20 Nezjištěné odvětví









Stavebnictví

Průmysl celkem


0

V členění podle pohlaví muži i v Lipencích převažují tradičně ve stavebnictví, v průmyslu, dopravě a zemědělství. Ženskými odvětvími i zde jsou školství, zdravotnictví, ale i veřejná správa a také peněžnictví a pojišťovnictví.

3.7.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Lipence tato skupina představuje jen 66,7% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než v Praze úhrnem (74,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou i zde osoby samostatně činné, kterých bylo 20,4%, což je naopak výrazně vyšší podíl než celopražská hodnota, stejně jako podíl zaměstnavatelů 5,8%.

104


Tab.3.7.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Lipence v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

ženy

muži

807

Struktura ekonomicky aktivních v %

počet

438

v%

369

celkem

45,7

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

47

34

13

27,7

5,8

7,8

3,5

zaměstnanci

538

262

276

51,3

66,7

59,8

74,8

samostatně činní

165

113

52

31,5

20,4

25,8

14,1

členové družstev

1

-

1

100,0

0,1

-

0,3

56

29

27

48,2

6,9

6,6

7,3


V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou nejčastěji v postavení zaměstnanců. Další podrobnější třídění v rámci této městské části opět naráží na obtížnost jakéhokoli zobecnění z důvodu početně nízkých údajů.

3.7.6 Vyjížďka za prací a do škol V městské části Praha-Lipence vyjíždí za prací 660 zaměstnaných osob, což je 82% ze všech ekonomicky aktivních. Mezi vyjíždějící respektive vycházející počítáme všechny osoby, které uvedly, že mají pracoviště v jiném domě než trvalé bydliště. Tab.3.7.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Lipence Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy


celkem

v%

celkem

v%

359

301

660

100,0

263


113

134

247

37,4

160

60,8


215

151

366

55,5

94

35,7

29

16

45

6,8

9

3,4

17

12

29

4,4

6

2,3


100,0

Mezi zaměstnanými muži vyjíždí 86%, stejně je tomu u žen. Tento podíl je v této městské části oproti celopražské situaci snížený (Praha 87% muži a 89% ženy). Souvisí to se skutečností, že je zde vyšší podíl osob samostatně činných i zaměstnavatelů a ti mají častěji své pracoviště v domě svého bydliště. Z celkového počtu vyjíždějících má pouze 37% své pracoviště v rámci správního obvodu. Dalších 55% vyjíždějících má pracoviště na území hlavního města ale 45 osob vyjíždí mimo Prahu, což je opět poněkud vyšší podíl než v jiných částech a souvisí to s polohou této městské části. Z celkového počtu vyjíždějících studentů 61% navštěvuje školu ve správním obvodu Praha 5. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města.

3.7.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob se zde zvýšil, ale vzhledem k vyššímu nárůstu počtu ekonomicky neaktivních se zastoupení ekonomicky aktivních snížilo. V rozdělení ekonomicky aktivních podle pohlaví dále posílila převaha mužů. Značně vyšší než v Praze celkem zde bylo zastoupení lidí pracujících ve stavebnictví a obchodě. Mužská část populace nejčastěji pracovala ve stavebnictví, v průmyslu a obchodu u žen byl nejsilněji zastoupeným


105

odvětvím obchod, ale i podíl žen pracujících v průmyslu byl zvýšený a dostal se na stejnou úroveň jako všeobecně u žen nejfrekventovanější školství, zdravotnictví, sociální činnosti. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel se zde zvýšil výrazněji než počet ekonomicky aktivních a jejich zastoupení posílilo. Početně ovšem vzrostly všechny skupiny ekonomicky neaktivního obyvatelstva. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci většinu, ale zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů převyšuje hodnoty celopražského průměru.

4

DOMÁCNOSTI

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti a vybavení domácností a způsobu soužití rodin, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítání lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby,které prohlásily,že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech.

4.1

Domácnosti – městská část Praha 5

4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností V městské části Praha 5 se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Souvisí to pochopitelně s přírůstkem obyvatel a bytů, který zde byl zaznamenán. Přírůstek domácností byl ale vyšší než přírůstek obyvatel, který zde byl minimální. Obyvatel přibylo o 0,5%, ale přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 4,5%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 3,4% a cenzových o 2,4%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. MČ Praha 5 patří mezi vnitropražské městské části, pro které je charakteristické, že průměrná velikost domácností je zde snížená. To platilo již i v minulých cenzech a v posledních 10 letech se i zde tyto hodnoty dále zmenšovaly. Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 5 Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem

Struktura domácností v %

2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991 2,42

2001

31 553

32 975

100,0

100,0

2,32

28 165

30 256

89,3

91,8

2,29

2,20

3 388

2 719

10,7

8,2

3,53

3,66

34 664

35 874

100,0

100,0

2,21

2,15

34 102

35 647

98,4

99,4

2,19

2,12

562

227

1,6

0,6

3,25

4,79

35 242

36 104

100,0

100,0

2,17

2,13

16 618

14 981

47,2

41,5

3,03

3,05

7 742

7 898

22,0

21,9

2,24

2,41

8 876

7 083

25,2

19,6

3,72

3,78

5 582

6 114

15,8

16,9

2,33

2,42

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

106

2 086

2 392

5,9

6,6

2,10

2,20

3 496

3 722

9,9

10,3

2,46

2,55

190

1 172

0,5

3,2

2,02

2,11

12 852

13 837

36,5

38,3

1,00

1,00


Tendenci zmenšování jednotlivých domácností a také jejich další atomizaci potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. Podíl bytových domácností s pouze jednou cenzovou domácností se zvýšil. V roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě více než 10% domácností, které sestávaly z více než 1 rodinné domácnosti a v roce 2001 to již bylo jen 8%. Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. Poklesl již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. V roce 2001 v městské části Praha 5 téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, jejich počet se však od roku 1991 snížil a poměrně výrazně pokleslo i jejich celkové zastoupení. Poklesl počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly většinu úplných rodin (53,4%), ale v roce 2001 již jen 47,5%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Počet neúplných rodin od roku 1991 vzrostl a to o 9,5%. Mírně se zvýšilo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. U neúplných rodin představují rodiny se závislými dětmi většinu. Neúplné rodiny bez závislých dětí jsou ty, kde žijí společně s jedním rodičem dospělí potomci a to je přece jen méně obvyklý případ. Značně se i zde zvýšil počet domácností jednotlivců (o 7,7%), což je typické zejména pro vnitřní pražské části. V MČ Praha 5 je to druhý nejobvyklejší typ domácnosti a v roce 2001 již se jejich zastoupení výrazně přiblížilo zastoupení úplných rodin. Podle výše podílu domácností jednotlivců je tato městská část na 8. pozici s nejvyšší hodnotou mezi 57 městskými částmi (za Prahou 3, 2, 7, 1, 10, 4, a 9). Patrně nejvíce překvapí nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité změny v životním přístupu, ale určitou roli zde sehrála i skutečnost, že jsou sem zařazena i soužití cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří svůj případný rodinný život realizují ve své vlasti. Zvláště ve vnitřní Praze s převahou bytů v bytových domech se na tomto zvýšení odrazil i určitý metodický posun v posuzování soužití vnuka s prarodičem, které bylo v roce 1991 chápáno jako neúplná rodina a v roce 2001 již jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech hlavních kategorií k celkovému zmenšení. Průměr jen mírně převyšuje 2 členy na 1 domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců a oslabení zastoupení domácností s více členy. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 výrazně neproměnila. Největší podíl představovaly již v té době domácnosti s jednou osobou a jejich zastoupení se ještě zvýšilo v důsledku poklesu počtu domácností zejména dvoučlenných. Ve třetině bytových domácností je jen jeden člověk. Nepatrně se zvýšil podíl bytových domácností se třemi osobami a také se 4 a více. Zde ale celkově jde o poměrně velmi malé počty. Největší podíl domácností s 1 členem je mezi domácnostmi hospodařícími. Od cenzu 1991 došlo k největšímu nárůstu podílu jednočlenných hospodařících domácností a k poklesu zastoupení všech domácností s více členy (vyjma málo početné skupiny 5 a více členných HD). Téměř 40% hospodařících jednotek představuje samostatně hospodařící jednotlivec. Obdobný je i vývoj velikostní struktury domácností cenzových. Jelikož drtivou většinu hospodařících domácností tvoří zároveň jedna domácnost cenzová, rozdělení cenzových domácností podle počtu členů se od rozdělení domácností hospodařících příliš neliší. Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 5 Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

32,0

29,8

19,4

15,7

3,1

2001

32,8

28,1

20,0

14,6

4,5

1991

35,4

29,4

18,6

14,1

2,5

2001

38,6

27,8

18,3

12,6

2,8

1991

36,5

29,2

18,1

13,6

2,7

2001

38,3

28,5

18,4

12,3

2,5


107

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha 5 se stále zmenšuje, významně se na tom podílí nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Tato situace je typická zvláště pro centrální městské části, ale podobná tendence byla zaznamenána i v celopražském měřítku.

4.1.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny představují vždy většinu. V roce 2001 v MČ Praha 5 to bylo 71% ze všech rodinných domácností, počet i podíl úplných rodin se oproti toku 1991 poněkud snížil. Naopak neúplné rodiny jak početně a tak i svým zastoupení vzrostly. Zvyšuje se všeobecně počet rodin bez závislých dětí. Souvisí to s poklesem porodnosti a také s tím, že populačně silné ročníky osob narozených koncem 70. let dospívají, takže opouštějí kategorii závislých dětí. Mezi rodinnými domácnostmi v MČ Praha 5 rodiny bez závislých dětí v roce 2001 představovaly již téměř polovinu všech rodinných domácností (48,8%), zatímco v roce 1991 to bylo 44%. Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 5 Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí

počet

se třemi a více dětmi

1991

14 981

2001

5 582

6 114

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

7 742

7 898

2 086

2 392

počet podíl v %

se 2 dětmi

2001

16 618

podíl v % podíl v % s 1 dítětem

Neúplné

46,6

52,7

37,4

39,1

4 291

3 448

2 474

2 471

25,8

23,0

44,3

40,4

3 981

3 121

911

1 085

podíl v %

24,0

20,8

16,3

17,7

počet

604

514

111

166

podíl v %

3,6

3,4

2,0

2,7

počet

Mezi rodinami s dětmi dominují rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 57,5% ze všech rodin s dětmi (úplných i neúplných). Od roku 1991 se zde nejvýrazněji snížil počet rodin se 2 dětmi a to o 14%, počet rodin s 1 dítětem se snížil o 12,5% a nejméně poklesl počet rodin s více dětmi (o 4,9%), ale těchto rodin je trvale velmi málo. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha 5 bydlí naprostá většina rodin s dětmi (85%) samostatně v bytě. Nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytě nájemním (49,9%), necelá pětina ve vlastním domě, dále 13% bydlí v bytě družstevním a 11% rodin s dětmi má byt v osobním vlastnictví případně jsou členy družstev nájemců. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech třípokojových (45%), dále v bytech se 4 a více pokoji (22%) a ve dvoupokojových (také 22%). Jen necelých 10% rodin s dětmi (převážně s 1 dítětem) ještě žije v bytech jen s 1 obytnou místností. V celopražském průměru je situace poněkud odlišná zejména co se týká právního užívání bytu, zaznamenáváme nižší podíl rodin s dětmi v nájemních bytech (46%) a naopak podstatně více rodin s dětmi bydlí v bytech družstevních (26%). V této městské části ovšem bydlí více rodin s dětmi ve vlastním domě než v Praze celkem, kde to bylo jen 13% či v bytech v osobním vlastnictví (v Praze 9%). V členění podle počtu obytných místností se celopražská čísla poněkud více přibližují situaci v MČ Praha 5. V bytech se 2 pokoji bydlí čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) v bytech s více pokoji. V MČ Praha 5 je současně ale i vysoký podíl domácností jednotlivců, což je dáno skutečností, že do této městské části patří i rozšířené centrum města s klasickou zástavbou nájemních domů, kde jsou tyto domácnosti častější. Počet domácností jednotlivců se zde zvýšil a to o 7,7%. Z hlediska způsobu bydlení rozlišujeme jednotlivce bydlící samostatně, spolubydlící s jinou cenzovou domácností a jednotlivce bydlící v podnájmu. Jednotlivé skupiny domácnosti jednotlivců se početně měnily rozdílně. 108


Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 5 1991

2001

počet Domácnosti jednotlivců celkem

v%

počet

v%

12 852

100,0

13 837

100,0

10 670

83,0

10 900

78,8

1 858

14,5

2 676

19,3

324

2,5

261

1,9

v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

Jednotlivci bydlící samostatně tvoří největší skupinu, její početní nárůst byl však nejmenší (o 2,2%). Nejvýrazněji se zvýšil počet domácností jednotlivců bydlících společně s jinou cenzovou domácností, což může zahrnovat v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet těchto domácností se zvýšil o 44%. Případy tzv. podnájemníků nebyly příliš početné ani v roce 1991 a ještě nadále poklesly. Z hlediska procentního zastoupení představují mezi domácnostmi jednotlivců minimum. Je zde vidět zřetelná tendence osamostatňování jedinců, to se stále častěji děje i v rámci jednoho bytu. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot poněkud odlišuje. Celkový podíl úplných rodin je zde snížený, ale zastoupení rodin s dětmi je mírně nad celopražskou hodnotou. Projevuje se v tom vliv skutečnosti, že do této městské části spadá i sídlištní zástavba, kde je všeobecně vyšší zastoupení rodin s dětmi. Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v městské části Praha 5 a Hl. m. Praze

24,9

18,3

9,5

6,8

36,8

3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha 5 21,9 0%

19,6 25%

6,6

10,3 3,2 50%

Úplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny bez závislých dětí Vícečlenné domácnosti nerodinné

38,3 75%

100%

Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny se závislými dětmi Domácnosti jednotlivců

Podstatné je i zvýšené zastoupení domácností jednotlivců. Také podíl neúplných rodin s dětmi převyšuje celopražský průměr.

4.1.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející SLDB 2001 – PRAHA 5

109

se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zjišťovala se i možnost využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci. Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 5 z toho podíl domácností vybavených osobním automobilem

telefonem

osobním počítačem

Bytové domácnosti celkem

celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

MČ Praha 5

32 975

15 325

2 183

15 101

1 728

12 166

7 984

4 112

12 370

3 487

Hl. m. Praha

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha 5 v%

100,0

46,5

6,6

45,8

5,2

36,9

24,2

12,5

37,5

10,6

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

pevnou linkou i mobilním

celkem

možnost plná užívat z toho vybaverekreační s připojenost objekt ním na internet

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha 5 má svá specifika. Běžné vybavení jedním osobním automobilem a pevnou telefonní linkou je zde pod celopražským průměrem, ale svým způsobem nadstandardní vybavení (2 auta, mobilní i pevný telefon) je zde poněkud častější. Také vybavení počítačem je zde nadprůměrné a připojení na internet má stejný podíl domácností s počítačem (49%) stejně jako v Praze celkem. Užívání rekreačního objektu je u domácností v této městské části častější než v Praze celkem. Více než desetina domácností bydlících v MČ Praha 5 je vybavena automobilem, telefonem, počítačem i rekreačním objektem (tzv. plná vybavenost). Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla. U pevných telefonních linek zcela výrazně, ze 71% domácností v roce 1991 na 83% v roce 2001 (součet pouze pevných linek a pevných i mobilních). Nárůst podílu domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů nebyl zde tak výrazný, v roce 1991 mělo auto 44% domácností a v roce 2001 to bylo 47%. Velký nárůst byl i v této městské části zaznamenán u rekreačních objektů. V roce 1991 v MČ Praha 5 využívalo rekreační objekt 27% domácností oproti 38% v roce 2001. Podobný nárůst byl zaznamenán i v Praze úhrnem (28% oproti 39%). Na počátku devadesátých let existoval názor o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že ježdění za rekreací do venkovských chat a chalup pokračuje a vybavenost použitelným objektem u pražské populace stoupá.

4.1.5 Shrnutí Základní tendence, která platí pro městskou část Praha 5 u údajů o domácnostech je ta, že počet domácností zde roste rychleji než počet obyvatel a tudíž klesá průměrný počet členů jedné domácnosti. Ve složení domácností nedošlo k zásadním změnám. Zvýšil se zde ve shodě s celopražským trendem a vnitřními částmi města zvlášť, počet i podíl domácností jednotlivců. Poklesl počet rodinných domácností, nejvýrazněji pak počet úplných rodin s dětmi. Klesá i průměrný počet závislých dětí připadajících na 1 domácnost a nejčastější jsou stále rodiny s 1 dítětem. Oproti roku 1991 pokleslo zastoupení bytů v nichž bydlí více cenzových domácností. Lze říci, že téměř ve třetině bytů bydlí pouze 1 osoba. Také hospodařící domácnosti se ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je výjimkou. Vybavenost domácností je v této městské části zhruba na úrovni celopražského průměru. Ve srovnání se situací před 10 lety došlo k navýšení zejména v počtu používaných rekreačních objektů.

4.2 Domácnosti – městská část Praha-Slivenec 4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností V městské části Praha-Slivenec se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Souvisí to pochopitelně s přírůstkem obyvatel a bytů, který zde byl zaznamenán. Přírůstek 110


domácností byl ale i zde procentuálně vyšší než přírůstek obyvatel. Obyvatel zde přibylo o 6,6%, ale přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 8,4%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 8,8% a cenzových o 7,2%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. Vyšší nárůst hospodařících domácností než bytových signalizuje, že dochází k osamostatňování jednotlivých domácností byť v rámci společného bydlení. MČ Praha-Slivenec patří mezi městské části, pro které je charakteristické, že zde obyvatelé bydlí většinou v rodinných domech a v tomto typu bydlení je průměrná velikost domácností oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech zvýšená. To platilo již i v minulých cenzech, ale v posledních 10 letech se i zde tyto hodnoty mírně snížily. Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Slivenec Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991

637

691

100,0

100,0

s 1 CD

534

598

83,8

se 2 a více CD

103

93

16,2

740

805

726 14 754

2001

2,93

2,84

86,5

2,59

2,62

13,5

4,69

4,29

100,0

100,0

2,53

2,49

802

98,1

99,6

2,50

2,48

3

1,9

0,4

3,87

4,97

808

100,0

100,0

2,48

2,48 3,20

v tom:

Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

455

451

60,3

55,8

3,12

bez závislých dětí

225

249

29,8

30,8

2,41

2,66

se závislými dětmi

230

202

30,5

25,0

3,82

3,87

93

143

12,3

17,7

2,53

2,38

43

75

5,7

9,3

2,30

2,27

50

68

6,6

8,4

2,72

2,51

8

7

1,1

0,9

2,13

2,14

198

207

26,3

25,6

1,00

1,00

neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Tendenci zmenšování jednotlivých domácností a také jejich postupující osamostatňování potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. Počet bytových domácností s pouze jednou cenzovou domácností se zvýšil, ale počet bytů, kde bydlelo více CD naopak poklesl. V roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě více než 16% domácností, které sestávaly z více než 1 rodinné domácnosti a v roce 2001 to již bylo jen necelých 14%. Stále je ale tento podíl bytů vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD) a zejména vyšší než ve vnitroměstských či sídlištních městských částech. Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. Na minimum poklesl již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, ale jejich počet i v této městské části od roku 1991 poklesl a snížilo se i jejich celkové zastoupení. Poklesl především počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly o něco více než polovinu úplných rodin, ale v roce 2001 již jen 45%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Značně se zvýšil počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Také u neúplných rodin je zde většina bez závislých dětí. Jsou to ty rodiny, kde žijí společně s jedním rodičem nezávislí dospělí potomci. Mírně se i zde zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je však poměrně nízké, což je typické zejména pro malé městské části se zástavbou spíše venkovského typu. Podle výše podílu domácností jednotlivců je tato městská část na 7. pozici s nejnižší hodnotou mezi 57 městskými částmi.


111

4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u bytových a hospodařících domácností k celkovému mírnému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD jen mírně pod 3 členy na 1 domácnost a u HD a CD zůstává u 2,5 osob na domácnost. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 výrazně neproměnila. Stále je zde nejvíce domácností se 2 členy. Jejich podíl u bytových domácností mírně poklesl, ale u domácností hospodařících a cenzových se ještě zvýšil. U všech třech kategorií klesl podíl domácností tříčlenných a mezi HD a CD se již staly častějšími domácnosti s 1 osobou. Zvýšil se podíl domácností vícečlenných. Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Slivenec Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

22,5

28,5

24,0

18,9

6,2

2001

18,5

26,8

20,8

24,0

9,8

1991

25,0

28,2

23,4

18,5

4,9

2001

25,7

29,4

20,9

19,9

4,1

1991

26,3

28,0

22,7

18,2

4,9

2001

25,6

29,8

20,9

19,8

3,8

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Slivenec se příliš nezměnila. Na rozdíl od celopražského trendu zde mírně pokleslo zastoupení jednočlenných domácností (vyjma HD).

4.2.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). V roce 2001 v MČ Praha-Slivenec byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. I přes pokles počtu těchto domácností i v roce 2001 představovaly více než polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se tím zvýšilo. V roce 2001 rodinné domácnosti ve Slivenci představovaly 73,5% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 72,6%). Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. V roce 2001 to bylo víc než polovina a to 54,5% rodinných domácností, zatímco v roce 1991 to bylo 48,9%. Tab.4.2.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Slivenec Úplné 1991 Rodiny celkem

počet podíl v %

bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

112

Neúplné 2001

1991

2001

455

451

93

143

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

225

249

43

75

podíl v %

49,5

55,2

46,2

52,4

počet

103

96

32

51

podíl v %

22,6

21,3

34,4

35,7

počet

111

96

15

13

podíl v %

24,4

21,3

16,1

9,1

počet

16

10

3

4

podíl v %

3,5

2,2

3,2

2,8


Mezi domácnostmi s dětmi jsou i zde nejčastější rodiny s 1 dítětem, ale u úplných rodin je zde prakticky stejně rodin se dvěma dětmi. Jak v úplných tak neúplných rodinách je velmi málo rodin s více než dvěma dětmi a jejich počet značně poklesl. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha-Slivenec bydlí poněkud zvýšené procento rodin s dětmi společně v jednom bytě s jinou CD. Zde to bylo 22% rodin s dětmi a v Praze celkem jen 15%. Je to dáno tím, že naprostá většina obyvatel zde žije ve vlastních rodinných domech, kde je častější soužití více generací. To je dokumentováno i tím, že 85% rodin s dětmi zde žije ve vlastním domě. Co do velikosti bytu většina rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více obytnými místnostmi (61%). Jen necelých 5% rodin s dětmi žije v bytech jen s 1 obytnou místností. Počet i podíl domácností jednotlivců zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce 1991. Zvýšil se poměrně značně i zde počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Jednotlivců podnájemníků je zde trvale minimální počet. Tab.4.2.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Slivenec 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

198

počet

v%

100,0

207

100,0

147

74,2

138

66,7

43

21,7

62

30,0

8

4,0

7

3,4

v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot značně liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší včetně rodin se závislými dětmi. Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Slivenec a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Slivenec 30,8 0%

25,0 25%

9,3

8,4 0,9

50%


75%

25,6 100%


Naopak podíl domácností jednotlivců je zde pod celopražským průměrem.


113

4.2.4 Vybavení domácností Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality. Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Slivenec z toho podíl domácností vybavených

MČ Praha-Slivenec Hl. m. Praha

osobním automobilem

telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

691

442

99

345

22

266

188

100

150

66


celkem

možnost plná užívat z toho vybaves připoje- rekreační nost objekt ním na internet

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Slivenec v%

100,0

64,0

14,3

49,9

3,2

38,5

27,2

14,5

21,7

9,6

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha-Slivenec má svá specifika. Vybavení osobním automobilem, telefonem i počítačem včetně připojení na internet je zde poměrně značně nad celopražským průměrem. Nižší podíl domácností zde má k dispozici rekreační objekt a s tím souvisí i poněkud snížený podíl domácností s tzv. plnou vybaveností, kam se počítá automobil, telefon, počítačem a právě rekreační objekt. Je pochopitelné, že obyvatelé rodinných domů nemají takový zájem o tzv. „chalupářství“ jako lidé z nájemních domů z vnitřního města nebo sídlištních komplexů. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost se za posledních 10 let zvýšila zcela výrazně. U pevných telefonních linek z necelé třetiny na téměř 90% (součet pouze pevných linek a pevných i mobilních). Dále se zvýšil, již v roce 1991 nadprůměrný, podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů z 58% na 64%. Ačkoli je zde stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i v tomto směru zde byl zaznamenán vysoký nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Slivenec využívalo rekreační objekt 8% domácností oproti 22% v roce 2001.

4.2.5 Shrnutí Spolu se zvýšením počtu obyvatel se v městské části Praha-Slivenec zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále tady většinu představují rodinné domácnosti a podíl domácností jednotlivců je více méně stabilní. Ovšem i zde klesá zastoupení rodin s dětmi a mírně se snižuje i celková průměrná velikost domácností. Je zde také ve srovnání s celopražskými údaji poněkud zvýšený podíl bytových domácností, které tvoří více než 1 domácnost cenzová. Nejčastější jsou v této městské části, stejně jako tomu bylo v roce 1991, domácnosti dvoučlenné. Vybavenost domácností je výrazně nad celopražským průměrem. Ve srovnání se situací před 10 lety došlo ke zcela markantnímu zlepšení, jehož tempo je značně vyšší než udává celopražské porovnání.

4.3 Domácnosti – městská část Praha-Lochkov 4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností V návaznosti na drobný nárůst počtu obyvatel městské části Praha-Lochkov se během let 1991 až 2001 mírně zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností. Přírůstek domácností byl ale i zde vyšší než přírůstek obyvatel. Obyvatel zde přibylo o 3% a přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 7%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 10% a cenzových o 11%. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. 114


MČ Praha-Lochkov patří mezi malé městské části, které si stále ještě zachovávají venkovský ráz, obyvatelé bydlí většinou v rodinných domech a s tím souvisí i to, že průměrná velikost domácností je zde oproti městskému a sídlištnímu bydlení v nájemních domech větší. Tento charakter lokality má svůj vliv i na strukturu domácností. Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Lochkov Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem


2001

1991

2001


2001

199

213

100,0

100,0

2,84

2,65

169

179

84,9

84,0

2,57

2,31

30

34

15,1

16,0

4,36

4,47

224

246

100,0

100,0

2,52

2,35

219

239

97,8

97,2

2,47

2,28

5

7

2,2

2,8

5,04

4,83

229

254

100,0

100,0

2,47

2,29

141

126

61,6

49,6

3,13

2,93

75

81

32,8

31,9

2,49

2,44

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi

66

45

28,8

17,7

3,85

3,82

24

47

10,5

18,5

2,46

2,54

13

21

5,7

8,3

2,31

2,14

se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti

11

26

4,8

10,2

2,64

2,86

1

9

0,4

3,5

2,00

2,22

domácnosti jednotlivců

63

72

27,5

28,3

100,00

1,00

neúplné rodiny bez závislých dětí

I v této městské části je převážná většina bytových domácností tvořena jen jednou rodinnou jednotkou, ale podíl bytů, kde bydlí více samostatných jednotek je zde vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD) a zejména vyšší než ve vnitroměstských či sídlištních městských částech. U hospodařících domácností je počet domácností, kde společně hospodaří více rodinných jednotek minimální. Také v celopražském měřítku je obdobná situace. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, ale jejich počet i zde od roku 1991 poklesl a jejich celkové zastoupení se snížilo pod polovinu. Poklesl především počet úplných rodin se závislými dětmi. Zvýšil se počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Mírně se i zde zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je však poměrně nízké, což je typické zejména pro malé městské části se zástavbou spíše venkovského typu.

4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u bytových a hospodařících domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD jen mírně nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost a u HD a CD je již pod touto hodnotou. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 mírně změnila. V roce 2001 bylo nejvíce domácností se dvěma členy, jejichž zastoupení u všech kategorií domácností vzrostlo. U HD a CD byly v roce 1991 stejně časté respektive nejčastější domácnosti s 1 osobou. Výrazně poklesly podíly domácností s více členy.


115

Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Lochkov Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

24,3

27,8

20,1

22,5

5,3

2001

23,0

30,0

20,7

16,0

10,3 4,9

1991

26,9

26,9

20,6

20,6

2001

29,3

30,9

22,0

13,4

4,5

1991

27,5

27,1

21,0

20,5

3,9

2001

28,3

33,9

22,4

12,6

2,8

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Lochkov se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. Je nutno si ovšem i v této souvislosti opět uvědomit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Lochkov o nízké počty a každý individuální případ má velkou váhu i při základních propočtech.

4.3.3 Cenzové domácnosti V roce 1991 v MČ Praha-Lochkov byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet i podíl ale poklesly, takže v roce 2001 představovaly jen necelou polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se ale i přes toto navýšení snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Lochkově představovaly 68,1% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 72,1%). Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které již v roce 1991 zde představovaly necelou polovinu rodinných domácností, v roce 2001 tvořily již jen 41%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace i o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. Rodiny se závislými dětmi v MČ Praha-Lochkov bydlí poněkud častěji v bytě společně s další CD. Zde to bylo 34% rodin s dětmi a v Praze celkem jen 15%. Je to dáno tím, že naprostá většina obyvatel zde žije ve vlastních rodinných domech, kde je častější soužití více generací. Tři čtvrtiny rodin s dětmi žijí ve vlastním domě. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech se 3 pokoji a další podstatná část v bytech s více obytnými místnostmi (celkem to bylo 80% rodin se závislými dětmi). Počet i podíl domácností jednotlivců zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce 1991. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci ze dvou třetin samostatně a jedna třetina společně s jinou CD. Jednotlivec podnájemník zde nebyl žádný. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot značně liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší zejména ovšem rodin bez závislých dětí.

116


Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Lochkov a Hl. m. Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Lochkov 31,9 0%

17,7 25%

8,3

10,2 3,5

50%


28,3 75%

100%


Značně pod celopražskou hodnotou jsou zde zastoupeny domácnosti jednotlivců. Mírně vyšší než v Praze celkem je zde také podíl neúplných rodin.

4.3.4 Vybavení domácností Zjišťování vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně součástí cenzů. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality. Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Lochkov z toho podíl domácností vybavených osobním automobilem

telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

213

112

17

108

15

63

43

21

24

6

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Lochkov v%

100,0

52,6

8,0

50,7

7,0

29,6

20,2

9,9

11,3

2,8

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

MČ Praha-Lochkov Hl. m. Praha


celkem


Vybavenost domácností v MČ Praha-Lochkov je u automobilů a pevných telefonů nad celopražským průměrem. U ostatních položek podíl vybavených domácností tento průměr nedosahuje. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Výrazně se zlepšila vybavenost telefonem z 12,1% v roce 1991 na 80,3% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů zůstal prakticky na stejné úrovni. Ačkoli je zde stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Lochkov využívalo rekreační objekt 7% domácností a v roce 2001 to bylo 11%.


117

4.3.5 Shrnutí Zvýšení počtu obyvatel bylo v městské části Praha-Lochkov minimální, počty domácností se zvýšily výrazněji. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin značně poklesly a to úplných rodin se závislými dětmi. Naopak se zvýšily počty neúplných rodin a to jak s dětmi, tak bez dětí. Podíl domácností jednotlivců vzrostl jen minimálně. I v této městské části se snížila celková průměrná velikost domácností. Je zde také ve srovnání s celopražskými údaji poněkud zvýšený podíl bytových domácností, které tvoří více než 1 domácnost cenzová. Nejčastější jsou v Lochkově na rozdíl od situace v roce 1991 domácnosti dvoučlenné. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek pod celopražským průměrem, ale i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke zlepšení.

4.4 Domácnosti – městská část Praha-Velká Chuchle 4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností V návaznosti na nárůst počtu obyvatel městské části Praha-Velká Chuchle se během let 1991 až 2001 zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností. Přírůstek bytových domácností zde byl ovšem nejnižší, procentuálně vyjádřeno byl nižší i než početní nárůst obyvatel. Naopak nejvyšší (procentuálně stejný jako u stavu obyvatel) byl početní nárůst domácností hospodařících. Na základě toho lze usoudit, že i zde ve shodě s celopražským trendem dochází k osamostatňování jednotlivých rodinných domácností zejména v důsledku samostatného hospodaření a to i v rámci 1 bytu. Domácnosti se i v této městské části zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. MČ Praha-Velká Chuchle patří mezi menší městské části, které však nemají tak výrazně venkovský ráz jako na příklad MČ Praha-Slivenec nebo Lochkov. Průměrná velikost domácností je zde vyšší než v MČ Praha 5, ale oproti dalším městským částem obvodu nejnižší. Charakter lokality má svůj vliv i na strukturu domácností. Tab.4.4.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Velká Chuchle Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem


2001

1991

2001


2001

619

659

100,0

100,0

2,57

2,55

546

576

88,2

87,4

2,44

2,32

73

83

11,8

12,6

3,59

4,15

673

757

100,0

100,0

2,37

2,25

651

749

96,7

98,9

2,33

2,23

22

8

3,3

1,1

3,50

4,54

695

765

100,0

100,0

2,29

2,23

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

387

383

55,7

50,1

3,00

3,01


201

235

28,9

30,7

2,30

2,45


186

148

26,8

19,3

3,76

3,88

91

98

13,1

12,8

2,29

2,53


38

34

5,5

4,4

2,08

2,21

53

64

7,6

8,4

2,43

2,70

5

19

0,7

2,5

2,00

2,05

212

265

30,5

34,6

1,00

1,00

Počet bytových domácností s pouze jednou cenzovou domácností se zvýšil, ale počet bytů, kde bydlelo více CD se zvýšil výrazněji, což se odrazilo v podílovém zastoupení. V roce 1991 bydlelo společně v jednom bytě necelých 12% domácností, které sestávaly z více než 1 rodinné domácnosti a v roce 2001 to bylo necelých 13%. Tento podíl bytů je vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD).

118


Právě u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. Již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek poklesl na minimum. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, jejich počet v této městské části od roku 1991 mírně poklesl a snížilo se i jejich celkové zastoupení. Poklesl především počet úplných rodin se závislými dětmi. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Mírně vzrostl i počet neúplných rodin, ale snížilo se jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. U neúplných rodin je zde většina se závislými dětmi. Ovšem poměrně značně se i v této městské části zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je relativně vysoké a mezi menšími městskými částmi je jedním z nejvyšších.

4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií ke snížení průměrného počtu členů na domácnost, ale nejvíce se zmenšily domácnosti hospodařící. Došlo k posunům i v základní struktuře domácností podle počtu členů. Kromě bytových domácností, kde zůstávají nejčastějšími domácnosti dvoučlenné, se staly nejfrekventovanější hospodařící i cenzové domácnosti jednočlenné. Jejich podíl se zvýšil i u bytových domácností. Na druhé straně poklesl podíl všech domácností se 2 členy a se 4 členy. Zastoupení domácností tříčlenných se mírně zvýšilo. Tab.4.4.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Velká Chuchle Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

25,5

32,8

18,9

18,9

2001

26,3

29,0

20,8

15,0

4,0 9,0

1991

28,6

31,9

18,9

16,5

4,0

2001

35,0

27,7

19,9

13,5

3,8

1991

30,5

32,8

17,4

16,0

3,3

2001

34,6

29,0

20,3

12,7

3,4

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Velká Chuchle se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde počet i podíl domácností jen s 1 osobou.

4.4.3 Cenzové domácnosti Pro sociální situaci je podstatné složení cenzových a zejména rodinných domácností. V roce 2001 v MČ Praha-Velká Chuchle byly nejčastějším typem cenzové domácnosti stále úplné rodiny. Jejich počet i podíl ale od roku 1991 poklesl. Od roku 1991 se mírně zvýšil počet neúplných rodin. Celkový počet rodinných domácností se v důsledku početního nárůstu neúplných rodin mírně zvýšil, ale jejich zastoupení se snížilo z 68,8% v roce 1991 na 62,9% v roce 2001. Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které zde v roce 1991 zde představovaly polovinu rodinných domácností, v roce 2001 tvořily již jen 44%.


119

Tab.4.4.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Velká Chuchle Úplné

Neúplné

1991 Rodiny celkem

počet podíl v %

bez dětí s 1 dítětem

2001

387

383

91

98

100,0

100,0

100,0

počet

201

235

38

34

podíl v %

51,9

61,4

41,8

34,7

počet počet podíl v %


1991

100,0

podíl v % se 2 dětmi

2001

počet podíl v %

94

72

38

38

24,3

18,8

41,8

38,8

84

64

14

23

21,7

16,7

15,4

23,5

8

12

1

3

2,1

3,1

1,1

3,1

Mezi domácnostmi s dětmi jsou i zde nejčastější rodiny s 1 dítětem. Zvýšilo se zastoupení rodin s více než dvěma dětmi, ale jejich počty jsou natolik malé, že jde těžko zobecňovat. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha-Velká Chuchle bydlí zvýšený podíl rodin s dětmi společně v jednom bytě s jinou CD. V této městské části to bylo 22% rodin s dětmi a v Praze celkem jen 15%. Obdobný jev byl zjištěn ve většině městských částí, kde bydlí více domácností ve vlastních rodinných domech, kde je toto společné, zpravidla dvougenerační, soužití častější. Zde bydlelo ve vlastním domě 60% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech se 3 obytnými místnostmi (40%), třetina v bytech se 4 a více obytnými místnostmi. Jen necelých 7% rodin s dětmi žije v bytech jen s 1 obytnou místností. Počet i podíl domácností jednotlivců zde od roku poměrně významně vzrostl. Tab.4.4.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Velká Chuchle 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

v%

212

100,0

265

100,0

160

75,5

178

67,2

spolubydlící s jinou CD

42

19,8

81

30,6

podnájemníci

10

4,7

6

2,3

v tom: bydlící samostatně

Zvýšil se i zde především počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Jednotlivců podnájemníků je zde trvale minimální počet. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot neliší tak výrazně jako v jiných malých částech. Ale i zde se do určité míry projevují rozdíly typické pro menší městské části nesídlištního typu. Celkový podíl rodinných domácností je zde, především v důsledku zvýšeného zastoupení úplných rodin bez závislých dětí, zvýšený.

120


Graf 4.4.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Velká Chuchle a Hl. m. Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Velká Chuchle 30,7

19,3

0%

25%

4,4 8,4 2,5 50%

34,6 75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny se závislými dětmi

Vícečlenné domácnosti nerodinné

Domácnosti jednotlivců

Podíl domácností jednotlivců i přes jejich početní nárůst nedosahuje celopražských hodnot. Celkový podíl neúplných rodin je zde také nižší než činí celopražský průměr.

4.4.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality. Tab.4.4.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Velká Chuchle z toho podíl domácností vybavených osobním automobilem

telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

659

383

69

305

45

237

140

74

166

42

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Velká Chuchle v%

100,0

58,1

10,5

46,3

6,8

36,0

21,2

11,2

25,2

6,4

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

MČ Praha-Velká Chuchle Hl. m. Praha


celkem


Vybavenost domácností v MČ Praha-Velká Chuchle ve většině položek převyšuje celopražský průměr. Pouze podíl domácností vybavených počítačem je mírně nižší. Pochopitelně je i nižší podíl domácností s rekreačním objektem, což koresponduje se zvýšeným zastoupením domácností bydlících ve vlastním rodinném domě. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Vybavenost se ve všech těchto položkách výrazně zlepšila. Vybavenost telefonem z 52,0% v roce 1991 na 82,3% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů se zvýšil ze 54,9% na 58,1%. Ačkoli je zde oproti celopražské hodnotě a zvláště oproti městským částem z vnitřní Prahy nebo sídlištní zástavby stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto


121

i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Velká Chuchle využívalo rekreační objekt 15,7% domácností a v roce 2001 to byla již čtvrtina všech bytových domácností.

4.4.5 Shrnutí V této městské části výrazně vzrostl zejména počet hospodařících domácností. Toto navýšení odpovídalo zvýšení početního stavu obyvatel. Nárůst počtu zejména domácností bytových nebyl tak výrazný, takže zde došlo k osamostatňování jednotlivých hospodařících, ale i rodinných jednotek často v rámci jednoho bytu. Ve struktuře cenzových domácností zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin poklesly a to úplných rodin se závislými dětmi, počet rodin bezdětných naopak vzrostl. Zvýšil se i počet a podíl domácností jednotlivců. Snižuje se zde celková průměrná velikost domácností. Je zde také ve srovnání s celopražskými údaji poněkud zvýšený podíl bytových domácností, které tvoří více než 1 domácnost cenzová. Nejčastější jsou v této městské části, na rozdíl od situace v roce 199,1 mezi hospodařícími i cenzovými domácnostmi domácnosti s 1 členem. Vybavenost domácností je tady ve většině položek nad celopražským průměrem a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke zlepšení.

4.5 Domácnosti – městská část Praha-Radotín 4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností Zatímco počet obyvatel se v městské části Praha-Radotín během let 1991 až 2001 prakticky nezměnil, u všech tří základních kategorií domácností se počet mírně zvýšil. Nejvyšší byl početní nárůst domácností hospodařících. Je zřejmé, že minimální nárůst počtu BD a zvýšený nárůst HD vypovídá o tom, že i v rámci 1 bytu dochází v této městské části k osamostatňování jednotlivých rodinných domácností. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že nárůst počtu BD je nárůstem těch bytových domácností, kde bydlí více než 1 rodinná jednotka. Zvýšil se i podíl takovýchto BD. Naproti tomu ekonomicky se jednotlivé cenzové domácnosti stále více osamostatňují. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snížil. Tab.4.5.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Radotín Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem


2001

1991

2001


2001

2 659

2 686

100,0

100,0

2,65

2,60

2 404

2 397

90,4

89,2

2,50

2,43

255

289

9,6

10,8

4,03

4,08

2 869

3 009

100,0

100,0

2,46

2,35

2 803

2 987

97,7

99,3

2,43

2,33

66

22

2,3

0,7

3,70

4,86

2 935

3 032

100,0

100,0

2,41

2,33

1 707

1 565

58,2

51,6

3,09

3,10

779

823

26,5

27,1

2,30

2,45

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi

928

742

31,6

24,5

3,75

3,82

383

439

13,0

14,5

2,43

2,47

141

192

4,8

6,3

2,16

2,20


242

247

8,2

8,1

2,58

2,68

12

87

0,4

2,9

2,00

2,10


833

941

28,4

31,0

1,00

1,00


Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. Došlo však ke snížení jejich počtu i zastoupení. Mírný nárůst byl zaznamenán u rodin neúplných. Zvýšil se i počet a zastoupení domácností jednotlivců. Tento nárůst nebyl ale tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu. Nicméně 122


i zde se tento trend projevil. Také v této městské části došlo ke značnému nárůstu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun.

4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD mírně nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost a u HD a CD je již pod touto hodnotou. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila u hospodařících a cenzových domácností. V těchto kategoriích se zvýšil počet domácností jednočlenných natolik, že se staly nejčastějším velikostním typem. U bytových domácností trvá převaha domácností se 2 členy. Poklesly podíly domácností se třemi a více osobami. Opět významněji u HD a CD. Tab.4.5.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Radotín Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

24,9

28,7

23,0

18,9

4,5

2001

24,5

28,1

21,0

18,7

7,7 3,9

1991

27,1

28,6

22,1

18,3

2001

31,3

28,4

20,0

16,7

3,6

1991

28,4

28,8

21,4

17,6

3,9

2001

31,0

29,2

20,2

16,4

3,2

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Radotín se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde počet i podíl domácností jen s 1 osobou.

4.5.3 Cenzové domácnosti Pro sociální situaci je podstatné složení cenzových a zejména rodinných domácností. V roce 2001 v MČ Praha-Radotín byly nejčastějším typem cenzové domácnosti stále úplné rodiny. Jejich počet i podíl ale poměrně značně poklesly. Od roku 1991 se mírně zvýšil podíl i počet neúplných rodin. Celkový počet rodinných domácností se mírně snížil a pokleslo i jejich zastoupení a to z 71,2% v roce 1991 na 66,1% v roce 2001. Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které zde v roce 1991 zde představovaly více než polovinu rodinných domácností (56%) v roce 2001 tvoří již jen necelou polovinu (49%). Tab.4.5.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Radotín Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

Neúplné 2001

1991

2001

počet

1 707

1 565

383

439

podíl v %

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

779

823

141

192

podíl v %

45,6

52,6

36,8

43,7

počet

443

321

165

142

podíl v %

26,0

20,5

43,1

32,3

počet

414

378

70

87

podíl v %

24,3

24,2

18,3

19,8

počet

71

43

7

18

podíl v %

4,2

2,7

1,8

4,1


123

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny se 2 závislými dětmi, kterých bylo 47,0 % ze všech rodinných domácnosti s dětmi, ale jen o něco méně bylo rodin s 1 dítětem a to 46,8%. Od roku 1991 se celkově snížil počet domácností jak se 2 dětmi, tak i s 1 dítětem. Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, tak ze SLDB máme informace o tom, že převážná většina rodin s dětmi zde bydlí samostatně v bytě (82,4%). Dále jich 39% bydlí v bytě ve vlastním domě a jen 23,5% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to nejčastěji byty třípokojové (45,6%) nebo čtyřpokojové (30%). Počet i podíl domácností jednotlivců zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 poměrně významně stoupl. Došlo ke zvýšenému osamostatňování jednotlivců i v rámci 1 bytové domácnosti. Výrazněji se tento trend projevuje v městských částech, kde převládá bydlení v rodinných domech. V menších bytech nájemních je samostatné bydlení jednotlivců častější. Tab.4.5.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha- Radotín 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

v%

833

100,0

941

100,0

bydlící samostatně

688

82,6

663

70,5


126

15,1

249

26,5

19

2,3

29

3,1

v tom:

podnájemníci

V této městské části se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Nicméně je zde podíl samostatně bydlících jednotlivců vyšší než v jiných menších městských částech, kde je právě ještě výraznější převaha bydlení ve vlastních rodinných domech. Jednotlivců podnájemníků je zde minimum. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje. Projevují se zde rozdíly typické pro menší městské části nesídlištního typu. Celkový podíl rodinných domácností je zde, především v důsledku zvýšeného zastoupení úplných rodin bez i se závislými dětmi, nad celopražskou hodnotou. Graf 4.5.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha- Radotín a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Radotín 27,1 0%

24,5 25%

6,3 50%

8,1 2,9

31,0 75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi

Neúplné rodiny bez závislých dětí

Neúplné rodiny se závislými dětmi

Vícečlenné domácnosti nerodinné


Podíl domácností jednotlivců nedosahuje pražského průměru. Také neúplné rodiny zde mají mírně nižší zastoupení.

124


4.5.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Tab.4.5.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Radotín z toho podíl domácností vybavených

MČ Praha-Radotín Hl. m. Praha


telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

2 686

1 433

242

1 267

133

980

635

323

648

205


celkem


496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Radotín v%

100,0

53,4

9,0

47,2

5,0

36,5

23,6

12,0

24,1

7,6

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Radotín ve většině položek více méně odpovídá celopražským hodnotám. Mírně nad průměrem je zde vybavení osobními automobily a počítači, naopak výrazně pod údajem za Prahu celkem je možnost využití rekreačního objektu. To opět souvisí s tím, že je zde zvýšený podíl lidí žijících ve svých vlastních domech, kteří o rekreaci mimo své bydliště mají menší zájem. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Výrazně se zlepšila i zde vybavenost telefonem z 24,4% v roce 1991 na 83,7% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů se také zvýšil z 48,8% na 53,3%. Výrazně se ovšem i zde zvýšil podíl domácností s možností využívat rekreační objekt a to z pouhých 12,7% v roce 1991na současnou necelou čtvrtinu.

4.5.5 Shrnutí Minimální zvýšení počtu bytových domácností odpovídalo nevýraznému zvýšení početního stavu obyvatel v této městské části. Zvýšený nárůst hospodařících domácností odráží i zde celopražskou tendenci směřující k osamostatňování rodinných jednotek byť i v rámci společného bydlení. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin značně poklesly a to těch se závislými dětmi. Mírně se zvýšily počty neúplných rodin a to jak s dětmi, tak bez dětí. Relativně významně narostly domácnosti jednotlivců. Toto zvýšení bylo takové, že se jednočlenné domácnosti staly nejčastější podle velikosti jak mezi CD tak i HD. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem, a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety k značnému zlepšení.

4.6 Domácnosti – městská část Praha-Zbraslav 4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností V návaznosti na nárůst počtu obyvatel městské části Praha-Zbraslav se během let 1991 až 2001 zvýšil i počet všech tří základních kategorií domácností. Přírůstek domácností zde byl vyšší ve všech třech kategoriích než početní růst obyvatel. Počet obyvatel se zvýšil o 4%, počet BD o 8%, HD o 10% a CD také o 8%. Na základě toho lze usoudit, že i zde ve shodě s celopražským trendem dochází k osamostatňování jednotlivých rodinných domácností zejména v důsledku samostatného hospodaření a ke zmenšování těchto samostatných jednotek. Průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.


125

Tab.4.6.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Zbraslav Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem


2001

1991

2001


2001

2 729

2 948

100,0

100,0

2,75

2,64

2 403

2 610

88,1

88,5

2,57

2,45

326

338

11,9

11,5

4,11

4,11

3 020

3 323

100,0

100,0

2,49

2,37

2 956

3 299

97,9

99,3

2,47

2,35

64

24

2,1

0,7

3,81

5,09

3 085

3 348

100,0

100,0

2,44

2,35

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

1 816

1 756

58,9

52,4

3,16

3,11


764

947

24,8

28,3

2,29

2,52


1 052

809

34,1

24,2

3,78

3,81

381

497

12,4

14,8

2,37

2,45

139

196

4,5

5,9

2,12

2,29


242

301

7,8

9,0

2,51

2,56

13

73

0,4

2,2

2,00

2,20


875

1 022

28,4

30,5

1,00

1,00


Tendenci k osamostatňování jednotlivých domácností potvrzují i údaje o struktuře v rámci kategorií domácností. Počet bytových domácností s pouze jednou cenzovou domácností se zvýšil, ale vzrostl i počet bytů, kde bydlelo více CD. Tento nárůst byl však menší a tak mírně poklesl i jejich podíl. V této městské části je podíl bytů s více CD vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD), ale v menších spíše okrajových částech Prahy je naopak většinou vyšší než zde. Také u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin. Na minimum poklesl již tak malý podíl těch, kde společně i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, ale jejich počet i zde od roku 1991 poklesl a snížilo se i jejich celkové zastoupení. Poklesl především zcela výrazně počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly nadpoloviční většinu (58%) úplných rodin, ale v roce 2001 již jen 46%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Značně se i v této městské části zvýšil počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. U neúplných rodin je zde většina stále se závislými dětmi, ale jejich zastoupení pokleslo z 64% ze všech neúplných rodin v roce 1991 na 61% v roce 2001. O 17% se zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je nižší než ve vnitřních částech hlavního města, ale už i zde se blíží k třetinovému podílu.

4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo k celkovému zmenšení průměrné velikosti u všech tří kategorií. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD jen mírně nad hodnotou 2,5 osob na 1 domácnost a u HD a CD je výrazně pod touto hodnotou. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila u hospodařících domácností, kde se nejčastějším velikostním typem staly domácnosti jednočlenné. U CD byly jednočlenné domácnosti nejčastější už i v roce 1991 a u BD jsou stále nejčastější domácnosti dvoučlenné.

126


Tab.4.6.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Zbraslav Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

25,1

26,6

20,4

22,6

2001

24,6

26,1

21,2

20,3

5,3 7,9

1991

27,1

27,4

20,5

20,3

4,7

2001

30,8

28,3

20,1

17,2

3,7

1991

28,4

27,8

19,7

19,8

4,3

2001

30,5

28,9

20,2

17,2

3,2

Průměrná velikost domácností v městské části Praha-Zbraslav se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde počet i podíl domácností jen s 1 osobou.

4.6.3 Cenzové domácnosti Pro sociální situaci je podstatné složení cenzových a zvláště rodinných domácností. V roce 2001 v MČ Praha-Zbraslav byly nejčastějším typem cenzové domácnosti stále úplné rodiny. Jejich počet i podíl však i zde poklesl. Od roku 1991 se ale naopak zvýšil počet i podíl neúplných rodin. V důsledku zde došlo k mírnému nárůstu celkového počtu rodinných domácností, ale vzhledem k tomu, že výrazněji stoupl počet domácností jednotlivců (ale i vícečlenných nerodinných domácností) jejich zastoupení se snížilo. V roce 1991 představovaly rodinné domácnosti 71% ze všech CD a v roce 2001 tvořily jen 67%. Všeobecně se snižuje počet i podíl rodin se závislými dětmi, což se odrazilo i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, zde v roce 1991 představovaly více než polovinu rodinných domácností (59%) v roce 2001 již jen necelou polovinu (49%). Tab.4.6.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Zbraslav Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí s 1 dítětem

Neúplné 2001

1991

2001

počet

1 816

1 756

381

497

podíl v %

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

764

947

139

196

podíl v %

42,1

53,9

36,5

39,4

počet

470

379

175

195

podíl v %

25,9

21,6

45,9

39,2

se 2 dětmi

počet

491

376

60

95

podíl v %

27,0

21,4

15,7

19,1


počet

91

54

7

11

podíl v %

5,0

3,1

1,8

2,2

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 51,7% ze všech rodinných domácností s dětmi. Jejich zastoupení se od roku 1991 mírně zvýšilo. Tehdy jich bylo 49,8%. Podíl rodin se 2 dětmi zde zůstal prakticky na stejné hodnotě jako v roce 1991 (42,5% ze všech rodin s dětmi). Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, vidíme že i v této městské části bydlí většina rodin s dětmi v samostatném bytě. Společně s další CD jich žije necelá pětina. I zde nejvíce rodin s dětmi bydlí ve vlastním domě (37%), dále více než čtvrtina užívá nájemní byt (28%), ale poměrně velký podíl těchto rodin žije v bytech družstva nájemců nebo v bytech v osobním vlastnictví (obě tyto kategorie lze spojit, protože je to obdobná uživatelská situace) je to 23% rodin s dětmi. Co do velikosti bydlí rodiny s dětmi nejčastěji v bytech třípokojových (39,8%) nebo čtyřpokojových (36,4%). Počet i podíl domácností jednotlivců i zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 poměrně významně vzrostl. Společně s jinou CD jich bydlí menší podíl než v ostatních menších částech správního obvodu. Souvisí to s tím, že ve Zbraslavi je vidět přece jen silnější vliv městského typu bydlení, kde je samostatné užívání malého bytu častější než v městských částech se zástavbou rodinných domů, kde jsou lepší podmínky pro bydlení společné. SLDB 2001 – PRAHA 5

127

Tab.4.6.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha- Zbraslav 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

v%

875

100,0

1 022

100,0

bydlící samostatně

703

80,3

729

71,2


154

17,6

279

27,3

18

2,1

14

1,9

v tom:

podnájemníci

Naprostá většina domácností jednotlivců zde bydlí samostatně a jednotlivců podnájemníků je i zde trvale minimální počet. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje. Projevují se také rozdíly typické pro menší městské části nesídlištního typu. Celkový podíl rodinných domácností je nad celopražskou hodnotou. Graf 4.6.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Zbraslav a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Zbraslav 28,3 0%

24,2 25%

5,9 50%


9,0 2,2

30,5 75%

100%


Podíl domácností jednotlivců nedosahuje pražského průměru. Podílu za Prahu celkem se přibližuje zastoupení neúplných rodin.

4.6.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti.

128


Tab.4.6.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Zbraslav z toho podíl domácností vybavených

MČ Praha-Zbraslav Hl. m. Praha


telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

2 948

2 010

289

1 356

180

1 061

732

346

811

246


celkem


496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Zbraslav v%

100,0

68,2

9,8

46,0

6,1

36,0

24,8

11,7

27,5

8,3

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Zbraslav ve většině položek převyšuje celopražský průměr. Pouze podíl domácností připojených na telefon je zde poněkud nižší. I zde je snížený podíl domácností s rekreačním objektem, což koresponduje se zvýšeným zastoupením domácností bydlících ve vlastním rodinném domě. S tím souvisí i nižší podíl domácností s plným vybavením (osobní auto, telefon, počítač a rekreační objekt). Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Vybavenost se ve všech těchto položkách výrazně zlepšila. Vybavenost telefonem z 46,6% v roce 1991 na 88,1% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů se zvýšil ze 55,8% na 58,4%. Ačkoli je zde oproti celopražské hodnotě a zvláště oproti městským částem z vnitřní Prahy nebo sídlištní zástavby stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Zbraslav využívalo rekreační objekt 15,5% domácností a v roce 2001 to byla již 27,5% všech bytových domácností.

4.6.5 Shrnutí V této městské části vzrostl v návaznosti na zvýšení početního stavu obyvatel i počet domácností. Ve vyšším nárůstu počtu domácností hospodařících se projevila celopražská tendence ekonomického osamostatňování jednotlivých domácností. Ve struktuře cenzových domácností zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin poklesly a to v důsledku zvýšeného úbytku úplných rodin se závislými dětmi, počet rodin bezdětných naopak vzrostl. Zvýšil se počet i podíl neúplných rodin a to s dětmi i bez dětí. Nejvýrazněji se zde zvýšil počet domácností jednotlivců, což také souvisí s tendencí osamostatňování hospodařících jednotek. Snížila se i zde celková průměrná velikost domácností. Nejčastější jsou zde mezi hospodařícími i cenzovými domácnostmi domácnosti s 1 členem. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety k výraznému zlepšení.

4.7 Domácnosti – městská část Praha-Lipence 4.7.1 Vývoj počtu a struktury domácností Počet obyvatel v městské části Praha-Lipence se během let 1991 až 2001 poměrně výrazně zvýšil. V návaznosti na to zde vzrostly i počty domácností. U hospodařících a cenzových domácností byl však početní nárůst výrazně vyšší než nárůst obyvatel. Stav obyvatel se zvýšil o 17% a počty HD i CD o 22%. Nárůst počtu BD je jen mírně nad nárůstem počtu obyvatel (19%). Zvýšený nárůst HD vypovídá i o tom, že i v rámci 1 bytu dochází v této městské části k dalšímu osamostatňování jednotlivých domácností. I přes to se zde podíl bytových domácností s více CD snížil. Jednotlivé cenzové domácnosti se především více osamostatňují ekonomicky, hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje.


129

Tab.4.7.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Lipence Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem

Průměrný počet členů domácnosti


2001

1991

2001

1991

2001

432

516

100,0

100,0

3,00

2,85

351

436

81,3

84,5

2,64

2,54

81

80

18,8

15,5

4,56

4,50

511

621

100,0

100,0

2,55

2,47

504

611

98,6

98,4

2,52

2,43

7

10

1,4

1,6

4,61

5,16

518

631

100,0

100,0

2,51

2,43

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

319

333

61,6

52,8

3,17

3,15


153

183

29,5

29,0

2,39

2,50


166

150

32,0

23,8

3,89

3,95

61

111

11,8

17,6

2,48

2,51

22

39

4,2

6,2

2,18

2,27

39

72

7,5

11,4

2,64

2,64

2

13

0,4

2,1

2,00

2,65

136

174

26,3

27,6

1,00

1,00


Ve struktuře cenzových domácností představovaly i zde většinu úplné rodiny. Zvýšil se i jejich počet, ale menší měrou než počet rodin neúplných i domácností jednotlivců, takže došlo ke snížení jejich zastoupení. Nárůst počtu domácností jednotlivců nebyl tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu, ale i zde se tento trend projevil.

4.7.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech tří kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD mírně pod hodnotou 3 členové na 1 domácnost a u HD a CD je již pod hodnotou 2,5 členů. Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 se nezměnila. Ve všech třech kategoriích trvá převaha domácností se 2 členy. U bytových domácností se výrazně zvýšilo zastoupení domácností s více členy. U hospodařících a cenzových domácností se naopak zvýšilo zastoupení domácností jedno a dvoučlenných. Tab.4.7.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Lipence Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

23,6

26,8

18,8

24,8

6,0

2001

21,7

24,0

20,7

20,7

12,8

1991

26,0

27,6

19,9

22,1

4,3

2001

28,0

28,5

19,5

18,8

5,2

1991

26,3

27,8

19,7

21,8

4,4

2001

27,6

29,5

20,4

18,7

3,8

Průměrná velikost domácností v městské části Praha-Lipence se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila. Je nutno si ovšem i v této souvislosti opět uvědomit, že veškeré statistické zobecnění naráží na to, že celkově jde v MČ Praha-Lipence v každém detailnějším třídění o poměrně nízké základní počty a každý individuální případ má velkou váhu při propočtech.

130


4.7.3 Cenzové domácnosti V roce 2001 v MČ Praha-Lipence byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. Jejich počet se od roku 1991 mírně zvýšil, ale podíl poklesl. I přes to však v roce 2001 představovaly více než polovinu cenzových domácností v této městské části. Od roku 1991 se zvýšil i počet neúplných rodin. Celkové zastoupení rodinných domácností se ale i přes toto navýšení snížilo. V roce 2001 rodinné domácnosti v Lipencích představovaly 70,4% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 73,4%). Všeobecně klesá podíl rodinných domácností se závislými dětmi. Tento trend se projevil i v této městské části. Ačkoli se počet rodin s dětmi mírně zvýšil, jejich podíl poklesl. Rodiny se závislými dětmi zde v roce 1991 představovaly 54% rodinných domácností, v roce 2001 již přesnou polovinu. Mezi rodinami s dětmi i zde největší podíl tvoří rodiny s 1 dítětem, je to 49,5% ze všech rodin s dětmi. Rodin se 2 dětmi je 40,9%. Jedním ze standardních výstupů cenzů je i informace o způsobu bydlení různých typů cenzových domácností. V roce 2001 bydlelo 73% rodin se závislými dětmi v MČ Praha-Lipence samostatně a ostatní společně s další CD. Je to poněkud zvýšený podíl společně bydlících rodin s dětmi oproti celopražskému průměru, ale ve srovnání s jinými okrajovými částmi je to méně. Souvisí to s tím jak velký podíl těchto domácností žije ve vlastním domě, kde je soužití s další domácností (na příklad prarodičů) častější. Ve vlastním domě v MČ Praha-Lipence žilo 81% rodin s dětmi. Co do velikosti bytu více než polovina rodin s dětmi bydlí v bytech se 4 a více pokoji (52,4%) a další čtvrtina v bytech se 3 obytnými místnostmi. Počet domácností jednotlivců značně narostl a zvýšil se i jejich podíl na celku cenzových domácností. Co se týká způsobu bydlení, bydlí jednotlivci z více než dvou třetin samostatně a necelá jedna třetina společně s jinou CD. Jednotlivec podnájemník zde byl jen 1. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot liší. Logicky to navazuje na charakter této malé městské části. Celkový podíl rodinných domácností je zde značně vyšší a to jak rodin s dětmi, tak i rodin bez závislých dětí. Je zde i vyšší podíl neúplných rodin s dětmi. Graf 4.7.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností MČ Praha-Lipence a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Lipence 29,0 0%

23,8 25%

6,2 50%


11,4 2,1

27,6

75%

100%


Naproti tomu podíl domácností jednotlivců je značně pod celopražským průměrem.

4.7.4 Vybavení domácností Vybavení bytových domácností předměty dlouhodobé spotřeby a jejich rekreační možnosti jsou tradičně při cenzech zjišťovány. Vybavenost je opět do určité míry ovlivněna celkovým charakterem lokality.


131

Tab.4.7.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Lipence z toho podíl domácností vybavených osobním automobilem

telefonem



celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

516

332

63

223

40

172

110

53

102

28

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Lipence v%

100,0

64,3

12,2

43,2

7,8

33,3

21,3

10,3

19,8

5,4

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

MČ Praha-Lipence Hl. m. Praha


celkem


Vybavenost domácností v MČ Praha-Lipence je ve většině položek pod celopražským průměrem. Pouze vybavenost domácností automobily tento průměr převyšuje. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Zlepšení připojení na pevnou telefonní síť je výrazné. V roce 1991 mělo telefon pouze 35% domácností a v roce 2001 to bylo 76,5%, ale i přes toto navýšení je tato městská část jednou s nejnižším podílem domácností s pevnou telefonní linkou (třetí nejnižší podíl před Královicemi a Čakovicemi). Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů také značně vzrostl z 53,5% domácností na 64,3%. Všeobecně je v okrajových městských částech vyšší podíl domácností s auty než ve vnitřním městě a Lipence jsou ve vybavenosti na 7 nejvyšší pozici mezi 57 městskými částmi. Ačkoli je zde stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Lipence využívalo rekreační objekt 9% domácností a v roce 2001 to bylo 19,8%.

4.7.5 Shrnutí Zvýšení počtu obyvatel bylo v městské části Praha-Lipence poměrně výrazné a v návaznosti na to se zvýšily i počty domácností. V závislosti na typu zástavby a charakteru této lokality se i zde složení domácností poněkud odlišuje od celopražských údajů. Stále zde většinu představují rodinné domácnosti. Ačkoli počty úplných i neúplných rodin narostly, růst počtu domácností jednotlivců byl výraznější, takže podíl rodinných domácností se mírně snížil. Rodiny se závislými dětmi zde stále představují polovinu rodinných domácností. I zde se snížila celková průměrná velikost domácností, ale stále jsou v této městské části domácnosti, co do počtu členů, spíše větší. Vybavenost domácností je ve většině položek pod celopražským průměrem, s výjimkou vybavenosti automobily. Tak jako všeobecně i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety ke značnému zlepšení.

5

DOMY A BYTY

V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy. Domy – mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt(byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), 132


-

ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty).

Domy z hlediska obydlenosti dělíme na obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu, neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce. Byty – vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je-li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), která je k trvalému pobytu hlášena jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu – v roce 2001 byly do obytné plochy 2 bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 – 7,9 m , které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné, z důvodu metodických změn, údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů – v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty, sem zahrnujeme nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod., rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.1

Domy a byty – městská část Praha 5

5.1.1 Domovní fond V MČ Praha 5 podle výsledků SLDB 2001 bylo sečteno 5 909 domů určených k bydlení a z toho 5 583 jich bylo trvale obydlených a 326 neobydlených. V MČ Praha 5 je trvale obydlený domovní fond rozdělen na polovinu mezi rodinné domy a domy bytové. Jen nepatrný podíl tvoří domy ostatní. V bytových domech je ovšem soustředěna většina bytového fondu, v roce 2001 to bylo 87% bytů. V rodinných domech bylo jen 11% bytů, zbytek bytů připadá na domy ostatní. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části hlavního města a v průběhu posledních let se zásadně nemění.


133

Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 5 v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem

rodinné domy počet

bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

5 571

5 425

2 711

50,0

2 602

48,0

112

2,0

146

2,6

2001 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001

5 909

5 583

2 843

50,9

2 607

46,7

133

2,4

326

5,5

338

158

132

x

5

x

21

x

180

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se celkově počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, zvýšil o 338 domů (nárůst 6%). Výrazně vzrostl počet domů neobydlených, jejich počet se více než zdvojnásobil. V členění podle druhu domu přibylo výrazně nejvíce domů rodinných. Nově byly v této městské části postaveny i domy bytové, ale jejich minimální nárůst je ovlivněn i tím, že zejména ve vnitřním městě byla část bytových domů převedena na jiné než bytové využití a tím je výsledný přírůstek bytových domů snížen. Navíc i u některých bytových domů byla, byť i při zachování dílčího využití k bydlení, přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (přeměna větší části bytů na komerčnímu využití), čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Z důvodu změny metodického vymezení rodinného domu mohly také některé větší rodinné domy přejít z původního určení „bytový dům“ do domů rodinných (v roce 1991 byl rodinný dům 2 vymezen maximální celkovou plochou 150 m a v roce 2001 toto omezení bylo nahrazeno jinými charakteristikami viz. Metodika). Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled dokumentuje právě zvýšené úbytky domů v rozšířeném centru tj. v katastrálních územích Smíchov a Malá Strana, kde šlo většinou o změnu na nebytové domy, které nepodléhají sčítání nebo i o vystěhování domů z důvodů rekonstrukce. V těchto lokalitách došlo i k úbytkům obyvatel.

134


Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 5 P očet trvale obydlených C elkem do m ů k 3.3.1991

N ázev urbanistického ob vodu

K atastrální územ í (část)

rodinných dom ů

bytových dom ů

181

194

186

66

118

5

373

370

344

253

88

-29

S m íchov-jižní R adlická

140

152

145

37

102

5

K esnerka

253

268

263

189

73

10

U m alostranské ho hřbitova

174

168

165

2

154

-9

1

-

-

-

-

-1

192

193

191

6

180

-1 -2

S m íchovské nád raží

22

20

20

4

15

M otolská nem ocnice B

-

-

-

-

-

-

U C ísařky

1

-

-

-

-

-1

K lam ovka

507

562

504

391

107

-3

N a H řebenkách

256

266

259

163

93

3

8

8

8

1

4

-

Z ahrada K inských P od zahradou K inských A rbesovo nám ěstí A A rbesovo nám ěstí B

71

72

72

2

65

1

204

203

199

3

188

-5

-

-

-

-

-

-

N a bělidle A

160

159

159

1

152

-1

N a bělidle B

-

-

-

-

-

-

S m íchovský pivovar A

4

2

2

-

1

-2 -

S m íchovský pivovar B

-

-

-

-

-

U železničního m ostu

58

60

59

2

56

1

C ísařská louka A

1

1

1

1

-

-

C ísařská louka B

-

-

-

-

-

-

Z líchov B

-

-

-

-

-

-

29 2 635

28 2 726

28 2 605

25 1 146

1 1 397

-1 -30

221

240

217

163

50

-4

13

5

5

4

1

-8

S kalka 25 U O S taré H lubočepy P od D ívčím i hra dy P rokopské údolí C Z líchov A

30

-

-

-

-

-

26

21

6

13

-9 34

116

165

150

146

4

K lukovice

14

17

17

17

-

3

N a Žernovkách

92

112

98

98

-

6

144

-18

H lubočepy-nad nádražím

B arrandov

144

126

107

18

B arrandov-ateliéry

1

1

1

-

-

-

P ražská čtvrť

-

19

19

-

18

19

H olyně-východ

-

-

-

-

-

-

B arrandov I

-

19

17

-

17

17

B arrandov II

72

68

68

-

66

-4

B arrandov III

54

69

68

-

65

14

B arrandov IV

49

66

66

6

56

17

B arrandov V

-

67

66

1

62

66

B arrandov VI

-

-

-

-

-

-

B arrandov VII

-

-

-

-

-

-

Lány B 19 U O

806

1 018

939

548

370

133

Jinonická

312

345

324

186

134

12

-

-

-

-

-

-

487

505

486

253

230

-1

P od V idoulí K ošíře-střed K avalírka

76

76

76

3

72

-

130

131

126

13

111

-4

K ošíře-západ

1

1

1

1

-

-

P od K otlářkou

4

1

1

1

-

-3

V rchlického

K otlářka K ošíře

trvale obyd lených dom ů

P řírůstek/ úbytek trvale obydlených dom ů 1991 - 2001

N a Č erném vrchu

N a Skalce

H lu bo čepy

z toho

M alvazinka

S m íchov-prům yslový obvod

Sm ícho v

P očet dom ů k 1.3.2001

8 UO

18

25

24

1

19

6

1 028

1 084

1 038

458

566

10


135

dokončení Počet domů k 1.3.2001 Počet z toho trvale obydlených trvale Celkem rodinných bytových domů obydlených domů domů k 3.3.1991 domů

Název urbanistického obvodu

Katastrální území (část)

Na hliníku

8

3

3

2

-

-5

Motol-západ A

-

3

3

2

-

3 10


Motol

1

11

11

-

6

Homolka

231

242

238

148

87

7

U remízy

-

1

1

-

-

-

5 UO

240

260

256

152

93

16

Staré Radlice

162

168

158

113

42

-4

-

3

3

1

-

3

23

23

23

1

22

-1

Jinonice-průmyslový obvod I B Dívčí hrady Radlice

3 UO

185

194

184

115

64

Jinonice-průmyslový obvod I A

-

1

1

-

-

1

Jinonice-Na rovinách

-

-

-

-

-

-

Jinonice-střed

459

544

483

413

59

24

Na Vidouli

4

3

3

1

2

-1

Prokopské údolí A

3

5

3

3

-

-


1 -

3

3

-

-

2

8

7

6

-

7

U stadiónu Jinonice-západ Jinonice (část)

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991 - 2001

Nová Ves B 9 UO

-

1

1

-

-

1

467

565

501

423

61

34 -4

Újezd

64

62

60

1

56


1 UO

64

62

60

1

56

-4

MČ Praha 5 celkem

70 UO

5 425

5 909

5 583

2 843

2 607

158

Z hlediska zastoupení jednotlivých typů domů v rámci MČ Praha 5 je z přehledu zřejmé, že bytové domy převažují jednak ve vnitřním městě (některých částech KÚ Smíchov a Košíře a především v části Malá Strana) a v sídlištních částech KÚ Hlubočepy (Barrandov I. – V.). V ostatních částech převažují rodinné domy. Velká převaha této zástavby je jednak v centrech bývalých mimopražských obcí (Jinonice, Radlice, Staré Hlubočepy) nebo v částech s městskou vilovou zástavbou (některé části Smíchova, oblast pod filmovými ateliery v Hlubočepích). Rozdělení podle typu domu se v této městské části od cenzu v roce 1991 nezměnilo. Rodinných domů je zhruba stejný podíl jako v roce 1991 a to cca 50%. Mírně se snížil podíl domů bytových (v roce 1991 to bylo 48% a v roce 2001 o necelý procentní bod méně 47%) a naopak se zvýšil poměrně nízký podíl tzv. ostatních domů.

5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde nejvíce domů postavených v období 1920 – 1945, bylo to 2 113 domů (38%), rodinných domů 48% a domů bytových 28%. Více domů bytových je z období do roku 1919 a to 31%. Tyto nejstarší domy celkem tvoří 20% celého domovního fondu právě v důsledku vysokého podílu bytových domů z tohoto období, protože takto staré rodinné domy představovaly jen 9% ze všech trvale obydlených rodinných domů. Od roku 1946 do roku 1980 bylo v MČ Praha 5 postaveno 19% domů a větším dílem to byly domy rodinné. Z období po roce 1980 pochází 20% domů rodinných a 19% domů bytových. Z toho za posledních 10 let před SLDB 2001 bylo vystavěno nebo generálně zrekonstruováno 472 domů a z toho 228 domů rodinných a 222 domů bytových. Z výsledků SLDB 2001 víme, že necelá polovina obyvatel této městské části bydlí v domech postavených do roku 1946, asi 40% obyvatel bydlí v domech postavených od roku 1946 do roku 1990 a 12% obyvatel v domech postavených po roce 1990. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde bylo 58 let a z toho rodinné domy byly průměrně staré 55 let a domy bytové 62 let. Stáří domovního fondu a také jeho rozdělení na domy bytové a rodinné odpovídá také stavební materiál. Naprostá většina domů je zde vystavěna z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Ze stěnových panelů jsou postaveny převážně bytové domy a to 16% ze všech bytových domů. Podíl panelových bytových domů je zde stále nižší než v jiných městských částech s větším podílem sídlištní zástavby. Podobné zastoupení panelových bytových domů je v MČ Praha 6, ale ostatní větší městské části mají tento podíl výrazně vyšší. Na příklad MČ Praha 13 má 94% bytových domů z panelů. 136


V základním technickém vybavení domů nedošlo ke změnám. Připojení na vodovod a kanalizační síť má trvale kolem 96% domů. Na plyn bylo napojeno 83% všech trvale obydlených domů, ústřední topení používá 57% domů. K významným změnám v domovním fondu ovšem došlo v rozdělení podle vlastnictví. Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 5 Počet domů

Podíl v %

z toho celkem Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy

5 583

2 843

2 607

100,0

50,9

46,7

3 565

2 677

866

63,9

94,2

33,2

obec, stát

865

31

771

15,5

1,1

29,6

stavební bytové družstvo ostatní vlastníci a nezjištěno

378

12

366

6,8

0,4

14,0

775

123

604

13,9

4,3

23,2

Vcelku stabilní je situace u rodinných domů, kde trvale téměř všechny tyto domy vlastní soukromé fyzické osoby. V MČ Praha 5 to bylo 94% trvale obydlených rodinných domů. Situace se proměnila u domů bytových, které ještě v roce 1991 byly buď ve vlastnictví státu nebo stavebních družstev, případně ve vlastnictví nějakých podniků. Po rozsáhlých restitucích počátkem 90. let se stala i značná část starších bytových domů majetkem soukromých fyzických osob. Vzhledem k tomu, že v této městské části pochází více než polovina bytových domů z doby před rokem 1948 není překvapující, že třetinu bytových domů vlastní soukromé fyzické osoby. Dalším velkým vlastníkem je zde obec respektive stát. Poměrně značnou část zde vlastní také bytová družstva, jde zejména o sídlištní bytové domy postavené v posledních 20 letech. Na ostatní vlastníky zbývá více než pětina bytových domů. Bohužel další třídění této kategorie podle jednotlivých městských částí není ze standardních výstupů k dispozici, ale vzhledem k tomu, že v MČ Praha 5 se nachází 90% bytových domů z celého správního obvodu Praha 5, ve vymezení platném k datu SLDB 2001, lze pro informaci použít údaje za celý správní obvod. Podstatné jsou dvě kategorie vlastníků, do nichž se promítá probíhající privatizace domů ve prospěch uživatelů bytů. Vznikají jednak právnické osoby, založené za účelem privatizace a též tzv. kombinace vlastníků, což jsou většinou případy domů, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Ve správním obvodu Praha 5 bylo 14% bytových domů označeno kategorií kombinace vlastníků a jen 4% bytových domů vlastnily právnické osoby založené za účelem privatizace. Spolu s faktem, že stát v MČ Praha 5 vlastní stále zvýšený podíl bytových domů (ve srovnání s obdobnými městskými částmi podle typu zástavby a velikostí je ve vlastnictví obce bytových domů větší podíl jen v MČ Praha 1 naopak městské části Praha 6, 7, 8, 10, 9, 3, 2, 4 vlastní nižší podíl bytových domů) lze konstatovat, že privatizace ve prospěch uživatelů bytů zde v roce 2001 byla spíše v počátcích.


137

Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 5 a v Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha 5

Hl.m. Praha

MČ Praha 5

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy

soukromá fyzická osoba

obec, stát

bytové družstvo

ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Ze srovnání se situací v Praze celkem je také zřejmé, že má tato městská část svá specifika co se týká struktury vlastnictví bytových domů, ve vlastnictví rodinných domů rozdíly prakticky nejsou. Je zde zvýšený podíl bytových domů ve vlastnictví soukromých osob, což souvisí s jejich stářím. Obec, respektive stát, má ve vlastnictví větší podíl než udává celopražský průměr a současně je zde značně pod celopražskou hodnotou podíl ostatních vlastníků. V členění podle počtu bytů je většina rodinných domů jen s 1 bytem (61%) a ostatní se 2 – 3 byty. Nejvíce domů bytových je se 4 – 11 byty (54%) a 43% se 12 a více byty. Průměrný počet bytů připadajících na 1 dům se zvýšil v důsledku zvýšení u domů bytových. Vícebytové domy jsou bytové domy stavěné v posledních desetiletích a naopak některé bytové domy přeměněné na jiné využití byly ve větší míře ty s menším počtem bytů. Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 5 Počet

Podíl v %

domů 1991 Trvale obydlené domy

5 425

bytů 2001 5 583

domů 1991

Průměrný počet bytů na 1 dům

bytů

1991

2001

2001

31 553

32 975

100,0

100,0

1991 100,0

2001 100,0

1991 5,82

2001 5,91

z toho: rodinné domy

2 711

2 843

3 849

4 019

50,0

50,9

12,2

12,2

1,42

1,41

bytové domy

2 602

2 607

27 356

28 781

48,0

46,7

86,7

87,3

10,51

11,04

Ačkoli rodinné a bytové domy jsou zde co do počtu vyrovnány, podíl bytů v bytových domech je nesrovnatelně vyšší a od roku 1991 ještě vzrostl.

5.1.3 Bytový fond Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V MČ Praha 5 bylo v roce 2001 celkem sečteno 37 770 všech bytů, 32 975 jich bylo trvale obydlených a 4 795 neobydlených. V bytových domech se zde nacházelo 87,3% trvale obydlených bytů, v rodinných domech 12,2% a jen minimální podíl bytů byl v domech ostatních. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 13%, ale počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 4,5%. Více bytů přibylo v domech bytových, takže ve struktuře bytového fondu podle druhu domu došlo k mírnému navýšení podílu bytů v domech bytových.

138


Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 5 trvale obydlené Byty celkem

v rodinných domech

celkem

počet

neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%

1991

33 430

31 553

3 849

12,2

27 356

86,7

348

1,1

1 877

2001

37 770

32 975

4 019

12,2

28 781

87,3

175

0,5

4 795


4 340

1 422

170

x

1 425

x

-173

x

2 918

v%

13,0

4,5

4,4

x

5,2

x

-49,7

x

155,5

Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba, nicméně neznamená to, že je byt fakticky neobydlen. Je možné, že je byt pronajatý, někdo ho obývá, ale z nejrůznějších důvodů zůstává přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace prakticky vyloučena, neobydlené byty byly pouze skutečně byty neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Vzhledem k tomu, že značnou část bytových domů v MČ Praha 5 vlastní soukromé subjekty, kde je pronajímání bytů v jejich kompetenci, je zde srovnání s předchozím cenzem dosti problematické. V MČ Praha 5 bylo v roce 2001 neobydlených bytů 12,7%, zatímco v roce 1991 jich bylo 5,6%. Naprostá většina neobydlených bytů se nacházela v domech bytových (86%). Tyto neobydlené byty jsou ještě rozděleny do dvou kategorií. Jednak jde o neobydlené byty v trvale obydlených domech, tedy byty v domech, kde v jiném bytě je k trvalému pobytu přihlášena alespoň 1 osoba. Těchto bytů v MČ Praha 5 bylo 4 302. Dále jsou neobydlené byty v neobydlených domech. Zde jde o byty v domech, v nichž byl sečten byt nebo byty, ale v žádném z těchto bytů není k trvalému pobytu přihlášena nějaká osoba. Těchto bytů bylo v MČ Praha 5 sečteno 493. Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha 5 a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha 5 počet bytů Neobydlené byty

podíl v%

počet bytů

podíl v%

4 032

100,0

46 366

100,0

1 536

38,1

19 594

42,3

5

0,1

105

0,2

313

7,8

2 998

6,5

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně slouží k rekreaci přestavba bytu nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

184

4,6

1 189

2,6

1 994

49,5

22 480

48,5

Z neobydlených bytů v trvale obydlených domech bylo 38% obydleno přechodně. Dále necelých 8% bytů bylo neobydlených z důvodů momentální rekonstrukce bytu. Nezpůsobilých k bydlení bylo 5%. U další zhruba poloviny neobydlených bytů nemáme v členění za jednotlivé městské části k dispozici přesné důvody neobydlenosti.


139

Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 5 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% MČ Praha 5

42,3% 35,7%

52,6%

obydleny přechodně slouží k rekreaci přestavba bytu

0,1% 4,3% 7,3%

nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

2,6%

6,5%

0,2%

Ve srovnání s údaji za Prahu celkem zde byl nižší podíl bytů, kde bylo ověřeno přechodné bydlení. Tak jako i v Praze úhrnem bylo v Praze 5 (podle údajů za celý správní obvod, ale v této městské části bylo 90% neobydlených bytů tohoto správního obvodu) necelých 40% bytů neobydleno z dále nespecifikovaných důvodů. V třídění je za Prahu celkem i za správní obvody totiž ještě k dispozici údaj za byty neobydlené z důvodu změny uživatele (ve správním obvodu Praha 5 to bylo 3,3%, v Praze celkem 4,6%), pozůstalostní řízení (Praha 5 – 2,3%, Praha celkem – 3,8%) a dosud neobydlen po kolaudaci (Praha 5 – 8,2%, Praha celkem – 4,7%), které můžeme odečíst od zbylého neurčeného podílu. Finálně zbývá neobydlených bytů s blíže neurčeným důvodem tedy cca 40%. Zde lze jen předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kdy se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a tedy vyplnit potřebné údaje. Další část bytů je skutečně volná a je zejména v atraktivních lokalitách nabízena soukromými vlastníky k pronájmu. Pro vývoj bytového fondu v uplynulém desetiletí je v MČ Praha 5 důležitý určitý početní přírůstek trvale obydlených bytů, zvýšení podílu bytů přechodně obydlených a neobydlených. V Praze celkem byla situace obdobná, počet bytů v posledním desetiletí vzrostl, počet a podíl přechodně obydlených a neobydlených bytů se též zvýšil. Tento vývoj bytového fondu ale probíhal v jednotlivých oblastech této městské části odlišně. V rozšířeném centru města, kde nová výstavba má svá jasná omezení došlo k úbytkům bytů a naopak v těch částech, kde byly podmínky pro bytovou výstavbu došlo k přírůstkům. K výraznějšímu úbytku bytů došlo v částech Smíchova, ale i Košíř a v části Malé Strany. Úzce je úbytek bytů pochopitelně provázán s úbytkem počtu obyvatel. Ovšem můžeme konstatovat, že úbytek obyvatel je právě v centrálních částech procentuálně vyšší než úbytek bytů. Průměrná obydlenost na jeden byt v MČ Praha 5 je 2,3 obyvatel. Poměříme-li početní úbytek bytů s početním úbytkem obyvatel v KÚ Smíchov na každý zmizelý byt připadá 3,9 obyvatel. V jednotlivých částech je tento poměr navíc velmi odlišný. (Na příklad v UO Arbesovo náměstí A na úbytek 1 bytu připadl úbytek 5,6 obyvatel, v části Malé Strany to bylo 6,3 obyvatele na byt.) Nejvyšší přírůstky bytů byly zaznamenány v Hlubočepích v oblasti sídliště Barrandov. V celém katastrálním území Hlubočepy se počet trvale obydlených bytů zvýšil o více než polovinu (o 55,5%). Přírůstky bytů korespondují se zvýšením početního stavu populace jednoznačněji. Vydělíme-li přírůstek obyvatel v Hlubočepích přírůstkem počtu bytů vyjde nám standardní průměrná obydlenost, tedy 2,4 osob na byt. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled.

140


Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 5



Na Černém vrchu

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených bytů 1991 - 2001

976

1 056

935

121

-41

1 266

1 152

1 073

79

-193

Smíchov-jižní Radlická

1 167

1 282

1 137

145

-30

672

705

650

55

-22

1 925

1 930

1 602

328

-323

19

-

-

-

-19

2 391

2 855

2 273

582

-118 -19

U malostranského hřbitova Smíchov-průmyslový obvod Na Skalce Smíchovské nádraží

163

162

144

18

Motolská nemocnice B

-

-

-

-

-

U Císařky

1

-

-

-

-1

Klamovka

1 725

1 843

1 668

175

-57

997

1 058

906

152

-91

14

46

34

12

20

729

751

671

80

-58

Arbesovo náměstí A

2 277

2 334

2 082

252

-195

Arbesovo náměstí B

-

-

-

-

-

1 661

1 677

1 459

218

-202

Na Hřebenkách Zahrada Kinských Pod zahradou Kinských

Na bělidle A Na bělidle B Smíchovský pivovar A

-

-

-

-

-

17

18

16

2

-1

Smíchovský pivovar B

-

-

-

-

-

U železničního mostu

718

731

647

84

-71

Císařská louka A

1

1

1

-

-

Císařská louka B

-

-

-

-

-

Zlíchov B

-

-

-

-

Skalka

41

43

42

1

1

25 UO

16 760

17 644

15 340

2 304

-1 420

Staré Hlubočepy

630

644

573

71

-57

Pod Dívčími hrady

23

18

16

2

-7

Prokopské údolí C

-

-

-

-

-

Zlíchov A

132

99

77

22

-55

Hlubočepy-nad nádražím

180

243

231

12

51

Klukovice

14

20

20

-

6

Na Žernovkách

98

106

105

1

7

325

324

304

20

-21

Barrandov

Hlubočepy

Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001 v tom trvale neobydleCelkem obydlených ných

Malvazinka Kesnerka

Smíchov

Počet trvale obydlených bytů k 3.3.1991

Barrandov-ateliéry

1

1

1

-

-

Pražská čtvrť

-

376

319

57

319

Holyně-východ

-

-

-

-

-

Barrandov I

-

363

299

64

299

Barrandov II

1 480

1 520

1 463

57

-17

Barrandov III

1 071

1 563

1 457

106

386

Barrandov IV

1 039

1 530

1 355

175

316

Barrandov V

-

1 702

1 542

160

1 542

Barrandov VI

-

-

-

-

-

Barrandov VII

-

-

-

-

-

Lány B

-

-

-

-

-

19 UO

4 993

8 509

7 762

747

2 769


141

dokončení



Jinonická

1 302

1 223

79

-

-

-

-

Košíře-střed

1 874

2 062

1 870

192

-4

Kavalírka

1 252

1 326

1 206

120

-46

Vrchlického

1 581

1 710

1 445

265

-136

1

1

1

-

1

Pod Kotlářkou

56

2

2

-

-54

8 UO

238

386

328

58

90

6 187

6 789

6 075

714

-111 -12

14

2

2

-

Motol-západ A

-

4

4

-

4


1

94

59

35

58

Homolka

1 289

1 325

1 255

70

-34

U remízy

-

3

3

-

3

1 304

1 428

1 323

105

19

460

485

450

35

-10

6

1

6

244

7

-3

700

43

-7

5 UO Staré Radlice Jinonice-průmyslový obvod I B

-

Dívčí hrady

247

3 UO

707

7 251 743

Jinonice-průmyslový obvod I A

-

-

-

-

-

Jinonice-Na rovinách

-

-

-

-

-

886

1 440

1 130

310

244

10

9

9

-

-1

Prokopské údolí A

3

4

4

-

1


1

3

3

-

2

U stadiónu

-

7

7

-

7

Jinonice-západ

-

-

-

-

-

Jinonice-střed Na Vidouli

Nová Ves B Jinonice (část)

38

Košíře-západ

Na hliníku

Radlice

v tom trvale neobydleobydlených ných

Celkem


-

Kotlářka

Motol

Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001

1 185

Pod Vidoulí

Košíře


9 UO

900

-

Újezd

702

1 463 701


1 UO

702

701

MČ Praha 5 celkem

70 UO

31 553

37 277

-

-

-

1 153

310

253

622

79

-80

622

79

-80

32 975

4 302

1 423

Největší procento neobydlených bytů bylo kupodivu v části Jinonic, kde v jediném obydleném urbanistickém obvodu nebyla více než pětina bytů trvale obydlena. V rozšířeném centru, v částech se starší zástavbou bytovými domy byl podíl neobydlených bytů také zvýšený (KÚ Smíchov 13,1), ale nedosahoval ani zde hodnot, které byly zjištěny na příklad v některých částech Prahy 1, kde to bylo až 16%. Celkově nebylo v MČ Praha 5 trvale obydleno 11,5% bytů v trvale obydlených domech.

5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha 5 navazuje na stáří domovního fondu a je značně odlišné v jednotlivých oblastech této městské části. V domech postavených do roku 1919 je 24% trvale obydlených bytů, které se nacházejí především v bytových domech (95% těchto bytů je v domech bytových) na Smíchově a na části Malé Strany. Dalších 28% bytů je v domech postavených v období 1920 – 1945, tyto byty už jsou z jedné čtvrtiny v domech rodinných. Dále je 17% bytů v domech z let 1946 – 1980 a tady jde opět z 87% o byty v bytových domech stejně jako i v domech z následujících období. Dalších 17% bytů je v domech z let 1981 – 1990 a 11% bytů bylo v domech z posledního desetiletí před cenzem 2001. U 2% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Kvalita stávajícího bytového fondu je vázána právě na jeho stáří, ale i v centrálních pražských částech zvláště v posledních deseti letech probíhají rekonstrukční práce, které zlepšují charakteristiky těchto starších bytů. 142


Co se týká základního technického vybavení bytů, jako je připojení na kanalizaci a vodovod v bytě, byl tento standard běžný z téměř 100% již v roce 1991. Podíl trvale obydlených bytů, do nichž je zavedena plynová přípojka, se od roku 1991 poněkud snížil ze 69,4% na 62,2%. Tuto skutečnost lze vysvětlit zvyšujícím se zájmem o větší využití elektřiny k celému energetickému zabezpečení bytů a to zvláště bytů v novostavbách, kde je centrálně vyřešen problém vytápění, jednotlivé byty využívají energii pouze k vaření a zde je v poslední době často upřednostňováno použití elektřiny. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 94,3% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl 93,1%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 64% bytů (v roce 1991 to bylo 57%). Velmi podstatná změna oproti roku 1991 byla zaznamenána v typu energie využívané k vytápění. V roce 1991 v MČ Praha 5 byla ve 30% bytů k vytápění používána pevná paliva a v roce 2001 již jen ve 3% bytů. Tento zlom byl zaznamenán ve všech částech Prahy a v centrálních částech se starší zástavbou se projevil zvláště výrazně. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 5 Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:

Počet bytů 2001 v domech celkem

Podíl v%

z toho v roce 2001 podíl v % Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

31 553

100,0

32 975

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

18 900

59,9

29 103

88,3

88,0

90,5

76,6

II. kategorie

8 916

28,3

2 124

6,4

6,5

5,8

13,1

III. kategorie

1 999

6,3

973

3,0

3,2

0,7

5,1

IV. kategorie

1 738

5,5

183

0,6

0,6

0,3

1,7

Porovnání jednoznačně dokumentuje zásadní změnu, ke které došlo v 90. letech u této charakteristiky trvale obydlených bytů v MČ Praha 5. Nejpodstatnější je, že zmizela naprostá většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. nebo IV. kategorie a téměř 100% bytů jsou již II. nebo ve své většině I. kategorie. V tomto směru došlo v bytovém fondu MČ Praha 5 k výraznému zlepšení. Je samozřejmé, že tento posun se týká především bytů v centrální části, kde vzhledem ke stáří domovního fondu bylo vždy zaznamenáváno poněkud vyšší zastoupení bytů s horším standardem než v sídlištních oblastech. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. V rodinných domech i starších domech bytových je plocha bytu zpravidla větší než v bytech sídlištních. Z údajů, které nám velikost bytů dokumentují je to celková plocha bytu, obytná plocha bytu a počet obytných místností. Celková plocha připadající 2 2 v průměru na 1 byt v této městské části byla 69,0 m , průměrná obytná plocha 45,2 m a průměrný počet obytných místností byl 2,37. Ve srovnání s celopražským průměrem byla zde průměrná celková i obytná 2 plocha bytu vždy mírně větší. V roce 1991 byla obytná plocha větší o 1,8 m a v roce 2001 se tento rozdíl 2 ještě mírně zvětšil, v minulém cenzu byla průměrná obytná plocha bytu v MČ Praha 5 větší o 2,2 m . Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Zvláště ve staré zástavbě bytových domů byl tradičně častý byt s pouze 1 místností. Jedná se o byty jednopokojové, ale počítají se do této kategorie i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně. V roce 1991 představovaly tyto byty v MČ Praha 5 třetinu ze všech bytů a byl to tehdy nejčastější typ bytu v rámci této městské části. Při minulém cenzu bylo zjištěno, že se podíl těchto bytů snížil, představoval čtvrtinu ze všech bytů. Oproti cenzu 1991 se naopak zvýšilo zastoupení bytů s více pokoji.


143

Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 5 1 40%

30%

20% 5 a více

2 10%

byty v rodinných domech 0%

byty v bytových domech

4

3

V rodinných domech je významně větší podíl čtyř a pětipokojových bytů. Naopak byty s méně obytnými pokoji převládají v domech bytových. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. Většina bytů byla v roce 2001 v MČ Praha 5 nájemních, bylo jich 61% ze všech trvale obydlených bytů, v bytových domech to bylo 68% bytů. Byt ve vlastním domě zde užívalo 11% vlastníků, v rodinných domech to ovšem bylo 76% bytů. Necelých 13% bylo bytů družstevních, to byly také většinou byty v bytových domech. V bytech v osobním vlastnictví bydlelo 9% uživatelů bytů, pochopitelně i to byly byty v bytových domech. V celé Praze je situace odlišná. Nejčastější jsou i zde nájemní byty, ale není jich ani polovina (47,2%), čtvrtinu představuje nějaká forma družstevního vlastnictví a po desetině byty ve vlastním domě a v osobním vlastnictví. Tab. 5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 5 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost

2001 podíl v%

31 553

podíl v%

počet

100,0

32 975

100,0

10 335

32,8

8 179

24,8

2 pokoje

8 765

27,8

9 427

28,6

3 pokoje

9 324

29,6

10 919

33,1

4 pokoje

2 363

7,5

2 825

8,6

766

2,4

993

3,0

5 a více pokojů

Také v rámci celé Prahy došlo, co do počtu obytných místností připadajících na byt, za uplynulých deset let k významným změnám. Podíl bytů s 1 místností se i zde snížil, ale méně výrazně než v MČ Praha 5, takže se zastoupení těchto bytů dostalo na téměř stejnou úroveň (v Praze celkem to bylo 23,2% ze všech bytů). Také u zastoupení ostatních velikostních skupin bytů se rozložení v této městské části značně přibližovalo celopražským číslům. Pouze dvoupokojových bytů bylo v Praze celkem poněkud vyšší procento (31,6%) a naopak byty větší byly mírně častější v MČ Praha 5. Počty místností se liší poměrně významně mezi byty v rodinných a bytových domech.

5.1.5 Úroveň bydlení Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, která je právě ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů, nám umožňuje vyhodnotit aspekty

144


úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha 5 zlepšují a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl tak, že v průměru lze říci, že každý obyvatel zde má pro sebe 1 obytnou místnost. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu. Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 5 Na 1 byt obytná plocha 2 vm

Obytná plocha na 1 osobu 2 vm

obytné místnosti

Počet osob na 1 obytnou místnost

Domy úhrnem 1991

41,8

2,20

16,9

1,10

2001

45,2

2,37

19,1

1,00

108,1

107,7

112,8

90,9

Index 2001/1991 Bytové domy 1991

39,1

2,10

16,2

1,15

2001

42,5

2,25

18,2

1,04

108,7

107,1

112,3

90,4

Index 2001/1991 Rodinné domy 1991

56,7

3,00

22,1

0,86

2001

64,6

3,21

24,9

0,81

114,0

107,0

112,8

94,2

Index 2001/1991

V některých ukazatelích je MČ Praha 5 nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha připadající 2 2 na 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt je zcela shodný a počet osob na 1 obytnou místnost je v celopražském průměru též 1 osoba.

5.1.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 zvýšil o 6%. Důvodem tohoto přírůstku byla především pokračující výstavba zejména v oblasti barrandovského sídliště. Naopak v rozšířeném vnitřním centru Prahy docházelo k úbytkům zejména v důsledku převedení bytových domů na jiné využití než k bydlení. Obdobný byl i početní vývoj bytového fondu s tím, že přírůstek bytů činil celkem v této městské části 13%. U domovního fondu došlo k velmi významným změnám zejména ve vlastnictví domů. Bytové domy jsou v MČ Praha 5 rozděleny mezi soukromé fyzické osoby, které je v převážné většině získaly v restitučních řízeních a mezi státní respektive obecní vlastnictví. Necelá pětina bytových domů je ve vlastnictví subjektů, které souvisí s privatizací bytů ve prospěch uživatelů a část domů je družstevních. Rodinné domy jsou téměř z 90% ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Domy jsou podle počtu zhruba stejným dílem rozděleny na domy bytové a rodinné, přičemž v bytových domech se nachází necelých 90% bytů. Značně se i zde zvýšil počet i podíl bytů neobydlených. Tato tendence se projevila jak v Praze celkem, tak i ve většině zejména větších městských částí. Podle právního důvodu užívání bytu je stále většina bytů v bytových domech nájemních, ale i zde se již odrážejí počátky privatizace ve prospěch uživatelů bytů. V rodinných domech jde téměř výhradně o bydlení ve vlastním domě. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám, protože celý domovní fond již v roce 1991 byl standardně technicky vybaven. Za zmínku stojí pokles domovního topení, které využívalo pevných paliv, z 30% v roce 1991 na 3% v roce 2001. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především ke zlepšení úrovně technického vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již 88% bytů I. kategorie (v roce 1991 to bylo 60%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.


145

5.2

Domy a byty – městská část Praha-Slivenec

5.2.1 Domovní fond V MČ Praha-Slivenec podle výsledků SLDB 2001 bylo 716 domů určených k bydlení a z toho 620 jich bylo trvale obydlených a 72 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen takřka výhradně rodinnými domy (98%). Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části a v průběhu posledních let se zásadně nemění. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly výhradně rodinné domy a počet domů bytových a tzv. ostatních, kterých už v roce 1991 bylo minimum, ještě poklesl. Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Slivenec v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

646

574

564

98,3

6

1,0

4

0,7

72

11,1


716

620

615

99,2

3

0,5

2

0,3

96

13,4

70

46

51

x

-3

x

-2

x

24

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 46, ale o 24 se zvýšil počet domů, které nebyly trvale obydleny. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že přírůstky domů byly zaznamenány výhradně v KÚ Slivenec. Tab.5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Slivenec Počet domů k 1.3.2001 Počet z toho trvale obydlených trvale Celkem rodinných bytových domů obydlených domů domů k 3.3.1991 domů



Holyně - jih

Holyně


-

-

-

-

-

Holyně

97

118

99

99

-

2


11

9

7

6

-

-4

108

127

106

105

-

-2

3 UO Chuchelský les-Syrovátka B

-

-

-

-

-

-

-

U jezírka

41

66

60

60

-

19

Slivenec

418

514

448

444

3

30

Za chalupami B

7

9

6

6

-

-1

Za fořtem A

-

-

-

-

-

-

Slivenec

Lány A 6 UO

466

589

514

510

3

48

MČ Praha - Slivenec celkem

9 UO

574

716

620

615

3

46

Zástavba je zde soustředěna do centrálních urbanistických obvodů Slivence a Holyně. V těchto centrech také přibyly nové domy. Šlo o novou výstavbu dalších rodinných domů.

146


5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde nejvíce domů postavených v období 1946 – 1980, bylo to necelých 39% ze všech trvale obydlených domů. Prakticky stejně zde bylo domů z období 1920 – 1945 a z posledního desetiletí, po jedné pětině. Zde je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Z výsledků SLDB 2001 víme, že 43% obyvatel této městské části bydlí v domech postavených v letech 1946 – 1980, necelá čtvrtina v domech postavených do roku 1945 a 20% v domech nejnovějších. Jen 13% obyvatel bydlí v domech z desetiletí 1981 – 1990. Výstavba zde v posledních letech měla výrazně rychlejší tempo než v předchozích obdobích. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány téměř výhradně rodinné domy, k jejichž stavbě jsou panely využívány jen výjimečně, jde zde o domy cihlové, ze stěnových panelů je pouze 6 rodinných domů. V základním technickém vybavení domů je v této městské části jen poměrně malý podíl domů připojených na veřejnou kanalizační síť (11%). Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Na plyn bylo napojeno také jen velmi málo domů (5%), ústředním topením je vybaveno 81% domů. Podle vlastnictví je situace dána zcela jednoznačně tím, že jde o rodinné domy, které jsou vždy prakticky stoprocentně ve vlastnictví soukromých fyzických osob, zde to bylo 95% domů. Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Slivenec Počet

Podíl v %


bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

574

620

637

691

100,0

100,0

100,0

100,0

1,11

1,11

564

615

610

670

98,3

99,2

95,8

97,0

1,08

1,09

6

3

23

19

1,0

0,5

3,6

2,7

3,83

6,33

z toho: rodinné domy bytové domy

V členění podle počtu bytů je zde většina domů jen s 1 bytem (90%) a ostatní se 2 – 3 byty. Tři bytové domy spadají do velikostní kategorie 4 – 11 bytů.

5.2.3 Bytový fond V MČ Praha-Slivenec bylo v roce 2001 celkem sečteno 796 všech bytů, 691 jich bylo trvale a 105 neobydlených. Naprostá většina (96%) bytů se zde nacházela v rodinných domech. domech byla 4% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 12,3%, počet trvale bytů vzrostl jen o 8,5%. Byty přibyly výhradně v rodinných domech, v domech bytových se naopak snížil.

obydlených V bytových obydlených počet bytů

Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Slivenec trvale obydlené Byty celkem

celkem

v rodinných domech počet

neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%

1991

709

637

610

95,8

23

3,6

4

0,6

72

2001

796

691

670

97,0

19

2,7

2

0,3

105

Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001 v%

87

54

60

x

-4

x

-2

x

33

12,3

8,5

9,8

x

-17,4

x

-50,0

x

45,8


147

I v této malé městské části se projevila celopražská tendence rapidního nárůstu počtu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Bylo zde 13% neobydlených bytů, což je podíl odpovídající i centrálním městským částem a vyšší než údaj za Prahu celkem. Důvody neobydlenosti byly také podobné jako se zjistilo v celém hlavním městě. Zhruba třetina byla klasifikována jako byty přechodně obydlené (nikdo ze současných uživatelů zde není hlášen k trvalému pobytu), menší část byla v přestavbě nebo nezpůsobilá k bydlení, některé byty byly užívány k rekreaci a u třetiny nebyl zjištěn důvod. Přírůstky bytů úzce souvisí s přírůstky domů a s vývojem počtu obyvatel. Veškeré přírůstky bytů byly soustředěny do dvou urbanistických obvodů ve Slivenci, kde byl zaznamenán i přírůstek obytných domů a to domů rodinných, v nichž bývá zpravidla jeden nebo dva byty, takže početní přírůstek bytů odpovídá i početnímu přírůstku domů. Také přírůstek počtu obyvatel zde koresponduje s početními přírůstky bytů a domů. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab.5.2.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Slivenec



Holyně - jih Holyně U Dalejského potoka B

Holyně

3 UO Chuchelský les-Syrovátka B


Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001 v tom Celkem

trvale obydlených

neobydlených


-

-

-

-

109

117

114

3

5

13

9

9

-

-4

122

126

123

3

1

-

-

-

-

-

U jezírka

42

61

61

-

19

Slivenec

466

507

501

6

35 -1

Za chalupami B

7

6

6

-

Za fořtem A

-

-

-

-

-

Lány A

-

-

-

-

-

Slivenec

6 UO

515

574

568

6

53

MČ Praha - Slivenec celkem

9 UO

637

700

691

9

54

V tomto přehledu uvedené neobydlené byty jsou jen ty, které se nacházely v trvale obydlených domech, ke kterým ovšem přináleží ještě 99 neobydlených bytů v domech neobydlených.

5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Slivenec navazuje na stáří domovního fondu. Většina bytů je zde v domech postavených po 2. světové válce, bylo to 72% všech bytů. V podrobnějším členění je nejvíce bytů v domech z let 1946 – 1970 (20,8%), ale přibližně stejný podíl je i bytů v domech z let 1971 – 1980 (20%) a i z poslední doby 1991 – 2001 (19,5%). U 1% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů je zde situace poněkud odlišná od centrálních městských částí. Připojení na veřejnou kanalizační síť mělo jen 12% trvale obydlených bytů. Také připojení plynu je zde minimální (jen necelá 2% bytů). Nicméně kvalita bydlení je i zde na velmi dobré úrovni. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 94,4% a vlastní koupelnou či sprchovacím koutem byl 93,8%, což odpovídá situaci v MČ Praha 5. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 74,7% bytů, což je výrazně více než na příklad v MČ Praha 5. (Již v roce 1991 byl podíl takto vybavených bytů v této městské části zvýšený oproti centrálnímu městu, bylo to 73%.) Změna oproti roku 1991 byla i zde zaznamenána v typu energie využívané k vytápění. V roce 1991 v MČ Praha-Slivenec byla u 70% bytů k vytápění používána pevná paliva a v roce 2001 již jen u 54% bytů. Je to stále vysoký podíl, ale souvisí bezprostředně s plynofikací. Je pochopitelné, že elektrické vytápění domů je ekonomicky náročnější, přesto elektřinou zde topí 42% bytů. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

148


Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Slivenec Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%

637

100,0


v bytových domech

691

100,0

v rodinných domech

100,0

100,0

v ostatních domech 100,0

I. kategorie

390

61,2

544

78,7

0,0

81,0

50,0

II. kategorie

154

24,2

105

15,2

89,5

13,0

50,0

III. kategorie

28

4,4

14

2,0

0,0

2,1

0,0

IV. kategorie

65

10,2

17

2,5

10,5

2,2

0,0

Také v této městské části došlo k tomu, že v 90. letech zmizela naprostá většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. nebo IV. kategorie a téměř 100% bytů jsou již II. nebo ve své většině I. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. V rodinných domech je plocha bytu zpravidla větší než v bytech v bytových domech. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této 2 2 2 městské části byla 107,6 m , (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m ) průměrná obytná plocha 71,5 m 2 (MČ Praha 5 měla 45,2 m ) a průměrný počet obytných místností byl 3,62 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Ve srovnání s celopražským průměrem byla zde průměrná celková i obytná plocha výrazně větší. V roce 1991 2 byla obytná plocha větší o 19 m a v roce 2001 se tento rozdíl ještě zvětšil, v minulém cenzu byla průměrná 2 obytná plocha bytu v MČ Praha -Slivenec větší o 28,5 m . Je ovšem problematické porovnávat byty celkem vzhledem k tomu, že ve Slivenci jde téměř výhradně o byty v rodinných domech, kde jsou tyto průměrné hodnoty vyšší. Ale i ve srovnání jen rodinných domů jsou v této městské části byty větší než v Praze celkem 2 2 v rodinných domech. Celková plocha o 9,4 m a obytná plocha o 6,2 m . Také počty místností v bytě jsou zde výrazně vyšší než činí celopražský průměr. I ve srovnání struktury bytů podle obytných místností s rokem 1991 došlo ke změnám ve prospěch vícepokojových bytů. Tab.5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Slivenec 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost 2 pokoje

2001 podíl v%

637

podíl v%

počet

100,0

691

100,0

57

8,9

39

5,6

141

22,1

120

17,4

3 pokoje

160

25,1

182

26,3

4 pokoje

165

25,9

178

25,8

5 a více pokojů

114

17,9

164

23,7

Počty místností se liší poměrně významně mezi byty v rodinných a bytových domech. Takže zde, kde jsou zastoupeny takřka výhradně byty v domech rodinných, jsou tyto charakteristiky vždy výrazně nad celopražským průměrem. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V této městské části je ovšem i tato charakteristika nezajímavá, protože opět vzhledem k tomu, že jde v naprosté většině o byty v rodinných domech, jde o užívání bytu ve vlastním domě. Pouze 7% bytů zde bylo nájemních.

5.2.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Slivenec ještě dále zlepšily a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila v celém hlavním městě a i zde, kde tyto ukazatele měly nadprůměrné hodnoty již v roce 1991. I zde se zvětšila se průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.


149

Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Slivenec Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

58,3

3,29

19,9

0,89

2001

71,5

3,62

24,8

0,80

122,6

110,0

124,9

89,9

Index 2001/1991 Bytové domy 1991

41,3

2,22

15,6

1,20

2001

43,2

2,68

18,6

0,86

104,6

120,7

119,5

71,7


59,1

3,34

20,1

0,88

2001

72,3

3,64

24,9

0,80

122,3

109,0

123,8

90,9

Index 2001/1991

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Slivenec nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha 2 2 připadající na 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a nižší je počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je 1 osoba).

5.2.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 mírně zvýšil v důsledku výstavby nových rodinných domů v katastru Slivence. Počet bytů se také zvýšil. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, takže zde, kde je domovní fond takřka výhradně tvořen rodinnými domy nedošlo v tomto směru k žádným změnám. I v této městské části se zvýšil počet i podíl bytů neobydlených. Tato tendence se projevila jak v Praze celkem, tak i ve většině zejména větších městských částech. V této městské části se jednalo hlavně o neobydlené byty v neobydlených rodinných domech. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám. Za zmínku stojí další zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením a také skutečnost, že ačkoli je zde stále velký podíl bytů, kde se topí pevnými palivy, i zde bylo zaznamenáno v tomto směru významné zlepšení. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již téměř 100% bytů I. nebo II. kategorie (v roce 1991 to bylo 85%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

5.3

Domy a byty – městská část Praha-Lochkov

5.3.1 Domovní fond V MČ Praha-Lochkov podle výsledků SLDB 2001 bylo 194 domů určených k bydlení a z toho 169 jich bylo trvale obydlených a 25 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen takřka výhradně rodinnými domy (98%). Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části a v průběhu posledních let se zásadně nemění. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly výhradně rodinné domy a počet domů bytových, kterých už v roce 1991 bylo minimum, ještě poklesl.

150


Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Lochkov v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

ostatní domy

v%

počet

celkem

v%

v%

1991

182

164

159

97,0

5

3,0

-

-

18

9,9


194

169

165

97,6

4

2,4

-

-

25

12,9

12

5

6

x

-1

x

-

x

7

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 6 a o 7 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že trvale obydlené domy přibyly ve dvou UO. Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Lochkov



Malý háj B

Počet domů k 1.3.2001 Počet z toho trvale obydlených trvale Celkem rodinných bytových domů obydlených domů domů k 3.3.1991 domů


-

-

-

-

-

-

164

191

166

162

4

2

Kopanický les B

-

3

3

3

-

3

Za chalupami A

-

-

-

-

-

-

Lochkov

Lochkov

4 UO

164

194

169

165

4

5

MČ Praha - Lochkov celkem

4 UO

164

194

169

165

4

5

Zástavba je zde soustředěna v jediné části Lochkova. Ovšem 3 rodinné domy byly sečteny v dosud neobydleném UO Kopanický les.

5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce a to 56% trvale obydlených domů. V posledním desetiletí před cenzem 2001 zde bylo postaveno (nebo kompletně zrekonstruováno) 20 domů, což je obdobný počet jako v desetiletí 1980 – 1991 (z té doby pochází 23 domů). Z výsledků SLDB 2001 víme, že 57% obyvatel této městské části bydlí v domech postavených v letech 1946 – 2001 a 43% v domech postavených do roku 1945. Výstavba zde v posledních letech pokračovala jako v obdobích předchozích. Vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány téměř výhradně rodinné domy, k jejichž stavbě jsou panely využívány jen výjimečně, jde zde o domy cihlové, ze stěnových panelů zde není postaven žádný dům. V základním technickém vybavení domů v této městské části nejsou domy připojeny na veřejnou kanalizační síť a plyn. Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Ústředním topením je vybaveno 78% domů. Podle vlastnictví je situace dána zcela jednoznačně tím, že jde o rodinné domy, které jsou vždy prakticky stoprocentně ve vlastnictví soukromých fyzických osob, zde to bylo 94% domů.


151

Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Lochkov Počet

Podíl v %


bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

164

169

199

213

100,0

100,0

100,0

100,0

1,21

1,26

159

165

187

200

97,0

97,6

94,0

93,9

1,18

1,21

5

4

12

13

3,0

2,4

6,0

6,1

2,40

3,25


V členění podle počtu bytů je zde většina domů jen s 1 bytem (90%) a ostatní se 2 – 3 byty.

5.3.3 Bytový fond V MČ Praha-Lochkov bylo v roce 2001 celkem sečteno 245 všech bytů, 213 jich bylo trvale obydlených a 32 neobydlených. Naprostá většina (94%) bytů se zde nacházela v rodinných domech. V bytových domech bylo 6% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 12,4%, počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 7%. Byty přibyly výhradně v rodinných domech, v domech bytových se počet bytů zvýšil o 1 byt. Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Lochkov trvale obydlené Byty celkem

celkem


v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

neobydlené

v%

1991

218

199

187

94,0

12

6,0

-

-

19

2001

245

213

200

93,9

13

6,1

-

-

32


27

14

13

x

1

x

-

-

13

12,4

7,0

7,0

x

8,3

x

-

-

68,4

I v této malé městské části se projevila celopražská tendence vzrůstajícího počtu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Bylo zde 13% neobydlených bytů, což je podíl odpovídající i centrálním městským částem a vyšší než údaj za Prahu celkem. Důvody neobydlenosti byly mírně modifikované. Hlavně zde téměř třetina neobydlených bytů sloužila k rekreaci, v Praze celkem to nebylo ani 1 celé procento. I zde byla necelá třetina klasifikována jako byty přechodně obydlené (nikdo ze současných uživatelů zde není hlášen k trvalému pobytu), menší část byla v přestavbě nebo nezpůsobilá k bydlení a u třetiny nebyl zjištěn důvod. Přírůstky bytů úzce souvisí s přírůstky domů a s vývojem počtu obyvatel. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled.

152


Tab.5.3.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Lochkov





Malý háj B Lochkov


Celkem


-

-

-

-

-

199

214

209

5

10

Kopanický les B

-

4

4

-

4

Za chalupami A

-

-

-

-

-

Lochkov

4 UO

199

218

213

5

14

MČ Praha - Lochkov celkem

4 UO

199

218

213

5

14

V tomto přehledu uvedené neobydlené byty jsou jen ty, které se nacházely v trvale obydlených domech, ke kterým ovšem přináleží ještě 27 neobydlených bytů v domech neobydlených.

5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Lochkov navazuje na stáří domovního fondu. Většina bytů je zde v domech postavených po 2. světové válce, bylo to 72% všech bytů. V podrobnějším členění je nejvíce bytů v domech z let 1920 – 1945 (30,5%), přibližně pětina bytů je v domech z let 1946 – 1970 (18,8%) a cca po desetině bytů ze tří následujících desetiletých období. U 0,5% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů je zde situace poněkud odlišná od centrálních městských částí. Připojení na veřejnou kanalizační zde není stejně jako plyn. Vodovod je do bytu zaveden u 99,1% bytů. Nicméně kvalita bydlení je i zde na velmi dobré úrovni. Podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl 93%, což odpovídá na příklad situaci v centrálních částech města. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 96% bytů, což je výrazně více než je v Praze běžné. Již v roce 1991 zde mělo 79% bytů centrální vytápění a v současnosti se tento podíl přiblížil ke 100%. Změna oproti roku 1991 byla i zde zaznamenána v typu energie využívané k vytápění. V roce 1991 v MČ PrahaLochkov byla ve 78% bytů k vytápění používána pevná paliva a v roce 2001 již jen ve 65% bytů. Je to stále vysoký podíl, ale souvisí bezprostředně s plynofikací. Je pochopitelné, že elektrické vytápění domů je ekonomicky náročnější. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Lochkov Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%

199


100,0

213

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

100,0

100,0

100,0

-

I. kategorie

127

63,8

166

77,9

61,5

79,0

II. kategorie

47

23,6

31

14,6

30,8

13,5

-

III. kategorie

8

4,0

9

4,2

0,0

4,5

-

IV. kategorie

17

8,5

6

2,8

7,7

2,5

-

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu bytů I. kategorie a výraznějšímu poklesu podílu bytů II. a IV. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 88,2 m (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m ), průměrná obytná 2 2 plocha 58,4 m (MČ Praha 5 měla 45,2 m ) a průměrný počet obytných místností byl 3,01 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Ve srovnání s celopražským průměrem byla zde průměrná celková i obytná plocha výrazně SLDB 2001 – PRAHA 5

153

2

větší. V roce 1991 byla obytná plocha větší o 14,2 m a v roce 2001 se tento rozdíl ještě mírně zvýšil, 2 v minulém cenzu byla průměrná obytná plocha bytu v MČ Praha-Lochkov větší o 15,4 m . Je to dáno opět skutečností, že naprostá většina bytů se v této městské části nachází v rodinných domech, kde je velikost bytů tradičně větší než v domech bytových. V porovnání pouze domů rodinných je velikost bytů v Lochkově menší než je v rodinných domech v Praze celkem. V MČ Praha-Lochkov byla průměrná obytná plocha na 2 2 1 byt v rodinných domech 59,7 m a v Praze celkem 66,1 m . Také počty místností v bytě jsou zde výrazně vyšší než činí celkový celopražský průměr, ale v porovnání pouze domů rodinných byl v Praze celkem průměrný počet obytných místností na byt 3,35 a v Lochkově 3,07. Také počty místností ovlivňuje skutečnost, že je zde většina bytů v rodinných domech. Ve prospěch vícepokojových bytů došlo i ve srovnání velikostní struktury bytů s rokem 1991. Tab. 5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Lochkov 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v%

podíl v%

počet

199

100,0

213

100,0

1 obytná místnost

20

10,1

12

5,6

2 pokoje

51

25,6

67

31,5

3 pokoje

70

35,2

74

34,7

4 pokoje

39

19,6

36

16,9

5 a více pokojů

19

9,5

23

10,8

Nejčastější jsou v Lochkově třípokojové byty a i zde se výrazně snížilo zastoupení bytů jen s 1 obytnou místností. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V této městské části je ovšem i tato charakteristika nezajímavá, protože opět vzhledem k tomu, že jde v naprosté většině o byty v rodinných domech, jde o užívání bytu ve vlastním domě. Pouze 8% bytů zde bylo nájemních.

5.3.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se i v MČ Praha-Lochkov dále zlepšily a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Také tady se zvětšila se průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.

154


Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Lochkov Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

53,5

2,96

18,8

2001

58,4

3,01

21,5

0,89

109,3

101,7

114,2

92,7

1991

39,0

2,00

15,1

1,29

2001

38,1

2,15

15,0

1,18

97,7

107,5

99,3

91,5

1991

54,4

3,03

19,0

0,94

2001

59,7

3,07

21,9

0,89

109,8

101,3

115,0

94,7

Index 2001/1991 Bytové domy

Index 2001/1991 Rodinné domy

Index 2001/1991

0,96

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Lochkov nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha 2 2 připadající na 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a nižší je počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je 1 osoba).

5.3.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 i bytů se od roku 1991 mírně zvýšil. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, takže zde, kde je domovní fond takřka výhradně tvořen rodinnými domy, nedošlo v tomto směru k žádným změnám. I zde bylo zaznamenáno vyšší procento neobydlených bytů než v roce 1991. V této městské části se jednalo většinou o neobydlené byty v neobydlených rodinných domech. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám. Za zmínku stojí další zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením a také skutečnosti, že ačkoli je zde stále velký podíl bytů, kde se topí pevnými palivy, i zde bylo zaznamenáno v tomto směru určité zlepšení. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již téměř 93% bytů I. kategorie nebo II. kategorie (v roce 1991 to bylo 87%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

5.4

Domy a byty – městská část Praha-Velká Chuchle

5.4.1 Domovní fond V MČ Praha-Velká Chuchle podle výsledků SLDB 2001 bylo 458 domů určených k bydlení a z toho 410 jich bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (89%) a tato převaha rodinných domů se od roku 1991 ještě zvýšila, protože rodinné domy zde přibyly a naopak klesl počet bytových domů.


155

Tab.5.4.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Velká Chuchle v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

431

399

349

87,5

35

8,8

15

3,8

32

7,4


458

410

365

89,0

31

7,6

14

3,4

48

10,5

27

11

16

x

-4

x

-1

x

16

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 11 a o 16 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že přírůstky domů byly zaznamenány jak v nejobydlenější části Malé Chuchle, tak v centrální části Velké Chuchle a v UO kolem závodiště. Tab.5.4.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Velká Chuchle Počet domů k 1.3.2001 Počet z toho trvale obydlených trvale Celkem rodinných bytových domů obydlených domů domů k 3.3.1991 domů



Chuchelský háj Malá Chuchle U malé Chuchle A Malá Chuchle

3UO

U malé Chuchle B Chuchelský les-Syrovátka A

1

1

1

1

-

22

30

28

24

1

6

7

3

3

-

2

-4

30

34

32

25

3

2

-

-

-

-

-

-7

10

3

3

2

-

344

396

351

331

17

7

6

13

13

6

4

7

U hřbitova B

9

10

10

-

7

1

Na Lahovické

-

-

-

-

-

-

Za chalupami C

-

2

1

1

-

1

Nad Chuchlí

-

-

-

-

-

-

8 UO

369

424

378

340

28

9

11 UO

399

458

410

365

31

11

Velká Chuchle-střed Velká Chuchle-závodiště

Velká Chuchle MČ PrahaVelká Chuchle celkem


Zástavba je zde soustředěna především v KÚ Velká Chuchle, takže početně podobný přírůstek v Malé Chuchli je procentuelně významnější. Šlo hlavně o novou výstavbu dalších rodinných domů.

5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena do konce 2. světové války, bylo to téměř 56% ze všech trvale obydlených domů. Bylo zde sečteno 41 domů s dobou výstavby 1991 – 2001. Zde je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Z výsledků SLDB 2001 víme, že 42% obyvatel této městské části bydlí v domech postavených v letech 1920 – 1945, více než desetina (11%) v domech postavených do roku 1919 a jen 9% v domech nejnovějších. Ve většině zdejších domů, zejména vzhledem k tomu, že v této městské části jsou k bydlení užívány většinou rodinné domy, k jejichž stavbě jsou panely využívány jen výjimečně, ale také v souvislosti s obdobím výstavby domů, jde o domy cihlové. Ze stěnových panelů je pouze 7 bytových domů (23%) a 4 rodinné domy (1%). 156


V základním technickém vybavení domů je v této městské části 84% domů připojených na veřejnou kanalizační síť.Připojení na vodovod, má trvale téměř 99% domů. Na plyn bylo napojeno 62% domů, ústředním topením je vybaveno 79% domů. Podle vlastnictví je situace dána zcela jednoznačně tím, že jde v převážné většině o rodinné domy, které jsou vždy prakticky stoprocentně ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části ale i 9 bytových domů bylo ve vlastnictví soukromé fyzické osoby. Dále 11 bytových domů vlastnila obec respektive stát, 3 bytové domy byly družstevní a 7 mělo nějakého jiného blíže nespecifikovaného vlastníka. Tab.5.4.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Velká Chuchle Počet

Podíl v %

domů 1991

bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

399

410

619

659

100,0

100,0

100,0

100,0

rodinné domy

349

365

429

479

87,5

89,0

69,3

72,7

1,23

1,31

bytové domy

35

31

173

167

8,8

7,6

27,9

25,3

4,94

5,39

Trvale obydlené domy

1,55

1,61

z toho:

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (68%) a ostatní se 2 – 3 byty. Dalších 25 bytových domů spadá do velikostní kategorie 4 – 11 bytů.

5.4.3 Bytový fond V MČ Praha-Velká Chuchle bylo v roce 2001 celkem sečteno 734 všech bytů, 659 jich obydlených a 75 neobydlených. Většina bytů (73%) se zde nacházela v rodinných domech. domech byla 25% bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 9,1%, počet trvale bytů vzrostl jen o 6,5%. Byty přibyly výhradně v rodinných domech, v domech bytových se naopak snížil.

bylo trvale V bytových obydlených počet bytů

Tab.5.4.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Velká Chuchle trvale obydlené Byty celkem

celkem


v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

neobydlené

v%

1991

673

619

429

69,3

173

27,9

17

2,8

54

2001

734

659

479

72,7

167

25,3

13

2,0

75


61

40

50

x

-6

x

-4

x

21

v%

9,1

6,5

11,7

x

-3,5

x

-23,5

x

38,9

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Bylo zde 10% neobydlených bytů, což je podíl cca odpovídající i údaji za Prahu celkem. Byly to převážně neobydlené byty v neobydlených domech. V domech, kde ještě někdo jiný bydlel bylo jen 33% neobydlených bytů. Většina neobydlených bytů se nacházela v rodinných domech (72% neobydlených bytů). Důvody neobydlenosti byly také podobné jako i v celém hlavním městě. Zhruba třetina byla klasifikována jako byty přechodně obydlené (nikdo ze současných uživatelů zde není hlášen k trvalému pobytu), menší část byla v přestavbě nebo nezpůsobilá k bydlení, byty užívané k rekreaci zde nebyly a u třetiny nebyl zjištěn důvod. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Veškeré přírůstky bytů byly soustředěny do jednoho urbanistického obvodu v Malé Chuchli a do dvou urbanistických obvodů ve Velké Chuchli. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. SLDB 2001 – PRAHA 5

157

Tab.5.4.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Velká Chuchle



Chuchelský háj

Malá Chuchle


Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001 v tom trvale neobydleobydlených ných

Celkem

1

1

1


-

-

Malá Chuchle

26

42

41

1

15

U malé Chuchle A

21

14

14

-

-7

3 UO

48

57

56

1

8

-

-

-

-

-

U malé Chuchle B Chuchelský les-Syrovátka A Velká Chuchle-střed Velká Chuchle-závodiště

11

4

4

-

-7

520

556

536

20

16

9

35

35

-

26

U hřbitova B

31

28

27

1

-4

Na Lahovické

-

-

-

-

-

Za chalupami C

-

1

1

-

1

Nad Chuchlí

-

-

-

-

-

Velká Chuchle

8 UO

571

114

603

21

32

MČ PrahaVelká Chuchle celkem

11 UO

619

681

659

22

40

Největší přírůstek bytů byl zjištěn v UO Velká Chuchle-závodiště, kde přibyly i domy a největší počet osob. V tomto přehledu uvedené neobydlené byty jsou jen ty, které se nacházely v trvale obydlených domech, ke kterým ovšem přináleží ještě 53 neobydlených bytů v domech neobydlených. Většina neobydlených bytů byla v nezalidněnější části Velká Chuchle-střed.

5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Velká Chuchle navazuje na stáří domovního fondu. Většina bytů je zde v domech postavených do konce 2. světové války, bylo to 56,5% všech bytů. Dále 11,4% bylo v domech nejstarších, postavených do roku 1919. V domech s posledního desetiletí před cenzem 2001 bylo jen 8,2% bytů. U 1,5% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů, mělo připojení na veřejnou kanalizační síť 83,2% trvale obydlených bytů, vodovod zavedený do bytu mělo 97,9% bytů. Plyn v bytě měla jen necelá polovina trvale obydlených bytů (43,2%). Připojení na kanalizaci a plyn se od roku 1991 značně rozšířilo. V tomto roce mělo kanalizaci pouze 6% bytů a plyn 13% bytů. Celkově se zde kvalita bydlení zlepšila. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 96,7% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem 93,6%, což odpovídá situaci například ve velké centrální MČ Praha 5. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 76,3% bytů, což je více než například v MČ Praha 5. (Již v roce 1991 byl podíl takto vybavených bytů v této městské části zvýšený oproti centrálnímu městu, bylo to 71,5%.) Změna oproti roku 1991 byla i zde zaznamenána v typu energie využívané k vytápění. V roce 1991 v MČ Praha-Velká Chuchle byla ve 52% bytů k vytápění používána pevná paliva a v roce 2001 již jen ve 12% bytů. Většina bytů byla převedena na vytápění plynem, bylo to 55% bytů. I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

158


Tab.5.4.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Velká Chuchle Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


619

100,0

659

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

402

64,9

561

85,1

79,0

87,3

84,6

II. kategorie

164

26,5

71

10,8

15,0

9,2

15,4

III. kategorie

27

4,4

13

2,0

3,6

1,5

-

IV. kategorie

26

4,2

6

0,9

1,8

0,6

-

Také v této městské části došlo k tomu, že v 90. letech zmizela naprostá většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. nebo IV. kategorie a téměř 100% bytů jsou již II. nebo ve své většině I. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. V rodinných domech je plocha bytu zpravidla větší než v bytech v bytových domech a vzhledem k tomu, že i v této městské části je téměř tři čtvrtiny bytů v rodinných domech, jsou zde celkové průměry nad celopražskými údaji. Celková plocha 2 2 připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 83,9 m , (zatímco v Praze celkem byla 66,7 m ) 2 2 průměrná obytná plocha 56,1 m (Praha celkem měla 43,0 m ) a průměrný počet obytných místností byl 2,90 (oproti 2,37 v Praze celkem). Velikostní struktura bytů podle obytných místností se od roku 1991 také změnila ve prospěch vícepokojových bytů. Tab. 5.4.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Velká Chuchle 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost

2001 podíl v%

619

podíl v%

počet

100,0

659

100,0

95

15,3

84

12,7

2 pokoje

166

26,8

177

26,9

3 pokoje

203

32,8

224

34,0

4 pokoje

92

14,9

92

14,0

5 a více pokojů

63

10,2

75

11,4

Zaznamenané posuny byly v této městské části méně výrazné než v některých jiných částech Prahy, zejména v těch s rozsáhlejší novou výstavbou rodinných domů nebo i těch, v nichž probíhá masivní rekonstrukce a modernizace bytového fondu. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V této městské části je většina bytů určena jako byt ve vlastním domě, bylo to 81,2% bytů v rodinných domech, ale i 11 bytů v domech bytových. V bytových domech byly naopak nejčastější byty nájemní, kterých bylo 75,4% ze všech bytů v bytových domech a také 15 bytů v domech rodinných. Družstevní byty byly pouze v bytových domech a bylo jich 14.

5.4.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Velká Chuchle zlepšily, zejména však v domech rodinných. Byty v bytových domech vykazují podobné charakteristiky jako v roce 1991. Ukazatele za domy bytové byly podle údajů SLDB 2001 i pod celopražským průměrem za byty v bytových domech.


159

Tab.5.4.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Velká Chuchle Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

51,9

2,81

20,2

2001

56,1

2,90

21,7

0,89

108,1

103,2

107,6

97,8

1991

38,7

2,18

15,7

1,13

2001

38,2

2,16

16,2

1,09

98,6

99,1

103,3

96,5

1991

57,7

3,09

22,1

0,84

2001

62,6

3,19

23,6

0,83

108,5

103,2

106,8

98,8



Index 2001/1991

0,91

Pokud hodnotíme bytový fond jako celek, projeví se zde nadprůměrné zastoupení rodinných domů a ve všech ukazatelích je MČ Praha-Velká Chuchle přece jen nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná 2 2 plocha připadající na 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a nižší je počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je 1 osoba).

5.4.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 mírně zvýšil. Většina bytů se i v této městské části nachází v rodinných domech, ale jsou zde zastoupeny i domy bytové. Početní nárůst bytů byl za posledních 10 let zaznamenán jen u bytů v rodinných domech. I zde se zvýšil počet i podíl bytů neobydlených. Tato tendence se projevila jak v Praze celkem, tak i ve většině zejména větších městských částech. V této městské části se jednalo hlavně o neobydlené byty v neobydlených rodinných domech. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů zde došlo k významným změnám. Především v připojení bytů na veřejnou kanalizační síť a plyn. S tím souvisí i zvýšení podílu bytů, které k vytápění využívají jiné energie než pevná paliva. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů. V souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již téměř 100% bytů I. kategorie nebo II. kategorie (v roce 1991 to bylo 91% a v roce 2001 již 96%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení v bytech v rodinných domech, kterých je zde většina.

5.5

Domy a byty – městská část Praha-Radotín

5.5.1 Domovní fond V MČ Praha-Radotín podle výsledků SLDB 2001 bylo 1368 domů určených k bydlení a z toho 1 254 jich bylo trvale obydlených a 114 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen většinou rodinnými domy (87%). Toto složení domovního fondu se zde v průběhu posledních let nijak významně nezměnilo. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly rodinné domy a domy označené jako ostatní, které mají z větší části jinou než obytnou funkci, ale jsou v nich i byty. Počet domů bytových poklesl.

160


Tab.5.5.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Radotín v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

ostatní domy

v%

počet

celkem

v%

v%

1991

1 276

1 207

1 042

86,3

147

12,2

18

1,5

69

5,4


1 368

1 254

1 088

86,8

142

11,3

24

1,9

114

8,3

92

47

46

x

-5

x

6

x

45

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 47 a o 45 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Zvýšení počtu domů neobydlených se téměř 50% podílelo na relativně nevýrazném početním růstu sečtených domů. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že trvale obydlené domy přibyly ve třech UO, z nichž 2 jsou nejhustěji osídleny a tvoří centrum této městské části. Tab.5.5.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Radotín





Radotín

397

452

418

360

51

21

Radotín-střed

776

881

809

707

88

33

Radotín-východ

4

17

14

10

3

10

Malý háj A

-

-

-

-

-

-

21

5

4

4

-

-17

Cikánka

9

7

5

5

-

-4

Na čtvrtích

-

2

2

1

-

2

Za humny

-

1

-

-

-

1

Velký háj

U cementárny

-

1

1

1

-

Kopanický les A

-

2

1

-

-

1

Radotín

10 UO

1 207

1 368

1 254

1 088

142

47


10 UO

1 207

1 368

1 254

1 088

142

47

Celkově se počet domů s byty zvýšil v Radotíně jen o necelá 4%.

5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce, je to necelých 52% ze všech trvale obydlených domů. Bylo zde také sečteno 157 domů s dobou výstavby 1991 – 2001 (13%). Je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Nicméně je to poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů z tohoto posledního období, je to více domů než za desetiletí předcházející, tedy za období 1981 – 1991, z něhož pochází 107 trvale obydlených domů. V posledních 10 letech zde byly postaveny takřka pouze rodinné domy (jen 9 bylo domů bytových), ale v předchozím desetiletí byla pětina všech postavených domů domy bytové. Z výsledků SLDB 2001 víme, že právě v důsledku toho, že v osmdesátých letech bylo postaveno více bytových domů, bydlí v nich více obyvatel a to 28% zatímco v nejnovějších domech to je pouze 8% obyvatel


161

této městské části. Nejvíce obyvatel bydlí v domech z období 1946 – 1980 a to 34%. Jen 6% obyvatel bydlí v 106 domech postavených do roku 1919. Své zastoupení mají v této městské části především mezi bytovými, ale i mezi rodinnými domy panelové. Panelových bytových domů je zde pětina a 1% rodinných domů bylo také postaveno ze stěnových panelů. V základním technickém vybavení domů byl v této městské části opět poněkud snížený podíl domů připojených k veřejné kanalizační síti (40%). Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Jen něco přes čtvrtinu domů je opatřeno plynovou přípojkou. Podle vlastnictví je situace u rodinných domů opět jednoznačná, 97% rodinných domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části ale i 142 domů bytových, z nichž 15% vlastní také soukromé fyzické osoby, 40% bytových domů vlastnila obec respektive stát, 17% bytových domů bylo družstevních a necelá třetina bytových domů patřila blíže nespecifikované právnické osobě. Tab.5.5.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Radotín Počet

Podíl v %


bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

1 207

1 254

2 659

2 686

100,0

100,0

100,0

100,0

2,20

2,14

1 042

1 088

1 248

1 305

86,3

86,8

46,9

48,6

1,20

1,20

147

142

1 374

1 339

12,2

11,3

51,7

49,9

9,35

9,43


V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (78%) a ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 4 – 11 bytů (65% bytových domů) a necelých 30% bytových domů zde bylo s 12 a více byty. Průměrná velikost obytných domů se za posledních 10 let před cenzem 2001 nezměnila.

5.5.3 Bytový fond V MČ Praha-Radotín bylo v roce 2001 celkem sečteno 2 953 všech bytů, 2 686 jich bylo trvale obydlených a 267 neobydlených. V rodinných domech se zde nacházela necelá polovina bytů, v bytových domech jich bylo jen nepatrně více. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 6%, počet trvale obydlených bytů vzrostl ale jen o 1%. Trvale obydlené byty přibyly v rodinných domech a ostatních domech, v domech bytových se počet bytů snížil. Tab.5.5.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Radotín trvale obydlené Byty celkem

v rodinných domech

celkem

počet

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

neobydlené

v%

1991

2 778

2 659

1 248

46,9

1 374

51,7

37

1,4

119

2001

2 953

2 686

1 305

48,6

1 339

49,9

42

1,5

267

175

27

57

x

-35

x

5

x

148

6

1

5

x

-3

x

14

x

124


I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil na více než dvojnásobek stavu z roku 1991. Bylo zde 9% neobydlených bytů, což je podíl cca odpovídající i údaji za Prahu celkem. Byly to jednak neobydlené byty v neobydlených domech (45% neobydlených bytů) a jednak v domech, v nichž v jiném bytě trvale někdo bydlí, tedy v trvale obydlených domech (55%). Pokud jde o neobydlené byty v neobydlených domech, nacházely se výhradně v domech rodinných a více než polovina z nich nemá ve standardních výsledcích blíže specifikován důvod neobydlenosti. Čtvrtina z nich byla

162


obydlena přechodně. Naopak neobydlené byty v trvale obydlených domech se většinou nacházely v domech bytových (69% neobydlených bytů). Z nich více než polovina byla obydlena přechodně. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Veškeré přírůstky bytů byly soustředěny do nejhustěji osídlených částí centrálního Radotína. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab.5.5.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Radotín



Radotín



Celkem


896

952

922

30

26

1 711

1 806

1 691

115

-20

Radotín-východ

4

61

61

-

57

Malý háj A

-

-

-

-

-

Velký háj

31

4

4

-

-27

Cikánka

-12

Radotín-střed

17

5

5

-

Na čtvrtích

-

1

1

-

1

Za humny

-

-

-

-

-

U cementárny

-

3

2

1

2

Kopanický les A

-

-

-

-

-

Radotín

10 UO

2 659

2 832

2 686

146

27


10 UO

2 659

2 832

2 686

146

27

Největší procento neobydlených bytů bylo také v centrální části, kde se nacházely právě ony neobydlené byty v trvale obydlených bytových domech.

5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Radotín navazuje na stáří domovního fondu. V domech postavených do roku 1919 bylo 7% bytů, které se nacházejí především v rodinných domech (63% těchto bytů je v domech rodinných). Dalších 24% bytů je v domech postavených v období 1920 – 1945, tyto byty jsou z 83% v domech rodinných. Čtvrtina bytů je v domech z let 1946 – 1970 a tady jde naopak ve většině o byty v domech bytových (74%). Dalších 11% bytů je v domech z let 1971 – 1980 (68% v rodinných domech), necelá čtvrtina bytů je v domech z let 1981 – 1991 a zde jde opět o byty v bytových domech (84%). Bytů v domech z posledního desetiletí před cenzem 2001 je jen 9% a jsou to ze tří čtvrtin byty v rodinných domech. U necelého 1% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100%. Ovšem na kanalizaci bylo připojeno 64% bytů, hlavně téměř všechny byty v bytových domech. Podíl bytů do nichž je zavedena plynová přípojka se od roku 1991 poněkud zvýšil, ale stále je to jen necelých 13% bytů. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 97% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl také 97%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 80% bytů. K vytápění v tomto druhu topení je zde nejčastěji využívána elektřina (42%), dále pevná paliva (26%) a 22% bytů do etážového či ústředního topení používá plyn. Zde je velmi podstatná změna oproti roku 1991, kdy pro etážové či ústřední topení používalo 82% bytů pevná paliva. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.


163

Tab.5.5.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Radotín Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

2 659

100,0

2 686

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

2 047

77,0

2 392

89,1

92,4

86,4

64,3

II. kategorie

463

17,4

217

8,1

5,2

11,0

11,9

III. kategorie

73

2,7

34

1,3

1,3

0,9

11,9

IV. kategorie

76

2,9

18

0,7

0,7

0,5

4,8

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie. Také na druhé straně výraznějšímu poklesu podílu bytů II. až IV. kategorie. Počet bytů IV. kategorie poklesl na minimum. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 79,0 m (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m ), průměrná obytná 2 2 plocha 52,3 m (MČ Praha 5 měla 45,2 m ) a průměrný počet obytných místností byl 2,87 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Ve srovnání s celopražským průměrem byly zde celkově tyto hodnoty vyšší, ale jen v důsledku toho, že je zde vyšší podíl bytů v rodinných domech, kde jsou pravidelně všechny tyto charakteristiky výrazně větší. Porovnáme-li tyto údaje separátně za rodinné a bytové domy jsou v Radotíně průměrné hodnoty poněkud nižší než v Praze celkem. Také struktura bytů podle počtu obytných místností, je zde ovlivněna zvýšeným podílem bytů v rodinných domech. Ve srovnání s rokem 1991 se početně zvýšily byty třípokojové, které jsou zde nejčastějším velikostním typem. Dále se zvýšil počet bytů 5 či vícepokojových. Tab. 5.5.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Radotín 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v%

podíl v%

počet

2 659

100,0

2 686

100,0

1 obytná místnost

280

10,5

230

8,6

2 pokoje

921

34,6

887

33,0

3 pokoje

891

33,5

947

35,3

4 pokoje

350

13,2

336

12,5

5 a více pokojů

217

8,2

259

9,6

Zaznamenané posuny však v této městské části byly méně výrazné oproti některým jiným částem Prahy, zejména těm s rozsáhlejší novou výstavbou rodinných domů nebo i těm, v nichž probíhá masivní rekonstrukce a modernizace bytového fondu. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání bytu. V této městské části je nejvíce bytů určeno jako byt ve vlastním domě, bylo to 42,5% bytů. Kromě 12 to byly jen byty v rodinných domech. V bytových domech byly nejčastější byty nájemní, kterých bylo 49% ze všech bytů v bytových domech a také 43 bytů v domech rodinných. Více než pětina bytů v bytových domech byly byty družstevní, ale bylo zde i značné procento bytů v osobním vlastnictví (14%) a členů družstev nájemců (9%).

5.5.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Radotín oproti roku 1991 zlepšily a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Také tady se zvětšila průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.

164


Tab.5.5.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Radotín Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

48,0

2,77

18,1

0,96

2001

52,3

2,87

19,9

0,92

109,0

103,6

110,1

95,8

1991

38,7

2,37

15,1

1,08

2001

40,1

2,40

15,7

1,07

103,7

101,3

103,8

99,1

1991

58,6

3,24

21,0

0,86

2001

65,2

3,37

24,2

0,80

111,4

104,0

115,0

93,0



Index 2001/1991

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Radotín nad celopražským průměrem. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou ovšem opět dány zvýšeným zastoupením rodinných domů. V rozdělení na bytové a rodinné domy přesahuje pražské hodnoty pouze počet obytných místností na 1 byt u bytových domů (v Praze 2,22).

5.5.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 i bytů se od roku 1991 mírně zvýšil. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, u domů bytových je nejsilnějším vlastníkem stále obec respektive stát. I zde bylo zaznamenáno vyšší procento neobydlených bytů než v roce 1991. Jednalo se jednak o neobydlené byty v obydlených bytových domech a jednak o neobydlené byty v domech neobydlených. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám. Za zmínku stojí další zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením a také skutečnost, že ačkoli je zde stále velký podíl bytů, kde se topí pevnými palivy, bylo zaznamenáno v tomto směru významné zlepšení. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již téměř 97% bytů I. kategorie nebo II. kategorie (v roce 1991 to bylo 94%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

5.6

Domy a byty – městská část Praha-Zbraslav

5.6.1 Domovní fond V MČ Praha-Zbraslav podle výsledků SLDB 2001 bylo 1 439 domů určených k bydlení a z toho 1 298 jich bylo trvale obydlených a 141 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (84%) a tato převaha rodinných domů se od roku 1991 ještě zvýšila, protože rodinné domy zde přibyly a naopak klesl počet bytových domů.


165

Tab.5.6.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Zbraslav v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

ostatní domy

v%

počet

celkem

v%

v%

1991

1 361

1 263

1 043

82,6

198

15,7

22

1,7

98

7,2


1 439

1 298

1 091

84,1

188

14,5

19

1,5

141

9,8

78

35

48

x

-10

x

-3

x

43

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 35 a o 43 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Zvýšení počtu domů neobydlených se téměř 50% podílelo na relativně nevýrazném početním růstu sečtených domů. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že trvale obydlené domy přibyly v několika UO, největší počet ve dvou nejhustěji zastavěných částech ve Zbraslavi-Záběhlicích a Žabovřeskách. Určitý nárůst domů určených k bydlení byl zaznamenán i v Lahovičkách. Tab.5.6.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Zbraslav




Lahovičky

75

93

83

82

1

8

Lahovice

36

41

34

31

2

-2 -5

U hřbitova A Lahovice


5

-

-

-

-

3 UO

116

134

117

113

3

1

Závist

20

28

20

18

1

15

Zbraslav-Záběhlice

491

564

506

405

92

Báně

108

146

111

109

1

3

Žabovřesky

510

542

520

426

90

10

Peluněk

14

15

15

11

1

1

Na lose

-

-

-

-

-

1

Nad lomem

-

1

1

1

-

Na višňovce

-

4

4

4

-

4

Strnady

4

5

4

4

-

-

Zbraslav

9 UO

1 147

1 305

1 181

978

185

34


12 UO

1 147

1 305

1 181

978

185

34

Celkově se počet trvale obydlených domů zvýšil v MČ Praha-Zbraslav jen o necelá 4%.

5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je většina domů postavena po 2. světové válce, bylo to necelých 60% ze všech trvale obydlených domů. Bylo sečteno 154 domů s dobou výstavby 1991 – 2001. Zde je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Stejný počet domů je i z desetiletí 1981 – 1990. V obou těchto posledních desetiletích zde bylo postaveno více domů rodinných, ale i určitý počet domů bytových. V období 1981 – 1990 bylo postaveno 29% domů bytových a v období 1991 – 2001 to bylo 16% bytových domů. Dále 13% domů bylo postaveno do roku 1919. I mezi těmito

166


nejstaršími domy je 10% bytových domů. Mezi roky 1920 – 1945 byla postavena čtvrtina trvale obydlených domů a od roku 1946 do roku 1980 to bylo 36% domů. Z výsledků SLDB 2001 víme, že nejvíce obyvatel bydlí v domech postavených v letech 1946 – 1980 a to téměř 40%. Z tohoto období pochází 39% bytových domů. V nejnovějších domech bydlí 11% obyvatel této městské části a 9% obyvatel bydlí v domech postavených do roku 1919. Své zastoupení mají v této městské části především mezi bytovými, ale i mezi rodinnými domy panelové. Panelových bytových domů je zde 35% a 2% rodinných domů bylo také postaveno ze stěnových panelů. V základním technickém vybavení domů bylo v této městské části jen 60% trvale obydlených domů připojených k veřejné kanalizační síti, bylo to 81% bytových domů a 57% domů rodinných. Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Více než polovina domů (59%) je opatřeno plynovou přípojkou. Podle vlastnictví je situace u rodinných domů opět jednoznačná, 95% rodinných domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části ale i bytové domy jsou ve vlastnictví soukromých osob, bylo to 15%. Dále 34% bytových domů vlastnila obec respektive stát, 7% bytových domů bylo družstevních a 43% bytových domů patřila blíže nespecifikované právnické osobě. Tab.5.6.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Zbraslav Počet

Podíl v %


bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

100,0

2001

1 263

1 298

2 729

2 948

100,0

100,0

100,0

2,16

2,27

1 043

1 091

1 250

1 335

82,6

84,1

45,8

45,3

1,20

1,22

198

188

1 453

1 583

15,7

14,5

53,2

53,7

7,34

8,42


V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (74%) a ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 4 – 11 bytů (67% bytových domů) a necelých 30% bytových domů zde bylo s 12 a více byty. Průměrná velikost obytných domů se za posledních 10 let před cenzem 2001 mírně zvětšila. Proběhnuvší výstavba určitého počtu bytových domů s více byty zejména ovlivnila průměrnou hodnotu u domů bytových.

5.6.3 Bytový fond V MČ Praha-Zbraslav bylo v roce 2001 celkem sečteno 3 358 všech bytů, 2 948 jich bylo trvale obydlených a 410 neobydlených. Většina bytů se nachází v domech bytových (54%) v domech rodinných jich bylo 45%. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 13%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 8%. Nejvíce trvale obydlených bytů přibylo v bytových domech. Tab.5.6.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Zbraslav trvale obydlené Byty celkem

celkem


v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

neobydlené

v%

1991

2 978

2 729

1 250

45,8

1 453

53,2

26

1,0

249

2001

3 358

2 948

1 335

45,3

1 583

53,7

30

1,0

410


380

219

85

x

130

x

4

x

161

v%

12,8

8,0

6,8

x

8,9

x

15,4

x

64,7

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil o 65%. Bylo zde 12% neobydlených bytů, což je podíl vyšší než průměr za Prahu celkem a téměř dosahuje hodnoty v centrálních městských částech, kde je podíl neobydlených bytů nejvyšší. Byly to jednak neobydlené byty v neobydlených domech (37% neobydlených bytů), které se nacházely v domech rodinných a jednak byty SLDB 2001 – PRAHA 5

167

v trvale obydlených domech, tedy v domech, v nichž v jiném bytě trvale někdo bydlí, kde byla většina neobydlených bytů, které naopak byly většinou v domech bytových (74%). Pokud šlo o neobydlené byty v neobydlených domech více než polovina z nich nemá ve standardních výsledcích blíže specifikován důvod neobydlenosti. Čtvrtina z nich byla obydlena přechodně. Neobydlené byty v trvale obydlených domech byly ze 42% obydleny přechodně a také přes 50% nemělo určen důvod neobydlenosti. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Největší přírůstek bytů byl v části Žabovřesky a Zbraslav-Záběhlice. Jde o nejzalidněnější části. Ovšem v KÚ Lahovice byl v procentuálním vyjádření přírůstek trvale obydlených bytů vyšší. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab.5.6.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Zbraslav




Celkem


Lahovičky

85

105

102

3

Lahovice

42

46

46

-

4

5

-

-

-

-5

3 UO

132

151

148

3

16

Závist

28

30

28

2

-

1 123

1 297

1 211

86

88

U hřbitova A Lahovice


Zbraslav-Záběhlice Báně

17

126

141

136

5

10

1 290

1 554

1 390

164

100

Peluněk

26

26

26

-

-

Na lose

-

-

-

-

-

Nad lomem

-

1

1

-

1

Na višňovce

-

4

4

-

4

Strnady

4

4

4

-

-

Žabovřesky

Zbraslav

9 UO

2 597

3 057

2 800

257

203


12 UO

2 729

3 208

2 948

260

219

Největší procento neobydlených bytů bylo právě v UO Žabovřesky, kde lze mimo jiné i předpokládat, že jde o dosud neobydlené byty v nových bytových domech.

5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Zbraslav navazuje na stáří domovního fondu. V domech postavených do roku 1919 bylo 9% bytů, které se nacházejí především v rodinných domech (65% těchto bytů je v domech rodinných), protože tyto nejstarší bytové domy mají menší počet bytů (v průměru na 1 bytový dům z této doby připadá necelých 5 bytů). Dalších 17% bytů je v domech postavených v období 1920 – 1945, tyto byty už jsou dokonce z 80% v domech rodinných. Dále 14% bytů je v domech z let 1946 – 1970 a tady jde také ve většině o byty v domech rodinných (57%). Nejvíce bytů, celá čtvrtina je v domech z let 1971 – 1980 a zde je jich 69% v bytových domech. Pětina bytů je v domech z let 1981 – 1991 a zde jde opět o byty v bytových domech (78%). Bytů v domech z posledního desetiletí před cenzem 2001 je 11% a více než polovina (55%) se nachází v domech bytových. U 3% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100%, na kanalizaci bylo připojeno 73% bytů, v bytových domech 87%. I zde se odrazila částečná plynofikace. Oproti roku 1991, kdy v této MČ plyn nebyl, je nyní ve více než čtvrtině bytů (27%) již zaveden. Podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl 97%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 85% bytů, naprostá většina těchto domů byla s topením ústředním, etážové mělo jen necelých 8% těchto bytů. K vytápění v tomto druhu topení je zde nejčastěji využíván plyn (47%), dále elektřina (21%) a pevná paliva jen u 11% těchto bytů. Zde je velmi podstatná změna oproti roku 1991, kdy pro etážové či ústřední topení používalo pevná paliva téměř polovina bytů (45%). Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. 168


Tab.5.6.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Zbraslav Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

2 729

100,0

2 948

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

2 087

76,5

2 687

91,1

94,3

87,9

73,3

II. kategorie

485

17,8

174

5,9

4,1

7,7

20,0

III. kategorie

79

2,9

40

1,4

0,5

2,3

3,3

IV. kategorie

78

2,9

11

0,4

0,3

0,5

-

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie. Výrazně poklesl podíl bytů II. a IV. kategorie. Počet bytů IV. kategorie poklesl na minimum. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 81,0 m (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m ), průměrná obytná 2 2 plocha 53,4 m (MČ Praha 5 měla 45,2 m ) a průměrný počet obytných místností byl 2,88 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Ve srovnání s celopražským průměrem byly zde celkově tyto průměry vyšší, a to u rodinných domů mírně a výrazně větší byly tyto charakteristiky u domů bytových. Tyto průměry jsou ovlivněny výstavbou nadstandardních nových bytových domů. Také struktura bytů podle počtu obytných místností se proměnila. Ve srovnání s rokem 1991 se početně se zvýšily všechny byty s více než 1 obytnou místností. Procentuálně se nejvýrazněji zvýšil počet bytů třípokojových a pěti a vícepokojových. Tab.5.6.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Zbraslav 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v%

podíl v%

počet

2 729

100,0

2 948

100,0

1 obytná místnost

414

15,2

376

12,8

2 pokoje

741

27,2

794

26,9

3 pokoje

886

32,5

1 012

34,3

4 pokoje

441

16,2

457

15,5

5 a více pokojů

247

9,1

284

9,6

Zaznamenané posuny zde souvisí především s novou bytovou výstavbou. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V této městské části je nejvíce bytů určeno jako byt ve vlastním domě, bylo to 37,3% bytů. V rodinných domech to bylo 87% bytů (6% těchto bytů bylo družstevních). V bytových domech byly i zde nejčastější byty nájemní, kterých bylo 45% ze všech bytů v bytových domech. Ovšem 36% bytů v bytových domech byly buď byty členů družstev nájemců (26%) nebo bytů v osobním vlastnictví (10%), což jsou byty v majetku jejich uživatelů.

5.6.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Zbraslav oproti roku 1991 zlepšily a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Také tady se zvětšila průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.


169

Tab.5.6.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Zbraslav Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

48,8

2,81

17,68

0,98

2001

53,4

2,88

20,0

0,93

109,4

102,5

113,1

94,9

1991

39,2

2,42

14,2

1,14

2001

42,1

2,46

16,3

1,05

107,5

101,7

114,5

92,1



60,1

3,27

21,7

0,85

2001

66,9

3,38

24,2

0,82

111,4

103,4

111,7

96,5

Index 2001/1991

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Zbraslav nad celopražským průměrem. Je zde větší obytná plocha 2 2 připadající na 1 byt (v Praze 43 m ), obytná plocha na 1 osobu (v Praze 18 m ), průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37) a počet osob na 1 obytnou místnost (v celopražském průměru je 1 osoba). Tyto nadprůměrné hodnoty jsou jak u domů rodinných, tak i bytových.

5.6.6 Shrnutí Počet domů i bytů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 zvýšil. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, u domů bytových jsou zde silně zastoupeny tzv. ostatní právnické osoby, kde většinou jde o sdružení vlastníků jednotlivých bytů, což dokumentují i údaje o právním důvodu užívání bytu. I zde bylo zaznamenáno vyšší procento neobydlených bytů než v roce 1991. Jednalo se zde jednak o neobydlené byty v obydlených bytových domech a jednak o neobydlené byty v neobydlených domech rodinných. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů došlo především ke změně hlavně plynofikací s čímž souvisí i zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením, které k vytápění nepoužívají pevná paliva. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již 91% bytů I. kategorie (v roce 1991 to bylo 76%). Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

5.7

Domy a byty – městská část Praha-Lipence

5.7.1 Domovní fond V MČ Praha-Lipence podle výsledků SLDB 2001 bylo 531 domů určených k bydlení a z toho 433 jich bylo trvale obydlených a 98 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen v naprosté většině rodinnými domy (99%), bytové domy zde byly pouze 3, jejich již tak minimální počet ještě od roku 1991 poklesl. Rodinné domy zde naopak přibyly.

170


Tab.5.7.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Lipence v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

ostatní domy

v%

počet

celkem

v%

v%

1991

461

390

381

97,7

7

1,8

2

0,5

71

15,4


531

433

428

98,8

3

0,7

2

0,5

98

18,5

70

43

47

x

-4

x

-

x

27

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 43 a o 27 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Tento více než 15% nárůst počtu domů určený k bydlení byl relativně nejvyšší ze všech městských částí spadajících v době SLDB 2001 do správního obvodu Praha 5. Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu. Tento přehled ukazuje, že zástavba je zde poměrně souvisle rozdělena do jednotlivých částí a i přírůstky domů byly vcelku proporcionálně rozděleny. Tab.5.7.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha- Lipence





Lipence

181

230

196

196

-

15

Lipany-Kazín

182

264

205

202

1

23

27

37

32

30

2

5

Lipence

Dolní Černošice 3 UO

390

531

433

428

3

43


3 UO

390

531

433

428

3

43

Celkově se počet trvale obydlených domů zvýšil v MČ Praha-Lipence o 11%, což vysoko překračuje celopražský průměr, kde byl zaznamenán 4% nárůst.

5.7.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce, bylo to necelých 63% ze všech trvale obydlených domů. Bylo také sečteno 95 domů s dobou výstavby 1991 – 2001, což představuje více než pětinu trvale obydlených domů. Z předcházejícího desetiletí je jen poloviční počet domů, takže lze říci, že objem výstavby se zde výrazně zvětšil. Šlo pouze o domy rodinné. Tři dosud fungující bytové domy jsou postaveny před více než 80 lety. Do konce 2. světové války zde bylo postaveno 35% trvale obydlených domů. Necelá třetina (30%) trvale obydlených domů byla postavena od roku 1946 do roku 1980. Z výsledků SLDB 2001 víme, že nejvíce obyvatel bydlí v domech postavených v letech 1946 – 1980, a to 33%. V nejnovějších domech bydlí více než pětina (22%) obyvatel této městské části a 12% obyvatel bydlí v domech postavených do roku 1919. Kromě 6 rodinných domů, u nichž bylo uvedeno, že jsou postaveny ze stěnových panelů, jsou zde všechny domy cihlové. V základním technickém vybavení domů bylo v této městské části 68% trvale obydlených domů připojených k veřejné kanalizační síti. Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Necelých 40% domů je opatřeno plynovou přípojkou.


171

Podle vlastnictví je situace jednoznačná, protože v této městské části jde výhradně o rodinné domy a ty jsou zpravidla ve vlastnictví soukromých fyzických osob, zde to bylo 96% rodinných domů a také všechny tři domy bytové. Tab.5.7.2.1 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Lipence Počet

Podíl v %


bytů 2001

1991

domů 2001

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

390

433

432

516

100,0

100,0

100,0

100,0

1,11

1,19

381

428

409

503

97,7

98,8

94,7

97,5

1,07

1,18

7

3

21

11

1,8

0,7

4,9

2,1

3,00

3,67


V členění podle počtu bytů je zde většina domů jen s 1 bytem (79%) a ostatní se 2 – 3 byty.

5.7.3 Bytový fond V MČ Praha-Lipence bylo v roce 2001 celkem sečteno 638 všech bytů, 516 jich bylo trvale obydlených a 122 neobydlených. Téměř všechny byty se zde nacházely v rodinných domech. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 26,6%, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 19,4%. Byty přibyly výhradně v rodinných domech, v domech bytových se počet snížil. Tab.5.7.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Lipence trvale obydlené Byty celkem

celkem


v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

neobydlené

v%

1991

504

432

409

94,6

21

4,9

2

0,5

72

2001

638

516

503

97,5

11

2,1

2

0,4

122


134

84

94

x

-10

x

-

x

50

v%

26,6

19,4

23,0

x

-47,6

x

-

x

69,4

I v této malé městské části se projevila celopražská tendence vzrůstajícího počtu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Neobydlených bytů zde bylo 19%, což je mimořádně vysoký podíl, ale jsou to převážně neobydlené byty v dosud neobydlených rodinných domech. V těchto neobydlených domech byly byty neobydlené z důvodu přechodného bydlení z 27%, další pětina jich sloužila k rekreaci, 11 z těchto bytů bylo nezpůsobilých k bydlení a 6 neobydlených z důvodu přestavby domu. Ostatní byty byly patrně dosud neobydleny. I část neobydlených bytů v domech, kde v jiném bytě jsou hlášeny osoby k trvalému pobytu, je obydlena přechodně (40%). Přírůstky bytů úzce souvisí s přírůstky domů a s vývojem počtu obyvatel. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled.

172


Tab.5.7.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Lipence






Celkem


Lipence

196

227

224

3

28

Lipany-Kazín

195

259

249

10

54

41

50

43

7

2

Dolní Černošice Lipence

3 UO

432

536

516

20

84


3 UO

432

536

516

20

84

Z přehledu je zřejmé, že v Dolních Černošicích, kde přibylo 5 domů, ale jen 2 trvale obydlené byty, je část bytů dosud neobydlených.

5.7.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Lipence navazuje na stáří domovního fondu. V domech postavených do roku 1919 bylo 12% bytů. Nejvíce trvale obydlených bytů je v domech postavených v období 1920 – 1945, bylo to 22% bytů, 17% bytů je v domech z let 1946 – 1970, 15% bytů je v domech z let 1971 – 1980, jen desetina bytů v domech z let 1981 – 1991 a více než pětina bytů se nachází v domech z posledního desetiletí před cenzem 2001. U 2,5% bytů nebylo zjištěno stáří domu. Co se týká základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100%, na kanalizaci bylo připojeno 69% bytů. Na plyn byla připojena jen necelá třetina bytů, což je posun oproti roku 1991, kdy zde plyn zaveden nebyl. Podíl bytů s vlastním záchodem a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl 92%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 73% bytů, naprostá většina těchto domů byla s topením ústředním. K vytápění jsou zde stále ještě v největším počtu bytů využívána pevná paliva (34% bytů), dále elektřina (32%) a plyn (31%). Zde je velmi podstatná změna oproti roku 1991, kdy pro etážové či ústřední topení používalo pevná paliva téměř tři čtvrtiny bytů (74%). Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Tab.5.7.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Lipence Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:

432


Podíl v% 100,0

516


v bytových domech

100,0

100,0

v rodinných domech 100,0

v ostatních domech -

I. kategorie

242

56,0

400

77,5

54,5

78,3

-

II. kategorie

126

29,2

69

13,4

0,0

13,5

-

III. kategorie

36

8,3

18

3,5

36,4

2,6

-

IV. kategorie

28

6,5

18

3,5

0,0

3,6

-

Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie (počet těchto bytů se téměř zdvojnásobil). Počty bytů ostatních kategorií naopak výrazně poklesly. Přesto podíl bytů I. kategorie je zde oproti jiným městským částem poněkud snížený, z městských částí bývalého správního obvodu Praha 5 byl obdobný podíl jen v MČ Praha-Lochkov. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 101,2 m , (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m ) průměrná obytná 2 2 plocha 67,5 m (MČ Praha 5 měla 45,2 m ) a průměrný počet obytných místností byl 3,42 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Vzhledem k tomu, že v Lipencích jde prakticky výhradně jen o byty v rodinných domech, kde jsou tyto průměry vyšší je třeba srovnávat jen s domy rodinnými, ale i v tomto srovnání jsou tyto charakteristiky nad celopražskými hodnotami. SLDB 2001 – PRAHA 5

173

Také struktura bytů podle počtu obytných místností, je zde ovlivněna tím, že jde o byty v rodinných domech. Ve srovnání s rokem 1991 vzrostly počty všech bytů s více než 1 obytnou místností. Nejvíce se ovšem zvýšily počty bytů čtyř a vícepokojových. Tab. 5.7.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Lipence 1991

2001 podíl v%

počet Byty celkem

432

podíl v%

počet

100,0

516

100,0

z toho: 1 obytná místnost

34

7,9

33

6,4

2 pokoje

104

24,1

116

22,5 27,7

3 pokoje

134

31,0

143

4 pokoje

74

17,1

112

21,7

5 a více pokojů

86

19,9

104

20,2

Zaznamenané posuny však v této městské části byly méně výrazné oproti některým jiným částem Prahy. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání bytu. V této městské části je většina bytů určena jako byt ve vlastním domě, právě proto, že jde o byty v domech rodinných. Pouze 5% bytů zde bylo nájemních.

5.7.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Lipence se výrazně zlepšily. Indexy zlepšení byly v této městské části poněkud vyšší než u jiných. Projevila se zde jistě rozsáhlá výstavba nových domů v posledním desetiletí. Tab.5.7.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Lipence Na 1 byt obytná plocha 2 vm


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

59,7

3,25

19,8

0,93

2001

67,5

3,42

23,2

0,85

113,1

105,2

117,4

91,4

1991

49,6

2,10

17,4

1,36

2001

53,1

2,27

23,4

1,00

107,0

108,1

134,7

73,5

60,2

3,31

19,9

0,91


Index 2001/1991 Rodinné domy 1991 2001 Index 2001/1991

68,0

3,45

23,2

0,85

112,9

104,2

116,3

93,4

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Lipence nad celopražským průměrem. Ovšem nelze zde porovnávat domy celkem, ale musíme pro srovnání použít charakteristiky za domy rodinné. Je zde větší obytná plocha 2 připadající na 1 byt (v Praze v rodinných domech 66,1 m ), ovšem obytná plocha na 1 osobu je v Praze 2 u rodinných domů poněkud větší 24,2 m . Průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt je zde vyšší (v Praze 3,35). Počet osob na 1 obytnou místnost je v celopražském průměru u rodinných domů nižší než zde (0,82).

174


5.7.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 i bytů se od roku 1991 značně zvýšil právě tak jako i počet bytů. Domovní fond zde tvoří prakticky výhradně rodinné domy, ve kterých se nachází 97% všech bytů. Všechny domy jsou zde téměř výhradně ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Bylo zde zjištěno vysoké procento neobydlených bytů. Jde hlavně o neobydlené byty v dosud neobydlených rodinných domech. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů došlo především ke změně v zavedení plynu do cca třetiny domů, s čímž souvisí i zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením, které k vytápění nepoužívají pevná paliva. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií zde značně vzrostl podíl bytů I. kategorie. Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

6

ZÁVĚR

Analýza základních výsledků SLDB 2001 ukázala jak proběhly změny v počtu, ale zejména ve struktuře obyvatel v městských částech, které v době Sčítání lidu, domů a bytů spadaly do správního obvodu Prahy 5. Dále jsou zde zachyceny změny v počtu a složení domácností, způsobu jejich bydlení i základní stupeň vybavení těchto domácností. Jsou zde charakterizovány i základní tendence vývoje domovního a bytového fondu těchto jednotlivých městských částí i úrovně bydlení. Jsou zde zachyceny i změny za uplynulé desetiletí ve strukturálních vztazích obyvatelstva a domácností v návaznosti na jejich bytovou situaci. Při hodnocení situace v malých městských částech je třeba vzít v úvahu menší vypovídací hodnotu některých statistických zobecnění, pokud vycházejí z méně početných výchozích případů. • Ve všech městských částech zde došlo v období 1991 – 2001 k početnímu přírůstku obyvatel. V procentuálním vyjádření nejvíce vzrostl počet obyvatel v městských částech Praha-Lipence (o 17%) a Praha-Velká Chuchle (o 13%). Naopak v největší městské části Praha 5 se zvýšil počet obyvatel jen minimálně (o 0,5%). Ve většině městských částí to znamenalo změnu oproti dosavadní situaci, protože v období 1980 – 1991 zde došlo k početnímu úbytku obyvatel. Pouze v městských částech Praha-Radotín a Praha-Zbraslav byl zaznamenán přírůstek i v tomto předchozím období a ve sledovaných letech se tento přírůstek naopak snížil. • Všeobecně mírně poklesla převaha žen v populaci a je ve většině těchto městských částí nižší než je celopražský průměr. Pouze v městské části Praha-Lochkov se podíl žen zvýšil, a je zde nad celopražskou hodnotou. Také v největší z těchto městských částí v Praze 5 podíl žen poklesl, ale je zde oproti Praze úhrnem stále zvýšený. • Nastaly i změny ve věkovém složení obyvatel. Došlo k dalšímu a poměrně výraznému poklesu podílu dětské složky, ale ve všech sledovaných městských částech (s výjimkou MČ Praha-Slivenec, kde byl stejný podíl dětské složky jako v Praze) bylo zastoupení dětí do 15 let vyšší než v Praze celkem. Na druhé straně poklesly jak počty, tak i procentuelní zastoupení nejstarších věkových skupin obyvatel, ale jejich zastoupení je v těchto městských částech oproti Praze jako celku zvýšené. Došlo ke značnému nárůstu obyvatel v produktivním věku, který však byl v jiných městských částech výraznější a pražská hodnota nebyla v žádné z těchto městských částí dosažena. • V národnostním složení obyvatel stále tvoří naprostou většinu Češi, kromě městských částí Praha 5 a Praha-Velká Chuchle zde byl podíl Čechů vyšší než v Praze celkem. Podíl věřících obyvatel se všeobecně snížil a ve všech městských částech dřívějšího správního obvodu Praha 5 kromě MČ Prahy 5 a MČ Praha-Velká Chuchle byl zjištěn zvýšené zastoupení obyvatel, kteří se nepřihlásili k žádnému náboženskému vyznání. Výrazně vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. • Počty ekonomicky aktivních obyvatel se ve většině zde uvedených městských částí (vyjma MČ Praha-Lochkov a MČ Praha-Radotín) zvýšily a vzrostl ve shodě s celopražským trendem i podíl ekonomicky aktivních na populaci celkem. Souvisí to zejména se změnami ve věkové struktuře obyvatel. Poklesla intenzita ekonomické aktivity zvláště u žen. Odvětvová příslušnost zaměstnaných se v jednotlivých městských částech značně odlišuje. • V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. V jednotlivých městských částech je složení domácností různé, značně závisí na typu osídlení a zástavby jednotlivých sledovaných lokalit. Obecným rysem, který se však v jednotlivých částech projevil s různou intenzitou, je nárůst podílu domácností jednotlivců a pokles zastoupení rodin se závislými dětmi. Ve všech sledovaných městských částech kromě MČ Praha 5 je podíl domácností jednotlivců trvale nižší než v Praze celkem a naproti tomu zastoupení rodin výrazně nad celopražským průměrem. SLDB 2001 – PRAHA 5

175

•

•

•

176

Celkově lze říci, že ve všech typech domácností probíhá i zde zejména ekonomické osamostatňování jednotlivých rodin. Na minimum poklesl podíl hospodařících domácností, ve kterých jsou zastoupeny dvě nebo více domácností cenzových. Vybavenost domácností je opět podle jednotlivých městských částí diferencována. V menších okrajových částech je vyšší podíl domácností, které užívají osobní automobil a naopak nižší podíl domácností s možností využívat rekreační objekt. V těch položkách, kde je možné provést srovnání s předchozím cenzem, došlo k výraznému zvýšení vybavenosti. Ve všech městských částech zde došlo v období 1991 – 2001 k početnímu přírůstku domů k bydlení. V procentuálním vyjádření nejvíce vzrostl počet trvale obydlených domů v městských částech PrahaLipence (o 11%) a Praha-Slivenec (o 8%). Ve čtyřech městských částech (Praha-Lipence, PrahaLochkov, Praha-Velká Chuchle a Praha-Slivenec) to znamenalo změnu oproti dosavadní situaci, protože v období 1980 – 1991 zde došlo k úbytku trvale obydlených domů. Ve velké většině šlo o přírůstky díky nové výstavbě převážně rodinných domů. Současně došlo i k přírůstkům trvale obydlených bytů. Ve shodě s celopražským trendem se ve všech městských částech výrazně zvýšily i počty bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Všechny charakteristiky úrovně bydlení se ve sledovaných městských částech výrazně zlepšily. Drtivá většina bytů je I. kategorie a počty bytů III. a IV. kategorie klesly na naprosté minimum (v celém správním obvodu Praha 5 tak jak byl vymezen k datu SLDB bylo 259 bytů IV. kategorie, což představuje 0,6% trvale obydlených bytů). Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů se značně zlepšilo zejména v menších městských částech.


PŘÍLOHOVÁ ČÁST TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

Popis tabulek: Tabulky Tabulky Tabulka Tabulky Tabulka Tabulka Tabulka

A…. B…. C.1. D…. E.1. E.2a E.2b

- Údaje za správní obvod Praha 5 - Údaje za správní obvod Praha 5 a jeho městské části - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 5 - Vybrané údaje za hl. m. Prahu - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí


177

A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 1961

Rok sčítání 1980

1970

1991

2001

Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha)

3 052

3 760

10 155

10 151

7 148

Počet obcí z toho se statutem města podíl městského obyvatelstva (v %) Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli s 5 000 a více obyvateli

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Počet částí obcí Počet základních sídelních jednotek 2

Hustota obyvatelstva (osoby/km ) Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 15 - 59 let 3) 60 a více let včetně nezjištěného věku

8

11

22

22

17

. 3 314

. 2 345

. 1 048 Obyvatelstvo

163 1 358

120 1 370

117 546 54 278 63 268

105 070 48 310 56 760

98 270 45 301 52 969

96 683 45 463 51 220

97 953 46 614 51 339

18,7 63,9 17,4

14,2 56,0 29,8

18,8 53,1 28,1

19,1 59,3 21,6

15,1 66,1 18,7 39,8 92,6 0,2 0,0 1,7 0,1 0,2 0,1

3)

Průměrný věk Podíl obyvatel vybraných národností (v %):

.

česká moravská slezská slovenská polská německá romská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem bez vyznání nezjištěno Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) střední odborné bez maturity (včetně vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Ekonomicky aktivní celkem muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci

. 98,1

.

. 2)

. 2)

. 2)

95,8 0,7 0,0 1,9 0,1 0,1 0,4

. . .

. . .

. . .

35,3 49,5 15,2

25,0 65,9 9,1

. 1) . 1)

97,8 . 1) . 1)

1,2 0,0 0,1

63,9 12,6 16,3 6,6 . . . . .

1,4 0,0 0,1

1,6 0,1 0,1

40,0 31,1 19,9 7,6

33,0 30,9 23,5 11,1

22,8 29,3 30,1 16,3

15,1 27,6 35,4 18,0

55 247 28 527 . 26 720 .

51 475 26 021 . 25 454 .

51 113 25 979 1 689 25 134 2 176

52 945 27 972 1 207 24 973 1 537

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně

3)

rok 1961, 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001


97,5 . 1) . 1)

1)

178

.

A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení 1961

1970

Rok sčítání 1980

1991

2001

Domácnosti Bytové domácnosti

38 414

Hospodařící domácnosti

.

Cenzové domácnosti

Domy úhrnem trvale obydlené z toho rodinné neobydlené z toho sloužící k rekreaci Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci Byty úhrnem trvale obydlené neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 4)

42 772

45 556

podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi úplné rodiny bez dětí neúplné rodiny s dětmi neúplné rodiny bez dětí domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

37 271

. . . . . .

44 203 . . . .

37 626 . 43 765

27,6

116 Domy

. 8 587 3 708 . .

9 004 8 739 . 265 .

. 9 128 . . .

. . .

. . .

. . . Byty

37 590 37 271 319 . . .

3,06 . 10,6 32,1 .

26,5 22,9 9,5 5,7 34,9 2,22 112

20,4 23,2 10,0 6,6 36,8 2,17 110

9 998 9 422 6 249 576 32

10 615 9 767 6 595 848 67

33,8

119

. . .

44 635 44 942

.

119

. 37 626 . . . .

2,79 1,64 12,4 34,4 1,70

. . .

62,0 96,7 75,5

41 290 38 828 2 462 .

46 497 40 688 5 809

32

1 987 75 312

2,48 1,07 17,2 42,8 2,32

2,38 0,98 19,5 47,2 2,49

. 2,61 1,31 14,8 38,4 1,98

40 688

43 458

. . . .

.

. 38 414 .

38 828 42 701

v roce 1961 s dětmi do 14 let, v letech 1970 a 1980 s dětmi do 15 let, v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk


179

A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem

přítomný

dočasně nepřítomný

Obyvatelstvo celkem Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

97 953

86 717

11 236

94 627 511 503 70 157 29 7 674 366 747 126 42 176 420

83 887 398 456 66 119 24 6 597 321 658 117 36 128 294

10 740 113 47 4 38 5 1 77 45 89 9 6 48 126

46 614

40 727

5 887

44 838 247 240 41 92 19 2 338 157 451 67 23 98 243

39 218 189 217 38 68 15 2 305 133 403 60 19 73 171

5 620 58 23 3 24 4

Muži Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

33 24 48 7 4 25 72

Ženy Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

180

51 339

45 990

5 349

49 789 264 263 29 65 10 5 336 209 296 59 19 78 177

44 669 209 239 28 51 9 4 292 188 255 57 17 55 123

5 120 55 24 1 14 1 1 44 21 41 2 2 23 54


A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví Bydliště matky v době narození v zahraničí

v ČR Obyvatelstvo celkem

v tom v obci trvalého pobytu

celkem

v jiné obci okresu

v jiném okrese stejného kraje

v jiném kraji

celkem

z toho ve Slovenské republice

nezjištěno

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

97 953 14 797 21 520 20 636 22 634 18 254 112

89 611 14 085 20 045 18 166 20 843 16 425 47

61 13 16 11 13 8

868 204 225 130 064 210 35

-

Muži

27 743 881 3 820 7 036 7 779 8 215 12

5 579 362 932 1 738 1 160 1 366 21

2 510 66 328 717 624 775 -

2 763 350 543 732 631 463 44

Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

46 7 10 10 10 7

614 642 750 115 841 203 63

42 520 7 277 10 023 8 784 9 912 6 499 25

30 618 6 864 8 286 5 683 6 401 3 362 22

-

Ženy

11 902 413 1 737 3 101 3 511 3 137 3

2 645 198 441 909 590 491 16

1 098 39 142 333 300 284 -

1 449 167 286 422 339 213 22

Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

51 7 10 10 11 11

339 155 770 521 793 051 49

47 6 10 9 10 9

31 6 7 5 6 4

-

15 841 468 2 083 3 935 4 268 5 078 9

2 934 164 491 829 570 875 5

1 412 27 186 384 324 491 -

1 314 183 257 310 292 250 22

091 808 022 382 931 926 22

250 340 939 447 663 848 13

-

A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin 1991

2001

celkem počet Počet obyvatel celkem v tom ve věku: 0-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk 1)

v tom muži

v%

celkem ženy

počet

v tom muži

v%

ženy

96 683

100,0

45 463

51 220

97 953

100,0

46 614

51 339

5 855 5 778 6 836 6 874 5 600 6 592 6 151 7 504 8 386 7 291 4 448 4 494 5 310 5 403 3 072 7 089 . . . . . .

6,0 6,0 7,1 7,1 5,8 6,8 6,4 7,8 8,7 7,5 4,6 4,6 5,5 5,6 3,2 7,3

3 056 2 909 3 544 3 588 2 702 3 181 3 016 3 635 4 027 3 631 2 232 2 060 2 388 2 186 1 126 2 182 . . . . . .

2 799 2 869 3 292 3 286 2 898 3 411 3 135 3 869 4 359 3 660 2 216 2 434 2 922 3 217 1 946 4 907 . . . . . .

3 841 4 958 5 998 5 982 7 265 8 273 6 972 7 229 6 435 7 593 8 139 6 902 4 010 3 717 3 978 3 558 1 530 1 058 359 44 112 39,8

3,9 5,1 6,1 6,1 7,4 8,4 7,1 7,4 6,6 7,8 8,3 7,0 4,1 3,8 4,1 3,6 1,6 1,1 0,4 0,0 0,1

1 996 2 543 3 103 2 968 3 677 4 105 3 379 3 582 3 154 3 671 3 818 3 352 1 920 1 584 1 605 1 242 472 277 94 9 63 38,0

1 845 2 415 2 895 3 014 3 588 4 168 3 593 3 647 3 281 3 922 4 321 3 550 2 090 2 133 2 373 2 316 1 058 781 265 35 49 41,5

. . . . . x

x

v roce 1991 75 let a více let


181

A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku Celkem

182

Muži

Ženy

Obyvatelstvo celkem

97 953

46 614

51 339

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

812 789 745 781 714 826 930 1 036 1 053 1 113 1 110 1 235 1 160 1 235 1 258 1 208 1 250 1 137 1 177 1 210 1 176 1 461 1 505 1 514 1 609 1 771 1 728 1 762 1 564 1 448 1 476 1 376 1 377 1 331 1 412 1 429 1 608 1 592 1 298 1 302 1 286 1 155 1 268 1 372 1 354 1 406 1 486 1 511 1 565 1 625 1 536

406 400 413 402 375 421 471 525 539 587 581 651 609 628 634 581 630 552 603 602 610 746 746 772 803 905 848 861 777 714 722 637 692 659 669 690 805 761 673 653 625 554 619 683 673 693 716 694 768 800 728

406 389 332 379 339 405 459 511 514 526 529 584 551 607 624 627 620 585 574 608 566 715 759 742 806 866 880 901 787 734 754 739 685 672 743 739 803 831 625 649 661 601 649 689 681 713 770 817 797 825 808

Celkem

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 a více nezjištěno


1 478 1 516 1 721 1 888 1 545 1 539 1 430 1 279 1 109 960 841 742 766 701 729 676 729 830 753 873 812 749 803 741 740 744 675 747 652 521 383 220 221 185 198 264 259 178 159 127 87 67 39 39 20 11 6 2 2 3 112

Muži

Ženy

683 696 801 910 745 764 696 617 530 469 405 353 350 343 302 314 299 358 311 374 330 297 320 284 273 267 226 261 215 179 125 70 56 42 54 71 76 38 38 43 18 17 7 9 7 1 1 63

795 820 920 978 800 775 734 662 579 491 436 389 416 358 427 362 430 472 442 499 482 452 483 457 467 477 449 486 437 342 258 150 165 143 144 193 183 140 121 84 69 50 32 30 13 10 6 1 2 3 49

A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin 1991 svobodní

ženatí/ vdané

2001

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

9 605

7 274

1 144

Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 a více nezjištěno

.

46 044

.

.

.

. . . . . . . . . . . . . . .

172 2 262 4 568 4 650 5 665 6 352 5 525 3 338 3 275 3 576 3 166 1 467 2 028 . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

.

.

.

21 977 5 6 4 1

928 496 386 518 928 593 618 472 340 160 119 143 142 104 30

43 156

3 4 5 4 5 5 4 2 2 2 1

13 613 310 476 059 490 221 707 885 720 338 130 498 650 46

55 435 824 062 170 473 544 134 567 402 414 318 201 6

2 10 16 58 80 163 314 470 521 824 1 259 1 563 1 991 3

41 99 132 138 122 102 118 102 73 42 34 32 37 45 27

3 905

1 078

566

1 1 1 1 1

-

Muži Muži ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 a více nezjištěno

. 22 996 . . . . . . . . . . . . . . .

2 2 2 3 2 1 1 1 1 1 . .

42 780 014 250 723 103 854 745 660 910 731 843 341

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

11 886

21 537

2 949 3 427 2 581 952 563 335 364 270 175 81 59 49 45 22 14

5 176 279 015 483 240 575 806 566 487 249 230 922 474 30

1 2 2 2 2 2 2 1 1 1

12 173 340 450 503 640 642 499 254 146 133 74 36 3

2 11 17 27 55 77 77 123 187 193 309 -

14 62 72 70 75 59 65 45 35 21 7 6 8 11 16

Ženy Ženy ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 1) 75 - 79 80 a více nezjištěno 1)

. . . . . . . . . . . . . . . .

23 048

.

.

.

10 091

21 619

130 482 554 400 942 249 671 593 615 666 435 624 687

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

2 979 3 069 1 805 566 365 258 254 202 165 79 60 94 97 82 16

8 437 031 461 576 250 646 901 319 233 089 900 576 176 16

1 2 2 2 3 2 1 1 1 1

. .

2 2 2 2 2 2 2 1 1

5 700 -

6 196 -

43 262 484 612 667 833 902 635 313 256 281 244 165 3

2 10 14 47 63 136 259 393 444 701 1 072 1 370 1 682 3

578 27 37 60 68 47 43 53 57 38 21 27 26 29 34 11

v roce 1991 75 a více let


183

A.7. Obyvatelstvo podle národnosti 1970 počet Obyvatelstvo celkem v tom národnost: česká 1) moravská 1) slezská 1) slovenská romská 2) polská německá ruská 3) ukrajinská 2) řecká 3) maďarská rumunská 3) vietnamská 3) ostatní nezjištěno

3)

1980 v%

105 070 102 733 . . 1 456 . 48 72 . . . 82 . . 679 .

počet

100,0

98 270

97,8

95 816 . . 1 608 . 65 54 . . . 106 . . 621 .

. . 1,4 . 0,0 0,1 . . . 0,1 . . 0,6 .

2001

1991 v%

počet

v%

počet

100,0

96 683

100,0

97 953

100,0

97,5

92 663 693 36 1 807 349 80 111 . 79 . 133 . . 732 .

95,8 0,7 0,0 1,9 0,4 0,1 0,1

90 689 186 12 1 626 72 98 186 477 589 35 132 16 184 1 358 2 293

92,6 0,2 0,0 1,7 0,1 0,1 0,2 0,5 0,6 0,0 0,1 0,0 0,2 1,4 2,3

. . 1,6 . 0,1 0,1 . . . 0,1 . . 0,6 .

. 0,1 . 0,1 . . 0,8 .

1)

ve sčítáních 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítáních 1970 a 1980 nebyla romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťována

3)

ve sčítání 1970,1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti

184

v%


A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom: věřící z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) Bratrská jednota baptistů Církev Adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Církev sjednocení (moonisté) Scientologická církev Křesťanská společenství Anglikánská církev islám buddhismus hinduismus hnutí Hare Kršna ostatní a nepřesně určené 1) podíl věřícího obyvatelstva v % bez vyznání nezjištěno 1)

2001

muži

ženy

96 683

45 463

51 220

34 118

13 950

. . . . 2 973 . 56 28 057 . 2 276 . . . . . . . . 235 . . . . . . . . . . 521 35 47 884 14 681

. . . . 1 087 . 24 11 545 . 957 . . . . . . . . 87 . . . . . . . . . . 250 31 24 184 7 329

celkem

muži

ženy

97 953

46 614

51 339

20 168

24 479

10 095

14 384

. . . . 1 886 . 32 16 512 . 1 319 . . . . . . . . 148 . . . . . . . . . . 271 39 23 700 7 352

28 14 70 196 1 506 10 100 17 654 1 294 54 23 39 24 76 22 14 216 20 540 7 40 2 58 12 123 131 20 6 2 180 25 64 550 8 924

16 5 29 76 543 6 45 7 105 522 16 9 16 12 32 9 9 94 8 249 3 21 2 18 9 92 80 15 3 1 051 22 32 186 4 333

12 9 41 120 963 4 55 10 549 772 38 14 23 12 44 13 5 122 12 291 4 19 40 3 31 51 5 3 1 129 28 32 364 4 591

v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně


185

A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví Nezjištěno

Bez vyznání

Církev Adventistů sedmého dne

Náboženská spol. Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangel.

Církev čsl. husitská

Církev římskokatolická

Věřící

Celkem

z toho

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

97 953 14 797 5 982 7 265 8 273 6 972 7 229 6 435 7 593 8 139 6 902 4 010 3 717 3 978 3 558 2 991 112

24 479 1 873 823 1 026 1 273 1 117 1 193 1 143 1 449 2 068 2 587 1 969 1 935 2 143 2 036 1 824 20

17 654 1 375 549 596 771 671 748 740 1 001 1 537 1 987 1 555 1 521 1 615 1 546 1 439 3

1 506 38 26 24 41 18 21 25 54 123 157 124 183 252 247 172 1

1 294 80 29 34 40 52 45 54 72 106 158 128 103 142 145 104 2 Muži

540 49 29 49 65 74 55 44 34 38 19 20 18 14 13 8 11

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

46 614 7 642 2 968 3 677 4 105 3 379 3 582 3 154 3 671 3 818 3 352 1 920 1 584 1 605 1 242 852 63

10 095 939 372 499 611 540 586 510 660 832 1 105 862 711 759 628 466 15

7 105 700 240 279 354 318 354 315 443 616 825 684 557 562 490 367 1

543 18 9 9 21 10 10 12 26 42 60 45 74 93 70 44

522 39 15 14 21 31 16 24 33 44 79 55 36 44 40 30 1 Ženy

249 23 11 17 32 38 25 26 18 16 8 7 6 4 6 2 10

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

51 339 7 155 3 014 3 588 4 168 3 593 3 647 3 281 3 922 4 321 3 550 2 090 2 133 2 373 2 316 2 139 49

14 384 934 451 527 662 577 607 633 789 1 236 1 482 1 107 1 224 1 384 1 408 1 358 5

10 549 675 309 317 417 353 394 425 558 921 1 162 871 964 1 053 1 056 1 072 2

772 41 14 20 19 21 29 30 39 62 79 73 67 98 105 74 1

291 26 18 32 33 36 30 18 16 22 11 13 12 10 7 6 1

186

963 20 17 15 20 8 11 13 28 81 97 79 109 159 177 128 1


216 14 13 19 18 15 20 16 16 22 21 9 8 9 8 8 -

1 -

94 8 4 9 5 7 9 8 5 11 11 5 4 3 2 3 122 6 9 10 13 8 11 8 11 11 10 4 4 6 6 5 -

70 12 3 8 8 6 7 4 4 2 6 5 1 3

29 3 3 3 4 1 3 4 1 4 2 1 41 9 5 4 5 4 3 2 2 3 1 2 1 -

64 550 11 120 4 642 5 622 6 231 5 157 5 382 4 679 5 460 5 355 3 721 1 734 1 548 1 586 1 306 967 40

8 924 1 804 517 617 769 698 654 613 684 716 594 307 234 249 216 200 52

32 186 5 792 2 347 2 848 3 109 2 487 2 670 2 318 2 674 2 649 1 953 910 767 754 544 342 22

4 333 911 249 330 385 352 326 326 337 337 294 148 106 92 70 44 26

32 364 5 328 2 295 2 774 3 122 2 670 2 712 2 361 2 786 2 706 1 768 824 781 832 762 625 18

4 591 893 268 287 384 346 328 287 347 379 300 159 128 157 146 156 26

A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání 2001

1991 celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Počet Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

78 214

35 954

42 260

83 156

38 972

44 184

17 861 17 784 5 151 . 5 635 17 772 . 168 12 749

6 168 10 833 1 193 . 1 899 7 501 . 95 7 703

11 693 6 951 3 958 . 3 736 10 271 . 73 5 046

12 525 11 859 11 131 1 365 6 234 17 434 2 525 1 899 14 936

4 641 6 914 5 321 880 2 132 7 192 833 864 8 205

7 884 4 945 5 810 485 4 102 10 242 1 692 1 035 6 731

5 127 4 263 1 824 610

2 218 3 415 998 420

2 909 848 826 190

5 293 4 249 2 748 405 642 1 599 874 1 308 124 1 816

2 100 3 388 1 380 252 333 752 417 1 001 53 936

3 193 861 1 368 153 309 847 457 307 71 880

.

. 925

. .

. 652

. .

273 . .

97 997

31 531

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

22,8 22,7 6,6

17,2 30,1 3,3

27,7 16,4 9,4

15,1 14,3 13,4 1,6 7,5 21,0 3,0 2,3 18,0

11,9 17,7 13,7 2,3 5,5 18,5 2,1 2,2 21,1

17,8 11,2 13,1 1,1 9,3 23,2 3,8 2,3 15,2

35,4 28,4 18,4 2,7 4,3 10,7 1,1 1,6 0,1 2,2

25,6 41,3 16,8 3,1 4,1 9,2 1,1 2,6 0,1 2,4

47,4 12,8 20,3 2,3 4,6 12,6 1,0 0,7 0,2 2,0

.

. 7,2 22,7

.

66 466 v%

. 5,3 20,9

.

8,8 24,3 .

0,2 16,3

0,3 21,4

0,2 11,9

40,2 33,4 14,3 4,8

28,8 44,3 13,0 5,5

57,6 16,8 16,4 3,8

.

. 7,3

. .

. 8,5

. . 0,1 1,3

5,4 . .

0,1 1,5


0,2 1,1

187

A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské

vyšší odborné

úplné střední s maturitou vč. nástavbového

vyuč. a střední odborné bez maturity

základní vč. neukončeného

Celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání

Obyvatelstvo celkem Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

83 156 5 982 7 265 8 273 6 972 7 229 6 435 7 593 8 139 6 902 4 010 3 717 3 978 3 558 2 991 112

12 525 5 105 504 440 315 426 409 598 630 660 464 667 656 763 873 15

22 990 335 1 656 2 416 1 818 1 709 1 670 2 234 2 578 2 062 1 189 1 209 1 542 1 370 1 183 19

27 558 460 4 293 3 467 2 820 2 723 2 177 2 407 2 757 2 246 1 238 899 815 737 500 19 Muži

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

38 972 2 968 3 677 4 105 3 379 3 582 3 154 3 671 3 818 3 352 1 920 1 584 1 605 1 242 852 63

4 641 2 572 290 229 140 198 154 211 202 136 108 109 112 88 85 7

12 235 179 1 036 1 412 1 091 1 032 1 000 1 293 1 432 1 243 650 537 541 409 364 16

11 037 174 2 018 1 508 1 143 1 096 838 862 942 854 457 353 325 283 173 11 Ženy

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

44 184 3 014 3 588 4 168 3 593 3 647 3 281 3 922 4 321 3 550 2 090 2 133 2 373 2 316 2 139 49

7 884 2 533 214 211 175 228 255 387 428 524 356 558 544 675 788 8

10 755 156 620 1 004 727 677 670 941 1 146 819 539 672 1 001 961 819 3

16 521 286 2 275 1 959 1 677 1 627 1 339 1 545 1 815 1 392 781 546 490 454 327 8

188


1 899 278 184 90 100 98 125 190 201 142 132 146 120 92 1

16 244 385 1 523 1 702 2 072 1 920 2 041 1 834 1 620 899 753 744 494 246 11

864 -

9 206 152 767 842 1 089 1 032 1 148 1 088 956 578 500 512 361 176 5

1 035 -

-

936 40 83 111 124 110 89 97 70 63 41 14 24 27 20 23

3 3 3 -

7 038 233 756 860 983 888 893 746 664 321 253 232 133 70 6

53 3 10 8 1 9 2 8 2 1 -

71 1 3 10 4 4 6 4 8 4 4 8 5 4 6

190 114 52 52 59 73 108 102 56 64 58 49 58

1 816 78 136 225 222 186 153 176 140 108 74 46 67 67 91 47

-

88 70 38 48 39 52 82 99 86 68 88 71 34 1

124 4 13 18 5 13 8 12 10 5 4 11 8 7 6

-

880 38 53 114 98 76 64 79 70 45 33 32 43 40 71 24

A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu Ženy celkem

z toho s počtem živě narozených dětí 0

1

2

4 a více

3

4 a více

Průměrný počet živě narozených dětí

Ženy podle počtu narozených dětí v % 0

1

2

3

Svobodné Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

10 091

7 278

652

138

2 979 3 069 1 805 566 365 258 254 779 16

2 398 2 299 1 250 351 199 151 138 484 8

18 99 145 93 80 49 65 103 -

2 14 38 23 24 10 9 18

Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

21 619

1 620

8 437 2 031 2 461 2 576 2 250 2 646 9 194 16

Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

28 -

13

72,1

6,5

1,4

0,3

0,1

0,13

80,5 74,9 69,3 62,0 54,5 58,5 54,3 2 62,1 50,0 Vdané

0,6 3,2 8,0 16,4 21,9 19,0 25,6 13,2 -

0,1 0,5 2,1 4,1 6,6 3,9 3,5 2,3 -

0,1 0,4 0,9 1,4 1,9 0,4 -

0,1 0,2 0,9 0,3 0,3 -

0,01 0,06 0,18 0,37 0,48 0,39 0,39 0,26

413

7,5

28,7

50,1

9,3

1,9

1,70

-

2 8 5 5 5 3

2 3 5 1

-

-

6 195

10 831

2 001

1 157 484 194 87 93 98 505 1

5 205 872 866 648 494 559 2 542 4

-

-

41 540 1 172 1 474 1 271 1 554 4 776 3

3 46 152 266 293 317 922 2

12,5 1 35,9 2 23,8 25 7,9 51 3,4 53 4,1 62 3,7 219 5,5 6,3 Rozvedené

62,5 46,9 42,9 35,2 25,2 22,0 21,1 27,6 25,0

9,4 26,6 47,6 57,2 56,5 58,7 51,9 18,8

0,7 2,3 6,2 10,3 13,0 12,0 10,0 12,5

0,2 0,1 1,0 2,0 2,4 2,3 2,4 -

0,83 0,74 1,08 1,57 1,83 1,89 1,89 1,77 1,60

5 700

489

2 069

2 316

492

159

36,3

40,6

8,6

2,8

1,61

-

-

-

-

43 262 484 612 667 833 2 796 3

22 53 60 47 30 55 222 -

12 139 240 252 220 260 946 -

x x x 2 51,2 27,9 4,7 44 8 2 20,2 53,1 16,8 134 20 10 12,4 49,6 27,7 238 45 12 7,7 41,2 38,9 312 67 22 4,5 33,0 46,8 399 78 27 6,6 31,2 47,9 1 187 273 86 7,9 33,8 42,5 1 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem

x 3,1 4,1 7,4 10,0 9,4 9,8 33,3

x 0,8 2,1 2,0 3,3 3,2 3,1 -

6 774

546

1 831

2 748

27 39 70 82 94 106 189 6 153 14

4 7 3 4 2 9 14 503 -

-

-

2 8 8 13 20 38 1 742 -

5 13 30 33 74 2 593 -

-

738

292

-

-

4 7 11 19 697 -

-

1 4 1 4 282 -

8,6

8,1

27,0

40,6

10,9

4,3

14,8 17,9 4,3 4,9 2,1 8,5 7,4 8,2 -

5,1 11,4 9,8 13,8 18,9 20,1 28,3 -

7,1 15,9 31,9 31,1 39,2 42,1 -

4,9 7,4 10,4 10,1 11,3 -

1,4 4,3 0,9 2,1 4,6 -


-

x 0,44 1,05 1,31 1,55 1,75 1,72 1,67 3,00 1,77 0,22 1,29 1,59 2,04 1,66 1,74 1,78 x

189

A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví z toho v tom NeEkonoEkonozaměstnané osoby ostatní zjištěná micky micky s žáci, osoby nepraz toho nezaaktivní vlastním studenti, v domác- ekonom. cující pracující ženy na městnaní neaktivní celkem pracující celkem celkem aktivita zdrojem učni nosti důchodci studenti mateřské důchodci obživy a učni dovolené Obyvatelstvo celkem Celkem

52 945 50 115

2 744

738

898

2 830

43 686

18 863

1 078

16 630

1 762

1 322

z toho: 15 - 19

667

502

156

11

165

5 263

1

13

5 243

5

52

20 - 24

5 218

4 666

4

387

126

552

1 928

28

128

1 657

114

119

25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více

7 054 6 010 6 488 5 900 6 969 7 222 4 679 1 484 745 460

6 632 5 689 6 152 5 613 6 659 6 921 4 551 1 480 745 460

16 15 20 24 34 77 570 886 666 431

175 19 -

400 250 87 24 -

422 1 019 321 770 336 578 287 403 310 477 301 800 128 2 136 4 2 478 2 947 10 067 Muži

57 63 101 177 291 631 2 035 2 464 2 947 10 058

322 275 129 63 34 42 52 11 8

270 2 -

370 430 347 163 152 127 49 3 1

200 192 163 132 147 117 87 48 25 -

Celkem 27 972 26 414 z toho: 15 - 19 354 249 20 - 24 2 716 2 372 25 - 29 3 811 3 584 30 - 34 3 215 3 050 35 - 39 3 409 3 254 40 - 44 2 985 2 837 45 - 49 3 446 3 293 50 - 54 3 525 3 374 55 - 59 2 833 2 728 60 - 64 899 895 65 - 69 464 464 70 a více 283 283

1 207

386

-

1 558

17 911

6 489

213

8 410

2

731

2 10 8 11 11 18 42 69 374 401 260

87 191 97 11 -

-

1 18 33 30 53 70 126 211 438 984 1 110 3 412

7 28 32 24 22 21 16 20 28 10 4

2 585 844 129 -

Celkem 24 973 23 701 z toho: 15 - 19 313 253 20 - 24 2 502 2 294 25 - 29 3 243 3 048 30 - 34 2 795 2 639 35 - 39 3 079 2 898 40 - 44 2 915 2 776 45 - 49 3 523 3 366 50 - 54 3 697 3 547 55 - 59 1 846 1 823 60 - 64 585 585 65 - 69 281 281 70 a více 177 177

1 537

352

898

105 2 593 344 890 227 194 165 55 155 76 148 91 153 143 151 231 105 466 4 994 1 110 3 416 Ženy 1 272 25 775

865

8 220

1 760

591

69 196 78 8 -

11 126 400 250 87 24

6 100 290 251 107 42 18 22 24 1 4

2 658 813 141 2 -

5 114 370 429 347 163 151 127 49 3 1

31 48 100 83 66 54 65 55 34 21 15 -

190

-

-

2 6 7 9 13 16 35 501 512 265 171

-

60 208 195 156 181 139 157 150 23 -

2 670 1 038 825 715 502 312 334 569 1 670 1 484 1 837 6 651


12 374 10 24 33 48 107 165 420 1 597 1 480 1 837 6 646

-

1 1 -

21 71 100 109 97 78 82 62 53 27 10 -

A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví v tom Ekonomicky aktivní celkem

základní vč. neukonč. vzdělání

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou včetně nástavb.

vysokoškolské vyšší odborné

bez vzdělání včetně z toho nezjištěbakalářské ného

celkem

Ekonomicky aktivní Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

52 945

3 362

14 995

20 010

1 234

13 069

570

275

2 315

40

434

748

66

1 021

25

6

36 734 1 171 2 040 127 8 835

1 971 182 284 31 323

10 189 458 702 54 2 754

14 650 386 658 33 3 133

789 13 70 2 252

9 062 123 316 4 2 342

356 4 38 1 116

73 9 10 3 31

43 2

5 1

22

11 1

246 2 732

24 715

72 822

27 972

1 517

9 459

1 632

30

17 997 588 986 71 5 854

772 100 112 14 203

25 2

4 1

72 1 406

11 385

25 460

24 973

1 845

5 536

683

10

18 737 583 1 054 56 2 981

1 199 82 172 17 120

18 174 1 326

-

-

-

34 292

2 33

1 154

8 625

560

7 655

313

156

329

517

45

707

22

4

6 054 260 391 36 2 188

5 689 150 267 16 1 818

296 6 36 1 161

5 151 69 174 2 1 465

188 2 19

35 3 6 2 19

12

7 1

-

1 -

23 304 Ženy

1 -

70 -

-

1 20

12 145

1 13

11 385

674

5 414

257

119

105

231

21

314

3

2

4 135 198 311 18 566

8 961 236 391 17 1 315

493 7 34 1 91

3 911 54 142 2 877

168 2 19 1 46

38 6 4 1 12

10 -

13 330

110 700 Muži

2 -

5 49

1 -

3 -

4 -

47 362

2 -

87 396


1 -

4 29

22 147

-

92

1 20

1 62

191

A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti

Celkem Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství zemědělství, myslivost lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti Průmysl celkem Dobývání nerostných surovin dobývání uhlí a rašeliny dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů Zpracovatelský průmysl výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl textilní průmysl oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin a sedlářského zboží a obuvi dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku výroba vlákniny, papíru a lepenky vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin výroba chemických výrobků výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostat.nekovových minerál. výrobků kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba strojů a zařízení pro další výrobu výroba elektrických a optických přístrojů výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu maloobchod, opravy spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace pozemní doprava, potrubní přeprava vodní doprava letecká doprava vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví a pojišťovnictví peněžnictví pojišťovnictví a činnosti související Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj činnosti v oblasti nemovitostí pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti zpracování dat a související činnosti výzkum a vývoj služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěno

192

Ekonomicky aktivní z toho ženy celkem počet v% 52 945 24 973 47,2 332 131 39,5 288 122 42,4 44 9 20,5 15 5 33,3 6 213 2 212 35,6 56 19 33,9 19 8 42,1 37 11 29,7 5 427 2 035 37,5 975 429 44,0 141 101 71,6 140 121 86,4 36 18 50,0 285 32 11,2 451 186 41,2 557 312 56,0 4 1 25,0 400 210 52,5 51 11 21,6 107 35 32,7 520 116 22,3 770 171 22,2 351 94 26,8 240 54 22,5 399 144 36,1 730 158 21,6 4 896 825 16,9

Ekonomicky aktivní ve věku 15 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59 60 a více

12 939 56 45 11 4 1 358 12 3 9 1 220 278 37 33 11 101 120 137 1 83 15 28 72 115 63 41 85 126 823

12 498 65 56 9 2 1 384 16 7 9 1 234 253 45 50 8 72 92 122 1 98 11 28 105 135 76 45 93 134 1 180

12 869 81 75 6 1 1 509 11 4 7 1 320 245 25 36 4 62 127 145 95 14 27 124 186 85 56 89 178 1 337

11 901 105 91 14 7 1 656 14 4 10 1 393 174 26 18 13 41 102 128 1 105 11 21 186 276 99 83 109 249 1 311

2 689 24 20 4 1 305 3 1 2 259 25 8 3 9 9 25 1 19 3 33 58 28 15 23 43 232

6 698

3 191

47,6

2 088

1 776

1 608

1 044

174

932 1 940 3 826 2 628 4 065 2 002 46 259

149 820 2 222 1 308 1 329 285 9 99

16,0 42,3 58,1 49,8 32,7 14,2 19,6 38,2

353 529 1 206 992 976 364 4 73

206 555 1 015 652 946 459 10 66

219 454 935 567 982 535 10 55

133 340 571 365 1 032 574 20 50

21 59 94 50 128 70 2 15

523 1 235 2 348 1 814 534

316 620 1 502 1 146 356

60,4 50,2 64,0 63,2 66,7

171 364 622 513 109

106 305 602 478 124

129 253 622 460 162

100 288 462 338 124

16 25 38 23 15

6 095 496

2 889 230

47,4 46,4

1 579 81

1 472 132

1 443 122

1 232 119

366 42

34 865 614 4 086 3 888 2 991 3 712 5 056 4 008

12 274 262 2 111 2 169 2 161 2 804 2 557 1 890

35,3 31,7 42,7 51,7 55,8 72,3 75,5 50,6 47,2

4 296 91 1 107 676 388 727 1 141 1 509

8 249 88 995 795 635 861 1 203 925

9 172 143 997 1 088 794 904 1 204 729

11 123 204 775 1 126 836 929 1 125 671

2 23 88 211 202 335 289 378 167


A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání Ekonomicky aktivní z toho ženy počet v%

celkem Celkem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci zákonodárci a vyšší státní úředníci vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností Vědečtí a odborní duševní pracovníci vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech odborní pedagogičtí pracovníci ostatní vědci a odborní duševní pracovníci Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci nižší administrativní pracovníci (úředníci) úředníci ve službách a obchodě Provozní pracovníci ve službách a obchodě obsluhující pracovníci prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři horníci při dobývání surovin a stavební dělníci kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci Obsluha strojů a zařízení obsluha průmyslových zařízení obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě Příslušníci armády Nezaměstnaní absolventi škol Nezjištěné zaměstnání

Z ekonomicky aktivních nezaměstnaní počet

v%

52 945 3 733 97

24 973 1 070 31

47,2 28,7 32,0

52

19

36,5

3 584 9 436

1 020 4 743

28,5 50,3

48 109

1,3 1,2

2 493

654

26,2

30

1,2

1 195 1 883 3 865 15 506 3 730

688 1 294 2 107 8 924 692

57,6 68,7 54,5 57,6 18,6

5 15 59 327 65

0,4 0,8 1,5 2,1 1,7

1 714

1 592

92,9

28

1,6

367 9 695 4 200 2 808 1 392 6 374 3 526 2 848 175

310 6 330 3 069 1 959 1 110 3 572 1 756 1 816 69

84,5 65,3 73,1 69,8 79,7 56,0 49,8 63,8 39,4

7 227 186 125 61 353 190 163 13

1,9 2,3 4,4 4,5 4,4 5,5 5,4 5,7 7,4

166

65

39,2

13

7,8

9 5 628 2 105 2 507

4 605 20 118

44,4 10,7 1,0 4,7

382 634 2 662 227 486 1 949 2 431 1 962

178 289 260 23 180 57 1 449 1 316

19 450 293 209 2 298


2 830 50 2 -

5,3 1,3 2,1 -

-

217 95 82

3,9 4,5 3,3

46,6 45,6 9,8 10,1 37,0 2,9 59,6 67,1

14 26 139 15 30 94 177 118

3,7 4,1 5,2 6,6 6,2 4,8 7,3 6,0

7

36,8

2

10,5

126 7 86 1 119

28,0 2,4 41,1 48,7

57 8 209 1 042

12,7 2,7 100,0 45,3

193

A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví Celkem

15 - 29

30 - 39

v tom věková skupina 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání

52 945

12 939

12 498

12 869

11 901

2 689

49

2 315 36 734 2 040 8 835 43 246 2 732

193 9 245 649 1 587 7 60 1 198

635 8 458 323 2 384 4 59 635

794 8 810 318 2 418 11 68 450 Muži

604 8 660 356 1 855 19 40 367

88 1 535 393 574 2 19 78

1 26 1 17


27 972

6 881

6 624

6 431

6 358

1 646

32

1 632 17 997 986 5 854 25 72 1 406

138 4 683 350 1 070 5 33 602

461 4 152 159 1 538 2 9 303

533 3 923 151 1 559 6 16 243 Ženy

426 4 285 146 1 260 10 7 224

73 941 180 412 2 7 31

1 13


24 973

6 058

5 874

6 438

5 543

1 043

683 18 737 1 054 2 981 18 174 1 326

55 174 261 178 15 4 562 4 306 4 887 4 375 594 299 164 167 210 213 517 846 859 595 162 2 2 5 9 27 50 52 33 12 596 332 207 143 47 na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny


1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

44 694 39 167 1 5 52

15 715 50 123 1 5 93

51 677 26 191 0 5 51

62 685 25 188 1 5 35

51 728 30 156 2 3 31

33 571 146 213 1 7 29

20 531 20 347

194


4

15 3 17 13 1 2 1

82

A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem

Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

vdané

Ženy ekonomicky aktivní 990 238 3 980

15 a více

ostatní

Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

10 479

843

168

174 101 959 597 646 636

84 339 279 133 8 434

37 56 46 28 1 101

29 275 369 304 13 369

15 81 60 73 9 132

2 217 887 2 346 526 1 529

6 133 300 576 155 733

143 720 920 1 893 1 959 4 268

64 203 124 37 6 326

33 32 24 11 1 45

24 155 124 62 4 524

14 56 26 28 8 86

2 158 399 691 278 2 179

5 116 208 291 113 393

30 349 938 2 339 611 575

20 121 127 57 1 83

3 20 11 11

5 111 222 181 5 97

1 23 29 32 1 20

Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

510

16

11

17 93 114 208 78 252

1 7 4 3 1 10

6 1 2 1 1 8

16 51 43 90 52 203

1 5 2 1 1 4

1 1 4 2 5

1 32 101 365 76

1 35 58 88 21 55 7 13 30 5

22

15 28 39 1

2 1 1 -

1 4 11 6 -

-

2 -

-

1

11 21 10

1 5 3 5 -

14 -

1 -

42

-

1 1

-

7 -

2 4 8 -


2 1 4

-

4 12 21 3 10 -

1 5 10 5

1 2 7 -

-

-

2 16 15 18 12 40 -

9 258 378 154

2 276 283 32

113

13 19 46 7 21

1 -

-

1 11 19 24 13 85 -

10 337 457 646

6 515 1 171 561

5 13 2 8 2 14

-

1 -

-

-

1 6 2 6

805

8 800 1 477 1 692

2 21 29 46 15 63

15

2

1 5 34 4

-

1 25 43 80 25 68

-

-

-

ostatní

2 285

6 20 6 17 2 30

-

6

1 16 87 251 38 44

58 459 1 455 206 272

9 2 1 23 5 29 61 13 200 4 42 z toho nezaměstnané 71 51 174

1 1 2

-

-

1 19 27 24

1 170

vdané

1 76 77 5 -

9 23

3 2

48

26 -

1 21 26 39

2 16 8 19 -

1 19 19 9 -

2 13 4 7 -

2 7

3 4

-

-

-

-

195

A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem

Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

vdané

15 a více

ostatní

Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44

2 525

899

187

409

67

519

120

169 622 656 704

80 394 304 117

47 64 42 34

25 107 160 111

13 19 15 19

1 32 118 281

2 6 17 66

45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34

373 1 263

3 420

116

6 138

1 38

87 195

29 85

139 352 227

64 229 102

42 39 21

20 46 44

10 13 9

1 20 40

2 5 11

35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29

256 289 1 007

22 3 378

14

6

48

26 2 221

90 44 261

42 25 29

26 240

14 150

5 16

4 58

2 3

352 314 75 255

166 48

16 11

97 59 3 50

6 8

30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

4 30 77 134 9

-

-

-

101

23

2 15 36 47

-

1 3 19 26 1

9 5 9

-

-

19 -

10 1 3 5 1

12

1

63 148 38 63

4 20 4 6

-

15 43 5

2 4

vdané

ostatní

250 -

74 1 -

61

15

189 205

58 66

-

42 163 44

-

14 52 7 1 -

-

19 25 1

-

-

1 5 1 -

1

1

A.22. Základní údaje o domácnostech Domácnosti celkem 1991

2001

Bytové domácnosti celkem v tom: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností

38 828

40 688

34 572 4 256

37 052 3 636

Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenz. domácnostmi

42 701

44 635

41 961 740

44 334 301

Cenzové domácnosti celkem 1) v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

43 458

44 942

100,0

21 443 9 939 11 504 6 615 2 482 4 133 231 15 169 10 592

19 595 10 416 9 179 7 449 2 949 4 500 1 380 16 518 12 778

59,0 . . 11,4 . . 1,9 27,6 .

1)

Průměrný počet členů domácnosti

Struktura domácností v % 1970 100,0 . . 100,0 . .

v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk 196 SLDB 2001 – PRAHA 5

1980 100,0

1991

2001

1991

2001

100,0

100,0

2,48

2,38

89,0 11,0

91,1 8,9

2,33 3,65

2,24 3,85

100,0

100,0

2,26

2,18

98,3 1,7

99,3 0,7

2,24 3,37

2,16 4,93

100,0

100,0

100,0

2,22

2,17

52,0 . . 11,9 . . 2,3 33,8 .

49,3 22,9 26,5 15,2 5,7 9,5 0,5 34,9 24,4

43,6 23,2 20,4 16,6 6,6 10,0 3,1 36,8 28,4

3,05 2,26 3,73 2,34 2,11 2,48 2,02 1,00 1,00

3,06 2,43 3,76 2,43 2,21 2,57 2,13 1,00 1,00

. . 100,0 . .

A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti Celkem Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

1

2

v tom počet členů domácnosti 3 4 5

6 a více

Průměrný počet členů

44 942

16 518

12 879

8 445

5 922

1 003

175

2,17

19 595 10 416 9 179 4 407 4 119 653 7 449 2 949 4 500 2 952 1 339 209 1 380 16 518

x x x x x x x x x x x x x 16 518

6 867 6 867 x x x x 4 764 2 378 2 386 2 386 x x 1 248 x

6 079 2 675 3 404 3 404 x x 2 260 526 1 734 497 1 237 x 106 x

5 548 782 4 766 871 3 895 x 354 40 314 63 92 159 20 x

948 85 863 120 201 542 52 4 48 4 8 36 3

153 7 146 12 23 111 19 1 18 2 2 14 3

3,06 2,43 3,76 3,26 4,06 5,24 2,43 2,21 2,57 2,22 3,09 4,33 2,13 1,00

x

x

A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti Cenzové domácnosti celkem počet v% Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník

v tom počet domácností bydlících v bytě 1 2 3 a více

44 660

100,0

37 052

6 688

920

19 541 10 392 9 149 4 384 4 114 651 7 400 2 939 4 461 2 932 1 320 209 1 376 16 343

43,8 23,3 20,5 9,8 9,2 1,5 16,6 6,6 10,0 6,6 3,0 0,5 3,1 36,6

17 269 8 944 8 325 3 947 3 786 592 5 851 2 563 3 288 2 133 1 002 153 1 274 12 658

2 037 1 300 737 383 299 55 1 396 343 1 053 708 297 48 90 3 165

235 148 87 54 29 4 153 33 120 91 21 8 12 520

12 658 3 372 313

28,3 7,6 0,7


12 658 x x

x

x 2 921 244

451 69

197

A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti Průměrný počet závislých dětí

Domácnosti s počtem závislých dětí Celkem

Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991 rozdíl v% v tom: úplné rodiny z toho s ekonomicky aktivní ženou v% neúplné rodiny

4 a více

v rodinách celkem

v rodinách s dětmi

748 817 -69 -8,4

114 126 -12 -9,5

0,78 0,85 -0,07 x

1,54 1,53 0,01

4 119 3 333 80,9 1 339

573 418 72,9 175

80 41 51,3 34

0,75 0,91

1,60 1,58

0,85

1,40

6 664

5 144

681

98

0,96

1,54

5 394 414 1 501 5 211 146

4 473 414 1 357 4 279 137

3 408 377 1 074 1 170 114

399 57 162 42 21

55 5 22

0,93 1,07 0,99 0,60 1,11 1,05

1,53 1,60 1,56 1,20 1,58 1,61

5 548 5 473 146

610 250 85

263 55 51

54 7 13

0,21 0,07 0,77

1,45 1,26 1,52

0

1

2

27 044 28 058 -1 014 -3,6

13 365 12 421 944 7,6

7 359 8 426 -1 067 -12,7

5 458 6 268 -810 -12,9

19 595 12 848 65,6 7 449

10 416 5 460 52,4 2 949

4 407 3 596 81,6 2 952

20 258

7 671

13 729 1 267 4 116 10 714 422 6 491 5 789 295

3

x

Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou ekonomicky aktivní v tom: zaměstnanec zaměstnavatel samostatně činný člen produkčního družstva nezaměstnaný ostatní ekonomicky aktivní a nezj. ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodce ekonomická aktivita nezjištěna

198


12 4 16 4 -

A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti

Cenzové domácnosti celkem v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele s muži v tom podle věku muže: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele se ženami v tom podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku 1)

z toho

1)

Neúplné rodiny

Vícečlenné nerodinné domácnosti


svobodní

19 595

7 449

1 380

16 518

4 969

2 534

4 131 957 676 199 407 020 620 581

12 172 637 848 956 1 980 1 597 504 743

25 105 121 61 57 79 121 155 656

1 1 1 2 2 1 4

110 989 869 361 159 244 783 940 063

105 840 1 276 669 449 608 490 212 320

1 103 395 330 291 503 554 226 131

15 124 279 346 958 1 315 641 627

1 3 43 311 815 2 889

19 595

1 256

496

7 573

2 722

1 575

2 299

611

4 131 957 676 199 407 020 620 581

1 8 35 92 127 364 387 128 114

19 61 83 44 43 60 55 33 98

45 490 1 062 882 788 1 460 1 378 653 815

45 427 727 409 270 365 275 106 98

-

-

x

6 193

884

8 945

x x x x x x x x x

11 164 602 756 829 1 616 1 210 376 629

6 44 38 17 14 19 66 122 558

65 499 807 479 371 784 1 405 1 287 3 248

Úplné rodiny

1 2 4 5 2 2

1 2 4 5 2 2

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

4 305

4 062

-

-

-

41 217 234 220 349 304 131 79

5 71 190 246 643 689 279 176

2 247

959

2 006

3 451

60 413 549 260 179 243 215 106 222

1 62 178 96 71 154 250 95 52

-

-

10 53 89 100 315 626 362 451

2 14 46 116 433

1 1 29 265 699 2 456

bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem


199

A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)

Úplné rodiny s počtem závislých dětí 0 Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991 Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku 1)

1

2

3 a více

10 416 9 939

4 407 5 507

4 119 5 187

4 169 466 219 154 375 1 156 2 055 1 973 3 845

2 129 647 691 630 743 841 517 181 26

653 810

-

-

34 430 1 035 1 297 808 385 110 17 3

3 45 133 242 155 63 10 2

0

1

2

2 949 2 482

2 952 2 919

1 339 1 081

-

12 148 456 511 492 437 470 271 115 40

1 1 23 150 437 628 505 1 204

3 a více 209 133

-

22 163 285 371 266 156 62 12 2

2 17 51 70 44 20 4 1

v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže

A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti v tom s počtem domácností v bytě 1 cenzová domácnost Celkem

v tom s počtem obytných místností bytu

celkem Cenzové domácnosti bydlící v bytech v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí

2 a více cenzových domácností

celkem

1

2

3

4 a více

12 207

5 607

7 608

v tom s počtem obytných místností bytu 1

2

3

4 a více

921

1 766

2 710

2 211

44 660

37 052

8 506

10 732

19 10 9 4 4

541 392 149 384 114 651

17 8 8 3 3

269 944 325 947 786 592

1 695 1 112 583 353 201 29

4 467 2 801 1 666 900 668 98

7 3 4 1 2

601 461 140 822 050 268

3 506 1 570 1 936 872 867 197

2 272 1 448 824 437 328 59

105 68 37 19 17 1

386 267 119 71 43 5

803 524 279 160 105 14

978 589 389 187 163 39

neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí vícečlenné nerodinné domácnosti

7 400 2 939 4 461 2 932 1 320 209

5 2 3 2 1

851 563 288 133 002 153

1 061 471 590 441 131 18

1 776 881 895 615 236 44

2 122 868 1 254 764 439 51

892 343 549 313 196 40

1 549 376 1 173 799 318 56

137 21 116 78 30 8

370 97 273 200 66 7

636 160 476 325 133 18

406 98 308 196 89 23

1 376

1 274

409

458

294

113

102

10

29

38

25


16 343

12 658

5 341

4 031

2 190

1 096

3 685

669

981

1 233

802

v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník

12 658 3 372 313

12 658 x x

5 341 x x

4 031 x x

2 190 x x

1 096 x x

x 3 372 313

x 595 74

x 896 85

x 1 144 89

x 737 65

200


A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností Celkem

Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností se 2 a více hospodařícími domácnostmi

6 a více


1 507

634

2,38

5 533 5 410

983 901

232 157

2,26 2,24

123

82

75

4,93

Domácnosti s počtem členů

počet

v%

1

2

3

40 688

100,0

12 658

11 357

37 332 37 052

91,8 91,1

12 658 12 658

10 609 10 609

280

0,7

x

3 356

8,2

x

44 635

100,0

44 334 19 225 10 144 9 081 7 215 2 905 4 310

x

4

5

8 200

6 332

7 317 7 317 x

748

883

799

524

402

3,76

16 518

12 467

8 314

5 998

1 082

256

2,18

99,3 43,1 22,7 20,3 16,2 6,5 9,7

16 518 x x x x x x

12 467 6 647 6 647 x 4 576 2 338 2 238

8 5 2 3 2

5 865 5 494 775 4 719 351 40 311

995 940 85 855 52 4 48

175 153 7 146 19 1 18

2,16 3,06 2,44 3,76 2,44 2,21 2,59

1 376 16 518

3,1 37,0

x 16 518

1 244 x

3

2,13 1,00

tvořené 2 cenzovými domácnostmi

295

0,7

x

x

x

133

87

75

4,88

rodina rodičů a rodina dětí ostatní případy

279 16

0,6 0,0

x x

x x

x x

125 8

81 6

73 2

4,90 4,63

6

0,0

x

x

x

6

7,33

Hospodařící domácnosti celkem v tom: tvořené 1 cenzovou domácností úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi


314 991 630 361 217 522 1 695 106 x

20 x

x

3 x

x

x

201

A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem Celkem celkem

Bytové domácnosti celkem v tom:

z toho 2 a více

telefonem pevnou linkou

možností užívat pevnou pouze rekreační linkou mobilním i mobilním objekt

osobním počítačem celkem

z toho s připojením na internet

40 688

19 748

2 962

18 705

2 163

14 945

14 271

9 832

5 029

v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více

37 052

17 784

2 505

17 145

1 972

13 465

13 025

8 965

4 599

12 658 10 609 12 727 1 058

3 199 5 263 8 597 725

270 472 1 609 154

6 240 5 724 4 823 358

936 486 507 43

2 713 3 496 6 694 562

3 102 4 109 5 393 421

1 595 1 885 4 995 490

839 910 2 587 263

s počtem závislých dětí 1 2 3 a více

6 080 4 788 745

3 686 3 222 473

602 504 84

2 159 1 614 234

295 204 25

3 206 2 706 401

2 399 1 928 294

2 473 2 246 348

1 317 1 151 187

3 426 6 638 7 369 8 044 11 575

1 232 3 550 4 221 4 617 4 164

121 472 744 787 381

881 2 147 2 672 3 744 7 701

495 489 374 318 296

1 445 3 161 3 495 3 194 2 170

878 1 920 2 674 3 482 4 071

854 2 112 2 762 2 141 1 096

495 1 161 1 470 1 030 443

3 636

1 964

457

1 560

191

1 480

1 246

867

430

532

408

132

231

24

250

217

154

79

1 632 1 472

904 652

175 150

679 650

77 90

736 494

589 440

436 277

209 142

2 553 1 083

1 212 752

222 235

1 151 409

133 58

963 517

853 393

540 327

257 173

podle věku uživatele bytu do 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více v bytě 2 a více cenzových domácností rodina rodičů a rodina dětí jeden z rodičů a rodina dětí ostatní případy v tom s počtem osob v bytě: 2-4 5 a více

202


A.32. Domovní a bytový fond Byty v trvale obydlených domech

Domy v tom celkem

Domy celkem

v tom: rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

trvale obydlené

neobydlené

celkem

Průměrný počet bytů na 1 trvale v tom obydlený trvale nedům obydlené obydlené

2001 1991 rozdíl v%

10 615 9 998 617 6,2

9 767 9 422 345 3,7

848 576 272 47,2

45 452 . x x

40 688 38 828 1 860 4,8

4 764 . x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

7 374 6 720 654 9,7

6 595 6 249 346 5,5

779 471 308 65,4

8 940 . x x

8 511 7 982 529 6,6

429 . x x

. x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

2 992 3 027 -35 -1,2

2 978 3 000 -22 -0,7

14 27 -13 -48,1

36 235 . x x

31 913 30 412 1 501 4,9

4 322 . x x

12,17 . x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

249 251 -2 -0,8

194 173 21 12,1

55 78 -23 -29,5

277

264 434 -170 -39,2

. x x


4,65

Byty v neobydlených domech 1 045 . x x

5 809 2 462 3 347 135,9

858

1 287 572 715 125,0

125

4 447 1 878 2 569 136,8

62

75 12 63 525,0

1,36

13 . x x

1,43 . x x

Neobydlené byty celkem

. x x

203

A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu v tom

Domy celkem počet

v%

rodinné domy počet v%

bytové domy počet v%

ostatní domy počet v%

Neobydlené domy v tom z důvodu: dům obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba domu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

848

100,0

779

100,0

14

100,0

55

100,0

213 40 67 103 57 36 83 249

25,1 4,7 7,9 12,1 6,7 4,2 9,8 29,4

198 37 67 94 53 36 76 218

25,4 4,7 8,6 12,1 6,8 4,6 9,8 28,0

1 1

7,1 7,1

14 2

5 28

25,5 3,6 5,5 5,5 9,1 50,9

Neobydlené byty celkem v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

5 809

100,0

1 287

1 987 221 75 516 462 147 312 2 089

34,2 3,8 1,3 8,9 8,0 2,5 5,4 36,0

Neobydlené byty v trv. obydl. domech

4 764

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

204

-

2 3

42,9 7,1 14,3 21,4

100,0

4 447

100,0

75

100,0

369 53 73 159 82 57 104 390

28,7 4,1 5,7 12,4 6,4 4,4 8,1 30,3

1 594 165 2 353 377 90 202 1 664

35,8 3,7 0,0 7,9 8,5 2,0 4,5 37,4

24 3

6 35

32,0 4,0 5,3 4,0 8,0 46,7

100,0

429

100,0

4 322

100,0

13

100,0

1 744 156 8 345 393

36,6 3,3 0,2 7,2 8,2

147 9 6 53 21

34,3 2,1 1,4 12,4 4,9

1 590 146 2 291 372

36,8 3,4 0,0 6,7 8,6

7 1

-

53,8 7,7 7,7 -

109

2,3

19

4,4

90

2,1

-

-

6 1 -

3 3 -

4 3 -

1

202

4,2

22

5,1

179

4,1

1

7,7

1 807

37,9

152

35,4

1 652

38,2

3

23,1


A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví Trvale obydlené domy celkem počet

v%

v tom rodinné domy počet v%

bytové domy počet v%

ostatní domy počet v%

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

9 767

100,0

6 595

100,0

2 978

100,0

194

100,0

7 242 1 069 423 28

74,1 10,9 4,3 0,3

6 272 77 16 7

95,1 1,2 0,2 0,1

929 907 407 21

31,2 30,5 13,7 0,7

41 85

21,1 43,8 -

135 242 530 98

1,4 2,5 5,4 1,0

8 38 120 57

0,1 0,6 1,8 0,9

126 154 408 26

4,2 5,2 13,7 0,9

1 50 2 15

0,5 25,8 1,0 7,7

Trvale obydlené byty v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

40 688

100,0

8 511

100,0

31 913

100,0

264

100,0

15 786 11 482 5 640 216

38,8 28,2 13,9 0,5

8 062 108 19 9

94,7 1,3 0,2 0,1

7 672 11 268 5 621 207

24,0 35,3 17,6 0,6

52 106

19,7 40,2 -

1 326 1 621 4 325 292

3,3 4,0 10,6 0,7

11 49 186 67

0,1 0,6 2,2 0,8

1 314 1 477 4 138 216

4,1 4,6 13,0 0,7

1 95 1 9

0,4 36,0 0,4 3,4

-

-

A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce

z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky kámen kámen a cihly stěnové panely nepálené cihly dřevo jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

9 767

6 595

2 978

1 549

3 386

2 445

6 790 75 1 643 706 13 40

4 776 70 1 210 154 13 39

1 941 5 392 527 -

835 62 634

2 643 10 657 9 9

1 883 3 193 184 14

500

333

113

58

168

3 15


1981 - 1990 1 100

1991 - 2001 1 067

595 -

220

770 -

55 390 -

nezjištěno

64 -

90 131

14 1 1

7

10

53

66

140

205

A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví Trvale obydlené domy


z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

206

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

9 767

6 595

2 978

1 549

3 386

2 445

1 100

1 067

220

7 242 1 069 423 28

6 272 77 16 7

929 907 407 21

1 116 244 12

2 854 213 9

1 693 337 247 2

702 177 129

785 69 39 4

92 29 8 1

135 242 530 98

8 38 120 57

126 154 408 26

15 90 66 6

31 60 214 5

49 29 85 3

35 12 44 1

5 47 117 1


-

4 4 82

A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení Trvale obydlené domy


z toho celkem

Trvale obydlené domy

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

9 767

6 595

2 978

1 549

3 386

2 445

1 100

1 067

220

4 770 1 594 480 315 1 038 1 147 355 37

4 654 1 537 404 -

2 33 68 308 1 030 1 145 355 37

489 157 66 71 353 375 37 -

1 596 716 323 114 315 223 95 3

1 382 377 44 109 267 217 39 2

567 170 11 3 30 190 103 19

629 149 30 8 49 113 72 12

107 25 6 10 24 29 9 1

1 310 4 790 1 409 1 000 506 574 38 4

1 266 4 504 712 -

10 224 660 981 490 566 36 3

303 372 197 368 210 82 -

365 1 853 696 219 131 105 -

420 1 364 272 210 70 87 11 2

109 549 95 115 26 183 20 1

99 607 123 62 59 108 7 1

14 45 26 26 10 9

vodovod: v domě - z veřejné sítě v domě - domácí vodovod mimo dům bez vodovodu

9 440 226 5 21

6 292 213 5 20

2 970 8 -

1 491 48 1 9

3 317 60 2 5

2 358 80 2 5

1 083 17 -

1 049 17 1

142 4 1

kanalizace: přípoj na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka bez kanalizace a jímky

7 375 40 2 230 19

4 339 27 2 132 18

2 879 11 76 -

1 289 1 248 9

2 695 3 674 5

1 652 13 774 3

883 6 210 -

737 16 311 1

119 1 13 1

plyn: z veřejné sítě z domovního zásobníku bez plynu

6 053 143 3 421

3 647 137 2 688

2 292 6 665

1 099 19 421

2 370 36 958

1 415 42 974

563 11 520

497 34 526

109 1 22

339 50 419 20 5 791 1 148 3 573

54 17 17 8 5 198 1 117 3 041

267 31 383 11 494 24 450

11 4 8

132 5 89 3 1 755 444 987

84 6 218 10 733 135 473

76 19 82 2 714 83 415

13 9 4

475 108 278

23 7 18 5 2 077 369 1 396

2 949

1 128

1 781

1 013

1 206

439

53

187

51

639

73

96

106

220

158

10

s počtem bytů: 1 2 3 4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více s počtem nadzemních podlaží: 1 2 3 4 5 6-8 9 - 12 13 a více Technické vybavení trvale obydlených domů

ústřední topení: dálkové topení z toho na pevná paliva bloková kotelna z toho na pevná paliva kotelna v domě z toho na pevná paliva na plyn bez dálkového a ústředního topení

-

37 9 24

výtah: výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími

663

-


207

A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu Trvale obydlené domy celkem

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919

v%

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

Domy celkem

9 767

x

1 549

3 386

2 445

1 100

1 067

220

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno v tom:

x

100,0

15,9

34,7

25,0

11,3

10,9

2,3

40 688

100,0

8 508

11 144

8 399

7 182

4 531

924

8 953 11 588 13 501 4 036 1 902 708

22,0 28,5 33,2 9,9 4,7 1,7

2 716 2 846 2 065 522 168 191

3 836 3 608 2 233 796 476 195

1 005 2 610 3 334 874 499 77

519 1 306 3 797 1 172 338 50

528 969 1 902 638 410 84

349 249 170 34 11 111

rodinné domy

6 595

x

650

2 569

1 758

713

779

126

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

x

100,0

9,9

39,0

26,7

10,8

11,8

1,9

8 511

100,0

832

3 618

2 137

864

915

145

599 2 026 2 530 1 612 1 584 160

7,0 23,8 29,7 18,9 18,6 1,9

91 264 251 132 82 12

356 1 121 1 147 550 415 29

83 418 679 484 456 17

20 94 244 219 278 9

42 106 191 214 348 14

7 23 18 13 5 79

bytové domy v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

2 978 x

x 100,0

854 28,7

791 26,6

651 21,9

350 11,8

258 8,7

74 2,5

31 913

100,0

7 602

7 474

6 212

6 281

3 578

766

8 294 9 452 10 909 2 413 309 536

26,0 29,6 34,2 7,6 1,0 1,7

2 604 2 546 1 802 387 86 177

3 462 2 466 1 079 246 58 163

912 2 163 2 650 387 43 57

492 1 205 3 534 952 59 39

484 849 1 696 421 58 70

340 223 148 20 5 30

194

x 100,0

45 23,2

26 13,4

36 18,6

37 19,1

30 15,5

20 10,3

264

100,0

74

52

50

37

38

13

ostatní domy v% v nich trvale obydlené byty celkem

208

x


A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti Trvale obydlené byty celkem 1991 2001 Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno

v% 1991

2001

6 526 4 948 12 803 3 350 4 610 6 594 . -

3 946 4 562 11 144 3 432 4 967 7 182 4 531 924

16,8 12,7 33,0 8,6 11,9 17,0 . -

Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

38 828

40 688

100,0

100,0

11 235 10 889 11 668 3 524 1 512 -

8 953 11 588 13 501 4 036 1 902 708

28,9 28,0 30,1 9,1 3,9 -

v rodinných domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

7 982

8 511

773 2 100 2 316 1 488 1 305 -

v bytových domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno v ostatních domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

v roce 2001 podle kategorie II. III. IV.

I.

700 629 920 207 95 49 124 67

353 266 391 32 9 10 17 23

101 72 52 14 3 1 7 9

106 85 231 27 29 43 55 108

35 853

2 791

1 101

259

684

22,0 28,5 33,2 9,9 4,7 1,7

6 805 10 254 12 915 3 831 1 797 251

1 094 951 463 175 89 19

747 249 62 12 4 27

178 61 13 2 1 4

129 73 48 16 11 407

100,0

100,0

7 450

706

116

68

171

599 2 026 2 530 1 612 1 584 160

9,7 26,3 29,0 18,6 16,3 -

7,0 23,8 29,7 18,9 18,6 1,9

408 1 724 2 299 1 482 1 499 38

99 225 191 118 70 3

44 40 21 5 3 3

36 22 8 1 1

12 15 11 6 11 116

30 412

31 913

100,0

100,0

28 208

2 047

969

186

503

10 215 8 670 9 294 2 028 205 -

8 294 9 452 10 909 2 413 309 536

33,6 28,5 30,6 6,7 0,7 -

26,0 29,6 34,2 7,6 1,0 1,7

6 361 8 449 10 558 2 339 291 210

982 706 270 56 17 16

693 204 40 7 1 24

141 35 5 1

117 58 36 10

434

264

100,0

100,0

195

38

247 119 58 8 2

60 110 62 11 9 12

56,9 27,4 13,4 1,8 0,5 -

22,7 41,7 23,5 4,2 3,4 4,5

36 81 58 10 7 3

13 20 2 1 2

-

9,7 2 686 11,2 3 510 27,4 9 550 8,4 3 152 12,2 4 831 17,7 7 079 11,1 4 328 2,3 717 Podle velikosti bytu

nezjištěno


-

-

-

-

4

282

16

5

10

10 5 1

1 4 -

1 9

209

A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Trvale obydlené byty

Osoby bydlící v bytech

Obytné místnosti 8 m2 a větší

3 946 4 562 11 144 3 432 4 967 7 182 4 531 924

8 932 10 329 23 977 7 993 12 478 20 202 11 183 1 865

8 114 9 486 23 556 8 597 13 892 21 084 13 071 1 560

Byty v domech celkem v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

40 688

96 959

99 360

1 888

35 853 2 791 1 101 259 684

87 678 5 847 1 823 460 1 151

91 392 5 572 1 500 352 544

v rodinných domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

8 511

22 444

7 450 706 116 68 171

v bytových domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno

Obytná plocha bytů v tis. m2

Cenzové domácnosti

Počet osob na obyt. na 1 trvale místnost obydlený 8 m2 byt a větší

Cenzové domácnosti na 1 byt

2,26 2,26 2,15 2,33 2,51 2,81 2,47 2,02

1,10 1,09 1,02 0,93 0,90 0,96 0,86 1,20

19,6 19,8 20,0 19,3 19,8 17,3 22,0 16,6

1,11 1,11 1,09 1,11 1,12 1,09 1,06 1,09

44 660

2,38

0,98

19,5

1,10

1 726 115 30 7 11

39 353 3 087 1 185 288 747

2,45 2,09 1,66 1,78 1,68

0,96 1,05 1,22 1,31 2,12

19,7 19,6 16,2 15,1 9,3

1,10 1,11 1,08 1,11 1,09

27 609

548

9 787

2,64

0,81

24,4

1,15

20 093 1 692 210 128 321

25 134 1 979 223 113 160

499 40 5 2 3

8 584 806 129 77 191

2,70 2,40 1,81 1,88 1,88

0,80 0,85 0,94 1,13 2,01

24,8 23,4 21,5 16,5 9,6

1,15 1,14 1,11 1,13 1,12

31 913

73 867

71 183

1 328

34 578

2,31

1,04

18,0

1,08

28 208 2 047 969 186 503

67 081 4 073 1 582 320 811

65 801 3 517 1 254 230 381

1 217 74 25 5 8

30 554 2 238 1 038 206 542

2,38 1,99 1,63 1,72 1,61

1,02 1,16 1,26 1,39 2,13

18,1 18,1 15,6 14,5 9,4

1,08 1,09 1,07 1,11 1,08

v ostatních domech

264

648

568

11 295 2,45 Podle velikosti bytu

1,14

17,6

1,12

Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

40 688

96 959

99 360

1 888

44 660

2,38

0,98

19,5

1,10

8 953 11 588 13 501 4 036 1 902 708

14 384 24 645 37 613 12 604 6 518 1 195

8 953 23 176 40 503 16 144 10 584 -

206 456 731 293 202

9 427 12 498 14 917 4 636 2 409 773

1,61 2,13 2,79 3,12 3,43 1,69

1,61 1,06 0,93 0,78 0,62 x

14,3 18,5 19,4 23,2 31,0 -

1,05 1,08 1,10 1,15 1,27 1,09

210

175 4 399 205 5 083 480 12 187 154 3 812 247 5 552 350 7 809 247 4 813 31 1 005 Podle kategorie bytu

Obytná plocha v m2 na 1 osobu

-


A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení Plocha bytů v tis. m2

celková

obytná

Počet obytných místností s plochou

4 - 7,9 m2

8 m2 a větší

Na jeden byt

celková plocha v m2

obytná plocha v m2

počet obytných místností s plochou 8 m2 a větší

Průměrné stáří domů v letech

Trvale obydlené byty celkem

2001 1991 rozdíl v%

2 878 2 541 337 13,3

1 888 1 663 225 13,5

4 382 . x x

99 360 90 279 9 081 10,1

72,0 65,5 6,5 10,0

47,2 42,8 4,4 10,2

2,49 2,32 0,17 7,1

53,0 . x x

v rodinných domech

2001 1991 rozdíl v%

826 690 135 19,6

548 462 86 18,7

1 758 . x x

27 609 24 941 2 668 10,7

98,9 86,5 12,4 14,3

65,6 57,9 7,8 13,4

3,31 3,12 0,19 6,0

50,3 . x x

v bytových domech

2001 1991 rozdíl v%

2 035 1 833 201 11,0

1 328 1 189 139 11,7

2 591 . x x

71 183 64 635 6 548 10,1

64,9 60,3 4,6 7,6

42,3 39,1 3,2 8,3

2,27 2,13 0,14 6,5

59,3 . x x

v ostatních domech

2001 1991 rozdíl v%

18 17 0 0,7

11 12 -1 -6,6

33

568 703 -135 -19,2

69,7 40,2 29,5 73,4

45,3 28,2 17,1 60,9

2,25 1,62 0,63 39,1

48,3 . x x

v tom:

. x x


211

A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení Podíl vybavených bytů v %

Trvale obydlené byty celkem

Obyvatelé z toho v rodinných v bytových v bytech domech domech

2001 1991

celkem

z toho v domech rodinných bytových

Úhrn trvale obydlených bytů

40 688

8 511

31 913

96 959

100,0

100,0

100,0

100,0

Plyn: zaveden do bytu z toho ze sítě

22 109 22 052

4 391 4 342

17 599 17 591

51 215 51 055

56,7 56,7

54,3 54,2

51,6 51,0

55,1 55,1

Vodovod: v bytě v domě mimo byt

40 030 159

8 348 32

31 428 125

95 876 273

98,5 1,2

98,4 0,4

98,1 0,4

98,5 0,4

Kanalizace: přípojka na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka

37 499 142 2 839

5 885 28 2 493

31 388 112 317

88 403 383 7 764

87,0 . 12,8

92,2 0,3 7,0

69,1 0,3 29,3

98,4 0,4 1,0

Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) elektrický ohřívač 2) plynový ohřívač jiný nebo kombinovaný zdroj

9 073 14 400 11 133 3 964

26 5 213 2 406 495

9 033 9 067 8 655 3 442

23 232 34 173 26 639 9 279

. . . .

22,3 35,4 27,4 9,7

0,3 61,3 28,3 5,8

28,3 28,4 27,1 10,8

Způsob vytápění: ústřední topení z toho dálkové etážové topení kamna

21 143 3 473 6 125 11 705

5 851 39 950 1 213

15 173 3 417 5 133 10 415

54 153 8 977 15 547 23 806

45,2 . 16,0 37,2

52,0 8,5 15,1 28,8

68,7 0,5 11,2 14,3

47,5 10,7 16,1 32,6

Energie používaná k vytápění 3): uhlí dřevo elektřina plyn

2 355 213 6 219 21 043

1 442 155 2 035 4 632

884 57 4 119 16 292

5 771 536 13 889 48 885

. . . .

5,8 0,5 15,3 51,7

16,9 1,8 23,9 54,4

2,8 0,2 12,9 51,1

Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní v domě společná

38 091 326

8 111 73

29 750 250

92 600 467

88,2 1,2

93,6 0,8

95,3 0,9

93,2 0,8

Záchod: splachovací vlastní splachovací společný bez splachování

38 551 1 432 135

8 193 73 107

30 123 1 340 26

93 176 2 556 260

90,9 8,2 .

94,7 3,5 0,3

96,3 0,9 1,3

94,4 4,2 0,1

1)

v roce 1991 ze zdroje mimo byt

2)

v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení

3)

bez dálkového vytápění

212


A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení Trvale obydlené byty celkem

v%

z toho právní důvod užívání bytu ve vlastním domě

ostatní v osobním bezplatné vlastnictví užívání

nájemní byty

byty členů SBD

byty členů družstva nájemců

Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

40 688 x

x 100,0

7 409 18,2

3 267 8,0

830 2,0

21 902 53,8

4 591 11,3

842 2,1

35 853 2 791 1 101 259 684

88,1 6,9 2,7 0,6 1,7

6 602 576 87 43 101

3 153 83 2 1 28

725 72 17 12 4

18 568 1 898 945 180 311

4 555 27 9

820 20 -

Počet bytů v rodinných domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

8 511 x

x 100,0

6 784 79,7

-

722 8,5

578 6,8

22 0,3

-

7 450 706 116 68 171

87,5 8,3 1,4 0,8 2,0

6 057 527 73 38 89

-

630 65 13 11 3

442 89 18 13 16

21

-

Počet bytů v bytových domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

31 913 x

x 100,0

610 1,9

3 267 10,2

106 0,3

21 176 66,4

4 569 14,3

842 2,6

28 208 2 047 969 186 503

88,4 6,4 3,0 0,6 1,6

535 46 13 5 11

3 153 83 2 1 28

94 7 4 1

18 025 1 784 913 163 291

4 534 27 8

820 20 -

264

x 100,0

-

-

Počet bytů v ostatních domech podíl v %

x

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

96 959 2,38 0,98

x x x

2,49 1,10 47,2 19,5

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

-

15 2 148 5,7 0,8 56,1 Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 19 806 2,67 0,80

1 666 2,01 0,82

1

1 1

50 079 2,29 1,11

11 402 2,48 0,90

2 239 2,66 1,04

x x x x

3,39 2,67 2,46 2,10 1,15 1,06 1,07 1,09 67,4 49,6 48,8 40,5 24,9 21,1 24,1 17,4 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991

2,76 1,07 46,1 18,5

2,58 1,10 43,3 16,2

96 469 2,48 1,07

x x x

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

2,32 1,12 42,8 17,2

x x x x

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .


7 592 2,32 0,88

-

1 1

213

A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu Trvale obydlené byty celkem Byty v domech celkem v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

Uživatel bytu ekonomicky aktivní z toho celkem

zaměstnanci

zaměstnavatelé

Uživatel bytu Ostatní ekonomicky uživatelé samostatně neaktivní a nezjištěno činní

40 688

26 808

18 866

1 576

5 254

13 118

762

8 953 11 588 13 501 4 036 1 902 708

4 847 6 898 10 158 3 116 1 399 390

3 564 4 954 7 227 2 069 815 237

154 315 617 269 189 32

779 1 328 2 026 698 357 66

3 882 4 513 3 178 874 486 185

224 177 165 46 17 133

8 511

5 258

3 320

459

1 305

3 152

101

599 2 026 2 530 1 612 1 584 160

274 1 036 1 611 1 110 1 146 81

178 677 1 065 689 665 46

16 62 116 101 156 8

69 251 386 287 294 18

320 978 904 483 425 42

5 12 15 19 13 37

Byty v bytových domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

31 913

21 369

15 409

1 106

3 923

9 885

659

8 294 9 452 10 909 2 413 309 536

4 544 5 790 8 495 1 997 245 298

3 363 4 220 6 124 1 375 143 184

138 250 497 165 33 23

706 1 067 1 632 410 62 46

3 531 3 498 2 265 389 60 142

219 164 149 27 4 96

Byty v domech celkem v tom kategorie bytu:

40 688

26 808

18 866

1 576

5 254

13 118

762

35 853 2 791 1 101 259 684

24 377 1 514 490 120 307

17 224 1 023 352 83 184

1 472 66 9 1 28

4 832 291 66 12 53

10 928 1 238 578 133 241

548 39 33 6 136

7 409 3 267 830 21 902 4 591 842 1 847

4 615 2 401 460 13 953 3 448 647 1 284

2 877 1 701 313 10 097 2 546 486 846

428 185 25 620 192 40 86

1 173 450 97 2 531 638 110 255

2 722 810 366 7 516 1 056 187 461

72 56 4 433 87 8 102

2,38 0,98 1,10 19,5 47,2

2,64 1,02 1,09 18,5 49,6

2,60 1,02 1,09 18,2 47,9

2,84 0,93 1,08 21,4 62,2

2,75 1,01 1,09 19,1 53,0

1,89 0,87 1,11 22,3 42,7

1,82 1,03 1,10 18,4 40,5

2,49

2,63

2,57

3,12

2,76

2,21

2,15

Byty v rodinných domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví ostatní bezplatné užívání nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců ostatní vč. nezjištěného Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt

214


A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti Byty celkem

Bytové domácnosti celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v rodinných domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v bytových domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi

v tom velikost bytu počet pokojů

Počet Průměrná osob obytná na 1 plocha obytnou na 1 osobu místnost 5 a více v m2 8 m2 a více

počet

v%

1 obyt. místnost

40 688

100,0

8 953

11 588 13 501

4 036

1 902

19,5

0,98

37 052

91,1

8 506

10 732 12 207

3 487

1 470

20,2

0,94

8 944 8 325 5 851 1 274 12 658 3 344

22,0 20,5 14,4 3,1 31,1 8,2

1 112 583 1 061 409 5 341 424

2 801 1 666 1 776 458 4 031 809

3 461 4 140 2 122 294 2 190 1 191

1 062 1 319 587 53 466 504

455 559 227 34 195 365

20,4 14,6 19,5 19,0 35,1 15,1

0,92 1,27 0,98 1,03 0,55 1,28

891 1 615 748 90 292

2,2 4,0 1,8 0,2 0,7

36 148 231 9 23

159 380 242 28 47

319 657 183 32 103

198 248 47 11 45

177 164 16 8 67

13,3 15,3 20,4 14,4 13,0

1,46 1,27 0,97 1,40 1,52

8 511

100,0

599

2 026

2 530

1 612

1 584

24,4

0,81

7 385

86,8

558

1 862

2 259

1 363

1 203

26,4

0,75

2 305 1 720 978 169 2 213 996

27,1 20,2 11,5 2,0 26,0 11,7

97 55 35 10 361 39

555 270 236 38 763 151

757 516 316 66 604 240

491 408 198 24 242 227

392 452 181 27 151 322

25,3 19,6 26,9 28,4 49,3 17,8

0,77 1,04 0,75 0,68 0,40 1,11

391 448 132 25 130

4,6 5,3 1,6 0,3 1,5

6 18 15

39 68 39 5 13

87 110 34 9 31

98 103 24 2 22

160 140 14 8 59

15,5 19,0 27,9 16,4 15,1

1,25 1,05 0,71 1,17 1,36

31 913

100,0

8 294

9 452 10 909

2 413

309

18,0

1,04

29 431

92,2

7 892

8 773

9 892

2 114

259

18,6

1,00

6 581 6 548 4 839 1 098 10 365 2 322

20,6 20,5 15,2 3,4 32,5 7,3

1 004 525 1 021 396 4 946 381

2 223 1 370 1 524 418 3 238 646

2 685 3 601 1 797 227 1 582 945

567 908 389 29 221 276

62 106 44 6 41 42

18,6 13,3 18,0 17,5 32,1 13,8

1,00 1,35 1,04 1,12 0,60 1,40

495 1 154 608 65 160

1,6 3,6 1,9 0,2 0,5

30 128 214 9 21

118 305 200 23 33

230 544 148 23 72

99 145 23 9 23

17 23 2

11,5 13,8 18,8 13,5 10,9

1,69 1,38 1,05 1,54 1,72

2

2


3

4

8

215

A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, 2 počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m na osobu Trvale obydlené byty

z toho

v tom celkem

Byty celkem v tom s počtem osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více Byty celkem podle obytné plochy

37 052

12 658 11 357 8 200 6 332 1 507 438 196

12 658 10 609 7 317 5 410 901 125 32

3 405 6 791 6 863 5 766 4 691 2 776 9 687 709

2 676 5 882 6 072 5 303 4 402 2 627 9 439 651

Podle počtu osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více

31,1 27,9 20,2 15,6 3,7 1,1 0,5

34,2 28,6 19,7 14,6 2,4 0,3 0,1

Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

8,4 16,7 16,9 14,2 11,5 6,8 23,8 1,7

7,2 15,9 16,4 14,3 11,9 7,1 25,5 1,8

216

v bytových domech

se 2 a více se 2 a více se 2 a více s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi

40 688

na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

v rodinných domech

3 636

7 385

748 883 922 606 313 164

2 213 2 132 1 534 1 207 263 29 7

x

729 909 791 463 289 149 248 58

20,6 24,3 25,4 16,7 8,6 4,5

30,0 28,9 20,8 16,3 3,6 0,4 0,1

20,0 25,0 21,8 12,7 7,9 4,1 6,8 1,6

3,1 8,5 10,8 13,0 11,4 8,4 42,9 1,9


29 431

132 206 259 256 180 93

10 365 8 413 5 738 4 168 626 96 25

137 227 234 172 119 76 141 20

2 420 5 217 5 241 4 308 3 534 1 990 6 219 502

11,7 18,3 23,0 22,7 16,0 8,3

35,2 28,6 19,5 14,2 2,1 0,3 0,1

12,2 20,2 20,8 15,3 10,6 6,7 12,5 1,8

8,2 17,7 17,8 14,6 12,0 6,8 21,1 1,7

x

231 627 797 957 844 624 3 165 140 Struktura bytů v %

x

1 126

x

2 482 x 608 671 656 346 132 69

586 675 547 290 170 73 106 35

x 24,5 27,0 26,4 13,9 5,3 2,8

23,6 27,2 22,0 11,7 6,8 2,9 4,3 1,4

A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě v tom Byty celkem 1991 Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 20,0 - 29,9 30,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 69,9 70,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 - 119,9 120,0 a více nezjištěno Počet osob na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi

2001

v rodinných domech 1991

2001

62,3 26,7 5,7 5,2 x

88,1 6,9 2,7 0,6 1,7

71,6 21,7 3,6 3,1 x

. . . . . . . . . . .

7,4 16,3 15,3 23,1 13,3 8,8 5,1 5,2 2,2 1,6 1,7

. . . . . . . . . . .

2,48

2,38

2,69

2,64

. .

2,24 3,85

. .

1,07

0,98

. .

1991

2001

60,2 27,6 6,4 5,8 x

v ostatních domech 1991

2001

88,4 6,4 3,0 0,6 1,6

42,2 52,5 2,1 3,2 x

73,9 14,4 6,1 1,9 3,8

8,9 18,9 16,6 25,3 12,9 7,8 3,8 2,9 0,8 0,4 1,7

. . . . . . . . . . .

6,1 16,3 23,1 16,3 16,3 5,7 4,2 3,8 2,7 1,1 4,5

2,44

2,31

1,96

2,45

2,36 4,44

. .

2,21 3,58

. .

2,30 3,75

0,86

0,81

1,15

1,04

1,21

1,14

0,94 1,31

. .

0,75 1,14

. .

1,00 1,42

. .

1,06 1,84

2,32

2,49

3,12

3,31

2,12

2,27

1,62

2,25

. .

2,44 2,99

. .

3,21 3,96

. .

2,24 2,56

. .

2,25 2,28

42,8

47,2

57,9

65,6

39,1

42,3

28,2

45,3

. .

46,1 58,3

. .

63,7 78,4

. .

41,7 49,3

. .

45,1 47,7

17,2

19,5

21,5

24,4

16,0

18,0

14,4

17,6

. .

20,2 14,9

. .

26,4 17,4

. .

18,6 13,6

. .

18,8 11,4


87,5 8,3 1,4 0,8 2,0

v bytových domech

1,9 . 6,3 . 10,1 . 15,3 . 14,7 . 12,9 . 9,7 . 13,8 . 7,2 . 6,3 . 1,9 . Ukazatele úrovně bydlení

217

B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí Počet trvale bydlících obyvatel Výměra v ha

Okres Praha 5 Městská část Praha 5 Městská část Praha-Lipence Městská část Praha-Lochkov Městská část Praha 16-Radotín Městská část Praha-Slivenec Městská část Praha-Velká Chuchle Městská část Praha-Zbraslav 1)

7 148 2 783 821 272 929 755 603 985

z toho

1961

1970

1980

1991

20011)

117 546 98 521 1 358 700 6 152 2 294 2 515 6 006

105 070 85 182 1 477 681 6 813 2 248 2 443 6 226

98 270 78 441 1 423 649 6 399 2 216 1 961 7 181

96 683 76 768 1 305 565 7 053 1 870 1 592 7 530

97 953 77 170 1 531 582 7 089 1 994 1 749 7 838

narození v obci současného bydliště

cizinci dočasně s dlouhonepřítomdobým ní pobytem 2 336 1 933 24 4 169 9 89 108

11 236 9 339 133 39 658 120 155 792

61 868 48 705 1 143 426 4 384 1 447 1 127 4 636

včetně cizinců s dlouhodobým pobytem

B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí Obyvatelstvo

Věková skupina obyvatelstvo celkem

celkem

Okres Praha 5 Městská část Praha 5 Městská část Praha-Lipence Městská část Praha-Lochkov Městská část Praha 16-Radotín Městská část Praha-Slivenec Městská část Praha-Velká Chuchle Městská část Praha-Zbraslav

97 953 77 170 1 531 582 7 089 1 994 1 749 7 838

z toho ženy

0 - 14

15 - 59

60 a více vč. nezj.

51 339 40 724 768 312 3 652 1 000 881 4 002

14 797 11 568 262 89 1 169 267 239 1 203

64 790 51 191 1 012 363 4 518 1 336 1 126 5 244

18 366 14 411 257 130 1 402 391 384 1 391

z toho ženy 0 - 14

15 - 59

60 a více vč. nezj.

33 084 26 333 502 186 2 259 641 548 2 615

11 100 8 806 148 79 814 234 217 802

7 155 5 585 118 47 579 125 116 585

Průměrný věk

39,8 39,8 38,5 41,4 39,5 40,8 41,4 39,1

B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí


218

v tom národnost

Obyvatelstvo celkem

česká

97 953 77 170 1 531 582 7 089 1 994 1 749 7 838

90 689 71 204 1 473 562 6 613 1 906 1 591 7 340

moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní 186 127 1 20 4 6 28

12 8 1 3


1 626 1 321 7 10 92 24 26 146

72 70 2

98 77 1 7 2 6 5

186 156 2 10 5 5 8

2 791 2 301 24 4 184 29 87 162

nezjištěná 2 293 1 906 27 2 163 24 27 144

B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí v tom

17 654 14 162 241 113 1 142 328 379 1 289

1 506 1 082 38 6 132 25 34 189

1 294 1 064 7 3 98 10 17 95

540 473 1 34 2 9 21

216 181 2 2 11 2 3 15

nezjištěno

bez vyznání

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangelická

Církev československá husitská

Církev římskokatolická

24 479 19 713 321 131 1 593 421 502 1 798

64 550 50 180 1 053 398 5 015 1 395 1 120 5 389

8 924 7 277 157 53 481 178 127 651

nezjištěno

97 953 77 170 1 531 582 7 089 1 994 1 749 7 838

bez vzdělání


věřící

Obyvatelstvo celkem

z toho

B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí


83 156 65 602 1 269 493 5 920 1 727 1 510 6 635

12 525 9 726 227 115 911 338 206 1 002

22 990 17 085 504 203 2 047 646 476 2 029

25 033 19 872 346 112 1 768 435 466 2 034

4 424 3 586 46 20 274 59 73 366

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a střední odborné bez maturity

základní a neukončené

Celkem

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

16 244 13 665 120 42 821 228 251 1 117

124 106 4

1 816 1 562 22 1 93 20 36 82

6 1 2 5

B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom Ekonomicky aktivní zaměstnaní celkem


52 945 41 680 807 311 3 722 1 091 968 4 366

50 115 39 334 769 301 3 576 1 036 923 4 176

z toho

z toho pracující důchodci


2 744 2 142 32 20 205 43 66 236

898 737 11 5 54 12 15 64


nezaměstnaní

2 830 2 346 38 10 146 55 45 190

Ekonomicky neaktivní nepracující celkem důchodci

43 686 34 336 709 271 3 296 900 758 3 416

18 863 14 747 297 134 1 457 425 375 1 428

žáci, studenti a učni 16 630 13 128 262 81 1 288 318 256 1 297

219

B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí v tom podle odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní


celkem

z toho ženy

52 945 41 680 807 311 3 722 1 091 968 4 366

24 973 19 847 369 147 1 685 477 435 2 013

zemědělství, lesnictví průmysl a rybolov 347 223 14 7 19 28 14 42

6 213 4 514 121 47 694 144 123 570

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

nezjištěno

4 896 3 625 112 38 422 124 78 497

6 698 5 117 144 48 535 133 132 589

4 065 3 225 47 34 265 98 72 324

26 718 21 788 288 127 1 547 476 429 2 063

4 008 3 188 81 10 240 88 120 281

B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací


Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

z toho denně

celkem

v% z pracujících celkem

celkem

v% z vyjíždějících celkem

2 398 1 820 46 14 191 32 47 248

4,9 4,7 6,0 4,7 5,4 3,1 5,2 6,0

1 491 1 093 29 11 141 24 30 163

62,2 60,1 63,0 78,6 73,8 75,0 63,8 65,7

s dobou cesty do 29 minut

30 - 59 minut

60 minut a více

668 520 10 7 47 10 14 60

335 266 7 1 25 6 3 27

478 299 12 3 69 8 13 74

celkem

746 574 9 2 88 9 11 53

v% ze žáků, studentů a učňů 4,3 4,2 3,4 2,4 6,6 2,7 4,0 3,9

B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy

1970

1980

1991

2001

počet


220

8 739 4 969 387 170 1 102 588 392 1 131

9 128 5 097 391 169 1 191 623 412 1 245

9 422 5 425 390 164 1 207 574 399 1 263

9 767 5 583 433 169 1 254 620 410 1 298


Neobydlené domy

z toho rodinné domy

6 595 2 843 428 165 1 088 615 365 1 091

v%

67,5 50,9 98,8 97,6 86,8 99,2 89,0 84,1

průměrné stáří domu v letech

celkem

z toho sloužící k rekreaci

53 58 42 49 49 38 55 47

848 326 98 25 114 96 48 141

67 3 22 10 8 13 1 10

B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty

Neobydlené byty z toho v rodinných domech

1970

1980

1991

2001

celkem počet


37 271 30 986 425 210 2 293 469 808 2 080

37 626 30 699 453 217 2 236 751 755 2 515

38 828 31 553 432 199 2 659 637 619 2 729

z toho

40 688 32 975 516 213 2 686 691 659 2 948

v%

8 511 4 019 503 200 1 305 670 479 1 335

20,9 12,2 97,5 93,9 48,6 97,0 72,7 45,3

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

75 8 23 10 9 13 1 11

1 987 1 632 36 5 107 35 25 147

5 809 4 795 122 32 267 108 75 410

B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí Velikost bytu s1 obytnou místností


8 953 8 179 33 12 230 39 84 376

se 2 pokoji

se 3 pokoji

11 588 9 427 116 67 887 120 177 794

13 501 10 919 143 74 947 182 224 1 012

Byty v domech postavených v období se 4 a více pokoji

5 938 3 818 216 59 595 342 167 741

do roku 1919 vč. nezj.

9 432 8 642 74 24 192 55 85 360

1920 - 1945

11 144 9 374 113 65 654 136 297 505

1946 - 1980

8 399 5 579 169 65 972 282 182 1 150

1981 - 1990

7 182 5 738 54 30 637 83 41 599

1991 - 2001

4 531 3 642 106 29 231 135 54 334

B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí

vodovodem Okres Praha 5 Městská část Praha 5 Městská část Praha-Lipence Městská část Praha-Lochkov Městská část Praha 16-Radotín Městská část Praha-Slivenec Městská část Praha-Velká Chuchle Městská část Praha-Zbraslav

40 030 32 425 496 211 2 661 678 645 2 914

Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splachovapřipojením cím nebo sprch. na plyn záchodem koutem ze sítě v bytě v bytě 22 052 20 507 148 329 2 284 782

37 948 30 632 467 196 2 565 638 609 2 841

37 416 30 139 469 191 2 553 635 614 2 815


Domácnosti ústředním nebo etážovým topením

bytové

27 268 21 078 375 161 2 143 516 503 2 492

40 688 32 975 516 213 2 686 691 659 2 948

Počet bytů se 2 a více hospocenzové cenz. dodařící mácnostmi 44 354 35 680 596 243 2 991 789 748 3 307

44 660 35 910 606 250 3 014 792 756 3 332

3 636 2 719 80 34 289 93 83 338

221

B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí Plocha trvale obydlených bytů v m2


222

celková

obytná

2 878 122 2 232 817 51 614 18 702 210 000 73 491 54 709 236 789

1 887 575 1 460 291 34 287 12 374 139 116 48 864 36 549 156 094

Počet obytných Počet osob místností v bytech s plochou 2 8 a více m 99 360 76 576 1 736 639 7 624 2 472 1 893 8 420


96 959 76 452 1 479 575 6 999 1 969 1 683 7 802

Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy 47,2 45,2 67,5 58,4 52,3 71,5 56,1 53,4

obytných místností s plochou 8 a více m2 2,49 2,37 3,42 3,01 2,87 3,62 2,90 2,88

osob

2,38 2,32 2,87 2,70 2,61 2,85 2,55 2,65

cenzových domácností

1,10 1,09 1,17 1,17 1,12 1,15 1,15 1,13

C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Okres Praha 5 v tom: Městská část Praha 5 Malá Strana 5 Na Újezdě Hlubočepy Staré Hlubočepy Pod Dívčími hrady Zlíchov A Hlubočepy-nad nádražím Klukovice Na Žernovkách Barrandov Barrandov-ateliéry Pražská čtvrť Holyně-východ Prokopské údolí C Barrandov I Barrandov II Barrandov III Barrandov IV Barrandov V Barrandov VI Barrandov VII Lány B Radlice Staré Radlice Dívčí hrady Jinonice-průmyslový obvod I B Smíchov Na Černém vrchu Malvazinka Smíchov-jižní Radlická Kesnerka U malostranského hřbitova Smíchov-průmyslový obvod Na Skalce Smíchovské nádraží Skalka U Císařky Klamovka Na Hřebenkách Zahrada Kinských Pod zahradou Kinských Arbesovo náměstí A Na bělidle A Smíchovský pivovar A U železničního mostu Císařská louka A Arbesovo náměstí B Na bělidle B Smíchovský pivovar B Císařská louka B Motolská nemocnice B Zlíchov B

Počet obyvatel ve věku

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

97 953

51 339

14 797

18 366

77 1 1 20 1

40 724 802 802 10 844 731 36 79 303 24 145 410 1 450 322 2 189 2 148 1 840 2 166 874 546 321 7 17 896 1 067 1 283 1 188 790 1 745 2 462 150 42 2 060 1 158 23 849 2 599 1 740 13 725 1 1

11 568 201 201 4 384 190 13 22 62 7 44 101 214 132 731 1 013 642 1 213 210 124 84 2 4 221 240 274 309 178 549 514 36 12 417 260 8 202 595 457 1 169 -

14 411 328 328 1 995 295 15 27 146 10 61 174 73 103 276 328 311 176 342 260 79 3 7 666 618 562 525 334 649 1 045 62 25 825 567 3 339 1 109 682 9 311 1 -

170 545 545 662 397 70 149 578 51 287 758 4 815 624 4 168 4 142 3 522 4 097 1 632 1 034 585 13 33 624 2 053 2 386 2 228 1 522 3 319 4 393 304 98 3 920 2 166 64 1 556 4 926 3 280 30 1 375 1 3

0 - 14 let


Domy

Byty

celkem

z toho trvale obydlené

celkem


52 945

10 615

9 767

46 497

40 688

41 680 852 852 11 262 726 28 87 305 25 137 401 4 430 284 2 428 2 173 2 008 2 226 915 552 356 7 17 795 1 023 1 283 1 160 831 1 698 2 305 168 55 2 208 1 109 41 782 2 645 1 738 15 731 3

5 909 62 62 1 018 240 5 26 165 17 112 144 1 19 19 68 69 66 67 194 168 23 3 2 726 194 370 152 268 168 193 20 28 562 266 8 72 203 159 2 60 1 -

5 583 60 60 939 217 5 21 150 17 98 126 1 19 17 68 68 66 66 184 158 23 3 2 605 186 344 145 263 165 191 20 28 504 259 8 72 199 159 2 59 1 -

37 770 716 716 8 606 673 18 106 263 20 122 345 1 376 365 1 520 1 564 1 530 1 703 774 516 251 7 17 823 1 067 1 178 1 290 712 1 959 2 864 162 43 1 909 1 066 46 751 2 341 1 677 18 739 1 -

32 975 622 622 7 762 573 16 77 231 20 105 304 1 319 299 1 463 1 457 1 355 1 542 700 450 244 6 15 340 935 1 073 1 137 650 1 602 2 273 144 42 1 668 906 34 671 2 082 1 459 16 647 1 -

223

C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ pokračování Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Obyvatelstvo celkem

Košíře Jinonická Pod Vidoulí Košíře-střed Kavalírka Vrchlického Košíře-západ Pod Kotlářkou Kotlářka Jinonice 5 Jinonice-průmyslový obvod I A Jinonice-Na rovinách Jinonice-střed Na Vidouli Prokopské údolí A Jinonice-průmyslový obvod II U stadiónu Jinonice-západ Nová Ves B Motol Na hliníku Motol-západ A Motolská nemocnice A Homolka U remízy Břevnov 5 Strahov B Městská část Praha-Lipence Lipence Dolní Černošice Lipany-Kazín Lipence Městská část Praha-Lochkov Lochkov Lochkov Malý háj B Kopanický les B Za chalupami A Městská část Praha-Radotín Radotín Cikánka Radotín-střed Radotín Radotín-východ Malý háj A Velký háj Na čtvrtích Za humny U cementárny Kopanický les A

13 421 2 986 4 342 2 407 2 826 2 7 851 2 907 80 2 665 28 9 12 53 60 3 379 14 9 248 3 104 4 1 531 1 531 125 769 637 582 582 570 12 7 089 7 089 13 4 463 2 376 201 12 7 4 13

224

z toho ženy

6 986 1 539 2 263 1 263 1 496 1 1 423 1 479 36 1 355 11 5 4 22 46 1 843 8 3 157 1 673 2 768 768 56 384 328 312 312 305 7 3 652 3 652 5 2 287 1 248 101 7 1 2 1

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 1 637 305 538 319 350 125 443 1 430 7 1 3 1 472 2 2 56 412 262 262 16 137 109 89 89 86 3 1 169 1 169 3 776 349 40 1 -

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.) 3 013 660 1 023 551 691 88 448 432 1 3 12 619 6 3 4 605 1 257 257 21 128 108 130 130 129 1 1 402 1 402 3 799 578 11 4 2 2 3


7 236 1 689 2 279 1 273 1 471 2 7 515 1 687 77 1 478 16 4 7 45 60 1 933 7 6 167 1 750 3 807 807 71 400 336 311 311 304 7 3 722 3 722 6 2 357 1 219 116 6 6 2 10

Domy

Byty

celkem


celkem


1 084 345 505 76 131 1 1 25 565 1 544 3 5 3 8 1 260 3 3 11 242 1 531 531 37 264 230 194 194 191 3 1 368 1 368 7 881 452 17 5 2 1 1 2

1 038 324 486 76 126 1 1 24 501 1 483 3 3 3 7 1 256 3 3 11 238 1 433 433 32 205 196 169 169 166 3 1 254 1 254 5 809 418 14 4 2 1 1

6 877 1 356 2 087 1 326 1 718 1 2 387 1 539 1 513 9 6 3 8 1 435 2 4 94 1 332 3 638 638 56 319 263 245 245 241 4 2 953 2 953 7 1 881 989 65 5 1 1 3 1

6 075 1 223 1 870 1 206 1 445 1 2 328 1 153 1 130 9 4 3 7 1 323 2 4 59 1 255 3 516 516 43 249 224 213 213 209 4 2 686 2 686 5 1 691 922 61 4 1 2 -

C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ dokončení Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka Městská část Praha-Slivenec Holyně Holyně Holyně-jih U Dalejského potoka B Slivenec Slivenec U jezírka Chuchelský les-Syrovátka B Za chalupami B Za fořtem A Lány A Městská část Praha-Velká Chuchle Malá Chuchle Chuchelský háj Malá Chuchle U Malé Chuchle A Velká Chuchle Chuchelský les-Syrovátka A Velká Chuchle-střed Velká Chuchle-závodiště U Malé Chuchle B U hřbitova B Na Lahovické Za chalupami C Nad Chuchlí Městská část Praha-Zbraslav Lahovice Lahovičky Lahovice U hřbitova A Zbraslav Peluněk Zbraslav-Záběhlice Žabovřesky Báně Závist Na lose Nad lomem Na višňovce Strnady

Obyvatelstvo celkem 1 994 335 309 26 1 659 1 452 181 26 1 749 137 5 101 31 1 612 8 1 381 104 114 5 7 838 390 282 108 7 448 85 3 161 3 763 343 66 3 13 14

z toho ženy

1 000 162 152 10 838 737 88 13 881 65 3 46 16 816 4 715 46 48 3 4 002 207 151 56 3 795 34 1 610 1 923 176 34 1 8 9

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 267 41 37 4 226 183 36 7 239 22 2 14 6 217 2 196 10 9 1 203 52 39 13 1 151 13 538 527 54 9 1 6 3

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.) 391 73 67 6 318 287 25 6 384 24 17 7 360 3 336 12 7 2 1 391 103 71 32 1 288 6 577 618 71 15 1


1 091 184 174 10 907 793 102 12 968 81 3 64 14 887 4 726 74 80 3 4 366 197 141 56 4 169 51 1 707 2 177 180 37 2 6 9

Domy celkem

Byty


celkem


620 106 99

799 150 139

691 123 114

716 127 118 -

9 589 514 66

-

7 514 448 60

9

-

6

458 34 1 30 3 424 3 396 13

2 1 439 134 93 41 1 305 15 564 542 146 28 1 4 5

-

-

-

-

1 1 298 117 83 34 1 181 15 506 520 111 20 1 4 4

6 -

734 59 1 44 14 675 4 606 35

10 -

9 568 501 61

9

410 32 1 28 3 378 3 351 13

10

11 649 573 67

659 56 1 41 14 603 4 536 35 -

28 2 3 358 171 118 53 3 187 26 1 359 1 577 177 38 1 4 5

27 1 2 948 148 102 46 2 800 26 1 211 1 390 136 28 1 4 4

225

D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991

Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku 0-4 5-9 10 -14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk

2001

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

1 214 174

100,0

570 247

643 927

1 169 106

100,0

554 382

614 724

224 597 731 893 257 684

18,5 60,3 21,2

13,4 65,8 20,8

80 441 376 412 97 529

76 261 392 346 146 117

64 69 90 89 70 77 73 96 106 93 61 62 71 70 37 39 26 9 2

636 333 628 871 047 040 667 844 769 677 025 953 296 590 591 827 389 639 099 231 22 38,8

v tom

5,3 5,7 7,5 7,4 5,8 6,3 6,1 8,0 8,8 7,7 5,0 5,2 5,9 5,8 3,1 3,3 2,2 0,8 0,2 0,0 0,0 x

115 270 109 327 156 702 354 620 377 273 768 758 100 357 157 327 243 646 Obyvatelstvo podle věkových skupin 33 426 31 210 42 363 35 288 34 045 51 617 46 556 44 072 62 722 45 779 44 092 69 009 34 391 35 656 93 454 37 213 39 827 96 872 35 628 38 039 76 718 46 596 50 248 78 874 51 433 55 336 73 085 45 353 48 324 93 500 29 366 31 659 101 050 28 861 34 092 86 196 31 849 39 447 53 770 29 542 41 048 52 032 14 441 23 150 53 644 13 560 26 267 45 775 8 025 18 364 19 321 2 459 7 180 12 691 433 1 666 4 146 40 191 570 8 14 1 697 36,8

40,7

41,1

v tom

3,6 4,4 5,4 5,9 8,0 8,3 6,6 6,7 6,3 8,0 8,6 7,4 4,6 4,5 4,6 3,9 1,7 1,1 0,4 0,0 0,1

21 26 32 35 47 48 37 38 35 44 47 40 24 22 21 16 6 3

x

796 315 330 007 426 480 843 827 521 725 776 807 952 420 826 664 168 421 973 98 1 007

20 567 25 302 30 392 34 002 46 028 48 392 38 875 40 047 37 564 48 775 53 274 45 389 28 818 29 612 31 818 29 111 13 153 9 270 3 173 472 690

39,2

42,8

D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem

Obyvatelstvo celkem v% v tom: muži v% ženy v% Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 a více

226

svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

1 169 106 100,0

422 768 36,2

521 520 44,6

121 456 10,4

92 344 7,9

11 018 0,9

554 382 100,0 614 724 100,0

225 647 40,7 197 121 32,1

260 389 47,0 261 131 42,5

48 106 8,7 73 350 11,9

14 495 2,6 77 849 12,7

5 745 1,0 5 273 0,9

93 454 96 872 76 718 78 874 73 085 93 500 101 050 86 196 53 770 52 032 53 644 82 503

83 308 52 918 18 197 10 743 7 134 6 784 5 842 3 812 2 054 1 716 1 698 3 066

604 5 038 9 463 12 239 13 405 18 555 19 649 15 062 7 889 6 524 5 884 7 053

24 108 269 530 970 043 130 134 698 569 270 549

1 149 1 321 1 120 1 055 810 954 931 715 367 343 372 755

8 37 47 54 50 65 70 60 36 32 29 27


369 487 669 307 766 164 498 473 762 880 420 080

2 4 6 6 10 16 44

D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo celkem Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

v tom

v%

Ekonomicky aktivní

muži

muži

ženy

počet

ženy v%

počet

v%

1 012 404

100,0

473 941

538 463

335 161

100,0

299 944

100,0

146 511 149 885 142 144 16 746 77 699 214 711 29 722 22 993 174 347 10 808 16 026 1 465 20 155

14,5 14,8 14,0 1,7 7,7 21,2 2,9 2,3 17,2 1,1 1,6 0,1 2,0

53 304 85 488 66 561 10 469 27 274 89 121 9 589 10 582 97 925 5 346 12 192 687 10 749

93 207 64 397 75 583 6 277 50 425 125 590 20 133 12 411 76 422 5 462 3 834 778 9 406

16 828 62 578 54 133 9 348 16 696 70 870 7 714 6 440 79 382 3 880 9 219 287 1 666

5,0 18,7 16,2 2,8 5,0 21,1 2,3 1,9 23,7 1,2 2,8 0,1 0,5

21 341 32 664 38 251 4 683 27 757 90 111 14 913 7 655 58 543 3 324 2 798 185 1 043

7,1 10,9 12,8 1,6 9,3 30,0 5,0 2,6 19,5 1,1 0,9 0,1 0,3

D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví

Struktura v % celkem

muži

Podíl žen v odvětví v%

ženy

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

100,0

100,0

100,0

47,2

3 657 77 734 52 167

2 185 48 857 43 394

1 472 28 877 8 773

0,6 12,2 8,2

0,7 14,6 12,9

0,5 9,6 2,9

40,3 37,1 16,8

81 30 54 29

109 430 459 024

41 543 15 438 36 279 10 113

39 566 14 992 18 180 18 911

12,8 4,8 8,6 4,6

12,4 4,6 10,8 3,0

13,2 5,0 6,1 6,3

48,8 49,3 33,4 65,2

74 959

39 826

35 133

11,8

11,9

11,7

46,9

46 323

22 477

23 846

7,3

6,7

8,0

51,5

74 900 59 199 51 144

18 856 29 157 27 036

56 044 30 042 24 108

11,8 9,3 8,1

5,6 8,7 8,1

18,7 10,0 8,0

74,8 50,7 47,1

D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci v prac. poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

muži

Struktura v % ženy

počet

v%

celkem

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

47,2

100,0

100,0

100,0

25 447 24 101

18 690 219 547 12 132 67 030 355 732 16 675

7 143 227 458 12 699 34 470 270 1 878 16 026

27,7 50,9 51,1 34,0 43,2 72,0 49,0

4,1 70,4 3,9 16,0 0,1 0,4 5,1

5,6 65,5 3,6 20,0 0,1 0,2 5,0

2,4 75,8 4,2 11,5 0,1 0,6 5,3

833 005 831 500 625 2 610 32 701


227

D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem počet v% Hospodařící domácnosti celkem v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

Domácnosti s počtem členů 2 3 4

1

5 a více


544 577

100,0

201 335

164 067

99 550

66 761

12 864

2,13

541 394 3 183 547 811

99,4 0,6 100,0

201 335 x 201 335

164 067 x 168 581

99 550 x 100 959

65 259 1 502 65 690

11 183 1 681 11 246

2,12 4,82 2,12

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8 28,1

x x x x x x x 201 335 154 011

91 386 91 386 x 58 972 30 426 28 546 18 223 x x

73 438 34 675 38 763 26 113 6 428 19 685 1 408 x x

61 563 9 606 51 957 3 928 554 3 374 199 x x

10 593 857 9 736 601 45 556 52 x x

2,97 2,41 3,73 2,40 2,20 2,54 2,10 1,00 1,00

236 136 100 89 37 52 19 201 154

980 524 456 614 453 161 882 335 011

D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností Celkem

Bytové domácnosti celkem v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě 2-4 5 a více

osob. automobilem

telefonem

osobním počítačem z toho celkem s připojením na internet

možností pevnou využívat pouze linkou rekr.objekt mobilním i mobilním

celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

191 213

112 463

55 194

452 850

216 417

27 452

221 744

22 424

162 657

174 656

102 474

50 453

153 036 141 265 148 317 10 232

38 281 70 569 100 549 7 018

2 676 5 639 17 672 1 465

81 965 78 057 58 142 3 580

10 249 5 964 5 702 509

33 093 46 830 77 334 5 400

41 679 61 394 67 388 4 195

18 143 23 833 55 875 4 623

9 411 10 776 27 904 2 362

44 090

22 481

4 725

20 115

2 442

17 412

16 557

9 989

4 741

32 547 11 543

14 749 7 732

2 378 2 347

15 632 4 483

1 828 614

11 780 5 632

11 900 4 657

6 459 3 530

3 007 1 734

D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha v tom

Domy celkem Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy obytných místností s plochou 8 a více m 2

228

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

82 160

50 258

29 659

2 243

496 940

63 642

430 234

3 064

64 735 123 529 98 732 169 000 34 658 6 286 50,8

5 121 26 443 9 288 14 300 7 527 963 48,9

58 96 89 154 26 5

43,0 2,37


775 484 060 094 699 122 54,1

839 602 384 606 432 201 50,8

66,1

39,6

46,8

3,35

2,22

2,28

D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha Trvale obydlené byty počet Trvale obydlené byty celkem v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno Obyvatelstvo bydlící v bytech v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno

v%

v tom podle kategorie I.

496 940

100,0

467 367

115 089 157 036 167 036 52 363 5 416

23,2 31,6 33,6 10,5 1,1

102 527 149 010 163 147 50 607 2 076

55 893 54 796 6 340 234 599

11,2 11,0 1,3 47,2

64 737

II.

III.

nezjištěno

5 015

1 204

5 302

708 715 055 413 161

3 113 1 316 322 127 137

731 307 96 39 31

1 010 688 416 177 3 011

50 912 53 661 5 604 215 821

3 340 773 488 11 771

716 40 163 3 755

305 11 43 743

620 311 42 2 509

13,0

64 368

222

60 646 3 470

12,2 0,7

59 785 3 267

579 130

61 33

7 4

214 36

16 459

3,3

13 949

749

247

91

1 423

1 157 802

100,0

1 101 082

36 907

8 482

2 091

9 240

185 061 331 556 464 357 166 972 9 856

16,0 28,6 40,1 14,4 0,9

165 654 315 209 454 366 161 718 4 135

12 12 8 4

228 027 049 295 308

4 584 2 489 789 382 238

1 131 596 216 89 59

1 464 1 235 937 488 5 116

152 079 116 556 13 612 532 729

13,1 10,1 1,2 46,0

140 671 114 505 12 244 498 513

8 078 1 442 952 22 785

1 460 65 270 6 079

560 19 65 1 257

1 310 525 81 4 095

153 987

13,3

153 169

548

-

-

143 654 9 155

12,4 0,8

142 029 8 711

1 175 316

90 61

15 9

345 58

36 030

3,1

31 240

1 611

457

166

2 556


18 052

IV.

7 5 3 1

-

-

147

270

229

D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha Trvale obydlené domy počet

v%

Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě

79 096 70 203 65 467 58 891 13 893 44 998

96,3 85,4 79,7 71,7 16,9 54,8

Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více

49 706 4 786 7 312 11 742 7 790 521

60,5 5,8 8,9 14,3 9,5 0,6

Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Trvale obydlené byty

55 781 8 630 4 319 7 454 4 988

67,9 10,5 5,3 9,1 6,1

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více

v%

492 659 367 164 241 092

99,1 73,9 48,5

327 278 45 799 111 826

65,9 9,2 22,5

12 082 30 033 205 666 480 607 478 552

2,4 6,0 41,4 96,7 96,3

37 672 194 875 121 983 58 655 49 659 17 068 11 611

7,6 39,2 24,5 11,8 10,0 3,4 2,3


D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v domech počet Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Obyvatelstvo v bytech

v%

1 157 089 1 124 825 967 245 833 826 600 743 233 083

99,1 96,3 82,9 71,4 51,5 20,0

164 987 32 390 110 565 341 667 433 034 80 170

14,1 2,8 9,5 29,3 37,1 6,9

309 297 171 241 136

159 264 351 128 876

26,5 25,5 14,7 20,7 11,7

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více


230


v%

1 150 633 864 144 575 212

99,4 74,6 49,7

792 324 118 156 223 093

68,4 10,2 19,3

28 369 65 451 470 007 1 129 723 1 123 660

2,5 5,7 40,6 97,6 97,1

55 091 373 944 322 107 161 591 143 253 53 056 38 902

4,8 32,3 27,8 14,0 12,4 4,6 3,4

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů Obyvatelstvo celkem Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

z toho ženy

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)

Domy celkem


Byty celkem


10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 1 169 106 1 122 473 93 156 75 684 150 198 95 700 73 628 94 677 114 325 84 132 96 061 83 089 107 739 54 084 625 267 178 201 59 569 92 887 70 550 51 369 69 863 102 828 550 688 58 844 88 043 165 259 68 100 73 215 45 788 51 439 304 343 88 738 121 998 93 607 820 219 133 887 124 979 114 259 86 020 117 196 126 098 117 780

614 724 572 646 47 320 38 532 77 030 49 062 37 544 48 347 57 944 43 253 49 012 42 407 54 671 27 524 318 229 91 077 29 871 47 439 36 071 25 750 35 595 52 426 280 868 29 770 44 836 85 736 34 300 37 073 23 314 25 839 155 132 45 435 62 493 47 204 418 420 68 149 63 360 57 959 43 677 59 930 64 698 60 647

156 702 179 109 14 865 11 926 23 805 14 692 11 870 15 612 18 305 13 153 15 082 13 556 17 571 8 672 103 831 29 345 10 697 15 748 11 293 8 943 11 296 16 509 86 467 9 704 13 828 23 258 10 830 12 274 7 253 9 320 50 970 14 436 19 339 17 195 138 864 22 744 22 117 18 551 14 642 20 201 20 755 19 854

243 646 211 436 17 906 14 573 28 211 19 135 14 474 16 978 20 271 16 620 17 983 15 245 19 754 10 286 113 080 31 420 8 814 16 848 14 048 8 502 13 401 20 047 105 292 10 518 17 212 33 575 13 564 13 530 9 275 7 618 50 856 14 611 22 357 13 888 137 184 22 184 18 622 20 634 14 874 19 219 21 968 19 683

635 105 584 628 47 758 39 443 78 932 49 342 36 553 50 086 61 621 43 495 51 094 44 212 54 911 27 181 320 546 92 642 32 105 46 792 35 638 26 019 35 171 52 179 285 674 30 853 44 107 87 065 34 492 38 253 23 337 27 567 162 347 47 891 65 156 49 300 426 599 69 721 65 524 58 751 44 514 61 331 64 634 62 124


88 200 307 120 26 980 21 289 31 430 28 857 22 296 23 341 27 323 27 017 28 401 27 486 26 261 16 439 147 970 35 454 11 692 25 566 18 631 12 938 18 863 24 826 120 279 15 149 24 305 14 700 21 784 20 886 13 188 10 267 39 866 12 241 16 697 10 928 124 567 23 860 13 755 27 274 21 233 9 390 16 928 12 127

82 160 239 553 19 784 16 873 26 513 22 173 16 566 18 342 21 380 20 616 23 017 21 945 20 087 12 257 111 544 28 608 9 579 18 836 13 040 8 952 13 622 18 907 95 538 12 245 17 802 13 732 16 641 16 377 9 869 8 872 35 666 11 156 14 645 9 865 105 241 20 100 12 229 21 699 15 910 8 553 15 469 11 281

551 243 498 271 41 837 33 399 64 156 43 893 33 683 41 539 50 286 39 265 41 347 36 362 47 788 24 716 279 892 77 709 24 846 41 100 34 362 23 433 32 525 45 917 244 476 25 494 40 742 73 792 31 376 32 017 20 976 20 079 125 486 36 235 51 206 38 045 358 491 56 311 52 725 50 228 39 509 51 217 57 298 51 203

496 940 413 060 33 212 27 799 56 837 35 853 26 830 35 230 42 153 31 506 34 698 29 481 39 708 19 753 231 281 67 309 21 405 32 941 27 025 18 590 25 887 38 124 208 992 21 711 32 543 68 092 25 181 26 501 16 951 18 013 115 913 33 421 46 871 35 621 321 928 50 065 48 975 43 000 32 668 47 910 51 776 47 534

231

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení Obyvatelstvo celkem Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

232

428 184 105 669 88 154 159 006 75 355 550 724 160 558 77 761 112 714 78 914 120 777 508 281 105 240 160 987 102 667 139 387 519 211 95 040 108 413 72 984 117 367 125 407 1 127 718 107 702 376 172 159 169 124 274 159 886 86 467 114 048 639 369 42 413 224 613 109 890 135 886 126 567 595 010 108 053 144 517 147 064 195 376 1 269 467 105 139 226 818 279 436 159 925 181 405 316 744

z toho ženy

219 53 45 81 38 282 82 39 58 40 61 259 53 82 52 70 262 48 55 37 59 63 580 54 197 81 63 81 44 58 328 21 116 56 69 64 304 55 74 74 100 649 53 115 142 81 92 163

765 732 712 808 513 593 861 669 013 238 812 346 569 823 052 902 700 032 075 001 426 166 900 916 992 158 348 434 033 019 350 466 003 639 841 401 949 548 052 969 380 367 376 682 203 497 883 726

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 72 19 14 25 12 89 24 12 19 13 19 85 18 24 17 24 89 15 18 11 20 22 180 17 54 26 20 26 14 19 105 7 36 17 22 21 98 17 23 25 31 217 19 39 48 28 31 51

177 311 276 922 668 738 803 542 248 397 748 559 119 828 925 687 728 860 191 888 843 946 138 945 008 341 828 698 466 852 384 496 056 436 737 659 415 716 822 376 501 780 021 208 044 663 001 843

60 a více let (vč. nezjišt.) 73 15 15 27 14 105 32 15 21 14 21 94 20 31 17 24 95 18 19 14 21 21 213 20 77 30 21 28 16 19 116 6 40 21 24 22 109 20 27 25 36 217 16 40 47 26 32 55

187 159 456 863 709 075 099 381 395 538 662 242 006 846 993 397 737 168 861 686 099 923 978 379 289 665 098 683 178 686 270 764 982 490 962 072 835 108 270 580 877 448 026 272 101 055 266 728

Ekonomicky aktivní celkem 225 56 45 84 38 279 82 39 56 39 61 255 51 83 51 70 256 47 55 36 57 59 568 52 194 78 63 78 43 57 324 21 116 53 68 63 298 53 71 73 99 630 53 110 136 80 90 160


154 035 650 766 703 064 294 532 281 331 626 709 391 116 025 177 686 025 767 514 704 676 315 779 436 292 325 470 848 165 278 765 408 816 625 664 616 587 068 991 970 679 298 003 307 186 675 210

Domy celkem 84 18 16 26 23 128 31 25 26 20 24 118 28 30 26 32 129 25 22 19 29 31 237 27 37 43 34 40 25 30 126 8 39 27 25 25 133 26 37 29 39 181 19 43 28 29 35 23

883 963 217 133 570 770 270 582 916 725 277 714 801 529 579 805 165 800 723 929 357 356 514 409 051 822 095 060 044 033 825 613 371 763 949 129 402 663 513 770 456 743 651 878 757 833 775 849

Byty

z toho trvale obydlené 66 15 12 22 15 101 26 17 21 16 20 96 22 25 21 26 103 20 19 15 24 24 205 22 34 37 29 34 20 25 110 7 35 23 22 21 114 22 31 25 34 162 15 38 26 26 32 22

347 085 934 392 936 662 032 973 213 179 265 680 319 903 638 820 556 423 214 074 162 683 293 536 359 998 960 869 447 124 568 524 239 035 800 970 576 712 989 039 836 321 534 304 897 443 662 481

celkem 189 43 39 68 37 241 67 37 49 34 51 213 44 68 42 57 212 39 43 31 47 50 454 43 165 61 46 58 35 44 257 16 90 46 54 49 231 43 54 56 75 508 42 88 109 62 69 135

241 923 677 408 233 699 963 643 843 459 791 069 688 192 221 968 687 714 790 904 016 263 406 069 366 550 276 154 305 686 457 164 627 602 732 332 247 722 790 836 899 628 479 297 848 755 337 912

z toho trvale obydlené 161 38 34 61 27 204 60 28 41 28 45 182 36 60 35 49 179 33 38 25 40 41 404 37 151 54 41 51 29 38 230 14 82 40 49 44 204 38 47 50 68 470 37 79 105 56 63 128

830 598 259 128 845 529 031 549 915 694 340 943 929 596 846 572 784 135 566 927 292 864 876 094 724 331 263 797 993 674 561 530 168 028 534 301 806 234 902 212 458 235 035 383 167 965 297 388

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha

v tom správní obvody Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)

49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173

Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské

1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

67,3 24,5

1)

650 3 230 . . . . 100,0 100,0 4 11 26 94 11 206 4 244 Obyvatelstvo

3 538 . . 100,0 10 80 2 238

5 614 . . 100,0 14 83 1 955

1 050 . . 100,0 4 24 3 977

137 067 -9 962 -6,8 72 801

79 164 526 0,7 41 724

109 741 -8 136 -6,9 58 259

41 755 -5 274 -11,2 22 347

12,1 63,5 24,4 42,9

12,3 60,9 26,8 43,6

14,9 66,4 18,7 39,8

12,0 60,5 27,5 43,8

12,0 64,3 23,7 42,8

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

93,7 0,2 0,0 1,6

92,4 0,2 0,0 1,7

92,1 0,2 0,0 1,7

93,4 0,2 0,0 1,4

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,1 25,4

64,0 27,9

64,9 27,3

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,3 1,4 1,4 9,4

19,8 1,7 1,7 8,2

19,5 1,5 2,0 7,7

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,5 45,6 10,6 9,2

37,9 43,1 10,3 7,4

34,1 46,0 9,4 9,7

35,8 40,4 12,5 10,2

61,8

60,5

63,4

62,6

61,3

63,4

60,8

65,0

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,9

12,6

14,4

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,8 5,7 20,6

26,3 30,2 5,4 20,6

24,2 30,6 5,5 25,2

28,7 30,3 5,4 18,9

narozen v hl. m. Praze


233

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1

Hl.m. Praha


Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

2 858 . . 100,0 7 61 2 195

2 310 . . 100,0 8 45 2 371

1 964 . . 100,0 5 38 1 962


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

3 739 . . 100,0 12 75 2 891

1 298 . . 100,0 7 39 3 225


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 107 -9 622 -8,2 56 741

41 863 -2 841 -6,4 22 068

108 609 -12 146 -10,1 58 508

85 020 -3 374 -3,8 44 036

62 721 -3 997 -6,0 32 192

54 767 16 661 43,7 28 233

38 529 12 285 46,8 19 718

13,4 65,8 20,8 41,1

12,2 67,7 20,1 41,6

12,6 64,4 23,1 42,5

11,1 59,5 29,4 44,9

12,6 73,8 13,7 38,9

13,5 73,4 13,1 38,0

20,7 70,7 8,5 33,7

19,4 67,0 13,6 35,7

93,1 0,2 0,0 1,6

93,8 0,2 0,0 1,8

93,6 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,3 0,3 0,0 1,7

93,5 0,2 0,0 1,8

90,4 0,2 0,0 2,1

92,4 0,2 0,0 1,7

67,3 24,5

69,2 23,2

67,4 25,0

64,4 27,9

72,6 19,4

73,1 19,2

73,3 18,2

72,7 19,9

17,6 1,4 1,5 8,2

16,9 1,3 1,4 7,6

18,6 1,4 1,4 7,6

20,3 1,8 2,0 7,6

14,0 1,0 1,0 8,0

13,8 0,9 1,0 7,7

12,2 0,7 0,6 8,5

14,2 0,9 0,8 7,5

36,2 44,6 10,4 7,9

35,4 45,2 10,8 8,0

33,3 45,8 11,5 8,5

32,6 44,7 11,3 10,8

37,8 46,0 10,0 5,3

38,7 46,0 9,4 5,2

42,4 44,1 8,9 3,6

39,8 44,7 9,5 4,9

61,8

62,1

60,4

62,3

61,7

61,3

60,1

62,4

14,5

14,3

14,2

14,2

14,6

15,9

16,4

16,8

28,8 30,5 5,2 18,8

31,2 30,8 5,2 16,9

33,0 30,3 5,0 15,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,5 5,0 17,3

30,2 31,2 4,7 16,2

25,9 30,4 4,8 20,1

32,7 30,1 4,1 14,1

1)

1 854 2 183 . . . . 100,0 100,0 9 6 60 35 5 858 3 895 Obyvatelstvo


234


E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 2 Hl.m. Praha

v tom správní obvody Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

2 827 . . 100,0 7 43 1 326

3 610 . . 100,0 7 40 520


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

37 491 1 077 3,0 19 217

18 789 744 4,1 9 615

26 283 3 499 15,4 13 504

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 71,4 12,8 37,3

15,8 65,3 19,0 39,5

93,1 0,2 0,0 1,6

94,2 0,2 0,0 1,5

67,3 24,5

1)

1 007 561 . . . . 100,0 100,0 4 1 18 9 2 610 2 545 Obyvatelstvo

2 595 . . 100,0 6 30 546

1 695 . . 100,0 1 17 769

2 662 . . 100,0 4 20 453

3 372 . . 100,0 8 24 215

14 275 -157 -1,1 7 191

14 163 687 5,1 7 365

13 036 874 7,2 6 661

12 064 1 345 12,5 6 125

7 238 709 10,9 3 720

17,6 71,8 10,5 35,5

13,8 73,2 13,1 37,8

14,6 63,9 21,5 40,6

17,4 68,0 14,6 36,9

15,3 68,1 16,6 38,7

15,9 65,9 18,2 39,3

93,6 0,3 0,0 1,5

91,0 0,3 0,0 2,3

93,2 0,3 0,0 2,0

94,2 0,2 0,0 1,8

95,5 0,4 0,0 1,7

94,7 0,2 0,0 1,5

94,7 0,1 0,0 1,5

73,3 19,3

69,1 23,1

72,5 17,9

76,0 17,0

69,7 22,0

72,5 21,9

68,8 23,0

67,7 25,1

17,6 1,4 1,5 8,2

14,0 0,9 1,0 7,3

16,8 1,2 2,1 7,8

12,4 0,8 0,7 9,6

12,6 0,7 0,7 7,0

16,5 0,9 0,9 8,3

15,5 1,1 1,1 5,6

17,0 1,3 0,9 8,2

19,0 1,8 1,2 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

38,7 46,6 9,1 5,0

36,0 48,1 7,8 7,4

41,1 44,0 9,3 4,3

37,9 46,3 10,4 4,7

34,4 48,5 8,0 8,6

38,0 48,9 7,1 5,5

36,3 50,3 6,7 5,9

36,0 47,7 7,2 8,0

61,8

64,0

62,4

58,3

58,1

61,9

60,2

61,8

65,0

14,5

16,1

15,5

16,3

16,9

19,3

17,1

15,8

19,1

28,8 30,5 5,2 18,8

30,6 31,6 4,4 15,7

33,2 29,9 4,9 14,9

28,3 30,9 4,7 17,1

35,9 29,3 4,4 11,5

36,8 27,2 4,0 11,2

29,6 33,3 4,3 13,7

30,1 31,5 4,8 15,6

39,7 24,5 3,3 10,2



235

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 Hl m. Praha


Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)

635 105

18 489

27 050

38 280

70 834

42 771

55 652

22 157

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

67 228 3 606

40 370 2 401

53 237 2 415

20 676 1 481

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,5 4,2 16,9 64 752

73,1 4,3 16,7 35 236

73,4 4,6 17,0 52 959

71,5 4,2 17,1 19 031

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

55,2 42,5 51,7 58,7 45,5

43,1 54,5 54,0 60,0 48,7

53,0 44,8 50,7 57,3 44,9

53,1 44,6 53,1 60,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,9 4,5

0,6 10,9 8,8 12,3 5,1

0,7 9,5 7,5 11,7 4,6

0,7 11,5 7,1 11,0 5,3

4,3

4,6

4,3

4,0

4,4

4,3

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 62 505

33 666

47 035

19 429

Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

67 898 68 199

36 679 36 912

51 334 51 639

20 963 21 053

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,5 26,5 14,9 15,0 6,5 8,5 3,6 40,0

41,8 22,1 19,7 17,0 6,7 10,3 3,2 38,0

43,7 27,3 16,4 15,7 7,1 8,6 4,3 36,3

36,0 21,2 14,7 16,9 7,7 9,2 5,3 41,8

2,33

2,25

2,18

2,07

2,18

2,33

2,29

2,13

110

113

110

109

110

110

108

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

2 214 2 957 10 294 6 625 2 188 2 899 9 659 6 203 36 7 193 204 1,7 0,2 2,0 3,4 26 58 635 422 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 7,7 1,7 17,9 59,7 55,7

11 474 10 698 159 1,5 776

1 666 1 612 25 1,6 54

65,8

12,6

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

236

61,2

108 Domy

50,8 12,7

89,1 0,2

85,7 0,3

68,5 7,0

51,0 11,9

55,9 8,8

55,2 6,4

76,1 1,6

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

96,3 98,4 97,8

92,9 99,8 99,1

92,2 99,6 90,0

75,4 98,9 88,0

83,1 99,2 89,0

86,2 99,4 96,0




Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14


635 105

61 426

23 111

54 837

51 105

37 223

30 685

21 096

601 031 34 074

57 979 3 447

21 724 1 387

52 069 2 768

48 509 2 596

35 174 2 049

29 122 1 563

19 782 1 314

74,3 4,1 16,0 519 242

76,4 3,6 14,7 45 709

76,5 3,2 14,4 18 330

74,9 4,0 16,1 52 783

76,9 3,6 14,5 32 960

75,2 3,7 15,6 24 830

75,8 3,9 14,8 23 224

74,9 3,4 14,5 16 942

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,0 47,4 56,8 63,2 51,0

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

38,2 59,2 60,1 64,8 55,7

35,3 62,4 59,3 63,6 55,3

22,4 74,7 56,0 59,9 52,3

33,3 63,7 54,8 59,0 50,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 11,9 8,5 13,3 5,4

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,2 14,6 5,0

0,5 14,1 8,9 13,0 4,1

0,5 11,1 7,8 13,6 4,2

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

4,3

4,2

4,2

4,1

4,0

3,8

Bytové domácnosti

496 940

45 879

19 168

4,1 4,7 Domácnosti 50 367 33 191

23 908

20 359

14 639


544 577 547 811

50 869 51 276

20 958 21 039

54 818 55 036

36 354 36 620

26 449 26 629

22 224 22 367

16 111 16 259

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

43,2 27,2 16,0 16,5 7,4 9,1 3,4 36,9

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,9 27,1 21,8 18,6 7,7 10,9 3,0 29,6

50,1 25,0 25,0 17,1 6,5 10,6 2,4 30,4

50,2 18,8 31,4 18,2 5,1 13,0 2,2 29,4

49,7 23,3 26,4 17,4 5,7 11,7 2,8 30,1

2,33

2,33

2,16

2,14

2,54

2,61

2,69

2,58

110

112

110

110

111

110

111

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

7 344 6 938 112 1,6 406

2 940 2 635 614 30,4 305

3 391 3 127 341 12,2 264

61,2

2 078 6 786 3 798 4 325 1 948 6 495 3 498 4 006 -35 -280 470 201 -1,8 -4,1 15,5 5,3 130 291 300 319 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8

64,6

76,2

50,8 12,7

49,2 15,9

50,0 28,3

56,3 13,5

29,7 37,3

39,5 22,0

32,5 33,2

42,0 15,4

80,4 99,2 85,4

85,0 99,5 96,8

82,8 98,8 92,1

92,1 99,8 98,3

82,0 99,3 92,2

82,1 98,9 73,8

52,4 99,1 67,8

64,2 99,1 82,5



109 Domy

237




635 105

21 594

10 174

14 878

8 679

7 516

7 158

6 555

3 835

601 031 34 074

20 593 1 001

9 745 429

14 112 766

8 115 564

7 077 439

6 783 375

6 277 278

3 645 190

74,3 4,1 16,0 519 242

76,1 4,0 15,0 15 538

73,7 4,6 16,7 8 450

77,2 3,6 13,5 10 888

81,4 2,3 11,3 5 451

73,9 3,8 15,9 6 549

75,4 3,5 14,7 5 703

71,2 4,9 18,0 5 345

73,6 4,5 15,5 3 275

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

33,8 63,8 57,6 62,0 53,4

43,7 53,8 54,1 60,2 48,4

27,5 70,2 56,6 60,7 52,7

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,2 48,9 53,1 60,6 46,1

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

39,9 57,4 54,3 60,2 48,6

45,1 52,7 53,0 60,2 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 17,3 8,6 13,8 4,0

0,9 15,3 11,3 14,2 4,5

0,5 11,2 7,5 12,3 5,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,7 20,1 7,4 15,0 3,9

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,2 14,8 8,7 14,6 3,4

3,4 16,2 10,5 14,7 4,3

4,3

4,1

5,1

4,8 5,4 Domácnosti 9 803 5 441

6,0

5,2

5,4

7,8

Bytové domácnosti

496 940

14 339

7 022

5 373

4 560

4 279

2 642


544 577 547 811

15 778 15 844

7 956 8 030

10 808 10 879

6 027 6 069

6 142 6 188

5 183 5 223

4 838 4 896

3 030 3 070

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

50,9 24,8 26,1 17,2 6,0 11,3 2,0 29,9

51,8 28,3 23,6 14,8 6,0 8,8 2,5 30,8

49,2 20,9 28,3 17,7 5,3 12,4 2,7 30,3

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

51,3 29,8 21,5 13,7 5,4 8,3 3,9 31,0

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

56,6 30,7 25,9 15,8 5,5 10,3 1,8 25,8

52,6 29,3 23,3 15,7 6,4 9,3 2,6 29,0

2,33

2,61

2,64

2,67

2,59

2,58

2,84

2,78

2,71

110

110

114

111

112 Domy

115

115

114

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

3 355 3 068 251 8,9 287

3 407 2 958 538 22,2 449

2 070 1 788 182 11,3 282

61,2

78,8

3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 564 1 454 570 2 753 2 074 141 158 23 -33 -4 4,1 12,2 4,2 -1,2 -0,2 426 110 16 220 205 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3

94,4

92,3

50,8 12,7

38,1 18,5

48,0 4,4

35,1 28,9

39,0 33,2

47,8 2,8

46,3 7,0

35,9 4,2

47,2 2,4

80,4 99,2 85,4

86,0 99,1 71,6

42,6 99,1 53,8

72,2 98,8 92,8

71,6 99,6 96,1

72,3 98,6 78,5

69,5 98,7 54,5

77,8 98,1 70,5

64,3 98,9 65,5


238




Praha 2

Praha 3

26 625

38 726

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

70 139

38 569

52 447

21 666

11 322 47 035 -2 165 -4,4 9 954 5 412 1 856 30

328 19 429 -1 564 -7,5 281 2 237 711 5

Byty Byty celkem

551 243

17 505

z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci

72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 54 775 8 487 5 410 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 199 48 686 7 539 4 689 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 657 1 317 1 466 3 446 1 667 3 12 13 19 21 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

86,0 99,3 73,7 98,0 98,6

61,0 98,3 64,1 93,1 94,3

82,3 99,2 73,4 97,8 98,2

77,4 98,8 44,6 94,4 95,9

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

95,7 2,7 0,6 0,1

88,1 6,6 2,9 0,6

94,8 3,2 0,8 0,2

89,1 6,7 1,9 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

10,7 18,2 34,8 11,3 19,6

12,4 8,7 59,9 12,3 0,9

18,1 12,3 45,9 8,3 7,8

2,2 8,5 75,3 2,1 7,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,07 1,11 18,0 37,4

2,18 0,98 18,2 39,6

2,33 0,99 19,2 44,8

2,29 0,97 19,8 45,4

2,13 1,13 19,0 40,6

2,37

2,27

2,12 1,87 2,23 Vybavení bytových domácností

2,35

2,36

1,89

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,7 6,1 50,5 4,9 34,9

40,1 6,8 45,9 5,2 36,9

42,5 7,0 51,8 3,6 36,1

36,2 4,7 49,7 5,3 33,2

11,1 11,5 22,4 16,1

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,3 10,8 24,8 16,9

12,5 11,8 20,8 16,4

12,5 11,6 23,2 16,6

10,0 10,7 21,8 17,2


239



Praha 9

Praha 10

20 954

55 860

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

34 724

25 825

22 729

16 461

2 390 20 359 7 440 57,6 2 027 2 370 1 274 25

3 285 14 639 4 811 49,0 2 919 1 822 893 29

Byty Byty celkem

551 243

50 808


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 1 888 780 2 342 713 771 26 9 9 17 22 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


240

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

68,1 99,5 79,6 97,6 98,3

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

68,2 99,5 98,4 99,3 99,3

70,4 99,5 96,1 98,9 99,1

45,0 99,5 97,8 99,0 99,0

45,5 99,2 94,5 98,2 98,5

94,0 3,6 1,0 0,2

95,5 2,9 0,9 0,2

96,5 2,2 0,5 0,1

96,3 2,8 0,5 0,1

98,5 0,7 0,1 0,0

97,6 1,4 0,3 0,1

97,9 1,1 0,3 0,1

96,2 2,1 0,5 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

10,4 10,5 39,7 14,7 20,5

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

6,4 10,1 43,4 24,0 12,0

12,5 12,0 21,9 17,1 30,5

8,5 9,9 38,7 28,7 9,6

16,8 9,9 38,2 19,6 8,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,33 0,98 17,6 41,1

2,16 0,99 16,8 36,5

2,14 1,01 17,9 38,5

2,54 0,97 16,5 41,8

2,61 1,00 16,8 43,9

2,69 0,98 16,9 45,4

2,58 0,99 17,3 44,6

2,37

2,36


2,61

2,75

2,62

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

41,6 6,3 49,4 5,3 35,3

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

45,0 7,7 46,4 4,5 40,7

46,5 8,6 46,7 4,6 40,4

45,3 6,5 42,8 5,0 43,1

43,7 6,5 46,0 7,2 36,1

11,1 11,5 22,4 16,1

9,9 10,9 22,3 15,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,4 9,9 25,2 17,5

12,1 13,6 23,8 16,2

11,9 14,7 22,2 15,1

14,1 15,0 17,0 16,0

10,6 11,4 17,0 15,1


E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení Hl.m. Praha


Byty Byty celkem

551 243

15 321


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

3 196 14 339 1 132 8,6 2 853 982 396 22

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

77,0 99,6 94,9 98,8 98,8

22,5 98,6 80,8 96,0 96,7

42,3 99,3 96,7 98,7 98,9

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

54,7 98,5 86,3 96,2 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

96,8 2,0 0,5 0,1

88,4 8,0 1,6 0,8

97,1 1,4 0,3 0,1

97,9 1,2 0,2 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

17,3 8,4 28,1 30,7 10,3

45,8 5,0 24,8 6,5 7,6

10,0 4,4 55,1 22,6 2,7

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,97 17,4 45,3

2,64 0,91 20,4 53,9

2,67 1,00 16,3 43,6

2,37

Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Obytná plocha v m 2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m 2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace

7 928

10 618

4 943

4 889

3 020

4 388 1 386 359 3 226 2 412 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 384 1 589 312 297 448 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 3 822 1 224 330 2 950 2 169 906 815 169 503 383 320 519 83 156 116 54 2 0 15 16 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

3 654 4 279 697 19,5 3 125 610 174 37

2 198 2 642 284 12,0 1 891 378 101 24

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

74,0 98,2 88,9 96,5 96,6

51,1 98,0 77,6 94,2 93,7

90,4 5,8 1,7 0,8

92,5 4,4 1,5 0,6

91,4 5,3 1,0 0,8

82,6 11,3 2,5 1,5

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

46,3 9,3 24,9 2,6 7,4

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

62,4 2,1 21,2 3,6 0,2

59,8 2,6 19,1 3,4 4,0

2,59 1,04 15,2 39,6

2,58 0,92 20,0 51,6

2,84 0,96 18,5 53,1

2,78 0,81 23,8 66,2

2,71 0,90 21,3 57,5

2,69

2,89 2,67 2,49 2,81 Vybavení bytových domácností

2,99

3,46

3,01

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

46,8 8,7 46,3 4,6 41,2

47,0 9,7 46,4 5,9 35,8

45,3 7,2 44,7 4,6 41,4

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

46,6 9,0 46,7 6,6 32,3

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

50,4 13,5 44,8 5,9 39,7

45,1 12,5 45,6 7,2 32,1

11,1 11,5 22,4 16,1

12,4 13,6 21,7 15,8

11,6 12,0 14,2 10,8

13,7 13,7 18,6 15,0

9,3 12,9 20,1 15,0

9,9 10,2 15,2 11,4

12,1 13,0 17,3 11,3

15,0 13,2 14,7 9,6

10,2 9,8 12,3 8,4


5 610

5 876

241

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha Lipence

Praha Lochkov

2 783 . . 100,0 8 71 2 773

821 . . 100,0 1 3 186

272 . . 100,0 1 4 214

Praha 5


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

131 597 -12 111 -8,4 69 974

77 170 402 0,5 40 724

1 531 226 17,3 768

582 17 3,0 312

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

12,1 63,5 24,4 42,9

12,1 60,6 27,3 43,9

15,0 66,3 18,7 39,8

17,1 66,1 16,8 38,5

15,3 62,4 22,3 41,4

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

94,1 0,2 0,0 1,4

92,3 0,2 0,0 1,7

96,2 0,5

96,6 0,2 1,7

67,3 24,5

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,0 25,5

68,8 21,0

68,4 22,5

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,4 1,4 1,4 9,4

15,7 0,5 2,5 10,3

19,4 0,5 1,0 9,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,2 45,6 10,8 9,4

38,0 43,0 10,4 7,4

36,2 48,8 7,1 6,9

35,2 46,9 7,4 10,5

61,8

60,5

63,4

62,6

61,2

63,1

74,7

73,2

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,8

17,9

23,3

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,6 5,7 20,7

26,0 30,3 5,5 20,8

39,7 27,3 3,6 9,5

41,2 22,7 4,1 8,5

1)


242


650 2 419 . . . . 100,0 100,0 4 10 26 81 11 206 5 440 Obyvatelstvo


pokračování 1

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

Praha Velká Chuchle

Praha Zbraslav

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

4 094 . . 100,0 9 63 2 466

248 . . 100,0 1 4 327

368 . . 100,0 1 4 618

Praha 6


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

929

755

. . 100,0 1 10 763

. . 100,0 2 9 264

603 985 . . . . 100,0 100,0 2 2 11 12 290 796 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 089 36 0,5 3 652

1 994 124 6,6 1 000

1 749 157 9,9 881

7 838 308 4,1 4 002

100 945 -8 888 -8,1 53 788

810 41 5,3 422

2 276 427 23,1 1 155

13,4 65,8 20,8 41,1

16,5 63,7 19,8 39,5

13,4 67,0 19,6 40,8

13,7 64,4 22,0 41,4

15,3 66,9 17,7 39,1

11,6 60,3 28,1 44,1

14,9 64,1 21,0 40,6

19,7 63,7 16,6 37,8

93,1 0,2 0,0 1,6

93,3 0,3

95,6 0,2

93,7 0,4 0,0 1,9

92,3 0,2 0,0 1,8

93,6 2,4

80,5 0,1

1)

1,3

1,2

91,0 0,3 0,1 1,5

67,3 24,5

70,7 22,5

70,0 21,1

64,0 28,7

68,8 22,9

64,1 28,0

58,4 28,5

62,0 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

16,1 1,4 1,9 6,8

16,5 0,5 1,3 8,9

21,7 1,0 1,9 7,3

16,5 1,2 2,4 8,3

20,0 1,7 1,8 8,0

20,7 1,7 1,7 13,1

17,1 0,7 0,7 10,7

36,2 44,6 10,4 7,9

35,7 47,7 7,8 7,9

35,6 49,0 6,5 8,7

35,1 48,6 7,2 8,3

36,6 48,3 8,0 6,6

34,0 45,6 9,7 9,9

34,9 47,8 8,5 8,0

37,1 50,5 5,3 6,6

61,8

61,8

72,6

64,4

59,2

60,5

66,1

61,9

14,5

15,4

19,6

13,6

15,1

12,5

16,4

13,3

28,8 30,5 5,2 18,8

34,6 29,9 4,6 13,9

37,4 25,2 3,4 13,2

31,5 30,9 4,8 16,6

30,6 30,7 5,5 16,8

23,8 30,8 5,6 25,5

30,5 25,5 3,3 22,6

33,3 26,7 4,4 20,4

-

-

0,8



243


pokračování 2

Praha Přední Kopanina

Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

327

577

. . 100,0 1 2 134

. . 100,0 2 10 914

712 338 . . . . 100,0 100,0 3 1 20 4 5 736 271 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

438 119 37,3 217

5 272 165 3,2 2 677

40 839 -5 385 -11,6 21 892

13,4 65,8 20,8 41,1

20,3 66,0 13,7 35,9

14,1 63,6 22,3 41,4

84,5

1)

2 181 . . 100,0 9 58 4 712

338 . . 100,0 1 3 197

721 . . 100,0 1 9 305

916 111 13,8 455

102 761 -10 029 -8,9 54 018

667 110 19,7 342

2 196 83 3,9 1 113

12,0 64,3 23,7 42,8

13,3 65,5 21,2 41,0

12,0 67,9 20,1 41,7

15,9 67,8 16,3 38,1

15,6 62,2 22,2 40,9

93,6 0,2 0,0 1,4

87,0 2,8

93,7 0,2 0,0 1,8

95,8

1,1

92,9 0,1 0,0 1,1

1,5

94,3 0,2 0,1 1,6

67,3 24,5

65,8 26,0

64,2 26,1

65,1 27,2

59,6 31,2

69,0 23,3

72,4 16,0

71,8 23,3

17,6 1,4 1,5 8,2

18,5 0,2 0,5 8,2

17,5 1,4 1,4 9,7

19,4 1,5 2,0 7,7

23,1 1,6 0,9 9,2

17,0 1,3 1,4 7,7

12,7 0,5 0,9 11,5

15,7 2,0 1,7 4,9

36,2 44,6 10,4 7,9

40,6 46,8 6,6 5,9

34,7 50,8 5,7 7,8

35,8 40,1 12,7 10,3

32,6 52,6 6,0 6,6

35,4 44,9 11,1 8,0

36,7 52,0 5,9 5,1

33,7 51,4 6,5 8,4

61,8

64,4

64,9

65,0

63,7

61,8

65,1

70,1

14,5

19,8

13,3

14,5

11,8

14,1

19,6

19,2

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 25,8 4,6 14,9

27,5 29,4 4,2 23,4

28,8 30,3 5,4 18,7

21,8 28,2 5,7 28,6

31,0 30,8 5,2 17,2

39,4 27,1 2,5 10,9

34,6 30,1 4,2 11,6

93,1 0,2 0,0 1,6

-


244


-


pokračování 3

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha Čakovice

Praha 19 - Praha 18 Letňany Kbely

Praha Satalice

Praha Vinoř


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 5 498

1 298 . . 100,0 7 39 3 225


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

2 483 214 9,4 1 268

41 863 -2 841 -6,4 22 068

5 681 120 2,2 2 956

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 63,8 20,4 39,8

12,6 64,4 23,1 42,5

93,1 0,2 0,0 1,6

95,1 0,1 0,8

93,6 0,2 0,0 1,6

67,3 24,5

74,0 22,4

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

499

1 018 598 . . . . 100,0 100,0 3 1 14 9 558 768 Obyvatelstvo

561 . . 100,0 1 9 2 545

380 . . 100,0 1 4 355

599 . . 100,0 1 3 424

4 592 -77 -1,6 2 401

14 275 -157 -1,1 7 191

1 348 -47 -3,4 701

2 542 691 37,3 1 307

14,8 64,4 20,8 40,3

13,0 61,0 25,9 42,6

13,8 73,2 13,1 37,8

14,5 64,5 21,0 41,3

17,3 67,6 15,1 37,1

94,9 0,1

93,2 0,3 0,0 2,0

94,7 0,1

2,1

93,3 0,3 0,0 1,5

1,6

94,1 0,4 0,0 1,6

67,4 25,0

70,9 21,3

70,2 22,4

76,0 17,0

65,1 25,4

68,8 21,1

17,2 0,7 0,9 3,6

18,6 1,4 1,4 7,6

16,0 1,2 0,7 7,9

16,2 0,7 1,3 7,5

12,6 0,7 0,7 7,0

19,7 1,7 0,7 9,5

16,8 0,4 0,9 10,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,4 49,8 5,9 7,7

33,3 45,8 11,5 8,5

34,8 47,0 8,7 8,9

32,9 49,4 7,7 9,7

37,9 46,3 10,4 4,7

34,0 48,5 8,1 9,2

36,8 50,2 6,9 5,7

61,8

68,5

60,4

63,4

61,3

58,1

67,5

56,5

14,5

14,7

14,2

20,1

18,0

16,9

21,5

18,6

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 31,8 4,7 13,2

33,0 30,3 5,0 15,8

39,8 26,3 3,7 8,3

35,3 29,2 4,5 12,0

35,9 29,3 4,4 11,5

36,3 26,7 4,2 10,1

33,0 25,7 4,0 17,4

-

-



245


pokračování 4

Praha 10

Praha 11

979

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

335 . . 100,0 2 3 102

2 332 . . 100,0 5 42 2 352

811 . . 100,0 1 13 674


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

1 854 . . 100,0 9 60 5 858

. . 100,0 2 22 8 299


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 609 -12 146 -10,1 58 508

81 245 -5 180 -6,0 42 145

1 644 404 32,6 828

1 788 1 294 261,9 900

343 108 46,0 163

54 856 -4 984 -8,3 28 225

5 470 2 149 64,7 2 827

13,4 65,8 20,8 41,1

11,1 59,5 29,4 44,9

12,3 74,0 13,7 39,0

15,0 70,3 14,7 38,2

21,5 67,4 11,0 34,2

17,8 67,6 14,6 36,7

12,7 73,7 13,6 38,4

16,8 68,3 14,9 36,3

93,1 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,5 0,3 0,0 1,7

92,2 0,1 1,2

86,0 0,1 1,6

93,3 1,5

93,6 0,2 0,0 1,9

84,4 0,2

67,3 24,5

64,4 27,9

72,9 19,4

65,3 23,7

69,0 18,9

65,0 23,0

73,0 19,2

65,5 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

20,3 1,8 2,0 7,6

13,9 1,0 1,1 7,8

18,3 0,8 0,7 11,0

14,0 0,7 0,6 12,1

19,5 0,0 1,8 12,0

13,9 1,0 1,0 7,9

19,6 1,3 1,3 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

32,6 44,7 11,3 10,8

37,7 45,9 10,1 5,4

36,4 50,2 5,1 7,1

40,2 47,7 7,4 3,6

35,3 53,9 6,1 3,2

38,5 45,8 9,7 5,4

41,2 45,6 6,9 5,5

61,8

62,3

61,6

66,8

60,6

69,1

61,3

64,1

14,5

14,2

14,5

16,4

14,1

19,5

15,8

10,9

28,8 30,5 5,2 18,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,7 5,1 17,2

35,9 23,8 4,4 16,2

24,0 29,1 4,1 25,4

39,7 22,7 2,8 13,1

30,4 31,4 4,8 16,0

26,6 36,0 4,8 19,7

1)


246


499 370 . . . . 100,0 100,0 1 1 6 4 329 483 Obyvatelstvo

6,7


pokračování 5

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha Běchovice

Praha 17 Řepy

Praha 14

326 . . 100,0 1 7 7 133

1 388 . . 100,0 4 31 2 650

683 . . 100,0 1 7 225


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 2 19 1 495

1 294 . . 100,0 4 34 4 054


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 865 987 14,4 3 967

52 457 16 540 46,1 27 081

2 310 121 5,5 1 152

3 031 -22 -0,7 1 544

23 252 3 521 17,8 11 960

36 778 12 314 50,3 18 831

1 538 -67 -4,2 800

13,4 65,8 20,8 41,1

18,7 71,1 10,2 35,2

21,0 70,9 8,2 33,4

15,1 67,4 17,4 39,8

14,2 70,0 15,8 38,4

18,1 72,1 9,8 35,1

19,7 67,2 13,2 35,4

14,6 63,2 22,2 41,2

93,1 0,2 0,0 1,6

92,9 0,4 0,0 1,4

90,2 0,2 0,0 2,2

94,5 0,1 1,1

93,8 0,1 1,4

90,7 0,3 0,0 2,4

92,2 0,2 0,0 1,8

67,3 24,5

74,2 19,5

73,5 17,9

69,6 25,2

73,2 18,1

72,4 17,9

72,9 19,5

66,1 24,3

17,6 1,4 1,5 8,2

13,5 0,9 0,9 6,3

11,9 0,7 0,6 8,6

19,5 0,4 0,9 5,2

13,5 0,7 0,7 8,7

12,3 0,9 0,7 9,7

13,9 0,9 0,8 7,6

16,1 1,8 1,0 9,6

36,2 44,6 10,4 7,9

40,2 47,8 7,7 3,8

42,7 43,8 9,1 3,4

34,9 49,8 6,1 8,6

37,3 47,3 8,7 5,6

41,7 43,5 9,4 4,1

40,1 44,5 9,6 4,8

32,3 51,8 6,4 9,0

61,8

61,6

59,5

72,0

62,4

57,8

61,8

66,8

14,5

17,0

16,3

18,3

15,5

16,4

16,8

17,4

28,8 30,5 5,2 18,8

29,4 29,8 3,9 18,1

25,3 30,7 4,8 20,5

38,7 24,6 4,1 12,2

35,5 29,8 4,0 12,7

27,3 31,0 4,9 17,7

32,6 30,1 4,1 14,1

37,6 28,4 4,1 10,6

1)

526

1 016 681 . . . . 100,0 100,0 4 3 11 11 227 445 Obyvatelstvo

-

94,0 1,2



247


pokračování 6

Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice

1 014 . . 100,0 1 5 702

1 025 . . 100,0 2 21 2 674

277 . . 100,0 1 3 129


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 7 304

1 695 . . 100,0 1 17 769


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 751 -29 -1,6 887

13 036 874 7,2 6 661

2 578 239 10,2 1 339

832 204 32,5 421

7 116 969 15,8 3 565

27 410 -44 -0,2 14 081

358 102 39,8 184

13,4 65,8 20,8 41,1

13,8 63,8 22,4 41,7

17,4 68,0 14,6 36,9

15,9 63,4 20,8 40,2

16,8 64,9 18,3 39,0

15,1 71,2 13,7 37,6

14,5 72,3 13,2 37,9

16,8 68,7 14,5 38,2

93,1 0,2 0,0 1,6

96,6 0,1 0,1 0,7

95,5 0,4 0,0 1,7

95,5 0,2

97,0 0,5

94,4 0,2 0,0 1,6

93,6 0,6

67,3 24,5

67,1 27,9

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

576

1,1

1,2

94,3 0,2 0,1 1,7

72,5 21,9

62,8 28,0

70,0 26,4

71,5 20,6

73,1 19,9

75,4 18,7

20,5 1,5 0,9 5,0

15,5 1,1 1,1 5,6

21,1 2,1 1,2 9,3

21,0 1,0 0,5 3,6

15,2 1,0 0,8 8,0

14,7 0,9 1,0 7,0

14,5 1,4 0,0 5,9

36,2 44,6 10,4 7,9

34,5 50,7 6,5 7,9

38,0 48,9 7,1 5,5

36,5 49,4 6,5 6,5

35,1 52,3 5,8 6,9

37,2 50,2 6,9 4,9

38,4 46,2 9,6 5,2

33,8 55,3 4,2 6,4

61,8

73,4

60,2

61,7

69,1

59,8

63,5

64,5

14,5

17,4

17,1

12,9

17,3

16,3

15,9

19,8

28,8 30,5 5,2 18,8

34,0 29,6 4,4 13,5

29,6 33,3 4,3 13,7

26,6 31,9 6,7 19,0

41,2 25,7 3,2 12,0

28,5 32,7 4,5 15,9

30,8 31,9 4,6 15,2

40,3 22,8 2,4 12,8


248

590 375 . . . . 100,0 100,0 1 1 5 3 437 222 Obyvatelstvo


-

-


pokračování 7 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

476

850

. . 100,0 1 7 242

. . 100,0 2 4 235

648 496 . . . . 100,0 100,0 2 1 5 3 271 53 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 154 141 13,9 574

1 997 154 8,4 1 015

1 756 305 21,0 900

13,4 65,8 20,8 41,1

14,1 67,7 18,2 40,1

15,6 67,0 17,4 38,9

93,1 0,2 0,0 1,6

90,7 0,1 2,0

67,3 24,5

1)

381 . . 100,0 1 3 61

179 . . 100,0 1 4 3 346

297 . . 100,0 1 7 316

1 570 . . 100,0 3 10 295

263 -27 -9,3 129

232 14 6,4 121

5 990 685 12,9 3 080

940 141 17,6 467

4 629 315 7,3 2 386

17,3 65,0 17,7 38,1

8,7 70,7 20,5 43,2

10,8 72,8 16,4 40,2

22,2 69,6 8,2 33,3

14,6 69,6 15,9 39,3

16,0 65,4 18,6 39,5

95,7 0,2 1,1

94,8 0,2 1,2

93,9 3,4

93,1 0,4

93,6 0,3 1,3

90,9 0,3 2,1

94,8 0,1 1,6

71,1 25,0

71,7 23,5

69,7 24,5

61,2 30,0

62,1 24,1

75,3 14,0

73,7 21,5

67,0 25,6

17,6 1,4 1,5 8,2

12,7 0,8 2,3 4,0

16,4 1,4 1,2 4,8

18,6 1,3 1,3 5,8

21,7 1,9 1,9 8,8

15,5 0,9 3,5 13,8

10,1 0,7 0,9 10,6

16,2 1,0 1,1 4,8

19,4 2,0 1,1 7,4

36,2 44,6 10,4 7,9

35,1 50,9 6,8 6,9

36,3 48,7 7,0 7,2

36,7 49,7 6,3 7,0

35,4 45,6 6,5 12,2

35,3 44,4 9,9 9,9

41,8 45,7 8,8 3,0

35,3 53,1 6,0 5,6

36,0 46,6 7,7 8,2

61,8

67,7

72,1

64,7

65,4

61,6

62,1

67,8

65,3

14,5

17,5

17,6

16,8

24,6

21,3

16,1

17,7

19,4

28,8 30,5 5,2 18,8

35,9 27,8 3,0 14,9

38,4 27,5 3,1 11,9

38,0 26,9 3,4 13,5

47,5 17,1 1,7 8,3

36,2 28,0 1,9 7,3

25,9 32,2 4,0 19,6

28,4 32,8 5,5 15,2

40,1 24,0 3,6 9,1



249

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 Hl m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov


635 105

18 489

27 050

38 280

68 057

41 680

807

311

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

64 599 3 458

39 334 2 346

769 38

301 10

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,9 4,1 16,7 62 106

73,2 4,3 16,7 34 336

66,7 5,8 20,4 709

76,5 4,5 16,1 271

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

56,2 41,5 51,7 58,7 45,6

42,9 54,6 54,0 59,9 48,7

41,9 56,1 52,7 57,4 48,0

49,4 47,6 53,4 60,7 47,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,8 4,5

0,5 10,8 8,7 12,3 5,1

1,7 15,0 13,9 17,8 5,0

2,3 15,1 12,2 15,4 5,1

4,3

4,6

4,3

4,0

5,9

4,7

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 60 606

32 975

516

213


544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

65 630 65 906

35 874 36 104

621 631

246 254

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,2 26,6 14,6 15,0 6,5 8,4 3,6 40,2

41,5 21,9 19,6 16,9 6,6 10,3 3,2 38,3

52,8 29,0 23,8 17,6 6,2 11,4 2,1 27,6

49,6 31,9 17,7 18,5 8,3 10,2 3,5 28,3

2,33

2,25

2,18

2,07

2,16

2,32

2,87

2,70

110

113

110

109

109

122

119

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

531 433 43 11,0 98

194 169 5 3,0 25

61,2 50,8 12,7

7,7 89,1 0,2

2 214 2 957 9 070 5 909 2 188 2 899 8 598 5 583 36 7 36 158 1,7 0,2 0,4 2,9 26 58 472 326 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 1,7 17,9 55,8 50,9 85,7 68,5 53,1 57,9 0,3 7,0 12,8 9,7

98,8 42,5 1,4

97,6 48,8 0,0

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

37,9 97,0 68,4

4,1 99,4 1,2

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

250

96,3 98,4 97,8


108 Domy

92,9 99,8 99,1

94,0 99,6 98,5

83,2 99,0 96,5

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha

pokračování 9


Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

635 105

3 722

1 091

968

4 366

51 043

422

1 166

601 031 34 074

3 576 146

1 036 55

923 45

4 176 190

48 784 2 259

401 21

1 118 48

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,4 16,1 3 296

71,2 6,2 18,1 900

66,9 5,3 18,9 758

75,4 4,3 16,0 3 416

73,5 4,5 17,1 48 862

72,7 4,3 15,4 381

69,9 6,1 16,8 1 088

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,2 53,6 52,5 59,3 46,1

47,2 51,1 54,7 61,8 47,7

49,5 48,8 55,4 61,4 49,4

41,8 55,1 55,7 61,3 50,3

53,9 44,0 50,6 57,2 44,7

42,0 54,1 52,1 59,3 45,5

33,3 63,4 51,2 60,0 42,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 18,7 11,3 14,4 4,5

2,6 13,2 11,4 12,2 5,1

1,5 12,7 8,1 13,6 4,2

1,0 13,1 11,4 13,5 4,5

0,7 9,4 7,4 11,6 4,7

1,4 7,4 8,1 13,5 6,4

1,0 12,4 9,5 14,3 4,5

4,3

5,0

2,9

4,3

3,5

5,5

Bytové domácnosti

496 940

2 686

691

4,6 5,3 Domácnosti 659 2 948

43 808

291

814


544 577 547 811

3 009 3 032

805 808

757 765

3 323 3 348

47 779 48 041

315 318

891 898

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,6 27,1 24,5 14,5 6,3 8,1 2,9 31,0

55,8 30,8 25,0 17,7 9,3 8,4 0,9 25,6

50,1 30,7 19,3 12,8 4,4 8,4 2,5 34,6

52,4 28,3 24,2 14,8 5,9 9,0 2,2 30,5

42,9 27,1 15,8 15,7 7,1 8,6 4,4 37,0

55,3 31,1 24,2 16,7 8,2 8,5 3,5 24,5

58,0 28,1 30,0 14,9 6,7 8,2 1,6 25,5

2,33

2,61

2,85

2,55

2,65

2,26

2,76

2,79

110

113

117

114

110

109

110

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 368 1 254 47 3,9 114

224 198 4 2,1 26

753 639 127 24,8 114

61,2 50,8 12,7

86,8 48,9 4,0

716 458 1 439 9 027 620 410 1 298 8 553 46 11 35 22 8,0 2,8 2,8 0,3 96 48 141 474 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 99,2 89,0 84,1 58,7 37,9 54,6 46,9 57,6 1,0 2,7 7,0 7,3

89,4 54,8 0,0

97,7 34,8 2,2

80,4 99,2 85,4

26,2 99,5 38,7

85,9 100,0 29,8

69,8 99,5 64,8

Praha Zbraslav

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice



5,0 98,4 11,1


116 Domy

62,4 98,5 83,9

58,8 99,5 60,8

89,8 99,1 95,9

251


pokračování 10


Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


635 105

223

2 798

21 664

493

58 660

370

1 099

601 031 34 074

215 8

2 719 79

20 208 1 456

468 25

55 335 3 325

359 11

1 042 57

74,3 4,1 16,0 519 242

71,3 7,6 17,9 214

74,3 5,1 15,2 2 414

71,6 4,1 17,0 18 635

66,7 7,7 19,1 396

76,7 3,6 14,5 43 136

71,4 3,5 22,7 296

71,5 3,8 20,4 1 096

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

30,4 65,9 50,9 55,7 46,1

46,5 50,6 53,1 57,6 48,7

53,3 44,4 53,1 60,4 46,7

42,9 53,3 53,8 61,4 46,2

50,2 47,1 57,1 63,5 51,3

42,9 53,7 55,5 66,5 45,0

47,6 50,1 50,1 57,2 43,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

2,7 13,5 12,1 15,7 4,9

1,2 9,3 7,8 13,0 3,2

0,6 11,4 7,0 11,0 5,3

2,4 13,2 9,5 8,9 4,9

0,5 11,8 8,4 13,1 5,4

1,9 11,6 13,5 14,3 5,7

1,6 13,9 10,7 16,4 5,0

4,3

11,2

5,3

4,1

4,7

4,1

Bytové domácnosti

496 940

144

1 978

4,3 3,6 Domácnosti 19 076 353

43 964

230

793


544 577 547 811

172 176

2 177 2 206

20 566 20 643

397 410

48 670 49 059

265 267

910 917

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,7 18,8 33,0 17,0 4,5 12,5 2,3 29,0

54,4 32,0 22,3 16,1 6,9 9,2 1,8 27,7

35,7 21,0 14,6 17,0 7,8 9,2 5,3 42,0

51,2 31,2 20,0 12,0 2,9 9,0 2,0 34,9

42,7 27,0 15,7 16,5 7,4 9,1 3,5 37,3

56,6 31,1 25,5 14,2 5,6 8,6 1,9 27,3

56,2 32,3 23,9 15,8 6,5 9,3 1,6 26,4

2,33

2,91

2,62

2,13

2,46

2,31

2,90

2,76

110

122

112

116

112

116

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

132 116 21 22,1 16

201 185 41 28,5 16

628 572 8 1,4 56

61,2 50,8 12,7

96,6 40,4 0,9

1 338 1 418 248 5 701 1 192 1 394 218 5 465 -15 4 21 28 -1,2 0,3 10,7 0,5 146 24 30 236 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 92,9 1,1 85,8 51,3 50,6 79,5 54,3 50,3 3,5 1,2 4,1 19,7

96,8 32,6 1,1

94,6 50,2 1,9

80,4 99,2 85,4

7,8 99,1 90,5

85,4 98,9 97,3

85,1 99,5 96,0


252

49,3 99,2 62,3


108 Domy

89,9 99,7 99,4

62,8 97,7 73,9

85,0 99,6 97,6


pokračování 11

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha Čakovice

Praha 19 - Praha 18 Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř


635 105

1 297

23 111

3 054

2 362

8 679

698

1 402

601 031 34 074

1 243 54

21 724 1 387

2 861 193

2 242 120

8 115 564

651 47

1 323 79

74,3 4,1 16,0 519 242

70,9 5,8 18,9 1 181

76,5 3,2 14,4 18 330

74,6 3,6 15,1 2 575

75,3 4,1 16,0 2 205

81,4 2,3 11,3 5 451

69,1 4,7 17,3 647

72,5 3,6 17,0 1 122

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

45,5 52,5 52,2 59,4 45,3

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

50,1 48,5 53,8 61,6 46,5

54,7 42,9 51,4 58,6 44,9

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,1 49,6 51,8 61,1 43,2

36,5 61,1 55,2 61,6 49,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,7 12,1 11,1 18,2 5,3

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 20,5 7,4 16,2 5,2

0,5 21,0 7,3 13,5 3,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,6 21,5 10,3 13,6 3,9

1,4 17,1 6,1 15,7 2,1

4,3

5,3

4,2

5,4

6,1

7,9

Bytové domácnosti

496 940

892

19 168

6,5 4,3 Domácnosti 2 198 1 762

5 441

497

916


544 577 547 811

1 024 1 033

20 958 21 039

2 512 2 531

2 015 2 032

6 027 6 069

584 587

1 031 1 038

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,2 29,7 24,5 16,4 6,5 9,9 1,8 27,6

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

49,8 29,6 20,2 14,9 6,1 8,8 4,3 31,0

50,5 31,4 19,1 12,6 4,8 7,9 5,3 31,5

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

50,4 28,6 21,8 14,5 6,6 7,8 1,5 33,6

56,8 27,6 29,2 12,6 4,3 8,3 1,8 28,7

2,33

2,73

2,16

2,57

2,47

2,59

2,65

2,77

110

116

110

115

112

118

113

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

814 716 35 5,1 98

393 363 -16 -4,2 30

612 557 59 11,8 55

61,2 50,8 12,7

98,7 44,0 1,5

2 078 1 099 869 586 1 948 1 020 813 570 -35 -17 -59 23 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 130 79 56 16 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 45,5 85,1 81,8 46,7 50,0 50,5 49,2 39,0 28,3 2,9 0,5 33,2

92,0 48,6 1,7

90,8 40,2 6,8

80,4 99,2 85,4

84,6 99,0 91,1

76,3 99,4 88,4

70,9 98,2 82,6


82,8 98,8 92,1


115 Domy

60,7 98,7 63,7

86,0 98,4 89,7

71,6 99,6 96,1

253


pokračování 12

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

198

32 769

2 777

927 28

190 8

30 951 1 818

2 629 148

63,1 5,6 24,2 694

66,5 8,3 20,7 791

74,2 2,5 16,7 139

75,9 3,6 15,1 21 498

66,0 5,9 20,8 2 646

38,6 58,8 60,3 65,1 56,0

39,2 59,2 56,4 62,3 50,6

25,3 70,8 53,4 57,3 49,6

30,9 64,7 57,7 63,9 50,9

36,7 61,0 59,7 64,1 55,6

31,6 65,6 50,8 58,5 43,5

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,1 14,4 5,0

1,0 13,6 9,2 18,5 2,7

1,3 12,0 10,9 20,1 4,4

3,0 15,2 11,6 12,1 9,6

0,5 14,1 8,4 12,9 4,1

1,3 12,1 9,1 15,7 3,5

4,3

4,1

4,6

14,7

4,0

4,8

Bytové domácnosti

496 940

50 367

31 840

6,3 7,7 Domácnosti 571 670

110

21 168

1 899


544 577 547 811

54 818 55 036

34 844 35 084

657 672

733 740

120 124

23 373 23 533

2 268 2 293

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,7 27,2 21,5 18,7 7,8 10,8 3,0 29,6

53,4 27,8 25,6 14,9 5,1 9,8 2,8 28,9

51,2 21,1 30,1 18,0 3,6 14,3 2,0 28,8

71,8 35,5 36,3 9,7 4,0 5,6 0,0 18,5

49,3 25,4 23,9 17,3 6,7 10,6 2,5 30,9

49,4 25,9 23,5 15,0 4,7 10,3 2,0 33,5

2,33

2,14

2,53

2,86

2,65

3,11

2,58

2,66

110

109

110

110

113

111

121

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

6 786 6 495 -280 -4,1 291

3 222 3 017 72 2,4 205

1 224 1 061 157 17,4 163

61,2 50,8 12,7

50,2 56,3 13,5

2 770 554 359 115 2 629 472 302 95 182 112 153 23 7,4 31,1 102,7 31,9 141 82 57 20 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 53,3 94,9 86,4 96,8 29,3 34,4 24,7 33,2 47,2 1,9 15,6 7,4

69,2 39,9 25,6

91,0 34,2 4,4

80,4 99,2 85,4

92,1 99,8 98,3

81,5 98,8 74,5

77,4 99,1 20,7

Praha 10

Praha 11

635 105

54 837

49 025

927

955

601 031 34 074

52 069 2 768

46 515 2 510

877 50

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,0 16,1 52 783

77,3 3,5 14,2 31 336

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8



254

89,7 99,5 98,8


118 Domy

72,9 98,7 80,1

47,7 98,7 58,9

24,2 98,9 74,7


pokračování 13

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha 17 Řepy

Praha 14

Praha Běchovice

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní

635 105

4 454

29 419

1 266

1 721

13 157

20 186

794

601 031 34 074

4 223 231

27 919 1 500

1 203 63

1 644 77

12 468 689

18 915 1 271

757 37

74,3 4,1 16,0 519 242

69,6 4,4 19,6 3 332

76,1 3,8 14,6 22 198

68,2 6,0 20,0 1 026

75,1 3,9 15,6 1 251

77,5 3,5 13,2 9 637

75,2 3,3 14,3 16 107

68,3 3,5 19,6 726

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

26,4 71,4 56,6 60,2 53,1

21,4 75,7 56,1 59,9 52,5

44,9 52,9 54,8 60,1 49,5

40,2 57,4 56,8 62,3 51,5

25,8 71,8 56,6 60,5 52,8

32,4 64,6 54,9 59,0 50,9

51,1 44,8 51,6 59,5 44,4

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,0 12,4 13,9 4,0

0,5 11,0 7,6 13,5 4,3

1,7 12,6 13,2 15,7 3,6

0,8 11,0 11,6 13,9 4,8

0,5 11,2 7,0 12,1 5,3

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

1,6 15,5 10,0 17,1 3,9

4,3

4,5

4,0

4,4

3,8

4,0

Bytové domácnosti

496 940

2 740

19 516

5,6 8,2 Domácnosti 843 1 100

8 703

13 994

560


544 577 547 811

3 076 3 096

21 261 21 391

963 976

1 251 1 271

9 557 9 608

15 394 15 525

652 658

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,8 22,4 33,5 16,0 4,8 11,1 2,1 26,1

50,1 18,3 31,8 18,3 5,1 13,2 2,2 29,4

53,3 29,5 23,8 15,3 6,5 8,8 3,7 27,8

52,4 29,7 22,7 17,2 7,5 9,8 2,8 27,5

48,8 19,8 29,0 17,8 5,0 12,7 2,7 30,7

49,4 22,8 26,7 17,6 5,7 11,9 2,9 30,1

55,6 32,8 22,8 14,0 5,8 8,2 2,1 28,3

2,33

2,85

2,68

2,72

2,73

2,66

2,58

2,72

110

113

110

116

110

111

118

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 103 989 129 15,0 114

2 764 2 590 359 16,1 174

492 441 -4 -0,9 51

61,2 50,8 12,7

88,0 38,1 11,0

2 215 725 471 1 093 1 984 651 432 1 022 558 56 11 147 39,1 9,4 2,6 16,8 231 74 39 71 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 54,2 96,5 80,3 58,4 27,8 47,0 38,5 33,7 43,9 0,5 13,4 35,4

72,0 40,9 18,1

95,7 45,9 1,1

80,4 99,2 85,4

84,0 99,1 71,7

64,9 99,3 83,5

76,0 96,8 82,3

z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)


68,0 99,3 88,5


116 Domy

4,9 98,5 4,8

65,0 98,4 80,6

75,2 99,0 98,0

255


pokračování 14

Praha Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice


635 105

910

7 158

1 294

441

4 026

16 006

198

601 031 34 074

867 43

6 783 375

1 239 55

427 14

3 854 172

15 230 776

192 6

74,3 4,1 16,0 519 242

69,0 4,9 18,9 835

75,4 3,5 14,7 5 703

66,1 6,9 21,1 1 238

66,0 6,3 20,4 388

73,9 4,3 16,3 2 993

77,0 3,5 14,4 11 147

71,7 7,1 16,2 157

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

49,5 47,5 52,0 58,4 45,7

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

43,5 54,0 50,2 57,9 43,1

43,3 54,9 53,0 61,1 45,1

35,2 62,1 56,6 61,1 52,0

35,5 62,2 58,4 62,8 54,2

41,4 56,1 55,3 64,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

1,8 16,5 7,5 11,7 3,6

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,3 12,8 9,3 14,4 4,3

1,1 16,8 9,3 15,7 3,9

1,0 15,2 8,2 14,1 3,0

0,6 17,9 8,3 13,3 4,0

0,5 21,7 10,6 16,2 2,5

4,3

3,6

5,2

5,6

5,8

4,1

16,7

Bytové domácnosti

496 940

645

4 560

4,7 Domácnosti 919

296

2 504

10 691

135


544 577 547 811

717 734

5 183 5 223

1 049 1 066

325 327

2 812 2 845

11 713 11 750

147 147

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,6 33,9 21,7 14,0 5,9 8,2 1,9 28,5

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

53,4 30,9 22,5 16,5 5,7 10,8 2,2 28,0

59,0 32,7 26,3 14,7 4,9 9,8 2,8 23,5

57,8 29,9 27,9 16,1 5,4 10,7 1,4 24,7

49,8 25,3 24,5 17,7 6,3 11,4 2,1 30,4

64,6 36,1 28,6 6,8 2,0 4,8 2,7 25,9

2,33

2,67

2,84

2,76

2,79

2,81

2,56

2,65

110

114

115

110

114

110

109

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

627 537 -18 -3,2 90

1 651 1 553 56 3,7 98

144 113 34 43,0 31

61,2 50,8 12,7

2 279 799 313 1 803 2 074 684 271 1 562 -4 95 65 382 -0,2 16,1 31,6 32,4 205 115 42 241 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7

65,5 38,9 28,3

97,3 33,5 1,8

80,4 99,2 85,4

60,9 98,1 77,5

88,4 99,5 91,5

77,0 99,1 94,7


256

69,5 98,7 54,5


116 Domy

88,6 99,4 61,7

8,9 98,9 94,1

85,5 97,8 66,8


pokračování 15 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

635 105

636

1 111

924

156

131

3 320

521

2 426

601 031 34 074

622 14

1 046 65

882 42

152 4

125 6

3 190 130

505 16

2 294 132

74,3 4,1 16,0 519 242

69,5 7,2 18,1 514

70,8 5,4 17,6 870

68,2 6,5 19,0 818

82,7 1,9 12,2 106

69,5 6,9 17,6 92

76,9 4,5 14,9 2 588

63,5 8,4 24,8 419

75,5 3,5 14,1 2 102

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,4 52,5 55,1 62,1 48,1

41,4 56,8 55,6 62,5 49,0

41,3 56,0 52,6 60,9 44,8

52,8 46,2 59,3 65,7 52,7

46,7 53,3 56,5 64,9 48,8

20,6 76,9 55,4 58,1 52,9

40,6 55,1 55,4 61,3 49,5

46,4 51,5 52,4 59,1 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,6 10,2 18,7 4,4

0,7 20,7 9,9 13,7 5,2

2,4 14,9 9,5 15,5 4,2

9,6 16,7 12,2 16,0 4,5

6,1 18,3 14,5 9,2 7,6

0,5 14,3 9,0 14,3 3,6

0,4 14,8 12,5 21,9 4,2

3,5 16,1 10,5 14,5 4,3

4,3

2,9

4,0

13,6

4,5

2,4

6,6

Bytové domácnosti

496 940

408

698

8,0 8,6 Domácnosti 605 105

82

2 217

325

1 715


544 577 547 811

474 480

798 806

688 702

118 118

103 105

2 415 2 424

378 384

1 974 1 998

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,6 28,8 25,8 15,6 7,3 8,3 2,3 27,5

56,5 30,4 26,1 13,3 5,1 8,2 3,5 26,8

57,0 28,6 28,3 15,1 5,6 9,5 2,6 25,4

47,5 29,7 17,8 15,3 7,6 7,6 2,5 34,7

46,7 29,5 17,1 13,3 3,8 9,5 4,8 35,2

52,5 18,6 33,9 17,6 4,7 12,9 0,9 29,0

57,0 31,0 26,0 13,3 4,7 8,6 1,3 28,4

50,9 29,1 21,8 16,8 7,2 9,6 2,6 29,8

2,33

2,83

2,86

2,90

2,47

2,83

2,70

2,89

2,65

110

118

115

116

112 Domy

128

109

118

117

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

374 330 24 7,8 44

327 282 46 19,5 45

1 113 990 61 6,6 123

61,2 50,8 12,7

97,3 42,7 1,8

620 634 102 77 383 549 539 83 63 354 64 88 -1 61 13,2 19,5 -1,2 20,8 71 95 19 14 29 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4

97,9 31,0 4,6

87,9 52,8 3,2

80,4 99,2 85,4

93,6 99,4 44,8

80,9 99,6 85,5

69,0 99,1 49,4

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 ŠtěrboUhříněholy ves



75,4 97,3 10,6

69,8 98,3 82,9


2,4 100,0 89,2

3,2 98,4 87,3

88,7 99,2 93,2

257


pokračování 16 v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov

Byty Byty celkem

551 243

17 505


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 15 164 -2 537 -14,3 199 2 341 657 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

87,1 99,3 73,1 98,0 98,7

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,37

2,27

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


258

26 625

38 726

67 532

37 770

638

245

617 516 84 19,4 503 122 36 23

229 213 14 7,0 200 32 5 10

62,2 98,3 63,9 93,1 94,3

30,0 96,1 72,7 91,3 91,9

0,9 99,1 75,6 93,9 93,0

95,8 2,7 0,5 0,1

88,3 6,4 3,0 0,6

77,5 13,4 3,5 3,5

77,9 14,6 4,2 2,8

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

9,4 18,4 35,3 11,3 20,2

10,9 8,8 61,0 12,5 0,9

79,7 0,0 5,4 0,0 0,0

78,4 0,0 8,5 0,0 0,0

2,07 1,11 18,0 37,4

2,16 0,98 18,0 39,4

2,32 1,00 19,1 45,2

2,87 0,85 23,2 67,5

2,70 0,90 21,5 58,4


2,37

3,42

3,01

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,4 5,9 50,9 4,8 34,7

39,9 6,6 45,8 5,2 36,9

52,1 12,2 43,2 7,8 33,3

44,6 8,0 50,7 7,0 29,6

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,2 10,8 25,0 17,0

12,5 11,7 21,0 16,5

10,3 11,0 14,5 5,2

9,9 10,3 7,5 3,8

54 775 7 192 4 634 23 128 35 043 60 606 32 975 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 48 686 6 417 4 019 3 497 3 683 6 926 4 795 1 317 1 466 3 281 1 632 12 13 15 8 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 17

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec


799

734

Praha Zbraslav

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

Byty Byty celkem

551 243

2 953


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 460 2 686 27 1,0 1 305 267 107 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

12,7 99,1 79,8 96,5 97,1

1,9 98,1 74,7 93,8 94,4

43,2 97,9 76,3 93,6 96,7

26,9 98,8 84,5 96,9 97,5

94,0 3,6 1,0 0,2

89,1 8,1 1,3 0,7

78,7 15,2 2,0 2,5

85,1 10,8 2,0 0,9

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

42,5 7,1 26,8 11,3 4,7

84,2 0,0 6,7 0,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,92 19,9 52,3

2,85 0,80 24,8 71,5

2,37

2,87

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


3 358

48 711

330

956

262 291 -10 -3,3 233 39 8 2

890 814 158 24,1 757 142 46 3

85,1 99,2 72,6 97,9 98,4

81,1 99,3 82,1 93,1 90,4

55,3 99,1 86,4 95,8 96,3

91,1 5,9 1,4 0,4

95,2 2,9 0,7 0,1

85,2 8,9 3,8 1,7

90,8 6,0 1,5 0,9

60,7 0,9 22,3 2,1 0,0

37,3 5,3 28,0 4,6 13,8

14,7 13,0 48,5 8,2 8,2

64,6 0,7 5,8 17,2 0,0

69,7 0,0 12,5 2,8 0,0

2,55 0,89 21,7 56,1

2,65 0,93 20,0 53,4

2,26 0,98 19,5 44,7

2,76 0,90 21,1 58,9

2,79 0,77 26,5 75,4


2,33

3,09

3,67

44,3 9,0 47,2 5,0 36,5

49,6 14,3 49,9 3,2 38,5

47,6 10,5 46,3 6,8 36,0

48,6 9,8 46,0 6,1 36,0

42,1 6,7 52,1 3,5 36,1

48,8 10,0 52,6 4,8 31,6

48,6 15,2 46,6 4,3 39,8

12,0 11,6 12,8 11,3

14,5 12,7 12,9 8,8

11,2 10,0 16,1 9,1

11,7 13,1 15,4 12,1

12,3 11,6 23,8 16,9

13,4 8,2 12,7 11,7

22,2 9,3 12,3 9,6

776 537 1 545 8 437 691 659 2 948 43 808 54 40 219 -2 422 8,5 6,5 8,0 -5,2 670 479 1 335 7 433 108 75 410 4 903 35 25 147 1 704 13 1 11 17 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


259


pokračování 18


Praha Suchdol

2 286

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice

Byty Byty celkem

551 243

164


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

160 144 35 32,1 140 20 7 0

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

2,8 98,6 68,8 94,4 94,4

38,6 99,0 84,8 96,7 96,5

78,0 98,8 43,9 94,4 95,9

44,5 98,3 83,6 96,3 96,6

67,8 99,6 79,3 97,7 98,4

72,6 98,7 92,2 97,8 97,8

72,0 98,4 79,7 94,5 95,0

94,0 3,6 1,0 0,2

80,6 14,6 2,1 2,1

90,7 5,8 1,9 0,8

89,1 6,7 1,9 0,4

89,0 6,8 0,6 1,7

95,7 2,8 0,8 0,2

93,9 3,0 1,3 0,4

88,5 6,2 2,5 2,0

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

78,5 0,0 7,6 0,0 0,0

60,3 3,2 11,8 11,6 3,2

1,2 8,5 76,3 2,2 7,9

58,6 7,4 20,1 0,3 0,0

7,5 10,9 41,0 15,3 21,3

76,1 0,9 8,7 0,9 0,0

71,4 0,3 14,1 0,4 4,4

2,33 1,00 18,3 43,0

2,91 0,89 24,0 71,4

2,62 0,86 21,5 56,9

2,13 1,14 18,9 40,6

2,46 0,82 26,7 67,3

2,31 0,99 17,4 40,4

2,90 0,78 24,2 70,1

2,76 0,90 21,9 60,7

2,37

3,35


2,34

3,73

3,09

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

43,8 18,1 45,8 3,5 36,8

49,3 8,7 49,0 5,5 36,1

36,0 4,5 49,9 5,3 33,1

49,9 14,2 41,9 5,4 41,4

41,2 6,1 49,4 5,4 35,3

51,3 14,3 46,5 7,4 35,7

45,4 11,9 49,2 3,4 34,9

11,1 11,5 22,4 16,1

18,8 10,4 5,6 3,5

13,5 13,0 18,4 12,9

9,8 10,6 21,9 17,3

22,1 11,9 16,4 13,9

9,8 10,9 22,6 16,0

13,5 10,9 13,0 12,2

11,7 10,7 15,8 10,2


260

21 232

434

48 640

1 573 27 301 4 191 1 978 19 076 353 43 964 74 -1 597 33 -1 658 3,9 -7,7 10,3 -3,6 1 391 20 261 3 753 308 2 156 81 4 676 91 665 46 1 811 8 5 0 14 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


250

887

225 230 48 26,4 206 20 11 0

717 793 651 94 33 6


pokračování 19

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha - Praha 19 - Praha 18 Čakovice Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř

Byty Byty celkem

551 243

1 031


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

995 892 31 3,6 867 139 33 6

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

74,7 98,9 87,6 95,6 95,5

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

36,4 98,8 87,3 96,8 96,2

79,4 98,6 87,9 95,9 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

91,4 4,9 2,8 0,6

96,5 2,2 0,5 0,1

90,5 6,4 1,4 0,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

82,5 0,0 4,4 0,1 0,4

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

2,33 1,00 18,3 43,0

2,73 0,85 22,4 61,8

2,16 0,99 16,8 36,5

2,37

3,22

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


20 954

2 379

1 911

5 610

545

1 041

460 497 -17 -3,3 416 48 9 0

677 916 265 40,7 611 125 53 8

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

62,2 98,0 80,3 93,2 95,6

47,1 98,3 84,3 96,8 96,7

92,5 3,9 1,9 0,7

97,9 1,2 0,2 0,2

85,5 7,8 3,0 2,2

89,1 6,9 1,0 1,2

41,6 12,4 25,8 5,7 6,1

41,8 7,7 27,4 0,6 14,8

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

63,2 0,0 21,3 0,2 0,0

56,9 10,4 20,0 0,1 0,0

2,57 0,95 19,2 50,1

2,47 0,92 20,3 50,7

2,59 1,04 15,2 39,6

2,65 0,89 22,1 59,0

2,77 0,88 20,2 57,1


2,49

2,99

3,22

53,1 10,1 50,8 4,6 34,9

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

45,4 7,7 44,8 8,4 30,5

46,8 8,9 49,3 6,5 31,3

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

42,1 12,1 52,1 4,2 27,8

51,7 10,6 43,7 3,9 41,0

13,2 10,8 17,0 10,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,0 9,8 16,2 11,4

9,3 9,6 17,1 13,0

9,3 12,9 20,1 15,0

10,1 9,3 11,5 9,5

13,1 12,6 11,0 9,4

1 352 1 179 910 359 19 168 2 198 1 762 5 441 -160 82 -33 312 -0,8 3,9 -1,8 6,1 1 159 1 076 847 330 1 786 181 149 169 780 57 37 83 9 6 1 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


261


pokračování 20

Praha 10

Praha 11

Praha Šeberov

33 013

713

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

134

22 646

2 607

2 772 21 168 -296 -1,4 2 508 1 478 614 19

1 295 1 899 746 64,7 1 122 708 165 4

Byty Byty celkem

551 243

55 860


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

4 727 50 367 -3 169 -5,9 4 263 5 493 2 342 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

69,4 99,6 98,9 99,4 99,5

64,6 97,7 84,6 94,9 94,4

20,7 98,5 92,1 97,6 96,6

14,5 97,3 78,2 94,5 95,5

71,5 99,6 96,3 99,0 99,2

48,8 98,7 90,8 97,4 96,7

94,0 3,6 1,0 0,2

96,3 2,8 0,5 0,1

98,9 0,5 0,1 0,0

87,7 7,4 1,9 0,7

92,2 4,5 0,7 0,4

83,6 11,8 0,9 0,0

97,9 1,3 0,3 0,1

93,3 3,5 1,2 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

4,4 10,4 45,0 24,1 12,5

73,6 7,7 5,6 0,2 0,0

36,9 0,1 7,8 44,6 0,3

66,4 0,0 16,4 0,0 0,0

10,1 12,1 20,5 18,8 32,7

52,3 9,6 18,6 11,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,14 1,01 17,9 38,5

2,53 0,97 16,1 41,1

2,86 0,79 25,2 74,4

2,65 0,85 22,7 61,8

3,11 0,83 23,7 77,3

2,58 1,01 16,5 43,0

2,66 0,86 22,6 61,2

2,37

2,12


3,93

2,57

3,14

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

44,8 7,4 46,7 4,5 40,4

49,7 16,3 36,6 7,2 43,6

53,6 12,1 38,5 3,0 50,4

52,7 13,6 43,6 6,4 35,5

45,8 8,3 47,3 4,6 40,0

49,3 13,0 39,7 9,4 40,0

11,1 11,5 22,4 16,1

9,4 9,9 25,2 17,5

11,9 13,7 24,2 16,3

17,0 12,8 12,8 7,9

19,9 14,5 16,9 20,9

10,9 10,0 10,0 5,5

11,6 14,4 22,4 15,3

15,0 12,2 16,6 11,3


262

864

1 840 593 341 127 31 840 571 670 110 461 164 521 27 1,5 40,3 349,7 32,5 1 653 496 277 103 1 173 142 194 24 561 34 109 9 9 5 1 2 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 21

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

21 765

964

Praha Zličín

Praha 17 Praha 14 Řepy

Praha Běchovice

Byty Byty celkem

551 243

3 179


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 141 2 740 412 17,7 1 000 439 157 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

61,6 99,3 94,3 98,0 97,7

46,8 99,6 98,7 99,3 99,3

3,0 97,3 76,9 93,6 90,2

61,0 99,3 92,5 98,2 98,4

94,0 3,6 1,0 0,2

95,4 2,6 1,0 0,3

98,7 0,6 0,2 0,0

80,3 11,9 4,4 2,7

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

31,6 11,3 32,8 4,5 13,3

5,5 10,3 40,0 30,0 10,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,85 0,95 18,8 53,9

2,68 0,98 16,7 45,0

2,37

3,03

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


1 191

9 427

15 698

625

2 607 13 994 4 840 52,9 2 331 1 704 856 13

546 560 28 5,3 484 65 18 6

40,0 99,3 97,2 98,7 99,0

45,3 99,3 95,3 98,5 98,8

63,2 97,1 79,1 95,0 94,6

93,3 4,6 0,8 0,5

97,6 1,0 0,2 0,0

97,0 1,7 0,4 0,1

85,5 8,9 1,3 1,6

76,9 0,0 9,1 0,0 0,0

30,8 1,8 38,7 17,5 1,6

7,4 4,7 57,2 23,2 2,8

13,9 10,3 39,7 20,4 9,2

69,6 0,2 14,5 0,4 0,0

2,72 0,87 22,8 62,5

2,73 0,96 18,9 52,0

2,66 1,00 16,0 43,1

2,58 0,99 17,0 44,5

2,72 0,85 22,3 61,9


2,68

2,62

3,25

51,5 11,4 42,6 5,2 43,8

45,3 6,1 42,7 5,0 43,4

45,4 15,8 45,9 5,6 35,8

48,5 9,5 47,4 4,6 39,2

44,9 6,9 44,4 4,6 41,6

43,7 6,1 45,6 7,4 36,3

49,5 11,1 51,3 5,9 32,0

13,9 16,9 20,1 14,0

14,1 15,2 17,1 16,3

13,2 10,9 13,2 9,6

11,8 12,1 18,4 12,9

13,9 13,9 18,6 15,3

10,6 11,5 17,0 15,3

9,5 10,9 14,5 9,8

1 518 872 470 916 19 516 843 1 100 8 703 7 391 49 56 1 533 61,0 6,2 5,4 21,4 1 257 770 420 804 2 249 121 91 724 1 227 47 45 474 22 3 2 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


263


pokračování 22

Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Praha 15 Lesy

Praha Benice

Byty Byty celkem

551 243

763


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

678 645 -29 -4,3 588 118 37 16

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

49,6 97,2 75,8 92,2 92,1

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

72,7 99,2 91,4 97,5 98,3

6,1 98,6 74,0 97,6 97,0

94,0 3,6 1,0 0,2

79,7 11,3 3,4 1,7

92,5 4,4 1,5 0,6

94,2 4,4 0,7 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

79,2 0,6 5,4 4,2 0,0

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,67 0,86 22,1 60,7

2,84 0,96 18,5 53,1

2,37

3,19

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


264

4 943

1 068

364

2 832

11 302

166

1 401 10 691 586 5,8 1 252 611 262 5

154 135 36 36,4 125 31 9 3

84,9 98,0 92,0 96,3 96,4

78,2 99,8 95,4 99,2 99,4

72,6 98,5 88,1 98,5 98,5

78,7 18,9 0,3 1,4

93,1 3,3 1,1 0,7

97,7 1,5 0,3 0,1

90,4 8,1 0,0 0,0

68,4 0,1 8,4 12,7 0,0

86,1 0,7 3,4 0,0 0,0

55,8 3,4 29,6 1,3 0,3

9,7 10,9 34,5 30,5 9,1

82,2 0,0 5,2 0,7 0,0

2,76 0,76 27,1 75,7

2,79 0,74 28,5 80,2

2,81 0,82 22,4 63,9

2,56 1,00 16,6 42,6

2,65 0,78 28,8 77,5


3,48

2,57

3,46

44,0 14,4 55,2 3,6 30,5

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

47,4 15,3 46,8 5,0 40,9

53,4 14,9 44,3 7,8 40,2

51,4 13,2 42,7 6,0 40,9

45,9 8,0 46,7 4,6 40,5

49,6 18,5 41,5 8,1 36,3

11,5 8,7 15,2 9,9

12,1 13,0 17,3 11,3

18,9 11,8 13,7 7,7

14,2 13,9 10,8 9,1

14,9 14,2 15,5 10,3

11,6 13,5 22,8 16,4

9,6 9,6 11,1 4,4

2 412 861 331 1 916 4 560 919 296 2 504 448 90 83 496 10,9 10,9 39,0 24,7 2 169 726 286 1 629 383 149 68 328 116 37 17 102 16 11 1 19 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



dokončení Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

779

717

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves

96

2 401

373

1 910

681 683 120 86 335 698 605 105 82 2 217 108 129 12 1 333 18,3 27,1 12,9 1,2 17,7 611 579 96 72 301 81 112 26 14 184 22 33 10 3 88 12 5 1 0 1 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

359 325 55 20,4 314 48 5 3

1 155 1 715 106 6,6 1 019 195 46 15

Byty Byty celkem

551 243

466


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

420 408 50 14,0 375 58 19 1

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

82,1 99,0 88,7 96,3 95,3

63,6 97,1 85,0 95,0 91,1

64,1 97,9 76,0 95,5 94,7

0,0 99,0 70,5 92,4 91,4

1,2 97,6 59,8 93,9 95,1

74,1 99,6 97,6 99,3 99,4

78,8 99,7 88,3 96,9 97,5

50,3 98,0 78,7 93,5 93,1

94,0 3,6 1,0 0,2

91,2 5,4 2,2 0,0

85,4 8,3 3,0 1,1

85,3 8,8 1,7 1,5

61,0 33,3 1,0 3,8

72,0 22,0 4,9 1,2

98,1 1,1 0,1 0,0

91,4 6,2 1,2 1,2

82,8 10,6 3,0 1,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

80,1 4,2 4,7 0,0 0,0

78,8 0,0 11,5 0,7 0,0

80,5 0,5 5,0 0,2 0,0

71,4 0,0 19,0 0,0 0,0

72,0 0,0 19,5 0,0 0,0

12,4 1,1 10,4 50,9 22,8

86,8 0,0 3,7 0,3 0,0

49,4 3,9 25,2 5,2 6,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,83 0,82 24,6 69,8

2,86 0,85 22,0 63,8

2,90 0,85 22,5 66,9

2,47 0,86 22,3 55,4

2,83 0,87 22,8 64,6

2,70 0,96 16,6 45,2

2,89 0,76 25,8 74,7

2,65 0,94 20,1 54,1

2,37

3,46

3,41

2,82

3,78

2,88

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

49,8 15,7 43,6 4,2 41,4

50,0 16,3 49,3 4,4 36,8

47,3 14,9 41,7 7,4 37,0

43,8 6,7 48,6 6,7 24,8

37,8 13,4 43,9 6,1 36,6

48,6 7,2 43,8 4,0 46,2

52,6 17,8 47,4 7,1 39,7

44,4 11,4 47,2 7,2 30,2

11,1 11,5 22,4 16,1

12,7 11,8 15,9 10,3

12,6 10,9 14,3 8,9

14,5 13,7 10,1 8,8

2,9 4,8 15,2 1,9

14,6 12,2 6,1 3,7

15,2 15,3 19,8 16,8

18,8 12,9 17,8 10,8

8,9 8,6 13,2 9,2


131



265

E.3. Vybrané údaje o České republice Rok sčítání 1961

1970

1980

1991

2001

Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká moravská romská slezská slovenská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání věřících nezjištěno Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským úplným středním s maturitou

9 571 531 4 640 631 4 930 900

9 807 697 4 749 511 5 058 186

Obyvatelstvo 10 291 927 4 988 095 5 303 832

25,4 59,7 14,9

21,2 60,4 18,4

23,4 59,6 17,0

21,0 61,1 17,9

16,2 65,4 18,4

94,6

81,2 13,2 0,3 0,4 3,1

90,4 3,7 0,1 0,1 1,9

39,9 43,9 16,2

59,0 32,1 8,8

7,2 22,9

8,9 24,9

Ekonomicky aktivní z toho ženy Ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodci

4 2 4 1

Hospodařící domácnosti z toho domácnosti s 1 členem Průměrný počet členů hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho: úplné rodiny průměrný počet členů neúplné rodiny průměrný počet členů domácnosti jednolivců

. . . 3 214 263

3 365 407 668 589 2,89 3 502 718

Domácnosti 3 790 977 897 447 2,70 3 875 681

3 983 858 1 047 221 2,57 4 051 583

4 216 085 1 276 176 2,41 4 270 717

2 405 404 3,41 249 604 2,55 514 653

2 487 530 3,30 306 676 2,51 668 589

2 556 778 3,27 325 085 2,49 938 815

2 512 893 3,21 434 385 2,44 1 089 647

2 333 592 3,12 576 421 2,46 1 276 176

. 1 615 958 . 2 845 145 1 776 244 .

1 1 3 3 1

1 1 4 3 1

1 1 4 3 1

Domy celkem z toho trvale obydlené Byty celkem trvale obydlené z toho v rodinných domech neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci Počet osob na 1 trvale obydlený byt Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Obytná plocha v m 2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m 2) na 1 byt Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením 1) 2)

94,3

94,5

1)

. . .

1)

. . .

2) 1)

1)

2,9 . . .

2,2 9,0 695 017 876 165

264 900 267 234

1)

4 2 4 1

983 287 823 720

3,5 . . .

3,4 13,5

5,0 17,0

Ekonomická aktivita 767 5 363 945 820 2 534 136 930 4 927 982 004 1 763 551

5 2 4 1

421 582 881 985

102 445 113 604

5 2 4 2

253 379 976 244

400 878 660 482

088 663 631 841 786 790

Domy, byty 1 830 891 1 634 304 3 781 411 3 494 846 1 604 843 286 565

3,31 10,5 35,3 1,77

. 26 105 3,15 12,4 39,1 2,10

. 108 867 2,90 14,5 42,7 2,41

. 129 199 2,76 16,6 45,9 2,66

117 247 175 225 2,64 18,6 49,5 2,69

24,1 56,6 8,9

35,6 81,4 31,9

42,9 92,4 58,4

50,0 96,9 77,6

64,1 98,5 81,7

. .

765 627 216 088 652 127

v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována

266

2)

3,3

. . .

10 230 060 4 982 071 5 247 989

1)

. . .

2)

10 302 215 4 999 935 5 302 280


868 597 077 705 525 371

541 076 193 681 389 512

969 630 366 827 632 538

018 705 293 678 131 615


267

Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 5 a hl. m. Praze

Počet obyvatel

1 400 000 1 182 186

1 200 000 1 000 000

1 169 106 1 214 174

1 132 936

1 140 795

800 000 600 000 400 000 200 000 0

98 270 117 546

1961

105 070

1970

96 683

1980

1991

obvod Praha 5

97 953

2001

Hl. m. Praha

Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 5

moravská 0,19% slezská 0,01%

česká 92,58% slovenská 1,66%

zbývající 1,39% nezjištěno 2,34%

romská 0,07% polská 0,10% německá 0,19% ruská 0,49%

ostatní 2,85% ukrajinská 0,60% řecká 0,04% maďarská 0,13% rumunská 0,02% vietnamská 0,19%

268


Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 5 v letech 1991 a 2001 3. 3. 1991

1. 3. 2001

19,1%

18,7%

21,6%

59,3%

15,1%

66,1%

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 5 1. 3. 2001 1,38%

26,43%

8,75%

11,55%

51,90%

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení


ovdovělí

nezjištěno

269

Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 5

Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,11% Bratrská jednota baptistů 0,06% Církev Adventistů sedmého dne 0,29%

ČR

nezjištěno 8,82%

Církev bratrská 0,80%

obvod

Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) 0,04%

9,11% 24,99%

65,90%

bez vyznání 59,04%

věřící 32,14%

Církev řeckokatolická 0,41% Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,22% Evangelická církev metodistická 0,09%

zbývající a nepřesně určené 8,91% Českobratrská církev evangelická 5,29%

Federace židovských obcí 0,16% Jednota bratrská 0,10% Křesťanské sbory 0,31% Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 0,09% Náboženská společnost českých unitářů 0,06%

Ostatní 7,54%

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 0,88% Novoapoštolská církev v ČR 0,08% Pravoslavná církev v českých zemích 2,21%

Církev římskokatolická 82,99%

nebo G7

Slezská církev evangelická augsburského vyznání 0,03%

Církev československá husitská 6,15%

Starokatolická církev v ČR 0,16% Církev sjednocení (moonisté) 0,00% Scientologická církev 0,01% Křesťanská společenství 0,24% Anglikánská církev 0,05% islám 0,50% buddhismus 0,54% hinduismus 0,08% hnutí Hare Kršna 0,02%

270


Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 5 a ČR 15,18% 9,11%

49,53%

3. 3. 1991

65,90%

1. 3. 2001

ČR

ČR

16,17%

24,99%

35,29%

8,82% 39,92% 32,14% 43,91%

bez vyznání

věřící

59,04%

nezjištěno

Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 5 v letech 1991 a 2001

2001

ženy

muži

1991

ženy

muži

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

základní a neukončené vzdělání

vyuč. a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

bez vzdělání a nezjištěno


271

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 5 a ČR v% 18 16

17,96 16,30

14 12 10

11,10

8 6 4 2

8,51

7,60

6,60

7,16 4,99

3,42

2,19

0 1961 Rok sčítání

obvod 1970

ČR

1980

1991

2001

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 5 10 000 9 000

zaměstnavatelé, zam. osoby, samostat. činní


pracující studenti a učni


nezaměstnaní

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

272


65 -6 9

60 -6 4

55 -5 9

50 -5 4

45 -4 9

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 5 12 000 nepracující důchodci

10 000

ostatní s vlastním zdrojem obživy

žáci, studenti, učni

osoby v domácnosti

8 000

6 000

4 000

2 000

65 -6 9

60 -6 4

55 -5 9

50 -5 4

45 -4 9

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 5

Věk 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24

muži

15-19 0

50

100

150

200 Osoby


250

300

ženy 350

400

273

Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 5 a ČR (ze zjištěných odvětví)

ČR

G 11,45% H 4,07%

F 9,37%

I 7,23%

E 2,15%

J 2,24% K 5,65% L 6,63%

D 28,02%

M 5,74% C 1,25%

O A B 4,69% 5,44% 0,05%

N 6,01%

Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (A) 0,68% Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti (B) 0,03%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) 12,45%

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) 10,33%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 1,49%

Ostatní 34,13%

Pohostinství a ubytování (H) 5,37% Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 4,80%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) 8,31%

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení (L) 7,94%

Stavebnictví (F) 10,00% Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (G) 13,69%

274

Dobývání nerostných surovin (C) 0,11%

Zpracovatelský průmysl (D) 11,09%


Školství (M) 6,11% Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 7,59%

Struktura domácností ve správním obvodu Praha 5 a ČR republice Česká republika

spr. obvod Praha 5

29,88% 36,75% 43,60% 54,64%

1,98%

3,07% 13,50% 16,57%

úplné rodiny

neúplné rodiny

vícečlenné nerodinné domácnosti


Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 5 3,07 43,60

2001

16,57

36,75

0,50 49,30

1991

15,20

34,90

2,30 52,00

1980

11,90

33,80

1,90 59,00

1970

0%

10%

úplné rodiny

20%

30%

neúplné rodiny

11,40

40%

50%

60%

27,60

70%

vícečlenné nerodinné domácnosti


80%

90%

100%


275

Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 5 v letech 1991 a 2001

14 000

Počet rodinných domácností

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000

817

2 000

126 1991

748

0 0

1

2 Počet závislých dětí

114

3

2001

4 a více

Trvale obydlené domy ve správním obvodu Praha 5 v letech 1991 a 2001

Rok

2001

rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

1991

0

276

2 500

5 000

7 500


10 000

12 500

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 5

jiný důvod vč. nezjištěno 36,0% dosud neobydlen po kolaudaci 8,0%

změna uživatele 3,8%

slouží k rekreaci 1,3%

Ostatní 13,0%

pozůstalostní nebo soudní řízení 2,5% přestavba bytu 8,9%

nezpůsobilý k bydlení 5,4% byt obydlen přechodně 34,2%

Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 5 a hl. m. Praze

Rok

9,77

2001

9,42

1991

9,13

1980

8,74

1970 0

5

10

15

20

25

30

35

40

hl. m. Praha

45

50

55

60

65

70

75

80 85 Tisíce

obvod Praha 5


277

Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 5 a ČR

3,18

3,50

2,94

2,67

2,78

3,00 Osoby

2,50 obvod

2,00 1,50

ČR

2,79

2,61

2,48

2,38

1970

1980

1991

2001

1,00 0,50 0,00

Rok

Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 5 v letech 1991 a 2001

2001

8 511

1991

31 913

7 982

0

5 000

264

434

30 412

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

Byty v trvale obydlených domech rodinné domy

278

bytové domy


ostatní domy

40 000

45 000

Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 5

15 000 kategorie I.

II.

III.

IV.

12 500

10 000

7 500

5 000

2 500

0 1 obytná místnost

2 pokoje

3 pokoje

4 pokoje 5 pokojů a více


279

280



281

282


Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 5

Recommend Documents