Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 12

Ročník 2003

Informace o regionech, městech a obcích Počet výtisků: 80 Kód publikace: 13-1123-03

Praha říjen 2003 Č.j.: 1102/2003

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 12 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected] Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha 2003

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:

www.czso.cz Population and Housing Census 2001 – Prague 12 Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 12) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.

ISBN 80-250-0449-X © Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003 2

SLDB 2001 – PRAHA 12

PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.


3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 12“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.

4


OBSAH Předmluva ............................................................................................................................................................ 3 Metodické vysvětlivky .......................................................................................................................................... 9 Jak se dělí Praha? ............................................................................................................................................. 14 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 12........................................................................................................................18 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obrovu Praha 12 ............................... 19 1 1.1 1.2 1.3

Charakteristika.....................................................................................................................................20 Městská část Praha 12 ........................................................................................................................20 Městská část Praha-Libuš ...................................................................................................................22 Městská část Praha-Kunratice.............................................................................................................23

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8

Obyvatelstvo ........................................................................................................................................24 Obyvatelstvo - městská část Praha 12................................................................................................24 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................24 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................27 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................27 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................28 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................29 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................29 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................30 Shrnutí .................................................................................................................................................30 Obyvatelstvo - městská část Praha-Libuš ...........................................................................................31 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................31 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................33 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................34 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................34 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................35 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................35 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................35 Shrnutí .................................................................................................................................................36 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kunratice ....................................................................................36 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................36 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................38 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................39 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................40 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................40 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................40 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................41 Shrnutí .................................................................................................................................................42

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.3 3.3.1 3.3.2

Ekonomická aktivita obyvatelstva........................................................................................................42 Ekonomická aktivita - městská část Praha 12.....................................................................................43 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...................................................................43 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku............................................................................................44 Intenzita ekonomické aktivity...............................................................................................................44 Ekonomicky aktivní podle odvětví .......................................................................................................46 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání.............................................................................47 Vyjížďka za prací a do škol..................................................................................................................48 Shrnutí .................................................................................................................................................49 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Libuš ................................................................................49 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...................................................................49 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku............................................................................................50 Intenzita ekonomické aktivity...............................................................................................................50 Ekonomicky aktivní podle odvětví .......................................................................................................52 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání.............................................................................53 Vyjížďka za prací a do škol..................................................................................................................54 Shrnutí .................................................................................................................................................54 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Kunratice .........................................................................54 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity...................................................................54 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku............................................................................................55 SLDB 2001 – PRAHA 12

5

3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7

Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 56 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 57 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 58 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 59 Shrnutí ................................................................................................................................................ 60

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5

Domácnosti ......................................................................................................................................... 60 Domácnosti - městská část Praha 12 ................................................................................................. 60 Vývoj počtu a struktury domácností.................................................................................................... 60 Velikost jednotlivých typů domácností................................................................................................ 62 Cenzové domácnosti .......................................................................................................................... 62 Vybavení domácností ......................................................................................................................... 64 Shrnutí ................................................................................................................................................ 65 Domácnosti - městská část Praha-Libuš ............................................................................................ 65 Vývoj počtu a struktury domácností.................................................................................................... 65 Velikost jednotlivých typů domácností................................................................................................ 66 Cenzové domácnosti .......................................................................................................................... 67 Vybavení domácností ......................................................................................................................... 68 Shrnutí ................................................................................................................................................ 69 Domácnosti - městská část Praha-Kunratice ..................................................................................... 69 Vývoj počtu a struktury domácností.................................................................................................... 69 Velikost jednotlivých typů domácností................................................................................................ 70 Cenzové domácnosti .......................................................................................................................... 71 Vybavení domácností ......................................................................................................................... 72 Shrnutí ................................................................................................................................................ 73

5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.1.6 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6

Domy a byty ........................................................................................................................................ 73 Domy a byty - městská část Praha 12 ................................................................................................ 74 Domovní fond...................................................................................................................................... 74 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................... 75 Bytový fond ......................................................................................................................................... 77 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ................................................................................. 80 Úroveň bydlení.................................................................................................................................... 82 Shrnutí ................................................................................................................................................ 83 Domy a byty - městská část Praha-Libuš ........................................................................................... 83 Domovní fond...................................................................................................................................... 83 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................... 85 Bytový fond ......................................................................................................................................... 86 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ................................................................................. 87 Úroveň bydlení.................................................................................................................................... 88 Shrnutí ................................................................................................................................................ 89 Domy a byty - městská část Praha-Kunratice .................................................................................... 89 Domovní fond...................................................................................................................................... 89 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................... 90 Bytový fond ......................................................................................................................................... 91 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ................................................................................. 92 Úroveň bydlení.................................................................................................................................... 94 Shrnutí ................................................................................................................................................ 95

6

Závěr ................................................................................................................................................... 95

Přílohová část Seznam tabulek A. 1. A. A. A. A. A. A. A. A. 6

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 ........................................................................................... 98 Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...................................................... 100 Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví .... 101 Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 102 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku ................................................................................................... 103 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .................. 104 Obyvatelstvo podle národnosti ......................................................................................................... 105 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...................................................................... 106 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ......................................... 107 SLDB 2001 – PRAHA 12

A.10. A.11. A.12. A.13. A.14. A.15. A.16. A.17. A.18. A.19. A.20. A.21. A.22. A.23. A.24. A.25.

A.49. A.50. A.51.

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání .....................108 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ......109 Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu .....................................................110 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví ...............................................111 Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví ...........................................112 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti .......................113 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání...............................................................................114 Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví ..............................115 Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin .................116 Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin .............117 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin Základní údaje o domácnostech........................................................................................................117 Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti .............................................................118 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti ..............118 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti .........................................................................119 Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti..................120 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy .............................................121 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti........................................................................................................121 Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností 122 Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností.............................................123 1) Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí Domovní a bytový fond......................................................................................................................124 Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu .......................................................................124 Domovní a bytový fond podle vlastnictví ...........................................................................................125 Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ..............................................................125 Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví .................................................................................126 Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení................................................127 Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu ............................................128 1) Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ......................................129 Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...................................................................................................................130 Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení..............................................................131 Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ....................................................132 Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení.............................................................133 Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu .........................................................................134 Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti...................... 135 Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, 2 počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m na osobu ..................................................................136 Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě........................................................................................137 1) Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí

B. 1. B. 2. B. 3. B. 4. B. 5. B. 6. B. 7. B. 8. B. 9. B.10. B.11. B.12. B.13.

Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí .................................................................................138 Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ..............................................................138 Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí .....................................................................................138 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí .................................................................138 Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí .................139 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ....................................................................................139 Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí ...............................................139 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí................................................139 Základní údaje o domovním fondu podle obcí ..................................................................................140 Základní údaje o bytovém fondu podle obcí......................................................................................140 Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí.......................................140 Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí..............................................140 Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ........................................................................................141

A.26. A.27. A.28. A.29. A.30. A.31. A.32. A.33. A.34. A.35. A.36. A.37. A.38. A.39. A.40. A.41. A.42. A.43. A.44. A.45. A.46. A.47. A.48.


7

C. 1.

Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ ........................................................................................................ 142

D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 144 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .................................................... 144 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ........................................................................................................................ 145 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti .............................. 145 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání ..................................... 145 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů............................................................................................... 146 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů146 domácnosti........................................................................................................................................ 146 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu ..................................................................... 146 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu 147 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti..................................................................................... 148 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů...................................................................................................... 148 E. E. E. E.

1. 2a. 2b. 3.

Vybrané údaje podle krajů a okresů ................................................................................................. 149 Vybrané údaje podle 22 správních obvodů ...................................................................................... 151 Vybrané údaje podle 57 městských částí ......................................................................................... 160 Vybrané údaje o České republice..................................................................................................... 184

Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu........................................................................ 185 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze .................................... 186 3. Složení obyvatel podle národností.................................................................................................... 186 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 .......................................................................... 187 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu............................................................ 187 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání................................................................................ 188 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR .. 189 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001. 189 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR............................................... 190 10. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ............................................. 190 11. Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ......................................... 191 12. Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin.............................................................................. 191 13. Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ...................................... 192 14. Struktura domácností ve správním obvodu a ČR............................................................................. 193 15. Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ................................................................................... 193 16. Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 .............................. 194 17. Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001.................................................................................... 194 18. Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ................................................................................. 195 19. Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ........................ 195 20. Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a ČR ................. 196 21. Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001..................................................... 196 22. Byty podle kategorie a velikosti ........................................................................................................ 197 Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001 ......................................................................................... 198 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let ................................................................................................. 198 3. Podíl věřícího obyvatelstva............................................................................................................... 199 4. Průměrné stáří domovního fondu ..................................................................................................... 199 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001................................................................ 200 6. Podíl neobydlených bytů................................................................................................................... 200 1)

8

tabulka se v Praze nezpracovává


METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém


9

prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. 10


Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník SLDB 2001 – PRAHA 12

11

kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 2 12 m . V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

12


Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. 2

Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m . Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší 2 odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).


13

Jak se dělí Praha? Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská – Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí. 1922 –

městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice- Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Vinohrady Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území. 1923 –

správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní.

Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území. 1947 –

správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14.

Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

14


1949 –

správní obvody Praha 1 – 16

Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla. 1960 –

správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území.

Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také, a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu. 2

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km a 67 280 2 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků. K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části. 1990 –

56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území. První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57. 1992 –

57 městských částí

Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.


15

1994 –

správní obvody Praha 1 – 15 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 –

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4 MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné. 2001 –

správní obvody Praha 1 – 22 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 – Praha 16 – Praha 17 – Praha 18 – Praha 19 – Praha 20 – Praha 21 – Praha 22 –

16

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Dolní Chabry, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9 MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín MČ Praha 18 MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 20 MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice


Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části. Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí. Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel. Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.


17

SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001 V PRAZE 12

18


MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 12

Březiněves Dolní Chabry

Suchdol Přední Kopanina

Lysolaje Nebušice

Vinoř

PRAHA 9

Praha 8

Praha 7

Praha 6

PRAHA 1 Praha 1

Řepy

PRAHA 2

Kbely

Satalice

PRAHA 13

Praha 9

PRAHA 5

Praha 3

PRAHA 10

Štěrboholy

Praha 10

Praha 15 Praha 11

Slivenec

PRAHA

Velká Chuchle

PRAHA 12 Praha 12

Libuš

Klánovice Újezd nad Lesy

Koloděje

PRAHA 15

11Petrovice

Újezd Křeslice Kunratice Šeberov

Lochkov

Dolní Počernice Běchovice

Dolní Dubeč Měcholupy

PRAHA 4 Praha 4

Radotín

PRAHA 14

PRAHA 3

Praha 5

Praha 13

Horní Počernice

Praha 14

Praha 2

Řeporyje

Letňany

PRAHA 7

PRAHA 6

Zličín

PRAHA 8 Troja

Čakovice

Ďáblice

Uhříněves Královice

Nedvězí Benice Kolovraty

Zbraslav Lipence

HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 12


19

1

CHARAKTERISTIKA

Správní obvod Praha 12 Správní obvod Praha 12, tak jak platilo jeho vymezení k datu Sčítání lidu, domů a bytů 2001, tedy k 1. 3. 2001, se skládal ze tří městských částí – Praha 12, Libuš a Kunratice. Vzhledem ke změnám ve správním členění hlavního města k 1. 7. 2001 zahrnuje nyní správní obvod Praha 12 již jen městskou část Praha 12 a Libuš. Tato publikace ovšem obsahuje údaje o správním obvodu k datu SLDB 2001. V roce 2001 tedy správní obvod Praha 12 přestal v této podobě existovat tím, že se od něj oddělila městská část Praha-Kunratice, která byla přičleněna ke správnímu obvodu Praha 4. Správní obvod Praha 12 se počtem 68 191 obyvatel v době SLDB 2001 řadil na desáté místo, svou rozlohou 3 669 ha na sedmé v rámci 15 správních obvodů hl. m. Prahy. V době Sčítání lidu, domů a bytů spadaly do správního obvodu Praha 12 následující městské části

1.1

Městská část Praha 12 Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 12 katastrální území Hodkovičkypobřeží B Modřanyprůmyslový obvod

Lhotkazápad I A V Píšovicích B Modřanyvýchod V Píšovicích A

Modřanysever

ny- pob řeží

Modřanystřed

Kom ořa ny-p

obře ží

Modřa

ModřanyNa Babě Modřanyjih Baba I

Lhotkazápad II

Baba II Na Beránku-S Na Beránku

Komořanský les

Modřany

Libušzápad

Komořany

Točná

Modřanská rokle B V dymači A U Cholupic U nové louky A Vrtilka A

Bažantnice Pod březinou

Cholupice

Modřan ská rokle A

Cholupice

Komořanyjih

Kamýk

Nové Dvory

Kamýk B ModřanyNa Kamýku Nad Kamýk A roklí

Na Beránkuzápad Komořanysever B KomořanyV hájcích sever A

Šance

Kamýkvýchod

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

V poustkách

Točná

0

0,6

1,2

1,8

2,4

3,0 km

Rozlohou největší a nejlidnatější městskou částí je Praha 12. Vznikla ke dni komunálních voleb v listopadu 1994. Tvoří ji celkem 5 katastrálních území, která jsou dále dělena na 42 urbanistických obvodů. Území o rozloze 2 332 hektarů s 54 856 obyvateli je ze severu vymezeno hranicí městské části Praha 4, východně navazuje městská část Praha-Libuš, na západě je ohraničeno tokem Vltavy a jih tvoří vnější hranice hlavního města Prahy. Od středu města je vzdálena cca 9 km. Nejvyšší bod této městské části leží ve 385 metrech nad mořem, nejnižší ve 190 metrech nad mořem. Městská část Praha 12 zahrnuje katastrální území Modřan, Komořan, Točné, Cholupic a Kamýku. Značnou část zdejší krajiny pokrývají lesy. Většina volného prostoru spadá plošně pod zákonem vyhlášený národní park Modřanská rokle – Cholupice. V přírodních parcích je regulována hospodářská činnost i výstavba. Městská část Praha 12, potažmo i celý správní obvod je výjimečná i tím, že jeho zástavba je

20


velmi kontrastní. V bezprostředním sousedství rodinných domků jsou postaveny novodobé panelové domy velkých sídlišť. Největším katastrálním územím městské části Praha 12 o rozloze 769 ha jsou Modřany. Žije zde i nejvíce obyvatel. V roce 1936, kdy počet obyvatel vzrostl na 7 687, byly povýšeny na město. K datu SLDB 2001 zde žilo již 30 872 obyvatel, což je zhruba 56% obyvatel městské části Praha 12. V roce 1968, kdy byly Modřany přičleněny k Praze a staly se součástí Prahy 4, se změnil celý trend rozvoje tohoto území. Byla zde na zemědělské půdě započata výstavba rozsáhlého sídlištního komplexu. Dnes tady vedle původních domků a staré panelové zástavby vyrůstají i nové rodinné domy a moderní bytové domy. Územně sem spadá i Modřanská rokle (134 ha) zajímavá geologicky, geomorfologicky i botanicky. Druhým největším katastrálním územím jsou Cholupice. Na cca 27% území městské části Praha 12 žije však pouze 420 obyvatel, tedy necelé 1%. Po parcelaci v roce 1920 zde začala postupná výstavba rodinných domků, která pokračuje dodnes. Na necelých 20% území MČ Praha 12 leží Točná s 1% obyvatel. Obec měla vždy zemědělský ráz a jejím základem byly usedlosti kolem dnešní návsi. Obec leží v nadmořské výšce 350 m n. m., ze severu je chráněna zalesněným vrchem Čihadlo, jih tvoří hluboké Břežanské údolí. Tyto přírodní podmínky byly jednou z hlavních příčin vzniku plachtařského letiště v roce 1946. V roce 1989 bylo vytvořeno spojením částí sídlišť Libuš a Lhotka nové katastrální území – Kamýk. Na 11% území žije 38% obyvatel městské části. Převažuje zde panelová zástavba. Rodinná zástavba naopak převládá na nejmenším katastrálním území v Komořanech. Na 208 ha žijí 1 742 obyvatelé. Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 12 Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

Počet obyvatel k 3.3.1991


Hustota obyvatelstva na km2 k 1.3.2001

Cholupice

9

638

401

420

66

Kamýk

7

254

24 000

21 256

8 369

4

208

2 077

1 742

838

19

769

32 561

30 872

4 015

Komořany Modřany Točná MČ Praha 12 celkem

3

463

801

566

122

42

2 332

59 840

54 856

2 352

První historické zmínky o této oblasti pocházejí z 11. století. Jedná se o obec Komořany, jejíž existence je zmiňována v zakládací listině vyšehradské kapituly. O Modřanech se poprvé dozvídáme v roce 1178 v darovací listině, ve které Přemyslovec Soběslav II. dává do vlastnictví vyšehradské kapituly část území v městečku Modřany. Cholupice jsou prvně zmiňovány v roce 1300, kdy byla tato obec majetkem pražských měšťanů. Až ze 14. století jsou první zmínky o Točné a ve 20. století o Kamýku. Společné všem územím městské části Praha 12 bylo v historických dobách zemědělství. Rozkládaly se zde vinice, terasovité zahrady, pole a lesy. Již v 16. století tu vznikají renezanční tvrze. Přebudováním jedné z nich v 18. a 19. století vznikl komořanský zámek, který je stejně jako kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí významnou kulturní památkou. V 19. a ve 20. století se zde začal rozvíjet průmysl. Stavěly se továrny. V roce 1891 továrna na cukrovinky Orion v Modřanech, v roce 1913 Modřanské strojírny a roku 1920 cihelna v Točné. Po roce 1960 získalo hlavní město Praha řadu pozemků vyvlastněných původním majitelům, které byly využity na novou bytovou výstavbu. Tak, vedle rodinných domků, vzniklo i první sídliště na dnešním území Prahy 12, sídliště Lhotka, o něco později pak sídliště v Modřanech. Významnou součástí, která podstatně formuje kvalitu života v městské části, je i dopravní systém. Obsluha území městskou hromadnou dopravou je zajištěna nejen tramvají, nekolejovými dopravními prostředky s návazností na metro, ale i železnicí, která se kromě osobní dopravy významně podílí i na dopravě nákladní. Územím městské části také prochází trasa připravovaného městského expresního silničního okruhu. V současné době má městská část 69,5 km komunikací. Městská část Praha 12 je sídlem řady škol. Nalezneme zde 17 mateřských školek, 11 základních škol, 2 základní umělecké školy, 2 střední odborné školy a 2 gymnázia.


21

1.2

Městská část Praha-Libuš Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Libuš

Nové Dvory-jih

katastrální území

Na jezerech C

Libušsever II A Libušsever I

Libušvýchod Modřanská rokle D

KunraticeU kříže B

Libuš

Dobronická B

Písnice

PísnicePísnice- průmyslový obvod sídliště U masokombinátu B Modřanská rokle C V dymači B U nové louky B

Písnice

Na obci A


Vrtilka B Vrtilka C Na losech 0

0,6

1,2

1,8

2,4 km

Samostatná městská část Praha-Libuš byla ustavena v roce 1990. Při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. Městskou část Praha-Libuš tvoří 2 katastrální území. Jednak katastrální území samotné Libuše a dále katastrální území Písnice. Tato území jsou dále dělena na 19 urbanistických obvodů. Větší rozlohu má katastr Písnice, který zaujímá 70% území této městské části. Svou rozlohou (526 ha) se městská část Praha-Libuš řadí na 37. 2 místo v rámci hl. m. Prahy na 19. místo počtem obyvatel (7 865) i hustotou 1 495 obyvatel na 1 km . Od středu města je vzdálena 9 km. Nejvyšší bod této městské části leží ve výšce 330 metrů nad mořem, nejnižší 250 metrů nad mořem. Zástavbu lze členit od severu na starou zástavbu Libuše, novou Libuš – sídliště Vodních staveb, novou Písnici – sídliště Energovodu a starou zástavbu Písnice. Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Libuš Počet urbanistických obvodů Libuš

Rozloha (ha)



Hustota obyvatelstva na km2 k 1.3.2001

8

160

3 152

3 855

Písnice

11

366

3 726

4 010

2 409 1 096

MČ Praha-Libuš celkem

19

526

6 878

7 865

1 495

První písemné zmínky o Libuši jsou z roku 1321, o obci Písnice z roku 1406. V roce 1930 dochází k administrativnímu odloučení osady Libuš od obce Kunratice po stránce obecní samosprávy a od té doby začíná samostatný rozvoj původní obce. K hlavnímu městu byla Libuš připojena v roce 1968, Písnice v roce 1974. 22


Občanská vybavenost této městské části je standardní a odpovídá její velikosti. Jsou zde 2 základní školy, 4 mateřské školky, knihovna. Dopravu zajišťují linky městské hromadné dopravy.

1.3

Městská část Praha-Kunratice Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Kunratice

Kunratický les Za krčskou nemocnicí

Na lhotách

Na jezerech B KunraticeU kříže A


Dobronická A

Kunraticesever Kunraticestřed

Kunraticevýchod

Nad rybníčky A

Nad rybníčky A

U masokombinátu A 0

0,5

1,0

1,5

2,0 km

Kunraticejih

Na obci B

Pozn. na území MČ Praha-Kunratice se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ

Samostatná městská část Kunratice byla ustavena v r. 1990 a při prvních komunálních volbách v roce 1994 byla zakotvena její samosprávná autonomnost zvolením vlastního zastupitelstva. K hlavnímu městu byly Kunratice připojeny již v roce 1968. V současné době, konkrétně od 1.7.2001, však již tato městská část spadá do správního obvodu Praha 4. Tato publikace ovšem obsahuje údaje o správním obvodu k datu SLDB 2001. Se svými 5 470 obyvateli se městská část Praha-Kunratice řadí na 25. místo v rámci 57 městských částí, 2 na 21. pozici rozlohou a na 26. místo hustotou obyvatel na 1 km . Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Kunratice Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)



Hustota obyvatelstva 2 na km k 1.3.2001

Kunratice

13

811

3 321

5 470

674

MČ Praha- Kunratice celkem

13

811

3 321

5 470

674

První zmínky o Kunraticích (Chunratitz) pocházejí z roku 1287. Počátkem 18. století, v době, kdy byly Kunratice ve vlastnictví Golčů, se celá obec povznesla. Zmizely pusté grunty a místo nich se vystavěly SLDB 2001 – PRAHA 12

23

barokní statky, v kraji rozkvétalo i rybníkářství. V průběhu let 1918 – 1938 se obec neustále rozrůstala. Přibývaly domy i počet obyvatel. Většina obyvatel však dojížděla za zaměstnáním do Prahy a obec se tak zvolna stala „noclehárnou“ Prahy. Původně zemědělský ráz zanikl. Připojení Kunratic k Praze patří k nejvýznamnějším rozhodnutím. Hospodářský rozvoj obce, zejména rozvíjející se výstavba rodinných domků, plynofikace, výstavba vodních řadů, podstatně změnil tvář původních Kunratic. V poslední době dochází k rozvoji školství. Leží tu i areál vysokoškolských kolejí. V současnosti má městská část Praha-Kunratice 203 ha lesů a 17 ha rybníku z celkové rozlohy 811 hektarů.

2

OBYVATELSTVO

Ačkoli v metodických základech pravidelných cenzů je zachována kontinuita, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.

2.1

Obyvatelstvo – městská část Praha 12

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.3.2001 v městské části Praha 12 žilo 54 856 obyvatel, z toho 26 631 mužů a 28 225 žen. Osob s trvalým pobytem v této městské části bylo 54 057 a cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 799. Při cenzech jsou zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V MČ Praha 12 jich bylo sečteno 56. Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 12

70 000 60 000

Počet obyvatel

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatel se od roku 1921 do roku 1950 průběžně mírně zvyšoval. Pak přišlo období stagnace, které skončilo v roce 1970. Tehdy započal prudký nárůst.

24


Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 12 Rozdíl oproti předchozímu cenzu

Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenzu v %

1961

11 973

x

x

1970

12 470

497

4,2

1980

22 061

9 591

76,9

1991

59 840

37 779

171,2

2001

54 856

-4 984

-8,3

Od roku 1980 stoupal početní stav obyvatel této městské části nebývale rychlým tempem. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v desetiletí 1980 – 1991, kdy se počet obyvatel téměř ztrojnásobil. V posledním desetiletí, mezi sčítáními 1991 – 2001, nastal poprvé úbytek obyvatel, a to o 8,3%. Početní úbytky obyvatel byly zaznamenány ve všech územních celcích v katastrech Kamýk, Komořany a Točná. Celkový úbytek byl i v Modřanech, ale zde jsou některé urbanistické obvody, v nichž se počet obyvatel zvýšil. Drobný přírůstek byl zaznamenán v Cholupicích. Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 12

Katastrální území (část)

Název a počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

Komořany (část)

Přírůstek/ úbytek 1991-2001

77

-

4

4

Cholupice

15

277

349

72 2

V dymači A

27

1

3

Vrtilka

31

14

16

2

U nové louky

29

4

1

-3

U Cholupic

41

97

40

-57

Bažantnice

21

2

1

-1

V poustkách

305

-

-

-

92

6

6

19

9 UO

638

401

420

Lhotka-západ I A

35

-

5

5

Libuš-západ

58

5 787

5 049

-738

Nové Dvory

30

4 382

3 904

-478

Lhotka-západ II

45

6 350

5 565

-785

Kamýk B

25

-

-

-

Kamýk-východ

48

6 093

5 489

-604

V Pišovicích Kamýk (část)


Modřanská rokle

V hájcích Cholupice (část)


13

1 388

1 244

-144

254

24 000

21 256

-2 744

Komořany-sever A

37

2 077

1 738

-339

Komořanský les

72

-

-

-

Komořany-jih

63

-

4

4

Komořany-pobřeží

36

-

-

-

208

2 077

1 742

-335

7 UO

4 UO


25

dokončení Katastrální území (část)


Rozloha (ha)



Hodkovičky-pobřeží

14

-

-

-

Kamýk A

23

3

-

-3 -179

Modřany-Na Kamýku

45

6 897

6 718

147

8

2

-6

Na Beránku-sever

27

6 131

5 643

-488

Na Beránku

14

260

286

26

Na Beránku-západ

39

-

-

-

Komořany-sever B

22

290

474

184

Modřany-jih

19

197

47

-150

Modřany-Na Babě

53

1 476

1 648

172

Modřany-střed

44

1 148

1 274

126

Modřany-pobřeží

25

-

-

-

Modřany-východ

44

2 144

2 179

35

Modřany-sever

66

2 276

1 994

-282

Modřany-průmyslový obvod

35

-

45

45

V Pišovicích A

39

6 041

5 456

-585

Nad roklí

27

5 222

4 564

-658

Baba II

18

417

439

22

Baba I

68

51

103

52

19 UO

769

32 561

30 872

-1 689 -237

Modřanská rokle

Modřany (část)


Točná

58

778

541

Pod březinou

225

23

24

1

Šance

180

-

1

1

Točná (část)

3 UO

MČ Praha 12 celkem

42 UO

463

801

566

-235

2 332

59 840

54 856

-2 240

Největší početní úbytky obyvatel byly v urbanistických obvodech katastrálního území Kamýk, zejména v urbanistickém obvodu Lhotka-západ II, Libuš-západ a Kamýk-východ. Zde se nejvýrazněji snížil stav obyvatel i v procentuálním vyjádření (o 11%). Velké úbytky byly i v katastru Modřan v UO Nad roklí (13%) a dalších. V Komořanech ubylo nejvíce obyvatel v UO Komořany-sever A.(16%). Vzhledem k současné demografické situaci, která je nejen v hl. m. Praze, ale i v celé republice charakterizována velmi nízkou porodností, je zřejmé, že přirozenou měnou dochází k početním úbytkům obyvatel. V MČ Praha 12 byly však až do roku 1995 zaznamenávány přírůstky obyvatel přirozenou měnou. Od té doby pak, s výjimkou roku 1998, byl i zde počet živě narozených dětí nižší než počet zemřelých a docházelo tak k pravidelným negativním saldům přirozené měny obyvatel. Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha 12 Živě narození

26

Zemřelí

Přirozený přírůstek/ úbytek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace

Celkový přírůstek/ úbytek

1992

508

376

132

1 585

1 852

-267

-135

1993

481

416

65

1 487

1 917

-430

-365

1994

407

378

29

1 536

1 651

-115

-86

1995

412

402

10

1 385

1 613

-228

-218

1996

365

381

-16

1 374

1 727

-353

-369

1997

387

410

-23

1 284

1 629

-345

-368

1998

364

351

13

1 220

1 749

-529

-516

1999

343

385

-42

1 394

1 843

-449

-491

2000

402

414

-12

1 179

1 596

-417

-429

2001

381

389

-8

1 426

1 983

-557

-565


Hlavní základ úbytku obyvatel, ke kterému v této městské části za poslední desetiletí došlo však tvoří migrace. Po celých deset let počty vystěhovalých výrazně převyšovaly počty přistěhovalých a pravidelně docházelo ke snižování stavu obyvatel migrací. Záporné migrační saldo se v průběhu těchto deseti len navíc zvyšovalo. V roce 1992 činilo migrační saldo 267 osob, v roce 2001 již 557 osob. Zvyšují se tedy i celkové úbytky obyvatel.

2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Většinu obyvatel městské části Praha 12 představují ženy. K 1. 3. 2001 tvořily ženy 51,5% populace. Na 1 000 mužů připadalo 1 060 žen. Míra feminity souvisí s věkovou strukturou. Tam, kde jsou silněji zastoupeny starší věkové skupiny, je feminita vyšší, což souvisí se skutečností, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Oproti SLDB 1991 se v MČ Praha 12 podíl žen mírně zvýšil (k 3. 3. 1991 zde bylo 51,2% žen), je zde však stále nižší než hodnota za Prahu celkem (52,6%). Projevily se zde právě určité posuny ve věkové skladbě obyvatel. Jde zejména o početní pokles dětí do 15 let, mezi kterými je pravidelně více chlapců. Současně s tím zde byl zaznamenán vzestup počtu osob starších 59 let, kde naopak ženy silněji převažují. Převaha mužské populace byla vždy v mladších věkových skupinách. Mezi obyvatelstvem městské části Praha 12 ve věku do 14 let představovali chlapci 51,3%, muži ve věkové kategorii 15 – 29 let dokonce 51,6% populace. V dalších věkových skupinách (s výjimkou věkové skupiny 50 – 54 let) pak již převažovaly ženy. Od 75 let představovaly ženy v této městské části 65,7% populace. Tab.2.1.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 12 Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991

celkem v%

2001

celkem v%

59 840

29 177

30 663

8 198

15-59

ženy 60 a více

18 366

2 613

0-14 7 715

15-59 19 262

Počet žen na 1000 mužů 60 a více 3 686

1 051

100,0

48,8

51,2

28,1

62,9

9,0

25,2

62,8

12,0

x

54 856

26 631

28 225

3 579

19 893

3 159

3 396

20 544

4 285

1 060

100,0

48,5

51,5

13,4

74,5

11,9

12,0

72,8

15,2

x

Počet obyvatel v produktivním věku (15 – 59 let) vzrostl za posledních deset let o 7,5% a v roce 2001 představovalo obyvatelstvo v tomto věku 73,7% ze všech obyvatel. V roce 1991 v MČ Praha 12 představovali obyvatelé ve věku 15 – 59 let 62,9% obyvatel. Podíl dětí do 15 let ve shodě s celopražským trendem i zde ve srovnání s předchozími cenzy výrazně poklesl. Pokles v této městské části však byl podstatně silnější než v Praze celkem. Podíl dětské populace v městské části Praha 12 byl 12,7%. V této městské části klesl od roku 1991 počet dětí o 8 938, tj. o 56,2%. Na druhé straně vzrostl počet osob starších 59 let, a to o 18,2%. Podle posledního cenzu tvořilo obyvatelstvo nad 59 let 13,6%, v roce 1991 jen 10,5%. Pro věkovou skladbu obyvatel městské části Praha 12 byla podle posledního cenzu významná ta skutečnost, že ve srovnání s celopražským průměrem zde byl poněkud nižší podíl dětské složky, a to 12,7% populace oproti celopražskému podílu 13,4%. V celém hlavním městě se toto zastoupení dětí 0 – 14 let snížilo o 5 procentních bodů a v MČ Praha 12 o 9,9 procentních bodů. Sídlištní Praha 12 se tak zařadila mezi městské části s nejnižším podílem dětské složky. Mezi 57 městskými částmi s nejnižším zastoupením dětí do 14 let je na 13. pozici. Obyvatelstvo v produktivním věku početně vzrostlo o 7,5%, ale jeho podíl na celkové populaci se oproti roku 1991 zvýšil poměrně výrazně na hodnotu 73,7%, která značně převyšuje pražský průměr (65,8%). Po početním nárůstu osob v důchodovém věku MČ Praha 12 patří mezi městské části se zvýšeným podílem nejstarších vrstev obyvatel, ale hodnoty za Prahu celkem zde nebylo dosaženo. V Praze celkem představovali obyvatelé 60letí a starší zhruba pětinu. V třídění podle pětiletých věkových skupin jsou v MČ Praha 12 nejpočetněji zastoupeni lidé ve věku 45 – 49, které počítáme mezi populačně silné poválečné ročníky. Další početně silnou věkovou skupinou byly osoby ve věku 20 – 24 let, což jsou osoby narozené v sedmdesátých letech, kdy vrcholil vzestup porodnosti zapříčiněný demografickými předpoklady a podpořený i mimodemografickými vlivy.

2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá počet sňatků, zvyšuje se věk snoubenců a roste i počet tzv. faktických SLDB 2001 – PRAHA 12

27

manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku. V celé Praze se tyto trendy odrážejí v zesílené podobě. Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 12 Počet obyvatel celkem

Rodinný stav ženatí/ vdané

svobodní

rozvedení

Rodinný stav v % ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

23 052

7 729

12 484

2 178

468

193

33,5

54,2

9,4

2,0

Ženy

24 829

6 394

12 616

3 128

2 514

177

25,8

50,8

12,6

10,1

Celkem

47 881

14 123

25 100

5 306

2 982

370

29,5

52,4

11,1

6,2

Od roku 1991 v městské části Praha 12 ubylo ženatých mužů a vdaných žen. Ze všech mužů starších 15 let zde v roce 1991 bylo 68,7% ženatých a v roce 2001 již jen 54,2%. Vdaných žen v roce 1991 bylo 63,4% a v roce 2001 jen 50,8%. Tento jev se ovšem projevuje nejen v Praze. Souvisí především se změnou přístupu k manželství hlavně u osob ve věku mezi 20 a 30 lety. Početně poměrně silné věkové skupiny mladších osob (20 – 24, 25 – 29 let), které v minulých letech často uzavíraly sňatky, zůstávají v současnosti ještě svobodné. Tento jev se více odráží u dívek. Pro ilustraci můžeme uvést, že zatímco v roce 1991 bylo v celé Praze mezi 20 – 24 let starými ženami 48,5% již vdaných, v roce 2001 to bylo pouze 12,8%. U následující věkové kategorie 25 – 29 let bylo podle cenzu 1991 vdaných žen 73,7% a v roce 2001 necelá polovina (46,9%). Tato tendence se odráží i u obyvatel Prahy 12. Spolu s poklesem podílu ženatých mužů a vdaných žen stoupá ze stejných příčin podíl svobodných. Zastoupení svobodných je v této městské části vyšší než v celé Praze (26,3%). Mezi svobodnými bylo v MČ Praha 12 více mužů (54,7%). Podíl rozvedených v MČ Praha 12 odpovídá celopražskému průměru (11,9%). Ze všech rozvedených tvořili muži této městské části 41%, ženy 59%.To, že podíl rozvedených žen je vyšší než u mužů, souvisí s tím, že muži po rozvodu častěji než ženy uzavírají další sňatek. Podíl vdovců a vdov byl v této městské části nižší o 2,9 procentních bodů než v Praze úhrnem (9,1%). Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kde je žena mladší než muž a je zde větší pravděpodobnost, že svého manžela přežije. Celkově bylo v Praze 12 ze všech ovdovělých osob 15,7% mužů a 84,3% vdov.

2.1.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Každý občan uvádí národnost podle vlastního přesvědčení a rozhodnutí. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se k této národnosti. Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 12 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom národnost:

v%

celkem

v%

59 840

100,0

54 856

100,0

56 751

94,8

51 337

93,6

676

1,1

115

0,2

1 524

2,5

1 014

1,8

romská

88

0,1

29

0,1

polská

73

0,1

62

0,1

německá

47

0,1

59

0,1

ruská, ukrajinská

41

0,1

374

0,7

-

x

248

0,5

640

1,1

536

1,0

-

x

1 082

2,0

česká moravská, slezská slovenská

vietnamská ostatní nezjištěno

28

2001


Oproti roku 1991 došlo k určitým posunům. V městské části Praha 12 pokleslo zastoupení české národnosti z 94,8% v roce 1991 na 93,6% v roce 2001. Tento podíl odpovídá celopražskému průměru. Snížil se počet občanů hlásících se k národnosti moravské. Zatímco se v roce 1991 k této národnosti hlásilo 658 osob, v roce 2001 už pouze 106. Poklesl i podíl osob slovenské národnosti – z 1 524 osob v roce 1991 na 1 014 při sčítání v roce 2001, tedy téměř o třetinu. Celkově v Praze a i ve většině větších městských částí byl pokles počtu osob slovenské národnosti méně výrazný. K romské národnosti se hlásí minimální počet občanů. Při SLDB 2001 se v této městské části přihlásilo k romské národnosti pouhých 29 občanů (v roce 1991 to bylo 88). Všech ostatních národností v Praze 12 bylo 4,4% oproti 1,4% v roce 1991. Lze tedy konstatovat, že hlavní město obývá, stejně jako v předchozích desetiletích, převážně obyvatelstvo hlásící se k české národnosti. Předpokládá se, že po vstupu ČR do EU se bude částečně měnit i národnostní složení obyvatel, ale zatím se tento trend neprojevuje. Osob s cizí státní příslušností žijících na území MČ Praha 12 bylo sečteno 1 198, z toho 799 s dlouhodobým pobytem, 399 s pobytem trvalým, 136 občanů ze Slovenska, 83 ze států EU a 979 cizinců z ostatních států světa.

2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou máme o obyvatelích Prahy 12 je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 33 612 rodilých Pražanů, což bylo 61% ze všech obyvatel. Mezi muži to bylo 63% a mezi ženami 60%.

2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Při SLDB 1991 se poprvé od roku 1950 zjišťovalo náboženské vyznání obyvatelstva. Tuto otázku však občané nemuseli zodpovědět. V roce 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 12 Počet obyvatel 1991

Obyvatelstvo celkem

Složení v % 2001

1991

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

59 840

29 177

30 663

54 856

26 631

28 225

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

14 822

6 394

8 428

10 506

4 407

6 099

24,8

21,9

27,5

19,2

16,5

21,6

z toho: věřící v tom církve: 12 379

5 370

7 009

7 622

3 118

4 504

83,6

84,0

83,1

72,5

70,8

73,8

čs. husitská

římskokatolická

1 099

439

660

564

209

355

7,4

6,9

7,8

5,4

4,7

5,8

evangelické

970

395

575

520

229

291

6,6

6,2

6,8

4,9

5,2

4,8

pravoslavná

80

37

43

147

57

90

0,5

0,6

0,5

1,4

1,3

1,5

294

153

141

1 653

794

859

2,0

2,4

1,7

15,7

18,0

14,1

bez vyznání

33 709

17 053

16 656

40 021

20 058

19 963

56,3

58,4

54,3

73,0

75,3

70,7

nezjištěno

11 309

5 730

5 579

4 329

2 166

2 163

18,9

19,6

18,2

7,9

8,1

7,7

ostatní

Z celkového počtu obyvatel městské části Praha 12 se k náboženskému vyznání přihlásilo 10 506, tj. 19,2% obyvatel této městské části. Bez vyznání bylo sečteno 40 021 osob, tj. 73%. Údaj nevyplnilo 4 329 občanů, což představuje 7,9%. Počet osob bez vyznání se ve srovnání s rokem 1991 značně zvýšil. Nárůst v MČ Praha 12 byl 18,7%. Oproti roku 1991 se naopak snížil počet věřících, a to o 29%. Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků – 14% z úhrnu obyvatelstva a 72,5% z počtu věřících. Oproti roku 1991 značně stoupl počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto církví převládaly osoby mladší a netypicky i muži. Jinak mezi věřícími početně tradičně převažují ženy. V církvi římskokatolické jsou zastoupeny 59%, v církvi husitské 63%. U církve evangelické tvoří ženy 56%. Poklesl také počet těch, kteří odmítli na tuto otázku odpovědět. V MČ Praha 12 to bylo 7,9% populace, před deseti lety téměř 19%. SLDB 2001 – PRAHA 12

29

2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Významnou součástí sčítání je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískají v takovéto komplexnosti a v detailním územním členění jinak než při cenzech. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva ve věku 15 a více let. Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 12 Základní a neukončené celkem 1991 2001

počet v% počet v%

Učňovské a střední bez maturity

z toho ženy

9 072 20,7 7 553 15,8

5 788 25,2 4 543 18,3

celkem

Střední s maturitou a vyšší odborné

z toho ženy

13 816 31,5 14 533 30,4

celkem

6 261 27,3 6 562 26,4

z toho ženy

13 531 30,8 17 329 36,2

8 077 35,2 10 253 41,3

dokončení Bez vzdělání a nezjištěno

Vysokoškolské celkem 1991 2001

počet v% počet v%

6 915 15,7 7 661 16,0

z toho ženy 2 536 11,1 3 103 12,5

celkem 593 1,3 805 1,7

Obyvatelstvo 15 a více let

z toho ženy

celkem 286 1,2 368 1,5

43 927 100,0 47 881 100,0

z toho ženy 22 948 100,0 24 829 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha 12 bylo střední s maturitou. Obdobná situace byla již v roce 1991 a je stejná i v celém hlavním městě. Podíl osob s tímto vzděláním stále roste. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u žen. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo 58,7% žen. V roce 2001 bylo v této městské části občanů se základním vzděláním 15,8%. Pokles osob se základním vzděláním se oproti roku 1991 projevil poměrně výrazně. Počet takto vzdělaných osob klesl o 16,7%. Většina osob, které toto vzdělání uvedly, ovšem patří do věkové skupiny 15 – 19 let (v Praze celkem bylo 55% osob se základním vzděláním v tomto věku), které dál pokračují ve vzdělávacím procesu. Jeden z důvod poklesu počtu obyvatel s tímto vzděláním lze spatřovat v početním úbytku obyvatel právě ve věkové skupině 15 – 19 let. Dále pokles počtu osob s tímto vzděláním souvisí s generačními posuny, protože značnou část jich tvořily také nejstarší věkové vrstvy. Nejstarší obyvatelé s pouze základním vzděláním byli v roce 1991 často ti, kteří prožili věk přípravy na povolání před 2. světovou válkou a i dříve, kdy vyšší stupně vzdělání byly méně frekventované. Nyní přicházejí i do vyššího věku obyvatelé, kteří studovali po válce, kdy nástup do povolání bez jakéhokoli dalšího vzdělání byl méně obvyklý. Od roku 1991 se v MČ Praha 12 snížil podíl i počet osob se základním vzděláním. Základní vzdělání bylo zjištěno častěji u ženské části populace (ve starších věkových skupinách je právě převaha žen). O 5,2% stoupl počet obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity. Zde je naopak tradičně převaha mužů. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (16%) byl o něco nižší než celopražský údaj (18,8%). V celém hlavním městě, kde je tradičně vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním se zastoupení vysokoškolsky vzdělaných od roku 1991 dále značně zvýšilo (o 2,8 procentního bodu). Nárůst byl zaznamenán i v MČ Praha 12, ale jen o necelé 2 procentní body. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je převaha mužů.

2.1.8 Shrnutí Nárůst počtu obyvatel MČ Praha 12 se v posledním desetiletí zastavil. Musíme konstatovat, že v důsledku migračních trendů s negativním výsledkem, který byl v posledních pěti letech umocněn i přirozeným úbytkem obyvatel, se početní stav populace této městské části poprvé od roku 1869 snížil. Věková struktura populace se do určité míry v posledních letech proměnila. Zejména se zvýšil podíl osob v produktivním věku. Podstatně poklesl podíl dětské složky. Současně se ale na druhé straně zvýšil počet i zastoupení osob v důchodovém věku.

30


Národnostní složení nevykazuje žádné podstatné změny a stále je zde prakticky téměř celá populace tvořená Čechy. Mírně zvýšený byl zde oproti Praze celkem i většině ostatních městských částí pokles počtu obyvatel slovenské národnosti. Podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, i v této městské části oproti cenzu v roce 1991 vzrostl. MČ Praha 12 patří mezi městské části s nejnižším zastoupením věřících obyvatel. Mezi 57 městskými částmi je zde devátý nejnižší podíl věřících. Vzrostla vzdělanostní úroveň populace, zejména se zvýšilo zastoupení osob s maturitním vzděláním. Vzrostl počet i podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který je zde však stále nižší než činí celopražský průměr.

2.2

Obyvatelstvo – městská část Praha-Libuš

2.2.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.3.2001 bylo v městské části Praha-Libuš sečteno 7 865 obyvatel, z toho 3 898 mužů (49,6%) a 3 967 žen (50,4%). Osob s trvalým pobytem bylo v této městské části 7 625, cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem 240. Byly zjišťovány i osoby, které se k datu sčítání nacházely na daném území krátkodobě. V městské části Praha-Libuš bylo s krátkodobým pobytem sečteno 45 osob. Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Libuš

9 000 8 000

Počet obyvatel

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatelstva v MČ Praha-Libuš se od roku 1869 do roku 1961 neustále zvyšoval. Po dvacetiletém období stagnace, které trvalo do roku 1980, nastal prudký nárůst počtu obyvatel. Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Libuš

Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenzu


1961

2 869

x

x

1970

2 962

93

3,2

1980

2 942

-20

-0,7

1991

6 878

3 936

134,7

2001

7 865

987

14,4


31

Nejvyšší přírůstek obyvatel byl zaznamenán v letech 1980 – 1991 a činil 134,7%. V posledním desetiletí obyvatel sice dále přibývá, ale oproti minulému období výrazně volněji, o 14,4%. Mírně nadpoloviční je počet obyvatel této městské části v Písnici (51%). Zde je největší množství obyvatel soustředěno v urbanistickém obvodu Písnice-sídliště. V katastrálním území Libuš bylo nejvíce obyvatel v urbanistickém obvodu Libuš-východ (26,3%). To platilo i v roce 1991. Tab.2.2.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Libuš


Název a počet urbanistických obvodu Dobronická B



10

-

57

3

-

-

-

Libuš-východ

53

2 110

2 068

-42

Modřanská rokle

23

-

-

-

9

-

-

-

Libuš-sever I

24

623

662

39

Libuš-sever II A

20

140

635

495

Nové Dvory-jih

18

279

433

154

160

3 152

3 855

703 -1

Kunratice - U kříže B

Na jezerech C

Libuš (část)


Rozloha (ha)

8 UO

57

Modřanská rokle C

24

5

4

Písnice-průmyslový obvod

20

-

-

-

128

909

1 043

134

Na losech

70

-

-

-

U masokombinátu

14

-

-

-

Písnice-sídliště

40

2 812

2 956

144

V dymači B

11

-

-

-

Na obci A

34

-

-

-

Písnice

Vrtilka B

3

-

7

7

Vrtilka C

6

-

-

-

U nové louky B

16

-

-

-

Písnice (část)

11 UO

366

3 726

4 010

284


19 UO

526

6 878

7 865

987

Přírůstky obyvatel byly zaznamenány v obou katastrálních územích spadajících do městské části PrahaLibuš. Výraznější nárůst byl ale zaznamenán v Libuši, a to o více než pětinu stavu z roku 1991. V Písnici se počet obyvatel zvýšil o necelých 8%. Největší nárůst obyvatel byl na území urbanistického obvodu Libuš-sever II A, činil 495 osob a počet obyvatel se zde zvýšil více než čtyřikrát. Bilance obyvatel v této městské části měla v posledním desetiletí poněkud atypické výsledky v přirozené měně obyvatel. V celém hlavním městě, ale i ve většině městských částí byly roční počty zemřelých vyšší než počty narozených. Zde byl kromě roku 1995 vždy zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel. Ačkoli nešlo o vysoká čísla, přesto lze konstatovat pozitivní trend.

32


Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Libuš Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Saldo migrace

1992

100

44

56

151

171

-20

36

1993

69

41

28

217

192

25

53 43

1994

55

34

21

169

147

22

1995

50

58

-8

150

148

2

-6

1996

65

44

21

187

188

-1

20

1997

73

39

34

228

182

46

80

1998

75

46

29

237

219

18

47

1999

52

49

3

251

245

6

9

2000

75

46

29

203

216

-13

16

2001

61

41

20

505

439

66

86

Také saldo migrace bylo v této městské části většinou kladné. Počet přistěhovalých převažoval nad vystěhovalými. MČ Praha-Libuš proto patří mezi nemnoho městských částí s pravidelnými přírůstky obyvatel.

2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Nepatrně větší část obyvatel městské části Praha-Libuš tvořily ženy. K 1.3.2001 činil podíl žen 50,4% populace. Na 1 000 mužů připadalo 1 018 žen. Zastoupení žen je v této městské části poměrně nízké, což souvisí především s věkovou skladbou místní populace. Tam, kde byly silněji zastoupeny starší věkové skupiny byla feminita vyšší. Oproti SLDB 1991 v MČ Praha-Libuš podíl žen jen velmi mírně stoupl (k 3.3.1991 zde bylo 50,1% žen). Převaha ženské populace v městské části Praha-Libuš byla ve věkových kategoriích 25 – 34 let (53,5%), 35 – 44 let (52,7%) a v kategorii 65 a více let (57,7%). Více mužů, i když minimálně, bylo ve skupině do 14 let. Výraznější převahu měli muži ve věkových kategoriích 15 – 24 let (53,5%) a kupodivu i ve věku 45 – 64 let (51,3%). Tab.2.2.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Libuš Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991

celkem

6 878

3 434

v%

100,0

2001

celkem

7 865

v%

100,0

49,6

15-59

3 444

1 043

49,9

50,1

30,4

3 898

3 967

749

50,4

19,2

71,6

ženy 60 a více

2 130

0-14

261

924

62,0

7,6

2 790

359 9,2

15-59

60 a více

Počet žen na 1000 mužů

2 138

382

1 003

26,8

62,1

11,1

x

724

2 803

440

1 018

18,3

71,0

11,1

x

Pro věkovou skladbu obyvatel MČ Praha-Libuš je charakteristický zejména zvýšený podíl dětské složky populace. Ten byl v městské části Praha-Libuš 18,7%, tedy o 5,3 procentního bodu vyšší než celopražský podíl (13,%.) Celkově však v této městské části zastoupení dětí od roku 1991 také pokleslo. Počet dětí do 15 let se snížil o celou čtvrtinu a podíl poklesl o necelých 10 procentních bodů. Tato městská část však patří mezi ty pražské městské části, které mají vysoký podíl dětí, je v tomto směru na 7. pozici mezi 57 městskými částmi. Poměrně značně se zde zvýšil počet i zastoupení obyvatel v produktivním věku. Podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let činil 71,1%, počet se zvýšil téměř o třetinu a podíl o 9 procentních bodů. MČ Praha-Libuš je sedmá městská část s nejvyšším zastoupením obyvatel v tomto věku. Výrazně se zvýšil i počet obyvatel starších 59 let. Početně to bylo téměř o čtvrtinu, ale podíl se při celkovém nárůstu počtu obyvatel zvýšil o necelý 1 procentní bod. Celkově patří MČ Praha-Libuš mezi „mladší“ městské části. Průměrný věk obyvatel Libuše byl 35,2 let, u mužů 34,5 let, u žen 35,9 let. Podle výše průměrného věku je tato městská část čtvrtou nejmladší za Prahou 13, Prahou-Petrovice a Prahou-Újezd. SLDB 2001 – PRAHA 12

33

V třídění podle pětiletých věkových skupin jsou v MČ Praha-Libuš nejpočetněji zastoupeni lidé ve věku 35 – 39 a dále obyvatelé ve věku 40 – 44 let, každá z těchto dvou věkových kategorií zde představuje cca desetinu populace. Jde o osoby mladšího produktivního věku, které se nejčastěji stěhovaly do nově postavených bytů. Poměrně početně silná zde byla i věková skupina dětí ve věku 10 – 14 let, což jsou právě nejčastěji děti v rodinách osob ve věku 35 – 44 let.

2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva Se změnou přístupu k manželství zejména mezi osobami ve věku 20 – 30 let souvisejí i změny ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu. Tyto změny se odrazily i u obyvatel ve sledované městské části. Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Libuš Počet obyvatel celkem

Rodinný stav svobodní

ženatí/ vdané

Rodinný stav v %

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

3 149

951

1 868

259

55

16

30,2

59,3

8,2

1,7

Ženy

3 243

737

1 895

347

247

17

22,7

58,4

10,7

7,6

Celkem

6 392

1 688

3 763

606

302

33

26,4

58,9

9,5

4,7

Od roku 1991 ubylo v městské části Praha-Libuš ženatých mužů i vdaných žen. Ze všech mužů 15 a víceletých zde v roce 1991 bylo 72,8% ženatých a v roce 2001 již jen 59,3%, u žen bylo v roce 1991 vdaných 68,7% a v roce 2001 pouze 58,4%. Snížení zastoupení ženatých a vdaných se vyskytovalo v posledním desetiletí všeobecně nejen v Praze. V MČ Praha-Libuš se počet osob žijících v manželství mírně zvýšil, a to o 8,4%, ale při téměř patnácti procentním početním nárůstu obyvatel jejich zastoupení pokleslo. Podíl ženatých mužů a vdaných žen je zde o 7,4 procentního bodu vyšší než činí celopražský údaj. Podíl svobodných zde zhruba odpovídá celopražské hodnotě. Naproti tomu zastoupení rozvedených a ovdovělých je zde nižší. Podíl rozvedených v této městské části byl o 2,4 procentní body nižší než celopražský průměr, podíl ovdovělých o 4,4 procentní body. I zde je mezi ovdovělými více žen. Celkově bylo v Praze-Libuši ze všech ovdovělých osob 18,2% vdovců a 81,8% vdov.

2.2.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národností je možné pouze při sčítání lidu. Každý občan uvádí národnost podle vlastního přesvědčení a rozhodnutí. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská a také romští občané měli možnost přihlásit se k této národnosti. Tab.2.2.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Libuš 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom národnost: česká

celkem

v%

6 878

100,0

7 865

100,0

6 571

95,5

7 303

92,9

moravská, slezská

106

1,5

30

0,4

slovenská

131

1,9

106

1,3

romská

7

0,1

-

-

polská

9

0,1

9

0,1

německá

7

0,1

13

0,2

ruská, ukrajinská

5

0,1

55

0,7 1,8


34

2001 v%

-

-

144

42

0,6

94

1,2

-

-

111

1,4


Tak jako v celém hlavním městě i v MČ Praha-Libuš se naprostá většina obyvatel (92,9%) přihlásila k české národnosti. Oproti roku 1991 poklesl na minimum počet i podíl osob hlásících se k národnosti moravské a slezské. K mírnému úbytku došlo i u obyvatel národnosti slovenské. K romské národnosti se nepřihlásil nikdo. Osob s jiným státním občanstvím bylo sečteno 284, s dlouhodobým pobytem 240, s trvalým pak 44. Ze států EU zde žilo 20 osob a z ostatních států světa 253 a 11 občanů Slovenské republiky.

2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou máme o obyvatelích MČ Praha-Libuš je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 4 845 rodilých Pražanů, což bylo 61,6% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů byl mezi muži, a to 63% ze všech mužů, u žen, které se v Praze narodily, činil podíl 60%.

2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Poprvé od roku 1950 se při sčítání v roce 1991 zjišťovalo náboženské vyznání obyvatelstva. Tuto otázku nemuseli občané zodpovědět. Při SLDB 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání. Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Libuš Počet obyvatel 1991

Obyvatelstvo celkem

Složení v % 2001

1991

2001

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

6 878

3 434

3 444

7 865

3 898

3 967

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1 691

783

908

1 534

706

828

24,6

22,8

26,4

19,5

18,1

20,9 71,0

v tom: věřící v tom církve: 1 392

651

741

1 063

475

588

82,3

83,1

81,6

69,3

67,3

čs.husitská

římskokatolická

132

54

78

74

31

43

7,8

6,9

8,6

4,8

4,4

5,2

evangelické

100

50

50

70

38

32

5,9

6,4

5,5

4,6

5,4

3,9

pravoslavná

10

4

6

16

10

6

0,6

0,5

0,7

1,0

1,4

0,7

ostatní

57

24

33

311

152

159

3,4

3,1

3,6

20,3

21,5

19,2

bez vyznání

3 833

1 972

1 861

5 836

2 954

2 882

55,7

57,4

54,0

74,2

75,8

72,6

nezjištěno

1 354

679

675

495

238

257

19,7

19,8

19,6

6,3

6,1

6,5

Z celkového počtu obyvatel městské části Praha-Libuš se k náboženskému vyznání přihlásilo 19,5% obyvatel, bez vyznání bylo sečteno 74,2% a 6,1% občanů údaj nevyplnilo. Počet osob bez vyznání se oproti minulému cenzu zvýšil o 52,3%, naopak počet věřících poklesl. Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků 13,5% z úhrnu obyvatelstva a 69,3% z počtu věřících. Mezi věřícími převažovaly ženy. V římskokatolické církvi byly zastoupeny 55%. Podíl obyvatel hlásících se k náboženství souvisí do značné míry i s věkovou skladbou populace. MČ PrahaLibuš patří mezi městské části s nejnižším průměrným věkem a také s nejnižším podílem věřících. Nižší zastoupení obyvatel hlásících se k nějakému náboženskému vyznání má jen 10 městských částí.

2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Významnou součástí sčítání je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezíská jinak než sčítáním. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva ve věku 15 a více let.


35

Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Libuš Základní a neukončené celkem 1991 2001

počet v% počet v%


z toho ženy

922 18,8 1 087 17,0

604 24,0 607 18,7

celkem


z toho ženy

1 628 33,2 1 880 29,4

celkem

665 26,4 798 24,6

z toho ženy

1 500 30,5 2 156 33,7

909 36,1 1 317 40,6



počet v% počet v%

765 15,6 1 154 18,1

z toho ženy 289 11,5 474 14,6

celkem 96 2,0 115 1,8


z toho ženy

celkem 53 2,1 47 1,5

4 911 100,0 6 392 100,0

z toho ženy 2 520 100,0 3 243 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Libuš bylo úplné střední s maturitou a vyšší odborné, celkem měla toto vzdělání třetina obyvatel starších 14 let. Počet i podíl osob s tímto vzděláním se od roku 1991 zvýšil. Mezi obyvatelstvem s maturitním vzděláním je více žen. V roce 2001 to bylo 61% osob s tímto vzděláním. Následovalo vzdělání učňovské a střední bez maturity, které převažovalo v roce 1991. Oproti tomuto roku se počet obyvatel s tímto vzděláním také zvýšil, ale podíl poklesl. Mezi osobami s tímto vzděláním naopak převládají muži, kteří v této městské části tvořili 58% ze všech osob s tímto stupněm kvalifikace. Poměrně výrazně i zde poklesl počet i podíl obyvatel se základním vzděláním. Tento jev, který byl pozorován v celé Praze souvisí jednak s celkovou generační proměnou u osob v nejstarších věkových kategoriích, ale do určité míry i s poklesem dětí ve věku 15 – 19 let, které ještě studují na středních školách a jako dokončené vzdělání uvádějí základní. O polovinu vzrostl počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V městské části Praha-Libuš bylo takto vzděláno 18,1% ze všech obyvatel starších 14 let, což je zastoupení cca odpovídající celopražskému průměru (18,8%). Mezi vysokoškoláky je stále více mužů, ale i v této městské části se převaha mužů za uplynulých 10 let opět snížila. Celkově lze říci, že vzdělanostní úroveň populace se zlepšila a projevil se i zde obdobný trend jako v celé Praze. Rychlejší tempo zlepšení pozorujeme u ženské části populace.

2.2.8 Shrnutí Početně populace městské části Praha-Libuš v posledních letech opět vzrostla, ale již menším tempem než v předchozím desetiletí. Věkově se řadí tato městská část mezi „mladší“, se čtvrtým nejnižším průměrným věkem. Ačkoli i zde poklesl podíl dětské složky obyvatel, stále patří Praha-Libuš mezi městské části s nejvyšším zastoupením dětí do 14 let. Naproti tomu se značně zvýšil počet obyvatel v produktivním věku. Podíl občanů ve věkové kategorii 60 a více let zůstal stejný jako v roce 1991. Vzrostl počet i podíl osob, které se deklarovaly jako bez vyznání. Tak jako všeobecně i zde vzrostla i vzdělanostní úroveň obyvatelstva.

2.3

Obyvatelstvo – městská část Praha-Kunratice

2.3.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.3.2001 bylo v městské části Praha-Kunratice sečteno 5 470 obyvatel, z toho 2 643 mužů (48,2%) a 2 827 žen (51,7%). Osob s trvalým pobytem bylo v této městské části 4 863, cizinců s dlouhodobým pobytem 607 a cizinců s trvalým pobytem bylo 105. Byly zjišťovány i osoby, které se ke dni sčítání nacházely na daném území krátkodobě, těch bylo v Kunraticích 20.

36


Graf 2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kunratice

6 000

Počet obyvatel

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Početní stav obyvatelstva v MČ Praha-Kunratice téměř neustále stoupal. První výraznější zlom byl zaznamenán již ve 20. letech minulého století. Od roku 1930 nárůst pokračoval (i když ne tak výrazně) až do roku 1980. Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kunratice Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenzu


1961

2 846

x

x

1970

3 259

413

14,5

1980

3 478

219

6,7

1991

3 321

-157

-4,5

2001

5 470

2 149

64,7

V roce 1980 započalo desetileté období úbytku obyvatel. Mezi lety 1980 – 1991 bylo historicky poprvé zaznamenáno početní snížení stavu obyvatel. V letech 1991 – 2001 však opět došlo k výraznému přírůstku. V posledním období mezi sčítáními 1991 – 2001 byl početní přírůstek 2 149 osob, což je téměř 65%. Většina obyvatel Kunratic je soustředěna do třech sídlištních UO, z nichž je 1 (UO Na lhotách) osídlen zcela nově až v posledních letech.


37

Tab.2.3.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kunratice




Rozloha (ha)

Kunratický les



203

44

36

-8

Za krčskou nemocnicí

19

-

112

112

Kunratie-východ

53

4

391

387

Kunratice-sever

76

1 645

1 760

115

Kunratice-střed

84

1 331

1 465

134

Kunratice-jih

78

8

11

3

Dobronická A

70

136

137

1

Kunratice-U kříže A

21

45

67

22

Na lhotách

24

-

1 354

1 354

Nad rybníčky A

119

85

110

25

Na jezerech B

10

12

14

2

U masokombinátu

22

-

-

-

Na obci B

32

11

13

2

Kunratice

13 UO

811

3 321

5 470

2 149

MČ Praha-Kunratice celkem

13 UO

811

3 321

5 470

2 149

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo ve všech územních jednotkách této městské části (s výjimkou UO Kunratický les). Významná je skutečnost, že byly osídleny i části, kde v roce 1991 nebyl sečten nikdo. Jde zejména o již zmíněný UO Na lhotách, kde bylo sečteno 1 354 osob a dále o UO Za krčskou nemocnicí. Ve shodě s celopražskou tendencí docházelo v dekádě 1991 – 2001 většinou k úbytkům obyvatel přirozenou měnou. Počty zemřelých i zde mírně převyšovaly počty narozených až do roku 1999. V té době zde ale vyvrcholila migrační vlna a její většinu tvořili právě mladí, u nichž se následně projevila i zvýšená míra porodnosti, která se odrazila v kladném saldu přirozeného pohybu obyvatel. Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Kunratice Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

28

55

-27

82

96

-14

1993

44

55

-11

131

122

9

-41 -2

1994

24

43

-19

137

117

-20

-39 -18

1995

17

38

-21

111

108

3

1996

25

44

-19

163

81

82

63

1997

22

39

-17

123

66

57

40

1998

43

46

-3

210

88

122

119

1999

47

49

-2

424

85

339

337

2000

58

30

28

471

113

358

386

2001

72

59

13

546

210

336

349

Veškeré početní přírůstky obyvatel jsou však i zde vázány na vývoj migrace. Počty přistěhovalých stoupaly hlavně koncem sledovaného období. V souvislosti s novou výstavbou se do této městské části stěhovalo poměrně hodně obyvatel. Po drobných ročních celkových úbytcích obyvatel byly zaznamenávány od roku 1998 značné roční přírůstky. Nejvyšší celkový přírůstek byl zaznamenán v roce 2000.

2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Většinu obyvatel MČ Praha-Kunratice tvořily ženy. K 1. 3. 2001 představovaly ženy 51,8% populace. Na 1 000 mužů připadalo 1 070 žen, v roce 1991 to bylo 1 058 žen. Míra feminity je v této městské části nižší než v Praze celkem (52,6%) a zdaleka nedosahuje hodnot velkých centrálních částí. Souvisí to především s věkovým složením populace. Velká převaha žen je zejména v nejstarších věkových kategoriích. Není bez 38


zajímavosti, že v této městské části byl mírně nadpoloviční (50,5%) počet dívek i mezi dětmi mladšími 15 let. Ve velkých populacích bývá obvykle v této věkové kategorii mírná převaha chlapců. Ženy ve věku 18 – 34 let tvořily téměř 53% populace. Ve věku nad 59 let to bylo již 57% obyvatel. Muži zde převažovali jen ve 4 pětiletých věkových skupinách produktivního věku, a to ve věku 35 – 39 let a ve všech třech pětiletkách od 45 do 59 let. Tab.2.3.2.1 Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Kunratice Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991 2001

15-59

60 a více

Počet žen na 1000 mužů 1 058

ženy 60 a více

0-14

15-59

celkem

3 321

1 614

1 707

317

1 023

274

278

1 008

421

v%

100,0

48,6

51,4

19,6

63,4

17,0

16,3

59,1

24,7

x

celkem

5 470

2 643

2 827

455

1 839

349

464

1 899

464

1 070

v%

100,0

48,3

51,7

17,2

69,6

13,2

16,4

67,2

16,4

x

V této městské části je zvýšený podíl dětské složky populace. Ten byl v městské části Praha-Kunratice 16,8%, tedy o 3,4 procentního bodu vyšší než celopražský podíl (13,4%.) Celkově však v této městské části zastoupení dětí od roku 1991, ve shodě se všeobecným trendem, také pokleslo. Nicméně při celkovém početním nárůstu obyvatel se počet dětí do 15 let zvýšil o více než polovinu. Poměrně značně se zde zvýšil počet i zastoupení obyvatel v produktivním věku. Podíl obyvatel ve věku 15 – 59 let činil 68,3%, počet se zvýšil téměř o 84% a podíl o 7 procentních bodů. Zastoupení osob ve věku 15 – 59 let je zde vyšší než činí celopražský průměr. Zvýšil se i počet obyvatel starších 59 let. Početně to bylo téměř o 16%, ale podíl se, při výrazném celkovém nárůstu počtu obyvatel, naopak o 6 procentních bodů snížil. Lze říci, že v migračním přílivu obyvatel do MČ Praha-Kunratice tvořily většinu mladší rodiny s dětmi. Průměrný věk obyvatel Kunratic byl 35,8 let u mužů a 36,9 let u žen. Podle výše průměrného věku patří tato městská část mezi „mladší“ a je na 8. místě mezi 57 městskými částmi. V třídění podle pětiletých věkových skupin jsou v MČ Praha-Kunratice nejpočetněji zastoupeni lidé ve věku 20 – 29 let, každá z těchto dvou pětiletých věkových kategorií zde představuje cca desetinu populace.

2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva Pro strukturu obyvatel podle rodinného stavu všeobecně platí pro poslední desetiletí 20. století tendence poklesu zastoupení osob žijících v manželství. Všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření sňatku. Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Kunratice Počet obyvatel celkem

Rodinný stav svobodní

ženatí/ vdané

Rodinný stav v %

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

2 188

697

1 244

176

47

24

31,9

56,9

8,0

2,1

Ženy

2 363

637

1 252

200

255

19

27,0

53,0

8,5

10,8

Celkem

4 551

1 334

2 496

376

302

43

29,3

54,8

8,3

6,6

I v MČ Praha-Kunratice se od roku 1991 snížil podíl ženatých/vdaných z 65,4% na 54,8%. Počet osob žijících v manželství se zde ovšem zvýšil, a to o 40%, ale vzhledem k tomu, že celkový počet obyvatel vzrostl o 65%, bylo toto navýšení relativně nízké. Podíl ženatých mužů a vdaných žen je zde o 3,3 procentního bodu vyšší než činí celopražský údaj. Podíl svobodných je v této městské části také vyšší než v Praze úhrnem, a to o 3 procentní body. Naproti tomu zastoupení rozvedených a ovdovělých je zde nižší. Podíl rozvedených tady byl o 3,6 procentní body nižší než celopražský průměr, podíl ovdovělých o 2,5 procentního bodu. I zde je mezi ovdovělými velká převaha žen. Celkově bylo v Praze-Kunraticích ze všech ovdovělých osob 84,4% vdov. SLDB 2001 – PRAHA 12

39

2.3.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je dobrovolné a občan uvede národnost podle vlastního přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská. Také romští občané měli možnost přihlásit se k této národnosti. Tab.2.3.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Kunratice 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom národnost: česká

2001 v%

celkem

v%

3 321

100,0

5 470

100,0

3 236

97,4

4 614

84,4

moravská, slezská

20

0,6

9

0,2

slovenská

30

0,9

366

6,7

romská

0

0,0

2

0,0

polská

5

0,2

8

0,1

německá

6

0,2

18

0,3

ruská, ukrajinská

3

0,1

62

1,1


-

-

85

1,6

21

0,6

236

4,3

-

-

70

1,3

V městské části Praha-Kunratice se k české národnosti přihlásilo 4 614, tj. pouze 84,4% obyvatel, což je druhý nejnižší podíl (po MČ Praha-Nebušice) ze všech 57 městských částí. Za zmínku stojí výrazný nárůst obyvatel hlásících se k slovenské národnosti (z 30 v roce 1991 na 366 občanů v roce 2001). Podíl 6,7% je absolutně nejvyšší ze všech městských částí. K moravské a slezské národnosti se přihlásilo 9 občanů, k romské pouze 2 lidé. Osob s jiným státním občanstvím bylo sečteno 712, s dlouhodobým pobytem 607 a s trvalým 105. Ze států EU zde žilo 39 osob a z ostatních států světa 309. Občanů se slovenskou státní příslušností zde bylo 364.

2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápána jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou máme o obyvatelích Kunratic je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 3 506 rodilých Pražanů, což bylo 64,1% ze všech obyvatel. Mezi muži bylo rodilých Pražanů více - 65,5% a mezi ženami 61,7%.

2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání obyvatel se poprvé od roku 1950 zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.

40


Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Kunratice Počet obyvatel

Složení v %

1991 celkem Obyvatelstvo celkem

2001

muži

ženy

3 321

1 614

1 707

1 382

617

celkem

1991

muži

ženy

5 470

2 643

2 827

765

1 489

643

celkem

2001

muži

ženy

celkem

muži

ženy

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

846

41,6

38,2

44,8

27,2

24,3

29,9 74,7

v tom: věřící v tom církve: římskokatolická

1 175

530

645

1 073

441

632

85,0

85,9

84,3

72,1

68,6

čs.husitská

123

48

75

72

31

41

8,9

7,8

9,8

4,8

4,8

4,8

evangelické

73

33

40

69

32

37

5,3

5,3

5,2

4,6

5,0

4,4

pravoslavná

3

2

1

46

28

18

0,2

0,3

0,1

3,1

4,4

2,1

ostatní

8

4

4

229

111

118

0,6

0,6

0,5

15,4

17,3

13,9

bez vyznání nezjištěno

1 371

725

646

3 585

1 811

1 774

41,3

45,0

37,8

65,5

68,5

62,7

568

272

296

396

189

207

17,1

16,9

17,3

7,2

7,1

7,3

Většina obyvatel MČ Praha-Kunratice, tak jako v roce 2001 v celém hlavním městě, se deklarovala jako bez vyznání. Oproti roku 1991 se podíl osob bez vyznání významně zvýšil, v roce 1991 to nebyla zdaleka ani polovina obyvatel. Shodně s všeobecně platnou tendencí se i zde významně snížil podíl osob, které na tuto otázku neodpověděly. Pokleslo také zastoupení věřících, ale jejich počet se při celkovém nárůstu početního stavu obyvatel mírně zvýšil, a to o necelých 8%, což je při více než 60% nárůstu počtu obyvatel velmi malý vzestup, který se odráží ve značném poklesu podílu věřících. Ačkoli MČ Praha-Kunratice patří mezi městské části s mladší populací, přesto v míře zastoupení věřících je mezi těmi městskými částmi, kde je zvýšený podíl věřících. Je zde o 2,7 procentních bodů vyšší podíl osob hlásících se k některé z církví než v Praze celkem. Kunratice mají čtrnáctý nejvyšší podíl mezi 57 městskými částmi. Z úhrnu osob, které se přihlásily k náboženskému vyznání, bylo nejvíce římských katolíků 13,5% z úhrnu obyvatelstva a 69,3% z počtu věřících. Mezi věřícími převažovaly ženy. Příkladně v římskokatolické církvi byly zastoupeny 59%.

2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Významnou součástí sčítání je i zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezíská jinak než ze sčítání. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva ve věku 15 let a více. Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Kunratice Základní a neukončené celkem 1991 2001

počet v% počet v%

668 24,5 497 10,9


z toho ženy 434 30,4 320 13,5

celkem 904 33,2 1 209 26,6



z toho ženy 390 27,3 519 22,0

celkem 803 29,5 1 855 40,8

z toho ženy 461 32,3 1 095 46,3

41



počet v% počet v%

305 11,2 895 19,7

z toho ženy

z toho ženy

celkem

117 8,2 382 16,2


46 1,7 95 2,1

celkem 27 1,9 47 2,0

2 726 100,0 4 551 100,0

z toho ženy 1 429 100,0 2 363 100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha-Kunratice bylo střední s maturitou. Podíl osob s tímto vzděláním zde významně vzrostl. Mezi ženami má zde tento stupeň vzdělání téměř polovina. Ale i u mužů to zde byl nejčastější stupeň vzdělání. Z celkového počtu osob s tímto vzděláním bylo 59% žen. Osob se základním vzděláním v roce 2001 bylo v této městské části 10,9%. Počet i podíl obyvatel výrazně poklesl. Základní vzdělání bylo zjištěno i zde častěji u ženské části populace. V Kunraticích se snížilo i zastoupení osob s učňovským a středním vzděláním bez maturity. Zde je naopak tradičně převaha mužů. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v této městské části zvýšený. Obyvatel s vysokoškolským diplomem zde byla téměř pětina. Mezi 57 městskými částmi má MČ Praha-Kunratice dvanáctý nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. V celém hlavním městě, kde je tradičně vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním, se zastoupení vysokoškolsky vzdělaných od roku 1991 dále značně zvýšilo (o 2,8 procentního bodu). Nárůst byl zaznamenán i v MČ Praha-Kunratice a dokonce o 8,5 procentních bodů. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je převaha mužů. Ze všech vysokoškolsky vzdělaných bylo 57% mužů.

2.3.8 Shrnutí V posledním desetiletí mezi sčítáními byl u populace MČ Praha-Kunratice zaznamenán relativně mimořádně vysoký početní přírůstek. Počet obyvatel se zvýšil o více než 60%. Bylo to v důsledku vysokých počtů přistěhovalých. V závislosti na složení těchto nových obyvatel, došlo i ke změnám v celkové struktuře populace zejména v třídění podle věku. Ačkoli i zde se snížilo zastoupení dětí do 14 let, jejich počet se zvýšil o více než polovinu. Mimořádně výrazně narostl počet, ale i podíl osob v produktivním věku a u starších osob došlo ke snížení jejich zastoupení. MČ Praha-Kunratice patří mezi „mladé“ městské části. Podíl osob věřících se i zde ve shodě s všeobecně platným trendem snížil, ale ve srovnání s některými jinými městskými částmi s relativně mladou populací je zde zastoupení věřících poměrně vysoké. Značně zde vzrostla vzdělanostní úroveň populace. Ze tří obyvatel této městské části mají dva maturitu nebo vysokoškolský diplom.

3

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval její pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo od roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání 42


(ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr ekonomického chování obyvatel.

3.1

Ekonomická aktivita – městská část Praha 12

3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Při celkovém poklesu počtu obyvatel se snížil v MČ Praha 12 i počet ekonomicky aktivních, ale pouze o 1,3%. Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se zde oproti cenzu v roce 1991 zvýšilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 55,5% a vykazoval již v tomto roce vyšší hodnotu než byl celopražský údaj (53,5%). Podle cenzu 2001 podíl ekonomicky aktivních vzrostl na 59,7%. MČ Praha 12 má třetí nejvyšší zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva mezi 57 městskými částmi za MČ Praha-Letňany a MČ Praha 11. Většinu ekonomicky aktivních tvořily zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha 12 představovala 88% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 nepatrně vzrostl, tehdy činil 87,6%. Mírně zde poklesl počet pracujících důchodců a poněkud se snížilo i jejich zastoupení mezi ekonomicky aktivními. Ze všech ekonomicky aktivních bylo v roce 1991 pracujících důchodců 4,2% a v roce 2001 jen 3,9%. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představovaly minimální část a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součást ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha 12 představovali nezaměstnaní 5,5% ze všech aktivních, v celé Praze to bylo 5,4 %. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 12 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem

% z počtu obyvatel 2001

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

33 210

32 769

15 698

55,5

59,7

55,6

z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

29 096

28 846

13 556

48,6

52,6

48,0

pracující důchodci

1 397

1 272

663

2,3

2,3

2,3

ženy na mateřské dovolené

1 819

396

396

3,0

0,7

1,4

898

1 818

881

1,5

3,3

3,1

26 630

21 498

12 280

44,5

39,2

43,5

6 453

7 883

5 071

10,8

14,4

18,0

-

498

414

-

0,9

1,5

14 871

10 029

4 886

24,9

18,3

17,3

632

785

785

1,1

1,4

2,8

4 674

2 303

1 124

7,8

4,2

3,9

-

589

247

-

1,1

0,9

59 840

54 856

28 225

100,0

100,0

100,0

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel


43

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace klesl z 44,5% na 39,2%. Struktura těchto obyvatel byla v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou byli studenti, vč. žáků základních škol, kteří tvořili 46,7% všeho neaktivního obyvatelstva. Následovali nepracující důchodci, kterých bylo 36,7% z neaktivního obyvatelstva. Další významnou složkou byly tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu představují děti do 6 let. V MČ Praha 12 těchto dětí bylo 2 019, tedy 88% ze všech ostatních závislých osob. Počet ostatních závislých osob poklesl od roku 1991 o polovinu, což souvisí právě s úbytkem dětí ve věku do 6 let. Mírně se zvýšil počet osob v domácnosti. Opět šlo pouze o ženy, ačkoli v posledních letech jsou dány i legislativní předpoklady k tomu, aby v tomto postavení byli i muži (v celé Praze bylo zjištěno pouze 6 mužů v tomto postavení). V roce 1991 bylo žen v domácnosti 2,1% z celkového počtu žen a v roce 2001 tento podíl mírně stoupl na 2,8%. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (sem patří osoby, které pobírají různé druhy rent – vyjma důchodce) v roce 1991 byla nulová, ale i v roce 2001 šlo jen jde o velmi malou skupinu.

3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v městské části Praha 12 představovaly ženy 47,9% všech ekonomicky aktivních, v roce 1991 byl tento podíl 49,3%. Snížení zastoupení žen mezi ekonomicky aktivními souvisí především s poklesem intenzity ekonomické aktivity, který byl u žen silnější. Věková struktura ekonomicky aktivních obyvatel navazuje na celkové věkové složení populace. Téměř 60% ekonomicky aktivních v MČ Praha 12 bylo ve věku 35 – 54 let. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými pětiletými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. K určitému zvýšení zastoupení došlo u osob ve věku 55 – 59 let, kde se kromě celkového nárůstu počtu osob tohoto věku projevilo i prodloužení důchodové hranice. Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 12 Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

14,9

15,5

14,2

25 - 34

17,8

18,4

17,2

35 - 44

22,9

20,2

25,8

45 - 54

33,3

32,4

34,2

55 - 59

7,6

9,1

5,9

60 - 64

2,0

2,5

1,5

65 a více včetně nezjištěno

1,5

1,9

1,1

v tom ve věku (%):

V zastoupení jednotlivých věkových skupin se v této městské části základní rozložení u mužů a žen neliší. Je to dáno mimo jiné i tím, že je zde značné zastoupení rodin ve věku, kdy se již neodráží snížení ekonomické aktivity žen v návaznosti na péči o nezletilé děti. Tento aspekt se projevuje zejména u obyvatel do 34 let věku. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V MČ Praha 12 jich podle SLDB 2001 bylo 1 818, z toho 937 mužů a 881 žen. Celkový jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je 5,5%. Nejvíce nezaměstnaných zde bylo ve věku 15 - 24 let, a to 598 a nezaměstnaní představovali 12,3% ze všech ekonomicky aktivních tohoto věku. Početná byla i skupina nezaměstnaných ve věku 45 – 54 let, ale relativně byla míra nezaměstnanosti u lidí tohoto věku významně nižší, a to 4,5% ze všech ekonomicky aktivních tohoto věku. Podle pohlaví je více nezaměstnaných v této městské části mezi muži. V jednotlivých věkových kategoriích je situace rozdílná. Mezi nezaměstnanými bylo více mužů ve věku do 44 let. Ve starších věkových skupinách produktivního věku byla mezi nezaměstnanými převaha žen.

3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) oproti roku 1991 poklesla, a to z 756 osob na 684 osob. Intenzita ekonomické aktivity je v této městské části trvale poměrně vysoká. Je to dáno celkovou skladbou populace této městské části. Je zde především vysoký podíl obyvatel v produktivním věku, zvláště pak ve vyšším středním věku, kdy už ani u žen nebrání v ekonomické 44


činnosti péče o malé děti. Také poměrně vysoká úroveň vzdělání přispívá ke zvýšení tohoto ukazatele. Vliv má i snížené zastoupení nejstarších věkových skupin obyvatel. Celopražská hodnota intenzity ekonomické aktivity v roce 2001 byla 627 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel nad 15 let, což je o 57 méně než v MČ Praha 12. Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 12 Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem

muži

ženy

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

47 881

23 052

24 829

z toho: 15- 24

466

486

445

25 - 34

878

946

811

35 - 44

925

961

896

45 - 54

938

961

916

55 - 59

685

860

510

60 - 64

349

452

245

93

150

54

684

740

632

65 a více Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen. Ve srovnání s předchozími obdobími se zvýšila ekonomická aktivita u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části ve věku 45 – 54 let, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 938 ekonomicky aktivních. Vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů byla ve všech věkových skupinách. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 35 – 44 let a 45 – 54, a to 961 ekonomicky aktivních na 1 000 mužů tohoto věku. U žen to bylo ve věku 45 – 54 let, 916 žen ekonomicky aktivních na 1 000 žen. Poměrně výrazný pokles míry ekonomické aktivity u žen ve srovnání s rokem 1991 je dán také tím, že byl metodicky změněn způsob zařazení žen na další mateřské dovolené mezi ekonomicky neaktivní. Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 12

94,6

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

81,1

96,1 89,6

96,1 Muži

86,0

91,6

Ženy Celkem

48,6 45,2

51,0

44,5

24,5

10 0

14,9 5,3

15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Při pohledu na to, jak se situace liší mezi pohlavími, vidíme, že ženy mají nejvyšší hodnotu míry ekonomické aktivity ve věkové kategorii 45 – 54 let, zatímco u mužů je tato vysoká hodnota již v kategorii 35 – 44 let a ve stejné hodnotě přetrvává až do kategorie 45 – 54 let. Je to zejména tím, že na profesní život žen má větší vliv nutnost realizovat péči o děti a rodinu zejména v mladším, ale i ve středním věku. Pokles míry ekonomické aktivity se objevuje u žen již od 55 let věku a u mužů od 60 let. Zcela jednoznačně se v tom


45

projevuje věk odchodu do starobního důchodu. Ve věku 55 let se to odráží v tom, že rozdíl mezi pohlavími je zde nejmarkantnější.

3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných socio-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti se v MČ Praha 12 do značné míry shoduje s rozložením pro Prahu celkem. Také zde pracuje největší podíl lidí zaměstnaných v obchodu a průmyslu. Ovšem pořadí těchto nejfrekventovanějších odvětví je zde obráceno. Na prvním místě je to zde průmysl se 14% ekonomicky činných a teprve druhou pozici zaujímá obchod s necelými 13%. Zatímco v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a průmysl je na druhém místě. Obě tato odvětví zde měla vyšší zastoupení než v Praze celkem. Následovalo odvětví činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj, které i v Praze celkem bylo na 3. pozici, ale pořadí i podíl je zde nižší. Nad celopražským průměrem byl podíl pracujících ve veřejné správě, stavebnictví a peněžnictví a pojišťovnictví. Ostatní resorty jsou o zastoupeny o něco méně. V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 12 Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží

0,5

0,6

0,4

14,1

16,2

11,8

8,4

13,6

2,7

12,9

12,3

13,5 4,1

Pohostinství a ubytování

4,1

4,2

Doprava, pošty a telekomunikace

8,2

10,4

5,7

Peněžnictví a pojišťovnictví

4,7

2,9

6,7

11,3

11,3

11,3

8,8

8,4

9,2

10,8

4,4

17,8

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

7,8

7,2

8,4

Nezjištěné odvětví

8,4

8,4

8,3

Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství, zdravotnictví, sociální činnosti

Muži v MČ Praha 12 byli nejčastěji zaměstnáni ve stavebnictví a v průmyslu. Obdobná je situace i v Praze celkem. Také třetí nejfrekventovanější odvětví u mužů je zde stejné jako v Praze celkem a je jím obchod.Tak jako i v celé Praze byly zde ženy nejčastěji zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, podíl 17,8% však nedosahuje celopražské hodnoty (v Praze zde bylo zaměstnáno 18,7% z ekonomicky aktivních žen). Druhým nejsilněji u žen obsazeným odvětvím byl v MČ Praha 12 obchod stejně jako v Praze celkem. Na třetím místě je zde i u žen průmysl, kde je podíl značně nad údajem za celou Prahu, který činil 9,6%.

46


Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 12 5000

Ženy Muži

Počet

4000

Rovné zastoupení

3000 2000 1000



Školství, zdravotnictví, sociální činnosti

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj




Obchod a opravy spotřebního zboží

Stavebnictví

Průmysl celkem

Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

0

Pokud jde o podíly mužů a žen v tom kterém odvětví, největší převahu měli muži ve stavebnictví (84,4%) a ženy ve školství, zdravotnictví a sociální činnosti (78,8%). Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila. V roce 1991 se pohybovala v Praze kolem 74%. Mužský je pochopitelně i průmysl, tady pracovalo ze všech zaměstnaných obyvatel MČ Praha 12 mužů 60%. V Praze celkem byla v průmyslu převaha mužů ještě výraznější (63%).V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.

3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ Praha 12 odpovídala základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 12 v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem

32 769

Struktura ekonomicky aktivních v % ženy

muži

počet

17 071

v%

15 698

47,9

celkem 100,0

muži

ženy

100,0

100,0

v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé

1 171

838

333

28,4

3,6

4,9

2,1

24 876

12 099

12 777

51,3

75,9

70,8

81,4

samostatně činní

4 949

3 241

1 708

34,5

15,1

19,0

10,9

členové družstev

26

15

11

42,3

0,1

0,1

0,1

1 747

878

869

49,7

5,3

5,1

5,5

zaměstnanci

ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání


47

Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytovali mezi osobami středního věku. Zatímco ze všech ekonomicky aktivních mužů bylo v MČ Praha 12 ve věku 45 – 54 let 32,4% a žen 34,2%, ze všech zaměstnavatelů mužů jich bylo v této kategorii 38% a žen zaměstnavatelek 37,5%. Stejné procento zastoupení zaměstnavatelů měly ženy i ve věkové kategorii 35 – 44 let. Ve věkové kategorii 45 – 54 let byl u mužů též zvýšený podíl osob samostatně činných (33,3%). U žen byl tento zvýšený podíl (32,3%) ve věkové kategorii 35 – 44 let. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách však byla v postavení zaměstnanců. Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 12 z toho

Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15-24 25-34

2 644

2 233

23

10

1 975

1 803

276

156

3 136

2 697

105

49

2 242

2 128

637

318

35-44

3 441

4 052

297

125

2 167

3 216

842

551

45-54

5 527

5 375

318

125

3 975

4 506

1 080

550

55-59 60-64

1 558

925

63

20

1 217

788

226

87

434

236

17

2

315

196

87

27

331

180

15

2

208

140

93

19

65+

Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání je i v hl. m. Praze.

3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci sčítání se sleduje vyjížďka či docházka osob do zaměstnání a škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Vyjížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní vyjížďky byla sledována vyjížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tzv. vyjíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas vyjížďky resp. docházky. Sledován byl i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 12 Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 12 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy

14 186

celkem

13 349

27 535

Žáci a studenti vyjíždějící v%

celkem

100,0

10 082

v% 100,0

1 706

2 627

4 333

15,7

4 245

42,1

11 019

10 098

21 117

76,7

5 396

53,5

847

406

1 253

4,6

333

3,3

609

283

892

3,2

152

1,5

Ze základních údajů vidíme, že v MČ Praha 12 mělo pracoviště mimo své bydliště 84% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži to bylo 83%, u žen tento podíl činil 85%. Z těchto obyvatel 15,7% docházelo či dojíždělo na pracoviště, které se v tomto správním obvodu, tak jak platil k datu SLDB 2001, i nacházelo. Mezi ekonomicky aktivními, kteří měli své pracoviště na území stejného správního obvodu, bylo více žen. Z vyjíždějících žen správní obvod Prahu 12 neopouštělo 19,7% žen, mužů 12,2%. Dalších 76,7% osob mělo pracoviště na území hlavního města a jen 4,5% ekonomicky aktivních mělo pracoviště mimo Prahu. Z těchto pracovníků 71,2% vyjíždělo mimo Prahu denně. V rámci svého správního obvodu navštěvovalo školu a studovalo 42% osob, 53,5% studujících mělo školu na území hl. m. Prahy. Na jiné místo v republice vyjíždělo 3,3% studentů, z nich necelá polovina denně. Speciálně v Praze (i v některých dalších velkých městech) byla sledována vyjížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na 48


základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat ve specializované publikaci.

3.1.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z významných změn je pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zatímco zákonem podepřená nutnost být v pracovním poměru udržovala v minulosti intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 v MČ Praha 12 byla kolem 90%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob vidíme, že v MČ Praha 12 bylo u žen nejčastějším odvětvím školství, zdravotnictví a sociální činnost. Muži pak byli nejčastěji zaměstnáni v průmyslu. Podle postavení v zaměstnání naprostou většinu ekonomicky aktivních tvořili zaměstnanci. Zastoupení zaměstnavatelů a osob samostatně činných byl obdobný jako v hlavním městě. V MČ Praha 12 od minulého cenzu poklesl celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel, ale jejich podíl na celkovém stavu populace vzrostl a je zde jeden z nejvyšších v Praze.

3.2

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Libuš

3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci městské části Praha-Libuš od roku 1991 nijak významněji nezměnilo, ale významně se zde, v návaznosti na růst počtu obyvatel, zvýšil počet ekonomicky aktivních. Při SLDB 2001 byl podíl ekonomicky aktivních o 2,3 procentního bodu nad celopražským průměrem. Tato městská část patří k těm, kde je podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zvýšený. Mezi 57 městskými částmi je na 9. pozici. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 89% ze všech ekonomicky aktivních, počet i podíl se za posledních 10 let zvýšil. Ve sledovaném desetiletí se zde naopak snížil počet, ale zejména podíl pracujících důchodců. Tento trend se projevil v celém hlavním městě. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, kterých bylo v Libuši jen 74. Součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V městské části Praha-Libuš představovali nezaměstnaní 5,2% ze všech ekonomicky aktivních, což je ve srovnání v rámci 57 městských částí střední hodnota. Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Libuš Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 2001

1991 Ekonomicky aktivní celkem

% z počtu obyvatel

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

3 883

4 454

2 108

56,5

56,6

53,1

3 296

3 950

1 808

47,9

50,2

45,6


157

149

80

2,3

1,9

2,0


339

74

74

4,9

0,9

1,9

z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

91

231

121

1,3

2,9

3,1

2 995

3 332

1 829

43,5

42,4

46,1

621

878

548

9,0

11,2

13,8

-

76

65

-

1,0

1,6

1 413

1 807

881

20,5

23,0

22,2

z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby Nezjištěná ek. aktivita Celkový počet obyvatel

83

144

144

1,2

1,8

3,6

878

427

191

12,8

5,4

4,8

-

79

30

-

1,0

0,8

6 878

7 865

3 967

100,0

100,0

100,0


49

Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace oproti roku 1991 mírně klesl. Nejpočetnější skupinou byli studenti, vč. žáků základních škol, kteří tvořili 54,2% všeho neaktivního obyvatelstva, což je o 18,7 procentních bodů více než celopražský průměr. Následovali nepracující důchodci zastoupeni 26,4%, kterých zde byl naopak oproti Praze celkem (kde to bylo 47% ze všech ekonomicky neaktivních) relativně nízký podíl. V MČ Praha-Libuš byl čtvrtý nejnižší podíl nepracujících důchodců mezi 57 městskými částmi. Ostatních závislých osob, mezi nimiž většinu představují děti předškolního věku, bylo 12,8%. Počet osob v domácnosti za posledních deset let vzrostl o 73,5%. Opět šlo i zde pouze o ženy. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy byla zaznamenána teprve v roce 2001, ale jedná se o velmi malou skupinu.

3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví v MČ Praha-Libuš ženy představovaly 47,3% všech ekonomicky aktivních obyvatel. V roce 1991 byl tento podíl 48,4%. Došlo i zde, ve shodě s celkovou tendencí, ke snížení zastoupení žen mezi ekonomicky aktivními. Toto snížení zde však bylo méně výrazné než v jiných městských částech. Věkové složení ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. V Praze-Libuši je 59,8% ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 35 až 54 let. Početně silnou věkovou skupinou ekonomicky aktivních v MČ Praha-Libuš jsou osoby ve věku 35 – 44 let. Ekonomicky aktivní tohoto věku představují téměř třetinu všech ekonomicky aktivních. Tab.3.2.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Libuš Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

10,1

11,0

10,6

25 - 34

20,2

19,1

21,3

35 - 44

32,0

30,4

33,8

45 - 54

27,8

28,2

27,4

55 - 59

6,4

8,0

4,6

60 - 64

1,7

1,9

1,5


1,1

1,3

0,7

V zastoupení jednotlivých věkových skupin nebyl mezi muži a ženami podstatný rozdíl. Nejsilnější u obou pohlaví byla věková skupina 35 – 44 let. Jen ve věkové kategorii 55 – 59 let byla zřetelnější dominance mužů, což souvisí se stále rozdílným věkem odchodu do starobního důchodu. Pozoruhodné je i 50% zastoupení ekonomicky aktivních žen ve věkové skupině 25 – 34 let, kde je většinou převaha mužů. Do skupiny ekonomicky aktivních jsou zařazeni i nezaměstnaní. V městské části Praha-Libuš jich bylo podle SLDB 2001 sečteno 231, z toho 121 žen a 110 mužů. Většinu nezaměstnaných tedy představovaly ženy. V třídění podle věku bylo nejvíce nezaměstnaných věku 45 – 54 let, kterých bylo bez zaměstnání celkem 54, z toho 31 žen.

3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem v Libuši připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 697 ekonomicky aktivních. Je to ve srovnání s rokem 1991 značný pokles, tehdy to bylo 791 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel 15 a víceletých. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel stále velmi vysokou hodnotu, jednu z nejvyšších ze všech městských částí, a je výrazně vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626. Mezi 57 městskými částmi má Libuš pátou nejvyšší míru intenzity ekonomické aktivity.

50


Tab.3.2.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Libuš Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem

muži

ženy


6 392

3 149

3 243

15 - 24

381

381

380

25 - 34

872

937

815

35 - 44

924

975

877

45 - 54

932

962

899

55 - 59

677

878

469

60 - 64

286

331

242

88

142

49

697

745

650

z toho:

65 a více Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních

V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen. Ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části Praha-Libuš u obyvatel celkem ve věku 45 – 54 let, ale u mužů byla nejvyšší hodnota ve věku 35 – 44 let. Vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů je ve všech věkových skupinách. Nejvíce se přibližuje hodnota obou pohlaví u obyvatel ve věku 15 – 24 let. Graf 3.2.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Libuš

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

97,5

93,7 81,5

38,1

87,7

96,2 Muži

87,9

89,9

Ženy Celkem

46,9

38,0

33,1 24,2

10 0

13,2 4,6

15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Při pohledu na to, jak se situace liší mezi pohlavími, vidíme, že ženy mají nejvyšší hodnotu míry ekonomické aktivity v pozdějším věku než muži. Stejně tak tomu bylo i v předchozím sčítání. V roce 2001 byla nejvyšší míra ekonomické aktivity u mužů ve věkové skupině 35 až 44letých, u žen ve skupině 45 až 54letých. Je to zejména tím, že na profesní život žen má větší vliv nutnost realizovat péči o děti a rodinu zejména v mladším i středním věku. Poměrně výrazný pokles míry ekonomické aktivity u žen je také způsob nového zařazení žen na další mateřské dovolené mezi ekonomicky neaktivní. Pokles míry ekonomické aktivity se objevuje u žen již od 55 let věku a u mužů od 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu. Ve věku 55 let se to odráží v tom, že rozdíl mezi pohlavími je zde nejmarkantnější.


51

3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví V městské části Praha-Libuš je zvýšený podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu. Zvýšený je zde oproti celopražské hodnotě i podíl zaměstnaných v obchodu a stavebnictví. Ostatní odvětví jsou zde zastoupena menším procentem. Tab.3.2.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Libuš Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

0,5

0,6

0,3

Průmysl celkem

14,0

15,4

12,5

Stavebnictví

12,4

19,6

4,5


13,9

14,2

13,6


4,0

4,1

3,9


6,1

8,1

3,9

Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

7,7

5,2

10,6

9,8

9,8

9,8


5,5

4,8

6,3


9,6

2,9

17,0


7,6

6,6

8,7


8,7

8,7

8,8

V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Ekonomicky aktivních mužů zde pracuje téměř pětina ve stavebnictví. Vyšší podíl mužů než v celé Praze zde pracuje také v průmyslu. Ovšem i zastoupení žen pracujících v průmyslu zde vysoko překračuje celopražský údaj, který je 9,6% z ekonomicky aktivních žen. Také podíl žen zaměstnaných v odvětví obchodu je v Libuši mírně nad celopražskou hodnotou. Naproti tomu podíl žen zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech, což je i pro ženy v MČ Praha-Libuš nejfrekventovanější odvětví, je zde pod celopražskou hodnotou (18,7%). Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Libuš Ženy

600

Muži

Počet

500

Rovné zastoupení

400 300 200 100

52











Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Výrazně mužskými odvětvími jsou i zde především stavebnictví (83% mužů) a doprava (70% mužů), poněkud menší byla převaha mužů ještě v průmyslu (58%). Shodně je tomu i v celopražském měřítku. Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (84%), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha žen slabší (74%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví.

3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Libuš tato skupina představuje 70% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je nižší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení těchto kategorií se situace v této městské části poněkud odlišuje od celopražských údajů, v Praze úhrnem je samostatně činných jen 16% a zaměstnavatelů 4%. Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Libuš v tom Celkem


ženy

muži

4 454

Struktura ekonomicky aktivních v %

počet

2 346

celkem

v%

2 108

47,3

muži

100,0

ženy

100,0

100,0


198

157

41

20,7

4,4

6,7

1,9

3 101

1 466

1 635

52,7

69,6

62,5

77,6

samostatně činní

875

594

281

32,1

19,6

25,3

13,3

členové družstev

6

5

1

16,7

0,1

0,2

0,0

274

124

150

54,7

6,2

5,3

7,1

zaměstnanci


V třídění podle pohlaví bylo základní rozdělení jako v celém hlavním městě. Jen míra zastoupení jednotlivých kategorií se lišila. Mezi muži byl vyšší podíl zaměstnavatelů (79,3% zaměstnavatelů zde byli muži) i samostatně činných (67,9%). Ženy byly častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé i osoby samostatně činné se častěji vyskytovaly mezi osobami ve věku 35 – 44 let. Ze všech ekonomicky aktivních mužů v tomto věku bylo v MČ Praha-Libuš 6,1% zaměstnavatelů. Nejvíce samostatně činných zde bylo také ve věku 35 – 44 let, a to 35%. Tab.3.2.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Libuš Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

z toho zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

-

164

168

39

24

8

300

336

109

60

69

18

421

554

198

105

577

42

13

416

462

179

73

97

14

1

123

82

46

12

44

32

2

1

28

23

13

4

32

15

3

-

14

10

10

2

15-24 25-34

259

224

3

449

450

35-44

713

713

45-54

661

55-59 60-64

188

65+

25

Obdobné rozložení osob podle postavení v zaměstnání bylo i v hlavním městě Praze.


53

3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. V městské části Praha-Libuš vyjíždí za prací 3 575 zaměstnaných osob , což je 80% ze všech ekonomicky aktivních. Tato hodnota je mírně pod celopražským průměrem. V Praze celkem vyjíždí do zaměstnání 83% ekonomicky aktivních. Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Libuš Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 12 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy

1 862

celkem

1 713


3 575

celkem

100,0

v%

1 768

100,0

239

355

594

16,6

824

46,6

1 411

1 261

2 672

74,7

898

50,8

129

59

188

5,3

35

2,0

94

43

137

3,8

14

1,8

Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech zaměstnaných žen vyjíždí za prací 86% a ze všech zaměstnaných mužů 83%. To souvisí s podílem samostatně činných respektive zaměstnavatelů, který je u mužů zvýšený. Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 12 vyjíždí více žen (21% vyjíždějících žen pracuje v rámci Prahy 12, mužů pouze 13%). Pracující z Libuše mají relativně velmi málo často místo pracoviště v rámci obvodu svého bydliště. Dalších 74,7% osob mělo pracoviště na území hlavního města a pouze 5,3% mělo pracoviště mimo Prahu. Z těchto pracovníků 72,9% vyjíždělo mimo Prahu denně. V rámci správního obvodu navštěvovalo školu a studovalo 46,6% těchto osob. Dále 50,8% studujících mělo školu na území hlavního města. Do jiného místa v republice vyjíždělo 2% studentů, z nich většina denně. Speciálně v Praze (i v některých dalších velkých městech) byla sledována vyjížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.2.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Libuš se při celkovém nárůstu počtu obyvatel také zvýšil, ale jejich zastoupení v celku populace se příliš nezměnilo a zůstalo relativně vysoké. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ale ženy zde byly zastoupeny i přes tento posun poněkud více než je v Praze běžné. Mužská část populace zde pracovala nejčastěji ve stavebnictví, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím, shodně s celopražskou situací, školství, zdravotnictví a sociální činnosti. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel také vzrostl, ale jejich zastoupení se mírně snížilo. Na velmi nízké úrovni je zde trvale podíl nepracujících důchodců.

3.3

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Kunratice

3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Kunratice se oproti cenzu v roce 1991 snížilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části jedním z nejvyšších (54,4%), vykazoval vyšší hodnotu než byl celopražský údaj (53,5%). Při cenzu 2001 činil již pouze 50,8%, což bylo o 3,5% pod celopražským průměrem. Tato městská část patří k městským částem s nejnižším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva, je na 5. pozici za městskými částmi Ďáblice, Klánovice,

54


Praha 10 a Praha 6. Počet ekonomicky aktivních se zde v návaznosti na početní nárůst populace ale výrazně zvýšil, a to o 84% proti stavu z roku 1991. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 94,7% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 84,8%. Tak jako v celé Praze a ve většině městských částí se i zde značně snížil podíl pracujících důchodců. Poklesl i počet žen na mateřské dovolené, což ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Kunratice se za nezaměstnané označilo 5,3% ze všech ekonomicky aktivních. Je to stejný podíl jako v celé Praze. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Kunratice Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem

% z počtu obyvatel 2001

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

1 805

2 777

1 230

54,4

50,8

43,5

1 531

2 388

1 026

46,1

43,7

36,3

143

155

76

4,3

2,8

2,7


91

47

47

2,7

0,9

1,7

nezaměstnaní

40

148

64

1,2

2,7

2,3

1 516

2 646

1 575

45,6

48,4

55,7

648

835

539

19,5

15,3

19,1

-

74

63

-

1,4

2,2

616

1 153

594

18,5

21,1

21,0

z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní pracující důchodci

Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti

47

160

160

1,4

2,9

5,7

ostatní závislé osoby Nezjištěná ek. aktivita

205

424

219

6,2

7,8

7,7

-

47

22

-

0,9

0,8

Celkový počet obyvatel

3 321

5 470

2 827

100,0

100,0

100,0

Od roku 1991 zde vzrostl i počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Zvýšil se i podíl ekonomicky neaktivních na celku populace a jejich zastoupení se dostalo nad celopražskou hodnotu (44,4%). Struktura těchto obyvatel se však proměnila. Nejpočetnější skupinou nejsou nepracující důchodci, kteří dominovali v roce 1991, ale zvýšil se zde relativně nevýrazněji počet žáků a studentů, a to o 87%. Ti se stali nejsilněji zastoupenou skupinou ekonomicky neaktivních osob, byla jich téměř polovina (44%). Následují nepracující důchodci, kterých je 32%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 16% ze všech ekonomicky neaktivních. Zastoupení i počet této skupiny ekonomicky neaktivních se v této městské části zvýšil na rozdíl od celopražské tendence směřující k výraznému poklesu zastoupení této skupiny. Stoupl počet i podíl osob v domácnosti.

3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve se struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 47,4% ekonomicky aktivních a v roce 2001 došlo k poklesu na pouhých 44,3%. Tato městská část patří k těm, kde je snížený podíl žen mezi ekonomicky aktivními. V členění podle věkových skupin byla převaha mužů ve všech věkových kategoriích. Nejsilněji byly ženy zastoupeny v nejmladší věkové skupině do 24 let (49,3%) a ve věku 45 – 54 let (46,4%). Snížený je podíl žen v nejstarších věkových kategoriích. Toto rozložení souvisí se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak od 55 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu.


55

Tab.3.3.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Kunratice Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

10,7

9,7

11,9

25 - 34

29,0

28,8

29,3

35 - 44

21,4

20,7

22,2

45 - 54

25,0

24,0

26,2

55 - 59

8,1

9,8

6,1

60 - 64

3,4

3,9

2,8


2,3

3,1

1,6

Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Početně nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních jsou zde lidé ve věku 25 – 34 let. Druhou věkovou kategorií se silným zastoupením je tradičně skupina 45 – 54 let. Stejné věkové rozdělení je zde u obou pohlaví. Lze předpokládat, že právě noví obyvatelé, kteří se do této městské části přistěhovali v posledních letech, byli právě v mladším produktivním věku do 34 let.

3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity V MČ Praha-Kunratice připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 610 ekonomicky aktivních. Je to ve srovnání s rokem 1991 i v této městské části pokles, tehdy to bylo 662 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel 15 a víceletých. Tato hodnota je pod úrovní celopražského průměru, který činil 626. Tab.3.3.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kunratice Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem

muži

ženy


4 551

2 188

2 363

15- 24

312

334

291

25 - 34

805

933

688

35 - 44

908

963

850

45 - 54

886

930

841

55 - 59

643

844

439

60 - 64

385

526

262

65 a více

118

200

85

610

707

521

z toho:

Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních

V třídění podle pohlaví byla vyšší ekonomická aktivita u mužů než u žen. Ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen. Nejvyšší míra ekonomické aktivity zde byla u mužů ve věku 35 – 44 let, a to 963 ekonomicky aktivních na 1 000 mužů tohoto věku, u žen ve věku 35 - 44 let bylo 850 ekonomicky aktivních na 1 000 žen. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů.

56


Graf 3.3.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kunratice

100 90

85,0

%

80 70 60 50 40 30 20

96,4

93,3

93,0

Muži 84,4

84,1

Ženy Celkem

68,8 52,6 33,4

43,9

29,1

19,7

26,2

10 0

5,7 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Také zde platí, že minimální rozdíl mezi muži a ženami je ve věku kolem 50 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po tomto vrcholu dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů se tento znatelný pokles objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.

3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha-Kunratice vykazuje určitá specifika. Oproti celopražským údajům je zde zvýšený podíl zaměstnaných v obchodu (o 2,9 procentní body a ve stavebnictví (o 0,9 procentního bodu). Naproti tomu je zde snížený podíl zaměstnaných v dopravě a telekomunikacích, ve veřejné správě, ale také v pohostinství. Nejfrekventovanějším odvětvím je i zde, tak jako i v Praze celkem, odvětví obchodu a oprav, následuje průmysl a po té školství, zdravotnictví a sociální služby. Pořadí je tedy obdobné jako ukazují údaje za celé hlavní město, ale zastoupení je rozdílné. Tab.3.3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Kunratice Celkem Ekonomicky aktivní celkem

Muži 100,0

Ženy 100,0

100,0 1,0

v tom podle odvětví ekon. činnosti (%): Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží

1,3

1,5

12,1

14,3

9,3

9,1

13,1

4,1 16,6

15,7

15,0


3,5

3,4

3,7


6,6

8,5

4,2

Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

4,5

3,7

5,4

10,9

10,4

11,5

5,9

5,6

6,3

11,0

5,5

17,9

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství, zdravotnictví, sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěné odvětví

8,1

7,4

8,9

11,3

11,6

11,1

V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Mezi mužskou částí populace je nejsilněji obsazené odvětví obchod. Toto odvětví bylo u mužů v hlavním městě až na třetím místě. V celé Praze byli muži nejčastěji zaměstnaní v průmyslu a ve stavebnictví. Na druhé pozici je u mužů v Kunraticích průmysl, následuje stavebnictví. U žen dominuje, tak jako v naprosté většině městských částí a i v Praze celkem, školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Hned po té následuje také velmi frekventovaný obchod. Celkově jsou v této městské části mezi pohlavími menší rozdíly než v jiných městských částech. Také míra zastoupení mužů a žen v jednotlivých odvětvích je poněkud rovnoměrnější. SLDB 2001 – PRAHA 12

57

Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Kunratice

Ženy 400

Muži Rovné zastoupení

Počet

300 200 100










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Výrazně mužskými jsou i zde především stavebnictví (80% mužů), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha mužů poněkud silnější (83%), doprava (72% mužů) a průmysl (66% mužů). Obdobná je situace i v celopražském měřítku. Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (72%), pro srovnání v Praze celkem je i tato převaha žen mírně silnější (74%). Mužská a ženská odvětví jsou i zde stejná, ale převaha určitého pohlaví zde není tak výrazná. Také je tady více odvětví s vyrovnaným rozložením.

3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Základní rozdělení ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v PrazeKunraticích odpovídala situaci zjištěné i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvořili zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru, kteří zde představovali 66% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Je to výrazně nižší podíl než v Praze celkem, kde to bylo 74% ze všech ekonomicky aktivních. Na druhém místě byly osoby samostatně činné, kterých bylo více než pětina, což je výrazně vyšší zastoupení než v Praze celkem, kde OSVČ představovaly 16% a následovali zaměstnavatelé, kterých je zde také zvýšený podíl 6% oproti 4% v Praze úhrnem.

58


Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kunratice v tom Celkem Ekonomicky aktivní celkem

muži

2 777

Struktura ekonomicky aktivních v % ženy

počet

1 547

celkem

v%

1 230

44,3

100,0

muži

ženy

100,0

100,0


163

122

41

25,2

5,9

7,9

3,3

1 834

918

916

49,9

66,0

59,3

74,5

samostatně činní

577

386

191

33,1

20,8

25,0

15,5

členové družstev

1

1

-

-

0,0

0,1

-

202

120

82

40,6

7,3

7,8

6,7

zaměstnanci


Také v třídění podle pohlaví bylo základní rozdělení jako v celém hlavním městě. Mezi muži byl větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných, ženy byly častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se více vyskytovali ve věkových kategoriích 35 – 44 a 45 – 54 let. U samostatně činných mírně převažovala skupina ve věku 25 – 34 let nad věkovou kategorií 45 – 54 let. Tab.3.3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kunratice z toho

Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15-24 25-34

150

146

2

-

108

122

14

9

446

360

24

12

280

257

104

59

35-44

321

273

38

10

175

207

88

42

45-54

372

322

35

13

213

239

102

59

55-59 60-64

151

75

15

5

93

56

37

11

60

34

5

1

31

21

20

7

65+

47

20

3

-

18

14

21

4

Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách byla v postavení zaměstnanců. Stejná situace byla i v hlavním městě.

3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol Ze základních údajů vidíme, že v MČ Praha-Kunratice mělo pracoviště mimo své bydliště 79% ekonomicky aktivních osob. Je to poněkud menší podíl než v Praze celkem a i jiných městských částech. Je to dáno tím, že je zde zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů, kteří přece jen častěji pracují doma. Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Kunratice Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

1 215

celkem 972

2 187


celkem

100,0

v%

1 137

100,0

v rámci správního obvodu Praha 12

128

142

270

12,3

242

21,3

v rámci hl. m. Prahy

954

778

1 732

79,2

863

75,9

88

38

126

5,8

23

2,0

70

32

102

4,7

10

0,9

do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně


59

V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 83% zaměstnaných osob. Není bez zajímavosti, že zatímco v jiných městských částech a i v Praze celkem byly určité rozdíly v rozdělení vyjíždějících podle pohlaví, je zde mezi muži i ženami stejný podíl osob vyjíždějících za prací. Podle pohlaví se však i zde mění vzdálenost vyjížďky. Z vyjíždějících žen správní obvod Prahu 12 neopustilo 14,6% žen, mužů 10,5%. Dalších 79,2% vyjíždějících osob mělo pracoviště na území hlavního města a jen 5,8% pracovalo mimo Prahu. Z těchto pracovníků téměř 81% vyjíždělo mimo Prahu denně. Mezi osobami pracujícími mimo Prahu byla výrazná převaha mužů (70%). V rámci správního obvodu navštěvovalo školu a studovalo 21,3% žáků a studentů , 75,9% studujících mělo školu na území hlavního města. Mimo Prahu vyjíždělo 2% studentů, z nich téměř polovina denně. Speciálně v Praze (i v některých dalších velkých městech) byla sledována vyjížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat ve specializované publikaci.

3.3.7 Shrnutí Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Kunratice při značném nárůstu celkového počtu obyvatel také vzrostl, ale snížilo se zastoupení ekonomicky aktivních na celku populace. Podíl ekonomicky aktivních je zde jeden z nejnižších mezi městskými částmi. Poklesl i podíl žen mezi ekonomicky aktivními. Tento pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity. Příčiny těchto změn vyplývají ze složení obyvatel, kteří se sem v posledních letech přistěhovali. Byly to většinou mladší rodiny se závislými dětmi. Je zde ve srovnání s celou Prahou velmi vysoký podíl žáků a studentů, ale i ostatních závislých osob. Mužská část populace pracovala zde nejčastěji v typicky mužském stavebnictví, podíl osob zaměstnaných v tomto odvětví zde byl vyšší než v Praze celkem. Ženy nečastěji pracovaly, stejně jako v Praze celkem, v odvětví školství, zdravotnictví a sociálních službách. V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i v této městské části zaměstnanci naprostou většinu, ale podíl zaměstnanců je zde nižší než je v Praze běžné a naproti tomu je zde zvýšený podíl zaměstnavatelů a zvláště samostatně činných. Mezi zaměstnavateli a samostatně činnými je, ve shodě s všeobecnou tendencí, převaha mužů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel také vzrostl a zvýšil se i jejich podíl na celku populace. Vzrostl zde zejména počet žáků a studentů, ale i ostatních závislých osob. Nejméně se zvýšil počet nepracujících důchodců.

4

DOMÁCNOSTI

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti eventuelně vybavení a způsobu soužití rodin a domácností, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítání lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby, které prohlásily, že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech

4.1

Domácnosti – městská část Praha 12

4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností V městské části Praha 12 se během let 1991 až 2001 počet bytových domácností snížil o 1,4% a naopak mírně vzrostl (o 2%) počet hospodařících domácností a domácností cenzových (o 1,3%). Souvisí to pochopitelně se změnami v početním stavu obyvatel, a také s mírným úbytkem trvale obydlených bytů, který zde byl zaznamenán. Úbytek bytových domácností byl výrazně nižší než úbytek počtu obyvatel. Počet hospodařících i cenzových domácností se navzdory úbytku obyvatel zvýšil. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. MČ Praha 12 patří v současnosti mezi 60


městské části s průměrnou velikostí domácností nižší než udává celopražský průměr (2,42 členů na 1 CD). Při cenzu 1991 naopak patřila tato městská část k těm, kde byla velikost domácností spíše nadprůměrná. Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 12 Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem

Struktura domácností v %

2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991

2001

21 464

21 168

100,0

100,0

2,77

2,56

19 795

19 035

92,2

89,9

2,70

2,45

1 669

2 133

7,8

10,1

3,62

3,62

22 937

23 373

100,0

100,0

2,60

2,34

22 657

23 217

98,8

99,3

2,59

2,32

280

156

1,2

0,7

3,36

4,49

23 220

23 533

100,0

100,0

2,57

2,32 3,12

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

13 817

11 610

59,5

49,3

3,29

bez závislých dětí

4 398

5 977

18,9

25,4

2,26

2,56

se závislými dětmi

9 419

5 633

40,6

23,9

3,78

3,73

3 290

4 066

14,2

17,3

2,43

2,43

neúplné rodiny bez závislých dětí

863

1 582

3,7

6,7

2,11

2,26

se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti

2 427

2 484

10,5

10,6

2,55

2,54

73

583

0,3

2,5

2,04

2,14

domácnosti jednotlivců

6 040

7 274

26,0

30,9

1,00

1,00

Tendenci zmenšování jednotlivých domácností a také jejich další atomizaci potvrzují i údaje o struktuře jednotlivých kategorií. Pouze u domácností bytových se mírně zvýšil počet a následně i podíl bytů s více než jednou rodinnou jednotkou, ale i přes tento, pro Prahu poněkud netypický posun, se i velikost průměrné BD snížila. U hospodařících domácností již proběhl i zde vývoj směrem k dalšímu oddělování jednotlivých rodin, tak jak je typické pro Prahu celkem i většinu městských částí. Poklesl již tak malý podíl těch HD, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. V roce 2001 v městské části Praha 12 téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, jejich počet se však od roku 2001 snížil a poměrně výrazně pokleslo i jejich celkové zastoupení. Poklesl zejména počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly naprostou většinu úplných rodin (68%), ale v roce 1991 již jen necelých 48%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Počet neúplných rodin od roku 1991 vzrostl, a to o 24%, což je velmi výrazný nárůst. Zvýšilo se i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. U neúplných rodin představují rodiny se závislými dětmi většinu. Neúplné rodiny bez závislých dětí jsou ty, kde žijí společně s jedním rodičem dospělí potomci, a to je přece jen méně obvyklý případ. Značně se i zde zvýšil počet domácností jednotlivců (o 20%), což je také velmi výrazné zvýšení. V MČ Praha 12 je to druhý nejobvyklejší typ cenzové domácnosti. Přes toto navýšení je v této městské části stále nižší podíl těchto domácností než udává celopražský průměr. Patrně nejvíce překvapí nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité změny v životním přístupu, ale určitou roli zde sehrála i skutečnost, že jsou sem zařazena i soužití cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří svůj případný rodinný život realizují ve své vlasti. Zvláště v Praze s převahou bytů v bytových domech se na tomto zvýšení odrazil i určitý metodický posun v posuzování soužití vnuka s prarodičem, které bylo v roce 1991 chápáno jako neúplná rodina a v roce 2001 již jako vícečlenná nerodinná domácnost.


61

4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech hlavních kategorií k celkovému zmenšení. Toto zmenšení průměrných údajů větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců a oslabení zastoupení domácností s více členy. Základní struktura domácností podle počtu členů se zde od roku 1991 proměnila u bytových domácností. U nich v roce 1991 bylo nejvíce čtyřčlenných domácností a v roce 2001 již mírně převažovaly domácnosti dvoučlenné. U BD jsou druhé nejčastější domácnosti s 1 členem, které v roce 1991 byly kromě domácností 5 a vícečlenných nejméně časté. U dalších dvou kategorií domácností se základní rozložení změnilo pouze částečně. Největší podíl představovaly již při minulém cenzu domácnosti s jednou osobou a jejich zastoupení se ještě zvýšilo. Největší podíl domácností s 1 členem je mezi domácnostmi hospodařícími. Od cenzu 1991 došlo k největšímu nárůstu podílu jednočlenných hospodařících domácností. Zvýšil se i podíl domácností dvoučlenných a tříčlenných a k poklesu zastoupení došlo u domácností s více členy. Téměř třetinu hospodařících jednotek představuje samostatně hospodařící jednotlivec. Obdobný je i vývoj velikostní struktury domácností cenzových. Jelikož drtivou většinu hospodařících domácností tvoří zároveň jedna domácnost cenzová, rozdělení cenzových domácností podle počtu členů se od rozdělení domácností hospodařících příliš neliší. Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 12 Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

20,3

23,0

22,4

27,6

6,5

2001

24,0

26,9

23,4

20,3

5,4

1991

25,0

24,0

21,3

25,0

4,6

2001

31,1

26,9

21,9

17,1

2,9

1991

26,0

24,1

21,0

24,5

4,3

2001

30,9

27,7

22,0

16,7

2,6

Z toho vyplývá, že průměrná velikost domácností se v městské části Praha 12 stále zmenšuje. Významně se na tom podílí právě nárůst zastoupení domácností jednotlivců.

4.1.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny představují vždy většinu rodinných domácností. V roce 2001 v MČ Praha 12 to bylo 74,1% ze všech rodinných domácností, počet i podíl úplných rodin se však významně snížil. Naopak neúplné rodiny, jak početně a tak i svým zastoupením, vzrostly. Zvyšuje se všeobecně počet rodin bez závislých dětí. Souvisí to s poklesem porodnosti a také s tím, že populačně silné ročníky osob narozených koncem 70. let dospívají, takže opouštějí kategorii závislých dětí. Mezi rodinnými domácnostmi v MČ Praha 12 rodiny bez závislých dětí v roce 2001 představovaly již téměř polovinu všech rodinných domácností (48,2%), zatímco v roce 1991 to bylo 31%.

62


Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 12 a Hl. m. Praze

24,9

18,3

9,5

6,8

36,8

3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha 12 25,4 0%

23,9

6,7

25%

10,6 2,5

50%

30,9 75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi

Neúplné rodiny bez závislých dětí

Neúplné rodiny se závislými dětmi

Vícečlenné domácnosti nerodinné

Domácnosti jednotlivců

V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot poněkud odlišuje. Celkový podíl úplných rodin bez závislých dětí je zde sice téměř stejný, ale zastoupení rodin s dětmi je stále nad celopražskou hodnotou. Také podíl neúplných rodin s dětmi mírně převyšuje celopražský průměr. Důležité je složení domácností se závislými dětmi. Rostou počty domácností bez závislých dětí a všeobecně klesá i počet dětí v rodinách. Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 12 Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí

počet

se třemi a více dětmi

1991

2001

11 610

3 290

4 066

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

4 398

5 977

863

1 582

31,8

51,5

26,2

38,9

3 682

2 958

1 552

1 718 42,3

počet podíl v %

se 2 dětmi

2001

13 817

podíl v % podíl v % s 1 dítětem

Neúplné

26,6

25,5

47,2

5 005

2 378

766

692

podíl v %

36,2

20,5

23,3

17,0

počet

732

297

109

74

podíl v %

5,3

2,6

3,3

1,8

počet

Mezi rodinami s dětmi dominují rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 57,6% ze všech rodin s dětmi (úplných i neúplných). Od roku 1991 se zde výrazně snížil počet rodin se 2 dětmi (o 45%) a s více dětmi (o 56%), ale těchto rodin je trvale velmi málo. Nejméně poklesl počet rodin s 1 dítětem (o 11%). Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha 12 bydlí naprostá většina rodin s dětmi (84%) samostatně v bytě. Nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytě člena družstev nájemců či v bytech v osobním vlastnictví, tyto dvě kategorie představují byty v nějaké formě soukromého vlastnictví jejich uživatele. Takže sečteme-li tyto dvě kategorie, můžeme konstatovat, že téměř polovina (43,7%) rodin s dětmi zde bydlí ve vlastním bytě. V bytě družstevním bydlí další pětina těchto rodin (22,3%) a necelá pětina (18,7%) v bytě nájemním, dále 9,6% má byt ve vlastním domě. Co do velikosti bytu nejvíce rodin s dětmi bydlí v bytech třípokojových (55%), dále v bytech dvoupokojových (21%). V bytech se 4 a více pokoji bydlí 18% rodin s dětmi a jen necelých 5% rodin s dětmi (převážně s 1 dítětem) ještě žije v bytech jen s 1 obytnou místností. V celopražském průměru je situace poněkud odlišná zejména co se týká právního užívání bytu, zaznamenáváme vyšší podíl rodin s dětmi v nájemních SLDB 2001 – PRAHA 12

63

bytech (46%) a naopak méně rodin s dětmi bydlí v bytech v osobním vlastnictví a členů družstev nájemců (21%). Ačkoli došlo k výraznému navýšení zastoupení domácností jednotlivců, stále je zde výrazně nižší než v hlavním městě. Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 12 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

v%

6 040

100,0

7 274

100,0

v tom: bydlící samostatně

5 030

83,3

5 083

69,9

spolubydlící s jinou CD

833

13,8

1 842

25,3

podnájemníci

177

2,9

349

4,8

Složení domácností jednotlivců se v průběhu desetiletí mezi cenzy proměnilo. Z hlediska způsobu bydlení se poměrně značně snížil podíl domácností jednotlivců bydlících samostatně , naopak se na celou čtvrtinu zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. To může v praxi zahrnovat případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího spolu s rodinou dítěte až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Zvýšil se i počet případů tzv. podnájemníků.

4.1.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby jako jsou televizor, lednička, pračka, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívání osobního automobilu, telefonního spojení, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač eventuelně s připojením na internet. Zůstalo i zjištění možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci. Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 12 z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

osobním automobilem

celkem

telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

osobním počítačem

pouze mobilním

pevnou linkou i mobilním

celkem

z toho s připojením na internet

možností užívat rekreační objekt

plná vybavenost

MČ Praha 12

21 168

11 446

1 751

10 008

967

8 462

5 504

2 461

7 981

2 385

Hl. m. Praha

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha 12 v%

100,0

54,1

8,3

47,3

4,6

40,0

26,0

11,6

37,7

11,3

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavení automobilem bylo v MČ Praha 12 nad celopražským průměrem. Častější než v hlavním městě bylo také vybavení domácností počítačem a více bylo i domácností s připojením na internet. Vyšší podíl než v hlavním městě byl také u kombinace telefonu s pevnou linkou a telefonu mobilního. Pod celopražským průměrem byla možnost využívat rekreační objekt. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla. U pevných telefonních linek ze 74% domácností v roce 64


1991 na 87% v roce 2001 (součet pouze pevných linek a pevných i mobilních). Nárůst podílu domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů byl zde také výrazný, v roce 1991 mělo auto 51% domácností a v roce 2001 to bylo 54%. Velký nárůst byl i v této městské části zaznamenán u rekreačních objektů. V roce 1991 v MČ Praha 12 využívalo rekreační objekt 23% domácností oproti 38% v roce 2001. Podobný nárůst byl zaznamenán i v Praze úhrnem (28% oproti 39%). Na počátku devadesátých let existoval názor o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že ježdění za rekreací do venkovských chat a chalup pokračuje a vybavenost použitelným objektem u pražské populace stoupá.

4.1.5 Shrnutí Základní tendence, která platí pro městskou část Praha 12 u údajů o domácnostech je ta, že při celkovém úbytku obyvatel se zde počet bytových domácností snížil jen velmi mírně a počet hospodařících i cenzových domácností se lehce zvýšil. Klesá tudíž průměrný počet členů jedné domácnosti. Ve složení domácností došlo také ke změnám. Poklesl počet rodinných domácností, nejvýrazněji pak počet úplných rodin s dětmi. Klesá i průměrný počet závislých dětí připadajících na 1 domácnost a nejčastější jsou rodiny s 1 dítětem. Zvýšil se zde ve shodě s celopražským trendem počet i podíl domácností jednotlivců. Oproti roku 1991 mírně vzrostlo zastoupení bytů v nichž bydlí více cenzových domácností. Hospodařící domácnosti se však naopak ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je výjimkou. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad úrovní celopražského průměru. Ve srovnání se situací před 10 lety došlo k navýšení zejména v počtu používaných rekreačních objektů.

4.2

Domácnosti – městská část Praha-Libuš

4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností V městské části Praha-Libuš se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Souvisí to s přírůstkem obyvatel a bytů, který zde byl zaznamenán. Přírůstek domácností byl ale i zde procentuálně vyšší než přírůstek obyvatel. Obyvatel zde přibylo o 14,4%, ale přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 17,7%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 21,9% a cenzových o 21,3%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. Vyšší nárůst hospodařících domácností než bytových signalizuje, že dochází k ekonomickému osamostatňování jednotlivých domácností byť v rámci společného bydlení. I přes tyto tendence MČ Praha-Libuš patří v současnosti k městským částem s průměrnou velikostí domácností vyšší než udává celopražský průměr (2,42 členů na 1 CD) a má mezi 57 městskými částmi třetí respektive čtvrtý nejvyšší průměrný počet členů cenzové domácnosti za městskými částmi Křeslice a Koloděje a shodně s MČ Praha-Lysolaje.


65

Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Libuš Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem


2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991

2001

2 328

2 740

100,0

100,0

2,93

2,82

2 114

2 431

90,8

88,7

2,82

2,67

214

309

9,2

11,3

3,99

3,96

2 523

3 076

100,0

100,0

2,72

2,54

2 494

3 056

98,9

99,3

2,70

2,53

29

20

1,1

0,7

4,00

4,65

2 552

3 096

100,0

100,0

2,69

2,53


1 637

1 728

64,1

55,8

3,36

3,25


453

692

17,8

22,4

2,34

2,50


1 184

1 036

46,4

33,5

3,74

3,76

308

494

12,1

16,0

2,45

2,52

87

150

3,4

4,8

2,14

2,30


221

344

8,7

11,1

2,57

2,62

7

66

0,3

2,1

2,00

2,14


600

808

23,5

26,1

1,00

1,00


Počet bytových domácností s pouze jednou cenzovou domácností se zvýšil, ale počet bytů, kde bydlelo více CD vzrostl rovněž. Podíl BD s více CD se zvýšil. V roce 2001 zde bylo více než desetina bytů, kde žilo více rodinných respektive nerodinných jednotek. Tento podíl bytů je vyšší než v Praze celkem (tam to bylo 9% BD). Tendenci zmenšování jednotlivých domácností a také jejich postupující osamostatňování potvrzují především údaje o struktuře hospodařících domácností. Na minimum poklesl již tak malý podíl těch, kde společně žijí i hospodaří dvě či více rodinných (případně i nerodinných) jednotek. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jsou v této městské části stále nejčastější úplné rodiny, ale ačkoli jejich počet se v závislosti na nárůstu populace v absolutních počtech také zvýšil, od roku 2001 se snížilo jejich celkové zastoupení. Poklesl ovšem počet úplných rodin se závislými dětmi, které ještě v roce 1991 představovaly téměř tři čtvrtiny úplných rodin a v roce 2001 již jen 60%. Počet úplných rodin bez závislých dětí se naopak zvýšil. Značně se zvýšil počet neúplných rodin a vzrostlo i jejich zastoupení mezi cenzovými domácnostmi. Také u neúplných rodin je zde většina s dětmi. Mírně se i v této městské části zvýšil počet domácností jednotlivců. Jejich zastoupení je však poměrně nízké. Podle výše podílu domácností jednotlivců je tato městská část na 10. pozici s nejnižší hodnotou mezi 57 městskými částmi.

4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 poměrně výrazně proměnila. Nejmenší posuny byly zaznamenány u bytových domácností. Stejně jako v roce 1991 zde byly při posledním cenzu nejčastější byty se 4 osobami. Zastoupení bytů s více obyvateli však pokleslo a naopak se zvýšilo zastoupení bytů se 2 a 1 osobou. U domácností hospodařících a cenzových byly změny výraznější. Zatímco i v těchto kategoriích byly v roce 1991 nejčastější domácnosti čtyřčlenné, v roce 2001 byly nejčastější HD i CD s 1 členem. Zastoupení dvou a jednočlenných domácností se výrazně zvýšilo na úkor domácností vícečlenných.

66


Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Libuš Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

18,3

18,0

25,0

29,6

9,0

2001

19,4

22,2

24,0

26,2

8,2

1991

23,1

20,2

24,0

27,0

5,6

2001

26,3

24,0

23,0

23,0

3,7

1991

23,5

20,8

24,0

26,6

5,1

2001

26,1

24,5

23,3

22,7

3,3

Podstatné je, že průměrná velikost zvláště hospodařících a cenzových domácností se i v městské části Praha-Libuš ve shodě s celopražským trendem zmenšuje, významně se na tom podílí nárůst zastoupení domácností s 1 a 2 členy.

4.2.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Pro sociální situaci je podstatné složení rodinných domácností. Rodinné domácnosti jsou tvořeny úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) a rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). V roce 2001 v MČ Praha-Libuš byly úplné rodiny nejčastějším typem cenzové domácnosti. I přes nárůst počtu těchto domácností se však jejich zastoupení v roce 2001 snížilo. V roce 1991 představovaly 64% cenzových domácností a v roce 2001 již jen 57%. Od roku 1991 se zvýšil i počet neúplných rodin. Nárůst byl natolik významný, že se zvýšilo i jejich celkové zastoupení. V roce 2001 celkem rodinné domácnosti v Libuši představovaly 72% cenzových domácností (v roce 1991 to bylo 76%). Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Nicméně zde stále u rodinných domácností převládají rodiny se závislými dětmi. Jejich podíl se snížil (v roce to bylo 72% rodinných domácností a v roce 2001 jen 62%), ale stále je jich v této městské části nadpoloviční podíl. V Praze celkem v roce 2001 mezi rodinnými domácnostmi již převládaly rodiny bezdětné (53%). V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje. Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Libuš a Hl. m. Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Libuš 22,4 0%

33,5 25%

4,8 50%

11,1 2,1

26,1

75%








100%

67

Jde především o výrazně větší zastoupení rodinných domácností. Celkový podíl úplných rodin je zde o 12,7 procentních bodů nad celopražskou hodnotou, zastoupení neúplných rodin je cca na stejné hodnotě jako v Praze celkem. Zastoupení domácností jednotlivců je o téměř 10,7 procentních bodů nižší než v hlavním městě. Tab.4.2.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Libuš Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

Neúplné 2001

1991

2001

počet

1 637

1 728

308

494

podíl v %

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

453

692

87

150

podíl v %

27,7

40,0

28,2

30,4

počet

499

446

140

204

podíl v %

30,5

25,8

45,5

41,3

počet

604

528

70

124

podíl v %

36,9

30,6

22,7

25,1

počet

81

62

11

16

podíl v %

4,9

3,6

3,6

3,2

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem nebo se 2 dětmi, kterých bylo shodně 47% ze všech rodinných domácností s dětmi. Jejich zastoupení se od roku 1991 mírně zvýšilo. Podíl rodin se 3 dětmi je trvale minimální. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti. Z údajů ze SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, víme z výsledků cenzu, že i v této městské části bydlí většina rodin s dětmi v samostatném bytě. Společně s další CD jich žije jen 15%. Nejvíce rodin s dětmi zde bydlí v nájemních bytech (36%), dále v bytě družstva nájemců či v osobním vlastnictví (tyto kategorie lze spojit, protože je to obdobná uživatelská situace) bydlí 27% rodin s dětmi a ve vlastním domě 26%. Co do velikosti bydlí rodiny s dětmi nejčastěji v bytech třípokojových (60%) nebo čtyřpokojových a větších (26%). Počet i podíl domácností jednotlivců i zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 poměrně významně vzrostl. Tab.4.2.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Libuš 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

600

100,0

v% 808

100,0


489

81,5

533

66,0


94

15,7

209

25,9

podnájemníci

17

2,8

66

8,2

Z hlediska způsobu bydlení se snížil podíl domácností jednotlivců bydlících samostatně a naopak se zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. Důvod lze vidět patrně v tom, že jednotlivé osoby se zvláště ekonomicky stále více osamostatňují. Takže častěji než v minulosti, v různém, spíše nerodinném soužití, jde o dvě společně bydlící, ale samostatně hospodařící osoby, tedy o 2 cenzové domácnosti. Zvýšil se zde i počet případů tzv. podnájemníků. V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje.

68


4.2.4 Vybavení domácnosti Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Libuš z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ Praha-Libuš


celkem

telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou


pouze mobilním

pevnou linkou i mobilním

celkem

možností užívat z toho s připoje- rekreační objekt ním na internet

plná vybavenost

2 740

1 723

312

1 167

143

1 200

842

380

934

340

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Libuš v%

100,0

62,9

11,4

42,6

5,2

43,8

30,7

13,9

34,1

12,4

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Hl. m. Praha

Vybavenost domácností v MČ Praha-Libuš ve většině položek převyšuje celopražský průměr. Pouze podíl domácností s rekreačním objektem je zde mírně pod hodnotou za Prahu celkem. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Vybavenost se ve všech těchto položkách výrazně zlepšila. Vybavenost telefonem z 43% v roce 1991 na 86% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů, se zvýšil z 57% na 63%. Ačkoli je zde oproti celopražské hodnotě a zvláště oproti městským částem z vnitřní Prahy stále snížený podíl domácností s rekreačním objektem, přesto i zde byl zaznamenán nárůst. V roce 1991 v MČ Praha-Libuš využívalo rekreační objekt 18% domácností a v roce 2001 to byla již 34% všech bytových domácností.

4.2.5 Shrnutí V této městské části vzrostl v návaznosti na zvýšení početního stavu obyvatel i počet domácností. Ve vyšším nárůstu počtu domácností hospodařících se projevila celopražská tendence ekonomického osamostatňování jednotlivých domácností. Ve struktuře cenzových domácností zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin poklesly, a to v důsledku zvýšeného úbytku úplných rodin se závislými dětmi, počet rodin bezdětných naopak vzrostl. Zvýšil se počet i podíl neúplných rodin, a to s dětmi i bez dětí. Výrazně se zde zvýšil i počet domácností jednotlivců, což také souvisí s tendencí osamostatňování hospodařících jednotek. Snížila se i zde celková průměrná velikost domácností. Nejčastější jsou zde mezi hospodařícími i cenzovými domácnostmi domácnosti s 1 členem. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety k výraznému zlepšení.

4.3

Domácnosti – městská část Praha-Kunratice

4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností V návaznosti na prudký početní nárůst stavu obyvatel se v období mezi sčítáními 1991 – 2001 v městské části Praha-Kunratice zvýšily i počty všech tří základních kategorií domácností. Počet bytových domácností se zvýšil shodně s relativním nárůstem počtu obyvatel o 65%. Nejvyšší nárůst (76,9%) byl u hospodařících domácností, počet domácností cenzových vzrostl o 74%. I zde se tedy odráží všeobecný trend, že ekonomicky se jednotlivé cenzové domácnosti stále více osamostatňují, s čímž souvisí výrazné zvýšení počtu hospodařících domácností. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum. Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snížil.


69

Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Kunratice Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem v tom:

Průměrný počet členů domácnosti


2001

1991

2001

1991

1 153

1 899

100,0

100,0

s 1 CD

999

1 654

86,6

87,1

2,59

2,36

se 2 a více CD

154

245

13,4

12,9

4,24

4,13

1 282

2 268

100,0

100,0

2,57

2,27

1 246

2 244

97,2

98,9

2,52

2,24

36

24

2,8

1,1

4,22

4,63

1 319

2 293

100,0

100,0

2,50

2,25

Hospodařící domácnosti celkem

2,81

2001 2,59


833

1 132

63,2

49,4

3,08

3,03


413

594

31,3

25,9

2,38

2,44


420

538

31,8

23,5

3,76

3,70

186

345

14,1

15,0

2,35

2,45

75

108

5,7

4,7

2,11

2,23


111

237

8,4

10,3

2,51

2,54

5

47

0,4

2,0

2,00

2,21


295

769

22,4

33,5

1,00

1,00


U bytových domácností se zvýšil podíl domácností s jednou CD a poklesl podíl se dvěma a více CD. Stejně tak tomu bylo i u hospodařících domácností. Ještě více poklesl již tak malý podíl těch, kde společně bydlí i hospodaří dvě či více rodinných i nerodinných jednotek společně. V Kunraticích, stejně jako v Praze celkem, převládaly domácnosti úplných rodin, jejichž počet se zvýšil, ale jen o 36%, takže oproti roku 1991 klesl jejich podíl z 63% na méně než polovinu. Podíl neúplných rodin během uplynulých deseti let naproti tomu vzrostl z 14,1% na 15%. Zvýšil se velmi výrazně také počet i podíl domácností jednotlivců, které v této městské části již představují třetinu všech cenzových domácností. Tím se dostala tato městská část v zastoupení domácností jednotlivců téměř na úroveň vnitřních městských částí, kde tyto domácnosti představují až více než 40% všech cenzových domácností.

4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila pouze u cenzových domácností. V této kategorii se zvýšil počet domácností jednočlenných natolik, že se staly nejčastějším velikostním typem, zatímco v roce 1991 byly nejčastější domácnosti dvoučlenné. U bytových a hospodařících domácností byly jednočlenné nejčastější i v roce 1991. Poklesly podíly všech domácností s více osobami právě ve prospěch nárůstu domácností jednočlenných. Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech kategorií domácností k celkovému zmenšení. Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Kunratice Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

35,3

33,2

17,3

10,9

3,3

2001

39,2

31,5

16,5

10,0

2,8

1991

41,2

32,1

15,6

9,2

1,9

2001

45,1

30,0

14,8

8,5

1,6

1991

22,4

32,0

22,6

18,9

4,2

2001

44,9

30,5

15,0

8,3

1,3

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Kunratice se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde významně počet i podíl domácností jen s 1 osobou. 70


4.3.3 Cenzové domácnosti O současné demografické a sociální situaci v rámci městské části dává mimo jiné informaci složení cenzových, zejména rodinných domácností. V roce 2001 v MČ Praha-Kunratice byly nejčastějším typem cenzové domácnosti stále úplné rodiny. Jejich počet se zvýšil, ale podíl poměrně značně poklesl. Od roku 1991 se mírně zvýšil podíl i počet neúplných rodin. Celkový počet rodinných domácností vzrostl, ale pokleslo jejich zastoupení, a to z 77,2% v roce 1991 na 66,8% v roce 2001. Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se v této městské části neprojevil tak výrazně jako v jiných částech Prahy. Rodiny se závislými dětmi zde stále představují více než polovinu rodinných domácností (52%). V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot liší poněkud méně výrazně než v jiných atypických menších městských částech. Ale i zde hlavní rozdíl vidíme v tom, že celkový podíl rodinných domácností je, především v důsledku zvýšeného zastoupení úplných rodin bez i se závislými dětmi, nad celopražskou hodnotou. Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Kunratice a Hl.m.Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Kunratice 25,9

23,5

0%

4,7 10,3 2,0

25%

50%

33,5 75%

100%







Podíl domácností jednotlivců i přes jeho významný nárůst je stále ještě o 3 procentní body nižší než v Praze celkem. Podíl neúplných rodin byl mírně nad celopražským průměrem. Tab.4.3.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Kunratice Úplné 1991 Rodiny celkem

počet podíl v %

bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

Neúplné 2001

1991

2001

833

1 132

186

345

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

413

594

75

108

podíl v %

49,6

52,5

40,3

31,3

počet

207

274

73

148

podíl v %

24,8

24,2

39,2

42,9

počet

192

231

33

78

podíl v %

23,0

20,4

17,7

22,6

počet

21

33

5

11

podíl v %

2,5

2,9

2,7

3,2


71

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny s 1 dítětem, kterých bylo více než polovina (54%) ze všech rodinných domácnosti s dětmi, o něco méně bylo rodin se 2 závislými dětmi, a to 40%. Od roku 1991 se celkově nejvíce zvýšil počet domácností bez závislých dětí. Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, tak ze SLDB máme informace o tom, že převážná většina rodin s dětmi zde bydlí samostatně v bytě (79%). Celá polovina domácností s dětmi bydlí v bytě ve vlastním domě a jen 21% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to nejčastěji byty čtyřpokojové nebo větší (42%) a třípokojové (37%). Počet i podíl domácností jednotlivců zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 významně stoupl. Došlo ke zvýšenému osamostatňování jednotlivců i v rámci 1 bytové domácnosti. Výrazněji se tento trend projevuje v městských částech, kde převládá bydlení v rodinných domech. V menších bytech nájemních je samostatné bydlení jednotlivců častější. Tab.4.3.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Kunratice 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem

2001 v%

počet

v%

295

100,0

769

100,0

235

79,7

528

68,7


45

15,3

207

26,9

podnájemníci

15

5,1

34

4,4


V této městské části se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Jde většinou o samostatně hospodařícího jednotlivce, který bydlí společně s rodinou, příkladně s rodinou svých dětí. Tyto případy bývají častější právě při bydlení v rodinných domech, které skýtají k tomuto bydlení lepší podmínky než byty v domech bytových. Jednotlivců podnájemníků je zde minimum.

4.3.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností a jejich rekreační možnosti. V každém sčítání dochází k aktuálním změnám ve výběru předmětů, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen v omezené míře. Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Kunratice z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ Praha-Kunratice


celkem

telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou


pevnou pouze linkou mobilním i mobilním

celkem

možností užívat z toho s připoje- rekreační objekt ním na internet

plná vybavenost

1 899

1 183

247

754

179

760

515

284

530

175

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha-Kunratice v%

100,0

62,3

13,0

39,7

9,4

40,0

27,1

15,0

27,9

9,2

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Hl. m. Praha

Ve většině ukazatelů – vybavení osobním automobilem, mobilním telefonem i s kombinací s pevnou linkou, osobním počítačem s připojením na internet – převyšovala městská část Praha-Kunratice celopražský průměr. Pouze podíl domácností, které mají zapojení jen na pevnou telefonní linku byl pod celopražským průměrem. Také zastoupení domácností s možností využití rekreačního objektu bylo snížené, což je v městských částech, kde převažuje rodinná zástavba, běžné. 72


Oproti roku 1991 došlo k nárůstu podílu domácností, které měly k dispozici automobil o necelé 3 procentní body. Přibylo možností využívat rekreační objekt z 14,5% na 27,9%. O téměř 36 procentních bodů se zvýšila vybavenost pevnou telefonní linkou.

4.3.5 Shrnutí Výrazné zvýšení počtu domácností odpovídalo růstu populace. Zvýšený nárůst hospodařících domácností odráží i zde celopražskou tendenci směřující k osamostatňování rodinných jednotek byť i v rámci společného bydlení. Ve struktuře cenzových domácností zde většinu představují stále rodinné domácnosti. Podíl úplných rodin však poklesl, a to úplných rodin se závislými i bez závislých dětí. Ve srovnání s celopražskými údaji zde bylo zastoupení rodin s dětmi vyšší. Zvýšil se zcela výrazně počet i podíl domácností jednotlivců. Poklesl současně podíl jednotlivců samostatně bydlících, naopak vzrostl podíl těch, kteří bydlí s jinou CD. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety k značnému zlepšení.

5

DOMY A BYTY

V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy. Domy – mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt (byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty). Domy z hlediska obydlenosti dělíme na obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce. Byty – vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je-li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s touto metodikou se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu – v roce 2001 byly do obytné plochy 2 bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 – 7,9 m , které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné z důvodu metodických změn údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů – v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání


73

převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty, sem zahrnujeme nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod., rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.1

Domy a byty – městská část Praha 12

5.1.1 Domovní fond Podle výsledků SLDB 2001 bylo v MČ Praha 12 sečteno 3 222 domů určených k bydlení. Z toho 3 017 trvale obydlených a 205 neobydlených. V městské části Praha 12 tvořily domy rodinné 69% a 29% domy bytové. Pak následovaly ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem (1,9%). V bytových domech se v roce 2001 ale nacházelo 87,8% všech bytů této městské části, v rodinných domech jen 11,8% a pouze zanedbatelná část (0,3%) byla v domech ostatních. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části hlavního města a v průběhu posledních let se zásadně nezměnilo, ačkoli zde přibyly hlavně rodinné domy. Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 12 v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem

rodinné domy počet

bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

3 072

2 945

2 016

68,5

878

29,8

51

1,7

127

4,1

2001 Přírůstek / úbytek

3 222

3 017

2 088

69,2

871

28,9

58

1,9

205

6,4

150

72

72

x

-7

x

7

x

78

x

1991 - 2001

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby zvýšil o 150 domů, tj. o 4,9%. Výrazně vzrostl počet domů neobydlených, jejich počet se téměř zdvojnásobil. V roce 1991 bylo v této městské části 4,1% neobydlených domů, v roce 2001 již 6,4%. V členění podle druhu domu přibylo výrazně nejvíce domů rodinných. Počet domů bytových se zde naopak sníži, a to o 7 domů. O stejný počet přibylo domů ostatních takže lze předpokládat, že došlo u některých bytových domů, byť i při zachování dílčího využití k bydlení, k přeměně hlavní funkce z obytné na jinou, čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů – dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.

74


Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 12

Název urbanistického obvodu


Modřanská rokle Cholupice

Cholupice (část)

trvale obydlených domů

celkem

rodinných domů

bytových domů

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991 - 2001

-

2

2

2

2

2

66

84

78

74

-

12 -

1

1

1

1

-

4

5

5

5

-

1

U nové louky

2

2

1

1

-

-1

U Cholupic

18

11

8

7

1

-10

Bažantnice

1

1

1

1

-

-

V poustkách

-

-

-

-

-

-

V hájích

2

2

2

2

-

-

94

108

98

93

3

4

-

1

1

1

-

1

Libuš-západ

62

62

61

1

57

-1

Nové Dvory

137

161

149

92

55

12

89

88

87

-

83

-2

-

-

-

-

-

-

187

212

208

120

83

21

9 UO

Kamýk B Kamýk-východ V Pišovicích

16

16

16

-

16

-

7 UO

491

540

522

214

294

31

Komořany-sever A

185

200

181

135

41

-4

Komořanský les

-

-

-

-

-

-

Komořany-jih

-

1

1

1

-

1

Komořany-pobřeží

-

-

-

-

-

-3

4 UO

185

201

182

136

41


-

-

-

-

-

-

Kamýk A

1

-

-

-

-

-1

97

110

108

1

101

11

2

2

1

1

-

-1

Na Beránku-sever

118

116

115

-

111

-3

Na Beránku Na Beránku-západ

78

88

82

81

-

4

-

-

-

-

-

-

Komořany-sever B

81

95

90

86

4

9

Modřany-jih

12

8

8

4

3

-4

Modřany-Na Kamýku Modřanská rokle

Modřany-Na Babě

351

402

367

341

25

16

Modřany-střed

235

222

208

164

40

-27

Modřany-pobřeží

-

-

-

-

-

-

Modřany-východ

315

342

334

283

48

19

Modřany-sever

417

436

403

356

38

-14

-

5

5

3

2

5

89

89

87

1

82

-2

Modřany-průmyslový obvod V Pišovicích A Nad roklí Baba II Modřany (část)

z toho

V dymači A

Lhotka-západ II

Komořany (část)

Počet domů k 1.3.2001

Vrtilka

Lhotka-západ I A

Kamýk (část)

Počet trvale obydlených domů k 3.3.1991

75

76

75

-

72

-

130

153

141

140

-

11

Baba I

20

38

31

29

2

11

19 UO

2 021

2 182

2 055

1 490

528

34

Točná

151

181

152

147

5

1

3

9

7

7

-

4

Pod březinou Šance Točná (část)

3 UO

MČ Praha 12 celkem

42 UO

-

1

1

1

-

1

154

191

160

155

5

6

2 945

3 222

3 017

2 088

871

72

V městské části Praha 12 vzrostl počet trvale obydlených domů o 2,4%. Úbytek domů v jednom katastru byl kompenzován přírůstkem v katastru jiném. K relativně největšímu úbytku došlo v katastru Modřany, SLDB 2001 – PRAHA 12

75

konkrétně v UO Modřany-střed a Modřany-sever. Tyto úbytky byly v jistém smyslu nahrazeny výstavbou nebo přestavbou domů v UO Modřany-východ, Modřany-Na Kamýku, či v UO Baba I a Baba II.

5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu byla většina zdejších domů postavena v letech 1946 – 1980, a to 34%. Další třetina trvale obydlených domů pochází z let 1981 – 2001. V poválečném období bylo postaveno 66% ze všech trvale obydlených bytových domů. Naproti tomu 43% rodinných domů je z let před koncem 2. světové války. V období posledních 10 let před SLDB 2001 je vystavěno nebo generálně zrekonstruováno 282 domů a z toho 258 domů rodinných a jen 19 domů bytových. Z výsledků SLDB 2001 víme, že jen 6% obyvatel této městské části bydlí v domech postavených do roku 1946 a 91% obyvatel bydlí v domech postavených od roku 1946 do roku 1990, jen 3% obyvatel v domech postavených po roce 1990. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde bylo 40 let a z toho rodinné domy byly průměrně staré 47 let a domy bytové 25 let. Stáří domovního fondu a také jeho rozdělení na domy bytové a rodinné odpovídá také stavební materiál. Naprostá většina rodinných domů je postavena z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Rodinných domů postavených z panelů bylo sečteno 32. Ze stěnových panelů jsou postaveny převážně bytové domy, a to 81% ze všech bytových domů. Podíl panelových bytových domů je zde poměrně vysoký. MČ Praha 12 je 8. městskou částí podle podílu panelových bytových domů. Na příklad MČ Praha 11 má 99% bytových domů z panelů a je v tomto směru na 1. místě. V panelových bytových domech se nachází 82,8% všech bytů této městské části. V základním technickém vybavení domů nedošlo ke změnám. Trvale je 74,5% trvale obydlených domů připojeno na kanalizační síť, 98,8% má vodovod a plyn 81,5%. Ústřední topení bylo v 87% domů. K významným změnám v domovním fondu došlo u rozdělení podle vlastnictví. Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 12 Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

bytové

domy

domy

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu:

3 017

2 088

soukromá fyzická osoba

2 068 206

obec, stát

z toho

rodinné

celkem

rodinné

bytové

domy

domy

871

100,0

100,0

100,0

2 030

30

68,5

97,2

3,4

3

169

6,8

0,1

19,4

stavební bytové družstvo

169

4

165

5,6

0,2

18,9

ostatní vlastníci a nezjištěno

574

51

507

19,0

2,4

58,2

Vcelku stabilní je situace u rodinných domů, kde trvale téměř všechny tyto domy vlastní soukromé fyzické osoby. V MČ Praha 12 to bylo 98% trvale obydlených rodinných domů. Situace se proměnila u domů bytových, které ještě v roce 1991 byly buď ve vlastnictví státu nebo stavebních družstev, případně ve vlastnictví nějakých podniků. V roce 2001 zde obec či stát vlastnila jen necelých 20% bytových domů a stavební bytová družstva stejný podíl. Nejvíce bytových domů bylo ve vlastnictví „ostatních vlastníků“. Bohužel další třídění této kategorie podle jednotlivých městských částí není ze standardních výstupů k dispozici, ale vzhledem k tomu, že v MČ Praha 12 je 44% trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví nebo v domech družstev nájemců, lze usuzovat, že většina těchto vlastníků domů jsou právnické osoby založené pro účely privatizace obecních domů ve prospěch uživatelů bytů. Ve správním obvodu Praha 12 (v MČ Praha 12 bylo 83% bytových domů z tohoto správního obvodu) bylo 33% bytových domů ve vlastnictví právnické osoby založené za účelem privatizace a 20% bytových domů bylo označeno kategorií kombinace vlastníků, což jsou většinou bytové domy, kde jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví. Spolu s faktem, že stát v MČ Praha 12 vlastní poměrně nízký zvýšený podíl bytových domů, lze říci, že privatizace ve prospěch uživatelů bytů zde v roce 2001 byla již poměrně pokročilá.

76


Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 12 a Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha 12

Hl.m. Praha

MČ Praha 12

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo

ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Ze srovnání se situací v Praze celkem je také zřejmé, že má tato městská část svá specifika co se týká struktury vlastnictví bytových domů, ve vlastnictví rodinných domů rozdíly prakticky nejsou. Je zde zvýšený podíl bytových domů ve vlastnictví výše rozebraných ostatních vlastníků. Obec respektive stát má ve vlastnictví menší podíl domů než udává celopražský průměr. Mírně zvýšený je podíl bytových domů ve vlastnictví stavebních bytových družstev. Velmi nízký je zde podíl bytových domů ve vlastnictví soukromých fyzických osob, což úzce souvisí se stářím bytových domů v této městské části. V členění podle počtu bytů je většina rodinných domů jen s 1 bytem (79%) a ostatní se 2 – 3 byty. Nejvíce domů bytových je se 12 a více byty (70%) a 28% se 4 – 11 byty. Průměrný počet bytů připadajících na 1 dům se mírně snížil, což je dáno tím, že veškeré přírůstky domů od roku 1991 byly domy rodinné a ty se svým zpravidla 1 bytem v tomto směru průměr snižují. Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 12 Podíl v %

Počet v roce 2001 domů Trvale obydlené domy

Průměrný počet

domů

bytů

1991

bytů 2001

1991

bytů na 1 dům 2001

1991

2001

3 017

21 168

100,0

100,0

100,0

100,0

7,29

7,02

2 088

2 508

68,5

69,2

11,2

11,8

1,19

1,20

871

18 587

29,8

28,9

88,6

87,8

21,65

21,34

z toho: rodinné domy bytové domy

Oproti roku 1991 mírně vzrostl podíl rodinných domů a poklesl podíl domů bytových. Ačkoli rodinné domy jsou zde co do počtu v převaze, naprostá většina bytů se v MČ Praha 12, tak jako v celém hlavním městě, nacházela v domech bytových. Od roku 1991 však tento podíl zde mírně poklesl. Také tato skutečnost je vázána na to, že v posledních 10 letech byly v MČ Praha 12 stavěny hlavně rodinné domy.

5.1.3 Bytový fond Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V městské části Praha 12 bylo v roce 2001 sečteno 21 168 trvale obydlených bytů a 1 169 bytů neobydlených. Naprostá většina bytů se nacházela v bytových domech. V roce 2001 to bylo 87,8% všech bytů, v rodinných domech 11,8% a jen minimální podíl bytů byl v domech ostatních. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů snížil o 3,6%, počet trvale obydlených bytů jen o 1,4%. Byty ubyly v bytových domech


77

a v domech rodinných naopak necelých 5% bytů přibylo, takže ve struktuře bytového fondu podle druhu domu došlo k mírnému navýšení podílu bytů v domech rodinných. Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 12

Byty celkem

celkem

trvale obydlené v bytových domech

v rodinných domech počet

v%

počet

neobydlené v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%

1991

21 849

21 464

2 394

11,2

19 013

88,6

57

0,3

385

2001

22 646

21 168

2 508

11,8

18 587

87,8

73

0,3

1 478

Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001

-797

-296

114

x

-426

x

16

x

1 093

v%

-3,6

-1,4

4,8

x

-2,2

x

28,1

x

283,9

V 90. letech došlo k nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány za neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. To ovšem neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajat, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. Taková situace byla v předchozím sociálním systému naprosto vyloučena. Neobydlené byty byly skutečně neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Srovnání s minulým cenzem je tudíž velmi komplikované. V MČ Praha 12 bylo v roce 2001 neobydlených bytů 6,5%, zatímco v roce 1991 jich bylo 1,8%. Naprostá většina neobydlených bytů se nacházela v domech bytových (94%). Tyto neobydlené byty jsou ještě rozděleny do dvou kategorií. Jednak jde o neobydlené byty v trvale obydlených domech, tedy byty v domech, kde v jiném bytě je k trvalému pobytu přihlášena alespoň 1 osoba. Těchto bytů v MČ Praha 12 bylo 1 104. Dále jsou neobydlené byty v neobydlených domech. Zde jde o byty v domech, v nichž byl sečten byt nebo byty, ale v žádném z těchto bytů není k trvalému pobytu přihlášena nějaká osoba. Těchto bytů bylo v MČ Praha 12 sečteno 205 a ty se většinou naopak nacházely v domech rodinných. Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha 12 a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha 12 počet bytů Neobydlené byty

podíl v%

počet bytů

podíl v%

1 169

100,0

46 366

100,0

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně

566

48,4

19 594

42,3

změna uživatele

-

-

2 147

4,6

slouží k rekreaci

1

0,1

105

0,2

37

3,2

2 998

6,5

dosud neobydlen po kolaudaci

-

-

2 169

4,7

pozůstalostní, soudní řízení

-

-

1 745

3,8

přestavba bytu

nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

12

1,0

1 189

2,6

553

47,3

16 419

35,4

Podle SLDB 2001 v MČ Praha 12 bylo 48,4% neobydlených bytů obydleno přechodně, 3,2% byla neobydlen z důvodu přestavby, jedno procento bytů nebylo způsobilé k bydlení a minimální část sloužila k rekreaci. U další zhruba poloviny neobydlených bytů nemáme v členění za jednotlivé městské části k dispozici přesné důvody neobydlenosti. Lze jen předpokládat, že u části šlo také o přechodně obydlené byty, kde se ale nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit potřebné údaje. V městské části Praha 12 bylo celkem 6,5% neobydlených bytů, což je o 3,3 procentního bodu méně než v hlavním městě.

78


Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 12 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 42,3%

obydleny přechodně

48,4%

47,3%

slouží k rekreaci

MČ Praha 12 1,0%

přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení

0,1% 3,2%

2,6%

6,5%

ostatní důvody

0,2%

Ve srovnání s údaji za Prahu celkem zde byl poměrně významně vyšší podíl bytů, kde bylo ověřeno přechodné bydlení. Naproti tomu zde byl snížený podíl bytů, kde nebyl blíže určen nebo zjištěn důvod neobydlenosti. Méně zde bylo také bytů nezpůsobilých k bydlení a neobydlených z důvodu přestavby. Pro vývoj bytového fondu v uplynulém desetiletí je v MČ Praha 12 důležitý určitý početní přírůstek trvale obydlených bytů v rodinných domech, snížení počtu bytů v domech bytových a zvýšení podílu bytů přechodně obydlených a neobydlených. V Praze celkem byla situace odlišná v tom, že počet bytů v posledním desetiletí vzrostl a zvýšil se i počet a podíl bytů neobydlených. Tento vývoj bytového fondu probíhal v jednotlivých oblastech této městské části poněkud odlišně. V katastru Modřan došlo k přírůstku bytů a v ostatních částech byl zaznamenán úbytek. Největší úbytek trvale obydlených bytů od roku 1991 byl v katastrálním území Točná, kde ubylo 113 ze 295 trvale obydlených bytů, tedy více než 62%. Naopak nejvíce trvale obydlených bytů (138) přibylo v urbanistickém obvodu Modřany-Na Kamýku. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 12

Katastrální území


Modřanská rokle Cholupice

Cholupice

Počet trvale obydlených bytů k 3.3.1991

Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených bytů 1991 - 2001

v tom celkem

trvale obydlených

neobydlených

-

2

2

-

2

82

97

96

1

14 -

V dymači A

1

1

1

-

Vrtilka

4

5

5

-

1

U nové louky

2

1

1

-

-1

U Cholupic

32

13

13

-

-19

Bažantnice

2

2

1

1

-1

V poustkách

-

-

-

-

-

V hájcích

2

2

2

-

-

125

123

121

2

-4

9 UO


79

dokončení

Katastrální území


Lhotka-západ I A Libuš-západ

v tom celkem

trvale obydlených

neobydlených

-

1

1

-

1

2 101

2 105

2 027

78

-74

1 549

1 602

1 551

51

2

2 367

2 386

2 265

121

-102

V Pišovicích 7 UO Komořany-sever A

-

-

-

-

-

2 323

2 446

2 282

164

-41

453

470

457

13

4

8 793

9 010

8 583

427

-210 -80

752

744

672

72

Komořanský les

-

-

-

-

-

Komořany-jih

-

2

2

-

2

Komořany-pobřeží 4 UO

-

-

-

-

-

752

746

674

72

-78


-

-

-

-

-

Kamýk A

1

-

-

-

-1

2 374

2 675

2 512

163

138

2

1

1

-

-1

2 253

2 254

2 115

139

-138 4

Modřany-Na Kamýku Modřanská rokle Na Beránku-sever Na Beránku

88

93

92

1

Na Beránku-západ

-

-

-

-

-

Komořany-sever B

98

175

173

2

75 -48

Modřany-jih

63

15

15

-

Modřany-Na Babě

552

639

615

24

63

Modřany-střed

439

552

496

56

57

Modřany-pobřeží

-

-

-

-

-

Modřany-východ

709

816

789

27

80

Modřany-sever

876

848

807

41

-69

Modřany-průmyslový obvod

Modřany


Nové dvory

Kamýk-východ

Komořany


Lhotka-západ II Kamýk B

Kamýk


-

15

14

1

14

V Pišovicích A

2 060

2 122

2 033

89

-27

Nad roklí

-71

1 817

1 867

1 746

121

Baba II

147

166

164

2

17

Baba I

20

37

36

1

16

19 UO

11 499

12 275

11 608

667

109

Točná

290

175

174

1

-116

5

7

7

-

2

Pod březinou Šance Točná

3 UO

MČ Praha 12 celkem

42 UO

-

1

1

-

1

295

183

182

1

-113

21 464

22 337

21 168

1 169

-296

Největší počet neobydlených bytů byl vždy v lokalitách s největším celkovým počtem bytů. Největší podíl (9,6%) těchto bytů byl naopak v řídce osídlených Komořanech a nejmenší do 1% v nejlidnatějších Modřanech a malé (co do počtu obyvatel) Točné.

5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha 12 navazuje na stáří domovního fondu. V domech postavených do roku 1946 je 6,6% trvale obydlených bytů, které se nacházejí především v rodinných domech (78% těchto bytů je v domech rodinných). Dalších 5% bytů je v domech postavených v období 1946 – 1970, tyto byty už jsou z téměř 60% v domech bytových. Následuje desetileté období 1971 – 1980 z něhož pochází více než třetina bytů (34,9%) a jsou to z 95% byty v bytových domech. Téměř polovina (49,1%) bytů v této městské části je v domech postavených v desetiletí 1981 – 1990, kdy zde kulminovala výstavba sídlištního komplexu. 80


Z tohoto období je 97% bytů v domech bytových. Z posledního desetiletí před cenzem 2001 je jen 3% bytů a jsou to z 56% byty v bytových domech a ze 43% v domech rodinných. Kvalita stávajícího bytového fondu je vázána právě na jeho stáří, protože v této městské části jde v převážné většině o byty relativně nově postavené, takže je jejich technická vybavenost zjišťovaná v rámci cenzu na velmi dobré úrovni. Co se týká základního technického vybavení bytů jako je připojení na kanalizaci a vodovod v bytě byl tento standard běžný z téměř 100% již v roce 1991, a to především v bytech v bytových domech. V bytech v domech rodinných i v roce 2001 nebyla třetina bytů napojena na veřejnou kanalizační síť. Podíl trvale obydlených bytů do nichž je zavedena plynová přípojka se od roku 1991 poněkud snížil ze 75,6% na 71,5%. Tuto skutečnost lze vysvětlit zvyšujícím se zájmem o větší využití elektřiny k celému energetickému zabezpečení bytů, a to zvláště bytů v novostavbách, kde je centrálně vyřešen problém vytápění a jednotlivé byty využívají energii pouze k vaření, zde je v poslední době často upřednostňováno použití elektřiny. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 99,2% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl 99,0%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 96,3% bytů. (V roce 1991 to bylo 95,7%.) I při cenzu 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Tab. 5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 12 Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:

z toho v roce 2001 podíl v %

Počet bytů 2001 v domech celkem

Podíl v%

Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

21 464

100,0

21 168

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

20 409

95,1

20 716

97,9

98,9

90,5

93,2

II. kategorie

781

3,6

274

1,3

0,7

5,8

2,7

III. kategorie

156

0,7

55

0,3

0,1

1,4

-

IV. kategorie

118

0,5

20

0,1

0,0

0,6

-

Z této charakteristiky trvale obydlených bytů vyplývá, že v této městské části došlo jen k posunu mezi I. a II. kategorií, ale byty III. a IV. kategorie byly už v roce 1991 spíše výjimkou. Zmizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly IV. kategorie. V městské části Praha 12 byl 97,9% bytů I. kategorie, což je o téměř 4 procentní body více než celopražský průměr. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Z údajů, které nám velikost bytů dokumentují je to celková plocha bytu, obytná plocha bytu a počet obytných místností. Celková plocha 2 2 připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 66,4 m , průměrná obytná plocha 43,0 m a průměrný počet obytných místností byl 2,57. Ve srovnání s celopražským průměrem byla průměrná 2 celková i obytná plocha bytu v podstatě shodná. V roce 1991 zde byla obytná plocha o 2,8 m menší. Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Za uplynulých deset let došlo k mírnému zlepšení ve struktuře bytů podle počtu místností. Zejména poklesl počet i podíl bytů pouze s jednou místností, naopak vzrostl podíl bytů dvoupokojových. Jen nepatrné rozdíly byly zaznamenány u tří a vícepokojových bytů. Tab. 5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 12 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v%

21 464

podíl v%

počet

100,0

21 168

100,0

1 obytná místnost

3 507

16,3

3 059

14,5

2 pokoje

5 956

27,7

6 243

29,5

3 pokoje

9 409

43,8

9 095

43,0

4 pokoje

2 150

10,0

2 108

10,0

442

2,1

508

2,4

5 a více pokojů


81

Také v rámci celé Prahy došlo, co do počtu obytných místností připadajících na byt, za uplynulých deset let k významným změnám. Podíl bytů s 1 místností se i zde snížil, ale stále je v Praze celkem výrazně větší podíl těchto bytů (v Praze celkem to bylo 23,2% ze všech bytů). U dvoupokojových bytů bylo v Praze celkem poněkud vyšší procento (31,6%) a naopak byty třípokojové byly v této městské části výrazně častější (v Praze celkem 33,6%). Třípokojové byty v Praze celkem také představovaly třetinu bytů a v MČ Praha 12 bylo jejich zastoupení o 10 procentních bodů větší. Počty místností se liší poměrně významně mezi byty v rodinných a bytových domech. Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 12 1 50% 40% 30% 20%

5 a více

2

10%

byty v rodinných domech

0%

4

byty v bytových domech

3

V rodinných domech je významně větší podíl čtyř a pětipokojových bytů. Naopak byty se 2 a 3 obytnými pokoji převládají v domech bytových. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V roce 2001 v MČ Praha 12 výrazně převažovaly byty členů družstev nájemců (32,7%). K tomu ještě přistupuje 12,1% bytů v osobním vlastnictví. Pokud v tomto ohledu hodnotíme pouze byty v bytových domech lze konstatovat, že v této městské části je polovina bytů ve vlastnictví jejich uživatelů. Je to výrazně vyšší podíl než v Praze celkem (26,8%) a MČ Praha 12 má mezi 57 městskými částmi třetí nejvyšší podíl těchto bytů v bytových domech. Před ní jsou pouze městské části Šeberov a Dolní Měcholupy, kde je ovšem pouze několik desítek bytových domů, takže je statistická vypovídací hodnota u tohoto ukazatele snížena. Teprve po nich následovaly s 20,5% byty nájemní a také pětinu (18,8%) představovaly byty bytových družstev. Desetina bytů byly byty ve vlastním domě, ale toto byly výhradně (kromě 27) byty v rodinných domech.

5.1.5 Úroveň bydlení Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se i v městské části Praha 12 postupně zlepšují, ačkoli už při cenzu 1991 byly na velmi dobré úrovni. Je to jak v přepočtu na 1 byt, tak především v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvětšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části měl pro sebe 1 celou obytnou místnost. Obytná plocha 2 připadající na 1 osobu se zvýšila na 16,5 m .

82


Tab. 5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 12 Na 1 byt obytná plocha v m2

Obytná plocha na 1 osobu 2 vm

obytné místnosti

Počet osob na 1 obytnou místnost

Domy úhrnem 1991 2001 Index 2001/1991

39,5

2,55

14,4

1,10

43,0

2,57

16,5

1,01

108,9

100,8

114,6

91,8

2

V městské části Praha 12 byla obytná plocha na 1 byt 43 m , stejně jako v hlavním městě. I v počtu osob na 1 místnost (1,01) se tato MČ drží celopražského průměru (1,0). V některých ukazatelích se MČ Praha 12 od celopražského průměru odlišuje. Je zde menší obytná plocha 2 připadající na 1 osobu (v Praze 18m ), naproti tomu průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt je zde vyšší než v celopražském průměru (2,37). Tyto celkové průměry jsou ovšem ovlivněny právě skladbou bytového fondu podle druhu domu. V domech bytových je celková průměrná velikost vždy menší než v domech rodinných. Ale pokud odděleně porovnáme tyto průměrné hodnoty u domů bytových a rodinných zjistíme, že byty jsou v MČ Praha 12 pod celopražským průměrem i v tomto srovnání. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kolik lidí v jakých typech bytů bydlí. Nejvíce bytů je zde obýváno 2 osobami, a to 27%, v 24% bytů bydlí pouze 1 osoba, 3 osoby obývají 23% bytů, v pětině bytů bydlí osoby 4 a jen v 5% bytů bydlí osob více. Nejvíce bytů, které obývá jen 1 osoba je dvoupokojových, 2 osoby nejčastěji bydlí v třípokojových bytech, které jsou dále nejčastější i pro všechny ostatní bytové domácnosti bez ohledu na počet členů.

5.1.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se od roku 1991 zvýšil o necelých 5%. Důvodem tohoto přírůstku byla drobná výstavba zejména rodinných domů. Obdobný byl i početní vývoj bytového fondu s tím, že přírůstek bytů celkem činil v této městské části pouze necelá 4%. Počet trvale obydlených bytů se dokonce snížil. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené. Podle zjištění SLDB 2001 převážná část „neobydlených“ bytů byla obydlena přechodně. Tato tendence se projevila jak v Praze celkem, tak i ve většině zejména větších městských částí. V městské části Praha 12 byl ze sčítaných domů větší podíl domů rodinných, nejvíce bytů se však nacházelo v domech bytových. Polovina bytů se nacházela v domech postavených v letech 1981 – 1990. U bytového fondu došlo k významným změnám u právního důvodu užívání bytu. Byty v bytových domech, kterých je v této městské části necelých 90% jsou z poloviny ve vlastnictví svých uživatelů. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů a bytů nedošlo k významným změnám, protože celý domovní i bytový fond již v roce 1991 byl velmi dobře technicky vybaven. Nejčastějším typem byl byt třípokojový.

5.2

Domy a byty – městská část Praha-Libuš

5.2.1 Domovní fond V MČ Praha-Libuš podle výsledků SLDB 2001 bylo 1 103 domů určených k bydlení a z toho 989 jich bylo trvale obydlených a 114 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen z 88% rodinnými domy. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této části a v průběhu posledních let se zásadně nemění. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly především rodinné domy, ale zvýšil se i počet domů bytových a tzv. ostatních.


83

Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Libuš v tom Domy celkem

trvale obydlené celkem


1991 2001

neobydlené

v tom bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

939

860

756

87,9

92

10,7

12

1,4

79

8,4

1 103

989

870

88,0

101

10,2

18

1,8

114

10,3

164

129

114

x

9

x

6

x

35

x

Přírůstek / úbytek 1991 - 2001

Od posledního cenzu v roce 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 129, tedy o 15%, ale neobydlených domů přibylo 35, což činí 44,3%. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů – dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu. Tento přehled ukazuje, že přírůstky domů byly zaznamenány jak v katastru Libuš, tak v Písnici. K početně většímu nárůstu domů došlo v katastrálním území Libuš, a to hlavně v UO Nové Dvory-jih a Libuš-východ. V katastru Písnice pak nejvíce domů přibylo v UO Písnice. Tab. 5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Libuš



Počet domů k 1.3.2001 z toho celkem


rodinných domů

bytových domů

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991 - 2001

Dobronická B

-

2

2

-

1

2

Kunratice-U kříže B

-

-

-

-

-

-

Libuš-východ

302

359

331

306

21

29

Modřanská rokle

-

-

-

-

-

-

Na jezerech C

-

-

-

-

-

-

111

117

108

99

8

-3

Libuš-severI

Libuš (část)

Počet trvale obydlených domů k 3.3.1991

Libuš-sever II A

32

51

43

25

14

11

Nové Dvory-jih

86

142

124

123

-

38

8 UO

531

671

608

553

44

77

Modřanská rokle C

2

2

1

1

-

-1


-

-

-

-

-

-

275

368

321

313

2

46

Na losech

-

-

-

-

-

-

U masokombinátu

-

-

-

-

-

-

52

60

57

1

55

5

V dymači B

-

-

-

-

-

-

Na obci A

-

-

-

-

-

-

Vrtilka B

-

2

2

2

-

2

Vrtilka C

-

-

-

-

-

-

Písnice


U nové louky B

-

-

-

-

-

-

Písnice (část)

11 UO

329

432

381

317

57

52


19 UO

860

1 103

989

870

101

129

Zástavba je zde soustředěna do tří urbanistických obvodů v Libuši a do 1 UO v Písnici. V těchto centrech také většinou přibyly nové domy. Šlo o novou výstavbu dalších rodinných domů, ale bylo zde postaveno i několik domů bytových.

84


5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce. Je to více než 70% ze všech trvale obydlených domů. Bylo zde také sečteno 208 domů s dobou výstavby 1991 – 2001 (21%). V tomto ohledu je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Nicméně je to poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů z tohoto posledního období. Je to více domů než za desetiletí předcházející, tedy za období 1981 – 1991, z něhož pochází 186 trvale obydlených domů. V posledních 10 letech zde byly postaveny zejména rodinné domy, domů bytových bylo postaveno 22. V předchozím desetiletí bylo však postaveno 68 bytových domů, což je většina bytových domů v této městské části. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde bylo 38 let a z toho rodinné domy byly průměrně staré 41 let a domy bytové 16 let. Nejvíce obyvatel bydlí v domech z období 1981 – 1990, a to 55%. V domech nejnovějších bydlí 18%. Jen desetina obyvatel bydlí v domech předválečných. Své zastoupení mají v této městské části především mezi bytovými, ale i mezi rodinnými domy panelové. Panelových bytových domů je zde 88% a 2% rodinných domů bylo také postaveno ze stěnových panelů. V základním technickém vybavení domů byl v této městské části poněkud snížený podíl domů připojených k veřejné kanalizační síti, a to domů rodinných, kterých bylo 69%. Připojení na vodovod má trvale téměř 100% domů. Plynovou přípojkou je opatřeno 84% domů. Podle vlastnictví je situace u rodinných domů opět jednoznačná, 97% rodinných domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části je ale i 101 domů bytových, z nichž 5 vlastní také soukromé fyzické osoby, 4 bytové domy vlastnila obec respektive stát, 3 byly družstevní a naprostá většina bytových domů patřila blíže nespecifikovaným vlastníkům. Podle situace v celém správním obvodu Praha 12, za nějž máme u tohoto ukazatele podrobnější třídění, a podle toho, že 40% bytů v bytových domech je buď ve vlastnictví družstev nájemců nebo v osobním vlastnictví, lze usuzovat, že tito ostatní vlastníci jsou zde z velké části právnické osoby založené za účelem privatizace bytů jejich uživateli. Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Libuš Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

Trvale obydlené domy

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy

989

870

101

100,0

100,0

100,0

852

840

5

86,1

96,6

4,9

11

1

4

1,1

0,1

4,0

v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní vlastníci a nezjištěno

3

-

3

0,3

-

3,0

123

29

89

12,4

3,3

88,1

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (83%) a ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 12 a více bytů (87% bytových domů). Průměrná velikost obytných domů podle průměrného počtu bytů na 1 dům se za posledních 10 let mírně zvýšila. A to zejména u bytových domů. Z toho můžeme usuzovat, že nově postavené bytové domy zde byly mnohabytové. Průměrný počet bytů je zde vyšší než v Praze celkem. Tab. 5.2.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Libuš Podíl v %


989

domů

bytů 2 740

1991

Průměrný počet bytů na 1 dům

bytů 2001

100,0

100,0

1991 100,0

2001 100,0

1991 2,71

2001 2,77

z toho: rodinné domy

970

1 000

87,9

98,1

36,3

36,5

1,12

1,30

bytové domy

101

1 719

10,7

10,2

63,2

62,7

15,99

17,02


85

Oproti roku 1991 vzrostl podíl rodinných domů a poklesl podíl domů bytových. Naprostá většina bytů se ale v Praze-Libuši, tak jako v celém hlavním městě, nacházela v domech bytových.

5.2.3 Bytový fond V MČ Praha-Libuš bylo v roce 2001 celkem sečteno 3 179 všech bytů, 2 740 jich bylo trvale obydlených a 308 neobydlených. V rodinných domech se zde nacházela o něco více než třetina bytů, v bytových domech jich bylo 63%. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů značně zvýšil (o 32%), počet trvale obydlených bytů vzrostl ale jen o 18%. Trvale obydlené byty přibyly ve všech třech kategoriích domů, ale absolutně se nejvíce zvýšil počet bytů v domech bytových. Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Libuš

Byty celkem


v rodinných domech

celkem

počet

v%

počet


v%

počet

celkem

v%

1991

2 416

2 328

845

36,3

1 471

63,2

12

0,5

88

2001

3 179

2 740

1 000

36,5

1 719

62,7

21

0,8

439

Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001

763

412

155

x

248

x

9

x

351

v%

31,6

17,7

18,3

x

16,9

x

75,0

x

398,9

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil téměř čtyřnásobně. Bylo zde 13,8% neobydlených bytů, což je podíl vyšší než údaj za Prahu celkem a přibližuje se k podílu, který byl zjištěn v některých vnitřních částech města. Byly to jednak neobydlené byty v neobydlených domech a jednak v domech, v nichž v jiném bytě trvale někdo bydlí, tedy v trvale obydlených domech, kterých je většina (70%). Pokud šlo o neobydlené byty v neobydlených domech nacházely se téměř výhradně v domech rodinných. Více než třetina (37%) z nich byla obydlena přechodně. Naopak neobydlené byty v trvale obydlených domech se většinou nacházely v domech bytových (89% neobydlených bytů). Z nich také více než třetina (35%) byla obydlena přechodně. Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel. Větší početní přírůstek bytů byl zaznamenán v katastru Libuš. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab. 5.2.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Libuš



v tom celkem

trvale obydlených

neobydlených


-

18

18

-

Kunratice-U kříže B

-

-

-

-

-

678

846

724

122

46

Modřanská rokle

-

-

-

-

-

Na jezerech C

-

-

-

-

-

214

246

219

27

5

52

340

259

81

207

96 1 040

155 1 605

147 1 367

8 238

51 327

Libuš-sever I Libuš-sever II A Nové Dvory-jih

86


Dobronická B Libuš-východ

Libuš


8 UO


18

dokončení





v tom celkem

trvale obydlených

neobydlených


Modřanská rokle C

2

1

1

-


-

-

-

-

-

312

361

348

13

36

Na losech

-

-

-

-

-

U masokombinátu

-

-

-

-

-

974

1 079

1 022

57

48

V dymači B

-

-

-

-

-

Na obci A

-

-

-

-

-

Vrtilka B

-

2

2

-

2

Vrtilka C

-

-

-

-

-

Písnice


U nové louky B

-1

Písnice

11 UO

1 288

1 443

1 373

70

85


19 UO

2 328

3 048

2 740

308

412

V městské části Praha-Libuš od roku 1991 přibylo 412 trvale obydlených bytů, což činí 17,7%. Nejvyšší nárůst bytů byl v katastrálním území Libuš, konkrétně v UO Libuš-sever II A. V katastrálním území Písnice přibylo nejvíce nových bytů v UO Písnice-sídliště. Největší procento neobydlených bytů bylo v UO Libuš-východ, ale největší podíl byl v UO Libuš-sever II A, kde neobydlené byty představovaly 24% bytového fondu. Z těchto 81 neobydlených bytů jich 23 bylo obydleno přechodně a u ostatních nebyl specifikován v základním zpracování výsledků v takto podrobném územním detailu důvod neobydlenosti. Vzhledem k tomu, že zde byl značný přírůstek nových bytů lze jen předpokládat, že část těchto nových bytů zůstala do data SLDB 2001 dosud neobydlena.

5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Libuš navazuje na stáří domovního fondu. Většina bytů se zde nachází v domech postavených v letech 1981 – 1991, a to 53%. Další pětina bytů je v domech nejnovějších postavených po roce 1991. Jen 11% bytů je v domech postavených před koncem 2. světové války. Co se týká základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100%. Také na kanalizaci bylo připojeno 88% bytů, hlavně téměř všechny byty v bytových domech. Podíl bytů do nichž je zavedena plynová přípojka se od roku 1991 poněkud zvýšil z 44% na 62% trvale obydlených bytů. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 98% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl také 98%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 94% bytů. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu. Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Libuš Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:



Podíl v%

Podíl v%

v rodinných domech

v bytových domech

v ostatních domech

2 328

100,0

2 740

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

2 015

86,6

2 614

95,4

99,2

89,6

57,1

II. kategorie

221

9,5

72

2,6

0,5

6,2

9,5

III. kategorie

30

1,3

28

1,0

0,1

2,0

33,3

IV. kategorie

62

2,7

9

0,3

.

0,8

.


87

Úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi se i v městské části PrahaLibuš zlepšila. Nicméně již v roce 1991 zde byly téměř všechny byty I. nebo II. kategorie. Do roku 2001 zde téměř zmizely byty IV. kategorie, kterých v roce 2001 bylo sečteno jen 9 v rodinných domech. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 82,1 m , (zatímco na příklad v MČ Praha 12 byla 66,4 m ) průměrná 2 2 obytná plocha 53,9 m (MČ Praha 12 měla 43,0 m ) a průměrný počet obytných místností byl 2,85 (oproti 2,57 v MČ Praha 12). Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla menší obytná plocha na 1 byt (Praha2 2 Libuš 53,9 m , Praha celkem 66,7 m ). Vyšší zde byl naopak podíl obytných místností na 1 byt (Praha-Libuš 3,03, Praha celkem 2,37). Ovšem tyto průměry jsou silně ovlivněny výší podílu bytů v rodinných domech, kde jsou pravidelně všechny tyto charakteristiky výrazně větší. Porovnáme-li tedy tyto údaje separátně za rodinné a bytové domy, jsou v MČ Praha-Libuš průměrné hodnoty značně převyšující celopražský průměr. Struktura bytů podle počtu obytných místností se zde od roku 1991 příliš nezměnila, ale k určitým posunům došlo. Tab.5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Libuš 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v%

2 328

podíl v%

počet

100,0

2 740

100,0

1 obytná místnost

101

4,3

241

8,8

2 pokoje

610

26,2

506

18,5

3 pokoje

1 124

48,3

1 334

48,7

4 pokoje

333

14,3

391

14,3

5 a více pokojů

160

6,9

250

9,1

Nejčastějším velikostním typem bytu zde jsou stále byty třípokojové. Jejich počet se zvýšil, ale podíl se nezměnil. Druhým nejčastěji se vyskytujícím typem jsou byty dvoupokojové, ale jejich počet se zmenšil a kleslo i jejich zastoupení. Opačná tendence se projevila u bytů čtyřpokojových a zejména u bytů pětipokojových. Téměř všechny pěti a vícepokojové byty se nacházely v rodinných domech (bylo to 95% takto velkých bytů). Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V této městské části je stále nejvíce bytů nájemních, kterých byla třetina a nacházely se téměř výhradně v bytových domech. Z bytů v bytových domech byla polovina bytů nájemních. Další třetina ze všech trvale obydlených bytů byla určena jako byt ve vlastním domě a kromě 4 to byly jen byty v rodinných domech, ve kterých to bylo 86% bytů. V bytových domech bylo i značné procento bytů v osobním vlastnictví (18%) a členů družstev nájemců (21%).

5.2.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Libuš oproti roku 1991 zlepšily, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Především se zde zvětšila se průměrná obytná plocha připadající na 1 byt. Také plocha připadající na 1 osobu se značně zvětšila. Počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 byt. Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Libuš Na 1 byt obytná plocha v m2

obytné místnosti



Domy úhrnem

Index 2001/1991

88

1991

40,3

2,96

16,1

1,00

2001

53,9

3,03

18,8

0,95

133,7

102,4

116,8

95,0


V průměrných ukazatelích dokumentujících úroveň bydlení je MČ Praha-Libuš buď nad celopražským 2 průměrem nebo jej kopíruje. Je zde větší obytná plocha připadající na 1 byt (v Praze 43m ) a průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt (v Praze 2,37). Obytná plocha na 1 osobu je v Praze celkem 2 téměř stejná (v Praze 18m ). Počet osob na 1 obytnou místnost je zde také o něco menší než v Praze úhrnem (v celopražském průměru je 1 osoba). Tyto nadprůměrné hodnoty jsou zde zjištěny jak u domů rodinných, tak i bytových. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kolik lidí v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů zde byl obýván 4 osobami (26%), ale pětinu všech bytů obývala pouze 1 osoba. Také zde jen 1 osoba bydlela nejčastěji v dvoupokojovém bytě. Všechny další typy bytových domácností v řazení podle počtu osob bydlely nejčastěji v bytech třípokojových.

5.2.6 Shrnutí Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 i bytů se od roku 1991 zvýšil. V městské části Praha-Libuš byla ze sčítaných domů většina rodinných, ale více bytů bylo v domech bytových. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, u domů bytových je nejsilnějším vlastníkem stále obec respektive stát. Celkový počet bytů se zde značně navýšil. Počet trvale obydlených bytů se zvýšil o necelou pětinu. Bylo zde zaznamenáno velmi vysoké procento neobydlených bytů. Jednalo se jednak o neobydlené byty v obydlených bytových domech a jednak o neobydlené byty v domech neobydlených. Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám, protože už při minulém cenzu zde byla zjištěna vysoká úroveň technické vybavenosti. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů. Většina bytů byla I. kategorie, nejčastějším typem byl byt třípokojový. Poměrně výrazně se zvětšila obytná plocha na 1 byt.

5.3

Domy a byty – městská část Praha-Kunratice

5.3.1 Domovní fond Podle výsledků SLDB 2001 bylo v městské části Praha-Kunratice sečteno 1 224 domů určených k bydlení a z toho 1 061 jich bylo trvale obydlených, 163 domů bylo neobydlených. V této městské části tvořily většinu domovního fondu (91%) rodinné domy. Podíl bytů v těchto domech přesahuje 59%. Necelých 7% domů bylo bytových, s podílem bytů 40%. Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Kunratice v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

1 005

904

853

94,4

42

4,6

9

1,0

101

0,1

2001 Přírůstek / úbytek

1 224

1 061

965

91,0

75

7,1

21

2,0

163

13,3

219

157

112

x

33

x

12

x

62

x

1991 - 2001

Během desetiletého období mezi sčítáními se počet trvale obydlených domů zvýšil o 157, tj. o 17,4%, neobydlených domů přibylo 62, tedy 61,4%. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů – dokumentuje situaci ve velmi podrobném územním detailu. Tento přehled ukazuje, že největší počet trvale obydlených domů přibyl ve dvou nejvíce osídlených UO, ale domy přibyly i ve třech UO, kde v roce 1991 nebyly sečteny domy žádné.


89

Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kunratice



Kunratický les

Počet trvale obydlených domů k 3.3.1991 10

Počet domů k 1.3.2001 z toho celkem


rodinných domů

bytových domů

10

7

2

13

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991 - 2001 -

Za krčskou nemocnicí

-

65

15

4

10

15

Kunratice-východ

-

12

10

-

-

10

Kunratice-sever

431

527

472

452

19

41

Kunratice-střed

367

445

414

402

6

47

Kunratice-jih

2

5

1

1

-

-1

Dobronická A

43

50

43

41

1

-


16

23

21

21

-

5

-

39

38

-

37

38

Na lhotách Nad rybníčky A

29

38

31

31

-

2

Na jezerech B

4

5

4

4

-

-

U masokombinátu A

-

-

-

-

-

-

Na obci B

2

2

2

2

-

-

Kunratice

13 UO

904

1 224

1 061

965

75

157


13 UO

904

1 224

1 061

965

75

157

Z tabulky je zřejmé, že v UO Za krčskou nemocnicí bylo 50 nových neobydlených domů. Tato skutečnost koresponduje i s počtem neobydlených bytů a jde patrně o nové domy a byty, které v roce 2001 byly po kolaudaci dosud neobydlené.

5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce, bylo to více než 80% ze všech trvale obydlených domů. Bylo zde sečteno i 227 domů s dobou výstavby 1991 – 2001, většina z nich byly rodinné domy, ale i 49 domů bytových, ve kterých bydlí čtvrtiny obyvatel těchto nejnovějších domů. Těchto 49 bytových domů představuje 65% všech bytových domů této městské části. Vyšší počet domů je pouze z časově dlouhého období 1946 – 1980, kdy bylo postaveno 410 domů, tedy 39% trvale obydlených domů, z toho bylo 390 domů rodinných. Poměrně značný počet rodinných domů byl postaven i v desetiletí 1981 – 1990. Z této doby je 177 rodinných domů, což představuje 18% ze všech trvale obydlených rodinných domů. Průměrné stáří trvale obydlených domů zde bylo 34 let a z toho rodinné domy byly průměrně staré 35 let a domy bytové 20 let. Z výsledků SLDB 2001 víme, že nejvíce obyvatel bydlí v domech postavených právě v posledním desetiletí před cenzem 2001, a to necelých 40%. Z tohoto období pochází většina bytových domů s 84% všech bytů nacházejících se v bytových domech. Pouze 13% obyvatel této městské části bydlí v domech postavených do roku 1945. Vzhledem k tomu, že většina bytových domů zde byla postavena v poslední době, není překvapující, že nejde o typické sídlištní panelové domy, ale že materiálem použitým na jejich výstavbu byly cihly, tvárnice, cihlové bloky. Své zastoupení mají i v této městské části především mezi domy bytovými, ale i mezi rodinnými, domy panelové. Panelových bytových domů je zde 35% a 2% rodinných domů bylo také postaveno ze stěnových panelů. V základním technickém vybavení domů bylo v této městské části jen 21% trvale obydlených domů připojených k veřejné kanalizační síti, bylo to 80% bytových domů a jen 16% domů rodinných. Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Více než tři čtvrtiny domů (77%) je opatřeno plynovou přípojkou. Podle vlastnictví je situace u rodinných domů opět jednoznačná, 98% rodinných domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části jsou ale i bytové domy ve vlastnictví soukromých osob. Bylo to 10 domů, jen 9 bytových domů vlastnila obec respektive stát, 22 bytových domů bylo družstevních a 34 bytových domů patřilo blíže nespecifikované právnické osobě. Podle situace v celém správním obvodu Praha 12, za nějž máme u tohoto ukazatele podrobnější třídění a podle toho, že je zde téměř čtvrtina bytů v osobním vlastnictví, lze usuzovat, že půjde u značné části z nich o kategorii, kombinace vlastníků, tak jsou označovány bytové domy, kde jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví.

90


Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Kunratice Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu:

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy

1 061

965

75

100,0

100,0

100,0

961

947

10

90,6

98,1

13,3

obec, stát


13

-

9

1,2

-

12,0

stavební bytové družstvo

22

-

22

2,1

-

29,3

ostatní vlastníci a nezjištěno

65

18

34

6,1

1,9

45,3

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (83%) a ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 12 a více bytů (53% bytových domů) a 41% bytových domů zde bylo se 4 – 11 byty. Lze říci, že bytové domy jsou zde podle počtu bytů poměrně velké, průměrný počet bytů připadajících na 1 bytový dům se radikálně zvýšil. Tab.5.3.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Kunratice Podíl v %


domů

bytů

1991

Průměrný počet bytů na 1 dům

bytů 2001

1991

2001

1991

2001

1 061

1 899

100,0

100,0

100,0

100,0

1,28

1,79

rodinné domy

965

1 122

94,4

91,0

85,3

59,1

1,15

1,16

bytové domy

75

765

4,6

7,7

14,0

40,3

3,83

10,20

z toho:

I přes výstavbu značného počtu velkých bytových domů v posledním desetiletí před SLDB 2001, přetrvává zde skutečnost, že většina bytů se v Praze-Kunraticích nachází v rodinných domech.

5.3.3 Bytový fond V MČ Praha-Kunratice bylo v roce 2001 celkem sečteno 2 188 všech bytů, 1 899 jich bylo trvale obydlených a 419 neobydlených. Většina bytů se stále nachází v domech rodinných (59%) v domech bytových jich bylo 40%. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o celé tři čtvrtiny počtu z roku 1991, počet trvale obydlených bytů vzrostl o 65%. Nejvíce trvale obydlených bytů přibylo v bytových domech. Tento nárůst je opravdu velmi významný. Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Kunratice

Byty celkem

celkem


v rodinných domech počet

v%

počet


v%

počet

celkem

v%

1991

1 248

1 153

983

85,3

161

14,0

9

0,8

95

2001

2 188

1 899

1 122

59,1

765

40,3

12

0,6

708

Přírůstek / úbytek 1991 - 2001

940

746

139

x

604

x

3

x

613

v%

75,3

64,7

14,1

x

26,7

x

33,3

x

645,2

I v Praze Kunraticích se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde významně zvýšil. Byla zde třetina ze SLDB 2001 – PRAHA 12

91

všech bytů neobydlena. To je velmi nezvyklá situace i pro Prahu, kde je celkově podíl těchto bytů značně vysoký. Také zde šlo z části o byty přechodně obydlené (31%), ale ve valné většině jde patrně o nové byty, které v době cenzu byly sečteny, ale dosud neobydleny. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že 41% neobydlených bytů se nachází v neobydlených domech. Pokud jde o neobydlené byty v rodinných domech je jich téměř 90% právě v neobydlených domech. V bytových domech je to čtvrtina neobydlených bytů. Tato situace se dá popsat tak, že v nových bytových domech již část bytů byla obydlena, ale některé dosud z nejrůznějších důvodů byly prázdné. Přírůstky bytů přímo korespondují s přírůstky domů a zvýšením početního stavu populace. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled. Tab.5.3.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kunratice



Kunratický les Za krčskou nemocnicí Kunratice-východ


Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001 v tom celkem

trvale obydlených

neobydlených


15

14

13

1

-2

-

156

50

106

50

-

2

2

-

2

Kunratice-sever

593

664

630

34

37

Kunratice-střed

433

505

491

14

58

Kunratice-jih

4

3

3

-

-1

Dobronická A

53

56

56

-

3


18

23

23

-

5

-

854

590

264

590

Nad rybníčky A

30

35

35

-

5

Na jezerech B

4

4

4

-

-

U masokombinátu A

-

-

-

-

-

Na obci B

3

2

2

-

-1

Na lhotách

Kunratice

13 UO

1 153

2 318

1 899

419

746


13 UO

1 153

2 318

1 899

419

746

Tak jako u obyvatel, ale i u domů, byl nejvýraznější přírůstek bytů v UO Na lhotách. Pokud tuto situaci srovnáme s přírůstky domů, vidíme, že v několika UO byly početně vyšší než zde, ale přírůstek obyvatel byl právě zde také výrazně nejvyšší. Je tedy logické, že v této lokalitě byly právě postaveny nové bytové domy. Tady bylo také sečteno nejvíce bytů neobydlených, a to patrně právě z důvodu, že se do nových bytů jejich uživatelé ještě nepřihlásili k trvalému pobytu.

5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Kunratice navazuje na stáří domovního fondu. Nejvíce bytů se nachází v domech postavených po roce 1991. V bytových domech je 84% všech trvale obydlených bytů v těchto novostavbách. Celkově se v takto starých domech nachází 44% bytů v této městské části. Byty v rodinných domech jsou vcelku rovnoměrně rozděleny do celého poválečného období. V domech postavených do roku 1945 je 14% bytů a 89% z nich je v rodinných domech. Základní technické vybavení bytů zde má svá specifika. Vzhledem k tomu, že je zde stále většina bytů v rodinných domech, není na příklad připojení na veřejnou kanalizační síť tak běžné jako ve vnitropražských a výhradně sídlištních městských částech. Na veřejnou kanalizační síť je zde připojeno jen 16% bytů v rodinných domech, ale 92% bytů v domech bytových. Vodovod byl ovšem zaveden do bytu v téměř 100%. I vybavení vlastním záchodem a koupelnou se přibližuje 100% (vlastní WC 96,7%, vlastní koupelna 97,4%). Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 91% bytů, naprostá většina těchto bytů byla v domech s topením ústředním, etážové mělo jen necelých 8% těchto bytů. K vytápění v tomto druhu topení je zde nejčastěji využíván plyn (58%), dále elektřina (10%) a pevná paliva jen u 5% těchto bytů. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

92


Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Kunratice Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:



Podíl v%

Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

1 153

100,0

1 899

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

833

72,2

1 772

93,3

95,7

91,8

83,3

II. kategorie

238

20,6

67

3,5

1,6

4,7

16,7

III. kategorie

28

2,4

23

1,2

0,8

1,5

-

IV. kategorie

54

4,7

7

0,4

0,3

0,4

-

Úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů se zlepšila. Posun nastal mezi I. a II. kategorií, ale zde měly vliv i metodické změny, protože v roce 1991 byly byty s etážovým topením řazeny do II. kategorie. Ovšem nejdůležitější je, že i zde zmizela většina bytů IV. kategorie. Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru 2 2 na 1 byt v této městské části byla 92,6 m , (zatímco na příklad v MČ Praha 12 byla 66,4 m ) průměrná 2 2 obytná plocha 61,2 m (MČ Praha 12 měla 43,0 m ) a průměrný počet obytných místností byl 3,14 (oproti 2,57 v MČ Praha 12). Ve srovnání s celopražským průměrem zde byly všechny ukazatele větší. Tyto průměry jsou silně ovlivněny výší podílu bytů v rodinných domech, ale v této městské části převyšují celopražské hodnoty i v separátním porovnání za rodinné a bytové domy. K určitým změnám došlo i ve velikostním rozložení bytů. Tab.5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Kunratice 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost

2001 podíl v%

1 153

podíl v%

počet

100,0

1 899

100,0

93

8,1

181

9,5

2 pokoje

281

24,4

477

25,1

3 pokoje

292

25,3

590

31,1

4 pokoje

277

24,0

323

17,0

5 a více pokojů

210

18,2

295

15,5

Při celkovém nárůstu počtu bytů se relativně nejvíce zvýšil počet bytů třípokojových, který se zdvojnásobil. Jak v roce 1991, tak i při posledním cenzu zde těchto bytů bylo nejvíce a jejich podíl se dále zvýšil. Zdvojnásobil se ale i počet bytů s 1 obytnou místností, kterých však je stále jen necelá desetina. Značně se zvýšil počet druhého velikostního typu bytů, bytů dvoupokojových. O 40% se zvýšil počet pěti a vícepokojových, ale jejich zastoupení pokleslo. Nejméně vzrostl počet třípokojových bytů. Počty místností se liší poměrně významně mezi byty v rodinných a bytových domech.


93

Graf 5.3.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Kunratice 1 40% 30% 20% 5 a více

2

10%

byty v rodinných domech 0%

byty v bytových domech

4

3

V rodinných domech je významně větší podíl čtyř a pětipokojových bytů. V rodinných domech zde bylo 83% všech čtyřpokojových bytů a 96% všech bytů pěti a vícepokojových. Naproti tomu bytů s 1 obytnou místností bylo 71% v bytových domech. Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání. V roce 2001 v MČ Praha-Kunratice nejvíce bytů byly byty ve vlastním domě. Je to dáno tím, že toto jsou prakticky všechny byty v rodinných domech (88%). V bytových domech bylo stále nejvíce bytů nájemních (43%). Značný podíl byl i bytů družstevních (27%) a čtvrtina bytů v bytových domech byla v osobním vlastnictví.

5.3.5 Úroveň bydlení Základní ukazatele úrovně bydlení se v městské části Praha-Kunratice postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak v přepočtu na bydlící obyvatele. Především se výrazně zvětšila průměrná obytná plocha na 1 byt, dále i obytná plocha připadající na 1 osobu. Ovšem průměrný počet obytných místností na byt se mírně snížil, což vyplývá ze značného zvýšení počtu hlavně jednopokojových bytů. Nicméně každý obyvatel bytu má k dispozici více než 1 obytnou místnost. Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Kunratice Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem

Index 2001/1991

1991

36,3

3,29

20,8

0,87

2001

61,2

3,14

22,6

0,86

168,6

95,4

108,6

98,8

Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla větší průměrná obytná plocha na 1 byt (Praha-Kunratice 2 2 61,2 m , Praha celkem 43 m ). Vyšší byl i průměrný počet obytných místností na 1 byt. V Praze-Kunraticích 3,14, v Praze celkem 2,37. Lepší byl i ukazatel počtu osob na 1 obytnou místnost. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů byl obýván dvěma osobami, byla to čtvrtina všech bytů. Další čtvrtinu bytů obývala pouze 1 osoba a v 22% bytů bydlely osoby tři. Necelých 60% bytů jen s 1 obytnou místností obývala pouze 1 osoba. Pro tuto městskou část nejfrekventovanější třípokojové byty byly nejčastěji obývané 2 osobami.

94


5.3.6 Shrnutí Počet domů podléhajících sčítání a bytů se od roku 1991 výrazně zvýšil. V městské části Praha-Kunratice přibyly jak rodinné, tak bytové domy, ale většina přírůstku nových bytů se nachází v bytových domech. I přes tento posun je zde ale stále většina bytů v rodinných domech. Většinu rodinných domů vlastnily soukromé fyzické osoby. Bytové domy byly buď družstevní nebo ve vlastnictví blíže neurčené právnické osoby. Jde většinou o nově postavené domy, kde jsou byty částečně nájemní a částečně v osobním vlastnictví. Bylo zaznamenáno poměrně velmi vysoké procento neobydlených bytů, ale byly to buď byty obydlené přechodně nebo dosud neobydlené. Stále je zde poměrně vysoký podíl bytů v rodinných domech, které nejsou připojeny k veřejné kanalizační síti. Ostatní technické vybavení domů a bytů je na vyšší úrovni než udává celopražský průměr. Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení. Zvětšila se obytná plocha na 1 byt i na 1 osobu. Většina bytů byly třípokojové byty I. kategorie.

6

ZÁVĚR

Informace ze SLDB o stavu i struktuře obyvatelstva, jeho ekonomické aktivitě, počtu domů a bytů a úrovni bydlení, ale i struktuře a vybavení domácností byly v dosavadní části publikace zaměřeny hlavně na jednotlivé městské části správního obvodu Praha 12. Právě orientace na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené samosprávní celky hlavního města jsou zřejmě pro prezentaci výsledků veřejnosti nejpřínosnější, byť u demograficky menších městských částí s rizikem omezení vypovídací schopnosti obecně používaného statistického modelu zevšeobecnění, postaveném na zákonitostech velkých čísel. Ještě tedy alespoň v závěru je předložen stručný pohled na celý správní obvod, tak jak platil k datu SLDB 2001 z hlediska stavu a změn událostí, jež jsou předmětem sčítání lidu domů a bytů. Správní obvod Praha 12 je administrativně tvořený z již zmiňovaných 3 městských částí (Praha 12, PrahaLibuš a Praha-Kunratice). Trend vývoje obvodu udává samozřejmě největší a nejlidnatější MČ Praha 12, ale i druhé dvě městské části mají z pohledu výsledků SLDB mnoho společných rysů. · V rámci obvodu dochází od 70. let 20. století (s drobnými výkyvy) k přírůstkům obyvatel. Obyvatel přibývá hlavně převažujícím vlivem kladného salda migrace, souvisejícího s novou zástavbou. · Věkový průměr 37,9 let je pod celopražským údajem , „nejmladším“ obyvatelstvem obvodu je osídleno území MČ Praha-Libuš s věkovým průměrem 35,2 let. Jako ve většině pražských obvodů je i zde výrazná převaha ženské části populace. · Z hlediska národnostního složení obývají území obvodu z téměř 93% Češi. Druhou největší skupinou jsou obyvatelé národnosti slovenské, k národnosti romské se přihlásila pouhá 0,04% obyvatel obvodu. Necelých 20% obyvatelstva se přihlásilo k náboženskému vyznání. · Jako v celé Praze i ČR, roste zde významně úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání jsou nejčastější vzdělanostním stupněm populace. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel bylo již skoro 17% oproti 15% v roce 1991. · Podíl ekonomicky aktivních se od minulého cenzu 1991 zvýšil na 58,7% z obyvatel obvodu, v roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) v obvodu Praha 12 hodnoty 680, přičemž ekvivalent v celopražském vyjádření je 627. Téměř ve všech věkových skupinách je ekonomická aktivita vyšší v mužské části populace. V rámci ekonomicky aktivních ale bylo na obvodu zaznamenáno i 3,2% nezaměstnaných. · Největší část této skupiny obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu, prioritou zaměstnání žen je i zde velmi frekventované školství, zdravotnictví a sociální činnosti. · V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. I zde byl zaznamenán nárůst zastoupení domácností jednotlivců, které představovaly v roce 2001 již 30,6% ze všech cenzových domácností. Stále zde však převažují rodinné domácnosti. · Mezi rodinnými domácnostmi zde již jen mírně nadpoloviční většinu představují rodiny se závislými dětmi. Jejich počet i podíl ale výrazně poklesl, klesá i průměrný počet dětí připadajících na rodinu. Z rodin s dětmi jsou daleko nejčastější rodiny s jedním dítětem. V rámci hospodařících domácností klesl podíl společně hospodařících domácností, kde jsou zastoupeny dvě nebo více domácností cenzové. · Proti stavu v roce 1991 došlo celkově v obvodu k mírnému zvýšení počtu domů a bytů celkem. Na přírůstku domů se podílela hlavně výstavba rodinných domů. Přírůstek bytů však ovlivnila především výstavba nových bytových domů s velkým počtem bytů. 2 · Všechny charakteristiky úrovně bydlení se od posledního sčítání zlepšily. Na 45,5 m se v obvodu 2 zvýšila průměrná obytná plocha na byt (Praha - 43 m ), zvýšil se i počet obytných místností připadajících na 1 byt. Ve správním obvodu je 97% bytů zařazeno do I. kategorie, což je vyšší hodnota než činí za celé hlavní město. Byty III. a IV. kategorie prakticky vymizely.


95

·

Ve správním obvodu bylo v bytových domech již pouze necelých 26% bytů nájemních, což signalizuje postupující privatizaci domovního fondu ve prospěch stávajících uživatelů bytů. Nadále roste průměrná velikost bytů, poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů i bytů je zde na velmi dobré úrovni a stále se zlepšuje. Množství dalších informací, týkajících se SLDB 2001 hlavně ve vztahu ke správnímu obvodu Praha 12 lze nalézt v tabulkové a grafické příloze v následující části publikace.

96


PŘÍLOHOVÁ ČÁST TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

Popis tabulek: Tabulky Tabulky Tabulka Tabulky Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

A…. B…. C.1. D…. E.1. E.2a E.2b E.3

- Údaje za správní obvod Praha 8 - Údaje za správní obvod Praha 8 a jeho městské části - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 8 - Vybrané údaje za hl. m. Prahu - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí - Vybrané údaje o České republice


97

A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 1961

Rok sčítání 1980

1970

1991

2001

Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha)

.

.

.

.

3 669

Počet obcí z toho se statutem města podíl městského obyvatelstva (v %) Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli s 5 000 a více obyvateli

. . .

. . .

. . .

. . .

1 1 100,0

. . . . .

. . . . .

. . . . .

100,0

Počet částí obcí

. . . . .

Počet základních sídelních jednotek

. .

. .

. . Obyvatelstvo

. .

74 1 859

Hustota obyvatelstva (osoby/km2) Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 15 - 59 let 3) 60 a více let včetně nezjištěného věku 3)

Průměrný věk Podíl obyvatel vybraných národností (v %): česká moravská slezská slovenská polská německá romská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem bez vyznání nezjištěno Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) střední odborné bez maturity (včetně vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Ekonomicky aktivní celkem muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci

17 688 8 473 9 215

18 691 8 908 9 783

28 471 13 770 14 701

70 039 34 225 35 814

68 191 33 172 35 019

21,8 62,0 16,2

16,9 57,9 25,2

25,3 56,5 18,2

26,4 62,7 10,9

13,7 73,0 13,3 37,9

95,0 1,1 0,0 2,4 0,1 0,1 0,1

92,8 0,2 0,0 2,2 0,1 0,1 0,0

25,6 55,6 18,8

19,8 72,5 7,7

.

.

. . 1) . 1) . . . .

2)

. . .

. 98,2

. 1) . 1)

97,7

1,1 0,0 0,1 .

.

. 1) . 1)

2)

1,7 0,1 0,0 .

. . .

2)

. . .

. . . .

46,5 32,1 16,3 4,0

32,6 35,6 23,3 7,9

20,8 31,7 30,7 15,5

15,5 30,0 36,3 15,5

. . . . .

9 994 5 352 . 4 642 .

15 402 7 985 . 7 417 .

38 898 19 803 812 19 095 885

40 000 20 964 757 19 036 819

1)

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně

3)

rok 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001

98

8


A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení 1961

1970

Rok sčítání 1980

1991

2001

Domácnosti Bytové domácnosti

5 653

6 154

9 583

24 945

25 807

Hospodařící domácnosti

.

6 977

10 458

26 742

28 717

Cenzové domácnosti

6 414

7 259

10 723

27 091

28 922

podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi úplné rodiny bez dětí neúplné rodiny s dětmi neúplné rodiny bez dětí domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

. . . . . .

. . . .

40,7 19,4 10,2 3,8 25,6 2,58 109

24,9 25,1 10,6 6,4 30,6 2,34 112

5 016 4 709 3 625 307 5

5 549 5 067 3 923 482 25

. . . . 20,6

.

20,5 .

113

118

112 Domy

Domy úhrnem trvale obydlené z toho rodinné neobydlené z toho sloužící k rekreaci Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

. 3 199 2 904 . .

3 775 3 645 . 130 .

4 031 3 906 . 125 .

. . .

. . .

Byty úhrnem trvale obydlené neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení

. 5 653 .

6 213 6 154 59

. . .

. . .

Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 4)

3,13 . 10,1 31,6 .

. . . Byty 10 070 9 583 487

. . . 3,03 1,52 12,3 37,2 2,00

. . .

79,9 95,4 62,7

25 513 24 945 568

. 5

936 26 63

2,81 1,07 14,9 41,8 2,62

2,62 0,99 17,2 45,5 2,66

. 2,97 1,22 14,1 41,8 2,43

28 432 25 807 2 625

v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk


99

A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem

přítomný

dočasně nepřítomný

Obyvatelstvo celkem Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

68 191

61 376

6 815

65 997 226 511 56 43 4 11 257 160 298 46 83 499 210

59 422 199 479 51 38 3 9 238 144 279 44 75 403 187

6 575 27 32 5 5 1 2 19 16 19 2 8 96 23

Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

33 172

29 525

3 647

32 052 107 209 20 22 4 8 131 69 179 24 38 290 118

28 539 93 196 17 19 3 7 122 62 165 22 35 232 103

3 513 14 13 3 3 1 1 9 7 14 2 3 58 15

Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

35 019

31 851

3 168

33 945 119 302 36 21

30 883 106 283 34 19

3 062 13 19 2 2

Muži

Ženy

100

-

3 126 91 119 22 45 209 92


2 116 82 114 22 40 171 84

1 10 9 5 5 38 8

A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví Bydliště matky v době narození v ČR Obyvatelstvo celkem

v zahraničí v tom

celkem

v obci trvalého pobytu

v jiné obci okresu

v jiném okrese stejného kraje

v jiném kraji

celkem

z toho ve Slovenské republice

nezjištěno

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

68 191 9 367 17 710 13 933 18 125 9 020 36

63 038 8 999 16 632 12 459 16 804 8 129 15

41 963 8 440 13 186 6 969 9 467 3 889 12

-

Muži

21 075 559 3 446 5 490 7 337 4 240 3

3 622 188 707 1 084 948 690 5

1 874 27 333 464 626 424 -

1 531 180 371 390 373 201 16

Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

33 172 4 783 9 073 6 409 9 040 3 845 22

30 628 4 618 8 554 5 644 8 354 3 450 8

20 977 4 336 6 863 3 342 4 770 1 660 6

-

Ženy

9 651 282 1 691 2 302 3 584 1 790 2

1 740 89 333 538 468 307 5

868 11 132 209 313 203

-

804 76 186 227 218 88 9

Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

35 019 4 584 8 637 7 524 9 085 5 175 14

32 410 4 381 8 078 6 815 8 450 4 679 7

20 986 4 104 6 323 3 627 4 697 2 229 6

-

-

11 424 277 1 755 3 188 3 753 2 450 1

1 882 99 374 546 480 383 -

1 006 16 201 255 313 221 -

727 104 185 163 155 113 7


101

A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin 1991

2001

celkem počet Počet obyvatel celkem v tom ve věku: 0-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk 1)

v tom muži

v%

celkem ženy

v tom v%

muži

ženy

70 039

100,0

34 225

35 814

68 191

100,0

33 172

35 019

4 640 6 168 7 667 5 189 3 096 4 670 6 142 8 043 6 917 4 796 2 659 2 415 2 555 2 163 1 020 1 899 . . . . . .

6,6 8,8 10,9 7,4 4,4 6,7 8,8 11,5 9,9 6,9 3,8 3,4 3,6 3,1 1,5 2,7

2 401 3 176 3 981 2 618 1 475 1 984 2 778 3 982 3 586 2 506 1 381 1 209 1 178 920 419 631 . . . . . .

2 239 2 992 3 686 2 571 1 621 2 686 3 364 4 061 3 331 2 290 1 278 1 206 1 377 1 243 601 1 268 . . . . . .

2 324 2 793 4 250 5 792 6 881 5 037 3 635 4 609 5 689 7 380 6 351 4 394 2 431 2 069 2 029 1 474 568 334 104 11 36 37,9

3,4 4,1 6,2 8,5 10,1 7,4 5,3 6,8 8,3 10,8 9,3 6,4 3,6 3,0 3,0 2,2 0,8 0,5 0,2 0,0 0,1

1 167 1 439 2 177 2 984 3 582 2 507 1 765 2 055 2 589 3 609 3 227 2 204 1 207 943 847 542 185 99 22 22 36,9

1 157 1 354 2 073 2 808 3 299 2 530 1 870 2 554 3 100 3 771 3 124 2 190 1 224 1 126 1 182 932 383 235 82 11 14 38,9

. . . . . .

v roce 1991 75 let a více

102

počet


x

A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku Celkem

Muži

Ženy

Obyvatelstvo celkem

68 191

33 172

35 019

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

486 440 496 440 462 454 527 557 561 694 768 717 877 914 974 1 034 1 044 1 117 1 267 1 330 1 410 1 468 1 375 1 376 1 252 1 202 1 152 1 021 862 800 748 725 703 739 720 800 918 1 034 890 967 927 1 019 1 130 1 277 1 336 1 394 1 551 1 498 1 490 1 447 1 400

234 243 250 215 225 250 258 273 296 362 378 358 464 478 499 548 532 571 652 681 726 750 738 692 676 644 574 485 420 384 373 358 331 354 349 359 439 465 386 406 435 469 506 563 616 673 725 751 753 707 719

252 197 246 225 237 204 269 284 265 332 390 359 413 436 475 486 512 546 615 649 684 718 637 684 576 558 578 536 442 416 375 367 372 385 371 441 479 569 504 561 492 550 624 714 720 721 826 747 737 740 681

Celkem

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 a více nezjištěno


1 229 1 210 1 291 1 221 992 1 004 947 791 660 599 506 456 443 427 395 377 442 443 412 470 436 381 382 360 346 310 302 255 261 201 152 76 76 63 67 95 69 65 38 37 22 27 11 7 6 1 1 1 0 2 36

Muži

637 607 655 609 491 493 485 399 336 308 255 216 216 212 172 176 217 186 192 184 204 162 164 133 146 121 106 81 88 75 45 24 24 17 17 37 18 19 8 6 4 7 3 2 0 0 0 0 0 0 22

Ženy

592 603 636 612 501 511 462 392 324 291 251 240 227 215 223 201 225 257 220 286 232 219 218 227 200 189 196 174 173 126 107 52 52 46 50 58 51 46 30 31 18 20 8 5 6 1 1 1 0 2 14

103

A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin 1991 svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

2001 ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

446

Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 1) 75 - 79 80 a více nezjištěno

. . . . . . . . . . . . . . . .

34 224

.

.

.

17 145

31 359

6 288

3 586

118 291 665 127 697 524 789 053 761 779 334 496 590

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

5 742 6 219 2 748 761 402 329 307 262 161 61 47 50 26 23 7

12 556 959 367 473 349 661 725 239 718 295 150 604 236 15

2 37 256 454 658 912 1 226 1 051 660 334 300 216 115 61 6

-

15 596

2 613

1 3 5 6 5 3 2 1 1 1

. .

1 2 3 4 5 4 3 1 1 1

1 8 16 32 62 143 285 309 304 418 601 717 689 1

36 68 66 37 44 37 43 28 25 14 9 12 12 8 7

570

233

Muži Muži ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 1) 75 - 79 80 a více nezjištěno

.

17 048

.

.

.

9 377

. . . . . . . . . . . . . . .

24 404 433 297 342 947 063 108 981 973 759 319 398

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

2 964 3 360 1 599 485 253 198 192 148 89 33 19 20 6 6 5

1 2 3 2 2 1

. .

-

1 1 2 2 2 1

170 759 056 505 012 841 529 757 961 743 678 397 180 8

16 106 200 265 355 528 468 295 157 120 61 30 8 4

2 3 6 4 23 69 50 48 59 88 108 110 -

20 36 41 21 26 20 25 13 13 8 2 1 2 5

Ženy Ženy ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 1) 75 - 79 80 a více nezjištěno 1)

.

17 176

.

.

.

7 768

15 763

3 675

. . . . . . . . . . . . . . .

94 887 232 830 355 577 726 945 780 806 575 177 192

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

2 778 2 859 1 149 276 149 131 115 114 72 28 28 30 20 17 2

12 386 200 311 968 337 820 196 482 757 552 472 207 56 7

2 21 150 254 393 557 698 583 365 177 180 155 85 53 2

2 2 3 2 1

. .

v roce 1991 75 let a více

104


1 1 1 2 2 2 1

3 016 1 6 13 26 58 120 216 259 256 359 513 609 579 1

213 16 32 25 16 18 17 18 15 12 6 7 12 11 6 2

A.7. Obyvatelstvo podle národnosti 1970 počet

v%

Obyvatelstvo celkem

18 691

v tom národnost: 1) česká

18 353

moravská slezská

1)

1)

slovenská 2) romská

řecká

3)

vietnamská ostatní 3) nezjištěno

98,2

27 806

počet

v%

100,0

70 039

100,0

68 191

100,0

97,7

66 558

95,0

63 254

92,8

781

1,1

144

0,2

.

.

.

.

21

0,0

10

0,0

1 685

2,4

1 486

2,2

95

0,1

31

0,0

1,1 .

475 .

1,7 .

6

0,0

41

0,1

87

0,1

79

0,1

20

0,1

14

0,0

60

0,1

90

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

. 17

3)

28 471

v%

.

.

maďarská 3) rumunská

100,0

počet

.

.

2)

v%

2001

. 214

německá 3) ruská

počet

1991

.

polská

ukrajinská

1980

. 0,1

. 49

. 25

.

. 0,1

232

0,3

0,1

259

0,4

17

0,0

0,2

139

0,2

. 121

.

.

.

.

.

.

7

0,0

.

.

.

.

.

.

477

0,7

81 .

0,4 .

110 .

0,4 .

582 .

0,8 .

703

1,0

1 263

1,9

1)

ve sčítáních 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítáních 1970 a 1980 nebyly romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťovány

3)

ve sčítání 1970, 1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti


105

A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom: věřící z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) Bratrská jednota baptistů Církev Adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická 1) Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Církev sjednocení (moonisté) Scientologická církev Křesťanská společenství Anglikánská církev islám buddhismus hinduismus hnutí Hare Kršna ostatní a nepřesně určené 2) podíl věřícího obyvatelstva v % bez vyznání nezjištěno 1) 2)

muži

ženy

70 039

34 225

35 814

17 895

7 794

10 101

. . . . 1 354 . 55 14 946 1 143 . . . . . . . . . 93 . . . . . . . . . . 304 26 38 913 13 231

. . . .

. . . . 541

. 26 6 551 478 . . . . . . . . . 43 . . . . . . . . . . 155 23 19 750 6 681

v roce 1991 evangelické církve celkem v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně

106

2001


813 . 29 8 395 665 . . . . . . . . . 50 . . . . . . . . . . 149 28 19 163 6 550

celkem

muži

ženy

68 191

33 172

35 019

13 529

5 756

7 773

7 25 50 93 710 7 61 9 758 659 43 14 20 15 64 11 1 180 3 209 2 12 2 47 7 79 81 8 4 1 357 20 49 442 5 220

4 14 25 43 271 2 26 4 034 299 10 6 12 9 28 6 75 1 95 2 6 15 5 53 42 7 2 664 17 24 823 2 593

3 11 25 50 439 5 35 5 724 360 33 8 8 6 36 5 1 105 2 114 6 2 32 2 26 39 1 2 693 22 24 619 2 627

A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví Nezjištěno

Bez vyznání

Církev Adventistů sedmého dne

Náboženská spol. Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangel.

Církev čsl. husitská

Církev římskokatolická

Věřící

Celkem

z toho

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

68 9 5 6 5 3 4 5 7 6 4 2 2 2 1 1

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

33 4 2 3 2 1 2 2 3 3 2 1

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

35 4 2 3 2 1 2 3 3 3 2 1 1 1

191 367 792 881 037 635 609 689 380 351 394 431 069 029 474 017 36

13 529 1 019 614 768 691 538 611 794 1 039 1 354 1 494 1 120 1 037 1 045 814 588 3

9 758 721 408 475 426 335 377 519 749 984 1 176 895 825 791 596 480 1

172 783 984 582 507 765 055 589 609 227 204 207 943 847 542 306 22

5 756 533 274 373 328 256 282 322 452 564 654 492 425 381 264 154 2

4 034 389 184 216 189 151 158 199 313 399 512 391 332 289 180 132 -

019 584 808 299 530 870 554 100 771 124 190 224 126 182 932 711 14

7 773 486 340 395 363 282 329 472 587 790 840 628 612 664 550 434 1

5 724 332 224 259 237 184 219 320 436 585 664 504 493 502 416 348 1

710 8 11 11 13 9 10 20 25 74 84 77 88 121 106 53 -

659 27 28 32 24 20 24 34 52 86 77 65 52 60 55 23 Muži

271 5 6 4 7 4 5 12 13 24 34 27 39 39 43 9 -

299 17 8 14 14 11 14 13 27 35 31 39 22 24 22 8 Ženy

439 3 5 7 6 5 5 8 12 50 50 50 49 82 63 44 -

209 28 12 21 31 25 14 13 10 20 8 10 5 5 5 2 -


95 13 5 8 14 11 10 4 4 8 6 6 3 2 1

-

-

114 15 7 13 17 14 4 9 6 12 2 4 2 3 5 1 -

105 8 8 11 7 8 10 9 9 8 9 5 4 4 1 4 -

50 7 3 3 5 4 5 1 4 6 8 -

49 7 4 5 3 2 3 4 5 4 2 1

442 437 802 638 968 793 626 471 805 466 519 138 914 889 589 369 18

5 220 911 376 475 378 304 372 424 536 531 381 173 118 95 71 60 15

24 3 2 2 1 1 1 2 2 2 1

823 814 514 961 983 347 593 069 890 389 357 627 458 424 251 134 12

2 593 436 196 248 196 162 180 198 267 274 193 88 60 42 27 18 8

24 3 2 2 1 1 2 2 2 2 1

619 623 288 677 985 446 033 402 915 077 162 511 456 465 338 235 6

2 627 475 180 227 182 142 192 226 269 257 188 85 58 53 44 42 7

2 2 -

75 13 4 4 9 4 6 3 10 7 8 3 1 2 1

-

360 10 20 18 10 9 10 21 25 51 46 26 30 36 33 15 -

180 21 12 15 16 12 16 12 19 15 17 8 5 6 2 4

25 3 3 2 2 2 4 3 4 2 25 4 1 3 2 1 1 4 3 4 2 -

107

A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání 2001

1991 celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Počet Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou 1) úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou 1) úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno 1)

51 564 10 13 2 . 3 12 .

24 667

26 897

3 836 8 344 688

6 826 5 542 1 774

662 886 462 . 203 535

. 1 109 5 228

.

.

96 7 985

50 5 043

46 2 942

3 100 2 635 1 368 411

1 513 2 163 737 263

1 587 472 631 148

.

. 471

. .

. 367

. .

104 . .

30 435

137 233 389 047 585 955 646 107 093

3 667 5 472 4 271 664 1 672 5 300 521 518 5 253

5 470 3 761 4 118 383 2 913 7 655 1 125 589 3 840

3 178 2 702 1 877 249 208 879 500 617 83 932

1 408 2 237 920 144 120 424 249 498 46 507

1 770 465 957 105 88 455 251 119 37 425

9 9 8 1 4 12 1 1 9

17 352

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

20,7 26,9 4,8

15,6 33,8 2,8

25,4 20,6 6,6

15,5 15,7 14,3 1,8 7,8 22,0 2,8 1,9 15,5

12,9 19,3 15,0 2,3 5,9 18,7 1,8 1,8 18,5

18,0 12,4 13,5 1,3 9,6 25,2 3,7 1,9 12,6

34,9 29,7 20,6 2,7 2,3 9,7 0,8 1,0 0,1 1,6

26,8 42,6 17,5 2,7 2,3 8,1 0,9 1,8 0,2 1,8

46,1 12,1 24,9 2,7 2,3 11,8 0,8 0,4 0,1 1,4

.

. 6,2 24,3

.

34 332 v%

28 389

51 684

. 4,5 21,2

.

7,8 27,2 .

0,2 15,5

0,2 20,4

0,2 10,9

38,8 33,0 17,2 5,1

30,0 42,9 14,6 5,2

54,0 16,0 21,4 5,1

.

. 5,9

. .

. 7,3

. . 0,1 1,3

3,5 . .

0,1 1,4

ve sčítání 1991 včetně vyučení s maturitou

108

2 094 7 307

58 824


0,1 1,2

A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské

vyšší odborné

úplné střední s maturitou vč. nástavbového

vyuč. a střední odborné bez maturity

Celkem

základní vč. neukončeného

Nejvyšší ukončené vzdělání

Obyvatelstvo celkem Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

58 5 6 5 3 4 5 7 6 4 2 2 2 1 1

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

28 2 3 2 1 2 2 3 3 2 1

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

30 2 3 2 1 2 3 3 3 2 1 1 1

824 792 881 037 635 609 689 380 351 394 431 069 029 474 017 36

9 137 4 643 411 216 171 199 293 546 474 410 291 363 394 376 348 2

17 622 419 1 835 1 655 1 059 1 320 1 730 2 430 2 179 1 491 867 731 886 613 402 5

20 233 645 4 035 2 169 1 441 1 852 2 024 2 471 2 146 1 415 728 504 370 267 157 9 Muži

389 984 582 507 765 055 589 609 227 204 207 943 847 542 306 22

3 667 2 417 252 134 78 74 97 147 118 88 63 54 62 45 37 1

9 743 240 1 179 1 010 609 688 911 1 412 1 274 909 474 340 329 224 140 4

8 157 274 1 896 905 591 653 736 888 808 509 301 231 165 125 68 7 Ženy

435 808 299 530 870 554 100 771 124 190 224 126 182 932 711 14

5 470 2 226 159 82 93 125 196 399 356 322 228 309 332 331 311 1

7 879 179 656 645 450 632 819 1 018 905 582 393 391 557 389 262 1

12 076 371 2 139 1 264 850 1 199 1 288 1 583 1 338 906 427 273 205 142 89 2


1 107 -

9 710 -

206 119 54 62 82 96 108 94 79 73 67 34 32 1

1 1 1 1

518 -

272 753 824 077 471 722 371 929 436 369 280 151 53 2

5 751 120 344 413 548 763 1 042 940 616 308 264 230 118 44 1

589 -

3 959 152 409 411 529 708 680 431 313 128 105 50 33 9 1

46 2 8 5 4 6 3 6 3 2 1 4 2

507 51 55 59 46 54 46 67 42 31 16 8 10 7 6 9

37 1 4 6 2 3 4 1

425 31 55 55 34 36 36 41 28 19 10 15 19 23 15 8

-

134 69 30 30 49 49 66 45 35 31 18 11 21 1

932 82 110 114 80 90 82 108 70 50 26 23 29 30 21 17

-

72 50 24 32 33 47 42 49 44 42 49 23 11

83 3 12 11 6 9 7 7 3 5 4 6 3 3 4

3 3 2 1 3 4 -

109

A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu Ženy celkem

z toho s počtem živě narozených dětí 0

1

2

4 a více

3

4 a více

Průměrný počet živě narozených dětí

Ženy podle počtu narozených dětí v % 0

1

2

3

Svobodné Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

7 768

5 953

414

2 778 2 859 1 149 276 149 131 115 309 2

2 341 2 232 818 166 82 67 62 184 1

8 100 101 41 42 34 31 57 -

Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

15 763

977

12 386 1 200 1 311 1 968 2 337 2 820 5 722 7

Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

110

56

76,6

5,3

0,7

0,2

0,0

0,09

84,3 78,1 71,2 60,1 55,0 51,1 53,9 1 59,5 50,0 Vdané

0,3 3,5 8,8 14,9 28,2 26,0 27,0 18,4 -

0,3 1,2 4,3 4,7 3,1 4,3 1,3 -

0,0 0,2 0,4 0,8 2,3 -

0,3 -

0,00 0,05 0,14 0,31 0,43 0,42 0,42 0,36

276

6,2

26,0

54,5

9,7

1,8

1,75

25,0 37,3 3 24,0 8 6,6 42 2,6 28 3,1 45 2,8 150 4,4 Rozvedené

58,3 46,9 46,3 36,5 22,8 20,2 19,2 24,7 71,4

8,3 6,7 24,0 48,1 60,7 64,8 62,5 55,3 14,3

1,8 6,0 10,0 9,9 12,6 11,2 -

0,3 0,6 2,1 1,2 1,6 2,6 -

0,82 0,66 1,05 1,57 1,87 1,86 1,91 1,84 1,17

34,8

45,4

9,3

2,2

1,67

50,0 50,0 1 14,3 66,7 4,8 30 1 1 24,0 44,7 20,0 81 13 2 9,1 51,2 31,9 190 27 4 6,4 36,1 48,3 277 51 9 5,2 32,7 49,7 385 72 12 2,9 28,8 55,2 703 177 52 5,5 34,0 44,0 1 50,0 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem

0,7 5,1 6,9 9,2 10,3 11,1 -

0,7 0,8 1,0 1,6 1,7 3,3 -

0,50 0,89 0,99 1,37 1,60 1,69 1,80 1,74 2,00

-

12 -

10 14 12 7 4 5 4

1 2 1 1 7

-

-

4 098

8 583

1 524

3 144 288 86 51 72 79 254 -

7 181 555 478 448 471 541 1 412 5

1 26 288 631 1 195 1 515 1 762 3 164 1

21 79 196 232 355 641 -

3 675

225

1 280

1 668

341

2 21 150 254 393 557 698 1 598 2

1 3 36 23 25 29 20 88 -

1 14 67 130 142 182 201 543 -

3 229

212

884

1 402

16 33 31 29 44 75 138 2 860 3

4 5 4 2 6 1 8 180 2

1 3 3 8 10 20 27 812 -

-

1 -

-

80

6,1

-

2 1 7 12 36 68 1 276 -

400

130

-

-

2 6 8 18 366 -

1 2 1 4 122 -


-

6,6

27,4

43,4

12,4

4,0

1,82

25,0 15,2 12,9 6,9 13,6 1,3 5,8 6,3 66,7

6,3 9,1 9,7 27,6 22,7 26,7 19,6 28,4 -

6,1 3,2 24,1 27,3 48,0 49,3 44,6 -

6,9 13,6 10,7 13,0 12,8 -

3,4 4,5 1,3 2,9 4,3 -

0,20 0,70 0,63 1,65 1,67 1,82 1,89 1,83 -

A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví v tom

z toho


Ekonoostatní micky s nepraz toho nezaneaktivní vlastním cující pracující ženy na městnaní celkem pracující celkem důchodci zdrojem studenti mateřské důchodci obživy a učni dovolené

40 000

37 803

zaměstnané osoby

Nezjištěná žáci, osoby studenti, v domác- ekonom. aktivita učni nosti

Obyvatelstvo celkem Celkem

1 576

526

517

2 197

27 476

9 596

648

12 989

1 089

715 57

z toho: 15 - 19

683

530

158

6

153

5 052

9

5 036

7

20 - 24

4 973

4 414

9

271

120

559

1 811

27

115

1 599

70

97

25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více

4 377 3 161 4 178 5 335 7 011 5 823 2 994 840 424 186

4 084 2 990 3 994 5 132 6 745 5 545 2 907 838 424 186

14 13 10 23 28 46 363 500 395 175

92 4

204 113 62 12

293 171 184 203 266 278 87 2

561 399 350 279 279 464 1 365 1 574 1 633 4 334

41 25 41 81 156 335 1 348 1 571 1 633 4 334

179 138 90 51 28 31 5 2

138

203 236 219 147 95 98 12 1

99 75 81 75 90 64 35 17 12

3 438

-

-

-

-

-

-

-

-

Muži Celkem z toho: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více Celkem z toho: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více

20 964

19 833

383 2 670 2 338 1 693 1 972 2 503 3 480 3 080 1 897 538 275 125

289 2 314 2 187 1 610 1 889 2 425 3 378 2 967 1 828 536 275 125

19 036

17 970

300 2 303 2 039 1 468 2 206 2 832 3 531 2 743 1 097 302 149 61

241 2 100 1 897 1 380 2 105 2 707 3 367 2 578 1 079 302 149 61

757

282

-

1 131

11 792

4 7 11 3 11 7 26 89 233 250 116

87 132 58 4 -

-

94 356 151 83 83 78 102 113 69 2

2 567 863 113 31 35 44 72 106 283 656 666 1 570

19 26 13 23 33 61 92 278 655 666 1 570

Ženy 1 066 15 684

6 158

-

-

819

244

517

5 7 2 7 12 21 20 274 267 145 59

71 139 34 -

6 120 204 113 62 12

-

-

59 203 142 88 101 125 164 165 18 -

2 485 948 448 368 315 235 207 358 1 082 918 967 2 764


-

6 628

-

416

2 17 15 18 12 11 11 14 5 1

2 565 827 72 -

-

34 49 56 41 48 42 57 41 24 13 2

-

8 15 12 18 48 95 243 1 070 916 967 2 764

106

542

6 361

1 089

299

7 98 164 120 78 40 17 17

2 471 772 66 -

7 70 203 236 219 147 95 98 12 1

23 48 43 34 33 33 33 23 11 4 10

1 -

-

-

-

111

A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví v tom vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou včetně nástavb.

vysokoškolské

bez vzdělání včetně nezjištěného


základní vč. neukonč. vzdělání

40 000

2 422

13 033

15 328

784

8 262

340

171

1 532

30

360

521

34

583

10

4

28 358 905 1 453 84 6 401

1 452 112 183 19 306

8 843 364 567 36 2 394

11 504 316 497 21 2 185

532 7 35 1 142

5 980 103 166 5 1 356

215 7 33

47 3 5 2 18

vyšší odborné

z toho bakalářské

celkem

Ekonomicky aktivní Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

33 -

1 -

16 -

192 2 031

29 421

68 785

Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

20 964

1 001

8 060

1 117

18

13 815 403 668 35 4 221

504 43 57 8 171

56 1 066

10 241

19 433

Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

19 036

1 421

4 973

415

12

14 543 502 785 49 2 180

948 69 126 11 135

112

21 -

-

12 -

66 546 Muži

6 -

-

-

20 151

2 17

5 92

6 411

370

5 018

183

104

278

366

23

428

8

4

5 166 192 304 14 1 852

4 381 112 192 9 1 213

218 4 19

3 519 51 95 3 885

109 1 14

27 1 1 1 12

8

8 -

88 -

18 233 Ženy

5 -

42 -

-

1 21

7 79

1 9

1 59

8 917

414

3 244

157

67

82

155

11

155

2

3 677 172 263 22 542

7 123 204 305 12 972

314 3 16 1 54

2 461 52 71 2 471

106 6 19

1

8 -

19 180

1 -

63

4 36

-

136 965

9 -

-

1 -

49 352


1 -

48 313

1 -

3 15

13 72

20 2 4 1 6

21 -

1 8

4 33

A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní

Celkem Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství zemědělství, myslivost lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti Průmysl celkem Dobývání nerostných surovin dobývání uhlí a rašeliny dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů Zpracovatelský průmysl výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl textilní průmysl oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku výroba vlákniny, papíru a lepenky vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin výroba chemických výrobků výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostat.nekovových minerál. výrobků výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba strojů a zařízení pro další výrobu výroba elektrických a optických přístrojů výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu maloobchod, opravy spotřebního zboží

Ekonomicky aktivní ve věku

z toho ženy počet v%

celkem

15 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

40 000

19 036

47,6

10 033

7 339

12 346

8 817

1 450

220 195 25

85 80 5

38,6 41,0 20,0

36 28 8

34 31 3

62 55 7

68 61 7

20 20 -

12

3

25,0

-

2

8

2

-

5 572

2 232

40,1

1 180

973

1 787

1 430

27 11 16

10 6 4

37,0 54,5 25,0

4 2 2

2 2

13 5 8

8 2 6

4 790 1 408 157 103

2 037 710 116 91

42,5 50,4 73,9 88,3

1 061 371 44 35

841 259 30 30

1 535 449 56 27

1 186 303 25 10

167 26 2 1

25 167 347 390

14 20 151 217

56,0 12,0 43,5 55,6

8 57 96 99

4 32 55 60

7 41 113 149

2 33 76 74

4 4 7 8

6 337 27 59

3 193 6 33

50,0 57,3 22,2 55,9

1 64 8 19

1 64 6 14

3 94 10 17

409 576 366 122 291

92 150 115 18 108

22,5 26,0 31,4 14,8 37,1

49 65 59 24 62

69 84 50 25 58

148 191 123 26 81

123 199 120 40 77

-

202 -

94 3 7

1 21 2 20 37 14 7 13

755

185

24,5

115

130

239

236

35

3 554

572

16,1

600

611

1 285

937

119

5 275

2 610

49,5

1 637

1 197

1 578

758

100

714 1 519 3 042

121 690 1 799

16,9 45,4 59,1

276 409 952

145 376 676

207 449 922

76 244 438

9 41 50


1 631

768

47,1

700

292

415

199

25

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace pozemní doprava, potrubní přeprava vodní doprava letecká doprava vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří činnost poštovní a telekomunikační

3 134 1 625 45 136

1 034 269 12 47

33,0 16,6 26,7 34,6

753 274 6 50

564 275 9 25

922 521 15 26

815 511 15 32

80 44

332 996

192 514

57,8 51,6

103 320

57 198

104 256

52 205

16 17

Peněžnictví a pojišťovnictví peněžnictví pojišťovnictví a činnosti související

2 021 1 506 515

1 340 998 342

66,3 66,3 66,4

585 472 113

401 298 103

601 435 166

410 288 122

24 13 11

4 454 313

2 129 152

47,8 48,6

1 168 65

803 53

1 347 101

938 77

197 17

31 701 345 3 064

11 249 145 1 572

35,5 35,5 42,0 51,3

7 247 57 792

6 144 47 553

11 189 99 947

4 102 108 647

3 19 34 124

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj činnosti v oblasti nemovitostí pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti zpracování dat a související činnosti výzkum a vývoj služby převážně pro podniky

3


3 295

1 656

50,3

521

467

1 209

963

135

Školství

1 950

1 493

76,6

243

389

691

489

137

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

2 318

1 872

80,8

465

421

755

555

121


3 117

1 610

51,7

780

616

889

658

173

Nezjištěno

3 447

1 632

47,3

1 365

569

797

595

117


113

A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání Ekonomicky aktivní z toho ženy počet v%

celkem Celkem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci zákonodárci a vyšší státní úředníci vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností Vědečtí a odborní duševní pracovníci vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech odborní pedagogičtí pracovníci ostatní vědci a odborní duševní pracovníci Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci nižší administrativní pracovníci (úředníci) úředníci ve službách a obchodě Provozní pracovníci ve službách a obchodě obsluhující pracovníci prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři horníci při dobývání surovin a stavební dělníci kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci Obsluha strojů a zařízení obsluha průmyslových zařízení obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě Příslušníci armády Nezaměstnaní absolventi škol Nezjištěné zaměstnání

114

Z ekonomicky aktivních nezaměstnaní počet

v%

40 000 3 238 52

19 036 968 18

47,6 29,9 34,6

41

22

53,7

1

2,4

3 145 5 408

928 2 781

29,5 51,4

43 86

1,4 1,6

1 432

375

26,2

25

1,7

567 1 152 2 257 11 986 2 764

342 831 1 233 7 095 524

60,3 72,1 54,6 59,2 19,0

2 17 42 296 46

0,4 1,5 1,9 2,5 1,7

1 212

1 119

92,3

24

2,0

249 7 761 3 274 2 177 1 097 5 115 2 490 2 625 139

212 5 240 2 365 1 503 862 2 961 1 248 1 713 56

85,1 67,5 72,2 69,0 78,6 57,9 50,1 65,3 40,3

8 218 148 106 42 358 173 185 6

3,2 2,8 4,5 4,9 3,8 7,0 6,9 7,0 4,3

130

52

40,0

6

4,6

9 4 542 1 701 2 069

4 528 7 126

44,4 11,6 0,4 6,1

275 497 2 201 195 485 1 521 1 807 1 525

140 255 237 32 169 36 1 136 1 031

17 265 364 226 1 700


2 197 44 -

5,5 1,4 -

-

153 71 53

3,4 4,2 2,6

50,9 51,3 10,8 16,4 34,8 2,4 62,9 67,6

9 20 71 5 22 44 92 75

3,3 4,0 3,2 2,6 4,5 2,9 5,1 4,9

10

58,8

2

11,8

95 5 90 814

35,8 1,4 39,8 47,9

15 11 226 706

5,7 3,0 100,0 41,5

A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví Celkem

15 - 29

30 - 39

v tom věková skupina 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání

40 000

10 033

7 339

12 346

8 817

1 450

532 358 453 401 33 192 2 031

121 7 147 518 1 183 3 45 1 016

380 4 933 190 1 451 8 49 328

651 8 876 266 2 152 11 55 335 Muži

329 6 608 255 1 308 9 28 280

51 790 223 299 2 15 70


20 964

5 391

3 665

5 983

4 977

938

1 117 13 815 668 4 221 21 56 1 066

82 3 698 260 779 1 23 548

276 2 230 86 894 6 8 165

460 3 863 111 1 361 5 18 165 Ženy

254 3 514 107 943 7 4 148

45 509 103 237 2 3 39


19 036

4 642

3 674

6 363

3 840

512

415 14 543 785 2 180 12 136 965

39 104 191 75 6 3 449 2 703 5 013 3 094 281 258 104 155 148 120 404 557 791 365 62 2 2 6 2 22 41 37 24 12 468 163 170 132 31 na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny


1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

38 709 36 160 1 5 51

12 712 52 118 0 4 101

52 672 26 198 1 7 45

53 719 22 174 1 4 27

37 749 29 148 1 3 32

35 545 154 206 1 10 48

1 28 1 6


15 4 1 8 2 10 1 1 7 1 5 3 1 1 1 000 267 67 533 133

115

A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem

Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

vdané

8 210

490

103

171 669 058 915 396 605

74 205 134 73 4 255

36 30 13 22 2 76

27 180 204 184 2 244

29 46 31 39 5 105

149 468 496 1 733 1 758 3 279

61 119 49 23 3 196

29 24 9 12 2 17

26 108 67 41 2 297

22 188 517 1 961 591 326

13 79 75 28 1 39

7 4 1 5

1 68 121 107

Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

401

14

18 65 65 161 92 238

1 7 3 3

116

-

13 45 221 47

18 49 28 78 65 151 -

3 8 1

-

-

-

6

3 1 2 1 1

4 16 36 -

1 1 -

7 1 4 2

56

2 3 5 -

-

-

10

7 10 22

16 34 75 26 12

-

ostatní

Ženy ekonomicky aktivní 597 150 2 965

Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

1 3 2 4

15 a více

1 1 -

-

-

-

2 510

1 132 502 1 911 418 1 150

4 75 158 375 110 428

-

28 39 19 18 1 43

1 115 234 560 239 1 648

4 62 104 189 69 276

1 7 12 19 4 2

-

-

z toho nezaměstnané 64 37 4 23 18 18 1 29

11 11 9 5 1 28

-

4 15 4 5 1 32

11 10 4 3

-

9 -

3

2 1 -


13 53 171 39 18 -

1 4 662 1 125 688 2 347 339 30 -

127

61

13 12 81 21 63

1 11 23 18 8 35

-

11 7 32 13 58

1 9 11 9 5 25

-

-

1 5 -

-

1 15 2

2 4 44 8 6

-

1 6 1 021 1 482 1 792

15 128 24

1 5 2 1

-

-

17 253 1 223 155 167

2

-

ostatní

722

-

8 12 12

vdané

2 12 8 3 1 1 -

673 10 290 373 555 10 228 317 114 61 53 4 -

12 18

1 3

71

26 -

27 44 55

9 17 20 -

22 33 15 -

7 13 6 -

5 10 1

-

1

-

-

2 4

A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44

0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

1 578

544

111

232

34

134 341 354 491

76 214 158 93

36 34 24 16

15 58 74 78

7 9 9 9

255 817

3 255

1 71

6 98

115 208 130

64 118 56

32 20 11

12 42 23

7 7 3

162 201 606

15 2 225

7 1 36

18 2 101

4

19 123

12 87

4 14

3 15

182 237 43 155

81 44 1 64

11 7

42 39 2 33

45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

Věk nejmladšího dítěte

-

4

10 42 92 11

-

9 21 34 -

7

6 10 20

69 143

16 33 -

15 31

6 5

56 41 196

11 11 17

2

5

2 3

41 127 22 42

6 -

4 2

-

ostatní

180 1 51

1 10

128 156

32 40

-

1 42 114 22

-

1 1 1

43 -

4 8 4 3

5 31 6

-

vdané

53

20 77 214

-

-

1 9 21 2

-

-

21

-

15 a více

ostatní

381

-

2 2

vdané

9 30 2 -

1 8 13 2 1 1

1 1 1 1

A.22. Základní údaje o domácnostech Domácnosti celkem 1991

2001

Bytové domácnosti celkem v tom: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností

24 945

25 807

22 908 2 037

23 120 2 687

Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenz. domácnostmi

26 742

28 717

26 397 345

28 517 200

27 091

28 922

100,0

16 287 5 264 11 023 3 784 1 025 2 759 85 6 935 4 993

14 470 7 263 7 207 4 905 1 840 3 065 696 8 851 6 144

67,9 . . 10,2 . . 1,2 20,6 .

Cenzové domácnosti celkem 1) v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně 1)

Průměrný počet členů domácnosti

Struktura domácností v % 1970 100,0

. . 100,0

. .

1980 100,0

1991

2001

100,0

100,0

91,8 8,2

89,6 10,4

100,0

100,0

98,7 1,3

99,3 0,7

100,0

100,0

100,0

66,7 . . 10,7 . . 2,1 20,5 .

60,1 19,4 40,7 14,0 3,8 10,2 0,3 25,6 18,4

50,0 25,1 24,9 17,0 6,4 10,6 2,4 30,6 21,2

. . 100,0

. .

1991

2001

2,81

2,62

. .

2,47 3,90

2,62

2,36

. .

2,34 4,81

2,58

2,34

. . . . . . . . .

3,14 2,54 3,74 2,44 2,26 2,55 2,14 1,00 1,00

v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk


117

A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti Celkem Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

6 a více

Průměrný počet členů

685

90

2,34

666 64 602 108 166 328 18 1 17 2

87 8 79 5 10 64 3

3,14 2,54 3,74 3,32 4,06 5,21 2,44 2,26 2,55 2,25 3,08 4,15 2,14 1,00

v tom počet členů domácnosti 3 4 5

1

2

28 922

8 851

7 932

6 390

4 974

14 470 7 263 7 207 3 678 3 137 392 4 905 1 840 3 065 2 070 894 101 696 8 851

x x x x x x x x x x x x x 8 851

4 311 4 311 x x x x 3 010 1 402 1 608 1 608 x x 611 x

4 676 2 047 2 629 2 629 x x 1 642 397 1 245 419 826 x 72 x

4 730 833 3 897 936 2 961 x 232 40 192 39 67 86 12 x

3 2 1

15 1

x

x

A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti Cenzové domácnosti celkem počet v% Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící

118

v tom počet domácností bydlících v bytě 1 2 3 a více

28 758

100,0

23 120

4 926

712

14 447 7 249 7 198 3 672 3 135 391 4 898 1 840 3 058 2 068 890 100 688 8 725

50,2 25,2 25,0 12,8 10,9 1,4 17,0 6,4 10,6 7,2 3,1 0,3 2,4 30,3

12 813 6 248 6 565 3 289 2 910 366 3 626 1 562 2 064 1 367 625 72 593 6 088

1 441 888 553 334 198 21 1 140 250 890 628 236 26 79 2 266

193 113 80 49 27 4 132 28 104 73 29 2 16 371

6 088 2 196

21,2 7,6


6 088 x

x

x 1 927

269

A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti Průměrný počet závislých dětí

Domácnosti s počtem závislých dětí Celkem 0 Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991 rozdíl v% v tom: úplné rodiny z toho s ekonomicky aktivní ženou v% neúplné rodiny

1

2

3

4 a více

19 375 20 071 -696 -3,5

9 103 6 289 2 814 44,7

5 748 6 153 -405 -6,6

4 031 6 670 -2 639 -39,6

436 860 -424 -49,3

57 99 -42 -42,4

14 470 10 502 72,6 4 905

7 263 4 428 61,0 1 840

3 678 3 152 85,7 2 070

3 137 2 651 84,5 894

344 249 72,4 92

48 22 45,8 9

15 708

6 099

5 296

3 860

399

10 837 913 3 136 17 509 296

4 337 278 1 178 4 195 107

3 650 314 1 013 8 191 120

2 569 288 832 5 108 58

251 29 98 12 9

3 522 3 078 145

2 935 2 893 69

406 157 46

148 25 23

31 3 6

v rodinách celkem

v rodinách s dětmi

0,79 . x x

1,50 . x x

0,77 0,88 x

1,55 1,53 x

0,85

1,36

54

0,92

1,50

30 4 15

0,89 1,09 0,97 1,06 0,90 0,92

1,49 1,56 1,55 1,38 1,45 1,43

0,23 0,07 0,79

1,37 1,17 1,50

Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou

ekonomicky aktivní v tom: zaměstnanec zaměstnavatel samostatně činný člen produkčního družstva nezaměstnaný ostatní ekonomicky aktivní a nezj. ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodce ekonomická aktivita nezjištěna


3 2 2 1

119

A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti

Cenzové domácnosti celkem

v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele s muži v tom podle věku muže: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele se ženami v tom podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku 1)

Vícečlenné nerodinné domácnosti


svobodní

14 470

4 905

696

8 851

2 605

4 117 560 900 1 362 4 560 4 083 1 657 1 227

8 174 402 427 577 1 698 1 133 226 260

19 97 89 39 29 66 78 66 213

121 637 885 597 559 1 582 1 680 1 131 1 659

118 562 615 281 188 382 289 87 83

14 470

912

315

4 306

1 467

4 117 560 900 1 362 4 560 4 083 1 657 1 227

6 21 46 72 321 334 63 49

11 67 53 31 22 50 36 7 38

53 311 494 383 403 1 056 867 390 349

52 276 346 170 134 244 172 42 31

x

3 993

381

4 545

1 138

x x x x x x x x x

8 168 381 381 505 1 377 799 163 211

8 30 36 8 7 16 42 59 175

68 326 391 214 156 526 813 741 1 310

66 286 269 111 54 138 117 45 52

bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem

120

z toho 1)

Neúplné rodiny

Úplné rodiny


ženatí, vdané

1 410

rozvedení

2 698

-

ovdovělí

1 950

59 185 157 154 365 317 121 52

1 4 60 136 192 762 833 450 260

2 5 3 27 209 461 1 243

869

1 534

317

-

25 98 102 110 252 180 71 31

2 35 100 144 519 454 206 74

541

1 164

34 87 55 44 113 137 50 21

1 2 25 36 48 243 379 244 186

-

-

1 1 4 41 64 206

1 633

1 4 3 23 168 397 1 037

A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy Neúplné rodiny s počtem závislých dětí1)

Úplné rodiny s počtem závislých dětí 0

1

2

Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991

7 263 5 264

3 678 4 388

3 137 5 801

Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku

6 144 251 111 114 484 1 269 1 582 1 312 1 990

4 101 383 408 497 835 941 383 108 18

1 23 229 557 1 033 791 392 99 10 2

1)

3 a více 392 834

17 66 163 98 36 10 1 1

0

1

1 840 1 025

2 070 1 765

-

2 894 869

8 156 310 248 260 396 377 227 69 19

1 17 141 442 475 298 466

3 a více 101 125

-

-

18 86 156 257 184 134 51 7 1

6 22 43 16 8 5 1 -

v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže

A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti v tom s počtem domácností v bytě 1 cenzová domácnost Celkem

v tom s počtem obytných místností bytu

celkem Cenzové domácnosti bydlící v bytech v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí

2 a více cenzových domácností

1

2

3

4 a více

3 237

6 608

9 924

3 351

5 638

813 248 565 289 910 366

654 451 203 139 59 5

2 914 1 788 1 126 652 434 40

6 3 3 1 1

885 000 885 866 811 208

2 360 1 009 1 351 632 606 113

1 634 1 001 633 383 225 25

3 626 1 562 2 064 1 367 625 72

339 128 211 165 41 5

1 096 527 569 421 139 9

1 688 705 983 612 329 42

503 202 301 169 116 16

1 272 278 994 701 265 28

28 758

23 120

14 447 7 249 7 198 3 672 3 135 391

12 6 6 3 2

v tom s počtem obytných místností bytu

celkem 1

2

3

4 a více

502

1 281

2 290

1 565

51 36 15 11 4

245 154 91 60 31 -

657 399 258 161 87 10

681 412 269 151 103 15

65 9 56 38 17 1

265 65 200 155 44 1

578 136 442 311 116 15

364 68 296 197 88 11

-

neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí vícečlenné nerodinné domácnosti

4 898 1 840 3 058 2 068 890 100 688

593

140

240

148

65

95

11

23

29

32


8 725

6 088

2 104

2 358

1 203

423

2 637

375

748

1 026

488

v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník

6 088 2 196 441

6 088 x x

2 104 x x

2 358 x x

1 203 x x

423 x x

x 2 196 441

x 294 81

x 601 147

x 875 151

x 426 62


121

A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností Celkem

Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností se 2 a více hospodařícími domácnostmi

6 a více


1 133

421

2,62

4 696 4 611

700 642

121 81

2,49 2,47

85

58

40

4,83

Domácnosti s počtem členů

počet

v%

1

2

3

4

5

25 807

100,0

6 088

6 796

6 018

5 351

23 303 23 120

90,3 89,6

6 088 6 088

6 282 6 282

5 416 5 416

183

0,7

x

x

2 504

9,7

x

28 717

100,0

28 517 14 255 7 096 7 159 4 731 1 817 2 914

x 514

602

655

433

300

3,83

8 851

7 644

6 305

5 039

746

132

2,36

99,3 49,6 24,7 24,9 16,5 6,3 10,1

8 851 x x x x x x

7 644 4 185 4 185 x 2 862 1 383 1 479

6 4 2 2 1

4 944 4 703 825 3 878 229 40 189

683 665 64 601 17

90 87 8 79 3

2,34 3,15 2,55 3,75 2,45 2,26 2,57

680 8 851

2,4 30,8

x 8 851

x

x

tvořené 2 cenzovými domácnostmi

195

0,7

x

x

x

95

63

37

4,75

rodina rodičů a rodina dětí ostatní případy

174 21

0,6 0,1

x x

x x

x x

88 7

57 6

29 8

4,71 5,10

5

0,0

x

x

x

Hospodařící domácnosti celkem v tom: tvořené 1 cenzovou domácností úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi

122

305 615 014 601 620 394 1 226

597


70

-

12 x

x

17 1

x

x

3 x

5

2,14 1,00

7,00

A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem Celkem celkem

Bytové domácnosti celkem v tom:

z toho 2 a více

telefonem pevnou linkou

možností užívat pevnou pouze rekreační linkou mobilním objekt i mobilním

osobním počítačem celkem

z toho s připojením na internet

25 807

14 352

2 310

11 929

1 289

10 422

9 445

6 861

3 125

v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více

23 120

12 839

1 964

10 766

1 130

9 274

8 580

6 257

2 862

6 088 6 282 10 027 723

1 784 3 338 7 171 546

119 328 1 392 125

3 213 3 337 3 985 231

461 291 350 28

1 382 2 147 5 316 429

1 564 2 398 4 318 300

741 1 162 4 002 352

363 499 1 831 169

s počtem závislých dětí 1 2 3 a více

4 656 3 535 438

3 001 2 535 315

514 443 55

1 797 1 215 142

185 124 15

2 421 2 070 255

1 859 1 498 179

1 901 1 813 228

830 886 112

podle věku uživatele bytu do 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více

1 3 6 5 5

2 4 3 2

714 039 201 636 249

73 318 726 637 210

1 2 2 3

464 211 580 794 717

237 182 287 240 184

1 3 2 1

771 722 299 404 078

465 1 020 2 629 2 514 1 952

418 1 137 2 581 1 612 509

231 629 1 146 685 171

2 687

1 513

346

1 163

159

1 148

865

604

263

442

316

100

204

16

208

148

111

51

1 210 1 035

691 506

150 96

493 466

70 73

567 373

422 295

309 184

133 79

1 856 831

929 584

162 184

839 324

112 47

731 417

595 270

372 232

157 106

v bytě 2 a více cenzových domácností rodina rodičů a rodina dětí jeden z rodičů a rodina dětí ostatní případy v tom s počtem osob v bytě: 2-4 5 a více

731 402 615 855 517


123

A.32. Domovní a bytový fond Byty v trvale obydlených domech

Domy v tom celkem

Domy celkem

v tom: rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

v tom

trvale obydlené

neobydlené

celkem

trvale obydlené

neobydlené

1 896 . x x

2001 1991 rozdíl v%

5 549 5 016 533 10,6

5 067 4 709 358 7,6

482 307 175 57,0

27 703 . x x

25 807 24 945 862 3,5

2001 1991 rozdíl v%

4 354 3 899 455 11,7

3 923 3 625 298 8,2

431 274 157 57,3

4 745 . x x

4 630 4 222 408 9,7

2001 1991 rozdíl v%

1 061 1 013 48 4,7

1 047 1 012 35 3,5

14 1 13 1 300,0

22 845 . x x

21 071 20 645 426 2,1

2001 1991 rozdíl v%

134 104 30 28,8

97 72 25 34,7

37 32 5 15,6

113

106 78 28 35,9

. x x

Průměrný počet bytů na 1 trvale obydlený dům

Byty v neobydlených domech

5,47 . x x

115

1,21 . x x

. x x

1 774 . x x

21,82 . x x

. x x

7

729

2 625 568 2 057 362,1

463

578 300 278 92,7

222

1 996 260 1 736 667,7

44

51 8 43 537,5

. x x

. x x

1,16

. x x

. x x

Neobydlené byty celkem

. x x

A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu v tom

Domy celkem počet

Neobydlené domy v tom z důvodu: dům obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba domu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

v%

rodinné domy počet v%

bytové domy počet v%

482

100,0

431

100,0

104 13 25 49 71 21 40 159

21,6 2,7 5,2 10,2 14,7 4,4 8,3 33,0

94 13 25 47 61 21 31 139

21,8 3,0 5,8 10,9 14,2 4,9 7,2 32,3

Neobydlené byty celkem v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

2 625

100,0

578

100,0

1 996

100,0

936 94 26 104 545 68 63 789

35,7 3,6 1,0 4,0 20,8 2,6 2,4 30,1

158 16 26 63 70 26 34 185

27,3 2,8 4,5 10,9 12,1 4,5 5,9 32,0

769 78 39 475 42 22 571

38,5 3,9 2,0 23,8 2,1 1,1 28,6

Neobydlené byty v trv. obydl. domech

1 896

100,0

115

100,0

1 774

100,0

805 79 1 51 288

42,5 4,2 0,1 2,7 15,2

52 1 1 12 7

45,2 0,9 0,9 10,4 6,1

752 78 39 281

42,4 4,4 2,2 15,8

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci

14

100,0

2

14,3 71,4 14,3 -

10 2 -

-

-

ostatní domy počet v%

37

100,0

8

7 20

21,6 5,4 18,9 54,1

51

100,0

9

7 33

17,6 3,9 13,7 64,7

7

100,0

1 -

14,3 -

2 -

2 -

pozůstalostní nebo soudní řízení

45

2,4

3

2,6

42

2,4

-

nezpůsobilý k bydlení

14

0,7

3

2,6

11

0,6

-

613

32,3

36

31,3

571

32,2

jiný důvod vč. nezjištěno

124


6

85,7

A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví Trvale obydlené domy celkem počet

v%

v tom rodinné domy počet v%

bytové domy počet v%

ostatní domy počet v%

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

5 067

100,0

3 923

100,0

1 047

100,0

97

100,0

3 881 230 194 2

76,6 4,5 3,8 0,0

3 817 4 4 2

97,3 0,1 0,1 0,1

45 182 190

4,3 17,4 18,1 -

19 44

19,6 45,4 -

352 89 279 40

6,9 1,8 5,5 0,8

Trvale obydlené byty v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

25 807

-

-

-

-

10 62 24

0,3 1,6 0,6

349 59 215 7

33,3 5,6 20,5 0,7

3 20 2 9

3,1 20,6 2,1 9,3

100,0

4 630

100,0

21 071

100,0

106

100,0

4 761 2 665 3 383 2

18,4 10,3 13,1 0,0

4 498 4 8 2

97,1 0,1 0,2 0,0

240 2 607 3 375 -

1,1 12,4 16,0 -

23 54

21,7 50,9 -

9 090 1 141 4 642 123

35,2 4,4 18,0 0,5

-

9 087 1 114 4 551 97

43,1 5,3 21,6 0,5

3 16 8 2

2,8 15,1 7,5 1,9

11 83 24

0,2 1,8 0,5

-

A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce

z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky kámen kámen a cihly stěnové panely nepálené cihly dřevo jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno

rodinné domy

5 067

3 923

3 210 51 596 929 11 32

3 005 50 569 77 11 31

238

180

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1 047

281

1 146

1 746

177

87 46 144

834 3 280 7 4

1 218 1 123 324 2 13

18

65

15 813 -

-

2

42

2


1981 - 1990

1991 - 2001

1 073

486 -

nezjištěno

717

104

553

32 1 7 6

12 537

-

30 62 -

6

9

32

63

58

125

A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví Trvale obydlené domy


z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

126

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

5 067

3 923

1 047

281

1 146

1 746

1 073

717

104

3 881 230 194 2

3 817 4 4 2

45 182 190

262 5

1 092 18 1

1 330 98 53 -

530 96 122 1

608 12 18

59 1 1

6 3 25 1

181 17 64 3

155 45 123 1

352 89 279 40

10 62 24

349 59 215 7

2 6 6 -


-

4 17 58

-

4 1 3 35

A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení Trvale obydlené domy


z toho celkem

Trvale obydlené domy

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

5 067

3 923

3 244 687 90 60 213 225 496 36

3 177 670 76 -

1 139 2 643 280 169 60 444 195 55

1 119 2 545 189 -

1 62 80 163 58 442 186 54

vodovod: v domě - z veřejné sítě v domě - domácí vodovod mimo dům bez vodovodu

4 832 180 6 10

3 707 171 6 10

1 041 4 -

239 33 3 6

kanalizace: přípoj na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka bez kanalizace a jímky

3 176 71 1 740 9

2 110 65 1 681 9

995 5 43

129 2 142 5

plyn: z veřejné sítě z domovního zásobníku bez plynu

4 049 62 884

3 100 58 705

895 2 148

200 8 70

932 10 196

1 454 19 260

906 8 157

511 17 186

696 51 236 13 3 512 300 2 932

26 5 10 7 3 402 291 2 836

633 45 217 6 76 6 68

4 1

200 17 114 1 1 254 126 1 039

427 19 81 7 536 44 430

48 10 35

203 30 156

10 1 2 1 914 71 795

512

398

107

69

203

157

270

s počtem bytů: 1 2 3 4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více s počtem nadzemních podlaží: 1 2 3 4 5 6-8 9 - 12 13 a více Technické vybavení trvale obydlených domů

ústřední topení: dálkové topení z toho na pevná paliva bloková kotelna z toho na pevná paliva kotelna v domě z toho na pevná paliva na plyn bez dálkového a ústředního topení

1 047

1920 - 1945

9 12 59 210 225 496 36

281

1 146

1 746

1 073

717

104

236 36 5 2 1 1

849 222 36 15 12 10 2

1 096 250 25 33 53 93 182 13

448 101 11 6 129 85 268 20

545 67 11 2 11 34 41 3

70 11 2 2 7 2 3

405 948 67 30 13 169 61 34

81 431 48 110 31 225 124 21

108 450 71 15 15 49 8

1 090 51 1 2

1 684 59 1 2

1 058 15 -

739 8 392

1 049 22 664 3

805 14 253

-

-

199 69 1 2 -

-

nezjištěno

326 711 84 11 1 -

-

-

-

20 34 9 1 1 2 -

694 22 1 414 25 270 1

-

-

67 40 19 46 15

572 23 489

7 3 4 4 33 6 23

19

53

11

387

82

3

-

výtah: výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími

742

-

729

-


-

127

A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu Trvale obydlené domy celkem

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919

v%

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

Domy celkem

5 067

x

281

1 146

1 746

1 073

717

104

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno v tom:

x

100,0

5,5

22,6

34,5

21,2

14,2

2,1

25 807

100,0

347

1 626

9 493

12 079

2 025

237

3 481 7 226 11 019 2 822 1 053 206

13,5 28,0 42,7 10,9 4,1 0,8

28 120 125 52 20 2

208 494 451 291 169 13

1 227 3 840 3 441 629 312 44

1 731 2 286 6 194 1 553 235 80

272 413 719 281 312 28

15 73 89 16 5 39

rodinné domy

3 923

x

267

1 091

1 339

533

613

80

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

x

100,0

6,8

27,8

34,1

13,6

15,6

2,0

4 630

100,0

298

1 334

1 600

636

674

88

222 991 1 317 1 051 968 81

4,8 21,4 28,4 22,7 20,9 1,7

23 100 103 50 20 2

78 390 407 283 166 10

84 341 482 387 297 9

18 70 178 171 190 9

15 69 130 154 291 15

4 21 17 6 4 36

bytové domy v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

1 047 x

x 100,0

8 0,8

49 4,7

379 36,2

506 48,3

90 8,6

15 1,4

21 071

100,0

42

286

7 862

11 398

1 336

147

3 248 6 207 9 659 1 755 83 119

15,4 29,5 45,8 8,3 0,4 0,6

5 16 20 1

128 102 43 8 2 3

1 140 3 486 2 947 241 15 33

1 713 2 210 5 993 1 369 45 68

251 342 584 126 20 13

11 51 72 10 1 2

97

x 100,0

6 6,2

6 6,2

28 28,9

34 35,1

14 14,4

9 9,3

106

100,0

7

6

31

45

15

2

ostatní domy v% v nich trvale obydlené byty celkem

128

x

-


A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti Trvale obydlené byty celkem

v% 2001

291 382 2 236 1 962 6 472 13 602 . .

147 200 1 626 1 648 7 845 12 079 2 025 237

1,2 1,5 9,0 7,9 25,9 54,5 . .

Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

24 945

25 807

100,0

100,0

25 102

3 701 6 847 10 825 2 760 812 -

3 481 7 226 11 019 2 822 1 053 206

14,8 27,4 43,4 11,1 3,3 -

13,5 28,0 42,7 10,9 4,1 0,8

v rodinných domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

4 222

4 630

100,0

311 968 1 161 989 793 -

222 991 1 317 1 051 968 81

v bytových domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

20 645

v ostatních domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1) 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno

1)

1991

2001

v roce 2001 podle kategorie II. III. IV.

1991

I.

8 10 48 17 8 2 6 7

7 7 9 7 2 1 2 1

413

106

36

150

3 348 6 998 10 869 2 762 1 017 108

71 149 117 42 29 5

42 38 15 7 1 3

14 13 5 4

6 28 13 7 6 90

100,0

4 195

260

72

29

74

7,4 22,9 27,5 23,4 18,8 -

4,8 21,4 28,4 22,7 20,9 1,7

156 859 1 219 998 935 28

30 86 75 37 29 3

23 28 12 6 1 2

10 11 4 4

3 7 7 6 3 48

21 071

100,0

100,0

20 817

147

27

7

73

3 383 5 842 9 633 1 770 17 -

3 248 6 207 9 659 1 755 83 119

16,4 28,3 46,7 8,5 0,1 -

15,4 29,5 45,8 8,3 0,4 0,6

3 187 6 113 9 610 1 749 80 78

39 61 40 5

15 10 2

4 2 1 -

3 21 6 1 3 39

78

106

100,0

100,0

90

6

7

-

3

7 37 31 1 2

11 28 43 16 2 6

9,0 47,4 39,7 1,3 2,6 -

10,4 26,4 40,6 15,1 1,9 5,7

5 26 40 15 2 2

2 2 2

4

-

-

0,6 116 16 0,8 145 37 6,3 1 394 159 6,4 1 550 65 30,4 7 780 32 46,8 11 980 57 7,8 1 954 37 0,9 183 10 Podle velikosti bytu

nezjištěno

2

-

-

1 1 1

1 16 9 23 39 26 36

-

-

3

ve sčítání 1991 včetně nezjištěného období


129

A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Trvale obydlené byty

Osoby bydlící v bytech

Obytné místnosti 8 m2 a větší

147 200 1 626 1 648 7 845 12 079 2 025 237

392 509 4 143 4 254 19 809 32 680 5 120 641

400 562 4 616 4 569 18 872 32 415 6 227 521

Byty v domech celkem v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

25 807

67 548

68 182

1 164

25 102 413 106 36 150

65 956 1 016 198 64 314

66 682 1 067 196 71 166

v rodinných domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

4 630

13 157

4 195 260 72 29 74

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno

Obytná plocha bytů v tis. m2

Cenzové domácnosti

Počet osob na obyt. na 1 trvale místnost obydlený 8 m2 byt a větší

8 168 11 245 90 1 888 82 1 916 323 8 799 521 13 291 122 2 185 9 266 Podle kategorie bytu

Obytná plocha v m2 na 1 osobu

Cenzové domácnosti na 1 byt

2,67 2,55 2,55 2,58 2,53 2,71 2,53 2,70

0,98 0,91 0,90 0,93 1,05 1,01 0,82 1,23

19,7 22,4 21,6 19,2 16,3 15,9 23,8 14,2

1,14 1,23 1,16 1,16 1,12 1,10 1,08 1,12

28 758

2,62

0,99

17,2

1,11

1 136 21 4 1 3

27 959 467 118 40 174

2,63 2,46 1,87 1,78 2,09

0,99 0,95 1,01 0,90 1,89

17,2 20,3 18,8 20,4 9,0

1,11 1,13 1,11 1,11 1,16

15 807

316

5 520

2,84

0,83

24,0

1,19

12 145 655 135 52 170

14 772 754 144 60 77

296 15 3 1 2

5 018 302 81 31 88

2,90 2,52 1,88 1,79 2,30

0,82 0,87 0,94 0,87 2,21

24,4 23,0 20,2 21,5 8,8

1,20 1,16 1,13 1,07 1,19

v bytových domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

21 071

54 076

52 105

843

23 113

2,57

1,04

15,6

1,10

20 817 147 27 7 73

53 528 348 49 12 139

51 663 301 41 11 89

836 5 1 0 1

22 835 157 29 9 83

2,57 2,37 1,81 1,71 1,90

1,04 1,16 1,20 1,09 1,56

15,6 15,4 16,7 15,3 9,6

1,10 1,07 1,07 1,29 1,14

v ostatních domech

106

315

270

5 125 2,97 Podle velikosti bytu

1,17

15,1

1,18

25 807

67 548

68 182

1 164

28 758

2,62

0,99

17,2

1,11

3 481 7 226 11 019 2 822 1 053 206

5 490 15 740 32 816 9 365 3 717 420

3 481 14 452 33 057 11 288 5 904 -

78 257 535 182 113

3 739 7 889 12 214 3 310 1 366 240

1,58 2,18 2,98 3,32 3,53 2,04

1,58 1,09 0,99 0,83 0,63 x

14,1 16,3 16,3 19,4 30,3 -

1,07 1,09 1,11 1,17 1,30 1,17

Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

130

-


A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení Plocha bytů v tis. m2

celková

obytná

Počet obytných místností s plochou

4 - 7,9 m2

8 m2 a větší

Na jeden byt

celková plocha v m2

obytná plocha v m2

počet obytných místností s plochou 8 m2 a větší

Průměrné stáří domů v letech

Trvale obydlené byty celkem

2001 1991 rozdíl v%

1 791 1 603 188 11,7

1 164 1 041 123 11,8

2 775 . x x

68 182 65 305 2 877 4,4

70,0 64,3 5,7 8,8

45,5 41,8 3,7 8,8

2,66 2,62 0,04 1,7

38,4 . x x

v rodinných domech

2001 1991 rozdíl v%

473 375 98 26,1

316 253 63 24,7

1 193 . x x

15 807 13 968 1 839 13,2

103,9 88,8 15,1 17,1

69,5 60,0 9,5 15,8

3,47 3,31 0,16 5,0

42,6 . x x

v bytových domech

2001 1991 rozdíl v%

1 311 1 224 87 0,1

843 785 58 0,1

1 563 . x x

52 105 51 149 956 0,0

62,6 59,3 3,3 0,1

40,3 38,0 2,3 0,1

2,49 2,47 0,02 0,0

23,3 . x x

v ostatních domech

2001 1991 rozdíl v%

7 5 2 48,5

5 3 2 49,5

19 . x x

270 188 82 43,6

72,8 62,8 10,0 15,9

47,5 40,7 6,8 16,6

2,70 2,41 0,29 12,0

28,4 . x x

v tom:


131

A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení Trvale obydlené byty

Podíl vybavených bytů v %

z toho celkem

v rodinných domech

v bytových domech

Obyvatelé v bytech

2001 1991

celkem

z toho v domech rodinných bytových

Úhrn trvale obydlených bytů

25 807

4 630

21 071

67 548

100,0

100,0

100,0

100,0

Plyn: zaveden do bytu z toho ze sítě

17 749 17 715

3 346 3 317

14 346 14 342

50 533 50 418

69,6 69,6

68,8 68,6

72,3 71,6

68,1 68,1

Vodovod: v bytě v domě mimo byt

25 671 20

4 559 11

21 011 7

67 288 31

99,5 0,2

99,5 0,1

98,5 0,2

99,7 0,0

Kanalizace: přípojka na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka

23 432 92 2 198

2 555 72 1 933

20 790 20 248

60 747 271 6 345

85,8 . 13,9

90,8 0,4 8,5

55,2 1,6 41,7

98,7 0,1 1,2

Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) elektrický ohřívač 2) plynový ohřívač jiný nebo kombinovaný zdroj

19 446 3 193 1 905 945

19 2 772 1 352 316

19 376 395 538 621

50 144 8 936 5 261 2 608

. . . .

75,4 12,4 7,4 3,7

0,4 59,9 29,2 6,8

92,0 1,9 2,6 2,9

Způsob vytápění: ústřední topení z toho dálkové etážové topení kamna

23 964 14 126 727 772

3 610 10 400 419

20 280 14 075 313 340

63 118 36 789 1 852 1 746

89,5 . 5,2 5,3

92,9 54,7 2,8 3,0

78,0 0,2 8,6 9,0

96,2 66,8 1,5 1,6

469 75 685 5 050

365 65 510 3 596

100 7 166 1 416

1 309 230 1 742 13 968

. . . .

1,8 0,3 2,7 19,6

7,9 1,4 11,0 77,7

0,5 0,0 0,8 6,7

Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní v domě společná

25 498 49

4 448 37

20 954 10

66 948 124

98,0 0,3

98,8 0,2

96,1 0,8

99,4 0,0

Záchod: splachovací vlastní splachovací společný bez splachování

25 523 70 99

4 444 45 86

20 984 18 12

66 982 144 182

98,4 0,5 1,1

98,9 0,3 0,4

96,0 1,0 1,9

99,6 0,1 0,1

Energie používaná k vytápění 3): uhlí dřevo elektřina plyn

1)

v roce 1991 ze zdroje mimo byt

2)

v roce 1991 ohřívač vody bez bližšího rozlišení

3)

bez dálkového vytápění

132


A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení Trvale obydlené byty celkem

v%

z toho právní důvod užívání bytu ostatní ve vlastním v osobním bezplatné domě vlastnictví užívání

nájemní byty

byty členů SBD

byty členů družstva nájemců

Byty podle kategorie Počet bytů v domech celkem podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

25 807 x

x 100,0

3 994 15,5

3 056 11,8

372 1,4

5 589 21,7

4 306 16,7

7 282 28,2

25 102 413 106 36 150

97,3 1,6 0,4 0,1 0,6

3 667 208 55 21 43

3 029 18 1 8

329 24 13 2 4

5 425 104 30 8 22

4 290 9 7

7 254 15 13

Počet bytů v rodinných domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

4 630 x

x 100,0

3 938 85,1

1 0,0

360 7,8

115 2,5

6 0,1

-

4 195 260 72 29 74

90,6 5,6 1,6 0,6 1,6

3 623 202 49 21 43

1

320 23 12 1 4

88 14 5 3 5

6

-

-

-

Počet bytů v bytových domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

21 071 x

x 100,0

45 0,2

3 055 14,5

11 0,1

5 433 25,8

4 300 20,4

7 282 34,6

20 817 147 27 7 73

98,8 0,7 0,1 0,0 0,3

37 4 4

3 028 18 1 8

9 1

5 301 88 22 5 17

4 284 9 7

7 254 15 13

106

x 100,0

-

-

Počet bytů v ostatních domech podíl v %

x

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

67 548 2,62 0,99

x x x

2,66 1,11 45,5 17,2

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

-

1 -

11 1 41 10,4 0,9 38,7 Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 11 625 2,91 0,82

14 356 2,57 1,08

11 380 2,64 1,00

18 882 2,59 1,06

x x x x

3,58 2,56 2,60 2,40 1,20 1,09 1,09 1,10 71,4 41,1 51,9 39,5 24,2 16,8 22,9 15,3 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991

2,66 1,09 41,9 15,8

2,45 1,10 40,1 15,4

70 028 2,81 1,07

x x x

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

2,62 1,09 41,8 14,9

x x x x

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .


7 459 2,44 0,96

835 2,24 0,87

133

A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu Trvale obydlené byty celkem Byty v domech celkem v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

Uživatel bytu ekonomicky aktivní z toho celkem

zaměstnanci

zaměstnavatelé

Uživatel bytu Ostatní ekonomicky uživatelé samostatně neaktivní a nezjištěno činní

25 807

19 161

13 826

1 034

3 635

6 310

336

3 481 7 226 11 019 2 822 1 053 206

2 055 4 732 9 131 2 312 812 119

1 593 3 533 6 604 1 566 455 75

61 173 515 172 105 8

287 819 1 775 504 230 20

1 358 2 409 1 769 498 235 41

68 85 119 12 6 46

Byty v rodinných domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

4 630

2 968

1 733

280

813

1 624

38

222 991 1 317 1 051 968 81

100 528 838 721 734 47

62 321 497 427 402 24

7 31 63 75 98 6

21 145 234 188 215 10

121 460 470 329 228 16

1 3 9 1 6 18

Byty v bytových domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

21 071

16 101

12 038

744

2 797

4 673

297

3 248 6 207 9 659 1 755 83 119

1 948 4 179 8 253 1 578 76 67

1 526 3 196 6 085 1 131 52 48

54 139 449 94 7 1

264 668 1 527 314 14 10

1 233 1 946 1 297 166 7 24

67 82 109 11

Byty v domech celkem v tom kategorie bytu:

25 807

19 161

13 826

1 034

3 635

6 310

336

25 102 413 106 36 150

18 780 247 46 17 71

13 581 166 27 10 42

1 009 15 4 1 5

3 562 53 6 2 12

6 028 163 59 19 41

294 3 1

3 994 3 056 372 5 589 4 306 7 282 1 208

2 602 2 298 203 4 151 3 449 5 590 868

1 515 1 716 134 3 122 2 540 4 198 601

249 124 16 159 172 266 48

718 402 46 692 637 968 172

1 364 713 168 1 361 791 1 625 288

28 45 1 77 66 67 52

2,62 0,99 1,11 17,2 45,5

2,83 1,03 1,11 16,5 47,0

2,78 1,03 1,11 16,2 45,3

3,07 0,98 1,09 18,8 58,1

3,02 1,04 1,12 16,6 50,5

1,99 0,85 1,12 20,6 41,3

2,04 1,01 1,18 16,4 38,7

2,66

2,77

2,71

3,16

2,92

2,36

2,34

I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

28

38

Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví ostatní bezplatné užívání nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců ostatní vč. nezjištěného Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt

134


A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti Byty celkem

Bytové domácnosti celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v rodinných domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v bytových domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi

v tom velikost bytu 1 obyt. místnost

počet pokojů

Průměrná obytná plocha na 1 osobu 5 a více v m2

Počet osob na 1 obytnou místnost 8 m2 a více

počet

v%

25 807

100,0

3 481

7 226

11 019

2 822

1 053

17,2

0,99

23 120

89,6

3 237

6 608

9 924

2 391

784

18,0

0,95

6 248 6 565 3 626 593 6 088 2 463

24,2 25,4 14,1 2,3 23,6 9,5

451 203 339 140 2 104 234

1 788 1 126 1 096 240 2 358 581

3 000 3 885 1 688 148 1 203 1 012

757 1 016 354 40 224 381

227 314 127 19 97 229

18,1 13,5 18,7 18,5 34,5 13,6

0,93 1,24 0,91 0,95 0,51 1,27

669 1 203 514 77 224

2,6 4,7 2,0 0,3 0,9

15 70 140 9 10

97 279 186 19 37

275 571 145 21 83

152 190 25 14 50

124 85 8 12 40

12,4 13,6 18,3 13,0 11,3

1,44 1,26 0,94 1,35 1,62

4 630

100,0

222

991

1 317

1 051

968

24,0

0,83

3 864

83,5

205

895

1 151

840

709

26,8

0,75

1 298 974 506 109 977 664

28,0 21,0 10,9 2,4 21,1 14,3

47 20 21 5 112 13

286 136 96 31 346 91

421 273 167 25 265 145

315 259 103 29 134 181

217 278 109 17 88 219

25,3 20,5 28,6 28,9 53,0 17,4

0,78 1,01 0,72 0,67 0,37 1,12

287 277 63 37 102

6,2 6,0 1,4 0,8 2,2

2 4 4 3 4

25 38 23 5 5

58 64 16 7 21

78 85 10 8 30

119 81 7 12 40

15,8 18,8 27,9 15,2 13,4

1,25 1,02 0,71 1,22 1,48

21 071

100,0

3 248

6 207

9 659

1 755

83

15,6

1,04

19 166

91,0

3 022

5 687

8 738

1 538

73

16,2

1,00

4 923 5 557 3 109 483 5 094 1 785

23,4 26,4 14,8 2,3 24,2 8,5

403 183 318 134 1 984 220

1 492 982 995 209 2 009 488

2 569 3 595 1 517 123 934 861

437 750 250 11 90 197

10 34 18 2 9 10

16,2 12,2 17,0 16,0 31,0 11,9

0,99 1,29 0,95 1,05 0,55 1,36

379 917 449 40 120

1,8 4,4 2,1 0,2 0,6

13 65 136 6 6

71 240 163 14 32

215 503 129 14 60

74 102 15 6 20

5 4 1

9,5 11,8 17,0 10,6 9,1

1,65 1,36 0,98 1,52 1,80

2

3


4

-

135

A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, 2 počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m na osobu Trvale obydlené byty

z toho

v tom celkem

Byty celkem v tom s počtem osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více Byty celkem podle obytné plochy 2 na 1 osobu v m : do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

s 1 cenzovou domácností

25 807

23 120

6 088 6 796 6 018 5 351 1 133 278 143

6 088 6 282 5 416 4 611 642 59 22

2 468 5 747 4 751 4 276 2 336 1 538 4 485 206

1 758 4 955 4 222 3 949 2 205 1 468 4 387 176

Podle počtu osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více

23,6 26,3 23,3 20,7 4,4 1,1 0,6

26,3 27,2 23,4 19,9 2,8 0,3 0,1

Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

9,6 22,3 18,4 16,6 9,1 6,0 17,4 0,8

7,6 21,4 18,3 17,1 9,5 6,3 19,0 0,8

136

v rodinných domech

v bytových domech

se 2 a více se 2 a více se 2 a více s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi 2 687

3 864

514 602 740 491 219 121

977 1 148 828 740 150 15 6

x

710 792 529 327 131 70 98 30

19,1 22,4 27,5 18,3 8,2 4,5

25,3 29,7 21,4 19,2 3,9 0,4 0,2

26,4 29,5 19,7 12,2 4,9 2,6 3,6 1,1

3,3 7,4 11,1 13,5 11,5 9,4 42,2 1,7


19 166

63 106 200 201 120 76

5 094 5 117 4 565 3 841 489 44 16

98 154 177 131 71 43 75 17

1 619 4 653 3 772 3 412 1 757 1 101 2 744 108

8,2 13,8 26,1 26,2 15,7 9,9

26,6 26,7 23,8 20,0 2,6 0,2 0,1

12,8 20,1 23,1 17,1 9,3 5,6 9,8 2,2

8,4 24,3 19,7 17,8 9,2 5,7 14,3 0,6

x

127 285 428 522 444 363 1 631 64 Struktura bytů v %

x

766

x

1 905 x 449 491 534 288 99 44

611 628 351 194 60 27 23 11

x 23,6 25,8 28,0 15,1 5,2 2,3

32,1 33,0 18,4 10,2 3,1 1,4 1,2 0,6

A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě v tom Byty celkem

1991 Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 20,0 - 29,9 30,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 69,9 70,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 - 119,9 120,0 a více nezjištěno Počet osob na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi

2001

v rodinných domech 1991

2001

93,2 5,0 0,8 1,0 -

97,3 1,6 0,4 0,1 0,6

72,1 20,4 3,2 4,3 -

. . . . . . . . . . .

5,0 14,0 18,7 32,4 13,7 6,0 3,3 3,3 1,4 1,4 0,8

. . . . . . . . . . .

2,81

2,62

2,90

2,84

. .

2,47 3,90

. .

1,07

0,99

. .

1991

2001

97,6 1,8 0,4 0,2 -

v ostatních domech 1991

2001

98,8 0,7 0,1 0,0 0,3

91,0 2,6 1,3 5,1 -

84,9 5,7 6,6 0,0 2,8

5,8 16,0 20,7 36,7 13,7 4,4 1,6 0,5 0,1 0,0 0,6

. . . . . . . . . . .

4,7 8,5 17,0 22,6 24,5 6,6 6,6 2,8 0,0 0,9 5,7

2,79

2,57

3,05

2,97

2,48 4,64

. .

2,46 3,60

. .

2,83 3,75

0,87

0,83

1,12

1,04

1,26

1,17

0,95 1,31

. .

0,75 1,17

. .

1,00 1,39

. .

1,11 1,46

2,62

2,66

3,30

3,47

2,50

2,49

2,40

2,70

. .

2,62 3,02

. .

3,36 4,06

. .

2,47 2,61

. .

2,66 2,93

41,8

45,5

60,0

69,5

38,0

40,3

40,7

47,5

. .

44,6 52,7

. .

67,6 79,3

. .

40,1 42,2

. .

47,2 49,1

14,9

17,2

20,7

24,0

13,6

15,6

13,3

15,1

. .

18,0 13,3

. .

26,8 16,7

. .

16,2 11,6

. .

15,9 11,5


90,6 5,6 1,6 0,6 1,6

v bytových domech

1,1 . 5,0 . 9,7 . 13,0 . 13,5 . 13,4 . 11,4 . 16,0 . 7,6 . 7,6 . 1,7 . Ukazatele úrovně bydlení

137

B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí Počet trvale bydlících obyvatel Výměra v ha

Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš 1)

3 669 2 332 811 526

z toho

1961

1970

1980

1991

20011)

17 688 11 973 2 846 2 869

18 691 12 470 3 259 2 962

28 471 22 051 3 478 2 942

70 039 59 840 3 321 6 878

68 191 54 856 5 470 7 865

cizinci dočasně s dlouhonepřítomdobým ní pobytem 1 646 799 607 240

narození v obci současného bydliště

6 815 5 699 463 653

41 963 33 612 3 506 4 845

včetně cizinců s dlouhodobým pobytem

B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

68 191 54 856 5 470 7 865

z toho ženy 35 019 28 225 2 827 3 967

Věková skupina obyvatelstvo celkem 0 - 14 9 367 6 975 919 1 473

15 - 59 49 768 40 437 3 738 5 593

60 a více vč. nezj.

0 - 14

9 056 7 444 813 799

4 584 3 396 464 724

Průměrný věk 60 a více vč. nezj.

z toho ženy 15 - 59 25 246 20 544 1 899 2 803

5 189 4 285 464 440

37,9 38,4 36,3 35,2

B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

68 191 54 856 5 470 7 865

v tom národnost česká 63 254 51 337 4 614 7 303

moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní 144 106 9 29

10 9 1

1 486 1 014 366 106

31 29 2 -

79 62 8 9

90 59 18 13

1 834 1 158 383 293

nezjištěná 1 263 1 082 70 111

B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí v tom

Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

138

68 191 54 856 5 470 7 865

13 529 10 506 1 489 1 534

9 758 7 622 1 073 1 063

710 564 72 74


659 520 69 70

209 147 46 16

180 148 9 23

49 442 40 021 3 585 5 836

nezjištěno

bez vyznání

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangelická

Církev československá husitská

Církev římskokatolická

věřící

Obyvatelstvo celkem

z toho

5 220 4 329 396 495

B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí

58 824 47 881 4 551 6 392

9 137 7 553 497 1 087

17 622 14 533 1 209 1 880

18 587 15 047 1 636 1 904

2 753 2 282 219 252

9 710 7 661 895 1 154

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

základní a neukončené

Celkem Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

vyučení a střední odborné bez maturity

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

83 65 6 12

932 740 89 103

B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom Ekonomicky aktivní zaměstnaní celkem


40 000 32 769 2 777 4 454

37 803 30 951 2 629 4 223

z toho

z toho pracující důchodci


1 576 1 272 155 149

517 396 47 74

nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní nepracující celkem důchodci

2 197 1 818 148 231

27 476 21 498 2 646 3 332

žáci, studenti a učni

9 596 7 883 835 878

12 989 10 029 1 153 1 807

ostatní odvětví

nezjištěno

B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí v tom podle odvětví ekonomické činnosti

Ekonomicky aktivní


celkem

z toho ženy

40 000 32 769 2 777 4 454

19 036 15 698 1 230 2 108

zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

232 174 36 22

5 572 4 612 335 625

3 554 2 748 253 553

doprava, obchod telekomua opravy nikace 5 275 4 219 437 619

3 134 2 678 183 273

18 786 15 596 1 217 1 973

3 447 2 742 316 389

B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací


Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

z toho denně

celkem

v% z pracujících celkem

celkem

v% z vyjíždějících celkem

1 734 1 398 138 198

4,7 4,6 5,3 4,7

1 131 892 102 137

65,2 63,8 73,9 69,2


s dobou cesty do 29 minut 420 308 53 59

30 - 59 minut

60 minut a více

471 384 36 51

230 192 13 25

celkem

478 405 31 42

v% ze žáků, studentů a učňů 3,5 3,9 2,6 2,3

139

B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy

1970

1980

1991

Neobydlené domy

z toho rodinné domy

2001

počet Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

3 645 2 157 767 721

3 906 2 274 837 795

4 709 2 945 904 860

5 067 3 017 1 061 989

v%

3 923 2 088 965 870

průměrné stáří domu v letech

77,4 69,2 91,0 88,0

celkem

38,4 39,9 34,2 38,1

z toho sloužící k rekreaci

482 205 163 114

25 18 4 3

B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty

Neobydlené byty z toho v rodinných domech

1970

1980

1991

celkem počet


. . . .

9 583 7 355 1 196 1 032

24 945 21 464 1 153 2 328

z toho

2001

25 807 21 168 1 899 2 740

v%

4 630 2 508 1 122 1 000

17,9 11,8 59,1 36,5

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

26 19 4 3

936 614 165 157

2 625 1 478 708 439

B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí Velikost bytu s1 obytnou místností Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

3 481 3 059 181 241

se 2 pokoji 7 226 6 243 477 506

se 3 pokoji 11 019 9 095 590 1 334

Byty v domech postavených v období se 4 a více pokoji 3 875 2 616 618 641

do roku 1919 vč. nezj. 584 349 104 131

1920 - 1945 1 626 1 245 193 188

1946 - 1980

1981 - 1990

9 493 8 514 552 427

12 079 10 403 213 1 463

1991 - 2001 2 025 657 837 531

B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí Trvale obydlené byty vybavené vodovodem Okres Praha 12 Městská část Praha 12 Městská část Praha-Kunratice Městská část Praha-Libuš

140

25 21 1 2

671 076 875 720

koupelnou připojením nebo sprch. na plyn koutem ze sítě v bytě 17 715 15 108 922 1 685

25 443 20 924 1 843 2 676

splachovacím záchodem v bytě 25 406 20 908 1 827 2 671


Domácnosti ústředním nebo etážovým topením 24 20 1 2

691 381 725 585

bytové

hospodařící

25 21 1 2

28 553 23 322 2 166 3 065

807 168 899 740

cenzové

28 23 2 3

758 482 191 085

Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi 2 687 2 133 245 309

B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí Plocha trvale obydlených bytů v m2


celková

obytná

1 790 878 1 394 582 172 809 223 487

1 164 259 903 375 114 201 146 683

Počet obytných Počet osob místností v bytech s plochou 2 8 a více m 68 182 54 085 5 859 8 238

67 548 54 672 5 057 7 819


Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy 45,5 43,0 61,2 53,9

obytných místností s plochou 8 a více m2 2,66 2,57 3,14 3,03

osob

2,62 2,58 2,66 2,85

cenzových domácností

1,11 1,11 1,15 1,13

141

C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Praha 12 v tom: Městská část Praha 12 Cholupice Cholupice Modřanská rokle B V dymači A Vrtilka A U nové louky A U Cholupic Cholupická bažantnice V poustkách V hájcích Točná Točná Pod březinou Šance Kamýk Lhotka-západ I A Libuš-západ Nové Dvory Lhotka-západ II Kamýk B Kamýk-východ V Píšovicích B Modřany Kamýk A Modřany-Na Kamýku Modřanská rokle A Na Beránku-sever Na Beránku Na Beránku-západ Komořany-sever B Modřany-jih Modřany-Na Babě Modřany-střed Modřany-pobřeží Modřany-východ Modřany-sever Modřany-průmyslový obvod V Píšovicích A Hodkovičky-pobřeží B Nad roklí Baba II Baba I Komořany Komořany-sever A Komořanský les Komořany-jih Komořany-pobřeží

142

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

Domy Ekonomic60 a více ky aktivní z toho celkem let (vč. celkem trvale nezjišt.) obydlené

Byty celkem

z toho trvale obydlené

68 191

35 019

9 367

9 056

40 000

5 549

5 067

28 432

25 807

54 856 420 349 4 3 16 1 40 1 6 566 541 24 1 21 256 5 5 049 3 904 5 565 5 489 1 244 30 872 6 718 2 5 643 286 474 47 1 648 1 274 2 179 1 994 45 5 456 4 564 439 103 1 742 1 738 4 -

28 225 210 174 3 1 9 1 17 1 4 272 263 8 1 10 993 2 2 648 1 990 2 849 2 868 636 15 839 3 413 1 2 928 154 240 21 827 658 1 109 1 043 23 2 787 2 356 226 53 911 909 2 -

6 975 63 53 3 7 78 77 1 2 234 536 380 636 535 147 4 406 784 1 183 32 46 5 258 225 286 260 5 617 626 61 18 194 194 -

7 444 69 58 1 1 3 1 3 1 1 84 82 1 1 3 000 1 643 567 819 856 114 3 924 572 479 70 91 10 354 305 353 538 2 565 462 106 17 367 367 -

32 769 233 198 2 2 8 21 2 331 316 15 13 411 4 3 178 2 548 3 427 3 447 807 17 783 4 178 2 3 100 140 264 32 874 647 1 239 996 29 3 332 2 677 216 57 1 011 1 008 3 -

3 222 108 84 2 1 5 2 11 1 2 191 181 9 1 540 1 62 161 88 212 16 2 182 110 2 116 88 95 8 402 222 342 436 5 89 76 153 38 201 200 1 -

3 017 98 78 2 1 5 1 8 1 2 160 152 7 1 522 1 61 149 87 208 16 2 055 108 1 115 82 90 8 367 208 334 403 5 87 75 141 31 182 181 1 -

22 646 134 103 2 1 5 2 17 2 2 214 204 9 1 9 032 1 2 106 1 618 2 387 2 450 470 12 490 2 753 2 2 255 99 180 15 677 567 826 884 15 2 124 1 868 181 44 776 774 2 -

21 168 121 96 2 1 5 1 13 1 2 182 174 7 1 8 583 1 2 027 1 551 2 265 2 282 457 11 608 2 512 1 2 115 92 173 15 615 496 789 807 14 2 033 1 746 164 36 674 672 2 -


C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ dokončení Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy


Městská část Praha-Kunratice Kunratice Kunratický les Za krčskou nemocnicí Kunratice-východ Kunratice-sever Kunratice-střed Kunratice-jih Dobronická A Kunratice-U kříže A Na jezerech B Na lhotách Nad rybníčky A U masokombinátu A Na obci B

5 470 5 470 36 112 391 1 760 1 465 11 137 67 14 1 354 110 13

2 827 2 827 19 63 229 899 727 5 69 35 7 712 55 7

919 919 6 21 4 238 210 1 21 10 3 386 15 4

Městská část Praha-Libuš Písnice Písnice Písnice-průmyslový obvod Na losech Modřanská rokle C U masokombinátu B Písnice-sídliště V dymači B Na obci A Vrtilka B Vrtilka C U nové louky B Libuš Na jezerech C Libuš-východ Nové Dvory-jih Dobronická B Kunratice-U kříže B Modřanská rokle D Libuš-sever I Libuš-sever II A

7 865 4 010 1 043 4 2 956 7 3 855 2 068 433 57 662 635

3 967 2 006 526 1 1 475 4 1 961 1 048 204 30 350 329

1 473 789 163 1 623 2 684 312 70 6 154 142

Domy Ekonomic60 a více ky aktivní z toho celkem celkem let (vč. trvale nezjišt.) obydlené 813 813 3 6 2 373 274 4 32 13 1 82 20 3 799 345 185 160 454 263 58 7 63 63


Byty celkem


2 777 2 777 24 70 38 974 799 5 65 34 7 682 73 6

1 224 1 224 13 65 12 527 445 5 50 23 5 39 38 2

1 061 1 061 10 15 10 472 414 1 43 21 4 38 31 2

2 607 2 607 17 327 4 719 539 7 64 26 5 855 42 2

1 899 1 899 13 50 2 630 491 3 56 23 4 590 35 2

4 454 2 212 562 3 1 643 4 2 242 1 195 255 33 378 381

1 103 432 368 2 60 2 671 359 142 2 117 51

989 381 321

3 179 1 497 411 2 1 082 2 1 682 878 183 18 255 348

2 740 1 373 348 1 1 022 2 1 367 724 147 18 219 259

1 57 2 608 331 124 2 108 43

143

D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991

Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku 0-4 5-9 10 -14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk

2001

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

1 214 174

100,0

570 247

643 927

1 169 106

100,0

554 382

614 724

224 597 731 893 257 684

18,5 60,3 21,2

13,4 65,8 20,8

80 441 376 412 97 529

76 261 392 346 146 117

64 69 90 89 70 77 73 96 106 93 61 62 71 70 37 39 26 9 2

636 333 628 871 047 040 667 844 769 677 025 953 296 590 591 827 389 639 099 231 22 38,8

v tom

5,3 5,7 7,5 7,4 5,8 6,3 6,1 8,0 8,8 7,7 5,0 5,2 5,9 5,8 3,1 3,3 2,2 0,8 0,2 0,0 0,0 x

115 270 109 327 156 702 354 620 377 273 768 758 100 357 157 327 243 646 Obyvatelstvo podle věkových skupin 33 426 31 210 42 363 35 288 34 045 51 617 46 556 44 072 62 722 45 779 44 092 69 009 34 391 35 656 93 454 37 213 39 827 96 872 35 628 38 039 76 718 46 596 50 248 78 874 51 433 55 336 73 085 45 353 48 324 93 500 29 366 31 659 101 050 28 861 34 092 86 196 31 849 39 447 53 770 29 542 41 048 52 032 14 441 23 150 53 644 13 560 26 267 45 775 8 025 18 364 19 321 2 459 7 180 12 691 433 1 666 4 146 40 191 570 8 14 1 697 36,8

40,7

41,1

v tom

3,6 4,4 5,4 5,9 8,0 8,3 6,6 6,7 6,3 8,0 8,6 7,4 4,6 4,5 4,6 3,9 1,7 1,1 0,4 0,0 0,1

21 26 32 35 47 48 37 38 35 44 47 40 24 22 21 16 6 3

x

796 315 330 007 426 480 843 827 521 725 776 807 952 420 826 664 168 421 973 98 1 007

20 567 25 302 30 392 34 002 46 028 48 392 38 875 40 047 37 564 48 775 53 274 45 389 28 818 29 612 31 818 29 111 13 153 9 270 3 173 472 690

39,2

42,8

D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem

Obyvatelstvo celkem v% v tom: muži v% ženy v% Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 a více

144

svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

1 169 106 100,0

422 768 36,2

521 520 44,6

121 456 10,4

92 344 7,9

11 018 0,9

554 382 100,0 614 724 100,0

225 647 40,7 197 121 32,1

260 389 47,0 261 131 42,5

48 106 8,7 73 350 11,9

14 495 2,6 77 849 12,7

5 745 1,0 5 273 0,9

93 454 96 872 76 718 78 874 73 085 93 500 101 050 86 196 53 770 52 032 53 644 82 503

83 308 52 918 18 197 10 743 7 134 6 784 5 842 3 812 2 054 1 716 1 698 3 066

604 5 038 9 463 12 239 13 405 18 555 19 649 15 062 7 889 6 524 5 884 7 053

24 108 269 530 970 043 130 134 698 569 270 549

1 149 1 321 1 120 1 055 810 954 931 715 367 343 372 755

8 37 47 54 50 65 70 60 36 32 29 27


369 487 669 307 766 164 498 473 762 880 420 080

2 4 6 6 10 16 44

D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo celkem Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

v tom

v%

Ekonomicky aktivní

muži

muži

ženy

počet

ženy v%

počet

v%

1 012 404

100,0

473 941

538 463

335 161

100,0

299 944

100,0

146 511 149 885 142 144 16 746 77 699 214 711 29 722 22 993 174 347 10 808 16 026 1 465 20 155

14,5 14,8 14,0 1,7 7,7 21,2 2,9 2,3 17,2 1,1 1,6 0,1 2,0

53 304 85 488 66 561 10 469 27 274 89 121 9 589 10 582 97 925 5 346 12 192 687 10 749

93 207 64 397 75 583 6 277 50 425 125 590 20 133 12 411 76 422 5 462 3 834 778 9 406

16 828 62 578 54 133 9 348 16 696 70 870 7 714 6 440 79 382 3 880 9 219 287 1 666

5,0 18,7 16,2 2,8 5,0 21,1 2,3 1,9 23,7 1,2 2,8 0,1 0,5

21 341 32 664 38 251 4 683 27 757 90 111 14 913 7 655 58 543 3 324 2 798 185 1 043

7,1 10,9 12,8 1,6 9,3 30,0 5,0 2,6 19,5 1,1 0,9 0,1 0,3

D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví

Struktura v % celkem

muži

Podíl žen v odvětví v%

ženy

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

100,0

100,0

100,0

47,2

3 657 77 734 52 167

2 185 48 857 43 394

1 472 28 877 8 773

0,6 12,2 8,2

0,7 14,6 12,9

0,5 9,6 2,9

40,3 37,1 16,8

81 30 54 29

109 430 459 024

41 543 15 438 36 279 10 113

39 566 14 992 18 180 18 911

12,8 4,8 8,6 4,6

12,4 4,6 10,8 3,0

13,2 5,0 6,1 6,3

48,8 49,3 33,4 65,2

74 959

39 826

35 133

11,8

11,9

11,7

46,9

46 323

22 477

23 846

7,3

6,7

8,0

51,5

74 900 59 199 51 144

18 856 29 157 27 036

56 044 30 042 24 108

11,8 9,3 8,1

5,6 8,7 8,1

18,7 10,0 8,0

74,8 50,7 47,1

D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci v prac. poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

muži

Struktura v % ženy

počet

v%

celkem

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

47,2

100,0

100,0

100,0

25 447 24 101

18 690 219 547 12 132 67 030 355 732 16 675

7 143 227 458 12 699 34 470 270 1 878 16 026

27,7 50,9 51,1 34,0 43,2 72,0 49,0

4,1 70,4 3,9 16,0 0,1 0,4 5,1

5,6 65,5 3,6 20,0 0,1 0,2 5,0

2,4 75,8 4,2 11,5 0,1 0,6 5,3

833 005 831 500 625 2 610 32 701


145

D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem počet v% Hospodařící domácnosti celkem v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

Domácnosti s počtem členů 2 3 4

1

5 a více


544 577

100,0

201 335

164 067

99 550

66 761

12 864

2,13

541 394 3 183 547 811

99,4 0,6 100,0

201 335 x 201 335

164 067 x 168 581

99 550 x 100 959

65 259 1 502 65 690

11 183 1 681 11 246

2,12 4,82 2,12

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8 28,1

x x x x x x x 201 335 154 011

91 386 91 386 x 58 972 30 426 28 546 18 223 x x

73 438 34 675 38 763 26 113 6 428 19 685 1 408 x x

61 563 9 606 51 957 3 928 554 3 374 199 x x

10 593 857 9 736 601 45 556 52 x x

2,97 2,41 3,73 2,40 2,20 2,54 2,10 1,00 1,00

236 136 100 89 37 52 19 201 154

980 524 456 614 453 161 882 335 011

D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností Celkem

Bytové domácnosti celkem v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě 2-4 5 a více

osob. automobilem

telefonem

osobním počítačem z toho celkem s připojením na internet

možností pevnou využívat pouze linkou rekr.objekt mobilním i mobilním

celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

191 213

112 463

55 194

452 850

216 417

27 452

221 744

22 424

162 657

174 656

102 474

50 453

153 036 141 265 148 317 10 232

38 281 70 569 100 549 7 018

2 676 5 639 17 672 1 465

81 965 78 057 58 142 3 580

10 249 5 964 5 702 509

33 093 46 830 77 334 5 400

41 679 61 394 67 388 4 195

18 143 23 833 55 875 4 623

9 411 10 776 27 904 2 362

44 090

22 481

4 725

20 115

2 442

17 412

16 557

9 989

4 741

32 547 11 543

14 749 7 732

2 378 2 347

15 632 4 483

1 828 614

11 780 5 632

11 900 4 657

6 459 3 530

3 007 1 734

D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha v tom

Domy celkem Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy obytných místností s plochou 8 a více m 2

146

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

82 160

50 258

29 659

2 243

496 940

63 642

430 234

3 064

64 735 123 529 98 732 169 000 34 658 6 286 50,8

5 121 26 443 9 288 14 300 7 527 963 48,9

58 96 89 154 26 5

43,0 2,37


775 484 060 094 699 122 54,1

839 602 384 606 432 201 50,8

66,1

39,6

46,8

3,35

2,22

2,28

D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha Trvale obydlené byty počet Trvale obydlené byty celkem v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno Obyvatelstvo bydlící v bytech v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno

v%

v tom podle kategorie I.

496 940

100,0

467 367

115 089 157 036 167 036 52 363 5 416

23,2 31,6 33,6 10,5 1,1

102 527 149 010 163 147 50 607 2 076

55 893 54 796 6 340 234 599

11,2 11,0 1,3 47,2

64 737

II.

III.

nezjištěno

5 015

1 204

5 302

708 715 055 413 161

3 113 1 316 322 127 137

731 307 96 39 31

1 010 688 416 177 3 011

50 912 53 661 5 604 215 821

3 340 773 488 11 771

716 40 163 3 755

305 11 43 743

620 311 42 2 509

13,0

64 368

222

60 646 3 470

12,2 0,7

59 785 3 267

579 130

61 33

7 4

214 36

16 459

3,3

13 949

749

247

91

1 423

1 157 802

100,0

1 101 082

36 907

8 482

2 091

9 240

185 061 331 556 464 357 166 972 9 856

16,0 28,6 40,1 14,4 0,9

165 654 315 209 454 366 161 718 4 135

12 12 8 4

228 027 049 295 308

4 584 2 489 789 382 238

1 131 596 216 89 59

1 464 1 235 937 488 5 116

152 079 116 556 13 612 532 729

13,1 10,1 1,2 46,0

140 671 114 505 12 244 498 513

8 078 1 442 952 22 785

1 460 65 270 6 079

560 19 65 1 257

1 310 525 81 4 095

153 987

13,3

153 169

548

-

-

143 654 9 155

12,4 0,8

142 029 8 711

1 175 316

90 61

15 9

345 58

36 030

3,1

31 240

1 611

457

166

2 556


18 052

IV.

7 5 3 1

-

-

147

270

147

D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha Trvale obydlené domy počet

v%

Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě

79 096 70 203 65 467 58 891 13 893 44 998

96,3 85,4 79,7 71,7 16,9 54,8

Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více

49 706 4 786 7 312 11 742 7 790 521

60,5 5,8 8,9 14,3 9,5 0,6

Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Trvale obydlené byty

55 781 8 630 4 319 7 454 4 988

67,9 10,5 5,3 9,1 6,1

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více

v%

492 659 367 164 241 092

99,1 73,9 48,5

327 278 45 799 111 826

65,9 9,2 22,5

12 082 30 033 205 666 480 607 478 552

2,4 6,0 41,4 96,7 96,3

37 672 194 875 121 983 58 655 49 659 17 068 11 611

7,6 39,2 24,5 11,8 10,0 3,4 2,3


D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v domech počet Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Obyvatelstvo v bytech

v%

1 157 089 1 124 825 967 245 833 826 600 743 233 083

99,1 96,3 82,9 71,4 51,5 20,0

164 987 32 390 110 565 341 667 433 034 80 170

14,1 2,8 9,5 29,3 37,1 6,9

309 297 171 241 136

159 264 351 128 876

26,5 25,5 14,7 20,7 11,7

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více


148


v%

1 150 633 864 144 575 212

99,4 74,6 49,7

792 324 118 156 223 093

68,4 10,2 19,3

28 369 65 451 470 007 1 129 723 1 123 660

2,5 5,7 40,6 97,6 97,1

55 091 373 944 322 107 161 591 143 253 53 056 38 902

4,8 32,3 27,8 14,0 12,4 4,6 3,4

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů Obyvatelstvo celkem Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

z toho ženy


Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)

Domy celkem


Byty celkem


10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 1 169 106 1 122 473 93 156 75 684 150 198 95 700 73 628 94 677 114 325 84 132 96 061 83 089 107 739 54 084 625 267 178 201 59 569 92 887 70 550 51 369 69 863 102 828 550 688 58 844 88 043 165 259 68 100 73 215 45 788 51 439 304 343 88 738 121 998 93 607 820 219 133 887 124 979 114 259 86 020 117 196 126 098 117 780

614 724 572 646 47 320 38 532 77 030 49 062 37 544 48 347 57 944 43 253 49 012 42 407 54 671 27 524 318 229 91 077 29 871 47 439 36 071 25 750 35 595 52 426 280 868 29 770 44 836 85 736 34 300 37 073 23 314 25 839 155 132 45 435 62 493 47 204 418 420 68 149 63 360 57 959 43 677 59 930 64 698 60 647

156 702 179 109 14 865 11 926 23 805 14 692 11 870 15 612 18 305 13 153 15 082 13 556 17 571 8 672 103 831 29 345 10 697 15 748 11 293 8 943 11 296 16 509 86 467 9 704 13 828 23 258 10 830 12 274 7 253 9 320 50 970 14 436 19 339 17 195 138 864 22 744 22 117 18 551 14 642 20 201 20 755 19 854

243 646 211 436 17 906 14 573 28 211 19 135 14 474 16 978 20 271 16 620 17 983 15 245 19 754 10 286 113 080 31 420 8 814 16 848 14 048 8 502 13 401 20 047 105 292 10 518 17 212 33 575 13 564 13 530 9 275 7 618 50 856 14 611 22 357 13 888 137 184 22 184 18 622 20 634 14 874 19 219 21 968 19 683

635 105 584 628 47 758 39 443 78 932 49 342 36 553 50 086 61 621 43 495 51 094 44 212 54 911 27 181 320 546 92 642 32 105 46 792 35 638 26 019 35 171 52 179 285 674 30 853 44 107 87 065 34 492 38 253 23 337 27 567 162 347 47 891 65 156 49 300 426 599 69 721 65 524 58 751 44 514 61 331 64 634 62 124


88 200 307 120 26 980 21 289 31 430 28 857 22 296 23 341 27 323 27 017 28 401 27 486 26 261 16 439 147 970 35 454 11 692 25 566 18 631 12 938 18 863 24 826 120 279 15 149 24 305 14 700 21 784 20 886 13 188 10 267 39 866 12 241 16 697 10 928 124 567 23 860 13 755 27 274 21 233 9 390 16 928 12 127

82 160 239 553 19 784 16 873 26 513 22 173 16 566 18 342 21 380 20 616 23 017 21 945 20 087 12 257 111 544 28 608 9 579 18 836 13 040 8 952 13 622 18 907 95 538 12 245 17 802 13 732 16 641 16 377 9 869 8 872 35 666 11 156 14 645 9 865 105 241 20 100 12 229 21 699 15 910 8 553 15 469 11 281

551 243 498 271 41 837 33 399 64 156 43 893 33 683 41 539 50 286 39 265 41 347 36 362 47 788 24 716 279 892 77 709 24 846 41 100 34 362 23 433 32 525 45 917 244 476 25 494 40 742 73 792 31 376 32 017 20 976 20 079 125 486 36 235 51 206 38 045 358 491 56 311 52 725 50 228 39 509 51 217 57 298 51 203

496 940 413 060 33 212 27 799 56 837 35 853 26 830 35 230 42 153 31 506 34 698 29 481 39 708 19 753 231 281 67 309 21 405 32 941 27 025 18 590 25 887 38 124 208 992 21 711 32 543 68 092 25 181 26 501 16 951 18 013 115 913 33 421 46 871 35 621 321 928 50 065 48 975 43 000 32 668 47 910 51 776 47 534

149

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení

Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

150

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

428 184 105 669 88 154 159 006 75 355 550 724 160 558 77 761 112 714 78 914 120 777 508 281 105 240 160 987 102 667 139 387 519 211 95 040 108 413 72 984 117 367 125 407 1 127 718 107 702 376 172 159 169 124 274 159 886 86 467 114 048 639 369 42 413 224 613 109 890 135 886 126 567 595 010 108 053 144 517 147 064 195 376 1 269 467 105 139 226 818 279 436 159 925 181 405 316 744

219 765 53 732 45 712 81 808 38 513 282 593 82 861 39 669 58 013 40 238 61 812 259 346 53 569 82 823 52 052 70 902 262 700 48 032 55 075 37 001 59 426 63 166 580 900 54 916 197 992 81 158 63 348 81 434 44 033 58 019 328 350 21 466 116 003 56 639 69 841 64 401 304 949 55 548 74 052 74 969 100 380 649 367 53 376 115 682 142 203 81 497 92 883 163 726

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 72 177 19 311 14 276 25 922 12 668 89 738 24 803 12 542 19 248 13 397 19 748 85 559 18 119 24 828 17 925 24 687 89 728 15 860 18 191 11 888 20 843 22 946 180 138 17 945 54 008 26 341 20 828 26 698 14 466 19 852 105 384 7 496 36 056 17 436 22 737 21 659 98 415 17 716 23 822 25 376 31 501 217 780 19 021 39 208 48 044 28 663 31 001 51 843

60 a více let (vč. nezjišt.) 73 187 15 159 15 456 27 863 14 709 105 075 32 099 15 381 21 395 14 538 21 662 94 242 20 006 31 846 17 993 24 397 95 737 18 168 19 861 14 686 21 099 21 923 213 978 20 379 77 289 30 665 21 098 28 683 16 178 19 686 116 270 6 764 40 982 21 490 24 962 22 072 109 835 20 108 27 270 25 580 36 877 217 448 16 026 40 272 47 101 26 055 32 266 55 728

Ekonomicky aktivní celkem 225 154 56 035 45 650 84 766 38 703 279 064 82 294 39 532 56 281 39 331 61 626 255 709 51 391 83 116 51 025 70 177 256 686 47 025 55 767 36 514 57 704 59 676 568 315 52 779 194 436 78 292 63 325 78 470 43 848 57 165 324 278 21 765 116 408 53 816 68 625 63 664 298 616 53 587 71 068 73 991 99 970 630 679 53 298 110 003 136 307 80 186 90 675 160 210


Domy celkem 84 883 18 963 16 217 26 133 23 570 128 770 31 270 25 582 26 916 20 725 24 277 118 714 28 801 30 529 26 579 32 805 129 165 25 800 22 723 19 929 29 357 31 356 237 514 27 409 37 051 43 822 34 095 40 060 25 044 30 033 126 825 8 613 39 371 27 763 25 949 25 129 133 402 26 663 37 513 29 770 39 456 181 743 19 651 43 878 28 757 29 833 35 775 23 849

z toho trvale obydlené 66 347 15 085 12 934 22 392 15 936 101 662 26 032 17 973 21 213 16 179 20 265 96 680 22 319 25 903 21 638 26 820 103 556 20 423 19 214 15 074 24 162 24 683 205 293 22 536 34 359 37 998 29 960 34 869 20 447 25 124 110 568 7 524 35 239 23 035 22 800 21 970 114 576 22 712 31 989 25 039 34 836 162 321 15 534 38 304 26 897 26 443 32 662 22 481

Byty celkem 189 241 43 923 39 677 68 408 37 233 241 699 67 963 37 643 49 843 34 459 51 791 213 069 44 688 68 192 42 221 57 968 212 687 39 714 43 790 31 904 47 016 50 263 454 406 43 069 165 366 61 550 46 276 58 154 35 305 44 686 257 457 16 164 90 627 46 602 54 732 49 332 231 247 43 722 54 790 56 836 75 899 508 628 42 479 88 297 109 848 62 755 69 337 135 912

z toho trvale obydlené 161 830 38 598 34 259 61 128 27 845 204 529 60 031 28 549 41 915 28 694 45 340 182 943 36 929 60 596 35 846 49 572 179 784 33 135 38 566 25 927 40 292 41 864 404 876 37 094 151 724 54 331 41 263 51 797 29 993 38 674 230 561 14 530 82 168 40 028 49 534 44 301 204 806 38 234 47 902 50 212 68 458 470 235 37 035 79 383 105 167 56 965 63 297 128 388

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha

v tom správní obvody Praha 1

Praha 3

Praha 2

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)

49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173

Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské

1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

67,3 24,5

1)

650 3 230 . . . . 100,0 100,0 4 11 26 94 11 206 4 244 Obyvatelstvo

3 538 . . 100,0 10 80 2 238

5 614 . . 100,0 14 83 1 955

1 050 . . 100,0 4 24 3 977

137 067 -9 962 -6,8 72 801

79 164 526 0,7 41 724

109 741 -8 136 -6,9 58 259

41 755 -5 274 -11,2 22 347

12,1 63,5 24,4 42,9

12,3 60,9 26,8 43,6

14,9 66,4 18,7 39,8

12,0 60,5 27,5 43,8

12,0 64,3 23,7 42,8

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

93,7 0,2 0,0 1,6

92,4 0,2 0,0 1,7

92,1 0,2 0,0 1,7

93,4 0,2 0,0 1,4

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,1 25,4

64,0 27,9

64,9 27,3

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,3 1,4 1,4 9,4

19,8 1,7 1,7 8,2

19,5 1,5 2,0 7,7

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,5 45,6 10,6 9,2

37,9 43,1 10,3 7,4

34,1 46,0 9,4 9,7

35,8 40,4 12,5 10,2

61,8

60,5

63,4

62,6

61,3

63,4

60,8

65,0

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,9

12,6

14,4

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,8 5,7 20,6

26,3 30,2 5,4 20,6

24,2 30,6 5,5 25,2

28,7 30,3 5,4 18,9

narozen v hl. m. Praze


151

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1 Hl.m. Praha


Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

2 858 . . 100,0 7 61 2 195

2 310 . . 100,0 8 45 2 371

1 964 . . 100,0 5 38 1 962


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

3 739 . . 100,0 12 75 2 891

1 298 . . 100,0 7 39 3 225


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 107 -9 622 -8,2 56 741

41 863 -2 841 -6,4 22 068

108 609 -12 146 -10,1 58 508

85 020 -3 374 -3,8 44 036

62 721 -3 997 -6,0 32 192

54 767 16 661 43,7 28 233

38 529 12 285 46,8 19 718

13,4 65,8 20,8 41,1

12,2 67,7 20,1 41,6

12,6 64,4 23,1 42,5

11,1 59,5 29,4 44,9

12,6 73,8 13,7 38,9

13,5 73,4 13,1 38,0

20,7 70,7 8,5 33,7

19,4 67,0 13,6 35,7

93,1 0,2 0,0 1,6

93,8 0,2 0,0 1,8

93,6 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,3 0,3 0,0 1,7

93,5 0,2 0,0 1,8

90,4 0,2 0,0 2,1

92,4 0,2 0,0 1,7

67,3 24,5

69,2 23,2

67,4 25,0

64,4 27,9

72,6 19,4

73,1 19,2

73,3 18,2

72,7 19,9

17,6 1,4 1,5 8,2

16,9 1,3 1,4 7,6

18,6 1,4 1,4 7,6

20,3 1,8 2,0 7,6

14,0 1,0 1,0 8,0

13,8 0,9 1,0 7,7

12,2 0,7 0,6 8,5

14,2 0,9 0,8 7,5

36,2 44,6 10,4 7,9

35,4 45,2 10,8 8,0

33,3 45,8 11,5 8,5

32,6 44,7 11,3 10,8

37,8 46,0 10,0 5,3

38,7 46,0 9,4 5,2

42,4 44,1 8,9 3,6

39,8 44,7 9,5 4,9

61,8

62,1

60,4

62,3

61,7

61,3

60,1

62,4

14,5

14,3

14,2

14,2

14,6

15,9

16,4

16,8

28,8 30,5 5,2 18,8

31,2 30,8 5,2 16,9

33,0 30,3 5,0 15,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,5 5,0 17,3

30,2 31,2 4,7 16,2

25,9 30,4 4,8 20,1

32,7 30,1 4,1 14,1

1)

1 854 2 183 . . . . 100,0 100,0 9 6 60 35 5 858 3 895 Obyvatelstvo


152



v tom správní obvody Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

2 827 . . 100,0 7 43 1 326

3 610 . . 100,0 7 40 520


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

37 491 1 077 3,0 19 217

18 789 744 4,1 9 615

26 283 3 499 15,4 13 504

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 71,4 12,8 37,3

15,8 65,3 19,0 39,5

93,1 0,2 0,0 1,6

94,2 0,2 0,0 1,5

67,3 24,5

1)

1 007 561 . . . . 100,0 100,0 4 1 18 9 2 610 2 545 Obyvatelstvo

2 595 . . 100,0 6 30 546

1 695 . . 100,0 1 17 769

2 662 . . 100,0 4 20 453

3 372 . . 100,0 8 24 215

14 275 -157 -1,1 7 191

14 163 687 5,1 7 365

13 036 874 7,2 6 661

12 064 1 345 12,5 6 125

7 238 709 10,9 3 720

17,6 71,8 10,5 35,5

13,8 73,2 13,1 37,8

14,6 63,9 21,5 40,6

17,4 68,0 14,6 36,9

15,3 68,1 16,6 38,7

15,9 65,9 18,2 39,3

93,6 0,3 0,0 1,5

91,0 0,3 0,0 2,3

93,2 0,3 0,0 2,0

94,2 0,2 0,0 1,8

95,5 0,4 0,0 1,7

94,7 0,2 0,0 1,5

94,7 0,1 0,0 1,5

73,3 19,3

69,1 23,1

72,5 17,9

76,0 17,0

69,7 22,0

72,5 21,9

68,8 23,0

67,7 25,1

17,6 1,4 1,5 8,2

14,0 0,9 1,0 7,3

16,8 1,2 2,1 7,8

12,4 0,8 0,7 9,6

12,6 0,7 0,7 7,0

16,5 0,9 0,9 8,3

15,5 1,1 1,1 5,6

17,0 1,3 0,9 8,2

19,0 1,8 1,2 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

38,7 46,6 9,1 5,0

36,0 48,1 7,8 7,4

41,1 44,0 9,3 4,3

37,9 46,3 10,4 4,7

34,4 48,5 8,0 8,6

38,0 48,9 7,1 5,5

36,3 50,3 6,7 5,9

36,0 47,7 7,2 8,0

61,8

64,0

62,4

58,3

58,1

61,9

60,2

61,8

65,0

14,5

16,1

15,5

16,3

16,9

19,3

17,1

15,8

19,1

28,8 30,5 5,2 18,8

30,6 31,6 4,4 15,7

33,2 29,9 4,9 14,9

28,3 30,9 4,7 17,1

35,9 29,3 4,4 11,5

36,8 27,2 4,0 11,2

29,6 33,3 4,3 13,7

30,1 31,5 4,8 15,6

39,7 24,5 3,3 10,2



153

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 Hl m. Praha


Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)

635 105

18 489

27 050

38 280

70 834

42 771

55 652

22 157

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

67 228 3 606

40 370 2 401

53 237 2 415

20 676 1 481

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,5 4,2 16,9 64 752

73,1 4,3 16,7 35 236

73,4 4,6 17,0 52 959

71,5 4,2 17,1 19 031

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

55,2 42,5 51,7 58,7 45,5

43,1 54,5 54,0 60,0 48,7

53,0 44,8 50,7 57,3 44,9

53,1 44,6 53,1 60,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,9 4,5

0,6 10,9 8,8 12,3 5,1

0,7 9,5 7,5 11,7 4,6

0,7 11,5 7,1 11,0 5,3

4,3

4,6

4,3

4,0

4,4

4,3

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 62 505

33 666

47 035

19 429

Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

67 898 68 199

36 679 36 912

51 334 51 639

20 963 21 053

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,5 26,5 14,9 15,0 6,5 8,5 3,6 40,0

41,8 22,1 19,7 17,0 6,7 10,3 3,2 38,0

43,7 27,3 16,4 15,7 7,1 8,6 4,3 36,3

36,0 21,2 14,7 16,9 7,7 9,2 5,3 41,8

2,33

2,25

2,18

2,07

2,18

2,33

2,29

2,13

110

113

110

109

110

110

108

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

11 474 10 698 159 1,5 776

1 666 1 612 25 1,6 54

61,2

7,7

2 214 2 957 10 294 6 625 2 188 2 899 9 659 6 203 36 7 193 204 1,7 0,2 2,0 3,4 26 58 635 422 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 1,7 17,9 59,7 55,7

65,8

12,6

50,8 12,7

89,1 0,2

85,7 0,3

68,5 7,0

51,0 11,9

55,9 8,8

55,2 6,4

76,1 1,6

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

96,3 98,4 97,8

92,9 99,8 99,1

92,2 99,6 90,0

75,4 98,9 88,0

83,1 99,2 89,0

86,2 99,4 96,0

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

154


108 Domy



Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14


635 105

61 426

23 111

54 837

51 105

37 223

30 685

21 096

601 031 34 074

57 979 3 447

21 724 1 387

52 069 2 768

48 509 2 596

35 174 2 049

29 122 1 563

19 782 1 314

74,3 4,1 16,0 519 242

76,4 3,6 14,7 45 709

76,5 3,2 14,4 18 330

74,9 4,0 16,1 52 783

76,9 3,6 14,5 32 960

75,2 3,7 15,6 24 830

75,8 3,9 14,8 23 224

74,9 3,4 14,5 16 942

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,0 47,4 56,8 63,2 51,0

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

38,2 59,2 60,1 64,8 55,7

35,3 62,4 59,3 63,6 55,3

22,4 74,7 56,0 59,9 52,3

33,3 63,7 54,8 59,0 50,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 11,9 8,5 13,3 5,4

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,2 14,6 5,0

0,5 14,1 8,9 13,0 4,1

0,5 11,1 7,8 13,6 4,2

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

4,3

4,2

4,2

4,1

4,0

3,8

Bytové domácnosti

496 940

45 879

19 168

4,1 4,7 Domácnosti 50 367 33 191

23 908

20 359

14 639


544 577 547 811

50 869 51 276

20 958 21 039

54 818 55 036

36 354 36 620

26 449 26 629

22 224 22 367

16 111 16 259

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

43,2 27,2 16,0 16,5 7,4 9,1 3,4 36,9

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,9 27,1 21,8 18,6 7,7 10,9 3,0 29,6

50,1 25,0 25,0 17,1 6,5 10,6 2,4 30,4

50,2 18,8 31,4 18,2 5,1 13,0 2,2 29,4

49,7 23,3 26,4 17,4 5,7 11,7 2,8 30,1

2,33

2,33

2,16

2,14

2,54

2,61

2,69

2,58

110

112

110

110

111

110

111

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

7 344 6 938 112 1,6 406

2 940 2 635 614 30,4 305

3 391 3 127 341 12,2 264

61,2

2 078 6 786 3 798 4 325 1 948 6 495 3 498 4 006 -35 -280 470 201 -1,8 -4,1 15,5 5,3 130 291 300 319 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8

64,6

76,2

50,8 12,7

49,2 15,9

50,0 28,3

56,3 13,5

29,7 37,3

39,5 22,0

32,5 33,2

42,0 15,4

80,4 99,2 85,4

85,0 99,5 96,8

82,8 98,8 92,1

92,1 99,8 98,3

82,0 99,3 92,2

82,1 98,9 73,8

52,4 99,1 67,8

64,2 99,1 82,5



109 Domy

155




635 105

21 594

10 174

14 878

8 679

7 516

7 158

6 555

3 835

601 031 34 074

20 593 1 001

9 745 429

14 112 766

8 115 564

7 077 439

6 783 375

6 277 278

3 645 190

74,3 4,1 16,0 519 242

76,1 4,0 15,0 15 538

73,7 4,6 16,7 8 450

77,2 3,6 13,5 10 888

81,4 2,3 11,3 5 451

73,9 3,8 15,9 6 549

75,4 3,5 14,7 5 703

71,2 4,9 18,0 5 345

73,6 4,5 15,5 3 275

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

33,8 63,8 57,6 62,0 53,4

43,7 53,8 54,1 60,2 48,4

27,5 70,2 56,6 60,7 52,7

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,2 48,9 53,1 60,6 46,1

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

39,9 57,4 54,3 60,2 48,6

45,1 52,7 53,0 60,2 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 17,3 8,6 13,8 4,0

0,9 15,3 11,3 14,2 4,5

0,5 11,2 7,5 12,3 5,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,7 20,1 7,4 15,0 3,9

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,2 14,8 8,7 14,6 3,4

3,4 16,2 10,5 14,7 4,3

4,3

4,1

5,1

4,8 5,4 Domácnosti 9 803 5 441

6,0

5,2

5,4

7,8

Bytové domácnosti

496 940

14 339

7 022

5 373

4 560

4 279

2 642


544 577 547 811

15 778 15 844

7 956 8 030

10 808 10 879

6 027 6 069

6 142 6 188

5 183 5 223

4 838 4 896

3 030 3 070

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

50,9 24,8 26,1 17,2 6,0 11,3 2,0 29,9

51,8 28,3 23,6 14,8 6,0 8,8 2,5 30,8

49,2 20,9 28,3 17,7 5,3 12,4 2,7 30,3

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

51,3 29,8 21,5 13,7 5,4 8,3 3,9 31,0

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

56,6 30,7 25,9 15,8 5,5 10,3 1,8 25,8

52,6 29,3 23,3 15,7 6,4 9,3 2,6 29,0

2,33

2,61

2,64

2,67

2,59

2,58

2,84

2,78

2,71

110

110

114

111

112 Domy

115

115

114

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

3 355 3 068 251 8,9 287

3 407 2 958 538 22,2 449

2 070 1 788 182 11,3 282

61,2

78,8

3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 564 1 454 570 2 753 2 074 141 158 23 -33 -4 4,1 12,2 4,2 -1,2 -0,2 426 110 16 220 205 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3

94,4

92,3

50,8 12,7

38,1 18,5

48,0 4,4

35,1 28,9

39,0 33,2

47,8 2,8

46,3 7,0

35,9 4,2

47,2 2,4

80,4 99,2 85,4

86,0 99,1 71,6

42,6 99,1 53,8

72,2 98,8 92,8

71,6 99,6 96,1

72,3 98,6 78,5

69,5 98,7 54,5

77,8 98,1 70,5

64,3 98,9 65,5


156




Praha 2

Praha 3

26 625

38 726

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

70 139

38 569

52 447

21 666

11 322 47 035 -2 165 -4,4 9 954 5 412 1 856 30

328 19 429 -1 564 -7,5 281 2 237 711 5

Byty Byty celkem

551 243

17 505

z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci

72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 54 775 8 487 5 410 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 199 48 686 7 539 4 689 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 657 1 317 1 466 3 446 1 667 3 12 13 19 21 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

86,0 99,3 73,7 98,0 98,6

61,0 98,3 64,1 93,1 94,3

82,3 99,2 73,4 97,8 98,2

77,4 98,8 44,6 94,4 95,9

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

95,7 2,7 0,6 0,1

88,1 6,6 2,9 0,6

94,8 3,2 0,8 0,2

89,1 6,7 1,9 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

10,7 18,2 34,8 11,3 19,6

12,4 8,7 59,9 12,3 0,9

18,1 12,3 45,9 8,3 7,8

2,2 8,5 75,3 2,1 7,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,07 1,11 18,0 37,4

2,18 0,98 18,2 39,6

2,33 0,99 19,2 44,8

2,29 0,97 19,8 45,4

2,13 1,13 19,0 40,6

2,37

2,27

2,12 1,87 2,23 Vybavení bytových domácností

2,35

2,36

1,89

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,7 6,1 50,5 4,9 34,9

40,1 6,8 45,9 5,2 36,9

42,5 7,0 51,8 3,6 36,1

36,2 4,7 49,7 5,3 33,2

11,1 11,5 22,4 16,1

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,3 10,8 24,8 16,9

12,5 11,8 20,8 16,4

12,5 11,6 23,2 16,6

10,0 10,7 21,8 17,2


157



Praha 9

Praha 10

20 954

55 860

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

34 724

25 825

22 729

16 461

2 390 20 359 7 440 57,6 2 027 2 370 1 274 25

3 285 14 639 4 811 49,0 2 919 1 822 893 29

Byty Byty celkem

551 243

50 808


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 1 888 780 2 342 713 771 26 9 9 17 22 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


158

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

68,1 99,5 79,6 97,6 98,3

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

68,2 99,5 98,4 99,3 99,3

70,4 99,5 96,1 98,9 99,1

45,0 99,5 97,8 99,0 99,0

45,5 99,2 94,5 98,2 98,5

94,0 3,6 1,0 0,2

95,5 2,9 0,9 0,2

96,5 2,2 0,5 0,1

96,3 2,8 0,5 0,1

98,5 0,7 0,1 0,0

97,6 1,4 0,3 0,1

97,9 1,1 0,3 0,1

96,2 2,1 0,5 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

10,4 10,5 39,7 14,7 20,5

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

6,4 10,1 43,4 24,0 12,0

12,5 12,0 21,9 17,1 30,5

8,5 9,9 38,7 28,7 9,6

16,8 9,9 38,2 19,6 8,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,33 0,98 17,6 41,1

2,16 0,99 16,8 36,5

2,14 1,01 17,9 38,5

2,54 0,97 16,5 41,8

2,61 1,00 16,8 43,9

2,69 0,98 16,9 45,4

2,58 0,99 17,3 44,6

2,37

2,36


2,61

2,75

2,62

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

41,6 6,3 49,4 5,3 35,3

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

45,0 7,7 46,4 4,5 40,7

46,5 8,6 46,7 4,6 40,4

45,3 6,5 42,8 5,0 43,1

43,7 6,5 46,0 7,2 36,1

11,1 11,5 22,4 16,1

9,9 10,9 22,3 15,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,4 9,9 25,2 17,5

12,1 13,6 23,8 16,2

11,9 14,7 22,2 15,1

14,1 15,0 17,0 16,0

10,6 11,4 17,0 15,1


E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení Hl.m. Praha


Byty Byty celkem

551 243

15 321


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

3 196 14 339 1 132 8,6 2 853 982 396 22

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

77,0 99,6 94,9 98,8 98,8

22,5 98,6 80,8 96,0 96,7

42,3 99,3 96,7 98,7 98,9

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

54,7 98,5 86,3 96,2 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

96,8 2,0 0,5 0,1

88,4 8,0 1,6 0,8

97,1 1,4 0,3 0,1

97,9 1,2 0,2 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

17,3 8,4 28,1 30,7 10,3

45,8 5,0 24,8 6,5 7,6

10,0 4,4 55,1 22,6 2,7

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,97 17,4 45,3

2,64 0,91 20,4 53,9

2,67 1,00 16,3 43,6

2,37

Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Obytná plocha v m 2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m 2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace

7 928

10 618

4 943

4 889

3 020

4 388 1 386 359 3 226 2 412 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 384 1 589 312 297 448 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 3 822 1 224 330 2 950 2 169 906 815 169 503 383 320 519 83 156 116 54 2 0 15 16 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

3 654 4 279 697 19,5 3 125 610 174 37

2 198 2 642 284 12,0 1 891 378 101 24

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

74,0 98,2 88,9 96,5 96,6

51,1 98,0 77,6 94,2 93,7

90,4 5,8 1,7 0,8

92,5 4,4 1,5 0,6

91,4 5,3 1,0 0,8

82,6 11,3 2,5 1,5

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

46,3 9,3 24,9 2,6 7,4

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

62,4 2,1 21,2 3,6 0,2

59,8 2,6 19,1 3,4 4,0

2,59 1,04 15,2 39,6

2,58 0,92 20,0 51,6

2,84 0,96 18,5 53,1

2,78 0,81 23,8 66,2

2,71 0,90 21,3 57,5

2,69

2,89 2,67 2,49 2,81 Vybavení bytových domácností

2,99

3,46

3,01

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

46,8 8,7 46,3 4,6 41,2

47,0 9,7 46,4 5,9 35,8

45,3 7,2 44,7 4,6 41,4

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

46,6 9,0 46,7 6,6 32,3

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

50,4 13,5 44,8 5,9 39,7

45,1 12,5 45,6 7,2 32,1

11,1 11,5 22,4 16,1

12,4 13,6 21,7 15,8

11,6 12,0 14,2 10,8

13,7 13,7 18,6 15,0

9,3 12,9 20,1 15,0

9,9 10,2 15,2 11,4

12,1 13,0 17,3 11,3

15,0 13,2 14,7 9,6

10,2 9,8 12,3 8,4


5 610

5 876

159

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha Lipence

Praha Lochkov

2 783 . . 100,0 8 71 2 773

821 . . 100,0 1 3 186

272 . . 100,0 1 4 214

Praha 5


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

131 597 -12 111 -8,4 69 974

77 170 402 0,5 40 724

1 531 226 17,3 768

582 17 3,0 312

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

12,1 63,5 24,4 42,9

12,1 60,6 27,3 43,9

15,0 66,3 18,7 39,8

17,1 66,1 16,8 38,5

15,3 62,4 22,3 41,4

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

94,1 0,2 0,0 1,4

92,3 0,2 0,0 1,7

96,2 0,5

96,6 0,2 1,7

67,3 24,5

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,0 25,5

68,8 21,0

68,4 22,5

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,4 1,4 1,4 9,4

15,7 0,5 2,5 10,3

19,4 0,5 1,0 9,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,2 45,6 10,8 9,4

38,0 43,0 10,4 7,4

36,2 48,8 7,1 6,9

35,2 46,9 7,4 10,5

61,8

60,5

63,4

62,6

61,2

63,1

74,7

73,2

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,8

17,9

23,3

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,6 5,7 20,7

26,0 30,3 5,5 20,8

39,7 27,3 3,6 9,5

41,2 22,7 4,1 8,5

1)


160


650 2 419 . . . . 100,0 100,0 4 10 26 81 11 206 5 440 Obyvatelstvo


pokračování 1

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

Praha Velká Chuchle

Praha Zbraslav

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

4 094 . . 100,0 9 63 2 466

248 . . 100,0 1 4 327

368 . . 100,0 1 4 618

Praha 6


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

929

755

. . 100,0 1 10 763

. . 100,0 2 9 264

603 985 . . . . 100,0 100,0 2 2 11 12 290 796 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 089 36 0,5 3 652

1 994 124 6,6 1 000

1 749 157 9,9 881

7 838 308 4,1 4 002

100 945 -8 888 -8,1 53 788

810 41 5,3 422

2 276 427 23,1 1 155

13,4 65,8 20,8 41,1

16,5 63,7 19,8 39,5

13,4 67,0 19,6 40,8

13,7 64,4 22,0 41,4

15,3 66,9 17,7 39,1

11,6 60,3 28,1 44,1

14,9 64,1 21,0 40,6

19,7 63,7 16,6 37,8

93,1 0,2 0,0 1,6

93,3 0,3

95,6 0,2

93,7 0,4 0,0 1,9

92,3 0,2 0,0 1,8

93,6 2,4

80,5 0,1

1)

1,3

1,2

91,0 0,3 0,1 1,5

67,3 24,5

70,7 22,5

70,0 21,1

64,0 28,7

68,8 22,9

64,1 28,0

58,4 28,5

62,0 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

16,1 1,4 1,9 6,8

16,5 0,5 1,3 8,9

21,7 1,0 1,9 7,3

16,5 1,2 2,4 8,3

20,0 1,7 1,8 8,0

20,7 1,7 1,7 13,1

17,1 0,7 0,7 10,7

36,2 44,6 10,4 7,9

35,7 47,7 7,8 7,9

35,6 49,0 6,5 8,7

35,1 48,6 7,2 8,3

36,6 48,3 8,0 6,6

34,0 45,6 9,7 9,9

34,9 47,8 8,5 8,0

37,1 50,5 5,3 6,6

61,8

61,8

72,6

64,4

59,2

60,5

66,1

61,9

14,5

15,4

19,6

13,6

15,1

12,5

16,4

13,3

28,8 30,5 5,2 18,8

34,6 29,9 4,6 13,9

37,4 25,2 3,4 13,2

31,5 30,9 4,8 16,6

30,6 30,7 5,5 16,8

23,8 30,8 5,6 25,5

30,5 25,5 3,3 22,6

33,3 26,7 4,4 20,4

-

-

0,8



161


pokračování 2

Praha Přední Kopanina

Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

327

577

. . 100,0 1 2 134

. . 100,0 2 10 914

712 338 . . . . 100,0 100,0 3 1 20 4 5 736 271 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

438 119 37,3 217

5 272 165 3,2 2 677

40 839 -5 385 -11,6 21 892

13,4 65,8 20,8 41,1

20,3 66,0 13,7 35,9

14,1 63,6 22,3 41,4

84,5

1)

2 181 . . 100,0 9 58 4 712

338 . . 100,0 1 3 197

721 . . 100,0 1 9 305

916 111 13,8 455

102 761 -10 029 -8,9 54 018

667 110 19,7 342

2 196 83 3,9 1 113

12,0 64,3 23,7 42,8

13,3 65,5 21,2 41,0

12,0 67,9 20,1 41,7

15,9 67,8 16,3 38,1

15,6 62,2 22,2 40,9

93,6 0,2 0,0 1,4

87,0 2,8

93,7 0,2 0,0 1,8

95,8

1,1

92,9 0,1 0,0 1,1

1,5

94,3 0,2 0,1 1,6

67,3 24,5

65,8 26,0

64,2 26,1

65,1 27,2

59,6 31,2

69,0 23,3

72,4 16,0

71,8 23,3

17,6 1,4 1,5 8,2

18,5 0,2 0,5 8,2

17,5 1,4 1,4 9,7

19,4 1,5 2,0 7,7

23,1 1,6 0,9 9,2

17,0 1,3 1,4 7,7

12,7 0,5 0,9 11,5

15,7 2,0 1,7 4,9

36,2 44,6 10,4 7,9

40,6 46,8 6,6 5,9

34,7 50,8 5,7 7,8

35,8 40,1 12,7 10,3

32,6 52,6 6,0 6,6

35,4 44,9 11,1 8,0

36,7 52,0 5,9 5,1

33,7 51,4 6,5 8,4

61,8

64,4

64,9

65,0

63,7

61,8

65,1

70,1

14,5

19,8

13,3

14,5

11,8

14,1

19,6

19,2

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 25,8 4,6 14,9

27,5 29,4 4,2 23,4

28,8 30,3 5,4 18,7

21,8 28,2 5,7 28,6

31,0 30,8 5,2 17,2

39,4 27,1 2,5 10,9

34,6 30,1 4,2 11,6

93,1 0,2 0,0 1,6

-


162


-


pokračování 3

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha Čakovice

Praha 19 - Praha 18 Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 5 498

1 298 . . 100,0 7 39 3 225


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

2 483 214 9,4 1 268

41 863 -2 841 -6,4 22 068

5 681 120 2,2 2 956

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 63,8 20,4 39,8

12,6 64,4 23,1 42,5

93,1 0,2 0,0 1,6

95,1 0,1 0,8

93,6 0,2 0,0 1,6

67,3 24,5

74,0 22,4

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

499

1 018 598 . . . . 100,0 100,0 3 1 14 9 558 768 Obyvatelstvo

561 . . 100,0 1 9 2 545

380 . . 100,0 1 4 355

599 . . 100,0 1 3 424

4 592 -77 -1,6 2 401

14 275 -157 -1,1 7 191

1 348 -47 -3,4 701

2 542 691 37,3 1 307

14,8 64,4 20,8 40,3

13,0 61,0 25,9 42,6

13,8 73,2 13,1 37,8

14,5 64,5 21,0 41,3

17,3 67,6 15,1 37,1

94,9 0,1

93,2 0,3 0,0 2,0

94,7 0,1

2,1

93,3 0,3 0,0 1,5

1,6

94,1 0,4 0,0 1,6

67,4 25,0

70,9 21,3

70,2 22,4

76,0 17,0

65,1 25,4

68,8 21,1

17,2 0,7 0,9 3,6

18,6 1,4 1,4 7,6

16,0 1,2 0,7 7,9

16,2 0,7 1,3 7,5

12,6 0,7 0,7 7,0

19,7 1,7 0,7 9,5

16,8 0,4 0,9 10,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,4 49,8 5,9 7,7

33,3 45,8 11,5 8,5

34,8 47,0 8,7 8,9

32,9 49,4 7,7 9,7

37,9 46,3 10,4 4,7

34,0 48,5 8,1 9,2

36,8 50,2 6,9 5,7

61,8

68,5

60,4

63,4

61,3

58,1

67,5

56,5

14,5

14,7

14,2

20,1

18,0

16,9

21,5

18,6

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 31,8 4,7 13,2

33,0 30,3 5,0 15,8

39,8 26,3 3,7 8,3

35,3 29,2 4,5 12,0

35,9 29,3 4,4 11,5

36,3 26,7 4,2 10,1

33,0 25,7 4,0 17,4

-

-



163


pokračování 4

Praha 10

Praha 11

979

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

335 . . 100,0 2 3 102

2 332 . . 100,0 5 42 2 352

811 . . 100,0 1 13 674


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

1 854 . . 100,0 9 60 5 858

. . 100,0 2 22 8 299


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 609 -12 146 -10,1 58 508

81 245 -5 180 -6,0 42 145

1 644 404 32,6 828

1 788 1 294 261,9 900

343 108 46,0 163

54 856 -4 984 -8,3 28 225

5 470 2 149 64,7 2 827

13,4 65,8 20,8 41,1

11,1 59,5 29,4 44,9

12,3 74,0 13,7 39,0

15,0 70,3 14,7 38,2

21,5 67,4 11,0 34,2

17,8 67,6 14,6 36,7

12,7 73,7 13,6 38,4

16,8 68,3 14,9 36,3

93,1 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,5 0,3 0,0 1,7

92,2 0,1 1,2

86,0 0,1 1,6

93,3 1,5

93,6 0,2 0,0 1,9

84,4 0,2

67,3 24,5

64,4 27,9

72,9 19,4

65,3 23,7

69,0 18,9

65,0 23,0

73,0 19,2

65,5 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

20,3 1,8 2,0 7,6

13,9 1,0 1,1 7,8

18,3 0,8 0,7 11,0

14,0 0,7 0,6 12,1

19,5 0,0 1,8 12,0

13,9 1,0 1,0 7,9

19,6 1,3 1,3 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

32,6 44,7 11,3 10,8

37,7 45,9 10,1 5,4

36,4 50,2 5,1 7,1

40,2 47,7 7,4 3,6

35,3 53,9 6,1 3,2

38,5 45,8 9,7 5,4

41,2 45,6 6,9 5,5

61,8

62,3

61,6

66,8

60,6

69,1

61,3

64,1

14,5

14,2

14,5

16,4

14,1

19,5

15,8

10,9

28,8 30,5 5,2 18,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,7 5,1 17,2

35,9 23,8 4,4 16,2

24,0 29,1 4,1 25,4

39,7 22,7 2,8 13,1

30,4 31,4 4,8 16,0

26,6 36,0 4,8 19,7

1)


164


499 370 . . . . 100,0 100,0 1 1 6 4 329 483 Obyvatelstvo

6,7


pokračování 5

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha Běchovice

Praha 17 Řepy

Praha 14

326 . . 100,0 1 7 7 133

1 388 . . 100,0 4 31 2 650

683 . . 100,0 1 7 225


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 2 19 1 495

1 294 . . 100,0 4 34 4 054


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 865 987 14,4 3 967

52 457 16 540 46,1 27 081

2 310 121 5,5 1 152

3 031 -22 -0,7 1 544

23 252 3 521 17,8 11 960

36 778 12 314 50,3 18 831

1 538 -67 -4,2 800

13,4 65,8 20,8 41,1

18,7 71,1 10,2 35,2

21,0 70,9 8,2 33,4

15,1 67,4 17,4 39,8

14,2 70,0 15,8 38,4

18,1 72,1 9,8 35,1

19,7 67,2 13,2 35,4

14,6 63,2 22,2 41,2

93,1 0,2 0,0 1,6

92,9 0,4 0,0 1,4

90,2 0,2 0,0 2,2

94,5 0,1 1,1

93,8 0,1 1,4

90,7 0,3 0,0 2,4

92,2 0,2 0,0 1,8

67,3 24,5

74,2 19,5

73,5 17,9

69,6 25,2

73,2 18,1

72,4 17,9

72,9 19,5

66,1 24,3

17,6 1,4 1,5 8,2

13,5 0,9 0,9 6,3

11,9 0,7 0,6 8,6

19,5 0,4 0,9 5,2

13,5 0,7 0,7 8,7

12,3 0,9 0,7 9,7

13,9 0,9 0,8 7,6

16,1 1,8 1,0 9,6

36,2 44,6 10,4 7,9

40,2 47,8 7,7 3,8

42,7 43,8 9,1 3,4

34,9 49,8 6,1 8,6

37,3 47,3 8,7 5,6

41,7 43,5 9,4 4,1

40,1 44,5 9,6 4,8

32,3 51,8 6,4 9,0

61,8

61,6

59,5

72,0

62,4

57,8

61,8

66,8

14,5

17,0

16,3

18,3

15,5

16,4

16,8

17,4

28,8 30,5 5,2 18,8

29,4 29,8 3,9 18,1

25,3 30,7 4,8 20,5

38,7 24,6 4,1 12,2

35,5 29,8 4,0 12,7

27,3 31,0 4,9 17,7

32,6 30,1 4,1 14,1

37,6 28,4 4,1 10,6

1)

526

1 016 681 . . . . 100,0 100,0 4 3 11 11 227 445 Obyvatelstvo

-

94,0 1,2



165


pokračování 6

Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice

1 014 . . 100,0 1 5 702

1 025 . . 100,0 2 21 2 674

277 . . 100,0 1 3 129


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 7 304

1 695 . . 100,0 1 17 769


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 751 -29 -1,6 887

13 036 874 7,2 6 661

2 578 239 10,2 1 339

832 204 32,5 421

7 116 969 15,8 3 565

27 410 -44 -0,2 14 081

358 102 39,8 184

13,4 65,8 20,8 41,1

13,8 63,8 22,4 41,7

17,4 68,0 14,6 36,9

15,9 63,4 20,8 40,2

16,8 64,9 18,3 39,0

15,1 71,2 13,7 37,6

14,5 72,3 13,2 37,9

16,8 68,7 14,5 38,2

93,1 0,2 0,0 1,6

96,6 0,1 0,1 0,7

95,5 0,4 0,0 1,7

95,5 0,2

97,0 0,5

94,4 0,2 0,0 1,6

93,6 0,6

67,3 24,5

67,1 27,9

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

576

1,1

1,2

94,3 0,2 0,1 1,7

72,5 21,9

62,8 28,0

70,0 26,4

71,5 20,6

73,1 19,9

75,4 18,7

20,5 1,5 0,9 5,0

15,5 1,1 1,1 5,6

21,1 2,1 1,2 9,3

21,0 1,0 0,5 3,6

15,2 1,0 0,8 8,0

14,7 0,9 1,0 7,0

14,5 1,4 0,0 5,9

36,2 44,6 10,4 7,9

34,5 50,7 6,5 7,9

38,0 48,9 7,1 5,5

36,5 49,4 6,5 6,5

35,1 52,3 5,8 6,9

37,2 50,2 6,9 4,9

38,4 46,2 9,6 5,2

33,8 55,3 4,2 6,4

61,8

73,4

60,2

61,7

69,1

59,8

63,5

64,5

14,5

17,4

17,1

12,9

17,3

16,3

15,9

19,8

28,8 30,5 5,2 18,8

34,0 29,6 4,4 13,5

29,6 33,3 4,3 13,7

26,6 31,9 6,7 19,0

41,2 25,7 3,2 12,0

28,5 32,7 4,5 15,9

30,8 31,9 4,6 15,2

40,3 22,8 2,4 12,8


166

590 375 . . . . 100,0 100,0 1 1 5 3 437 222 Obyvatelstvo


-

-


pokračování 7 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

476 . . 100,0 1 7 242

. . 100,0 2 4 235

648 496 . . . . 100,0 100,0 2 1 5 3 271 53 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 154 141 13,9 574

1 997 154 8,4 1 015

1 756 305 21,0 900

13,4 65,8 20,8 41,1

14,1 67,7 18,2 40,1

15,6 67,0 17,4 38,9

93,1 0,2 0,0 1,6

90,7 0,1 2,0

67,3 24,5

1)

850

381 . . 100,0 1 3 61

179 . . 100,0 1 4 3 346

297 . . 100,0 1 7 316

1 570 . . 100,0 3 10 295

263 -27 -9,3 129

232 14 6,4 121

5 990 685 12,9 3 080

940 141 17,6 467

4 629 315 7,3 2 386

17,3 65,0 17,7 38,1

8,7 70,7 20,5 43,2

10,8 72,8 16,4 40,2

22,2 69,6 8,2 33,3

14,6 69,6 15,9 39,3

16,0 65,4 18,6 39,5

95,7 0,2 1,1

94,8 0,2 1,2

93,9 3,4

93,1 0,4

93,6 0,3 1,3

90,9 0,3 2,1

94,8 0,1 1,6

71,1 25,0

71,7 23,5

69,7 24,5

61,2 30,0

62,1 24,1

75,3 14,0

73,7 21,5

67,0 25,6

17,6 1,4 1,5 8,2

12,7 0,8 2,3 4,0

16,4 1,4 1,2 4,8

18,6 1,3 1,3 5,8

21,7 1,9 1,9 8,8

15,5 0,9 3,5 13,8

10,1 0,7 0,9 10,6

16,2 1,0 1,1 4,8

19,4 2,0 1,1 7,4

36,2 44,6 10,4 7,9

35,1 50,9 6,8 6,9

36,3 48,7 7,0 7,2

36,7 49,7 6,3 7,0

35,4 45,6 6,5 12,2

35,3 44,4 9,9 9,9

41,8 45,7 8,8 3,0

35,3 53,1 6,0 5,6

36,0 46,6 7,7 8,2

61,8

67,7

72,1

64,7

65,4

61,6

62,1

67,8

65,3

14,5

17,5

17,6

16,8

24,6

21,3

16,1

17,7

19,4

28,8 30,5 5,2 18,8

35,9 27,8 3,0 14,9

38,4 27,5 3,1 11,9

38,0 26,9 3,4 13,5

47,5 17,1 1,7 8,3

36,2 28,0 1,9 7,3

25,9 32,2 4,0 19,6

28,4 32,8 5,5 15,2

40,1 24,0 3,6 9,1



167

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 Hl m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov


635 105

18 489

27 050

38 280

68 057

41 680

807

311

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

64 599 3 458

39 334 2 346

769 38

301 10

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,9 4,1 16,7 62 106

73,2 4,3 16,7 34 336

66,7 5,8 20,4 709

76,5 4,5 16,1 271

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

56,2 41,5 51,7 58,7 45,6

42,9 54,6 54,0 59,9 48,7

41,9 56,1 52,7 57,4 48,0

49,4 47,6 53,4 60,7 47,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,8 4,5

0,5 10,8 8,7 12,3 5,1

1,7 15,0 13,9 17,8 5,0

2,3 15,1 12,2 15,4 5,1

4,3

4,6

4,3

4,0

5,9

4,7

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 60 606

32 975

516

213


544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

65 630 65 906

35 874 36 104

621 631

246 254

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,2 26,6 14,6 15,0 6,5 8,4 3,6 40,2

41,5 21,9 19,6 16,9 6,6 10,3 3,2 38,3

52,8 29,0 23,8 17,6 6,2 11,4 2,1 27,6

49,6 31,9 17,7 18,5 8,3 10,2 3,5 28,3

2,33

2,25

2,18

2,07

2,16

2,32

2,87

2,70

110

113

110

109

109

122

119

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

531 433 43 11,0 98

194 169 5 3,0 25

61,2 50,8 12,7

7,7 89,1 0,2

2 214 2 957 9 070 5 909 2 188 2 899 8 598 5 583 36 7 36 158 1,7 0,2 0,4 2,9 26 58 472 326 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 1,7 17,9 55,8 50,9 85,7 68,5 53,1 57,9 0,3 7,0 12,8 9,7

98,8 42,5 1,4

97,6 48,8 0,0

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

37,9 97,0 68,4

4,1 99,4 1,2

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

168

96,3 98,4 97,8


108 Domy

92,9 99,8 99,1

94,0 99,6 98,5

83,2 99,0 96,5

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha

pokračování 9


Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

635 105

3 722

1 091

968

4 366

51 043

422

1 166

601 031 34 074

3 576 146

1 036 55

923 45

4 176 190

48 784 2 259

401 21

1 118 48

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,4 16,1 3 296

71,2 6,2 18,1 900

66,9 5,3 18,9 758

75,4 4,3 16,0 3 416

73,5 4,5 17,1 48 862

72,7 4,3 15,4 381

69,9 6,1 16,8 1 088

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,2 53,6 52,5 59,3 46,1

47,2 51,1 54,7 61,8 47,7

49,5 48,8 55,4 61,4 49,4

41,8 55,1 55,7 61,3 50,3

53,9 44,0 50,6 57,2 44,7

42,0 54,1 52,1 59,3 45,5

33,3 63,4 51,2 60,0 42,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 18,7 11,3 14,4 4,5

2,6 13,2 11,4 12,2 5,1

1,5 12,7 8,1 13,6 4,2

1,0 13,1 11,4 13,5 4,5

0,7 9,4 7,4 11,6 4,7

1,4 7,4 8,1 13,5 6,4

1,0 12,4 9,5 14,3 4,5

4,3

5,0

2,9

4,3

3,5

5,5

Bytové domácnosti

496 940

2 686

691

4,6 5,3 Domácnosti 659 2 948

43 808

291

814


544 577 547 811

3 009 3 032

805 808

757 765

3 323 3 348

47 779 48 041

315 318

891 898

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,6 27,1 24,5 14,5 6,3 8,1 2,9 31,0

55,8 30,8 25,0 17,7 9,3 8,4 0,9 25,6

50,1 30,7 19,3 12,8 4,4 8,4 2,5 34,6

52,4 28,3 24,2 14,8 5,9 9,0 2,2 30,5

42,9 27,1 15,8 15,7 7,1 8,6 4,4 37,0

55,3 31,1 24,2 16,7 8,2 8,5 3,5 24,5

58,0 28,1 30,0 14,9 6,7 8,2 1,6 25,5

2,33

2,61

2,85

2,55

2,65

2,26

2,76

2,79

110

113

117

114

110

109

110

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 368 1 254 47 3,9 114

224 198 4 2,1 26

753 639 127 24,8 114

61,2 50,8 12,7

86,8 48,9 4,0

716 458 1 439 9 027 620 410 1 298 8 553 46 11 35 22 8,0 2,8 2,8 0,3 96 48 141 474 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 99,2 89,0 84,1 58,7 37,9 54,6 46,9 57,6 1,0 2,7 7,0 7,3

89,4 54,8 0,0

97,7 34,8 2,2

80,4 99,2 85,4

26,2 99,5 38,7

85,9 100,0 29,8

69,8 99,5 64,8

Praha Zbraslav

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice



5,0 98,4 11,1


116 Domy

62,4 98,5 83,9

58,8 99,5 60,8

89,8 99,1 95,9

169


pokračování 10


Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


635 105

223

2 798

21 664

493

58 660

370

1 099

601 031 34 074

215 8

2 719 79

20 208 1 456

468 25

55 335 3 325

359 11

1 042 57

74,3 4,1 16,0 519 242

71,3 7,6 17,9 214

74,3 5,1 15,2 2 414

71,6 4,1 17,0 18 635

66,7 7,7 19,1 396

76,7 3,6 14,5 43 136

71,4 3,5 22,7 296

71,5 3,8 20,4 1 096

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

30,4 65,9 50,9 55,7 46,1

46,5 50,6 53,1 57,6 48,7

53,3 44,4 53,1 60,4 46,7

42,9 53,3 53,8 61,4 46,2

50,2 47,1 57,1 63,5 51,3

42,9 53,7 55,5 66,5 45,0

47,6 50,1 50,1 57,2 43,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

2,7 13,5 12,1 15,7 4,9

1,2 9,3 7,8 13,0 3,2

0,6 11,4 7,0 11,0 5,3

2,4 13,2 9,5 8,9 4,9

0,5 11,8 8,4 13,1 5,4

1,9 11,6 13,5 14,3 5,7

1,6 13,9 10,7 16,4 5,0

4,3

11,2

5,3

4,1

4,7

4,1

Bytové domácnosti

496 940

144

1 978

4,3 3,6 Domácnosti 19 076 353

43 964

230

793


544 577 547 811

172 176

2 177 2 206

20 566 20 643

397 410

48 670 49 059

265 267

910 917

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,7 18,8 33,0 17,0 4,5 12,5 2,3 29,0

54,4 32,0 22,3 16,1 6,9 9,2 1,8 27,7

35,7 21,0 14,6 17,0 7,8 9,2 5,3 42,0

51,2 31,2 20,0 12,0 2,9 9,0 2,0 34,9

42,7 27,0 15,7 16,5 7,4 9,1 3,5 37,3

56,6 31,1 25,5 14,2 5,6 8,6 1,9 27,3

56,2 32,3 23,9 15,8 6,5 9,3 1,6 26,4

2,33

2,91

2,62

2,13

2,46

2,31

2,90

2,76

110

122

112

116

112

116

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

132 116 21 22,1 16

201 185 41 28,5 16

628 572 8 1,4 56

61,2 50,8 12,7

96,6 40,4 0,9

1 338 1 418 248 5 701 1 192 1 394 218 5 465 -15 4 21 28 -1,2 0,3 10,7 0,5 146 24 30 236 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 92,9 1,1 85,8 51,3 50,6 79,5 54,3 50,3 3,5 1,2 4,1 19,7

96,8 32,6 1,1

94,6 50,2 1,9

80,4 99,2 85,4

7,8 99,1 90,5

85,4 98,9 97,3

85,1 99,5 96,0


170

49,3 99,2 62,3


108 Domy

89,9 99,7 99,4

62,8 97,7 73,9

85,0 99,6 97,6


pokračování 11

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha Čakovice

Praha 19 - Praha 18 Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř


635 105

1 297

23 111

3 054

2 362

8 679

698

1 402

601 031 34 074

1 243 54

21 724 1 387

2 861 193

2 242 120

8 115 564

651 47

1 323 79

74,3 4,1 16,0 519 242

70,9 5,8 18,9 1 181

76,5 3,2 14,4 18 330

74,6 3,6 15,1 2 575

75,3 4,1 16,0 2 205

81,4 2,3 11,3 5 451

69,1 4,7 17,3 647

72,5 3,6 17,0 1 122

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

45,5 52,5 52,2 59,4 45,3

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

50,1 48,5 53,8 61,6 46,5

54,7 42,9 51,4 58,6 44,9

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,1 49,6 51,8 61,1 43,2

36,5 61,1 55,2 61,6 49,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,7 12,1 11,1 18,2 5,3

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 20,5 7,4 16,2 5,2

0,5 21,0 7,3 13,5 3,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,6 21,5 10,3 13,6 3,9

1,4 17,1 6,1 15,7 2,1

4,3

5,3

4,2

5,4

6,1

7,9

Bytové domácnosti

496 940

892

19 168

6,5 4,3 Domácnosti 2 198 1 762

5 441

497

916


544 577 547 811

1 024 1 033

20 958 21 039

2 512 2 531

2 015 2 032

6 027 6 069

584 587

1 031 1 038

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,2 29,7 24,5 16,4 6,5 9,9 1,8 27,6

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

49,8 29,6 20,2 14,9 6,1 8,8 4,3 31,0

50,5 31,4 19,1 12,6 4,8 7,9 5,3 31,5

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

50,4 28,6 21,8 14,5 6,6 7,8 1,5 33,6

56,8 27,6 29,2 12,6 4,3 8,3 1,8 28,7

2,33

2,73

2,16

2,57

2,47

2,59

2,65

2,77

110

116

110

115

112

118

113

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

814 716 35 5,1 98

393 363 -16 -4,2 30

612 557 59 11,8 55

61,2 50,8 12,7

98,7 44,0 1,5

2 078 1 099 869 586 1 948 1 020 813 570 -35 -17 -59 23 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 130 79 56 16 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 45,5 85,1 81,8 46,7 50,0 50,5 49,2 39,0 28,3 2,9 0,5 33,2

92,0 48,6 1,7

90,8 40,2 6,8

80,4 99,2 85,4

84,6 99,0 91,1

76,3 99,4 88,4

70,9 98,2 82,6


82,8 98,8 92,1


115 Domy

60,7 98,7 63,7

86,0 98,4 89,7

71,6 99,6 96,1

171


pokračování 12

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

198

32 769

2 777

927 28

190 8

30 951 1 818

2 629 148

63,1 5,6 24,2 694

66,5 8,3 20,7 791

74,2 2,5 16,7 139

75,9 3,6 15,1 21 498

66,0 5,9 20,8 2 646

38,6 58,8 60,3 65,1 56,0

39,2 59,2 56,4 62,3 50,6

25,3 70,8 53,4 57,3 49,6

30,9 64,7 57,7 63,9 50,9

36,7 61,0 59,7 64,1 55,6

31,6 65,6 50,8 58,5 43,5

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,1 14,4 5,0

1,0 13,6 9,2 18,5 2,7

1,3 12,0 10,9 20,1 4,4

3,0 15,2 11,6 12,1 9,6

0,5 14,1 8,4 12,9 4,1

1,3 12,1 9,1 15,7 3,5

4,3

4,1

4,6

14,7

4,0

4,8

Bytové domácnosti

496 940

50 367

31 840

6,3 7,7 Domácnosti 571 670

110

21 168

1 899


544 577 547 811

54 818 55 036

34 844 35 084

657 672

733 740

120 124

23 373 23 533

2 268 2 293

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,7 27,2 21,5 18,7 7,8 10,8 3,0 29,6

53,4 27,8 25,6 14,9 5,1 9,8 2,8 28,9

51,2 21,1 30,1 18,0 3,6 14,3 2,0 28,8

71,8 35,5 36,3 9,7 4,0 5,6 0,0 18,5

49,3 25,4 23,9 17,3 6,7 10,6 2,5 30,9

49,4 25,9 23,5 15,0 4,7 10,3 2,0 33,5

2,33

2,14

2,53

2,86

2,65

3,11

2,58

2,66

110

109

110

110

113

111

121

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

6 786 6 495 -280 -4,1 291

3 222 3 017 72 2,4 205

1 224 1 061 157 17,4 163

61,2 50,8 12,7

50,2 56,3 13,5

2 770 554 359 115 2 629 472 302 95 182 112 153 23 7,4 31,1 102,7 31,9 141 82 57 20 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 53,3 94,9 86,4 96,8 29,3 34,4 24,7 33,2 47,2 1,9 15,6 7,4

69,2 39,9 25,6

91,0 34,2 4,4

80,4 99,2 85,4

92,1 99,8 98,3

81,5 98,8 74,5

77,4 99,1 20,7

Praha 10

Praha 11

635 105

54 837

49 025

927

955

601 031 34 074

52 069 2 768

46 515 2 510

877 50

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,0 16,1 52 783

77,3 3,5 14,2 31 336

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8



172

89,7 99,5 98,8


118 Domy

72,9 98,7 80,1

47,7 98,7 58,9

24,2 98,9 74,7


pokračování 13

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha 17 Řepy

Praha 14

Praha Běchovice

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní

635 105

4 454

29 419

1 266

1 721

13 157

20 186

794

601 031 34 074

4 223 231

27 919 1 500

1 203 63

1 644 77

12 468 689

18 915 1 271

757 37

74,3 4,1 16,0 519 242

69,6 4,4 19,6 3 332

76,1 3,8 14,6 22 198

68,2 6,0 20,0 1 026

75,1 3,9 15,6 1 251

77,5 3,5 13,2 9 637

75,2 3,3 14,3 16 107

68,3 3,5 19,6 726

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

26,4 71,4 56,6 60,2 53,1

21,4 75,7 56,1 59,9 52,5

44,9 52,9 54,8 60,1 49,5

40,2 57,4 56,8 62,3 51,5

25,8 71,8 56,6 60,5 52,8

32,4 64,6 54,9 59,0 50,9

51,1 44,8 51,6 59,5 44,4

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,0 12,4 13,9 4,0

0,5 11,0 7,6 13,5 4,3

1,7 12,6 13,2 15,7 3,6

0,8 11,0 11,6 13,9 4,8

0,5 11,2 7,0 12,1 5,3

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

1,6 15,5 10,0 17,1 3,9

4,3

4,5

4,0

4,4

3,8

4,0

Bytové domácnosti

496 940

2 740

19 516

5,6 8,2 Domácnosti 843 1 100

8 703

13 994

560


544 577 547 811

3 076 3 096

21 261 21 391

963 976

1 251 1 271

9 557 9 608

15 394 15 525

652 658

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,8 22,4 33,5 16,0 4,8 11,1 2,1 26,1

50,1 18,3 31,8 18,3 5,1 13,2 2,2 29,4

53,3 29,5 23,8 15,3 6,5 8,8 3,7 27,8

52,4 29,7 22,7 17,2 7,5 9,8 2,8 27,5

48,8 19,8 29,0 17,8 5,0 12,7 2,7 30,7

49,4 22,8 26,7 17,6 5,7 11,9 2,9 30,1

55,6 32,8 22,8 14,0 5,8 8,2 2,1 28,3

2,33

2,85

2,68

2,72

2,73

2,66

2,58

2,72

110

113

110

116

110

111

118

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 103 989 129 15,0 114

2 764 2 590 359 16,1 174

492 441 -4 -0,9 51

61,2 50,8 12,7

88,0 38,1 11,0

2 215 725 471 1 093 1 984 651 432 1 022 558 56 11 147 39,1 9,4 2,6 16,8 231 74 39 71 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 54,2 96,5 80,3 58,4 27,8 47,0 38,5 33,7 43,9 0,5 13,4 35,4

72,0 40,9 18,1

95,7 45,9 1,1

80,4 99,2 85,4

84,0 99,1 71,7

64,9 99,3 83,5

76,0 96,8 82,3

z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)


68,0 99,3 88,5


116 Domy

4,9 98,5 4,8

65,0 98,4 80,6

75,2 99,0 98,0

173


pokračování 14

Praha Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice


635 105

910

7 158

1 294

441

4 026

16 006

198

601 031 34 074

867 43

6 783 375

1 239 55

427 14

3 854 172

15 230 776

192 6

74,3 4,1 16,0 519 242

69,0 4,9 18,9 835

75,4 3,5 14,7 5 703

66,1 6,9 21,1 1 238

66,0 6,3 20,4 388

73,9 4,3 16,3 2 993

77,0 3,5 14,4 11 147

71,7 7,1 16,2 157

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

49,5 47,5 52,0 58,4 45,7

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

43,5 54,0 50,2 57,9 43,1

43,3 54,9 53,0 61,1 45,1

35,2 62,1 56,6 61,1 52,0

35,5 62,2 58,4 62,8 54,2

41,4 56,1 55,3 64,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

1,8 16,5 7,5 11,7 3,6

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,3 12,8 9,3 14,4 4,3

1,1 16,8 9,3 15,7 3,9

1,0 15,2 8,2 14,1 3,0

0,6 17,9 8,3 13,3 4,0

0,5 21,7 10,6 16,2 2,5

4,3

3,6

5,2

5,6

5,8

4,1

16,7

Bytové domácnosti

496 940

645

4 560

4,7 Domácnosti 919

296

2 504

10 691

135


544 577 547 811

717 734

5 183 5 223

1 049 1 066

325 327

2 812 2 845

11 713 11 750

147 147

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,6 33,9 21,7 14,0 5,9 8,2 1,9 28,5

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

53,4 30,9 22,5 16,5 5,7 10,8 2,2 28,0

59,0 32,7 26,3 14,7 4,9 9,8 2,8 23,5

57,8 29,9 27,9 16,1 5,4 10,7 1,4 24,7

49,8 25,3 24,5 17,7 6,3 11,4 2,1 30,4

64,6 36,1 28,6 6,8 2,0 4,8 2,7 25,9

2,33

2,67

2,84

2,76

2,79

2,81

2,56

2,65

110

114

115

110

114

110

109

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

627 537 -18 -3,2 90

1 651 1 553 56 3,7 98

144 113 34 43,0 31

61,2 50,8 12,7

2 279 799 313 1 803 2 074 684 271 1 562 -4 95 65 382 -0,2 16,1 31,6 32,4 205 115 42 241 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7

65,5 38,9 28,3

97,3 33,5 1,8

80,4 99,2 85,4

60,9 98,1 77,5

88,4 99,5 91,5

77,0 99,1 94,7


174

69,5 98,7 54,5


116 Domy

88,6 99,4 61,7

8,9 98,9 94,1

85,5 97,8 66,8


pokračování 15 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

635 105

636

1 111

924

156

131

3 320

521

2 426

601 031 34 074

622 14

1 046 65

882 42

152 4

125 6

3 190 130

505 16

2 294 132

74,3 4,1 16,0 519 242

69,5 7,2 18,1 514

70,8 5,4 17,6 870

68,2 6,5 19,0 818

82,7 1,9 12,2 106

69,5 6,9 17,6 92

76,9 4,5 14,9 2 588

63,5 8,4 24,8 419

75,5 3,5 14,1 2 102

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,4 52,5 55,1 62,1 48,1

41,4 56,8 55,6 62,5 49,0

41,3 56,0 52,6 60,9 44,8

52,8 46,2 59,3 65,7 52,7

46,7 53,3 56,5 64,9 48,8

20,6 76,9 55,4 58,1 52,9

40,6 55,1 55,4 61,3 49,5

46,4 51,5 52,4 59,1 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,6 10,2 18,7 4,4

0,7 20,7 9,9 13,7 5,2

2,4 14,9 9,5 15,5 4,2

9,6 16,7 12,2 16,0 4,5

6,1 18,3 14,5 9,2 7,6

0,5 14,3 9,0 14,3 3,6

0,4 14,8 12,5 21,9 4,2

3,5 16,1 10,5 14,5 4,3

4,3

2,9

4,0

13,6

4,5

2,4

6,6

Bytové domácnosti

496 940

408

698

8,0 8,6 Domácnosti 605 105

82

2 217

325

1 715


544 577 547 811

474 480

798 806

688 702

118 118

103 105

2 415 2 424

378 384

1 974 1 998

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,6 28,8 25,8 15,6 7,3 8,3 2,3 27,5

56,5 30,4 26,1 13,3 5,1 8,2 3,5 26,8

57,0 28,6 28,3 15,1 5,6 9,5 2,6 25,4

47,5 29,7 17,8 15,3 7,6 7,6 2,5 34,7

46,7 29,5 17,1 13,3 3,8 9,5 4,8 35,2

52,5 18,6 33,9 17,6 4,7 12,9 0,9 29,0

57,0 31,0 26,0 13,3 4,7 8,6 1,3 28,4

50,9 29,1 21,8 16,8 7,2 9,6 2,6 29,8

2,33

2,83

2,86

2,90

2,47

2,83

2,70

2,89

2,65

110

118

115

116

112 Domy

128

109

118

117

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

374 330 24 7,8 44

327 282 46 19,5 45

1 113 990 61 6,6 123

61,2 50,8 12,7

97,3 42,7 1,8

620 634 102 77 383 549 539 83 63 354 64 88 -1 61 13,2 19,5 -1,2 20,8 71 95 19 14 29 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4

97,9 31,0 4,6

87,9 52,8 3,2

80,4 99,2 85,4

93,6 99,4 44,8

80,9 99,6 85,5

69,0 99,1 49,4

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 ŠtěrboUhříněholy ves



75,4 97,3 10,6

69,8 98,3 82,9


2,4 100,0 89,2

3,2 98,4 87,3

88,7 99,2 93,2

175


pokračování 16 v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov

Byty Byty celkem

551 243

17 505


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 15 164 -2 537 -14,3 199 2 341 657 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

87,1 99,3 73,1 98,0 98,7

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,37

2,27

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


176

26 625

38 726

67 532

37 770

638

245

617 516 84 19,4 503 122 36 23

229 213 14 7,0 200 32 5 10

62,2 98,3 63,9 93,1 94,3

30,0 96,1 72,7 91,3 91,9

0,9 99,1 75,6 93,9 93,0

95,8 2,7 0,5 0,1

88,3 6,4 3,0 0,6

77,5 13,4 3,5 3,5

77,9 14,6 4,2 2,8

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

9,4 18,4 35,3 11,3 20,2

10,9 8,8 61,0 12,5 0,9

79,7 0,0 5,4 0,0 0,0

78,4 0,0 8,5 0,0 0,0

2,07 1,11 18,0 37,4

2,16 0,98 18,0 39,4

2,32 1,00 19,1 45,2

2,87 0,85 23,2 67,5

2,70 0,90 21,5 58,4


2,37

3,42

3,01

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,4 5,9 50,9 4,8 34,7

39,9 6,6 45,8 5,2 36,9

52,1 12,2 43,2 7,8 33,3

44,6 8,0 50,7 7,0 29,6

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,2 10,8 25,0 17,0

12,5 11,7 21,0 16,5

10,3 11,0 14,5 5,2

9,9 10,3 7,5 3,8

54 775 7 192 4 634 23 128 35 043 60 606 32 975 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 48 686 6 417 4 019 3 497 3 683 6 926 4 795 1 317 1 466 3 281 1 632 12 13 15 8 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 17

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec


799

734

Praha Zbraslav

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

Byty Byty celkem

551 243

2 953


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 460 2 686 27 1,0 1 305 267 107 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

12,7 99,1 79,8 96,5 97,1

1,9 98,1 74,7 93,8 94,4

43,2 97,9 76,3 93,6 96,7

26,9 98,8 84,5 96,9 97,5

94,0 3,6 1,0 0,2

89,1 8,1 1,3 0,7

78,7 15,2 2,0 2,5

85,1 10,8 2,0 0,9

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

42,5 7,1 26,8 11,3 4,7

84,2 0,0 6,7 0,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,92 19,9 52,3

2,85 0,80 24,8 71,5

2,37

2,87

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


3 358

48 711

330

956

262 291 -10 -3,3 233 39 8 2

890 814 158 24,1 757 142 46 3

85,1 99,2 72,6 97,9 98,4

81,1 99,3 82,1 93,1 90,4

55,3 99,1 86,4 95,8 96,3

91,1 5,9 1,4 0,4

95,2 2,9 0,7 0,1

85,2 8,9 3,8 1,7

90,8 6,0 1,5 0,9

60,7 0,9 22,3 2,1 0,0

37,3 5,3 28,0 4,6 13,8

14,7 13,0 48,5 8,2 8,2

64,6 0,7 5,8 17,2 0,0

69,7 0,0 12,5 2,8 0,0

2,55 0,89 21,7 56,1

2,65 0,93 20,0 53,4

2,26 0,98 19,5 44,7

2,76 0,90 21,1 58,9

2,79 0,77 26,5 75,4


2,33

3,09

3,67

44,3 9,0 47,2 5,0 36,5

49,6 14,3 49,9 3,2 38,5

47,6 10,5 46,3 6,8 36,0

48,6 9,8 46,0 6,1 36,0

42,1 6,7 52,1 3,5 36,1

48,8 10,0 52,6 4,8 31,6

48,6 15,2 46,6 4,3 39,8

12,0 11,6 12,8 11,3

14,5 12,7 12,9 8,8

11,2 10,0 16,1 9,1

11,7 13,1 15,4 12,1

12,3 11,6 23,8 16,9

13,4 8,2 12,7 11,7

22,2 9,3 12,3 9,6

776 537 1 545 8 437 691 659 2 948 43 808 54 40 219 -2 422 8,5 6,5 8,0 -5,2 670 479 1 335 7 433 108 75 410 4 903 35 25 147 1 704 13 1 11 17 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


177


pokračování 18


Praha Suchdol

2 286

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice

Byty Byty celkem

551 243

164


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

160 144 35 32,1 140 20 7 0

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

2,8 98,6 68,8 94,4 94,4

38,6 99,0 84,8 96,7 96,5

78,0 98,8 43,9 94,4 95,9

44,5 98,3 83,6 96,3 96,6

67,8 99,6 79,3 97,7 98,4

72,6 98,7 92,2 97,8 97,8

72,0 98,4 79,7 94,5 95,0

94,0 3,6 1,0 0,2

80,6 14,6 2,1 2,1

90,7 5,8 1,9 0,8

89,1 6,7 1,9 0,4

89,0 6,8 0,6 1,7

95,7 2,8 0,8 0,2

93,9 3,0 1,3 0,4

88,5 6,2 2,5 2,0

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

78,5 0,0 7,6 0,0 0,0

60,3 3,2 11,8 11,6 3,2

1,2 8,5 76,3 2,2 7,9

58,6 7,4 20,1 0,3 0,0

7,5 10,9 41,0 15,3 21,3

76,1 0,9 8,7 0,9 0,0

71,4 0,3 14,1 0,4 4,4

2,33 1,00 18,3 43,0

2,91 0,89 24,0 71,4

2,62 0,86 21,5 56,9

2,13 1,14 18,9 40,6

2,46 0,82 26,7 67,3

2,31 0,99 17,4 40,4

2,90 0,78 24,2 70,1

2,76 0,90 21,9 60,7

2,37

3,35


2,34

3,73

3,09

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

43,8 18,1 45,8 3,5 36,8

49,3 8,7 49,0 5,5 36,1

36,0 4,5 49,9 5,3 33,1

49,9 14,2 41,9 5,4 41,4

41,2 6,1 49,4 5,4 35,3

51,3 14,3 46,5 7,4 35,7

45,4 11,9 49,2 3,4 34,9

11,1 11,5 22,4 16,1

18,8 10,4 5,6 3,5

13,5 13,0 18,4 12,9

9,8 10,6 21,9 17,3

22,1 11,9 16,4 13,9

9,8 10,9 22,6 16,0

13,5 10,9 13,0 12,2

11,7 10,7 15,8 10,2


178

21 232

434

48 640

1 573 27 301 4 191 1 978 19 076 353 43 964 74 -1 597 33 -1 658 3,9 -7,7 10,3 -3,6 1 391 20 261 3 753 308 2 156 81 4 676 91 665 46 1 811 8 5 0 14 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


250

887

225 230 48 26,4 206 20 11 0

717 793 651 94 33 6


pokračování 19

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha - Praha 19 - Praha 18 Čakovice Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř

Byty Byty celkem

551 243

1 031


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

995 892 31 3,6 867 139 33 6

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

74,7 98,9 87,6 95,6 95,5

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

36,4 98,8 87,3 96,8 96,2

79,4 98,6 87,9 95,9 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

91,4 4,9 2,8 0,6

96,5 2,2 0,5 0,1

90,5 6,4 1,4 0,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

82,5 0,0 4,4 0,1 0,4

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

2,33 1,00 18,3 43,0

2,73 0,85 22,4 61,8

2,16 0,99 16,8 36,5

2,37

3,22

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


20 954

2 379

1 911

5 610

545

1 041

460 497 -17 -3,3 416 48 9 0

677 916 265 40,7 611 125 53 8

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

62,2 98,0 80,3 93,2 95,6

47,1 98,3 84,3 96,8 96,7

92,5 3,9 1,9 0,7

97,9 1,2 0,2 0,2

85,5 7,8 3,0 2,2

89,1 6,9 1,0 1,2

41,6 12,4 25,8 5,7 6,1

41,8 7,7 27,4 0,6 14,8

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

63,2 0,0 21,3 0,2 0,0

56,9 10,4 20,0 0,1 0,0

2,57 0,95 19,2 50,1

2,47 0,92 20,3 50,7

2,59 1,04 15,2 39,6

2,65 0,89 22,1 59,0

2,77 0,88 20,2 57,1


2,49

2,99

3,22

53,1 10,1 50,8 4,6 34,9

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

45,4 7,7 44,8 8,4 30,5

46,8 8,9 49,3 6,5 31,3

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

42,1 12,1 52,1 4,2 27,8

51,7 10,6 43,7 3,9 41,0

13,2 10,8 17,0 10,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,0 9,8 16,2 11,4

9,3 9,6 17,1 13,0

9,3 12,9 20,1 15,0

10,1 9,3 11,5 9,5

13,1 12,6 11,0 9,4

1 352 1 179 910 359 19 168 2 198 1 762 5 441 -160 82 -33 312 -0,8 3,9 -1,8 6,1 1 159 1 076 847 330 1 786 181 149 169 780 57 37 83 9 6 1 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


179


pokračování 20

Praha 10

Praha 11

Praha Šeberov

33 013

713

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

134

22 646

2 607

2 772 21 168 -296 -1,4 2 508 1 478 614 19

1 295 1 899 746 64,7 1 122 708 165 4

Byty Byty celkem

551 243

55 860


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

4 727 50 367 -3 169 -5,9 4 263 5 493 2 342 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

69,4 99,6 98,9 99,4 99,5

64,6 97,7 84,6 94,9 94,4

20,7 98,5 92,1 97,6 96,6

14,5 97,3 78,2 94,5 95,5

71,5 99,6 96,3 99,0 99,2

48,8 98,7 90,8 97,4 96,7

94,0 3,6 1,0 0,2

96,3 2,8 0,5 0,1

98,9 0,5 0,1 0,0

87,7 7,4 1,9 0,7

92,2 4,5 0,7 0,4

83,6 11,8 0,9 0,0

97,9 1,3 0,3 0,1

93,3 3,5 1,2 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

4,4 10,4 45,0 24,1 12,5

73,6 7,7 5,6 0,2 0,0

36,9 0,1 7,8 44,6 0,3

66,4 0,0 16,4 0,0 0,0

10,1 12,1 20,5 18,8 32,7

52,3 9,6 18,6 11,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,14 1,01 17,9 38,5

2,53 0,97 16,1 41,1

2,86 0,79 25,2 74,4

2,65 0,85 22,7 61,8

3,11 0,83 23,7 77,3

2,58 1,01 16,5 43,0

2,66 0,86 22,6 61,2

2,37

2,12


3,93

2,57

3,14

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

44,8 7,4 46,7 4,5 40,4

49,7 16,3 36,6 7,2 43,6

53,6 12,1 38,5 3,0 50,4

52,7 13,6 43,6 6,4 35,5

45,8 8,3 47,3 4,6 40,0

49,3 13,0 39,7 9,4 40,0

11,1 11,5 22,4 16,1

9,4 9,9 25,2 17,5

11,9 13,7 24,2 16,3

17,0 12,8 12,8 7,9

19,9 14,5 16,9 20,9

10,9 10,0 10,0 5,5

11,6 14,4 22,4 15,3

15,0 12,2 16,6 11,3


180

864

1 840 593 341 127 31 840 571 670 110 461 164 521 27 1,5 40,3 349,7 32,5 1 653 496 277 103 1 173 142 194 24 561 34 109 9 9 5 1 2 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 21

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

21 765

964

Praha Zličín

Praha 17 Praha 14 Řepy

Praha Běchovice

Byty Byty celkem

551 243

3 179


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 141 2 740 412 17,7 1 000 439 157 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

61,6 99,3 94,3 98,0 97,7

46,8 99,6 98,7 99,3 99,3

3,0 97,3 76,9 93,6 90,2

61,0 99,3 92,5 98,2 98,4

94,0 3,6 1,0 0,2

95,4 2,6 1,0 0,3

98,7 0,6 0,2 0,0

80,3 11,9 4,4 2,7

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

31,6 11,3 32,8 4,5 13,3

5,5 10,3 40,0 30,0 10,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,85 0,95 18,8 53,9

2,68 0,98 16,7 45,0

2,37

3,03

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


1 191

9 427

15 698

625

2 607 13 994 4 840 52,9 2 331 1 704 856 13

546 560 28 5,3 484 65 18 6

40,0 99,3 97,2 98,7 99,0

45,3 99,3 95,3 98,5 98,8

63,2 97,1 79,1 95,0 94,6

93,3 4,6 0,8 0,5

97,6 1,0 0,2 0,0

97,0 1,7 0,4 0,1

85,5 8,9 1,3 1,6

76,9 0,0 9,1 0,0 0,0

30,8 1,8 38,7 17,5 1,6

7,4 4,7 57,2 23,2 2,8

13,9 10,3 39,7 20,4 9,2

69,6 0,2 14,5 0,4 0,0

2,72 0,87 22,8 62,5

2,73 0,96 18,9 52,0

2,66 1,00 16,0 43,1

2,58 0,99 17,0 44,5

2,72 0,85 22,3 61,9


2,68

2,62

3,25

51,5 11,4 42,6 5,2 43,8

45,3 6,1 42,7 5,0 43,4

45,4 15,8 45,9 5,6 35,8

48,5 9,5 47,4 4,6 39,2

44,9 6,9 44,4 4,6 41,6

43,7 6,1 45,6 7,4 36,3

49,5 11,1 51,3 5,9 32,0

13,9 16,9 20,1 14,0

14,1 15,2 17,1 16,3

13,2 10,9 13,2 9,6

11,8 12,1 18,4 12,9

13,9 13,9 18,6 15,3

10,6 11,5 17,0 15,3

9,5 10,9 14,5 9,8

1 518 872 470 916 19 516 843 1 100 8 703 7 391 49 56 1 533 61,0 6,2 5,4 21,4 1 257 770 420 804 2 249 121 91 724 1 227 47 45 474 22 3 2 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


181


pokračování 22

Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Praha 15 Lesy

Praha Benice

Byty Byty celkem

551 243

763


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

678 645 -29 -4,3 588 118 37 16

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

49,6 97,2 75,8 92,2 92,1

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

72,7 99,2 91,4 97,5 98,3

6,1 98,6 74,0 97,6 97,0

94,0 3,6 1,0 0,2

79,7 11,3 3,4 1,7

92,5 4,4 1,5 0,6

94,2 4,4 0,7 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

79,2 0,6 5,4 4,2 0,0

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,67 0,86 22,1 60,7

2,84 0,96 18,5 53,1

2,37

3,19

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


182

4 943

1 068

364

2 832

11 302

166

1 401 10 691 586 5,8 1 252 611 262 5

154 135 36 36,4 125 31 9 3

84,9 98,0 92,0 96,3 96,4

78,2 99,8 95,4 99,2 99,4

72,6 98,5 88,1 98,5 98,5

78,7 18,9 0,3 1,4

93,1 3,3 1,1 0,7

97,7 1,5 0,3 0,1

90,4 8,1 0,0 0,0

68,4 0,1 8,4 12,7 0,0

86,1 0,7 3,4 0,0 0,0

55,8 3,4 29,6 1,3 0,3

9,7 10,9 34,5 30,5 9,1

82,2 0,0 5,2 0,7 0,0

2,76 0,76 27,1 75,7

2,79 0,74 28,5 80,2

2,81 0,82 22,4 63,9

2,56 1,00 16,6 42,6

2,65 0,78 28,8 77,5


3,48

2,57

3,46

44,0 14,4 55,2 3,6 30,5

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

47,4 15,3 46,8 5,0 40,9

53,4 14,9 44,3 7,8 40,2

51,4 13,2 42,7 6,0 40,9

45,9 8,0 46,7 4,6 40,5

49,6 18,5 41,5 8,1 36,3

11,5 8,7 15,2 9,9

12,1 13,0 17,3 11,3

18,9 11,8 13,7 7,7

14,2 13,9 10,8 9,1

14,9 14,2 15,5 10,3

11,6 13,5 22,8 16,4

9,6 9,6 11,1 4,4

2 412 861 331 1 916 4 560 919 296 2 504 448 90 83 496 10,9 10,9 39,0 24,7 2 169 726 286 1 629 383 149 68 328 116 37 17 102 16 11 1 19 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



dokončení Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

779

717

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves

96

2 401

373

1 910

681 683 120 86 335 698 605 105 82 2 217 108 129 12 1 333 18,3 27,1 12,9 1,2 17,7 611 579 96 72 301 81 112 26 14 184 22 33 10 3 88 12 5 1 0 1 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

359 325 55 20,4 314 48 5 3

1 155 1 715 106 6,6 1 019 195 46 15

Byty Byty celkem

551 243

466


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

420 408 50 14,0 375 58 19 1

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

82,1 99,0 88,7 96,3 95,3

63,6 97,1 85,0 95,0 91,1

64,1 97,9 76,0 95,5 94,7

0,0 99,0 70,5 92,4 91,4

1,2 97,6 59,8 93,9 95,1

74,1 99,6 97,6 99,3 99,4

78,8 99,7 88,3 96,9 97,5

50,3 98,0 78,7 93,5 93,1

94,0 3,6 1,0 0,2

91,2 5,4 2,2 0,0

85,4 8,3 3,0 1,1

85,3 8,8 1,7 1,5

61,0 33,3 1,0 3,8

72,0 22,0 4,9 1,2

98,1 1,1 0,1 0,0

91,4 6,2 1,2 1,2

82,8 10,6 3,0 1,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

80,1 4,2 4,7 0,0 0,0

78,8 0,0 11,5 0,7 0,0

80,5 0,5 5,0 0,2 0,0

71,4 0,0 19,0 0,0 0,0

72,0 0,0 19,5 0,0 0,0

12,4 1,1 10,4 50,9 22,8

86,8 0,0 3,7 0,3 0,0

49,4 3,9 25,2 5,2 6,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,83 0,82 24,6 69,8

2,86 0,85 22,0 63,8

2,90 0,85 22,5 66,9

2,47 0,86 22,3 55,4

2,83 0,87 22,8 64,6

2,70 0,96 16,6 45,2

2,89 0,76 25,8 74,7

2,65 0,94 20,1 54,1

2,37

3,46

3,41

2,82

3,78

2,88

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

49,8 15,7 43,6 4,2 41,4

50,0 16,3 49,3 4,4 36,8

47,3 14,9 41,7 7,4 37,0

43,8 6,7 48,6 6,7 24,8

37,8 13,4 43,9 6,1 36,6

48,6 7,2 43,8 4,0 46,2

52,6 17,8 47,4 7,1 39,7

44,4 11,4 47,2 7,2 30,2

11,1 11,5 22,4 16,1

12,7 11,8 15,9 10,3

12,6 10,9 14,3 8,9

14,5 13,7 10,1 8,8

2,9 4,8 15,2 1,9

14,6 12,2 6,1 3,7

15,2 15,3 19,8 16,8

18,8 12,9 17,8 10,8

8,9 8,6 13,2 9,2


131



183

E.3. Vybrané údaje o České republice Rok sčítání 1961

1970

1980

1991

2001

Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká moravská romská slezská slovenská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání věřících nezjištěno Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským úplným středním s maturitou

9 571 531 4 640 631 4 930 900

9 807 697 4 749 511 5 058 186

Obyvatelstvo 10 291 927 4 988 095 5 303 832

25,4 59,7 14,9

21,2 60,4 18,4

23,4 59,6 17,0

21,0 61,1 17,9

16,2 65,4 18,4

94,6

81,2 13,2 0,3 0,4 3,1

90,4 3,7 0,1 0,1 1,9

39,9 43,9 16,2

59,0 32,1 8,8

7,2 22,9

8,9 24,9

Ekonomicky aktivní z toho ženy Ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodci

4 2 4 1

Hospodařící domácnosti z toho domácnosti s 1 členem Průměrný počet členů hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho: úplné rodiny průměrný počet členů neúplné rodiny průměrný počet členů domácnosti jednolivců

. . . 3 214 263

3 365 407 668 589 2,89 3 502 718

Domácnosti 3 790 977 897 447 2,70 3 875 681

3 983 858 1 047 221 2,57 4 051 583

4 216 085 1 276 176 2,41 4 270 717

2 405 404 3,41 249 604 2,55 514 653

2 487 530 3,30 306 676 2,51 668 589

2 556 778 3,27 325 085 2,49 938 815

2 512 893 3,21 434 385 2,44 1 089 647

2 333 592 3,12 576 421 2,46 1 276 176

. 1 615 958 . 2 845 145 1 776 244 .

1 1 3 3 1

1 1 4 3 1

1 1 4 3 1

Domy celkem z toho trvale obydlené Byty celkem trvale obydlené z toho v rodinných domech neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci Počet osob na 1 trvale obydlený byt Obytná plocha v m 2 na 1 osobu Obytná plocha v m 2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m 2) na 1 byt Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením 1) 2)

94,3

94,5

1)

. . .

1)

. . .

2) 1)

1)

2,9 . . .

2,2 9,0 695 017 876 165

264 900 267 234

1)

4 2 4 1

983 287 823 720

3,5 . . .

3,4 13,5

5,0 17,0

Ekonomická aktivita 767 5 363 945 820 2 534 136 930 4 927 982 004 1 763 551

5 2 4 1

421 582 881 985

102 445 113 604

5 2 4 2

253 379 976 244

400 878 660 482

088 663 631 841 786 790

Domy, byty 1 830 891 1 634 304 3 781 411 3 494 846 1 604 843 286 565

3,31 10,5 35,3 1,77

. 26 105 3,15 12,4 39,1 2,10

. 108 867 2,90 14,5 42,7 2,41

. 129 199 2,76 16,6 45,9 2,66

117 247 175 225 2,64 18,6 49,5 2,69

24,1 56,6 8,9

35,6 81,4 31,9

42,9 92,4 58,4

50,0 96,9 77,6

64,1 98,5 81,7

. .

765 627 216 088 652 127

v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována

184

2)

3,3

. . .

10 230 060 4 982 071 5 247 989

1)

. . .

2)

10 302 215 4 999 935 5 302 280


868 597 077 705 525 371

541 076 193 681 389 512

969 630 366 827 632 538

018 705 293 678 131 615

Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 12 Věk 95+ 94

Muži

Ženy

92 90 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

1 000

800

600

400

200

0

0

200

400

600

800

1 000

Počet obyvatel


185

Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 12 a hl. m. Praze

Počet obyvatel

1 400 000 1 182 186

1 200 000 1 000 000

1 169 106 1 214 174

1 132 936

1 140 795

800 000 600 000 400 000 200 000 17 688

18 691

28 471

1961

1970

1980

70 039

68 191

1991

2001

0

obvod Praha 12

hl. m. Praha

Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 12

česká 92,76%

moravská 0,21%

slovenská 2,18% zbývajicí 1,03%

slezská 0,01% romská 0,05% polská 0,12% německá 0,13%

nezjištěno 1,85% ostatní 2,85%

ruská 0,34% ukrajinská 0,38% řecká 0,02% maďarská 0,20% rumunská 0,01% vietnamská 0,70%

186


Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 12 v letech 1991 a 2001 3. 3. 1991

1. 3. 2001

10,90%

13,28%

13,74%

26,40%

62,70% 72,98%

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 12 1. 3. 2001 29,15%

0,76% 6,10% 10,69%

53,31%

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení


ovdovělí

nezjištěno

187

Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 12

Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,05%

ČR

nezjištěno 8,82%

Bratrská jednota baptistů 0,18%

OBVOD

Církev Adventistů sedmého dne 0,37%

7,65% 19,84%

Církev bratrská 0,69%

72,51%

bez vyznání 59,04%

Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) 0,05% Církev řeckokatolická 0,45%

věřící 32,14%

Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,32%

zbývající a nepřesně určené 10,03% Českobratrská církev evangelická 4,87%

Evangelická církev metodistická 0,10% Federace židovských obcí 0,15% Jednota bratrská 0,11% Křesťanské sbory 0,47% Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 0,08% Náboženská společnost českých unitářů 0,01%

Ostatní 7,72%

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 1,33% Novoapoštolská církev v ČR 0,02% Pravoslavná církev v českých zemích 1,54%

Církev římskokatolická 82,99%

Slezská církev evangelická augsburského vyznání 0,01%

Církev československá husitská 5,25%

nebo G7

Starokatolická církev v ČR 0,09% Církev sjednocení (moonisté) 0,00% Scientologická církev 0,01% Křesťanská společenství 0,35% Anglikánská církev 0,05% islám 0,58% buddhismus 0,60% hinduismus 0,06% hnutí Hare Kršna 0,03%

188


Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 12 a ČR 18,89%

7,65%

3. 3. 1991

55,56%

1. 3. 2001

72,51%

19,84%

ČR 16,17%

ČR

25,55% 8,82% 39,92% 32,14%

43,91%

bez vyznání

věřící

59,04%

nezjištěno

Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 12 v letech 1991 a 2001

2001

ženy

muži

1991

ženy

muži

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

základní a neukončené vzdělání

vyuč. a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

bez vzdělání a nezjištěno


189

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 12 a ČR v% 16,0 15,50

14,0

15,46

12,0 10,0 8,0

8,51

7,90 7,16

6,0 4,00

4,0

4,99

3,42

2,0 0,0

obvod 1970

ČR

1980

1991

2001

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 12

zaměstnavatelé, zam. osoby, samostat. činní


pracující studenti a učni


55 -5 9

9 000

45 -4 9

10 000 nezaměstnaní

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

190


65 -6 9

60 -6 4

50 -5 4

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 12 10 000 nepracující důchodci

9 000 8 000

ostatní s vlastním zdrojem obživy

žáci, studenti, učni

osoby v domácnosti

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

65 -6 9

60 -6 4

55 -5 9

50 -5 4

45 -4 9

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 12

Věk 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24

muži

15-19 0

50

100

150

200 Osoby


250

300

ženy 350

400

191

Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Paha 12 a ČR (ze zjištěných odvětví)

ČR

G 11,45% H 4,07%

F 9,37%

I 7,23%

E 2,15%

J 2,24% K 5,65% L 6,63%

D 28,02%

M 5,74% C 1,25%

N 6,01% B O A 0,05% 4,69% 5,44%

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení (L) 9,01%

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) 8,53%

Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (A) 0,60% Dobývání nerostných surovin (C) 0,07%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) 12,19%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti (B) 0,03% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 2,07% Ostatní 24,44% Pohostinství a ubytování (H) 4,46%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) 8,57%

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (G) 14,43%

192

Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 5,53%

Stavebnictví (F) 9,72%

Zpracovatelský průmysl (D) 13,10%

Školství (M) 5,33% Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 6,34%


Struktura domácností ve správním obvodu Praha 12 a ČR Česká republika

správ. obvod Praha 12

29,88%

30,60%

50,03%

54,64%

1,98%

2,41%

13,50% 16,96%

úplné rodiny

neúplné rodiny

vícečlenné nerodinné domácnosti


Struktura domácností v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 12 2,41 50,03

2001

16,96

30,60

0,30 60,10

1991

14,00

25,60

2,10 66,70

1980

10,70

20,50

1,20 67,90

1970

0%

10%

úplné rodiny

20%

30%

neúplné rodiny

10,20

40%

50%

60%

70%

vícečlenné nerodinné domácnosti


20,60

80%

90%

100%


193

Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 12 v letech 1991 a 2001

10 000

Počet rodinných domácností

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000

860

2 000

99

1 000

1991

436

0 0

1

2 Počet závislých dětí

3

57

2001

4 a více

Trvale obydlené domy ve správním obvodu Praha 12 v letech 1991 a 2001

Rok

2001

rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

1991

0

194

1 000

2 000

3 000


4 000

5 000

6 000

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 12

jiný důvod vč. nezjištěno 30,1%

dosud neobydlen po kolaudaci 20,8%

změna uživatele 3,6% slouží k rekreaci 1,0%

ostatní 13,5%

přestavba bytu 4,0% pozůstalostní nebo soudní řízení 2,6% nezpůsobilý k bydlení 2,4%

byt obydlen přechodně 35,7%

Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 12 a hl. m. Praze

Rok

5,07

2001

4,71

1991

3,91

1980

3,65

1970 0

5

10

15

20

25

30

35

40

hl. m. Praha

45

50

55

60

65

70

75

80 85 Tisíce

obvod Praha 12


195

Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 12 a ČR

4,00

3,37

3,50

3,18 2,94

Osoby

3,00

2,78

2,67

2,50

obvod

2,00 1,50

ČR

3,13

3,03

2,97

2,81

2,62

1961

1970

1980

1991

2001

1,00 0,50 0,00

Rok

Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 12 v letech 1991 a 2001

2001

4 630

1991

21 071

4 222

0

106

78

20 645

5 000

10 000

15 000

20 000

Byty v trvale obydlených domech rodinné domy

196

bytové domy


ostatní domy

25 000

30 000

Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 12

12 500 kategorie I.

II.

III.

IV.

10 000

7 500

5 000

2 500

0 1 obytná místnost

2 pokoje

3 pokoje

4 pokoje 5 pokojů a více


197

198



199

200


Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 12

Recommend Documents