Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 9

SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2003

Informace o regionech, městech a obcích Počet výtisků: 80 Kód publikace: 13-1120-03

Praha říjen 2003 Č.j.: 1099/2003

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 9 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Zpracoval: ČSÚ, Krajská reprezentace hl. m. Praha Ředitel: Ing. Jiří Ročovský Kontaktní osoba: PhDr. Eva Vojtová Telefon: 236003935 E-mail: [email protected] Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha 2003

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na internetových stránkách ČSÚ:

www.czso.cz Population and Housing Census 2001 – Prague 9 Basic figures from Population and Housing Census 2001 on population and housing and dwelling stock, mainly in tables, with a brief text on the District (i.e. Prague 9) and its smaller territorial units. Comparisons with preceding censuses where possible.

ISBN 80-250-0446-5 © Český statistický úřad, Krajská reprezentace hl. m. Praha, 2003 2

SLDB 2001 – PRAHA 9

PŘEDMLUVA Sčítání lidu, domů a bytů je vždy po 10 letech největším statistickým šetřením, které je na základě mezinárodních dohod organizováno v naprosté většině států celého světa. Jeho historie je velmi dlouhá, soupisy obyvatelstva se uskutečňovaly již ve starověku, ve středověku se pak jednalo především o soupisy pro vojenské a berní účely. Za počátek pravidelných cenzů moderního typu se v našich zemích považuje rok 1869, od té doby jsou vedeny časové řady vývoje počtu obyvatel v podrobném územním členění. Od vzniku Československé republiky se konají sčítání pravidelně každých deset let (s jedinou výjimkou v roce 1940), sčítání v roce 2001 bylo tedy již osmým. Jednalo se však o první sčítání lidu po vzniku samostatné České republiky. Vzhledem ke stálosti metodického základu je možno s pomocí výsledků sčítání hodnotit dlouhodobé působení demografických, sociálních a ekonomických procesů, jimiž naše republika prošla. Význam posledního sčítání je posílen také tím, že poprvé v historii České republiky poskytuje obraz o struktuře společnosti v metodice srovnatelné se standardy Evropské unie. Sčítání lidu, domů a bytů je základním demografickým pramenem poskytujícím údaje o počtu i struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, náboženství), ekonomické aktivitě a pohybu za prací. Získávány jsou rovněž údaje o struktuře domácností. Současně je sčítání rozsáhlou inventarizací domovního a bytového fondu nejen z hlediska počtu, ale především kvality a vybavení domů i bytů. V neposlední řadě je nezastupitelným zdrojem informací o některých složkách životní úrovně obyvatelstva, například o vybavenosti domácností a úrovni bydlení. Naprostá většina informací není v této komplexnosti jiným způsobem zjistitelná. Neocenitelnou předností je rovněž získání cenných informací v největším územním detailu (obce, části obce či základní sídelní jednotky), což umožňuje sestavovat data do prakticky libovolných územních celků. V takovéto územní podrobnosti neposkytuje údaje žádné jiné statistické šetření. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, každý vyplňuje tiskopisy sám za sebe. Výsledky sčítání tak závisí z velké části na tom, jak k vyplnění sami občané přistoupí. Přestože sčítání probíhalo podle speciálního zákona o sčítání, setkalo se především v přípravné fázi s nedůvěrou. Výrazně negativní kampaň v mediích způsobila hlavně to, že se proti předchozím cenzům zvýšil podíl nezjištěných odpovědí, především v otázkách týkajících se ekonomické aktivity. Výsledky však ukazují, že drtivá většina občanů této kampani nepodlehla a tiskopisy sčítání vyplnila zodpovědně, za což jim patří poděkování. Poděkování samozřejmě také patří představitelům jednotlivých obcí, kteří nám při přípravě sčítání i v jeho průběhu účinně pomáhali, pracovníkům katastrálních úřadů, s nimiž jsme poprvé v historii v celé republice vytvořili solidní mapové podklady a v neposlední řadě tisícům sčítacích komisařů a revizorů, zajišťujícím jednak kontakt s jednotlivými domácnostmi a jednak prvotní zpracování předběžných výsledků. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou zveřejňovány postupně v několika etapách. Již v červenci roku 2001 byly ve všech okresech a krajích i na úrovni celé republiky vydány publikace s předběžnými údaji, které vznikly ruční sumarizací vybraných ukazatelů přímo ze sčítacích formulářů. Poté probíhalo strojové zpracování obrovského rozsahu dat (poprvé metodou optického snímání) s podrobnými kontrolami. V červenci 2002 byly zveřejněny vybrané údaje již v definitivní podobě na internetových stránkách ČSÚ, a to až do úrovně jednotlivých obcí. V letošním roce jsou postupně zpracovávány a vydávány podrobné definitivní výsledky jak za Českou republiku (více než dvě desítky tematicky zaměřených publikací), tak i v regionálním členění. Tím se uzavírá hlavní etapa zpracování a publikování výsledků sčítání. Toto bohatství však budeme nadále využívat v různých tématických pracích. Snahou autorů této publikace je předložit uživatelům především podrobné výsledky sčítání ve správním obvodu hl. m. Prahy v tom vymezení, které platilo v době SLDB 2001, s přihlédnutím k rozdílnostem ve vývoji jednotlivých městských částí, které do tohoto správního obvodu náležely. Do publikace nebylo možno vložit celé bohatství dat v nejmenších územních detailech. Na základě přání uživatelů však samozřejmě můžeme zpracovat jakákoliv třídění a výběry z datových bází, pochopitelně při přísném zachování principu ochrany individuálních údajů. Publikace je doplněna grafy a kartogramy, které podávají srovnání vývoje jednotlivých územních celků, a to jak uvnitř Prahy, tak v mezioblastním srovnání. Publikované údaje (územně a většinou i obsahově srovnatelné s výsledky předchozích cenzů) umožňují hodnotit vývoj nejen v posledních deseti letech, ale v některých ukazatelích dokonce i v delším časovém období. Obdobné publikace s obsahově sjednocenou tabulkovou částí jsou vydávány za všechny okresy České republiky. Na okresní publikace budou navazovat publikace za jednotlivé kraje (v Praze za hl. m. Prahu), ve kterých bude posílena analytická část (včetně grafů a kartogramů). Rozsáhlá tabulková část bude přesunuta na přílohové CD. Všechny tyto materiály je možno rovněž získat v elektronické formě na CD-ROM. Věříme, že tyto publikace napomohou k uspokojení rostoucí poptávky po regionálních datech (nově formované krajské samosprávy, orgány Evropské unie, apod.) a zároveň budou inspirací odborné i laické veřejnosti pro zvýšení zájmu o statistické služby.


3

Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje – „Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – – PRAHA 9“ a původu statistických dat v publikaci otištěných.

Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou definitivní.

4


OBSAH Předmluva ............................................................................................................................................................ 3 Metodické vysvětlivky ........................................................................................................................................ 11 Jak se dělí Praha? ............................................................................................................................................. 16 Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 ve správním obvodu Praha 9.......................................................................................................................... 21 Mapa městských částí hlavního města Prahy s vyznačením správního obvodu Praha 9................................. 22 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Charakteristika.....................................................................................................................................23 Městská část Praha 9 ..........................................................................................................................23 Městská část Praha-Čakovice .............................................................................................................25 Městská část Praha-Kbely...................................................................................................................27 Městská část Praha-Letňany ...............................................................................................................28 Městská část Praha-Satalice ...............................................................................................................29 Městská část Praha-Vinoř ...................................................................................................................30

2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6 2.2.7 2.2.8 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.5.7 2.5.8 2.6

Obyvatelstvo ........................................................................................................................................31 Obyvatelstvo - městská část Praha 9 ..................................................................................................31 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................31 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................33 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................34 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................35 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................35 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................35 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................36 Shrnutí .................................................................................................................................................37 Obyvatelstvo - městská část Praha-Čakovice.....................................................................................38 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................38 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................39 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................40 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................40 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................41 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................41 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................42 Shrnutí .................................................................................................................................................43 Obyvatelstvo - městská část Praha-Kbely...........................................................................................43 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................43 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................45 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................45 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................45 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................46 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................46 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................47 Shrnutí .................................................................................................................................................48 Obyvatelstvo - městská část Praha-Letňany.......................................................................................48 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................48 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................49 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................50 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................50 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................51 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................51 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................51 Shrnutí .................................................................................................................................................52 Obyvatelstvo - městská část Praha-Satalice.......................................................................................52 Vývoj počtu obyvatel............................................................................................................................52 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .............................................................................................54 Rodinný stav obyvatelstva...................................................................................................................54 Národnostní složení a státní občanství ...............................................................................................55 Obyvatelstvo podle místa narození .....................................................................................................55 Náboženské vyznání obyvatelstva ......................................................................................................55 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................................56 Shrnutí .................................................................................................................................................57 Obyvatelstvo - městská část Praha-Vinoř ...........................................................................................57 SLDB 2001 – PRAHA 9

5

2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5 2.6.6 2.6.7 2.6.8

Vývoj počtu obyvatel ........................................................................................................................... 57 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku............................................................................................. 59 Rodinný stav obyvatelstva .................................................................................................................. 59 Národnostní složení a státní občanství .............................................................................................. 59 Obyvatelstvo podle místa narození .................................................................................................... 60 Náboženské vyznání obyvatelstva ..................................................................................................... 60 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................................................... 61 Shrnutí ................................................................................................................................................ 62

3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.1.7 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5 3.6.6 3.6.7

Ekonomická aktivita obyvatelstva ....................................................................................................... 62 Ekonomická aktivita - městská část Praha 9 ...................................................................................... 62 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 62 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 63 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 64 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 65 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 66 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 67 Shrnutí ................................................................................................................................................ 68 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Čakovice ......................................................................... 68 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 68 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 69 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 70 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 71 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 72 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 73 Shrnutí ................................................................................................................................................ 73 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Kbely............................................................................... 73 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 73 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 74 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 75 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 76 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 77 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 78 Shrnutí ................................................................................................................................................ 78 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Letňany ........................................................................... 79 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 79 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 80 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 80 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 81 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 82 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 83 Shrnutí ................................................................................................................................................ 84 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Satalice ........................................................................... 84 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 84 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 85 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 86 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 87 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 88 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 89 Shrnutí ................................................................................................................................................ 89 Ekonomická aktivita - městská část Praha-Vinoř ............................................................................... 89 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity .................................................................. 89 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku........................................................................................... 90 Intenzita ekonomické aktivity .............................................................................................................. 91 Ekonomicky aktivní podle odvětví....................................................................................................... 92 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání ............................................................................ 93 Vyjížďka za prací a do škol................................................................................................................. 94 Shrnutí ................................................................................................................................................ 95

4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3

Domácnosti ......................................................................................................................................... 95 Domácnosti - městská část Praha 9 ................................................................................................... 95 Vývoj počtu a struktury domácností.................................................................................................... 95 Velikost jednotlivých typů domácností................................................................................................ 96 Cenzové domácnosti .......................................................................................................................... 97

6


4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.4.5 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.6.5

Vybavení domácností ..........................................................................................................................98 Shrnutí .................................................................................................................................................99 Domácnosti - městská část Praha-Čakovice.......................................................................................99 Vývoj počtu a struktury domácností ....................................................................................................99 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................100 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................101 Vybavení domácností ........................................................................................................................102 Shrnutí ...............................................................................................................................................103 Domácnosti - městská část Praha-Kbely ..........................................................................................103 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................103 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................104 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................104 Vybavení domácností ........................................................................................................................106 Shrnutí ...............................................................................................................................................107 Domácnosti - městská část Praha-Letňany.......................................................................................107 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................107 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................108 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................108 Vybavení domácností ........................................................................................................................110 Shrnutí ...............................................................................................................................................110 Domácnosti - městská část Praha-Satalice.......................................................................................111 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................111 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................112 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................112 Vybavení domácností ........................................................................................................................113 Shrnutí ...............................................................................................................................................114 Domácnosti - městská část Praha-Vinoř ...........................................................................................114 Vývoj počtu a struktury domácností ..................................................................................................114 Velikost jednotlivých typů domácností...............................................................................................115 Cenzové domácnosti .........................................................................................................................116 Vybavení domácností ........................................................................................................................117 Shrnutí ...............................................................................................................................................118

5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.1.6 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.4.5 5.4.6 5.5

Domy a byty.......................................................................................................................................118 Domy a byty - městská část Praha 9.................................................................................................119 Domovní fond ....................................................................................................................................119 Základní charakteristiky trvale obydlených domů..............................................................................121 Bytový fond ........................................................................................................................................123 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů................................................................................125 Úroveň bydlení ..................................................................................................................................127 Shrnutí ...............................................................................................................................................127 Domy a byty - městská část Praha 9.................................................................................................128 Domovní fond ....................................................................................................................................128 Základní charakteristiky trvale obydlených domů..............................................................................129 Bytový fond ........................................................................................................................................130 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů................................................................................132 Úroveň bydlení ..................................................................................................................................134 Shrnutí ...............................................................................................................................................134 Domy a byty - městská část Praha 9.................................................................................................134 Domovní fond ....................................................................................................................................134 Základní charakteristiky trvale obydlených domů..............................................................................136 Bytový fond ........................................................................................................................................137 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů................................................................................139 Úroveň bydlení ..................................................................................................................................140 Shrnutí ...............................................................................................................................................141 Domy a byty - městská část Praha 9.................................................................................................141 Domovní fond ....................................................................................................................................141 Základní charakteristiky trvale obydlených domů..............................................................................142 Bytový fond ........................................................................................................................................143 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů................................................................................145 Úroveň bydlení ..................................................................................................................................147 Shrnutí ...............................................................................................................................................147 Domy a byty - městská část Praha 9.................................................................................................147 SLDB 2001 – PRAHA 9

7

5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.5.5 5.5.6 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.6.6

Domovní fond.................................................................................................................................... 147 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 148 Bytový fond ....................................................................................................................................... 149 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 150 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 151 Shrnutí .............................................................................................................................................. 152 Domy a byty - městská část Praha 9 ................................................................................................ 152 Domovní fond.................................................................................................................................... 152 Základní charakteristiky trvale obydlených domů............................................................................. 153 Bytový fond ....................................................................................................................................... 154 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů ............................................................................... 156 Úroveň bydlení.................................................................................................................................. 157 Shrnutí .............................................................................................................................................. 158

6

Závěr ................................................................................................................................................. 158

Přílohová část Seznam tabulek A. 1. A. 2. A. 3. A. 4. A. 5. A. 6. A. 7. A. 8. A. 9. A.10. A.11. A.12. A.13. A.14. A.15. A.16. A.17. A.18. A.19. A.20. A.21. A.22. A.23. A.24. A.25. A.26. A.27. A.28. A.29. A.30. A.31. A.32. A.33. A.34. A.35. A.36. A.37. A.38. A.39. A.40. 8

Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 ........................................................................................................... 162 Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví ...................................................... 164 Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví .... 165 Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin ................................................................................ 165 Obyvatelstvo podle pohlaví a věku ................................................................................................... 166 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .................. 167 Obyvatelstvo podle národnosti ......................................................................................................... 168 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání...................................................................... 169 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví ......................................... 170 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání .................... 171 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin ..... 172 Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu..................................................... 173 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví............................................... 174 Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví........................................... 175 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti....................... 176 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání.............................................................................. 177 Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví.............................. 178 Ekonomicky aktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin................. 179 Ekonomicky neaktivní ženy podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin............. 180 1) Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí, ekonomické aktivity a věkových skupin Základní údaje o domácnostech....................................................................................................... 180 Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti ............................................................ 181 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti.............. 181 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti ........................................................................ 182 Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti ................. 183 Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy ............................................ 184 Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti..................................................................................................................... 184 Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností .......................................................................................................... 185 Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností ............................................ 186 1) Hlavní charakteristiky domácností podle velikostních skupin obcí Domovní a bytový fond ..................................................................................................................... 187 Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu....................................................................... 187 Domovní a bytový fond podle vlastnictví .......................................................................................... 188 Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí ............................................................. 188 Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví................................................................................. 189 Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení............................................... 190 Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu............................................ 191 1) Hlavní charakteristiky domovního fondu podle velikostních skupin obcí Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu...................................... 192 SLDB 2001 – PRAHA 9

A.41.

A.49. A.50. A.51.

Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu ...................................................................................................................193 Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení..............................................................194 Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení ....................................................195 Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení.............................................................196 Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu ........................................................................................197 Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti......................198 Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, počtu osob v bytě 2 a podle obytné plochy v m na osobu................................................................................................199 Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě........................................................................................200 1) Hlavní charakteristiky bytového fondu podle velikostních skupin obcí 1) Technické vybavení trvale obydlených bytů podle velikostních skupin obcí 1) Charakteristiky úrovně bydlení podle velikostních skupin obcí

B. 1. B. 2. B. 3. B. 4. B. 5. B. 6. B. 7. B. 8. B. 9. B.10. B.11. B.12. B.13.

Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí .................................................................................201 Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí ..............................................................201 Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí .....................................................................................201 Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí .................................................................202 Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí .................202 Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí ....................................................................................202 Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí ...............................................203 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí................................................203 Základní údaje o domovním fondu podle obcí ..................................................................................203 Základní údaje o bytovém fondu podle obcí......................................................................................204 Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí.......................................204 Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí..............................................204 Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí ........................................................................................205

C. 1.

Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ.........................................................................................................206

A.42. A.43. A.44. A.45. A.46. A.47. A.48.

D. Základní údaje o Hl. m. Praze D. 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin.................................................................................208 D. 2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin .....................................................208 D. 3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání.........................................................................................................................209 D. 4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti...............................209 D. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání......................................209 D. 6. Domácnosti podle typu a počtu členů ...............................................................................................210 D. 7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti...............................................................................................................................210 D. 8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu......................................................................210 D. 9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu.211 D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti......................................................................212 D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů.......................................................................................................212 E. E. E. E.

1. 2a. 2b. 3.

Vybrané údaje podle krajů a okresů..................................................................................................213 Vybrané údaje podle 22 správních obvodů .......................................................................................215 Vybrané údaje podle 57 městských částí..........................................................................................224 Vybrané údaje o České republice .....................................................................................................248

Seznam grafů 1. Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ........................................................................249 2. Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze .....................................250 3. Složení obyvatel podle národností ....................................................................................................250 4. Složení obyvatel podle věku v letech 1991 a 2001 ...........................................................................251 5. Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ............................................................251 6. Složení obyvatel podle náboženského vyznání ................................................................................252 7. Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu a ČR...253 8. Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání v letech 1991 a 2001..253 9. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu a ČR ...............................................254 SLDB 2001 – PRAHA 9

9

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ............................................. 254 Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ......................................... 255 Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin.............................................................................. 255 Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu a ČR ...................................... 256 Struktura domácností ve správním obvodu a ČR............................................................................. 257 Struktura domácností v letech 1991 až 2001 ................................................................................... 257 Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí v letech 1991 a 2001 .............................. 258 Trvale obydlené domy v letech 1991 a 2001.................................................................................... 258 Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ................................................................................. 259 Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu a Hl. m. Praze ........................ 259 Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu a ČR ................. 260 Bytový fond podle jednotlivých typů domů v letech 1991 a 2001..................................................... 260 Byty podle kategorie a velikosti ........................................................................................................ 261

Seznam kartogramů 1. Vývoj obyvatelstva v letech 1991 – 2001 ......................................................................................... 262 2. Podíl obyvatel ve věku 60 a více let ................................................................................................. 262 3. Podíl věřícího obyvatelstva............................................................................................................... 263 4. Průměrné stáří domovního fondu ..................................................................................................... 263 5. Vývoj počtu trvale obydlených bytů v letech 1991 – 2001................................................................ 264 6. Podíl neobydlených bytů................................................................................................................... 264 1)

tabulka se v Praze nezpracovává

10


METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 se uskutečnilo na celém území České republiky podle zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Údaje byly zjišťovány podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března (rozhodný okamžik). Sčítání organizoval, řídil a koordinoval Český statistický úřad, který zabezpečoval přípravu a provedení sčítání ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodech zajišťovali sčítací komisaři a sčítací revizoři. Jako sčítací obvod bylo vymezeno území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťoval jeden sčítací komisař. Samostatné sčítací obvody tvořila zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, Policie České republiky, zařízení Vězeňské služby, uprchlické tábory a zastupitelské úřady v zahraničí. Sčítání se vztahovalo na každou fyzickou osobu, která měla v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt, i na každou další fyzickou osobu, která byla na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna (i když zde neměla trvalý nebo dlouhodobý pobyt), na každý dům určený pro bydlení i neobydlený, na každý byt, i neobydlený. Domem se rozuměla stavba, která byla podle rozhodnutí stavebního úřadu určena pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nacházel alespoň jeden byt. Byt byl definován jako soubor místností (popřípadě jednotlivá místnost), který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňoval požadavky na trvalé bydlení. Sčítání nepodléhali cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které sloužily k diplomatickým účelům. Obsah sčítání (zjišťované údaje) stanovil zákon č. 158/1999 Sb. Všechny osoby měly povinnost uvést o sobě údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. Tradičně byla použita metoda sebesčítání, kdy obyvatelé sami vyplňovali sčítací tiskopisy. Za nezletilou osobu poskytl údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která měla ve sčítacím obvodu trvalý pobyt, ale byla dočasně nepřítomná, poskytla údaje jiná osoba z její bytové domácnosti. Údaje o domu poskytl jeho vlastník; vykonával-li správu domu správce, poskytl údaje správce. Údaje o bytu poskytl jeho uživatel. V případě neobydleného bytu poskytl údaje o bytu vlastník domu, popřípadě bytu; vykonával-li správu bytu správce, poskytl údaje správce. Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 byly použity sčítací tiskopisy: Sčítací list osob, Domovní list, Bytový list. Vzory sčítacích tiskopisů vymezila „Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora“ (Sbírka zákonů, částka 95, 13. října 2000). Všechny údaje byly zpracovány podle územního a správního členění státu platného v České republice k 1. březnu 2001. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 v České republice respektovalo z hlediska obsahu, metodiky i zpracování údajů Rezoluci Ekonomické a sociální rady OSN z roku 1995 k programu světových sčítání a Doporučení pro sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 v evropském regionu, která zpracoval Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí. Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Osoby s dlouhodobým pobytem jsou pouze cizinci s přechodným pobytem na území České republiky, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů. Osoby s trvalým pobytem jsou osoby, které měly k datu sčítání na území České republiky trvalý pobyt, bez ohledu na státní občanství. Osoby v zařízeních jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Osoby mimo byty a zařízení jsou osoby, které byly sečteny jako trvale či dlouhodobě bydlící v nouzových obydlích, mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách (tj. v objektech, které nejsou součástí bytového fondu) nebo byly sečteny v obytných domech, ale mimo byty (nouzové ubytování v nebytovém


11

prostoru). V této kategorii jsou zahrnuty i osoby, které podle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel mají místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny nebo v sídle zvláštní matriky. Státní občanství uváděly i osoby bez státního občanství zápisem této skutečnosti, osoby s dvojím občanstvím zapsaly obojí. Ve zpracování výsledků jsou tyto údaje většinou uváděny samostatně. Národnost vyplnil každý podle svého rozhodnutí, včetně uvedení dvou národností nebo neuvedení žádné. Obdobný postup - uvádění údaje podle svého rozhodnutí - byl uplatňován také u zjišťování náboženského vyznání. Mateřský jazyk byl definován jako jazyk, kterým se sčítanou osobou v jejím dětství hovořila matka nebo osoby, které sčítanou osobu vychovaly. Rodinný stav je stav de iure, tedy právní manželský stav každého jednotlivce. Faktický stav - vztah druh/družka se uváděl pouze na Bytovém listu v otázce zjišťující vztah osoby k uživateli bytu. Bydlištěm matky v době narození sčítané osoby se rozumělo první místo trvalého pobytu sčítané osoby. Nejvyšší ukončené vzdělání vyplňovaly pouze osoby ve věku 15 a více let podle nejvyšší ukončené školy. Jako samostatný stupeň vzdělání je uvedeno nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol (školy ukončené závěrečnou zkouškou nebo maturitou) a vyšší odborné vzdělání (absolventi vyšších odborných škol, případně dalších škol ukončených absolutoriem). Vysokoškolské vzdělání se zjišťovalo v členění na vysokoškolské bakalářské (pouze absolventi bakalářského studijního programu), vysokoškolské (dřívější absolventi vysokých škol a současní absolventi magisterského studijního programu) a vědecká příprava (doktorský studijní program a bývalá vědecká příprava). Obor vzdělání vyplňovaly pouze osoby s ukončeným vyšším než základním vzděláním, a to podle specializace nejvyšší ukončené školy. Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání - jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby. Zaměstnání se uvádělo jako popis konkrétní činnosti, kterou osoba vykonávala v hlavním zaměstnání. Ženy na mateřské dovolené, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. Nezaměstnaní absolventi škol byli sečteni jako hledající první zaměstnání. Všechny osoby ekonomicky aktivní uváděly postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti podle vykonávaného zaměstnání (resp. posledního zaměstnání u nezaměstnaných osob). Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Zaměstnanci mají placená zaměstnanecká místa. Otázky týkající se dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni, kteří uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni. Osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou osoby, které uvedly, že jsou zaměstnané, případně zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, žáci základních škol, studenti či učni a současně místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě, než ve kterém měly trvalý pobyt. Vyjíždějící denně mimo obec byly osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu a v otázce na frekvenci dojížďky (docházky) uvedly, že dojíždějí denně. Domácnosti Údaje o domácnostech byly zpracovány podle zápisu na Bytovém listu, kde byly uvedeny příbuzenské či jiné vztahy mezi jednotlivými osobami v bytě i informace o společném hospodaření. Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. 12


Hospodařící domácnost tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření uváděly i děti, které do příslušné domácnosti patřily i když samy na výdaje domácnosti nepřispívaly. Podnájemníci a jejich rodiny tvoří vždy samostatnou hospodařící domácnost. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. Rozlišují se čtyři základní typy cenzových domácností: 1. domácnost rodinná - úplná rodina (manželský pár resp. soužití druha a družky - tzv. faktické manželství - bez dětí nebo s dětmi) 2. domácnost rodinná - neúplná rodina (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) 3. vícečlenná nerodinná domácnost (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost) 4. domácnost jednotlivce Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky. Ve výsledcích sčítání jsou rodinné domácnosti tříděny mimo jiné podle počtu závislých dětí. Závislé dítě je každá osoba, která má k osobě v čele cenzové domácnosti vztah syn, dcera, je ekonomicky neaktivní a je ve věku 0 - 25 let. Hospodařící i cenzové domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech i mimo byty (nouzové bydlení), avšak nikoliv za osoby v zařízeních, které nevyplňovaly Bytový list. Domy Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, internáty, dětské domovy, ústavy nápravné a výchovné péče, domovy důchodců, penziony pro důchodce, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy (objekty s ubytovacími prostorami pro členy řeholních řádů a kongregací), provozní budovy s bytem (byty) apod. Podle druhu domu se rozlišují: 1. rodinný dům - má maximálně tři samostatné byty, nejvíce dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Mezi rodinné domy patří rovněž rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu, využívané k rekreaci - samostatný - nepřiléhá žádnou obvodovou zdí nebo její částí k domu na sousedící parcele - dvojdomek - má společnou část obvodové zdi s rodinným domem na sousedící parcele - řadový - alespoň tři rodinné domy k sobě přiléhají částí obvodové zdi 2. bytový dům - má více bytů přístupných ze společné chodby nebo schodiště a nejde o rodinný dům, počet podlaží není určující. Mezi bytové domy patří také vily, které nesplňují podmínky rodinného domu, 3. ostatní budovy - zahrnují všechny další druhy budov kromě rodinných a bytových domů. Trvale obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden trvale obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou trvale bydlící osobou. V trvale obydleném domě musí mít trvalý (nebo dlouhodobý) pobyt alespoň jedna osoba. Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlený dům - obydlený přechodně je dům, který slouží jen k přechodnému bydlení; v domě v rozhodný okamžik sčítání nebyla žádná trvale bydlící osoba. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Neobydlené objekty bez bytů, příp. se zařízením sloužícím pouze ke krátkodobému ubytování (hotely, turistické ubytovny, nemocnice, apod.) nejsou do počtu neobydlených domů zahrnuty. Vlastníkem domu může být fyzická nebo právnická osoba. Vlastník - soukromá fyzická osoba zahrnuje i případy několika spoluvlastníků domu, pokud jsou v příbuzenském vztahu. Vlastník - obec, stát zahrnuje i domy bývalých LBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytů do vlastnictví jednotlivých uživatelů. Vlastník SLDB 2001 – PRAHA 9

13

kombinace vlastníků zahrnuje domy, ve kterých všechny nebo část bytů byly převedeny do vlastnictví jednotlivých uživatelů, čímž vzniklo spoluvlastnictví domu; v katastru nemovitostí jsou zapsáni vlastníci jednotlivých bytů. Byty V rámci otázky na způsob bydlení se zjišťoval charakter obydlí sečtených osob. Nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. Rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků). Trvale obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla hlášena žádná osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Neobydlený byt - obydlený přechodně, je byt bez trvale hlášených osob, je ale využívaný k přechodnému bydlení; většinou se jedná o byt, ve kterém byla sečtena dočasně přítomná osoba (osoby). Právní důvod užívání bytu - byt v osobním vlastnictví je byt, jehož vlastník je samostatně veden v katastru nemovitostí. Byt nájemní je užíván na základě nájemní smlouvy; zahrnuje i případy osob bydlících v podnájmu v pronajatém bytě. Byt člena bytového družstva je byt člena bývalého SBD, pokud dosud nedošlo k převodu bytu do vlastnictví. Byt člena družstva nájemců založeného v průběhu privatizace je charakterizován nájemním vztahem, který je založen na členství či účasti uživatele bytu v právnické osobě, která vznikla v procesu privatizace domu (v katastru nemovitostí je jako vlastník domu zapsána právnická osoba, družstvo, s.r.o., a.s.). Obytnou plochu bytu tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 2 12 m . V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti - obytné kuchyně, tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. V obytné ploše bytu ani v počtu obytných místností nejsou zahrnuty místnosti bytu vyčleněné k obchodním nebo pracovním účelům (k vykonávání zaměstnání); tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu základního příslušenství. - byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním a které mají úplné základní příslušenství - byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním ale pouze s částečným základním příslušenstvím - byty III. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství - byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství Za ústřední vytápění se v této souvislosti považuje vytápění zdrojem tepla umístěným mimo byt nebo v místnosti k tomu určené (včetně sklepa v rodinném domě s jedním bytem) nebo jiné elektrické nebo plynové vytápění. Byt se společným základním příslušenstvím se považuje za byt bez příslušenství. Vybavení trvale obydleného bytu (bytové domácnosti) osobním automobilem, telefonem, rekreačním objektem a osobním počítačem se zjišťovalo bez zřetele k tomu, který člen bytové domácnosti je vlastníkem. Uváděly se též služební automobily nebo počítače, pokud mohly být využívány členy domácnosti k soukromým účelům. Naopak služební automobily, telefony nebo počítače využívané výlučně jako pracovní pomůcka pro výkon zaměstnání, nebyly považovány za vybavení domácnosti. Všechny výpočty průměrných hodnot charakteristik bytového fondu - např. průměrná obytná plocha bytu, průměrný počet obytných místností na 1 byt apod. - byly počítány pouze ze souborů bytů se zjištěnými hodnotami. SROVNATELNOST VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ 2001 A 1991 Ve výsledcích sčítání 2001 jsou do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a byli zahrnuti pouze do dočasně přítomného obyvatelstva.

14


Státní občanství obsahuje samostatné údaje o dvojím občanství, v roce 1991 byly případy dvojího občanství zpracovány ve výsledcích podle prvního uvedeného občanství, přičemž případy dvojího občanství, kde jedno bylo občanství ČR, byly zahrnuty do občanství ČR. Národnost obsahuje poprvé v historii sčítání samostatné údaje i o případech uvedení dvojí národnosti, v roce 1991 byly případné zápisy dvojí národnosti zpracovány podle první uvedené. Nejvyšší ukončené vzdělání je členěno podle klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education - Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání). Samostatně je uváděno nástavbové studium (včetně absolvování dvou nebo více středních škol ukončených maturitou nebo závěrečnou zkouškou) a vyšší odborné vzdělání (absolvování vyšších odborných škol a konzervatoří ukončených absolutoriem). V roce 1991 tzv. vyšší vzdělání zahrnovalo podnikové instituty, speciální kurzy na vysokých školách, konzervatoř ukončenou absolutoriem a vyšší pedagogické školy. Při absolvování dvou škol stejného stupně byly zpracovány údaje podle školy, jejíž obor byl bližší vykonávanému zaměstnání sčítané osoby. Vysokoškolské vzdělání je členěno na bakalářské, vysokoškolské a vědeckou přípravu, v roce 1991 bylo uváděno jako jeden údaj - vysokoškolské vzdělání. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající rodičovský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr; v roce 2001 však jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů. Ostatní (tj. ženy na další mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek) jsou zahrnuti do osob ekonomicky neaktivních. Rozdílné proti roku 1991 bylo zjišťování údajů o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti u vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě. Při sčítání v roce 1991 uváděli tyto údaje podle posledního vykonávaného zaměstnání, v roce 2001 v souladu s metodikou ILO (International Labour Organization - Mezinárodní organizace práce) uváděli zaměstnání „voják základní (náhradní resp. civilní) služby“ a byli zahrnuti do odvětví obrany (resp. veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě civilní služby). Oproti sčítání 1991 byla v roce 2001 zařazena do programu sčítání otázka na místo trvalého pobytu jeden rok před sčítáním (obdobné informace se zjišťovaly do roku 1950 - rok přistěhování sčítané osoby do obce a odkud) a také otázka na druhé, případně další zaměstnání (naposledy zjišťované při sčítání v roce 1970 jako vedlejší zaměstnání). V otázce na obydlenost bytu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti - přechodně obydlený byt. 2

Rozdílné proti sčítání 1991 je zahrnování obytných místností s plochou 4 - 7,9 m . Při sčítání 2001 jsou tyto místnosti součástí plochy obytných místností, v roce 1991 byla plocha těchto místností zahrnuta do ostatních prostor bytu (tedy spolu s plochou předsíně, příslušenství apod.) Z téhož důvodu se liší 2 odvození ukazatele obytné plochy bytu (zahrnutím obytných místností s plochou 4 - 7,9 m ). V charakteristikách převládajícího způsobu vytápění nejsou plně srovnatelné údaje o ústředním a etážovém vytápění, kde v důsledku změny metodického vymezení pojmu etážového topení došlo k přesunu části bytů s etážovým topením do skupiny bytů s ústředním topením. Podle definice etážového topení v roce 1991 byly zahrnuty do této skupiny i byty (převážně v rodinných domech), ve kterých byl tepelný zdroj mimo byt (ve sklepě, v komoře apod.). Podle definice roku 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt (případně i v bytě - ve zvláštní místnosti k tomuto účelu určené) zahrnuty do ústředního vytápění. Tato skutečnost se promítla do údajů o bytech podle jednotlivých kategorií. Při zjišťování vybavení domácnosti byla nově zařazena otázka na osobní počítač, naopak nebyla zjišťována na rozdíl od roku 1991 vybavenost mrazničkou, automatickou pračkou, televizorem. Obdobně jako u obydlenosti bytu i u obydlenosti domu je ve sčítání 2001 nová kategorie neobydlenosti přechodně obydlený dům (dům, ve kterém je pouze přechodně obydlený byt /byty a současně žádný trvale obydlený byt ani trvale či dlouhodobě bydlící osoba). Druh domu - rodinný dům - se ve sčítání 2001 člení na rodinný dům samostatný, rodinný dům dvojdomek a rodinný dům řadový (takovéto členění bylo zjišťováno naposledy při sčítání 1970).


15

Jak se dělí Praha? Hlavní město Praha je vymezeno jako obec, jako kraj a současně i jako celek sestávající se z jednotlivých městských částí. Praha se v průběhu staletí územně vyvíjela a měnilo se i její vnitřní uspořádání. Z historického hlediska lze za počátek považovat 2. polovinu 9. století, kdy byl založen Pražský hrad a pod jeho ochranou se začala rozvíjet samostatná podhradní osídlení. Z nich se postupně vyvinula samostatná města pražská - Staré Město (již před rokem 1280 nazývané hlavním městem Českého království), Malá Strana, Nové Město a Hradčany. K jejich sjednocení došlo v roce 1784. K připojení dalších okolních měst docházelo v letech 1850 Josefov, 1883 Vyšehrad, 1884 Holešovice - Bubny a 1901 Libeň. Zákonem z roku 1920 (s účinností od roku 1922) byl vytvořen první rozsáhlý městský celek nazývaný Velká Praha. Tehdy bylo s dosavadní Prahou, kterou tvořilo osm čtvrtí, spojeno dalších 38 obcí nebo jejich částí. Od té doby byly pražské části tradičně číslovány římskými číslicemi. V době vzniku Velké Prahy to bylo devatenáct pražských částí. 1922 –

městské části Praha I. – XIX. Praha I.- Staré Město Praha II. - Nové Město Praha III. - Malá Strana Praha IV. - Hradčany Praha V.- Josefov Praha VI. - Vyšehrad Praha VII.- Holešovice - Bubny Praha VIII. - Libeň, k níž byla připojena území Střížkova, Kobylis, Troji a Bohnic Praha IX. - Vysočany, Prosek a Hloubětín Praha X. - Karlín Praha XI. - Žižkov, Hrdlořezy a Malešice Praha XII. - Královské Vinohrady Praha XIII. - Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice Praha XIV.- Nusle, Michle, Pankrác, Krč Praha XV. - Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší Praha XVI. - Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle Praha XVII. - Košíře, Motol a Jinonice Praha XVIII. - Břevnov, Střešovice a Liboc Praha XIX. - Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín

Základem tohoto vnitřního uspořádání Prahy byla katastrální území, která ve své podstatě zůstala bází územního dělení až do současnosti. Kromě územního členění bylo hlavní město prakticky bezprostředně po vzniku Velké Prahy rozděleno i administrativně. Nařízením z roku 1923 bylo ustaveno 13 správních obvodů. Toto první správní členění zcela respektovalo územní rozdělení právě podle katastrálních území. 1923 –

správní obvody Praha 1 – 13 Praha I. až VII. – Praha 1 Dále již správní členění kopírovalo členění územní.

Toto rozdělení trvalo čtvrt století. Modifikováno bylo v roce 1947, kdy bylo poprvé překročeno respektování dělení podle celých katastrálních území. 1947 –

správní obvody Praha 1 – 14 Od Prahy XIII. respektive od správního obvodu Praha 7 byly odděleny Strašnice, Hostivař a část Záběhlic, která spadala do Zahradního Města. Z těchto území byla vytvořena Praha XX. a správní obvod Praha 14.

Pouhé dva roky po té, v roce 1949, bylo zcela zrušeno dosavadní tradiční dělení Prahy a provedeno nové správní uspořádání do 16 správních obvodů. Tradiční označení částí Prahy římskými číslicemi bylo zrušeno, celé hlavní město bylo rozděleno jen do správních obvodů a územní rozdělení podle celistvých katastrálních celků nebylo již důsledně respektováno. Ze 46 katastrálních území jich bylo 15 rozděleno mezi dva nebo tři správní obvody.

16


1949 –

správní obvody Praha 1 – 16

Toto členění do 16 celků trvalo jedno desetiletí. V roce 1960 schválilo Národní shromáždění zákon o nové územní organizaci státu, podle níž se Praha stala samostatným krajem. Současně bylo také provedeno nové správní uspořádání uvnitř města. Počet správních obvodů byl zredukován na 10. V tomto roce se Praha poprvé po 38 letech též mírně rozrostla. 1960 –

správní obvody Praha 1 – 10 Byla přičleněna Ruzyň, Čimice a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území.

Nové vymezení správních obvodů mírně snížilo počet dělených katastrálních celků z 15 na 12, ale připojením nových částí katastrů mimopražských se tradiční územní dělení opět zkomplikovalo. Základní administrativní dělení na 10 obvodů trvalo v takto stanovené podobě celých 30 let až do roku 1990. Ke změnám v tomto dlouhém období docházelo ovšem také, a to ke změnám územním. Především 2x došlo k připojení okolních obcí k hlavnímu městu. 2

V roce 1968 bylo připojeno 21 obcí ze Středočeského kraje, což reprezentovalo 112 km a 67 280 2 obyvatel. V roce 1974 to bylo 30 obcí, což bylo 199 km a 61 128 obyvatel. Kromě těchto podstatných územních změn ještě došlo k vytvoření dvou nových katastrálních území (Černý Most a Kamýk) a připojení části území letiště. Tato přičleňovaná území byla přiřazována podle umístění k existujícím správním obvodům, vždy po celých katastrálních územích. Nedocházelo tedy k dalším dělením tradičně utvořených územních celků. K velmi významné změně došlo v roce 1990, kdy bylo zcela přetvořeno vnitřní uspořádání města. Základní členění města vyplývá ze zákona o hlavním městě Praze a ze Statutu hlavního města Prahy. Podle těchto právních předpisů byla Praha v roce 1990 rozdělena na městské části. 1990 –

56 městských částí

Každá městská část je samostatným celkem se svými vlastními volenými orgány a vlastním úřadem městské části. Názvy městských částí obsahují kromě slovního spojení „městská část“ vždy název „Praha“ a buď číslo nebo název, který navazuje na název daného území. V době, kdy toto uspořádání nabylo účinnosti (24.11.1990) bylo v hlavním městě 56 městských částí, z nichž deset bylo označeno číslem (Praha 1 až Praha 10) a ostatních čtyřicet šest názvem. Na deset městských částí označených čísly byla přenesena působnost ve výkonu některých složitějších agend státní správy z obvodních úřadů a tyto městské části se staly i sídlem správního obvodu. Z toho ovšem nevyplývá, že by ta městská část, která je sídlem správního obvodu, byla ostatním městským částem, které do tohoto obvodu spadají, nějak nadřízena. Správní obvod je jen administrativně vymezené území. První změna vnitřního uspořádání po roce 1990 proběhla v roce 1992, kdy z části katastrálního území Troja, které dosud patřilo do MČ Praha 7, byla vytvořena samostatná Městská část a počet MČ stoupl na 57. 1992 –

57 městských částí

Jednotlivé městské části od počátku byly co do velikosti velmi různorodé. Jejich sdružování do správních obvodů jako vyšších administrativních celků, velikostně srovnatelnějších, se jevilo jako funkční i pro výkon dalších administrativních agend, nejen státní správy. Ovšem s nárůstem počtu obyvatel zejména v okrajových sídlištních celcích bylo dosavadní správní dělení na 10 obvodů poněkud neproporcionální. Do všech okrajových správních obvodů spadalo více než třikrát více obyvatel než do nejmenší centrální Prahy 1 a největší správní obvod Praha 4 zajišťoval správu pro více než 300 tisíc obyvatel. Ve vymezení samostatných městských částí nedošlo již k žádným změnám. Pouze v roce 1992 došlo k několika drobným úpravám hranic mezi městskými částmi a změně názvů pěti městských částí z názvu slovního na číselný. Číselně tedy byly označeny městské části Praha 1 až 15. Úpravy si vyžádalo i správní rozdělení, které se uskutečnilo na základě vyhlášky č. 38/1994. Městské části s číselným označením byly pověřeny přenesenou působností výkonu 15 správních obvodů.


17

1994 –

správní obvody Praha 1 – 15 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 –

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4 MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Radotín, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Čakovice, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9, MČ Praha-Letňany, MČ Praha-Kbely, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 13, MČ Praha-Zličín, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha-Řepy MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice, MČ Praha-Horní Počernice, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Újezd nad Lesy, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha-Uhříněves, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice

Správní agenda tím byla rozdělena podle počtu obyvatel rovnoměrněji. Základně ale v tomto roce šlo především o oddělení velkých sídlištních celků od centrálních obvodů. I přes tento zásah stále ještě centrální Praha 1 byla nejmenším správním obvodem s jednou městskou částí a sotva třetinou obyvatel než Praha 4, byť i tento správní obvod představoval jen jednu MČ. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 2001, kdy od 1.7. byl výkon přenesené působnosti dále rozdělen na 22 správních obvodů. V souvislosti s tím byl u dalších 7 městských částí změněn název z jmenovitého označení na označení číselné. 2001 –

správní obvody Praha 1 – 22 Praha 1 – Praha 2 – Praha 3 – Praha 4 – Praha 5 – Praha 6 – Praha 7 – Praha 8 – Praha 9 – Praha 10 – Praha 11 – Praha 12 – Praha 13 – Praha 14 – Praha 15 – Praha 16 – Praha 17 – Praha 18 – Praha 19 – Praha 20 – Praha 21 – Praha 22 –

18

MČ Praha 1 MČ Praha 2 MČ Praha 3 MČ Praha 4, MČ Praha-Kunratice MČ Praha 5, MČ Praha-Slivenec, MČ Praha 6, MČ Praha-Nebušice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Lysolaje, MČ Praha-Suchdol MČ Praha 7, MČ Praha-Troja MČ Praha 8, MČ Praha-Čakovice, MČ Praha-Ďáblice, MČ Praha-Březiněves MČ Praha 9 MČ Praha 10 MČ Praha 11, MČ Praha-Šeberov, MČ Praha-Újezd, MČ Praha-Křeslice MČ Praha 12, MČ Praha-Libuš MČ Praha 13, MČ Praha-Řeporyje, MČ Praha 14, MČ Praha-Dolní Počernice MČ Praha 15, MČ Praha-Štěrboholy, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Petrovice, MČ Praha 16, MČ Praha-Velká Chuchle, MČ Praha-Lochkov, MČ Praha-Zbraslav, MČ Praha-Lipence MČ Praha 17, MČ Praha-Zličín MČ Praha 18 MČ Praha 19, MČ Praha-Satalice, MČ Praha-Vinoř, MČ Praha-Čakovice MČ Praha 20 MČ Praha 21, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Klánovice, MČ Praha-Koloděje MČ Praha 22, MČ Praha-Královice, MČ Praha-Nedvězí, MČ Praha-Kolovraty, MČ Praha-Benice


Tímto rozhodnutím došlo k novému přenesení složitějších agend státní správy na více městských částí. Podstatný je ovšem v současnosti ten fakt, že od roku 1990 trvá prakticky beze změn rozdělení na samostatné městské části. Administrativní sdružování městských částí hlavního města Prahy podle značně proměnných správních obvodů má vliv i na používané statistické číselníky. Základem zůstává, že statistické zjišťování a v návaznosti na ně i standardní tabulkové výstupy se řídí stavem v daném roce platným. SLDB 2001, které proběhlo k datu 1. 3. 2001 bylo organizováno v tehdy platném rozdělení do 15 správních obvodů a veškeré standardně zpracované výstupy jsou vyhotoveny právě v tomto členění. Nicméně data právě ze SLDB jsou v databázích k dispozici ve velmi podrobném územním detailu, takže v případě zájmu lze zpracovat výstupy i v jiných územních tříděních. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 jsou prezentovány v členění podle správních obvodů Praha 1 – 15 a podle 57 městských částí. Publikace zpracované ČSÚ, Krajskou reprezentací hl. m. Praha, které dostáváte do ruky obsahují velmi podrobné informace o správních celcích platných k datu SLDB 2001, a to zejména v přílohové části. Dále jsou zde základní data za celé hlavní město, srovnání v rámci Prahy i celé ČR a některé údaje i za základní sídelní jednotky (v Praze urbanistické obvody). Část textová komentuje standardně dostupné informace o jednotlivých městských částech, které do toho kterého správního obvodu tehdy spadaly. Domníváme se, že orientování se právě na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené součásti hlavního města je pro prezentování výsledků cenzů nejpřínosnější. Tento přístup s sebou ovšem nese také jistá úskalí. Jedná se především o hodnocení výsledků za malé městské části, kde je při analýze poněkud omezen obecně používaný statistický model zevšeobecnění, založený na zákonitostech velkých čísel. Tyto publikace by měly sloužit mimo jiné také jako přehled o tom, jaká data jsou v rámci sčítání zjišťována a jaké informace lze ze sčítání získat případně i v jiném územním členění.


19

20


SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001 V PRAZE 9


21

MĚSTSKÉ ČÁSTI HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY S VYZNAČENÍM SPRÁVNÍHO OBVODU PRAHA 9

Březiněves Dolní Chabry

Suchdol Přední Kopanina

Lysolaje Nebušice

PRAHA 8 Troja

Letňany

Vinoř

PRAHA 9

Praha 8

Kbely

Praha 7

Praha 6

PRAHA 1 Praha 1

Řepy

PRAHA 2

Satalice

PRAHA 13

Praha 9

PRAHA 5

Praha 3

PRAHA 10

Štěrboholy

Praha 10

Velká Chuchle

Praha 15 Praha 11

Slivenec

PRAHA 12 Praha 12

Újezd Křeslice Šeberov

Libuš

Klánovice Újezd nad Lesy

Koloděje

PRAHA 15

Petrovice

PRAHA 11

Kunratice

Lochkov

Dolní Počernice Běchovice

Dolní Dubeč Měcholupy

PRAHA 4 Praha 4

Radotín

PRAHA 14

PRAHA 3

Praha 5

Praha 13

Horní Počernice

Praha 14

Praha 2

Řeporyje

Čakovice

PRAHA 7

PRAHA 6

Zličín

Ďáblice

Uhříněves Královice

Nedvězí Benice Kolovraty

Zbraslav Lipence

HRANICE 15 SPRÁVNÍCH OBVODŮ (platných k 1.3.2001) hranice 57 městských částí správní obvod Praha 9

22


1

CHARAKTERISTIKA

Správní obvod Praha 9 Správní obvod Praha 9 se v době Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 skládal ze šesti městských částí Prahy 9, Čakovic, Kbel, Letňan, Satalic a Vinoře. V době tohoto cenzu byl se 70 301 obyvateli na devátém 2 místě, rozlohou 4 454 ha na pátém a hustotou obyvatelstva 1 578 obyvatel na km až na dvanáctém místě mezi 15 pražskými správními obvody. Ve správním členění hlavního města docházelo během uplynulých 12 let k proměnám. K vytvoření tohoto celku došlo v roce 1994, kdy se od podstatně většího obvodu Praha 9 oddělily městské části Praha 14, Běchovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Klánovice, Koloděje a Újezd nad Lesy a vytvořily společně správní obvod Praha 14. Od 1. 7. 2001 byla Praha na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy rozdělena na 22 správních obvodů. MČ Praha 9 zůstala ve správním obvodě Praha 9 jako jediná, MČ Praha-Letňany se stala jedinou MČ správního obvodu Praha 18 a ostatní městské části (Čakovice, Kbely, Satalice a Vinoř) přešly do správního obvodu Praha 19 - Kbely. V době Sčítání lidu, domů a bytů 2001 do správního obvodu Praha 9 tedy spadaly následující městské části:

1.1

Městská část Praha 9 Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha 9 katastrální území Střížkov (část)

Střížkov- Střížkovvýchod Lovosická A B A Nový C Střížkov Starý A Prosek Nový Na Střížkov B vyhlídce

Libeň (část)

Nový Prosek A Libeň (část)

Nad Prosek- VysočanyKlíčovem východ garáže

Hrdlořezy (část)

Krocínka

Pod Prosekem

Klíčov

Pod Klíčovem Podvinní

Staré Pod Vysočany Harfou

U svobodárny Libeňprůmyslový obvod A B Nové Vysočany

Na Harfě

Vysočanyprůmyslový obvod

Vysočany-jih

Nad libeňským nádražím

Hrdlořezyzápad

Tábor-západ

Vysočany (část)

Hloubětín (část)

Nad Krocínkou

Na Balabence

Prosek

Malešice (část)

U hloubětínské vozovny Hloubětínprůmyslový obvod

hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Hloubětínjih C Hrdlořezyvýchod Za horou A

Táborstřed A

Táborstřed B

Táborstřed C

0

0,4

0,8 1,2

1,6

2,0km

Počátky vzniku této městské části sahají do roku 1922, kdy podle zákona č. 144/1920 Sb. byla k 1. 1. 1922 vytvořena Velká Praha - k dosavadním osmi pražským čtvrtím bylo připojeno 38 obcí nebo jejich částí. Z budoucí městské části Praha 9 to byly: Vysočany, Prosek, Střížkov, Hloubětín a Malešice. V současnosti městská část Praha 9 zahrnuje katastrální území Prosek a části KÚ Hloubětína, Hrdlořez, Libně, Malešic, Střížkova a Vysočan a celkem se skládá z 39 urbanistických obvodů.


23

Část katastrálního území Vysočany zaujímá 43,9% rozlohy celé městské části a je tady největší. Počtem obyvatel je ale až na třetím místě mezi KÚ a jejich částmi, tvořícími MČ Praha 9. Nejzalidněnější jsou oblasti v okolí Harfy, Starých a Nových Vysočan a Krocínky, kde převažuje zástavba činžovních domů a hustota obyvatelstva zde až několikanásobně převyšuje průměr celé městské části. Jen malá část Vysočan (6%) se nachází v městské části Praha 3. V ostatních lokalitách, kde bývaly soustředěny velké průmyslové podniky, bydlí na území o rozloze 119 ha pouhých 494 obyvatel. V 90. letech 20. století došlo k ukončení nebo omezení průmyslové činnosti, v současné době probíhá výstavba jak obytných, tak administrativních budov v okolí vysočanské radnice - sídla Úřadu městské části Praha 9. Celá část KÚ Vysočan s 1 406 obyvateli na 2 km patří ke středně zalidněným oblastem hlavního města. Část katastrálního území Hrdlořezy má při druhé největší rozloze nejmenší hustotu z celé městské části, 187 2 obyvatel na km . Bytová zástavba je zde soustředěna do jednoho urbanistického obvodu - Hrdlořezy-východ, s 342 obyvateli na 82 ha. Zbytek území tvoří z velké části zahrádkářské osady. Významnou institucí v Hrdlořezích v MČ Praha 9 je Střední policejní škola při MV ČR. Zanedbatelné území Hrdlořez je v MČ Praha 10. Dalším katastrálním územím je Prosek. Jako jediný se rozkládá celým svým územím v městské části 2 Praha 9. Počtem obyvatel je na prvním, hustotou 9 103 obyvatel na km na druhém místě v rámci této městské části. Je to zásluhou rozsáhlé sídlištní výstavby v 60. letech 20. století, kdy vzniklo sídliště Severní Město. V letech 1965 až 66 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna estakáda pro rychlé dopravní spojení a začala se pomalu rýsovat ta tvář Proseka, jak ji známe dnes. V současné době je Prosek vyhledávané sídliště, se vzrostlou zelení v Parku přátelství, dobrým dopravním spojením s vnitřní Prahou a množstvím velkých nákupních center. 2 Část katastrálního území Libně má třetí největší hustotu (5 296 obyvatel na km ). Nejvíce obydlené je zde území se zástavbou činžovních domů, které přiléhají z obou stran k Sokolovské ulici v těsném sousedství Vysočan, kde žije na území 36 ha 6 924 obyvatel. Málo obydlené je území s bývalou průmyslovou zástavbou, kam patří i Libeňské nádraží. Ze 362 obyvatel části katastrálního území Hloubětín žije 300 lidí v jednom urbanistickém obvodu Za horou na rozloze 27 ha. Zbývající území má převážně průmyslový nebo rekreační charakter. 2 Bezkonkurenčně nejvíce osídlená je část katastrálního území Střížkov (10 704 obyvatel na km ). Důvodem této vysoké zalidněnosti je opět sídlištní zástavba. Z katastrálního území Malešic je jen nepatrná část v Praze 9 (jeden UO s rozlohou necelého hektaru a 29 obyvateli). Jinak se Malešice rozkládají na území městské části Praha 10. Tab.1.1.1 Katastrální území MČ Praha 9 Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

Počet obyvatel k 3.3.1991


Hustota obyvatelstva 2 na km k 1.3.2001


5

129

372

362

Hrdlořezy (část)

4

196

488

366

187

Libeň (část)

5

136

7 335

7 203

5 296

281

Malešice (část)

1

0

-

29

x

Prosek

6

168

16 372

15 293

9 103 10 704

Střížkov (část)

4

99

11 940

10 597

Vysočany (část)

14

570

8 197

8 013

1 406

MČ Praha 9 celkem

39

1 298

44 704

41 863

3 225

O území dnešní městské části pochází nejstarší písemná zmínka z roku 1115, kdy Vladislav I. daroval vinici pod Prosekem kladrubskému klášteru, Hloubětín je poprvé zmiňován roku 1207, kdy osada náležela řádu německých rytířů. Původní název Hloupětín byl v roce 1907 na žádost obyvatel změněn na Hloubětín. I s dalšími osadami se setkáváme v první polovině 13. století. V písemnostech z roku 1230 se dozvídáme, že Střížkov náležel svatojiřským jeptiškám. První písemná zmínka o Vysočanech, jejichž název pochází od názvu obyvatel, kteří žili na vysoko položeném místě, pochází z roku 1239 v listině kladrubského kláštera. Ves Malešice byla poprvé připomínána r. 1309, první písemná zmínka o Libni pochází sice až z roku 1363, ale podle archeologických nálezů bylo toto území osídleno již velmi dávno. První písemný zápis o Hrdlořezích pochází z roku 1395, kdy byly připojeny k hloubětínské farnosti. Osady měly nejdříve venkovský charakter. Libeň byla obklopena vinicemi založenými Karlem IV. a jejich názvy se zachovaly dodnes (např. Balabenka) a Vysočany byly ještě na počátku 19. století vesnicí s mnoha zahradami a polnostmi. Jak dokládá městský znak Vysočan, které byly r. 1902 povýšeny na město, i zde byly kdysi rozsáhlé vinice. Na znaku jsou tři zelené pahorky s vinnou révou a hrozny. 24


Rozmáhající se průmyslové podnikání čtvrť proměnilo. Koncem 16. století vznikla v Libni papírna Hanuše Freye, a to předznamenalo průmyslový charakter osady. V 19. století nastalo horlivé zakládání továrních a průmyslových podniků. Roku 1871 vznikla v Libni První českomoravská strojírna. Ta v roce 1921 splynula s vysočanskou Kolbenovou továrnou, založenou v roce 1896, na Českomoravská Kolben a od roku 1927 ještě s karlínskou Daňkovou strojírnou na Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Libeň byla na město povýšena v roce 1898 a roku 1901 připojena k Praze. Ostatní obce byly připojeny k Velké Praze roku 1922. Střížkov měl v této době pouhých 35 popisných čísel. Následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začal začátkem dvacátého století Prosek zaplňovat nevzhlednými domky pro vysočanské a libeňské dělníky a stal se periferní dělnickou kolonií. Zlom v charakteru nastal v druhé polovině šedesátých let dvacátého století již zmíněnou výstavbou sídliště Severní Město. Na území Proseka je chráněný krajinný útvar Prosecké skály, který se rozkládá na 2,33 ha a zasahuje i do KÚ Libeň. Městská část Praha 9 je spojena s centrem a ostatními částmi hlavního města trasou metra B a dále tramvajovými i autobusovými linkami. Na pražské integrované dopravě se zde podílejí i železniční spoje. MČ Praha 9 má na jihu společnou hranici s městskými částmi Praha 3 a Praha 10, na západě s MČ Praha 8. Severní hranici tvoří s městskými částmi Praha-Letňany a Praha-Kbely a na východě s MČ Praha 14. Rozkládá se na území 1 298 ha (mezi 57 městskými částmi hlavního města je rozlohou na 10. místě) s maximální nadmořskou výškou 297 m n. m. a minimální 195 m n. m.. Ke středu města je vzdálena 6 km. 2 Počtem obyvatel 41 863 se řadí na jedenácté, hustotou 3 225 obyvatel na km na dvanácté místo mezi všemi městskými částmi.

1.2

Městská část Praha-Čakovice Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Čakovice katastrální území Třeboradice

Miškovice

Třeboradicesever

Čakovice

Třeboradicezápad Třeboradicejihozápad

Třeboradicestřed Čakovicesever

Čakovicezápad

Čakoviceprůmyslový obvod

Čakovicestřed

Miškovice U Miškovického Na zlatém mlýna

Čakovicejih


Čakovicevýchod Letňanysever C

0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5 km

Městskou část Praha-Čakovice tvoř tří katastrální území: Čakovice, Miškovice a Třeboradice. Součástí hlavního města se staly v roce 1968, kdy byly připojeny spolu s dalšími obcemi Středočeského kraje a staly se součástí devátého pražského obvodu. 2 Rozlohou, počtem obyvatel a především hustotou obyvatel na km dominuje celé městské části katastrální území Čakovice. Jsou zde obydleny jen dva urbanistické obvody, a to Čakovice - střed a Čakovice - jih, SLDB 2001 – PRAHA 9

25

2

které z obou stran přiléhají k Cukrovarské ulici a mají hustotu 3 014 obyvatel na km . Z celkové rozlohy 383 ha je 207 ha zemědělské půdy. Do roku 1990 byla v Čakovicích dominantní průmyslová výroba. Působily zde podniky ZPA Čakovice, Cukrovar Čakovice, Masokombinát Čakovice, Teplárna Třeboradice a Avia Letňany, která je sice na území Čakovic pouze částečně, ale je s vývojem obce bezprostředně spjata.Po roce 1990 ovšem průmysl v této oblasti upadá. Podniky masokombinát Čakovice, cukrovar Čakovice a ZPA Čakovice ukončily svou činnost. Objekty v areálech ZPA a cukrovaru jsou většinou pronajímány. Areál masokombinátu byl prodán firmě Globus, k.s., která zde má centrálu a obchodní centrum. Naopak novým přírůstkem čakovického průmyslu je v 2. polovině 90. let vystavěná provozovna firmy Calofrig Borovany, která zde vyrábí v moderním závodě suché maltové směsi. Tím opět částečně roste nákladní železniční doprava vypravovaná z území Čakovic, která byla téměř zastavena při poklesu výroby v Avii, Letově a cukrovaru. Katastrální území Miškovice tvoří z 84% zemědělská půda. Zabydlen je jeden urbanistický obvod s rozlohou 32 ha, kde mimo několik panelových domů lidé žijí v rodinných domcích a jejich nová výstavba přináší i nárůst počtu obyvatel (o 340 víc mezi SLDB 1991 a 2001). Obyvatelstvo katastrálního území Třeboradic je opět soustředěno v jednom urbanistickém obvodu, kde na 29 ha žilo téměř 670 obyvatel. Ostatní území je tvořeno zemědělskou půdou a ostatními plochami zanedbatelné rozlohy. Tab.1.2.1 Katastrální území MČ Praha-Čakovice Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Čakovice

7

383

4 250

4 023

1 050

Miškovice

3

266

636

976

367

Třeboradice

4

369

675

682

185

14

1 018

5 561

5 681

558

MČ Praha-Čakovice celkem

Nejstarší písemnou zprávu o Čakovicích nalézáme v zakládací listině vyšehradské kapituly, datované rokem 1088. Původní název Čachovice nebo Čechovice je odvozen z osobního jména Čach nebo Čech. Začátkem 17. století měla obec necelou stovku obyvatel, koncem 18. století žilo v Čakovicích asi 150 obyvatel. V roce 1842 došlo v obci k velkému požáru, při kterém shořela v obci asi polovina domů. Nové domy potom mohly být stavěny podél silnice v jedné přímce a vznikly tak dnešní ulice - hlavní ulice Cukrovarská, potom ulice Dr. Marodyho a Ostravická. V roce 1851 zahájil výrobu cukrovar a v roce 1872 byl zahájen provoz na České severní dráze z Prahy do Turnova, která vedla přes Čakovice. To vedlo k expanzi nejen cukrovaru, ale celé obce. Název obce Miškovice vznikl pravděpodobně z osobního jména Myška - ves lidí Myškových. První zmínka o Miškovicích je teprve z roku 1420, kdy Myškovice byly v držení světských osob - Pražanů. Nejstarší zpráva, v níž se setkáváme se jménem vsi Třeboradice pochází z nekrologia kláštera premonstrátek v Doksanech z 12. století. V Třeboradicích bydlel dědeček Antonína Dvořáka a pověst sem klade narození kněžny Ludmily z rodu Pšovanů. V hranicích této městské části (v KÚ Třeboradice) leží nejsevernější bod nejen správního obvodu, ale celého hl. m. Prahy (50°11‘ severní šířky). Maximální výška nad mořem je 267 m, minimální 225 m nad mořem, vzdálenost od středu Prahy je 10 km. S počtem 5 681 obyvatel patří Čakovice na 24. místo, rozlohou 2 1 018 ha na 10. místo a hustotou 558 obyvatel na km na 28. místo mezi ostatními městskými částmi.

26


1.3

Městská část Praha-Kbely Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Kbely

Za Dolejším dvorem

Letňanysever B Kbelyzápad

Kbelysever

Kbelyprůmyslový obvod KbelyNovákova

Kbely-jih Kbelyvýchod


K Letňanům

0

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0 km

Pozn. na území MČ Praha-Kbely se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Městská část Praha-Kbely je tvořena jedním katastrálním územím Kbely, k hlavnímu městu Praze byla připojena v roce 1968. Z devíti kbelských urbanistických obvodů jsou čtyři obytné a na rozloze 181 ha žije 4 575 lidí. 220 ha činí zemědělská půda, která je hlavně v oblasti směrem k Vinoři a Satalicím. Velká plocha území je tvořena letištěm, jehož součástí je i Vojenské historické muzeum Kbely s expozicí letectví a na dalším území jsou průmyslové objekty. Tab.1.3.1 Katastrální území MČ Praha-Kbely Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Kbely

9

598

4 669

4 592

768

MČ Praha-Kbely celkem

9

598

4 669

4 592

768

Název obce pochází od slova kbel - dřevěný škopek, kbelík nebo stavidlo rybníka. První historická zmínka o Kbelích je z roku 1130, kdy zde kníže Soběslav daroval jedno popluží vyšehradské kapitole. V roce 1680 vymřela téměř celá ves na mor. Větší rozvoj obce přišel až začátkem 20. století, kdy bylo ve Kbelích vybudováno první pražské civilní letiště. Kbely byly i místem počátku našeho rozhlasu. Odtud byly v květnu 1923 z primitivních podmínek vysílány první rozhlasové vlny. Hranice mají Kbely společné se šesti městskými částmi - z jihovýchodu s Prahou 14, jihozápadu s Prahou 9, ze západu s Letňany, severozápadní hranice je společná s Čakovicemi, severovýchodní s Vinoří a východní se Satalicemi. Počtem obyvatel jsou na 28. místě, rozlohou na 31. a hustotou obyvatelstva na 23. místě SLDB 2001 – PRAHA 9

27

mezi 57 městskými částmi. Nevyšší bod ve Kbelích je položen 287 m n. m., nejnižší 250 m n. m. a jsou 10 km vzdáleny od středu města.

1.4

Městská část Praha-Letňany Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Letňany

0

0,4

0,8

1,2

1,6

2,0 km

Letňanyprůmyslový obvod

Staré Letňany Letňanyzápad

Letňanysever A

Nové Letňany Letov

StřížkovLovosická B

K Vysočanům Nový Prosek B


Pozn. na území MČ Praha-Letňany se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Městskou část Praha-Letňany tvoří jedno katastrální území Letňany. Charakter zástavby této městské části vychází z jejího vývoje. Jsou zde 3 obydlené urbanistické obvody (Nový Prosek B a Staré Letňany se zástavbou rodinných domků, kde na území 40 ha je 3 563 lidí a Nové Letňany s panelovými bytovými domy a 10 582 obyvateli na rozloze 60 ha). Potom jsou zde dva typicky průmyslové obvody (Letňany-průmyslový obvod a Letov). V 90. letech dvacátého století, kdy nastal úpadek leteckých továren, došlo k rozvoji v oblasti služeb vybudováním Pražského výstavního areálu, obchodního areálu Tesco a moderního plaveckého bazénu. Tab.1.4.1 Katastrální území MČ Praha-Letňany Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Letňany

9

561

14 432

14 275

2 545

MČ Praha-Letňany celkem

9

561

14 432

14 275

2 545

První písemná zmínka pochází z roku 1347. Zdejší statek střídal často majitele, v roce 1631 byl jeho vlastníkem dokonce Albrecht z Valdštejna. Letňany se roku 1850 staly samostatnou obcí. Letiště, vzniklé v sousedních Kbelích v roce 1919, mělo velký význam na rozvoj Letňan, kdy se původně zemědělská obec začala měnit na průmyslovou. 28


Letňany sousedí na jihu s MČ Praha 9, na severu s Čakovicemi, východní hranici má společnou se Kbely, západní s Ďáblicemi a malou částí s MČ Praha 8. Počtem obyvatel se řadí na 17. místo, rozlohou na 35. a hustotou obyvatel na 16. místo mezi ostatními městskými částmi. Jsou vzdáleny 8 km od středu Prahy, nejvyšší bod leží 287 m a nejnižší 252 m nad mořem.

1.5

Městská část Praha-Satalice Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Satalice hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Satalice-sever

Satalice Satalice-východ A Satalice-pod tratí

0

0,3

0,6

0,9

1,2

1,5 km

Pozn. na území MČ Praha-Satalice se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Městská část Praha-Satalice se rozkládá na území jednoho katastrálního území Satalice. Z celkové plochy Satalic zabírá téměř 73% zemědělská půda. Obydlené území je převážně zastavěno rodinnými domky, kde na ploše 68 ha žije 1 245 obyvatel. Tab.1.5.1 Katastrální území MČ Praha-Satalice Počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)




Satalice

4

380

1 395

1 348

355

MČ Praha-Satalice celkem

4

380

1 395

1 348

355

První historická zmínka o Satalicích pochází z roku 1347. Původní název Sotalice byl snad odvozen od slova sotati - udeřit, uhodit. V 18. století zde byla založena na 16 ha Satalická bažantnice. Dnes je to státní přírodní rezervace, kde najdeme kromě starých stromů i vzácné druhy hmyzu a četná ptačí hnízdiště.


29

Jižní hranice mají Satalice společné s MČ Praha 14, jihovýchodní s Horními Počernicemi, na západě hraničí s Kbely, na severu s Vinoří a krátkou hranici na severovýchodě mají společnou s Radonicemi z okresu Praha - východ. Rozlohou, počtem a hustotou obyvatelstva jsou ze všech městských částí devátého obvodu nejmenší (z celé Prahy jsou obyvatelstvem čtyřicáté páté, rozlohou čtyřicáté čtvrté a hustotou obyvatelstva třicáté čtvrté). Maximální nadmořská výška je 287 m a minimální 256 m nad mořem, tedy s jen malým výškovým rozdílem. Do středu města je 11 km.

1.6

Městská část Praha-Vinoř

Katastrální území a urbanistické obvody MČ Praha-Vinoř hranice katastrálních území hranice urbanistických obvodů název urbanistického obvodu

Na Dlouhých Vinoř

Na hradišti 0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5 km

Pozn. na území MČ Praha-Vinoř se k 1.3.2001 nacházel pouze 1 stejnojmenný katastr, který byl územně shodný s příslušnou MČ Městská část Praha-Vinoř má také jen jedno katastrální území a pouze tři urbanistické obvody, z nichž dva jsou zemědělského charakteru (v jednom z nich zaujímá velkou plochu areál přírodní rezervace Vinořský park), třetí je obytný s 2 512 obyvateli na území 200 ha. Je zde patrný velký nárůst obyvatelstva proti sčítání v roce 1991, a to o 37%. Tab.1.6.1.1 Katastrální území MČ Praha-Vinoř Počet urbanistických obvodů

30

Rozloha (ha)




Vinoř

3

599

1 851

2 542

424

MČ Praha-Vinoř celkem

3

599

1 851

2 542

424


Vinoř je jedna z nejstarších obcí celho obvodu, je připomínána již koncem 11. století. Jméno poukazuje na pěstování vína. Do Vinoře se sbíhá osm silnic ze sousedních míst, což vypovídá o někdejším významu obce. Nejvýznamnější vinořskou stavbou je zámek z počátku 18. století, který dostal dnešní podobu v letech 1769 až 1774. Další pamětihodností je Ctěnický háj se zámkem, ve kterém je umístěna sbírka historických kočárů. Vinoř na jihu sousedí se Satalicemi, jihozápadně hraničí se Kbely, severozápadně s Čakovicemi a severovýchodní hranici tvoří část hranice hl. m. Prahy s okresem Praha - východ. Je na 31. místě v počtu obyvatel, rozlohou na 30. a hustotou obyvatelstva na 33. místě mezi ostatními městskými částmi. Vzdálenost od středu města má 12 km, nejvýše položený bod je 272 m, nejnižší 225 m n. m..

2

OBYVATELSTVO

Ačkoli v metodických základech jednotlivých cenzů je zachovávána kontinuita, dochází i přesto k určitým metodickým posunům. Ve výsledcích sčítání 2001 byli do celkového počtu obyvatel (v souladu s mezinárodními doporučeními) zahrnuti i cizinci s dlouhodobým pobytem. V údajích ze sčítání 1991 byli cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu postaveni na roveň cizincům s krátkodobým pobytem a zahrnuti jen do dočasně přítomného obyvatelstva.

2.1

Obyvatelstvo - městská část Praha 9

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.3.2001 měla tato městská část 41 863 obyvatel, z toho bylo 19 795 mužů a 22 068 žen. Trvalý pobyt mělo 41 108 osob a žilo zde 755 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále bylo v MČ Praha 9 sečteno 596 osob s krátkodobým pobytem. Graf 2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 9

60 000

Počet obyvatel

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Na rozdíl od historických centrálních částí města, kde docházelo od začátku 20. století k trvalému úbytku bydlících obyvatel, je v MČ Praha 9 patrný značný rozvoj sídlištní výstavby v 60. a 70. letech. V té době zde mezi sčítáními 1961 a 1980 došlo k nárůstu počtu obyvatel o více než 19 tisíc. V dalších obdobích již dochází k poklesu počtu obyvatel.


31

Tab.2.1.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha 9 Rozdíl oproti předchozímu cenzu

Počet obyvatel k datu SLDB

Rozdíl oproti předchozímu cenu v %

1961

35 574

x

x

1970

44 908

9 334

26,2

1980

55 002

10 094

22,5

1991

44 704

-10 298

-18,7

2001

41 863

-2 841

-6,4

Pokles počtu obyvatel je zvlášť patrný v zástavbě panelových domů, kde se projevila snaha změnit styl bydlení a obyvatelé se stěhují do jiných lokalit a jiného typu domů a bytů. K úbytku počtu obyvatel došlo v MČ Praha 9 prakticky ve všech katastrálních územích, i když v libeňském a vysočanském katastru se projevila nová výstavba bytových domů na území dvou urbanistických obvodů (Na Balabence a Staré Vysočany) přírůstkem 936 obyvatel. Tab.2.1.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9

Katastrální území (část)

Název a počet urbanistických obvodů

Rozloha (ha)

U hloubětínské vozovny

7

-

5

-

-

-

37

25

50

25

Za horou A

27

326

300

-26

Tábor-střed B

28

14

12

-2

129

372

362

-10 -80

Hloubětín-průmyslový obvod

5 UO

-7

Hrdlořezy-východ

82

427

347

Tábor-západ

18

6

8

2

Hrdlořezy-západ

57

10

7

-3

Tábor-střed A Hrdlořezy (část)

Přírůstek/ úbytek 1991 - 2001

32

Hloubětín-jih C


Počet obyvatel Počet obyvatel k 3.3.1991 k 1.3.2001

39

45

4

-41

196

488

366

-122

Libeň-průmyslový obvod A

56

78

80

2

U svobodárny

20

3 821

3 300

-521

Na Balabence

18

3 174

3 624

450

Podvinní

33

129

84

-45

9

133

115

-18

136

7 335

7 203

-132

4 UO

Nový Střížkov B Libeň (část)

5 UO Tábor-střed C

0

-

29

29

Malešice (část)

1 UO

0

-

29

29 166

Nad Krocínkou

28

1 608

1 774

Prosek-východ

16

6

5

-1

Nový Prosek A

60

8 760

7 531

-1 229

Na vyhlídce

24

378

330

-48

Starý Prosek

40

5 620

5 378

-242

Střížkov-východ B Prosek


32

6 UO

0

-

275

275

168

16 372

15 293

-1 079

Nový Střížkov A

15

1 868

1 661

-207

Střížkov-východ A

24

3 961

3 486

-475

Střížkov-Lovosická A

60

6 111

5 315

-796

Střížkov-Lovosická C

0

-

135

135

99

11 940

10 597

-1 343

4 UO


dokončení Katastrální území (část)


Rozloha (ha)



Klíčov

91

28

68

40

Vysočany-průmyslový obvod

90

5

15

10

Pod Klíčovem

24

6

18

12

Krocínka

24

878

839

-39

Nad Klíčovem

48

-

-

-

Vysočany-jih

78

236

44

-192

Na Harfě

4

644

537

-107

Staré Vysočany

50

4 100

4 586

486

Nad libeňským nádražím

55

348

299

-49

Libeň-průmyslový obvod B

20

37

41

4

Pod Harfou

13

7

2

-5

Nové Vysočany

25

1 887

1 557

-330

Pod Prosekem

26

20

5

-15

Vysočany-garáže

22

1

2

1

Vysočany (část)

14 UO

570

8 197

8 013

-184

MČ Praha 9 celkem

39 UO

1 298

44 704

41 863

-2 841

V celkovém úbytku obyvatel se v Libni a Vysočanech tato skutečnost odrazila nižším procentem, než v ostatních katastrálních územích. Nejvyšší úbytek byl zaznamenám v KÚ Střížkov (11,2%) a Prosek (6,6%) a nejnižší právě v Libni (1,8%) a ve Vysočanech (2,2%). Tab.2.1.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha 9 Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek/ úbytek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace

Celkový přírůstek/ úbytek

1992

731

726

5

3 818

2 205

1 613

1993

744

746

-2

3 178

2 529

649

1 618 647

1994

380

552

-172

1 352

1 483

-131

-303

1995

421

619

-198

2 504

1 576

928

730

1996

218

482

-264

1 521

1 460

61

-203

1997

340

554

-214

1 392

1 436

-44

-258

1998

376

493

-117

1 432

1 518

-86

-203

1999

354

503

-149

1 972

1 670

302

153

2000

370

531

-161

1 317

1 347

-30

-191

2001

401

510

-109

1 698

1 964

-266

-375

Současná demografická situace je charakterizována nízkou porodností jak v celé republice, tak i v hlavním městě Praze. To má za následek úbytek obyvatel přirozenou měnou. V posledních letech sice v MČ Praha 9 mírně stoupl počet narozených dětí, ale stále je nižší, než počet zemřelých. V saldu migrace se projevuje bytová výstavba v některých lokalitách zároveň se změnou funkce některých domů k jiným účelům než obytným, a tak zde dochází jak k přírůstku, tak úbytku obyvatel stěhováním.

2.1.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Tak jako ve většině městských částí i v MČ Praha 9 převažuje počet žen nad mužskou populací. K 1.3.2001 ženy tvořily 52,7% celkového počtu obyvatel a na tisíc mužů připadalo 1 115 žen. Zvýšená feminita populace souvisí s věkovou strukturou. Tam, kde je v průměru starší obyvatelstvo, je feminita vyšší, což souvisí se skutečností, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Proti minulému sčítání podíl žen poklesl o 0,4%.


33

Tab.2.1.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha 9 Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991

celkem celkem

60 a více

15-59

0-14

15-59

60 a více

Počet žen na 1000 mužů

44 704

21 048

23 656

3 120

14 244

3 684

2 934

15 096

5 626

100,0

47,1

52,9

14,8

67,7

17,5

12,4

63,8

23,8

x

41 863

19 795

22 068

2 692

13 027

4 076

2 576

13 913

5 579

1 115

100,0

47,3

52,7

13,6

65,8

20,6

11,7

63,0

25,3

x

v% 2001

ženy

v%

1 124

V mladších věkových kategoriích je převaha mužské populace. Mezi obyvatelstvem MČ Praha 9 ve věku do 14 let chlapci představovali podíl 51,1% (v Praze celkem byl podíl chlapců v této věkové kategorii 51,4%). Mírná převaha mužů zde trvá zhruba až do 44 let věku. V dalších věkových skupinách již stále výrazněji převažují ženy, takže v celé skupině obyvatel v produktivním věku 15 - 59 let bylo žen o 3,3% více než mužů. Ve skupině nad 60 let tvoří ženy v MČ Praha 9 již 57,8% obyvatel daného věku. Věková skladba obyvatel je významným demografickým ukazatelem, který se i v MČ Praha 9 neustále zhoršuje. Nízký podíl dětské složky populace, který je zde pod celopražským průměrem, průběžně klesá. Obyvatelstvo 0 - 14letých představuje 12,6% z úhrnu obyvatel, oproti situaci v roce 1991 poklesl jeho podíl o 0,9 procentních bodů, v absolutním počtu to byl úbytek 786 dětí. Podíl obyvatelstva v produktivním věku se snížil z 65,6 na 64,4%, v absolutních číslech se jedná o úbytek 2 400 osob. Počet i podíl obyvatel v nejstarší věkové kategorii se zde také změnil. Početně přibylo obyvatelstvo starší 60 let oproti roku 1991 o 345 osob, procentní nárůst byl z 20,8% v roce 1991 na 23,1% o deset let později. V třídění podle pětiletých věkových skupin jsou zde nejpočetnější skupinou obyvatelé ve věku 55 - 59 let (10,7% populace), jež počítáme mezi populačně silné poválečné ročníky, Dále jsou to lidé lidé ve věku 25 29 let (10,2%), což jsou osoby narozené v sedmdesátých letech 20.století, což jsou právě děti zmíněné početné poválečné populace, kdy byla přirozená populační vlna ještě umocněna systémem populačních opatření. Vysoké zastoupení obyvatel tohoto věku je všeobecným jevem a podílově jejich zastoupení v MČ Praha 9 odpovídá celopražskému průměru. Průměrný věk obyvatel této městské části činil v době SLDB 42,5 roků, u mužů to bylo 40,6 a u žen dokonce 44,1 roků, tedy vyšší, než v Praze celkem.

2.1.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. Tab.2.1.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha 9 Počet obyvatel celkem

Rodinný stav svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

Rodinný stav v % ovdovělí

nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

17 103

4 789

9 594

1 927

566

227

28,0

56,1

11,3

3,3

Ženy

19 462

3 852

9 594

2 887

2 980

149

19,8

49,3

14,8

15,3

Celkem

36 565

8 641

19 188

4 814

3 546

376

23,6

52,5

13,2

9,7

V roce 1991 zde žilo 38 650 obyvatel starších 15 let. Tento počet poklesl do roku 2001 o více než 6,1% na 36 565. Z toho bylo v roce 1991 ženatých a vdaných 56,2%, v roce 2001 se stav mužů a žen žijících v manželství snížil na 52,5%. Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kdy je žena mladší než muž a je větší pravděpodobnost, že svého muže přežije. Celkově bylo v MČ Praha 9 jen 3,3% vdovců a 15,3% vdov.

34


2.1.4 Národnostní složení a státní občanství Zjišťování národnosti je možné pouze při sčítání lidu. Přihlášení se k určité národnosti je chápáno jako ryze deklaratorní, občan uvede národnost podle svého přesvědčení. Od roku 1991 se zjišťuje i národnost moravská a slezská. Také romští občané měli možnost se přihlásit k této národnosti. Národnostní složení místních populací je významnější v regionech, které svou polohou a dalšími podmínkami implikují různorodost stávající populace. V Praze se tato různost stále ještě projevuje minimálně. K určitým posunům oproti roku 1991 přece jen došlo. Určitý pokles zastoupení obyvatel české národnosti v Praze 9 lze vysvětlit pravděpodobně tím, že výrazně stoupl počet osob, u nichž nebyla národnost zjištěna a většina těchto osob je zpravidla národnosti české. Oproti roku 1991 i v rámci Prahy mírně poklesl podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti (mnohem významněji se to projevilo v moravských krajích), jejíž deklarace při SLDB 1991 byla spíše emotivně ovlivněna momentální situací ve společnosti. Poklesl i podíl osob slovenské národnosti, ale vzhledem k devíti letům trvání rozdělení obou států lze tento pokles chápat jako minimální. Již při cenzu v roce 1991 vzbudila značnou pozornost skutečnost, že k romské národnosti se přihlásilo jen velmi málo našich spoluobčanů. Při SLDB 2001 se v MČ Praha 9 k této národnosti přihlásilo jen 21 obyvatel (v roce 1991 to bylo 167 obyvatel). Tab.2.1.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha 9 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

2001 v%

celkem

v%

44 704

100,0

41 863

100,0

42 616

95,3

39 181

93,6

263

0,6

74

0,2

10

0,0

3

0,0 1,6

v tom národnost: česká moravská slezská slovenská

974

2,2

669

romská

167

0,4

21

0,1

polská

51

0,1

68

0,2

německá

40

0,1

53

0,1

ukrajinská

58 1) 525

0,1

243

0,6

1,2

849

2,0

-

702

1,7

ostatní nezjištěno 1)

-

ve sčítání 1991 je v ostatních národnostech zahrnuto i nezjištěno

Nejvíce bylo pochopitelně obyvatel s českou národností, z ostatních národností hranici jednoho procenta překročili jen občané národnosti slovenské. Bylo zde sečteno 1 124 osob s cizí státní příslušností, z toho jich bylo 755 s dlouhodobým a 369 s trvalým pobytem.

2.1.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích MČ Praha 9 je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 25 280 rodilých Pražanů, což bylo 60,4% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než mezi ženami, mužů bylo 62,7% a žen 58,3%.

2.1.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Otázka je opět deklaratorní a občané ji nemuseli zodpovědět. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání.


35

Tab.2.1.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha 9 Počet obyvatel

Obyvatelstvo celkem

celkem

1991 muži

ženy

44 704

21 048

16 120

Složení v %

celkem

2001 muži

celkem

1991 muži

ženy

ženy

celkem

2001 muži

ženy

23 656

41 863

19 795

22 068

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

6 668

9 452

10 474

4 295

6 179

36,1

31,7

40,0

25,0

21,7

28,0

z toho: věřící v tom církve: římskokatolická

13 461

5 612

7 849

7 792

3 136

4 656

83,5

84,2

83,0

74,4

73,0

75,4

čs. husitská

1 132

418

714

581

206

375

7,0

6,3

7,6

5,5

4,8

6,1

evangelické

1 137

468

669

585

241

344

7,1

7,0

7,1

5,6

5,6

5,6

pravoslavná ostatní bez vyznání nezjištěno

78

32

46

211

90

121

0,5

0,5

0,5

2,0

2,1

2,0

312

138

174

1 305

622

683

1,9

2,1

1,8

12,5

14,5

11,1

21 306

10 670

10 636

28 196

13 878

14 318

47,7

50,7

45,0

67,4

70,1

64,9

7 278

3 710

3 568

3 193

1 622

1 571

16,3

17,6

15,1

7,6

8,2

7,1

Většina obyvatel MČ Praha 9 se deklarovala jako bez náboženského vyznání. Podíl lidí bez vyznání se ve srovnání se situací v roce 1991 značně zvýšil. Nárůst byl v MČ Praha 9 o 19,3 procentních bodů. Tento jev se projevil všeobecně nejen v celém hlavním městě, ale i u populace celé republiky. Trvale jsou mezi věřícími silněji zastoupeny ženy, těch bylo v této městské části 28% ze všech žen, podíl věřících mužů byl o více než 6 procentních bodů nižší. Tato skutečnost je také ovlivněna tím, že se ženy dožívají vyššího věku, takže mezi nimi jsou početnější starší věkové kategorie, u nichž je náboženské vyznání častější než u mladších věkových skupin. Stále je mezi náboženskými vyznáními nejčastější příslušnost k římskokatolické církvi. V MČ Praha 9 bylo 74,4% věřících římskokatolického vyznání, téměř pětina z celkového počtu obyvatel. Ostatní církve byly zastoupeny minimálně. Oproti roku 1991 ovšem značně vzrostl počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně také poklesl počet těch, kteří na tuto otázku odmítli odpovědět. V MČ Praha 9 to bylo 7,6% populace zatímco před 10 lety to bylo 16,3%. Celkově lze říci, že v roce 1991 byla odpověď na tuto otázku více ovlivněna tehdejší situací v měnící se společnosti. Při posledním cenzu na ni občané reagovali patrně méně emotivně a zjištěný stav více odpovídá reálnému přesvědčení.

2.1.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.1.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha 9 Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991

počet v%

2001

počet v%

36

Učňovské a střední bez maturity z toho celkem ženy

Střední s maturitou a vyšší odborné z toho celkem ženy

9 224

6 058

12 701

5 784

11 536

23,8

29,1

32,7

27,8

29,7

32,6

5 178

3 479

12 091

5 631

12 899

7 625

14,1

17,8

33,0

28,9

35,2

39,1


6 773

dokončení Bez vzdělání a nezjištěno z toho celkem ženy

Vysokoškolské z toho ženy

celkem 1991

počet v%

2001

počet v%

Obyvatelstvo 15 a více let z toho celkem ženy

4 587

1 791

765

401

38 650

11,9

8,6

2,0

1,9

100,0

20 722 100,0

5 789

2 483

638

274

36 595

19 492

15,8

12,7

1,7

1,4

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli MČ Praha 9, tak jako i v celém hlavním městě, je střední s maturitou. Poněkud jiná situace byla v roce 1991, kdy v MČ Praha 9 byla nejpočetnější skupina obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity a středoškoláci byli na místě druhém. Podíl osob s vyšším stupněm vzdělání se mezi cenzy zvyšuje, nárůst počtu středoškoláků činí 5,8 a vysokoškoláků 4 procentní body. Z celkového počtu osob se středním vzděláním bylo 59,1% žen. Naproti tomu klesají podíly obyvatel s nižším vzděláním, nejvýznamněji poklesl počet obyvatel se vzděláním základním. V roce 1991 z celkového počtu obyvatel starších patnácti let byla téměř čtvrtina se základním vzděláním, za deset let se tento počet snížil na 14,1%. Téměř na stejné úrovni zůstal počet obyvatel s učňovským a středním vzděláním bez maturity a nedošlo k zásadnímu rozdílu v zastoupení mužů a žen. Graf 2.1.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha 9

20

MČ Praha 9 18,8

Hl. m. Praha

%

15

10

16,0

15,8

11,4

5

0 1991

2001 Rok

V MČ Praha 9 bylo v roce 2001 vysokoškolsky vzděláno 15,8% obyvatel, proti minulému cenzu počet takto vzdělaných obyvatel stoupl o 4,4 procentní body. Více zde bylo vysokoškoláků mužů (57,1%) než žen (42,9%), ale oproti roku 1991 se tento rozdíl snížil - v tomto roce byla převaha mužů výraznější (61% vysokoškoláků a 39% vysokoškolaček). Městská část Praha 9 patří mezi městské části s průměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nižší než celopražský průměr a mezi 57 městskými částmi je tento podíl dvacátý osmý.

2.1.8 Shrnutí Počet obyvatel MČ Praha 9 od roku 1980 klesá, tempo poklesu se mezi posledními dvěma sčítáními poněkud zpomalilo. Věková struktura populace se do určité míry v posledních deseti letech proměnila. Podíl mužů v produktivním věku se snížil o dva procentní body, žen v produktivním věku bylo méně o necelý procentní bod. Poklesl i podíl dětské složky, ale na druhé straně se zvýšil podíl nejstarších vrstev populace. Počet osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, zde oproti cenzu v roce 1991 vzrostl zhruba stejně výrazně jako v celopražském úhrnu. Je zde o 0,5 procentního bodu vyšší podíl věřících než v hlavním městě celkem a podíl věřících v MČ Praha 9 je 23. mezi ostatními městskými částmi. Roste podíl obyvatel s vyšším vzděláním, více než polovina obyvatel 15letých a starších (51%) zde má maturitu nebo vysokoškolský diplom.


37

2.2

Obyvatelstvo - městská část Praha-Čakovice

2.2.1 Vývoj počtu obyvatel K 1.3.2001 měla tato městská část 5 681 obyvatel, z toho bylo 2 725 mužů a 2 956 žen. Trvalý pobyt mělo 5 628 osob a žilo zde 53 cizinců s dlouhodobým pobytem. Graf 2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Čakovice

8 000 7 000

Počet obyvatel

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel v Čakovicích měl až do doby připojení obce k hlavnímu městu v roce 1968 stoupající tendenci. V dalších obdobích docházelo k jeho poklesu, ovšem v posledním desetiletí byl zaznamenán mírný nárůst (o 2,2%). Tab.2.2.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Čakovice


Rozdíl oproti předchozímu cenzu

Rozdíl oproti předchozímu cenzu v %

1961

6 868

x

x

1970

7 041

173

2,5

1980

6 282

-759

-10,8

1991

5 561

-721

-11,5

2001

5 681

120

2,2

Ke zvýšení počtu obyvatel došlo v této městské části díky rozsáhlé výstavbě rodinných domků v katastrálním území Miškovice koncem devadesátých let 20. století.

38


Tab.2.2.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice



Čakovice

Rozloha (ha)


Letňany-sever C

23

-

-

-

Čakovice-západ

87

18

17

-1

Čakovice-průmyslový obvod

21

9

13

4

Čakovice-sever

45

16

15

-1

Čakovice-střed

53

1 999

1 829

-170

Čakovice-jih

79

2 208

2 149

-59

Čakovice-východ

75

-

-

-

7 UO

383

4 250

4 023

-227

U Miškovického mlýna

161

-

-

-

32

636

976

340

Miškovice Na zlatém Miškovice


73

-

-

-

3 UO

266

636

976

340

Třeboradice-jihozápad

180

-

-

-

Třeboradice-západ

20

-

-

-

Třeboradice-sever

140

8

13

5

Třeboradice-střed

29

667

669

2

369

675

682

7

1 018

5 561

5 681

120

Třeboradice

4 UO


14 UO

V samotném katastrálním území Čakovic byl zaznamenán úbytek lidí, v urbanistickém obvodu Čakovicestřed to bylo o 6,5% oproti SLDB 1991. Nárůst obyvatel v Miškovicích činil 53,5%. Tab.2.2.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Čakovice Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

58

77

-19

241

179

62

43

1993

58

76

-18

186

155

31

13

1994

52

85

-33

167

123

44

11

1995

56

78

-22

172

113

59

37 -12

1996

38

66

-28

122

106

16

1997

52

73

-21

160

107

53

32

1998

49

79

-30

147

134

13

-17

1999

49

69

-20

176

128

48

28

2000

64

71

-7

137

98

39

32

2001

48

58

-10

233

256

-23

-33

Veškeré přírůstky obyvatel byly díky migraci, kdy počet přistěhovalých každoročně převyšoval počet vystěhovalých.

2.2.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku I v městské části Praha-Čakovice převažuje počet žen nad mužskou populací. K 1.3.2001 ženy tvořily 52% celkového počtu obyvatel a na tisíc mužů připadalo 1 085 žen.


39

Tab.2.2.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Čakovice Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991 2001

ženy 60 a více

15-59

0-14

15-59

60 a více


celkem

5 561

2 640

2 921

457

1 648

535

494

1 641

786

v%

100,0

47,5

52,5

17,3

62,4

20,3

16,9

56,2

26,9

1 106 x

celkem

5 681

2 725

2 956

402

1 839

484

436

1 822

698

1 085

v%

100,0

48,0

52,0

14,8

67,5

17,8

14,7

61,6

23,6

x

Celkové zastoupení obyvatel v nejmladší věkové skupině v této městské části pokleslo ze 17,1% v roce 1991 na 14,8%, ale je vyšší než v Praze celkem (13,4%). Podíl obyvatel v produktivním věku se proti minulému cenzu zvýšil z 59,1% na 64,4%, ale je zde naopak o 1,4 procentního bodu nižší, než v celé Praze. Snížilo se zastoupení obyvatel starších šedesáti let a je v podstatě shodné s celopražským průměrem. Průměrný věk 40,3 let byl v MČ Čakovice v roce 2001 o 0,8 roku nižší než v celém hlavním městě.

2.2.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. Tab.2.2.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Čakovice Počet obyvatel celkem


ženatí/ vdané

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

2 323

659

1 342

218

81

23

28,4

57,8

9,4

3,5

Ženy

2 520

480

1 326

275

422

17

19,0

52,6

10,9

16,7

Celkem

4 843

1 139

2 668

493

503

40

23,5

55,1

10,2

10,4

V roce 1991 zde žilo 4 610 obyvatel starších 15 let. Z toho bylo ženatých a vdaných 62,5%, v roce 2001 se podíl mužů a žen žijících v manželství snížil na 55,1%. Výrazná převaha žen mezi ovdovělými vyplývá ze skutečnosti, že u žen je stále vyšší střední délka života a dále i tím, že podle tradice jsou častěji uzavírána manželství, kdy je žena mladší než muž a je větší pravděpodobnost, že svého muže přežije. Celkově bylo v Praze-Čakovicích 3,5% vdovců a 16,7% vdov.

2.2.4 Národnostní složení a státní občanství Také v městské části Praha-Čakovice bylo nejvíce obyvatel české národnosti, i když proti roku 1991 tento podíl vzhledem k ostatním národnostem nepatrně poklesl. Poklesl i podíl obyvatel hlásících se k moravské a slovenské národnosti. Přesto zastoupení osob slovenské národnosti zůstalo v této městské části druhé nejvyšší s 2,2% z celkového počtu obyvatel. Při cenzu v roce 1991 se k romské národnosti přihlásilo jen 10 občanů MČ Praha-Čakovic, při SLDB 2001 se k této národnosti nepřihlásil nikdo.

40


Tab.2.2.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Čakovice 1991

2001

celkem Obyvatelstvo celkem

v%

celkem

v%

5 561

100,0

5 681

100,0

česká moravská

5 307

95,4

5 389

94,9

20

0,4

4

0,1

slovenská

181

3,3

118

2,1

romská

10

0,2

-

-

polská

v tom národnost:

11

0,2

9

0,2

německá

5

0,1

8

0,1

ruská

-

-

10

0,2

6 1) 21

0,1

10

0,2

0,4

46

0,8

-

-

87

1,5

ukrajinská ostatní nezjištěno 1)


Bylo zde sečteno 5 610 občanů se státním občanstvím České republiky, cizinců bylo 53 s dlouhodobým a 18 s trvalým pobytem

2.2.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Informace, kterou v tomto ohledu máme o obyvatelích PrahyČakovic je ta, že zde v roce 2001 bydlelo 3 602 rodilých Pražanů, což bylo 63,4% ze všech obyvatel. Vyšší podíl rodilých Pražanů je mezi muži než u žen, mužů bylo 64,7% a žen 62,2%.

2.2.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Občané na tuto otázku nemuseli odpovídat. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. Tab.2.2.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Čakovice Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo celkem

1991 muži

ženy

celkem

Složení v % 2001 muži

ženy

celkem

1991 muži

ženy

celkem

2001 muži

ženy

5 561

2 640

2 921

5 681

2 725

2 956

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1 810

775

1 035

1 209

523

686

32,5

29,4

35,4

21,3

19,2

23,2

1 554

683

871

906

384

522

85,9

88,1

84,2

74,9

73,4

76,1

z toho: věřící v tom církve: římskokatolická čs. husitská

91

24

67

47

10

37

5,0

3,1

6,5

3,9

1,9

5,4

evangelické

133

53

80

66

27

39

7,3

6,8

7,7

5,5

5,2

5,7


8

3

5

12

7

5

0,4

0,4

0,5

1,0

1,3

0,7

24

12

12

188

95

93

1,3

1,5

1,2

15,6

18,2

13,6

2 765

1 362

1 403

4 026

1 974

2 052

49,7

51,6

48,0

70,9

72,4

69,4

986

503

483

446

228

218

17,7

19,1

16,5

7,9

8,4

7,4

Většina obyvatel městské části Čakovice (70,9%) se deklarovala jako bez vyznání, což je o 3,6 procentního bodu více, než v Praze celkem. Při SLDB 1991 se k této skupině přihlásilo necelých 50%. Mezi věřícími je více žen než mužů. Nejsilněji je zastoupena církev římskokatolická, ze všech věřících občanů se zde hlásí SLDB 2001 – PRAHA 9

41

k této církvi 74,9%, v celém hlavním městě je to 71,9%. Ostatní církve jsou zastoupeny minimálně a mezi věřícími těchto církví jsou převažují muži. Snížil se počet osob, které odmítli na otázku týkající se náboženství odpovědět.

2.2.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva od věku 15ti let. Tab.2.2.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Čakovice Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991

počet

2001

v%


1 416

946

v%

30,7

počet

975 20,1


1 746

747

1 111

593

39,0

37,9

671

1 925

30,8

24,1

24,4

829

1 453

26,6

39,7

814

32,9

30,0

32,3



celkem 1991 2001


počet

256

93

81

48

4 610

v%

5,6

3,8

1,8

2,0

100,0

2 427 100,0

počet

400

163

90

43

4 843

2 520

v%

8,3

6,5

1,9

1,7

100,0

100,0

Nejčastějším typem vzdělání zde bylo učňovské a střední bez maturity, a to v tomto i předchozím cenzu. Podle pohlaví je tento stupeň vzdělání častější u mužů. Druhým nejčastějším vzděláním je v Čakovicích střední s maturitou a vyšší odborné, takto jsou častěji vzdělány ženy a je zde zaznamenán poměrně vysoký nárůst z 24,4 na 32,3%. Graf 2.2.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Čakovice

20

MČ Praha Čakovice 18,8

Hl. m. Praha

%

15

16,0

10 8,3 5

5,6

0 1991

2001 Rok

42


S 8,3% vysokoškoláků patří Čakovice k městským částem s nejmenším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a jsou o 12,4 procentních bodů pod celopražským průměrem. Ovšem podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se zde proti roku 1991 zvýšil z 5,6 na 8,3%. Mužů vysokoškoláků bylo v roce 2001 v Čakovicích o 18,5% více, než žen. Příznivě se vyvíjel podíl obyvatel, kteří dosáhli jen základního vzdělání, případně ani základní vzdělání neukončili. Tady došlo mezi cenzy ke snížení podílu v celé populaci o téměř 10 a u žen dokonce o 12,4 procentních bodů

2.2.8 Shrnutí V posledních deseti letech se v MČ Praha-Čakovice zvýšil počet obyvatel. Poměr zastoupení mužů a žen zůstal za toto období prakticky stejný, zvýšil se podíl osob v produktivním věku. Zvýšil se počet obyvatel, kteří se nehlásí k žádné církvi nebo náboženskému vyznání. I když Čakovice se neřadí k městským částem s vysokým zastoupením osob s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, úroveň vzdělání se zvyšuje.

2.3

Obyvatelstvo - městská část Praha-Kbely

2.3.1 Vývoj počtu obyvatel Ke dni 1.3.2001 měla městská část Praha-Kbely 4 592 obyvatel, z toho bylo 2 191 mužů a 2 401 žen. Trvalý pobyt zde mělo 4 477 osob a žilo zde 115 cizinců s dlouhodobým pobytem. Bylo zde dále sečteno 5 osob s krátkodobým pobytem. Graf 2 3 1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kbely

8 000 7 000

Počet obyvatel

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel v městské části Praha-Kbely zaznamenal v období po vzniku Velké Prahy v roce 1922 velký (více než trojnásobný) nárůst i když obec Kbely byla připojena k hlavnímu městu až v roce 1968. V období po připojení k Praze zde začal počet obyvatel klesat a mezi roky 1970 až 1991 došlo k úbytku 2 260 osob, tedy téměř o 34%.


43

Tab.2.3.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Kbely Rozdíl oproti předchozímu cenzu



1961

6 929

x

x

1970

6 698

-231

-3,3

1980

5 688

-1 010

-15,1

1991

4 669

-1 019

-17,9

2001

4 592

-77

-1,6

V posledním desetiletí se však snižování počtu obyvatel značně zpomalilo. Z více než dvou tisíc obyvatel, které ubyly v období mezi roky 1970 - 1991, se úbytek snížil na pouhých 77 osob v období od sčítání 1991 do sčítání v roce 2001. Tab.2.3.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely



Rozloha (ha)

Kbely-Novákova



49

228

219

-9

235

-

-

-

Letňany-sever B

36

-

-

-


83

1

4

3

Kbely-sever

40

2 258

2 199

-59

Kbely-západ

25

654

640

-14

K Letňanům

Kbely-průmyslový obvod

36

74

-

-74

Kbely-jih

67

1 439

1 517

78

Kbely-východ

27

15

13

-2

Kbely

9 UO

598

4 669

4 592

-77


9 UO

598

4 669

4 592

-77

V jednotlivých urbanistických obvodech k velkým změnám mezi posledními dvěma cenzy nedošlo, pouze v UO Kbely-průmyslový obvod při posledním sčítání nebyla žádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, i když v roce 1991 zde žilo 74 lidí. Zde došlo pravděpodobně ke změně funkce obytných domů na jiné účely a tím k přesídlení obyvatel do jiné lokality. Tab.2.3.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Kbely Živě narození

44


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

50

60

-10

100

130

-30

1993

34

63

-29

148

153

-5

-34

1994

25

72

-47

138

128

10

-37

1995

55

60

-5

120

83

37

32

1996

32

63

-31

116

124

-8

-39

1997

24

64

-40

154

121

33

-7

1998

39

66

-27

113

145

-32

-59

1999

32

64

-32

183

112

71

39

2000

43

59

-16

132

131

1

-15

2001

48

56

-8

180

192

-12

-20


-40

V této městské části docházelo každoročně k úbytku obyvatel přirozenou měnou, a tak i když kladná salda migrace převažovala nad zápornými, celkově zde obyvatel ubylo.

2.3.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku V Praze-Kbelích se převaha ženské populace nad mužskou během deseti let o půl procentního bodu zvýšila a složení populace podle pohlaví odpovídá situaci v celé Praze. Tab.2.3.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Kbely Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991 2001

ženy 60 a více

15-59

0-14

15-59

60 a více


celkem

4 669

2 252

2 417

399

1 337

516

355

1 395

667

v%

100,0

48,2

51,8

17,7

59,4

22,9

14,7

57,7

27,6

1 073 x

celkem

4 592

2 191

2 401

310

1 400

481

289

1 402

710

1 096

v%

100,0

47,7

52,3

14,1

63,9

22,0

12,0

58,4

29,6

x

V nejmladší věkové skupině došlo k poklesu počtu osob z 16,1% v roce 1991 na 13% v roce 2002, což je o 0,4 procentního bodu méně než v průměru hlavního města. Skupina obyvatel v produktivním věku naopak vzrostla z 58,5 na 61%, ovšem v celopražské populaci je toto procento vyšší (65,8). v Kbelích bylo v době sčítání 25,9% osob v poproduktivním věku, o 5,1 procentního bodu více než mezi Pražany celkem a průměrný věk zde činil 42,6 roku.

2.3.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. Tab.2.3.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Kbely Počet obyvatel celkem


ženatí/ vdané

Rodinný stav v %

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

svobodní

160

73

10

27,5

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

8,5

3,9

Muži

1 881

Ženy

2 112

392

1 147

193

370

10

18,6

54,3

9,1

17,5

Celkem

3 993

910

2 267

353

443

20

22,8

56,8

8,8

11,1

518

1 120

59,5

Ve srovnání s celopražskými údaji je ve Kbelích o 5,3 procentního bodu vyšší podíl lidí žijících v manželství. Ovdovělých je zde o 2 procentní body více a naopak rozvedených o 3,2 procentní body méně než v Praze celkem. Nižší je i podíl svobodných. I v této městské části je značná převaha ovdovělých žen nad muži vdovci.

2.3.4 Národnostní složení a státní občanství V městské části Praha-Kbely byla pochopitelně nejvíce zastoupena česká národnost, proti minulému cenzu je tento podíl trochu nižší, poklesl i podíl obyvatel národnosti moravské a slovenské. Na druhé straně zde došlo k nárůstu počtu osob ukrajinské národnosti.


45

Tab.2.3.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Kbely 1991

2001


v%

celkem

v%

4 669

100,0

4 592

100,0

česká moravská

4 495

96,3

4 282

93,2

49

1,0

15

0,3

slovenská

99

2,1

70

1,5

4

0,1

-

-

v tom národnost:

romská polská

5

0,1

7

0,2

ruská

-

-

12

0,3

ukrajinská

3

0,1

78

1,7

vietnamská

1) 14

-

9

0,2

0,3

33

0,7

-

-

86

1,9



Ve Kbelích bylo sečteno 4 454 občanů s českým občanstvím, 115 cizinců s dlouhodobým a 23 cizinců s trvalým pobytem.

2.3.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. Z výsledků sčítání 2001 víme, že v Praze-Kbelích v roce 2001 bydlelo 2 814 rodilých Pražanů, což bylo 61,3% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži než u žen, mužů bylo 65,1% a žen 57,8%.

2.3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání. Tab.2.3.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Kbely Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo celkem

1991 muži

ženy

celkem


ženy

celkem

1991 muži

ženy

celkem

2001 muži

ženy

4 669

2 252

2 417

4 592

2 191

2 401

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

1 469

619

850

1 027

402

625

31,5

27,5

35,2

22,4

18,3

26,0

1 268

544

724

744

287

457

86,3

87,9

85,2

72,4

71,4

73,1

z toho: věřící v tom církve: římskokatolická čs. husitská

97

34

63

61

20

41

6,6

5,5

7,4

5,9

5,0

6,6

evangelické

84

33

51

34

19

15

5,7

5,3

6,0

3,3

4,7

2,4


5

2

3

16

6

10

0,3

0,3

0,4

1,6

1,5

1,6

15

6

9

172

70

102

1,0

1,0

1,1

16,7

17,4

16,3

2 409

1 225

1 184

3 223

1 645

1 578

51,6

54,4

49,0

70,2

75,1

65,7

791

408

383

342

144

198

16,9

18,1

15,8

7,4

6,6

8,2

Většina obyvatel (70,2%) se deklarovala jako bez vyznání, v této skupině bylo více mužů. V roce 1991 zde bylo bez vyznání jen něco málo nad polovinu osob. Mezi věřícími, kterých je žen o 7,7 procentního bodu více než mužů, je nejvíce zastoupena příslušnost k církvi římskokatolické, těchto osob je 16,2% z celkového 46


počtu obyvatel. Je zde vyšší podíl zastoupení obyvatel hlásící se k pravoslavné církvi než v celém hlavním městě (1,6% Kbely, 0,5% hl. m. Praha), což odpovídá i vyššímu procentu občanů ukrajinské národnosti ve Kbelích (1,7%) než v Praze (0,4%). Snížil se počet osob, které na otázku neodpověděli.

2.3.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Významnou součástí SLDB je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se získává pouze ze sčítání. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.3.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Kbely Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991

počet v%

2001



1 042

735

1 366

630

1 096

547

26,6

35,6

34,9

30,6

28,0

26,5

počet

718

515

1 409

663

1 344

723

v%

18,0

24,4

35,3

31,4

33,7

34,2

dokončení

z toho ženy

celkem 1991 2001


Bez vzdělání a nezjištěno z toho celkem ženy

Vysokoškolské

počet

361

118

50

32

3 915

v%

9,2

5,7

1,3

1,6

100,0

2 062 100,0

počet

479

193

43

18

3 993

2 112

v%

12,0

9,1

1,1

0,9

100,0

100,0

Nejčastější vzdělání mezi obyvateli této městské je stejně jako v roce 1991 učňovské a střední bez maturity, ženské populaci převažuje střední a vyšší odborné vzdělání s maturitou. Značně zde poklesl podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním. Graf 2.3.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Kbely

20

MČ Praha Kbely 18,8

Hl. m. Praha

%

15

16,0 12,0

10 9,2 5

0 1991

2001 Rok

Zvýšilo se zde zastoupení vysokoškoláků, i když stále je tento podíl pod celopražským průměrem.


47

2.3.8 Shrnutí V městské části Praha-Kbely dochází k úbytku obyvatel, v posledním desetiletí se úbytek snižuje. Snížil se počet dětí do 15ti let, naopak se zvýšil počet lidí v produktivním věku. V MČ Praha-Kbely je vyšší podíl lidí žijících v manželství, než činí celopražský průměr. Zvýšil se počet obyvatel ukrajinské národnosti a jejich podíl je zde dokonce vyšší, než podíl obyvatel národnosti slovenské. Celkově se zvýšila vzdělanostní úroveň obyvatel.

2.4

Obyvatelstvo - městská část Praha-Letňany

2.4.1 Vývoj počtu obyvatel Ke dni SLDB 2001 měla městská část Praha-Letňany 14 275 obyvatel. Žilo zde 7 084 mužů a 7 191 žen, z toho bylo 14 094 osob s trvalým pobytem a 181 cizinců žijících zde dlouhodobě. V Letňanech byly sečteny jen 2 osoby s krátkodobým pobytem. Graf 2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Letňany 16 000 14 000

Počet obyvatel

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

V této městské části byl zaznamenán největší přírůstek obyvatel v době po připojení k hlavnímu městu v roce 1968 a vzrůstající tendence pokračovala hlavně zásluhou sídlištní výstavby až do začátku devadesátých let minulého století. Tab.2.4.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Letňany


Rozdíl oproti předchozímu cenzu


1961

2 550

x

1970

3 619

1 069

41,9

x

1980

10 666

7 047

194,7

1991

14 432

3 766

35,3

2001

14 275

-157

-1,1

Nejvíce obyvatel přibylo mezi roky 1970 až 1980, kdy se počet obyvatel téměř zdvojnásobil. Teprve v posledním desetiletí se počet obyvatel mírně snížil. 48


Tab.2.4.1.2 Změny počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany



Rozloha (ha)

Nový Prosek B


Počet obyvatel Počet obyvatel k 3.3.1991 k 1.3.2001 3

75

69

118

-

-

-

0

-

-

-

120

-

-

-

51

5

22

17

Staré Letňany

37

2 855

3 494

639

Letňany-sever A

76

7

11

4

Letňany-průmyslový obvod

96

97

97

-

K Vysočanům Střížkov-Lovosická B Letňany-západ Letov

Nové Letňany

-6

60

11 393

10 582

-811

Letňany

9 UO

561

14 432

14 275

-157

MČ Praha-Letňany celkem

9 UO

561

14 432

14 275

-157

Největší úbytek byl zaznamenán v urbanistickém obvodu Nové Letňany (o 7,2% méně než při minulém sčítání), na území s převažující zástavbou panelových domů. Naopak k velkému nárůstu obyvatel došlo v UO Staré Letňany. Tab.2.4.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Letňany Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Saldo migrace

1992

140

72

68

373

347

26

94

1993

145

76

69

656

357

299

368

1994

112

70

42

308

347

-39

3

1995

113

79

34

296

366

-70

-36

1996

98

93

5

325

335

-10

-5

1997

98

81

17

353

428

-75

-58

1998

82

82

-

300

359

-59

-59

1999

101

87

14

386

514

-128

-114

2000

93

99

-6

379

411

-32

-38

2001

118

85

33

348

465

-117

-84

V MČ Praha-Letňany převažoval v posledních deseti letech přirozený přírůstek nad úbytkem. Pouze v roce 1998 se zde narodilo stejně osob jako zemřelo a v roce 2000 bylo zemřelých o 6 více. Celkový úbytek byl způsoben nepříznivým saldem migrace, které bylo až na roky 1992 a 1993 záporné.

2.4.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Téměř vyrovnaný podíl mužské a ženské populace při SLDB 1991, kdy rozdíl činil pouhých 0,2 procentního bodu, se ve prospěch žen zvýšil o 0,6 procentního bodu v roce 2001 a bylo zde jen o107 žen více než mužů. Tab.2.4.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Letňany Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991

celkem v%

2001

celkem v%

15-59

ženy 60 a více

0-14

15-59

60 a více


14 432

7 200

7 232

1 897

4 740

563

1 737

4 824

671

100,0

49,9

50,1

26,3

65,8

7,8

24,0

66,7

9,3

x

14 275

7 084

7 191

1 029

5 198

857

935

5 248

1 008

1 015

100,0

49,6

50,4

14,5

73,4

12,1

13,0

73,0

14,0

x


1 004

49

K podstatnému úbytku obyvatelstva došlo v nejmladší věkové skupině do 14 let, z 25,2% v roce 1991 na 13,8% v tomto cenzu. Naopak se zvýšilo zastoupení osob v produktivním (z 66,3% na 73,2%) a poproduktivním věku (z 8,6% na 13,1%). Průměrný věk v Letňanech byl 37,8 let, obyvatelé jsou zde o 3,3 roků mladší než v celopražském průměru.

2.4.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. Tab.2.4.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Letňany Počet obyvatel celkem Muži Ženy Celkem

6 055


ženatí/ vdané

1 913

Rodinný stav v % ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

svobodní

646

132

52

31,6

54,7

3 312

rozvedení

ovdovělí

10,7

2,2

6 256

1 531

3 298

844

543

40

24,5

52,7

13,5

8,7

12 311

3 444

6 610

1 490

675

92

28,0

53,7

12,1

5,5

Z 10 798 obyvatel starších 15 let v roce 1991 bylo 66,1% ženatých nebo vdaných, v roce 2001 poklesl podíl osob žijících v manželství na 53,7%. Počet ovdovělých žen i zde převažuje nad muži - vdovci, a to o 5,5%.

2.4.4 Národnostní složení a státní občanství V městské části Praha-Letňany se nejvíce obyvatel přihlásilo k české národnosti, proti minulému cenzu je tento podíl nepatrně nižší, poněkud více poklesl i podíl obyvatel národnosti moravské, slezské a slovenské. Na druhé straně zde došlo k nárůstu počtu osob ukrajinské národnosti. K romské národnosti se přihlásili jen dvě osoby oproti 45 v roce 1991. Tab.2.4.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Letňany 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

2001 v%

celkem

v%

14 432

100,0

14 275

100,0

13 560

94,0

13 306

93,2

168

1,2

48

0,3

7

0,0

2

0,0 2,0

v tom národnost: česká moravská slezská slovenská

459

3,2

289

romská

45

0,3

2

0,0

polská

58

0,4

70

0,5

německá

13

0,1

20

0,1

-

-

23

0,2

ukrajinská

23

0,2

43

0,3

vietnamská

1) 99

-

83

0,6

0,7

111

0,8

-

-

278

1,9

ruská



Zvýšil se zde podíl obyvatel ostatních národností i osob, které na tuto otázku neodpověděli. Žilo zde 13 976 obyvatel se státním občanstvím České republiky a 246 cizinců s trvalým pobytem. 50


2.4.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Letňanech v roce 2001 bydlelo 8 293 rodilých Pražanů, což bylo 58,1% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži než u žen, mužů bylo 60% a žen 56,2%.

2.4.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání. Tab.2.4.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Letňany Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo celkem

1991 muži

ženy

celkem


ženy

celkem

1991 muži

ženy

celkem

2001 muži

ženy

14 432

7 200

7 232

14 275

7 084

7 191

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

3 284

1 489

1 795

2 430

1 071

1 359

22,8

20,7

24,8

17,0

15,1

18,9

z toho: věřící v tom církve: 2 886

1 321

1 565

1 798

782

1 016

87,9

88,7

87,2

74,0

73,0

74,8

čs. husitská

římskokatolická

129

53

76

96

37

59

3,9

3,6

4,2

4,0

3,5

4,3

evangelické

198

77

121

105

45

60

6,0

5,2

6,7

4,3

4,2

4,4

pravoslavná

20

10

10

36

16

20

0,6

0,7

0,6

1,5

1,5

1,5

ostatní

51

28

23

395

191

204

1,6

1,9

1,3

16,3

17,8

15,0

bez vyznání

8 591

4 402

4 189

10 847

5 488

5 359

59,5

61,1

57,9

76,0

77,5

74,5

nezjištěno

2 557

1 309

1 248

998

525

473

17,7

18,2

17,3

7,0

7,4

6,6

Podíl osob, které se přihlásili ke skupině bez vyznání vzrostl za deset let o 16,5 procentního bodu. Mezi věřícími bylo nejvíce římských katolíků a mezi muži a ženami nejsou v zastoupení příslušníků jednotlivých církví velké rozdíly. Zvýšil se tak, jako v celé Praze počet osob, hlásících se k ostatním, blíže neurčeným církvím.

2.4.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice nelze v této komplexnosti a velmi podrobném územním členění získat jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.4.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Letňany Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991

počet v%

2001

počet v%



2 517

1 581

4 030

1 730

2 951

23,3

28,8

37,3

31,5

27,3

30,6

2 084

1 331

4 416

1 871

4 156

2 364

16,9

21,3

35,9

29,9

33,8

37,8


1 681

51



celkem 1991

počet v%

2001

počet v%


1 188

444

112

59

10 798

11,0

8,1

1,0

1,1

100,0

5 495 100,0

1 421

586

234

104

12 311

6 256

11,5

9,4

1,9

1,7

100,0

100,0

Nejčastějším typem vzdělání v MČ Praha-Letňany bylo stejně jako v roce 1991 učňovské a střední bez maturity. Ženy dosáhly ve větším procentu vzdělání středního s maturitou a vyššího odborného, ženy nad muži převažují i ve skupině osob se základním a neukončeným vzděláním. Graf 2.4.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku15 a více let v MČ Praha-Letňany

20

MČ Praha Letňany 18,8

Hl. m. Praha

%

15

10

16,0 11,5

11,0

5

0 1991

2001 Rok

V celopražském průměru patří Letňany mezi městské části s nižším podílem vysokoškoláků. Vysokoškolsky vzdělaných je zde více mužů než žen.

2.4.8 Shrnutí Počet obyvatel se proti cenzu 1991 snížil jen minimálně. Je zde jen velmi malá převaha ženské populace. Zvýšil se zde počet obyvatel v produktivním i poproduktivním věku, ubylo dětí do 15 let. Snížil se počet osob hlásících se k náboženství. V průměru přibylo lidí s vyšším školním vzděláním a je zde podstatně méně osob se základním a neukončeným vzděláním než v roce 1991.

2.5

Obyvatelstvo - městská část Praha-Satalice

2.5.1 Vývoj počtu obyvatel Ke dni 1.3.2001 měla městská část Praha-Satalice 1 348 obyvatel, z toho bylo 647 mužů a 701 žen. 1 314 osob zde mělo trvalý pobyt a žilo zde 11 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále byly v MČ Praha-Satalice sečteny 4 osoby s krátkodobým pobytem.

52


Graf 2 5 1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Satalice 2 000 1 800 1 600

Počet obyvatel

1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Stoupající trend počtu obyvatel ustal v šedesátých letech dvacátého století, v dalších obdobích již docházelo ke snižování počtu obyvatel. Tab.2.5.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Satalice Rozdíl oproti předchozímu cenzu



1961

1 754

x

x

1970

1 655

-99

-5,6

1980

1 545

-110

-6,6

1991

1 395

-150

-9,7

2001

1 348

-47

-3,4

V MČ Praha-Satalice došlo největšímu úbytku obyvatel v období 1980 až 1991, v následujícím desetiletí se úbytek lidí zpomalil. Tab.2.5.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice



Rozloha (ha)



Satalice

68

1 304

1 245

Satalice-sever

98

-

-

-59 -

Satalice-pod tratí

54

86

100

14

Satalice-východ A

160

5

3

-2

Satalice

4 UO

380

1 395

1 348

-47

MČ Praha-Satalice celkem

4 UO

380

1 395

1 348

-47

Většina obyvatel Satalic je soustředěna v centrálním urbanistickém obvodu této městské části, kde byl zaznamenán i největší úbytek. Naopak v UO Satalice-pod tratí se počet obyvatel zvýšil o 14 osob.


53

Tab.2.5.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Satalice Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Saldo migrace

1992

14

19

-5

28

23

5

-

1993

13

18

-5

38

60

-22

-27

1994

4

17

-13

31

22

9

-4

1995

8

18

-10

22

38

-16

-26

1996

11

19

-8

39

26

13

5

1997

16

17

-1

35

24

11

10

1998

15

24

-9

21

27

-6

-15

1999

15

12

3

25

34

-9

-6

2000

9

12

-3

28

30

-2

-5

2001

16

17

-1

38

51

-13

-14

V jednotlivých letech docházelo většinou k ubývání obyvatel, a to jak přirozenou měnou, tak stěhováním. Větší úbytek byl zaznamenán vyšším počtem zemřelých než narozených, saldo migrace bylo v některých letech i kladné.

2.5.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku V městské části Praha-Satalice se zůstalo procentuální zastoupení mužů a žen při obou cenzech stejné. Mužská populace činila 48% a ženská 52%. Tento podíl se příliš neliší od celopražských výsledků. Tab.2.5.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Satalice Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991 2001

15-59

ženy 60 a více

0-14

15-59

60 a více


celkem

1 395

670

725

135

415

120

129

419

177

v%

100,0

48,0

52,0

20,1

61,9

17,9

17,8

57,8

24,4

1 082 x

celkem

1 348

647

701

91

445

111

105

424

172

1 083

v%

100,0

48,0

52,0

14,1

68,8

17,2

15,0

60,5

24,5

x

Mezi sčítáními 1991 a 2001 nebyl pokles podílu dětské složky v populaci tak výrazný jako v některých jiných městských částech, z 18,9% se snížil na 14,5%. Velké rozdíly nejsou ani u obyvatel v produktivním a poproduktivním věku, nárůst skupiny ve věku 15 - 59 let činil 4,7 procentního bodu, obyvatel šedesátiletých a starších naopak o 0,3 procentního bodu ubylo. Větší rozdíly byly u všech věkových skupin v mužské části populace. Průměrný věk satalických občanů byl 41,3 let, jen nepatrně vyšší, než v hlavním městě.

2.5.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. V městské části Praha-Satalice se snížil podíl osob žijících v manželství (65,2% z populace starší 15 let v roce 1991 na 56,8% v roce 2001), ale i tak zůstal vyšší, než v celém hlavním městě, kde činil 51,5%. Více se tento podíl snížil u mužů - z 69,7 na 59,5%, než u žen, kde došlo k poklesu podílu vdaných žen o 6,9 procentního bodu.

54


Tab.2.5.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Satalice Počet obyvatel celkem Muži

556

Ženy Celkem


ženatí/ vdané

152

Rodinný stav v %

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

svobodní

54

18

1

27,3

331

ženatí/ vdané 59,5

rozvedení

ovdovělí

9,7

3,2

596

110

323

55

106

2

18,5

54,2

9,2

17,8

1 152

262

654

109

124

3

22,7

56,8

9,5

10,8

Je zde nižší podíl svobodných i rozvedených než v celé Praze, je zde vyšší zastoupení ovdovělých. Žen vdov je v této městské části o 3,3 procentního bodu více než v hlavním městě.

2.5.4 Národnostní složení a státní občanství Také v městské části Praha-Satalice se nejvíce obyvatel přihlásilo k české národnosti, proti minulému cenzu je tento podíl jen nepatrně nižší. Z ostatních národností hranici jednoho procenta překračuje jen obyvatelstvo národnosti slovenské, i když jejich počet proti minulému cenzu poklesl téměř na polovinu. Tab.2.5.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Satalice 1991 celkem Obyvatelstvo celkem

2001 v%

celkem

v%

1 395

100,0

1 348

100,0

česká moravská

1 318

94,5

1 276

94,7

6

0,4

1

0,1

slovenská

40

2,9

21

1,6

polská

4

0,3

3

0,2

ukrajinská

2

0,1

6

0,4

vietnamská

1) 25

-

11

0,8

1,8

24

1,8

-

-

6

0,4

v tom národnost:



Osob s cizí státní příslušností bylo sečteno 44, z toho jich bylo 34 s dlouhodobým a 10 s trvalým pobytem.

2.5.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Satalicích v době SLDB 2001 bydlelo 910 rodilých Pražanů, což bylo 67,5% ze všech obyvatel. Vyšší podíl je mezi muži (70,4%) než u žen (64,3%).

2.5.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se při SLDB 1991 zjišťovalo poprvé od roku 1950. Občané na tuto otázku nemuseli odpovídat. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze provést základní srovnání. V této městské části také došlo k nárůstu počtu osob, které se deklarovaly jako bez vyznání, ale toto zvýšení není tak velké, jako v celém hlavním městě, kde se podíl osob bez vyznání mezi cenzy zvýšil o 17,8 procentních bodů.


55

Tab.2.5.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Satalice Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo celkem

1991 muži

ženy


celkem

ženy

celkem

1991 muži

ženy

celkem

2001 muži

ženy

1 395

670

725

1 348

647

701

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

520

221

299

342

140

202

37,3

33,0

41,2

25,4

21,6

28,8 82,7

z toho: věřící v tom církve: římskokatolická

455

193

262

265

98

167

87,5

87,3

87,6

77,5

70,0

čs. husitská

26

9

17

9

5

4

5,0

4,1

5,7

2,6

3,6

2,0

evangelické

34

16

18

23

11

12

6,5

7,2

6,0

6,7

7,9

5,9

pravoslavná

2

1

1

9

7

2

0,4

0,5

0,3

2,6

5,0

1,0

ostatní

3

2

1

36

19

17

0,6

0,9

0,3

10,5

13,6

8,4

796

408

388

878

448

430

57,1

60,9

53,5

65,1

69,2

61,3

79

41

38

128

59

69

5,7

6,1

5,2

9,5

9,1

9,8

bez vyznání nezjištěno

Mezi věřícími byla nejsilněji zastoupena příslušnost k římskokatolické církvi, podíl žen je vyšší, než podíl mužů. U ostatních církví je vyšší zastoupení mužské populace.

2.5.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Informace o vzdělanosti populace je možné získat pouze při sčítání. Tyto údaje se sledují u obyvatelstva ve věku 15 a více let. Tab.2.5.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončení vzdělání v MČ Praha-Satalice Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991 2001



počet

386

254

406

172

261

139

v%

34,1

42,6

35,9

28,9

23,1

23,3

počet

248

171

418

187

356

185

v%

21,5

28,7

36,3

31,4

30,9

31,0



celkem 1991 2001


počet

78

31

-

-

1 131

596

v%

6,9

5,2

-

-

100,0

100,0

počet

116

47

14

6

1 152

596

v%

10,1

7,9

1,2

1,0

100,0

100,0

V Satalicích bylo nejčastějším vzděláním učňovské a střední bez maturity. Tento stupeň vzdělání byl nejsilněji zastoupen i v roce 1991, v ženské populaci byl v době minulého sčítání nejvyšší podíl se základním a neukončeným vzděláním.

56


Graf 2.5.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 a více let v MČ Praha-Satalice

20

MČ Praha Satalice 18,8

Hl. m. Praha

%

15

16,0

10

5

10,1 6,9

0 1991

2001 Rok

Satalice patří mezi městské části s nižším podílem vysokoškoláků a nižší podíl takto vzdělaných obyvatel má jen šest městských částí. V posledním desetiletí je však patrné zvýšení tohoto podílu.

2.5.8 Shrnutí V městské části Praha-Satalice dochází od sedmdesátých let 20. století ke snižování počtu obyvatel. K většímu úbytku dochází přirozenou měnou. Poměr podílů mužské a ženské populace se zde oproti SLDB 1991 nezměnil. Muži převažují nad ženami ve skupině produktivních osob, ženy jsou silněji zastoupeny ve věku poproduktivním. Satalice patří k městským částem s vyšším podílem věřících.

2.6

Obyvatelstvo - městská část Praha-Vinoř

2.6.1 Vývoj počtu obyvatel Městská část Praha-Vinoř ke měla dni sčítání 2 542 obyvatel, z toho bylo 1 235 mužů a 1 307 žen. Trvalý pobyt zde mělo 2 505 osob a žilo zde 37 cizinců s dlouhodobým pobytem. Dále byly ve Vinoři sečteny 42 osoby s krátkodobým pobytem. Graf 2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Vinoř 3 000

Počet obyvatel

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok SLDB 2001 – PRAHA 9

57

V dlouhodobém přehledu počtu obyvatel Vinoře byl zaznamenán nárůst ve třicátých letech minulého století, v dalších obdobích k velkým změnám nedocházelo. Až v posledním desetiletí počet obyvatel výrazně stoupl. Tab.2.6.1.1 Vývoj počtu obyvatel v MČ Praha-Vinoř Rozdíl oproti předchozímu cenzu



1961

1 907

x

x

1970

1 894

-13

-0,7

1980

1 959

65

3,4

1991

1 851

-108

-5,5

2001

2 542

691

37,3

Tento nárůst je důsledkem výstavby jak bytových, tak rodinných domů právě v období mezi sčítáními 1991 a 2001. Tab.2.6.1.2 Změny v počtu obyvatel podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř



Rozloha (ha)



Vinoř

200

1 813

2 512

699

Na Dlouhých

236

38

30

-8

Na hradišti

163

-

-

-

Vinoř

3 UO

599

1 851

2 542

691

MČ Praha-Vinoř celkem

3 UO

599

1 851

2 542

691

Téměř všechno obyvatelstvo Vinoře žije v jednom urbanistickém obvodu, kde byl zaznamenám velký přírůstek za posledních 10 let. Tab.2.6.1.3 Bilance obyvatel v letech 1992 - 2001 v MČ Praha-Vinoř Živě narození


Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace


1992

23

16

7

52

37

15

22

1993

17

18

-1

49

63

-14

-15

1994

12

16

-4

50

34

16

12

1995

6

20

-14

330

36

294

280

1996

26

18

8

211

53

158

166

1997

22

16

6

101

56

45

51

1998

28

35

-7

110

55

55

48

1999

28

15

13

80

48

32

45

2000

40

18

22

53

56

-3

19

2001

29

21

8

112

79

33

41

K celkovému nárůstu počtu obyvatel docházelo hlavně díky kladnému saldu migrace v roce 1995 a 1996, v posledních letech byl zaznamenán přírůstek i přirozenou měnou.

58


2.6.2 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku I když v Praze-Vinoři vzrostl počet obyvatel mezi posledními dvěma cenzy o 37,3%, zůstal zde zachován poměr zastoupení mužské a ženské populace téměř nezměněn. Jen nepatrně se zvýšilo procento mužské populace, ale přesto žen je zde o 2,8% více. Tab.2.6.2.1. Vývoj obyvatelstva podle pohlaví a základních věkových skupin v MČ Praha-Vinoř Věková skupina Celkem

Muži

muži

Ženy 0-14

1991 2001

ženy 60 a více

15-59

0-14

15-59

60 a více


celkem

1 851

893

958

177

560

156

198

555

205

v%

100,0

48,2

51,8

19,8

62,7

17,5

20,7

57,9

21,4

1 073 x

celkem

2 542

1 235

1 307

227

850

158

213

868

226

1 058

v%

100,0

48,6

51,4

18,4

68,8

12,8

16,3

66,4

17,3

x

Dětská složka obyvatel ve Vinoři poklesla tak jako v ostatních částech Prahy, ale zastoupení dětí do 14 let zde zůstalo poměrně vysoké. V roce 1991 to bylo 20,3%, o deset let později 17,3% těchto osob. Zvýšilo se zastoupení obyvatel v produktivním věku o 7,3 procentního bodu, podíl obyvatel v poproduktivním věku, který v roce 1991 činil 19,5%, se při SLDB 2001 snížil na 15,1%. Vinoř patří k „mladým“ městským částem s průměrným věkem 37,1 let. V Praze celkem činí průměrný věk 41,1 let.

2.6.3 Rodinný stav obyvatelstva Ve struktuře obyvatel podle rodinného stavu dochází v posledních letech k proměnám. Z demografické statistiky víme, že všeobecně klesá sňatečnost, věk snoubenců se zvyšuje a roste i počet tzv. faktických manželství, kdy lidé žijí rodinným životem bez formálního uzavření manželství. Tab.2.6.3.1 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a rodinného stavu v MČ Praha-Vinoř Počet obyvatel celkem


ženatí/ vdané

rozvedení


nezjištěno

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí

Muži

1 008

257

638

89

19

5

25,5

63,3

8,8

1,9

Ženy

1 094

238

638

86

126

6

21,8

58,3

7,9

11,5

Celkem

2 102

495

1 276

175

145

11

23,5

60,7

8,3

6,9

V souladu s celkovým přírůstkem počtu obyvatel se v MČ Praha-Vinoř zvýšil od roku 1991 i počet lidí žijících v manželství (z 979 na 1 276), ovšem podíl ženatých a vdaných na populaci starší 15 let se o 5,6 procentních bodů snížil. Tento jev je znatelný nejen v Praze. Mladí lidé uzavírají manželství v pozdějším věku a všeobecně se zvyšuje podíl svobodných. I zde je více žen - vdov než ovdovělých mužů, ale procento tohoto typu rodinného stavu je nižší, než v hlavním městě. Také podíl rozvedených nedosahuje celopražského průměru.

2.6.4 Národnostní složení a státní občanství Také v Praze-Vinoři byla nejvíce obyvatel české národnosti, proti roku 1991 tento podíl poklesl o 3,3 procentního bodu. Procento obyvatel hlásících se k moravské národnosti bylo velice nízké již při cenzu 1991 a podíl se zvýšil jen nepatrně. V téměř stejném podílu zůstalo zastoupení obyvatel slovenské národnosti. K romské národnosti se v obou cenzech nepřihlásil žádný občan Vinoře.


59

Tab.2.6.4.1 Obyvatelstvo podle národnosti v MČ Praha-Vinoř 1991

2001


v%

celkem

v%

1 851

100,0

2 542

100,0

česká moravská

1 803

97,4

2 393

94,1

4

0,2

10

0,4

slovenská

31

1,7

40

1,6

-

-

6

0,2

1 1) 12

0,1

9

0,4

0,6

34

1,3

-

-

50

2,0

v tom národnost:

ruská ukrajinská ostatní nezjištěno 1)


Při SLDB 2001 bylo ve Vinoři 2 495 obyvatel se státním občanstvím České republiky, 47 obyvatel mělo občanství jiné. Žilo zde 10 cizinců s trvalým pobytem.

2.6.5 Obyvatelstvo podle místa narození Otázkou po trvalém bydlišti matky v době narození se mapuje migrace obyvatel z dlouhodobého hlediska. V celé Praze je odpověď „ve stejné obci“ chápana jako v celém hlavním městě Praze, není zde tedy lokalizována městská část či správní obvod. V městské části Praze-Vinoři v roce 2001 bydlelo 1 435 rodilých Pražanů, což bylo 56,3% ze všech obyvatel. Podíl těchto mužů je jen nepatrně vyšší než žen.

2.6.6 Náboženské vyznání obyvatelstva Náboženské vyznání se od roku 1950 poprvé zjišťovalo při SLDB 1991. Při cenzu 2001 byly tyto údaje zjišťovány podruhé a lze tedy provést základní srovnání. Tab.2.6.6.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání v MČ Praha-Vinoř Počet obyvatel celkem Obyvatelstvo celkem

1991 muži

ženy

Složení v %

celkem

2001 muži

ženy

celkem

1991 muži

ženy

celkem

2001 muži

ženy

1 851

893

958

2 542

1 235

1 307

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

588

241

347

536

221

315

31,8

27,0

36,2

21,1

17,9

24,1

z toho: věřící v tom církve: 521

217

304

426

175

251

88,6

90,0

87,6

79,5

79,2

79,7

čs. husitská

římskokatolická

43

16

27

23

7

16

7,3

6,6

7,8

4,3

3,2

5,1

evangelické

22

7

15

9

5

4

3,7

2,9

4,3

1,7

2,3

1,3

pravoslavná

-

-

-

5

1

4

-

-

-

0,9

0,5

1,3

2

1

1

73

33

40

0,3

0,4

0,3

13,6

14,9

12,7

bez vyznání

ostatní

922

473

449

1 749

883

866

49,8

53,0

46,9

68,8

71,5

66,3

nezjištěno

341

179

162

257

131

126

18,4

20,0

16,9

10,1

10,6

9,6

V roce 2001 se 68,8% obyvatel MČ Praha-Vinoř deklarovala bez náboženského vyznání, zhruba polovina obyvatel bez vyznání zde byla zjištěna již při cenzu 1991. Podíl lidí bez vyznání se tedy ve srovnání se situací v roce 1991 i zde zvýšil. K příslušnosti k církvi se zde přihlásilo 21,1% občanů, což je méně než v Praze celkem. Mezi věřícími jsou trvale silněji zastoupeny ženy. Převážná část věřících, 79,5%, se přihlásilo k církvi římskokatolické. Další silněji zastoupenou církví je církev československá husitská s 4,3% věřících. Oproti roku 1991 se i v této 60


městské části značně zvýšil počet osob hlásících se k ostatním a nepřesně určeným církvím. Mezi věřícími těchto směrů spíše převládají osoby mladší. Všeobecně poklesl počet osob, které na tuto otázku odmítly odpovědět. V MČ Praha-Vinoř to bylo 10,1% populace, zatímco před 10 lety to bylo cca 18,4%.

2.6.7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jednou z nejvýznamnějších součástí cenzů je zjišťování údajů o vzdělanosti populace. Informace o této důležité charakteristice se nezískává jinak, než při sčítání lidu. Školní vzdělání se sleduje u obyvatelstva staršího 14 let. Tab.2.6.7.1 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího dokončeného vzdělání v MČ Praha-Vinoř Základní a neukončené z toho celkem ženy 1991 2001



počet

453

300

594

247

301

170

v%

30,7

39,5

40,2

32,5

20,4

22,4

počet

390

261

693

300

624

381

v%

18,6

23,9

33,0

27,4

29,7

34,8



celkem 1991 2001


počet

121

39

7

4

1 476

760

v%

8,2

5,1

0,5

0,5

100,0

100,0

počet

365

134

30

18

2 102

1 094

v%

17,4

12,2

1,4

1,6

100,0

100,0

I v městské části Praha-Vinoř bylo mezi obyvateli nejčastější vzdělání učňovské a střední bez maturity. Stejná situace zde byla i v roce 1991. V ženské populaci převažuje střední a vyšší odborné vzdělání s maturitou, před deseti lety u žen značně převládalo základní a neukončené školní vzdělání. Graf 2.6.7.1 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z obyvatelstva ve věku 15 let a více v MČ Praha-Vinoř

20

MČ Praha Vinoř Hl. m. Praha

%

15

16,0

18,8

17,4

10 8,2 5

0 1991

2001 Rok


61

V Praze-Vinoři bylo v roce 2001 vysokoškolsky vzděláno 17,4% obyvatel, proti minulému cenzu počet takto vzdělaných obyvatel stoupl o 9,2 procentní body. Více zde bylo vysokoškoláků mužů (63,3%) než žen (36,7%), ale oproti roku 1991 se tento rozdíl snížil - v tomto roce byla převaha mužů výraznější (67,8% vysokoškoláků a 32,2% vysokoškolaček). Městská část Praha-Vinoř patří mezi městské části s průměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Je nepatrně nižší, než celopražský průměr a mezi 57 městskými částmi je tento podíl dvacátý.

2.6.8 Shrnutí V posledním desetiletí počet obyvatel MČ Praha-Vinoř vzrostl o 37,3% a k nárůstu zde došlo převážně díky kladnému saldu migrace. I když zde došlo k poklesu dětské složky, je tato věková skupina vzhledem k jiným městským částem silněji zastoupena. Žije zde jen 15,1% občanů v poproduktivním věku, průměrný věk obyvatel činí 37,1 let. Tak jako v celé Praze se ve Vinoři snížil počet lidí hlásících se k nějakému náboženskému vyznání. Celkově se zlepšila vzdělanostní struktura vinořských obyvatel. Vzrostl zde podíl osob se středním a vyšším odborným vzdělání s maturitou z 20,4% v roce 1991 na 29,7% v roce 2001, u žen to bylo ještě o 3,1 procentního bodu více.

3

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování. Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou plně srovnatelné. Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28, respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních. Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby). Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina. V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách), do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické. Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem. Nově, oproti sčítání 1991, byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.

3.1

Ekonomická aktivita - městská část Praha 9

3.1.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v Praze 9 oproti cenzu v roce 1991 snížilo o 2,3%. Zde se odráží skutečnost, že v této městské části žije zvýšený podíl osob ve věku nad 60 let. I když v celém hlavním městě naopak došlo k nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel (z 53,5% na 54,3%), v městské části Praha 9 byl v roce 2001 podíl těchto lidí o 0,9 procentního bodu vyšší než v hl. m. Praze.

62


Tab.3.1.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha 9 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet

% z počtu obyvatel v příslušném roce 2001

1991

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

Ekonomicky aktivní celkem

25 698

23 111

10 846

57,5

55,2

49,1

z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní

22 129

19 580

8 842

49,5

46,8

40,1

pracující důchodci

1 788

1 509

845

4,0

3,6

3,8

ženy na mateřské dovolené

1 114

412

412

2,5

1,0

1,9

667

1 387

639

1,5

3,3

2,9

19 006

18 330

11 058

42,5

43,8

50,1

9 307

10 024

6 480

20,8

23,9

29,4

-

471

382

-

1,1

1,7

žáci, studenti, učni

6 998

5 059

2 514

15,7

12,1

11,4

osoby v domácnosti ostatní závislé osoby

434

599

599

1,0

1,4

2,7

2 267

2 177

1 083

5,1

5,2

4,9

-

422

164

-

1,0

0,7

44 704

41 863

22 068

100,0

100,0

100,0

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy

Nezjištěná ekonomická aktivita Celkový počet obyvatel

Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha 9 představovala 84,7% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 snížil, tehdy to bylo 86,1%. Snížil se i podíl pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 7,0% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 jen 6,5%. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malou část. Srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám ve vymezení této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha 9 představovali nezaměstnaní 6% ze všech ekonomicky aktivních, v Praze celkem to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je problematické, protože na počátku roku 1991, nedlouho po změně ekonomického systému, byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, pomocí této kategorie se měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se lehce zvýšil. Zatímco v roce 1991 to bylo 42,5% obyvatel této městské části, v roce 2001 podíl ekonomicky neaktivních činil 43,8%. Nejpočetnější skupinou při cenzu v roce 1991 i v roce 2001 jsou nepracující důchodci, kteří tvoří přibližně polovinu všeho neaktivního obyvatelstva a jejich podíl v roce 1991 byl 49% a při cenzu 2001 ze zvýšil na 54,7%. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých v roce 2001 bylo 27,6%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těchto v Praze 9 bylo 2 177. Toto složení ekonomicky neaktivních odpovídá v podstatě i celopražskému průměru. Zvýšil se i počet osob v domácnosti. Nemusí se jednat již pouze o ženy, protože v posledních letech jsou dány legislativní předpoklady k tomu, aby v tomto postavení byli i muži. Stále se tato možnost v praxi projevuje jen minimálně a v MČ Praze 9 nebyl zjištěn žádný muž v tomto postavení (v celé Praze to bylo 6 mužů). V roce 1991 v MČ Praha 4 bylo v domácnosti 1,8% z celkového počtu žen a v roce 2001 tento podíl stoupl na 2,7%. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (sem patří osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která zde v roce 1991 nebyla zastoupena, se v roce 2001 podílela na osobách ekonomicky neaktivních 2,6%.

3.1.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha 9 podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy téměř polovinu všech ekonomicky aktivních (49,3%), v roce 2001 klesl tento podíl na 46,%. Struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. Proti roku 1991 došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. V roce 2001 více než 70% ekonomicky aktivních MČ Praha 9 jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná je situace i v celém hlavním městě. SLDB 2001 – PRAHA 9

63

Tab.3.1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha 9 Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

15 - 24

10,1

10,0

10,2

25 - 34 35 - 44

29,4

30,2

28,4

17,6

18,1

17,0

45 - 54

23,6

20,4

27,2

55 - 59

12,7

13,4

11,9

60 - 64

4,2

4,8

3,4

65 a více včetně nezjištěno

2,5

3,1

1,9

V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi ženami a muži podstatný rozdíl. U obou pohlaví byla nejsilnější věková skupina 25 - 34 let, podíl mužů byl poněkud vyšší. Následovala skupina ve věku 45 - 54 let, přičemž dominance žen v této věkové skupině byla zřetelnější. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha 9 jich bylo sečteno 1 387, z toho 748 mužů a 639 žen.

3.1.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v MČ Praha 9 počtu 632 osob, byla tedy vyšší, než celopražský průměr (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace. Tab.3.1.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 9 Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho:

muži 36 595

ženy 17 103

19 492

15 - 24

535

566

503

25 - 34 35 - 44

890

958

820

914

957

867

45 - 54

901

924

883

55 - 59

657

836

515

60 - 64

358

457

266

83

136

49

632

717

556

65 a více Z 1 000 osob nad 15 let bylo ekonomicky aktivních

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 958 ekonomicky aktivních a u žen je na 1 000 žen nejvíce ve skupině 45 - 54 let, a to 883 ekonomicky aktivních. Celkově v populaci nad 15 let v tomto ukazateli převažují muži (717) nad ženami (556).

64


Graf 3.1.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha 9 95,8

100 90

%

80 70 60

82,0

95,7 86,7

92,4

Muži 83,6

88,3

Ženy Celkem

56,6 50,3

50 40 30 20

51,5

45,7 26,6 13,6

10 0

4,9 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku přičemž u žen je pokles daleko patrnější. Při porovnání tohoto ukazatele s předchozím cenzem 1991 je pozorováno zvýšení zvláště v kategorii nad 55 let, a to v celé populaci. Projevilo se zde prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, ale i zájem ve vyšším věku uplatnit své možnosti a schopnosti při aktivním zaměstnání.

3.1.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha 9 obdobná jako rozložení pro Prahu celkem. Jen v celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a opravách spotřebního zboží a na druhém místě v oblasti průmyslu V MČ Praha 9 je toto pořadí obrácené. Další nejsilněji zastoupená odvětví jsou činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně vědy a výzkumu a školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Tab.3.1.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha 9 Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži 100,0

Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží

Ženy 100,0

100,0

0,4

0,5

0,4

13,5

15,8

10,9

9,7

15,6

3,0

12,6

11,9

13,3

Pohostinství a ubytování

4,9

4,5

5,2

Doprava, pošty a telekomunikace

8,9

11,0

6,4

Peněžnictví a pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

4,7

2,8

6,8

11,3

11,7

10,9

6,2

4,9

7,7

11,0

5,1

17,6

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství, zdravotnictví, sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

8,5

7,6

9,5

Nezjištěné odvětví

8,4

8,5

8,3

V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. Muži v MČ Praze 9 byli nejčastěji zaměstnáni v odvětví stavebnictví a průmyslu. Ženy v MČ Praha 9 byly nejčastěji zaměstnány, tak jako i v celé Praze, ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Druhým, nejsilněji u žen obsazeným odvětvím, byl v Praze 9 obchod a opravy spotřebního zboží. SLDB 2001 – PRAHA 9

65

Graf 3.1.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha 9 3200

Ženy Muži Rovné zastoupení

Počet

2400

1600

800


Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Školství, zdravotnictví, sociální činnosti

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

Peněžnictví a pojišťovnictví



Obchod a opravy spotřebního zboží

Stavebnictví

Průmysl celkem

Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

0

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha 9 vcelku stabilní obvyklé rozdělení. Ženským odvětvím je školství, zdravotnictví a sociální služby, kde ze všech zde pracujících osob bylo 75,4% žen. Feminizace tohoto odvětví se zde projevila ještě silněji než v celopražském údaji, kde to bylo 74,8%. V MČ Praha 9 pracovalo více žen než mužů ještě v peněžnictví a pojišťovnictví (68,1%), ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (58%), v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (52,5) a v pohostinství a ubytování (50,5%). Ve všech ostatních odvětvích byla převaha mužů. Nejvýraznějším mužským odvětvím je v MČ Praha 9 stavebnictví, muži zde představovali 85,7%. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také i v dřívějších obdobích převaha mužů ve stavebnictví byla, ale v posledních letech se ještě zvýšila, v roce 1991 se pohybovala v Praze kolem 74%, v roce 2001 to bylo více než 83%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější. Srovnání s předchozími cenzy je v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných společensko sociálních proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých proměn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.1.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ Praha 9 odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé a zanedbatelnou skupinou, tak jako v celé Praze, jsou členové družstev. I procentuální zastoupení jednotlivých kategorií v této městské části kopíruje celopražské hodnoty. Je zde pouze snížený podíl OSVČ (v Praze celkem 16,0%) a naopak zvýšený podíl zaměstnanců (v Praze celkem 74,3%).

66


Tab.3.1.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha 9 v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání:

muži

23 111

zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní členové družstev ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

Struktura ekonomicky aktivních v % ženy

počet

12 265

celkem

v%

10 846

46,9

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

745

536

209

28,1

3,2

4,4

1,9

17 672

8 765

8 907

50,4

76,5

71,5

82,1

3 335

2 286

1 049

31,5

14,4

18,6

9,7

29

17

12

41,4

0,1

0,1

0,1

1 330

661

669

50,3

5,8

5,4

6,2

Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha 9 stejné jako v celém hlavním městě U mužů byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 25 - 34 let (27,2%), žen zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 45 - 54 let, a to 29,2%. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů i žen ve věkové skupině 25 - 34 let, u mužů to bylo 29,5% a u žen 29,8%. Tab.3.1.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha 9 z toho

Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15 - 24

1 230

1 102

11

13

912

888

125

65

25 - 34

3 703

3 085

146

38

2 703

2 503

674

313

35 - 44

2 218

1 843

136

47

1 429

1 452

537

241

45 - 54

2 498

2 948

131

61

1 738

2 494

516

262

55 - 59

1 644

1 288

72

35

1 260

1 092

261

117

60 - 64

594

371

22

12

464

310

94

35

65 +

378

209

18

3

259

168

79

16

I v největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské populaci v MČ Praha 9 věk mezi 25 - 34 lety (30,8% mužů zaměstnanců bylo v tomto věku). Žen zaměstnankyň je téměř stejné zastoupení ve věkových skupinách 25 - 34 let (28,1%) a 45 - 54 let (28,0%).

3.1.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha 9 má pracoviště mimo své bydliště 84,4% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 18,3% navštěvuje pracoviště, které se nachází na území správního obvodu Praha 9. Dalších 73,5% osob má pracoviště na území hlavního města a jen 4,7% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků 71% dojíždí za zaměstnáním mimo Prahu denně.


67

Tab.3.1.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha 9 Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

celkem

10 262

9 253

v rámci správního obvodu Praha 9

1 576

v rámci hl. m. Prahy

7 587

do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

Žáci a studenti vyjíždějící v%

celkem

19 515

100,0

1 996

3 572

6 764

14 351

594

316

423

223

v%

4 966

100,0

18,3

2 577

51,9

73,5

2 136

43,0

910

4,7

181

3,6

646

3,3

89

1,8

Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.1.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. V městské části Praha 9 se snížil podíl ekonomicky aktivních osob z 57,2% v roce 1991 na 55,2% v cenzu o deset let později. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha 9 vidíme, že je zde vyšší zastoupení v odvětví průmyslu, a to především v mužské části populace. Dále je u mužů nejsilněji zastoupeno stavebnictví, ženy nejčastěji pracují v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Nově zavedená kategorie ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání bude základem pro srovnání v dalších letech.

3.2

Ekonomická aktivita - městská část Praha-Čakovice

3.2.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v MČ Praha-Čakovice oproti cenzu v roce 1991 téměř nezměnilo, i když v celém hlavním městě došlo k nárůstu ekonomicky aktivních obyvatel (z 53,5% na 54,3%), v městské části Praha-Čakovice byl v roce 2001 podíl těchto lidí o 0,5 procentního bodu nižší než v hl. m. Praze. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Čakovice představovala 86,3% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 vzrostl, tehdy to bylo 83,4%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 10,5% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 3,7%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). V MČ Praha-Čakovice se projevil i úbytek obyvatel ve věku nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Čakovice představovali nezaměstnaní 6,3% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti.

68


Tab.3.2.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Čakovice Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet


1991

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy


3 000

3 054

1 375

53,9

53,8

46,5


38,3

2 501

2 636

1 133

45,0

46,4


315

113

55

5,7

2,0

1,9


133

91

91

2,4

1,6

3,1

nezaměstnaní

51

193

87

0,9

3,4

2,9

2 561

2 575

1 562

46,1

45,3

52,8

1 230

1 290

830

22,1

22,7

28,1

-

36

30

-

0,6

1,0


989

810

434

17,8

14,3

14,7


44

89

89

0,8

1,6

3,0

298

350

179

5,4

6,2

6,1

Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy


-

52

19

-

0,9

0,6

5 561

5 681

2 956

100,0

100,0

100,0

Jelikož se nezměnil podíl ekonomicky aktivního, nezměnil se podstatně ani podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Zatímco v roce 1991 to bylo 46,1% obyvatel této městské části, v roce 2001 bylo ekonomicky neaktivních 45,3%. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je necelá třetina. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v Čakovicích, tedy 13,6% ze všech ekonomicky neaktivních.Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ PrahaČakovice hlavně podíl kategorie žáci, studenti, učni, naopak se zvýšil podíl osob v domácnosti i ostatních závislých osob (děti do 6 let). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla v Praze zcela výjimečnou a v MČ Praha-Čakovice nebyla žádná taková osoba, v roce 2001 se vyskytla v nepatrném zastoupení, ze všech ekonomicky neaktivních to bylo 1,4%.

3.2.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha-Čakovice podle pohlaví došlo také k určitým posunům. Zatímco v roce 1991 představovaly ženy 47,3 ekonomicky aktivních, v roce 2001 klesl tento podíl na 45%. Struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové složení obyvatel. Proti roku 1991 došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými věkovými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. V roce 2001 více než 74,6% ekonomicky aktivních MČ Praha-Čakovice jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná je situace i v celém hlavním městě. Tab.3.2.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Čakovice Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

13,6

13,0

14,4

25 - 34 35 - 44

28,4

28,9

27,7

19,0

18,8

19,2

45 - 54

27,3

24,7

30,5

55 - 59

8,3

10,2

6,0

60 - 64

2,0

2,7

1,1


1,5

1,8

1,2


69

V zastoupení jednotlivých věkových skupin je mezi ženami a muži rozdíl v nejsilnější skupině - u mužů to byla skupina 25 - 34letých, nejvíce žen bylo ve věku 45 - 54 let. U mužů následovala skupina ve věku 45 54, u žen naopak 25 - 34 let. Třetí nejvyšší podíl byl u obou pohlaví ve skupině 35 - 44 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Čakovice jich bylo sečteno 193, z toho 106 mužů a 87 žen.

3.2.3 Intenzita ekonomické aktivity Celková intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v MČ Praha-Čakovice počtu 631 osob, byla tedy vyšší, než celopražský průměr (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace. Tab.3.2.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Čakovice Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho:

muži

ženy

4 843

2 323

15 - 24

548

601

500

25 - 34 35 - 44

904

970

832

922

946

895

45 - 54

913

950

880

55 - 59

628

830

416

60 - 64

250

402

117

48

79

28

631

723

546


2 520

Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 970 a u žen ve věku 35 - 44 let (na 1 000 žen 895 ekonomicky aktivních). Celkově v populaci nad 15 let v tomto ukazateli převažují muži (723) nad ženami (546). Graf 3.2.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Čakovice

97,0

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

94,6 89,5

83,2

95,0

Muži 83,0

88,0

Ženy Celkem

60,1 50,0

40,2 41,6 7,9

10 0

11,7 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

2,8 65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku přičemž u žen je pokles mnohem výraznější. Při porovnání tohoto ukazatele s předchozím cenzem 1991 je pozorováno zvýšení zvláště v kategorii nad 55 let, a to v celé populaci. Projevilo se zde prodloužení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, ale i zájem ve vyšším věku uplatnit své možnosti a schopnosti při aktivním zaměstnání. 70


3.2.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Čakovice odlišná od rozložení v Praze celkem. V celém hlavním městě pracuje nejvíce lidí v obchodu a opravách spotřebního zboží, na druhém místě v oblasti průmyslu a potom jsou to činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, včetně vědy a výzkumu a školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Mezi těmito odvětvími nejsou v celopražském průměru velké procentuální rozdíly (od 12,8 do 11,8%). Tab.3.2.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Čakovice Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži 100,0


Ženy 100,0

100,0

0,5

0,5

0,4

20,5

22,9

17,6

7,4

11,8

2,1

16,2

14,9

17,8


5,2

4,6

6,0


8,3

11,5

4,4


2,7

1,5

4,1

8,4

8,8

8,0


5,0

5,2

4,9


8,7

3,3

15,3

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěné odvětví

6,5

6,3

6,7

10,6

8,8

12,8

V MČ Praha-Čakovice je dominantním odvětvím průmysl s 20,5%, u mužů tento podíl činí dokonce 22,9%. Další nejsilněji zastoupené odvětví je obchod a opravy spotřebního zboží. V mužské části populace ještě hranici deseti procent překračuje stavebnictví a doprava, pošty a komunikace. Graf 3.2.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Čakovice

Ženy

600

Muži

500

Rovné zastoupení

300 200 100











Stavebnictví

Průmysl celkem

0 Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

Počet

400

71

Ženy jsou v Čakovicích nejčastěji zaměstnány v obchodu a opravách spotřebního zboží, potom v průmyslu a vysoký podíl je i ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech. Pokud jde o podíly mužů a žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Čakovice vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen je především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (79,2%), tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i zde stavebnictví, kde muži představovali 87,2% zaměstnanců a oblast dopravy, pošt a telekomunikací (76,3%).

3.2.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Rozložení struktury ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v městské části Praha-Čakovice odpovídá základnímu rozdělení platnému i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné a následují zaměstnavatelé. I procentuální zastoupení jednotlivých kategorií v této městské části kopíruje celopražské hodnoty. Je zde pouze nepatrně snížený podíl OSVČ (v Praze celkem 16,0%) a naopak zvýšený podíl zaměstnanců (v Praze celkem 74,3%). Tab.3.2.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Čakovice v tom Celkem


muži

3 054

zaměstnavatelé zaměstnanci


počet

1 679

celkem

v%

1 375

45,0

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

109

87

22

20,2

3,6

5,2

1,6

2 278

1 179

1 099

48,2

74,6

70,2

79,9

460

333

127

27,6

15,1

19,8

9,2

207

80

127

61,4

6,8

4,8

9,2

samostatně činní ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Čakovice stejné jako v celém hlavním městě Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se nejčastěji v Čakovicích vyskytuje u mužů ve věku 45 - 54 let (6,5% ekonomicky aktivních mužů této věkové skupiny), zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 35 - 44 let, a to 2,7% z ekonomicky aktivních žen této věkové skupiny. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů ve věku 25 - 34 let (33% samostatně činných), žen ve věkové skupině 45 - 54 let (30,7% samostatně činných). Tab.3.2.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Čakovice Ekonomicky aktivní celkem muži

ženy

z toho zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15 - 24

218

198

4

1

170

159

21

6

25 - 34

485

381

25

5

330

293

110

35

35 - 44

315

264

17

7

218

207

69

38

45 - 54

415

419

27

6

283

345

87

39

55 - 59

171

82

8

3

122

69

34

6

60 - 64

45

15

2

-

34

12

9

2

65 +

30

16

4

-

22

14

3

1

V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské populaci v Čakovicích věk mezi 25 - 34 lety (28% mužů zaměstnanců bylo v tomto věku) a dále věk 45 - 54 let (24%) mužů zaměstnanců bylo v tomto věku). Žen zaměstnankyň je nejvíce ve věkové skupině 45 - 54 let (31,4%). 72


3.2.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.2.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Čakovice Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

celkem

1 372

1 150


celkem

v%

2 522

100,0

783

100,0


472

493

965

38,3

519

66,3


723

579

1 302

51,6

233

29,8

do ostatních krajů

131

56

187

7,4

27

3,4

103

47

150

5,9

12

1,5

Vyjíždějící mimo Prahu denně

Z výše uvedených údajů je patrné, že v MČ Praha-Čakovice má pracoviště mimo své bydliště 82,6% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel jen 38,3% dojíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9, dalších 51,6% osob má pracoviště na území hlavního města a 7,4% pracuje mimo Prahu, přičemž 80,2% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.2.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily ekonomicko sociální změny, ke kterým došlo v posledním desetiletí. Jednou z nejvýznamnějších změn je patrně pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z odvětvové příslušnosti ekonomicky aktivních osob bydlících v MČ Praha-Čakovice vidíme, že je zde výrazně vyšší zastoupení v odvětví průmyslu a v oblasti obchodu a opravách spotřebního zboží. U mužů je nejsilnější zastoupení stejné jako v celé populaci Čakovic, ženy nejčastěji pracují v oblasti obchodu a opravách spotřebního zboží, dále v průmyslu a jako v celé Praze v odvětví školství, zdravotnictví a sociální činnosti. Nově zavedená kategorie ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání bude základem pro srovnání v dalších letech.

3.3

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Kbely

3.3.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Kbely oproti sčítání v roce 1991 snížilo o 1,4 procentního bodu. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 53,8% a vykazoval hodnotu nepatrně vyšší, než celopražský údaj (53,5%), v roce 2001 se jednalo o 51,4%, přičemž odpovídající údaj pro Prahu narostl na 54,3%. V absolutních číslech se jednalo o úbytek 151 ekonomicky aktivních osob.


73

Tab.3.3.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Kbely Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet


1991

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy


2 513

2 362

1 079

53,8

51,4

44,9


2 037

2 038

901

43,6

44,4

37,5


343

148

70

7,3

3,2

2,9


100

40

40

2,1

0,9

1,7

33

120

58

0,7

2,6

2,4

2 156

2 205

1 310

46,2

48,0

54,6

1 120

1 207

771

24,0

26,3

32,1

-

52

44

-

1,1

1,8


726

634

312

15,5

13,8

13,0


47

59

59

1,0

1,3

2,5

263

253

124

5,6

5,5

5,2

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy


-

25

12

-

0,5

0,5

4 669

4 592

2 401

100,0

100,0

100,0

Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Kbely představovala 86,3% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 mírně vzrostl, tehdy to bylo 81,1%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 13,6% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 6,3%. Tato skutečnost souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Kbely představovali nezaměstnaní 5,1% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Zatímco v roce 1991 bylo v této městské části 46,2% ekonomicky neaktivních obyvatel, v roce 2001 to bylo 48%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří více než polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je téměř 29%. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch zde bylo 253, tedy 11,5% ze všech ekonomicky neaktivních. V kategorii ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 v této městské části nebyla vůbec zastoupena, bylo v roce 2001 zjištěno 52 lidí, tedy 2,3%. Počet osob v domácnosti se zvýšil o 12 osob a byly to zde pouze ženy.

3.3.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s jeho věkovým složením. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva v MČ Praha-Kbely podle pohlaví došlo k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 47% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 45,7%. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha-Kbely jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Zastoupení v jednotlivých věkových skupinách je mezi muži a ženami rozdílné, i když v nejpočetnějších skupinách je pořadí stejné. Skupina 45 - 54 let byla celkově nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních. U této skupiny je ale zřetelný dominující podíl zastoupení žen této věkové kategorie.

74


Tab.3.3.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Kbely Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

12,0

12,4

11,6

25 - 34 35 - 44

24,3

23,8

24,9

22,7

22,5

22,9

45 - 54

26,5

24,2

29,4

55 - 59

8,9

10,8

6,6

60 - 64

2,3

1,8

2,9


3,3

4,5

1,8

Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Kbely jich podle SLDB 2001 bylo 120, z toho 62 mužů a 58 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 25 - 34 let, a to 40 osob.

3.3.3 Intenzita ekonomické aktivity V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Kbely v průměru hodnoty 592, tedy pod celopražským průměrem (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace. Tab.3.3.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kbely Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho:

muži

ženy

3 993

1 881

2 112

15 - 24

481

525

434

25 - 34 35 - 44

900

981

823

921

960

879

45 - 54

926

945

908

55 - 59

669

885

452

60 - 64

274

307

254

77

141

32

592

682

511


Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity byla u mužů ve věku 25 - 34 let, kde je na 1 000 mužů 981 ekonomicky aktivních, u žen to byla skupina 45 - 54letých, zde na 1 000 žen bylo 908 ekonomicky aktivních.


75

Graf 3.3.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Kbely

98,1

100 90

%

80 70 60

82,3

96,0 87,9

94,5

Muži

88,5

90,8

Ženy Celkem

52,5

50 40 30 20

43,4

45,2 30,7 25,4 14,1

10 0

3,2 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Rapidní pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví ca od 55 let věku, přičemž zvláště u žen k dochází poklesu míry ekonomické aktivity dříve než u mužů.

3.3.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Kbely se od rozložení pro Prahu celkem liší. Výrazně nejvíce lidí z této MČ totiž pracuje v průmyslu, dále v odvětví obchodu a potom v dopravě, poštách a komunikacích. Tab.3.3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Kbely Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži 100,0

Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov Průmysl celkem Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, pošty a telekomunikace

Ženy 100,0

100,0

0,5

0,7

0,3

21,0

21,1

20,9

7,3

11,1

2,7

13,5

14,1

12,7

3,2

3,3

3,2

10,2

14,0

5,7 5,2


3,6

2,2

9,9

10,2

9,5


7,8

6,9

8,8


8,3

1,9

15,8


7,4

6,5

8,4


7,5

7,9

7,0

V rozdělení podle pohlaví jsou však v zastoupení jednotlivých odvětví v MČ Praha-Kbely rozdíly. V mužské populaci je nejčastější odvětví stejné jako u ekonomicky aktivních celkem. Ženy jsou zde nejčastěji také zaměstnány v průmyslu, potom ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech a na třetím místě je odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží.

76


Graf 3.3.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Kbely 500

Ženy Muži

Počet

400

Rovné zastoupení

300 200 100










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Pokud jde o podíly mužů a žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Kbely vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, ve Kbelích to bylo 87,2%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (66,7%), jen málo překročila hranici 50% odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní služby a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Ve všech ostatních odvětvích ekonomické činnosti zde byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je stavebnictví, kde muži představovali 83,1% zaměstnanců. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila.

3.3.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání obyvatelstva MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji je zde stejný podíl osob samostatně činných (16%) a téměř stejný podíl zaměstnavatelů (4,1%). V Praze úhrnem jsou 4% zaměstnavatelů. Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Kbely stejné jako v celém hlavním městě Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se poněkud častěji vyskytuje u osob středního věku. U mužů byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 45 - 54 let (8,1% ekonomicky aktivních mužů této skupiny), žen zaměstnavatelek bylo nejvíc ve skupině 35 - 44 let, a to 4% z ekonomicky aktivních žen této skupiny.


77

Tab.3.3.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Kbely v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

muži

2 362


počet

1 283

v%

1 079

celkem

45,7

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

96

72

24

25,0

4,1

5,6

2,2

1 778

900

878

49,4

75,3

70,1

81,4

379

261

118

31,1

16,0

20,3

10,9

109

50

59

54,1

4,6

3,9

5,5

Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů ve skupině 35 - 44 let (28% ekonomicky aktivních mužů této skupiny), žen ve věkové skupině 45 - 54 let (11% ekonomicky aktivních žen této skupiny). V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v mužské i ženské populaci v Praze-Kbelích věk mezi 45 - 54 lety (25% mužů zaměstnanců 29,8% žen zaměstnankyň bylo v tomto věku).

3.3.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Dojížďka byla sledována v jakémkoli intervalu. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející. Byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky a byl sledován i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.3.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Kbely Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

Žáci a studenti vyjíždějící

celkem

v%

907


366

380

746

37,5

403

64,4


623

490

1 113

55,9

207

33,1

64

32

96

4,8

12

1,9

49

26

75

3,8

6

1,0

do ostatních krajů

100,0

v%

1 084

Vyjíždějící mimo Prahu denně

1 991

celkem 626

100,0

Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha-Kbely má pracoviště mimo své bydliště 84,3% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 37,5% navštěvuje pracoviště, které se nachází na území obvodu Praha 9. Dalších 55,9% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 5% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků více než tři čtvrtiny dojíždí mimo Prahu denně.

3.3.7 Shrnutí Zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Kbely oproti sčítání v roce 1991 pokleslo o 1,4 procentního bodu, což ve výsledku znamená 51,4% podíl z veškerého obyvatelstva a je pod celopražským průměrem. Snížil se počet pracujících důchodců i žen na mateřské dovolené, počet zaměstnaných osob se prakticky nezměnil. Přes 73,5% ekonomicky aktivních v MČ Praha-Kbely jsou lidé mezi 25 a 54 lety. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. Ve skupině 25 - 34 let je nejvyšší (7%) podíl nezaměstnaných ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto věku. Intenzita ekonomické aktivity má v MČ Praha-Kbely v průměru hodnotu 592, což je méně, než celopražský průměr. Výrazně nejvíce lidí z této městské části, a to v mužské i ženské části populace, pracuje v průmyslu.

78


Pracoviště mimo své bydliště má z MČ Praha-Kbely 84,3% ekonomicky aktivních osob a 37,5% z nich dojíždí na pracoviště v rámci správního obvodu Praha 9.

3.4

Ekonomická aktivita - městská část Praha-Letňany

3.4.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Letňany se oproti sčítání v roce 1991, kdy již bylo velmi vysoké, ještě zvýšilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 58,1% a byl o 4,6 procentního bodu vyšší, než celopražský údaj, v roce 2001 se jednalo o 60,8% obyvatelstva Letňan, přičemž odpovídající údaj pro Prahu byl nižší již o 5,5 procentního bodu. Podíl ekonomicky aktivních v této městské části se tak dostal na první místo pomyslného žebříčku před ostatní městské části hl. m. Prahy. Tab.3.4.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Letňany Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet


1991

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy


8 391

8 679

4 088

58,1

60,8

56,8


7 462

7 644

3 551

51,7

53,5

49,4


325

297

143

2,3

2,1

2,0


471

87

87

3,3

0,6

1,2

nezaměstnaní

133

564

265

0,9

4,0

3,7

6 041

5 451

3 041

41,9

38,2

42,3

1 317

2 074

1 277

9,1

14,5

17,8

-

142

121

-

1,0

1,7


3 526

2 473

1 187

24,4

17,3

16,5


91

163

163

0,6

1,1

2,3

1 107

599

293

7,7

4,2

4,1



-

145

62

-

1,0

0,9

14 432

14 275

7 191

100,0

100,0

100,0

Velkou většinu v části ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Podíl této skupiny pracujících v MČ Praha-Letňany představoval 88,1% ze všech ekonomicky aktivních, oproti roku 1991 mírně klesl, tehdy to bylo 88,9%. Snížil se i podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 3,9% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 3,4%. Tato skutečnost souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v minulém menzu 7% pracujících důchodců ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%). Mezi ekonomicky aktivní se započítávají také ženy na mateřské dovolené, které představují jen velmi malý podíl a srovnání s předchozím cenzem není vhodné, protože došlo ke změnám v identifikaci této kategorie. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Letňany představovali nezaměstnaní 6,5% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti problematické, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Úměrně nárůstu podílu ekonomicky aktivního poklesl podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Přibližně 42% podíl neaktivního obyvatelstva v roce 1991 poklesl na 38,2% v roce 2001. Struktura těchto obyvatel je poněkud odlišná od cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou studenti včetně žáků základních škol, kterých je 45,4% z ekonomicky neaktivních. Následují nepracující důchodci, kteří tvoří 38% této části SLDB 2001 – PRAHA 9

79

obyvatelstva. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v MČ 11% ze všech ekonomicky neaktivních. Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ Praha-Letňany podíl kategorie žáci,studenti, učni (těch bylo 58,4%), naopak vzrostl podíl pracujících důchodců (z 21,8%). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 nebyla v Letňanech vůbec zastoupena, tvořila jen malou skupinu obyvatelstva (1%).

3.4.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s věkovým složením populace. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo i v MČ Praha-Letňany k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,9% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 47,1%. Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou v MČ Praha-Letňany lidé mezi 25 a 54 lety věku. Tab.3.4.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Letňany Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

15,3

15,6

15,0

25 - 34 35 - 44

19,9

20,4

19,2

23,0

21,3

24,9

45 - 54

31,2

29,4

33,2

55 - 59

7,5

9,0

5,7

60 - 64

1,9

2,5

1,3


1,2

1,7

0,6

V pořadí zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami rozdíl. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu městské části Praha-Letňany jich podle SLDB 2001 bylo celkem 564, z toho 299 mužů a 265 žen. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl ve věku 25 - 34 let, a to 22,5% ze všech nezaměstnaných (7,4% aktivních osob tohoto věku).

3.4.3 Intenzita ekonomické aktivity V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl osob ekonomicky aktivních na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Letňany v průměru hodnoty 705, tedy vysoko nad celopražským průměrem (627). V celé populaci ekonomicky aktivních byla nejvyšší hodnota zjištěna ve věkové skupině 45 - 54letých. Tab.3.4.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Letňany Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

muži

ženy

12 311

6 055

6 256

15 - 24

531

553

508

25 - 34 35 - 44

891

962

819

925

959

895

45 - 54

927

945

910

55 - 59

697

867

519

60 - 64

285

414

169

81

137

34

705

758

653

z toho:


80


V mužské populaci byla nejvyšší ekonomická aktivita ve věkové skupině 25 - 34 let, kde na 1 000 mužů bylo 962 ekonomicky aktivních. Na pomyslném prvním místě v ženské populaci byla věková skupina 45 - 54 let, zde to bylo 910 ekonomicky aktivních na 1 000 žen. Graf 3.4.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Letňany 96,2

100 90

%

80 70 60

95,9 89,5

94,5

Muži

86,7

91,0

Ženy

81,9

Celkem

55,3 50,8

50 40 30 20

51,9

41,4

16,9

10 0

13,7 3,4

15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž opět u žen je tento pokles daleko patrnější.

3.4.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti je v MČ Praha-Kbely se od rozložení pro Prahu celkem liší. Výrazně nejvíce lidí z této MČ totiž pracuje v průmyslu, dále v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží a potom v činnosti v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkum a vývoj. Tab.3.4.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Letňany Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži 100,0


Ženy 100,0

100,0

0,5

0,7

0,3

23,2

28,4

17,4

6,0

9,2

2,3

14,2

13,4

15,2


4,3

3,8

4,9


8,1

9,5

6,5


4,5

2,9

6,3

9,0

8,6

9,5


5,7

5,2

6,3


8,5

3,1

14,7


7,8

7,3

8,4


8,1

8,0

8,3

V rozdělení podle pohlaví nejsou v zastoupení jednotlivých odvětví velké rozdíly. Muži i ženy z MČ PrahaLetňany byli nejčastěji zaměstnáni v průmyslu. Muži byli dále nejvíce zaměstnáni v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží a v dopravě, poštách a komunikacích. Ženy jsou zde nejčastěji po průmyslu zaměstnány v odvětví obchodu, dále ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech. SLDB 2001 – PRAHA 9

81

Graf 3.4.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Letňany

Ženy

2000

Muži Rovné zastoupení

Počet

1500

1000

500










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Letňany vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (81%), tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví, nevýznamně ve veřejné správě. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i zde stavebnictví, kde muži představovali 81,9% zaměstnanců a průmyslu (64,7%). V ostatních odvětvích je rozdělení dle pohlaví zaměstnaných již rovnoměrnější. Porovnání těchto ukazatelů s předchozími cenzy by bylo v tomto směru velmi problematické, a to nejen v důsledku významných sociálně-ekonomických proměn, ke kterým došlo v posledním desetiletí, ale i z důvodu určitých změn v metodice, ke kterým došlo při zajišťování srovnatelnosti v rámci EU.

3.4.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v této MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. V relativním zastoupení a ve srovnání s celopražskými údaji je zde nižší podíl osob samostatně činných (11,3%), i podíl zaměstnavatelů (2,3%). V Praze úhrnem je 16% samostatně výdělečně činných a 4% zaměstnavatelů. Míra zastoupení jednotlivých kategorií se podle pohlaví liší. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů, ale i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Také v třídění podle pohlaví je základní rozdělení v MČ Praha-Letňany stejné jako v celém hlavním městě

82


Tab.3.4.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Letňany v tom Celkem


muži

8 679

zaměstnavatelé zaměstnanci


počet

4 591

celkem

v%

4 088

47,1

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

202

145

57

28,2

2,3

3,2

1,4

7 063

3 583

3 480

49,3

81,4

78,0

85,1

977

641

336

34,4

11,3

14,0

8,2

5

2

3

60,0

0,1

0,0

0,1

432

220

212

49,1

5,0

4,8

5,2

samostatně činní členové družstev ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

Třídění postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že postavení zaměstnavatel se poněkud častěji vyskytuje u osob středního věku. U obou pohlaví byla nejsilnější skupina zaměstnavatelů ve věku 35 44 let. Nejvyšší podíl osob samostatně činných byl u mužů i žen také ve věkové skupině 35 - 44 let. Tab.3.4.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Letňany z toho


ženy


zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15 - 24

718

613

7

3

563

512

59

25 - 34

938

785

34

8

714

644

153

30 92

35 - 44

977

1 019

42

24

720

861

186

101

45 - 54

1 352

1 358

45

18

1 082

1 192

185

88

55 - 59

412

235

13

3

346

208

36

14

60 - 64

115

52

3

0

93

44

13

8

65 +

79

26

1

1

65

19

9

3

V největší skupině ekonomicky aktivních, tedy v postavení zaměstnanců, převažuje v populaci v MČ PrahaLetňany věk mezi 45 - 54 lety (30,2% mužů a 34,3% žen zaměstnanců bylo v tomto věku).

3.4.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Ze základních údajů vidíme, že v městské části Praha-Letňany má pracoviště mimo své bydliště 85,9% ekonomicky aktivních osob. Z těchto obyvatel 358% navštěvuje pracoviště, které se nachází ve správním obvodu Praha 9. Dalších 56,8% osob má pracoviště na území hlavního města a jen necelých 6% pracuje mimo Prahu. Z těchto pracovníků více tři čtvrtiny dojíždí mimo Prahu denně.


83

Tab.3.4.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Letňany Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy

celkem


celkem

v%

3 918

3 535

7 453

100,0

2 404


1 312

1 355

2 667

35,8

1 516

63,1


2 202

2 028

4 230

56,8

790

32,9

320

122

442

5,9

80

3,3

235

97

332

4,5

33

1,4


100,0

Speciálně v Praze (i některých dalších velkých městech) byla sledována dojížďka i v nejmenším územním detailu a tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě. Na základě těchto údajů byly zpracovány studie o jejichž základních výsledcích spolu s dalšími údaji o tomto tématu budeme informovat v specializované publikaci.

3.4.7 Shrnutí Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Letňany oproti sčítání 1991 zvýšilo. Poněkud se snížil podíl pracujících důchodců. Věková kategorie 45 - 54 let byla výrazně nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních. V nejpočetnějších věkových skupinách ekonomicky aktivních je nepatrná převaha ženské části populace. Nejvyšší podíl nezaměstnaných (5,8%) z ekonomicky aktivních osob daného věku je mezi osobami 45 54letými. V MČ Praha-Letňany je 705 ekonomicky aktivních osob v přepočtu na 1 000 osob starších 15 let, tedy podstatně více než celopražský průměr. Výrazně nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu a potom v obchodu a opravách spotřebního zboží. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Nejvyšší zastoupení zaměstnanců je ve věkové skupině 45-54 let, což představuje 32,2% ze všech zaměstnanců. Z ekonomicky aktivních obyvatel 35,8% má pracoviště na území správního obvodu Praha 9.

3.5

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Satalice

3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci se v MČ Praha-Satalice oproti cenzu v roce 1991 snížilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 53,8%, a vykazoval hodnotu nevýrazně vyšší než byl celopražský údaj (53,5%). Podle cenzu 2001 to bylo již 51,8%, tedy údaj pod celopražským průměrem, který činí 54,3%. Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Satalice představovala 84,7% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 mírně vzrostl, tehdy to bylo 83,6%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 9,5% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 5,2%. Tato skutečnost především souvisí se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%), protože v MČ Praha-Satalice byl úbytek obyvatel ve věku nad 60 let nepatrný. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Satalice představovali nezaměstnaní 4,2% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti.

84


Tab.3.5.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Satalice Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet


1991

celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy


751

698

303

53,8

51,8

43,2


34,5

628

591

242

45,0

43,8


71

36

20

5,1

2,7

2,9


42

17

17

3,0

1,3

2,4

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

10

47

21

0,7

3,5

3,0

644

647

397

46,2

48,0

56,6

294

318

208

21,1

23,6

29,7

-

8

7

-

0,6

1,0

247

215

110

17,7

15,9

15,7

z toho: nepracující důchodci ostat. s vlast. zdrojem obživy žáci, studenti, učni osoby v domácnosti ostatní závislé osoby

8

29

29

0,6

2,2

4,1

95

77

43

6,8

5,7

6,1

-

3

1

-

0,2

0,1

1 395

1 348

701

100,0

100,0

100,0


Jelikož se nezměnil podíl ekonomicky aktivního, nezměnil se tudíž ani podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace. Zatímco v roce 1991 to bylo 47,7% obyvatel této městské části, v roce 2001 prakticky shodných 47,6%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří tvoří necelou polovinu ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je zhruba třetina. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo v MČ 161, tedy 13,6% ze všech ekonomicky neaktivních.Ve srovnání s rokem 1991 poklesl v MČ Praha-Satalice hlavně podíl kategorie žáci, studenti, učni, naopak se zvýšil podíl osob v domácnosti i ostatních závislých osob (děti do 6 let). Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla zcela výjimečnou, početně vzrostla, ale stále jde o velmi malou skupinu (1,0%) populace.

3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva úzce souvisí s věkovým složením populace. Ve struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo i v MČ Praha-Satalice k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,5% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 43,4%. Přes tři čtvrtiny ekonomicky aktivních (75,8%) jsou i v MČ Praha-Satalice lidé mezi 25 a 54 lety. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byli v roce 2001 obyvatelé ve věku 45 - 54 let, následovala skupina 25 - 34letých. Tab.3.5.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Satalice Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

11,5

11,1

11,9

25 - 34 35 - 44

23,6

23,8

23,4

20,6

19,5

22,1

45 - 54

31,5

30,6

32,7

55 - 59

8,3

10,1

5,9

60 - 64

2,4

2,3

2,6


2,0

2,5

1,3


85

V zastoupení jednotlivých věkových skupin není mezi muži a ženami podstatný rozdíl. V nejpočetnější věkové skupině ekonomicky aktivních však poněkud převažuje ženská část populace. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Satalice jich podle SLDB 2001 bylo celkem 47, z toho 26 mužů a 21 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 25 - 34 let, a to 14 osob a ve věkově skupině 15 - 24 let, kde to bylo 13 nezaměstnaných osob.

3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity V roce 2001 dosáhla intenzita ekonomické aktivity (podíl osob ekonomicky aktivních na 1 000 osob starších 15 let) v MČ Praha-Satalice v průměru hodnoty 606, tedy hodně pod celopražským průměrem (627). Ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace. Tab.3.5.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Satalice Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho:

muži

ženy

1 152

556

596

15 - 24

447

478

414

25 - 34 35 - 44

892

979

798

906

951

859

45 - 54

894

968

818

55 - 59

580

784

367

60 - 64

266

281

250

64

127

29

606

710

508


V celé populaci je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věku 35 - 44 let, kde je v přepočtu na 1 000 obyvatel 906 ekonomicky aktivních. U mužů je to ve skupině 25 - 34 let (979 na 1 000 mužů), a u žen ve skupině 35 44 let je 859 ekonomicky aktivních na 1 000 žen. Graf 3.5.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Satalice

97,9

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

96,8

95,1

Muži 79,8

85,9

Ženy

78,4

81,8

Celkem

47,8 41,4 36,7 25,0

28,1 12,7

10 0

2,9 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem byl zaznamenán u obou pohlaví kolem 55 let věku, přičemž opět u žen je pokles daleko patrnější než u mužů.

86


3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví Výrazně nejvíce lidí z MČ Praha-Satalice pracuje v odvětví průmyslu, dále v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží, potom v dopravě, poštách a telekomunikacích a v odvětví stavebnictví. Tab.3.5.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Satalice Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži 100,0


Ženy 100,0

100,0

0,6

0,8

0,3

Průmysl celkem

21,5

22,8

19,8

Stavebnictví

10,3

12,9

6,9


13,6

13,4

13,9


3,9

3,3

4,6

10,5

12,2

8,3


2,4

1,8

3,3

6,7

8,1

5,0


4,2

5,1

3,0 17,8



9,2

2,5


6,0

5,6

6,6

11,2

11,6

10,6


V rozdělení podle pohlaví je u mužů i žen nejvyšší zastoupení v odvětví průmyslu. Dále byli muži z MČ Praha-Satalice nejčastěji zaměstnáni v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží, třetím nejčastějším odvětvím bylo stavebnictví. Graf 3.5.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Satalice 150

Ženy Muži Rovné zastoupení

90 60 30











Stavebnictví

Průmysl celkem

0 Zemědělství, myslivost a lesnictví a rybolov

Počet

120

87

Ženy z MČ Praha-Satalice byly po nejčastějším zaměstnání v průmyslu na druhém místě zaměstnány ve školství, zdravotnictví a sociálních službách a třetím nejčastěji obsazeným odvětvím je zde všeobecně u žen frekventovaný obchod a opravy spotřebního zboží. Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví je v MČ Praha-Satalice vcelku stabilně obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, v Satalicích to bylo 84,4%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo z MČ Praha-Satalice ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (58,8%), a jen o necelá 2% bylo zaměstnáno více žen než mužů v pohostinství. Ve všech ostatních odvětvích zde byla převaha mužů. Nejvýrazněji mužským odvětvím je i v Praze-Satalice stavebnictví, muži zde představovali 70,8% zaměstnanců. Tato skutečnost platí zcela všeobecně nejen pro Prahu. Také v dřívějších obdobích byla převaha mužů ve stavebnictví, ale v posledních letech se ještě zvýšila. V roce 1991 se pohybovala v Praze celkem kolem 74%, v roce 2001 to bylo více než 83%. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných již rovnoměrnější.

3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání v MČ PrahaSatalice odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné (17,3%), následují zaměstnavatelé se 4,7%. V relativním zastoupení je situace v této městské části podobná s celopražskými údaji. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů. Tab.3.5.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Satalice v tom Celkem


muži

698

zaměstnavatelé


počet

395

celkem

v%

303

43,4

100,0

muži

ženy

100,0

100,0

33

24

9

27,3

4,7

6,1

3,0

zaměstnanci

482

254

228

47,3

69,1

64,3

75,2

samostatně činní

121

87

34

28,1

17,3

22,0

11,2

3

-

3

100,0

0,4

-

1,0

59

30

29

49,2

8,5

7,6

9,6

členové družstev ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl samostatně činných i zaměstnavatelů, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje častější výskyt zaměstnavatelů mezi osobami ve věku 55 - 59 let. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Tab.3.5.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Satalice Ekonomicky aktivní celkem muži

88

ženy

z toho zaměstnavatelé muži

zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15 - 24

44

36

-

-

26

28

7

4

25 - 34

94

71

-

-

64

50

23

10

35 - 44

77

67

3

2

50

54

17

4

45 - 54

121

99

6

1

72

75

28

12

55 - 59

40

18

14

4

29

12

7

3

60 - 64

9

8

1

2

7

7

2

1

65 +

10

4

-

-

6

2

3

-


Zvýšené zastoupení zaměstnanců je u mužů ve věkových skupinách 45 - 54 a 25 - 34 let, žen je ve skupině 45 - 54letých ještě vyšší zastoupení než mužů. Žen - zaměstnankyň je dále nejvíce ve skupině 35 - 44 let. I samostatně činných je v této městské části nejvíce u obou pohlaví ve věku 45 - 54 let, následuje skupina 25 - 34letých.

3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi tak zvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.5.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Satalice Zaměstnaní muži Vyjíždějící celkem z toho: v rámci správního obvodu Praha 9 v rámci hl. m. Prahy do ostatních krajů Vyjíždějící mimo Prahu denně

ženy 301


celkem 242

v%

543

celkem

v%

100,0

211

100,0

95

114

209

38,5

120

56,9

165

114

279

51,4

77

36,5

29

11

40

7,4

10

4,7

22

8

30

5,5

4

1,9

Z výše uvedených údajů je patrné že v MČ Praha-Satalice má pracoviště mimo své bydliště 77,8% ekonomicky aktivních osob. Mezi muži je to 76,2% z ekonomicky aktivních mužů, u žen činí tento podíl dokonce 79,9%. Z těchto obyvatel 38,5% vyjíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9.. Dalších 51,4% osob má pracoviště na území hlavního města a 7,5% pracuje mimo Prahu, většina z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. Mimo Prahu dojíždí 4,7% studentů a jen necelá 2% z nich jezdí denně. Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.5.7 Shrnutí V této oblasti se nejvýrazněji projevily sociálně ekonomické změny, ke kterým došlo v uplynulém desetiletí. Jednou z nejvýznamnějších změn je patrně pokles intenzity ekonomické aktivity u osob produktivního věku. Zatímco zákonem podepřená nutnost být v pracovním poměru udržovala v minulosti intenzitu ekonomické aktivity u obyvatel ve věku mezi 25 až 54 lety věku kolem 100%, v roce 2001 byla v MČ Praha 9 zhruba 90%. K poklesu došlo zejména u ženské části populace. Tento trend byl zaznamenán i v celopražském měřítku. Z ekonomicky aktivních obyvatel, bydlících na území MČ Praha-Satalice je jich nejvíce zaměstnáno v odvětví průmyslu, a to i v ženské části populace. Se 6,7% nezaměstnaných z ekonomicky aktivních osob zaujímá městská část Praha-Satalice druhé místo s nejvyšší nezaměstnaností hned za MČ Praha 3.

3.6

Ekonomická aktivita – městská část Praha-Vinoř

3.6.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity Procentuální zastoupení ekonomicky aktivních osob se v populaci MČ Praha-Vinoř oproti sčítání v roce 1991 prakticky nezměnilo. Při předchozím cenzu byl podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva této městské části 55,5% a vykazoval hodnotu vyšší, než celopražský údaj (53,5%), v roce 2001 se jednalo o 55,2%, přičemž odpovídající údaj pro Prahu narostl na 54,3%. V absolutních číslech se jednalo o přírůstek 374 ekonomicky aktivních osob. SLDB 2001 – PRAHA 9

89

Tab.3.6.1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha-Vinoř Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity počet 1991 Ekonomicky aktivní celkem z toho: zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní


celkem

2001

1991

ženy

celkem

ženy

1 028

1 402

641

55,5

55,2

49,0

854

1 233

536

46,1

48,5

41,0


99

49

27

5,3

1,9

2,1


53

30

30

2,9

1,2

2,3

nezaměstnaní

22

79

40

1,2

3,1

3,1

823

1 122

657

44,5

44,1

50,3

325

410

263

17,6

16,1

20,1

-

27

24

-

1,1

1,8


370

442

223

20,0

17,4

17,1


12

63

63

0,6

2,5

4,8

116

180

84

6,3

7,1

6,4

-

18

9

-

0,7

0,7

1 851

2 542

1 307

100,0

100,0

100,0



Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících v MČ Praha-Vinoř představovala 87,9% ze všech ekonomicky aktivních, její podíl oproti roku 1991 poněkud vzrostl, tehdy to bylo 83,9%. Snížil se však podíl pracujících důchodců. Ti v roce 1991 představovali 9,6% z ekonomicky aktivních, v roce 2001 již jen 3,5%. Tato skutečnost souvisí jednak se všeobecným poklesem počtu pracujících důchodců (např. v Praze celkem bylo v roce 1991 pracujících důchodců 7% ze všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 to bylo 6%), v MČ Praha-Vinoř se projevil i procentuální úbytek obyvatel ve věku nad 60 let. Mezi ekonomicky aktivní se započítávají i ženy na mateřské dovolené, které však představují jen velmi malý podíl. Vzhledem ke změnám v identifikaci této kategorie ve srovnání s minulým cenzem je i porovnání výsledků mírně problematické. Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Vymezení nezaměstnaných pro sčítání vychází v zásadě z mezinárodní metodiky ILO a je poněkud odlišné od metodiky používané na úřadech práce. Počty nezaměstnaných zjištěné při SLDB vycházejí z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Vinoř představovali nezaměstnaní 5,6% ze všech ekonomicky aktivních, v celé Praze to bylo 5,3%. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je i v této oblasti nepřesné, protože počátkem roku 1991, nedlouho po změně politického i ekonomického systému, byla zcela odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace ze změnil jen nepatrně. Zatímco v roce 1991 to bylo 44,5% obyvatel této městské části, v roce 2001 téměř shodných 44,1%. Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou studenti včetně žáků základních škol (39,4% z ekonomicky neaktivních), následují nepracující důchodci (36,5% z ekonomicky neaktivních). Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let. Těch bylo v městské části Praha-Vinoř 180, tedy 16% ze všech ekonomicky neaktivních. Kategorie ostatních osob s vlastním zdrojem obživy (osoby, které pobírají různé druhy rent vyjma důchodů), která v roce 1991 byla zcela výjimečnou a zde žádná taková osoba nežila, tvořila při SLDB 2001 velmi malou skupinu (1,1%) populace.

3.6.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku V roce 1991 představovaly ženy 48,6% všech ekonomicky aktivních, v roce 2001 činil tento podíl již jen 45,7%. Více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních v MČ Praha-Vinoř jsou lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace je i v celém hlavním městě. Nejpočetnějšími desetiletými věkovými skupinami ekonomicky aktivních byli v roce 2001 občané ve věku 25 - 34 a 45 - 54 lety s téměř stejným zastoupením.

90


Tab.3.6.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha-Vinoř Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom ve věku (%):

Muži

100,0

Ženy

100,0

100,0

15 - 24

12,4

10,1

15,1

25 - 34 35 - 44

26,5

26,8

26,1

24,8

25,5

24,0

45 - 54

26,6

25,0

28,5

55 - 59

6,3

8,3

3,9

60 - 64

2,2

3,0

1,2


1,2

1,3

1,1

V zastoupení dle pohlaví a věkových skupin převažuje podíl ženské složky v nejpočetnější věkové skupině 45 - 54 let, ale hlavně v nejmladší kategorii 15 - 24 let. Mezi ekonomicky aktivní jsou nyní zařazeni i nezaměstnaní. V obyvatelstvu MČ Praha-Vinoř jich podle SLDB 2001 bylo 79, z toho 39 mužů a 40 žen. Počtem nejvíce nezaměstnaných bylo ve věku 15 - 24 let. Podíl nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let dosahuje 17,8% ze všech ekonomicky aktivních osob tohoto věku.

3.6.3

Intenzita ekonomické aktivity

Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob, přepočtených na 1 000 osob starších 15 let) má v MČ Praha-Vinoř v průměru hodnotu 667, tedy vysoko nad celopražským číslem (627). Téměř ve všech věkových skupinách je tento parametr vyšší v mužské části populace. Tab.3.6.3.1 Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Vinoř Z 1 000 osob dané věkové skupiny bylo ekonomicky aktivních celkem Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho:

muži

ženy

2 102

1 008

1 094

15 - 24

473

458

485

25 - 34 35 - 44

851

976

736

928

960

890

45 - 54

930

960

901

55 - 59

638

863

385

60 - 64

348

535

174

58

87

39

667

755

586


Vůbec nejvyšší míra ekonomické aktivity je u mužů ve věkové skupině 25 - 34 let, kde pouze pět mužů není ekonomicky aktivních a v přepočet na 1 000 mužů této věkové skupiny činí 976. U žen je nejvyšší míra ekonomické aktivity ve věkovém pásmu 45 - 54 let. Zde je teoreticky na 1 000 žen nad 15 let věku 901 ekonomicky aktivních.


91

Graf 3.6.3.1 Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha-Vinoř 97,6

100 90

%

80 70 60 50 40 30 20

96,0 89,0

96,0 Muži

86,3

90,1

Ženy

73,6

Celkem

45,8

53,5

48,5 38,5

8,7

17,4

10 0

3,9 15-24

25-34

35-44

45-54

55-59

60-64

65+

Věková skupina

Pokles míry ekonomické aktivity s narůstajícím věkem je normálním jevem a byl zaznamenán u obou pohlaví přibližně od 55 let věku. Tento pokles je daleko patrnější v ženské části populace.

3.6.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví V této městské části je nejvíce ekonomicky aktivních osob zaměstnáno v odvětví průmyslu, následoval obchod a opravy spotřebního zboží. Vyšší měrou byli obyvatelé Vinoře ještě zaměstnáni v oblasti veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení. Tab.3.6.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha-Vinoř Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom podle odvětví ekon. činnosti (%):

Muži

Ženy

100,0

100,0

100,0

1,4

2,0

0,8

17,0

17,3

16,7

6,1

9,9

1,7

15,7

15,4

16,1


2,1

1,8

2,3


7,6

9,7

5,1


5,2

3,7

7,0 8,3


Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství, zdravotnictví, sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Nezjištěné odvětví

7,5

6,8

12,0

14,3

9,2

9,2

2,9

16,7

5,8

5,1

6,6

10,3

11,0

9,5

V rozdělení podle pohlaví nejsou v zastoupení jednotlivých odvětví značné rozdíly. V odvětví průmyslu byli v MČ Praha-Vinoř nejčastěji zaměstnáni muži i ženy. Obyvatelky Vinoře byly stejnou měrou zaměstnány i ve školství, zdravotnictví, sociálních činnostech. U mužů bylo druhé nejčastější odvětví obchod a opravy spotřebního zboží a potom odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení. Toto odvětví bylo třetí nejčastější i v ženské části populace.

92


Graf 3.6.4.1 Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle odvětví v MČ Praha-Vinoř

250

Ženy Muži

Počet

200

Rovné zastoupení

150 100 50










Stavebnictví

Průmysl celkem


0

Pokud jde o podíly žen v tom kterém odvětví, je v MČ Praha-Vinoř vcelku obvyklé rozdělení. Naprostá většina žen pracuje především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, ve Vinoři to bylo 82,9%, tedy ještě silnější feminizace tohoto odvětví, než se projevila v celopražském údaji (75%). Podílem více žen než mužů pracovalo ještě hlavně v peněžnictví a pojišťovnictví (61,6%) a hranici 50% ještě ženy překročily v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách, pohostinství a ubytování a v činnostech v oblasti nemovitostí, službách pro podniky, výzkum a vývoj. V ostatních odvětvích byli dominantní muži a tak jako v celé Praze byla tato převaha nejzřetelnější ve stavebnictví. Ze všech zaměstnanců tohoto oboru městské části Praha-Vinoř bylo 87,2% mužů.

3.6.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání Struktura ekonomicky aktivních podle nově zavedené kategorie postavení v zaměstnání obyvatelstva MČ odpovídá základnímu rozdělení, které bylo zjištěno i v celém hlavním městě. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné. Ve srovnání s celopražskými údaji je zde vyšší podíl zastoupení osob samostatně činných, zaměstnavatelů naopak nižší. V Praze úhrnem je samostatně činných 16% a 4% zaměstnavatelů. Tab.3.6.5.1 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha-Vinoř v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci samostatně činní ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání

1 402


muži

počet

761

v%

641

45,7

celkem 100,0

muži

ženy

100,0

100,0

50

39

11

22,0

3,6

5,1

1,7

1 017

502

515

50,6

72,5

66,0

80,3

238

168

70

29,4

17,0

22,1

10,9

97

52

45

46,4

6,9

6,8

7,0


93

V třídění podle pohlaví je mezi muži větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných, ženy jsou častěji v postavení zaměstnanců. Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje četnější výskyt zaměstnavatelů mezi osobami středního věku, shodně po 30% zaměstnavatelů je ve věku 35 - 44 a 45 - 54 let. Ve věku 35 - 44 let byl též nejvyšší podíl osob samostatně činných (31,1%). Podle pohlaví se nacházelo kolem 29,2% samostatně činných mužů a 35,7% těchto žen právě v tomto věku. Stejné procento samostatně činných žen bylo i ve skupině 45 - 54letých. Tab.3.6.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha-Vinoř z toho


ženy


zaměstnanci

ženy

muži

samostatně činní

ženy

muži

ženy

15 - 24

77

97

-

-

48

81

10

5

25 - 34

204

167

10

3

145

136

45

12

35 - 44

194

154

10

5

122

116

49

25

45 - 54

190

183

13

2

123

149

44

25

55 - 59

63

25

2

1

44

21

14

1

60 - 64

23

8

3

-

12

6

6

1

65 +

10

7

1

-

8

6

-

1

Naprostá většina ekonomicky aktivních je v postavení zaměstnanců. Zde převládá skupina ve věku 25 - 34 let (27,6%). Zvýšené zastoupení zaměstnanců mužů je ve věkové skupině 25 - 34 let, žen v postavení zaměstnanec je nejvíce ve věku 45 - 54 let. Tyto skupiny zaujímají v rozdělení podle pohlaví po 28,9 procentech.

3.6.6 Vyjížďka za prací a do škol V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a škol. Všechny osoby, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy je v jiném domě než jsou hlášeny k trvalému pobytu, jsou považovány za osoby vyjíždějící, respektive vycházející za prací a za studiem. Kromě denní dojížďky byla sledována dojížďka nepravidelná, týdenní i měsíční. Mezi takzvaně dojíždějící byli počítáni i docházející a byl sledován i čas dojížďky, respektive docházky. Zjišťoval se i používaný dopravní prostředek. Všechny tyto skutečnosti budou ještě zpracovány ve specializovaných výstupech. Tab.3.6.6.1 Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha-Vinoř Zaměstnaní vyjíždějící muži Vyjíždějící celkem z toho:

ženy


celkem

v%

celkem

v%

634

544

1 178

100,0

434


199

209

408

34,6

271

62,4


317

289

606

51,4

144

33,2

75

30

105

8,9

13

3,0

67

28

95

8,1

8

1,8


100,0

Z výše uvedených údajů je patrné že v MČ Praha-Vinoř má pracoviště mimo své bydliště 84% ekonomicky aktivních osob, u žen je tento podíl pouze nepatrně vyšší. Ze všech ekonomicky aktivních obyvatel jen 29,1% dojíždí na pracoviště, nacházející se na území správního obvodu Praha 9. Dalších 43,2% ekonomicky aktivních osob má pracoviště na území hlavního města a 7,5% pracuje mimo Prahu, přičemž 90,5% z nich vyjíždí mimo Prahu denně. Žáci a studenti mají místo školy prakticky všichni mimo své trvalé bydliště. a přes polovina z nich navštěvuje školu ve stejném správním obvodu. Téměř všichni ostatní studující mají školu na území hlavního města. Mimo Prahu dojíždí 3% studentů a přes polovinu z nich denně.

94


Při sčítání 2001 byla v Praze (i některých dalších městech ČR) sledována vyjížďka i v menším územním detailu, tato data byla poskytnuta městu pro získání přesného obrazu o pohybu po hlavním městě.

3.6.7 Shrnutí Podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel se v průběhu posledních 10 let prakticky nezměnil. Rapidně se snížil se počet pracujících důchodců. Věková kategorie 45 - 54 let byla nejsilnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních s většinovým podílem žen. V MČ Praha-Vinoř je 667 ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let, tedy více, než celopražský průměr. Nejvíce lidí z této MČ pracuje v odvětví průmyslu, dále v obchodu a desetiprocentní hranici překračuje ještě odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců. Nejvyšší zastoupení zaměstnanců je ve věkové skupině 25-34 let, což představuje 29,6% ze všech zaměstnanců. Téměř 30% z ekonomicky aktivních obyvatel má pracoviště na území správního obvodu Praha 9.

4

DOMÁCNOSTI

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti a vybavení domácností a způsobu soužití rodin, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky. Při sčítáních lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností. Jsou to: domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost, domácnosti hospodařící - HD osoby, které prohlásily, že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost, domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových respektive hospodařících domácnostech. Podrobněji je definice domácností uvedena v metodických vysvětlivkách

4.1

Domácnosti - městská část Praha 9

4.1.1 Vývoj počtu a struktury domácností V městské části Praha 9 se během let 1991 až 2001 nevýrazně snížil počet bytových a cenzových domácností. U hospodařících domácností došlo k nepatrnému nárůstu. Úbytek domácností byl ve dvou uvedených kategoriích podílově daleko nižší, než úbytek obyvatel. Bytových domácností oproti roku 1991 ubylo 1,3%, zatímco úbytek obyvatelstva činil 6,4%. Úbytek cenzových (0,9%) a nárůst hospodařících domácností (0,3%) je nevýznamný. Došlo k mírnému poklesu průměrného počtu členů těchto typů domácností, což souvisí s menší obsazeností bytů. Hlavně u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, vzrostl podíl těch, kde hospodaří pouze jedna rodina, případně nerodinná jednotka. V roce 2001 v MČ Praha 9 téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 představovaly většinu úplné rodiny, i když je patrný nárůst domácností jednotlivců. Tato situace je typická i v celé Praze, v hlavním městě stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Počet těchto rodin v MČ Praha 9 poklesl o 12,7% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 33,3%.


95

Tab.4.1.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha 9 Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem

Struktura domácností v %

2001

1991

Průměrný počet členů domácnosti

2001

1991 2,29

2001

19 426

19 168

100,0

100,0

2,16

17 803

17 651

91,6

92,1

2,19

2,05

1 623

1 517

8,4

7,9

3,38

3,50

20 905

20 958

100,0

100,0

2,14

2,00

20 584

20 878

98,5

99,6

2,12

1,99

321

80

1,5

0,4

3,26

4,49

21 231

21 039

100,0

100,0

2,11

1,99

v tom: s 1 CD se 2 a více CD Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 CD se 2 a více CD Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

10 080

8 795

47,5

41,8

2,87

2,80

bez závislých dětí

5 561

5 782

26,2

27,5

2,28

2,34

se závislými dětmi

4 519

3 013

21,3

14,3

3,60

3,66

3 408

3 121

16,1

14,8

2,32

2,34


1 395

1 417

6,6

6,7

2,11

2,17


2 013

1 704

9,5

8,1

2,47

2,48

104

756

0,5

3,6

2,03

2,09

7 639

8 367

36,0

39,8

1,00

1,00

neúplné rodiny

vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Snížil se počet neúplných rodin se závislými dětmi. Naopak narostly domácnosti jednotlivců jak početně, tak podílem v rámci cenzových domácností. Výrazný je nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně pouze hospodaří. Nárůst tohoto typu domácností je v MČ Praha 9 nad úroveň celopražského průměru. V tomto jevu se odrazily určité změny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun, oproti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.1.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti došlo u všech typů domácností k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále je však v průměru kolem dvou členů na 1 domácnost. Ve 34% bytů bydlí jen jedna osoba, dalších 33,5% obývají dvě osoby a jen necelá 3% obývá pět či více osob. U hospodařících domácností je dominance domácností jednotlivců nejvýraznější, jejich podíl tvoří 40% všech hospodařících domácností. Podíl domácností s více členy trvale klesá. Tab.4.1.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha 9 Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

29,3

32,8

21,1

13,6

3,2

2001

34,0

33,5

18,8

10,9

2,8

1991

34,9

32,1

19,4

11,8

1,8

2001

39,9

32,8

16,9

9,0

1,3

1991

36,0

32,2

19,0

11,3

1,6

2001

39,8

33,3

17,0

8,7

1,2

Velikost domácností v MČ Praha 9 se co do počtu členů neustále zmenšuje, nejvýznamněji se na tom podílí trvalý nárůst zastoupení domácností jednotlivců. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v této městské části nad celopražským průměrem.

96


4.1.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Graf 4.1.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze

24,9

18,3

9,5

6,8

36,8

3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha 9 27,5 0%

14,3

6,7

25%

8,1 3,6

39,8

50%

75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny se závislými dětmi

Vícečlenné domácnosti nerodinné

Domácnosti jednotlivců

V MČ Praha 9 jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny s podílem o málo nižším, než činí celopražský průměr (v MČ Praha 9 to je 41,8%, v Praze celkem 43,2%). Nad celopražským údajem je v MČ Praha 9 podíl úplných rodin se závislými dětmi. Pro hodnocení sociální situace je ovšem podstatné právě složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, až již závislým či dospělým). Úplné rodiny v roce 2001 představovaly v MČ Praha 9 většinu, což bylo 73,8% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými i neúplnými) představují výraznou většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 60,4%. Rodin se závislými dětmi bylo v roce 2001 zbývajících 39,6%. Při minulém cenzu v roce 1991 byla situace nepatrně odlišná. Rodin bez závislých dětí bylo 51,6%, zbytek (48,4%) tvořily rodiny se závislými dětmi. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. Tab.4.1.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha 9 Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí

počet

se třemi a více dětmi

2001

10 080

8 795

3 408

3 121

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

5 561

5 782

1 395

1 417

55,2

65,7

40,9

45,4

2 745

1 593

1 534

1 218

počet podíl v %

se 2 dětmi

1991

podíl v % podíl v % s 1 dítětem

Neúplné 2001

27,2

18,1

45,0

39,0

1 600

1 273

412

425

podíl v %

15,9

14,5

12,1

13,6

počet

174

147

67

61

podíl v %

1,7

1,7

2,0

2,0

počet

Mezi domácnostmi s dětmi dominují rodiny s jedním závislým dítětem, kterých bylo 59,6% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet úplných rodin s jedním dítětem, SLDB 2001 – PRAHA 9

97

který v MČ Praha 9 poklesl o 42%. Počet úplných rodin se 2 dětmi klesl o 20,4%. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha 9 necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. V Praze úhrnem to bylo 16%. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější, než bez závislých dětí, v MČ Praha 9 pak představovaly téměř 55% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou také trvale nejčastější rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 došlo i zde k úbytku, ale procentuálně bylo toto snížení méně výrazné, než u rodin úplných. Počet neúplných rodin s 1 dítětem poklesl o 20,6%, se 2 dětmi došlo k nárůstu o 3%. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha 9 bydlí naprostá většina rodin se závislými dětmi (85%) samostatně v bytě. Dále jich 42,5% bydlí v bytě nájemním a co do velikosti jsou to většinou byty dvoupokojové (32,5%) nebo třípokojové (48,2%). V Praze celkem zaznamenáváme vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším členění cenzových domácností převažují však již výrazně domácnosti jednotlivců. Velký podíl domácností jednotlivců je typický pro velkoměstské osídlení. Tab.4.1.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha 9 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

7 639

100,0

8 367

100,0

6 482 1 013 144

84,9 13,3 1,9

6 568 1 610 189

78,5 19,2 2,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud proměnilo. Pouze nepatrně se zvýšil počet domácností se samostatně bydlící osobou, podíl se snížil. Výrazně se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností, což může v praxi zahrnovat případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené, společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je MČ Praha 9 podílem 39,8% domácností jednotlivců na sedmém místě pomyslného pořadí.

4.1.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. V každém sčítání dochází k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon , a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

98


Tab.4.1.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha 9 z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

osobním automobilem

celkem

osobním počítačem

telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním

pevnou linkou i mobilním

celkem

z toho s připojením na internet

možností užívat rekreační objekt

plná vybavenost

MČ Praha 9

19 168

8 593

874

9 737

1 077

6 357

3 348

1 580

7 372

1 427

Hl. m. Praha

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ Praha 9 v%

100,0

44,8

4,6

50,8

5,6

33,2

17,5

8,2

38,5

7,4

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha 9 v porovnání s hl. m. Prahou vyznívá spíše v neprospěch MČ. Je patrné, že ve všech ukazatelích kromě vybavení jen pevnou telefonní linkou nebo jen mobilním telefonem, je MČ pod celopražským průměrem. Možnost užívání rekreačního objektu je v MČ Praha 9 i Praze na stejné úrovni. 7,4%. domácností bydlících v MČ Praha 9 je současně vybavena automobilem, telefonem, počítačem i možností využívat rekreační objekt. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu vzrostla, a to i u rekreačních objektů. V roce 1991 v MČ Praha 9 využívalo rekreační objekt 29,2% domácností oproti 38,5% v roce 2001 a v Praze úhrnem 28% oproti 38,5%. Je patrné, že nárůst takto vybavených domácností v MČ je prakticky shodný s nárůstem v celopražském měřítku. Na počátku devadesátých let existovala spíše hypotéza o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že vyjížďky za rekreací do venkovských chat a chalup pokračují a vybavenost použitelným objektem u pražské populace roste.

4.1.5 Shrnutí V MČ Praha 9 se během let 1991 až 2001 nevýrazně snížil počet bytových a cenzových domácností. K nepatrnému nárůstu došlo u domácností hospodařících. Ve všech typech domácností poklesl průměrný počet členů, domácnosti a rodiny se zmenšují. Základním trendem je nárůst podílu domácností jednotlivců, ve 34% bytů v MČ Praha 9 bydlí jen jeden člověk. V MČ Praha 9 jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny a mezi rodinnými domácnostmi představují výraznou většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 60,4% mezi rodinnými domácnostmi úhrnem. Také hospodařící domácnosti se osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je zde výjimkou. Ve všech sledovaných ukazatelích vybavenosti domácností kromě vybavení jen pevnou telefonní linkou nebo jen mobilním telefonem je MČ Praha 9 těsně pod celopražským průměrem nebo na stejné úrovni. V ekvivalentech z minulého sčítání se však vybavenost domácností během 10 let podstatně zlepšila.

4.2

Domácnosti - městská část Praha-Čakovice

4.2.1 Vývoj počtu a struktury domácností Počet domácností všech kategorií se v MČ Praha-Čakovice během posledních 10 let nevýrazně zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, hlavně ale s přírůstkem domů a bytů v této městské části. Nejvyšší je přírůstek u hospodařících, cca 8,2% ze stavu roku 1991, při 2,2% přírůstku obyvatel. Právě u bytových domácností připadl nárůst hlavně na domácnosti, které zahrnují více jak 1 cenzovou domácnost.


99

Tab.4.2.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Čakovice Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991

2 116

2 198

1 854 262


2001

1991

2001

100,0

100,0

2,61

2,57

1 904

87,6

86,6

2,41

2,33

294

12,4

13,4

4,05

4,08

2 355

2 512

100,0

100,0

2,36

2,27

2 307

2 493

98,0

99,2

2,33

2,25

48

19

2,0

0,8

3,50

4,99

2 403

2 531

100,0

100,0

2,31

2,25


1 375

1 261

57,2

49,8

3,00

2,98


728

749

30,3

29,6

2,34

2,43


647

512

26,9

20,2

3,74

3,78

281

377

11,7

14,9

2,36

2,46


110

155

4,6

6,1

2,06

2,23


171

222

7,1

8,8

2,54

2,62

13

108

0,5

4,3

2,08

2,09

734

785

30,5

31,0

1,00

1,00

neúplné rodiny


Stejně, jako v celopražském průměru, tvoří zde téměř 100% hospodařících domácností samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, nárůst podílu domácností jednotlivců, obvyklý u velkých městských částí, se zde vůbec neprojevil. Od roku 1991 došlo však k úbytku úplných rodin, hlavně na úkor domácností s neúplnými rodinami. V MČ Praha-Čakovice byl zaznamenán nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.2.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií celkově k nepatrnému snížení, tedy průměrný počet členů je nižší. I tak se pohybuje výrazně nad 2 členy na domácnost. Zvýšení průměrných údajů připadá hlavně na podíl domácností se 2 členy (ke zvýšení došlo i u domácností jednotlivců), podíl domácností se 3 a více členy oproti roku 1991 klesl. U všech kategorií domácností zůstávají dvoučlenné domácnosti nejčastějším typem, ve 24% bytů v MČ Praha-Čakovice bydlí však jen jeden člověk. U hospodařících domácností vzrostl podíl jednočlenných domácností na více než 31%. Tab.4.2.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Čakovice Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

100

2

3

4

5 a více

1991

23,7

28,3

20,9

19,1

7,9

2001

24,1

30,8

20,7

16,6

7,8

1991

28,9

30,9

20,0

16,6

3,6

2001

31,3

32,3

19,4

13,9

3,2

1991

30,5

30,8

19,2

16,4

3,1

2001

31,0

33,0

19,8

13,6

2,6


Velikost domácností v městské části Praha-Čakovice se během posledního období co do počtu členů spíše zvětšovala. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Čakovice pod úrovní celopražského průměru.

4.2.3 Cenzové domácnosti Nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Čakovice jsou úplné rodiny, se 49,8% vysoko nad podílem v hl. m. Praze. Graf 4.2.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Čakovice 29,6

20,2

0%

25%

6,1

8,8 4,3

50%

31,0 75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi

Neúplné rodiny bez závislých dětí

Neúplné rodiny se závislými dětmi



Nad celopražským údajem je v MČ Praha-Čakovice i podíl úplných rodin bez i se závislými dětmi. Podíl domácností jednotlivců je naopak pod celopražským průměrem. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v roce 2001 v městské části Praha-Čakovice cca 77% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 55,2% podílu, zbývajících 44,8% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. Tab.4.2.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Čakovice Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

Neúplné 2001

1991

2001

počet

1 375

1 261

281

377

podíl v %

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

728

749

110

155

podíl v %

52,9

59,4

39,1

41,1

počet

313

254

109

135

podíl v %

22,8

20,1

38,8

35,8

počet

291

223

57

74

podíl v %

21,2

17,7

20,3

19,6

počet

43

35

5

13

podíl v %

3,1

2,8

1,8

3,4


101

Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 53% ze všech rodinných domácnosti s dětmi. Od roku 1991 se celkově snížil počet domácností v kategorii se dvěma a třemi dětmi. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu, mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější rodiny s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Čakovice necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, v městské části Praha-Čakovice představovaly 58,9% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou trvale nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem, ve srovnání s rokem 1991 právě zde došlo k výraznému přírůstku, počet neúplných rodin s 1 dítětem vzrostl absolutně o 26, relativně o 24 procentních bodů. Co se týká úrovně bydlení rodin se závislými dětmi, v MČ Praha-Čakovice bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (73%) samostatně v bytě. Dále jich 43% bydlí v bytě ve vlastním domě a 25% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty třípokojové (44%) nebo čtyřpokojové (28%). V Praze celkem zaznamenáváme podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností převažují domácnosti jednotlivců nad úplnými rodinami bez závislých dětí a tvoří významnou součást cenzových domácností. Tab.4.2.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Čakovice 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

734

100,0

785

100,0

580 140 14

79,0 19,1 1,9

531 228 26

67,6 29,0 3,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud změnilo. Snížil se počet i podíl domácností jednotlivců (samostatně bydlící osoba), zvýšil se ale podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností. Zde se v praxi jedná např. o případy dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, osamělého samostatně hospodařícího rodiče, bydlícího s rodinou dítěte nebo rozvedené, společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Mezi 57 pražskými městskými částmi jsou Čakovice svým podílem 31% domácností jednotlivců až hluboko v druhé polovině pomyslného pořadí.

4.2.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností a jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon , a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.

102


Tab.4.2.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Čakovice z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ PrahaČakovice Hl. m. Praha


celkem


telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním


celkem



plná vybavenost

2 198

1 166

169

984

185

670

413

197

606

147

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ PrahaČakovice v %

100,0

53,0

7,7

44,8

8,4

30,5

18,8

9,0

27,6

6,7

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z přehledu je patrné, že vybavenost domácností v MČ Čakovice v porovnání s hl m. Prahou vyznívá ve většině sledovaných ukazatelů ve prospěch městské části. Nad celopražským průměrem je hlavně vybavení osobním automobilem (i dvěma a více) a dále pouze mobilním telefonem. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost domácností se během desetiletého intervalu podstatně zlepšila.

4.2.5 Shrnutí Počet všech kategorií domácností se v MČ Praha-Čakovice během posledních 10 let nevýrazně zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, ale i s přírůstkem domů a bytů v této městské části. U všech typů domácností se snížil průměrný počet členů. Charakteristickým rysem byl nárůst podílu cenzových domácností s neúplnými rodinami. Ve 24% bytů v MČ Praha-Čakovice bydlí jen jedna osoba. Nejčastějším typem cenzových domácností této městské části jsou úplné rodiny, se 49,8% vysoko nad podílem hl. m. Prahy. Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s jedním závislým dítětem, kterých bylo 53% ze všech rodinných domácností s dětmi. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je MČ pod celopražským průměrem.

4.3

Domácnosti – městská část Praha-Kbely

4.3.1 Vývoj počtu a struktury domácností Pokud mluvíme o změnách v MČ Praha-Kbely co do počtu domácností v porovnání se SLDB 1991, pak u domácností bytových došlo k úbytku o 33 domácností, u domácností hospodařících byl nárůst 28 domácností, u cenzových byl přírůstek pouze 3 domácnosti. V souvislosti s 1,7% úbytkem obyvatel to znamená, že došlo ke snížení průměrného počtu členů domácností, tedy menší obsazenosti bytů. V rámci bytových domácností připadl minimální nárůst na domácnosti, které zahrnují 1 cenzovou domácnost. Hospodařící domácnosti, stejně, jako v celopražském průměru, tvoří více než z 99% samostatná cenzová domácnost.


103

Tab.4.3.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Kbely Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991


2001

1991

1 795

1 762

100,0

100,0

1 582

1 585

88,1

213

177

11,9

1 987

2 015

1 946 41

2001

2,58

2,47

90,0

2,37

2,29

10,0

4,17

4,04

100,0

100,0

2,33

2,25

1 999

97,9

99,2

2,31

2,22

16

2,1

0,8

3,66

5,18

2 029

2 032

100,0

100,0

2,28

2,23


1 207

1 027

59,5

50,5

2,87

2,94


706

639

34,8

31,4

2,28

2,40


501

388

24,7

19,1

3,70

3,82

257

257

12,7

12,6

2,33

2,49


116

97

5,7

4,8

2,09

2,26


141

160

6,9

7,9

2,52

2,63

8

108

0,4

5,3

2,25

2,17

557

640

27,5

31,5

1,00

1,00

neúplné rodiny


Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. V této městské části byl zaznamenán nárůst podílu domácností jednotlivců, byl zde i přírůstek počtu vícečlenných nerodinných domácností (jsou společná soužití lidí bez přímých rodinných vztahů, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými i nepříbuzenskými vztahy, ale hlavně společně hospodaří). V tomto jevu se odrazily určité formy životního stylu, částečně se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.3.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k mírnému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. Došlo hlavně k navýšení podílu domácností s jedním členem. Dvoučlenné domácnosti zůstaly nejčastějším typem ve všech třech kategoriích domácností, jejich podíl se ovšem oproti roku 1991 snížil. Tab.4.3.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Kbely Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

21,1

34,0

20,1

17,4

7,3

2001

26,2

31,8

20,4

14,9

6,7

1991

26,0

35,8

20,3

15,0

2,9

2001

31,8

32,9

19,2

12,8

3,4

1991

27,5

35,9

19,9

14,4

2,3

2001

31,5

33,5

19,6

12,7

2,8

Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Kbely pod úrovní celopražského průměru.

4.3.3 Cenzové domácnosti Úplné rodiny jsou nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Kbely. S 50,5% jsou vysoko nad podílem v hl. m. Praze. 104


Graf 4.3.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Kbely 31,4 0%

19,1 25%

4,8 7,9 5,3 50%

31,5 75%

100%







Nad celopražským údajem jsou podíly úplných rodin bez i se závislými dětmi, naopak podíl domácností jednotlivců je pod celopražským průměrem. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v MČ Praha-Kbely v roce 2001 asi 80% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 57,3% podílu, zbývajících 42,7% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. Tab.4.3.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Kbely Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

Neúplné 2001

1991

2001

počet

1 207

1 027

257

257

podíl v %

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

706

639

116

97

podíl v %

58,5

62,2

45,1

37,7

počet

258

191

90

95

podíl v %

21,4

18,6

35,0

37,0

počet

222

171

44

61

podíl v %

18,4

16,7

17,1

23,7

počet

21

26

7

4

podíl v %

1,7

2,5

2,7

1,6

Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislými dítětem, kterých bylo 52,2% ze všech rodinných domácnosti s dětmi. Od roku 1991 se v obou kategoriích (s 1 dítětem i se 2 dětmi) počet domácností snížil. Jako v MČ Praha-Kbely i v celopražské průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu. Mezi rodinami s dětmi jsou též v Praze celkem nejčastější rodiny s 1 dítětem. Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Kbely necelých 13%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, v MČ Praha-Kbely představovaly 62,2% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou i zde nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. V MČ Praha-Kbely bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (79,6%) samostatně v bytě. V bytě ve vlastním domě jich bydlí 49,5% a dalších 23,8% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty třípokojové (34,9%) nebo čtyřpokojové a větší (30,7%). V Praze celkem byl zaznamenán podstatně vyšší SLDB 2001 – PRAHA 9

105

podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se dvěma pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností jsou domácnosti jednotlivců podílem hned za úplnými rodinami, tvoří zde tedy významnou část cenzových domácností. Tab.4.3.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Kbely 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

557

100,0

640

100,0

437 108 12

78,5 19,4 2,2

481 143 16

75,2 22,3 2,5

Oproti roku 1991 se počet i podíl domácností jednotlivců celkově v MČ Praha-Kbely zvýšil. Zvýšil se sice počet, ale snížil podíl domácností jednotlivců - samostatně bydlících osob, zvýšil se počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. Tato kategorie zahrnuje v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je MČ Praha-Kbely svým podílem 31,5% v rámci cenzových domácností na 17. místě pomyslného žebříčku těchto domácností.

4.3.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo též zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci. Tab.4.3.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Kbely z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ PrahaKbely Hl. m. Praha


celkem


telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním


celkem



plná vybavenost

1 762

981

157

868

114

551

333

163

531

122

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ PrahaKbely v %

100,0

55,7

8,9

49,3

6,5

31,3

18,9

9,3

30,1

6,9

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Kbely v porovnání s hl m. Prahou vyznívá v polovině sledovaných ukazatelů ve prospěch průměru této městské části, druhá polovina je pod celopražským průměrem. Nad průměrem hl. m. Prahy je vybavení bytových domácností osobním automobilem, a to i dvěma a více, pevnou telefonní linkou i mobilním telefonem. Vybavenost domácností se ve srovnatelných údajích během desetiletého období podstatně vylepšila. 106


4.3.5 Shrnutí V MČ Praha-Kbely došlo v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991 jen k nevýrazným změnám. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. Byl zaznamenán nárůst počtu domácností jednotlivců i přírůstek počtu vícečlenných nerodinných domácností. Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k mírnému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. Mezi rodinnými domácnostmi jsou častější rodiny bez závislých dětí a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější rodiny s jedním dítětem. V MČ Praha-Kbely bydlí 79,6% rodin se závislými dětmi samostatně v bytě. V polovině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je MČ Praha-Kbely nad celopražským průměrem, nižší je hlavně možnost využití rekreačního objektu, což je vzhledem k poloze městské části pochopitelné.

4.4

Domácnosti – městská část Praha-Letňany

4.4.1 Vývoj počtu a struktury domácností V MČ Praha-Letňany se během let 1991 až 2001 počet všech tří základních kategorií domácností zvýšil. Přírůstek bytových domácností respektive bytů byl 6,1%. Počet hospodařících domácností se zvýšil o 10,9% a cenzových o 10,6%. Z toho vyplývá, že domácnosti se zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snižuje. Tab.4.4.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Letňany Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991

2001

5 129

5 441

100,0

100,0

2,81

2,60

4 804

4 922

93,7

90,5

2,75

2,46

325

519

6,3

9,5

3,70

3,88

5 437

6 027

100,0

100,0

2,65

2,36

5 386

5 985

99,1

99,3

2,65

2,34

51

42

0,9

0,7

3,44

4,93

5 488

6 069

100,0

100,0

2,63

2,35 3,09


3 467

3 102

63,2

51,1

3,25


1 158

1 704

21,1

28,1

2,25

2,53


2 309

1 398

42,1

23,0

3,75

3,78

neúplné rodiny

778

1 064

14,2

17,5

2,45

2,41


205

456

3,7

7,5

2,06

2,25


573

608

10,4

10,0

2,59

2,54

11

152

0,2

2,5

2,00

2,16

1 232

1 751

22,4

28,9

1,00

1,00


Hlavně u hospodařících domácností lze pozorovat další oddělování jednotlivých rodin, vzrostl podíl těch, kde hospodaří pouze jedna rodinná, případně nerodinná jednotka. V roce 2001 v MČ Praha-Letňany téměř 100% hospodařících domácností tvořila samostatná cenzová domácnost. Stejná situace se projevila i v celopražském průměru. Ve struktuře cenzových domácností jak při cenzu 1991, tak i v roce 2001 představovaly většinu úplné rodiny, i když je patrný nárůst podílu domácností jednotlivců. Tato situace je typická i v celopražském měřítku, v Praze stále ještě převládají domácnosti úplných rodin. Počet úplných rodin v MČ Praha-Letňany poklesl o 10,5% a počet úplných rodin se závislými dětmi o 39,5%. Poklesly i počty neúplných rodin se závislými dětmi. Naopak narostly domácností jednotlivců jak početně, tak podílem v rámci cenzových domácností. To, co patrně nejvíce zarazí, je nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností. Sem jsou zařazena společná soužití lidí, kteří jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně pouze hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický


107

posun. Proti roku 1991 došlo ke změně posuzování soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.4.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále se však v průměru pohybuje 2 až 2,5 člena na 1 domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů však větší měrou připadá na zvýšení podílu domácností jednotlivců. Trend ve složení domácností podle počtu členů je charakterizován nárůstem podílu hlavně jednočlenných, méně i dvoučlenných domácností, a to u všech kategorií. U bytových domácností zůstávají dvoučlenné domácnosti nejčastější kategorií, ve 22,4% bytů v MČ Praha-Letňany bydlí jen jeden člověk. Klesají podíly domácností s více než třemi osobami. Podobná situace s obdobnými změnami byla také u cenzových domácností. Tab.4.4.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Letňany Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

17,5

24,4

24,9

27,2

2001

22,4

28,8

23,6

19,8

5,9 5,5

1991

21,7

25,1

24,2

24,6

4,4

2001

29,1

29,6

21,8

16,6

2,9

1991

22,4

25,3

23,9

24,1

4,3

2001

28,9

30,2

22,1

16,4

2,5

Velikost domácností v MČ Praha-Letňany se co do počtu členů neustále zmenšuje a nejvýznamněji se na tom podílel nárůst v zastoupení domácností jednotlivců.

4.4.3 Cenzové domácnosti Složení cenzových domácností podle typu dává mimo jiné i informaci o současné demografické situaci v rámci dané městské části. Graf 4.4.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Letňany 28,1 0%

108

23,0 25%

7,5 50%

10,0 2,5

28,9 75%

100%

Úplné rodiny bez závislých dětí Neúplné rodiny bez závislých dětí

Úplné rodiny se závislými dětmi Neúplné rodiny se závislými dětmi




V MČ Praha-Letňany jsou nejčastějším typem cenzových domácností úplné rodiny, jejich podíl 51% převyšuje celopražský průměr (43,2%). Nad celopražským údajem je v Praze-Letňanech podíl úplných rodin bez závislých dětí i podíl rodin se závislými dětmi. Pro hodnocení sociální situace je ovšem podstatné právě složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým). Úplné rodiny v roce 2001 představovaly v této městské části většinu, což v roce 2001 bylo 74,5% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými i neúplnými) představují většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 51,8%. Rodin se závislými dětmi bylo v roce 2001 zbývajících 48,2%. Při minulém cenzu v roce 1991 byla situace v MČ Praha-Letňany právě opačná, a to ve prospěch rodin se závislými dětmi, kterých bylo 67,9% ze všech rodinných domácností. Pro sociální situaci je také podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. Tab.4.4.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Letňany Úplné 1991 Rodiny celkem bez dětí


2001

počet

3 467

3 102

778

1 064

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

1 158

1 704

205

456 42,9

počet podíl v %

se 2 dětmi

1991

podíl v % podíl v % s 1 dítětem

Neúplné 2001

počet

33,4

54,9

26,3

1 019

704

349

419

29,4

22,7

44,9

39,4

1 130

620

203

165

podíl v %

32,6

20,0

26,1

15,5

počet

160

74

21

24

podíl v %

4,6

2,4

2,7

2,3

Mezi domácnostmi s dětmi dominují rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 56% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se nejvýrazněji snížil počet úplných rodin se 3 a více dětmi, který v MČ Praha-Letňany poklesl o 53,8%, počet úplných rodin s jedním dítětem klesl o 31%. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu a i mezi rodinami s dětmi jsou nejčastější ty s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Letňany 17,5%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí. U neúplných rodin s dětmi jsou také trvale nejčastější rodiny s jedním dítětem. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, což souvisí s celou řadou demografických jevů, které jsou v posledních letech pozorovány. Jde především o prudký pokles porodnosti, posunutí věku maximální natality do vyšších věkových kategorií žen, ale i pokles sňatečnosti. Z údajů získaných při SLDB můžeme také posoudit, jak domácnosti bydlí. Jedním ze standardních výstupů cenzů je informace o způsobu bydlení rodin se závislými dětmi. V MČ Praha-Letňany bydlí naprostá většina rodin se závislými dětmi (83,6%) samostatně v bytě. Dále jich 67,1% bydlí v bytě nájemním a co do velikosti jsou to byty dvoupokojové (23,3%) nebo třípokojové (59,9%). V Praze celkem zaznamenáváme podíl rodin v nájemních bytech 46%, v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším členění cenzových domácností vidíme jejich složení. Tab.4.4.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Letňany 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

1 232

100,0

1 751

100,0

1 014 183 35

82,3 14,9 2,8

1 224 488 39

69,9 27,9 2,2


109

Jednotlivci bydlící samostatně tvoří největší skupinu. Nejvýrazněji se zvýšil podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností, což může zahrnovat v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet těchto domácností se zvýšil více než 2,5krát. Případy tzv. podnájemníků nejsou příliš početné, nebyly ani v roce 1991. Z hlediska procentního zastoupení představují mezi domácnostmi jednotlivců minimum. Mezi 57 pražskými městskými částmi je MČ PrahaLetňany svým podílem 28,9% domácností jednotlivců na 31. místě pomyslného pořadí.

4.4.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. V každém sčítání dochází k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci. Tab.4.4.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Letňany z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ PrahaLetňany


celkem


telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním


celkem



plná vybavenost

5 441

2 919

385

2 476

388

1 934

1 207

702

1 912

517

Hl. m. Praha

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ PrahaLetňany v %

100,0

53,6

7,1

45,5

7,1

35,5

22,2

12,9

35,1

9,5

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z tohoto srovnávacího přehledu vidíme, že vybavenost domácností v MČ Praha-Letňany v porovnání s hl. m. Prahou vyznívá z poloviny v neprospěch této městské části, z poloviny v neprospěch hlavního města. MČ Praha-Letňany je pod celopražským průměrem ve vybavení pevnou telefonní linkou i pevnou linkou a mobilním telefonem současně, nepatrně je zde nižší vybavení počítačem (ale větší procento je jich s připojením na internet), a možnost užívat rekreační objekt. Vyšší je v Letňanech vybavenost automobilem, a to i dvěma a více. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost v desetiletém intervalu nepatrně vzrostla u automobilů, k většímu nárůstu došlo u rekreačních objektů (o 11,8 procentního bodu). Je patrné, že nárůst domácností s možností využívání rekreační objekt je zde prakticky shodný s nárůstem v celopražském měřítku. Na počátku devadesátých let existovala spíše hypotéza o utlumení tzv. chalupářského zájmu u obyvatel českých velkoměst, ale z údajů SLDB 2001 vidíme, že vyjížďky za rekreací do venkovských chat a chalup pokračují a vybavenost použitelným objektem u pražské populace roste. Naopak se o téměř 8 procentních bodů v této městské části snížil počet bytů s pevnou telefonní linkou.

4.4.5 Shrnutí V MČ Praha-Letňany se během let 1991 až 2001 zvýšil počet všech tří základních kategorií domácností. Ve všech typech domácností poklesl průměrný počet členů, domácnosti a rodiny se zmenšují. Základním trendem je nárůst podílu domácností jednotlivců, ve 32,2% bytů v MČ Praha-Letňany bydlí jen jeden člověk. 110


Nejčastějším typem cenzových domácností jsou úplné rodiny a mezi rodinnými domácnostmi představují většinu rodiny bez závislých dětí, kterých je 51,8% mezi rodinnými domácnostmi úhrnem. Také hospodařící domácnosti se ještě dále osamostatňují, společné hospodaření dvou či více cenzových domácností je zde výjimkou. Ve sledovaných ukazatelích vybavenosti domácností je MČ Praha-Letňany částečně pod a částečně nad celopražským průměrem. V ekvivalentech z minulého sčítání se však vybavenost domácností během 10 let podstatně zlepšila.

4.5

Domácnosti - městská část Praha-Satalice

4.5.1 Vývoj počtu a struktury domácností Pokud lze v MČ Praha-Satalice mluvit o změnách v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991, pak tedy jen o úbytku 17 bytových a 4 cenzových domácností a o přírůstku 6 hospodařících domácností. Vzhledem ke snižování průměrného počtu členů domácnosti je možno usuzovat o zmenšování velikostí domácností, tedy menší obsazenosti bytů. Tab.4.5.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Satalice Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991

2001

Průměrný počet členů domácnosti 1991

2001

514

497

100,0

100,0

2,71

2,63

448

432

87,2

86,9

2,49

2,37

66

65

12,8

13,1

4,21

4,38

578

584

100,0

100,0

2,41

2,32

565

581

97,8

99,5

2,39

2,30

13

3

2,2

0,5

3,46

4,48

591

587

100,0

100,0

2,36

2,30


354

296

59,9

50,4

3,08

3,12


167

168

28,3

28,6

2,25

2,51


187

128

31,6

21,8

3,83

3,92

44

85

7,4

14,5

2,48

2,46

neúplné rodiny bez závislých dětí

18

39

3,0

6,6

2,28

2,21


26

46

4,4

7,8

2,62

2,68


2

9

0,3

1,5

2,00

2,44

191

197

32,3

33,6

1,00

1,00

V rámci bytových domácností připadl úbytek převážně na domácnosti, které zahrnují 1 cenzovou domácnost. Hospodařící domácnosti, stejně jako v celopražském průměru, tvoří z 99% samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. U domácností jednotlivců byl zaznamenán nepatrný nárůst. Počet domácností s úplnými rodinami v MČ Praha-Satalice poklesl, a to i podílem v rámci cenzových domácností. I v této městské části byl zaznamenán nevýznamný nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí bez přímých rodinných vztahů, jsou spjati jinými příbuzenskými i nepříbuzenskými vztahy, ale hlavně společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.


111

4.5.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií spíše k celkovému zmenšení, průměrný počet členů se snížil. I tak se pohybuje nad 2 členy na domácnost. Snížení průměrných čísel souvisí hlavně se snížením podílu domácností se 4 členy. V roce 2001 jsou zde nejčastější domácnosti s jedním členem. U všech tří typů domácností narostl podíl jednotlivců, kteří hospodaří sami. Tab.4.5.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Satalice Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

25,7

22,8

20,4

20,6

10,5

2001

26,6

25,8

21,3

15,5

10,9

1991

31,0

25,8

19,9

18,7

4,7

2001

33,7

26,4

21,4

13,7

4,8

1991

32,3

26,6

19,3

17,4

4,4

2001

33,6

27,1

21,5

13,3

4,6

Podíl cenzových domácností jednotlivců je v městské části Praha-Satalice pod úrovní celopražského průměru (v celém hlavním městě to je 36,8%).

4.5.3 Cenzové domácnosti Úplné rodiny jsou nejčastějším typem cenzových domácností v MČ Praha-Satalice. S 50,4% jsou nad podílem v hl. m. Praze (43,2%). Graf 4.5.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Satalice a Hl. m. Praze

24,9

18,3

36,8

9,5 3,6

6,8

Hl.m. Praha

MČ Praha Satalice 28,6 0%

21,8 25%

6,6 7,8 1,5 50%

33,6 75%

100%







Nad celopražským údajem jsou podíly úplných rodin bez i se závislými dětmi, podíl domácností jednotlivců je mírně podprůměrný. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v Satalicích v roce 2001 asi 78% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny bez závislých dětí s 54,3% podílu, zbývajících 45,7% náleží rodinám s dětmi závislými. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. 112


Tab.4.5.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Satalice Úplné 1991 Rodiny celkem

počet podíl v %

bez dětí s 1 dítětem

2001

354

296

44

85

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

167

168

18

39

47,2

56,8

40,9

45,9

počet

86

68

16

25

24,3

23,0

36,4

29,4

počet podíl v %


1991

podíl v % podíl v % se 2 dětmi

Neúplné 2001

88

45

10

20

24,9

15,2

22,7

23,5

počet

13

15

-

1

podíl v %

3,7

5,1

-

1,2

Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 53,4% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se trochu výrazněji snížil počet domácností pouze v kategorii se dvěma dětmi. I v celopražském průměru představují úplné rodiny bez dětí většinu, mezi rodinami s dětmi jsou též nejčastější rodiny s 1 dítětem (21,3%). Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil v MČ Praha-Satalice necelých 15%, ale v této kategorii je více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější, než bez závislých dětí, v Satalicích představovaly 54,1% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou i zde nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. V MČ Praha-Satalice bydlí velká většina rodin se závislými dětmi (73,7%) samostatně v bytě. 66,7% jich bydlí v bytě ve vlastním domě a 18,7% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty čtyřpokojové a větší (45,6%) nebo třípokojové (34%). V Praze celkem byl zaznamenán podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. V detailnějším rozčlenění cenzových domácností jsou domácnosti jednotlivců podílem hned za úplnými rodinami, tvoří zde tedy významnou část cenzových domácností. Tab.4.5.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Satalice 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

191

100,0

197

100,0

149 39 3

78,0 20,4 1,6

139 58 -

70,6 29,4 -

Oproti roku 1991 se v MČ Praha-Satalice počet i podíl domácností jednotlivců celkově nepatrně zvýšil. Snížil se podíl i počet domácností jednotlivců - samostatně bydlící osoba, zvýšil se ale podíl i počet domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou cenzovou domácností. Tato kategorie zahrnuje v praxi případy od dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, přes osamělého samostatně hospodařícího rodiče bydlícího s rodinou dítěte, až po rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Počet tzv. podnájemníků, který je v rámci Prahy zanedbatelným číslem byl v Satalicích v roce 2001 nulový. Mezi 57 městskými částmi je tato městská část svým podílem 33,6% v rámci cenzových domácností na 15. místě pomyslného žebříčku.

4.5.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to SLDB 2001 – PRAHA 9

113

jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo též zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci. Tab.4.5.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Satalice z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ PrahaSatalice


celkem


telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním


celkem



plná vybavenost

497

269

60

259

21

138

96

46

104

28

Hl. m. Praha

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ PrahaSatalice v %

100,0

54,1

12,1

52,1

4,2

27,8

19,3

9,3

20,9

5,6

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Vybavenost domácností v MČ Praha-Satalice v porovnání s hl m. Prahou vyznívá v nepatrné většině sledovaných ukazatelů ve prospěch průměru hlavního města. Nad celopražským průměrem je zde hlavně vybavení osobním automobilem, a to i dvěma a více. Nadprůměrné je ještě vybavení pevnou telefonní linkou. I zde se však vybavenost domácností ve srovnatelných údajích během desetiletého období podstatně vylepšila a například v ukazateli „možnost užívat rekreační objekt“, jehož podíl je v Satalicích hluboko pod podílem v celé Praze, došlo proti roku 1991 k nárůstu o 12,7 procentního bodu.

4.5.5 Shrnutí V MČ Praha-Satalice došlo v počtu domácností v porovnání se SLDB 1991 pouze k nepatrným změnám. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, hned za nimi jsou v pořadí domácností jednotlivců. U všech typů domácností se nepatrně snížil průměrný počet členů na domácnost. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem jsou četnější rodiny bez závislých dětí a mezi rodinami s dětmi jsou nejčastějším typem rodiny s jedním dítětem. V MČ Praha-Satalice bydlí 73,7% rodin se závislými dětmi ve vlastním domě. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je městská část Praha-Satalice pod celopražským průměrem, nižší je hlavně možnost využití rekreačního objektu, což je vzhledem k poloze Satalic pochopitelné .

4.6

Domácnosti - městská část Praha-Vinoř

4.6.1 Vývoj počtu a struktury domácností Počet domácností všech kategorií se v MČ Praha-Vinoř během posledních 10 let zvýšil. Tento nárůst souvisí jednak s přírůstkem obyvatel, ale i s přírůstkem domů a bytů v této městské části. Nejvyšší je přírůstek u hospodařících domácností (41,4% ze stavu roku 1991), při 37,3% přírůstku obyvatel. Hodnoty průměrného počtu členů domácností se spíše snižují, což se projevuje v menší obsazenosti bytů.

114


Tab.4.6.1.1 Základní údaje o domácnostech v MČ Praha-Vinoř Domácnosti celkem 1991 Bytové domácnosti celkem


2001

1991


2001

1991

2001

651

916

100,0

100,0

2,83

2,77

568

807

87,3

88,1

2,63

2,59

83

109

12,7

11,9

4,20

4,09

729

1 031

100,0

100,0

2,54

2,48

718

1 024

98,5

99,3

2,53

2,46

11

7

1,5

0,7

3,00

5,04

740

1 038

100,0

100,0

2,50

2,46 3,21


465

590

62,8

56,8

3,11


215

287

29,1

27,6

2,31

2,55


250

303

33,8

29,2

3,80

3,84

neúplné rodiny

81

131

10,9

12,6

2,56

2,45


24

45

3,2

4,3

2,00

2,22


57

86

7,7

8,3

2,79

2,56

5

19

0,7

1,8

2,00

2,26

189

298

25,5

28,7

1,00

1,00


U bytových domácností připadl nárůst hlavně na domácnosti, které zahrnují více jak 1 cenzovou domácnost. Stejně, jako v celopražském průměru, tvoří zde téměř 100% hospodařících domácností samostatná cenzová domácnost. Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny, projevil se zde i nárůst podílu domácností jednotlivců, který bývá obvyklejší u velkých městských částí. Počet domácností s úplnými rodinami sice v této městské části narostl o 26,9%, podílem v rámci cenzových domácností však došlo k úbytku, hlavně na úkor domácností s neúplnými rodinami. Byl zaznamenán i nárůst počtu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vztahy, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun. Proti roku 1991 došlo ke změně v posouzení soužití prarodiče s vnukem. Při SLDB 1991 byla taková domácnost posuzována jako neúplná rodina, v roce 2001 jako vícečlenná nerodinná domácnost.

4.6.2 Velikost jednotlivých typů domácností Z hlediska velikosti domácností došlo u všech kategorií k celkovému zmenšení, tedy průměrný počet členů je o něco nižší. Stále se však pohybuje výrazně nad 2 členy na domácnost. Toto zmenšení průměrných údajů však větší měrou připadá právě na zvýšení podílu domácností jednotlivců. Podíl domácností se dvěma a čtyřmi členy oproti roku 1991 klesl. Tab.4.6.2.1 Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha-Vinoř Domácnosti s počtem členů v % 1 Bytové domácnosti Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti

2

3

4

5 a více

1991

19,2

26,6

18,0

27,0

9,2

2001

22,4

23,0

22,9

22,6

9,1

1991

24,0

28,5

21,1

22,5

3,8

2001

28,9

25,6

21,4

19,2

4,8

1991

25,5

28,4

20,5

21,8

3,8

2001

28,7

26,2

21,7

19,0

4,4


115

U hospodařících a cenzových domácností jsou nejčastější kategorií domácnosti jednočlenné. U bytových domácností se jedná o domácnosti dvoučlenné. Ve 22,4% bytů v MČ Praha-Vinoř bydlí jen jeden člověk. U hospodařících domácností narostl podíl jednočlenných domácností na téměř 29%, k nárůstu podílu došlo i u 5 a vícečlenných domácností. Velikost domácností v této městské části se během posledního období co do počtu členů spíše zmenšovala. Podíl cenzových domácností jednotlivců je v MČ Praha-Vinoř pod úroveň celopražského průměru.

4.6.3 Cenzové domácnosti Nejčastějším typem cenzových domácností v městské části Praha-Vinoř jsou úplné rodiny s 56,8% vysoko nad podílem v hl. m. Praze. Graf 4.6.3.1 Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze

24,9

18,3

6,8

36,8

9,5 3,6

Hl.m. Praha

MČ Praha Vinoř 27,6 0%

29,2 25%

4,3 8,3 1,8 50%

28,7

75%

100%







Nad celopražským údajem je v MČ Praha-Vinoř podíl úplných rodin bez i se závislými dětmi, snižující se podíl domácností jednotlivců je naopak výrazně podprůměrný. Složení rodinných domácností, jež jsou buď úplnými rodinami (manželský pár s dětmi nebo bez dětí) nebo rodinami neúplnými (rodič s dítětem, ať již závislým či dospělým), je významné pro hodnocení sociální situace v městské části. Úplné rodiny představovaly v roce 2001 v MČ Praha-Vinoř 81,8% ze všech rodinných domácností. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem (úplnými a neúplnými) jsou četnější rodiny se závislými dětmi s 54% podílu, zbývajících 46% náleží rodinám bez závislých dětí. Pro sociální situaci je též podstatné složení rodinných domácností podle počtu dětí. Tab.4.6.3.1 Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha-Vinoř Úplné 1991 Rodiny celkem

počet podíl v %

bez dětí s 1 dítětem se 2 dětmi se třemi a více dětmi

116

Neúplné 2001

1991

2001

465

590

81

131

100,0

100,0

100,0

100,0

počet

215

287

24

45

podíl v %

46,2

48,6

29,6

34,4

počet

117

145

31

56

podíl v %

25,2

24,6

38,3

42,7

počet

119

135

23

24

podíl v %

25,6

22,9

28,4

18,3

počet

14

23

3

6

podíl v %

3,0

3,9

3,7

4,6


Mezi domácnostmi s dětmi jsou nejpočetnější rodiny s 1 závislým dítětem, kterých bylo 51,2% ze všech rodinných domácností s dětmi. Od roku 1991 se počet domácností nesnížil v žádné kategorii se závislými dětmi. Podíl neúplných rodin ze všech cenzových domácností činil ve Vinoři 12,6%, v této kategorii je také více rodin se závislými dětmi. Neúplné rodiny se závislými dětmi jsou všeobecně častější než bez závislých dětí, ve Vinoři představovaly 65,6% ze všech neúplných rodin. U neúplných rodin s dětmi jsou trvale nejčastěji zastoupeny rodiny s 1 dítětem. Ve srovnání s rokem 1991 právě zde došlo k výraznému přírůstku, počet neúplných rodin s 1 dítětem vzrostl absolutně o 25, relativně o 80 procentních bodů. Všeobecně klesá průměrný počet dětí v rodinách, ve Vinoři se to ale zatím nijak zvláště neprojevilo. Co se týká úrovně bydlení rodin se závislými dětmi, potom v MČ Praha-Vinoř je jich velká většina (86%) samostatně v bytě. Dále jich 50% bydlí v bytě ve vlastním domě a 21% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to hlavně byty čtyřpokojové a větší (46%) nebo třípokojové (34%). V Praze celkem zaznamenáváme podstatně vyšší podíl rodin v nájemních bytech (46%), v rámci Prahy bydlí v bytech se 2 pokoji čtvrtina rodin s dětmi, ve třípokojových bytech téměř polovina (47%) a necelá pětina (17%) bydlí v bytech s více pokoji. Ani v detailnějším rozčlenění cenzových domácností nepřevažují domácnosti jednotlivců nad úplnými rodinami se závislými dětmi, tvoří však významnou část cenzových domácností. Tab.4.6.3.2 Domácnosti jednotlivců v MČ Praha-Vinoř 1991 počet Domácnosti jednotlivců celkem v tom: bydlící samostatně spolubydlící s jinou CD podnájemníci

2001 v%

počet

v%

189

100,0

298

100,0

142 43 4

75,1 22,8 2,1

207 90 1

69,5 30,2 0,3

Složení domácností jednotlivců se ale v průběhu desetiletí mezi cenzy poněkud změnilo. Zvýšil se počet, ale snížilo podíl domácností jednotlivců - samostatně bydlící osoba, zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců bydlících pohromadě s jinou CD. Zde se v praxi jedná např. o případy dvou společně bydlících, ale samostatně hospodařících přátel, osamělého samostatně hospodařícího rodiče, bydlícího s rodinou dítěte nebo rozvedené společně bydlící, ale samostatně hospodařící manžele. Případy tzv. podnájemníků jsou počtem zanedbatelné. Mezi 57 městskými částmi je Vinoř svým podílem 28,7% domácností jednotlivců až hluboko na 33. místě pomyslného pořadí.

4.6.4 Vybavení domácností Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti. Zde dochází v každém sčítání k aktuálním změnám ve výběru předmětů dlouhodobé spotřeby, na něž jsou občané dotazováni, takže srovnání s předchozími obdobími je možné jen omezeně. Při SLDB 2001 bylo ustoupeno od zjišťování vybavenosti televizorem, ledničkou, pračkou, protože dostupnost těchto předmětů je již všeobecná a jejich používání je běžné. Zůstalo zjišťování možnosti užívat osobní automobil, telefon, a to jak prostřednictvím pevné linky, tak mobilní sítě a v souladu s rozvíjející se informační společností také možnost používat doma osobní počítač, eventuálně s připojením na internet. Zůstalo zjišťování možnosti využití rekreačního objektu pro individuální rekreaci.


117

Tab.4.6.4.1 Vybavení bytových domácností v MČ Praha-Vinoř z toho podíl domácností vybavených Bytové domácnosti celkem

MČ PrahaVinoř Hl. m. Praha


celkem


telefonem

z toho 2 a více

pevnou linkou

pouze mobilním


celkem



plná vybavenost

916

571

97

400

36

376

235

115

187

64

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

112 463

55 194

191 213

48 478

MČ PrahaVinoř v %

100,0

62,3

10,6

43,7

3,9

41,0

25,7

12,6

20,4

7,0

Hl. m. Praha v%

100,0

48,1

6,5

48,7

5,0

36,2

22,6

11,1

38,5

9,8

Z přehledu je patrné, že vybavenost domácností v MČ Praha-Vinoř v porovnání s hl m. Prahou vyznívá ve většině sledovaných ukazatelů ve prospěch této městské části. Pod celopražským průměrem je hlavně využívání rekreačního objektu a vybavení domácností telefonní linkou nebo mobilním telefonem. Také méně bytových domácností je současně vybaveno automobilem, telefonem, počítačem i možností užívat rekreační objekt. Porovnávat vybavenost se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Tato vybavenost domácností se během desetiletého intervalu podstatně zlepšila. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve vybavení pevnou telefonní linkou, v roce 1991 bylo takto vybaveno pouze 12,8% bytových domácností.

4.6.5 Shrnutí Počet všech kategorií domácností se v MČ Praha-Vinoř během posledních 10 let zvýšil. Hodnoty průměrného počtu obyvatel domácností se spíše snížily - menší obsazenost bytů. Charakteristickým rysem byl nárůst podílu cenzových domácností s neúplnými rodinami a domácnosti jednotlivců Ve 22,4% bytů v MČ Vinoř bydlí jedna osoba. Nejčastějším typem cenzových domácností jsou úplné rodiny s 56,8% vysoko nad podílem hl. m. Prahy. Mezi rodinnými domácnostmi úhrnem jsou četnější rodiny se závislými dětmi s 54% podílu a mezi rodinami s dětmi jsou nejčetnější rodiny s jedním dítětem. Ve většině sledovaných ukazatelů vybavenosti domácností je tato městská část nad celopražským průměrem.

5

DOMY A BYTY

V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy. Domy - mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt (byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem se ve výsledcích sčítání neobjevují. Druhy domů rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu), bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení), ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty).

118


Domy z hlediska obydlenosti dělíme na obydlené - byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu neobydlené - dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba. Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce. Byty - vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá je dočasně přítomná osoba (osoby), které jsou k trvalému pobytu hlášeny jinde. Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu - v roce 2001 byly do obytné plochy 2 bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 - 7,9 m , které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné z důvodu metodických změn údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů - v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení). Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty. Sem zahrnujeme nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod. rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků) Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.1

Domy a byty - městská část Praha 9

5.1.1 Domovní fond Podle výsledků SLDB bylo v městské části Praha 9 sečteno 2 078 domů určených k bydlení a z toho 1 948 jich bylo trvale obydlených a 130 neobydlených. V této městské části trvale tvoří většinu obydleného domovního fondu bytové domy. Je to téměř 50% domů s byty. V nich se v roce 2001 nacházelo 93,11% ze všech bytů městské části Praha 9. Dalších 45,5% domovního fondu tvoří rodinné domy se 6% bytů z bytového fondu této městské části. Zbytek, 4,8% domů, tvoří tzv. ostatní budovy, ve kterých je 0,9%bytů. Toto složení domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části hlavního města a v průběhu posledních let se měnilo minimálně.


119

Tab.5.1.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha 9 v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem

rodinné domy počet

bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

2 095

1 983

948

47,8

950

47,9

85

4,3

112

5,3

2001 Přírůstek / úbytek 1991 - 2001

2 078

1 948

887

45,5

968

49,7

93

4,8

130

6,3

-17

-35

-61

x

18

x

8

x

18

x

Za desetileté období od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, snížil o 35 domů. U rodinných domů činil úbytek 61, u domů bytových naopak přibylo 18 domů, ostatních došlo také k nárůstu, a to o 8. Lze předpokládat, že zde došlo k určitým přesunům. U některých rodinných domů byla, byť i při zachování dílčího využití k bydlení, přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně rodinném domě byl zachován jeden byt, ale ve většině domu byl zřízen penzion nebo kancelářské prostory), čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek (urbanistických obvodů) dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu. Tab.5.1.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9 Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)

bytových domů

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených domů 1991 - 2001

-

-

-1

1

-

-

3

-

2

-1

67

57

63

-

-30

6

5

4

1

-

97

77

65

68

3

-32

108

90

80

84

5

-28

Tábor-západ

2

2

2

-

-

-

Hrdlořezy-západ

1

1

1

-

1

-

11

1

1

1

-

-10

122

94

84

85

6

-38

2

2

2

-

1

-

U svobodárny

114

109

108

1

102

-6

Na Balabence

69

82

82

1

80

13

9

9

8

1

6

-1

Počet trvale obydlených domů k 3.3.1991

celkem


1

Hloubětín-jih C

-

Hloubětín-prům. obvod

Název urbanistického obvodu

Za horou A Tábor-střed B Hloubětín (část)

5 UO Hrdlořezy-východ

Tábor-střed A Hrdlořezy (část)

4 UO Libeň-prům. obvod A

Podvinní Nový Střížkov B Libeň (část) Malešice (část)

120

trvale obydlených domů

rodinných domů

-

-

1

-

4

3

87 5

37

38

36

37

1

-1

231

240

236

40

190

5

Tábor-střed C

-

9

9

5

1

9

1 UO

-

9

9

5

1

9

Nad Krocínkou

147

166

154

98

66

7

Prosek-východ

2

1

1

1

-

-1

Nový Prosek A

5 UO

292

315

281

170

138

-11

Na vyhlídce

77

82

73

72

7

-4

Starý Prosek

117

119

117

6

105

-

Střížkov-východ B Prosek

z toho

6 UO

-

9

9

-

8

9

635

692

635

347

324

-


dokončení Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)


Nový Střížkov A Střížkov-východ A Střížkov-Lovosická A Střížkov-Lovosická C


4 UO Klíčov


z toho trvale obydlených domů

celkem

rodinných domů

bytových domů


225

252

224

214

27

75

78

78

1

74

-1 3

120

120

119

-

111

-1 2

-

2

2

-

2

420

452

423

215

214

3

6

10

10

5

5

4

Vysočany-prům. obvod

1

5

4

1

-

3

Pod Klíčovem

4

5

5

2

-

1

168

178

172

163

15

4

-

-

-

-

-

-

Krocínka Nad Klíčovem Vysočany-jih

22

9

9

2

3

-13

Na Harfě

25

25

25

-

25

-

121

146

146

13

126

25

16

15

15

1

11

-1

Libeň-prům. obvod B

2

3

3

-

1

1

Pod Harfou

2

-

-

-

-

-2

Staré Vysočany Nad libeňským nádražím

106

114

104

57

48

-2

Pod Prosekem

Nové Vysočany

4

3

2

3

-

-2

Vysočany-garáže

1

1

1

-

-

-

Vysočany (část)

14 UO

478

514

496

247

234

18

MČ Praha 9 celkem

39 UO

1 983

2 078

1 948

1 007

972

-35

V městské části Praha 9 ubylo celkem 35 trvale obydlených domů. Nárůst domů v některém katastru byl kompenzován úbytkem v katastru jiném. Největší úbytek byl zaznamenán na katastrálním území Hrdlořezy v UO Hrdlořezy-východ (28 domů), v celém hrdlořezském katastru došlo k úbytku o 40,4%, což je 38 domů. Další úbytek byl zaznamenán v KÚ Hloubětín. V dalších katastrálních územích ke snížení počtu domů nedošlo. Naopak ve Vysočanech přibylo 25 domů novou výstavbou v urbanistickém obvodu Staré Vysočany.

5.1.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Ke změnám v základních charakteristikách domovního fondu v MČ Praha 9 dochází jen minimálně. V této městské části převládá výstavba z let 1946 - 1980, kdy bylo postaveno 37% domů. Z tohoto množství bylo 15,1% rodinných domů. V letech 1920 - 1945 bylo postaveno 35,2% domů, z nichž 72% bylo rodinných. Pouze 13% domů bylo postaveno za posledních 20 let (1981 - 2001). Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Převážná většina domů (55,5%) byla postavena z cihel, resp. tvárnic či cihlových bloků. 26,6 domů je panelových. Z tohoto množství bylo 94% domů bytových. 61,4% rodinných domů byly domy s jedním bytem. V domech bytových bylo 93,1% bytů, z nichž 97,1% jsou byty 1. kategorie. V základním technickém vybavení také nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť mělo 86,4% domů, u bytových to bylo téměř 100%. Na vodovodní řad bylo napojeno 92,6% domů, plynovou přípojku mělo v době sčítání 77,6% domů. Ústředním topením bylo vytápěno 68,4% domů. Podstatný rozdíl je v typu využitého paliva. Klesl počet domů, kde bylo ústřední topení s kotlem na pevná paliva, naopak se zvýšil počet těch, kde energie využívaná k vytápění byl plyn. Průměrné stáří trvale obydlených bytů v MČ Praha 9 bylo v době sčítání 50 roků. K významným změnám došlo v domovním fondu v rozdělení podle vlastnictví.


121

Tab.5.1.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha 9 Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

Trvale obydlené domy

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy

1 948

887

968

100,0

100,0

100,0

soukromá fyzická osoba

953

obec, stát

262

847

96

48,9

95,5

9,9

5

208

13,4

0,6

21,5

stavební bytové družstvo

330

-

330

16,9

-

34,1

ostatní vlastníci a nezjištěno

403

35

334

20,7

3,9

34,5

v tom podle vlastníka domu:

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily v MČ Praha 9 soukromé fyzické osoby. U rodinných domů je to prakticky jediný druh vlastnictví (95,5%), bytové domy byly ve vlastnictví soukromých fyzických osob jen v necelých 10%. V tomto typu domů převažovala kategorie ostatní vlastníci a nezjištěno. Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků. Graf 5.1.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha 9 a v Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha 9

Hl.m. Praha

MČ Praha 9

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo

ostatní vlastníci včetně nezjištěno

Stejně jako v Praze celkem, i v MČ Praha 9 je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 48,9%, v Praze celkem 63,2%). Toto srovnání je uváděno pouze pro ilustraci, protože mezi jednotlivými městskými částmi jsou velké rozdíly v podílech rodinných a bytových domů. V městských částech, kde je vyšší zastoupení rodinných domů, je pak i vyšší podíl domů ve vlastnictví soukromých fyzických osob. Tab.5.1.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha 9 Podíl v %

Počet v roce 2001 domů Trvale obydlené domy z toho:

1 948

domů

bytů 19 168

1991 100,0

Průměrný počet bytů na 1 dům

bytů 2001 100,0

1991 100,0

2001 100,0

1991 9,75

2001 9,84

rodinné domy

887

1 159

47,8

45,5

6,4

6,0

1,30

1,31

bytové domy

968

17 839

47,9

49,7

92,6

93,1

18,83

18,43

122


Naprostá většina bytů se v MČ Praha 9, tak jako i v celém hlavním městě, nachází v domech bytových. Od roku 1991 se mírně zvýšil průměrný počet bytů na 1 dům. Průměrný počet bytů připadající v této městské části na 1 bytový dům je vyšší, než činí celopražský průměr.

5.1.3 Bytový fond Kompletní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů, velikosti bytů a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V MČ Praha 9 bylo v roce 2001 sečteno 19 168 trvale obydlených bytů a 1 786 bytů neobydlených. Naprostá většina bytů v MČ Praha 9 se nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 93,1% všech obydlených bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů mírně zvýšil o 5,1 procentních bodů. V porovnání s předchozím sčítáním se naopak mírně snížil počet trvale obydlených bytů. Tab.5.1.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha 9 trvale obydlené Byty celkem

celkem

v rodinných domech počet

neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%

v trvale obydlených domech

v neobydlených domech

1991

19 942

19 328

1 230

6,4

17 890

92,6

208

1,1

614

.

.

2001

20 954

19 168

1 159

6,0

17 839

93,1

170

0,9

1 786

1 587

199

Přírůstek / úbytek 1991 - 2001

1 012

-160

-71

x

-51

x

-38

x

1 172

x

x

5,1

-0,8

-5,8

x

-0,3

x

-18,3

x

190,9

x

x

v%

Neobvykle výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány za neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu přihlášena žádná osoba. Ovšem to neznamená, že je tento byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. V předchozím sociálním systému byla tato situace naprosto vyloučena, neobydlené byty byly skutečně neobsazené nebo z různých důvodů neobyvatelné. Srovnání s minulým cenzem není tedy přesné. Tab.5.1.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha 9 počet bytů Neobydlené byty

podíl v%

počet bytů

podíl v%

1 587

100,0

46 366

100,0

736

46,4

19 594

42,3

5

0,3

105

0,2

přestavba bytu

65

4,1

2 998

6,5

nezpůsobilý k bydlení

28

1,8

1 189

2,6

753

47,4

22 480

48,5

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně slouží k rekreaci

jiný důvod vč. nezjištěno

Podle toho, co bylo zjištěno při sčítání 2001 v MČ Praha 9 bylo 46,4% neobydlených bytů obydleno přechodně. Malé množství bytů bylo neobydleno z důvodu přestavby bytu nebo byt dosud nebyl zkolaudován po přestavbě. U dalších 47,4% bytů nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Lze předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit tedy potřebné údaje. Mezi těmito neobydlenými byty je další část bytů skutečně volná a je nabízena k pronajmutí. Celkově bylo v této městské části 8,3% neobydlených bytů. V absolutním počtu to bylo 1 587 bytů a téměř u 50% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů. I v celém


123

hlavním městě je jedním z největších důvodů neobydlenosti právě přechodné bydlení. Ještě větší podíl bytů v Praze celkem je také neobydlen z jiných či nezjištěných důvodů. Graf 5.1.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha 9 a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 42,3% 47,4%

obydleny přechodně slouží k rekreaci

46,4%

MČ Praha 9

přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení

1,8% 0,3% 4,1%

2,6%

6,5%

ostatní důvody

0,2%

Pokud srovnáme MČ Praha 9 s hlavním městem, vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je zde vyšší, než v Praze celkem. Z ostatních důvodů zde bylo neobydleno 47,4% bytů, což je naopak o něco méně, než činí celopražský průměr. Jak se měnil bytový fond v podrobném členění nám ukatuje následující přehled. Tab.5.1.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha 9



trvale obydlených

neobydlených

4

-

-

-

-

-

-

-

Hloubětín-průmyslový obvod

11

7

7

-

-4

Za horou A

91

70

67

3

-24

6

5

5

-

-1

5 UO

112

82

79

3

-33

Hrdlořezy-východ

179

125

118

7

-61

2

2

2

-

-

-4

2

2

2

-

-

18

2

2

-

-16

201

131

124

7

-77

43

41

40

1

-3

U svobodárny

1 869

1 887

1 693

194

-176

Na Balabence

Tábor-střed A 4 UO Libeň-průmyslový obvod A

124

z toho celkem

-

Hrdlořezy-západ

Libeň (část)

Přírůstek/ úbytek trvale obydlených bytů 1991 - 2001

Hloubětín-jih C

Tábor-západ

Hrdlořezy (část)

Počet bytů v trvale obydlených domech k 1.3.2001


Tábor-střed B Hloubětín (část)

Počet trvale obydlených bytů k 3.3.1991

1 372

1 665

1 549

116

177

Podvinní

56

50

37

13

-19

Nový Střížkov B

60

57

52

5

-8

3 400

3 700

3 371

329

-29

5 UO


dokončení


Malešice (část)



z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

Tábor-střed C

-

15

12

3

12

-

15

12

3

12

Nad Krocínkou

612

799

745

54

133

Prosek-východ

2

2

2

-

-

Nový Prosek A

3 387

3 428

3 264

164

-123

184

166

151

15

-33

2 475

2 681

2 521

160

46

-

137

124

13

124

6 660

7 213

6 807

406

147

802

820

775

45

-27

Střížkov-východ A

1 638

1 710

1 580

130

-58

Střížkov-Lovosická A

2 673

2 632

2 515

117

-158

Střížkov-Lovosická C

-

64

64

-

64

5 113

5 226

4 934

292

-179

12

30

27

3

15

Vysočany-průmyslový obvod

1

1

1

-

-

Pod Klíčovem

4

4

4

-

-

350

373

345

28

-5

-

-

-

-

-

103

21

18

3

-85

Starý Prosek Střížkov-východ B 6 UO Nový Střížkov A



1 UO

Na vyhlídce

Prosek


4 UO Klíčov

Krocínka Nad Klíčovem Vysočany-jih Na Harfě Staré Vysočany Nad libeňským nádražím Libeň-průmyslový obvod B Pod Harfou Nové Vysočany

305

313

268

45

-37

2 049

2 668

2 306

362

257

164

148

132

16

-32

15

16

15

1

-

3

-

-

-

-3

829

811

722

89

-107

Pod Prosekem

6

2

2

-

-4

Vysočany-garáže

1

1

1

-

-

Vysočany (část)

14 UO

3 842

4 388

3 841

547

-1

MČ Praha 9 celkem

39 UO

19 328

20 755

19 168

1 587

-160

Počtem nejvyšší úbytek (179 bytů) byl zaznamenán na KÚ Střížkov, ale k celkovému počtu trvale obydlených bytů je to zanedbatelné procento. Procentuálně největší úbytek (38,3%) byl v oblasti Hrdlořez. Je zřejmé, že zde docházelo častěji k proměně využití bytového fondu ke komerčním účelům.

5.1.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha 9 se odvíjí hlavně od stáří domovního fondu. Nejvíce bytů se nachází právě v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 66,7% bytů. Z tohoto množství je 99% bytů I. kategorie. Pouze 2,9% bytů je v domech postavených do roku 1919. V domech novějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001, je 9,6% bytu. Co se týká technického vybavení bytů, docházelo k dalšímu zlepšování. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se již téměř přiblížilo ke 100% (vlastní WC 98,9%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 98%). Ostatní technické vybavení jako vodovod a kanalizace bylo již v roce 1991 téměř stoprocentní. I při cenzu v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů.


125

Tab.5.1.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha 9 Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:

Počet bytů 2001 v domech celkem

Podíl v%

z toho v roce 2001 podíl v %

Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

19 328

100,0

19 168

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

14 792

76,5

18 489

96,5

97,1

86,8

90,0

II. kategorie

3 696

19,1

413

2,2

1,8

7,6

4,7

III. kategorie

494

2,6

105

0,5

0,4

3,1

1,2

IV. kategorie

346

1,8

27

0,1

0,1

0,9

0,6

U charakteristiky trvale obydlených bytů v této městské části došlo k výraznému zlepšení. Především zmizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Tehdy to bylo celkem 4,3% bytů, v roce 2001 již jen 0,7% bytů. Zmizela ale také naprostá většina bytů II. kategorie, kterých v roce 1991 bylo 19,1% a v roce 2001 již jen 2,2%. V MČ Praha 9 je 96,5% bytů I. kategorie. Ve srovnání s celopražským průměrem je zde toto procento vyšší. Ve velikostním rozložení došlo také ke změnám. Celkově se průměrná velikost 2 2 bytu v MČ Praha 9 mírně zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 34,3 m , roce 2001 již 36,5 m obytné plochy. Ve srovnání s celou Prahou byla ale v MČ Praha 9 průměrná plocha bytu menší (v Praze celkem to 2 bylo 43 m ). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových bytů. Graf 5.1.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha 9 1 40% 30% 20% 5 a více

2

10%

byty v rodinných domech 0%

4

byty v bytových domech

3

Nejčastějším typem bytu byly byty třípokojové (35,8% a dvoupokojové (35,%). Na třetím místě byly byty jednopokojové. Do této kategorie se počítají i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně.

126


Tab. 5.1.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha 9 1991 počet Byty celkem

2001 podíl v %

19 328

počet

100,0

podíl v %

19 168

100,0

z toho: 1 obytná místnost

5 781

29,9

4 724

24,6

2 pokoje

6 532

33,8

6 830

35,6

3 pokoje

6 477

33,5

6 863

35,8

4 pokoje

410

2,1

453

2,4

5 pokojů a více

128

0,7

162

0,8

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů jen s jednou obytnou místností a naopak narostl podíl i počet bytů dvou a vícepokojových. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt od roku 1991 mírně zvýšil z 2,16 na 2,19 v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha 9 byla v roce 2001 nájemních. 38,8% ze všech trvale obydlených bytů. Byt ve vlastním domě užívalo 5% vlastníků, z těch bylo 95% v rodinných domech. 14% bytů bylo v osobním vlastnictví, 25,1% bylo družstevních. V Praze celkem jsou také nejčastější byty nájemní (57,2%).

5.1.5 Úroveň bydlení Vzájemná provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěními o obyvatelstvu a domácnostech, která je právě ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha 9 postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe jednu obytnou 2 místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 16,8 m . Tab.5.1.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha 9 Na 1 byt obytná plocha v m2

Obytná plocha na 1 osobu v m2

obytné místnosti

Počet osob na 1 obytnou místnost

Domy úhrnem

Index 2001/1991

1991

34,3

2,16

14,5

1,10

2001

36,5

2,19

16,8

0,99

106,4

101,4

115,9

90,0

Ve srovnání s hl. m. Prahou je MČ Praha 9 pod celopražským průměrem. Obytná plocha připadající na 1 byt 2 2 2 v této městské části je 36,5 m , v celé Praze 43 m , obytná plocha na 1 osobu je zde 16,8 m , v hlavním 2 městě je průměr 18,3 m . Nepatrně lepší je situace v ukazateli počet osob na 1 obytnou místnost (v MČ Praha 9 to je 0,99, v Praze celkem 1,0). Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván jednou osobou v jedné místnosti, z nich 93,3% v domech bytových. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jen jednou cenzovou domácností.

5.1.6 Shrnutí Počet domů podléhající SLDB 2001 se od roku 1991 snížil. V MČ Praha 9 je ze sčítaných domů větší podíl domů bytových, v nichž se nachází i převážná většina bytů. Největší podíl domů v této MČ vlastnily soukromé fyzické osoby. Oproti roku 1991 se mírně zvýšil průměrný počet bytů na 1 dům. V období 1991 SLDB 2001 – PRAHA 9

127

2001 se také zvýšil počet bytů celkem. Neobvykle výrazně vzrostl počet bytů, které jsou označovány za neobydlené. Podle zjišťování ze sčítání bylo nejvíce tzv. neobydlených bytů obydleno přechodně. Stáří domovního a bytového fondu na sebe navazuje. Nejvíce bytů je v domech postavených v letech 1946 1980. Výrazně se zlepšila úroveň bydlení. Převážná většina bytů jsou byty I. kategorie, nejčastějším typem bytu je jednopokojový. Naprostá většina bytů v roce 2001 byla nájemních.

5.2

Domy a byty - městská část Praha-Čakovice

5.2.1 Domovní fond Podle výsledů SLDB 2001 bylo v MČ Praha-Čakovice sečteno 1 099 domů určených k bydlení a z toho jich 1 020 trvale obydlených. 79 domů bylo neobydlených. V této městské části většinu domovního fondu tvoří rodinné domy, je to přes 85% domů s byty. Podíl bytů v těchto domech činí 49%.. Bytových domů je 13,6%, pouze 1,3% jsou domy ostatní, v nichž se nacházejí byty. Složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části. Tab.5.2.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Čakovice v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

1 130

1 037

854

82,4

172

16,6

11

1,1

93

8,2


1 099

1 020

868

85,1

139

13,6

13

1,3

79

7,2

-31

-17

14

x

-33

x

2

x

-14

x

Za desetileté období mezi sčítáními se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášení osoby, snížil o 31. Ubylo 17 trvale obydlených domů. U rodinných domů byl nárůst 14 staveb, o 33 se snížil počet domů bytových. Počet ostatních domů vzrostl o 2 domy. Většina úbytku bytových domů souvisí s využitím těchto objektů pro jiné účely. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu. Tab.5.2.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)


128

trvale obydlených domů

celkem

rodinných domů

-

-

-

-

-

-

Čakovice-západ

7

10

8

10

-

1

Čakovice-prům. obvod

2

4

4

3

-

2

Čakovice-sever

3

3

3

1

2

-

Čakovice-střed

457

485

442

445

35

-15

Čakovice-jih

233

237

228

142

85

-5

-

-

-

-

-

-

702

739

685

601

122

-17

-

7 UO


Miškovice

bytových domů


z toho

Letňany-sever C

Čakovice-východ Čakovice


-

-

-

-

-

Miškovice

133

146

136

129

17

3

Na zlatém

-

-

-

-

-

-

133

146

136

129

17

3

3 UO


dokončení Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)




celkem

rodinných domů

bytových domů



-

-

-

-

-

-

Třeboradice-západ

-

-

-

-

-

-

Třeboradice-sever

3

5

4

5

-

1

Třeboradice-střed

199

209

195

206

1

-4

Třeboradice

4 UO

202

214

199

211

1

-3

MČ Praha -Čakovice celkem

14 UO

1 037

1 099

1 020

941

140

-17

Městskou část Praha-Čakovice tvoří tři katastrální území - Čakovice, Miškovice a Třeboradice. Zásadní úbytek domů byl na území Čakovic, a to u domů bytových. U těchto domů byla pravděpodobně přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně bytovém domě byl zachován jeden nebo dva byty, ale ve většině domu byl zřízen např. penzion nebo kancelářské prostory).

5.2.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu v této městské části, většina domů je postavena v letech 1946 - 1980, dále pak větší množství v rozmezí let 1920 - 1945. Celkem bylo letech 1920 - 1980 postaveno 750 domů, z velké části rodinných. Z tohoto období pochází 120 domů bytových z celkového počtu 140 bytových domů městské části. V posledním desetiletí před SLDB bylo postaveno 87 domů, z toho 81 rodinných domů a 4 domy bytové. Průměrné stáří trvale obydlených domů v MČ Praha-Čakovice bylo 50,5 roků. Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Převážná většina domů je postavena z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Celkem u 30 domů je stavebním materiálem stěnový panel. Z tohoto materiálu bylo postaveno 8 rodinných domů a 22 domů bytových. Připojení na vodovodní řad má 91,6% domů, přípoj na kanalizační síť je u 59,1% domů. Ústředním topením bylo vybaveno 75,4% domů. K výrazným změnám v domovním fondu došlo v rozdělení podle vlastnictví. Tab.5.2.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Čakovice Počet domů

Podíl v %

z toho celkem


rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

1 020

868

856 61

rodinné domy

bytové domy

139

100,0

100,0

100,0

842

12

83,9

97,0

8,6

8

49

6,0

0,9

35,3

v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo

20

-

20

2,0

-

14,4


83

18

58

8,1

2,1

41,7

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily soukromé fyzické osoby (83,9%) a to díky převažujícímu typu domů v této městské části, domů rodinných. Těch patřilo soukromým fyzickým osobám 97%. U bytových domů převažovala kategorie ostatní vlastníci a nezjištěno. Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou položkách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů. Právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků.


129

Graf 5.2.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Čakovice a v Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha Čakovice

Hl.m. Praha

MČ Praha Čakovice

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo


Stejně jako v Praze celkem, i v MČ Praha-Čakovice je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 83,9%9%, v Praze celkem 63,2%). Rozdíl i v relativním porovnání s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví je dán již převažujícím podílem rodinných domů nad bytovými a tedy hlediskem vlastnictví domů. Tab.5.2.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Čakovice Podíl v %


domů

bytů

1 020

1991


bytů 2001

1991

2 198

100,0

100,0

2001

100,0

1991

100,0

2001

2,04

2,15

rodinné domy

868

1 076

82,4

85,1

49,6

49,0

1,23

1,24

bytové domy

139

1 109

16,6

13,6

49,7

50,5

6,11

7,98

Rozložení bytů v domech v městské části Praha-Čakovice je téměř rovnoměrné. 50,5% bytů se nachází v domech bytových, 49% bytů je v domech rodinných. Od roku 1991 se průměrný počet bytů na jeden dům zvýšil.

5.2.3 Bytový fond Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti, velikosti bytu a úrovni bydlení lze zatím získat výhradně ze sčítání. V městské části Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 2 198 trvale obydlených bytů a 181 neobydlených. Tab.5.2.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Čakovice trvale obydlené Byty celkem

celkem


neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%



1991

2 230

2 116

1 050

49,6

1 051

49,7

15

0,7

114

.

.

2001

2 379

2 198

1 076

49,0

1 109

50,5

13

0,6

181

95

86


149

82

26

x

58

x

-2

x

67

x

x

v%

6,7

3,9

2,5

x

5,5

x

-13,3

x

58,8

x

x

130


V bytových domech je pouze o 1,5% více bytů, než v domech rodinných. Oproti roku 1991 se počet trvale obydlených bytů zvýšil o 82 bytů. Poměrně výrazně vzrostl v devadesátých letech počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB 2001 označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba. To ovšem neznamená, že je byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. Při předchozím cenzu byt označený jako neobydlený, byl skutečně neobsazený nebo neobyvatelný. Není tedy možné srovnání. Bylo zjištěno, že téměř 34% neobydlených bytů bylo obydleno přechodně. U 35,8% bytů nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Mezi neobydlenými byty je část bytů skutečně volná a nabízená k pronajmutí. Tab.5.2.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha-Čakovice počet bytů Neobydlené byty

počet bytů

podíl v %

podíl v %

95

100,0

46 366

100,0

32

33,7

19 594

42,3

-

-

105

0,2

23

24,2

2 998

6,5

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně slouží k rekreaci přestavba bytu nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

6

6,3

1 189

2,6

34

35,8

22 480

48,5

Ve srovnání s hlavní městem je struktura neobydlenosti bytů v MČ Praha Čakovice poněkud rozdílná. U bytů obydlených přechodně a z jiného důvodu včetně nezjištěno je podíl těchto bytů v celopražském měřítku vyšší. U bytů, kde probíhá přestavba, je v hlavním městě podíl několikanásobně nižší, než v PrazeČakovicích. Graf 5.2.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Čakovice a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 35,8%

42,3%

33,7%

slouží k rekreaci

MČ Praha-Čakovice

přestavba bytu

6,3%

nezpůsobilé k bydlení

24,2%

2,6%

6,5%

obydleny přechodně

ostatní důvody

0,2%

V této městské části bylo v trvale obydlených domech 4,3% neobsazených bytů, v absolutním počtu to bylo 95 bytů a u téměř 36% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů a z toho u 48,5% nebyl důvod neobydlenosti zjištěn. Jak se změnil bytový fond v podrobném členění nám ukazuje následující přehled.


131

Tab.5.2.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Čakovice




z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

Letňany-sever C

-

-

-

-

8

9

9

-

1

Čakovice-průmyslový obvod

3

5

5

-

2

-

Čakovice-sever

9

10

9

1

0

Čakovice-střed

745

741

715

26

-30

Čakovice-jih

887

948

893

55

6

-

-

-

-

-

1 652

1 713

1 631

82

-21

-

-

-

-

-

Miškovice

214

337

329

8

115

Na zlatém

-

-

-

-

115

7 UO


Miškovice


Čakovice-západ

Čakovice-východ Čakovice


214

337

329

8


3 UO

-

-

-

-

-

Třeboradice-západ

-

-

-

-

-

Třeboradice-sever

4

4

4

-

-

Třeboradice-střed

246

239

234

5

-12

Třeboradice

4 UO

250

243

238

5

-12


14 UO

2 116

2 293

2 198

95

82

Na katastrálním územní Miškovice přibylo 115 bytů, což je při počtu 976 obyvatel poměrně značný přírůstek. Je zde návaznost na novou výstavbu rodinných domů.

5.2.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Čakovice se odvíjí hlavně od stáří fondu domovního. Nejvíce bytů se nachází právě v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 59,1% bytů. Z tohoto množství je 96,5% bytů I. kategorie. V domech postavených do roku 1919 je 7,1% bytů. V domech nejnovějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001, je 11,3% bytů. Co se týká technického vybavení bytů v této městské části, je standardní. Vybavení vlastní koupelnou a záchodem se přiblížilo téměř 100% (vlastní WC má 96,2%, vlastní koupelnu nebo sprchový kout 96,8% bytů). Do 99% bytu je zaveden vodovodní řad, přípojku na veřejnou kanalizační síť má 77,2% bytů. 21,9% bytů má vlastní žumpu nebo jímku. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými klasifikacemi bytů. Tab.5.2.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Čakovice Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

2 116

100,0

2 198

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

1 453

68,7

1 989

90,5

94,8

86,2

76,9

II. kategorie

490

23,2

140

6,4

3,2

9,6

15,4

III. kategorie

53

2,5

31

1,4

0,5

2,3

-

IV. kategorie

120

5,7

11

0,5

0,5

0,6

-

132


U charakteristiky trvale obydlených bytů v této městské části, tak jako ve většině jiných městských částí, došlo k výraznému zlepšení. Především zmizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Tehdy to bylo 8,2%, v roce 2001 již jen 1,9%. Znatelně ubylo bytů II. kategorie, z 23,2% v roce 1991 na 6,4% v roce 2001. V MČ Praha-Čakovice je 90,5% bytů I. kategorie. Došlo také ke změnám ve velikostním rozložení bytů. Celková velikost bytu se v MČ Praha-Čakovice oproti 2 2 roku 1991 zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 45,8 m obytné plochy, při cenzu 2001 to bylo již 50,1 m . 2 Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla obytná plocha na jeden byt větší (v Praze celkem 43 m ). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových. Graf 5.2.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Čakovice 1 50% 40% 30% 20%

5 a více

2

10%

byty v rodinných domech

0%


4

3

Nejčastějším typem bytu byly třípokojové, kterých bylo 59,3% v domech bytových. Další místo zaujímaly byty dvoupokojové, kterých bylo více také v bytových domech. Vícepokojové byty (čtyř a pětipokojové) převládaly v rodinných domech. Tab. 5.2.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Čakovice 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v %

2 116

100,0

počet

podíl v %

2 198

100,0

1 obytná místnost

293

13,8

251

11,4

2 pokoje

687

32,5

677

30,8

3 pokoje

771

36,4

831

37,8

4 pokoje

231

10,9

261

11,9

5 pokojů a více

134

6,3

151

6,9

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů s jednou a se dvěma obytnými místnostmi, zvýšil se podíl bytů tří a vícepokojových. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na jeden byt zvýšil z 2,66 v roce 1991 na 2,75 v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha-Čakovice byly byty ve vlastním domě. Z celkového počtu 915 jich 902 bylo v rodinných domech. Jen 567 bytů (25,8%) bylo nájemních, z nich 519 v domech bytových. V Praze celkem jsou nejčastější byty nájemní (57,2%).


133

5.2.5 Úroveň bydlení Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Čakovice se postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na osobu, počet osob na obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe o něco 2 více, než 1 obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 19,2 m . Tab.5.2.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Čakovice Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

45,8

2,66

17,5

2001

50,1

2,75

19,2

0,95

109,4

103,4

109,7

96,9

Index 2001/1991

0,98

Ve srovnání s hlavní městem je MČ Praha-Čakovice nad celopražským průměrem. Obytná plocha na 1 byt 2 2 v Praze-Čakovicích je 50,1 m , v Praze celkem 43 m . 2 2 Vyšší je i obytná plocha na osobu (zde 19,3 m , v Praze celkem 18,3 m ). I hodnota ukazatele počet osob na obytnou místnost je ve prospěch městské části, v MČ Praha-Čakovice 0,95, v Praze celkem 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami. Nejvíce jich bydlí ve dvoupokojových a třípokojových bytech. 55,4% těchto bytů je v domech bytových. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jednou cenzovou domácností.

5.2.6 Shrnutí V MČ Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 1 099 domů určených k bydlení, 1 020 z nich bylo obydleno trvale a 79 jich bylo neobydlených. Naprostou většinu (85%) obydleného domovního fondu tvoří rodinné domy, v kterých bylo zaznamenáno 49% bytového fondu, 50,5% bytů bylo v domech bytových. 68,2% všech domů bylo postaveno v letech 1920 - 1980, za poslední desetileté období zde bylo postaveno 87 domů, z nich bylo 93,1% rodinných. V MČ Praha-Čakovice bylo v roce 2001 sečteno 2 379 všech bytů celkem, 2 198 jich bylo trvale obydlených a 181 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 6,7 procentních bodů, trvale obydlených však již jen o 3,9%. V MČ Praha-Čakovice bylo 90,5% bytů I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Čakovice 2 2 zvýšila na 50,1 m , ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty nadprůměrné (Praha- 43m ). Daleko nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Čakovice byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu. Snížil se však podíl jednopokojových a dvoupokojových bytů při zvýšení zastoupení bytů čtyř a vícepokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu byla čtvrtina obydlených bytů v MČ-Praha-Čakovice pronajímána, z toho bylo 91,5% v domech bytových. Úroveň bydlení se zde dále zlepšuje a v některých parametrech je nad celopražským průměrem.

5.3

Domy a byty - městská část Praha-Kbely

5.3.1 Domovní fond Z výsledků SLDB 2001 víme, že v MČ Praha-Kbely bylo sečteno 869 domů určených k bydlení, z toho jich bylo 813 obydleno trvale a 56 neobydlených. V MČ Praha-Kbely tvoří výraznou většinu (81,8%) obydleného domovního fondu rodinné domy, pouze 15,7% domy bytové. Ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem tvoří 2,5%, čili

134


zanedbatelný podíl. V bytových domech bylo 50,9% bytů a v rodinných domech se v roce 2001 nacházelo 48,1% ze všech bytů této městské části. Nepatrný zbytek 1% bytů připadá na domy ostatní. Tab.5.3.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Kbely v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

932

872

732

83,9

131

15,0

9

1,0

60

6,4


869

813

665

81,8

128

15,7

20

2,5

56

6,4

-63

-59

-67

x

-3

x

11

x

-4

x

Během deseti let od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, snížil o 63 domů. U trvale obydlených domů byl úbytek 59 domů. Snížil se o 4 domy i počet domů neobydlených. Celkově se snížil počet domů rodinných (o 67 domů) i bytových (o 3 domy). U domů ostatních došlo k nárůstu o 11 domů. Pravděpodobně u některých rodinných domů byla přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou (např. v původně rodinném domě byl zachován jeden nebo dva byty, ale ve většině domu byl zřízen penzion nebo kancelářské prostory), čímž došlo k přírůstku domů označených jako ostatní. Situaci v nejpodrobnějším detailu dokumentuje rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů. Tab.5.3.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)


Kbely-Novákova



celkem

rodinných domů

bytových domů


42

39

39

31

8

K Letňanům

-

-

-

-

-

-

Letňany-sever B

-

-

-

-

-

-


-3

1

2

1

2

-

-

Kbely-sever

308

254

242

156

93

-66

Kbely-západ

175

197

186

193

1

11

5

-

-

-

-

-5

336

372

340

321

29

4

5

5

5

5

-

-

Kbely-průmyslový obvod Kbely-jih Kbely-východ Kbely

9 UO

872

869

813

708

131

-59


9 UO

872

869

813

708

131

-59

Městská část Praha-Kbely leží na jednom katastrálním území Kbely s devíti urbanistickými obvody. Na celém tomto území došlo k úbytku 59 trvale obydlených domů. Největší úbytek byl zaznamenán v urbanistickém obvodu Kbely-sever. Zde se pravděpodobně projevila metodická změna oproti cenzu v roce 1991, kdy se jako trvale obydlený sečetl i takový objekt, který měl jen evidenční číslo, ale byla v něm hlášena k trvalému pobytu alespoň jedna osoba, tedy i např. rekreační chata. V SLDB 2001 nebyly tyto objekty do sčítání domů zahrnuty a osoby v nich žijící byly sečteny jako osoby bydlící mimo byty.


135

5.3.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Největší výstavba v MČ Praha-Kbely probíhala v letech 1920 - 1945, kdy zde bylo postaveno 309 domů, tj. 35,6% všech domů (296 rodinných) a dále pak v letech 1946 - 1980, to bylo postaveno 291 domů (180 rodinných). Průměrné stáří trvale obydlených domů této městské části bylo 49,2 roků a tomuto stáří odpovídá také stavební materiál nosných zdi domů. Tím jsou ve většině případů cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Pouze 4 domy jsou postaveny ze stěnových panelů, z toho jsou 3 rodinné. Základní technické vybavení v městské části Praha-Kbely je standardní. V převážné většině domů je napojení na kanalizační síť i vodovodní řad. Plynové přípojky využívají více jak tři čtvrtiny domů. 75,6% domů je vybaveno ústředním topením. K významným změnám došlo v rozdělení podle vlastnictví. Tab.5.3.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Kbely Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

rodinné domy

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu:

813

665


666 61

obec, stát stavební bytové družstvo ostatní vlastníci a nezjištěno

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy

128

100,0

100,0

100,0

654

7

81,9

98,3

5,5

1

55

7,5

0,2

43,0

-

-

-

-

-

-

86

10

66

10,6

1,5

51,6

Většinu domů podléhajících sčítání v MČ Praha-Kbely vlastnily soukromé fyzické osoby. Z rodinných domů, kde je tento typ vlastnictví nejčastější, to bylo 98,3%. Ze 128 bytových domů bylo 43% ve vlastnictví obce nebo státu, více než polovina připadla na ostatní nebo nezjištěné vlastníky. Do této skupiny jsou zahrnuty převážně právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Graf 5.3.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Kbely a v Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha-Kbely

Hl.m. Praha

MČ Praha-Kbely

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo


Stejně jako v Praze-Kbelích, tak i v Praze celkem je největším vlastníkem domů soukromá fyzická osoba (v městské části 81,9%, v hlavním městě 63,2%). Rozdíl v porovnání s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví, je dán poměrem v podílu rodinných a bytových domů a tedy z hlediska vlastnictví domů, poněkud odlišným charakterem MČ Praha-Kbely oproti hlavnímu městu.

136


Tab.5.3.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Kbely Podíl v %


domů

bytů

1991


bytů 2001

1991

813

1 762

100,0

100,0

rodinné domy

665

847

83,9

bytové domy

128

897

15,0

2001

1991

2001

100,0

100,0

2,06

2,17

81,8

50,2

48,1

1,23

1,27

15,7

49,1

50,9

6,73

7,01

Podíl bytů v domech rodinných a bytových téměř stejný. Od roku 1991 se zvýšil průměrný počet bytů na jeden dům.

5.3.3 Bytový fond Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů a úrovni bytů lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Kbely v roce 1991 bylo 1 762 trvale obydlených a 149 neobydlených bytů. Mírnou početní převahu mají byty v domech bytových. Oproti roku 1991 se celkový počet bytů sice zvýšil o 53, ale snížil se o 33 počet trvale obydlených bytů. Tab.5.3.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Kbely trvale obydlené Byty celkem

celkem


neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%



1991

1 858

1 795

901

50,2

882

49,1

12

0,7

63

.

.

2001

1 911

1 762

847

48,1

897

50,9

18

1,0

149

69

80


53

-33

-54

x

15

x

6

x

86

x

x

v%

2,9

-1,8

-6,0

x

1,7

x

50,0

x

136,5

x

x

Za desetiletí mezi sčítáními vzrostl počet neobydlených bytů. Jsou to byty, ve kterých není přihlášena žádná osoba k trvalému pobytu, ale neznamená to, že byt je prázdný. Při minulém cenzu v roce 1991 byly neobydlení byty skutečně neobsazené, proto srovnání není možné. V roce 2001 bylo v MČ Praha-Kbely 149 nebydlených bytů, z nich bylo 69 v trvale obydlených domech. Tab.5.3.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha-Kbely počet bytů Neobydlené byty

počet bytů

podíl v %

podíl v %

69

100,0

46 366

100,0

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně

17

24,6

19 594

42,3

slouží k rekreaci

-

-

105

0,2

přestavba bytu

3

4,3

2 998

6,5


-

-

1 189

2,6

49

71,0

22 480

48,5


V roce 2001 bylo v městské části Praha-Kbely zjištěno, že 24,6% neobydlených bytů bylo obydleno přechodně a jen 4,3% bylo neobydleno z důvodů přestavby. U dalších 71% nebyl přímo zjištěn důvod SLDB 2001 – PRAHA 9

137

neobydlenosti. Lze předpokládat, že u části jde také o přechodně obydlené byty, kde se však nepodařilo zastihnout jejich uživatele a vyplnit tedy potřebné údaje. Je také možné, že část těchto bytů je skutečně volná a je nabízena k pronajmutí. Graf 5.3.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Kbely a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 42,3%

24,6% MČ Praha-Kbely

obydleny přechodně slouží k rekreaci

4,3%

71,0%

přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

2,6%

6,5%

0,2%

Pokud porovnáme tuto městskou část s hl. m. Prahou, vidíme, že podíl přechodně obydlených bytů je v MČ Praha-Kbely podstatně nižší, než v Praze celkem. Z ostatních či nezjištěných důvodů zde bylo neobydleno 71% bytů (absolutní počet byl 49 bytů), což je naopak vyšší podíl, než v celopražském průměru. Jak se bytový fond měnil nám v podrobném členění ukazuje následující přehled. Tab.5.3.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Kbely



Kbely-Novákova



z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

86

81

81

-

K Letňanům

-

-

-

-

-

Letňany-sever B

-

-

-

-

-


-5

1

1

1

-

-

Kbely-sever

915

928

879

49

-36

Kbely-západ

213

228

221

7

8

27

-

-

-

-27

547

587

574

13

27

6

6

6

-

-

9 UO

1 795

1 831

1 762

69

-33

9 UO

1 795

1 831

1 762

69

-33

Kbely-průmyslový obvod Kbely-jih Kbely-východ Kbely MČ Praha-Kbely celkem


Stejně jako u domů zde byl nejvyšší úbytek v UO Kbely-sever. V dalším urbanistickém obvodu Kbelyprůmyslový obvod, kde došlo ke změně funkce všech 5 domů na jinou než obytnou a nebyl zde tedy oproti minulému cenzu v roce 2001 sečten z původních 27 ani jeden byt.

138


5.3.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu se většinou odvíjí hlavně od stáří fondu domovního. Nejvíce bytů se nachází v domech postavených v letech 1946 - 1980, a to 58,4% všech trvale obydlených bytů. Z tohoto množství je 97% bytů I. kategorie. Pouze 3,5% bytů se nachází v domech postavených do roku 1919. V domech novějších, postavených za posledních 20 let před SLDB 2001 je 13,2% bytů. Co se týká technického vybavení bytů, dochází neustále ke zlepšování. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se již téměř přiblížilo ke 100% (vlastní WC 96,3%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 96%). Ostatní technické vybavení jako vodovod a kanalizace bylo také téměř stoprocentní. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň bydlení pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů. Tab.5.3.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Kbely Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

1 795

100,0

1 762

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

1 356

75,5

1 629

92,5

97,2

87,6

83,3

II. kategorie

306

17,0

69

3,9

1,7

6,4

-

III. kategorie

40

2,2

34

1,9

0,3

3,7

-

IV. kategorie

93

5,2

12

0,7

0,3

0,8

11,1

U charakteristiky trvale obydlených domů v této městské části došlo k výraznému zlepšení. Bytů III. a IV. kategorie bylo již v roce 1991 malé množství, přesto se jejich počet ještě snížil. Tyto typy bytů téměř vymizely. Na minimální hodnotu ubylo i bytů II. kategorie, kterých v roce 1991 bylo 17%, v roce 2001 již jen 3,9%. V MČ Praha-Kbely je 92,5% bytů I. kategorie, ve srovnání s Prahou celkem (88,5% bytů I. kategorie) je toto procento v městské části vyšší. Ve velikostním rozložení došlo také ke změnám. Celkově se 2 průměrná velikost bytu v MČ Praha-Kbely mírně zvýšila. V roce 1991 připadalo na 1 byt 46,5 m , v roce 2 2001 to bylo 50,6 m obytné plochy. Ve srovnání s celopražským průměrem zde byla průměrná plocha bytu 2 větší (Praha celkem 43 m ). Ke změnám došlo i v počtu obytných místností. Snížil se počet nejmenších bytů a vzrostl počet vícepokojových bytů. Graf 5.3.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Kbely 1 50% 40% 30% 20%

5 a více

2

10%


0%

4


3


139

Nejčastějším typem bytu byly byty dvoupokojové (38,5%) a třípokojové (32,4%). O jeden procentní bod poklesl za desetileté období mezi cenzy počet bytů s jednou obytnou místností. Do této kategorie se počítají i garsoniéry, tzv. obytné kuchyně a podobně. Tab. 5.3.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Kbely 1991 počet Byty celkem z toho:

2001 podíl v %

počet

podíl v %

1 795

100,0

1 762

100,0

1 obytná místnost

181

10,1

160

9,1

2 pokoje

741

41,3

679

38,5

3 pokoje

582

32,4

571

32,4

4 pokoje

182

10,1

197

11,2

5 pokojů a více

109

6,1

133

7,5

Za posledních deset let došlo ve struktuře bytů podle počtu obytných místností k určitému zlepšení. Pokleslo zastoupení bytů s jednou a se dvěma obytnými místnostmi a naopak vzrostl podíl i počet čtyř a vícepokojových bytů. Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících na 1 byt od roku 1991 zvýšil z 2,63 v roce 1991 na 2,73 v roce 2001. Důležitou charakteristikou bytu je právní důvod jeho užívání. Naprostá většina bytů v MČ Praha-Kbely byly byty ve vlastním domě. Z celkového počtu 737 jich bylo 724 v rodinných domech. 27,4% bytů bylo nájemních, 456 z nich (94,4%) bylo v domech bytových. V Praze celkem jsou nejčastější domy nájemní.

5.3.5 Úroveň bydlení Informace o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Kbely se zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe více než jednu 2 obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 30,3 m . Tab.5.3.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Kbely Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem

Index 2001/1991

1991

46,5

2,63

18,0

0,98

2001

50,6

2,73

20,3

0,92

108,8

103,8

112,8

93,9

Ve srovnání s celopražským průměrem je MČ Praha-Kbely nad tímto průměrem. Obytná plocha na 1 byt 2 2 v městské části je 50,6 m , v Praze celkem 43 m . Vyšší je i obytná plocha na osobu (MČ Praha-Kbely 2 2 20,3 m , Praha celkem 18,3 m ), naopak je zde nižší hodnota ukazatele počtu osob na 1 obytnou místnost, v MČ je to 0,92, v Praze celkem 1,0). Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami, je to 31,8% ze všech bytů. Z bytů obývaných dvěma osobami je pak 59,1% bytů v domech bytových a z těchto bytů 98,2% jsou byty I. kategorie. Pokud jde o rodinné složení, je většina bytů obývána jen jednou cenzovou domácností.

140


5.3.6 Shrnutí V MČ Praha-Kbely bylo v roce 2001 sečteno 869 domů určených k bydlení, přičemž 813 z nich bylo obydleno trvale a 56 jich bylo neobydlených. Výraznou většinu (81,8%) obydleného domovního fondu zde tvoří rodinné domy, domy bytové tvoří 15,7% a ostatní domy 2,5%. V bytových domech bylo sečteno 50,9%, v rodinných domech potom 48,1% bytového fondu. 67,2% rodinných domů bylo postaveno v letech 1920 1980, za poslední desetileté období zde přibylo 86 nově postavených rodinných domů. V MČ Praha-Kbely bylo sečteno 1 911 bytů celkem, 1 762 z nich bylo trvale obydlených a 149 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů tedy zvýšil o 2,9%, počet trvale obydlených se o 1,8% snížil. Je zde 92,5% bytů I. kategorie, průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Kbely zvýšila na 2 50,6 m , ve srovnání s celopražským údaji jsou to hodnoty nadprůměrné. Byt dvoupokojový byl nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností, ale zvyšuje se podíl bytů vícepokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 41,8% obydlených bytů, 27,4% bytů v městské části je nájemních.

5.4

Domy a byty - městská část Praha-Letňany

5.4.1 Domovní fond Z výsledků 2001 víme, že v městské části Praha-Letňany bylo sečteno 586 domů určených k bydlení a z toho jich 570 bylo trvale obydlených a 16 neobydlených. Bytový fond v MČ Praha-Letňany tvoří 51,4% domů bytových, 46,7% domy rodinné. Ostatní domy s byty nebo sečtenými obyvateli s trvalým pobytem tvoří 1,9%. V bytových domech se v roce 2001 nacházelo 93,7% bytů, v domech rodinných pouze 6,1% bytů. Tab.5.4.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Letňany v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

584

547

252

46,1

286

52,3

9

1,6

37

6,3


586

570

266

46,7

293

51,4

11

1,9

16

2,7

2

23

14

x

7

x

2

x

-21

x

Během deseti let od SLDB 1991 se počet domů, ve kterých byly sečteny byty či trvale hlášené osoby, zvýšil o 2 domy. U trvale obydlených domů byl nárůst 23 domů, z toho bylo14 rodinných a 7 bytových. Přibyly také 2 domy ostatní. Oproti jiným městským částem, kde byl většinou zaznamenán nárůst neobydlených domů, v MČ Praha-Letňany došlo k úbytku těchto domů, a to o 21. Rozmístění sečtených domů v členění podle nejmenších územních celků (urbanistických obvodů) dokumentuje situaci v nejpodrobnějším detailu.


141

Tab.5.4.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)



bytových domů

-1


celkem

Nový Prosek B

24

26

23

26

-

K Vysočanům

-

-

-

-

-

-

Střížkov-Lovosická B

-

-

-

-

-

-

Letňany-západ

-

-

-

-

-

-

Letov

1

2

2

-

1

1

287

313

304

214

95

17

Staré Letňany Letňany-sever A

4

4

3

4

-

-1

31

37

34

37

-

3

Nové Letňany

200

204

204

-

197

4

9 UO

547

586

570

281

293

23

9 UO

547

586

570

281

293

23

Letňany-prům. obvod

Letňany MČ Praha-Letňany celkem

rodinných domů


Městská část Praha-Letňany leží na jednom katastrálním území Letňany, které se skládá z 9 urbanistických obvodů. V celém KÚ došlo k nárůstu 23 trvale obydlených domů, nejvyšší přírůstek byl v UO Staré Letňany, tedy centrální části území. Jedná se o výstavbu domů rodinných i bytových.

5.4.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů V městské části Praha-Letňany převládá výstavba domů z let 1946 - 1980, kdy bylo postaveno 48,1% všech domů. Je zde ovšem rozdíl v převažujícím období výstavby domů rodinných - těch bylo více než 40% postaveno v letech 1920 - 1945 a domů bytových, kterých v letech 1946 - 1980 přibylo 67,8%. Průměrné staří bytových domů (28,4 roků) současně s tím, že v této městské části byl od roku 1970 do roku 1980 zaznamenán nárůst obyvatelstva o více než 7 000 svědčí o sídlištní výstavbě v urbanistickém obvodu Nové Letňany. Průměrné stáří všech trvale obydlených domů městské části bylo v době sčítání 39 let. Stáří domů odpovídá také stavební materiál. Přiměřené množství domů (32,3%), které odpovídá sídlištní výstavbě, je postaveno ze stěnových panelů. Z tohoto množství je téměř 100% domů bytových. Více než u 55% všech domů jsou jako stavební materiál použity cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Největší počet domů je s 12ti a více byty - domy bytové, dále následují domy s jedním bytem - domy rodinné. V bytových domech bylo 93,7% letňanských bytů, z nich bylo 98,4% I. kategorie. V základním technické vybavení nedošlo k podstatným změnám. Připojení na kanalizační síť mělo 93,5% domů, na vodovodní řad jich bylo napojeno 97%. Plynovou přípojkou bylo v době sčítání vybaveno 70% a ústřední topení mělo 84% domů. Podstatný rozdíl je v typu využitého paliva. Klesl počet domů, kde bylo ústřední topení na pevná paliva, naopak se zvýšil počet těch, kde energií používanou k vytápění byl plyn. K významným změnám v domovním fondu došlo v rozdělení podle vlastnictví. Tab.5.4.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Letňany Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

bytové domy

rodinné domy


570

266


262 74 28

-

28

4,9

-

9,6

206

2

199

36,1

0,8

67,9

obec, stát stavební bytové družstvo ostatní vlastníci a nezjištěno

142

293

100,0

100,0

260

2

46,0

97,7

0,7

4

64

13,0

1,5

21,8


100,0

Většinu domů podléhajících SLDB 2001 v MČ Praha-Letňany vlastnily soukromé fyzické osoby. Z 99,2% to byly rodinné domy, kde je to prakticky jediný druh vlastnictví. U kategorie bytových domů převažovala skupina ostatní vlastníci a nezjištěno (96,6% bytových domů). Probíhající privatizace ve prospěch uživatelů bytů se odráží ve dvou polohách - právnické osoby založené za účelem privatizace a kombinace vlastníků. Tímto typem vlastnictví jsou především označeny domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů a právě tyto domy jsou zahrnuty do skupiny ostatních vlastníků. Graf 5.4.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Letňany a v Hl. m. Praze

100 80

%

60 40 20 0 MČ PrahaLetňany

Hl.m. Praha

MČ PrahaLetňany

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo


V MČ Praha-Letňany je velký rozdíl ve vlastnictví rodinných a bytových domů. Nejvyšší podíl všech trvale obydlených domů má sice, tak jako v hl. městě, soukromá fyzická osoba (v MČ to bylo 46%, v Praze celkem 63,2% domů). Ovšem u bytových domů, kde největším vlastníkem jsou ostatní a nezjištění vlastníci, je v městské části Praha-Letňany podíl těchto domů více než dvojnásobný, než celopražský průměr (67,9% v Letňanech, 36,3% v hl. městě). Naopak zde téměř chybí soukromé vlastnictví bytových domů, i když v celé Praze 24,5% bytových domů vlastní právě soukromá fyzická osoba. Tab.5.4.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Letňany Podíl v %


570

domů

bytů

1991

5 441

100,0


bytů 2001 100,0

1991 100,0

2001 100,0

1991 9,38

2001 9,55

rodinné domy

266

330

46,1

46,7

5,9

6,1

1,21

1,24

bytové domy

293

5 099

52,3

51,4

93,8

93,7

16,82

17,40

Naprostá většina bytů v MČ Praha-Letňany (93,7%) se tak, jako v celém hlavní městě, nachází v domech bytových. Od roku 1991 se zvýšil průměrný počet bytů připadajících na 1 jeden bytový dům a je v této městské části vyšší, než v Praze celkem.

5.4.3 Bytový fond Komplexní informace o bytovém fondu, obydlenosti bytů a úrovni bytů lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 5 610 bytů celkem, 5 441 jich bylo trvale obydlených a 169 neobydlených. Naprostá většina bytů se nachází v bytových domech, v roce 2001 to bylo 93,7% ze všech bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,7%, počet trvale obydlených pak o 6,1%. SLDB 2001 – PRAHA 9

143

Tab.5.4.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Letňany trvale obydlené Byty celkem

v rodinných domech

celkem

počet

neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%



1991

5 161

5 129

305

5,9

4 811

93,8

13

0,3

32

.

.

2001

5 610

5 441

330

6,1

5 099

93,7

12

0,2

169

151

18


449

312

25

x

288

x

-1

x

137

x

x

v%

8,7

6,1

8,2

x

6,0

x

-7,7

x

428,1

x

x

V devadesátých letech zde výrazně vzrostl počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba. To ovšem neznamená, že je byt prázdný. Je možné, aby tento byt měl někdo pronajatý, obýval ho a z nejrůznějších důvodů zůstával přihlášen k trvalému pobytu jinde. Při předchozím cenzu byt označený jako neobydlený, byl skutečně neobsazený nebo neobyvatelný. Není tedy možné srovnání. Tab.5.4.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha-Letňany počet bytů Neobydlené byty

počet bytů

podíl v %

podíl v %

151

100,0

46 366

100,0

v tom z důvodu: 82

54,3

19 594

42,3

slouží k rekreaci

byt obydlen přechodně

-

-

105

0,2

přestavba bytu

7

4,6

2 998

6,5


3

2,0

1 189

2,6

59

39,1

22 480

48,5


Ve srovnání s hl. m. Prahou je v MČ Praha-Letňany struktura neobydlenosti bytů poněkud rozdílná. U přechodně obydlených bytů je podíl vyšší, než činí jejich celopražský průměr. U kategorie jiný důvod včetně nezjištěno je naopak vyšší celopražský podíl. V celém hlavním městě je také vyšší podíl bytů, ve kterých probíhá přestavba nebo jsou nezpůsobilé k bydlení. Graf 5.4.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Letňany a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 39,1%

42,3% 54,3%

slouží k rekreaci

MČ Praha-Letňany

přestavba bytu

2,0% 4,6%

2,6% 144

obydleny přechodně

nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

6,5%

0,2%


V této městské části bylo v trvale obydlených domech 2,8% neobydlených bytů, v absolutním počtu to bylo 151 bytů a u téměř 40% z nich nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. V Praze celkem bylo 9,5% neobydlených bytů, důvod neobydlenosti nebyl zjištěn ve 48,5%. Jak se změnil bytový fond v podrobném členění nám ukazuje následující příklad. Tab.5.4.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Letňany





z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

Nový Prosek B

28

28

26

2

K Vysočanům

-

-

-

-

-

Střížkov-Lovosická B

-

-

-

-

-

Letňany-západ

-

-

-

-

-

Letov

4

4

3

1

-1

1 009

1 323

1 270

53

261 -1

Staré Letňany Letňany-sever A

-2

4

3

3

-

36

41

40

1

4

Nové Letňany

4 048

4 193

4 099

94

51

9 UO

5 129

5 592

5 441

151

312

9 UO

5 129

5 592

5 441

151

312

Letňany-průmyslový obvod

Letňany MČ Praha-Letňany celkem


Na katastrálním území Letňany došlo v UO Staré Letňany k nárůstu o 261 bytů, což souvisí s výstavbou domů v této lokalitě. Další větší změna se stala v UO Nové Letňany (přírůstek 51 bytů), i zde bylo zaznamenáno o 4 bytové domy více v roce 2001 než v roce 1991.

5.4.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu je v souladu s fondem domovním. Nejvíce bytů se nachází v domech postavených v letech 1971 - 1980 (v tomto období to bylo 46,3%) a potom v letech 1981 - 1990, kdy přibylo 29,1% z bytů této městské části. Zde je patrná již zmiňovaná sídlištní výstavba. V domech postavených do roku 1919 se nachází pouze 63 bytů (to je 1,2%) a v domech nejnovějších z let 1991 - 2001 je pouze 5,2 bytů. Co se týká technického vybavení bytů, je i v této městské části obvyklé. Vybavení vlastním záchodem a koupelnou se přiblížilo téměř ke 100%. Do 99,5% bytů je zaveden vodovodní řad a stejné množství bytů má přípoj na kanalizační síť. Pouze 25 bytů má napojení na žumpu nebo jímku, a to pouze v rodinných domech pocházejících pravděpodobně z dřívějšího období výstavby. I v roce 2001 se zjišťovala celková úroveň technického vybavení bytů pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytů. Tab.5.4.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Letňany Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

5 129

100,0

5 441

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

4 899

95,5

5 325

97,9

98,4

89,4

100,0

II. kategorie

176

3,4

67

1,2

0,9

6,7

-

III. kategorie

23

0,4

10

0,2

0,1

1,5

-

IV. kategorie

31

0,6

10

0,2

0,2

0,3

-


145

Charakteristika bytů podle kategorie se v této městské části, tak jako ve většině jiných městských částech, výrazně zlepšila. Téměř úplně vymizely byty, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie, u bytů postavených po roce 1971 nejsou byty těchto kategorií vůbec a ze všech trvale obydlených bytů zůstalo pouze 0,2% bytů III. a IV. kategorie. V roce 1991 zde bylo 3,4% bytů II. kategorie a o deset let později již jen 1,2%. V MČ Praha-Letňany je 97,9% bytů I. kategorie. 2 Celková velikost bytů se v městské části oproti roku 1991 zvýšila. Tehdy připadalo na 1 byt 37,5 m obytné 2 2 plochy, v roce 2001 to bylo 39,6 m . Ovšem ve srovnání s celopražským průměrem, který činil 43 m , zde byla obytná plocha na 1 byt menší. Ve srovnání bytů podle počtu obytných místností k podstatným změnám nedošlo. Graf 5.4.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Letňany 1 50% 40% 30% 20%

5 a více

2

10%


0%


4

3

Nejčastějším typem bytu zde byly byty třípokojové, z nich bylo 95,6% v domech bytových. Další místo zaujímaly byty dvoupokojové, které byly většinou také v bytových domech. Byty pěti a vícepokojové byly naopak nejvíce zastoupeny v domech rodinných. Tab. 5.4.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Letňany 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost

2001 podíl v %

5 129

100,0

počet

podíl v %

5 441

100,0

678

13,2

700

12,9

2 pokoje

1 721

33,6

1 837

33,8

3 pokoje

2 413

47,0

2 472

45,4

4 pokoje

271

5,3

337

6,2

46

0,9

68

1,2

5 pokojů a více

Celkově se průměrný počet obytných místností připadajících v MČ Praha-Letňany na 1 byt pouze nepatrně zvýšil, a to z 2,47 v roce 1991 na 2,49 obytných místností v roce 2001. Velmi důležitou charakteristikou je právní důvod užívání bytu. Naprostá většina bytů MČ Praha-Letňany (61,7%) jsou byty nájemní a z nich se 99,5% nachází v domech bytových. V celopražském měřítku je také nejvíce nájemních bytů, ale podíl tohoto důvodu užívání je nižší (47,2%). Pouze 5% bytů má právní důvod užívaní byt ve vlastním domě. Jsou to vesměs byty v domech rodinných.

146


5.4.5 Úroveň bydlení Souhrnné informace o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení v městské části Praha-Letňany se zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. V průměru se dá říci, že každý obyvatel této městské části má pro sebe téměř jednu obytnou místnost. Obytná plocha připadající na 1 osobu se zvýšila na 2 15,2 m . Tab.5.4.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Letňany Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

37,5

2,47

13,4

2001

39,6

2,49

15,2

1,04

105,6

100,8

113,4

91,2

Index 2001/1991

1,14

Ve srovnání s hlavním městem je MČ Praha-Letňany pod celopražským průměrem. Obytná plocha 2 připadající na 1 byt je v této městské části o 3,4 m menší, než v celé Praze, nižší je i obytná plocha na 2 2 osobu (v MČ Praha-Letňany 15,2 m , v Praze celkem 18,3 m ), hůře jsou na tom Letňany i v ukazateli počet osob na 1 obytnou místnost s hodnotou 1,04, zatímco v hl. m. Praze je to 1,0. Při hodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván dvěma osobami. Nejvíce jich bydlí v bytových domech v bytech I. kategorie, a to ve dvou a třípokojových bytech. Co se týká rodinného složení, je většina bytů obývána jednou cenzovou domácností.

5.4.6 Shrnutí V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 586 domů určených k bydlení, 570 z nich bylo obydleno trvale a 16 jich bylo neobydlených. Mírnou většinu (51,4%) obydleného domovního fondu tvoří bytové domy. V bytových domech bylo zaznamenáno i 93,7% bytového fondu. Více než 40% rodinných domů bylo postaveno v letech 1920 - 1945, nejvíce bytových domů vzniklo v období 1946 - 1980 (67,8%). V posledním desetiletém období zde bylo postaveno jen 50 domů, což je 8,5%. V MČ Praha-Letňany bylo v roce 2001 sečteno 5 610 všech bytů celkem, 5 441 jich bylo trvale obydlených a 169 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 8,7%, trvale obydlených o 6,1%. V MČ Praha-Letňany bylo 97,9% bytů 2 I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Letňany zvýšila na 39,6 m , ve srovnání 2 s celopražským údaji je to hodnota podprůměrné (v Praze celkem to je 43m ). Nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Letňany byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo pouze 5% obydlených bytů této městské části ve vlastním domě uživatelů, 61,7% bytů bylo nájemních. I když se úroveň bydlení dále zlepšuje zatím je pod celopražským průměrem.

5.5

Domy a byty - městská část Praha-Satalice

5.5.1 Domovní fond V MČ Praha-Satalice bylo v roce 2001 sečteno 393 domů určených k bydlení, z toho 363 domů bylo obydleno trvale a 30 jich bylo neobydlených. V MČ Praha-Satalice, jako ve všech menších okrajových částech obvodu, tvoří výraznou většinu (92%) obydleného domovního fondu rodinné domy, domy bytové tvoří 3,6% a ostatní domy 4,4%. V rodinných domech se v roce 2001 nacházelo téměř 84% ze všech bytů této městské části, byla tam tedy soustředěna největší část bytového fondu.


147

Tab.5.5.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Satalice v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

407

379

354

93,4

15

4,0

10

2,6

28

6,9


393

363

334

92,0

13

3,6

16

4,4

30

7,6

-14

-16

-20

x

-2

x

6

x

2

x

Za posledních deset let došlo k úbytku domů. Počet trvale obydlených rodinných domů se snížil o 20, bytové domy ubyly 2, naopak ostatních domů 6 přibylo. Byl zaznamenán nárůst o 2 neobydlené domy. Rozmístění domů a změny v jejich počtu v členění podle nejmenších územních jednotek - urbanistických obvodů, dokumentuje situaci v územním detailu. Tab.5.5.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)



Satalice

Satalice MČ Praha-Satalice celkem


celkem

rodinných domů

bytových domů


368

380

350

358

8

-18

Satalice-sever

-

-

-

-

-

-

Satalice-pod tratí

9

12

12

5

5

3

Satalice-východ A

2

1

1

1

-

-1

4 UO

379

393

363

364

13

-16

4 UO

379

393

363

364

13

-16

Domovní fond i jeho změny jsou zde soustředěny prakticky na území jednoho ze čtyř urbanistických obvodů, a to UO Satalice. U těchto domů byla pravděpodobně přeměněna hlavní funkce z obytné na jinou např. byl v domě zřízen penzion.

5.5.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů Pokud jde o stáří domovního fondu v této městské části, největší přírůstek byl zaznamenán v letech 1920 1980, kdy bylo postaveno 58% celkového počtu domů. Do roku 1919 bylo postaveno 45 domů, stejný počet jako za deset let mezi cenzy. Pouze 6 domů v této městské části je postaveno ze stěnových panelů, ostatní domy mají nosné zdi z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Co se týká technického vybavení, je 81,7% domů napojena na kanalizační síť, přípojku k vodovodnímu řadu má 91,9% domů a plyn je zaveden do 70,5% domů. Průměrné stáří trvale obydlených domů v Satalicích je 48,6 roků. Tab.5.5.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Satalice Počet domů

Podíl v %

z toho celkem

rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

rodinné domy

bytové domy


363

334

13

100,0

100,0

100,0


23,1

307

297

3

84,6

88,9

obec, stát

15

7

5

4,1

2,1

38,5


41

30

5

11,3

9,0

38,5

148


Většinu domů podléhající sčítání vlastnily v MČ Praha-Satalice soukromé fyzické osoby. Pouze malá část domů je ve vlastnictví obce resp. státu. Domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů, patří většinou do kategorie ostatních vlastníků. V této kategorii bylo 11,3% domů. Porovnání městské části s celopražským průměrem z hlediska vlastnictví domů, nemá vzhledem k nízkým hodnotám počtu, zvláště bytových domů, dostatečnou vypovídací schopnost. Tab.5.5.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Satalice Podíl v %


domů

bytů

1991


bytů 2001

1991

2001

1991

2001

363

497

100,0

100,0

100,0

100,0

1,36

1,37

rodinné domy

334

416

93,4

92,0

84,2

83,7

1,22

1,25

bytové domy

13

60

4,0

3,6

13,4

12,1

4,60

4,62

Vzhledem k převládajícímu podílu rodinných domů je v členění co do počtu bytů v MČ nejvíce obydlených domů s 1 bytem. U rodinných domů je to 67%, zbytek připadá na domy s 2 - 3 byty. Průměrný počet bytů na 1 dům zde v posledním období změnil jen minimálně.

5.5.3 Bytový fond V roce 2001 bylo v MČ Praha-Satalice celkem sečteno 545 bytů, z nich 497 bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. Od roku 1991 se zde celkový počet bytů snížil o pouhých 0,2%, snížil se i počet bytů trvale obydlených, a to o 3,3%. Tab.5.5.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Satalice trvale obydlené Byty celkem

celkem


neobydlené

v bytových domech

v%

počet

v ostatních domech

v%

počet

celkem

v%



1991

546

514

433

84,2

69

13,4

12

2,3

32

.

.

2001

545

497

416

60,0

60

12,1

21

4,2

48

16

32

Přírůstek / úbytek 1991 - 2001 v%

-1

-17

-17

x

-9

x

9

x

16

x

x

-0,2

-3,3

-3,9

x

-13,0

x

75,0

x

50,0

x

x

V devadesátých letech vzrostl počet bytů, které jsou podle metodiky SLDB 2001 označeny za neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba, ale vždy to neznamená, že je tento byt prázdný. Z 18 neobydlených bytů v MČ Praha-Satalice, které se nacházely v trvale obydlených domech, byly 4 byty prázdné pro přestavbu nebo nezpůsobilost k bydlení, další byly neobydleny z jiného důvodu, nebo důvod nebyl zjištěn, případně byly obydleny jen přechodně. Podrobné změny v obydleném bytovém fondu v členění podle urbanistických obvodů znázorňuje následující tabulka.


149

Tab.5.5.3.2 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Satalice




Satalice


z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

484

478

462

16

-22

-

-

-

-

-

Satalice-pod tratí

27

33

33

-

6

Satalice-východ A

3

2

2

-

-1

4 UO

514

513

497

16

-17

4 UO

514

513

497

16

-17

Satalice-sever

Satalice MČ Praha-Satalice celkem


Největší úbytek trvale obydlených bytů (22) byl zaznamenán v urbanistické obvodu Satalice, což navazuje na úbytek domů a pravděpodobnou přeměnu bytového fondu na komerční využití.

5.5.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu se odvíjí od stáří fondu domovního. V letech, kdy bylo postaveno nejvíce domů, přibylo zákonitě i nejvíce bytů. V letech 1920 - 1980 bylo postaveno 64,2% ze všech bytů této městské části. Základní technické vybavení je již téměř ve všech bytech - přípoj na veřejnou kanalizační síť má 88,1% bytů, vodovod v bytě 98%, vlastní splachovací záchod 95,6%, koupelnu či sprchovací kout má 93,2% bytů. 78% bytů je vytápěno ústředním topením. Dochází i k přeměně energie používané k vytápění. Ve většině bytů (67,4%) je využíván plyn. Celkovou úroveň technického vybavení dokumentuje zařazení bytů do jednotlivých kategorií. Tab.5.5.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Satalice Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:

514


Podíl v%


Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

100,0

497

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

310

60,3

425

85,5

75,0

88,9

47,6

II. kategorie

133

25,9

39

7,8

10,0

6,3

33,3

III. kategorie

41

8,0

15

3,0

10,0

2,2

-

IV. kategorie

30

5,8

11

2,2

1,7

1,9

9,5

I v této městské části došlo k výraznému zlepšení vybavenosti bytů. Vymizela většina bytů, které ještě v roce 1991 byly III. a IV. kategorie. Největší úbytek, o 18 procentních bodů, byl však zaznamenána u bytů II. kategorie. Naopak se zvýšil podíl bytů I. kategorie z 60,% na 85,5%. Došlo také ke změnám ve velikostním rozložení bytů. Celkově se průměrná velikost bytu od roku 1991, kdy 2 2 v MČ Praha-Satalice připadalo na jeden byt 52,2 m , zvýšila na 59 m obytné plochy v roce 2001. Ve 2 srovnání s celopražským průměrem byla v MČ Praha-Satalice průměrná plocha bytu o 16 m větší. V této městské části nedošlo mezi cenzy k výrazným změnám v počtu obytných místnost v jednotlivých bytech.

150


Graf 5.5.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Satalice 1 40% 30% 20% 5 a více

2

10%



4

3

Nejvyšší zastoupení v městské části Praha-Satalice měly při SLDB 2001 byty se třemi obytnými místnostmi. V rodinných domech to bylo 34,3% bytů, v domech bytových 40%. Tab.5.5.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Satalice 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost 2 pokoje

2001 podíl v %

514

100,0

počet

podíl v % 497

100,0

38

7,4

63

12,7

126

24,5

103

20,7

3 pokoje

174

33,9

171

34,4

4 pokoje

123

23,9

102

20,5

53

10,3

54

10,9

5 pokojů a více

Zastoupení vícepokojový bytů je pochopitelně také častější v domech rodinných. Čtyřpokojových bytů zde bylo 23,4% a pěti a vícepokojových bytů 12,8%. V domech bytových je druhým nejčastějším typem dvoupokojový byt (23,3%). Právní důvod užívání bytu je další důležitou charakteristikou. V Satalicích bylo 63,2% bytů užíváno ve vlastním bytě. Další větší skupinou byly byty nájemní. Těch bylo 21,3% ze všech trvale obydlených bytů.

5.5.5 Úroveň bydlení Některé základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Satalice zlepšily, u jiných došlo oproti úrovni před deseti lety k mírnému zhoršení. V přepočtu na 1 byt zvýšila velikost průměrné obytné plochy, naopak se 2 nepatrně snížila hodnota ukazatele počtu obytných místností. V přepočtu na bydlící obyvatele přibylo 2,8 m obytné plochy a počet osob na 1 obytnou místnost se v podstatě nezměnil.


151

Tab.5.5.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Satalice Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem 1991

52,2

3,08

19,3

2001

59,0

2,99

22,1

0,89

113,0

97,1

114,5

101,1

Index 2001/1991

0,88

Ve srovnání s hlavním městem je MČ Praha-Satalice v těchto ukazatelích nad průměrem. V celé Praze je 2 2 2 obytná plocha na 1 byt 43 m , zde 59 m . Vyšší je i obytná plocha na 1 osobu - v Satalicích 22,1 m , v Praze 2 celkem 18,3 m . I v porovnání počtu osob na 1 obytnou místnost je situace s hodnotou 0,89 lepší, než v hlavním městě, kde to je 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je obýván jednou osobou a nejvíce těchto osob bydlí ve dvoupokojových bytech. Pokud jde o rodinné složení, většina bytů je obývána jednou cenzovou domácností.

5.5.6 Shrnutí V MČ Praha-Satalice bylo při SLDB sečteno celkem 393 domů určených k bydlení, 363 z nich bylo obydleno trvale. Výrazný podíl (92%) obydleného domovního fondu zde tvoří domy rodinné, v nichž bylo sečteno 83,7% bytového fondu. Přes téměř 85% obydlených domů zde patří soukromým fyzickým osobám. V městské Praha-Satalice bylo sečteno 545 bytů, z nich 497 bylo trvale obydlených a 48 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů snížil o 0,2%. Je zde 85,5% bytů I. kategorie, průměrná obytná 2 plocha bytu se v MČ Praha-Satalice zvýšila na 59 m , ve srovnání s celopražským údaji je to hodnota nadprůměrná. Byt třípokojový byl nejčastějším typem bytu co do počtu obytných místností. Z hlediska právního důvodu užívání bytu bylo ve vlastním domě užíváno 63,2% bytů, 21,3% bytů v Satalicích bylo nájemních. Všechny základní ukazatele ukazují na dobrou úroveň bydlení obyvatel této MČ.

5.6

Domy a byty - městská část Praha-Vinoř

5.6.1 Domovní fond V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 612 domů určených k bydlení, z toho 557 bylo obydleno trvale a 55 jich bylo neobydlených. V této městské části tvoří většinu obydleného domovního fondu rodinné domy. Je zde stabilně přes 90% trvale obydlených domů. Podíl vinořských bytů v těchto domech je téměř 67%. Asi 8% je zde domů bytových a jen 1,3% připadá na domy ostatní, v nichž se nacházejí byty. Složení obytného domovního fondu je dáno charakterem zástavby této městské části. Tab.5.6.1.1 Vývoj domovního fondu v MČ Praha-Vinoř v tom Domy celkem

trvale obydlené

neobydlené

v tom celkem


bytové domy

v%

počet

celkem

ostatní domy

v%

počet

v%

v%

1991

563

498

461

92,6

34

6,8

3

0,6

65

11,5


612

557

506

90,8

44

7,9

7

1,3

55

9,0

49

59

45

x

10

x

4

x

-10

x

152


Během desetiletého období mezi sčítáními se počet všech sečtených domů zvýšil o 49 domů, počet trvale obydlených dokonce vzrostl o 59. V tom byly hlavně rodinné domy (76,3%), ale i bytové (16,9) a ostatní (6,8). Naopak ubylo 10 domů neobydlených. Rozmístění sečtených domů v nejpodrobnějším detailu vidíme ve členění do urbanistických obvodů. Tab.5.6.1.2 Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř Počet domů k 1.3.2001 Katastrální území (část)



Vinoř

Vinoř MČ Praha-Vinoř celkem


celkem

rodinných domů

bytových domů


492

607

552

554

43

60

Na Dlouhých

6

5

5

4

1

-1

Na hradišti

-

-

-

-

-

-

3 UO

498

612

557

558

44

59

3 UO

498

612

557

558

44

59

V městské části Praha-Vinoř je zastavěn prakticky jeden urbanistický obvod Vinoř, kde od SLDB 1991 přibylo 60 domů, a to jak rodinných, tak bytových.

5.6.2 Základní charakteristiky trvale obydlených domů V této městské části je většina domů postavena v letech 1946 - 1980. V tomto období bylo postaveno 41% všech domů v MČ Praha-Vinoř, z nichž bylo téměř 96,4% bylo domů rodinných. Stáří a typu domů odpovídá i materiál nosných zdí. Ve většině případů jsou to cihly, tvárnice nebo cihlové bloky. Pouze u 6,2% domů je stavebním materiálem stěnový panel. Z počtu těchto domů je více bytových. Více než 89% domů je připojeno na vodovodní řad, 75% domů má přípojku na kanalizační síť. Ústředním topením bylo vybaveno 76,3% domů. Průměrné stáří trvale obydlených domů v Praze-Vinoři bylo 40,2 roků. Převaha rodinných bytů v bytovém fondu se projevuje i v rozdělení podle typu vlastnictví. Tab.5.6.2.1 Trvale obydlené domy podle vlastnictví v MČ Praha-Vinoř Počet domů

Podíl v %

z toho celkem


rodinné domy

z toho celkem

bytové domy

557

506

rodinné domy

bytové domy

44

100,0

100,0

100,0

v tom podle vlastníka domu: 493

484

7

88,5

95,7

15,9

obec, stát


23

2

19

4,1

0,4

43,2


41

20

18

7,4

4,0

40,9

Většinu domů podléhajících sčítání v roce 2001 vlastnily v této městské části soukromé fyzické osoby (80,6%). Z tohoto množství téměř většinu tvořily domy rodinné, u kterých je to převažující druh vlastnictví. Pouze 3,8% vlastní obec, resp. stát a 6,2% domů je zahrnuto do skupiny ostatních a nezjištěných vlastníků. Domy, v nichž jsou jednotlivé byty v osobním vlastnictví uživatelů, patří právě do skupiny vlastníků.


153

Graf 5.6.2.1 Srovnání domovního fondu podle druhu vlastnictví v MČ Praha-Vinoř a v Hl. m. Praze 100 80

%

60 40 20 0 MČ Praha-Vinoř

Hl.m. Praha

MČ Praha-Vinoř

rodinné domy

Hl.m. Praha

bytové domy


obec, stát

bytové družstvo


Grafické znázornění je uváděno pouze pro ilustraci, protože v městské části je mnohem menší podíl bytových domů než v hl. m. Praze a srovnání není možné. V celém domovním fondu je ve Vinoři i celé Praze největším vlastníkem soukromá fyzická osoba. Zde to bylo 80,6%, v Praze 63,2%). Tab.5.6.2.2 Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha-Vinoř Podíl v %


domů

bytů

1991


bytů 2001

1991

2001

1991 1,31

2001

557

916

100,0

100,0

100,0

100,0

1,64

rodinné domy

506

611

92,6

90,8

83,9

66,7

1,18

1,21

bytové domy

44

298

6,8

7,9

15,7

32,5

3,00

6,77

Co do velikostní struktury trvale obydlených domů, bylo v roce 2001 nejvíce těch s jedním bytem. Souvisí to pochopitelně s vysokým podílem rodinných domů. Těchto domů má 77,9% právě jeden byt a ve 22,1% jsou dva až tři byty. Průměrný počet bytů na 1 rodinný dům se od roku 1991 zvýšil jen mírně, u bytových domů byl tento nárůst výraznější.

5.6.3 Bytový fond Ucelené informace o bytovém fondu, o obydlenosti a velikosti bytů a úrovni bydlení lze získat pouze ze sčítání. V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 916 trvale obydlených a 125 neobydlených bytů. Většina bytů se nachází v domech rodinných, v roce 2001 to bylo 66,7% ze všech bytů. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů značně zvýšil, a to o 45,6,%, počet trvale obydlených pak o 40,7%.

154


Tab.5.6.3.1 Vývoj bytového fondu v MČ Praha-Vinoř trvale obydlené Byty celkem

celkem


neobydlené v ostatních domech

v bytových domech

v%

počet

v%

počet

celkem

v%



1991

715

651

546

83,9

102

15,7

3

0,5

64

.

.

2001

1 041

916

611

66,7

298

32,5

7

0,8

125

66

59


326

265

65

x

196

x

4

x

61

x

x

v%

45,6

40,7

11,9

x

192,2

x

133,3

x

95,3

x

x

Velký nárůst byl zaznamenán i u domů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Jsou to byty, ve kterých není k trvalému pobytu hlášena žádná osoba. Tab.5.6.3.2 Důvody neobydlenosti bytů v trvale obydlených domech v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze Hl. m. Praha celkem

MČ Praha-Vinoř počet bytů Neobydlené byty

počet bytů

podíl v %

podíl v %

66

100,0

46 366

100,0 42,3

v tom z důvodu: 41

62,1

19 594

slouží k rekreaci

obydlen přechodně

-

-

105

0,2

přestavba bytu

4

6,1

2 998

6,5

nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

2

3,0

1 189

2,6

19

28,8

22 480

48,5

Bylo zjištěno, že nejvíce neobydlených bytů v trvale obydlených domech bylo obydleno přechodně. Na dalším místě jsou byty, kde nebyl zjištěn důvod neobydlenosti. Mezi nimi je část bytů skutečně volná a je nabízena k pronajmutí. Graf 5.6.3.1 Srovnání struktury neobydlených bytů podle důvodu neobydlenosti v MČ Praha-Vinoř a Hl. m. Praze

Hl. m. Praha 48,5% 42,3%

28,8% MČ Praha-Vinoř 62,1% 3,0%

obydleny přechodně slouží k rekreaci přestavba bytu

6,1%

nezpůsobilé k bydlení ostatní důvody

2,6%

6,5%

0,2%


155

V této městské části bylo v trvale obydlených domech 7,2% neobydlených bytů. U 28,8% nebyl zjištěn důvod neobydlenosti bytu, v celopražském měřítku nebyl tento důvod zjištěn u 48,5%. Ve Vinoři bylo z neobydlených bytu obydleno přechodně 62,1%, v Praze celkem 42,3% bytů. Jak se změnil bytový fond za posledních 10 let v podrobném členění vidíme v následujícím přehledu. Tab.5.6.3.3 Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodů v MČ Praha-Vinoř




Vinoř


z toho celkem

trvale obydlených

neobydlených

638

972

906

66

268

13

10

10

-

-3

-

-

-

-

-

3 UO

651

982

916

66

265

3 UO

651

982

916

66

265

Na Dlouhých Na hradišti Vinoř MČ Praha-Vinoř celkem


Vysoký nárůst bytů této městské části je, tak jako u domů, zaznamenán v UO Vinoř. Část nových bytů je situována v rodinných domech, většina v domech bytových.

5.6.4 Základní charakteristiky trvale obydlených bytů Stáří bytového fondu v MČ Praha-Vinoř kopíruje stáří domovního fondu. Nejvíce bytů, stejně jako domů, se nachází v domech postavených v letech 1946 - 1980 (je to 35,8% bytů). Téměř stejné množství bytů, které bylo vystaveno za více než 30 let, zde přibylo v posledním desetiletí 1991 - 2001, a to 32,9% bytů. Většina těchto nejnovějších bytů je v domech bytových a jsou to byty I. kategorie. Technické vybavení bytů této městské části je na velmi dobré úrovni. Vybavení záchodem a koupelnou se přibližuje ke 100% (vlastní WC 96,7%, vlastní koupelna nebo sprchový kout 96,8% bytů). Vodovod je zaveden do 98,3% bytů, 87% bytů je připojeno na veřejnou kanalizační síť. Ještě 11% bytů má vlastní žumpu nebo jímku. 84,3 bytu je vytápěno ústředním nebo etážovým topením. Téměř vymizelo vytápění pevnými palivy, převládá topení plynové nebo elektrické. Celková úroveň technického vybavení bytů je rozděluje do jednotlivých kategorií. Tab.5.6.4.1 Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha-Vinoř Počet bytů 1991 v domech celkem Byty celkem z toho:


Podíl v%


Podíl v%

v bytových domech

v rodinných domech

v ostatních domech

651

100,0

916

100,0

100,0

100,0

100,0

I. kategorie

395

60,7

816

89,1

90,6

88,5

71,4 -

II. kategorie

188

28,9

63

6,9

6,4

7,2

III. kategorie

37

5,7

9

1,0

0,3

1,3

-

IV. kategorie

31

4,8

11

1,2

1,0

1,1

14,3

Úroveň technického vybavení bytů podle jednotlivých kategorií bytů se, tak jako v celém hlavním městě, zlepšila. Na minimum se snížil počet bytů III. a IV. kategorie (z 10,5% těchto bytů v roce 1991 na 2,2% při SLDB 2001), o 22 procentních bodů je méně bytů II. kategorie. V I. kategorii je 89,1% bytů této městské části. Ve velikostním rozložení bytů také došlo ke změnám. Celkově se zvýšila průměrná velikost bytu. V roce 2 2 1991 připadalo na 1 byt 54,1 m , v roce 2001 57,1 m obytné plochy. Ve srovnání s Prahou celkem je zde průměrná obytná plocha větší.

156


Graf 5.6.4.1 Struktura bytů podle počtu obytných místností v rodinných a bytových domech v MČ Praha-Vinoř 1 40% 30% 20% 5 a více

2

10%



4

3

Nejčastějším typem bytu byl byt se třemi místnostmi (32,3% bytů), z toho jich 62,5% bylo v rodinných domech. Dalším nejčastějším typem jsou byty se dvěma místnostmi a následují byty s místnostmi čtyřmi. Tab.5.6.4.2 Trvale obydlené byty podle počtu obytných místností v MČ Praha-Vinoř 1991 počet Byty celkem z toho: 1 obytná místnost 2 pokoje

2001 podíl v %

651

100,0

počet

podíl v % 916

100,0

43

6,6

43

4,7

178

27,3

239

26,1

3 pokoje

194

29,8

296

32,3

4 pokoje

123

18,9

177

19,3

5 pokojů a více

113

17,4

143

15,6

Za uplynulých deset let došlo u struktury bytů podle počtu obytných místností ke změnám. Došlo k poklesu zastoupení bytů s jednou i se dvěma místnostmi, vícepokojových bytů přibylo. Celkově se zvýšil průměrný počet místností připadajících na 1 byt. Od roku 1991 se tento průměr v MČ Praha-Vinoř zvýšil z 3,08 na 3,22 v roce 2001 Důležitou charakteristikou je právní důvod užívání bytu. Téměř 57% bytů jsou byty ve vlastním domě a z nich je 99% v domech rodinných. Dalších 20% činí byty nájemní, z 86,9% jsou v domech bytových.

5.6.5 Úroveň bydlení Provázanost informací o domovním a zejména bytovém fondu spolu se zjištěním o obyvatelstvu a domácnostech, které je právě ve výsledcích SLDB, nám umožňuje vyhodnotit aspekty úrovně bydlení různých typů domácností, obsazenost bytů spolu s dalšími průměrnými charakteristikami celkové kvality bydlení na daném území. Základní ukazatele úrovně bydlení se v městské části Praha-Vinoř postupně zlepšují, a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Zvyšuje se průměrná obytná plocha na 1 osobu, počet osob na 1 obytnou místnost se snižuje. Obytná plocha připadající na 1 osobu se 2 zvýšila na 20,2 m .


157

Tab.5.6.5.1 Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha-Vinoř Na 1 byt obytná plocha v m2


obytné místnosti


Domy úhrnem

Index 2001/1991

1991

54,1

3,08

19,1

0,89

2001

57,1

3,22

20,2

0,88

105,5

104,5

105,8

98,9

Ve srovnání s celopražskými údaji je v MČ Praha-Vinoř větší průměrná obytná plocha na 1 byt (ve Vinoři 2 2 57,1 m , v hl. m. Praze 43 m ). Vyšší je zde i průměrný počet obytných místností na 1 byt (3,22 v městské části, 2,37 v celém městě). Lepší je i ukazatel počet osob na 1 obytnou místnost, když v MČ Praha-Vinoř je to 0,88 a v Praze celkem 1,0. Pro zhodnocení úrovně bydlení je také důležitá informace o tom, kdo a v jakých typech bytů bydlí. Největší počet bytů je zde obýván dvěma osobami, 68,7% jich je v rodinných domech. 87,6% těchto dvoučlenných domácností v rodinných domech obývá byt I. kategorie. Většina bytů je obývána jen jednou cenzovou domácností.

5.6.6 Shrnutí V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 612 domů určených k bydlení, 557 z nich bylo obydleno trvale a 55 jich bylo neobydlených. Naprostou většinu (více než 90%) obydleného domovního fondu tvoří rodinné domy. V rodinných domech bylo zaznamenáno i 67% bytového fondu. 41% domů bylo postaveno v letech 1946 - 1980. V MČ Praha-Vinoř bylo v roce 2001 sečteno 1 041 bytů celkem, 916 jich bylo trvale obydlených a 125 neobydlených. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 45,6%, trvale obydlených o 40,7%. V MČ Praha-Vinoř bylo 89,1% bytů I. kategorie. Průměrná obytná plocha bytu se v MČ Praha-Vinoř zvýšila 2 2 na 57,1 m , ve srovnání s celopražským údaji je to hodnota nadprůměrná (Praha - 43m ). Nejčastějším typem bytu, co do počtu obytných místností je v MČ Praha-Vinoř byt třípokojový, stejně jako při minulém cenzu, ale jejich podíly se změnily ve prospěch třípokojových. Z hlediska právního důvodu užívání bytu 57% uživatelů bytů bydlelo ve vlastním domě. Úroveň bydlení se dále zlepšuje a v některých parametrech je vysoko nad celopražským průměrem.

6

ZÁVĚR

Informace ze SLDB o stavu i struktuře obyvatelstva, jeho ekonomické aktivitě, úrovni bydlení, ale i struktuře a vybavení domácností byly v dosavadní části publikace zaměřeny hlavně na jednotlivé městské části správního obvodu Praha 9. Právě orientace na tyto samostatné a relativně stabilně vymezené samosprávní celky hlavního města jsou zřejmě pro prezentaci výsledků veřejnosti nejpřínosnější. U městských částí obvodu, které mají menší počet obyvatelstva, samozřejmě i s rizikem omezení vypovídací schopnosti obecně používaného statistického modelu zevšeobecnění, postaveném na zákonitostech velkých čísel. Ještě tedy alespoň v závěru předkládáme stručný pohled na celý správní obvod z hlediska stavu a změn událostí, jež jsou předmětem sčítání lidu domů a bytů. Správní obvod Praha 9, byl v době SLDB 2001 administrativně tvořený z již zmiňovaných 6 městských částí (Praha 9, Praha-Čakovice, Praha-Kbely, Praha-Letňany, Praha-Satalice a Praha-Vinoř). Tyto městské části jsou sice odlišné počtem obyvatelstva i rozdílným dlouhodobým vývojem kdysi samostatných obcí, ale svým nejbližším sousedstvím a náležitostí k jednomu správnímu obvodu se vzájemně ovlivňovaly. ·

·

158

V rámci obvodu dochází do 80. let 20. století k poměrně vysokému přírůstku obyvatel, v průměru kolem 20% za desetileté období. Je to ovlivněno hlavně sídlištní výstavbou v některých lokalitách MČ Praha 9 a v MČ Praha-Letňany. V menších městských částech naopak obyvatel přibývá, hlavně převažujícím vlivem kladného salda migrace, souvisejícího s novou zástavbou. Populace obvodu, vlivem poklesu dětské složky a nárůstu podílu nejstarší skupiny obyvatelstva, poměrně výrazně stárne. Věkový průměr 41,1 let je stejný, jako v celopražském průměru, „nejmladším“ obyvatelstvem obvodu je osídleno území MČ Praha-Vinoř s věkovým průměrem 37,1 let. Jako ve většině pražských obvodů je i zde výrazná převaha ženské části populace.


·

·

· ·

·

·

·

·

·

Mírně přes polovinu obyvatel odpovídajícího věku žije v manželském svazku. Z hlediska národnostního složení obývají území obvodu z 93,6% Češi, druhou skupinou, která přesahuje hranici jednoho procenta, jsou obyvatelé národnosti slovenské, k národnosti romské se přihlásily necelé tři setiny obyvatel obvodu. Přes 22,8% obyvatelstva se přihlásilo k náboženskému vyznání, z toho 74,5% k církvi římskokatolické. Jako v celé Praze a ČR, roste i zde úroveň vzdělání obyvatelstva. Výrazně se snížil počet obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, nejčastějším typem je učňovské a střední odborné vzdělání bez maturity a střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je již skoro 14,1%, oproti 10,9% v roce 1991. Podíl ekonomicky aktivních osob z obyvatel obvodu se od minulého cenzu 1991 mírně snížil z 57% na 55,9% v roce 2001. Intenzita ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 15 let) dosáhla v obvodu Praha 9 hodnoty 644 přičemž ekvivalent v celopražském vyjádření je 627. Z městských částí obvodu je tento ukazatel daleko nejvyšší v Letňanech se 705 body. Nejnižší intenzita ekonomické aktivity je v MČ Kbely (592). V rámci ekonomicky aktivních bylo v obvodu Praha 9 zaznamenáno i 6,1% nezaměstnaných. Největší část této skupiny obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu, prioritou zaměstnání žen je i zde velmi frekventované školství a zdravotnictví. Pracoviště přímo na uzemí obvodu Praha 9 mělo 21,8% ekonomicky aktivních, dalších 55,7% ekonomicky aktivních bylo zaměstnáno na území hl. m. Prahy. V návaznosti na změny v populační struktuře se proměňovalo i složení domácností. Nejvýraznějším rysem byl další nárůst v zastoupení domácností jednotlivců, které představovaly v roce 2001 již 36,2% ze všech cenzových domácností. Právě zde se uplatňuje dominantní vliv MČ Praha 9, protože i když se počty domácností jednotlivců zvýšily ve všech městských částech obvodu, pohybují se jejich podíly okolo 30%. Mírný nárůst počtu bytových domácností souvisel hlavně s nárůstem počtu bytů v obvodu. V rámci hospodařících domácností klesl podíl společně hospodařících domácností, kde jsou zastoupeny dvě nebo více domácnosti cenzové. Výrazně také poklesl počet i podíl domácností se závislými dětmi, klesá i průměrný počet dětí připadajících na rodinu. Z rodin s dětmi jsou daleko nejčastější rodiny s jedním dítětem. Úplné rodiny, a to rodiny bez závislých dětí, byly tedy v roce 2001 nečastějším typem rodinných domácností obvodu, ještě v roce 1991 to však byly rodiny s dětmi. I když se z hlediska vybavení a rekreačních možností domácností situace od roku 1991 neustále zlepšuje, lze z tohoto pohledu o obvodu Praha 9 říci, že je spíše mírně pod celopražským průměrem. Proti stavu v roce 1991 došlo celkově v obvodu pouze k mírnému snížení počtu domů celkem, úbytek trvale obydlených domů byl ještě zanedbatelnější. Naopak přibylo o 6,2% všech bytů, nárůst počtu trvale obydlených bytů však tak výrazný nebyl (jen o 1,5%). Na přírůstku se podílely městské části Praha-Letňany a Praha-Vinoř výstavbou bytových domů. Všechny charakteristiky úrovně bydlení se od posledního sčítání zlepšily, tyto změny se projevily hlavně v menších částech obvodu, kde jsou v domovním fondu větším podílem zastoupeny rodinné domy. 2 2 Z 36,2 na 39,9 m se v obvodu zvýšila průměrná obytná plocha na byt (celopražský průměr je 43 m ), zvýšil se i počet obytných místností připadajících na 1 byt, takže v průměru na jednoho obyvatele bytu připadala v roce 2001 již více než jedna obytná místnost. Ve správním obvodu je 95,6% bytů zařazeno do I. kategorie, což je vyšší hodnota než činí za celé hlavní město. Bytů II. kategorie je jen 2,6%, byty zařazené do III. a IV. kategorie prakticky vymizely. Ve správním obvodu bylo v bytových domech již pouze 46,4% bytů nájemních, což signalizuje postupující privatizaci domovního fondu v majetku městských částí. Nadále roste průměrná velikost bytů, výrazně poklesl podíl bytů s 1 obytnou místností. Technické vybavení domů i bytů je zde na velmi dobré úrovni a stále se zlepšuje. Ve srovnání s hodnotami za celé hlavní město, je ve správním obvodu téměř stejný podíl domů, připojených na kanalizační síť a vodovodní řad, podíl domů a bytů vytápěných ústředním topením je v obvodu vyšší než v celé Praze. Naopak podprůměrný je zde podíl domů, vybavených přípojkou na plyn.

Množství dalších informací, týkajících se SLDB 2001 hlavně ve vztahu ke správnímu obvodu Praha 9, lze nalézt v tabulkové a grafické příloze v následující části publikace.


159

160


PŘÍLOHOVÁ ČÁST TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1. 3. 2001

Popis tabulek: Tabulky Tabulky Tabulka Tabulky Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

A…. B…. C.1. D…. E.1. E.2a E.2b E.3

- Údaje za správní obvod Praha 9 - Údaje za správní obvod Praha 9 a jeho městské části - Vybrané údaje za MČ, ÚTJ a ZSJ v rámci správního obvodu Praha 9 - Vybrané údaje za hl. m. Prahu - Vybrané údaje za kraje a okresy ČR - Vybrané údaje za 22 pražských správních obvodů (platnost od 1. 7. 2001) - Vybrané údaje za 57 pražských městských částí - Vybrané údaje o České republice


161

A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 1961

Rok sčítání 1980

1970

1991

2001

Území, struktura osídlení podle stavu v příslušném roce Rozloha (ha)

1 596

4 642

10 690

10 750

4 454

Počet obcí z toho se statutem města podíl městského obyvatelstva (v %) Podíl počtu obyvatel v obcích (v %): do 199 obyvatel s 200 - 999 obyvateli s 1 000 - 4 999 obyvateli s 5 000 a více obyvateli

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

1 1 100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Počet částí obcí

6

Počet základních sídelních jednotek

.

Hustota obyvatelstva (osoby/km2) Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 let 15 - 59 let 3) 60 a více let včetně nezjištěného věku

česká moravská slezská slovenská polská německá romská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): věřící celkem bez vyznání nezjištěno Podíl obyv. ve věku 15 a více let podle ukonč. vzdělání (v %): základní (včetně neukončeného) střední odborné bez maturity (včetně vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Ekonomicky aktivní celkem muži z toho pracující důchodci ženy z toho pracující důchodci

22

14

143 1 132

79 1 578

1 686

1 119 Obyvatelstvo

55 582 26 927 28 655

65 815 31 611 34 204

81 142 38 905 42 237

72 612 34 703 37 909

70 301 33 677 36 624

22,3 64,3 13,4

18,4 60,7 20,9

23,5 58,0 18,5

16,6 64,6 18,9

13,2 66,1 20,7 41,1 93,6 0,2 0,0 1,7 0,2 0,1 0,0

.

.

. . 1) . 1)

. 1) . 1)

. 96,6

.

. 2)

. 2)

. 2)

95,2 0,7 0,0 2,5 0,2 0,1 0,3

. . .

. . .

. . .

32,8 50,7 16,6

22,8 69,6 7,6

. . . .

24,8 34,4 28,2 10,9

15,7 34,4 34,2 13,1

41 381 21 140 1 390 20 241 1 551

39 306 20 974 992 18 332 1 160

. . .

2,4 0,1 0,1

. . . .

42,8 32,8 17,7 5,7

. . . . .

36 381 19 375 . 17 006 .

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítáních 1961, 1970 a 1980 nebyla romská národnost zjišťována samostatně

3)

rok 1970 a 1980 nepřepočten na metodiku roku 2001


96,0 . 1) . 1)

1)

162

21 .

2 632

3)

Průměrný věk Podíl obyvatel vybraných národností (v %):

13 .

2,9 0,2 0,1

45 294 22 999 . 22 295 .

A.1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů v dlouhodobém vývoji přepočtené na územní strukturu platnou k 1. 3. 2001 dokončení 1961

1970

Rok sčítání 1980

1991

2001

Domácnosti Bytové domácnosti

17 758

Hospodařící domácnosti

.

Cenzové domácnosti

Domy úhrnem trvale obydlené z toho rodinné neobydlené z toho sloužící k rekreaci Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci Byty úhrnem trvale obydlené neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci nezpůsobilé k bydlení

. . . . . .

25 651 . . . .

29 570 . 33 006

21,5

112 Domy

. 5 248 3 302 . .

5 582 5 332 . 250 .

. 5 594 . . .

. . .

. . .

. . . Byty

23 434 22 972 462 . . .

3,13 . 8,7 27,3 .

33 127

32 375

33 296

26,3 25,9 9,2 5,8 32,5 2,23 110

17,2 28,0 8,5 6,6 36,2 2,10 111

5 711 5 316 3 601 395 13

5 637 5 271 3 526 366 19

27,2

112

. 29 570 . . . .

2,84 1,51 11,1 31,6 1,88

. . .

75,6 94,5 85,4

30 554 29 533 1 021 .

32 440 29 982 2 458

13

1 019 24 135

2,45 1,08 14,8 36,2 2,27

2,31 0,99 17,1 39,9 2,36

. 2,74 1,31 12,3 33,9 2,09

29 982

31 885

.

113

. . .

29 533

. . . .

.

. 17 758 .

Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt 4)

24 985

20 066

podíl jednotlivých typů cenzových domácností (v %): 4) úplné rodiny s dětmi úplné rodiny bez dětí neúplné rodiny s dětmi neúplné rodiny bez dětí domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů cenzové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

22 972

v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk


163

A.2. Obyvatelstvo podle druhu pobytu, státního občanství a pohlaví Obyvatelstvo s trvalým/dlouhodobým pobytem v tom druh pobytu celkem

přítomný

dočasně nepřítomný

Obyvatelstvo celkem Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

70 301

62 942

7 359

68 578 206 214 123 27 5 2 384 177 258 34 115 167 208

61 408 148 202 115 19 2 2 351 162 223 33 104 146 166

7 170 58 12 8 8 3

Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

33 677

29 710

3 967

32 758 103 111 49 17 2

28 894 73 104 46 11 1

3 864 30 7 3 6 1

33 15 35 1 11 21 42

Muži

-

180 76 164 23 64 96 132

165 70 145 23 56 87 103

15 6 19 8 9 29

Ženy Celkem z toho: České republiky z toho s dvojím občanstvím Slovenské republiky Polské republiky Spolkové republiky Německo Rakouské republiky Maďarské republiky Ukrajiny Ruské federace ostatních evropských států Spojených států amerických Čínské lidové republiky Vietnamské socialistické republiky ostatních států

164

36 624

33 232

3 392

35 820 103 103 74 10 3 2 204 101 94 11 51 71 76

32 514 75 98 69 8 1 2 186 92 78 10 48 59 63

3 306 28 5 5 2 2


18 9 16 1 3 12 13

A.3. Obyvatelstvo podle místa trvalého bydliště matky v době narození, věkových skupin a pohlaví Bydliště matky v době narození v ČR Obyvatelstvo celkem

v zahraničí v tom

v obci trvalého pobytu

celkem

Celkem 0 - 14 15 - 29 30 - 44 45 - 59 60 a více nezjištěno

70 301 9 305 15 362 13 524 17 550 14 429 131

64 832 8 962 14 548 12 087 16 192 13 003 40

42 8 11 7 9 5

334 288 695 193 425 703 30


33 677 4 751 7 733 6 876 8 150 6 089 78

30 998 4 588 7 312 6 093 7 480 5 501 24

21 4 6 3 4 2

019 250 050 796 498 406 19


36 624 4 554 7 629 6 648 9 400 8 340 53

33 834 4 374 7 236 5 994 8 712 7 502 16

21 4 5 3 4 3

315 038 645 397 927 297 11

v jiné obci okresu

v jiném okrese stejného kraje

v jiném kraji

Obyvatelstvo celkem 22 2 4 6 7 Muži 9 1 2 2 3 Ženy 12 1 2 3 4 -

celkem

498 674 853 894 767 300 10

3 794 158 501 989 981 1 163 2

979 338 262 297 982 095 5

1 781 78 254 515 451 482 1 -

519 336 591 597 785 205 5

2 013 80 247 474 530 681 1

z toho ve Slovenské republice

nezjištěno

2 061 33 189 454 599 786 -

1 675 185 313 448 377 263 89

916 12 89 203 276 336

898 85 167 268 219 106 53

1 145 21 100 251 323 450 -

777 100 146 180 158 157 36

A.4. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin 1991

2001

celkem počet Počet obyvatel celkem v tom ve věku: 0-4 5-9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk 1)

v tom muži

v%

celkem ženy

72 612

100,0

34 703

37 909

3 489 3 447 5 096 6 305 5 042 4 373 3 713 5 031 6 756 6 995 4 475 4 184 4 213 3 814 1 944 3 735 . . . . . .

4,8 4,7 7,0 8,7 6,9 6,0 5,1 6,9 9,3 9,6 6,2 5,8 5,8 5,3 2,7 5,1

1 839 1 716 2 630 3 294 2 583 2 229 1 824 2 420 3 088 3 269 2 255 1 982 1 996 1 628 752 1 198 . . . . . .

1 650 1 731 2 466 3 011 2 459 2 144 1 889 2 611 3 668 3 726 2 220 2 202 2 217 2 186 1 192 2 537 . . . . . .

. . . . . x

počet 70 301 2 3 3 3 5 6 5 4 3 4 6 6 3 3 3 2

683 186 436 434 330 598 179 541 804 893 309 348 870 353 116 356 950 590 173 21 131 41,1

v tom muži

v% 100,0

33 677

3,8 4,5 4,9 4,9 7,6 9,4 7,4 6,5 5,4 7,0 9,0 9,0 5,5 4,8 4,4 3,4 1,4 0,8 0,2 0,0 0,2

1 316 1 659 1 776 1 692 2 706 3 335 2 622 2 353 1 901 2 342 2 880 2 928 1 840 1 510 1 371 882 302 137 43 4 78 39,6

x

ženy 36 624 1 1 1 1 2 3 2 2 1 2 3 3 2 1 1 1

367 527 660 742 624 263 557 188 903 551 429 420 030 843 745 474 648 453 130 17 53 42,6

u okresů s územní změnou 75 a více


165

A.5. Obyvatelstvo podle pohlaví a věku Celkem

Muži

Ženy

Obyvatelstvo celkem

70 301

33 677

36 624

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

562 546 530 535 510 565 544 667 728 682 697 697 728 646 668 658 685 700 677 714 854 1 041 1 052 1 166 1 217 1 330 1 394 1 423 1 285 1 166 1 151 1 055 1 000 1 021 952 1 055 1 018 925 797 746 782 673 733 779 837 901 929 1 004 1 023 1 036 1 069

267 279 271 259 240 302 291 360 366 340 363 354 370 336 353 325 349 331 324 363 432 552 530 606 586 672 705 697 638 623 587 537 493 517 488 518 549 489 418 379 389 330 386 364 432 452 449 498 471 472 487

295 267 259 276 270 263 253 307 362 342 334 343 358 310 315 333 336 369 353 351 422 489 522 560 631 658 689 726 647 543 564 518 507 504 464 537 469 436 379 367 393 343 347 415 405 449 480 506 552 564 582

166

Celkem

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 a více nezjištěno


1 129 1 238 1 356 1 517 1 341 1 370 1 465 1 184 988 912 813 728 705 712 660 639 690 704 660 680 624 640 615 557 497 533 491 396 439 321 276 131 112 110 115 151 140 107 77 59 44 31 25 14 5 8 3 3 1 1 131

Muži

Ženy

548 541 640 664 581 614 641 585 507 466 374 336 326 338 309 282 317 304 298 306 274 279 274 238 203 205 193 132 149 113 80 37 43 29 21 37 39 22 18 15 12 8 5 3 1 2

581 697 716 853 760 756 824 599 481 446 439 392 379 374 351 357 373 400 362 374 350 361 341 319 294 328 298 264 290 208 196 94 69 81 94 114 101 85 59 44 32 23 20 11 4 6 3 3

1 78

1 53

A.6. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin 1991 svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

2001 ovdovělí nezjištěno svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení

ovdovělí nezjištěno

Obyvatelstvo celkem Obyv. ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 a více nezjištěno

. . . . . . . . . . . . . . . . .

36 015 179 1 883 3 006 2 741 3 848 5 223 5 461 3 418 3 101 2 987 2 217 919 1 032 . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

14 921

32 663

7 434

3 393 4 651 3 439 1 180 606 382 325 281 187 146 94 85 63 54 35

18 591 2 699 3 200 3 118 2 592 3 391 4 503 4 609 2 656 2 164 1 774 980 338 30

47 405 724 721 753 1 012 1 183 1 047 524 372 304 218 123 1

2 7 18 37 42 117 294 460 526 709 939 1 080 1 203 2

23 39 48 57 59 35 48 48 45 18 14 14 15 16 63

8 288

16 337

3 094

889

318

1 674 2 499 2 065 737 388 237 208 170 94 77 43 35 24 15 22

5 167 1 085 1 520 1 571 1 283 1 639 2 137 2 299 1 483 1 198 1 076 618 241 15

6 633

16 326

1 719 2 152 1 374 443 218 145 117 111 93 69 51 50 39 39 13

13 424 1 614 1 680 1 547 1 309 1 752 2 366 2 310 1 173 966 698 362 97 15

-

5 436 -

542

Muži Muži ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 a více nezjištěno

. . . . . . . . . . . . . . . . .

17 955 41 693 1 401 1 299 1 820 2 405 2 649 1 853 1 624 1 642 1 290 552 686 . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

11 151 330 348 352 446 507 429 188 147 99 56 30 -

2 6 3 19 40 82 84 118 157 179 199 -

13 29 34 33 40 26 30 26 24 8 4 4 5 1 41

Ženy Ženy ve věku 15 a více let v tom: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 1) 80 a více nezjištěno 1)

. . . . . . . . . . . . . . . . .

18 060 138 1 190 1 605 1 442 2 028 2 818 2 812 1 565 1 477 1 345 927 367 346 . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

4 340 -

4 547 -

36 254 394 373 401 566 676 618 336 225 205 162 93 1

2 7 16 31 39 98 254 378 442 591 782 901 1 004 2

224 10 10 14 24 19 9 18 22 21 10 10 10 10 15 22

věk 75 a více


167

A.7. Obyvatelstvo podle národnosti 1970 počet Obyvatelstvo celkem v tom národnost: 1) česká moravská slezská

1)

1)

slovenská 2) romská

65 815 63 587

maďarská 3) rumunská vietnamská ostatní

72 612

100,0

70 301

100,0

96,0

93,6

65 827

0,7

152

0,2

.

.

.

.

18

0,0

7

0,0

1 784

2,5

1 207

1,7

229

0,3

23

0,0

130

0,2

160

0,2

2,4 .

2 341 .

0,1

2,9 .

126

0,1

0,2

71

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

139

61 .

0,1 .

93 . 0,2

0,1 .

149

0,2

84

0,1

245

0,3

389

0,6

18

0,0

120

0,2

.

.

.

.

.

.

10

0,0

.

.

.

.

.

.

170

0,2

484 3)

100,0

95,2

1)

nezjištěno

v%

510

87 3)

77 868

počet

69 099

52

3)

96,6

v%

.

1 565

2)

81 142

počet

.

40

ukrajinská

100,0

2001

1991 v%

.

.

německá 3 ruská )

počet

.

polská

řecká

1980 v%

.

0,7 .

597 .

0,7 .

539 .

0,7 .

680

1,0

1 209

1,7

1)

ve sčítání 1970 a 1980 je moravská a slezská národnost v rámci národnosti české

2)

ve sčítání 1970 a 1980 nebyla romská a ukrajinská národnost samostatně zjišťována

3)

ve sčítání 1970, 1980 a 1991 je ruská, řecká, rumunská, vietnamská národnost a nezjištěno v rámci ostatní národnosti

168


A.8. Obyvatelstvo podle pohlaví a náboženského vyznání 1991 celkem Obyvatelstvo celkem v tom: věřící z toho: Apoštolská církev (letniční hnutí) Bratrská jednota baptistů Církev Adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická 1) Evangelická církev augsburského vyznání v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Církev sjednocení (moonisté) Scientologická církev Křesťanská společenství Anglikánská církev islám buddhismus hinduismus hnutí Hare Kršna ostatní a nepřesně určené 2) podíl věřícího obyvatelstva v % bez vyznání nezjištěno

2001

muži

ženy

72 612

34 703

37 909

23 791

10 013

13 778

. . . . 1 518 . 66 20 145 1 608 . . . . . . . . . 113 . . . . . . . . . . 341 33 36 789 12 032

1)

v roce 1991 evangelické církve celkem

2)

v roce 1991 zahrnuje i církve, které se v roce 2001 zjišťovaly samostatně

. . . .

. . . . 554

. 29 8 570 654 . . . . . . . . . 48 . . . . . . . . . . 158 29 18 540 6 150


964 . 37 11 575 954 . . . . . . . . . 65 . . . . . . . . . . 183 36 18 249 5 882

celkem

muži

ženy

70 301

33 677

36 624

16 018

6 652

9 366

5 16 27 77 807 9 78 11 931 819 35 21 22 13 60 3 5 121 1 289 3 12 1 69 9 57 68 7 6 1 447 23 48 919 5 364

1 6 9 35 285 6 33 4 862 346 11 9 11 5 28 2 2 54 127 2 6 27 4 40 47 5 1 688 20 24 316 2 709

4 10 18 42 522 3 45 7 069 473 24 12 11 8 32 1 3 67 1 162 1 6 1 42 5 17 21 2 5 759 26 24 603 2 655

169

A.9. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví

Nezjištěno

Bez vyznání

Církev Adventistů sedmého dne

Náboženská spol. Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangel.

Církev čsl. husitská

Církev římskokatolická

Věřící

Celkem

z toho

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

70 301 9 305 3 434 5 330 6 598 5 179 4 541 3 804 4 893 6 309 6 348 3 870 3 353 3 116 2 356 1 734 131

16 018 811 310 582 860 728 607 601 745 1 430 2 126 1 732 1 701 1 553 1 259 970 3

11 931 571 200 364 534 428 382 386 525 1 114 1 691 1 382 1 377 1 232 971 773 1

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

33 677 4 751 1 692 2 706 3 335 2 622 2 353 1 901 2 342 2 880 2 928 1 840 1 510 1 371 882 486 78

6 652 410 135 281 426 380 323 314 318 561 860 733 686 589 394 241 1

4 862 289 94 174 253 223 198 196 207 426 683 598 553 468 310 190 -

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

36 624 4 554 1 742 2 624 3 263 2 557 2 188 1 903 2 551 3 429 3 420 2 030 1 843 1 745 1 474 1 248 53

9 366 401 175 301 434 348 284 287 427 869 1 266 999 1 015 964 865 729 2

7 069 282 106 190 281 205 184 190 318 688 1 008 784 824 764 661 583 1

170

807 6 5 8 12 21 6 11 27 49 111 104 130 124 121 72 285 4 2 2 2 11 2 9 11 19 41 34 49 46 33 20 -

819 23 13 16 43 30 24 13 32 70 132 109 84 92 78 59 1 Muži 346 13 6 7 23 16 13 8 18 28 51 48 38 39 23 14 1 Ženy

522 2 3 6 10 10 4 2 16 30 70 70 81 78 88 52 -

289 28 15 24 32 38 29 20 26 11 14 12 16 9 8 7 -

-


127 14 5 10 16 18 13 10 15 3 6 4 6 1 3 3

-

473 10 7 9 20 14 11 5 14 42 81 61 46 53 55 45

121 14 2 10 12 13 9 10 8 8 8 9 8 6 1 3

-

8 3 4 5 8 5 2 5 4 1 1 67 6 2 2 9 9 4 2 3 6 3 5 7 5 1 3 -

1 2 4 2 2 1 4 2 4 1 2 2 -

54 8

162 14 10 14 16 20 16 10 11 8 8 8 10 8 5 4

27 -

9 3 1 2 2 1 18 1 2 1 1 1 4 3 1 2 2 -

48 919 7 569 2 883 4 395 5 251 4 050 3 547 2 891 3 791 4 352 3 712 1 874 1 480 1 423 1 000 661 40

5 364

24 316 3 872 1 444 2 254 2 639 2 031 1 816 1 415 1 831 2 075 1 813 974 737 720 454 217 24

2 709

24 603 3 697 1 439 2 141 2 612 2 019 1 731 1 476 1 960 2 277 1 899 900 743 703 546 444 16

2 655

925 241 353 487 401 387 312 357 527 510 264 172 140 97 103 88

469 113 171 270 211 214 172 193 244 255 133 87 62 34 28 53

456 128 182 217 190 173 140 164 283 255 131 85 78 63 75 35

A.10. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání 2001

1991 celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Počet Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou 1) nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou 1) úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské v tom: univerzitní technické ekonomické zemědělské a veterinární umělecké ostatní z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno 1)

60 580

28 518

32 062

60 996

28 926

32 070

15 038 16 812 4 031 . 3 644

5 164 10 359 1 174 . 1 265

9 874 6 453 2 857

9 593 10 854 10 098 1 018 4 079

3 165 6 395 5 076 690 1 344

6 428 4 459 5 022 328 2 735

13 280 . 169 6 591

5 921

12 879 1 674 1 182 7 996

5 563 564 579 4 502

7 316 1 110 603 3 494

2 657 2 463 1 620 232 202 822 453 574 106 943

1 011 2 027 808 139 107 410 222 462 51 535

1 646 436 812 93 95 412 231 112 55 408

.

2 513 2 280 1 063 308 . . .

2 379 7 359 .

89 4 075

80 2 516

1 037 1 904 587 198

1 476 376 476 110

. 427

.

. 349

. .

78 . .

74 941

20 451

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

24,8 27,8 6,7

18,1 36,3 4,1

30,8 20,1 8,9

15,7 17,8 16,6 1,7 6,7

10,9 22,1 17,5 2,4 4,6

20,0 13,9 15,7 1,0 8,5

21,1 2,7 1,9 13,1

19,2 1,9 2,0 15,6

22,8 3,5 1,9 10,9

33,2 30,8 20,3 2,9 2,5 10,3 0,7 0,9 0,2 1,5

22,5 45,0 17,9 3,1 2,4 9,1 0,8 1,6 0,2 1,8

47,1 12,5 23,2 2,7 2,7 11,8 0,7 0,3 0,2 1,3

.

.

54 490 v%

.

6,0

4,4

7,4

21,9

20,8

23,0

.

.

.

0,3 10,9

0,3 14,3

0,2 7,8

38,1 34,6 16,1 4,7

25,4 46,7 14,4 4,9

58,7 14,9 18,9 4,4

.

.

6,5 . .

.

8,6 . .

0,1 1,6

3,1 . .

0,1 1,6

0,2 1,5

ve sčítání r. 1991 včetně vyučení s maturitou


171

A.11. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání a věkových skupin

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské

vyšší odborné

úplné střední s maturitou vč. nástavbového

vyuč. a střední odborné bez maturity

základní vč. neukončeného

Celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání

Obyvatelstvo celkem Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

60 996 3 434 5 330 6 598 5 179 4 541 3 804 4 893 6 309 6 348 3 870 3 353 3 116 2 356 1 734 131

9 593 2 812 406 347 263 302 291 564 643 745 561 701 656 654 646 2

20 952 252 1 443 2 337 1 684 1 447 1 300 1 842 2 638 2 336 1 342 1 254 1 399 978 694 6

19 650 298 3 001 2 666 2 050 1 669 1 213 1 529 2 059 2 133 1 116 757 543 403 205 8 Muži

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

28 926 1 692 2 706 3 335 2 622 2 353 1 901 2 342 2 880 2 928 1 840 1 510 1 371 882 486 78

3 165 1 380 236 199 133 151 102 152 163 151 112 97 119 107 62 1

11 471 166 894 1 352 998 903 741 1 054 1 440 1 402 720 626 573 361 236 5

8 161 110 1 375 1 167 881 706 499 575 699 761 475 347 292 177 93 4 Ženy

Celkem 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

32 070 1 742 2 624 3 263 2 557 2 188 1 903 2 551 3 429 3 420 2 030 1 843 1 745 1 474 1 248 53

6 428 1 432 170 148 130 151 189 412 480 594 449 604 537 547 584 1

9 481 86 549 985 686 544 559 788 1 198 934 622 628 826 617 458 1

172

11 489 188 1 626 1 499 1 169 963 714 954 1 360 1 372 641 410 251 226 112 4


1 182 -

8 570 -

173 110 69 52 50 51 98 121 141 116 98 59 44

215 1 039 1 022 964 863 828 804 960 673 486 391 231 86 8

579 -

4 964 103 512 536 503 482 489 495 516 434 334 309 188 60 3

603 -

-

535 35 41 56 46 59 52 49 38 32 14 17 9 10 12 65

1 2 -

3 606 112 527 486 461 381 339 309 444 239 152 82 43 26 5

51 1 5 8 2 6 6 6 5 2 2 5 -

55 1 7 2 4 4 7 3 1 2 7 4 4 3 6

121 69 43 27 31 34 58 57 58 32 29 21 23

943 70 80 89 85 97 74 70 61 49 28 30 25 27 51 107

-

52 41 26 25 19 17 40 64 83 84 69 38 21

106 2 12 10 6 10 13 9 6 4 9 9 4 4 8

-

408 35 39 33 39 38 22 21 23 17 14 13 16 17 39 42

A.12. Ženy podle počtu živě narozených dětí, věku a rodinného stavu Ženy celkem

z toho s počtem živě narozených dětí 0

1

2

4 a více

3

4 a více

Průměrný počet živě narozených dětí

0,2

0,1

0,1

0,1 0,4 1,8 5,0 4,6 4,1 3,4 1,8 -

0,1 0,3 0,5 1,4 0,7 0,9 7,7

0,2 1,4 0,9 0,7 -

0,0 0,0 0,2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 1,0

28,7

51,2

8,6

1,5

1,7

Ženy podle počtu narozených dětí v % 0

1

2

3

73,9

6,6

1,3

79,3 79,0 71,7 1 63,0 60,6 2 59,3 1 61,5 3 61,9 15,4 Vdané

0,7 3,1 8,4 18,7 21,6 21,4 22,2 13,1 7,7

243

8,0

Svobodné Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

6 633

4 900

440

86

1 719 2 152 1 374 443 218 145 117 452 13

1 363 1 701 985 279 132 86 72 280 2

12 66 115 83 47 31 26 59 1

2 9 25 22 10 6 4 8

Celkem v tom ve věku: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 a více nezjištěno

16 326

1 313

4 684

8 367

1 401

13 424 1 614 1 680 1 547 1 309 1 752 7 972 15

8 164 410 114 52 45 84 435 1

4 206 717 614 419 302 344 2 074 4

1 32 403 809 881 788 1 087 4 366 -

4 29 112 148 130 184 794 -

61,5 38,7 1 25,4 10 6,8 21 3,4 23 3,4 30 4,8 158 5,5 6,7 Rozvedené

30,8 48,6 44,4 36,5 27,1 23,1 19,6 26,0 26,7

7,7 7,5 25,0 48,2 56,9 60,2 62,0 54,8 -

0,9 1,8 6,7 9,6 9,9 10,5 10,0 -

0,1 0,6 1,4 1,8 1,7 2,0 -

0,5 0,7 1,0 1,6 1,8 1,8 1,9 1,8 0,8


4 340

339

1 559

1 857

390

101

35,9

42,8

9,0

2,3

1,6

-

-

-

-

36 254 394 373 401 566 2 315 1

16 60 32 21 22 33 155 -

12 133 188 159 134 153 780 -

5 1 44,4 33,3 13,9 45 6 23,6 52,4 17,7 129 25 5 8,1 47,7 32,7 151 33 2 5,6 42,6 40,5 185 44 12 5,5 33,4 46,1 310 50 12 5,8 27,0 54,8 1 031 231 70 6,7 33,7 44,5 1 100,0 Ovdovělé a s nezjištěným rodinným stavem

2,8 2,4 6,3 8,8 11,0 8,8 10,0 -

1,3 0,5 3,0 2,1 3,0 -

4 771

361

1 299

2 054

10 12 21 40 50 48 116 4 450 24

2 1 7 3 1 4 7 336 -

-

-


2 3 13 16 8 29 1 228 -

16

1 4 2 3 1 4 1

-

1 5 22 20 56 1 948 2

7

-

-

575

212

-

-

6 13 555 -

2 1 209 -

1


7,8

7,6

27,2

43,1

12,1

4,4

20,0 8,3 33,3 7,5 2,0 8,3 6,0 7,6 -

16,7 14,3 32,5 32,0 16,7 25,0 27,6 -

4,8 12,5 44,0 41,7 48,3 43,8 8,3

2,5 12,5 11,2 12,5 -

4,2 0,9 4,7 -

0,7 1,0 1,4 1,6 1,7 1,8 1,7 2,0 1,8

0,7 0,5 1,2 1,5 1,9 1,7 1,8 2,0

173

A.14. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, věkových skupin a pohlaví z toho

v tom Ekonomicky aktivní celkem

Ekonoostatní micky s nepraz toho neza- neaktivní cující vlastním pracující ženy na městnaní celkem celkem pracující důchodci zdrojem studenti mateřské důchodci obživy a učni dovolené zaměstnané osoby

Nezjištěná osoby žáci, studenti, v domác- ekonom. aktivita nosti učni

Obyvatelstvo celkem Celkem

39 306 36 916

2 152

365

677

2 390

30 330

15 323

736

9 633

1 002

665

z toho: 15 - 19

447

329

74

5

118

2 952

1

12

2 931

8

35

20 - 24

4 170

3 687

3

186

119

483

1 098

19

91

913

75

62

25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více

5 891 4 596 4 108 3 556 4 559 5 651 4 188 1 294 582 243

5 489 4 336 3 899 3 356 4 302 5 332 4 054 1 287 582 243

11 13 7 14 29 24 496 785 538 232

91 14

305 184 52 12

402 260 209 200 257 319 134 7

632 499 343 194 270 612 2 122 2 562 2 758 6 963

53 48 61 97 174 513 2 082 2 554 2 757 6 960

238 192 94 24 23 35 16 7 1 3

104

237 259 188 73 73 64 24 1

75 84 90 54 64 46 38 14 13

5 494

128 6 19 17 13 14 11 12 15 13 6

-

-

-

-

-

-

4 853

-

398

-

17 30 45 46 59 33 46 28 22 7 8

2

1 422 450 52 -

Muži Celkem 20 974 z toho: 15 - 19 247 20 - 24 2 199 25 - 29 3 189 30 - 34 2 540 35 - 39 2 254 40 - 44 1 816 45 - 49 2 224 50 - 54 2 662 55 - 59 2 469 60 - 64 809 65 - 69 380 70 a více 173 Celkem 18 332 z toho: 15 - 19 200 20 - 24 1 971 25 - 29 2 702 30 - 34 2 056 35 - 39 1 854 40 - 44 1 740 45 - 49 2 335 50 - 54 2 989 55 - 59 1 719 60 - 64 485 65 - 69 202 70 a více 70

174

19 694 171 1 904 2 977 2 420 2 149 1 709 2 109 2 533 2 356 802 380 173 17 222 158 1 783 2 512 1 916 1 750 1 647 2 193 2 799 1 698 485 202 70

992

185

-

1 280

12 305

33 92 52 8

-

76 295 212 120 105 107 115 129 113 7

1 428 477 101 36 40 52 72 190 437 1 024 1 122 2 566

8 32 23 26 41 60 175 424 1 018 1 122 2 564

Ženy 1 110 18 025

9 829

608

4 780

1 002

267

1 11 21 25 35 56 114 338 1 658 1 536 1 635 4 396

6 72 221 179 80 13 11 20 3 1 1 1

1 509 463 52 -

8 75 237 259 188 73 73 64 24 1

18 32 30 38 31 21 18 18 16 7 5

2 5 6 5 11 11 14 74 357 344 163 1 160

180

677

41 94 39 6

5 119 305 184 52 12

1 6 7 2 3 18 10 422 428 194 69

-

-

-

42 188 190 140 104 93 142 190 21 -

1 524 621 531 463 303 142 198 422 1 685 1 538 1 636 4 397


-

-

-

-

-

A.15. Ekonomicky aktivní podle vzdělání, postavení v zaměstnání a pohlaví v tom vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou včetně nástavb.

vysokoškolské


základní vč. neukonč. vzdělání

Celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru z toho nezaměstnaní ostatní zaměstnanci z toho nezaměstnaní samostatně činní členové produkčních družstev z toho nezaměstnaní pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

39 306

2 925

14 006

14 599

739

6 842

303

1 235

28

333

456

36

382

11

1 888 158 221 22 262

9 911 456 681 53 2 186

11 169 338 488 30 1 946

503 9 53 3 108

5 138 70 183 3 982

181 1 32

21

7 2

vyšší odborné

z toho bakalářské

celkem

bez vzdělání včetně nezjištěného

Ekonomicky aktivní

28 660 1 036 1 630 112 5 510 39 3

8 1

143 2 089

21 497

49 825


20 974

1 221

8 837

16 696 77 90 15 164

35 1 057

9 244

16 438


18 332

1 704

5 169

12

14 334 532 773 50 1 734

1 192 81 131 7 98

19 2

6 1

108 1 032

12 253

903 14 326 504 857 62 3 776 20 1

332

-

57 476 Muži

1 -

51 5 4 1 26

64 -

-

2 35

11 145

1 14

3 111

6 432

342

4 020

155

122

266

335

23

263

5

5 974 248 403 29 1 728

4 485 139 217 14 1 173

209 5 28 1 67

2 935 33 116 2 626

12

4 1

2 -

2 -

195

16 39

1 78

-

14

8 167

397

67

121

3 937 208 278 24 458

6 684 199 271 16 773

9

3 1

33 387


49 266

-

-

-

27 2 3 1 18

-

-

8 210 Ženy

1

88 -

1

-

-

-

7

1 73

2 822

148

73

13

119

6

294 4 25 2 41

2 203 37 67 1 356

93 1 16

1 2 21

-

-

24 3 1 -

25 -

10 67

-

8 -

1 7

2 38

175

A.16. Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věkových skupin a odvětví ekonomické činnosti Ekonomicky aktivní celkem Celkem Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství zemědělství, myslivost lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti Průmysl celkem Dobývání nerostných surovin dobývání uhlí a rašeliny dobývání ropy, zem. plynu, rud a nerostů Zpracovatelský průmysl výroba potravin, nápojů a tabákový průmysl textilní průmysl oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi dřevařský a korkař. prům. kromě výr. nábytku výroba vlákniny, papíru a lepenky vydavatelství, tisk a reprodukce nahrávek koksování, rafinerské zprac. ropy, výroba jaderných paliv, zprac. radioaktivních surovin výroba chemických výrobků výroba pryžových a plastových výrobků výroba ostat.nekovových minerál. výrobků výroba kovů vč. hutního zpracování, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba strojů a zařízení pro další výrobu výroba elektrických a optických přístrojů výroba dopravních prostředků ostatní zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží prodej a opravy motorových vozidel, prodej pohonných hmot velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu maloobchod, opravy spotřebního zboží

Ekonomicky aktivní ve věku

z toho ženy počet v%

15 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

39 306

18 332

46,6

10 508

8 704

8 115

9 839

2 119

189 162 27

64 57 7

33,9 35,2 25,9

59 55 4

33 27 6

42 37 5

40 32 8

15 11 4

2

1

1

1

1

6 643

6

2 527

-

38,0

1 381

1 342

1 616

1 995

308

16 6 10

6 2 4

37,5 33,3 40,0

6 2 4

2 1 1

3

1 1

3

4 2 2

5 988 1 054 152 105

2 366 545 107 94

39,5 51,7 70,4 89,5

1 271 360 51 26

1 245 253 37 32

1 477 224 32 23

1 713 187 28 22

281 30 4 2

32 239 313 363

19 36 140 212

59,4 15,1 44,7 58,4

12 75 84 109

5 65 59 80

6 51 73 71

7 34 84 90

2 14 13 13

6 330 45 74

2 192 12 31

33,3 58,2 26,7 41,9

3 71 8 21

1 82 14 20

1 69 12 17

1 88 9 12

474 905 379 1 130 387

115 230 124 379 128

24,3 25,4 32,7 33,5 33,1

57 111 63 125 95

94 151 67 210 75

122 215 93 391 77

169 367 140 359 116

-

-

20 2 4 32 60 16 45 24

639

155

24,3

104

95

136

278

26

3 314

504

15,2

621

711

678

1 152

151

5 271

2 594

49,2

1 790

1 375

1 116

876

113

797 1 480 2 994

139 694 1 761

17,4 46,9 58,8

274 463 1 053

201 421 753

178 309 629

120 253 503

24 34 55


1 791

915

51,1

713

420

316

294

46

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace pozemní doprava, potrubní přeprava vodní doprava letecká doprava vedlejší a pomocná činnost v dopravě, činnost cestovních kanceláří činnost poštovní a telekomunikační

3 424 1 782 34 269

1 142 328 4 86

33,4 18,4 11,8 32,0

861 366 5 56

726 375 7 38

716 398 6 65

984 571 15 92

137 72 1 18

329 1 010

189 535

57,4 53,0

117 317

64 242

63 184

69 237

16 30

Peněžnictví a pojišťovnictví peněžnictví pojišťovnictví a činnosti související

1 726 1 418 308

1 158 969 189

67,1 68,3 61,4

531 453 78

448 374 74

326 268 58

385 296 89

34 25 9

291 17

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky,výzkum a vývoj činnosti v oblasti nemovitostí pronájem strojů přístrojů a zboží osobní potřeby a pro domácnosti zpracování dat a související činnosti výzkum a vývoj služby převážně pro podniky

4 043 234

1 851 119

45,8 50,9

1 203 60

992 59

701 39

853 59

32 586 467 2 724

9 215 174 1 334

28,1 36,7 37,3 49,0

15 233 69 826

7 169 73 684

1 93 80 488

9 77 145 563


2 470

1 322

53,5

515

453

571

766

164

Školství

1 878

1 433

76,3

241

393

409

573

261

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

2 054

1 623

79,0

485

392

458

556

163


3 138

1 620

51,6

871

704

604

711

246

Nezjištěno

3 359

1 579

47,0

1 235

714

561

653

189

176


14 99 161

A.17. Ekonomicky aktivní podle pohlaví a zaměstnání Ekonomicky aktivní celkem Celkem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci zákonodárci a vyšší státní úředníci vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů, politických, zájmových a odborových organizací vedoucí a řídící pracovníci organizací, podniků, společností Vědečtí a odborní duševní pracovníci vědci a odborníci ve fyzikálních oborech, architekti a techničtí inženýři (tvůrčí pracovníci) vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech odborní pedagogičtí pracovníci ostatní vědci a odborní duševní pracovníci Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci technici ve fyzikálních, technických a příbuz. oborech techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci pedagogičtí pracovníci - vychovatelé, pedagogové pro předškolní výchovu, instruktoři a mistři odb. výchovy jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci nižší administrativní pracovníci (úředníci) úředníci ve službách a obchodě Provozní pracovníci ve službách a obchodě obsluhující pracovníci prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, les. a příb. oborech kvalifikovaní dělníci v zemědělství, v lesnictví, v rybářství a myslivosti - orientovaní na trh pracovníci získávající obživu v zemědělství a rybářství (samozásobitelé) Řemeslníci, kvalif. výrobci, zpracovatelé a opraváři horníci při dobývání surovin a stavební dělníci kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci výrobci a opraváři přesných přístrojů umělečtí řemeslníci, polygrafové ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci Obsluha strojů a zařízení obsluha průmyslových zařízení obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci pomocní a nekvalif. pracovníci zaměř. na prodej a služby pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví a v dopravě Příslušníci armády Nezaměstnaní absolventi škol Nezjištěné zaměstnání

Z ekonomicky aktivních nezaměstnaní

z toho ženy počet v%

počet

v%

39 306 2 650 44

18 332 814 8

47 31 18

2 390 46 -

-

45

16

36

-

-

2 561 4 997

790 2 527

31 51

46 76

1,8 1,5

1 402

325

23

18

1,3

500 1 094 2 001 11 157 2 866

297 789 1 116 6 452 572

59 72 56 58 20

3 15 40 319 76

0,6 1,4 2,0 2,9 2,7

1 135

1 061

93

22

1,9

228 6 928 3 386 2 269 1 117 5 078 2 658 2 420 121

197 4 622 2 470 1 547 923 2 912 1 323 1 589 49

86 67 73 68 83 57 50 66 40

10 211 166 121 45 348 161 187 6

4,4 3,0 4,9 5,3 4,0 6,9 6,1 7,7 5,0

116

47

41

6

5,2

5 5 047 1 940 2 402

2 548 21 184

40 11 1 8

218 487 2 603 252 639 1 712 2 063 1 589

101 242 375 62 263 50 1 257 1 070

19 455 284 149 1 771


-

6,1 1,7

226 94 91

4,5 4,8 3,8

46 50 14 25 41 3 61 67

10 31 111 8 37 66 122 81

4,6 6,4 4,3 3,2 5,8 3,9 5,9 5,1

3

16

1

5,3

184 8 52 868

40 3 35 49

40 4 149 817

8,8 1,4 100,0 46,1

177

A.18. Ekonomicky aktivní podle věkových skupin, postavení v zaměstnání a pohlaví Celkem

15 - 29

30 - 39

v tom věková skupina 40 - 49 50 - 59 60 a více nezjištěna Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnavatelé zaměstnanci v pracovním a služebním poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěné postavení v zaměstnání

178

39 306

10 508

8 704

8 115

9 839

2 119

1 235 28 660 1 630 5 510 39 143 2 089

170 7 733 463 1 155 8 33 946

319 6 132 257 1 571 4 27 394

349 5 960 232 1 215 7 35 317 Muži

324 7 543 306 1 267 17 39 343

73 1 277 372 301 3 9 84

20 974

5 635

4 794

4 040

5 131

1 362

903 14 326 857 3 776 20 35 1 057

127 3 954 253 797 6 16 482

249 3 169 128 1 063 1 3 181

246 2 670 132 816 2 5 169 Ženy

225 3 715 130 870 9 6 176

56 812 214 229 2 5 44

18 332

4 873

3 910

4 075

4 708

757

332 14 334 773 1 734 19 108 1 032

43 70 103 99 3 779 2 963 3 290 3 828 210 129 100 176 358 508 399 397 2 3 5 8 17 24 30 33 464 213 148 167 na 1 000 obyvatel příslušné věkové skupiny

17 465 158 72 1 4 40

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

31 729 41 140 1 4 53

16 736 44 110 1 3 90

37 705 30 180 0 3 45

43 734 29 150 1 4 39

33 767 31 129 2 4 35

34 603 176 142 1 4 40


21 15 1 5 12 6 1 5 9 9 1 000 714 48 238

A.19. Ekonomicky aktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

vdané

647

103

187 960 1 454 2 667 1 387 3 849

104 293 179 67 4 358

23 37 28 14 1 62

30 249 276 148 6 327

23 66 69 26 4 118

157 653 681 1 256 1 101 2 525

86 172 80 16 4 239

18 24 15 5

28 161 96 40 2 338

27 287 685 1 254 272 282

15 111 77 36

2 82 165 85 4 44

3 20 88 157 14

27 5 10 6 6 -

50 3 10 22 15

14 -

3 7 3 1

-

411

10

3

20 84 99 142 66 226

4 4 2

1 1 1

14 50 51 61 50 158

-

4 3 -

-

3 10 13 1

-

-

1 -

1 2

-

19 47 37 12 3 55

3 140 271 429 150 1 243

3 108 165 208 55 231

4 19 25 7

1 49 336 776 81 119

-

-

3 22 5 6

4 2 5 2 1 12

1

1 17 14 13 2 4

1 1 -

3 125 248 349 69 539

7 6 12 6 2 14

47

-

4 189 637 1 290 235 994

15

-

1 2 1 -


ostatní

1 387

4 40 21 20 2 36

1

vdané

794

7 7 1 z toho nezaměstnané 87 33

1

3

6 31 38 68 15 27

6 15 23

7

ostatní

Ženy ekonomicky aktivní 709 188 2 356

6 656

-

15 a více

-

7

-

11 26 21 10 68

3 12 13 11 4 15

-

47 23 4 -

6 6

3 1

47

23 1 12 10 19

19 28 38 -

1 8 10 3

13 25 9 -

6 3

-

-

-

-

3 16 18 20 4 43

3 8

1 11 172 214 70

171 151 12

1 17 44 65 20 68

3

-

1 1 1

-

-

-

-

61

3 4 8

1 11 222 238 398

6 374 673 322

147

-

-

-

30 85 4

-

-

6 551 830 1 053

1 7 15 1

1 6 15 36 10 11

-

4 2 1

16 76 126 13 24

-

3 4 3 2

-

-

472

3 1 1 -

179

A.20. Ekonomicky neaktivní ženy se závislými dětmi podle věku nejmladšího dítěte, počtu dětí a věkových skupin Ženy se závislými dětmi celkem Ženy s dětmi celkem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44

Věk nejmladšího dítěte 0-2 vdané

3-5 ostatní

vdané

6 - 14 ostatní

vdané

1 545

623

117

255

41

132 415 430 368

80 257 204 79

30 35 33 19

13 77 97 65

9 11 14 7

199 797

3 294

67

3 92

109 240 154

65 145 71

24 20 15

12 42 23

8 7 7

35 - 44 45 a více ženy se 2 dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29

124 170 615

11 2 274

8

5

37

14 1 129

22 159

15 106

6 9

1 31

30 - 34 35 - 44 45 a více ženy se 3 a více dětmi z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34 35 - 44 45 a více

224 185 25 133

103 50

15 7

63 32 2 34

45 a více ženy s 1 dítětem z toho věk ženy: do 24 25 - 29 30 - 34

1 16 52 59 4

-

-

-

55

-

13 -

6 30 18 1

-

-

27

8

11 15 22

35 120

15 39 -

17 30

9 7

47 26 123

12 11 19

-

7

2

4

34 75 7 18

5 9 3 6

6 1 3 2

-

64

4 -

4 11 19

vdané

24 66 136

-

-

6 3 4

ostatní

261

-

-

15 a více

-

-

2 14 2

3 1 1

ostatní

145 1 30

39 10

114 122 1

29 36 -

17 104 22 -

10 26 3 -

12 10 1 1 -

3 -

A.22. Základní údaje o domácnostech Domácnosti celkem 1991

2001

Bytové domácnosti celkem v tom: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností

29 533

29 982

26 970 2 563

27 301 2 681

Hospodařící domácnosti celkem v tom: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenz. domácnostmi

31 885

33 127

31 402 483

32 960 167

32 375

33 296

100,0

16 892 8 385 8 507 4 833 1 862 2 971 143 10 507 7 706

15 071 9 329 5 742 5 035 2 209 2 826 1 152 12 038 9 150

67,1 . . 10,2 . . 1,1 21,5 .

1)

Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně 1)

1970 100,0 . . 100,0 . .

v letech 1991 a 2001 se závislými dětmi bez ohledu na věk

180




1980 100,0

1991

2001

100,0

100,0

91,3 8,7

91,1 8,9

100,0

100,0

98,5 1,5

99,5 0,5

100,0

100,0

100,0

59,7 . . 11,5 . . 1,6 27,2 .

52,2 25,9 26,3 14,9 5,8 9,2 0,4 32,5 23,8

45,3 28,0 17,2 15,1 6,6 8,5 3,5 36,2 27,5

. . 100,0 . .

1991

2001

2,45

2,31

. .

2,17 3,75

2,26

2,11

. .

2,10 4,78

2,23

2,10

. . . . . . . . .

2,89 2,40 3,70 2,37 2,20 2,51 2,11 1,00 1,00

A.23. Cenzové domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti Celkem Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

1

2

v tom počet členů domácnosti 3 4 5

6 a více

Průměrný počet členů

33 296

12 038

10 791

6 161

3 707

537

62

2,1

15 071 9 329 5 742 2 955 2 467 320 5 035 2 209 2 826 1 948 769 109 1 152 12 038

x x x x x x x x x x x x x 12 038

6 332 6 332 x x x x 3 409 1 813 1 596 1 596 x x 1 050 x

4 686 2 356 2 330 2 330 x x 1 394 361 1 033 317 716 x 81 x

3 480 589 2 891 545 2 346 x 209 33 176 34 48 94 18 x

518 49 469 74 112 283 16 2 14 0 4 10 3

55 3 52 6 9 37 7

2,9 2,4 3,7 3,2 4,1 5,2 2,4 2,2 2,5 2,2 3,1 4,2 2,1 1,0

x

7 1 1 5 x

A.24. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě a typu domácnosti Cenzové domácnosti celkem počet v% Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závislých dětí vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník

v tom počet domácností bydlících v bytě 1 2 3 a více

32 949

100,0

27 301

4 852

796

14 971 9 266 5 705 2 936 2 454 315 4 971 2 198 2 773 1 911 757 105 1 142 11 865

45,4 28,1 17,3 8,9 7,4 1,0 15,1 6,7 8,4 5,8 2,3 0,3 3,5 36,0

13 369 8 207 5 162 2 609 2 267 286 3 823 1 926 1 897 1 294 536 67 1 052 9 057

1 437 949 488 294 168 26 1 010 254 756 529 193 34 81 2 324

165 110 55 33 19 3 138 18 120 88 28 4 9 484

9 057 2 545 263

27,5 7,7 0,8


9 057 x x

x

x 2 135 189

410 74

181

A.25. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí, ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti Průměrný počet závislých dětí

Domácnosti s počtem závislých dětí Celkem 0 Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991 rozdíl v% v tom: úplné rodiny z toho s ekonomicky aktivní ženou v% neúplné rodiny

1

2

3

4 a více

v rodinách celkem

v rodinách s dětmi 1,48 1,47 0,01

20 106 21 725 -1 619 -7

11 538 10 369 1 169 11

4 903 6 645 -1 742 -26

3 236 4 185 -949 -23

401 462 -61 -13

28 64 -36 -56

0,63 0,77 -0,14 x

15 071 9 489 63 5 035

9 329 4 844 52 2 209

2 955 2 437 82 1 948

2 467 1 988 81 769

301 214 71 100

19 6 32 9

0,59 0,75

14 756

6 829

4 488

3 055

362

10 714 656 2 531 15 549 291

5 133 239 1 114 12 213 118

3 204 212 761 1 208 102

2 129 176 585 1 103 61

235 29 69 20 9

5 225 4 776 125

4 647 4 600 62

377 136 38

162 33 19

34 7 5

x

x 1,55 1,52 x

0,76

1,35

22

0,80

1,49

13

0,77 0,99 0,85 0,53 0,91 0,88

1,47 1,56 1,52 2,67 1,48 1,47

0,16 0,05 0,76

1,42 1,27 1,51

Cenzové rodinné domácnosti v čele s osobou ekonomicky aktivní v tom: zaměstnanec zaměstnavatel samostatně činný člen produkčního družstva nezaměstnaný ostatní ekonomicky aktivní a nezj. ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodce ekonomická aktivita nezjištěna

182


2 1 5 1 5 1

A.26. Cenzové domácnosti podle typu domácnosti, pohlaví a věku osoby v čele domácnosti Úplné rodiny Cenzové domácnosti celkem v tom podle věku osoby v čele domácnosti: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele s muži v tom podle věku muže: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku Cenzové domácnosti v čele se ženami v tom podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 69 70 a více vč. nezj. věku 1)

Vícečlenné Domácnosti nerodinné jednotlivců domácnosti

Neúplné rodiny

z toho 1) svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

15 071

5 035

1 152

12 038

3 406

1 708

2 128 858 1 270 1 392 2 651 4 233 2 600 1 937

7 143 532 631 549 1 198 1 194 400 381

8 104 126 61 43 86 98 131 495

70 728 1 396 982 711 1 377 2 205 1 810 2 759

65 638 980 475 245 345 281 197 180

4 66 268 255 192 294 382 173 74

16 116 214 246 667 1 163 630 431

4 3 4 31 327 791 2 008

15 071

875

461

5 521

1 929

1 088

1 804

526

6 63 78 46 33 68 51 26 90

33 378 770 674 537 911 1 020 575 623

31 342 539 301 165 223 163 101 64

1 27 150 187 158 202 217 100 46

-

5 30 60 74 240 298 101 67

4 160

691

6 517

1 477

620

1 679

2 642

7 138 502 571 475 958 896 299 314

2 41 48 15 10 18 47 105 405

37 350 626 308 174 466 1 185 1 235 2 136

34 296 441 174 80 122 118 96 116

3 39 118 68 34 92 165 73 28

-

-

2 128 858 1 270 1 392 2 651 4 233 2 600 1 937

x x x x x x x x x

-

3 483

3 168

-

-

4 60 162 193 448 555 244 138

12 56 52 53 219 608 386 293

1 2 8 50 121 344

4 2 2 23 277 670 1 664

bez jednotlivců s nezjištěným rodinným stavem


183

A.27. Cenzové domácnosti rodinné podle počtu závislých dětí a věku ženy Úplné rodiny s počtem závislých dětí 0

1

2

Cenzové domácnosti rodinné 2001 1991

9 329 8 507

2 955 4 523

2 467 3 438

Cenzové domácnosti rodinné podle věku ženy: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku

4 159 388 133 96 301 975 1 889 2 115 3 269

3 142 525 502 429 459 464 318 102 11

1)

Neúplné rodiny s počtem závislých dětí

3 a více 320 423

-

26 323 711 762 404 183 47 11

3 25 102 129 48 10 2 -

-

1

0

1

2 209 1 862

1 948 2 122

769 747

5 120 395 377 302 267 250 165 59 8

2 22 126 212 199 127 55 20 4 2

2 16 105 374 509 434 769

2

1)

3 a více 109 103

1 11 40 32 15 5 3 2

v neúplných rodinách, ve kterých je v čele domácnosti muž, se započítává věk muže

A.28. Cenzové domácnosti bydlící v bytech podle počtu domácností v bytě, velikosti bytu a typu domácnosti v tom s počtem domácností v bytě 1 cenzová domácnost Celkem

v tom s počtem obytných místností bytu

celkem Cenzové domácnosti bydlící v bytech v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí

2 a více cenzových domácností

1

2

3

v tom s počtem obytných místností bytu

celkem

4 a více

1

2

3

4 a více

32 949

27 301

5 644

9 562

10 061

2 034

5 648

614

1 670

2 426

938

14 971 9 266 5 705 2 936 2 454 315

13 369 8 207 5 162 2 609 2 267 286

1 174 811 363 220 130 13

4 416 3 058 1 358 782 515 61

6 464 3 733 2 731 1 279 1 295 157

1 315 605 710 328 327 55

1 602 1 059 543 327 187 29

59 35 24 10 8 6

366 274 92 57 30 5

721 485 236 147 78 11

456 265 191 113 71 7

neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi 1 závislé dítě 2 závislé děti 3 a více závisl. dětí vícečlenné nerodinné domácnosti

4 971 2 198 2 773 1 911 757 105

3 823 1 926 1 897 1 294 536 67

573 263 310 249 53 8

1 397 730 667 475 170 22

1 582 821 761 471 263 27

271 112 159 99 50 10

1 148 272 876 617 221 38

90 23 67 41 22 4

327 63 264 188 57 19

559 149 410 300 100 10

172 37 135 88 42 5

1 142

1 052

311

447

239

55

90

10

28

34

18

domácnosti jednotlivců

11 865

9 057

3 586

3 302

1 776

393

2 808

455

949

1 112

292

v tom bydlící: samostatně v bytě jako spolubydlící jako podnájemník

9 057 2 545 263

9 057 x x

3 586 x x

3 302 x x

1 776 x x

393 x x

x 2 545 263

x 397 58

x 862 87

x 1 025 87

x 261 31

184


A.29. Bytové a hospodařící domácnosti podle počtu členů a podle počtu a typu cenzových domácností Celkem počet Bytové domácnosti celkem v tom: s 1 hospodařící domácností, kterou tvoří: 1 cenzová domácnost 2 a více cenzových domácností se 2 a více hospodařícími domácnostmi Hospodařící domácnosti celkem v tom:

6 a více


Domácnosti s počtem členů v%

1

2

3

4

5

29 982

100,0

9 057

9 570

6 023

4 066

937

329

2,31

27 451 27 301

91,6 91,1

9 057 9 057

9 020 9 020

5 310 5 310

3 448 3 376

537 486

79 52

2,19 2,17

150

0,5

x

x

72

51

27

4,79

2 531

8,4

x

x 550

713

618

400

250

3,69

33 127

100,0

12 038

10 557

6 079

3 771

593

89

2,11

32 960 14 885 9 186 5 699 4 889 2 180 2 709

99,5 44,9 27,7 17,2 14,8 6,6 8,2

12 038 x x x x x x

10 557 6 225 6 225

6 079 4 624 2 322 2 302 1 375 360 1 015

3 690 3 465 587 2 878 207 33 174

536 517 49 468 16 2 14

60 54 3 51 6

2,10 2,90 2,40 3,70 2,38 2,20 2,53

1 148 12 038

3,5 36,3

x 12 038

1 047 x

x

tvořené 2 cenzovými domácnostmi

165

0,5

x

x

x

81

57

27

4,74

rodina rodičů a rodina dětí ostatní případy

157 8

0,5 0,0

x x

x x

x x

78 3

53 4

26 1

4,73 4,88

2

0,0

x

x

x

2

8,50

tvořené 1 cenzovou domácností úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

tvořené 3 a více cenzovými domácnostmi

3 285 1 785 1 500


80

18 x

x

3 x

x

6 x

2,11 1,00

185

A.30. Vybavení bytových domácností podle typu a počtu členů domácností z toho bytové domácnosti vybavené osob. automobilem Celkem celkem

Bytové domácnosti celkem v tom:

pevnou linkou

možností užívat pevnou pouze rekreační linkou mobilním i mobilním objekt

osobním počítačem celkem


29 982

14 499

1 742

14 724

1 821

10 026

10 712

5 632

2 615

27 301

13 151

1 483

13 429

1 656

9 081

9 795

5 138

2 405

9 057 9 020 8 686 538

2 233 4 730 5 813 375

150 332 923 78

4 739 4 977 3 511 202

697 489 429 41

1 823 2 799 4 221 238

2 295 3 749 3 580 171

950 1 268 2 729 191

457 564 1 298 86

s počtem závislých dětí 1 2 3 a více

3 903 2 803 353

2 303 1 874 226

303 227 25

1 480 981 124

264 143 25

1 871 1 486 158

1 349 1 065 104

1 302 1 133 133

651 525 63

podle věku uživatele bytu do 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více

2 695 4 364 4 390 6 503 9 349

1 103 2 335 2 520 3 735 3 458

99 250 375 515 244

777 1 472 1 723 3 325 6 132

433 364 283 259 317

1 126 2 047 1 911 2 342 1 655

704 1 224 1 523 2 823 3 521

571 1 237 1 370 1 292 668

316 654 639 580 216

2 681

1 348

259

1 295

165

945

917

494

210

432

305

83

209

14

193

187

91

36

1 185 1 064

604 439

90 86

553 533

80 71

439 313

399 331

248 155

97 77

1 953 728

869 479

126 133

984 311

133 32

620 325

656 261

318 176

129 81

v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více

v bytě 2 a více cenzových domácností rodina rodičů a rodina dětí jeden z rodičů a rodina dětí ostatní případy v tom s počtem osob v bytě: 2-4 5 a více

186

z toho 2 a více

telefonem


A.32. Domovní a bytový fond Byty v trvale obydlených domech

Domy v tom celkem

Domy celkem

v tom: rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

v tom

trvale obydlené

neobydlené

celkem

trvale neobydlené obydlené

Průměrný počet bytů na 1 trvale obydlený dům

2001 1991 rozdíl v%

5 637 5 711 -74 -1,3

5 271 5 316 -45 -0,8

366 395 -29 -7,3

31 966 . x x

29 982 29 533 449 1,5

1 984 . x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

3 859 3 927 -68 -1,7

3 526 3 601 -75 -2,1

333 326 7 2,1

4 580 . x x

4 439 4 465 -26 -0,6

141 . x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

1 593 1 600 -7 -0,4

1 585 1 588 -3 -0,2

8 12 -4 -33,3

27 129 . x x

25 302 24 805 497 2,0

1 827 . x x

. x x

2001 1991 rozdíl v%

185 184 1 0,5

160 127 33 26,0

25 57 -32 -56,1

257

241 263 -22 -8,4

. x x

Byty v neobydlených domech

6

474

2 458 1 021 1 437 140,7

357

498 356 142 39,9

88

1 915 652 1 263 193,7

29

45 13 32 246,2

. x x 1 . x x 17 . x x

16

2

. x x

. x x

Neobydlené byty celkem

. x x

A.33. Důvody neobydlenosti domovního a bytového fondu v tom

Domy celkem počet Neobydlené domy v tom z důvodu: dům obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba domu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

rodinné domy počet v%

v%

bytové domy počet v%

ostatní domy počet v%

366

100

333

100

8

100

97 12 19 48 12 19 40 119

27 3 5 13 3 5 11 33

87 11 19 47 10 19 33 107

26 3 6 14 3 6 10 32

1 1

13 13

-

-

25 9 -

3 1

38 13

-

25 -

36 -

1 4 11

2

100

4 16 44

Neobydlené byty celkem v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci pozůstalostní nebo soudní řízení nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

2 458

100

498

100

1 915

100

45

100

1 019 66 24 156 110 106 135 842

41 3 1 6 4 4 5 34

134 14 21 66 21 30 46 166

27 3 4 13 4 6 9 33

872 47 3 84 89 76 84 660

46 2 0 4 5 4 4 34

13 5

29 11

Neobydlené byty v trv. obydl. domech

1 984

100

141

100

1 827

911 50 5 104 78

46 3 0 5 4

40 1 2 16 9

28 1 1 11 6

pozůstalostní nebo soudní řízení

84

4

8


41

2

13

711

36

52

v tom z důvodu: byt obydlen přechodně změna uživatele slouží k rekreaci přestavba bytu dosud neobydlen po kolaudaci



-

6

-

13 -

5 16

11 36

100

16

100

868 44 3 84 69

48 2 0 5 4

3 5

19 31

-

-

6

76

4

-

-

9

28

2

-

37

655

36

-

4

25

4

25

187

A.34. Domovní a bytový fond podle vlastnictví Trvale obydlené domy celkem počet

v%

v tom rodinné domy počet v%

bytové domy počet v%

ostatní domy počet v%

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

5 271

100,0

3 526

100,0

1 585

100,0

160

100,0

3 537 496 378 4

67,1 9,4 7,2 0,1

3 384 27 1

96,0 0,8 0,0

127 400 378 2

8,0 25,2 23,8 0,1

26 69 1

16,3 43,1 0,6

274 204 324 54

5,2 3,9 6,1 1,0

1 40 44 29

0,0 1,1 1,2 0,8

268 125 276 9

16,9 7,9 17,4 0,6

5 39 4 16

3,1 24,4 2,5 10,0

Trvale obydlené byty v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

29 982

100,0

4 439

100,0

25 302

100,0

241

100,0

5 520 6 518 7 323 34

18,4 21,7 24,4 0,1

4 254 36 1

95,8 0,8 0,0

1 236 6 348 7 323 21

4,9 25,1 28,9 0,1

30 134 12

12,4 55,6 5,0

4 023 2 583 3 863 118

13,4 8,6 12,9 0,4

1 46 68 33

0,0 1,0 1,5 0,7

4 015 2 496 3 788 75

15,9 9,9 15,0 0,3

7 41 7 10

2,9 17,0 2,9 4,1

-

-

A.35. Trvale obydlené domy podle stáří a materiálu nosných zdí Trvale obydlené domy

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce

z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle materiálu nosných zdí: cihly, tvárnice, cihlové bloky kámen kámen a cihly stěnové panely nepálené cihly dřevo jiné kombinace materiálů a ostatní vč. nezjištěno

188

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

5 271

3 526

1 585

397

1 691

2 122

3 496 43 585 819 7 32

2 731 40 509 35 7 30

692 2 60 748

165 39 187

1 388 2 271 6 4

1 282 2 75 614 18

289

174

20

131

-

1 -

83

5


1981 - 1990

1991 - 2001

415

546

239 -

100

396 -

10 129 -

nezjištěno

26 -

34 71 -

4

6

33

39

8 5 61

A.36. Trvale obydlené domy podle stáří a vlastnictví Trvale obydlené domy


z toho celkem

Trvale obydlené domy v tom podle vlastníka domu: soukromá fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo zahraniční vlastník právnická osoba založená za účelem privatizace domu jiná právnická osoba kombinace vlastníků nezjištěno

rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

5 271

3 526

1 585

397

1 691

2 122

415

546

100

3 537 496 378 4

3 384 27 1

127 400 378 2

341 17

993 351 306

270 17 28

414 33 42

1

1 478 73 2

41 5 2 1

274 204 324 54

1 40 44 29

268 125 276 9

4 18 14 2

31 27 76 4

-


-

226 93 151 2

10 48 42

-

-

3 18 39

-

2 46

189

A.37. Trvale obydlené domy podle stáří, velikosti a technického vybavení Trvale obydlené domy


z toho celkem


rodinné domy

bytové domy

do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

5 271

3 526

1 585

397

1 691

2 122

415

546

100

2 693 857 153 75 341 486 615 27

2 586 826 114 -

3 18 34 74 331 483 615 27

250 69 19 9 21 22 7

1 046 358 77 12 46 76 70 5

781 278 38 45 237 238 480 14

215 65 5 2 4 90 26 5

338 76 10 4 30 56 27 3

63 11 4 3 3 4 5

1 124 2 365 449 350 120 643 127 11

1 074 2 193 199 -

11 116 221 341 118 639 123 11

399 976 139 50 54 64

348 749 213 204 27 455 103 9

63 207 19 29 1 78 15 2

79 298 55 45 21 38 9

vodovod: v domě - z veřejné sítě v domě - domácí vodovod mimo dům bez vodovodu

4 979 229 4 17

3 257 223 4 14

1 579 5 -

403 12

kanalizace: přípoj na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka bez kanalizace a jímky

4 503 11 684 8

2 806 10 656 8

1 561 1 19 -

plyn: z veřejné sítě z domovního zásobníku bez plynu

3 983 27 1 188

2 683 27 764

1 209 398 76 5 2 883 221 2 401

83 27 10

984

s počtem bytů: 1 2 3 4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více s počtem nadzemních podlaží: 1 2 3 4 5 6-8 9 - 12 13 a více Technické vybavení trvale obydlených domů

ústřední topení: dálkové topení z toho na pevná paliva bloková kotelna z toho na pevná paliva kotelna v domě z toho na pevná paliva na plyn bez dálkového a ústředního topení

-

216 117 22 19 14 2 -

-

-

349 36 1 9

1 592 91 2 5

2 045 73 1 3

307 82 4

1 428 2 254 3

1 887 3 229 1

1 209 369

257 1 134

1 376 11 298

1 637 9 466

294 1 119

380 5 159

9 4 4 197 28 154

54 19 9 1 1 096 74 943

932 331 38 2 926 83 763

117 21 12 1 268 23 204

86 18 11

2 736 211 2 275

1 060 347 59 4 98 7 87

608

355

173

502

213

725

2

14

569

-

-

-

19 18 1 3 3 6 -

531 15 -

364 2 48 -

-

59 2 -

481 4 60 -

36 11 39 12

375 9 324

11 5 2 1 21 4 13

17

70

9

95

49

7

-

výtah: výtah v domech se 4 a více nadzemními podlažími

190

736 -


A.38. Trvale obydlené domy a byty podle stáří, druhu domu a velikosti bytu Trvale obydlené domy celkem

v%

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce do roku 1919

1920 - 1945

1946 - 1980

1981 - 1990

1991 - 2001

nezjištěno

Domy celkem

5 271

x

397

1 691

2 122

415

546

100

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno v tom:

x

100,0

7,5

32,1

40,3

7,9

10,4

1,9

29 982

100,0

972

5 145

18 917

2 671

2 004

273

5 941 10 365 11 204 1 527 711 234

19,8 34,6 37,4 5,1 2,4 0,8

354 295 181 70 39 33

2 363 1 413 743 364 199 63

2 667 7 575 7 902 519 195 59

183 505 1 573 309 84 17

311 478 753 248 189 25

63 99 52 17 5 37

rodinné domy

3 526

x

317

1 445

1 018

276

408

62

v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

x

100,0

9,0

41,0

28,9

7,8

11,6

1,8

4 439

100,0

401

1 856

1 285

344

480

73

335 1 184 1 346 858 645 71

7,5 26,7 30,3 19,3 14,5 1,6

49 126 122 60 34 10

196 561 552 339 194 14

52 361 441 245 178 8

4 57 113 89 78 3

25 59 110 119 158 9

9 20 8 6 3 27

bytové domy v% v nich trvale obydlené byty celkem v tom byty s počtem obytných místností 1 2 3 4 5 a více nezjištěno

1 585 x

x 100,0

67 4,2

219 13,8

1 032 65,1

129 8,1

121 7,6

17 1,1

25 302

100,0

553

3 239

17 497

2 320

1 508

185

5 496 9 123 9 806 664 63 150

21,7 36,1 38,8 2,6 0,2 0,6

297 163 56 10 5 22

2 146 833 182 24 5 49

2 540 7 188 7 430 272 17 50

178 448 1 456 220 6 12

283 415 640 127 29 14

52 76 42 11 1 3

160

x 100,0

13 8,1

27 16,9

72 45,0

10 6,3

17 10,6

21 13,1

241

100,0

18

50

135

7

16

15

ostatní domy v% v nich trvale obydlené byty celkem

x


191

A.40. Trvale obydlené byty podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti Trvale obydlené byty celkem Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1) 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

1)

v%

1991

2001

600 981 6 622 13 345 5 651 2 334 . .

251 721 5 145 12 122 6 795 2 671 2 004 273

2,0 3,3 22,4 45,2 19,1 7,9 . .

29 533

29 982

100,0

100,0

7 014 10 083 10 513 1 340 583

5 941 23,7 10 365 34,1 11 204 35,6 1 527 4,5 711 2,0 234 -

-

1991

2001

v roce 2001 podle kategorie II. III. IV.

I.

0,8 170 2,4 531 17,2 4 555 40,4 11 894 22,7 6 732 8,9 2 624 6,7 1 950 0,9 217 Podle velikosti bytu

42 92 392 154 41 27 29 14

18 50 93 26 4 3 6 4

28 673

791

19,8 34,6 37,4 5,1 2,4 0,8

5 498 9 930 11 012 1 468 682 83

nezjištěno

12 22 31 11

4 2

9 26 74 37 18 17 15 36

204

82

232

274 292 149 39 21 16

96 74 21 7 4 2

34 30 6 5 1 6

39 39 16 8 3 127

-

v rodinných domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

4 465

4 439

100,0

100,0

3 882

337

114

39

67

426 1 305 1 347 824 563 -

335 1 184 1 346 858 645 71

9,5 29,2 30,2 18,5 12,6 -

7,5 26,7 30,3 19,3 14,5 1,6

246 967 1 224 805 622 18

49 141 92 33 17 5

30 54 18 7 4 1

8 18 5 5 1 2

2 4 7 8 1 45

v bytových domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

24 805

25 302

100,0

100,0

24 586

437

88

37

154

6 453 8 715 9 112 506 19 -

5 496 9 123 9 806 664 63 150

26,0 35,1 36,7 2,1 0,1 -

21,7 36,1 38,8 2,6 0,2 0,6

5 155 8 912 9 740 658 57 64

218 147 53 6 4 9

64 20 3

24 9 1

35 35 9

v ostatních domech v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

263

241

100,0

100,0

205

17

135 63 54 10 1

110 58 52 5 3 13

51,3 24,0 20,5 3,8 0,4 -

45,6 24,1 21,6 2,1 1,2 5,4

97 51 48 5 3 1

7 4 4

-

ve sčítání 1991 včetně nezjištěného období

192


2

-

-

-

-

1

3

2 73

2

6

11

2

2 3 1

2 9

A.41. Trvale obydlené byty, bydlící osoby a cenzové domácnosti podle stáří a druhu domu, kategorie a velikosti bytu Obytná plocha bytů 2 v tis. m

Trvale obydlené byty

Osoby bydlící v bytech

Obytné místnosti 2 8m a větší

251 721 5 145 12 122 6 795 2 671 2 004 273

601 1 584 10 870 26 532 16 512 7 750 4 930 569

595 1 378 9 952 27 753 16 888 7 608 5 579 514

Byty v domech celkem v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

29 982

69 348

70 267

1 186

28 673 791 204 82 232

66 790 1 608 351 151 448

67 984 1 577 356 137 213

v rodinných domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

4 439

11 740

3 882 337 114 39 67

v bytových domech v tom: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno v ostatních domech

Byty v domech postavených v období: do roku 1899 1900 - 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno

Byty v domech celkem v tom: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

Cenzové domácnosti

Počet osob na obyt. na místnost 1 trvale 2 obydlený 8m byt a větší

11 281 27 783 200 5 667 443 13 264 268 7 566 123 2 965 105 2 126 9 297 Podle kategorie bytu

Obytná plocha v m2 na 1 osobu

Cenzové domácnosti na 1 byt

2,39 2,20 2,11 2,19 2,43 2,90 2,46 2,08

1,01 1,15 1,09 0,96 0,98 1,02 0,88 1,11

18,8 17,3 18,4 16,7 16,2 15,8 21,3 16,3

1,12 1,09 1,10 1,09 1,11 1,11 1,06 1,09

32 949

2,31

0,99

17,1

1,10

1 142 30 7 3 4

31 514 871 213 90 261

2,33 2,03 1,72 1,84 1,93

0,98 1,02 0,99 1,10 2,10

17,1 18,6 20,2 17,3 8,6

1,10 1,10 1,04 1,10 1,13

13 706

264

5 113

2,64

0,86

22,5

1,15

10 536 776 222 74 132

12 480 832 241 84 69

241 16 5 2 1

4 498 377 122 44 72

2,71 2,30 1,95 1,90 1,97

0,84 0,93 0,92 0,88 1,91

22,8 20,3 21,6 21,8 10,0

1,16 1,12 1,07 1,13 1,07

25 302

57 115

56 141

914

27 566

2,26

1,02

16,0

1,09

24 586 437 88 37 154

55 826 803 126 70 290

55 123 718 113 45 142

894 14 2 1 3

26 792 477 89 40 168

2,27 1,84 1,43 1,89 1,88

1,01 1,12 1,12 1,56 2,04

16,0 16,9 17,7 12,3 8,7

1,09 1,09 1,01 1,08 1,09

241

493

420

2,05

1,17

16,4

1,12

29 982

69 348

70 267

1 186

32 949

2,31

0,99

17,1

1,10

5 941 10 365 11 204 1 527 711 234

9 408 22 041 30 196 4 707 2 549 447

5 941 20 730 33 612 6 108 3 876 -

130 354 527 103 71

6 258 11 232 12 487 1 786 917 269

1,58 2,13 2,70 3,08 3,59 1,91

1,58 1,06 0,90 0,77 0,66 x

13,8 16,1 17,4 22,0 28,0 -

1,05 1,08 1,11 1,17 1,29 1,15

8 270 Podle velikosti bytu

-


193

A.42. Plocha bytů, obytné místnosti a relativní ukazatele bydlení 2

Plocha bytů v tis. m

celková

obytná

Počet obytných místností s plochou

2

4 - 7,9 m

8 m2 a větší

Na jeden byt

celková plocha v m2

obytná plocha v m2

počet obytných místností s plochou 8 m2 a větší

Průměrné stáří domů v letech

Trvale obydlené byty celkem

2001 1991 rozdíl v%

1 858 1 727 131 7,6

1 186 1 068 118 11,0

4 930 . x x

70 267 67 172 3 095 4,6

62,4 58,5 3,9 6,7

39,9 36,2 3,7 10,1

2,36 2,27 0,09 4,1

47,6 . x x

v rodinných domech

2001 1991 rozdíl v%

397 350 47 13,5

264 237 27 11,4

808 . x x

13 706 13 363 343 2,6

90,9 78,4 12,5 16,0

60,4 53,1 7,3 13,8

3,14 2,99 0,15 4,9

51,5 . x x

v bytových domech

2001 1991 rozdíl v%

1 448 1 365 83 6,1

914 823 91 11,0

4 085 . x x

56 141 53 341 2 800 5,2

57,6 55,0 2,6 4,7

36,3 33,2 3,1 9,4

2,23 2,15 0,08 3,8

39,5 . x x

v ostatních domech

2001 1991 rozdíl v%

12 13 -0 -2,7

8 8 -0 -3,4

37

420 468 -48 -10,3

54,2 48,3 5,9 12,2

35,5 31,9 3,6 11,3

1,84 1,78 0,06 3,5

43,4 . x x

v tom:

194

. x x


A.43. Trvale obydlené byty podle druhu domu a technického vybavení Trvale obydlené byty

Podíl vybavených bytů v %

z toho celkem

v rodinných domech

v bytových domech

Obyvatelé v bytech

2001 1991

celkem

z toho v domech rodinných bytových

Úhrn trvale obydlených bytů

29 982

4 439

25 302

69 348

100,0

100,0

100,0

100,0

Plyn: zaveden do bytu z toho ze sítě

22 506 22 496

3 069 3 059

19 346 19 346

52 278 52 248

73,1 73,1

75,1 75,0

69,1 68,9

76,5 76,5

Vodovod: v bytě v domě mimo byt

29 773 42

4 361 15

25 186 26

68 997 64

98,9 0,7

99,3 0,1

98,2 0,3

99,5 0,1

Kanalizace: přípojka na kanalizační síť domácí čistička odpadních vod žumpa, jímka

28 969 17 918

3 564 15 799

25 182 2 110

66 741 43 2 402

92,0 . 7,8

96,6 0,1 3,1

80,3 0,3 18,0

99,5 0,0 0,4

Teplá voda: ze zdroje mimo dům1) elektrický ohřívač plynový ohřívač jiný nebo kombinovaný zdroj

19 547 4 803 3 901 1 001

11 2 687 1 184 321

19 424 2 057 2 680 672

45 451 11 412 8 844 2 396

. . . .

65,2 16,0 13,0 3,3

0,2 60,5 26,7 7,2

76,8 8,1 10,6 2,7

Způsob vytápění: ústřední topení z toho dálkové etážové topení kamna

24 047 18 977 1 164 4 230

3 145 79 456 634

20 737 18 784 686 3 556

57 259 44 246 2 841 8 096

72,9 . 8,1 18,9

80,2 63,3 3,9 14,1

70,8 1,8 10,3 14,3

82,0 74,2 2,7 14,1

659 61 1 263 7 870

404 42 610 3 231

234 19 636 4 565

1 591 140 2 844 18 054

. . . .

2,2 0,2 4,2 26,2

9,1 0,9 13,7 72,8

0,9 0,1 2,5 18,0

Koupelna, sprchový kout: v bytě nebo v domě vlastní v domě společná

29 332 111

4 191 66

24 923 41

68 264 201

95,1 0,6

97,8 0,4

94,4 1,5

98,5 0,2

Záchod: splachovací vlastní splachovací společný bez splachování

29 507 191 96

4 209 97 81

25 075 90 12

68 473 360 176

96,8 2,1 1,1

98,4 0,6 0,3

94,8 2,2 1,8

99,1 0,4 0,0

Energie používaná k vytápění: uhlí dřevo elektřina plyn

1)

v roce 1991 ze zdroje mimo byt


195

A.44. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, druhu domu, kategorie bytu a charakteristiky bytů včetně úrovně bydlení Trvale obydlené byty celkem

v%

z toho právní důvod užívání bytu ostatní ve vlastním v osobním bezplatné domě vlastnictví užívání

nájemní byty

byty členů SBD

byty členů družstva nájemců

Byty podle kategorie

Počet bytů v domech celkem podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

29 982 x

x 100,0

3 714 12,4

3 884 13,0

410 1,4

12 140 40,5

5 441 18,1

3 187 10,6

28 673 791 204 82 232

95,6 2,6 0,7 0,3 0,8

3 325 233 85 33 38

3 833 31 1 1 18

345 47 12 3 3

11 534 388 96 38 84

5 422 13 6

3 138 33 16

Počet bytů v rodinných domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

4 439 x

x 100,0

3 628 81,7

1 0,0

394 8,9

218 4,9

2 0,0

-

3 882 337 114 39 67

87,5 7,6 2,6 0,9 1,5

3 252 229 82 32 33

1

333 45 12 2 2

147 47 14 2 8

2

-

-

-

Počet bytů v bytových domech podíl v % v tom kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

25 302 x

x 100,0

71 0,3

3 883 15,3

15 0,1

11 828 46,7

5 439 21,5

3 187 12,6

24 586 437 88 37 154

97,2 1,7 0,3 0,1 0,6

60 3 3 1 4

3 832 31 1 1 18

11 2

11 308 331 82 32 75

5 420 13 6

3 138 33 16

241

x 100,0

-

-

Počet bytů v ostatních domech podíl v %

x

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

69 348 2,31 0,99

x x x

2,36 1,10 39,9 17,1

Počet osob bydlících v bytech na 1 byt na 1 obytnou místnost Počet obytných místností 8 m2 a více na 1 byt Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt na 1 osobu

196

1 1

15 1 94 6,2 0,4 39,0 Ukazatele úrovně bydlení v roce 2001 10 053 2,71 0,84

28 349 2,34 1,11

11 935 2,19 0,91

7 173 2,25 1,05

x x x x

3,26 2,40 2,53 2,12 1,16 1,08 1,09 1,10 62,8 38,6 48,8 35,2 23,0 17,9 22,6 15,0 Ukazatele úrovně bydlení v roce 1991

2,42 1,08 37,7 17,2

2,16 1,09 36,0 15,9

72 224 2,45 1,08

x x x

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

2,27 1,10 36,2 14,8

x x x x

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .


8 328 2,14 0,90

879 2,14 0,86

A.45. Trvale obydlené byty podle ekonomické aktivity uživatele bytu, druhu domu, velikosti, kategorie a právního důvodu užívání bytu Trvale obydlené byty celkem Byty v domech celkem v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

Uživatel bytu ekonomicky aktivní

Uživatel bytu Ostatní ekonomicky uživatelé samostatně neaktivní a nezjištěno činní

z toho celkem

zaměstnanci

zaměstnavatelé

29 982

19 509

14 729

831

3 217

10 139

334

5 941 10 365 11 204 1 527 711 234

3 211 6 161 8 310 1 145 550 132

2 475 4 739 6 302 810 332 71

80 204 387 93 59 8

462 978 1 390 218 139 30

2 618 4 110 2 811 377 157 66

112 94 83 5 4 36

4 439

2 715

1 804

200

617

1 692

32

335 1 184 1 346 858 645 71

165 607 832 589 488 34

118 428 564 387 291 16

7 30 48 61 53 1

32 116 196 130 129 14

168 572 510 266 154 22

2 5 4 3 3 15

Byty v bytových domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

25 302

16 662

12 829

623

2 581

8 340

300

5 496 9 123 9 806 664 63 150

3 015 5 516 7 430 552 59 90

2 335 4 280 5 702 420 40 52

73 173 335 32 5 5

425 859 1 188 87 9 13

2 372 3 518 2 297 110 3 40

109 89 79 2 1 20

Byty v domech celkem v tom kategorie bytu:

29 982

19 509

14 729

831

3 217

10 139

334

28 673 791 204 82 232

18 859 421 84 30 115

14 278 299 65 18 69

812 14 2 3

3 102 76 10 4 25

9 534 359 118 48 80

280 11 2 4 37

3 714 3 884 410 12 140 5 441 3 187 1 206

2 323 2 572 218 7 973 3 562 2 133 728

1 546 1 899 148 6 228 2 758 1 623 527

180 140 13 238 141 88 31

530 464 49 1 145 562 347 120

1 371 1 277 191 4 016 1 817 1 028 439

20 35 1 151 62 26 39

2,31 0,99 1,10 17,1 39,9

2,55 1,04 1,10 16,3 41,9

2,52 1,03 1,10 16,1 40,9

2,78 0,97 1,11 18,5 51,8

2,69 1,05 1,11 16,6 44,9

1,86 0,87 1,09 19,3 36,1

1,79 1,01 1,11 17,1 34,4

2,36

2,48

2,45

2,88

2,58

2,15

1,98

Byty v rodinných domech v tom velikost bytu: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 pokojů a více nezjištěno

I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno

-

Byty podle právního důvodu užívání ve vlastním domě v osobním vlastnictví ostatní bezplatné užívání nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců ostatní vč. nezjištěného Ukazatele úrovně bydlení Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Počet cenzových domácností na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt


197

A.46. Trvale obydlené byty podle velikosti bytu, druhu domu a složení bytové domácnosti Byty celkem

počet

Bytové domácnosti celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v rodinných domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi Bytové domácnosti v bytových domech celkem v tom s počtem cenzových domácností: s 1 cenzovou domácností v tom: úplná rodina bez závislých dětí úplná rodina se závislými dětmi neúplná rodina vícečlenná nerodinná domácnost domácnost jednotlivce se 2 cenzovými domácnostmi v tom: 2 rodiny rodina dětí a 1 z rodičů 2 domácnosti jednotlivců ostatní případy se 3 a více cenzovými domácnostmi

198

v%

v tom velikost bytu 1 obyt. místnost

počet pokojů 2

3

4

5 a více

Průměrná Počet osob obytná na 1 obytnou plocha místnost na 1 osobu 2 8 m a více 2 vm

29 982 100,0

5 941

10 365

11 204

1 527

711

17,1

0,99

27 301

91,1

5 644

9 562

10 061

1 298

528

17,9

0,94

8 207 5 162 3 823 1 052 9 057 2 426

27,4 17,2 12,8 3,5 30,2 8,1

811 363 573 311 3 586 279

3 058 1 358 1 397 447 3 302 746

3 733 2 731 1 582 239 1 776 1 019

423 463 172 44 196 200

149 226 69 9 75 163

17,1 12,7 17,0 16,7 32,0 12,6

0,96 1,33 0,99 1,03 0,54 1,35

623 1 172 550 81 255

2,1 3,9 1,8 0,3 0,9

22 98 151 8 18

127 368 223 28 57

287 547 153 32 124

86 96 13 5 29

97 55 3 8 20

11,3 12,4 17,3 12,4 9,9

1,53 1,36 0,98 1,40 1,72

4 439 100,0

335

1 184

1 346

858

645

22,5

0,86

3 839

86,5

313

1 080

1 189

723

468

24,4

0,79

1 248 889 456 116 1 130 532

28,1 20,0 10,3 2,6 25,5 12,0

61 28 31 4 189 21

360 169 124 38 389 88

428 265 142 34 320 142

251 226 88 31 127 118

137 194 64 9 64 160

23,3 17,9 24,0 26,5 47,4 16,4

0,82 1,09 0,80 0,74 0,41 1,16

215 234 58 25 68

4,8 5,3 1,3 0,6 1,5

4 6 11 1

20 48 16 4 16

42 72 20 8 15

53 54 6 5 17

95 54 3 8 17

15,1 17,1 23,9 17,1 12,9

1,26 1,12 0,81 1,12 1,57

25 302 100,0

5 496

9 123

9 806

664

63

16,0

1,02

23 241

91,9

5 221

8 428

8 829

571

57

16,7

0,97

6 906 4 236 3 345 934 7 820 1 881

27,3 16,7 13,2 3,7 30,9 7,4

730 328 538 307 3 318 258

2 683 1 181 1 259 407 2 898 654

3 291 2 447 1 437 205 1 449 872

169 236 84 13 69 81

12 30 5

15,9 11,6 16,0 15,4 29,9 11,3

0,99 1,40 1,02 1,08 0,57 1,43

404 933 488 56 180

1,6 3,7 1,9 0,2 0,7

18 92 140 8 17

106 319 205 24 41

244 472 132 24 105

32 42 7

9,0 11,1 16,5 10,0 8,7

1,75 1,45 1,00 1,61 1,77

-


12

10 3 2 1 3

A.47. Trvale obydlené byty podle druhu domu, počtu cenzových domácností, 2 počtu osob v bytě a podle obytné plochy v m na osobu Trvale obydlené byty

z toho

v tom celkem

Byty celkem v tom s počtem osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více Byty celkem podle obytné plochy 2 na 1 osobu v m : do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

v rodinných domech

v bytových domech

se 2 a více se 2 a více se 2 a více s 1 cenzovou s 1 cenzovou s 1 cenzovou cenzovými cenzovými cenzovými domácností domácností domácností domácnostmi domácnostmi domácnostmi

29 982

27 301

9 057 9 570 6 023 4 066 937 232 97

9 057 9 020 5 310 3 376 486 41 11

3 147 6 118 6 109 4 513 2 894 1 500 5 467 234

2 342 5 227 5 594 4 306 2 773 1 448 5 403 208

Podle počtu osob v bytě: 1 2 3 4 5 6 7 a více

30,2 31,9 20,1 13,6 3,1 0,8 0,3

33,2 33,0 19,4 12,4 1,8 0,2 0,0

Podle obytné plochy na 1 osobu v m2: do 9,9 10,0 - 13,9 14,0 - 17,9 18,0 - 21,9 22,0 - 25,9 26,0 - 29,9 30,0 a více nezjištěno

10,5 20,4 20,4 15,1 9,7 5,0 18,2 0,8

8,6 19,1 20,5 15,8 10,2 5,3 19,8 0,8

2 681

3 839

550 713 690 451 191 86

1 130 1 154 784 610 144 14 3

x

805 891 515 207 121 52 64 26

20,5 26,6 25,7 16,8 7,1 3,2

29,4 30,1 20,4 15,9 3,8 0,4 0,1

30,0 33,2 19,2 7,7 4,5 1,9 2,4 1,0

4,1 9,8 13,4 13,4 11,3 8,7 37,6 1,7


23 241

58 107 143 149 104 39

7 820 7 811 4 492 2 744 339 27 8

90 133 155 88 52 32 45 5

2 174 4 803 5 023 3 760 2 319 1 093 3 934 135

9,7 17,8 23,8 24,8 17,3 6,5

33,6 33,6 19,3 11,8 1,5 0,1 0,0

15,0 22,2 25,8 14,7 8,7 5,3 7,5 0,8

9,4 20,7 21,6 16,2 10,0 4,7 16,9 0,6

x

158 377 514 516 432 333 1 443 66 Struktura bytů v %

x

600

x

2 061 x 488 596 545 300 87 45

712 755 357 116 68 19 19 15

x 23,7 28,9 26,4 14,6 4,2 2,2

34,5 36,6 17,3 5,6 3,3 0,9 0,9 0,7

199

A.48. Trvale obydlené byty podle druhu domu, kategorie a velikosti bytu, úrovně bydlení podle počtu cenzových domácností v bytě v tom Byty celkem

1991 Struktura bytů v % podle kategorie bytu: I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie nezjištěno Struktura bytů v % podle obytné plochy bytu: do 19,9 20,0 - 29,9 30,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 69,9 70,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 - 119,9 120,0 a více nezjištěno Počet osob na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet osob na 1 obyt. místnost 8 m2 a více celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Počet obyt. místností 8 m2 a větších na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 byt celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi Obytná plocha v m2 na 1 osobu celkem v tom v bytech: s 1 cenzovou domácností se 2 a více cenzovými domácnostmi

200

2001

v rodinných domech 1991

2001

1991

78,6 16,9 2,3 2,2 -

95,6 2,6 0,7 0,3 0,8

60,9 28,1 5,1 6,0 -

81,6 15,0 1,8 1,5 .

. . . . . . . . . . .

7,9 17,7 28,1 26,5 8,9 4,1 2,4 2,2 0,9 0,6 0,8

. . . . . . . . . . .

2,45

2,31

2,66

2,64

2,41

. .

2,17 3,75

. .

2,36 4,47

1,08

0,99

0,89

. .

0,94 1,39

2,27

2001

97,2 1,7 0,3 0,1 0,6

v ostatních domech 1991

2001

89,7 6,8 1,1 2,3 .

85,1 7,1 0,8 2,5 4,6

. . . . . . . . . . .

15,8 30,3 13,3 15,8 11,6 2,1 1,7 3,3 0,4 0,4 5,4

2,26

2,17

2,05

. .

2,14 3,55

. .

1,91 3,55

0,86

1,12

1,02

1,22

1,17

. .

0,79 1,21

. .

0,97 1,46

. .

1,11 1,82

2,36

2,99

3,14

2,15

2,23

1,78

1,84

. .

2,33 2,73

. .

3,04 3,73

. .

2,21 2,44

. .

1,78 2,79

36,2

39,9

53,1

60,4

33,2

36,3

31,9

35,5

. .

39,2 46,5

. .

58,7 71,8

. .

36,1 39,2

. .

34,6 48,7

14,8

17,1

19,9

22,5

13,8

16,0

14,7

16,4

. .

17,9 12,3

. .

24,4 15,9

. .

16,7 11,0

. .

17,6 9,6


87,5 7,6 2,6 0,9 1,5

v bytových domech

1,9 . 8,8 7,8 . 19,4 12,9 . 30,9 17,0 . 28,3 14,3 . 7,9 13,3 . 2,5 10,3 . 1,1 11,8 . 0,5 5,2 . 0,1 3,9 . 0,0 1,6 . 0,6 Ukazatele úrovně bydlení

B.1. Obyvatelstvo podle druhu pobytu a podle obcí Počet trvale bydlících obyvatel Výměra v ha

Okres Praha 9 Městská část Praha 9 Městská část Praha-Čakovice Městská část Praha 19-Kbely Městská část Praha 18-Letňany Městská část Praha-Satalice Městská část Praha-Vinoř 1)

4 454 1 298 1 018 598 561 380 599

z toho

1961

1970

1980

1991

20011)

55 582 35 574 6 868 6 929 2 550 1 754 1 907

65 815 44 908 7 041 6 698 3 619 1 655 1 894

81 142 55 002 6 282 5 688 10 666 1 545 1 959

72 775 44 867 5 561 4 669 14 432 1 395 1 851

70 301 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542

narození cizinci v obci dočasně s dlouhonepřítom- současdobým ní ného pobytem bydliště 1 170 751 53 115 180 34 37

7 359 4 913 512 357 1 308 65 204

42 334 25 280 3 602 2 814 8 293 910 1 435

včetně cizinců s dlouhodobým pobytem

B.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věkových skupin a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 9 Městská část Praha 9 Městská část Praha-Čakovice Městská část Praha 19-Kbely Městská část Praha 18-Letňany Městská část Praha-Satalice Městská část Praha-Vinoř

70 301 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542

z toho ženy 36 624 22 068 2 956 2 401 7 191 701 1 307

Věková skupina obyvatelstvo celkem 60 a více 0 - 14 15 - 59 vč. nezj. 9 305 5 268 838 599 1 964 196 440

46 436 26 940 3 661 2 802 10 446 869 1 718

z toho ženy 0 - 14

14 560 9 655 1 182 1 191 1 865 283 384

4 554 2 576 436 289 935 105 213

15 - 59

60 a více vč. nezj.

23 677 13 913 1 822 1 402 5 248 424 868

8 393 5 579 698 710 1 008 172 226

Průměrný věk 41,1 42,5 40,3 42,6 37,8 41,3 37,1

B.3. Obyvatelstvo podle národnosti a podle obcí Obyvatelstvo celkem Okres Praha 9 Městská část Praha 9 Městská část Praha-Čakovice Městská část Praha 19-Kbely Městská část Praha 18-Letňany Městská část Praha-Satalice Městská část Praha-Vinoř

70 301 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542

v tom národnost česká moravská slezská slovenská romská polská německá ostatní 65 827 39 181 5 389 4 282 13 306 1 276 2 393

152 74 4 15 48 1 10

7 3 1 2 1


1 207 669 118 70 289 21 40

23 21 2 -

160 68 9 7 70 3 3

84 53 8 1 20 1 1

1 632 1 092 66 130 260 40 44

nezjištěná 1 209 702 87 86 278 6 50

201

B.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a podle obcí v tom

Okres Praha 9 Městská část Praha 9 Městská část Praha-Čakovice Městská část Praha 19-Kbely Městská část Praha 18-Letňany Městská část Praha-Satalice Městská část Praha-Vinoř

70 301 41 863 5 681 4 592 14 275 1 348 2 542

16 018 10 474 1 209 1 027 2 430 342 536

11 931 7 792 906 744 1 798 265 426

807 581 37 61 96 9 23

819 584 66 34 103 23 9

289 211 12 16 36 9 5

121 76 11 5 28 1

nezjištěno

bez vyznání

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

Pravoslavná církev v českých zemích

Českobratrská církev evangelická

Církev československá husitská

Církev římskokatolická

věřící

Obyvatelstvo celkem

z toho

48 919 28 196 4 026 3 223 10 847 878 1 749

5 364 3 193 446 342 998 128 257

B.5. Obyvatelstvo patnáctileté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle obcí


60 996 36 595 4 843 3 993 12 311 1 152 2 102

9 593 5 178 975 718 2 084 248 390

20 952 12 091 1 925 1 409 4 416 418 693

17 976 11 078 1 274 1 166 3 609 308 541

2 856 1 821 179 178 547 48 83

8 570 5 789 400 479 1 421 116 365

nezjištěno

bez vzdělání

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

vyučení a střední odborné bez maturity

základní a neukončené

Celkem

v tom nejvyšší ukončené vzdělání

106 65 7 9 23 1 1

943 573 83 34 211 13 29

B.6. Ekonomická aktivita obyvatelstva podle obcí v tom Ekonomicky aktivní zaměstnaní celkem


202

39 306 23 111 3 054 2 362 8 679 698 1 402

36 916 21 724 2 861 2 242 8 115 651 1 323

z toho

z toho ženy na pracující mateřské důchodci dovolené 2 152 1 509 113 148 297 36 49


677 412 91 40 87 17 30

nezaměstnaní

2 390 1 387 193 120 564 47 79

Ekonomicky žáci, neaktivní nepracující studenti celkem důchodci a učni 30 330 18 330 2 575 2 205 5 451 647 1 122

15 323 10 024 1 290 1 207 2 074 318 410

9 633 5 059 810 634 2 473 215 442

B.7. Ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti a podle obcí Ekonomicky aktivní


celkem

z toho ženy

39 306 23 111 3 054 2 362 8 679 698 1 402

18 332 10 846 1 375 1 079 4 088 303 641

v tom podle odvětví ekonomické činnosti zemědělství, lesnictví průmysl a rybolov 195 102 14 12 43 4 20

stavebnictví

6 643 3 119 626 497 2 012 150 239

3 314 2 239 227 172 518 72 86

doprava, ostatní obchod telekomuodvětví a opravy nikace 5 271 2 908 495 318 1 235 95 220

3 424 2 049 253 241 701 73 107

17 100 10 762 1 116 946 3 465 226 585

nezjištěno 3 359 1 932 323 176 705 78 145

B.8. Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť podle obcí Pracující vyjíždějící z obce za prací


celkem

v% z pracujících celkem

1 981 1 052 196 108 470 42 113

5,4 4,9 6,9 4,9 5,9 6,5 8,6

Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

z toho denně v% z vyjížděcelkem jících celkem

1 328 646 150 75 332 30 95

s dobou cesty do 29 minut

67,0 61,4 76,5 69,4 70,6 71,4 84,1

480 173 67 39 128 17 56

30 - 59 60 minut minut a více

589 323 57 24 146 11 28

249 143 26 10 57 2 11

celkem

v% ze žáků, studentů a učňů

401 237 27 14 93 12 18

4,0 4,5 3,2 2,2 3,6 5,4 4,0

B.9. Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy

1970

1980

1991

2001

počet


5 332 2 273 1 068 877 382 338 394

5 594 2 248 1 091 893 492 388 482

5 393 2 060 1 037 872 547 379 498

5 271 1 948 1 020 813 570 363 557


Neobydlené domy

z toho rodinné domy

3 526 887 868 665 266 334 506

v%

66,9 45,5 85,1 81,8 46,7 92,0 90,8

průměrné stáří domu v letech

47,6 50,0 50,5 49,2 39,0 48,6 40,2

celkem

366 130 79 56 16 30 55

z toho sloužící k rekreaci

19 4 6 1 8

203

B.10. Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Trvale obydlené byty

Neobydlené byty

z toho v rodinných domech 1970

1980

1991

celkem počet


. . . . . . .

29 570 20 641 2 259 1 965 3 479 568 658

29 631 19 426 2 116 1 795 5 129 514 651

z toho

2001

29 982 19 168 2 198 1 762 5 441 497 916

v%

4 439 1 159 1 076 847 330 416 611

14,8 6,0 49,0 48,1 6,1 83,7 66,7

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

24 9 6 1

1 019 780 57 37 83 9 53

2 458 1 786 181 149 169 48 125

8

B.11. Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí Velikost bytu s1 obytnou místností


5 941 4 724 251 160 700 63 43

se 2 pokoji

se 3 pokoji

10 365 6 830 677 679 1 837 103 239

11 204 6 863 831 571 2 472 171 296

Byty v domech postavených v období se 4 a více pokoji

2 238 615 412 330 405 156 320

do roku 1919 vč. nezj.

1 245 726 196 71 100 66 86

1920 - 1945

1946 - 1980

5 145 3 825 455 430 149 167 119

1981 - 1990

18 917 12 785 1 298 1 029 3 325 152 328

1991 - 2001

2 671 745 118 83 1 584 59 82

2 004 1 087 131 149 283 53 301

B.12. Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splacho- ústředním připojením nebo sprch. vacím nebo vodona plyn koutem záchodem etážovým vodem ze sítě v bytě v bytě topením Okres Praha 9 Městská část Praha 9 Městská část Praha-Čakovice Městská část Praha 19-Kbely Městská část Praha 18-Letňany Městská část Praha-Satalice Městská část Praha-Vinoř

204

29 19 2 1 5

773 066 171 737 412 487 900

22 496 16 083 795 1 399 3 483 308 428

29 247 18 747 2 104 1 673 5 380 457 886

29 273 18 843 2 070 1 654 5 369 456 881


25 211 15 312 1 918 1 548 5 262 399 772

Domácnosti bytové

29 19 2 1 5

982 168 198 762 441 497 916

hospodařící

cenzové

32 781 20 761 2 505 1 943 5 974 570 1 028

32 20 2 1 6

949 842 524 959 016 573 1 035

Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi 2 681 1 517 294 177 519 65 109

B.13. Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí Plocha trvale obydlených bytů 2 vm


celková

obytná

1 857 596 1 101 125 164 877 132 432 338 022 43 760 77 380

1 185 748 693 950 108 833 88 128 214 489 29 083 51 265

Na 1 trvale obydlený byt připadá

Počet obytných místností s plochou 8 a více m2

Počet osob v bytech

70 267 41 672 5 977 4 745 13 507 1 476 2 890

69 348 41 392 5 658 4 352 14 093 1 318 2 535


m2 obytné plochy

39,9 36,5 50,1 50,6 39,6 59,0 57,1

obytných místností s plochou 8 a více m2

2,36 2,19 2,75 2,73 2,49 2,99 3,22

osob

2,31 2,16 2,57 2,47 2,59 2,65 2,77

cenzových domácností

1,10 1,09 1,15 1,11 1,11 1,15 1,13

205

C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Praha 9 v tom: Městská část Praha 9 Střížkov 9 Nový Střížkov A Střížkov-východ A Střížkov-Lovosická A Střížkov-Lovosická C Libeň 9 Libeň-průmyslový obvod A U svobodárny Na Balabence Podvinní Nový Střížkov B Vysočany 9 Klíčov Vysočany-průmyslový obvod Pod Klíčovem Krocínka Nad Klíčovem Vysočany-jih Na Harfě Staré Vysočany Nad libeňským nádražím Pod Harfou Nové Vysočany Libeň-průmyslový obvod B Pod Prosekem Vysočany-garáže Prosek Nad Krocínkou Prosek-východ Nový Prosek A Na vyhlídce Starý Prosek Střížkov-východ B Střížkov-východ B Hrdlořezy 9 Hrdlořezy-východ Tábor-střed A Hrdlořezy-západ Tábor-západ Hloubětín 9 U hloubětínské vozovny Hloubětín-průmyslový obvod Za horou A Tábor-střed B Hloubětín-jih C Malešice 9 Tábor-střed C

206

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)

Domy celkem

Byty

z toho trvale obydlené

celkem


70 301

36 624

9 305

14 560

39 306

5 637

5 271

32 440

29 982

41 863 10 735 1 661 3 486 5 315 135 7 203 80 3 300 3 624 84 115 8 013 68 15 18 839 44 537 4 586 299 2 1 557 41 5 2 15 155 1 774 5 7 531 330 5 378 2 273 366 347 4 7 8 362 50 300 12 29 29

22 068 5 765 864 1 889 2 870 70 3 781 31 1 762 1 875 52 61 4 224 27 4 7 451 21 283 2 423 141 845 20 2 7 942 914 2 3 916 170 2 869 1 142 179 170 1 3 5 162 9 149 4 15 15

5 268 1 158 151 426 548 6 1 125 8 384 712 8 13 1 176 15 3 104 7 70 734 25 212 5 1 1 721 247 2 782 39 644 1 33 44 41 3 40 2 37 1 4 4

9 655 2 741 472 854 1 351 42 1 731 8 950 716 19 38 1 641 8 1 213 8 111 895 58 342 4 1 3 355 373 1 1 536 78 1 325 64 84 81 2 1 99 8 90 1 4 4

23 111 5 917 879 1 953 2 941 83 3 734 49 1 691 1 888 50 56 4 379 41 15 11 457 25 305 2 464 187 2 839 28 3 2 8 694 985 2 4 511 173 2 939 1 144 181 168 2 7 4 188 41 139 8 18 18

2 078 458 252 78 120 2 240 2 109 82 9 38 514 10 5 5 178 9 25 146 15 114 3 3 1 686 166 1 315 82 119 1 8 94 90 1 1 2 77 3 67 6 1 9 9

1 948 429 224 78 119 2 236 2 108 82 8 36 496 10 4 5 172 9 25 146 15 104 3 2 1 629 154 1 281 73 117 1 8 84 80 1 1 2 65 3 57 5 9 9

20 954 5 331 852 1 710 2 633 64 3 704 41 1 888 1 665 51 59 4 460 30 2 4 381 21 313 2 668 148 873 16 3 1 7 203 812 2 3 462 177 2 685 1 136 143 137 2 2 2 98 7 80 10 1 15 15

19 168 4 993 775 1 580 2 515 64 3 371 40 1 693 1 549 37 52 3 841 27 1 4 345 18 268 2 306 132 722 15 2 1 6 748 745 2 3 264 151 2 521 1 123 124 118 2 2 2 79 7 67 5 12 12


C.1. Vybrané údaje o MČ, ÚTJ, ZSJ dokončení Okres, městská část, ÚTJ, základní sídelní jednotka

Obyvatelstvo celkem

Městská část Praha-Čakovice Miškovice U Miškovického mlýna Miškovice Na zlatém Čakovice Čakovice-západ Čakovice-průmyslový obvod Čakovice-sever Čakovice-střed Čakovice-jih Čakovice-východ Letňany-sever C Třeboradice Třeboradice-jihozápad Třeboradice-západ Třeboradice-sever Třeboradice-střed Městská část Praha-Kbely Kbely Kbely-Novákova K Letňanům Za Dolejším dvorem Kbely-sever Kbely-západ Kbely-průmyslový obvod Kbely-jih Kbely-východ Letňany-sever B Městská část Praha-Letňany Letňany Nový Prosek B K Vysočanům Letňany-západ Letov Staré Letňany Letňany-sever A Letňany-průmyslový obvod Střížkov-Lovosická B Nové Letňany Městská část Praha-Satalice Satalice Satalice Satalice-sever Satalice-pod tratí Satalice-východ A Městská část Praha-Vinoř Vinoř Vinoř Na Dlouhých Na hradišti

5 681 976 976 4 023 17 13 15 1 829 2 149 682 13 669 4 592 4 592 219 4 2 199 640 1 517 13 14 275 14 275 69 22 3 494 11 97 10 582 1 348 1 348 1 245 100 3 2 542 2 542 2 512 30 -

z toho ženy

2 956 509 509 2 105 7 5 5 939 1 149 342 6 336 2 401 2 401 116 3 1 147 320 806 9 7 191 7 191 38 3 1 801 6 51 5 292 701 701 648 51 2 1 307 1 307 1 293 14 -

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 838 209 209 530 1 2 3 225 299 99 1 98 599 599 29 1 274 111 184 1 964 1 964 7 3 639 1 14 1 300 196 196 180 16 440 440 436 4 -

Domy Ekonomic60 a více ky aktivní z toho celkem let (vč. celkem trvale nezjišt.) obydlené 1 182 99 99 935 3 1 1 403 527 148 2 146 1 191 1 191 50 1 630 122 383 5 1 865 1 865 23 1 369 20 1 452 283 283 273 8 2 384 384 381 3 -


3 054 543 543 2 147 9 9 11 1 001 1 117 364 7 357 2 362 2 362 127 2 1 099 327 804 3 8 679 8 679 38 17 2 002 9 54 6 559 698 698 638 59 1 1 402 1 402 1 382 20 -

1 099 146 146 739 10 4 3 485 237 214 5 209 869 869 39 2 254 197 372 5 586 586 26 2 313 4 37 204 393 393 380 12 1 612 612 607 5 -

1 020 136 136 685 8 4 3 442 228 199 4 195 813 813 39 1 242 186 340 5 570 570 23 2 304 3 34 204 363 363 350 12 1 557 557 552 5 -

Byty celkem


2 379 347 347 1 774 11 5 10 786 962 258 5 253 1 911 1 911 81 2 959 240 623 6 5 610 5 610 31 4 1 334 4 44 4 193 545 545 510 33 2 1 041 1 041 1 031 10 -

2 198 329 329 1 631 9 5 9 715 893 238 4 234 1 762 1 762 81 1 879 221 574 6 5 441 5 441 26 3 1 270 3 40 4 099 497 497 462 33 2 916 916 906 10 -

207

D.1. Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha 1991

Obyvatelstvo celkem v tom ve věku: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku 0-4 5-9 10 -14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 95 a více nezjištěno Průměrný věk

2001

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

obyvatelstvo celkem počet v%

muži

ženy

1 214 174

100,0

570 247

643 927

1 169 106

100,0

554 382

614 724

224 597 731 893 257 684

18,5 60,3 21,2

13,4 65,8 20,8

80 441 376 412 97 529

76 261 392 346 146 117

64 69 90 89 70 77 73 96 106 93 61 62 71 70 37 39 26 9 2

636 333 628 871 047 040 667 844 769 677 025 953 296 590 591 827 389 639 099 231 22 38,8

v tom

5,3 5,7 7,5 7,4 5,8 6,3 6,1 8,0 8,8 7,7 5,0 5,2 5,9 5,8 3,1 3,3 2,2 0,8 0,2 0,0 0,0 x

115 270 109 327 156 702 354 620 377 273 768 758 100 357 157 327 243 646 Obyvatelstvo podle věkových skupin 33 426 31 210 42 363 35 288 34 045 51 617 46 556 44 072 62 722 45 779 44 092 69 009 34 391 35 656 93 454 37 213 39 827 96 872 35 628 38 039 76 718 46 596 50 248 78 874 51 433 55 336 73 085 45 353 48 324 93 500 29 366 31 659 101 050 28 861 34 092 86 196 31 849 39 447 53 770 29 542 41 048 52 032 14 441 23 150 53 644 13 560 26 267 45 775 8 025 18 364 19 321 2 459 7 180 12 691 433 1 666 4 146 40 191 570 8 14 1 697 36,8

40,7

41,1

v tom

3,6 4,4 5,4 5,9 8,0 8,3 6,6 6,7 6,3 8,0 8,6 7,4 4,6 4,5 4,6 3,9 1,7 1,1 0,4 0,0 0,1

21 26 32 35 47 48 37 38 35 44 47 40 24 22 21 16 6 3

x

796 315 330 007 426 480 843 827 521 725 776 807 952 420 826 664 168 421 973 98 1 007

20 567 25 302 30 392 34 002 46 028 48 392 38 875 40 047 37 564 48 775 53 274 45 389 28 818 29 612 31 818 29 111 13 153 9 270 3 173 472 690

39,2

42,8

D.2. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a věkových skupin Město: hl. m. Praha v tom podle rodinného stavu Celkem

Obyvatelstvo celkem v% v tom: muži v% ženy v% Obyvatelstvo ve vybraných věkových skupinách 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 a více

208

svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

1 169 106 100,0

422 768 36,2

521 520 44,6

121 456 10,4

92 344 7,9

11 018 0,9

554 382 100,0 614 724 100,0

225 647 40,7 197 121 32,1

260 389 47,0 261 131 42,5

48 106 8,7 73 350 11,9

14 495 2,6 77 849 12,7

5 745 1,0 5 273 0,9

93 454 96 872 76 718 78 874 73 085 93 500 101 050 86 196 53 770 52 032 53 644 82 503

83 308 52 918 18 197 10 743 7 134 6 784 5 842 3 812 2 054 1 716 1 698 3 066

604 5 038 9 463 12 239 13 405 18 555 19 649 15 062 7 889 6 524 5 884 7 053

24 108 269 530 970 043 130 134 698 569 270 549

1 149 1 321 1 120 1 055 810 954 931 715 367 343 372 755

8 37 47 54 50 65 70 60 36 32 29 27


369 487 669 307 766 164 498 473 762 880 420 080

2 4 6 6 10 16 44

D.3. Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle ekonomické aktivity, pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo celkem Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

v tom

v%

Ekonomicky aktivní

muži

muži

ženy

počet

ženy v%

počet

v%

1 012 404

100,0

473 941

538 463

335 161

100,0

299 944

100,0

146 511 149 885 142 144 16 746 77 699 214 711 29 722 22 993 174 347 10 808 16 026 1 465 20 155

14,5 14,8 14,0 1,7 7,7 21,2 2,9 2,3 17,2 1,1 1,6 0,1 2,0

53 304 85 488 66 561 10 469 27 274 89 121 9 589 10 582 97 925 5 346 12 192 687 10 749

93 207 64 397 75 583 6 277 50 425 125 590 20 133 12 411 76 422 5 462 3 834 778 9 406

16 828 62 578 54 133 9 348 16 696 70 870 7 714 6 440 79 382 3 880 9 219 287 1 666

5,0 18,7 16,2 2,8 5,0 21,1 2,3 1,9 23,7 1,2 2,8 0,1 0,5

21 341 32 664 38 251 4 683 27 757 90 111 14 913 7 655 58 543 3 324 2 798 185 1 043

7,1 10,9 12,8 1,6 9,3 30,0 5,0 2,6 19,5 1,1 0,9 0,1 0,3

D.4. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby nezjištěné odvětví

Struktura v % celkem

muži

Podíl žen v odvětví v%

ženy

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

100,0

100,0

100,0

47,2

3 657 77 734 52 167

2 185 48 857 43 394

1 472 28 877 8 773

0,6 12,2 8,2

0,7 14,6 12,9

0,5 9,6 2,9

40,3 37,1 16,8

81 30 54 29

109 430 459 024

41 543 15 438 36 279 10 113

39 566 14 992 18 180 18 911

12,8 4,8 8,6 4,6

12,4 4,6 10,8 3,0

13,2 5,0 6,1 6,3

48,8 49,3 33,4 65,2

74 959

39 826

35 133

11,8

11,9

11,7

46,9

46 323

22 477

23 846

7,3

6,7

8,0

51,5

74 900 59 199 51 144

18 856 29 157 27 036

56 044 30 042 24 108

11,8 9,3 8,1

5,6 8,7 8,1

18,7 10,0 8,0

74,8 50,7 47,1

D.5. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zaměstnání Město: hl. m. Praha v tom Celkem

Ekonomicky aktivní celkem v tom postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé zaměstnanci v prac. poměru ostatní zaměstnanci samostatně činní členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

muži

Struktura v % ženy

počet

v%

celkem

muži

ženy

635 105

335 161

299 944

47,2

100,0

100,0

100,0

25 447 24 101

18 690 219 547 12 132 67 030 355 732 16 675

7 143 227 458 12 699 34 470 270 1 878 16 026

27,7 50,9 51,1 34,0 43,2 72,0 49,0

4,1 70,4 3,9 16,0 0,1 0,4 5,1

5,6 65,5 3,6 20,0 0,1 0,2 5,0

2,4 75,8 4,2 11,5 0,1 0,6 5,3

833 005 831 500 625 2 610 32 701


209

D.6. Domácnosti podle typu a počtu členů Město: hl. m. Praha Celkem počet v% Hospodařící domácnosti celkem v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

Domácnosti s počtem členů 2 3 4

1

5 a více


544 577

100,0

201 335

164 067

99 550

66 761

12 864

2,13

541 394 3 183 547 811

99,4 0,6 100,0

201 335 x 201 335

164 067 x 168 581

99 550 x 100 959

65 259 1 502 65 690

11 183 1 681 11 246

2,12 4,82 2,12

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8 28,1

x x x x x x x 201 335 154 011

91 386 91 386 x 58 972 30 426 28 546 18 223 x x

73 438 34 675 38 763 26 113 6 428 19 685 1 408 x x

61 563 9 606 51 957 3 928 554 3 374 199 x x

10 593 857 9 736 601 45 556 52 x x

2,97 2,41 3,73 2,40 2,20 2,54 2,10 1,00 1,00

236 136 100 89 37 52 19 201 154

980 524 456 614 453 161 882 335 011

D.7. Vybavení bytových domácností podle počtu cenzových domácností v bytě a počtu členů domácnosti Město: hl. m. Praha Vybavení bytových domácností Celkem

Bytové domácnosti celkem v tom: v bytě 1 cenzová domácnost s počtem osob 1 2 3-4 5 a více v bytě 2 a více cenzové domácnosti s počtem osob v bytě 2-4 5 a více

osob. automobilem

telefonem

osobním počítačem z toho celkem s připojením na internet

možností pevnou využívat pouze linkou rekr.objekt mobilním i mobilním

celkem

z toho 2 a více

pevnou linkou

496 940

238 898

32 177

241 859

24 866

180 069

191 213

112 463

55 194

452 850

216 417

27 452

221 744

22 424

162 657

174 656

102 474

50 453

153 036 141 265 148 317 10 232

38 281 70 569 100 549 7 018

2 676 5 639 17 672 1 465

81 965 78 057 58 142 3 580

10 249 5 964 5 702 509

33 093 46 830 77 334 5 400

41 679 61 394 67 388 4 195

18 143 23 833 55 875 4 623

9 411 10 776 27 904 2 362

44 090

22 481

4 725

20 115

2 442

17 412

16 557

9 989

4 741

32 547 11 543

14 749 7 732

2 378 2 347

15 632 4 483

1 828 614

11 780 5 632

11 900 4 657

6 459 3 530

3 007 1 734

D.8. Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu Město: hl. m. Praha v tom

Domy celkem Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy obytných místností s plochou 8 a více m 2

210

rodinné domy

bytové domy

ostatní budovy

82 160

50 258

29 659

2 243

496 940

63 642

430 234

3 064

64 735 123 529 98 732 169 000 34 658 6 286 50,8

5 121 26 443 9 288 14 300 7 527 963 48,9

58 96 89 154 26 5

43,0 2,37


775 484 060 094 699 122 54,1

839 602 384 606 432 201 50,8

66,1

39,6

46,8

3,35

2,22

2,28

D.9. Trvale obydlené byty a jejich obyvatelé podle kategorie, velikosti a právního důvodu užívání bytu Město: hl. m. Praha Trvale obydlené byty počet Trvale obydlené byty celkem v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno Obyvatelstvo bydlící v bytech v tom: podle počtu pokojů: 1 obytná místnost 2 pokoje 3 pokoje 4 a více pokojů nezjištěno podle právního důvodu užívání: byt ve vlastním domě byt v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu byt nájemní (vč. bytů LBD) byt člena stavebního bytového družstva byt člena družstva nájemců, založeného v průběhu privatizace byt domovnický, služební jiný důvod užívání bytu včetně nezjištěno

v%

v tom podle kategorie I.

496 940

100,0

467 367

115 089 157 036 167 036 52 363 5 416

23,2 31,6 33,6 10,5 1,1

102 527 149 010 163 147 50 607 2 076

55 893 54 796 6 340 234 599

11,2 11,0 1,3 47,2

64 737

II.

III.

nezjištěno

5 015

1 204

5 302

708 715 055 413 161

3 113 1 316 322 127 137

731 307 96 39 31

1 010 688 416 177 3 011

50 912 53 661 5 604 215 821

3 340 773 488 11 771

716 40 163 3 755

305 11 43 743

620 311 42 2 509

13,0

64 368

222

60 646 3 470

12,2 0,7

59 785 3 267

579 130

61 33

7 4

214 36

16 459

3,3

13 949

749

247

91

1 423

1 157 802

100,0

1 101 082

36 907

8 482

2 091

9 240

185 061 331 556 464 357 166 972 9 856

16,0 28,6 40,1 14,4 0,9

165 654 315 209 454 366 161 718 4 135

12 12 8 4

228 027 049 295 308

4 584 2 489 789 382 238

1 131 596 216 89 59

1 464 1 235 937 488 5 116

152 079 116 556 13 612 532 729

13,1 10,1 1,2 46,0

140 671 114 505 12 244 498 513

8 078 1 442 952 22 785

1 460 65 270 6 079

560 19 65 1 257

1 310 525 81 4 095

153 987

13,3

153 169

548

-

-

143 654 9 155

12,4 0,8

142 029 8 711

1 175 316

90 61

15 9

345 58

36 030

3,1

31 240

1 611

457

166

2 556


18 052

IV.

7 5 3 1

-

-

147

270

211

D.10. Trvale obydlené domy podle technického vybavení, počtu bytů a vlastnictví, trvale obydlené byty podle technického vybavení a velikosti Město: hl. m. Praha Trvale obydlené domy počet

v%

Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě

79 096 70 203 65 467 58 891 13 893 44 998

96,3 85,4 79,7 71,7 16,9 54,8

Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více

49 706 4 786 7 312 11 742 7 790 521

60,5 5,8 8,9 14,3 9,5 0,6

Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Trvale obydlené byty

55 781 8 630 4 319 7 454 4 988

67,9 10,5 5,3 9,1 6,1

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více

v%

492 659 367 164 241 092

99,1 73,9 48,5

327 278 45 799 111 826

65,9 9,2 22,5

12 082 30 033 205 666 480 607 478 552

2,4 6,0 41,4 96,7 96,3

37 672 194 875 121 983 58 655 49 659 17 068 11 611

7,6 39,2 24,5 11,8 10,0 3,4 2,3

bez dálkového vytápění

D.11. Obyvatelstvo v trvale obydlených domech a bytech podle vlastnictví domu a podle vybavení a velikosti domů a bytů Město: hl. m. Praha Obyvatelstvo v domech počet Veřejný vodovod Přípojka na kanalizační síť Plyn ze sítě Ústřední topení celkem kotelna mimo dům kotelna v domě Počet všech bytů v domě 1-2 3-4 5-9 10 - 19 20 - 49 50 a více Vlastník domu fyzická osoba obec, stát stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků 1)

Obyvatelstvo v bytech

v%

1 157 089 1 124 825 967 245 833 826 600 743 233 083

99,1 96,3 82,9 71,4 51,5 20,0

164 987 32 390 110 565 341 667 433 034 80 170

14,1 2,8 9,5 29,3 37,1 6,9

309 297 171 241 136

159 264 351 128 876

26,5 25,5 14,7 20,7 11,7

počet Vodovod v bytě Plyn zaveden do bytu Teplá voda ze zdroje mimo budovu Způsob vytápění ústřední topení etážové topení kamna Energie použitá k vytápění1) pevná paliva elektřina plyn Koupelna (sprch. kout) v bytě Splachovací záchod v bytě Byty s obytnou plochou v m2 do 19,9 20,0 - 39,9 40,0 - 49,9 50,0 - 59,9 60,0 - 79,9 80,0 - 99,9 100,0 a více

bez dálkového vytápění

212


v%

1 150 633 864 144 575 212

99,4 74,6 49,7

792 324 118 156 223 093

68,4 10,2 19,3

28 369 65 451 470 007 1 129 723 1 123 660

2,5 5,7 40,6 97,6 97,1

55 091 373 944 322 107 161 591 143 253 53 056 38 902

4,8 32,3 27,8 14,0 12,4 4,6 3,4

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů Obyvatelstvo celkem Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

z toho ženy

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.)

Domy celkem


Byty celkem


10 230 060 5 247 989 1 654 862 1 887 266 5 253 400 1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 1 169 106 1 122 473 93 156 75 684 150 198 95 700 73 628 94 677 114 325 84 132 96 061 83 089 107 739 54 084 625 267 178 201 59 569 92 887 70 550 51 369 69 863 102 828 550 688 58 844 88 043 165 259 68 100 73 215 45 788 51 439 304 343 88 738 121 998 93 607 820 219 133 887 124 979 114 259 86 020 117 196 126 098 117 780

614 724 572 646 47 320 38 532 77 030 49 062 37 544 48 347 57 944 43 253 49 012 42 407 54 671 27 524 318 229 91 077 29 871 47 439 36 071 25 750 35 595 52 426 280 868 29 770 44 836 85 736 34 300 37 073 23 314 25 839 155 132 45 435 62 493 47 204 418 420 68 149 63 360 57 959 43 677 59 930 64 698 60 647

156 702 179 109 14 865 11 926 23 805 14 692 11 870 15 612 18 305 13 153 15 082 13 556 17 571 8 672 103 831 29 345 10 697 15 748 11 293 8 943 11 296 16 509 86 467 9 704 13 828 23 258 10 830 12 274 7 253 9 320 50 970 14 436 19 339 17 195 138 864 22 744 22 117 18 551 14 642 20 201 20 755 19 854

243 646 211 436 17 906 14 573 28 211 19 135 14 474 16 978 20 271 16 620 17 983 15 245 19 754 10 286 113 080 31 420 8 814 16 848 14 048 8 502 13 401 20 047 105 292 10 518 17 212 33 575 13 564 13 530 9 275 7 618 50 856 14 611 22 357 13 888 137 184 22 184 18 622 20 634 14 874 19 219 21 968 19 683

635 105 584 628 47 758 39 443 78 932 49 342 36 553 50 086 61 621 43 495 51 094 44 212 54 911 27 181 320 546 92 642 32 105 46 792 35 638 26 019 35 171 52 179 285 674 30 853 44 107 87 065 34 492 38 253 23 337 27 567 162 347 47 891 65 156 49 300 426 599 69 721 65 524 58 751 44 514 61 331 64 634 62 124


88 200 307 120 26 980 21 289 31 430 28 857 22 296 23 341 27 323 27 017 28 401 27 486 26 261 16 439 147 970 35 454 11 692 25 566 18 631 12 938 18 863 24 826 120 279 15 149 24 305 14 700 21 784 20 886 13 188 10 267 39 866 12 241 16 697 10 928 124 567 23 860 13 755 27 274 21 233 9 390 16 928 12 127

82 160 239 553 19 784 16 873 26 513 22 173 16 566 18 342 21 380 20 616 23 017 21 945 20 087 12 257 111 544 28 608 9 579 18 836 13 040 8 952 13 622 18 907 95 538 12 245 17 802 13 732 16 641 16 377 9 869 8 872 35 666 11 156 14 645 9 865 105 241 20 100 12 229 21 699 15 910 8 553 15 469 11 281

551 243 498 271 41 837 33 399 64 156 43 893 33 683 41 539 50 286 39 265 41 347 36 362 47 788 24 716 279 892 77 709 24 846 41 100 34 362 23 433 32 525 45 917 244 476 25 494 40 742 73 792 31 376 32 017 20 976 20 079 125 486 36 235 51 206 38 045 358 491 56 311 52 725 50 228 39 509 51 217 57 298 51 203

496 940 413 060 33 212 27 799 56 837 35 853 26 830 35 230 42 153 31 506 34 698 29 481 39 708 19 753 231 281 67 309 21 405 32 941 27 025 18 590 25 887 38 124 208 992 21 711 32 543 68 092 25 181 26 501 16 951 18 013 115 913 33 421 46 871 35 621 321 928 50 065 48 975 43 000 32 668 47 910 51 776 47 534

213

E.1. Vybrané údaje podle krajů a okresů dokončení

Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihomoravský kraj Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

214

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

428 184 105 669 88 154 159 006 75 355 550 724 160 558 77 761 112 714 78 914 120 777 508 281 105 240 160 987 102 667 139 387 519 211 95 040 108 413 72 984 117 367 125 407 1 127 718 107 702 376 172 159 169 124 274 159 886 86 467 114 048 639 369 42 413 224 613 109 890 135 886 126 567 595 010 108 053 144 517 147 064 195 376 1 269 467 105 139 226 818 279 436 159 925 181 405 316 744

219 765 53 732 45 712 81 808 38 513 282 593 82 861 39 669 58 013 40 238 61 812 259 346 53 569 82 823 52 052 70 902 262 700 48 032 55 075 37 001 59 426 63 166 580 900 54 916 197 992 81 158 63 348 81 434 44 033 58 019 328 350 21 466 116 003 56 639 69 841 64 401 304 949 55 548 74 052 74 969 100 380 649 367 53 376 115 682 142 203 81 497 92 883 163 726

Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 72 177 19 311 14 276 25 922 12 668 89 738 24 803 12 542 19 248 13 397 19 748 85 559 18 119 24 828 17 925 24 687 89 728 15 860 18 191 11 888 20 843 22 946 180 138 17 945 54 008 26 341 20 828 26 698 14 466 19 852 105 384 7 496 36 056 17 436 22 737 21 659 98 415 17 716 23 822 25 376 31 501 217 780 19 021 39 208 48 044 28 663 31 001 51 843

Ekonomic60 a více ky aktivní celkem let (vč. nezjišt.) 73 187 15 159 15 456 27 863 14 709 105 075 32 099 15 381 21 395 14 538 21 662 94 242 20 006 31 846 17 993 24 397 95 737 18 168 19 861 14 686 21 099 21 923 213 978 20 379 77 289 30 665 21 098 28 683 16 178 19 686 116 270 6 764 40 982 21 490 24 962 22 072 109 835 20 108 27 270 25 580 36 877 217 448 16 026 40 272 47 101 26 055 32 266 55 728

225 154 56 035 45 650 84 766 38 703 279 064 82 294 39 532 56 281 39 331 61 626 255 709 51 391 83 116 51 025 70 177 256 686 47 025 55 767 36 514 57 704 59 676 568 315 52 779 194 436 78 292 63 325 78 470 43 848 57 165 324 278 21 765 116 408 53 816 68 625 63 664 298 616 53 587 71 068 73 991 99 970 630 679 53 298 110 003 136 307 80 186 90 675 160 210


Domy celkem 84 883 18 963 16 217 26 133 23 570 128 770 31 270 25 582 26 916 20 725 24 277 118 714 28 801 30 529 26 579 32 805 129 165 25 800 22 723 19 929 29 357 31 356 237 514 27 409 37 051 43 822 34 095 40 060 25 044 30 033 126 825 8 613 39 371 27 763 25 949 25 129 133 402 26 663 37 513 29 770 39 456 181 743 19 651 43 878 28 757 29 833 35 775 23 849

z toho trvale obydlené 66 347 15 085 12 934 22 392 15 936 101 662 26 032 17 973 21 213 16 179 20 265 96 680 22 319 25 903 21 638 26 820 103 556 20 423 19 214 15 074 24 162 24 683 205 293 22 536 34 359 37 998 29 960 34 869 20 447 25 124 110 568 7 524 35 239 23 035 22 800 21 970 114 576 22 712 31 989 25 039 34 836 162 321 15 534 38 304 26 897 26 443 32 662 22 481

Byty celkem 189 241 43 923 39 677 68 408 37 233 241 699 67 963 37 643 49 843 34 459 51 791 213 069 44 688 68 192 42 221 57 968 212 687 39 714 43 790 31 904 47 016 50 263 454 406 43 069 165 366 61 550 46 276 58 154 35 305 44 686 257 457 16 164 90 627 46 602 54 732 49 332 231 247 43 722 54 790 56 836 75 899 508 628 42 479 88 297 109 848 62 755 69 337 135 912

z toho trvale obydlené 161 830 38 598 34 259 61 128 27 845 204 529 60 031 28 549 41 915 28 694 45 340 182 943 36 929 60 596 35 846 49 572 179 784 33 135 38 566 25 927 40 292 41 864 404 876 37 094 151 724 54 331 41 263 51 797 29 993 38 674 230 561 14 530 82 168 40 028 49 534 44 301 204 806 38 234 47 902 50 212 68 458 470 235 37 035 79 383 105 167 56 965 63 297 128 388

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů Hl.m. Praha

v tom správní obvody Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Území, struktura osídlení Rozloha (ha) Počet obcí z toho se statutem města Podíl městského obyvatelstva (v %) Počet částí obcí (ÚTJ) Počet základních sídelních jednotek Hustota obyvatelstva (osoby/km2)

49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173

Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské

1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

67,3 24,5

1)

650 3 230 . . . . 100,0 100,0 4 11 26 94 11 206 4 244 Obyvatelstvo

3 538 . . 100,0 10 80 2 238

5 614 . . 100,0 14 83 1 955

1 050 . . 100,0 4 24 3 977

137 067 -9 962 -6,8 72 801

79 164 526 0,7 41 724

109 741 -8 136 -6,9 58 259

41 755 -5 274 -11,2 22 347

12,1 63,5 24,4 42,9

12,3 60,9 26,8 43,6

14,9 66,4 18,7 39,8

12,0 60,5 27,5 43,8

12,0 64,3 23,7 42,8

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

93,7 0,2 0,0 1,6

92,4 0,2 0,0 1,7

92,1 0,2 0,0 1,7

93,4 0,2 0,0 1,4

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,1 25,4

64,0 27,9

64,9 27,3

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,3 1,4 1,4 9,4

19,8 1,7 1,7 8,2

19,5 1,5 2,0 7,7

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,5 45,6 10,6 9,2

37,9 43,1 10,3 7,4

34,1 46,0 9,4 9,7

35,8 40,4 12,5 10,2

61,8

60,5

63,4

62,6

61,3

63,4

60,8

65,0

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,9

12,6

14,4

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,8 5,7 20,6

26,3 30,2 5,4 20,6

24,2 30,6 5,5 25,2

28,7 30,3 5,4 18,9

narozen v hl. m. Praze


215

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 1 Hl.m. Praha


Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

2 858 . . 100,0 7 61 2 195

2 310 . . 100,0 8 45 2 371

1 964 . . 100,0 5 38 1 962


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

3 739 . . 100,0 12 75 2 891

1 298 . . 100,0 7 39 3 225

Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): 1) v obci současného bydliště Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské

1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 107 -9 622 -8,2 56 741

41 863 -2 841 -6,4 22 068

108 609 -12 146 -10,1 58 508

85 020 -3 374 -3,8 44 036

62 721 -3 997 -6,0 32 192

54 767 16 661 43,7 28 233

38 529 12 285 46,8 19 718

13,4 65,8 20,8 41,1

12,2 67,7 20,1 41,6

12,6 64,4 23,1 42,5

11,1 59,5 29,4 44,9

12,6 73,8 13,7 38,9

13,5 73,4 13,1 38,0

20,7 70,7 8,5 33,7

19,4 67,0 13,6 35,7

93,1 0,2 0,0 1,6

93,8 0,2 0,0 1,8

93,6 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,3 0,3 0,0 1,7

93,5 0,2 0,0 1,8

90,4 0,2 0,0 2,1

92,4 0,2 0,0 1,7

67,3 24,5

69,2 23,2

67,4 25,0

64,4 27,9

72,6 19,4

73,1 19,2

73,3 18,2

72,7 19,9

17,6 1,4 1,5 8,2

16,9 1,3 1,4 7,6

18,6 1,4 1,4 7,6

20,3 1,8 2,0 7,6

14,0 1,0 1,0 8,0

13,8 0,9 1,0 7,7

12,2 0,7 0,6 8,5

14,2 0,9 0,8 7,5

36,2 44,6 10,4 7,9

35,4 45,2 10,8 8,0

33,3 45,8 11,5 8,5

32,6 44,7 11,3 10,8

37,8 46,0 10,0 5,3

38,7 46,0 9,4 5,2

42,4 44,1 8,9 3,6

39,8 44,7 9,5 4,9

61,8

62,1

60,4

62,3

61,7

61,3

60,1

62,4

14,5

14,3

14,2

14,2

14,6

15,9

16,4

16,8

28,8 30,5 5,2 18,8

31,2 30,8 5,2 16,9

33,0 30,3 5,0 15,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,5 5,0 17,3

30,2 31,2 4,7 16,2

25,9 30,4 4,8 20,1

32,7 30,1 4,1 14,1

1)


216


1 854 2 183 . . . . 100,0 100,0 9 6 60 35 5 858 3 895 Obyvatelstvo


v tom správní obvody Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

2 827 . . 100,0 7 43 1 326

3 610 . . 100,0 7 40 520

Počet obyvatel přírůstek proti roku 1991 v% z toho ženy Podíl obyvatel ve věku (v %): 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezj. věku Průměrný věk obyvatel (roky) Podíl obyvatel národnosti (v %): české moravské slezské slovenské Podíl obyvatel podle náboženského vyznání (v %): bez vyznání věřící z toho církev: Církev římskokatolická Českobratrská církev evangel. Církev čsl. husitská nezjištěno Podíl obyvatel podle stavu (v %): svobodní ženatí, vdané rozvedení ovdovělí Podíl obyvatel narozených (v %): v obci současného bydliště 1) Podíl obyvatel ve věku 15 a více let podle ukončeného vzdělání (v %): základní a neukon. základní vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nastavbové vysokoškolské

1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

37 491 1 077 3,0 19 217

18 789 744 4,1 9 615

26 283 3 499 15,4 13 504

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 71,4 12,8 37,3

15,8 65,3 19,0 39,5

93,1 0,2 0,0 1,6

94,2 0,2 0,0 1,5

67,3 24,5

1)

1 007 561 . . . . 100,0 100,0 4 1 18 9 2 610 2 545 Obyvatelstvo

2 595 . . 100,0 6 30 546

1 695 . . 100,0 1 17 769

2 662 . . 100,0 4 20 453

3 372 . . 100,0 8 24 215

14 275 -157 -1,1 7 191

14 163 687 5,1 7 365

13 036 874 7,2 6 661

12 064 1 345 12,5 6 125

7 238 709 10,9 3 720

17,6 71,8 10,5 35,5

13,8 73,2 13,1 37,8

14,6 63,9 21,5 40,6

17,4 68,0 14,6 36,9

15,3 68,1 16,6 38,7

15,9 65,9 18,2 39,3

93,6 0,3 0,0 1,5

91,0 0,3 0,0 2,3

93,2 0,3 0,0 2,0

94,2 0,2 0,0 1,8

95,5 0,4 0,0 1,7

94,7 0,2 0,0 1,5

94,7 0,1 0,0 1,5

73,3 19,3

69,1 23,1

72,5 17,9

76,0 17,0

69,7 22,0

72,5 21,9

68,8 23,0

67,7 25,1

17,6 1,4 1,5 8,2

14,0 0,9 1,0 7,3

16,8 1,2 2,1 7,8

12,4 0,8 0,7 9,6

12,6 0,7 0,7 7,0

16,5 0,9 0,9 8,3

15,5 1,1 1,1 5,6

17,0 1,3 0,9 8,2

19,0 1,8 1,2 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

38,7 46,6 9,1 5,0

36,0 48,1 7,8 7,4

41,1 44,0 9,3 4,3

37,9 46,3 10,4 4,7

34,4 48,5 8,0 8,6

38,0 48,9 7,1 5,5

36,3 50,3 6,7 5,9

36,0 47,7 7,2 8,0

61,8

64,0

62,4

58,3

58,1

61,9

60,2

61,8

65,0

14,5

16,1

15,5

16,3

16,9

19,3

17,1

15,8

19,1

28,8 30,5 5,2 18,8

30,6 31,6 4,4 15,7

33,2 29,9 4,9 14,9

28,3 30,9 4,7 17,1

35,9 29,3 4,4 11,5

36,8 27,2 4,0 11,2

29,6 33,3 4,3 13,7

30,1 31,5 4,8 15,6

39,7 24,5 3,3 10,2



217

E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů pokračování 3 Hl m. Praha


Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní

635 105

18 489

27 050

38 280

70 834

42 771

55 652

22 157

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

67 228 3 606

40 370 2 401

53 237 2 415

20 676 1 481

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,5 4,2 16,9 64 752

73,1 4,3 16,7 35 236

73,4 4,6 17,0 52 959

71,5 4,2 17,1 19 031

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

55,2 42,5 51,7 58,7 45,5

43,1 54,5 54,0 60,0 48,7

53,0 44,8 50,7 57,3 44,9

53,1 44,6 53,1 60,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,9 4,5

0,6 10,9 8,8 12,3 5,1

0,7 9,5 7,5 11,7 4,6

0,7 11,5 7,1 11,0 5,3

4,3

4,6

4,3

4,0

4,4

4,3

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 62 505

33 666

47 035

19 429

Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců Průměrný počet členů bytové domácnosti Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

67 898 68 199

36 679 36 912

51 334 51 639

20 963 21 053

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,5 26,5 14,9 15,0 6,5 8,5 3,6 40,0

41,8 22,1 19,7 17,0 6,7 10,3 3,2 38,0

43,7 27,3 16,4 15,7 7,1 8,6 4,3 36,3

36,0 21,2 14,7 16,9 7,7 9,2 5,3 41,8

2,33

2,25

2,18

2,07

2,18

2,33

2,29

2,13

110

113

110

108 Domy

109

110

110

108

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

11 474 10 698 159 1,5 776

1 666 1 612 25 1,6 54

61,2

7,7

2 214 2 957 10 294 6 625 2 188 2 899 9 659 6 203 36 7 193 204 1,7 0,2 2,0 3,4 26 58 635 422 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 1,7 17,9 59,7 55,7

65,8

12,6

50,8 12,7

89,1 0,2

85,7 0,3

68,5 7,0

51,0 11,9

55,9 8,8

55,2 6,4

76,1 1,6

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

96,3 98,4 97,8

92,9 99,8 99,1

92,2 99,6 90,0

75,4 98,9 88,0

83,1 99,2 89,0

86,2 99,4 96,0

z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří trvale obydlených domů Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

218




Praha 9

Praha 10

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14


635 105

61 426

23 111

54 837

51 105

37 223

30 685

21 096

601 031 34 074

57 979 3 447

21 724 1 387

52 069 2 768

48 509 2 596

35 174 2 049

29 122 1 563

19 782 1 314

74,3 4,1 16,0 519 242

76,4 3,6 14,7 45 709

76,5 3,2 14,4 18 330

74,9 4,0 16,1 52 783

76,9 3,6 14,5 32 960

75,2 3,7 15,6 24 830

75,8 3,9 14,8 23 224

74,9 3,4 14,5 16 942

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,0 47,4 56,8 63,2 51,0

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

38,2 59,2 60,1 64,8 55,7

35,3 62,4 59,3 63,6 55,3

22,4 74,7 56,0 59,9 52,3

33,3 63,7 54,8 59,0 50,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 11,9 8,5 13,3 5,4

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,2 14,6 5,0

0,5 14,1 8,9 13,0 4,1

0,5 11,1 7,8 13,6 4,2

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

4,3

4,2

4,2

4,1

4,0

3,8

Bytové domácnosti

496 940

45 879

19 168

4,1 4,7 Domácnosti 50 367 33 191

23 908

20 359

14 639


544 577 547 811

50 869 51 276

20 958 21 039

54 818 55 036

36 354 36 620

26 449 26 629

22 224 22 367

16 111 16 259

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

43,2 27,2 16,0 16,5 7,4 9,1 3,4 36,9

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,9 27,1 21,8 18,6 7,7 10,9 3,0 29,6

50,1 25,0 25,0 17,1 6,5 10,6 2,4 30,4

50,2 18,8 31,4 18,2 5,1 13,0 2,2 29,4

49,7 23,3 26,4 17,4 5,7 11,7 2,8 30,1

2,33

2,33

2,16

2,14

2,54

2,61

2,69

2,58

110

112

110

109 Domy

110

111

110

111

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

7 344 6 938 112 1,6 406

2 940 2 635 614 30,4 305

3 391 3 127 341 12,2 264

61,2

2 078 6 786 3 798 4 325 1 948 6 495 3 498 4 006 -35 -280 470 201 -1,8 -4,1 15,5 5,3 130 291 300 319 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 61,0 45,5 50,2 63,0 73,8

64,6

76,2

50,8 12,7

49,2 15,9

50,0 28,3

56,3 13,5

29,7 37,3

39,5 22,0

32,5 33,2

42,0 15,4

80,4 99,2 85,4

85,0 99,5 96,8

82,8 98,8 92,1

92,1 99,8 98,3

82,0 99,3 92,2

82,1 98,9 73,8

52,4 99,1 67,8

64,2 99,1 82,5




219




635 105

21 594

10 174

14 878

8 679

7 516

7 158

6 555

3 835

601 031 34 074

20 593 1 001

9 745 429

14 112 766

8 115 564

7 077 439

6 783 375

6 277 278

3 645 190

74,3 4,1 16,0 519 242

76,1 4,0 15,0 15 538

73,7 4,6 16,7 8 450

77,2 3,6 13,5 10 888

81,4 2,3 11,3 5 451

73,9 3,8 15,9 6 549

75,4 3,5 14,7 5 703

71,2 4,9 18,0 5 345

73,6 4,5 15,5 3 275

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

33,8 63,8 57,6 62,0 53,4

43,7 53,8 54,1 60,2 48,4

27,5 70,2 56,6 60,7 52,7

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,2 48,9 53,1 60,6 46,1

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

39,9 57,4 54,3 60,2 48,6

45,1 52,7 53,0 60,2 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 17,3 8,6 13,8 4,0

0,9 15,3 11,3 14,2 4,5

0,5 11,2 7,5 12,3 5,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,7 20,1 7,4 15,0 3,9

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,2 14,8 8,7 14,6 3,4

3,4 16,2 10,5 14,7 4,3

4,3

4,1

5,1

6,0

5,2

5,4

7,8

Bytové domácnosti

496 940

14 339

7 022

4,8 5,4 Domácnosti 9 803 5 441

5 373

4 560

4 279

2 642


544 577 547 811

15 778 15 844

7 956 8 030

10 808 10 879

6 027 6 069

6 142 6 188

5 183 5 223

4 838 4 896

3 030 3 070

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

50,9 24,8 26,1 17,2 6,0 11,3 2,0 29,9

51,8 28,3 23,6 14,8 6,0 8,8 2,5 30,8

49,2 20,9 28,3 17,7 5,3 12,4 2,7 30,3

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

51,3 29,8 21,5 13,7 5,4 8,3 3,9 31,0

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

56,6 30,7 25,9 15,8 5,5 10,3 1,8 25,8

52,6 29,3 23,3 15,7 6,4 9,3 2,6 29,0

2,33

2,61

2,64

2,67

2,59

2,58

2,84

2,78

2,71

110

110

114

111

112 Domy

115

115

114

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

3 355 3 068 251 8,9 287

3 407 2 958 538 22,2 449

2 070 1 788 182 11,3 282

61,2

78,8

3 990 1 564 586 2 973 2 279 3 564 1 454 570 2 753 2 074 141 158 23 -33 -4 4,1 12,2 4,2 -1,2 -0,2 426 110 16 220 205 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 88,0 64,9 46,7 86,2 90,3

94,4

92,3

50,8 12,7

38,1 18,5

48,0 4,4

35,1 28,9

39,0 33,2

47,8 2,8

46,3 7,0

35,9 4,2

47,2 2,4

80,4 99,2 85,4

86,0 99,1 71,6

42,6 99,1 53,8

72,2 98,8 92,8

71,6 99,6 96,1

72,3 98,6 78,5

69,5 98,7 54,5

77,8 98,1 70,5

64,3 98,9 65,5



220




Praha 2

Praha 3

26 625

38 726

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

70 139

38 569

52 447

21 666

11 322 47 035 -2 165 -4,4 9 954 5 412 1 856 30

328 19 429 -1 564 -7,5 281 2 237 711 5

Byty Byty celkem

551 243

17 505

z toho v rodinných domech Trvale obydlené byty přírůstek proti roku 1991 (v %) z toho v rodinných domech Neobydlené byty přechodně obydlené sloužící k rekreaci

72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 54 775 8 487 5 410 15 164 23 128 35 043 62 505 33 666 -2 537 -3 040 -2 876 -1 933 1 476 -14,3 -11,6 -7,6 -3,0 4,6 199 48 686 7 539 4 689 2 341 3 497 3 683 7 634 4 903 657 1 317 1 466 3 446 1 667 3 12 13 19 21 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

Podíl trvale obydlených bytů vybavených (v %): plynem ze sítě vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením koupelnou (sprch. koutem) v bytě splachovacím záchodem v bytě Podíl trvale obydlených bytů (v %): I. kategorie II. kategorie III. kategorie IV. kategorie Podíl trvale obydlených bytů podle právního důvodu užívání (v %): ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní členů staveb. bytového družstva členů družstva nájemců Počet osob na 1 trvale obydlený byt na 1 obytnou místnost (8 a více m2) Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 2 a více osobními automobily telefonem - pevná linka mobilním telefonem pevným i mobilním telefonem osobním počítačem s napojením na internet bez napojení na internet vlastním rekreačním objektem jinou možností rekreace

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

86,0 99,3 73,7 98,0 98,6

61,0 98,3 64,1 93,1 94,3

82,3 99,2 73,4 97,8 98,2

77,4 98,8 44,6 94,4 95,9

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

95,7 2,7 0,6 0,1

88,1 6,6 2,9 0,6

94,8 3,2 0,8 0,2

89,1 6,7 1,9 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

10,7 18,2 34,8 11,3 19,6

12,4 8,7 59,9 12,3 0,9

18,1 12,3 45,9 8,3 7,8

2,2 8,5 75,3 2,1 7,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,07 1,11 18,0 37,4

2,18 0,98 18,2 39,6

2,33 0,99 19,2 44,8

2,29 0,97 19,8 45,4

2,13 1,13 19,0 40,6

2,37

2,27

2,12 1,87 2,23 Vybavení bytových domácností

2,35

2,36

1,89

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,7 6,1 50,5 4,9 34,9

40,1 6,8 45,9 5,2 36,9

42,5 7,0 51,8 3,6 36,1

36,2 4,7 49,7 5,3 33,2

11,1 11,5 22,4 16,1

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,3 10,8 24,8 16,9

12,5 11,8 20,8 16,4

12,5 11,6 23,2 16,6

10,0 10,7 21,8 17,2


221



Praha 9

Praha 10

20 954

55 860

Praha 11

Praha 12

Praha 13

Praha 14

34 724

Byty Byty celkem

551 243

50 808

25 825

22 729

16 461


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

6 128 1 352 4 727 2 901 3 913 45 879 19 168 50 367 33 191 23 908 -1 579 -160 -3 169 1 173 116 -3,3 -0,8 -5,9 3,7 0,5 5 477 1 159 4 263 2 529 3 508 4 929 1 786 5 493 1 533 1 917 1 888 780 2 342 713 771 26 9 9 17 22 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

2 390 20 359 7 440 57,6 2 027 2 370 1 274 25

3 285 14 639 4 811 49,0 2 919 1 822 893 29


222

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

68,1 99,5 79,6 97,6 98,3

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

68,2 99,5 98,4 99,3 99,3

70,4 99,5 96,1 98,9 99,1

45,0 99,5 97,8 99,0 99,0

45,5 99,2 94,5 98,2 98,5

94,0 3,6 1,0 0,2

95,5 2,9 0,9 0,2

96,5 2,2 0,5 0,1

96,3 2,8 0,5 0,1

98,5 0,7 0,1 0,0

97,6 1,4 0,3 0,1

97,9 1,1 0,3 0,1

96,2 2,1 0,5 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

10,4 10,5 39,7 14,7 20,5

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

6,4 10,1 43,4 24,0 12,0

12,5 12,0 21,9 17,1 30,5

8,5 9,9 38,7 28,7 9,6

16,8 9,9 38,2 19,6 8,8

2,33 1,00 18,3 43,0

2,33 0,98 17,6 41,1

2,16 0,99 16,8 36,5

2,14 1,01 17,9 38,5

2,54 0,97 16,5 41,8

2,61 1,00 16,8 43,9

2,69 0,98 16,9 45,4

2,58 0,99 17,3 44,6

2,37

2,36


2,61

2,75

2,62

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

41,6 6,3 49,4 5,3 35,3

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

45,0 7,7 46,4 4,5 40,7

46,5 8,6 46,7 4,6 40,4

45,3 6,5 42,8 5,0 43,1

43,7 6,5 46,0 7,2 36,1

11,1 11,5 22,4 16,1

9,9 10,9 22,3 15,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,4 9,9 25,2 17,5

12,1 13,6 23,8 16,2

11,9 14,7 22,2 15,1

14,1 15,0 17,0 16,0

10,6 11,4 17,0 15,1


E.2a. Vybrané údaje podle 22 správních obvodů dokončení Hl.m. Praha


Byty Byty celkem

551 243

15 321


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

3 196 14 339 1 132 8,6 2 853 982 396 22

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

77,0 99,6 94,9 98,8 98,8

22,5 98,6 80,8 96,0 96,7

42,3 99,3 96,7 98,7 98,9

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

54,7 98,5 86,3 96,2 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

96,8 2,0 0,5 0,1

88,4 8,0 1,6 0,8

97,1 1,4 0,3 0,1

97,9 1,2 0,2 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

17,3 8,4 28,1 30,7 10,3

45,8 5,0 24,8 6,5 7,6

10,0 4,4 55,1 22,6 2,7

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,97 17,4 45,3

2,64 0,91 20,4 53,9

2,67 1,00 16,3 43,6

2,37


7 928

10 618

4 943

4 889

3 020

4 388 1 386 359 3 226 2 412 7 022 9 803 5 441 5 373 4 560 384 1 589 312 297 448 5,8 19,3 6,1 5,9 10,9 3 822 1 224 330 2 950 2 169 906 815 169 503 383 320 519 83 156 116 54 2 0 15 16 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

3 654 4 279 697 19,5 3 125 610 174 37

2 198 2 642 284 12,0 1 891 378 101 24

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

74,0 98,2 88,9 96,5 96,6

51,1 98,0 77,6 94,2 93,7

90,4 5,8 1,7 0,8

92,5 4,4 1,5 0,6

91,4 5,3 1,0 0,8

82,6 11,3 2,5 1,5

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

46,3 9,3 24,9 2,6 7,4

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

62,4 2,1 21,2 3,6 0,2

59,8 2,6 19,1 3,4 4,0

2,59 1,04 15,2 39,6

2,58 0,92 20,0 51,6

2,84 0,96 18,5 53,1

2,78 0,81 23,8 66,2

2,71 0,90 21,3 57,5

2,69

2,89 2,67 2,49 2,81 Vybavení bytových domácností

2,99

3,46

3,01

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

46,8 8,7 46,3 4,6 41,2

47,0 9,7 46,4 5,9 35,8

45,3 7,2 44,7 4,6 41,4

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

46,6 9,0 46,7 6,6 32,3

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

50,4 13,5 44,8 5,9 39,7

45,1 12,5 45,6 7,2 32,1

11,1 11,5 22,4 16,1

12,4 13,6 21,7 15,8

11,6 12,0 14,2 10,8

13,7 13,7 18,6 15,0

9,3 12,9 20,1 15,0

9,9 10,2 15,2 11,4

12,1 13,0 17,3 11,3

15,0 13,2 14,7 9,6

10,2 9,8 12,3 8,4


5 610

5 876

223

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl.m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha Lipence

Praha Lochkov

2 783 . . 100,0 8 71 2 773

821 . . 100,0 1 3 186

272 . . 100,0 1 4 214

Praha 5


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

550

419

. . 100,0 7 20 6 287

. . 100,0 4 22 12 173


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

34 581 -8 009 -18,8 18 343

51 003 -10 870 -17,6 27 261

72 840 -9 087 -11,1 39 095

131 597 -12 111 -8,4 69 974

77 170 402 0,5 40 724

1 531 226 17,3 768

582 17 3,0 312

13,4 65,8 20,8 41,1

11,2 66,0 22,8 43,0

11,6 64,8 23,6 43,0

12,1 63,5 24,4 42,9

12,1 60,6 27,3 43,9

15,0 66,3 18,7 39,8

17,1 66,1 16,8 38,5

15,3 62,4 22,3 41,4

93,1 0,2 0,0 1,6

90,4 0,3 0,0 1,4

92,2 0,2 0,0 1,3

93,7 0,2 0,0 1,6

94,1 0,2 0,0 1,4

92,3 0,2 0,0 1,7

96,2 0,5

96,6 0,2 1,7

67,3 24,5

57,3 31,1

59,7 30,2

64,9 27,3

64,9 27,0

65,0 25,5

68,8 21,0

68,4 22,5

17,6 1,4 1,5 8,2

22,4 1,8 1,8 11,6

21,4 1,8 2,0 10,2

19,5 1,9 1,8 7,8

19,4 1,6 2,1 8,1

18,4 1,4 1,4 9,4

15,7 0,5 2,5 10,3

19,4 0,5 1,0 9,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,8 39,4 11,9 9,2

36,8 40,8 12,0 9,3

35,9 40,7 12,4 9,8

33,2 45,6 10,8 9,4

38,0 43,0 10,4 7,4

36,2 48,8 7,1 6,9

35,2 46,9 7,4 10,5

61,8

60,5

63,4

62,6

61,2

63,1

74,7

73,2

14,5

11,7

13,1

14,9

13,0

14,8

17,9

23,3

28,8 30,5 5,2 18,8

23,3 30,3 6,0 24,2

26,2 30,2 5,9 21,1

29,1 30,1 5,2 18,3

28,0 30,6 5,7 20,7

26,0 30,3 5,5 20,8

39,7 27,3 3,6 9,5

41,2 22,7 4,1 8,5

1)


224


650 2 419 . . . . 100,0 100,0 4 10 26 81 11 206 5 440 Obyvatelstvo


pokračování 1

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

Praha Velká Chuchle

Praha Zbraslav

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

4 094 . . 100,0 9 63 2 466

248 . . 100,0 1 4 327

368 . . 100,0 1 4 618

Praha 6


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

929

755

. . 100,0 1 10 763

. . 100,0 2 9 264

603 985 . . . . 100,0 100,0 2 2 11 12 290 796 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 089 36 0,5 3 652

1 994 124 6,6 1 000

1 749 157 9,9 881

7 838 308 4,1 4 002

100 945 -8 888 -8,1 53 788

810 41 5,3 422

2 276 427 23,1 1 155

13,4 65,8 20,8 41,1

16,5 63,7 19,8 39,5

13,4 67,0 19,6 40,8

13,7 64,4 22,0 41,4

15,3 66,9 17,7 39,1

11,6 60,3 28,1 44,1

14,9 64,1 21,0 40,6

19,7 63,7 16,6 37,8

93,1 0,2 0,0 1,6

93,3 0,3

95,6 0,2

93,7 0,4 0,0 1,9

92,3 0,2 0,0 1,8

93,6 2,4

80,5 0,1

1)

1,3

1,2

91,0 0,3 0,1 1,5

67,3 24,5

70,7 22,5

70,0 21,1

64,0 28,7

68,8 22,9

64,1 28,0

58,4 28,5

62,0 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

16,1 1,4 1,9 6,8

16,5 0,5 1,3 8,9

21,7 1,0 1,9 7,3

16,5 1,2 2,4 8,3

20,0 1,7 1,8 8,0

20,7 1,7 1,7 13,1

17,1 0,7 0,7 10,7

36,2 44,6 10,4 7,9

35,7 47,7 7,8 7,9

35,6 49,0 6,5 8,7

35,1 48,6 7,2 8,3

36,6 48,3 8,0 6,6

34,0 45,6 9,7 9,9

34,9 47,8 8,5 8,0

37,1 50,5 5,3 6,6

61,8

61,8

72,6

64,4

59,2

60,5

66,1

61,9

14,5

15,4

19,6

13,6

15,1

12,5

16,4

13,3

28,8 30,5 5,2 18,8

34,6 29,9 4,6 13,9

37,4 25,2 3,4 13,2

31,5 30,9 4,8 16,6

30,6 30,7 5,5 16,8

23,8 30,8 5,6 25,5

30,5 25,5 3,3 22,6

33,3 26,7 4,4 20,4

-

-

0,8



225


pokračování 2

Praha Přední Kopanina

Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

327

577

. . 100,0 1 2 134

. . 100,0 2 10 914

712 338 . . . . 100,0 100,0 3 1 20 4 5 736 271 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

438 119 37,3 217

5 272 165 3,2 2 677

40 839 -5 385 -11,6 21 892

13,4 65,8 20,8 41,1

20,3 66,0 13,7 35,9

14,1 63,6 22,3 41,4

84,5

1)

2 181 . . 100,0 9 58 4 712

338 . . 100,0 1 3 197

721 . . 100,0 1 9 305

916 111 13,8 455

102 761 -10 029 -8,9 54 018

667 110 19,7 342

2 196 83 3,9 1 113

12,0 64,3 23,7 42,8

13,3 65,5 21,2 41,0

12,0 67,9 20,1 41,7

15,9 67,8 16,3 38,1

15,6 62,2 22,2 40,9

93,6 0,2 0,0 1,4

87,0 2,8

93,7 0,2 0,0 1,8

95,8

1,1

92,9 0,1 0,0 1,1

1,5

94,3 0,2 0,1 1,6

67,3 24,5

65,8 26,0

64,2 26,1

65,1 27,2

59,6 31,2

69,0 23,3

72,4 16,0

71,8 23,3

17,6 1,4 1,5 8,2

18,5 0,2 0,5 8,2

17,5 1,4 1,4 9,7

19,4 1,5 2,0 7,7

23,1 1,6 0,9 9,2

17,0 1,3 1,4 7,7

12,7 0,5 0,9 11,5

15,7 2,0 1,7 4,9

36,2 44,6 10,4 7,9

40,6 46,8 6,6 5,9

34,7 50,8 5,7 7,8

35,8 40,1 12,7 10,3

32,6 52,6 6,0 6,6

35,4 44,9 11,1 8,0

36,7 52,0 5,9 5,1

33,7 51,4 6,5 8,4

61,8

64,4

64,9

65,0

63,7

61,8

65,1

70,1

14,5

19,8

13,3

14,5

11,8

14,1

19,6

19,2

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 25,8 4,6 14,9

27,5 29,4 4,2 23,4

28,8 30,3 5,4 18,7

21,8 28,2 5,7 28,6

31,0 30,8 5,2 17,2

39,4 27,1 2,5 10,9

34,6 30,1 4,2 11,6

93,1 0,2 0,0 1,6

-


226


-


pokračování 3

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha - Praha 19 - Praha 18 Letňany Čakovice Kbely

Praha Satalice

Praha Vinoř


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 5 498

1 298 . . 100,0 7 39 3 225


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

2 483 214 9,4 1 268

41 863 -2 841 -6,4 22 068

5 681 120 2,2 2 956

13,4 65,8 20,8 41,1

15,8 63,8 20,4 39,8

12,6 64,4 23,1 42,5

93,1 0,2 0,0 1,6

95,1 0,1 0,8

93,6 0,2 0,0 1,6

67,3 24,5

74,0 22,4

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

499

1 018 598 . . . . 100,0 100,0 3 1 14 9 558 768 Obyvatelstvo

561 . . 100,0 1 9 2 545

380 . . 100,0 1 4 355

599 . . 100,0 1 3 424

4 592 -77 -1,6 2 401

14 275 -157 -1,1 7 191

1 348 -47 -3,4 701

2 542 691 37,3 1 307

14,8 64,4 20,8 40,3

13,0 61,0 25,9 42,6

13,8 73,2 13,1 37,8

14,5 64,5 21,0 41,3

17,3 67,6 15,1 37,1

94,9 0,1

93,2 0,3 0,0 2,0

94,7 0,1

2,1

93,3 0,3 0,0 1,5

1,6

94,1 0,4 0,0 1,6

67,4 25,0

70,9 21,3

70,2 22,4

76,0 17,0

65,1 25,4

68,8 21,1

17,2 0,7 0,9 3,6

18,6 1,4 1,4 7,6

16,0 1,2 0,7 7,9

16,2 0,7 1,3 7,5

12,6 0,7 0,7 7,0

19,7 1,7 0,7 9,5

16,8 0,4 0,9 10,1

36,2 44,6 10,4 7,9

36,4 49,8 5,9 7,7

33,3 45,8 11,5 8,5

34,8 47,0 8,7 8,9

32,9 49,4 7,7 9,7

37,9 46,3 10,4 4,7

34,0 48,5 8,1 9,2

36,8 50,2 6,9 5,7

61,8

68,5

60,4

63,4

61,3

58,1

67,5

56,5

14,5

14,7

14,2

20,1

18,0

16,9

21,5

18,6

28,8 30,5 5,2 18,8

34,7 31,8 4,7 13,2

33,0 30,3 5,0 15,8

39,8 26,3 3,7 8,3

35,3 29,2 4,5 12,0

35,9 29,3 4,4 11,5

36,3 26,7 4,2 10,1

33,0 25,7 4,0 17,4

-

-



227


pokračování 4

Praha 10

Praha 11

979

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

335 . . 100,0 2 3 102

2 332 . . 100,0 5 42 2 352

811 . . 100,0 1 13 674


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

1 854 . . 100,0 9 60 5 858

. . 100,0 2 22 8 299


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

108 609 -12 146 -10,1 58 508

81 245 -5 180 -6,0 42 145

1 644 404 32,6 828

1 788 1 294 261,9 900

343 108 46,0 163

54 856 -4 984 -8,3 28 225

5 470 2 149 64,7 2 827

13,4 65,8 20,8 41,1

11,1 59,5 29,4 44,9

12,3 74,0 13,7 39,0

15,0 70,3 14,7 38,2

21,5 67,4 11,0 34,2

17,8 67,6 14,6 36,7

12,7 73,7 13,6 38,4

16,8 68,3 14,9 36,3

93,1 0,2 0,0 1,6

94,7 0,2 0,0 1,4

93,5 0,3 0,0 1,7

92,2 0,1 1,2

86,0 0,1 1,6

93,3 1,5

93,6 0,2 0,0 1,9

84,4 0,2

67,3 24,5

64,4 27,9

72,9 19,4

65,3 23,7

69,0 18,9

65,0 23,0

73,0 19,2

65,5 27,2

17,6 1,4 1,5 8,2

20,3 1,8 2,0 7,6

13,9 1,0 1,1 7,8

18,3 0,8 0,7 11,0

14,0 0,7 0,6 12,1

19,5 0,0 1,8 12,0

13,9 1,0 1,0 7,9

19,6 1,3 1,3 7,2

36,2 44,6 10,4 7,9

32,6 44,7 11,3 10,8

37,7 45,9 10,1 5,4

36,4 50,2 5,1 7,1

40,2 47,7 7,4 3,6

35,3 53,9 6,1 3,2

38,5 45,8 9,7 5,4

41,2 45,6 6,9 5,5

61,8

62,3

61,6

66,8

60,6

69,1

61,3

64,1

14,5

14,2

14,5

16,4

14,1

19,5

15,8

10,9

28,8 30,5 5,2 18,8

30,0 30,2 5,6 18,3

29,7 31,7 5,1 17,2

35,9 23,8 4,4 16,2

24,0 29,1 4,1 25,4

39,7 22,7 2,8 13,1

30,4 31,4 4,8 16,0

26,6 36,0 4,8 19,7

1)


228


499 370 . . . . 100,0 100,0 1 1 6 4 329 483 Obyvatelstvo

6,7


pokračování 5

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha Běchovice

Praha 17 Řepy

Praha 14

326 . . 100,0 1 7 7 133

1 388 . . 100,0 4 31 2 650

683 . . 100,0 1 7 225


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 2 19 1 495

1 294 . . 100,0 4 34 4 054


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

7 865 987 14,4 3 967

52 457 16 540 46,1 27 081

2 310 121 5,5 1 152

3 031 -22 -0,7 1 544

23 252 3 521 17,8 11 960

36 778 12 314 50,3 18 831

1 538 -67 -4,2 800

13,4 65,8 20,8 41,1

18,7 71,1 10,2 35,2

21,0 70,9 8,2 33,4

15,1 67,4 17,4 39,8

14,2 70,0 15,8 38,4

18,1 72,1 9,8 35,1

19,7 67,2 13,2 35,4

14,6 63,2 22,2 41,2

93,1 0,2 0,0 1,6

92,9 0,4 0,0 1,4

90,2 0,2 0,0 2,2

94,5 0,1 1,1

93,8 0,1 1,4

90,7 0,3 0,0 2,4

92,2 0,2 0,0 1,8

67,3 24,5

74,2 19,5

73,5 17,9

69,6 25,2

73,2 18,1

72,4 17,9

72,9 19,5

66,1 24,3

17,6 1,4 1,5 8,2

13,5 0,9 0,9 6,3

11,9 0,7 0,6 8,6

19,5 0,4 0,9 5,2

13,5 0,7 0,7 8,7

12,3 0,9 0,7 9,7

13,9 0,9 0,8 7,6

16,1 1,8 1,0 9,6

36,2 44,6 10,4 7,9

40,2 47,8 7,7 3,8

42,7 43,8 9,1 3,4

34,9 49,8 6,1 8,6

37,3 47,3 8,7 5,6

41,7 43,5 9,4 4,1

40,1 44,5 9,6 4,8

32,3 51,8 6,4 9,0

61,8

61,6

59,5

72,0

62,4

57,8

61,8

66,8

14,5

17,0

16,3

18,3

15,5

16,4

16,8

17,4

28,8 30,5 5,2 18,8

29,4 29,8 3,9 18,1

25,3 30,7 4,8 20,5

38,7 24,6 4,1 12,2

35,5 29,8 4,0 12,7

27,3 31,0 4,9 17,7

32,6 30,1 4,1 14,1

37,6 28,4 4,1 10,6

1)

526

1 016 681 . . . . 100,0 100,0 4 3 11 11 227 445 Obyvatelstvo

-

94,0 1,2



229


pokračování 6

Praha - Praha 20 Praha Dolní Horní Klánovice Počernice Počernice

Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice

1 014 . . 100,0 1 5 702

1 025 . . 100,0 2 21 2 674

277 . . 100,0 1 3 129


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

. . 100,0 1 7 304

1 695 . . 100,0 1 17 769


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 751 -29 -1,6 887

13 036 874 7,2 6 661

2 578 239 10,2 1 339

832 204 32,5 421

7 116 969 15,8 3 565

27 410 -44 -0,2 14 081

358 102 39,8 184

13,4 65,8 20,8 41,1

13,8 63,8 22,4 41,7

17,4 68,0 14,6 36,9

15,9 63,4 20,8 40,2

16,8 64,9 18,3 39,0

15,1 71,2 13,7 37,6

14,5 72,3 13,2 37,9

16,8 68,7 14,5 38,2

93,1 0,2 0,0 1,6

96,6 0,1 0,1 0,7

95,5 0,4 0,0 1,7

95,5 0,2

97,0 0,5

94,4 0,2 0,0 1,6

93,6 0,6

67,3 24,5

67,1 27,9

17,6 1,4 1,5 8,2

1)

576

1,1

1,2

94,3 0,2 0,1 1,7

72,5 21,9

62,8 28,0

70,0 26,4

71,5 20,6

73,1 19,9

75,4 18,7

20,5 1,5 0,9 5,0

15,5 1,1 1,1 5,6

21,1 2,1 1,2 9,3

21,0 1,0 0,5 3,6

15,2 1,0 0,8 8,0

14,7 0,9 1,0 7,0

14,5 1,4 0,0 5,9

36,2 44,6 10,4 7,9

34,5 50,7 6,5 7,9

38,0 48,9 7,1 5,5

36,5 49,4 6,5 6,5

35,1 52,3 5,8 6,9

37,2 50,2 6,9 4,9

38,4 46,2 9,6 5,2

33,8 55,3 4,2 6,4

61,8

73,4

60,2

61,7

69,1

59,8

63,5

64,5

14,5

17,4

17,1

12,9

17,3

16,3

15,9

19,8

28,8 30,5 5,2 18,8

34,0 29,6 4,4 13,5

29,6 33,3 4,3 13,7

26,6 31,9 6,7 19,0

41,2 25,7 3,2 12,0

28,5 32,7 4,5 15,9

30,8 31,9 4,6 15,2

40,3 22,8 2,4 12,8


230

590 375 . . . . 100,0 100,0 1 1 5 3 437 222 Obyvatelstvo


-

-


pokračování 7 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

Praha - Praha 22 Štěrbo- Uhříněholy ves


49 586 1 1 100,0 146 903 2 358

476 . . 100,0 1 7 242

. . 100,0 2 4 235

648 496 . . . . 100,0 100,0 2 1 5 3 271 53 Obyvatelstvo


1 169 106 -45 068 -3,7 614 724

1 154 141 13,9 574

1 997 154 8,4 1 015

1 756 305 21,0 900

13,4 65,8 20,8 41,1

14,1 67,7 18,2 40,1

15,6 67,0 17,4 38,9

93,1 0,2 0,0 1,6

90,7 0,1 2,0

67,3 24,5

1)

850

381 . . 100,0 1 3 61

179 . . 100,0 1 4 3 346

297 . . 100,0 1 7 316

1 570 . . 100,0 3 10 295

263 -27 -9,3 129

232 14 6,4 121

5 990 685 12,9 3 080

940 141 17,6 467

4 629 315 7,3 2 386

17,3 65,0 17,7 38,1

8,7 70,7 20,5 43,2

10,8 72,8 16,4 40,2

22,2 69,6 8,2 33,3

14,6 69,6 15,9 39,3

16,0 65,4 18,6 39,5

95,7 0,2 1,1

94,8 0,2 1,2

93,9 3,4

93,1 0,4

93,6 0,3 1,3

90,9 0,3 2,1

94,8 0,1 1,6

71,1 25,0

71,7 23,5

69,7 24,5

61,2 30,0

62,1 24,1

75,3 14,0

73,7 21,5

67,0 25,6

17,6 1,4 1,5 8,2

12,7 0,8 2,3 4,0

16,4 1,4 1,2 4,8

18,6 1,3 1,3 5,8

21,7 1,9 1,9 8,8

15,5 0,9 3,5 13,8

10,1 0,7 0,9 10,6

16,2 1,0 1,1 4,8

19,4 2,0 1,1 7,4

36,2 44,6 10,4 7,9

35,1 50,9 6,8 6,9

36,3 48,7 7,0 7,2

36,7 49,7 6,3 7,0

35,4 45,6 6,5 12,2

35,3 44,4 9,9 9,9

41,8 45,7 8,8 3,0

35,3 53,1 6,0 5,6

36,0 46,6 7,7 8,2

61,8

67,7

72,1

64,7

65,4

61,6

62,1

67,8

65,3

14,5

17,5

17,6

16,8

24,6

21,3

16,1

17,7

19,4

28,8 30,5 5,2 18,8

35,9 27,8 3,0 14,9

38,4 27,5 3,1 11,9

38,0 26,9 3,4 13,5

47,5 17,1 1,7 8,3

36,2 28,0 1,9 7,3

25,9 32,2 4,0 19,6

28,4 32,8 5,5 15,2

40,1 24,0 3,6 9,1



231

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí pokračování 8 Hl m. Praha

v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %)

635 105

18 489

27 050

38 280

68 057

41 680

807

311

601 031 34 074

17 609 880

25 607 1 443

35 598 2 682

64 599 3 458

39 334 2 346

769 38

301 10

74,3 4,1 16,0 519 242

66,4 6,4 20,6 14 972

69,5 5,1 18,5 22 857

72,5 4,1 16,6 33 458

73,9 4,1 16,7 62 106

73,2 4,3 16,7 34 336

66,7 5,8 20,4 709

76,5 4,5 16,1 271

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

50,6 47,0 53,5 60,4 47,4

52,4 45,4 53,0 59,8 47,2

54,0 43,6 52,6 59,7 46,4

56,2 41,5 51,7 58,7 45,6

42,9 54,6 54,0 59,9 48,7

41,9 56,1 52,7 57,4 48,0

49,4 47,6 53,4 60,7 47,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,6 9,7 6,9 9,7 5,5

0,7 10,7 7,1 10,0 5,1

0,4 10,5 7,3 12,0 5,4

0,5 11,2 9,1 12,8 4,5

0,5 10,8 8,7 12,3 5,1

1,7 15,0 13,9 17,8 5,0

2,3 15,1 12,2 15,4 5,1

4,3

4,6

4,3

4,0

5,9

4,7

Bytové domácnosti

496 940

15 164

23 128

4,1 4,2 Domácnosti 35 043 60 606

32 975

516

213


544 577 547 811

16 955 17 063

25 380 25 542

37 823 37 978

65 630 65 906

35 874 36 104

621 631

246 254

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

35,1 20,6 14,5 17,5 8,4 9,1 5,7 41,7

36,3 21,5 14,8 16,6 7,4 9,2 4,8 42,3

34,8 21,1 13,7 16,0 6,9 9,0 4,4 44,9

41,2 26,6 14,6 15,0 6,5 8,4 3,6 40,2

41,5 21,9 19,6 16,9 6,6 10,3 3,2 38,3

52,8 29,0 23,8 17,6 6,2 11,4 2,1 27,6

49,6 31,9 17,7 18,5 8,3 10,2 3,5 28,3

2,33

2,25

2,18

2,07

2,16

2,32

2,87

2,70

110

113

110

108 Domy

109

109

122

119

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

2 084 2 025 -120 -5,6 59

531 433 43 11,0 98

194 169 5 3,0 25

61,2 50,8 12,7

2 214 2 957 9 070 5 909 2 188 2 899 8 598 5 583 36 7 36 158 1,7 0,2 0,4 2,9 26 58 472 326 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 7,7 1,7 17,9 55,8 50,9 89,1 85,7 68,5 53,1 57,9 0,2 0,3 7,0 12,8 9,7

98,8 42,5 1,4

97,6 48,8 0,0

80,4 99,2 85,4

93,6 98,3 97,5

37,9 97,0 68,4

4,1 99,4 1,2

Domy celkem trvale obydlené domy přírůstek proti roku 1991 (v %) neobydlené domy Podíl rodinných domů (v %) Průměrné stáří domu Podíl panelových domů (v %) Podíl domů vybavených (v %): plynem ze sítě veřejným vodovodem přípojkou na kanalizaci

232

96,3 98,4 97,8


92,9 99,8 99,1

94,0 99,6 98,5

83,2 99,0 96,5

E.2b. Vybrané údaje podle 57 městských částí Hl m. Praha

pokračování 9


Praha Zbraslav

Praha 16 Radotín

Praha Slivenec

635 105

3 722

1 091

968

4 366

51 043

422

1 166

601 031 34 074

3 576 146

1 036 55

923 45

4 176 190

48 784 2 259

401 21

1 118 48

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,4 16,1 3 296

71,2 6,2 18,1 900

66,9 5,3 18,9 758

75,4 4,3 16,0 3 416

73,5 4,5 17,1 48 862

72,7 4,3 15,4 381

69,9 6,1 16,8 1 088

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,2 53,6 52,5 59,3 46,1

47,2 51,1 54,7 61,8 47,7

49,5 48,8 55,4 61,4 49,4

41,8 55,1 55,7 61,3 50,3

53,9 44,0 50,6 57,2 44,7

42,0 54,1 52,1 59,3 45,5

33,3 63,4 51,2 60,0 42,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 18,7 11,3 14,4 4,5

2,6 13,2 11,4 12,2 5,1

1,5 12,7 8,1 13,6 4,2

1,0 13,1 11,4 13,5 4,5

0,7 9,4 7,4 11,6 4,7

1,4 7,4 8,1 13,5 6,4

1,0 12,4 9,5 14,3 4,5

4,3

5,0

2,9

4,3

3,5

5,5

Bytové domácnosti

496 940

2 686

691

4,6 5,3 Domácnosti 659 2 948

43 808

291

814


544 577 547 811

3 009 3 032

805 808

757 765

3 323 3 348

47 779 48 041

315 318

891 898

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,6 27,1 24,5 14,5 6,3 8,1 2,9 31,0

55,8 30,8 25,0 17,7 9,3 8,4 0,9 25,6

50,1 30,7 19,3 12,8 4,4 8,4 2,5 34,6

52,4 28,3 24,2 14,8 5,9 9,0 2,2 30,5

42,9 27,1 15,8 15,7 7,1 8,6 4,4 37,0

55,3 31,1 24,2 16,7 8,2 8,5 3,5 24,5

58,0 28,1 30,0 14,9 6,7 8,2 1,6 25,5

2,33

2,61

2,85

2,55

2,65

2,26

2,76

2,79

110

113

117

116 Domy

114

110

109

110

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 368 1 254 47 3,9 114

224 198 4 2,1 26

753 639 127 24,8 114

61,2 50,8 12,7

716 458 1 439 9 027 620 410 1 298 8 553 46 11 35 22 8,0 2,8 2,8 0,3 96 48 141 474 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 86,8 99,2 89,0 84,1 58,7 48,9 37,9 54,6 46,9 57,6 4,0 1,0 2,7 7,0 7,3

89,4 54,8 0,0

97,7 34,8 2,2

80,4 99,2 85,4

26,2 99,5 38,7

85,9 100,0 29,8

69,8 99,5 64,8

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice



5,0 98,4 11,1


62,4 98,5 83,9

58,8 99,5 60,8

89,8 99,1 95,9

233


pokračování 10


Praha Suchdol

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice


635 105

223

2 798

21 664

493

58 660

370

1 099

601 031 34 074

215 8

2 719 79

20 208 1 456

468 25

55 335 3 325

359 11

1 042 57

74,3 4,1 16,0 519 242

71,3 7,6 17,9 214

74,3 5,1 15,2 2 414

71,6 4,1 17,0 18 635

66,7 7,7 19,1 396

76,7 3,6 14,5 43 136

71,4 3,5 22,7 296

71,5 3,8 20,4 1 096

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

30,4 65,9 50,9 55,7 46,1

46,5 50,6 53,1 57,6 48,7

53,3 44,4 53,1 60,4 46,7

42,9 53,3 53,8 61,4 46,2

50,2 47,1 57,1 63,5 51,3

42,9 53,7 55,5 66,5 45,0

47,6 50,1 50,1 57,2 43,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

2,7 13,5 12,1 15,7 4,9

1,2 9,3 7,8 13,0 3,2

0,6 11,4 7,0 11,0 5,3

2,4 13,2 9,5 8,9 4,9

0,5 11,8 8,4 13,1 5,4

1,9 11,6 13,5 14,3 5,7

1,6 13,9 10,7 16,4 5,0

4,3

11,2

5,3

4,1

4,7

4,1

Bytové domácnosti

496 940

144

1 978

4,3 3,6 Domácnosti 19 076 353

43 964

230

793


544 577 547 811

172 176

2 177 2 206

20 566 20 643

397 410

48 670 49 059

265 267

910 917

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

51,7 18,8 33,0 17,0 4,5 12,5 2,3 29,0

54,4 32,0 22,3 16,1 6,9 9,2 1,8 27,7

35,7 21,0 14,6 17,0 7,8 9,2 5,3 42,0

51,2 31,2 20,0 12,0 2,9 9,0 2,0 34,9

42,7 27,0 15,7 16,5 7,4 9,1 3,5 37,3

56,6 31,1 25,5 14,2 5,6 8,6 1,9 27,3

56,2 32,3 23,9 15,8 6,5 9,3 1,6 26,4

2,33

2,91

2,62

2,13

2,46

2,31

2,90

2,76

110

122

112

108 Domy

116

112

116

116

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

132 116 21 22,1 16

201 185 41 28,5 16

628 572 8 1,4 56

61,2 50,8 12,7

1 338 1 418 248 5 701 1 192 1 394 218 5 465 -15 4 21 28 -1,2 0,3 10,7 0,5 146 24 30 236 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 96,6 92,9 1,1 85,8 51,3 40,4 50,6 79,5 54,3 50,3 0,9 3,5 1,2 4,1 19,7

96,8 32,6 1,1

94,6 50,2 1,9

80,4 99,2 85,4

7,8 99,1 90,5

85,4 98,9 97,3

85,1 99,5 96,0



234

49,3 99,2 62,3


89,9 99,7 99,4

62,8 97,7 73,9

85,0 99,6 97,6


pokračování 11

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha - Praha 19 - Praha 18 Čakovice Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř


635 105

1 297

23 111

3 054

2 362

8 679

698

1 402

601 031 34 074

1 243 54

21 724 1 387

2 861 193

2 242 120

8 115 564

651 47

1 323 79

74,3 4,1 16,0 519 242

70,9 5,8 18,9 1 181

76,5 3,2 14,4 18 330

74,6 3,6 15,1 2 575

75,3 4,1 16,0 2 205

81,4 2,3 11,3 5 451

69,1 4,7 17,3 647

72,5 3,6 17,0 1 122

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

45,5 52,5 52,2 59,4 45,3

54,7 42,7 55,2 62,0 49,1

50,1 48,5 53,8 61,6 46,5

54,7 42,9 51,4 58,6 44,9

38,0 59,3 60,8 64,8 56,8

49,1 49,6 51,8 61,1 43,2

36,5 61,1 55,2 61,6 49,0

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,7 12,1 11,1 18,2 5,3

0,4 13,5 9,7 12,6 4,9

0,5 20,5 7,4 16,2 5,2

0,5 21,0 7,3 13,5 3,2

0,5 23,2 6,0 14,2 4,3

0,6 21,5 10,3 13,6 3,9

1,4 17,1 6,1 15,7 2,1

4,3

5,3

4,2

5,4

6,1

7,9

Bytové domácnosti

496 940

892

19 168

6,5 4,3 Domácnosti 2 198 1 762

5 441

497

916


544 577 547 811

1 024 1 033

20 958 21 039

2 512 2 531

2 015 2 032

6 027 6 069

584 587

1 031 1 038

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,2 29,7 24,5 16,4 6,5 9,9 1,8 27,6

41,8 27,5 14,3 14,8 6,7 8,1 3,6 39,8

49,8 29,6 20,2 14,9 6,1 8,8 4,3 31,0

50,5 31,4 19,1 12,6 4,8 7,9 5,3 31,5

51,1 28,1 23,0 17,5 7,5 10,0 2,5 28,9

50,4 28,6 21,8 14,5 6,6 7,8 1,5 33,6

56,8 27,6 29,2 12,6 4,3 8,3 1,8 28,7

2,33

2,73

2,16

2,57

2,47

2,59

2,65

2,77

110

116

110

115 Domy

115

112

118

113

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

814 716 35 5,1 98

393 363 -16 -4,2 30

612 557 59 11,8 55

61,2 50,8 12,7

2 078 1 099 869 586 1 948 1 020 813 570 -35 -17 -59 23 -1,8 -1,6 -6,8 4,2 130 79 56 16 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 98,7 45,5 85,1 81,8 46,7 44,0 50,0 50,5 49,2 39,0 1,5 28,3 2,9 0,5 33,2

92,0 48,6 1,7

90,8 40,2 6,8

80,4 99,2 85,4

84,6 99,0 91,1

76,3 99,4 88,4

70,9 98,2 82,6


82,8 98,8 92,1


60,7 98,7 63,7

86,0 98,4 89,7

71,6 99,6 96,1

235


pokračování 12

Praha Šeberov

Praha Újezd

Praha 12

Praha Kunratice

198

32 769

2 777

927 28

190 8

30 951 1 818

2 629 148

63,1 5,6 24,2 694

66,5 8,3 20,7 791

74,2 2,5 16,7 139

75,9 3,6 15,1 21 498

66,0 5,9 20,8 2 646

38,6 58,8 60,3 65,1 56,0

39,2 59,2 56,4 62,3 50,6

25,3 70,8 53,4 57,3 49,6

30,9 64,7 57,7 63,9 50,9

36,7 61,0 59,7 64,1 55,6

31,6 65,6 50,8 58,5 43,5

0,5 12,2 8,3 13,0 5,0

0,5 12,4 8,1 14,4 5,0

1,0 13,6 9,2 18,5 2,7

1,3 12,0 10,9 20,1 4,4

3,0 15,2 11,6 12,1 9,6

0,5 14,1 8,4 12,9 4,1

1,3 12,1 9,1 15,7 3,5

4,1

4,6

6,3 7,7 Domácnosti 571 670

14,7

4,0

4,8

Praha 10

Praha 11

635 105

54 837

49 025

927

955

601 031 34 074

52 069 2 768

46 515 2 510

877 50

74,3 4,1 16,0 519 242

74,9 4,0 16,1 52 783

77,3 3,5 14,2 31 336

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

59,8 38,1 50,5 57,9 44,2

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

4,3

Praha Křeslice

Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %): nepracující důchodci závislé osoby Míra ekonomické aktivity (v %) muži ženy Podíl ekonomicky aktivních ve vybraných odvětvích (v %): zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod a opravy pohostinství a ubytování Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) Bytové domácnosti

496 940

50 367

31 840

110

21 168

1 899


544 577 547 811

54 818 55 036

34 844 35 084

657 672

733 740

120 124

23 373 23 533

2 268 2 293

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

39,8 26,3 13,4 15,6 7,2 8,4 4,4 40,3

48,7 27,2 21,5 18,7 7,8 10,8 3,0 29,6

53,4 27,8 25,6 14,9 5,1 9,8 2,8 28,9

51,2 21,1 30,1 18,0 3,6 14,3 2,0 28,8

71,8 35,5 36,3 9,7 4,0 5,6 0,0 18,5

49,3 25,4 23,9 17,3 6,7 10,6 2,5 30,9

49,4 25,9 23,5 15,0 4,7 10,3 2,0 33,5

2,33

2,14

2,53

2,86

2,65

3,11

2,58

2,66

110

109

110

118 Domy

110

113

111

121

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

6 786 6 495 -280 -4,1 291

3 222 3 017 72 2,4 205

1 224 1 061 157 17,4 163

61,2 50,8 12,7

2 770 554 359 115 2 629 472 302 95 182 112 153 23 7,4 31,1 102,7 31,9 141 82 57 20 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 50,2 53,3 94,9 86,4 96,8 56,3 29,3 34,4 24,7 33,2 13,5 47,2 1,9 15,6 7,4

69,2 39,9 25,6

91,0 34,2 4,4

80,4 99,2 85,4

92,1 99,8 98,3

81,5 98,8 74,5

77,4 99,1 20,7


236

89,7 99,5 98,8


72,9 98,7 80,1

47,7 98,7 58,9

24,2 98,9 74,7


pokračování 13

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

Praha Zličín

Praha 17 Řepy

Praha 14

Praha Běchovice


635 105

4 454

29 419

1 266

1 721

13 157

20 186

794

601 031 34 074

4 223 231

27 919 1 500

1 203 63

1 644 77

12 468 689

18 915 1 271

757 37

74,3 4,1 16,0 519 242

69,6 4,4 19,6 3 332

76,1 3,8 14,6 22 198

68,2 6,0 20,0 1 026

75,1 3,9 15,6 1 251

77,5 3,5 13,2 9 637

75,2 3,3 14,3 16 107

68,3 3,5 19,6 726

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

26,4 71,4 56,6 60,2 53,1

21,4 75,7 56,1 59,9 52,5

44,9 52,9 54,8 60,1 49,5

40,2 57,4 56,8 62,3 51,5

25,8 71,8 56,6 60,5 52,8

32,4 64,6 54,9 59,0 50,9

51,1 44,8 51,6 59,5 44,4

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,0 12,4 13,9 4,0

0,5 11,0 7,6 13,5 4,3

1,7 12,6 13,2 15,7 3,6

0,8 11,0 11,6 13,9 4,8

0,5 11,2 7,0 12,1 5,3

0,5 16,1 7,8 13,5 4,5

1,6 15,5 10,0 17,1 3,9

4,3

4,5

4,0

4,4

3,8

4,0

Bytové domácnosti

496 940

2 740

19 516

5,6 8,2 Domácnosti 843 1 100

8 703

13 994

560


544 577 547 811

3 076 3 096

21 261 21 391

963 976

1 251 1 271

9 557 9 608

15 394 15 525

652 658

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,8 22,4 33,5 16,0 4,8 11,1 2,1 26,1

50,1 18,3 31,8 18,3 5,1 13,2 2,2 29,4

53,3 29,5 23,8 15,3 6,5 8,8 3,7 27,8

52,4 29,7 22,7 17,2 7,5 9,8 2,8 27,5

48,8 19,8 29,0 17,8 5,0 12,7 2,7 30,7

49,4 22,8 26,7 17,6 5,7 11,9 2,9 30,1

55,6 32,8 22,8 14,0 5,8 8,2 2,1 28,3

2,33

2,85

2,68

2,72

2,73

2,66

2,58

2,72

110

113

110

116 Domy

116

110

111

118

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

1 103 989 129 15,0 114

2 764 2 590 359 16,1 174

492 441 -4 -0,9 51

61,2 50,8 12,7

2 215 725 471 1 093 1 984 651 432 1 022 558 56 11 147 39,1 9,4 2,6 16,8 231 74 39 71 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 88,0 54,2 96,5 80,3 58,4 38,1 27,8 47,0 38,5 33,7 11,0 43,9 0,5 13,4 35,4

72,0 40,9 18,1

95,7 45,9 1,1

80,4 99,2 85,4

84,0 99,1 71,7

64,9 99,3 83,5

76,0 96,8 82,3



68,0 99,3 88,5


4,9 98,5 4,8

65,0 98,4 80,6

75,2 99,0 98,0

237


pokračování 14


Praha Koloděje

Praha 21 Újezd nad Lesy

Praha 15

Praha Benice


635 105

910

7 158

1 294

441

4 026

16 006

198

601 031 34 074

867 43

6 783 375

1 239 55

427 14

3 854 172

15 230 776

192 6

74,3 4,1 16,0 519 242

69,0 4,9 18,9 835

75,4 3,5 14,7 5 703

66,1 6,9 21,1 1 238

66,0 6,3 20,4 388

73,9 4,3 16,3 2 993

77,0 3,5 14,4 11 147

71,7 7,1 16,2 157

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

49,5 47,5 52,0 58,4 45,7

36,5 61,0 54,9 60,0 50,1

43,5 54,0 50,2 57,9 43,1

43,3 54,9 53,0 61,1 45,1

35,2 62,1 56,6 61,1 52,0

35,5 62,2 58,4 62,8 54,2

41,4 56,1 55,3 64,4 46,7

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

1,8 16,5 7,5 11,7 3,6

1,2 14,6 7,9 14,7 3,2

1,3 12,8 9,3 14,4 4,3

1,1 16,8 9,3 15,7 3,9

1,0 15,2 8,2 14,1 3,0

0,6 17,9 8,3 13,3 4,0

0,5 21,7 10,6 16,2 2,5

4,3

3,6

5,2

5,8

4,1

16,7

Bytové domácnosti

496 940

645

4 560

4,7 5,6 Domácnosti 919 296

2 504

10 691

135


544 577 547 811

717 734

5 183 5 223

1 049 1 066

325 327

2 812 2 845

11 713 11 750

147 147

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

55,6 33,9 21,7 14,0 5,9 8,2 1,9 28,5

57,0 27,8 29,2 15,5 5,6 9,9 1,8 25,8

53,4 30,9 22,5 16,5 5,7 10,8 2,2 28,0

59,0 32,7 26,3 14,7 4,9 9,8 2,8 23,5

57,8 29,9 27,9 16,1 5,4 10,7 1,4 24,7

49,8 25,3 24,5 17,7 6,3 11,4 2,1 30,4

64,6 36,1 28,6 6,8 2,0 4,8 2,7 25,9

2,33

2,67

2,84

2,76

2,79

2,81

2,56

2,65

110

114

115

116 Domy

110

114

110

109

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

627 537 -18 -3,2 90

1 651 1 553 56 3,7 98

144 113 34 43,0 31

61,2 50,8 12,7

2 279 799 313 1 803 2 074 684 271 1 562 -4 95 65 382 -0,2 16,1 31,6 32,4 205 115 42 241 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 96,8 90,3 92,8 98,2 94,0 47,4 46,3 37,7 36,4 32,2 2,0 7,0 1,5 2,2 6,7

65,5 38,9 28,3

97,3 33,5 1,8

80,4 99,2 85,4

60,9 98,1 77,5

88,4 99,5 91,5

77,0 99,1 94,7


238

69,5 98,7 54,5


88,6 99,4 61,7

8,9 98,9 94,1

85,5 97,8 66,8


pokračování 15 Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

635 105

636

1 111

924

156

131

3 320

521

2 426

601 031 34 074

622 14

1 046 65

882 42

152 4

125 6

3 190 130

505 16

2 294 132

74,3 4,1 16,0 519 242

69,5 7,2 18,1 514

70,8 5,4 17,6 870

68,2 6,5 19,0 818

82,7 1,9 12,2 106

69,5 6,9 17,6 92

76,9 4,5 14,9 2 588

63,5 8,4 24,8 419

75,5 3,5 14,1 2 102

47,4 50,2 54,3 60,5 48,8

44,4 52,5 55,1 62,1 48,1

41,4 56,8 55,6 62,5 49,0

41,3 56,0 52,6 60,9 44,8

52,8 46,2 59,3 65,7 52,7

46,7 53,3 56,5 64,9 48,8

20,6 76,9 55,4 58,1 52,9

40,6 55,1 55,4 61,3 49,5

46,4 51,5 52,4 59,1 46,1

0,6 12,2 8,2 12,8 4,8

0,5 14,6 10,2 18,7 4,4

0,7 20,7 9,9 13,7 5,2

2,4 14,9 9,5 15,5 4,2

9,6 16,7 12,2 16,0 4,5

6,1 18,3 14,5 9,2 7,6

0,5 14,3 9,0 14,3 3,6

0,4 14,8 12,5 21,9 4,2

3,5 16,1 10,5 14,5 4,3

4,3

2,9

4,0

13,6

4,5

2,4

6,6

Bytové domácnosti

496 940

408

698

8,0 8,6 Domácnosti 605 105

82

2 217

325

1 715


544 577 547 811

474 480

798 806

688 702

118 118

103 105

2 415 2 424

378 384

1 974 1 998

43,3 24,9 18,3 16,4 6,8 9,5 3,6 36,8

54,6 28,8 25,8 15,6 7,3 8,3 2,3 27,5

56,5 30,4 26,1 13,3 5,1 8,2 3,5 26,8

57,0 28,6 28,3 15,1 5,6 9,5 2,6 25,4

47,5 29,7 17,8 15,3 7,6 7,6 2,5 34,7

46,7 29,5 17,1 13,3 3,8 9,5 4,8 35,2

52,5 18,6 33,9 17,6 4,7 12,9 0,9 29,0

57,0 31,0 26,0 13,3 4,7 8,6 1,3 28,4

50,9 29,1 21,8 16,8 7,2 9,6 2,6 29,8

2,33

2,83

2,86

2,90

2,47

2,83

2,70

2,89

2,65

110

118

115

116

112 Domy

128

109

118

117

88 200 82 160 3 183 4,0 6 040

374 330 24 7,8 44

327 282 46 19,5 45

1 113 990 61 6,6 123

61,2 50,8 12,7

97,3 42,7 1,8

620 634 102 77 383 549 539 83 63 354 64 88 -1 61 13,2 19,5 -1,2 20,8 71 95 19 14 29 Struktura a vybavení trvale obydlených domů 97,8 98,5 96,4 93,7 75,4 40,6 37,2 57,2 54,4 32,5 3,6 1,7 0,0 0,0 25,4

97,9 31,0 4,6

87,9 52,8 3,2

80,4 99,2 85,4

93,6 99,4 44,8

80,9 99,6 85,5

69,0 99,1 49,4

Praha Kolovraty

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice




75,4 97,3 10,6


69,8 98,3 82,9

2,4 100,0 89,2

3,2 98,4 87,3

88,7 99,2 93,2

239


pokračování 16 v tom městské části Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha Lipence

Praha Lochkov

37 770

638

245

617 516 84 19,4 503 122 36 23

229 213 14 7,0 200 32 5 10

Byty Byty celkem

551 243

17 505


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

231 15 164 -2 537 -14,3 199 2 341 657 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

79,5 97,1 56,5 91,4 92,4

86,4 98,0 43,7 92,5 95,1

85,4 99,1 47,3 94,9 96,7

87,1 99,3 73,1 98,0 98,7

62,2 98,3 63,9 93,1 94,3

30,0 96,1 72,7 91,3 91,9

0,9 99,1 75,6 93,9 93,0

94,0 3,6 1,0 0,2

84,6 8,6 2,6 0,4

87,3 7,7 2,0 0,3

91,3 5,5 1,6 0,4

95,8 2,7 0,5 0,1

88,3 6,4 3,0 0,6

77,5 13,4 3,5 3,5

77,9 14,6 4,2 2,8

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

2,5 1,4 86,3 1,1 3,2

2,1 6,0 81,3 2,6 4,6

2,7 10,5 69,2 6,0 8,1

9,4 18,4 35,3 11,3 20,2

10,9 8,8 61,0 12,5 0,9

79,7 0,0 5,4 0,0 0,0

78,4 0,0 8,5 0,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,25 1,03 22,1 51,6

2,18 1,05 20,8 46,6

2,07 1,11 18,0 37,4

2,16 0,98 18,0 39,4

2,32 1,00 19,1 45,2

2,87 0,85 23,2 67,5

2,70 0,90 21,5 58,4

2,37

2,27


2,37

3,42

3,01

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

37,6 6,7 45,6 4,5 37,7

36,4 5,2 47,7 5,0 35,2

36,1 4,3 49,1 5,5 32,5

41,4 5,9 50,9 4,8 34,7

39,9 6,6 45,8 5,2 36,9

52,1 12,2 43,2 7,8 33,3

44,6 8,0 50,7 7,0 29,6

11,1 11,5 22,4 16,1

13,4 11,5 26,1 15,9

11,9 11,4 25,6 16,8

9,3 9,5 22,0 16,7

10,2 10,8 25,0 17,0

12,5 11,7 21,0 16,5

10,3 11,0 14,5 5,2

9,9 10,3 7,5 3,8


240

26 625

38 726

67 532

54 775 7 192 4 634 23 128 35 043 60 606 32 975 -3 040 -2 876 -2 679 1 422 -11,6 -7,6 -4,2 4,5 48 686 6 417 4 019 3 497 3 683 6 926 4 795 1 317 1 466 3 281 1 632 12 13 15 8 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 17

Praha 16 - Praha Radotín Slivenec


Praha Zbraslav

Praha 6

Praha Lysolaje

Praha Nebušice

Byty Byty celkem

551 243

2 953


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 460 2 686 27 1,0 1 305 267 107 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

12,7 99,1 79,8 96,5 97,1

1,9 98,1 74,7 93,8 94,4

43,2 97,9 76,3 93,6 96,7

26,9 98,8 84,5 96,9 97,5

94,0 3,6 1,0 0,2

89,1 8,1 1,3 0,7

78,7 15,2 2,0 2,5

85,1 10,8 2,0 0,9

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

42,5 7,1 26,8 11,3 4,7

84,2 0,0 6,7 0,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,61 0,92 19,9 52,3

2,85 0,80 24,8 71,5

2,37

2,87

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


799

734

3 358

48 711

330

956

262 291 -10 -3,3 233 39 8 2

890 814 158 24,1 757 142 46 3

85,1 99,2 72,6 97,9 98,4

81,1 99,3 82,1 93,1 90,4

55,3 99,1 86,4 95,8 96,3

91,1 5,9 1,4 0,4

95,2 2,9 0,7 0,1

85,2 8,9 3,8 1,7

90,8 6,0 1,5 0,9

60,7 0,9 22,3 2,1 0,0

37,3 5,3 28,0 4,6 13,8

14,7 13,0 48,5 8,2 8,2

64,6 0,7 5,8 17,2 0,0

69,7 0,0 12,5 2,8 0,0

2,55 0,89 21,7 56,1

2,65 0,93 20,0 53,4

2,26 0,98 19,5 44,7

2,76 0,90 21,1 58,9

2,79 0,77 26,5 75,4


2,33

3,09

3,67

44,3 9,0 47,2 5,0 36,5

49,6 14,3 49,9 3,2 38,5

47,6 10,5 46,3 6,8 36,0

48,6 9,8 46,0 6,1 36,0

42,1 6,7 52,1 3,5 36,1

48,8 10,0 52,6 4,8 31,6

48,6 15,2 46,6 4,3 39,8

12,0 11,6 12,8 11,3

14,5 12,7 12,9 8,8

11,2 10,0 16,1 9,1

11,7 13,1 15,4 12,1

12,3 11,6 23,8 16,9

13,4 8,2 12,7 11,7

22,2 9,3 12,3 9,6

776 537 1 545 8 437 691 659 2 948 43 808 54 40 219 -2 422 8,5 6,5 8,0 -5,2 670 479 1 335 7 433 108 75 410 4 903 35 25 147 1 704 13 1 11 17 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


241


pokračování 18


Praha Suchdol

2 286

Praha 7

Praha Troja

Praha 8

Praha Březiněves

Praha Ďáblice

Byty Byty celkem

551 243

164


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

160 144 35 32,1 140 20 7 0

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

2,8 98,6 68,8 94,4 94,4

38,6 99,0 84,8 96,7 96,5

78,0 98,8 43,9 94,4 95,9

44,5 98,3 83,6 96,3 96,6

67,8 99,6 79,3 97,7 98,4

72,6 98,7 92,2 97,8 97,8

72,0 98,4 79,7 94,5 95,0

94,0 3,6 1,0 0,2

80,6 14,6 2,1 2,1

90,7 5,8 1,9 0,8

89,1 6,7 1,9 0,4

89,0 6,8 0,6 1,7

95,7 2,8 0,8 0,2

93,9 3,0 1,3 0,4

88,5 6,2 2,5 2,0

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

78,5 0,0 7,6 0,0 0,0

60,3 3,2 11,8 11,6 3,2

1,2 8,5 76,3 2,2 7,9

58,6 7,4 20,1 0,3 0,0

7,5 10,9 41,0 15,3 21,3

76,1 0,9 8,7 0,9 0,0

71,4 0,3 14,1 0,4 4,4

2,33 1,00 18,3 43,0

2,91 0,89 24,0 71,4

2,62 0,86 21,5 56,9

2,13 1,14 18,9 40,6

2,46 0,82 26,7 67,3

2,31 0,99 17,4 40,4

2,90 0,78 24,2 70,1

2,76 0,90 21,9 60,7

2,37

3,35


2,34

3,73

3,09

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

43,8 18,1 45,8 3,5 36,8

49,3 8,7 49,0 5,5 36,1

36,0 4,5 49,9 5,3 33,1

49,9 14,2 41,9 5,4 41,4

41,2 6,1 49,4 5,4 35,3

51,3 14,3 46,5 7,4 35,7

45,4 11,9 49,2 3,4 34,9

11,1 11,5 22,4 16,1

18,8 10,4 5,6 3,5

13,5 13,0 18,4 12,9

9,8 10,6 21,9 17,3

22,1 11,9 16,4 13,9

9,8 10,9 22,6 16,0

13,5 10,9 13,0 12,2

11,7 10,7 15,8 10,2


242

21 232

434

48 640

1 573 27 301 4 191 1 978 19 076 353 43 964 74 -1 597 33 -1 658 3,9 -7,7 10,3 -3,6 1 391 20 261 3 753 308 2 156 81 4 676 91 665 46 1 811 8 5 0 14 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


250

887

225 230 48 26,4 206 20 11 0

717 793 651 94 33 6


pokračování 19

Praha Dolní Chabry

Praha 9

Praha - Praha 19 - Praha 18 Čakovice Kbely Letňany

Praha Satalice

Praha Vinoř

Byty Byty celkem

551 243

1 031


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

995 892 31 3,6 867 139 33 6

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

74,7 98,9 87,6 95,6 95,5

83,9 99,5 79,9 98,0 98,9

36,4 98,8 87,3 96,8 96,2

79,4 98,6 87,9 95,9 96,3

94,0 3,6 1,0 0,2

91,4 4,9 2,8 0,6

96,5 2,2 0,5 0,1

90,5 6,4 1,4 0,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

82,5 0,0 4,4 0,1 0,4

5,0 14,0 38,8 25,1 12,3

2,33 1,00 18,3 43,0

2,73 0,85 22,4 61,8

2,16 0,99 16,8 36,5

2,37

3,22

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


20 954

2 379

1 911

5 610

545

1 041

460 497 -17 -3,3 416 48 9 0

677 916 265 40,7 611 125 53 8

64,0 99,5 96,7 99,0 99,0

62,2 98,0 80,3 93,2 95,6

47,1 98,3 84,3 96,8 96,7

92,5 3,9 1,9 0,7

97,9 1,2 0,2 0,2

85,5 7,8 3,0 2,2

89,1 6,9 1,0 1,2

41,6 12,4 25,8 5,7 6,1

41,8 7,7 27,4 0,6 14,8

5,1 12,7 61,7 9,1 8,0

63,2 0,0 21,3 0,2 0,0

56,9 10,4 20,0 0,1 0,0

2,57 0,95 19,2 50,1

2,47 0,92 20,3 50,7

2,59 1,04 15,2 39,6

2,65 0,89 22,1 59,0

2,77 0,88 20,2 57,1


2,49

2,99

3,22

53,1 10,1 50,8 4,6 34,9

40,3 4,6 50,8 5,6 33,2

45,4 7,7 44,8 8,4 30,5

46,8 8,9 49,3 6,5 31,3

46,6 7,1 45,5 7,1 35,5

42,1 12,1 52,1 4,2 27,8

51,7 10,6 43,7 3,9 41,0

13,2 10,8 17,0 10,8

8,2 9,2 22,3 16,2

9,0 9,8 16,2 11,4

9,3 9,6 17,1 13,0

9,3 12,9 20,1 15,0

10,1 9,3 11,5 9,5

13,1 12,6 11,0 9,4

1 352 1 179 910 359 19 168 2 198 1 762 5 441 -160 82 -33 312 -0,8 3,9 -1,8 6,1 1 159 1 076 847 330 1 786 181 149 169 780 57 37 83 9 6 1 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


243


pokračování 20

Praha 10

Praha 11

Praha Šeberov

33 013

713

Praha Újezd

Praha Křeslice

Praha 12

Praha Kunratice

134

22 646

2 607

2 772 21 168 -296 -1,4 2 508 1 478 614 19

1 295 1 899 746 64,7 1 122 708 165 4

Byty Byty celkem

551 243

55 860


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

4 727 50 367 -3 169 -5,9 4 263 5 493 2 342 9

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

90,2 99,7 73,7 98,2 99,2

69,4 99,6 98,9 99,4 99,5

64,6 97,7 84,6 94,9 94,4

20,7 98,5 92,1 97,6 96,6

14,5 97,3 78,2 94,5 95,5

71,5 99,6 96,3 99,0 99,2

48,8 98,7 90,8 97,4 96,7

94,0 3,6 1,0 0,2

96,3 2,8 0,5 0,1

98,9 0,5 0,1 0,0

87,7 7,4 1,9 0,7

92,2 4,5 0,7 0,4

83,6 11,8 0,9 0,0

97,9 1,3 0,3 0,1

93,3 3,5 1,2 0,4

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

7,4 13,9 46,2 11,6 16,4

4,4 10,4 45,0 24,1 12,5

73,6 7,7 5,6 0,2 0,0

36,9 0,1 7,8 44,6 0,3

66,4 0,0 16,4 0,0 0,0

10,1 12,1 20,5 18,8 32,7

52,3 9,6 18,6 11,0 0,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,14 1,01 17,9 38,5

2,53 0,97 16,1 41,1

2,86 0,79 25,2 74,4

2,65 0,85 22,7 61,8

3,11 0,83 23,7 77,3

2,58 1,01 16,5 43,0

2,66 0,86 22,6 61,2

2,37

2,12


3,93

2,57

3,14

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

39,2 5,2 53,1 4,7 33,6

44,8 7,4 46,7 4,5 40,4

49,7 16,3 36,6 7,2 43,6

53,6 12,1 38,5 3,0 50,4

52,7 13,6 43,6 6,4 35,5

45,8 8,3 47,3 4,6 40,0

49,3 13,0 39,7 9,4 40,0

11,1 11,5 22,4 16,1

9,4 9,9 25,2 17,5

11,9 13,7 24,2 16,3

17,0 12,8 12,8 7,9

19,9 14,5 16,9 20,9

10,9 10,0 10,0 5,5

11,6 14,4 22,4 15,3

15,0 12,2 16,6 11,3


244

864

1 840 593 341 127 31 840 571 670 110 461 164 521 27 1,5 40,3 349,7 32,5 1 653 496 277 103 1 173 142 194 24 561 34 109 9 9 5 1 2 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



pokračování 21

Praha Libuš

Praha 13

Praha Řeporyje

21 765

964

Praha Zličín

Praha 17 Praha 14 Řepy

Praha Běchovice

Byty Byty celkem

551 243

3 179


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

1 141 2 740 412 17,7 1 000 439 157 3

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

61,6 99,3 94,3 98,0 97,7

46,8 99,6 98,7 99,3 99,3

3,0 97,3 76,9 93,6 90,2

61,0 99,3 92,5 98,2 98,4

94,0 3,6 1,0 0,2

95,4 2,6 1,0 0,3

98,7 0,6 0,2 0,0

80,3 11,9 4,4 2,7

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

31,6 11,3 32,8 4,5 13,3

5,5 10,3 40,0 30,0 10,0

2,33 1,00 18,3 43,0

2,85 0,95 18,8 53,9

2,68 0,98 16,7 45,0

2,37

3,03

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


1 191

9 427

15 698

625

2 607 13 994 4 840 52,9 2 331 1 704 856 13

546 560 28 5,3 484 65 18 6

40,0 99,3 97,2 98,7 99,0

45,3 99,3 95,3 98,5 98,8

63,2 97,1 79,1 95,0 94,6

93,3 4,6 0,8 0,5

97,6 1,0 0,2 0,0

97,0 1,7 0,4 0,1

85,5 8,9 1,3 1,6

76,9 0,0 9,1 0,0 0,0

30,8 1,8 38,7 17,5 1,6

7,4 4,7 57,2 23,2 2,8

13,9 10,3 39,7 20,4 9,2

69,6 0,2 14,5 0,4 0,0

2,72 0,87 22,8 62,5

2,73 0,96 18,9 52,0

2,66 1,00 16,0 43,1

2,58 0,99 17,0 44,5

2,72 0,85 22,3 61,9


2,68

2,62

3,25

51,5 11,4 42,6 5,2 43,8

45,3 6,1 42,7 5,0 43,4

45,4 15,8 45,9 5,6 35,8

48,5 9,5 47,4 4,6 39,2

44,9 6,9 44,4 4,6 41,6

43,7 6,1 45,6 7,4 36,3

49,5 11,1 51,3 5,9 32,0

13,9 16,9 20,1 14,0

14,1 15,2 17,1 16,3

13,2 10,9 13,2 9,6

11,8 12,1 18,4 12,9

13,9 13,9 18,6 15,3

10,6 11,5 17,0 15,3

9,5 10,9 14,5 9,8

1 518 872 470 916 19 516 843 1 100 8 703 7 391 49 56 1 533 61,0 6,2 5,4 21,4 1 257 770 420 804 2 249 121 91 724 1 227 47 45 474 22 3 2 0 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení


245


pokračování 22


Praha 21 Praha Újezd nad Praha 15 Koloděje Lesy

Praha Benice

Byty Byty celkem

551 243

763


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

678 645 -29 -4,3 588 118 37 16

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

49,6 97,2 75,8 92,2 92,1

32,7 98,8 91,4 96,7 96,7

72,7 99,2 91,4 97,5 98,3

6,1 98,6 74,0 97,6 97,0

94,0 3,6 1,0 0,2

79,7 11,3 3,4 1,7

92,5 4,4 1,5 0,6

94,2 4,4 0,7 0,2

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

79,2 0,6 5,4 4,2 0,0

40,5 6,7 21,7 4,3 16,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,67 0,86 22,1 60,7

2,84 0,96 18,5 53,1

2,37

3,19

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2 11,1 11,5 22,4 16,1


246

4 943

1 068

364

2 832

11 302

166

1 401 10 691 586 5,8 1 252 611 262 5

154 135 36 36,4 125 31 9 3

84,9 98,0 92,0 96,3 96,4

78,2 99,8 95,4 99,2 99,4

72,6 98,5 88,1 98,5 98,5

78,7 18,9 0,3 1,4

93,1 3,3 1,1 0,7

97,7 1,5 0,3 0,1

90,4 8,1 0,0 0,0

68,4 0,1 8,4 12,7 0,0

86,1 0,7 3,4 0,0 0,0

55,8 3,4 29,6 1,3 0,3

9,7 10,9 34,5 30,5 9,1

82,2 0,0 5,2 0,7 0,0

2,76 0,76 27,1 75,7

2,79 0,74 28,5 80,2

2,81 0,82 22,4 63,9

2,56 1,00 16,6 42,6

2,65 0,78 28,8 77,5


3,48

2,57

3,46

44,0 14,4 55,2 3,6 30,5

50,9 10,3 45,7 5,9 38,6

47,4 15,3 46,8 5,0 40,9

53,4 14,9 44,3 7,8 40,2

51,4 13,2 42,7 6,0 40,9

45,9 8,0 46,7 4,6 40,5

49,6 18,5 41,5 8,1 36,3

11,5 8,7 15,2 9,9

12,1 13,0 17,3 11,3

18,9 11,8 13,7 7,7

14,2 13,9 10,8 9,1

14,9 14,2 15,5 10,3

11,6 13,5 22,8 16,4

9,6 9,6 11,1 4,4

2 412 861 331 1 916 4 560 919 296 2 504 448 90 83 496 10,9 10,9 39,0 24,7 2 169 726 286 1 629 383 149 68 328 116 37 17 102 16 11 1 19 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení



dokončení Praha Dolní Měcholupy

Praha Dubeč

Praha Kolovraty

779

717

Praha Královice

Praha Nedvězí

Praha Petrovice

96

2 401

373

1 910

681 683 120 86 335 698 605 105 82 2 217 108 129 12 1 333 18,3 27,1 12,9 1,2 17,7 611 579 96 72 301 81 112 26 14 184 22 33 10 3 88 12 5 1 0 1 Vybavení trvale obydlených bytů, kvalita bydlení

359 325 55 20,4 314 48 5 3

1 155 1 715 106 6,6 1 019 195 46 15


Byty Byty celkem

551 243

466


72 122 496 940 1 136 0,2 63 642 54 303 21 646 410

420 408 50 14,0 375 58 19 1

73,9 99,1 65,9 96,9 97,7

82,1 99,0 88,7 96,3 95,3

63,6 97,1 85,0 95,0 91,1

64,1 97,9 76,0 95,5 94,7

0,0 99,0 70,5 92,4 91,4

1,2 97,6 59,8 93,9 95,1

74,1 99,6 97,6 99,3 99,4

78,8 99,7 88,3 96,9 97,5

50,3 98,0 78,7 93,5 93,1

94,0 3,6 1,0 0,2

91,2 5,4 2,2 0,0

85,4 8,3 3,0 1,1

85,3 8,8 1,7 1,5

61,0 33,3 1,0 3,8

72,0 22,0 4,9 1,2

98,1 1,1 0,1 0,0

91,4 6,2 1,2 1,2

82,8 10,6 3,0 1,5

11,2 11,0 47,2 13,0 12,2

80,1 4,2 4,7 0,0 0,0

78,8 0,0 11,5 0,7 0,0

80,5 0,5 5,0 0,2 0,0

71,4 0,0 19,0 0,0 0,0

72,0 0,0 19,5 0,0 0,0

12,4 1,1 10,4 50,9 22,8

86,8 0,0 3,7 0,3 0,0

49,4 3,9 25,2 5,2 6,2

2,33 1,00 18,3 43,0

2,83 0,82 24,6 69,8

2,86 0,85 22,0 63,8

2,90 0,85 22,5 66,9

2,47 0,86 22,3 55,4

2,83 0,87 22,8 64,6

2,70 0,96 16,6 45,2

2,89 0,76 25,8 74,7

2,65 0,94 20,1 54,1

2,37

3,46

3,41

2,82

3,78

2,88

41,6 6,5 48,7 5,0 36,2

49,8 15,7 43,6 4,2 41,4

50,0 16,3 49,3 4,4 36,8

47,3 14,9 41,7 7,4 37,0

43,8 6,7 48,6 6,7 24,8

37,8 13,4 43,9 6,1 36,6

48,6 7,2 43,8 4,0 46,2

52,6 17,8 47,4 7,1 39,7

44,4 11,4 47,2 7,2 30,2

11,1 11,5 22,4 16,1

12,7 11,8 15,9 10,3

12,6 10,9 14,3 8,9

14,5 13,7 10,1 8,8

2,9 4,8 15,2 1,9

14,6 12,2 6,1 3,7

15,2 15,3 19,8 16,8

18,8 12,9 17,8 10,8

8,9 8,6 13,2 9,2


131



247

E.3. Vybrané údaje o České republice Rok sčítání 1961

1970

1980

1991

2001

Obyvatelstvo celkem muži ženy Podíl obyvatel ve věku v %: 0 - 14 15 - 59 60 a více vč. nezjištěného věku Podíl obyvatel vybraných národnosti v %: česká moravská romská slezská slovenská Podíl obyvatel podle náboženského vyznání v %: bez vyznání věřících nezjištěno Podíl obyvatel patnáctiletých a starších s nejvyšším ukončeným vzděláním v %: vysokoškolským úplným středním s maturitou

9 571 531 4 640 631 4 930 900

9 807 697 4 749 511 5 058 186

Obyvatelstvo 10 291 927 4 988 095 5 303 832

25,4 59,7 14,9

21,2 60,4 18,4

23,4 59,6 17,0

21,0 61,1 17,9

16,2 65,4 18,4

94,6

81,2 13,2 0,3 0,4 3,1

90,4 3,7 0,1 0,1 1,9

39,9 43,9 16,2

59,0 32,1 8,8

7,2 22,9

8,9 24,9

Ekonomicky aktivní z toho ženy Ekonomicky neaktivní z toho nepracující důchodci

4 695 264 2 017 900 4 876 267 1 165 234

Ekonomická aktivita 4 983 767 5 363 945 2 287 820 2 534 136 4 823 930 4 927 982 1 720 004 1 763 551

5 421 102 2 582 445 4 881 113 1 985 604

5 253 400 2 379 878 4 976 660 2 244 482

Hospodařící domácnosti z toho domácnosti s 1 členem Průměrný počet členů hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti z toho: úplné rodiny průměrný počet členů neúplné rodiny průměrný počet členů domácnosti jednolivců

. . . 3 214 263

3 365 407 668 589 2,89 3 502 718

Domácnosti 3 790 977 897 447 2,70 3 875 681

3 983 858 1 047 221 2,57 4 051 583

4 216 085 1 276 176 2,41 4 270 717

2 405 404 3,41 249 604 2,55 514 653

2 487 530 3,30 306 676 2,51 668 589

2 556 778 3,27 325 085 2,49 938 815

2 512 893 3,21 434 385 2,44 1 089 647

2 333 592 3,12 576 421 2,46 1 276 176

. 1 615 958 . 2 845 145 1 776 244 .

1 765 088 1 627 663 3 216 631 3 088 841 1 652 786 127 790

Domy, byty 1 830 891 1 634 304 3 781 411 3 494 846 1 604 843 286 565

1 868 541 1 597 076 4 077 193 3 705 681 1 525 389 371 512

1 969 018 1 630 705 4 366 293 3 827 678 1 632 131 538 615

3,31 10,5 35,3 1,77

. 26 105 3,15 12,4 39,1 2,10

. 108 867 2,90 14,5 42,7 2,41

. 129 199 2,76 16,6 45,9 2,66

117 247 175 225 2,64 18,6 49,5 2,69

24,1 56,6 8,9

35,6 81,4 31,9

42,9 92,4 58,4

50,0 96,9 77,6

64,1 98,5 81,7

Domy celkem z toho trvale obydlené Byty celkem trvale obydlené z toho v rodinných domech neobydlené z toho: obydlené přechodně sloužící k rekreaci Počet osob na 1 trvale obydlený byt Obytná plocha v m2 na 1 osobu Obytná plocha v m2 na 1 byt Počet obytných místností (8 a více m2) na 1 byt Podíl trvale obydlených bytů vybavených v %: plynem vodovodem v bytě ústředním (etážovým) topením 1) 2)

94,3 1)

. . .

94,5 1)

. . .

2) 1)

2) 1)

2,9

2) 1)

3,3

. . .

. . .

2,2 9,0

. .


3,5 . . .

3,4 13,5

v letech 1961, 1970 a 1980 byly tyto národnosti zahrnuty pod národnost českou v letech 1961, 1970 a 1980 nebyla tato národnost samostatně zjišťována

248

1)

. . .

5,0 17,0

10 302 215 4 999 935 5 302 280

10 230 060 4 982 071 5 247 989

Věkové složení obyvatelstva podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 9 Věk 95+ 94

Muži

Ženy

92 90 88 86 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

900 800 700 600 500 400 300 200 100

0

0

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Počet obyvatel


249

Počet obyvatel v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 9 a hl. m. Praze

Počet obyvatel

1 400 000 1 182 186

1 200 000 1 000 000

1 169 106 1 214 174

1 132 936

1 140 795

800 000 600 000 400 000 200 000 55 582

65 815

81 142

72 775

1961

1970

1980

1991

70 301

0

obvod Praha 9

2001

hl. m. Praha

Složení obyvatel podle národností ve správním obvodu Praha 9 moravská 0,22% česká 93,64% slovenská 1,72%

nezjištěno 1,72% ostatní 2,85%

slezská 0,01% romská 0,03% polská 0,23% německá 0,12% ruská 0,35% ukrajinská 0,55% řecká 0,03% maďarská 0,17% rumunská 0,01% vietnamská 0,24% zbývající 0,97%

250


Složení obyvatel podle věku ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001 3. 3. 1991

1. 3. 2001

16,50%

18,90%

20,71%

64,60%

13,24%

66,05%

0 - 14 let

15 - 59 let

60 a více let

Složení obyvatel 15letých a starších podle rodinného stavu ve správním obvodu Praha 9 1. 3. 2001

0,89% 8,91%

24,46%

12,19%

53,55%

svobodní

ženatí/ vdané

rozvedení


ovdovělí

nezjištěno

251

Složení obyvatel podle náboženského vyznání ve správním obvodu Praha 9 Apoštolská církev (letniční hnutí) 0,03% Bratrská jednota baptistů 0,10%

ČR

nezjištěno 8,82%

Církev Adventistů sedmého dne 0,17%

OBVOD

Církev bratrská 0,48%

7,63% 22,78%

69,59%

bez vyznání 59,04%

věřící 32,14%

Českobratrská církev evangelická 5,11%

Církev Ježíše Krista Svatých posl. dnů (mormoni) 0,06% Církev řeckokatolická 0,49% Evangelická církev augsburského vyznání v ČR 0,22%

zbývající a nepřesně určené 9,03%

Evangelická církev metodistická 0,13% Federace židovských obcí 0,14% Jednota bratrská 0,08% Křesťanské sbory 0,37% Luterská evangelická církev augsburského v. v ČR 0,02% Náboženská společnost českých unitářů 0,03%

Ostatní 6,33%

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 0,76% Novoapoštolská církev v ČR 0,01% Pravoslavná církev v českých zemích 1,80%

Církev římskokatolická 82,99%

nebo G7

Církev československá husitská 5,04%

Slezská církev evangelická augsburského vyznání 0,02% Starokatolická církev v ČR 0,07% Církev sjednocení (moonisté) 0,00% Scientologická církev 0,01% Křesťanská společenství 0,43% Anglikánská církev 0,06% islám 0,36% buddhismus 0,42% hinduismus 0,04% hnutí Hare Kršna 0,04%

252


Složení obyvatel podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 9 a ČR 16,53%

7,63%

50,78%

3. 3. 1991

1. 3. 2001

69,59% 22,78%

ČR 16,17%

ČR

32,69% 8,82% 39,92% 32,14%

43,91%

bez vyznání

věřící

59,04%

nezjištěno

Složení obyvatel 15letých a starších podle pohlaví a dosaženého vzdělání ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

2001

ženy

muži

1991

ženy

muži

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

základní a neukončené vzdělání

vyuč. a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

bez vzdělání a nezjištěno


253

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním ve správním obvodu Praha 9 a ČR v% 14,00 13,11

12,00 10,80

10,00 8,00 6,00 4,00

8,51

7,16

5,70

3,42

2,00 obvod

0,00 1970

ČR

1991 2001

Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 9

zaměstnavatelé, zam. osoby, samostat. činní


pracující studenti a učni


55 -5 9

7 000

45 -4 9

8 000 nezaměstnaní

6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

254


65 -6 9

60 -6 4

50 -5 4

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Struktura ekonomicky neaktivního obyvatelstva podle věkových skupin ve správním obvodu Praha 9 10 000 nepracující důchodci

9 000 8 000

ostatní s vlastním zdrojem obživy


osoby v domácnosti

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

65 -6 9

60 -6 4

55 -5 9

50 -5 4

45 -4 9

40 -4 4

35 -3 9

30 -3 4

25 -2 9

20 -2 4

15 -1 9

0 Věk

Nezaměstnaní podle pohlaví a věkových skupin ve správním obvodu Praha 9

Věk

60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 muži

15-19 0

50

100

150

200

250

300

ženy 350

Osoby


255

Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ve správním obvodu Praha 9 a ČR (ze zjištěných odvětví)

ČR

G 11,45% H 4,07%

F 9,37%

I 7,23%

E 2,15%

J 2,24% K 5,65% L 6,63%

D 28,02%

M 5,74% C 1,25%

N 6,01% B A 0,05% 4,69%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (K) 11,25%

O 5,44% Zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (A) 0,53%

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (O) 8,73%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti (B) 0,02% Dobývání nerostných surovin (C) 0,04%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace (I) 9,53%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 1,78%

Ostatní 29,96%

Pohostinství a ubytování (H) 4,98%

Peněžnictví a pojišťovnictví (J) 4,80% Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (G) 14,66%

Zpracovatelský průmysl (D) 16,66%

Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení (L) 6,87% Školství (M) 5,22%

Stavebnictví (F) 9,22%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (N) 5,71%

256


Struktura domácností ve správním obvodu Praha 9 a ČR Česká republika

správ. obvod Praha 9

29,88% 36,15% 45,26% 54,64%

1,98%

3,46% 13,50% 15,12%

úplné rodiny

neúplné rodiny

vícečlenné nerodinné domácnosti


Struktura domácností v letech 1991 a 2001 ve správním obvodu Praha 9

3,46 45,26

2001

15,12

36,15

0,40 52,20

1991

0%

10%

úplné rodiny

20%

30%

neúplné rodiny

14,90

40%

50%

60%

32,50

70%

vícečlenné nerodinné domácnosti


80%

90%

100%


257

Cenzové rodinné domácnosti podle počtu závislých dětí ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

12 000

Počet rodinných domácností

10 000

8 000

6 000

4 000 464

2 000

64

1991 401

0 0

1

2 Počet závislých dětí

3

28

2001

4 a více

Trvale obydlené domy ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

Rok

2001

rodinné domy

bytové domy

ostatní domy

1991

0

258

2 500

5 000


7 500

Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti ve správním obvodu Praha 9

jiný důvod vč. nezjištěno 34,3% nezpůsobilý k bydlení 5,5%

změna uživatele 2,7% slouží k rekreaci 1,0% Ostatní 12,4%

dosud neobydlen po kolaudaci 4,5%

přestavba bytu 6,3%

pozůstalostní nebo soudní řízení 4,3% byt obydlen přechodně 41,5%

Trvale obydlené domy v letech 1970 až 2001 ve správním obvodu Praha 9 a hl. m. Praze

Rok

5,27

2001

5,39

1991

5,59

1980

5,33

1970 0

5

10

15

20

25

30

35

40

hl. m. Praha

45

50

55

60

65

70

75

80 85 Tisíce

obvod Praha 9


259

Počet osob na 1 trvale obydlený byt v letech 1961 až 2001 ve správním obvodu Praha 9 a ČR

4,00

3,37

3,50

3,18 2,94

Osoby

3,00

2,78

2,67

2,50

obvod

2,00

ČR

3,13

1,50

2,84

2,74

2,45

2,31

1970

1980

1991

2001

1,00 0,50 0,00 1961

Rok

Bytový fond podle jednotlivých typů domů ve správním obvodu Praha 9 v letech 1991 a 2001

2001

4 439

25 302

1991

4 563

24 805

0

5 000

10 000

15 000

241

263

20 000

25 000

Byty v trvale obydlených domech rodinné domy

260

bytové domy


ostatní domy

30 000

35 000

Byty podle kategorie a velikosti ve správním obvodu Praha 9

12 500 kategorie I.

II.

III.

IV.

10 000

7 500

5 000

2 500

0 1 obytná místnost

2 pokoje

3 pokoje

4 pokoje 5 pokojů a více


261

262



263

264


Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Praha 9

Recommend Documents