PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období ___________________________________________________________
315
Návrh
poslanců Vlasty Bohdalové, Bohuslava Sobotky, Ivana Ohlídala a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON ze dne…………….2007 kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se mění takto: 1. V § 33 odst. 3 zní: „(3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních škol, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace nebo u předchozích zaměstnavatelů pro něž se příspěvková organizace stala právním nástupcem, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.“. 2. V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok. Věta prvá neplatí o příspěvku odborové organizaci, který jí je poskytován vždy nejméně ve výši 5% základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb stanoveného vyhláškou podle odstavce 5; působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, rozdělí se částka tohoto příspěvku mezi ně v poměru podle počtu jejich členů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Platný právní stav a vysvětlení nezbytnosti nové právní úpravy Předmětem návrhu zákona je změna pravidel nakládání s prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) u příspěvkových organizací územních samosprávných celků. Právní úprava příspěvkových organizací, jejichž zřizovateli jsou kraje a obce, je obsažena v § 27 až 37 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle § 29 zákona jsou tyto příspěvkové organizace povinny vytvářet své peněžní fondy, kterými jsou rezervní fond, investiční fond, fond odměn a FKSP. Zůstatky těchto fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Pravidla pro vytváření a čerpání FKSP jsou upravena v § 33 zákona, podle něhož je tento fond tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci (odst. 1). FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provádí v rámci účetní závěrky (odst. 2). Účel, na který mohou být čerpány prostředky z FKSP je v § 33 odst. 3 zákona vymezen tak, že tento fond slouží „k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám“. Ministerstvo financí je pak v § 33 odst. 4 zákonem zmocněno stanovit vyhláškou další příjmy, výši tvorby a hospodaření s FKSP. Jde o vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o výši tvorby fondu, vyhláška stanoví, že fond je tvořen především základním přídělem, který činí 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť. Fond může mít i další příjmy. Vyhláška umožňuje poskytování příspěvků či jiných plnění z FKSP na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, na pořízení hmotného majetku, na stravování, na rekreaci, na kulturu, tělovýchovu a sport, na výměnné akce, na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění. Z FKSP lze poskytovat i půjčky na bytové účely, sociální výpomoci a půjčky, jakož i dary. Lze poskytnout též příspěvek odborové organizaci (§ 13 vyhlášky). Podle § 3 odst. 5 vyhlášky však na poskytnutí jakéhokoli příspěvku nebo jiného plnění z fondu není právní nárok. Navrhovatelé chtějí změnit zákonné vymezení účelu FKSP v těchto směrech: 1) rozšířit vymezení okruhu osob, kterým lze poskytovat příspěvek z FKSP, tak aby zahrnovalo žáky všech středních škol, nejen odborných učilišť a učilišť; 2) upravit možnost čerpání příspěvku z FKSP i pro osoby, kteří odešli do starobního či plného invalidního důchodu před změnou právní formy svého bývalého zaměstnavatele na příspěvkovou organizaci,
3) v zákoně výslovně upravit, že na příspěvek z FKSP ani na jiná plnění z něj není právní nárok, s výjimkou příspěvku odborové organizaci, a to ve výši alespoň 5 % ze základního přídělu. Ad 1) K žákům středních škol: Z platného znění § 33 odst. 3 vyplývá, že FKSP je tvořen na vrub nákladů příspěvkové organizace z nákladů na platy, resp. mzdy a odměny též za práci vykonávanou žáky středních odborných učilišť a učilišť. Tuto práci vykonávají jako produktivní činnost v rámci jejich odborného výcviku. Vzhledem k tomu, že zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, pojem „žáci učilišť“ již nezná, je v současné době možné používat prostředky fondu pouze pro žáky, kteří byli do školy přijati jako žáci učilišť podle zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, jenž byl zrušen platným školským zákonem. Ani po nabytí účinnosti zákona č. 561/2004 Sb. se přitom v pravidlech tvorby fondu nic nezměnilo. Pokud jde o střední školy, rozlišuje platný školský zákon gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Problém v praxi neřeší ustanovení § 185 odst. 3 školského zákona, které stanoví, že střední odborné učiliště i učiliště podle dosavadních právních předpisů jsou střední školou podle školského zákona. Aplikuje se totiž stále právní úprava se zastaralou terminologií v zákoně č. 250/2000 Sb., která diskriminuje všechny žáky středních škol, kteří vykonávají práci v rámci odborného výcviku a nevztahuje se na ně již předchozí právní úprava nebo se vzdělávají v jiném druhu střední školy. Těmto žákům nelze příspěvek z FKSP poskytnout. Tato skupina však dnes představuje již naprostou většinu žáků středních škol. Navržená úprava nerovnost odstraňuje. Ad 2) K úpravě příspěvku bývalým zaměstnancům Z platného znění § 33 odst. 3 vyplývá, že z FKSP lze poskytnout příspěvek důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace. V souvislosti se změnou právní formy všech škol, které se staly k 1. lednu 2003 příspěvkovými organizacemi, se v praxi vyskytly problémy pokud jde o poskytování plnění z FKSP pro bývalé pracovníky školství spočívající ve vyřazení určité skupiny bývalých zaměstnanců z okruhu osob, jimž je podle zákona fond určen. Takto znevýhodněnými bývalými zaměstnanci se rozumí ti, kteří ukončili pracovní poměr před změnou právní formy školy, tj. před vznikem příspěvkové organizace. Ve školství, resp. ve školách, které nebyly zrušeny, tak dochází k rozdělení bývalých zaměstnanců na skupinu, které jsou prostředky fondu určeny a na druhou skupinu, které nelze žádné plnění z fondu přiznat. Takový rozlišování – založené jen na skutečnosti, jakou právní formu měl jeho zaměstnavatel při odchodu zaměstnance do důchodu – zakládá naprosto neodůvodněné nerovnosti a je pociťováno jako diskriminační. Ad 3) K příspěvku odborové organizaci Dosavadní právní úprava nedostatečně reflektuje skutečnost, že odborová organizace zastupuje v zákonem vymezených případech všechny zaměstnance. Úkoly, které plní odborová organizace za všechny zaměstnance jsou stanoveny především v zákoníku práce, v zákoně o zaměstnanosti a v zákoně o kolektivním vyjednávání. V souvislosti s výkonem těchto činností ve prospěch všech zaměstnanců vznikají na straně odborové organizace
náklady. Konkrétní výše těchto nákladů u jednotlivé odborové organizace závisí na velikosti a charakteru subjektu, u něhož působí (např. zda jde o organizační složku státu či příspěvkovou organizaci). Kvalitní činnost odborové organizace, podpořená finančním příspěvkem z FKSP, je v zájmu všech zaměstnanců a má být proto i zákonným účelem, pro nějž je FKSP vytvářen. Hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy Navrhovaný zákon nevyvolá žádné nové nároky na státní rozpočet, neboť se týká pouze hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků, tj. krajů a obcí. Pokud jde o nároky na rozpočty územích samosprávných celků (krajů a obcí), které jsou zřizovateli příspěvkových organizací, nebude mít rozšíření okruhu osob oprávněných čerpat z FKSP žádné dopady na jejich rozpočty, neboť výše přídělu do FKSP zůstává nezměněna. Stanovení zákonného nároku na příspěvek odborové organizaci z FKSP si nevyžádá zvýšené nároky na rozpočty krajů a obcí, resp. příspěvkových organizací, pouze se dostane určitého minimálního příspěvku z rozpočtu FKSP odborové organizaci, která u zaměstnavatele působí. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Jeho záměrem je naopak přispět k důslednějšímu provedení základních práv zakotvených v čl. 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, konkrétně práva mladistvých (bez rozdílu, v jaké střední škole se vzdělávají) na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Těchto práv se ve smyslu čl. 29 odst. 3 Listiny dotýká též novelizovaný zákon č. 250/2000 Sb. a prováděcí vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Vydání prováděcího právního předpisu Přijetí navržené novely si vyžádá též novelizaci vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. K jejímu vydání je již podle platného znění zákona zmocněno Ministerstvo financí (§ 13 odst. 4, nově odst. 5 zákona). Vyhlášku bude třeba novelizovat v těch jejích ustanoveních, která se zmiňují o žácích odborných učilišť a učilišť (§ 2 odst. 2, § 3 odst. 3), dále o důchodcích (§ 3 odst. 3), a konečně v ustanovení o příspěvku odborové organizaci (§ 13). Jelikož navrhovatelé předpokládají nabytí účinnosti této novelizační vyhlášky ke stejnému datu, k němuž má nabýt účinnosti předložený návrh zákona, připojují ve smyslu § 86 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, i znění návrhu této vyhlášky.
Zvláštní část K čl. I K bodu 1. Novela mění znění § 33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tak, že oproti platnému znění 1) nahrazuje slova „odborných učilišť a učilišť“ slovem „škol“, 2) doplňuje za slova „důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace“ slova „nebo u předchozích zaměstnavatelů pro něž se příspěvková organizace stala právním nástupcem“. K bodu 2. Doplňuje se ustanovení o tom, že na příspěvek z fondu kulturních a sociální potřeb ani na jiná plnění z něj není právní nárok, s výjimkou příspěvku odborové organizaci. Navrhuje se, aby z celkové částky základního přídělu, jehož výše je stanovena vyhláškou, bylo odborové organizaci poskytnuto nejméně 5 % tohoto přídělu. Pokud by u zaměstnavatele působilo více odborových organizací, tato procentní částka se mezi ně rozdělí úměrně podle počtu jejich členů, kteří jsou v pracovním poměru v příslušného zaměstnavatele. K čl. II Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. července 2008. Při návrhu data účinnosti navrhovatelé zohledňují též potřebnou dobu legisvakance nezbytnou pro novelizaci vyhlášky ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
V Praze, dne 26. září 2007 Vlasta Bohdalová, v. r. Bohuslav Sobotka, v. r. Ivan Ohlídal, v. r. Marcela Mertinová, v. r. Jan Látka, v. r. Gabriela Kalábková, v. r. Václav Votava, v. r.
Platné znění novelizovaného ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, s vyznačením navrhovaných změn (platné znění je škrtnuto a navrhované znění je vyznačeno tučně a podtrženě) § 33 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. (2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních škol, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace nebo u předchozích zaměstnavatelů pro něž se příspěvková organizace stala právním nástupcem, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. (4) Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok. Věta prvá neplatí o příspěvku odborové organizaci, který jí je poskytován vždy nejméně ve výši 5% základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb stanoveného vyhláškou podle odstavce 5; působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, rozdělí se částka tohoto příspěvku mezi ně v poměru podle počtu jejich členů. (4) (5) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
NÁVRH Vyhláška Ministerstva financí ze dne……………2007 kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 48 odst. 7, § 49 odst. 10 , § 60 a § 62 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 479/2003 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb., a podle § 33 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: Čl. I Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. a vyhlášky č. 100/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slovo „učilišť“ nahrazuje slovy „středních škol“. 2. V § 3 větě druhé se slova „odborných učilišť a učilišť“ nahrazují slovem „škol“ a za slova „nebo příspěvkové organizace“ vkládají slova „nebo u předchozích zaměstnavatelů pro něž se příspěvková organizace stala právním nástupcem“. 3. V § 3 odst. 5 se za první větu vkládá nová věta, která zní: „To neplatí o příspěvku odborové organizaci podle § 13“. 4. § 13 zní: „Z fondu se poskytuje příspěvek odborové organizaci, která působí u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace, na úhradu nákladů, které jí vznikají v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních předpisů, a to nejméně 5% základního přídělu do fondu; působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, rozdělí se částka tohoto příspěvku mezi ně v poměru podle počtu jejich členů.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
